Divadelní festival Velkolhotecká škola

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014

Anotace: Studie se snaží pojmenovat ty aspekty divadelních projektů uskutečňovaných ve Velké Lhotě (ves v okrese Jindřichův Hradec leží pouze několik kilometrů od Dačic či Telče), které mohou přispívat ke zlepšení pocitu lokální identity u velkolhoteckých obyvatel. Činí tak především prostřednictvím reflexe divadelně-antropologického festivalu Velkolhotecká škola aneb Kterak cizinci Velkou Lhotu poznávali, který ve Velké Lhotě proběhl v roce 2013 a účastnili se jej vedle herců z České republiky rovněž studenti herectví ze Španělska a Turecka. Klíčová slova: Sociální přesah divadla, antropologické divadlo, pouliční divadlo, site specific. Abstract: The study deals with theatre projects presented in Velká Lhota (Czech village in the district of Jindřichův Hradec is situated only few miles from Dačice or Telč) and their aspects, which can contribute to an improved sense of local identity of Velká Lhota's inhabitans. It is described primarily through reflection of theatreanthropological festival Velká Lhota School or How Foreigners Explored Velká Lhota that took place in Velká Lhota in 2013 and actors from the Czech Republic, Spain and Turkey performed in all festival´s performances. Key words: Social outreach of theatre, theatre anthropology, street theatre, site specific.

Vítězslav Větrovec

Divadelní festival Velkolhotecká škola Navýšení pocitu lokální identity a „rozšíření hranic“ vesnice prostřednictvím divadelních inscenací

Studie je výstupem grantového projektu specifického vysokoškolského výzkumu Divadelní fakulty JAMU v roce 2013.

1


Z

áměr této studie je trojí: částečný popis současného stavu obce Velká Lhota (okres Jindřichův Hradec) ze sociálně vědního hlediska (zejména pak s využitím Bernarda,1 avšak s přihlédnutím k oblasti a charakteristice výzkumu), charakteristika letošního velkolhoteckého projektu, který se oproti rokům předchozím (2008-2012) rozrostl do podoby divadelního festivalu nazvaného Velkolhotecká škola aneb Kterak cizinci Velkou Lhotu poznávali (realizován byl však stále se zřetelem k tématům paměti vesnice, jejímu zachování a případné obnově prostřednictvím divadelní inscenace) a pojmenování těch aspektů divadelní tvorby uskutečňované ve Velké Lhotě, které napomáhají zlepšit pocit lokální identity velkolhoteckých obyvatel s místem, kde žijí. Studie přímo navazuje na studii zveřejněnou v předchozím roce,2 v níž jsou jednotlivé ročníky projektu a východiska tvůrců důkladně popsány. Spolu s další zveřejněnou studií v roce 2015 pak budou všechny tři vytvářet celek, který bude tvořit páteř textu věnovaného velkolhoteckému projektu ve vznikající disertační práci autora. V první části studie věnované současnému stavu obce se zaměřím především na její možné endogenní rozvojové potenciály či „měkká“ specifika její rozvinutosti – využívat budu především poznatky z již zmíněného Bernarda (popř. dalších autorů zabývajících se ze sociálněvědního hlediska venkovem či teorií komunit), zkušenosti z pobytů (pracovních i ryze soukromých) ve Velké Lhotě v uplynulých letech a rozhovory s velkolhoteckými obyvateli, které byly spolu s herci a studenty (zejména) oboru Divadlo a výchova Divadelní fakulty (DIFA) JAMU uskutečněny v letech 2012 a 2013. Spíše než o samotných inscenacích, které byly v roce 2013 ve Velké Lhotě během 21. a 22. června odehrány (tedy Velkolhotecký otvírák, Hacivat & Karagöz, Mi abuela Pilar a Velkolhotecká škola aneb Kterak cizinci Velkou Lhotu poznávali, studenti divadelní jim to překládali, zkušení divadelníci, ty staré páky, jim k tomu přitakávali a velkolhotečtí obyvatelé mnohé očekávali),3 bude v druhé a v závěrečné části této studie pojednáno o průběhu festivalu, jeho východiscích, přípravách a (možném) dopadu na obyvatele Velké Lhoty. Pro ty, kteří by se s dílčími součástmi festivalu chtěli blíže seznámit, jsou v přílohách zahrnuty fotografie a scénáře jednotlivých inscenací.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 nity / vybraného místa (inscenace O chudé děvečce maršovské uvedená na festivalu Horní Maršov – Otevřené muzeum 20135 a Studynka róbená aneb Veletucet osudů lidí z Blanenska a okolí dle vyprávění Věry Škápíkové a jejích potomků6 divadla KočéBR). 1. Velká Lhota: současnost obce a její možný endogenní rozvoj V první části studie nám půjde především o nalezení a pojmenování těch aspektů života velkolhoteckých obyvatel, které mohou ovlivňovat tvůrce a jejich divadelní tvorbu ve Velké Lhotě specifickému publiku prezentovanou7 a Velkou Lhotou inspirovanou (dokumentované rozhovory s velkolhoteckými obyvateli, místní lidové zvyklosti, tradice a lidové písně zaznamenané Robertem Smetanou ve 30. letech 20. století). Zároveň však v mnohých případech půjde i o aspekty, na které má sama divadelní tvorba ve Velké Lhotě (tak, jak byla popsána v předchozí studii)8 nemalý vliv – obecně nás budou tedy zajímat dopady jednotlivých představení (i celého festivalu Velkolhotecká škola) na publikum a na místo, o němž a v němž se odehrávají. Cílem studie je rovněž ukázat (s přispěním obou kapitol), že „velkolhotecké divadelnění“ může velkou měrou přispívat k endogennímu rozvoji obce Velká Lhota či její rozvinutosti. 1.1. Endogenní rozvoj a rozvinutost Ačkoliv jsou téma mého výzkumu a předpokládaný čtenář této práce z oblasti divadelní, je následující část textu zaměřena spíše sociálněvědně (byť s rezervami, které pramení z odlišného vzdělání autora). Druhé „ačkoliv“ se týká termínů, jež budou na následujících řádcích mnohde skloňovány – budeme často hovořit o rozvoji či rozvinutosti obce (v našem případě Velké Lhoty), nesnažíme se však o jakoukoliv její kategorizaci – koneckonců, v této studii hojně citovaný Bernard sám připouští, že komplexní definice rozvoje či rozvinutosti konkrétní obce je obtížně definovatelná: „[…] celá problematika rozvoje či rozvinutosti má hodnotící aspekt, neboť rozvoj je zpravidla považován za obecně pozitivní jev. Hodnocení toho, co je pro určitou lokalitu pozitivní, či naopak negativní změnou, je ovšem v konečném důsledku vždy podmíněno hodnotovým zakotvením toho, kdo rozvoj definuje, a všeobecné shody lze dosáhnout jen obtížně.“9

Pakliže jsem si v loňském roce v závěru svého předchozího textu věnovaného velkolhoteckým inscenacím4 posteskl, že jim citelně chybí reflexe „zvnějšku“, musím nyní zmínit fakt (abych v úvodu studie navázal na závěr té předchozí), že se daří o projektu postupně informovat i jiné prostředí než JAMU – ať už díky účasti na několika konferencích, workshopech či festivalech (Participace a angažovanost geografického výzkumu na Geografickém ústavu PřF MU, Mezinárodní konference doktorských studií divadelních vysokých škol na DIFA JAMU v Brně či festival Autorská tvorba nablízko na pražské DAMU) či obdobně zaměřenou inscenační činností (konanou na jiných místech než ve Velké Lhotě), která je nezbytnou praktickou součástí výzkumu a poskytuje pro něj další potřebná data týkající se divadelních zásahů do předem vybrané komu-

Už samotný termín rozvoj je problematický a mnohé jeho definice se různí. V sociální geografii je rozvoj obecně „procesem změn, které vedou ke zvýšení kvality života,“10 či se rozvojem z převažujícího ekonomického hlediska rozumí především „zvyšování konkurenceschopnosti a výkonnosti regionální či lokální ekonomiky.“11 Z tohoto hlediska bychom Velkou Lhotu pravděpodobně mohli označit za obec nepříliš rozvinutou (lokální ekonomika, tedy množství podniků v obci, je zde takřka na nulové úrovni).

BERNARD, Josef. Endogenní rozvojové potenciály malých venkovských obcí – obtížné hledání a měření jejich vlivu. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 2011, Vol. 47, No. 4, s. 745–775. BERNARD, Josef. Prostorové vzorce rozvinutosti venkovských obcí Česka, Geografie 117, 2012, č. 1, s. 72–94. 2 VĚTROVEC, Vítězslav. Obnova paměti vesnice – Inscenační činnost ve Velké Lhotě v letech 2008–2012. Akademické studie DIFA JAMU [online], 5. srpna 2013 [cit. 27. prosince 2013]. Dostupné na internetu: . 3 Vzhledem k délce názvu poslední jmenované inscenace budeme nadále používat pouze označení Velkolhotecká škola. 4 VĚTROVEC, V. Op. cit. 5 O chudé děvečce maršovské Scénář a režie: Vítězslav Větrovec Hudba: Tereza Koláčková Účinkovali: Lenka Fajmonová, Jana Nechvátalová, Josef Zachar, Slávek Bílský a pěvecký sbor Berthold Jediné uvedení: 14. září 2013 v Horním Maršově Více informací o inscenaci a festivalu Horní Maršov – Otevřené muzeum na jeho webových stránkách (http://www.otevrenemuzeum.cz/) či v bakalářské práci jeho zakladatelky a hlavní organizátorky: KLIMEŠOVÁ, A. Hledání dramatického potenciálu místa a jeho využití v divadelní tvorbě. Bakalářská práce. Brno: JAMU, 2013. s. 42–53. 6 Studynka róbená aneb Veletucet osudů lidí z Blanenska a okolí dle vyprávění Věry Škápíkové a jejích potomků Scénář a režie: Vítězslav Větrovec

Scénografie: Natálie Pelcová Hudba: Petr Míka Účinkovali: Simona Trávníčková, Natálie Pelcová, Gabriela Veselá, Josef Zachar, Jan Neugebauer a Petr Míka Premiéra: 18. listopadu 2013 v Dělnickém domě v Blansku jako inscenace divadla KočéBR. 7 Specifickému, protože nenavyklému divadlu takovou měrou jako např. publikum městské a v neposlední řadě také kvůli velikosti obce a její geografické poloze (byť jsem si patrný určité míry generalizace). 8 VĚTROVEC, V. Op. cit. 9 BERNARD, J. Prostorové vzorce rozvinutosti venkovských obcí Česka. Op. cit., s. 74. 10 Zatímco „rozvinutost je výsledným stavem, který reflektuje aktuálně dosaženou situaci. Dosažená míra rozvinutosti je výsledkem vnějších faktorů, které na situaci v obci působí, ale je dána také působením vnitřních rozvojových potenciálů obce.“ Tamtéž. 11 BERNARD, J. Endogenní rozvojové potenciály malých venkovských obcí – obtížné hledání a měření jejich vlivu. Op. cit., s. 747. 12 Tamtéž. 13 WILKINSON, Kenneth P. The Community in Rural America. Westport, CT, London: Greenwood Press, 1991. 14 Ačkoliv „právě teorie rozvoje komunit nabízí možnost analýzy endogenních rozvojových potenciálů a jejich vlivu“,14 jak uvádí Bernard, in: BERNARD, J. Endogenní rozvojové potenciály malých venkovských obcí – obtížné hledání a měření jejich vlivu. Op. cit., s. 748.

1

Ačkoliv se v posledních letech snaží část autorů ze sociálněvědní či geografické oblasti „vymezit (hlavně, pozn. aut.) regionální či lokální rozvoj komplexnějším způsobem“12 (ekologické, náboženské či sociálnědemografické zřetele), alternativnímu pojetí lokálního rozvoje (např. teorii rozvoje komunit) 13 se v českém prostředí obecného přijetí prozatím nedostalo.14

2

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Právě v rámci teorie komunit lze hovořit o vnitřních potenciálech sociálního charakteru (vedle těch fyzickogeografických či infrastrukturních, kterým se, vzhledem k divadelnímu zřeteli studie věnovat nebudeme), které představuje lidský kapitál, sociální kapitál a institucionální vlivy. 15 Právě první dva zmíněné (lidský a sociální kapitál) se dotýkají endogenního rozvoje obce a „měkkých“ specifik její rozvinutosti – tedy těch komunitních, o něž nám jde především.16 Vedle těchto dvou potenciálů můžeme do „měkkých“ rozvojových charakteristik zahrnout rovněž míru občanské participace na veřejném životě (např. volební účast), koncentraci pracovních příležitostí v lokalitě a identitu lokality (a míru sounáležitosti s ní). 1.2. „Měkká“ specifika rozvinutosti Velké Lhoty17 Faktor lidského kapitálu může být indikován na základě několika proměnných (index vzdělanosti, podíl domácností s připojením na internet a údaj o daňové výtěžnosti osob samostatně výdělečně činných v obci)18 a v možnostech autora studie prozatím není jej na tomto místě blíže specifikovat a uvést – stejně jako v případě koncentrace pracovních příležitostí, byť je samozřejmé, že nebude vysoká a index se bude pohybovat hodně nízko – většina pracujících Lhoťáků jezdí do práce mimo Velkou Lhotu do nedalekých Dačic, Studené či Telče. Míra občanské participace na veřejném životě je indikovatelná dvěma proměnnými – počtem občanských sdružení a spolků v obci a průměrnou volební účastí v komunálních volbách19 – lze tedy říci, že by se Velká Lhota na pomyslném žebříčku (pokud by do něj byla zařazena spolu s obdobně velkými obcemi) umístila poměrně vysoko – se svými přibližně sto šedesáti obyvateli se může pochlubit hned několika spolky – dobrovolnými hasiči, mysliveckým spolkem a Svazem žen. Co se týká volební účasti, Velká Lhota (spadá pod obec Volfířov v jindřichohradeckém okrese) se oproti ostatním volebním okrskům nejeví nikterak výjimečně – při prezidentských volbách v roce 2013 zde sice byla téměř osmdesátiprocentní účast (78,36 % ve druhém kole),20 avšak při volbách do zastupitelstva Jihočeského kraje v roce 2012 činila účast pouhých 56,72 %.21 Tamtéž, s. 749. Pakliže budeme hovořit o komunitách, domnívám se, vystačíme si s třemi jejich nejvýraznějšími charakteristikami: společné území, interpersonální vztahy a sociální interakce. Více viz: MORAVANSKÁ, Katarína. 2009. Koncept spoločenstva v sociologii alebo spoločenstvo stale žive?, Sociológia – Slovak Sociological Revue 41, 2009, č. 4, s. 380–396. 17 Základní informace o Velké Lhotě jsem uváděl již ve své předchozí studii věnované velkolhoteckým inscenacím. Kvůli zamýšlené samostatnosti studie nové je však v citované formě uvádím alespoň takto v poznámce pod čarou: „Velká Lhota, se nachází v jižních Čechách (v okresu Jindřichův Hradec) nedaleko měst Telče a Dačic. V současnosti má okolo sto šedesáti obyvatel (počítaje v to i stálé obyvatele osady Poldovka ležící několik kilometrů nad Velkou Lhotou; z Poldovky pocházel mimo jiné i častokrát zmiňovaný Robert Smetana), což je oproti době meziválečné asi dvakrát méně. Většina z jejích obyvatel jsou starousedlíci, jejichž předkové žili ve Velké Lhotě po několik staletí (např. p. Karel Lojka vystopoval své kořeny až do 13. století, přičemž jeho rodina Velkou Lhotu nikdy natrvalo neopustila). Náboženské rozepře, které ve Velké Lhotě vedly až ke stavbě dvou sousedících kostelů (jsou od sebe vzdálené přibližně dvacet metrů přes silnici), jsou dnes již málo patrné. Avšak místo, kde je lze spolehlivě ještě dodnes spatřit, je místní hřbitov – polovina náhrobních kamenů je obrácena směrem na sever, zatímco ta druhá na východ. V současné době kostel navštěvuje pouze minimum lidí (Lhoťáci uvádějí pět až šest), což je patrně důsledek nepřítomnosti místního faráře – v době nedávné dojížděla do Velké Lhoty farářka z nedalekého Strmilova, ta je však v současnosti na mateřské dovolené. Nyní dojíždí farář jiný, který však spravuje i jiné obce, a tak pravděpodobně nemá čas se plně věnovat vsi jedné. Pošta byla ve Velké Lhotě rovněž zrušena, stejně jako místní obchod. Obyvatelé jsou tak nuceni nakupovat v pojízdné prodejně, která Lhotou projede dvakrát do týdne, nebo v nedaleké Studené či v Dačicích. Za zvláštnost by se dala považovat místní škola, která se svou velikostí k rázu této malé vsi snad ani nehodí, ale je hojně navštěvována žáky prvního stupně z Velké Lhoty i z okolních vsí. V domě, kde dříve bývala pošta, zřídila před nedávnem pí. Marie Šedová místní knihovnu – má otevřeno jednou týdně a vlastními knihami nedisponuje, vždy se „na objednávku“ doručují knihy z dačické městské knihovny. Místní fary (horní a dolní) slouží jako ubytování pro turisty či jako místo bohoslužeb, pokud se zrovna nekonají v jednom ze zdejších kostelů. Co se kultury týká, je nezbytné zmínit činnost Josefa a Jitky Čudlých, kteří v roce 2004 založili ve Velké Lhotě pěvecký sbor Festivia Chorus, jehož členové pocházející především z okolních vesnic se scházejí v prostorách místní knihovny, kde mají zkušebnu. Koncertují poměrně často v horním lhoteckém kostele, honosí se několika mezinárodními úspěchy (koncerty v Holandsku, Rakousku, Švýcarsku, Slovensku) a svou činnost nadále rozšiřují a rozvíjejí. Divadlu Velká Lhota před příchodem studentů Janáčkovy akademie múzických umění příliš neholdovala – místní ochotnický spolek ukončil svou činnost v první půlce 90. let 20. století. Nicméně v současnosti se stávají běžnými společné výlety do Národního divadla v Praze či do jiných pražských divadel. Mezi místní „tradiční“ tradice, které se zde stále udržují, patří zejména pálení čarodějnic a různé velikonoční zvyky. Ostatní je buď zapomenuto, nebo zkrátka neudržováno. Oproti tomu je však Velká Lhota příznačná až komunitní semknutostí svých obyvatel, která na leckteré české či moravské vesnici nemá obdoby. Projevuje se společnými výlety po 15 16

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 V souvislosti s dimenzí lokální identity uvedu pouze následující citaci: „[…] vysoký podíl rodáků indikuje dlouhodobou sídelní stabilitu […] silnější vztah k lokální komunitě mají zpravidla lidé, kteří v ní prožili delší dobu a mají zde vytvořené silnější sociální vztahy. Tyto sociální vztahy se ovšem často budují již v dětství. Předpokládáme proto, že právě v obcích s vyšším podílem rodáků lze nalézt silnější lokální identitu a pozitivní vztah k lokalitě.“22 Na základě informací o Velké Lhotě uvedených v této a zejména v předchozí studii můžeme tedy tvrdit, že pocit sounáležitosti s obcí a vztah k lokalitě je ve Velké Lhotě zajisté pozitivní. A je zároveň i na místě domnívat se, že k tomuto pocitu ve Velké Lhotě může přispívat i každoroční uvádění inscenací, které vycházejí z její paměti (resp. z paměti jejích obyvatel) a soustavně se jí věnují (dokumentací rozhovorů s velkolhoteckými obyvateli, sběrem a archivací fotografií předků velkolhoteckých obyvatel, přepisem dobových kronik a dalších písemných materiálů apod.). 23 Zároveň je možné vzhledem k výše napsanému uvést, že „velkolhotecké divadelnění“ ze všech uvedených sociálně vědních charakteristik rozvoje a rozvinutosti může nejvíce přispívat právě k pocitu a nabývání lokální identity Velké Lhoty a jejích obyvatel a že právě v tomto zřetelu je patrně největší přínos velkolhoteckého projektu z jiného než ryze divadelního hlediska. 2. Festival Velkolhotecká škola aneb Kterak cizinci velkou lhotu poznávali V roce 2012 uvedená inscenace Kterak se lhotecký rodák…24 znamenala ve „velkolhoteckém divadelnění“ zásadní přelom, který odstartoval druhou fázi celého projektu. Po fázi první z let 2008 až 2011 (inscenace Svatba na Velkolhotecku, Velkolhotecká lípa a Velkolhotecké pašije),25 která se věnovala především „obnově lidových tradic“ – čerpala tedy především z místních pověstí, zvyklostí, a dobových záznamů,26 které osobitě divadelně přetvářela do jednotlivých scénářů a inscenací (a tvořila tak uzavřenou pomyslnou trilogii), se nyní pozornost inscenátorů obrátila směrem ne zcela odlišným, ale přesto jiným (snad konkrétnějším

okolí (a zdejších zajímavostech, k nimž se pojí leckteré pověsti, např. Hradisko, Čertovy kameny, Studánka Páně aj.), pravidelnými úklidy lesa, jichž se účastní většina vsi, společným sběrem hub, oslavou Nového roku, organizací dětského dne, vymýšlením různých „tematických party“ v místní hospodě U Kožaka (např. „Party v zeleném,“ kam všichni účastníci musí přijít v zeleném oblečení) či dokonce společných dovolených v Chorvatsku, oblíbené to destinaci českých turistů. Mezi hlavní „tahouny“ těchto společných akcí patří místní Svaz žen (a zejména pak jeho přední představitelka Marie Šedová) a místní myslivecký a dobrovolnický hasičský sbor (těmi prošla většina mužského obyvatelstva Velké Lhoty).“ VĚTROVEC, V. Op. cit., s. 18–19. 18 Volně dle: BERNARD, J. Prostorové vzorce rozvinutosti venkovských obcí Česka. Op. cit., s. 79. 19 Tamtéž. 20 Volba prezidenta republiky konaná ve dnech 11. 01. – 12. 01. 2013, volby.cz [online], [cit. 10. listopadu 2013]. Dostupné na internetu: . 21 Vyhledávání: Obec Volfířov, Obec Volfířov: Oficiální web obce [online], 15. prosince 2012 [cit. 10. listopadu 2013]. Dostupné na internetu: . 22 BERNARD, J. Prostorové vzorce rozvinutosti venkovských obcí Česka. Op. cit., s. 79. 23 Některé z nich se nacházejí v přílohách tohoto dokumentu. 24 Budu uvádět pouze zkrácené názvy inscenací – celé názvy zde (v pořadí dle uvedení v textu): Kterak se lhotecký rodák František Macků domů navrátil a s divadelníky z Brna tam besedoval (2012), Svatba na Velkolhotecku aneb Divadelní rekonstrukce svatebních zvyklostí, jak je v roce 1933 podle vyprávění rodiny Závodských zaznamenal a písně zapsal profesor Robert Smetana (2008), Velkolhotecká lípa aneb Divadelní ztvárnění příběhů, pověstí, písní, zvyků a obyčejů z Velké Lhoty a okolí podle zápisů Jana Karla Zamazala, Roberta Smetany a dalších (2010) a Velkolhotecké pašije aneb Divadelní ztvárnění pašijového příběhu, jak na Květnou neděli a na Velký pátek v evangelické církvi augšpurského vyznání ve Velké Lhotě čten a zpíván byl (2011). 25 Z výčtu záměrně vyjímám inscenaci Komedie o strašlivém mordu ve sviadnovské hospodě LP 1715 aneb Ondráš, a to z následujících důvodů – jako na jediné inscenaci první fáze velkolhoteckého projektu jsem se na ní žádným způsobem nepodílel a neměla žádný bezprostřední vztah k Velké Lhotě ani k jejím obyvatelům, a tvoří tak jedinou výjimku v jinak kontinuálním vývoji celého projektu. 26 Zde je nutné uvést především pozůstalost Roberta Smetany (1904–1988), již zesnulého tchána Josefa Kovalčuka (který právě na základě Smetanova popisu svatebního obřadu celý velkolhotecký projekt v roce 2008 inicioval). Ze Smetanovy bohaté pozůstalosti tvůrci, někdy více, někdy méně, vycházejí dodnes.

3

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola a do budoucna slibujícím větší participaci velkolhoteckých obyvatel na připravovaných inscenacích) – namísto tradic a rozličných historických událostí se pozornost tvůrců zaměřila na témata aktuálnější, která mohla být dosud ukryta v současné paměti obyvatel Velké Lhoty. Za tímto účelem jsou od roku 2012 do Velké Lhoty realizovány výjezdy, v nichž účastníci projektu (většinou studenti ateliéru Divadlo a výchova DIFA JAMU) podnikají rozhovory s velkolhoteckými obyvateli, seznamují se s prostředím, pro něž připravují inscenaci, a z natočených a zapsaných materiálů se postupným procesem „destiluje“ scénář, který se snaží zachycovat nejen zvolené téma (tedy to, které na účastníky projektu během rozhovorů nejvíce zapůsobilo či je oslovilo), ale rovněž prostředí a atmosféru Velké Lhoty a charakteristické rysy jejích obyvatel a jejich života. Stěžejním tématem inscenace Kterak se lhotecký rodák… bylo znebesestoupení Františka Macků („místního blázna“) zpět do Velké Lhoty27 a bylo tvůrcům „podsunuto“ nejen Josefem Kovalčukem, ale rovněž místními obyvateli právě během zmiňovaných rozhovorů. Po zdařilém uvedení inscenace v červnu 201228 se rozhodli tvůrci nastoupit obdobnou cestu i v roce následujícím, kdy byl nápad zinscenovat historii vztahu Františka Havlíka (pedagoga, který ve Velké Lhotě vyučoval v letech 1957 až 1988) k Velké Lhotě nadnesen při jedné z mých „neoficiálních“ návštěv Velké Lhoty samotnými Lhoťáky. Mimo návaznost na obnovu paměti vesnice a na inscenaci Kterak se lhotecký rodák… v podobě připravované Velkolhotecké školy však myšlenku festivalu plně otevřela až účast zahraničních studentů programu Erasmus, kteří toho roku na projektu rovněž participovali, avšak kvůli jazykové bariéře a odlišným kulturním podmínkám (jednalo se o studenty z Turecka, Španělska a Finska) nebyli schopni se rozhovorů s velkolhoteckými obyvateli plně účastnit či z nich v individuální přípravě a spolupráci na scénáři Velkolhotecké školy vycházet takovou měrou jako studenti čeští. Nutným vyústěním nastalého problému byla právě idea festivalu, skládajícího se rovnou z několika inscenací: ústřední Velkolhotecké školy, dvou zahraničních produkcí (Hacivat & Karagöz, Mi abuela Pilar) a – spíše společného úvodního setkání než inscenace – Velkolhoteckého otvíráku. Na organizátorech a autorech festivalu v tuto chvíli však zatím spočívala nutnost jej tematicky uchopit a nevzdálit se přitom svému záměru vyzdvihovat z dosud živé paměti vsi aktuální témata. Zároveň bylo důležité, aby témata studentů Erasmu ve Velké Lhotě a mezi místními obyvateli zarezonovala, a druhou fázi „velkolhoteckého divadelnění“ tak patřičně obohatila. 2.1. Druhá fáze velkolhoteckého projektu: Obnova paměti vesnice & záměr „rozšiřování jejích hranic“ V případě Velkolhotecké školy je návaznost na předchozí inscenaci Kterak se lhotecký rodák… zřejmá – u obou vycházeli tvůrci při psaní scénáře z rozhovorů s velkolhoteckými obyvateli (v letošním případě si mohli promluvit i se samotným Františkem Havlíkem, což u Františka Macků již naneštěstí nebylo možné), využívali písně zaznamenané Robertem Smetanou (stejně jako ve všech ve Velké Lhotě uvedených inscenacích) a rovněž se snažili definovat si v samotné inscenaci svůj vztah k Velké Lhotě a jejím obyvatelům.29 Nově vzniknuvší festival však díky zahraničním studentům do druhé fáze velkolhoteckého projektu přinesl i záměr pomyslného „rozšíření hranic“ vesnice: prostřednictvím divadla či divadelních inscenací ukázat obyvatelům Velké Lhoty jiné „světy“ – jiné země, jiné regiony a rovněž jiné tradice, zvyky či obyčeje, než jsou ty jejich. Název nově zrodivšího se festivalu (Velkolhotecká škola) se tak stal i jeho hlavním tématem – mimo závěrečnou inscenaci (která o tématu pojednávala doslovně) bylo záměrem zahraničních produkcí seznámit velkolhotecké obyvatele s obyvateli jiných zemí, s jejich kulturou a zvyklostmi, popř. písněmi. I vzhledem O této konkrétní inscenaci více zde: VĚTROVEC, V. Op. cit., s. 38–59. Viz např. stejnojmenný absolventský dokument Lucie Harapátové zachycující vznik inscenace a ohlasy na ni. K vidění zde: ˂http://www.youtube.com/watch?v=pnGAaanpMbY˃. 29 Letošní novinku v tomto směru představovalo využití velkolhoteckých školních kronik, které jsou v elektronické podobě k nalezení zde: ˂http://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=3&lang=cs&doctree=1kgsvbc&id=200329˃ a jejichž kompletní přepis (který byl zahrnut do scénáře inscenace) je obsažen v příloze této studie, pozn. aut. 30 Vedlejším záměrem Vítězslava Větrovce při využití původního jazyka účinkujících byl rovněž zájem o komunikativnost divadla v odlišném jazykovém i kulturním prostředí, který vyvrcholil v roce 2014 během divadelního kočování s inscenací Cykly po východním Turecku (projekt KočéBRování 2014: Cykly). Bude o něm pojednáno v samostatné studii, kde se k tomuto momentu Velkolhotecké školy ještě vrátí a důkladněji jej rozebere.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 k tomuto směřování byly veškeré zahraniční produkce hrány v původních jazycích pouze s částečnými překlady do češtiny (pojmenování jednotlivých situací, zdůraznění podstatných replik). 30 Zároveň tvůrci chtěli každou inscenaci uvést na jiném místě, aby Lhoťáci mohli zažít svá důvěrně známá místa (fara, „horní“ kostel) i v nových souvislostech, které by v nich (a v místech samých) mohly zanechat „otisk“, který by byl patrný i v budoucnu (o tom níže v části věnované dopadu letošního ročníku „velkolhoteckého divadelnění“).31 Během úvodního večera celého festivalu (21. června 2013) bylo „na vršku“ (jedná se o nepříliš upravované dětské hřiště, kde velkolhotečtí obyvatelé pořádají dětské dny, společná opékání apod.) uvedeno zahajovací setkání Velkolhotecký otvírák, v němž byl Lhoťákům výše definovaný záměr festivalu sdělen a v rámci něj se postupně představili i všichni účinkující (bylo jich 19). Představení se spočívalo v „předání daru“ velkolhoteckému publiku, který měl být typickým pro danou národnost a rodiště studenta a který měl být rovněž vyjádřením díků za chování Lhoťáků k účastníkům projektu během rozhovorů prováděných v uplynulém letním semestru, vyjádřením vztahu studentů k Velké Lhotě a jejím obyvatelům a v neposlední řadě také krátkou performancí, kterou si každý student měl připravit sám. Zahajovací večer, moderovaný „starými pákami“ (tedy herci, kteří se do Velké Lhoty navraceli již poněkolikáté a totožné označení si s sebou nesli i v ústřední inscenaci Velkolhotecká škola, kde ztvárňovali jednotlivé lhotecké kantory) byl tedy odstartován úryvky z tureckého tradičního svatebního obřadu (snad i v symbolické návaznosti na první inscenaci uvedenou ve Velké Lhotě v roce 2008 – Svatby na Velkolhotecku), krátkým proslovem hlavního organizátora a režiséra Velkolhotecké školy, v němž byli diváci informováni o záměru festivalu a jeho průběhu v následujícím dni, a poté již navázal sled krátkých performancí či etud, které si studenti (s minimální spoluprací s oběma režiséry – Vítězslavem Větrovcem a Marikou Smrekovou) sami nachystali. Lhoťáci tak byli „obdarováni“ ukázkou z nevydařené španělské koridy, tradičním španělským tancem, který si mohli sami vyzkoušet, přípravou turecké rakije ve formě kouzelnického vystoupení, zpěvem moravské lidové písně v podání španělské studentky muzikálového herectví či ukázkou z Velkolhotecké školy. Setkání bylo oficiálně zakončeno opět projevem hlavního organizátora Vítězslava Větrovce a společným tradičním tureckým tancem, po němž ještě následovalo hraní španělských dětských her s velkolhoteckou omladinou, zpěvem několika písní z připravovaných inscenací a poté se herci společně se svými diváky odebrali zpět do Velké Lhoty, resp. hospody U Kožaka, kde konverzace plynule pokračovala. Primárním zřetelem tvůrců tedy bylo především vzájemně obohacující setkání herců a jejich diváků, prolomení „ledů“ mezi nimi a započetí (nejen divadelní) komunikace, která měla skončit až dalšího dne uvedením poslední inscenace festivalu. 2.2. Uvedené inscenace32 Studenti hostující na DIFA JAMU v rámci programu Erasmus byli s Velkou Lhotou a s dosavadní divadelní činností v ní seznamováni v rámci pravidelných seminářů (fotografie, dokument Kterak se lhotecký rodák… v režii Lucie Harapátové, úryvky textů předchozích pojednání o „velkolhoteckém divadelnění“) i během jednotlivých výjezdů (první proběhl o Velikonocích, druhý v první polovině května), na kterých se seznamovali s prostředím Velké Lhoty a účastnili se rozhovorů s jejími obyvateli (byly překládány, i když nutno uznat, že podstatná část rozhovorů se zajisté v překladu „ztratila“). Souběžně s psaním deníků z jednotlivých výjezdů studenti předkládali materiály (texty, fotografie, audiovizuální záznamy) týkající se jejich vlastních rodných míst, osobní historie, jejich vlastních kulturních zvyků a obyčejů, písní či dětských her. Z těchto pak byla vybrána dvě stěžejní témata, která se měla stát základem pro dvě zahraniční inscenace a pro úvodní setkání, Velkolhotecký otvírák.

Od roku 2014 je festival již oficiálně nazván Velkolhotecké divadelní rejžování. Informace předkládané v této a následujících podkapitolách vycházejí z článku Velkolhotecká škola aneb Kterak cizinci Velkou Lhotu poznávali, který rovněž pojednával o tomto ročníku velkolhoteckého projektu a vyšel v Občasníku JAMU. Viz VĚTROVEC, Vítězslav. Velkolhotecká škola aneb Kterak cizinci Velkou Lhotu poznávali. Občasník JAMU 2013/II – 2014/I, 2014, s. 26–27. Vzhledem k faktu, že nechovám záměr o jednotlivých inscenacích psát detailněji, rozhodl jsem se již jednou napsané s drobnými úpravami využít i v této studii – jako základní informace přibližující ideu festivalu poslouží zajisté dostatečně, zájemce o bližší informace znovu odkazuji na přílohy této studie, kde jsou k nalezení fotografie, scénáře i audiovizuální záznam inscenací, o nichž zde takto v krátkosti pojednávám.

27

31

28

32

4

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Při výběru byl brán zřetel především na to, jak mohou zmíněná témata ve Velké Lhotě zarezonovat (slovo při výběru měl režisér a autor celého projektu Vítězslav Větrovec, ale i ostatní Velké Lhoty a jejích reálií znalí účastníci projektu z let minulých). Scénář inscenace Mi abuela Pilar („Moje babička Pilar“) pojednávající o životě babičky španělské herečky Rebecy Izquierdo byl tedy vybrán především proto, že Pilar pocházela z obdobně velké vsi, jako je Velká Lhota, scénář Hacivata & Karagöze kvůli až pohádkové formě vyprávění blízké mýtu a tématu nepřicházejícího jara. Prostřednictvím známého objevovat neznámé – i tak by se dal nazvat klíč, dle kterého byla jednotlivá témata vybírána. Ze zbylých materiálů pak bylo čerpáno při přípravě a skladbě úvodního setkání, Velkolhoteckého otvíráku. Vedle ústředních motivů dvou zahraničních produkcí se v nich objevovaly i motivy historizující (ve zkratce pojaté dějiny Španělska až do současnosti), obecně informační (únosy dětí ve Španělsku za Frankova režimu) či antropologické (rituál vítání jara v turecké inscenaci), které rovněž vycházely z materiálů dodaných zahraničními studenty a měly za cíl především ukázat velkolhoteckým obyvatelům v omezeném čase co nejvíce z atmosféry či ducha míst (genia loci), z nichž „erasmáci“ pocházeli, sblížit dva (a více) vzájemně doposud neznámé světy. I proto, abychom všichni seznali, že zas tak odlišné od sebe snad ve výsledku nejsou. Inscenace zahraničních studentů v režii Mariky Smrekové (tehdejší studentky 2. ročníku navazujícího magisterského studia činoherní režie DIFA JAMU) byly Lhoťákům odehrány v rodných jazycích účinkujících (tedy v turečtině a ve španělštině – studentka z Finska se projektu účastnila jako výtvarnice) a obsazeni do nich postupně byli všichni herečtí účastníci projektu – čeští pomáhali zejména s vytvářením hudební stránky inscenací, tvorbou atmosfér či nálad (viz níže) a částečným překladem. 2.2.1. Hacivat & Karagöz Scénář (či spíše koncept) inscenace Hacivat & Karagöz vycházel především z rozličných tureckých pověstí a lidových her o postavách Hacivata a Karagöze, dvou charakterově protikladných přátel, kteří spolu zažívají v různých příbězích mnohá dobrodružství. V inscenaci, která byla uvedena před „horním kostelem“ ve Velké Lhotě a na silnici, která se rozkládá před ním (diváci byli zpočátku inscenace umístěni na kostelu protilehlé autobusové zastávce), pak tato nesourodá dvojice řešila spolu s diváky problém nezvěstného Jara (Anna Stropnická) a Hacivatovu (Ferit Çelik) a Karagözovu (Ibrahim Volga Mengü) snahu zbavit svou zem vleklé zimy a sucha. Spolu s diváky se hlavní hrdinové vydali za Šamankou (Imren Sengel, jež sídlila v kostele), která jim po správně zodpovězené hádance napomohla Jaro v paláci personifikovaného Zimy (David Tchelidze) najít. Diváci Hacivatovu a Karagözovu pouť za Šamankou (při které byli hlavní hrdinové vystaveni mrazivému větru, zimě i suchu) museli absolvovat také – byť pouze symbolicky: museli přejít vozovku, po které co chvíli projížděla auta. V závěru pak byli odměněni tureckým rituálem vítání jara, při kterém jim oba herci děkovali za jejich účast na představení a hladili je přitom po tvářích. Společnou oslavou navrátivšího se Jara a zpěvem s diváky byla inscenace (jež často komunikovala s diváky a využívala do hry nejen jejich reakce, ale v rámci improvizace i po silnici projíždějící cyklisty či řidiče automobilů) zakončena. Většina dialogů Hacivata a Karagöze probíhala improvizovaně a v turečtině, s hojným využíváním citoslovcí pro snazší komunikaci s diváky (byť zvuk tureckých citoslovcí je těm českým poměrně vzdálený), divákům byla postupně překládána pouze jednotlivá dějová fakta inscenace (Jan Neugebauer) či se o ději více dovídali z několika mála českých vět, které v inscenaci zaznívaly opakovaně a které se turečtí herci naučili nazpaměť („kde je jaro,“ „hádanka,“ „nevím“ aj.). Závěrečný dialog Zimy a Jara byl celý odehrán v českém jazyce. Příprava festivalu a nazkoušení inscenací mělo podobu intenzivního workshopu, během kterého se všichni účastnili přípravy všech složek jednotlivých inscenací (byť samozřejmě měl jeden člověk v té které složce vždy rozhodující slovo) a ve všech rovněž účinkovali.33 V inscenaci Hacivat & Karagöz pak vytvářeli zejména její hudební složku – po většinu času sedící v prostoru před kostelem jednotlivá jednání Volgy Mengü, Ferita Çelika a Imren Sengel zvukově dotvářeli či zpěvem doprovázeli akordeon Terezy Koláčkové. Rovněž se podíleli na vytváření různých atmosfér, např. když Hacivat s Karagözem měli uhodnout Šamančinu hádanku. Až v samotném závěru (kdy se Hacivat s Karagözem snažili spolu s diváky zpěvem a jednoduchým fyzickým

Tento fakt pak zdárně napomohl především k tomu, že všichni vystupující byli důkladně obeznámeni s programem a průběhem celého festivalu, ale zejména zaujali (v podstatě jedno jaký) k prezentovaným produkcím vztah, který se zobrazoval právě v jejich jednáních v druhém či třetím plánu, v nichž vystupovali především sami za sebe. Jednání, která 33

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 kontaktem – přiložením dlaní na obličej – přivítat a oslavit navracející se Jaro) se k hlavním postavám připojili a inscenaci tak společně zakončili. Fakt, že inscenace nebyla zakončena jasnou „tečkou“, se tak na jedné rovině nesl v duchu právě odehrané pověsti, jež upomínala i na rozličné turecké rituály přivolávání jara, na té druhé pak toto „nezakončení“ zdárně zafungovalo v této první uvedené inscenaci festivalu (Velkolhotecký otvírák předchozího dne můžeme chápat spíše jako úvodní setkání či ceremoniál, jak bylo již několikrát zmíněno) jako výzva k účasti na následujících produkcí. 2.2.2. Mi abuela Pilar Mi abuela Pilar doprovázená hudbou na „španělku“ (Ferit Çelik) a představená divákům z oken místní fary (diváci seděli na trávě před ní) zprostředkovávala velkolhoteckému publiku dojem rozdivočelého Španělska, který byl prokládán vyprávěním Pilar (Rebeca Izquierdo, která v této inscenaci, pro jejíž scénář poskytla valnou většinu materiálů, ztělesňovala svou vlastní babičku žijící ve Španělsku v obdobně velké vsi jako je Velká Lhota) o svém dosavadním životě. Díky Rebečině hereckému zpracování, citlivě vybraným jednáním, v nichž Pilar ve španělštině oslovovala publikum a nabízela mu čerstvě upraženou kávu (či je naopak plísnila za nesprávné vyslovování jejího jména), a v neposlední řadě také volbou tématu lze považovat tuto ve Velké Lhotě uvedenou inscenaci za jednu z nejosobnějších a nejautentičtějších z celého festivalu, ačkoliv pozornost diváků byla soustavně nabourávána dvěma okolnostmi – umístěním inscenace do oken „dolní fary“ a úzkého prostoru před jejím vchodem (překládající studenti se španělsky „poflakovali“ rozmístěni po lavičkách a židlích opřených o stěnu budovy) a rovněž jazykovou stránkou inscenace, která kombinovala až čtyři jazyky: španělštinu, angličtinu, češtinu a katalánštinu. Můžeme se však domnívat, že i tento zdánlivý „chaos“ umocnil zamýšlený dojem bujarého španělského života (který v inscenaci kontrastoval s některými životními peripetiemi hlavní postavy). Scénář však nebyl pouhou životní historií babičky Pilar. Byly do něj zahrnuty i texty ostatních španělských studentů – pohádková alegorie tematizující únosy dětí za Frankova režimu i informace o jejím předobrazu (Ana Elisa Martínez Balmori) či lidová katalánská pověst o hadu a pokladu (Carolin Ramil Sanders). Zatímco první, pohádková část, byla umístěna na samotném začátku inscenace ještě předtím, než se před diváky Pilar poprvé objevila, obě další části (reálné údaje o únosech a katalánská pověst) divákům zprostředkovávaly předěl, kdy se Pilar narodila její vnučka Rebeca (tedy herečka, která v roli Pilar, své babičky, v inscenaci vystupovala). Ta v tuto chvíli odložila svůj/babiččin kostým a vyznala se divákům ze svého vztahu k ní. Inscenace byla zakončena ve chvíli, kdy Rebeca divákům (po všech již zmíněných datech souvisejících s životem Pilar či španělskými dějinami) v češtině poděkovala za pozornost, kterou věnovali jí a jejímu vyprávění. 2.2.3. Velkolhotecká škola Zakončením dvoudenního festivalu pak byla na velkolhotecké návsi uvedená inscenace Velkolhotecká škola věnovaná zejména bývalé místní škole (v současnosti se v jejích prostorách nachází hospoda U Kožaka) a učiteli Františku Havlíkovi, který ve Velké Lhotě učil třicet let, vychoval zde podstatnou část současných obyvatel, stál u stavby školy nové a divadelníkům prostřednictvím dvou rozhovorů poskytl velké množství textového materiálu využitého ve scénáři inscenace. Ta ve svém provedení zpracovávala hned čtyři tematické roviny (dané nabytými materiály vážícími se k tématu): tu první představovala historie místní školy (roky 1790–1974) s nejzásadnějšími událostmi, které potkaly nejen ji (studenti čerpali především z přepisů kronik a z rozhovorů s místními obyvateli), ale i území českého státu (s jeho proměnami, obdobími „rozkvětů“ i „pádů“), druhou osobnost Františka Havlíka (rozhovory s místními obyvateli a samotným Františkem Havlíkem), třetí podoba dětství prožitého ve Velké Lhotě (rozličné historky sesbírané v průběhu let ve Velké Lhotě) a čtvrtou vztah divadelníků, kteří se do Velké Lhoty navraceli již poněkolikáté (střídali se v rolích jednotlivých učitelů – Vojtěch Johaník, Tereza Koláčková, Natálie Pelcová, Libuše Hašková a Jan Neugebauer) k divadelníkům, kteří se velkolhoteckého projektu účastnili poprvé (všichni ostatní, k trojímu členění vystupujících viz níže) a jak v průběhu celého letního semestru, tak i v samotné inscenaci, Velkou Lhotu poznávali. pak tito účinkující v dalších plánech inscenací prováděli, se nestávala pouhou ilustrací plánu prvního, ale spíše jeho komentářem, a zároveň tak umocnila (v různé míře) komplexnost a víceznačnost každého jednotlivého obrazu či jednání.

5

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Všechna témata byla do scénáře zahrnuta proto, aby poskytla komplexní obraz života ve Velké Lhotě. Právě skrze konkrétní události velkolhotecké (a české) historie, konkrétních dětských vzpomínek Lhoťáků a autentických vyjádření Františka Havlíka, který Velkou Lhotu (podobně jako František Macků z loňské inscenace) do velké míry spojoval a zároveň se o ni po tři desetiletí „staral“ (organizování kulturních i jiných akcí, rekonstrukce staré a výstavba nové školní budovy) byl nahlížen „velkolhotecký život“ v obecnější rovině, a inscenace tak mohla o Velké Lhotě (i jejích obyvatelích) leccos vypovědět. Do finální podoby scénáře inscenace byly rovněž zahrnuty písně sesbírané ve Velké Lhotě a okolí Robertem Smetanou (které dle inscenátorů vhodně doplňovaly konkrétní okamžiky ve scénáři inscenace) či písně dokreslující konkrétní dobu v českých (resp. československých) dějinách (Nebe na zemi, česká národní hymna Kde domov můj, lidová píseň Okolo Hradce, Sabinovo a Smetanovo Proč bychom se netěšili aj.). Čtyři tematické roviny pak také umožňovaly rozdělení účinkujících do několika skupin, z nichž se každá stávala nositelkou jednoho z výše pojmenovaných témat. První skupina, sestávající ze studentů, kteří se do Velké Lhoty navraceli již poněkolikáté („staré páky“) a účinkovali v inscenacích z předchozích let (Vojtěch Johaník, Tereza Koláčková, Libuše Hašková, Natálie Pelcová a Jan Neugebauer), představovala v inscenaci různé učitele, kteří ve Velké Lhotě vyučovali, zprostředkovávala tak divákům mnohé události z místní historie pojící se ke školní budově (např. „Dne 7. března 1938 žactvo se zúčastnilo filmového představení Prodané nevěsty, promítaného v rámci oslav 20. výročí republiky.“)34 či k historii českého státu („Dne 28. října ujmul se Národní výbor správy československého státu a dne 14. listopadu prohlášena Československá republika. Národní shromáždění prohlásilo presidentem republiky dr. Tomáše Masaryka.“)35 a fungovala rovněž jako hlavní hybatel děje. Netřeba dodávat, že právě toto obsazení (ve Velké Lhotě již důvěrně známých účinkujících) mělo rovněž funkci „spojovacího článku“ mezi starými a novými účinkujícími a umožňovalo i jiné čtení inscenace než pouze po příběhové linii – velkolhotečtí diváci sledovali, jak jejich staří známí vypráví o Velké Lhotě lidem (českým i zahraničním studentům), kteří v ní byli poprvé36 – a způsob, jakým inscenace mohla se Lboťáky komunikovat, bychom s trochou nadsázky mohli označit za „vícekanálový“. Tato „učitelská“ rovina inscenace vrcholila Johaníkovým hereckým ztvárněním Františka Havlíka, informacemi o jeho prvních učitelských letech ve Velké Lhotě („Tak to mi nechce nikdo věřit. Tam vod stropu visel zbytek lustru, na kterym bylo vlaštovčí hnízdo. Vlaštovky – v září – do vodletu málem, ještě tam byly. No tak jsem si řek, že tohle nějak zlikviduju, nebo to prostě přivedu, aby to taky mělo ňákou ourodu. A když jsem pěkně začal učit, tak jsem jako první ošetřoval vlaštovičky, nechal je vodletět, no a když vodletěly, tak jsem si říkal – výborný.“)37 a stavbou nové školní budovy ve Velké Lhotě, o kterou se Havlík podstatnou měrou zasadil (rok 1972): „No, to byla akce ‚Zet‘, kdy vlastně státní peníze se musely vyrovnat dobrovolnickou prací. To znamená, že když nám dali sto tisíc, tak jsme prostě museli vykázat sto tisíc dobrovolně odpracovanejch brigádnickejch hodin. No z tý vsi skutečně podpora byla veliká. To byly houfy lidí, co nastupovali na takový ty přípravný práce. Výkopový práce. A tak se to pěkně stavělo. No a večír byla postavená.“38 Zároveň v rámci rolí jednotlivých učitelů „staré páky“ zcela ilustrativně proškolovaly „studenty divadelní“ (tedy druhou skupinu, do níž byli další účinkující – z řad studentů, kteří se velkolhoteckého projektu účastnili vůbec poprvé – přiděleni) ze znalostí o Velké Lhotě, její historii, současnosti a jejím okolí. Vytvářeli tak vlastně rámec celé inscenace, která byla zakončena jakousi zkouškou, v níž diváci na základě odehraného mohli hlasovat o tom, zda velkolhotečtí nováčci „postoupili“ či „nepostoupili.“ Druhá skupina se stala rovněž nositelkou tématu dětství prožitého ve Velké Lhotě. Vedle různého pokřikování, vyrušování či škádlení se (tedy, domníváme se, typických jednání, která by se mohla objevit v lecjakém divadelním představení pojednávajícím o školních letech) byly pro tuto rovinu inscenace zásadní ty části Ze scénáře k inscenaci Velkolhotecká škola aneb Kterak cizinci Velkou Lhotu poznávali, studenti divadelní jim to překládali, zkušení divadelníci, ty staré páky, jim k tomu přitakávali a velkolhotečtí obyvatelé mnohé očekávali. 35 Tamtéž. 36 Pokud nepočítáme jednotlivé výjezdy do Velké Lhoty zorganizované za účelem sběru materiálu, viz výše. 37 Tamtéž. 38 Tamtéž. 39 Ze scénáře k inscenaci Velkolhotecká škola aneb Kterak cizinci Velkou Lhotu poznávali, studenti divadelní jim to překládali, zkušení divadelníci, ty staré páky, jim k tomu přitakávali a velkolhotečtí obyvatelé mnohé očekávali. 34

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 rozhovorů s velkolhoteckými obyvateli, v nichž na své dětství a různé „lumpárny“ vzpomínali („Já jsem si tady s Davidem jednou hrála na louce a on mi namaloval traktůrek na prdýlku. A pak mi maminka drhla tu prdýlku a ptala se mě: ,Co to tam máš?´ – ,Mně tam David namaloval traktůrek!´ No, a dneska by se mi tam vešel i valník.“).39 „Cizinci“ – tedy třetí skupina účinkujících v inscenaci Velkolhotecké školy – sestávali ze zahraničních divadelních studentů. V souladu s rámcem celé inscenace (výuka věnující se Velké Lhotě a jejím obyvatelům) veškeré dění, do nějž bezprostředně nezasahovali, pozorně sledovali, dělali si poznámky a nad vším řečeným či předvedeným se podivovali, aby v závěru inscenace po „přijetí“ nováčků spolu se zbylými herci i diváky zapěli píseň Horo, horo, vysoká jsi, kterou herci v předchozí velkolhotecké inscenaci Kterak se lhotecký rodák… učili své publikum. Vztah divadelníků k Velké Lhotě a jejím obyvatelům (veskrze kladný, soudě dle reflexí účastníků projektu a možného zapojení se týchž studentů i v následujícím roce) nebyl v inscenaci explicitně vyřčen a pojmenován, avšak jeho vyjádřením zajisté byla ochota se velkolhoteckými tématy zabývat, s citem zpracovaný osud Františka Havlíka (podezřelé okolnosti jeho odchodu z Velké Lhoty v roce 1987 byly v inscenaci pouze naznačeny – tvůrci nechtěli provokovat, vyvolávat nesmyslný konflikt či na někoho „ukazovat prstem“) či odlehčený tón začátku inscenace, v němž se na scénu přicházející „staré páky“ po uplynulém roce familiárně zdraví se svým publikem. 2.3. Dopad festivalu / jednotlivých inscenací Ačkoliv přípravu festivalu (a zejména rozhovory s velkolhoteckými obyvateli) doprovázely obavy a strach Lhoťáků o některých tématech mluvit (Havlíkův odchod z Velké Lhoty) či nejistota zahraničních studentů (týkající se námětů a možného ztvárnění jejich výstupů), zaznamenal festival Velkolhotecká škola aneb Kterak cizinci Velkou Lhotu poznávali u svého publika pozitivní ohlas. Příčiny úspěchu lze zajisté spatřit i v jednotlivých výjezdech, v nichž se studenti s Velkou Lhotou a jejími obyvateli seznamovali, nalézali témata, která byla ve výsledných inscenacích zpracována a v neposlední řadě si během rozhovorů i mimo ně získávali důvěru velkolhoteckých obyvatel (posílenou nepochybně o roky Velkolhotecké škole předcházející), bez které by celý projekt pravděpodobně zanikl.40 Oba výjezdy do Velké Lhoty a týdenní pobyt zde před započetím festivalu velkou měrou zároveň napomohly zmíněné strachy a nejistoty účinkujících odbourat. Vedle vztahů, které se podařilo mezi některými zahraničními studenty a Lhoťáky navázat (a které se, soudě na základě předběžné korespondence, budou moci dále prohlubovat i v následujícím roce),41 prohloubení vztahů stávajících (které umožní další pokračování velkolhoteckého projektu v níže naznačených směrech), rozvíření lokálního dění a přispění tak k možnému endogennímu rozvoji obce, rozšíření projektu do formy „mezinárodního“ festivalu de facto antropologického, participačního či komunitního divadla, je zajisté potřeba se ještě zmínit o několika situacích, které se odehrály po zakončení festivalu a které souvisí s osobností Františka Havlíka. Jak bylo naznačeno již výše, okolnosti jeho odchodu z Velké Lhoty nebyly příznivé, byl více méně nucen odejít, když mu po třiceti letech strávených pedagogickou i jinou činností (jmenujme především tu kulturní – organizoval koncerty, divadelní představení, sám byl členem několika kapel a na místní škole založil amatérský divadelní soubor) nebylo umožněno postavit si ve Velké Lhotě dům (bydlel se svou manželkou a několika dětmi ve školním bytě). Po výpovědi, kterou z těchto důvodů podal, odevzdal klíče na místním výboru a spolu s rodinou se odstěhoval do nedaleké Studené, kde v pedagogické činnosti pokračoval ještě téměř dvacet let. Příčiny Havlíkova odchodu jsou ve Velké Lhotě jakýmsi „veřejným tajemstvím“, o kterém se zkrátka nemluví, jak již bylo částečně zmíněno v souvislosti s obavami Lhoťáků během jednotlivých rozhovorů. A důvěra k divadelním tvůrcům buď zatím není tak velká, aby s nimi Lhoťáci o tomto tématu přímo mluvili, či si Lhoťáci sami říkají, že je zbytečné „čeřit vodu“. Za tvůrce musím uvést, že to nevnímám jako Více o potřebnosti této důvěry viz např. BIOLEK, Jaroslav. Participativní umění a geografie: Inspirace akcemi Kateřiny Šedé. In OSMAN, Robert (ed). Geografický výzkum: participace a angažovanost. Brno: Masarykova univerzita 2013, s. 23–40. 41 Španělská herečka Rebeca Izquierdo a turecký herec Ibrahim Volga Mengü se v roce 2014 účastnili projektu divadla KočéBR KočéBRování 2014: Cykly, který navazoval na předchozí ročníky divadelního kočování uskutečňované v letech 2010-2013 a proběhl ve východním Turecku. 40

6



problém – je zcela logické, že nám tyto informace nebyly předány. Situace by pravděpodobně byla zcela odlišná, pokud by někdo z tvůrců ve Velké Lhotě žil a mohl se po případné inscenaci, v níž by byly informace o Havlíkově odchodu explicitně pojmenovány, se Lhoťáky o problému nadále bavit a spolu s nimi jej řešit i po uvedení představení. Divadelní tvůrci jsou však (zatím?) pouze v takové pozici, že do Velké Lhoty přijedou jednou v roce a poté zase odjedou.42

dopad, jejž jednotlivé inscenace (které vypovídají o tématech bezprostředně se vsí a jejími obyvateli spjatých) mohou způsobit.

