Varhany Rychnovska (II. část)

Orlické hory a Podorlicko 18: 136-188, 218-227 (2011)

© 2012 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN 0475-0640

Varhany Rychnovska (II. část) Jiří Fuks Masarykova 943, 516 01 Rychnov nad Kněžnou, jfuksj@osoud. rkn. justice. cz

Úvod Díky laskavé vstřícnosti editora sborníku Orlické hory a Podorlicko pokračujeme v povídání o varhanách rychnovského okresu, tentokrát z míst s počátečními písmeny L – O. V minulém dílu sborníku, bohužel, zařádil tiskařský šotek a prohodil označení některých obrázků, což může čtenáře zmást – jedná se o popisky č. 7 a 6 (Bystré a Častolovice) na str. 166 a 167, dále č. 18 a 17 (Kačerov a Javornice) na str. 174 a 175, dále obrázek č. 21 zachytil bývalé varhany hřbitovního kostela sv. Anny v Kostelci n. Orl. Snímky pořízeny v rozmezí let 1996-2012, nikoliv v r. 2010. Autorem obrázku č. 21 není J. Fuks – fotografii autorovi laskavě poskytl v r. 2006 p. Ivo Pecháček, ředitel muzea v Králíkách. Obrázek č. 22 znázorňuje nynější varhany hřbitovního kostela sv. Anny v Kostelci n. Orl. XXV. LEDCE – Filiální kostel sv. Maří Magdaleny Kostel byl a je filiálkou k Třebechovicím pod Orebem. Připomíná se již v r. 1579. V r. 1600 jej Jan Rudolf Trčka s manželkou „znamenitě opraviti dal, neli z nova vystavěti“.1/ Významné opravy kostela proběhly dále v letech 1842, 1872-1873 (nový strop, obílení zevnitř), 1937 (nový strop a střecha).2/ V r. 1663 měl kostel varhany „na způsob archy“.3/ Jejich další osud neznáme. V r. 1863 kostel již patrně žádné varhany neměl.4/ Nynější nástroj byl přenesen z křivického kostela, patrně v souvislosti s pořízením nových varhan v Křivicích v r. 1892. Zde odkazujeme na povídání o varhanách v předchozím oddílu této studie. Dnešní podoba nástroje je výsledkem práce rychnovského varhanáře Amadea Hanische z r. 1874. Pozitiv měl předtím Flétny 8´, 4´, Principál 2´, Sedecimu 1´, Rauschquintu 1 1/2´. Varhanář navrhl přidat nový Principal 4´ a pedálbas 8´.5/Mixtura je zřejmě od Hanische (pro něho typická repetice v každé oktávě, tj. 4 stejné řady píšťal). Současný stav (4. 3. 2006): Pozitiv s dodatečně připojeným pedálem. Varhanní skříň upomíná na nástroje v Uhřínově pod Deštnou a děkanském kostele v Opočně, z čehož se dá soudit, že by mohlo jít o nástroj téhož autora (v Opočně králický varhanář Karel 1/.Dep. BKH, fond FÚ Třebechovice pod Orebem, Kniha pamětní fary Třebechovické (od r. 1863), list 266 p. v. 2/.Kniha pamětní fary Třebechovické, list 266, 267 3/. Pamětní kniha děkanství Dobrušského založená roku 1846, kterouž jsem v Dobrušce jako kaplan roku 1846 od stránky 1-23 psáti začal, napotom po 31 leté přestávce od str. 25-448 jakožto farář na Opočně od 1-ho května 1877 až do 19-ho května 1878 s pomocí Boží dopsal, Josef Roštlapil, rodič z Kostelce nad Orlicí, (zde citováno podle scanu kroniky na CD disku uloženém na děkanství v Dobrušce, dále již jen Roštlapil), str. 719 4/.Kniha pamětní fary Třebechovické, list 266 p. v. 5/. dále in SOkA RK, Farní úřad Přepychy, kniha č. 237, inv. č. 1464/3, Pamětní kniha farnosti Přepychy od r. 1840, překlad uložen v archivu pod C-711/1, 2, str. 444 (166 překladu), uvádí rok opravy 1872)

Fuks J.: Varhany Rychnovska II

Weltzel, 1760). Je zřejmé, že prostřední píšťalová věž byla zkrácena, aby se vešla pod strop kostela. Zásuvková vzdušnice, traktura mechanická. Kovové rejstříkové páčky upomínají na kovové prvky traktury v Uhřínově. Klínový měch se zásobníkem, zařízený na šlapání je v postamentu pozitivu. Píšťalový fond je dosud kompletní. Vrchních 12 tónů Flauty 4´ jsou kryté kovové píšťalky. Průzvučné „hanischovské“ výplně okolo pedálového hlasu. Nástroj částečně funkční. Má děravý měch, je napaden červotočem. Dispozice podle pořadí od prospektu: manuál, C – c3, 45 tónů Octava 2´ Mixtura 2x, rep. c, c 1, c 2 Principal 4´ Flauta 8´ (kryt) Flauta 4´ (kryt)

pedál, C –a, 12 tónů Pedal 8´ (dřevo, otevřený) forte (4´) (dřevo, otevřený)6/

Varhaníci V rámci této studie jsme nezjistili nic o zdejších varhanících. Předpokládáme, že zde hudbu vedli varhaníci farního kostela (třebechovičtí). V r. 1900 byl řídícím učitelem František Černohorský. Toho roku oslavil 40-leté jubileum.7/ Nevíme, zdali také varhaničil. XXVI. LIBERK (REHBERK) – Filiální (dříve farní) kostel sv. Petra a Pavla Plebanie se připomíná již v r. 1350.8/ Později byl Liberk součástí rychnovské farnosti. Od r. 1749 samostatná lokalie s vlastním kaplanem, od r. 1782 lokalie se sídelním lokalistou, od r. 1856 farnost.9/ Nyní opět filiálka k Rychnovu n. Kn. Podle Pamětní knihy byl zdejší dřevěný kostel postaven v r. 1691.10/ Zatím nevíme, kdy získal kostel varhany. V Rekvizičním katastru je zaznamenán odhad jejich vzniku v letech 1691-170011/, máme však o tom pochybnosti. Nemůžeme také 6/.V. Uhlíř uvádí v pedálu dispozici Subbas 16´, Octavbas 8´ (Uhlíř, Václav, Varhany královéhradecké diecéze, Hradec Králové 2007, 1. vydání, ISBN 978-80-86472-27-0, ISBN 978-80-7195-139-1, str. 210) 7/. Pamětní kniha obce Ledec (scan na CD uložen v SOkA RK pod č. 266-269), díl 2, str. 734 8/. Smrček, Jaroslav, Pilz, Jiří, Sborník rychnovského vikariátu, Rychnov nad Kněžnou, 1994 – uvádí také plebanii již v r. 1350 9/. SOkA RK, fond Farní úřad Liberk, Pamětní kniha liberské lokálie v královéhradeckém kraji, stojící pod ochranou patronátního panství Rychnova a pod biskupským vikariátním úřadem v Rychnově, založená v roce 1839, překlad Václava Matouše založen pod C 247, (dále již jen PK liberské lokálie 1839), str. 9 a násl., tj. str. 7 a násl. překladu; obdobně i Dep. BKH, Pamětní kniha fary Pěčín, str. 51, zde použit překlad Dr. Jany Šebové 10/. PK liberské lokálie 1839, str. 53, str. 33 překladu; obdobně i Dep. BKH, Pamětní kniha fary Pěčín, str. 51, zde použit překlad Dr. Jany Šebové 11/.Národní archiv v Praze, Rekviziční katastr, sign. ZPÚ, kart. 70, vikariát Rychnov nad Kněžnou; záznam z 20. 9. 1917 uvádí, že byly postaveny asi v r. 1691-1700, přestavěny dosud nebyly, zásuvkové vzdušnice, 8 reg. pro manuál, 2 pro pedál, 2 šlapací měchy, skříň z měkkého dřeva, cena dle inventáře 10 000,-K.

137


vyloučit, že kostel mohl mít dříve ještě jiný nástroj. V inventáři kostela z r. 1753 jsou uvedeny varhany.12/ Stejně je tomu i v dalších, nedatovaných kostelních inventářích, patrně z r. 1771.13/ Při nedostatku jiných informací máme za možné, že právě tyto varhany jsou totožné s nástrojem, který se dochoval na liberském kůru. Zatím neznáme autora varhan ani rok jejich vzniku.14/ Podobná dispozice byla např. v Uhřínově (patrně králický nástroj z r. cca 1750, kde je však výtvarná podoba varhanní skříně zcela jiná) či ve Vrchní Orlici (králický nástroj z r. cca 1748). V r. 1846 opravil varhany rychnovský Amadeus Hanisch za 125 zl. V r. 1848 byl dále opraven měch za 46 fr. 15 kr. 15/ V r. 1900 byly varhany opraveny za 90 zl.16/ V r. 1902 nabídl Josef Hubička z Prahy postavení nových varhan za 2350 K.17/ V následujících letech byly prováděny pouze drobné opravy.18/ Varhanní skříň není štafírovaná. Je bohatě zdobena řezbami (akant) a také třemi postavičkami hrajících andílků (2 clarinisté a tympánista). Teprve v r. 1914 byla nad ní zavěšena socha P. Marie od zdejšího slavného rodáka, sochaře Filipa Jakuba Prokopa.19/ Nástroj se podařilo zanést do seznamu varhan obzvláště hudební nebo uměleckohistorické hodnoty a uchránit jej rekvizice cínových píšťal za I. světové války.20/ V r. 1919 předložil Václav Poláček návrh rozpočtu opravy za 1350 Kč (nový čerpací měch se zásobníkem namísto 2 starých klínových za 950 Kč, a vyčištění a naladění za Přihlašovací arch do Katastru varhan datuje varhany r. 1693. – in SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 453 12/. SOkA RK, kart. 643, inv. č. 2475/201, Pamětní kniha farnosti rychnovské etc. (od r. 1790), český překlad založen pod C-353 13/. SOkA RK, fond FÚ Liberk, kart. 247, inv. č. 982, sign. 2, Altes Gedenkbuch der Lokalie Rehberg 1771, str. 19, 24 14/. Při zpracování restaurátorského záměru v letech 2000 a 2003 se vycházelo z údajů badatele R. Zrůbka a tak se předpokládaly autorství rokytnického varhanáře Georga Spanela a doba vzniku 17991801 (Zrůbek, Rudolf, Varhany kraje Orlických hor, 1995, strojopis, u autora). Tuto domněnku však máme za nepravděpodobnou. Nepodařilo se nám ověřit údajný záznam o autorství ve farní kronice a i podle dalších údajů od zmíněného autora spíše máme za to, že zde došlo k záměně s nástrojem v nedaleké Lukavici. Ani rejstříková dispozice liberských varhan s množstvím samostatných vysokých alikvotů a se slabou 8´polohou neodpovídá G Spanelovi. 15/. SOkA RK, fond FÚ Liberk, kart. 257, inv. č. 1037/57, Kniha kostelních účtů 1777-1868 16/. SOA Zámrsk, fond VS Rychnov nad Kněžnou, kart. 323, inventář kostela z r. 1929, obdobně in SOkA RK, fond FÚ Liberk, kart. 258, inv. č. 1048, sign. 68, inventář z r. 1903; PK liberské lokálie 1839, str. 76 uvádí opravu v červenci 1900 od p. Feigra (patrně Franz Finger z Kunčiny Vsi) a náklady 80 zl. 17/. SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 460 18/.V r. 1904 zaplaceno 14 K za opravu varhan, 1909 26 h za opravu zámku u varhan, 1910 46 K za opravu Fingrovi z Kačerova, 1916 15 K za opravu pedálu, 1917 16 K za opravu varhan Fingrovi z Kačerova. (SOkA RK, FÚ Liberk, kart. 257, inv. č. 1033, sign. 58, účetní kniha 1868-1948) Zajímavé je, že varhanář Finger je zde uveden přídomkem „z Kačerova“. Ve všech jiných pramenech jsme jej našli jako varhanáře z Kunčiny Vsi (sousední vesnice vedle Kačerova). 19/. SOkA RK, FÚ Liberk, kart. 251, inv. č. 1010, sign. 30, Patronátní budovy, účet z 29. 6. 1914 – „4,50 K za šrouby ku zavěšení sochy P. Marie nad varhanami a jiné věci“; Od autorství této sochy se patrně odvíjejí občasné informace o tom, že skříň či alespoň figurální výzdoba varhan jsou Prokopovým dílem, např. in Umělecké památky Čech, K/O, svazek 2., ACADEMIA, Praha 1978, str. 242. 20/.NA v Praze, Katastr varhan rekviziční, fond ZPÚ, kart. 68, Seznam varhan obzvláště hudební nebo uměleckohistorické hodnoty, Hradec Králové: „Liberk, 1691 unbek., 8 reg., 1 man, 1 ped“;

138


400 Kč).21/ Nabídka však nebyla přijata a oprava neproběhla. Pouze v r. r. 1924 se zaplatilo za opravu varhan 23,80 Kč. 22/ Již v r. 1927 žádal farář patrona o povolení opravy varhan na základě návrhu Václava Poláčka („aby alespoň tuto nejmenší a nejnutnější opravu povoliti ráčil“).23/ Z žádosti plyne, že byl osloven i varhanář Jan Tuček z Kutné Hory, který PK liberské lokálie 1839, str. 54, tj. 34 překladu: „Přišel i rozkaz odevzdat cínové píšťaly z varhan, čímž by se byly úplně zničily, jako v sousední Bělé. Jen velkému úsilí p. faráře Pohla, který se obrátil na rakouské ministerstvo kultury ve Vídni, lze děkovat, že varhany byly zachovány celé.“ 21/. SOA Zámrsk, fond VS Rychnov nad Kněžnou, kart. 322 22/. SOkA RK, FÚ Liberk, kart. 257, inv. č. 1033, sign. 58, účetní kniha 1868-1948 23/. Tento rozpočet je pro nás nejstarším dochovaným popisem dispozice nástroje: „Návrh a rozpočet na opravu farního chrámu Páně sv. Petra a Pavla v Liberku. Shora jmenované varhany jsou zdobeny uměleckou řezbou barokní a jsou cennou památkou kostela. Tyto varhany mají jeden manuál a pedál a obsahují 10 řad píšťal: Salicionál 8´, Kopula maj. 8´, Principál 4´, Kopula min. 4´, Superoktáv 2´, Kvinta 1a2/3´, Oktáva 1´, Mixtura 3 násobná, Subbas 16´, Oktávbas 8´. Vnitřní zařízení varhan, poněvadž již 30 roků nebyla provedena řádnější oprava, je zaneseno prachem a hmyzem a některé části jsou buď prasklé, nebo rozklížené. Měchy jsou dva, avšak příliš zedrané a při čerpání hlomozí. Dle celkového posudku jmenované varhany vyžadují náležité opravy a přepracování. Na přání veledůstojného farního úřadu v Liberku podává shora jmenovaná firma na opravu zmíněných varhan návrh a následující rozpočet: 1. Principál 4´ upravý se na Principál 8´. Píšťaly dolní oktávy budou ze dřeva smrkového, pokud výška dovolí jsou otevřené a ostatní kryté. 12 nových píšťal...........................................................................................................400, Přepracování vzduchovny...........................................................................................................160,2. Kvinta 1 2/3´ vymění se za Gambu 8´. Vzhledem k malému místu bude dolní oktáva kombinovaná se Salicionálem 8´. Další píšťaly od „c“ 4´ budou vlastní, jsou ze zinku a cínu. Za nové píšťaly...........................................................................................................700, „ přepracování vzduchovny..........................................................................................................160,3. Oktáva 1´ vymění se za Roh kamzíkový 4´. Píšťaly budou vesměs nové jsou ze zinku a cínu. Za nové píšťaly...........................................................................................................750, „ přepracování vzduchovny..........................................................................................................160,4. Mixtura, poněvadž v každé oktávě opakuje, seřadí se též z dosavadní Kvinty a Oktávy 1´ tak, aby na velké „C“ ozve se trojzvuk c 2´, g 2´, c 1átd. Seřadění těchto píšťal a přepracov. vzduchovny.......................230,5. Píšťaly hlasů Salicionál 8´, Kopula maj. 8´, Kopula min. 4´, Superoktáva 2´, Subbas 16´ a Oktávbas 8´ se ponechají, náležitě se opraví, zátky dle potřebí se okoží a celý stroj vyčistí. Odměny za tyto práce...........................................................................................................630,6. Vzduchovny, manuálová i pedálová jsou soustavy zásuvkové. Vzduchovny se vyzvednou, záklopky jemnou jirchou znova okoží a obdrží nová péra mosazná. Též uzávěrky nově se okoží. Odměna i za materiál...........................................................................................................550,7. Hrací stůl, poněvadž klávesy jsou vyhmatané a vychozené, taktéž i páky rejstříkové, vymění se tento za hrací stůl nový se zasunovací závěrkou. Klávesy manuální budou spodní bílé a půltony z ebenu. Rejstříky umístní se nad klávesy, budou zařízeny pneumatickým přístrojem, takže slabým dotekem prstu uvedou se v působnost. Obdrží porcelánové štítky s nápisy. Za tento nový hrací stůl s úplným zařízením i přimontováním, též odmontováním starého stolu.................................................................................................................. 1400,8. Pneumatické přístroje a 20. měchů ve velikosti 40 x 12 cm. K posunování rejstříkových posůvek, též rourky z cínovaného olova................................................................................................................... 1360,9. Klávesnice pedálová s tvrdým obložením a ocelovými pery.............................................................200,10. Měch zásobní bez záhybů zařízen jedním čerpadlem a opatřen pákou ku šlapání, zhotoví se s upotřebením některých zdravých částí z měchů dosávádních. Měch je klihovou barvou náležitě vybarven a v záhybech trojnásobnou koží okožen. Je opatřen pneumometrem. Za zhotovení tohoto měchu i s usazením na příslušném místě...................................................................................................................................... 1550,11. Za bedlivé intonování a naladění všech hlasů........................................................................ 1000,12. Za dopravu varhanových částí z Rychnova n/K. a řemeslných nástrojů zpět.................................220,Úhrnem Kč.............................................................................................................................. 9470,-

139


odpověděl, že levněji nežli Poláček nemůže opravu provést. Původní Poláčkův rozpočet z 24. 7. 1927 patron kostela neschválil a sdělil farnímu úřadu, že zamýšlí pouze nutnou opravu píšťal, měchu a naladění nástroje. Proto patrně V. Poláček předložil nový rozpočet z 29. 8. 1927 s omezeným rozsahem plánovaných prací.24/ Oprava byla tehdy provedena v omezeném rozsahu a v r. 1929 zaplaceno 166 Kč za opravu varhan.25/ V r. 1931 jednal farář o opravě i s varhanářem Ryglevičem z Hradce Králové. Rozsáhlou opravu (přestavbu) nástroje za 18 605,- Kč nakonec provedl Václav Poláček z Rychnova n. Kn. v r. 1936 podle dle návrhu státního konzervátora dr. Hugo Doskočila. Subvencemi a sbírkami bylo uhrazeno 13 500,- Kč, zbytek doplacen z Prokopovské nadace. Známe podrobně rozsah přestavby dle účtu za provedené práce.26/ Varhanář tedy přidal 2. manuál na pneumatické kuželkové vzdušnici. Proto byla varhanní skříň rozšířena o 20 cm a byl přestavěn hrací stůl. Varhanář rovněž vyměnil pedálovou vzdušnici za novou kuželkovou a přidal do pedálu další hlas. Varhany „byly slavnostně vysvěceny 22. listopadu 1936. Bohužel, varhany fungovaly skutečně jenom asi 6-7 roků, pak začal zlobit horní manuál a potom myši prokousaly lepenkový vzduchovod, takže asi polovina vzduchu uteče.“27/ Před začátkem generální opravy měl tak nástroj tuto dispozici: spodní manuál, E – c 3(45 tónů) vrchní manuál, E – c 3 (45 tónů) Principal 4´ Aeolina 8´ Principal 8´ Copula maior 8´ Salicional 8´ Vox Coelestis 8´ Copula minor 4´

pedál, C – a (22 tónů) Subbas 16´ Burdunbas 16´ Principal 8´

V Rychnově n/K. dne 24. července 1927.................................................. V úctě veškeré Václav Poláček.“ 24/.Rozpočet zněl již jen na 4 280 Kč, z toho vyčištění 250 Kč, oprava a vycídění cínových píšťal, sklížení dřevěných píšťal, vytmelení červotoče, nátěr píšťal klihovou barvou 400 Kč, oprava mechaniky, štítky na táhla 380 Kč, okožení ventilů, oprava pér a vodících kolíčků 650 Kč, nový měch 1550 Kč, výměna měchu a dovezení nového 200 Kč, intonace a naladění 850 Kč – SOA Zámrsk, fond VS Rychnov nad Kněžnou, kart. 322 25/. SOkA RK, FÚ Liberk, kart. 257, inv. č. 1033, sign. 58, účetní kniha 1868-1948 26/. SOA Zámrsk, fond VS Rychnov nad Kněžnou, kart. 323, II/7: „1) Za 8 píšťal zinkových a 37 cínových pro Roh 8´................................................................... 1150 Kč 2) Za 8 píšťal zinkových a 37 cínových pro Aeolinu 8´............................................................... 1090 Kč 3) Za 8 píšťal zinkových a 37 cínových pro Vox celeste 8´..............................................................860 Kč 4) Za píšťaly pro Subbas 16´zhotovené ze dřeva...........................................................................980 Kč 5) Za 2 píšťaly Cis, Dis pro Bourdonbas.....................................................................................120 Kč 6) Za 2 píšťaly Cis, Dis pro Oktávbas..........................................................................................80 Kč 7) Za hrací stůl se zařízením a pedálovou klaviaturou................................................................ 2600 Kč 8) Za nový měch s ochrannou stěnou....................................................................................... 1900 Kč 9) Za nové vzduchovny pro druhý manuál a pedál..................................................................... 2400 Kč 10) Za přepracování staré vzduchovny prvního manuálu.............................................................600 Kč 11) Za mechanické zařízení pro I. manuál a pedál.......................................................................160 Kč 12) Za pneumatické aparáty, kovové rourky a příslušenství...........................................................720 Kč 14) Za zvětšení varhanové skříně pro II. manuál a pedál.............................................................430 Kč 15) Za rozložení varhan, vyčištění a opravení starých částí......................................................... 1115 Kč 16) Za sestavení a ladění varhan............................................................................................ 3800 Kč 17) Za dopravu nových částí do kostela a prázdných beden a řemeslných nástrojů zpět do Rychnova n. Kn.... 250 Kč 18) Za různý drobný materiál a odměnu měchošlapovi.................................................................160 Kč Úhrnem........................................................................................................................... 18 605 Kč“ 27/. PK liberské lokálie 1839, str. 55-56, tj. 35 překladu; obdobně SOkA RK, fond Archiv města Rychnov n. Kn., kniha č. 208, inv. č. 858, městská kronika, str. 597

140


Superoktáv 1´ Kvinta 1 1/3´ Oktáva 2´ Mixtura 1/3´

pevné kombinace: p, mf, f, pleno spojky: I/II, oktávová spojka 4´pro vrchní manuál

Inverzní potah klaviatury. Celkovou opravu nástroje provedl v r. 2003-2005 varhanář Ivan Červenka z Jakubovic u Lanškrouna. Státní památková péče (organolog Dr. Koukal) měla k restauraci nástroje řadu výhrad. Současný stav nástroje (6. 2. 2003): Vzdušnice manuálu zásuvková, vzdušnice pedálu kuželková (Poláčkova), traktura hrací mechanická, rejstříková traktura manuálu mechanická, v pedálu pneumatická. Dispozice dle pořadí na vzdušnici: manuál C-c3, (45 tónů) pedál C-a (22 tónů) Principal 4´ Subbas 16´ Octava 2´ Octavbas 8´ Salicional 8´ (intonační válečky) Principalbas 4´ Quinta 1 1/3´ Mixtura 3x, 1´ + 2/3´ + 1/2´, od c 2x, 2 /3´ + 1/2´, rep. f 1, f 2 oktávově Super Octava 1´ Copula minor 4´ Copula major 8´

Inverzní potah klaviatury. Varhany jsou zapsány ve státním seznamu movitých kulturních památek pod č. 5215. Varhaníci V r. 1750 učinili rychtáři z přifařených obcí narovnání s kantorem – měl dostat o sv. Havlu 4 zl. hotově a 4 korce čistého žita malé míry, tj: od liberské obce ............................................................1 zl. 30 kr. a 1 korec a 2 věrtel žita Proruby...............................................................................................................1 zl. a 1 korec Rampuš.............................................................................................................48 kr. 3 věrtele Hláska................................................................................................ 42 kr. 2 a 3/4 věrtele.28/ Prvním učitelem byl Ignác Švejda rozený v Černíkovicích. V Liberku vykonával školní službu pouze 3/4 roku a zemřel v r. 1752, kdy byl právě liberskou obcí jmenován učitelem. Po smrti výše jmenovaného přišel do Liberka v r. 1753 Jan Gottfried, vysloužilý voják, rozený ve Wünschenburgu v hrabství Kladském v Prusku. Obec ho jmenovala učitelem a on pak vedl vyučování. Dobrovolně odešel neznámo kam. Dne 12. 9. 1763 ustanovila vrchnost učitelem zdejšího rodáka Jana Dušánka. Byl výtečným učitelem a působil zde až do r. 1788, kdy jej pro vysoké stáří a nezpůsobilost k další službě začal zastupovat jeho syn Peregrin Dušánek. Vedl vyučování až do smrti svého otce v r. 1816, kdy jej vrchnost jmenovala 31. 10. učitelem pro Liberk. Své povolání vykonával s láskou a nezištně. Již v r. 1817 začal těžce nedoslýchat, a proto musel dostat na školu pomocníka. V r. 1817 jím byl Dominik Michalitschke, v r. 1826 Václav Prokeš z Plesu, v r. 1827 Ignác Kopecký z Nekoře, v r. 1835 Josef Chaloupka z Třebešova, v r. 1837 Dominik Kutscher z Bělé a v r. 1839 František Kubert z Týniště.29/ 28/. PK liberské lokálie 1839, str. 210, str. 117 překladu 29/. PK liberské lokálie 1839, str. 193, str. 102 překladu

141


Příjmy učitelů potvrzené c.k. zemským místodržitelstvím v Praze 17. 8. 1837: 1 jitro polí, 3/4 jitra zahrady u školy, dále desátek – 4 strychy žita od obcí, – 6 1/2 sáhu palivového dřeva od vrchnosti – 5 1/2 dtto od obcí hotové peníze – školné od obcí 42 zl. konv. měny – koleda 15 zl. 13 kr. konv. měny – štola 15 zl. 16 kr. konv. měny – z obecní pokladny 4 zl. víd. čísla – z kostelní pokladny 15 zl. 55 kr. v. č. – od obce Bělá 1 zl. v. č. 30/ Dne 16. 7. 1843 se zdejším učitelem stal Dominik Kutscher, předtím školní adjunkt v Rychnově n. Kn. Předchozí učitel Peregrin Dušánek odešel do důchodu. Zemřel 5. 6. 1856 ve svých 86 letech.31/ Dne 5. 1. 1853 byl Dominik Kutscher přeložen za učitele do Nebeské Rybné a na jeho místo jmenovala vrchnost Františka Kuberta. Ten zemřel 15. 7. 1856 ve svých 41 letech. Prozatímně byl 31. 7. 1856 jmenován Alois Vieldorf, dosavadní podučitel z Nebeské Rybné.32/ Josef Uhlíř, rodem z Třebechovic, nastoupil službu 28. 2. 1857 (jmenovací dekret z 16. 11. 1856). Patrně od r. 1878 byl ustanoven ředitelem kůru. Po Uhlířově penzionování ve škole mu byl ustanoven k výpomoci místoředitel kůru, učitel Jan Stejskal, aby mohl se školní mládeží pěstovati zpěv. To nesl velmi těžce a až do jeho smrti docházelo mezi nimi ke sporům. Podle PK liberské lokálie 1839 se poněmčil. V národnostně rozdělené farnosti to místní Češi nesli nelibě. V r. 1873 byly povoleny a za 118 zl. koupeny hudební nástroje pro kostel, a sice bombardon, basfliegelhorna, 2 lesní rohy, trubka a flétna.33/ Jan Stejskal, ředitel české obecné školy, byl ustanoven ředitelem kůru od 20. 7. 1888, po úmrtí Josefa Uhlíře.34/ Od r. 1902 dostával 60 K roční odměny ze záduší + 14 K 66 h z nadací, do té doby užíval pouze kousek pole od přifařených obcí. V žádosti o stálou odměnu uvedl, že štolové poplatky nevynášejí téměř ničeho, neb zpoplatněných funkcí je málo a obyvatelstvo chudé (cca 30 pohřbů ročně, když polovina z nich jsou nemajetní).35/ V r. 1899 byly opraveny některé žesťové nástroje, koupeny hudebniny a průvod k varhanám, 20 ks nápěvů k oltářům, 20 ks oltářních zpěvníků na kruchtu a školním dětem.V r. 1900 byly koupeny dvoje znamenité housle od p. Fendrštáta z Rychnova za 21 zl. Basa byla potažena novými strunami za 4 zl. 50 kr. a opraveny plechové nástroje. V r. 1908 koupen černý klarinet od řídícího učitele Jana Stejskala za 25 K.36/ 30/. PK liberské lokálie 1839, str. 192, str. 101 překladu 31/. SOkA RK, fond Archiv školy Rychnov n. Kn., karton 759, inv. č. 105, sign. 1, Obecná pětitřídní škola v Rychnově, Kronika, díl první, 1833-1838, str. 23; PK liberské lokálie 1839, str. 193, str. 103 překladu 32/. PK liberské lokálie 1839, str. 193, str. 103 překladu 33/. PK liberské lokálie 1839, str. 25, str. 19 překladu 34/. SOA Zámrsk, fond VS Rychnov nad Kněžnou, kart. 321 35/. SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 457, žádost ze dne 9. 2. 1905 36/. PK liberské lokálie 1839, str. 75, 76

