Dodatek E
O Eichlerske´ cˇesˇtineˇ podrobneˇ E.1
´ vod U
Cı´lem tohoto dodatku je poskytnout co neju´plneˇjsˇ´ı vy´klad o eichlerske´m dialektu cˇeske´ho jazyka (da´le jen eichlersˇtineˇ) jak pro potrˇeby hloubavy´ch cˇtena´rˇu˚ a fanousˇku˚, jichzˇ si velmi va´zˇ´ım, tak i pro potrˇeby jazykozpytcu˚ a prˇekladatelu˚. Rˇ´ıka´m co ” neju´plneˇjsˇ´ı“, nikoliv u´plny´“, protozˇe me´ pozna´nı´ eichlersˇtiny nenı´ u´plne´, tak jako ” naprˇ. nenı´ u´plny´ na´sˇ fyzika´lnı´ obraz sveˇta. Zde popisuji verzi eichlersˇtiny pouzˇitou v te´to knize, tedy verzi platnou k 1. lednu 2010. Historicky´ vy´voj eichlersˇtiny je shrnut v sekci E.19.
E.2
Vysveˇtlivky
Pouzˇite´ zkratky: sg. pl. (zˇ) (m) prˇ. naprˇ. zejm. vcˇ. apod. atd.
singula´r (jednotne´ cˇ´ıslo) plura´l (mnozˇne´ cˇ´ıslo) (zˇenske´ho rodu) (muzˇske´ho rodu) prˇ´ıjmenı´ naprˇ´ıklad. zejme´na vcˇetneˇ a podobneˇ a tak da´le 81
DODATEK E. O EICHLERSKE´ CˇESˇTINEˇ PODROBNEˇ
82
E.3
On, ona, cˇi ono?
V eichlersˇtineˇ se za´jmeno trˇetı´ osoby vybı´ra´ podle rodu jme´na (vlastnı´ho cˇi obecne´ho), jı´mzˇ danou skutecˇnost nazy´va´me: profesor = on, dvojcˇe = ono, studenti = oni, cestujı´cı´ (sg.) = ona, cestujı´cı´ (pl.) = ony, Otrocˇ´ı jezera (pl.) = ona. Pojmenova´va´me-li cˇloveˇka soucˇasneˇ obecny´m a vlastnı´m jme´nem, ma´ pro tento u´cˇel vlastnı´ jme´no vy´hradnı´ prˇednost (profesor Eichlerska´ = ona, sekreta´rˇka Novotny´ = on). Nazy´va´me-li ovsˇem cˇloveˇka vı´ce obecny´mi nebo vı´ce vlastnı´mi jme´ny, lze z nich pro tento u´cˇel pouzˇ´ıt ktere´koliv (naprˇ. U okna sedeˇl student. Byla to mlada´ dı´vka. On/Ona zı´ral(a) z okna. – on = student/ona = dı´vka). Pak se ovsˇem zvolene´ho rodu musı´me drzˇet a nesmı´me jej strˇ´ıdat – toto je sˇpatneˇ: U okna sedeˇl student. Byla to mlada´ dı´vka. Zı´rala z okna, kde videˇl blı´zˇ´ıcı´ se torna´do. Oznacˇuje-li podmeˇt nebo prˇedmeˇt veˇty cˇloveˇka, jehozˇ vlastnı´ jme´no dosud (tedy alesponˇ v neˇkolika prˇedchozı´ch veˇta´ch) nebylo uvedeno, existujı´ dveˇ vı´ceme´neˇ rovnocenne´ mozˇnosti: 1. Pouzˇ´ıvat rod podle obecne´ho jme´na (u neˇktery´ch slov se tato varianta preferuje – naprˇ. cˇloveˇk, osoba; rovneˇzˇ je cˇasto potrˇebna´ v prˇ´ıpadech, kdy vlastnı´ jme´no cˇloveˇka, o neˇmzˇ mluvı´me, nezna´me). Veˇta Ucˇitel vyucˇoval trˇi prˇedmeˇty.“ ” tedy nerˇ´ıka´ nic o gramaticke´m rodu ucˇitelova jme´na, o jeho u´rˇednı´m pohlavı´ ani o jeho biologicke´m pohlavı´1 ). 2. Povazˇovat vlastnı´ jme´no dane´ho cˇloveˇka za skryty´“ nevyja´drˇeny´ podmeˇt (resp. ” prˇedmeˇt) a prˇ´ıpadne´ veˇtne´ cˇleny zda´nliveˇ stojı´cı´ na mı´steˇ podmeˇtu (prˇedmeˇtu) za jeho prˇ´ıvlastky. Toto je mozˇne´ i v prˇ´ıpadeˇ, zˇe skutecˇne´ vlastnı´ jme´no nezna´me a pouze prˇedpokla´da´me jeho gramaticky´ rod. Prˇ´ıklad: Na zacˇa´tek hodiny pro” fesor prˇisˇla neprˇipravena´.“ Prˇ´ıvlastky rozvı´jejı´cı´ v te´to konstrukci zda´nlivy´ podmeˇt/prˇedmeˇt konvertovany´ na prˇ´ıvlastek jej rozvı´jejı´ i nada´le, nerozvı´jejı´ skutecˇny´ skryty´ podmeˇt: Do trˇ´ıdy vstoupila neprˇipraveny´ profesor.“ Doplneˇk ” i prˇ´ısudek vsˇak rozvı´jı´ skutecˇny´ skryty´ podmeˇt: Profesor vstoupila do trˇ´ıdy ” neprˇipravena.“ Je-li dane´ vlastnı´ jme´no pouzˇito v te´zˇe veˇteˇ jako jmenna´ cˇa´st prˇ´ısudku, prˇ´ıslovecˇne´ urcˇenı´ nebo doplneˇk, jako skryty´ podmeˇt se veˇtsˇinou nepouzˇije. Naprˇ. Ten student se jmenoval Novotna´.“ Veˇta Ten student Novotna´ ” ” se jmenovala Novotna´.“ by totizˇ zneˇla sˇpatneˇ, nemluveˇ o tom, zˇe jejı´ za´kladnı´ 1
Cozˇ jsou trˇi ru˚zne´ veˇci, ktere´ nemusı´ by´t nutneˇ v souladu, protozˇe kazˇda´ slouzˇ´ı ru˚zne´mu u´cˇelu – biologicke´ pohlavı´ slouzˇ´ı k rozmnozˇova´nı´, u´rˇednı´ pohlavı´ slouzˇ´ı pro potrˇeby registru obyvatel a gramaticky´ rod slouzˇ´ı k oslovova´nı´.
E.4. ZA´JMENO JA´
83
skladebnı´ dvojice je Novotna´ se jmenovala Novotna´“ a takovy´m konstrukcı´m ” se snazˇ´ıme ve smysluplny´ch veˇta´ch vyhnout. Neˇco jine´ho by ovsˇem byla veˇta Ten student se sice jmenovala Novotna´, ale my jsme jı´ rˇ´ıkali Nova´,“ pokud ” by to nebyla v dane´m kontextu prvnı´ veˇta, v nı´zˇ je prˇ´ıjmenı´ studenta Novotne´ zmı´neˇno.
E.4
Za´jmeno ja´
Za´jmenu ja´ prˇisuzuje mluvcˇ´ı gramaticky´ rod podle (zpravidla vlastnı´ho) jme´na, s nı´mzˇ se v tu chvı´li identifikuje (resp. ktere´ pouzˇ´ıva´). Vsˇeobecneˇ je prˇitom da´no, zˇe v tomto rodeˇ ma´ by´t dana´ osoba oslovova´na.
E.5
Oprava rodu druhe´ osoby
S jaky´m rodem se cˇloveˇk v danou chvı´li ztotozˇnˇuje, nemusı´ by´t zjevne´ (dokonce i kdyzˇ se prˇedstavı´ jme´nem – mnoho jmen je rodoveˇ nejednoznacˇny´ch, naprˇ. Nikola Cizı´, a u prˇezdı´vek je to jesˇteˇ horsˇ´ı). Proto existuje standardnı´ zpu˚sob opravy rodoveˇ nespra´vne´ho oslovenı´. Z chybne´ho oslovenı´ se vezme prˇ´ıslusˇne´ slovo (ze jmenne´ho prˇ´ısudku se sponou se prˇednostneˇ vybı´ra´ sponove´ sloveso) a vyslovı´ se ve spra´vne´m rodeˇ se silny´m du˚razem na rodovou koncovku. Je-li opravova´na ota´zka, tato oprava se nikdy nepocˇ´ıta´ jako odpoveˇd’ na ni. Na to je trˇeba da´t si pozor. Tı´mto zpu˚sobem mohou vzniknout pro cizince potencia´lneˇ za´bavne´ konstrukce jako: A: Byla jste sve´mu partnerovi neveˇrna´?“ ” B: Bylo! Nebylo.“ (B uzˇ´ıva´ jme´no strˇednı´ho rodu.) ” Tento zpu˚sob opravy se pouzˇ´ıva´ pouze prˇi opraveˇ oslovenı´ druhe´ osoby, mluvı´-li se o trˇetı´ osobeˇ, je trˇeba jejı´ rod dohodnout jiny´m zpu˚sobem.