Sám František Havlík inscenaci Velkolhotecká škola jako divák spatřil (v jednom momentu představení byli diváci, které Havlík vyučoval, vybídnuti, aby se přihlásili – na velkolhotecké návsi se zvedlo několik desítek rukou), snahu tvůrců vypovědět o části jeho životního příběhu a dětství ve Velké Lhotě ocenil a přímo před tvůrci se vyznal ze své lásky k Velké Lhotě, a jak rád na ni dosud vzpomíná (nyní bydlí v nedaleké Studené, kde se stavbou domu nenastal žádný problém, ale Velkou Lhotu od svého odchodu již příliš často nenavštěvuje). Po vyznání samotného Havlíka (které bylo tvůrcům inscenace a celého festivalu samozřejmě odměnou) pak docházelo mezi tvůrci a velkolhoteckým publikem k dalším a dalším rozhovorům, které se neustále pohybovaly kolem Havlíkova učitelování a pořádání různých kulturních akcí – diváci se rozvzpomínali na jeho osobnost, navraceli se do dětských let a několikrát za Havlíkem samotným zašli a zpětně mu děkovali.

Koncept:

Vítězslav Větrovec, Marika Smreková

Produkce:

Hanna Kunterbunt, Anna Machová

Výtvarnice:

Elina Ortamo, Katarína Kováčiková

Supervize:

Josef Kovalčuk

V souvislosti s touto Havlíkovou „rehabilitací“ v paměti velkolhoteckých obyvatel a jeho žáků je zapotřebí se zmínit ještě o někdejším velkolhoteckém politickém činiteli (z pochopitelných důvodů nejmenuji), který měl s Havlíkovým odchodem co do činění – inscenací se cítil „usvědčen“ (navzdory tomu, že okolnosti Havlíkova odchodu byly jen minimálně naznačeny a nikoliv explicitně pojmenovány z důvodů uvedených výše), několik týdnů po jejím zhlédnutí navštívil Josefa Kovalčuka (který v roce 2008 velkolhotecký projekt inicioval a dále se podílel na dramaturgii jednotlivých ročníků a pedagogickém dohledu) a celou situaci mu podrobně vysvětloval a omlouval se…

21. červen 2013, 20:00

Velkolhotecká škola aneb Kterak cizinci Velkou Lhotu poznávali (festival)

Program: Velkolhotecký otvírák 22. červen 2013, 18:30 Hacivat & Karagöz Mi abuela Pilar Velkolhotecká škola aneb Kterak cizinci Velkou Lhotu poznávali, studenti divadelní jim to překládali, zkušení divadelníci, ty staré páky, jim k tomu přitakávali a velkolhotečtí obyvatelé mnohé očekávali

2.4. Příslib do budoucna Myšlenku „rozšíření hranic“ vsi můžeme vnímat jako vítané obohacení obnovy paměti vesnice a druhé fáze velkolhoteckého projektu – zahraničním inscenacím se nepochybně podařilo do paměti Velké Lhoty učinit „zásek“, na který se bude vzpomínat ještě dlouho také díky audiovizuálnímu záznamu (vždyť i audiovizuální záznam inscenace Kterak se lhotecký rodák… se rychle rozšířil mezi velkolhotecké obyvatele a někteří z nich jej viděli již několikrát či jej promítají návštěvám). Domnívám se, že „rozšíření hranic“ vsi nemusíme vztahovat pouze na možné zahraniční produkce v cizích jazycích či na inscenace pojednávající o geograficky odlišných lokalitách se všemi jejich specifiky – zahraniční inscenace uvedené v rámci festivalu Velkolhotecká škola aneb Kterak cizinci Velkou Lhotu poznávali byly podstatné zejména z toho důvodu, že umožnily Lhoťákům nahlédnout „světy“ odlišné od toho jejich nejen prostřednictvím televize, ale skrze důvěrné setkání, které nastává při události, které říkáme divadlo. A „světy“ samozřejmě nemusí být jen ty zahraniční – pro příští roky se tedy otvírají možnosti předestřít před velkolhotecké obyvatele svět handicapovaných, svět národnostních menšin (např. v České republice početná vietnamská komunita) aj., jejichž mnohdy stereotypní vnímání může být během setkání (divadelního setkání) nabouráno či pozměněno. Všechny naznačené „světy“ pak rovněž mohou obohatit tu část výzkumu, která zpracovává téma divadelní komunikace v odlišném jazykovém a kulturním prostředí, tedy téma, které bylo v rámci velkolhoteckého projektu a festivalu Velkolhotecká škola v roce 2013 ohledáváno tvůrci poprvé a zajisté ne naposled. Dalším otazníkem souvisejícím s budoucností velkolhoteckého projektu je větší zapojení velkolhoteckých obyvatel do jednotlivých inscenací, větší míra participace v přípravách i v samotných produkcích apod. Zde je zapotřebí si uvědomit, že tvůrce v tomto brzdí několik faktorů – vedle finančních a časových (Lhoťáci si za produkce studentů samozřejmě neplatí, vybírá se pouze dobrovolné vstupné, v blízké době téměř všichni studenti účastnící se projektu již po několik let zakončí svá studia) zejména „návyk“, který si Lhoťáci k divadelníkům během let vytvořili (uvádění velkolhoteckých inscenací se již pomalu stává místní tradicí), a rovněž míra zodpovědnosti (etický problém naznačený již několikrát výše), kterou na sebe tvůrci mohou vzít vzhledem k faktu, že nikdo z nich ve Velké Lhotě nežije a nemůže tak bedlivěji reflektovat případný negativní

Domnívám se, že zde narážíme na etický problém, který si každý tvůrce obdobného projektu musí zpracovat po svém. Budu se mu věnovat v nadcházející studii věnované dalšímu ročníku projektu.

Realizační tým a obsazení úvodního setkání Velkolhotecký otvírák Koncept:

Vítězslav Větrovec a kolektiv

Dramaturgie:

Marika Smreková, Vítězslav Větrovec

Hudba:

Tereza Koláčková, Ferit Çelik

Účinkovali:

Vojtěch Johaník, Tereza Koláčková, Libuše Hašková, Natálie Pelcová, Jan Neugebauer, Anna Klimešová, Jana Nechvátalová, Marie Bravencová, Gabriela Veselá, David Tchelidze, Anna Stropnická, Ibrahim Volga Mengü, Imren Sengel, Ferit Çelik, Rebeca Izquierdo, Carolin Ramil Sanders, Ana Elisa Martínez Balmori, Ilayda Akin, Paloma Berrocal Del Brío Martínez a Vítězslav Větrovec

Premiéra:

21. června 2013 „na vršku“ ve Velké Lhotě

Realizační tým a obsazení inscenace Hacivat & Karagöz Koncept:


Režie:

Marika Smreková

Dramaturgie:


Hudba:

Tereza Koláčková

Účinkovali:

Ibrahim Volga Mengü, Ferit Çelik, Imren Sengel, David Tchelidze, Anna Stropnická a kol.

Premiéra:

22. června 2013 před „horním kostelem“ ve Velké Lhotě

42

7



Realizační tým a obsazení inscenace Mi abuela Pilar

3. Lokální identita Velké Lhoty a „velkolhotecké divadelnění“

Koncept:


Režie:

Marika Smreková

O dopadu festivalu Velkolhotecká škola aneb Kterak cizinci Velkou Lhotu poznávali a jednotlivých inscenací, které byly v jeho rámci uvedeny, bylo pojednáno již dříve, zamysleme se tedy nyní nad způsoby, jakými „velkolhotecké divadelnění“ přispívá ke zvýšení pocitu lokální identity Velké Lhoty u jejích obyvatel.

Dramaturgie:


Hudba:

Tereza Koláčková, Ferit Çelik

Účinkovali:

Rebeca Izquierdo, Ana Elisa Martínez Balmori, Carolin Ramil Sanders a kol.

Premiéra:

22. června 2013 před budovou „dolní fary“ ve Velké Lhotě

Realizační tým a obsazení inscenace Velkolhotecká škola aneb Kterak cizinci Velkou Lhotu poznávali, studenti divadelní jim to překládali, zkušení divadelníci, ty staré páky, jim k tomu přitakávali a velkolhotečtí obyvatelé mnohé očekávali Scénář a režie: Vítězslav Větrovec Dramaturgie:

Marika Smreková

Hudba:

Tereza Koláčková

Účinkovali:

Vojtěch Johaník, Tereza Koláčková, Libuše Hašková, Natálie Pelcová, Jan Neugebauer, Anna Klimešová, Jana Nechvátalová, Marie Bravencová, Gabriela Veselá, David Tchelidze, Anna Stropnická, Ibrahim Volga Mengü, Imren Sengel, Ferit Çelik, Rebeca Izquierdo, Carolin Ramil Sanders, Ana Elisa Martínez Balmori, Ilayda Akin, Paloma Berrocal Del Brío Martínez

Premiéra:

22. června 2013 na návsi ve Velké Lhotě

Jako zcela zřejmá se v tomto ohledu jeví samotná podstata velkolhoteckých inscenací – vždy pojednávaly o historii Velké Lhoty, místních obyčejích, zvycích, písních, pro vesnici významných osobnostech apod. Vedle těchto (ve své podstatě dramaturgických) východisek však k samotnému pocitu sounáležitosti s obcí může dopomáhat i samotný způsob, jakým byly jednotlivé inscenace scénovány a také kde bývají uváděny. Odehrávají se vždy na velkolhotecké návsi, jejich publikum (drtivá většina velkolhoteckých obyvatel) obklopuje centrální hrací prostor43 ze všech stran a vzhledem k termínům produkcí (červen) publikum mnohdy setrvává po zakončení inscenace spolu s herci na návsi do nočních hodin a leckdy informace či události v představeních prezentované v rozhovorech s tvůrci dále poupravuje či rozšiřuje a uvádí do nových kontextů – dalo by se tedy říci, že vlastně díky právě zhlédnutému svou paměť zpřesňuje a „kultivuje“, a zároveň tak prohlubuje či (v horších případech) „znovunastoluje“ svůj vztah ke svému životnímu prostoru. Zahrnutí diváků/členů komunity do přípravy inscenací v posledních dvou letech velkolhoteckého projektu pak zajisté svědčí také o vyšším podílu participace Lhoťáků na samotných divadelních představeních, byť pouze z hlediska získávání materiálů (viz výše). Důvěra, kterou oslovovaní obyvatelé vůči tvůrcům pociťují a kterou do nich už jen samotným aktem zodpovídání rozličných dotazů vkládají, je jim pak ve formě citlivě zpracovaných inscenací navracena a toto společné „sdílení“ a „poskytování si“ různých úhlů pohledu na témata, jež v komunitě rezonují, dovoluje zahrnout velkolhotecké produkce (zejména pak inscenace Kterak se lhotecký rodák… a Velkolhotecká škola) do žánrů participačního či komunitního divadla. Dalším důkazem svědčícím o dopadu velkolhoteckých inscenacích je rovněž fakt, že Lhoťáci označují divadlo KočéBR44 s jeho každoročními návraty do Velké Lhoty (i v rámci projektu KočéBRování)45 za „to své“ divadlo. Lhoťáci tak snad díky „velkolhoteckému divadelnění“ pociťují i určitou „lokální“ hrdost pramenící rovněž ze zájmu divadelníků o ně samotné.46 Velkolhotecké projekty tedy pocit lokální identity nepochybně zlepšují (alespoň v rámci možnosti, kterými jejich tvůrci disponují), závěrečnou otázkou však zůstává, jak a kam se projekt může dále vyvíjet. Částečně je zodpovězena v předchozí kapitole, avšak neustále musíme mít na zřeteli, že plnohodnotné zapojení obyvatel do přípravy i samotné tvorby projektu/inscenace/festivalu by bylo pravděpodobně možné pouze za předpokladu, že by pozice tvůrců ve velkolhotecké komunitě byla ještě posílena – ať už jejich dlouhodobějším pobytem přímo ve Velké Lhotě (projekt prozatím stále sestává zejména z několika víkendových výjezdů a závěrečného šestidenního soustředění), ustálením hereckého souboru (projektu se účastní stále noví a noví studenti – což samozřejmě nepovažujeme za negativum, ale nepochybně tím projekt ztrácí možnost kontinuálně budovat specifický herecký výraz) či odbornou reflexí projektu „zvenčí,“ která by Lhoťákům i tvůrcům samotným napomohla uvědomit si, čeho všeho jsou (mohou být?) součástí a co všechno „velkolhotecké divadelnění“ může představovat.

Jako hlavní scénografický prvek bývá již od roku 2010 využíván kruhový černý stůl sestávající ze čtyř stejných oddělitelných částí. 44 Pod jehož hlavičkou (a hlavičkou DIFA JAMU) jsou velkolhotecké inscenace od roku 2011 uváděny. 45 Divadelní kočování po malých obcích na Vysočině v letech 2010–2013 s inscenacemi Tele, Kytice, Ílias či Tyjátrmachers! (hovada herecká…). 43

Což je zřejmé i po zhlédnutí některých částí dokumentů KočéBRování 2011 a KočéBRování 2012 v režii Lucie Harapátové, které dokumentují stejnojmenné projekty divadla KočéBR. K nalezení na následujících odkazech: KočéBRování 2011 – ˂http://www.youtube.com/watch?v=HLXJ19wLyvA˃. KočéBRování 2012 – ˂http://www.youtube.com/watch?v=HQq8vmP1QyA˃. 46

8



4. Seznam příloh Příloha č. 1: Velkolhotecká škola aneb Kterak cizinci Velkou Lhotu poznávali, studenti divadelní jim to překládali, zkušení divadelníci, ty staré páky, jim k tomu přitakávali a velkolhotečtí obyvatelé mnohé očekávali (scénář inscenace) Příloha č. 2: Velkolhotecká škola aneb Kterak cizinci Velkou Lhotu poznávali, studenti divadelní jim to překládali, zkušení divadelníci, ty staré páky, jim k tomu přitakávali a velkolhotečtí obyvatelé mnohé očekávali (fotografie) Příloha č. 3: Hacivat & Karagöz (scénář inscenace) Příloha č. 4: Hacivat & Karagöz (fotografie) Příloha č. 5: Mi abuela Pilar (scénář inscenace) Příloha č. 6: Mi abuela Pilar (fotografie) Příloha č. 7: Velkolhotecký otvírák (fotografie) Příloha č. 8: Výjezdy do Velké Lhoty v roce 2013 (fotografie) Příloha č. 9: Přepis školní kroniky z Velké Lhoty

9

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Příloha č. 1: Velkolhotecká škola aneb Kterak cizinci Velkou Lhotu poznávali, studenti divadelní jim to překládali, zkušení divadelníci, ty staré páky, jim k tomu přitakávali a velkolhotečtí obyvatelé mnohé očekávali (scénář inscenace)

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 CIZINCI: Ibrahim Volga Mengü Imren Sengel Ferit Çelik Rebeca Izquierdo Carolin Ramil Sanders Ana Elisa Martínez Balmori Ilayda Akin Paloma Berrocal Del Brío Martínez STUDENTI DIVADELNÍ: Anna Klimešová Marie Bravencová Jana Nechvátalová Gabriela Veselá Anna Stropnická

VELKOLHOTECKÁ ŠKOLA

David Tchelidze

ANEB KTERAK CIZINCI VELKOU LHOTU POZNÁVALI, STUDENTI DIVADELNÍ JIM TO PŘEKLÁDALI, ZKUŠENÍ DIVADELNÍCI, TY STARÉ PÁKY, JIM K TOMU PŘITAKÁVALI A VELKOLHOTEČTÍ OBYVATELÉ MNOHÉ OČEKÁVALI

DIVADELNÍCI, TY STARÉ PÁKY: Vojtěch Johaník Tereza Koláčková

(s využitím velkolhoteckých školních kronik, rozhovorů s obyvateli Velké Lhoty, s divadelními studenty ze Španělska, Turecka a Finska, t. č. na studijním pobytu v Brně, a se studenty Janáčkovy akademie múzických umění)

Natálie Pelcová Libuše Hašková Jan Neugebauer

10



PROLOG

Vojtěch

No?

/před samotným začátkem a předtím, než do hracího důstojně vejdou Staré páky, nacházejí se v prostředku návsi Cizinci, důkladně se rozhlížejí, prohlížejí si jednotlivé tváře v publiku, okolí, zapisují si, tváří se moudře – jakmile se ozve hudba, vyplašeni všichni společně zmizí na místo, odkud budou moci všechno budoucí dění důkladně pozorovat/

Tereza

No?

Honza

No?

Líba

No?

Natálie

No?

/přicházejí Staré páky, Cizinci prchají, usedají po kruhovém obvodu hracího prostoru, Staré páky se zdraví se známými, honosí se obleky, v nichž jsou navlečeni, chlubí svou (snad?) výsadní pozicí, kterou ve Velké Lhotě, resp. ve „velkolhoteckém divadelnictví“ zastávají, uprostřed návsi nepohnutě stojí ukrytí Studenti divadelní, Koláčková to doprovází na harmoniku či housle a Hašková jí přizvukuje, Johaník je svůdný, Pelcová je cudná a Neugebauer by byl radši snad někde v lese, lesánek jeden/ Staré páky

Dobrý den... dobrý... zdravím... ahoj... čau... jak se máte... sedni si, ať ti nevisí…

/Koláčková dá pokyn a všechny Staré páky se rovnoměrně rozmístí po návsi, oficiálně, zkušeně/ Staré páky

Dobrý den!

Vojtěch

Tak my vás tady po roce zase vítáme!

Tereza

Děkujeme, že jste přišli!

Honza

A v tak hojném počtu!

Líba

To je super!

Natálie

Děkujeme.

Vojtěch

Tak co my tak letos...

Tereza

Co myslíte?

Honza

Hádej! Petře! Co?

Líba

Víte?

Natálie

Nevíte?

/dále se ptají publika/

/návodně/ Staré páky

Velkolhotecká škola aneb –

Tereza

- Kterak cizinci Velkou Lhotu poznávali –

Honza

- studenti divadelní jim to překládali -

Líba

- divadelníci – ty staré páky – jim k tomu přitakávali -

Natálie

- a velkolhotečtí obyvatelé mnohé očekávali!

/spokojeně/ Tereza

Abychom to vysvětlili radši hned teď, na začátku -

Vojtěch

- my, vaši staří známí, staré páky herecké velkolhotecké -

Líba

- tedy Vojtěch, 27 let, téméř dostudovaný!

Tereza

Tereza! Já hraju vždycky na tu harmoniku!

Natálie

Natálie! Prostě… Natálie.

Honza

Honza! Agent! Lesánek!

Vojtěch

A Libuna!

11



Tereza

My jsme zde letos vlastně jako jacísi... odborní poradci?

Gába

Dobrý den, já jsem Veselá!

Líba

Komentátoři?

Vojtěch

Anna Stropnická!

Natálie

Průvodci?

Anna S.

Dobrý den.

Vojtěch

Učitelé?

Vojtěch

David Čelidze!

Honza

?

David

Tchelidze. David Tchelidze. Poloviční Gruzínec. Já jsem nasypal slepicím pšenici a přikryl jsem ji sklem. Slepice zobaly a nic neměly! Cha!

Vojtěch

Na místo!

Všichni

CRRR!

Staré páky

Nuže, připravte se, výuka začíná!

/Staré páky poukážou na Studenty divadelní/ Všichni Studenti d.

A tohle bude žactvo naše divadelní! Dobrý den vespolek!

1. PŘEDSTAVENÍ STUDENTŮ DIVADELNÍCH /hudba, Staré páky předvolávají – školským způsobem - před publikum jemu dosud ukryté Studenty divadelní, ti pomalu vycházejí z úkrytu a představují se publiku, vždy jednou jedinou větou, načež je pan profesor Johaník vždy umístí na patřičné místo, Cizinci neustále všechno pozorují, zapisují, popř. opakují, aby se vše patřičné dozvěděli, naučili/

2. VÝUKA ZAČÍNÁ: DĚJEPISNÝ NÁSTIN OBCE – 18. A 19. STOLETÍ /žáci – Studenti divadelní a Cizinci usednou do lavic/ Staré páky

Vojtěch

/diktují/

Anna Klimešová! Diktát. Obec Velká Lhota - Dějepisný nástin:

Anna K.

Dobrý den, já jsem Anička a jsem tu poprvé. A doufám, že ne naposled. Vojtěch

Obec Velká Lhota leží v údolí. Všudy kolem prostírá se Českomoravská vypnulina, pahorky oděny v tmavou zeleň jehličnatých lesů.

Líba

Vpravo na sever nejhrději se dívá na své menší druhy vrch Hradisko: měje na svém svahu hostinného místečka pro vísku Poldovku.

/stydí se, odběhne radši hned pryč/

Natálie

Vlevo na jih ohlíží se po okolí Babí hora -

Vojtěch

Marie Brabencová!

David

Tvoje hora!

Marie

Dobrej. BraVencová, ne BraBencová!

Vojtěch

Čelidze!

Vojtěch

Gabriela Veselá!

Staré páky

ŠVIH!

Vojtěch

Jana Nechvátalová!

Jana

Dobrý den! Já -

12



David

Auvajs. Prdón.

Honza

1787? Nikdo neví…

Natálie

Babí hora u Radlic.

Gába

Jávimjávimjávim….

Honza

Pruhy polí a pastvin tu i tam spoustou balvanů posetých dávají tušiti, že zde citelně jest známo to odvěké uloženi:

Vojtěch

/s Máňou koketujícímu Davidovi/

Gába

/snaživě/

Čelidze? 1787? David

Tchelidze, David Tchelidze, poloviční Gruzínec. Já nevím, pane učiteli... Prdón.

Staré páky

ŠVIH!

Natálie

Ustavila se reformovaná církev, k níž se přihlásila většina zdejšího obyvatelstva. nebo 1789?

Anna S.

Reformovaní si vystavěli svou vlastní faru.

Z budov vynikají dva chrámy helvétského a augšpurského vyznání se štíhlými věžemi. Dvě fary a nad kostelem augšpurským škola jednotřídní.

Vojtěch

Roky 1789-1790? Čelidze?

Staré páky

Konec diktátu. A nyní nějaká ta data, hm?

David

Tchelidze, poloviční Gruzínec. Nevím.

Vojtěch

13. října 1781? Čelidze?

Anna S.

Svou vlastní faru!

David

Tchelidze, David Tchelidze, poloviční Gruzínec. To byl vydán Toleranční patent!

Jana

Eee…

Líba

1782? Veselá?

Máňa

Co?!

Gába

Ve Velké Lhotě založena církev evangelická, sím pníučitelko!

Anna K.

Borovice na vršku stála…

Tereza

18. května 1782, Marulinko?

/Staré páky se snaží přesvědčit Gábu, aby odpověděla, ale ona chvíli trucuje, protože ji záměrně nevyvolávali/

Máňa

To tady byla povolena stavba modlitebny, ne?

„V potu tváři své chléb svůj jísti budeš,“ prosím, pneučiteli. Staré páky

Ano.

Tereza

Silnice vine se Lhotou přes mírný pahrbek. Po obou jejích stranách rozházené jsou chatrče a skrovné rolnické příbytky, jimž ráz útulné přívětivosti dodává hojnost ovocného stromoví.

Vojtěch

Staré páky Jana

1788

Staré páky

No tak Gábinko!

Gába

V letech 1789-1790 vystavena škola evangelická reformovaná na místě, kde až dosud stojí. Prvním učitelem na ní ustanoven Kouba z Radlic. Škola dřívější zanikla. Do nové školy přijaty i dítky augšpurského vyznání z Velké Lhoty, Poldovky, Šachu, Radlic a Brandlína. Sím, pneučiteli.

Áno, Marulinko. 26. září 1784, Janičko? Modlitebna dostavena!

13

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Staré páky


Děkujeme.

Gába

Sím, sím, Čelidze nic neříká!

/divákům/

Staré páky

ŠVIH!

A o té budeme letos hrát.

David

Za co?

Honza

12. srpna 1867?

Vojtěch

Jseš poloviční Gruzínec!

Máňa

/navzdory Gábě/

David

Děkuju.

Započato se stavbou reformovaného kostela! Ne?

/ Studenti divadelní by v následující scéně měli na řečené reagovat jako malé děti, které si politickou situaci neuvědomují – prostě někoho zavraždili, což je špatné, a proto po ohlášení informace pláčou, všelijak se dojímají i jinak reagují/

Všichni

CRRR!

Staré páky

Ano. Konec hodiny. Děkujeme za pozornost.

Vojtěch

Období těsně před koncem školního roku 1913-14 bylo poznamenáno strašlivou tragédií:

Studenti d.

Ó!

Honza

Neslýchaný zločin byl spáchán dne 28. června v Sarajevě na následníku trůnu –

Studenti d.

Ó!

Honza

- Jeho císařské a královské Výsosti arcivévodovi Františku z Este –

Dívky

Né!

Honza

- a jeho choti kněžně z Hohenbergu.

David

Nééé!

Honza

Byliť oba úkladně zavražděni.

Studenti d.

Ach né!

Proti nepřátelům všem

Líba

Kronika školní z Velké Lhoty k tomuto období nadále poznamenává:

Osud trůnu Habsburského

Tereza

Smuteční služby Boží konány ve středu dne 8. července. V den smutečních služeb božích nebylo vyučování.

/Studenti divadelní a Staré páky se rozutečou, na scéně zůstává pouze Máňa/ Máňa Babička měla ve skříni cigarety. Proti molům, jenom v papíru to bylo a mýdla okolo toho… To tak navonělo, tak jsme to vykouřili. A zesrali se z toho všichni. 3. ZAČÁTEK 1. SVĚTOVÉ VÁLKY – 1914 /na začátku nastupují do hracího prostoru Studenti divadelní i Staré páky s následující Volkshymne – Národní hymnou Rakouska-Uherska, recitace/ Všichni Staré páky Všichni

CRRR! Školní rok 1913-14. Zachovej nám Hospodine Císaře a naši zem Dej, ať z víry moc mu plyne Ať je moudrým vladařem Hajme věrně trůnu Jeho

Rakouska je osudem.

14

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Studenti d.

Boží! /začnou si hrát na válku/

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 4. OSAMOSTATNĚNÍ ČESKOSLOVENSKA - 1918 /ačkoliv text náleží převážně Starým pákám, Studenti divadelní jej neustále dotvářejí svým jednáním – ilustracemi, pozorností, kontrasty apod./ /pod celým následujícím textem – až do okamžiku, kdy je oznámen konec války – je simultánně předčítán seznam z Velké Lhoty odvedených/

Natálie

Dne 28. července vypověděla naše říše válku Srbsku.

Líba

Rusko počalo válku proti Německu a naší říši.

Vojtěch

Německo vypovědělo válku Francii.

Tereza

Anglie Německu.

Honza

Černá Hora bojuje se Srbskem.

Natálie

Japonsko též vystoupilo válečně proti Německé říši.

Líba

/hvízdne, Studenti divadelní začnou pečlivě naslouchat/ Zemský výbor požádal přípisem ze dne 22. srpna 1914, č. 59.796 c.k. zemskou školní radu, aby vzhledem ku mimořádným poměrům nynějším sprostila žactvo obecných a měšťanských škol českých na Moravě povinnosti návštěvy školy po čas, kdy potrvá sklizeň zemáků a řepy.

/Studenti divadelní ve smutku, dostávají od Starých pák nářadí, nadále pracují/ Vojtěch

Žáci zdejší školy sebrali 1 kg 80 dkg ostružinových listí na přípravu thé pro vojsko.

Honza

Dne 3. září prohlížela komise od c.k. okresního hejtmanství do školy zařízený vodovod.

Všichni

CRRR!

/všichni se opět rozutečou, na scéně zůstává pouze Anna S./ Anna S.

Já jsem milovnice koťátek. Když mi byly dva roky, tak taji byla sláma nebo seno a tam byly koťata maličký. A já, jak byla malá, tak jsem s nima vždycky takhle třásla. A pak jsem je takhle vítězoslavně donesla ukázat mámě – „Já mám konečně koťátka!“ – a oni byly mrtvý. Uškrcený.

Natálie

Vilém Antoň, František Molín, Josef Doupník, Matěj Doupník, František Bodlák, Jan Václavík, Jan Tomíšek, Richard Tomíšek, Jan Dušek, Pavel Antoň, František Antoň, Josef Menšík, František Kořínek, Josef Kolářík, Josef Plachý, Josef Novák, František Jelínek, Jan Ambrož, František Ambrož, Josef Macků, František Macků, Vilém Macků, Jan Voral, Josef Procházka, Karel Doupník, Petr Hynek, František Makovička, Josef Tvrz, Jan Hes, Jan Štěrba, Petr Čech, Josef Čudlý, Karel Kolman, Jan Kříž, Václav Procházka, Josef Šeda, Jiří Václavík, František Kolářík, Jan Molín, Josef Závodský, Josef Kolář, Josef Lojka, Václav Procházka, Josef Šeda, Pavel Lahodný, Josef Jelínek, František Šeda, František Chalupský.

Honza

Čas 1. světové války byl ve Velké Lhotě také ve znamení válečných půjček a různých sbírek konaných pro, jak jinak, válečné účely.

Tereza

Sběr ostružinového listí na čaj vojákům.

Líba

Sběr vlněných a kaučukových odpadků.

Vojtěch

Sběr pro vdovský a sirotčí fond.

Honza

Sběr pro fond na zaopatření prothes.

Tereza

Sběr kovů.

Vojtěch

21. ledna 1916 nastoupil vojenskou službu mimojiné i Josef Lojka, zdejší správce školy. /Vojtěch se loučí s dětmi, svlékne si sako, odloží rákosku a odejde/

Gába

Pneučiteli?

Líba

Zatímní správkyní školy byla ustanovena Jana Holbová, výpomocná učitelka z Budče.

Honza

Od 6. září 1916 ji vystřídal Jan Ježek, učitel z Šachu. /odejde/

15

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Líba

I ten však 14. května 1917 narukoval, a místo něj nastoupil učitel Machatý z Řečice. Vyučováno tehdy bylo obdenně.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Všichni

… země česká, domov můj,

/ Studenti divadelní sami v hracím prostoru/

země česká, domov můj.

/píseň „Jen dále se mnou pojď“, stále zaznívají jména velkolhoteckých odvedených, Studenti divadelní zůstávají o samotě, snad se k nim snaží v těchto okamžicích přiblížit cizinci, kdo ví?, výčet jmen je utnut následujícími replikami/

/vstanou/

Líba

Avšak v roce 1917, kdy se již válka chýlila ke konci –

CRRR!

Tereza

Byť ještě 26. září 1917 byly odebrány z obou kostelních věží zvony k válečným účelům.

/všichni odběhnou, na scéně zůstává pouze Gába/

Líba

- se, propuštěn od vojska, navrátil do Velké Lhoty dlouholetý správce školy zdejší:

Gába

Já jsem hodná. Já nevím, co dělaj ty druhý. Ze školy – dom. A na pole. Nad Tatrů sa blýská, hromy divo bijú…

/znovu se objevuje Vojtěch jako učitel Josef Lojka, ostatní učitelé se navrací též/ 5. ZAČÁTEK 2. SVĚTOVÉ VÁLKY, PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA – 1938 Vojtěch

Josef Lojka.

Cizinci

Josef Lojka.

Gába

Pneučiteli!

/pomáhá mu opět se ustrojit do učitelského/ Staré páky

A přišel rok 1918. Ahoj, my jsme rok 1918.

/Tereza začne se Studenty divadelním zpívat československou národní hymnu, Honza rozdává Studentům divadelním i Cizincům vlaječky/ Natálie

Dne 9. února byla s Ukrajinou podepsána mírová smlouva a 2. března byla podepsána mírová smlouva s Ruskem.

Všichni

CRRR!

Staré páky

O dvacet let později.

Vojtěch

V řad nastoupit!

/Studenti divadelní se rozpočítávají a utvářejí zástup, když jsou seřazeni, vyrážejí za zpěvu písně „Jdou vojáci, jdou“/ Honza

Dne 7. Března 1938 žactvo se zúčastnilo filmového představení Prodané nevěsty, promítaného v rámci oslav 20. výročí republiky.

/Studenti divadelní usednou, jsou v kině, následuje píseň „Proč bychom se netěšili“/ Všichni

Proč bychom se netěšili, proč bychom se netěšili,

Honza

Líba

Dne 28. října ujmul se Národní výbor správy československého státu a dne 14. listopadu prohlášena Československá republika. Národní shromáždění prohlásilo presidentem republiky dr. Tomáše Masaryka. Příchod presidenta naší československé republiky, Dr. Tomáše Masaryka, do Prahy – byl dne 18. prosince oslaven promluvou správce školy žákům. 19. prosince ozdobena škola praporem.

když nám pánbůh zdraví dá? Kdož z nás ví, zda pouť budoucí vesele tak uhlídá? A kdo ženat, která vdaná, rozžehnej se s radovánky! Žena doma hospodaří,

16

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola muž se uklídá za džbánky.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Vojtěch

Začíná se opět psát kronika na místě, kde byla v roce 1940 přerušena nacistickým tlakem, který nepřipouštěl volného slova a svobody mínění.

Natálie

Poslyšte historii prvních dní naší opět nabyté svobody!

David

Dne 5. května 1945 v 6 hodin odpoledne přišla zvěst, že začal v Praze boj. Ihned byly vyvěšeny československé prapory, zapjat proud a všude se poslouchal rozhlas.

Máňa

V neděli ráno 6. května projelo obcí gestapo a nařídilo:

Anna S.

Ihned schovat československé prapory!

Máňa

Tak jsme je stáhli –

Studenti d.

- ale za hodinu vlály opět a již nepřestaly!

David

V noci z 8. na 9. května nikdo v obci nespal. Projelo tu asi 30 aut, 10 děl a 10 tanků prchající německé armády.

Ouvej, ouvej! Konec radosti! Hrnou se starosti, zlosti, mrzutosti. /pasáž „…zlosti, mrzutosti…“ je neustále opakována v podkresu v následující scéně/ Natálie

Školní rok 1938-39 byl zahájen ve čtvrtek 1. září školní slavností. Po proslovu řídícího učitele Rudolfa Kratochvíla, který do funkce nastoupil právě tento den, zapěli žáci státní hymnu a rozešli se domů.

Líba

14. září 1938 byla vykonána ve třídě smuteční slavnost na paměť výročí smrti pana presidenta Osvoboditele Tomáše Garriguea Masaryka.

Honza

29. září 1938 byla přijmuta Mnichovská dohoda.

Vojtěch

15. března 1939 byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava.

Tereza

Zima byla příliš studená, bylo spotřebováno mnoho paliva a nebylo ke koupi. Také v obytných domech se nedostávalo uhlí a lidé vytrpěli dosti zimy. Školní docházka byla slabá.

Gába

Dne 10. května projížděla obcí Rudá armáda, všude radostně vítaná. Rudoarmějcům bylo podáno občerstvení. Já jsem jim podala občerstvení.

Natálie

Dne 15. března 1940… oslavily školy výročí zřízení Protektorátu Čechy a Morava…jednotným proslovem.

Vojtěch

Vyučování bylo zahájeno 28. května, v den 61. narozenin pana presidenta dr. Eduarda Beneše. Bylo vzpomenuto jeho významu pro opětné nabytí svobody.

Anna S.

/v záchvatu smíchu/

/všichni velice neochotně zdvihnou pravici/ Všichni

CRRR!

My jsme je učili, ty německý zajatce, my jako děti jsme je učili česky... A tak jsme jim říkali, říkejte: tři švestky, zralý, tři nezralý. A von mně říká:

/všichni odbíhají/ David

Tři švestky srály a tři nesrály!

Všichni

CRRR!

6. OSVOBOZENÍ - 1945 /na scénu vbíhá David a zapaluje světlice, Tereza spolu s ostatními píseň „Nebe na zemi“ v podkresu po celou dobu trvání scény, všichni, včetně Cizinců, tančí, ti zvou k tanci i publikum a tančí i s ním/

/všichni odběhnou/ David

Jsem jednou našel ty světlice... Normálně ruční... A tak jsem s tím machroval všude po vesnici.

17



7. ROK 1948 – VÍTĚZNÝ ÚNOR

nějak zlikviduju, nebo to prostě přivedu, aby to taky mělo ňákou ourodu. A když jsem pěkně začal učit, tak jsem jako první ošetřoval vlaštovičky, nechal je vodletět, no a když vodletěly, tak jsem si říkal – výborný.

/na scénu přichází Líba v roli velice podnapilého Klementa Gotwalda držícího v ruce srp a kladivo/ Líba

Právě jsem se vrátil z Hradu od prezidenta republiky…

Natálie

Dne 25. února 1948 vyhrála ve volbách Komunistická strana Československa v čele s Klementem Gotwaldem, který se 14. června téhož roku stal prvním českým lidově-demokratickým prezidentem.

/píseň „Na našom dvoře,“ při níž všichni Studenti divadelní RADOSTNĚ pracují – využívají již jednou rozdané nářadí, mělo by to zde být tak rozjuchané, až to bude úplně blbé – možná snad i v kontrastu k dosavadním oslavám, které jsme doposud předváděli – tato by měla působit falešně/ Líba

/Studenti divadelní přestanou cvičit/ Staré páky

1. září 1956 – do Velké Lhoty nastupuje nový učitel. Pan František Havlík.

Cizinci

František Havlík.

Staré páky

A zůstal zde ne 10 nebo 20, ale celých 30 let. A jaké že bylo to třicetileté učitelování pana Františka Havlíka?

Gába

Sím, sím, obyvatelé Velké Lhoty, s nimiž jsme vedli rozhovory v dubnu a květnu tohoto roku, říkají:

/hvízdne na píšťalku, všichni z práce nastoupí na hodinu tělocviku, spartakiáda/

Ten teda naučil děti. To byl výbornej učitel. A to neexistovalo, aby takhle děti lítaly třeba do jedenácti po venku. Von řekl: v tolik a tolik budete doma, nechci vás nikoho vidět. Protože von bydlel tady, co je hospoda a děti jste venku neuviděli.

Á raz, á dva, á tři, á čtyři… /stále pokračuje v podkresu následujícího dialogu/ Vojtěch

Já jsem přišel z vojny a nastoupil jsem na rok do pohraničí. Líbilo se mi tam, ale moje nastávající řekla: „Do pohraničí mě nedostaneš!“ Tak jsem potkal svýho známýho jednoho

Honza

Heleď se, bude Velká Lhota volná. Jindra Nováků jde pryč, tomu se tam nelíbí. Jeď se tam na to podívat, kdybys chtěl, tak tě tam dám.

Vojtěch

No tak já na to jako k tomu svolnej byl. Měl jsem takovou starou jawku no a jel jsem se tam podívat. A tak jsem tam přijel. No.

Honza

Vojtěch

Honza

Vojtěch

Jó, budeš to tu mít dobrý, já jsem tu byl deset let. Když to tu deset let vydržíš, budeš dobrej. No tak, tak se poď podívat. Tak školička v pěknym místě, školní zahrada kolem… Takový kopřivy, nelžu vám, takový kopřivy jsem v životě neviděl, jaký byly tam. Tam nešlo jít, ještě nikdy jsem se nespálil kopřivama v obličeji. Votevřu dveře, rozsvítím, tam myši, a jak si hrály krásně! To jsem v životě neviděl. No to víš, já to takhle zamkl a tam sem nechodil, ani nevím, co se tam dělo. Tak a teď se poď podívat do třetí místnosti. Tak to mi nechce nikdo věřit. Tam vod stropu visel zbytek lustru, na kterym bylo vlaštovčí hnízdo. Vlaštovky – v září – do vodletu málem, ještě tam byly. No tak jsem si řek, že tohle

David

No, Havlík učil moji ženu, proto je taková chytrá.

Máňa

To já jsem ho nikdy neviděla rozzlobenýho jako.

David

No a tam na poli… když byl traktor někde u stohu, tak jsme vzali klíče, všichni věděli, kde jsou, ne, nastartovali jsme a Havlík:

Vojtěch

Kluci, s tím traktorem jste jezdili naposledy.

David

My? My jsme jezdili s traktorem?

Vojtěch

Nelžete, Kořínek vás viděl dalekohledem!

Jana

Jo, byl takovej klidnej… vesnickej učitel, to von říkal určitě vo sobě, ne?

Anna K.

Učil výborně, děti měly všechno a když šly do měšťanky do Studený nebo do Dačic, tak učitelé tam říkali, že nejvíce umějí děti ze Lhoty.

Anna S.

Havlík byl výbornej učitel. Do dneška dcery, teď je jim už přes padesát let, když ho viděj, tak už vod dálky ho zdravěj.

Všichni

CRRR!

18

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola /všichni odběhnou, na scéně pouze Jana s Davidem, který jí něco maluje na zadek/ Jana

Líba

Já jsem si tady s Davidem jednou hrála na louce a on mi namaloval traktůrek na prdýlku. A pak mi maminka drhla tu prdýlku a ptala se mě: „Co to tam máš?“ – „Mně tam David namaloval traktůrek!“ No, a dneska by se mi tam vešel i valník.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Líba

Strávil zde na den přesně 30 let a vychoval několik desítek žáků, z nichž někteří se na této návsi nacházejí právě teď.

Tereza

A kolik jich tady tak máš, kantore?

Vojtěch

/do diváků/

Rok 1972. Přišla akce „rušíme školy na venkově.“ Zrušili Brandlín – a přibylo nám asi jedenáct dětí. No tak, študenti, přihlaste se!

Tereza

Zrušili Řečici – tak jsme taky dostali ty děti. Tereza

Natálie

Takže tak!

A velkolhotecká škola začínala být pro tolik a tolik žactva příliš malá. 9. ZÁVĚR

Staré páky

V hospodě.

Vojtěch

Co dybychom se pustili do stavby nový školy?

Natálie

Jo, všichni jsme pro, kantore!

Honza

Hele, kantore, udělej to na sobotu a my přijdem a my ti tam helfnem.

Líba

Hele, kantore, taková akce teď je – peníze do škol. Možná, že bysme byli úspěšní, kdybysme se vo to pokusili!

Vojtěch

No, to byla akce „Zet,“ kdy vlastně státní peníze se musely vyrovnat dobrovolnickou prací. To znamená, že když nám dali sto tisíc, tak jsme prostě museli vykázat sto tisíc dobrovolně odpracovanejch brigádnickejch hodin. No z tý vsi skutečně podpora byla veliká. To byly houfy lidí, co nastupovali na takový ty přípravný práce. Výkopový práce. A tak se to pěkně stavělo.

/Staré páky vyvolávají postupně jednotlivé Studenty divadelní, kteří by právě teď měli absolvovat zkoušku z „velkolhotství“/ Staré páky

A nyní – závěrečná zkouška na téma Velká Lhota!

/Studenti divadelní, resp. jejich představitelé, odpovídají každý po svém a sám za sebe, Staré páky se poté vždy dotazují publika, zda dotyčný „postoupil“ či „nepostoupil,“ takto se prostřídají všichni Studenti divadelní/ Tereza

/k publiku/ A teď si vyzkoušíme i vás. My jsme vás tu loni učili jednu takovou písničku. A tu si teď společně zazpíváme.

/zpěv písně „Horo, horo“ i s publikem/ Všichni

A to je pro dnešek vše, děkujeme za pozornost a v roce 2014 nashle –

/Studenti divadelní přeskládají židle/ No a večír byla postavená.

/přeruší je Cizinci, kteří vtrhávají do hracího prostoru a také si chtějí zazpívat píseň „Horo, horo,“ společný zpěv/ Všichni

Honza

Natálie

Roku 1972 se velkolhotecká škola, dosud stojící poblíž takzvaného „dolního kostela,“ přemístila na spodní konec vsi.

Konec. KONEC

Pan učitel František Havlík učil ve Velké Lhotě až do roku 1986.

19



Příloha č. 2: Velkolhotecká škola aneb Kterak cizinci Velkou Lhotu poznávali, studenti divadelní jim to překládali, zkušení divadelníci, ty staré páky, jim k tomu přitakávali a velkolhotečtí obyvatelé mnohé očekávali (fotografie)

Obrázek 3: Studenti divadelní (na stole) a Staré páky herecké velkolhotecké (sedící) se po roce vítají s diváky Obrázek 1: Náves a její okolí byly ověšeny výňatky ze školních velkolhoteckých kronik a fotografiemi pořízenými během jednotlivých výjezdů

Obrázek 4: Tereza Koláčková opět dotvářející hudební stránku inscenace hrou na akordeon Obrázek 2: Ana Elisa Martínez Balmori před začátkem inscenace jako správná studentka provádí „výzkum“

20



Obrázek 5: Vojtěch Johaník jako učitel Josef Lojka (vpravo) zkouší Studenty divadelní z jejich znalostí o Velké Lhotě (na stole Marie Bravencová)

Obrázek 7: Josef Lojka (Vojtěch Johaník, v popředí) velí: „V řad nastoupit!“

Obrázek 6: Jana Nechvátalová a David Tchelidze: „To mně jednou namaloval David na prdýlku traktůrek...“

Obrázek 8: Rebeca Izquierdo tančí na píseň „Nebe na zemi“

21



Obrázek 11: „Tchelidze, David Tchelidze, poloviční Gruzínec.“ Obrázek 9: Vojtěch Johaník a Natálie Pelcová při promluvě ke Studentům divadelním

Obrázek 10: Studenti divadelní po odchodu učitele Josefa Lojky do 1. světové války (zleva - Marie Bravencová, Jana Nechvátalová a Gabriela Veselá)

Obrázek 12: Natálie Pelcová při zpěvu písně „Horo, horo, vysoká jsi“

22


Obrázek 13: Anna Stropnická pilně si zapisující poznámky během „velkolhoteckého diktátu“

Obrázek 14: „Roku 1972 se velkolhotecká škola, dosud stojící poblíž takzvaného dolního kostela, přemístila na spodní konec vsi.“


Obrázek 15: 50. léta - na stole je František Havlík (Vojtěch Johaník) zván do Velké Lhoty, aby tam učil, pod stolem probíhají spartakiádní cvičení Studentů divadelních

Obrázek 16: Josef Kovalčuk (zády), režisér inscenace Vítězslav Větrovec (uprostřed) a skutečný František Havlík (vpravo) po zakončení inscenace

23

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Příloha č. 3: Hacivat & Karagöz (scénář inscenace)

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Hacivat Karagöz Šamanka Zima Jaro Lesní postavy Vypravěč

HACIVAT & KARAGÖZ

24

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola 1.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Šamanka

Hádanka. If you can answer my riddle I will help you. But if you cannot you should leave this cave with regards. Now we have a deal?

/diváci sedí naproti kostelu okolo autobusové zastávky na druhé straně silnice/

Oba

Deal...!

Vypravěč

Šamanka I bought one thing in bazaar, but after I came home again I saw it was one thousand. What is this thing?

/příběh ožívá s hudbou, Lesní postavy se probouzejí, rostou, mezi lípami před evangelickým kostelem ve Velké Lhotě se začíná odehrávat turecký příběh o Hacivatovi a Karagözovi/

Vážení diváci, vítejte na představení o dvou tureckých hrdinech – Hacivatovi a Karagözovi. Tito statní muži se vydají na dalekou cestu, aby zachránili svou zem před ukrutnou Zimou, která ji nyní zachvátila. V kraji je sucho a hrozí záhuba. Jediná šance na přežití je najít nezvěstné Jaro, které přinese déšť a navrátí krajině vodu a tím pádem i úrodu a štěstí. Na začátku si Hacivat a Karagöz neví rady, avšak poté zjišťují, že jediná osoba, která ví, kde může Jaro být, je tajuplná a všemi obávaná Šamanka.

immediately

Karagöz

/váhá/

Hacivat

Pomegranate!

/objevuje se komická dvojce Hacivat a Karagöz, přicházejí k divákům a mluví na ně turecky s občasnými českými větami, jejich jevištěm je v následující scéně cesta, improvizují s náhodně projíždějícími cyklisty či řidiči automobilů/

Šamanka

You don´t have to say your problem. I already knew this. Spring is abducted by Winter. Instead of describe the way to Winter´s palace I will come with you.

Oba

/Šamanka se opět změní ve starou dámu, vezme hrdiny kolem ramen a s cigaretkou v koutku úst kráčí společně skrz uličku Lesních postav směrem k divákům/

2.

Kde je Jaro? Kde je Jaro? Neviděli jste Jaro? Kde je Jaro?

/diváci neumí pomoct hlavním hrdinům, ti se rozhodnou založit na cestě oheň a přivolat na pomoc božstva, aby jim poradila, kde je Jaro/

/Lesní postavy zvukově dotvářejí cestu studenou zimní atmosférou/

/skákají přes oheň, modlí se, aby přišly mraky a začalo v jejich zemi pršet, pomoc však nepřichází/

4.

/rozhodnou se tedy jít za Šamankou, která jim jako jediná může pomoct ztracené Jaro nalézt/

/objevuje se Zima a Jaro, na němž je vidět, že mu život po boku Zimy nedělá dobře a je oslabené/

/Vypravěč vyzve diváky, aby se spolu s oběma hrdiny vydali na cestu za Jarem, Hacivat a Karagöz blokují silnici kvůli projíždějícím automobilům, diváci ji tedy můžou přejít/

/Zima si stěžuje divákům/

3.

Zima

Jsem Zima a jsem smutný. Můj život mě nebaví. Dříve mě bavilo aspoň mražení květů na louce ale ani to už není ono. Můj svět je šedý, má práce mě nenaplňuje. Přivedl jsem do svého domu Jaro, aby mi trochu zvedla náladu a dodala energii. Ale podívejte se na ni - jak by tohle mohlo člověku dodat sílu? Náš vztah zchladl, přestala vařit, uklízet, je mi k ničemu.

Šamanka

Já vím jak rozveselit tvé srdce, Zimo!

/hrdiny zastihne na cestě za Šamankou noc, nemůžou pokračovat, opět chtějí založit oheň, ale Lesní postavy jim dvakrát oheň sfouknou, potřetí se jim to podaří a můžou ve strašidelném lese, chráněni ohněm, usnout/ /zdá se jim noční můra o Šamance, z lesa se ozývají strašidelné hlasy, hrdinové se vyděšeně probouzí, je už den a oni před sebou vidí, že usnuli přímo pod místem, kde sídlí Šamanka/ /v krátkých improvizovaných dialozích se hádají o tom, kdo se jako první odhodlá vejít do obydlí Šamanky, nakonec jdou společně/ /ve chvíli, kdy vstoupí do průčelí kostela, vidíme za jejich zády zpoza dveří vylézt Šamanku/ /hrdinové vyděšeně vyskočí z kostela, všechny Lesní postavy se mění na divoké šelmy, které chtějí naše hrdiny roztrhat, ti se nacházejí v uličce mezi nimi/

/přistoupí potají k Hacivatovi a Karagözovi/ Začněte zpívat!

/Šamanka mění svou podobu ze staré dámy s přiškrceným hlasem na mladou chladnou královnu, s jejím jediným slovem se všechny šelmy mění na poklidné kočky v postoji egyptských sfing/

/Hacivat a Karagöz pochopí, že je v tom jakési kouzlo a začnou hlasitě zpívat/

/Hacivat a Karagöz můžou konečně povědět Šamance, proč za ní přišli, ona je však přeruší následujícími slovy – v turečtině,47 několik slov v češtině/

/Zima je s každou vteřinou písně slabší a klidnější, její srdce pookřívá a neuvědomuje si, že Jaro nabírá na síle/

47

Turečtina není ve scénáři zahrnuta – místo ní využíváme angličtinu, pozn. aut.

25



/Lesní postavy mění atmosféru zimního počasí na jarní – slyšíme zpěv ptáků apod./ /Hacivat a Karagöz zpívají a tančí s diváky, společně s Jarem hladí po tvářích diváky i ostatní herce, všichni začínají tančit ve dvojicích, které se postupně spojí do kruhu a vytvoří jeden veliký chumel/ /Jaro je svobodné, země je zachráněná, prší, píseň doznívá/ KONEC

26



Příloha č. 4: Hacivat & Karagöz (fotografie)

Obrázek 17: Ferit Çelik zastavuje provoz, aby diváci mohli přejít přes silnici

Obrázek 18: Volga Mengü (v odraze) hledá na silnici před velkolhoteckým kostelem jaro

Obrázek 19: David Tchelidze (Zima) a Anna Stropnická (Jaro)

Obrázek 20: Diváci inscenace Hacivat & Karagöz

27


Obrázek 21: Před začátkem představení...

Obrázek 22: Jan Neugebauer (vpravo) jako komentátor vysvětluje divákům základní informace o probíhajícím ději


Obrázek 23: Strastiplná pouť za Šamanem

Obrázek 24: Hacivat (Ferit Çelik, vlevo) a Karagöz (Volga Mengü) spolu se Šamanem (İmren Şengel) vyrážejí na cestu do Zimního paláce

28

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Příloha č. 5: Mi abuela Pilar (scénář inscenace)

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 PROLOG: POHÁDKA /Annie is telling following fairy tale from one of the windows, very dramatically, she speaks in Spanish, it will be properly translated by one of the Czech students/ /Rebeca/Pilar is giving some food to the audience/ Annie

Ahoj! Já jsem Annie a chci vám říct tento příběh. Once upon a time, three identical kids were born. But it would not pass much time till two of them were tore from their home. Only one of the three, Javier, was left home with his parents, who would raise him as their only child. The evil Queen who ruled the region only wanted to feel loved, and she thought that if she kept all the just born children in her castle, perhaps one among all of them would love her as her mother. The two captives babies soon became little boys, and when the Queen tried them to see if there was love, found that one of them was angry because he knew that she was not his mother, but the other one, Antonio, showed her love, as if she was his true mother. The Queen was so happy for this, that ordered that all the captive children would be freed, and so it was done. The brother of Antonio, Eduardo, was also freed and tried to look for his family for years. Despite not finding them, he never gave up. Soon he would grow up and found his own family, wich he would care of forever, not to live what he already lived in the past.

MI ABUELA PILAR 1. REBECA ABOUT PILAR /Pilar should come in front of the audience and say something very significant to her – in Spanish - „Mary would you like some coffee?“ and after that – Pilar changes to Rebeca.../ Rebeca

Ahoj! Já jsem Rebeca a jméno tohoto divadla je Mi abuela Pilar – Moje babička Pilar. It is not „Pilar“ - it´s „Pilár“ /she can force the audience to say it correctly/ Pilar is the name of my grandmother – matky mojí matky. And also is one of the names of my mother – matky - María del Pilar. Já se jmenuji Rebeca. Let´s start. Začínáme.

2. PILAR´S BIRTHPLACE /short etude about Pilar´s childhood – including some traditional spanish games, children´s song, school, cooking for another children and:/ Pilar

NARODILA SE V ROCE 1930 MODESTĚ A FERNANDOVI. I was born in 1930, as a daughter of Modesta and Fernando. I was fourth of seven children, though I only met five of them (the second one died aged only three, when I was not yet born).

29



/Rebeca shows to the audience her family tree and the map of her region (or country?) with Pilar´s birthplace/

MÉ! Pilar

- rabbits -

Car. & Annie

/pretending they´re rabbits/

Pilar

- pigs -

Car. & Annie

CHRO CHRO!

Pilar

- hens -

Car. & Annie

KOKODÁK!

Pilar

- and also cereal crops.

Car. & Annie

/singing advertisment song for corn flakes.../

Pilar

- and a small domestic mill to get the flour.

