Diplomová práce Zdravotní stav borovice černé Pinus nigra na plantážích vánočních stromků v oblasti Chřibů

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav ochrany lesů a myslivosti

Diplomová práce Zdravotní stav borovice černé Pinus nigra na plantážích vánočních stromků v oblasti Chřibů

Brno 2006

Irena Bodejčková

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Zdravotní stav borovice černé Pinus nigra na plantážích vánočních stromků v oblasti Chřibů zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Dále zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity. V Brně, dne:.......................... ……………………................

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala Ing. Dagmar Palovčíkové za odborné vedení, podporu a podnětné a cenné připomínky, RNDr. Michalu Tomšovkému, PhD. za ověření čisté kultury Mycosphaerella pini metodou PCR, Doc. Dr. Ing. Liboru Janovskému za rady, pracovníkům LS Buchlovice za spolupráci a řadě dalších, kteří mi byli ochotni pomoci se vším potřebným pro vytvoření této práce. Děkuji.

Zdravotní stav borovice černé Pinus nigra na plantážích vánočních stromků v oblasti Chřibů Health situation of Austrian pine Pinus nigra on the Christmas trees plantations in Chřiby area

Irena Bodejčková Abstrakt Od podzimu roku 2003 bylo sledováno v okruhu 25 km od obce Buchlovice v okrese Uherské Hradiště 9 ploch s výsadbou vánočních stromků. Cílem je zhodnocení zdravotního stavu borovice černé na plantážích vánočních stromků v oblasti Chřibů. Výsledkem je získaný výčet vyskytujících se houbových patogenů. Karanténní sypavka červená Mycosphaerella pini byla nalezena na 4 plochách. Na jedné z nich po neúspěšném chemickém zásahu byla borovice černá na jaře 2005 zcela nahrazena jedlí bělokorou. Na další lokalitě, kdy byla asi polovina hektarové plochy prořezána a vyvětvena, je možné sledovat zlepšení zdravotního stavu díky zvýšenému proudění vzduchu. Ostatní plochy jsou postupně prořezávány a je třeba pravidelně potlačovat růst buřeně.

Klíčová slova: houbový patogen, borovice černá, červená sypavka Abstract The aim of this thesis is to assess the condition of Pinus nigra in the Chřiby area. Nine areas of Christmas trees have been observed in the Buchlovice area since autumn 2003. The result of the research is the following: fungi pathogens are the main cause of damage in the area studied. Red band needle blight (Dothistroma needle blight, Mycosphaerella pini) has been found in four areas. In one of those areas Austrian pine (Pinus nigra) were substituted by white fir (Abies alba) after a chemical treatment in spring 2005 had not been successful. About a half of a hectare of another location was pruned in order to assess the trees in a greater detail. All the rest of the areas observed have been pruned subsequently and it is essential to suppress the growth of the forest weed in order to suppress the fungi.

Key words: fungi pathogen, Austrian pine, Dothistroma needl blight

Obsah: 1. 2.

3.

4.

5.

Úvod ........................................................................................................................ 4 Literární přehled.................................................................................................... 5 2.1

Borovice černá Pinus nigra Arnold ................................................................. 5

2.2

Plantáže vánočních stromků ............................................................................ 6

2.3

Škodlivý činitelé v plantážích.......................................................................... 7

Metodika ............................................................................................................... 10 3.1

Přípravné práce .............................................................................................. 10

3.2

Práce v terénu................................................................................................. 10

3.3

Laboratorní práce........................................................................................... 11

3.4

Kancelářské práce .......................................................................................... 12

Charakteristika území......................................................................................... 13 4.1

Širší územní vztahy........................................................................................ 13

4.2

Popis zkoumaných ploch ............................................................................... 14

Výsledky................................................................................................................ 20 5.1

Terénní zápisník............................................................................................. 20

5.2

Popis a charakteristika houbových patogenů................................................. 22

5.2.1

Mycosphaerella pini ............................................................................... 22

5.2.2

Lophodermium spp. ................................................................................ 23

5.2.3

Cyclaneusma minus ................................................................................ 24

5.2.4

Coleosporium spp. .................................................................................. 25

5.2.5

Sphaeropsis sapinea ............................................................................... 25

5.2.6

Botrytis cinerea....................................................................................... 26

5.2.7

Phomopsis spp. ....................................................................................... 27

5.2.8

Sclerophoma pityophila .......................................................................... 28

5.2.9

Epicoccum nigrum .................................................................................. 28

5.2.10

Cucurbidothis pityophila ........................................................................ 29

5.3

Čistá kultura Mycosphaerella pini................................................................. 30

5.3.1

Teplotní charakteristika pro růst kultur .................................................. 34

6.

Diskuse .................................................................................................................. 39

7.

Závěr ..................................................................................................................... 42

8.

Summary............................................................................................................... 44

9.

Literatura a prameny .......................................................................................... 46

10. Seznam příloh....................................................................................................... 48

1.

Úvod Pěstování vánočních stromků na plantážích v České republice nemá dlouhou

tradici. První plantáže byly založeny počátkem 90. let 20. století. Výpěstky z českých plantáží pokrývají asi 30 – 40 % poptávky po vánočních stromcích. Tyto stromky jsou většinou značeny štítky s identifikací plantáže a označení jakosti. Na tržištích se pak také prodávají dovezené vánoční stromky např. z Dánska, Německa, Francie, které se těží již začátkem října. Často jsou dováženy jako nadprodukce v kvalitě, ve které by se ve své domovině neprodaly. Při pěstování borovic v plantážích může dojít k ohrožení stromků buření, zvěří, hmyzími škůdci a v neposlední řadě houbami, především sypavkami. Cílem této práce je zhodnocení zdravotního stavu borovice na plantážích vánočních stromků v oblasti Chřibů. Toto téma vzniklo v souvislosti s nálezem plochy u Koryčan (dne 11. 2. 2002) s výskytem červené sypavky borovice Mycosphaerella pini Rostr. a také proto, že v několika posledních letech se často setkáváme s nápadným prosycháním borovice černé Pinus nigra Arnold. Možné důvody nárůstu zhoršeného zdravotního stavu stromů mohou být různé: •

změna klimatických podmínek – globální klimatická změna, přirozené výkyvy klimatu

•

změny na stanovištích

•

zvýšená stresová zátěž stromů – nižší odolnost vůči patogenům.

•

zvýšený transport dříví a sadebního materiálu – větší možnost zavlečení patogena

•

zlepšení diagnostikačních a determinačních metod – identifikace dosud utajených škodlivých činitelů

Práce je především zaměřena na zjištění četnosti a rozsahu výskytu houbových patogenů a jejich determinaci na sledovaných 9 plochách plantáží vánočních stromků s výsadbou borovice černé.

Literární přehled

2.

