Průzkumy a dokumentace historických staveb Mgr. Michal Panáček, tel.: 608 047 366, e-mail:
[email protected] Čs. armády 1369, 470 01 Česká Lípa IČ 72677813
Praha Nové Město
DŮM ČP. 1984 SEVERNÍ A ZÁPADNÍ DVORNÍ KŘÍDLO Standardní stavebněhistorický průzkum
Mgr. Václav Zeman Mgr. Michal Panáček duben 2015
OBSAH Úvod (M. Panáček)..........................................................................
3
Dějiny objektu (V. Zeman)……………………................…….......
4
Architektonický popis (M. Panáček).....……………………………
23
Stavební vývoj (M. Panáček)………………………………………
30
Architektonicko historické hodnocení (M. Panáček).……………..
32
Doporučení pro rekonstrukci (M. Panáček).………………………
32
Historické plány (V. Zeman/M. Panáček) Fotografická dokumentace stávajícího stavu (M. Panáček) Plánová příloha (M. Panáček)
2
ÚVOD Standardní stavebněhistorický průzkum severního a západního křídla domu čp. 1984 na Senovážném náměstí na Novém Městě v Praze je zpracován na základě objednávky uživatele objektu v souvislosti s jeho úpravami pro kancelářské využití. Měl by posloužit pro komplexní poznání stavebního vývoje, odlišení mladších úprav, hlubší poznání kulturně historických a památkových hodnot a podrobnou dokumentaci stávajícího stavu. Průzkum byl proveden jako nedestruktivní, pouze s optickým pozorováním, dokumentací a vyhodnocením vlastní stavby. Dům je v současné době po celkové rekonstrukci ve velmi dobrém stavebně– technickém stavu. V minulých letech byl využíván ke kancelářským účelům. Pouze suterén byl delší čas bez využití, poté co zde přestala fungovat samoobslužná jídelna pro níž byly prostory adaptovány v 90. letech 20. století. Předmětem průzkumu byly pouze severní a západní dvorní křídla rozsáhlého objektu domu čp. 1984. Nepřístupné bylo 4. mezipatro západního křídla příslušející k bytové jednotce uličního křídla. Jižní uliční a východní dvorní křídlo nejsou součástí průzkumu. Součástí textové části průzkumu jsou všechny obvyklé kapitoly, které má průzkum obsahovat dle platné metodiky NPÚ. V obrazové příloze je v tištěné podobě proveden výběr z fotografické dokumentace stávajícího stavu. Kompletní soubor fotografií stávajícího stavu je na CD. Plánové vyhodnocení stavebního vývoje a architektonické hodnoty je vypracováno do půdorysů stavby zpracovaných firmou GEOline spol. s r. o. Samostatně, ale jako součást celkového průzkumu, byl vypracován elaborát soupisu uměleckořemeslných prvků.
3
DĚJINY OBJEKTU Nové Město pražské založil Karel IV. v roce 1348 jako samostatné město a to spolu se Starým Městem, Malou Stranou, Vyšehradem a Hradčany utvořilo pražskou aglomeraci. V roce 1784 došlo ke sloučení Starého a Nového Města s Malou Stranou a Hradčany. Kontinuita osídlení v prostoru dnešního novoměstského domu čp. 1984 je doložena již od vrcholného středověku. Konkrétně pro lokalitu pozdějších vojenských pekáren (čp. 1006), na jejichž pozemcích byl dům postaven, se nejstarší osídlení připomíná k roku 1470.1 Předmětem této rešerše však nejsou starší objekty v tomto prostoru, nýbrž až novostavba stávajícího domu čp. 1984 na Senovážném (tehdy Havlíčkově) náměstí uskutečněná v letech 1902 až 1904, specielně pak jeho dvorní trakt. Uličnímu traktu (dnes čp. 2088) se věnujeme pouze v případě, že to má význam pro stavební historii celého objektu či za takových okolností, kdy se stavební akce zaměřily na objekty dvorního i uličního stavení. Avšak i tehdy se uličním traktem zabýváme do značné míry okrajově a spíše informativně. Vzhledem ke skutečnosti, že písemné prameny mnohdy nespecifikovaly lokalizaci plánovaných či provedených stavebních prací a není tedy možné rozhodnout, zda byly realizovány na uličním či dvorním traktu, byly takové akce zahrnuty do této rešerše. Pozemek mezi Hybernskou ulicí a Senovážným náměstím od roku 1764 patřil vojenskému Vrchnímu proviantnímu úřadu. Směrem do Hybernské ulice byly zřízeny kasárenské objekty, v zadním traktu orientovaném jižně k Senovážnému náměstí vznikla vojenská pekárna.2 Právě na pozemku, kde dříve stály c. k. vojenské pekárny, byl počátkem 20. století postaven dům čp. 1984. Původní realita s čp. 1006-II byla 30. září 1901 rozdělena na pět stavenišť (stavebních parcel). Na staveništích č. I a II byl zbudován dům čp. 1006-II, na č. III dům s čp. 1986-II, na č. IV dům s čp. 1985-II a na staveništi č. V byl postaven dům čp. 1984-II, který je předmětem tohoto průzkumu.3 V červenci 1902 staveniště č. V koupili továrníci Emanuel a dr. Hugo Grabovi 4 a ve stejném roce majitelé pozemku vstoupili do jednání s architektem a stavitelem Matějem
1
Růžena BAŤKOVÁ (red.), Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1), Praha 1998, s. 531. 2 Tamtéž. 3 Úřad městské části Praha 1, Stavební úřad, oddělení sekretariát a stavební archiv (dále jen Úřad městské části Praha 1, stavební archiv), složka domu čp. 1984 na Novém Městě (dále jen Nové Město, čp. 1984), výkaz z 20. 11. 1906. 4 Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha (dále jen KÚ Praha), pozemková kniha Nové Město, vložka č. 2095.
4
Blechou5, který pro ně vyprojektoval návrh činžovního domu s pozdějším čp. 1984-II. Vzájemná spolupráce se zakládala na starší zkušenosti, kterou byla výstavba Grabovy vily čp. 502 v Libni (Praha 8) jeho otcem Josefem Blechou.6 Ve stavební kanceláři Josefa Blechy již tehdy působil právě Matěj Blecha, který po otcově úmrtí spolu s bratrem Aloisem roku 1900 vedení stavební kanceláře převzal.7 Emanuel (1868-1929) a dr. Hugo (1872-1937) Grabovi byli potomky Moritze (Moses) Graba, zakladatele textilní firmy M. Grab (později M. Grab a synové) v Libni, která se specializovala především na výrobu ubrusů. Celá rodina byla židovská, byť ve 20. století v ní docházelo ke konverzím ke katolickému vyznání zejména u dcer z důvodu sňatku. Roku 1866 se společníkem firmy stal Moritzův syn Hermann, jehož synové Emanuel a Hugo podnik převzali počátkem 20. století. Úspěšní podnikatelé byli v prvním desetiletí nového století vyznamenáni za zásluhy křížem Řádu Františka Josefa. Emanuel i Hugo věnovali značné finanční obnosy na humanitární účely, a to jak před první světovou válkou, tak v průběhu tohoto vojenského konfliktu. Za tyto aktivity byli v roce 1915 císařem Františkem Josefem povýšeni do rytířského stavu s predikátem rytíř Grab z Hermannswörthu.8 A právě bratři Emanuel a Hugo Grabovi nechali společně vystavět dům s čp. 1984 na dnešním Senovážném náměstí. Karlínský stavitel Matěj Blecha zahájil v průběhu roku 1902 přípravy stavby, radu královského města Prahy zažádal o úpravu uliční čáry právě s ohledem na staveniště bratří Grabů, a ta tuto změnu schválila na svém zasedání 29. července 1902. 9 Dne 23. října 1902 prozkoumala magistrátní komise za účasti stavebníků, jejich právního zástupce a architekta Blechy stavební plány. Pozornost zde věnujeme pouze dvornímu traktu. Ten měl sestávat ze čtyřpatrového levého dvorního křídla a ze dvoupatrového příčného stavení o dvou hloubkách. V prvním dvoře při staveništi č. III měl být proveden malý přízemní přístavek, který tvořil spojovací chodbu mezi průčelním a zadním dvorním stavením. Za průčelním stavením se měl nacházet první dvůr o výměře 75,0 m2, za příčním stavením pak druhý dvůr, jehož rozloha byla stanovena na 102,47 m 2. Levé 5
Matěj Blecha (1861-1919) začínal se stavbami evangelických kostelů, od přelomu století se jeho doménou stala výstavba obytných domů. Kromě vlastních architektonických návrhů realizovala jeho stavební firma projekty jiných architektů (př. dům U černé Matky Boží Josefa Gočára), v poslední tvůrčí dekádě spolupracoval na návrzích s Emilem Králíčkem. Ačkoli jádro jeho prací tvoří obytné domy v Praze, prosadil se se svými projekty také v zahraničí. Srov. Pavel VLČEK (ed.), Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 69-71. 6 Památky Prahy 8. Grabova vila č. p. 502, Praha 2008, dostupné z: http://www.praha8.cz/file/WEf1/Grabovavila.pdf [citováno 18. 4. 2015]. 7 Novákovi spolupracovníci – Matěj Blecha (1861-1919), dostupné z: http://umeleckazahrada.cz/historie/item/18-mblecha [citováno 18. 4. 2015]. 8 K historii rodiny více Jan ŽUPANIČ, Židovská šlechta podunajské monarchie. Mezi Davidovou hvězdou a křížem, Praha 2012, s. 290-298. 9 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, opis dopisu magistrátu z 7. 8. 1902.
5
dvorní křídlo však nebylo chápáno jako samostatná budova ve dvoře, neboť místnosti, které v každém patře obsahovala (kuchyň, pokojík pro služky a druhé schodiště), tvořily příslušenství velkého bytu umístěného v každém patře průčelního stavení. Výška levého křídla měla činit 24,50 m, průměrná šířka dvora před křídlem měřená nad přízemní terasou byla 11,40 m, čímž byla zákonem povolená výška překročena o 7,40 m. Výška zadního příčního stavení dosahovala 13,80 m, volná šířka dvora před ním průměrně 9,0 m, což překračovalo zákonnou výšku o 30 cm. Tloušťka hraniční zdi s domem čp. 1585-II činila pouze 30 cm a s ohledem na to, že dům byl o patro nižší, hrozilo promrzání zdiva, a musela tak být zesílena na 45 cm. Celý dům měl být podsklepen a tyto sklepy se měly částečně využívat jako skladiště. Schodiště na konci levého dvorního křídla bylo projektováno jako osvětlené dvěma okny v každém patře přímo ze dvora, schody měl být dvouramenné, visuté ze žuly o šíři 1,30 m. Na půdě zadního příčního průčelí měla být zřízena klenutá prádelna a mandlovna se světlou výškou 3 m. Bylo dohodnuto snížit výšku zadního příčního stavení o 30 cm a tím vyhovět zákonné normě. Stavba domu byla na konci jednání schválena.10 Do čtyř týdnů musel stavebník předložit plán kanalizace a její přípojky do uliční stoky ke schválení. Vlastním nákladem pak měl před budovou zřídit vlastník chodník v podobě, která mu bude úředně předepsána. Bez povolení se nemohl stavebník odchýlit od schválených stavebních plánů, jinak nezískal kolaudační povolení k užívání a obývání novostavby. 11 Koncem října se rozběhla stavba domu, stavitel Blecha oznámil 27. října, že začal s výkopem pro sklepy.12 Dne 8. listopadu 1902 vzal magistrát města na vědomí toto oznámení o započetí se stavbou domu na staveništi č. V rozdělené reality čp. 1006-II.13 Stavební plány Matěje Blechy představovaly dispozicí poměrně složitý objekt o lichoběžném půdorysu s průčelním a dvorním traktem vycházející z nepravidelného tvaru parcely. Na průčelní trakt navazoval vnitřní dvůr lichoběžného půdorysu, po kterém se stavební parcela zalamovala k východu. Dvůr byl lemován schodišťovým křídlem na západě a nižším objektem ukončeným terasou. Následovalo hlavní dvorní křídlo s podélnou dvoutraktovou dispozicí, příčně členěnou příčkami na pokoje. Za ním se nacházel ještě druhý dvůr, později zastavěný skladištěm. Západní křídlo dvora tvořila čtyřpatrová budova o čtyřech okenních osách, která obsahovala schodiště, jež se pohledově uplatňovalo i z vnějšku nestejnou úrovní oken (okna poslední osy osvětlovala zřejmě podesty schodiště mezi patry). 10
Archiv hlavního města Prahy (dále jen AHMP), Magistrát hlavního města Prahy (dále jen MHMP) I, referát III – stavební, sign. D 2/1984, protokol z 23. 10. 1902. 11 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, opis dopisu magistrátu z 1. 11. 1902. Srov. též AHMP, MHMP I, referát III – stavební, sign. D 2/1984, opis výměru z 6. 11. 1902. 12 AHMP, MHMP I, referát III – stavební, sign. D 2/1984, dopis stavitele Blechy z 27. 10. 1902. 13 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, opis dopisu magistrátu z 8. 11. 1902.
