DLOUHODOBÝ ZÁMĚR ŠKOLY

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická,Ústí nad Labem, Resslova 5, příspěvková organizace

PSČ 400 01

sekretariát: 475 240 054, fax 475 240 077 ředitel: 475 240 051, zástupci 475 240 0 52 ústředna: 475 240 050 Web: www.spsul.cz E-mail: [email protected]

DLOUHODOBÝ

Škola:

ZÁMĚR

ŠKOLY

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická Resslova 5, Ústí nad Labem příspěvková organizace

V Ústí nad Labem říjen 2003

Zpracoval Ing.Václav Komín ředitel školy

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická, Ústí nad Labem, Resslova 5, příspěvková organizace Obsah

A.

B.

C.

Místní a regionální specifika rozvoje spádové lokality školy A1

Demografické podmínky v působišti školy A 1.1. Stručná charakteristika a historie školy A 1.2. Spádová oblast školy A 1.3. Počty žáků narozených v kraji

A2

Vzdělanostní struktura obyvatelstva spádové oblasti

A3

Specifika rozvoje ekonomiky a trhu práce A 3.1. Rozvoj ekonomiky v kraji A 3.2. Rozhodující zaměstnavatelé spádové oblasti A 3.3. Celoživotní vzdělávání A 3.4. Míra a příčiny zaměstnanosti

A4

Vzdělávací soustava a vzdělávací nabídka spádové oblasti A 4.1. Naplněnost základních škol A 4.2. Ostatní střední školy A 4.3. Dostupnost VOŠ a VŠ A 4.4. Reálný vývoj SPŠ S a E, Resslova 5, Ústí n.L.

Cíle rozvoje školy B1

Cíle a B 1.1. B 1.2. B 1.3. B 1.4. B 1.5.

priority SPŠS a E Úkoly pro rok 2004 Úkoly v roce 2005 Úkoly v roce 2006 Úkoly v roce 2007 Úkoly v roce 2008

B2

Stanovení budoucí struktury, výkonů a kapacity B 2.1. Reakce na pokrok techniky B 2.2. Stanovení budoucích výkonů B 2.3. Vyjádření ke kapacitě školy

B3

Rozvoj materiálně technického vybavení B 3.1. Výhled nákladů investice B 3.2. Náklady na učební pomůcky B 3.3. Využití nemovitého majetku ve správě školy

Očekávané důsledky C1

Postoj ŠMT KÚ ÚK

C2

Spolupráce s ÚP Ústí nad Labem a HK

C3

Spolupráce s potencionálními zaměstnavateli absolventů 2 / 13

Koncept 1 27.10.2003

Dlouhodobý záměr 04 - 08

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická, Ústí nad Labem, Resslova 5, příspěvková organizace

Dlouhodobý záměr SPŠS a E, Resslova 5, Ústí nad Labem Při tvorbě dlouhodobého záměru se vycházelo z dokumentu o dlouhodobém vývoji škol a školních zařízení ústeckého kraje zpracovaného odborem školství, mládeže a tělovýchovy KÚ ÚK. Dále z údajů Českého statistického úřadu Ústí nad Labem o demografickém vývoji kraje a dále z ekonomických dat, plánu rozvoje trhu a plánu investičních záměrů Krajského úřadu Ústeckého kraje. Cílem záměru je vytvořit moderní školu technického směru v souladu se záměry KÚ ÚK.

A 1.1. Stručná charakteristika a historie školy Škola byla založena v roce 1910 jako mistrovská pokračovací škola pro vyučené. Její provoz byl přerušen oběma válkami. Po druhé světové válce byla v roce 1945 zahájena výuka strojírenských oborů. V roce 1960 následoval obor elektrotechnický a od roku 1977 obor automatizační technika. V těchto oborech pokračuje výuka dodnes. Strojírenství je specializováno na zaměření provoz a údržba vozidel a počítačová grafika. Elektrotechnika obsahuje dvě zaměření a to počítačové projektování a počítačové aplikace.

