ZPRAVODAJ MĚSTA PLZNĚ ROČNÍK XIX Prosinec 2014
Zájem
Jako první
Senioři
strana 3
strana 5
strana 7
o Senior expres předčil očekávání
zazněl náměstím zvon Vorel
chystají skladbu pro slet sokolů
Varhany jsou zpět U Ježíška Po letech čekání se do kostelíku U Ježíška vrátily původní varhany z druhé poloviny 17. století. Jedná se o nejstarší varhany na Plzeňsku. Nástroj byl před několika lety restaurován a potom dočasně umístěn do katedrály svatého Bartoloměje. Stěhování se uskutečnilo v pondělí 24. listopadu a ve čtvrtek 4. prosince se varhany poprvé představily návštěvníkům nejmenšího plzeňského kostela. Výtěžek z koncertu bude použit na jeho další opravy. Benefiční akce se zde konají pravidelně díky iniciativě Sdružení pro obnovu památek v Rokycanech a okolí, které se o kostelík stará. Občanské sdružení, jehož předsedou je plzeňský architekt Jan Soukup, usiluje o záchranu památky od roku 2000. Díky dárcům z řad firem, institucí a soukromých osob byly opraveny krovy, střecha a vnější plášť kostela. Každý rok se na opravách podílelo město Plzeň, obnovu podpořil také Úřad městského obvodu Plzeň 2-Slovany. Práce se poté přesunuly do interiéru. Podařilo se očistit a zpevnit fresky proslulého plzeňského barokního malíře Julia Luxe. „Varhany byly demontovány v roce 2004. Restaurátor Rudolf Valenta je potom převezl do své dílny k opravě. Nástroj byl pořízen při rozšíření kostela v roce 1807 již jako starší. Zřejmě pocházel z některého kláštera zrušeného Josefem II.
Varhany mají čtyři rejstříky a 180 píšťal, z toho polovinu cínových a zbytek dřevěných. Kostelík tak získal unikátní nástroj s původní barokní dispozicí vysoké historické ceny,“ sděluje Jan Soukup. Návštěvníci si mohou varhany prohlédnout při řadě kulturních akcí. Například 17. prosince to bude vánoční koncert Dua Komáři, o den později vystoupení formace Strašlivá podívaná a 19. prosince se zde představí skupina S.N.M. Na Štědrý den v 10 hodin je naplánováno setkání Na Ježíška U Ježíška, jehož účastníci si odtud odnesou betlémské světlo. Úderem 23. hodiny tady začne Česká mše vánoční Jana Jakuba Ryby. Dne 4. ledna se kostelík stane cílem Tříkrálového pochodu, kde bude připraven živý betlém, občerstvení i zpívaní koled. Ve 14 hodin sem zamíří průvod lidí od vánočního stromu na náměstí Republiky. Kostel U Ježíška, jediný toho jména v České republice, byl postaven v roce 1746 a v roce 1807 rozšířen zvonařskou rodinou Pernerů. Pak změnil majitele a značně zchátral. V roce 1933 byla ustavena Jednota na záchranu kostelíku, opravy tehdy řídil architekt Hanuš Zápal. Objekt byl znovu vysvěcen v lednu 1936. Opět však chátral. Počátkem 90. let jej od potomků původních vlastníků odkoupilo město Plzeň. Více informací lze získat na www.kostelujeziska.cz. (red)
Náměstí Republiky zdobí od první adventní neděle čtrnáctimetrová jedle ojíněná, která vyrostla na soukromém pozemku v Božkově. Sváteční atmosféru dotváří tradiční trhy, které letos potrvají do 23. prosince. Na každý den odpoledne je připraven kulturní program. Foto: Michal Böhm
ROZHOVOR
Mirka Netrvalová: I když jsme dvě velká zařízení, žijeme jako jedna rodina
Redakce Radničních listů přeje čtenářům příjemné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok.
Příchod adventu do zařízení pro seniory v Kotíkovské ulici oznámily fanfáry, zářící vánoční strom na zahradě a téměř desetiminutový ohňostroj. Slavnosti se zúčastnili téměř všichni z více než 280 obyvatel Domova pro seniory „Sedmikráska“ a Domova se zvláštním režimem „Čtyřlístek“, kterým to umožnil jejich zdravotní stav. Akci předcházely týdny usilovných příprav. Představa, že domov pro seniory je smutné místo, kde vládne nuda a beznaděj, v tomto případě zdaleka neplatí. Zejména teď před koncem roku je tady mimořádně rušno. Adventem totiž podle jedné z hlavních organizátorek oslav, vedoucí obou domovů Mirky Netrvalové série svátečních akcí teprve začíná. Jak jste se vlastně dostala k práci se seniory? Bylo to před 23 lety, tehdy jsem tady v domově pro seniory v Kotíkovské ulici začínala jako zdravotní sestra. Svou roli v tom sehrálo i to, že jsem bydlela nedaleko odtud na Vinicích. Po pěti letech jsem se stala vedoucí „Čtyřlístku“ a svoji současnou funkci vedoucí obou domovů vykonávám už šest let. Slavily se tady během vašeho působení svátky vždy tak slavnostně jako teď? Tehdy se ještě neslavil advent, ale například takzvaný ústavní Štědrý den už tady měl svou tradici. Slavíme ho spo-
Vedoucí Domova pro seniory „Sedmikráska“ a Domova se zvláštním režimem „Čtyřlístek“ Mirku Netrvalovou v tomto období zaměstnává příprava řady svátečních akcí. Foto: Michal Böhm
lečně se všemi uživateli a zaměstnanci vždy zhruba o týden dříve, protože 24. prosince má většina zaměstnanců volno. Atmosféra našeho Štědrého dne je už od rána velmi sváteční. Obyvatelé domovů se svátečně obléknou, chystá se program, rozdávají se balíčky, které nám pravidelně dává Úřad městského obvodu Plzeň1. Přát krásné svátky chodí i ředitel Městského ústavu sociálních služeb Plzeň Vladimír Chuchler a zástupci magistrátu, kteří přinášejí uživatelům vždy nějaký dárek, který pak senioři společně využijí. Samozřejmě pamatujeme i na tradiční občerstvení. K obědu musí být rybí polévka, nechybí vánočka, štrúdl, chlebíčky. Potom dojde na sváteční večeři, kdy si naši klienti mohou vybrat, zda si dají obalovaný nebo přírodní řízek, kapra smaženého nebo na kmíně, brambory či salát. Vše se odehrává v jídelně, kde je ozdobený vánoční stromek. Obvykle tady vystupují děti ze škol a školek, se kterými dlouhodobě spolupracujeme, zveme i kapelu. Ta pak obejde pokoje uživatelů, kteří jsou upoutáni na lůžko a nedostali by se do jídelny, a večer zahraje k tanci a poslechu v jídelně. Část svátečního programu připravují sami senioři. Vždy zpívají koledy, vzpomínám si například, že před časem nacvičili dokonce živý betlém. Atmosféra je tady úžasná a všichni obyvatelé domovů jsou, myslím si, moc spokojeni.
Už od začátku adventního období jsou oba domovy nádherně vyzdobené. Kdo všechno se podílí na přípravách? Zapojí se všichni, zaměstnanci od terapeutů až po personál kuchyně a také klienti. Ti se přidají velmi rádi. Už v polovině října mě zastavují a ptají se, kdy začneme připravovat adventní akce. Upomínají mě, na co všechno by se nemělo zapomenout. Spolu s terapeutkami pečou cukroví, zdobí stromeček. Cukroví se v naší kuchyňce vyrábí už od konce listopadu. Senioři si k tomu pouštějí koledy, vždy upečou několik druhů. Oblíbené je hlavně linecké, které pak zdobí na mnoho způsobů, a také kokosky. Příbuzní, kteří sem přijíždějí na návštěvy, pak říkají, že takhle příjemné by to naši klienti ve svých domovech neměli. Je pravda, že když jsou všichni v práci, většinu dne by senioři trávili sami doma. Tady mají možnost zapojit se do celé řady činností. Teď před svátky jezdíme také na vánoční trhy na náměstí Republiky, měli jsme i mikulášskou nadílku. Na to, že jsou tu senioři vyššího věku, jde o velmi oblíbenou akci. Pravidelně k nám chodí Mikuláš, dva čerti a anděl, kteří projdou oba domovy pokoj po pokoji a rozdávají mikulášské perníky. Vyšupou vždycky i všechny zaměstnance. Člověka to chytne u srdíčka. Na to, že jsme dvě velká zařízení, žijeme tady jako jedna rodina. Pokračování na straně 7
S T R ANA 2 / prosin e c 2014
Město Plzeň opět povede devítičlenná rada Nové zastupitelstvo na svém ustavujícím zasedání schválilo devítičlennou Radu města Plzně (RMP) ve složení primátor, pět náměstků a tři radní. S výjimkou jednoho člena rady jsou všichni pro své funkce uvolněni. Zvoleni byli také předsedové výborů Zastupitelstva města Plzně (ZMP). Výbor pro zadávání veřejných zakázek povede Jiří Kuthan z ČSSD, funkci neuvolněného předsedy finančního výboru bude vykonávat Jiří Šneberger z ODS a kontrolní výbor povede Roman Zarzycký (ANO 2011). První řádné zasedání ZMP se uskuteční 11. prosince.