6
Severní (příčné) dvorní křídlo bylo dvojpatrové a podsklepené. Zastřešení bylo realizováno sedlovými střechami.14 V suterénu byly v západním křídle dvorního traktu méně prostorné sklepy a schodiště, zadní (severní) trakt v celé ploše zaujímala dvě rozměrná skladiště. V přízemí se v západním křídle nacházelo skladiště a ve druhé polovině pokračovalo schodiště, které jako jediné vertikálně propojovalo celý objekt dvorního traktu. Do protějšího východního křídla byla situována písárna s předsíní, jež obsahovala pětistupňové schodiště, které vyrovnávalo rozdílné výšky podlah. Do severního křídla bylo umístěno pět písáren, předsíň, toalety a malá předsíň s vchodem na zadní dvůr. V úrovni prvního patra byl na levé straně dvora pokoj pro služku s předsíní, dále pokračovalo schodiště. Vpravo byl blok již v této úrovni ukončen a byla sem situována terasa. Zadní trakt obsahoval předsíň, spižírnu, kloset, byt s kuchyní, pokojem pro služku, lázní, předsíní a čtyřmi pokoji. Jednalo se o původně plánovanou dispozici, kde ale ještě v průběhu stavby došlo ke změnám.15 V únoru 1903 bylo majitelům novostavby povoleno napojení na uliční kanalizační síť. Uvnitř domu a ve vzdálenosti do 2 m od domu musely být užity pouze silné železné litinové roury spojované olovem, mimo budovu (na ulici a ve dvoře) pak roury kameninové s glazurou, spojované na konopný provaz a asfalt. Hlavní vodovodní potrubí o průměru 20 cm mohlo být zaústěno pouze do příslušné stoky situované 20 cm nad domem. Bylo určeno, že vedlejší potrubí se do hlavního bude zaúsťovat v úhlech 45° a 60°. Nejvyšší bod potrubí mimo stavení musel být umístěn alespoň metr hluboko pod zemí. Záchodové roury měly být železné, lité a spojované na olovo a vyvedeny až nad střechu. U odtoků kuchyní či lázní bylo doporučeno zřídit zvláštní trubky. Dešťová voda ze střech nesměla být zaústěna do záchodových či jiných odpadních rour, nýbrž do svodového potrubí nebo do stoky nebo rigolem do dvorní vpusti. Svod dešťové vody ze dvora měl být realizován nepropustnou vpustí krytou hustou mříží. Záchody musely být zbudovány splachovací a veškeré výlevky a odpady opatřeny kohoutky ke splachování vodou z vodovodu. Tato domovní kanalizace byla povolena pouze jako provizorní a to až do doby, kdy bude na náměstí zřízena nová uliční stoka, do níž bude majitel povinen napojit odpady ze svého domu.16 Dne 15. května 1903 byly stavebníkům povoleny změny v projektu. V prvním a druhém patře dvorního traktu se namísto obytných místností měly realizovat kanceláře a zasedací síň. V každém patře tak bylo plánováno spojit čtyři menší místnosti vynecháním příček mezi nimi,
14
Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, stavební plán schválený 28. 10. 1902. Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, stavební plán schválený 28. 10. 1902. 16 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, opis dopisu magistrátu z 9. 2. 1903. 15
7
aby vznikla jedna velká úřadovna na každém patře. Současně bylo konstatováno, že v původních plánech se při sousedním domě čp. 1586-II nacházel 80 cm hluboký ozub, avšak po zbourání starých zdí bylo zjištěno, že na hraniční čáře žádný ozub není a stavební plán byl dle této skutečnosti upraven.17 V průběhu roku 1903 došlo k dalším odchylkám od stavebního plánu. Začátkem června 1903 schválila rada královského hlavního města Prahy změnu fasády uličního průčelí domu dle předloženého plánu.18 Ten oproti původnímu návrhu velmi ubral na zdobnosti a ornamentice a upustil od výraznějšího secesního tvarosloví, jak se ukázalo kupříkladu i na změně okenních otvorů v podkroví.19 V srpnu 1903 byla povolena úprava zadního traktu nově postaveného domu, a sice snížení terénu větší části zadního dvora o 3,1 m až na úroveň podlah přiléhajících sklepních skladišť. Takto sníženou část bylo povoleno zastřešit zasklenou střechou na železné konstrukci a z tohoto prostoru učinit skladiště o světlé výšce 4 metry, které mělo nad úroveň okolního terénu vystupovat pouze o 0,9 m. Zastřešené skladiště vyplnilo téměř celý prostor zadního dvora. Na straně dvora novostavby na staveništi č. IV měla být zeď tohoto skladiště opatřena nepropustnou omítkou. Vedle skladiště mělo být vystavěno točité kamenné schodiště, kterým se ze suterénního skladu vystupovalo na dvůr. Aby bylo umožněno spojení mezi tímto skladištěm a suterénem dvorního stavení, bylo rozhodnuto o probourání čtyř oken a jejich změnu ve dveřní otvory a ubourána parapetní zeď. Kvůli zabránění vniknutí vlhkosti měly být asfaltovány všechny hraniční zdi pod úrovní terénu. 20 Stavební práce pokračovaly v průběhu celého roku. Na dobu tří týdnů udělil dne 21. října 1903 magistrát povolení Bohdanu Löbkerovi, aby mohl na dotyčné stavbě osadit lokomobilu a tu použít k parnímu topení, které mělo sloužit k vysoušení zadních místností novostavby čp. 1984-II. Kouř mohl být sveden do komína sousední třípatrové budovy čp. 1586-II, aniž by však tím byli sousedé nějak dotčeni.21 Další užívání lokomobily odpadlo po 1. únoru 1904, kdy byla zkolaudována strojovna a kotelna ústředního topení novostavby. 22
17
Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, opis dopisu magistrátu z 15. 5. 1903 a stavební plán schválený 15. 5. 1903. AHMP, MHMP I, referát III – stavební, sign. D 2/1984, výměr magistrátu z 15. 5. 1903. 18 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, opis dopisu magistrátu z 10. 6. 1903. 19 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, stavební plány schválené 28. 10. 1902 a 2. 6. 1903. Původní plán publikován v Uměleckých památkách Prahy. 20 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, opis dopisu magistrátu z 8. 8. 1903 a stavební plán schválený 8. 8. 1903. AHMP, MHMP I, referát III – stavební, sign. D 2/1984, komisionální protokol z 30. 7. 1903. 21 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, opis dopisu magistrátu z 21. 10. 1903. 22 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, přípis na opisu dopisu magistrátu z 21. 10. 1903
8
Od 1. listopadu 1903 dovolil magistrát hlavního města Prahy majitelům domu obývat a užívat místností v prvním a druhém patře příčného dvorního stavení a též bytu domovníka v hlavním průčelním traktu. Bylo shledáno, že stavba byla provedena dle předložených plánů schválených 6. listopadu 1902 a 15. května 1903 a zdivo všech dotčených místností již bylo dostatečně vyschlé.23 Stavební projekt se dočkal další změny povolené magistrátem města 10. listopadu 1903. Ta se nyní týkala východního křídla dvora, kam měla být umístěna účtárna. K dispozici máme pouze příčný řez objektu, z něhož je zřejmé, že se jednalo o podsklepené křídlo se dvěma nadzemními podlažími. Sklepy byly rozděleny do dvou klenutých traktů, patra plochostropá s místnostmi na celou šíři křídla. Střecha byla pultová a sloužila jako terasa. Minimálně rozdělení sklepů do dvou traktů bylo změnou proti původnímu plánu, jiné odchylky není možné z plánu určit.24 V listopadu 1903 byl dům popsán a bylo mu přiděleno číslo popisné 1984-II a nové číslo 10 (červené). Stavební parcela novoměstská číslo 1408/4, na níž byl dům vystavěn, měřila 861,00 m2, avšak stavba zaujímala 861,00 m2, neboť dalších 0,79 m2 bylo zabráno z veřejného statku (p. p. č. 820/1). Hlavní čtyřpatrová budova zabrala 451,07 m 2, dvorní dvoupatrová budova plochu o výměře 182,95 m 2, přízemní budova s terasou 43,01 m2, skladiště 101,71 m2 a dvůr a světlík 83,05 m2. Dům hraničil na jižní straně průčelím s Havlíčkovým náměstím, na západní straně s domem čp. 1585-II, na severní straně se zbývající částí domu čp. 1006-II a na východní straně s domem čp. 1985-II.