I was born in a small village called Castromembibre, in the province of Valladolid and very near to the neighbour province Zamora. /she starts to sing/ Annie

Castromembibre had in 2012 only 74 inhabitans. There were 200 people in 1965, and probably a bit more in the 30´s, when Pilar was living in that place.

3. BUYING A COW FARM AND MOVING /music reminding year 1936 in Spain – national anthem maybe?/ Pilar Car./ Father

In 1936 my father said: Let´s do some business! Let´s earn some money! Let´s move to the city and buy a cow farm!

Pilar

But – becouse it was year 1936 -

Car. & Annie

Coup d´état of General Franco! PUČ! Civil War is starting riiiiiight NOW!

When I was a child, still living in the village, I used to play outside as every kid did. Once I was playing with two other friends (one of them my cousin) to “cook meals” on the street, or maybe the yard. So I took the little rounded pooh of the sheep as if they were food. Since I was preparing the meal, the others should eat it. But it was not enough for me that the others pretended to eat it, and I made the two girls to eat the pooh. And that´s all I tell you!

/rhytm, Annie and Carolin are pretending war conflict – in windows probably?/ Pilar

My mother said, that during the war in Madrid and other cities, people made two meals from potatoes. One from the potato „meat“ an another one from the peel.

Carolin/Father OK. Let´s sell cow farm and move back to the village. Pilar

But in the village, we got domestic sheep -

Car. & Annie

BÉ!

Pilar

- goats -

Car. & Annie

/playing with her breasts, Carolin corrects her/

/now it will be translated to Czech, and they´re illustrating all what was Czech st.

said/

Když jsem byla děcko a pořád žila na vesnici, hrávala jsem si venku jako každý. Jednou jsem si na ulici nebo na dvorku hrála s dvěma kamarády (jeden z nich byl můj bratranec) na „vaření.“ Vzala jsem POOH OF THE SHEEP jako kdyby to bylo jídlo. A když jsem vařila, ostatní by to měli sníst. Ale mně nestačilo, že ostatní jezení jenom předstírali, ta jsem donutila ty dvě dívky POOH OF THE SHEEP sníst. A to je všechno, co vám řeknu. /some music, don´t know yet, it depends on the situation/

Pilar

Anyway, when I was 13 -

Car. & Annie

It was in 1943.

30

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Pilar

- the family moved again to Valladolid, this time for good. The family got a bar then, and all of them were working in it.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Czech st.

This settlement was called Ciudad Pegaso. There was a clear hierarchy in the town: flats in buildings of different number of bedrooms were assigned for the lower employees, most of workers in the firm. Houses grouped together in groups of 4, with a big garden, were for qualified technicians, experts and middle range employees. Finally, there were ten big villas (over 300 m2, and huge garden) intended for engineers and managers. (Source: wikipedia).

Pilar

4. PILAR´S HUSBAND AND CHILDREN /wedding song?/ Pilar

Vdala jsem se, když mi bylo 26.

Car. & Annie

In 1956.

Pilar

His name was Luis. He already had some depression episode. We moved to Madrid, becouse he got a job in a factory called Enasa, that made cars and trucks. In 1958, my first daughter was born – María del Pilar.

We applied for a flat there, and we got a two rooms flat. The rent was very low for employees, so we could afford it. Before we moved in, I went a few days to the flat, with the two little children, to clean it. It was hard: to take a tram and a tuck, to feed them on arrival, clean them, clean the flat, get ready for coming back home, preparing dinner for everyone... There were crazy days. But I had no other way to do it. There was there, when we were living in the new flat, that they knew a young married couple, Maria and Antonio, whose friendship is still alive nowadays. Both couples lived in the second floor. Years later we went many times together on holidays, or on Sundays to the forest or to the swimming pool with all our kids. And so time was going and going. I´ve raised my kids a I´m not going to complain about anything. And that ´s all I tell you!

Car. & Annie ship time.

Every woman has to have María as one of her names, since we are now in the dictator-

/she´s leaving/

/they can explain that with the timelines, it will probably be translated into Czech/ Rebeca/ Pil.

My mom! MOJE MÁMA! Luis keeps on working in the factory, and I také care of the house (one room, actually). I also had to go to buy to the market every morning, which was usually full of people.

6. TIME FOR ANNIE AND CAROLIN Carolin

On top of an ancient rock sometimes you could see sitting an arabic girl (moura) combing her hair with a golden comb. Many saw her from far away but no one dared to aproach her beacuase of the fear inspired by things that are not of our world. But one day, a young man braver than the others came up there, and started a conversation with the Mora, who said that she was in possesion of great treasure that could make him happy, the only thing he had to to was tto free her from her curse. For that he had to come at the night and not get scared of her when she would appear in the figure of a snake, the he would have to endure her toudh and take the flower she would carry in her mouth. With this he would be showing great value and courage. So the boy did as he was told, in the night the snake appeared, and as it had announced, it advanced to him, wrapped him in his ring and presented, close his lips the flower so that he could take it, but the young man overpowered by fear, shook of the snake violently, which fell to his feet dead, and at the same moment the mountain was shook with a huge noise, and became as it is today a flat surface disappearing together with the treasure.

/Spanish market?/ Czech st.

V ROCE 1959 ZAČÍNÁ VE ŠPANĚLSKU OBDOBÍ EKONOMICKÉHO RŮSTU.

Pilar

Sixteen months later, I ´m going to five a birth again – a boy called Luis Daniel. In that time, my father Fernando committed suicide jumping on the railway when the train was coming.

5. MOVING AGAIN Pilar

Car. & Annie

Soon after the second child was born, we realized the room was becoming smaller. We needed a flat, and the firm, where Luis was working had built a whole neighbourhood for their employees. A settlement very unique in Spain: there were not only homes, but also schools, doctors, church, bars and even a swimming pool that was crowded in summer. It was called Ciudad Pegaso.

I ´d like to tell you some story, too. It is one of legends of my region.

/it will be translated by one of the czech students/ Annie

And now – ME! Do you remember a fairy tale I ´ve told you in the beginning of this performance? It is not some simple story. It is based on real facts. /she explains kidnapping children in Spain, it will be translated by one of the czech students/

31



7. REBECA ABOUT PILAR FOR THE SECOND TIME

Rebeca

- and bravery.

Czech st.

Czech st.

UDATNOST!

Rebeca

Work -

Czech st.

PRÁCI!

Rebeca

- much -

ROK DEVATENÁCT SET OSMDESÁT JEDNA. DRUHÉHO PROSINCE. MÉ BABIČCE PILÁR SE NARODÍ PRVNÍ VNUČKA. JÁ.

Czech st.

MOC!

What should I tell you more about my grandmother? Pilar znamená, ve španělštině: 1. Especie de pilastra, sin proporción fija entre su grueso y altura, que se pone aislada en los edificios, o sirve para sostener otra fábrica o armazón cualquiera.

Rebeca

- much -

Czech st.

Nebo pilíř.

Czech st.

MOC!

Rebeca

2. Hito o mojón que se pone para señalar los caminos.

Rebeca

- work -

Czech st.

Nebo milník, mezník.

Czech st.

PRÁCE!

Rebeca

3. Persona que sirve de amparo.

Rebeca

- for others: dedication.

Czech st.

Nebo osoba, která poskytuje úkryt, nebo poskytuje útočiště.

Czech st.

OBĚTAVOST!

Rebeca

4. Cosa que sostiene o en que se apoya algo.

Rebeca

Enjoy life as it is, the present. Regardless of the difficulties. The land -

Czech st.

Věc, která něco drží, podpírá.

Czech st.

ZEMĚ!

Rebeca

And that´s exactly what I feel my grandmother is for my family – the pillar – pilíř, který podpírá celou rodinu. And she does mean for me also joy -

Rebeca

- the origins -

Czech st.

PŮVOD!

Rebeca

- the root.

Czech st.

KOŘENY!

Rebeca

Attachment and support and fear for the day of her death. Food.

Car. & Annie

20. listopadu v roce 1975 Franco zemřel. Juan Carlos I. je o dva dny později jmenován španělským králem. Začíná období nazývané jako španělský přechod k demokracii, které končí v roce 1981, kdy je poprvé ve španělské historii legalizován rozvod. Rebeca, it´s year 1981! /Rebeca is coming to the audience in her civil dress?/

Rebeca

Car. & Annie Rebeca Czech st.

RADOST! - courage ODVAHU!

32

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Czech st.

JÍDLO!

Rebeca

Always delicious food -

Czech st.

VÝBORNÉ JÍDLO!

Rebeca

- for everyone: can be only three at home, or fifteen people, never mind, family or guests, always welcomed. Welcoming. And not expecting anything back for her. Humbleness -

Czech st.

POKORA!

Rebeca

- and experience.

Car. & Annie

ZKUŠENOST!

Rebeca

And that´s all I tell you.


8. EPILOGUE Czech st.

Je 22. června 2013. Jsme ve Velké Lhotě.

Rebeca

Právě teď a tady, ve Velké Lhotě, jsem vám zahrála o své milované babičce Pilar. Děkuji za pozornost. KONEC

33



Příloha č. 6: Mi abuela Pilar (fotografie)

Obrázek 27: Pilar (Rebeca Izquierdo) roznášející publiku kávu si stěžuje, že nikdo z diváků neumí španělsky Obrázek 25: Vojtěch Johaník uvádí začátek španělské inscenace

Obrázek 26: Pilar (Rebeca Izquierdo) a překládající Jan Neugebauer Obrázek 28: Carolin Ramil Sanders prchá z domu oknem v prvním patře velkolhotecké fary

34



Obrázek 29: Překladatelé (zleva - Anna Klimešová, Natálie Pelcová a Jan Neugebauer)

Obrázek 31: Carolin Ramil Sanders na útěku před matkou

Obrázek 30: Pokuřující İlayda Akın (vlevo) a rozprávějící Ana Elisa Martínez Balmori (vpravo)

Obrázek 32: Rebeca Izquierdo odložila kostým své babičky Pilar a vysvětluje divákům, co všechno pro ni Pilar znamená

35



Příloha č. 7: Velkolhotecký otvírák (fotografie)

Obrázek 33: Volga Mengü (vlevo) před tradičním tureckým svatebním rituálem holí Ženicha - Vojtěcha Johaníka

Obrázek 35: Příchod Nevěsty (Carolin Ramil Sanders, v červeném) a její dívčí svatební družiny

Obrázek 34: Úvodní scéna Velkolhoteckého otvíráku s publikem usazeným po kruhovém obvodu hracího prostoru

Obrázek 36: İlayda Akın (uprostřed) kontroluje, zda Nevěsta (sedící Carolin Ramil Sanders) pláče, İmren Şengel (vlevo) čeká s nachystanou hennou

36



Obrázek 37: Režisér Vítězslav Větrovec (vpravo) s herci v zádech zahajuje Velkolhotecký otvírák krátkým vysvětlujícím proslovem k divákům

Obrázek 39: Ana Elisa Martínez Balmori a Tereza Koláčková při společném zpěvu písně „V širém poli studánečka“

Obrázek 38: Rebeca Izquierdo (čelem k fotoaparátu) žádá o tanec jednoho z diváků

Obrázek 40: Paloma Berrocal del Brío Martínez ve své krátké etudě parodující španělskou koridu

37


Obrázek 41: Carolin Ramil Sanders tančící pro velkolhotecké publikum salsu


Obrázek 43: Ferit çelik a Volga Mengü chystají pro publikum tradiční tureckou rakiji

Obrázek 44: Jan Neugebauer a Volga Mengü vyzývají publikum k závěrečnému společnému tanci Obrázek 42: Tereza Koláčková a Ferit çelik doprovázející Velkolhotecký otvírák hrou na akordeon a kytaru, vlevo vzadu Anna Stropnická

38



Příloha č. 8: Výjezdy do Velké Lhoty v roce 2013 (fotografie)

Obrázek 47: Na pomlázce u Brychtů

Obrázek 45: Studenti při velikonočním hodování

Obrázek 46: Turecký student Volga Mengü zápolí s místním pošťákem Miroslavem Novákem

Obrázek 48: Volga Mengü si plete svou vlastní pomlázku

39



Příloha č. 9: Velká Lhota (Památní kniha Velké Lhoty) - přepis školní kroniky (1892-1956)48

***

SNÍMEK 2

1893.

1892.

Školní rok začal dne 16. září. Služby boží pro školu odbyli páni faráři následující neděli dne 17. září.

Školní rok započal jako obyčejně dnem 15. září v tu neděli předchazejicí slavnostními službami Božími.

Slavnosti.

Dne 15. září byli žáci v třídě s přiměřeným oslovením na 3 oddělení vzdělání.

Jmenoviny Jeho Veličenstva Císaře, dne 4. října odbyli se zpěvem, modlitbou a proslovem učitele ve škole o 11. hodině. Obě církve konaly slavnost tu neděli následující. Jmenoviny Jejího Veličenstva Císařovny, poněvadž připadly na neděli, oslavily se v sobotu po školním vyučování ve škole.

Do I.odď. vstoupilo chlapců 10, děvčat 12. 2. 18, 16 3. 14, 23

Stromek vánoční se nepořádal ze známé neochoty všech činitelů. 1894.

Jmenoviny Jeho Veličenstva oslaveny slavnostně v předcházející neděli a v den památný byl vyvěšen na škole prápor. Udalosti ve škole neposkytly novoty žádné než to, že žáci byli jeden po druhém aneb 10 najednou postížení chřipkou. Učiteli hrozil při tom zánět plíc. Nebýti mnohdy sněhových bouří, může se počítat návštěva školní za jednu z osmnáctiletého pobytu učitelova – nejlepší. Liknavost, až na jednoho žáka, se neukázala. V obci udalosti mohou se počítat za pokojné. Volby obecní byly provedený do zástupitelstva v červenci a pro školu ukazují se býti prospěšné. Starý představený Josef Fojt, dlouholetý nepřítel učitele a školy se vyprodal a odjel začátkem května do Ameriky. Za starostu je zvolen Josef Lojka, č. 8, radním Josef

Nová m.š. rada. Dne 6ho února nastoupla v činnosť nově zvolená místní školní rada. Za předsedu zvolen Josef Kořínek, rolník č. 2 a za místopředsedu Josef Hes, rolník č. 15, obá z Velké Lhoty. Ze Šachu zustal členem bývalý předseda Pavel Novák č. 18, který je zároveň i obecním starostou a Matěj Lojka, rolník č. 17. Chřipka. Zima až do 15. března byla slabá. V měsici listopadu 1893 řádila ve škole schřipka při žácích a i učitel ji celý týden nosil.

*** Kašel. SNÍMEK 3 Kořínek, rolník č. 2 a František Lojka, rolník č. 18. Na podzim se opravil obecní domek č. 6 a poštovní úřad se přestěhoval z čís. 28. do něj za nájemné 30 zl. Dne 6. prosince. Poštovní espeditor Josef Hýna je rodem z Pacova a řemesla: malíř pokojů. Služné má 120 zl. a 20 paušalů. Posel poštovní má 140 zl. (Pošta se otevřela 1. říjnem 1890.) Rok byl úrodný.

Od polovice února stonali žáci na křečový kašel až do 16. května. 1. května vyskytly se u 6ti žáků plané neštovice. Vyloučení žáků nemocných trvalo až do 16. května. Očkování se konalo 4 a 11. května obvodním lékařem panem Banešem ze Studené. ***

Dobytek byl dosti drahý. Dobné maso hovězí se platilo za 58 zl. Důležité udalosti v okresu se nestaly, v zemi jen malicherné národní třenice. 1893. Pan okresní hejtman vit. z Vinklenu byl z Dačic dne odvolán a dán do odpočinku. Proč? Povídalo se, že nebyl schopen říditi tak rozsáhlý obor. Na místo něho nastoupil pan Büngener, dosavádní hejtman v Holešově. ve Vyškově!

SNÍMEK 4 Počasí jarní bylo velmi krásné. Žita počali metat 5. května. Ovoce krásně odkvetlo, řádí však v něm nosatec jablonňí a píďalka zimní. Úmrtí.

Žáků nově nastouplých bylo chlapců 7 a děvčat 8. Všech žáků: 50 chl. a 49 děv. tedy 99 společně. Velká Lhota (Památní kniha Velké Lhoty). Státní oblastní archiv v Třeboni. Digitální archiv [online], 3. prosince 2012 [cit. 10. listopadu 2014]. Dostupné na internetu: 48

.

40

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Dne 1. července zemřel v Panských Dubenkách nadučitel Theodor Müller. Zemřelý byl povahy veselé a milé. Chtěl se o novém roce odebrati na odpočinek. Pohřbu se súčastnilo veškeré okolní učitelstvo české i moravské. Proto i na zdejší škole bylo úterý prázno a na čtvrtek připadl svátek moravských patronů. Několik žáků je vyloučeno pro neštovice. 17./ 7. 94 /nečitelná poznámka/ Školní rok skončil 30. července. Obecní volby konaly se dne 8. srpna 1894. Za starostu je zvolen Jan Voral, radními Plachý a Bodlák. Ve výboru jsou: Josef Lojka č. 8, Josef Kořínek č. 2, Josef

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Veliké množstvi stromů v lesích zvyvracel a polámal. Na ovocných stromech udělal vyvracením a rozlámáním hrozné škody. Právě kvetly třešně a hrušky. Mráz však květu neublížil. *** Školní rok se ukončil dnem 28. červencem. Téhož dne odjel učitel (s povolením) s večerním vlakem do Obuvpfütznu /???/ v Uhrách ku 50leté slavností učitelského semináře (trvání svého) v němž od roků 1863– 67 studoval. Za to počalo vyučování o 2 dny spíš po prázdninách. Všech žáků školou povinných je 105. 52 chl. a 53 děvčat. (v těch 2 služební chlapci) Všech žáků ve službách je 10 – tak že je 95 žáků ve škole. Místa v učírně se nedostává. Rozumí se samo sebou, že o vánocích žáci ze služeb a co pak si počíti?

*** Slavností Jejích Veličenstev se konaly po obakráte jen ve škole, poněvadž pání faráří ty samé konají buď tu neděli před anebo po dnů svátečním. Hes č. 15, Jan Doupník č. 19, Josef Tvrz, č. 20 a z Poldovky František Novák č. 7. Učitel, ač byl většinou hlasu v 1. sboru volen, volbu nepřijal. Jmenoviny Císaře Pana oslavily se obviklým způsobem ve středu. Inspektorem škol na Dačicku a Jihlavsku jmenován byl Vys. c. k. ministerstvem výnosem ze dne 28. září 1894 č. 2006i pan Petr Bezděk, c. k. profesor při českém státním gymnasiu v Olomouci.

Dne 21. listopadu přišel první mráz, mínus 1. O prádzninách se pokryla škola novým šindelem a ostatní opravy čekaly na dobu až tesař foukal do rukou anebo navlékl rukavice. Pan předseda místní školní rady Josef Kořínek o věc se nestaral a ještě pohoršuje. Úroda polní jakož i ovoce byla dobrá. Sníh počal padat 2. prosince.

19. listopadu. Jmenoviny Jeho Veličenstva Císařovny oslavily se ve škole od 1/2 10-10 zpěvem a učitelovým krátkým proslovem. Zpívána 1. Hymna národní, 2. Náš Císař Pan – 3. Jsem Moravan – a 4. Kde domov můj. Podzim je mírný. Zdravotní stav vůbec dobrý.

*** SNÍMEK 6

*** SNÍMEK 5 1895. Zima trvala skoro celý duben a byla v lednu a únoru kruká /krutá?/. Přezpolní žáci vynechali vyučování skoro po týdnu třikráte. V okolních školách řádila děcká nemoc: spalnička a i černé neštovice.

Za zimu 1894-5 se staly změny s p. faráři ve V. Lhoty. Novák František hlasil se do Libice v Čechách (byl nucen přijmouti místo horší, než-li je zdejší) a Skalský G. A. je povolán do Vidně na profes. na evang. fakultu. Při církvi h.v. byl ustanoven za administátora farář Toul z Morávče a ten dal za sebe kandydáta Čížka ze Sloupnice v Čechách. Dne 23. února zvolen byl farář z Pusté Rybné u Poličky v Čechách p. J. Lypták. Čížek nedostal ani 1 hlas z voličů. Vyučuje ve škole náboženství mnohem lépe a pilnějí než-li to konal jeho předchudce a farář Kozák.

Zdravotní stav školy byl velmi dobrý.

6/6 /???/ P. Bezděk, c.k. okr. šk. inspektor

7./5. 95. P.Bezděk c.k. okr. šk. insp.

1896 23/6. Farář p. Josef Lypták přijel 23 června. Škola se uvítání nezúčastnila. Proč? Nepovím. -

Sněhová bouře. Dne 17. května časně ráno počal silně padat sníh s deštěm. V malé chvíli shustl sníh tak, že nastala sněhová bouře, která trvala přes 24 hodin. Skoro celé 2 dny musel sníh táti a pod mezema ležel celé 4 dny.

Žita utrpěla v zimě mnoho, mnohým rolníkům nezbude po žní na zasetí. Rané obilí je však slušné a sen je hojnost.

41

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola ***

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 1898 20/3.

Dne 18. března 1897. Zima byla velice mírná, jen od 25. ledna do 7 února byly sněhové bouře, že nemohly přespolní děti do školy přijit.

Do doby té nestalo se nic památného než, že vysoké c.k. ministerstvo se 3krát změnilo. Bolo take mnoho od Němců proti Čechúm násilně demonstrováno.

Do školy náleží 50 chlapců a 52 děvčat.

Chudší třída pro bídu mnoho zla ve vyučování učinila. Něco obědu bylo ve škole pro přespolní chudé žáky vařeno.

Jmenoviny obou Veličenstev se vykonaly slavnostně jen ve škole. Zato ukončení školního roku a nastoupení školního roku bylo slavnostní. Mládež se pokaždé sešla ve svých školách a korporativně přišli sem ke kostelu, kde pak soplečně v kostele při zpěvu dvou písni, mezi nímiž vykonal p. farář Lypták modlitbu a krátký proslov – nastoupila spáteční cestu.

(Dar od p. lesníka Jana Marka z Řečice 1 ul. a od učitele 1 zl.) ***

Od 10ho do 21 listopadu stonal učitel na rhegma a stracených 5 dnů vynahradil následujicími čtvrtky. Poprvé vykonalo lidské pokolení v Rakousku volby v březnu do 5té kurie říšské rady. Za skupinu tu zvolen za poslance kandidát strany lidové. 2/4 1897. P. Bezděk, c.k. okr. šk. insp. *** SNÍMEK 7 1897. Ku konci července trval 8 dnů trvající dešť a udělala povodeň téměř ve všech korunních zemích nesmírné škody na obilí, cestách, domech ano i mnoho lidských životu pohltily vlny. Rok byl u nás dobrý, než něco obilí se zklydilo mokrého. Pice pro dobytek, je skoro nadbytek.

SNÍMEK 8 Pokračování dne 15. září 1898. Dne 5. prosince 1897 obnovena míst. školní rada zdejší vystoupením /???/ předsedy Jos. Kořínka a zvolením za členy P. Antoně z Velké Lhoty a Fr. Bučiny ze Šachu, načež zvolen předsedou Jos. Hes, místopředsedou P. Antoň, oba z Velké Lhoty a ostatní jsou: Lojka Matěj a Fr. Bučina, oba ze Šachu. Popudem Josefa Hýny, pošt. espedienta zde zavedeno ve spr. škol. Jos. Kadlcem disciplinární vyšetřování, na základě výnosu zemské školní rady ze dne 21. května 1897 čís. 737 měl býti přesazen z trestu učitel Jos. Kadlec do Mrákotína a učitele Martina Chadima mínila ustanoviti za správce školy ve Velké Lhotě. Poněvadž místní školní rada ani obecní zastupitelstvo ve Velké Lhotě a zastupitelstvo obecní ze Šachu si jej nepřáli, an jmenovaný učitel Chadím jest náboženství ev. ang. a veliká většina dítek je ev. ref. vyznání, načež vzat ohled, a za správce ve Velké Lhotě dosazen na vlastní svou žádosť Karel Dvořáček, správce školy v Radlicích, kde týž 33 léta působil dle výnosu zemské školní rady, ze dne 26. srpna ´98. čís. 9437. Do Radlic dostal se na svoji vlastní žádosť učitel Jos. Lojka z Olšan a na jeho místo dosazen byl z trestu na učitele Jos. Kadlec. Nový správce školy zdejší počal zde úřadovati 12. září 1898, tudíž v den svého přistěhování.

Školní rok ukončen, jako všude jinde, koncem července službama i božíma i. O prázdninách nic nového.

***

Začátek školního roku počal 15. zářím. Žáků je 104.

SNÍMEK 9

V říjnu se konaly obecní volby. Starostou je Jos. Kořínek, dosavádní předseda m. š. k. rady. Ostatek se na obecním výboru skoro nic nezměnilo. Zima se dostavila počátkem října a trval sníh skoro 14 dní. Dobytek se téměř 3 neděle od té doby nepustil z chlévu. *** Jmenoviny Jejích Veličenstev se oslavily pouze ve škole a vyvěšený byly prápory.

Počasí bylo na jaře, v létě i na podzim velice krásné. Třeba však zaznamenati, že Velkou Lhotu, Radlice i Řečici částečně a obce dále východně k Dačicům velice hrozivě navštívilo krupobití. Dne 13. srpna otevřena dráha z Kostelce do Telče. Ovoce jádrového i peckového jest hojně jmenovitě u Velké Lhoty. Dne 10. září v sobotu překvapena říše rakouskouherská správou, že týž den odpoledne zavražděna úkladně vlaským anarchistou Louisem Luechenim Její Veličenstvo císařovna Alžběta ve švýcarském městě Ženevě. Ze školní budovy vyvěšeny dva černé prapory. Ve obou lhoteckých chrámích uspořádány smutečné bohoslužby a to pro mládež reformovanou 18. září t. r. v odpoledne, a pro mládež augšpurskou 19. září t. r. též odpoledne.

42



1898–1899.

Správě obecné školy ve Velké Lhotě.

Nový školní rok započal na zdejší škole v pátek, dne 16. září 1898. Počet dítek na začátku školního roku je dohromady 82, z těch je 46 chlapců a 36 děvčat.

K podání ze dne 15. listopadu 1898 se sděluje, že dle konaného vyšetřování učitel Josef Kadlec nemá nároku na náhradu za stromy při tamní budově školní.

V sobotu dne 17. září měly dítky prázdno za příčinou pohřbu J.V. císařovny Alžběty. Učitel zmíniv se o smrti této, promluvil k žákům krátkou řečí. Ze školní budovy vlály smuteční prapory.

Předsedící: Winkler m/p.

Dne 29. září počaly deště po dlouhém suchu. Dne 19. listopadu bylo prázdno za příčinou ***

Výnosem c.k. okr. školní rady ze dne 23. března 1899 čís. 467 šk. obdrželi žáci v roce 1885 a 1886 rození a od roku 1891 a 1892 školu navštěvující úlevu pro letní měsíce v návštěvě školní. Zima byla celkem velice mírná zvláště v měsíci lednu byly teplé dni. Dne 20./ IV. 1899 byla veliká bouře s krupobitím. Deště a studena trvaly až do 22. dubna 1899.

jmenin Její V. císařovny Alžběty. *** Dne 2. prosince 1898, v den to 50ti letého panování Jeho Veličenstva Císaře Pána Františka Josefa I., súčastnila se mládež školní služeb Božích v chrámu Páně ve Velké Lhotě dle náboženství. Po vykonaných službách Božích shromáždili se žáci ve školní budově, aby vyslechli krátkou slavnostní řeč správce školy. Nakonec zapěli první a druhý verš Hymny Národní, na to rozdány jim obrázky Jeho Veličenstva Císaře Pána, které jim místní školní rada zakoupila, by jim tento den v paměti utkvěl. Po skončení této slavnosti odebraly se dítky domů a bylo toho dne prázdno. Ze školní budovy vyvěšeny byly prapory.

V květnu se počasí střídalo – krásně a déšť. Červen byl teplý, a počasí příjemné. V červenci na začátku krásně a teplo. Dne 14. byla bouře, po níž následovalo studeno podzimní. Žně se odbyli dobře až na oves, který ustavičným deštěm sčernal a porostl, otavy se klídily skoro shnilé. Podzimní deštivé počasí bylo příčinou nakažlivých nemocí „spály a spalniček,“ které se mezi dětmi velice rozšířily, že musela býti škola uzavřena /od 24. října 1899 do 1. ledna 1900. Nemoci tyto řádily nejvíce ve Vel. Lhotě a na Poldovce. Prosinec počal tuhými mrazy a napadlo tolik sněhu, že kolem vánoc proň ani vlaky jezditi nemohly.

Dne 18. prosince schválen rozvrh hodin pro zdejší školu. Do polovice prosince bylo po většině mlhavé počasí bez sněhu. V noci naden 16. prosince se nametlo, první to sníh letos.

Okresní učitelská konference byla odbývána dne 25. května 1899.

Dne 17. prosince dopoledne byl tu obvodní lékař p. Josef Bareš ze Studené a uzavřel školu pro nakažlivou namoc „Spalničky.“ Dne 30. ledna 1899 vyučování s dovolením obv. lékaře opět počalo.

Dne 17. září vysvětlil učitel příčinu smutku nad úmrtím Jejího Veličenstva Alžběty, bylo ten den prázdno. Druhý den pak 18. září súčastnily se dítky služeb Božích. Ze školní budovy vlály smuteční prapory.

21/2 1899 P. Bezděk, c.k. okr. šk. insp.

Školní rok započal 15. září 1899 slavnstně ve školní budově, poněvadž za nepřítomnosti místního ??? faráře J. Lyptáka služby Boží ???.

V Šachu byla expositura školní povolena výnosem moc. c.k. zemské školní rady dne 22. prosince 1899 čís. 17 807.

Dne 4. října v den jmenin Jeho Veličenstva Císaře Františka Josefa I. bylo prázdno.

***

Dne 18. listopadu vlály ze školní budovy smuteční prapory dle následujícího výnosu:

SNÍMEK 10

Číslo 1810 šk.

Dne 21. února visitoval zdejší školu c.k. okr. školdozorce p. Petr Bezděk.

***

Výnosem vys. c.k. zemské školní rady ze dne 4. října 1898 č. 11877 byl c.k. berní úřad v Dačicích poukázán, aby příjmy učiteli K. Dvořáčkovi pro Radlice koncem měsíce září 1898 byly zastaveny a od 1. října 1898 jakožto učiteli ve Velké Lhotě vypláceny byly.

v Dačicích 17./ XI. ´99.

SNÍMEK 11

Ve příčině ovocných stromů u školní budovy ve Velké Lhotě došel následující výnos čís. ad 1835. Místní školní radě c.k. okr. školní rada v Dačicích, 5. března 1899.

Správě školy ve Velké Lhotě.

43

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Po zmocnění pana správce c.k. ministerstva pro duchovní záležitosti a vyučování nařídila c.k. zemská školní rada ze dne 13. listopadu 1899 číslo 15955 že bohoslužební slavnost, která se dne 19. listopadu 1899 z příčiny jmenin Jejího Veličenstva zesnulé císařovny Alžběty konati měla při té okolnosti, že den tento letošního roku na neděli připadá, na všech školách a učilištích dne 18. listopadu se vykonati má.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Dne 30. září odbývána visitace církevní vd. superintendentem Ferdinandem Císařem v kostele

O tom se místní školní radě správě školy s tím doložením vědomost činí, že na tento den se ve škole prázdno dáti má, a že dle shora zmíněného nařízení se také do budoucnosti říditi jest, když na 19. listopadu na neděli připadne.

***

Předsedící: Winkler m/p

SNÍMEK 12

1899 – 1900.

evang. reformovaném o čemž výnosem c.k. okresní školní rady ze dne 18. září 1900, č. 1425 správce školy uvědoměn byl.

Počet žáků na počátku školního roku 43 chlapců, 40 děvčat, dohromady 83. 19 jich navštěvovalo školu jinde, takže jich bylo školou povinných 102.

Dne 18. srpna 1900 slavily se 70.leté narozeniny Jeho Veličenstva krátkou řečí proslovenou učitelem dětem a ten den pak uděleno žákům prázdno. Ze školy vlály prapory. Výnos o tom jest tento:

Služné učitelům moravským bylo ustanoveno zákonem zde dne 5. července 1899 a počalo se dne 1. ledna 1900 vypláceti.

Čís. 1434. C.k. okresní školní rada v Dačicích, 15. září 1900.

Ovoce v r. 1899 bylo velmi málo a k tomu ještě pokažené (červavé).

Všem místním školním radám.

1/5 1900 P. Bezděk c.k. okr. šk. insp. *** Dne 1. května 1900 visitoval zdejší školu c.k. školdozorce, p. Petr Bezděk.

Výnosem c.k. ministerstva kultu a vyučování ze dne 9. srpna 1900 č. 1933 bylo c.k. zemské školní radě následující oznámeno: Dne 18. srpna slavilo c. a k. Apoštolské Veličenstvo památnou slavnost 70.letých narozenin. Poněvadž v té době skoro na všech školách byly prázdniny, bylo zavčasné oslavení téhož památného dne s žactvem stíženo, tedy jest na začátku školního roku, nejpozději však 4. října v den slavnosti Nejvyšších Jmenin po službách Božích místním poměrům přiměřenou vážnou a patriotickou slavnost zaříditi, pak-li taková již na konci minulého roku školního odbývána nebyla. Což se místní školní radě k bezodkladnému sdělení správě školy oznamuje. Předsedící:

Po šestiletém období místní školní rady jeden člen ze Šachu, Matěj Lojka, a též jeden z Velké Lhoty, Josef Hes, vystoupli. Zastupitelstvo obecní v Šachu zvolilo si dne 11. března 1900 za člena Josefa Smetanu č. 10 ze Šachu a ve Vel. Lhotě zdejší obecní zastupitelstvo zvolilo si zase vystouplého Josefa Hesa, rolníka č. 15 ve Velké Lhotě. Týž člen zvolen byl pak opět za předsedu. I letos obdrželo 15 žáků úlevu od návštěvy školní pro letní měsíce výnosem c.k. okresní školní rady ze dne 25. března 1900 č. 467 šk. 12. července 1900 odbývala se v Dačicích okresní konference, ve které zvolilo si učitelstvo za svého zástupce opět p. Erharda Švingra, nadučitele v Kostelní Myslové. Školní rok ukončen byl službami Božími dp. vikářem Fr. Prudkým z Olomouce, který zde asi týden zastupoval místního faráře, jenž vzdálen byl za příčinou svého sňatku. Nový školní rok 1900 – 1901 započat byl službami Božími. Počet žáků byl následující: 43 chlapců a 43 děvčat.

V měsíci září roku 1900 postaven byl u školy dřevník. *** Velmi tuhá zima roku 1899 potrvala až dlouho do jara a velké spousty napadlého sněhu tolik uškodily ozimnímu osení, že musilo býti skorem všechno na jaře zaoráno. Za to jaro bylo velmi hezké a pro jarní osení pohodlné. Pak ale nastalo velmi suché léto a nepršelo od polovice června až do konce října. Zasetá ozimní žita suchem málo scházela až teprve v listopadu, kdy nastalo deštivé a mlhavé počasí. Stromy ovocné letos na jaře náramně květly ale plody později suchem mnoho opadaly. 14/ 5 1901. P. Bezděk. 1900–1901.

44



Dne 14. května 1901 visitoval zdejší školu c.k. okr. školdozorce p. P. Bezděk.

***

Tohoto roku obdrželo 17 žáků úlevu pro letní měsíce výnosem c.k. okr. rady školní ze dne 14. dubna 1901 Čís. 561.

rozdány a pak odebraly se žáci ev. reform. do kostela, kde vykonal služby Boží dp. J. Lypták, ev. ref. farář ve V. Lhotě.

Dne 8. listopadu 1900 vykonána volba obecního zastupitelstva ve V. Lhotě a zvoleni byli do výboru:

Na konci škol. roku bylo žáků:

Jan Voral, rolník z V. Lhoty,

chlapců... 40.

Josef Kořínek, rol. z V. Lhoty,

devčat... 41.

Pavel Antoň, - // - // -,

dohromady... 81.

Tomáš Macků, domkař - // -, Josef Lojka, rolník - // -, Josef Hes, - // - // -,

Mezi škol. rokem od 1. března do 10. dubna 1901 byla škola za příčinou rozšířeného zádušního kašle mezi žáky obvodním lékařem p. J. Barešem ze Studené zavřena.

Josef Plachý, - // - // -, Jan Doupník, - // - // - a

Dne 1. června 1901 byli žáci 11-ti a 12-ti letí zdejš. obvod. lékařem ze Studené přeočkováni.

František Novák, famil. z Poldovky. Sčítání a popisování lidstva a užitečných zvířat ve Velké Lhotě s Poldovkou vykonal K. Dvořáček, správce školy zdejší, byv k tomu ustanoven co popisující komisař po novém roce 1901. *** SNÍMEK 13 do náhrady:

Zima byla do svátků mírná. Hned po Novém roce 1901 však nastaly velmi kruté mrazy a teprve později napadl sníh. Jaro počalo dosti brzo a bylo velice pohodlné. I léto bylo krásné, na obilí a ovoce požehnané. Ovoce však bylo nejvíce ve Velké Lhotě a Řečici, neb po vůkolí ho zmařil hmyz, kterýž již v některých vesnicích zvláště náramně se rozmnožil. Hmyz ten ničil květy, takže z nich pak žádné ovoce se vyvinouti nemohlo. Jeseň byla rovněž sklízni pohodlná.

František Čudlý, domkař z V. Lhoty, Pavel Čudlý, - // - // -,

***

Josef Závodský, - // - // -, František Antoň, - // - // -,

SNÍMEK 14

Josef Smetana, rolník - // -, Jan Hes, domkař č. 6 v Poldovce.

Po šestiletém úřadování předseda míst. škol. rady Josef Hes z téže vystoupil a na jeho místo nastoupil dne 24. března 1901 Josef Plachý, rolník ve Velké Lhotě.

Na to dne 15. listopadu 1900 zvolil ob. výbor za starostu: Josefa Hesa, rolníka z V. Lhoty, za prvního radního: Jana Vorala, rol. z V. Lhoty, za druhého radního: Josefa Kořínka, rol. z V. Lhoty.

1901 – 1902.

Okresní učitelská konference odbývala se dne 11. července 1901 v tělocvičně měšťanské školy v Dačicích.

Nový školní rok 1901, až 1902 začal se dne 16. září 1901., službami Božími.

Místní rada školní koupila pro školu „Příruční knihu říšských a zemských zákonů, nařízení a předpisů v záležitostech školství obecného na Moravě“, pak „Školní schematismus a personální status definitivně ustanovených učitelů na Moravě.“

Žáků na počátku školního roku bylo:

Školní rok 1900 – 1901 byl dne 31. července 1901 ukončen a zprávy školní byly žákům

chlapců 41. děvčat 47. dohromady 88.

45


Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 děvčat... 46

22/3 1902 P. Bezděk.

dohromady 83.

Dne 22. března visitoval zdejší školu c.k. okresní školdozorce p. Petr Bezděk.

Dne 6. července r. 1902 zemřel bývalý zdejší učitel, na soukromé škole (evang. ref.) Josef Leitkep v 97 letech u svého syna, Josefa Lejtkepa ve Vídni.

Dne 26. června 1902. prohlížel zdejší školní c.k. okresní lékař p. Dlouhý. Dne 2. července byl zde instr. zahrad p. Karel Macilis, řídící učitel ze Studené. Dne 1. srpna 1902 obvodní lékař p. J. Bareš ze Studené prohlížel onemocnělé dítky a seznal, že epidemie (spalničky), pro níž byla škola od 7. července uzavřena, přestala. Dle výnosu c.k. okr. rady školní v Dačicích ze dne 24. března 1902 č. 477 obdrželo úlevu v návštěvě školní 17 žáků pro letní dobu a dle

Veliké zásluhy si dobyl pěstováním ovocných stromů, jichž v okolních obcích, a zvláště ve Velké Lhotě hojnost nasázel. Školní rok 1902–3. Nový školní rok započal dne 15. září 1902 službami Božími, které vykonal vikář dp. Lubomír z Tardy za nemocného zdejšího faráře dp. Josefa Lyptáka. K návštěvě školní přihlásilo se: chlapců... 37 a

***

děvčat... 44 dohromady: 81.

Dle výnosu c.k. okr. školní rady ze dne 8. června 1902 č. 887 úlevu pro zbývající letní dobu 3 žáci. Dohromady tedy 20 žáků. Letošní okresní konference učitelská konala se dne 10. července 1902 v tělocvičně měšť. školy chlapecké v Dačicích.

Zima na jaře roku 1903 brzo polevila (ve druhé polovici března bylo teplo jako v létě), takže hmyz, maje pěkné počasí, ještě více se rozmohl, nežli roku loňského a zničil nejenom listí na stromech, ale i květ. Nebylo nejen žádné ovoce jadrové, ale ani peckové, kterého ve Lhotě bývalo vždy hojnost. Pro obilí byl rok tento velice požehnaný, takže rolníci ***

Dne 6. prosince 1902 konala c.k. okr. školní rada komis v obci Šachu a stanovila (schválila) místo pro stavbu školní expositury na parceli č. 372. Hojně a pohodlně sklídili. Dobytek se velice zdražil. Zima až do polovice ledna r. 1902 byla velice mírná, beze sněhu, mlhavá a deštivá. Jaro bylo až do konce května studené, takže všechno obilí velice se opozdilo. Jelikož zima skorem žádná nebyla a tudíž velmi brzo jaro počalo, rozmnožilo se mnoho hmyzu, zvláště huosenek, který listí a květ stromů zničil. (Mnohé stromy docela housenky ožraly, takže žádné ovoce nezůstalo, kromě něco málo peckového.) Obilí bylo dosti pěkné, ale těžce se rolníkům klídilo, jelikož po celé léto byly časté, silné deště. Podzim byl dosti pohodlný. Školní rok 1901–02 nebyl jako vždy službami Božími ukončen, poněvadž byla škola dříve uzavřena následkem epidemie.

Dne 2. března započalo konfirmační cvičení ev. a. v. a trvalo do 19. dubna. Konfirmační cvičení žáků ev. ref. trval od 20. dubna do 1. června. Dne 26. března 1903. č. 426. udělila c.k. okresní školní rada úlevu v návštěvě školní pro letní dobu 15ti žákům, 2. června 1903 č. 806. dvěma žákům 20. září 1903. č. 9452. třem žákům. C.k. okresní školní rada v Dačicích dne 22. dubna 1903. Čís. 527.

*** SNÍMEK 15 Na konci školního roku 1901-2 bylo chlapců školu navštěvujících... 37

Všem správám škol. Z nařízení c.k. zemské školní rady ze dne 27. března 1903. čís. 4527 uvádí se tento c.k. ministerstvem kultu a vyučování ze dne 6. března 1903. čís. 6005 sdělený případ ve známost. Dle správy státního návladnictví ve Štyr. Hradci vnikla při vyučování povinnému tělocviku v měsíci prosinci 1902 třináctiletému gymnasistovi, když se po šplhadle dolů spouštěl, odštěpená tříska do břicha a prorazila mu stěny žaludku na třech místech.

46



Ač byl žák pečlivě léčen a dvakráte operován, zemřel následkem hnisavého zápalu pobřišnice.

SNÍMEK 17

***

Důst. p. Fr. Pelikán, farář ve Volfířově, zahájil vyučování katolického náboženství ve zdejší škole dnem 22. června t. r. Vyučuje 5 žáků 1 hod. týdně.

SNÍMEK 16 Okr. konference učitelská konala se dne 9. VII. 1903 v Dač. Znaleckým ohledáním bylo zjištěno, že jedlová tyč ku šplhání určená se k tomuto účelu nehodila, protože na ní patrny byly podélné, přiostřené, lopatkovité nebo dýkovité (oddělením se let povstalých) odštěpiny, které snadno odloupnoti se daly. Neštěstí by se nebylo stalo, kdyby tyč byla bývala obráceně postavena, tak aby hroty odštěpu byly dolů směřovaly. Aby podobnému neštěstí zabráněno bylo, vyzývají se správy škol, především však učitelé tělocviku, aby před každým vyučováním tělocviku nářadí, na němž cvičeno býti má, důkladně prohlédli a naskytající se vady na něm hned odstranili, nebo odstraniti dali. Předsedící: v.z. Dr. L. /???/ Naumann m/p. Dne 29. dubna 1903. učinila obec lhotecká smlouvu s obcí šachovskou, že splatí na školní esp. v Šachu jednou pro vždy 3.000 K. a tím že od dalších povinností k Šachu osvobozena bude. C.k. okresní rada v Dačicích, 6. června 1903. čís. 802.

Dle výnosu sdělení c.k. okresní školní rady ve Vídni ze dne 10. července 1903 konaly se v době od 5. října do 7. listopadu 1903 na čtyřech veřejných školách obecných ve Vídni kursy pro učitelské osoby k účelu léčení mluvní vady koktavých dítek. (Výnos c.k. okresní školní rady ze dne 14. září 1903, č. 1340). C.k. okresní školní rada v Dačicích, 28. října 1903. Čís. 1624. Všem zprávám škol! Jeho Excellence p.c.k. ministr kultu a vyučování sdělil výnosem ze dne 15. října 1903 č. 32118 c.k. zemské školní radě, že se zřením na usnesení VII. evang. generalní synody a.v., které též od evang. synodového výboru h.v. přijato bylo, dle něhož den 31. říjen za církevní svátek prohlášen a jehož oslavení službami Božími pro školní mládež stanoveno bylo, žáci a vyučující osoby evang. vyznání dne 31. října od návštěvy školní osvobozeny jsou, - vyučující osoby ovšem jen pod tou podmínkou, že tím vyučování neevangelických školních dítek na dotyčné škole se nestane nemožným. ***

Všem správám škol! Za příčinu konkretního případu vyzývá

O tom se na základě výnosu c.k. zemské školní rady ze dne 23. října 1903 čís. 19393 vědomost dává s nařízením, aby o případném opatření náhradného vyučování správa v čas podána byla.

***

Předsedící: Winkler m.p.

se správa školy na základě výnosu c.k. zemské školní rady ze dne 20. května 1903 čís. 8011 s důrazným upozorněním na ustanovení § 30. řádu školního a vyučovacího ze dne 20. srpna 1870 zaříditi, aby každého roku, ihned na začátku školního roku zřetelně a určitě znějící řád pro dozor k žákům před vyučováním a v přestávkách vyučovacích (řád inspekční) konferencí učitelskou stanoven byl. Při stanovení tohoto inspekčního řádu jest především k tomu míti zření, aby vzhledem k poměrům jednotlivých škol /: počet žáků a tříd, rozdělení školních světnic na poschodí v jednotlivých patrech a. t. d./ úplně dostačující dozor k žákům umožněn byl.

Konec školního roku 1902-3 byl dne 31. července službami Božími ukončen.

Správcové a ředitelé škol se vyzývají, aby na svědomité vykonávání povinností, které inspekčním řádem jednotlivým vyučujícím osobám se ukládají, dozírali.

dohromady 79.

O tom, zdali tato školami učiněná opatření dozoru ku školní mládeži se týkající úplně dostačují, přesvědčí se c.k. okresní školní inspektor při školních visitacích.

Nový školní rok 1903-4 započal dne 16. září službami Božími.

Žáků bylo na konci školního roku: chlapců... 39 dívek... 40

Předsedící: Winkler m.p. Do školy nastoupilo: Dne 10. června 1903. očkoval žáky na zdejší skole obvodní lékař, p. Josef Bareš ze Studené.

chlapců... 46 děvčat... 39

***

dohromady 85.

47

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola 20/4 1904 P. Bezděk, c.k. okr. šk. insp. Ck okresní hejtmanství v Dačicích, 17. prosince 1903. Č. 17795. Místní školní radě ve Velké Lhotě! Vzhledem na zprávu obvodního lékaře ze dne 14. prosince 1903 č. 66. schva*** SNÍMEK 18 luje se zdeúředně dočasné uzavření školy tamní, jelikož se u více školních dětí podezřelá onemocnění na záškrt objevila. Ck. okresní hejtman vz. Kuchyňka, m.p. Se svolením obvodního lékaře vyučování žáků z Velké Lhoty a Poldovky počalo dne 11. ledna 1904. Žáci ze Šachu však směli choditi do školy teprve od 16. května 1904, neboť tam záškrt nejvíce a nejdéle řádil. Dne 20. dubna vykonal p. P. Bezděk, c.k. okresní inspektor visitaci zdejší školy.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 zhotovených, které technickým oddělením ck. mistodržitelství dobrozdáním opatřeny a částečně již opatřeny byly a povoluje obci Šachu dle § 44. zemsk. zákona ze dne 24. ledna 1870 z.z.č. 17. k provedení této školní budovy ze zemských prostředků subvenci 2500 Kor. předpokládajíc, že se stavbou školy dosud započato nebylo, a s tou podmínkou, že přesně dbáno bude ve výnosu c.k. okresní školní rady ze dne 12. června 1903. č. 877. obsažených stavebních podmínek, jakož i následujících podmínek: 1.) Záchody nutno zříditi na ten způsob, jak na *** SNÍMEK 19 voskovaném lístku na plánu přilepeném jest naznačeno. Při tom nutno, aby alespoň ona část zevnějších zdí záchodových, která podpěrnou zdí pro střechu (Aüflager der Deckonstruktion) býti má vyhovující ustanovení § 59. řádku 7. mor. stavebního řádu ze dne 16. června 1894. silná 45 cm. postavena byla. V tomto případě může také sesílení všech záchody obkličujících zdí v projektované síle 30ti cm. mohou jen stěží zevnější zimě přístup zabrániti, při čemž zvláště při ostřejší zimě naskýtá se možnost zamrznutí záchodových rour, poněvadž není tu žádného proplachování vodou a tudiž možnost nahromadění se zastavených folkalií a jako další následek možnost nákazy stěn záchodových a t.d. 2.) Vchod do školy nutno dle § 70. mor. stavebního řádu ze dne 16. června 1894. klenbou opatřiti a za tím účelem obojí oddělovací zdi při vchodu skolním jak proti učírně, tak proti bytu pro učitele 45 cm. silné postaviti.

Výnosem c.k. okresní školní rady ze dne 29. března 1904. č. 567. byli žáci, kteří se súčastnili cvičení konfirmačního, po dobu jeho konání, od školní návštěvy osvobozeni.

3.) Okna učírny nutno na šířku 1 m. a na výšku 2 m. /největší výška při výšce světnice 3.39 m./ zvětšiti, čímž by úhrnná výměra světelná 3 oken na levé podélné straně vždy ještě o něco méně než na 1/8 a výměra všech 5ti oken přece o něco méně než na ¼ /:1:4.87:/ plochy podlahy zvýšena byla.

Konfirmace ev. ref. vykonána byla dne 23. května 1904.

***

Výnosem c.k. okresní školní rady ze dne 25. dubna 1904. č. 763. byli žáci ev. a. vyznání v době konfirmačního cvičení od návštěvy školní osvobozeni. Konfirmace ev. a.v. konána byla dne 8. května 1904.

Žadatelce obci se mimo toho odporučuje, aby učírnu /: a k vůli souměrnosti také levé křídlo školní budovy:/ o 1 m. prodloužila, aby tím umožněno bylo umístění 4. okna ve světlé vzdálenosti 10/20 m. do podélné zdi téže.

***

V tomto případě byla by úhrnná světelná plocha 4 oken v podélné zdi na 1/46 zvýšena, toto prodloužení učírny bylo by tím více ještě prospěšno, poněvadž by umístění řady lavic postavených blíže podélné zdi bez oken a od pramene světla nejvíce vzdálených odpadnouti mohlo.

Subvence 2500 K. udělena byla následujícím výnosem obci Šachu:

Kromě toho získala by se tímto na místě kabinetu s jedním oknem světnice pro byt učitele se dvěma okny.

Opis

Před započetím se stavbou má místní školní rada c.k. okresní školní radě předložiti průkazy doklady opatřené, že úhrnný náklad zákonitým způsobem jest zajištěn.

C.k. okresní školní rada v Dačicích, 28. dubna 1904. Č. 868 šk. Představenstvo obce Šachu! Výnosem ze dne 22. dubna 1904. č. 13624. sdělila sem c.k. mor. zemská školní rada následující: Vyřizující podání ze dne 7.dubna 1903. čís. 984 schvaluje c.k. zemská školní rada se stanoviska školního úřadu stavbu školní budovy v obci Šachu dle stavebních nákresů zednickým mistrem L. Kovářem v Dačicích

Provádění stavby má se vedle vrchního dohledu c.k. okresní školní rady díti pod dohledem státního technika, který při tom nejméně tři kráte, totiž: a) při vytýčení stavby, převzetí jejím od stavby vedoucího a ku prozkoumání stavebního materiálu b) při ukončení stavby z hruba c) při schvalování stavby osobně na místě samém účastniti se má a nález svůj c.k.

48



***

SNÍMEK 21

SNÍMEK 20

Co se týká prvního požadavku doporučuje se učitelství důkladné studium předmětu. Ve příčině druhého požadavku uvádí se toto:

okresní školní radě písemně podati má. Ve smyslu tomto byl také mor. zemský výbor požádán, aby obci Šachu 1/3 povolené podpory po vytýčení stavby a odevzdání jejím stavbyvedoucímu, druhou třetinu po řádném dle plánu provedeném ukončení stavby z hruba a třetí třetinu po schválení stavby bez námitek na žádost c.k. okresní školní rady na kvitanci doložkou, že přidepsaná podmínka stavební k vydání dotyčné třetiny podpory splněna byla, vyplatiti dal. Kvitance na třetí splátku musí také míti potvrzení c.k. okresní školní rady, že také předpisy minist. výnosu ze dne 17. května 1875 čís. 6525 z.z.č. 36 týkající se dvora, místa pro tělocviště, školní zahrádky a zahrady pro učitele splněny byly, a že budova i se zařízením proti ohni pojištěna jest. O tom se představenstvo obce uvědomuje a vybízí, aby co nejpřísněji hledělo na hospodářské provedení stavby a aby stavební náklady co nejmenší byly. Rozpočet a 3 plány se vracejí. Předseda: Kiczka m.p.

1.) Do mor. slezského ústavu hluchoněmých v Brně přijímají se německé děti z Moravy a Slezska, do obou zemských ústavů hluchoněmých v Ivančicích a Lipníku přijímají se děti české a sice do onoho ze západní a do tohoto z východní části Moravy a Slezka. 2.) Děti přijímají se toliko na počátku školního roku a mohou jen tělesně zdravé a duševně ke vzdělání schopné děti ve stáří od dokonaného 7. do nedokonaného 10. roku přijaty býti. 3.) V mor. slezkém ústavě obnáší roční plat 600 Korun, pro méně zámožné může menší ošetřovací příspěvěk povolen býti a přijímají se nemajetní žadatelé dle počtu bezplatných míst i zdarma_ V obou zemských ústavech platí se poměrům majetkovým přiměřený příspěvek ošetřovací, který za celé zaopatření 438 Korun pro školní rok obnáší, avšak majetkovým poměrům přiměřeně snížen, aneb zcela odpuštěn býti může. Žádáli se o přijetí do ústavu, jest napřed u příslušného řiditelství o zaslání seznamu dalších podmínek a formalit požádati_ Konečně se zprávy obecných škol vybízejí, aby každého roku během prvního měsíce školního roku ze školní matriky vyňatý seznam do školou povinného věku vstouplých hluchoněmých dítek s udáním ***

*** dat narození, jména a bydliště otce nebo zákonného zástupce jeho c.k. okresní školní radě předkládaly. Okresní konference učitelská odbývána byla dne 23. června 1904 v tělocvičně školy měšť. v Dačicích (výnos c.k. okr. šk. rady dne 5. května 1904 č. 772). Výnosem c.k. okresní školní rady v Dačicích ze dne 2. dubna 1904 č. 621 byla povolena úleva v návštěvě skolní pro letní dobu 5ti chlapcům 8mi děvčatům.

C.k. okresní hejtman, Kieczka, m.p. Dne 30. července 1904. bylo vyučováno jako obyčejně a odpoledne po vyučování rozdány byly dětem školní zprávy.

Dne 10. června 1904 prohlížel zahradu instruktor zahrad Karel Macilis.

Ukončení školní roku službami Božími pro žáky ev. ref. odpadlo, protože dp. J. Lypták za příčinou nemoci meškal v lázních._ Žáci ev. a.v. byli v kostele o 11. hodině dopoledne. Po službách Božích se opět do školy navrátili a byli přítomni též vyučování.