Literární přehled 2.1

Borovice černá Pinus nigra Arnold

Borovice černá je 20 – 30 m vysoký strom s korunou úzce kuželovitou, široce rozložitou až deštníkovitou. Borka je šedá až šedočerná, hluboce podélně rozbrázděná. Větve jsou v přeslenech. Letorosty má žlutozelené, žlutohnědé, šedavé až černé, lysé a lesklé. Pupeny jsou vejčité, smolnaté. Jehlice jsou ve svazcích po dvou, jsou tuhé, tmavě zelené, dlouhé 8-12cm, široké 1-2mm, rovné nebo mírně ohnuté. Na stromě vytrvávají 4-8let. Šišky jsou dlouhé 5-8 cm, široké 2-4 cm, jsou žlutohnědé až světle hnědé, pevně přisedlé, po 2-4 pohromadě. Zrají ve třetím roce. Šedé semeno dlouhé 5-7 mm má křídlo dlouhé 4-5 mm. Strom kvete v květnu až červnu. V oblasti původního rozšíření se vyskytuje především na bazických horninách, zejména na dolomitech, vápencích a serpentinech a rovněž i u nás je vysazována hlavně ve vápencových územích. Borovice je nenáročná na vyšší teploty v létě, ale snáší i větší zimní mrazy. Borovice černá, jejíž domovinou jsou hory jižní Evropy (hory Balkánského poloostrova, střední Itálie a východní předhoří Alp) je u nás od 19. století často vysazována v čistých kulturách k zalesnění suchých, kamenitých nelesních ploch, především krasových, vzácněji jednotlivě v sušších lesích. Monokultury borovice černé v našich podmínkách nemají většinou bylinný podrost a těžko se rozkládající jehlice vytvářejí surový humus. Borovice poskytuje poměrně lehké pružné dřevo, značně zasmolené. Hojně se pěstuje v parcích a zahradách jako okrasná dřevina, oblíbená pro svůj celkový vzhled a dlouhé husté jehlice. Je odolná vůči zvýšené prašnosti městského prostředí i vůči imisím. K nám byla poprvé introdukována v roce 1796.

Pinus nigra jako vánoční strom Přirozené porosty borovice černé pokrývají horské svahy rakouských a balkánských pohoří v nadmořské výšce 250 - 1400 m. Pro její nápadný a pěkně rostoucí tvar koruny se v dospělosti uplatňuje v zahradní architektuře.

5

Literární přehled Stromek je velmi dekorativní pro své svazky dlouhých jehlic, zpravidla sytě zelených. Některé variety mohou mít spodní strany jehlic ojíněné. V teplých bytech borovice černá vydrží jako vánoční stromek velmi dlouho, neopadává. Není výjimkou, že bez toho, aby opadal, vydrží až do velikonočních svátků. Pro svou dekorativnost, stálost a nižší cenu její obliba stále stoupá.

2.2

Plantáže vánočních stromků

Jako vhodné plochy pro plantáže vánočních stromků jsou vybrány ty, které vyhovují těmto základním kritériím: •

plocha je na rovině, příp. v mírném svahu do 10% sklonu

•

návaznost na dopravní komunikace

•

vhodný tvar plochy, který by umožnil účelné použití mechanizace výroby

•

půda nesmí být zamokřená a její vlastnosti musí odpovídat požadavkům pěstovaných dřevin

•

plocha nesmí být v mrazových kotlinách a na jiných klimaticky náročných stanovištích

Sazenice se vysazují ve vzdálenostech dovolujících stromkům dorůst do požadovaných dimenzí při dostatečném prostoru umožňujícím vývoj pravidelných, až k zemi zavětvených korun. Spon je proto závislý i na druhu dřeviny a podmínkách prostředí výsadby. Nejčastěji se doporučuje výsadba ve čtvercovém řadovém nebo trojúhelníkovém sponu 1 x 1 až 1,2 x 1,2 m, tj. 7 000 až 10 000 ks na hektar. Pro pěstování borovic i jedlí se někdy doporučují spony volnější 1,8 x 1,8 až 2 x 2 m (3 100 až 4 500 ks na hektar). Nejefektivněji je plocha využita při trojúhelníkovém sponu dřevin vysazených do řad. Základním předpokladem pro zdárný růst stromků v plantážích je použití kvalitního, silného a zdravého sadebního materiálu, převážně sazenic. Požadavkem je, aby byla omezena stagnace růstu po výsadbě a nedošlo k uhynutí stromků. Tím se omezuje nutnost vylepšování kultur a dosahuje se jednotné kvality stromků. Vysazují se u všech druhů dřevin převážně silné, školkované sazenice o výšce kolem 30 až 40 cm, tzn. u borovic ve stáří 1/1-2, douglasky 1/2, jedlí 2/2-3 a u smrků 6

Literární přehled rovněž 2/2-3. Zvýšená ujímavost prostokořenných sazenic musí být zajištěna tím, že od vyzvednutí až po vysazení je věnována dostatečná péče ochraně kořenů před vysycháním. Účinné je ošetření sazenic ihned po vyzvednutí vhodnými látkami omezujícími výpar vody z kořenů (antidesikanty), přeprava v uzavřených pytlích apod. Vhodné je z tohoto hlediska používání obalených sazenic, které mají řadu dalších biologických i ekonomických výhod. Je u nich především omezen šok z přesazení a jejich ujímavost i počáteční růst je zvýšená. U borovic a jedlí je nezbytné k

pěstování

sazenic

používat

obaly

dovolující

prorůstání

kořenů

(např.

rašelinocelulózové kelímky). Důležité je aby byly používány sazenice zdravé, bez patrné infekce a napadení škůdci, mechanicky nepoškozené. Mají-li více vrcholů, je nezbytné nadbytečné vrcholy před vysazením odstranit. Vhodnější však je takové sazenice nepoužívat, poněvadž zmnožení terminálního výhonu může být podmíněno virovou nákazou nebo může být dědičné. Při používání prostokořenných poloodrostků k zakládání plantáží, tj. sazenic o výšce 60 až 120 cm, se může rychleji dosáhnout požadovaných dimenzí stromků i snížení nákladů na ošetřování proti buřeni, ovšem není to postup zcela vyhovující. Po přesazení těchto sazenic u nich dochází k silnějšímu stresu, který se projevuje silnějším snížením přírůstu terminálního výhonu, často doprovázenému růstem zkrácených jehlic, výhonů i ztrátou starších ročníků jehlic. Tím je narušena celková pravidelná stavba stromku. Jsou-li poloodrostky použity, musí mít vhodnou stavbu (vytvořeny pravidelné přesleny větví) a musí jim být věnována maximální péče pro omezení šoku z přesazení. Výhodnější je proto používat poloodrostky hroudové nebo obalené (Černý, Neruda, Lokvenc,1997).

2.3

Škodliví činitelé v plantážích

Vánoční stromky v plantážích mohou být ohrožovány buření, proto je nutné snažit se o průběžné provádění chemické nebo mechanické ochrany (vyžínání, mulčování okolí stromů, pokládání speciálních plachetek, kartonových desek, nastýlání posečenou trávou, pilinami apod.). Mechanické způsoby ochrany kultur proti buřeni jsou však pro svou pracnost a finanční nářočnost málo používány. Proto se častěji 7