25
Nový činžovní
dům byl přifařen ke sv. Jindřichu, přiškolen ke školnímu okresu tamtéž a přiřazen k sedmému zdravotnímu okresu.26 Ačkoli fasáda hlavního průčelí nese letopočet 1903, kdy byl dům z převážné části postaven, dokončen byl až na jaře 1904. Dne 22. ledna 1904 stavebníci informovali, že zadní část novostavby jej již hotova a žádali o její kolaudaci.27 Dne 1. února 1904 byly zkolaudovány všechny místnosti v suterénech a přízemí, prádelna na půdě v příčném dvorním stavení, zasklení zadního dvora (skladiště), místnosti v přízemním pravém křídle a strojovna a
23
Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, opis dopisu magistrátu z 2. 11. 1903. Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, stavební plán schválený 10. 11. 1903 přípisem z 30. 11. 1903. 25 AHMP, hlavní spisovna – oddělení B, manipulační období 1901-1910, sign. B 75/2-1984, kopie dopisu magistrátu z 18. 11. 1903. Uloženo též v AHMP, MHMP I, hlavní spisovna – oddělení D, manipulační období 1871-1910, sign. D 2/1984. 26 AHMP, MHMP I, referát III – stavební, sign. D 2/1984, opis dopisu stavební rady z 9. 9. 1903. 27 AHMP, MHMP I, referát III – stavební, sign. D 2/1984, dopis advokáta Schneidera a bratrů Grabových z 22. 1. 1904. 24
9
kotelna v suterénu průčelního stavení.28 V květnu byla stavba činžovního domu čp. 1984 dokončena dohotovením hlavního uličního stavení, dne 18. května došlo k její kolaudaci.29 Od 1. června 1904 magistrát povolil majitelům novostavby užívání a obývání všech doposud nezkolaudovaných místností. Také v tomto případě komisionální prohlídka dospěla k názoru, že stavba byla provedena dle schválených stavebních plánů a zdivo bylo dostatečně vyschlé. 30 V domě se nacházely dvě osobní zdviže pro tři a pro dvě osoby. Každá jízda se měla konat za přítomnosti vrátného, který byl zároveň strojníkem. Jízda dolů byla ale povolena pouze nemocným.31 Drobné úpravy se uskutečňovaly i po kolaudaci stavby. Tak koncem října 1904 vyhověl magistrát bratrům Grabovým zřídit v novostavbě železné spojovací schody a výtah na zboží ze suterénu do přízemí.32 Železné spojovací schody i výtah se nacházely v uličním traktu domu.33 V roce 1906 byla dokončena stavba nových kanalizačních stok v ulicích Celetná, Hybernská, Senovážná a na Havlíčkově náměstí. Stará kanalizace byla rušena a majitelé domů byli povinni vyhotovit plány na rekonstrukci vlastních domovních kanalizací. 34 Stavební plán nové kanalizace domu čp. 1984-II schválila městská rada dne 21. června 1907.35 Stavbyvedoucím byl opět Matěj Blecha.36 Začátkem dubna 1908 byl schválen plán na užívání dílny v čp. 1984, aniž by z něho bylo zřejmé, kde se takový provoz nacházel. 37 V roce 1910 bylo povoleno zřízení dílenského provozu ve dvorním křídle. Maxmilian Weiner získal povolení užívat přízemní místnosti ve druhém traktu v příčném stavení domu čp. 1984-II jako dílnu pro šití prádla a k postavení elektromotoru o výkonu 1,5 HP k pohánění osmi šicích strojů. Jedinou podmínkou bylo, že „sousedstvo nebude hlukem obtěžováno.“ Pokud by se tak stalo, byl Weiner povinen závadu
28
Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, přípis na opisu dopisu magistrátu z 1. 11. 1902 a opis dopisu magistrátu z 25. 2. 1904. AHMP, MHMP I, referát III – stavební, sign. D 2/1984, protokol z prohlídky domu z 1. 2. 1904 a koncept výměru magistrátu z 4. 2. 1904. 29 AHMP, MHMP I, referát III – stavební, sign. D 2/1984, dopis advokáta Schneidera a bratrů Grabových z 3. 5. 1904 a koncept zápisu z 27. 5. 1904. 30 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, opis dopisu magistrátu z 6. 6. 1904 31 AHMP, MHMP I, referát III – stavební, sign. D 2/1984, protokol magistrátní komise z 18. 5. 1904. 32 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, povolení stavebních změn z 26. 10. 1904. 33 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, stavební plán schválený 26. 10. 1904. 34 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, opis dopisu magistrátu z 5. 9. 1906. 35 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, stavební plán schválený 21. 6. 1907. 36 AHMP, MHMP I, referát III – stavební, sign. D 2/1984, dopis z 15. 5. 1907 a dopis Matěje Blechy z 26. 4. 1907. 37 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, stavební plán schválený 2. 4. 1908.
10
odstranit změnou strojního uspořádání.38 Koncem listopadu Weiner oznámil, že elektrický motor v dílně instaloval.39 Obchod či textilní závod Maxmiliana Reinera byl situován do přízemí pravého křídla zadního traktu, jako dílnu užíval Reiner místnost se třemi okny ve druhém traktu v příčném stavení. Byla sice schválena jako písárna, ale vyhovovala dílenskému provozu. Ze stavebního hlediska nebylo proti takové dílně žádných námitek. 40 V roce 1908 došlo k požáru v čekárně zubního lékaře dr. Brandejse v prvním patře, snad průčelního traktu.41 V dubnu 1911 od bratrů Grabových koupila nemovitost s čp. 1984-II Ústřední jednota českých
hospodářských
společenstev
v Království
českém,
zapsané
společenstvo
s obmezeným ručením v Praze.42 Jednota vlastnila též sousední dům čp. 1985 a roku 1912 na těchto nemovitostech provedla stavební úpravy. Dne 12. července 1912 schválil magistrát města zřízení vedlejšího schodiště v domu čp. 1984. Jednalo se o vložení dvojramenného schodiště do prostoru při východní straně vnitřního dvora, a sice v objektu přiléhajícím k domu čp. 1985. Schodiště mělo propojovat skladiště s přízemím, přičemž byly dorovnány výškové rozdíly několika schodišťovými stupni u dveřních otvorů dvorního křídla, kde rozdíl výšky podlah činil 52 cm (v suterénu), respektive 70 cm (v přízemí). Úpravu navrhl stavitel Jaroslav Libánský pro Ústřední jednotu českých hospodářských společenstev v království Českém.43 V zadním traktu bylo plánováno vybourat dvě nezatížené příčky a ve střední zdi prorazit dvoje dveře. Rozsáhlejší úpravy se týkaly sousedního domu. Probouráním hraniční zdi došlo ke spojení obou objektů čp. 1984 a 1985. Magistrát takovou změnu povolil, avšak podmínil ji osazením železné rolety do dveřního otvoru z protipožárních důvodů a zřízení takového vchodu časově omezil na dobu, dokud budou mít domy čp. 1984 a 1985 společného majitele.44 Místnosti přízemí orientované do vnitřního dvora sloužily jako písárny, dvě místnosti na severním okraji traktu oddělené pouze příčkou sloužily pro expedici časopisu. 45 Architekt Bohumil Libánský vypracoval v roce 1920 návrh na postavení dvou rotaček v tiskárně Českomoravských podniků tiskařských v čp. 1984, která se nacházela ve dvorním 38
Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, opis dopisu magistrátu z 25. 2. 1910. AHMP, MHMP I, referát III – stavební, sign. D 2/1984, dopis živnostenského inspektorátu z 7. 1. 1910 a výměr z 25. 2. 1910. 39 AHMP, MHMP I, referát III – stavební, sign. D 2/1984, dopis Maxmiliana Weinera z 29. 11. 1910. 40 AHMP, MHMP I, referát III – stavební, sign. D 2/1984, přípis z 11. 12. 1909 na Weinerově dopisu z 29. 11. 1909. 41 AHMP, MHMP I, referát III – stavební, sign. D 2/1984, dopis z 30. 7. 1908. 42 KÚ Praha, pozemková kniha Nové Město, vložka č. 2095. 43 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, stavební plán schválený 12. 7. 1912. 44 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, opis dopisu magistrátu z 12. 7. 1912. K tomu srov. také příslušné spisy AHMP, MHMP I, referát III – stavební, sign. D 2/1984. 45 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, stavební plán adaptace domů 1984 a 1985 schválený 12. 7. 1912.
11
křídle domu. V suterénním podlaží měly být místnosti pro tyto rotačky rozšířeny vybouráním zdí.46 Magistrát sice takovou možnost povolil, avšak pouze časově omezenou jako provizorium na čtyři roky, tedy do 1. července 1923. Současně povolil stavební úpravy nutné pro umístění rotaček, a sice odsekání zdiva v pasových pilířích v těchto místnostech.47 Současně došlo k vybudování nákladního výtahu, tedy „elektrické spouště na spouštění břemen do 500 kg a zvedání do 200 kg“, které bylo provedeno ještě v roce 1920. Jednalo se o elektrickou zdviž pod úrovní terénu, která byla umístěna východně od středu průjezdu uličního traktu. Zdviž, kterou dodala firma Jana Prokopce z Královských Vinohrad pro potřeby tiskárny Venkov, jež v objektu sídlila, byla umístěna v šachtě vedoucí z průjezdu do sklepa a měla být opatřena plechovým poklopem.48 Dne 26. listopadu 1920 byl výtah kolaudován a schválen k užívání.49 Magistrát města povolil v dubnu 1926 Ústřední jednotě hospodářských družstev v Praze nad příčním dvorním křídlem čp. 1984 nástavbu třetího patra s částečnou mansardou za stanovených podmínek. Jednou z nich bylo zachování hlavní římsy k prvnímu dvoru. Přístavba měla být provedena s mansardou, avšak nikoli maskovanou, jak znázorňovaly plány předložené ke schválení. Přístavba třetího patra směrem k druhému dvoru se měla realizovat jako plné patro a hřeben nad ní byl oproti plánům snížen asi o dva metry. Bylo stanoveno, aby stávající konstrukce stropů nad druhým patrem byly prověřeny a v případě, že by rozestupy trámů nevyhovovaly zatížení 250 kg na čtvereční metr, mělo dojít k jejich zesílení. Stavební plány podepsal pražský stavitel V. Pilz50 , který měl stavbu také provést.51 Ve druhém patře se dříve nacházela prádelna a žehlírna. Dvě vnitřní zdi, které tyto místnosti ohraničovaly, měly být dle plánu zbořeny a výše zdiva sjednocena, tj. zvýšena. Vyprojektováno zde bylo šest kanceláří.52 Se stavbou se započalo 1. června 1926 53 a dne 27. července 1926 magistrát výnosem z 12. srpna povolil a kolaudoval užívání nástavby třetího patra ústřední jednotou. Stavba byla 46 47
Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, stavební plán schválený 21. 1. 1920. Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, opis dopisu magistrátu z 21. 1. 1920.
Magistrát
v červnu 1920 schválil jak transfer jedné rotačky do sousedního domu čp. 1985, tak zřízení nákladního výtahu v čp. 1984. Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, opis dopisu magistrátu z 10. 6. 1920. 48 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, stavební plán schválený 10. 6. 1920 a popis zdviže z 23. 1. 1920. 49 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, opis dopisu magistrátu z 26. 11. 1920. 50 Nepochybně Václav Pilz. Srov. P. VLČEK (ed.), Encyklopedie, s. 503. 51 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, dopis magistrátu z 4. 5. 1926 a stavební plán. 52 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, stavební plán V. Pilce z března 1926. 53 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, přípis z 27. 7. 1926 na dopisu magistrátu z 4. 5. 1926.