A 1.2. Spádová oblast školy Dle stávající skladby dojíždějících studentů jsou spádovou oblastí následující okresy Ústeckého kraje: Litoměřice: do školy dojíždí z tohoto okresu tradičně největší počet studentů. V dlouhodobém průměru je to 22%. Stávající počet studentů dojíždějících je 86 což představuje 19%. Tato skutečnost je dána tím, že v tomto okrese nepůsobí žádná státní průmyslová škola specializovaná na obory s trojní a elektrotechnické. Teplice: podstatně menší procento studentů než z Litoměřic dojíždí do školy z tohoto okresu. Převážně jsou to studenti elektrotechnických oborů, které nejsou v nabídce SPŠ Teplice. V součastné době je to 27 studentů tj. 6%. Děčín: pro školu nejméně významný okres vzhledem k existenci SPŠ v Děčíně, která nabízí stejné oborové specializace. U oboru strojního i elektrotechnického je však zaměření rozdílné. Důvody dojíždění z tohoto okresu jsou dány vazbou na naší školu (studium rodičů nebo prarodičů) a stabilní, jednoznačnou nabídkou zaměření. V tomto období u nás studuje 11 studentů, což představuje 25%. Jedná se stejně jako z okresu Teplic o studenty elektro oborů. Ústí nad Labem: škola je určena pro vzdělávání žáků ústeckých škol a proto je procento studujících nejvyšší 72,5%, což představuje celkem 327 studentů. Tento okres je tedy pro školu nejvýznamnější a jeho další rozvoj pro působení školy rozhodující. 3 / 13 Koncept 1 27.10.2003



A 1.3. Počty žáků narozených v kraji Počty narozených dětí dle údajů statistického úřadu, které kulminovaly v roce 1974 (v kraji narozeno 17 388 dětí) se v průběhu zpracovávaného období dlouhodobého záměru dramaticky nemění. Ve srovnání se stávajícími studenty s rokem narození 1985 – 1988, kterých se v daných letech narodilo kolem 11 300 se jedná v průběhu let 1989 – 1992 o pokles na průměr 10 500 narozených dětí (podrobněji viz tabulka I) Složitější situace nastane u dalších ročníků, kdy dochází k poklesu až na 7 747 narozených dětí v roce 1999. Kritické roky tedy začínají od školního roku 2009/2010 (viz tabulka I). V průběhu dalších čtyř let je nutno řešit situaci v počtu míst na středních školách a učilištích. Tuto situaci potvrzují i údaje uvedené ve „výhledu“ zpracovávaném ŠMT KÚ ÚK. (viz tabulka II)

A2

Vzdělanostní struktura obyvatelstva V zhledem k tomu, že situace je ve všech spádových okresech obdobná, zejména v procentuelním zastoupení nejvyššího dosaženého vzdělání i porovnatelná v absolutních číslech stačí sledovat pouze pro školu nejvýznamnější okres tj. ústecký. Ze statistických údajů je zřejmé, že podíl maturantů s klesajícím věkem věkových skupin stoupá. Také z tabulky I této zprávy je tato situace zřejmá. Je obecně známo, že ve srovnání s ostatními kraji je vzdělanost v ústeckém kraji nižší ( Ústí n.L. 9% VŠ, Praha 40% VŠ) a v mezinárodním srovnání zaostává ve vzdělanosti i republika. Odborné vzdělání s maturitou umožňuje pokračovat v dalším vzdělání (VOŠ, Bc, VŠ) a V případě neúspěchu ve studiu je pro studenta snazší získat práci vzhledem již získané profesi.

A 3.1. Rozvoj ekonomiky v kraji Dle investičních záměrů strategických investorů zveřejněných na internetových stránkách kraje bylo proinvestováno v kraji do roku 2002 nejvíce do automobilového průmyslu. Bylo vybudováno celkem sedmnáct továren na výrobu komponentů pro automobily. Severočeský region je na prvním místě v Evropě v objemu peněz vložených do této výroby. Jedná se celkem o 415 milionů US a vytvoření celkem 3 752 pracovních míst. SPŠ má vytvořeny podmínky pro uzavření smlouvy o spolupráci s Japonskou firmou TRCZ s.r.o. Personální manažeři projevili zájem o absolventy školy ze všech realizovaných oborů. První kontakty proběhly formou besedy se studenty a je připravena exkurze do továrny po najetí výroby. Jedním z důvodů vstupu této společnosti na náš trh je dostatek kvalifikovaných pracovních sil. Ve strojírenské výrobě jsou pak připraveny investice ve výši 45,4 mil. US a vytvoření 262 pracovních míst. V elektrotechnice bylo do roku 2002 proinvestováno celkem 49,4 mil. US a vytvořeno celkem 1600 pracovních míst. V kraji jsou již dnes výrazně zastoupeny odvětví výroby a rozvodu elektřiny (26-41 M 002), vody, plynu ( 23-41 M 001) a dopravy ( 24-45 M 004).