E.6
Oficia´lnı´ jme´na
Podle matricˇnı´ho za´kona musı´ vsˇechna rodna´ jme´na i prˇ´ıjmenı´ svy´m gramaticky´m rodem odpovı´dat u´rˇednı´mu pohlavı´ dane´ho cˇloveˇka. To u neˇktery´ch prˇ´ıjmenı´ vede k tomu, zˇe majı´ rod odlisˇny´ od rodu obecny´ch jmen, jimzˇ se podobajı´ (naprˇ. ten Svoboda, ten Krejcˇ´ı, ta Ska´kal).
DODATEK E. O EICHLERSKE´ CˇESˇTINEˇ PODROBNEˇ
84
Toto omezenı´ se nijak nevztahuje na prˇezdı´vky. I u nich vsˇak mu˚zˇe dojı´t k rodove´ odlisˇnosti od obecne´ho jme´na, protozˇe rod si (stejneˇ jako ostatnı´ mluvnicke´ kategorie) volı´ uzˇivatel prˇezdı´vky. Mohou se tedy naprˇ. setkat dva lide´ uzˇ´ıvajı´cı´ prˇezdı´vky v prvnı´m pa´deˇ shodne´, ale sklonˇova´nı´m odlisˇne´. ´ rˇednı´m pohlavı´m se rozumı´ za´znam v matrice a na ru˚zny´ch u´rˇednı´ch dokumenU tech, ktery´ pro kazˇde´ho cˇloveˇka mu˚zˇe v jeden cˇasovy´ okamzˇik naby´vat pouze jedne´ ze dvou hodnot muzˇ“ a zˇena“. ” ” Prˇi komunikaci s u´rˇady je cˇloveˇk povinen pouzˇ´ıvat sve´ oficia´lnı´ jme´no, a tedy i prˇijı´mat oslovenı´ rodoveˇ odpovı´dajı´cı´ jeho u´rˇednı´mu pohlavı´. Tote´zˇ platı´ prˇi jake´koliv komunikaci u´rˇednı´ho charakteru, tedy na prˇ´ıklad i v prˇ´ıpadeˇ vyplnˇova´nı´ objedna´vky na internetu, uzavı´ra´nı´ smlouvy nebo vyrˇizova´nı´ reklamace, ale take´ prˇi vyucˇova´nı´ ve sˇkole (kromeˇ materˇske´, kde se prˇipousˇtı´ jaky´si familie´rnı´ prˇ´ıstup).
E.7
Prˇechylova´nı´
V eichlersˇtineˇ se podstatna´ jme´na a zpodstatneˇla´ prˇ´ıdavna´ jme´na azˇ na vy´jimky pouzˇ´ıvajı´ jen v jednom rodeˇ, prˇicˇemzˇ se nemusı´ shodovat s rodem vlastnı´ho jme´na pojmenova´vane´ skutecˇnosti (zejm. cˇloveˇka). To, ve ktere´m rodeˇ se pouzˇ´ıvajı´, za´visı´ na neˇkolika pravidlech a vy´sledcı´ch jazykove´ho vy´zkumu ministerstva lingvistiky z roku 1993, prˇ´ıpadneˇ i na pozdeˇjsˇ´ı jazykove´ praxi. Pokud nutneˇ potrˇebujeme vyja´drˇit pohlavı´ zminˇovane´ osoby, ucˇinı´me to prˇipojenı´m slova muzˇ nebo zˇena za obecne´ jme´no s pouzˇitı´m spojovnı´ku, naprˇ. prostitutkamuzˇ, zapisovatel-zˇena, fle´tnista-zˇena, vdova-muzˇ, cestujı´cı´-zˇena. Tohoto prostrˇedku by se vsˇak nemeˇlo naduzˇ´ıvat.
E.8
Prˇechylova´nı´ – pravidla
Od jmen konatelsky´ch s prˇ´ıponou -ista (naprˇ. klavı´rista, fle´tnista, houslista, komunista, realista, feminista, hokejista, tenista, rusista, internista, penzista, filatelista) se nepouzˇ´ıvajı´ zˇa´dne´ prˇechy´lene´ tvary, jsou muzˇske´ho rodu. Meˇkka´ zpodstatneˇla´ prˇ´ıdavna´ jme´na jsou zˇenske´ho rodu (naprˇ. cestujı´cı´, duchovnı´, kocˇ´ı, komorˇ´ı, krejcˇ´ı, na´honcˇ´ı, pokladnı´, pru˚vodcˇ´ı, prˇedsedajı´cı´, rozhodcˇ´ı, strojvedoucı´, u´cˇetnı´, veˇrˇ´ıcı´, vy´beˇrcˇ´ı, vy´pravcˇ´ı, vyucˇujı´cı´ ). Slova pojmenova´vajı´cı´ cˇleny rodiny podle prˇ´ıbuzensky´ch vztahu˚ (naprˇ. bratr, sestra, stry´c, teta) oznacˇujı´ vzˇdy pouze lidi jednoho pohlavı´ s vy´jimkou slov da´da, dı´teˇ, partner, rodicˇ, potomek, prˇedek (toto je u´plny´ vy´cˇet). To se vztahuje i na pojmenova´nı´ cˇlenu˚ panovnicky´ch rodin, zvla´sˇteˇ pak na slovnı´ pa´ry kra´l – kra´lovna,
E.9. PRˇECHYLOVA´NI´ – KONKRE´TNI´ SLOVA
85
princ – princezna, car – carevna, cı´sarˇ – cı´sarˇovna. Platı´ to vsˇak pouze v jejich za´kladnı´m vy´znamu, v prˇenesene´m vy´znamu tento pozˇadavek zpravidla odpada´ (takzˇe i muzˇ mu˚zˇe by´t naprˇ. zdravotnı´ sestrou). Slovo chot’ existuje ve dvou rodech oznacˇujı´cı´ch vzˇdy jen jedno pohlavı´ (ten chot’→ s choteˇm; ta chot’→ s chotı´ ). Existujı´ slova, u nichzˇ je pozˇadavek na urcˇite´ pohlavı´ nedı´lnou soucˇa´stı´ jejich vy´znamu. Pouze muzˇe mohou oznacˇovat naprˇ. slova: muzˇ, samec, gay, hoch, kluk. Pouze zˇeny mohou oznacˇovat naprˇ. slova: zˇena, samice, lesba, dı´vka, holka (hovorove´), panı´ (ma´lo pouzˇ´ıvane´, spı´sˇe se mı´sto neˇj pouzˇ´ıva´ pa´n).
E.9
Prˇechylova´nı´ – konkre´tnı´ slova
Jako nejlepsˇ´ı cesta se mi jevı´ pokusit se uve´st co nejvı´ce prˇ´ıkladu˚. Prˇedneˇ uva´dı´m s uzˇitecˇny´mi komenta´rˇi prˇ´ıklady slov zˇenske´ho rodu oznacˇujı´cı´ch lidi obojı´ho pohlavı´: Baletka, blondy´na (blondy´n v eichlersˇtineˇ jako slovo neexistuje), cˇernovla´ska, chudinka, letusˇka, mazˇoretka, modelka, naivka, osoba, opera´torka (cˇloveˇk obsluhujı´cı´ telefonnı´ linku), prostitutka, pradlena, rodicˇka (tj. da´da v obdobı´ kolem porodu, na neˇmzˇ ona rodı´), rosnicˇka (ve smyslu modera´tor prˇedpoveˇdi pocˇası´“), rudovla´ska, ” rusovla´ska, sekreta´rˇka ( sekreta´rˇ“ oznacˇuje jen druh na´bytku), sufrazˇetka, uklı´zecˇka ” ( uklı´zecˇ“ je stroj), zlatovla´ska. ” Cˇasty´m jevem je to, zˇe gramaticky´ rod namı´sto pohlavı´ rozlisˇuje zˇivotnost: uklı´zecˇ je stroj, uklı´zecˇka cˇloveˇk; sekreta´rˇ je na´bytek, sekreta´rˇka cˇloveˇk; mı´chacˇ je cˇloveˇk, mı´chacˇka je stroj; opera´torka je cˇloveˇk, opera´tor nezˇiva´ veˇc (matematicky´ opera´tor nebo poskytovatel komunikacˇnı´ch sluzˇeb). Neexistuje vsˇak zˇa´dne´ pravidlo, ktery´m rodem se oznacˇuje cˇloveˇk a ktery´m nezˇiva´ veˇc. Neˇkolik pa´ru˚ slov existuje jako synonyma bez rozlisˇenı´ vy´znamu, zejme´na: cˇarodeˇj – cˇarodeˇjnice (v tomto prˇ´ıpadeˇ vsˇak mezi nimi neˇkdy vy´znamovy´ rozdı´l by´va´), hrabeˇ – hrabeˇnka, knı´zˇe – kneˇzˇna, vdovec – vdova2 , veˇsˇtec – veˇsˇtkyneˇ. U pojmenova´nı´ zvı´rˇat obvykle existuje jedno univerza´lnı´ slovo oznacˇujı´cı´ samce i samice (kocˇka, pes, tur, kur, zˇa´ba, lisˇka, ku˚nˇ) a jedno nebo dveˇ pohlavneˇ specificka´ (kocour, fena, kra´va, by´k, vu˚l, kohout, slepice, zˇaba´k, lisˇa´k, kobyla). V prˇ´ıpadeˇ, zˇe takove´ho pojmenova´nı´ pouzˇijeme v prˇenesene´m vy´znamu o cˇloveˇku, pozˇadavek na pohlavı´ odpada´ (naprˇ. Ta zˇena je ale lisˇa´k!) 2
Vdova je vy´razneˇ frekventovaneˇjsˇ´ı nezˇ vdovec.
