Divadelní festival Poláčkovo léto - ekonomický a společenský význam pro region Rychnovska

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Arts management

Název bakalářské práce:

Divadelní festival Poláčkovo léto ekonomický a společenský význam pro region Rychnovska

Autor bakalářské práce:

Lenka Hanzalová

Vedoucí bakalářské práce:

prof. Václav Riedlbauch

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Divadelní festival Poláčkovo léto - ekonomický a společenský význam pro region Rychnovska“ vypracovala samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.

V Praze dne 5. června 2013

Podpis

Název bakalářské práce: Divadelní festival Poláčkovo léto - ekonomický a společenský význam pro region Rychnovska Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá problematikou ekonomického a společenského významu divadelního festivalu Poláčkovo léto pro region Rychnovska. Teoretická část se věnuje festivalům a situaci na české festivalové scéně, konkrétněji pak divadelním festivalům. Praktická část obsahuje informace o regionu Rychnovsko a následně se detailněji zabývá samotným festivalem Poláčkovo léto, jeho historií a organizací. Stěžejní částí je zjištění ekonomického významu, kde jsem informace čerpala především z interních dokumentů pořadatele, a společenského významu, pro které bylo použito dotazníkového šetření. Výsledky potvrzují stanovenou hypotézu, podle které je Poláčkovo léto významnou kulturní akcí Rychnovska a její ekonomický, ale především společenský význam má velkou hodnotu pro život celého regionu.

Klíčová slova: divadelní festival, Poláčkovo léto, ekonomický a společenský význam

Title of the Bachelor´s Thesis: The theater festival „Polackovo Leto“– its economic and social importance for Rychnov region Abstract: The Bachelor´s thesis deals with issue of economic and social importance of the theater festival “Polackovo Leto” for Rychnov region. The theoretical part focuses on festivals and the current development of festival scene in the Czech Republic, especially on theater festivals. The practical part consists of information about Rychnov region and then it describes the Polackovo Leto festival itself – its history and organization. The main part is assessing the economic importance, where I used mainly the internal documents from organizers, and social importance of the festival by an own survey. The results confirmed the stated hypothesis that the Polackovo Leto is an important cultural event of Rychnov region and its economic and more importantly social importance has significant value for life of the whole region.

Key words: the theater festival, Polackovo Leto, economic and social importance

Poděkování: Ráda bych vyjádřila poděkování prof. Václavu Riedlbauchovi za odborné vedení mé bakalářské práce a cenné rady. Dále bych chtěla poděkovat PhDr. Janu Tydlitátovi, PhDr. Marii Otavové, paní Ludmile Cabalkové, Ing. Janu Skořepovi, Mgr. Janě Drejslové a Ing. Michaele Zimové za poskytnuté informace a čas, který mi věnovali.

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 7 1

2

Festival a jeho historie .............................................................................................. 8 1.1

Základní pojmy divadelního festivalu ................................................................ 9

1.2

Festivaly v České republice ............................................................................. 10

Poláčkovo léto......................................................................................................... 14 2.1

Region Rychnovsko ......................................................................................... 14

2.2

Město Rychnov nad Kněžnou .......................................................................... 15

2.2.1

Historie...................................................................................................... 15

2.2.2

Kulturní památky ...................................................................................... 16

2.2.3

Osobnosti .................................................................................................. 17

2.2.4

Kultura ...................................................................................................... 17

2.2.5

Financování kultury .................................................................................. 18

2.3

Ostatní obce regionu Rychnovsko a jejich kultura .......................................... 20

2.4

Historie Poláčkova léta .................................................................................... 22

2.5

Organizace Poláčkova léta ............................................................................... 24

2.5.1

Pořadatel Poláčkova léta – Kultura Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. ........... 24

2.5.2

Organizační tým ........................................................................................ 30

2.5.3

Marketingový mix 4P ............................................................................... 31

2.6

Ekonomický a společenský význam ................................................................ 38

2.6.1

Ekonomický význam ................................................................................ 40

2.6.2

Společenský význam................................................................................. 42

Závěr ............................................................................................................................... 52 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 54 Seznam tabulek ............................................................................................................... 59 Seznam obrázků .............................................................................................................. 60 Seznam příloh ................................................................................................................. 61

Úvod Umění je nepostradatelné, aby člověk byl schopen poznávat a měnit svět - ale nepostradatelné také pro kouzlo, jež je v něm skryto. Ernst Fischer Umění je nedílnou součástí našich životů, ať už se jedná o živou kulturu, výtvarné umění nebo třeba kulturní památky. Jak vyplývá z citátu Ernsta Fischera, jeho význam tkví především v kouzlu a osobní hodnotě pro každého člověka. Opomenout ovšem nelze také ekonomický význam a celkový význam pro společnost. Tato bakalářská práce se zabývá divadelním festivalem Poláčkovo léto, který probíhá každoročně v Rychnově nad Kněžnou, a je zaměřena právě především na jeho ekonomický a společenský význam. První část práce obsahuje informace o festivalech a jejich historii obecně. Následně se zaměřuji na festivaly divadelní a základní pojmy z divadelní oblasti. Teoretickou část uzavírá popis situace na české festivalové scéně, který je obohacen i statistickými údaji. Druhá část je již zaměřena na divadelní festival Poláčkovo léto. Pro úplné zachycení jeho významu pro region Rychnovska samozřejmě nechybí základní informace o městě Rychnov nad Kněžnou a dalších kulturních centrech regionu. Zabývám se zde také celkovou kulturní nabídkou Rychnova nad Kněžnou a přístupem města k financování kultury. V dalších kapitolách zmiňuji historii a organizační stránku festivalu – blíže se zaměřuji na pořadatele festivalu, jímž je Kultura Rychnov nad Kněžnou, s.r.o., a na její hospodaření, organizační tým a marketingový mix 4P. Stěžejní částí bakalářské práce je pak zjištění ekonomického a společenského významu Poláčkova léta pro region Rychnovska. Informace pro zhodnocení ekonomického významu jsem čerpala především z interních dokumentů pořadatele. Pro analýzu společenského významu jsem použila vlastní dotazníkové šetření, jehož výsledky jsou shrnuty v závěru práce. Cílem práce je potvrdit či vyvrátit hypotézu, podle které je divadelní festival Poláčkovo léto významnou kulturní akcí regionu Rychnovska a její ekonomický, ale především společenský význam má velkou hodnotu pro život města Rychnov nad Kněžnou i okolí.

7

1 Festival a jeho historie Pojem festival je obecně odvozen od latinského „festivus“, tedy slavnost, oslava. Za předchůdce dnešních festivalů můžeme považovat náboženské slavnosti (Dionýsie a Lenáje), které probíhaly v 5. století v Athénách. Základem byly náboženské rituály, divadlo bylo jakýmsi „doprovodným programem“ a byly zde k vidění komedie, tragédie a dithyramby (druh sborových zpěvů k poctě boha plodnosti Dionýsa, z nichž se vyvinula i tragédie jakožto scénické drama s velkým podílem hudby)1. Tyto výroční obřady znamenaly výlučné chvíle setkání a oslav.2 Přes pozdější slavnosti na dvorech a ve městech se můžeme přenést až k dnešnímu pojetí festivalů, to se v novodobé historii formuje na konci 19. století. Roku 1876 Richard Wagner založil Festspiele v bavorském Bayreuthu pro výlučné uvádění vlastních oper, později k nim přibyl shakespearovský festival ve Stratfordu nad Avonou (1879), dále pak salcburské festivalové hry (1917, resp. 1920), festival v Edinburghu, Bregenzer Festspiele, pařížský Podzimní festival atd. Po druhé světové válce nastal v celé Evropě festivalový boom, který postupně zasáhl i řadu mimoevropských zemí. Festivaly se totiž staly významným lokálním ekonomickým faktorem, přičemž se začal stírat jejich původní význam výlučnosti a výjimečnosti. K tomuto rozvoji přispěly i marketingové analýzy, které poukazovaly na nečekaný finanční efekt pro místo konání festivalu (tento fakt byl zaznamenán již v roce 1988). Dospělo se k názoru, že čím více festivalů a čím větší kvality, tím více návštěvníků a tedy i zisků. Tehdejší výzkumy dokázaly, že investice do kvalitní kulturní nabídky se vyplácejí a profitují z nich především místní podnikatelé (hotely, restaurace, služby) i zastupitelstva. Co se týče české tradice divadelních festivalů, je poněkud chudší a překvapivě dosud souhrnně nezpracovaná. Inspirovala se německým divadelním prostředím, např. v případě tzv. Maifestspiele = Pražského májového festivalu v roce 1912. K rozvoji docházelo zejména ve 30. letech 20. století: v roce 1931 byly zahájeny přehlídky amatérského divadla Jiráskův Hronov (jde o nejstarší dosud existující český festival), v roce 1937 následovaly Jarní festivaly tvorby Burianova divadla D, o rok později pak Pražské baroko. Další festivaly vznikaly po válce, jedná se o Pražské jaro, Smetanovu Litomyšl, Jihočeský divadelní festival v Českém Krumlově v zámeckém parku a další.

1 2

SMOLKA, Jaroslav. Dějiny hudby. 1. vyd. Praha: Togga, 2001. s. 39. ISBN 80-902912-0-1. PAVIS, Patrice. Divadelní slovník. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2003. s. 153. ISBN 80-7008-157-0.

8

Ze státem dozorovaných přehlídek předlistopadového systému zůstaly do dnešních dnů jen některé nosnější festivaly, např. Šrámkův Písek, Skupova Plzeň, Mateřinka v Liberci či Festival Na hranici v Českém Těšíně. V polistopadové době pak vznikala spousta nových festivalů různých žánrů i alternativních tendencí, a to na úrovni jak regionální, tak i celorepublikové či mezinárodní (např. Tanec Praha, Festival Mozart Open, Mimoriál, Pražský festival německého divadla a další).3 Divadelní festivaly jsou důležitou součástí kulturního vyžití. Jejich hlavní význam tkví podle P. Pavise v tom, že umožňují obecenstvu vidět na jednom místě v krátké době nové inscenace, objevit nové tendence a málo známé divadelní experimenty a konfrontovat kulturní pracovníky s milovníky divadla.4 „Znovuobjevení festivalu jako události posvátné a slavnostní v moderní době svědčí o hluboké potřebě vytvořit prostor, kde se pravidelně schází „slavící“ publikum, aby změřilo puls divadelního života, někdy také proto, aby si vynahradilo nedostatek návštěv divadla během zimy, i z hlubšího důvodu: aby skrze moderní kultovní a rituální formu našlo pocit sounáležitosti s určitým intelektuálním a duchovním společenstvím. Festival tudíž ještě zdůrazňuje téměř schizofrenickou hranici mezi celoroční prací a časem prázdnin, kdy polykáme umění ve velkých dávkách, jako kompenzaci i rezervu.“5

1.1

Základní pojmy divadelního festivalu

Festivaly lze dělit do několika skupin, nejčastější z nich jsou festivaly hudební, operní, divadelní a filmové. Divadelní festival je velmi rozšířená podoba atypického divadelního produktu, určitá forma setkání a soutěže, interakce, komparace a konfrontace. 6 Jeho součástí jsou divadelní představení. Tento pojem lze považovat za mnohotvárný a v různých zemích je chápán odlišně. Český význam se pak nejvíce blíží významu německému, který vychází z pojmu Vorstellung. I zde je totiž obsažen prostorový obraz „předkládání, stavění před“, přičemž je zdůrazněna frontálnost divadelní události a předvádění divadelního produktu, který se „staví před oči“ diváků. Ve Francii je pojem divadelní představení (francouzsky représentation théâtrale) spojen s re-prezentací, tedy novým předvedením. Základem každé inscenace jsou zde dvě kritéria – opakování předem 3

DVOŘÁK, Jan. Malý slovník managementu divadla: příručka pro organizátory, producenty, manažery, produkční, studenty a adepty studia divadla, kultury a umění. Vyd. 1. Praha: Pražská scéna, 2005. s. 82 85. ISBN 80-86102-49-1. 4 PAVIS, Patrice. Divadelní slovník. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2003. s. 153. ISBN 80-7008-157-0. 5 Tamtéž. 6 DVOŘÁK, Jan. Malý slovník managementu divadla: příručka pro organizátory, producenty, manažery, produkční, studenty a adepty studia divadla, kultury a umění. Vyd. 1. Praha: Pražská scéna, 2005. s. 82. ISBN 80-86102-49-1.

9

existující veličiny a vytváření časové jevištní události. Anglické pojetí pak vychází z „theatrical performance“, přičemž představení zahrnuje jak celou přípravu představení, tak souhrn vnímacích schopností diváků. Jednotlivá divadelní představení se odehrávají v divadelním prostoru. V současnosti se ustupuje od tradičních prostorů k novějším formám, tedy od budov divadel k parkům, náměstím, továrnám atd. Klade se důraz na užší kontakt s určitou společenskou skupinou a únik od divadelních aktivit svázaných s tradicí.7 Nové prostory dávají divadelním představením nový rozměr a pomáhají dotvářet atmosféru celé inscenace. Divadlo lze členit na amatérské a profesionální. Amatérským divadlem (nebo také ochotnickým) se myslí divadlo konané z lásky, z ochoty, nikoli za úplatu. Původ slova najdeme v latinském amo, amare = milovat, mít rád, rád něco dělat. Druhým pólem je pak profesionální divadlo (z latinského professio = živnost, zaměstnání), které je provozováno za úplatu, z profese. Dnes se však toto původní dělení mění vlivem společenských, ekonomických a legislativních změn – profesionálové (např. absolventi odborných divadelních škol) jsou často zaměstnáni i v jiných sférách, které s divadlem a uměním nesouvisejí. Setkáváme se tak stále častěji i s modelem kombinovaným, jenž je nazýván poloprofesionální.8 Součástí divadelních festivalů a divadel obecně jsou samozřejmě i diváci, tedy návštěvníci divadla, kteří tvoří publikum. Jsou součástí divadelního procesu a partnery divadelní komunikace. Je možné s nimi cíleně pracovat, animovat a podněcovat je. Diváky lze také organizovat a sdružovat (tím vznikají divácké organizace) a klasifikovat je do skupin. Marketingová analýza je dále charakterizuje podle různých aspektů, např. národnostních, regionálních, věkových, demografických či vzdělanostních. Rozlišit tak můžeme například diváky místní od „přespolních“ domácích a „přespolních“ zahraničních, či diváky současné od potenciálních (minulí, o něž jsme přišli, či noví).9

1.2

Festivaly v České republice

Zjišťování situace na festivalové scéně v České republice je předmětem statistického šetření, které provádí Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (zkráceně NIPOS) z pověření Ministerstva kultury. Festivaly (s roční periodicitou) byly do tohoto šetření zahrnuty v roce 2009. V těchto statistikách můžeme vidět několik způsobů dělení – podle významu (mezinárodní, celostátní, regionální), převažujících účastníků (s převažující účastí 7

PAVIS, Patrice. Divadelní slovník. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2003. s. 82. ISBN 80-7008-157-0. DVOŘÁK, Jan. Malý slovník managementu divadla: příručka pro organizátory, producenty, manažery, produkční, studenty a adepty studia divadla, kultury a umění. Vyd. 1. Praha: Pražská scéna, 2005. s. 16. ISBN 80-86102-49-1. 9 Tamtéž. S. 68. 8

10

profesionálů, neprofesionálů, dětských sborů atd.), žánru (divadelní a taneční, hudební, filmový) či podle právní formy zpravodajské jednotky, tedy pořadatele festivalu (organizace zřizované veřejnou správou, nevládní neziskové organizace a podnikatelské subjekty). Zvláštní kategorií jsou pak festivaly určené především pro národnostní menšiny či pro handicapované. Následující tabulky byly zpracovány dle Základních statistických údajů o kultuře v České republice 2011, II. Umění – Divadla, hudební soubory, výstavní činnost a festivaly.10 Tabulka 1: Rozdělení festivalů z hlediska významu

Mezinárodní Celostátní Regionální Celkem:

2009 174 85 71 330

2010 203 81 64 348

2011 199 104 83 386

Zdroj: autorka podle údajů NIPOS

První tabulka nám ukazuje tendenci růstu celkového počtu festivalů, na jednotlivých úrovních se ovšem liší. Například na mezinárodní úrovni počet festivalů v roce 2010 významně stoupl, v regionální úrovni ovšem nastal pokles. V roce 2011 naopak stouply počty festivalů celostátních a regionálních, počet mezinárodních se nijak zvlášť nelišil. Tabulka 2: Rozdělení festivalů z hlediska účastníků

S převažující účastí profesionálů S převažující účastí neprofesionálů S převažující účastí dětských souborů Ostatní

2009 132 141 29 180

2010 152 148 27 163

2011 173 155 31 21

Zdroj: autorka podle údajů NIPOS.

Z tabulky č. 2 vyplývá, že počet festivalů s převažující účastí profesionálů i neprofesionálů roste, u profesionálů je ovšem tento růst rychlejší. Nezanedbatelná není ani účast dětských souborů.