4 / 13 Koncept 1 27.10.2003



A 3.2. Rozhodující zaměstnavatelé Základní spádový okres Ústí nad Labem je tradičně silnou průmyslovou oblastí. Rozvinutý průmysl je i dopravně dostupných městech Děčín, Roudnice n.L., Lovosice. Zaměstnanost zde zajišťují podniky vzniklé z gigantů minulé doby. Ve spádové oblasti školy je evidováno 29 podniků nad 100 zaměstnanců. Z tohoto počtu má škola uzavřené smlouvy o spolupráci s celkem čtyřmi podniky. Uzavření těchto smluv bylo iniciováno zájmem ze strany podniku o zaměstnání absolventů školy. Jedná se o tyto podniky: 1) 2) 3) 4) 5)

FEROX a.s. - Děčín MEVA a.s. - Roudnice n.L. Chabařovické strojírny – Ústí n.L.-Chabařovice METAL a.s. - Ústí n.L. – Trmice MARTIA a.s.- Ústí n.L.

Vedle těchto akciových společností škola spolupracuje i s menšími společnostmi a to firmou KROB s.r.o., Teplice, CHVALIS, Litoměřice. A 3.3. Celoživotní vzdělávání V této oblasti je nejúspěšnější spolupráce s a.s. Metal , Ústí n.L. - Trmice. Spolupráce spočívá v pravidelných kurzech pro zaměstnance a.s. Metal v oblastech slévárenství, obrábění a čtení technických výkresů. V průběhu čtyřleté spolupráce bylo celkem uspořádáno 40 kurzů, kterých se zúčastnilo 142 zaměstnanců a.s. Metal, Ústí n.L. Problém je v uvolňování pracovníků z výrobního procesu a proto je těžiště výuky přesunováno do volných dnů. Z těchto důvodů byl zpracován školou modulový způsob výuky a tím, že ve spolupráci s Hospodářskou komorou bude výuka nabídnuta dalším podnikům. Tento projekt není zatím uzavřen. Ve spolupráci s ÚP Ústí n.L. a agenturou Persona grata zajišťovala škola výuku dosud na čtyř rekvalifikačních kurzech pro nezaměstnané. Další kurzy jsou připraveny a jejich realizace je závislá na činnosti úřadu práce. A 3.4. Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti v ústeckém kraji je nejvyšší v ČR a pohybuje se kolem 16%. V okresech spádové oblasti školy je cca 14%. Při sledování uplatnění absolventů v praxi spolupracujeme s ÚP Ústí n.L. a k 18.2. 2003 bylo v evidenci 9 absolventů školy. Z rozboru této skutečnosti vyplynuly celkem tři zásadní důvody nezaměstnanosti: a) b) c)

chybějící praxe nezájem o nástup do praxe nezaměstnanost je záměrná a absolvent pracuje v šedé ekonomice

Pro odstranění těchto důvodů byla na škole učiněna tato opatření: 1)

S výše uvedenými podniky byla navázána širší spolupráce s jejich podílem na ovlivnění studia, zejména ve čtvrtém ročníku. Tím dojde k seznámení studenta s podnikem a naopak. Zaměstnavatel pak zná pracovní morálku studenta a má usnadněné rozhodování o jeho příjetí. Tento postup je dobře zaveden u oboru 23-45-M 004, zaměření „provoz a údržba vozidel“. 5 / 13

Koncept 1 27.10.2003



2)

V této oblasti se snažíme posílit výchovnou složku vzdělávacího procesu seznámením vyučujících s problémem, zavedením funkce výchovného poradce pro volbu povolání a v neposlední řadě rozšiřováním spolupráce s personální agenturou Job Market. Tato agentura přednáší ve čtvrtém ročníků studentům v cyklu „jak se ucházet o zaměstnání“.

