BUDOVÁNÍ KNIHOVNÍHO FONDU 1. Informace 1. Sdělované znalosti. Informace se týká faktů, pojmů, předmětů, událostí, myšlenek, procesů atd. 2. (Obecná) zpráva užívaná k vyjádření informací při procesu komunikace s cílem zvýšit znalosti. 3. Sdělovaná fakta. [výklad z neplatné normy] Informace je základním prvkem celého informačního procesu Informace zaznamenaná na nosiči informací tvoří informační pramen
Nosič informací - fyzické médium, v němž nebo na němž je možno zaznamenávat a z něj vyhledávat data - [ČSN ISO 5127-2003] nosič, na němž, v němž nebo pomocí něhož mohou být údaje uchovávány, zaznamenány nebo sdělovány. [výklad z neplatné normy - ČSN ISO 5127-1,1993]
Umožňuje přenos informací v čase a prostoru Přenos informací • • •
Tvůrce informací – Autor /osoba nebo korporace odpovědná za intelektuální či umělecký obsah dokumentu, příp. za jeho realizaci./ Informační prameny-knihy, časopisy,normy,patenty, televizní programy,grafika,CD-ROM Uživatelé - čtenáři, posluchači, diváci…
2. Informační prameny •
jsou prostředky společenské komunikace tvořené nosiči informací a množinou na nich ( v nich) zaznamenaných nebo přenášených informací
•
Pojmenování určité množiny dat či informací, které jsou zaznamenány na nějakém "nosiči", což může být hmota (např. kniha) nebo energie (např. projev, rozhlasové vysílání).
Existuje mnoho různých druhů a typů informačních pramenů. Je třeba si uvědomovat, že každý typ má své specifické vlastnosti, slouží různým účelům, liší se způsoby jejich vyhledání, přináší různé informace atp. a to si vyžaduje různé způsoby zacházení.
Formy informačních pramenů rozlišujeme: Tištěné, elektronické, mikrografické - mikrofilmy, mikrofiše (používané pro archivní účely). Elektronické a mikrografické informační prameny, oproti tištěným informačním pramenům, nejsou pro člověka přímo čitelné a k jejich prohlížení je třeba použít nějakého přístroje (počítač, čtečka, videorekordér aj.).
Primární informační pramen - bezprostředně zaznamenává myšlenky nebo poznatky v původní , nezkrácené podobě
Sekundární informační pramen -
informuje o existenci primárního pramene ve zkrácené , redukované formě. - katalogy knihoven – lístkové, elektronické a souborné ,bibliografie ,soupisy literatury o určitém tématu, referátové časopisy - záznamy o primárních dokumentech zpracované v tištěné formě (předchůdci bibliografických databází) bibliografické (dokumentografické) databáze : záznamy o primárních dokumentech (případně doplněné abstrakty) zpracované v elektronické formě Current Contents : informují o obsazích jednotlivých čísel vybraných časopisů , nakladatelské katalogy
3. Rozdělení informačních pramenů : podle nosičů informací dělíme:
a/ přenos prostřednictvím energie - ta dává obsahu informace jen určitý čas potřebný pro přenos v prostoru, trvale obsah nezaznamenávají, neuchovávají ho v čase - akustické vlny,elektrický signál, světelné paprsky,elektromagnetické vlny… ústní projevy, přímé rozhlasové a televizní přenosy,různé akustické a optické signály… mezi nejvýznamnější inf. prameny tohoto typu jsou různá odborná ústní sděleni na poradách, konzultacích, odborně a vědecké přednášky…
b/ přenos prostřednictvím hmoty - všechny informační prameny , jejichž obsah je zaznamenán na hmotném nosiči- uchovávají informace v času a v prostoru - prodlužují lidskou paměť
4. Dokumenty Informační pramen tvořený nosičem informací a množinou informací na něm fixovaných a sloužící k přenosu dat v čase a prostoru. Dokumenty se dělí podle řady kritérií, např. podle způsobu záznamu dat (písemné, obrazové, zvukové, audiovizuální, strojem čitelné - elektronické či digitální), podle odvozenosti obsahu (primární, sekundární a terciární), podle kontinuity (periodické a neperiodické), podle stupně zveřejnění (zveřejněné, nezveřejněné, interní). Jakýkoliv předmět, který byl zhotoven tiskem nebo jiným způsobem a lze jej katalogizovat nebo indexovat. Pozn. : Tato definice se vztahuje nejen na psané a tištěné dokumenty v papírové nebo mikrografické podobě např. knihy, časopisy, vyobrazení, mapy, ale také na netištěné dokumenty např. strojem čitelné záznamy, filmy, zvukové nahrávky, a trojrozměrné předměty nebo reálie používané jako ukázky.