10

Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2011: II. Umění. Praha: NIPOS, 2012. ISBN 978-80-7068-025-4. Dostupné z: http://new.nipos-mk.cz/?cat=126

11

Tabulka 3: Rozdělení festivalů z hlediska žánru

Divadelní a taneční Hudební Filmový Vícežánrový festival všech oborů Celkem:

2009 97 130 64 39 330

2010 97 165 62 24 348

2011 120 192 57 17 386

Zdroj: autorka podle údajů NIPOS

Pro úplnost uvádím rozdělení festivalů z hlediska žánrového. NIPOS je dělí na divadelní a taneční, hudební, filmové a vícežánrové. Následuje tabulka věnující se pouze festivalům divadelním a tanečním, které s těmi divadelními často úzce souvisejí. Tabulka 4: Rozdělení divadelních a tanečních festivalů

Činohra Loutky Balet Hudební divadlo (opera, opereta, muzikál) Současný tanec a pohybové divadlo včetně pantomimy Lidový tanec Divadlo poezie a umělecký přednes Vícežánrové Divadlo pro děti Ostatní Celkem:

2009 29 6 1 1 18 17 7 11 3 4 97

2010 27 6 2 14 17 5 17 6 3 97

2011 40 5 2 15 26 4 16 4 8 120

Zdroj: autorka podle údajů NIPOS

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že největší podíl na divadelních a tanečních festivalech má činohra, v roce 2011 tvořila dokonce jednu třetinu z celkového počtu. Naopak balet a hudební divadlo se vyskytují jen v několika jednotkách, patrně z toho důvodu, že jsou častěji součástí vícežánrových festivalů. Součástí festivalů jsou i doprovodné akce, např. divadelní a taneční představení během filmového nebo hudebního festivalu, tvůrčí dílny, semináře, přednášky, diskuse, výstavy, koncerty na filmovém či divadelním festivalu atd. Nejčastěji zastoupené jsou tvůrčí dílny a semináře (v roce 2011 tvořily téměř 30% z celku), následují je přednášky, diskuse a koncerty. Celkový počet doprovodných akcí se pohybuje okolo 2100 v rámci festivalů uváděných ve statistikách NIPOS.

12

NIPOS sleduje také celkovou návštěvnost festivalů. Ta v roce 2011 činila 1 910 287 návštěvníků, od roku 2009 postupně stoupá z výchozích 1 381 539. Návštěvnost doprovodných programů pak byla 595 172 osob v roce 2011, v letech 2009 a 2010 pak přibližně 470 000. Na závěr je nutné říct, že údaje mohou být zkreslené. Důvodem může být například to, že 145 z oslovených pořadatelů 566 festivalů nesplnilo svou zákonnou povinnost11 a nereagovalo na výzvy k vyplnění ročního výkazu.

11

Jedná se o zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.

13

2 Poláčkovo léto Druhá část práce, praktická, se zabývá již konkrétně divadelním festivalem Poláčkovo léto. První kapitola obsahuje charakteristiku regionu Rychnovsko a bližší údaje o Rychnově nad Kněžnou (historie, kulturní památky, osobnosti, kultura, financování kultury), což by mělo pomoci lépe pochopit význam festivalu Poláčkovo léto pro město i celý region. Následuje historie festivalu, informace o pořadateli (Kultuře Rychnov nad Kněžnou, s.r.o.), struktura organizačního týmu a marketingový mix. Hlavní částí je pak analýza ekonomického a společenského významu festivalu. Ke zjištění ekonomického významu mi pomohou informace o rozpočtu festivalu, dále pak zmíním ekonomické vazby festivalu na město a region. Pro posouzení společenského významu je použito dotazníkového šetření, které má za cíl dokázat povědomí obyvatel regionu o Poláčkově létě, jejich zainteresovanost v této akci a další údaje o jejich vztahu k festivalu.

2.1

Region Rychnovsko

Správní obvod obce s rozšířenou působností (dále jen ORP) Rychnov nad Kněžnou se nachází v jihovýchodní části Královéhradeckého kraje. Zahrnuje celkem 32 obcí: Bartošovice v Orlických horách, Bílý Újezd, Byzhradec, Černíkovice, Jahodov, Javornice, Kvasiny, Lhoty u Potštejna, Libel, Liberk, Lično, Lukavice, Lupenice, Orlické Záhoří, Osečnice, Pěčín, Polom, Potštejn, Proruby, Rokytnice v Orlických horách, Rybná nad Zdobnicí, Rychnov nad Kněžnou, Říčky v Orlických horách, Skuhrov nad Bělou, Slatina nad Zdobnicí, Solnice, Synkov-Slemeno, Třebešov, Vamberk, Voděrady, Záměl, Zdobnice. Čtyři z nich mají statut města (Rychnov nad Kněžnou, Vamberk, Solnice a Rokytnice v Orlických horách). Rozloha ORP Rychnov nad Kněžnou je 47 937 ha a zaujímá 10,1% celkové rozlohy kraje. Plošně je čtvrtým největším obvodem Královéhradeckého kraje.12 Na území ORP Rychnov nad Kněžnou k 1.1.2009 žilo 34 054 obyvatel, z nich 20 803 (61,1 %) ve městech. 13 Následující obrázek znázorňuje umístění ORP Rychnov nad Kněžnou a města Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji.14

12

Základní charakteristika území. Královéhradecký kraj [online]. 2009 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://mapy.kr-kralovehradecky.cz/prumzony/cz/RK-zakladni-charakteristika.htm 13 Obyvatelstvo a pracovní síla. Královéhradecký kraj [online]. 2009 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://mapy.kr-kralovehradecky.cz/prumzony/cz/RK-obyvatelstvo.htm 14 Upraveno z Interaktivní mapy: Mapa rozvojových ploch. Královéhradecký kraj [online]. 2009 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://mapy.kr-kralovehradecky.cz/prumzony/isapi.dll?MU=CZ&LANG=CSCZ&MAP=plochy_cz

14

Obrázek 1: Regiony Královéhradeckého kraje

Zdroj: autorka (upraveno z Interaktivní mapy: Mapa rozvojových ploch)

2.2

Město Rychnov nad Kněžnou

Město Rychnov nad Kněžnou je bývalé okresní město a současné centrum regionu Rychnovsko. Geograficky se nachází v podhůří Orlických hor na řece Kněžné. Rozkládá se na rozloze 3 497 ha v nadmořské výšce 320 m n. m.15 Žije zde 11 247 obyvatel (údaj k 1.1.2013)16 a můžeme zde pozorovat klesající tendenci – za posledních deset let se počet obyvatel snížil o 543.17 Město je často označováno jako „brána Orlických hor“ a je místem s bohatou historií a množstvím kulturních památek. 2.2.1 Historie Co se historie týče, první písemně doložená zmínka o městě Rychnov nad Kněžnou pochází z roku 1258, kdy Přemysl Otakar II. daroval toto panství Heřmanovi z Drnholce a tento krok stvrdil listinou. Později přešlo panství do rukou pánů z Pernštejna, rodu Habsburků, Trčkům z Lípy či rodu Betenglů z Neyenperka. Mezitím došlo k rozkvětu města, byl vystavěn starý zámek či kostel Nejsvětější Trojice. Velmi významným rodem byli také páni z Kolowrat (1640 – 1942), kteří značným podílem přispěli k dalšímu rozvoji – František Karel I. z Kolowrat nechal vystavět nový zámek, přestavěl již zmíněný kostel Nejsvětější Trojice a zasloužil se také o zvyšování celkové úrovně města zakládáním škol a udělováním cechovních řádů. V letech 1942 – 1945 se velkostatek dostal pod nucenou německou správu a poté byl znárodněn. V 90. letech 20. století došlo k restituci a navrácený zámek převzal Kryštof Jaroslav Kolowrat

15

ČSÚ Královéhradecký kraj. Vydané údaje o městech [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/vybrane_udaje_o_mestech 16 ČSÚ Královéhradecký kraj. Počet obyvatel v obcích [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/pocet_obyvatel_v_obcich 17 ČSÚ Královéhradecký kraj. Demografické údaje za vybraná města [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/casova_rada_2002_2011

15

Krakowský-Libštejnský. Současným majitelem je Jan Egon Kolowrat KrakowskýLibštejnský.18 Od roku 1990 platí s menšími obměnami zákon ČNR č. 367 Sb. o obcích, podle kterého obec vystupuje jako právnická osoba v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Zároveň má obec vlastní majetek a finanční zdroje, se kterými samostatně hospodaří. Obec vykonává také státní správu v přenesené působnosti. V čele obce stojí starosta (od 9.11.2010 je to Ing. Jan Skořepa). Počet zastupitelů je 21, městská rada má 7 členů.19 2.2.2 Kulturní památky Rychnov nad Kněžnou má mnoho kulturních památek, z nichž za nejvýznamnější lze považovat barokní zámek. Někdy je označován jako Rychnovské Hradčany, neboť stojí v impozantní poloze na návrší nad údolím řeky Kněžné. Zámek nechali vybudovat Kolowratové v letech 1676 – 1690, později byl přestavěn a rozšířen. Na přestavbě se podílel také architekt Jan Santini-Aichel. Velmi cenná je zámecká obrazárna, v níž jsou k vidění jak evropští mistři, tak i malíři českého baroka.20 K zámku přilehá zámecký park se zámeckou jízdárnou. Kromě normálních i oživených prohlídek zde probíhají i kulturní akce typu jarmarků, koncertů či divadelních představení. Sídlí zde také Muzeum a galerie Orlických hor. Největší sakrální památkou města je kostel Nejsvětější Trojice. Jedná se o původně gotický kostel, který prošel na počátku 18. století barokní přestavbou pod vedením již zmíněného Jana Santiniho, při níž byla odstraněna gotická věž. K dalším úpravám došlo v letech 1838 – 1843, kdy byla novogotická loď přizpůsobena baroknímu průčelí, a interiér kostela získal nové vybavení. V sousedství kostela je také renesanční zvonice se zvonem Kryštof, třetím největším zvonem v Čechách. Za nejstarší místní dochovanou stavbu je považován kostel svatého Havla, který byl postaven nejspíš ve 13. století. Prošel dvěma stavebními úpravami, nyní má pseudogotickou podobu.21

18

FRÝZEK, Jiří. Rychnov nad Kněžnou, 750 let od první písemné zmínky. 1. vyd. Nové Město nad Mětují: Imlauf, 2008, s. 99-104. ISBN 80-9035514-6-8. 19 Historie města Rychnov nad Kněžnou. Město Rychnov nad Kněžnou: Oficiální web města [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.rychnov-city.cz/historie-v-datech/d1562/p1=1790?p1=1794 20 DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. 1000 hradů, zámků a tvrzí: [to nejkrásnější z Čech, Moravy a Slezska]. Vyd. 2. V Praze: Knižní klub, 2010, s. 92. ISBN 978-80-242-2887-7. 21 FRÝZEK, Jiří. Rychnov nad Kněžnou, 750 let od první písemné zmínky. 1. vyd. Nové Město nad Mětují: Imlauf, 2008, s. 106-107. ISBN 80-9035514-6-8.

16

Dále je zde kaple Proměnění Páně či židovská synagoga, která nyní slouží pro expozici Židovského muzea Podorlicka a Památník Karla Poláčka. V roce 2001 byl navíc před synagogou vybudován pomník všem 58 rychnovským obětem holocaustu.22 2.2.3 Osobnosti S Rychnovem nad Kněžnou jsou spjaty mnohé významné osobnosti. Patří mezi ně např. František Martin Pelcl, po němž je pojmenováno místní gymnázium, August Sedláček či Magdalena Dobromila Rettigová s manželem. Ta zde dokončila svou Domácí kuchařku a připomíná ji pamětní deska umístěná na městské radnici. Nejznámějším Rychnovákem je ovšem spisovatel a novinář Karel Poláček, který se zde narodil v roce 1892 (také on má v Rychnově svůj památník a pamětní desku). Jeho život zde mu byl inspirací pro knihu Bylo nás pět, jejíž děj se odehrává právě v Rychnově nad Kněžnou, nebo pro děj neméně známé knihy Okresní město. Od roku 2003 se naproti Pelclovu divadlu nachází sousoší pěti hlavních hrdinů prvně jmenované knihy. Více informací o Karlu Poláčkovi lze najít v Příloze č. 1. S Rychnovem je také spojen život Aloise a Anatola Provazníkových, Josefa Vycpálka, Rudolfa Rokla, Jiřího Šlitra, Jiřího Stanislava Guth-Jarkovského a dalších. Z žijících osobností je to například skladatel Zbyněk Matějů či známý desetibojař Roman Šebrle, jehož jméno nese sportovní hala gymnázia.23 2.2.4 Kultura Kultura Rychnova nad Kněžnou má bohatou historii. Již v roce 1750 zde působilo například ochotnické divadlo, později pojmenované Tyl, dále pak v pozdějším období loutkové divadlo, recitační soubor rychnovského gymnázia či amatérské hudební soubory (např. Orchestrální sdružení v Rychnově nad Kněžnou, Academic Jazz – Band, Roklovo klavírní kvarteto a další). Jinými aktivními soubory byly pěvecké sbory či taneční folkloristický soubor Rychnovan, který vznikl v 50. letech 20. století. Nechybělo zde ani kino, které poprvé promítalo v roce 1914, od roku 1966 existuje také Filmový klub.24 Mezi současné kulturní celky patří hudební soubory Základní umělecké školy (např. Rychnovský dětský sbor, který má již více než dvacetiletou tradici, smyčcový soubor Orecchie Grandi či flétnový soubor Sarabanda – tyto soubory dosahují mezinárodních úspěchů), komorní sbor X-tet, Prausův pěvecký sbor, Rychnovský chrámový sbor, 22

KRÁM, Josef. Průvodce Rychnovem nad Kněžnou a Čtení o Poláčkově městě. Dostupné z: http://www.e-invent.eu/magazin/pruvodce-rychnovem/index.html, s. 14. 23 FRÝZEK, Jiří. Rychnov nad Kněžnou, 750 let od první písemné zmínky. 1. vyd. Nové Město nad Mětují: Imlauf, 2008, s. 108-110. ISBN 80-9035514-6-8. 24 MĚSTNV RYCHNOV NAD KNĚŽNOU. Rychnovské pohledy. Turnov: Severografia, n. p., 1988, s. 60-67.

17

Filmový klub25 či nově založený ochotnický soubor RAS (Rychnovský amatérský spolek). V Rychnově nad Kněžnou je také několik kulturních institucí – již zmíněné Židovské muzeum Podorlicka a Památník Karla Poláčka, Muzeum a galerie Orlických hor (zřizovatelem je Krajský úřad v Hradci Králové a v depozitáři je uchováno na 70 000 sbírkových předmětů), Muzeum hraček či Státní okresní archiv.26 Nechybí zde ani kino a městská knihovna. 2.2.5 Financování kultury Město Rychnov nad Kněžnou se potýká s dluhy, které vznikly v minulých letech a stále rostly. V roce 2010 činila celková dlužná částka 137 921 180 Kč a stav rezervního fondu byl 3 919 304 Kč. Až v roce 2012 se podařilo stabilizovat veřejné finance města, snížit dluh na částku 113 738 701 Kč a zlepšit stav rezervního fondu na 8 000 000 Kč.27 Snaha o úspory se samozřejmě dotkla i kultury. Následující tabulka ukazuje výdaje města na kulturu v letech 2010 - 201328: Tabulka 5: Výdaje na kulturu a jejich podíl na celkových výdajích

Oddíl Základní umělecká škola Ostatní záležitosti kultury Pořízení, zachování a obnova kulturních památek Ostatní záležitosti kultury, církví a sdělovacích prostředků Celkem Celkové výdaje Podíl výdajů na kulturu na celkových výdajích

Schválený rozpočet v tis. Kč Rok 2010 Rok 2011 Rok 2012 250,00 250,00 240,00 12 817,57 8 945,0 8 911,00

Rok 2013 220,00 8 373,00

712,35

293,00

277,00

862,30

327,02

386,00

469,00

451,00

14 106,94 394 271,03

9 874,00 172 860,55

9 897,00 188 321,18

9 906,3 208 571,24

3,58%

5,71%

5,26%

4,75%

Zdroj: autorka podle údajů z rozpočtu města v letech 2010 – 2013

Mezi rokem 2010 a 2011 je vidět značný rozdíl. Ten je způsobem především změnami v politice města, neboť nové vedení, které nastoupilo právě na konci roku 2010, si vytklo za cíl snížit dluhy města, jak už bylo uvedeno výše. Výrazný pokles tak můžeme vidět například v oddílu Pořízení, zachování a obnova kulturních památek. V roce 2013 už jsou plánované výdaje opět vyšší, nejspíš vzhledem k chystajícím se 25

Zpracováno z brožury Neziskové organizace a spolky Rychnov nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou, 2011. 26 FRÝZEK, Jiří. Rychnov nad Kněžnou, 750 let od první písemné zmínky. 1. vyd. Nové Město nad Mětují: Imlauf, 2008, s. 111-116. ISBN 80-9035514-6-8. 27 Zpráva o stavu unie 3. Rychnov nad Kněžnou: Oficiální web města [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://rychnov-city.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=14410&id=1004&n=zprava-o-stavuunie-3&query=zpr% C3%A1va+o+stavu+unie&p1=1084 28 Rozpočet města. Rychnov nad Kněžnou: Oficiální web města [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://rychnov-city.cz/rozpocet-mesta/ds-56/p1=1084

18

opravám zámecké jízdárny. Příspěvek je snižován například i Základní umělecké škole, a to o 12% v roce 2013 oproti roku 2010. Poslední dva řádky tabulky pak ukazují, že ačkoli došlo mezi lety 2010 a 2011 k razantnímu snížení výdajů, kultury se to nedotklo tak výrazným způsobem, jako jiných oblastí života města – procentuální podíl výdajů na kulturu na celkových výdajích dokonce vzrostl o více než 2%. Do oddílu Ostatní záležitosti kultury je započítán i příspěvek na činnost Kultury Rychnov nad Kněžnou, s.r.o., jemuž se budu blíže věnovat v kapitole o této společnosti. Město dále poskytuje příspěvky na konkrétní kulturní akce pořádané jiným subjektem než Kulturou Rychnov nad Kněžnou, s.r.o., a to do výše 20 000 Kč a po schválení městským zastupitelstvem. Například v roce 2010 dostala příspěvek 15 000 Kč Mgr. Ema Hubáčková na pořádání koncertu. Co se týče konkrétnějších částek, v roce 2013 investuje město např. do nákupu knih do městské knihovny (250 000 Kč), služeb informačního centra a propagačních materiálů (35 000 Kč) či do projektů údržby památek (projekt odvlhčení kaple a naladění varhan – 45 000 Kč).29 Město se zároveň snaží čerpat finanční prostředky z programů Ministerstva kultury České republiky. V následující tabulce je vidět podíl města a dotací z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón na realizované obnovy městských památek v letech 2010 – 2012.30 Tabulka 6: Finanční prostředky na obnovu městských památek

Čerpání z rozpočtu města Dotace z Programu regenerace Celkem

Rok 2010

Rok 2011

Rok 2012

295 000 Kč

149 844 Kč

143 760 Kč

79 000 Kč

60 000 Kč

45 000 Kč

374 000 Kč

209 844 Kč

188 760 Kč

Zdroj: autorka podle dokumentu Finanční prostředky na obnovu městských památek 2010 – 2012

I v této oblasti došlo ke změnám mezi lety 2010 a 2011 – výše čerpání z rozpočtu města klesla dokonce na polovinu. Dotace z Programu regenerace byly také sníženy. I přesto se podařilo realizovat obnovy důležitých rychnovských památek, a to především památníků, soch a církevních památek. Jen do kaple Proměnění Páně (která je kromě

29

Interní dokument Městského úřadu Rychnov nad Kněžnou. Schválený rozpočet města Rychnov nad Kněžnou na rok 2013 – Výdaje – Odbor školství, mládeže a tělovýchovy. 30 Interní dokument Městského úřadu Rychnov nad Kněžnou. Finanční prostředky na obnovu městských památek 2010 – 2012.