142


V r. 1913 se Jan Stejskal pro churavost vzdal místa ředitele kůru a vystřídal jej 1. 7. 1913 Karel Klema, rolník v Liberku č. 54. Na konci 19. stol.(?) obnášel inventář kůru varhany s 10 rejstříky, housle z r. 1770, housle se smyčcem, fagot, flétnu in C, 2 klarinety in C, 2 in B, lesní roh, trubku in F, 2 tympány.37/ XXVII. LIČNO – Farní kostel Zvěstování P. Marii Plebanie pod kosteleckým děkanátem se připomíná již v r. 1384.38/ Později filiálka k Častolovicím, od r. 1848 zřízena lokalie, od r. 1857 samostatná farnost. Kostel původně gotický z r. 1380, přestavěn pozdně goticky v r. 1594, barokně v r. 1700 a pozdně barokně v letech 1777-1780.39/ Na počátku 18. stol. se platilo za převážení regálu do Častolovic a zpět. Je otázkou, zdali byl onen nástroj zdejší, či zda si jej místní půjčovali při slavnostech z Častolovic.40/ Později měl ličenský kostel ku své potřebě malý nástroj – pozitiv. V r. 1786 byl popsán slovy „prater parvum Organum quod vulgo Positiv audit invenitus nihil“.41/ Opravy pozitivu bývaly svěřeny rokytnickému varhanáři G. Spanelovi, který postavil nové varhany ve farním kostele (častolovickém).42/ Pozitiv byl používán ještě mnoho let potom. Jeho stav se s přibývajícími léty zhoršoval, až bylo velmi obtížné na něj zahráti. „Dlouholeté bylo přání obyvatelů zdejších, aby do kostela přišly nové varhany, neboť byl zde jen maličký „positiv“ a k tomu tak zdrcený, že to vyžadovalo zvláštní dovednosti zahráti naň. Dne 26. července 1876 navštívil J. Exc. uroz. p. hrabě Leopold ze Šternberků Lično a tu poprosil jej farář Jan Maloušek, aby laskavě ty bídné varhany prohlédnul a z kostelního jmění nové povoliti ráčil. Tak se i stalo. Poněvadž ale chor velmi malý byl, takže po postavení varhan nijakého místa by nebylo, ustanoveno k návrhu faráře, aby se kór rozšířil. – Práci tu převzal tesařský mistr Joh. Hudousek z Velké Lecký a stála 48 zl. víd. čísla, které byly vyplaceny… Stavba varhan byla ponechána p. Amandu Hanischovi z Rychnova, který byl již varhany ve Voděradech postavil – plán jeho schválen, stavba povolena a acord učiněn na 728,6 zl. víd. měny z kostelní pokladny a starý positiv k tomu co návdavkem. Vyjednáno bylo, aby varhany postaveny byly během roku 1878, poněvadž ale blesk v Solnici varhany roztříštil a p. Hanisch opravu konal, prodloužila se stavba o rok tak, že teprv r. 1879 varhany stavěny a dne 23. listopadu 1879 od nejdůst. P. vikáře 37/. SOA Zámrsk, VS Rychnov nad Kněžnou, kart. 321 38/. SOkA RK, fond FÚ Častolovice, Liber memorabilium, 1798-1890, karton č. 57, inv. č. 218/1, str. 22 českého překladu 39/. Smrček, Jaroslav, Pilz, Jiří, Sborník rychnovského vikariátu, Rychnov nad Kněžnou, 1994 – uvádí také plebanii již v r. 135 40/.V r. 1702 se zaplatilo za odvezení regálu o pouti do Častolovic 7 kr., v r. 1709 6 kr., v r. 1713 za přinesení regálu 7 kr., v r. 1719 9 kr. – in SOkA RK, fond FÚ Lično, kart. 265, inv. č. 1085/37 41/. SOkA RK, fond FÚ Častolovice, kart. 76, inv. č. 263/46, zádušní účty; V roce 1791 a 1794 byl pozitiv zapůjčen do nově postaveného kostela v Častolovicích (Johan Gotfried Lašek, str. 184-185); v r. 1791 je pozitiv zaznamenán u sv. Víta v Častolovicích, v Ličně ne – in SOkA RK, fond FÚ Častolovice, kart. 76, inv. č. 263/46, zádušní účty; V r. 1796 byl opět uveden v ličenském kostelním inventáři. – in SOkA RK, fond FÚ Častolovice, Liber memorabilium, 1798-1890, str. 24, str. 20 překladu 42/. V r. 1795 tak bylo zaplaceno rokytnickému varhanáři za opravu pozitivu 8 zl. 17 kr., v r. 1805 za opravu a naladění pozitivu Spanelovi 2 zl. 30 kr. - in SOkA RK, fond FÚ Častolovice, kart. 76, inv. č. 263/46, zádušní účty; V r. 1834 bylo zaplaceno za prkno a hřebíky k varhanám 1 zl. 50 kr. – in SOkA RK, fond FÚ Častolovice, kart. 77, inv. č. 264/47, Kniha počtu zadušního 1807

143


Antonína Skokana slavně posvěceny byly. Zpívanou mši sv. konal důst. p. Ignac Horný z Voděrad a přiměřenou řeč měl místní farář. Krásná to byla slavnost sv. Cecilská. Varhany uznány jsou co dílo povedené a mají následující registry: Principal, Oktav, Supertoktav, Salicional, Mixtura, Flauta minor, Flauta Major – SubBaßs a Baßs – 9 registrů. Dne 29. ledna 1880 byla přijímací komis v Ličně – varhany za dobré uznány – výplata povolena – jen má p. Hanisch díl do kostela padací co přidávanou nátěrem opatřiti – neboť nátěr vyjednán nebyl a bude následovati později.“43/ Celková cena varhan byla 768 zl. 76 kr., staré varhany varhanář převzal za cenu 40 zl.44/ V r. 1888 varhany natřel na dubovo a pozlatil Vojtěch Kapella, lakýrník a pozlacovač ze Zásmuk, spolu s ostatním vybavením kostela.45/ V r. 1902 zaplaceno za opravu varhan 10 K. V r. 1916 za opravu měchů zaplaceno 15 K. V r. 1919 zaplaceno Václavu Poláčkovi za opravu měchů 320 Kč. 46/ V r. 1956 byly „opraveny a vyčištěny varhany, pořízen motor a ventilátor. Opravu provedl Boh. Žloutek, varhanář Bzí u Železného Brodu. Vše zaplaceno sbírkami a milodary věřících.“47/ Současný stav: Jednomanuálové mechanické varhany se skříní v zábradlí kůru, 2 pedálovými skříněmi po stranách u zdi a samostatným hracím stolem. Zásuvkové vzdušnice. Varhany byly nově natřeny v r. 2001. Dispozice podle pořadí na vzdušnici odpředu: manuál, C-f 3, 54 tónů pedál, C-h, 24 tónů Octava 4´ Subbass 16´ Principal 8´ Octavbass 8´ Salicional 8´ Octava 2´ Mixtura 3x Flauto 4´ (krytá) Copula 8´ (název rejstříku není původní)

Varhaníci Na poč. 18. stol. platil zdejší kostel pravidelně roční odměnu častolovickému kantorovi.48/ V r. 1829 se zdejším učitelem stal Franz Sulzbacher, rodem z Častolovic, v r. 1797, do té doby školní pomocník v Rychnově n. Kn.49/ Předpokládáme u něho příbuzenský vztah s Johanem Sulzbacherem, učitelem v Častolovicích. Zemřel 20. 3. 1867.50/ Vystřídal jej ve funkci Franz Boura, nar. v Náchodě 1838. V r. 1871 byl přeložen do Týniště a do Lična ustanoven Josef Erben, nar. 1822 v Borohrádku.51/ 43/.Dep. BKH, Gedenkbuch Lokalseelsorge zu Lično, angefangen im Jahre 1850 Geführt durch P. Aloys Rumel, ersten Seelsorger zu Lično (dále již jen PK Lično), str. 101; shodně SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 256, 5 12/1-25 44/. SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 256, 5 12/1-25 45/. SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 256, 5 12/1-25 46/. SOkA RK, FÚ Lično, kart. 265, inv. č. 1086/38 47/. PK Lično, str. 120 48/. SOkA RK, FÚ Lično, kart. 265, inv. č. 1085/37 49/. SOkA RK, fond Archiv školy Rychnov n. Kn., karton 759, inv. č. 105, sign. 1, Obecná pětitřídní škola v Rychnově, Kronika, díl první, 1833-1838, str. 18 50/. SOkA RK, fond DÚ Kostelec nad Orlicí, kart. 242, inv. č. 965/93, Liber Computuum Ecclesiarum in Decanata Kostelecensis cis aquilam ab Anno 1831-1853 51/. PK Lično, str. 308

144


Podle fasse z r. 1841 měl učitel následující příjmy: školné od 54 dětí po 1 1/2 kr. víd. měny za 46 týdnů..................................... 51 zl. 45 kr. od kostela..................................................................................................................4 zl. 10 kr. koleda od 87 domovních čísel po 3 kr. ...............................................................4 zl. 21 kr. štola............................................................................................................................3 zl. 15 kr. doplatek nejprve od školního fondu, později od přifařených obcí.............. 34 zl. 45 kr. pole 6 měřic.......................................................................................................... 10 zl. 40 kr. celkem . ............................................................................................................... 108 zl. 56 kr. Toho roku byl učitelem Josef Podolský.52/ K datu 9. 7. 1843 zde působil učitel Wenzl Seikora.53/ V r. 1851 byl kalkantem Johann Klemesch.54/ Kostelní inventář z r. 1875 zaznamenal hudební nástroje: starý pozitiv, 2 lesní rohy, 2 měděné tympány s paličkami a ladicím klíčem, violon se smyčcem, 2 klarinety s mutacemi A, B, 3 trubky s mutacemi G, C a D a 2 housle se smyčci.55/ 22. 10. 1887 se připomíná učitel Güttner56/, v r. 1898 řídící učitel Matějka57/. V r. 1925 byl regenschorim starosta obce Josef Votroubek.58/ Rodáci se vztahem k varhanám V r. 1815 se zde se narodil Václav Friml, hudební skladatel, žák R. Führera. Složil řadu duchovních skladeb. XXVIII. Lukavice – Filiální (dříve farní) kostel Nanebevzetí Panny Marie Plebanie připomenuta v r. 1350, později zanikla. Do r. 1770 byl kostel připojen jako filiální k Rychnovu n. Kn. V r. 1771 zřízena administrace in realibus a v r. 1784 fara.59/ Starý dřevěný kostel postaven v r. 1561.60/ Patrně po r. 1753 byl pořízen pozitiv61/, který byl později přenesen do kaple Proměnění Páně v Rychnově n. Kn. a tam pak měl být umístěn alespoň do r. 1841.62/

52/. PK Lično, str. 306 53/. SOkA RK, fond FÚ Častolovice, kart. 59, inv. č. 235, sign. 18, je zmíněn v dopisu z onoho dne 54/. SOkA RK, FÚ Lično, kart. 265, inv. č. 1086/38 55/. SOkA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 256, 5 12/1-25, inventář kostela 56/. SOkA RK, fond DÚ Rychnov n. Kn., kart. 449, inv. č. 2007/186, Škola a učitelé 57/. PK Lično, str. 110 58/. PK Lično, str. 119 59/. SOkA RK, Václav Matouš, Děkanské a farní archivy Církve římskokatolické v okrese Rychnov nad Kněžnou, sdružený inventář, 1970, str. 108; obdobně Pamětní kniha fary Pěčín (Dep. BKH, FÚ Pěčín, obdobně PK Pěčín, str. 50, zde použit překlad Dr. Jany Šebové 60/.Dep. BKH, FÚ Lukavice, Gedenkbuch der Pfarre Lukawitz vom Jahre 1841 (dále již jen PK Lukavice), str. 200, 201; Naproti tomu r. 1611 uvádí PK Pěčín na str. 50. 61/.Inventář kostela z r. 1753 ještě žádné varhany nezaznamenal. – in SOkA RK, FÚ Lukavice, kart. 643, inv. č. 2475/201, Pamětní kniha farnosti rychnovské etc. 1790 62/. PK Lukavice, str. 200, 201; Ze smlouvy o postavení nových varhan plyne, že varhanář převzal starý pozitiv (viz níže). Snad jej po opravě prodal do zmíněné kaple.

145


Patron kostela Norbert Leopold z Kolowrat jej nechal nově vystavět z kamene v roce 1783.63/ Nové varhany vytvořil Georg Spanel starší z Rokytnice v Orlických horách v letech 1799-1801 za 300 zl.64/, k tomu náklady na ubytování a stravu varhanáře, výdaje na režii – dopravu a odvoz nazpět. Kromě toho varhanář převzal starý positiv. 65/ 63/. PK Pěčín, str. 50, zde použit překlad Dr. Jany Šebové; Vybudování v letech 1783-1784 uvádí PK Lukavice na str. 205 a obdobně i Smrček, Jaroslav, Pilz, Jiří, Sborník rychnovského vikariátu, Rychnov nad Kněžnou, 1994; Kostel byl vysvěcen 14. 9. 1783, jak je uvedeno v poznámkách Petra Blechy – (SOkA RK, fond Archiv města Rychnov nad Kněžnou, kart. 4, inv. č. 652, č. knihy 2, Zápisy rychnovského varhaníka Ignatze Holoubka a muzikanta – valdhornisty Petra Blechy 4. XI. 1714 – 18. V. 1798) 64/. SOkA RK, FÚ Lukavice, karton č. 266, č. inventární 1089/1, Liber memorabilium – 1771 (dále již jen Liber memorabilium – 1771), str. 27, str. 65 překladu knihy: „V tomto roce (1799) poručil na nové varhany Jiří Lukavský, mládenec, před smrtí, záduší lukavickému 100 zl., k tomu přidala obec lukavická z prodeje kovárny 130 zl. a já, farář, pak s rychtářem vyprosil jsem po staveních 55 zl., milostivá paní hraběnka z Kolowrat za stříbrnou pikslu neb ciborium bývalé 20 zl. – celkem 305 zl. Nato 2. července 1799 udělal jsem smlouvu s varhanářem Jiřím Španělem z Rokytnice v Orlických horách na 300 zl., tato smlouva se stala při stavění těchto varhan. Tomu všemu nejvíce pomohl ten řečený František Myška, rychtář se svou výřečností. Bylo mu slíbeno, že za něj a za všechny ty dobrodince v kostele památka bude činěna. Ty varhany byly dodělány v roce 1801 k pouti. Všechny útraty vystoupily na 410 zl.“ 65/. SOkA RK, FÚ Lukavice, karton č. 270, inv. č. 1132, smlouva s varhanářem: „Contract Ueber neue Orgel für die Pfarrkirche zu Lukawitz Reichenauer Herrschaft, zwischen Franz Gelinek Pfarrer allda, im Namen der Lukawitzer Gemeinde, und des ganzen Kirchsprengels, einerseits, und zwischen denn H. Georg Spanel Orgelmacher zu Roketnitz, ander seits, folgender messen: a Benannter H Orgelmacher verspricht aus seinen eigenen Materialien eine ganz neue Orgel, mit doppelten Claviatur, 12 Mutationen, 2 Blaßbalken, bis künftiges frühjahr zu verfertigung; b die Mutationen sind folget: In Manual 1 Principal 4 fuß 2 Octava ~2 ~ 3 Quinta ~3~ 4 Rauschquinta 2 fach 5 Mixtura ~3 fach 6 Quinta dena ~ 8 fuß 7 Portunal ~8 fuß In Solo: 8 Copula major 8 fuß 9 Copula minor 4 fuß 10 Naßsata ~ 3 fuß In Pedal: 11 Subbaßs gedeckt 16 fuß 12 Octav Baßs offen 8 ~ c Gesagte Mutationen kommen in ein Corpus, der Rucken gegen Altar, die Claviatur unter mit ganzen Octav, oben aber bis aufs F, das Pedal, wie sonst gebrauchlich. d Verspricht benanndter H Orgelbauer dieses Werk in einen dauerhaften Standt herzustallen. Von der andere Seite des Pfarrers in Namen des Lukawitzer Kirchsprengels wenden für das Werk 300 f und das alte Positiw versprochen und zwar darauf sind gleich beim Contract 100 f voraus gegeben worden; nach verfertigung werden 170 f, und die übrige 30 f nach 1 Jahr und Tag bei überstimmung verabsolget werden; wie auch beim Aufsetzen die Kost und quartir gratis verschaft, und einige neben Unkosten, nebst der Zufuhr, und 1 Rüchfuhr, bestritten. Zu Bekräftigung dessen haben wir uns beiderseits eigenhändig unterschrieben, so geschehen den 2 Julii 1799 in Lukawitz Franz Gelinek Pfarrer allda Georg Spanel Franz Misska Im Namen des Lukawitzer Kirchensprengels Orgel Macher Lukawský

146


V r. 1801 byly varhany štafírovány. V roce 1818 byly varhany „přestavěny...a uvedeny do pořádku“ za 25 zl. víd. měny. K tomu dostal varhanář zdarma stravu.66/ Mimořádně horké léto v r. 1835 poškodilo varhany. Rokytnický varhanář Georg Spanel ml. provedl celkovou opravu varhan a také snížil ladění o půl tónu, vše za 67 zl. 50 kr. 67/ V r. 1850 zaplaceno 2 zl. 15 kr. za opravu měchu, v r. 1885 5 zl. za opravu varhan.68/ V r. 1878 opravil varhany nákladem téměř 200 zl. rychnovský varhanář Amadeus Hanisch.69/ V r. 1879 byly částečně štafírovány varhany od malíře Jana Hoňka.70/ V r. 1912 varhany opravil a natřel Václav Poláček z Rychnova n. Kn.71/ V Rekvizičního katastru jsou varhany popsány jako historicky cenné, nezměněné od doby postavení. Ve zprávě pro Rekviziční katastr z 20. 9. 1917 je uvedeno: „ Rejstříky o dřevěných píšťalách jsou falešné, červotočinou jsou zničené, možno hráti jen s rejstříky o píšťalách kovových.“72/ Dne 6. 5. 1925 zpracoval Václav Poláček z Rychnova n. Kn. návrh rozpočtu opravy nástroje za 3700 Kč. Z rozpočtu můžeme zjistit, že v té době byla dispozice nástroje ještě zachována v původním stavu. Jinak však byl stav varhan velmi neutěšený pro znečištění a napadení červotočem.73/ Není však jisté, zda navržená zakázka byla varhanáři zadána – v kostelních účtech jsme nenalezli příslušné vydání. Až v r. 1928 mu bylo zaplaceno za opravu varhan 160 Kč. 74/ Rozsáhlejší oprava za cenu 972 Kč je doložena z r. 1931.75/ Hundert Gulden habe ich bemeter gleich beim Contract bar zu Handen verhalten Den 2 July 1799 Nota den 26 Nov. 1801 hab ich beim übergeben der verfertigten neüen Orgel 180 f erhalten, Und beim Contracte 100 f, in Summa 280 f. Es verbleiben also noch 20 f, welche ich binnen 1 Jahre bei der Überstimmung zu bekommen haben werde. Sigl Lukawitz den 26 Nov. 1801 Georg Spanel Orgel Macher Die übrige 20 f hab ich heüte den 9 Oct. 1802 richtig erhalten, und habe nichts mehr zu fordern. Georg Spanel Orgel Macher“ obdobně in PK Lukavice, str. 208 66/.Liber memorabilium – 1771, str. 70 67/. SOkA RK, fond FÚ Lukavice, kart. 277, inv. č. 1167/79, Kniha účtů kostelních 1776-1911, „dem Roketnitzer Orgelbauer Spanl von der Hpt.=Reparatur von der Hpt.=Reparation der in diesem bestehenden Orgel, welche durch Zahn der Zeit und ansewerdentlich //spíše auserordentlich// Hütze währem uns Jahres unbrauchbar geworden, mit einbegriff der höheren Stimmung um einen halben Ton, bey 12 Mutationen, gemäß adjustirten Uiberschlag Ano 21. Sept. 1834, 2 fl. 50 C ab. ……67,50 fr. “ 68/. SOkA RK, fond FÚ Lukavice, kart. 277, inv. č. 1167/79, Kniha účtů kostelních 1776-1911 69/. PK Lukavice, str. 229 70/. SOkA RK, fond FÚ Lukavice, kart. 270, inv. č. 1131/43, Patronátní budovy 1782-1942, účet 71/. PK Lukavice, str. 229; I na skříni varhan je zaznamenán letopočet (možné opravy) 1912. 72/.NA v Praze, sign. ZPÚ, karton 70, Rekviziční katastr, vikariát Rychnov nad Kněžnou 73/. SOA Zámrsk, fond VS Rychnov nad Kněžnou, karton 326, rozpočet z 6. 5. 1925, „Následkem prachu a červotoče jsou varhany značně rozladěny, velká část píšťal se vůbec neozývá, rejstříková páka je zlomena a vzduchovny na několika místech ucházejí. Ježto varhany postrádají základních hlasů silnější a jasné intonace, doporučuje se na místě píšťal Kvinty šumné zříditi Gambu 8á namísto Nasardu 5 2/3´ vyměniti Salicionál 8. … Píšťaly v rejstříku Nasard 5 2/3´ jsou dřevěnné, od červů prohlodané a velice sešlé, takže výměna oněch za nový hlas je velice žádoucí.“ Zvláštní je označení stopové délky Nasardu – Georg Spanel stavěl tento rejstřík obvykle v poloze 3´ (tj. 2 2/3´). Poloha 5 2/3´ – tedy o oktávu nižší – by byla krajně neobvyklá. Domníváme se, že zde jde spíše o písařskou chybu. 74/. SOkA RK, fond FÚ Lukavice, kniha 181, inv. č. 1168/80, Zádušní účty 1912 75/. SOkA RK, kart. 270, inv. č. 1132 obsahuje dopis Okresního úřadu v Rychnově n. Kn. patronátnímu úřadu, psaný strojem, datovaný 11. 9. 1931: „Přiložený účet za opravu varhan v kostele v Lukavici byl

147


V roce 1941 provedl velkou opravu varhanář Bohumil Žloutek ze Zásady za 12 000 K. Kromě celkové opravy vyměnil většinu dřevěných píšťal za nové dřevěné nebo kovové. Místo již nehrajícího původního dřevěného Portunálu 8´ dodal kovový Principál 8´ a na vedlejším manuálu namísto dosavadních nehrajících rejstříků doplnil nové Salicionál a Copulu 8´ částečně novými dřevěnými píšťalami a v diskantu kovovými krytými píšťalami.76/ Nehrající Nassat již patrně zůstal neobsazen. Od roku 1941 již nástroj pravděpodobně nebyl odborně opravován.77/ Nástroj je popsán i v Soupisu varhan.78/ Tyto varhany je možno srovnat s velmi podobným nástrojem v nedaleké Javornici a také s nástrojem v Deštném v Orl. h. Jednodílná rokoková skříň králického typu byla v minulosti přetřena hnědou barvou, což jejímu vzhledu neprospívá. Prospekt o třech píšťalových věžích je zdobený řezbami. 9 největších píšťal prospektových má vysazená labia, ostatní pouze vmáčknutá, snad píšťaly s vysazenými labii doplnil někdo pozdější. 3 zásuvkové vzdušnice (vzdušnice Pozitivu je vzadu za vzdušnicí Manuálu), traktura mechanická. Hrací skříň (Spielschrank) je umístěna v postamentu, takže varhaník sedí zády k oltáři. Má 2 manuály a pedálovou klaviaturu (oba pedály A, a v současnosti chybí). Manuálová spojka přetahem horního manuálu. 2 klínové měchy jsou umístěny vzadu za varhanami. Cínové píšťaly uvnitř nástroje jsou v dobrém stavu, naproti tomu všechny dřevěné součásti jsou silně napadeny červotočem. Zvukově, výtvarně i technicky pozoruhodný nástroj je v zanedbaném stavu, pro praskliny na vzdušnici jen omezeně použitelný. Dispozice dle pořadí na vzdušnici: Manual (horní manuál): Solo (spodní manuál): Pedal: C – f3, 54 tónů, táhla vpravo C – f3, 54 tónů, táhla vlevo C – a, 18 tónů, táhla vlevo Principal 4´ Copula 8´ Octav Baßs 8´(otevřený) Quinta Dena 8´ Copula 4´ (dnes Gamba 8´) Subbaßs 16´(krytý) Quinta 2 2/3´ Nassat (chybí) Oktáva 2´ Rauschquinta 1 1/3´+ 1´, rep. c 2 oktávově Mixtur 1´+ 2/3´+ 1/2´, rep. c 1, c 2 oktávově Portunal 8´ (dnes převážně kovový Principál 8´) spojka I/II přetahem manuálu

Varhaníci Jako v jiných farnostech i zde byla spojena funkce varhaníka a ředitele kůru s místem učitelským.79/ Prvním učitelem na triviální škole zde byl od r. 1787 Joseph Köhler z Bílého Újezdu. V r. 1789 byl na vlastní přání ustanoven učitelem v Kunštátu. Dalším učitelem se v r. 1790 stal Joseph Neumann (nar. 5. 2. 1764 – † 29. 3. 1838), syn učitele státní stavební správou zkoušen a částkou 972 Kč správným shledán...“ 76/. PK Lukavice, str. 248 77/. laskavé sdělení V. Uhlíře 78/. Soupis varhan, akce provedená Českou hudební společností, pod vedením prof. Jiřího Sehnala, záznamy jsou uloženy v hudebním oddělení Moravského zemského muzea v Brně, č. 475, Lukavice, zpracoval Bohuslav Vodička, 2. 6. 1987 79/. SOkA RK, fond FÚ Lukavice, kart. 270, inv. č. 1130/42, Kostelní zaměstnanci 1871-1942, dopis c. a k. okresního hejtmana z 10. 7. 1871