Dne 31. května 1904 prohlížel školu c.k. okr. lékař Dr. Dlouhý.

Na konci školního roku bylo žáků: chlapců... 31

Výnos c.k. okresní školní rady o hluchoněmých jest následující:

dívek... 36

C.k. okresní školní rada v Dačicích 22./ VII. ´04. Č. 899.

dohromady 67

Všem správám škol.

mimo pro léto osvobozených 13. žáků.

Na základě výnosu c.k. zemské školní rady ze dne 15. dubna 1904. č. 20928 upozorňuje se učitelstvo na důležitost vyučování hluchoněmých a na jeho povinnost, jednak oněm hluchoněmým dětem, které toliko na obecné školy odkázány jsou, nejpotřebnější vědomosti, pokud to při některých předmětech, jako při počtech, kreslení a částečně při realiích možno jest ve škole samé poskytnouti a jednak rodičům hluchoněmých dítek ohledně přijetí těchto do ústavu hluchoněmých radou a skutkem přispěti.

Zima roku 1903-4 byla velmi slabá a ustavičné mlhy byly příčinou tvoření se množství jinovatky, pod jejíž tíží se stromy lámaly. Lesy, zvláště mladé, byly velice poškozeny. Jaro nastalo dosti brzy a bylo pěkné. Vyvinulo se ale opět mnoho hmyzu, zvláště píďalek, které ovocné stromy ožraly a květ zničily. Následkem toho bylo ovoce zase velice málo.

***

***

49



SNÍMEK 22

C.k. okresní hejtman Kiczka m/p.

Od května po celičké léto ani nezapršelo, takže nastalo veliké sucho. Obilí zimní brzy dozrálo, jař zakrněla a doschla, takže žně byly skoro o 14 dní dříve nežli obyčejně._ Zelí, brambory, otavy utrpěly velmi suchem._ V září nastaly mlhy a sprchy a teprve v říjnu byly deště silnější. Teprv nyní mohli mlynáři mlet, takže mouka, v čas sucha zdražená, o něco málo na ceně klesla. Dříve stála bílá 1 kg. 40 Z. (na jaře jenom 26 Z. 1 kg.).

***

Nový školní rok započal službami Božími dne 16. září 1904.

Č. 2299 šk.

SNÍMEK 23 V Dačicích, 12. ledna 1905.

Všem správám škol. Dítek ku návštěvě školní se přihlásilo: děvčat... 42

Poněvadž dle výnosu c.k. zemské školní rady ze dne 22./XI. ´04 čís. 17562 některé správy škol učitele náboženství ku konferencím učitelským dle ustanovení § 37 řádu škol. a vyuč. svolávaným nezvou, nařizuje se, aby vyučování náboženství obstarávající duchovní správcové, jako členové těchto konferencí o odbývání učitelských konferencí vždy v pravý čas uvědoměni byli.

dohromady 82.

C.k. okresní hejtman. Kiczka m/p.

12/4 1905. P. Bezděk, c.k. okr. šk. insp.

V lednu a únoru veliké vánice byly příčinou, že přespolní žactvo školu nenavštěvovalo.

Dne 12. dubna 1905 visitoval zdejší školu p. c.k. okr. inspektor Petr Bezděk.

Čís. 2284.

chlapců... 40

Ve škol. roce 1904-5 pro zimní měsíce obdržel úlevu 1 chlapec a 4 děvčata.

V Dačicích 19. ledna 1905.

Na základě výnosu c.k. zemské školní rady ze dne 23. prosince 1904 č. 2373 se dává věděti, že v únoru 1905 ve Vídni opět léčebné kursy pro koktavé děti dle methody profesora /???/ konati se budou a to: I. Kurs na obecné škole chlapecké X. Keplergasse 11. Správec kursu p. učitel Jan /???/, assistent odb. učitel p. Julius Tegel.

C.k. okresní školní rada v Dačicích 27. září 1904. Číslo 1689.

II. Kurs na obecné škole dívčí XIV. /???/ 16. Správce kursu p. uč. Karel Princ, assistent p. uč. Karel Lohner. III. Kurs na obecné škole chlapecké XVIII. Anastgrüngasse /???/ 10. Správce kursu p. naduč. Jan

Všem správám škol obecných a měšťanských. Na základě výnosu c.k. zemské školní rady ze dne 13. září 1904 číslo 15660 se dává věděti, že též v běžném roce čtyři

*** Schmer, assistent p. uč. Roupal.

***

Kursy počnou 2. února 1905 a končí 5. března 1905. v měsíci říjnu počínající léčebné kursy pro koktavé školní dítky za účastnění osob učitelských škol obecných k účelu osvojení znalosti dotyčné léčebné methody o trvání 5ti týdnů konati se budou. K tomuto účelu potřebná dovolená se osobám učitelským na jejich požádání c.k. okresní školní radou pokud možno povolí, při čemž se připomíná, že peněžitá podpora za příčinou návštěvy těchto instrukčních kursů povolena bude. C.k. okresní hejtman Kiczka m.p. Č. 2067 šk.

V Dačicích, 24. listopadu 1904.

Místní školní radě ve Velké Lhotě. Výnosem ze dne 11. listopadu 1904. čís. 20769 povolila c.k. zemská školní rada otevření školní expositury v Šachu a vypsání konkursu na obsazení místa podučitele při obecné škole ve Vel. Lhotě pro tuto exposituru systemisovaného.

K návštěvě těchto kursů potřebná dovolená se osobám učitelským na požádání c.k. okresní školní radou pokud možno povolí, peněžitá podpora za příčinou návštěvy těchto kursů však povolena nebude. C.k. okresní hejtman. Kiczka m/p. Všem správám škol. Dle výnosu c.k. okr. školní rady ze dne 17. února 1905. čís. 132 šk a výnosu c.k. zemské školní rady ze dne 9. ledna 1905. čís. 14252 obdržela zdejší po jednom výtisku brožuru: „Domácí péče o zdraví školní mládeže“ a „Zdravotní pravidla pro školní mládež.“ Č. 428. šk.

V Dačicích, 7. března 1905.

Místní školní radě ve Velké Lhotě.

O tom se věděti dává doložením, že dotyčný konkurs do 15. ledna 1905. vypsán byl.

50

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Dekretem ze dne 24. února 1905. čís. 2786 ustanovila c.k. zemská školní rada učitelem 2. třídy při školní exposituře v Šachu Jana Ježka. C.k. okresní školní rada v Hustopeči byla požádána, aby řečeného co nejdříve z nynější služby vyvázala a k nastoupení služby v Šachu poukázala._ O jeho nastoupení budiž zpráva podána._

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Výnosem ze dne 14. dubna 1905 č. 14449 dala c.k. zemská školní rada sem /???/ věděti, že dle sdělení biskupského ordinariátu v Brně kostelnímu zpěvu se na mnohých školách náležitá péče nevěnuje. Správy škol se tudíž upozorňují na příslušné předpisy, zvláště na výnos ministerstva kultu a vyučování ze dne 12. května 1877. čís. 16885 (Přír. kniha č. 109) s nařízením, aby se jimi řídili. C.k. okresní hejtman: Kiczka m/p.

C.k. okresní hejtman. Kiczka m/p. Č. 752 šk.

V Dačicích, 13. června 1905.


***

Ve příčině počtu písemných domácích a školních úloh na obecných školách nařídila c.k. zemská školní rada výnosem ze dne 31. března 1905 č. 6300 jak následuje: SNÍMEK 24

1.) Každý týden – vyjma první a poslední týden školního roku – jest takový úkol dáti.

Konfirmační cvičení ev. a.v. započalo dnem 3. dubna ´05 a skončilo slavností konfirmační dnem 7. (dub) května ´05. Podobně i cvičení ev. ref. mládeže zahájeno 1. května a trvalo až do 12. června ´05. V měsíci dubnu obdrželi 3 chlapci a 4 děvčata úlevu pro měsíce letní. Č. 693 šk.

V Dačicích, 7. dubna 1905.

Místní školní radě ve Vel. Lhotě. Dodatkem ku zdejšímu výnosu ze dne 7. března 1905 č. 428 se dává věděti, že c.k. okresní školní rada v Hustopeči přípisem ze dne 26. března 1905 č. 469 šk. sem /???/ sdělila, že učitel 2. třídy Jan Ježek vzhledem k výnosu c.k. zemské školní rady ze dne 15. června 1875 č. 7603 koncem srpna 1905 nynějšího služebního místa vyvázán a poukázán bude, službu při škol. exposituře v Šachu dne 1. září 1905 nastoupiti. O jeho nastoupení budiž svého času zpráva podána. C.k. okresní hejtman: Kiczka m/p.

*** SNÍMEK 25 2.) Při těchto pracích mají se úlohy z jazyka vyučovacího a a z počtů pravidelně střídati. 3.) Zůstavuje se lokálním konferencím se zřením k domácím poměrům školních dítek ustanoviti, kolik z poznačených prací má býti domácích úkolů. Při tom má se však zachovávati pravidlo, že – pokud jen možno – měsíčně nejméně jedna domácí úloha střídavě z jazyka vyučovacího a z počtů dávati jest. Do počátku 3. škol. roku mohou domácí práce zcela odpadnouti.4.) V této záležitosti učiněna usnesení lokálních konferencí jest c.k. okresní školní radě ku schválení předložiti. 5.) Zdali se těchto takto stanovených písemných domácích prací ještě dle potřeby tak zvaná domácí cvičení dávati mají, zůstavuje se uvážení jednotlivých osob vyučujících.6.) Přes vánoční, svatodušní a velikonoční svátky nemají se za normálních poměrů domácí úkoly dávati.

Dne 15. dubna ´05. postižena byla rodina správce školy nezhojitelnou ranou – náhlou smrtí milované choti a matky, Marie Dvořáčkové. Smrt učinila konec úmorné, 26 let trvající nemoci (srdeční vady) a odvedla drahou u věku 56 roků na onen svět. Pohřeb

Dávajíc nařízení toto na vědomost, ukládá c.k. okresní školní rada správám škol, aby přesného jeho zachování dbaly a prohlídce, opravě a klasifikaci úloh skrze podřízené učitele důležitosti věci přiměřenou pozornost věnovaly. C.k. okresní hejtman /nečitelný podpis/ m/p.

*** *** konal se za velikého účastenství místního i okolního obyvatelstva, ačkoliv bylo nepříznivé počasí, dne 18. dubna ´05., za kterýmžto účelem vyžádal si správce školy dne 15., 17. a 18. dubna prázdno. Z jara vykonalo zde několik profesorů z telecké reálky přednášky ve schůzích „Národní jednoty.“ Počasí jarní bylo pro osení velmi příznivé. Č. 864 šk.

V měsíci červnu 1905 nastala sucha, která vyvolala obavu, že slibná úroda podobně jako loní vezme za své. V červenci však počalo pršet, takže ku konci téhož měsíce již dávali osení naději na krásnou sklizeň. Ovoce je málo, někde vůbec žádné. Dne 25. června ´05 očkoval školní i malou mládež MUDr. Josef Kubát, obvodní lékař ze Studené. V červenci rozšířila se mezi žactvem nakažlivá nemoc, takže byl nucen obvodní lékař nucen školu /nečitelné slovo/ 5. července ´05. uzavříti.

V Dačicích 27. dubna 1905.


51

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Okresní konference učitelská konala se dne 6 .července 1905 o 9. hodině dopoledne v místnostech městské radnice v Telči.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 *** být přijati.

Dne 3. října 1905 nařizuje c.k. okresní školní rada zdejší místní školní radě, aby se co nejdříve v dohodě se správou školy postarala o rozšíření zahrady k účelům školským a zprávu o tom do 15. listopadu 1905 poslala.

Č. 250 šk.

V Dačicích 1. února 1906.

Správě obecné školy ve Vel. Lhotě. Dne 9. října 1905 schválila c.k. okr. škol. rada rozvrh hodin pro exposituru šachovskou. Dle dotazu c.k. okr. škol. rady ze dne 27. října 1905 Č. 2095 šk., kolikrát učitel evang. ref. náboženství za příčinou vyučování náboženství do expos. školy v Šachu dochází, odpověděla správa školy, že tak činí 2x týdně. Dne 8. listopadu 1905 oznamuje c.k. okr. školní rada, že pan farář Fr. Pelikán bude katolickému náboženství vyučovati v šachovské expos. každých 14 dní jednou (ve středu od 3 – 4 hod. odpol.) Číslo 2031 šk.

V Dačicích, 24. listopadu 1905.

Dle přípisu ze dne 20. prosince 1905. Č. 92202 povolil mor. zemský výbor ku zřízení školní zahrady při školní exposituře v Šachu subvenci 100 K., kterou c.k. berní úřad v Dačicích k ruce školního zahradníka, učitele druhé třídy Jana Ježka na jeho nekolkovanou, a předně aj /???/ místní školní rady spolupodepsanou stvrzenku vyplatí. C.k. okr. hejtman: Kiczka m/p. 1/5 1906 P. Bezděk, c.k. okr. šk. insp. Dne 9. února 1906 č. 1211 vyzvala okresní školní rada dačická zvláštním výnosem správu školy, aby zemský spolek ku potlačování tuberkulosy co možná účinně podporovala.

C.k. okr. školní rada, nabyvši přesvědčení, že

Nařízením c.k. okr. hejtmanství ze dne 18. března 1906. č. 4209. bylo představenstvu obce velkolhotecké sestaviti seznam všech osob svéprávných mužského pohlaví, které 24. roku věku svého dosáhly a do zemského sněmu právo voliti mají.

***

Dle výnosu ze dne 4. dubna 1906. č. 811. šk. byli žáci třídním účitelem poučeni o dopravě na dráze.

SNÍMEK 26

***

školní dítky, které ve školním roce z jiného škol. obvodu do školy přijaty byly, nedbale do školy docházejí a v mnohých případech též mravně ohroženy bývají, připomíná místním školním radám k přesnému zachování ustanovení § 22 říš. zákona školního, dle něhož se žáci přijímají toliko na začátku škol. roku, leč by se rodiče někam přestěhovali. K přijetí žáka bez rodičů přišlého, ve škol. roce jest třeba, aby službodárce u c.k. okr. školní rady odůvodněnou žádost přidal.

SNÍMEK 27

Všem místním školním radám.

Výnosem ze dne 19. dubna 1906. č. 749 šk. vybízí se místní rada školní, aby podala c.k. okr. školní radě návrh pro ustanovení hlavních prázdnin.

C.k. okr. hejtman Kiczka m/p. Dne 16. prosince 1905 nařídila c.k. okr. škol. rada, aby vánoční prázdniny započaly již dnem 22. prosince 1905. Podzimní sklizeň byla hojná. Zvláště bramborů a zelí bylo všude dost. Ku konci října počal padati sníh, ale nezůstal ležeti. V prosinci počasí velice mlhavé, bez mrazu. Až do vánočních svátků téměř nepřetržitě bylo blátivo. V lednu 1906. pršelo a na konec napadl sníh, který ležel až do března. Školní rok 1905-6 započal dne 15. září slavnými službami božími, které vykonal dp. far. Josef Lypták. Přihlásilo se ke školní návštěvě celkem 21 chlapec a 30 děvčat. Dvá chlapci pro neduhy nemohli

Výnosem ze dne 23. dubna 1906 č. 771 šk. bylo správě školy nařízeno, aby s místní radou školní obuvi školní přesně vymezila. Dle výnosu ze dne 4. května 1906. č. 945 šk. ohlášena okresní učitelská konference na den 7. června 1906 v měšťanské škole dačické. Na to výnosem ze dne 4. června oznámení, že tato okr. konference jest odložena. Dle výnosu ze dne 15. června 1906. č. 943 šk. byly školní dítky poučeny o zápalných a explodujících láttkách.

52

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Výnosem ze dne 23. června 1906. čís. 1367 šk. byl p. K. Dvořáček, místní učitel, ustanoven superintendencí moravskou reformovanou učitelem reformovaného vyz. náboženství evang. ve Velké Lhotě a Brandlíně a počal vyučovati dne 1. července 1906. Výnosem ze dne 29. června 1906 č. 1171 šk. ustanovila c.k. okr. školní rada hlavní prázdniny od 15. července a počátek škol. roku od 15. září. Ve zdejší však obci ve věci sbírání bramborů navrhla místní školní rada, aby školní rok dne 1. září začal a od 1. do 15. října aby se přerušil. To c.k. okr. škol. radou výnosem ze dne 29. června schváleno. Dle výnosu c.k. okr. škol. rady v Dačicích ze dne 8. srpna 1906. č. 1726 šk. oznámila, že c.k. ministerstvo kultu a vyučování povolilo kursy kreslící pro učitele. Dne 16. srpna 1906 bylo místní radě školní nařízeno postaviti u školy novou studni. Dne 7. října 1906 odbývala se v Dačicích v místnostech hospodářské školy ovocnicko-zeli*** nářská výstava. Z Velké Lhoty vystavil ovoce jeho p. Karel Dvořáček, místní učitel. Dle výnosu ze dne 16. října 1906 č. 2124. májí feriální dni: dva dni o ostatcích, a dva dni o hodech budoucně odpadnouti.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 SNÍMEK 28 9774 z 18.112 jest zvolen. Volba venkovských obcí konána dne 20. listopadu 1906 a p. Antonín Kuchyňka, mlynář v Hor. Dunajovicích, obdržel z 2123 hlasů v užší volbě mezi ním, a p. Bedřichem Kancnýřem, vrchním cís. zemským radou v Brně 1298 hlasů. Pan A. Kuchyňka kandidoval pro stranu klerikální, p. B. Kancnýř pro stranu lidovou. Ve Vel. Lhotě volen jednohlasně 23. hlasy p. B. Kancnýř. Počasí bylo celkem dobré, takže úroda byla výborná. Toliko zelí a řepu ožraly housenky. Ovoce peckového byla veliká síla, ale jádrového málo. Podzim byl též pěkný až do prosince. Teprve 6. prosince napadl sníh, a uhodil silný mráz. Sníh zůstal ležeti. Dne 22. dubna naposledy zde kázal p. J. Lypták, dosavadní zdejší farář a katecheta helv. vyznání, byv zvolen v Prusinovicích u Holešova farářem. Administraci přejal dp. Jan Urbánek, farář hornovilimovický z Třebíře a dp. V. Vašíř, II. farář v Novém Městě. Dojíždějí do Lhoty střídavě jednou měsíčně. O prázdninách cvičil zde konfirmandy p. kandidát bohosloví Bedřich Jerie. Dne 9. září byla konfirmace. (Vykonal ji dp. Urbánek.) Konfirmace evang. aug. vyz. dětí byla dne 13. května. Školní rok ukončen byl dne 14. července 1906. službami božími a rozdáním škol. zpráv. Žáků bylo na konci škol roku: 23 chlapců, 29 děvčat. *** Úleváci: 8 chlapců a 3 děvčata. Školní rok 1906-7 počal dne 1. září 1906, a od 1. do 15. října se vyučování přerušilo. Na počátku skol. roku 1906-7 navštěvovalo 19 chlapců a 30 děvčat zdejší školu. Úleváci: 4 chlapci a 2 děvčata.

Dle výnosu ze dne 18. října 1906 č. 15088. jest zapovězeno školním dětem veřejným schůzím obcovati. Výnosem c.k. okr. šk. rady ze dne 31. října 1906. č. 2226 šk. bylo v sobotu dne 3. listopadu 1906. uděleno prázdno. Výnosem c.k. okr. šk. rady ze dne 29. listopadu 1906. č. 2121 bylo povoleno užívati v neděli odpoledne školní světnice ve Vel. Lhotě ku vzdělavatelným schůzím mládeže škole odrostlé. Dle dekretu c.k. okresního hejtmanství dačického ze dne 9. října 1906. č. 14529 ustanoven byl Karel Dvořáček, řídící učitel velkolhotecký, volebním komisařem pro volební místo Velkou Lhotu. Ve volbě (pro všeobecnou třídu), konané dne 11. listopadu 1906 zvolen ve Vel. Lhotě většinou hlasů pan MUDr. Vilém Veleba, advokát ve Znojmě, 5 hlasů dostal socialně demokratický kandidát p. F. Svoboda, redaktor v Brně, a 3 hlasy p. Toužil, redaktor v Brně (který na Dačicku vůbec nekandidoval). Dne 18. listopadu 1906. nařízena užší volba mezi p. Jos. Chalupou, c.k. okr. sudím v Dačicích (klerikálním kandidátem) a p. Fr. Svobodou. Ve Vel. Lhotě jednohlasně (50 hlasy) zvolen p. Fr. Svoboda. Výsledek volby v celém okrese jest p. Fr. Svoboda.

Zástupce ev. ref. náboženství na Dačicku jmenován dp. administrátor Jan Urbánek členem okresní škol. rady dačické. Dne 20. ledna 1906. postavena byla ve zdejší učírně nová litinová kamna v ceně 103 K. boh. Dne 16. prosince 1906. měl zde „putovní“ /???/ kázání dp. Oskar Opočenský, farář v Nikolčicích u Hustopeče. O svátcích vánočních 1906 kázal zde p. kand. bohosloví Fr. Šimčík ze Stříteže. V sezení obecného výboru obce šachovské dne 22. prosince 1905 zvolen byl za člena místní rady školní rolní č. 16, Josef Novák, a dne 21. března 1906 zvolen místo vystouplého člena, Josefa Smetanu, Fr. Dušek, domkař, č. 26 v Šachu. Dle výnosu c.k. okr. rady školní v Dačicích ze dne 1. prosince 1906 č. 2568 šk. byly ustanoveny prázdniny vánoční na dobu od 24. prosince 1906 až včetně do 1. ledna 1907 (dle výnosu zem. šk. r. V Brně.)

***

53

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Na základě výnosu c.k. zemské šk. rady ze dne 4. prosince 1906 č. 23393. povolila c.k. okr. rada šk. výnosem ze dne 15. ledna 1907 č. 2634 šk. Rudolfu Dvořáčkovi, abiturientu ve Velké Lhotě, hospitovati na dvoutřídní škole obecné v Řečici a expositurní škole v Šachu. Výnosem c.k. okr. hejtmanství v Dačicích ze dne 21. dubna 1907 č. 1941. ustanoven byl K. Dvořáček, správce zdejší školy, komisařem pro volby do říšského sněmu.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Můj syn Oldřích chodí druhý rok do školy, jest slabších vloh a poněvadž i tělesně byl od jakživa slabý a teprv šestým rokem svého věku začal mluviti, jsou toho následky u něho dosud. Kolikrát toto mé ubohé dítě zůstati musilo po škole, aneb státi na místě hanby, že ku př. dovedl říci 2 x 3 = 6, ale opáčiti to už nedovedl, že taky 3 x 2 = 6. Měl by zajisté býti pan učitel více otcovsky naladěn, a dítě slabé by neměl vystavovati na místo hanby, a tak by ani ostatní žáky nevychovával, by se posmívali slabému spolužáku. Ráčíž slavná c.k. okr. škol. rado býti tak spravedlivá dáti vyšetřiti proč můj syn Eduard tak spatnou známku zmravů obdržel a proč můj syn Oldřich zakoušeti musí tak nešetrného zacházení ve škole.

*** SNÍMEK 29 Dle výnosu c.k. okr. hejtmanství v Dačicích ze dne 4. června 1907 obdržel při užší volbě do říš. sněmu František Staněk 7592 hlasů Jan Jílek 6699 -//Zvolen tedy Frant. Staněk. Obecní volby ve Vel. Lhotě konaly se dne 7. února 1907 a zvoleni do výboru byli: Josef Hes č. 15., Jan Voral č. 14., Josef Plachý č. 9., Josef Šeda č. 1., Josef Lojka č. 7., Pavel Antoň č. 23., Josef Závodský č. 16., František Novák a Jan Hes z Poldovky. Volba představenstva konala se dne 14. února 1907 a následkem /nečitelné slovo/ byla zrušena, poněvadž nově zvolený starosta Jan Voral nebyl většinou hlasů zvolen. Nařízená byla nová volba na den 4. dubna 1907, při které zvolen byl za starostu Jan Voral, za prvního radního Josef Plachý a za druhého Josef Šeda č. 1. Starosta Jan Voral, aby dosáhl většinu hlasů, volil sám sebe.

Že slavný úřad obtěžuji a dovolávám se tak patřičného i povinného vychovávání mých dětí ve zdejší veřejné, škole sloužiti může za důvod přiložený úřední spis zdejší správy školní vyvolaný zcela objektivným dotazem, jehož opis též se přikládá. Žeby můj syn Eduard byl vzdorovitý, neposlušný a rozpustilý jest nepravda a jen dokladem toho jak se domnívám, že pan správce školy jest *** SNÍMEK 30 vůči mně zaujat a dle toho se chová i k mým dětem. A toho se musím dožadovati neboť pan učitel nechal mého syna dnes bez příčiny po škole, že přikládám zprávu přílohou jsem p. učiteli po hochovi vykapal ale pan učitel nedal mu ani mluvíti ale zakřikl slovy: Držíš hubu, ty chceš mít dobrý mravy, ty nemravo! Takové jednání vyznačuje pana učitele jako nepřítele i vůči žákům. Vel. Lhota dne 4. března 1907.

Dne 11. března 1907 zaslala c.k. okr. školní rada dačická pod č. 551. správě školy velkolhotecké stižnost p. Josefa Hýny, c.k. pošt. expedienta ve Vel. Lhotě k podrobnému vyjádření.

V hluboké úctě a podpisuje se Josef Hýna m/p.

Stižnost ta stůjž zde do slova i s chybami:

Ku stižnosti té zaslala správa školy následující vyjádření:

Slavná c.k. okresní školní rado!

Čís. 183.

Přikládám zprávu mého syna, který chodí do školy ve Velké Lhotě. Můj syn Eduard má v tomto uplynulém čtvrtroku ještě horší známku z mravů, totiž méně zákonnou.

Slavná c.k. okr. rado školní!

Poněvadž své děti přidržuji, aby nezavdávaly ani nejmenší příčiny panu správci školy k nespokojenosti, poněvadž vidím, že chování mých dětí mímo školu není nijak pohoršlivé, a poněvadž neslyším, že by můj syn ve škole se choval ani od správy školy jsem nikdy upozorněn nebyl, *** že by bylo z mé strany potřebno, abych svého hocha pro něco pohoršlivého káral, čeho by se snad ve škole dopustil, a poněvadž pan správce je mě nepřítelem, žádám slavnou c.k. okr. školní radu o vyšetření, proč moje dítě jest tak nízko v mravním chování oceňováno. Ačkoliv již první (známka) zpráva mne hrozně překvapila, nechtěl jsem se dotazovat po příčině, že má můj hoch zákonné mravy, neboť vím, že to má špatný vliv i na děti, jestli rodiče projevují nespokojenost s učitelem.

Ku přípisu ze dne II. března 1907 čís. 551. zasílá v úctě podepsaná správa školy toto podrobné vyjádření k stížnosti pana Josefa Hýny, c.k. pošt expedienta ve Vel. Lhotě: Že chování žáka Eduarda Hýny ve škole i mimo školu nebylo patřičné, o tom svědčí několikrát opětovaný vzkaz po bratru jeho Oldřichovi jeho otci. Poněvadž však vzkazy ty nejevily účinků žádných, poslal jsem k p. J. Hýnovi cizí holku, která, vrátivši se, vyřídila mi, že „pan poštmistr se tomu smál.“ Od té doby považoval jsem vzkazy takové za bezúčelné a z níže uvedených důvodů udělil jsem Hýnovi Eduardu čtvrtý stupeň z mravů právem § 88. definic řádu škol. *** Hýna Oldřich, který chodí druhý rok do prvního oddělení, je sic slabších vloh, ale tak slabý není, aby se nemohl naučit dvojkou násobit, neboť někdy mnohem těžší věci pochopí. Byl ponechán po škole asi na 5 – 10 minut jedno za celé období pro nepozornost a vyrušování při vyučování. Z těchtže příčin také asi dvakrát byl postaven z řady lavic.

54

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Že žák Hýna Eduard skuteční po celý letošní rok školní byl vzdorovitý, neposlušný a rozpustilý, toho důkazem stůjtež zde některé z poznáních, jež jsem si o žáku tom ve druhém období činil. Jest neposlušen, dle svědectví spolužáků zapaloval na návsi sirky, nezpívá, ani ho napomenutí – výmluvy nemá, stále se při vyučování směje, odepřel psáti úlohu (školní), aniž by se byl omluvil, nepsal početní úlohu, dělá si blázny ze mne tím, že se hlásí a byv vyvolán, dává směšné odpovědi, aby vybudil v spolužácích smích, vyskakuje přede mnou, dělá všelijaké posměšky, jenom abych popuzen jej bitím potrestal, atd. Že si mimo školu dělá pohoršení svědčí četné žaloby jeho spolužáků i dospělých lidí, ku př. Běží za cizím člověkem přes celou ves a dělá si z něho blázny. Házení kamením bylo u něho na denním pořádku proti několikrát opakovanému ve škole zákazu. Byl vyšetřován z neslušného činu, jehož se dopustil na své spolužákyni druhého oddělení. Při tom chtěl svoji nevinu nepravdivými důvody dokázati. Dne 4. března 1907. měly děti přinést rozdané jim školní zprávy. Hýna E. ji nepřinesl. Na mou otázku, proč ji nepřinesl, aniž by v lavici stoupl, nadmul ústa (z toho je viděti, že nechtěl odpověděti, ačkoli času k tomu měl dosti) a vůbec neodpověděl. Za to určil jsem mu trest slovy: *** SNÍMEK 31 „Zůstaneš zde po škole!“ Dne 19. března t.r. ptal jsem se ve škole Hýny Eduarda, řekl-li on doma, že nesměl mluviti, když byl tázán, proč nepřinesl školních zpráv. Odpověděl, že „tatínek byl na faře a že mu to řekla Bětuška“ (Václavíkova, žákyně III. Oddělení). Na mou otázku, je-li tomu tak, odvětila A. Václavíkova, že není. Z toho všeho je viděti, že udání p. Josefa Hýny jest na samé nepravdě založeno a že má pouze ten účel, aby autoritu moji snížilo. Že se panu Josefu Hýnovi, jak i dovoluje tvrditi, mstím, jest naprostá nepravda, neboť jsem jej nikdy ani soudně, ani u vyšších úřadů nestíhal, ale on udal mne u veleslavné c.k. zemské školní rady jednou a u sl. c.k. okr. soudu v Dačicích dvakrát neanonymně, ale bezvýsledně.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Čís. 1275.

V Dačicích, dne 22. června 1907.

Správě školy ve Vel. Lhotě. Přihlížejíc k žádosti ze dne 9. června 1907. č. 214. dává se věděti, že Josef Hýna, c.k. poštmistr, prohlásíl do protokolu dne 22. t.m. u zdejšího úřadu, že nemínil nikterak stižností svou ze dne 4. března 1907. p. učitele se na cti dotknouti a prosil, aby ve stižnosti té nijaký úmysl ublížiti na cti nebyl spatřován. Dále žádal týž, aby do přiložené školní zprávy byly zapsány známky za 3. a 4. čtvrtletí, zejména aby známka z mravů, pokud možno, byla opravena. K tomu účelu se zpráva ta správě školy zasílá. C.k. okresní hejtman: Kiczka m/p. Zima letošní byla tuhá, takže mrazem stromy i víno utrpěly. Sníh ležel až do května. Chladno bylo až do června, kdy nastala horka. Na začátku července nastaly deště a s nimi vrátila se i chladna, zvláště za nocí, jež zabránila rozšíření se housenek. Stromy mají hojně ovoce, vyjímaje stromy peckové. Ozimní obilí je řídké, čehož příčinou jest pomalé tání sněhu. Cena dobytka značně stoupla, takže 1 kg hovězího masa byl za 1 K. 60 h. Vepřové a telecí maso bylo v téže ceně. Ve žních bylo pěkné počasí, takže se obilí pěkně sklídílo. Dne 21. července 1907 byl dp. Oskar Opočenský, ref. farář velkolhotecký, installován dp. J. Dobešem, I. farářem novoměstským a seniorem obvodu západního. Z farářů přítomni byli: Administrá*** SNÍMEK 32 toři. Jan Urbánek, farář hornovilímovský a Vincenc Vašíř, II. farář novoměstský, dále otec nového faráře Oskar Opočenský, farář klášterský v Čechách. Při installační slavnosti zpívaly se 2 čtyřhlasé písně „Probuď se a povstaň z prachu“ a „K horám patřím“, jež nacvičil kand. učit. Rud. Dvořáček.

Udáním p. J. Hýny školní kázeň velice klesá, poněvadž nejen rodičové, ale i děti se o něm dověděly. Vidí se tedy uctivě podepsaná správa školy nucena prositi sl. c.k. okr. škol. radu, aby stižnost onu laskavě odmrštila, a možno-li, představenstvem i místní radou školní v širší známost uvésti dala.

Za příčinou ochuravění p. c.k. okr. inspektora, Petra Bezděka, inspekce se toho roku nekonala.

Ve Vel. Lhotě, dne 14. dubna 1907.

Dne II. června 1907 prohlédl zdejší školu p. c.k. okr. lékař Fr. Dlouhý z Dačic.

K. Dvořáček, m/p. správce školy.

Dne 15. června 1907 očkoval obvodní lékař p. MUDr. J. Kubát ve zdejší škole děti od 10-12 roku staré.

Okresní rada školní v Dačicích zaslala správě školy výnos ze dne 28. května 1907. Č. 551. „s podotčením, že se správce na právní cestu poustavuje.“

Dne 27. června 1907 odbývala se okr. učitelská konference v tělocvičně měšťanské školy v Dačicích. Při ní zvolen byl zástupcem učitelstva v okr. škol. radě pan Ant. Kužel, nadučitel v Pavlově u Telče.

Poněvadž však lhůta k podání žaloby byla zatím přešla, podal správce školy žádost k c.k. okr. radě šk. v Dačicích, aby nějakým jiným způsobem J. Hýnu pokárala sama. Výsledným byl přípis následující:

Školní rok 1906-7 ukončen byl službami božími v ev. ref. chrámu dne 15. července 1907 (v pondělí) a dětem rozdány byly závěreč. školní zprávy.

***

Na konci toho škol. roku navštěvovalo školu velkolhoteckou 22 chlapců a 28 děvčat, dohromady 50.

55

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Sklizeň letošního roku byla dobrá. Zvláště bramborů a zelí bylo hojnosti. Peckového ovoce bylo málo, za to však jablek a hrušek bylo dosti. Podzim byl krásný bezdeštný až do listopadu, ku konci jehož první polovice uhodily dosti silné mrazy. Školní rok zahájen byl dne 2. září 1907. Zahajovací služby pro děti v obou chrámech konaly se až 16. září 1907. Na počátku školního

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 SNÍMEK 33 v roce 1893, a že také súčastnil se od té doby volby obecního výboru ve Vel. Lhotě. Dle ustanovení § 7 shora uvedeného zákona mohou za členy místní školní rady zvoleni býti ti, kdož mají passivní volební právo v obci, t.j. kdo mohou voleni býti za členy obecního výboru. Poněvadž však Josef Šeda všechny podmínky mor. volebního řádu ze dne 15. března 1864 č. 4 ř.z. splněné má, nemohlo hořejší žádosti vyhověno býti.

*** roku 1907-8 zapsáno bylo 54 dětí, z nich 23 chlapci a 31 děvče.Úlevu požívala 4 děvčata a 2 chlapci. Dne 18. října 1907. vyslala c.k. okresní školní rada úředně komissi, aby prohlédla stav školní budovy a nařídila nejnutnější opravy. Ke komissionelnímu jednání pozváni byli také: starosta, oba radní, předseda místní školní rady, místopředseda a správce školy.

Poněvadž pak stížnost Vaše nemá odkládací moci, vybízíte se, abyste do 3 dnů předal věci s úřadem předsedy místní školní rady spojené Jos. Šedovi. Z výměru tohoto lze odvolati se k ck. zemské školní radě v Brně do 14 dnů u ck. okr. šk. rady v Dačicích. Ck. okresní hejtman Kiczka v.r. 1908./9.

Školní rok 1907./8. Dne 1. října 1908 konána v tělocvičně měšťanské školy v Telči okresní učitelská konference. Započat 2. září 07. službami božími. Od 1.-15. října druhá část prázdnin. Dne 12. října odstěhoval se uč. K. Dvořáček po vyřízení své žádosti o pensionování do Jihlavy. Správce školy K. Dvořáček dostal od 17. listop. do konce škol. roku dovolenou. Zastupoval ho do 17. března učitel J. Ježek ze Šachu, od 18. března uč. Leop. Beneš ze Studené. Dne 10. dubna 08. nařídila c.k. okr. škol. rada, že velikonoční prázdniny potrvají letos i budoucně od čtvrtka v týdnu pašijovém do úterka po velikonocích (inkl.) Na základě výnosu c.k. zemské šk. rady ze dne 2. dubna 08. č. 4904. dává c.k. okr. šk. rada přípisem ze dne 14. dubna 08. č. 1203 šk. věděti, že učitelstvo si má opatrně vésti při doporučování četby školní mládeži a nařizuje, aby obsah každé knihy i sešitu řádně byl prozkoumán, než je mládeži doporučen. Do místní šk. rady zvoleni představenstvem zdejším i v Šachu noví členové: Jos. Šeda, Jos. Plachý a Jan Hes. Volbou konanou 17. května 08. zvolen předsedou Josef Šeda, místopředsedou J. Plachý.

Přípisem ck. okr. školní rady v Dačicích ze dne 9. října 08 oznámeno, že dle výnosu ck. zemské školní rady ze dne 21. září 08 č. 23607 změněna expositura v Šachu v samostatnou školu. Konkurs na obsazení místa učitele I. tř. vypsán do 1. listop. 08. Dne 2. prosince 08 konána školní slavnost v paměť jubilea J. Vel. - Po slavnostní řeči učitele zpívaly děti jubilejní hymnu, přednášely případné básně a nakonec zapěly Rakouskou nár. hymnu. V vzpomínku na významný tento den byly poděleny školními potřebami. Konkurs na obsazení místa uč. I. tř. ve Velké Lhotě vypsán do 22. prosince 08. Ucházejí se o místo to čtyři učitelé. J. Ondra, správce školy v Hor. Němčicích, J. Lojka, správce školy v Radlicích, ***

Proti zvolení J. Šedy předsedou poslán c.k. okr. šk. radě v Dačicích odpor, jenž takto vyřízen: Č. 1822 šk.

V Darčicích, dne 10. června 08.

J. Dobiáš, učitel v Lipolticích, K. Machotka, učitel v Pozděchově.

Panu Josefu Plachému a soudruhům ve Vel. Lhotě. Žádosti ze dne 23. května 08 o zrušení volby Jos. Šedy ve Vel. Lhotě za člena místní školní rady ve Vel. Lhotě provedené dne 24. dubna t.r., nelze ve smyslu ustanovení § 25:11 zák. ze dne 12. 1870 č. 3 z. z. /???/ vyhověti, poněvadž provedeným vyšetřováním bylo zjištěno, že Jos. Šeda byl sice trestán ck. krajským soudem v Jihlavě, ale již ***

Počátkem škol. roku 1908/9. zapsáno 58 dětí, 27 chlapců, 31 děvčat. Z nich vyznání ev. ref. 41, ev. a. 15, ř.-kat. 2. Úlevy požívaly 2 hoši, 7 děvčat. C.k. ministerstvem kultu a vyučování jmenován ředitel měšťanských škol v Dačicích p. Karel Kamenář c.k. okresním dozorcem školním pro české školní okresy Dačice, Jihlavu – venkov a Jihlavu – město. Výnosem zemské školní rady ze dne 8. března 1909. č. 5175 ustanoven Josef Lojka, učitel v Radlicích učitelem ve Velké Lhotě. Službu nastoupí 1. září 09.

56

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola O počtu písemných pracích na obecných školách jednotřídních a ve třídách s polodenním vyúčováním zaslala c.k. okresní školní rada v Dačicích přípis ze dne 15. května 1909 č. 1035: Výnosem ze dne 27. dubna 1909 č. 31.417 /nečitelná zkratka/ 1908 pozměňujíc částečně výnos ze dne 31. března 1905. č. 6300 nařídila c.k. zemská školní rada dle usnesení plenární schůze ze dne 27. dubna 1909, aby počínajíc školním rokem 1909/10 na školách jednotřídních a ve třídách s polodenním vyučováním počet písemných prací tímto výnosem stanovený snížen byl na polovici. Ostatní ustanovení zmíněného zákona zůstanou nezměněna. O tom se dodatečně ku zdejšímu výnosu ze dne 13. června 1905 č. 752 věděti dává.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 *** Opis. C.k. okres. škol. rada. Č. 2480 V Dačicích, dne 15. února 1910. Místní školní radě ve Velké Lhotě.

Přeseda: Kiczka vl.r.

C.k. zemská školní rada výnosem ze dne 20. prosince 1909 č. 35195 povolila by na jednotřídní škole obecné ve Velké Lhotě se vyučovalo ženským ručním pracím v jednom oddělení se čtyřmi hodinami týdně, z nichž na druhý až čtvrtý stupeň věku připadati mají tři.

Ředitel Karel Kamenář 3/7 ´09

C.k. okresní školní rada ustanovila zatímní učitelkou ručních prací při škole tamní dnem 1. března 1910 Zdeňku Lojkovou, choť správce školy tamní.

ck. okr. šk. inspektor

Den nastoupení jejího buď sem bez prodlení oznámen. Dne 3. července visitoval zdejší školu c.k. okr. školní inspektor p. řed. Karel Kamenář. *** SNÍMEK 34 Školní rok 1909/10. Prvého září převzal správu zdejší školy uč. Josef Lojka. Narodil se dne 7. dubna l. 1866 ve Velké Lhotě. Konal přípravná studia na zemské vyšší reálce v Telči a počátkem škol. roku 1882-3 vstoupil do 1. ročníku učitelského ústavu v Čáslavi. Léta 1886 nabyl vysvědčení dospělosti. Konav potom službu proz. podučitele v Proseči a ve Studené, byl r. 1890 ustanoven def. podučitelem v Olšanech. Od 1. září 1898 až do 1. září 1909 byl správcem školy v Radlicích.

Předseda: Kiczka m.p. Dne 31. března volen nový obecní výbor. Zvoleni: Jan Voral, Josef Kořínek, Josef Doupník, Václav Procházka, Josef Kolářík, Josef Šeda, Frant. Bodlák a Josef Čudlý. Dne 8. dubna zvolen starostou obce Jan Voral. Dne 25. června konána v tělocvičně měšťanské školy v Telči okresní učitelská konference. Na konci školního roku navštěvovalo školu 28 žáků a 34 žákyň, dohromady 62. Školní rok ukončen službami božími dne 15. července. ***

Školní rok započal ve čtvrtek dne 16. září službami božími.

SNÍMEK 35

Počátkem školního roku zapsáno ve zdejší škole 27 chlapců, 36 děvčat, dohromady 63. Z nich evang. ref. 46, a.v. 15, katol. 2.

Dne 6. června konána zkouška z náboženství žactva a.v. Jedenáctého června navštívil zdejší školu instruktor školních zahrad.

Osmnáctého září konána v Dačicích okresní učitelská konference. Dne 18. června očkoval obvodní lékař dr. Kubát ze Studené školní děti. Dne 26. září schválila místní školní rada návrh, aby na zdejší škole zavedeno bylo vyučování ženským ručním pracím. Žádost zaslána c.k. okres. škol. radě. Výnosem c.k. zemské školní rady ze dne 11. prosince 1909 č. 34662 jmenován byl na dobu dovolené, jež ze zdravotních ohledů dána byla c.k. okres. školnímu inspektoru okresu dačického Karlu Kamenářovi, zástupcem téhož Jan Tiray, c.k. okres. inspektor okresu třebíčského.

Dne 16. srpna prohlédl školu c.k. okresní lékař dr. Fr. Dlouhý. Osmdesáté narozeniny J.V. císaře Františka Josefa I. oslaveny službami božími v ref. chrámu 18. srpna. Obec Velká Lhota.

57

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola (Dějepisný nástin) Obec Velká Lhota leží v údolí. Všudy kolem prostírá se Českomoravská vypnulina, samý pahorek oděný v tmavou zeleň jehličnatých lesů. Vpravo na sever nejrději se dívá na své menší druhy vrch Hradisko: věje na svém svahu hostinného místečka vísce Poldovce. Vlevo na jih ohlíží se po okolí Babí hora u Radlic. Pruhy rolí a pastvin tu i tam spoustou balvanů posetých dávají tušiti, že zde citelně jest známo to odvěké uložení: „V potu tváři své chléb svůj jísti budeš.“ Silnice vine se Lhotou přes mírný pahrbek. Po obou její stranách rozházené jsou chatrče a skrovné rolnické příbytky, jimž ráz útulné přívětivosti dodává hojnost ovocného stromoví. Z budov vynikají 2 chrámy h.v. a a.v. se štíhlými věžemi. Dvě fary a nad kostelem a.v. škola jednotřídní. Dne 13. října 1781 vydán toleranční patent. Nastalo dotazování a radění. Lid jednotlivých osad panství telečského přihlašoval se k náboženství evang. Vykázáno bylo 656 duší. Evangelící v okolí Velké Lhoty žádali, aby jim katolický, zřídka jen užíváný kostel sv. Ducha u Šachu (nyní sbořeniště) k vystavění modlitebny přenechán byl. *** C.k. brněnské gubernium vydalo dne 18. května 1782 výnos, že kostel v Šachu ku stavbě přenechati nelze, za to však se povoluje akatolikům panství telečského stavba modlitebny ve Velké Lhotě a povolání pastora a učitele. Evagelíci byli vyslycháni u vrchnostenského úřadu v Telči, byli upozorněni, že si musí vyvoliti vyznání buď helvetské nebo augsburské. Oni, neznajíce konfese ani první ani druhé, přinesli sebou Komenského Praxis žádajíce, aby jim dle ní duchovní pastýř opatřen byl. Úředník pravil, že ví, čeho sobě žádají, že však obtížno jest vyhověti jejich přání. Církev evang. založena ve Velké Lhotě r. 1782.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Kazatel Jan Vaníček i učitel Fryček přestoupili k církvi katol. Škola zůstala neobsazena, až konečně ustanoven učitelem ve Velké Lhotě Klimeš – katolík. Roku 1789-1790 vystavena škola ev. ref. na místě, kde až dosud stojí. Prvním učitelem na ní ustanoven Kouba z Radlic. Škola dřívější zanikla. Do nové školy přijaty i dítky a.v. z Velké Lhoty, Poldovky, Šachu, Radlic a Brandlína. Druhým duchovním ev. ref. byl František Kovácz (od 10. září 1793 do 20. května 1798). Po něm následoval Jan Jucédy /???/ (od 20. května 1798 až do 1: listopadu 1809). Za jeho úřadování byl učitelem ve Velké Lhotě Krištof Kraus. Čtvrtým kazatelem byl Matiáš Hitel /???/ (od 1. července 1810 až do 30. září 1818). Po něm přišel Aron Stettinius (od 30. září 1818 až do 30. října 1825). Učitel Kraus zemřel a na jeho místo povolán i potvrzen dnem 28. ledna 1825 Josef Laitkep (rozený ve Žďáře dne 27. srpna 1805). Šestým evang. ref. duchovním ve Velké Lhotě byl Štěpán Garčík. Úřadoval ve Lhotě 40 roků. Od 30. července 1826 až do podzimu r. 1866. V pozdějších letech měl vikařem svého syna Gustava a po něm J. Esteráka. Od 9. září 1866 až do r. 1872 byl farářem ref. ve Velké Lhotě Adolf Chlumský. Za jeho úřadování započato se stavbou ref. kostela dne 12. srpna 1867. *** Farář Adolf Chlumský opustil Velkou Lhotu r. 1872. Odešel do Krábčic v Čechách. Učitel Josef Laitkep dne 16. srpna 1868 dán na odpočinek. Školní obec zavázala se mu platiti ročně 210 zl. pense. Učitelem po něm 19. listopadu 1868 stal se Tomáš Bukáček. Duchovním ref. zvolen 15. září 1972 Jan Pelíšek. Za jeho úřadování dostaven kostel a opatřen zvony a varhanami.

Dne 27. září počal úřadovati ve Velké Lhotě evang. duchovní Daniel Boczko ze Slovenska. Vystaven farní příbytek na místě, kde podnes stojí fara a.v. Fara sloužila i za školu. Počato se stavbou kostela. Služby boží konány zatím v kůlně stavení č. 19. Duchovní Boczko byl vyznání augsburského. Hřbitov zřízen na místě, kde až dosud se nalézá, jen že byl menší. Lid nebyl spokojen s duchovním pro vyznání jeho. Daniel Boczko odešel z Velké Lhoty a dnem 21. října 1783 stal se ve Lhotě kazatelem Vaníček.

Učitel T. Bukáček 23. října 1873 odešel na své nové působiště do Kadova. Škola byla nějaký čas bez učitele. Vyučoval farář Jan Pelíšek.

Dne 26. září 1784 byla modlitebna dostavena. Nad dvéře byl zasazen kámen s latinským nápisem D.O.M.F. Monumentum Clementine Josephi II. Jm. Aug. Statnit Deoque sacravit Pictus coetus aug: evnf. M. Lhotensis MDCCL XXXIII.

1910-11.

Reformovaná církev ustavila se r. 1787. K ní přihlásila se většina obyvatelstva. Prvním duchovním ev. ref. byl ve Lhotě Theofil Stettinius. Pocházel z Bedřichova Hradce v Prus. Slezsku. Bydlel s duchovním a.v. v jednom příbytku. Bohoslužbu konali reformovaní i augsburští v modlitebně. Strana ref. napřed od 8 – 10 hod., odpoledne od 1 – 2 hod. a po ní vždy starana aug.

Školní rok počal v pátek dne 16. září službami božími. Na počátku roku zapsáno 29 chlapců a 34. děvčata. Dohromady 63 žáci. Z nich evang. ref. 43, a.v. 16, katol. Vyznání 2.

Učitel bydlel v obecní chalupě u fary. Teď je tam farská zahrada. *** SNÍMEK 36 Roku 1788 nebo 1789 vystavěli si reformovaní svou vlastní faru. Na učitele a.v. Jana Fryčka stěžovala si strana reform., že s dítkami h.v. nepřátelsky jedná. Obě církve pak žádaly, aby úřadující učitel byl sesazen a na školu aby ustanoven byl učitel katolický.

Dne 1. března 1874 ustanoven učitelem ve Velké Lhotě Josef Kadlec.

Dne 19. prosince zaslal zdejší škole říšský a zemský poslanec pan František Staněk ze Želetavy 20 K. na pořízení knih do žákovské knihovny. Sčítání lidu provedeno ve Velké Lhotě a v Poldovce 6. ledna. Obyvatelů ve Velké Lhotě napočteno 249, v Poldovce 63. Pohlaví mužského 114, ženského 135. V Poldovce mužských 30, ženských 22. Dle náboženství bylo ve Velké Lhotě 169 osob evang. ref., 66 evang. augsburského vyznání a 14 římskokatolíků. Na Poldovce 48 ev. ref., 14 a.v. a 1 římskokatolík. Sčítacím komisařem byl správce školy Josef Lojka. Pan ministr kultu a vyučování jmenoval pana Aloise Ždímala, profesora zemské vyšší reálky V Telči, c.k. okresním dozorcem školním pro školní okres dačický.

58

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola ***

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 C.k. okresní školní rada. Čís. 1860.

SNÍMEK 37

Dačice, dne 8. listopadu 1911.

Účastenství školní mládeže na službách božích. Všem správám škol obecných a měšťanských v okrese.

Dne 7. června prohlédl školu c.k. okresní lékař dr. p. František Dlouhý. Dne 13. června byly volby do říšské rady. Ve Velké Lhotě hlasovali 64 voliči. Kandidát strany agrární pan František Staněk ze Želetavy obdržel 57 hlasů, kandidát strany sociálních demokratů pan Adolf Řehůřek z Jihlavy obdržel 7 hlasů. Při užších volbách do říšské rady dne 20. června konaných, obdržel pan Frant. Staněk ve Velké Lhotě 62 hlasy, Jan Jílek 1 hlas a jeden lístek byl prázdný.

Bylo sem sděleno, že školní mládež velmi nedbale povinným službám božím obcuje, poněvadž světští učitelé v této příčině nikterak nepodporují učitelů náboženství, usilujících o pravidelnou návštěvu, jakož i že v některých obcích, návštěva služeb božích také z té příčiny je špatna, že hospodáři neposílají vůbec do kostela žáků, kteří jsou u nich ve službě. Ukládá se správě školy, aby zpráva v uvedené příčině, podepsaná také učitelem náboženství byla sem, obratem a přímo c.k. okresnímu školdozorci podána. (Výnos c.k. zemské školní rady ze dne 31. října 1911 č. 22069). Předseda: Kiczka.

Dne 20. června zvolen předsedou místní školní rady Josef Kořínek, rolník č. 2, místopředsedou Josef Šeda, domkář č. 1. *** Dne 26. června očkoval desetileté žáky zástupce obvodního lékaře dr. Kubáta p. dr. Janda. Dne 5. července pochován ve Velké Lhotě bývalý správce školy zdejší Karel Dvořáček. Umřel v Jihlavě. Působil ve Velké Lhotě od 12. září 1898 do 1. listopadu 1908.

SNÍMEK 38 „Dětský den“ pořádán byl 2. prosince. Při slavnosti byl promluvou správce školy vyzdvižen patriotický význam toho dne. Bylo poukázáno na „Českou sekci zemského komitétu pro ochranu dítek a péči o mládež v Brně“, která sbírá peníze pro blaho dítěte po celé Moravě. Zmíněno též, že podnět vyšel od Jeho Veličenstva za příležitosti vladařského jubilea slaveného v roce 1908.

Školní rok ukončen službami božími v sobotu, dne 15. července.

Dítky přednesly vhodné básně a zpěvy. Z rodičů nedostavil se nikdo.

Na konci roku navštěvovalo školu 26 chlapců a 31. děvčat. Dohromady 57.

Se slavností spojena byla mimořádná sbírka. Žák Lojka Bohuslav dal 20 h, Lojková Helena 20 h, Procházková Milada 20 h, Lojková Marie č.18 – 20 h, Bodláková Blažena 6 h, Lojková Zdenka 20 h, Václavíková Julie 10 h, Václavíková Marta 10 h, Dušková Antonie 10 h, Hanzlíková Růžena 20 h, Bártová Růžena 20 h, Lojková Anna 20 h, Lojka Jan 20 h, Koláříková Antonie 10 h, Bodlák Frant. 10 h, Kovář František 10 h, Lojková Božena 12 h, Jelínek Josef 20 h, Šeda František 20 h.

V létě byla veliká vedra. Teploměr ukazoval až 30°. Žně o 14. dní nastaly dříve. Nepršelo. Sucho způsobilo, že otavy málo vyrostlo. Dne 23. srpna prudký vichr přihnal déšť s krupobitím. Kroupy způsobily škodu toliko na lnu. Obilí většinou bylo již odvezeno.

Úhrnem od žáků 3 K 28 h. Částku tuto doplnil správce školy 1 K 72 h na 5 Korun a zaslal do Brna.

***

***

Škol. rok 1911-12.

Jeho císařské a královské Apoštolské Veličenstvo ráčil Nejvyšším rozhodnutím ze dne 15. prosince 1911 nejmilostivěji jmenovati zemského presidenta ve vévodství Bukovinském, tajného radu Dr. Oktaviana svobodného pána Regnera z Bleylebenů místodržitelem markrabství Moravského.

Školní rok počal v sobotu dne 16. září službami božími. Na počátku roku zapsáno 24 žáci a 36 žákyň. O jmeninách J.V. císaře vyvěšen na školní budově prapor. Ministrem vyučování v novém Štürgkhově /???/ ministerstvě jmenován dr. Max. rytíř Hussarek-Heinlein. Opis.

Opis. Č. 5204.

Dačice, dne 10. března 1912.

