17
PRÁZDNINY JSOU NA OBZORU a ul teď nás jarní sluníčl(o láká do pl'írody. Také náš turistický oddll sl vyrazil na výlet, ale dopustil se pěti chyb. Víte kterých? (Rozluštěni najdete na str. 30.) Nakreslila E.va
Pr~Jkov6
V ' .KRÁLOVSTVÍ MÍČ . '
o
,
Uměli byste z dvaat!'lcetl kožených plátkO ušit dokonale kulatý fotbalový "televlzni" mi~~ To už musi být sedlá!' mistrem, aby se mu to podal'lIo! Y závodě GALA v Krasldch (sou~ást Prostějova) maji takových sedlá!'O hned někQllk. Katdý z nich šije jeden takový mič celý den! . Ale protože z Kraslc chce mi~e celá Evropa - dokonce konkuruji jako jedlni na světě takovým mi~ovým mocnostem, jakou , je třeba Japonsko -, museli se Kraslčtf nau~lt miče lepit! To se vezme vzdušnice, nafoukne se, potom se obali zvláštnim textil nim materiálem, nalepi se na ni úzká pryfová žebra, vulkanizuje se, zase se na ni nalepi
a nabali textllni materiál, až se nakonec na tu lepivou kouli nalepí ony kožené pásečky, do kterých tak zuřivě kopáte, smečujete a hlavičkujete.
Lepený mič na odbijenou dokážeme vyrobit už doslova prvotřidně, dokonce světová federace odbijené a basketbalu schválila česko slovenský mič "GALA FIYB" do světových soutěží! A připravuj e se mič nový, měkčí, aby lépe dosedal na prsty hráčů, ale aby byl I tak jemný a drsný zároveň, aby neklouzal. Moskevská olympiáda má zažit československé kulaté překvapení v podobě nového olympijské ho miče... -jveneboť
V
MEZINÁRODNfM
PI 0-
NÝRSK~M TÁBO!tE na Kubě
bylo loni o prázdninách pfes tflcet delegaci z ruzných světa· dilů. Proto se zde slaví Dny kontinentů. Den začíná slavnostním vztyčovánim vlajek vlech států Evropy, Ameriky, Afriky, ze kterých pfijeli pionýfi do tábora. V jedné z nejvědich táborových mistnosti byla instalována výstavka, ve které měla kafdá delegace svou malou expozici, na níl chtěla ukázat to nejzajimavějli ze své země a své pionýrské organizace. Nale evrop· ská výstava byla pro děti z Afriky stejně exotická jako pro nás tamtamy a lýkové sukénky.
PIONÝ!t1 A SVAZÁCI ZN OJEMSK~HO OKRESU P!tfRODěl- pod timto heslem vyčisti lo 41 pionýrských skupin Znojemska 33 studánek, vysadilo 16 tlsfc okrasných stromů a kel"ů,
čistilo koryta potoků. !teka Dyje se jen divila, jaká le to čistá voda najednou pl"itéká do jejího koryta. Vle organizoval okresni výbor SSM, patronem se stala rada ONV ve Znojmě. Na obrázku vldite oddll, který zvitězll, jsou to Mladi ochránci pfírody ze ZDŠ na Václavském náměsti ve Znojmě. Plonýl"l právě čisti koryto potoka Granlce. Foto J. Ševčik
PIONÝRSKÉ
Musi znát zásady správné výIlvy, vědět, jak uskladnit potraviny, uvařit nejzákladnější jidla pro deset osob a sestavit správný jidelniček a mnoho dallrho. Takže, Krnovácl, zlomte vazl -et-
KLUKY KUCHA!tE byste našli v Městském domě pionýrů a mládele v Krnově. A jsou prý šlkovnil Kdo vi, molná, al pfekonaji prvni úskalf kuchal"ských tajemstvi, ti'eba se pusti I do odborného odznaku .. Kuchal..••
KDYBYCH SE VěTŠINY Z VÁS ZEPTAL, o kom nejraději ětete, ktel"i hrdinové z knižek jsou vám nejbliUi, nedal bych moc za to, že na jednom z pl'edních míst v žebfíčku oblíbenosti by se umístila zvíi'ata. Domáci I divoká, exotická I docela obyčejná, s nimll se setkáváme všude kolem sebe - v lesfch, polích, lukách •.. A protole knifek s těmito vděčnými hrdiny neni nikdy dost, připravilo pro vás brněnské nakladatelstvi Blok spolu s vám dobfe známým maIfl"em Jli'im Kráslem výbor z dna spisovatele Františka Frlce. MYSLIVECKOU STEZKOU V této knižce povidek plných napinavých pfiběhů je pfiroda
samozfejmou součásti našeho života, člověk a pl'iroda v nich nežijí odděleně, ale v souladu. F. Fric není pouhým lovcem, ale je pfedevšfm citlivým pozorovatelem a znalcem pi'irody. Knížku Mysliveckou stez.kou vydává nakladatelství Blok s ilustracemi Jifiho Krásla; stojí 36 Kčs.
TWIST
Ollver Twist fil u Faglna jil I'adu dni. Pilně páral monogramy z kapesniků. které pl'lnáleli LIUk a Bates.a občas se zúčastnil I Jejich her.
3. Ollver postupoval presně tak. jak to viděl u Liláka. "Tady je. prosim." rekl Ollver a podával kapesnik Faglnovl.
4
1. Lilák s Batesem denně vidy ráno po snidanl vytahovali Faginovl z kapes různé pl'edměty.
4. "Vldlm. le Jsi čipera, chlapče." pochválil ho Fagin. "Zítra půjdel s Batesem a Lilákem na procházku. Musil lim pomáhat."
2. "A teď ty. Ollvere. Pokus se ml vytáhnout z kapsy ten látek .... ale abych to neudtll."
5. Druhého dne vllchnl vyrazili do londýnských ulic. Ollver byl zvědav. jaká práce ho čeká.
,~
~
'"oDI:
...>zoe ...oe ::; 6. Jil dellr dobu chodili loudavi ulicemi, kdyl vtom se náhle LiJák zastavil. "Co se děje?" ptal se Oliver.
7. "Psstl" odpoviděl LiJák. "Vldll tamhletoho starého mule u stánku s knlhamU" - "Ten se Ilkne," I'ekl Bates.
lfiDI:
8. Muf drfel v ruce knihu, kterou sl vybral ze stánku, a četl jl s takovým zájmem, le vůbec nic jiného nevnlmal.
~
'"""Z
r-------------------~g_--~----_,c:~: U
Q
""...'" "" DI:
oe
%
u
:» z -oe E
2
>>
9. Tu Ollver spatl'lI, Jak LiJák vy.tahuJe z kapsy starého pána kapesnik, podává Jej Batesovl ••• a pak oba utekli.
z
~
~
g
... :E ____________________________ -".... ~ oe
10. Ollver rázem pochopil celou tu záhadu rannich her u starého Faglna a dal se také na útěk .
5
SLON AFRICKÝ obývá pl'edevllm savany, ale setkáme se s nim také v polopoultnfch a horských oblastech. Je to nejv~di suchozemský savec, který v kohoutku dosahuje výlky af 4 metry a váhy af 7 tun. Samice jsou ovlem menJl a maji také slabli kly. Kly u samdi bývaji I pi'es ti'1 metry dlouhé a Jediný váli pi'es metrák. Slon je zvii'e společenské . Zdržuje se v tlupách nejča~t~jl o deseti af dvaceti jedincich. Ve stádu bývá jeden dospilý, mohutl'lÝ samec a dva polovzrostlí. Samic je tu vlc, vodi různ~ stará mlád'ata. I Vůdcem tlupy je vždy zkuJená slonice, nikoli nejv~dl samec. Tlupa j~praktlckY stále na pochodu. Za hodinu urazi asi Jest kilometrů. Na enll vzdálenost dovede slon bUet rychlosti až 40 km za hodinu. Ted rychleji než člov~k . Pfestárll samci žiji obvykle samotál'ským životem. Ale zas t~ docela opultěnr nejsou. Doprovázejl je desltky volavek, vlh, ale pl'edevlím nenápadných klubáků. Klubácl jsou bllzci pflbuznr Ipačků . Obývajl africké savany jižn~ od Sahary. Zdržuji se mezi tlupami slonů, ž iraf, zeber, buvolů a antilop. Obratně IplhaJi po t~lech těchto velkých savců , držl se ostrými drápky, nebo poskakuji po hfbet~ dopl'edu a dozadu. Z kůže slonů I ostatnfch savci.! vybrrajr hmyz a jeho larvy, popfrpad ě také pijavky nebo jiné bezobratlé parazituj rci živočichy. Klubáci ale pfltom mnohdy kůži zvll'ete rozklovou a porani. Pl'esto Je sloni neodháněji. Jii'r Felix, ZOO Praha
----------------------
.-
JAK PSÁT
NIKOLAJ BULGAKOV
KRASOPISNĚJI Jednou Jsem taky něco napsal na nástěnku. Dokonce! To bylo dílo! za mnou chodili a nabádali mě: "Napiš nám taky! Proč nám taky nenapfšeš?" A tak jsem jim napsal. Samostatně. No - úplně samostatně to zase nebylo. Aljoška Koštěnicov, náš redaktor, ml to mlsty při opravil, přihladil a přimázl, aby to bylo krasopisnější a aby to tak nevrzalo. Konečně, tady to mám, sami se na to mrkněte. Pořád
TAK TO BYLO NAPAED : Mlťka s Víťkou se přihnali do ba-
ráku. Stěny u vchodu byly samá naškrábaná vyhláška, že "Sáša a Máša = ... ", což si kluci se zájmem přeslablkovali ve světle blikátka, které tam konečně někdo našrouboval mlsto té rozbité žá rovky. Vtom z popelnice vyskočila černá mfca poloocasá a šmrnc/a se kolem nich. Vrhli se k prvnlm dveřfm a odvážně na ně zabouchali. Škvlrou na řetlzku vykoukla nějaká ženská. Měla na sobě zástěru a v ruce držela kastról. "Panl, neměla byste nějakej papír?" zeptal se
Mlťka.