Literární přehled

používá chemický způsob ochrany, který je daleko produktivnější než mechanický. Dále jsou plantáže ohrožovány abiotickými stresory, houbovými patogeny, hmyzími škůdci, také zvěří a ostatními živočichy. Sucho v předjaří je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů zhoršeného zdravotního stavu řady dřevin. Borovice černá by jako dřevina pocházející z jižní Evropy měla dobře snášet vysoké letní teploty i letní přísušky. Špatně však snáší sucho v předjaří a prudké výkyvy teplot a teplotní extrémy v zimním období, především náhlé změny teplot v předjaří. Projevy chřadnutí borovice černé byly pozorovány i ve společných výsadbách spolu s dalšími jehličnany (s borovicí lesní Pinus sylvestris L. nebo dokonce se smrkem ztepilých Picea abies (L.) Karsten), které však žádnými zjevnými projevy chřadnutí netrpěly (Jankovský, Palovčíková 2003). Borové jehličí je napadáno řadou nejrůznějších druhů hub, které mohou vyvolávat buď chřadnutí jehlic bez jejich opadu nebo způsobit i odumření napadeného jehličí a jeho rychlý opad. Stejně tak může opad jehličí vyvolat např. rez jehlicová nebo některé houby napadající výhony. Ovšem v těch případech, kdy dochází k odumření výhonů, jehličí po dlouhou dobu neopadává. Nejdůležitější a nejnebezpečnější příčinou hynutí borového jehličí je houba označovaná jako skulinatec borový, Lophodermium pinastri (Schrad.) Chev., o které se dříve předpokládalo, že má několik kmenů s různou virulencí a agresivitou. Podrobnějším studiem však bylo zjištěno, že je možno nejméně jeden agresivní kmen vylišit jako samostatný druh Lophodermium seditiosum Minter, Staley et Miller (Jančařík, 1997). V roce 2000 byla u nás ve volné výsadbě poprvé zjištěna červená sypavka borovice Mycospahaerella pini Rostr. Během relativně krátkého období byla M. pini nalezena na řadě lokalit a oproti původním očekáváním se stala jedním z nejvýznamnějších karanténních organismů, které se v současnosti na území ČR šíří (Jankovský, Šindelková, Palovčíková 2000). Jako většina sypavek i červená sypavka borovic napadá především jehlice ve spodní až střední části koruny, které poměrně náhle odumírají. U mladých, nevzrostlých borovic se napadení může jevit jako rovnoměrné. Zprvu se projevuje barevnými skvrnami v místech infekce (od žlutavých až žlutohnědých skvrn ve vrcholném létě, které postupně rezaví až hnědnou) až po odumírání špicí (konců) silně napadených jehlic. K nápadnému zrezivění infikovaných 8

Literární přehled jehlic u nás dochází na jaře až začátkem léta. Na jehlicích jsou v tuto dobu obvykle dobře patrné červené až červenohnědě zbarvené příčné proužky, které této sypavce daly i její jméno. U silně napadených stromů časem opadává veškeré starší infikované jehličí a zelený zůstává pouze poslední ročník (při víceleté opakované infekci navíc na nápadně zkráceném výhonu). Mycosphaerella pini je prokazatelně škodlivým houbovým patogenem nejrůznějších druhů borovic. V Česku je tato houba nalézána především na borovici černé Pinus nigra, méně často i na kleči Pinus mugo. Přesto, že byl výskyt M. pini potvrzen v roce 2003 i na borovici lesní Pinus sylvestris (Jankovský, Bednářová, Palovčíková 2004), lze považovat borovici lesní i další druhy za podstatně odolnější vůči napadení touto houbou. Lze se oprávněně domnívat, že význam této houby v budoucnu v souvislosti se zřejmě nastupující globální změnou klimatu, která by se v naších zeměpisných šířkách měla projevit oteplováním a tím příznivějšími podmínkami pro její rozvoj, bude stoupat (Pešková, Soukup 2001).

9

Metodika

3.

Metodika Metodiku použitou pro zjišťování zdravotního stavu borovice černé v oblasti

Chřibů lze rozdělit na čtyři části. První částí jsou přípravné práce, potom práce v terénu a práce v laboratoři. Syntéza a doplnění všech prací byla provedena kancelářskými pracemi.

3.1 Přípravné práce Na podzim roku 2003 při návštěvě LS Buchlovice byly získány informace o plochách s výsadbou borovice černé, které by byly vhodné pro tuto studii. Pracovníci LS ochotně poskytli porostní mapy a povolení vjezdu do lesa a ještě sdělili jména soukromých vlastníků lesa, kteří by se mohli zabývat pěstováním vánočních stromků. Přípravné práce dále spočívaly v prostudování dostupné literatury s cílem poznání jednotlivých houbových patogenů a nastudování možných příčin zhoršení zdravotního stavu borovice. Důležitou součástí přípravných prací bylo také seznámení se s metodami determinace včetně metodiky izolace houbových patogenů, zejména postup při zakládání kultur na živná média.

3.2

Práce v terénu

V terénu pak bylo třeba při prvním výjezdu jednotlivé plochy nalézt, důkladně projít, zhodnotit vizuálně zdravotní stav stromů, odebrat reprezentativní vzorky a ty dopravit k analýze do fytopatologické laboratoře. Už v terénu lze identifikovat některé z houbových organismů podle

symptomatických morfologických znaků patogena

(např. tvar, velikost a charakter plodnic, jejich zabarvení, jejich lokalizace na orgánech, způsob a rychlost narůstání) a k identifikaci také můžou pomoci doprovodné symptomatické příznaky chorob asimilačního aparátu jehličnanů (např. charakteristické zbarvení určitých postižených částí, postup změny zbarvení od konce nebo od báze jehlice, charakteristické usychání koncových výhonů, způsob ztráty jehličí). Navštěvováno bylo celkem 9 ploch. Z toho 7 ploch je ve vlastnictví státu, 1 plochu vlastní soukromá osoba a 1 lesní družstvo.

10

Metodika Odběr vzorků Z jedinců vykazujících vnější známky chřadnutí, projevující se změnou barvy jehlic u kmene nebo na konci větviček, byly odebrány vzorky jehlic příp. celých letorostů. Každý vzorek byl vložen do papírového sáčku a popsán datem sběru a příslušným číslem lokality a takto co nejrychleji dopraven do laboratoře k dalšímu zpracování. Při delší prodlevě mezi odběrem vzorků a jejich následnou analýzou v laboratoři byly vzorky uloženy po tuto dobu v chladničce. V případě málo průkazných fruktifikačních stádií byly odebrány i opadlé jehlice pod stromy a tyto byly uloženy i šetřeny zvlášť.

3.3

Laboratorní práce

Tyto práce probíhaly ve fytopatologické laboratoři ÚOLM. Pro determinaci houbových patogenů bylo třeba odebírané vzorky nejdříve umístit do tzv. vlhkých komůrek. Jejich podstatou je uložení šetřeného materiálu do prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí (75 – 80 %) a optimální teplotou (22 – 24 °C), které je ideální pro fruktifikaci patogena. Asi po 2-5 dnech umístění ve vlhkém prostředí byly jehlice podrobně prozkoumány pod lupou a při tom determinováni jednotliví houboví patogeni. Pro získání čistých kultur byly z jehlic žiletkou vyříznuty části s fruktifikačními orgány a ty byly sterilizovány nejprve v 5 % roztoku chlornanu sodného a potom dvakrát v denaturovaném lihu a opláchnuty ve sterilní vodě. Pak ve sterilním prostředí flow – boxu Steril – polaris byly přeneseny na předem připravené misky se živným mediem, kterým byl sladinový agar. Na jednu misku byly umístěny 3 až 5 částí tak, aby se vzájemně nedotýkaly. Misky byly zalepeny parafinovou páskou, řádně popsány a uloženy do termostatu (21- 22 °C). Vypěstované kultury byly přeočkovávány pro následnou determinaci a další testování na nově připravené Petriho misky s agarem, případně pro trvanlivější uchování na šikmý agar ve skleněných zkumavkách. Použitý agar: Sladinový agar = MEA = Malt extract agar Složení agaru: sladový extrakt (30 g/l) mykologický pepton (5 g/l) agar (15 g/l) konečné pH (při 25 °C) 5,4 ± 0,2 11

Metodika Příprava agaru: naváží se 25,0 g přípravku do 500 ml destilované vody, promíchá se a nechá se 15 minut bobtnat. Sterilizuje se v autoklávu 20 minut při 120 °C. Po vychladnutí na 50 – 60 °C se rozdělí do sterilních Petriho misek, případně do skleněných zkumavek. V případě zkumavek se agar sterilizuje až po rozpipetování do jednotlivých zkumavek také po dobu 20 minut při 120 °C. Pro determinaci vzorků bylo použito optického mikroskopu Olympus BX 51 a binokulární lupy Olympus SZX 12. Po identifikaci byla u mnoha kultur provedena fotodokumentace, a to i pomocí mikroskopu a binokulární lupy. Fotky byly zpracovány pomocí programu Quick PHOTO MICRO 2.1.