3)

Tento bod z naší pozice těžko ovlivníme a dosud jsme nenašli vhodný způsob působení na společnost.

A 4.1. Naplněnost základních škol Je zřejmá z tabulky II tohoto záměru a dle záměrů uvedených v komentáři k tabulce I je zřejmé, že naplnění školy pravděpodobně zůstane i nadále na hranici její kapacity. Je nutno posoudit vyváženost náročnosti studia a požadavků s odrazením studentů od studia, ať už z nechutí se učit nebo možnosti získání stejného stupně vzdělání snazším způsobem.

A 4.2. Ostatní střední školy Dle údajů Českého statistického úřadu Ústí n.L. je ve spádové oblasti SPŠ celkem 45 středních odborných škol na kterých studuje celkem 9 595 studentů (situace v roce 2001). Bohužel není zřejmé kolik škol je technického zaměření. Konkrétní situace je v jednotlivých okresech je analyzována u úvodu tohoto záměru. Z rozboru této situace z hlediska průmyslových škol pak vychází charakteristika spádové oblasti. Situace se však mění při zohlednění nabídky studijních oborů středních odborných škol. V oborovém shluku 26 nabízí v okrese Ústí n.L. studijní obor OUT u Panského dvora jeden a SOŠ elektrotechnická tři studijní obory s maturitou. O naplněnosti těchto tříd bohužel nejsou na SPŠ k dispozici informace. Spolupráce s těmito shodně zaměřenými školami je na minimální úrovni v oblastech pedagogické i materiální a omezuje se na výpomoc v krizových situacích. Horizontální prostupnost je realizována s OUT, ale je pouze jednosměnná, neúspěšní studenti SPŠ odchází na OUT. Opačným směrem nebyl za posledních deset let zaznamenán žádný přestup.

A 4.3. Dostupnost VOŠ a VŠ Pro pokračování v dalším studiu se rozhodne kolem 60ti % našich absolventů. Tato skutečnost je pro školu rozhodně dobrou vizitkou, ale komplikuje naší snahu o spolupráci s potencionálními zaměstnavateli. Přesto se snažíme, aby absolventi na VŠ uspěli rozšířením hodin matematiky a matematicko-fyzikálními kroužky. Zájem zaměstnavatelů vzrůstá do té míry, že nabízí absolventům za příslib nástupu podporu na VŠ a objevují se první nabídky stipendií (MEVA a.s., Roudnice n.L.). Převážná část našich absolventů je při studiu VŠ technického směru úspěšná. 6 / 13 Koncept 1 27.10.2003



A 4.4. Reálný vývoj SPŠ Při zvažování dalšího reálného vývoje školy byly postupně zvažovány tyto vývojové cíle:

B 1.

1)

Technické lyceum - vzhledem k podmínce neměnné kapacity školy nezajišťuje práci pro stávající pedagogický sbor, zejména ne pro vyučování odborných předmětů, jejichž výuka je omezena proti stávajícím učebním plánům. Specializované předměty sociálního a právního charakteru bychom museli zajistit externí výukou, která vždy přináší určité problémy. Cílem studia je příprava na VŠ a je omezena v odborné části výuky. Hendikep průmyslováků ve znalostech, zejména matematiky pro studium VŠ nahrazujeme matematicko-fyzikálními kroužky a individuálními konzultacemi.

2)

VOŠ - při marketingovém průzkumu zájmu o tento způsob studia bylo zjištěno, že zájem z jiných škol je minimální a vlastní absolventi projevovali zájem o studium pouze podprůměrní studenti. Tato situace je mimo jiné způsobena nabídkou UJEPu v Ústí n.L., která nabízí bakalářské studium strojírenského managementu na ústavu řízení výroby. Z těchto důvodů nebyl program VOŠ zařazen do nabídky školy.

