Dobroslavice. Vyhodnocení vlivů územního plánu. na udržitelný rozvoj území. odbor výstavby Ing. Martin Kuchař. Zpracovatel:

SPOLUFINANCOVÁNO Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ

Vyhodnocení vlivů územního plánu

Dobroslavice na udržitelný rozvoj území

Pořizovatel:

Město Hlučín odbor výstavby Ing. Martin Kuchař

Zpracovatel: David Brothers Ltd, organizační složka Stallichova 936/1, Praha 4, 140 00 E- mail: Telefon:

[email protected] +420 591 153 353

Vedoucí projektu:

Ing. David Valíček, MBA

Zpracovatel posudku SEA:

RNDr. Alexandr Skácel osvědčení č. 3869/625/OPV/93

Fáze: Datum zpracování:

Návrh územního plánu říjen 2010

OBSAH I.

Úvod................................................................................................................................................................ 3 I.1. I.2. I.3.

II.

Základní údaje ........................................................................................................................................ 3 Použitá metodika ................................................................................................................................... 3 Nejvýznamnější používané zkratky ........................................................................................................ 3

Vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí ..................................................................................................... 4 II.1. Úvod ....................................................................................................................................................... 4 II.2. Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany životního prostředí ............................. 5 II.3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území......................................................... 12 II.4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny..................................................................................... 14 II.5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny ............................................................... 17 II.6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace ............................................................................................................. 17 II.7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů .......................................... 18 II.8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí. .................................................................. 20 II.9. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí .................................................... 21 II.10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí. ............................................................................................................................................... 23 II.11. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů. ....................................................................................... 23 II.12. Závěry a doporučení ............................................................................................................................ 25 II.13. Přílohy .................................................................................................................................................. 28

III.

Vyhodnocení vlivů ÚP na území Natura 2000............................................................................................... 38

IV. Vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech ....................................................................................................................................... 38 IV.1. IV.2. IV.3. V.

Hodnocení vlivu ÚP na životní prostředí .............................................................................................. 38 Hodnocení vlivu ÚP na hospodářský rozvoj ......................................................................................... 41 Hodnocení vlivu ÚP na soudržnost společenství obyvatel území ........................................................ 43

Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území... 43 V.1. V.2. V.3. V.4.

Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území ....................................................................... 44 Vliv na posílení slabých stránek řešeného území ................................................................................. 44 Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území ............................................................... 44 Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území ........................................................................................ 45

VI.

Vyhodnocení přínosu ÚP k naplnění priorit územního plánování ................................................................ 45

VII.

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - shnutí ............................................................................ 46

VII.1. Vyhodnocení vlivů ÚP na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje území .................................................................................................................................................... 46 VII.2. Shrnutí přínosu ÚP k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území a předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích.......................................................................................................................................................... 47

Vyhodnocení vlivů ÚP Dobroslavice na udržitelný rozvoj území

strana 2 z 47

I.

Úvod

I.1.

Základní údaje

Předmětem tohtoto vyhodnocení vlivů je návrh Územního plánu Dobroslavice (dále jen ÚP), zpracovaný v říjnu 2010 organizační složkou společnosti David Brothers Ltd, pod vedením ing. arch. Naděždy Valíčkové.

ÚP pokrývá správní území Obce Dobroslavice, ORP Hlučín, kraj Moravskoslezský, které se kryje s katastrálním územím Dobroslavice. Malá část pozemků bude převedena do vlastnictví města Hlučína. Tato skutečnost do doby zápisu v katastru nemovitostí nemá na vymezení řešeného území ÚP vliv. Návrhové období ÚP je v časovém horizontu do roku 2025.

Obec Dobroslavice rozhodla o pořízení nového územního plánu vzhledem k tomu, že od schválení dosud platného Územního plánu obce Dobroslavice dne 1.7.1992 a schválené změny č.1 dne 28.12.2001 došlo v území i v legislativě k podstatným změnám. Zejména byl stavebním zákonem nově vymezen způsob zpracování územního plánu (dále ÚP), katastr obce byl Politikou územního rozvoje zařazen do rozvojové oblasti OB2 Ostrava, a jsou zpracovávány nové Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje.

I.2.

Použitá metodika

Územní plánování má vytvářet podmínky pro udržitelný rozvoj území, který zajistí uspokojování potřeb současných generací, aniž by to bylo na úkor generací budoucích. Metodický aparát územního plánování tak vychází z rozboru udržitelného rozvoje území, který vyhodnotí současný stav, identifikují se jeho silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby. Formulace zadání územního plánu by tak měla reagovat na tyto poznatky a zpracovat je společně s dalšími požadavky. Územní plán se pak snaží zohlednit požadavky a technické možnosti, respektovat legislativu a ohlížet se při tom na udržitelnost rozvoje území. Komplexní povaha územního plánu a protichůdnost mnoha požadavků vede k nutnosti prioritizovat a rozhodovat o dílčích otázkách a požadavky při práci na návrhu územního plánu vyhodnocovat v nejširších souvislostech. Během práce na návrhu ÚP tak zhotovitel samozřejmě průběžně vyhodnocuje soulad jednotlivých záměrů s požadavky a s ohledem na celou škálu omezení. Jako zásadní přínos vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území vnímáme, že klade na zřetel vyšší cíle a podněcuje k uvažování v přesahu – v přesahu časovém dále za návrhový horizont, i v přesahu věcném. Použitá metodika hodnotí, zda koncepce návrhu ÚP využívají přednosti území a řeší jeho nedostatky, zda řešené území směřuje k určité realistické vizi. Takové posouzení pracuje kvalitativně, s ohledem na data o území, i na expertní znalost daných specializací. Proto námi obsahuje vybraná data, průběžně vyvozované závěry a expertní zhodnocení. Vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí (SEA) a vyhodnocení vlivů ÚP na území Natura 2000 je sestaveno dle platných předpisů.

I.3.

Nejvýznamnější používané zkratky

EIA

– Environmental Impact Assessment – hodnocení vlivu na životní prostředí ve smyslu zákona 100/2001 ve znění pozdějších předpisů (označováno někdy jako „projektová EIA“)


strana 3 z 47

Ekosystém – funkční soustava živých a neživých částí životního prostředí, které jsou spolu propojeny tokem energie, koloběhem látek a výměnou informací Krajinný ráz – charakteristika území na základě prvků přírodního i historického vývoje krajiny a jejích funkcí, zahrnuje přírodní i antropické prvky v krajině v jejich vzájemných vazbách SEA

– Strategical Environmental Assessment – hodnocení vlivů koncepčních materiálů na životní prostředí, včetně územních plánů všech stupňů a jejich změn

Natura 2000 – soustava evropsky významných lokalit (EVL) a ptačích oblastí (PO), které jsou řešeny v rámci celé Evropy a tvoří jednotný celoevropský systém, centralizovaný v Bruselu, kde se rozhoduje o jeho změnách RURÚ

– rozbor udržitelného rozvoje území

Trvale udržitelný rozvoj – rozvoj společnosti, který zajistí současným i budoucím generacím uspokojení jejich potřeb při zachování potřebné biologické rozmanitosti ÚP

– územní plán

ÚSES

– územní systém ekologické stability, je složen z jednotlivých komponent a prvků, které jsou vedeny územím v souladu s platnou metodikou, jedná se o součást územně plánovací dokumentace a je řešen na úrovni lokální, regionální a nadregionální

II.

Vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí

Hodnocení vlivů na životní prostředí ve smyslu přílohy č. 1 zákona 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Zpracoval: RNDr. Alexander Skácel, CSc., autorizovaná osoba pro posuzování vlivů na životní prostředí, oprávnění č.j. 3869/625/OPV/93 vydané MŽP ČR dne 29.3.1994

II.1.

Úvod

Hodnocení potenciálního vlivu Územního plánu obce Dobroslavice na životní prostředí bylo zpracováno na základě požadavku pořizovatele – obce Dobroslavice, která je ve věcech smluvních a technických zastoupena zpracovatelem územního plánu – ing. arch. Valíčková, David Brothers Ltd, org.složka Požadavek byl formulován ve smyslu Zadání územního plánu Dobroslavice z března 2010, který byl schválen Zastupitelstvem obce Dobroslavice a obsahuje i požadavek na vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj řešeného území. Součástí tohoto vyhodnocení je i zhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí (SEA). Autorizované hodnocení vlivů na soustavu Natura 2000 nebylo na základě vyjádření v Koordinovaném stanovisku k zadání ÚP Dobroslavice ze dne 20.1.2010 (KÚ Moravskoslezského kraje č.j. MSK 4215/2010) požadováno a toto hodnocení proto není součástí zpracovaného dokumentu. Při zpracování výsledného znění posuzovaného Návrhu ÚP (územního plánu) obce Dobroslavice byly řešeny se zpracovatelem i zásadní otázky potenciálního vlivu na životní prostředí. Zpracované hodnocení proto vychází z podkladů, které byly aktualizovány v průběhu roku 2010, hodnocení SEA je zpracováno na základě objednávky zpracovatele územního plánu ze dne 15.09.2010 v požadovaném rozsahu. Návrh územního plánu obce Dobroslavice navazuje na platný územní plán obce včetně jeho 2 změn, které již byly schváleny a zajišťují nezbytné podmínky pro dosavadní rozvoj obce. Stávající územní plán je v platnosti od 1.7.1992 pro k.ú. Dobroslavice, údaje jsou k dispozici na pověřeném obecním úřadu Hlučín. Nově projednávaný území plán je zpracováván pro obec Dobroslavice již samostatně. Vzhledem k naplnění návrhového období územního plánu s částečným vyčerpáním využitelných rozvojových ploch a narůstající potřebou aktualizace rozvojových ploch v katastru obce i se zřetelem na změnu zákona o územním plánování a stavebním řádu č. 183/2006 Sb. rozhodlo zastupitelstvo obce dne 4.3.2010 o pořízení nového územního plánu který by koncepčně zajistil možnost dalšího rozvoje řešeného území. Jeho základní směry představují zajištění podmínek pro rozvoj bydlení, doplnění systému ÚSES pro zvýšení jeho funkčnosti, doplnění možností rozvoje infrastruktury obce, možnosti rozvoje místní ekonomiky a celkově zvýšení atraktivity obce pro stabilizaci trvale bydlící populace v tomto venkovském prostředí.


strana 4 z 47

II.2.

Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany životního prostředí

přijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany životního prostředí vyžaduje základní rekapitulaci cílů politiky životního prostředí s využitím materiálů MŽP ČR a rekapitulaci vybraných relevantních cílů ochrany veřejného zdraví s využitím materiálů MZ ČR. II.2.1. Vybrané cíle politiky životního prostředí Celostátní politika životního prostředí je formulována v dokumentu „Státní politika životního prostředí České republiky 2004 – 2010“, která byla zpracována Ministerstvem životního prostředí ČR. Plnění cílů tohoto dokumentu bylo schváleno usnesením Vlády ČR č. 235 ze dne 17.3.2004 a je ministru životního prostředí bylo zároveň uloženo ke konci tohoto období předložit zprávu o plnění Politiky životního prostředí České republiky a předložit Vládě ČR aktualizaci tohoto dokumentu. Státní politikou životního prostředí byly stanoveny prioritní oblasti a prioritní cíle. Jejich přehled uvádí následující tabulka: Prioritní oblasti 1. Ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti

2. Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady

Prioritní cíle 1.1. Zastavení poklesu biodiverzity

1.2. Péče o vodní a mokřadní ekosystémy, revitalizace vodních biotopů 2.1. Ochrana povrchových a podzemních vod (jakost a množství, zdroje pitné vody)

2.2. Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů

2.3. Využívání obnovitelných zdrojů

2.4.

Snižování

Dílčí cíle a opatření 1.1.1. Ochrana biologické rozmanitosti na úrovni stanovišť 1.1.2. Ochrana zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů 1.1.3. Posílení ekologické stability krajiny 1.2.1. Důsledná ochrana všech typů mokřadů 1.2.2. Zabezpečování obnovy a revitalizace vodních biotopů a mokřadů 1.2.3. Vyrovnání vláhové bilance 2.1.1. Zlepšování čistoty povrchových, zprostředkovaně i podzemních vod 2.1.2. Vymezení útvarů povrchových a podzemních vod, hydrogeologická rajonizace 2.1.3. Zlepšení sledování výskytu pohybu nebezpečných látek kontaminující podzemní a povrchové vody 2.1.4. Zlepšení monitoringu podzemních vod 2.1.5. Integrovaný a koordinovaný přístup k ochraně vod a vodnímu hospodářství na území ČR 2.1.6. Ochrana zdrojů podzemních vod 2.1.7. Ochrana chráněných oblastí 2.2.1. Územní ochrana ložisek nerostů 2.2.2. Posílení respektování udržitelného rozvoje při zajišťování hospodářství nerostnými surovinami 2.2.3. Zachování životnosti zásob nerostných zdrojů jejich komplexním využíváním 2.2.4. Ochrana půdy 2.3.1. Dosažení 6% podílů OZE na celkové spotřebě PEZ k roku 2010 2.3.2. Dosažení min 8% podílu elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny k roku 2010 2.3.3. Využívání biomasy a především dřeva jako suroviny širokého využití namísto neobnovitelných surovin 2.4.1. Snížení hmotnostního podílu odpadů ukládaných


strana 5 z 47

energetické a materiálové náročnosti výroby a zvýšení materiálového a energetického využití odpadů 2.5. Odpovědné nakládání s nebezpečnými odpady

3. Životní prostředí a kvalita života

3.1. Snižování zátěže prostředí a populace toxickými kovy a organickými polutanty 3.2. Snížení počtu (celkové rozlohy) území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší (acidifikace prostředí) 3.3. Ochrana životního prostředí a člověka před hlukem 3.4. Environmentálně příznivé využívání krajiny

3.5. Omezování antropogeních/průmysl ových vlivů a rizik

4. Ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší

3.6. Ochrana životního prostředí před negativními účinky živelních události a následky krizových situací 4.1. Snižování emisí skleníkových plynů 4.2. Snížení přeshraničních přenosů znečištění ovzduší 4.3. Ochrana ozónové vrstvy Země

na skládky 2.4.2. Snížení maximálního množství BRKO ukládaných na skládky 2.4.3. Snížení materiálové a energetické náročnosti výroby 2.4.4. Zlepšení nakládání s výrobky, obaly a odpady z nich 2.5.1. Prevence vzniku a snížení měrné produkce nebezpečných odpadů 2.5.2. Zlepšení nakládání s odpady ze zdravotnictví 2.5.3. Odstranění odpadů PCB a zařízení s obsahem PCB do roku 2010 2.5.4. Budování celostátní sítě zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady 3.1.1. Snižování zátěže prostředí a obyvatel toxickými kovy a organickými polutanty 3.1.2. Snižování zátěže populace toxickými kovy a organickými sloučeninami v potravním řetězci 3.2.1. Zmenšení rozlohy území s překročenými kritickými zátěžemi z ovzduší 3.2.2. Splnění národních a krajských emisních stropů a zlepšení kvality ovzduší

3.3.1. Ochrana tichých území v krajině 3.3.2. Snižování zátěže populace v sídlech z expozice dopravním hlukem a hlukem z průmyslové činnosti 3.4.1. Obnovit funkce narušené krajiny 3.4.2. Znovuvyužití narušené krajiny 3.4.3. Minimalizovat negativní zásahy do krajinných systémů 3.4.4. Udržitelné hospodaření v krajině 3.4.5. Udržitelný rozvoj sídel 3.5.1. Zmírnění důsledků závažných havárií 3.5.2. Prevence závažných havárií 3.5.3. Zajistit bezpečné zacházení s GMO 3.5.4. Sanace starých ekologických zátěží 3.6.1. Vytvoření a kodifikace postupů krizového řízení v životním prostředí 3.6.2. Prevence vzniku krizových situací a omezování jejich škodlivého působení na životní prostředí

4.1.1. Redukce agregovaných emisí skleníkových plynů a podpora adaptačních opatření 4.2.1. Dosáhnout národních emisních stropů 4.2.2. Snížení emisí u spalovacích motorů

4.3.1. Vyloučení a snížení emisí látek poškozujících ozónovou vrstvu 4.3.2. Znovuzískání regulovaných látek z oblasti servisu a likvidace starých chladících zařízení. Výměna a náhrada látek CFC u průmyslového chlazení 4.3.3. Zajištění sběru halonů


strana 6 z 47

Státní politika životního prostředí ČR je směrována i do jednotlivých dílčích sektorů a ovlivňuje sektorové koncepce: -