148


z Rychnova. Zemřel ve věku 74 let.80/ Od 27. 2. 1827 zde byl učitelem jeho syn Josef Neuman. (nar. v Lukavici 25. 11. 1802, † 7. 3. 1892).81/ Koncem r. 1877 byl Josef Neumann penzionován, řízení kůru si však ponechal i za nového učitele Františka Stránského († 22. 5. 1887). V r. 1887 byl ustanoven za řídícího učitele dosavadní učitel v Javornici Jan Markl. Převzal i řízení kůru, když Josef Neuman dobrovolně rezignoval pro vysoké stáří 86 let.82/ V r. 1916 byl Jan Markl na vlastní žádost penzionován a v r. 1917 jmenován řídícím učitelem František Fleischhans. Ředitelem kůru se patrně nestal.83/ Podle inventářů z let 1864 a 1869 měl kostel basové housle („Chorbaßgeige“), violon, 3 staré trompety, 2 lesní rohy, 1 housle, 2 flétny, 2 tympány a 4 klarinety.84/ 22. 10. 1887 je evidován učitel Svoboda a první učitel Josef Köhler. 85/ V r. 1924 je zaznamenán varhaník Fr. Štěpánek.86/ Dne 12. 9. 1926 dostal jmenovací dekret ředitelem kůru Bedřich Brož, hudebník v Lukavici. Varhaníkem byl ještě 9. 4. 1942.87/ XXIX. Nebeská Rybná (Himlische Rybna) – Filiální (dříve farní) kostel sv. Filipa a Jakuba, apoštolů Plebanie již v r. 1350, později filiálka k Rychnovu n. Kn.88/ Fara od r. 1661.89/ Kostel zde stál již v r. 1355. Nový kostel postaven v r. 1636.90/ Varhany nechal pořídit zdejší duchovní správce Václav Stupan v r. 1726.91/ O tomto nástroji se píše v inventáři z r. 1836, že má 9 mutací a je natřen barvou, oceněn na 230 zl. („Mit 9 Muttatz: mit Farben angestrichen 230“)92/ Záznamy v kostelních účtech dokumentují jeho údržbu: v r. 1779 zaplaceno za opravu měchů 1 zl. 51 kr., v r. 1784 za 2 nové řemeny 80/. PK Lukavice, str. 299, 301 81/. PK Lukavice, str. 304; dále SOkA RK, fond FÚ Lukavice, kart. 270, inv. č. 1130/42, Škola a učitelé 1846-1888, dopis, uvádí ustanovení do funkce 27. 9. 1827 82/. PK Lukavice, str. 308, 309 83/. PK Lukavice, str. 312 84/. SOkA RK, fond FÚ Lukavice, kart. 278, inv. č. 1175/87, Inventáře 1838-1941 85/. SOkA RK, fond DÚ v Rychnově n. Kn., kart. 449, inv. č. 2007/186, Škola a učitelé; dále in fond FÚ Lukavice, kart. 270, inv. č. 1130/42, Škola a učitelé 1846-1888, dopis 86/. SOA Zámrsk, fond VS Rychnov nad Kněžnou, karton 326, Nápočet pro rok 1924 Podle dochované korespondence se dopustil trestných činů a z funkce byl propuštěn v r. 1926. 87/. SOkA RK, fond FÚ Lukavice, kart. 270, inv. č. 1130/42, Kostelní zaměstnanci 1871-1942 88/. Smrček, Jaroslav, Pilz, Jiří, Sborník rychnovského vikariátu, Rychnov nad Kněžnou, 1994; PK Pěčín, str. 53, uvádí, že dřevěný kostel sv. Filipa a Jakuba byl v roce 1662 obsazen farářem, že dříve zde šířili katolickou nauku misionáři a že kostel byl filiálkou Rychnova. 89/. SOkA RK, Václav Matouš, Děkanské a farní archivy Církve římskokatolické v okrese Rychnov nad Kněžnou, sdružený inventář, 1970, str. 115 90/. SOkA RK, scan na CD, Nebeská Rybná Gedenkbuch II 1837 (dále již jen PK Nebeská Rybná 1837), str. 53; Naproti tomu r. 1621 uvádí E. Aliger: SOkA RK, fond Obecní úřad Neratov, Kronika Eduarda Aligera, inv. č. 77-1/1, kniha č. 1626, kart. č. 202, překlad JUDr. Zdeňka Šebesty, str. 378, str. 59 překladu 91/. SOkA RK, scan na CD, Liber memorabilium parochiae Coelo=Ribnensis ab anno 1749 (dále již jen PK Nebeská Rybná 1749), str. 70: „Organum quod consisterat 230 fr. sub Venerabili dno Wenceslao Stupan Sumptibus Parochianorum cum adjuto promemorati V. dni Parochi 30. fr comparatum fuerat 1726.“; Stejný nástroj je zaznamenán i v inventáři kostela z r. 1757 – PK Nebeská Rybná 1749, str. 96: „Organum sub Venerabili Dno Wenceslao Stupan piae memoriae procuratum 230 fr. Anno 1726.“ 92/. PK Nebeská Rybná 1837, str. 53

149


k měchům 2 zl. V r. 1787 zaplaceno rokytnickému varhanáři za seřízení varhan („von verfertigung eine Orgel“) 50 zl., k tomu 20 kr. spropitné varhanářovu tovaryši. Dále 6 zl. 48 kr. tovaryši (?) za 17 dnů po 24, dále 24 kr. za převezení měchů z Rokytnice, 30 kr. za světlo pro varhanáře, 1 zl. 30 kr. za hřebíky, 1 zl. 12 kr. nádeníkovi za šlapání měchů.93/ V r. 1820 nástroj opravil a přeladil na vyšší ladění varhanář Georg Spanel z Rokytnice.94/ V r. 1821 zaplaceno za zámek k varhanám 12 kr. V r. 1825 zaplaceny 2 zl. 60 kr. rokytnickému varhanáři Spanelovi za opravu poškozených měchů(„dem Roketnitzer Orgelbauer Spahnl von Ausbessern der mangelhaften Balgen bey der Orgel“). V r. 1829 za opravu měchů 13 kr., v r. 1835 30 kr. Dále v r. 1838 Georgu Spanelovi 8 zl. 45 kr. V r. 1842 zaplaceno truhláři 1 zl. 13 kr. za opravu měchů.95/ Starý dřevěný kostel shořel v noci z 9. na 10. 9. 1845. Hned v následujícím roce začala stavba nového kostela, v r. 1851 bylo hotovo presbyterium, v r. 1857 dokončena celá stavba. Dne 25. 10. 1857 byl kostel benedikován, tehdy ještě neměl varhany.96/ Nové varhany se 14 mutacemi postavil Georg Spanel nejml. z Rokytnice v r. 1860 a 1861. Štafíroval je malíř Pohl z Deštného.97/ K převzetí a přezkoušení nástroje byl pozván vyhlášený varhaník Alois Langer, učitel v Rychnově n. Kn. Za tuto znaleckou činnost mu byly zaplaceny 3 zl. 20 kr. 98/ Nástroj výtvarně i dispozičně upomíná na tvorbu rychnovského varhanáře Amadea Hanische. Je umístěn ve dvou skříních, hrací stůl samostatný mezi nimi. Má 3 klínové měchy. Zásuvkové vzdušnice, mechanická traktura, manuály o 54 tónech, čemuž odpovídá rozsah C – f3. Rozsah pedálu se nám nepodařilo zjistit. Porcelánové štítky na manubriích rejstříkových táhel. Podle dochovaných popisek měl nástroj tyto hlasy: Principal 8 Fuss Copula 8 Fuss Quintatön 8 Fuss Copula 4 Fuss Salicional 8 Fuss Gamba 8 Fuss Dulc:flaut: 4 Fuss Principal 4 Fuss Octava 4 Fuss Supperoctav 2 Fuss Progressio 3 fach99/

Subbass 16 Fuss Principalbass 8 Fuss Octavbass 4 Fuss

93/. SOkA RK, fond FÚ Nebeská Rybná, kart. 293, inv. č. 1238/53, kostelní účty 94/. PK Nebeská Rybná 1749, str. 206: „Im Jahre 1820 wurde die verstimte Orgel von den Georg Spanel aus Roketnitz wöllig ausgebessert höher gestimt und hergestellt mit einen Geldbetrage von 56 fl 57 x vorauf von dem Pater Carl Fast bey der Beichtge ttal aus folgeng 37 fl 12 x gesamelt wurden, und das übrige aus dem Kirchenvermögen ersatzt.“ 95/. SOkA RK, fond FÚ Nebeská Rybná, kart. 293, inv. č. 1239/54, kostelní účty 1821-1882 96/. SOA Zámrsk, fond VS Rychnov nad Kněžnou, kart. 331, inventář kostela z r. 1929; PK Nebeská Rybná 1837, str. 331 97/. laskavé sdělení V. Uhlíře podle kostelního inventáře, který nalezl na faře v Nebeské Rybné; štítek s autorstvím G. Spanela se rovněž nachází ve ventilové komoře pozitivu 98/. SOkA RK, fond FÚ Nebeská Rybná, kart. 293, inv. č. 1239/54, kostelní účty 1821-1882: „Laut Anweißung vom 23 Juli 1861 für Prüfung und Uibernahme der Orgel dem Lehrer Alois Langer... 3 fr. 20 kr.“; Langerovu účast jsme zaznamenali i při zkoušení opravených varhan v Kačerově a Zdobnici. 99/ Štítek s popiskou Oktávy 4´ v hlavním stroji chybí, zde doplněno dle Katastru varhan. Stejná dispozice byla zaznamenána v r. 1915 – in NA v Praze, fond ZÚ, kart. 615, Katastr varhan, okres Žamberk.

150


Dne 26. 3. 1860 udeřil do věže kostela blesk, sjel na kůr v blízkosti varhan, nezpůsobil však škodu na nástroji.100/ Nevíme, jak byla financována stavba nástroje – v kostelních účtech jsme nenašli taková vydání. Je s podivem, že nedlouho po postavení varhan byly vynakládány vysoké částky na jejich opravy: V r. 1863 bylo zaplaceno 200 zl. rak. měny Georgu Spanelovi z Rokytnice za postavení, naladění a vylepšení varhan.101/ V r. 1864 bylo zaplaceno za opravu varhan rychnovskému Amandu Hanischovi 8 zl., ale již v r. 1869 bylo zaplaceno varhanáři Hanischovi (snad témuž) celých 281 zl. za opravu varhan. V r. 1874 zaplacen 1 zl. za opravu varhan.102/ V r. 1891 byl celý kostel nově vymalován a vnitřní zařízení včetně varhan nově štafírováno.103/ Z té doby tedy patrně pochází dochovaný nátěr s fládrováním. V r. 1904 nástroj opravil Franz Finger z Kunčiny Vsi za 204 K.104/ Rekviziční katastr uvádí 7 reg. v I. man., 4 reg. v II. man., 3 reg. v pedálu, 3 měchy, „kein kunstlerisches Wert…“, starou skříň z měkkého dřeva, samostatný hrací stůl, datum 21. 9. 1917.105/ Varhanám se nevyhnula rekvizice prospektových píšťal v r. 1917.106/ Patrně v r. 1936 proběhla oprava varhan.107/ Předpokládáme, že v jejím rámci byly také doplněny chybějící prospektové píšťaly. Ještě v r. 1968 byly varhany kompletní, potřebovaly však celkovou opravu, elektrické čerpadlo vzduchu nestačilo pro nástroj.108/ Podle záznamu z r. 1980 už varhany nebyly funkční: „Varhany jsou rozebrány a odneseny až na skříně a řadu předních píšťal.“109/ Vzdušnici hlavního stroje použili K. Synek a V. Uhlíř ke stavbě provizorního nástroje na Novém Hradci. Sloužila tam až do r. 2001.110/ Nástroj je pozoruhodnou, patrně jedinou dochovanou ukázkou tvorby Georga Spanela nejml., posledního varhanáře starší rodové linie rokytnických Spanelů (jeho další nástroje v Kunčině Vsi a Hnátnici již neexistují). V současnosti je nástroj rozebraný, některé části chybí (klaviatury, pedálnice, část traktury a většina kovových píšťal), další části jsou poškozené (zejména dřevěné píšťaly). Podle informací z jiných míst je zřejmé, že zrekon100/ PK Nebeská Rybná 1837, str. 371 101/ PK Nebeská Rybná 1837, str. 387 „Zugleicher Zeit (pozn. 1863) hat der rokitnitzer Orgelbauer H. Georg Spanel die Ausbesserung, Ausputzung und Aufstellung des Orgelwerkes hergestellt. Der Kostenaufwand betrug auf Grund des abgeschlossenen und hochortige bestäligten Kontraktes über 200 fl: Ö.W.“ 102/ SOkA RK, fond FÚ Nebeská Rybná, kart. 293, inv. č. 1239/54, kostelní účty 1821-1882 103/ PK Nebeská Rybná 1837, str. 424-425 104/ SOA Zámrsk, fond VS Rychnov nad Kněžnou, kart. 331, složka Opravy budov etc., opis dopisu z 29. 4. 1905, který zmiňuje opravu a 10 % kauci Fr. Fingera coby záruku za kvalitu opravy; shodně in SOkA RK, fond FÚ Nebeská Rybná, kart. 293, inv. č. 1240/55, zádušní účty 1883-1947 105/ NA v Praze, Rekviziční katastr, sign ZPÚ, kart. 70, vikariát Rychnov nad Kněžnou 106/ SOA Zámrsk, fond VS Rychnov nad Kněžnou, kart. 331, inventář kostela z r. 1929; naproti tomu PK Nebeská Rybná 1837, str. 431 uvádí odeslání píšťal až v červnu 1918. 107/ SOkA RK, fond FÚ Nebeská Rybná, kart. 293, inv. č. 1240/55, zádušní účty 1883-1947, záznamy o získání peněz na opravu 108/ Dep. BKH, FÚ Slatina nad Zdobnicí, inventáře kostelů z r. 1968 109/ PK Nebeská Rybná 1749, str. 34 110/ http://www.dekanstvihk.cz/historie/historie_antonin/historie_antonin_varhany.htm

151


struovat se dá téměř cokoliv (i nástroje v horším stavu, z nichž se dochovalo mnohem méně). Je však otázkou, zdali se v tomto případě najde dostatek vůle a peněz. Varhaníci Prvním učitelem byl Zacharias Eggenhafer, který obstarával školu asi 48 let, do r. 1662. Franz Ruffer od r. 1662 do r. 1708, Johan Joseph Priesel od r. 1708 do r. 1777, Ignaz Krismanek od r. 1777 do r. 1830. Narodil se v Kronstadtu (dnes Orlické Záhoří) v r. 1749, dříve byl lokajem a hudebníkem u Fr. Ant. Libštejnského z Kolowrat. Dožil ve věku 81 roku a 1 měsíce. Christoph Kreisel, nar. v r. 1798 v Malém Uhřínově, jmenován provizorem 28. 4., učitelem pak 14. 10. 1830. Předtím zde byl 14 a 1/3 roku školním pomocníkem. Zanechal po sobě řadu duchovních skladeb.111/ Po jeho smrti byl ustanoven provizorem Alois Vieltorf – od 30. 5. do 9. 9. 1852. Dne 27. 9. 1852 byl jmenován učitelem farní školy Dominik Kutscher. Narodil se v Bělé, dříve učil na německo-české škole v Liberku. Zemřel 18. 10. 1866. Jeho nástupce řídící učitel (Oberlehrer) Alois Vieltorf z Markoušovic u Trutnova zde působil až do své smrti 9. 5. 1881 a 11. 5. byl slavnostně pohřben. Po něm se stal řídícím učitelem a regenschorim Vincenc Faltejsek, nar. 6. 10. 1853 v Horní Čermné (Böhmisch Rothwasser). Doposud byl učitelem v Bělé. Zdejší úřad převzal na svátek Všech svatých r. 1881112/ a vykonával funkci alespoň do 4. 10. 1888.113/ Před r. 1896 zde vyučoval také Franz Wunder. 114/ Do 2. světové války byl varhaníkem p. Hapich.115/ Podle dochovaných fassí známe výši příjmů učitele Franze Ruffera (tj. před r. 1708).116/ 111/ PK Nebeská Rybná 1837, str. 77-78: „Dieser am beförderung des Schulwesens der Art verdiente nur auch durch seinen unermüdeten Fleiß im Schulunterrichte, durch seine solide Behandlung der Kinder, ein auch durch seine pünktliche Erfüllung aller Pflichten eines Chor=Regenten das allgemeine Zutrauen und Liebe von Seitem der Kinder Eltern und Vorgesetzten sich erworben hat, starb am 29 Mai 1852. Zum Beweise seiner Vorliebe für die Kirchenmusik und für die Beförderung derselben dienen die vielen von ihm größten Theils selbst geschriebene Messen und kirchliche Lieder. Seine sammtlichen Musicalien vermachte er testamentarisch der Himmlischribneyer Pfarrkirche zum Andenken. Weil aber das hohe löbl: Patronatsamt sich weigerte die mit 12 fl. CMze bemessen Erbsteuer aus dem Kirchenvermögen zu entrichten, so fielen diese Musicalien allen seinen Freunden als Erben zu die Himmlischribneyer Chormusiker den Werth u Inhalt derselben wohl kennend, und deren Verlust schmerzlich tragend, kauften sie den Freunden mit 20 fl: CM: ab, und beließen sie bei der Kirche, jedoch mit der Bedingniß, daß diese Musicalien als Eigenthum der Himmlischribneyer Chormusiker, und keinesweg als Eingenthum der Kirche für imeren ahrende Zeiten zu betrechten seye sollten.“ 112/ PK Nebeská Rybná 1837, str. 77-78 113/ SOkA RK, fond DÚ Rychnov n. Kn., kart. 449, inv. č. 2006/185, kostelní zaměstnanci, žádost Vincenze Faltejska o potvrzení ve funkci regenschoriho, obdobně kart. 331 114/ V r. 1896 již byl řídícím učitelem v Liberku – SOkA RK, fond FÚ Liberk, Pamětní kniha liberské lokálie etc, založená v roce 1839, překlad Václava Matouše, C 247, str. 122 překladu 115/ „Die Ribneier Kirche“, in Meiheemt, Heimatblatt, Verein der Adlergebirger e. V., Waldkraiburg, č. 2/2002, str. 82 116/ PK Nebeská Rybná 1749, str. 87: „Specification aller einkünften des schulmeisters p: t: Francisci Ruffer in dorf himlisch Ribnei jährliche Quartal

152


ds dorf Ribney gibt zu S: Georgy............................................. 2 fr 30 x S: Galli............................................... 2 fr 30 x dorf Saufflas S: Georg......................................................1 fr S: Galli.......................................................1 fr dorf Billei vorr gantz jahr S: Georg.............................................. 2 fr 20 x dorf Groß Stibnitz zu S: Georg.............................................. 2 fr 47 x zu S: Galli............................................... 2 fr 47 x dorf Ritschka zu S: Georg.............................................. 1 fr 24 x zu S: Galli............................................... 1 fr 24 x Summa.............................................................................................................................17 fr 42 x Flachs . Ribney gibt 7....................................... 6 Kloben . Saufloss...................................................... 2 „ . Bylley................................. 2 Kloben otlichs qeste . Groß Stibnitz..................................................5 Ritschka............................................. 3 Kloben . macht............................................... 18 Kloben Mehr geben die hier benant dorf Holz Ven 10 Klaftern brenn holtz, welche sie machen und zuführen müssen. Coleda ein zur Hl: 3 Könige undt die ander zur grünen Donerstag, jede zu 6 kr saat ....................... 12 fr. Von leichen abhollen sambt dem ausleütten, undt mit Heyliger Mess. zu Ribney...........................................................................................................39 xr von Billey...........................................................................................................14 xr von Sauffloss...........................................................................................................44 xr von Ritschka undt Groß Stibnitz.................................................................................54 xr Wann die leichen zur Kirchen gebracht werden sambt aus leütten, undt mit den Hl: Mess auf mehrets- 27 xr Geschichts aber ohne Hl: Mes /:lauth des alte Stolbrits:/ soll gegeben werden 18 x habt aber selten oder nicht bekomen. Von denn Copulationen soll den drittl /:Vermög so dem H Pfarrer gegeben wirdt:/ habe, so noch miser als bekomen, undt zwahr höchsten zu 36 oder 36 x zum öftere aber noch weniger. Von Ribney, Aufflass, Billey undt Ritschka, vor einen gesatter Brif 2 „x Groß Stibnitzer lassen keinen schreibe, geben an statt dessen von einer Tauf:......................................4 xr Von einer einführung.................................................................................................................3 xr Von die Matric von einer Copulation von einer Tauf, oder begräbniß Ex beneplacitos: Die Curati 3x Von einer Vermelten Mess 4 xr Von Aufbittungen, denksagungen, undt vorbitt atif schreiben..........................................................1 xr Opser. An diene Hl: Oster feyertägen ohn geführ..................................................................................... 54 x An diene Hl Pfingst= feyertäge 33 zuzeither auch weniger. An diene Hl: Weinachtfeyertäge omfechs 48 xr ?? weniger An Feldt Ein stücke steinfelscher berg, so etwann ein Sütel sicher Heü macht, undt A 1748 etwann unter 3 Tritl von der gemeinde zu gegeben worden auswelchen gabe ist dise zur schul eigenthümlich worden, woraus dabey dise gemeinden die schul zeith zu unterhalten undt zu bauen schuldig allzeits befunde worde. Titl Weeter Barben Gibt Ribney gemeigte getray 1 strich 3 Tritl Saufflos 1.........................................................................................................1 achtl Billey 1 Ritschka undt Stibnitz nichts vor welche getreydt ist der Ribneyer Schulmeister wieder da Wetter zu leüthen, undt acht ufg? zu gebe schuldig Von denen Vorbitten von einem jedlichen ausschreiben 1 xr Von einen schulkindt 1 x 3ch.“

153


V r. 1836 činily celkové příjmy učitele Christopha Kreisela 139 zl. 36 kr. konv. měny (příjmy z polí, od obce, platba za službu v kostele, koledy, školné a naturálie).117/ Podle záznamů v kostelních účtech dostával kalkant od r. 1847 pravidelně 2 zl. ročně.118/ Kalkantem byl v r. 1876 hrobník Christof Biedermann, obdobně i v r. 1886 a 1896.119/ Na obsazení orchestru na kůru můžeme usoudit z inventarizovaných hudebních nástrojů: Podle inventáře z r. 1749 (?) měl kostel 2 měděné tympány a 2 staré trubky. Na kůru byla též skříň na hudební nástroje a dále zpěvníky: „Cantionale vulgo Die Harfe a me Vicario, Cantionale vulgo Nachtigal unum u diem Dom p actum.“120/ Podle inventářů z r. 1757 i z r. 1761 měl kostel měděné tympány („Tympana unum par antiquorum alterum modice majorum quorum par antiquorum in capello Bielensi servatur pastey....................................................................................................... 4 a trubky (tubae atttibiae ninich.......................................................................................... 2 item aliquantubum meliorem.............................................................................................. 4 item + novo....................................................................................................................... 4 Litui antiquissimi et nulli usui........................................................................................2)“, Skříň na hudebniny („cista lignea ... in choro pro musicalibus.........................................1)“ Kancionály jako v předešlém inventáři.121/ V r. 1735 (?!, spíše 1835) pořízen klarinet s B mutací za 12 zl. 30 kr. a horna s C mutací za 12 zl. 30 kr., v r. 1831 2 nové klarinety a trubka (Prinzipaltrompete) za 29 zl., v r. 1837 2 housle za 8 zl. 45 kr.122/ V r. 1761 pořízeny 4 nové trubky od dobrodinců.123/ V inventáři z r. 1836 jsou uvedeny měděné tympány v ceně 24 zl., 4 staré nepoužitelné trubky v ceně 24 kr., 2 nové trubky z r. 1831 v ceně 11 zl. 36 kr., 2 nepoužitelné lesní rohy v ceně 36 kr., 2 nové lesní rohy z r. 1835 v ceně 11 zl. 48 kr., 2 nové housle v ceně 3 zl. 30 kr., 1 staré housle v ceně 1 zl., Violon („Kirchen Violon“) v ceně 6 zl., fagot v ceně 10 zl., klarinety z r. 1835 v ceně 10 zl., almara na hudební nástroje.124/ XXX. Neratov (Bärnwald) – Poutní (farní) kostel Nanebevzetí P. Marie Zprvu byl filiálkou Rokytnice, od roku 1760 lokálií.125/ Od r. 1859 farnost.126/ 117/ PK Nebeská Rybná 1837, str. 371 118/ SOkA RK, fond FÚ Nebeská Rybná, kart. 293, inv. č. 1239/54, kostelní účty 1821-1882 119/ SOA Zámrsk, fond VS Rychnov nad Kněžnou, kart. 331, dopis z 19. 1. 1886 a z 22. 7. 1876; shodně in SOkA RK, fond FÚ Nebeská Rybná, kart. 195, inv. č. 1240/65, zádušní účty 1883-1947 120/ PK Nebeská Rybná 1749, str. 67, 70 121/ PK Nebeská Rybná 1749, str. 95, 103 122/ PK Nebeská Rybná 1749, str. 217 123/ PK Nebeská Rybná 1749, str. 251 124/ PK Nebeská Rybná 1837, str. 55-57 125/ Dep. BKH, Pamětní kniha fary Pěčín, str. 41, zde použit překlad Dr. Jany Šebové; Naproti tomu E.Aliger uvedl lokalii od r. 1768 – in SOkA RK, fond Obecní úřad Neratov, Kronika Eduarda Aligera, inv. č. 77-1/1, kniha č. 1626, kart. č. 202, překlad JUDr. Zdeňka Šebesty (dále již jen Kronika Eduarda Aligera), str. 329, s. 29 překladu 126/ SOkA RK, fond Obecní úřad Neratov, Hauptbuch der Chronik von Bährenwald, inv. č. 77-1/3, kniha č. 1628, kart. č. 203 (dále již jen Hauptbuch der Chronik von Bährenwald), str. 226, překlad s. 69

154


Dřevěný kostelík je zmíněn již k roku 1590.127/ V letech 1667-1668 byl vystavěn zdejší kamenný kostel a v r. 1668 do něho pořízen pozitiv („und das hiesig Positivus erkauft wurde“), tedy malý varhanní nástroj.128/ Velkolepý barokní chrám byl postaven v letech 17231733.129/ Podle podrobného zápisu v Katastru varhan byl do něho přenesen pozitiv ze starého kostela. V r. 1734 byl přivezen varhanář z Kladské Bystřice (snad Sebastian Staudinger) a instaloval staré varhany (pozitiv).130/ Nástroj byl však již velmi opotřebovaný131/ a v očích současníků jistě i příliš malý. Podle farní kroniky dostal původní varhany kostel darem (což se neslučuje s předchozí poznámkou z r. 1668), ale byly již tak sešlé, že bylo rozhodnuto o stavbě nových varhan. Postavil je v letech 1746 až 1749 králický varhanář.132/ Podle záznamu v Katastru varhan stály nové varhany 140 zl. rýnských.133/ 127/ Kronika Eduarda Aligera, str. 310, s. 16 překladu 128/ Kronika Eduarda Aligera, str. 317, s. 20 překladu; shodně laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka; Podle farní kroniky dostal původní varhany kostel darem – Dep. BKH, FÚ Neratov, „Gedenk=Buch bei der Localie Barenwald, Band 2, Verlegt im Jahre 1838 von Eduard Hornich der Zeit Localkaplan in Barenwald“, (dále již jen Gedenk=Buch bei der Localie Barenwald), str. 178 129/ Gedenk=Buch bei der Localie Barenwald, str. 172, shodně inventář kostel z r. 1770; Záznamy ze stavby naznačují, že dokončovací práce probíhaly až do r. 1735 – Dep. BKH, FÚ Neratov, Verzeichnis der Mauerer bei dem Neun Kirchbau in Bärnwald 130/ J. Oppeltová zveřejnila zápis v kostelních účtech z r. 1734: „Was daß geschenkte Orgelwerk von aufbauen kostet ... 20 fl.“ – in Orlické hory a Podorlicko 1999/9, Historie poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Neratově, str. 143; dále Kronika Eduarda Aligera, str. 320-322, s. 22 a násl. překladu: 20 zl. za postavení starých varhan a 148 zl. 60 kr. za nové varhany. „Im Jahre 1734 wurde der Orgelbauer von Habelschwerdt geholt und die Orgel angefangen zu bauen. aufstellung des alten Orgelwerkes 20 fl., die neue Orgel kostet 148,60 fl“; Sehnal, Jiří, Barokní varhanářství na Moravě, díl 1.Varhanáři, Brno 2003, str. 122 131/ NA v Praze, fond ZÚ, Katastr varhan, kart. 615, okres Žamberk 132/ Nevíme, který z králických varhanářů byl autorem nástroje. Podle Eduarda Aligera byl stavitelem varhan Josef Sträusel z Králík – Kronika Eduarda Aligera, str. 762, s. 241 překladu: „Sträußel starb 1773, und ist der Erbauer der Kirchenorhel in der jetzigen Kirchen zu Bärnwald, er übernahm der alte Positiv Orgel laut Kirchenrechnung um 4 Gulden.“ Naproti tomu V. Uhlíř uvedl jako autora Kašpara Weltzela s odkazem na Katastr varhan. – IKD 2/95, str. 8, článek „Varhany ve farním kostele Nejsvětější Trojice v Horním Jelení“ Údaj o Welzelově autorství jsme však v Katastru varhan nenalezli, takže jej nemůžeme potvrdit. I autorství Sträussela máme za pochybné (dle Sehnala zemřel r. 1776 ve věku 44 let – in Sehnal, Jiří, Barokní varhanářství na Moravě, díl 1.Varhanáři, Brno 2003, str. 123) Naproti tomu V. Uhlíř uvedl jako autora Kašpara Weltzela s odkazem na Katastr varhan. – IKD 2/95, str. 8, článek „Varhany ve farním kostele Nejsvětější Trojice v Horním Jelení“ Údaj o Welzelově autorství jsme však v Katastru varhan nenalezli, takže jej nemůžeme potvrdit. 133/ NA v Praze, fond ZÚ, Katastr varhan, kart. 615, okres Žamberk; J. Oppeltová zveřejnila zápis v kostelních účtech z r. 1746: „Den Orgel-Bauer in Grulich ist vor daß neüe Orgelwerck auß gezalt worden zusammen 148 fl. 6 kr.“ – in Orlické hory a Podorlicko 1999/9, Historie poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Neratově, str. 143; Ze zápisu je zřejmé, že šlo pouze o závdavek. Cena byla varhanáři splácena postupně, jak to dokládají záznamy v kostelních účtech – Dep. BKH, Macular der Bernwälder Filial Kirchenrechnung etc. Anno 1748; shodně sdělení MUDr. Tomáše Horáka ex SOA Zámrsk, fond VS Rokytnice v Orlických horách, kniha 5979, kostelní účty: V r. 1748 bylo vyplaceno varhanáři z Králík za varhany 20 zl., dále na nové zaplaceno 30 zl., a dále