Poděkování. Poněvadž jsem se schválením c.k. ministerstva vnitra do Kroměříže přeřazen byl a během tohoto měsíce na nové místo ustanovení se odebéřu, konám jen milou povinnost, když představenstvům některých obcí úředního okresu, důstojným farním úřadům, P.T. /???/ pánům členům c.k. okres. školní rady, místním školním radám všech školních obcí, řiditelstvím i správám škol obecných a měšťanských, okres. silničním a

„Velmi pilné“

59

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola kostelním konkurenčním výborům, představenstvům živnostenských společenstev a nemocenských pokladen, hospodář. spolkům, jakož i hospodářským a lesním správám velkostatků, v zemských deskách zanesených, za tak milou mi v činosti úřední mi poskytnutou podporu svůj srdečný dík tímto vysloviti s ujištěním, *** SNÍMEK 39 že vždy na milé obyvatelstvo úředního okresu vzpomínati budu. Prosím, by také mně přívětivá vzpomínka zachována byla. C.k. místodržitelský rada: Kiczka. Jeho Excellence pan c.k. ministr vnitra ráčil svěřiti správu c.k. okres. hejtmanství panu Dr. Viktoru rytíři Frölichovi z Frölichsthálů. 15./6. 1912. A. Ždímal

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Lojka Jan 20 h, Lojka Bohuslav 20 h, Kovář Fr. 10 h, Molín Leopold 6 h, Šeda Josef 10 h, Bodlák Fr. 12 h, Kolářík K. 10 h, - Plachá Božena 10 h, Čudlá Božena 10 h, Molínová R. 4 h, Molínová Fr. 4 h, Čudlá Blažena 10 h, Molínová Božena 4 h, Procházková Milada 20 h, Závodská Marie 10 h, Lojková Helena 20 h, Václavíková Marta 10 h, Lojková Marie 20 h, Tomíšková Anastázie 8 h, Lojková Anna 10 h, Lojková M. (20) 10 h., Václavíková Julie 10 h, Hanzlíková R. 40 h, Dušková Antonie 14 h, Čudlá Amále 10 h, Voralová Bož. 20 h, Molínová Marta 4 h, Bodláková Blažena 10 h, Koláříková Antonie 10 h, Tomíšková Emilie 10 h, Šedová M. 10 h. Lojková Bož. žákyně školy měšť. 10 h, Lojková Zdenka 10 h. *** SNÍMEK 40 Zemský sněm přijal v sezení dne 23. prosince zrušení školní platu. Přijata také osnova o 35leté službě učitelské. Učitelstvu přiřknut druhotní přídavek. Toho dne byl sněm uzavřen. Dne 27. března konána volba obecního výboru. V 1. sboru zvoleni: Josef Hes č. 15, Josef Plachý č. 9, Frant. Jelínek č. 11. Náhradníky: Šeda Josef č. 1 a Ambrož Josef.

Dne 15. června 1912 visitoval zdejší školu c.k. okres. inspektor p. A. Ždímal.

Ve 2. sboru zvoleni: Josef Kořínek č. 2, Jan Lojka č. 18 a Závodský Josef. Náhradníky: Jan Hes a Jan Tomíšek.

Dne 2. července prohlédl školu c.k. okresní lékař dr. Fr. Dlouhý.

Ve 3. sboru zvoleni: Jan Voral č. 14, Josef Doupník č. 19, Vilém Lojka č. 7. Náhradníky: Josef Čudlý a Pavel Antoň.

Školní rok ukončen v neděli dne 15. července. Na konci roku navštěvovali zdejší školu 24 žáci a 36 děvčat. Dohromady 60.

Dne 4. dubna zvolen starostou obce Jan Lojka, rolník č. 18. Prvním radním Jan Voral, rolník č. 14, druhým radním Vilém Lojka, rolník č. 7.

Dne 18. srpna v den (jmen) narozenin J. V. císaře Fr. Josefa I vyvěšen na školní budově prapor.

Dne 4. června přesvědčil se c.k. okres. lékař dr. Frant. Dlouhý, že dosud není škola opatřena pitnou vodou.

Dne 22. srpna očkoval 10leté žáky zdejší školy obvod. lékař dr. Zeman ze Studené.

Dne 8. června konána volba poslance do zemského sněmu ve všeobecné třídě voličské.

***

***

1912-13.

Ve Velké Lhotě volilo 56 voličů. Kand. agrární Votava obdržel 25 hlasů, říšský poslanec soc. demok. Frant. Svoboda 29 hlasů. Dva lístky odevzdány prázdné.

Školní rok počal dne 16. září v pondělí. Počátkem škol. roku zapsáni 24 žáci a 33 žákyně.

Poněvadž mnoho žáků onemocnělo spalničkami, přerušil dne 9. června na týden vyučování obvodní lékař p. dr. Stanislav Hromada.

Dne 4. října v den jmenin J. V. císaře a krále vyvěšen na škol. budově prapor. Druhý dětský den pořádán byl 2. prosince. Při slavnosti promluvil správce školy o patriotickém významu toho dne. Žákyní přednesen životopis J. V. císaře. Pak přečetl správce školy pohádku „Sirotek v Radhošti“. Na konec zazpívána hymna. Se slavností spojena byla opět mimořádná sbírka. Žák Hes Josef dal 20 h, Kouba Ferdinand 10 h, Šeda Rudolf 10 h, Čudlý Jaroslav 10 h, Jelínek Jan 10 h, Jelínek Karel 4 h, Závodský Josef 8 h, Šeda Karel 10 h,

Dne 15. června byla užší volba ve všeobecné třídě voličské. Říšský poslanec Frant. Svoboda obdržel ve Velké Lhotě 54 hlasy. Jeden lístek odevzdán prázdný. Dne 17. června konána volba do zemského sněmu ve venkovských obcích. Kand. strany agrární p. Frant. Chalupa, rolník z Radkovic, obdržel ve Velké Lhotě 24 hlasy.

60



Ve všeobecné kurii na Moravě zvolen za Dačice, Znojmo, Mor. Budějovice a t. d. poslancem Frant. Svoboda. Obdržel 10.696 hlasů. Kler. Adámek 9901.

Na konec zpívána hymna.

Dne 14. června konána v Telči okres. konference učitelská. Odborníkem do c.k. okres. škol. rady zvolen pan Jan Štelzig, nadučitel v Horní Slatině.

Helena Lojková dala 20 h, Čudlá Blažena 10 h, Procházková Milada 20 h, Bodláková B. 10 h, Voralová B. 10 h, Voralová M. 10 h, Václavíková V. 12 h, Václavíková Marta 14 h, Čudlá Z. 10 h, Kouba Ferd. 4 h, Lojka Karel 10 h, Hynková M. 10 h, Závodská Marie 6 h, Závodský Jos. 6 h, Bártová Růž. 20 h, Lojková M. z č. 18 – 20 h, Hanzlíková M. 50 h, Čudlá B. 10 h, Plachá Božena 10 h, Jelínek Karel 6 h, Lojková Anna 10 h, Čudlá B. 10 h, Šeda František 10 h, Lojková M. 10 h, Josef Hes 10 h, Karel Plachý 10 h, Rudolf Šeda 10 h, Antoň Fr. 10 h, Šeda Karel 10 h, Jelínek Jan 8 h, Bodlák Fr. 10 h, Kolářík Karel 10 h.

1./7. ´13. Ždímal *** SNÍMEK 41

Se slavností spojena byla mimořádná sbírka ve prospěch České zemské komise pro ochranu dítek a péči o mládež v markrabství Moravském. Vybráno 3 K 86 h.

Dne 2. prosince zařízen do školy vodovod. Postavil jej p. Kaštánek z Hor. Dubenek. Zařízení stálo 400 K. Pan ministr kultu a vyučování jmenoval pro příští šestileté funkční období professora při státní reálce Telči, Aloise Ždímala, okresním školdozorcem pro český školní okres dačický.

Dne 1. července visitoval zdejší školu c.k. okresní školdozorce pan Alois Ždímal. *** Školní rok ukončen službami božími v úterý dne 15. července. SNÍMEK 42 Dne 15. července o jedenácté hodině v noci vypukl v obci požár. Vyhořel statek č. 7 patřící Vilému Lojkovi. Přítomné hasičské sbory z Radlic, Řečice a Heřmanče. Uzavření školy za příčinou epidemie osypek uhrazeno vyučováním ve dnech 16., 18. a 19. července. Na konci škol. roku navštěvovali školu 22 žáci a 31 žákyně, dohromady 53. Školní rok 1913-14. Školní rok počal dne 16. září službami božími. Na počátku škol. roku zapsáni 22 žáci a 35 žákyň. Dohromady 57. Z nich bylo evang. ref. 33, evang. a.v. 22, římskokatol. 2. Dne 24. září vyhořel statek pana Josefa Kořínka t.č. předsedy místí školní rady. Též veškeré zásoby obilí a píce shořely. Dne 3. října upozornil správce školy na jmeniny J. V. císaře. Vzpomenul událostí z jeho života. Na konec zapěna rak. nár. hymna. Dne 4. října vyvěšen na školní budově prapor. Třetí dětský den pořádán na zdejší škole dne 2. prosince. Před slavností zazpívali žáci píseň „Bože vyslyš prosby vroucí“. Pak promluvil správce školy o patriotickém významu toho dne.

C.k. mor. zemská školní rada potvrdila výnosem ze dne 30. prosince 1913, čís. 37.883, na základě § 24 zákona ze dne 27. listopadu 1905, z. z. č. 4 /nečitelná zkratka/ 1906, jmenování, pokud se týče volby následujících osobností za členy české okresní školní rady Dačické na nejbližší funkční období a sice /nečitelná zkratka/: vdp. Jana Karáska, arcikněze a děkana v Nové Říši, jako zástupce církve římsko-katolické, dp. Oskara Opočenského, evang. faráře h.v. ve Velké Lhotě, jako zástupce církve evagelické h.v., dp. Jana Václavíka, evang. faráře a.v. ve Velké Lhotě, jako zástupce církve evangelicé a.v. p. Karla Kamenáře, ředitele měšťanských škol v Dačicích a p. Jana Štelziga, nadučitele v Horní Slatině, jako odborníky úřadu učitelského, p. Františka Staňka, velkostatkáře a říš. a zem. poslance v Želetavě, p. Josefa Příhodu, majitele realit a starostu města Dačic, p. Antonína Voříška, c.k. notáře v Telči a p. Josefa Mrvku, rolníka a starostu v Malé Myslové, jako zástupce škol. obcí. Zároveň brala na vědomí, že ředitel státní reálky v Telči p. Karel Maška vstupuje co třetí odborník úřadu učitelského do okresní školní rady. 29./5. ´14. Ždímal *** Dne 29. května visitoval zdejší školu c.k. okresní školní inspektor pan Alois Ždímal. C.k. okresní školní rada nařizuje za účelem jednotnosti na základě § 89. Řádu škol. a vyuč., aby školní zprávy na školách obecných vydávány byly v tyto dny: I. dne 30. listopadu, nebo padne-li ten den na neděli, v sobotu před tím, II. v sobotu před 16. únorem,

***

III. 30. resp. 29. dubna,

61

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola IV. 15. července.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Od c.k. okres. hejtmanství došlo dne 30. listopadu 10 železných křížů a 10 pohlednic se žádostí, by správa školy prodej sprostředkovala. Kříže počítány po 30 h, pohlednice po 20 h.

Dne 22. června očkoval žáky obvodní lékař pan Stanislav Hromada ze Studené. Dne 2. prosince odjel z obce 1 povoz vojenské přípřeže. Koně dali: Jan Lojka č. 18 t.č. starosta a Josef Kolářík rol. č. 3. Obec Brandlín obstarala vozku a vůz. Neslýchaný zločin byl spáchán dne 28. června v Sarajevě na následníku trůnu, Jeho cís. a král. Výsosti arcivévodovi Františku z Este a jeho choti kněžně z Hohenbergu. Byliť oba úkladně zavražděni. Smuteční služby Boží konány ve středu dne 8. července. V den smutečních služeb božích nebylo vyučování. Školní rok byl ukončen dne 15. července službami Božími. Na konci roku navštěvovali školu 22. žáci a 30 děvčat, dohromady 52. *** SNÍMEK 43 Dne 28. července vypověděla naše říše válku Srbsku. Rusko počalo válku proti Německu a naší říši. Německo vypovědělo válku Francii, Anglie Německu. Černá Hora bojuje se Srbskem. Japonsko též vystoupilo válečně proti Německé říši.

Památný den 2. prosince oslaven ve škole. Správce školy vyložil dítkám, jak za dlouholeté vlády J. V. říše zmohutněla. Zmínil se o těžkých nynějších dobách války a promluvil o patriotickém významu dne. Hymnou byla slavnost ukončena. Na školní budově vyvěšen prapor. Se slavností spojena byla mimořádná sbírka ve prospěch České zemské komise pro ochranu dítek a péči o mládež v markrabství Moravském. Vybráno 2 K 30 h. Žák Lojka Josef dal 10 h, Lojka Karel 10 h, Závodský Josef 6 h, Voralová Marie 20 h, Václavíková Věra 10 h, Voralová Božena 20 h, Plachá Božena 12 h, Procházková Milada 20 h, Munduchová A. 4 h, Jelínek Karel 10 h, Václavíková Marta 10 h, Lojková Helena 20 h, Lojková Anna 20 h, Lojkova Marie ml. 20 h, Růžena Hanzlíková 20 h, Tomíšková A. 10 h, Kolářík Josef 10 h. *** SNÍMEK 44

Dne 3. září prohlížela komisse od c.k. okres. hejtmanství do školy zařízený vodovod. Akce na prospěch vojínů v poli. Opis. Čís. 1456. C.k. okresní školní rada.

Při vyučování ženským ručním pracím a v hodinách tělocviku vyhotoveno 1258 papírových podešví a odesláno úřadu pro válečnou péči c. a k. ministerstva války ve Vídni.

Dačice, dne 13. září 1914. Správám škol obecných.

K čís. 3741/ m.k.v. ex 1914. Opis.

Zemský výbor požádal přípisem ze dne 22. srpna 1914, č. 59.796 c.k. zemskou školní radu, aby vzhledem ku mimořádným poměrům nynějším sprostila žactvo obecných a měšťanských škol českých na Moravě povinnosti návštěvy školy po čas, kdy potrvá sklizeň zemáků a řepy.

Poučení.

Škol. rok 1914-15. Školní rok započal dne 16. září službami Božími. Na počátku škol. roku zapsáno 26 chlapců a 33 děvčata, dohromady 59. *** Žáci zdejší školy sebrali 1 kg 80 dkg ostružinových listí na přípravu thé pro vojsko. Správa školy objednala 8 válečných kokard.

Neděle a měsíce již stojí naši bratři v poli a bojují za vlast. Nepřátelům jistě se nepodaří, aby na bojišti zvítězili nad našimi udatnými, smrtí zhrdajícími vojíny. Nyní však pokoušejí se vyhladověti nás, chtějíce nám zameziti dovoz ze zemí, jež nám nejsou nepřátelské. Také tento pokus se ztroskotá. Máme dosti potravin ve vlastní zemi, abychom vydrželi až do nejbližších žní, jestliže jen hospodárně a šetrně budeme zacházeti. Po té stránce můžete pak i Vy k tomu přispěti, aby náš velký zápas vítězně byl ukončen. Jest Vaší povinností, abyste ničím, co je k jídlu, nepohazovali a s potravinami i s dřívím a uhlím šetrně zacházeli. Tím netoliko osvědčíte svou lásku k vlasti, nýbrž přispějete také svým rodičům v této těžké době. Hospodárně a šetrně tudíž zacházejte s chlebem, který nám nebe dává. Budete-li daru božímu náležitou úctu prokazovati, nikdy nebude se Vám chleba vezdejšího nedostávati a nebudete hladu trpěti. Nezahazujte chleba, není-li už čerstvý. Nekrájejte více chleba, než můžete snísti. Pamatujte na vojíny v poli, kteří by často byli šťastni, kdyby měli chléb, jehož Vy si snad nevážíte. *** Šetřte také bramborů! Nutno vařiti je ve slupce a teprve potom loupati. Kdo je tedy napřed oškrabe a potom vaří, plýtvá. Odpadky kuchyňské nebuďte zahazovány! Zbytků masa, zeleniny a bramborů buď užíváno na krmení drůbeže!

62



Nebo je dejte venkovským hospodářům, kteří jimi mohou vepřový dobytek krmiti.

Dne 23. června visitoval zdejší školu c.k. okresní školdozorce pan A. Ždímal.

Dítky, buďte šetrny! Tím prospějete vlasti i rodičům! Za příčinou dobytí Lvova bylo v sobotu dne 26. června prázdno. Školní budova ozdobena byla prapory. Jména žáků

Duben K

Jména žáků

Duben

h

K

Poznámka Školní rok ukončen 15. července. Na konci roku bylo na zdejší škole zapsaných 25 žáků a 29 žákyň.

h

1.)

Ferdinand Kouba

10 Marie Voralová

10

V dubnu vybráno 2 K 64 h.

2.)

Frant. Bodlák

10 Anast. Munduchová

4

V květnu vybráno 1 K 20 h.

3.)

Frant. Havlík

8

Helena Lojková

20

V květnu odvedeni byli: Josef Čudlý, Karel Kolman, Jan Kříž.

4.)

Jaroslav Havlík

6

Růž. Hanzlíková

20

Patnáctého června stavili se ku přehlídce osmnáctiletí. Odvedeni: Václav Procházka, Josef Šeda, Jiří Václavík, Frant. Kolářík.

5.)

Karel Jelínek

6

Emilie Hanzlíková

20

6.)

Josef Šeda

20 Milada Procházková

20

Dne 1. srpna byli u přehlídky od 42 do 50 let. Odvedeni: Josef Lojka, správce školy, Václav Procházka č. 28, Josef Šeda č. 1, Josef Kolář č. 26, Pavel Lahodný, Josef Závodský z Poldovky a Petr Čech.

7.)

Karel Kolářík

10 Marie Lojková

0

8.)

Jan Jelínek

10 Božena Plachá

10

9.)

Josef Lojka

10 Růž. Koláříková

10

10.) Adolf Kolář

10 Růž. Bártová

10

11.) Božena Voralová

10 Věra Václavíková

10

Peněžité sbírky mezi žactvem ve prospěch fondu dámského pomocného spolku Červeného kříže pro Moravu. Dne 21. dubna konána ve Velké Lhotě vlastenecká válečná sbírka kovů. Bylo sebráno 2 kg válečného kovu. Dne 8. června očkoval ve škole žáky i dospělé dr. Jakubec, obvodní lékař z Telče. ***

Z Velké Lhoty a Poldovky jsou ve válečném poli: Vilém Antoň, Frant. Molín, Josef Doupník, Matěj Doupník, Frant. Bodlák, Jan Václavík, Jan Tomíšek, Richard Tomíšek, Jan Dušek, Pavel Antoň, Frant. Antoň, Josef Menšík, Frant. Kořínek, Josef Kolářík, Josef Plachý, Josef Novák, Frant. Jelínek, Jan Ambrož, Frant. Ambrož, Josef Macků, Frant. Macků, Vilém Macků, Jan Voral, Josef Procházka, Karel Doupník, Petr Hynek, Frant. Makovička, Josef Tvrz, Jan Hes, Jan Štěrba, Petr Čech.

*** Školní rok 1915-16. Školní rok zahájen ve čtvrtek, dne 16. září. Zapsáno na zdejší škole 30 chlapců a 29 děvčat. Dohromady 59. Dne 7. května 1915 padl u Brzostek Josef Podbraný, podruh ve Velké Lhotě. Zajati jsou: Frant. Molín, Josef Menšík a Josef Macků. Také Petr Čech zajat. Dne 26. září bylo společné vojenské cvičení. Dne 29. září a 2. října sbírali žáci po vsi odpadky vlněné a kaučuk. Sebráno 30 kg vlny a 1 kg kaučuku. Dne 4. října, v den jmenin J. V. císaře a krále Frant. Josefa I., byla škola ozdobena praporem. Žáci shromáždili se ve třídě, kde jim správce školy pověděl o patriotickém významu dne. Na konec zpívána rakouská národní hymna. Žáci byli poděleni pamětními listy.

SNÍMEK 45 Italie vypověděla dne 23. května t.r. Rakousko-Uhersku válku. Nespokojila se s nabídkami rakousko-uherkskými, jež nabízely jí odstoupení jižní části Tyrol a Přímoří.

Dne 1. listopadu 1915 pořádal Spoř. a zálož. spolek ve Velké Lhotě veřejnou schůzi. Ve schůzi přednášel o třetí válečné půjčce správce školy Josef Lojka. Dne 5. listopadu vybráno pro vdovský a sirotčí fond veškeré ozbrojené moci 94 h.

23./6. 1915. Ždímal.

63



Žák Dušek Ladislav dal 4 h, Josef Lojka 10 h, Karel Chalupský 2 h, Frant. Podbraný 4 h, Karel Jelínek 10 h, Marie Jelínková 4 h, Ladislav Lojka 10 h, Božena Čudlá 10 h, M. Závodská 10 h, Marie Lojková 10 h, Anna Lojková 10 h, F. Třeček 10 h, Karel Kolářík 10 h.

Obdenní vyučování zavedeno - správce školy nastoupil vojenskou službu 21. led. - výnosem c.k. okres. školní rady ze dne 15. ledna 1916 č. 86. Zatímně svěřena správa školy Janu Ježkovi, učiteli v Šachu. Týž počal zde vyučovat a převzal správu školy dne 24. ledna. Příslušný protokol sepsán a uložen.

Dne 13. listopadu konána sbírka ve prospěch fondu na opatřování prothes. Vybráno 77 h.

Pravidelné (každodenní) vyučování zavedeno ode dne 16./ 3. 16. Zatímní správkyní školy ustanovena Jana Holbová, výpomoc. učitelka v Budči, výnos. c.k. okr. šk. rady v Dačicích ze dne 11./ 3. 16 č. 359. Táž začla zde vyučovati a převzala správu školy 17./ 3. 16. Protokol o převzetí správy šk. sepsán. - Prodáno v dubnu 1916 odznaků 5 á 2 K. a 20 á 50 h. (za 20 K.).

Žák Josef Lojka dal 6 h, Lojka Ladislav 10 h, Václavík Pavel 2 h, Lojka Karel 10 h, Tomíšek Jaroslav 2 h, Rudolf Šeda 1 h, *** SNÍMEK 46 Zdenka Čudlá 10 h, Marie Voralová 4 h, Bohumila Hanzlíková 10 h, Věra Václavíková 4 h, Růžena Molínová 6 h, Božena Voralová 6 h, Božena Molínová 6 h.

Od 1./ 5. 16 do 7./ 5. 16 byl týden Červeného kříže. 1./ 5. 16 rozneseny ve Vel. Lhotě a v Poldovce listy s poučením a přihláškou za člena k Červ. kříži. Členský příspěvek zaslali starosta obce (Vel. Lhota s Pold.) Jan Lojka a zatím. správk. školy Jana Holbová. 1./ 5. 16 a 6./ 5. 16 bylo prázdno. V sobotu 6./ 5. vykonala z. správk. šk. sbírku pro Červený kříž v obnosu 59 K. 40 h. V pondělí 8./ 5. 16 byla přednáška o IV. váleč. půjčce, kterou měl důst. p.f. J. Václavík.

Dne 24. listopadu konána sbírka pro Červený kříž. Vybráno 42 h. Žák Lojka Ladislav dal 6 h, Václavík Pavel 2 h, Kolářík K 10 h, Bodlák Fr. 4 h, Jelínek Jan 1 h, Šeda K 1 h, Závodský Josef 2 h, Čudlý Jaroslav 2 h, Havlík Jar. 1 h, Šeda Rudolf 1 h, Čudlá Božena 10 h, Voralová Marie 2 h.

V úterý 9./ 5. 16 očkoval žáky i malé děti p. dr. Jindřich Hoffer z Počátek. 31./ 5. 1916. p. Ždímal.

Dne 11. listopadu zasláno úřadu pro válečnou péči 1 kg 500 g ostružinového listí. 31./ 5. 16 visitoval zdejší školu p. c.k. okres. inspektor p. prof. Alois Ždímal. Dne 2. prosince 1915 na paměť 67. výročí nastoupení vlády Jeho Veličenstva císaře byl pořádán „Dětský den“ ve prospěch sirotků po padlých vojínech a dětí válkou jinak postížených. Správce školy promluvil k žákům o patriotickém významu dne. Ku sbírce přispěli: Václavíková Věra 12 h, Čudlá Božena 10 h, Voralová Marie 6 h, Jelínek Karel 2 h, Lojka Josef 10 h, Třeček František 2 h, Bártová R. 10 h, Václavíková Marta 12 h, Lojková Marie 20 h, Šeda Josef 14 h, Procházková Milada 20 h, Lojka Ladislav 10 h, Hanzlíková Bohumila 10 h, Bodláková Blažena 10 h, Hanzlíková Růžena 12 h. Dne 15. prosince nastoupil vojenskou službu Jan Molín nar. 1873. Ve prospěch fondu na zaopatření prothes vybrány 52 h. Žákyně Čudlá Blažena dala 10 h, *** Procházková Milada 10 h, Josef Lojka 10 h, Bodlák Fr. 1 h, Jelínek Jan 1 h, Kolářík Karel 2 h, Šeda Karel 10 h, Havlík Jaroslav 2 h, Třeček Frant. 2 h, Lojka Ladislav 4 h.

*** SNÍMEK 47 14./ 6. 16 zasláno cínu a olova ½ kg c. a k. ministerstvu války, Vídeň V. M. 3. 14./ 6. 16 zasl. sbírka na Červ. kříž v obn. 1 K 30 h Spolku Č. kř. Ve Vídni, M. 1 20./ 6. 16 zasl. vlny a kaučuku 15 kg 70 g c. a k. ministerstvu voj. Vídeň IX. B. 24./ 6. - // - sbírka pro „Vdov a sirotků fond“ v obn. 1 K 90 h do Vídně 7./ 7. 16 - // - 70 h - // 7./ 7. 16 - // - Červ. kříž - // - 1 K. - // 7./ 7. 16 - // - na prothesy - // - 3 K 14 h - // - Brna 18./ 5. 16 - // - such. jahodníkového listí 5 kg 300 g ústavu pro váleč. péči. Víd. IX.

Dne 17. ledna 1916 narukovali: Josef Závodský z Poldovky a Josef Kolář z Velké Lhoty.

24./ 5. 16 - // - poštov. známek pro c. k. okr. školdozorci v Telči, 17. 200)

Dne 21. nastoupili vojenskou službu: Josef Lojka, správce školy, Václav Procházka, hostinský, Josef Šeda a Pavel Lahodný.

Den 2. května, památný den vítězství u Gorlice, význam jeho objasněn v dějepisné hodině v květnu 1916.

64

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Opis poděkování za vlasteneckou váleč. sbírku kovů Č. 4.049 m.k.v. - ze 16./ 12. 1915.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Ještě jedenkráte děkujeme Vám, též jménem junáků zároveň, kteří budou z výtěžků Vaší sbírky zaopatřeni, když vrátí se jednou z války zraněni a ku práci nezpůsobilí. Chovejte se řádně, dítky, pilně se učte a milujte vroucně panovnický rod a domovinu, aby se splnily radostné naděje,

Č. 15.000 (363) m.v. - z 25./ 11. 1915. Č. 2.986/ Fr. - z.šk.r. - z 3./ 11. 1916.

***

Učitelstvu. K znamenitému výsledku vlastenecké válečné sbírky kovů přispělo učitelstvo nejúčinněji. Jemu budiž dík za to, že mládež našich škol sbíráním pověřená správně pochopila účel a význam vykázaného úkolu a že splnila jej s horlivostí a oddaností, jež dospělému pokolení válečného roku až na konec života zůstane v paměti. Rakouský a uherský učitel osvědčil se důstojným a rovnocenným druhem v povolání pruského učitele, jemuž slovo často uváděné v prvé řadě připisuje vítězství u Met a Sedanu. Českým učitelům náleží vroucí dík nás všech. Vděk obyvatelstva, jež v nich kdykoliv nalezne ochotné organizátory podniků veřejnému blahobytu zasvěcených, vděk armády, jež činností učitelstva značně zvětšila svou zásobu válečného materiálu, vděk invalidů, kteří druhdy nezapomenou mužů, již položili základní *** kámen k jejich zaopatření, vděk vlasti za tak skvěle osvědčenou výchovu mládeže ku pravému pohotovému vlastenectví. Skláníme se před obrovským výkonem učitelstva našeho a ujišťujeme je, že vděčnost nás všech sdělá mu nepomíjející pomník ve slavínu /???/ této války.

SNÍMEK 48 jež ve Vás klademe. Georgi, G. a J. m.p. c.k. ministr zem. obrany Krobatin, F.Z.M. m.p. c.k. ministr vojenství Škol. rok 1915/ 16 ukončen 15./ 7. 16 službami božími. Měsíční sbírky mezi žáky v škol. roce 1915-16 činily: Na Čer. kříž 3.92 K. - // - prothese 5.01 - // - // - vdov. a sirot. fond 3.33 - // -

Georgi, G. a J. m.p.

Celkem 12.26 K

c.k. ministr zem. obrany V týdnu „Čer. kříže“ vybráno 59.40 K, Krobatin, F.Z.M. m.p.

na Pátý dětský den /???/ 1.60 K.

c. a k. ministr vojenství Obdenní vyučování Opis

Výpomocná učitelka Jana Holbová ustanovena od 16. září 1916 v Mrakotíně – výnos z 6. září 1916 č. 891.

poděkování za vlasteneckou váleč. sbírku kovů

Pro nedostatek učitelských sil zavedla c.k. ok. šk. rada obdenní vyučování v Šachu a ve Lhotě - výnos z 6. září 1916 č. 895. Zatímně správa školy i vyučování svěřeno Janu Ježkovi, učiteli v Šachu. Po zahájení škol. roku služ. božími začal zde vyučovat 19. září.

Milé dítky! Přicházíme dnes, abychom Vám vzdali srdečný dík! Vyhověli jste naší prosbě o přispění při sbírce kovů k válečným účelům způsobem tak bezpříkladným, že jsme byli všichni hluboce pohnuti. Vaší oddaností, Vaším smyslem pro povinnost, když jste splnily převzaté úkoly, především však byli jsme pohnuti projevenou tím láskou k naší krásné a proslavené vlasti. Vy jste v těchto těžkých, obětí plných dnech naší velkou útěchou, naší nejmilejší nadějí. Na Vás hledíme v této době, kdy Vaši otcové a bratři v poli stojí proti vnějšímu nepříteli, jako na květy stromu vlasti a majíc na zřeteli, jak jste se v mezích Vašich slabých sil radostně daly do služeb veřejných, očekáváme, že tyto květy někdy dozrají v plod podivuhodný.

*** Školní rok 1916 – 17. Školní rok zahájen v sobotu 16. září službami božími.

65

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Počet škol. dětí ev. reform. 21 chl. 11 děv. = 32 ž.,

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Druh

Oseto v ha

ev. aug. 7 - // - 13 - // - = 20 ž.,

Průměr ha

ř. kat. 1 - // - 2 - // - = 3 ž.

pro Celkový vý- Sláma v g Obilnímu ús- Slámy do- Poznám. nos v kg tavu dodáno v dáno v g kg

Celkem zapsáno 29 chl. 26 děv. - 55 ž.

Žito, ozim. 44,17

529

23371

441,7

Nově nastoupilo 5 chl. 2 děv. = 7 dětí.

- // - jarní 4,56

518

2366

45,6

Pšenice, oz.

5,13

484

2483

30,76

- // - jar.

5,1

459

2345

30,6

Ječmen

4,21

424

1788

16,84

Oves

43,67

800

34936

218,35

V obětní dny sebráno ve prospěch vdov a sirotčího fondu, péče pro tuberkulosní vojíny a invalidy 12.70 K. Ve Lhotě sbíral na sběrací arch. Ferdinand Kouba a Karel Jelínek, na Poldovce M. Hynková. Za odznaky utrženo 6 K. Šestý Dětský den. Sbírka ve škole provedena 6. pros., a vynesla 1.46 K, mimoškolní 24.40 K. Celkem se sešlo 25.86 K. Dne 21. listopadu v 9 hod. večer zesnul tiše v Pánu Jeho Veličenstvo císař František Josef I. Zvony obou kostelů i černé prapory hned druhého dne zvěstovaly tuto truchlivou zvěst všem obyvatelům. Smuteční služby boží konány 26. listopadu. Pro žáky uspořádána smuteční slavnost 5. prosince. Učitel ve svém proslovu objasnil dětem vše, nač poukázáno ve výnosu ze dne 29. listop. 1916 č. 1159. Povzbuzením citů vděčnosti k zesnulému panovníku, lásky pak a oddanosti k panovnickému domu slavnost skončena.

Brambory 24,07

189800

Jetel

33,53

1000

33500

Luční seno

60,38

1000

60380

1378

13922 249300

***

***

SNÍMEK 49

Při bramborách čítáno, dle výnosu c.k. hejtmanství ze dne 20./ 9. 1916 č. 19.835 na seschnutí a hlínu 6%, na jídlo pro osobu 50 – 80 dkg denně, na krmení 1/5 celkové úrody, na osázení ha 17 – 25 g. Pro Lhotu čítali občané denně 80 dkg na osobu, 25 g na osázení ha.

Hospodářský přehled r. 1916. Dle slámy udála se letošní úroda velice pěkná, avšak příčinou děštův a zimy v čas květu a pak objevením se rzí na chlebovinách tyto velmi málo sypaly. Po nařízeném výmlatu za příčinou odhadu úrody v r. 1916 vzato za průměr pro ha:

Hrubý výnos bramborů... 189.800 kg 6% na seschnutí a hlínu... 11.388 kg na jídlo... 71.832 - // -

žita 5 g zrna, 10 g slámy,

- // - krmení... 37.960 - // -

pšenice 4 ½ g - // - , 6 g - // - ,

- // - sadbu... 60.175 - // -

ječmene 4 g - // - , 4 g - // - , ovsa 8 g - // - , 5 g - // - .

Maximalní ceny obilí zně v r. 1916.

Sena odhadnu pro ha 10 g, jetele rovněž tolik. Vzat menší průměr, zato čítána každému celá plocha jetelem osetá, tedy na zkrmení za zelena, nebylo žádné srážky /???/.

Pšenice do 15. pros. 38 K, po 15. pros. 35 K.

Po osobním přiznání každého hospodáře vyšel následující přehled. (Pozemky na Poldovce jsou započteny.)

Žita - // - 31 - // - 29 - // - . Ječmene - // - 36 - // - 33 - // - . Ovsa - // - 30 - // - 28 - // - . Bramborů do - // - 9 K, Řepa vožena do Dačic na dráhu nejprv po 8 K, později až za 13 K za g. Pátá válečná půjčka vyložena k upisování 20 list. Obci Lhotě s Poldovkou uloženo upsati 8.000 K. Starosta uvědomiv občany o půjčce, svolal je ke schůzi na den 27. list. Hned při schůzi ohlášeno přítomným, že upíší

66

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola 4.000 K. Zbytek rozvržen mezi zámožnější občany a uloženo jim, aby při druhé schůzi ohlásili své rozhodnutí. Až na dva upsali všickni uloženou část, ba někteří i přepsali. Celkem upsáno na 5. půjčku od občanů ze Lhoty a s Poldovky /???nečitelná částka???/, na 1. až 4. půjčku 11.900 K. Učitel, oba pp. fařáři i starosta vyvinuli značnou agitaci. ***

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Školní rok 1917–18. Ježto správce školy, Josef Lojka, propuštěn byl od vojska zproštěn byl c.k. okesní školní radou koncem měsíce srpna uč. Machatý z Řečice povinnosti vyučovati a vésti správu školy ve Velké Lhotě. Školní rok zahájen v neděli 16. září službami božími.

SNÍMEK 50

Počet škol. dětí ev. ref. 25 chlapců 11 děvčat = 36 ž. ev. a.v. 10 - // - 9 - // - = 19 ž.

Ve dnech 26. ún. - 2. března 1917 vykonána v obci rekvisice za vojenské asistence. Předsedou ustanoven J. Kynčl, spr. školy v Brandlíně, znalce V. Konhöfr z Lipnice. Vynesla žita 530 kg, ovsa 3260 kg, pšen. 50 kg, ječ. 89 kg, bramb. 5940 kg. Na ha čítáno 200 kg obilí jako osiva, pro koně ponechán 1 kg ovsa denně. Nařízením úřadu pro lid. výživu z 18./ 3. 1917 č. I. 476/ 269 sníženo osevní množství o 10%, na koně pak čítáno jen ½ kg ovsa denně. Tím získáno 1690 kg ovsa, 98 kg ječmene, 40 kg směsky. Poněvadž pak dle téhož nařízení zeměděl. odejmuty veškeré zásoby na dobu od 1. července do 15. srpna, a počet těžko pracujících snížen na 1/3 všech osob v domácnosti, uloženo obci odvésti ještě 1116 kg žita. Snížením dávky pro prasata uloženo odvésti 1200 kg bramborů. Poněvadž dne 14. května „narukoval“ zat. správce školy zdejší p. J. Ježek stanoven jeho nástupcem výn. c.k. okr. školní rady č. 458. z 8.V. uč. Machatý z Řečice. Vyučováno obdenně.

ř.k. - 1 - // - = 1 ž. Celkem zapsáno 35 chl. 21 děvčat = 56 ž. Nově nastoupilo: 8 chlapců, 3 děvčata = 11 dětí. Dne 26. září 17 odebrány s obou věží větší zvony k vál. účelům. Ve sbírkových dnech 14., 15. a 16. října sebráno ve prospěch c.k. fondu pro vdovy a sirotky: a) mimo školu 12 K 50 h b) mezi školní mládeží 3 K 30 h c) Za odznaky, květiny a pohlednice 4 K 20 h.

Počet žáků na konci školního roku

hochů

děvčat

Odd. I.

10

2

Odd. II.

9

11

Odd III.

8

8

27

21

Jader ovoce peck. sebráno 2.5 kg, listí ostružníku 2 kg, plevelového semene lebedy 20 kg. Dne 3. listopadu oslaveno ve škole osvobození města Gorice, jakož i jmeniny J. V. císaře Karla I. Nebylo toho dne vyučováno. *** Celkem 48 dítek

Na „Kapesníkový den“ sebráno 7 Kor. 50 hal.

SNÍMEK 51 Ve dnech 19. až 27. listopadu vykonána v obci rekvisice za vojenské asistence. Předsedou byl R. Falt, továrník z Dačic, znalcem V. Konhefr z Lipnice.

Školní rok ukončen bohoslužbou 15. července 1917. O slavnosti „Dětského dne“ dne 3. prosince vybráno 4 K 56 h. Mimoškolní sbírka vynesla 22.6 K. *** Na VII. vál. půjčku upsáno: Spr. školy 200 K, žák Lojka Ladislav 100 K. Z občanů: Jan Lojka, rolník č. 18 ve Velké Lhotě 1000 K, Jan Voral, rolník č. 14, 1000 K, Josef Hes z Poldovky 2000 K. C.k. okresním hejtmanstvím v Dačicích přikázáno bylo 2.20 kg klobas ku rozdělení chudým dětem.

67



Zástupci zemské vojenské správy ruské a vojenské správy německé, rakousko-uherské, bulharské a turecké podepsali dne 15. prosince 1917 v Brestu Litevském smlouvu o příměří.

Dle nařízení vyživovacího úřadu obnášeti budou v hlavních měsících dodávek obilí max. ceny: pšenice 100 kg – 60 K, žito 60 K, ječmen 55 K.

Zima roku 1917 byla tuhá, trvala až do konce dubna. Na jaře a v létě nepršelo. Jarní obilí následkem sucha zůstalo zakrnělé.

Sdružení mládeže obou zdejších církví založeno dne 8. září 1918. ***

Dne 28. ledna byl odvod roku 1900 narozených. Odvedeni: Josef Jelínek, Frant. Šeda a Fr. Chalupský. Šestého února nastoupili vojenskou službu. SNÍMEK 52 Dne 7. února zjišťovány v obci zásoby. Předsedou komise byl Jan Ježek, spr. školy v Šachu. Zásoby počítány do 15. července a to tak, že od 20. ledna do 15. července patří težce pracujícím 300 g obilí, ostatním osobám zemědělským 225 g. Dne 12. února rekvírovány cínové píšťaly varhan k vál. účelům. Píšťaly odebrané v ref. kostele vážily 70 kg. Dne 9. února byla s Ukrajinou podepsána mírová smlouva. *** Dne 2. března 1918 byla podepsána mírová smlouva s Ruskem. Okresní hejtman Dr. Viktor rytíř Frölich z Frölichsthálů povolán byl ke konání služby u c.k. místodržitelství v Brně. Správcem okresního hejtmanství v Dačicích jmenován byl místodržitelský tajemník p. Jaroslav Friedrich.

Školní rok 1918–19. byl zahájen dne 16. září službami božími. Na počátku roku zapsáno 37 chlapců a 27 děvčat. Dohromady 64. Z nich evang. ref. 45, evang. a.v. 17 a 2 nábož. římsko-katol. Do 1. oddělení zařazeno 10 chlapců a 4 děvčata, do II. odděl. 16 chlapců a 6 děvčat, do III. oddělení 11 chlapců a 17 děvčat. Katastrální rozloha naší obce jest 388 ha 87 a. K obci náleží polí 170 ha 99 a, luk 65 ha 57 a, zahrad 4 ha 70 a, pastvin 81 ha 56 a, lesů 55 ha 41 a, rybníků 1 ha 80 a. Dne 28. října ujmul se Národní výbor správy československého státu. Dne 14. listopadu prohlášena Československá republika. Národní shromáždění prohlásilo presidentem republiky dr. T. Masaryka. Českými ministry jsou: Dr. Kramář, předseda ministerstva, Dr. Beneš, zahraniční ministr, A. Švehla, ministr vnitra, Klofáč, národní obrany, Prášek, zemědělství, dr. Zahradník, železnic, Fr. Staněk, veřejných prací, Winter, sociální péče, Haberman, vyučování, Dr. Soukup, spravedlnosti, Stříbrný, pošt a telegrafů, dr. Stránský, ministr obchodu, dr. Rašín, ministr financí, dr. Vrbenský, zásobování, Šrobár, zdravotnictví, Štefánik a Hruban.

18./ 6. 1918. A. Ždímal

***

Od 6. května až do 15. června bylo vyučováno polodenně. Učitel sepisoval osevní plochy obce Šachu a Dol. Němčic.

Osmý dětský den. Sbírka ve škole provedená vynesla 17 K 36 h.

Dne 18. června visitoval zdejší školu c.k. okres. školdozorce, pan prof. A. Ždímal. Na konci škol. roku zapsáno 31 chlapců, 26 děvčat, dohromady 57. Školní rok ukončen dne 15. července službami božími.

Dne 11. prosince konána v Dačicích okresní učitelská konference. Zástupci učitelstva do okresní školní rady zvoleni: Šandera a Melena. Příchod presidenta naší československé republiky, Dr. Tomáše Masaryka, do Prahy – byl dne 18. prosince oslaven promluvou správce školy žákům. Devatnáctého prosince ozdobena škola praporem. Dne 4. března provedeno bylo kolkování bankovek 10-, 20-, 50-, 100-, 1000 korunových obce Velké Lhoty. Z předložených peněz vrácena polovice okolkovaných, na druhou polovici vydáno potvrzení, které se bude úrokovati jedním procentem.

68

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Narozeniny presidenta Masaryka oslaveny dne 7. března. Budova školní byla ozdobena praporem. Slavnosti věnovány 2 hodiny. Správce školy promluvil k dětem o významu dne, vylíčil zásluhy presidenta o uskutečnění československé republiky. Též promluveno o jeho mládí. Žáci napsali blahopřejný dopis do svých sešitů. Štědré dni československého Červeného kříže ve dnech 23. až 30. března 1919. Ve škole bylo vybráno 21 K 60 h. Den stromový. Dne 1. května konána stromová slavnost za přítomnosti místní mládeže školní. Správce školy ve své řeči zvlášť zdůraznil naše státní ***

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Nová vláda je sestavena takto: Min. předseda Vl. Tusar, ministr zahraničních věcí dr. E. Beneš, ministr vnitra A. Švehla, minisr financí prof. dr. C. Horáček, ministr pošt a telegrafů Fr. Staněk, ministr orby Karel Prášek, ministr obchodu dr. Heidler, ministr železnic Jiří Stříbrný, min. nár. obrany Václav Klofáč, ministr spravdlnosti dr. Fr. Veselý, ministr veřejných prací Ant. Hampl, ministr sociální péče dr. L. Winter, ministr školství a nár. osvěty G. Habrman, ministr výživy Fedor Houdek, ministr zdravotnictví dr. Vavro Šrobár. Ve schůzi Národního shromáždění dne 22. července schválení zřízení ministerstva unifikačního, jež bude míti za úkol pomáhati při sjednocování našeho zákonodárství se slovenským. Ze sklizně roku 1919 bylo určeno dodati Velké Lhotě 30 g pšenice, 200 g žita, 30 g ječmene á 150 g (žita) ovsa,

SNÍMEK 53

Dne 11. září zvoleni do finanční komise obce Velké Lhoty obec. zastupitelstvem: O. Opočenský, Josef Lojka spr. školy a J. Hanzlík.

osamostatnění. Vzdán byl hold prezidentu Masarykovi. Žáci přednesli příležitostné básně. Zpěvem Národní hymny české a slovenské slavnost ukončena. Zasazená lípa pojmenována Lipou míru.

1919–20.

Volby do obecních zastupitelstev konány v republice Československé dne 15. června. Ve Velké Lhotě podána kandidátka Republ. Strany českosl. venkova a pak kandidátka domkářů. Když druhá kandidátní listina odvolána, volba odpadla. Místní komise prohlásila na základě kandidátní listiny za zvoleny: Václava Procházku, Josefa Lojka spr. šk., Jana Tomíška, Tomáše Macků, Jana Lojku, Jana Bártů, Josefa Nováka, Fr. Bodláka, Josefa Ambrože, Josefa Doupníka, Josefa Šedu č. 1 a Josefa Hesa č. 15. V náhradě zbyli: Josef Kolářík, Jan Molín a Marie Doupníková. Ve dnech 8.-15. června pořádána ve škole sbírka pod heslem „Týden mrzáčků.“ Sebráno 8 K.

Školní rok započal dne 16. září. Správce školy osvětlil dětem, že počíná 1. škol. rok v našem samostatném státě. Poukázal na presidenta Masaryka, který se hlavně o zřízení československého státu přičinil. Vzpomněl i legionářů, kteří stát pomohli vybojovati. *** SNÍMEK 54 Na počátku rokuk zapsáno 39 chlapců a 24 děvčata. Dohromady 63. Devátý český Dětský den na Moravě 19. - 20. října.

Při slavnosti ukončení škol. roku 18. června vzpomenuto bylo světlé památky mistra Jana Husa.

Žákyně Marie Voralová vybrala v obci 47 K. Školní sbírka vynesla 6 K. České zemské komisi pro ochranu dítek a péči o mládež v Brně zaslány správou školy 53 K.

Na konci roku navštěvovalo školu: 35 žáků a 22 děvčata, dohromady 57.

Ministr financí dr. Horáček odstoupil a za nového ministra jmenoval president poslance Kuneše Sonntaga.

***

Oslava dne 28. října. Žáci shromáždili se ve škole, kde správce školy promluvil o významu dne pro český národ.

Dne 29. června zvolen starostou ve Velké Lhotě Josef Novák, rolník č. 10, náměstkem starosty: Fr. Bodlák, radními: Jan Lojka a Jan Bártů.

Žáci vzdali hold presidentu Masarykovi, ministru Benešovi a legionářům. Přednesena příležitostná báseň a zapěna hymna. Sbírka Svobody vynesla 19 K 28 h.

V sobotu, dne 28. června, podepsán ve Versaillích mír s Německem.

69

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Okresní politická správa jmenovala přísedícími místní volební komise: Josefa Lojku, spr. školy, Josefa Hesa, domkáře, Jana Vorala, rolníka a Jana Lojku, rolníka. Ve Velké Lhotě s Poldovkou zapsáno 153 voličů.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 1920–21. Vyučování zahájeno dne 1. září. Zapsáno 37 chlapců a 27 děvčat, dohromady 64. Z nich náboženství českobr. cv. 60, náboženství římsko-katol. 4.

Dne 18. ledna pořádána ve škole besídka žáků, mládeže a rodičů. Dne 15. března potvrdil p. president ústavní zákony republiky Československé. Sedmdesáté narozeniny p. presidenta T. G. Masaryka. Správce školy vysvětlil dětem, co vše p. president musil podniknouti, aby národu našemu samostatnost vydobyl. Přednesena příležitostná báseň. Národní hymnou slavnost ukončena. Škola ozdobena praporem.

Dne 16. září jmenováno nové úřednické ministerstvo. Ministerský předseda: J. Černý, ministr zahraničí: Dr. Ed. Beneš, ministr nár. obrany: generál Husák, ministr financí: Dr. Engliš, ministr spravedlnosti: Dr. Aug. Popelka, ministr školství a národ. osvěty: Dr. Šusta, Ministr sociální péče: Dr. Josef Gruber, ministr pro sjednocení zákonodárství: Dr. Vladimír Fajnor, ministr s plnou v. mocí pro správu Slovenska: Dr. Martin Mičura, ministr železnic: Dr. inž. Václav Burger, ministr zdravotnictví: Dr. L. Procházka, ministr pošt a telegrafů: Dr. Fatka.

***

Druhé výročí trvání naší republiky slaveno bylo ve škole 28. října. Slavnost zahájena písní: Tatíčku starý náš. Pak správce školy promluvil k dětem. Přednesena báseň: Naše domovina. Zpívána též píseň Tam pod těmi Krkonoši. Slavnost ukončena zapěním Národní hymny. Žáci sebrali pro Českou zemskou komisi 26 K 34 h.

Dne 18. dubna konány volby do poslanecké sněmovny. K volbě oprávněných bylo: 63 muži a 91 žen, úhrnem 154. K volbě se dostavilo: 62 muži a 91 žen, úhrnem 153.

Dne 5. ledna 1921 zemřel prof. A. Denis, přítel národa Československého, spisovatel díla Čechy po Bílé Hoře. -

Republ. strana českoslov. venkova a Domoviny obdržela 146 hlasů. Strana Českosl. socialně demokratická 1 hlas.

***

Strana Českosl. živnostensko-obchodnická 1 hlas. Národní demokracie s agrární oposicí 5 hlasů. Předsedou obvodové volební komise byl správce školy Josef Lojka. Členy komise: Jan Voral, Jan Lojka a Josef Hes. Dne 25. dubna konány volby do senátu. K volbě oprávněných bylo: 63 muži, 79 žen, úhrnem 142. Volili 62 muži a 79 žen, úhrnem 141. Republ. strana českosl. venkova a Domoviny obdržela 133 hlasy, Národ. demokracie 5 hlasů, Českosl. social. demokratická strana 2 hlasy a Českosl. živnostensko-obchodnická strana 1 hlas. Nové ministerstvo bylo takto sestaveno: Vlastimil Tusar, ministerský předseda, Ant. Švehla, min. vnitra, dr. E. Beneš, min. zahr. věcí, dr. K. Engliš, min. financí, dr. V. Šrobár, min. zdravotnictví a sjednocování, Fr. Staněk, min. pošt, dr. Lev Winter, min. sociální péče, Gust. Habermann, min. osvěty, Jiří Stříbrný, min. železnic, dr. Alfred Meissner, min. spravedlnosti, dr. Bohuslav Vrbenský, min. veřejných prací, Kuneš Sonntag, min. obchodu, Kar. Prášek, min. zemědělství, dr. Direr /???/ pro Slovensko a Hotwetz pro zahraniční obchod. *** SNÍMEK 55

Členy místní školní rady zvoleni: Jan Voral, rolník č. 14 a Josef Novák, rolník č. 10. Náhradníky: Josef Hes, rolník č. 15 a Frant. Bodlák domk. č. 21. Ve schůzi místní školní rady konané dne 5. února zvolen předsedou Jan Voral, jeho náměstkem Josef Novák. Dívky Lhotecké odevzdaly 50 Kč na školní knihovnu. Sčítání lidu provedeno ve Velké Lhotě a Poldovce 16. února. Obyvatelů ve Velké Lhotě napočteno 247, v Poldovce 54. Rodin bylo ve Velké Lhotě 48, v Poldovce 13. Dle náboženství bylo ve Velké Lhotě 233 osob českobr. ev. a 14 římsko-katol. Na Poldovce 52 českobr. ev., 2 římsko-katol. Osevní statistika obce Velké Lhoty provedena popisním komisařem Josefem Lojkou. Celková rozloha všech pozemků 388 ha 44 a. Luk 6338 a, zahrad 408 a, pastvin 7868 a, lesů 5594 a, rybníků 180 a, zastavené plochy a neplodné 858 a, orné půdy 17598 a. Pšenice ozimé zaseto 712 a, pšenice jarní 382 a, žita ozimého 4641 a, jarního 435 a, ječmene 457 a, ovsa 4039 a, hrachu 91 a, vikve 57 a, pelušky 33 a, lnu 279 a, bramborů 2592 a, krmné řepy 858 a, jetele 2508 a, směsky 484 a. Dne 2. července očkoval sedmileté a čtrnáctileté žáky zdejší školy obvodní lékař MUDr. St. Hromada ze Studené.

Dne 21. června očkoval žáky zdejší školy obvodní lékař MUDr. St. Hromada ze Studené.

70

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola 1921–22. Školní rok zahájen dne 1. září. Zapsáni 34 chlapci a 27 děvčat. Z nich 60 náboženství českobr. ev., 1 římskokatol. Okresním inspektorem jmenován pan L. Melichar, správce měšťanské školy v Jihlavě.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Dne 24. října nařídil president republiky první mobilisaci československé armády. Mobilisováno mužstvo nar. r. 1895, 1890. Záložníci nar. 1889 až včetně 1881. Pro Českou zemskou komisi vybráno ve škole 7 K 42 h, v obci 39 K 70 h. Dne 7. března oslaveny narozeniny presidenta Masaryka písní „Tatíčku starý náš.“ K žákům promluvil též o našem presidentu administrátor far. J. Caha ze Sázavy. Přednesena příležitostná báseň. Národní hymnou slavnost ukončena. Pak bylo vyučováno jako obyčejně.

*** Úlevu v návštěvě školy na dobu od 1. dubna 1922 do 31. října 1922 obdrželo 6 žáků a 1 žákyně. SNÍMEK 56 Výnos okres. škol. výboru ze dne 15/3 22 č. 693 šk. Výnosem ze dne 2. září 1921 č.1359 poukázal okres. školní výbor zdejší uč. žen. ruč. prací Zdenku Lojkovou, aby po dobu dovolené ind. učitelky Anny Marečkové převzala náhradné vyučování ženským ručním pracem v Řečici. Členy okres. škol. výboru jmenováni: Dr. Jan Roháček (soc. dem.), Hotař Matěj, Kraus Bohdan (republ.), Novák Leopold (lid.), Havlík Václav (česk. soc.). Zástupci učitelstva: Šandera Josef, Melena Frant., Váníčková.

Dne 23. dubna schválen byl oběma staršovstvy statut o spojení obou církví v církev jednu. Církev bude se jmenovati: Českobratrská církev evangelická. Melichar 10/5 22 Visitace školy. Dne 10. května visitoval zdejší školu okr. škol. inspektor S. Melichar.

Žáci zdejší školy zaslali Českosl. Červ. kříži pro ruskou akci 9 K 34 h.V obci Velké Lhotě vybráno 113 K. *** Správní výbor „Okresní péče o mládež“ jmenoval spr. školy Jos. Lojku svým důvěrníkem. SNÍMEK 57 Od 18. do 25. září byl pan president na Moravě, Slovensku a Podkarpatské Rusi. Se svou cestou a jejím výsledkem byl spokojen.

Očkování žáků. Dne 24. května očkoval 7.leté a 14.leté žáky obvodní lékař Dr. Hromada ze Studené.

Dne 25. září sestavena nová vláda takto: Dr. Ed. Beneš, ministerský předseda a min. zahraničí. Jan Černý, ministr vnitra. Frant. Udržal, národní obrana. Dr. V. Šrobár, školství. Aug. Novák, finance. Fr. Staněk, zemědělství. Inž. Ladislav Novák, obchod. Jan Šrámek, železnice. Dr. Josef Dolanský, spravedlnost. Iv. Dérer, unifikace. Ant. Srba, pošty a správa min. zásobování. Gustav Haberman, sociální péče. Alois Tučný, veřejné práce. Dr. B. Vrbenský, zdravotnictví. Dr. M. Mičura, ministr pro Slovensko. *** Dne 13. října odstěhoval se z Velké Lhoty farář Oskar Opočenský do Mladé Boleslavi. Dne 15. října odstěhoval se farář Jan Václavík do Krucemburku. Dne 28. října shromáždili se žáci ve škole. Správce školy promluvil o významu dne pro národ Československý. Předneseny básně: Československá pohádka, Legionáři. Vypravovány pohádky: Šípková Růženka, Český Honza. Národní hymnou slavnost ukončena.