"jakej paplr? To neumlte pozdravit?" "Hele, Víťko, co to říkal řfďa, že zas máme sblrat? No ... tu ... cen-
8
nou surovinu . .. , jak se jl ... už vlm/ Makulaturu ." "Maskulaturu? To je to .. . , jak se tomu řlká .. . , starý noviny? To mám. Nate, vemte sl/To chvál(m, že si na vás něco vymyslili, nějakou práci, užitečnou.. . Aspoň dáte pokoj, když se nelajdátel" Přirazila dveře a kluci se hnali dál. "Hele, maskulaturu máme, co kdybysme si z ní nadělali vlaštovky? Vyběhnem do pátýho patra, otevřem okno o . ••"
Š i>' 0i>'- ~I ~f> ,
~~
TAK TO BYLO PAK:
Skupina dětl - ve složenl Vlťa a Mlťa - vešla svižným krokem do jasně osvětlené haly nového obytného domu pro nájemnlky, kteřl zde obdrželi sto útulných bytů s veškerým přlslušenstvím. Právě když se chlapci blfžill k bytu Č. 1, spatřili bflou kočku, jež je mfjela a nesla bohatě ochlupený chvost z vyšších pater. Zazvonili. Otevřela Jim žena střed nfch let. " Dobrý den, soudružko I Jsme mladl pionýři ze sté dvacáté třetí školy v mlstnl čtvrti. Náš oddfl přijal závazek na shromážděnl tuhy makulatury, z nlž pro nás dě/nlci v paplrně vyrobí tisíce nových písanek i sešitů. Soutěžíme se 4. A a padle předběž ných výsledků jsme ji částečně předběhli v ukazatelích." Z jasných dětských hlásků zazní-..-"-~ vala neskrývaná hrdost na svůj rodný oddfl. "Chlaplci děti/ Víte, čeho je nám třeba /" pravila žena. V jejfch očlch se zatřpytily neskrývané slzy radosti: v té chvíli vzpomlnala své šťastné pionýrské mladosti. tena přinesla sebrané spisy Andrejeva a Conana Doyla a pravila: "Zde máte, drahé děti. Netřeba mi této makulatury. Vezměte si ji." Děti byly neskonale šťastny. NAKRESLILA EVA PRŮŠKOVÁ
TAKOVÁ
NIKOLAJ BULGAKOV
DŮVTIPNÁ HRA Některý den je smůla ••• Pl'ijde za mnou k ve~eru Péťa a pravr: "Toljo. pojd' se cournout." "A co se bude dít?" táži se. ..Jak - co? Vylezem na stl'echu a budem poultět rakety. Mám kus filmu. Zapálime ho a hodrme do okapové roury. To budel z!rat. jakej vyraz! koul'l" .. A úkoly?" táži se záměrně. neboť mě zajrmá. co on na to. ..Spadl jsi z jahody? Zitra se zkoulí ...... rozkl'ikne se Péťa. ale to já už jsem na nohou a vyrálím. ..Jdeme I" "Ty nepůjdel nlkaml" ozve se z kuchyně hlas mé matky. "Budel se celý ve~er divat na televizI! Jeltě to tak. poultět rakety do roury. aby se koul'lIol" "A co je na tom?" volám do kuchyně. protože si myslim. že na tom přece nemůže nic být. Taková filmová raketa pl'ece nebouchne I .. Co je na tom? Jak se jeltě můžel ptát. co je na tom?l" tále se matka ve dveřich do pokoje. "A co kdyl bude v roul'e ko~ka? A co kdyl ta kolka v roul'e bude mit koťata? Nikam nepůjdell A tobě by taky neulkodllo. Péťo, kdyby sis namáhal hlavilku v rozumnějlich předmě techl Na rodl~ovské schůzce hovoPila soudružka tl'idni důvěrně pl'ede vleml s Tvou matkou, takže náho-
pAELotlL JlAI
PLACHETKA
dou vim. le se v u~eni pohybujel asi tak na okraji okapu ..... Uvizl jsem doma. Jak I'ikám ,smolný den I ' Ráno se dostavim do tl'idy a Péťa už ~eká: "Namáhal jsem si hlavi~ku - a mám tol Vymyslel jsem si na ně Jlfru. Kódl Aby z toho byli jeleni! Protole když před nimi něco I'ekneJ, nikdy nevil. co oni z toho udě lajll Bude lepli na obě strany. kdyl oni nebudou vědět, o ~em je mezi námi řeč, a když my sl budem dělat samé správné věci I" "A jaký je ten kód?" táli se. "Musil si trochu namáhat hlavi~ku. Misto ,Pojď se cournoutl' se napl'íklad I'ekne: ,Pro~ ta kostra v pl'irod'áku stála zase v koutě?' To je heslo. A odpověď zni: ,Stojí v koutě odjaklival' To znamená: ,Po~kej, ul vyrážim.' .. .. Fajn. A misto ,Vezmi s sebou balónl' se bude fikat: ,Ta matlkál'ka měla dneska ránul' A když ml budel chtit sdělit, že v tělocvi~ně je volnej pin~es. tak prostě feknel: .Hlavní je. kamarádi, zachovat si mládli' - To jde, ne?" Postupně jsme nU kód zdokonalovali. Zallfrovall jsme napl'iklad škol ni známky takovým způsobem, že jsme je zásadně snižovali o jeden stupeň. To nám dovolovalo nenápadně sd,ělovat rodllům nale
úspěchy. A současně 5 tím je nesdělovat. A zbytelně neznervózňovat nale předky. Pl'iběhne za mnou Péťa. Jeltě se ani nesta~í zeptat na kostru, a já už kl'ičim: "Stála v koutě odjakživa I" "V tom pádě měla matikál'ka ránul" raduje se Péťa. - "Mimocho-
Ikolní
dem, hlavni je, kamarádi, zachovat sl mládil Jasný - jo?" Jasnýl Seberu v pl'edsinl balón a vyráfime na dvůr. dokud jsou
rodičové jeleni. Nálada skvělá! Ze dvora se ženeme rovnou do tělocvl~ ny. Nic leplího isme sl nemohli vymyslet než ten důvtipný kód! Hrajeme tu hru dnes a denně. Už skoro nevylézáme z tělocvi~ny. Děláme samé správné věci. Jako ve snul (A Jkolni známky sl ve skute~ nostl zvy!ujeme o jeden stupeň.) Pak za mnou zase jednou při běhne Péťa. Matka je doma i s otcem a nenápadně po mně pokukují, jak se zachovám. Péťa vykřikne: .. Hlavní je, kamarádi. zachovat sl mládli" A vykulí na mě významně 0~1. Matka to zaslechne a praví otci: .. Banány máme letos mírně nahnilé ..... Otec pl'lkývne, sebere v pl'edsinl balón a odnese sl ho do pracovny pod stůl • Péťa se na mě divá jako blázen. Zablekotá něco o kostl'e. ale matka se do toho vloži a odpovidá misto mne: "Nikdy v tom koutě nestálal! Celý ve~er se bude! dívat na televizi, rozumí!?! A ty by sis měl taky opravit tu trojku. Péťo, jestli nechce! zůstat sedětI Hlavičku mU dobrou! Kdyby sis jl nelámal 5 kostrami. mohl by ses u~lt na samé jednl~kyl"
.. ZRADAI" - napadlo nás oka-
mžitě. mne I Péťu ... Že by rozluJtili
lifru? A co když ul jl znaji dávno?" Mráz nás polimral mezi lopatkami. Otl'ásli jsme se. "Co se dá dělat? Nebudeme se pl'ece vracet do temné minulosti I Neza~nem pfece mluvit doopravdy - líp by nám stejně nebylol" A tak tu hru hrajeme dál. Jenom kód jsme změnili ...
9
"
VEL
'S VATEK
-VE VARNE
Kdybyste se toulali nedohlédnou rovinou rozkládajfcí se asi sto kilomEltrO od břehů ~erného moře, narazili byste na tiché zbytky silných zdí, základy hradeb a paJáců, pobořené zbytky sloupů. Jsou to rozvaliny kdysi slavného města Pliska. Založil Je před 1300 lety chán Asparuch, který se se svými muži usídlil zde, na územf dnešního Bulharska. Asparuchovl lidé brzy poznali, že v kraji žije jiný silný kmen, Slované. A tak se turkotatarští Bulhaři se Slovany spojili. Vznikl slovansko-bu Iharský stát. Dlouho se musel mladý stát Ikánit mocným sousedům. Chytří a bojovní chánové v čele mladého státu rozšiřovali po dvě stě let území Bulharska. Za vlády chána Borise, který se prohlásil prvnfm carem, přišil do země žáci
slovanských věrozvěstO Cyrila a Metoděje. Vypudila je totiž Morava, které nabídli nové písmo a novou kulturu . A bulharský stát je přijal. Kliment, Naum a Angelaris - třl nejmoudřejší žáci Cyrila a Metoděje - rozšířili na "Celém územ! Bulharska Cyrilovo slovanské písmo. Poprvé na území dnešní Evropy zněla v kostelích řeč, které lid rozuměl, poprvé se vedle latinských a řeckých textO církevních knih objevily texty v lidové řeči, o což se Jan Hus zasloužil v ~echách až o pět stoletl později .•. Už jste jistě. pochopili, proč se v Bulharsku 24. května tak slavně slaví svátek Cyrila a Metoděje. Slavf se totiž svátek kultury a písemnictv! a oslavují se muži, kteří do Bulharska dnešní písmo přinesli a zaloŽili tak rozkvět kultury. Ale stejně tak zástupy mládeže nesou I portréty-dalších slav.ných osobnost! bulharských dějin, až po dnešní představitele úspěšného pudován! socialistického státu a předsta vitele bratrských zemí. Kdybyste se nás zeptali, jakou barvu má svátek bulharských školákO, řekli bychom: ·červenou. ~ervenou ve všech odstínech, od rOžových mávacích stuh, přes sytě rudé barvy v krojích, rudé pionýrské šátky, červené sukně, čelenky i kroje dětí z mateřských škol, které vypadají s hrabi~kami a lopatkami jako malí zahradníci. Svátek bulharských školákO je pře pestrou podívanou. Děti se ve škole předem domluv!, zda pOjdou v pionýrském krojl, v lidových krojích, nebo ve cvlčebn!m sportovním úboru. A potom se sejdou ráno ve škole, jedničkáři dostanou od třídního učitele šerpy s nápisem .. Atličnlk" čili "Výtečník" - tuto šerpu pak nosí celé dopoledne na prsou, neboť Je to velká pochvala a chlouba - a v deset hodin vyrazí prOvod. Jdou děti z mateřských škol, ze základních škol, z gymnázií I ostatních středních škol, a prOvody uzavírají zástupy vysokoškolákO. Chodn!ky jsou plné lidí, myš by neproklouzla. Neboť je to velká podlvaná. Když všechno skončí, procházejí se skupinky školákO I rodiče s dětmi ještě dlouho ulicemi, povídají si na velkém náměstí u bazénkOa vodotryskO nebo jdou do parku, kde je plno pouťových atrakcí a také jezírka s celoročním provozem šlapacích lodiček I lodiček s vesly. A tam se jezdí a zpívá a dovádí až do večera ... TEXT A FOTO JOSEF VELEK
.'
Město
smíchu
kwpovat l'očitadla, chová kafdd Jko/a ,Jednu krávlI s počlt.dlem mezi rohy. Kdyf přinese Gabro'lanka % obchodu' nit, vezme mill sekyru a nit rozftlpne na dvl, aby se uletMo. A tak dále • . A tak " Gabrované řekli: Kdy! ul se nám sml}ete, tak ať to stoji z. to a ať z toho I m, n~co máme. A vyhldsl/l v G."r.v. velký (.,ťlv.J humoru a ut/ry fl smfchu. Kddt r.k Jel v kvltnu opaku)t, let •• III to bylo poledenctr:tél F•• tlval zač/nó velikým brnevalem. Starosta ( •• tlvo/u ustl'lh". velké kellčf masce symbolicky ocas a tlm zahá}f desetldennl ns.lI. Humorlst' z ce" Evropy vypr6vlll na estrdd6ch své vtipy, kreslf11 z ce"ho svlta poJ/ou do Gabroya .;,/ humor čtvrtkách, (eto,raf.vé zas. pallou humorné (.to,r./le. Humorlltlcká diva 1110 ""Jedoll s. svými komediemi, ,romftajf sl filmové ,rotesky. r. nejlel'ff, co se d. Gollrevá dostane, sl ".nechalf GabrGvané ve .lI/rk.ch velkého Domu humoru a satiry. Velká čtyř,oschoďovd stayba Je vlastnl prvn/m muzeem sm/chu na .vltl. Po celý rok sem Jezdi turlst' za zdbavou a sm1chem.
n.