Energetiku

-

Těžbu nerostných surovin

-

Průmysl

-

Obchod

-

Dopravu

-

Zemědělství a lesní hospodářství

-

Ochranu a užívání vod

-

Životní prostředí a zdraví

-

Regionální rozvoj, obnovu venkova a cestovní ruch

Základním cílem a měřítkem přijatelnosti hodnoceného záměru je jeho soulad s principem trvale udržitelného rozvoje. K dispozici jsou dvě definice udržitelného rozvoje z oficiálních dokumentů MŽP: A. Udržitelný rozvoj je „Uspokojování současných potřeb společnosti, aniž se tím omezí možnosti příštích generací uspokojovat své potřeby. Rozvoj, který sladí ekonomická, sociální a environmentální hlediska“ (Státní politika životního prostředí ČR, str. 56) B. „Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“ (zákon č. 17/1992 Sb., §6). II.2.2. Vybrané cíle celostátní koncepce ochrany veřejného zdraví Celostátní koncepce pro ochranu zdraví je soustředěna v programu Zdraví 21. Tento program, který formuluje 21 cílů, byl schválen Vládou ČR dne 30.10.2002, usnesením č. 1046 Cíle Programu zdraví 21 1. Solidarita ve zdraví v evropském regionu 2. Spravedlnost ve zdraví 3. Zdravý start do života 4. Zdraví mladých 5. Zdravé stárnutí 6. Zlepšení duševního zdraví 7. Prevence infekčních onemocnění 8. Snížení výskytu neinfekčních onemocnění 9. Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy 10. Zdravé a bezpečné životní prostředí 11. Zdravější životní styl 12. Snížit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákem 13. Zdravé místní životní podmínky 14. Zdraví – důležité hledisko v činnosti všech rezortů 15. Integrovaný zdravotnický sektor 16. Řízení v zájmu kvality péče 17. Financování zdravotnických služeb a rozdělování zdrojů 18. Příprava zdravotnických pracovníků 19. Výzkum a znalosti v zájmu zdraví 20. Mobilizace partnerů pro zdraví 21. Opatření a postupy směřující ke zdraví pro všechny Jak je z tohoto výčtu patrné, program zdraví 21 je zaměřen nejen úzce zdravotnicky, ale zahrnuje i aktivity většiny rezortů národního hospodářství, které k realizaci tohoto programu přispívají a průběžně svůj přínos vyhodnocují.


strana 7 z 47

II.2.3. Vyhodnocení možných vztahů územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí a veřejného zdraví Ve vztahu k Státní politice životního prostředí ČR ovlivňuje zpracovávaná problematika následující oblasti: A) V zastavitelných plochách 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Plochy smíšené obytné – obsahují 7 položek označených SV Plochy dopravní – obsahují 7 položek označených DS Plocha občanského vybavení – obsahuje 1 položku označenou O Plocha veřejného prostranství – obsahuje 1 položku označenou P Plochy rekreace – obsahují 3 položky označené R Plochy technické infrastruktury – zahrnují 4 položky označené TI a 1 položku označenou TX

B) V plochách přestavby 1. 2. 3.

Plochy dopravní – obsahují 2 položky označené DS Plochy veřejných prostranství – obsahují 6 položek označených P Plochy smíšené obytné – zahrnují 7 položek označených SV a 2 položky označené SC

C) V plochách změn v krajině 1. Plochy zemědělské – obsahují 1 položku označenou A 2. Plochy smíšené nezastavěného území – obsahují 4 položky označené H 3. Plochy lesní – obsahují 7 položek označených L 4. Plochy přírodní – obsahují 7 položek označených N 5. Plochy zeleně – zahrnují 2 položky označené ZO a 2 položky označené ZP Situace územního plánu Dobroslavice je z hlediska hodnocení potenciálních vlivů na životní prostředí komplikovaná tím, že v souladu s metodikou zpracování územních plánů obsahuje i plochy a rozvojové lokality již projednané v dřívější době, avšak doposud bez realizace zamýšlených rozvojových záměrů. Tento seznam proto zahrnuje lokality, které doposud nebyly projednávány a které je nutno vyhodnotit v rámci hodnocení SEA a lokality, které byly již v předchozích stadiích zpracování stávajícího územního plánu obce Dobroslavice projednány, vyhodnoceny, odsouhlaseny a schváleny a na kterých by příslušné záměry byly postupně realizovány i bez zpracování nového územního plánu. Z tohoto důvodu jsou součástí hodnocení SEA pouze nové lokality, které doposud nebyly projednávány a neprošly schvalovacím řízením. Jedná se o následující rozsah rozvojových ploch a lokalit: A) V zastavitelných plochách 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Plochy smíšené obytné – obsahují 3 položky označené SV Plochy dopravní – obsahují 7 položek označených DS Plocha občanského vybavení – obsahuje 1 položku označenou O Plocha veřejného prostranství – obsahuje 2 položky označené P a 1 položku doplnění zámeckého parku označenou Z Plochy rekreace – obsahují 3 položky označené R a RZ Plochy technické infrastruktury – zahrnují 4 položky označené TI a 1 položku označenou TX

B) V plochách přestavby 1. Plochy dopravní – obsahují 3 položky označené DS 2. Plochy veřejných prostranství – obsahují 6 položek označených P 3. Plochy smíšené obytné – zahrnují 2 položky označené SC a 1 položku označenou SV C) V plochách změn v krajině 1. 2. 3. 4. 5.

Plochy zemědělské – obsahují 1 položku označenou A Plochy smíšené nezastavěného území – obsahují 4 položky označené H Plochy lesní – obsahují 2 položky označené L Plochy přírodní – obsahují 6 položek označených N Plochy zeleně – zahrnují 2 položky označené ZO a 2 položky označené ZP


strana 8 z 47

Návrh územního plánu obce Dobroslavice se nejvíce dotýká oblasti „Regionální rozvoj, obnova venkova a cestovní ruch“. Základním cílem politiky v tomto sektoru je, aby „všechny regiony měly stejnou šanci na další ekonomické, sociální a environmentální rovnoprávné soužití v rámci jednoho společného státního útvaru i v rámci EU“. Hlavní cíl Národního rozvojového plánu je možno charakterizovat jako „Udržitelný rozvoj založený na konkurenceschopnosti ekonomiky“. Z oblasti sektorové politiky životního prostředí je možno vybrat jako relevantní k Návrhu územního plánu obce Dobroslavice následující: Podporovat města a obce při realizování jejich záměrů v oblasti životního prostředí -

Podporovat a chránit krajinný ráz území a jeho prvky

-

Podporovat místní samosprávy a nevládní organizace pří realizaci Programu obnovy venkova

-

Podporovat rozvoj šetrných, ekologicky únosných forem cestovního ruchu

-

Ve zvláště chráněných územích zohlednit soustavu Natura 2000

-

Rozšiřovat cestovní ruch a turistiku do méně atraktivních oblastí pomocí Evropských strukturálních fondů

-

Zajišťovat podmínky pro pěší, případně cyklistickou přístupnost krajiny rekonstrukcí a zřizováním polních a lesních cest v souvislosti s prováděnými pozemkovými úpravami jako nástrojem realizace péče o krajinu

S ohledem na formulaci cílů programu zdraví 21 je relevantní ve vztahu k územnímu plánování především cíl 13 – Zdravé místní životní podmínky, který uvádí: „Do roku 2015 by obyvatelé měli mít více příležitostí žít ve zdravých sociálních i ekonomických podmínkách doma, ve škole, na pracovišti i v místním společenství“. Určité vztahy vůči územnímu plánování však je možno nalézt ve všech cílech, neboť územním plánem se stanoví základní podmínky i pro celkový charakter využívání dotčeného území a krajiny, jejího využívání a mj. i dostupnost služeb, včetně zdravotnických. Ve vztahu k Návrhu územního plánu obce Dobroslavice je možno najít i vazby na cíl 2 – Spravedlnost ve zdraví, který má hlavní náplň „Do roku 2020 snížit zdravotní rozdíly mezí socioekonomickými skupinami nejméně o jednu čtvrtinu zlepšením úrovně deprivovaných sociálních populačních skupin“ a zaměřuje se především na sociální determinanty zdraví jako například vzdělání, ekonomický status, uplatnění na trhu práce cíl 4 – Zdraví mladých, který má hlavní náplň „Vytvořit podmínky, aby do roku 2020 mladí lidé byli zdravější a schopnější plnit svou roli ve společnosti“ a zaměřuje se m.j. na posílení schopnosti ke zdravému životu a k prevenci škodlivých forem chování (drogy, tabák a alkohol) cíl 5 – zdravé stárnutí, které má hlavní náplň „Do roku 2020 by měli mít lidé nad 65 let možnost plně využít svůj zdravotní potenciál a aktivně se podílet na životě společnosti“ a zaměřuje se m.j. na prodloužení střední délky života a pravděpodobné délky života bez zdravotního postižení a zajištění soběstačnosti v domácím prostředí II.2.4. Přehled relevantních koncepčních materiálů územního rozvoje obce Dobroslavice na komunitární úrovni Návrh územního plánu obce Dobroslavice navazuje na závěry a opatření jediné aktuální koncepce, která se uplatňuje na území obce Dobroslavice v oblasti rozvoje zainteresovaných obcí. Jedná se o následující dokument: 1.

Svazek obcí mikroregionu Hlučínsko. Obec Dobroslavice je zahrnuta do tohoto svazku, který byl vytvořen za účelem ochrany a prosazování společných zájmů obcí, z důvodu rozšíření, zlepšení a prohloubení hospodářské, kulturní a jiné spolupráce a také z důvodu koordinace mezí obcemi mikroregionu Hlučínsko při všech regionálních projektech v obecní a podnikatelské sféře – v regionálním, celostátním i mezinárodním rámci.


strana 9 z 47

Lokality zařazené do Návrhu územního plánu Dobroslavice mají oporu v uvedeném koncepčním dokumentu na úrovni mikroregionu a jsou v souladu s jejich hlavními cíli. II.2.5. Popis předmětu řešení – územně plánovacího dokumentu obce Dobroslavice Předmětem hodnocení je Návrh územního plánu obce Dobroslavice. Uvedený nový územní plán navazuje na stávající územně plánovací dokumentaci včetně schválených 2 změn a zakládá nový územní plán obce, který má za cíl zajistit nezbytné podmínky pro další komplexní rozvoj obce Dobroslavice a stabilizaci trvale bydlící populace v řešeném území. Návrh územního plánu doplňuje stávající územní plán obce o 51 nových položek, které jsou rozčleněny podle jejich funkčnosti. Z hlediska života obyvatel obce Dobroslavice se jeví jako nejvýznamnější doplnění zastavitelných ploch a ploch pro přestavbu s funkčním využitím pro smíšené obytné zóny, nový územní plán však zpracovává i oblast doplnění infrastruktury obce a územních podmínek pro rozvoj podnikatelských aktivit a doplňuje i stávající prvky územního systému ekologické stability pro zajištění funkčnosti ÚSES jako celku v oblasti změn v krajině. Předmětem hodnocení SEA je pouze již zmíněný soubor nových ploch, které doplňují již projednané a doposud nerealizované záměry stávajícího územního plánu obce Dobroslavice. Jednotlivé oblasti řešeného územního plánu je možno charakterizovat následujícím způsobem: 1. Plochy navrácení do ZPF – 1 položka označená A58. Její lokalizace je dána současným umístěním lyžařské sjezdové dráhy, která bude tímto úkonem zrušena. 2. Plochy dopravní infrastruktury – celkem 10 položek v zastavěné části obce, v návaznosti na současné zastavěné území i ve volné krajině pro zajištění potřebného komunikačního propojení. 3. Plochy pro změny v krajině – celkem 17 položek pro umístění prvků ÚSES, cyklostezek, krajinné zeleně a dalších struktur v krajině 4. Plochy přestavby veřejných prostranství – 8 položek v intravilánu obce 5. Plochy rekreace – 3 položky především v oblasti zahrádkářské kolonie u řeky Opavy 6. Plocha pro výstavbu rozhledny – 1 položka na jižním okraji katastru obce 7. Plochy smíšené obytné – obsahují 6 položek umístěných ve stávající zástavbě obce a na jejím okraji a jsou charakterizovány jako činnost v rozsahu a charakteru nerušící bydlení. 8. Plochy pro veřejnou infrastrukturu – obsahují 4 položky (VTL plynovod, ČOV, hráze). Uvedené oblasti řešení Územního plánu obce Dobroslavice jsou konkretizovány v následujících lokalitách členěných podle jejich funkčního využití. Sloupec Z/P/K indikuje zařazení jednotlivých nově zpracovaných rozvojových lokalit do oblastí (Z – zastavitelné území. P – plochy přestavby, K – plochy změn v krajině). jev Z/P/K navrh funkce popis

plocha m2

odůvodnění

D

Z

6 DS

koridor nové trasy silnice na Jilešovice

směrová úprava, šíře 20m - svažitý terén

D

Z

8 DS

úprava křižovatky Slezská Jilešovská

kolmý nájezd a rozšíření silnice III/4678

D

Z

27 DS

napojení obchvatu Děhylova - II/469 širší vztahy dle studie Sanace, rekultivace a revitalizace území po těžbě štěrkopísku u Hlučína obslužná komunikace je úzká

D

Z

35 DS

příjezd k parkovišti u Hlučínského jezera

D

Z

51 DS

rozšíření obslužné komunikace k Rybárně


6571 10065 10096

417 13012

strana 10 z 47

D

Z

54 DS

rozšíření obslužné komunikace v Rybárně

stávající cesta je úzká

1052

D

Z

60 DS

propojení na silnici I /11 ve V. Polomi

dostupnost nadřazené dopravní sítě

2106

O

Z

18 O

plocha pro rozhlednu

zadání ÚP - požadavek obce

4572

P

Z

22 P

obslužná komunikace, ul . Polomská příjezd k domům

P

Z

67 P

rozšíření ul. Osvobození

příjezd k zastavitelným plochám

198

R

Z

15 R

rekreace - zahrádkáři

požadavky občanů - nekolidující

3165

R

Z

21 R

zahrádkářská rekreace, u řeky Opavy

ochr. pásma řeky a železnice

3716

R

Z

40 RZ

rekreace

rozšíření možností pro rekreaci

8088

S

Z

61 SV

smíšené venkovské bydlení na Záhuří 2

uzavření okraje kompaktní zástavby lemovaného VVTL plynovodem

5995

S

Z

63 SV

smíšené venkovské bydlení, ul. Polomská

plocha navazující na okrajovou zástavbu

4107

S

Z

68 SV

rozšř.í pozemku smíš. bydl. ven., severní okraj ZÚ

těsná návaznost na zastavěné území

1839

VVTL plynovod

1332

T

Z

31 TI

koridor pro VVTL plynovod na jihu, Příbor-Děhylov

T

Z

36 TI

ČOV, polní cesta Polomská

spádově vhodné místo pro ČOV

T

Z

37 TI

koridor pro VVTL plynovod, na západě

VVTL P10 Děhylov - Polsko

167831

T

Z

66 TI

koridor pro VVTL plynovod na západě a LBK

umístění VVTL a plynovodu

7929

T

Z

47 TX

hráze, opevnění břehů, bezpečnostní přeliv

protipovodňová ochrana

5009

Z

Z

29 Z

doplnění zámeckého parku

rozšíření významného prvku

D

P

1 DS

křižovatka Slezská x Přerovská s autobus.zastávkou

nepřehledná křižovatka vyžaduje úpravu

D

P

11 DS

navržené parkoviště v centru

chybí parkovací místa

D

P

53 DS

úprava křižovatky u Kovárny

směrová úprava nepřehledné křižovatky a narovnání silnice

4097

P

P

19 P

rozšíření ul. Osvobození

příjezd k zastavitelným plochám

6275

P

P

20 P

obslužná komunikace, u statku

příjezd k domům

3305

P

P

28 P

veřejné prostranství v centru

veřejný prostor vytvářející centrum

1291

P

P

48 P

obslužná komunikace, ul. Na Nové

příjezd k domům

P

P

52 P

rozšíření obsluž.kom. k Rybárně a přístup k řece

stávající cesta je úzká


47871 4452

16354 3165 510

933 3699 strana 11 z 47

přístup k zastavitelné ploše na Záhuří

navázat na stávající úsek cesty

nové centrum obce včetně Obecního úřadu

vybudování chybějícího centra obce

13 SC

V centru u křižovatky SlezskáPřerovská

bydlení s občanskou vybaveností

2046

P

24 SV

smíšené venkovské bydlení, zahradnictví

nevyužitá plocha zahradnictví doplněna bydlením

5058

A

K

58 A

sjezdovka zrušena , opět pole

nevyužívaná sjezdovka

9113

H

K

23 H

krajinné úpravy pro obnovu zeleně

rekreační využití v krajině (pláž, rybaření, nezpevněné cyklostezky)

84633

H

K

49 H

cyklistická stezka, Zámecký park

doplnění trasa zvýšení turistického ruchu

1399

H

K

55 H

cyklistická stezka podél železniční trati

doplnění trasy v souladu s ÚSES

3761

H

K

56 H

cyklistická stezkamezi ul. Polomskou a Osvobození doplnění tras

2296

L

K

7 L

LBK, doplnění u Jilešovic

doplnění ÚSES

4019

L

K

65 L

les, ÚSES, doplnění

doplnění LBK , směrová úprava u Jilešovic

1099

N

K

30 N

krajinné a sadové úpravy pro obnovu zeleně

rekreační využití v krajině (pláž, rybaření, nezpevněné cyklostezky)

N

K

41 N

RBC 333 Dobroslavický les, za parkem

vybudování části regionálního biocentra

147669

N

K

42 N



122159

N

K

43 N



79500

N

K

44 N



159919

N

K

45 N

LBC Kamenec, nad Rbárnou

vybudování regionálního biocentra

Z

K

33 ZO

zeleň ochranná

úprava křižovatky

Z

K

39 ZO

průleh na Záhuří

protierozní a protipovodňové opatření

3396

ekologická ochrana vodního toku

1481

opatření proti splavení půdy

8014

P

P

69 P

S

P

2 SC

S

P

S

Z

K

38 ZP

doplnění zeleně u potoka Plesenského

Z

K

57 ZP

členění polí zelení podél polní cesty

II.3.