Ukončení škol. roku. Školní rok ukončen dne 28. června případným proslovem správce školy. Na konci škol. roku navštěvovalo školu 31 žáků a 22 žákyně, celkem 53. Cena koruny československé. V červenci 1922 jsme platili za 100 marek 8.75 Kč, za 100 rak. korun 0.16 K, za 100 maď. korun 2.90 K, za 100 polských marek 0.73 K, za 100 srbských dinárů 5.55 K, za 1 dolar 43.2 K, za 1 lib. sterlinků 192.75 K, za 100 francouzských franků 368 K, za 100 švýcarských franků 830 K, za 100 italských lir 196 K, za 100 bulharských lvů 28 K, za 100 holandských zlatých 1701 K. Úroda polní. Úroda obilí byla letos dobrá. Pro delší dobu trvající sucho, vyrostlo píce méně. Ovoce všeho druhu množství nebývalé.

71



1922–23.

Dne 9. března přistěhoval se do Velké Lhoty farář Jaroslav Štulc, který působil v Americe.

Počátek škol. roku.

Melichar 25./4. 1923.

Školní rok zahájen dne 1. září. Téhož dne počalo vyučování. Zapsáno 30 chlapců a 24 děvčata. Z nich nábož. čb. ev. 52, nábož. římsko-katol. 2. Nová vláda. Dne 7. října byla jmenována nová vláda. Ministrem věcí zahraničních Dr. E. Beneš, ministrem vnitra Jan Malypetr, ministrem financí dr. Alois Rašín, ministrem školství a národní osvěty Rudolf Bechyně, ministrem spravedlnosti dr. Josef Dolanský, ministrem obchodu Inž. Ladislav Novák, ministrem železnic Jiří Stříbrný, ministrem veřejných prací Ant. Srba, *** ministrem zemědělství dr. Milan Hodža, ministrem národní obrany František Udržal, ministrem socialní péče Gustav Habrman, ministrem veřejného zdravotnictví dr. Jan Šrámek, ministrem pošt a telegrafů Alois Tučný, ministrem zásobování dr. Emil Franke, ministrem pro sjednocení zákonodárství dr. Ivan Markovič, dále jmenován ministrem dr. Josef Kállay. Národní svátek. Dne 28. října shromáždili se žáci ve škole. Správce školy promluvil o významu dne. Žákyně přednesla příležitostnou báseň. Národní hymnou slavnost ukončena. Pro českou zemskou komisi vybráno v obci 34 K. Dětský den. V obci dle sběrací listiny sebráno 34 K, ve škole 6 K 50 h. Celkem 40 K 50 h. Požár. Dne 12. listopadu o 20 ½ hod. vypukl požár ve statku Voralově č. 14. Požár zachvátil i statek Hesův č. 15. Živel zničil oba statky úplně i se zásobami obilí a píce. Toliko dobytek a nářadí zachráněno. Ku pomoci přispěchaly sbory hasičské z Radlic a Řečice, když již oba statky byly zničeny.

*** SNÍMEK 58 Visitace školy. Dne 25. dubna 1923 visitoval zdejší školu okres. škol. inspektor p. S. Melichar. Sbírka pro Čsl. Červený kříž. Pro Čsl. Červený kříž vybrali žáci ve škole 11 K 24 h. Částka zaslána okresní politické správě. Úmrtí paní Charlie Masarykové. Choť presidenta republiky Charlie Masaryková zemřela v Lánech dne 13. května 1923. Po celý život žila u nás s národem, z něhož nevzešla a jejž si přisvojila. Národ pro lásku presidentovu přisvojil si také ji. Pohřbena na vesnickém hřbitově v Lánech v řadě selských hrobů. Katolický farář v Lánech odepřel svolení k jejímu pohřbení na tamějším hřbitově, vymlouvaje se, že nebyla katoličkou. Až občané lánští věc energicky rozhodli, popřáno tam paní Masarykové tiché místečko. Očkování žáků. Dne 15. června očkoval sedmileté a čtrnáctileté žáky obvodní lékař Dr. Hromada ze Studené. 1923–24. Počátek škol. roku. Školní rok zahájen dne 1. září. Téhož dne počalo vyučování. Zapsáno 27 žáků a 29 žákyň. Z nich nábož. čbr. ev. 52, náboženství římskokatol. 4.

Úmrtí ministra financí dr. A. Rašína. Dne 21. února konán v Praze pohřeb ministra financí dr. A. Rašína. Žáci zdejší školy shromáždili se ve škole, kde jim správce školy poukázal na zásluhy ministrovy o vybudování naší republiky. Odsoudil zločin mladíka Šoupala, který dne 5. ledna střelil ministra do zad. Narozeniny presidenta Masaryka. O presidentu promluvil k žákům správce školy. Žákyně přednesla báseň „Presidentu Masarykovi.“ Národní hymnou vzpomínka ukončena. Školní budova okrášlena vlajkou.

Obecní volby. Dne 1. srpna podána kandidátka Republikánské strany čsl. venkova. Do zastupitelstva navrženi: *** Josef Kořínek, rolník, Menšík Josef, domkař, Tichánek Petr, kovář, Šeda Josef, domkař, Lojka Jos., spr. školy, Dušek Josef, domkař, Kolařík Josef, rolník, Voral Jan, rolník, Novák Josef, rolník, Hes Josef, rolník, Kadlecová Marie, obchodnice, Doupník Josef, rolník.

Obsazení čbr. ev. farářského místa.

72



Zemětřesení.

Visitace školy.

Dne 2. září bylo v Japonsku hrozné zemětřesení. Tři miliony lidí zahynulo v plamenech a ve vlnách. Ostrovy Bonin, Enošima /???/ zmizely v moři.

Dne 31. května 1924 visitoval zdejší školu okres. škol. inspektor p. J. Novotný. Ukončení škol. roku.

Volba obecní rady. Dne 7. října zvolen starostou obce Josef Kořínek, rolník č. 2, náměstkem Jan Voral, rolník č. 14, radními: Petr Tichánek a Josef Šeda č. 1.

Školní rok ukončen dne 28. června případným proslovem správce školy. Na konci školního roku zapsáno: 26 žáků a 27 žákyň, celkem 53. 1924- 25.

Oslava 28. října. Správce školy přednesl žákům o významu dne. Žáci recitovali básně: Svobodná domovina a Československá pohádka. Národní hymnou slavnost ukončena.

Počátek škol. roku. Školní rok počal dne 1. září. Zapsáno 21 hochů a 23 dívek, všech 44. Z nich nábož. čbr. ev. 41, náboženství římsko-katol. 3.

Dětský den. V obci vybráno 39 K 70 h, ve škole 9 K 19 h. Úhrnem 48 K 89 h. Úmrtí býv. presidenta Wilsona. Dne 3. února zemřel bývalý president Spojených států Wilson, jehož pomocí obdrželi jsme samostatný stát. Československý národ nikdy nezapomene, že Spojené státy za presidentství Wilsonova vykonaly obdivuhodné činy, aby zachránily svobodu světa a budoucnost civilisace. Poskytly obráncům práva svou drahocennou pomoc. Narozeniny p. presidenta. Čtyřiasedmdesáté narozeniny p. presidenta oslaveny dne 7. března. Po zazpívání písně Tatíčku starý náš promluvil správce školy o panu presidentovi. Pak přednesena báseň Presidentu Masarykovi. Národ. hymnou slavnost ukončena. Žákům rozdána knížka Poslední pohádka od Jana Herbena.

Jubileum rozvinutí praporu české družiny v Kyjevě. Dne 27. září vzpomenul správce školy významného jubilea, kdy před deseti lety poprvé rozvinut v Kyjevě prapor české družiny. Změna ministerstva školství a národ. osvěty. Pan president sprostil p. poslance Bechyně ministerského úřadu a jmenoval ministrem školství a narodní osvěty Dr Markoviče. Jubileum Jana Žižky z Trocnova. Dne 11. října vzpomněl správce školy 500letého úmrtí Jana Žižky z Trocnova. Po vyučování zúčastnili se žáci s učitelem přednášky.

*** *** SNÍMEK 59 Národní svátek 28/10. Jmenování. Ministr školství a národní osvěty jmenoval odborného učitele v Hrotovicích Jana Novotného okresním školním inspektorem v Dačicích.

Žáci shromáždili se o 9. hodině ve škole. Správce školy promluvil o významu dne. Žák přednesl báseň: Českosl. mládež presidentu Masarykovi. Národní hymnou slavnost ukončena. Na školní budově vlál prapor. Volba členů místní školní rady.

Změna min. pošt a telegrafů. Ministr pošt a telegrafů, Alois Tučný, odstoupil a ministrem stal se dr. E. Franke. Očkování žáků. Dne 19. května očkoval 7leté a 14leté žáky zdejší školy obvodní lékař MUDr S. Hromada ze Studené.

Při schůzi obecního zastupitelstva konané dne 8. února byli zvoleni členy místní školní rady: Jan Voral, rolník č. 14 a Josef Novák, rolník č. 10. Náhradníky: Josef Šeda, domkář č. 1 a Josef Menšík, domkář č. 27. Oslava 75. narozenin pana presidenta republiky. Na budově školní vyvěšen prapor o 12. hodině dne 6. března, sňat o 8. hodině ráno 8. března. Dne 7. března sešli se žáci o 9. hodině ve škole. Též některé matky žáků byly přítomny. Dítky zazpívaly píseň: Tatíčku starý náš. Správce školy přednesl slavnostní proslov. Žákyně přednesla přání p. presidentovi a jiná recitovala

J.Novotný 31. 5. 1924

73

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola báseň Presidentu Masarykovi. Hymnou ukončeno. – Nakonec provedli 3 žáci a dvě žákyně scénu: Pochodně hněvu neseme. Státním nakladatelstvím zaslané spisky „T. G. Masaryk“ rozdány. Volba funkcionářů míst. škol. rady. Dne 23. března zvolen předsedou Jan Voral, rolník č. 14 ve Velké Lhotě. Náměstkem zvolen Josef Novák, rolník č. 10.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Dar. Při zápisu svého synka daroval pošt. expedient, Jakub Hanzlík, 38 K 40 h na školní knihovnu. Národní svátek 28/10. Žáci shromáždili se o 9. hodině ve škole. Slavnost započala písní Tatíčku starý náš, pak následoval proslov správce školy. Jednotliví žáci i žákyně recitovali příležitostně básně. Nakonec předčítán slib věrnosti republice, na nějž žáci hromadně odpovídali: „Slibujeme.“ Národní hymnou slavnost ukončena.

Očkování. Dne 26. května očkoval sedmileté a čtrnáctileté žáky zdejší školy obvodní lékař MUDr Stanislav Hromada ze Studené.

*** Volby do Národ. shromáždění.

Husova oslava. Večer, 5. července zapálena na Hradisku hranice. Před hranicí předneseny zpěvy. Studující Dobiáš přednášel o Husovi. Dne 6. července konány

Dne 15. listopadu konána volba do sněmovny poslanců a do senátu. Členy volební komise byli: Kadlecová Marie, obchodnice, Procházka Václav, hostinský, Voral Jan a Bártů Jan. Zástupcem dohlédajícího úřadu jmenován Josef Lojka, správce školy. Ve volebních seznamech do sněmovny poslanců zapsáno 69 mužů a 91 žen. K volbě se dostavilo 68 mužů a 77 žen. V seznamu do senátu zapsáno 60 mužů a 83 ženy. K volbě se dostavilo 60 mužů a 69 žen.

Jan Novotný, okr. šk. insp. 20. 11. 1925 Sněmovna poslanců. ***

Živnostensko-obchodní strana obdržela 8 hlasů. Sociálně demokratická strana 9 hlasů.

SNÍMEK 60

Českosl. strana socialistická 28 hlasů. Rebublikánská strana 96 hlasů.

bohoslužby v českobr. ev. Kostele. O Husovi kázal farář J. Štulc.

Československá strana lidová 4 hlasy.

Dne 6. července odejel z Prahy nuncius Marmaggi, protože pan president Masaryk a předseda ministerstva Švehla účastnili se Husovy oslavy na Staroměstském náměstí. Senát. Změna v ministerstvu železnic. Ministr železnic J. Stříbný resignoval, pan president přijal resignaci. Řízením ministerstva železnic pověřen ministr dr. Franke.

Českosl. strana agrární a konzerv. 3 hlasy. Československá social. demokratická 9 hlasů. Českosl. živnostensko-obchod. 8 hlasů. Národní strana práce 7 hlasů.

1925–26.

Českosl. strana socialistická 25 hlasů. Republikánská strana zeměděl. lidu 74 hlasy.

Počátek škol. roku. Školní rok zahájen dne 1. září. Zapsáno 19 hochů a 25 děvčat, všech 44. Z nich nábož. čbr. ev. 43, náboženství římsko-katol. 1.

Českosl. strana lidová 3 hlasy. Visitace školy. Dne 20. listopadu 1925 visitoval zdejší školu okresní školní inspektor pan J. Novotný.

Změna ve far. úřadě. Dne 15. srpna odejel výp. kazatel Jaroslav Štulc do Ameriky. Administrátorem sboru ustanoven P. F. Lanštják, farář z Horních Dubenek.

74



Nová vláda.

Obrázek školy před opravou se připojuje.

Dne 9. prosince jmenoval pan president dr Edvarda Beneše ministrem věcí zahraničních, dr Františka Noska ministrem vnitra, dr Otakara Srdínka ministrem školství a národní osvěty, dr Karla Viškovského ministrem spravedlnosti, ing Jana Dvořáčka ministrem obchodu, Rudolfa Bechyni ministrem železnic, Rudolfa Mlčocha ministrem veřej. prací,

1926–27. Začátek škol. roku.

***

Školní rok počal 1. září. Zapsáno 19 hochů a 24 děvčata, všech 43.

SNÍMEK 61

Nová vláda.

dr. Milana Hodžu ministrem zemědělství, Jiřího Stříbrného ministrem národní obrany, dr Lva Wintra ministrem sociální péče, Aloise Tučného ministrem zdravotnictví a těl. výchovy, Mons. Jana Šrámka ministrem pošt a telegrafů, dr Josefa Dolanského pro zásobování lidu, dr Karla Engliše ministrem financí, dr Josefa Kallaye ministrem pro Slovensko. Naroz. p. presidenta. Sedmdesáté šesté narozeniny p. presidenta oslaveny ve škole dne 6. března promluvou správce školy a rec. vhodných básní. Nakonec zazpívána Národ. hymna. Dne 7. března vlál na školní budově prapor. Úřednická vláda. Osmnáctého března jmenována presidentem republiky nová vláda. Je složena takto: předseda a vnitro Jan Černý, zahraničí dr. Ed. Beneš, finance dr K. Engliš, školství dr. Jan Krčmář, spravedlnost a zásobování dr. Jiří Hausmann, obchod dr. F. Peroutka, železnice dr. Jan Říha, veřejné práce inž. Václav Roubík, zemědělství a unifikace dr. Jurai Slavík, nár. obrana generál Jan Syrový, soc. péče dr. Jos. Schieszel, pošty dr. Max. Fatka, min. pro Slovensko dr. Josef Kallay. Slavnost mírová. Slavnost mírová konána dne 4. dubna. Správce školy přečetl poselství presidia čsl. Červeného kříže a farář Jar. Štulc vykonal přednášku. Národní hymnou slavnost ukončena. Vybraná částka 40 K 50 h odevzdána starostovi obce.

Dne 12. října jmenována nová vláda. Předsednictví: Ant. Švehla, zahraničí: Dr E. Beneš, vnitro: Jan Černý, finance: Dr. Karel Engliš, obchod: Dr. Fr. Peroutka, národní obrana: Fr. Udržal, spravedlnost: Dr. Rob. MayrHarting, *** SNÍMEK 62 pošty: Dr. Frant. Nosek, veřejné práce: Dr. Frant. Spina, sociální péče: Jan Šrámek (pověřen správou min. zdravotnictví), zemědělství: Dr. Otak. Srdínko, školství: Dr Milan Hodža (pověřen správou min. unifikací), železnice: J. V. Najman, min. pro Slovensko: Dr. Josef Kallay. Čsl. Červený kříž. Dne 15. října navštívila zdejší školu zdravotně výchovná jednotka čsl. Červeného kříže. Lékař proslovil přednášku o zdravovědě, pak promítány filmy o tuberkuloze, také zábavné filmy promítnuty. Při promítání filmů byl radiokoncert. Přítomny byly školní děti a mládež. Hospodáři a hospodyně nepřišli. Vybráno 64 K. Národní svátek 28/10.

***

Žáci shromáždili se ve škole. O významu dne promluvil správce školy. Děti zazpívaly píseň Tatíčku starý náš, pak recitovaly případné básně. Národní hymnou ukončeno. Pak šly děti do čbr. kostela, kde o našem osvobození přednášel farář Jaroslav Štulc.

Očkování žáků.

Správce školy Josef Lojka dán na trvalý odpočinek.

Dne 17. května očkoval 7leté a 14leté žáky zdejší školy MUDr Hromada, obvodní lékař ve Studené.

Koncem prosince 1926 přestal vyučovati správce školy Josef Lojka, dán byl na trvalý odpočinek.

Ukončení škol. roku.

Jan Novotný, okres. škol. inspektor. 30. 5. 1927.

Školní rok ukončen v sobotu dne 26. června případným proslovem k žákům školu opouštějícím. Na konci roku zapsáno hochů 17, dívek 23, všech 40.

Obsazení místa. Dne 1. ledna 1927 nastoupil místo učitelské Lud. Sušický, jako zat. spr. školy.

Oprava školy. O prázdninách byla šindelová střecha školy pokryta eternitem, u záchodů pořízena nová žumpa. Za m 2 eternitu zaplaceno 21 K.

75

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Chřipka. V únoru zasažen byl celý kraj chřipkovou epidemií tak, že sousední školy byly na dobu 10 dní zavřeny. Na zdejší škole se vyučovalo dále, neboť onemocnění bylo vesměs rázu lehčího. ***

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 SNÍMEK 63 1927–28. Školní rok započal 1. září. Zapsáno bylo 13 hochů a 16 dívek, všech 29. Úbytek žactva pocítěn tím, že 8 žáků vyšlo, 4 odešli na školu měšťanskou do Studené a Dačic. Ostatní se odstěhovali.

77. nar. p. presidenta. 7. března byly oslaveny narozeniny p. presidenta. Spr. školy promluvil první hodinu o mládí a významu presidenta a zdůraznil jeho přání. Žáci recitovali básně a hymnami byla oslava zakončena.

Z. Lojková dovolená. Učitelka žen. ruč. prací Zd. Lojková onemocněla a žádá o dovolenou. Po celý měsíc se ručním pracem nevyučovalo.

Štafeta. Téhož dne přinesla štafeta od Zborova blahopřání a pršť /???/ z mohyly padlých hrdinů.

E. Hendrichová ustanovení.

Rovněž štafeta z Bratislavi přinesla blahopřání. Delegaci, která přála za sněmovnu, odpověděl president: „Zachovám dlouhá léta. Děkuji vám. Jsem rád, že se rozvíjí u nás sport, sokolství a jiné tělocvičné spolky. Jedině to zachovává mne při zdraví, že vedle duševní práce provozuji ještě pravidelně sport.

Od 1. října byla ustanovena sl. E. Hendrichová z Dačic jako výp. zastup. učitelka žen. ruč. prací. 28. říjen.

18./V. očkoval žáky MUDr. Hromada ze Studené.

Den výročí samostatnosti oslaven byl ve škole za účasti všech žáků a pozváni i rodiče. O významu dne promluvil spr. školy, žáci recitovali básně a oslava zakončena byla hymnami.

Volba presidenta. Dne 27. května byl znovu zvolen presidentem rep. T. G. Masaryk a to v první volbě. Volby presidenta byly prvně vysílány rozhlasem z budovy parlamentu.

Sbírka. V tento den provedli žáci ve vsi sbírku ve prospěch „Zemské péče o mláž“ se zdarem. Sebráno bylo 104 K.

Let přes oceán. Letec Lindenberg (Američan) přeletěl 25. V. 1927 v letadle z Nev Jorku do Paříže za 33 ½ hod. což je rekordem leteckým a počáteční vzdušního spojení mezi Amerikou a Evropou. Inspekce. Dne 30. května prohlédl zdejší školu okres. škol. inspektor. Ukončení šk. Roku. Dne 28. června ukončen byl škol. rok a proslovem spr. školy bylo vzpomenuto Mistra Jana Husa.

Koncem prosince vzdala se služby sl. E. Hendrichová, poněvadž nemohla dostat ve vsi stravu. Rovněž i zat. spr. školy při svém nastoupení služby nikde se neobešel a je odkázán jen na to co si sám přinese a ohřeje z domova. M. Dvorská uč. ž. r. prací. Od 1. února bylo opět obsazeno místo zast. učitelky ruč. prací Marií Dvorskou (literní učitelkou dříve v Palupíně). Z. Lojková zemřela. Dne 19. května zemřela uč. žen. ruč. prací Zdenka Lojková. Jejího pohřbu zúčastnili se žáci zdejší i okolních škol a učitelstvo z větší části okresu.

Škola po opravě 1927. (vložená fotografie)

Sbírka Čs. Červeného kříže vynesla 35 K.

J. Novotný, o. š. i. 20/4 1928.

Inspekce. Dne 20. 4. prohlédl zdejší školu okr. šk. inspektor.

***

76

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Pan president v Telči.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Dni:

13. června navštívil pan president T. G. Masaryk Telč. Škola naše zúčastnila se s 22 žáky přivítání. Přivítání bylo slavné. Nadšení žáků i občanů bylo procítěné a mohutné. Celkem bylo přítomno 3.300 žáků. Povoz do Telče ochotně nabídl p. Kořínek rolník. Ukončení šk. roku.

Odd.

8-9

9 – 10

10 - 11

Počty.

Obč. nauka a výchova

Jazyk. čov.

2. Pondělí:

3.

vyu-

2-3

Vlastivěda.

Jazyk vyuč.

Zpěv

3–4

2.

*** Úterý: Školní rok 1928/29.

3.

Jazyk vyuč.

1.

Školní rok 1928 – 29 započal se v sobotu dne 1. září 1928. Zapsáno bylo 17 hochů a 12 dívek – celkem tedy 29 žáků. Nově přibylých žáků bylo 6, dívka žádná.

J. vyuč.

3.

Kreslení/hoši

Jazyk vyučovací.

Počty.

Těl. výchova

Občanská nauka a výchova.

2. 3.

Počty.

4.

Rozvrh hodin.

1.

Dne 8. října 1928 schválen byl následující rozvrh hodin. (počátek vyučování o 8 hod. ranní).

2.

Sobota:

3.

Vlastivěda. Přírodopis.

1.

J. vyuč.

Počty.

J. vyuč. Vlastivěda. Dějepis.

-

4.

Pátek:

Jazyk vyučov.

Počty.

2. Středa:

R. práce výchovné

Ženské ruční práce s naukou o dom. hosp.

4. Začátek šk. roku.

Těl. výchova.

Přírodozpyt.

4. 1.

Správcem školy ustanoven byl zatímně Bohumil Polák, učitelský čekatel, který žádal o definitivní ustanovení správcem školy. Poněvadž mu do skončení čekatelské doby schází 2 měsíce, bude ustanoven definitivním, až mu čekatelská doba uplyne. Jmenovaný narodil se 14. listopadu 1905 v Horní Vsi, pol. okr. Kamenice n/Lipou. Obecnou školu vychodil v Hruškové (5 šk. roků), měšťanskou (3 třídy) v Kunžaku a (4. třídu) v Jindř. Hradci. Studoval učitelský ústav v Č. Budějovicích, kde 21. června 1924 maturoval. Po maturitě působil jako zast. učitel 1 rok v Počátkách, v září roku 1925 (1 měsíc) na jednotř. škole ve Ctiboři u Počátek. Potom nastoupil vojenskou presenční službu v pěším pl. 48 a setrval v ní od 1. 10. 1925 do 28. 11. 1926. Po propuštění byl ustanoven 21. prosince r. 1926 v Kamenici n/Lipou a působil tam až do 30. června 1928, kdy na vlastní žádost propuštěn a ustanoven zatímně zde.

1-2

1.

Dne 28. června ukončen byl školní rok s 27 žáky. Školu vycházejí 2 žáci a 2 žákyně. Vzpomenuto Mistra Jana Husa.

Ustanovení spr. školy zatímně.

11 - 12

R. práce vých. Ženské ruční práce s naukou o dom. hosp.

Jazyk vyučovací.

Počty.

Psaní.

Jazyk vyučovací.

J. vyuč.

-

Kreslení všichni /???/

Jazyk vyučovací.

4.

Zpěv.

Vlastiv.

Náboženství.

Zeměpis.

J. Novotný, o. š. inspektor. 23/11 1928. ***

77



SNÍMEK 64

***

Učit. ž. ruč. prací a učitel náboženství.

J. Voralovi, znovu připomínal, aby obec hleděla zaopatřiti si školu novou, neboť tato už nevyhovuje podmínkám moderní školy. /???/ si skutečně přáli, aby se tak stalo, nevyhovuje škola jak učebnou tak i bytem. Správce školy sám musí se uskrovňovati, neboť celý jeho byt jest kuchyně a pokoj, což zařízeno bude teprve na jaře příštího roku.

Učitelkou ženských ručních prací ustanovena opět sl. Marie Dvorská, učitelem náboženství vikář zdejšího českobratrského sboru Josef Štulc. Volba faráře. Dne 16. září 1928 provedena volba faráře pro zdejší sbor a zvolen Josef Pospíšil, farář ev. z Jindřichova Hradce, který volbu přijal. Oslava svátku svobody. Svátek svobody oslaven v důsledku povolení min. školství a národní osvěty dne 27. října, aby zdejší děti mohly se s rodiči zúčastniti slavnosti odhalení pomníku padlým v Brandlíně dne 28. října. Program naší slavnosti byl následující:

Změna ve vyučov. náboženství. Náboženství vyučuje od 17. listopadu ´28 zdejší farář p. J. Pospíšil, který se sem dne 1. listopadu 1928 přistěhoval. Volby do okresních a zemských zastupitelstev. Na základě nového zákona o samosprávě zemské a okresní provedeny v celé republice volby a sice dne 2. prosince 1928. V naší obci byl výsledek následující:

1.) „Pozdrav“ – báseň R. Medka - … R. Lojková (3. odd.). 2.) Proslov – správce školy. 3.) „Když se večer stmívá“ – Hálek – Smetana… dívky – doprovod spr. školy. 4.) „Česká balada“ – J. V. Sládek… A. Nováková (4. odd.). 5.) „T. G. Masaryk“ – K. Devetr /???/… A. Jelínek (4. odd.).

1.) Do okresu. 8 kandidátních listů, z nichž obdrželi: Národní socialisté

(kand. listina č. 1.)

4 hlasy,

Čsl. strana lidová

(-//--//- č. 2.)

3 //,

Čsl. národní demokracie

(-//--//- č. 3.)

3 //,

(-//--//- č. 4.)

- //,

Živnost. strana středostav.

(-//--//- č. 5.)

2 //,

Čsl. sociální demokraté

(-//--//- č. 6.)

21 hlas,

Komunisté

(-//--//- č. 7.)

1 //,

Agrárníci

(-//--//- č. 8.)

89 hlasů.

celkem

123 hlasy.

6.) „Chcem svobodu“ – R. Jesenská… Mil. Kořínková (3. odd.). 7.) Hymny. /???/ 9.) /???/ na vlajku – vykonali všichni žáci. Téhož dne provedena po vesnici sbírka ve prospěch české zemské komise pro péči o mládež, která Kč 41.50. Opatření pomůcek. Poněvadž sbírka pomůcek jest chudá, žádal správce školy některé firmy o darování pomůcek. Žádosti tyto měly příznivý výsledek, neboť darovala:

2.) Do zemsk. zastupitelstva: 17 kandidátních listin, z nichž obdrželi: (kand. listina č. 1.)

- hlasy,

Katoličtí zemědělci

(-//--//- č. 2.)

2 //,

Národní demokraté

(-//--//--//- 3.)

3 //,

(-//--//--//- 4.)

- //,

(-//--//--//- 5.)

21 hlas,

(-//--//--//- 6.)

- //,

(-//--//--//- 7.)

- //,

Němečtí sociální demokraté

(-//--//--//- 8.)

1 //,

Agrárníci

(-//--//--//- 9.)

90 hlasů,

Inspekce.

(-//--//--//- 10.)

- //,

Dne 23. listopadu dopoledne vykonal inspekci p. okr. školní inspektor J. Novotný. Přítomnému předsedovi místní školní rady a zároveň starostovi obce, panu

(-//--//--//- 11.)

- //,

1.) Firma Otto Rakovník 2 kolekce mýdel, 2.) -//- Zlatník a Tlapák postup výroby příze, 3.) -//- Pála a spol. Hané /???/ postup výroby baterií, elektr. články suché i mokré,

Sociální demokraté

4.) -//- Fantovy závody a spol. postup výroby petroleje. Dále zakoupil správce školy 11 obrazů, ponejvíce přírodopisných, v ceně 228 Kč, kterýžto obnos se zaplatí pro nedostatek peněz ve dvou stejných splátkách, a sice první polovinu v únoru 1929 a druhou v únoru 1930.

78

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Komunisté

(-//--//--//- 12.)

1 hlas,

Lidovci

(-//--//--//- 13.)

- //,

Živnostníci

(-//--//--//- 14.)

1 //,

Národní socialisté

(-//--//--//- 15.)

4 hlasy,

(-//--//--//- 16.)

- //,

(-//--//--//- 17.)

- //. 123 hlasy.

***

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 1929 odstoupil ministr pro sjednocení zákonův a organisace správy dr. Gažík /???/ a na jeho místo jmenován presidentem republiky dr. Labayi (huďák) /???/. Narozeniny pana presidenta. 79. narozeniny pana presidenta T. G. Masaryka, které připadly na čtvrtek, oslaveny byly ve středu 6. března proslovem správce školy. Žáci zapěli píseň „Tatíčku starý náš“ a národní hymny. Slav*** nost ukončena přáním, aby náš milovaný president prožil mezi námi ve zdraví mnoho a mnoho let.

SNÍMEK 65

Úmrtí: maršál Foch.

Volba konána od 8-10 hod. dopoledne v domě č. 14 (starosta Jan Voral). Volebním komisařem byl správce školy B. Polák, ve volební komisi zasedali: pro volby do okresního zastupitelstva:

Dne 21. března zemřel ve Francii (v Paříži) maršál Foch (Foš), který byl ve světové válce vrchním velitelem dohodových vojsk (tedy i našich legionářů), a který způsobil konečnou porážku Němců a tím i konec světové války. Jeho jméno nese 21. českoslov. pěší pluk v Čáslavi.

Hanzlík Jakub, pošt. expedient

– za stranu lidovou,

Dušek Josef, trafikant

- // // soc. demokratů,

Otakar Březina.

Antoň Josef, kovář

- // // agrární,

Dne 25. března 1929 zemřel v Jaroměřicích na Moravě básník Otakar Březina (vl. jm. Václav Jebavý), učitel měšť. školy v. v.

pro volby do zemského zastupitelstva: Hynek Petr, polír z Poldovky

- za stranu soc. demokratů,

Kořínek Josef, rolník č. 2

- // // agrární,

Antoň Vilém, kovář

- // // //.

Volby se zúčastnilo 61 mužů a 62 žen. Osobní změny v učitelstvu: Dnem 1. ledna 1929 jmenován zatímní správce školy definitivním učitelem a správcem školy výnosem zemské školní rady v Brně ze dne 17./XII. 1928, č. 62937. Výpomocná učitelka ž. ručních prací Marie Dvorská žádala o místo literní učitelky na Slovensko a byla od 1. února 1929 ustanovena učitelskou čekatelkou na státní lidové škole v Oščadnici – Rovnom (inspektorát v /???/). Ze služeb zdejšího okresu propuštěna dnem 31. ledna 1929. Změny ve stavu žactva. Dne 1. ledna přeškolena byla Božena Jandová (žákyně IV. oddělení) z Volfířova (slouží u Viléma Hesa č. 15) a žákyně Tamara Kolářová (II. oddělení) z Horního Pole (slouží u vikáře J. Štulce). Přeškolení jich okr. šk. výbor schválil. Dne 4. února přestěhoval se s rodiči z Jilmu do Lhoty žák Slavomír Němec (I. odd.).

Dne 25. března odstěhovala se žákyně Tamara Kovářová k rodičům do Hor. Pole. Tuhá zima. Zima letošního roku byla velmi krutá. Do 31. prosince 1928 nebylo sněhu, teprve tohoto dne napadlo mnoho sněhu, kterého přibývalo a který zůstal ležeti, aniž by byl kdy roztál až do 6. března 1929, kdy začla pozvolná obleva. Než ani množstvím tohoto sněhu nebyla by byla zima takovou krutou, jako tuhými mrazy, které u nás dosáhly -30°C. Na jiných místech byly mrazy ještě krutější. Tak na př. v Č. Budějovicích bylo 12. února -44°C. Následkem těchto krutých mrazů nařídilo min. šk. a nár. osvěty zkrácení vyučování pro nedostatek otopu. Bylo prázdno od 18. do 28. února. Po 6. březnu zima polevila a tání trvalo až do velikonoc, t. j. do konce března. 6. dubna pak byla ještě veliká chumelenice a zima a od 8. dubna už nastalo skutečné jaro. Dne 30. března ve ¼ na 8 večer přišla první letošní bouře. Následky těchto mrazů byly hrozné, zejména mezi divokou zvěří. Zajíci, koroptve hynuli hlady, než i vysoká zvěř hynula hladem i mrazem a mnoho jí přišlo na zmar. I na stromoví tyto mrazy působily: na mnohých místech stromy nemají vůbec květů. Nová místní školní rada. Dne 9. května 1929 provedena volba nové místní školní rady, na níž předsedou zvolen pan Jan Lojka, rolník (č. 18), a jeho náměstkem pan Josef Kořínek rolník (č. 2).

Změny ve vládě ČSR. Koncem ledna podal demisi nemocný ministerský předseda dr. Ant. Švehla, jehož zatím zastupoval Msgr. dr. J. Šrámek. Ministerským předsedou jmenován byl presidentem republiky min. Udržal Fr., který je zároveň ministrem národní obrany. Dne 20. února 1929 podal demisi ministr školství a nár. osvěty dr. M. Hodža (pro nemoc). Pan president ji přijal a ministrem jmenoval posl. dra Štefánika (strana agrární). Dne 27. února

***

79

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola SNÍMEK 66 Očkování dětí. Dne 22. května 1929 provedl očkování dětí 7 a 14tiletých pan MUDr. Hromada ze Studené. Zakončení školního roku. Školní rok 1928 – 29 ukončen byl dne 28. června 1929 se 30 žáky. Správce školy v krátkém proslovu vzpomenul památky M. Jana Husa. Školu vycházejí následující žáci: Jan Viktor Třeček, Božena Antoňová, Božena Jandová, Blažena Kolmanová, Blažena /???/, Anna Nováková. Na konci šk. roku zapsáno bylo 24 žáků. (16 chlapců a 8 děvčat).

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Jako celý národ oslavil 7. března 1930 vzácné jubileum 80. narozenin svého velikého presidenta, tak i naše škola nezůstala pozadu a připravila na tento den pěknou slavnost. Kromě básní a zpěvů sehráli žáci několik divadelních scén a to: od St. Homolky scénu „Hlídal pana presidenta,“ od H. Sedláčka „K tatíčkovi,“ a od J. Berana scénu k 7. březnu „Naše pohádka.“ Slavnosti naší zúčastnili se i žáci obecné školy v Brandlíně. Naše škola oplatila návštěvu v neděli 9. března, když zase v Brandlíně předvedli pěkně vypravenou hru „Medvídci pana presidenta.“ Ve školním roce 1929 – 30 byly též provedeny volby do poslanecké sněmovny a do senátu. (27. října 1929.) Ve Vel. Lhotě ze 143 hlasů odevzdáno pro volbu do posl. sněmovny obdržela strana republikánská 100 hlasů, sociálně-demokratická 15 hlasů, strana nár. sociál. 13 hlasů, živnostenská 10 hlasů, lidová *** SNÍMEK 67

Změna ve správě školy. Správce školy Bohumil Polák předal dne 6. srpna správu školy Josefu Lojkovi spr. šk. v. v. Byl ustanoven říd. uč. v Jižné – okres Kamenice.

4 hlasy a komunistická strana 1 hlas.

/???/ 12/4 1930 J. Novotný, o. š. inspektor.

V měsíci květnu provedeno statistické sčítání hospodářských závodů zemědělských a závodů živnostenských v celé naší republice.

Školní rok 1929–30.

Školní rok skončen dne 28. června.

Zápis a začátek šk. r.

O prázdninách byla nově položena podlaha ve třídě a nově natřeny dveře ve třídě a na chodbě.

Vyučování začalo dne 2. září. Všech žáků zapsáno 29 (17 chlapců a 12 děvčat). Nově do školy vstoupilo 6 žáků. Učitelé. Místo učitele a spr. školy se odchodem B. Poláka uprázdnilo. Zatímně ustanoven na zdejší škole Bedřich Burian, který v předešlém školním roce působil na jednotř. škole v Chotěbudicích. Výpomocnou učitelkou ženských ručních prací ustanovena Marie Foitová z Mrákotína. Českobr. náboženství vyučoval jako v roce předešlém zdejší farář p. Josef Pospíšil. *** Vyučování plynulo po celý školní rok klidně. Zdravotní stav žactva byl dobrý. Pouze v měsíci dubnu a částečně v květnu mezi žáky se rozmohl černý kašel, čímž docházka školní značně poklesla.

J. Novotný 26/11 1930. Školní rok 1930–31. Zápis žactva pro školní rok 1930 – 31 proveden byl před prázdninami a zapsáno 18 chlapců a 14 dívek, celkem 32 žáci. Školní rok započal 1. září 1930. Od 1. září 1930 ustanoven Bedřich Burian def. správcem zdejší školy. Ručním pracím dívčím vyučovala na začátku roku výp. učitelka Libuše Mrvková z Telče, od 1. listopadu uč. čekatelka Marie Foitová z Mrákotína. Českobr. evang. náboženství učil od září do konce března českobr. kazatel M. Zástěra a od dubna nový zdejší farář B. Vrba. Vyučování plynulo po celý školní rok

Ze školních slavností a divadel dlužno uvésti: Dne 27. září vzpomenuto tisíciletého výročí smrti sv. Václava, které připadlo na 28. září 1929.

***

Státní svátek 28. října oslaven ve škole školní besídkou, na které žáci přednesli básně a písně a sehráli div. hru „28. říjen" za velké účasti rodičů i mládeže škole odrostlé. Spr. školy promluvil o významu národního osvobození.

pravidelně, zdravotní stav žáků byl dobrý.

80

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Školními slavnostmi oslaven státní svátek 28. října a 7. března vzpomenuto narozenin presidenta republika T. G. Masaryka. Na Květnou neděli pořádána školní besídka s programem: pomlázka – velikonoce – příchod jara.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 *** Zdravotní stav žactva byl celkem dobrý. Průměrně zameškali žáci 3% všech školních půldnů.

Počasí ve škol. roce 1930 – 31 nebylo příznivé. Již 27. října napadlo mnoho sněhu a sněhová vánice polámala mnoho stromů a způsobila v lesích velké škody. Trvale napadl sníh na začátku prosince a ležel až do dubna. Poněvadž napadl sníh dříve než umrzlo, mnoho ozimů pod sněhem vyhynulo a na jaře muselo býti zaoráno. Na jaře a na začátku léta bylo sucho, konec léta byl deštivý. Sklizeň byla proti jiným letům poloviční. Jen úroda ovoce byla letos větší než obvykle.

Školní slavnosti pořádány 28. října a 7. března. Žákovská besídka 10. dubna. Od dubna poslouchali žáci naší školy pravidelně školský rozhlas. V prosinci zvolen novým starostou ve zdejší obci p. Petr Tichánek.

Celý letošní rok byl ve znamení hospodářské krise, která zachvátila zemědělství i průmysl. Nízké ceny obilí a zvláště dobytka vepřového i hovězího snížily velice výnos hospodářství. Ve městech trpělo dělnictvo nezaměstnaností.

Od září 1931 má naše obec autobusové spojení s okresním městem Dačicemi, se Studenou a Počátkami. Autobus nejdříve soukromý, nyní státní (poštovní správy) jezdí dvakrát denně z Počátek do Dačic. Tím byl učiněn značný pokrok v dopravních poměrech v celém našem kraji, dříve tak od světa odříznutém.

V prosinci 1930 provedeno v naší republice sčítání lidu. Ve Vel. Lhotě s Poldovkou *** SNÍMEK 68

Počasí bylo dosti příznivé. Úroda velmi pěkná. Sklizeň třešní byla též dobrá a na úrodu ostatního ovoce jsou pěkné vyhlídky. Světová hospodářská tíseň ani v tomto roce nepolevila, ba spíše vzrostla. I u nás na vesnici zvláště v zimě se pociťuje nedostatek. Nejchudší rodiny obdržely v zimě poukázky na odběr nejnutnějších potravin a Českosl. Červený kříž v Dačicích daroval ze sbírky šaty a obuv pro chudé žáky u nás.

napočteno 247 obyvatel, což jest o 54 lidí méně než v roce 1921. Školní rok ukončen 27. června.

***

O prázdninách byly provedeny některé nutné opravy ve zdejší školní budově. Byt správce školy byl vymalován, dveře a okna bíle natřena a do kuchyně zakoupen nový sporák.

SNÍMEK 69

Ve třídě postavena nová kamna, stáložárná značky Fenom.

I v letošním školním roce a o prázdninách hleděli jsme zlepšiti stav školní budovy i třídy. Staré tabule předělány na posouvací, pořízena nová skříň na pomůcky a zřízen nový plot před školou a vysázeny stromky.

Zákon o obvodových měšťanských školách, který nám měl v naší obci pomoci vyřešiti ožehavou otázku stavby nové školní budovy a celý zdejší kraj povznést na úroveň v dnešní době již nezbytnou, nebyl doposud sněmovnami projednán.

Školní rok ukončen 28. června.

J. Novotný, o. š. i. 4/3 1932.

/???/ 20/3 1933 J. Novotný, o. š. i.



Při zápisu před prázdninami zapsáno pro školní rok 1931 – 32 celkem 32 žáků. (17 chlapců, 15 dívek)

Pro školní rok 1932–33 zapsáno celkem 36 žáků (21 chl., 15 dívek). Školní rok započal 1. září 1932.

Školní rok začal 1. září 1931. Vyučování bylo po celý školní rok pravidelné. Na škole vyučovaly tytéž osoby jako v roce minulém.

Vyučování bylo po celý rok pravidelné. Zdravotní stav žactva nebyl však dobrý. Řádila chřipka zvláště v březnu a dubnu. Zemřela žákyně Milada Kubištová. Všichni žáci zúčastnili se pohřbu. Průměrně zameškáno 33% vyučovacích půldnů. I letos vyučovaly na škole tytéž osoby jako v letech předešlých.

81

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Při nové úpravě obvodů učitelek žen. ručních prací zůstal zdejší obvod nezměněn a učit. ček. žen. ruč. prací Marie Foitová docházela opět do Řečice a Brandlína. Okresní školní výbor upravil vyučování

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 SNÍMEK 70 Školní rok 1933–34.

*** Začátek šk. roku. ručním pracím takto: V. Lhota

I. tř.

4 hodiny

4 hod.

Brandlín

I. tř.

4 hodiny a 2x2 km docházky

6 hod.

Řečice

I. tř. II. tř.

Školní rok 1933 – 34 započal v pátek dne 1. září 1933. Celkem bylo zapsáno 29 žáků. (15 hochů, 14 děvčat) Nových žáků nebylo, takže se vyučovalo ve třech odděleních. Změna ve spr. školy.

6 hodin a 2x3 km -//-

9 hod.

Českobratrskému evang. náboženství vyučoval farář Th. B. L. Vrba. Školní slavnost pořádána 28. října a 7. března. Prohlídku školy vykonal okres. školní inspektor J. Novotný dne 20. března 1933. 7. dubna navštívil zdejší školu předseda okres. školního výboru Fr. Cagaš. V dubnu 1933 ustavila se nová místní školní rada. Předsedou byl opět zvolen Jan Lojka, rolník ve Vel. Lhotě. Učitelský sbor upsal na půjčku práce 700 Kč. Ze školy vystoupili po dokončení školní povinnosti 4 žáci: Miloslav Kouba, Adolf Šeda, Karel Vodička a Vlasta Kašpárková.

Místo učitele a správce školy odchodem B. Buriana na školu do Bolíkova se uprázdnilo. Zatímně ustanoven dekretem okr. škol. výboru v Dačicích č. 1497 šk. Jaroslav Brůry /???/, definitivní učitel v České Olešné. Jmenovaný narodil se 6. dubna 1906 v Popelíně. Působil na obecné škole v Želetavě a pak nastoupil vojenskou pres. službu v Olomouci. Navštěvoval školu pro výchovu důstojníků pěšího vojska v záloze. Nyní jest převelen k horskému praporu 12 do Prešova v hodnosti poručíka. Po skončení pres. voj. služby působil na obecných školách v Markvarci, Palupína a v České Olešné. Ženským ruč. pracím vyučuje učitelka Marie Foitová a českobratrskému evang. náboženství zdejší farář L. Vrba. Oslava 28. října. 28. říjen byl oslaven školní slavností za účasti občanstva. *** Vyučování bylo po celý rok pravidelné, rovněž i zdravotní stav žáků byl dobrý. Prohlídku školy vykonal okr. šk. inspektor Jan Novotný 27. ledna 1934.

Školní rok byl ukončen dne 28. června. Dne 7. března vzpomenuto narozenin p. presidenta republiky T. G. Masaryka. Od 1. září 1933 odchází správce školy B. Burian po čtyřletém působení na zdejší škole na jednotřídní obecnou školu v Bolíkově.

Počasí bylo dosti příznivé, takže průměrné procento omluvené docházky činilo 28%. Na jaře však trvala sucha, která zavinila malou úrodu. Ozimy, hlavně žita, těžko přezimovaly, proto byly většinou zaorávány.

/???/ 27/1 1934 J. Novotný, o. š. i. Dne 24. května 1934 byl T. G. Masaryk po čtvrté zvolen presidentem republiky. *** 26. května provedl očkování dětí pan MUDr. Hromada ze Studené. Od 1. června 1934 byl jmenován dosavadní zd. spr. školy Jaroslav Brůry /???/ definitivním učitelem a spr. školy, dekretem zem. šk.rady ze dne 24. dubna ´34 č. 23.344.

82

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Po dokončení školní povinnosti ze školy vystoupili 4 žáci: Marie Kubištová, Božena Tichánková, Fr. Kořínek a Josef Šeda. Během šk. roku byla školní budova opatřena hromosvody, chodba vydlážděna cementovými dlaždicemi, záchody pokryty eternitem, upraven příchod ke škole, opraven plot a dvorek vydlážděn.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Dne 7. března 1935 dožil se pan president Československé republiky T. G. Masaryk 85. narozenin, věku vzácného, vyplněného nezměrnou prací pro lepší příští národa a státu československého. Škola oslavila narozeniny presidentovy dne 6. března dopoledne za velké účasti občanstva, takže třída byla přeplněna. Program byl následující: I.

Proslov správce školy Jaroslava Brůna /???/.

II.

Uvítání

III.

My jsme děti (zpěv II.hlasně).

IV.

Přání nejmenších

Hynek a Hynková.

V.

Přísaha (báseň)

R. Šeda.

VI.

Naše pohádka (div. výstup)

VII.

Jásavá písnička /???/ (báseň)

Kolářová

VIII.

Tatíčku náš

Šedová A.

IX.

Kdybych já měl více peněz

Čudlý.

X.

Dvě cesty pres. Masaryka

Molínová.

XI.

Jiříčkův sen

Kolářík.

XII.

Já jsem sláva…

Kořínek J.

XIII.

Tatíčkovi

Antoňová B.

XIV.

T. G. Masarykovi

Začátek šk. roku.

XV.

Sláva panu presidentu (zpěv)

Školní rok 1934 – 35 započal dne 3. září. Zapsáno bylo celkem 25 žáků. (13 hochů, 12 dívek) Ženským ručním pracím vyučuje učit. Marie Foitová, která jest jmenována od 1. září 1934 def. učit. podle §4 uč. zák. Náboženství vyučuje zdejší farář L. Vrba. Všichni žáci jsou vyznání česbr. evang. pouze Jan Kašpárek řím. kat.

***

*** SNÍMEK 71 Místní školní rada plně uznává nutnost oprav a ve všem vycházela s ochotou správci školy vstříc. Školní rok skončen 28. června 1934. /???/ 15/1 1935. J. Novotný Školní rok 1934–35.

Čestmír Macků.

Hesová B. /???/

SNÍMEK 72 Dne 9. října 1934 byl zavražděn v Marseille jugoslávský král Alexandr současně s francouzským ministrem zahraničí Barthouem. Nezapomenutelným navždy zůstane našemu národu rytířský král sjednotitel a spolubudovatel Malé dohody, přítel našeho národa, moudrý státník a energický vůdce svého národa. 28. říjen oslaven školní slavností za účasti občanstva.

Slavnost byla zakončena doslovem správce školy a zazpíváním st. hymny. Jménem občanstva poděkoval spr. školy starosta obce, Petr Tichánek. Dne 19. května byly konány volby do Národního Shromáždění.

Vyučování žactva bylo po celý rok pravidelné a zdravotní stav žactva dobrý. *** Pouze v měsíci březnu onemocnělo více žáků na chřipku, takže docházka zaznamenává 18% omluvených. Prohlídku zdejší školy vykonal okr. šk. inspektor Jan Novotný dne 15. ledna 1935 odpoledne.

A. Poslanecká sněmovna.

B. Senát.

Strana republikánská

119 hlasů

107 hlasů

// soc. dem.

8 //

8 //

// nár. soc.

11 //

11 //

// komunistická

2 //

1 //

// lidová

5 //

6 //

// živnost. obchod.

17 //

14 //

// národního sjednocení

1 //

-

163 //

147 //

83

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Součet oprávněných voličů, kteří se volby skutečně zúčastnili, byl do poslanecké sněmovny 163, do senátu 147.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 SNÍMEK 73 lavice byly opraveny a znovu natřeny, takže třída již úplně vyhovuje.

Dne 26. května byly konány volby do zemského a okresního zastupitelstva. A. Zemské zastupitelstvo B. okresní zast. Strana republik.

118

120

// sociálně dem.

6

11

// národ. soc.

13

11

// komun.

1

-

// lidová

5

5

// živnost. obch.

15

11

158

158

*** Po dokončení školní povinnosti ze školy vystoupily 2 žákyně: Milada Menšíková a Vlasta Zonková. Na jaře byl zrušen před školní budovou sklep a místo upraveno na zahrádku. Tato práce narazila na rozhodný odpor pana Antoně Vil. koláře ve V. Lhotě, který uplatňoval služebnost vjezdu do stodoly. Ve své neústupnosti zastavil práci a teprve po několikeré domluvě se dohodl se členy m. školní rady. Jinak se konaly přípravy k důkladné opravě školní budovy. Školní rok ukončen 28. června 1935. /???/ 28/1 1936 J. Novotný

Dne 19. října zranil se při jízdě na motocyklu říd. učitel Jaroslav Brůn /???/ a utrpěl zlomeninu holenní kosti. Léčil se ve veřejné nemocnici v Počátkách a později zůstal v domácím léčení v Popelíně. Během jeho nepřítomnosti ve školní službě vyučoval zde do 10. listopadu ´35 říd. učitel Jan Zamazal z Brandlína a od 11. listopadu ustanoven Josef Mátl, učitelský čekatel v Mrákotíně. Dne 18. prosince opět nastoupil říd. učit. Jaroslav Brůn /???/. Dne 14. prosince vzdal se svého úřadu president republiky T. G. Masaryk. Zpráva o odstoupení pana presidenta byla přijata s velkým pohnutím. Všichni litujeme, že T. G. Masaryk nemůže pro vysoké stáří zastávati svůj úřad. Dne 18. prosince zvolilo Národní shromáždění ve vladislavském sále na pražském hradě nového presidenta Dr. Edvarda Beneše. Nový president republiky je synem chalupníka z Kožlan v okresu kralovickém. Syn chudých rodičů je zase hlavou státu československého. Školu prohlédl okr. škol. insp. dne 28. ledna. Následkem schválení zákona č. 233/´35 o újezdních měšť. školách Národním shromážděním jest V. Lhota vzata za středisko pro nový školní újezd. Ve zdejší škole se konala dne 15. března o 1. hod. odpol. Informační schůze za přítomnosti učitelstva, p. inspektora, obecních zastupitelstev příslušných obcí a m. školních rad. O novou měšť. školu se též uchází obec Řečice. *** Od 29. února do 22. dubna zastupoval řídící učitel Jaroslav Brůn /???/ onemocnělého ř. uč. J. Zamazala v Brandlíně, takže vyučování na obou školách bylo polodenní.

Školní rok 1935–36. Školní rok 1935–36 byl zahájen dne 2. září 1936. Celkem bylo zapsáno 26 žáků (14 chlapců, 12 dívek). Ženským ručním pracím vyučuje učit. Marie Fojtová a náboženství čsbr. evang. kandidát učitelství Jaroslav Janeba. Jmenovaný narodil se 22. května 1916 v Timkovčích /???/, Minská gubernie. Obecnou školu navštěvoval v Telecím, pak v Ml. Boleslavi, kde rovněž vyhodil měšť. školu. R. 1931 vstoupil na Amerlingův učitelský ústav v Praze II., kde maturoval. Od 1. listopadu vyučuje zdejší farář L. Vrba. Během prázdnin byla do třídy dána nová velká okna, třída uvnitř nově omítnuta a vymalována. Též staré ***

Dne 25. dubna č. j. 461 šk. vzal okr. školní výbor v Dačicích s uspokojením na vědomost rozšíření školní zahrady. Proti postavení garáže v sousedství školních záchodů neuplatňoval o. š. v. žádných námitek. Úprava plotu narazila přes jednotný souhlas celé obce na přímo násilnický odpor p. V. Antoně, koláře zde, který vyvrátil nově postavený kamenný sloup a zastavil práci. Teprve příchodem ř. uč. bylo možno práci dokončiti. Jeho námitky byly malicherné a křivda se mu vůbec neděla. Svátek matek byl oslaven dne 17. května školní besídkou za účasti občanstva. Při této příležitosti se rozloučil se všemi občany říd. učitel Jar. Brůn /???/, jelikož v novém školním roce nastoupí def. říd. učitele v Šachu. Jmenovanému poděkoval za všechnu práci ve škole i v obci starosta Petr Tichánek. Zdravotní stav žactva byl velmi dobrý. Po dokončení školní povinnosti ze školy vystoupili: Rudolf Šeda, Jaroslav Plachý, Josef Čudlý a Antonie Hesová.

84

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Školní rok ukončen 28. června 1936.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 12. dubna 1937 byl přezkoušen hromosvod odborníkem z Dačic.

Zapsal Jaroslav Brůn, řídící učitel. Viděl /???/ 18/1 1937. J. Novotný, o. š. i. *** SNÍMEK 74

V dubnu byl dán návrh o nové členy místní školní rady, která se ustavila na schůzi v červenci. Předsedou zvolen jednomyslně p. V. Hes č. 18, pokladníkem p. Fr. Kolářík č. 3. Noví členové složili slib do rukou p. J. Machatého, říd. uč. v Řečici. Během prázdnin položeny podlahy v bytě správce školy a to ve 2 světnicích a kuchyni. Zbývá tedy ještě kabinet, na který se nedostalo. Školní rok zakončen 26. června 1937. Školu opustily 3 dívky po dokončené školní docházce a to: Blanka Antoňová, Libuše Lojková a Milada Molínová. Do měšťanky se přihlásili 3 chlapci: Miroslav Kořínek, Čestmír Macků a Jaroslav Novák.