155


Opravy nástroje proběhly v r. 1750, 1762 za 8 zl., 1786 spolu s přeladěním za 14 zl. 15 kr. 134/ V r. 1802 varhany naladil a vyčistil od prachu Georg Spanel (nejst.) z Rokytnice. 135/ V r. 1822 zaplaceno rokytnickému truhláři Franzi Hanischovi („dem Franz Hanisch Tischler von Rokitnitz“) za seřízení velmi poškozených měchů 2 zl. 51 kr. V r. 1827 zaplaceno za řemen k měchům 34 kr. a varhanáři Spanelovi za opravu měchů 3 zl. 30 kr., v r. 1829 varhanáři Spanelovi za opravu měchů 2 zl. 30 kr. 136/ V r. 1830 přestavěl varhany rokytnický varhanář Augustin Spanel za 164 zl. konv. měny, přidal 6 nových hlasů a přestavěl měchy na šlapání. Za to mu bylo vyplaceno 164 zl. a poskytnuta strava během opravy.137/ Domníváme se, že odlišné zápisy v ostatních pramenech jsou mylné – ty totiž připisují opravu Augustinovu slavnějšímu bratrovi Georgu Spanelovi (ml.).138/

3 zl. 30 kr. za 6 dnů stravování varhanáře a jeho tovaryšů při renovaci nástroje („dem Orgel Bauer in Grulich aufs werk völlig außgezahlt .... 20 fr., aufs neye lauth Contracts gezahlt ... 30 fr., dem Balgen Tretter zu einer Besoldung jährl zalt ... 36 kr., den Orgelnauer bey Renovirung des werks ist ihm sambt dem Gesellen durch 6 Tag die Kost gegeben worden darfür zahlt ...........................................................3 fr. 30 kr.“); V r. 1749 bylo varhanáři vyplaceno podle smlouvy 70 zl. Dále mu byla poskytnuta strava po dobu 21 během postavení varhan, stejně tak i jeho tovaryšovi, celkem za 10 zl. 30 kr. („dem Herr Orgel=Bauer aus Grulich lauth deß Contracts Außgezahlt ... 70 fr., Auf die Kost, waß der Orgelbauer sambt demgeseelen Bey auffsetzung der Orgel per 21. tag verzehret a 30. xr: thut zu samen............. 10 fr. 30 kr.“) 134/ sdělení MUDr. Tomáše Horáka ex SOA Zámrsk, fond VS Rokytnice v Orlických horách, kniha 5979, kostelní účty 135/ NA v Praze, fond ZÚ, Katastr varhan, kart. 615, okres Žamberk 136/ SOkA RK, fond FÚ Neratov, kart. 296, inv. 1259, sign. 12, Zádušní účty 1769-1813; Je zajímavé, že Hanisch je uveden jako truhlář a ne jako varhanář. Naproti tomu u Spanela je vždy uvedeno Orgelbauer, tj. varhanář. 137/ Dep. BKH, Liber Memorabilium Localiae Bärnvaldensis, Volumen 1, str. 35: „Im Jahre 1830 wurde die Mangelhafte Orgel ausgebessert, und 6 neuen Mutationen zugesetzt und die Balken zum Treten im genustet. Dafür erhielt der Rokitnitzer Orgelbauer 164 fr. Noc. Nebst Kost. Welcher Betrag mehretheil gesamelt u. Wohlthatere gegeben wurde. Sr Ex. Herr Graf gabe nur das wenige Holz u. Bretter zum Balkenstuhle, u. zahlte die Schmiedarbeit.“, Dále o Augustinu Spanelovi hovoří zpráva varhanáře Dušana Doubka, který jeho jméno nalezl na varhanní skříni (in návrh na generální opravu varhan, laskavě poskytnutý p. Štanclem, starostou z Horního Jelení). Shodný nápis nalezl i MUDr. Tomáš Horák. 138/ Gedenk=Buch bei der Localie Barenwald, str. 178; Z farní kroniky byly patrně čerpány údaje pro Katastr varhan (NA v Praze, fond ZÚ, kart. 615, okres Žamberk), kde je rovněž uveden Georg Spanel. Z údajů v Katastru pak vycházel i Bohumil Petr (Petr, Bohumil, Itinerarium organale bohemo – topographicum, rukopis, uložen v Moravském zemském muzeu pod sign. G-340-347, str. 25) Nejspíše i E. Aliger vycházel z farní kroniky – Kronika Eduarda Aligera, str. 325, s. 26 překladu uvádí u této opravy Georga Spanela a náklady 174 zl.; S tím patrně souvisí i výdaj 8 zl. z kostelní pokladny varhanáři Spanelovi za přeladění varhan, vyčištění od prachu, opravu píšťal a nové okožení měchů. „Dem Rokitnitzer Orgelbauer Spanel für uiber stimmung der Orgel, Ausstäubung Pfeifenverbesserung und neuer Belederung der Balken“. Při takovémto rozsahu opravy by náklad pouhých 8 zl. byl zcela nedostačující. – in SOkA RK, fond FÚ Neratov, kart. 296, inv. 1259, sign. 12, Zádušní účty 1769-1813

156


V r. 1836 měly varhany 16 mutací, vnitřní pozitiv, 2 manuály a byly v použitelném stavu.139/V r. 1852 varhany opravil a naladil Augustin Spanel.140/ Další oprava byly podniknuta patrně v r. 1869.141/ Neznáme však její rozsah ani náklady. V r. 1882 varhany celkově opravil („grundlich repariert“) Amadeus Hanisch z Rychnova n. Kn., postavil nový hrací stůl a přidal jednu mutaci.142/ V r. 1915 měly varhany 17 znějících hlasů, 3 měchy a tuto dispozici: I. man. Principal 8´ Portunal 8´ Octav 4´ Quinta 2 2/3´ Rauschquint 2´, 2x Mixtura 3x pedálová spojka143/

II. man. pedál, 18 tónů Flauto major 8´ Bordun 16´ Salicional 8´ (nový) Posaun 16´ Quintadena 8´ Octavbas 8´ Flauto minor 4´ Violoncello 8´ Mixtur 2´, 2x Quintbas 6´ Principal (?,dopsán s otazníkem, zdali nebyl opomenut) Octavbas 4´

Další popis nástroje je v Rekvizičním katastru: v r. 1917 měly varhany v pedálu 2 hlasy 16´, 2x 8´, 1x 6´, 1x 4´, spojku k I. manuálu, v manuálu 2x 8´, 1x 4´, 1x 3´, 1x 2´dvojnásobný a 3násobnou Mixturu, v pozitivu 1x 8´, 1x 8á 4´flétnu, 1x 8´kvintu //?//, 1x 2´ 2násobnou mixturu, celkem 17 znějících hlasů.144/ Varhany byly vyjmuty z rekvizice cínových píšťal za I. světové války z důvodů uměleckohistorických.145/ V r. 1940/41 byly opraveny varhany – prospektové píšťaly a měchy, vše za 900 K.146/ Dne 10. 5. 1945 shořela střecha kostela a jeho zkáze se již nepodařilo zabránit. Po poničení kostela byly varhany částečně poškozeny rekreanty. Na žádost farnosti v Horním Jelení, kde varhany dosloužily, povolil církevní odbor KNV v Hradci Králové převoz neratov139/ Gedenk=Buch bei der Localie Barenwald, str. 257; shodně in Dep. BKH, FU Neratov, inventář kostela z r. 1836: „Orgel auf dem Hauptchor mit inwendigend Positiv und 16 Mutationen und zwei Klawiaturen, staffirt, in noch brauchbarem Stande, ... 400 fr.“ 140/ NA v Praze, fond ZÚ, Katastr varhan, kart. 615, okres Žamberk; Nepodařilo se nám ověřit informaci od MUDr. Tomáše Horáka o tom, že v r. 1850 byly varhany přestaveny od Georga Spanela. 141/ Gedenk=Buch bei der Localie Bärenwald, str. 223: „Herstellung einen neuen Orgel vollkommen wollendet haben“. 142/ NA v Praze, fond ZÚ, Katastr varhan, kart. 615, okres Žamberk; Zápis o opravě nalezl na varhanní skříni i MUDr. Tomáš Horák. Náklady opravy byly zaplaceny z daru 200 zl. na opravu varhan od císařovny vdovy Marie Anny, obce přidaly 277 zl. 23 kr. 143/ NA v Praze, fond ZÚ, Katastr varhan, kart. 615, okres Žamberk; Záznam je velmi obsáhlý. Uvádí informace, které byly již výše rozepsány: do nově postaveného kostela umístěn velmi poškozený pozitiv ze starého kostela. Proto byly s použitím starého nástroje v r. 1746 postaveny od kralického varhanáře nové varhany za cenu 140 fl. rýnských. Měly 10 rejstříků a měchy s 18 loket dlouhými řemeny na tahání. V r. 1802 varhany naladil a vyčistil od prachu Georg Spanel z Rokytnice. V r. 1830 týž varhanář //pozn. to není možné// udělal totéž, přidal 6 nových hlasů a přestavěl měchy na šlapání, za 164 fl.. V r. 1852 varhany opravil a naladil Augustin Spanel. V r. 1882 varhany celkově opravil („grundlich repariert“) Amadeus Hanisch z Rychnova n. Kn., postavil nový hrací stůl a přidal jednu mutaci. Náklady činily 300 K. 144/ NA v Praze, Rekviziční katastr, fond ZPÚ, kart. 68, Králíky, Bärnwald 145/ SOA ÚO, sbírka kronik č. 181, Gedenkbuch der Pfarrey in Wichstadtl angefangend mit 1ten Jänner 1836, nečíslovaná str. 146/ Gedenk=Buch bei der Localie Bärenwald, str. 192; V oné době se o varhany údajně staral varhanář Carl Berschdorf z Nisy. – laskavé sdělení Václava Uhlíře o údajích z přihlašovacích archů varhan při rekvizice varhanních píšťal. Jednalo se údajně o soupis zpracovaný R. Quoikou v r. 1944.

157


ského nástroje. Dne 11. 10. 1951 byly varhany převezeny do Horního Jelení. Tam je v týdnu před Vánocemi sestavili lovosičtí varhanáři Stanislav Havlík a jeho bratr Václav. 147/ Po přestěhování měly být provedeny největší dispoziční změny. Před opravou v r. 1995 tak měly varhany tuto dispozici: I. man., C-c 3, 45 tónů II. man., C-c 3, 45 tónů pedál, C-a, 18 tónů Principal 8´ Flétna 8´ Bordun 16´ Portunal 8´ Salicional 8´ Octavbas 8´ Gamba 8´(zní 1´) Flétna 4´ Violoncello 8´ Octav 4´ Houslovka 4´ Quintbas 6´ Octav 2´ Superoctav 2´ Octavbas 4´ (chybí) Kvinta 1 1/3´ Mixtura 2´, 2x Pozoun 16´(chybí)148/

V r. 1995– 1997 restauroval nástroj varhanář Dušan Doubek. V návrhu generální opravy usoudil, že původně měl nástroj patrně 12 hlasů a byl přestavěn na větší – vzdušnice, traktura i dřevěné píšťaly jsou zcela sourodé. Pedál má dvě vzdušnice, vzdušnice pro oba manuály je společná, s předělenými kancelami. Z kovových píšťal se dochovaly jen zbytky a musely tedy být doplněny.149/ Současný stav (15. 8. 2003): I. man., C-c 3, 45 tónů Principal 8´ Portunal 8´ Octav 4´ (prospekt) Quinta 2 2/3´ (nová) Octava 2´ (nová) Mixtura 3x

II. man., C-c 3, 45 tónů pedál, C-a, 18 tónů Flaut major 8´ Bordun 16´ Salicional 8´ (nový) Octavbas 8´ Flaut minor 4´ (nová) Violoncello 8´ Principal 2´ Quintbas 6´ Octavbas 4´ spojka I/II

Varhaníci V Neratově se dochovaly i jmenné seznamy hudebníků z kostelního kůru z let do r. 1820 a z r. 1850. Víme tedy, že zde na varhany hráli nejen učitelé, ale v r. 1820 i Anton Böhm z č. p. 3, a v r. 1850 Vilém Exner, obchodník z č. p. 72.150/ Jinak kůr vedli a varhaničili místní učitelé. 147/ zápis ve farní kronice z Horního Jelení; Shodně i nápis na varhanní skříni nalezený MUDr. Tomášem Horákem. 148/ IKD 2/95, str. 8, článek V. Uhlíře Varhany ve farním kostele Nejsvětější Trojice v Horním Jelení; J. Oppeltová upozornila na změnu figurální výzdoby skříně: ... „záměna andělů z varhanní skříně s andílky, kteří obklopují svatostánek hlavního oltáře, stejně tak i nahrazení nostického znaku (?) symbolem Nejsvětější Trojice z nástavce oltáře sv. Josefa.“ – in Orlické hory a Podorlicko 1999/9, Historie poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Neratově, str. 143-144“ 149/ Zpráva varhanáře Dušana Doubka – návrh na generální opravu varhan, laskavě poskytnutý starostou Horního Jelení p. Štanclem 150/ Kronika Eduarda Aligera, str. 737, s. 221 překladu „Staří hudebníci v neratovském kostele v roce 1820 a dříve: Josef Tasler č. 42 – viola, Ignác Kolbe č. 19 – tympány, Kryštof Kolbe č. 5 ze Schönwaldu – I. klarina, Josef Tschepen, truhlář č. 78 – II. klarina, kovář Strauch z Peukeru (pozn. osada Hadinec) – horna, Sixtus Hofman z Peukeru – flétna, Johann Hirschberg – soprán, Anton Böhm č. 3 – varhaník a violon, Zeisberg starší z Peukeru – basista, Stepka Josef č. 15 – tenor, Franz Richter z Peukeru – oboje (pozn. tedy tenor i bas) a také principál (pozn. patrně míněna trubka, tromba principalis), Amand Ludwig, svob. rychtář a Bernhardt z Peukeru – I. housle, Josef Tschepen č. 2 na Malé Straně – II. housle, Anton Lauterbach č. 19 ze Schönwaldu – I. fagot, svob. rychtář Strauch ze Stuhlseifen – II. fagot, Ludvík Müller, později šolc ve Stuhlseifen – viola, Ignác Eltner a Josef Eltner klarinet, Josef Tasler č. 42 – klarinet, Franz Zimmer č. 60 – housle, Franz Matzke č. 58 – violon, Franz Hanisch č. 13 – z Malé

158


Jako první učitel je znám od r. 1638 Georg Hüptner, který zemřel v r. 1657 a zanechal svoji rodinu v nuzných poměrech. V r. 1658 byl zde ustanoven Petr Hahn, který byl dobrým hudebníkem a varhaníkem. Narodil se v Rokytnici a v r. 1668 byl také ustanoven učitelem v Rokytnici. V Neratově jej následoval jeho syn Kaspar Hahn. Oženil se 14. 5. 1668, potom přesídlil po smrti svého otce jako učitel do Rokytnice v r. 1671. V Neratově nastoupil téhož roku na místo učitele Johann Langsfeld, bratr tehdejšího správce panství v Rokytnici. V Neratově se oženil a měl 5 dětí. Z neznámého důvodu složil úřad a žil zde dále jako soukromník. Zemřel 22. 4. 1723 ve věku 72 let a byl zde i pochován. Od r. 1690 do r. 1696 byl zde učitelem Kaspar Leopold Michalitschke, nar. v Rokytnici, dále od r. 1696 Anton Franz Lauterbach, rodem z Moravy. Oženil se zde 4. 3. 1696 s Annou Marií Veitovou z Prahy. Zemřel v r. 1715 a jeho dvě děti se odstěhovaly do Svitav. 151/ V r. 1715 se stal učitelem Josef Ignaz Langsfeld, synovec dřívějšího učitele Johanna Langsfelda. Oženil se s Annou Marií Alžbětou a měli spolu 7 dětí. Až na jednoho syna všechny zemřely. Zemřel 9. 8. 1737 na rakovinu obličeje. Následoval jej od Nového roku 1738 Leopold Ferdinand Michalitschke, rodák z Rokytnice. Dříve byl učitelem v Langenau (Dlugopole), potom zvoníkem v Rokytnici. Byl dobrým hudebníkem. Zemřel 5. 4. 1762 ve věku 65 let. Po jeho smrti byl v r. 1762 ustanoven Christof Wagner. Zemřel již 17. 8. 1766 ve věku 38 let na plicní souchotiny. Dne 7. 9. 1766 byl zde ustanoven 31letý Josef Briesel, rodem z Kačerova. Od rychnovských piaristů dostal osvědčení učitelské způsobilosti pro triviální školu. Zemřel 23. 10. 1788 na plicní souchotiny. Dne 1. 1. 1789 byl ustanoven Franz Hirschberg z Bartošovic, nar. 21. 8. 1760, první zdejší zkoušený učitel. Byl dříve 6 let školním pomocníkem v Rychnově n. Kn. V Neratově zastával místo učitele, regenschoriho a zvoníka za roční plat 129 zl. 50 kr. víd. měny až do r. 1836, kdy již pro nedoslýchavost nebyl schopen zastávat školní službu. Ve výslužbě dostával malou penzi a pomáhal vyučovat v I. třídě až do své smrti 10. 1. 1844 ve věku 85 let. Na jeho místo nastoupil jeho syn Jan Hirschberg, nar. v Neratově dne 3. 2. 1812. V r. 1829 složil Strany – klarina a horna, Anton Stepke, krejčí č. 43 (dům u vesnické cesty na pozemku č. 15 nedaleko č. 140) – klarina a horna (derselbe blies einer auf einer Seite), Tasler č. 12 z Malé Strany – flétnista a housle, Ignác Bernhard mlynář z Peukeru – I. housle a také David Mohaupt, Josef Stepke č. 15 – také housle, který měl způsob držení houslí na rameni a nejdelší dobu při tom spal.“ 1850..... „Soprán (Canto): Marie Mohauptová, Josefa Exnerová, Marie Zimmerová, Eduard Alliger a Eduard Volkner Alt: Amand Matzke, Eduard Ulrich, Tenor: Amand Zeisberg, Vendelin Lux, Bas: Eduard a Reimund (pozn. asi také Luxovi), učitel Jan Hirschberg Varhany: Vilém Exner, obchodník č. 72 I. housle: František Bernhardt, Bom. Bernhardt, Jan Geisler, Raimund Hirschberg II. housle: Josef Tschepen č. 2 z Malé Strany, Vilém Posluschney a Antonín Lux z Peukeru III. viola: Vendelín Lux, učitel ze Stuhlseifen Klarinety: Raimund Hirschberg. Ignác a Josef Eltnerovi, Anton Böhm Flétna: Eduard Hanisch z Malé Strany, František Zimmer Horna: Václav Stepke č. 14, Anton Stepke č. 5, Anton Lux z Peukeru Klariny: Franz Hanisch a Jan Geisler Pozouny: Eduard Hirschberg, Vendelin Lux, František Zimmer Fagot: Anton Lauterbach ze Schönwaldu Tympány: Jan Geisler a Eduard Hirschberg“ 151/ Kronika Eduarda Aligera, str. 331, s. 31 překladu

159


zkoušky v Hradci Králové na tamní hlavní škole a potom pomáhal 7 let svému otci až do jeho odchodu do penze. Dožil se ještě platnosti nového školského zákona a zvýšení odměny učitelů, avšak neužil již toho. 1. 1. 1873 byl penzionován a již 16. 2. 1873 zemřel na ochabnutí ledvin, ve věku 61 let. E. Aliger o něm zaznamenal: „Veliká pozornost byla tehdejším učitelem věnována hudbě, takže se Neratov stal vesnicí nejznalejší hudby v celém okolí a ještě dnes jí zůstal.“ Prozatímním učitelem byl 4. 1. 1873 ustanoven Franz Kolb z Alberitz u Podbořan, leč již 9. 2. byl odvolán pro milostnou aféru. Krátce – od 10. do 31. 3. 1873 byl pověřen vedením školy Franz Poter z Bartošovic, poté od 31. 3. 1873 do 26. 9. 1874 byl pověřen vedením Franz Kolb, od 12. 11. 1874 do 1. 3. 1875 Adolf Hanisch z Malé Strany čp. 13, koncertní mistr. Dne 11. 3. 1875 jako učitel a od 11. 3. 1878 byl ustanoven jako řídící učitel Ferdinand Pischel (Fischer?), nar. 11. 7. 1841 v Bělé, dříve podučitel v Újezdě a Lukavici u Rychnova a učitel v Celném u Králík. V Neratově mu byl přiznán od r. 1874 plat 400 zl., od 27. 5. 1875 pak jako řídícímu učiteli 500 zl. Od 1. 1. 1900 dostal základní plat 1600 K a příplatek 400 K. Od 1. 12. 1900 byl zvýšen na 2900 K. Dne 24. 6. 1915 mu byla přiznána roční penze 3200 K.152/ V r. 1836 měl kostel 4 housle, 2 staré a poškozené housle, violon, 4 klarinety a hoboje, 2 fagoty, 4 klariny in Es, 2 in D, 2 invenční lesní rohy in C, 2 in Es, 2 tympány s paličkami, 4 dřevěné pulty. V r. 1836 byly prodány 2 lesní rohy a koupeny 2 nové trubky, v r. 1838 3 pozouny (bas, tenor a alt) a 2 klarinety. V r. 1841 pořízeny nové lesní rohy, v r. 1842 nové 2 klarinety a 2 nové flétny.153/ Regenschori Adolf Hanisch je zmiňován v kostelních účtech v letech 1915-1937.154/ Po jeho smrti zde hrál na varhany Wilhelm Finger z Podlesí. Příjmy prvních učitelů byly kolísavé a závisely na školném. Při malé návštěvnosti školy byly i ony příjmy malé. Až později jim zřejmě přibylo něco i na štole, poplatcích za zvonění a koledě, stolním groši etc. Někteří učitelé zastávali zároveň dokonce i místa celníků, čímž jejich plat poněkud vzrostl. Učitelům byl sice vykázán a dán do užívání (dle Aligera se tak stalo v r. 1654) kousek pole, kterému se nyní říká Schulgütel (Školské), pouze, jak doposud ukazují nevzhledné hromady kamení, které navzdory vší píli nemohly být úplně odstraněny, byl to zřejmě pěkný kousek úhoru, který svému majiteli poskytoval jen kousek úrodného pole a který bylo potřeba teprve zúrodnit, takže původně nemohlo mnoho vynášet. Později získal část příjmů, které z Neratova patřily rokytnickému učiteli, dále dostával odměnu jako zvoník, příjmy z koledy a další. Když byla ve Vrchní Orlici zřízena filiální škola, ubyl opět neratovskému učiteli dosti značný obnos, který připadl učiteli ve Vrchní Orlici; neratovskému učiteli však zůstal ještě příjem štoly a jiných emolument, za což byl ale zavázán starat se o hudbu v kostele ve Vrchní Orlici. Protože to pro něj na jedné straně bylo břemeno a na druhé straně učitel ve Vrchní Orlici k tomu nebyl ustanoven, jako kdyby mu tento malý příjem nepřáli, byla proto za přítomnosti vážené komise, která se skládala z pana krajského školního komisaře, rokytnického vrchního úředníka a příslušných místních soudů v roce 1791 dne 30. října mezi těmito dvěma učiteli uza152/ Kronika Eduarda Aligera, str. 332-334, s. 32-33 překladu; dále ex Hauptbuch der Chronik von Bährenwald, str. 352, překlad s. 79, str. 455, s. 92 překladu. 153/ Dep. BKH, FÚ Neratov, inventář kostela z r. 1836; sign. I 154/ Dep. BKH, FÚ Neratov, inv. č. II/3c/2, Účetní kniha kostela 1915-1938

160


vřena smlouva: že učitel ve Vrchní Orlici se bude starat o kostelní hudbu a pobírat za to štolu, neratovskému učiteli však, kromě koledy a stolního groše, má obec Vrchní Orlice odvádět určitý poplatek jako náhradu za štolu. Poněvadž však zčásti kvůli nejrůznějším výměnám peněz, zčásti také z jiných příčin byl plat učitele nedostatečný a nedosahoval ani zákonem určené výše, byly opět při komisi, která se konala dne 3. června 1835 v Rokytnici, přiškolené obce vyzvány k příspěvku, se kterým souhlasily a kterým vzrostl celkový příjem neratovské školy na 103 zl. 39 2/4 kr. k. m., a tato příjmy dne 5. června 1837 c.k. státní účtárna adjustovala.155/ V r. 1770 ohlásil Jan Josef Briesel svůj příjem takto: Jsem školmistrem, ženatý, bez majetku, zároveň i c.k. celním dohližitelem. Příjem v čistých penězích dělící se na čtyři groše na každé místo dává ročně 15 zlatých. Od školních dětí z míst činil ročně 12 zlatých, 3 koledy vynesou 11 zlatých. Podíl poplatků za svátek, křty, pohřby je nejvýše 12 zlatých a činil spolu 50 zlatých. V této farnosti je 44 dětí ve věku 4-6 let, 42 ve věku od 6 do 8 let, 44 ve věku od 10 do 12 let. Do školy při filiálním kostelu chodí od 1. září až do dubna 10 dětí ze vsi Neratov, z Podlesí 4 děti, celkem 14 dětí. Od 1. května do října z Neratova 4, z Podlesí 2, celkem 6 dětí. Škola začíná ráno v 7 hodin a trvá až do 10 hodin, odpoledne od jedné do čtyř hodin. Každé školní dítě platí týdně, jedno jako druhé, 1 a půl krejcaru. Děti se vyučují ve čtení, psaní, v počítání a v hudbě… V roce 1781 bylo v Neratově 40 školou povinných dětí, v Podlesí 9 a na Hadinci 9. Z nich chodilo jen 11 do první třídy, 15 do druhé a 5 do třetí. Příjem tedy činil 88 zl. a 8 a 3/4 krejcaru. V r. 1822 měl učitel 24 zl. výnosu z pozemků, dále 11 zl. 54 kr. od kostela, dále 3 zl. 20 kr. od vrchnosti v hotových penězích, 3 sáhy měkkého a 3 sáhy tvrdého dřeva, dále 18 zl. 15 a ¾ kr. z obecní pokladny, štolové poplatky 21 zl a 44 kr., školného 28 zl. 45 kr. a koledu 11 zl., celkem tedy 119 zl. 38 a ¾ kr. 156/ V roce 1839 se obec Vrchní Orlice neúspěšně snažila osvobodit od závazku odvádět neratovskému učiteli poplatky koledy a stolního groše ve výši 13 zl. 35 1/2 kr. v. č. podle výše zmíněné smlouvy z 30. října 1791.157/ V r. 1856 byl příjem učitele vyšší – 201 zl. 12 kr. 158/ V r. 1910 nepanovaly dobré vztahy mezi duchovním správcem a regeschorim, jak o tom svědčí opis stížnosti k biskupské konzistoři (ze dne 16. června 1910): „Nejd. biskupská konzistoř! V nejhlubší úctě podepsaný jest nucen oznámiti, že se mu vykonávání církevních funkcí ve chrámu Páně činí nemožným. Jest to známý boj víry s nevěrou, boj mezi knězem a organizovaným učitelem, kterýžto boj se zanáší ze strany pana řídícího učitele – regenschoriho až do chrámu Páně. V nejhlubší úctě podepsaný podjal se v Neratově katolické organizace – rozšiřuje se 50 exemplářů St. Bonifacius a 10 exemplářů „Volksbote“. Snad také proto mstí se pan řídící učitel tím způsobem, že mu na choře dělá schválnosti na schválnosti: jeť učitelem organizovaným a vyjádřil se jednou v rozhovoru, že „světlo“ musí přijít na vrch. To předeslav osměluje se v nejhlubší úctě podepsaný podati věrný obraz těch protivenství, která musí ve chrámu Páně snášeti a který mu vykonávání jeho úřadu kněžského činí zhola nemožným.“ 155/ převzato z Kroniky Eduarda Aligera, str. 334-335, s. 33-34 překladu, a také převzato z Gedenk=Buch bei der Localie Bärenwald, str. 383-384, str. 77-78 překladu 156/ převzato z Kroniky Eduarda Aligera, str. 334-335, s. 33-34 překladu 157/ Gedenk=Buch bei der Localie Bärenwald, str. 385, str. 78 překladu 158/ Kronika Eduarda Aligera, str. 334-335, s. 33-34 překladu