a/ způsob uložení informací v dokumentech humánní – písemné, obrazové, zvukové strojové – jsou spojeny se strojovým zpracováním informací a vytvářením strojové paměti neknižní dokument - dokumenty, které nejsou tištěnými textovými monografiemi či seriály - film, grafika, hologram, mikrodokument, objekt, projekční grafiku, smíšený dokument, trojrozměrný dokument, videozáznam a zvukový záznam
b/ stupeň zveřejnění dokumentu zveřejněné dokumenty - jsou všeobecně přístupné a rozšiřují se ve větším počtu exemplářů nezveřejněné dokumenty - omezená dostupnost pro veřejnost /výzkumné, vývojové, technické, cestovní a interní zprávy….
c/ stupeň informační zpracovanosti primární dokument - bezprostředně zaznamenává autorovy myšlenky nebo poznatky /kniha, časopis atd./
sekundární dokument - informuje o existenci primárního dokumentu /katalogizační a bibliografický záznam, anotace, referát…/
terciární dokument - informuje o existenci sekundárních dokumetů /bibliografie biliografií…/ d/ původnost obsahu dokumentu původní dokument - obsahuje nové myšlenky a poznatky , které dosud nebo zachycen v jiných dokumentech
odvozený dokument - vznikl na podkladě jiných dokumentů, a to úpravou, shrnutím, překladem nebo přepracováním jejich obsahu/encyklopedie,výkladové slovníky…/ sumarizační dokumenty , kompilace - vznikly shrnutím a utříděním známých poznatků a vytvářejí novou hodnotu /učebnice, bakalářské , semestrální práce…/
e/ oblast vzniku dokumentu dělí se podle toho, v které oblasti lidské činnosti vznikl obsah. Vědecké, technicko-ekonomické,společensko-politické, umělecké, společensko-kulturní
f/ druh obsažených informací naučné, populárně-naučné, kulturně estetické (krásná literatura)
g/ způsob publikování neperiodické - publikace jsou vydávány jako jeden celek, bez dalšího pokračování - i vícesvazková díla periodické - vychází postupně, v samostatných částech spojených společným názvem, průběžným označením, jednotnou úpravou a obsahovým zaměřením nepravá periodika - vychází v nepravidelných intervalech pod společným názve v ustálené vnější úpravě . Periodicita je délka časového období, ve kterém jednotlivé části vycházejí
5. Vlastnosti dokumentu Hmotná podstata dokumentů - určuje trvání dokumentu, jeho manipulovatelnost, skladovatelnost, způsob ochrany, rozhoduje o způsobu výroby dokumentů, nákladech, distribuci atd.
Fyzická forma dokumentu - tvoří forma nosiče a forma prezentace dokumentu dvourozměrná plošní jednotka/ arch,karta,disketa…/ kartotéka - vydání na volných listech kodex - sešit, brožura, pevný svazek, svitek - magnetofonový pásek, filmový svitek disk - gramodeska, kompaktní disk, CD ROM
Dokumentové třídy 1. Přímo čitelný dokument- originál textu nebo obrazu nebo jejich kopie 2. Mikrografický dokument - záznam na mikrofiši nebo mikrofilmu 3. Promítaný dokument - diapozitiv, film 4. Akustický reprodukovatelný dokument - záznam na gramofonové
desce, magnetofonové pásce nebo kompaktním disku /CD/ 5. Strojem čitelný dokument - záznam na disketě, na disku /CD ROM/ 6. Videodokument - záznam na videokazetě, DVD
Způsob zaznamenání obsahu Pro dokumentové zaznamenání informace se používá k vyjádření komunikovaného obsahu písmo, zvuk,obraz a kombinaci těchto znaků. V současnosti zahrnuje společenská komunikace také komunikaci mezi člověkem a strojem, a proto u automatizovaného zpracování informací se užívají strojem čitelné znaky
6. Informační fond • •
doplňovaný soubor dokumentů spolu s dokumentografickým a faktografickým fondem knihovny nebo informační instituce. Lze Průběžně ho charakterizovat jako soubor knih, časopisů a jiných dokumentů , které jsou uloženy v knihovně, včetně všech druhů záznamů o nich .Součástí jsou záznamy o existujících dokumentech mimo vlastní knihovnu a soubor faktografických informací
.
