Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS, s. r. o.
Senioři – výzva pro čáslavský region Sociální práce
Vedoucí práce: Jarmila Viplaková Vypracovala: Marcela Havránková
Čelákovice 2012
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.
V Čáslavi dne 10. dubna 2012
2
Poděkování Děkuji vedoucí paní Jarmile Viplakové za svědomité vedení mé absolventské práce, cenné rady a podnětné připomínky.
3
Obsah Úvod .............................................................................................................................................. 6 1 Cíl absolventské práce ................................................................................................................ 8 1.1 Hlavní cíl .............................................................................................................................. 8 2 Teoretická část ........................................................................................................................... 9 2.1 Pojem starý člověk .............................................................................................................. 9 2.2 Demografický výhled a odezva společnosti ........................................................................ 9 2.3 Stáří a mýty ....................................................................................................................... 10 2.4 Podoba stáří ...................................................................................................................... 12 2.5 Odchod do starobního důchodu ....................................................................................... 12 2.6 Druhý životní program ...................................................................................................... 13 2.6.1 Univerzity třetího věku............................................................................................... 14 2.6.2 Doporučení pro život ve třetí fázi............................................................................... 14 2.7 Senior a rodina .................................................................................................................. 15 2.7.1 Proměna rodiny.......................................................................................................... 16 2.8 Péče o závislé seniory........................................................................................................ 16 2.8.1 Péče rodiny o seniora s omezenou soběstačností ..................................................... 19 2.8.2 Péče v instituci ........................................................................................................... 20 2.9 Propojení zdravotní a sociální sféry .................................................................................. 20 2.9.1 Strategie 4xD .............................................................................................................. 21 2.10 Komunitní plánování ....................................................................................................... 22 2. 11 Představení čáslavského regionu ................................................................................... 23 2.11.1 Demografické údaje ................................................................................................. 25 2.11.2 Vývoj počtu obyvatel za období 2001 – 2010 k 31. 12. uvedeného roku ................ 26 2.11.3 Přehled sociálních služeb a aktivit pro seniory ........................................................ 26 3 Praktická část ........................................................................................................................... 29 3.1 Dotazník ............................................................................................................................ 29 3.1.1 Zpracování dotazníku ................................................................................................ 31 4
3. 1. 2 Dílčí shrnutí............................................................................................................... 32 3.2 Kazuistiky........................................................................................................................... 33 4 Diskuse ..................................................................................................................................... 37 Závěr............................................................................................................................................ 39 РЕЗЮМЕ ...................................................................................................................................... 40 Bibliografie .................................................................................................................................. 42
5
Úvod Téma mé absolventské práce Senioři – výzva pro čáslavský region, bylo pro mne jednoznačnou volbou vzhledem k mým zkušenostem a poznatkům z pracovního, také mimopracovního života. Ve své práci jsem dala prostor pohledu na stáří těm, kteří na život hledí dosud mladýma očima a svůj životní příběh píší oním pomyslným perem, které mají v dosud pevné a silné ruce. I senioři píší kapitoly své knihy života. Jejich ruce nejsou již dávno plné síly, ale v jejich myslích je často chuť i odhodlání dopsat svou knihu sám, i když třeba s nezbytnou pomocí druhého člověka. Ten však nikdy nesmí zapomínat, že vždy jen pomáhá, podporuje, ale nerozhoduje o směru životní cesty jiného. Informace pro svou absolventskou práci jsem čerpala nejen ze své praxe sociální pracovnice v nemocnici, ale i z praxe v zařízeních pro seniory, také na seminářích, které jsem v rámci vzdělávání absolvovala. Přínosné pro mě byly monografie, odborné články, internetové stránky a osobní setkání s odborníky z oboru gerontologie a sociální sféry. Opomenout nemohu ani významný vliv studia na VOŠ Mills. Absolventskou práci, která se zabývá v současnosti velice diskutovanou tématikou života seniorů a stárnutí společnosti, jsem sice nasměrovala do čáslavského regionu, ten je ovšem součástí celé naší společnosti. Proto jsem úvod své práce orientovala k odborným definicím o stáří dle Světové zdravotnické organizace, k mýtům o stáří, nazírání na stáří a k daným skutečnostem, postavení a úloze seniora v rodině. V další části práce jsem definovala region a zpracovala jsem ho z demografického pohledu. Popsala jsem stávající rozsah služeb a možností aktivit pro seniory, které zajišťují jak volnočasové činnosti a integraci seniorů, tak jejich zajištění v případě nesoběstačnosti a nemoci. Praktická část zahrnuje kazuistiky a dotazníkové šetření, které jsem připravila pro starosty všech obcí regionu. Zjistila jsem, že v mnoha obcích jsou velice omezené, nedostačující možnosti k podpoře seniorů. Diskuse mě vedla k otázkám, které se nabídly z mapování postavení seniorů žijících ve městě a na vesnici. Jaké rozdíly tento aspekt přináší? Nezůstávají senioři opomenuti? Mají možnost setrvat ve svém přirozeném prostředí v situaci, kdy se stávají znevýhodněnými v důsledku snížené 6
soběstačnosti? Uvědomují si obce svoji úlohu při poskytování služeb a posuzují potřeby komunity? V závěru jsem vyzdvihla hlavní pohled a stanovisko k tématu absolventské práce. Resumé jsem zpracovala v ruském jazyce, který jsem ve škole studovala.
7
1 Cíl absolventské práce 1.1 Hlavní cíl Zmapovat současný stav sítě a nabídky sociálních služeb seniorům v obcích čáslavského regionu, poukázat na nutnost jejich dalšího rozvoje. Hypotéza: Domnívám se, že ve většině obcí regionu nejsou seniorům poskytovány sociální služby vlastním poskytováním nebo dodavatelsky.
8
2 Teoretická část V teoretické části jsou uvedeny základní pojmy, definice i mýty o stáří, demografické prognózy. Součástí je i pohled do historie. Současnost vystihuje vnímání stáří samotným seniorem a dnešním chápáním stáří společností, ovlivněným soudobým hodnotovým žebříčkem a velkým dílem médii, také obavami ze samotného stáří. Pochopení potřeby změn přijímání stáří ze strany nejen odborníků, všech odpovědných institucí, veřejnosti, ale i samotné rodiny. Další částí je představení čáslavského regionu z hlediska demografického a zmapování současné sociální péče a to i z pohledu společenské dimenze života seniorů.
2.1 Pojem starý člověk „Stařecký věk neboli senescence je obdobím života, kdy se poškození fyzických či psychických sil stává manifestní při srovnání s předešlými životními obdobími“, takto definuje starého člověka Světová zdravotnická organizace. Ovšem je třeba přihlédnout k seniorům jako k velmi nesourodé skupině a uvědomit si, že tuto definici nelze uplatnit na všechny seniory. Většina mladých seniorů v dnešní době žije a chce žít aktivní život, také se většinou ještě nepotýká se zdravotními problémy a současné označení člověka, který dosáhl penzijního věku jako starého, není ze společenského hlediska vhodné. Tento postoj vede ke zvýšení mezigenerační propasti a snižuje společenský přínos seniorů. Odborníci se shodli na číselném označení, kterým definují druhou polovinu života takto: střední neboli zralý věk 45 – 59 let, vyšší věk čili rané stáří 60 – 74 let, stařecký věk, vlastní stáří 75 – 89 let, dlouhověkost 90 let a výše. Tato definice je zřejmě nejideálnější a určitě vystihuje postavení a potřeby starších občanů. Mladí senioři hledají program svého volného času či pracovních aktivit, staří senioři se již mnohdy potýkají s fyzickými projevy stáří, zdravotními problémy a jejich vlivem na každodenní život. [Haškovcová, 2010]
2.2 Demografický výhled a odezva společnosti Světová zdravotnická organizace uvádí vysoký celosvětový nárůst stárnoucí populace, v roce 2025 by na světě měla žít 1,2 miliardy lidí starších 60 let. Česká republika není 9
v růstu seniorů mezi vyspělými státy výjimkou. Dnes u nás žije přibližně 14% lidí ve věku nad 65 let. Demografové odhadují, že v roce 2030 to bude 23 – 25%. Tento vývoj představuje stálý nárůst seniorů v populaci, převedeno do čísel, je to z dnešních 1,42 miliónů na 2,1 – 2,5 miliónů. Ve vyspělých zemích, což platí i pro Českou republiku, patří populace lidí nad 80 let k nejrychleji rostoucí skupině. Tento fakt souvisí se zvyšující se délkou dožití. Vyspělá společnost tuto skutečnost pojímá jako svoji sociální přednost. Realita je ovšem v mnoha ohledech zcela odlišná. Změny v dnešním vnímání hodnotového žebříčku mají vliv na přístup k seniorům v negativním smyslu. Ani Českou republiku neminul jev ageismus ve smyslu stáří nepřátelského přístupu ke starým a stárnoucím lidem. Přestože existují oficiální programy, podporující rovné příležitosti a zabránění sociálnímu vyloučení z důvodu věku, tak dochází k odmítání stáří a společenské izolaci seniorů. V rámci dnešní, často geograficky oddělené, rodiny nedochází k pravidelnému mezigeneračnímu setkávání a společným zážitkům, přenosu zkušeností, úcta a důstojnost jsou opomíjeny. Pracující důchodce je chápán jako špatný pracovník a příjemce starobního důchodu je zařazen do kategorie, která společnost zatěžuje. Nynější politická diskuze na téma důchodové reformy prohlubuje pohled na seniory, jako na ekonomicky náročnou část obyvatelstva. Média rovněž nepřispívají k reálnému obrazu stáří, ale představují seniora, jako jedince, který ve své nesoběstačnosti čerpá nadměrné ekonomické prostředky. Argumenty o životním přínosu seniora a na druhé straně podnět k zodpovědnosti společnosti a rodiny nejsou předkládány v dostatečném rozsahu. [Kalvach, 2004]
2.3 Stáří a mýty Mýty o stáří neminuly ani naši českou společnost, ale dokonce v ní pevně zakořenily. Mýtus falešných představ vede k názoru, že jen vysoké materiální zabezpečení je prostředkem k plné spokojenosti. Společnost usiluje o ekonomickou stránku zajištění seniorů a je přesvědčena, že učinila zásadní krok k jejich spokojenosti. Základní materiální zajištění je jistě podstatné, ale samo o sobě nevede k plné spokojenosti člověka.