3)

Ve spádové oblasti chybí nabídka bakalářského studia v oborech elektro, z tohoto důvodu bylo zahájeno před dvěma lety jednání s ústavem řízení výroby na UJEPu. Byly zpracovány učební plány s tím, že ústav posoudí a zpracuje další postup. Tyto kroky byly zřejmě nedostatečné a mělo součastně dojít k jednání se sociálními partnery za účasti odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. V dalším vývoji SPŠ je reálné pokračovat v zahájených trendech a naplňovat stávající kapacitu.

Cíle a priority školy V dalším rozvoji a záměrech školy je udržet stávající naplněnost tj. na cca 95% kapacity. Tohoto cíle dosáhnout zejména: a) Zlepšováním image školy na veřejnosti např. dalším provozováním sportovního zařízení pro veřejnost (kurty). b) Stabilizovanou nabídkou stávajících studijních oborů. V rámci zaměření oborů pak pružně reagovat na moderní technické trendy ve vývoji a potřeby regionu. c) Udržováním stávajícího rozsahu doplňkové činnosti, získávat jak potřebné vybavení, tak finanční potřeby na další rozvoj školy mimo rozpočet.

B 1.1. Úkoly pro rok 2004 V pedagogické činnosti zachovat stávající rozsah akcí pořádaných školou pro veřejnost a zejména pro žáky základních škol. Tuto činnost je nutno provádět i ve všech dalších letech. 7 / 13 Koncept 1 27.10.2003



V rámci akce SIP VZ a jak v základním rozsahu, tak i v modulech P - M1 a P - M2. Pro uskutečnění tohoto cíle bylo již proškoleno celkem sedm pedagogů školy na školitele P1. Vzhledem k novému postoji MŠMT k získávání řidičského průkazu specializace 24-45 M 004, kdy úpravou učebního plánu 23654/01-23 z 24.8.2001 metodickým pokynem čj. 17040/03-23 je předepsáno pro studenty získání řidičského průkazu skupiny „C“ zajistit, aby dotaci, kterou na realizaci tohoto rozhodnutí získala škola. Pro realizaci tohoto záměru je nutno, aby minimálně tři pedagogové školy získali profesní osvědčení pro danou skupinu.

B 1.2. Úkoly pro rok 2005 Vzhledem k předpokládaném ukončení celostátní akce SIP VZ rozšířit doplňkovou činnost tak, aby zisky z této činnosti se udržely na stávající hodnotě Kč 150.000,- za rok. Vyřešit a uzavřít majetkové vztahy tak, aby těchto peněz bylo možné použít na dokončení stavebních úprav tříd. Tím bude možno v prodlouženém termínu naplnit vyhlášku 107 a 108 Sb. z roku 2001 o psychohygienických podmínkách výuky.

B 1.3. Úkoly pro rok 2006 Dokončit propojení sítě PC v celém objektu školy a vybudovat audiovizuální pracoviště v dílnách SPŠ. Provést rozbor podílu vlastní manualní práce studentů a audiovizuální demonstrací skutečných výrobních procesů pomocí moderních informačních technologií. Tím úzce propojit práci v hodinách laboratoří (studenti se v nich zabývají praktickou činností) s hodinami výuky věnovaných praktické výuce v předmětu praxe.

B 1.4. Úkoly pro rok 2007 Ukončením vybavenosti jednotlivých tříd audiovizuální technikou a informačními technologiemi (velkoplošnou TV + propojenou s PC napojeným na internet a DVD) zrušit systém kmenových tříd a výuku provádět vždy v učebně zaměřením a vybavením specializovanou na danou skupinu vyučovacích předmětů.

B 1.5. Úkoly pro rok 2008 Vzhledem k tomu, že se jedná o zlomový rok, v počtu žáků devátých tříd základních škol se musí věnovat maximální pozornost propagaci školy na základních školách. Součastně s tím v rámci zahájení příprav na oslavy stálého výročí provozu školy v maximální míře věnovat pozornost informovanosti veřejnosti o úspěších školy v dosavadní historii, kariéře nejúspěšnějších absolventů, podílu zaměstnanců (absolventů SPŠ) v menegmentu úspěšných podniků atd. 8 / 13 Koncept 1 27.10.2003



B 2.