12
provedena řádně, byť s některými odchylkami od původního plánu, které však neodporovaly stavebnímu řádu. Tak byly vypuštěny příčky oddělující místnosti směrem k náměstí a tyto místnosti spojeny v jednu. Byla také vypuštěna jedna příčka k Hybernské ulici.54 V roce 1927 byla kolaudována zdviž firmy Českomoravské – Kolben, přičemž komise zjistila, že byla postavena správně a vyhovuje magistrátním předpisům.55 V domě sídlilo nakladatelství Venkov, na což od roku 1933 ukazoval světelný reklamní nápis s textem: Nakladatelství,56 přičemž tato reklama byla odstraněna v průběhu roku 1942.57 V roce 1943 došlo k přejmenování vlastníka domu čp. 1984 z Ústřední jednotu českých hospodářských společenstev v Království českém, zapsané společenstvo s obmezeným ručením na Peněžní ústředí zemědělských družstev pro Čechy, zapsané společenstvo s obmezeným ručením s německou variantou názvu Zentralkasse der landwirtschaftlichen Genossenschaften für Böhmen, registrierte Genossenschaft mit beschränkter Haftung. Podle postupní smlouvy z března 1945 se vlastnické právo k domu čp. 1984 vložilo na Ústřední radu družstev.58 V roce 1951 byla provedena prohlídka skladů družstva Svépomoc v domě čp. 1984 z důvodu požární prevence. Sklady byly umístěny v přízemí hlavní budovy a také v přízemí a sklepě dvorního traktu. Ve sklepích byly uloženy tiskoviny ve dřevěných regálech, které měly být nahrazeny kovovými, stejně jako dřevěné příčky v tomto skladišti.59 Podle dohody z 10. června 1954 se vlastnické právo k nemovitosti čp. 1984 vložilo pro Ústřední svaz výrobních družstev v Praze.60 V roce 1957 byly komisionelně ohledány kanceláře ve druhém patře domu čp. 1984 (neznámo však, v jakém traktu domu) za účelem zřízení bytové jednotky pro Zdeňka Ottomanského. Ministerstvo vnitřního obchodu mělo tyto prostory uvolnit pro adaptaci na byt a tu také uskutečnit. Jednalo se o tři místnosti, z nichž měla být vytvořena kuchyň, dva pokoje, předsíň a záchod, z prostoru bývalé spíže bylo možné zbudovat koupelnu. Vstup do bytu měl být z předsíně před kancelářemi přístupné ze schodišťové podesty, druhý přístup pak umožňovalo vedlejší schodiště. Celý prostor budoucího bytu byl dle zjištění součástí
54
Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, opis dopisu magistrátu z 12. 8. 1926. Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, opis dopisu magistrátu z 6. 4. 1926. 56 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, dopis magistrátu z 27. 11. 1933. 57 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, dopis magistrátu z 21. 5. 1943. 58 KÚ Praha, pozemková kniha Nové Město, vložka č. 2095. 59 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, opis dopisu ONV Praha 3 z 16. 3. 1951. 60 KÚ Praha, pozemková kniha Nové Město, vložka č. 2095. 55
13
někdejšího velkého bytu, který byl v minulosti přestavěn na kanceláře, avšak bez stavebního povolení.61 Zřejmě v roce 1958 se uskutečnila adaptace kotelny a výměna kotlových jednotek v suterénu domu čp. 1984.62 Začátkem roku 1958 bylo Ústřednímu svazu výrobních družstev povoleno zřízení nákladního výtahu se třemi stanicemi o zdvihu 9,11 m a nosnosti 200 kg v domě čp. 1984 tentokrát na Gorkého náměstí. Výtah měl být zbudován ve zděné šachtě. Není zcela zřejmé, zda byl výtah realizován v dvorním křídle či v traktu orientovaném do ulice.63 Současně se ale ve stejné době píše o zbudování nákladního výtahu se dvěmi stanicemi. Tento výtah měl mít zdvih 5,80 m a s nosností 180 kg měl sloužit pro dvě popelnice.64 V roce 1959 bylo povoleno zbudovat osobní výtah o pěti stanicích u schodiště hlavního (uličního) traktu.65 Žádost o povolení rekonstrukce dosavadního elektrického nákladního výtahu zaslal podnik Svépomoc (nakladatelský, vydavatelský a obchodní podnik ústřední rady družstev v Praze) již v červnu roku 1959.66 Začátkem března 1960 schválil odbor pro výstavbu rady ONV v Praze 3 rekonstrukci elektrického výtahu, situovaného k východnímu křídlu dvorního traktu.67 Jednalo se o nákladní výtah, k němuž měla být zbudována zděná strojovna68 přiléhající k výtahové šachtě přístupné vodotěsným poklopem pomocí stupadel.69 Oprava stávajícího výtahu se totiž ukázala jako nehospodárná, podnik ale výtah potřeboval kvůli dopravě tiskovin a materiálu. S rekonstrukcí výtahu byla plánována úprava podlahy v suterénu v části přilehlé k výtahové šachtě. Několik schodištních stupňů mělo být zrušeno, úroveň podlahy zvýšena a zpřístupněna výstavbou táhlé nájezdové rampy. 70 V roce 1977 byly realizovány stavební úpravy ve druhém a třetím patře příčného dvorního traktu. Plánovány byly již v roce 1976, avšak došlo k zastavení stavebního řízení, jelikož dokumentace nebyla zpracována oprávněnou organizací, navíc podnik Svépomoc 61
Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, posudek z 23. 9. 1957. Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, dopis ONV Praha 3 z 11. 7. 1958 a nedatované plány k výměně kotlových jednotek. 63 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, povolení hovoří o třech stanicích. Srov. dopis ONV Praha 3 z 22. 1. 1958. 64 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, technický popis z 3. 12. 1958 a dopis ONV Praha 3 z 6. 3. 1958. 65 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, stavební plán schválený 4. 1. 1959 a dopis ONV Praha 3 z 5. 2. 1959. 66 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, dopisy podniku Svépomoc z 22. 6. a 19. 9. 1959. 67 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, stavební plán schválený 2. 3. 1960. 68 Původní strojovna byla umístěna na ocelovém roštu v suterénu, a sice v chodbě spojující skladiště tiskovin. Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, technická zpráva z 19. 1. 1960. 69 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, dopis ONV Praha 3 z 2. 3. 1960. 70 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, protokol z 18. 2. 1960. 62
14
nedisponoval souhlasem vlastníka objektu.71 Měla zde vzniknout chodba se samostatnými vstupy do kanceláří podniku Svépomoc72 a v obou podlažích měla být zřízena kuchyňka s dřezem a výlevkou pro úklid. Realizovány byly také nové rozvody elektrického vedení, provedené pod omítkou.73 Stavba byla kolaudována v prosinci téhož roku.74 Roku 1981 byla v domě čp. 1984 plánována rekonstrukce elektroinstalace.75 V srpnu 1982 byla zjištěna uvolněná omítka na dvorním křídle. OPBH v Praze 1 jako vlastník nemovitosti žádal ONV o vystavení havarijního výměru a urychlené snesení poškozené omítky. K jejímu uvolnění došlo ve čtvrtém patře dvorního křídla nad vchodem do dvora nad arkýřem a po stranách arkýřových oken.76 Dle rozhodnutí ONV z 26. srpna 1982 měly být opravy uskutečněny do dvou týdnů.77 V roce 1984 bylo konstatováno, že se omítky domu nacházejí v havarijním stavu, takže odbor výstavby ONV Praha 1 nařídil provést jejich generální opravu, a to nejpozději do 31. prosince 1986.78 V roce 1985 se vlastníkem domu stal Československý stát, a sice Obvodní podnik bytového hospodářství Praha 1.79 Ten následujícího roku uskutečnil výměnu kotlů, přičemž kotelna byla zřejmě situována do hlavního uličního křídla.80 Koncem roku 1989 posoudil útvar architekta hlavního města Prahy návrh barevnosti fasád domu čp. 1984. Na uliční fasádu se mělo použít barvy Akrobal č. 0510, na soklu očistit umělý kámen. Také pro dvorní fasádu měl být použit stejný Akrobal č. 0510. Nátěry rámů i křídel oken měly být provedeny bílou (č. 1000), vchodové dveře zadány ČFVU, stejně jako zábradlí a figurální reliéfy. Oplechování mělo být provedeno mědí.81 Roku 1991 byl vlastníkem domu zapsán státní Bytový podnik v Praze 1.82 Nový vlastník v roce 1992 naplánoval generální opravu pláště objektu čp. 1984, tedy střechy, fasády, komínů a otvorových prvků. Odbor památkové péče stanovil podmínky rekonstrukce, a sice použít jako základní barvu na fasádu v odstínu č. 2150 nástřikové hmoty značky 71
Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, dopis ONV Praha 1 z 13. 12. 1976. Stavební plány v ledna 1977 zobrazují ve druhém patře celkem pět kanceláří (šestá místnost není na plánu určena a elektrifikace se jí netýkala) s předsíní, kuchyňkou a toaletou, ve třetím patře pak šest kanceláří se spojovací chodbou a též s předsíní, kuchyňkou a toaletou. Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, plány elektrických rozvodů z ledna 1977. 73 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, plány elektrických rozvodů z ledna 1977 a stavební rozhodnutí ONV Praha 1 z 10. 3. 1977. 74 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, dopis ONV Praha 1 z 12. 12. 1977. 75 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, dopis ONV Praha 1 z 25. 5. 1981. 76 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, dopis OPBH Praha 1 z 18. 8. 1982. 77 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, dopis ONV Praha 1 z 26. 8. 1982. 78 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, rozhodnutí ONV Praha 1 z 19. 9. 1984. 79 KÚ Praha, sdělení z 17. 4. 2015 pod čj. PU-14478/2015-101. 80 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, technická zpráva z května 1986. 81 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, dopis vedoucí referátu interiéru města z 18. 12. 1989. 82 KÚ Praha, sdělení z 17. 4. 2015 pod čj. PU-14478/2015-101. 72
15
Terannova; rámy a křídla oken natřít bíle a pouze truhlářsky opravit, nikoli vyměnit; oplechování provést v mědi; zábradlí, figurální výjevy a vrata průjezdu zadat ČFVU; krytinu z tašek bobrovek a dvoudrážkových tašek vyměnit za stejný typ. 83 Zcela určitě byla v uvedeném roce realizována výměna střešní krytiny na hlavní budově a levém dvorním křídle z důvodu havarijního stavu.84 Roku 1993 společnost Biogastro s. r. o., která měla část objektu v nájmu, provedla adaptace prvního nadzemního podlaží domu čp. 1984, a sice v západní části uličního traktu na prodejnu potravin a lahůdek. Stavba zahrnovala prodejnu, sklad, chodbu, sklad papíru, umývárnu nádobí, úklid a sklad odpadu. Ze skladu byl schodištěm umožněn přístup do mezipatra, kde se nacházela kancelář, šatna, sociální zařízení (WC, umývárna a sprcha), úklid a sklad. Propojení do skladu umožňoval malý nákladní výtah.85 V roce 1994 provedla projekční kancelář Flora adaptaci přízemí a suterénu zadního traktu na Jídelnu Dolní mlýn. Samoobslužná jídelna měla být zřízena v severním křídle objektu, avšak stavební úpravy zasáhly východní a jižní dvorní křídlo domu čp. 1985.86 Stavba v prvním nadzemním podlaží zahrnula chodbu, schodiště, jídelnu, umývárnu bílého nádobí, příjem jídel, výdej jídel, přípravnu moučných výrobků, místnost pro manipulaci, umývárnu nádobí, schodiště, úklidovou komoru a předsíň, WC, WC pro personál, malý nákladní výtah mezi přízemím a suterénem. Všechny místnosti byly opatřeny keramickou dlažbou. V prvním podzemním podlaží se nacházela chodba, toalety pro pány a dámy, suchý sklad, chladný sklad, chodba, prostor pro odpadky, umývárna kuchyňského nádobí, varna, WC se sprchou a předsíní pro personál, zaměstnanecká šatna, úklidová komora, manipulace, příjem zboží, přípravna studené kuchyně, přípravna zeleniny, přípravna masa, strojovna nákladního výtahu, nákladní výtah a malý nákladní výtah. Až na strojovnu, kde byla užita cementová podlaha, byly všechny podlahy v suterénu osazeny keramickou dlažbou. 87 Stavebníkem byla firma Biogastro s. r. o., která měla prostory pronajaty od Bytového podniku Praha 1. V průběhu stavby ale došlo ke změně majitelů domů čp. 1984 a 1985, když druhý z nich přešel do správy obecního majetku Prahy 1. Bylo dohodnuto, že prostory pronajaté firmou Biogastro náležející domu 1985 budou navráceny a firma zde jídelnu budovat nebude. 83
Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, rozhodnutí magistrátního úřadu z 12. 3. 1992. 84 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, závazné stanovisko z 9. 2. 2010. 85 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, kolaudační rozhodnutí obvodního úřadu v Praze 1 z 3. 12. 1993. 86 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, dopis útvaru hlavního architekta z 11. 12. 1993. 87 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, kolaudační rozhodnutí obvodního úřadu Prahy 1 z 29. 11. 1994 a plány ke skutečnému provedení stavby.