10
Mýtus zjednodušené demografie zcela potírá rozdíl mezi mladými a starými důchodci, den odchodu do důchodu v tomto pojetí znamená nástup stáří a s ním spojené problémy, nemoc, nemohoucnost a konec radostí. Mýtus homogenity, který nerozlišuje stárnoucí a staré jedince a jejich individuální potřeby. Mýtus neužitečného času, který přináší podezření na neužitečnost a nicnedělání. Tento mýtus patří k velkému nebezpečí a přináší neúctu k seniorům, kteří opustili zaměstnaneckou sféru a tudíž je možné je přehlížet a ignorovat, od tohoto názoru vznikl další mýtus, mýtus ignorance. Mínění o asexuálním stáří podnítilo vznik mýtu o úbytku sexu, ale i senioři prožívají své lásky. Velmi rozšířený je mýtus o lékařích. Tento mýtus vede k mylné domněnce, že správný lék je i zázračným lékem na štěstí, zastavení stárnutí, či plné navrácení zdraví, aniž by se samotný senior o svoji spokojenost vynasnažil. Mýtus o panu Alzheimerovi je provázen vtipy o sklerotickém stáří, ke kterému zapomnětlivost patří, tímto je rozšiřován mýtus homogenity. Nelze ovšem opomíjet skutečnost, že demence je velmi vážný stav, který přináší strasti nemocnému, ale i těžké chvíle pečujícím. V naší zemi je velmi známý mýtus o chudobě seniorů. Sami senioři se ve své chudobě vzájemně utvrzují a vzpomínají na pevné ceny v socialismu. S mýtem o chudobě je spojen fenomén psychických bariér, jehož projevem je odmítnutí koupě zboží, které stávalo kdysi třeba desetinu nynější ceny. Ovšem tato reakce nemusí vypovídat o stavu finančních prostředků. Starobní důchodci tvoří heterogenní skupinu i z pohledu majetku a financí. Někteří senioři mají méně, někteří více, ale i rodiny s dětmi, nemají mnohdy lehkou situaci z hlediska ekonomického. Dalším mýtem, který se rozšířil je mýtus o bezplatném zdravotnictví a že socialistické zdravotnictví bylo špatné. Mýty o stáří mají nesporný význam a vliv na utváření přístupu ke stáří i samotnému vnímání vlastního stáří, které je pojímáno jako etapa nepotřebnosti, závislosti, ztráty rozhodování, zdravotních problémů a úloha v roli společensky a ekonomicky 11
strádajícího. Je třeba, aby sami senioři vynaložili úsilí a z této role hledali únik. V současné společnosti, která vyzdvihuje ideál kreativního mládí a ekonomický úspěch to není jednoduché. V atmosféře negace přírodního řádu a životního vývoje se sami senioři snaží o popření vlastního stáří. Předstírají věčné mládí a spoléhají na zázraky medicíny a umění plastických chirurgů. Důstojné stáří, autonomii a úctu je možné zachovat jen ve společnosti, která se nebude odvracet od naplňování práv a skutečné podpory, která v sobě pojímá i vstřícnost a lásku, nejen dostatečný rozsah služeb a finanční zajištění. [Haškovcová, 2010]
2.4 Podoba stáří Podoba stáří je velmi rozmanitá, stejně jako je heterogenní skupina seniorů z hlediska věku, vzdělání a celé své životní historie. Nelze vytvářet jediný obraz stáří, obraz starého nesoběstačného, nepřejícího člověka, člověka se ztrátou úsudku. Dnešní doba s vyspělou medicínou i dalšími obory, také vyšší vzdělanost a zdravější styl života současných seniorů umožňuje zvláště mladším seniorům nejen vypadat lépe, ale vyrovnávat se s fyzickými i psychickými změnami. Používání brýlí, naslouchadel a dalších kompenzačních pomůcek přispívá k prodloužení funkčního období v určité věkové kategorii. Ovšem přes všechny vědecké pokroky přicházejí se stářím zjevné změny, ale také nemoci, rizika úrazů, ale také rizika společenská. Nelze konkrétně určit věkovou hranici, kdy se symptomy omezení či ztráty funkčnosti projeví, každý člověk stárne jinak, ale nevyhnutelně. Bílé vlasy, vrásky, zhoršená mobilita, úbytek sil, celková tělesná a smyslová ochablost, to vše je součástí obrazu stáří a vysokého věku. Ale vždy je to obraz člověka, staršího nebo starého, ale pořád jednoho a téhož člověka.
2.5 Odchod do starobního důchodu Odchod do starobního důchodu je nevyhnutelný, ale současně je, a to velmi často, bolestnou změnou a velkou neznámou. Odborníci hovoří o odchodu do důchodu jako o penzijním kolapsu, který přináší ztrátu pracovního programu a představu nicotnosti. Faktem je, že v dnešní době tímto pádem nejsou ohroženi všichni. Mnoho lidí, v případě dobrého zdraví, rozvíjí své firmy, pokračují v práci a předávají své zkušenosti 12
zejména z advokátské praxe, vysokoškolských pedagogů, lékařů, umělců. Jsou i lidé, kteří odchod do penze vítají, protože mají jasné plány, které chtějí realizovat. Existují však také lidé, kteří netuší, jak se svým časem naloží a jsou plni obav. Obav ze ztráty své pracovní role, ale i svých spolupracovníků. K těmto obavám nepřispívá ani stigmatizování důchodců, které dotváří obraz zbytečného a neschopného člověka. Reakce na odchod do důchodu jsou odlišné. Typy reakcí objasnil v roce 1966 D. B. Bromley. Strategie konstruktivnosti je nejideálnější adaptace na stáří, člověk zastupující tuto kategorii je v životě stále radostný, přizpůsobivý a tolerantní, nemá problém komunikativní, je spokojený a okolím vnímán jako milý starší člověk. Mezi seniory je oblíbena strategie závislosti, osoba této strategie je charakterizována jako závislá a pasivní, očekává pomoc od druhých z hlediska citového i hmotného. Odchod do penze pro ni není až tak bolestný, pracovní úspěchy nebyly její prioritou, preferuje klid a ústraní. Strategie obranného postoje je známa. Jedinci této kategorie žili velmi aktivním životem pracovním i společenským, byli celý život nezávislí, velmi těžce se smiřují se stářím. Odchod do penze odmítají a přijímají ho, když je to nevyhnutelné. Velmi nepříjemná je strategie nepřátelství, nejen pro zástupce této strategie, ale i pro jejich okolí. Tito jedinci toužili po vyšších cílech, než jakých dosáhli a vinu dávají druhým. Jsou také často agresivní, stáří přijímají jako nespravedlnost. Ve svém nerealistickém pohledu na vlastní život se rozčilení na vše a na všechny uzavírají do ústraní. Sebenenávist je další strategií lidí, kteří se obviňují ze svého neštěstí. Znalost strategií, jejichž zástupci je reprezentují v životě, je důležitá pro společnost, která by měla formovat dimenzi pro druhý životní program. [Haškovcová, 2010]
2.6 Druhý životní program Druhý životní program je třeba stavět na potřebách seniorů a tyto potřeby vnímat a znát. Základními potřebami je především zdraví, ekonomické zajištění a domov, samozřejmě také pocit lásky, sounáležitosti a radosti. Je zřejmé, že počet stárnoucích občanů, kteří nacházejí význam svého smysluplného života pouze v izolaci svého soukromí, ubývá. Vždyť v každé životní etapě touží člověk po uznání a seberealizaci. Pokud není starý člověk omezen nemocí nebo penězi, má právo na účasti ve společenském dění a na další rozvoj své osobnosti, poznání i vzdělávání, 13
na pokračování své životní cesty. Odchod do důchodu a následující čas je životní etapa, ale stále jedna a tatáž životní cesta konkrétního člověka. Jak kvalitní bude, k jakému cíli povede tento úsek cesty je závislý na společenských podmínkách a nabídkách, ale podstatné je i vlastní „já“ každého jedince. Ten může nechat svůj čas třetího věku jen volně plynout nebo plně využívat. 2.6.1 Univerzity třetího věku Univerzity třetího věku otevřely cestu k smysluplnému a činorodému využití volného času skupiny seniorů, která touží po vzdělání, ale také po společenském setkávání. Je doloženo, že senioři, kteří navštěvují univerzity třetího věku, prožívají svůj život radostněji a méně vyhledávají ordinace lékařů. Svůj čas a energii vkládají do studijního programu. Seniorské vzdělávání je odlišné od vzdělávání profesního, ale má velmi rozmanitý funkční význam, který je velice významný v porovnání s argumenty odpůrců univerzit třetího věku, kteří poukazují na ekonomickou zátěž. Finanční stránka však nemůže vyvážit přínos tohoto programu a naplnění jeho funkcí. Funkce preventivní působí pozitivně na kvalitu života Funkce rehabilitační nejen udržuje stávající duševní schopnosti, ale dále je rozvíjí Funkce posilovací podněcuje kultivovaný způsob trávení volného času Funkce komunikační rozvíjí okruh přátelských vztahů Také nelze pominout význačnou stránku vzdělávání, která přibližuje seniory současné společnosti, ale také ke svým dětem a vnukům. Osočování seniorů z neznalosti nových informací komplikuje mezigenerační setkávání a vztahy. [Haškovcová, 2010] 2.6.2 Doporučení pro život ve třetí fázi „Na světě není tak důležité, kde jsme, ale kam směřujeme“ T. H. Holmes Spokojené a dobré stáří prožívá člověk, kterému je dobře. Dobře je člověku, který má touhu pro někoho a něco žít, prožívá kvalitní rodinné a přátelské vztahy, směřuje k hodnotným cílům osobním a to i v dimenzích duchovních, shledává svůj život smysluplný a vstup do etapy třetího věku nechápe jako konec, ale otevření dalších příležitostí. Jak dobře bude člověk prožívat dny po odchodu do důchodu, jak zvládne související změny, je v mnohém závislé na jeho postoji, charakteru, síle a vlastní 14