Stanovení budoucí struktury, výkonu a kapacity SPŠ

B 2.1. Reakce na společenskou potřebu a změny technologií Jak již bylo v této zprávě konstatováno, jsou obory vyučované na škole vyhovující pro uspokojení společenské poptávky, zejména při posuzování rozvoje průmyslového, rozvoje kraje a rozboru investic do průmyslových zón. Vyhovují i strategii zaměstnanosti. Volba zaměření v rámci oboru pak zajišťuje dostatečnou flexibilitu, jak na uvedené sociální požadavky, tak změny vyžadující výuku moderních technologií. Důležitým nositelem změn je však práce pedagogů u kterých je nutno vyvolat dostatečnou motivaci k tomu, aby se stali nositeli požadovaných změn a dokonce jejich iniciátory.Dostatečnou motivací podporovanou vedením školy snad splní připravovaný kariérní řád pro pedagogické pracovníky. Další motivací je prohlubování spolupráce s podniky, kdy v rámci doplňkové činnosti školy lze zpracovávat konkrétní úkoly z praxe. B 2.2. Stanovení budoucích výkonů Vzhledem k demografickému vývoji je nutno zachovat výkony na stávající úrovni. Zejména vzhledem k požadavku růstu vzdělanosti. V součastné době se však škola na růstu vzdělanosti nepodílí a podíl jejich absolventů k celkovému počtu maturantů ve spádové oblasti klesá.

B 2.3. Stanovení kapacity školy Stávající kapacita školy byla stanovena na 500 studentů za předpokladu využití stávajících prostor v optimálním režimu. Toto číslo představuje umístění 16ti tříd v budově školy. Zůstávají však některá pracoviště, která nejsou dostatečně využita (jedná se zejména o specializované laboratoře). V koncepci uvedené v kapitole B 1.4. by bylo možné zvýšit kapacitu na 600 studentů a pak by bylo vhodné otevírat dvě třídy se zaměřením na informační technologii tj. oborového shluku 26. Tento obor je však vyučován jako maturitní na dalších dvou učilištích spádové oblasti a není zřejmé zda při stávající šířce nabídky by došlo k naplnění dvou tříd náročného studia na průmyslové škole. B 3.

Rozvoj materiálně technického vybavení SPŠ V této oblasti je na nejhorší úrovni stavební stav budovy. Jak bylo zmíněno v předcházejícím textu v roce 2010 oslaví SPŠ stoletého trvání. Celou tuto dobu škola působí ve stejném areálu, zbudovaném k účelu výchovy techniků. V minulosti (1975 - 1980) došlo k nejnutnějším úpravám. Ty spočívaly v úpravě půdních prostor na nutné specializované učebny. K vylepšení technického stavu budovy pak byly provedeny rekonstrukce topení (z parního na horkovodní) rozvodů vody a kanalizace. V období nevyjasněných vlastnických vztahů nemovitosti nebylo do budovy investováno. Po přisouzení budovy Magistrátu města Ústí n.L. za dosud

9 / 13 Koncept 1 27.10.2003


Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická, Ústí nad Labem, Resslova 5, příspěvková organizace nejasných dohod byla v roce 1999 opravena střecha na objektu dílen a v roce 2001 na hlavní budově. Obě akce byly investovány z nájemného a na další údržbu nebyly finanční prostředky. Stávající požadavky na stavební investiční akce představují částku 21 milionů. V této částce však představuje výstavba tělocvičny hodnotu 15ti milionů.