Martin Zrzavecký
Martin Baxa
Pavel Kotas
Petr Náhlík
Pavel Šindelář
Eva Herinková
Helena Matoušová
Michal Dvořák
David Šlouf
Roman Zarzycký
primátor města Plzně (ČSSD)
náměstkyně pro oblast školství a sociálních věcí (ČSSD)
první náměstek pro kulturu, cestovní ruch, památkovou péči a projekt Plzeň – EHMK 2015 (ODS)
radní pro oblast nakládání s majetkem města (ODS)
náměstek pro oblast ekonomickou (ČSSD)
radní pro oblast podpory podnikání a sportu (Občané patrioti)
Složení Zastupitelstva města Plzně ANO 2011 Bartáková Eliška Fišer Petr Gola Vlastimil Mádlová Ivana Procházka David Rada Bohuslav Rutová Miloslava Šrámek Pavel Šustáček Petr Zarzycký Roman
ČSSD Bayer Rudolf Bis Jiří Brabec Miroslav Duchek Pavel Herinková Eva Kotas Pavel Kuthan Jiří
Osvald Petr Šupík Milan Zrzavecký Martin
KDU – ČSL Boček Pavel Janouškovec Pavel Náhlík Petr
KSČM Bystřická Jana Hrubeš František Kvit Karel Štefanová Monika Magdalena Štekl Václav
ODS Aschenbrenner Lumír Baxa Martin Čermák Jakub
Jilichová Nová Veronika Šindelář Pavel Matoušová Helena Šneberger Jiří Šlouf David Trůková Eva Uhlík Milan
OPAT (Občané patrioti) Dvořák Michal Chaloupek Václav Chvojka Petr Rösch Ludvík
TOP 09 Fluxa Jan Jehličková Ilona Suchý Petr Vozobule Michal Ženíšek Ondřej
náměstek pro oblast dopravy a životního prostředí (KDU – ČSL)
neuvolněný radní pro oblast správy městských nemovitostí (ODS)
náměstek pro oblast technickou (ODS)
předseda Kontrolního výboru ZMP (ANO 2011)
Mobilní hráze ochrání Koterov Nácvik výstavby protipovodňové hráze si u střelnice v Lobzích vyzkoušeli dobrovolní hasiči z jednotky Plzeň-Koterov. Pod odborným dohledem se naučili stavět hráz z nově zakoupených mobilních zábran. Ta se skládá z tubusů dlouhých 15 metrů naplněných vodou, které lze spojovat do nekonečné řady podle potřeby, a jejich vrstvením je možné dosáhnout i potřebné výšky protipovodňové stěny. „Tento kanadský systém je operativní, dobře ochraňuje proti rozlévající se i proudící vodě. Jeho výhodou je například to, že po likvidaci vybudované hráze, kdy se z ní jen vypustí voda, nezbývají na místě hromady pytlů s pískem, které by bylo nutné likvidovat jako nebezpečný odpad,“ vysvětluje Petr Liška, vedoucí krizového odboru Magistrátu města Plzně. S použitím těchto protipovodňových prostředků se počítá právě v Koterově,
zejména v ulici Pod Chalupami, která je často vodou z řeky Úslavy ohrožována. Během nácviku stavby protipovodňové hráze si hasiči ověřili, že po odborném zaškolení ji lze postavit nejen velice rychle a v malém počtu lidí, ale také kvalitně. „I přes poměrně vysokou pořizovací cenu protipovodňových zábran, zhruba 36 tisíc korun za patnáctimetrový tubus, je pro nás nákup akceptovatelný a po dobrých zkušenostech z nácviku budeme jejich další zavádění podporovat v závislosti na ekonomických podmínkách,“ uzavírá Petr Liška. Město Plzeň se v současné době v protipovodňové ochraně zaměřuje rovněž na doinstalování a zkvalitnění ovládání moderního městského varovacího systému tak, aby do něj měli přímý přístup a mohli jej využívat i hasiči, městská policie nebo starostové příslušných obvodů. (red)
Bezpečnost chodců na Rokycanské ulici by mohla zajistit lávka Rokycanskou ulici by mohla do budoucna oživit zeleň ve středovém pásu a lávka pro pěší. Studie, která řeší podobu této frekventované komunikace, počítá i se vznikem nových parkovacích míst pro autobusy před Divadlem Alfa. Dokument zpracovaný Útvarem koncepce a rozvoje města Plzně navrhuje možnou podobu úseku mezi mostem přes Úslavu a křižovatkou U Pietasu a také bloků po obou stranách ulice, které jsou vymezeny řekou a ulicemi Spolková a Živnostenská. Studii už odsouhlasila Rada města Plzně. Její realizace závisí na finančních možnostech města v příštích letech. Dokument nepočítá s novou zástavbou, jedná se o celkovou revitalizaci této oblasti. Vyšší bezpečnost chodců by měla zajistit nová lávka, která v místě trolejbu-
sových zastávek Letná nahradí stávající podchod. „Lávka umožní lépe využít terén. Nyní musí chodci sejít na úroveň komunikace a pak zamířit dolů do podchodu pod silnicí. Ve směru od Doubravky lávka přímo naváže na výškovou úroveň Sousedské ulice, na druhé straně pak nakloněná rampa přivede chodce na chodník u zastávky trolejbusů,“ uvádí Petr Raška, vedoucí úseku dopravy a technické infrastruktury Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně. Na Rokycanskou by se měl navíc vrátit přechod pro chodce, který zde byl již dříve a později byl zrušen. Jeho obnovení umožní osazení křižovatky Rokycanská – Revoluční novou signalizací splňující současné požadavky na řízení dopravy.
Dokument pamatuje i na parkovací místa pro autobusy a 16 aut přímo u Divadla Alfa. Ta byla do návrhu zahrnuta na základě požadavku Úřadu městského obvodu Plzeň 4, který usiluje o to, aby autobusy přivážející děti na představení mohly parkovat v těsné blízkosti objektu. „Nově navržené parkoviště by bylo přístupné z Partyzánské ulice,“ dodává Petr Raška. Počítá se také se vznikem pruhů pro cyklisty na chodnících lemujících Rokycanskou třídu. Úpravu si vyžádá pouze úsek za křižovatkou Rokycanské a Živnostenské ulice, kde bude nutné vybudovat podél schodiště rampu pro cyklisty. Studie je závazná pro další rozhodování o tomto území. Jakékoli stavební úpravy zde musí vycházet z tohoto dokumentu. (red)
Vizualizace možného řešení pěšího propojení obytných celků při Rokycanské ulici. Zdroj: územní studie zpracovaná Útvarem koncepce a rozvoje města Plzně
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 3
V únoru začne výměna Plzeňských karet
Stávající systém, který zajišťuje jejich provoz, nahradí modernější a bezpečnější V pondělí 2. února začne dlouho avizovaná výměna Plzeňských karet. Důvodem je přechod na modernější a bezpečnější systém, který zajišťuje jejich provoz. Karty by si mělo vyměnit během několika let téměř 200 tisíc držitelů. „Výměna se aktuálně týká pouze karet vydaných od roku 2004 do května 2011,“ uvádí Michal Kraus, předseda představenstva Plzeňských městských dopravních podniků, a.s., (PMDP). Na těchto kartách není vytištěna doba platnosti a garantovaná životnost většiny z nich byla již výrazně překročena. Ředitel Úseku Plzeňské karty Martin Chval dodává: „Od roku 2004 bylo vydáno téměř 280 tisíc Plzeňských karet. K výměně je jich určeno 198 tisíc, z toho je 113 tisíc aktivně využíváno v dopravě. Nová Plzeňská karta bude mít platnost pět let.“ Úhrada za výměnu karty činí 170 korun. „Je platný od zavedení systému a celých deset let zůstává ve stejné výši. Tato částka je složena z přímých nákladů spojených se zpracováním osobních dat, nákupem materiálu nebo potiskem a zahrnuje DPH. Poplatek částečně kryje náklady na fungování celého systému Plzeňské karty,“ vysvětluje na základě četných dotazů cestujících Michal Kraus.
Nová Plzeňská karta bude platit po dobu pěti let. Foto: PMDP Karta sama je jen jedním z mnoha způsobů, jak lze využívat služby PMDP. „Poskytuje držiteli finanční i nefinanční výhody, jako je například jízdné v nejnižší sazbě nebo slevy u vybraných partnerů. Výdaj cestujícího za vystavení duplikátu
při předpokládané životnosti pět let činí zhruba devět haléřů za den nebo necelé tři koruny za měsíc. Pořízení karty je však otázkou volby a my nemůžeme nikoho z klientů nutit k ,povinné výměně‘. Cestující si tedy mohou pro úhradu jízdného zvolit jinou možnost,“ sděluje Michal Kraus s tím, že se nabízí srovnání například s doklady. Občanský průkaz musí mít všichni a jeho vystavení je tedy bezplatné. Cestovní pas povinným dokladem není, vydání je proto zpoplatněno 600 korunami. Co se týče stanovení poplatku za výměnu Plzeňské karty z důvodu uplynutí její garantované životnosti, bude cena služby spočívající ve vystavení duplikátu karty vyplývat z Ceníku služeb – Plzeňská karta, Firemní Plzeňská karta, který bude aktualizován a zveřejněn v dostatečném předstihu před zahájením plánované hromadné výměny Plzeňské karty. „Výměna karty, u které uplynula doba její životnosti (nikoli tedy záruční lhůta), je nezbytnou podmínkou pro to, aby její držitelé mohli nadále využívat výhod, které Plzeňská karta v mnoha oblastech poskytuje. Pokud držitel karty, u které uplynula doba její životnosti, nemá zájem o výměnu za kartu funkční či neakceptuje ceníkem služeb stanovený poplatek, bude mít
tato skutečnost za následek jen to, že jeho karta přestane v určité chvíli fungovat a její držitel ji nadále nebude moci využívat,“ upřesňuje Michal Kraus. Předplatné na blokované kartě zůstane do jeho vypršení a bude čitelné pro přepravní kontrolu. Elektronickou peněženku ovšem po zablokování karty již nebude moci zákazník využít, nicméně o peníze nepřijde. Výměna bude prováděna podle pořadových čísel karet. Jejich držitelé budou prostřednictvím letáků a hlášení ve vozech PMDP, speciálního vydání Dopravních novinek distribuovaného do poštovních schránek, zpráv v médiích, na webech www.pmdp.cz a www.plzenskakarta.cz, na sociálních sítích PMDP a pomocí dalších informačních kanálů postupně vyzváni k výměně. Na každou číselnou řadu budou vyhrazeny dva měsíce. Po uplynutí lhůty dojde k zablokování karty. Během doby výměny budou na obou zákaznických centrech PMDP na Denisově nábřeží 12 a Klatovské 12 vyhrazeny k tomuto účelu speciální přepážky. Žádost o novou Plzeňskou kartu lze podat v obou zákaznických centrech, vyzvednutí bude možné jen na Denisově nábřeží 12. Karta zde bude připravena do 20 pracovních dnů.
Zájem o Senior expres předčil očekávání Mimořádnému zájmu se těší služba Senior expres, kterou Plzeň po vzoru ostatních měst zavedla v dubnu letošního roku. Po půlročním provozu nyní magistrát řeší její rozšíření. První změnou je pořízení nového vozu Volkswagen Caddy, který nabízí vyšší komfort přepravy. Záměrem města je pořídit ještě další vozidlo, aby byli uspokojeni všichni zájemci o tuto službu.