orientaci života ke zvládnutí situace, odpovědi na otázku „ co bude teď?“ Co je tedy cílem třetí fáze života? Odpověď na tuto otázku můžeme definovat takto, být někým, dozrát v moudrou a kulturní osobnost, podílet se na společenském životě a být vzorem pro ostatní lidi. Ve třetí fázi života se osvědčilo pečovat o sebe ve směru tělesném i duševním. Důležitý je pravidelný pohyb, procházky Péče o tělo (lázně, masáže, rehabilitace) Zvýšená opatrnost při chůzi na nerovném terénu a schodech, přiměřená námaha, čas na odpočinek Četba knih, luštění kvízů, křížovek Poznávání a cestování Setkávání s přáteli Vhodné je naučit se pracovat s internetem, mobilním telefonem Účast na přednáškách, studium Univerzity třetího věku Udržovat dobré a láskyplné rodinné vztahy Radovat se z věcí současných i prožitých Včasná příprava vhodného bydlení a zajištění financí [Křivohlavý, 2011]
2.7 Senior a rodina Definice rodiny není jednotná, ale s jistotou můžeme konstatovat, že tento pojem se dotýká každého z nás. Můžeme říci, že se jedná o společenskou skupinu osob v manželském svazku nebo příbuzenském vztahu, pojem rodina je možné užívat i u nesezdaných párů, které mohou mít děti bez ohledu na to, zda jsou oddáni či ne. V současné moderní době jsou preferovány ekonomické hodnoty a pohodlí, v důsledku toho je také upřednostňována podoba tzv. malé rodiny, rodiče – děti. Soužití vícegenerační rodiny se stává historií. V minulosti bylo samozřejmostí, že ekonomicky závislý a nesoběstačný člen rodiny, ať dítě či senior, byl svou rodinou podporován. I v dnešní době starý člověk potřebuje často pomoc rodiny. Tento starý člověk v roli rodiče o své děti nejen pečoval, ale také je připravil na vlastní samostatný život. Tato 15
péče a pomoc by měla být oplácena. V některých případech je tento „dluh“ splácen s naprostou samozřejmostí, někdy tomu tak není. Důvody jsou velmi různé, stejně jako jsou rozdílné rodiny a vztahy v nich. Podstatné je, že dnešní vztahy jsou odlišné než v minulosti. Vzájemná rodinná setkání byla neodmyslitelnou součástí běžného života. Sounáležitost, radost z rodinného štěstí a ochota pomáhat jsou nahrazeny technickými vymoženostmi a uspěchaným životním tempem. Mnozí senioři, převážně čtvrtého věku, tyto technické změny a nové komunikační možnosti nechápou a odmítají je, dokonce se cítí ohroženi a uzavírají se. Je čas si uvědomit, že mládí dneška bude stářím zítřka. Proti rychlému tempu technického pokroku se neubráníme, ale slušnost, tolerance, úcta a důstojnost by měly být vnímány jako prioritní fenomén ve vzájemných vztazích a komunikaci. 2.7.1 Proměna rodiny Podstatné společenské zvraty, které zasáhly v mnoha směrech i do rodinného života, přinesly politické změny v roce 1989. Pracovní i osobní dimenze se značně rozšířily o možnosti podnikání, aktivity osobnostního rozvoje a možnostmi cestovat. Mnoho dnešních seniorů třetího věku se díky svým úspěchům z této doby, hlavně v oblasti ekonomické, ocitlo ve velmi příznivé situaci. Dosud pracují v rodinných firmách nebo se věnují svým vlastním aktivitám. Další výraznou změnou je přání samostatného bydlení, a to nejen mladé generace, ale i většiny seniorů. Zdraví a soběstační senioři si v případě samostatného bydlení užívají bez omezení své nezávislosti a svého času pro své zájmy nebo si užívají role babiček a dědečků. [Haškovcová, 2010]. Problémy odděleného bydlení přicházejí ve chvíli, kdy senior potřebuje pomoc. Často se stává, že senioři stárnou a změny, které stárnutí přináší, zůstávají dlouho bez povšimnutí, protože jejich děti jsou zahlceny pracovními a každodenními starostmi, vnuci studují, mnohdy ani samotný senior včas o pomoc nežádá. Přijetí faktu nutné podpory a péče často i samotní senioři odmítají. Není přeci jednoduché zvyknout si na odlišnou životní roli a smířit se s vlastní nesoběstačností či nemocí, která omezí a změní dosavadní způsob života.
2.8 Péče o závislé seniory Již v roce 1966 vytvořila Národní nadace pro gerontologii v součinnosti s Ministerstvem práce a sociálních věcí Francie Chartu práv a svobod starších občanů. Listina je výzvou 16
na uznání práv, důstojnosti a svobody pro občany, kteří se stali závislými na péči druhé osoby v důsledku svého onemocnění tělesného nebo psychického. Tito lidé by měli zůstat ve svém prostředí a ve styku s ostatními generacemi. Listina ve svých čtrnácti článcích definuje potřeby, ale také poukazuje na úlohu společenskou a rodinnou. Svoboda volby – osoba se sníženou soběstačností je oprávněna k svobodnému rozhodnutí o způsobu svého života na základě svých psychických a fyzických možností, a to i za cenu rizika, o kterém musí být náležitě informována. Okolí by mělo tuto volbu uznat. Domácnost a prostředí – důležité je co nejdelší setrvání v domácím prostředí, které je nutné uspořádat a přizpůsobit potřebám. Pokud setrvání doma není možné, je třeba volit jiné řešení, kterým je zajištění pobytu v institucionálním zařízení a to vždy dle potřeb a dané příčiny. Prioritou je zabezpečení kvalitního života v psychické a duševní pohodě. Sociální život s handicapem – všichni starší občané, kteří se stali závislými na pomoci a péči druhé osoby by neměli být omezeni ve volném pohybu a svobodné komunikaci. Přítomnost a role blízkých – zachování přátelských a příbuzenských vztahů je pro seniora se sníženou soběstačností velmi důležité. Pečující rodiny se ocitají v náročné situaci a je nutné je podporovat, aby tyto rodiny měly možnost žít kvalitní život. Pokud rodina chybí nebo nezvládá péči, je nutné zajistit péči profesionální. Majetek – právo na zachování svého majetku mají osoby s omezenou soběstačností, pokud není soudně rozhodnuto jinak. V případě samostatného nezvládání s nakládáním majetku je třeba poskytnout pomoc. Aktivní život – potřeba vyjádření se a zachování si určité aktivity zůstává také u osob závislých, je třeba tyto aktivity podporovat, ale vyloučit degradaci. Náboženské nebo filozofické aktivity je potřeba zpřístupnit na základě osobní volby či přání. Informace o prevenci nesoběstačnosti – nesoběstačnost vzniká následkem tělesné nebo psychické nemoci, některým lze předcházet. Proto je třeba předávat informace o prevenci široké společnosti. 17
Přístup k službám – služby zajištěné doma či v instituci by měly naplňovat individuální potřeby nemocného, cílem služeb je zmírnění bolesti, zlepšení nebo udržení dobrého duševního stavu, prožívání kvalitního života. Pracovníci ve zdravotnictví a sociálních službách by měli být vzdělaní na úrovni své profese a znát potřeby nesoběstačných seniorů. Úcta ke konci života – umírající by měli odcházet obklopeni citlivou péčí a co nejpřirozenějším způsobem. Ošetřující personál by měl zvládnout doprovázet nejen umírajícího, ale umět podpořit i jeho rodinu. Výzkum: priorita a povinnost – prioritou by měl být výzkum o stárnutí a o souvislostech se soběstačností, tento výzkum poskytne spektrum chorob, které souvisí se stárnutím a umožní rozsáhlejší prevenci. Výzkum by se neměl soustředit jen na medicínskou stránku, ale i na humanitní a ekonomickou. Rozvoj výzkumu by měl vést ke zlepšení kvality života lidí s omezenou soběstačností. Právní ochrana osob s omezenou soběstačností – osoba s omezenou soběstačností musí mít zaručenou ochranu svých práv a své osobnosti. Informace, nejlepší prostředek boje proti vyloučení – je nutné informovat společnost o těžkostech seniorů s omezenou soběstačností. Neznalost a nevědomost jsou příčinou vyloučení těchto osob.