3.4

Kancelářské práce

Při návštěvách jednotlivých ploch byl veden terénní zápisník, který byl po laboratorních pracích doplněn o determinované patogeny z odebraných vzorků. Dále byla systematicky seřazena pořízená fotodokumentace z terénu i z laboratoře pro další možné použití pro tuto práci.

12

Charakteristika území

4.

Charakteristika území 4.1

Širší územní vztahy

Sledovaných 9 ploch se nachází v oblasti Chřiby, což je členitá vrchovina v severovýchodní části Středomoravských Karpat o rozloze 335 km2; střední nadmořská výška je 342,6 m; střední sklon 7°. Jejich tvar často ovlivňují polohy pískovců a slepenců. Na hřbetech jsou časté skalní útvary, údolí vodních toků jsou hluboká. Na jižních svazích vrchu Vlčak pramení Kyjovka a jihovýchodně od obce Cetechovice pak Litava. Nejvyšším bodem Chřibů je Brdo (587 m). Klima. Dle Quitta (1975) leží nižší okrajové části v mírně teplé oblasti MT 11, vyšší v MT 9. Klimatické rozpětí oblasti je mírně teplé, vlhké až teplé. Průměrná roční teplota pro stanici Buchlovice (nadmořská výška 266 m) je 8,2 °C. Průměrná teplota ve vegetačním období je 14,7 °C. Průměrný roční úhrn srážek činí 628 mm (přes vegetační období 375 mm). Délka vegetační doby je 166 dnů. Půda. Zcela převažují typické kambizemě, jsou to půdy hlinité (vespod jílovitohlinité nebo písčitohlinité (štěrkovité), často vespod oglejené. Na svahovinách na úpatích přecházející do typických luvizemí. Geologické podloží, většinou lehko větratelné (flyšové jílovce, pískovce, vápnité jíly s různými vložkami pískovců a slepenců), dává vznik půdám dostatečně hlubokým a podle minerálních živin středně bohatým až velmi bohatým. Lesní vegetace. Bohaté podloží této oblasti umožňuje floristickou pestrost lesních společenstev. Poměrně vyrovnané klimatické podmínky úzce vymezují i rozpětí vegetačních stupňů, z nichž celkově převažuje 3. stupeň dubobukový (55,8 %) nad 2. lvs bukodubovým (33,6 %), zatímco dubový (3,3 %) a bukový (7,3 %) jsou zastoupeny jen okrajově.

Zcela nejrozšířenějším společenstvem je hlinitá dubová

bučina. (Plíva, Žlábek, 1986, Culek, 1996)

13

Charakteristika území

4.2

Popis zkoumaných ploch

Lokality byly vytipovány podle doporučení pracovníků LS Buchlovice, kde se nachází výsadba borovice černé. Jejich celkový počet je 9 ploch a všechny leží ve vzdálenosti do 25 km od obce Buchlovice. 7 ploch se nachází v lesním porostu a lokalita č. 7 Koryčany a č. 9 Cetechovice na

kraji obcí. V této podkapitole jsou

jednotlivé lokality stručně popsány (plocha, nadmořská výška, věk, případně vlastní poznatky, které stojí za zmínku). Výčet nalezených houbových patogenů je v terénním zápisníku (Tab. 1) v následující kapitole 5. Výsledky.

Lokalita č. 1 Buchlovice Velikost plochy 0,52 ha, nadmořská výška 370 m. Je situována ve svahu s jihozápadní expozicí, LT 3S7, borovice černá věk 4 roky, škody zvěří okusem (odhad 40% sazenic), přirozené zmlazení z okolních lesních porostů (borovice lesní, dub zimní, buk lesní). Každoročně byla prováděna ošetření proti okusu zvěří repelenty.

Obr. 1. Pohled na lokalitu č.1 Buchlovice 19. 8. 2004

14

Charakteristika území Lokalita č. 2 Na pile Velikost oplocené plochy 3 ha. Nachází se v nadmořské výšce 300 m na dně uzavřeného údolí, ve vzdálenosti asi 20 metrů podél potoka. Jsou zde časté mlhy a plantáž od nich a rosy déle osychá. Po doporučení SRS zde byly prováděny chemické postřiky proti červené sypavce borovice Mycosphaerella pini. Borovice černá ve věku 8 let byla v zimě 2004 vyřezána a v následujícím roce nahrazena výsadbou jedle bělokoré. K dispozici Oznámení o výskytu karanténního škodlivého organismu od Státní

rostlinolékařské

správy

Uherské

Hradiště,

kdy

lesní

správě

Buchlovice

doporučeno chemického

bylo

provedení ošetření

plochy

fungicidy.

Obr. 2. Pohled na lokalitu č.2 Na pile 25. 11. 2003 Lokalita č. 3 Vysekaná Velikost oplocené plochy 2,9 ha. Nadmořská výška 420 m. Stáří borovice černé 9 let. LT 3B6. Na 1/3 plochy stromky borovice lesní Pinus sylvestris, u které nebylo pozorováno chřadnutí. Borovice jsou v zadní části oplocenky v hustším zapojení, některé stromy dosahují vyššího vzrůstu. Minimálně se vyskytují škody zvěří. V zimním období jsou stromky průběžně vyřezávány.

Obr. 3. Pohled na lokalitu č. 3 Vysekaná 18. 5. 2005

15

Charakteristika území Lokalita č. 4 Malá Lipová Velikost plochy asi 2 ha, věk 7 let. Poloha lokality je na kopci v nadmořské výšce 320 m a je oplocená. Na 2/3 plochy výsadba borovice černé (ve střední části), po okrajích borovice lesní. Stromky nejsou rozmístěny v pravidelném sponu. Zřejmě díky volnému rozmístění stromků po ploše a příznivým podmínkám pro zvýšené proudění vzduchu stomky odrůstají infekci zjištěné červené sypavky. Během 3 let pozorování nebyla zaznamenána změna barvy jehlic výše než po 2. přeslen. Přes letní období je lokalita silně zarostlá třtinou křovištní Calamagrostis epigeios L. Roth.

Obr. 4. Pohled na lokalitu č. 4 Malá Lipová 25. 11. 2003

Lokalita č. 5 Šanderka Velikost oplocené plohy asi 2 ha. Je položena v mírném svahu s východní expozicí, v nadmořské výšce 310 m. Stáří borovice černé 4 roky, uprostřed 2 řady (50 sazenic) jedle bělokoré, věk 4 roky. Plocha každým rokem pravidelně vyžínána.

Obr. 5. Pohled na lokalitu č. 5 Šanderka 18. 5. 2005 16

Charakteristika území Lokalita č. 6 Hrad Buchlov Velikost plochy 0,32 ha. Věk 8 let. Plocha se nachází v nadmořské výšce 420 m, ve svahu s jižní expozici, je oplocená a hned v sousedství je plantáž vánočních stromků s výsadbou borovice lesní ve věku 4 roky. Na lokalitě se každým rokem silně zmlazuje akát a roste buřeň, je pravidelně prořezávána a vyžínána.

Obr. 6. Pohled na lokalitu č. 6 Hrad Buchlov 25. 11. 2003 Lokalita č. 7 Koryčany Velikost plochy 1 ha. LT 2B5. Je položena v údolí v nadmořské výšce 280 m, u koupaliště, asi 0,5 km od vodní nádrže Koryčany. Plocha rozdělena na 2 části, přední část je od léta roku 2003 oplocená (soukromý majitel zde do budoucna plánuje mít rekreační část autocampingu), proředěná, ořezaná spodní patra. Druhá část ponechána v původním stavu, bez zásahu v hustém zapojení.