252 11368

26803

17858 643

Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území

a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace. Vyhodnocení vlivů ÚP Dobroslavice na udržitelný rozvoj území

strana 12 z 47

II.3.1. Současný stav životního prostředí v dotčené oblasti Životní prostředí v katastru obce Dobroslavice je možno charakterizovat jako kvalitní, s přítomností antropicky ovlivněných lokalit v intravilánu, podél toku řeky Opavy a v jejím okolí na pravém břehu, kde se krajina zvedá od nivy toku Opavy jihozápadním směrem. Antropické prvky se vyskytují především v blízkosti železniční trati a uvnitř obce v průmyslových plochách a jejich okolí. V katastru obce Dobroslavice se vyskytují také přírodě blízké typy ekosystémů v oblasti navazující na nivu toku Opavy směrem k intravilánu obce a zemědělsky využívaná krajina s rozptýlenou zelení, tvořící prstenec kolem obce od severu přes západ k jihu. Řešené území neleží v žádném velkoplošném chráněném území. Okraj nejbližší CHKO Poodří leží ve vzdálenosti cca 10 km jihovýchodně od obce a tato oblast nebude ovlivněna řešením hodnoceného územního plánu. Až na výjimky se lokality, které představují projednávaný územní plán obce Dobroslavice, se nalézají v přímé návaznosti na zastavěné území obce nebo uvnitř zastavěného území, pouze jedna skupina lokalit je umístěna mimo zastavěné území a tyto lokality až na zvláštní případy (rekonstrukce místní komunikace, podpora výstavby cyklostezek a rozhledna) představují doplnění systému ÚSES pro zajištění jeho funkčnosti a navrácení vyňaté zemědělské půdy jejímu původnímu účelu. Kromě těchto lokalit se mimo zastavěné území obce nalézá pouze záměr zřízení rozhledny. Orograficky i biologicky katastr obce Dobroslavice odpovídá oblasti Hlučínska. Navazuje na okraj Ostravské pánve a na okraj přírodního parku Oderské vrchy, který leží jihozápadně. V mnoha ohledech je proto přírodní prostředí obdobné jako v uvedených dvou krajinných celcích. V západní části katastru se nalézá lokalita spadající do systému Natura 2000, tok Opavy je osou nadregionálního biokoridoru. Ačkoliv katastr obce Dobroslavice neleží v bezprostřední blízkosti velkoplošné chráněné částí přírody a přírodního parku, v mnoha ohledech jsou přírodní poměry obdobné. Krajina na značné části katastru obce Dobroslavice má dosud mimořádnou estetickou hodnotu, která je z tohoto důvodu vyhledávána i ostravskou populací k rekreačním aktivitám. Na okraj katastru obce Dobroslavice navazuje oblast hlučínské štěrkovny, která je vyhledávaným rekreačním místem. Z tohoto důvodu se v katastru obce Dobroslavice nalézají i chatové oblasti. V intravilánu obce je doposud nedoceněný zámecký park se zbytky sadařsky cenné výsadby dřevin. Bližší popis přírodních podmínek v oblasti, která je leží v okolí CHKO Beskydy je možno získat například na internetových stránkách Moravskoslezského kraje http://mapy.kr-moravskoslezsky.cz/tms/zpz_ochrprir/index.php?client_type=map_resize&Project=TMS_KU_ZPZ_OCHRPRIR&client_lang=cz_win

Při terénním šetření v dotčeném území pro účely SEA bylo zjištěno, že většina lokalit, které jsou součástí řešeného územního plánu obce Dobroslavice, se nevyskytuje v blízkosti významných přírodních prvků, které jsou předmětem zákonné ochrany podle platné legislativy a které by svým umístěním nebo charakterem v principu bránily realizovat zamýšlené využití řešených ploch. Řešené lokality jsou umístěny buď přímo v zastavěném území obce a představují zahuštění obytné zástavby a infrastruktury obce, nebo leží na okraji intravilánu. Lokality jsou v současné době tvořeny trvalými travními porosty a plochami polí, které jsou zemědělsky obhospodařovány. Výjimkou je pouze lokalita určená územním plánem pro výstavbu rozhledny, která leží v jižní části katastru. Jedna rozvojová lokalita, zahrnutá do územního plánu obce Dobroslavice, se nalézá v území zahrnutém do soustavy Natura 2000. Podmínky na této lokalitě byly zhodnoceny v rámci posuzování Zadání ÚP obce Dobroslavice Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a v souhrnném vyjádření byl vyloučen vliv územního plánu v rozsahu zadání na předmět ochrany na této lokalitě (Poštovní rybník). Soubor rozvojových lokalit ÚP obce Dobroslavice, které jsou označeny jako „změny v krajině“, představují posílení přírodní a ekostabilizující funkce v krajině se značným zastoupením zemědělsky využívaných ploch a uvažované zásahy současné prvky v krajině nebudou stávající prvky ÚSES omezovat nebo negativně ovlivňovat jejich funkci. Při terénním šetření na lokalitách, které tvoří nově řešené lokality územního plánu obce Dobroslavice, byla pořízena potřebná fotodokumentace současného stavu. Pokud jde o současný stav životního prostředí dotčených lokalit řešených v územním plánu obce Dobroslavice, je nutno uvést i míru trvalosti prvků přírodního prostředí z historického hlediska. Při šetření na lokalitě bylo v terénu ověřeno, že zemědělské plochy a trvalé travní porosty na řešených plochách jsou tvořeny obhospodařovanými loukami, které jsou intenzivně využívány pro zemědělské účely, bez nutnosti uvažovat na dotčených lokalitách o významném výskytu chráněných prvků přírody. Tento způsob využití vznikl historicky a odpovídá dosavadnímu vývoji využívání krajiny v okolí obce Dobroslavice a rozvoji osídlení v této obci. Z hlediska ochrany přírody se nejedná o cenné lokality, které nepodléhají žádnému režimu ochrany. Lokality zařazené v územním plánu pro doplnění prvků ÚSES odpovídají také původnímu režimu využívání krajiny mimo intravilán obce a představují záměr určité revitalizace krajiny a obnovy jejich dřívějších biologických a ekologických funkcí včetně návratu dříve vyňaté části ZPF pro účel jejího zimního sportovního využití pro Vyhodnocení vlivů ÚP Dobroslavice na udržitelný rozvoj území

strana 13 z 47

původní účel. Plochy, které jsou součástí systému ÚSES, nebudou rozvojovými plochami územního plánu dotčeny. Rozvojové plochy a záměry na území, které je součástí systému Natura 2000, byly posouzeny kompetentním orgánem a negativní vliv řešení ÚP byl vyloučen. Po realizaci záměrů na lokalitách vymezených územním plánem obce Dobroslavice pro rozvoj smíšeného bydlení a infrastruktury obce budou dotčené plochy tvořeny zastavěnými plochami a zahradami stejného typu jako okolní parcely navazující na řešené lokality, které se v obci Dobroslavice již vyskytují v intravilánu i na jeho okraji. II.3.2. Předpokládaný vývoj životního prostředí dotčené oblasti, pokud by se nerealizoval navržený územně plánovací podklad V případě, kdy by nebyla realizován navrhovaný územní plán obce Dobroslavice, je možno očekávat, že plochy, které jsou v současné době tvořeny polními plochami a volnými trvalými travními porosty, by byly využívány stejným způsobem jako doposud, případně by se zvyšovala intenzifikace jejich zemědělského využívání. Naproti tomu by nemohl být rozvíjen žádoucím způsobem rozvoj obce pro možnosti bydlení, rozvoj ekonomiky i turistický ruch a nemohl by být plně využit krajinný potenciál pro zajištění ekonomické prosperity obce a udržení populace v obci, především mladých osob v produktivním věku. Zároveň by nemohla být zlepšována funkčnost stávajícího systému ekologické stability krajiny, který bude posílen a bude zajištěna funkčnost a propojenost jeho jednotlivých prvků. Bez realizace ÚP Dobroslavice by se nemohla rozvíjet žádoucím způsobem ani síť cyklostezek v okolí Ostravy a Hlučína a komunikační síť v obci a na jejím katastru. Realizace územního plánu obce Dobroslavice proto poskytuje možnost pro 

zajištění potřebného potenciálu pro rozvoj bydlení především místní mladé populace, typu smíšené zóny s možností využívání pro drobnou výrobu nerušivého typu



rozvoj infrastruktury obce



zvýšení funkčnosti systému ekologické stability krajiny



podporu využití potenciálu krajiny pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace



využití možností zapojení lokálních objektů (např. zámeckého parku) do jejich využívání místními obyvateli i návštěvníky

Ze současného charakteru polních ploch a trvalých travních porostů využívaných pro zemědělské účely, které rozvojové představují plochy, zahrnuté v územním plánu obce Dobroslavice jako zastavitelné a plochy přestavby, je patrné, že budoucí využívání těchto ploch jako plochy pro navržený účel není v rozporu se zájmy ochrany přírody v hodnocené oblasti.

II.4.

Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny.

Koncepcí „Územní plán obce Dobroslavice” mohou být v ploše lokalit začleněných do připravovaného návrhu ovlivněny následující složky životního prostředí: 1. voda 2. půdní prostředí 3. přírodní prvky (chráněné druhy rostlin a živočichů) 4. ekosystémy Jiné složky životního prostředí (například ovzduší) nebudou realizací územního plánu obce Dobroslavice dotčeny. Územní plán v navrhovaném pojetí předpokládá doplnění lokalit pro využití jako smíšené zóny, dobudování infrastruktury obce, doplnění dopravní infrastruktury v katastru obce Dobroslavice a doplnění prvků ÚSES pro zajištění funkčnosti celé soustavy. Většina záměrů je umístěna v kulturním území – jedná se o zastavěné území obce a parcely navazující na okraj zastavěného území obce, případně o zahuštění stávající zástavby v zastavěném území. Dotčené lokality jsou vesměs kulturní, udržované, antropicky ovlivněné, tvořené plochami polí a udržovaným a zemědělsky využívaným trvalým travním porostem. Pouze lokality doplňující kostru ekologické stability v území a záměr vybudování rozhledny jsou umístěny mimo zastavěné území obce. Vyhodnocení vlivů ÚP Dobroslavice na udržitelný rozvoj území

strana 14 z 47

Mimo zástavbu obce jsou umístěny i některé lokality dopravní infrastruktury. Předmětem řešení územního plánu a způsobem jeho realizace bude doplnění biologických prvků ve volné krajině a v intravilánu a na jeho okraji stavební činností v rozsahu, který byl pro jednotlivé lokality již projednán z hlediska její přiměřenosti a přiměřenosti záboru jednotlivých lokalit pro zpevněné plochy, nádvoří a jiné stavební činností silně ovlivněné plochy (např. příjezdové cesty, manipulační plochy pod.). S významnou plošnou změnou biotopů územní plán obce Dobroslavice nepočítá. Koncepce byla zpracována ve fázi Návrhu ÚP (bez předchozího stupně konceptu v případných variantách) a dopracována po konzultacích s orgány ochrany přírody, projektantem a zadavatelem (obecním úřadem) v jediné optimalizované variantě, přičemž hlediska pro volbu navrženého územního řešení jsou environmentální (ochrana přírody), technické (možnost technicky řešit konkrétním projektem zamýšlené využití území) a územní (místa možného rozšíření obytné zástavby a možnosti umístění jednotlivých funkčních ploch, potřeba lokalizace prvků infrastruktury obce i potřeba propojení stávajících prvků ÚSES pro zajištění jejich funkčnosti). Úpravy územního plánu reagovaly především na popudy ze strany orgánu ochrany přírody a na podněty pro vymezení proporcionální části ploch jednotlivých lokalit pro zajištění reálnosti a únosnosti záměrů vzhledem k podmínkám jednotlivých lokalit. V této formě představuje navržená varianta již optimalizované řešení, které reflektuje požadavky na multifunkční využívání dotčených lokalit a územní plán proto není ve stadiu Návrhu rozvíjen jako variantní koncepce.

II.4.1. Voda Vody v dotčeném území, které je předmětem zpracovaného územního plánu obce Dobroslavice, mohou být ovlivněny pouze nepřímo v důsledku erozních jevů, případně produkcí odpadní vody z nově stavěných domácností a z podnikatelských objektů ve smíšené zóně. Uvedený vliv je preventabilní použitím protierozních opatření v plochách, které budou dotčeny stavební činností, při projektování a schvalování jednotlivých projektů je nutno respektovat jednotlivá legislativní ustanovení na ochranu vod. Tím budou povrchové vody dostatečně chráněny před negativním ovlivněním v důsledku realizace územního plánu obce Dobroslavice. Do určité míry mohou být zájmy vodního hospodářství ovlivněny rekonstrukcí komunikace na koruně hráze Poštovního rybníka, který je zároveň „naturovou“ lokalitou. Rekonstrukce komunikace zahrnuje i její rozšíření na požadovanou šířku a bude spojena s nutností zásahu do porostu na koruně hráze. Období výstavby představuje pro tento záměr kritické období, po realizaci však bude zajištěna plná vodohospodářská funkčnost Poštovního rybníka i jeho parametry potřebné pro zachování současné funkce jako lokality s výskytem evropsky chráněného druhu. Jiné parametry vodního hospodářství v dotčených lokalitách nebudou hodnoceným územním plánem obce dotčeny. Řešením územního plánu nebude dotčen ani tok Opavy ani její řehové porosty. Plocha zpracovávaná územním plánem obce Dobroslavice neleží v CHOPAV. Její funkčnost nebude ve srovnání se současnou situací realizací územního plánu negativně dotčena. II.4.2. Půdní prostředí Jako rizikový prvek se realizace územního plánu obce Dobroslavice může projevit pouze nestabilitou svahů, které jsou v současné době stabilizované trvalým travním porostem. Tento jev se může potenciálně objevit v důsledku zahájení stavebních prací ve svažitých částech dotčených lokalit při jejich přeměně na zpevněné plochy. Pro ověření a posouzení rizika této nestability byly při terénním šetření ověřeny plochy v bezprostředním okolí lokalit, které jsou územním plánem obce Dobroslavice vyčleněny pro zástavbu a přestavbu a jejich porovnání s výskytem míst, která jsou náchylná k sesuvným jevům. Z mapového studia sesuvných území v okolí ploch vymezených územním plánem obce Dobroslavice vyplývá, že žádná část hodnoceného katastru obce Dobroslavice s výjimkou území nad trasou železniční dráhy u okraje svažitého terénu není postižena zvýšeným rizikem tohoto druhu (viz mapa v příloze). Z hlediska ochrany PÚPFL nedojde realizací územního plánu obce Dobroslavice k záboru. Realizace územního plánu předpokládá nezbytný zábor ZPF pro plochy staveb a zpevněných ploch, případně funkčních součástí rozšířené infrastruktury obce. Tyto plochy jsou svou rozlohou zanedbatelné a dotčené lokality zachovají i do budoucna svou ekologickou funkci podobně jako v současnosti. Naproti tomu bude územním plánem zrušena současná plocha lyžařské sjezdové dráhy a její plocha bude převedena zpět k původnímu účelu jako součást ZPF. Vyhodnocení vlivů ÚP Dobroslavice na udržitelný rozvoj území