16
Tyto prostory tak byly vyjmuty z plánované rekonstrukce a tato navrácená část byla na náklady investora zazděna.88 Roku 1995 bylo vydáno společnosti Svépomoc s. r. o. stavební povolení oddělení dvou kanceláří a vybudování WC s předsíňkou a předsíně v prvním patře v západní části uličního traktu domu (částečně přechází v západní dvorní křídlo). Dvě kanceláře měly být odděleny zazděním dveří v předsíni a mělo zde být vybudováno WC s předsíňkou a vybudována čajová kuchyňka v předsíni.89 Kolaudační rozhodnutí bylo vydáno 20. prosince 1995.90 V roce 1997 dům čp. 1984 na Novém Městě získalo Ministerstvo vnitra České republiky.91 Začátkem října vydal odbor památkové péče rozhodnutí k plánovaným stavebním úpravám dvorního křídla domu čp. 1984. Stavební úpravy se měly provádět v prvním až třetím patře zadního traktu domu a v prvním a třetím mezipatře spojovacího křídla s hlavní budovou.92 Dne 20. října bylo Policejnímu presidiu vydáno stavební povolení na rekonstrukci dvorního traktu. Kromě již výše popsaných úprav se další soustředily na schodiště zadního traktu, vnitřní rozvody kanalizace a vody, na elektroinstalaci (slaboproud, silnoproud) a na osazení výměníku tepla pára-voda.93 V následujícím roce bylo rozhodnuto o změně zdroje vytápění, kdy měl být zadní trakt vytápěn pomocí samostatných teplovodních zdrojů na bázi zemního plynu.94 Dne 1. července 1998 bylo vydáno kolaudační rozhodnutí na provedenou stavbu včetně oprav venkovní fasády severní a části západní stěny objektu. 95 Od roku 1998 bylo zvažováno rozdělení objektu domu čp. 1984 a přidělení nového popisného čísla. Odbor výstavby obvodního úřadu Prahy 1 s takovým řešením souhlasil.96 Důvodem byl plánovaný převod části domu z Ministerstva vnitra na Městskou část Praha 1. Mělo dojít k rozdělení stavební parcely č. 166 na dva díly (166/1 a 166/2). Ve stejné hranici mělo být provedeno i stavebně technické rozdělení objektu.97 V roce 1998 bylo ve dvou
88
Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, průvodní zpráva z října 1994. Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, stavební povolení obvodního úřadu z 26. 6. 1995. 90 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, kolaudační rozhodnutí z 20. 12. 1995 a další korespondence včetně plánové dokumentace. 91 KÚ Praha, sdělení z 17. 4. 2015 pod čj. PU-14478/2015-101. 92 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, dopis magistrátu města z 2. 10. 1997. 93 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, stavební povolení z 20. 10. 1997. 94 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, rozhodnutí policejního presidia ČR z 17. 2. 1998. 95 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, kolaudační rozhodnutí z 1. 7. 1998. 96 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, dopis obvodního úřadu z 7. 7. 1998. 97 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, stanovisko stavebního úřadu MV ČR z 2. 7. 1998. 89
17
bytech ve druhém a čtvrtém patře dvorního traktu uličního objektu zřízeno plynové etážové topení.98 V roce 2005 byla vyměněna střešní krytina na objektu dvorního dvoutraktového křídla a byly repasovány původní kominické lávky.99 Došlo k výměně poškozených střešních latí i střešní krytiny. Původně byla na části objektu pálená taška bobrovka, na části pak falcovka. K novému položení měla sloužit klasická pálená dvojitě kladená taška typu bobrovka. 100 V únoru 2010 bylo povoleno provést rekonstrukci střechy (sanace krovu a výměna střešní krytiny) na čp. 1984 a 2088 (uliční trakt domu s nově přiděleným číslem popisným). Žádost o výměnu střešní krytiny se týkala hlavní uliční budovy a levého dvorního křídla. Nejprve mělo dojít k sejmutí stávající krytiny a laťování, vyřezání volného laťování u atikových oken a nástavců, zachovaná střešní krytina (keramická bobrovka) měla být znovu položena alespoň na uličním objektu, doplňovaná krytina měla být stejná. Kladení krytiny se mělo uskutečnit na nově položenou hydroizolační fólii s kontralatěmi a rozšířenou o nové větrací střešní krytinové prvky. Dále mělo dojít k repasi stávajících historických střešních lávek. Stávajících devět typových střešních výlezů mělo být zrušeno, nahrazeno novými prosklenými typovými osmi kusy (450 x 550 mm). Napadené části pozednice měly být vyměněny a mělo dojít k obroušení a sanaci krovu. Odbor památkové péče kladení hydroizolační fólie s kontralatěmi pod střešní krytinu, ani vyřezání stávajících latí nepovolil.101
98
Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, dopis magistrátu hl. města Prahy z 5. 11. 1998. 99 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, závazné stanovisko z 9. 2. 2010. 100 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, rozhodnutí magistrátu hl. města Prahy z 25. 11. 2005. 101 Úřad městské části Praha 1, stavební archiv, Nové Město, čp. 1984, závazné stanovisko z 9. 2. 2010.
18
Majitelé Emanuel a dr. Hugo Grabovi Ústřední jednota českých hospodářských společenstev v Království českém, zapsané společenstvo s obmezeným ručením v Praze; v roce 1943 změna názvu na Peněžní ústředí zemědělských družstev pro Čechy, zapsané společenstvo s obmezeným ručením Ústřední rada družstev Ústřední svaz výrobních družstev v Praze Čs. stát – Obvodní podnik bytového hospodářství Praha 1 Čs. stát – Bytový podnik v Praze 1 ČR – Ministerstvo vnitra ČR Institut pro veřejnou správu Praha
19
Od 1902 1911
Do 1911 1945
1945 1954 1985 1991 1997 2015
1954 1985 1991 1997 2015
Seznam pramenů a literatury Seznam pramenů fond
karton
inv. obsah č./sign. Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha Pozemková kniha Praha – Nové Město Kupní smlouvy na nemovitost čp. 1984 v k. ú. Nové Město
datace
1902-1955 1985-1997
Archiv hlavního města Prahy, Magistrát hlavního města Prahy I, hlavní 3535 Index domů Nové Město čp. 1951-2049 1901-1904 Archiv hlavního města Prahy, Magistrát hlavního města Prahy I, hlavní spisovna – oddělení B, manipulační období 1901-1910 B 75/2Stav. č. V čp. 1006-II – novostavba, číslo 1903-1907 1984 popisné, chodník Archiv hlavního města Prahy, Magistrát hlavního města Prahy I, hlavní spisovna – oddělení D, manipulační období 1871-1910 D 2/1984 Udělení čísla popisného, vlastnictví 1903-1904 Archiv hlavního města Prahy, Magistrát hlavního města Prahy I, referát III – stavební, sign. D 2/1984 D 2/1984 Stavební záležitosti domu čp. 1984-II 1902-1915 Úřad městské části Praha 1, Stavební úřad, oddělení sekretariát a stavební archiv Stavební záležitosti domu čp. 1984-II na 1902-2010 Novém Městě Ústřední archiv zeměměřičství a katastru, Sbírka císařských povinných otisků stabilního katastru Císařský povinný otisk mapy stabilního 1842 katastru Praha, dostupné z: http://archivnimapy.cuzk.cz/
Seznam literatury BAŤKOVÁ, Růžena (red.), Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1), Praha 1998. Památky Prahy 8. Grabova vila č. p. 502, Praha 2008, dostupné z: http://www.praha8.cz/file/WEf1/Grabova-vila.pdf [citováno 18. 4. 2015]. VLČEK, Pavel (ed.), Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004. ŽUPANIČ, Jan, Židovská šlechta podunajské monarchie. Mezi Davidovou hvězdou a křížem, Praha 2012.
20
Historické plány 1) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Situace stavenišť rozděleného pozemku čp. 1006, 1902, Matěj Blecha (všechny plány Úřad městské části Praha 1, Stavební úřad, oddělení sekretariát a stavební archiv). 2) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Původní stavební plány domu schválené 28. 10. 1902, půdorys sklepů, 1902, Matěj Blecha. 3) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Původní stavební plány domu schválené 28. 10. 1902, půdorys přízemí, 1902, Matěj Blecha. 4) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Původní stavební plány domu schválené 28. 10. 1902, půdorys I. patra, 1902, Matěj Blecha. 5) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Původní stavební plány domu schválené 28. 10. 1902, půdorys krovu, 1902, Matěj Blecha. 6) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Původní stavební plány domu schválené 28. 10. 1902, uliční průčelí, 1902, Matěj Blecha. 7) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Původní stavební plány domu schválené 28. 10. 1902, svislý podélný řez, 1902, Matěj Blecha. 8) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plány změn na dvorním traktu schválené 15. 5. 1903, půdorys sklepů, 1903, Matěj Blecha. 9) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plány změn na dvorním traktu schválené 15. 5. 1903, půdorys přízemí, 1903, Matěj Blecha. 10) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plány změn na dvorním traktu schválené 15. 5. 1903, půdorys I. patra, 1903, Matěj Blecha. 11) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plány změn na dvorním traktu schválené 15. 5. 1903, půdorys II. patra, 1903, Matěj Blecha. 12) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plány změn na dvorním traktu schválené 15. 5. 1903, svislý příčný řez, 1903, Matěj Blecha. 13) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plán změny uliční fasády schválený 2. 6. 1903, uliční průčelí, 1903, Matěj Blecha. 14) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plán na zastřešení skladiště schválený 1. 8. 1903, Matěj Blecha. 15) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plán úprav východního křídla schválený 30. 11. 1903, svislý příčný řez, 1903, V. Nekvasil. 16) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plán na připojení kanalizace schválený 6. 8. 1907.
21
17) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plán na povolení užívání dílny schválený 2. 4. 1908, sklep, půdorys a řez, Jan Voráček. 18) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plán zřízení vedlejšího schodiště a plán adaptace domů čp. 1984 a 1885 schválený 12. 7. 1912, půdorys přízemí, Jaroslav Libánský. 19) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plán zřízení vedlejšího schodiště a plán adaptace domů čp. 1984 a 1885 schválený 12. 7. 1912, půdorys a svislé řezy, Jaroslav Libánský. 20) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plán na postavení dvou rotaček schválený 21. 1. 1920, půdorys sklepů, Jaroslav Libánský. 21) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plán nástavby kanceláří na severním traktu, 1926, půdorys III. patra, V. Pilz. 22) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plán nástavby kanceláří na severním traktu, 1926, půdorys krovu a svislý příčný řez, V. Pilz. 23) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plán nástavby kanceláří na severním traktu, 1926, dvorní průčelí a situace, V. Pilz. 24) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plány stavby výtahu, 1960. 25) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plány skutečného provedení stavebních úprav pro jídelnu Dolní mlýn, 1994, půdorys sklepů, J. Jarošová. 26) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plány skutečného provedení stavebních úprav pro jídelnu Dolní mlýn, 1994, půdorys sklepů, J. Jarošová. 27) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plány skutečného provedení stavebních úprav pro jídelnu Dolní mlýn, 1994, půdorys přízemí, J. Jarošová. 28) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plány skutečného provedení stavebních úprav pro jídelnu Dolní mlýn, 1994, půdorys přízemí, J. Jarošová. 29) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plány skutečného provedení stavebních úprav pro jídelnu Dolní mlýn, 1994, půdorys zařízení přízemí, J. Jarošová.
22
ARCHITEKTONICKÝ POPIS Umístění Dům se nachází v severovýchodní části Nového Města v bloku domů mezi Senovážným náměstím a areálem Masarykova nádraží. Jde o druhý dům od západu vyplňující zhruba polovinu hloubky bloku. Svou uliční fasádou se obrací do Senovážného náměstí, přímo na jih.