161


„Při mši sv. – v případě, že není kázání – před čtením epištoly ukončí pan regenschori sloku písně a druhou začne, aby kněz musil zbytečně čekati, ač jinak mše sv. sloky skoro již se nezpívají, nýbrž jen se varhanami divoce hrá. Jeden a tentýž tón drží se hodnou chvíli a to velice často. Dne 7. listopadu 1909 hrál pan regenschori, ovšem velice rafinovaně, bezprostředně před pozdvihováním úryvek z „Lešetínského kováře“. Totéž opakoval dne 21. listopadu 1909 při slavných službách Božích na památku 25 letého biskupského jubilea Otce Pia X. Velice často zpívá se při ranních službách Božích proti církevním předpisům figurální litanie místo mešní písně a když to v nejhlubší úctě podepsaný panu regenschorimu domlouval, neměl on žádné jiné výmluvy než že řekl: „My jsme chtěli figurální litanii zkoušet“, což je ovšem zřejmá lež, an častým zpíváním při mši sv. mají tutéž dobře vyzkoušenou. Ačkoliv pan regenschori byl tehdy žádán, aby figurální litanie při ranní mši sv. se nezpívala, nýbrž mešní píseň, zpívala se naschvál zase a to ihned po kanonické vizitaci (1910), kde vdp. vikář s panem regenschorim ohledně mých stesků jednal. Pan řídící učitel jde však ve své zášti ke knězi tak daleko, že se neštítí rušiti předepsané velebné ticho při pozdvihování. Hrá se totiž a zpívá se při pozdvihování jako při jiných dílech mše sv. V nejhlubší úctě podepsaný žádal pana regenschoriho, aby tak příště nečinil. Když kněz po posledním evangeliu jde na stupně oltářní, zpívají a hrají na choře, ač přece pan regenschori vidí, že mše sv. je skončena a že kněz se chce modliti předepsané modlitby. Co se však stalo v nejhlubší úctě podepsanému letos (1910) na svátek Nejsvětějšího těla Kristova, to přesahuje všecky meze. Jako obyčejně činí, tak šel i v řečený svátek v pravý čas k oltáři. Než na choru bylo ticho. Za chvilku začalo se hrát na varhany. V nejhlubší úctě podepsaný stále čekal, zdali začnou zpívat kyrie, ale varhany zněly samy stále a stále. Domysliv se, že to asi nová demonstrace pana řídícího, začal se potichu modlit epištolu, modlil se sekvenci a tu teprve, když končil sekvenci, začali na choře kyrie eleison. Při pozdvihování – ač ministranti zvonili – hrálo a zpívalo se zase ovšem k velikému žalu v nejhlubší úctě podepsaného. Po celou mši sv. třásl se tentýž strachem a úzkostí a trpěl závratí. Přes celé pozdvihování se tedy v ten památný den hrálo a zpívalo, ačkoliv – jak sub f) zmíněno – byl pan regenschori žádán, aby tak nečinil. Stalo se také, že když se dá znamení na kázání, nezačne pan řídící píseň před kázáním, nýbrž skutečně dělá dlouhou předehru, jako by mělo na choře následovati nějaké sólo, čímž se služby Boží zbytečně a bezúčelně protahují. Při čtení epištoly (na kazatelně) ladí se nástroje a při kázání je šramot na choře takový, že by se spletl v kázání i kazatel rodem Němec. Pan řídící svěřuje velice často varhany jistému mladíku, který si hrá na choře ne jak církevní předpisy a velebnost místa žádají, nýbrž zcela dle svého gusta. Na podzim r. 1908 pozoroval v nejhlubší úctě podepsaný ve dny všední, že po celou mši sv. se jen na varhany hrá – ač – li to zmatené hraní tónů možno hraním nazvati – a zcela nic nezpívá. V nejhlubší úctě podepsaný řekl tehdy onomu mladíku, aby, když se nezpívají sloky mešní písně, raději nehrál. Na jaře 1909 pozoroval, že s děje na choře totéž. I domlouval v nejhlubší úctě podepsaný panu regenschorimu v dobrotě, aby to řekl onomu mladíku, když se nezpívá píseň, aby nehrál. Již však třetího dne nato, dne 29. dubna 1909, opovážil se mladík onen zase tak hráti. I šel v nejhlubší úctě podepsaný po mši sv. do předsíňky a domlouval mladíku onomu, že to činí opět, ačkoliv byl žádán, aby tak nečinil. On však na to odpověděl, že mu v nejhlubší úctě podepsaný nemá co poroučet. I řekl v nejhlubší úctě podepsaný, že mu ode dneška hrát na varhany v kostele zakazuje a uvědomil o případu tom pana regenschoriho. Avšak mladík onen hrál na varhany zase a hrá dodnes, ovšem již ne beze slok.

162


Tentýž mladík hrá zvláště divoce v neděli odpoledne, když kněz jde k oltáři. Poslední neděli tj. 12. června 1910 hrál tak divoce, že i ministrant se ohlížel na chor, co se to tam děje a věřící byli tou divokou hrou pohoršeni.O nějaké písni k požehnání neví onen řečený mladík. Dle záznamu v ohlašní knize z let předcházejících ohlásil v nejhlubší úctě podepsaný na den Božího těla (1910) na odpoledne figurální litanii. Avšak když šel k oltáři a vystavil Nejsvětější Svátost, bylo na choře ticho, takže ač byla ohlášena litanie figurální, nezpívala se, ač jindy, když se nemá zpívat, při ranní mši svaté, zpívá se. V neděli odpoledne před požehnáním, když se již lidé scházejí a soukromě se modlí, hrá si na varhany jiný mladík, jakoby neměl hodiny pro cvičení se. A to pan regenschori vše svoluje. Když se loňského roku (1909) konalo v prosebný den procesí, hned při I. zastavení dcera, vlastně schovanka pana řídícího smála se a mluvila v bezprostřední blízkosti kněze, který byl tím vytrhován. Přítomný pan regenschori nepokáral a nenapomenul dcery své, proto musil tak učiniti v nejhlubší úctě podepsaný. Pan řídící jde však ve svém učitelském sebevědomí tak daleko, že chce v nejhlubší úctě podepsanému prostě poroučeti, zda se má nějaké funkce konati čili nikoliv. Jednou na křížový den připadl pohřeb. Aniž by se faráře ptal, řekl jednoduše dětem ve škole, že ráno průvodu není a také sám druhého dne na průvod nepřišel, ačkoliv v nejhlubší úctě podepsaný mu vzkázal, že průvod se koná. Ze všeho toho jasně vysvítá, že pan řídící učitel chce uplatniti zásady organizovaného učitelstva i pro kostel, tj. že učitel je vše a kněz nic a že proti knězi si může dovoliti všecko. Když mu pak v nejhlubší úctě podepsaný domlouval, nemělo to žádného účinku; naopak pan řídicí dělal a dělá si v kostele co chce a jak chce a tak potvrzuje tu známou pravdu, že kde je zlá vůle, zloba, marné všecko vyjednávání. Pro v nejhlubší úctě podepsaného má ovšem to surové a necitelné jednání pana regenschoriho žalostné následky: nervosa jeho dosáhla takového stupně, že jde pokaždé k oltáři s největším strachem a úzkostí a u oltáře i venku při chůzi trpí závratí a celý den není schopen žádné práce. Zajisté i ten nejtrpělivější kněz musil by se rovněž tak nervosním státi, když by den na den, funkce za funkcí, se mu kladly překážky v jeho čistě církevním zaměstnání: v chrámu Páně při bohoslužbě.“ (datum 16. června 1910). Toť tedy opis stížnosti k nejdůstojnější biskupské konzistoři. Schválnosti na choře dosáhly dne 28. srpna 1910 toho stupně, že duchovní správce začav zpívati „Pater noster“ nemohl v něm pokračovati pro strach a rozčilení. Od tohoto dne sloužil tichou mši svatou. V případě, že byl pohřeb, vyprosil si pomoc z Rokytnice, odkudž velice ochotně kněz se dostavil, aby pohřeb vykonal. Poněvadž však zimního času mnohdy těžko ba nemožno pro závěje do Neratova se dostati jakož i ta okolnost, že o Vánocích (1910) lid, zvyklý na muziku, by se snad pohoršil, když by o půlnoční se konala tichá mše svatá bez varhan a bez muziky byly příčinou, že duchovní správce rezignoval na obročí neratovské ...“159/ Jak to vypadalo v roce 1939/40? „Bohužel již 30 let již není propojen úřad učitele a varhaníka (ředitele kůru); jen tu a tam učitel na kůru vypomohl. Zpěv německých písní ve všední dny a při velkých mších ustal. Děti se už neučily kostelní písně. Počet dětí se velmi zmenšil. Je už jen jedna třída (42 dětí) a jeden učitel.“160/ XXXI. Ohnišov – Filiální kostel sv. Cyrila a Metoděje Filiálka k Bystrému. Základní kámen kostela byl posvěcen dne 17. 6. 1894. Stavba byla dokončena v r. 1895.161/ 159/ Gedenk=Buch bei der Localie Bärenwald, 2. díl, str. 113 a násl. 160/ Gedenk=Buch bei der Localie Bärenwald, 2. díl, str. 386 161/ Dep. BKH, FÚ Bystré, Pamětní kniha fary v Bystrém, začínající rokem 1836 (dále PK Bystré), str. 241 (72 překladu)

163


Varhany postavili v r. 1896 Josef Rejna a Josef Černý z Prahy.162/ V r. 1957 František Čálek z Kutné Hory instaloval nový ventilátor a regulátor za 4150,- Kč. 163/ Jednomanuálový mechanický nástroj s kuželkovou vzdušnicí. Nástroj je umístěn do pseudogotické skříně zabudované do zábradlí kůru, vzhledově upomínající na jiné nástroje pánů Rejny a Černého. Samostatný hrací stůl je pro nedostatek místa na kůru takřka přilepen na skříň varhan. Pedálový stroj je zastrčen spolu s měchem ve výklenku za zády varhaníka. Traktura je mechanická, vzdušnice kuželkové. Poněkud neobvykle působí malý rozsah (C – a) pedálu, který je navíc umístěn centrálně (tj. varhaník oproti očekávání nenalezne uprostřed pedál c, ten je posunut přibližně o 2 místa vpravo). Elektrické čerpadlo vzduchu se nachází na půdě. Dispozice nástroje: manuál, C – f 3, 54 tónů pedál, C – a Principal 8´ (prospekt) Subbas 16´ Kryt 8 Salicional 8´ Houslovka 4´ Oktava 2´ pedálová spojka – šlapka tremolo ? (nefunkční neoznačené táhlo).

V současnosti (24. 7. 2003) jsou varhany napadeny červotočem, zasloužily by si udržovací opravu (mj. seřízení traktury a naladění). Varhaníci V r. 1895 řídící učitel Karel Žalud.164/ Podle dalších záznamů podporoval všemožně vybudování kaple v Ohnišově, chtěje se zde stát chorregentem. V r. 1905 byl ředitelem kůru ustanoven Karel Roleček. V r. 1907 se vzdal místa a odstěhoval se. Obecní zastupitelstvo samo prozatímně pověřilo funkcí Josefa Obsta z Ohnišova, což vyvolalo stížnost duchovního správce vikariátnímu úřadu.165/ František Obst (nar. 29. 1. 1893), bývalý provizorní ředitel kůru na Novém Hrádku, v Ohnišově a ve Voděradech, „kdež všude se těšil vřelým sympatiím pro svou bodrou povahu a svou brilantní hrou na varhany a housle.166/ XII. Olešnice v Orlických horách (Gieshübel) – Filiální (dříve farní) kostel sv. Marie Magdaleny V Olešnici se připomíná již v r. 1354 plebán Martin, kostel je vzpomenut v r. 1580.167/ Starý dřevěný kostel pocházel údajně z r. 1503. „R. 1702 byl starý chrám Páně dřevěný v Olešnici rozbořen a dle návrhu hraběcího stavitele Mikuláše Rossi nový kostel od kamene 162/ Katastr varhan, in Národní archiv v Praze, fond ZÚ, kart. 614, okres Nové Město nad Metují 163/ PK Bystré, str. 242, str. 73 překladu 164/ PK Bystré, str. 401, str. 89 překladu 165/ SOkA RK, fond FÚ Bystré, kart. 44, inv. č. 177, sign. 49 166/ SOkA RK, fond FÚ Solnice, Kronika fary římskokatolické církve v Solnici, sign. C 336, C 337, C 338, str. 347-348, str. 180-181 kopie 167/ Roštlapil, str. 721

164


vystaven, což r. 1705 dokonáno jest bylo.“168/ Stavitelem měl být Kašpar Klembt, zednický mistr z Kladské Bystřice. V r. 1750 zde byla zřízena samostatná lokalie.169/ Krátce po dokončení nového kostela byly do něho pořízeny i nové varhany. O stavbě varhan jsme poměrně dobře zpraveni zápisy v archivních pramenech. Víme tedy, že nástroj byl pořízen přičiněním Daniela Stonnera, kontrolora a stavebního písaře nově postaveného kostela, který nelitoval námahy a sbíral od dobrodinců peníze na postavení varhan.170/ Když se mu podařilo shromáždit potřebný obnos, uzavřel 15. 5. 1706 smlouvu s varhanářem Johannem Gottfriedtem Ferdinandtem Helwigem z Horní Hedče u Králík, že za 100 zl. rýnských a stravu postaví do svatodušních svátků příštího roku varhany s touto dispozicí: Principal 4´ Quinta Dena 8´ Flöt major 8´ Flöt minor 4´ Super Octava 2´ Quinta 1 1/2´ Mixtura 3x, 1´ píšťalu imitující hlas kukačky.171/

168/ Roštlapil, str. 323; naproti tomu v inventáři kostela z r. 1774 je uvedeno jeho vysvěcení již v r. 1703 – SOkA RK, FÚ Olešnice v Orl.h., kart. 311, inv. č. 1335, sign. 76, Inventáře; Nevíme, zdali byly ve starém kostele varhany. Předpokládáme, že spíše ne, protože v dochovaných podrobných záznamech o stavbě nových varhan se nic neuvádí o starých varhanách (např. o jejich převzetí varhanářem, přenesení jinam apod.). 169/ SOkA RK, FÚ Bystré, Pamětní kniha fary v Bystrém, začínající rokem 1836, str. 171 (53 překladu) 170/ SOkA RK, Archiv obce Olešnice v Orlických horách, kart. 215, kniha 1703, inv. č. 83-1/5, str. 95: „Im Nahmen, der Heylligsten, Dreyfalltigkeits. Anno 1706. Habe Ich Danyel Stonner, der Zeits Kayßerl: Gegenhandler Zur Güßsiebl, Mir Gäntzlichen Vorgenohmben, Wann es Möglich, der allhießigen Gantzen Gemeynde, undt anderen BenachBahrten zur troste In die Unßer Neu aussgebauete Kirche, Bey Sanct: Maria Magdalena, ein Orgelwerk ausz Zurichten, undt Bauen zur Lassen, damit Künftig Hie die Inwohner, undt Eltern, ihreKinder, dieMusica, undt etwas der gleichen guttes lehrenn, lassen können, Weyllen aber zur solchem fürhaben, von dießer Kirchekreis kreutzer zur bezahlen ist, Masßen der Kirch=hof gebauet wirdt, ..., vedt alles waß ansäckel Gelde, undt anderen eingehet, auss diesen Kirch=hof Bauen angewendet werden Musß, alß habe Mich Bemühet, undt Untterschiedliche Wohlthätter angeredet, undt gebethen, damit ein Jeder wohlthätter, undt Zvahr, Nach Vermögen, undt Nachseinem Gutten Wüllen,etwas ausz Beszagtes Orgel=Werks Verehren Möchte, Welches auch von gutthärtigen wohlthättern, undt Liebhaber, der Gutten werkse, so Gutt Vonstatten gangen, so das ich in VönigerZeits, eins WerklicheSumma Geldes ausz gebracht, welche Wohlthätter, ich alle Hier Nachgesetzter, Mit Ihren tausz, undt Zur Nahmben ein geschrieben, undt Günsztig Hie, wanndie Orgel gefärttiget, undt stehen wirdt, Von all, mudt Jeden eine Richtige Rayttung, abstatten werde, welches schon Bestehen, undt Vetter alleß Zusihen ist ...“ 171/ SOkA RK, Archiv obce Olešnice v Orlických horách, kart. 215, kniha 1703, inv. č. 83-1/5, str. 103104: „Im Nahmen, der AllerHeylligsten, Dreyfalltigkeits. Ist Anno 1706 den 15. Monaths tag May, mit geschrib Halttung, aus gutten Rath, Beyderseits sowohl geystl: alßo auch weltlicher Hohen obrigkeits, ?edt so dann mit erlaubnis, der Zeith Hoch Gräfl: Colloredischen Herrschaften, Oppotschen, frymburg, undt Sabiehlitz Hoch Verordneten Haubtmann, daß wohl edel gebohre, undt Gestrongen Herrn Johann Carl Ignatzio Phillippi, weegen erbauung eines Orgel=wercks in die alhir neu erbaute Kirche, d Heyl Maria Magdalena Im Stattl deutsch Güßhübel, der Herrschaft Oppotschen Gelegen, Zvishen dem ehren Vesten?? H: Daniel Stonner d Zeits Kays: Gegenhandler, undt dießer Neu erbauten Kirchen Bau=schreyber daselbst einerseiths, dann dem Kunst=erfahrnen H: Gottfriedt Ferdinandt Helbig, Orgel=Bauer zur

165


Celkové náklady na pořízení varhan činily 127 zl. 41 kr. 172/ Při podpisu smlouvy bylo varhanáři vyplaceno 15 zl., zbytek při vyzkoušení hotového nástroje 4. 4. 1707. Na přímluvu všech přítomných mu bylo vyplaceno navíc 10 zl.173/ Oberheydtsch, Herrschaft Grullich Gelegen Anderseiths, ein Ordentlicher, Aussrichtiger Contract dero gestalt, undt alßo wie mit Nach folgender Stimmen, od Registere Benennet, Behandlet undt Beschloßen worden, Nehmblich Im Manual, ein Principal „ 4. fuß Ton V. Metal od gute Zinn .............................................................................................. Quinta Dena „ 8. fuuß Ton Von Holtz .................................................................................................. Flöt Major „ 8. fuuß Ton Von Holtz ..................................................................................................Flöt Minor „ 4. fuuß Ton Von Holtz ......................................................................................Super octava „ 2. fuuß Ton Von Holtz Metal ...................................................................................................Quinta „ 1 ½ . fuuß Ton Von Metal ..................................................................................... Mixtura „ 3 fach Von 1 fuuß Ton Von Metal Nebst einer Pfeiffen welche Zur Gellegenner Zeith die Stimme Eines Guckus Vertretten Möchte, //Vertatis// Solches Orgelwerck mit dießen Stimmen bestehent, auch Starckes Lauthent, verspricht, Obenbennenten H: Orgelbauer bey seinem gutte Vedtwahren Glauben, gutt Beständig, undt auß gutter Material Zu Machen, undt Zur fertigen, Alßo wie solche Arbeith Von Einn ehrliebenden Mayster, undt Künstler erfordert, undt nicht anders erwarttet wirdt, undt Zur Nachst Günstig Heyl: Christ Feyer Tage Aussetzen soll Vor wellches Werckes soll Ihm Hern Orgel„Bauer, nach desen es aus Bestimbte Zeith außgesetzt, wohl gestimmet, undt Ubergeben wie wirdt anbahrem Gelde auß gezahlt werden, Zur sammen, ein Hundert Gulden Reynishe, Undt beym ausssetzen die Nöthige Kost Zur Geben, Zur mehren Beglaub, undt kost Halttung disßes Alles, was in dießem Contract beschlossen, haben wier sich Beyde aigenhändig untterschrieben, undt unserre Gewöhnliche Perthaften Vorgedrucket, So geschehen Im Stattl deütsch güßhiebel Im Jahr undt Tag wie oben, Dießer Contract ist In Duplo aussgesetzet, undt Jedem Theyl eines eigehändiget werden, Danyel Stonner d Zeith Kays: Gegenhandler undt dießer neuen Kirchbau =schreyber Johannes Gottfriedt Ferdinandt Helwig, Orgel=Bauer“ Dle laskavého sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu Velkostatek Opočno, je v kostelních účtech z r. 1706 zaznamenáno placení kovářského díla k varhanám. 172/ SOkA RK, Archiv obce Olešnice v Orlických horách, kart. 215, kniha 1703, inv. č. 83-1/5, str. 97: „Hier von ist Außgeben wie nachfolglich Zur sehen. Anno 1707 den Sonttag Nach Maria Verkündigung, alß die Orgel auszgesetzt werden, undt in Beyweesen etsz: H: Geystlichen, von Untterschidl: H: Mussicantes, Von Oppetschen, undt ander orten Probiret worden, wurden sie sammtlich nach gehalttenen Gottesdinste, Bey Mier Herrlich Tractiret, warausz auß gegeben Erstens dem Orgel=Bauer, Vermöge mitihme getroffenen Contract,.................................................... fr kr ingegenwarth aller, Bezahlet..................................................................................................... – 100 Ausz aller Beywesenden Vorbitte, weyllen daß Wergk gutt gemacht, ihme gebeßert...................................10 Zu der Mahlzeüth Vor ½ Eimer wein In Rondt=ambth......................................................................... 5 Vor Rothen Wein-.......................................................................................................................... 1 Vor 10. Quart wein zur Lewine Bezahlt........................................................................................1 20 Die sich Zum speisen Ver ehrete die Obrigkeits dehn fuhrLauthen ausz 3 Waagen Nach der Orgel, ausz futter biß Grulich, undt Oberheydtsch...................................................................................................2 24 Vor Stroh Zum auszLaden.............................................................................................................16 den Orgel=Bauer die Kost beym auszsezen d Orgel..........................................................................1 24 Ihnen Vor Bier..........................................................................................................................1 24 dem Schmide Vor Näägel............................................................................................................13 3 dem Richter Vor Bier, waß die Knecht, und andereBeym Probiren Vertrunnckhen...................................................................................................................... 2 55 3 Vor Haber den Pferden..................................................................................................................24 Bothen Lohn Zum Orgel=Bauer, Zur Zwey Mahl.............................................................................. 1 Summa der außgaab............................................................................................................. 127 41 Obige Einnahmb............................................................................................................115 6 4 1/2 Rest..............................................................................................................................12 34 1 1/2 dießkombt von einnahmb der Kirchstände abzärchnen, wie in derselben Zur sehen ist, Daniel Stonner“ 173/ SOkA RK, Archiv obce Olešnice v Orlických horách, kart. 215, kniha 1703, inv. č. 83-1/5, str. 105: „Auss dieße Arbeit Ihme Meystern Beygeschloßenen Contract den „15. May Gegeben wOrden funfZehn Gulden=Reynische,

166


V r. 1718 prohlédl varhany varhanář (odhadujeme, že snad Helwig) a provedl drobnou opravu – byl mu vyplacen 1 zl. diškerece.174/ V r. 1792 zaplaceno za nové měchy a opravu varhanáři Franzi Hipolitovi (odhadujeme, že Fr. H. Rennerovi) 60 zl. (20 zl. dali dobrodinci).175/ V letech 1811 až 1825 evidujeme drobné opravy varhan, větší pak až v r. 1828.176/ Ještě v r. 1838 varhany patrně nebyly štafírovány.177/ Poslední opravu nástroje („von Grund ausrepariert worden“) datujeme do r. 1845.178/ Varhany byly zničeny 21. 10. 1861, kdy městečko i s kostelem zachvátil požár. 179/ „V roce 1861 (??) byly převážně od dobrodinců v našem úctyhodném božím domě postaveny nové varhany, které postavil František Rieger z Jägendorfu ve Slezsku a stály 700 zlatých vídeňské měny. Počátek k tomu dal zdejší učitel Josef Obst, rodák z Deštné vkladem 100 zlatých. Při hudební akademii uspořádané k tomuto účelu, dále činností místních divadelních ochotníků bylo darováno 200 zlatých. Zbytek 400 zlatých doplnila pozůstalá vdova po Františkovi Jirků Františka Jirková, provdaná Sormanová.“180/ „Smlouva o zhotovení varhan byla dne 2. srpna 1868 uzavřena ústně s rychnovským varhanářem Amandem Hanyšem. Protože jmenovaný svoje slovo nedodržel a stavbu varhan odložil až na Den 4 April 1707 nach dem ich daß werckel ausgeschib undt gestimmet auch von edlich Musikantes Probirt werden, habe ich auß henden herrn daniel stonner der Zeitt Keiserl gegenhanler zu gißhibel achtzig undt funf gulden Reinisch bahreß geldt empfolge?? undt also zusammen die Contragirte 100 fr betraget undt Rechtig bezahlet worden bei, weillen dieseß werckel mitt allem fleiß gutt undt bestandig gemacht, So habe andieser bezahlung nicht bestehe(??) können, alß ist mir aus mein fleisigeß ansihens, nach auß gang Eineß Jahreß Frist, wan daß werckel bestandig bleibt der sich etwas?? heran ein mangel verspiehren ligte, ich solches wieder undt zurichte, es zu obiger bezahlung bezahlten summa noch 10 fr. versehen worden zu mehren beglaubigung habe mich noch ein ?? unterschriben Johaneß Godtfridt Ferdinand Helwig Anno 1708 den 17. Juny kombt dieser H orgelbauer Von oppotschen /: wo Er daßelbst Ihr orgelwerck auffgesetzet :/ anhero nacher güßhiebl deherich(?) vollenz diese Rückständige Zehen gulden Reinische bahr außgezalet habe, Daniel Hieronim Stonner Ober Richter im stadtl deütsch Güßhiebel“ Zápisy převzali A. Kluger a R.Seidel do článku „Aus der Chronik ven Gießhübel in Trostbärnla, Heimatskalender Oberes Adlergebirge, Grulichen Ländchen, Friesental, Herausgegeben für die Mittglieder des Vereins Landschftsrat Adlergebirge“, ročník 1978, str. 31 a násl.; překlad uveřejnil R. Zrůbek v článku „Materiály k hudební minulosti Olešnice v Orlických horách“, in Hudební nástroje roč. 12,1975, str. 78-79; Máme za to, že údaj o „bílém kovu“ Principálu, uvedený R. Zrůbkem a převzatý do knihy Tomší, Lubomír, Lukeš, Jan, Tomíček, Jan, Uhlíř, Václav, Historické varhany v Čechách, 263 stran, nakladatelství Libri, s.r. o., Praha 2000, je patrně důsledkem nesprávně přečteného zápisu „4 Fus Ton v. Metal od gute Zinn“, kde „v. “ se nám jeví spíše jako zkratka předložky „von“, nikoliv „weis“. 174/ laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu VS Opočno, kostelní účty 175/ laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu VS Opočno, kostelní účty 176/ V r. 1811 bylo zaplaceno 1 zl. 12 kr. víd.měny za opravu měchů, v r. 1812 1 zl. a 24 kr. dtto, v r. 1825 1 zl. za opravu varhan, v r. 1826 12 kr. za opravu měchů, a v r. 1828 100 zl. broumovskému varhanáři Amandu Kunzovi za opravu varhan. (SOkA RK, FÚ Olešnice v Orlických horách, kart. 310, inv. č. 1323, sign. 64, Zádušní účty 1803-1836) 177/ SOkA RK, FÚ Olešnice v Orl.h., kart. 297, inv. č. 1260/1, Pamětní kniha fary Olešnice v Orlických horách 1838-1937 (dále PK fary Olešnice), str. 151 a, překlad pod C-507, str. 54 překladu 178/ SOkA RK, FÚ Olešnice v Orl.h., kart. 311, inv. č. 1335, sign. 76, Inventáře, inventář z r. 1849 179/ PK fary Olešnice, str. 157a, str. 60 překladu, obdobně dle výše uvedeného článku R. Zrůbka 180/ PK fary Olešnice, str. 157b, str. 61 překladu