strana 15 z 47

II.4.3. Přírodní prvky V řešeném území se s výjimkou Poštovního rybníka v širším měřítku nevyskytují významné lokality s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Lokality zařazené do územního plánu obce Dobroslavice zahrnují plochy v intravilánu obce, případně plochy, které jsou v současné době zemědělsky obhospodařovány a mají charakter polí a trvalých travních porostů. V současných zemědělsky udržovaných a ošetřovaných polních a lučních ekosystémech se tyto prvky vyskytují pouze sporadicky (například čmeláci, mravenci, občasný výskyt chráněných druhů rostlin, které snášejí hospodaření formou sečí) a jejich populace nebudou zástavbou na části dotčených parcel zařazených do územního plánu obce Dobroslavice ohroženy. Při realizaci územního plánu obce Dobroslavice je však třeba tyto okolnosti vzít v úvahu a provádět práce v lokalitách tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému narušování a neúměrné likvidaci současných biotopů. Z hlediska chráněných druhů, jejichž stanovištěm je luční ekosystém, není navržený územní plán významně rizikový a při vhodné údržbě ploch umožní jejich další rozvoj. V případě polních ekosystémů není nutno o ohrožení chráněných druhů uvažovat. Samostatnou zmínku zasluhují lokality, které jsou v územním plánu obce Dobroslavice jako lokality doplňující současný systém ekologické stability – ÚSES. Jedná se o prvky, které mají zajistit nebo zvýšit funkčnost stávajících prvků ÚSES, které jsou na katastru obce Dobroslavice již přítomny. Návrh doplnění soustavy ÚSES byl zpracován osobou s příslušnou autorizací a její vliv je z hlediska životního prostředí jednoznačně pozitivní. Vliv územního plánu na předmět ochrany v lokalitě Natura 2000 (Poštovní rybník) byl ve stadiu zadání posuzován kompetentním orgánem a Krajským úřadem Moravskoslezského kraje byl vliv ÚP Dobroslavice na systém Natura 2000 vyloučen. Z hlediska ovlivnění přírodních prvků je územní plán obce Dobroslavice přijatelný a realizovatelný a formulace potřebných opatření bude v případě, že bude z jakéhokoliv důvodu provedeno hodnocení EIA konkrétních projektů, doplňovat opatření uvedená v kapitole 7 a ve stanovisku Krajského úřadu Moravskoslezského kraje k hodnocení vlivu územního plánu obce Dobroslavice na životní prostředí. Konkrétní terénní řešení bude projednáno mj. s příslušným orgánem ochrany přírody, kterým je Městský úřad v Hlučíně. II.4.4. Ekosystémy S realizací územního plánu obce Dobroslavice je spojena přeměna části současných polí a lučních ploch na zpevněné plochy staveb, komunikací a ploch doplněné infrastruktury obce. Jiné ekosystémy se na dotčených plochách nevyskytují a nebudou územním plánem dotčeny. Lokality začleněné do územního plánu obce Dobroslavice, které doplňují stávající prvky ÚSES, zajišťují jejich prostorovou návaznost. Odpovídající plošný kontakt nových prvků ÚSES se stávajícím systémem je nezbytný a funkčnost těchto prvků ÚSES nebude realizací územního plánu negativně dotčena. Katastrem obce Dobroslavice prochází neregionální biokoridor podél toku Opavy, na který navazují prvky ÚSES nižších řádů, včetně navrhovaných lokalit zařazených do hodnoceného územního plánu. S odlesněním se nepočítá, vzhledem k plošnému rozsahu uvažované stavební činnosti ve výsledné verzi není nutno počítat ani s rizikem negativního ovlivnění vodního režimu vlivem odlišného zásaku do půdního prostředí a ovlivnění kvality povrchových vod, které jsou reprezentovány především tokem Opava jako recipientem povrchových vod z katastru obce Dobroslavice. Očekává se, že doplnění prvků ÚSES sníží do určité míry i riziko eroze svahů a odnos splavenin. Na stavebních lokalitách budou tyto vlivy omezeny pomocí opatření na dotčených plochách, která budou podle potřeby stanovena při projednávání konkrétních projektů. Z hlediska vodních ekosystémů se může jevit jako riziková pouze doba výstavby při rekonstrukci komunikace vedoucí po hrázi Poštovního rybníka. Po realizaci záměru bude vodní ekosystém Poštovního rybníka opět plnit své funkce jako lokalita zařazení do systému Natura 2000. Vodní ekosystém toku Opavy ani jeho břehové porosty nebudou územním plánem obce Dobroslavice negativně ovlivněny.


strana 16 z 47

II.5.

Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny

zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti. Vlivy na soustavu Natura 2000 byly při projednání zadání územního plánu obce Dobroslavice vyloučeny příslušným kompetentním orgánem. Část katastru obce Dobroslavice leží v území zařazeném do soustavy Natura 2000 a do této části katastru je dokonce umístěn záměr rekonstrukce místní komunikace. Proto bylo nezbytné získat stanovisko přísušného orgánu ochrany přírody k možnosti negativních vlivů na tuto lokalitu (Poštovní rybník). Stanoviskem tohoto orgánu č.j. MSK 4215/2010 ze dne 10.2.2010 byl tento vliv vyloučen. Problémy a jevy politiky životního prostředí, jejichž vliv se schválením územního plánu obce Dobroslavice očekává, zahrnuje: 

Vyčlenění lokalit pro smíšené využití nerušivého charakteru v intravilánu nebo na jeho okraji. Tyto lokality představují přeměnu části současné zóny bydlení a současného trvalého travního porostu na zpevněné plochy, avšak pouze na části dotčených parcel. Vliv tohoto zásahu je preventabilní a z hlediska územně – plánovacího je řešení přijatelné.



Lokality pro doplnění infrastruktury obce v intravilánu obce. Tyto lokality představují přeměnu současného trvalého travního porostu na zpevněné plochy, avšak pouze na části dotčených parcel. Vliv tohoto zásahu je preventabilní a z hlediska územně – plánovacího je řešení přijatelné.



Lokalit pro rozvoj smíšené zóny na okraji nezastavěného území. Tyto lokality představují přeměnu části polí a trvalých travních porostů na zpevněné plochy avšak pouze na části dotčených parcel. Vliv tohoto zásahu je preventabilní a z hlediska územně – plánovacího je řešení přijatelné.



Lokality pro zajištění funkčnosti systému ÚSES ve volné krajině. Tyto lokality jsou umístěny ve volné krajině a propojují stávající prvky ÚSES pro zajištění funkčnosti celé soustavy. Jejich zařazení do územního plánu je z hlediska vlivu na životní prostředí jednoznačně pozitivní.



Jediná lokalita ve volné krajině v území zahrnutém do soustavy Natura 2000 je na ploše pro rekonstrukci místní komunikace. Vliv tohoto záměru na soustavu Natura 2000 byl příslušným kompetentním orgánem vyloučen.



Tato rozvaha nezahrnuje potenciální vlivy územních rezerv v katastru obce Dobroslavice na životní prostředí a veřejné zdraví. Projednané a vyhlášené územní rezervy se zpracováním hodnoceného územního plánu obce Dobroslavice nemění.

II.6.

Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace

včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení Řešení územního plánu obce Dobroslavice představuje pouze jedinou variantu realizační, neboť původně uvažované varianty byly již v průběhu zpracování územního plánu konzultovány a upraveny do přijatelného řešení, které zajistí potřebnou využitelnost jednotlivých lokalit a nezpůsobí nepřiměřené a nežádoucí změny v životním prostředí v katastru obce Dobroslavice. Hodnocená varianta územního plánu obce Dobroslavice proto představuje optimalizovanou variantu, která soustřeďuje technické možnosti realizace zamýšleného využití lokalit v území vymezeném územním plánem obce Dobroslavice i požadavky na zachování přírodovědně, krajinářsky i ekologicky hodnotných prvků, které se v krajině v katastru obce vyskytují a plní svůj účel i s perspektivou do budoucna. Jako významné a po stránce ekologické velmi přínosné je nutno hodnotit zpracování lokalit pro doplnění současného systému ÚSES tak, aby jeho jednotlivé prvky mohly funkčně plnit svou úlohu v kostře ekologické stability krajiny. Vyhodnocení vlivů ÚP Dobroslavice na udržitelný rozvoj území

strana 17 z 47

Srovnání je proto možné pouze s nulovou variantou – tedy variantou bez schválení územního plánu obce Dobroslavice.

Porovnání stávajícího a předpokládaného stavu dotčeného území je následující: Nejvýznamnějšími zásahy územního plánu obce Dobroslavice jsou především plošné změny – přeměny částí současných polí a lučních ploch v zastavěném území obce a na jeho okraji pro výstavbu smíšené zóny a doplnění infrastruktury obce. Územní zásah v lokalitě určené pro vybudování rozhledny i při rekonstrukci místní komunikace v lokalitě zařazené do soustavy Natura 2000 je plošně i očekávaným vlivem potenciálně nevýznamný. Doplnění prvků ÚSES v územním plánu obce je společensky žádoucí a ekologicky prospěšné. Do oblasti nebude vnášena kvalitativně nová aktivita, která není doposud začleněna do územního plánu a která není v obci Dobroslavice doposud provozována. Se záborem PUPFL se nepočítá, ze ZPF budou vyňaty pouze nezbytné plochy pro zajištění trvale udržitelného rozvoje obce a naproti tomu bude do ZPF navrácena plocha současného sportovního využití (plocha lyžařské sjezdové dráhy bude převedena zpět k původnímu určení). V této podobě představuje územní plán obce Dobroslavice variantu optimalizovanou, která reflektuje již v minulosti provedená jednání a stanoviska odborných orgánů. Řešení územního plánu je již variantou, která zatěžuje v minimální míře životní prostředí, a převažují v ní kladné vlivy nad potenciálními riziky. Zároveň reflektuje koncepční materiál, který řeší problém trvalé udržitelnosti rozvoje obce včetně zajištění podmínek pro udržení populace a ekonomických aktivit provozovaných v místě. Lokality určené pro rozvoj obce v intravilánu a na jeho okraji představují antropicky ovlivněné prostředí s infrastrukturou, která má být doplněna. Lokality určené pro doplnění prvků ÚSES jsou naproti tomu umístěny vesměs ve volné krajině a představují koncepční pozitivní zásah do kostry ekologické stability krajiny. Jediná lokalita, která má charakter stavebního rozvoje mimo zastavěné území obce je plocha pro výstavbu rozhledny a plocha pro rekonstrukci místní komunikace v lokalitě zařazené do soustavy Natura 2000, ale tyto plochy jsou svým rozsahem nevýznamné a očekávané přínosy v podobě podpory rozvoje cestovního ruchu plně vyvažují potenciální negativní vlivy. Z hlediska ovlivnění přírodních prvků je územní plán obce Dobroslavice přijatelný a konkrétní hodnocení a formulace potřebných opatření bude v případě potřeby součástí EIA konkrétních projektů, která doplní opatření uvedená v kapitole 7 a ve stanovisku Krajského úřadu Moravskoslezského kraje k hodnocení vlivu územního plánu obce Dobroslavice na životní prostředí. II.6.1. Stanoviska doručená na Městský úřad Hlučín, odbor výstavby, územního plánování a dopravy Koncepce „Územní plán obce Dobroslavice“ byla zpracována podle požadavku zadavatele přímo do stadia Návrhu bez předcházejících stupňů a projednávání případných variant. Z tohoto důvodu nejsou v době zpracování hodnocení SEA známa stanoviska zainteresovaných orgánů. Jejich vyjádření budou dodána až při projednávání Návrhu ÚP včetně hodnocení SEA, v případě potřeby bude na ně reagovat i hodnocení SEA a text i mapová část koncepčního dokumentu „Územní plán obce Dobroslavice“. K dispozici je pouze koordinované stanovisko Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č.j. MSK 4215/2010 ze dne 10.2.2010. II.6.2. Vyhodnocení oblastí požadovaných v závěru zjišťovacího řízení Zjišťovací řízení koncepce „Územní plán obce Dobroslavice“ zatím neproběhlo, finální znění dokumentu včetně návrhu územního plánu v jeho mapové a textové části bude podle výsledků dodaných vyjádření včetně vyjádření Krajského úřadu Moravskoslezského kraje podle potřeby doplněno a upraveno. V hodnocení SEA jsou zohledněny vznesené požadavky Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, které jsou uvedeny v koordinovaném stanovisku ze dne 10.2.2010.

II.7.

Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů

podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení.


strana 18 z 47

Hodnocený materiál „Územní plán obce Dobroslavice“ byl zpracován v jediné realizační variantě, porovnání je možno provést pouze s nulovou variantou – bez schválení navrhované verze územního plánu obce Dobroslavice. Hodnocení očekávaných vlivů koncepce je s ohledem na účel SEA, kdy se hodnotí principiální přijatelnost využití území pro zamýšlený účel, provedeno kvalitativně. Jak bylo ověřeno v literární databázi, obdobné kvantitativní hodnocení bylo provedeno např. při hodnocení vlivů obdobných koncepčních materiálů v oblasti územního plánování a tento přístup je pro zhodnocení přijatelnosti zamýšleného funkčního zařazení jednotlivých rozvojových lokalit rozhodující. Oproti hodnocení potenciálních kladných a záporných vlivů koncepce bylo nutno přidat vliv ambivalentní, kdy schválení územního plánu obce Dobroslavice v sobě zahrnuje kladné i záporné vlivy – například vliv na půdní prostředí, biotu a ekosystémy, kdy jako kladný vliv je možno uvažovat zlepšení podmínek pro některé druhy rostlin a živočichů vytvořením vhodného biotopu (především lokality ÚSES), na druhé straně však územní plán obce Dobroslavice přestavuje zásah do současných trvalých travních porostů a vytvoření určité rozlohy zpevněných ploch. Označení * znamená možnost omezení nebo vyloučení potenciálního negativního vlivu zjištěného například pomocí specializovaného geologického vyjádření autorizované instituce nebo pomocí opatření a požadavků vodohospodářského orgánu, orgánu ochrany přírody, případně lesního hospodáře pro provedení změny ekosystému způsobem, který je přípustný z hlediska platné legislativy a nenarušuje podmínky životního prostředí nepřiměřeným způsobem. Vyhodnocení bylo provedeno pro všechny lokality jako celek, neboť funkčně i svou polohou spolu komunikují. Tvoří sice několik skupin objektů, které jsou svou povahou identické, ale jejich realizace bude provedena navzájem nezávislými subjekty bez časové koordinace. Očekávané vlivy na:

Realizační varianta SD1 (A)

Varianta 0 – bez činnosti

Ovzduší Voda Půdní prostředí Biota Ekosystémy

0 * 0 * +* +* ++ 0 0 +

0 0 0 0 0 0 0 0 0

Zdravotní rizika Sociální determinanty zdraví Podpora rekreační aktivity a využití volného času Zdraví mladých Zdravé stárnutí Hmotné statky Kulturní dědictví Ekonomický vliv Synergické vlivy Kumulativní vlivy Nepřímé vlivy

+ + + + + + 0 + + + 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Složky prostředí

ÚSES Natura 2000** Chráněná území Krajinný ráz Veřejné zdraví

* - vliv je možno vyloučit, zmírnit nebo kompenzovat opatřením v EIA konkrétního projektu Stupnice očekávaných vlivů: 0 – bez vlivu nebo nevýznamný vliv + - pozitivní vliv - - negativní vliv +- - ambivalentní vliv (zahrnuje kladné i záporné vlivy, blíže viz kapitola 7) ** - vliv byl vyloučen stanoviskem KÚ MSK


strana 19 z 47

Jako pozitivní byl brán důsledek realizace územního plánu obce Dobroslavice v oblasti vlivu na biotu a ekosystémy především v tom smyslu, že obsahuje návrh doplnění ekosystémů pro zajištění funkčnosti současného systému ÚSES v katastru obce. Problematická může být pouze fáze přeměny ekosystémů, kdy musejí být vymezené plochy současných ekosystémů (převážně polních a lučních) osázeny a stabilizovány pro nový typ ekosystému a během doby stabilizace budou dotčené plochy značně nestabilní. Opatření pro tuto přechodnou fázi však nejsou předmětem SEA a mohou být formulována při projednávání konkrétních projektů v konzultaci s orgánem ochrany přírody (například pro prevenci vodní eroze nebo vzniku svahových nestabilit nově vznikajících prvků ÚSES). Vliv záměru rekonstrukce místní komunikace na soustavu Natura 2000 v lokalitě Poštovní rybník byl stanoviskem KÚ MSK vyloučen. Pro hodnocení očekávaných vlivů nebyly vypracovány samostatné metodiky. Při vyhodnocení byl kladen důraz na principiální soulad umístění záměrů na lokalitách s cíli ochrany životního prostředí a zdraví lidí v celostátních dokumentech a v případě nesouladu na okolnost, zda je navržené řešení z hlediska využití krajiny principiálně řešitelné. V případě, že opatření pro přijatelnost zamýšlené změny územního plánu existují, byl návrh územního plánu považován za přijatelný. Synergické a kumulativní vlivy jsou zohledněny jako posílení funkce systému ÚSES, kdy vlastní doplnění přinese mnohem větší pozitivní efekt vzhledem k tomu, že posílí funkčnost i současných stávajících prvků ÚSES, které se v krajině již vyskytují. Nepřímé vlivy nejsou očekávány. Pro řešené území je významné, že realizace většiny záměrů bude dále hodnocena pouze při projednávání stavebního¨povolení, pouze záměr výstavby rozhledny a záměr rekonstrukce místní komunikace v ploše chráněné soustavou Natura 2000 budou pravděpodobně posuzovány i v procesu EIA konkrétních projektů ve smyslu zákona 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Přesné podmínky a opatření budou formulovány v tomto stupni hodnocení očekávaných vlivů záměrů na životní prostředí.