19

radnice jedinou kulturní památkou v majetku města) a jejího okolí se investovalo v letech 2010 – 2012 celkem 413 481 Kč.31 Jako poslední věc z hlediska financování kultury ve městě zmíním schválené příspěvky na spolky zabývající se kulturní činností.32 Tabulka 7: Schválené příspěvky na spolky s kulturní činností v Kč

Název spolku Rychnovský chrámový sbor Prausův pěvecký sbor, o.s. Rychnovský amatérský spolek M. Pecháčková – Muzeum hraček Muzeum a galerie Orlických hor Filmový klub Rychnovský dětský sbor Společnost přátel ZUŠ Celkem

2010 15 000 30 000 20 000 50 000 65 000 120 000 95 000 395 000

2011 20 000 35 000 35 000 30 000 40 000 120 000 60 000 340 000

2012 15 000 35 000 35 000 30 000 40 000 160 000 160 000 475 000

2013 15 000 45 000 20 000 40 000 30 000 50 000 150 000 60 000 424 000

Zdroj: dokument Schválené příspěvky – spolky 2013

Mezi spolky s kulturní činností můžeme najít především pěvecké sbory, muzea a dále amatérský divadelní soubor či filmový klub. V příspěvcích extrémní pokles v roce 2011 oproti roku 2010 nevidíme, je zde rozdíl 55 000 Kč, což vzhledem k míře snížení celkového rozpočtu na kulturu města není až tak značné. Některým spolkům byl příspěvek snížen, jiným naopak zvýšen. V roce 2012 došlo k větší alokaci finančních prostředků do spolků, více peněz dostal především Rychnovský dětský sbor a Společnost přátel ZUŠ. V následujícím roce byl ovšem příspěvek druhému z uvedených spolků opět snížen. K jiným výrazným změnám nedošlo.

2.3

Ostatní obce regionu Rychnovsko a jejich kultura

Nyní zmíním další z hlediska kultury významné obce regionu Rychnovsko a zaměřím se na jejich kulturní akce. Kultura regionu se soustřeďuje především do větších obcí, v těch menších můžeme nalézt spíše menší příležitostné akce např. v kulturních domech (Lukavice, Černíkovice apod.). První obcí je Solnice. Kromě plesů se zde konají výtvarné dílny při OS Brouček, divadelní představení, koncerty a besedy ve Společenském domě, výstavy pořádané

31

Tamtéž. Poskytování příspěvků. Rychnov nad Kněžnou: Oficiální web města [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.rychnovcity.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=14410&id_ktg=1010&n=poskytovaniprispevku&query=p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky+spolky+2012 32

20

ve spolupráci s galerií zámku Kvasiny, jarmarky, Pohádková noc aneb noční cesta do pohádky, taneční pro dospělé, hudební pořady či Vánoční koncert.33 Jako další zmíním Rokytnici v Orlických horách. V místních kostelích probíhají pravidelné koncerty, v aule ZŠ Rokytnice pak divadelní představení, v městské knihovně přednášky a besedy, dále Velikonoční a Adventní jarmark na zámku, Anenská pouť, Setkání harmonikářů, Rokytnický masopust, výstavy a další. 34 K Rokytnici také náleží Muzeum Orlických hor, Muzeum železnice, Muzeum pevnost Hanička a další instituce. Třetím kulturním centrem regionu je Vamberk. Zde pro občany města kulturní vyžití zajišťuje Městský klub Sokolovna. Jeho úkolem je organizovat, zabezpečovat, podporovat a rozvíjet kulturní činnost ve městě, zejména pořádáním:  Koncertů populární i vážné hudby  Profesionálních a ochotnických divadelních představení  Kurzů tance  Plesů, tanečních zábav, diskoték  Módních přehlídek  Zábavných a výchovných pořadů pro děti  Výstav Jeho význam je tedy podobný jako význam Kultury Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. v Rychnově. Kromě výše uvedeného pořádá také Svatováclavský jarmark a vánoční trhy. Akcí celorepublikového charakteru je Voříškův Vamberk a soutěž mladých varhaníků ve hře na historický nástroj. Město je také proslulé svou vambereckou krajkou, nechybí tedy akce s ní spojené – Krajkářské slavnosti, Mezinárodní setkání krajkářek a Bienále české krajky.35 Ve městě je také Muzeum krajky, které organizačně spadá po Muzeum a galerii Orlických hor. Zde je umístěna jedinečná expozice o vývoji české krajky od 18. století až do současné doby.36 Posledním kulturním centrem, o kterém bych se ráda zmínila, je Potštejn. Díky významným kulturním památkám, které se snaží o vlastní prezentaci a především i animaci, se zde koná řada kulturních akcí. Jednou z těchto památek je hrad Potštejn. 33

Kalendář akcí 2012. Solnice: Zpravodajský portál města [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.solnice.cz/?q=node/230 34 Kulturní a společenské akce v Rokytnici. Rokytnice v Orlických horách: Oficiální server turistického informačního centra [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.info.rokytnice.cz/index.php?id=3010&lang=cze a Plán kulturních akcí v roce 2012. Rokytnice v Orlických horách: Oficiální server turistického informačního centra [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.info.rokytnice.cz/index.php?id=10484&lang=cze 35 Městský klub Sokolovna. Město Vamberk: Oficiální webový portál [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.vamberk-city.cz/sokolovna.php 36 Muzeum krajky Vamberk. Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.moh.cz/~a~d~m~/mkv.php

21

Zde probíhají kromě prohlídek i kulturní programy pro děti. Nově bude letos v červenci zahájen první ročník čtyřdenního festivalu Divadelní Potštejn, který bude obsahovat jak představení pro děti, tak i pro dospělé. O rozšíření kulturní nabídky obce se stará také zámek Potštejn. Současní majitelé, manželé Nováčkovi, koupili zdevastovaný zámek v roce 2004 a po rekonstrukci ho v roce 2006 otevřeli veřejnosti.37 Kromě klasických prohlídek jsou zde i speciální prohlídky (hrané či noční prohlídky, oživené prohlídky pro školy a školky), strašidelné zámecké sklepení Bubákov, kouzelná místnost pro děti Pohádkov a spousta pravidelných i příležitostných akcí – Velikonoce a vítání jara, Barokní zámecké slavnosti, průvody v dobových kostýmech, divadelní představení pro děti, Kulinářsko - vinařský den, koncerty, dobový ples v historických kostýmech, Den stromů v zámeckém parku, Betlémský příběh, Vánoční jarmark s adventními koncerty a pravidelné Páteční salóny (besedy, přednášky atd.). V roce 2012 se celkový počet zámeckých akcí pohyboval okolo 65, navštívily je tisíce návštěvníků.38 Třetí důležitou organizací obce je letní tábořiště Vochtánka, které zajišťuje především koncerty a programy pro děti.39 Je zajímavé, že ačkoli je Potštejn malá obec (k 1.1.2013 měla celkem 924 obyvatel)40, koná se zde více než sto akcí ročně.

2.4

Historie Poláčkova léta

První ročník Poláčkova léta se konal v roce 1994 u příležitosti 50. výročí smrti Karla Poláčka, ovšem ve zcela jiném provedení, než ho známe dnes. Brněnské Národní divadlo nastudovalo Okresní město v režii Arnošta Goldflama a po dobu pěti večerů toto představení hrálo pro vyprodané hlediště na rychnovském Starém náměstí. Již při tomto ročníku byla navázána významná spolupráce ať už právě s Národním divadlem Brno, nebo třeba s místními obyvateli. Někteří si v představení sami zahráli v rámci komparsu, jiní zapůjčili všemožné vybavení od zvířat přes kostýmy, vozy až po kovové konstrukce ke stavbě pódia. Spolupráce byla navázána také s místním gymnáziem, které zapůjčilo židle. Tak vznikla i tradice konání Poláčkova léta na přelomu června a července, protože právě tato doba byla požadavkem školy, aby nebyl ohrožen její provoz. První ročník měl obrovský úspěch a vznikla myšlenka, že by se festival mohl konat pravidelně. Představení druhého ročníku se znovu ujali brněnští herci, tentokrát pod vedením Zbyňka Srby. Hrála se inscenace Zkrocení zlé ženy opět na rychnovském náměstí.

37

Historie zámku. Zámek Potštejn [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.zamekpotstejn.cz/nabidka/historie-zamku.htm 38 Shrnutí zámecké sezóny 2012. Zámek Potštejn [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.zamekpotstejn.cz/shrnuti-zamecke-sezony-2012.htm 39 Zpracováno z informačního letáku Kulturní kalendář obce Potštejn 2013. 40 ČSÚ Královéhradecký kraj. Počet obyvatel v obcích [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/pocet_obyvatel_v_obcich

22

Třetí ročník se stal ještě významnějším pro Rychnov, neboť se organizátoři rozhodli uspořádat ho v zámecké jízdárně, která v té době byla v dezolátním stavu. Ani to ovšem nezabránilo opět naplnit kapacity hlediště. Představení Tomáš Becket (režie Zbyněk Srba) znovu v podání brněnského divadla bylo dokonce v průběhu festivalu natáčeno Českou televizí. V tomto roce byla také navázána spolupráce s rodem Kolowratů, kteří zámeckou jízdárnu vlastní, a později došlo i k dlouhodobému pronájmu za symbolickou cenu 1 000 Kč ročně s podmínkou, že se město postará o obnovu této památky. Čtvrtý ročník přinesl změny – kvůli personálním problémům brněnského divadla bylo o hostování požádáno Východočeské divadlo v Pardubicích, které nabídlo divákům hned čtyři představení a tím došlo i k prodloužení doby trvání festivalu na šest dní. Hrál se Divotvorný hrnec, Čert a Káča, Sluha dvou pánů a Žebrácká opera. Novinkou byl i závěrečný koncert, představitelkou byla Věra Martinová. V roce 1998 se do Rychnova opět vrátilo ND Brno. Kvůli opravám zámecké jízdárny se představení Lucerna konalo v zámeckém parku a i přes nepřízeň počasí mělo velký úspěch. Novým účastníkem se stalo Divadlo v Dlouhé Praha, které s režisérem Arnoštem Goldflamem nastudovalo Kvas krále Vondry XXVI., taktéž v prostorách parku. Šestý ročník se vrátil na rychnovské náměstí. Účastnilo se ho Národní divadlo Brno a Východočeské divadlo Pardubice. Hrála se celkem tři představení. Pro celý divadelní svět významný projekt vznikl v rámci Poláčkova léta v roce 2000. Národní divadlo Brno nacvičilo Cirkus Humberto a došlo k unikátní spolupráci s cirkusem Bernes, díky níž se podařilo postavit v zámeckém parku šapitó a diváci tak mohli během pěti večerů zažít neopakovatelný autentický zážitek. Byla snaha tento projekt později zopakovat, bohužel se to již nepovedlo. V tomto roce bylo také v programu první představení pro děti, a to Šípková Růženka v podání pardubického divadla. V následujících letech došlo znovu k využití zámecké jízdárny a zámeckého parku, nově se hrálo na zámeckém nádvoří (Hamlet, Noc na Karlštejně, Poprask na laguně a další), později i venku u chrámu Nejsvětější Trojice, na nádvoří pivovaru, v Černém mlýně v Městské Habrové. Představení pro děti už byla pravidlem a přibývali noví účinkující, například Klicperovo divadlo Hradec Králové, JAMU Brno, Divadlo F. X. Šaldy Liberec a další. Součástí festivalu se staly i výstavy a koncerty, dveře se otevřely i amatérským souborům a novým žánrům (např. operám). Až do roku 2008 byly některé ročníky obohaceny šermířským vystoupením nebo ohňostrojem, z finančních důvodů musely být později vynechány.41 41

Osobní rozhovor s PhDr. Janem TYDLITÁTEM, Rychnov nad Kněžnou, 13.5.2012.

23

2.5

Organizace Poláčkova léta

Po kapitole o historii Poláčkova léta se zaměřím na pořadatele této kulturní akce, Kulturu Rychnov nad Kněžnou, s.r.o., na její financování a dále pak na prostory, ve kterých se festival koná. Festival poté blíže charakterizuji pomocí marketingového mixu 4P. 2.5.1 Pořadatel Poláčkova léta – Kultura Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. Město Rychnov nad Kněžnou se v roce 2005 rozhodlo založit obchodní společnost, jejímž účelem bude zabezpečení veškerých kulturních činností ve městě. Obchodní zákoník ustanovuje možnost založit s.r.o. i k jiným účelům, než je podnikání, tzn. například i pro zajištění divadelní a jiné obdobné činnosti.42 Dne 7. dubna 2005 tak vznikla Kultura Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. (dále také jen KRK), a to s jediným společníkem a stoprocentním vlastníkem městem Rychnov nad Kněžnou. Do obchodního rejstříku vedeného krajským soudem v Hradci Králové byla zapsána 11. června 2005. IČO je 274 756 89, sídlo organizace je Panská 79, Rychnov nad Kněžnou, PSČ 516 01. Společnost byla založena na dobu neurčitou. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, statutárním orgánem jsou tři jednatelé.43 Činnost společnosti Předmětem podnikání společnosti je:  Výroba, rozmnožování, nahrávání a distribuce zvukových a zvukově – obrazových záznamů  Specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím  Kopírovací práce  Provoz kulturních produkcí, zábav a provozování zařízení sloužící k zábavě  Provozování kulturních a kulturně – vzdělávacích zařízení  Činnost informačních a zpravodajských kanceláří  Poskytování telekomunikačních služeb44 V roce 2006 pak došlo k rozšíření předmětu podnikání o:  Ubytovací služby  Pronájem a půjčování věcí movitých  Poskytování technických služeb45 42

VOJÍK, Vladimír. Podnikání v kultuře a umění: Arts management. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2009, s. 28. ISBN 978-80-7357-402-4. 43 Zakladatelská listina o založení společnosti s ručením omezeným Kultura Rychnov nad Kněžnou, s.r.o.. In: Obchodní rejstřík a sbírka listin [online]. 2010 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl?subjektId=isor%3a600003471&klic=bdkgj0 44 Tamtéž. 45 Notářský zápis. Rozhodnutí společníka. In: Obchodní rejstřík a sbírka listin [online]. 2010 [cit. 201305-13]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl?subjektId=isor%3a600003471&klic=bdkgj0

24

Kultura Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. se dále stará o provoz Pelclova divadla, městské knihovny, městského informačního centra a vydávání Rychnovského zpravodaje. Na starost má také provoz kina, které bylo až do září 2011 umístěno v samostatné budově, ale kvůli nevyhovujícím podmínkám (bylo by nutné kino digitalizovat a investovat tak velké finanční prostředky) přesídlilo do malého sálu Pelclova divadla s menším promítacím plátnem. Zároveň také značným způsobem klesala návštěvnost kina – interní dokument KRK uvádí, že v letech 2000 – 2010 došlo k poklesu z 19 087 na 6 237 návštěvníků. Jednou z příčin tohoto stavu bylo jistě zvyšování cen vstupného. Co se týče Rychnovského zpravodaje, jedná se o informační časopis města, který vychází jednou měsíčně a je distribuován do každé rodiny zdarma. Občané zde mohou najít kromě zápisů z jednání Rady města také reportáže z proběhlých akcí, upoutávky na akce nadcházející či přehledný seznam kulturních a sportovních událostí měsíce. Zpravodaj je také k dispozici na webových stránkách KRK.46 Financování společnosti Protože vlastníkem Kultury Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. je město Rychnov nad Kněžnou, dostává společnost každý rok příspěvek na činnost. Následující tabulka ukazuje finanční prostředky od města v letech 2007 – 2013:47 Tabulka 8: Dotace poskytnuté městem Kultuře Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. v letech 2007 – 2013

Rok 2007 2008 2009 2010

Výše dotace 10 191 000 14 172 000 11 750 000 11 490 000

Rok 2011 2012 2013

Výše dotace 8 500 000 7 800 000 *7 980 000

Zdroj: autorka podle údajů ze Zpráv o stavu Unie a rozpočtu města 2013

*) schválená výše dotace zastupitelstvem města na rok 2013

46

www.kulturark.cz Zpráva o stavu "Unie". Rychnovský zpravodaj. 2011, roč. 38, č. 2.; Zpráva o stavu unie č. 2. Rychnovský zpravodaj. 2012, roč. 39, č. 2.; Rozpočet města. Rychnov nad Kněžnou: Oficiální web města [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://rychnov-city.cz/rozpocet-mesta/ds-56/p1=1084 47