DODATEK E. O EICHLERSKE´ CˇESˇTINEˇ PODROBNEˇ
86
E.10
Vyka´nı´
Vyka´nı´ a tyka´nı´ ma´ v eichlersˇtineˇ jiny´ vy´znam nezˇ v neeichlerske´ cˇesˇtineˇ, cozˇ mu˚zˇe nove´ uzˇivatele jazyka ma´st. Obecneˇ platı´, zˇe vyka´nı´ cˇloveˇku vyjadrˇuje jeho spolecˇenskou a dusˇevnı´ stra´nku, cozˇ je veˇtsˇinou to, co chceme vyja´drˇit. Vyka´ se osoba´m, vyka´nı´m tedy cˇloveˇku sdeˇlujeme, zˇe jej uzna´va´me jako osobu. Tyka´nı´ cˇloveˇku pak zdu˚raznˇuje jeho biologickou, pudovou, prˇ´ıpadneˇ sexua´lnı´ stra´nku. Tyka´nı´ v zameˇstna´nı´ lze za urcˇity´ch okolnostı´ bra´t jako sexua´lnı´ obteˇzˇova´nı´ (v EDDR bez ohledu na pohlavı´ zu´cˇastneˇny´ch). Existuje vsˇak rˇada situacı´, kdy tento pohled neplatı´ nebo je zmı´rneˇny´. Rozlisˇova´nı´, kdy vykat a kdy tykat, proto nenı´ trivia´lnı´ za´lezˇitostı´. Zvla´sˇtnı´ proble´my souvisı´ s pronika´nı´m neeichlerske´ cˇesˇtiny z knih, internetu apod. Tyka´ se vzˇdy: 1. Zvı´rˇatu˚m a veˇcem (i personifikovany´m, pokud je nepovazˇujeme za osoby); tvoru˚m, kterˇ´ı neby´vajı´ nada´ni rozumem a obvykle nedoka´zˇou mluvit; nemocem: Lehni!“ (psovi), Jsi kra´sny´, slavı´ku.“, Slunı´cˇko, slunı´cˇko, popolez ” ” ” malicˇko.“, Uzˇ meˇ nebudesˇ otravovat, mobilnı´ telefone.“ ” 2. Vsˇeobecne´mu podneˇtu, v neˇktery´ch usta´leny´ch rcˇenı´ch, prˇ´ıslovı´ch a pranostika´ch: Hlavou zed’ neprorazı´sˇ!“, Cti kazˇdou da´du svou.“3 , S poctivostı´ ” ” ” nejda´l dojdesˇ.“ 3. Z tradicˇnı´ch du˚vodu˚ se prˇi odkazech v literaturˇe (ale neˇkdy i v mluvene´ rˇecˇi) pouzˇ´ıva´ sloveso viz: Viz stranu 100.“, Viz nı´zˇe.“ (Vizte se neujalo a nedopo” ” rucˇuje se.) Tyka´ se cˇasto: 1. V afektu a prˇi vulga´rnı´ komunikaci (zejme´na nazveme-li oslovovane´ho zvı´rˇetem): Stu˚j, nebo strˇelı´m!“ Vsˇe jsi to zkazil, osle!“ V takovy´ch prˇ´ıpadech ” ” mluvcˇ´ı tyka´nı´m sdeˇluje, zˇe oslovovane´ho nepovazˇuje za rovnocennou bytost, ale jaky´si neosobnı´ objekt (veˇc, zvı´rˇe, neprˇ´ıjemnost). 2. Zvla´sˇtnı´m bytostem, zejme´na teˇm, ktere´ nemajı´ charakter osob, ale prˇ´ırodnı´ch sil nebo nehmotny´ch duchu˚. V prˇ´ıpadeˇ, zˇe se chovajı´ jako lide´ (naprˇ. Gandalf), 3
Pu˚vodneˇ: Cti otce sve´ho i matku svou.“ ”
E.11. RELACE KOHERENCE PRˇI´JMENI´ A RODNY´CH JMEN
87
se jim ovsˇem vyka´. Monoteisticke´mu Bohu se te´meˇrˇ vzˇdy tyka´ a rovneˇzˇ on lidem tyka´ (cozˇ lze ovsˇem v prˇ´ıpadeˇ Bible take´ prˇicˇ´ıst snaze biblicke´ho jazyka vypadat starobyle). 3. Prˇi pohlavnı´m styku a teˇsneˇ prˇed nı´m. 4. V neˇktery´ch specificky´ch situacı´ch, oborech a spolcı´ch; naprˇ. na neˇktery´ch internetovy´ch diskusı´ch, ve fantasy sveˇtech nebo prˇi LARP-hra´ch. Velitele´ hasicˇu˚, voja´ku˚ apod. svy´m podrˇ´ızeny´m prˇi za´sahu tykajı´, aby rychleji a du˚razneˇji vyda´vali rozkazy. (U policie toto nenı´ beˇzˇne´.) Je obvykle´ tyka´nı´ i vyka´nı´: 1. Zvı´rˇatu˚m, ktera´ jsou alegoricky´m zobrazenı´m cˇloveˇka (za´lezˇ´ı na jazykove´m citu a za´meˇru autora). 2. Rodicˇu˚ deˇtem a deˇtı´ rodicˇu˚m. Existujı´ beˇzˇneˇ rodiny, v nichzˇ jeden nebo oba rodicˇe deˇtem tykajı´ a prˇ´ıpadneˇ i deˇti tykajı´ rodicˇu˚m, cozˇ souvisı´ s intimnı´mi kontakty mezi rodicˇi a deˇtmi. Odbornı´ci vsˇak doporucˇujı´ deˇtem od neju´tlejsˇ´ıho veˇku vykat, protozˇe jim obvykle trva´ dlouho, nezˇ si zvyknou rozlisˇovat mezi tyka´nı´m a vyka´nı´m a tyka´nı´ by jim zpu˚sobovalo proble´my (naprˇ. posmeˇch) v materˇske´ sˇkolce, kde se za´sadneˇ vyka´. V prostrˇedı´ch, kde se vyskytujı´ i jinı´ mluvı´cı´, spolecˇensˇtı´ a rozumem nadanı´ tvorove´ nezˇ lide´ (zejm. sci-fi a fantasy), by si tito meˇli rovneˇzˇ vykat, pokud se povazˇujı´ za osoby. V praxi je ale beˇzˇne´, zˇe pod vlivem neeichlerske´ cˇeske´ literatury se zachova´va´ v teˇchto prostrˇedı´ch tyka´nı´, a to neˇkdy i mezi lidmi, acˇkoli to mu˚zˇe v eichlerske´m jazykove´m prostrˇedı´ pu˚sobit nepatrˇicˇneˇ.