Obr. 7. Pohled na lokalitu č. 7 Koryčany, Obr. 8. Pohled na lok.č. 7 Koryčany, zadní přední část, 19. 8. 2004

část, původní podoba celé plochy,18. 5. 2005

17

Charakteristika území Lokalita č. 8 Bunč Velikost plochy asi 0,5ha. Výsadba borovice černé pod elektrovodem v nadmořské výšce 420 m, u lesní školky Jankovice. LT 3H2. Borovice ve věku 7 let, v řídkém sponu. Plocha je silně zarostlá maliníkem (Rubus spp.)

Obr. 9. Pohled na lokalitu č. 8 Bunč 19. 8. 2004

Lokalita č. 9 Cetechovice Soukromý pozemek uprostřed obce Cetechovice u zámečku. Nadmořská výška 300 m. Velikost pozemku 0,4 ha, borovice černá ve věku 7 let v zimě 2003 vykácená. V následujícím roce byla provedena nová výsadba borovice černé, ovšem zdravotní stav sazenic byl v létě špatný, zřejmě kvůli špatně provedené výsadbě. Kořenový systém sazenic byl nerozvinutý a byly tam determinováni i hmyzí škůdci. Na pozemku jsou odděleně i borovice lesní (9 let) a modřín opadavý (5 let), u nich nebyly pozorovány žádné vnější známky chřadnutí.

Obr. 10. Pohled na lokalitu č. 9 Cetechovice 25. 11. 2003 19

Výsledky

5.

Výsledky 5.1

Terénní zápisník

Podrobné výsledky terénního a laboratorního šetření jsou uvedeny v následující tabulce terénního zápisníku včetně charakteristiky ploch. Jednotlivé houby jsou dále popsány. Tab. 1: Terénní zápisník Název lokality a její charakteristika Lokalita č. 1 Buchlovice Plocha 0,52 ha, ve svahu, LT 3S7,sazenice BoČ, věk 4roky,škody zvěří, přirozené zmlazení (BoL, DB, BK) provedena ošetření proti okusu zvěří

Lokalita č. 2 Na pile Plocha 3 ha;,oplocenka, věk 8 let; protokol SRS na pozitivní Mycosphaerella pini, doporučena chemická ochrana Vánoce 2004 celá plocha vykácená. Výsadba JD 2005. Lokalita č. 3 Vysekaná Plocha 2,9 ha; 9 let, LT 3B6, BO jsou v zadní časti oplocenky v hustším zapojení, částečný výřez vánočních stromků (soukromý vlastník LD Osvětimany)

Datum návštěvy a spektrum patogenů nalezené na dřevinách (BoČ – borovice černá, BoL – borovice lesní, JD – jedle bělokorá, SM – smrk ztepilý) 25.11.2003 19.8.2004

BoČ Sclerophoma pithyophila BoL Lophodermium pinastri, L. seditiosum, Sclerophoma pithyophila BoČ Cyclaneusma minus BoL Sphaeropsis sapinea

15.11.2004

BoČ Sclerophoma pithyophila, Cyclaneusma minus

18.5. 2005

BoČ Coleosporium spp.

6.10. 2005

Cyclaneusma minus, škody zvěří ve velké míře

25.11.2003

BoČ Mycosphaerella pini, Lophodermium pinastri

19.8. 2004 15.11.2004 18.5.2005 6.10.2005 25.11.2003 19.8.2004

15.11.2004

18.5.2005

6.10.2005

BoČ Mycosphaerella pini, Sclerophoma pithyophila Lophodermium pinastri Vyžnutá plocha, 30% proschlých po 3.přeslen BoČ Mycosphaerella pini, Lophodermium pinastri, Sclerophoma pithyophila BoČ na celé ploše nahrazena novou výsadbou JD JD BoČ Mycosphaerella pini (prorostlé zavřené acervuli), Lophodermium pinastri, Cyclaneusma minus Po 5. přeslen proschlé, na střední části acervuli, mezi 5. a 6. přeslenem počáteční příznaky M.pini BoČ Mycosphaerella pini, Lophodermium pinastri, Cyclaneusma minus BoL Mycosphaerella pini, Lophodermium pinastri, Cyclaneusma minus, Sclerophoma pithyophila BoČ Mycosphaerella pini, Lophodermium pinastri, L. seditiosum, Cyclaneusma minus, Sclerophoma pithyophila SM Mycosphaerella pini BoČ Mycosphaerella pini, Asteromella, Lophodermium pinastri, L. seditiosum, Cyclaneusma minus Zčervenalé jehlice na koncích větví, černé plodnice na brachyblastech - Cucurbidothis pithyophila BoČ Mycosphaerella pini, Lophodermium pinastri, Cyclaneusma minus BoL Sphaeropsis sapinea SM Mycosphaerella pini

20

Výsledky Lokalita č. 4 Malá Lipová Plocha asi 2 ha , věk 7 let; ve střední části BoČ, po krajích BoL

25.11.2003 19.8.2004

6.10.2005

BoČ Mycosphaerella pini BoČ Mycosphaerella pini, Sclerophoma pithyophila BoČ Mycosphaerella pini, Sclerophoma pithyophila, Cyclaneusma minus BoČ Mycosphaerella pini, Cyclaneusma minus, Lophodermium pinastri BoČ Mycosphaerella pini-acervuli, Sclerophoma pithyophila

25.11.2003

BoČ Sclerophoma pithyophila, Cyclaneusma minus

19.8.2004

BoČ bez houbových patogenů, plocha vyžnutá BoČ Sclerophoma pithyophila, Cyclaneusma minus, pruhování=senescence BoČ Cyclaneusma minus JD Botrytis cinerea JD Botrytis cinerea, 70% JD uhynulo, plocha nevyžnutá BoČ Cyclaneusma minus, Lophodermium pinastri, L. seditiosum, Sclerophoma pithyophila BoL Lophodermium seditiosum, Cyclaneusma minus, Sclerophoma pithyophila BoČ Cyclaneusma minus, Lophodermium pinastri, L. seditiosum, BoL Lophodermium seditiosum, Cyclaneusma minus, nevyžnutá

15.11.2004 18.5.2005

Lokalita č. 5 Šanderka Plocha asi 2 ha; BoČ 4 roky, mírný svah, uprostřed 2 řady JD

15.11.2004 18.5.2005 6.10.2005

Lokalita č. 6 Hrad Buchlov Plocha 0,32 ha; věk asi 8 let; oplocenka (BoČ, BoL), při každé návštěvě silně zabuřeněná lokalita (akát)

25.11.2003

19.8.2004 15.11.2004

18.5.2005

6.10.2005 Lokalita č. 7 Koryčany Plocha 1 ha; LT 2B5 polovina oplocená (budoucí autocamping), proředěná, ořezaná spodní patra, druhá polovina v původním stavu, bez zásahu hustá

25.11.2003 19.8.2004 15.11.2004 18.5.2005 6.10.2005

Lokalita č. 8 Bunč Výsadba BoČ asi 0,5ha pod elektrovodem, LT 3H2 u lesní školky, 7 let Lokalita č. 9 Cetechovice Soukromý pozemek uprostřed obce u zámečku Plocha 0,4 ha BoČ 2003 vykácená Nová výsadba BoČ Podél potoku BoL (9let)