25

Obrázek 2: Vývoj výše dotací poskytnutých městem Rychnov nad Kněžnou 16 000 000 14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000

Výše dotace

6 000 000 4 000 000 2 000 000 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Zdroj: autorka podle výše uvedených dat

I zde došlo k výraznému poklesu příspěvků od města v roce 2010, a to ze stejného důvodu, jako byly sníženy veškeré výdaje – kvůli politickým změnám a následným ekonomickým opatřením. V posledních třech letech již k výrazným změnám nedošlo, částka se pohybuje kolem 8 000 000 Kč. Město také pokrývá z vlastních prostředků další náklady, které společnost vykazuje. V roce 2011 šlo například o příspěvek 200 000 Kč a 500 000 Kč na investiční výdaje (koupě nemovitosti), dále pak příspěvek na vyplacení mimořádné odměny 5 000 Kč, příspěvky na výplaty odstupného 11 000 Kč a 172 260 Kč, či na městské internetové vysílání 110 976 Kč.48 Kromě dotací od města se Kultura Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. snaží získat finanční prostředky i od Ministerstva kultury České republiky či Královéhradeckého kraje. Ten přispívá např. na Šlitrovo jaro částkou 25 000 Kč49 nebo na rozvoj cestovního ruchu (projekt Loučení s rychnovským létem – 85 000 Kč50). Kultura Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. se také samozřejmě snaží vyrovnaně hospodařit a získávat výnosy vlastní činností. Největšími zdroji příjmů jsou především pronájmy a vstupné. Dalšími zdroji jsou také dary, které jsou ale spíše určeny na konkrétní

48

Zpráva mezi ovládající osobou, ovládanou osobou a propojenými osobami 2011. In: Obchodní rejstřík a sbírka listin [online]. 2013 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a600003471&klic=bdkgj0 49 Dotační oblast - Kultura a památková péče 2012. Královéhradecký kraj [online]. 2013 [cit. 2013-0507]. Dostupné z: https://dotace.krkralovehradecky.cz/Modules/DOTIS/Pages/Public/ProjectList.aspx?ID=7&Year= 2012 50 Schválené dotace a dary z grantových programů - cestovní ruch. Královéhradecký kraj [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/kraj-volene-organy/granty-dotace/grantydotace-2009/cestovni-ruch/*kopie-1:-granty-a-dotace-pro-rok-2009---cestovni-ruch-28787/

26

kulturní akci. Následující tabulka ukazuje výsledky hospodaření společnosti v letech 2007 – 2011:51 Tabulka 9: Výsledky hospodaření Kultury Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. v letech 2007 - 2011

Rok 2007 2008 2009 2010 2011

Výsledek hospodaření před zdaněním - 365 000 Kč - 776 000 Kč 704 000 Kč 0 Kč 550 000 Kč

Zdroj: autorka podle účetních závěrek Kultury Rychnov nad Kněžnou, s.r.o.

Z tabulky vyplývá, že hospodaření společnosti je značně nevyrovnané. Účetní závěrka z roku 2012 ve sbírce listin ještě vložena není. Další akce pořádané společností Při popisu akcí budu vycházet z informací uvedených na oficiálních webových stránkách společnosti KRK.52 Z níže uvedeného vyplývá, že město Rychnov nad Kněžnou se snaží neustále rozšiřovat kulturní nabídku města a oslovit tak co nejvíce občanů. Velikonoční výstava Čtyřdenní výstava s názvem “Jsou tady Velikonoce“ proběhla již dvakrát ve Společenském centru města. Jejím cílem je poodhalit tradiční zvyky nejvýznamnějšího křesťanského svátku od přípravy velikonočního pečiva přes techniky zdobení vajíček až po pletení pomlázek. Ve spolupráci s místním Domem dětí a mládeže se v rámci výstavy uskutečnila také soutěž „Velikonoční tvoření“. Nechyběly ani naaranžované jarní květiny a předměty ze sbírek Muzea a galerie Orlických hor, které mají spojitost s Velikonoci. Šlitrovo jaro Tento víkendový festival je charakterizován jako setkání přátel a příznivců Jiřího Šlitra a Divadla Semafor spojené s koncertním vystoupením. Ve spolupráci s Kulturou Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. ho pořádá Filmový klub pod vedením PhDr. Jana Tydlitáta. Program probíhá v Pelclově divadle a Společenském centru. Letos se konal již 20. ročník, který nabídl kromě tradičního představení Divadla Semafor i vystoupení Big Bandu Lanškroun, X-tetu Rychnov nad Kněžnou, Harmcore jazzbandu Praha a dalších. Součástí je také promítání tematických filmů a výstava (v roce 2012 51

Účetní závěrka 2008, 2009, 2010 a 2011 In: Obchodní rejstřík a sbírka listin [online]. 2013 [cit. 201305-13]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl?subjektId=isor%3a600003471&klic=bdkgj0 52 Kultura Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. [online]. 2013 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://www.kulturark.cz/

27

obsahovala kresby Jiřího Šlitra, letos filmové plakáty a fotografie ze sbírky Filmového muzea Milana Wolfa Praha). V rámci festivalu je zajištěno také ubytování a stravování. Lze koupit vstupenku jak na celý festival, tak na jednotlivá vystoupení a promítání. Tento projekt není výdělečný, v roce 2011 zde byla ztráta přibližně 10 000 Kč.53 Svátek knihy Druhým rokem probíhá Svátek knihy, jehož organizací se zabývá městská knihovna. Akce, která je pořádána pod záštitou Královéhradeckého kraje, nabízí návštěvníkům pohled na knihu jakožto na unikátní umělecký objekt, na němž se podílí řada osob (od autorů textů přes ilustrátory, grafiky, až po autory fotografií a další). Součástí jsou i doprovodné programy a prezentace regionálních firem. Rychnovské dřevořezání V červnu roku 2012 se poprvé uskutečnilo v areálu kolowratského zámku Rychnovské dřevořezání navazující na řezbářské sympozium. Vybraní řezbáři zde mají šest dní na zpracování vlastního návrhu na zadané téma, přičemž jejich práci mohou sledovat návštěvníci zámku. Poslední den pak probíhá veletrh dřevozpracujících řemesel a doprovodný program (taneční a hudební vystoupení, šermířská vystoupení, netradiční prohlídky zámeckých interiérů). Gastroslavnosti paní Dobromily V roce 2013 se chystá první ročník Gastroslavností paní Dobromily, které jsou poctou a oslavou Magdaleny Dobromily Rettigové. Slavnostem bude předcházet Týden dobrot paní Dobromily, kdy bude městský Hotel Havel vařit speciální menu sestavené z české kuchyně a inspirované recepty Rettigové. Celá akce vyvrcholí trhem s originálními regionálními produkty, které souvisejí s gastronomií, na Starém náměstí. Samozřejmě nebude chybět ani doprovodný program. Při organizaci této akce spolupracuje Kultura Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. s Hotelem Havel, Cukrárnou Rychnov nad Kněžnou a SOŠ a SPŠ Rychnov nad Kněžnou. Pohádkové pátky Pohádkové pátky se konají během letních prázdnin ve venkovním areálu Pelclova divadla. Pravidelné setkání s herci a loutkoherci je divácky oblíbené, což potvrzuje i návštěvnost akce. Večerní putování se Zilvarem Další prázdninovou akcí jsou netradiční prohlídky památek města. Průvodcem je Pepek Zilvar z románu Karla Poláčka Bylo nás pět. Návštěvníci se jí mohou účastnit každý prázdninový pátek. Hlavním pořadatelem je Městské informační centrum Rychnov nad Kněžnou. 53

Interní dokument Kultury Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. Vyúčtování Šlitrova jara r. 2011.

28

Rychnovský jarmark Prázdniny v Rychnově uzavírá Rychnovský jarmark, který navázal na původní „Dividýlkování“. Akce se koná na Poláčkově náměstí a nádvoří kolowratského zámku. Návštěvníkům nabízí ukázky tradičních lidových i uměleckých řemesel, ochutnávky staročeské kuchyně a bohatý kulturní program. Rychnovská osmička Rychnovská osmička je nejstarší amatérská filmařská soutěž ve východní Evropě s mezinárodní účastí. Vznikla již v polovině 50. let 20. století jako soutěž pro filmové amatéry v Československu. Později byla vyhlášena i pro zahraniční autory. 54 Od roku 1996 tuto akci organizuje Filmový klub Rychnov nad Kněžnou s finančním příspěvkem města. Filmový smích Filmový smích probíhá každoročně v říjnu již 30 let. Jedná se o celostátní tematický seminář členů filmových klubů s účastí veřejnosti a je zaměřen na významné osobnosti naší filmové scény. V minulých letech byl věnován např. Jiřímu Menzelovi, Janu Werichovi, Dušanu Kleinovi a dalším. V rámci festivalu také vychází brožura o životě a filmografii osobnosti daného roku, např. Filmový smích Jindřicha Plachty. 55 Orlicko-Kladský varhanní festival Již 16. ročník tohoto mezinárodního festivalu se konal v roce 2012 v kostele Nejsvětější Trojice. Betlémy z kraje Orlických hor Návštěvnicky nejúspěšnější akcí města je výstava betlémů, která zakončuje vždy celý rok. Koná se každoročně ve Společenském centru a je doprovázena koncerty žáků ZUŠ, pěveckých sborů či divadelními vystoupeními. K vidění je zde přibližně 170 betlémů z kraje Orlických hor a nechybí ani tradiční vánoční ozdoby. Následující tabulka ukazuje návštěvnost kulturních akcí v letech 2011 a 2012.56 Některé akce se v určitých letech nekonaly (v kolonce je pomlčka) nebo není návštěvnost známá (v kolonce je otazník).

54

Rychnovská osmička. Rychnov nad Kněžnou: Česká mírová rada, 1986. FILMOVÝ KLUB. Filmový smích Jindřicha Plachty. Rychnov nad Kněžnou: Uniprint, 2009. 56 Zpracováno z článků Jaký byl rok 2011 ve společnosti Kultura?. Rychnovský zpravodaj. 2012, roč. 39, č. 2.; Dokud žije kultura, žije i celá společnost, Zilvar již nechodí po městě sám a Rychnovské knihovně přibyli v roce 2012 noví čtenáři. Rychnovský zpravodaj. 2013, roč. 40, č. 2. 55

29

Tabulka 10: Návštěvnost kulturních akcí v letech 2011 a 2012

Název kulturní akce Jsou tady Velikonoce Šlitrovo jaro Svátek knihy Poláčkovo léto Pohádkové pátky Netradiční putování se Zilvarem Rychnovský jarmark Rychnovská osmička Filmový smích Orlicko-kladský varhanní festival Vánoční jarmark Betlémy z kraje Orlických hor Filmová promítání Akce městské knihovny Koncert skupiny Čechomor Celkem

Návštěvnost 2011 251 9 030 2 798 1 250 220 110 2 300 12 051 ? ? 28 010

Návštěvnost 2012 600 520 190 9 150 1 020 203 2 050 1 300 143 ? ? 11 172 1 035 1 400 800 29 583

Zdroj: autorka podle článků z Rychnovského zpravodaje

Údaje o návštěvnosti z let předchozích nejsou známé, neboť teprve nové vedení společnosti, které nastoupilo v roce 2011, projevilo snahu vést statistiku. Společnost má v této činnosti ještě určité rezervy, proto některá čísla nejsou k dispozici. S jistotou lze ale říci, že největší návštěvnost můžeme zaznamenat u výstavy Betlémy z kraje Orlických hor a Poláčkova léta. Stálé návštěvníky má také Rychnovský jarmark, Rychnovská osmička či Filmový smích. V roce 2012 navíc vznikly nové akce: výstava Jsou tady Velikonoce, Svátek knihy, Pohádkové pátky nebo Netradiční putování se Zilvarem, kde se dá očekávat rostoucí návštěvnost v příštích letech, neboť se již více dostanou do povědomí místních obyvatel. 2.5.2 Organizační tým Hlavním organizátorem Poláčkova léta je PhDr. Jan Tydlitát. Pravou rukou je mu Bc. Martin Šeda, od něhož se v budoucnu očekává převzetí organizace festivalu. Společně předběžně sledují divadelní nabídku a vybírají představení, která nejprve sami navštíví, aby mohli zhodnotit, zda jsou vhodná pro rychnovský festival. Hlavním kritériem je potřeba technického zázemí daného představení (zda je možné jej uskutečnit v Rychnově a co by bylo nutné zajistit), dále pak předpokládaný zájem diváků (organizátoři volí spíše odlehčené a známější divadelní kusy) a samozřejmě také výše finanční odměny, kterou hostující divadla požadují. Předběžný program se sestavuje v lednu a únoru, stejně tak i plán nákladů. Do konce dubna musí být podepsané smlouvy s hostujícími divadly, aby mohl být program zveřejněn. Technické služby jsou zajištěny externě pod vedením Kamila Dvorného. Další pomocné činnosti pak zajištují místní dobrovolníci z řad studentů především z rychnovského

30

gymnázia či vysokých škol. Ti se starají o čistotu a označení hlediště, prodej informačních brožur a dalších souvisejících materiálů (knihy o Rychnově nad Kněžnou, kalendář k výročí Karla Poláčka atd.), trhání lístků, uvádění návštěvníků a další potřebné práce. 2.5.3 Marketingový mix 4P Cílem marketingu je dodat produkt správným skupinám zákazníků v pravý čas, na správném místě, za odpovídající ceny a s vhodnou propagací. Těchto cílů lze dosáhnout právě pomocí nástrojů, které jsou také nazývány jako marketingový mix 4P. Patří sem:  Produkt (product) – vyjadřuje celkovou nabídku zákazníkovi  Cenu (price) – měla by být utvořena tak, aby měl zákazník o produkt zájem  Distribuce (place) – nabídka produktu pomocí distribučních cest ve správný čas na správném místě  Propagace (promotion) – snaha dostat produkt do zákazníkova povědomí57 Product Produkt představuje hmotnou nebo nehmotnou nabídku zákazníkovi. V případě Poláčkova léta jsou hlavním produktem služby, ty se vyznačují nemateriální povahou (službu není možné předem poznat smysly), neoddělitelností (kvalita závisí na schopnostech realizátora), variabilitou a neskladovatelností (nelze je vyrobit dopředu).58 Produktem Poláčkova léta jsou především divadelní představení, dále pak koncerty a výstava, jejichž počet se v každém ročníku liší stejně jako počet dní, během kterých festival trvá. Vždy se ovšem jedná o přelom června a července. Následující tabulka ukazuje nabídku v letech 2010, 2011 a 2012: Tabulka 11: Program festivalu v letech 2010 - 2012

Rok 2010 2011 2012 2013

Počet dní 11 13 10 12

Počet divadel 12 16 15 13

Počet koncertů 12 12 11 15

Celkem 24 28 26 28

Zdroj: autorka podle programů Poláčkova léta – 2010, 2011, 2012 a 2013

Pořadatelé se vždy snaží zajistit bohatý a rozmanitý program. Mezi divadelními představeními můžeme najít muzikály, opery, operety i pohádky, vážného i 57

JOHNOVÁ, Radka a Jitka ČERNÁ. Arts marketing: marketing umění a kulturního dědictví. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007, s. 10. ISBN 978-80-245-1276-1. 58 BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. Zlín: VeRBuM, 2010, s. 22. ISBN 978-8087500-01-9.

31

komediálního žánru. Koncerty pak nabízejí jak vážnou hudbu, tak improvizace, dechovku, cimbálovou hudbu, operní árie či židovské písně. Rozmanitost můžeme vidět i mezi účinkujícími - vystupují zde jak profesionální divadla, tak poloprofesionálové či neprofesionálové. Stálými hosty jsou např. Městské divadlo v Mostě, Těšínské divadlo Český Těšín, Divadlo Šumperk, Slezské divadlo Opava, Městské divadlo Brno, Městské divadlo Mladá Boleslav, Národní divadlo Brno, Východočeské divadlo Pardubice či Klicperovo divadlo v Hradci Králové. Mezi neprofesionálními účinkujícími byl např. soubor Pelclova divadla v Rychnově nad Kněžnou, divadelní soubor F. A. Šubert z Dobrušky a letos se nově představí Rychnovský amatérský spolek. Zároveň si zde návštěvníci mohou zakoupit i hmotný produkt, a to např. publikaci vydanou ke každému ročníku, která obsahuje informace a fotografie z každého představení, koncertu i výstavy. Dále je pak možnost zakoupení knih souvisejících s Rychnovem nad Kněžnou, dalších publikací nebo kalendáře k výročí Karla Poláčka. Doplňkovou službou je občerstvení, které je zajištěno jedním prodejním stánkem u vchodu do zámecké jízdárny. Price Cena je z ekonomického hlediska základním faktorem, který ovlivňuje poptávku.59 Cena hlavních produktů se liší především podle účinkujících. Je jasné, že amatérské divadlo nemůže požadovat stejnou odměnu jako divadlo profesionální. Záleží také na počtu herců či speciálních požadavcích. Obecně se vstupné na divadelní představení pohybuje přibližně od 60 Kč (školní představení nebo představení amatérských souborů) až do 300 Kč (např. Jesus Christ Superstar v podání Městského divadla Brno, Rusalka v podání Divadla F. X. Šaldy Liberec či Paganini v provedení Slezského divadla Opava). U představení pro děti se ceny pohybují od 20 Kč do 120 Kč. Ceny koncertů se nacházejí v rozmezí 60 – 100 Kč, ovšem některé koncerty mají vstup volný a větší závěrečné koncerty stojí 200 – 300 Kč (např. bratři Nedvědové či Věra Martinová). Následující tabulka ukazuje průměrné ceny divadelních představení a koncertů v letech 2010 – 2013:

59

JOHNOVÁ, Radka a Jitka ČERNÁ. Arts marketing: marketing umění a kulturního dědictví. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007, s. 12. ISBN 978-80-245-1276-1.

