TEORIE PRÁVA
10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST
Mgr. Martin Kornel
[email protected]
STÁT
Max Weber: „lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí“
Stát charakterizuje: Stále obyvatelstvo Státní území Státní moc Schopnost vstupovat do vztahů s jinými státy ----------------------------------+ uznání jinými státy
PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST, ÚSTAVNOST
Právní stát – právně-filosofický koncept označující stát, založený na principu, kdy politická moc je podřízena právu.
Zákonnost (legalita) – tvorba, interpretace a aplikace práva probíhá v mezích a limitech stanovených státní moci
Ústavnost – soulad zákonů a podzákonných právních předpisů s ústavou
ZROZENÍ KONCEPCE PRÁVNÍHO STÁTU
Starověk (Platón, Aristoteles) „proto nenecháváme vládnout člověka, ale zákon, protože člověk vládne ve svůj prospěch a stává se tyranem“ (Aristoteles: Etika Nikomachova)
Renesanční humanismus (John Locke) „Zákonodárná moc má vládnout podle vyhlášených a zavedených zákonu, které nemají být měněny ve zvláštních případech, ale má být jedno pravidlo pro bohaté i chudé, pro oblíbence dvora i pro sedláka u pluhu.“ (Druhé pojednání o vládě , 1690)
ZROZENÍ KONCEPCE PRÁVNÍHO STÁTU
Německá liberální teorie právního státu (Immanuel Kant) – stát je morální společenství a státní moc se musí řídit ideály právního státu
Albert V. Dicey – základní pravidla Nikdo nesmí být trestán, pokud neporušil zákon Nikdo nestojí nad zákonem – každý je subjektem práva Vláda lidu musí být založena na vládě zákona
LID JAKO ZDROJ A NOSITEL STÁTNÍ MOCI
Lid, který svou svrchovanost projevuje zejména ve volbách a v referendech je zdrojem státní moci
Výkon státní moci je lidem přenášen na státní orgány (zákonodárné, výkonné a soudní)
PRÁVNÍ STÁT
X X
POLICEJNÍ STÁT TOTALITNÍ STÁT
Policejní stát: Stát, ve kterém dochází k nekontrolovatelnému zneužívání státní moci (absolutní monarchie …)
Totalitní stát: Odmítá liberální koncepci, která přisuzuje státu pouze vymezené úkoly a přenechává utváření způsobu života v ostatních sférách jednotlivcům. Stár je naopak absolutní hodnotou nadřízenou jedinci (fašismus, nacismus …)
FORMÁLNÍ A MATERIÁLNÍ KONCEPCE PRÁVNÍHO STÁTU
FORMÁLNÍ KONCEPCE PRÁVNÍHO STÁTU
Angloamerická teorie někdy označuje slovy „rule of law“
Založena na principu nadřazenosti psaného práva nad státem
Základní právní předpisy státu (ústava) jsou hodnotově neutrální. Obsah pravidel tedy není předem dán, nýbrž jsou dány pouze formy, podle kterých mohou být pravidla vytvářena.
MATERIÁLNÍ KONCEPCE PRÁVNÍHO STÁTU
Cílem není jen dodržování práva založeného řádnou procedurou (zákonodárným procesem), ale těch norem chování, které nejsou v rozporu se základními hodnotami
Znakem je bezprostřední závaznost lidských práv plynoucích z ústavy
Princip nadpozitivního práva: v rámci státu nelze změnit tzv. nezměnitelná ustanovení, v podmínkách ČR podstatné náležitosti demokratického právního státu
ZÁKLADNÍ RYSY MATERIÁLNÍHO POJETÍ PRÁVNÍHO STÁTU 1)
Vázanost státu právem
2)
Dělba moci
3)
Demokratický charakter státu
4)
Lidská práva
1) VÁZANOST STÁTU PRÁVEM
Ústavnost a zákonnost bránicí libovůli při výkonu pravomocí státních orgánů
V podmínkách ČR: Orgány veřejné správy jsou vázány platným právem Soudy jsou vázány zákony a prameny práva vyšší právní síly Ústavní soud je vázán ústavním pořádkem
2) DĚLBA MOCI
Teorie dělby moci (J. J. Rosseau) – oddělenost, samostatnost a nezávislost státních mocí založená na základě rovnováhy a vzájemných brzd.