167


rok 1870, což se stalo v roce 1869, zjistil tedy učitel z novin varhanáře z Jägerndorfu, načež obdržel zprávu, že jmenovaný varhanář má hotové varhany v zásobě. Ale učitel se pro jistotu chtěl osobně přesvědčit, zda nabízené dílo je pro olešnický kostel vhodné a podnikl proto dne 14. června 1869 spolu s obecním radním panem Antonínem Vondřejcem cestu do Jägerndorfu. Zde totiž v blízké obci Taubnizeben takové varhany již stály. Navštívili je tady a vyzkoušeli. A protože byly shledány pro kostel v Olešnici za odpovídající, byly okamžitě zakoupeny. … Varhany byly přivezeny navečer dne 26. června. Od Červeného kopce až ke kostelu byly doprovázeny s hudbou, přičemž se ke všeobecnému veselí připojily také rány z moždířů. Dne 28. června začali dva synové jmenovaného varhanáře s prací na sestavování varhan, což dne 7. července dokončili. Varhany byly současně vyštafírovány. Jeho Důstojnost P. Václav Brandejs, biskupský vikář a místní duchovní správce je slavnostně vysvětil a 9 hodině ranní dne 10. července, přičemž při vykonávaném ceremoniálu asistovali důstojný pán farář sedloňovský spolu se zdejším panem kooperátorem. Pak bylo slouženo slavné Te Deum s intrádami. Ambrosiánský chorál „veliký Bože, my chválíme Tebe“ poprvé zahrál na varhany Jonann Obst, zdejší učitel, k čemuž se svým zpěvem připojili ostatní lidé. Poslední sloku této písně zpíval Jan Fišer, učitel ze Sedloňova. Pak bylo celebrováno slavnostní rekviem za pana Franze Jirku. K tomu bylo uvedeno Vitáskovo hudební „Rekviem“, které hrál na varhany učitel z Deštného Franz Johann Obst. Ke cti boží se varhany nádherně rozezněly.“181/ V r. 1887 je zmíněna oprava provedená třebechovickým varhanářem Vanickým.182/ V r. 1915 bylo potřeba opravit varhany, uvažovalo se i pořízení nových, avšak pro nepříznivou dobu a velkou drahotu se od toho záměru upustilo.183/ Dispozice varhan cca z r. 1915 je zaznamenána v Katastru varhan.184/ Dne 14. 6. 1918 byly zrekvírovány prospektové varhanní píšťaly za 231 K. Jejich odebrání provedl Antonín Mölzer z Kutné Hory.185/ Až v květnu 1922 provedl opravu Václav Poláček z Rychnova n. Kn.186/ V r. 2005 varhany opravil Ivan Červenka z Jakubovic. 181/ SOkA RK, Archiv školy Olešnice v Orlických horách, inv. č. 74, sign. 1, karton 567, Pamětní kniha farní školy v Olešnici, počínající říjnem 1861 (dále PK farní školy), str. 13-14, překlad Václava Matouše z r. 1995 uložen pod C-103, citováno dle překladu, str. 10-11 překladu 182/ laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka, SOA Zámrsk, fond VS Opočno, nesignované spisy k varhanám 183/ PK fary Olešnice, str. 186a, str. 99 překladu 184/ Manuál Pedál Flauttraver Principalbass Geigenprincipal Waldflöte Pedalkoppel Oktav Mixtur Vox coeli Národní archiv v Praze, fond ZÚ, kart. 614, okres Náchod, Nové Město, Česká Skalice, Opočno; nevíme, proč je namísto Bourdonu 8úveden Vox Coeli. Soudě podle jednotných rejstříkových štítků se nezdá, že by se dispozice nástroje měnila. 185/ PK fary Olešnice, str. 190-191, str. 102-103 překladu 186/ SOkA RK, FÚ Dobřany, kart. 197, inv. č. 685, sign. 58, Patronátní budovy 1750-1835, dopis o neodkladných opravách z 3. 5. 1922; dle SOkA RK, FÚ Olešnice v Orlických horách, kart. 211, inv. č. 1326, sign. 69, Zádušní účty 1919-1928, mu bylo v r. 1923 vyplaceno 5232 Kč, kromě toho1300 Kč příspěvek farníků

168


Současný stav: Mechanické jednomanuálové varhany s pedálem. Zásuvkové vzdušnice. Hrací stůl zabudován zboku do varhanní skříně. V pedálu krátká oktáva. Měch za varhanami. El. čerpadlo vzduchu, tiché. Dispozice dle pořadí na vzdušnici (14. 1. 2006): manuál, C- c 3, 49 tónů Principal 4´ (prospekt)

Mixtur 3x, (1´+ 2/3´+ 1/2´), rep. c 1, c 2 Supperoctav 2´ Geigenprincipal 8´ Bourdon 8´ Flöte 4´

pedál, C –a, 12 tónů

Principalbass 8´ Pedalkoppel (táhlo)

Varhaníci Podle školní kroniky byl prvním učitelem olešnický rodák jménem Grimm.187/ V kostelních účtech z r. 1706 se uvádí, že učitel hraje 52 neděl ročně po 6 kr. 188/ Farní kronika uvádí jako prvního učitele Matyáše Vondřejce, nar. v r. 1696, zároveň vrchního rychtáře. Zemřel 15. 10. 1772 ve věku 76 let a 7 měsíců. Druhým učitelem byl jeho syn Josef Vondřejc, rolník z Olešnice, nar. 1735. Pomáhal svému stárnoucímu otci, až se stal v r. 1772 jeho nástupcem.V r. 1796 rezignoval na místo učitele, zemřel v r. 1809 ve věku 74 let. Již v r. 1790 mu byl ustanoven k ruce pomocník Ignác Roleček, nar. 2. 4. 1787 v Tisovci na solnickém panství. Dne 16. 8. 1796, po rezignaci svého předchůdce, potvrzen patronem jako skutečný učitel.„Byl obzvláštním milovníkem chrámové hudby, na které si dával velice záležet.“ V Olešnici byl všeobecně ctěn a vážen. Zemřel 2. 2. 1839. Dne 19. 3. 1839 byl prezentován Anton Stonner, dříve učitel v Sedloňově. „Byl proslaveným učitelským odborníkem. Co se týká chrámové hudby, miloval ji a nelitoval žádné námahy. Zvláště se proslavil jako významný varhaník.“189/ Plat učitele byl zpočátku velmi malý a obnášel pouze sobotales (školné) a štolové poplatky. Teprve od r. 1797 byl zvýšen na 156 zl. 32 kr. Sestával ze školného, štolových poplatků, koledy na Nový rok, na Zelený čtvrtek, na sv. Michala a o posvícení. Kromě toho měl učitel k užívání 4 strychy polí a luk. Pomocníka si platil sám. V r. 1806 bylo na náměstí zasazeno 6 ovocných stromů s tím, aby polovinu výnosu plodů dostával učitel a druhou polovinu pilná školní mládež.190/ V r. 1851 (25. 11.) se připomíná podučitel Anton Maršík.191/ Anton Stonner zemřel 21. 6. 1866. Provizorem byl ustanoven Jan Fišer, podučitel ze Sedloňova. Dne 1. 12. 1866 byl jmenován učitel Johann Obst, učitel na městské škole v Rychnově n. Kn., syn učitele Johanna Obsta v Deštném. Působil zde až do 24. 2. 1870. Jeho prozatímním nástupcem se stal Isidor Neffe z Deštného. Ten se však 22. 8. 1870 187/ PK farní školy, str. 123, str. 114 překladu 188/ sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu VS Opočno, kostelní účty 189/ PK farní školy, str. 71-72, 123, str. 51-52, 114 překladu; dále ex PK fary Olešnice, str. 113 překladu 190/ PK fary Olešnice, str. 113 překladu 191/ SOkA RK, FÚ Olešnice v Orlických horách, kart. 302, inv. č. 1305, sign. 46, Škola a učitelé, dopisy z 25. 11. 1851 a z 1. 3. 1856

169


svého místa zřekl a za něho nastoupil Adolf Kriegler, nar. 6. 10. 1842 ve Vlčkovicích (okr. Dvůr Králové). Adolf Kriegler si vyměnil místo s řídícím učitelem v Hylvátech (Ústí nad Orlicí) Františkem Netušilem, nar. 1. 10. 1816 v Sobkovicích (okr. Žamberk). Onen nastoupil zde službu 28. 2. 1877.192/ Až do 13. 9. 1877 byl místní učitel zároveň varhaníkem. Po rezignaci řídícího učitele Františka Netušila byl do funkce regenschoriho prezentován olešnický měšťan Benedikt Stonjek. V r. 1917 mu c.k. místodržitelství propůjčilo čestnou medaili za 40letou vzornou službu.193/ V r. 1924 ředitel kůru Stonjek onemocněl a po 46 letech zanechal služby. Novým ředitelem kůru byl jmenován František Libich, nar. v Deštném dne 12. 2. 1866. Aby měl pevný příjem, zavedla se roční sbírka, jež vynesla pro r. 1924 1224 Kč.194/ XXXIII. Opočno Plebanie připomenuta v r. 1350, později zanikla, Opočno bylo přifařeno k Dobrušce a v r. 1640 k Přepychám. Od r. 1723 obnovena farnost, v r. 1898 povýšena na děkanství.195/ Děkanský kostel Nejsvětější Trojice Kostel vznikl prodloužením starší kaple v r. 1567.196/ Nejstarší záznamy o varhanách nalezneme v kostelních účtech – ty byly vedeny společně pro kostel Nejsv. Trojice a pro „malý kostel“ P. Marie. U některých záznamů tak lze jen odhadnout, kterého nástroje se týkaly. V r. 1708 byly postaveny nové varhany za 180 zl.197/

192/ PK farní školy, str. 4, 7, 72-73 str. 4, 6, 52-54 překladu 193/ PK fary Olešnice, str. 167, 191 a, str. 61, 103 překladu 194/ PK fary Olešnice, str. 194 b, str. 107 překladu Na str. 195b (109 překladu) pamětní knihy je obsažen opis jmenovacího dekretu ředitele kůru: „Farní úřad ustanovuje pana Františka Libicha, narozeného v Deštném dne 12. února 1886 ředitelem kůru při farním kostele v Olešnici v Orlických horách a zavazuje se mu jako příjem vyplácet 800 korun ročně ve dvou splátkách po 400 korunách vždy dne 1. ledna a dne 1. července. Dále obdrží ředitel kůru za každou neděli a svátek 5 korun, vyplaceno vždy v první den v měsíci. Konečně náleží jmenovanému povinný díl z nadací při zdejším kostele a štolové poplatky z kostelních úkolů. Naproti tomu zavazuje se ředitel kůru František Libich plnit své povinnosti jako ředitel kůru a varhaník řádně a svědomitě podle pokynů duchovního pastýře. Farní úřad v Olešnici dne 1. července 1924 Václav Pleskot, farář, František Libich ředitel kůru.“ 195/ SOkA RK, Václav Matouš, Děkanské a farní archivy Církve římskokatolické v okrese Rychnov nad Kněžnou, sdružený inventář, 1970, str. 130 196/ SOkA RK, fond Archiv města Opočno, Kronika města Opočna, kniha č. 3, inv. č. 33, kopie pod C-737/1, (dále již jen PK města Opočna), str. 36 197/ laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu VS Opočno, kostelní účty – při postavení bylo vydáno za stravu pro varhanáře 2 zl. 36 kr. a byla obstarána prkna na kruchtu; „Je zřejmé, že stavba nových varhan souvisela s celkovou přestavbou kostela v letech 1711-1718. Tehdy dostal dvě věže, novou kazatelnu, nové oltáře“ – Roštlapil, str. 320.

170


Jejich autorem byl Johannes Gottfriedt Ferdinandt Helwig z Horní Hedče (Oberheidtisch) u Králík.198/ V r. 1711 pracovali dva truhláři při přibíjení cirátů na varhany, zároveň byl opraven starý regál za 2 zl. V r. 1716 bylo varhanáři zavdáno na pozitiv 10 zl. V r. 1720 varhanář ladil varhany a pozitiv obou kostelů.199/ Podle inventáře ve staré pamětní knize byly na kůru patrně již v r. 1723 varhany s pedálem.200/ V r. 1726 bylo zaplaceno jistému varhanáři za opravu varhan 12 zl.201/ V r. 1728 byl koupen malý (snad starý) pozitiv od děkana z Dobrušky za 35 zl., varhanáři (patrně J. G. Helbigovi ml. – tehdy postavil varhany v Dobrušce) vyplacena záloha 10 zl. na předělání velkých varhan. O rok později bylo králickému varhaníku vyplaceno za předělání velkých varhan spolu se spropitným pro tovaryše celkem 42 zl. T. Horák soudí s ohledem na výši této částky, že se patrně jednalo o přestavbu nebo o přeladění na hlubší francouzský tón spolu s dodáním nových píšťal C.202/ V r. 1739 byly přeladěny varhany obou kostelů.203/ V r. 1754 hoříňovský (snad hoříněveský?) varhaník přeladil varhany za 15 zl.204/ V r. 1760 postavil Karel Weltzel z Králík nové velké varhany.205/ V r. 1761 opraven malý pozitiv. V r. 1768 byly laděny varhany v obou kostelích za 6 zl. V r. 1779 se platila oprava pozitivu u varhan – 3 zl. V r. 1782 opravil varhany v kostelích Nejsv. Trojice, u P. Marie i pozitiv varhanář Vojtěch Šrajer (Schreier) z Kuksu za 54 zl. Dále 198/ SOkA RK, fond Archiv obce Olešnice v Orlických horách, kniha 1703, str. 103-105, dokládá, že právě tento varhanář pobýval v Opočně dne 17. 6. 1708 a stavěl zde varhany; překlad uveřejnil R. Zrůbek v článku „Materiály k hudební minulosti Olešnice v Orlických horách“, in Hudební nástroje roč. 12,1975, str. 78-79; shodně in Tomší, Lubomír, Lukeš, Jan, Tomíček, Jan, Uhlíř, Václav, Historické varhany v Čechách, 263 stran, nakladatelství Libri, s.r. o., Praha 2000 199/ laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu VS Opočno, kostelní účty. V r. 1716 měl kostel mj. lesní rohy a nový violon. 200/ SOkA RK, fond DÚ Opočno, Liber memorabilium (etc.), kart. 312, inv. 1337, sign. 2 (dále jen Liber memorabilium fary Opočno), str. 16: in choro Organum cum pedali ; Inventář není datován. Na dobu jeho vzniku usuzujeme z časového rozsahu knihy – od r. 1723 a stejného rukopisu jako na prvních stranách knihy. 201/ laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu VS Opočno, kostelní účty, také byly koupeny polní trouby. 202/ laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu VS Opočno, kostelní účty 203/ sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu VS Opočno, kostelní účty, za 2 zl., zároveň bylo placeno truhláři za dvířka k pozitivu. 204/ sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu VS Opočno, kostelní účty 205/ SOkA RK, fond DÚ Opočno, Pamětní kniha fary v Opočně 1838-1898, kniha 214, inv. č. 1338/3 (dále jen PK fary Opočno1838-1898), str. 225-226, „…vysoký dobrodinec již v roce 1760 nechal místo dosavadního positivu budovat ve farním kostele varhanářem Karlem Walzelem z Králík velké varhany. Původní varhany nechala Jeho Jasnost kníže Rudolf Colloredo-Mansfeld jako patron, postavit varhanářem Walzelem do mariánského kostela a pro farní kostel zřídit varhany nové a mnohem větší.“ Zápis odkazuje na Starou pamětní knihu města Opočna z roku 1760, str. 42; dále laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu VS Opočno, kostelní účty; shodně PK města Opočna, str. 86, patrně převzato z farní kroniky

171


vyrobil dva stupně k varhanám. Další opravy registrujeme v letech 1794 (oprava pedálu), 1797 (varhanáři vyplaceno 8 zl. 30 kr.) a v r. 1798 (varhanáři vyplaceno 5 zl. 12 kr.).206/ V r. 1820 byly varhany zvětšeny varhanářem Wilhelmem Lehmannem z Josefova. Do manuálu přidal rejstříky Flöte a Principal 8´, do pedálu zcela nový Violon. Celé varhany tehdy přeladil o půltón výše.207/ V r. 1843 dal patron kostel okrášlit za cenu přesahující 5000 zl. konv. měny a při té příležitosti byly i varhany zlatem štafírovány. Práci provedl dvorní pozlacovač Koderle z Vídně.208/ V r. 1830 bylo zaplaceno 45 zl. konv. měny broumovskému varhanáři Ignáci Sißmuthovi za opravu varhan ve farním a hřbitovním kostele.209/ V r. 1869 byly povoleny a provedeny opravy ve farním i hřbitovním kostele. Provedl je Fridrich Anders z Hradce Králové za 103 a 97 zl. 30 kr. Varhany tehdy měly 13 rejstříků.210/ 206/ sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu VS Opočno, kostelní účty 207/ laskavé sdělení diecézního organologa V. Uhlíře, který nalezl na korunní římse varhan lístek s pamětním zápisem: „Diese Orgel wurde den 26. May im Jahre 1820 von Herrn Wilhelm Lehman, damaligen Orgelbauer in Josefstadt erhöhet, sowohl in Manual den Flöte und Principal 8´ als auch in Pedel den Violon ganz neu gemacht und das ganze regier Register um neuen halben Ton höher gestimt. Die Aufwand so wohl den Orgel, als auch den Chore Pulten u. s. w. S. Hochfürstliche Durchlaucht Herrn Herrn Adolf Mannsfeld Colloredo durch den damaligen Schullehrer Johann Fischer.“ shodně je zápis zaznamenán i ve farní kronice – SOkA RK, DÚ Opočno, Kniha pamětí děkanství Opočenského od r. 1898, kniha 215, inv. č. 1339/4 (dále již jen PK děkanství Opočno od r. 1898), str. 66 208/ Antonín Robek, Městské lidové kronikářství na Rychnovsku, Československá akademie věd, Ústav pro etnografii a folkloristiku, Praha 1978, Kronika Václava Křečka z Dobrušky, str. 67; obdobně PK fary Opočno1838-1898, str. 230-231 209/ SOA Zámrsk, fond VS Opočno, dosud neinventarizované spisy k opravě varhan, děkanský úřad Opočno, kvitance varhanáře z 8. 10. 1830 210/ SOA Zámrsk, fond VS Opočno, dosud neinventarizované spisy k opravě varhan, rozpočet, protokol o převzetí zakázky opravy z 31. června 1869 a protokol o předání opravených varhan z 28. 8. 1969, „Kostenanschlag Uiber die herstellung der beschädigten Orgel=theile in der Kirche zu Opočna Das Gedachte Werk besteht aus 13 an drei Windladen vertheilten Registern. 1 Das gesamte Pfeifenwerk wird von den Windladen abgetragen, und auswendig so wie auch das Gehäuße von Staube und Spinenweber gereinigt............................................................................................ 9 f 2 Die im Positiv stimme 2 Holzregister müssen zur Precisen Ansprache eingerichtet werden, und die unsicher ansprechenden Pedalpfeifen Intoniert, so auch die verbogenen Zinnpfeifen gradgerichtet.................6 f 50 kr 3 Die Ventille in der Pedal Windlade werden neu beledert und bekomen anstat den eisernen werrosteten neue doppelte Federn von Messing..................................................................................................5 f 50 kr 4 Zu allen drei Windladen werden die Spünde doppelt neu beledert, und mit Verreibren zum leichten herausnemen eingerichtet................................................................................................................ 10 f 5 Die fehlenden Abstracten werden durch neue ersätzt, und die meisten verrosteten Verbindungsdrähte herausgenomen, und mit weichen Messing=draht neu verbunden.........................................................4 f 50 kr ............................................................................................................................Fürtrag 35 f 50 kr Uibertrag 35 f 50 kr 6 Bei der Pedal Klawiatur muß ein tieferer Fall gemacht, und neu ausgefüttert werden.......................... 4 f 7 Die Zwei 7´ lg: 3´-4 1/2 br Blaßbälge ein jeder mit drei Falten versehe werden neu beledert, bekomen Faltenregulators von Malzisen und neu Strebefedern um Gleichmäßigen Wind zu erzielen, ein Balg a 15 f.-30 f.30 f 8 Ebenlegen aller drei Klawiaturen.........................................................................................3 f 50 kr 9 Intonation und Stimung aller 13 Register ein Register a 2 f 50.............................................. 32 f 50 kr Zusamen........................................................................................................................ 105 f 50 kr

172


V r. 1879 opravil varhany ve farním kostele Em. Š. Petr z Prahy za 49 zl., týž prohlédl i varhany u P. Marie.211/ V r. 1891 varhany vyčistil, opravil, naladil Karel Novák, syn zdejšího kostelníka. Varhany byly též natřeny a pozlaceny.212/ Na konci 19. stol. byl k nástroji pozván lomnický varhanář Josef Kobrle. Dne 8. 3. 1896 popsal varhany: Principál 8´(spodní polovina ze dřeva) Kopula 8´ Flétna dutá 8´ Kvintadena 8´ Oktávbas 8´ Flétna 8´ Violonbas 8´ Principál 4´ Kvinta 3´ Superoktáva 2´ Mixtura 1 1/3´, 3x Mixtura 1´, 3x

a navrhl změnu dispozice na:

Principal 8´ Kopula 8´ Flétna dutá 8´ Salicionál 8´ Flétna 8´ Celo 8´ Gamba 8´ Principál 4´ Mixtura 2x (asi 2´+ 2 2/3´) Mixtura 1 1/3´

Subbas 16´

Subbas 16´ Oktávbas 8´

V r. 1900 nabídl opravu, nový hrací stůl před varhany, nová manubria pro 12 rejstříkové dvoumanuálové varhany, novou Gambu 8´, z Kvinty a Superoktávy sestavit novou Mixturu, nový Salicionál 8´, do pedálu nové Celo 8´, nové měchy – vše za 570 K 70 hal.213/ „V měsíci září 1900 provedl Josef Kobrle z Lomnice n/Pop. důkladnou opravu sešlých varhan v děk. kostele za 1000 K daných ze záduší.“ Mimo jiné postavil nové měchy, přidal nové rejstříky Cello, Gamba a Salicional.214/ V r. 1914 nabídl Kobrle do II. man. Violu namísto Kopuly. Principál byl tehdy původní – basová polovina byla stále ze dřeva, byl slabý. Kobrle uvedl nutnost nových 14 kovových píšťal principálu 8´ za 630 K.215/

211/ 212/

213/ 214/ 215/

Königgräz den 16 März 1869 Für den Patr. Rpst Frie: Anders Oplt Orgelbauer“ SOA Zámrsk, fond VS Opočno, dosud neinventarizované spisy k opravě varhan, dopis duchovního správce patronátnímu úřadu ze dne 17. 6. 1879 PK fary Opočno1838-1898, str. 395 a násl.; Bylo zaplaceno „za vyčištění, opravu a naladění varhan K. Novákovi v Opočně dle účtu XII......................................................................................... 70 zl., Za zlacené lišty a zrdcadlo na varhany E. Kantorovi v Opočně dle účtu XIII..........................2 zl. 69 kr., Za práci natěr. a pozlacovačskou na varhanách, lavicích, dveřích, zpovědnicích a skříních j. Matyášovi v Opočně dle účtu XXVIII...........................................................................................122 zl. 68 kr.“ laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu VS Opočno, nesignované spisy k varhanám PK děkanství Opočno od r. 1898, str. 8 laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu VS Opočno, nesignované spisy k varhanám

173


V Katastru varhan je zaznamenán popis varhan z r. 1916216/, v Rekvizičním katastru se dochoval popis varhan z 25. 9. 1917.217/ Za I. světové války byly varhany vyňaty z rekvizice cínových píšťal. V r. 1927 opravili varhany Ženatý a Kunt z Lomnice nad Popelkou.218/ V r. 1931 navrhl opravu varhan, jejich vyčištění, zapojení elektrického ventilátoru Karel Ryglevič z Hradce Králové. V rozpočtu navrhl zesílit Principál 8á zeslabit Flétnu 8´ v I. manuálu, dále Flétnu 1/2 8´ (!?) využít na Flétnu 4´do II. manuálu. Do druhého manuálu postavit novou vzdušnici pro 5 hlasů. Dosavadní Copulu 8´přeměnit na Salicional 8´, dosavadní Salicional 8´ na Aeolinu 8´, nový Kryt líbezný 8´ ze dřeva, novou cínovou Celestu 8´, novou Flétu 4´ s použitím píšťal Flétny z I manuálu. Vše za 11 720,- Kč. Ve druhém rozpočtu z r. 1935 již navrhl přestavbu varhan na pneumatický systém, nový hrací stůl, 3 nové vzdušnice, větší rozsah klaviatur (původně C – c 3, 49 tónů, nyní C – f 3, 54 tónů. V pedálu z 12 na 27 tónů. Doplnit do Salicionálu 12 zinkových píšťal, jež měl společné s Copulou. Podle kolaudačního protokolu byla přestavba provedena. Kolaudátor dr. Hugo Doskočil pouze vytknul potřebu doplnění pedálu o silnější Principálbas 16á jemný Echobas 16´.219/ V r. 1944 zde pracoval Stanislav Havlík, varhanář z Kozlů.220/ V květnu 2001 nástroj již nehrál. Měl tuto dispozici: I. manuál, C – f 3, 54 tónů II. manuál, C – f 3, 54 tónů pedál, C – d, 27 tónů Principal 8´ Salicional 8´ Subbas 16´ Gamba 8´ Aeolina 8´ Oktavbas 8´ Flétna 8´ Vox coelestis 8´ Cello 8´ Oktáva 4´ Kryt 8´ Mixtura 2 – 2 spojky: I/II, P/I, P/II, Oktavspojka 16´- I, Oktavspojka 4´- I

216/ Katastr varhan, in Národní archiv v Praze, fond ZÚ, kart. 614, okres Náchod zásuvkové vzdušnice. I. manuál II. manuál pedál Principal 8´ Salicional 8´ Subbas 16´ Gamba 8´ Kopula 8´ Oktavbas 8´ Flétna 8´(1/2 manuálu) Cellobas 8´ Flétna menší 8 Oktáva 4´ Kvinta 2 2/3´ Mixtura 1 3/4 ´ 217/ Národní archiv v Praze, fond ZPÚ, kart. 69-Opočno I. manuál II. manuál pedál Principal 8´ Salicional 8´ Subbas 16´ Gamba 8´ Kopula 8´ Oktavbas 8´ Flétna 8´ Cellobas 8´ Flétna menší Oktáva 4´ Kvinta 2 2/3´ Oktava 2´ Měchy nového druhu, se zásobníkem, tlak vzduchu 65 mm vodního sloupce. 218/ PK děkanství Opočno od r. 1898, str. 66: „Od 24-29 konala se oprava varhan děkanského chrámu P za 1070 Kč a dodán nový rejstřík viola kovová z pocínovaného zinku, místo dosavadního dřevěného. Vše provedla k úplné spokojenosti firma „Ženatý a Kunt“ z Lomnice n/Pop. nový rejstřík stál 1470 Kč.“ 219/ korespondence o opravě in SOA Náchod, fond Okresní archiv Nové Město nad Metují, kart. 244, inv. č. 5/2/O – P, 1919-1938 220/ SOA Náchod, fond FÚ Červený Kostelec, karton 2, Varhany 1929-1947