32

Tabulka 12: Průměrné ceny divadel a koncertů 2010 - 2013

Rok 2010 2011 2012 2013

Průměrná cena divadel 165 Kč 175 Kč 177 Kč 228 Kč

Průměrná cena koncertů 74 Kč 57 Kč 91 Kč 63 Kč

Zdroj: autorka podle programů Poláčkova léta – 2010, 2011, 2012 a 2013.

Vyšší průměrná cena koncertů v letech 2010 a 2012 je způsobena tím, že kromě tradičních menších koncertů proběhly i velké (tedy i dražší) koncerty v zámecké jízdárně. Značně vyšší průměrná cena divadel v roce 2013 je proto, že v tomto roce proběhne pouze jedno představení pro děti a jedno představení amatérského souboru. Zbylá představení jsou profesionální a ceny se pohybují mezi 200 Kč a 300 Kč. Ceny doplňkových produktů se pak liší v závislosti na charakteru daného produktu. Publikace vydaná ke každému ročníku stojí každoročně 20 Kč. Place Place neboli distribuce je nástrojem, který má zajistit, aby se produkt dostal k zákazníkovi na správném místě ve správném čase.60 Poláčkovo léto se koná na několika místech v různých prostorách. Prostory jsou vybírány podle potřeb konkrétních divadel a představení. Jejich fotografie obsahuje Příloha č. 2. Nejvíce využívaným místem pro divadelní představení je zámecká jízdárna, která je s Poláčkovým létem neodmyslitelně spjata. Budova postavená v roce 172761 byla pro tyto účely poprvé využita v roce 1996 při třetím ročníku festivalu, kdy byla ovšem ve velmi špatném stavu po třiceti letech chátrání budovy. 62 I přesto se ukázala jako vhodné místo s dobrou atmosférou pro konání divadelních představení. V roce 1999 se započalo s opravami jízdárny. Následující tabulka ukazuje výši finančních prostředků na obnovu63:

60

JOHNOVÁ, Radka a Jitka ČERNÁ. Arts marketing: marketing umění a kulturního dědictví. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007, s. 12. ISBN 978-80-245-1276-1. 61 FRÝZEK, Jiří. Rychnov nad Kněžnou, 750 let od první písemné zmínky. 1. vyd. Nové Město nad Mětují: Imlauf, 2008, s. 103. ISBN 80-9035514-6-8. 62 Informace z kalendáře Karlu Poláčkovi k 120. Narozeninám 2012 63 Interní dokument Městského úřadu Rychnov nad Kněžnou. Finanční prostředky na obnovu zámecké jízdárny 1999 – 2012.

33

Tabulka 13: Finanční prostředky na obnovu zámecké jízdárny

Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Státní podpora 1 800 000 Kč 1 000 000 Kč 1 000 000 Kč 1 000 000 Kč 1 000 000 Kč 1 000 000 Kč 1 000 000 Kč 1 000 000 Kč 1 000 000 Kč 1 300 000 Kč

Město 500 000 Kč 500 000 Kč 500 000 Kč 500 000 Kč 700 000 Kč 800 000 Kč 800 000 Kč 1 000 000 Kč 700 000 Kč 700 000 Kč

Zdroj: Městský úřad Rychnov nad Kněžnou: Finanční prostředky na obnovu zámecké jízdárny 1999 – 2012

V letech 1999 – 2008 docházelo k velkým investicím do budovy zámecké jízdárny. Město Rychnov nad Kněžnou vložilo částku 6 700 000 Kč, státní podpora v rámci dotačního programu Program záchrany architektonického dědictví České republiky činila celkem 11 100 000 Kč. Poté byly dotace přerušeny, neboť město upřednostnilo žádost o dotace na opravu kostela Nejsvětější Trojice, ke které bohužel nikdy nedošlo. I tak se podařilo zásadním způsobem zlepšit stav jízdárny – byla nově zastřešena a omítnuta, dále zde bylo vybudováno lepší zázemí (prostory pro šatny, toalety pro herce) a samozřejmě také vyhovující toalety pro návštěvníky. Přesto je ovšem stále co vylepšovat a v letošním roce se chystá další investice města, a to především na opravu podlah, zřízení bezbariérových toalet a úpravy přilehlého okolí pro lepší celkový dojem budovy (v plánu je umístění nového plotu a květinových záhonů). Zároveň byla vypracována studie využitelnosti zámecké jízdárny, na níž byly v roce 2012 použity finanční prostředky z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, a to ve výši 62 520 Kč.64 Co se týče dalšího využívání jízdárny, není z hlediska prostorového uspořádání příliš vhodná pro větší počet dalších akcí. Není zde stálé pódium, ačkoli je snaha je pořídit po částech z kladného výsledku hospodaření Kultury Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. (zatím je zakoupeno pouze několik metrů čtverečních), chybí také větší míra osvětlení, neboť světla jsou umístěna pouze na stěnách po stranách budovy. Původní záměr konat zde výstavy zatím nebyl převeden do praxe. Tudíž se zde kromě Poláčkova léta konají jen příležitostné koncerty, např. koncert skupiny Čechomor v roce 2012.

64

Interní dokument Městského úřadu Rychnov nad Kněžnou. Finanční prostředky na obnovu městských památek 2010 – 2012.

34

Druhým hojně využívaným prostorem je Pelclovo divadlo, kde se odehrávají především odpolední představení pro děti. Divadlo z roku 189765 umístěné v nádvoří Národního domu prošlo v nedávné době rekonstrukcí a 1. února 2008 bylo po třech letech znovu otevřeno veřejnosti. Došlo k úpravě rozvodů elektřiny, sítí, také se změnila dispozice budovy – například sociální zařízení a šatny byly přesunuty do suterénu.66 Samozřejmostí pak byla nová výmalba, vnější omítky či nové sedačky. V současné době se zde během roku koná většina divadelních i hudebních představení hostujících divadel a skupin, mimo jiné i Šlitrovo jaro, taneční kurzy, plesy, Vánoční jarmark, Velikonoční výstava, Svátek knihy apod. Sál s kapacitou přibližně 280 míst je možné si také pronajmout. Třetím využívaným prostorem je přírodní amfiteátr hotelu Studánka, který se nachází v lese Včelném nedaleko Rychnova nad Kněžnou. Původně se jednalo o lázeňskou budovu z 18. století. V 19. století byla přestavěna na vilu a restauraci a doplněna o další budovu.67 Na konci 20. století přestal být celý areál využíván a chátral až do roku 2010, kdy došlo ke kompletní rekonstrukci a zbudování čtyřhvězdičkového hotelu s lanovým centrem, hřištěm, přírodním amfiteátrem a dalšími možnostmi vyžití. Právě přírodní amfiteátr se stal skvělým místem pro divadelní představení Poláčkova léta (k vidění zde byl např. Křest svatého Vladimíra či Lucerna) i pro koncerty (např. koncert Blue Star Václava Marka). Jako další zmíním Městský Podorlický pivovar, taktéž v nedávné době zrekonstruovaný. Zde se využívá nádvoří a dokonce i vodní plocha, na které bylo s velkým úspěchem sehráno představení Rusalka. Velikostí prostoru je bohužel značně omezena kapacita míst a může hrozit také nepřízeň počasí, při které je nutné představení přesunout do zámecké jízdárny. Hlavním místem pro koncerty, které jsou také součástí Poláčkova léta, je rychnovská synagoga. Jedná se o budovu klasicistního stylu z roku 1783,68 která v 90. letech 20. století prošla rekonstrukcí. Dalšími místy, kde se Poláčkovo léto odehrává, jsou např. zámecký park, nádvoří Kolowratského zámku, kostel Nejsvětější Trojice, mlýn v Městské Habrové, kaple Proměnění Páně či kostel sv. Havla. V počátcích festivalu se hrálo také na rychnovském

65

SVOBODA, Antonín. Dějiny Rychnova nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou: Karel Rathouský, 1924, s. 333. 66 Rychnov hledá peníze na dokončení oprav Pelclova divadla. Divadlo.cz [online]. 2006 [cit. 2013-0509]. Dostupné z: http://host.divadlo.cz/art/clanek.asp?id=12343 67 SVOBODA, Antonín. Dějiny Rychnova nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou: Karel Rathouský, 1924, s. 357–359. 68 KRÁM, Josef. Průvodce Rychnovem nad Kněžnou a Čtení o Poláčkově městě. Dostupné z: http://www.e-invent.eu/magazin/pruvodce-rychnovem/index.html, s. 14.

35

náměstí. Výstavy jakožto součást doprovodného programu se většinou konají v Orlické galerii. Prostorově je tedy festival velmi variabilní, což vítají především návštěvníci, neboť mají možnost podívat se do různých prostředí netradičních pro divadla. Charakter místa také dokáže vhodně dokreslit celkovou atmosféru. Promotion Propagace, jinak také marketingová komunikace, zahrnuje reklamu, public relations, sponzoring, podporu prodeje či přímý prodej.69 Nyní se budu zabývat tím, jaké nástroje využívá Poláčkovo léto. Pro zviditelnění a reklamu využívají organizátoři především tištěná média. Informace o programu či reportáže z festivalu lze každoročně najít v Rychnovském zpravodaji. Tento způsob je využíván především proto, že je finančně nenáročný vzhledem k tomu, že zpravodaj je vydáván Kulturou Rychnov nad Kněžnou, s.r.o., tedy pořadatelem festivalu. V roce 2012 se články o Poláčkově létě nacházely hned ve třech číslech Rychnovského zpravodaje. Červnové vydání informovalo Rychnováky o celém programu a možnosti zakoupit vstupenky70, prázdninové vydání znovu upozornilo na program, tentokrát jen červencový, a to v souhrnném přehledu kulturních událostí.71 Zářijové vydání věnovalo Poláčkovu létu hned dvě strany, které obsahovaly pohled hlavního organizátora PhDr. Jana Tydlitáta na devatenáctý ročník Poláčkova léta. Článek doplňovaly i fotografie.72 Jak už bylo řečeno, Rychnovský zpravodaj dostávají všichni občané Rychnova nad Kněžnou zdarma do schránek, tudíž tento způsob propagace hodnotím velmi pozitivně a domnívám se, že plní svůj účel. Další tištěné médium, které se o festivalu zmiňuje, je týdeník 5 + 2 dny, Rychnovsko. V posledním z červnových čísel lze najít jak přehled divadelních představení, tak i článek s rozhovorem s PhDr. Janem Tydlitátem.73 Spolupráce byla v roce 2012 navázána také s Rychnovským deníkem. Celá strana byla festivalu věnována v den slavnostního zahájení. Kromě programu divadel i koncertů se zde nacházely i dva články: Hrabalovy ostře sledované vlaky ovládnou jeviště a Muži v ofsajdu nezůstanou jen v knize, ožijí v notové osnově.74 Další zmínku můžeme najít 69

JOHNOVÁ, Radka a Jitka ČERNÁ. Arts marketing: marketing umění a kulturního dědictví. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007, s. 12. ISBN 978-80-245-1276-1. 70 Poláčkovo léto 2012. Rychnovský zpravodaj. 2012, roč. 39, č. 6. 71 Přehled kulturních a sportovních událostí na měsíce červenec a srpen 2012. Rychnovský zpravodaj. 2012, roč. 39, 7 - 8. 72 Kouzelná atmosféra XIX. Poláčkova léta. Rychnovský zpravodaj. 2012, roč. 39, č. 9. 73 Rychnovský festival vzdává hold Karlu Poláčkovi. 5 + 2 dny: Rychnovsko. 2012, roč. 1, č. 11. 74 Hrabalovy ostře sledované vlaky ovládnou jeviště a Muži v ofsajdu nezůstanou jen v knize, ožijí v notové osnově. Rychnovský deník. 2012, č. 151, s. 6.

36

v čísle 154, a to opět hned ve dvou článcích: Poláčkovo léto zajelo na koleje a Petr Bajza i Zilvar z chudobince ožijí na prknech jízdárny (tento článek byl doplněn rozhovorem s režisérem Janem Fričem). Opět samozřejmě nechyběl odkaz na další program festivalu.75 V čísle 156 zmínka o festivalu také nechyběla: články Postavy z románu ovládly jeviště a Finále se blíží. Z kraje La Mancha rovnou k bratrům Nedvědům.76 Poslední zmínku o divadlech a koncertech pak bylo možné vidět ještě 7. července v čísle 159.77 Neméně významnými novinami, se kterými organizátoři spolupracují, jsou Orlický týdeník. Zde byl dokonce jako příloha Speciál vydaný k XIX. ročníku Poláčkova léta, který byl volně k dispozici na festivalu. Kromě rozhovoru s PhDr. Janem Tydlitátem zde nechybí ani rozhovory s řediteli hostujících divadel, informace o sponzorech a samozřejmě také celý program.78 Dalším typem festivalem využívaných médií jsou rádia. V této oblasti organizátoři spolupracují s Českým rozhlasem Hradec Králové a s Rádiem Metuje, jež jsou partnery Poláčkova léta. Festival byl zmíněn také v kulturní rubrice Hit Radia Magic, kde jej krátce představil PhDr. Jan Tydlitát. Na lokální úrovni pak tento typ propagace doplňuje městský rozhlas. Co se týče televize, toto masmédium není využíváno, neboť je příliš finančně náročné a má celostátní dosah, což je podle organizátorů v případě Poláčkova léta zbytečné. Do roku 2010 existovala Rychnovská televize, která v této oblasti pokrývala regionální úroveň. Kvůli nedostatku financí ovšem musela být zrušena. Dalším způsobem propagace, který je hojně využíván, je výlep plakátů. Kultura Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. má ve městě k dispozici několik výlepových ploch a tudíž je tento způsob levný a zároveň účinný. Další typy venkovní reklamy, jako např. billboardy či plakáty v městských hromadných prostředcích, používány nejsou. Další možností zviditelnění jsou internetové stránky. Na nich Kultura Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. zveřejňuje již v květnu program Poláčkova léta. Bohužel zde chybí například zprávy o festivalu z minulých let či fotografie. Domnívám se, že by neuškodila ani rubrika „Psali o nás“, kde by byl seznam článků zveřejněných v médiích. Zcela opomíjený způsob propagace jsou sociální sítě, které dle mého názoru nabízejí levnou reklamu zacílenou na širokou skupinu lidí. Kultura Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. 75

Poláčkovo léto zajelo na koleje a Petr Bajza i Zilvar z chudobince ožijí na prknech jízdárny. Rychnovský deník. 2012, č. 154, s. 3 a 8. 76 Postavy z románu ovládly jeviště a Finále se blíží. Z kraje La Mancha rovnou k bratrům Nedvědům. Rychnovský deník. 2012, č. 156, s. 3 a 7. 77 Rychnovský deník. 2012, č. 159. 78 Orlický týdeník SPECIÁL. 2012, č. 6.

37

nemá například profil na Facebooku. Ten má pouze rychnovské kino, bohužel ale není aktualizovaný. Nově založený profil (od března 2013) má i Městské informační centrum, které propaguje regionální události. Dá se tedy předpokládat, že se zmíní i o Poláčkově létě. Přesto se domnívám, že pomocí propagace právě na Facebooku (například vytvoření události), by bylo možné přilákat ještě více mladých lidí a rozšířit povědomí o festivalu. I lidé, kteří nečtou regionální tisk, by se tímto způsobem mohli dozvědět o programu, vhodné by též mohlo být vkládání recenzí z kulturních portálů o divadlech, která budou na festivalu k vidění. Výhodou je i to, že tento způsob reklamy je zdarma, je velmi rychle šiřitelný, lze ho rychle a snadno aktualizovat (mohly by zde být i informace o tom, zda jsou některá představení již vyprodána) a umožňuje návštěvníkům zpětnou vazbu. Druhým typem marketingové komunikace je sponzoring. Organizátoři využívají spolupráci především s místními firmami, přičemž jde většinou o spolupráci dlouhodobou. Stálými sponzory a partnery jsou např. MADOS MT s.r.o., ČEPS, a.s., SMP CZ, a.s. Praha, ASSA ABLOY, s.r.o. a FACEA Rychnov nad Kněžnou, ŠKODA AUTO, a.s. Mladá Boleslav či MATRIX a.s. Třebešov. Nefinanční podporu či zvýhodněné služby pak nabízí další firmy: tisk propagačních materiálů zajišťuje pravidelně UNIPRINT ofsetová tiskárna, s.r.o. Rychnov nad Kněžnou, květinovou výzdobu Květinářství Zuzana Páralová, Rychnov nad Kněžnou, občerstvení a ubytování hostujících divadel Hotel HAVEL či hotel Panorama, Rychnov nad Kněžnou, občerstvení dobrovolníků Podorlická sodovkárna s.r.o. Rychnov nad Kněžnou a další.79 Celkově bych propagaci hodnotila pozitivně, především komunikaci s tištěnými médii a rozhlasem. Doporučila bych ovšem více se zaměřit na mladé potenciální diváky a využít sociální sítě, které nabízejí levný způsob reklamy. Spolupráce se sponzory a partnery je na velmi dobré úrovni, kladná je především její dlouhodobost, kterou většinou nenarušila ani finanční krize.

