2. PRAMENY PRÁVA. Mgr. Martin Kornel

TEORIE PRÁVA

2.

PRAMENY PRÁVA.

Mgr. Martin Kornel

PRAMEN PRÁVA 

Pramen práva je pojem, který označuje vnější formu, kterou jsou sdělovány právní normy (formální pojetí pramenů práva)  zdrojem j obsahu p právních norem ((materiální p pojetí j pramenů práva)  zdrojem poznání práva (gnozeologické pojetí pramenů ů práva) á ) 

PRAMENY PRÁVA JAKO FORMY PRÁVNÍCH PRAVIDEL 



Závislé na typu právního systému (k ti (kontinentální, tál í anglosaský, l ký islamský) i l ký)

Právo psané (lex scripta) x právo nepsané (lex non scripta) i t )

PRAMENY PRÁVA JAKO FORMY PRÁVNÍCH PRAVIDEL 

Právní předpis (obecně závazný normativní akt) kt)



N Normativní i í právní á í smlouva l



Soudní precedens



Právní obyčej

PRÁVNÍ PŘEDPIS – OBECNĚ ZÁVAZNÉ NORMATIVNÍ AKTY







Výsledek záměrné činnosti – legislativního procesu Rozhodnutí R h d í orgánu á veřejné ř j é moci, i které k é obsahuje právní normy jako předem daná pravidla chování Hierarchická výstavba soustavy právních předpisů vytvořená na základě právní síly

OBECNĚ ZÁVAZNÉ NORMATIVNÍ AKTY X INDIVIDUÁLNÍ PRÁVNÍ AKTY X INTERNÍ NORMATIVNÍ AKTY 



Individuální právní akt představují aplikaci obecně závazného normativního právního aktu na konkrétní případ Interní normativní akt přestavují závazné pravidlo chování pro osoby, které na základě OZNA jjsou účastníkem určitého vztahu

NORMATIVNÍ PRÁVNÍ SMLOUVY 



Pramenem práva především v oblasti práva mezinárodního: mezinárodní smlouvy (např. Charta OSN) Mezinárodní smlouva může být pramenem vnitrostátního práva

NORMATIVNÍ PRÁVNÍ SMLOUVY II. Pramenem vnitrostátního práva mohou být také smlouvy uzavřené mezi vnitrostátními subjekty, a to v případě, případě kdy psané právo zakládá jejich obecnou závaznost  Jedná se především kolektivní smlouvy 

SOUDNÍ PRECEDENS – SOUDCOVSKÉ PRÁVO Typický pramen práva pro angloamerický systém práva  Vytvářeno V t ář nikoliv ik li zákonodárnými ák dá ý i sbory b nebo b výkonnými orgány (vláda, ministerstva, …), ale soudy. soudy  V systému soudcovského práva neplatí zásada spjatá s psaným právem – soudce vyhlašuje právo mezi stranami sporu (iudex ius dicit inter partes)  V systému soudcovského práva platí, že rozhodnutí některých soudů je obecně závazné 

SOUDCOVSKÉ PRÁVO II. 



Právotvorná role Ústavních Ú soudů – „negativní zákonodárce“ Judikatura (rozhodovací praxe určitého soudu nebo publikovaná rozhodnutí, rozhodnutí které se dotýkají určité dílčí otázky právní normy) – oficiálně nebo neoficiálně publikovaná „dotváří „dotváří“ právo (kvaziprecedenční význam)

OBYČEJOVÉ (ZVYKOVÉ) PRÁVO 



Právní systém, který není vytvářen vědomou legislativní činností, ale vytváří se spontánním zachováváním právních obyčejů, obyčejů které jsou považovány za závazné Základní znaky obyčeje: 1) obecné přesvědčení o právní závaznosti obyčeje (opinio iuris) a 2) dlouhodobé faktické zachovávání zvykového pravidla (usus longaevus)

OBYČEJOVÉ (ZVYKOVÉ) PRÁVO II. 