Je Jedno mlsto v 8ulharlku a JmenuJe se Gabrovo. Projdete ~l' Jim po flrokých ullcfch a %dd se vdfn, fe je to obyčejné modernl bulherské mlsto. Snad Jen jeho délka vds zara%l: ro%kládd se podél břehů řeky Jantry, jejlf vody uUft"eu mezi domy přeJnl pc7t.ndc1 a ,fl kilometru I Ale Gabrovo zná c.u fJ4I'~ Jako výrobce ••• humorul O G.o'lanech a Jejich hloupMJ fl ...,.. no.tl se vyprdvl - fJOfIo"nl J./co o Skotech - tlslce ane~ Prt tam na nac za.tavuJI ho"nlty, ofIy se neopotřebovaly. Kočkám wl'... %ávajl ocasy, aby rychle)1 probihly mezi dvel'ml n nevycour.ly moc tepla. Aby dětem nemuseli rodil•
o BAROKNf MÓO~ A TAKÉ STAVITELSTVf SI S VÁMI povfoÁ A KRESLf ONO~EJ NEFF
ITOMU SE. BAROkU
8JKALO DVEŘE ...
i
PÁTER
KONIÁ5" PA'L( KNIHY
Paruku jste uf listě ntlkde viděli. Maminka nebo starU sestra sl ji mofná berou, kdyf jdou na ples. Paruku někdy nosi I páni, aby nebyla vidět plel. Nosi jl tajně a nazývaji jl clzim slovem "tupé", protofe se za ni trochu stydi. Maji smůlu, fe
12
Parukový sloh nelili v době na p!'elomu sedmnáctého a osmnáctého stoleti. To byla doba, které se I'iká barok, a tehdejlimu kulturnimu slohu se kdysi I'ikalo "parukový sloh". Pro bohaté pány to byla pl'ímo báječná doba. Paruku nosil kaldý francouzským králem Ludvikem XIV. počinaje. Dokonce I lidé nepl'fIIl zámofn! sl paruku nasazovali. Pánové v parukách nevypadali zrovna krásně, blili však nesporně důstojni. Oblékali se do kabátců % drahých látek. Ano, nebyly to kabáty, ale kabátce, s lirokýml rukávy, bohatě ·%I'asené - tak bohatě, fe se v něm ztratila lecjaká tě lesná vada, napl'iklad kulaté bl'iško. Zato noha od kolen dolů byla oděna pouze punčochou. K výstroji bohatého pána patl'iI jeltě kordik, ale také krabička s pudrem, lahvička s voňavkou a Ikrabátko na vši. Ti nádhern! parukál'l se totli neradi myli a pod parukami našly vši svůj ráj. Nemyslete sl, le dámy na tom byly lépel Paruky sice nenosily, ale na umyvadlo hleděly stejně nedůvěl'lvě jako Jejich manfelé. Na hlavách se jim kývaly sloflté účesy, podepl'ené lešením %drátu. Krajek a brokátu a aksamitu a šarietu, ladinu, ratlnu, bal%aje,
kafránu, brigetu a hersu - tak se jmenovaly látky, které ty dámy nosily - měly v latniku na kilometry .•. Byla to doba, která si libovala v neslýchaném přepychu. Nádherymilovnost se tehdy projevovala ve vlem - v sochai'ství, v maHi'ství I ve stavitelstvi. Praha sl zachovala mnoho stavebních památek na dobu baroka. Poznáme je snadno. Jsou to obvykle mohutné stavby s velkými vchody a okny, zdobenými sloupy a směle rozevlátými křivkami . Uvniti' je oslňujicf pi'epych. Kam se podiváme, spati'íme mramor. Pozor, někdy je to dřevo pomalované tak, aby vypadalo jako mramor. Dnes nám je takový postup clzi, ale lidem doby baroka nevadil. Ale i opravdového mramoru a opravdového plátkového zlata na hlavicích sloupů spatl'ime v barokních stavbách dost a dost. A pak ty sochyl Je jich tu spousta, jsou rozmáchlé ve výrazném postoji, roucha jim vlají, jako kdyby nebyla z kamene, ale z aksamitu" larfetu čl brlgetu, a jako by uvnlti' nevládl klid a mlr, ale zu!'ila vlchl'lce. Uf se zdá, že se ty sochy utrhnou
z podstavce, roztáhnou svá roucha jako plachty, a hnány uragánem, prolétnou namalovanou klenbou af někam do oblak. Zatím vlak sochy nikdy neodletěly a ul asi neodleti. Jen se tak výhrufně hái'i •.• Mofná fe se někomu bude zdát, le Jsem k baroknimu slohu nespravedlivý. Barokní chrám svatého Mi, kulUe v Praze patl'í k obrazu hlavnlho města neodmyslitelně, a kdyby se jednoho dne sochy opravdu rozhodly, ie uletí a vezmou chrám s sebou, byla by to ztráta stejně bolestná, jako kdyby se zl'itil Karlův most. Ne, nemám nic proti zelené kopull tohoto chrámu ani proti kráse barokního strahovského kláltera. Nemohu vlak zapomenout, le právě v době, kdy tyto stavby vznikaly, nU národ prožival dobu nejhor§rho útisku. Zatímco Itukaté!'1 malovali sádrové stěny "na mramorovo", jezuitský páter KonlU vyslal armádu Ipehů, aby pátrali po českých knihách, zabavovali je a házeli do ohně. A v pi'epychových zámcích seděli páni a dámy v aksamitu (a dallrch látkách) a jejich úl'ednlcl sl vymýšleli nové roboty pro "selský lid". Ano, I toto patřilo k barokni době, která stvo!,lIa "parukový sloh" ••.
?
?
•
•
co VrME o OBYVATELicH NAŠr ZEMl? V roce 1976 pi'ekročll počet obyvatel Země čtyi'i miliardy. Podle zpráv uvedených posled ním vydáním Demografické ročenky Organizace spojených národů pi'lpadá 56,9 % obyvatelstva na Asii (bez SSSR); v Evropě (bez SSSR) žije 11,9 %, v Africe 10,1 %, v Latinské Americe 8,2 %, v SSSR 6,4 %, v Severní Americe 6 %, v Austrálii a Oceánii 0,5 % obyvatel. Asi 80 % obyvatelstva pi'ipadá na 25 zemí, \( jejichž seznamu jsou na prvních místech Čína, Indie, SSSR, USA a Indonésie. V sedmdesátých letech se počet obyvatel Země každoročně zvyluje o 70 miliónů.
PROČ VITAMiN C POMÁHÁ
PROTI ÚNAVl? Vitamín C poti'ebujeme proto, aby v Jednotlivých buňkách naJeho těla správně probíhaly vlechny životní procesy. Jestliže sl nezajistíme dostatek tohoto důležitého vitamínu, dochád k značné tělesné únavě. Vitamín C je také důležitý pi'I tvorbě kostí a cév. Jeho denní spoti'eba
se pohybuje od 50 do 150 mg. Vitamín C je kyselina absorbová a člověk si ji nedovede sám vytvoi'lt, protože mu k tomu chybějí poti'ebné látky. Musí jl proto dskávat zven č í.
~~
~
V Moldavské SSR je nejvědi na světě. Na ploše se tu každoročně urodí 200 000 tun kvalitního ovoce.
jabloňový sad 6 000 hektarů
Ve většině zemí světa je zvykem zdravit se podáním ruky. To vlak neplati o Indii. Tam se lidé zdraví sepnutím dlaní. A když chtějí někomu prokázat zvláltní úctu, dotknou se sepnutými dlaněmi jeho čela.
JAK HLUBOKÉ JE sTAEDOZEMNr MOAE? Sti'edozemní moře, latinsky Mare Internum ( .. moi'evniti'ní") nebo Mare Mediterraneum ( .. mo!'é sti'edozemní"), je součásti Atlantského oceánu a leží mezi Evropou, Afrikou a Asií, Je to vlastně vnlt!'ní mo!'eAtlantského oceánu, s nímž je spojuje Gibraltarský průliv. Největší hloubku má (5 120 metrů) na Jih od Peloponésu; jeho střední hloubka je 1 498 metrů, teplota povrchové vody je v únoru od 7° do H OC, v srpnu od 27° do 30 °C. Největší pi'iIIv je u Tunisu, až 1,7 m e tru.
Pouze každý dvacátý Japonec má doma postel. Ne snad proto, že by sl ji nemohla většina ostatních pol'ídit, ale proto, že dávají pi'ednost rohožím a prolívaným matracím. Nedávno oslavily společné devadesáté narozeniny sestry Lllly, Lessle a Bertle z Floridy. Jsou to z!'ejmě nejstarlí trojčata na světě. Přes 2 000 hadů žije v newyorských domácnostech. Hadi jsou prý dobrými strážci a tfchými pl'áteli člověka. Teď už si listě pl'edstavujete, jak sedíte v křesle se zmijí nebo malým brejlovcem na klíně a díváte se na televizi, že?
Stálými strávníky závodní jídelny zoologické zahrady v Halle (NDR) jsou i Kongo, Bangi a Satcho. Nejvíc jim chutná polévka s nud leml, krupicový nákyp s medem a ovoce.
Ngorong Oro je sopka v Tanzanii. V jejím kráteru, který má v průměru 20 kilometrů a celkovou plochu 300 čtverečních kilometrů, je několik vesnic kočov ných Masajů . Kráter je také domovem lvů, slonů, nosorožců a dallích zvíi'at.
PĚT NÁSTRAH PRO TURISTY Blili se práxdniny a celý
Jirkův
oddíl je už
stralně
netrpělivý. Čeká je tentokrát tábor jak se patl'i. Žádné
CO SI ZAHRAJEME SCHOVÁVANÁ NA POCHODU Drullna nebo oddll jde lesem. Vedoucl upozorni pionýry, le hraji schovávanou na pochodu. Jakmile zal!ne polltat, vllchni se rozběhnou, a ne! napolltá do desltl, musl se hráli někde schovat. Koho vedoucl spatfl, dostává trestný bod. Schovávaná se opakuje několikrát, vitězf ten, kdo má nejméně trestných
povalováni na postellch, kuchal'ská obsluha, táborák s kulturni úderkou. Budou putovat, stavět stany, vaflt, bourat, balit - a zase nanovo • ..Jenomle netlky já s sebou neberu," prohlásil onehdy vedoucf Jirka, .. vyberu jen ty pionýry, ktel'i nepotl'ebuji k ruce naul!ný turistický slovnik." Vytáhl Jakési pomalované kartllky a fe se o tom hned pfesvědli. Byly to obrázky z turistických dovednosti - dobré I nesprávné - a llenové Jirkova oddll u měli vybrat právě ty správné. Nedělalo jim to potlle, protole tenhle oddll chodil l!asto v sobotu a v neděli na výlety, takle sl vtechno, co má kaldý sprá vný turista znát, ul několikrát vyzkouJeli. Teď se jen vedouci pl'esvědlll, zda to nezapomněli, a zjistil, le na tábor musi vzit vlechny. To bylo radostlJ Zdalipak byste t aky obstálll 1. Ve Ikole I v pionýrském oddlle jste se ulili, jak se urluji světové strany pomoci hodinek. Najděte správný obráxekl
bodů.
14
a
Q
~ ~ 4. Pionýři se chystall na výlet na SnUku. Pfl nástupu prohlllel hlavni vedoucf Jejich obuti a nebyl moc spokojen. Jak byste se obuli vy?
~ j: ......
~CJ ,· · /
a
~
b
, ."
~:
5. Pionýrská drullna chce na výletě vaflt aj. Správni turisté sl uměji vybrat vhodné mlsto, uval'lt, uklidit a zmizet beze stopy. Které je správné ohnll-
S POSELSTV(M pAES VODU Ke hl'e potl'ebujeme listy papiru popsané Inkoustem. Stali rozstl'lhaný starý Ikolnl se~lt. Kaldý hrál! dostane jeden list popsaného papiru a postavi se do I'ady na bl'ehu I'eky (rybnlka). Na povel vedouclho vstoupl vllchnl opatrně do vody tak, aby papir nepostfikall, a plavou jakýmkoliv způsobem na druhou stranu. Papir mus! zůstat suchý, col se pozná snadno podle Inkoustu. Vitězf ten, kdo j~ na druhém břehu prvni a kdo přinesl papir úplně suchý.