Exteriér Půdorys a hmotové uspořádání Dům má mírně nepravidelný spíše obdélný půdorys ovlivněný šikmým trasováním Dlážděné ulice. Uliční křídlo má východní hranici orientovánu v přímém severo–jižním směru, západní hranice se však velmi brzo lomí k severovýchodu kam pokračuje v souladu s půdorysy domů z Dlážděné ulice. Námi sledovaná dvorní křídla již v severní šikmé části parcely tvoří severní a západní hranici areálu domu a společně s východním křídlem mezi sebou svírají drobný nepravidelný dvorek. Severní křídlo je šířkové se skoro kosočtverečným půdorysem. Má jedno podzemní a tři nadzemní podlaží a obytné podkroví. Užší fasáda se obrací k jihu, o něco širší k severu, kde k objektu přísluší ještě výrazně obdélný zastřešený dvůr. Střechy severního křídla i zastřešení dvora jsou sedlové s hřebeny orientovanými ve směru jihovýchod–severozápad. Severní dvorní křídlo s uličním na západní straně propojuje úzké vysoké křídlo při meziparcelní zdi s mírně zalomeným půdorysem. Je stejně vysoké jako uliční křídlo a obsahuje pět podlaží. Fasáda se obrací na východ. Střecha je pultová. Jižní fasáda severního křídla Fasáda má čtyři úrovně a čtyři svislé osy otvorů, vše v jednom plánu. Pouze v nejvyšší úrovni jsou tři osy velkých vikýřů. Je symetrická podle středové osy. Ve třech úrovních jsou vždy čtyři okenní otvory, dva střední blíže k sobě. V nejspodnější úrovni je nejvýchodnější osa překryta přízemním východním dvorním křídlem. Ze zbývajících tří oken jsou dvě západnější širší. Spodní dvě úrovně fasády jsou nad prostým hranolovým soklem zdobeny pásovou bosáží a ukončeny nevýraznou hranolovou římsou. Okenní otvory ve druhé úrovni mají drobné parapetní římsy. Na rozhraní přízemí a prvního patra je mezi první a druhou okenní osou od západu umístěn segmentový erb s obdélným orámováním. Ve třetí úrovni je fasáda hladká, okenní otvory mají drobné parapetní římsy a jsou shora orámovány plochou
23
šambránou. Hranolové pultové vikýře čtvrté úrovně nemají žádné plastické členění, ukončuje je jednoduchá hranolová římsa. Fasáda je opatřena světlým okrovým nátěrem. V okenních otvorech jsou ve špaletách osazeny dřevěné otvíravé výplně dělené pevným poutcem v horní třetině. Ve spodní úrovni jsou dělené do čtyř křídel, ve druhé a třetí do tří ve tvaru T. Ve vikýřích podkrovního patra jsou otvory dvěma stojkami a poutcem v horní třetině děleny do šesti křídel. Všechny okenní výplně jsou opatřeny tmavě hnědým krycím nátěrem. Střecha je kryta červenou bobrovkovou krytinou položenou na řídké laťování v korunové skladbě. V ploše jsou dva čtvercové výlezáky. Okapní žlaby jsou nástřešní. Nad hřeben vystupují tři hranolové cihelné neomítané komíny v podélném směru a jeden v příčném směru u východního štítu. Severní fasáda severního křídla Fasáda má čtyři úrovně a čtyři svislé osy otvorů, vše v jednom plánu. V druhém plánu je západní pás fasády. Fasáda je přibližně symetrická podle středové osy. Ve všech úrovních jsou vždy čtyři okenní otvory, dva nejvýchodnější blíže k sobě. Okenní otvory v nejzápadnější ose jsou vždy větší. Západní pás fasády ustupuje do druhého plánu. V každém podlaží jsou v něm pouze dva drobné čtvercové větrací otvory. Spodní dvě úrovně fasády jsou zdobeny pásovou bosáží a ukončeny nevýraznou hranolovou římsou v horní třetině oken druhé úrovně. Okenní otvory ve druhé a třetí úrovni mají drobné parapetní římsy. Ve třetí a čtvrté úrovni je fasáda hladká. Nároží ústupku do druhého plánu je okoseno. Fasáda je opatřena světlým okrovým nátěrem. V okenních otvorech jsou ve špaletách osazeny dřevěné otvíravé výplně dělené pevným poutcem v horní třetině. Ve dvou středních osách spodní úrovně a třech východnějších osách čtvrté úrovně jsou dělené do čtyř křídel, ve druhé a třetí do tří ve tvaru T. V západní ose spodní úrovně je okno sloupkem rozděleno do dvou užších se dvěma křídly nad sebou. Ve stejné ose ve čtvrté úrovni je okno dvěma stojkami a poutcem v horní třetině rozděleno do šesti křídel. Všechny okenní výplně jsou opatřeny bílým krycím nátěrem. Střecha je kryta červenou bobrovkovou krytinou položenou na řídké laťování v korunové skladbě. V ploše jsou dva čtvercové výlezáky. Okapní žlaby jsou nástřešní. Nad hřeben vystupují tři hranolové cihelné neomítané komíny v podélném směru a jeden v příčném směru u východního štítu. Východní fasáda západního křídla Fasáda má pět úrovní a pět svislých os otvorů. Jižní tři osy jsou přibližně v jednom, mírně se zalamujícím plánu, severní dvě jsou v mírně ustoupeném druhém plánu. Fasáda je 24
ale v zásadě symetrická podle středové osy. Kromě nejspodnější jsou ve všech úrovních vždy čtyři okenní otvory a jedna lodžie s prosklenými dveřmi v nejjižnější ose. Okenní otvory ve středové části fasády jsou vysoké obdélné, lemované v horní části stuhovou šambránou s výplněmi umístěnými ve špaletě a rozdělenými poutcem v horní třetině na dvě křídla. Okenní otvory v severních dvou osách vůči sobě stoupají v souladu se schodišťovým ramenem, které osvětlují. Výplně v nich jsou umístěny ve špaletě, dělené poutcem v horní třetině na tři křídla do T. V nejjižnější ose jsou nad sebou zapuštěné lodžie s kovovým prutovým zábradlím a velkými prosklenými obdélnými okny dělenými do T. Nejspodnější úroveň fasády má odlišné uspořádání. Ve středové části je pouze jedno velmi vysoké obdélné okno rozdělené dvěma poutci do celkem šesti křídel. Zakryto je ozdobnou mříží. V ose pod lodžiemi je v severní polovině výklenku vestavěn drobný záchod s jedním vysokým oknem rozděleným poutcem do dvou křídel, v jižní části je obdélný dveřní otvor. V severních dvou osách druhého plánu fasády jsou ve spodní úrovni okenní otvory schodiště a pod nimi hlavní vstup na schodiště a do dvorních křídel. Segmentově ukončený portál vstupu je zdoben supraportou se segmentovým profilovaným nástavcem. Dveřní výplň je dřevěná, dvoukřídlá, rámové konstrukce s kulatým prosklením v horní části. Spodní dvě úrovně střední části fasády jsou nad prostým hranolovým soklem zdobeny pásovou bosáží a ukončeny nevýraznou hranolovou římsou v horní třetině oken druhé úrovně. Ve třetí až páté úrovni je fasáda hladká. Nároží ústupku do druhého plánu je okoseno. Fasáda je opatřena světlým okrovým nátěrem. Všechny okenní výplně a zábradlí lodžií jsou opatřeny tmavě hnědým krycím nátěrem. Střecha je kryta červenými drážkovými taškami. Okapní žlaby jsou nástřešní. Zastřešení severního dvora Severní dvůr je zastřešen nízkou sedlovou střechou s hřebenem ve směru východ– západ. Krytinou je červeně natřený falcovaný plech. Od severu kryje střechu nízká zděná atika. V západní části v šířce západního traktu severního křídla je vyšší část s polygonálním tělesem točitého schodiště, která je krytá pultovou střechou skloněnou k východu. Krytinou je opět červeně natřený falcovaný plech.
25
Interiér Vstup do obou křídel je v západním křídle, kde je také umístěno schodiště do vyšších podlaží. Z něj jsou přístupné prostory severního i západního křídla. Schodiště zároveň vyrovnává o něco nižší výškové úrovně jižního uličního a západního křídla a vyšší úroveň severního dvorního křídla. Západní křídlo Úzké křídlo s podlouhlým nepravidelným půdorysem má příčnou trojtraktovou dispozici. V nejužším severním traktu je umístěno dvojramenné přímé schodiště s podestami u vstupů do dalších prostor západního křídla a do severního křídla. Schodiště je zděné s kamennými samonosnými žulovými stupni vetknutými do obvodových stěn. Podesty jsou zaklenuty nízkými segmentovými klenbami a opatřeny keramickou dlažbou s ozdobnými stuhovými bordurami secesizujících tvarů. Zábradlí u vnitřního zrcadla je z litinových páskových ozdobných sloupků nesoucích dřevěné profilované madlo. Schodiště osvětlují v každém podlaží vždy dvě okna s dřevěnými jednoduchými trojkřídlými výplněmi dělenými do T. Schodištěm se sestupuje do sklepa, který dodržuje dispozici nadzemních podlaží, pouze rozdělenou zděnými příčkami na komunikační chodbu u západní meziparcelní zdi a tři sklepní kóje uzavírané dřevěnými jednokřídlými rámovými dveřmi. Stropy tvoří nízké segmentové zděné klenby. Střední trakt západního křídla tvoří vždy jedna místnost přístupná dvoukřídlými nebo jednokřídlými dřevěnými dveřmi z podesty schodiště. V prvních dvou podlažích je zde jeden segmentově zaklenutý prostor osvětlovaný vysokým oknem od východu do nějž je vložena novodobá ocelová konstrukce přestropení, s jednoramennými ocelovými schody. V okně s odstupněnou špaletou je dřevěná šestikřídlá dvojitá výplň. Betonovou podlahu kryje linoleum. Ve třetím a pátém mezipodlaží je vždy plochostropá místnost na půdorysu pravoúhlého lichoběžníka osvětlovaná dvěma obdélnými okny od východu s dvoukřídlými dvojitými dřevěnými okenními výplněmi. Naproti oknu je v západní meziparcelní zdi vestavěna dřevěná šestidílná skříň. Dřevěné podlahy jsou zakryty kobercem. Ve stejných podlažích pokračuje západní křídlo do jižního traktu nepravidelnou lichoběžníkovou místností. Tu osvětlují od východu velké dvojité dvoukřídlé dřevěné lodžiové dveře umožňující přístup na zapuštěnou segmentově zaklenutou lodžii. Ve třetím
26
mezipodlaží je místnost plochostropá, v pátém zaklenutá nízkou segmentovou klenbou. Dřevěné podlahy jsou zakryty kobercem. V jižní části těchto místností jsou vestavěny sociální zařízení se segmentovými klenbami. Krov pultové střechy nesou krokve osedlané na pozednici a na stojatou stolici u západní meziparcelní zdi. Severní křídlo 1. nadzemní podlaží Přízemí severního křídla přístupné dvoukřídlými rámovými dřevěnými dveřmi má trojtraktovou dispozici. Západní část tvoří úzký hloubkový, původně komunikační trakt v severo–jižním směru, většinová východní část je příčnou nosnou zdí rozdělena do dvou traktů ve východo–západním směru. Západní hloubkový, dnes plochostropý trakt je rozdělen příčnými zdmi do tří prostor. Největší prostor byl zčásti novodobě vyplněn vestavěným sociálním zařízením. To se od počátku nachází i v další severnější místnůstce, kterou se prochází do nejsevernější místnosti. Do ní se na nižší úroveň sestupuje po několika žulových schodech. Osvětlována je dvěma jednoduchými dvoukřídlými dřevěnými obdélnými okny mezi nimiž je polygonální těleso původního točitého schodiště. Místnost je plochostropá, na podlaze je dlažba, stejně jako v celém západním traktu. Oba východní trakty jsou zaklenuty segmentovými klenbami do traverz v severo– jižním směru. Původně byly příčkami rozděleny do pěti místností. Novodobě byla do jižnějšího traktu vestavěna středová komunikační chodba a prostory rozděleny na šest dalších místností. Místnosti osvětlují dvojitá otvíravá čtyřkřídlá okna. Na podlaze jsou koberce. Zachovány jsou pouze jedny původní vstupní dveře do severnějšího východního traktu. 1. podzemní podlaží Sklepy severního křídla v zásadě opakují trojtraktovou dispozici nadzemních podlaží. Západní část tvoří úzký hloubkový, původně komunikační trakt v severo–jižním směru, většinová východní část je příčnou nosnou zdí rozdělena do dvou traktů ve východo– západním směru. Všechny místnosti jsou zaklenuty segmentovými zděnými klenbami, nad okny nebo nikami jsou obdélné výseče s oblými trojúhelnými čely. Na podlaze je beton nebo dlažba. Stěny jsou do výšky cca 160 cm obloženy keramickými dlaždičkami. Západní hloubkový plochostropý trakt je rozdělen příčnými zdmi do čtyř menších prostor. Oba východní trakty byly původně jednoprostorové propojené mezi sebou dvěma 27
průchody. Obdobně jako v přízemí byla i zde do jižního traktu novodobě vložena příčka tvořící střední komunikační chodbu. Z ní jsou přístupné tři místnosti jižního traktu. Obě krajní mají v jižní stěně dřevěná otvíravá okna, z prostřední se jižním směrem vstupuje do čtvercové místnosti pod úrovní dvora v níž je umístěn motor pohánějící vedlejší nákladní výtah v severovýchodním rohu dvora. Severní trakt je v západní části novodobě zastavěn příčkami sociálního zařízení. Ve zbytku je větší místnost přes dvě pole kleneb a dvě menší místnosti na východním okraji. Původní okenní otvory severního traktu byly novodobě zazděny, pouze nejvýchodnější z nich byl změněn na dveřní otvor umožňující propojení se zastřešeným dvorem. Do něj se sestupuje po železných jednoramenných schodech. Zastřešený dvůr se skládá z velkého lichoběžníkového prostoru z nějž je příčkou oddělena úzká západní část s polygonálním tělesem točitého schodiště. Původně byl prostor ještě větší východním směrem, dnes odděleným novodobou příčkou z plynosilikátových tvárnic. Strop prostoru tvoří železná nýtovaná konstrukce nesoucí zasklení ze čtvercových tabulek. Ve dvou tabulkách je zajímavý odvětrávací systém s cylindrickým uzávěrem. 2. nadzemní podlaží Podobně jako přízemí má i první patro severního křídla trojtraktovou dispozici. Západní část tvoří úzký hloubkový, původně komunikační trakt v severo–jižním směru, většinová východní část je příčnou nosnou zdí rozdělena do dvou traktů ve východo– západním směru. Západní hloubkový segmentově zaklenutý trakt přístupný dvoukřídlými rámovými dřevěnými dveřmi s proskleným nadsvětlíkem je v severozápadní části vyplněn novodobou vestavbou sociálního zařízení. Oba východní trakty jsou plochostropé. Původně byly příčkami rozděleny do pěti místností, z nichž dvě v severním traktu mají fabionové stropy. Novodobě byla do jižnějšího traktu vestavěna středová komunikační chodba a prostory rozděleny na osm dalších místností. Místnosti osvětlují dvojitá otvíravá tříkřídlá okna. Na podlaze jsou koberce. Zachovány jsou troje původní dřevěné rámové dvoukřídlé vstupní dveře. 3. nadzemní podlaží I druhé patro severního křídla má trojtraktovou dispozici. Západní část tvoří úzký hloubkový, původně komunikační trakt v severo–jižním směru, většinová východní část je příčnou nosnou zdí rozdělena do dvou traktů ve východo–západním směru.