K vyloučení vede
nerespektování oprávněných potřeb a zájmů, někdy naopak přílišná infantilizace a invalidizace. Charta může být naplněna, pokud celá společnost bude vnímat starší lidi s omezenou soběstačností jako občany se stejnými právy a tudíž i právem na důstojný život, která mají všichni ostatní jedinci společnosti. Zdroj: Medicina. cz Dostupné z: http://www.medicina.cz/verejne/clanek.dss?s_id=2545&s_rub=0&s_sv=38&s_ts=4098 5,3973263889
18
2.8.1 Péče rodiny o seniora s omezenou soběstačností Společenským ideálem by bylo, aby o nemocného seniora pečovala rodina. Senior by rád zůstal ve svém domově, ale situace je často komplikovaná. Nemožnost setrvání doma není zaviněna jen neochotou rodiny, která péči odmítá z různých důvodů. Příčinou bývají špatné rodinné vztahy, kdy je nezájem seniorovi „oplácen“, nejen děti jsou nezdárné, ale i rodiče nemusí zvládnout svoji výchovnou roli. Dalším hlediskem je ekonomická situace, není jednoduché se rozhodnout a opustit své zaměstnání a kariéru. Mnohé děti nesoběstačných seniorů jsou již také na prahu třetího věku a chtějí žít nezávislý život, radovat se z vnoučat a užívat si životní pohody bez starostí, které dosud řešili v zaměstnání nebo s dospíváním svých potomků. Problém je již výše zmiňované oddělené bydlení. Pokud se rodina rozhodne a sestěhuje se, nemusí dojít k ideálnímu soužití, naopak pečující rodina může ztratit svoji funkčnost. V případě, že se rodina nebo některý její člen rozhodne, že chce a může pečovat o nemocného seniora je třeba toto vnímat jako nejlepší řešení z hlediska lidského i ekonomického a této rodině zajistit potřebnou podporu. Fyzická i psychická námaha a případné vyčerpání dlouhodobě pečující osoby nejsou ojedinělé, naopak. V dnešní době není dostatečná síť zdravotních a sociálních služeb, které by umožnily péči o seniora v rodině ulehčit a skloubit péči rodiny s péčí profesionální. V mnoha obcích jsou služby nedostupné i seniorům, kteří by mohli zůstat ve své domácnosti, pokud by nesetrvávala absence například terénní pečovatelské služby, osobní asistence, home care a v neposlední řadě i přístup a dostupnost informací. Jestliže se současná společnost odklání od institucionální péče je nutné, aby komunity zodpovědně definovaly a naplňovaly komunitní plány, které by přispěly k rozvoji zdravotních a sociálních služeb na potřebné úrovni. Pečovatelská služba ve formě terenní či ambulantní, odlehčovací služby nebo služby denního stacionáře usnadňují život samotnému seniorovi, ale i jeho rodině. Osobní asistence je součástí sociálních služeb, ale pro mnohé nedostupná z důvodů vysoké ceny, výhodou je časové neomezení. Základní sociální poradenství by mělo být samozřejmostí pro seniory i jejich rodiny, které dosud tápají a hledají východisko v nesnadné sociální situaci. Zákon č. 108/2006 Sb. určuje způsob a výplatu sociální dávky na péči potřebným osobám, tzv. příspěvek na péči, jehož výše se odvíjí od stupně závislosti na pomoci druhé osoby, ale dosud přetrvává neznalost mnohých seniorů, kteří tuto dávku vnímají jako přilepšení 19
k důchodu. Neznají účel těchto financí nebo služba, kterou by měli zájem nakoupit není v dosahu. 2.8.2 Péče v instituci Kdy přichází čas na odchod do zařízení a jakého zařízení? To je otázka, na kterou je třeba správně odpovědět. Důvodů, proč se zamýšlet nad vhodnou volbou, je více. Dnes stále převažuje rozhodnutí rodiny, která není schopna o seniora pečovat. Pokud rodina hledá zařízení přiměřené potřebám nemocného a nesoběstačného seniora, kterého chce pravidelně navštěvovat a dobré rodinné vazby trvají, není třeba rodinu odsuzovat, příčin nezvládnutí péče je mnoho. Častým jevem je však umístění seniora do zařízení, kde bylo právě volné místo. Nesoběstačný a chronicky nemocný člověk by měl dostávat péči v sociálním zařízení. Teprve až člověk výrazně závislý na zdravotní péči, speciální péči, absolutně nesoběstačný, trpící inkontinencí, špatnou stabilitou a imobilitou, neschopností se najíst, by měl pobývat v léčebně dlouhodobě nemocných. Tato kritéria by měla být rozhodující při určení volby zařízení. Při výběru pobytového zařízení je důležité znát hledisko a vyjádření samotného seniora, rodiny, nápomocen je sociální pracovník, velmi důležitý je náhled a vyjádření lékaře. Zvlášť v případě seniora s demencí, který vzhledem ke své nemoci není schopen reálně plánovat. Zodpovědný přístup praktického lékaře je velmi podstatný i pro včasné podchycení rizikových seniorů, a to z hlediska jejich nemoci a současně nesnadné sociální situace. Každé zařízení by mělo splňovat hledisko kvality, bezpečí a uplatnění důstojnosti při péči.
2.9 Propojení zdravotní a sociální sféry Světová zdravotnická organizace definuje zdraví jako stav úplného tělesného, duševního, sociálního a duchovního blaha. Senioři zvláště vyššího věku jsou často ohroženi ztrátou blaha ve více sférách současně. Starý člověk se v nemoci cítí většinou ohrožený, bezradný a potřebuje komplexní pomoc. Tato podpora by měla obsahovat neoddělitelné hledisko medicínské i sociální. Může se jednat o péči sociální s nespornými prvky péče zdravotní, o péči zdravotní s výraznými prvky péče sociální nebo o péči ucelenou. V současné době je tedy cílem obě tyto složky provázat 20
a zaměřit se na odbornou a lidsky smysluplnou péči přizpůsobenou starým a nemocným lidem. [Kalvach, 2004] 2.9.1 Strategie 4xD Strategie 4xD reflektuje individuální potřeby a heterogenitu seniorské populace se záměrem rozšířit nové formy péče a podporovat seniora v co nejdelším setrvání v jeho přirozeném domácím prostředí. Péče na lůžku je nejen drahá, ale také většina seniorů vyslovuje přání být doma i v případě nemoci. Proto je třeba podporovat a rozvíjet široké spektrum ambulantních a terénních služeb, např. home care, pečovatelských služeb a také komunitní způsob pomoci. Tato strategie byla vytvořena v 80. letech 20. století a koncipuje, že sociální a zdravotní péči je třeba deinstitucionalizovat, demedicinalizovat, deprofesionalizovat a deresortizovat. Deinstitucionalizovat – péči o starého člověka nelze realizovat jen na lůžku v instituci, je vhodné podpořit pečující rodiny, zajistit rozvoj terenních zdravotních a sociálních služeb. Pobyty seniorů v institucích (léčebny pro dlouhodobě nemocné, domovy pro seniory apod.) se v některých případech ukazují jako zbytečné a nevhodné. Demedicinalizovat – medicína se postará o staré lidi, ale všechny problémy spojené se stářím vyřešit nemůže. Lékař léčí a v případě možnosti usiluje o navrácení soběstačnosti a tím i zachování sociální role. Medicína má jasně vymezené kompetence a odpovědnost, ale zdravotníci by měli mít na zřeteli i možnosti péče v ambulantní sféře zdravotních a sociálních služeb. Prioritou zůstává kvalita života seniora a jeho autonomie. Deprofesionalizovat – péče o staré lidi je zajištěna odborně (lékař, zdravotní sestra, pečovatel, sociální pracovník), ale je nutné uvědomit si, že participovat na péči může člen rodiny, soused, dobrovolník, každý laik, který se chce angažovat. Všichni musí být ovšem poučeni a v pomáhajících aktivitách by nemělo být bráněno. Vhodné je různé typy pomoci a péče koordinovat. Deresortizovat – je nutné si uvědomit, že jen zdravotnictví a sociální služby nemohou zajistit potřeby současné i budoucí seniorské generace. Pokud se vyvíjí úsilí o propojení rezortu zdravotního a sociálního, tak je nutné i zapojení dalších rezortů a celé společnosti a týmovou prací pomáhat seniorům 21
v uspokojování jejich nezbytných potřeb. V mnoha oblastech zůstávají dosud nevyužité možnosti a kapacity, je to např. výroba a prodej vhodných potravin, ošacení, obuvi, pomůcek, knih a časopisů, ale také bezbariérové přístupy. Strategie 4xD je uplatňována v naší společnosti, ale některé problémy zůstávají. Především je to neuspokojivé zajištění komplexní péče, vzhledem k rozděleným působnostem ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí. Dále je to neznalost ostatních rezortů, podnikatelů, veřejnosti i jednotlivců seniorské problematiky.