3. Postavit stan, to uml vědlna z vás. Ale bude nám vidy dob!'e sloullt? Ochránl nás proti kaldé nepohodě? Který sl vyberete?
U? 2. V noci, kdyl nesvitl slunce, pomOle nám pl'l urlovánl světových stran hvbdná obloha. Stal!i najit nejznáměji! souhvbdí - Velký vůz a pak Severku a jsme hotovi. Ale kde je Severka? b .. UI"I RI
~
-tf
C
4 SE".-N
~~
.•.
~
.-...~
,_ .....
~
~.,
~_
·.0
- "'/'
,
-
/
HIUOO, JE TI/ff v
I
KIITJ}:1iI.NI(,TVI ~
Dokud býval správcem domu Vilém Tronlček, jsme pol'ád co čfst. On tot/f miloval nápisy všeho druhul Náš delm byl popsaný od suterénu af na peldu relznýml pokyny, návody a výstrahami. A fádné jen halabala Očistěte sl obuv. Ale pěkně dopodrobna: OC;ISTlTE SI OBUV NA tELEZNl fKRABCE A TEPRVE PAK NA ROHOtCE K TOMU URC;ENl. Hlavně prádelna byla vlastnoručně psanými pokyny Viléma Tronfčka úplně vytapetovaná a jeho návod k poufltí has/cfho pl'{stroje se délkou a barvItým Ifčenlm podobal známé básni Záhořovo lofe. Nejkrásně/ff nápis byl ovšem u dveří do sklepa, které šly špatně otvTrat: UCHOPTE KLIKU, LEHCE NADZVEDNlTE A MfRNl ZATAESTE. V tÁDNlM pAfPADl VfAK NEPÁC;IT, NECLOUMAT A NERUMPLOVATI Kdepak je asi Vilému Tronfčkovl konec ••• Před rokem se odstěhoval k dceři na Smlchov a všechny jeho plsemnostl 1'1'1 malovánI domu vzaly zasvé. Máme tecl' nenápadnou panf správcovou a spravené dveře do sklepa. Af včerejšek ml znovu připomenul staré časy. Jedu našlapanou tramvaji, a ndll se protlačlm k východu, svTtll uf nápis NevystupovatI A rovnou nad ním, na mou dušl, stoJT pečlivě vytištěno černé na f/utém: SVITl-LI NÁPIS NEVYSTUPOVAT, NEVYSTUPUJTE A UVOLNlTE PROSTOR U DVEAf. Hned ml blesklo hlavou, kde se naše světoznámé tramvaje vyrábějí: Pl'ece v Praze na SmIchověl Takfe ze srdce pozdravuji starého známého Viléma TronTčka. měli
KRESLI EVA PRŮŠKOVÁ
,
TLUSTA " KOCKA Napsal Q. Patrick nakreslil Ervín Urban
Námol'nicl vojenského lod'stva ji nalli, kdyl zdvihl a pl'itiskl svoji ošklivou tv i' k hebkému dobyli budovu mise ve Fufě. Po dvou kolišku. Nějaká livá bytost tady dávala pl'ede dnech neustálé"o ničeni jil nečekali , fe tam všemi pl'ednost právě tomuhle zakl'lknutému naleznou cokoli llvého - a ze vleho n jméně a samotá!' kému Randymu, a to vzbuzovalo smrch. ,tlustou kočku. Byl.a to kočka velice tlustá, zbarvená do pískoSerfant luskl pr ty. "Čičo, pojd' sem. Uděláme vé červeně, j ko bývaji vlasy Skotů, s obrovskýma z tebe maskota mulstva B.'I Ale kočka, usazená na Randyho rameni jako achátovýma o čima a tlustým pl'átelským obli čejem. Seděla tam na roholl pi'pd tím, co pů . král vna nit trůně, se pouze majestátně usmivodně bylo sloupovým průčellm, a olizovala sl vala, Jako by chtěla I'icl: "Můlete být mými podtlapky tak klidně, jako by ta bombami rozrytá danými, chce e-II. Ale toto Je můj pán." dlungle kolem byla letním trávnikem v New A nikdy se své věrnosti nezpronevěi'i1a. Žila Jersey. Pak uviděla desátníka Randyho Jonese s Randym, spala s ním, jedla pouze jfdlo, které ji a z nějakého jen ji známého důvodu se k němu podal on. Téměl' kafdý z mufstva B se ji pokusil podplatit pohlazenimi a sou ty z pi'idělené dávky rozběhla, jako by právě on byl jejím dlouho ztraceným pánem. Vesele si pi'ed la odrala se konzervy, ale tyto nabizené výhody se setkávaly pouze s jejím pohrdavým zivánim. mu o zablácené nohy. Vllchnl se ,.novu rozesmáli, když ji Randy Randy byl celý bez sebe. HHdal kočku s vlastnickonečně
1ó
kou nělností matky. Do hebkosti vyčesával jeJi .rst, .ám téměl' hladověl, jen aby ona zůstala tlusťoučká.
Randyho !těsti však mělo krátké trváni. Po driech bylo mužstvo B vybráno, aby provedlo obchvat z boku, pl'ekvapllo nepl'itele a pokud mofno zajalo jeho hlavní veleni, o němf se vědělo, fe Je vzdáleno dvacet mll hustou a nebezpečnou dfungli. několika
Kafdý sl měl nést vlastni zásobu jidla a vody a spát v lIIčich norách; všechno se tedy muselo provést bez jakékoli pomoci ze základny. O kočce se vyjádfll velitel zcela Jasně. Podě šenému Randymu bylo I'ečeno, fe jeji pfitomnost by válně ohrozila bezpečnost celého mufstva. Bude-II spatl'ena, jak ho následuje, bude zastfelena. Těsně pi"ed plánovaným odchodem odnesl Randy tlustou kočku ke stolu mufstva H, kde ji nadšeně pl'llal kuchal', stejně tlustý jako ona sama. Randy se nedokázal pl'lmět k tomu, aby se ohlédl po vyčitavém kočičim pohledu, který - jak věděl - se objevil v těch achátových očich.
Napsal Q. Patrick nakreslil Ervín Urban
Námofnlci vojenského lod'stva ji nalil, kdyf dobyli budovu mise ve Fufě. Po dvou dnech neustálél10 ničeni jif nečekali , fe tam naleznou cokoli fivého - a ze vieho n jméně ,tlustou kočku. Byl.a to kočka velice tlustá, zbarvená do pískové červeně, jako bývajl vlasy Skotů, s obrovskýma ac~átovýma očima a tlustým přátelským obli čelem. Seděla tam na rohofl pf*"d tím, co pů. vodně bylo sloupovým průčelím, a olizovala sl tlapky tak klidně, jako by ta bombami rozrytá dfungle kolem byla letním trávnlkem v New Jersey. Pak uviděla desátnlka Randyho Jonese a z nějakého Jen jl známého důvodu se k němu rozběhla, jako by právě on byl jejím dlouho ztraceným pánem. Vesele si pfedla otlrala se mu o zablácené nohy. Vilchnl se "novu rozesmáli, když ji Randy konečně
jó
zdvihl a pl'itlskl svoji oiklivou tvá I' k hebkému kofíŠku. Nějaká fívá bytost tady dávala pl'ede všemi pfednost právě tomuhle zakl'lknutému a samotáfskému Randymu, a to vzbuzovalo smlch. Serfant luskl pr ty. "Člčo, pojd' sem. Uděláme z tebe maskota mufstva B. 'I Ale ko č ka, usazená na Randyho rameni jako královna na trůně, se pouze majestátně usmlvala, jako by chtěla I'ici: "Můfete být mými pod. danými, chce e-li. Ale toto je mÍlj pán." A nikdy se své věrnosti nezpronevěl'lIa. Žila s Randym, spala s nim, jedla pouze jídlo, které ji podal on. Téměl' kafdý z mužstva B se jl pokusil podplatit pohlazeními a sou ty z pl'idělené dávky konzervy, ale tyto nablzené výhody se setkávaly pouze s jejím pohrdavým zíván lm. Randy byl celý bez sebe. Hlidal kočku s vlastnic-
Ale po celý prvni den nebezpečné cesty dfungli ho pronásledovala myšlenka na ten kočičí pohled. Tma se snesla na dfungll jako obrovský černý padák jlf před mnoha hodinami, kdy! se Randy probudil z tělkého spánku. Něco měkkého a teplého se mu otíralo o tvá I' a jeho nora se rozezněla symfonií kočičího pl'edeni. Natáhl nedůvěl'lvě ruku, ale nebyl to sen. Skutečná a hmatatelná kočka se mu stočila do spokojeného klublčka na rameni. Kdyf sl však vzpomněl na slova svého velitele, p'r vní nával radosti pominul. Kočka pohrdla různými lahůdkami z kuchyně mufstva H a vydala se za nim mílemi zrádné dfungle, a pl'itom na ni u dle čihala smrt. Randy nevěděl, ':0 si po čit. Kdyby jl odnesl zpět na základnu, byl "v . povafován za zběha. Ale zahnat jl pryč, to bylo nad jeho síly. Kočka se znovu čumáčkem otfela o jeho tvár a !alostně zamňoukala. Měla samozřejmě po té zoufalé cestě hlad. Najednou Randy pochopil, co má dělat. Jestlife se pl'lnuti nedat jl fádné jldlo, hlad jl určitě zaf .ne zpátky do kuchařovy svatyně.
Znovu zamňoukala. KonejJII jl a lehounce poplácával po hřbetu. "Nic pro tebe nemám, zlatlčko. Zmizni. Běl domů. VllcI" K Jeho radosti I zklamáni vyskočila ti§e z nory. A kdy! pl'lšlo ráno, nebylo po ni nIkde ani stopy.
Mu!stvo B pomalu postupovalo hustým podrostem. Randymu se zdálo, fe kočičí návltěva byla pouhým snem. Ale ti"etl noc pflšla znovu. Otírala se mu o tvál' a zdráhavě mu stIskla svými zoubky ucho. Kdy! zamňoukala, byl to stále Ještě měkký a opatrný hlas, ale objevil se v něm I IItostlvý záchvěv úpěnlivé prosby. Pl'i první návJtěvě Randy kočku neviděl, ale dnes ho cosi pi"lměloktomu,sáhnoutpo baterce. Opatrně ji namířil k zemi a rozsvitll. Uviděl úplnou spoušť. Tlustá kočka .u! vůbec nebyla tlustá. Jeji těličko bylo vyhublé, hebký ko!ilek zcuchaný a potfisněný' blátem. Nejhorší byly však očl, které na něho m!ouraly. Nebyla v nich totiž ani stopa výčitky, jen výraz bezmezné dů věry a prosba. Pi"i pohledu do těch oči Randy zapomněl na všechno ostatni. Vydoloval Jednu ze své zbývajíc! dávky konzerv. Kdy! ji kočka uviděla, mdlým pohybem se ollzla. Randy se pohnul, aby konzervu otevfel. Vtom sl ale uvědomil, !e tim by vlastně podepsal rozsudek smrti pro svou kočku. Proto!e se vlak potlačovaný cit musel nějak projevit, změnil se v neopodstatněný vztek proti tomuto zvifetl, jeho! utrpeni bylo pro Randyho vic, ne! dokázal unést. "VššUc," zasykl. Ale kočka se ani nepohnula. Ohnal se po ní tělkou baterkou. Na okam!lk zůstala nehybná. Potom s tichým zamňoukáním zmizela. Pfíhi noc se nevrátila, a Randy vůbec neusnul. Pátého dne se konečně dostali do nebezpečné ho pásma. Randy a dalli námofník, Joe, byli posláni na výzvědy, aby vypátrali hlavní stan japonského veleni. Kdy! se prodírali d!ungli, náhle na něj narazili. Hluboké ticho viselo nad mýtinou se dvěma narychlo zbudovanými chatrčemi. Pl'es husté listí uviděli stopy nedávné evakuace - zmačkané papíry, roztroušené po trávě, hromadu čerstvých odpadků, japonskou vojenskou ko§lIi tfepotajlcí se na stromě. Venku pl'ed Jednou z chatrči pod napjatou plachtou stál hrubě otesaný stůl pokrytý zbytky jldla. "Určitě nás zvěti"1II a ztratili se," vydechl Joe.