28
Západní hloubkový segmentově zaklenutý trakt přístupný dvoukřídlými rámovými dřevěnými dveřmi s proskleným nadsvětlíkem je v severní části vyplněn novodobou vestavbou sociálního zařízení. Oba východní trakty jsou plochostropé. Původně byly příčkami rozděleny do pěti místností, z nichž tři mají doposud zachovány fabionové stropy s ozdobnými secesními rostlinnými štuky. Velká místnost v severním traktu oddělená zasunovacími dveřmi s barevnou vitráží od východní sloužila jako zasedací místnost. Novodobě byla do jižnějšího traktu vestavěna středová komunikační chodba a prostory rozděleny na šest dalších místností. Místnosti osvětlují dvojitá otvíravá tříkřídlá okna. Na podlaze jsou parkety. Zachovány jsou troje původní dřevěné rámové dvoukřídlé vstupní dveře. Zajímavý je systém ventilace s ozdobnými kovovými mřížkami. 4. nadzemní podlaží Třetí patro severního křídla má opět trojtraktovou dispozici. Západní část tvoří úzký hloubkový, původně komunikační trakt v severo–jižním směru, většinová východní část je příčnou nosnou zdí rozdělena do dvou traktů ve východo–západním směru. Západní hloubkový plochostropý trakt přístupný dvoukřídlými rámovými dřevěnými dveřmi je v severozápadní části vyplněn novodobou vestavbou sociálního zařízení. Oba východní trakty jsou plochostropé. Původně byly příčkami rozděleny do šesti místností. Novodobě byla do jižnějšího traktu vestavěna středová komunikační chodba a prostory rozděleny na sedm dalších místností. Místnosti osvětlují dvojitá otvíravá čtyřkřídlá nebo šestikřídlá okna. Na podlaze je linoleum.
Krov Krov sedlové střechy je vaznicový nesený středovou hřebenovou stojatou stolicí a dvěma nízkými bočními stojatými stolicemi. Vaznice stolic uložené u obou zděných štítů na hranolových pilířcích podpírají sloupky se symetrickými ztužujícími pásky. V příčném směru v plných vazbách jsou krokve staženy dlouhými kleštinami a stolice vzepřeny záporami ve směru krokví. Prvky jsou vyrobeny z řezaného dřeva. Podkrovím prostupují hranolová omítaná tělesa komínů.
29
STAVEBNÍ VÝVOJ Historie dnešního domu čp. 1984 na Senovážném náměstí v Praze se začala psát v roce 1902, kdy byl pro novou zástavu rozdělen pozemek domu čp. 1006. Část nového staveniště získali bratři Emanuel a dr. Hugo Grabovi a pověřili stavitele Matěje Blechu vyprojektováním činžovního domu s pozdějším čp. 1984-II. V průběhu schvalovacího procesu a již rozběhlé stavby byly učiněny některé drobné změny ve dvorních křídlech pro potřeby kancelářského provozu a úpravy pro lepší zpřístupnění severního dvora, který byl kompletně zastřešen. Do poloviny roku 1904 byl celý dům postaven. Vedle hlavního uličního křídla s honosnou secesní fasádou bylo ve dvoře postaveno příčné severní křídlo spojené na západě s uličním úzkým, z části komunikačním, křídlem. Severní křídlo mělo zaklenutý suterén a tři nadzemní podlaží s kancelářskými místnostmi osvětlovanými od jihu i od severu. Střecha byla sedlová s drobně vystupujícím pavilonem zděné prádelny a žehlírny. Vertikální schodišťová komunikace byla umístěna do styku západního a severního křídla. Předsíní v přízemí severního křídla se dalo projít až k točitým schodům umístěným v polygonální nízké věži, které zajišťovaly spojení s prostorem zastřešeného dvora na úrovni suterénu severního křídla. Západní křídlo zajišťovalo propojení s uličním a vyrovnávalo drobný výškový rozdíl. Sloužilo pro ubytování služebnictva a jako kuchyně velkých bytů v uličním křídle. Fasády dvorních křídel byly střídmě ozdobeny pásovou bosáží a jednoduchými šambránami. Ve druhém patře severního křídla byly některé místnosti vybaveny stropy se secesními rostlinnými štuky. V roce 1906 se dům připojil na novou kanalizaci a v roce 1910 zde fungovala šicí dílna s pohonem pomocí elektromotoru. Již o rok později objekt změnil majitele, kterým se stala Ústřední jednota českých hospodářských společenstev v Království českém, která vlastnila i vedlejší východní dům čp. 1985. O rok později provedla drobné stavební práce propojující oba objekty pro účely redakce časopisu. K drobnějším pracem pak došlo v roce 1920, kdy byly do suterénu severního křídla
umístěny dvě
tiskařské rotačky
Českomoravských podniků tiskařských. Asi k nejzásadnější stavební úpravě severního křídla došlo v roce 1926 kdy bylo v rekordně krátkém čase necelých dvou měsíců přistavěno třetí patro projevující se na severní fasádě jako regulérní podlaží a na jižní fasádě jako mansarda vložená do střechy, která byla opět sedlová. V této základní podobě se dům dochoval dodnes. Další stavební úpravy se již týkaly drobností, nebo interiérových úprav. V roce 1960 byl upravován elektrický výtah v severovýchodním rohu dvora a byla zbudována strojovna v šachtě pod úrovní dvora, tak jak se dochovala dodnes. V roce 1977 byly upravovány
30
kanceláře ve druhém a třetím patře vložením středové chodby, tak aby se dalo vytvořit a využívat více samostatně přístupných kanceláří. Zároveň vzniklo i sociální zázemí a kuchyňky v místech, kde původně bylo v západním traktu severního křídla sociální zařízení a zapuštěné lodžie severní fasády. Pravděpodobně po polovině 80. let 20. století se obnovovaly omítky fasád a pak zase znovu v roce 1992. Největší adaptace suterénu, zachované z valné většiny dodnes, proběhly v roce 1994, kdy byl společně s přízemím upravován pro jídelnu samoobslužného stravování soukromou firmou Biogastro s. r. o. V roce 1997 dům čp. 1984 na Novém Městě získalo Ministerstvo vnitra České republiky, které hned provedlo modernizaci rozvodů vody a elektro a obdobnou úpravu prostor přízemí a prvního patra na kanceláře jako dříve proběhly ve vyšších podlažích. Z té doby je pravděpodobně zachováno větší množství rámových jednokřídlých interiérových dveří napodobujících dochované historické předlohy z doby stavby domu. O rok později byla instalována teplovodní kotelna. Někdy poté bylo do středního traktu přízemí západního křídla instalováno ocelové přestropení. Po roce 2000 došlo nejprve na severním křídle (2005) a později i na západním křídle (2010) k výměně střešní krytiny.
31
ARCHITEKTONICKO HISTORICKÉ HODNOCENÍ Severní a západní křídla jsou součástí velké novostavby domu čp. 1984 na počátku 20. století postavené v moderním secesním stylu. Ten se i v těchto částech domu projevil v některých zdobných detailech na hlavním schodišti domu a v místnostech druhého patra. Velmi zajímavé je také řešení zastropení severního dvora a jeho zpřístupnění pomocí točitého schodiště. Z původní stavby je v objektech zachována řada hodnotných uměleckořemeslných prvků okenních a dveřních výplní. Celkově jde o hodnotné objekty zachované v nepříliš pozměněném stavu dokládající dobovou obytnou a administrativní činžovní výstavbu na počátku 20. století v Praze.
DOPORUČENÍ PRO REKONSTRUKCI Veškerá doporučení v této kapitole jsou pouze názorem zpracovatele stavebně historického průzkumu a nenahrazují posuzování případných změn objektu orgány státní památkové péče podle § 14 zák. č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči v platném znění. Proto jsou také v zásadě velmi stručná a obecná a spíše mají napomoci ke správnému výběru směřování postupu citlivé obnovy stavby, kterou je nutné konkrétně zvažovat z mnoha dalších hledisek. Objekt je dnes po celkové rekonstrukci, do nedávna permanentně využívaný a pečlivě udržovaný. Celkově je ve velmi dobrém stavebně – technickém stavu. Při udržovacích nebo plánovaných větších stavebních pracích je vhodné respektovat následující zásady a náměty: – maximální zachování autentických konstrukcí, materiálů a detailů – pokud je to v souladu s plánovaným využitím, snaha o obnovení původní dispozice a komunikačních vazeb – obnova pomocí tradičních konstrukcí tesařského, truhlářského a zednického charakteru
32
SEZNAM PŘÍLOH Historické plány 1) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Situace stavenišť rozděleného pozemku čp. 1006, 1902, Matěj Blecha (všechny plány Úřad městské části Praha 1, Stavební úřad, oddělení sekretariát a stavební archiv). 2) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Původní stavební plány domu schválené 28. 10. 1902, půdorys sklepů, 1902, Matěj Blecha. 3) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Původní stavební plány domu schválené 28. 10. 1902, půdorys přízemí, 1902, Matěj Blecha. 4) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Původní stavební plány domu schválené 28. 10. 1902, půdorys I. patra, 1902, Matěj Blecha. 5) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Původní stavební plány domu schválené 28. 10. 1902, půdorys krovu, 1902, Matěj Blecha. 6) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Původní stavební plány domu schválené 28. 10. 1902, uliční průčelí, 1902, Matěj Blecha. 7) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Původní stavební plány domu schválené 28. 10. 1902, svislý podélný řez, 1902, Matěj Blecha. 8) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plány změn na dvorním traktu schválené 15. 5. 1903, půdorys sklepů, 1903, Matěj Blecha. 9) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plány změn na dvorním traktu schválené 15. 5. 1903, půdorys přízemí, 1903, Matěj Blecha. 10) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plány změn na dvorním traktu schválené 15. 5. 1903, půdorys I. patra, 1903, Matěj Blecha. 11) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plány změn na dvorním traktu schválené 15. 5. 1903, půdorys II. patra, 1903, Matěj Blecha. 12) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plány změn na dvorním traktu schválené 15. 5. 1903, svislý příčný řez, 1903, Matěj Blecha. 13) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plán změny uliční fasády schválený 2. 6. 1903, uliční průčelí, 1903, Matěj Blecha. 14) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plán na zastřešení skladiště schválený 1. 8. 1903, Matěj Blecha. 15) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plán úprav východního křídla schválený 30. 11. 1903, svislý příčný řez, 1903, V. Nekvasil.