II.8.

Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí.

Pro schválení Územního plánu obce Dobroslavice je potřebné stanovit pro řešené lokality opatření, která zajistí, že realizace konkrétních částí zamýšleného projektu na vymezených rozvojových plochách bude v souladu s celostátně stanovenými cíli v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví lidí a bude v souladu s principy trvalé udržitelnosti. Opatření se týkají pouze těch rozvojových ploch., které nebyly součástí předchozích projednaných a schválených územně plánovacích dokumentů. Pro tyto rozvojové plochy, které jsou součástí předchozího územního plánu a dvou schválených změn, byly již vyhodnoceny odpovídajícím způsobem (odpovídajícím legislativě období, kdy byly projednávány a schvalovány) a jsou nedílně zařazeny do současného znění územního plánu obce Dobroslavice včetně dvou změn. I bez zpracování nového územního plánu obce Dobroslavice by byly schválené záměry z hlediska územně plánovacího přípustné a jako již projednané součásti územního plánu nejsou zahrnuty mezi lokality, které jsou předmětem hodnocení této SEA. 

Konkrétní projekt rekonstrukce místní komunikace v lokalitě zařazené do soustavy Natura 2000 bude v případě rozhodnutí příslušného orgánu ochrany přírody hodnocen ve smyslu zákona 100/2001 Sb., kdy budou pro jednotlivé fáze jejich životního cyklu stanovena opatření a podmínky realizace a provozu, případně ochranná a kompenzační opatření včetně vymezení ochrany současných prvků.



Po realizaci doplnění prvků ÚSES bude provedeno vyhodnocení účinnosti této změny s možností případných doplňujících opatření.



V rámci stavebního řízení vybraných projektů ve svažitých částech dotčených parcel bude posouzena svahová stabilita a riziko tvorby erozních jevů.



Optimalizovaná varianta řešení projektů zohlední požadavky na omezení potenciálního negativního vlivu na okolní ekosystémy.



Realizace projektů budou respektovat podmínky vyplývající z požadavků vlastníků, případně správců dotčených částí ZPF a trvalých travních porostů a především z požadavků orgánu ochrany přírody pro zajištění funkčních prvků ÚSES a pro zajištění podmínek ochrany soustavy Natura 2000 v potenciálně dotčené lokalitě.


strana 20 z 47



Objekty se smíšenou funkcí budou provozovány na základě požadavků obecního úřadu a případně provozních řádů, které budou projednány s kompetentními orgány včetně orgánu ochrany přírody a ochrany veřejného zdraví, aby byl zaručen jejich nerušivý provoz.



Využívání rozvojových ploch v okolí současné průmyslové zóny musí zohlednit m.j. vlivy, kterými provoz průmyslové zóny ovlivňuje podmínky pro bydlení.



Realizace rozhledny v jižní části katastru obce bude respektovat požadavky na zachování současného krajinného rázu a minimalizaci záboru pro zastavěnou a zpevněnou plochu.

Proces SEA formuluje zásadní koncepční možnost řešení dotčeného území ve vymezených plochách z hlediska možnosti zahrnout zamýšlené využití lokalit do územního plánu obce Dobroslavice. Z hlediska územně plánovacího je navržené využívání lokalit přípustné, pokud existují principiální možnosti prevence negativních důsledků realizace záměrů na životní prostředí. V případě doplnění prvků systému ÚSES se jedná o jednoznačně pozitivní záměry, které jsou v souladu s celostátními koncepčními dokumenty ČR. Navrhované řešení Územního plánu obce Dobroslavice obsahuje pozitivní i rizikové oblasti. Nejvýznamnějšími riziky jsou určité mírné riziko vodní eroze a vyvolaných svahových nestabilit na svažitých parcelách, riziko negativního ovlivnění současných populací rostlin a živočichů, kteří se na dotčených plochách vyskytují v místech, kde se počítá se změnou stanoviště. Realizace záměrů obsažených v územním plánu obce Dobroslavice však vytvoří nové prvky ÚSES, které představují pro řešený katastr žádoucí ekosystémy a související změnu půdního prostředí a druhové skladby populací, které se na změněných plochách budou vyskytovat. Vliv na soustavu Natura 2000 v důsledku rekonstrukce místní komunikace byl vyloučen stanoviskem KÚ MSK. Vymezení plochy pro výstavbu rozhledny je z hlediska územně plánovacího na zájmové lokalitě přípustné, představuje součást opatření pro zlepšení podmínek pro cestovní ruch a rekreaci a projeví se v souvislosti s využíváním blízké rekreační oblasti v Hlučíně. Z hlediska ochrany podmínek veřejného zdraví je nutno pamatovat na riziko ovlivnění lokalit v blízkosti stávajících provozoven a v blízkosti současné průmyslové zóny jejich hlučností a emisemi a zohlednit tuto skutečnost při způsobu využívání okolních rozvojových ploch. Při realizaci projektu je nutno respektovat požadavky orgánu ochrany přírody.

II.9.

Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí

přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. Územní plán obce Dobroslavice se dotýká z cílů Státní politiky životního prostředí ČR především sektorového programu „Regionální rozvoj, obnova venkova a cestovní ruch“, z cílů Programu zdraví 21 především cílů 13, 4 a 5. Vyhodnocení souladu s vybranými relevantními cíli podává následující tabulka: Cíle ochrany zdraví a životního prostředí dle celostátních dokumentů Podpora měst a obcí při realizování jejich záměrů v oblasti životního prostředí Podporovat a chránit krajinný ráz území a jeho prvky Podporovat místní samosprávy a nevládní organizace pří realizaci Programu obnovy venkova Podporovat rozvoj šetrných, ekologicky únosných forem cestovního ruchu Ve zvláště chráněných územích zohlednit soustavu Natura 2000 Rozšiřovat cestovní ruch a turistiku do méně atraktivních oblastí pomocí Evropských strukturálních fondů Zajišťovat podmínky pro pěší, případně cyklistickou přístupnost krajiny rekonstrukcí a zřizováním polních a lesních cest v souvislosti s prováděnými pozemkovými úpravami jako nástrojem realizace péče o krajinu Program 13 – Zdravé místní životní podmínky Vyhodnocení vlivů ÚP Dobroslavice na udržitelný rozvoj území

Hodnocení celé oblasti dotčené ÚP Dobroslavice + + + + + + +

+ strana 21 z 47

Program 4 – Zdraví mladých Program 5 – Zdravé stárnutí *

+ +

- vliv je možno vyloučit, zmírnit nebo kompenzovat opatřením v EIA konkrétního projektu

Stupnice vyhodnocení souladu s cíli: 0 – cíl není relevantní nebo je vztah nevýznamný + - je v souladu s cílem - - není v souladu s cílem +- - ambivalentní vliv (zahrnuje soulad i nesoulad, blíže viz kapitola 7) Z hlediska pojetí obsahu cíle ochrany krajinného rázu a rozvoje šetrných, ekologicky únosných forem cestovního ruchu je nutno uvést, jednoznačně pozitivním prvkem v řešení územního plánu obce Dobroslavice je doplnění stávající struktury prvků ÚSES pro zajištění funkčnosti celého systému. Rozvojové plochy pro smíšené využití nerušivého charakteru (plochy smíšené obytné) jsou soustředěny do zastavěného území obce jako součást přestavby a na jeho okraj jako součást rozšíření do nových ploch, takže nedochází k rozptylování zástavby ve volné krajině a k významným nežádoucím vlivům na krajinný ráz území. Plocha záměrů pro výstavbu, případně pro zpevněné plochy související s infrastrukturou obce, bude zvětšena pouze v nezbytném rozsahu, na většině parcel se počítá se zástavbou pouze několika objektů a zábor bude představovat pouze jejich relativně malou část. Rozvojové plochy pro dopravní infrastrukturu budou zasahovat i mimo zastavěné území obce, představují však doplnění stávající komunikační sítě a její doplnění o cyklostezky. Rekonstrukce místní komunikace na hrázi Poštovního rybníka je situována do lokality, která je součástí soustavy Natura 2000, nepříznivý vliv tohoto záměru byl stanoviskem KÚ MSK vyloučen. Způsob realizace záměrů na těchto lokalitách však vyžaduje stanovení konkrétních opatření, především zajištění potřebné stability svažitých částí lokalit. Uvedený požadavek bude řešen jako součást projektového řešení objektů a bude schválen v rámci stavebního řízení. Stadium SEA má za úkol pouze stanovit principiální územní přijatelnost navrženého územního plánu obce Dobroslavice. Zhodnocení vlivu na trvale udržitelný rozvoj území: Pokud jde o soulad s trvale udržitelným rozvojem obce Dobroslavice, hodnocený územní plán v sobě nese prvky podpory trvalé udržitelnosti v důsledku podpory využití potenciálu oblasti pro zachování přírodního a přírodě blízkého prostředí, zachování potřebných podmínek pro předměty ochrany soustavy Natura 2000, které se v katastru obce vyskytují, zvýšení atraktivity obce pro trvale bydlící obyvatele, cestovní ruch, turistickou a sportovní veřejnost. Změna ekosystému, která je v souladu se záměry na řešených lokalitách svázána, se dle provedeného terénního šetření, dle vyjádření příslušných orgánů a při respektování stanovených opatření neprojeví významným negativním vlivem na charakter životního prostředí, nepřijatelnou změnou krajinného rázu ani erozním narušením dotčených pozemků. Naproti tomu se očekává významný pozitivní vliv doplněných částí ÚSES v katastru obce Dobroslavice. Při znalosti historického vývoje dotčeného území, které je tradičně využíváno pro zemědělskou činnost, je historicky osídleno a po biologické a přírodní stránce se v něm s výjimkou soustavy Natura 2000 ve vymezené části katastru nevyskytují ve velké míře chráněné přírodní prvky, na katastr nezasahují velkoplošná chráněná území ani přírodní parky. Katastrem však prochází neregionální biokoridor a jsou v něm rozmístěny prvky ÚSES nižších úrovní, které budou doplněny o rozvojové plochy zvyšující celkovou funkčnost ÚSES. Proto je možno učinit závěr, že schválení územního plánu obce Dobroslavice není v rozporu s principy trvalé udržitelnosti (budou zajištěny podmínky pro uspokojování života společnosti, aniž by byla ochuzena rozmanitost přírody a přirozené funkce ekosystémů), některé oblasti této koncepce je dokonce nutno hodnotit jako vysoce pozitivní záměry, které trvalou udržitelnost území významně podpoří. Podmínkou však je respektování opatření, která budou formulována pro konkrétní projekty v procesu EIA u projektů, které naplní ustanovení zákona 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů a kde bude takové hodnocení kompetentními orgány vyžadováno.


strana 22 z 47

II.10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí. Základním požadavkem na začlenění vymezených nových rozvojových lokalit do územního plánu obce Dobroslavice je podpora trvale udržitelného rozvoje obce, jejíž katastr je touto koncepcí zpracován. Součástí trvale udržitelného rozvoje je stránka společenská, která je zaměřena na zajištění vyrovnaných podmínek pro život obyvatel obce Dobroslavice po stránce jejich ekonomických možností při zajištění obživy s obyvateli ekonomicky prosperujících oblastí ČR při využití lokálního potenciálu krajiny a zajištění atraktivního prostředí obce v souladu se současnými požadavky na charakter a kvalitu bydlení a infrastruktury obce pro stabilizaci její populace. Vzhledem k zájmu obyvatel o drobné hospodaření v místě bydliště jsou posilovány zóny charakteru smíšená obytná, kde jsou aktivity tohoto druhu přípustné. Jako přirozená spádová oblast představuje poloha obce Dobroslavice napojení na ekonomické a pracovní příležitosti na Ostravsku. Druhá stránka trvale udržitelného rozvoje je tvořena požadavky na zachování a rozvoj environmentálních funkcí krajiny a jejího rázu. Hodnocení navrhovaného využití lokalit, které jsou nově vymezeny hodnoceným územním plánem obce Dobroslavice, ukazuje, že z hlediska územně plánovacího se zamýšlené využití opírá o již existující struktury v současné zástavbě obce Dobroslavice a v krajině a doplňuje je o potřebné plochy pro další rozvoj bydlení s možností doprovodných nerušivých aktivit a infrastruktury obce, efektivní využívání a možnosti zlepšení ekonomického rozvoje obce na úroveň požadovanou současnými předpisy v oblasti ochrany osob a rozvoj environmentálních funkcí krajiny a je řešitelné pomocí opatření územně – plánovacích a následně pomocí opatření pro přípravu, výstavbu a provoz konkrétních projektů, které budou na těchto lokalitách realizovány. Pro sledování vlivu realizace územního plánu obce Dobroslavice na životní prostředí jsou navrženy následující ukazatele pro lokality vymezené nově v územním plánu obce Dobroslavice jako celek: 

Výskyt erozních jevů v dotčeném území a projevy sesuvů v části katastru ležícím v sesuvném území



Stížnosti obyvatel v okolí objektů se smíšenou funkcí na projevy související s jejich provozem



Počet návštěvníků rozhledny a míra návštěvnosti obce cyklisty a turisty, hodnocené mírou využívání místních provozoven (restaurací, klubů, obchodů, případně jiných)



Charakter a funkčnost nových prvků ÚSES a jejich provázanost se současnou strukturou ÚSES v katastru



Dobrovolné anketní lístky pro obyvatele obce Dobroslavice s vyjádřením míry jejich spokojenosti s celkovým charakterem obce a s vyjádřením jejich postoje k nově realizovaným rozvojovým plochám pro smíšené obytné využití i pro využití k podnikatelským účelům



Míra ovlivnění podmínek ochrany pro předměty ochrany soustavy Natura 2000 v katastru obce vyhodnocením způsobu a výsledku realizace rekonstrukce místní komunikace, která tímto územím prochází

II.11. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů. Předmětem územního plánu obce útvaru Dobroslavice je rozšíření ploch pro smíšenou obytnou výstavbu a přestavbu ze současných ploch pro bydlení na parcelách v zastavěném území obce, případně na jeho okraji, typu smíšeného využití nerušivého druhu, doplnění infrastruktury obce, doplnění prvků ÚSES pro zajištění a posílení funkčnosti současné kostry ekologické stability krajiny, výstavba rozhledny a rekonstrukci místní komunikace v oblasti, která je součástí soustavy Natura 2000. Součástí územního plánu obce Dobroslavice je i vymezení územně plánovacích rezerv, které již byly projednány v dřívějších územně plánovacích dokumentech a v územně plánovacích dokumentech vyšších charakteru (např. VÚC, ZÚR). Účelem řešeného územního plánu obce Dobroslavice je zajištění územních podmínek pro efektivní využívání krajinného potenciálu, zvýšení atraktivity podmínek bydlení a ekonomických aktivit v obci pro stabilizaci populace, podpora vhodných podmínek pro turistiku a cestovní ruch a posílení ekologicko – stabilizačních funkcí krajiny v katastru obce Dobroslavice. Nový územní plán obce Dobroslavice obsahuje i rozvojové lokality, které byly projednány a schváleny jako v minulé době jako součást územního plánu obce z roku 1992 a jeho dvou schválených změn a které nebyly doposud pro schválený účel využity. Tyto plochy však nejsou s odkazem na jejich dřívější projednání součástí hodnocení SEA. Územní plán nově zahrnuje následující typy lokalit: A) V zastavitelných plochách


strana 23 z 47

1.