Senior expres pro občany starší 70 let a držitele průkazu ZTP a ZTP/P, včetně dětí, dopraví zájemce kamkoliv po městě za 20 korun, mimo Plzeň pak za 11 korun za kilometr. Nástupní taxa činí v obou případech 10 korun. Podmínkou je trvalé bydliště v Plzni. „Přes počáteční obavy, jak bude služba veřejností přijata a využívána, můžeme
dnes s uspokojením konstatovat, že zájem vysoce předčil naše veškerá očekávání. Původní předpoklad 1 333 kilometrů najetých za měsíc je až trojnásobně překračován. Rekordní v tomto ohledu bylo září, kdy Senior expres najel 4 027 kilometrů a za 30 sledovaných dnů převezl 293 klientů,“ upřesňuje Alena Hynková, vedoucí odboru sociálních služeb magistrátu, který inicioval vznik služby a ve spolupráci s Plzeňskými městskými dopravními podniky záměr realizoval. Podle Aleny Hynkové se s rostoucím zájmem zvyšuje počet stížností neuspokojených zákazníků, kteří jsou z kapacitních důvodů odmítáni. „Z monitoringu Plzeňských městských dopravních podniků vyplývá, že jen za měsíc září byli pracovníci dispečinku nuceni odmítnout 145 klientů,“ uvádí Hynková. Služba byla aktuálně zajišťována jedním vozem Škoda Fabia a je dlouhodobě přetížená. „Jedno vozidlo kapacitně nestačí uspokojovat
Restaurace nabídne zdravou výživu Restaurace s kavárnou zaměřená na zdravou výživu v italském stylu, včetně nového salonku, vzniká v areálu plaveckého bazénu na Slovanech. První návštěvníci sem zamíří na začátku příštího roku. Těšit se mohou například na služby výživového poradce. Od 1. listopadu letošního roku provozuje restauraci plavecký klub Slávia VŠ Plzeň. „Součástí projektu jsou stavební úpravy kuchyně a kompletní modernizace interiéru. Nově tady přibude salonek v designu stylové belgické hospůdky,“ popisuje změny předseda plaveckého klubu a současně ředitel bazénu Tomáš Kotora. Obnova restaurace si vyžádá téměř dva miliony korun. Na samotné stavební práce je vyčleněno půl milionu korun, které hradí město. Zbývající prostředky související s úpravami interiéru poskytne plavecký klub. Nová restaurace není jedinou změnou v areálu bazénu. „Nově jsme se stali také provozovateli kiosku Karibik u dětského brouzdaliště, který nyní rekonstruujeme. Po skončení úprav zde budeme nabízet občerstvení po celý rok. U konce je malování
Nové vozidlo Volkswagen Caddy nabízí cestujícím vyšší komfort přepravy. všechny zájemce, proto je naším cílem situaci změnit,“ dodává vedoucí. Nyní jednají zástupci magistrátu s provozovatelem o nastavení nových podmínek. Je třeba přehodnotit limit 16 tisíc najetých kilometrů za rok, protože zájem o tuto
Foto: archiv
službu předčil všechna očekávání. „Město ji vnímá jako potřebnou a velmi žádanou, i proto řešíme variantu zvýšení objemu kilometrů až na zhruba 70 tisíc kilometrů za rok a zajištění služby od roku 2015 dvěma vozy,“ uzavírá Hynková. (red)
Zájemci o novou kartu musí vyplnit formulář „Žádost o duplikát“, který je k dispozici v zákaznických centrech nebo na www.plzenskakarta.cz. Je nutné přiložit aktuální fotografii. Tu lze pořídit přímo na místě. Žadatel si s sebou dále přinese občanský průkaz nebo cestovní pas. O výměnu karty pro dítě do 15 let požádá zákonný zástupce, který je má zapsané v občanském průkazu nebo předloží jeho rodný list. K vyzvednutí karty je třeba přinést do zákaznického centra kontrolní útržek žádosti o duplikát, původní Plzeňskou kartu, občanský průkaz či cestovní pas. U dětí do 15 let dále předloží zákonný zástupce, jenž podával žádost, svůj občanský průkaz. Zákonný zástupce, který nepodával žádost, musí doložit občanský průkaz, ve kterém je dítě zapsáno nebo jeho rodný list. Při podání žádosti či vyzvednutí nové karty třetí osobou je nutné předložit ověřenou plnou moc. Přechod ze systému Mifare Classic na Desfire zajistí jednak vyšší bezpečnost použití čipových karet pro jejich držitele a zvýší ochranu celého systému proti zneužití. Nově bude možné propojení s jinými kartovými systémy například Českých drah nebo Karlovarskou kartou. (red)
krátce
Plzeňané mohou obdarovat potřebné Opět se přiblížil čas, kdy všichni ochotní Plzeňané mohou udělat radost těm, kteří v životě neměli příliš štěstí. Tradiční vánoční sbírka se v sídle biskupství na náměstí Republiky 35 uskuteční na Štědrý den od 10 do 12 hodin. Dárky pak budou rozdány charitními pracovníky osamělým a těm, kteří pomoc nejvíce potřebují. „Darovat lze například kávu, čaj, vánoční a další pečivo, trvanlivější ovoce, konzervy, čokoládu, suché plody, kosmetiku, holicí potřeby, dopisní papíry a známky. Vhod přijdou i drobné dárky jako svíčky, hrnečky, hračky a podobně,“ sděluje organizátorka této každoroční akce dobré vůle Anna Srbová z Městské charity Plzeň. (red)
Nové do starého, jak se to rýmuje? Dům Miroslava Troppa na rohu ulice Bedřicha Smetany a Bezručovy postavili jeho předkové v 17. století. V té době byly domy vytápěny krby nebo moderněji kamny. Ta v něm zcela jistě byla v roce 1829, když jeho pra pra předek Ignác Tropp žádal město o povolení k přestavbě. Dům se zvýšil o jedno patro a dodnes si zachoval podstatu své tehdejší podoby.
bí pod povrchem ulice na běžné, takzvané sekundární parametry. Stanice je majetkem Plzeňské teplárenské, která ji dálkově kontroluje. V případě poruchy se lze obrátit na nonstop dispečink na čísle 800 505 505. „Měl jsem s instalací nového systému nějaké náklady a spoustu práce, ale počí-
tám s tím, že v konečném výsledku bude toto topení levnější než plynové. Pohodlí je pro mě nejdůležitější,“ doplňuje Miroslav Tropp. Bez problémů bude i rozúčtování nákladů mezi nájemníky. Díky moderním technologiím má každý byt vlastní měřidlo spotřeby tepla. (PI)
Vizualizace představuje budoucí podobu restaurace v areálu bazénu na Slovanech. společných prostor bazénu, na které jsme získali dotaci Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy a připravujeme se už i na letní sezonu. Dokončili jsme rekonstrukci schodiště u venkovního bazénu, které díky povrchu z kamínků zalitých v pryskyřici získalo protiskluzovou úpravu,“ uzavírá Tomáš Kotora. Více informací je k dispozici na www.bazenslovany.cz (red)
„Do letošního roku se ve všech bytech i obchodech v přízemí topilo plynem. Vzhledem k tomu, že jiný můj dům v Plzni jsem nechal připojit na systém centralizovaného zásobování z Plzeňské teplárenské už dříve a osvědčilo se mi to, těšil jsem se, až teplárenské roury dorazí i do Bezručovky,“ říká Miroslav Tropp. Celkem šest plynových kotlů nahradila malá výměníková stanice ve sklepě. Upravuje až 130 stupňů horkou vodu o vysokém tlaku z primárního potru-
Rozvodná síť Plzeňské teplárenské se rozšiřuje i v historickém centru.
Foto: archiv
S T R ANA 4 / prosin e c 2014
P L Z EŇ 2 0 1 5
Náměstí se stane dějištěm největší kulturní události příštího roku Slavnostní zahájení projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 potrvá tři dny V sobotu 17. ledna bude po pěti letech příprav slavnostně zahájen projekt Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Pod taktovkou uměleckého ředitele společnosti Plzeň 2015 Petra Formana vypukne v pátek 16. ledna třídenní oslava na úvod největší kulturní události nadcházejícího roku v České republice. Během prvního dne se uskuteční vernisáž výstavy „Ateliér Jiřího Trnky“ věnované loutkářství a filmové animaci od počátku až po nejmodernější formy. Plzeň se také připojí k celosvětové oslavě narozenin umění Art’s Birthday, kterou tradičně připravuje za naši republiku stanice Českého rozhlasu Vltava. Zahájí ji vernisáž ve studentské galerii Vestředu. Narozeninový program pak bude pokračovat v bývalé papírně na Slovanech. Zde se chystá série netradičních koncertů, které propojí různé hudební žánry. Na náměstí zamíří průvody Druhý den oslav nabídne program složený ze tří částí. V 16 hodin se účastníci slavnosti sejdou v ulici U Prazdroje v úrovni čerpací stanice OMV (ve směru z Doubravky), v ulici U Ježíška (ve směru ze Slovan), v Lochotínské ulici na parkovišti u Kauflandu (ve směru z Lochotína) a na náměstí T. G. Masaryka, kde se připojí k jízdě vozidel z náměstí Míru. „Poté vyrazíme společně do centra ve čtyřech průvodech inspirovaných vším, co v sobě město, jeho okolí a kraj skrývají. Průvody představí pestrost zájmů a činností. Zúčastní se jich více než 50 základních škol, zájmových sdružení a dětských domovů, parta nadšenců s mopedy, různé spolky, taneční soubory, klienti sociálních organizací, Divadlo Alfa, sportovci,
historické vozy veřejné dopravy, hasičů a pivovaru nebo auta plzeňského rozhlasu a DinoParku. Zveme do průvodu každého, kdo se chce stát součástí otevírání města,“ láká Petr Forman. Večer zazní „Symfonie zvonů“ Příchodem průvodů na náměstí začne hlavní část dne, takzvaný společný okamžik. Zájemci, kteří se sem nedostanou, jej mohou sledovat na velkoplošných obrazovkách v sadovém okruhu. Velká část programu bude překvapením, které se odehraje nad hlavami lidí a kolem nich. Při slavnostním zahájení zazní skladba vytvořená pro tuto příležitost jedním z nejvýraznějších českých současných skladatelů a dirigentů Marko Ivanovičem. Hudba s obrazy, které projekce vykreslí na fasády domů kolem náměstí a stěnu katedrály, změní prostor v jednu velkou scénu. Půjde o největší videomapping, který kdy byl v České republice realizován. Jeho tvůrci jsou talentovaní výtvarníci ze studia 3dsense. Během zahájení se představí více než 80 zahraničních a domácích umělců. Všichni společně provedou diváky večerem, jehož vrcholem bude tolik očekávaná „Symfonie zvonů“. Oslavy v celém centru Oslavy se pak přesunou do centra, do venkovních prostor, které se mimořádně pro tento den promění v pěší zónu, do historických domů, kulturních sálů, muzeí, galerií, knihoven, hospůdek a hudebních klubů. Bude se slavit nejen hudbou, tancem, zpěvem, divadlem, poezií, ale i pivem. Otužilé jedince by mohl zaujmout venkovní ledový bar místního sochaře Františka Bálka. Chybět nebudou teplé nápoje a ochutnávky evropské i české kuchyně.