Rozlišujeme Moc zákonodárná Moc výkonná Moc soudní
Současná teorie hovoří dále o moci
Kontrolní
3) DEMOKRATICKÝ CHARAKTER STÁTU
Základní zásady:
Pluralitní soutěž politických sil Respektování principu většiny Ochrana menšin Rovnost Právní jistota (předvídatelnost postupu státních orgánů ve vztahu k subjektům práva)
4) LIDSKÁ PRÁVA
Právní stát je založen na principu, že základní lidská práva a svobody jsou Nezadatelné Nezrušitelné Nezcizitelné Nepromlčitelné ------------ avšak omezitelná (z důvodu výkonu jiných práv nebo veřejného zájmu)
GENERACE LIDSKÝCH PRÁV 1)
2)
3)
4)
První generace – proklamována v 18. století např. právo na život, osobní svobodu, vlastnictví, soukromí Druhá generace – politická práva např. volební právo Třetí generace – sociální hospodářská a kulturní práva, např. právo na vzdělání, na zdravotní péči Čtvrtá generace – právo na příznivé životní prostředí
KLASIFIKACE LIDSKÝCH PRÁV
Základní lidská práva např. právo na život, zdraví, majetek, osobní svobodu, soukromý a rodinný život…
Politická práva např. právo na svobodu projevu, petiční právo, shromažďovací právo, právo být volen a volit
KLASIFIKACE LIDSKÝCH PRÁV II
Práva národnostních, etnických a jiných menšin např. právo na rovné zacházení
Hospodářská, sociální a kulturní práva např. právo na vzdělání, lékařskou péči, zabezpečení ve stáří
LIDSKÁ PRÁVA – MEZINÁRODNÍ PRÁVO
Všeobecná deklarace lidských práv (1948) (OSN)
Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (Rada Evropy)
Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (OSN)
Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (OSN)
ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST ZÁRUKY
DŮSLEDKY NEZÁKONNOSTI
Vadné a nicotné právní akty (normativní nebo individuální). Jejich náprava prostřednictvím zrušení sistace (pozastavení výkonu)
Vadné a nicotné soukromoprávní jednání neplatnost (absolutní x relativní) odporovatelnost
KONTROLA, DOZOR A DOHLED Prostřednictvím zákonodárné moci Vyslovení důvěry (nedůvěry) vládě Proces projednávání a schvalování návrhů normativních právních aktů Schvalování státního rozpočtu Interpelace
Prostřednictvím soudů Obecné soudnictví (zejm. správní) Ústavní soudnictví (abstraktní a konkrétní kontrola zákonnosti a ústavnosti)
KONTROLA, DOZOR A DOHLED Prostřednictvím Nejvyššího kontrolního úřadu (nezávislý orgán kontrolující zejména hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu) Prostřednictvím správních orgánů (zejm. ministerstva,Česká obchodní inspekce, atd.) Správní soudnictví Ústavní soudnictví (abstraktní a konkrétní kontrola)
KONTROLA, DOZOR A DOHLED Prostřednictvím podání občanů Stížnosti Petice
Prostřednictvím Veřejného ochránce práv
Sděluje závěrečná stanoviska s návrhem opatření k nápravě
ŘEŠENÍ SPORŮ
SOUDNÍ ROZHODOVÁNÍ
Autoritativní řešení sporů mezi subjekty práva je v České republice svěřeno zásadně orgánům veřejné moci, a to soudům.
Právo připouští z různých důvodů také alternativní řešení sporů
ALTERNATIVNÍ ŘEŠENÍ SPORŮ
Rozhodčí řízení (arbitráž) - výsledkem řízení obvykle vynutitelný rozhodčí nález - probíhá na základně zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů
Mediace - výsledkem procesu obvykle dohoda - je připravován zákon o mediaci
Další (např. konciliace, negociace, atd.)