Plochy smíšené obytné – obsahují 3 položky označené SV

2.

Plochy dopravní – obsahují 7 položek označených DS

3.

Plocha občanského vybavení – obsahuje 1 položku označenou O

4.

Plocha veřejného prostranství – obsahuje 2 položky označené P a 1 položku doplnění zámeckého parku označenou Z

5.

Plochy rekreace – obsahují 3 položky označené R a RZ

6.

Plochy technické infrastruktury – zahrnují 4 položky označené TI a 1 položku označenou TX

B) V plochách přestavby 1.

Plochy dopravní – obsahují 3 položky označené DS

2.

Plochy veřejných prostranství – obsahují 6 položek označených P

3.

Plochy smíšené obytné – zahrnují 2 položky označené SC a 1 položku označenou SV

C) V plochách změn v krajině 1.

Plochy zemědělské – obsahují 1 položku označenou A

2.

Plochy smíšené nezastavěného území – obsahují 4 položky označené H

3.

Plochy lesní – obsahují 2 položky označené L

4.

Plochy přírodní – obsahují 6 položek označených N

5.

Plochy zeleně – zahrnují 2 položky označené ZO a 2 položky označené ZP

Celkové řešení vyžaduje změnu části dotčených parcel ze ZPF na plochy smíšené obytné a zpevněné plochy, tato změna bude provedena pouze v nezbytném rozsahu a bude situována do intravilánu obce, případně na jeho okraj. Plochy zamýšleného vynětí ze ZPF budou relativně malé svou rozlohou, budou zaujímat relativně malou část dotčených parcel a budou situovány do zón navazujících na stávající zástavbu obce. Naproti tomu se počítá s rozšířením a propojením prvků ÚSES ve volné krajině katastru obce Dobroslavice a s doplněním dopravní infrastruktury i mimo zastavěné území obce. Na základě analýzy problému a hodnocení celkového stavu lokalit, které budou dotčeny řešením územního plánu obce Dobroslavice, je možno učinit následující závěr: 

V katastru obce jsou již v současnosti a v souladu s územním plánem provozovány objekty pro trvalé bydlení a jsou využívány zóny charakteru smíšené obytné plochy s nerušivými aktivitami a ekonomické aktivity, které budou řešením územním plánem rozšířeny a doplněny i o infrastrukturu a další smíšené zóny s nerušivým využíváním v souladu s potřebami zajištění trvale udržitelného rozvoje obce.



Územní plán obce Dobroslavice zahrnuje i rekonstrukci a přestavbu části současné podnikatelské zóny a počítá v této ploše s dalším rozvojem ve formě lokality charakteru smíšená obytná. V okolních rozvojových plochách je nutno zohlednit při jejich využívání i očekávané vlivy provozu stávající průmyslové zóny na kvalitu bydlení.



Územní plán obce Dobroslavice zahrnuje doplnění územního systému ekologické stability (ÚSES), který byl zpracován autorizovanou osobou a zajistí potřebné funkční propojení ekosystémů tvořících současnou kostru ekologické stability krajiny v obci Dobroslavice. Realizace této části projednávaného územního plánu je celospolečensky žádoucí a je v souladu s příslušnými krajskými i celostátními koncepcemi v oblasti ochrany životního prostředí.



Z hlediska vlivu na soustavu Natura 2000 je plánovaná rekonstrukce místní komunikace přípustná, vlivy na předmět ochrany byly vyloučeny stanoviskem Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.



Výstavba rozhledny v jižní části katastru obce Dobroslavice bude podporovat podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace v obci Dobroslavice, je z hlediska celospolečenského přínosná a z hlediska územně plánovacího přípustná.



Územní plán obce Dobroslavice nezasahuje do oblastí ohrožených sesuvnými procesy a neovlivní negativně půdní ani geologické prostředí na dotčené lokalitě.


strana 24 z 47



Konkrétní projekty na lokalitách řešených v rámci územního plánu obce Dobroslavice budou posuzovány v rámci stavebního řízení a budou respektovat opatření vzešlá z procesu SEA. Přitom budou respektovány požadavky orgánu ochrany přírody na konkrétní technické řešení a opatření pro omezení rizika poškození předmětů ochrany v oblasti, která spadá do soustavy Natura 2000.

II.12. Závěry a doporučení Z hlediska vlivů na území je územní plán obce Dobroslavice přijatelný. V okolí dotčených lokalit se vyskytují již v současné době objekty pro trvalé bydlení a objekty provozované plnící smíšenou obytnou funkci nerušivého typu venkovského a příměstského charakteru i již schválené smíšené zóny s aktivitami nerušivého typu. Obec má rozvinutou infrastrukturu, kterou je potřebné postupně zlepšovat a doplňovat. V katastru obce se nalézají funkční i nefunkční prvky ÚSES, které je potřebné doplnit a propojit, katastrem prochází turistické cesty, avšak bez objektů, které by je činily dostatečně atraktivními. Podstatou řešení územního plánu obce Dobroslavice je rozšíření stávajících ploch smíšených zón nerušivého typu, doplnění stávající infrastruktury obce, doplnění prvků ÚSES a zvýšení atraktivity katastru obce pro ekonomické využívání i pro turistiku příměstského typu navazující na rekreační oblast Hlučín. Rozvojové lokality nově zařazené do územního plánu obce Dobroslavice nezasahují do velkoplošných chráněných území ani přírodních parků, neleží v území postiženém sesuvy. Záměr výstavby rozhledny leží na jižním okraji katastru obce Dobroslavice. V území soustavy Natura 2000 je navržena rekonstrukce místní komunikace, avšak vliv realizace tohoto záměru na předmět ochrany byl stanoviskem Krajského úřadu Moravskoslezského kraje vyloučen a z hlediska územně plánovacího je zařazení této lokality do územního plánu přípustné. Realizace navrženého a projednávaného územního plánu obce Dobroslavice je i z hlediska ochrany životního prostředí a veřejného zdraví na úrovni územně plánovací přijatelná. Bližší posouzení potenciálních vlivů bude řešeno v rámci stavebného řízení.

II.12.1. Návrh stanoviska Krajského úřadu Moravskoslezského kraje

STANOVISKO K POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Název návrhu koncepce: Územní plán obce Dobroslavice Umístění záměru:

kraj:

Moravskoslezský

obec:

Dobroslavice

kat. území:

Dobroslavice

Pořizovatel:

obec Dobroslavice

Zpracovatel posouzení:

RNDr. Alexander Skácel, CSc. Průkopnická 24, 700 30 Ostrava osvědčení odborné způsobilosti k posuzování vlivů na životní prostředí č.j.: 3869/625/OPV/93 vydané MŽP ČR dne 29.3.1994

Průběh posuzování: Územní plán obce Dobroslavice byl Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství předložen dne …...2010. V Zadání územního plánu Dobroslavice byl stanoven požadavek na vyhodnocení a posouzení vlivu Územního plánu obce Dobroslavice na životní prostředí a veřejné zdraví. Požadavek na hodnocení koncepce na soustavu Natura 2000 nebyl stanoven, vlivy na soustavu Natura 2000 byly koordinovaným stanoviskem KÚ MSK č.j. 4215/2010 k zadání územního plánu obce Dobroslavice vyloučeny. Zpracované dokumenty vyhovují formální strukturou příloze č. 1 stavebního zákona a upravené řešení ve stadiu Návrhu územního plánu obce Dobroslavice upřesněním zmírňuje či vylučuje jeho potenciální negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. Vyhodnocení vlivů ÚP Dobroslavice na udržitelný rozvoj území

strana 25 z 47

Posuzované vyhodnocení se týká lokalit, které jsou do územního plánu obce Dobroslavice zahrnuty jako nové rozvojové plochy: A)

V zastavitelných plochách

1.

Plochy smíšené obytné – obsahují 3 položky označené SV

2.

Plochy dopravní – obsahují 7 položek označených DS

3.

Plocha občanského vybavení – obsahuje 1 položku označenou O

4.

Plocha veřejného prostranství – obsahuje 2 položky označené P a 1 položku doplnění zámeckého parku označenou Z

5.

Plochy rekreace – obsahují 3 položky označené R a RZ

6.

Plochy technické infrastruktury – zahrnují 4 položky označené TI a 1 položku označenou TX

B)

V plochách přestavby

1.

Plochy dopravní – obsahují 3 položky označené DS

2.

Plochy veřejných prostranství – obsahují 6 položek označených P

3.

Plochy smíšené obytné – zahrnují 2 položky označené SC a 1 položku označenou SV

C)

V plochách změn v krajině

1.

Plochy zemědělské – obsahují 1 položku označenou A

2.

Plochy smíšené nezastavěného území – obsahují 4 položky označené H

3.

Plochy lesní – obsahují 2 položky označené L

4.

Plochy přírodní – obsahují 6 položek označených N

5.

Plochy zeleně – zahrnují 2 položky označené ZO a 2 položky označené ZP

Při hodnocení očekávaných vlivů územního plánu obce Dobroslavice byly při zohlednění stanovisek dotčených orgánů zpracovány následující závěry: Popis hodnocení koncepce: Navržené lokality pro rozvoj bydlení, zřízení smíšených zón nerušivého typu a rozvoj infrastruktury obce jsou umístěny v zastavěném území obce, případně na jeho okraji a jsou zařazeny jako zastavitelné plochy a plochy pro přestavbu. Dotčené území není zvláště chráněným územím podle zvláštních předpisů s výjimkou jediné lokality, kde byl vliv na soustavu Natura 2000 vyloučen. Krajinný ráz nebude významně negativně změněn, navržené řešení je z hlediska územně plánovacího hodnocené jako přijatelné. Navržené lokality pro rozvoj ÚSES jsou zpracovány autorizovanou osobou a jejich účelem je zajištění nebo zvýšení funkčnosti stávajících prvků ÚSES a podpory funkčnosti stávající kostry ekologické stability krajiny v návaznosti na nadregionální biokoridor podél toku Opavy. Očekávaný environmentální efekt je jednoznačně přínosný, z hlediska územně plánovacího jsou tyto lokality hodnoceny jako přijatelné. Navržená lokalita pro zřízení rozhledny je umístěna na jižním okraji katastru obce Dobroslavice. Rozsah a charakter záměru nejsou z hlediska koncepčního dle provedeného hodnocení v rozporu se zájmy ochrany přírody, z hlediska územně plánovacího je tento záměr hodnocen jako přijatelný. Veřejné projednání Územního plánu obce Dobroslavice proběhlo dne ……...2010 na Obecním úřadu Dobroslavice. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí bylo provedeno v souladu se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. s fakultativním přiměřeným přihlédnutím k zákonu č. 100/2001 Sb. (příloha č. 9) a v souladu se zákonem 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů.


strana 26 z 47

Závěr hodnocení koncepce: Na základě navrženého územního plánu obce Dobroslavice, vyhodnocení vlivů jeho realizace na životní prostředí, výsledku veřejného projednání a vypořádání došlých připomínek dotčených správních úřadů, dotčených územních samospráv a veřejnosti Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství jako příslušný orgán podle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve smyslu ustanovení § 10i uvedeného zákona vydává

SOUHLASNÉ STANOVISKO ke koncepci Územní plán obce Dobroslavice za předpokladu dodržení doporučení a podmínek uvedených v hodnocení SEA a vyhodnocení vlivů územního plánu obce Dobroslavice na udržitelný vývoj území za následujícího upřesnění: 

Konkrétní projekt rekonstrukce místní komunikace v lokalitě zařazené do soustavy Natura 2000 bude v případě rozhodnutí příslušného orgánu ochrany přírody hodnocen ve smyslu zákona 100/2001 Sb., kdy budou pro jednotlivé fáze jejího životního cyklu stanovena opatření a podmínky realizace a provozu, případně ochranná a kompenzační opatření včetně vymezení ochrany současných prvků.



Po realizaci doplnění prvků ÚSES bude provedeno vyhodnocení účinnosti této změny s možností případných doplňujících opatření.



V rámci stavebního řízení vybraných projektů ve svažitých částech dotčených parcel bude posouzena svahová stabilita a riziko tvorby erozních jevů.



Optimalizovaná varianta řešení projektů zohlední požadavky na omezení potenciálního negativního vlivu na okolní ekosystémy.



Realizace projektů budou respektovat podmínky vyplývající z požadavků vlastníků, případně správců dotčených parcel ZPF a trvalých travních porostů a především z požadavků orgánu ochrany přírody pro zajištění funkčních prvků ÚSES a pro zajištění podmínek ochrany soustavy Natura 2000 v potenciálně dotčené lokalitě.



Objekty se smíšenou funkcí budou provozovány na základě požadavků obecního úřadu a případně provozních řádů, které budou projednány s kompetentními orgány včetně orgánu ochrany přírody a ochrany veřejného zdraví, aby byl zaručen jejich nerušivý provoz.



Využívání rozvojových ploch v okolí současné průmyslové zóny musí zohlednit m.j. vlivy, kterými provoz průmyslové zóny ovlivňuje podmínky pro bydlení.



Realizace rozhledny v jižní části katastru obce bude respektovat požadavky na zachování současného krajinného rázu a minimalizaci záboru pro zastavěnou a zpevněnou plochu.

Opatření pro jednotlivé lokality bude respektovat požadavky a opatření formulovaná v procesu SEA a další požadavky a opatření stanovené při projednávání konkrétních projektů v rámci stavebního řízení. Uvedené stanovisko k Územnímu plánu podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů státní správy, ani příslušná povolení podle zvláštních právních předpisů. Toto stanovisko není rozhodnutím podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a nelze se proti němu odvolat. RNDr. ----------------------Vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezkého kraje Vyhodnocení vlivů ÚP Dobroslavice na udržitelný rozvoj území

strana 27 z 47

Datum zpracování hodnocení: 26.10.2010 Zpracovatel hodnocení: RNDr. Alexander Skácel, CSc. – Aquakon IČ: 13594516 DIČ: CZ 5511021340 Průkopnická 24 700 30 Ostrava Telefon: 777 674 897, e-mail: [email protected] Podpis zpracovatele hodnocení:

II.13. Přílohy 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Mapová situace lokality a situování územního plánu obce Dobroslavice v širším okolí Podrobná situace obce Dobroslavice Sesuvná území v katastru obce Dobroslavice Vedení prvků ÚSES Návrh řešení územního plánu obce Dobroslavice Hodnocení vlivu územního plánu obce Dobroslavice na soustavu Natura 2000 Stanovisko Krajského úřadu Moravskoslezského kraje k Zadání ÚP Dobroslavice Fotografické přílohy Foto č. 1: Charakter lokality na místě rekonstrukce místní komunikace Foto č. 2: Charakter porostu v zámeckém parku (dopravní infrastruktura – cyklostezka)

II.13.1. Příloha č. 1 Mapová situace lokalit a situování územního plánu obce Dobroslavice v širším okolí

Obec Dobroslavice


strana 28 z 47

II.13.2. Příloha č. 2 Podrobná situace obce

Obec Dobroslavice

II.13.3. Příloha č. 3 Sesuvná území v katastru Dobroslavice

Katastr obce Dobroslavice


strana 29 z 47

II.13.4. Příloha č. 4 Vedení prvků ÚSES Současný stav ÚSES a směry bořivých větrů



strana 30 z 47

II.13.5. Příloha č. 5 Návrh řešení územního plánu obce Dobroslavice

II.13.6. Příloha č. 6 Hodnocení vlivu územního plánu obce Dobroslavice na soustavu Natura 2000


strana 31 z 47



strana 32 z 47

II.13.7. Příloha č. 7 Stanovisko KÚ MSK k Zadání ÚP Dobroslavice


strana 33 z 47


strana 34 z 47


strana 35 z 47

II.13.8. Příloha č. 8 Fotografické přílohy Foto č. 1: Charakter lokality na místě rekonstrukce místní komunikace


strana 36 z 47

Foto č. 2: Charakter porostu v zámeckém parku (dopravní infrastruktura – cyklostezka)


strana 37 z 47

III.