Funkce informačního fondu: Funkce informační - zajištění informovanosti čtenářů a uživatelů o nejnovějších poznatcích Funkce sociálně formativní - ovlivňuje obsah, využití a působení inf. fondu ve všech informačních institucích Funkce kulturně výchovná - hlavně ve veřejných knihovnách, které mají vzdělávací, kulturní a informační cíle
Druhy informačního fondu
Dokumentový (Knihovní) fond- knihy, časopisy, normy, patenty... Dokumentografický fond - katalogy, bibliografie, počítačové báze dat - Uspořádaný systém sekundárních, popř. primárních zdrojů, které poskytují informace o existenci a dostupnosti dokumentů (např. příručky, encyklopedie, bibliografie, katalogy, databáze) Faktografický fond - faktografické informace- přehledy, tabulky, encyklopedie, báze dat...
Dokumentový (knihovní) fond Odborně knihovnicky zpracovaná, uložená a zpřístupňovaná sbírka knihovních jednotek v určité knihovně a je průběžně doplňována.
.
Veškeré dokumenty, které knihovna zpřístupňuje svým čtenářům Souhrn všech dokumentů v knihovně nebo informačním středisku. Jakákoli uspořádaná sbírka tištěných knih a seriálových publikací nebo jakýchkoli jiných grafických nebo audiovizuálních dokumentů, které jsou k dispozici pro výpůjčku nebo k presenčnímu využívání.
7. DRUHY INFORMAČNÍCH DOKUMENTŮ Písemné dokumenty : Knihy : rukopisný, tištěný nebo jakýmkoliv způsobem rozmnožený dokument, který je graficky a knihařsky zpracovaný do tvaru svazku a tvoří myšlenkový a výtvarný celek. Knihy dělíme:
knižní monografie , jednorázové sborníky, učebnice, encyklopedie, slovníky jazykové , slovníky výkladové
Copyright - označení zajišťující ochranu autorských práv k autorskému dílu, uvedené v publikovaných dílech znakem (c) následovaným jménem autora a rokem prvního vydání dokumentu Rozbor knihy: Rukopisný, tištěný nebo jakýmkoliv způsobem rozmnožený dokument, který je graficky a knihařsky zpracovaný do tvaru svazku a tvoří myšlenkový a výtvarný celek Kniha - více než 45 s., Brožura, Paperback - lepená kniha, Leporelo, Akcidenční lístek
Periodika: Seriál - publikace v tištěné nebo netištěné formě, vydávaná
postupně po částech, obvykle s ohledu na periodicitu číselným nebo chronologickým označením a určená k neomezenému pokračování bez ohledu na periodicitu
Seriálová publikace - publikace na jakémkoliv médiu, vydávaná v částech po sobě následujících, obvykle s označením posloupnosti (zpravidla číselným nebo chronologickým), bez předem stanovené doby ukončení. Zahrnují zejména časopisy, noviny, ročenky, edice zpráv a sborníků institucí, edice sborníků z konferencí a edice monografických publikací.
Časopisy - dokument, vycházející pod týmž (nebo dlouhodobě stabilním)názvem v pravidelných týdenních až půlročních intervalech, který obsahuje příspěvky více autorů a má předem stanovený program i zaměření. 1/Všeobecné - charakterizuje tématická různorodost, poutavá obálka, větší formát, kratší intervaly vycházení (týdně, čtrnáctidenně) 2/ Odborné - zaměřují se na praktické potřeby určité profese s vymezenějším obsahovým programem, většinou menší formát a pečlivější vybavení - obálka, silnější papír, typografická úprava periodicita většinou měsíční a více. 3/ Vědecké - obsahují vědecké příspěvky, zachycující rozvoj vědy a jsou zde publikovány výsledky vědecké práce. Technické vybavení a periodicita je podobná jako u odborných časopisů.U odborných a vědeckých časopisů se předpokládá trvalejší uchovávání, proto se k ukončeným ročníkům vydávají společné titulní listy, obsahy, rejstříky. Jsou zde také uváděny recenze na význačné publikace - zdroj akvizice Noviny – Deníky - Periodická publikace, tištěná zpravidla na specifickém papíře, pod stejným názvem, v typické úpravě. Noviny vycházejí denně, v určité dny v týdnu nebo nejméně jednou týdně. Obsahují aktuální zpravodajství o politických, ekonomických, kulturních, sportovních a jiných událostech doma i v zahraničí, často s komentáři, pro co nejširší čtenářský okruh. Vzhledem k nízké odolnosti svého nosiče jsou v knihovnách zpřístupňovány někdy v reformátované podobě (např. na mikrofilmu nebo v digitalizované verzi).