Další znaky právního obyčeje: A) obecnost B) závaznost plyne z jeho vlastní právní síly (nikoliv z toho, že jeho dodržování vyžaduje zákon) C) vynutelnost

DALŠÍ PRAMENY PRÁVA 

Obecné zásady právní



Ekvita a rozum



Učené knihy a expertízy

PRÁVNÍ ŘÁD 



Právním řádem se rozumí systém pramenů práva, obsahujících právní normy určitého státu (nebo společenství států). států) Právní řád je tedy souhrnem pramenu práva platných v daném státě nebo v rámci mezinárodního společenství

ÚSTAVA 

Základem vnitrostátních právních řádu je ústava kodifikovaná nebo nekodifikovaná  flexibilní nebo rigidní 

PRÁVNÍ ŘÁD ČESKÉ REPUBLIKY 

Právní řád České Č republiky, je založen na psaném právu a je tvořen zákony a dalšími právními předpisy, předpisy ratifikovanými a vyhlášenými mezinárodními smlouvami, k nimž dal souhlas Parlament ČR ((dle či. 10,, resp. či. 10a Ústavy), a nálezy Ústavního soudu, kterými zrušil určitý zákon, jiný právní á í předpis ř d i nebo b jjejich ji h jjednotlivá d li á ustanovení.

PRÁVNÍ ŘÁD ČESKÉ REPUBLIKY II. 

Ú Ústavní pořádek České Č republiky (čl. 3 a 9 Ústavy) Ú   

    

Ústavní zákon ČNR č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky Li ti základních Listina ákl d í h práv á a svobod b d Ústavní zákon č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem á e ČSFR ČS a Ústavní Ús av zákon á o č 29/1993 9 993 Sb., S ., o některých ě e ýc dalších o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR Ústavní zákony o státních hranicích Ú Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků Ústavní zákon č. č 69/1998 Sb. Sb o zkrácení volebního období Ústavní zákon č. 110/1998 Sb. o bezpečnosti ČR Ústavní zákon č. 515/2002 Sb. o p přistoupení p České republiky k Evropské unii

HIERARCHIE OBECNĚ ZÁVAZNÝCH NORMATIVNÍCH AKTŮ V ČR PODLE PRÁVNÍ SÍLY

Zákony; Zákonná opatření

SEK KUNDÁ ÁRNÍ

Nařízení vlády, vyhlášky a nařízení správních úřadů (ministerstva, ČNB); Vyhlášky obcí a vyhlášky krajů; Nařízení obcí a nařízení krajů

PRIMÁRN NÍ

Ústava, Listina základních práv a svobod,, ústavní zákony

ORIGINÁLNÍ

X DERIVATIVNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY

zákony  zákonná opatření  dekrety prezidenta republiky (1940-1945)  obecně b ě závazné á é vyhlášky obcí a krajů 

nařízení vlády,  rozhodnutí prezidenta id t republiky blik obecně normativní povahy (např. (např o amnestii),  právní předpisy ministerstev a jiných správních úřadů  nařízení krajských a obecních rad 

LEGISLATIVNÍ PROCES V ČR ZÁKONY

Převzato z: http://www.volny.cz/jiri.payne/Legproc.htm

STRUKTURA PRÁVNÍHO PŘEDPISU 

Upravena legislativními pravidly vlády (čl. 25)

ČÁSTI (ČÁST ČÁ ČÁ PRVNÍ, Í ČÁ ČÁST DRUHÁ, Á …) Hlavy (Hlava I, Hlava II, …) Díly (Díl 1, Díl 2, …) Oddíly (Oddíl 1, Oddíl 2, …) Pododdíly (Pododdíl 1, Pododdíl 2, …)

STRUKTURA PRÁVNÍHO PŘEDPISU II. §1 (1) ........................................................ (2) ........................................................ (3) ........................................................ § 1a ......................................…....................... (a) ............................................................, (b) ............................................................. 1. ........................................................, 2. .........................................................; 3. .........................................................

PŘÍKLAD:

PLATNOST A ÚČINNOST 



Platnost zákona - vyjadřuje, že zákon byl stanoveným způsobem schválen kompetentními orgány a vyhlášen ve Sbírce zákonů (stal se platnou součásti českého právního řádu). Účinnost zákona = okamžik, od kterého jsou jeho adresáti povinni se zákonem řídit.

PRÁVNÍ ŘÁD ČR A MEZINÁRODNÍ SMLOUVY 



Čl. 10 Ústavy: Čl Ú t Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. Čl. 10a Ústavy: (+ čl. 39 odst. 4 Ústavy) (1) Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. (2) K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu.

PRÁVNÍ ŘÁD ČR A MEZINÁRODNÍ SMLOUVY II. Ústava, Listina základních práv a svobod, ú t ústavní í zákony ák Mezinárodní smlouvy l dle dl čl. čl 10 Ústavy Zákony; Zákonná opatření Nařízení vlády, vyhlášky a nařízení správních úřadů (ministerstva, ČNB); Vyhlášky y y obcí a vyhlášky y y krajů; j ; Nařízení obcí a nařízení krajů

mají aplikační přednost, ale je sporná á otázka á k zda jsou součástí vnitrostátního právního řádu p