174


Mixtura 1 1/3´ Kolektivy p, mf, f, ff, pleno

V letech 2002-2010 postavil varhanář Ivan Červenka z Jakubovic dvoumanuálový mechanický zásuvkový nástroj do původní varhanní skříně. Nový volně stojící hrací stůl, temperatura Werckmeister III.221/ V r. 2008 poskytl Královéhradecký kraj na opravu varhan dotaci 130 000,- Kč. I. man (C – c3, 49) II. man (C – c3, 49) pedál (C – d1, 27) Principal 8´ Copula 8´ Subbas 16´ Gamba 8´ Salicional 8´ Octavbas 8´ Flétna 8´ Copula 4´ Quintbas 6´ Octava 4´ Nasard 3´ Kornetbas 3x Superoctava 2´ Principal 2´ Mixtura 4x, 1 1/3´ Rauschquinta 2x

Bývalý hřbitovní kostel Panny Marie Kostel byl původně farním kostelem, připomenut již v r. 1361. V r. 1393 shořel a znovu byl vystavěn. Původně dřevěný – a to ještě v r. 1598.222/ V r. 1718 bylo varhanáři vyplaceno za předělání pozitivu pro kostel P. Marie 46 zl., o rok později byl pozitiv opraven za 45 kr. V r. 1739 byly varhany přeladěny.223/ „Roku 1760 byly do malého kostela nákladem dobrodincův nové varhany s pedály vstaveny. Varhany ty dělal Karel Walzel, varhanář z Králík. Na ně hrálo se poprvé při pohřbu zemřelého Jan Bělobrádka, podstaršího v pivováře a souseda opočenského.“225/ S ohledem na pozn. 228 máme za to, že se jednalo o přenesení Hälbigových varhan z farního kostela, kde byl v r. 1760 postaven nový nástroj.224/ O těchto varhanách víme více až z jejich popisu od Josefa Vanického z r. 1886, u příležitosti jejich přenesení na Nový Hrádek. Měly tuto dispozici: manuál, 45 tónů pedál, 18 tónů Principal 8´(basová oktáva ze dřeva) Subbas 16´ Flétna líbezná 8´(původně Kvintadena 8´) Violonbas 8´ Salicionál 8´ nový (původně Kopuly 8´ a 4´) Oktáva 4´ Kvinta 3´ Superoktáva 2´ Mixtura 2´, 3x225/

V r. 1768 byly laděny varhany v obou kostelích za 6 zl. V r. 1781 varhany spolu s kazatelnou a oltářem štafíroval novoměstský malíř Hanuš, vše za 130 zl. V r. 1782 opravil varhany

221/ laskavé sdělení diecézního organologa V. Uhlíře 222/ Flesar, Antonín, Popis historicko-archeologicko-statistický okresu Opočenského, Hradec Králové, 1895 (dále již jen Flesar ), str. 104 223/ laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu VS Opočno, kostelní účty 224/ PK města Opočna, str. 86; obdobně laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu VS Opočno, kostelní účty, nové varhany (asi ve farním kostele) stály 235 zl., 50 zl. věnovali dobrodinci. 225/ laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu VS Opočno, nesignované spisy k varhanám

175


v kostelích Nejsv. Trojice, u P. Marie i pozitiv varhanář Vojtěch Šrajer (Schreier) z Kuksu za 54 zl.226/ V r. 1869 byly povoleny a provedeny opravy ve farním i hřbitovním kostele. Provedl je Fridrich Anders z Hradce Králové za 103 zl. 50 kr. a 97 zl. 30 kr. 227/ V r. 1879 opravil varhany ve farním kostele Em. Š. Petr z Prahy za 49 zl., týž prohlédl i varhany u P. Marie.228/ Výsledek prohlídky patrně nedopadl příznivě, protože zanedlouho, v r. 1883, byl pořízen nový nástroj. „23. září přiveženy nové varhany do kostelíčku, které varhanář František Strommer v Uherském Hradišti na Moravě, ve Vídni zůstávající za 1200 zl. zhotovil a dne 23.– 25. září v kostele postavili. Mělť je ve Stokravě, kde obdržel první cenu.“ Měly zásuvkové vzdušnice a tuto dipozici: manuál Principal 8´ Viola 8´ Lesní flétna 8´ Fugara 4´ Rohová flétna 4´ Oktava 2´

pedál Subbas 16´ Oktavbas 8´

226/ laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu VS Opočno, kostelní účty 227/ SOA Zámrsk, fond VS Opočno, dosud neinventarizované spisy k opravě varhan, rozpočet, protokol o převzetí zakázky opravy z 31. června 1869 a protokol o předání opravených varhan z 28. 8. 1969; „Kostenanschlag Uiber die Widerherstellung der schadhaften Orgeltheile in die St: Maria Kirche zu Opočna. Das Gedachte Werk besteht aus 10 an 2 Windladen vertheilten Registern. 1 Das gesamte Pfeifenwerk wird von den Windladen abgetragen, zu, und auswendig so wie auch das Gehäuße von Staube und Spinenweber gereinigt................................................................................... 6 f 90 kr 2 Alle Ventille werdenherausgenomen und neu beledert......................................................................6 f 3 Anstat den verrosteten eisernenVentilfedern komen in beideWindladen neue von Federherten Messingdraht..................................................................................................................... 8 f 20 kr 4 Die Windladespünde werden doppelt beledert, und mitelst vorreibern zum leichten heraus nemen eingerichtet......................................................................................................................... 4 f 80 kr 5 Beim Register Quinta Dena 8 fuß von Zinn müsten den meisten untersätze von Oberkreper agelöst, und zur guten Ansprache geregelt werden......................................................................................... 10 f 40 kr 6 Zum letzten Register zwei Stück neue Pfeifen von Zinn und zur Flöte 8 fuß 2 Stück neue von holz da dieselben fehlen........................................................................................................................... 3 f 50 kr ...........................................................................................................................Fürtrag 39 f 80 kr Uibertrag 39 f 80 kr 7 Die von Muthwilliger Hand in der Register Spitzflöte verbogenen und eingedrückten Zinnpfeifen werden gradgerichtet, und so wie auch die herabgefallene Principal pfeife Repariert................................. 5 f 10 kr 8 Die abgelösten Vorschlagbretter bei holzpfeifen, so wie auch die gesprungenen Pfeifenkorper werden zusamen geleimt, und zur regelrechten Ansprache eingericht................................................................... 3 f 90 kr 9 Die 7´ lg: 3´-9 1/2 br Blaßbälge werden neu beledert, und bekomen neue Strebefedern. Ein Balg a 11 f.-22 f 10 Das Ebenlegen der Klawiaturen........................................................................................ 1 f 50 kr 9 Intonieren und Stimung allen 10 Register ein Register a 2 f 50.....................................................25 f Zusamen......................................................................................................................... 97 f 30 kr Gefertigter bleibt ein Jahr für das geleistete haftend, und Verspricht die Gedachte Reparatur aufs Zweckmäßigste auszuführen erhalten. Königgräz den 16 März 869 Frie: Anders Orgelbauer“ 228/ laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích bádání v SOA Zámrsk, fond VS Opočno, spisy k varhanám 1850-1880

176


Cínových píšťal bylo 216, dřevěných 108. Měch dvojdílný, tlak vzduchu 65 mm vodního sloupce.229/ V r. 1886 požádal farní úřad na Novém Hrádku patronátní úřad o darování (starých) varhan ze hřbitovního kostela v Opočně do kostela na Novém Hrádku. Jejich přenesení na Nový Hrádek zajistil Josef Vanický z Třebechovic.230/ V r. 1901 varhany opravil Josef Kobrle.231/ Nástroj postihla rekvizice prospektových píšťal – v r. 1918. Smutnou událost podrobně popsal tehdejší duchovní správce: „Přijel Antonín Mölzer z Kutné Hory, a ač viděl krásu těch píšťal, přece je sházel z choru dolů a pošlapal a rozlámal. Jako odborník měl právo rekurovat, ale i povinnost, ale neučinil toho. Pak mě vybídl, abych cín z nich poslal do Vídně na ministerium války. Za cín má býti vyplaceno záduší kostela 621 K a mě 154,20 za dopravu.“232/ Děkan však cín neodeslal a uschoval jej do konce války. Materiál pak použil Václav Poláček z Rychnova n. Kn. při výrobě nových píšťal – doplněných 8. 4. 1920.233/ V době totality byl kostel volně přístupný a varhany byly zdevastovány. Začátkem 90. let se kostel začal využívat jako koncertní síň. V r. 2000 nástroj odkoupilo město Opočno234/ a pokusilo se o jeho restauraci. Nakonec byly v kostele umístěny jako dekorace pouze varhanní prospekt a klaviatura. Neúspěšná restaurace původních varhan vedla město k zadání stavby nového nástroje. V r. 2006 jej postavil Vít Mišoň, varhanář z Mladých Buků. Dvoumanuálový mechanický nástroj umístěný vpředu v kostele na místě dřívějšího oltáře. Hrací stůl v postamentu nástroje (Spielschrank), radiální pedálnice. Dispozicí i označením hlasů se hlásí k tradicím francouzského varhanářství. Z hlediska výtvarného je nástroj citlivě zasazen do prostředí bývalého kostela. Zvukově poněkud předimenzovaný, zasloužil by si citlivou úpravu (zejména intonační). hlavní stroj, C – g 3, 56 tónů pozitiv, C – g 3, 56 tónů Bourdon 16´ Bourdon 8´ Montre 8´ (prospekt) Flute a` chem 4´ Bourdon 8´ Nazard 2 2/3´ Prestant 4´ Quarte 2´ Flute trav. 4´ Tierce 1 3/5´ Doublette 2´ Larigot 1 1/3´ Cornet 5 rgs. Cymbale 2 rgs. Plein jeu 4 rgs. (1 1/3´, rep. g, g 1, g 2) Vox humana 8´ Trompete 8´ spojky II/I, I/P, II/P (šlapky)

pedál, C – f 1, Soubasse 16´ Montre 8´ Flute 8´ Prestant 4´ Basson 16´ Trompete 8´

229/ NA v Praze, fond ZPÚ, kart. 69-Opočno, Rekviziční katastr; naproti tomu PK města Opočna, str. 122 B, str. 188 B, uvádí s odkazem na farní kroniku dobu stavby 23. – 25. 9. 1884, náklady pořízení 1240 zl.; shodně i PK fary Opočno1838-1898, str. 305 230/ SOA Náchod, fond Okresní úřad Nové Město nad Metují, kart. 23 A, 5,14, Opravy a stavby kostelů 1885-1897, žádost z 31. 8. 1886 231/ NA v Praze, fond ZPÚ, kart. 69-Opočno, Rekviziční katastr 232/ PK děkanství Opočno od r. 1898, str. 46 233/ PK děkanství Opočno od r. 1898, str. 50-51, Náklady hradil patron kostela. 234/ článek S. Klecandra: Opočenské varhany znovuzrozené i dík sbírce občanů, in Orlický týdeník, prosinec 2002

177


Klášterní kostel Narození Páně Klášter s kostelem byl založen v r. 1673.235/ Klášter vyhořel 1. 5. 1733, obnoven byl v r. 1735.236/ Znovu zničen požárem v r. 1739.237/ V r. 1830 byl postaven hudební kůr a na něj za 100 zl. koupen ze Skalice pozitiv. 238/ V r. 1874 zde postavil varhany rychnovský varhanář Amadeus Hanisch.239/ Na výzvu patronátního úřadu navrhl Amadeus Hanisch dne 22. 3. 1874 rozpočet přestavby a přenesení starých varhan z Přepych za 367 zl. Hanisch je nechal na podzim r. 1874 převézt k sobě do Rychnova, zhotovil k nim pedálové píšťaly a nové měchy. Náklady měl uhradit patronát.240/ 235/ Smrček, Jaroslav, Pilz, Jiří, Sborník rychnovského vikariátu, Rychnov nad Kněžnou, 1994, str. 30 236/ Pamětní kniha děkanství Dobrušského založená roku 1846 etc. (zde citováno podle scanu na CD disku uloženém na děkanství v Dobrušce, dále již jen „Roštlapil“), str. 368 237/ Antonín Robek, Městské lidové kronikářství na Rychnovsku, Československá akademie věd, Ústav pro etnografii a folklorisiku, Praha 1978, Kronika Václava Křečka z Dobrušky, str. 6 238/ PK fary Opočno 1838-1898, str. 270; Podle laskavého sdělení MUDr. Tomáše Horáka (o výsledcích bádání v SOA Zámrsk, fondu VS Náchod, skupina XXIV, Kirchensachen, Nr. 23873, Nr. 23701) navrhl v r. 1826 Georg Spanel z Rokytnice v Orl.h. renovaci českoskalických varhan. Ze starého nástroje byla použitelná pouze skříň, vše ostatní dodal nové, zrušil pozitiv v zábradlí kůru. Za nové varhany mu bylo zaplaceno 28. 7. 1829 a 30. 12. 1830. Patrně tedy zrušený pozitiv byl prodán do Opočna. 239/ SOA Zámrsk, fond Kapucíni Opočno, kniha č. 2, Liber memorabilium opoč: monasterii ab Anno 1858, T II, str. 43 : …„und die Orgel durch den Reichenauer Orgelbauer erneuert.“ 240/ SOkA RK, FÚ Přepychy, kniha č. 237, inv. č. 1464/3, Pamětní kniha farnosti Přepychy od r. 1840, překlad v archivu pod C-711/1,2, str. 113, 114 překladu; obdobně in SOA Zámrsk, fond VS Opočno, dosud neinventarizované spisy k opravě varhan, patronát, farní úřad Přepychy, nákup hudebních nástrojů, opravy varhan, dopis z 25. 5. 1868 a reakce z 17. 6. 1868 „Kostenüberschlag Uiber den Umbau und Repratur den alten Přepichen Kirchenorgel Das Werk besteht Ein Manual von 6 Registern Ein Pedal von 1 Register Im ganzen 7 Mudacionen und 323 Klangbare Pfeifen Manual 1./ Principal 4. fuse von Zinn ins Provil die ersten 3 Stück Pfeifen v Holz 2./ Otav.................................................................................................................... 2. fuse v Zinn 3./ Qüntadena.............................................................8 fuse von Zinn. Die Große Octav v Holz gedekt 4./ Flaut Magor............................................................................................. 8 fuse von Holz gedekt. 5./ Flaut Minor......................................................................................................4 fuse desgleichen 6./ Mixtura.............................................................................................................2 fach von Zinn 7./ Principalbass................................................................................................8 fuse offen in Pedal a. Zwei Stück Windbälge sind an mehren stellen Aufgeleimt für die Repratur derselben......................12 fl. b./ Es muß ein neues Balgengestell sammt trittrn gemacht werden, weil das alte unbrauchbar ist, dafür 20 fl. c. Ein 6 Schuh langen Kanal zu den Windbälgen neu zu machen dafür............................................4 fl. d./ Die Manual und Pedal Mechanik die Abstraktur, Wellatur, Stifter und Anhängwerk, alles von Messingdraht, neu herzustellen dafür.....................................................................................................40 fl. Uibertrag................................................................................................................................76 fl. e. Das R egister Regirwerk desgleichen dafür.................................................................................10 fl. f. Die sämtlichen Holzpfeifen sind vom Wurm stark Angegriffen müssen daher neu gemacht werden wie folgt. g. Flauta Major 8 fuse und Flaut minor 4 fuse :die Große Octav zu Qüntadena und 3 St zum Principal: ganz neu zu machen, im ganzen 101 Stück Pfeifen von Holz neu zu machen dafür................................112 fl. h. Principalbass 8 fuse offen von Holz 24 Stück Pfeifen neu zu machen dafür................................ 80 frl.

178


Nově instalované varhany byly protokolárně převzaty 17. 6. 1875.241/ Pozitiv z klášterního kostela z kostela měl být přenesen do filiálního kostela v Jeníkovicích. Nakonec jej Josef Andrejs přenesl v r. 1877 do kostela v Králově Lhotě.242/ Významným pro zdejší varhany byl rok 1901, kdy Josef Kobrle nástroj opravil a rozšířil „třemi novými hlasy Subbasem 16´, Kambou 8´ a Principálem 8´ na způsob Salicionálů“. Zároveň přesunul měchy, doposud umístěné v postranním prostoru vedle kůru, na kůr, blíže k varhanám, to vše za 846 korun. Dodatečně v r. 1909 vložil do varhan nový rejstřík Principal 4´ za 100 korun.243/ Cca v r. 1914 měly varhany tuto dispozici: manuál pedál Principal 8´ Subbas 16´ Bordun 8´ Violonbas 8´ Principal 4´ Flétna 4´ Mixtura 1 1/3´ 3x244/

Podle nápisu na pedálové výplni hracího stolu opravil nástroj 4. 12. 1975 Jar. Hubený. Současný stav (10. 7. 2003): manuál, C – c3, 45 tónů Principal 8´ Kryt 8´ Salicionál 8´ Principal 4´ Kryt 4´ Mixtura 1 1/3´ 3x

pedál, C – a, 18 tónů Subbas 16´ Oktávbas 8´

Tremolo (nefunkční)

Záznam v Rekvizičním katastru uvádí ještě Violonbas 8´v pedálu – patrně omylem. Píšťalový fond je dle vzhledu nový, prospekt cínový. Měch se zásobníkem, zařízený na šlapání, je v rohu kůru, elektrické čerpadlo vzduchu je ve vedlejší prostoře. Pedálové hlasy

i. Alle Zinnpfeifen auszuputzen und die fehler haften zu Reparieren dafür.......................................20 fl. k. Die Pedal Clawiatur ist ganz Unbrauchbar muß daher neu gemacht werden, dafür.......................13 fl. l. Die Repratur am Korpus dafür.................................................................................................6 fl. n. Für das Intoniren und Stimmen den Orgel..............................................................................35 fl. o. Transport Kätten..................................................................................................................15 fl. Summa..................................................................................................................................367 fl Reichenau den 22 Marz 1874 Amadeus Hanisch Orgelbauer Ich erkläre mich Bereit Nomine Nachlaß am obigen Betrage pr 367 fl w die alte Klosterorgel Unentgeltlich zu Repariren und in die filialkirchenach Jenkowitz zu Uibersetzen. Amadeus Hanisch Orgelbauer“ 241/ SOA Zámrsk, fond VS Opočno, dosud neinventarizované spisy k opravě varhan, předávací protokol 242/ SOA Zámrsk, fond VS Opočno, dosud neinventarizované spisy k opravě varhan, dopis patronátnímu úřadu z 5. 5. 1877, potvrzující, že oprava, přenesení a postavení varhan bylo provedeno („die Reparatur, Uibertragung und Einstellung eines von den Kapuzinen in Opocno im die Filialkirch zu Konig Lhotta bisheis zu uiberstaffenden Orgelpositivs … gescheht hat.“) 243/ SOA Zámrsk, fond Kapucíni Opočno, kniha č. 2, Liber memorabilium opoč: monasterii ab Anno 1858, T II, str. 299, str. 276 ? (jiné číslování listů); obdobně in Národní archiv v Praze, fond ZPÚ, kart. 69, Rekviziční katastr, Opočno 244/ NA v Praze, fond ZÚ, Katastr varhan, kart. 614, okres Náchod

179


jsou dosti slabé. Dle laskavého sdělení V. Uhlíře má Mixtura jen jednu řadu, ladění 439 Hz při 22 st. C. Varhaníci Stejně jako v jiných místech, i zde byla funkce varhaníka spojena s vyučováním ve škole. O nejstarších učitelích zvaných Schulmeißter, Cantor, Schulrektor a Schullehrer nás informují Pamětní kniha školy v Opočně a farní pamětní kniha: V r. 1617 byl správcem zdejší školy Václav Cocles (Kokles) z Heřmanic (podle farní pamětnice, str. 323 z Heřmanova Městce). V r. 1630 ji řídil Jan Suchený z Ingrovic (Jimramova) na Moravě, v r. 1651 Martin Nedvídek (původně utrakvista), zároveň městský písař, v r. 1659 Martin Unstera, v r. 1694 Jan Leopold Koditek, zároveň městský písař.245/ V r. 1727 zemřel Vojtěch Hýbner, kantor opočenský, ve věku 32 let bez 15 dnů.246/ V r. 1747 byl kantorem Lorber – bratr tehdejšího faráře v Kračmě Josefa Lorbera.247/ V r. 1757 zde byl ustaven kantorem a učitelem Jan Josef Paroubek248/ a sloužil ještě v r. 1788. Z doby jeho působení se dochovala školní fasse: Na penězích (snad od kostela).........................................................................................3 zl. od vrchnosti........................................................................ 22 zl. 48 kr. V naturáliích 10 korců a i věrtel žita (po 2 zl.)......................................................................... 20 zl. 30 kr. 1 korec pšenice...................................................................................................................3 zl. 3 sudy piva........................................................................................................................ 30 zl. 14 liber másla.............................................................................................................2 zl. 6 kr. Z kostelního lesa pro vytápění školních světnic tvrdého dřeva 2 sáhy, a pro byt učitele 3 sáhy měkkého dřeva, celkem ...................................... 18 zl. Od obce Opočna............................................................................................................. 10 zl. Desátek od vesnice Pohoří 5 korců žita a 1 věrtel.........................................9 zl. 11 a¼ kr. Dtto od vesnice Semechnice.................... 3 korce, 3 věrtele a 3 čtvrtce 6 zl. 53 a1/16 kr. Dtto Trnova......................................................... 2 2 34 zl. 42 a 3/16 kr. Školné............................................................................................................................... 49 zl. Z fundací................................................................................................................ 14 zl. 46 kr. Štola................................................................................................................................... 30 zl. Koledy.................................................................................................................... 19 zl. 10 kr. Celkem...................................................................................................225 zl. 6 a 7/8 kr. 249/ Učitel Paroubek zemřel v r. 1799, byv svobodný, ve věku 89 let. Za tohoto učitel zde údajně hrál na varhany tehdy 18letý Jan Křtitel Vaňhal (12. 5. 1739 v Nechanicích nad Bystřicí – 20. 8. 1813 ve Vídni)250/ 245/ Flesar, str. 110; dříve byl učitelem v Přepychách – PK fary Opočno1838-1898, str. 323 246/ PK fary Opočno1838-1898, str. 238 247/ Flesar, str. 110 248/ SOkA RK, fond Archiv školy Opočno, Pamětní kniha školy v Opočně II, kart. 589, inv. č. 78, sign. 1 (dále jen PK školy v Opočně II), str. 25; PK města Opočna uvádí na str. 120 jméno Josef Ignác Paroubek. 249/ PK města Opočna, str. 120 250/ PK města Opočna, str. 122 B, u Vaňhala odkazuje na Dlabačův Künstlerlexikon

180


Od r. 1799 do r. 1815 řídil školu Jan Vorel z České Třebové, od r. 1815 do r. 1842 zde působil ve funkci učitele a varhaníka Johann Fischer. (nar. 12. 10. 1779 ve Vamberku) Působil zde jako školní pomocník, později více let jako učitel v Jeníkově (?), v Dobrém, později v Náchodě. Byl hodnocen jako vzorný učitel. Po dobu jeho léčení ve Vídni zde byl provizor Antonín Klaus, vzdělaný místní rodák – a to až do návratu Fischera v r. 1838.251/ Od r. 1842 do r. 1866 Jan Potůček (nar. 11. 2. 1803 v Opočně, zemřel 11. 9. 1866), dříve byl školním pomocníkem v Častolovicích, potom v Třebechovicích a od r. 1838 provizor v Opočně. V r. 1852 si na něho stěžoval dr. Fr. Skuherský pro nevhodný zpěv v kostele.252/ Od března 1867 do r. 1875 byl „velmi zkušený varhaník“ Jiří Václav Dlouhý (ředitel kůru), nar. 24. 4. 1844 v Táboře, dříve podučitel v Kolíně a od října 1865 do února 1867 učitel v Dobrušce. Dal výpověď z varhanictví 25. 2. 1875. Zemřel 26. 2. 1919 v Novém Městě n. M. Před reformou v r. 1869 měl opočenský učitel roční příjem 332 zl. 65 kr. Dochovala se nám jeho žádost o koupi notového materiálu (mší Roberta Führera), jež dokládá preference ředitele kůru a zamýšlený repertoár. 253/ „Löbliches Patronatsamt ! Im Verlage von J. Gross in Innsbruck sind „Die acht Seligkeiten, 8 leicht ausführbare Messen mit Sorgfältiger Rücksicht auf schwächere Landchöre von Rob. Führer“ erschienen Preis jeder Messe fl 3. 16 öW; alle 8 Messen auf einmal genommen gibt der H Verlager um fl 15 öW. Indem der Endesgefertigter um Ankauf dieser 8 Messen für den hiesigen Kirchen Chor bittet, erlaubt er sich folgendes zu bemerken: R. Führer eminentes Talent für Kirchen-Musik ist allbekant; derselbe motiwirt den Titel dieser Compositionen auf folgende Weise: „die Berggnedigt des göttlichen Erlösers worin Er die erhabensten Jugenten geniset, gibt dem denkenden Tonkünstler hierrichenden Stoff, eine karakteristische Kirchenmusik zu liefern. Ich habe es in diesen leichten und kurzen, nur für schwächere Chöre berechneten 8 Messem versucht, die Musik hiezu im Sinne der hl. Schrift zu verfertigen und gab jeder einzalene nach Zulaß des Text – Ausdrukkes einen bestimten, vorherrschenden Karakter“. Opočno, 11. dezember 1872 Georg W. Dlouhý Chorregent“ V r. 1876 byl prozatímním ředitelem kůru Jan Beránek. Odstoupil v květnu 1877 a odstěhoval se do Vrchovin za výpomocného učitele. V konkurzu na místo regenschoriho byl vybrán Jan Nosek, učitel ve výslužbě. Ač byl „ hudebník velmi obratný“, nepodařilo se mu zadržet úpadek hudby a zpěvu. Od 1. 5. 1880 se Jiří Dlouhý opět stal ředitelem kůru.254/ Od r. 1890 Ludvík Taichman, doposud varhaník v klášteře.255/ Mnoho let byl sbormistrem zdejší Cyrilské jednoty, jeho působení bývalo obvykle popsáno jako neúnavné, horlivé a snaživé. 1915 měl spor s obcí Trnov o štolu za pohřby v Trnově.256/ Zemřel v r. 1929. Po jeho smrti byl za ředitele kůru přijat Václav Koblížek, který přišel z Nového Města n. M.. V Opočně se oženil s Boženou Smažíkovou. Jeho vztahy s duchovním správcem 251/ PK školy v Opočně II, str. 25 252/ PK města Opočna, str. 141 B 253/ SOA Zámrsk, fond VS Opočno, dosud neinventarizované spisy k opravě varhan a kostelní hudbě, Opočno 254/ PK školy v Opočně II, str. 63, 85,86; PK fary Opočno1838-1898, str. 161, 166 255/ Cyrill, roč. XXIV, 1897, č. 1, str. 6; dále PK fary Opočno 1838-1898, str. 376 256/ PK děkanství Opočno od r. 1898, str. 40