E.11
Relace koherence prˇ´ıjmenı´ a rodny´ch jmen
Relace koherence na mnozˇineˇ prˇ´ıjmenı´ byla zavedena jako formalizace vymezujı´cı´ prˇ´ıbuzna´“ prˇ´ıjmenı´ jako Svoboda a Svobodova´ od sice podobny´ch, ale neprˇ´ıbuz” ” ny´ch“ prˇ´ıjmenı´ jako Novotny´ a Novy´. Samotna´ relace koherence prˇ´ıjmenı´ je reflexivnı´ a symetricka´, ale nenı´ tranzitivnı´. Jejı´ konstrukce nenı´ u´plneˇ jednoducha´, proto ji zde provedu postupneˇ a s pouzˇitı´m matematicke´ symboliky. Prˇedneˇ je trˇeba definovat relaci koherence vzoru˚ prˇ´ıjmenı´. Tato relace je relacı´ ekvivalence s cˇtyrˇmi trˇ´ıdami:
DODATEK E. O EICHLERSKE´ CˇESˇTINEˇ PODROBNEˇ
88
1. trˇ´ıda zahrnuje vzory Nova´k, Nova´kovy´, Nova´kova´ a Nova´ku˚. 2. trˇ´ıda zahrnuje vzory Novotny´, Novotna´ a Novotny´ch. 3. trˇ´ıda zahrnuje vzor Kocˇ´ı. 4. trˇ´ıda zahrnuje vzor Nosferatu. Kazˇde´ prˇ´ıjmenı´ na´lezˇ´ı pra´veˇ k jednomu ze vsˇech teˇchto vzoru˚. Mechanismus jejich zarˇazenı´ bude uveden v sekci E.12. Nynı´ je trˇeba definovat konverznı´ funkci f , ktera´ bude slouzˇit k prˇevodu prˇ´ıjmenı´ mezi vzory v ra´mci jedne´ trˇ´ıdy. Necht’ R′ je relace koherence vzoru˚ prˇ´ıjmenı´, T je prˇ´ıjmenı´ podle vzoru T ′ a V ′ je vzor prˇ´ıjmenı´. Pak: Pro (T ′ , V ′ ) ∈ / R′ : Pro
T′
=V
′:
f (T, V ′ ) = ∅
f (T, V ′ ) = {T } Pro ∈ ∧ T ′ ̸= V ′ ∧ T ′ ̸= Nova´k ∧ V ′ ̸= Nova´k: f (T, V ′ ) = {jedno konvertovane´ prˇ´ıjmenı´} ′ ′ ′ Pro (T V ) ∈ R ∧ T ′ ̸= V ′ ∧ V ′ = Nova´k: f (T, V ′ ) = {Viz pozna´mku pod cˇarou.4 } Pro (T ′ , V ′ ) ∈ R ∧ T ′ = Nova´k ∧ T ′ ̸= V ′ : f (T, V ′ ) = {Viz pozna´mku pod cˇarou.5 } (T ′ , V ′ )
R′
Hodnotou funkce f je mnozˇina vsˇech mozˇny´ch konverzı´ prˇ´ıjmenı´ T ze vzoru T ′ na vzor V ′ . Pro pokus o konverzi mezi nekoherentnı´mi vzory je vy´sledkem pra´zdna´ mnozˇina, protozˇe takova´ konverze nenı´ mozˇna´. Vy´sledkem konverze v ra´mci jednoho vzoru je pouze pu˚vodnı´ tvar, cozˇ je zvla´sˇteˇ du˚lezˇite´ u vzoru Nova´k. Prˇed konverzı´ ze vzoru Nova´k na jiny´ vzor se nejprve odtrhne koncovy´ slovotvorny´ sufix6 . (Vy´jimecˇneˇ docha´zı´ i k jiny´m slovnı´m u´prava´m, naprˇ. z prˇ´ıjmenı´ Alesˇ se pouzˇije prˇi konverzi pouze Alsˇ, z prˇ´ıjmenı´ Cˇapek pouze Cˇapk a u prˇ´ıjmenı´ Dı´teˇ se naopak pouzˇije Dı´teˇt.) Prˇi konverzi na vzor Nova´k se provedou inverznı´ u´pravy a vy´sledkem je mnozˇina prˇ´ıjmenı´ s nejru˚zneˇjsˇ´ımi koncovkami. Jak vsˇak vza´peˇtı´ uvidı´me, tato prˇ´ıjmenı´ navza´jem nejsou koherentnı´. Nynı´ mu˚zˇeme prˇistoupit k definici relace koherence prˇ´ıjmenı´. Necht’X je prˇ´ıjmenı´ podle vzoru X ′ , Y je prˇ´ıjmenı´ podle vzoru Y ′ , R′ je relace koherence vzoru˚ prˇ´ıjmenı´, R je relace koherence prˇ´ıjmenı´ a f je vy´sˇe uvedena´ konverznı´ funkce. Pak platı´: 4
Konvertovane´ prˇ´ıjmenı´ bez koncove´ho slovotvorne´ho sufixu a tote´zˇ prˇ´ıjmenı´ se vsˇemi v jazyce dovoleny´mi sufixy kromeˇ -u˚. 5 Jedno prˇ´ıjmenı´ vznikle´ konverzı´ po odstraneˇnı´ prˇ´ıpadne´ho koncove´ho slovotvorne´hu sufixu. 6 Mezi laiky zna´my´ jako koncovka“. ”
E.12. ZARˇAZENI´ PRˇI´JMENI´ KE VZORU˚M [
89 ]
(X, Y ) ∈ R ⇔ Y ∈ f (X, Y ′ ) ∧ X ∈ f (Y, X ′ )
Slovy vysveˇtleno: Prˇ´ıjmenı´ X a Y jsou koherentnı´ pra´veˇ tehdy, kdyzˇ Y je platny´m vy´sledkem konverze X na vzor Y ′ a X je platny´m vy´sledkem konverze Y na vzor X ′. Z toho je zrˇejme´, zˇe relace koherence prˇ´ıjmenı´ je reflexivnı´ a symetricka´. Nenı´ vsˇak tranzitivnı´, protozˇe naprˇ. prˇ´ıjmenı´ Hroud a Hroudova´ jsou koherentnı´, prˇ´ıjmenı´ Hroudova´ a Hrouda jsou koherentnı´, ale prˇ´ıjmenı´ Hroud a Hrouda koherentnı´ nejsou. Relace koherence jmen je podstatneˇ jednodusˇsˇ´ı. Koherentnı´ jsou jme´na, ktera´ se shodujı´ v prvnı´m pa´deˇ jednotne´ho cˇ´ısla (naprˇ. Nikola a Nikola). Relace koherence jmen je shodou okolnostı´ i tranzitivnı´.
E.12
Zarˇazenı´ prˇ´ıjmenı´ ke vzoru˚m
Bylo rˇecˇeno, zˇe kazˇde´ prˇ´ıjmenı´ na´lezˇ´ı pra´veˇ k jednomu vzoru. Ke vzoru Nova´k na´lezˇ´ı: 1. vsˇechna sklonna´ prˇ´ıjmenı´ bez koncovky (Masaryk, Benesˇ, Konra´d, ... ); 2. vsˇechna nesklonna´ prˇ´ıjmenı´ koncˇ´ıcı´ souhla´skou (naprˇ. zˇenska´ prˇ´ıjmenı´ Nova´k, Xorlan apod.); pozor: naprˇ. zˇenske´ prˇ´ıjmenı´ Hromada se sklonˇuje – bez Hromady, ke Hromadeˇ, ... ; 3. vsˇechna prˇ´ıjmenı´ s nepra´zdny´m koncovy´m slovotvorny´m sufixem jiny´m nezˇ -u˚, kromeˇ teˇch, ktera´ jsou sklonˇova´na podle vzoru prˇ´ıdavny´ch jmen jako naprˇ. Pavarotti (bez Pavarottiho) (Hromada, Dı´teˇ, Morˇe, Bimbo) Ke vzoru Nova´kovy´ na´lezˇ´ı prˇ´ıjmenı´ muzˇske´ho rodu sklonˇovana´ podle vzoru mlady´ a koncˇ´ıcı´ v prvnı´m pa´deˇ jednotne´ho cˇ´ısla -ovy´. Ke vzoru Nova´kova´ na´lezˇ´ı prˇ´ıjmenı´ zˇenske´ho rodu sklonˇovana´ podle vzoru mlady´ a koncˇ´ıcı´ v prvnı´m pa´deˇ jednotne´ho cˇ´ısla -ova´. Ke vzoru Nova´ku˚ na´lezˇ´ı vsˇechna prˇ´ıjmenı´ s koncovy´m slovotvorny´m sufixem -u˚ (to nezahrnuje nesklonna´ cizı´ prˇ´ıjmenı´ shodou okolnostı´ koncˇ´ıcı´ pı´smenem u˚, musı´ jı´t skutecˇneˇ o slovotvorny´ sufix ve smyslu cˇeske´ gramatiky). Ke vzoru Novotny´ na´lezˇ´ı prˇ´ıjmenı´ muzˇske´ho rodu sklonˇovana´ podle vzoru mlady´ a nekoncˇ´ıcı´ v prvnı´m pa´deˇ -ovy´ nebo -y´ch. Ke vzoru Novotna´ na´lezˇ´ı prˇ´ıjmenı´ zˇenske´ho rodu sklonˇovana´ podle vzoru mlady´ a nekoncˇ´ıcı´ v prvnı´m pa´deˇ -ova´ nebo -y´ch.
DODATEK E. O EICHLERSKE´ CˇESˇTINEˇ PODROBNEˇ
90
Ke vzoru Novotny´ch na´lezˇ´ı vsˇechna prˇ´ıjmenı´ sklonˇovana´ podle vzoru mlady´ a koncˇ´ıcı´ v prvnı´m pa´deˇ -y´ch. Ke vzoru Kocˇ´ı na´lezˇ´ı vsˇechna prˇ´ıjmenı´ sklonˇovana´ podle gramaticke´ho vzoru jarnı´. (Krejcˇ´ı, Kocˇ´ı, Rozhodcˇ´ı ) Ke vzoru Nosferatu na´lezˇ´ı nesklonna´ prˇ´ıjmenı´ zakoncˇena´ samohla´skou.