25.11.2003 19.8.2004 6.10.2005 25.11.2003 19.8.2004 15.11.2004

BoČ Lophodermium pinastri, L. seditiosum, Sclerophoma pithyophila, Cyclaneusma minus BoL Lophodermium seditiosum BoČ Lophodermium pinastri, L. seditiosum, Sclerophoma pithyophila, Cyclaneusma minus BoL Lophodermium seditiosum BoČ Cyclaneusma minus, Lophodermium pinastri, L. seditiosum, Sclerophoma pithyophila BoL Lophodermium seditiosum, Cyclaneusma minus, Sclerophoma pithyophila nevyžnutá BoČ Mycosphaerella pini, Lophodermium pinastri, L. seditiosum, Sclerophoma pithyophila BoČ Mycosphaerella pini, Lophodermium pinastri, L. seditiosum Usychající konce větví Sphaeropsis sapinea BoČ Mycosphaerella pini, Asteromella, Lophodermium pinastri, L. seditiosum, Cyclaneusma minus BoČ Mycosphaerella pini, Lophodermium pinastri, L. seditiosum, Cyclaneusma minus, Sphaeropsis sapinea, Phomopsis BoČ Mycosphaerella pini, Lophodermium pinastri, L. seditiosum, Cyclaneusma minus Plocha bez houbových patogenů BoČ – bez houbových patogenů ojedinělé usychající konce větví Sclerophoma pithyophila Sphaeropsis sapinea BoČ 7let, vykácená na vánoční stromky BoČ zaschlé terminály, špatná výsadba, bez houbových patogenů BoČ většina sazenic zaschlé terminály, Rhyacionia buoliana (obaleč prýtový), Hylobius abietis (klikoroh borový), Pissodes castaneus (smolák mlazinový)

18.5.2005

BoČ Lophodermium pinastri, Cyclaneusma minus

6.10.2005

BoČ Sclerophoma pithyophila , Lophodermium pinastri, L. seditiosum Zůstalo asi 40% sazenic,BoL Sphaeropsis sapinea

21

Výsledky

5.2

Popis a charakteristika houbových patogenů

Sypavky na borovicích se projevují zpočátku barevnými změnami na jehlicích (žloutnutí a následné zhnědnutí, někdy zčervenání v různých odstínech a někdy příčné proužkování). Typický je postupný opad jehlic směrem od spodních přeslenů větví a od středu koruny.V pokročilém stadiu se tvoří charakteristické plodničky na jehlicích, podle kterých provádíme determinaci jednotlivých druhů sypavek. Sypavky se vyskytují běžné u všech věkových skupin, ale rozsah výskytu koresponduje vždy s hustotou porostu (od semenáčků až po mlaziny) a s klimatickými podmínkami. Způsobují problémy i ve školkách (omezení asimilace, horší kvalita sazenic) a na plantážích vánočních stromků, kdy dochází k poškození z hlediska estetického a prodlužuje se doba pěstování. V těchto případech je možné použít jako ochranu chemické přípravky. Patogen za příznivých podmínek proniká přes průduchy do pletiv jehlice a šíří se konidiemi a askosporami.

5.2.1 Mycosphaerella pini anamorf.: Dothistroma septospora (Dorog.) M. Morelet Mycosphaerella pini Rostr. - červená sypavka borovice je zařazena podle Zákona č.326/2004 o rostlinolékařské péči, Vyhlášky 330/2004 Sb. o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, mezi škodlivé organismy, jejichž zavlékání a rozšiřování je zakázáno, pokud se vyskytují na určitých rostlinách nebo rostlinných produktech. Z toho vyplývá ohlašovací povinnost a následná opatření. Ve fytopatologické laboratoři se nám podařilo izolovat čistou kulturu, která byla ověřena metodou PCR – sekvenováním ribozomální DNA (viz. podkapitola 5.3). První příznaky infekce se objevují na spodních větvích a šíří se směrem k horní části. Napadení se projevuje „rezivěním“ jehlic, nejprve u kmene a na koncích letorostů, je nejvýraznější v polovině V. – VI., kdy dochází ke tvorbě dobře patrných červených až červenohnědých proužků, na kterých se tvoří plodnice anamorfního stadia 22

Výsledky (acervuli) nadzvedávající pokožku jehlic. Acervuli obsahují dlouze vláknité konidie, tupě zakončené, s 1-5(7) přehrádkami. Teleomorfní stádium, kdy se tvoří plodnice obsahující vřecka s askosporami nebylo na plochách pozorováno. Pro infekci je příznivé vlhké počasí. Šíření sypavky napomáhají také klimatické extrémy. Zvýšený výskyt poškození lze očekávat v přehoustlých, málo vzdušných porostech.

Obr. 11. Mycosphaerella pini, plodnice, zvětšeno 45x

Obr. 12. Mycosphaerella pini, konidie, zvětšeno 1000x

5.2.2 Lophodermium spp. Jehlice mohou být infikovány od časného léta až do začátku podzimu. Na podzim se na jehlicích začínají objevovat žlutavé skvrny, které postupně hnědnou. Na odumírajících jehlicích se začnou vyvíjet anamorfní plodničky – pyknidy s konidiemi. Pyknidy mají tvar kávového zrna, jsou většinou tmavé o velikosti 1,5 – 2 mm. Teleomorfní plodničky – hysterothecia s askosporami dozrávají zpravidla až na opadaných jehlicích ležících na zemi nebo na jehlicích těsně před jejich opadem. Rozlišujeme Lophdermium pinastri (Schrad.) Chevall. – sypavka borová a L. seditiosum Minter, Staley & Millar, kdy příznaky jsou si velmi podobné. Pro orientační rozlišení L. pinastri

vytváří výrazné příčné černé pruhy na jehlicích a

L. seditiosum nemá žádné příčné pruhování.

23

Výsledky

Obr. 13. Lophodermium seditiosum,

Obr. 14. Lophdermium pinastri, typické

plodnice, zvětšeno 45x

příčné pruhování ,zvětšeno 10x

5.2.3 Cyclaneusma minus Syn.: Naemacyclus minor Primární příznaky Cyclaneusma minus (Butin) DiCosmo, Peredo & Minter jsou žluté proužky s hnědým lemováním na zelených jehlicích. Nápadné bílé plodničky (apothecia) se objevují od konce května až do zimy, která se ve vlhkém prostředí rozevírají až zcela odchlipují. Apothecia obsahují podlouhlé askospóry, přehrádkaté, srpovitě mírně prohnuté, o velikosti 80-90 x 2,5-3 µm. Na sledovaných plochách jsou apothecia lokalizována většinou na nejstarších a senescentních jehlicích.

Obr. 15. Cyclaneusma minus, rozevřená apothecia, zvětšeno 20x

Obr. 16. Cyclaneusma minus, apothecia, zvětšeno 45x

24

Výsledky

5.2.4 Coleosporium spp. Rez borového jehličí můžeme pozorovat již časně zjara, kdy se na jehlicích objeví nápadná růžová až do žluta zbarvená, měchýřkovitá ložiska - aecie (2,5-3mm) po obou stranách jehlic. Ta se po dozrání nepravidelně trhají a uvolňují výtrusy – aeciospory. Jehlice neopadávají, zůstávají na stromech. Opadávají pouze aecie a na jehlicích zůstanou tmavohnědé oválné skvrny, vel. do 0,5 mm). Výtrusy infikují různé byliny, druhé hostitele, na kterých pak rez pokračuje ve vývoji. Podle bylinného hostitele určujeme Coleosporium do druhu. Například pokud je hostitelem starček Fuchsův Senecio ovatus bude to Coleosporium senecionis nebo zvonek kopřivolistý Campanula trachelium bude to Coleosporium campanulae.

