První republika Důležité dokumenty roku 1918: ●
Tříkrálová deklarace -program politických stran s ohledem na národnostní menšiny, samostatný stát spolu se Slovenskem - zkonfiskována vládou R–U - zveřejněna až 1/1918
První republika ●
Pittsburská dohoda - 30. 4. 1918 - TGM a představitelé česk. a sloven. krajanských organizací – spojení Čechů a Slováků v samostatném státě (pouze formální, neplatná)
První republika ●
Washingtonská deklarace - předchází jí pařížské Prohlášení nezávislosti jako dokument zahraničního odboje 18.10.1918 - výslovné odmítnutí monarchie a vyslovení se pro demokratické zřízení - TGM se hlásí k americkému modelu politiky - podle Deklarace nezávisl.
První republika ●
Martinská deklarace - reakce slovenské strany na aktivity české strany spojené se založením samostatného československého státu - Martin 30. 10. 1918 - přihlášení Slováků ke společné československé jednotě
První republika ●
Prozatímní československá vláda se sídlem v Paříži (26. 9. 1918), po založení Československa:
●
T.G.Masaryk (prezident)
●
K. Kramář (premiér)
●
E. Beneš (ministr zahraničí)
●
A. Rašín (ministr financí)
První republika Politické strany v ČSR (Pětka): - Agrární strana - Českosl. sociální demokracie - Českosl. strana národně socialistická - Českosl. strana lidová - Českosl. národní demokracie - Hlinkova slovenská strana ĺudová - německé politické strany - od 1921 KSČ
První republika Země, které byly součástí státu: ●
Čechy (Praha)
●
Morava (Brno)
●
Slezsko (Opava)
●
Slovensko (Bratislava)
●
Podkarpatská Rus (Užhorod)
●
československý národ, československý jazyk
●
německá menšina
První republika Poměry: ●
●
v rámci střední a východní Evropy jeden z nejvyspělejších států průmyslový rozmach: Škodovy závody, Kolben – Daněk, Baťa, Zbrojní závody Brno
●
zemědělství, textil, sklářství
●
kultura, umění, film
●
architektura
Velká hospodářská krize a její ekonomické důsledky v samostatném Československu
Situace v USA v roce 1929
Falešná prosperita. Přehnaný optimismus. Protekcionismus. Inflace. 22. 9. 1929 – slova prezidenta Národní banky: „Nevím o ničem podstatném, co by s akciovým trhem a podnikáním … nebylo v pořádku.“ Nadhodnocení tržní ceny akcií. Černý pátek 25. 10. 1929
Důsledky Černého pátku - razantní pokles tržní hodnoty akciových firem - mohutný pokles výroby - masívní propouštění zaměstnanců a nárůst nezaměstnaných - snaha obyvatel vybrat své úspory z bank a investičních společností = bankovní krize - zásadní pokles životní úrovně - sociální nepokoje, dělnické bouře Posun střední třídy na hranici chudoby. Posun nejnižší třídy na hranici bídy.
Evropa a VHK Situace v Evropě 1930 - snížení objemu světového obchodu o 35% a snížení výroby o 53% - snižování mezd - zkracování pracovní doby na 2 – 3 týdny v měsíci - bankrot bank a výrobních a obchodních spol. - rostoucí zásoby neprodejného zboží - snížení životní úrovně - radikalizace lidových vrstev - nástup extremistických ideologií a hnutí (např. nacismus, fašismus, sionistické teorie)
VHK v Československu • • • •
v ČSR dopad až v roce 1931 v roce 1933 zasáhla nezaměstnanost až 920 tis. lidí největší dopad na zemědělce a dělníky nejvíce zasaženy pohraniční oblasti = vzestup německých nacionalistických sil • nárůst vlivu KSČ a DNSAP • organizované stávky a demonstrace • neschopnost vlády situaci řešit • násilné střety s ozbrojenými složkami
VHK v Československu Duchcovská stávka 4. 2. 1931 - podle Gentského systému podpora v nezaměstnanosti vyplácena pouze odborářům - pochod proti snižování mezd a nezaměstnanosti - střet dělníků a horníků s četníky (cca 150 – 500 osob) - 4 zastřelení dělníci - 5 raněných Frývaldovská stávka 25. 11. 1931 - střet dělníků s četníky (cca 700 osob) - 8 mrtvých, 13 těžce zraněných, mnozí lehce zranění - všichni mrtví německé národnosti (2 ženy – čtrnáctiletá Anna Luxová) - 28. 11. 1931 hromadný pohřeb – projevení odporu proti zásahu ozbrojených složek - na pohřbu projev Klement Gottwald (silná intervence KSČ)