E.13
Mnozˇna´ cˇ´ısla koherentnı´ch prˇ´ıjmenı´
Vı´ce osob sdı´lejı´cı´ch koherentnı´ prˇ´ıjmenı´ lze pojmenovat spolecˇneˇ utvorˇenı´m mnozˇne´ho cˇ´ısla. To se tvorˇ´ı podle na´sledujı´cı´ch pravidel, prˇicˇemzˇ drˇ´ıve uvedena´ pravidla majı´ vysˇsˇ´ı prioritu nezˇ pozdeˇji uvedena´ (nezbytnou podmı´nkou je, zˇe vsˇechna uvazˇovana´ prˇ´ıjmenı´ musejı´ by´t koherentnı´): 1. je-li alesponˇ jedno z prˇ´ıjmenı´ rodu muzˇske´ho, je vy´sledny´ tvar rodu muzˇske´ho, jinak je rodu zˇenske´ho; 2. jsou-li vsˇechna prˇ´ıjmenı´ podle jednoho vzoru z relace koherence vzoru˚ prˇ´ıjmenı´, utvorˇ´ı se od nich prˇ´ımo mnozˇne´ cˇ´ıslo (pro u´cˇely tohoto odstavce se pa´r vzoru˚ Nova´kovy´ – Nova´kova´ povazˇuje za jeden vzor a pa´r Novotny´ – Novotna´ takte´zˇ); 3. na´lezˇ´ı-li alesponˇ jedno prˇ´ıjmenı´ ke vzoru Nova´ku˚ (Novotny´ch), je vy´sledek tvaru Nova´ku˚ (Novotny´ch); 4. na´lezˇ´ı-li alesponˇ jedno prˇ´ıjmenı´ ke vzoru Nova´k a alesponˇ jedno jine´ ke vzoru Nova´kovy´ nebo Nova´kova´, je vy´sledek tvaru Nova´kovi (muzˇsky´, nebo zˇensky´ rod) nebo Nova´kovy (pouze zˇensky´ rod).7 Prˇ´ıklady: • Svoboda (m) a Svobodova´ (zˇ) = dva Svobodovi (podle 1. muzˇsky´ rod, podle 4. tvar); • Svoboda (m) a Svoboda (zˇ) = dva Svobodove´ (podle 1. muzˇsky´ rod, podle 2. tvar); • Balı´k (zˇ) a Balı´k (zˇ) = dveˇ Balı´k (podle 1. zˇensky´ rod, podle 2. tvar); • Svoboda (zˇ) a Svoboda (zˇ) = dveˇ Svobody (podle 1. zˇensky´ rod, podle 2. tvar); • Balı´kovy´ (m) a Balı´ku˚ (zˇ) = dva Balı´ku˚ (podle 1. muzˇsky´ rod, podle 3. tvar). 7
Prˇed 1. 1. 2008 bylo mozˇno pouzˇ´ıt tvar Nova´kovi jen v muzˇske´m rodeˇ.
E.14. PRˇEZDI´VKA CˇILI PSEUDONYM
E.14
91
Prˇezdı´vka cˇili pseudonym
V EDDR si cˇloveˇk mu˚zˇe zvolit neforma´lnı´ jme´no, aby ho jı´m ostatnı´ oslovovali a oznacˇovali namı´sto jeho u´rˇednı´ho jme´na. Tomuto na´hradnı´mu“ cˇi krycı´mu“ jme´nu ” ” se v EDDR obecneˇ rˇ´ıka´ prˇezdı´vka“, cozˇ je jeho pu˚vodnı´ oznacˇenı´. Od roku 2005 se ” v odborny´ch textech cˇasteˇji pouzˇ´ıva´ nove´ a prˇesneˇjsˇ´ı oznacˇenı´ pseudonym.8 Pseudonym je veˇcı´ neoficia´lnı´, ale sˇiroce uzna´vanou. Lze je pouzˇ´ıt ve vsˇech forma´ch neforma´lnı´ komunikace; jeho pouzˇitı´ je zaka´za´no v u´rˇednı´m jedna´nı´, za ktere´ se povazˇujı´ i takove´ situace jako objedna´vka u za´silkove´ sluzˇby, adresa adresa´ta na dopisnı´ oba´lce cˇi vyucˇova´nı´ na za´kladnı´ch a strˇednı´ch sˇkola´ch. Na psedonym jsou kladena pouze spolecˇenska´ omezenı´, zejme´na pozˇadavek prˇimeˇrˇenosti – nemeˇl by by´t prˇ´ılisˇ dlouha´ (naprˇ. Nymfolymfofilantrop Visˇa´khapatnaman) ani prˇ´ılisˇ obtı´zˇneˇ vyslovitelny´ (Krgvrsdg). Brkvrk je jizˇ na hranici u´nosnosti. Pseudonym mu˚zˇe mı´t tvar skutecˇne´ho jme´na, prˇ´ıjmenı´ nebo cele´ho jme´na (naprˇ. Petra Janu˚, Jan Nova´k, Radek, Clinton). Existuje rˇada (zejme´na spolecˇensky´ch) du˚vodu˚, procˇ by mohl by´t urcˇity´ pseudonym neprˇijatelny´. Vzhledem k zameˇrˇenı´ tohoto dodatku, je zde nebudu rozebı´rat. Je trˇeba v individua´lnı´ch prˇ´ıpadech uva´zˇit, zda bude pro kazˇde´ho cizı´ho cˇloveˇka prˇijatelne´ va´s zvoleny´m pseudonymem oslovovat.9 Pseudonym mu˚zˇe by´t jednoslovny´ i vı´ceslovny´10 , mu˚zˇe by´t v cizı´m jazyce (zejm. v anglicˇtineˇ) a lze vybrat ktery´koliv gramaticky´ rod (muzˇsky´, zˇensky´ i strˇednı´), ne vsˇak mnozˇne´ cˇ´ıslo. Pseudonym je vlastnı´ jme´no a jako takovy´ se pı´sˇe s velky´m pocˇa´tecˇnı´m pı´smenem. Nenı´ dovoleno si jeho pravopis upravovat. (Pokud je pseudonym v cizı´m jazyce, meˇl by se psa´t i sklonˇovat podle pravopisu toho jazyka.)
E.15
Oslovova´nı´
V eichlersˇtineˇ existujı´ cˇtyrˇi za´kladnı´ typy oslovenı´ (resp. pojmenova´nı´ cˇloveˇka): 1. Rodny´m jme´nem a prˇ´ıjmenı´m (tzv. beˇzˇne´ jme´no): Jane Nova´ku, Ester Krejcˇ´ı. 2. Obecny´m jme´nem a prˇ´ıjmenı´m (vy´jimecˇneˇ rodny´m jme´nem): profesore Merlinova´, rˇediteli Rusovsky´, da´do Petrˇe, stry´cˇku Kamile. 8 Vedle tohoto nove´ho vy´znamu ma´ slovo prˇezdı´vka v eichlersˇtineˇ i starsˇ´ı vy´znam jme´no dane´ ” neˇkomu mı´sto nebo vedle jeho na´lezˇite´ho jme´na“. 9 Pokud si pokusı´te da´t naprˇ. pseudonym Bu˚h, asi narazı´te u veˇtsˇiny spoluobcˇanu˚ na odpor, takzˇe to nedeˇlejte. 10 Naprˇ. Pu˚lnocˇnı´ bourˇe cˇi Moje vinna´ re´va.
DODATEK E. O EICHLERSKE´ CˇESˇTINEˇ PODROBNEˇ
92
3. Jen obecny´m jme´nem: sestro, doktore. 4. Prˇezdı´vkou (pseudonymem): Astro, Moje vinna´ re´vo, Pu˚lnocˇnı´ bourˇe. Tzv. cele´ jme´no cˇloveˇka se skla´da´ ze vsˇech jeho u´rˇedneˇ zapsany´ch jmen a prˇ´ıjmenı´ v na´lezˇite´m porˇadı´. Prˇitom jmen mu˚zˇe by´t teoreticky maxima´lneˇ peˇt a prˇ´ıjmenı´ teoreticky neomezeneˇ mnoho. Takove´ jme´no by bylo pro beˇzˇne´ oslovova´nı´ a pojmenova´va´nı´ cˇloveˇka velmi neprakticke´, proto se beˇzˇneˇ pouzˇ´ıva´ tzv. beˇzˇne´ jme´no, ktere´ vznikne tak, zˇe se z cele´ho jme´na vybere jedno jme´no (nejcˇasteˇji to prvnı´) a jedno prˇ´ıjmenı´ (nejcˇasteˇji to poslednı´). Je-li tedy cely´m jme´nem neˇkoho Jan Jakub Josef Nova´k Novotny´ Svoboda, jeho beˇzˇny´m jme´nem mu˚zˇe by´t naprˇ. Jan Svoboda nebo Jakub Nova´k. Cˇloveˇk by meˇl slysˇet“ na vsˇechny mozˇne´ kombinace, protozˇe kazˇdou ” z nich mu˚zˇe by´t oslovova´n. Pro oslovujı´cı´ je vsˇak striktneˇ doporucˇeno beˇzˇna´ jme´na oslovovane´ho nestrˇ´ıdat. Dalsˇ´ım zpu˚sobem jak pojmenovat cˇloveˇka je pouzˇ´ıt obecne´ho a vlastnı´ho jme´na (nejcˇasteˇji prˇ´ıjmenı´). Tento druh oslovenı´ je pomeˇrneˇ oblı´beny´, protozˇe oslovujı´cı´ nenutı´ zapamatovat si jme´no oslovovane´ho, a navı´c jı´ umozˇnˇuje vyja´drˇit, za koho dane´ho cˇloveˇka prˇedevsˇ´ım povazˇuje (firmy naprˇ. beˇzˇneˇ pouzˇ´ıvajı´ oslovenı´ typu za´kaznı´ku Sˇt’astna´). Obecny´m jme´nem v tomto oznacˇenı´ mu˚zˇe by´t jake´koliv obecne´ jme´no, jı´mzˇ bychom o dane´m cˇloveˇku mluvili i samostatneˇ. Neˇktera´ prˇ´ılisˇ obecna´“ obecna´ jme´na ” se v te´to u´loze z esteticky´ch du˚vodu˚ obvykle nepouzˇ´ıvajı´ (cˇloveˇk, osoba, muzˇ, zˇena, ve sˇkole student, v parlamentu poslanec). Je-li obecny´m jme´nem jme´no pojmenova´vajı´cı´ cˇleny rodiny podle prˇ´ıbuzensky´ch vztahu˚, je obvykle´ pouzˇ´ıvat jako vlastnı´ jme´no spı´sˇe jme´no nezˇ prˇ´ıjmenı´ pojmenova´vane´ osoby11 Toto vycha´zı´ ze skutecˇnosti, zˇe v rodineˇ se cˇasto vyskytujı´ osoby se stejny´m prˇ´ıjmenı´m, takzˇe takova´ pojmenova´nı´ jako stry´c Nova´k by byla cˇasto nejednoznacˇna´. V prˇ´ıpadeˇ, zˇe oslovujeme cˇloveˇka, s nı´mzˇ ma´me koherentnı´ prˇ´ıjmenı´ (naprˇ. Katerˇina Novotna´ oslovuje Petra Novotne´ho), je dovoleno prˇi oslovenı´ beˇzˇny´m jme´nem vynechat prˇ´ıjmenı´ a oslovit pouze jme´nem (v tomto prˇ´ıpadeˇ: Petrˇe); u oslovenı´ druhe´ho typu je pak dovoleno namı´sto prˇ´ıjmenı´ pouzˇ´ıt jme´no (naprˇ. modera´tore Petrˇe). Nenı´ to vsˇak nezbytne´ a beˇzˇneˇ se tomu lide´ vyhy´bajı´ tak, zˇe zvolı´ navza´jem nekoherentnı´ prˇ´ıjmenı´. 11
U slova da´da to by´valo v letech 2005 azˇ 2008 vyzˇadovany´m pravidlem.