Periodické sborníky - sborník vědeckých prací obsahující zpravidla původní texty, který vychází v pravidelných nebo nepravidelných intervalech pod společným názvem. Vydavatelem jsou většinou vědecké instituce-univerzity a vysoké školy, akademické ústavy. Obsahuje, výlučně nebo převážně, vědecké studie pracovníků příslušné instituce. Ročenky - seriálová publikace vydávaná zpravidla jednou ročně. Poskytuje přehledné informace různého druhu, zejm. představuje výsledky činnosti za příslušný rok, a to ve stručné popisné nebo statistické formě a ve vztahu k určité zemi, regionu, instituci, oboru nebo předmětu (např. ročenky statistické, událostí roku, bibliografické, fotografické, institucionální aj.). Jako ročenky vycházejí rovněž doplňkové svazky některých encyklopedií. Výroční zprávy - souhrnná zpráva o průběhu a výsledku činnosti nebo hospodaření úřadů, podniků a organizací za uplynulé referenční období.
Kalendáře- ucelená soustava dělení času do úseků (dnů, měsíců, roků) na základě pravidelnosti a periodicity přírodních jevů na Zemi i v kosmu,také systém pravidel, pomocí nichž lze uvést do souladu občanský rok s astronomickými jednotkami času. Přeneseně jde o pomůcku znázorňující uspořádání příslušné soustavy dělení času a sloužící se v ní orientovat. Dokument podávající informace o měření času. Pozn.: Obvykle provedený jako výčet dnů, týdnů, měsíců a roků,často za doprovodu libovolných doplňkových informací. Přehledové ročenky - seriálová publikace, jež ve zhuštěné formě podává, zejména na základě prezentace a interpretace standardních statistických údajů, charakteristiku současného stavu a perspektivy hospodářského, sociálního, kulturního aj. vývoje v určitém regionálním celku (např. World economic and social survey). Statistická ročenka Publikace z pravidelných kongresů a konferencí - sborník obsahující soubor oficiálních referátů přednesených na konferenci a někdy též zprávu o diskusi.Dokumenty obsahující texty přednášek proslovených na konferenci a obecněji rovněž zápis diskuse vyvolané přednáškami a na ně navazujících výměn názorů..
Speciální dokumenty – „šedá literatura“: Patentová literatura - přihlášky vynálezů - patentová listina /autorské osvědčení na vynález/ Normativní dokumenty - technické normy, státní normy, oborové normy, předmětové,předpisové,terminologické a všeobecné... Firemní literatura - katalogy,časopisy,prospekty,příručky, knihy Výzkumné, vývojové a technické zprávy Disertace,Cestovní zprávy,Překlady,Materiály z konferencí, Separáty, zvláštní otisky Hudebniny
Obrazové dokumenty: Dokument, jehož základní charakteristikou je dvojrozměrné obrazové vyjádření a hlavním znakem je zachycení obrazu. Grafika, Mapy, Atlasy, plány Fotografické dokumenty, Fotografie,Diapozitivy,Diafilmy,Výkresy
Audiovizuální dokumenty:
Dokument, jehož obsahem je zvukově obrazový záznam, skládá se z řady souvisejících zobrazení s doprovodným zvukem nebo bez něj a který k tomu, aby byl jeho obsah viděn nebo slyšen, potřebuje technické zařízení. Zvukový film ,Videokazeta, DVD
Multimediální dokumenty: Digitální systém integrující různé formáty dokumentů resp. dat (např. text, číselná data, grafika, zvuk, animace apod.)Pokud systém obsahuje i hypertextové vazby, označuje se jako hypermédium. V případě dokumentů, které jsou kombinací několika tištěných druhů dokumentů (nedigitálních), se používá termín smíšený dokument. CD-ROM, DVD
Zvukové dokumenty: Dokument, jehož obsahem je zvukový záznam v analogové či digitální formě. Běžně se používají záznamy hudebního díla či mluveného textu,ale vyskytují se též záznamy zvuků určených k použití jako zvukové efekty či zvuková kulisa a vyžaduje technický prostředek k poslechu záznamu Gramofonové desky,Magnetofonové pásky,CD (nosič digitálního zvukového záznamu).
Elektronický dokument: Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem elektronický dokument označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.