Do projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 se zapojili i senioři z řad sokolů. Na svém červnovém sletu v ČEZ Aréně představí zcela novou skladbu, která vznikla speciálně pro tuto příležitost. Více o průběhu nácviku se dočtete na straně 7. Foto: Michal Böhm Závěrečný den slavnostního zahájení nabídne návštěvníkům města možnost zamířit na zajímavá místa, projít se skrytými kouty Plzně nebo si popovídat v kavárně s hosty či realizátory zahájení projektu. Večer se uskuteční koncert skupiny Mandrage v Divadle pod lampou. Dopravní omezení S ohledem na plánovaný rozsah a očekávanou návštěvnost bude nutné omezit individuální i veřejnou dopravu v centru, ale vždy
jen na nezbytně nutnou dobu tak, aby byla zajištěna bezpečnost obyvatel a návštěvníků města. Program na náměstí Republiky a v jeho blízkém okolí se bude připravovat od začátku roku do 15. ledna. V tomto období bude možný pouze omezený pohyb na náměstí. V pátek 16. ledna dojde k postupným úpravám parkování a vjezdu individuální a veřejné dopravy do centra. V sobotu 17. ledna se střed města zcela uzavře. V době průvodů se dále počítá s dočasnými uzavírkami některých silnic a křižovatek.
„Srdečně všechny zveme na slavnostní zahájení projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Naším přáním je, aby si tady každý našel něco zajímavého,“ dodává Petr Forman. Program zahájení je k dispozici na www.plzen2015.cz, stejně jako podrobnosti týkající se dopravních omezení, posílení spojů veřejné dopravy, doporučení pro návštěvníky a mnoho dalšího. Tyto informace budou od konce letošního roku distribuovány zájemcům i v tištěné podobě. (mr)
ROZHOVOR
chystá se
Petr Forman: Zlom nastal díky kolotoči
Přispějte do Rodinného fotoalba
Renomovaný divadelník Petr Forman přijal nabídku stát se uměleckým ředitelem společnosti Plzeň 2015 před třemi lety. Jeho úkolem bylo připravit hlavní uměleckou část projektu Evropské hlavní město kultury a dovést ho úspěšně do vrcholné fáze, která nastane 17. ledna příštího roku. V době, kdy jste nastoupil do funkce, provázela projekt značná nedůvěra. Jaké pocity máte po téměř ročním působení v Plzni? Je pravda, že důvěru jsem získával velmi těžko. Lidé mě tady neznali. Práce na projektu pro mě byla navíc úplně jiná než to, co jsem dosud dělal. Když se nepovede představení, doplatím na to jedině já, ale tady zodpovídám za výsledek velkému množství lidí. Bylo mi jasné, že je nesmím zklamat. Projekt prošel spoustou změn. Euforie před pěti lety vyprchala. Lidé znejistěli, když se hned nic nedělo. Toho, že se situace zlepšuje, jsem si všiml už začátkem léta. Zlom pak nastal díky kolotoči na náměstí. Zájmu o něj si nešlo nevšimnout. Hodně lidí pochopilo, že projekt Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 není jen pro ty, kteří žijí kulturou, ale pro všechny. Co říká tomu, že jste pozastavil svou divadelní činnost na úkor plzeňského projektu váš otec, režisér Miloš Forman? Táta se tomu nejdříve podivoval, ale teď se při každém našem setkání vyptává, co je nového a zpovzdálí to sleduje. Byl tady zájem, aby přijel na slavnostní zahájení, chvíli jsem doufal, že dorazí, ale on už moc necestuje. Ale asi víc než na kulturní zážitky, bych ho sem pozval na pivo. On má plzeňské moc rád.
Petr Forman působí ve funkci uměleckého ředitele projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 od začátku roku 2012. Foto: Martin Pecuch Právě vrcholí přípravy na slavnostní zahájení projektu 17. ledna 2015. Co pro vás bylo při přípravě programu nejtěžší? Mým velkým cílem bylo, aby se do čtyř průvodů zapojili místní lidé od dětí přes spolky až po velké organizace. Ukázalo se, že bez osobních kontaktů to nepůjde. Chodil jsem do škol a na další místa a vždy jsem odcházel alespoň s malým úspěchem. Přestože se jedná o velký projekt, bylo nutné začít úplně od začátku, například kvůli zahajovacímu průvodu se uskutečnily stovky schůzek. To není jen moje zásluha, ale celého týmu, který se vždy snaží jednat s konkrétními lidmi o konkrétních věcech. Nestačí všem říkat, že budeme kulturní město a bude to paráda. Lidé musí opravdu něco zažít. Zpočátku jsem tady narážel u lidí na odstup a negativní náladu v souvislos-
ti s projektem. To jsem dříve neznal. Byl jsem zvyklý být kritizován až po práci. Tohle pro mě byla novinka. Mnozí z těch, kteří tady vytvářeli kulturu, nás považovali za konkurenci. Jsem rád, že to už pominulo a lidé se k projektu začali obracet více čelem. Jak vznikla myšlenka spojit zahájení projektu s představením nových zvonů na katedrále? Dlouho jsem hledal příběh pro zahajovací program, který by vyjadřoval, co se děje ve městě a v kraji. Nechtěl jsem show bez souvislostí. Nejsilnější příběh jsou tady přece zvony. To, že se na ně lidé sami složili, je něco výjimečného. Hodně to o obyvatelích města i kraje vypovídá. Když jsem se dozvěděl, že zvony mají poprvé zaznít 1. ledna, nechtěl jsem toho zneužít, ale napadlo mě vyzdvihnout tento moment a spojit ho se zahájením projektu. Těším se na společný zážitek, kdy do centra přijdou desetitisíce lidí a společně budou očekávat první zvonění. V roce 2015 se tedy nejvíce těšíte právě na zahájení projektu? To je pravda. Teď, když to všechno vzniká a slyším Plzeňskou filharmonii, jak nahrává skladbu, která vznikla pro slavnostní zahájení, když sleduji práci výtvarníků a vidím konkrétní věci, moc se těším. Současně ale musím říci, že mám trochu strach. Je to tak vždycky, když něco vytvářím, nikdy nevím předem, jestli to bude fungovat, dokud nepřijdou lidi. Ale na to jsem zvyklý. Dalším projektem v příštím roce, ze kterého mám velkou radost, bude skladba, kterou chystají seniorští sokolové pro jejich červnový slet na zimním stadionu. Byla to moje velká touha pracovat právě se starší generací. Došlo tak ke spojení lidí, kteří by se jinak nikdy nepotkali.
Jak vlastně došlo ke spolupráci s Les Slovaks? S Peterem Jaškem jsem se seznámil, když jsme s divadlem vystupovali na Floridě a Les Slovaks tam právě tančili. Uměleckým šéfem projektu, na kterém se podíleli, byl Michail Baryšnikov. To, že si tento člověk vybral právě Les Slovaks jako reprezentanty Evropy, o něčem svědčí. Díky tomu, že jsme bydleli ve stejném hotelu, jsme měli možnost blíže se poznat. Na projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 s námi spolupracuje i další člen Les Slovaks Milan Herich, který nám pomáhá s choreografií slavnostního zahájení, kde vystoupí skupina 50 akrobatů a tanečníků. Co vás čeká po slavnostním zahájení? Chystáte se na dovolenou? Mám ji naplánovanou na únor, až budou mít děti jarní prázdniny. Zahájením ale všechno teprve začíná. V létě budeme připravovat společné divadelní představení na motivy Krále Ubu s umělci z belgického Monsu, který bude v příštím roce také Evropským hlavním městem kultury. Zkoušet se začne tam, premiéra se uskuteční v září v Plzni a pak se bude představení hrát v Belgii. Původně bylo určeno pro Světovar, ale budeme ho muset přesunout do Papírny. Tam budou také vznikat kostýmy, rekvizity a kulisy pro představení. Mám rád, když se pracuje tímto způsobem, u nás ale bohužel stále převládá repertoárový systém. Přitom je tu spousta kumštýřů, kteří dovedou připravit takové projekty, ale chybí jim vhodné prostory, kde by se mohly uskutečnit. Proto mám radost, že tady vzniklo depo a Papírna, které to umožňují. V létě nás čeká velká událost s názvem Royal De Luxe, což bude vystoupení obřích loutek v ulicích města. (red)
Nahlédnout do minulého a nynějšího každodenního života Plzeňanů a rozpoznat identitu a charakter města na základě starých i současných fotografií je cílem nového projektu Plzeňské rodinné fotoalbum. Ten by měl pomoci najít odpovědi na otázky: Jaký byl a je každodenní život Plzeňanů? Jak tráví volný čas dnes, kam jezdívali na víkendy a kde se nejraději setkávají? „Každý z nás má doma krabici či album s fotografiemi, téměř každý dnes fotí na digitální fotoaparát či mobilní telefon. Přispět do rodinného fotoalba Plzeňanů proto můžeme všichni,“ sděluje za organizátory Kristýna Jirátová ze společnosti Plzeň 2015. Své fotografie budou moci zájemci posílat do června příštího roku přímo na webovou galerii www.fotoalbum.skrytemesto.cz. Skenovat snímky lze v pobočkách Knihovny města Plzně či v prostorách Meeting pointu Plzeň 2015 na náměstí Republiky. Organizátoři projektu nabízejí zájemcům svou pomoc s výběrem fotografií i skenováním. Kontaktovat je lze také prostřednictvím e-mailové adresy
[email protected]. Z vybraných fotografií vzniknou během příštího roku dvě velké výstavy, které se uskuteční v industriálním prostoru bývalého depa v Cukrovarské ulici, a také publikace. (red)
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 5
Zvony jsou symbolem Vánoc, ale i nadšení Plzeňanů Zvony ohlašují mimo jiné naději a radost, právě proto se staly jedním ze symbolů Vánoc. Na stromcích nesmějí chybět ozdoby v podobě skleněných, perníkových nebo slaměných zvonků. Najdeme je i na většině vánočních dekorací a svátečních přáních. Mají nám připomínat, že cennější než bohatství je láska a soucit v lidských srdcích. Mimořádný význam mají v současné době pro obyvatele Plzně a celého regionu. Díky úsilí a pomoci mnoha lidí se mohly v listopadu vrátit po desítkách let zvony na věž katedrály svatého Bartoloměje. Zvony jsou stále zahaleny tajemnem a existuje o nich řada legend. K noci 24. prosince se váže pověst o propadlých kostelích a kaplích, jejichž zvony se rozezní jen jednou v roce. Podobně jako na Velký pátek o Velikonocích se prý v tuto noc rozestupují hory a ten člověk, jenž je spravedlivý a na sněhu nalezl modrou květinu, může sestoupit do podsvětí a z pokladů, které zde leží, si může odnést kolik unese. Potrestán je však ten, koho oslepí hamižnost. Po návratu zestárne a zešediví, protože čas v podzemní říši ubíhá rychleji než na zemi. Jeho současníci však už nežijí a potomci na něj zapomněli. Vysvobození se dočká v kostele, kde se při první ranní mši rozpadne v prach. Původně byly zvony využívány především v klášterech, kde jejich hlahol svolával mnichy k modlitbám ke slávě boží.