17
kou něžností matky. Do hebkosti vyčesával její Irst, lám témě!' hladověl, jen aby ona zůstala tlusťoučká.
Randyho štěstí vlak mělo krátké trvání. Po driech bylo mužstvo B vybráno, aby provedlo obchvat z boku, p!'ekvapilo nepi'ítele a pokud možno zajalo jeho hlavní velení, o němž se vědělo, že je vzdáleno dvacet mil hustou a nebezpečnou džunglí. několika
Každý si měl nést vlastni zásobu jídla a vody a spát v liščích norách; všechno se tedy muselo provést bez jakékoli pomoci ze základny. O kočce se vyjádřil velitel zcela jasně. Podě šenému Randymu bylo i'ečeno, že její p!'itomnost by vážně ohrozila bezpečnost celého múžstva. Bude-Ii spat!'ena, jak ho následuje, bude zast!'elena. Těsně pi'ed plánovaným odchodem odnesl Randy tlustou kočku ke stolu mužstva H, kde ji nadšeně přijal kuchař, stejně tlustý jako ona sama. Randy se nedokázal pi'imět k tomu, aby se ohlédl po vyčítavém kočičím pohledu, který - jak věděl - se objevil v těch achátových očích.
Ale po celý prvni den nebezpečné cesty džungli ho pronásledovala myšlenka na ten kočičí po hled. Tma se snesla na džungli jako obrovský černý padák již před mnoha hodinami, když se Randy probudil z těžkého spánku. Něco měkkého a teplého se mu otíralo o tvá!' a jeho nora se rozezněla symfonií kočičího předení. Natáhl nedůvěl'lvě ruku, ale nebyl to sen. Skutečná a hmatatelná kočka se mu stočila do pokojeného klubíčka na rameni. Když sl však vzpomněl na slova svého velitele, první nával radosti pominul. Kočka pohrdla různými lahůdkami z kuchyně mužstva H a vydala se za nim mílemi zrádné džungle, a pl'itom na ni u cíle číhala smrt. Randy nevěděl, ":0 si počít. Kdyby jl odnesl zpět na základnu, byl "'v . považován za zběha. Ale zahnat ji pryč, to bylo nad jeho sily. Kočka se znovu čumáčkem otl'ela o jeho tvár a žalostně zamňoukala. Měla samozi'ejmě po té zoufalé cestě hlad. Najednou Randy pochopil, co má dělat. Jestliže se pl'inutí nedat jí fádné jídlo, hlad jl určitě zal .ne zpátky do kucha!'ovy svatyně.
Znovu zamňoukala. Konejšil ji a lehounce poplácával po hl'betu. "Nic pro tebe nemám, zlatíčko. Zmizni. Běž domů. Vššcl" K jeho radosti I zklamání vyskočila ti ~ e z nory. A když pi'lšlo ráno, nebylo po ní nikde ani stopy.
Mužstvo B pomalu postupovalo hustým podrostem. Randymu se zdálo, že kočičí návštěva byla pouhým snem. Ale tl'etl noc pi'išla znovu. Otírala se mu o tvá i' a zdráhavě mu stiskla svý, ml zoubky ucho. Když zamňoukala, byl to stále ještě měkký a opatrný hlas, ale objevil se v něm I lítostIvý záchvěv úpěnlivé prosby. Pi'i první návštěvě Randy kočku neviděl, ale dnes ho cosi pi'lmělo k tomu, sáhnout po baterce. Opatrně ji namíi'1I k zemi a rozsvítil. Uviděl úplnou spoušť. Tlustá kočka .už vůbec nebyla tlustá. Její tělíčko bylo vyhublé, hebký kožišek zcuchaný a pot!'ísněný ' blátem. NejhorU byly však očl, které na něho mžouraly. Nebyla v nich totiž ani stopa výčitky, jen výraz bezmezné dů věry a prosba. Pi'I pohledu do těch očí Randy zapomněl na všechno ostatni. Vydoloval jednu ze své zbývající dávky konzerv. Když ji kočka uviděla, mdlým pohybem se olízla. Randy se pohnul, aby konzervu otevi'el. Vtom sl ale uvědomil, že tím by vlastně podepsal rozsudek smrti pro svou kočku. Protože se vlak potlačovaný cit musel nějak projevit, změnil se v neopodstatněný vztek proti tomuto zvli'etl, jehož utrpení bylo pro Randyho víc, než dokázal unést. "vnuc," zasykl. Ale kočka se ani nepohnula. Ohnal se po ní těžkou baterkou. Na okamžik zOstala nehybná. Potom s tichým zamňoukáním zmizela. Pi'íští noc se nevrátila, a Randy vObec neusnul. Pátého dne se konečně dostali do nebezpečné ho pásma. Randy a dam námo!'ník, Joe, byli posláni na výzvědy, aby vypátrali hlavní stan japonského velení. Když se prodírali džungli, náhle na něj narazili. Hluboké ticho viselo nad mýtinou se dvěma narychlo zbudovanými chatrčemi. Přes husté listí uviděli stopy nedávné evakuace - zmačkané papíry, roztroušené po trávě, hromadu 'čerstvých odpadků, japonskou vojenskou ko~ili ti'epotající se na stromě. Venku před jednou z chatrčí pod napjatou plachtou stál hrubě otesaný stůl pokrytý zbytky jídla. "Určitě nás zvěti'i1i a ztratili se," vydechl Joe.
o
17
Randy se začal plifit vpl'ed - a najednou ztuhl, kdyf se v dlouhé trávě pl'ed dvei"mi 'prvni chatrče něco pohnulo: Jak to misto pozoroval, na slunič ko se vybelhala jeho kočka I Pocit zvýšeného nebezpečí začal zápasit s Randyho pýchou nad tim, fe ho kočka nezavrhla. S obavami pozoroval, jak zmizela v chatrči. Brzy zas vyťapkala ven . .. Japončici tady nejsou," řekl Joe . ..Ta kočka je vyburcovala tak jistě jako střílení." A bez obav se zahleděl na mýtinu ...Ty, Randy, tamhle na tom stole je celé kui'e. To nám určitě po těch přidělených dávkách přijde k chuti." Zmlkl, protofe kočka uviděla kuře také a nemotorně vyskočila na stůl. Joe popadl se zlostným výki'ikem kámen a mrJtil jim. Tu Randyho zaplavila vlna rozhořčeni. Nechal . kočku Hladovět, a ona přesto Ila za ním se slepou oddanosti. To kui'e jí proto nálefi jako odměna. Byl přesvědčen, fe nejdůlefitější věci na světě je, aby jeho miláček dostal spravedlivý dll koi'isti. Když kočka zahlédla blífíci se kámen, tělko pádně seskočila ze stolu. Právě včas, protofe kámen uf zasáhl kuře a shodil ho z taliře. Randy skočil na mýtinu. Ale vtom ho ohlušujíci výbuch porazil na zem. Kdyf se po několika vteřinách zdvihl, nebyl tu už ani stůl, ani chatrč, nic, jen plápolajícf změť dřeva. V omámení uslyšel Joeův hlas: ..To byla ale hloupá past - s tim kui'etem. Kdyby po tom ta kočka neskočila, nebyl bych hodil ten kámen, sáhli bysme po tom sami - a teď uf bysme tu nebyli ...•.. Jeho hlas pi'ešel do bázlivého šepotu: ..Ta kočka to mys lim nepi'eflla ... Ale zachránila nás." Randy nemohl ani promluvit. Hrdlo měl stafené. Lefel tam a citil se mnohem opuštěnějU ne! kdy pl'ed tim. Vtom se za ním ozvalo spokojené zamňoukáni. Vrtkavostí osudu byla hrubá rákosová rohof vymrštěna z chatrče ven a klidně pfistála na trávě za Randym. A tak tu na rohofi v dobrém rozmaru seděla jeho kočka a usmivala se.
18
Pře/oflla
V/adlmiro Has%vd
JIŘí HAVEL Proč
nemá žirafa ráda zimu Kdo nechce, ať nehádá, kdo ale chce, ať hádá, co nemá žirafa ráda. Tak tedy: lirafa nemá ráda svůj dlouhý krk a zimul Abyste totiž věděli: když dostane v úterý rýmu, tak začne kýchat až v neděli! Potom chodr, hlavu věší, má v nr plno žalu: .. Kde já, chudák, mám teď shánět tak velikou šálu?"
NAKRESLILA VěRA FALTOVÁ
čtenářům Ohníčku
Jak
se ztratil medvěd My jsme měli medvěda, jen pár loužr po něm zbylo. Ať ho nikdo nehledá slunce nám ho zahubilo. Už od rána prudce hřálo, v jeho žáru všechno tálo: starý led i čerstvý sníh jamr den šel po stráních. Medvěd chv(/i vzdoroval, a potom jen tál a tál... . \ Roztál krátce po poledni. lnu, byl to medvěd lední!
HAVRANí DOGA Námět a scénář Ivo Pechar Kreslí Vladimír Krb
5L'IStS:'? ~R.IlDIL 1S I NRS' TIlK Ilq ",tÚfll NELEZ!
1\ J./t=TRVRI. O I-IRUSKOVI
nL,p'UJ,U
"BUD E HI T D UŠE
UPLI./Ě 1./1l0I(JUJC. JOÓ EV!lE/.I, TEf.J SI TO
HŮ~Ě DOVOllr.'
ffEi( ITIH :tRVOLE.! PIIK K IJRí'/ ••. :iÉ: PIZUDU "PO:lOÉJIj PROS I H rr:- ~
/JO l/eG, "'ELEIYIi 5E, KPO "'tlí-(
TO ~ROVII./Kf1 .lEP€ DO ~R -IJy"
KRI:Jl.lícr.
C:ffE.lLR Z""i.JE Tll.4VU PilO
./IRKR (TlBol?, Hu PPHR;'{q ~
J
MIKULÁŠOVY #
Sempé Goscinny
PATAT,II4:
RULETA
Augustýn má děsně bohatého tatínka, který mu koupí vlecko, nač si Augustýn vzpomene, a tak kafdou chvlll dotáhne do Ikoly nějakou senzační věc.
Dneska si pl'inesl ve Ikolní tašce ruletu a o přestávce nám jl ukázal . . Ruleta je takové kolečko, na něm jsou napsány číslice a uvnltl' běhá kulička.