2.6

Ekonomický a společenský význam

Před konkrétnějším zhodnocením ekonomického a společenského významu jsem udělala menší průzkum ve vedení města Rychnov nad Kněžnou na toto téma. Dotázala jsem se starosty města, obou místostarostek a vedoucí odboru školství, kultury, mládeže a tělovýchovy, jaký je dle jejich názoru ekonomický a společenský význam Poláčkova léta pro region. Starosta města Ing. Jan Skořepa konstatoval, že Poláčkovo léto je nejvýznamnější kulturní akcí, která je v Rychnově nad Kněžnou a jeho blízkém okolí pořádána. Domnívá se, že festival žije především z iniciativy a aktivity PhDr. Jana Tydlitáta. Tato přehlídka divadelních představení, koncertů a výstav na počátku léta má veliký kulturní, 79

Poláčkovo léto 2012. Rychnov nad Kněžnou: UNIPRINT s.r.o., 2012.

38

společenský a ekonomický význam, což dokazuje i návštěvnost, která činí téměř deset tisíc návštěvníků jak z města, tak z blízkého i vzdáleného okolí Rychnova nad Kněžnou. Ing. Skořepa si uvědomuje současnou nelehkou ekonomickou situaci a oceňuje, že se najde řada sponzorujících firem a institucí, bez jejichž pomoci by Poláčkovo léto nemohlo fungovat tímto způsobem. Zároveň se domnívá, že tato rozsáhlá akce má díky nástupci PhDr. Tydlitáta zabezpečené i pokračování do budoucích let.80 Místostarostka Mgr. Jana Drejslová uvedla, že festival má pro region Rychnovska velký význam již několik let a domnívá se, že jeho význam a povědomí v Rychnově neustále roste. Místní obyvatelé si již nedokáží představit začátek letního období bez Poláčkova léta. Ze strany města Rychnova je velká podpora a Mgr. Drejslová věří, že i do budoucna festival podporován bude. Město si zároveň cení zásluh PhDr. Jana Tydlitáta, který vybudoval kontakty a své zkušenosti předává dál.81 Svůj názor vyjádřila i místostarostka Ing. Michaela Zimová, která se domnívá, že Poláčkovo léto lze hodnotit pouze z hlediska společenského významu, který je opravdu mimořádný, což dokazuje i to, že letos proběhne již 20. ročník. Občanům Rychnovska a nejen jim vždy nabízí skvostné kulturní zážitky v podání několika divadelních souborů z celé České republiky, které přivezou do Rychnova nad Kněžnou ze svého repertoáru na základě výběru to nejlepší. Na své si přijdou nejen milovníci divadla, ale i hudby, neboť významnou součástí kulturní nabídky jsou i koncerty. Ing. Zimová věří, že Poláčkovo léto je za dobu své existence festivalem, na který se Rychnováci těší, účastní se ho a jsou na něj hrdí, neboť neodmyslitelně patří do kulturní nabídky města. Z ekonomického hlediska není výdělečným podnikem, stejně jako veškerá kultura. Jeho rozpočet je veliký a díky práci PhDr. Jana Tydlitáta se na jeho pořádání podílí mnoho sponzorů, bez kterých by realizace tohoto podniku v takovémto rozsahu byla prakticky nemyslitelná. Město zároveň myslí na budoucnost festivalu, neboť již téměř před dvěma lety začalo podnikat kroky, které by měly vést k zabezpečení festivalu i pro roky příští.82 Jako poslední jsem oslovila vedoucí odboru školství, kultury, mládeže a tělovýchovy, paní Ludmilu Cabalkovou. Poláčkovo léto je podle ní bezesporu nejdůležitější kulturní akcí nejen Rychnova nad Kněžnou, ale jistě i celého regionu. Určitě patří k porevoluční tváři města. Bohužel se domnívá, že ačkoli je vyprodáno (většinou zásluhou velkých firem, sponzorů apod., kteří kupují lístky pro své zaměstnance), existuje řada lidí, kteří by rádi navštívili více představení, ale finanční situace jim to neumožňuje. Pro vícečlennou rodinu jsou finance mnohdy nepřekonatelným problémem. Paní

80

Osobní rozhovor s Ing. Janem SKOŘEPOU, Rychnov nad Kněžnou, 7.5.2013. Osobní rozhovor s Mgr. Janou DREJSLOVOU, Rychnov nad Kněžnou, 7.5.2013. 82 Osobní rozhovor s Ing. Michaelou ZIMOVOU, Rychnov nad Kněžnou, 7.5.2013. 81

39

Cabalková je osobně zastáncem vyšších dotací i ze strany města. Myslí si ale, že akce by měla trvat maximálně 10 dnů.83 Celkově se tedy vedení města shoduje na tom, že Poláčkovo léto má obrovský kulturní a společenský význam pro Rychnov nad Kněžnou i celý region. Ekonomické hledisko je ovšem složitější a záleží na úhlu pohledu. 2.6.1 Ekonomický význam Hned na úvod je nutné říci, že ekonomický význam festivalu netkví pouze v jeho výdělečnosti a finančních tocích do rozpočtu pořadatele. V tomto případě totiž Poláčkovo léto příliš velký význam nemá – pokrytí nákladů je možné jen díky velkému zájmu diváků o představení a značnému finančnímu podílu sponzorů a Královéhradeckého kraje. Jsou zde ovšem další ekonomické dopady, jedná se především o tzv. multiplikační efekty. Díky navázané spolupráci tak z festivalu dále profitují například hotely, které zajišťují ubytování a stravu účinkujících, tiskárna, která tiskne propagační a informační materiály a vstupenky, dopravní společnosti zajišťující přepravu účinkujících, rekvizit a dalšího potřebného materiálu či pojišťovny, dodavatelé elektřiny atd. Snaha o zapojení místních drobných podnikatelů je také kladným dopadem, jedná se například o zajištění květin či fotografickou dokumentaci. Oboustranně ekonomicky výhodné je také sponzorství od lokálních a regionálních firem, neboť pro festival z této spolupráce plynou finanční prostředky a pro sponzory viditelná reklama (kromě reklamních bannerů umístěných v prostorách zámecké jízdárny, zmínění v programové brožuře a jmenovitému poděkování před zahájením představení je zde možnost poskytnutí reklamních trik či čepic dobrovolníkům, kteří je mají na sobě po celou dobu trvání festivalu). Obyvatelé města tak vidí, že daný sponzor má zájem o kulturní a společenský rozvoj regionu a to se dostane do jejich povědomí o firmě. Obecně sponzoři poskytují dary ve výši od 2 000 Kč do 100 000 Kč. Zároveň pak dostávají lístky na představení pro své zaměstnance v hodnotě jedné desetiny daru. To určitě přispívá ke kulturnímu a společenskému rozvoji těchto zaměstnanců a tedy i k rozvoji regionu. Větší soustředění obyvatel regionu do Rychnova nad Kněžnou během konání festivalu pak znamená také zisky pro dopravní společnosti zajišťující hromadnou dopravu a obchodníky sídlící v tomto městě. Kultura Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. pořádá řadu kulturních akcí města, jak je patrné z výše uvedeného. Z hlediska délky trvání i rozpočtu akce je ovšem Poláčkovo léto nejvýznamnější. Následuje tabulka zobrazující náklady festivalu v roce 2011.84 83 84

Osobní rozhovor s Ludmilou CABALKOVOU, Rychnov nad Kněžnou, 7.5.2013. Interní dokument Kultury Rychnov nad Kněžnou, s.r.o.: Vyúčtování celkových nákladů projektu.

40

Tabulka 14: Náklady festivalu v roce 2011

Výše nákladu v Kč 3 126,00 100 288,00 2 152,00 55 000,00 75 466,00 4 416,00 71 402,00 40 124,00 3 694,00 10 832,00 153 560,00 7 555,00 8 176,00 271 700,00 969 648,00 40 178,00 15 018,00 1 832 335,00

Položka Materiálové prostředky Nemateriálové prostředky služby

Nemateriálové prostředky ostatní

Spotřební materiál Pomocný materiál Poštovné Pronájmy Autorské poplatky Náklady na propagaci Náklady na tisk Fotodokumentace Revize elektroinstalace Spotřeba elektrické energie Dopravné Cestovné Ubytování a stravné Odměny (DPP) Honoráře účinkujícím Pojištění Náklady na reprezentaci

Celkem

Podíl na celkových nákladech 0,17 % 5,47 % 0,12 % 3,00 % 4,12 % 0,24 % 3,90 % 2,19 % 0,20 % 0,59 % 8,38 % 0,41 % 0,45 % 14,83 % 52,92 % 2,19 % 0,82 % 100 %

Zdroj: Kultura Rychnov nad Kněžnou, s.r.o.

Z tabulky vyplývá, že více než polovinu nákladů tvoří honoráře účinkujícím. Další významnou položkou jsou potom odměny z dohod o provedení práce (především technické služby) – téměř 15%. Další položky tvoří z celkových nákladů méně než 10%, mezi nimi je nejpodstatnější dopravné, pomocný materiál, autorské poplatky či náklady na tisk. Téměř zanedbatelné jsou v celkovém rozpočtu náklady na poštovné, spotřební materiál či revizi elektroinstalace. Výnosy festivalu shrnuje následující tabulka:85 Tabulka 15: Výnosy festivalu v roce 2011

Položka

Výše výnosu v Kč

Tržby ze vstupného Tržby za reklamní služby Ostatní provozní výnosy Dary Celkem

964 009,28 724 166,67 13 026,67 132 000,00 1 833 202,62

Podíl na celkových výnosech 52,59 % 39,50 % 0,71 % 7,20 % 100 %

Zdroj: Kultura Rychnov nad Kněžnou, s.r.o.

Více než polovinu celkových výnosů tvoří tržby ze vstupného. Téměř 40 % pak činí tržby za reklamní služby, což jsou sponzorské dary. Další položka Dary pak zahrnuje 85

Interní dokument Kultury Rychnov nad Kněžnou, s.r.o.: Hospodaření organizace - celkový přehled.

41

příspěvky od jiných osob a právě sem je započítán i finanční příspěvek 100 000 Kč od Královéhradeckého kraje. Ostatní provozní výnosy (výnosy za prodej programových brožur a dalších souvisejících věcí) činí pouze 0,71 %. Když odečteme náklady od výnosů, dostaneme se vzhledem k výši celkového rozpočtu festivalu k naprosto zanedbatelnému zisku 867,62 Kč. Zisk tedy není primárním cílem pořadatelů. V některých letech byl zisk vyšší, např. v roce 2012 činil přibližně 80 000 Kč. Tato částka byla použita na zakoupení části pódia do zámecké jízdárny. 86 2.6.2 Společenský význam Pro zjištění společenského významu Poláčkova léta jsem použila dotazníkové šetření, které probíhalo v městské knihovně a také prostřednictvím internetu. Dotazník obsahoval celkem 19 otázek. Dotazník je umístěn v přílohách jako Příloha č. 3. První čtyři otázky měly za cíl charakterizovat respondenta z hlediska pohlaví, věku, dosaženého vzdělání a místa bydliště. Tyto otázky měly také pomoci ke zjištění určitých závislostí, např. zda mladší generace navštěvuje Poláčkovo léto více či méně než starší, či zda má dosažené vzdělání vliv na zúčastnění se festivalu. Pátá otázka měla vyloučit nevhodné respondenty, a to ty, kteří festival vůbec neznají a tedy nemohou zachytit jeho význam. Šestá otázka pak rozdělovala dotazník na dvě části – pro návštěvníky a pro nenávštěvníky festivalu. U návštěvníků jsem se zaměřila na to, kolik ročníků festivalu již navštívili, kolik představení či koncertů obvykle navštěvují během jednoho ročníku, podle čeho si představení či koncert, který navštíví, vybírají, kde získávají informace o programu, které prostředí, kde festival probíhá, se jim nejvíce líbí a zda plánují navštívit i příští ročník. Nenávštěvníci měli odpovědět, z jakého důvodu Poláčkovo léto nenavštěvují, jaký festivalu přikládají význam, zda si všimli propagačních materiálů či jestli se domnívají, že někdy v budoucnu festival navštíví. Oba bloky pak měly společnou jednu otevřenou otázku, a to jakých dalších kulturních akcí regionu Rychnovska se účastní. Všechny otázky byly povinné, v některých mohli respondenti zvolit jinou možnost odpovědi, kterou následně sami doplnili. Návštěvníci zodpověděli celkem čtrnáct otázek, nenávštěvníci jedenáct. Celkem se šetření zúčastnilo 124 respondentů.

86

Osobní rozhovor s PhDr. Janem TYDLITÁTEM, Rychnov nad Kněžnou, 24.1.2013.

42

Otázky charakterizující osobu respondenta První otázka se týkala pohlaví respondentů. Šetření se zúčastnilo 80 žen (64,52 %) a 44 mužů (35,48 %). Druhá otázka byla zaměřena na věk:  do 25 let: 65 (52,42 %)  26 – 45 let: 23 (18,55 %)  46 – 65 let: 21 (16,94 %)  66 let a více: 15 (12,1 %) Tato otázka je významná i proto, že díky ní lze vytušit dlouhodobější pohled na budoucnost festivalu. Pokud mladí lidé mají o festival zájem a navštěvují ho, znamená to, že by i do budoucna měla být velká návštěvnost zajištěná, pokud ovšem nenastanou určité nepředvídatelné situace, například ekonomická krize. Šetření ukázalo, že všichni respondenti do 25 let pocházející z Rychnova nad Kněžnou a jeho okolí znají Poláčkovo léto a 93 % z nich tento festival i navštívilo. Jednoznačně pozitivním ukazatelem je i to, že pouze 10 % z nich navštívilo festival jen jednou, více než 50 % jej navštívilo dvakrát až třikrát a zbytek, tedy přibližně 40% jej navštívilo víckrát. Třetí otázka obsahovala dosažené vzdělání:  základní: 10 (8,06 %)  střední bez maturity / vyučen: 8 (6,45 %)  střední s maturitou: 75 (60,48 %)  vysokoškolské: 31 (25 %) Čtvrtá otázka určovala místo bydliště. Zde už měl respondent možnost dopsat vlastní odpověď:  Rychnov nad Kněžnou: 82 (66,13 %)  okolí Rychnova nad Kněžnou: 35 (28,23 %)  jiné: 7 (5,64 %) U možnosti „jiné“ se vyskytovaly tyto odpovědi: Praha (třikrát), Hradec Králové, Pardubice, Všestary, Dobruška. Rozdělující otázky Pátá otázka rozdělovala respondenty na ty, kteří Poláčkovo léto znají a kteří ne. Z celkového počtu 124 respondentů jich festival neznalo pět (4,03 %) a tím i ukončili dotazník. Jako své místo bydliště uvedli dvakrát Prahu, jednou Pardubice, Všestary

43

a jednou také okolí Rychnova nad Kněžnou. Nejčastější příčinou je tedy vzdálenost od regionu. Na další otázky odpovídalo 119 osob. Šestá otázka byla zaměřena na to, zda tázaný někdy navštívil Poláčkovo léto a jejím cílem bylo rozdělit respondenty na návštěvníky a nenávštěvníky. Ano odpovědělo 111 osob (93,28 %), ne 8 osob (6,72 %). Mezi těmi, kteří festival nenavštívili, bylo 5 žen a 3 muži ve věku do 25 let a mezi 26 a 45 lety. Co se týče jejich dosaženého vzdělání, 3 uvedli vysokoškolské, 3 střední s maturitou a 2 základní. Místem bydliště byl Rychnov nad Kněžnou (5), okolí Rychnova nad Kněžnou (2) a Praha (1). Nelze najít významné souvislosti mezi účastí na festivalu a pohlavím či dosaženým vzděláním. Obecně lze pouze říct, že věková skupina starších 46 let festival již alespoň jednou navštívila. Otázky pro návštěvníky Blok otázek pro návštěvníky vyplnilo celkem 111 osob. Otázka č. 7: Kolik ročníků Poláčkova léta jste již navštívil/a? Na výběr byly tři možnosti: jeden, 2 – 3 a více (návštěvníci měli odhadnout přibližný počet). Složení odpovědí ukazuje následující graf: Obrázek 3: Počet navštívených ročníků

Počet navštívených ročníků 5,41 % 52,25 %

42,34 %

jeden: 6 2 - 3: 47 více: 58

Zdroj: autorka podle vlastního dotazníkového šetření

Přesnější strukturu počtu navštívených ročníků s ohledem na otevřenou možnost „více“ zachycuje tabulka:

44

Tabulka 16: Počet navštívených ročníků

Počet navštívených ročníků 1 2–3 4 5 6 7 8 10 15 17 19

Počet respondentů 6 47 3 17 4 5 10 9 3 3 4

Procentuální podíl 5,41 % 42,34 % 2,7 % 15,32 % 3,6 % 4,5 % 9,01 % 8,11 % 2,7 % 2,7 % 3,6 %

Zdroj: autorka podle vlastního dotazníkového šetření

Z tabulky vyplývá, že čtyři osoby se zúčastnily dokonce všech ročníků Poláčkova léta, kterých proběhlo celkem devatenáct. Velký podíl má například počet 5, 8 nebo 10. Otázka č. 8: Kolik představení či koncertů obvykle navštívíte během jednoho ročníku festivalu? Na výběr byly stejně jako v předchozí otázce tři možnosti: jeden, 2 - 3 a více (návštěvníci měli odhadnout přibližný počet). Odpovědi zachycuje graf: Obrázek 4: Počet navštívených koncertů či představení

Počet navštívených představení či koncertů 15,32 % 36,94 %

jeden: 41 2 - 3: 53

47,75 %

více: 17

Zdroj: autorka podle vlastního dotazníkového šetření

Téměř polovina respondentů zvolilo možnost 2 – 3 (47,75 %), 41 zaškrtlo možnost jeden (36,94 %) a 17 dalo více (15,32 %). Přesnější strukturu počtu navštívených přestavení či koncertů s ohledem na otevřenou možnost „více“ zachycuje tabulka:

45

Tabulka 17: Počet navštívených představení či koncertů

Počet navštívených představení či koncertů 1 2-3 5 7 8 9 10

Počet respondentů

Procentuální podíl

41 53 4 2 3 3 5

36,94 % 47,75 % 3,6 % 1,8 % 2,7 % 2,7 % 4,5 %

Zdroj: autorka podle vlastního dotazníkového šetření

Mezi otevřenými možnostmi se vyskytovaly odpovědi v intervalu 5 – 10 představení či koncertů. Žádná z těchto odpovědí počtem respondentů významně nepřevyšovala ostatní. Otázka č. 9: Který typ programu na festivalu navštěvujete? Cílem deváté otázky bylo zjistit, zda návštěvníci preferují hlavní program, doprovodný program, či navštěvují obojí. Měli tedy na výběr ze tří uzavřených možností: pouze hlavní program (divadelní představení), pouze doprovodný program (koncerty, výstava) a hlavní i doprovodný program. Respondenti odpověděli takto: Obrázek 5: Navštěvovaný typ programu

Navštěvovaný typ programu

Pouze hlavní program: 52 46,85 %

Pouze doprovodný program: 4

49,55 % 3,6 %

Hlavní i doprovodný program: 55

Zdroj: autorka podle vlastního dotazníkového šetření

Polovina respondentů navštěvuje hlavní i doprovodný program, přibližně 47 % navštěvuje pouze hlavní program, pouze doprovodný program pouze 3,6 %. Otázka č. 10: Podle čeho si vybíráte představení či koncert, který navštívíte? V této otázce byly na výběr čtyři uzavřené odpovědi a jedna otevřená s možností dopsat vlastní odpověď. Respondenti mohli zaškrtnout jednu až pět odpovědí.