Názvy částí zvonu Základními díly jsou tělo a srdce. Tělo se dělí odspoda na čtyři části: • Věnec je dolní část zvonu, do níž bije srdce. • Krk je střední část těla zvonu. Jedná se o hlavní plochu často zdobenou reliéfy a nápisy. Pro krk se také často užívá název plášť. • Čepec je horní část zpravidla lemovaná pásem či linkou. Horní ploše čepce se říká příklop, rozhraní mezi krkem a čepcem se nazývá rameno. • Koruna slouží k upevnění zvonu na zvonové hlavě, proto se skládá z několika uch. Ta bývají umístěna různým způsobem podle záměru zvonaře • Srdce je ve zvonu obvykle zavěšeno na koženém pásu, takzvaném bandalíru, který je upevněn na vnitřní ucho.
kostela Všech svatých na Roudné a z kostela Panny Marie Růžencové na Jiráskově náměstí. Hlahol zvonů v každém kostele je přesně dán zvonovým řádem. „Ten v současné době zpracovává pan farář z katedrály svatého Bartoloměje. Zvonový řád pak bude naprogramován do počítače, který bude zvonění řídit,“ sděluje Jan Soukup.
Odtud se rozšířily do měst, kde se v případě nějakého nebezpečí, požáru nebo svolání do zbraně, zvonilo obvykle na vyčleněný zvon, podle jehož zvuku lidé poznávali o jakou událost se jedná. Postupně začaly zvony ohlašovat významné události jako vítězství ve válce, narození následníka trůnu nebo životní mezníky, například svatby nebo křtiny, jejich zvonění bylo vždy vnímáno jako poděkování Bohu. Návrat zvonů do Plzně Plzeň žije návratem zvonů na věž katedrály svatého Bartoloměje už více než rok. Loni v říjnu byly na provizorní zvonici na náměstí Republiky umístěny první dva Jan Nepomucký a Maria, které byly odlity zvonařem Petrem Rudolfem Manouškem v nizozemském Astenu. Další jménem Hroznata se tady objevil letos v květnu a v říjnu přibyl Bartoloměj. V pondělí 17. listopadu zvonům požehnal biskup František Radkovský a o den později je jeřáb vyzdvihl na věž. Poprvé byly pořízeny díky úspěšné veřejné sbírce. „Je to neskutečná a úctyhodná věc, že se v Plzni podařilo během dvou let vybrat tak velké peníze, že se pro myšlenku vrátit zvony na věž nadchli i lidé, kteří nemají s církví a katedrálou nic společného. Zpočátku jsem nevěřil, že vše půjde tak hladce. Mám velmi dobrý pocit z toho, jak jsme v Plzni oslavili 17. listopad. Zatímco v mnoha městech se demonstrovalo, tady oslavy vyvrcholily žehnáním zvonům, tedy událostí věnovanou něčemu, co je záležitostí vyššího duchovního významu a trvalé hodnoty. Jedná se o největší zvonový soubor pořízený v Čechách od roku 1933. Takový počin nemá v našich novodobých dějinách obdoby. To je, myslím, možné jen v Plzni, která se vždy v historii odlišovala od zbytku republiky,“ sděluje jeden z organizátorů sbírky nazvané Ze srdce zvon, architekt Jan Soukup. „Chtěl bych zmínit ještě jeden důvod k radosti, který souvisí s novými zvony. Provizorní dřevěná zvonice stála na náměstí více než 13 měsíců. Během té doby na ní nikdo neudělal propiskou ani čárku, žádný vandal ji neposprejoval. To mě velmi překvapilo. Ze začátku totiž panovaly obavy, že za týden bude ze zvonice kůlnička na dříví,“ dodává Jan Soukup. Ze srdce zvon To, že tady vznikla sbírka Ze srdce zvon, je podle něj dílem náhody: „V dubnu 2012 mě rozlítil záměr majitele kaváren CrossCafe Jana Janáka vypsat architektonickou soutěž na dostavbu druhé věže
V plánu je muzeum v podkroví I přesto, že zvony jsou již na svém místě, veřejná sbírka bude pokračovat do října příštího roku. „Vybrali jsme zhruba 9 milionů korun na pořízení samotných zvonů, ale potřebujeme celkem 11 milionů. Je třeba uhradit také dopravu, nová protipožární opatření a úpravy zvonové stolice. Ta původní totiž nepočítala s turistickým ruchem. Od 60. let minulého století mohli návštěvníci věže stolicí procházet. To teď, když jsou zde zvony, není možné. Schody proto budou užší a trasa povede podél zdi. Věřím, že po 17. lednu už bude věž přístupná veřejnosti. V plánu máme ještě jednu novinku. Chceme upravit schodiště tak, aby se zájemci dostali i do podkroví katedrály, kde je nádherný pozdně gotický krov z roku 1528. Tam chceme také vystavit srdce zvonů, které odtud byly ukradeny, a vytvořit vlastně takové malé muzeum plzeňských zvonů,“ prozrazuje Jan Soukup. (red)
Rekordy a zajímavosti
V úterý 18. listopadu se zvony vrátily za velkého zájmu Plzeňanů na věž katedrály svatého Bartoloměje. Foto: Michal Böhm katedrály. Napsal jsem o tom článek pro noviny a dal ho manželce ke gramatické korektuře. Když si jej přečetla, řekla, proč stavět druhou věž, ta nechybí, ale už přes 70 let tam chybí zvony. Její nápad jsem ještě do článku připsal. Pan Janák tedy řekl, že uděláme sbírku na zvony. Vše bylo projednáno s biskupem, v září vznikl výbor, kraj povolil sbírku, my jsme vymysleli strategii včetně možnosti umístit jména dárců na zvony a certifikáty pro dárce.“
Nové zvony doplní na věži katedrály Prokop, který se zde dochoval z roku 1835. Naopak zvon Anna, který sem byl umístěn přesně před 20 lety dne 10. prosince 1994, bude slyšet z jiného místa, a to z františkánského kostela. „Zvuk Anny neladí s těmi ostatními na věži katedrály. Umístíme ji proto do prázdné zvonice u františkánů. Slavnostní zvonění se pak bude ozývat z více míst v centru,“ připomíná Jan Soukup. Zvony nyní znějí také z kostela svatého Jana Nepomuckého na Klatovské třídě,
• Největší zvon na světě je slavný Car kolokol v Moskvě, který váží 193 tun a je vysoký šest metrů. Nikdy však nezazvonil, protože ještě před zavěšením byl v roce 1737 poškozen při požáru Kremlu. Rozžhavený zvon praskl poté, co ho lidé polili vodou. • Druhý největší zvon na světě o hmotnosti zhruba 140 tun byl vyroben roku 1902 v japonské Osace. V roce 1942 byl zabaven k válečným účelům. • Největší funkční zvon, který váží 88 tun, se nachází ve městě Mingun v Barmě. V roce 1790 ho nechal zhotovit král Bhouthobhuya. Mezi další velké a známé zvony patří pařížský Savoyarde, londýnský Big Ben nebo krakovský Zikmund. • Největším zvonem v České republice je Zikmund z katedrály svatého Víta na Pražském hradě vyrobený v roce 1549. Jeho hmotnost je odhadována na 13 – 16,5 tuny.
Jako první zněl plzeňským náměstím hlas zvonu Vorel Nejstarší zmínka o zvonu pro farní kostel svatého Bartoloměje pochází z roku 1411, kdy byl údajně vyroben zvon Vo-
rel. Tehdy však ještě neexistovala věž, byl tedy zřejmě umístěn ve zvonici po straně budovy. Více zpráv se o něm nezachovalo.