"To kolečko se roztočí," vysvětlo val nám Augustýn .. ,a kdyf se zastaví, stojí kulička vedle nějakého čísla. A kdyf se pl'edtím někdo vsadil, fe zastaví zrovna u tohohle čísla, tak hurá, vyhrál to kolo." "To by bylo moc lehké," I'ekl pochybovačně Vlktorín. "V tom je Jistě nějaká finta." "Já jsem to viděl v jednom filmu, v kovbojce,"l'ekl Fridolin. "Jenomfe ta ruleta byla zfallovaná, a tak ten mladík vytáhl kolt a postl'nel vlecky svoje nepl'átele a vyskočil oknem ven a vsedl na koně a tryskem uháněl pryč - takatak, takatak, takatakl"
"Já věděl, fe v tom bude hindll" I'ekl znovu Viktorrn. "Nádlvo," I'ekl Augustýn. "Kvůli tomu, fe v tom Frldolinově filmu byla ruleta zfallovaná, nemusí být pl'ece zfallovaná I ta moJel" "Já jsem viděl hrát ruletu v jedné hl'e v televizi," I'ekl Kryipín. "Na stole byl ubrus s čísly, lidi dávali na ta čísla destičky -I'íká se Jim fetony - a byli rozčilením úplně bez sebe, kdyf ty svoje fetony prohráli." "No jasně," pl'lkývl Augustýn. "V mé krabici s ruletou Je taky takový zelený ubrus 5 čísly a fůra !etonů , Jenomie maminka nechtěla,
abych to dech no tahal s sebou do Ikoly. Ale nevadí, můfeme si zahrát I bez toho." Pak nám .l'ekl, fe stačí, kdy! kaldý vsadíme na nějaké číslo, on roztočr ruletu, a u kterého črsla se kulička zastavr, to vyhraje. "Ale s čím budeme hrát," zeptal jsem-se, "kdyf nemáme fetony?" "No co," I'ekl Augustýn, "máme pl'ece desetníky. Budeme hrát s desetníky, to je tohol Prostě budeme dělat, jako kdyby to byly fetany. Ten, kdo vyhraje, sebere desetnrky dech ostatnrchl" "Já mám peníze na .to, abych sl koupil pillngr, al půjdu ze Ikoly," I'ekl Vendelrn a dojídal druhý chleba s pomazánkou, co měl k svačině. "No právě," I'ekl mu Jáchym. "Kdyf vyhrajel desetnrky ostatnkh kluků, bude! sl moct koupit piilngrů celou horu." "A helel" zvolal Albrn. "Tím chcel I'kt, fe kdyf sl ten tlusťoch náhodou vybere správné číslo, koupí si za moje fetony plllngry? Tak tó teda nikdyl To není fádná hral" Vendelrn se pekelně namrchl, jellkof nemá rád, kdyf mu někdo frká tlusťoch, a I'ekl, fe vyhraje vlecky Albínovy desetníky a sní plllngry pl'ed jeho očíma a nedá mu ani kousnout a jeltě se mu vysměje, fakt, bez legrace. "Nic se neděje," klldnll je Augustýn, "kdo nechce, nemusr hrát, a basta. Pl'ece nestrávíme pl'estávku hádánrm. Zvolte sl črslal" Postavili jsme ruletu na zem, stoupli jsme 51 do kruhu kolem ní a vybrali jsme sl kafdý jedno číslo. Já jsem měl 12, Vendelrn 6, Krylpín 0, Jáchym 20, Fridolrn 5, Albín 25, Augustýn 36 a Vlktorrn 51 nevzal
nic, jellkof prohlásil, fe nebude utrácet svoje desetnrky v ndvindlované ruletě. "Prach a broky, ten mi ale štve I" rozčilil se Augustýn. "Copak jsem tl nel'rkal, fe ndvlndlovaná neni1" "Tak to dokafl" I'ekl Vlktorín. "Tak jde se na to, nebo ne?" rozkl'lkl se Vendelrn. ,,!,dy uf začneme?" . Augustýn ruletu roztočil a kulička se zastavila pl'ed črslem 24. "Jak to 24???" zeptal se Vendelrn a zrudl. "Nefíkal jsem vám, fe to je hlndl1" fekl Vlktorín. "Nikdo nevyhrává." "No dovolte," I'ekl Albín. "Vyhrávám já. Měl jsem 25 a to je dvaceti čtyl'em nejblif." "Prosrm tě, kde Jsi hrál ruletu, fe máJ takové fečl?" kflčel Augustýn. "Měl jsi črslo 25, to nevyhrálo, tak jsi prohrál a basta. Klanrm se vám, pánové." "Augustýn má pravdu," fekl Ven-
F. t') · f.
I
Kapitola z ""I y lobchim a de. ennul., @ Oenoel, Parl., ft.. I
.
21
deJrn. "Nikdo nevyhril, zalneme znovu." "Okamflk," zvolal Augustýn, "jelti nicol Kdyf nikdo nevyhraje, bere celý bank bankél', to znamená majitel rulety." "V televizi to takhle fakt bylo," poznamenal Krylpln. "Tebe se nikdo na nic neptal," zahal VendeJrn, "tady nejsme v televizi. Kdyf chcete hrát takhle, beru sl svůj !eton zpátky. Má poklonal" "Nemál na nij právo, prohrál Jsi hol" namltl Augustýn. "Protofe jsem vyhrál já," I'ekl Albln. Zabll jsme se hádat, ale vtom isme zpozorovali, fe Polívka s Čel pivem - to jsou nali dohHfitelé po nás koukajl z druhého kouta dvora, a tak isme se honem smll'lII. "Vlte co," I'ekl Augustýn, "propoprvé to neplatí, to bylo jenom tak na zkouJku. Zalneme znovu ... " "Prlma," I'ekl Viktorin. "Tak já sl beru 24." "Myslll jsem, fe nechcel hrát, -: kdyf je moje ruleta nahindlovaná," podivil se Augustýn. ~ "Pr.vi proto," I'ekl Viktorin. ;:, "Je nal'lzená tak, aby vyhrbalo ~ člslo 24, kdyf něco chce! vědět . Teď .. isme to pl'ece viděli." E Augustýn se na něho podlval, polofil sl prst na čelo a dělal sl na ~ něm kolečko, zatlmco druhou ru;H kou točil ruletu. Kulička se zastavila pl'ed člslem 24, Augustýn si ... pl'estal dělat na čele kolečko a vyli. tl'eltll očl. Viktorin se usmál od ucha k uchu a chystal se sebrat desetnlky, ale Albín ho odstrčil. "Ba nel" !'ekl mu . .,Tyhle desetníky ty neshrábneš I !vlndloval jsll" "Já fe jsem hlndlpval, jállll"
e
i!
-!
•
22
kl'lčel Viktorin. "Neumll prohrávat, abys věděl. Vsadil jsem na 24 a vyhrál jsem." "Ruleta Je nahlndlovaná, lám jsi to povldal," pl'erulll je Augustýn. "Správně by le neměla zastavit dvakrát za sebou na stejném člsle." A teď začala mela, jellkof kafdý se pral s kafdým a pl'll'ltlll se k nám PoHvka s Čel pivem. . "Pl'estaňtel Tlchol" kl'lčel Polívka. "Pozorujeme vás uf dlouho, pan Čelplvo a já. Podlvejte se· ml do očil Co to tu vyvádlte? No tak, bude to?" "No ... Hráli jsme ruletu a oni vllchnl podváděj I," I'ekl Viktorin. "Ruletul" z.volal Polívka. "Vy Jste hráli na Ikolnlm dvo!'e ruletull Tady, na zemi? ... A tohle jsou penlzel Podlvejte se, pane kolego, oni hráli o penizel Cofpak vám vall rodiče nel'ekll, fe hazard ni hra je ohavnost, která člověka znlčl a pl'lvede ho do falál'e? Jakmile se jednou octnete ve spárech této vál ně, Jste ztracenll Neltastnlcl, vy nevlte, co dělUel Pane Čelplvo, jděte zazvonit konec pl'estávky. Zabavuji ruletu I penlze. A vlechny vás dů razně varuji." Kdyf skončilo vyučováni, III jsme za Polívkou jako obvykle, kdyf nám něco zabavl, a prosili jsme ho, aby nám to vrátil. Polívka se ani neusmál a díval se na nás rozezleným pohledem. Podal Augustýnovi ruletu a I'ekl : "Nemohu pochválit vale rodiče za dárky, které vám dávaji. A ať uf vás nikdy nevidím hrát ve Ikole tuto smilnou a nebezpečnou hrul" Desetníky nám vrátil pan Češ pivo a I'ehonll se p!'i tom na celé kolo.
, , •
•
JEh!! K ÚNORU Ploný" z Or6sova uspol'6dall na
počest Února sportovnl brannou
soutU O l'artyz6nský samopal, kter6 je souč6stf I'lonýrské hry Vfdy pl'/praven. Na startu se seJ/o 120 htrdek, které plnily různé d/sclptrny Jako stl'elbu ze vzduchovky na dl'evEné koliky, hod gran6tem, z6klady topografie a I'rvnl pomocI, fplh na vodorovném ' lanl. Prok6zall, fe znoj( hodnE o své I'lonýrské organIzacI, fe ovl6dajl I'ravldla slln/čnlho I'rovozu I z6sady I'rot/pof6rnl bezpečnosti. V soutlll JIm l'0m6hall vedoucl, učItelé, svaz6c1, mlllc/on6řl. Napsala n6m o tom skuplnov6 vedoucl M. B6rtov6.
•
I pionýři ze 40. PS v okrese ProstElov se zúčastnili One Lidových milici. SoutUIII v různých branných hr6ch, jeJlchf souč6stf byla I soutll o zlatou val'ečku. ZvItEzlII tl, ktel'I dok6zall v kot/fku nejen uvařit dobré masité nebo moučné jldlo z vlastnlch zdrojů - ne z konzerv, ale také dob'e zalofit I zahladIt ohn/ltE a uklidit 011.011. Napsal n6m o tom F. Sekanina z okresnl
Inspekce pof6rnl ochrany v ProstiJovl.
•
PIONÝRSK'f OOOfL HLEMÝŽOI z LochovIc vyrobil I'ro hol'ovlcké ornItology devlt pta čich budek I'ro různé druhy I'tactva od konll'asů af 1'0 výry.
•
NOVl. PIONÝRSKl. KLUBOVNY pro PS 1''' 1; zof v Berounl byly koncem února otev'eny slavnostnl na MEstské hole.
•
RAOfM, RAOff ... Jak se starat o hlemýfdl, o motýla, o kobylku lučnn I't6 se I. Mr6zkov6 z HovlI'ova. HLEMÝt6 ZAHRAONf fere listy různých rostlin (sal6t, l'ampellJku, listy ke'ů atd.). Je mofno ho chovat v ter6rlu. Kafdý Jedinec naklade osl 40 vaJlček do dIry v zemi, vylfhnou se z nich drobnl hlemýldl, ktel'i vyrostou za t" roky. MOTÝLI saji dlouhým sos6kem I'l'edevf/m nektar z kvltel. OospEtr fljI jen kr6tkou dobu a v zajeti JIm nemelleme dopl'6t I'otlebnou volnost. Proto chov6me doma JejIch housenky, které krmlme tou rostlinou, na které je najdeme. Za nEko1111. týdnů se housenka zakukll a z kukly se vy/fhne kr6sný motýl. KOBYLKA ZELENÁ je masof rav6 a llvl se hlavnE JIným hmyzem. Samička m6 na konci zade čku dlouhé kladé/ko, kterým vsune do zemE ol sto vajlček . VajIčka I'l'ezlmujI a ol v l"IJtIm roce se z nich vylfhnou larvy, které se zpoč6tku 1M mllceml. Kobylky l'ozn6me podle dlouhých n/tkovltýchtykadel.