B 3.1. Výhled nákladů investic Požadavky na investice pro výuku představují na SPŠ celkem hodnotu 7 750 000,-Kč. Tato částka se skládá celkem ze dvou oblastí investic. Investice do komplexního zbudování nových laboratoří ELE, MIT, AUTa STR dodavatelsky. Tato oblast vyžaduje celkem částku 1 555 000,-Kč a lze ji realizovat postupně. Pochopitelně však v co nejkratší době. Zbývá částka, která pak představuje investice do komerčních obráběcích strojů, které mají nahradit stávající dílenské vybavení stroji s datumem výroby kolem roku 1930. Tyto stroje používá škola vedle výuky i k skutečné komerční výrobě v rámci doplňkové činnosti. V poslední době se na trhu objevily výrobky firmy FERM s.r.o. nižších výkonů, ale vhodných k výuce. V součastné době je na škole zpracována studie o vhodnosti těchto strojů pro SPŠ vzhledem ke ztrátě příjmů z doplňkové činnosti. B 3.2. Náklady na učební pomůcky Dle stávajících požadavků správců sbírek a laboratoří představují náklady na učební pomůcky částku 300 tisíc korun. Nákup těchto pomůcek je požadován na základě zpracovaných koncepcí výuky v jednotlivých laboratořích a odstraňuje nevyhovující stav vzájemných zápůjček přístrojů mezi laboratořemi. Při stanovených prioritách školy tak, jak byly vytyčeny v kapitole B 2.1. však nebude tento proces nikdy uzavřen ke spokojenosti vyučujících s vlastnictvím nejmodernějších produktů.Někteří dodavatelé jdou cestou slev pro školství a tím rozšíření produktů. Takovou spolupráci realizujeme se softwarovou firmou 3E Praha s.r.o. Náklady na teoretickou výuku, jak odborných, tak společensko vědních předmětů jsou závislé na možnostech rozpočtu. Využívané jsou zejména audiovizuální přístroje a jejich potřebný počet a kvalita vždy zůstane na možnosti rozpočtu školy. B 3.3. Využití nemovitého majetku ve správě školy Stavební stav budov areálu byl popsán v úvodu kapitoly B 3. Výhodou zůstává snad pouze stav střech na dvou objektech (nová krytina). V roce 2003 bylo upraveno dle již citovaného zákona 107/2001 sbírky z celkového počtu osmnácti tříd celkem šest. Elektrorozvody v rekonstruovaných třídách jsou provedeny v mědi a připraveny tak, aby po rekonstrukci všech tříd na poschodí se mohla provést i rekonstrukce elektroinstalace na chodbách. K pronájmu nemovitostí školy nedochází dlouhodobě (výjimkou je 40 m2 pro nevzhlednou kantýnu). Při realizaci školení a kurzů je provedeno rozúčtování energií – krátkodobý pronájem. Samostatnou problematikou je školní hřiště. Škola nemá vlastní tělocvičnu a toto hřiště je v jarních a podzimních měsících využíváno pro výuku TV. V zimních měsících pak najímáme sportovní haly v nákladech cca 40 tisíc korun. Větší částkou zatížit rozpočet nelze. V ideálním zajištění výuky TV by se náklady pohybovaly na částce kolem 200 tisíc korun. Pro zviditelnění školy jsou kurty po ukončení výuky poskytnuty veřejnosti.Tím je zajištěna jejich ostraha a i údržba mimo rozpočet školy. 10 / 13 Koncept 1 27.10.2003



C

Očekávané důsledky Ideálním důsledkem po posouzení tohoto záměru by bylo rozhodnutí o další existenci školy a v případě rozhodnutí kladného pak daleko větší důvěra managementu školy. V součastné situaci to vypadá tak, že kontrolní orgány a krajští politici daleko lépe vědí co škole pomáhá a co je pro její práce potřebné.

C 1.

Spolupráce s ÚP Ústí nad Labem a Hospodářskou komorou Jak již bylo uvedeno povedlo se ve spolupráci s ÚP realizovat několik rekvalifikačních kurzů. Z časových důvodů byla další spolupráce převedena na zprostředkovatelské agentury. Několik kurzů bylo realizováno jejich prostřednictvím. Jedná se o agentury Persona grata, s.r.o. a AZ Conzulting. Daleko účelnější je však spolupráce s velkými podniky na revitalizačních programech a kurzech. Stávající spolupráce s ÚP Ústí nad Labem je pouze na úrovni sledování nezaměstnaných absolventů školy. Spolupráci s Hospodářskou komorou se dosud nepodařilo navázat. V případě rozšíření uvedených programů by však byla nutná, zejména při jejich zajišťování a obsazování.

C 2.