E.16. PRˇEJI´MA´NI´ PRˇI´JMENI´ PRˇI UZAVI´RA´NI´ PARTNERSTVI´
E.16
93
Prˇejı´ma´nı´ prˇ´ıjmenı´ prˇi uzavı´ra´nı´ partnerstvı´
Podle za´kona o rodineˇ musı´ mı´t partner alesponˇ jedno prˇ´ıjmenı´ koherentnı´ s neˇktery´m z prˇ´ıjmenı´ kazˇde´ho dalsˇ´ıho partnera v dane´m jednom partnerstvı´ (v podstateˇ jde o to, zˇe partnerˇi musejı´ mı´t koherentnı´ prˇ´ıjmenı´, aby mohli by´t spolecˇneˇ nazy´va´ni). Aby bylo mozˇno tuto podmı´nku splnit, lze prˇi uzavı´ra´nı´ partnerstvı´ jedno prˇ´ıjmenı´ prˇejmout nebo prˇejmout navza´jem. Prˇ´ıjmenı´, ktere´ cˇloveˇk prˇejme, se prˇipojı´ na konec jeho cele´ho jme´na; pouze v prˇ´ıpadeˇ, zˇe cˇloveˇk dosa´hne vı´ce nezˇ peˇti prˇ´ıjmenı´, ma´ pra´vo neˇktere´ z pu˚vodnı´ch zrusˇit. Na´lezˇ´ı-li prˇejı´mane´ prˇ´ıjmenı´ do trˇ´ıdy koherence s vı´ce vzory, mu˚zˇe si prˇejı´majı´cı´ zvolit, v jake´m tvaru (tzn. podle ktere´ho vzoru) prˇ´ıjmenı´ prˇejme. Za´kon stanovı´, zˇe zˇa´dna´ dveˇ rodna´ jme´na ani prˇ´ıjmenı´ jednoho cˇloveˇka nesmeˇjı´ by´t navza´jem koherentnı´, takzˇe naprˇ. cele´ jme´no Jan Macek Macku˚ nenı´ dovoleno. (Ale cele´ jme´no Jan Hroud Hrouda dovoleno je, protozˇe prˇ´ıjmenı´ Hroud a Hrouda nejsou koherentnı´.) Prˇ´ıklad prvnı´: Lucie Sˇt’astna´ uzavı´ra´ partnerstvı´ s Mariı´ Sˇt’astny´ch Macku˚. Protozˇe jizˇ obeˇ majı´ koherentnı´ prˇ´ıjmenı´ (Sˇt’astna´ – Sˇt’astny´ch), mohou se rozhodnout ponechat si sva´ pu˚vodnı´ cela´ jme´na. Lucie Sˇt’astna´ se ale mu˚zˇe rozhodnout prˇevzı´t prˇ´ıjmenı´ Macku˚ a pak by jejı´ nove´ cele´ jme´no zneˇlo Lucie Sˇt’astna´ Macku˚. Prˇ´ıklad druhy´: Irma Za´zvorova´ uzavı´ra´ partnerstvı´ s Martinem Sˇt’astny´m Nova´kem. Rozhodnou se, zˇe Martin Nova´k prˇejme prˇ´ıjmenı´ Irmy Za´zvorove´ ve tvaru Za´zvorovy´ (tzn. podle vzoru Nova´kovy´) a ta si sve´ cele´ jme´no ponecha´. Cele´ jme´no Martina Nova´ka bude nynı´ Martin Sˇt’astny´ Nova´k Za´zvorovy´. Prˇ´ıklad trˇetı´: Kamil Novotny´ Balı´k uzavı´ra´ partnerstvı´ s Evou Za´zvorovou Polnı´ a rozhodnou se, zˇe prˇejmou navza´jem prˇ´ıjmenı´ Za´zvorova´ (ve tvaru Za´zvorovy´) a Balı´k (ve tvaru Balı´k). Jejich vy´sledna´ cela´ jme´na budou Kamil Novotny´ Balı´k Za´zvorovy´ a Eva Za´zvorova´ Polnı´ Balı´k. Z uvedeny´ch prˇ´ıkladu˚ je zrˇejme´, zˇe je trˇeba vybı´rat pecˇliveˇ, ktere´ prˇ´ıjmenı´ a ve ktere´m tvaru prˇejmout, protozˇe jinak mu˚zˇe cˇloveˇk pomeˇrneˇ snadno zı´skat znacˇneˇ neesteticke´ cele´ jme´no. Ve zvla´sˇtnı´ch (a zdu˚vodneˇny´ch) prˇ´ıpadech se povoluje i dalsˇ´ı varianta, kdy si nasta´vajı´cı´ partnerˇi zvolı´ u´plneˇ nove´ spolecˇne´ prˇ´ıjmenı´, ktere´ se jim prˇipojı´ za jejich sta´vajı´cı´.
DODATEK E. O EICHLERSKE´ CˇESˇTINEˇ PODROBNEˇ
94
E.17
Odlisˇnosti ve slovnı´ za´sobeˇ
Odlisˇnosti ve slovnı´ za´sobeˇ od neeichlerske´ cˇesˇtiny se v pru˚beˇhu historicke´ho vy´voje znacˇneˇ rozmnozˇily. Uvedenı´ kompletnı´ho prˇehledu by bylo nesmı´rneˇ na´rocˇne´ a takovy´ prˇehled by byl velmi dlouhy´, takzˇe zde uvedu jen neˇkolik konkre´tnı´ch prˇ´ıkladu˚, na neˇzˇ jsem dosud narazil. • Slovo prs oznacˇuje prˇ´ıslusˇnou cˇa´st teˇla muzˇu˚ i zˇen (v CˇR podle vy´kladove´ho slovnı´ku jen zˇen). • Slovo pa´r se pouzˇ´ıva´ jen ve vy´znamu neˇkolik. Chceme-li vyja´drˇit vy´znam prˇesneˇ dveˇ“, musı´me pouzˇ´ıt slovo dvojice, naprˇ. partnerska´ dvojice, dvojice ” bot. • V eichlersˇtineˇ se vy´razneˇ preferuje slovo lesba oproti slovu lesbicˇka, ani jedno z nich vsˇak nenı´ bra´no hanliveˇ. Mnoho cˇesky´ch slov, ktera´ se v eichlersˇtineˇ nepouzˇ´ıvajı´, je pouze oznacˇeno jako archaismy a veˇtsˇina z nich by byla lidem v EDDR (alesponˇ cˇa´stecˇneˇ) srozumitelna´ (naprˇ. svatba). Neˇktera´ specia´lneˇjsˇ´ı slova jizˇ ale nejmladsˇ´ı generace nemusı´ zna´t (naprˇ. neveˇsta, zˇenich, zˇenit se, vda´vat se).