Vyhodnocení vlivů ÚP na území Natura 2000

Nebylo zpracováno, protože příslušný organ ochrany přírody vyloučil významný vliv ÚP na území Natura 2000.

IV.

Vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech

Udržitelný rozvoj je stavebním zákonem definován jako „rozvoj spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území“. Pro vyhodnocení vybíráme z ÚAP následující sledované jevy, které jsou podstatně ovlivněny návrhem územního plánu, případně jej podstatně ovlivňují: PILÍŘ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

TÉMA Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí

Ochrana přírody a krajiny ZPF a PUPFL HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ

Dopravní, tech. infrastruktura Hospodářské podmínky

SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOST

Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace

SLEDOVANÝ JEV Ochrana a využití nerostných surovin Akumulace povrchových a pozdemních vod Protipovodňová a protierozní opatření Kvalita ovzduší Čistota vod Negativní vlivy dopravy Koeficient ekologické stability Vývoj ÚSES Změna výměry ZPF a PUPFL Investice do půdy Dopravní dostupnost Technická vybavenost Výkonnost ekonomiky Ekonomická struktura Počet obyvatel Věková a vzdělanostní struktura Počet bytů Druhé bydlení a ubytovací kapacity Předpoklady rekreace

V zbytku této kapitoly popisujeme, jaký vliv má navržené řešení na tato témata dle vybraných sledovaných jevů.

IV.1.

Hodnocení vlivu ÚP na životní prostředí

IV.1.1. Horninové prostředí a geologie Význam jevu Dostupnost surovinových zdrojů poskytuje bohatství, jejich těžba však má negativní účinky na životní prostředí. Pokud je těžba jasnou prioritou, je třeba vlivy těžby minimalizovat a po jejím skončení následky těžby odstranit. Charakteristika stavu a trendů V minulosti byla na katastru obce prováděna těžba štěrkopísků. Dobývací prostor štěrkopísku byl využíván od šedesátých let minulého století až ke konci let osmdesátých. Těžba štěrkopísku zcela změnila charakter původní krajiny. Pro umožnění rozšíření těžby byl přeložen a narovnán původně přírodně meandrující tok řeky Opavy. Vyhodnocení vlivů ÚP Dobroslavice na udržitelný rozvoj území

strana 38 z 47

Následnou těžbou a intenzivním pohybem těžké techniky byla po několik desetiletí v této lokalitě devastována krajina i příroda. Těžba byla již v minulosti ukončena. Do určité míry proběhla sanace území, nebyla však zcela dokončena. Ornice v rámci bývalých rekultivačních prací nebyla vůbec rozprostřena. To má za následek skutečnost, že na těchto plochách chybí často vegetační patro úplně, případně je značně ruderalizované. Hodnocení vlivů návrhu ÚP ÚP zapracovává revitalizaci břehů Hlučínského jezera. Cílem sadových a krajinných úprav je obnova zeleně v řešeném prostoru narušeném těžbou štěrkopísků a s tím související změnou vodního režimu a půdních podmínek. Návrh předpokládá doplnění ornice v místech, kde orniční vrstva chybí, protože navrženo založení přírodních trávníků a výsadba stromů a keřů přirozené druhové skladby, schopných růst v daných podmínkách. Návrh snižuje důsledky v minulosti již ukončené těžby na životní prostředí. IV.1.2. Vodní režim Význam jevu Optimálně nastavený vodní režim v kajině zajišťuje příznivé odtokové poměry - uvolňování záplavových území pro nerušený odtok vody, zadržování vody v krajině. Zadržování vody v krajině působí jako ochrana před účinky přívalových srážek a zmírnění povodňových vln, stabilizuje mikroklima, zajišťuje doplňování vodních zdrojů atd. Charakteristika stavu a trendů Orná půda na katastru obce Dobroslavice je scelena v poměrně rozlehlé lány, bez mezí, remízků a drobných krajinných prvků. V oblasti Rybárna je zdokumentováno záplavové území z povodní roku 1997. Toto území je rovněž ohroženo zvláštní povodní z vodních nádrží na horním toku Opavy. Stanovené záplavové území Q100 zde nezasahuje. Záplavové území Q100 se nenachází nikde mimo kortyto Opavy a nádrž Hlučínské jezero. Aktuální ohrožení povodněmi je tedy poměrně malé. Zpevnění hrází Hlučínského jezera a technické řešení odtoku a přepadu z jezera je důležité z hlediska možného protrhnutí hráze při velkých záplavách a z důvodu nevyhovujícího technického stavu vodohospodářských objektů na jezeře. Hodnocení vlivů ÚP ÚP vymezuje krajinné prvky mezi většími plochami zemědělskými (A) jako samostatné plochy zeleně přírodní (ZP), čímž přispívá zadržování vody v území a působí také příznivě na krajinný ráz. Vymezeny jsou plochy, které již v současné době mají charakter krajinné zeleně. Na pomezí míst, kde se nad navrženou obytnou zástavbou nachází svažitá půda, ÚP vymezuje plochu ochranné zeleně (ZO), která bude plnit funkci průlehu, budou zde učiněna opatření pro zadržování bleskových záplav při přívalových deštích apod. Navrhují se také nové plochy lesa na místě orné půdy. Navržené prvky zeleně krajinné, zeleně ochranné a lesa přispívají k retenci vody v krajině a ke snižování eroze. ÚP navrhuje plochu pro zpevnění hrází Hlučínského a vybudování odtokových objektů jezera dle studie Sanace, rekultivace a regenerace území po těžbě štěrkopísku u Hlučína. Regulativy pro rekreační oblast Rybárna omezují možnost umisťování staveb nespojených se zemí pevným základem, což je důležité pro omezování negativních účinků mimořádných povodní. Navržená opatření pro předcházení negativním účinkům povodní mají pozitivní vliv na odtokové poměry v území. Ochranu vodního zdroje v Děhylově územní plan respektuje.


strana 39 z 47

IV.1.3. Hygiena životního prostředí Význam jevu Kvalita životního prostředí významně ovlivňuje zdraví člověka a celé populace. Důležitá je péče o kvalitu ovzduší, povrchových a podzemních vod, snižování hluku a vhodné nakládání s odpady. Charakteristika stavu a trendů V Dobroslavicích se nenachází významné zdroje hluku a znečištění ovzduší – není zde průmyslová výroba, zemědělská výroba jen ve velmi omezené míře, a dopravní tah prochází okrajem území. Obec je plynofikována vytápění fosilními palivy je tak omezeno. Nenachází se zde skládky odpadů a plochy pro nakládání s odpady jsou mimo území obce. Hodnocení vlivů ÚP ÚP navrhuje vybudování čističky odpadních vod, která zajistí čištění většiny odpadních vod obce. Budování čističky v oblasti Rybárna by znamenalo značné náklady, přičemž množství odpadních vod z území pro individuální rekreaci je málo, a provoz čističky by byl neefektivní a neekonomický. Navržená opatření přispívají k zlepšení kvality vod. IV.1.4. Ochrana přírody a krajiny Význam jevu Jde o ochranu krajiny, rozmanitosti druhů, přírodních hodnot a estetických kvalit přírody, ale také ochranu a šetrné využívání přírodních zdrojů. Jde zejména o územní systémy ekologické stability, významné krajinné prvky a krajinný ráz. Ochranu nejcennějším přírodním hodnotám poskytují zvláště chráněná území a systém Natura 2000. Charakteristika stavu a trendů Krajinu v oblasti k.ú Dobroslavice lze považovat za relativně ekologicky stabilní, což je dáno vysokým podílem zalesněných ploch s relativně pestrou dřevinnou a věkovou skladbou a menším zastoupením stanovištně nepůvodních dřevin. Územím obce prochází nadregionální a regionální ÚSES. Z hlediska prostupnosti krajiny pro biotu je většina k.ú. bez významnějších barier znemožňujících migraci, určitou barieru představuje železniční trať Ostrava-Opava, vzhledem k rámcové šířce cca 20-40 m, není barierou příliš významnou, naopak okolí trati, tvořené převážně keřovými formacemi a lesem, vodními a mokřadními společenstvy, představuje přirozenou migrační trasu ve směru JV-SZ. Silniční komunikace v k.ú. jsou úzké a dopravou málo zatížené, nepředstavující vážnou migrační překážku. Systém Natura 2000 vyhlásil Poštovní rybník Evropsky významnou lokalitou modráska bahenního. Na území se nachází také významný krajinný prvek „louka u hájenky“ a památný strom „lípa u Sýkorů“. Hodnocení vlivů ÚP Pro obchvat Děhylova (silnice II/469) navrhuje dosud platná nadřazená ÚPD (ÚPN VÚC Opava) trasu přes Poštovní rybník. V mezích Zadání ÚP byl tento záměr zapracován pouze jako „územní rezerva“, která se s největší pravděpodobností nikdy nevyužije. A to i vzhledem k tomu, že projednávaná ÚPD (ZÚR MSK) navrhuje již novou trasu mimo Poštovní rybník. Tuto novou trasu ÚP Dobroslavice předkládá v návrhové části. Navržená územní rezerva není v souladu s požadavky ochrany EVL. Návrhové prvky ÚP nezasahují do EVL v místě Poštovního rybníka. Územní rezerva pro obchvat Děhylova navržená jen a pouze z formálních důvodů „respektování“ nadřazené ÚPD zasahuje do EVL. Návrhované řešení ÚSES plně respektuje koncepci Nadregionálního a regionálního ÚSES nutná přerušení biokoridorů jsou způsobeny technickými limity území (silniční komunikace, železnice). Jejich rozsah z hlediska teoretických metodických požadavků nepřesahuje dané limity a nevyžaduje dodatečná technická řešení. Vyhodnocení vlivů ÚP Dobroslavice na udržitelný rozvoj území

strana 40 z 47

IV.1.5. Ochrana zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa Význam jevu Zemědělská půda představuje neobnovitelný přírodní zdroj nutný pro život. V rámci územního plánování je třeba sledovat a omezovat vlivy, které působí na zhoršování kvality nebo ztrátu úrodnosti půdy, především omezovat zábor půd pro stavební účely, který je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Charakteristika stavu a trendů Dobroslavice mají na poměry ORP nízký podíl (36,5%) zemědělské půdy k celkové rozloze obce (724 ha). V rámci zemědělských půd jsou nejvíce (36%) zastoupeny půdy v nejnižší 5. třídě ochrany, dále 27% půdy v 3. třídě ochrany, 19% půdy v 4. třídě ochrany a 18% pozemky v 2. třídě ochrany. Nejvyšší třída ochrany není prakticky zastoupena. Hodnocení vlivů ÚP Největší plochy záboru připadají na technickou infrastrukturu, které však trvalý zábor neznamenají, vzhledem k tomu, že jde o plochy pro vybudování plynovodu. Zábor ZPF 11,1 ha se předpokládá pro smíšenou obytnou zástavbu. Původní ÚP navrhoval pro obytnou funkci plochy 13,6 ha. Pro uspokojení nároků na plochy bydlení ÚP vymezil především plochy přestaby vnitř zastavěného území. Několik rozvojových ploch (plochy zastavitelné) vyčleňuje v těsné návaznosti na zastavěné území. Předpokládá se navrácení ploch sjezdovky do zemědělského půdního fondu. ÚP předkládá návrh, který je šetrný z pohledu záboru zemědělské půdy.

IV.2.

Hodnocení vlivu ÚP na hospodářský rozvoj

IV.2.1. Dopravní dostupnost Význam jevu Dopravní dostupnost je v přímé korelaci s vývojem obyvatelstva a zhoršená dostupnost sídel je jedním z faktorů poklesu počtu obyvatel. Naopak obce, které se stávají přímo dostupnými z aglomerací, se selektivně stávají součástí procesu suburbanizace, pokud jsou splněny také další specifické podmínky, pro rezidenční využití zejména vybavenost infrastrukturou a kvalitní životní prostředí. Charakteristika stavu a trendů Obec má dobrou dostupnost automobilovou dopravou do Hlučína i do Ostravy. Dostupnost sídla je poměrně dobrá, ačkoliv je mimo hlavní dopravní tahy. V blízkosti katastru je železniční stanice Děhylov, tato je od obce poměrně vzdálená. Pro Dobroslavice má z pohledu cestovního ruchu význam zapojení do cykloturistických tras. Hodnocení vlivu návrhu ÚP ÚP požaduje komunikační napojení k Velké Polomi – k budoucí mimoúrovňové křižovatce na silnici I/11 Opava – Ostrava, což by mělo dostupnost dále zlepšit, aniž by byl zvýšen ruch z tranzitní dopravy. Navrženo je přeložení II/469, které je na řešeném katastru jen malým úsekem u Hlučínského jezera. Dále je navržena směrová úprava serpentiny na místní komunikaci na Jilešovice. ÚP navrhuje nové cykloturistické stezky, které umožní lepší zapojení do sítě cyklotras. Spolu s dalšími plánovanými atraktivitami cestovního ruchu vytváří předpoklady pro mírně vyšší turistický ruch.


strana 41 z 47

ÚP zlepšuje dostupnost silniční a cyklistickou dopravou. IV.2.2. Technická vybavenost Význam jevu Rozvinutá infrastruktura je základním předpokladem rozvoje na vyšších ekonomických úrovních, je nezbytným předpokladem pro fungování podnikatelských subjektů a předpokladem pro uspokojivé podmínky života obyvatel, a tedy přímo ovlivňuje atraktivitu území jak pro obyvatele, tak pro podnikatelské subjekty. Charakteristika stavu a trendů Dobroslavice jsou v současné době dostatečně zásobeny vodou, elektrickou energií, telekomunikacemi i plynem. Kanalizace je jednotná, ale čištění odpadních vod je pouze individuální. Nepřítomnost ČOV z pohledu využití území je nevyhovující z pohledu hygieny životního prostředí. Hodnocení vlivu návrhu ÚP Navrženo je vybudování čističky odpadních vod vybudování oddílné kanalizace. Vliv tohoto opatření je z pohledu ekonomického neutrální. Přínosný je pro hygienu životního prostředí. ÚP navrhuje plochu pro technickou infrastrukturu – energetiku pro umístění VVTL plynovodu DN 700 HruškyDěhylov a pro Požadavek na tento VVTL plynovod vyplývající z PÚR zajišťuje zájmy republikového významu. Podmínky pro rozvoj území v návrhových plochách jsou zajištěny návrhem technické infrastruktury do těchto ploch. Technická vybavenost v obci je stabilizovaná. Navrhovaná technická infrastruktura nadmístního významu neovlivní negativně rozvoj obce. IV.2.3. Hospodářské podmínky Význam jevu Odvětvová struktura území vypovídá o ekonomických aktivitách v území. Sledujeme především její soulad s dostupností výrobních faktorů v území, což umožňuje hodnotit vlivy územního plánu na ekonomický rozvoj. Za základní charakteristiku výkonnosti ekonomiky se považuje HDP, který však na úrovni obcí není sledován. Pro účely hodnocení vlivu ÚP na ekonomiku je potřeba spíše celkový obrázek, který si proto vytváříme kvalitativně s pomocí souvisejících jevů. Charakteristika stavu a trendů Oblast je zemědělsky využívaná, orná půda je obdělávaná, zemědělská výroba zde je minimální (jen zemědělská výroba v omezené míře, větší areál zemědělského družstva není využit a chátrá). Ekonomika území je v podstatě založena na bydlení – obyvatelé vyjíždějí za prací do jiných částí ostravské aglomerace. Další významný podíl na ekonomice má rekreace a (cyklo)turistika. Celková ekonomická situace v Dobroslavicích je poměrně dobrá. Hodnocení vlivu návrhu ÚP Územní plán určuje způsob využití stávajících ploch pro výrobu a skladování bez rozlišení, zda jde o výrobu zemědělskou nebo o lehkou průmyslovou výrobu a umožňuje je využívat multifunkčně i pro služby a obchod. S ohledem na rychleji se měnící podmínky územní plán vhodně zachovává flexibilitu ve využití výrobních areálů, aby se podnikatelé mohli rychleji přizpůsobit požadavkům trhu. Obdobně v podstatné části zastavěného území ÚP navrhuje využití smíšené obytné se službami, obchodem i drobnou výrobou apod. Cílem je nevytvářet územním plánem zbytečnou administrativní zátěž pro občany.


strana 42 z 47

Tento méně svazující přístup územního plánu hodnotíme jako přínosný pro ekonomický růst.