46

Obrázek 6: Výběr představení či koncertu

Výběr představení či koncertu 80 Počet respondentů

70 60

75

podle názvu

72

podle interpreta

50 40

podle data konání

43

30

podle ceny

20

podle něčeho jiného

10 0

11

10

Kritérium výběru

Zdroj: autorka podle vlastního dotazníkového šetření

Z grafu vyplývá, že respondenti vybírají představení či koncert především podle názvu (tuto možnost zvolilo 67,57 % respondentů) a interpreta (64,86 %), důležitým kritériem je také datum konání (38,74 %). Naopak pouze jedenáct respondentů (9,91 %) uvedlo, že představení či koncert vybírají podle ceny, přičemž devět z nich bylo z věkové skupiny do 25 let. Co se týče možnosti „podle něčeho jiného“, sedm respondentů uvedlo podle žánru, jeden podle autora hry a jejího renomé, dále pak podle programu přátel a jeden respondent lístky nevybírá, neboť je dostává. Otázka č. 11: Kde získáváte informace o programu Poláčkova léta? Jedenáctá otázka obsahovala uzavřené odpovědi: plakáty, internet, jinde (např. doporučení přátel), nikde, lístky kupuje někdo jiný, tiskoviny (zde měli respondenti dopsat, z jakých tiskovin čerpají informace. Respondenti mohli opět zvolit více možností.

47

Obrázek 7: Informace o programu

Počet respondentů

Informace o programu 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

plakáty

81

tiskoviny internet jinde 34

31

32

nikde 2

Místo získání informací

Zdroj: autorka podle vlastního dotazníkového šetření

Nejvíce respondentů (72,97 %) čerpá informace z plakátů Poláčkova léta. Přibližně stejný počet respondentů (přibližně 30 %) využívá jako zdroje informací tiskoviny, internet a jiné (např. doporučení přátel). Dva respondenti informace o programu nehledají, například proto, že lístky kupuje někdo jiný. Co se týče tiskovin, Rychnovský zpravodaj uvedlo 29 respondentů, Orlický týdeník 8 respondentů, katalog (brožuru) Poláčkova léta 4 respondenti a Rychnovský deník 2 respondenti. Je pozitivní, že Rychnovský zpravodaj je častým zdrojem informací o programu. Z šetření vyplývá, že ho využívají občané Rychnova nad Kněžnou všech věkových kategorií. Otázka č. 12: Které prostředí, kde probíhá Poláčkovo léto, se Vám nejvíce líbí? Tato otázka měla spíše poukázat na preference návštěvníků z hlediska prostoru pro konání festivalu. Na výběr bylo pět uzavřených možností (zámecká jízdárna, rychnovský pivovar, Pelclovo divadlo, amfiteátr hotelu Studánka a rychnovská synagoga) a jedna otevřená s možností vlastního doplnění oblíbeného prostoru. Respondenti měli zaškrtnout jednu odpověď.

48

Obrázek 8: Oblíbené prostředí

Oblíbené prostředí 3,6%3,6% 6,31% 7,21 % 15,32 %

zámecká jízdárna: 71 rychnovský pivovar: 17 Pelclovo divadlo: 8 amfiteátr hotelu Studánka: 7 rychnovský synagoga: 4 jiné: 4

63,96 %

Zdroj: autorka podle vlastního dotazníkového šetření

Se značnou převahou byla za nejoblíbenější prostředí, kde Poláčkovo léto probíhá, zvolena zámecká jízdárna, což odpovídá tomu, že je s tímto festivalem neodmyslitelně spjata. Zaškrtlo ji 71 respondentů (63,96 %). Na druhém místě se umístil rychnovský pivovar (17 respondentů), dále Pelclovo divadlo (8), amfiteátr hotelu Studánka (7) a rychnovská synagoga (4). Možnost „jiné“ zvolili čtyři respondenti – tři z nich doplnili zámecký park a jeden respondent uvedl, že nelze vybrat jedno oblíbené místo, neboť každé má své kouzlo. Otázka č. 13: Které další kulturní akce Rychnovska navštěvujete? Třináctá otázka byla otevřená, respondenti měli vypsat další kulturní akce regionu, které navštěvují. Strukturu nejčastějších odpovědí zobrazuje graf: Obrázek 9: Další navštěvované kulturní akce

Další navštěvované kulturní akce koncerty: 47

Počet respondentů

50 40

47

divadla: 31 Šlitrovo jaro: 28

30 31 28

20 10 0

24 20

jarmarky: 24 17 11

9

Druh kulturní akce

Zdroj: autorka podle vlastního dotazníkového šetření

49

výstava betlémů: 20 Rychnovská osmička: 17

Nejčastěji respondenti jmenovali koncerty. Někteří uvedli koncerty obecně, jiní konkrétněji, např. koncerty Základní umělecké školy, varhanní koncerty, koncerty sborů či koncerty Rychnovského dětského sboru. Další častou odpovědí byla divadla (především divadelní představení v Pelclově divadle), Šlitrovo jaro, jarmarky, výstava betlémů, Rychnovská osmička, jiné výstavy (např. v Orlické galerii a muzeu) či kino a další promítání. Další odpovědi byly méně časté, například 5 respondentů uvedlo kulturní akce v městském pivovaru, dále byly pětkrát zmíněny taneční akce (plesy, odpoledne s dechovkou, taneční odpoledne pro seniory), čtyřikrát přednášky a festivaly, třikrát Filmový smích, dvakrát rozsvěcení Vánočního stromu a jednou Rychnovské dřevořezání a Pochod přes tři hrady. Třináct respondentů uvedlo, že nenavštěvují žádné další kulturní události. Jeden z nich dokonce zmínil, že šetří peníze právě na Poláčkovo léto. Otázka č. 14: Plánujete navštívit příští ročník Poláčkova léta? Čtrnáctá otázka byla uzavřená s možnostmi ano, ne, ještě nevím. Obrázek 10: Návštěva příštího ročníku

Návštěva příštího ročníku ano: 73 31,53 %

ne: 3 2,7 %

65,77 %

ještě nevím: 35

Zdroj: autorka podle vlastního dotazníkového šetření

Více než 65 % návštěvníků plánuje příští ročník festivalu navštívit, pouze 2,7 % ne. Otázky pro nenávštěvníky Blok otázek pro nenávštěvníky vyplnilo celkem 8 osob. Vzhledem k malému počtu respondentů části pro nenávštěvníky nelze v těchto otázkách hledat významné souvislosti a závislosti. Otázka č. 15: Z jakého důvodu nenavštěvujete festival Poláčkovo léto? Respondenti mohli zvolit jednu ze tří uzavřených odpovědí (kultura mě nezajímá, ceny vstupenek jsou příliš vysoké, nevyhovuje mi místo a čas události) nebo napsat vlastní důvod.

50

Respondenti volili pouze dvě možnosti: nevyhovuje mi místo a čas události (6 respondentů) a jiný důvod (2 respondenti). U jiného důvodu pak jeden respondent uvedl, že neměl na návštěvu čas a žádné představení ho nenadchlo tolik, že by se rozhodl jít. Druhý respondent napsal, že v Rychnově nad Kněžnou bydlí teprve rok, takže neměl příležitost festival navštívit. Pozitivní zjištění je, že respondenti tedy mají zájem o kulturu a ceny vstupenek nejsou překážkou. Otázka č. 16: Jaký přikládáte význam Poláčkovu létu, ačkoli jej nenavštěvujete? V šestnácté otázce byly čtyři uzavřené možnosti (žádný, je to důležitá kulturní událost města Rychnov nad Kněžnou, je to důležitá kulturní událost celého regionu, je to kulturní událost celorepublikového významu) a jedna otevřená opět s možností doplnění vlastní odpovědi. Cílem bylo zjistit, jak nenávštěvníci festival vnímají z hlediska jeho významu. Polovina nenávštěvníků se domnívá, že Poláčkovo léto je důležitou kulturní událostí města Rychnov nad Kněžnou, druhá polovina zvolila možnost, že je to důležitá kulturní událost celého regionu. Otázka č. 17: Všiml/a jste si informačních a propagačních materiálů týkajících se Poláčkova léta (program, plakáty apod.)? Sedmnáctá otázka měla zjistit, zda si i lidé, kteří festival nenavštěvují, všímají informačních a propagačních materiálů festivalu a je tedy pravděpodobnost, že by je mohl program zaujmout a mohli by se ho zúčastnit. Na tuto otázku všichni respondenti odpověděli ano. Otázka č. 18: Navštěvujete jiné kulturní události Rychnovska? Pokud ano, jaké? Osmnáctá otázka byla otevřená, respondenti měli uvést, které kulturní akce regionu navštěvují. Tři uvedli, že žádné kulturní akce nenavštěvují, zbylí respondenti jmenovali jarmarky, koncerty, divadelní představení, výstavu betlémů a akce v městském pivovaru. Otázka č. 19: Domníváte se, že někdy v budoucnu festival Poláčkovo léto navštívíte? Poslední otázka poukazovala na to, zda je možné, že respondenti někdy festival navštíví. Byly zde tři uzavřené možnosti odpovědi – ano, ne, nevím. Sedm respondentů odpovědělo ano (87,5 %), jeden odpověděl, že neví (12,5 %), což je jistě pozitivní.

51

Závěr V závěru bakalářské práce bych ráda shrnula výsledky, ke kterým jsem dospěla. Nejprve se zaměřím na ekonomický význam, poté na společenský význam divadelního festivalu Poláčkovo léto pro region Rychnovska. Přestože je pořadatel Poláčkova léta, Kultura Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. podnikatelským subjektem a jeho cílem by tedy měl být primárně zisk, není tento festival každoročně výdělečnou akcí. Cílem organizátorů je především pokrytí nákladů projektu, což se daří jen díky finanční podpoře sponzorů, Královéhradeckého kraje a velkému zájmu diváků o program. V případě zisku se pořadatel snaží investovat získané finanční prostředky do věcí, které přinesou užitek zpět festivalu, například k zakoupení pódia do zámecké jízdárny. Hlavní ekonomický význam můžeme tedy najít především v tzv. multiplikačních efektech, díky nimž z celé akce profitují i další ekonomické subjekty regionu, například hotely, dopravní společnosti, pojišťovny, dodavatelé elektřiny či místní drobní podnikatelé, kteří zajišťují fotodokumentaci, květiny, tisk propagačních materiálů apod. Velmi pozitivně hodnotím také zájem regionálních firem o sponzorství festivalu, což je oboustranně ekonomicky výhodné – do rozpočtu festivalu díky tomu plynou nemalé finanční prostředky a zároveň to znamená viditelnou reklamu pro sponzory. Návštěvníci pak mohou při pozdějším rozhodování o koupi určitých produktů upřednostnit tyto regionální firmy, neboť se dostaly do jejich povědomí jako společnosti, které mají zájem o podporu regionu. To může přispět k dalšímu rozvoji regionální ekonomiky. Pozitivním dopadem sponzorství, které už souvisí i se společenským významem je to, že sponzoři dostávají lístky na představení pro své zaměstnance, což přispívá ke kulturnímu a společenskému rozvoji těchto zaměstnanců a tedy i k rozvoji celého regionu. Tím jsem se dostala ke společenskému významu Poláčkova léta pro Rychnovsko, který jsem se snažila zjistit pomocí dotazníkového šetření. Jednotlivé otázky byly detailněji rozebrány v předešlé kapitole, nyní tedy jen shrnu obecné závěry. Prvním poznatkem je, že povědomí lidí o festivalu souvisí se vzdáleností místa bydliště od místa konání – téměř všichni obyvatelé Rychnova nad Kněžnou a okolí jej znají. Jednoznačně pozitivním ukazatelem společenského významu je to, že více než 93 % respondentů festival alespoň jednou navštívilo a ti, kteří jej nenavštívili, předpokládají, že do budoucna se festivalu zúčastní. Velký společenský význam dokazuje i to, že valná většina respondentů navštívila festival více než jednou, více než třikrát festival navštívila dokonce polovina dotazovaných. Existují i návštěvníci, kteří se zúčastnili všech devatenácti ročníků Poláčkova léta. Počet navštívených ročníků souvisí i s věkem respondentů. Velký význam pro festival může mít to, že všichni respondenti z Rychnova nad Kněžnou a okolí do 25 let věku festival již navštívili, 40 % z nich dokonce více než třikrát, v čemž vidím pozitivní přísliby do budoucna. Zájem mladých diváků zaručuje celkový zájem o festival i do příštích let, pokud nenastanou

52

nepředvídatelné situace, například ekonomická krize. Důležité je i to, že přestože hlavní náplní festivalu jsou divadelní představení, divácky opomíjený není ani doprovodný program, tedy koncerty a výstava. Respondenti volí představení či koncert především podle názvu a interpreta. Proto pořadatelé vybírají do programu spíše známá a proslavená díla, která spíše diváky přilákají, a zaměřují se také na kvalitu provedení a osvědčené interprety. Významným kritériem diváckého výběru není cena, což dokazuje, že ceny jsou vhodně nastaveny. Jako další význam Poláčkova léta vidím propojení s prostorem zámecké jízdárny, která je zároveň divácky nejoblíbenějším místem konání festivalu. Tento význam je především kulturní a společenský, neboť díky festivalu se podařilo zachránit historicky hodnotnou budovu, která by dodnes jinak nejspíše chátrala a neměla žádné využití. Celkový význam festivalu si uvědomují i respondenti, kteří jej nenavštěvují. Vidí v něm důležitou kulturní událost města Rychnov nad Kněžnou i regionu. Cílem bakalářské práce bylo potvrdit či vyvrátit hypotézu. Došla jsem k názoru, že hypotéza byla potvrzena a divadelní festival Poláčkovo léto je pro region Rychnovska významný z ekonomického a především ze společenského hlediska. Co se týče využitelnosti této bakalářské práce v praxi, některé otázky z dotazníku (například zda si nenávštěvníci všímají propagačních materiálů či kde návštěvníci získávají informace o programu) by mohly pomoci organizátorům získat lepší přehled o preferencích současných i potenciálních návštěvníků a jejich zvyklostech a tím by mohli lépe formulovat svou marketingovou strategii. Tato práce by také mohla být podkladem pro získání dalších finančních prostředků pro festival například od Ministerstva kultury České republiky či ze strukturálních fondů Evropské unie.

53

Seznam použitých zdrojů Klasické zdroje: BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskových organizací. Zlín: VeRBuM, 2010, 190 s. ISBN 978-80-87500-01-9. DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. 1000 hradů, zámků a tvrzí: [to nejkrásnější z Čech, Moravy a Slezska]. Vyd. 2. V Praze: Knižní klub, 2010, 384 s. ISBN 978-80-242-28877. DVOŘÁK, Jan. Malý slovník managementu divadla: příručka pro organizátory, producenty, manažery, produkční, studenty a adepty studia divadla, kultury a umění. Vyd. 1. Praha: Pražská scéna, 2005, 311 s. ISBN 80-86102-49-1. FILMOVÝ KLUB. Filmový smích Jindřicha Plachty. Rychnov nad Kněžnou: Uniprint, 2009, 36 s. FRÝZEK, Jiří. Rychnov nad Kněžnou, 750 let od první písemné zmínky. 1. vyd. Nové Město nad Mětují: Imlauf, 2008, 120 s. ISBN 80-9035514-6-8. JOHNOVÁ, Radka a Jitka ČERNÁ. Arts marketing: marketing umění a kulturního dědictví. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007, 243 s. ISBN 978-80-245-1276-1. MĚSTNV RYCHNOV NAD KNĚŽNOU. Rychnovské pohledy. Turnov: Severografia, n. p., 1988, 112 s. PAVIS, Patrice. Divadelní slovník. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2003, 493 s. ISBN 80-7008-157-0. Poláčkovo léto 2012. Rychnov nad Kněžnou: UNIPRINT s.r.o., 2012. Rychnovská osmička. Rychnov nad Kněžnou: Česká mírová rada, 1986, 14 s. Slovník českých spisovatelů. 1. vyd. Praha: Libri, 2000, 743 s. ISBN 80-7277-007-1. SMOLKA, Jaroslav. Dějiny hudby. Vyd. 1. Brno: Togga, 2001, 657 s. ISBN 80-9029120-1. SVOBODA, Antonín. Dějiny Rychnova nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou: Karel Rathouský, 1924, 114 s.