181


a dalšími farníky patrně nebyly nejlepší, neb v pamětní knize jsou podrobně popsány jeho nedostatky, hrubé chování, neplnění povinností apod. Vyplývá z ní i to, že nechával za sebe hrát manželku, kterou předchozí regenschori naučil hrát na varhany. Po jeho odchodu z funkce došlo mezi ním a farností ke sporu o některé noty, které zanechal po své smrti jeho předchůdce ve funkci regenschoriho. Václav Koblížek odešel s koncem r. 1937 do Jaroměře a na jeho místo byl v konkursu vybrán Václav Javůrek (nar. 3. 7. 1887 v Přepychách), dříve ředitel kůru v Chomuticích, Třebechovicích pod Orebem a v Týništi nad Orlicí. Rozhodujícím kriteriem pro jeho vybrání byla upřímná zbožnost a absolvování zkoušek pro funkci výpomocného laického katechety. Duchovní správce počítal s jeho zapojením do výuky náboženství ve vesnických školách. Byl prý pilný a svědomitý v kostelních funkcích. Rád zpíval sóla. Zemřel 9. 4. 1940.257/ Z 60. let 19. stol. se dochoval seznam hudebních nástrojů a hudebnin na kůru: „jeden violin odhadní cena ...........................................4 zl. violin starý bez smyčce..................................................................................................40 kr. 2 violy staré bez potahu...................................................................................................2 zl. 4 vlaské bubny.............................................................................................................16 zl. nosidla k nim......................................................................................................1 zl. 18 kr. 2 polnice (trumpety) a 2 náustky.....................................................................................2 zl. 2 lesnice (waldhorny) a 2 nátrubky.................................................................................4 zl. 2 klarinety A et B..................................................................................................1 zl. 20kr. 3 smyčce na housle.........................................................................................................2 zl. smyčec na violu.............................................................................................................1 zl. 2 almary pro musikalie...................................................................................................8 zl. 2x Hlas varhan................................................................................................11 zl. 60 kr. 2 svícny na kůr..........................................................................................................44 kr. 2 tromby s kotouči B C D Es 2 klarinety C 2 klarinety R s mut. A........................................................................................58 zl. 50 kr. fleta C 1 cello (žlutočervené se smyčcem)....................................................................................20 zl. 1 housle (žluté se smyčcem a pouzdrem)............................................................................6 zl. 8x Führers 8 Seligkeits=Messen.....................................................................................15 zl. 2 basy a 2 smyčce k nim (jedna jest pokažena)................................................................50 zl. 2 lesnice kostelní s kotouči C D Es F A..............................................................................4 zl. 1 skříň na nástroje (v ní malá krabička dřevěná)..............................................................3 zl. 4 sesle bez lenochů, 1 vycpaná a 1 židle..................................................................1 zl. 50 kr. 3 pulty (2 stojaté a 1 upevněný na lavici).....................................................................50 kr. 8 nových svícnů a 1 s kolínkem, pak kratiknot.......................................................50 kr.“ 258/ Luboš Sluka, nar. 13. 9. 1928 v Opočně. Studoval na gymnáziu v Rychnově n. Kn. (1939/44) a na odborné grafické škole v Novém Městě n. M. (1947/48). Řídil kůr v Opo257/ PK děkanství Opočno od r. 1898, str. 86, 94 258/ SOA Zámrsk, fond VS Opočno, dosud neinventarizované spisy k opravě varhan a kostelní hudbě, Opočno, nedatovaný seznam nástrojů a hudebnin, podle poznámek vznikl před r. 1864

182


čně v letech 1947-1948, vedl zde sborovou jednotu Vorel. Teprve potom absolvoval na pražské konzervatoři dirigování (1954)a skladbu (1955) a AMU (1955/59). Napsal řadu skladeb klavírních, sborových, symfonických, hudbu k řadě filmů apod.259/ Josef Kováříček (*4. 5. 1924 ve Voděradech, † 27. 6. 1999 v Opočně), absolvent pražské konzervatoře v oboru varhany u prof. Reinbergera, varhaník a ředitel kůru v Opočně od r. 1954 do r. 1999, v letech 1955-1984 též ředitel hudební školy v Opočně. Výborný varhaník, improvizátor, zpěvák a sbormistr. Často vypomáhal i v sousedních farnostech. Za zásluhy o opočenský kůr byl jmenován čestným konzistorním radou. Rodáci se vztahem k varhanám Původem z Opočna byl známý varhanář Emanuel Štěpán Petr (25. 12. 1853 – 27. 2. 1930). Vyučil se u Jiráska v Dobrušce, později pracoval v Praze u varhanářů Schiffnera a Eisenhuta a ve Vratislavi. Od r. 1881 měl v Praze velkou dílnu. Postavil 351 varhan v českých zemích, na Slovensku, v Polsku a v Rusku (Vladikavkaz). Pozornost upoutal jeho vzorný nástroj vystavený na Jubilejní výstavě v Praze v r. 1891. Od té doby se též datuje velký rozvoj jeho závodu. Byl výborným intonérem a ladičem. Je autorem varhan např. v Plzni (1894), v Kroměříži, v Praze u Sv. Jindřicha a u Sv. Ludmily na Vinohradech (1897), u Sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně (1899), u Sv. Petra Na Poříčí, u Sv. Ignáce a u Sv. Prokopa na Žižkově (oboje 1912),260/ v okolí např. nástrojů ve Slatině nad Zdobnicí, v Klášteře nad Dědinou, Letohradu či Josefově. František Zdeněk Skuherský (31. 7. 1830 Opočno – 19. 8. 1892 České Budějovice), V hudbě se vzdělával od dětství, již ve 12 letech vystupoval s klavírními skladbami. Absolvoval varhanickou školu v Praze, žák Josefa Pitsche, B. Kittla aj. 12 let působil v Innsbrucku, kde se stal ředitelem Hudební jednoty a vedl kůr při univerzitním chrámu. Sám měl řadu žáků. Intenzivně skládal. Dnes je přijímána zejména jeho tvorba varhanní a chrámová, též dílo hudebně-teoretické. V letech1866 až 1890 řídil pražskou varhanickou školu, kterou rozšířil o 3. ročník a pozvedl na významu. Mimo jiné funkce byl i ředitelem kůru u sv. Haštala (1868/72), u Nejsv. Trojice ve Spálené ul. (1872/91), dvorním pianistou Ferdinanda V. a ředitelem jeho dvorní kaple. Do penze odešel 1. 1. 1890. XXXiV. Orlické Záhoří (Kunštát, Kronstadt) – Kostel (dříve farní) sv. Jana Křtitele Kdysi zde patrně byla plebánie, později byl kostel filiálním k Nebeské Rybné. Od r. 1701 byl administrován in realibus. Od r. 1855 samostaná farnost.261/ V červnu 2007 darovala farnost kostel obci Orlické Záhoří s věcným břemenem konání římskokatolických bohoslužeb. Nyní obec patří do farnosti Neratov.

259/ Československý hudební slovník osob a institucí, M-Ž, str. 536 260/ Československý hudební slovník osob a institucí, Státní hudební vydavatelství Praha 1963, II. díl M-Ž, str. 281 261/ SOkA RK, Václav Matouš, Děkanské a farní archivy Církve římskokatolické v okrese Rychnov nad Kněžnou, sdružený inventář, 1970, str. 135

183


Kostel byl postaven v období slezských válek, v letech 1754-1763, nákladem Františka Josefa Libštejnského z Kolowrat.262/ Nevíme, kdy vznikly zdejší varhany. Předpokládáme 2. pol. 18. stol. (po r. 1763) a jejich králický původ. Rekviziční katastr uvádí datum postavení varhan okolo r. 1775, Katastr varhan pak 1765.263/ V. Uhlíř nám laskavě sdělil údaj 1781.264/ V účetních dokladech jsme nalezli pouze platby za drobné opravy. V r. 1782 bylo zaplaceno truhláři, kováři a varhanáři 5 zl. 32 kr. V r. 1822 byly opraveny měchy za 2 zl. 24 kr. 265/ V r. 1844 nástroj opravil Franz Fischer. 266/ V r. 1851 byly opraveny měchy a kostelní lavice za 3 zl. 30 kr. 267/ V r. 1873 byly varhany ve špatném stavu a regenschori žádal o jejich opravu.268/ O zakázku se ucházel Augustin Spannel z Rokytnice v Orl. h. Z jeho rozpočtu znějícího na 264 zl. můžeme dnes zjistit, že nástroj měl 16 hlasů, potřeboval důtklivě vyčištění od prachu, opravu mechaniky, vzdušnic, klaviatura 3 měchů sešlých věkem, dále naladění a intonaci. Patrně varhanář nezískal zakázku, protože v r. 1875 opravu provedl Franz Alois Hanisch z Jakubovic za 312 zl. rak. měny. Na hřídelové desce nástroje je zapsán rok 1875. Jednalo se patrně o tutéž opravu.269/ V r. 1889 varhany opravil Amadeus Hanisch z Rychnova n. Kn.270/ 262/ Dep. BKH, FÚ Orlické Záhoří, Pamětní kniha farnosti kunštátské, založená etc. Léta Páně 1839, přeložil Václav Matouš, překlad in SOkA RK, sign. C – 259 (dále již jen PK Orlické Záhoří), str. 130, str. 44 překladu; obdobně in SOkA RK, fond Obecní úřad Neratov, Kronika Eduarda Aligera, inv. č. 77-1/1, kniha č. 1626, kart. č. 202, překlad JUDr. Zdeňka Šebesty, str. 366, s. 54 překladu; Rok 1768 uvádí Pamětní kniha fary Pěčín na str. 57 – Dep. BKH, FÚ Pěčín 263/ NA v Praze, Rekviziční katastr, sign ZPÚ, kart. 70, vikariát Rychnov nad Kněžnou; NA v Praze, Katastr varhan, fond ZÚ, kart. 615, okres Žamberk 264/ laskavé sdělení Václava Uhlíře o údajích z přihlašovacích archů varhan při rekvizice varhanních píšťal. Jednalo se údajně o soupis zpracovaný R.Quoikou v r. 1944; Vodítkem by snad mohly být i údaje o odměně kalkanta – ty jsme nalezli v kostelních účtech až od r. 1798. – Dep. BKH, FÚ Orlické Záhoří, účetní kniha 1774-1835, II/3c/1 265/ Dep. BKH, FÚ Orlické Záhoří, účetní kniha 1774-1835, II/3c/1 266/ nápis na výplni pozitivu 267/ Dep. BKH, FÚ Orlické Záhoří, účetní kniha 1836-1886, II/3c/2 268/ SOA Zámrsk, fond VS Rychnov n. Kn., karton 591, Kostel v Kronstadtu, dopis Josefa Císaře z 21. 5. 1873; Obsahuje žádost o opravu varhan, které „jsou již teď v tak bídném stavu, že se na ně ani již hráti nebude“, dále rozpočet Augustina Spannela na opravu. 269/ SOA Zámrsk, fond VS Rychnov nad Kněžnou, kart. 329; Mixtura byla 3x, Rauschquinta 2x. Podle rozpočtu bylo 36 píšťal mixtury a 20 Rauschquity poškozeno od netopýrů.Varhanář vyrobil nové hlavice rejstříkových táhel, novou píšťalu C Principálu 4´, patrně nový Violonbas 270/ SOA Zámrsk, fond VS Rychnov nad Kněžnou, kart. 329 „Am 4.August l.J. theilte der Kronstädter Gemeindevorsteher mit, er habe am 5.August a.c. eine zweiszenige Fuhre nach dem Orgelbauer senden sollen, habe aber berichtet, die Fuhre köme erst am 7.August nach Reichenau kommen. Andessen präsentierte sich am 6.August um die 5.Stunde ein älterer, anständiger Mann als Orgelbauer Hanisch von(?) Reichenau u. gab an, er habe von Löblichen Patronatsamte den Auftrag, die Orgel zu besichtigen, die Gebrochen mahzunehmen u. an das Löbliche Patronatsamt den Bericht zu erstatten. Ferner erzahlte er, er habe wegen Mangel an Zeit auf die Kronstädter Fuhre nicht warten können, darum in Reichenau eine Fuhre miethen müssen u. sei mit Frau u. Werkzeug angekomen. Er erklärte weiter, nach Einsendung seines Berichtes und Voranschlages wolte sich der p. T. Herr Patronatskomissär selbst nach Kronstadt bemühen, um das Weitere anzuordnen.

184


V r. 1897 byly opraveny měchy za 1 K 20 h.271/ V r. 1902 bylo žádáno o opravu poškozených měchů, opravil je Franz Finger z Kunčiny Vsi za 144 K.272/ I v r. 1905 opravil varhany týž varhanář za 217,-K. Varhany tehdy popsal takto: I. manuál, C – c 3, 49 tónů Principal 4´ Octav 2´ Salicional 8´ Rauschquint 2x Mixtur 2x Flaut 8´ Portunal 8´ Oktáva 2´273/

II. manuál, C – c 3, 49 tónů pedál, C – d 1, 27 tónů Principal 4´ Subbas 16´ Oktava 2´ Octavbas 8´ Quinta 1 1/2´ Violonbas 8´ Flaut major 8´ Principalbas 4´ Flaut minor 4´ spojky I/II, I/P, II/P

Podobný je popis varhan v Katastru varhan, in Národní archiv v Praze, fond ZÚ, kart. 615, okres Žamberk: I. manuál, lomená oktáva Bordunal 8´ Salicional 8´ Flauto 8´ Principal 4´ Flauto 4´ Oktav 2´ Quinta Mixtur 2 2/3´ spojka I/II přetahem klaviatury

II. manuál, lomená oktáva pedál, lomená oktáva Flauto 8´ Subbas 16´ Principal 4´ Violon 16´ Flauto 4´ Oktav 8´ Octav 2´ Oktav 4´ (pozn. Quinta není uvedena)

Am 7.August schon naher der Orgelbauer den Orgelmechanik mus aus einander um zu sehen, er as gebrechlich u. reparatur bedurftig wäre, um einen er erschöpfenden Bericht einsenden zu können. Am 9. oder 10.August erhielt ich eine Besuch von der Gattin des Hanisch, welche gekommen war, um mich zu veständigen, das Voranschlag eingeschickt worden ist. Nach wenigen Tagen bestieg ich das Musikchor, um nach zusehen u. ersuche ich Gegenwart, es sei Alles in Ordnung, p. I.Herr Patronatskommisär werden nach Kronstadt nicht hinauskommen, der Mann solte nur fleisig weiter arbeiten. Hanisch selbst schwieg(?) zu Altem. Hiebei bemerkte noch die geschwätzige Elster: Wir müssen sehr fleisig sein, denn wir sollen noch eine grose Reparatur an der Orgel in Hemže bei Chotzen durchführen. Eigentlich werden wir im August in Hemže erwartet, doch aus schuldiger Rücksicht auf das Löbliche Patronatsamt, haben wir Kronstadt vorgezogen. So wurde ich beschwindelt. Die erhaltene Lekzion ist unverdauerlich. Was die Orgel selbst anbelangt, so mus gesagt werden, das sie bei dem Umbau viel sehr gebitten habe. Ich lies vor der Reparatur die Orgel spielen und sie blieb theilweise stum, theilweise gab sie ohrzerreisende Klapetöne, denn einzelne Pfeifen, namentlich die kleineren waren heraus gefallen, die gröseren, besonders die hölzernen standen schief. Bei dem rieten Pochen u. Schlagen komten die Windladen nicht gesund bleiben. Das Leder an der Bälgen war morsch u. wegen schlechter Konstrukzion zerrieben. Hanisch hat an der Orgel unter beihilfe seines Anwaltes von 7. August an bis 5.September gearbeitet, die Sonn= u. Festtage ausgenommen. Er war tagtäglich von 6 bis 12 Uhr u. von 1 Uhr bis zur dämmerung am Musikchor beschäftigt. Und das Merkwürdige war dabei, das während er arbeitete, seine Liebenswürdige silentium gehalten habe. Das, das ganze Orgelwerk mit dickem Staub überschüttet war, ist nicht zu bestreiten, die Fingerdick lag der Staub am Hochaltar. In Betreff der Rechnung erlaube ich mir unmasgeblich zu bemerken, das die Posten a.d. e u. g in etwas ermässigt werden könnten. Pfarre zu Kronstadt, 25. September 1889. In allen Ehrerbiethung gehorsamer Franz Král, Pfar.“ 271/ Dep. BKH, FÚ Orlické Záhoří, Inventář kostelního kůru, II/3b/8 272/ Dep. BKH, FÚ Orlické Záhoří, Účetní kniha 1887-1940, II/3c/3; dále SOA Zámrsk, fond VS Rychnov nad Kněžnou, kart. 330 273/ SOA Zámrsk, fond VS Rychnov nad Kněžnou, kart. 329, rozpočet opravy,

185


Rekviziční katastr uvádí datum postavení varhan okolo r. 1775, přestavbu v r. 1912 od Wenzela Poláčka z Rychnova n. Kn., skříň z měkkého dřeva, nyní dvoubarevná (bílá a šedá), zlacená, dříve byla mramorovaná, dispozici popisuje ve stavu, který se dochoval dodnes.274/ Na hřídelové desce nástroje je nápis „srpen 1912“. To odpovídá přestavbě varhan, kterou toho roku provedl Václav Poláček z Rychnova nad Kněžnou za 1100,-K. Chromatizoval krátké oktávy doplňkovými kuželkovými vzdušnicemi. Podle nabídky nástroj přestavěl na následující dispozici: I. manuál, C – c 3, 49 tónů II. manuál, C – c 3, 49 tónů pedál, C – d 1, 27 tónů Principal 8´ Kryt líbezný 8´ Subbas 16´ Bourdon 8´ Gamba 8´ Violon 16´ Salicional 8´ Fugara 4´ Principalbas 8´ Oktáva 4´ Flétna 4´ spojky I/II, I/P, II/P Oktáva 2´ Mixtura 2 2/3´ Ladění 435 Hz275/

Ve dnech 11. – 17. srpna 1975 nástroj opravili J. a P. Kmoškovi.276/ 274/ NA v Praze, Rekviziční katastr, sign ZPÚ, kart. 70, vikariát Rychnov nad Kněžnou, záznam z 29. 9. 1917 275/ SOA Zámrsk, fond VS Rychnov nad Kněžnou, kart. 329: „1.Principal 8´, nové píšťaly, C-Fis ze dřeva, G-f´ze zinku, fis´-f 3 z cínu, umístní se uvnitř. Intonace silný, zpěvný tón....................................................................................................... 190 K 2.Bourdon 8´, nové píšťaly C-h ze dřeva, pokračování z cínu Plný a temný tón flétnový........................................................................................................ 100 K 3.Salicional 8´, Píšťaly C, D, E, F a G budou nové, ze dřeva smrkového, ostatní píšťaly sestaví se ze řady dosavádní Intonace: jemný smykavý tón..................................................................................................... 32 K 4.Oktáva 4´,nynější „Principál 4´“ doplní se v první oktávě píšťalami novími = C, D, E, F a G ze zinku. Píšťaly staré řádně se vyrovnají, dle potřeby opravy a přední jež jsou v pohledu se buď vyleští, neb stříbrnou bronzí natrou Tón principalový..................................................................................................................... 30 K 5.Flétna temná 4´, přenese se z druhého manualu nynější „Minor 4´“ a doplní se v první oktávě novími píšťalami, tj. C, D, E, F a G, kryté, ze dřeva Intonace: tón mýrnější a temný.................................................................................................. 20 K 6.Oktáva 2´, Sestavy se z nynější „Super Oktávi“ a jiných zbívajících hlasů, toliko C naradí se píšťalou novou....................................................................................................................................... 4 K 7.Mixtura 2 2/3´, 3násobná sestavý se ze řad zbívajících píšťal Intonace principalová, kvinta poněkud mýrnější II. manual: 8.Gamba 8´, píšťaly nové, C-h ze zinku, a pokračování z cínu.Obdrží křidélka a válečkové vousy. Rázný a smykavý tón........................................................................................................................ 150 K 9.Kryt líbezný 8´, nynější „Copula Major 8´“, toliko doplní se C, D, E, F a G píšťalami novími Intonace: milí a temný tón flétnový............................................................................................. 25 K 10.Fugara 4´píšťaly nové, C-h ze zinku, pokračování z cínu Tón mírnější, dosti ostrý......................................................................................................... 110 K 11.Subbas 16´se staví se z píšťal dosavádních toliko C, D, E, F a G nahradí se píšťalami novími. Plný a temný tón.60 K 12.Violon 16´, Kontra oktáva C-h a C, D, F a G z velké oktávi nahradí se píšťalami novími ze dřeva, jsou otevřené. Pokračování sestaví se z píšťal dosavadních. Obdrží válečkové vousy a ladící posůvky. Tón mocně smykavý................................................................................................................................ 150 K 13.Principalový bas 8´má vlastních píšťal dosavádních, toliko C, D, E, F a G obdrží píšťaly nové ze dřeva smrkového. Tón principalový....................................................................................................45 K“ Rozpočet zněl na 2127 K. 276/ nápis ve skříni pozitivu

186


V r. 1991 nástroj opravil Chorus Zdíkov (oprava poničené traktury a připojení ventilátoru) za 50 000 Kč. 277/ V r. 2004 nástroj opravil a částečně naladil Ivan Červenka z Jakubovic. V r. 2008 byla provedena oprava, intonace a naladění.278/ Současný stav (2012): I. manuál, C – c 3, 49 tónů II. manuál, C – c 3, 49 tónů pedál, C – d 1, 27 tónů Principal 8´ Lieblich Gedackt 8´ Subbas 16´ Bourdon 8´ Gamba 8´ Violonbas 16´ Salicional 8´ Fugara 4´ Octavbas 8´ Octav 4´ Hohlflöte 4´ spojky I/II, I/P, II/P Octav 2´ Mixtur 2´, 3x (2´+ 1 1/3´+ 1´)

Dvoumanuálový nástroj s mechanickou trakturou a pneumatickými doplňky. Ty poněkud ztěžují přístup do nástroje. Dvoudílná skříň králického typu s pozitivem v zábradlí kůru a samostatným hracím stolem. Šedomodrý nátěr skříně, zlacené řezby. Největší píšťaly rejstříků pozitivu jsou umístěny v postamentu hlavní skříně (nevešly by se do skříně pozitivu). Cínový prospekt přetřený stříbřenkou.279/ Varhaníci Učitelé zde byli již před v r. 1652, když psali zápisy do zdejší matriky.280/ Prvním jménem známým učitelem byl Johann Hermann Kubez v r. 1749.281/

277/ Dep. BKH, FÚ Kunvald, Gedenkbuch der Pfarre zu Ober Kunwald etc. 1847, str. 20p. v. 278/ informace obce na www.orlickezahori.eu 279/ laskavé sdělení V. Uhlíře; Ze stránek obce www.orlickezahori.eu jsme převzali podrobný popis dispozice: Principál 8´ má spodních 9 píšťal dřevěných původních, zbytek nové (zinek + cín) od V. Poláčka Kryt 8´ - nový od V. Poláčka od C do c1 dřevo, diskant cín Salicionál 8´ – celý původní, 12 spodních píšťal dřevo, zbytek kov (cín) Oktáva 4´ – spodní tóny C,D,E,G,A nové, zinkové od V. Poláčka, zbytek původní cínová a v Prospektu Flétna 4´ (dřevo, kryt) – spodní tóny C, Cis, D,Dis, E, F, Fis, G, Gis, A,B,H nové od V. Poláčka, od C 0 do f 2 původní, diskant původní cín (otevřené píšťaly) Superoktáva 2´ – spodní tóny C, D, E, G, A – zinek – nové od V. Poláčka, všechny ostatní původní cínové (4 z nich v prospektu) Mixtura 2 2/3´ – Mixtura je na manubriu chybně značená, ve skutečnosti je 2´. Všechny píšťaly jsou původní, kromě 5 novějších píšťal C, D, E, G, A od V. Poláčka (extenzovaných ze Superoktávy 2´, protože se na píšťalnici nevešly), repetice mixtury C – 2´+ 1 1/3´+ 1, f 2 - 2 2/3´+ 2´+ 1 1/3´, některé píšťaly jsou hodně poničeny a rozkousané od kun II. manuál má němý prospekt. Kryt milý 8´ (dřevo) – celý původní Gamba 8´ – nová od V. Poláčka, zinek + cín Fugara 4´- nová od Poláčka, zinek + cín 280/ Dep. BKH, FÚ Orlické Záhoří, inv. č. II/1/2, dopis důchodce Josefa Čecha, někdejšího faráře v Kunštátě, několik poznámek k historii Kunštátu 281/ SOkA RK, fond Obecní úřad Neratov, Kronika Eduarda Aligera, inv. č. 77-1/1, kniha č. 1626, kart. č. 202, překlad JUDr. Zdeňka Šebesty, str. 367, s. 54 překladu

187


Dále známe Johana Heinricha Rubena a Ignáce Michalitschke, který zemřel v r. 1790 a jehož syn Josef Michalitschke jej následoval ve výkonu učitelské funkce. V r. 1796 byl prezentován na zdejší školu učitel Josef.282/ V r. 1789 sem byl na vlastní přání jmenován Joseph Köhler z Bílého Újezdu, do té doby učitel v Lukavici. V Kunštátu učil přes 50 let a zemřel zde ve věku 81 roku. Po jeho smrti zde dostala učitelské místo jeho dcera.283/ V roce 1873 se připomíná Josef Císař, učitel a spoluředitel kůru.284/ V r. 1874 učitel Ferd. Hartwich.285/ Před r. 1876 regenschori Franz Sterner. V r. 1885 chorregent Joh. Schmidtmayer.286/ Patrně zde působil do r. 1920. V dopisu z 26. 2. 1920 se totiž píše, že „odchodem Jana Schmidtmayera ztratili jsme v Kronstadtu dobrého regenschoriho. Naštěstí je zde rolník p. František Zwerschke, který se s nevšední ochotou podjal řízení kůru. Ač ve hře na varhany tak nevyniká jako jeho předchůdce, přece zase nedostatek ten nahrazuje dochvilností a přičinlivostí. Kromě toho je u něho velikou výhodou, že celé jeho příbuzenstvo je milovníkem hudby a všichni mu na kůru vypomáhají.“ 287/ Po druhé světové válce zde hrával na varhany p. Ludvík Lukufka. Summary The second part of the article about organs and organists in the region close to Rychnov nad Kněžnou is given. A complete list of organists and their biographies are included. Obrazové přílohy tohoto článku jsou na str. 218-227.

282/ Dep. BKH, FÚ Orlické Záhoří, Pamětní kniha farnosti kunštátské, založená etc. léta Páně 1839, přeložil Václav Matouš, překlad in SOkA RK, sign. C – 259, str. 250, str. 73 překladu 283/ Dep. BKH, FÚ Lukavice, Gedenkbuch der Pfarre Lukawitz vom Jahre 1841, str. 299, 301 284/ SOA Zámrsk, fond VS Rychnov n. Kn., karton 591, Kostel v Kronstadtu, dopis Josefa Císaře z 21. 5. 1873, který obsahuje žádost o opravu varhan 285/ SOA Zámrsk, fond VS Rychnov nad Kněžnou, kart. 322 286/ SOA Zámrsk, fond VS Rychnov nad Kněžnou, kart. 329 287/ SOA Zámrsk, fond VS Rychnov nad Kněžnou, kart. 330

188

Obrazové přílohy k článku J. Fukse na str. 136-188. Obr. 1. XXV Ledce, kostel sv. Maří Magdaleny (foto J. Fuks 2006).

Obr. 2. XXVI Liberk, kostel sv. Petra a Pavla (foto J. Fuks 2005).


218

Obr. 3. XXVII Lično, kostel Zvěstování P. Marii (foto J. Fuks 2005).

Obr. 4. XXVIII Lukavice, kostel Nanebevzetí Panny Marie (foto J. Fuks 2006).


219

Obr. 5. XXIX Nebeská Rybná, kostel sv. Filipa a Jakuba (foto J. Fuks 2005).

Obr. 6. XXX Neratov, kostel Nanebevzetí P. Marie, nástroj přenesen do Horního Jelení (foto J. Fuks 2003).


220

Obr. 7. XXXI Ohnišov, kostel sv. Cyrila a Metoděje (foto J. Fuks 2003).

Obr. 8. XXXII Olešnice, kostel sv. Marie Magdaleny (foto J. Fuks 2006).


221


Obr. 9. XXXIII Opočno, děkanský kostel Nejsvětější Trojice (foto J. Fuks 2001).

222


Obr. 10. XXXIII Opočno, klášterní kostel Narození Páně (foto J. Fuks 2003).

223


Obr. 11. XXXIII Opočno, skříň Hälbigova nástroje, dnes na Novém Hrádku (foto J. Fuks 2005).

224


Obr. 12. XXXIII Opočno, bývalý hřbitovní kostel Panny Marie, prospekt zaniklých Strommerových varhan (foto J. Fuks 2009).

225


Obr. 13. XXXIII Opočno, bývalý hřbitovní kostel Panny Marie, nástroj V. Mišoně (foto J. Fuks 2009).

226


Obr. 14. XXXXIV Orlické Záhoří, kostel sv. Jana Křtitele (foto J. Fuks 2005).

227

Varhany Rychnovska (II. část)

Recommend Documents