33
16) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plán na připojení kanalizace schválený 6. 8. 1907. 17) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plán na povolení užívání dílny schválený 2. 4. 1908, sklep, půdorys a řez, Jan Voráček. 18) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plán zřízení vedlejšího schodiště a plán adaptace domů čp. 1984 a 1885 schválený 12. 7. 1912, půdorys přízemí, Jaroslav Libánský. 19) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plán zřízení vedlejšího schodiště a plán adaptace domů čp. 1984 a 1885 schválený 12. 7. 1912, půdorys a svislé řezy, Jaroslav Libánský. 20) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plán na postavení dvou rotaček schválený 21. 1. 1920, půdorys sklepů, Jaroslav Libánský. 21) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plán nástavby kanceláří na severním traktu, 1926, půdorys III. patra, V. Pilz. 22) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plán nástavby kanceláří na severním traktu, 1926, půdorys krovu a svislý příčný řez, V. Pilz. 23) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plán nástavby kanceláří na severním traktu, 1926, dvorní průčelí a situace, V. Pilz. 24) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plány stavby výtahu, 1960. 25) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plány skutečného provedení stavebních úprav pro jídelnu Dolní mlýn, 1994, půdorys sklepů, J. Jarošová. 26) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plány skutečného provedení stavebních úprav pro jídelnu Dolní mlýn, 1994, půdorys sklepů, J. Jarošová. 27) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plány skutečného provedení stavebních úprav pro jídelnu Dolní mlýn, 1994, půdorys přízemí, J. Jarošová. 28) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plány skutečného provedení stavebních úprav pro jídelnu Dolní mlýn, 1994, půdorys přízemí, J. Jarošová. 29) Praha, Nové Město, dům čp. 1984. Plány skutečného provedení stavebních úprav pro jídelnu Dolní mlýn, 1994, půdorys zařízení přízemí, J. Jarošová.
Fotodokumentace současného stavu Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Celkový pohled od jihu (všechna foto M. Panáček 2015). Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Jižní fasáda, spodní část, pohled od jihu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Jižní fasáda, horní část, pohled od jihu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Jižní fasáda, detail štukového znaku, pohled od jihu.
34
Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Střecha, pohled od jihu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, západní křídlo. Východní fasáda, horní část, pohled od východu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, západní křídlo. Východní fasáda, spodní část, pohled od východu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, západní křídlo. Východní fasáda, detail hlavního vstupu, pohled od východu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Prostor bývalého výtahu, pohled od jihozápadu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Zastřešený dvůr na severní straně, střechy, pohled od západu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Zastřešený dvůr na severní straně, střechy, pohled od západu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Zastřešený dvůr na severní straně, střechy, pohled od západu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Zastřešený dvůr na severní straně, detail tělesa točitého schodiště, pohled od jihu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, západní křídlo. Přízemí, hlavní schodiště, pohled od jihu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, západní křídlo. Přízemí, vstup na hlavní schodiště, pohled od severu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, západní křídlo. Přízemí, místnost středního traktu, pohled od severu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Přízemí, západní trakt, pohled od jihu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Přízemí, západní trakt, nejsevernější místnost s tělesem točitého schodiště, pohled od jihozápadu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Přízemí, západní trakt, nejsevernější místnost s tělesem točitého schodiště, pohled od severu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Přízemí, střední příčný trakt, pohled od západu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Přízemí, jižní příčný trakt, západní místnost, pohled od severovýchodu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Přízemí, jižní příčný trakt, západní místnost, klenby, pohled od severovýchodu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Přízemí, severní příčný trakt, západní místnost, pohled od severovýchodu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, západní křídlo. Sklepy, chodba pod schodištěm, pohled od severovýchodu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, západní křídlo. Sklepy, chodba pod jižními trakty, pohled od severu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, západní křídlo. Sklepy, místnost pod jižním traktem, větrací otvor, pohled od severozápadu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Sklepy, chodba středního příčného traktu, pohled od východu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Sklepy, jižní příčný trakt, západní místnost, pohled od severu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Sklepy, jižní příčný trakt, východní místnost, pohled od severu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Sklepy, jižní příčný trakt, střední místnost, detail strojovny výtahu, pohled od severu.
35
Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Sklepy, severní příčný trakt, západní místnost, pohled od jihu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Sklepy, severní příčný trakt, střední místnost, pohled od jihozápadu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Sklepy, severní příčný trakt, střední místnost, pohled od severovýchodu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Sklepy, zastřešený severní dvůr, východní prostor, pohled od jihovýchodu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Sklepy, zastřešený severní dvůr, východní prostor, pohled od západu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Sklepy, zastřešený severní dvůr, východní prostor, prosklený strop, pohled od západu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Sklepy, zastřešený severní dvůr, východní prostor, detail konstrukce proskleného stropu, pohled od západu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Sklepy, zastřešený severní dvůr, východní prostor, detail větracího systému, pohled od jihu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Sklepy, zastřešený severní dvůr, východní prostor, dřevěná konstrukce střechy, pohled od západu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Sklepy, zastřešený severní dvůr, západní prostor, těleso točitého schodiště, pohled od severu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Sklepy, zastřešený severní dvůr, západní prostor, prosklený strop, pohled od severu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, západní křídlo. Přízemí, schodiště do I. patra, pohled od severovýchodu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, západní křídlo. Přízemí, schodiště do I. patra, detail zábradlí, pohled od západu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. I. patro, vstupní dveře, pohled od jihu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. I. patro, západní trakt, pohled od jihu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. I. patro, střední příčný trakt, pohled od západu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. I. patro, střední příčný trakt, pohled od východu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. I. patro, severní příčný trakt, západní místnost, pohled od jihu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. I. patro, severní příčný trakt, západní místnost, detail větrání, pohled od jihovýchodu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, západní křídlo. I. mezipatro, podesta schodiště, pohled od severu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, západní křídlo. I. mezipatro, střední trakt, okna ve východní stěně, pohled od severozápadu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, západní křídlo. I. mezipatro, střední trakt, vestavěná skříň v západní stěně, pohled od severovýchodu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, západní křídlo. I. mezipatro, střední trakt, pohled od jihu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, západní křídlo. I. mezipatro, jižní trakt, pohled od severu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, západní křídlo. I. mezipatro, schodiště do II. patra, okna ve východní stěně, pohled od jihozápadu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, západní křídlo. II. patro, podesta schodiště, pohled od jihovýchodu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. II. patro, západní trakt, pohled od jihu.
36
Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. II. patro, střední příčný trakt, pohled od západu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. II. patro, jižní příčný trakt, východní místnost, pohled od jihu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. II. patro, jižní příčný trakt, východní místnost, detail mřížky větrání, pohled od západu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. II. patro, severní příčný trakt, východní místnost, detail štuků v supraportě, pohled od severu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. II. patro, severní příčný trakt, východní místnost, detail štuků na stropě, pohled od severu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. II. patro, severní příčný trakt, střední místnost, pohled od západu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. II. patro, severní příčný trakt, střední místnost, pohled od jihovýchodu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. II. patro, severní příčný trakt, střední místnost, detail štuků na stropě, pohled od jihozápadu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. II. patro, severní příčný trakt, střední místnost, detail štuků na stropě, pohled od jihozápadu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. III. patro, vstupní dveře, pohled od jihovýchodu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. III. patro, západní trakt, pohled od jihu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. III. patro, střední příčný trakt, pohled od západu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. III. patro, severní příčný trakt, západní místnost, pohled od jihu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, západní křídlo. III. mezipatro, střední trakt, okna ve východní stěně, pohled od severozápadu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, západní křídlo. III. mezipatro, střední trakt, vestavěná skříň v západní stěně, pohled od severovýchodu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, západní křídlo. III. mezipatro, jižní trakt, pohled od severu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, západní křídlo. III. mezipatro, jižní trakt, pohled od jihu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, západní křídlo. III. mezipatro, schodiště na půdu, pohled od severozápadu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, západní křídlo. Krov pultové střechy, pohled od severu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Krov sedlové střechy, pohled od západu. Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní křídlo. Krov sedlové střechy, pohled od severozápadu.
37
Plánová příloha Stavebněhistorické vyhodnocení Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní a západní křídlo, půdorys 1. podzemního podlaží, stavebněhistorické vyhodnocení (kresba M. Panáček s použitím zaměření GEOline spol. s r.o. 2015). Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní a západní křídlo, půdorys 1. nadzemního podlaží a 1. mezipodlaží, stavebněhistorické vyhodnocení (kresba M. Panáček s použitím zaměření GEOline spol. s r.o. 2015). Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní a západní křídlo, půdorys 2. nadzemního podlaží, stavebněhistorické vyhodnocení (kresba M. Panáček s použitím zaměření GEOline spol. s r.o. 2015). Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní a západní křídlo, půdorys 3. nadzemního podlaží a 3. mezipodlaží, stavebněhistorické vyhodnocení (kresba M. Panáček s použitím zaměření GEOline spol. s r.o. 2015). Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní a západní křídlo, půdorys 4. nadzemního podlaží, stavebněhistorické vyhodnocení (kresba M. Panáček s použitím zaměření GEOline spol. s r.o. 2015). Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní a západní křídlo, půdorys krovu a 5. mezipodlaží, stavebněhistorické vyhodnocení (kresba M. Panáček s použitím zaměření GEOline spol. s r.o. 2015). Praha, Nové Město, dům čp. 1984, západní křídlo, půdorys krovu, stavebněhistorické vyhodnocení (kresba M. Panáček s použitím zaměření GEOline spol. s r.o. 2015).
Architektonický a stavebněhistorický význam Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní a západní křídlo, půdorys 1. podzemního podlaží, architektonický a stavebněhistorický význam (kresba M. Panáček s použitím zaměření GEOline spol. s r.o. 2015). Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní a západní křídlo, půdorys 1. nadzemního podlaží a 1. mezipodlaží, architektonický a stavebněhistorický význam (kresba M. Panáček s použitím zaměření GEOline spol. s r.o. 2015). Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní a západní křídlo, půdorys 2. nadzemního podlaží, architektonický a stavebněhistorický význam (kresba M. Panáček s použitím zaměření GEOline spol. s r.o. 2015). Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní a západní křídlo, půdorys 3. nadzemního podlaží a 3. mezipodlaží, architektonický a stavebněhistorický význam (kresba M. Panáček s použitím zaměření GEOline spol. s r.o. 2015).
38
Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní a západní křídlo, půdorys 4. nadzemního podlaží, architektonický a stavebněhistorický význam (kresba M. Panáček s použitím zaměření GEOline spol. s r.o. 2015). Praha, Nové Město, dům čp. 1984, severní a západní křídlo, půdorys krovu a 5. mezipodlaží, architektonický a stavebněhistorický význam (kresba M. Panáček s použitím zaměření GEOline spol. s r.o. 2015). Praha, Nové Město, dům čp. 1984, západní křídlo, půdorys krovu, architektonický a stavebněhistorický význam (kresba M. Panáček s použitím zaměření GEOline spol. s r.o. 2015).
39