VHK v Československu Velká mostecká stávka 23. 3. – 19. 4. 1932 - podpořena stávkami na Kladensku, Ostravsku a dalších lokalitách - impulzem propuštění 536 horníků a důlní neštěstí s 8 mrtvými - táborů lidu se účastnily desetitisíce lidí - 13. 4. generální stávka - 2 mrtví, 18 zraněných - dosažení částečných ústupků (zastavení propouštění, fixace mezd)
Politická propagace KSČ a DNSAP - snaha o pád kapitalistického zřízení - využití krizové situace - kritika kartelů a fúzí - mohutná tisková kampaň (Rudé právo) - účast nejvyššího vedení strany (K. Gottwald) - kritika vlády
- využití k nacistické kampani a náboru do strany - masové organizování dělnictva a mládeže - spolupráce s KSČ na úrovni stávek a demonstrací - získávání občanů německé národnosti v pohraničí
Kupní síla v ČSR za VHK Mzdy v ČSR v době VHK: • Zemědělci 17 Kč/den, příp. + deputát (cca 400 Kč/měsíčně) • Dělníci 510 – 590 Kč/ měsíčně • Horníci 940 Kč/měsíčně • Úředníci 1360 Kč/ měsíčně Ceny komodit: Chléb 3,4O Kč/ kg Košile 257 Kč Brambory 0,95 Kč/ kg Oblek pánský 700 Kč Vepřové maso 16,90 Kč/ kg Kostým dámský 571 Kč Mléko 1,95 Kč/ l Boty 100 Kč Máslo 25,75 Kč/ kg Stříhání vlasů 4 Kč Vejce 0,85 Kč/ kus Jízdné tramvaj 1,20 Kč Pivo 2,90 Kč/ l Jízdné vlak 4,40 Kč/20 km
Ohlas VHK v Československu Kronika obce Žernovník, r. 1931: „V tomto roce u nás započala velká hospodářská krize. Na polní hospodářství jsou majitelé pozemků nuceni hodně doplácet, přestože daně byly zvýšeny. Továrny zastavily výrobu, začalo propouštění a velká nezaměstnanost.“ Kronika obce Hořepník, r. 1931: „V živnostech nastala úplná stagnace. V našem kraji splatí stále: nemá-li sedlák, nemá nikdo. Sedláci nemají, tak nenakupují.“
Ohlas VHK v Československu • Z historie obce Pěnčín, r. 1931: • „Práce je stále méně, mnoho živnostníků z důvodu nedostatku prostředků krachuje. Každý nový podnik končí neúspěchem a ztrátami. Podpory v nezaměstnanosti pomáhají jen málo, dluhy rostou. “
Největší dopad měla VHK na drobné zemědělce.
Německo-rakouská celní unie 1928 – E. Beneš odmítá nabídku na vytvoření německo-rakouskočeskoslovenské celní unie 1931 – E. Beneš odmítl opět - strach ze ztráty samostatnosti ČSR 19.3.1931 podpis předběžné smlouvy mezi Rakouskem a Německem na 3 roky - tzv. Vídeňský protokol
5.9.1931 rozhodnutím Haagského soudu tato celní unie zrušena jako odporující Ženevskému protokolu ze 4. 10. 1922
Konečné důsledky VHK Zásadní omezení exportu a výroby, hluboká agrární krize. 60% pokles koupěschopnosti obyvatelstva. Vytváření kartelových dohod a fůzí s vysokou zahraniční účastí (převážně německou) – zvýšení německého vlivu na hospodářství ČSR. Prohloubení půjček státu od zahraničních velmocí. 20% nezaměstnanost, 50% v pohraničí. 1932 ČSR patří k nejdražším státům světa (mýtus o vyspělosti ČSR – 17. místo v celosvětovém žebříčku).
Zmocňovací zákon
Leden 1933 Bývalý poslanec Zemského sněmu, národohospodář a bankéř Jaroslav Preiss upozorňuje na hrozící státní bankrot . Zmocňovací zákon 95/1933 Sb. z 9. 6. 1933 Vláda může činit rozhodnutí a opatření bez souhlasu Parlamentu.
Roky 1936 – 1938 v ČSR Průmysl a výroba v pohraničí převážně v rukou německých investorů. Orientace na strojní a zbrojní průmysl a těžké stavební práce (budování opevnění). Pokles nezaměstnanosti v závislosti na rapidním nárůstu výroby (Škodovy závody, Zbrojovka Brno, Baťovy závody, železárny, textilky atd.) VHK neukončena, její následky ovlivněny Mnichovskou dohodou a posléze nástupem 2. světové války.
Použitá literatura • • • • • • •
A. Klimek – Velké dějiny Zemí Koruny české, svaz. XIII a XIV Z. Kárník – České země v éře První republiky Z. Kárník – Československo a české země v krizi a ohrožení Z. Kárník – O přežití a o život G. B. Tindall, D. E. Shi – Dějiny států (USA) Kronika Českých zemí – Fortuna Libri 2012 Kateřina Králová – Velká mostecká stávka optikou dobových deníků • Barbora Vodová – Německo-rakouská celní unie v roce 1931 optikou českého a německého tisku • G. Smiley – Nový pohled na Velkou hospodářskou krizi