Spolupráce s ostatními školami Školy stejného zaměření v regionu kraje spolupracují zejména při zajištění maturitních zkoušek. Při výměně předsedů pak dochází k předávání informací o činnosti a organizačních záležitostech školy. Vzhledem k tomu, že se jedná o přední pedagogy daného oboru, přináší výměna i poznatky o pedagogické a metodické výuce na dané škole. Spolupráce se školami ve spádové oblasti již byla zmíněna v kapitole A 4.2. tohoto záměru.

C 3.

Spolupráce s potencionálními zaměstnavateli absolventů Je zcela prioritním programem školy. Pomocí této spolupráce lze úspěšně řešit a zdůvodnit potřebu školy v dané oblasti. Zajistit jaký si „nadstandard“ ve vybavenosti školy. Zjistit potřebu budoucí struktury, výkonů a kapacity školy. S výjimkou pěti akciových společností a dvou společností, s.r.o., které jsou již v tomto záměru jmenovány se úspěšně rozvíjí i spolupráce s několika automobilovými servisy, ať už značkovými nebo „garážovými“. Řada možných kandidátů spolupráce se omezí na shánění absolventů v době maturit. Rozšiřování spolupráce však stejně není únosné z časových důvodů. Pro zajištění zaměstnanosti absolventů by však bylo velice účelné zřízení funkce výchovného poradce pro volbu zaměstnání.

Zpracováno pro potřebu Krajského úřadu Ústeckého kraje v Ústí nad Labem.

Příloha : tabulka I + komentář tabulka II 11 / 13 Koncept 1 27.10.2003


I

Ročník narození

Rok maturity

Počet narozených v kraji

Počet narozených ve věkové skupině 5let

43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6

1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997

1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

11 202 11 152 1 893 13 704 14 278 13 479 12 806 12 478 12 096 12 819 13 970 15 158 16 568 17 388 17 388 16 763 16 253 15 374 15 352 14 805 13 141 12 333 11 998 11 998 11 735 11 429 11 442 11 447 11 191 11 223 10 689 10 734 10 726 10 156 9 491 9 163 8 199 7 781 7 785

O N Počet maturantů v dané věkové skupině v okrese

UL

LT

Σ

S

P

1 963

1 842

3 805

512

2 764

2 313

5 077

662

3 122

2 590

5 712

662

3 898

3 399

7 297

681

4 611

4 490

9 101

657

52 229

63 678

80 472

78 547

61 205 4.ročník 3.ročník 2.ročník 1.ročník 56 732

51 796

42 419

Š

107 83 87 110 125 151 106 142 149 114 104 127 162 147 141 140 137 99 150 131 112 93 0 128 87 102 105 114 121

% maturantů na SPŠ UL ze Σ

G

počet maturantů na SPŠ UL

E

Počet maturantů ve věkové skupině 5let

R

věková skupina

Tabulka I

13,5

13,0

11,6

9,3

4,6

Komentář k tabulce I Z tabulky je patrný nárůst maturantů školy v roce 1981, ve kterém poprvé maturovala specializovaná automatizační technika. K poklesu počtu maturantů došlo v roce 1995. V dalším období pak kolem roku 2000, ve kterém se nematurovalo. Toto jsou důsledky celospolečenských událostí. Pro další rozvoj školy je zřejmé, že podíl maturantů SPŠ na celkovém počtu maturantů ve spádové oblasti klesá. Vzhledem k významu a tradici je nutno kapacitu školy minimálně zachovat, a to i vzhledem k poklesu počtu žáků ZŠ. Tím dojde ke zvýšení podílu maturantů SPŠ na vzdělanosti obyvatelstva, což bude vzhledem ke kvalitě školy přínosem pro další rozvoj průmyslové výroby.

Tabulka II Počet žáků, kteří končí ZŠ ve spádové oblasti

školní rok okres

2003/04

2004/05

2005/06

2006/07

2007/08

DC

1 451

1 565

1 618

1 618

1 597

LT

1 249

1 222

1 356

1 360

1 353

TP

1 203

1 237

1 222

1 400

1 324

UL

1 173

1 235

1 319

1 475

1 327

Σ

5 076

5 259

5 515

5 853

5 601

DLOUHODOBÝ ZÁMĚR ŠKOLY

Recommend Documents