Druhy elektronických dokumentů: • elektronická kniha (e-kniha, e-book) ) •
Kniha v digitální podobě, tedy vytvořená na počítači nebo převedená do digitální podoby. Elektronickou knihou se někdy rozumí kniha v digitální podobě vydaná na fyzickém nosiči (např. na CD-ROM) Elektronické periodikum - periodická publikace, často odborná, která je přístupná v elektronické podobě a obvykle distribuovaná v síti internet. Může mít souběžné vydání nebo historického předchůdce v tištěné podobě. K elektronickým periodikům patří zejména elektronické časopisy a elektronické noviny. V souvislosti s rozšiřujícím se vydáváním elektronických časopisů na internetu se v současné době zavádí pro účely bibliografického popisu pojem pokračující zdroj, tedy zdroj průběžně doplňovaný
Doplňování periodické literatury Akvizice českých periodik: 1/ Povinný výtisk - Tiskový zákon č. 42/200 Sb. doplněný vyhláškou č. 302/2000 Sb. Funkce PV: • bibliografická - eviduje produkci na území určitého státu nebo v daném jazyce - národní bibliografie • konzervační - dochování dokumentů v původním stavu jako historický doklad literární produkce
•
studijní - slouží potřebám čtenářů a uživatelů knihovny nebo ostatních knihoven - MVS, MMVS
2/ Nákup – podle finančních prostředků a potřeb a zájmu uživatelů 3/ Dary - u periodik pouze doplňkový způsob akvizice, vítané jsou dary cílené,tzn. profilová periodik, která knihovna nevlastní a má je zařazena mezi dezideráta.Jednou z forem cíleného daru je zajištění předplatného konkrétních , knihovnou vybraných titulů na delší časové období - sponzorský dar. Důležité je hledisko aktuálnosti daru
Akvizice zahraničních periodik: Finanční prostředky, potřeby uživatelů a tradice v doplňování zahraničních periodik Rozhodování mezi českým dodavatelem periodik,zahraničním dodavatelem, nebo přímo u vydavatele. - jazyk komunikace - možnost prověření poskytovaných služeb u jiných zákazníků - u zahraničních dodavatelů platba v cizí měně - proměnlivost cenových kursů -časové podmínky urgentních služeb Nutno se nechat informovat o časovém harmonogramu objednávek, finančních podmínkách předběžné ceny, doúčtování, o zasílání objednaných titulů Objednávky - v září, v listopadu - nutné pro bezproblémové dodávání od 1. čísla příštího roku
Mezinárodní výměna výměna s jinou knihovnou nebo soukromou osobou na základě vzájemné písemné dohody partnerských institucí. Předmětem jsou tituly, které nejsou běžně v prodeji - výroční zprávy universit, knihoven, muzeí, časopisy vydávané vědeckými společnostmi, interní bulletiny, regionální časopisy. Výměna může být : titul za titul podle dohodnutých finančních propočtů
Akvizice zahraničních monografií: Zahraniční knižní trh - ročně cca 900 000 titulů Charakteristické v současnosti malý nárůst počtu nakladatelství, růst cen, pokles počtu výtisků. Nová media - CD ROM, DVD, MP 3, MP 4 Rozšiřuje se okruh činností nakladatelů - vydávají i noviny, vlastní televizní a rozhlasové stanice, jsou producenty plnotextových a bibliografických databází Nadnárodní nakladatelské společnosti - těžká orientace - největší - Springer Verlag, Academic Press, Kluwer, John Wiley&Sons, Oxford University Press, Čeští dodavatelé: MegaBooks International, Signet, SUWECO Internetová knihkupectví ve světě: Amazon / www.amazon.com/ Nakladatelské katalogy a informační periodika Akvizice zahraniční literatury je finančně náročné.Nakupují se pokračující díla, příručková literatura a na základě doporučení uživatelů. Rozhoduje nákupní komise. Zahraniční knihy se objednávají většinou přes distributora
Mezinárodní standardní čísla ISBN - /International Standard Book Number/ - je nezměnitelný identifikační znak, určující jednoznačně každé vydání knihy. Mezinárodní agentura ISBN v ČR je v Národní knihovně v Praze
ISSN - /International Standard Seriál Number -je mezinárodně srozumitelné číslo periodika. Národní středisko ISSN je ve STK Praha
ISMN - /International Standard Music Number - registrační systém hudebnin. Národní agentura je v Národní knihovně v Praze Knihám o hudbě se přiděluje ISBN. Operní libreta, zpěvníky, texty k písním mají ISMN i ISBN
