Dělání, Princové jsou na draka Když máš srdce zjihlé, když máš potíže, tak dej cihlu k cihle, těsto do díže, upeč třeba chleba, postav třeba zeď, žal se krásně vstřebá, začni s tím hned teď, začni s tím hned teď.
Když máš srdce zjihlé, když máš potíže, tak dej cihlu k cihle, těsto do díže, upeč třeba chleba, postav třeba zeď, žal se krásně vstřebá, začni s tím hned teď, začni s tím hned teď.
Dělání, dělání všechny smutky zahání, Dělání, dělání je lék, Dělání, dělání to nám úsměv zachrání, Dělání, dělání je lék.
upeč třeba chleba, postav třeba zeď, žal se krásně vstřebá, začni s tím hned teď, začni s tím hned teď.
Dělání, dělání všechny smutky zahání, Dělání, dělání je lék, Dělání, dělání to nám úsměv zachrání, Dělání, dělání je lék.
Buchet je spousta, Kouzla králů Z pekárny světa kraj za láskou svou, nejednu překonal jsem vůli zlou, a moje princezna, ta jistě rozezná, že ji mám vážně rád!
A v jeho blízkosti se náhle zdá, že létat v oblacích se málem dá. Dát ruku na ruku, netřeba záruku, jeho se přece nelze vůbec bát.
Oslava veliká ať už se chystá, a buchet je spousta, lahodná sousta, ať naše láska je vždy stejně čistá, a pevná jako brány trám.
Hezká jak obrázek a zábavná (zábavná), a pýchu princezen tak málo zná, vyrostla v dostatku, jak holka ze statku, umí za práci brát.
Konečně kluk co o mě zájem má, přitažlivost je jistě vzájemná, a srdce z rubínu, má barvu po vínu, starý král novému vždy má jej dát.
Ta naše dvojice je překvapivá, a dle všech známek, pekárna zámek, je trasa která někdy krátce trvá, a já ji dobře lásko znám.
Oslava veliká ať už se chystá, a buchet je spousta, lahodná sousta, ať naše láska je vždy stejně čistá, a pevná jako brány trám.
O šípkových růžích, O šípkových růžích Na sedmém lánu u sedmé sýpky svítil jak svíce růžový keř. Však někdo tam k ránu podťal ty šípky, nevzejdou více,nevěř či věř.
O šípkových růžích řeka tiše zpívá, koně nesou v hřívách tu píseň tam v dál. O šípkových růžích po nichž se mi stýská i ten vítr v břízkách mi zpíval a hrál.
Na sedmém lánu u sedmé sýpky, svítil jak svíce růžový keř. Však někdo tam k ránu podťal ty šípky, nevzejdou více,nevěř či věř...
Pátá, muzikál Rebelové Hodina bývá dlouho trpělivá, a potom odbíjí PÁTÁ a tak tu zpívám slova mlčenlivá, o tom, že pomíjí PÁTÁ
Zvonek zvoní, škola končí, po schodech se běží Novák leze po jabloni a je náhle svěží,
bláznivej den,
A já smíchem umírám, kdosi mě kárá a páni, já nenabírám neboť
PÁTÁ, právě teď odbila PÁTÁ,právě teď odbila PÁTÁ, právě teď odbila nám.
Hodina bývá někdy nekonečnou, a pak už odbíjí PÁTÁ a proto zpívám píseň jedinečnou, právě že pomíjí PÁTÁ
Zvonek zvoní, škola končí, po schodech se běží Novák leze po jabloni a je náhle svěží, bláznivej den, PÁTÁ...PÁTÁ...
PÁTÁ PÁTÁ PÁTÁ...PÁTÁ! PÁTÁ PÁTÁ PÁTÁ...PÁTÁ! PÁTÁ PÁTÁ PÁTÁ...PÁTÁ!
Zvonek zvoní škola končí po schodech se běží Novák leze po jabloni a je náhle svěží, bláznivej den,
A já smíchem umírám, kdosi mě kárá a páni,
já nenabírám neboť pátá, právě teď odbila
PÁTÁ,právě teď odbila PÁTÁ,právě teď odbila PÁTÁ, právě teď odbila nám.
Valčíček, J. Nedvěd Tuhle písničku chtěl bych ti lásko dát, ať ti každej den připomíná, toho kdo je tvůj čí ty jsi a kdo má rád, ať ti každej den připomíná, toho kdo je tvůj čí ty jsi a kdo má rád, ať ti každej den připomíná.
Kluka jako ty hledám už spoustu let, takový trošku trhlý mý já, dej mi ruku pojď půjdeme šlapat náš svět, i když obrovskou práci to dá.
Tuhle písničku chtěl bych ti lásko dát, ať ti každej den připomíná, toho kdo je tvůj čí ty jsi a kdo má rád, ať ti každej den připomíná, toho kdo je tvůj čí ty jsi a kdo má rád, ať ti každej den připomíná.
Fakt mi nevadí že nos jak bambulku máš, ani já nejsem žádnej ideál, hlavně co uvnitř nosíš a co ukrýváš, to je pouto co vede nás dál.
Tuhle písničku chtěl bych ti lásko dát, ať ti každej den připomíná, toho kdo je tvůj čí ty jsi a kdo má rád, ať ti každej den připomíná,
toho kdo je tvůj čí ty jsi a kdo má rád, ať ti každej den připomíná.