V neposlední řadě je třeba přijmout odpovědnost za dostupnost
a koordinaci služeb na místní a obecní úrovni. Je zřejmé, že strategie může být úspěšná jen
za
předpokladu
celospolečenské
propojenosti
seniorské
problematiky.
[Haškovcová, 2010]
2.10 Komunitní plánování Komunitní plánování sociálních služeb je metoda, jejíž pomocí lze plánovat služby tak, aby korespondovaly s místními podmínkami a potřebami jednotlivých občanů. Jedná se o otevřený proces, který vede ke zjišťování potřeb a zdrojů a k nejlepšímu řešení v oblasti sociálních služeb. Prioritním cílem komunitního plánování je upevnění sociální soudržnosti komunity, podpora sociálního začleňování a předcházení sociálního vyloučení jedince či skupin obyvatelstva. Komunitní plánování má pro obec velmi významný přínos v mnoha aspektech. Zvyšuje podíl občanů na rozhodovacím procesu o podobě jejich zajištění a zvyšuje jejich míru zapojení do dění v obci, legitimizuje rozhodování zastupitelských orgánů Přispívá k dialogu a spolupráci mezi obyvateli Zvyšuje dostupnost a kvalitu sociálních služeb, zabezpečuje služby, odpovídající místním potřebám Finanční zdroje jsou vynakládány jen na potřebné služby
Společnost, obce, instituce a podnikatelé mají možnost tvořit programy a zázemí pro seniory, kteří mají zájem hodnotně trávit svůj volný čas, ale také napomáhat 22
příležitosti k mezigeneračnímu setkávání. Současná situace není ideální, ale postupně se zlepšuje v rozsahu celospolečenském i místním. Do popředí se dostávají aktivity taneční, hudební, turistické a sportovní. Cestovní kanceláře přicházejí se zajímavými nabídkami pro seniorské cestování a výlety. Senioři využívají akce pořádané turistickými organizacemi. Známé jsou soubory tančících či zpívajících seniorek, které pořádají koncerty a vystoupení. V mnoha obcích, k potěšení svému i ostatních, vytvořili senioři divadelní spolky. Sportovní aktivity seniorů nejsou u nás časté jako v zahraničí, přestože v každém věku je pohyb důležitý. Vhodně zvolené a přiměřené k fyzickým možnostem seniorů jsou sportovní aktivity vítány. Sportovní klání a soutěživost podporuje duševní i fyzické zdraví. Hřiště navržená pro využití všemi generacemi nejsou zatím obvyklá. V Praze je k dispozici hřiště vyprojektované jako sportovní areál pro seniory. Hra francouzských seniorů pétanque se postupně stává oblíbenou i u nás. Mezigenerační setkávání má bezesporu socializační význam a ten může zajistit místní komunita. Sály kulturních domů, prostory knihoven, místnosti obecních úřadů nejsou v řadě měst a obcí využívány jen k původním účelům. Přednášky, výstavy a divadelní představení ochotnických spolků jsou příležitostí k setkávání všech generací. Často se do aktivního života v místě zapojují právě senioři, vždyť lékaři, profesoři, učitelé jsou přeci studnicí vědomostí. Své znalosti a zkušenosti mohou předávat formou přednášek či příspěvků do místních novin. Jarmarky, vánoční setkání a další akce jsou příležitostí nejen pro setkávání, ale také znalost tradice a dovednosti seniorů jsou žádoucí. Důležité je, aby místní komunita své seniory nejen znala, ale své poznatky využívala v rámci komunitnímu plánování. [Tošnerová, 2009]
2. 11 Představení čáslavského regionu Město Čáslav leží v nejvýchodnější části Středočeského kraje. V roce 2003 se stala Čáslav pověřenou obcí třetího stupně. Pod její správu spadá 37 obcí, které jsou dále rozděleny na 68 částí obcí. Statut města má jen Čáslav. Celkový počet obyvatel správního území k 31. 12. 2010 byl 25 095, ve městě Čáslav k tomuto datu žilo 10 150 obyvatel. Z hlediska rozlohy správní obvod patří ve Středočeském kraji k sedmému nejmenšímu, zaujímá rozlohu 274 km2, což je 2,5 % celkové rozlohy kraje.
23
Správní obvod Čáslav sousedí jen s jedním správním obvodem s rozšířenou působností na západě a to je obvod Kutná Hora. Na severovýchodě sousedí s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s krajem Vysočina. Seznam obcí správního území – Čáslav, Adamov, Bílé Podolí, Brambory, Bratčice, Čejkovice, Dobrovítov, Drobovice, Horka I, Horky, Horušice, Hostovlice, Hraběšín, Chotusice, Kluky, Krchleby, Močovice, Okřesaneč, Potěhy, Rohozec, Semtěš, Schořov, Souňov, Starkoč, Šebestěnice, Třebešice, Třebonín, Tupadly, Vinaře, Vlačice, Vlkaneč, Vodranty, Vrdy, Zbýšov,, Žáky, Žehušice, Žleby.
Zdroj: Český statistický úřad Dostupné z: http://www.czso.cz/redakce.nsf/i/2104_so_orp_caslav
24
2.11.1 Demografické údaje Věkové složení obyvatelstva správního obvodu Čáslav k 31. 12. 2010 Věk 0 1-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90-94 95+ Celkem 65+ % obyvatel 65+
Obě pohlaví 263 1028 1053 1105 1480 1606 1806 1974 2013 1619 1628 1782 1834 1730 1267 942 890 668 318 67 22 25095 4174 16,63
Muži
Ženy 147 509 549 579 757 802 929 1041 1079 826 815 930 938 863 583 368 331 238 96 19 3 12402 1638
116 519 504 526 723 804 877 933 934 793 813 852 896 867 684 574 559 430 222 48 19 12693 2536
Zdroj: Český statistický úřad Dostupné z: http://www.stredocesky.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/vybrane_udaje_za_spravni_obvody_ orp_za_rok_2010
V úvodu své práce jsem uvedla, že v současnosti tvoří 14 % populace 65+ z celkového počtu obyvatel ČR. Z uvedených údajů vyplývá, že čáslavský region se s touto analýzou nejen ztotožňuje, ale dokonce ji převyšuje, žije zde 16,63 % lidí ve věkové kategorii 65+. Průměrný věk obyvatel je 41,6 let, průměrný věk mužů je 40 a žen 43,1 let.
25
2.11.2 Vývoj počtu obyvatel za období 2001 – 2010 k 31. 12. uvedeného roku 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Obce
37
37
37
37
37
37
37
37
37
37
Stav
24 332
24 422
24 523
24 497
24 592
24 759
24 825
24 840
24 997
25 095
0 - 14
3 839
3 783
3 689
3 628
3 532
3 402
3 363
3 335
3 367
3 449
15 - 64
16 645
16 795
16 988
17 001
17 164
17 394
17 447
17 441
17 466
17 472
65 +
3 848
3 844
3 846
3 868
3 896
3 963
4 015
4 064
4 164
4 174
muži
11 905
11 971
12 035
12 061
12 142
12 250
12 263
12 264
12 327
12 402
0 - 14
1 986
1 948
1 886
1 882
1 830
1 748
1 701
1 701
1 716
1 784
15 - 64
8 423
8 531
8 662
8 670
8 787
8 963
8 997
8 980
8 974
8 980
65 +
1 496
1 492
1 487
1 509
1 525
1 539
1 565
1 583
1 637
1 638
ženy
12 427
12 451
12 488
12 436
12 450
12 509
12 562
12 576
12 670
12 693
0 - 14
1 853
1 835
1 803
1 746
1 702
1 654
1 662
1 634
1 651
1 665
15 - 64
8 222
8 264
8 326
8 331
8 377
8 431
8 450
8 461
8 492
8 492
65 +
2 352
2 352
2 359
2 359
2 371
2 424
2 450
2 481
2 527
2 536
Zdroj: Český statistický úřad Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/kapitola/4037-11-r_2011-01 2.11.3 Přehled sociálních služeb a aktivit pro seniory Poskytovatelé se sídlem v Čáslavi Anima Čáslav, o. p. s. – zařízení, které prostřednictvím svých služeb pomáhá seniorům a občanům se zdravotním postižením setrvat ve svých domovech i v nepříznivých sociálních situacích a podporuje tak své uživatele v zachování vazeb na své přirozené prostředí, své blízké a přátele. Zahrnuje tyto registrované služby – pečovatelská služba terénní, ambulantní pečovatelská služba, poskytovaná ve střediscích osobní hygieny, denní stacionář, odlehčovací služba pobytová. Společnost poskytuje služby seniorům a občanům se zdravotním postižením města Čáslavi. Občanům, kteří nejsou obyvateli Čáslavi, jsou služby poskytovány na základě smluv uzavřených mezi společností a danou obcí čáslavského regionu. Zřizovatelem společnosti je město Čáslav Domov důchodců Čáslav – domov nabízí kvalitní služby seniorům, kteří nemohou již setrvávat ve svém domácím prostředí z důvodů nepříznivé sociální situace a trvalé změny zdravotního stavu. Zřizovatelem je město Čáslav.