IV.3.

Hodnocení vlivu ÚP na soudržnost společenství obyvatel území

IV.3.1. Sociodemografické podmínky a bydlení Význam jevu Vývoj obyvatelstva je spjat s vyhlídkami na další rozvoj území. Počet trvale bydlících obyvatel, struktura obyvatelstva, vyjížďka a dojížďka za prací mají zásadní vliv na osídlení území. Charakteristika stavu a trendů Vedle dlouhodobého růstu počtu obyvatel Dobroslavice zaznamenaly příznivý demografický vývoj také po roce 1991, kdy byl mezi lety 1991 a 2001 zaznamenán 3,3% růst a mezi lety 2001 a 2008 dokonce 4,8% růst počtu bydlících obyvatel. Tento trend je odlišný od celorepublikového průměru a od vývoje počtu obyvatel v městech (Ostrava, Hlučín). Dobroslavice v tomto smyslu těží ze suburbanizačních tendencí Hlučína a zejména Ostravy, jež se projevují v mnoha příměstských regionech. Podobně jako v jiných částech republiky se předpokládá pokles počtu děti a stárnutí populace. Hodnocení vlivu návrhu ÚP Územní plán připravuje území na nárůst počtu obyvatel až o 85, způsobený zejména migrací obyvatel z ostravské aglomerace. Očekávaná potřeba nových bytů zohledňují vedle vlivu změny počtu obyvatel také odpad bytů a potřebu nových bytů. ÚP navrhuje plochy v převisu 100% proti očekávané skutečné potřebě a to z důvodu optimálního fungování trhu s pozemku pro bydlení v obci a pro možnost realizace záměrů, pokud někteří vlastníci pozemků nevyužijí návrhových ploch. ÚP navrhuje návrhové plochy přiměřeně očekávanému demografickému vývoji a s ohledem na urbanistickou ekonomii. Pokud vycházíme z předpokladu zachování sociální soudržnosti rodin v tomto regionu a i orientace komunitních na efektivnější formy činnosti, pak nových kapacit – výstavby nových zařízení bude malá (bez významnějších plošných nároků z hlediska územního plánování). IV.3.2. Předpoklady rekreace Pro rekreaci a turistiku ÚP vytváří nové plochy v oblasti Rybárna a navrhuje další atraktivity cestovního ruchu (rozhledna, oživení kamenného mostu, cyklotrasy). ÚP rozvíjí předpoklady pro ekonomický rozvoj území obce v oblasti rekreace a turistiky.

V.

Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území

Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Hlučín zpracovaný ing. arch. Malchárkovou v roce 2008 (dále RURÚ) nalezl dále uvedené silné stránky, slabé stránky, příležitostí a hrozby pro dané území. Zabýváme se způsobem, jak ÚP reaguje na tyto poznatky.


strana 43 z 47

V.1.

Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území

RURU identifikoval tuto hrozbu: 

extenzivní a z hlediska lokalizace nevhodné posilování výrobních a obslužných funkcí obce, s negativními dopady zejména na atraktivitu bydlení.

Návrh ÚP nenavrhuje žádnou novou plochu pro výrobu. V obci se nachází nevyužitý areál bývalého zemědělského družstva. Zde ÚP stabilizuje výrobní funkci. Původní ÚP navrhoval také zastavitelnou plochu výroby v návaznosti na tento areál. Vzhledem k současně neexistujícímu využití stávajícího areálu ÚP další rozšiřování ploch pro výrobu klade za návrhový horizont a plochu pro rozšíření hájí pouze jako územní rezervu. ÚP tak klade prioritu na využití stávajícího areálu. Teprve po jeho využití může být zabírána půda pro výrobu za hranicí současně zastavěného území obce. Obslužné funkce jsou zajištěny především zintenzivněním využití současně zastavěného území. Mimo zastavěné území jsou navrhovány pouze nezbytné plochy pro technickou infrastrukturu obce (ČOV) a dále nadřazenou technickou infrastrukturu.

V.2.

Vliv na posílení slabých stránek řešeného území

RURU identifikoval tyto slabé stránky: 

chybějící občanská vybavenost



kapacita akumulace pro horní tlakové pásmo je vyčerpána



kanalizace vyúsťuje do vodních toků bez řádného čištění

ÚP navrhl plochy pro vytvoření centra obce, kde vytváří podmínky pro doplnění občanské vybaveností. ÚP doplňuje systém soustavné splaškové kanalizace pro stávající i novou zástavbu s plochou pro čističku odpadních vod. Nedostatečná kapacita horního tlakového pásma se s ohledem na aktuální informace nepotrvrdila.

V.3.

Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území

RURU identifikoval tyto silné stránky: 

pozitivní demografický vývoj – rostoucí počet obyvatel a to i ve výhledu *RURÚ, s. 83, 87+



vysoké procento obyvatel s VŠ vzděláním



dosud nadprůměrná intenzita bytové výstavby, očekáván růst počtu trvale obydlených bytů *RURÚ, s. 87+



vysoký podíl objektů druhého bydlení a výrazná rekreační funkce [RURÚ, s. 93+



v rámci ORP nejvyšší koeficient ekologické stability *RURÚ, s. 33+



nízký podíl zemědělské půdy, vysoký podíl lesů a poměrně vysoký podíl zastavěných ploch *RURÚ, s. 39+



vodovodní síť je v dobrém stavu



soudržnost obyvatel *RURÚ, s. 104+



sportovní vybavení (tenisové kurty, kuželna, fotbalové a víceúčelové hřiště),

a příležitosti: 

využití potenciálu druhého bydlení a možnosti transformace na rekreační bydlení, zejména v rekreačně atraktivních obcích *RURÚ, s. 99+



charakteristická je vyjížďka za prací

V důsledku pozitivních demografických tendencí ÚP uvažuje růst počtu obyvatel a větší růst počtu nových bytů. Pro zajištění podporu těchto tendencí i nadále jsou doplňovány plochy obytné smíšené. Vyhodnocení vlivů ÚP Dobroslavice na udržitelný rozvoj území

strana 44 z 47

Rekreační funkce v Dobroslavicích má své důležité místo dané příznivým životním prostředím, příjemnou krajinou a podmínkami pro rybaření a cykloturistiku. Pro posílení rekreačního významu pro krátkodobou rekreaci obyvatel z okolních měst ÚP navrhuje doplnění cyklotras a vytvoření atraktivit cestovního ruchu (cyklotrasa přes rekonstruovaný historický kamenný most a rozhlednu). V rekreační lokalitě Rybárna se doplňují plochy pro rekreaci individuální a rodinnou. Již tak poměrně dobrý koeficient ekologické stability se zvyšuje opatřeními v krajině, které umožní zvýšení retence vod a prostupnosti území.

V.4.

Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území

V.4.1.

Ochrana architektonických, kulturních a historických hodnot

Návrh ÚP respektuje a využívá stávající potenciál řešeného území v oblasti kulturního a historického dědictví: 

nemovité památky (zámecký park, sloup se sochou P.Marie, smírčí kříže)



území s archeologickými nálezy (středověké a novověké jádro obce)

ÚP uvažuje s dalším zapojením Zámeckého parku a kamenného mostu do systému (cyklo)turistických tras, což by mělo vést k jeho dalšímu zhodnocení a dalším příležitostem pro financování obnovy těchto nemovitých kulturních památek. V.4.2.

Ochrana přírodních hodnot a půdy

Návrh ÚP respektuje tyto prvky ochrany přírody: 

přírodní rezervace Poštovní rybník, kde je vyhlášena Evropsky významná lokalita CZ0813449



významný krajinný prvek „Louka u hájenky“, p.č. 820



památný strom „Lípa velkolistá u Sýkorů“, p.č 104



území se zvýšenou ochranou významných krajinných horizontů, harmonická zemědělská krajina

Na ochranu evropsky významné locality Poštovní rybník ÚP bral zřetel tak, že -

požadovanou přeložku silnice II. třídy kolem Děhylova navrhuje mimo tuto EVL

-

zatím nezapracoval požadavek na zvýšení hrází kolem řeky Opavy, protože není jasný vliv tohoto záměru na tuto lokalitu Natura 2000

Přírodní potenciál řešeného území v nezastavěném území (příjemná krajina, vodní plochy) ÚP akcentuje v koncepci využití krajiny.

VI.

Vyhodnocení přínosu ÚP k naplnění priorit územního plánování

VI.1.1. Vazba na politiku územního rozvoje Republikové priority 

dávat přednost komplexním řešením



hospodárně využívat zastavěné území, zajistit ochranu zemědělské a lesní půdy



vymezovat zastavitelná území v záplavových územích a veřejnou infrastrukturu do nich umísťovat jen ve zcela výjimečných případech

ÚP navrhl komplexní protipovodňová opatření na řece Opavě a na Hlučínském jezeře, zapracována úprava trasy komunikace II/469 řešící širší vztahy, minimální zábor půdního fondu. Vyhodnocení vlivů ÚP Dobroslavice na udržitelný rozvoj území

strana 45 z 47

Rozvojová oblast Ostrava - OB2 Ze zařazení území Politikou do rozvojové oblasti OB2 vyplývá předpoklad, že zde budou probíhat dynamičtější změny v území, což má pozitivně ovlivnit ekonomický a sociální rozvoj. PÚR zde tedy stanovuje kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území a dává úkoly pro územní plánování, kdy je nutno sledovat rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování a respektování hodnot území a vytvářet podmínky pro umístění aktivit republikového a mezinárodního významu a dále sledovat rozvoj bydlení. ÚP začlenil přeložku silnice II/469 Děhylov, vymezil koridory technické infrastruktury P3 (propojovací plynovod VVTL DN 700 Děhylov – Polsko a P9 (pro zdvojení VVTL DN700 plynovodu Hrušky - Děhylov). Rozvoj bydlení ÚP sleduje vymezením ploch přestavby pro bydlení venkovské uvnitř zastavěného území a dále zastavitelných ploch navazujících na zastavěné území. Koridory plynárenství PÚR vymezila koridory plynárenství 

Koridor P3 pro propojovací plynovod VVTL plynovodu DN 700 v Moravskoslezském kraji v trase DěhylovHať-Polsko, který v souvislosti s celostátní sítí bude mít vliv na rozvoj ČR a svým významem přesahne území jednoho kraje a umožní budoucího propojovacího plynovodu mezi soustavami RWE Transgas Net a GAZSYSTÉM, tj. propojení přepravních soustav ČR a Polska.



Koridor P9 pro zdvojení VVTL plynovodu DN 700 PN63 Hrušky-Libhošť-Děhylov, který v Moravskoslezském kraji vede v trase Libhošť (Příbor) - Děhylov. V souvislosti s celostátní sítí bude mít vliv na rozvoj ČR a svým významem přesahne území jednoho kraje. Zajistí posílení a zálohování významné vnitrostátní přepravní cesty plynovodu procházejícím více krajů.

Požadavek zapracován - pro oba tyto plynovody VVTL DN 700, jež mají být realizovány jako přípolož stávajícího VVTL, resp. VTL plynovodu, ÚP vymezuje koridory pro technickou infrastrukturu a záměry zařazuje do veřejně prospěšných staveb. VI.1.2. Soulad s ÚPD vydanou krajem a s koncepčními rozvojovými materiály MSK Soulad byl popsán v kapitole 1. odůvodnění ÚP.

VII. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - shnutí VII.1. Vyhodnocení vlivů ÚP na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje území Návrh ÚP vychází ze současného stavu, jak vyplynul z rozboru udržitelného rozvoje území: 1. V oblasti životního prostředí je situace „mírně lepší než průměr ČR“. Existují mezery: horší kvalita ovzduší a potřeba řešit čistění odpadních vod. 2. Demografické tendence jsou zde výrazně pozitivní - pozitivní hodnocení pro pilíř sociální soudržnosti. 3. Stabilita hospodářského pilíře je srovnatelná s průměrem ČR, na poměry regionu stabilní. Dobrá dostupnost, příznivé životní prostředí příměstského charakteru a celkové vnímání vývoje, tradice a perspektiv regionu je důležité při rozhodování o migraci, zejména mladších, vzdělanějších – mobilnějších věkových skupin. V tomto ohledu má obec dobré postavení. Obec má tedy všechny tři pilíře vyvážené a na poměry v regionu na dobré úrovni, a v zásadě splňuje předpoklady udržitelného rozvoje.


strana 46 z 47

Územní plán tedy řešil pouze dílčí negativní jevy, tak aby byly zachovány vyvážené poměry v jednotlivých pilířích a zapracoval požadavky a rozvojové záměry, které jsou vyvážené s ohledem jak na sociální soudržnost, tak ekonomický rozvoj i příznivé životní prostředí. Jak bylo předloženo v kapitole IV, územní plán zlepšuje podmínky ve všech třech pilířích a vytváří tak podmínky pro vyrovnaný rozvoj ve všech třech pilířích: 1. udržuje příznivé životní prostředí (odstranění důsledků těžby v okolí jezera, retence vody v krajině a opatření na přecházení negativním vlivům povodní, čištění odpadních vod, ÚSES, respektování EVL Natura 2000), 2. podporuje ekonomiku obce (zlepšení dopravní dostupnosti, plochy pro bydlení i podmínky cestovního ruchu); pro rozvoj ekonomického pilíře je příznivé životní prostředí cennou devizou a podstatným předpokladem, vzhledem k tomu že ekonomický rozvoj Dobroslavic je spjat s rozvojem bydlení v příjemném, čistém a klidném venkovském prostředí nedaleko velkých měst. Další z klíčových faktorů ekonomického rozvoje je cestovní ruch – jež ovšem také závisí na příznivém ekologickém klimatu, 3. podporuje sociální soudržnost návrhem architektonických prvků v území, které vytvářejí pocit sounáležitosti (viz níže), vytvářením předpokladů pro další růst počtu obyvatel a udržováním příznivých životních podmínek Jednotlivé záměry zapracované do ÚP byly zvažovány s ohledem na vyvážený rozvoj ve všech pilířích, například 

Vybudování centra obce přispěje k sociální soudržnosti obyvatel obce tím, že vytvoří prostor pro každodenní setkávání při vyřizování běžných záležitostí. Větší koncentrace aktivit a lidí v centru přitauje další aktivity a umístění občanské vybavenosti pro místní i pro návštěvníky je samozřejmě prospěšná pro ekonomický rozvoj. Příznivé životní prostředí je dotvářeno architekturou, která je v měřítku obce, doplněná zelení a mobiliářem – a to ve vazbě na protější zámecký park, který by tak spoluvytvářel specifické prostředí Dobroslavic i podtrhával jejich charakteristické rysy.



Rozhledna opět vytváří pocit sounáležitosti s obcí tak, že umožmní vnímat Dobroslavice s jasným symbolem, který si lze zapamatovat – a na který si všichni ihned vzpomenou (Ostrava-Nová radnice, Jeseník-lázně na kopci, Liberec – věž, Bruntál – Uhlířský vrch, Olomouc – Svatý kopeček, Bílov-rozhledna), a na který mohou být obyvatele Dobroslavic právem hrdi (soudržnost společenství). Krásný rozhled do krajiny a významný pohledový bod = přirozený cíl cesty (tedy ekonomický faktor pro cestovní ruch), který by měl být podtržen i zprovozněním kamenného mostu. Pro krajinu je rozhledna prvek, který ji dokresluje a umocňuje její význam – takový subtilní prvek nepřebíjí krajinu, ale příjemně zvýrazňuje (samozřejmě musí být vhodně architektonicky ztvárněn).

Souhrnně můžeme konstatovat, že zapracované záměry nejsou v rozporu s některým pilířů udržitelného rozvoje, naopak se vzájemně doplňují.

VII.2. Shrnutí přínosu ÚP k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území a předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích Viz kapitola V.1.


strana 47 z 47

Dobroslavice. Vyhodnocení vlivů územního plánu. na udržitelný rozvoj území. odbor výstavby Ing. Martin Kuchař. Zpracovatel:

Recommend Documents