.
f'~.
RYBíM
. 1 ." /'
l',· ..
~. ·
STŘELCEM
CAUCAU
I
s presným okem je ryba strlkoun. Žije v teplých vodách pfl vtoku rek do mofe na pobfeli jllni Asie. Je to malý, ale II perný stfelec. Nabere do pusy kapllku vody a tou prudce sestl'eluje brouky IplhaJicr po stéblech vod nich porostů. Má úlasnou trefu. Kapllkou zasáhne broulka al na dva metry. Rád sum na sviticr zad elky svatojánských mulek.Jenle někdy sl .vltélka poplete_ Ufaslým malajským rybál'ům se las to pl'lhodi, le llpera sUlkoun Jim kapilkou vody uhall lervené světélko cllarety. Tsssl A je po ohýnku.
piJe A
K"ESLI F. FOLTÝN
Chápejte
mě
Pardon, my se pl'ece neznáme, nikdo ml vás nepl'edstavll. Muslte prominout, ale slulný au se s clzlml lidmi nebavi. To proslm nenl nafoukanost. My jsme byli po tlslclletl neúplatnými hHdall a průvodci svých pánů, a vlme tedy, co se má a nemá. Prosim vás, co Je do psa, který se nechá od kafdého hladit na potkáni. Můfe se na něj Jeho llověk spolehnout? Nemůfe. Ná. by sl taky chtěl kde kdo pohladit, ta nde chundelatá srst vás lidi přimo svádl k mazleni. Jenomfe my ji nemáme jen tak pro lelracl. Je to nejteplejli srst na světě a nám sloufl jako dokonalá ochrana proti chladu, prachu a taky proti úfehu. Kdybyste nás ze samé útlocitnosti ostl'lhali, Ipatni by to s námi dopadlo. I ten nU koketnl ocásek, nesený pl'es hfbet jako zakroucené pltrosl boa lidské parádnice, nemáme pro parádu, ale proto, aby
nám chránil ledviny. Dlouhé praporce srsti na nohách zabrailuji tomu, by nám pl'l leleni na zemi pfestydly nohy, a bohatý Hmec kolem krku chráni I ull - vyluhuji nám z nlj Jenom Ipllky. To ale neznamená, fe h6f slylfmé, naopak, máme velmi dobrý sluch - a na rozdll od vidiny ostatnich psů I výborný zrak. Na svůj nos se taky mů feme pinl 'Flolc~hnout, dovedeme pracovat s vysokým I nlzkým nosem, to znamená, fe dovedeme sledovat stopu I s hlavou nlzko sklopenou k zemi I zvednutou, abychom mohli koflst objevit I zrakem. Jakou kol'lst? lnu, za starých lasů v ndi mandfuské domovlnl to byla hlavně koleIlnová zvěl'. Proto my lauové pronásledovaná xvlfata zadr_"ne, klá netrháme. To by nám ndi páni lovci dajll Kdý! lie to vezme kolem a kolem, udělali Jsme docela kariéru. Původ ni Jsme byli takovými děvaty pro vlechno. HHdali jsme dům I tábor v lese, lovili jsme zvif, ale také tahali sanl nebo nosili bfemena - a nikdy nás dokonce chovali kvůli ndi bájelné kofellnl a prý I na maso. Pak se divte, fe k lidem nemáme tu neomezenou d6věru jako vdl d6mlcr mazlflcl. V Čině, odkud Jsme se do Evropy dostali, býval &sto hladomor - a to pes na sebe musel dávat moc dobrý pozor, aby Ipatni! neskonlll. My jsme ovtem byli privllelovanýml psy. Za mandfuských crsafů jsme se stali obHbenýml průvodci neJmocnějllch vládců a 1110 nás na crsafském dvofe nikoli k set. Také v klUtefich nás mnlll chovali ve velkém a velice sl na nás zakládali. Takfe nám ani nepflllo divné, fe Jsme se I v Evropě .tali vzácným a vyhlédávaným plemenem. Je to docela pfirozené - se svým modrolerným jazykem a strmou chůzi vypadáme exoticky, a pfitom máme jednu neocenitelnou vlastnost. Jsme svému pánu - obylejně si ho sami vybereme- nesmlrně oddáni. Ve věrnosti bua fádný pes na svitě nepredll - a to uf je co I'lcI.
23
Červnov"
louka
VYPADÁ TAK KRÁSN~ , vesele a dýchá mírem - ale to jen pro naše lidské očl. Pro své malé obyvatele je to zelená džungle plná dramat, odéhrávajídch se v několika poschodích nad sebou. Jak bezstarostně poletujI motýli a mušky nad pestrými květy, flutýml pryskyřnlky, růžovými kohoutkya bílými kopretinami! Ale y Jedné z těch IIbezných kopretin na ně člhá převlečený zákeřník - pavouček běžnlk. Je blij jako plátky květu nebo žlutý jako kvítky ve středu úboru, proto ho snadno přehlédne nejen člo věk, ale i oběť. Ale nelitujte motýla. Vždyť Je to rodič hladového hejna ~ousenek, jejichž kusadla ohlodávají kdejaký list. Kdyby na louce nežili všelijacl mall loupežníci, šestlnozl dravci, neměli bychom žádnou louku. Škůdci by jl dočista oholili, nezůstalo by nic než pár stébel. Takto je na louce rovnováha, každý má tady svého nepřítele, ale také přítele. Hloupé malé mšice, které nedovedou nic jiného, nežli sát rostlinám šťávy a vypou~tět kapičky přeslazených výkalů, jsou pod ochranou mlsných mravenců. Ještě že roztomilá slunéčka po celý život nedělají nic jiného než loví mšice. Na mšidch si pochutnávají i mladé larvy kobylky zelené. Když poodrostou, nepohrdnou ani větší kořistí, například svými příbuz nými, koníky čili sarančaty. Také dobře. I sarančata škodí. Květiny majl také své zvláštní přátele a nepřátele. P! ltelem jetele je chlupatý čmelák. Jen on dovede svým dlouhým sosákem dosáhnout až na dno jetelových kvltků a opylit je, zajistit dostatek semínek. Nepřítelem jetele je malý nosateček, který to semeno vyžlrá. A tak pořád dokola. V hlubokém příšeří, skoro u kořenů, malý plž krouhá jazýčkem jako struhadlo šťavnatý IIstek. Bllží se nebezpečí? Nevadí, hbitě se schová do ulity. Ale I tam jej najde dravá larvička světlušky. Pochutná sl na domádm a v domečku se na čas usadí, aby se v klidu zakuklila a jedné teplé noci vzlétla do vlahého vzduchu jako svatojánská muška (ale není to muška, je to brouček). život na louce má svůj řád a každý tvoreček má v něm své místo. Jenomže náš pan mallř si to trochu popletl a mezi ty lučnl obyvatele připletl třl, kteří tam nemají co dělat. Poznáte, kteří to JSou? A vlte, kde žijí, když ne na louce? O správnosti svého uvažování se přesvědčíte na str. 30. K POŘADU iKOLA NA LOUCE, KTEROU PRO 4. TŘIDY VYSILÁ ČS. ROZHLAS ll. 5. 1978
OBRÁZKŮ
Z CI RKUSU Je sice sel'azeno, ale tvým úkolem Je sestavit obrázky do jiného pol'adi; vidy dva a dva jsou totll spojeny Jednou společnou
drobnosti. ZaUtek
i"ady tvoi"i dvojice A a H, 'protole je na obou velký míl:. Ale Jak bude i"ada
pokračovat
af k poslednimu obrázku, kterým má být Ll ' g~ '~I '13
(1:1 ':10 '0)1 ')18 ':)H 'HY)
'31 'b
TO SE UŽ BRZY V~ICHNI DOV(TE Z FILMU STEJNOJMENN~HO NÁZVU. KTERÝ NATOČILA REŽIS~RKA VbA PL(VOVÁ-~IMKOVÁ. DOBAE JI ZNÁTE. TEDY JEJ( FILMY LI~ÁCI. MY~ÁCI A ~IBENIČÁK. O SN~HURCE. pAIJELA K NÁM pout. PÁNI KLUCI A DAL~f.
zot, fe hrdt ve filmu nenl nijak jednoduché, fe to nenI fddnd zdbava, Jak se mnoho % nich domnlvd. Tak konkrétně představitelka
J
JAK SE Točí
ROZMARÝNY
V dopisech, které od vás dostává, o no besedách, no kterých sl s vámi o své práci povldá, se jl ne/častěji ptdte, jak se vlastně takový film pro děti dělá, co je to konkurs, scéndř, exteriéry, mlchočky, postsynchrony. A tak aby vdm dala odpověd' na vfechny !,rto otázky, natočila Věra Pllvovd-$Imkovd film JAK SE Toči ROZMARÝNY, film o tom, jak se točl dětský film. ,,5naflla jsem se v něm dětem povědět, co vfechno se skrývd za slovem film:' prozrazuje reflsérka. "Dlvdcl poznajl, jak problhd konkurs a výběr děd pro takový film, v přIběhu reflsérky dětský'ch filmů a hlavnI představitelky jejlho nového filmu Růfeny se seznóml s atmosférou a průběhem notdče nI. Kromě toho chci dětem také ukó-
Růfeny
Pavlina Mourkovd musl se kvůli hlavnI ro/l nechat ostFlhat dohola. A celé fllmovdnl, vfechnu tu námahu, kterou jsme od nI pofadova/l, vydrlela jen proto, fe sportuje. Děl6 závodně skoky do vody, md houfevnotost opravdového sportovce a to se hned projevf. Dokdzala se potdpět, po pěti hodinách učenI uměla je%dlt na koni, suverénně zvlódla I scénu, ve které jl zavě fenou pouze %0 rukojeť deftnlku zvedneme jeřóbem vysoko nad stromy. Próvě proto při výběru dávám vfdycky přednost dětem-sportov-
cům, které jsou houfevnaté a něco vydrf1l A pak ml také moc %d/efl na Jejich charakterových vlastnostech. 5noflm se, aby nebyly nafoukané, lakomé a pomlouvačné, ale aby byly kamarddské, dobře Je chovaly v kolektivu. To vfechno a k tomu mnohé dam se děti do vidl v Ro%marýnách, ve kterých kromě Pavliny uvldl dvacet dalffch kluků a děvčat ve věku jedenácti dvandctl let, ale také lvu Janlurovou jako reflsérku, Dáfu Vefkrnovou jako pomocnou reflsérku, Jiřlho Krampola jako kameramana a Josefa B/dhu jako produkčnlho. A af zase někdo z vás bude chtlt vědět něco z filmařské abecedy, řeknu: ,Bělte se podlvat na Ro%marýny'. A hotovo."
JANA SOELDNEROVÁ, FOTO A. ČERVENÁ
-
•••
~ ~redakční
- Které znáJ hrabavé ptákr.l ptá se učitelka. Žákyně nevi, a tak se ji učitelka snafi pomoci. - No, kterou drůbel jste jedli o zlmnich prázdninách? - Prosim kapra •••
•
': ponožky 1 : Z]z~y •
,-
Ilona Koudelkovi, Horákov
y#y
SáJnošky
,
Rajče jde na spartakiádu, potká okurku, která ladoni, aby mohla jit taky. - To nemůlel, vldyť nemáJ červe né trenýrky, vysvětluje Ji rajče.