Školní rok 1936–37. J. Novotný 3/5 1938. Zahájen v úterý dne 1. září 1936. Zapsáno bylo 27 žáků, z toho 15 chlapců, 12 děvčat. *** Řídící učitel Jaroslav Brůn nastoupil dne 1. září své nové místo definitivního řídícího učitele v Šachu. Zatímní správou školy pověřena byla Anna Spannbauerová, def. učitelka v Řečici. Jmenovaná se narodila 10. ledna 1909 v Telči, kde vychodila v letech 1915/16 – 1919/20 obecnou školu, v letech 1920/21 – 1926/27 státní vyšší reálku a 9. května 1927 maturovala. Pak navštěvovala státní učitelský ústav v Banské Bystrici jako externistka a podrobila se doplňovací maturitě v červnu 1928 a zkoušce učitelské způsobilosti v listopadu 1930. V roce 1928/29 vyučovala dív. ruč. p. v Sumrakově, Bolíkově a Světlé, pak ve Vel. Pěčíně, Mal. Pěčíně a Kost. Vydří. Od 1. X. 1929 literně v Telči (chl.), ve Staré Říši, Bílkově, v Řečici, od 1. II. 1931 v Maršovicích (okr. M. Krumlov) a od 1. 9. 1933 jako def. učitelka v Řečici. Učitelkou dívčích ručních prací opět Marie Foitová, nábož. českobr. evang. farář Th. B. Lad. Vrba. 28. říjen oslaven školní besídkou 27. října odpoledne.

SNÍMEK 75 Školní rok 1937–38. Zahájen dne 1. září 1937. Zapsáno bylo 28 žáků, z toho 18 chlapců, 10 děvčat. V učitelském sboru nebylo změn. Vyučuje tedy opět učitelka A. Spannbauerová, pověřená správou školy, Marie Foitová–Vlková dívčím ruč. pracím a náboženství českobratrskému TH. B. Lad. Vrba. Dva žáci římskokat. náboženství docházejí do Brandlína.

18. ledna 1937 prohlédl zdejší školu okr. šk. inspektor J. Novotný. 19. ledna 1937 zemřel bývalý zdejší řídící učitel ve výsl. J. Lojka. Pohřeb konán dne 22. ledna za účasti školních dětí, mnoha učitelů s p. insp. J. Novotným a četného občanstva z celého okolí. Nad hrobem se se

Dne 14. září 1937 postihla náš národ těžká rána. Ve 3 hod. 29 min. ráno odešel náš vroucně milovaný pan president Osvoboditel. Brzo ráno se bleskem roznesla tato smutná zpráva po celé dědině. Ze školy, far a kostelů zavlály smuteční prapory. V pátek 17. září vyslechlo žactvo smuteční tryznu za pana presidenta z radia, v úterý pak všichni občané pohnuté loučení pana presidenta s Prahou. Za celý národ poděkoval zesnulému president Dr. Edv. Beneš.

*** 27. října shlédlo žactvo pohřeb p. presidenta v biografu Sokol ve Studené. zesnulým rozloučil jménem učitelstva okr. šk. inspektor J. Novotný. 6. března 1937 odpoledne konána besídka na oslavu narozenin p. pres. Osvoboditele T. G. Masaryka. Dobrovolný dar Kč 13.10 zaslán péči o zmrzačelé děti v Králově Poli na návrh žactva.

28. říjen oslaven besídkou žactva za účasti občanstva. Na pořadu byl proslov učitele i žáka, básně, zpěv a výstupy. Slavnost zakončena zapěním státních hymen. ***

V rámci velikonočního míru Č. Č kříže konán „Týden čistoty“ ve škole i v obci. Žactvo se postaralo hlavně o úklid střepů skleněných na návsi sebráním a zakopáním. Sbírka Čs Č K vynesla v obci 39.60 Kč.

85



Školní rok 1938–39. do 1. odd.

- chl.

3 děv.

3 všech

2. //

10 chl.

2 děv.

12 //

3. //

6 //

2 //

8 //

Začátek škol. roku.

4. //

- //

4 //

4 //

Školní rok 1938–39 byl zahájen ve čtvrtek 1. září 1938 školní slavností. Po proslovu řídícího učitele R. Kratochvíla zapěli žáci státní hymnu a rozešli se domů.

Celkem

16 chlap.

11 děv.

I. Školní rok.

=

27 žáků.

Během školního roku přibyli 4 žáci a odešli také 4 žáci. Konec škol. roku. Školní rok byl ukončen 24. června 1939 školní slavností, při níž vzpomenuto světlé památky M. J. Husa. Žáci napomenuti, aby i o prázdninách se chovali slušně, jak se na řádné občany sluší. Po zapění hymny a přání mnoha zdraví a příjemného osvěžení o prázdninách opustili žáci školu. Školní rok trval plynule. Vyučování nebylo ničím přerušeno.

*** Od 1. 12. 1937 do 28. 2. 1938 měla A. Spannbauerová dovolenou pro mateřství. Vyučoval zde učitelský čekatel Jaroslav Janeba z Řečice.

Vyučování za mobilisace.

7. března 1938 žactvo se zúčastnilo filmového představení Prodané nevěsty, promítaného v rámci oslav 20. výročí republiky.

V Radlicích řídící učitel Jan Neužil při mobilisaci nastoupil vojenskou službu a v Radlicích se nevyučovalo. Od 30. září navštěvovaly radlické děti zdejší školu – ale velice nepořádně, takže zameškání vyučování činilo 40%. Od 6. října chodily radlické děti do školy do Volfířova a k nám přiškolen Brandlín, kde se také již přes týden nevyučovalo, neboť také Jan Zamazal, říd. učitel v Brandlíně nastoupil vojenskou službu. Brandlínští chodili do školy pravidelně. Ale pro tolik žáků u nás nebylo lavic, a proto od 18. října bylo vyučováno polodenně ve

Jarní měsíce přinesly s sebou i četné nemoci. Nejvíce rozšířen byl černý kašel /???/, který postihl postupně všechny mladší žáky. Velikonoční sbírka Č Č Kř. i sbírka pomlázková Národní Jednoty se vydařila.

*** SNÍMEK 76 Velké Lhotě i v Brandlíně a to do 21. října. Po tomto dni bylo vyučováno pravidelně. II. Učitelé. Dnem 1. září ustanoven defin. a službu nastoupil Rudolf Kratochvíl, řídící učitel. Dívčím ručním pracím zde vyučovala jako v dřívějších letech Marie Vlková. Rovněž ve vyučování náboženství nebylo změn. Českobratrskému evangel. náboženství vyučoval zde místní farář Ladislav Vrba. Římsko-katolické děti docházely jednou za 14 dní na jednu hodinu do Brandlína, kam dojížděl Otakar Jindra, farář ve Volfířově. III. Žáci.

Během školního roku se odstěhoval s rodiči jeden žák a 1 žákyně a dány do obce na vychování 3 žákyně. Takže školní rok 1937 – 38 skončil dne 22. června se 17 žáky a 12 žákyněmi, celkem 29 dětmi. Propouštěcí osvědčení obdržely: Marie Hesová, Libuše Čudlá, Libuše Kolmanová a Blažena Krafková /???/. Pro nový školní rok zapsány 3 žákyně do 1. post. roč. Má tedy: 1. odd. 2. odd. 3.odd. 4. odd. chlapců

0

10

6

0

děvčat

3

2

2

4

3

12

8

4

Je tedy zapsáno 16 chl. a 11 děvčat, celkem 27 dětí. Do měšťanské školy chodí Čestmír Macků a Jaroslav Novák. Letos nepřibyl do měšť. školy žádný, poněvadž nebylo 5. post. ročníku.

Výsledek zápisu. Dne 1. září zapsáno:

***

86

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola SNÍMEK 77

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 SNÍMEK 78

/patrně vložená stránka/ Svátek matek. Dne 1. září nastoupil dle výnosu zemské školní rady definitivní řídící učitel Rudolf Kratochvíl. Učitelka pověřená správou školy byla k vlastní žádosti přidělena do Vanova.

Dne 18. května pořádala škola v místním hostinci oslavu „Svátek matek“ s bohatým programem písní, básní i scén s pěkným úspěchem. Vybráno bylo 167.75 K. Režie spojená se slavností byla velká. Z výtěžku byly pro školu koupeny 8 pastelky, 20 archů lesklého papíru na vystřihování a nalepování, velký lehký míč, dětské časopisy a drobné potřeby pro chudé žáky.

Během prázdnin vymalována školní třída, chodba vyspravena a postaven nový dřevník. Dětský den. /nečitelný podpis/ *** Na konci školního roku byli zapsáni do I. tř. měšťanské školy v Heřmanči: Petr Hynek, František Kolářík, Jaroslav Kořínek.

Při „Dětském dnu“ vybráno v obci na sběrací listinu 40 K. Dne 14. září byla vykonána ve třídě smuteční slavnost na paměť výročí smrti pana presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka. Školní výlety.

Školní docházka.

Dne 12. června vykonali jsme výlet do Mrákotína. Prohlédli jsme si oba kamenolomy u Mrákotína, brusírnu kamene a shlédli blízkou zříceninu hradu Štamberka.

Návštěva školy byla celkem pravidelná. Jen v zimních měsících docházka trpěla při mlhavém vlhkém počasí a z toho častými nachlazeninami. Docházka klesla v prosinci na 94.2%, v lednu 95.1%, v únoru 96.6%. Celoroční průměr byl 97.6%. Trestán pro špatnou školní docházku nebyl nikdo.

Dne 20. června podnikla škola výlet státním autobusem do Jindř. Hradce. Důkladně jsme si prohlédli zámek za odborného výkladu průvodce – zaměstnance na zámku – a spatřili pamětihodnosti města. Tento jednodenní výlet byl společný škol: Velká Lhota, Šach a Volfířov. Za cestu zaplatil žák 10 K.

Nakažlivá nemoc se v naší obci nevyskytla.

21. V. 1940, M. Sýkora, o. š. i.

Školu opustili.

***

S propouštěcím osvědčením opustily školu: Božena Hynková, Libuše Hesová (u p. Lojky), Marie Chábová (u p. Hesa, č. 15), Marta Kolářová (u p. Lojky, hostinského), Libuše Tůmová (u p. Kořínka). IV. Jiné. Divadlo. Dne 26. března sehrálo žactvo zdejší školy v místním hostinci divadelní hru Krakonošova medicína. Návštěva byla pěkná a hra se všeobecně líbila. Při malém vstupném bylo vybráno 219.50 K. Z toho koupeny hodiny do třídy za 100 K, mluvnice „Mateřídoušky“ 8 kusů pro 4. a 5. šk. rok za 72 K.

Školní rok 1939–40. I. Školní rok. Počátek škol. roku. Počátek školního roku 1939–40 připadl na pátek 1. září. V tento den byli žáci slavnostně přivítáni. Konec škol. roku.

***

Školní rok byl ukončen opět v pátek 28. června 1940 školní slavností, po níž žáci obdrželi školní zprávy a rozešli se. Přerušení škol. roku. Školní rok byl přerušen v celém Protektorátě Čechy a Morava prázdnem v době od 1. února do 3. března, aby se ušetřilo otopu. Zima byla příliš studená, bylo spotřebováno mnoho paliva a nebylo ke koupi. Proto

87

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola některé školy vyučovaly střídavě 2 třídy v jedné učebně. Také v obytných domech se nedostávalo uhlí a mnozí lidé – zásobení jen normálně – vytrpěli dosti zimy. II. Učitelé.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 *** /opět patrně vložená stránka/ Začíná se opět psát kronika na místě, kde byla v roce 1940 přerušena nacistickým tlakem, který nepřipouštěl volného slova a svobody mínění.

Ve stavu učitelstva nebylo změn. Vyučovali:

Poslyšte historii prvních dní naší opět nabyté svobody:

Rudolf Kratochvíl, řídící učitel,

Dne 5. května v 6 hodin odpoledne přišla zvěst, že začal v Praze boj. Hned byly vyvěšeny československé prapory, zapjat proud a všude se poslouchal rozhlas.

Marie Vlková, učitelka domác. nauk, Ladislav Vrba, farář z Velké Lhoty čsbr. ev. náboženství.

V neděli ráno 6. května projelo obcí gestapo a nařídilo ihned schovat československé prapory. Byly staženy, ale za hodinu vlály opět a již nepřestaly. V noci z 8. na 9. květen nikdo v obci nespal. Projelo tu asi 30 aut, 10 děl a 10 tanků prchající německé armády.

***

Dne 10. května projížděla obcí slavná Rudá armáda, všude radostně vítaná. Rudoarmějcům bylo podáno občerstvení.

SNÍMEK 79

Vyučování bylo zahájeno 28. května, v den 61. narozenin pana presidenta Dr. E. Beneše. Bylo vzpomenuto jeho významu pro opětné nabytí svobody.

III. Žáci.

Ve Velké Lhotě 30. srpna 1945. R. Kratochvíl.

Stav žactva na začátku škol. roku. Dne 1. září zapsáno: do

***

1. odd.

5 chl.

1 dív.

= 6 žáků

SNÍMEK 80

2. odd.

6 //

3 //

= 9 //

/následují patrně vložené listy z období 1940–1945/

3. //

5 //

3 //

= 8 //

Celkem

16 chl.

7 dív.

= 23 žáci.

Během školního roku přibyl 1 žák, neubyl nikdo. Na konci škol. roku byli zapsáni 1. tř. měšť. školy v Heřmanči: Josef Čudlý, Vilém Hes, Olga Koláříková, Věra Závodská.

Školní rok 1940–41. Školní rok 1940–41 začal v pondělí 2. září 1940 školní slavností. Řídící učitel nabádal žáky k píli a slušnému chování.

Školní docházka .

Školní rok byl ukončen 28. června 1941 školní slavností, při níž se žáci rozloučili se svým učitelem se vzájemným přáním příjemných prázdnin a osvěžení.

Školní docházka byla slabá, hlavně pro častá onemocnění žloutenkou (celkem 5 případů) a dva případy spály, při níž 5 sourozenců nechodilo do školy.

Přerušení vyučování.

Nejlepší docházka byla v březnu (98.6%), v lednu klesla na 86.6% a v květnu dokonce na 80%. Celoroční průměrná docházka byla 93.6%.

Školní rok byl celkem plynulý. Pouze vánoční prázdniny byly prodlouženy k vůli úspoře otopu a trvaly od 21. prosince do 19. ledna. Žáci přicházeli dvakrát týdně do nevytopené třídy pro úkoly, které doma pracovali.

IV. Jiné.

***

Dne 15. března 1940 oslavily školy výročí zřízení Protektorátu Čechy a Morava jednotným proslovem.

88



SNÍMEK 81

***

Pololetí.

SNÍMEK 82

Tím nebylo možné do 31. ledna žáky svědomitě známkovati a proto bylo první pololetí ukončeno až 15. února 1941 a také tento den byly rozdány školní zprávy. II. Učitelstvo.

Do I. tř. hlavní školy v Heřmanči byli přijati po dokončení 4. post. roč.: Josef Kolářík, Miroslav Kolářík. Školní docházka.

Na zdejší škole vyučovali:

Školní docházka byla dosti nepravidelná. Nejpříznivější byla v červnu a dosáhla 99.7%, nejchabější byla v červnu říjnu, kdy klesla na 89.9%. Příčiny špatné docházky:


paratyf – 1 žákyně,

Marie Vlková, učitelka domácích nauk, bydlila ve Vel. Lhotě (sídlo obvodu) u sleč. Marie Kadlecové, V. Lhota, č. 41. Vyučovala též v Brandlíně, Řečici a Horních Němčicích.

úraz (zlámaná klíční kost) – 1 žákyně,

Ladislav Vrba, farář ve Vel. Lhotě 2 hod. týdně česbr. evang. náboženství, Otakar Jindra, farář ve Volfířově 1 hod. za 14 dní řím. katol. náboženství. ***

žloutenka – 5 žáků, 4 služební žáci také často zameškávali školu. Průměrná docházka za celý rok je 95.2%. IV. Různé.

III. Žactvo.

Inspekce. Během škol. roku prohlédl zdejší školu dvakrát pan okres. škol. inspektor M. Sýkora: 16. listopadu 1940 a 21. VI. 1941.

Stav 1/9. 1940. Stav žactva 1. září 1940:

*** I. odděl.:

2 chl.

4 děv.

6 žáků

II. odděl.:

5 //

3 //

8 //

III. odděl.:

10 //

2 //

12 //

Celkem:

17 chl.

9 děv

26 žáků.

Nebylo žáků 6. – 8. šk. roku. Pohyb žactva. Během roku přistoupili: s matkou se přistěhovala Drahoslava Šedová, do služby vstoupili Žofie Smržová, Alois Bílek, Karel Líbal.

Hned od počátku škol. roku bylo vyučováno jazyku německému nepovinně. Přihlásili se všichni žáci od 3. postupného ročníku. Od poloviny listopadu stal se jazyk německý povinným předmětem. Ve Vel. Lhotě 31. srpna 1941. R. Kratochvíl, říd. učitel. 15/XI 1941 M. Sýkora oši. *** SNÍMEK 83

Během roku odešli: ze služby vystoupili a vrátili se k rodičům Žofie Smržová, Alois Bílek. Školní rok 1941–42. Do hlavní školy. Na konci škol. roku byli přijati do II. tř. hlavní školy v Heřmanči po dokonaném 5. potup. roč.: Vratislav Hes, Bohumír Přibyl a Bohumila Kořínková.

Zahájení. Školní rok 1941–42 byl zahájen v pondělí 1. září 1941 v 9 hodin ráno školní slavností. V proslovu byli žáci nabádáni k svědomitému a pilnému plnění svých povinností a k slušnému chování.

89



Ukončení.

Přestup do hlavní školy.

Školní rok byl ukončen ve čtvrtek dopoledne 9. července 1942 školní slavností, při níž se žáci rozloučili se svým učitelem a přáli si vzájemně příjemné prázdniny a odpočinek pro načerpání sil k nové práci.

Na konci roku byla přijata do I. třídy hlavní školy v Heřmanči: Božena Hesová, žákyně 4. post. roč. ***

Přerušení vyučování. Školní rok 1941–42 byl plynulý. Vyjimku činily pouze vá***

Po zkoušce byli přijati do II. tř. hlavní školy v Heřmanči žáci 5. post. ročníku: Karel Lojka a Josef Menšík. Školní docházka.

noční prázdniny, které trvaly k vůli úspoře otopu od 19. prosince 1941 v poledne do 8. března 1943. Po tuto dobu přicházeli žáci dvakrát týdně do nevytopené třídy pro úkoly, které pracovali doma. Třídění žáků bylo provedeno k 28. únoru 1942 a tohoto dne žáci obdrželi školní zprávy za první pololetí. II. Učitelstvo.

Školní docházka byla celkem dobrá. Několik žáků zameškávalo školu častěji pro nachlazení a služební vypomáhali při nutných zemědělských pracích. Nejlepší docházka byla v září a dosáhla 98,3%, nejhorší v dubnu, kdy klesla na 91,9%. Průměrná roční docházka 95,1%. IV. Různé.

V učitelstvu změn nebylo. Pouze Marii Vlkové, učitelce dom. nauk, byla stanovena Řečice za sídlo obvodu. Protože v Řečici nenalezla vhodný byt, bydlila dále ve Velké Lhotě. Učila na těchto školách: Velká Lhota, Řečice, Brandlín, Šach a Volfířov.

Dne 15. listopadu 1941 prohlédl zdejší školu pan okres. škol. inspektor M. Sýkora. ***

*** SNÍMEK 85 SNÍMEK 84 Slavnosti. III. Žactvo.

Dne 16. prosince 1941 byli žáci seznámeni s W. A. Mozartem a s jeho dílem. 15. března vzpomenuto zřízení Protektorátu Čechy a Morava, kdy naše země byly opět zapojeny do Velkoněmecké říše.

Stav 1/9. 41.

20. dubna v pěkně vyzdobené třídě byly oslaveny narozeniny Vůdce a říš. kancléře Adolfa Hitlera, jehož život a obrovské dílo je a zůstane vzorem.

Stav žactva 1. září 1941: I. odděl.:

2 chl.

1 děv.

3 žáků

II. //

7 //

6 //

13 //

III. //

7 //

3 //

10 //

Celkem:

16 chl.

10 děv

26 žáků.

9. července oslaveny narozeniny p. stát. presidenta Dr. Emila Háchy (12/7.) a vzpomenuto jeho státnického činu, že dal naše země pod ochranu Vůdce a tak je uchránil běd a zničení. *** Školní rok 1942–43.

V 6. – 8. post. ročníku nebylo žáků. Zahájení. Změny.

Školní rok 1942–43 byl zahájen ve středu 2. září 1942 školní slavností.

Během roku přistoupila Božena Odehnalová – přistěhovala se s rodiči. Během roku ubyli: Božena Odehnalová – odstěhovala se s rodiči, Karel Líbal – vrátil se ze služby k rodičům.

Stav žactva 1/9. 1942.

90

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Stav žactva 1. září 1942:

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Četl 9. 6. 1943 /nečitelný podpis/ okr. šk. insp.

1. odděl.

- chl.

2 děv.

2 žáci

71tiny pana stát. presidenta.

2. odděl.

4 //

5 //

9 //

3. odděl.

5 //

3 //

8 //

Dne 12. července 1943 v poslední vyučovací hodině byla uspořádána krátká školská slavnost při příležitosti jednasedmdesátin pana státního presidenta. Správce školy v krátké řeči vyložil žákům význam, politickou prozíravost a opravdovou péči pana státního presidenta o český národ.

4. odděl.

2 //

- //

2 žáků

Celkem:

11 chl.

10 děv

21 žák

Ukončení škol. roku. Školní rok 1942–43 byl ukončen 14. července 1943 dopoledne školní slavností, při níž řídící učitel

Do hlavní školy. Po zkoušce byla přijata do 2. třídy hlavní školy v Batelově Drahomíra Procházková, žákyně 5. post. ročníku.

***

Náboženské vyznání žáků.

SNÍMEK 87

Téměř všech 21 žáků bylo vyznání českobrat. evangelického, pouze 4 žáci ze dvou rodin: Procházka Václav, Procházková Věra a Holoubek Jaromír, Holoubková Marie byli vyznání řím.-katol. *** SNÍMEK 86

v proslovu žáky nabádal k slušnému chování i o prázdninách. Školní docházka. Školní docházka byla podprůměrná. Před vánoci byli žáci postiženi úporným kašlem – v červnu spalničkami. Nejlepší docházka byla v březnu – 97,4%, v prosinci činila jen 74,5%, v červnu jen 59,8%. Celoroční průměr byl 87,2%, zameškaných omluvených půldnů 12,7%, neomluvených 0,1%.

Vánoční prázdniny. Výnosem ministerstva školství byly upraveny vánoční prázdniny takto: začátek v pátek 18. prosince 1942 v poledne, konec 10. ledna 1943 – trvaly celkem 22 ½ dne.

*** Školní rok 1943–44.

Pololetí. První pololetí bylo ukončeno v sobotu 30. ledna a téhož dne byly vydány školní zprávy.

Zahájení.

15. březen. 15. března bylo oslaveno 4. výročí zřízení Protektorátu Čechy a Morava.

Školní rok 1943–44 byl zahájen v pátek 3. září 1943 školní slavností. Správce školy v proslovu ukázal žactvu úkol a cestu, kterou se mají bráti k vytčenému cíli.

20. duben.

Učitelstvo.

Dne 20. dubna oslavila celá Říše 54. výročí narození Vůdce a říšského kancléře Adolfa Hitlera. Evropa uvědomila si Vůdcovu velikost a zvláště český národ děkuje Vůdci za zajištění klidu a pořádku a lepší budoucnosti a za ochranu zvláště před bolševickým nebezpečím, které hrozilo zničit celou Evropu a její kulturu.

V učitelstvu změn nebylo. Vyučují tudíž: Rudolf Kratochvíl, řídící učitel, Marie Vlková, učitelka domácích nauk 3 hodiny (sídlo obvodu je Řečice, bydlí ve Vel. Lhotě, č. 41.), Jarmila Vrbová, učitelka náboženství (choť faráře ve Vel. Lhotě) českobrat. evangel. náboženství 2 hodiny týdně, Otakar Jindra, farář ve Volfířově řím.katol. náboženství 1 hod. za 14 dní.

***

Náboženské vyznání žáků.

Památka R. Heydricha.

Náboženské vyznání žáků podle stavu z 3. září 1943: 19 žáků vyznání českobrat. evang. a 2 žáci vyznání řím. katol.

4. června od 10 – ½ 11 hod. dopoledne poslouchalo žactvo ve vyzdobené místnosti školský rozhlas, věnovaný památce SS Obergruppenführera a generála policie Reinharda Heydricha, zastupujícího říšského protektora, který před rokem podlehl zákeřnému zranění, způsobenému českými lidmi, navedenými cizinou.

***

91



SNÍMEK 88

***

Výsledek zápisu.

SNÍMEK 89

Stav žactva 3. září 1943: Škol. rok 1944–45. I. odděl.

3 chl.

3 děv.

Celkem 6 žáci

II. //

2 //

3 //

5 //

Zahájení.

III. //

3 //

6 //

9 //

IV. //

- //

1 //

1 //

Nový školní rok 1944/45 byl zahájen v úterý 5. září 1944 školní slavností. V proslovu řídící učitel nabádal žáky k píli ve škole i doma, k ochotě i slušnému chování – zvláště po cestě ze školy a do školy a k úctě k rodnému jazyku a vlasti.

Celkem

8 chl.

13 děv.

21 žák. Učitelstvo.

Do hlavní školy.

V učitelstvu nebylo změn. Vyučovali tudíž:

Do hlavní školy v Heřmanči odešli


do I. třídy: Hes Josef, Kolářík Karel, Kolářík Zdeněk a Procházka Václav.

Marie Vlková, učitel. dom. nauk (3 hod. týdně) – sídlo obvodu Řečice,

do II. třídy: Šeda, Jaroslav.

Jarmila Vlková, choť českobrat. evangel. faráře ve Vel. Lhotě – 2 hod. týdně českobr. ev. náboženství,

do III. třídy: Holoubek Jaromír.

František Pařil, administrátor ve Volfířově 1 hod. za 14 dní řím. katol. náboženství.

IV. válečné Dílo pomoci Německého Červeného kříže.

Do Lhoty docházely i děti z Brandlína.

Na IV. válečné Dílo pomoci Německého Červeného kříže daroval R. Kratochvíl, říd. učitel 12 K. 21 žák naší školy daroval celkem 54 K, průměrně žák daroval 2,60 K.

***

***

Stav žactva na začátku škol. roku. Rozdělení žactva na začátku školního roku 5. září 1945:

Sběr pecek. V týdnu 22. – 29. listopadu vykonali žáci v obci sběr ovocných pecek. Sebráno bylo celkem 15 kg pecek a odvedeny dne 29. listopadu 1943 hospodářskému družstvu ve Studené. 15. březen. Dne 15. března 1944 ve výročí zřízení Protektorátu Čechy a Morava vyslechli žáci slavnost vysílanou pro školy rozhlasem.

I. odděl.

- chl.

3 děvčat

3 dětí

II. //

4 //

5 //

9 //

III. //

2 //

5 //

7 //

IV. //

- //

2 //

2 //

Celkem

6 chlap.

15 děvčat

21 žák

Všechny děti byly české národnosti. Sběr papíru. Ve dnech 15. března až 5. dubna konala se v Protektorátě zvláštní sbírka starého papíru. Žáci sebrali 7 kg papíru.

Náboženské vyznání dětí. Podle náboženského vyznání bylo: 19 dětí českobratrského evangelického,

Školní rok ukončen 12. července 1944 ráno rozdáním škol. zpráv.

2 děti římsko-katolického.

Ve Vel. Lhotě 30. srpna 1945. R. Kratochvíl.

92

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Do hlavní školy.


Do hlavní školy v Heřmanči odešlo celkem 5 žáků do I. třídy. Dne 9. května 1945 vznikla z krve revoluce opět naše svoboda a byla po sedmi letech útisku obnovena Vánoční prázdniny.

ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA

Vánoční prázdniny započaly čtvrtkem dne 21. prosince 1944 a trvaly do 6. ledna 1945.

demokratický stát Čechů a Slováků.

Později byly prodlouženy o týden, t. j. do 13. ledna. *** SNÍMEK 90

Za její obnovení bojovaly šiky neohrožených hrdinů doma i za hranicemi. Partizáni, vojáci, dělníci, pracující inteligence – celý národ se vzepřel utlačovatelům. Naše zahraniční vojsko, letci, parašutisté a partisánské oddíly bojovali po boku Spojenců. Největších zásluh o osvobození naší vlasti si dobyla Rudá armáda pod svým geniálním velitelem, generalissimem J. V. Stalinem. Také západní mocnosti, Velká Britanie a USA, mají nemalý podíl na vítězství nad nacismem.

Konečně byly vánoční prázdniny prodlouženy na neurčito. Vyučování započalo 9. dubna 1945, ale hned na to 13. dubna přišli do vsi uprchlíci Němci z Horního Slezska a na návrh starosty byli ubytováni ve třídě.

Naše svoboda byla vykoupení krví a obětí tisíců spravedlivých Čechů a Slováků. Oni byli věrni nám ve chvíli své hrdinské smrti. Buďme i my věrni jim a budujme životem to, co oni nám svou smrtí získali. ***

Hlas svobody. Dne 5. května v 6 hodin odpoledne přišla zvěst, že započal v Praze odboj. Ihned byly vyvěšeny československé prapory, zapjata elektrika a všude posloucháno radio. V neděli ráno 6. května projelo vsí gestapo a nařídilo ihned schovati československé prapory. Byly schovány, ale za hodinu vlály opět a již nepřestaly. V noci z 8. na 9. května v obci nikdo nespal. Projelo tu asi 30 aut, 10 děl a 10 tanků prchající německé armády.

ŠKOLNÍ ROK 1945–46. Zahájení šk. roku. Vyučování bylo zahájeno dne 3. září 1945. Do školy se přihlásilo 23. dětí – 11 chlapců, 12 děvčat.

*** Dne 10. května projížděla obcí slavná Rudá armáda, všude radostně zdravena a podáváno jí občerstvení.

Žactvo.

Zahájení vyučování.

1. post. ročník:

5 chlapců,

2 děvčata,

Vyučování bylo zahájeno ve vybílené a vymyté třídě dne 28. května 1945 – v den jednašedesátin pana presidenta Dr. Edvarda Beneše, při čemž vzpomenuto neúnavné práce pana presidenta a obětí germánské zvůle po dobu okupace naší vlasti, vypravováno o slavné Rudé armádě – naší osvoboditelce i velkém Stalinovi a našem odboji za hranicemi i doma.

2. - // -:

- - // -,

3 - // -,

3. - // -:

4 - // -,

3 - // -,

4. - // -:

- - // -,

2 - // -,

5. - // -:

2 - // -,

2 - // -.

Školní rok zakončen 19. července 1945 školní slavností. Náboženství českobratrského evangelického 21 dětí, římskokatolického 2 děti. Ve Vel. Lhotě 30. srpna 1945. R. Kratochvíl Učitelé. ***

Správcem školy byl Blahoslav Coufal, výp. uč. pov. spr. šk., dívčím ručním pracím učí Marie Vlková, náboženství českobr. evang. Th. B. Ladislav Vrba, farář ve Velké Lhotě, katolickému náboženství P. František Pařil, farář ve Volfířově.

93



Odchod uč. Bl. Coufala.

Kouba Miloslav, manželka Jarmila a dítě

3

Po třech týdnech odešel správce školy Bl. Coufal na I. měšťanskou školu chlapeckou v Praze-Libni „U Zámku“. Škola zůstala bez učitele.

Kříž Jan, krejčí

1

celkem odešlo

13 lidí.

Odchod 2 dětí.

Sestátnění průmyslu.

Koncem měsíce října se přestěhovaly 2 děti k rodičům, počet žactva tedy byl: 10 chlapců a 11 děvčat. 2x v týdnu vyučování.

V předvečer 27. výročí 28. října 1918 bylo provedeno dekretem presidenta republiky sestátnění energetických závodů, klíčového průmyslu, dolů, bank a pojišťoven. Další krok k posílení domácího hospodářského života.

Od 22. října 1945 vyučovala na zdejší škole 2x týdně učitelka Fr. Jandová z Brandlína. Prozatímní národní shromáždění. Přidělení uč. Fr. Kouby na zdejší školu.

Dne 28. října 1945 se sešlo poprvé prozatímní Národní shromáždění, aby potvrdilo v úřadě presidenta republiky a zvolilo svého předsedu. Byl jím zvolen dosavadní náměstek předsedy vlády Josef David.

Dnem 19. listopadu byl na zdejší školu přechodně přidělen uč. čekatel František Kouba z měšť. školy v Dačicích. Tímto dnem začalo také ve zdejší škole pravidelné vyučování.

PNS má vypracovati novou ústavu republiky a připravit první tajné, přímé volby. ***

***

Vláda republiky.

SNÍMEK 92

První vláda na osvobozeném státním území, jmenovaná dekretem presidenta republiky ze dne 4. IV. 1945. Odchod českobr. ev. faráře. Nový učitel č br. ev. nb. Začátkem prosince odešel ev. českobr. farář Lad. Vrba do nového působiště v Krabčicích u Roudnice n/L. Od té doby vyučuje náboženství českobr. evangelickému českobr. evangelický diakon Alois Valenta. Dnem 10. prosince 1945 je tento stav žáků: 11 chlapců a 11 děvčat.

Zdeněk Fierlinger, předseda vlády, Josef David, náměstek př. vlády, Klement Gottwald, - // -, Viliam Široký, - // -, Msgre Dr Jan Šrámek, - // -,

Prohlídka školy.

Ján Ursíny, - // -,

Dne 4. prosince 1945 vykonal prohlídku školy p. okresní školní inspektor Eduard Juřička.

Jan Masaryk, ministr zahraničních věcí, gen. Ludvík Svoboda, // národní obrany,

Vládní program.

Dr Huber Ripka, // zahraničního obchodu,

Dne 5. dubna r. 1945 přijala první vláda osvobozeného státu vládní program na své schůzi v Košicích. Podle tohoto plánu se ihned započalo budovat nové státní zřízení v duchu lidového demokratického státu.

Václav Nosek, // vnitra, Dr Vavró Šrobár, // financí, prof. Dr Zdeněk Nejedlý, // školství a osvěty,

Národní výbory. Osidlování pohraničí.

* Dr Jaroslav Stránský, // spravedlnosti,

Po osvobození celého území republiky se lid chopil práce na zajištění plynulého chodu života všech vrstev národa. Ve všech obcích byly zřízeny Národní výbory, které se ujaly pravomoci dřívějších obecních úřadů. Při nich byly zřízeny různé správní komise. Byl zajištěn majetek Němců a nepřátel národa z řad českých zrádců. Také bylo započato s osidlováním pohraničí, z něhož byli Němci vystěhováni. Ze zdejší obce odešlo do pohraničí 5 rodin:

Václav Kopecký, // informací, Bohumil Laušman, // průmyslu, Julius Ďuriš, // zemědělství,

Šeda Adolf, manželka Růžena

2

Dr Ivan Pietor, // vnitřního obchodu,

Šeda Rudolf, - // - Marie a syn

3

gen. Antonín Hasal, // dopravy,

Šedová Marie se třemi dětmi

4

p. František Hála, // pošt, Dr Josef Šoltesz, // ochrany práce a sociální péče,

94



prof. Dr. Adolf Procházka, // zdravotnictví,

Volba presidenta.

Václav Majer, // výživy,

19. červen byl dnem velikého významu. Tohoto dne byl zvolen jednomyslnou volbou opět na 7 let presidentem republiky Dr. Ed. Beneš ve Vladislavském sále na hradě Pražském. Po volbě projel pan president pražskými ulicemi pozdravován zástupy lidu, který mu projevoval svou úctu, lásku a vděčnost.

Dr Vlado Klementis, stát. tajemník min. zahraničí, plk. Dr Mikuláš Ferjenčík, // // nár. obrany, Ján Lichner, // // zahr. obchodu.

Školní slavnosti a vzpomínky. 14. září bylo vzpomenuto osmého výročí úmrtí presidenta Osvoboditele a jeho zásluh o náš svobodný život.

* Zvolením Josefa Davida předsedou PNS – stal se Dr Jar. Stránský náměstkem předsedy vlády a ministrem spravedlnosti jmenován Dr Prokop Drtina.

28. října vzpomenuto školní slavností s básněmi a proslovem 27. výročí prvního osvobození našeho státu ze jha rakousko-uherské moci. 7. listopadu oslaven státní svátek SSSR, výročí vzniku ruské revoluce.

*** SNÍMEK 93 Ukrývání dělníků uprchlých z Říše. Zdejší odlehlý horský kraj byl během války utočištěm pronásledovaných. Skrývali se zde lidé, kteří uprchli z práce z Německa, kam byli přidělováni krutými nařízeními německých úřadů práce. Nebyli to však jen Češi. Byli to i příslušníci jiných národností, z nichž zdejší obyvatelstvo uvádí na př. Francouze a Jihoslovany, mezi nimi také jedna žena. Jejich jména se však asi nikdy nedovíme.

21. ledna vzpomenuto úmrtí V. I. Lenina, Starší žáci byli přítomni vzpomínkové slavnosti v obci dne 31. ledna 1946. 6. března 1946 se konala školní slavnost u příležitosti 96. výročí narozenin presidenta Osvoboditele TGM. Žactvo se účastnilo též oslavy, pořádané téhož dne místní osvětovou radou. 28. března bylo vzpomenuto v první hodině vyučovací 354. výročí narozenin J. A. Komenského. 4. května, v předvečer pražského povstání se konala pod záštitou MRO slavnost u zapálené vatry, jíž se všechno žactvo účastnilo. 8. května vzpomenuto slavných květnových dní loňského roku. 28. května 1946 se konala školní slavnost k 62. narozeninám p. pres. Budovatele Dr. Ed. Beneše. Večer téhož dnem bylo žactvo přítomno oslavě, pořádané MRO.

Úkryt brněnského starosty. Osada Poldovka se stala také utočištěm a skrýší českého brněnského starosty Dr. Tomše. Přesto však byl i ve zdejších horách vypátrán a zatčen Gestapem.

*** Prázdniny.

Ed. Juřička, oši

Vánoční prázdniny trvaly na zdejší škole od 17. prosince do 13. ledna 1946 včetně. Velikonoční prázdno trvalo od 13. do 22. dubna 1946, svatodušní svátky od 8. do 11. června 1946.

Dne 29. března vykonal inspekci na zdejší škole pan okresní školní inspektor Eduard Juřička. Dorost Čs. ČK. Volby. Jaro r. 1946 bylo nabito předvolebním ruchem, i když strany národní fronty se shodly na slušném volebním boji, který téměř ustal v posledních dnech před volbami do ústavodárného národního shromáždění. Volby se konaly 26. května 1946. Jako nejsilnější strana vyšla z voleb Komunistická strana Československa, druhá Čs. strana národní socialistická, třetí lidová a čtvrtá čs. soc. demokracie. Na Slovensku strana demokratická, za ní komunistická, pak strana práce – změněná nyní a sloučená s čs. sociální demokracií a strana slobody.

Žactvo zdejší školy se stalo opět členy dorostu Čs Červeného kříže. Byly mu rozděleny záhony na zahradě k pěstování zeleniny. Také pečují sami o čistotu v učebně a na chodbách i o výzdobu školy. Výlet. 19. června 1946 vykonali žáci zdejší školy jednodenní výlet do okolí. Cesta: V. Lhota, Řečice, Olší, Borovná (zde promluvil k žákům v rámci týdne akce „Týden lesů“ lesní správce o užitku a potřebách lesa), Dobrá Voda, Praskolesy, Sumrakov a V. Lhota.

Nové ústavodárné shromáždění. 18. června se sešlo po prvé ústavodárné národní shromáždění, aby si zvolilo své předsednictvo. Předsedou UNS byl zvolen poslanec A. Zápotocký, dřívější předseda URO /???/. Dosavadní předseda PNS poslanec J. David kandidoval také.

Konec šk. roku. Konec školního roku byl letos výjimečně stanoven na 22. června, kdy byla vydána žákům výroční vysvědčení. Zápis konal dne 24. června 1946 od 10 do 11 hodin. Bylo zapsáno nových 7 žáků, 3 žáci odcházejí do měšťanské školy. Stav koncem šk. roku: 10, 11, 21. Stav k 24. VI. 1946.

95


Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Mši./???/

chlapci

děvčata

celkem

I.

1.

2

5

7

II.

2.

4

2

6

3.

-

3

3

4.

3

3

6

5.

1

2

3

10

15

25.

III.

Dne 5. 2. 1947 byla provedena volba předsedy Mši /???/. Předsedou byl zvolen Karel Lojka, hostinský ve Velké Lhotě, čís. 20. Svůj úřad zastává velmi svědomitě. *** Opatření radiového přístroje pro škol. rozhlas.

Školní rok byl ukončen 22. června 1946.

Dne 3. května 1947 byl zakoupen pro žactvo zdejší školy radiový přijímač, a tak mu bylo umožněno, aby pravidelně naslouchalo relacím školského rozhlasu. Přístroj byl zakoupen za peníze získané při sehrání divadelních představení, při kterých učinkovali: M. Menšíková, B. Kořínková, E. Schwingenschlöglová, M. Štěrbová, B. Šedová, Fr. Kořínek, J. Kouba, B. Bártů, J. Jelínek, B. Dušek a J. Čudlý. Tito ochotníci a nynější předseda Mši /???/ K. Lojka se zasloužili o zakoupení přístroje.

František Kouba, uč. pov. spr. školy.

Sběr starých odpadových hmot.

celkem:

Sběru starých odpadových hmot se zúčastnilo celkem 24 žáků. Za šk. rok 1946/47 bylo sebráno: 5/5 ´47 Juřička oši *** SNÍMEK 94

Kosti

… 18 kg

Papír

… 36 - // -

Hadry

… 47 - // -

Guma

… 10 - // -

Sklo

… 69 - // -

celkem … 180 kg. Školní rok 1946–47. Zahájení šk. roku.

Sběr léčivých bylin.

Vyučování bylo zahájeno dne 2. září 1946. Do školy bylo zapsáno 24 dětí – 9 chlapců, 15 děvčat.

Léčivé byliny sbíralo celkem 24 žáků. Děti sbíraly i o prázdninách. Bylo sebráno: Řebříček

… 20 kg

Žactvo.

Jitrocel

… 15 kg.

1. post. ročník: 1 chlapec, 5 děvčat,

Školní slavnosti.

2. - // -: 4 chlapci, 2 děvčata,

Dne 14. září bylo vzpomenuto devátého výročí úmrtí presidenta Osvoboditele.

3. - // -:

0 chlapec, 3 děvčata,

4. - // -:

3 chlapci, 3 děvčata,

5. - // -:

1 chlapec, 2 děvčata.

*** SNÍMEK 95

Změna v uč. sboru. Dnem 1. září 1946 byl přidělen na zdejší školu zat. řídící učitel Jan Novák, který v předešlém školním roce působil na jednotřídní obecné škole ve Slavětíně. Učitelský čekatel Fr. Kouba, který zde působil, byl přeložen na měšťanskou školu v Dačicích.

28. říjen byl oslaven básněmi žáků a proslovem řídícího učitele. 7. listopadu bylo vzpomenuto státního svátku SSSR v hodinách vlastivědy. Dne 5. března 1947 bylo vzpomenuto 97. výročí narozenin presidenta Osvoboditele TGM básněmi, písněmi a proslovem řídícího učitele.

96

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola V sobotu 3. května 1947 se konala školní slavnost květnové revoluce. Žactvo se zúčastnilo také slavností, které konala MRO, jimiž bylo vzpomenuto slavných květnových dnů. Dne 28. května 1947 se konala slavnost k 63. narozeninám p. pres. Budovatele Dr E. Beneše. Děti též naslouchaly relacím ze školského rozhlasu.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Docházka. Školní docházka byla velmi dobrá. Nejlepší byla v měsíci září, listopadu a prosinci – 100%, nejhorší v dubnu – 97,8%. Průměrná docházka za I. pololetí byla 99,8%, za II. pololetí 99%. Průměrná docházka za školní rok 1946/47 byla 99,4%.

Dne 5. 5. 1947 vykonal inspekci na zdejší škole pan okresní školní inspektor E. Juřička. Rodičovské sdružení. Prázdniny.

Dne 26. 2. 1947 bylo při zdejší škole ustaveno rodičovské sdružení. Zvoleni byli:

Vánoční prázdniny trvaly od 23. prosince 1946 do 2. ledna 1947 včetně. Velikonoční prázdniny byly od 2. do 8. dubna 1947. Svatodušní svátky byly od 24. do 27. května 1947. *** Žactvo zdejší školy se všechno přihlásilo za členy dorostu Čs Čk. SNÍMEK 96 Dovozu, řezání a štípání dříví pro školu se zúčastnili tito občané: Šeda J., Závodský J., Hynek P., Hes J. – všichni z Poldovky, dále Kolářík K., Šimánek J., Vávrů A., Tichánek P., Bodlák Fr., Lojka K. – čís. 20, Jelínek J., Dušek L., Kouba J., Dušek J. č. 50,

Hes Vilém, Velká Lhota, č. 15 předsedou. Jan Lojka, - // -, č. 50 místopředsedou. V. Procházka, - // -, č. 28 jednatelem.

***

Fr. Ambrož, - // -, č. 12 pokladníkem.

Antoň O., Ambrož F., Hes J., Stránský F., Procházka V., Šimánek, č. 19, Hes V., Plachý F., Kořínek J., Kubišta E., Kolařík F. – všichni z V. Lhoty. Tito pracovali zadarmo a zřekli se peněz ve prospěch žákovské knihovny. Výlet. Dne 23. června 1947 vykonali jsme autobusem výlet do Moravského Krasu. Výletu se zúčastnilo jen žactvo 3. – 5. post. ročníku. Na zpáteční cestě jsme zastavili v Brně, kde si děti prohlédly Špilberk.

Rodičovské sdružení darovalo na žákovskou knihovnu 533 Kčs. Zakoupilo poličku k radiovému příjimači a darovalo na zařízení anteny 210 Kčs. 16/4. Juřička oši Školní rok 1947–48.

Zápis žactva do měšť. školy. Do měšťanské školy byli zapsáni: P. Valenta, M. Dušková a V. Procházková.

Školní rok započal dne 1. září s 27 žáky – 11 chl. 16 děvčat. 26 žáků bylo vyznání českobr. – evang. 1 žák řím. katol.

Konec školního roku. Školní rok byl ukončen dne 28. června 1947 s 24 žáky – 9 chl., 15 děvčat. Stav žactva dne 28. 6. 1947 byl tento: I.odď.:

1. post. roč.:

… 1 chlapec, 5 děvčat,

II. odď.:

2. – 3. p. roč.:

… 4 chlapci, 5 děvčat,

III. odď.:

4. – 5. p. roč.:

… 4 chlapci, 5 děvčat.

Celkem

Začátek šk. roku

… 24 žáků – 9 chl. 15 děvčat.

Náboženství českobr. evang. bylo 22 dětí, náboženství řím. katol. byly dvě děti.

Žactvo 1. post. ročník

0 ch.

3 dívky

2. - // -

3 chl.

3 dívky

3. - // -

1 chl.

5 dívek

4. - // -

4 chl.

2 dívky

5. - // -

3 chl.

3 dívky

Celkem

11 chlapců, 16 děvčat

Vyučoval dosavadní řídící učitel J. Novák.

97



Školní slavnosti

Sběr léč. bylin.

Dne 12. 9. 1947 vyslechlo žactvo projev před-

Léčivé byliny sbíralo celkem 27 žáků. Sbíralo se i o prázdninách. Bylo sebráno 15,- kg kontryhele.

***

Zápis žactva do měšť. školy – školy II. stup.

sedy ÚNS J. Davida, ve kterém bylo vzpomenuto 10. výročí úmrtí našeho pres. Osvoboditele T. G. M.

Do školy II. stupně – dosavadní měšťanské školy – byli zapsáni: Fr. Ambrož, Jiří Kolářík, Milan Hes, Drahoslava Bártů, Miluška Lojková, Marie Šimánková.

Dne 13. 9. 1948 naslouchalo žactvo relacím šk. rozhlasu, ve kterých bylo vzpomenuto 10. výročí T. G. M. 29. výročí 28. října – dne našeho osvobození – bylo oslaveno proslovem říd. učitele a básněmi žáků. Děti rovněž vyslechly relace školského rozhlasu, ve kterém promluvil pan president Budovatel dr. E. Beneš. Od 11. do 11,30 hod. téhož dne vyslechlo žactvo rozhlasové pásmo „Nezapomeneme“. 30. výročí vzniku SSSR bylo oslaveno proslovem řídícího učitele. Děti vyslechly též pásmo šk. rozhlasu k 30. výročí vzniku SSSR. Dne 6. 3. 1948 bylo vzpomenuto 98. výročí narozenin T. G. M. proslovem řídícího učitele a básněmi žáků. Žactvo pak naslouchalo relacím šk. rozhlasu. Bylo též vzpomenuto 30. výročí založení Rudé armády a slavnostně vyvěšen obraz J. Stalina dle nařízení výnosu Mšano /???/. Dne 10. 3. 1948 bylo vzpomenuto 1. výročí podepsání smlouvy o přátelství a vzájemné pomoci mezi ČSR a Polskem.

Mandelinka bramborová V r. 1947 i v roce 1948 byla naše vlast ohrožena mandelinkou bramborovou. Hledací služby v protimandelínkové akci se zúčastnila i zdejší školní mládež. Mandelinka nalezena nebyla. Školní film Dne 22. 9. 1947 se zúčastnilo žactvo šk. filmu „Janošík“ ve Studené. Dne 28. 11. ´47 zúčastnilo se žactvo zdejší školy představení putovního kina z Brna. Promítalo se: „Ferda Mravenec“. „Zviřátka a petrovští“. Dne 14. 2. 1948 bylo zahájeno ve zdejší obci prvé filmové představení hrou „Čapkovy povídky“. Pro žáky se hrálo odpoledne.

*** SNÍMEK 97

Nová vláda Českosl. rep. Žactvo též vyslechlo rozhlasové pásmo od 10 – 10,15 hodin. Dne 7. 4. 1948 vyslechli žáci relaci školského rozhlasu k 600. výročí založení Karlovy university. Dne 8. 5. bylo vzpomenuto III. výročí květnové revoluce – třetího výročí našeho osvobození. Žactvo se zúčastnilo též slavnosti, kterou konala MUR. Dne 28. 5. večer byla pořádána besídka k 64. narozeninám přes. Budovatele dr. E. Beneše. Besídka se velmi líbila a žactvo bylo za své výstupy obdařeno bouřlivým potleskem. Prázdniny Vánoční prázdniny trvaly od 21. 12. 1947 do 4. 1. 1948. Velikonoční prázdniny byly od 25. 3. do 30. 3. 1948. Svatodušní prázdniny trvaly od 15. 5. do 17. 5. 1948 a pololetní prázdniny od 1. 2. do 8. 2. 1948. Sběr starých odpadových hmot. Sběru starých odpadových hmot se zúčastnilo 27 žáků. Za šk. r. 1947/48 bylo sebráno: kosti

… 6 kg

papír

… 41,50

hadry

… 83, -

sklo

… 34, -

Celkem … 164,50 kg

Dne 25. 2. 1948 byla sestavena nová vláda, když 20. 2. 1948 ministři čsl. strany lidové a nár. soc. podali demisi. Předsedou vlády se stal K. Gottwald. *** SNÍMEK 98 Úmrtí ministra zahr. Jana Masaryka Dne 10. 3. 1948 ztrácí český národ velikého syna národa J. Masaryka, syna presidenta Osvoboditele TGM, velikého demokrata a bojovníka za pravdu. Volby do Nár. shromáždění Dne 30. 5. 1948 byly konány volby do Nár. shromáždění. Ve zdejší obci z celkového počtu 143 voličů hlasovalo pro jednotkou kandidátku 135 voličů, dále bylo 5 neplatných hlasů a 3 bílé lístky. Většina osob přes 70 let (16 osob) se voleb nezúčastnila. Demise pres. republiky dr. E. Beneše Dne 7. 6. 1948 podal demisi náš drahý president Budovatel – dr. E. Beneš. Dne 14. 6. 1948 byl zvolen pres. republiky – bývalý předseda vlády K. Gottwald. Předsedou vlády se stal Antonín Zápotocký.

***

98

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Výlet


Dne 14. 6. 1948 podnikli jsme výlet na Bítov – Vranov – Znojmo. Připojila se k nám též škola z Dol. Němčic a Volfířova.

nový školský zákon Školní rok 1948/49 byl rokem, ve kterém vyšel v platnost nový školský zákon, jehož tvůrcem je ministr školství, univ. prof. Z. Nejedlý.

Konec šk. roku. Školní rok ukončil dne 28. 6. 1948 s 27 žáky – 11 chlapců, 16 dívek. Stav je tedy po celý rok nezměněn. Docházka

Den 1. září 1948 nazván dnem „Svátek československé školy“. Školní docházka je prodloužená na 9 let. Dosavadní obecná škola se nazývá školou národní – školou I. stupně. Do této školy chodí děti 5 let. Škola měšťanská je nazvána školou střední – školou II. stupně. Vznikla spojením bývalé školy měšťanské a nižší školy střední. Do školy II. stupně chodí děti 4 léta. Dosavadní řídící učitel dostává titul „ředitel“.

Školní docházka v tomto roce byla velmi dobrá. Nejlepší byla v měsíci září, v říjnu, proŠkolní slavnosti Dne 14. 9. 1948 vyslechlo žactvo relace školského rozhlasu k 11. výročí úmrtí T. G. M.

*** sinci, lednu, březnu, květnu a červnu. V těchto měsicích byla 100%. Nejhorší byla v listopadu – 97,8%. Průměrná docházka za I. pololetí byla 99,6%, za II. pololetí 99,8%. Průměrná docházka za šk. rok 1947/48 byla 99,7%. Školní rok 1948–49. Začátek šk. roku. Školní rok 1948/49 byl slavnostně zahájen. Započal na zdejší škole dne 1. 9. 1948 s 26 žáky – 9 chl., 17 dívek. 25 žáků bylo vyznání českobr. evang., 1 žák vyznání řím. katolického. Na některých školách se začalo vyučovati déle, někde až 15. září, jelikož se na těchto školách vyskytla dětská obrna. Žactvo

Dne 30. 9. ´48 bylo vzpomenuto 10. výročí Mnichova podle věstníku MŠO. 27. 10. ´48 byla konána žákovská besídka k 30. výročí republiky. Účast byla veliká a děti si velmi dobře počínaly, což bylo odměňováno bouřlivým potleskem občanstva. Dne 5. 11. ´48 bylo vzpomenuto výročí bitvy u Kyjeva a dne 6. 11. ´48 31. výročí Velké říjnové revoluce. Dne 23. 11. ´48 konala se školní slavnost k 52. narozeninám presidenta K. Gottwalda. *** Dne 21. 12. ´48 bylo vzpomenuto 69. narozenin generalissima J. V. Stalina, dne 20. 1. ´49 25. výročí smrti V. I. Lenina. Dne 25. 2. ´49 vzpomenuto 1. výročí únorových událostí dle pokynů výnosů MŠVU a dne 26. 2. ´49 31. výročí založení Rudé armády. Dne 9. 3. ´49 bylo vzpomenuto 2. výročí československo-polského přátelství. V týdnu od 21. 3. – 28. III. ´49 byl žactvu vyložen význam Světového týdne mládeže a cíl Světové federace demokratické mládeže podle výnosu MŠVU. 13. 4. ´49 promluvil (promluvil) ředitel školy k žákům o světovém míru – mír Čs Čk. Dne 23. 4. ´49 bylo vzpomenuto I. výročí čsl.-bulharského spojenectví. 7. 5. ´49 byla oslava 4. výročí Květnové revoluce a dne 14. 6. ´49 „v Týdnu československo-rumunského přátelství byla uspořádána slavnost podle výnosu MŠVU.

1. post. ročník

… 1 chl., 4 dívky

2. - // -

… 3 - // -, 3 - // -

Prázdniny

3. - // -

… 1 - // -, 5 - // -

4. - // -

… 4 - // -, 2 - // -

Vánoční prázdniny trvaly od 20. 12. ´48 do 2. 1. ´49 včetně. Pololetní od 30. I. ´49 do 3. 9. ´49 včetně, velikonoční od 14. 4. ´49 do 19. 4. ´49 včetně a svatodušní prázdniny trvaly jeden den – 16. 6. ´49.

5. - // -

… 0 - // -, 3 - // -

Celkem

… 9 chl, 17 dívek.

Sběr léčivých bylin. Léčivé byliny sbíralo celkem 26 žáků. Sebráno bylo: 3,8 kg jitrocele kopynatého, 4 kg kontryhele a 6 kg řebříčku. Celkem 13,8 kg.

*** ***

99

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola SNÍMEK 100

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Konec školního roku Školní rok 1948/49 skončil dne 19. 6. 1949 s 26 žáky – 9 chl., 17 děvčat.