V lednu 1917 byly zvony z katedrály zrekvírovány pro zbrojařský průmysl. Foto: Archiv města Plzně
Další zvon nazvaný podle patrona kostela Bartoloměj nechali slít z mědi a cínu plzeňští měšťané v roce 1446. V první polovině 16. století již měl kostel pět zvonů. Všechny se při požáru v únoru 1835 zřítily a později byly rozbity a roztaveny. Ihned se však začalo pracovat na nových. Již 15. června 1835 byly plzeňským zvonařem Václavem Pernerem odlity zvony nazvané Anna, Prokop, Jan Nepomucký a Marie, které byly zavěšeny v provizorní zvonové stolici u Šternberské kaple. „Zvon Prokop dostal své jméno na památku generála hraběte Prokopa Hartmanna z Klarsteinu, velitele plzeňské vojenské posádky, který svým rozhodnutím vyslat vojáky hasit hořící věž kostel zachránil. Bartoloměj, či jak se mu v Plzni říkalo Bárta, byl ulit až v roce 1838, ale kvůli sporu zvonaře Václava Pernera a plzeňského arciděkana Antonína Hlavana byl v roce 1853 roztlučen a znovu slit zvonařem Karlem Bellmanem z Prahy, který dodal i nově přelitý zvon Anna. V té době byl zvon Bartoloměj druhým největším zvonem v Čechách. V roce 1892 praskl zvon Jan Nepomucký a byl přelit zvonařem Robertem Pernerem,“ připomíná historii
Dne 25. října 1931 byla slavnostně vysvěcena nová sada zvonů. Foto: Archiv města Plzně plzeňských zvonů Štěpánka Pflegerová z Archivu města Plzně. Zvony ale neměly dlouhý život. V roce 1917 byly zrekvírová-
ny pro zbrojařský průmysl. Na místě zůstal jen nejmenší Prokop. „Zásluhu o znovupořízení zvonů po válce je třeba přičíst plzeňskému arciděkanu Antonínu Havelkovi, jehož snaha byla korunována úspěchem v roce 1931, kdy Rudolf Perner odlil nové zvony. Autorem jejich výzdoby byl profesor pražské Akademie výtvarných umění Josef Drahoňovský. Největším zvonem byl opět Bárta, druhým Marie, třetím Anna. Celek byl doplněn Prokopem, který jako jediný bez újmy přečkal první světovou válku. Poslední zvon Jan Nepomucký byl ulit v roce 1933. Ovšem tato sestava zvonů měla vyměřen ještě kratší čas než ta předchozí. V roce 1942 došlo opět k rekvizici bronzových zvonů z kostela a přečkal opět pouze Prokop, snad proto, že byl nejmenší,“ dodává Štěpánka Pflegerová. Snaha o návrat zvonů se mohla rozvinout až po roce 1989. K sedmistému výročí založení města byl pořízen díky sbírce občanů a příspěvkům dalších organizací zvon Anna. Jeho slavnostní svěcení se konalo 10. prosince 1994. (red)
S T R ANA 6 / prosin e c 2014F OT OS T R A N A
Po celý slavnostní den 17. listopadu si Plzeň připomínala začátek sametové revoluce před 25 lety. Před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje ve Smetanových sadech se uskutečnila vernisáž výstavy snímků Radovana Kodery. Fotografie připomněly atmosféru listopadových událostí v roce 1989 v Plzni. Foto: Martin Pecuch
Robot Asimo pobavil svými dovednostmi návštěvníky Techmania Science Center. Jedná se o nejvyspělejšího humanoidního robota na světě, který dokáže tančit, kopat do míče nebo provádět různé domácí práce. Vystoupení Asima v rámci oslavy 6. narozenin Techmanie bylo jeho premiérou v České republice. Foto: Martin Pecuch
V posledním listopadovém týdnu se do původního provozu vrátily všechny tramvajové linky. Důvodem dopravních omezení, která začala na jaře letošního roku, byla rozsáhlá rekonstrukce tramvajové trati v centru. Na trase linek číslo 1 a 2 je stále nutné počítat s tím, že nefungují zastávky v Pražské ulici, kde se bude demontovat provizorní kolej a stavět zastávky nové. Foto: Michal Böhm
Ostatky světoznámého designéra, plzeňského rodáka Ladislava Sutnara a jeho manželky Františky byly uloženy do čestného hrobu na Ústředním hřbitově. Místo nově zdobí pomník vytvořený Petrem Vogelem z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. Aktu předcházelo vzpomínkové setkání v kapli svatého Václava, na kterém syn manželů Sutnarových Radoslav převzal městskou historickou pečeť. Foto: Martin Pecuch
Část nového západního okruhu byla pojmenována na počest bavorského partnerského města Regensburská. Navigační označení se na komunikaci dlouhé 2,1 kilometru objevilo počátkem listopadu. Regensburg je partnerským městem Plzně více než dvě desetiletí. Minulý rok v září tam byla pojmenována jedna z ulic Pilsen Alee (Plzeňská alej). Foto: Eva Kriegerová
Festival Podzimní sklizeň, jehož tématem letos byla animace a hudba, navštívila mimo jiné režisérka Maria Procházková. Součástí přehlídky byly projekce jejích úspěšných snímků Kdopak by se vlka bál a Žralok v hlavě, po kterých následovaly besedy s nejmenšími diváky. Foto: Archiv Animánie
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 7
Výstava připomíná dílo malíře Jiřího Patery Celkem 50 děl plzeňského malíře Jiřího Patery, jenž zásadním způsobem formoval zdejší výtvarnou scénu, je v těchto dnech k vidění v Galerii města Plzně. Kurátor Ivan Neumann vybral práce z Paterova zralého období, tedy od 70. let minulého století do roku 2001, kdy vznikly jeho poslední obrazy. Jiří Patera se narodil 11. prosince 1924 v Plzni, zemřel 24. února 2003. V letech 1945 až 1947 studoval na Univerzitě Karlově v Praze angličtinu a filozofii, potom v letech 1947 až 1951 dějepis a výtvarnou výchovu u Martina Salcmana, Cyrila Boudy a Karla Lidického. „Významnou součástí života Jiřího Patery byla pedagogická činnost, a to nejen na katedře výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, ale také v řadě výtvarných kurzů v Plzni, kterým se věnoval od roku
krátce
Nové knihy představují Plzeň Celkem tři knihy s plzeňskou tématikou připravilo pro letošní předvánoční trh vydavatelství Starý most. První je publikace Procházka Škodovkou 1960-2014, která volně navazuje na knihu Procházka Plzní. Na stovkách fotografií je zachycena podoba Škodovky - města ve městě, kde na konci osmdesátých let pracovalo přes 30 tisíc zaměstnanců. Na snímcích jsou nejen výrobní haly, ulice, komunikace a mosty, ale také interiéry kantýn, závodní nemocnice, ukázky dokumentů, jako byly výplatní sáčky, píchačky či podnikový tisk. Snímky pocházejí ze Státního oblastního archivu, který převzal bývalý škodovácký archiv. Další knihou je povídání o plzeňských mostech a lávkách, které překlenují nejen řeky, ale také silnice, železnice a ostatní komunikace. Kniha je bohatě ilustrována historickými a současnými fotografiemi. Poslední novinkou je publikace Plzeň z nebe po deseti letech. Jejím autorem je fotograf Jaroslav Vogeltanz, který tak navázal na práci svého předchůdce Jiřího Bergera, jehož kniha Plzeň z nebe vyšla právě před deseti lety. Současné snímky zobrazují velkou přeměnu města během uplynulého desetiletí. Kniha obsahuje i unikátní fotografie velkých akcí, koncertu kapely Lucie v lochotínském amfiteátru, zápas fotbalistů Viktorie Plzeň proti Bayernu Mnichov v Lize mistrů či letošní Pilsner Fest. (pm)
1974. Kurzy budily velký zájem a prošla jimi celá řada adeptů výtvarného umění a pozdějších výrazných malířských osobností. I tady se uplatňovala mimořádná senzitivita a schopnost Jiřího Patery neotřelým způsobem vést studenty po nesnadné cestě výtvarného umění, aniž by jim předkládal jednoduché návody a hotové formy,“ uvádí kurátor výstavy Ivan Neumann. Jiří Patera působil v letech 1962 až 1968 ve skupině Kontakt a v roce 1989 spoluzakládal plzeňskou tvůrčí skupinu P 89. Výstava nazvaná Dotknout se povahy světa potrvá v Galerii města Plzně v Dominikánské 2 do 30. prosince. Otevřeno je od úterý do neděle od 10 do 12 a od 13 do 18 hodin. Více informací mohou zájemci získat na internetové adrese www.galerie-plzen.cz. (red)
Výstavu nazvanou Dotknout se povahy světa lze zhlédnout v Galerii města Plzně do 30. prosince. Foto: Miroslav Chaloupka
„Byl bych rád, kdyby se v našem kraji do nácviku zapojily kromě nás i další dvě župy, Šumavská a Rokycanova. Dali bychom dohromady zhruba dva takzvané vyšší celky po 36 cvičencích. Vzhledem k rozměru stadionu by bylo ideální, kdyby se zde představilo osm těchto celků. Oslovili jsme proto sokoly z celé republiky, někteří už projevili předběžný zájem o účast,“ sděluje Jiří Sobota.
Skladba pro seniory z řad sokolů nazvaná Nejsem sám vznikla u příležitosti projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Foto: Michal Böhm kteří začnou cvičit až teď, se určitě všechno stihnou naučit,“ říká starosta Sokolské župy Plzeňské Jiří Sobota, který se sám příprav skladby aktivně účastní.
Začal předprodej na Lynyrd Skynyrd Vstupenky na koncert americké skupiny Lynyrd Skynyrd lze již nyní získat v předprodejních sítích Ticketportal, Ticketpro, Ticketart, Eventim, Plzeňská vstupenka a na www. mastersofrock.cz. Cena se pohybuje od 490 do 2 500 korun. Koncert se uskuteční 1. května 2015 od 21 hodin v rámci Slavností svobody v areálu ploché dráhy v Univerzitní ulici. Jako předskokan vystoupí skupina Žlutý pes. Více informací je k dispozici na www.pragokoncert.com, www.plzen2015.cz a také na webu www.slavnostisvobody.cz.
Do projektu Evropské hlavní město kultury se zapojili i senioři Zhruba 40 seniorů ve věku do 85 let z řad plzeňských sokolů se zapojilo do nácviku skladby, která vznikla u příležitosti projektu projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. V premiéře ji představí 27. června příštího roku na zimním stadionu v rámci programu sokolského sletu. Nácviky se konají už od září v sokolovně na Roudné. „Zapojit se může každý, kdo má chuť se k nám přidat. I ti,
krátce
Iniciátorem myšlenky více zapojit starší generaci do příprav projektu Evropské hlavní město kultury je jeho umělecký ředitel Petr Forman. Oslovil proto cho-
reografa Petera Jaška z renomované slovenské taneční skupiny Les Slovaks. Hudbu složil Simon Thieree, Francouz žijící v Belgii. „Petr Forman mě oslovil s tím, že podle jeho názoru se toho pro seniory dělá málo a představil mi svůj nápad a také oba autory skladby. Jel se pak podívat na slet sokolů pod Řípem. Nadchlo ho, že se senioři nezalekli špatného počasí a cvičili bez ohledu na déšť. Pak jsme začali pracovat na přípravách. Setkali jsme se i se Simonem Thieree, který je velkým milovníkem naší hudby,“ dodává starosta župy. Vznikla tak sedmiminutová skladba, která se ale od klasických sokolských vystoupení liší. „Pro tuto věkovou kategorii je vhodná proto, že je složená především z tanečních prvků. Cviky jako například dřepy, které už senioři hůře zvládají, vůbec neobsahuje. Přitom je to skladba velmi dynamická. Když ji naše starší členky viděly poprvé na videu, měly trochu obavy, zda všechno zvládnou, ale při nácvicích je vidět, že to není problém,“ říká Jiří Sobota. Choreografii přijel předvést do Plzně Peter Jaško a spolu se dvěma tanečnicemi s ní seznámil zdejší sokoly. Právě trojice je totiž jejím základním celkem. Nácviků se proto účastní jedna třetina mužů a dvě třetiny žen. Cvičenci se zatím seznamují s hlavní částí skladby. „Protože se jedná o finále celého sletu, Peter Jaško chce ještě vytvořit další část jako překvapení na úplný závěr akce,“ prozrazuje Jiří Sobota. Zájemci ve věku od 40 let, kteří se chtějí zapojit do nácviků skladby se mohou ještě přihlásit v sídle župy v ulici Na Roudné 55. Informace lze získat také na telefonním čísle 377 538 485 nebo prostřednictvím e-mailu
[email protected]. (red)
Deep Purple míří do ČEZ Arény Poprvé v historii zahraje v západočeské metropoli jedna z legend hardrocku skupina Deep Purple. Koncert se uskuteční 28. října 2015 v ČEZ Aréně v rámci projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Jeho návštěvníci se mohou těšit na klasické hity jako Smoke On The Water či Hush. Vstupenky lze zakoupit v síti Sazkaticket v rozmezí od 790 do 1 390 korun.