26
Klub důchodců Čáslav – nabízí příjemné trávení volného času, besedy, přednášky s odborníky a rozmanité aktivity dle zájmu seniorů. Zařízení je bezbariérové, takže široké programové nabídky se mohou účastnit i občané se zdravotním postižením. Městská nemocnice Čáslav – poskytuje sociální službu ve zdravotnickém zařízení ústavní péče dle zákona č. 108/2006 § 52. Dlouhodobá péče je zajištěna na oddělení geriatrie. Prioritou tohoto oddělení je trvalé zvyšování kvality poskytované péče z hlediska zdravotního i sociálního. Moderní léčebné a ošetřovatelské metody jsou v souladu s lidským přístupem, úctou k pacientovi a respektováním jeho důstojnosti. Péče je poskytována obyvatelům regionu a spádové oblasti Východočeského kraje a kraje Vysočina. Středisko Diakonie – v rámci střediska byla na základě komunitního plánování zřízena Občanská poradna. Organizace poskytující služby na území města Oblastní charita Kutná Hora – občanům čáslavského regionu zapůjčuje kompenzační pomůcky, koordinuje dobrovolnický program pro seniory. Digno – občanské sdružení se sídlem v Kutné Hoře, poskytuje osobní asistenci v domácnosti, cílovou skupinou jsou senioři. Humanitární sdružení Život 90 – poskytuje poradenství, tísňovou péči o seniory, senior telefon, linku bezpečí pro seniory Oblastní spolek Českého červeného kříže Kutná Hora – domácí péče Organizace poskytující služby občanům regionu Alzheimercentrum Filipov – centrum poskytuje služby a péči občanům s Alzheimerovou chorobou nebo jiným typem demence. Zdroj: Oficiální stránky města Čáslavi Dostupné z: http://www.meucaslav.cz/mesto-caslav/socialni-veci/komunitniplanovani/
27
Volnočasové a kulturní aktivity Pod záštitou Městského muzea jsou v prostorách výstavní síně pravidelně a často pořádány nejen výstavy, ale i přednášky s rozmanitou tématikou, historickou, zdravotní apod., setkání s významnými rodáky a odborníky z vědních oborů. Autory a pořadateli mnohých výstav a přednášek jsou samotní senioři, kteří jsou tvůrci výtvarných a fotografických prací, rukodělných výrobků. Zajímavé přednášky jsou prezentovány muzejním a vlastivědným spolkem Včela Čáslavská. V jarním a letním období se staly již tradičními promenádní koncerty, jarmarky a trhy. Předvánoční a vánoční atmosféra je umocněna setkáním u vánočního stromu na náměstí a adventními koncerty v kostelích. SK Slavoj Čáslav zve celoročně na turistické výlety, na kterých se setkává velký počet seniorské populace. Sportovní aktivity nejsou rovněž opomíjeny, TJ Sokol organizuje cvičení pro seniory, které navštěvují především mnohé ženy. Fotbalová klání, atletické závody, tenisové turnaje jsou nejen příležitostí pro fanoušky, ale i místem pro setkání a vzpomínání seniorů na vlastní sportovní úspěchy a výhry. Seniorům se zdravotním postižením je usnadněna mobilita vstřícností ve formě místní dopravy. Město Čáslav informuje o službách a všech aktivitách formou svých internetových stránek, místním tiskem, formou letáků a samozřejmě ústní formou při osobním styku, kterou zajišťují pracovníci Městského úřadu Čáslav, Městské nemocnice Čáslav a ostatních institucí, které se podílejí na poskytování a rozvoji služeb a příležitostí pro seniory.
28
3 Praktická část Hypotéza byla formulována na základě zkušeností získaných z mé praxe sociální pracovnice v Městské nemocnici Čáslav. Stěžejním profesním úkolem je hledat nejlepší řešení sociální situace pacientů nemocnice s ohledem na jejich individuální možnosti, přání a zdravotní stav. To znamená nalezení té nejlepší možné alternativy zajištění potřebné pomoci a podpory. Především podpory, která umožní život v přirozeném prostředí, vyvrátí pocit nechtěnosti, osamění a ztráty autonomie, jedním z důležitých předpokladů pro naplnění přijatelného řešení je dostupnost kvalitních služeb. Pro svou práci jsem zvolila výzkumnou metodu formou dotazníku a dále kazuistiky ze své praxe.
3.1 Dotazník Pro svůj výzkum jsem použila formu kombinovaného dotazníku. Obsahuje tři otázky, dvě otázky polozavřené, jednu otázku otevřenou. Tento dotazník jsem rozeslala v lednu 2012 zastupitelům 36 obcí čáslavského regionu elektronickou poštou na e-mailové adresy obcí. Požádala jsem o vyplnění a vrácení dotazníku do konce měsíce února 2012. Z celkového počtu 36 odeslaných dotazníků se mi vrátilo vyplněných celkem 16 kusů, to je 44,45 %. Situaci ve městě Čáslav z hlediska rozsahu a kvality sociálních, zdravotních a dalších služeb pro seniory města znám. Tato znalost vyplývá z velmi úzké a vzájemné spolupráce. Tato spolupráce spočívá jednak při řešení sociální situace pacientů a uživatelů služeb a dále v rámci vzdělávání. Proto jsem dotazník zastupitelům Městského úřadu Čáslav neodesílala. Znázornění součinnosti: Sociální pracovnice MN
Sociální pracovníci MěÚ
Čáslav Společnost ANIMA, o.p.s
Další poskytovatelé služeb
jednotlivec
Kvalitní součinnost je podmíněna zpětnou vazbou.
29
Struktura dotazníku: Vážení zastupitelé, dovoluji si Vás oslovit a požádat o vyplnění přiloženého dotazníku, jehož zpracování bude součástí mé absolventské práce na téma Senioři – výzva pro čáslavský region. Prosím, pokud je vyplnění ve Vašich časových možnostech a ochotě spolupracovat, tak uvítám vyplněný dotazník do 29. února 2012.
Dotazník pro zastupitelstvo obce 1. Poskytujete sociální služby seniorům Vaší obce? ANO
NE
V případě, že jste odpověděli ANO, uveďte prosím jaký druh služby je poskytován. ………………………………………………………………………………………………………..
………………………………………………………………………………………………………..
2. Zprostředkováváte (nakupujete) sociální službu seniorům? ANO 3. Uveďte prosím název organizace, s kterou spolupracujete. ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………..
Velmi děkuji. Marcela Havránková sociální pracovnice MN Čáslav
30
NE
3.1.1 Zpracování dotazníku Otázka č. 1 Poskytování sociálních služeb ano 19% ne 81%
Zdroj: vlastní zpracování ano ne
2 14
dovoz obědů
Otázka č. 2 Zprostředkování, nákup sociální služby ano 19%
ne 81%
Zdroj: vlastní zpracování ano ne
3 13
nákup služeb sociální péče od společnosti Anima,o. p. s.
31
Otázka č. 3 Obce zajišťují dodavatelsky, tj. nákupem pro své občany sociální služby od poskytovatele sociálních služeb společnosti ANIMA Čáslav, o. p. s., formou pečovatelské služby terénní, ambulantní a denního stacionáře. 3. 1. 2 Dílčí shrnutí Z výše uvedených údajů vyplývá, že město Čáslav a několik dalších obcí v regionu přistupují s plnou odpovědností k řešení obtížné situace seniorů i jejich rodin, blízkých osob. Svojí aktivitou naplňují jednu ze základních priorit starého člověka se sníženou soběstačností, to je možnost a podpora života v přirozeném prostředí. Prostředí se neredukuje jen na fyzickou podporu, ale i na psychickou a sociální. Tuto podporu je nutné zajistit nejen samotným seniorům, ale i pečujícím osobám. Nejvýznamnějším a nejpřínosnějším poskytovatelem služeb je společnost ANIMA Čáslav, o.p.s., jejímž zřizovatelem je město Čáslav. Cílem této společnosti je poskytovat kvalitní služby v souladu s jejím posláním: Poskytovat podporu klientům společnosti v zájmu udržení zachovaných dovedností a schopností v rámci sebeobsluhy Udržení zachovaných dovedností a schopností v rámci zajištění chodu vlastní domácnosti Poskytovat podporu při obstarávání osobních záležitostí Poskytovat podporu při uplatňování práv a zájmů Poskytovat podporu klientům společnosti v udržení sociálních kontaktů Poskytovat podporu klientům v začlenění do společnosti Společnost má registrované služby v národním registru poskytovatelů sociálních služeb. Pečovatelská služba terénní – služba poskytovaná v domácnosti klientů Cílem této služby je podpora a pomoc uživatelům společnosti v setrvání v jejich domovech a v zachování vazeb na přirozené prostředí, své blízké a přátele. Tato služba spočívá v pomoci při zajištění chodu domácnosti, jednoduchých ošetřovatelských
32
úkonech,
stravování,
při
sebeobsluze,
podpora
při
prostorové
orientaci,
zprostředkování kontaktu se společenských prostředím, je nápomocna při prosazování práv a zájmu svých klientů, poskytuje informace a aktivizační služby. Tato forma služby je poskytována ve městě Čáslav a v dalších třech obcích. Ambulantní pečovatelská služba – služba poskytovaná ve střediscích osobní hygieny Cílem služby je poskytnutí pomoci seniorům při úkonech osobní hygieny a současně podporovat své uživatele v zachování osobní důstojnosti a upevnění sebevědomí. Tato služba je velmi žádána, většinou poskytována v kombinaci s terénní službou a službou denního stacionáře. Služba zahrnuje úkony: koupele, mytí a úprava vlasů, praní prádla. Realizace služby „denní stacionář“ Představuje zajištění pomoci pro občany, kteří z důvodů svého věku nebo zdravotního stavu nemohou žít zcela samostatně, ale rodina nebo blízká osoba je schopna poskytnout částečnou pomoc v jejich domovech. Domácí atmosféra v denním stacionáři pomáhá klientům překonat jejich zdravotní a také sociální problémy. Jedná se o často využívanou kombinovanou službu, v praxi to znamená den strávený ve společnosti pečovatelek, večer tráví senioři doma a využijí pomoc rodiny nebo pečovatelek. Odlehčovací služba pobytová Cílem služby je poskytnutí úlevy pečujícím rodinám či osobám, kteří mohou čas, který tráví jejich blízcí v týdenním stacionáři, využít ke svému odpočinku. Služba je poskytována po dobu maximálně tří týdnů a je nabízena pětkrát ročně. Zdroj: Anima Čáslav, výroční zpráva
3.2 Kazuistiky Kazuistika č. 1 Paní A. D., věk 78 let, vdova, pacientka oddělení geriatrie MN Čáslav, plně orientovaná, stav po amputaci levé dolní končetiny, byt v domě s pečovatelskou službou v obci 33
čáslavského regionu, dcera s rodinou bydlí ve vzdáleném městě cca 90 km, dosud je i s manželem zaměstnaná. Paní A. D. jsem během hospitalizace zajistila mechanický vozík, který používala bez problémů. Léčba i rehabilitace probíhala velmi dobře s ohledem na dané možnosti pacientky. Já jsem řešila již v průběhu hospitalizace s pacientkou možné alternativy řešení sociální situace po ukončení hospitalizace. Paní A. D. byla bez obav mobilní na vozíku jen v místnosti, venku se pohybovala jen s doprovodem.