Obr. 17. Coleosporium spp., detail praskající akcie, zvětšeno 45x

5.2.5 Sphaeropsis sapinea Syn.: Diplodia pinea (Desm.) J. Kickx f. Sphaeropsis sapinea (Fr.) Dyko & B. Sutton se projevuje typickým usycháním koncových výhonů a prosmolením pupenů. Nejmladší jehlice přestávají růst asi v polovině své délky a zasychají, starší jehlice zůstávají zelené. Plodničky - pyknidy vyrůstají na šiškách a později na jehlicích a prýtech. Pyknidy jsou černé, zpočátku kuželovitého tvaru, později přerůstají v černé řetízky obsahující černé, oválné konidie, které jsou buď bez přehrádek nebo max. se dvěma přehrádkami. Velikost konidií 35 45 x 10 – 16 µm. 25

Výsledky Vyskytuje se na nejrůznějších druzích borovic, všech věkových tříd. Její aktivizace nastává pouze v porostech oslabených např. déletrvajícím suchem nebo teplotními extrémy. Pak může být i jednou z hlavních příčin odumření silně napadených borovic.

Obr. 18. Sphaeropsis sapinea, pyknidy na jehlici, zvětšeno 16x

Obr. 19. Sphaeropsis sapinea, konidie, zvětšeno 400x

5.2.6 Botrytis cinerea Všeobecně rozšířená a dobře známá plíseň šedá Botrytis cinerea Pers.:Fr. má řadu kmenů či biologických forem nebo ras, na jedné straně naprosto bezvýznamných a neškodných, vysloveně saprofytického charakteru, a na druhé straně se vyskytují vysoce agresivní a silně patogenní kmeny, které se však od sebe morfologicky vzájemně vůbec neliší. Lze je rozlišit pouze infekčními pokusy. Symptomem napadení plísní šedou je to, že právě rašící výhonek zavadne a jehličí zhnědne. Při přetrvávajícím deštivém počasí se časem objeví na výhonku typický šedavý plísňový povlak. Starší ročníky jehličí nejsou napadeny. Botrytis cinerea byla nalezena pouze na jedli bělokoré Abies alba na lokalitě Šanderka, kde k jejímu výskytu jistě přispívá chladné a vlhké počasí. Jedle je vysázena ve dvou řadách ve svahu a na sazenicích v horní třetině svahu nebyly symptomy napadení plísní šedou nalezeny. Zřejmě je tomu tak díky zvýšené vzdušné vlhkosti, kdy sazenice ve spodní části svahu jsou blíže protékajícímu potoku.

26

Výsledky

Obr. 20. Botrytis cinerea, napadené konce výhonů, zvětšeno 8x

Obr. 21. Botrytis cinerea, plísňový povlak na letorostu, zvětšeno 31,5x

5.2.7 Phomopsis spp. Houba napadá četné druhy jehličnanů. Kůra na větévkách nebo na kmíncích hnědne a zasýchá i s lýkem v délce až 20 cm. Odumírající části bývají jako zaškrcené a později části větví usychají nad vrcholky zaškrcených kmínků a jehličí opadává. Phomopsis tvoří konidie dvojího typu, α-konidie - hyalinní, 1-buněčné, vřetenovité, s 1-2 olejovitými kapkami, vel. 6 – 8 x 2 – 3 µm a β-konidie - niťovité, přímé neseptované, vel. 20 –25 x 0,5– 1 µm. Pod mikroskopem je dobře patrný i rozdíl v jejich obsahu a hmotnosti, β-konidie jsou lehčí než α-konidie.

Obr. 22. Phomopsis, pyknidy, zvětšeno 45x

Obr. 23. Phomopsis, alfa konidie, zvětšeno 1000x

27

Výsledky

5.2.8 Sclerophoma pityophila Sclerophoma pityophila (Corda) Höhn. je častým saprofytem na odumírajícím nebo odumřelém borovém jehličí a to zejména na jehličí, které neodumřelo přirozenou cestou. Jde tedy o slabého parazita. Pyknidy jsou kulovité, hnědočerné, se sklerotizovanými stěnami, velké 200 – 300 µm. Konidie jsou elipsoidní až oválné, hyalinní, 6 – 8 x 3 - 4 µm velké.

Obr. 24. Sclerophoma pithyophila, plodnice na jehlicích zvětšeno 8x

Obr. 25. Sclerophoma pithyophila, konidie, zvětšeno 1000x

5.2.9 Epicoccum nigrum Druh Epicoccum nigrum Link je považován za sekundární invazní druh zejména na poškozených a oslabených rostlinných pletivech, avšak je také znám z různých semen, plesnivého papíru, textilu, vyskytuje se na hmyzu, lidské kůži, v hlenu sliznic a spory přenášené větrem zaplavují ovzduší. Houba je zvláště hojná v různých lesních půdách a na zbytcích opadaných dřevin – listech (Brandsberg, 1967) i jehlicích (Verona et Rambelli, 1970). Kolonie houby rostou poměrně rychle, jsou plstnatého vzhledu, žlutavé až oranžové

barvy. Obvykle vytváří sterilní mycelium a netvoří chlamydospory.

Sporulace může byt indukována různými druhy osvětlení, zvláště UV zářením. Po určité době se objeví sporodochia pozorovatelná

jako černé tečky, velikosti

100 - 1000 µm. Konidie se tvoří jednotlivě nebo kompaktně nahloučené, jemně pigmentované. Tvar je kulovitý nebo částečně hruškovitý, na povrchu ostře osténkatý. 28

Výsledky Konidie je rozdělena septy různých směru na 15 buněk. Díky početným hostitelským druhům kolísají rozměry konidií. V průměru mají 15 – 25 µm (Dickinson et al., 1969 in Reznerová, 2003)

Obr. 26. Epicoccum nigrum – konidie

5.2.10 Cucurbidothis pityophila Syn.: Cucurbitaria pithyophila (Fr.) Ces. & de N. Cucurbidothis pityophila (J.C. Schmidt & Kunze) Petr byla nalezena na odumřelých výhonech borovice černé, kde jehlice měly výraznou rezavě červenou barvu po celé délce jehlice a nebylo přítomno žádné pruhování. Vytváří plodničky askostromata ve skupinkách, černě zbarvené, kulovité až polokulovité, vyrůstající na brachyblastech . Velikost v průměru asi do 1 mm. Obsahuje vřecka bitunikátní, cylindrická, která mají po 8 sporách, velikost spor je 105-120 x 8 – 11 µm, Askospory jsou mírně nahnědlé, příčně 3 – 5 krát dělené a podélně septované. Tvar je dlouze oválný, velikost 16- 22 x 7 – 9 µm.