54

VOJÍK, Vladimír. Podnikání v kultuře a umění: Arts management. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2009, 183 s. ISBN 978-80-7357-402-4. Dokud žije kultura, žije i celá společnost, Zilvar již nechodí po městě sám a Rychnovské knihovně přibyli v roce 2012 noví čtenáři. Rychnovský zpravodaj. 2013, roč. 40, č. 2. Hrabalovy ostře sledované vlaky ovládnou jeviště a Muži v ofsajdu nezůstanou jen v knize, ožijí v notové osnově. Rychnovský deník. 2012, č. 151. Jaký byl rok 2011 ve společnosti Kultura?. Rychnovský zpravodaj. 2012, roč. 39, č. 2.; Kouzelná atmosféra XIX. Poláčkova léta. Rychnovský zpravodaj. 2012, roč. 39, č. 9. Orlický týdeník SPECIÁL. 2012, č. 6. Poláčkovo léto 2012. Rychnovský zpravodaj. 2012, roč. 39, č. 6. Poláčkovo léto zajelo na koleje a Petr Bajza i Zilvar z chudobince ožijí na prknech jízdárny. Rychnovský deník. 2012, č. 154. Postavy z románu ovládly jeviště a Finále se blíží. Z kraje La Mancha rovnou k bratrům Nedvědům. Rychnovský deník. 2012, č. 156. Přehled kulturních a sportovních událostí na měsíce červenec a srpen 2012. Rychnovský zpravodaj. 2012, roč. 39, 7 - 8. Rychnovský deník. 2012, č. 159. Rychnovský festival vzdává hold Karlu Poláčkovi. 5 + 2 dny: Rychnovsko. 2012, roč. 1, č. 11. Zpráva o stavu "Unie". Rychnovský zpravodaj. 2011, roč. 38, č. 2. Zpráva o stavu unie č. 2. Rychnovský zpravodaj. 2012, roč. 39, č. 2. Internetové zdroje: ČSÚ Královéhradecký kraj. Demografické údaje za vybraná města [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/casova_rada_2002_2011 ČSÚ Královéhradecký kraj. Počet obyvatel v obcích [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/pocet_obyvatel_v_obcich

55

ČSÚ Královéhradecký kraj. Vydané údaje o městech [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/vybrane_udaje_o_mestech Dotační oblast - Kultura a památková péče 2012. Královéhradecký kraj [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: https://dotace.krkralovehradecky.cz/Modules/DOTIS/Pages/Public/ProjectList.aspx?ID=7&Year= 2012 Historie města Rychnov nad Kněžnou. Město Rychnov nad Kněžnou: Oficiální web města [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.rychnovcity.cz/historie-v-datech/d-1562/p1=1790?p1=1794 Historie zámku. Zámek Potštejn [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.zamekpotstejn.cz/nabidka/historie-zamku.htm Interaktivní mapa: Mapa rozvojových ploch. Královéhradecký kraj [online]. 2009 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://mapy.krkralovehradecky.cz/prumzony/isapi.dll?MU=CZ&LANG=CS-CZ&MAP=plochy_cz Kalendář akcí 2012. Solnice: Zpravodajský portál města [online]. 2013 [cit. 2013-0505]. Dostupné z: http://www.solnice.cz/?q=node/230 KRÁM, Josef. Průvodce Rychnovem nad Kněžnou a Čtení o Poláčkově městě. Dostupné z: http://www.e-invent.eu/magazin/pruvodce-rychnovem/index.html, s. 14. Kultura Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. [online]. 2013 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://www.kulturark.cz Kulturní a společenské akce v Rokytnici. Rokytnice v Orlických horách: Oficiální server turistického informačního centra [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.info.rokytnice.cz/index.php?id=3010&lang=cze Městský klub Sokolovna. Město Vamberk: Oficiální webový portál [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.vamberk-city.cz/sokolovna.php Muzeum krajky Vamberk. Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.moh.cz/~a~d~m~/mkv.php Notářský zápis. Rozhodnutí společníka. In: Obchodní rejstřík a sbírka listin [online]. 2010 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a600003471&klic=bdkgj0 Obyvatelstvo a pracovní síla. Královéhradecký kraj [online]. 2009 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://mapy.kr-kralovehradecky.cz/prumzony/cz/RK-obyvatelstvo.htm

56

Plán kulturních akcí v roce 2012. Rokytnice v Orlických horách: Oficiální server turistického informačního centra [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.info.rokytnice.cz/index.php?id=10484&lang=cze Poskytování příspěvků. Rychnov nad Kněžnou: Oficiální web města [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.rychnovcity.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=14410&id_ktg=1010&n=poskytovaniprispevku&query=p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky+spolky+2012 Rozpočet města. Rychnov nad Kněžnou: Oficiální web města [online]. 2013 [cit. 201305-06]. Dostupné z: http://rychnov-city.cz/rozpocet-mesta/ds-56/p1=1084 Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2011: II. Umění. Praha: NIPOS, 2012. ISBN 978-80-7068-025-4. Dostupné z: http://new.nipos-mk.cz/?cat=126 Rychnov hledá peníze na dokončení oprav Pelclova divadla. Divadlo.cz [online]. 2006 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://host.divadlo.cz/art/clanek.asp?id=12343 Shrnutí zámecké sezóny 2012. Zámek Potštejn [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.zamekpotstejn.cz/shrnuti-zamecke-sezony-2012.htm Schválené dotace a dary z grantových programů - cestovní ruch. Královéhradecký kraj [online]. [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/krajvolene-organy/granty-dotace/granty-dotace-2009/cestovni-ruch/*kopie-1:-granty-adotace-pro-rok-2009---cestovni-ruch-28787/ Účetní závěrka 2008, 2009, 2010 a 2011 In: Obchodní rejstřík a sbírka listin [online]. 2013 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a600003471&klic=bdkgj0 Zakladatelská listina o založení společnosti s ručením omezeným Kultura Rychnov nad Kněžnou, s.r.o.. In: Obchodní rejstřík a sbírka listin [online]. 2010 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a600003471&klic=bdkgj0 Základní charakteristika území. Královéhradecký kraj [online]. 2009 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://mapy.kr-kralovehradecky.cz/prumzony/cz/RK-zakladnicharakteristika.htm Zpráva mezi ovládající osobou, ovládanou osobou a propojenými osobami 2011. In: Obchodní rejstřík a sbírka listin [online]. 2013 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl?subjektId=isor%3a600003471&klic=bdkgj0 Zpráva o stavu unie 3. Rychnov nad Kněžnou: Oficiální web města [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://rychnovcity.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=14410&id=1004&n=zprava-o-stavu-unie3&query=zpr% C3%A1va+o+stavu+unie&p1=1084

57

Ostatní zdroje: Brožura Neziskové organizace a spolky Rychnov nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou, 2011. Informační leták Kulturní kalendář obce Potštejn 2013. Interní dokument Kultury Rychnov nad Kněžnou, s.r.o.: Hospodaření organizace celkový přehled. Interní dokument Kultury Rychnov nad Kněžnou, s.r.o.: Vyúčtování celkových nákladů projektu. Interní dokument Kultury Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. Vyúčtování Šlitrova jara r. 2011. Interní dokument Městského úřadu Rychnov nad Kněžnou. Finanční prostředky na obnovu městských památek 2010 – 2012. Interní dokument Městského úřadu Rychnov nad Kněžnou. Finanční prostředky na obnovu zámecké jízdárny 1999 – 2012. Interní dokument Městského úřadu Rychnov nad Kněžnou. Schválený rozpočet města Rychnov nad Kněžnou na rok 2013 – Výdaje – Odbor školství, mládeže a tělovýchovy. Kalendář Karlu Poláčkovi k 120. Narozeninám 2012. Osobní rozhovor s Ing. Janem SKOŘEPOU, Rychnov nad Kněžnou, 7. 5. 2013. Osobní rozhovor s Ing. Michaelou ZIMOVOU, Rychnov nad Kněžnou, 7. 5. 2013. Osobní rozhovor s Ludmilou CABALKOVOU, Rychnov nad Kněžnou, 7. 5. 2013 Osobní rozhovor s Mgr. Janou DREJSLOVOU, Rychnov nad Kněžnou, 7. 5. 2013. Osobní rozhovor s PhDr. Janem TYDLITÁTEM, Rychnov nad Kněžnou, 24. 1. 2013 a 13. 5. 2013.

58

Seznam tabulek Tabulka 1: Rozdělení festivalů z hlediska významu ...................................................... 11 Tabulka 2: Rozdělení festivalů z hlediska účastníků ...................................................... 11 Tabulka 3: Rozdělení festivalů z hlediska žánru ............................................................ 12 Tabulka 4: Rozdělení divadelních a tanečních festivalů ................................................ 12 Tabulka 5: Výdaje na kulturu a jejich podíl na celkových výdajích .............................. 18 Tabulka 6: Finanční prostředky na obnovu městských památek .................................... 19 Tabulka 7: Schválené příspěvky na spolky s kulturní činností v Kč .............................. 20 Tabulka 8: Dotace poskytnuté městem Kultuře Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. v letech 2007 – 2013 .................................................................................................................... 25 Tabulka 9: Výsledky hospodaření Kultury Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. v letech 2007 2011 ................................................................................................................................ 27 Tabulka 10: Návštěvnost kulturních akcí v letech 2011 a 2012 ..................................... 30 Tabulka 11: Program festivalu v letech 2010 - 2012 ...................................................... 31 Tabulka 12: Průměrné ceny divadel a koncertů 2010 - 2013 ......................................... 33 Tabulka 13: Finanční prostředky na obnovu zámecké jízdárny ..................................... 34 Tabulka 14: Náklady festivalu v roce 2011 .................................................................... 41 Tabulka 15: Výnosy festivalu v roce 2011 ..................................................................... 41 Tabulka 16: Počet navštívených ročníků ........................................................................ 45 Tabulka 17: Počet navštívených představení či koncertů ............................................... 46

59

Seznam obrázků Obrázek 1: Regiony Královéhradeckého kraje ............................................................... 15 Obrázek 2: Vývoj výše dotací poskytnutých městem Rychnov nad Kněžnou ............... 26 Obrázek 3: Počet navštívených ročníků .......................................................................... 44 Obrázek 4: Počet navštívených koncertů či představení ................................................ 45 Obrázek 5: Navštěvovaný typ programu ........................................................................ 46 Obrázek 6: Výběr představení či koncertu ..................................................................... 47 Obrázek 7: Informace o programu .................................................................................. 48 Obrázek 8: Oblíbené prostředí ........................................................................................ 49 Obrázek 9: Další navštěvované kulturní akce................................................................. 49 Obrázek 10: Návštěva příštího ročníku .......................................................................... 50

60

Seznam příloh Příloha č. 1: Životopis Karla Poláčka ................................................................................ I Příloha č. 2: Prostory konání Poláčkova léta ................................................................... II Příloha č. 3: Dotazník ...................................................................................................... V Příloha č. 4: Logo Poláčkova léta a vstupenka ............................................................ VIII

61

Příloha č. 1: Životopis Karla Poláčka Karel Poláček se narodil 22. 3. 1892 v Rychnově nad Kněžnou do českožidovské rodiny. V rodném městě začal studovat gymnázium, které později dokončil v Praze. Pracoval jako úředník, poté narukoval do války. Publikovat začal v roce 1920 a později se stal redaktorem několika novin. Patřil k liberálně demokratickému okruhu autorů kolem Lidových novin spolu s bratry Čapkovými a dalšími. V roce 1943 byl donucen přihlásit se do transportu do Terezína. Datum jeho smrti není jisté – zemřel buď 19. 10. 1944 v Osvětimi nebo začátkem roku 1945 při transportu do táboru Dora u Buchenwaldu. Poláček je předním představitelem meziválečné humoristické a satirické prózy. Častým tématem jeho děl jsou životní osudy lidí na periferiích velkoměsta či na maloměstě, zaměřoval se na jejich zvyky, způsoby chování a zejména mluvu. Inspirací mu byl právě Rychnov nad Kněžnou, což můžeme vidět například v knize Bylo nás pět nebo v cyklu románů Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město a Vyprodáno, kde jsou výrazné autobiografické motivy. Mezi další jeho díla patří Muži v ofsajdu, Dům na předměstí či dětská knížka Edudant a Francimor.87 Odkazy na Karla Poláčka v jeho rodném městě můžeme najít i dnes – Poláčkovo náměstí s bustou, pamětní deska na rodném domě, sousoší Bylo nás pět v Panské ulici, naučná stezka na motivy románu Bylo nás pět, památník v synagoze a divadelní festival Poláčkovo léto. Obrázek 1: Sousoší Bylo nás pět v Rychnově nad Kněžnou

Zdroj: autorka (květen 2013)

87

Slovník českých spisovatelů. 1. vyd. Praha: Libri, 2000, s. 529-530. ISBN 80-7277-007-1.

I

Příloha č. 2: Prostory konání Poláčkova léta Obrázek 2: Zámecká jízdárna

Zdroj: autorka (květen 2013) Obrázek 3: Nádvoří zámku

Zdroj: autorka (květen 2013)

II

Obrázek 4: Nádvoří pivovaru

Zdroj: autorka (květen 2013) Obrázek 5: Synagoga

Zdroj: autorka (květen 2013)

III

Obrázek 6: Černý mlýn v Městské Habrové

Zdroj: autorka (květen 2013)

IV

Příloha č. 3: Dotazník Vážená paní/pane, jmenuji se Lenka Hanzalová a jsem studentkou katedry Arts Managementu na VŠE v Praze. Tímto bych Vás chtěla požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který slouží ke zhodnocení společenského významu divadelního festivalu Poláčkovo léto pro region Rychnovska do praktické části mé bakalářské práce. Dotazník je anonymní. Po několika úvodních otázkách následují dva bloky – první pro návštěvníky a druhý pro nenávštěvníky Poláčkova léta. Předem děkuji za čas, který věnujete vyplnění dotazníku. 1. Pohlaví a. žena b. muž 2. Věk a. do 25 let c. 46 – 65 let b. 26 – 45 let d. 66 let a více 3. Dosažené vzdělání a. základní c. střední s maturitou b. střední bez maturity / vyučen d. vysokoškolské 4. Místo bydliště a. Rychnov nad Kněžnou b. okolí Rychnova nad Kněžnou c. jiné místo: ………………………………… 5. Znáte divadelní festival Poláčkovo léto? a. ano b. ne (ukončete prosím vyplňování, bohužel nejste vhodným respondentem) 6. Navštívil/a jste někdy Poláčkovo léto? a. ano (pokračujte otázkami b. ne (pokračujte otázkou č. 1 č. 7 – 14)

Otázky pro návštěvníky Poláčkova léta: (otázky č. 7 – 14) 7. Kolik ročníků Poláčkova léta jste již navštívil/a? a. 1 b. 2 – 3 c. více: ………………………. (přibližně odhadněte) 8. Kolik představení či koncertů obvykle navštívíte během jednoho ročníku festivalu? a. 1 b. 2 – 3 c. více: ……………………….(přibližně odhadněte)

V

9. Který typ programu na festivalu navštěvujete? a. pouze hlavní program (divadelní představení) b. pouze doprovodný program (koncerty, výstava) c. hlavní i doprovodný program 10. Podle čeho si vybíráte představení či koncert, který navštívíte? a. podle názvu b. podle interpreta c. podle ceny d. podle data konání e. podle něčeho jiného: ……………………………… 11. Kde získáváte informace o programu Poláčkova léta? a. internet b. tiskoviny: ……………………………………….. (uveďte jejich názvy) c. plakáty d. jinde (např. doporučení přátel) e. nikde, lístky kupuje někdo jiný 12. Které prostředí, kde probíhá Poláčkovo léto, se Vám nejvíce líbí? a. zámecká jízdárna b. rychnovská synagoga c. rychnovský pivovar d. amfiteátr hotelu Studánka e. Pelclovo divadlo f. jiné: …………………………………………….(uveďte které) 13. Které další kulturní akce Rychnovska navštěvujete? (vyjmenujte) …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………… 14. Plánujete navštívit příští ročník Poláčkova léta? a. ano b. ne c. ještě nevím

Otázky pro nenávštěvníky Poláčkova léta: (otázky č. 15 – 19) 15. Z jakého důvodu nenavštěvujete festival Poláčkovo léto? a. kultura mě nezajímá b. ceny vstupenek jsou příliš vysoké c. nevyhovuje mi místo a čas události d. jiný:……………………………………………………… (uveďte který) 16. Jaký přikládáte význam Poláčkovu létu, ačkoli jej nenavštěvujete? a. žádný b. je to důležitá kulturní událost města Rychnov nad Kněžnou

VI

c. je to důležitá kulturní událost celého regionu d. je to kulturní událost celorepublikového významu e. Jiný:……………………………………………………… (uveďte jaký) 17. Všimli jste si informačních a propagačních materiálů týkajících se Poláčkova léta (program, plakáty apod.)? a. ano b. ne 18. Navštěvujete jiné kulturní události Rychnovska? Pokud ano, které? (vyjmenujte) …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 19. Domníváte se, že někdy v budoucnu festival Poláčkovo léto navštívíte? a. ano b. ne c. nevím Děkuji za vyplnění.

VII

Příloha č. 4: Logo Poláčkova léta a vstupenka Obrázek 7: Logo Poláčkova léta

Zdroj: Kultura Rychnov nad Kněžnou, s. r. o. Obrázek 8: Vstupenka

Zdroj: Kultura Rychnov nad Kněžnou, s. r. o.

VIII