V rámci
svých
schopností
zvládla
samostatné
oblékání,
s částečnou dopomocí druhé osoby hygienu, nákupy a samostatná příprava stravy již nebyla v jejich možnostech, praní a úklid domácnosti rovněž ne. Pacientka toužila po návratu do svého bytu. Přestěhování k dceři odmítla. Kontaktovala jsem její rodinu a společně jsme řešili situaci. Dcera a její manžel se vyjádřili, že pro ně není možné ukončit zaměstnání, ale o všech víkendech budou své matce plně nápomocni. Domluvili jsme se na možnosti kombinované péče, tj. využití pečovatelské služby v domě s pečovatelskou službou a pomoci rodiny. Kontaktovala jsem obecní úřad, abych získala informaci o rozsahu služeb v jejich domě s pečovatelskou službou a před ukončením hospitalizace tyto služby zajistila. Pracovnice úřadu mi sdělila, že žádné služby nejsou obyvatelům k dispozici, pečovatelku nemají. Tato pracovnice mi rovněž „vysvětlila“, že zřejmě zaměňuji dům s pečovatelskou službou s domovem pro seniory. Po této negativní informaci jsem se snažila získat potřebnou podporu a pomoc formou osobní asistence. Tato snaha ztroskotala na ekonomické stránce, výše úhrady za službu a náklady za dopravu asistenta do místa bydliště paní A. D. přesahovaly její finanční možnosti. Další úsilí bylo zaměřeno na formu sousedské výpomoci, také bez kladného výsledku. Opakované nabídky přestěhování se k dceři pacientka odmítla, trvala na setrvání ve známém prostředí a požádala o poskytnutí sociální služby v nemocnici. Současně byla podána žádost do Domova důchodců v Čáslavi. Ke smíření s odlišnou možností od té, která by byla pro pacientku přáním, tedy setrvání doma, přispívaly návštěvy nejen příbuzných, ale i přátel a pravidelné několikadenní pobyty za jejich přítomnosti do místa bydliště a okolí. Kazuistika č. 2 Paní J. B., věk 80 let, vdova, pacientka chirurgického oddělení MN Čáslav, přijata po pádu na zahradě, zlomenina pravé ruky. Bydliště v Čáslavi, žije sama v bytě, 34
bezdětná. Před hospitalizací byla plně soběstačná při péči o sebe i domácnost, aktivní a společenská. Po ukončení léčby na chirurgickém oddělení nemocnice odmítla další rehabilitační hospitalizaci na geriatrickém lůžku, následné kontroly u lékaře chtěla absolvovat ambulantně. Po domluvě s pacientkou jsem pozvala pracovnici společnosti Anima, o. p. s., která ji navštívila ještě v době hospitalizace a nabídla služby, které by bylo vhodné zabezpečit s ohledem na zdravotní stav. Terénní pečovatelská služba byla individuálně rozšířena i na dny víkendové. Nabídka obsahovala také dopravu paní J. B. do střediska osobní hygieny, vzhledem k zajištění bezpečí a omezením pacientky plynoucí ze zdravotního stavu. Od téhož dne, kdy byla pacientka propuštěna z chirurgického oddělení domů, byly poskytovány všechny profesionální služby sociální péče, individuálně rozvržené dle potřeb a zvyků paní J. B., tj. zajištění chodu domácnosti, stravování, pomoc při sebeobsluze a při úkonech osobní hygieny. Kazuistika č. 3 Paní M. M., věk 89 let, přijata k ošetření na chirurgické ambulanci, kam přivezena RZP, bydliště v obci čáslavského regionu, žila sama v rodinném domku. K pacientce jsem byla přizvána lékařem, který označil zdravotní stav pacientky jako vážný, kromě zdravotních problémů, které souvisely i s dehydratací a pobytem v chladu, shledal značné zanedbání z hlediska hygienického. Lékařská pomoc byla přivolána sousedem, který nezaznamenal delší čas pohyb paní M. M. mimo její dům. Komunikace s pacientkou nebyla optimální, důvodem byl zhoršený zdravotní stav, takže její odpovědi a vyjádření vyzněly zmateně. Žádné přínosné údaje jsem od ní nezískala. Obrátila jsem se s žádostí o poskytnutí informací týkajících se příbuzných a dalších konkrétnějších údajů o pacientce na příslušný obecní úřad. Pracovnice mi sdělila, že ví, že v jejich obci tato paní žije několik let a sama, ale netuší, zda ji někdo navštěvuje nebo jakým způsobem žije. Informace od praktického lékaře neobsahovala také upřesňující zprávu, kromě sdělení, že paní k lékaři nechodí. Později se mi podařilo zjistit, že paní byla svobodná, bezdětná, pokud měla příbuzné, tak jen vzdálené. Byla hospitalizována v nemocnici, kde později zemřela.
35
Kazuistika č. 4 Paní A. N. a pan J. N, manželé, věk 86 a 88 let, bydliště v obci čáslavského regionu, žijí sami, dvě dcery, které bydlí mimo obec ve vzdálenosti cca 30 km, obě jsou zaměstnané. Praktická lékařka manželů mě informovala, že paní, která zvládala domácnost i pomoc svému manželovi, který se těžce pohybuje i s francouzskými berlemi onemocněla, bude přijata k plánované hospitalizaci do nemocnice. Lékařka mě požádala o spolupráci při zajištění pomoci pánovi po dobu hospitalizace manželky. Délku hospitalizace a další vyšetření lékařka předpokládala v horizontu několika týdnů. Obě dcery mě navštívily, společně jsme na základě jejich sdělení a mých informací o daných eventualitách uvažovaly o nejvhodnějším řešení. Dcery neměly možnost uvolnit se v daném termínu ze zaměstnání, ale v odpoledních hodinách a víkendech neměly problém za svým otcem dojíždět. Nabídla jsem a podala informaci o možnostech pobytu v denním stacionáři společnosti Anima, o. p. s. Vzhledem k tomu, že pan J. N. se neodříkal společnosti a duševně byl velmi čilý, tak tuto alternativu přijal. Kombinovaná služba plně vyřešila danou sociální situaci celé rodiny. Po ukončení hospitalizace paní A. N., které byl doporučen klidový režim, využívali službu denního stacionáře oba manželé.
36
4 Diskuse Teoretickou část své absolventské práce jsem zaměřila na vysvětlení pojmu „starý člověk“, uvedla jsem demografické analýzy, mýty o stáří. Upozornila jsem na klíčové problémy a změny, které zákonitě stárnutí přináší, odpovědnost a přístup samotných seniorů, ale i společnosti, komunity a rodiny. Poukázala jsem na pochopení heterogenity starších občanů z pohledu jejich potřeb, aktivit, postavení, osobní historie a na druhé straně společenského přínosu. V jednotlivých kapitolách jsem se snažila podat diskutovanou problematiku nejen jako společenský a ekonomický problém, ale jako celospolečenskou výzvu a materiál k zamyšlení, jednání a přijetí stáří jako přirozené životní etapy. Hlavním cílem mé absolventské práce bylo zmapování současné nabídky sociálních služeb
pro
seniory
v
jednotlivých
obcích
čáslavského
regionu.