Sběr starých odpadových hmot

Po celý rok vyučoval dosavadní učitel Jan Novák, ředitel školy.

Za školní rok 1948/49 sebralo 26 žáků: kosti

… 123,2 kg

***

papír

… 193,- kg

hadry

… 198,2 - // -

sklo

… 37,- kg

železo

… 202,- kg

bar. kovy

… 1,5 kg

guma

… 0,85 kg

Začátek šk. roku.

Celkem

… 755,75 kg

Školní rok 1949/50 byl zahájen slavnostně dne 1. září 1949 s 26 žáky, - 12 chl., 14 dívek. 25 žáků bylo vyznání českobr. evang., 1 žák řím. katol.

SNÍMEK 101 Školní rok 1949/50.

Návštěva koncertu Dne 6. 5. ´49 se zúčastnilo žactvo zdejší školy ve Studené koncertu Pěveckého sboru českých učitelů. Výlet Dne 7. 6. ´49 zúčastnilo se žáctvo zdejší školy jednodenního výletu na Hlubokou a do Č. Krumlova. Úmrtí presidenta Budovatele – dr. E. Beneše. Dne 3. 9. ´48 byla naše vlast zahalena do hlubokého smutku, neboť zemřel veliký syn národa – náš předrahý president – president Budovatel – dr. E. Beneš. Zesnul dne 3. 9. ´48 o 18 10 hod. Pohřební obřad se konal dne 8. 9. ´48. Tělo našeho drahého presidenta bylo pak převezeno do Sezimova Ústí, kde bylo pohřbeno v hrobce zahrady, u které trávíval své chvilky zaslouženého odpočinku. ***

Žactvo. 1. post. roč.

… 1 chl. 5 dívek

2. - // -

… 4 chl. 0 dívka

3. - // -

… 0 - // - 4 dívky

4. - // -

… 3 - // - 3 - // -

5. - // -

… 4 - // - 2 - // -

Celkem

… 12 chlapců 14 dívek.

Školní slavnosti. Dne 8. 9. 1949 vzpomenuto v poslední vyuč. hodině 5. výročí osvobození Bulharska. V týdnu od 26. 9. ´49 do 2. 10. ´49 byli žáci poučeni o příčinách vzniku poslední světové války (výnos MŠVU, sešit 20.). Dne 2. 10. ´49 v poslední vyuč. hodině dopoledne bylo vzpomenuto 5. výročí bojů o Duklu (výnos MŠVU, sešit 20). 28. října vyslechlo žactvo ve školském rozhlasu pestré pásmo k oslavě 28. října.

Docházka Školní docházka byla dobrá. Nejlepší byla v měsíci září, říjnu a červnu, kdy byla 100%. Nejhorší byla v prosinci – 92,3%. Průměrná docházka za I. pololetí byla 97,5%, za II. pololetí 97,5%. Průměrná docházka za šk. r. ´48/´49 byla 97,5%. Konec škol. Zápis žactva do školy II. stupně. Do školy střední odešly 3 žákyně: Božena Lojková, Marta Hynková a Jiřina Vávrů. Mandelinka bramborová Jako roku předešlého, tak i v tomto roce byla naše vlast ohrožená náletem mandelinky bramborové. Hledací služby se zúčastnilo 26 žáků. Mandelinka nalezena nebyla.

*** Večer pak byla konána žákovská besídka k 31. výročí naší samostatnosti. Účast byla hojná. Vstupné dobrovolné. Žáci vybrali 310 Kčs, které si uschovali na školní výlet. Dne 7. 11. ´49 v 10. hodině byla konaná školní slavnost k 32. výročí Říjnové revoluce. Dne 23. 11. ´49 bylo vzpomenuto 53. narozenin presidenta K. Gottwalda v poslední vyuč. hodině (výnos MŠVU, sešit 26). 20. 12. ´49 byla pořádaná MRO oslava k 70. narozeninám J. V. Stalina. Zúčastnily se i děti. 26. vyročí umrtí V. I. Lenina bylo vzpomenuto 17. 1. ´50. V týdnu od 6. 2. ´50 do 12. 2. ´50 bylo vzpomenuto porážky Němců u Stalingradu r. 1943. 29. 3. ´50 bylo vzpomenuto 50. výročí narození básníka Jiřího Wolkera, 21. 4. ´50 80. narozenin V. I. Lenina proslovem řed. školy a recitacemi žáků. 5. výročí osvobození bylo vzpomenuto 9. 5. ´50. Žactvo též vyslechlo pásmo šk. rozhlasu věnované květnovým dnům.

100



Národní sčítání.

Docházka.

Od 1. 3. ´50 do 9. 3. ´50 probíhalo na území ČSR národní sčítání – třetí toho druhu. Sčítání toto bylo velmi podrobné

Školní docházka byla dobrá. V I. pololetí průměrná docházka byla 98,98%, za druhé pololetí 98,1% a za celý šk. rok 98,54%. Zdravotní stav žactva byl dobrý. 1 žák onemocněl zápalem mozkových blan.

***

Zápis žactva do školy II. st. Do školy II. stupně odešlo 5 žáků /žákyň/. Byli to: Blahoslav Bártů, František Plachý, Josef Závodský, Marie Jelínková a Věra Lojková.

SNÍMEK 102 a obsahovalo jak sčítání lidí, tak sčítání jejich majetku, jejich zaměstnání, sociálního rozpoložení, sčítání domů, veškerého zařízení, sčítání podniků zemědělských i průmyslových, sčítání obchodů i živností s veškerým zařízením, s jejich celoročním obratem, režií i čistým ziskem.

Mandelinka bramborová. Letošního roku bylo naše území velmi ohroženo mandelinkou bramborovou. Hledací služby se zúčastnilo 26 dětí. Hledačky se prováděly i o hlavních prázdninách, kterých se zúčastnilo i žactvo docházející do střední školy. Mandelinka nalezena nebyla.

Prazdniny. Vánoční prázdniny trvaly od 23. 12. ´49 do 2. 1. ´50 včetně, pololetní od 1. 2. ´50 do 5. 2. včetně, velikonoční od 5. 4. ´50 do 11. 4. ´50 včetně a svatodušní od 21. 5. do 29. 5.´50. Sběr léčivých bylin.

Konec šk. roku. Šk. rok 1949/50 skončil dne 30. 6. 1950 s 26 žáky – 12 chlapců, 14 děvčat. Vyučoval dosavadní učitel Jan Novák, řed. školy. Ručním pracím, kreslení a psaní vyučovala Marie Robotková, učitelka dom.

Léčivé byliny sbíralo celkem 26 žáků. Sebráno bylo 5,20 kg kontryhelu a 5,50 kg řebříčku. Celkem 10,70 kg.

***

Sběr šípků.

SNÍMEK 103

Děti sebraly 25,- kg šípku, za které obdržely 137,50 Kčs. Peněz použily na školní výlet. nauk. Učitelka dom. nauk Marie Vlková byla přeložena do Cizkrajova. Sběr starých odpadových hmot. Za šk. r. 1949/50 bylo sebráno:

14. II. ´51: /nečitelný podpis/, oši.

kosti

… 146,- kg,

papír

… 95,- kg,

hadry

… 92,- kg,

sklo

… 14,- kg,

Začátek šk. roku 1950/51. Plánování školní práce.

železo

… 296,- kg,

bar. kovy

… 2,- kg,

Školní rok 1950/51 byl slavnostně zahájen 1. září o 8. hodině ráno. Nejprve promluvil k dětem ředitel školy, v 10 hodin naslouchalo žactvo ze škol. rozhlasu projevu ministra školství věd a umění prof. dr. Zd. Nejedlého.

guma

… 13,- kg,

Celkem

… 658,- kg.

***

Školní rok 1950/51.

Odpoledne byla beseda s občany o škole. Školní práce v tomto šk. roce byla plánována. Byl vypracován společný rámcový plán škol: dvoutř. nár. školy v Řečici, jednotřídní nár. školy ve Velké Lhotě a Brandlíně, s kterýmižto ***

Výlet. Dne 7. 6. ´50 zúčastnilo se žactvo 3. – 5. post. ročníku jednodenního výletu do Prahy (Zoo). Zpět jsme se zastavili na Karlštejně.

101

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola školami naše škola uzavřela družbu. Žáci těchto škol navzájem mezi sebou soutěžili o nejlepší prospěch a písemné práce. Rovněž učitelé se navzájem navštěvovali při vyučování (i se žáky) – vzájemné hospitace -, které přinesly cenné zkušenosti pro vyučující. Žactvo Škol. rok začal s 11 chlapci a 13 děvčaty. 1. post. roč.

… 2 chlapci, 1 dívka,

2. - // -

… 4 chlapci 0 dívka,

3. - // -

… 0 chlapci 4 dívky,

4. - // -


5. - // -


Celkem

… 11 chlapců 13 dívek.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Nový škol. řád. Dne 1. 2. 1951 vstoupil v platnost nový školní řád pro žáky jednotné školy. Jeho potřeba byla již velmi naléhavá, neboť starý školní řád nevyhovoval ani dnešní době, ani dnešní jednotné škole. Tento nový školní řád staví na prvé místo učit se, umět. Jak praví president K. Gottwald, jehož slova si nový řád bere za své vedoucí heslo: „Republika potřebuje lidí, kteří něco umějí. Být dobrým vlastencem, dobrým republikánem, to znamená být dobrým pracovníkem, tedy i dobrým žákem.“ Nový škol. řád vede žactvo k tomu, aby chránilo a nepoškozovalo zařízení školy, neboť je to majetek republiky, aby dbalo zdravotních příkazů, neboť ty chrání nejcennější bohatství republiky, její příští i nynější pracovní síly, aby s radostí se účastnilo brigád a jiných prací, aby vůbec stálo tam, kde to potřebuje republika. Tento nový šk. řád dovoluje žactvu III. st. i přímou účast v politickém životě republiky. *** SNÍMEK 105 v politickém životě republiky.

Školní slavnosti, vzpomínky. Dne 8. 9. 1950 bylo vzpomenuto 6. výročí osvobození Bulharska podle věstníku MŠVU, dne 9. 9. 1950 vzpomenuto „Dne horníků“ a 26. 9. ´50 vzpomento Mnichova. V týdnu od 23. 10. do 28. 10. ´50 bylo žactvo poučeno o významu školního spoření (výnos MŠVU, sešit 28). Dne 27. 10. ´50 bylo v poslední vyuč. hodině vzpomenuto vzniku ČSR (výnos MŠVU, sešit 28). V úterý dne 7. 11. ´50 bylo vzpomenuto Velké říjnové revoluce a dne 17. 11. ´50 „Dne studentstva“. 54. narozenin pres. K. Gottwalda bylo vzpomenuto 22. 11. ´50. Téhož dne žactvo rovněž vyslechlo rozhlasové

Tento školní řád zavadí žákovské knížky, v jejichž zápisech se odráží celý klad i zápor žáka, jeho prospěch, chování, zvláštní zásluhy, práce mimo školní, aby kdokoli – a rodičové na prvém místě – mohl si učinit obraz žáka, v čem vyniká a v čem snad potřebuje pomoci neb přímo i nápravy. Pochod míru. Dne 8. 4. 1951 byl v celé lid. dem. republice konán „Pochod míru“. Žactvo zdejší školy se zúčastnilo tohoto pochodu v Řečici, kam přišli občané z těchto okolních vesnic: Volfířova, Šachu, Mysletic, Prostř. a Zad. Vydří. Slavnost se konala na nádvoří zámku.

*** Prázdniny. SNÍMEK 104 pásmo školského rozhlasu věnované 54. narozeninám presidentovým (Věstník MŠVU, sešit 31). 20. 11. ´50 bylo vzpomenuto v poslední vyučovací hodině úmrtí ruského spisovatele L. N. Tolstého (Věstník MŠVU, sešit 31). 20. 12. ´50 v poslední vyučovací hodině bylo vzpomenuto 71. narozenin gen. J. V. Stalina. Dne 10. 1. ´51 bylo vzpomenuto prohlášení lid. rep. Albánské, dne 20. 1. ´51 17. výročí úmrtí V. I. Lenina. V týdnu od 5. 2. do 10. 2. ´51 bylo vzpomenuto porážky Němců u Stalingradu v r. 1943 a dne 24. 2. ´51 únorových událostí v r. 1948. 26. 2. ´51 byla konána beseda o škole podle přípisu ONV – IV. referát Dačice. Promluvil předseda MNV, ředitel školy a školský referent o úkolech jednotné školy. Kulturní vložku vyplnili žáci básněmi a dramatisací. Dne 7. 3. ´51 bylo vzpomenuto Mezinárodního dne žen proslovem učitele a básněmi žáku, dne 10. 3. ´51 3. výročí čsl.-polské spoj. smlouvy. V týdnu od 9. 4. – 15. 4. ´51 bylo vzpomenuto 21. výročí smrti V. Majakovského, dne 21. 4. ´51 81. výročí nar. V. I. Lenina. 6. výročí Květnové revoluce bylo vzpomenuto 5. 5. ´51, dne 9. 5. ´51 „Dne ***

Vánoční prázdniny trvaly od 22. 12. ´50 do 2. 1. ´51 včetně, pololetní od 1. 2. – 5. 2. ´51 včetně, velikonoční od 22. 3. – 27. 3. ´51 včetně a svatodušní od 13. 5. – 14. 5. ´51 včetně. Týden vzorného pořádku, čistoty a chování. V týdnu od 23. 4. – 28. 4. ´51 byl pořádán na zdejší škole týden vzorného pořádku, čistoty a vzorného chování. Výsledek byl neočekávaný. Žáci se vzorně chovali, měli své věci v pořádku a čistotě. Všichni se zavázali, že v tomto budem pokračovati až do konce šk. *** roku, což se také stalo. Sběr léčivých bylin a šípků. Léčivé byliny sbíralo celkem 24 žáků. Sebráno bylo 15 kg natě kopřivy, 8 kg listy kopřivy a 30 kg pýru. Celkem 53,- kg. Šípků bylo sebráno 45,3 kg.

vítězství". V týdnu od 15. 5. – 19. 5. ´51 bylo vzpomenuto 30. výročí založení KSČ (Věstník MŠVU, sešit 13).

102



Školní spoření.

Začátek škol. roku.

Školního spoření se účastnili všichni žáci a uspořili 6.090,50 Kčs.

Školní rok 1951/52 byl opět slavnostně zahájen dne 1. září v 8. hod. ráno proslovem řed. školy. Pak žactvo a rodičové vyslechli relace školského rozhlasu k zahajení školního roku. V den 1. září vysílal též místní rozhlas pestrý program (hudba, básně žáků, projev místopředsedy MNV) k zahájení školního roku. Večer pak se konala veřejná schůze o škole, kde byli rodičové krom jiného seznámeni s úkoly školy v novém

Sběr starých odp. hmot. Za šk. rok 1950/51 bylo sebráno: kosti

… 98,- kg,

papír

… 160,4 //,

hadry

… 242,- //,

*** školním roce, jak pečuje KSČ o školu a výchovu v ní. Též vysvětlen smysl usnesení ÚVKSČ o učebnicích.

železo … 398,5 //, sklo

… 5,- //,

Celkem … 903, 9 kg.

Družba škol.

Výlet

Družba škol: Řečice, V. Lhota, Brandlín byla rozšířena ještě družbou jednotřídní školy v Hor. Němčicích. Tyto sdružené školy si vypracovaly společný rámcový plán práce. Žáci těchto škol navzájem mezi sebou soutěžili o nejlepší prospěch a písemné práce. Rovněž učitelé se navzájem při vyučování navštěvovali – hospitovali jako roku předešlého.

Dne 6. 6. ´51 zúčastnilo se žactvo 3. – 5. post. ročníku jednodenního výletu na Bítov - Vranov, Znojmo, Jihlava.

Žactvo Školní docházka. V 1. pololetí průměrná docházka byla 99,4%, ve II. pololetí 98,3%. Za celý rok 98,2%. Zdravotní stav žactva byl po celý rok dobrý.

Školní rok 1951/52 začal s 13 chlapci a 9 děvčaty. 1. post. roč.

… 4 chl., 1 d.,

2. - // -

… 2 chl., 1 d.,

3. - // -

… 4 chl., 0 d.,

4. - // -

… 0 chl., 4 d.,

5. - // -

… 3 chl., 3d.

***

Celkem

… 13 chlapců, 9 děvčat.

SNÍMEK 106

Školní slavnosti a vzpomínky.

Konec šk. roku – učitelé. Školní rok skončil dne 30. 6. 1951 s 24 žáky – 11 chlapců, 13 dívek.

Dne 8. 9. ´51 bylo vzpomenuto 7. výročí osvobození Bulharska. „Dne horníků“ dne 9. 9. ´51 a dne 26. 9. Mnichova. Dne 6. 10. ´51 bylo vzpomenuto „Dne čsl. armády“. Dne 7. 11. ´51 byla oslava 34. výročí Velké říjnové revoluce a současně zaháhen měsíc čsl.-sovětského přátelství, jak ukládá Věstník MŠVU, sešit 28. Dne 20. 11.

Po celý rok vyučoval dosavadní učitel Jan Novák, řed. školy. Marie Robotková, která učila na zdejší škole dívčím ručním pracím, byla přidělena jako liter. učitelka na dvoutř. nár. školu v Řečici.

***

Zápis žactva do školy II. stupně. Do školy II. stupně odešlo 7 žáků /žákyň/: Zdeněk Hes, Josef Procházka, Věra Hesová, Marie Šedová, Jaroslava Šedová, Jar. Šimánková a Věra Vávrů.

22/4. ´52 /nečitelný podpis/, okr. škol. insp. Školní rok 1951/52.

bylo vzpomenuto 41. výročí smrti L. N. Tolstého a 23. 11. ´51 byla oslava 55. narozenin pres. K. Gottwalda. Dne 5. 12. ´51 byl ukončen měsíc čsl.-sovětského přátelství. Dne 21. 12. ´51 byla oslava 72. narozenin gen. J. V. Stalina. Děti též vyslechly relace školského rozhlasu. Dne 9. 1. ´52 bylo vzpomenuto prohlášení lid. republiky Albánské a dne 21. 1. ´52 28. výročí úmrtí V. I. Lenina. Porážky Němců u Stalingradu r. 1943 bylo vzpomenuto dne 5. 2. 1952. Dne 17. 2. ´52 konaly se ve zdejší škole hovory s občany o škole. Hovorů se účastnilo celkem 65 občanů. Hovory probíhaly s tímto pořadem:

103

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola a) zahájení předsedou MNV, b) kulturní vložka žáků a PO zdejší školy, která se skládala z recitací, 3 scének a z tanečků. Byla obecenstvem vřele přijata. c)

Referát ředitele školy o práci v dnešní škole a výsledcích školní práce za I. pol. šk. roku 1951/52.

d) Diskuse. Diskutovalo se hlavně o práci a duchu dnešní školy ve srovnání se školou starou a o překonávání ideových nedostatků učebnic na zdejší škole. V týdnu od 11. 2. – 6. 2. t. r. byl „Týden otevřených dveří“. Vyučování se zúčastnilo 25 občanů. Únorových událostí bylo vzpomenuto dne 25. 2. ´52. V týdnu od 7. 4. – 12. 4. t. r. bylo vzpomenuto 22. výročí smrti

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 SNÍMEK 108 Výlet Dne 10. 6. t. r. zúčastnilo se žactvo 3. – 5. post. ročníku jednodenního výletu autobusem na zámek Hlubokou a do Čes. Krumlova. Školní docházka V I. pololetí průměrná docházka byla 98,9%, ve II. pololetí 97%. Celoroční docházka byla 97,9%. Zdravotní stav žactva byl po celý rok dobrý.

*** Zápis žactva do stř. školy V. Majakovského, dne 21. 4. ´52 82. výročí narození V. I. Lenina. Ve dne 21. 4. – 30. 4. byl žákům objasněn význam 1. máje a žáci též byli seznámeni s jeho slavnou historií. Dne 30. 4. uspořádala žákovská organisace pestré pásmo k 1. máji, které bylo vysíláno místním rozhlasem. Dne 7. 5. bylo vzpomenuto 7. výročí květnové revoluce a žákům objasněn význam osvobození naší vlasti sovětskou armádou.

Do školy II. st. odešlo 6 žáků /žákyň/: Josef Jelínek, Jaroslav Musil, Richard Schwingenschloegl, Béla Buzková, Zdeňka Molínová a Lidka Vávrů. Konec šk. roku.

Prázdniny.

Školní rok skončil dne 28. 6. 1952 s 22 žáky – 13 chl. 9 děvčat.

Vánoční prázdniny trvaly od 22. 12. ´51 do 3. 1. ´52 včetně, pololetní od 1. 2. – 4. 2. ´52 včetně a velikonoční od 10. 4. do 15. 4. včetně.

Po celý rok vyučoval dosavadní učitel Jan Novák, řed. školy.

Týden vzorného chování a čistoty. Jako roku předešlého, tak i v tomto šk. roce byl pořádán na zdejší škole týden vzorného pořádku, čistoty a vzorného chování v týdnu od 14. 1. – 19. 1. a v týdnu od 19. 5. – 24. 5. ´52. Tato akce plně splnila svůj výchovný účel.

Školní rok 1952/53. Začátek šk. roku. Školní rok 1952/53 byl slavnostně zahájen dne 1. září 1952. Žactvo též vyslechlo projev min. školství věd a umění prof. Z. Nejedlého.

Sběr léčivých bylin. Léčivé byliny sbíralo celkem 22 žáků. Sebráno bylo celkem 31 kg. Kopřiv 23,- kg a pýru 8 kg. Průměr na žáka je 1,4 kg. Šípků bylo sebráno 25,- kg.

Nový škol. zákon V tomto školním roce, dne 24. dubna 1953, schválilo jednomyslně Národní shromáždění zákon o školské soustavě a vzdělání učitelů. Tento nový školský zákon vstoupí

Sběr starých odp. hmot. Ve škol. roce 1951/52 bylo sebráno: 92,8 kg papíru, 160,5 kg kostí, 153,5 kg hadru a 1.955 kg železa, celkem 2.361,8 kg. Průměr na žáka byl 107,3 kg. ***

*** v platnost od počátku šk. roku 1953/54. Povinnost choditi do školy podle tohoto zákona trvá 8 let. Nový školský zákon znamená zásadní přestavbu našeho školství, a tak se naše škola přibližuje ke škole sovětské. Nová úprava umožňuje v mnohem větší míře než dosud využívat zkušenosti sovětské pedagogiky a sovětské školy, která dovedla vychovat nadšené budovatele socialismu. Nový školský zákon vytváří školu vskutku socialistickou. Družba škol Byla opět obnovena družba škol: Řečice, V. Lhota a Brandlín. Tyto sdružené školy opět jako roku minulého si vypracovaly společný plán práce. Žáci těchto škol se vzájemně navštěvovali a mezi sebou soutěžili o nejlepší prospěch, písemné práce, ve sběru odpadových hmot, léčivých bylin a ve spoření. Učitelé rovněž i v tomto šk. roce se při vyučování vzájemně navštěvovali a vyměňovali si své zkušenosti.

104



Žactvo

Prázdniny

Šk. rok 1952/53 začal s 13 chlapci a 9 děvčaty.

Vánoční prázdniny trvaly od 21. 12. ´52 do 4. 1. ´53, pololetní od 30. 1. do 15. 2., velikonoční 5. – 6. 4.

1. post. roč.:

… 3 chl., 3 d.,

Školní docházka

2. - // -:

… 4 chl., 1 d.,

V I. pololetí byla průměrná docházka 98,9%, ve II. pololetí 99,2%. Zdravotní stav žactva byl dobrý.

3. - // -:

… 2 chl., 1 d.,

4. - // -:

… 4 chl., 0 d.,

5. - // -:

… 0 chl., 4 d.

*** SNÍMEK 110

*** Zápis žactva do stř. školy. SNÍMEK 109

Do střední školy II. st. odešly 4 žákyně: Lidmila Dušková, Jaroslava Lojková, Marie Lojková a Marie Molínová.

Školní slavnosti a vzpomínky.

Konec šk. roku.

V týdnu od 1. 9 – 6. 9. bylo vzpomenuto 8. výročí osvobození Bulharska, v týdnu od 8. 9. – 13. 9. probíhal na všech školách „Týden mezinárodního boje proti fašismu a boje za mír“. Dne 5. 10. byl ve Velkém sále Kremlu v Moskvě zahájen XIX. sjezd VKS (b). Na sjezdu byli přítomni všichni vedoucí pracovníci bolševické strany a sovětského státu v čele s J. V. Stalinem, delegáti ze všech svazových republik a vedoucí pracovníci komunistických a dělnických stran téměř ze všech zemí světa. Také naše země vyslala na sjezd své nejlepší soudruhy, pres. republiky K. Gottwalda, předsedu vlády A. Zápotockého a náměstka předsedy vlády a min. zahraničí V. Širokého. Sjezd se stal středem světové pozornosti. Byl vřele pozdravován pracujícími celého světa, což dotvrzují četné závazky pracujících vyhlašované na jeho počest.

Školní rok skončil dne 30. 6. 1953 s 22 žáky – 13 chlapců, 9 děvčat. Po celý školní rok vyučoval dosavadní učitel Jan Novák, řed. školy. Sběr léč. bylin Léčivé byliny sbíralo celkem 22 žáků. Sebráno bylo 18,5 kg. 14 kg listí kopřivy, 4,5 kg podbělu. Průměr na žáka 0,81 kg. Šípků sebrali žáci 14,- kg. Průměr na žáka je 0,6 kg.

Dne 7. 11. byla oslava 35. výročí Velké říjnové revoluce a současně zahájen měsíc čsl.-sovětského přátelství. Dne 20. 11. bylo vzpomenuto 42. výročí smrti L. N. Tolstého a 22. 11. byla oslava 56. nar. pres. rep. K. Gottwalda.

Sběr odp. hmot.

***

V tomto školním roce bylo sebráno: 307,10 kg hadrů – průměr na žáka 12,24 kg, 362,40 kg papíru – průměr na žáka 15,3 kg, kostí 175 kg – průměr na žáka 7,6 kg a železa 34 q 25 kg – průměr na žáka 148,9 kg.

72. narozenin gen. J. V. Stalina bylo vzpomenuto 20. 12. a 28. 1. 29. výročí úmrtí V. I. Lenina. Pátého výročí vítězství pracujícího lidu (25. 2.) bylo vzpomenuto v poslední vyuč. hodině dne 25. II. Úmrtí gen. J. V. Stalina a pres. K. Gottwalda. Dne 5. 3. zemřel gen. J. V. Stalin po kratší těžké nemoci. Státní pohřeb se konal 9. 3. Žactvo zdejší školy vyslechlo smuteční pásmo šk. rozhlasu v den pohřbu. Dne 14. III. zemřel pres. republiky K. Gottwald. Pohřeb konal se dne 19. 3. o 1. hod. odpoledne. Žactvo v den pohřbu vyslechlo smuteční pořad čsl. rozhlasu a odpoledne v 16,15 hod. se účastnilo smuteční tryzny vysíláné státním rozhlasem. Dne 21. 4. bylo vzpomenuto 83. výročí narození V. I. Lenina. Ve dnech 22. 4. – 30. 4. byl žákům objasněn význam 1. máje a žáci též byli seznámeni s jeho minulostí. Žactvo i občanstvo na počest 1. máje uzavřelo četné závazky. Dne 8. 5. bylo vzpomenuto 8. výročí květnové revoluce a objasněn význam osvobození naší vlasti sovětskou armádou.

24/5. 1954: /nečitelný podpis/ okr. škol. insp. Školní rok 1953/54. Začátek šk. roku. Školní rok 1953/54 byl zahájen slavnostně dne 1. 9. 1953. Shromáždění vyslechli projev ministra školství věd a umění E. Sýkoru a *** referát ředitele školy o úkolech nové školy ve šk. roce 1953/54. V tomto školním roce vstupuje v platnost nový školský zákon, který znamená úplnou přestavbu našeho školství. Tak se naše škola velmi přibližuje ke

105

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola škole sovětské. Školní docházka trvá osm let. Ve střediscích dosavadních středních škol I. stupně se zřizují tak zvané osmileté střední školy – (dosavaní národní škola + střední škola I. st. + střední škola II. stupně). Na našem okrese, právě v okresním městě Dačicích, byla zřízena jedenáctiletka, která má v tomto školním roce I. ročník. Takto nově přebudovaná škola má přispět všemi prostředky a především výchovou, k rychlému vybudování socialismu v našem státě, jak praví dr. Oldřich John, předseda Národního shromáždění ČSR. 1. § nového školského zákona praví: „Pro socialistickou společnost, kterou budujeme, musí naše škola vychovávat všestranně rozvinuté a dokonale připravené nové socialistické občany – dělníky, rolníky a inteligenci. Toto poslání může splnit jen škola, spjatá

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 1. post. roč.

… 3 chl., 3 dívky,

2. - // -

… 3 chl., 3 //,

3. - // -

… 5 chl., 1 dívka,

4. - // -

… 2 //, 1 - // -,

5. - // -

… 4 //, 0 //.

Celkem

17 chlapců, 8 dívek.

***

***

SNÍMEK 111

SNÍMEK 112

s velkými úkoly socialistického budování a s politickým, hospodářsko-technickým a kulturním rozvojem vlasti a s její obranou.“

Školní vzpomínky a slavnosti.

Organisace školy. Nový školský zákon ukládá vytvořit první třídu všeobecně vzdělávací školy jako třídu přípravnou – přípravný ročník. Práce v něm se dělí na tak zvané předslabikářové období od 1. 9. – 15. 11. a období slabikářové od 16. 11. do konce školního roku. V přípravném ročníku se zpomaluje tempo práce v jednotlivých předmětech protože, jak praví s. min. školství věd a umění E. Sýkora, „naše dosavadní elementární třída nevěnovala dosti pozornosti složkám výchovy – důležitým hygienickým návykům a některým návykům kulturního chování a tak dostatečně nevyužívala přípravy dětí z mateřských škol k výchovnému působení na ostatní spolužáky, neboť soustřeďovala se převážně na výchovu rozumovou.“ Ministr školství věd a umění s. E. Sýkora se zkušeností Sovětského svazu vyvodil „že není správné zapřáhnout šestileté dítě z jednoho dne na druhý k vážnější práci,“ ale že je správnější organisovat plynulý přechod od hry k soustavné práci učební. Aby tento přechod mohl býti *** plně uskutečňován i na jednotřídních školách a předslabikářové období splnilo svůj účel, zavádí se u nás podle sovětského vzoru tak zvaný rozšířený rozvrh hodin. Rovněž na naší škole bylo vyučováno podle rozšířeného rozvrhu, který byl rozšířen o 6 hodin týdně, takže žáci přípravného ročníku jsou vždy první hodinu vyučováni samostatně. Ve 2. pololetí byl k nim pak připojen 3. post. ročník.

V týdnu od 1. 9. – 6. 9 bylo vzpomenuto 9. výročí osvobození Bulharska, dne 8. 9. 10. výročí popravení národního hrdiny J. Fučíka. Dne 6. 11. byla oslava Velké říjnové socialistické revoluce. Současně byl zahájen měsíc čsl.-sovětského přátelství s vyhlášením závazků učitele a žáků. Dne 20. 11. bylo vzpomenuto 43. výročí smrti L. N. Tolstého a 23. 11. 57. nar. K. Gottwalda. 19. 12. bylo vzpomenuto 69. narozenin pres. A. Zápotockého a dne 20. 1. třicátého výročí úmrtí V. I. Lenina. 6. výročí vítězství čsl. pracujícího lidu bylo vzpomenuto v poslední vyučovací hodině dne 24. 2. Dne 5. 3. bylo vzpomenuto 1. výročí umrtí J. V. Stalina a K. Gottwalda, Mezinárodního dne žen 6. 4. a 84. výročí narození V. I. Lenina 22. 4. V předvečer 1. máje bylo vysíláno pestré pásmo básní a písní v místním rozhlase. Žactvo též uzavřelo četné závazky. 9. výročí osvobození ČSR bylo vzpomenuto 8. 5. Volby. 16. května se konaly volby do MNV, ONV a KNV. Do MNV kandidovali: Bodlák Fr., Bártů Blahoslav, Lojka Ladislav, 29, Chalupský Vilém, Tichánek Josef, Šimánek Ladislav, 19, Zá*** vodský Josef, Lojka Karel, 20, Kolářík Karel, 49. Všichni kandidáti byli do MNV zvoleni. Zapsaných voličů bylo 154. Účast na volbách byla 100%. Pro kandidáty do MNV hlasovalo 84,4% zúčastněných voličů. Rovněž kandidát do ONV – Jos. Tichánek, V. Lhota, byl zvolen 135 hlasy z odevzdaných 154 hlasů a do KNV V. Kučera ze Studené 134 hlasy z 154 hlasů. Voliči se dostavili k volbě do 14 hodin.

Methodické sdružení – předmětové komise Podle nového školského zákona jsou v tomto škol. roce též zřizována methodická sdružení pro učitele nár. škol a předmětové komise pro učitele středních škol, které právě mají učitelům pomoci plniti úkoly, které jim ukládá nový školský zákon. Zdejší škola náleží do method. sdružení, které tvoří národní školy: V. Lhota, Brandlín, Radlice, Heřmaneč, Olšany.

Prázdniny. Vánoční prázdniny trvaly od 24. 12. – 3. 1. včetně, pololetní od 1. 2. – 7. 2. a velikonoční od 16. 4. – 20. 4. Školní docházka.

Žactvo Šk. rok 1953/54 začal s 17 chlapci a 8 děvčaty – 25 žáky.

V I. pololetí byla školní docházka 94,6%, ve II. pololetí 96,7%, celoroční 95,6%. Nejhorší byla v září – 89,5%, kdy žactvo onemocnělo spalničkami.

106



Střídavé vyučování.

3. - // -

… 3 chlapci, 3 dívky,

Od 1. 6. – 28. 7. zastupoval zdejší učitel nepřítomného učitele Jana Vítů na nár. škole v Řečici po dobu 2 měsíců, který byl povolán na vojenské cvičení. Bylo proto vyučováno střídavě na obou školách.

4. - // -

… 5 chlapců, 1 dívka,

5. - // -

… 2 chlapci, 1 dívka.

Celkem

… 14 chlapců, 9 dívek.

Zápis žactva do osmileté stř. školy. Do osmileté střední školy odešli 4 žáci: Bohumil Dušel, Vlastislav Lojka, Josef Musil a Ladislav Šimánek.

Školní slavnosti a vzpomínky. Dne 8. 9. bylo vzpomenuto 11. výročí popravení národního hrdiny Julia Fučíka, Dne znárodnění 27. 10. Dne 6. 11. byla oslava Velké říjnové socialistické revoluce a současně byl zahájen měsíc čsl.-sovětského přátelství. Dne 20. 11. bylo vzpomenuto 44. výročí smrti L. N. Tolstého a dne 23. 11. 58. narozenin Klementa Gottwalda. 70. výročí narození presidenta A. Zápotockého bylo vzpomenuto 18. 12. Žáci též vyslechli relace školského rozhlasu. Dne 21. 1. bylo vzpomenuto 31. výročí úmrtí V. I. Lenina a sedmého výročí vítězství pracujícího lidu dne 25. 2. Druhého výročí úmrtí J. V. Stalina a K. Gottwalda bylo vzpomenuto 5. 3. Mezinárodního dne žen bylo vzpomenuto 8. 3. a dne

*** SNÍMEK 113 Sběr odpad. hmot a léč. bylin Léčivé byliny sbíralo celkem 25 žáků. Sebrali 15 kg listy kopřivy, 5,75 kg podbělu a 4,225 kg lipového květu. Celkem 25,- kg, průměr na žáka 1 kg. Odpadových hmot bylo sebráno: 45,52 kg železa, 345,10 kg hadrů, 410,25 kg papíru, 235,40 kg kostí. Celkem 55 q 40,75 kg. Školní spoření Školního spoření se zúčastnilo všech 25 žáků. Bylo uspořeno 1.097,30 Kčs, průměr na žáka 43,80 Kčs. Konec škol. roku. Školní rok skončil 26. června s 25 žáky, 17 chlapců, 8 děvčat. Po celý školní rok vyučoval dosavadní učitel Jan Novák. Školní rok 1954 – 1955. Začátek šk. roku Školní rok 1954/55 byl zahájen opět dne 1. 9. 1954. Je to druhý školní rok, kdy naše školství je organisováno podle nových zásad – podle nového školského zákona, který má umožnit škole, aby takto přebudovaná, mohla přispět všemi prostředky

*** SNÍMEK 114 22. 4. 85. výročí narození V. I. Lenina. V předvečer 1. máje bylo vysíláno pestré pásmo básní a písní v místním rozhlasu. I. celostátní spartakiáda 10. výročí osvobození ČSR bylo oslaveno 9. 5. Dne 8. 5. předvedlo žactvo zdejší školy na okrskové spartakiádě v Heřmanči „Zlatou bránu“, která se konala jako součást oslav 10. výročí osvobození naší vlasti. Ve dnech 23. – 26.6. se konala I. celostátní spartakiáda v Praze na Strahově. Na velkém úspěchu Dnu mládeže I. celostátní spartakiády měl značnou zásluhu školský tělovýchovný úsek. V těchto cvičeních se zúčastnilo na 130.000 žactva všech věkových stupňů našich škol. „Ukázněné vystupování školní mládeže nejenom na cvičišti, ale i v šatnách, ubytovnách a v pražských ulicích, její nadšení ve slavnostním spartakiádním průvodu jsou dokladem nejen dobré celoroční přípravy na I. celostátní spartakiádu, ale i správného dlouhodobého působení pokrokové, socialistické československé školy,“ jak praví ministr školství dr. Fr. Kahuda. Den učitelů Výročí den narozenin velkého učitele J. A. Komenského byl od letošního roku „Dnem učitelů“, dnem oslavy jejich práce. Tento

***

***

a především výchovou k rychlému vybudování socialismu v našem státě.

den má mluvit k učitelům samým. Připomíná jim jejich nesmírnou odpovědnost, ukazuje jim význam osobnosti učitele, učitele, který je ideově politický vyspělý, veřejně činný, ve svém oboru odborníkem, který má komunistický poměr k práci a je v ní mistrem. V tento den pak byli tito učitelé odměňováni titulem „Zasloužilý“ nebo „Vzorný“ učitel. Tito zasloužilí a vzorní učitelé jsou pak především povoláváni k tomu, aby své pedagogické schopnosti zveřejňovali.

Žactvo Školní rok 1954/55 začal s 14 chlapci a 9 dívkami – s 23 žáky. 1. post. ročník

… 1 chlapec, 1 dívka,

2. - // -

… 3 chlapci, 3 dívky,

107

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola Volby. Dne 14. 11. byly konány volby do NS. Ve zdejším obvodě kandidoval pplk. Karel Průša. Pro kandidáta hlasovalo 87% zúčastněných voličů, proti 13%. Účast na volbách byla 100%.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Školní rok 1955–1956. Začátek šk. roku

Školní docházka.

Dne 1. 9. 1955 byl slavnostně zahájen nový školní rok. V tomto roce máme předpoklady k tomu, abychom opravdu začali pracovat hned od prvních dnů systematicky a s plnou intensitou. Červnové usnesení ÚV KSČ o zvýšení úrovně a dalším rozvoji všeobecně vzdělávacího školství nám dává jistotu, že škola snad bude uchráněna od nepředvídaných změn a zásahů, které by mohly ohrozit citlivý organismus školy. Opatření směřující ke zlepšení obsahu, metod a forem práce jsou připravována na dlouhou dobu kupředu a budou zaváděna postupně. Diskuse na srpnových konferencích, od celostátní až po okresní, ukázala, že jistěji a klidněji vykročíme do nového školního roku, když se vyjasní tak tíživé otázky, jako je redukce učiva, přetíženost žáků, přeorganisování života na škole, plánování práce učitele atd. Je však nutné, aby připomínky učitelstva nezůstaly jenom na papíře, ale přispěly ku zlepšení práce na našich školách.

V I. pololetí byla docházka 97,3%, ve II. pololetí 98,7%, celoroční 98%. Nejhorší byla v listopadu 90,1%, nejlepší v prosinci, lednu a červnu 100%.

***

Prázdniny. Vánoční prázdniny trvaly od 23. 12. – 2. 1. 1955 včetně, pololetní od 30. 1. – 6. 2. včetně, jarní (velikonoční) od 8. 4. – 12. 4. a hlavní od 19. 6. - 31. 8.

SNÍMEK 116 *** SNÍMEK 115 Střídavé vyučování. Od 30. 5. do 18. 6. zastupoval zdejší učitel nepřítomnou učitelku Fr. Jandovou na národní škole v Brandlíně, která měla mateřskou dovolenou. Bylo proto vyučováno střídavě na obou školách.

Letošní práci budou charakterisovat hlavně dvě hlediska. Je to jednak orientace na základní učivo se stále důslednějším uplatňováním polytechnické výchovy, jednak zvýšený zřetel k věkovým zvláštnostem dětí. Jsou to právě ta dvě hlediska, jejichž zanedbávání vedlo loni i v minulých letech k největším nesnázím. Žactvo Školní rok začal s 16 chlapci a 10 děvčaty – s 26 žáky.

Sběr odpadových hmot a léč. bylin. Léčivé byliny sbíralo celkem 23 žáků. Sebrali 13 kg listy kopřivy, 1 kg květu bezu černého, 2,5 kg lipového květu, 5,- kg třezalky, 7 kg violky rolní a 6 kg řebříčku. Celkem 34,5 kg. Průměr na žáka je 1,5 kg. Odpadových hmot bylo sebráno: 15,- q železa, 655 kg hadrů, 710 kg papíru a 236,5 kg kostí. Celkem 31,01 q. Školní spoření Spořili všichni žáci. Bylo uspořeno 1.371,10 Kčs. Průměr na žáka je 59,60 Kčs. V soutěži mladých hospodářů – SMH – byla naše škola na 15. místě.

1. post. ročník

… 3 chlapci, 1 dívka

2. //

… 1 chlapec, 1 dívka

3. //

… 4 chlapci, 3 dívky

4. //

… 3 chlapci, 4 dívky

5. //

… 5 chlapců, 1 dívka

Celkem

… 16 chlapců, 10 dívek.

Zápis žactva do osmileté stř. školy. Do osmileté střední školy odešli 3 žáci. Vladimír Bodlák, Miroslav Kolářík a Božena Hynková.

Školní vzpomínky a slavnosti.

Koneč šk. roku Školní rok 1954/55 skončil dne 18. června s 23 žáky, 14 chlapců, 9 dívek. Po celý rok vyučoval opět dosavadní učitel Jan Novák.

V týdnu od 1. 9 – 6. 9. bylo vzpomenuto 11. výročí osvobození Bulharska, dne 9. 9. 12. výročí popravení národního hrdiny J. Fučíka. Dne 6. 11. byla oslava Velké říjnové socialistické revoluce. Současně byl zahájen měsíc čsl.-sovětského přátelství. Dne 20. 11. bylo vzpomenuto 45. výročí smrti L. N. Tolstého, dne 19. 12. 71. narozenin pres. A. Zápotockého a 20. 1. třicátého druhého výročí úmrtí V. I. Lenina. 8. výročí vítězství čsl. pra-

***

***

108

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola cujícího lidu bylo vzpomenuto v poslední vyučovací hodině dne 24. 2., Mezinárodního dne žen 6. 4. a 86. výročí narození V. I. Lenina 22. 4. V předvečer 1. máje bylo vysíláno pestré pásmo básní a písní v místním rozhlase. 11. výročí osvobození ČSR bylo vzpomenuto 8. 5. Den učitelů Dne 28. 3., v den narození velkého učitele národů J. A. Komenského, slavilo učitelstvo celé naší vlasti po druhé Den učitelů. Nejvyššího vyznamenání na našem okrese se dostalo Fr. Kubů, řediteli střední školy ve Studené. Okresní spartakiáda.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Konec šk. roku. Školní rok 1955/56 skončil dne 30. června s 26 žáky, 16 chlapců, 10 dívek. Po celý rok vyučoval opět Jan Novák. Jan Novák, řed. nár. školy. ***

Dne 3. 6. se konala v Dačicích v rámci Mezinárodního dne dětí okresní spartakiáda, která měla zdárný průběh. Přítomní odměnili potleskem cvičence z národních škol, kteří při cvičení s kruhy podali pěkný výkon, ačkoliv cvičení bylo velmi náročné na rytmus. Sběr odpadových hmot a léčivých bylin. Léčivé byliny sbíralo celkem 26 žáků. Sebrali 1,- kg lípy (květu), 1,- kg bezu černého, 2,- kg natě kontryhelu, 4,- kg violky rolní, 3,- kg třezalky, 11,- kg listí kopřivy a 4,- kg řebříčku: celkem 26,- kg. Průměr na žáka je 1,kg. *** SNÍMEK 117 Odpadových hmot bylo sebráno 14, 5 q. 5 q železa, 3 q hadru, 5 q papíru a 1,5 q kostí. Školní spoření. Spořili všichni žáci a uspořili celkem 3.363,91 Kčs. Průměr na žáka je 130,- Kčs. Prázdniny Jarní prázdniny (velikonoční) trvaly od 30. 3. do 3. 4. Vánoční prázdniny (zimní) trvaly od 23. 12. do 2. 1. včetně, pololetní od 30. 1. do 5. 2. včetně a hlavní od 1. 7. do 31. 8. Školní docházka. V 1. pololetí byla školní docházka 98,2%, ve 2. pololetí %, celoroční %. Nejhorší byla v říjnu 91,7%, nejlepší v lednu, dubnu, květnu 100%. Zápis žactva do stř. školy. Do osmileté střední skoly odešlo 6 žáků. Petr Hanzálek, Jaroslav Lojka, Antonín Jung, Miroslav Musil, Josef Molín a Jarmila Bártů.

109

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola 5. Seznam obrazových příloh Obrázek 1: Náves a její okolí byly ověšeny výňatky ze školních velkolhoteckých kronik a fotografiemi pořízenými během jednotlivých výjezdů, Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica Obrázek 249: Ana Elisa Martínez Balmori před začátkem inscenace jako správná studentka provádí „výzkum,“ Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica Obrázek 3: Studenti divadelní (na stole) a Staré páky herecké velkolhotecké (sedící) se po roce vítají s diváky, Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica Obrázek 4: Tereza Koláčková opět dotvářející hudební stránku inscenace hrou na akordeon, Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica Obrázek 5: Vojtěch Johaník jako učitel Josef Lojka (vpravo) zkouší Studenty divadelní z jejich znalostí o Velké Lhotě (na stole Marie Bravencová) , Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Obrázek 14: „Roku 1972 se velkolhotecká škola, dosud stojící poblíž takzvaného dolního kostela, přemístila na spodní konec vsi.“ Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica Obrázek 15: 50. léta - na stole je František Havlík (Vojtěch Johaník) zván do Velké Lhoty, aby tam učil, pod stolem probíhají spartakiádní cvičení Studentů divadelních, Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica Obrázek 16: Josef Kovalčuk (zády), režisér inscenace Vítězslav Větrovec (uprostřed) a skutečný František Havlík (vpravo) po zakončení inscenace, Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica Obrázek 17: Ferit çelik zastavuje provoz, aby diváci mohli přejít přes silnici, Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica Obrázek 18: Volga Mengü (v odraze) hledá na silnici před velkolhoteckým kostelem jaro, Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica Obrázek 19: David Tchelidze (Zima) a Anna Stropnická (Jaro), Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica

Obrázek 6:

Obrázek 20:

Jana Nechvátalová a David Tchelidze: „To mně jednou namaloval David na prdýlku traktůrek...,“ Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica

Diváci inscenace Hacivat & Karagöz, Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica

Obrázek 7:

Obrázek 21: Před začátkem představení..., Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica

Josef Lojka (Vojtěch Johaník, v popředí) velí: „V řad nastoupit!“ Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica

Obrázek 22:

Obrázek 8:

Jan Neugebauer (vpravo) jako komentátor vysvětluje divákům základní informace o probíhajícím ději, Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica

Rebeca Izquierdo tančí na píseň „Nebe na zemi,“ Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica Obrázek 9:

Obrázek 23: Strastiplná pouť za Šamanem, Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica

Vojtěch Johaník a Natálie Pelcová při promluvě ke Studentům divadelním, Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica

Obrázek 24:

Obrázek 10:

Hacivat (Ferit çelik, vlevo) a Karagöz (Volga Mengü) spolu se Šamanem (İmren Şengel) vyrážejí na cestu do Zimního paláce, Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica

Studenti divadelní po odchodu učitele Josefa Lojky do 1. světové války (zleva - Marie Bravencová, Jana Nechvátalová a Gabriela Veselá), Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica

Obrázek 25:

Obrázek 11: „Tchelidze, David Tchelidze, poloviční Gruzínec.“ Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica Obrázek 12: Natálie Pelcová při zpěvu písně „Horo, horo, vysoká jsi,“ Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica

Vojtěch Johaník uvádí začátek španělské inscenace, Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica Obrázek 26: Pilar (Rebeca Izquierdo) a překládající Jan Neugebauer, Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica Obrázek 27:

Obrázek 13:

Pilar (Rebeca Izquierdo) roznášející publiku kávu si stěžuje, že nikdo z diváků neumí španělsky, Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica

Anna Stropnická pilně si zapisující poznámky během „velkolhoteckého diktátu,“ Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica

Obrázek 28: Carolin Ramil Sanders prchá z domu oknem v prvním patře velkolhotecké fary, Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica

110



Obrázek 29:

Obrázek 43:

Překladatelé (zleva - Anna Klimešová, Natálie Pelcová a Jan Neugebauer) , Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica

Ferit çelik a Volga Mengü chystají pro publikum tradiční tureckou rakiji, Velká Lhota, 21. červen 2013, foto Marek Hlavica

Obrázek 30:

Obrázek 44:

Pokuřující İlayda Akın (vlevo) a rozprávějící Ana Elisa Martínez Balmori (vpravo) , Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica

Jan Neugebauer a Volga Mengü vyzývají publikum k závěrečnému společnému tanci, Velká Lhota, 21. červen 2013, foto Marek Hlavica

Obrázek 31:

Obrázek 45:

Carolin Ramil Sanders na útěku před matkou, Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica

Studenti při velikonočním hodování, Velká Lhota, 1. duben 2013, foto Marek Hlavica

Obrázek 32:

Obrázek 46:

Rebeca Izquierdo odložila kostým své babičky Pilar a vysvětluje divákům, co všechno pro ni Pilar znamená, Velká Lhota, 22. červen 2013, foto Marek Hlavica

Turecký student Volga Mengü zápolí s místním pošťákem Miroslavem Novákem, Velká Lhota, 1. duben 2013, foto Marek Hlavica

Obrázek 33:

Obrázek 47:

Volga Mengü (vlevo) před tradičním tureckým svatebním rituálem holí Ženicha - Vojtěcha Johaníka, Velká Lhota, 21. červen 2013, foto Marek Hlavica

Na pomlázce u Brychtů, Velká Lhota, 1. duben 2013, foto Marek Hlavica

Obrázek 34:

Obrázek 48: Volga Mengü si plete svou vlastní pomlázku, Velká Lhota, 1. duben 2013, foto Marek Hlavica

Úvodní scéna Velkolhoteckého otvíráku s publikem usazeným po kruhovém obvodu hracího prostoru, Velká Lhota, 21. červen 2013, foto Marek Hlavica Obrázek 35: Příchod Nevěsty (Carolin Ramil Sanders, v červeném) a její dívčí svatební družiny, Velká Lhota, 21. červen 2013, foto Marek Hlavica Obrázek 36: İlayda Akın (uprostřed) kontroluje, zda Nevěsta (sedící Carolin Ramil Sanders) pláče, İmren Şengel (vlevo) čeká s nachystanou hennou, Velká Lhota, 21. červen 2013, foto Marek Hlavica Obrázek 37: Režisér Vítězslav Větrovec (vpravo) s herci v zádech zahajuje Velkolhotecký otvírák krátkým vysvětlujícím proslovem k divákům, Velká Lhota, 21. červen 2013, foto Marek Hlavica Obrázek 38: Rebeca Izquierdo (čelem k fotoaparátu) žádá o tanec jednoho z diváků, Velká Lhota, 21. červen 2013, foto Marek Hlavica Obrázek 39: Ana Elisa Martínez Balmori a Tereza Koláčková při společném zpěvu písně „V širém poli studánečka,“ , Velká Lhota, 21. červen 2013, foto Marek Hlavica Obrázek 40: Paloma Berrocal del Brío Martínez ve své krátké etudě parodující španělskou koridu, Velká Lhota, 21. červen 2013, foto Marek Hlavica Obrázek 41: Carolin Ramil Sanders tančící pro velkolhotecké publikum salsu, Velká Lhota, 21. červen 2013, foto Marek Hlavica Obrázek 42: Tereza Koláčková a Ferit çelik doprovázející Velkolhotecký otvírák hrou na akordeon a kytaru, vlevo vzadu Anna Stropnická, Velká Lhota, 21. červen 2013, foto Marek Hlavica

111

Vítězslav Větrovec: Divadelní festival Velkolhotecká škola 6. Použité prameny Literatura: BERNARD, Josef. Endogenní rozvojové potenciály malých venkovských obcí - obtížné hledání a měření jejich vlivu. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 2011, Vol. 47, No. 4: s. 745–775.

Akademické studie DIFA JAMU │ 2014 Vyhledávání: Obec Volfířov, Obec Volfířov: Oficiální web obce [online], 15. prosince 2012 [cit. 10. listopadu 2013]. Dostupné na internetu: .

BERNARD, Josef. Prostorové vzorce rozvinutosti venkovských obcí Česka, Geografie 117, 2012, č. 1, s. 7294. BIOLEK, Jaroslav. Participativní umění a geografie: Inspirace akcemi Kateřiny Šedé. In Osman, Robert (ed). Geografický výzkum: participace a angažovanost, Brno: Masarykova univerzita 2013, s. 23–40. BREITBART, M., Participatory Research Methods. In: Key Methods in Geography. London: SAGE Publications, 2003. s. 161–178. ISBN 978-0-7619-7492-5. KLIMEŠOVÁ, Anna. Hledání dramatického potenciálu místa a jeho využití v divadelní tvorbě. Bakalářská práce. Brno: JAMU, 2013. MORAVANSKÁ, Katarína. 2009. Koncept spoločenstva v sociologii alebo spoločenstvo stale žive?, Sociológia – Slovak Sociological Revue 41, 2009, č. 4, s. 380–396. OSMAN, Robert (ed.). Geografický výzkum: Participace a angažovanost, Brno: Masarykova univerzita, 2013. VĚTROVEC, Vítězslav. Velkolhotecká škola aneb Kterak cizinci Velkou Lhotu poznávali. Občasník JAMU 2013/II – 2014/I, 2014, s. 26-27. WILKINSON, Kenneth P. The Community in Rural America. Westport, CT, London: Greenwood Press, 1991. Online zdroje: Dokument KočéBRování 2011, režie Lucie Harapátová, 2011: KočéBRování 2011. Youtube [online], 2. února 2012 [cit. 29. prosince 2013]. Dostupné na internetu: . Dokument KočéBRování 2012, režie Lucie Harapátová, 2012: Kočování 2012. Youtube [online], 24. listopadu 2012 [cit. 29. prosince 2013]. Dostupné na internetu: . Dokument Kterak se lhotecký rodák František Macků domů navrátil a s divadelníky z Brna tam besedoval, režie Lucie Harapátová, 2012: Dokument František Macků - Velká Lhota.wmv. Youtube [online], 20. ledna 2013 [cit. 29. prosince 2013]. Dostupné na internetu: . Fara Otevřena. Horní Maršov – Otevřené muzeum [online], 11. července 2013 [cit. 27. prosince 2013]. Dostupné na internetu: . Velká Lhota (Památní kniha Velké Lhoty). Státní oblastní archiv v Třeboni. Digitální archiv [online], 3. prosince 2012 [cit. 27. prosince 2013]. Dostupné na internetu: . Větrovec, Vítězslav. Obnova paměti vesnice – Inscenační činnost ve Velké Lhotě v letech 2008-2012. Akademické studie DiFa JAMU [online], 5. srpna 2013 [cit. 27. prosince 2013]. Dostupné na internetu: . Volba prezidenta republiky konaná ve dnech 11.01. – 12.01.2013, volby.cz [online], [cit. 10. listopadu 2013]. Dostupné na internetu: .

112

Divadelní festival Velkolhotecká škola

Recommend Documents