E.18
Psanı´ velky´ch pı´smen
Azˇ do konce roku 2009 sdı´lela eichlersˇtina pravopis velky´ch pı´smen s neeichlerskou cˇesˇtinou. Od roku 2010 platı´ nova´ pravopisna´ u´prava, ktera´ je zde popsa´na. Pravidla psanı´ velky´ch pı´smen k vyja´drˇenı´ zvla´sˇtnı´ho vztahu k osobeˇ cˇi veˇci nebo na zacˇa´tku veˇtny´ch celku˚ zu˚stala zachova´na, proto je zde nepopisuji. Zmeˇnila se pouze pravidla psanı´ velky´ch pı´smen ve vlastnı´ch jme´nech a jme´nech pouzˇ´ıvany´ch jako vlastnı´. Psanı´ velky´ch pı´smen ve vlastnı´ch jme´nech: 1. V jednoslovny´ch vlastnı´ch jme´nech se pı´sˇe pocˇa´tecˇnı´ pı´smeno velke´. Naprˇ. Irena, Ostrava, Jedice, Rusko, Asie. Jme´na prˇevzata´ z cizı´ch jazyku˚ (naprˇ. McDonald, d’Artagnan) se obvykle zapisujı´ podle zvyklostı´ dane´ho jazyka. 2. V souslovny´ch vlastnı´ch jme´nech se pı´sˇe velke´ pocˇa´tecˇnı´ pı´smeno v prvnı´m sloveˇ, nestanovı´-li ostatnı´ pravidla jinak. Naprˇ. U´strˇednı´ nemocnice, Dlouhe´ na´meˇstı´, Pernerovsky´ viadukt, Spojene´ sta´ty americke´.
E.18. PSANI´ VELKY´CH PI´SMEN
95
Je-li soucˇa´stı´ souslovı´ vlastnı´ jme´no, pı´sˇou se v neˇm velka´ pı´smena na vsˇech mı´stech, kde by se psala, kdyby sta´lo samostatneˇ. Naprˇ. Na´meˇstı´ Republiky (zasta´vka pojmenovana´ po na´meˇstı´ Republiky), Spojene´ kra´lovstvı´ Velke´ Brita´nie a Severnı´ho Irska. 3. V souslovny´ch vlastnı´ch jme´nech meˇst, meˇstysu˚, obcı´, meˇstsky´ch cˇa´stı´, cˇtvrtı´, osad, sı´dlisˇt’ apod. (da´le jen jme´na osad) se pı´sˇe pocˇa´tecˇnı´ velke´ pı´smeno v prvnı´m sloveˇ, a navı´c v kazˇde´m sloveˇ kromeˇ prˇedlozˇek a spojek. Naprˇ. Za´padnı´ Meˇsto (sı´dlisˇteˇ), Automobilnı´ Osada, Vysoke´ My´to, Kamenny´ Vrch (sı´dlisˇteˇ), Hradec Kra´love´, Uherske´ Hradisˇteˇ, Vy´chodnı´ Mezihorˇ´ı. Stojı´-li za za´kladem takove´ho na´zvu prˇ´ıvlastek, pı´sˇe se v neˇm velke´ pocˇa´tecˇnı´ pı´smeno v prvnı´m sloveˇ (s vy´jimkou prˇ´ıpadu, kdy je jı´m prˇedlozˇka – pak se pı´sˇe azˇ ve druhe´m sloveˇ prˇ´ıvlastku) a ostatnı´ slova prˇ´ıvlastku se pı´sˇou jako by sta´la mimo souslovı´. Naprˇ. Kostelec nad Cˇerny´mi lesy, Lzˇ´ıcov pod Cˇerny´mi horami, Obdivovatel Hluboky´ch lesu˚ (obec), Vysoky´ Kra´lovec za Sedmero horami a pod Nebeskou klenbou (dva prˇ´ıvlastky, proto dveˇ velka´ pı´smena). 4. Stojı´-li na zacˇa´tku souslovne´ho pojmenova´nı´ obecne´ jme´no, ktere´ pojmenova´vane´mu jevu prˇ´ıslusˇ´ı, pı´sˇe se s pı´smenem maly´m a s velky´m pocˇa´tecˇnı´m pı´smenem podle ostatnı´ch pravidel se napı´sˇe azˇ zbytek pojmenova´nı´. Toto pravidlo neplatı´ pro vlastnı´ jme´na osob a zvı´rˇat vcˇetneˇ pseudonymu˚, vlastnı´ jme´na dokumentu˚ a umeˇlecky´ch deˇl a jme´na osad. Naprˇ. du˚m Domu˚, most Barika´dnı´ku˚, sva´tek Pra´ce, mys Dobre´ nadeˇje, chra´m Svate´ho Vı´ta, bitva Na Bı´le´ horˇe, vy´stavnı´ sı´nˇ U Hybernu˚, muzeum Moravske´ kultury, nadministerstvo Administrativy Eichlerske´ dopravneˇ demokraticke´ republiky (toto je jeho oficia´lnı´ na´zev), u´rˇad Pro minimalizaci legislativy (oficia´lnı´ na´zev), rˇa´d Bı´le´ho lva, rˇa´d Zlate´ho rouna, vlak Deˇtstvı´ a nadeˇje (vlak), integrovany´ dopravnı´ syste´m Jihomoravske´ho kraje (dopravnı´ syste´m). Tote´zˇ platı´ o jme´nech, v nichzˇ je obvyklejsˇ´ı opacˇny´ porˇa´dek slov – morˇe Strˇedozemnı´, pru˚prav Suezsky´. Prˇ´ıklady, kdy toto pravidlo neplatı´: Morˇe kaspicke´ (nejde o morˇe, ny´brzˇ o jezero), Den neza´vislosti (nejde o pojmenova´nı´ konkre´tnı´ho dne, ale pravidelneˇ se opakujı´cı´ho sva´tku), Pı´senˇ pı´snı´ (protozˇe jde o na´zev umeˇlecke´ho dı´la), Sı´dlisˇteˇ Cˇesky´ch legiı´ (protozˇe jde o pojmenova´nı´ sı´dlisˇteˇ, tedy o jme´no osady“). ”
DODATEK E. O EICHLERSKE´ CˇESˇTINEˇ PODROBNEˇ
96
5. Pokud vlastnı´ jme´no zacˇ´ına´ prˇedlozˇkou, pı´sˇe se s velky´m pocˇa´tecˇnı´m pı´smenem rovneˇzˇ slovo na´sledujı´cı´ po prˇedlozˇce, pokud vlastnı´ jme´no: (a) oznacˇuje dopravnı´ prostrˇedek (naprˇ. vlak, lod’ cˇi vesmı´rnou lod’); (b) oznacˇuje veˇc druhu, u neˇhozˇ je obvykle´, zˇe veˇci toho druhu majı´ sve´ sta´le´ mı´sto (zasta´vka, restaurace, most, na´meˇstı´, ulice apod.); nebo (c) jde o jme´no pomı´stnı´. Toto pravidlo se aplikuje azˇ po prˇ´ıpadne´m odtrhnutı´ obecne´ho jme´na na zacˇa´tku pojmenova´nı´. Naprˇ. restaurace U Lesnı´ho elfa, K Aldehydu˚m (zasta´vka), U Vy´strazˇne´ho krˇ´ızˇe (zasta´vka), ale O princezneˇ se zlatou hveˇzdou (poha´dka), V housˇtı´ (na´zev kapitoly), konference O globa´lnı´m oteplova´nı´, mistrovstvı´ sveˇta V odbı´jenı´ zˇen 2003. Dalsˇ´ı zmeˇny oproti neeichlerske´ cˇesˇtineˇ: 1. Obecna´ jme´na oznacˇujı´cı´ v umeˇlecke´m dı´le jedinecˇne´ bytosti se podle te´to u´pravy s velky´m pı´smenem nepı´sˇou. Pokud vsˇak autor toto jme´no povazˇuje za prˇezdı´vku (pseudonym) postavy nebo jiny´ druh vlastnı´ho jme´na, pı´sˇe se v neˇm velke´ pı´smeno podle ostatnı´ch pravidel. 2. S velky´m pı´smenem se navı´c pı´sˇou na´zvy jednotlivy´ch bitev, va´lek a revolucı´ bez ohledu na jejich historicky´ vy´znam. (Trˇicetileta´ va´lka, Druha´ sveˇtova´ va´lka, bitva Na Bı´le´ horˇe.) Hromadna´ pojmenova´nı´ jako napoleonske´ va´lky cˇi punske´ va´lky se za vlastnı´ jme´na nepovazˇujı´. 3. S velky´m pı´smenem se smeˇjı´ psa´t i obzvla´sˇt’ vzˇite´ neoficia´lnı´ na´zvy, naprˇ. most Inteligence (Branicky´ most v Praze), Sametova´ revoluce, Bena´tky Severu (Petrohrad).