Knihovnu povede Helena Šlesingerová Knihovnu města Plzně povede nadále Helena Šlesingerová. Na doporučení výběrové komise ji do funkce jmenovala městská rada s účinností od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2019. Současná ředitelka se do výběrového řízení přihlásila jako jediná. Komisi přesvědčila svojí koncepcí a vizí dalšího vývoje knihovny. Konkurz se konal po pěti letech v souladu se Základním dokumentem kulturní politiky města Plzně. Helena Šlesingerová je absolventkou Pedagogické fakulty v Plzni. V letech 1986 až 1988 pracovala jako knihovnice v obvodní knihovně na Lochotíně. Od ledna 1989 do srpna 1991 působila jako metodička v oblasti výchovy ke čtenářství, zejména pro děti a mládež na úseku organizace a metodiky. Od roku 1989 začala pracovat v Ústřední knihovně pro děti a mládež jako knihovnice, kde od ledna 1992 vykonávala funkci vedoucí úseku. S účinností od 1. ledna 2010 byla jmenována ředitelkou Knihovny města Plzně. (red)
ROZHOVOR
Mirka Netrvalová: I když jsme dvě velká zařízení, žijeme jako jedna rodina Pokračování ze strany 1 Jak vypadá oslava Silvestra a Nového roku? Silvestr je poměrně klidný, žádné bouchání šampusu o půlnoci se tady nekoná. Večer už všichni bývají unavení. Většinou připravíme sváteční posezení s kapelou. Na stole při obědě nesmí chybět kachna, k večeři chystáme pravidelně ovar s chlebem a pivo. Naši uživatelé velmi dbají na dodržování tradic. Na Nový rok už léta neděláme k obědu nic opeřeného, aby nám „neuletělo štěstí“. To nám klientky vždycky připomínají. Je to úžasné, jak mají vžité tyhle staré tradice. K obědu tedy bývá svíčková. Jaké další akce se tady odehrávají během roku? Děláme dokonce olympijské hry, vždy v červnu pořádáme zahradní slavnost,
zájemci mohou navštěvovat „Seniorské lyceum“, pracovat s internetem. K dispozici mají keramickou dílnu, pravidelně sem dochází terapeuti se psy nebo kočkami. V rámci Dne otevřených dveří se tady koná výstava výrobků našich uživatelů, kteří, ač jsou vysokého věku, stále ještě vyšívají, háčkují, vyrábějí keramické ozdoby. Jeden pán plete krásné košíky. Jsem moc ráda, že ředitel městského ústavu sociálních služeb Vladimír Chuchler má pro akce, které chystáme, pochopení a vždy se snaží vytvořit takové podmínky, abychom je mohli uskutečnit. Jak jste zmínila, samotný Štědrý den tady má velmi poklidný průběh. Je to dáno i tím, že část obyvatel míří na svátky domů? To je smutnější záležitost. Domů jde jen minimum našich uživatelů, což je
dáno také složením klientů. Před 25 lety tady bylo na oddělení zhruba 60 lidí, ale skoro polovina jich šla na svátky domů. Tehdy ale žili v domovech poměrně soběstační senioři. Nezvládali už například topit ve svých bytech většinou čtvrté kategorie a podobně. Nyní sem míří většinou uživatelé, kteří potřebují pomoc druhé osoby po celých 24 hodin. Navíc je cesta domů a pobyt v jiném prostředí velmi zmáhá. Pokud si je příbuzní vezmou na Štědrý den domů, pak se většinou jedná jen o odpolední návštěvy a večer už jsou tady zpátky. My se snažíme tento sváteční den našim klientům co nejvíce zpříjemnit. Připravíme jim tradiční oběd, na stole nesmí nikdy chybět čočka. Chceme, aby se obyvatelé obou domovů cítili co nejlépe. Vlastní rodinu jim ale nahradit nemůžeme. (kpk)
Zahájení adventu oslavili obyvatelé domovů „Sedmikráska“ a „Čtyřlístek“ posezením u rozsvíceného vánočního stromu. Foto: Michal Böhm
S T R ANA 8 / prosin e c 2014
Hudebníci zahrají z Meeting pointu Přesto, že se dokončují opravy zvonové stolice na věži katedrály sv. Bartoloměje, tradiční koledy by odtud na Štědrý den měly zaznít i letos. Pokud by se úpravy nepodařilo uskutečnit včas, je připravena náhradní varianta, která počítá s tím, že hudebníci zahrají od 16 hodin ze střechy Meeting pointu. Plzeňané mohou na náměstí Republiky od 14 hodin vyslechnout koncert skupiny Jen tak a Jaroslava Samsona Lenka. Chybět nebude ani živý betlém v 11 hodin u katedrály.
Muzeum představuje keramiku z Bechyně Keramika z Bechyně 1884 – 1948, to je název nové výstavy v Západočeském muzeu v Plzni. Před 130 lety byla založena první česká odborná škola zaměřená na výrobu keramiky. Vystavený soubor představuje práce pedagogů a žáků v kontextu s historií školy a vývojem keramického průmyslu. Keramiku z Bechyně lze v muzeu zhlédnout do 15. února. (red)
p e rl i č k y z ar c h i v u ( 1 4 . ) V předchozích Radničních listech bylo úkolem čtenářů odpovědět na otázku: Dnes pojmem herbář označujeme sbírku sušených rostlin. Jaký je ale původní význam slova „herbář“? Správně odpověděli ti, kteří nám napsali, že to byla kniha o léčivých rostlinách. Při losování měla nejvíce štěstí Iveta Viletová, která získala dvě permanentky do Plaveckého areálu města Plzně. Perličky z archivu připravuje redakce s Archivem města Plzně. Tuto soutěž nahradí od ledna nová. Se zajímavostmi z archivu se však budete v Radničních listech setkávat i nadále.
Kapry lze koupit u Košináře Vánoční stromky a kapry lze pořídit v areálu městských sádek u rybníka Košináře. Prodej začne 12. prosince. Otevřeno bude denně od 10 do 17 hodin do vyprodání zásob. Příjezd k areálu bude umožněn. (red)
P R O V OL N Ý Č A S
Malíře připomíná nenápadná pamětní deska Vybíráme z publikace „100 zajímavostí ze staré Plzně“ Cestou z náměstí Českých bratří Mánesovou ulicí snadno minete nenápadný dům číslo 17. Málokdo si nad úzkými vchodovými dveřmi všimne nevelké, časem ztemnělé bronzové busty a pod ní v červeném kameni mělce vytesaného, z chodníku málo čitelného nápisu. Obojí připomíná, že v tomto domě žil a zemřel významný plzeňský umělec, malíř Augustin Němejc. Malíř s podivuhodným životním osudem. Narodil se 15. března 1861 v Nepomuku jako syn řeznického mistra. Od dětství rád a dobře kreslil. Otec však takovému „čmárání“ nepřál, chtěl mít ze syna „řádného“ člověka, a proto jej dal po ukončení školy do učení na hodináře. Učňovská léta uběhla a vandrovní knížka tovaryše se rychle plnila razítky z míst, kde mladý hodinář na zkušené pracoval – v Čechách, na Moravě, v Rakousku, v Itálii... Když se Augustin vrátil ze světa domů, otec již nežil. Mladého hodináře se ujal bratr, který po otci zdědil řeznické řemeslo. Zakrátko se po Nepomuku rozneslo, že mladý Němejc dobře maluje, a tak jej místní ochotníci požádali o vytvoření nové opony. Mladík vyhověl a dal se do práce. Znázornil bájný námět „Lumír zpívá múzám pod Zelenou Horou“.
Augustina Němejce připomíná pamětní deska v Mánesově ulici. Stojí za zmínku, že obdobné téma zvolil později pro oponu nového plzeňského divadla s jednou výraznou změnou. V pozadí dominuje místo původní Zelené Hory zřícenina hradu Radyně. Za oponu malíř žádal na nepomuckých ochotnících 50 zlatých. To se jim však zdálo příliš a zaplatit nehodlali. O tahanicích se dozvěděla kněžna ze zelenohorského zámku Vilemína Auerspergová a oponu koupila pro zámecké divadlo. Později ji poslala své dceři Windischgrätzové do Tachova a pozvala tam i nepomuckého malíře.
V Tachově pak Němejc portrétoval řadu členů rodiny i další zájemce, kteří mohli dobře zaplatit. Tak si vydělal dost peněz, aby mohl ve 22 letech zahájit studia na akademiích v Praze a v Mnichově. Své nadání rozvinul v Paříži pod vedením Vojtěcha Hynaise, tvůrce opony pro Národní divadlo v Praze. Opona, která Němejcovi otevřela cestu za uměním, se bohužel nedochovala. V Tachově ji rozřezali na divadelní kostýmy a co zbylo, spálili. Umělec se v roce 1894 natrvalo usadil v Plzni, učil kreslení na I. reálce a získal mimo jiné zakázky na lunety v sálech muzea. Němejcovou zásluhou se ještě zčásti zachytily folklorní rozdíly mezi městem a blízkými vesnicemi, které v druhé polovině 19. století rychle mizely. Jeho nejvýznamnější prací je už zmíněná opona plzeňského divadla s venkovskými postavami v tradičních krojích. Malíř rovněž vytvořil portrét T. G. Masaryka a prezidentovi byl určen také malířův poslední obraz – už nedokončený „Rozsévač“. Augustin Němejc zemřel 16. srpna 1938 a odpočívá vedle spisovatele Karla Klostermanna na plzeňském Ústředním hřbitově. Úryvek a fotografie jsou otištěny se souhlasem autorů a vydavatelství Starý most.