Hypotéza
o nedostatečném poskytování sociálních služeb vyplynula z mých zkušeností, získaných z praxe sociální pracovnice Městské nemocnice Čáslav. Ve své praxi se při hledání nejlepšího řešení sociální situace pacienta setkávám s překážkami, které brání naplnění jejich přání návratu domů, často z důvodu absence dostupné sociální služby. Výzkum zpracovaný na základě dotazníkového šetření přinesl výsledky, které jsem se snažila dále ještě rozšířit. Telefonicky jsem kontaktovala zastupitele dalších šesti obcí. Jejich odpovědi na dotaz, zda poskytují nebo zprostředkovávají službu dodavatelsky, byly záporné. Konečný výsledek je tedy shodný s údaji uvedenými v praktické části práce. Ve dvou obcích je občanům dovážena strava a ve třech obcích jsou občanům dostupné služby sociální péče formou pečovatelské terénní i ambulantní služby. Kazuistiky, které uvádím, nejsou ojedinělé. První a třetí jasně odráží nepochopení role místní samosprávy jako aktéra rozvoje a zajištění služeb, které podpoří pobyt seniora se sníženou soběstačností v přirozeném sociálním prostředí. Nelze přehlédnout ani rozdílný přístup praktických lékařů v malé obci, kdy jeden předchází obtížné sociální situaci a druhému se nepodaří situaci zachytit. Kazuistiky zdůrazňují odpovědnost angažovaných osob, která je tolik potřebná k zachování autonomie starších osob. Konečné vyhodnocení výsledků výzkumu mě vede k položení otázek, na které si dovolím odpovědět. Mají senioři se sníženou soběstačností v čáslavském regionu 37
možnost zůstat ve svém domácím prostředí? Ano, v případě, že rodina může zajistit péči. Ano, pokud senior žije ve vstřícném prostředí, které nabízí potřebný typ služby. Většinový počet obcí čáslavského regionu zůstává ovšem v mapě sociálních služeb, koncipovanými pro skupinu seniorů se sníženou soběstačností, prázdným místem. Tato daná skutečnost podněcuje další otázku, jednoduchou a to „proč“? Odpovědí se ovšem nabízí více. Obce si neuvědomují svůj díl odpovědnosti při budování sociální služby. Neposuzují potřeby jednotlivců a celé komunity. Neznají systém a přínos komunitního plánování pro svoji obec, takže komunitní plán není realizován. Nemají zájem o nákup služeb od jiné obce nebo poskytovatele. Finanční prostředky vynakládají do jiných oblastí, z důvodů neznalosti a nedostatečného vzdělávání v seniorské problematice. Nenaplňují svoji roli, která je prioritní k vytvoření prostředí vstřícného ke stáří, což představuje mimo jiné i dostupné, přístupné a kvalitní sociální služby, podporující důstojný a spokojený život seniorů a řešení obtížné sociální situace. Moje hypotéza byla zcela potvrzena, obce v regionu dosud opomíjejí svoji roli a vliv při naplňování doporučení, vyplývajících ze státních i mezinárodních programů v oblasti stárnutí.
38
Závěr Moje absolventská práce byla zaměřena na seniorskou tématiku, hlavním cílem bylo zmapování čáslavského regionu z úhlu zajištění sociálních služeb pro seniory. Jak jsem již uvedla v úvodu práce, dříve nebo později se každý ve svém životě dostane do situace, kdy bude potřebovat pomoc a podporu, ale pokud mu fyzické a duševní síly umožní rozhodovat o způsobu života a volbě prostředí, tak je třeba toto rozhodnutí respektovat. Pochopení smyslu vlastní cesty, po které by měl člověk kráčet i v pozdním věku sám, ale nikoliv osamocen, by mělo být akceptováno. Každá společnost vždy řešila a vždy bude řešit otázku stáří a postoj ke stáří. Tato skutečnost je neodvratitelná, stejně jako samotné stáří. Od této stěžejní myšlenky se odvíjí i pojem „výzva“ v názvu mé práce. Touto výzvou jsem měla na mysli úkol, který je třeba přijmout a řešit. Tento úkol spočívá v pochopení stáří se všemi jeho stránkami, pokud bude dnes vnímáno stáří negativně, není možné zajistit ani budoucím seniorům vážené stáří. Úkol by měl být řešen nejen z pozice jednotlivce, ale celospolečensky. Konkrétně to znamená, že každý člověk je odpovědný za přípravu na svůj život ve stáří, ale společnost je zodpovědná za vytváření prostředí a podmínek pro důstojný život své seniorské populace. Moje výzva je zacílena na obce čáslavského regionu, které dosud neučinily základní krok, plynoucí z dané odpovědnosti, která spočívá i v zařizování sociálních služeb a podpoře seniorů v komunitě. Od tohoto laxního přístupu se odvíjí daný fakt, že část seniorské populace odchází předčasně do institucionální péče, pokud není v možnostech rodiny nebo jiné osoby poskytovat pomoc v potřebném rozsahu. A to bez ohledu na skutečnost, že ve chvíli, kdy do pobytového zařízení senioři vstupují, nejsou plně nesoběstační. Moje potvrzená hypotéza a výsledky výzkumu nevytvářejí pozitivní obraz mnohých obcí, v kterých nejsou rozvíjeny podmínky pro zachování nezávislosti seniorů a preferovány jejich potřeby v situaci, kdy jsou omezeni různými zdravotními nebo sociálními problémy. Závěrem si dovolím konstatovat a doporučit, že ke změně vede znalost problematiky a tu je možné nejlépe a nejúčinněji získat vzděláváním. 39
РЕЗЮМЕ Тема моей выпускной работы Старшие – воззвание для региона города Часлав, оказалось моим однозначным выбором. Я работаю в городской больнице города Часлав, где занимаюсь социальными делами пациентов. Моей основной трудовой задачей является поиск самых подходящих решений социальной обстановки больных. На основе моего приобретенного опыта я сформулировала гипотезу, что обеспеченность социальными услугами является недостаточной с точки зрения подходов населенных пунктов и фирм-поставщиков. Основная цель работы представляет собой получение обзора обстановки с точки зрения объема предоставляемых социальнных услуг старшим в регионе города Часлав. В настоящее время дискуссия о проблематике старости является большой общественной темой с многих точек зрения. Поэтому в теоретическом разделе я занималась основными понятиями, дефинициями, воображениями старости, значением семьи в обществе. Я коснулась современного восприятия старости не только с точки зрения взглядов общественного мнения, но и самых старых людей. Также я указала важность взглядов на старших с точки зрения гетерегенного общественного слоя обладающего разными интересами и нуждами. Многие старшие, по возрасту моложе других, ведут себя активно, ищут программу своего свободного времени и трудовых активностей. Другие, старшие люди, борьются с физическими проявлениями старости и заболеваниями. Я подчеркнула не только значение положительного и ответственного подхода к старшим человекам с точки зрения семьи, учреждений и всего общества, но и значение понимания ответственности самых старших за себя. Я показала обзор современных возможностей социального обеспечения старших, их истинные нужды и желания а также современные проблемы требующие решения. В этой связи я указала возможности образования и других активностей, подходящих старшим для их свободного времени а также значение планирования мэрий населенных пунктов в области социального обеспечения. Мое обращение направлено в регион города Часлав, этот регион в моей работе я описала и характеризовала также с точки зрения демографии.
40
В практическом разделе я занималась исследованием. Я использовала анкету и опросные листы я разослала в населенные пункты региона. Я обнаружила, что всего в трех населенных пунктах обеспечены социальные службы для старших с помощью фирм-поставщиков. В мною представленных методах исследования я указала проблемы, с которыми я встречаюсь на практике. Кроме выше упомянутых населенных пунктов старшие вполне и качественно обеспечены в городе Часлав. Объем услуг им позволяет пребывать в своей домашней окружающей среде и в их сложной социальной обстановке. Одновременно заботящимся семьям и лицам эти службы оказывают поддержку и облегчение. Подтверждение моей гипотезы не соответствует ответственному подходу заинтересованных работников, лиц и учреждений региона. Дело в том, что общественный подход к этой проблематике можно изменить лишь с лучшим пониманием процессов проходящих в старости. В этой связи необходимо прежде всего повысить роль образования. Ключевые слова: старость, старшие (старые люди), общество, семья, социальные услуги(службы)
41
Bibliografie Monografie HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. 1. vyd. Praha : Havlíček Brain Team, 2010. 400 s. ISBN 978 – 80 – 887109 19 – 19. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a. s., 2011. 144 s. ISBN 978 – 80 – 247 – 3604 – 4. Respektování lidské důstojnosti. Příručka pro odbornou výuku, výchovu a výcvik studentů lékařských, zdravotnických a zdravotně sociálních oborů. Odborná spolupráce KALVACH, Zdeněk. 1. vyd. Praha : Cesta domů, 2004. 63 s. ISBN 80 – 239 – 4334 – 0. TOŠNEROVÁ, Tamara. Jak si vychutnat seniorská léta. 1. vyd. Brno : Computer Press, a. s., 2009. 239 s. ISBN 978 – 80 – 251 – 2104 – 7.
Internetové zdroje MEDICINA, cz – První český zdravotnický portál. Charta práv a svobod starších občanů. [online]. 2001 [cit. 2012-01-07]. Dostupné na: http://www.medicina.cz/verejne/clanek.dss?s_id=2545&s_rub=0&s_sv=38&s_ts=4098 5,3973263889 Český statistický úřad. Mapa správního obvodu obce s rozšířenou působností Čáslav [online]. [cit. 2012-03-02]. Dostupné na: http://www.stredocesky.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/vybrane_udaje_za_spravni_obvody_ orp_za_rok_2010 Český statistický úřad. Vývoj počtu obyvatel za období 2001 – 2010 k 31. 12. uvedeného roku [online]. [cit. 2012-03-12]. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/kapitola/4037-11-r_2011-01
Oficiální stránky města Čáslav. Přehled sociálních služeb pro seniory [online]. [cit. 2012-03-12]. Dostupné na: http://www.meucaslav.cz/mesto-caslav/socialni-veci/
42