Marie Rychli, VrJetvlce u Opavy
i - Prol sl kupujete jenom jednu ostruhul ptali se dfokeje. - Prol bych kupoval dvil Kdyf 1'0bTdnu jednu půlku koni, tak ta druh6 přece stejni masT snr, nel
Koukám, le letos bude skvělý Jidel
výběr
Alena Reindlovi, Tf.bel
liká len a manlelo.l-meteorologovl: Q - Prosim tě, kdyl jsi včera večer v televizi hlásil pěkné slunečné pobsl, t;lk ať tě nikdo na ulici nevidl s tim Cfeltnlkem •••
•
Dana !tecov;i, Kolice
Chlubitse rybál': - Pl'edstavte si, najednou něco zabere, zatáhnu, obrovský kus. Co' mám povidat, tl'i hodiny jsme spolu bojovali, ne! jsem rybu dostal venl - llkáJ obrovský kusl Ale na té fotce vypadá nejvlce na dvě kila. - MáJ ty vůbec pl'edstavu, kolik váhy taková ryba ztratr za tl'I hodiny boJel
•• •• • •• ••
-dm-
28
Jeden roztržitý a nepozorný chlapík se uěil i'idit auto. Koneěně přišel den zkoušky z praktické jfzdy. Večer se ho ptají kamarádi, zda zkou~ku udělal.
- Nevím, když mě pouštěli z nemocnice, tak instruktor byl jeltě v bezvědomf ••• Milada ~pačkoY". Zám fi li č
- Tati, odvátU by ses do lví klece? - Určitě - kdyby byla prázdná •••
- Tati, ta velká výkladní skříň na náměstí je z nerozbitného skla? - Pi'ece jsem tl už jednou i'íkal, že anol - Tak to se, tati, teda moc pleteš ••. Vilra Musilová, Okrouhlice
- Ferdo, nesti'íhej si ty nehty pi'es ponožky, napomíná kluka matka. R. Kubová, Ohrazenice
Mirka Jere mi áJ ová" Chomutov Zloděj ukradl kalhoty, v obchodě usti'ihl jednu
ale ještě nohavici. Pi'i vyšeti'ování se ho ptají : - Proč jste ty kalhoty nenechal celé? - Nač bych si bral dvě nohavlce, když už doma jednu mám ••• ' Ha na Kojetlns ká. Pra ha 6
-
Copa k, zt rat il jste něco? Hod Inky, tamhle u lesika. A proč je hledáte tady? Šly totiž o deset minut napřed ••• Šá rka U rba ns ká, Te pl ice .. Prole t ice
- Posaďte se, pane Pi'ehršle, rád bych vjÍs informovalo vašem zdravotním stavu, říká lékař. - Ano, pane doktorel - Doufám, že moje sděleni přijmete statečně, jst e přece tvrdý chlap. Není jiného východiska : v pondělí musíte do prácel Zde na Ha vll f kov á, Pra ha 4
- Pamatuješ se na to tričko, co jsem ztratil pi'ed měsfcem? - No, už se našlo? - Ano, pi'edstav si, že jsem je měl pod košili ••• Ji " Ma tyse k, Opava
- A berou vám ty ryby na třešně? - Ale jo, berou, Jen kdyby po mně neplivaly ty pecky . •• Sta n is lav Housa, Sedl fa'1 Y
Pi'iběhne zadýchaný pán do hodi ~ a říká : - Pane, ono ,to tikál - No a co má být? diví se hodinái'. - Když jsem si to k vám přinesl opravit, tak to byl barometr ••. nářstvi
Al e na Loudová, Nová u Svá dova
- Pane, nekašlejte na mne, přenášíte na mne infekci, rozčiluje se pán v pl'eplněné tramvaj/o - Pane, Já te na ~ás přenáffm Infekci? Já? Já, pane, Já na vás kašlu •••
Ve stanu se mi líbilo, nikdo ml tam nel'fkal, že nemám bouchat dvei"ml. Táborák se nám vydai'lI, protože nás tam bylo méně ne! špekáěků. Houby rozeznáváme jedlé a co jsou k su~ení. V létě je sulime a v zimě je zase namáěfme. Z
časop i su
'evnickych pionýrO
Roma na Zimmermannová, Žatec
ZE ŠKOLNfcH LAVIC Teď
máme ve škole tak zaplněný rozvrh, že musfme zůstávat ve škole pi'ed vyučováním. Živočich se nazývá všechno, co umí
To si
pořídíml
živě čichat.
29
JAci JSTE SPORTOVCI? NALEZLI JSTE P~T CHYB, KTERÝCH SE D~TI NA HORÁCH DOPUSTIL VI RozluštěnI soutěže
z 12.
čísla Ohníčku
Především
je třeba vás pochválit, protože se na horách ul vyznáte a dbáte na bezpe čnost. Většina vašich rozluštění byla správná. Základní chyby byly tyto: 1. Chlapec na sáňkách je nepozorný a neopatrný, vjíždí ze svahu do vozovky přímo pod auto. jestliže neovládáš techniku sáňkování, jezdi tam, kde je dojezd v louce. A především buď pozorný. 2. Pes na svah nepatří, může způsobit lyžařům vážmi zraněnr. A nechat se tahat, to přece už vůbec není sportovní. 3. jlzda na sjezdovce má také svá pravidla. Především nesm I pěší přecházet po trati ; boří se, zanechává hluboké stopy, které se na sjezdové dráze mohou stát příčinou vážného úrazu . 4. jlzda napříč stopou, kde vede vlek, je nepřípustná. 5. Ten, kdo ničí na horách ukazatele nebo poškozuje tyče k vyznačení cesty, ten do hor n e patřr. Ohrožuje tak bezpečnou cestu návštěvnlků hor. A nynl jména těch, kteří byli vylosováni : 1. cena - spací pytel : Martin Tomek, Hradec Królové 2. cena - kopací mlč : děti ze školnF družiny při ZD~
Postle/mov 3. cena - sportovní kabela: Dana Kvasnllkovó, Praha 10 .... až 10. cena - velká baterka: j. VojtFšek, Liberec; M. Buzek, Brno; L. KovólFk, Sezimovo Úst( 1/; R. tofka,
Dol. Dunajovice; M. Dašek, Bflina; H. Holouškovó, Olomouc; VI. Galuška, Sušice. 11. až 50. cena - knihy: ,. ~t.fanid •• o"", Rychnov nad Kn.; H. Sti.dnlkovi., Praha 1; D. Pavlllek, Hronov; H. He/cmanovi., Veltruby; L. Yi.clav-
kov.!., Kladno 2; J. Kuthan, Oltrava·Poruba; H. Kop'lovi, KOlor; S. Hrkvilka, Brno; R. Henclovi, Radlice; D. Treperod, Jablonec nad NII.; V. Boulkovi, ZIatnlky; V. ~"Irovi, Čúlav; S. Otradovlki, Sokolov; J. POlpllllov", Blllna; V. Bldkovski., Plze"-Bory; H. Pecinovi, Brno; L. Duda, Brno; H. Kelnarovi, Prerov; Sv. Čech, Čelki Tfebovi; Z. Chudý, Brno; ,. Výborný, Hovorany; P. Jurelka, Hornl Belva; I. Kolack", Brno; L. Vanllkov", Louny; 1'. Fila, Brno; J. ~Ichov', Brno; J. Ferkovll, Hnlzdo; A. Blnd.. ov", Vletln; ~. Poldov!, Brno; Pav .. I Lilka, Brno; H . Stanlk, Vyloká u Vletlna; H. I'odetva, Halenovice; V. Ptilek, Hovorany; I. Stoupová, Pardubice; V. Drelllerod, Hrulky u Vylkova; K. Guzek, Volfartice; J. Červinkovi, Kladno; I. Velel 01., Brno; J. Kohoutkovi, "Ilany; ,. Čuzek, Lazy u Gottwaldova, fiel 3. trldy hl. Ikoly J. A. Komen.k'ho, Vide".
PRÁZDNINY JSOU NA OBZORU, a proto Isme pro veb připravili na obálce tohoto či"a hádanku, VěřFme, fe Jste snadno objevili vfechny chyby, které mol/řka Eva Průfková nakreslila uf proto, fe sl Je nevymyslela, ale viděla Je na vlastni očl. A vy sami Jste se s nimi také určitě setkali. Ale kdybyste na vfech pěti chyb přece len nepř/fll, připomeňme sl lednu po druhé:
1. Neplavec do
loďky
v žádném případě nepatří - a to raději ani tehdy, když všichni ostatní, kdo s ním jedou, dovedou dobře plavat. 2. Na výlety do přlrody se určitě nehodí sandály nebo jakékoli jiné boty s volnou patou - o dřevácích, které má holčička v levém spodním rohu obrázku, ani nemluvě . 3. Sbírat houby by měl opravdu jen ten, kdo je dobře zná. Z těch, které mají přijít do kotlíku na našem obrázku, dobrá smalenice docela jistě nebude ... .... Při každém dbořenl le vždycky ti'eba někam odhodit odpadky - k tomu bychom sl měli ovšem vykopat odpadovou lámu, kterou nakonec zaházíme. Nikdy bychom neměli odpadky odhazovat volně po lese nebo
dokonce do vody - jako to udělali naJl turisté. 5. Kluk na druhém břehu sl nenašel právě nejvhodněj!l zábavu: házení nožem (a ke všemu na kmeny stromů) bychom rozhodně měli ze seznamu her v přírodě vypustit.
SÁMOŠČIN POZDRAV VYTRVALCŮM K anketě - vysvědčen í fáka jménem :z: 9. clsla časopisu
Ohnlček
Moc hezky a uPřFmně Jste psali o tom, co se vdm v Ohnllku /lbF a co ne/lbI. Bylo těžké vybrat dvacet krltikll, protože pochvalu si zaslQužFte všichni, kteřl Jste napsalI. Ale soutěž Je s0l!těž a jsou v nF výherci a ti, kteřl neuspěli. Najdete dvacet jmen ltenóřll, ktelF budou odmě něni; vltězi Jsou však vlichnl, protože z každého vašeho dopisu I ndzoru Jsme si mohli vzlt podnět pro to, aby byl Ohnllek jeltě pěkně]šl a stal se vóm ještě mi/ejšlm kamaródem. Takže vdm všem jeltě jednou moc a moc děkujeme. JM~NA T~CH, KTEIU BUDOU ODM~N~NI: R. Lukilová, Jenilovlee; H. VokPák, Krá,n' Pole; H. Dibllkovi, Praha 3; K. Hel.nerovi, Hladi Bole.lav; V. Kollertov", Trutnov; D. DvoPik, Vresina; H. Novotná, Česká Budilovice; J. Pátková, Pohled; J. I'odhájeeki, H"nlk; 1'. Jellnek, Chrudim IV; K. Hud"k, Krállky; Hir. ~truneová, Kni/e; J. Hump, Opava; J. Trolanová, td'ir nad Sb.; L. Birtov", Liberec; M. Buzková, Oltrava; I. Martinková, Blansko; R. Frye, Č .. k' Budl;oviee; I. Erb.ovi, Praha 4; J. Talacko, Če.ký Brod.
CO DO LOUKY NEPAT~h K článku na straně 26. Je to roháč obecný, lišaj oleandrový a splešťule blátivá (známá z Ferdy mravence).
OHNíČEK - zábavný čtrnáctidenilc. Vydavá česká ustředllí rada PO SSM v MI .. dé (rontě. - Šéofredal(torka Marte Lapáčkova. - Zá .. tupkyně šefrcdalctorky EI&;k~ Knotová - Výtvarná rpdal
tosku 27. 3. 1978, vyšlo 10. 5. 1978.
t '
HI.dá fronto
~ , rr • . \
\ .. ... 000....
.... >..
..
V
.,'
...=
INDEX 410t1
••
'4(
> O
t......
~ I ~
-
;(2
.. ,
t
r