Generál Píka rehabilitován Přestože bylo Československo obsazeno okupačními vojsky už téměř čtyři měsíce, v určitých ohledech pokračoval trend nastavený před 21. srpnem 1968. Jednalo se například o rehabilitace nekomunistických politických vězňů podle zákona o soudní rehabilitaci z 25. června 1968 s účinností od 1. srpna 1968. Na jeho základě mohl být obnoven proces s generálem Heliodorem Píkou, který byl popraven 21. června 1949 ve věznici na Borech. Dne 14. prosince 1968 přinesla plzeňská Pravda zprávu o tom, že senát vyššího vojenského soudu Příbram v rozsudku z předchozího dne zprostil Heliodora Píku v plném rozsahu obžaloby z roku 1948 proto, že „nebylo prokázáno nic, z čeho jej žaloba vinila – špionáž, vojenská zrada, sabotáž a zneužití úřední moci“. Přes rehabilitaci, jíž se Heliodoru Píkovi dostalo alespoň in memoriam, patřilo jeho jméno v dalších 20 letech k těm, o nichž se na veřejnosti nemohlo hovořit, a jeho zásluhy o československý stát mohly být oceněny až po roce 1989. Adam Skála
Autor nejznámější české vánoční mše měl k Plzni blízko Rodák přeštický, kantor rožmitálský, čestný měšťan plzeňský. Nadaný hudebník, vlastenecký učitel ovládající němčinu, latinu, řečtinu, francouzštinu i italštinu, filosof, uštvaný člověk. To vše byl Jakub Jan Ryba (26. 10. 1765 - 8. 4. 1815). Jako syn přeštického kantora se od čtyř let učil hře na housle, později na klavír, violoncello a varhany, zpíval na kůru a od svého otce se učil základům harmonie. V 15 letech jej odvezl jeho strýc P. Jan Vaníček do Prahy ke studiím na piaristickém gymnáziu. Tam stihl navštěvovat i všemožné hudební produkce. Sám provozoval hudbu aktivně – hrával na housle a varhany a komponoval. Když Rybův otec onemocněl, přál si, aby se syn vrátil domů. Ryba tedy přerušil studia a po pěti letech přijel do Nepomuku, kam se rodina přestěhovala roku 1770. Pravděpodobně se rozhodoval mezi dráhou duchovní či skladatelskou, své sny ale musel nadobro „pohřbít“. Slíbené učitelské místo v Nepomuku však nezískal, a proto v roce 1786 nastoupil jako učitelský pomocník ke svému strýci do Mníšku pod Brdy. V roce 1788 mu bylo nabídnuto místo v Rožmitále.
A ten se mu stal osudným. V roce 1790 se oženil s Annou, dcerou tamního purkrabího Jana Laglera. S rodinou se často pohyboval na hranici bídy. Manželům se narodilo 13 dětí, z nichž se jen sedm dožilo dospělosti. V Rožmitále se mladý kantor v konzervativním prostředí potýkal s nepochopením, neboť sám byl přívržencem osvícenské ideologie, školských reforem a pokroku ve vyučování. Celý život sepisoval různá ponaučení a učebnice. Ryba měl problémy nejen s rodiči svých žáků (ostatně nařízení o povinné školní docházce zatím platilo jen krátce), neshody měl i s místním duchovním, který byl nejbližším dohlížitelem triviální školy. Jediným únikem z nepřátelského prostředí byla pro Rybu hudba. Jeho hudební dílo je velmi rozsáhlé. Zahrnuje přes tisíc skladeb. A právě hudba byla tím, co propojilo jeho život i s Plzní. Roku 1800 provedl plzeňský učitel, varhaník a regenschori František Křepelka s velkým úspěchem jednu z Rybových mší. O dva roky později posílá Křepelka Rybovi dopis, v němž vyjadřuje vděčnost za zaslané skladby.
Na jaře 1805 pak provedl Křepelka v chrámu sv. Bartoloměje novou Rybovu skladbu Stabat Mater, oratorium pro sóla, sbor a orchestr. Skladateli se dostalo za toto dílo kromě 100 zlatých od města velkého uznání a 28. května 1805
Fiktivní portrét J. J. Ryby byl jmenován čestným občanem Plzně. Městu ostatně Ryba věnoval téměř 100 skladeb. V roce 1810 napsal Cursus sacro harmonicus, o tři roky později zaslal do Plzně třetí svazek, a to graduale od první neděle adventní až do postu. Odvděčoval se tak
Nejvíce veverek žije na Ústředním hřbitově a v parcích Známe je všichni, rezavé, černé, v lesích i ve městech, s oříškem či šiškou, z pohádek i večerníčků. Veverka obecná patří do skupiny hlodavců. Velmi dobře šplhá po stromech, ale i omítce budov či konstrukcích vytvořených lidskou rukou. Dokáže běhat nejen po větvích stromů a skákat z jedné koruny do druhé, ale i překonávat nejrůznější překážky. Veverka je všežravec, který konzumuje téměř všechny druhy bobulí, semen a jader. Nepohrdne ani šťavnatým listím, květy, ptačími vajíčky, holátky, housenkami či jiným hmyzem. Ve městě se přiživuje na ptačích krmítkách a také tím, co najde kolem popelnic a odpadkových košů. Zimní pelech má i se spižírnou většinou v dutině stromu, ale může to být také v ptačí budce či v půdní vestavbě. Letní „byt“ je většinou vzdušné hnízdo z trávy a listí vysoko v koruně stromu. Stopy po veverkách lze najít všude tam, kde hledají a konzumují potravu.
PSALO SE PŘED 4 6 L ETY
V lese to jsou oholené smrkové šišky, ve městě vykousané skořápky od ořechů či hadry a papíry čnějící z jejich hnízd. Stopa veverky je nápadná hlavně tím, že přední tlapky jsou menší a mají pouze čtyři výrazně viditelné prsty s dlouhými drápky. Zadní tlapky jsou delší s pěti prsty. S blížící se zimou jsou veverky vidět častěji, i když část tohoto ročního období prospí ve svých pelíšcích. Když už jdou ven, jen se protáhnou, vyvenčí a podívají se, co by se kde dalo sehnat k snědku. Přirozenými nepřáteli veverek jsou kuna a jestřáb. Ohrožují je ale i auta, otravy a kočky. Mladé veverky se k nám do stanice často dostanou, když někdo porazí strom s jejich hnízdem. Hodně mláďat pak donesou lidé z městských parků, přičemž ne vždy je to potřeba. Odchovat mládě není příliš složité, ale stále platí, že úspěšnost je zhruba padesátiprocentní. Mladé veverky potřebují tučné mateřské mléko a teplo.
Při umělém odchovu se osvědčuje devítiprocentní kondenzované mléko. V bedýnce, kde jsou veverky stočené do pelíšku z hadrů, musí být topný kámen či podložka. Námi odchovaná zvířata jsou vždy vrácena do přírody. Najdete-li poraněnou veverku, dávejte pozor, aby vás nepokousala. Má ostré zuby a nechápe, že jí chcete pomoci. Proto na zvíře raději nesahejte a nesnažte se je chytat holýma rukama. Veverka patří do skupiny zvláště chráněných živočichů a nelze ji chovat doma jako mazlíčka. V Plzni je jich nejvíce na Ústředním hřbitově, v Borském a Lochotínském parku a kolem boleveckých rybníků. Veverky lze potkat i v Zábělé, ve Špitálském lese a na Krkavci. Na Homolce dokonce vznikla naučná stezka, kterou nás provádí kreslený veverčák. Nezbývá než dodat, že veverky jsou velice mazané a zřejmě proto se jim daří i mezi lidmi. Karel Makoň, foto archiv
městu za to, že zde mohl jeho syn Vilém s podporou místních měšťanů studovat na gymnáziu. Do Plzně připutoval ještě čtvrtý a pátý svazek Cursus sacro harmonicus obsahující postní mše, graduale a kantátu s názvem Jubel der Pilsner (Jásot Plzeňanů). Ta byla provedena s velkým úspěchem 18. října 1814 pod názvem Oběť míru v plzeňském divadle na památku vítězství nad Napoleonem u Lipska. Záměrem Rybovým bylo na všechny neděle celého roku napsat krátké jedenáctihlasové mše. Mělo jich tedy být 52, k tomu vždy graduale a offertorium, tedy celkem 156 chrámových zpěvů. Cyklus však zůstal nedokončen. Dne 8. dubna 1815 Jakub Jan Ryba již neunesl tíhu okolního nepochopení a existenčních starostí a pravděpodobně i pod vlivem psychické choroby, která měla kořeny v nenaplněném životním ideálu z mládí, spáchal v lese nedaleko Rožmitálu sebevraždu. Po vzoru svého milovaného Seneky jej našli s podřezaným hrdlem a tepnami, vedle něj právě Senekovu knihu De tranquillitate animi (O klidu duše). Štěpánka Pflegerová, Archiv města Plzně
Z V Í Ř ÁTK A KOLEM NÁS (28.) V minulém vydání Radničních listů hádali naši čtenáři, jaké zvíře se skrývá v říkance: Zásoby na zimu ořechy a šišku, aby ji v mrazech nekručelo v bříšku. Ve větvích skáče rezavá čiperka, už budeš vědět, že je to...? Správně odpověděli ti, kteří nám napsali, že se jedná o veverku. Pro vylosovanou vítězku Veroniku Nyklesovou máme v informační kanceláři radnice na náměstí Republiky cenu, kterou připravilo město a DES OP – Záchranná stanice živočichů Plzeň, a také čtyři vstupenky do plzeňské zoologické zahrady. O veverkách se můžete dočíst více v článku Karla Makoně na této stránce. Touto hádankou rubrika Zvířátka kolem nás končí. Už v lednovém čísle se ale můžete těšit na novou soutěž pro nejmenší čtenáře Radničních listů.
RADNIČNÍ LISTY města Plzně - Ročník 19 • Vychází desetkrát ročně • Vydavatel: Statutární město Plzeň, Tiskové oddělení KP, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň, IČ: 00075370 • Redakce - telefon: 378 032 017, e-mail:
[email protected] • Náklad 80 000 výtisků • Bez jazykové úpravy Neprodejné • List není reklamní tiskovinou • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Redakce si vyhrazuje právo příspěvky zkrátit • Tisk: NAVA TISK, s. r. o. • Sazba písmen Lido STF od Františka Štorma • Distribuci na území města Plzně zajišťuje Česká pošta, tel.: 377 203 441 • Pro zájemce jsou zbývající výtisky k dispozici v informační kanceláři radnice • Archiv Radničních listů je k dispozici na www.plzen.eu • Zapsáno v evidenci periodického tisku pod číslem MK ČR E 14331 • Toto číslo vychází 10. prosince 2014