E.19
Historicky´ vy´voj eichlersˇtiny
Prvnı´ mysˇlenka samostatne´ho eichlerske´ho jazyka je datova´na do roku 1993 teˇsneˇ po vzniku EDDR. Samostatny´ jazyk meˇl slouzˇit jako na´stroj vymezenı´ se eichlerske´ho cestujı´cı´ho lidu vu˚cˇi Cˇechu˚m. Zacˇa´tkem dubna 1993 vydal prezident Eichler (byt’neoficia´lneˇ) tzv. 1. Eichlerovu (jazykovou) reformu. Ta byla pomeˇrneˇ jednoducha´, ale nepromysˇlena´. Prˇikazovala, zˇe obecna´ jme´na muzˇske´ho a zˇenske´ho rodu (naprˇ. ucˇitel a ucˇitelka) majı´ bez rozdı´lu
E.19. HISTORICKY´ VY´VOJ EICHLERSˇTINY
97
vy´znamu oznacˇovat muzˇe i zˇeny. Tato reforma vedla k velky´m zmatku˚m, a proto beˇhem pomeˇrneˇ kra´tke´ doby vydal prezident Eichler 2. Eichlerovu reformu, jı´zˇ rusˇil tu prvnı´ a prˇikazoval vsˇude, kde to jde, pouzˇ´ıvat genericke´ maskulinum (tedy muzˇsky´ rod bez ohledu na pohlavı´). Tato reforma take´ rusˇila oslovova´nı´ slovy pan, panı´ a slecˇna, jichzˇ si eichlersˇtı´ obyvatele´ prˇ´ılisˇ neuzˇili (prˇed rokem 1989 se totizˇ pouzˇ´ıvala namı´sto nich slova soudruh a soudruzˇka). Pak prezident Eichler zadal u´kol vypracovat novou jazykovou normu ministerstvu lingvistiky a to na nı´ intenzivneˇ pracovalo azˇ do konce roku 1993. Tehdy byla vyda´na 3. Eichlerova reforma, ktera´ byla prˇeva´zˇneˇ dı´lem u´rˇednı´ku˚ ministerstva lingvistiky. Ta jizˇ byla du˚klaneˇ promysˇlena´ a obsahovala veˇtsˇinu dnesˇnı´ch prvku˚ eichlersˇtiny. 3. Eichlerova reforma jizˇ zava´deˇla nova´ pravidla pouzˇ´ıva´nı´ gramaticky´ch rodu˚ vcˇetneˇ opravy rodoveˇ chybne´ho oslovenı´, neprˇechylova´nı´, vyka´nı´, relaci koherence prˇ´ıjmenı´ a rodny´ch jmen a mnoho odlisˇnostı´ ve slovnı´ za´sobeˇ. Na tuto reformu od 1. 1. 1994 nava´zal novy´ (revolucˇnı´) za´kon o rodineˇ, zava´deˇjı´cı´ partnerstvı´ mı´sto manzˇelstvı´ a nova´ pravidla prˇejı´ma´nı´ prˇ´ıjmenı´. Trvalo dlouho, nezˇ byla tato reforma u´plneˇ prˇijata eichlersky´mi obyvateli. V neˇktery´ch bodech byla naopak jazykova´ norma prˇizpu˚sobena jazykove´ praxi (naprˇ. pravidla vyka´nı´ se kvu˚li tomu znacˇneˇ meˇnila). Od roku 2003 za´kon o rodineˇ (a neˇktere´ dalsˇ´ı za´kony) prˇestal pouzˇ´ıvat slov otec a matka. Byly nahrazeny pojmy prima´rnı´ rodicˇ“, sekunda´rnı´ rodicˇ“ a tercia´lnı´ ” ” ” rodicˇ“12 , ktere´ se vsˇak mimo pra´vnı´ rˇa´d neujaly. Byla vyvola´na spolecˇenska´ diskuse o jejich pouzˇ´ıva´nı´ s ohledem na stejnopohlavnı´ rodicˇovske´“ pa´ry. Vy´sledkem te´to ” diskuse bylo, zˇe v ra´mci dodatku k eichlersˇtineˇ od 1. 1. 2005 bylo zavedeno nove´ slovo da´da ve vy´znamu rodicˇ, ktere´ pak tato dveˇ slova zcela nahradilo. Pu˚vodnı´ reforma z roku 2005 umozˇnˇovala u slova da´da mnozˇne´ cˇ´ıslo, to vsˇak bylo odstraneˇno jizˇ na´sledujı´cı´ho roku; mnozˇne´ cˇ´ıslo od slova da´da je proto rodicˇe. 1994 • Slova manzˇel, zˇenich a neveˇsta a slova od nich odvozena´ (naprˇ. manzˇelstvı´, novomanzˇel) byla oznacˇena za archaicka´ v souvislosti s novy´m za´konem o rodineˇ, ktery´ manzˇelstvı´ nahradil partnerstvı´m. Slovo svatba zu˚stalo, ale ma´ by´t 12 Prima´rnı´ rodicˇ je rodicˇ, ktery´ dı´teˇ porodil. Sekunda´rnı´ rodicˇ je rodicˇ, jehozˇ geny dı´teˇ zı´skalo v ra´mci oplodneˇnı´, ale ktery´ nenı´ prima´rnı´m rodicˇem. Tercia´lnı´ rodicˇ je pak cˇloveˇk, ktery´ je po u´rˇednı´ stra´nce rodicˇem, ale nenı´ prima´rnı´m ani sekunda´rnı´m rodicˇem (naprˇ. adoptivnı´ rodicˇ). Toto rozdeˇlenı´ je nutne´, protozˇe naprˇ. jen prima´rnı´ rodicˇ ma´ na´rok na materˇskou dovolenou (na rodicˇovskou dovolenou pak kazˇdy´ rodicˇ) a dalsˇ´ı podporu souvisejı´cı´ s porodem.
DODATEK E. O EICHLERSKE´ CˇESˇTINEˇ PODROBNEˇ
98
pouzˇ´ıva´no jen k oznacˇenı´ mimoeichlersky´ch snˇatku˚ a snˇatku˚ uzavrˇeny´ch prˇed 1. lednem 1994. • Nova´ pravidla pro jme´na a prˇ´ıjmenı´ (vcˇ. relace koherence). • Pro explicitnı´ oznacˇenı´ pohlavı´ se zava´dı´ prˇ´ıvlastky muzˇske´ho pohlavı´“ a zˇen” ” ske´ho pohlavı´“, naprˇ. profesor muzˇske´ho pohlavı´. (Neujaly se.) • Slovo prs oznacˇuje noveˇ prˇ´ıslusˇnou cˇa´st teˇla i u muzˇu˚ (dosud jen u zˇen). 1995 • Drobna´ u´prava pravidel tyka´nı´/vyka´nı´. 1996 • Mı´sto prˇ´ıvlastku˚ muzˇske´ho pohlavı´“ a zˇenske´ho pohlavı´“ se zava´dı´ oznacˇenı´ ” ” -muzˇ“ a -zˇena“. ” ” 1997 • Pu˚vodneˇ muzˇska´ jme´na Alva, Atila, Be´la, Ezra, Milota, Nikita a Sa´va se stala obourody´mi. 1998-2004 • Tato cˇa´st historie mi nenı´ zna´ma. 2005 • Slova otec, matka, otcu˚v, matcˇin, ta´ta a ma´ma oznacˇena za archaicka´. Nahrazena novy´mi slovy da´da, resp. da´din. Slova otcˇ´ım a macecha ponecha´na. (Mnozˇne´ cˇ´ıslo da´dy je dovoleno.) V souvislosti s tı´m jsou vzory prˇ´ıdavny´ch jmen prˇivlastnˇovacı´ch otcu˚v a matcˇin nahrazeny slovy bratru˚v a sestrˇin. • Drobna´ u´prava pravidel tyka´nı´/vyka´nı´: Siamska´ dvojcˇata by si noveˇ meˇla vykat, pu˚vodneˇ jim bylo dovoleno si tykat. • Prˇida´no nove´ slovo prozvonit ve vy´znamu zavolat neˇkomu telefonem a zaveˇsit, nezˇ volany´ prˇijme hovor.
E.19. HISTORICKY´ VY´VOJ EICHLERSˇTINY
99
2006 • Mnozˇne´ slovo da´dy je zaka´za´no. Mnozˇny´m cˇ´ıslem od slova da´da jsou noveˇ rodicˇe. • Zˇensky´ tvar prˇechodnı´ku˚ (prˇ´ıtomne´ho i minule´ho) je noveˇ dovoleno pouzˇ´ıvat ve vsˇech rodech (ale jen v jednotne´m cˇ´ısle – mnozˇne´ cˇ´ıslo prˇechodnı´ku˚ se nemeˇnı´). Soucˇasneˇ byl muzˇsky´ tvar prˇechodnı´ku prˇ´ıtomne´ho oznacˇen za archaicky´, noveˇ se ma´ v jednotne´m cˇ´ısle pouzˇ´ıvat pouze zˇensky´ tvar, naprˇ. Muzˇ telefonuje, sledujı´c televizor a nesouc la´hev piva. 2007 • K zˇa´dne´ zmeˇneˇ nedosˇlo. 2008 • V zˇenske´m a strˇednı´m rodeˇ prˇ´ıcˇestı´ minule´ho je v koncovce -ly noveˇ dovoleno psa´t meˇkke´ i: -li. Naprˇ. Deˇti plakali, cestujı´cı´ vystupovali, my vsˇechny zˇeny jsme hlasovali. • V prvnı´m pa´deˇ mnozˇne´ho cˇ´ısla zˇenske´ho rodu zpodstatneˇly´ch prˇ´ıdavny´ch jmen prˇivlastnˇovacı´ch prˇedstavujı´cı´ch hromadne´ pojmenova´nı´ osob s koherentnı´m prˇ´ıjmenı´m podle vzoru Nova´kova´, tedy Nova´kovy, je noveˇ dovoleno (jako vy´jimka) pouzˇ´ıt i koncovku muzˇske´ho zˇivotne´ho rodu -ovi. 2009 • K zˇa´dne´ zmeˇneˇ nedosˇlo. 2010 • Reforma pravopisu velky´ch pı´smen ve vlastnı´ch jme´nech.