29

Výsledky

Obr. 27. Cucurbidothis pityophila, černé

Obr. 28. Cucurbidothis pityophila,

plodnice na brachyblastech Pinus nigra

typická kyjovitá vřecka, zvětšeno 400x

5.3

Čistá kultura Mycosphaerella pini

K moderním přístupům užívaným při studiu houbových patogenů patří bezesporu metody molekulární genetiky. Základní oblasti výzkumu, ve kterých tyto metody

nacházejí

uplatnění,

jsou

detekce,

identifikace,

populační

biologie

a molekulární fylogenetika hub. Výhodou molekulárně biologických metod je dosažení uspokojivých výsledků i v případě malého množství biologického materiálu. Pomocí metod molekulární biologie lze zpracovat i nekultivovatelné organismy nebo biologicky neaktivní materiál (např. z herbářových položek). Díky sekvencím DNA je možné například identifikovat patogena ještě před plným vypuknutím symptomů ochoření nebo správné přiřazení anamorfního nepohlavního stadia vřeckovýtrusých hub k pohlavnímu stadiu (teleomorfě) a tím umožnit správné určení na druhové úrovni. Hlavní nevýhodou metod molekulární genetiky zůstává velká finanční náročnost. Základní metodou molekulární genetiky je PCR (Polymerase Chain Reaction, polymerázová řetězová reakce). Při polymerázové řetězové reakci dochází k namnožení (amplifikaci) určitého úseku DNA in vitro, kdy během střídání teplot termostabilní enzym DNA polymeráza namnoží požadovaný úsek DNA ohraničený krátkými oligonukleotidy (krátké úseky DNA, tzv. primery) na mnohonásobnou

30

Výsledky koncentraci. V posledních patnácti letech je PCR již relativně finančně dostupná a umožňuje široké využití v aplikované mykologii. V posledních letech se

často užívá identifikace organizmu podle DNA

sekvence, tj. podle zjištění pořadí nukleotidů určitého genu. DNA sekvence mohou být dále použity pro zjištění příbuznosti jednotlivých druhů - pro molekulární fylogenetiku. Nejčastěji je pro tyto účely využíván operon pro jadernou ribozomální DNA (rDNA). Samotná rDNA je složena z podjednotek 5,8S; 18S (SSU rDNA - small subunit, malá podjednotka) a 28S (LSU rDNA - large subunit, velká podjednotka). Tyto podjednotky oddělují mezerníky ITS 1 a ITS 2 (internal transcribed spacers). Mezerníky jsou sice přepsány do pre rRNA, ale poté jsou vystřiženy a v konečné rRNA se nevyskytují. Při molekulárně taxonomických studiích se na různé úrovni používají všechny úseky rDNA. Pro účely molekulární detekce na úrovni druhu se používá hlavně oblast ITS1 - 5,8S - ITS2, která bývá studována vcelku. Pro zjednodušení se pro tento úsek používá termín ITS oblast. Tento úsek je variabilní mezi různými druhy jednoho rodu, ale někdy i mezi izoláty jednoho druhu (Gardes & Bruns 1993; Ko & Jung 2002). ITS oblast se vyskytuje v genomu v mnoha kopiích a je snadno amplifikovatelná pomocí PCR s použitím univerzálních primerů. Namnožený ITS úsek se po přečištění nechává sekvenovat a získaná sekvence se srovnává s údaji v internetových databázích, které jsou volně přístupné (např. www.ncbi.nlm.nih.gov/Genbank/index.html). Podle údajů z internetu lze zpravidla identifikovat získanou sekvenci alespoň na úrovni rodu. Vzhledem k tomu, že sekvenování DNA je stále velice nákladné, používají se často k molekulární detekci druhově specifické primery odvozené od ITS sekvencí. Princip těchto sekvencí spočívá v tom, že DNA se namnoží pouze pokud se jedná o detekovaný organizmus.

31

Výsledky Ve

fytopatologické

Mycosphaerella

pini.

laboratoři

Izolace

se

probíhaly

podařilo izolováním

izolovat

čistou

kulturu

fruktifikačních

orgánů

z napadených jehlic na sterilní živné médium. V tomto případě byl použit sladinový agar (viz. podkapitola 3.3 Laboratorní práce). Po nárůstu mycelia byla provedena inokulace, kdy se část mycelia přeočkuje na sterilní živné médium. Z plodící kultury se provedla spórová inokulace, kdy se sterilní destilovanou vodou udělal oplach této plodící kultury (obr. 29) a následně byla destilovaná voda obsahující konidie nanesena na agar (obr. 30).

Obr. 29. Plodící kultura červené sypavky

Obr. 30. Nárůst konidií z oplachu plodící

Mycosphaerella pini (po 5 týdnech)

kultury destilovanou vodou (po 3 týdnech)

Čistá kultura byla ověřena metodou PCR – sekvenováním ribozomální DNA. Na obr. 31 jsou vidět PCR produkty pro sekvenaci. Označení ITS oblasti : -

M1 odpovídá laboratornímu vzorku s označením150/4, což je vzorek odebraný z borovice černé na lokalitě č. 7 Koryčany.

-

M2 odpovídá laboratornímu vzorku s označením 150/15A, což je vzorek odebraný z borovice černé na lokalitě č. 3 Vysekaná

-

M3 odpovídá laboratornímu vzorku s označením 150/16B, což je vzorek odebraný ze smrku ztepilého na lokalitě č. 3 Vysekaná 32

Výsledky

400bp 500bp 600bp 700bp

__ __ __ __

Standard

M1

M2

M 3

Obr. 31. PCR produkty (ITS oblasti) pro sekvenaci DNA. Jako standard byl použit 100 bp DNA ladder (New England Bio Labs)

Následná sekvenace probíhala na Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat na Agronomické fakultě, MZLU v Brně. Výsledkem u všech tří šetřených vzorků byla tato stejná sekvence: TCCGTAGGTGAACCTGCGGAGGGATCATTACTGAGTGAGGGCGAAAGCCCGACCTCCAACC CTTTGTGAACCAACTCTGTTGCTTCGGGGGCGACCCCGCCGTTTCGGCGACGGCGCCCCCGG AGGTCATCAAACACTGCATCTTTGCGTCGGAGTCTTAAAGTAAATTTAAACAAAACTTTCAA CAACGGATCTCTTGGTTCTGGCATCGATGAAGAACGCAGCGAAATGCGATAAGTAATGTGA ATTGCAGAATTCAGTGAATCATCGAATCTTTGAACGCACATTGCGCCCCGTGGTATTCCGCG GGGCATGCCTGTTCGAGCGTCATTTCACCACTCAAGCCTGGCTTGGTATTGGGCGTCGCGGT TCCGCGCGCCTTAAAGTCTCCGGCTGAGCAGTTCGTCTCTAAGCGTTGTGGCATATATTTCG CTGAAGAGTTCGGACGGCTTTTGGCCGTTAAATCTTTTACAAGGTTGACCTCGGATCAGGTA GGGATACCCGC

Tato sekvence je naprosto shodná se sekvencí Dothistroma septosporum (Barnes et al. 2004).

33

Výsledky

5.3.1

Teplotní charakteristika pro růst kultur

Po izolaci čisté kultury červené sypavky borovice Mycosphaerella pini byl proveden pokus založený na velikosti přirůstání čistých kultur v 6 různých teplotách (10 °C, 15 °C, 18 °C, 20 °C, 25 °C, 30 °C) po dobu 6 týdnů. Z každé ze 4 kultur bylo naočkováno 24 Petriho misek a po 4 miskách bylo umístěno do 6 termostatů s předem nastavenými teplotami. Vyhodnocování probíhalo průběžně, kdy byly každý týden pořizovány fotografie přirůstajících kultur na miskách a po 6 týdnech bylo provedeno měření plochy, kterou každá kultura zabírala. Po té byly sestaveny následující grafy (obr. 32 – 35).

Růst kultury 150/4B 8 7

plocha vcm 2

6

10 °C

5

15 °C 18 °C

4

20 °C

3

25 °C 30 °C

2 1 0 1

2

3

4

5

6

týden

Obr. 32. Graf růstu kultury 150/4B (borovice černá z lok. č.7 Koryčany) v 6 různých teplotách po dobu 6 týdnů

34

Výsledky

Růst kultury 150/4H 8 7

plocha v cm 2

6

10 °C

5

15 °C 18 °C

4

20 °C

3

25°C 30 °C

2 1 0 1

2

3

4

5

6

týden

Obr. 33. Graf růstu kultury 150/4H (borovice černá z lok. č.7 Koryčany) v 6 různých teplotách po dobu 6 týdnů

Růst kultury 150/15A 8 7

plocha v cm 2

6

10 °C

5

15 °C 18 °C

4

20 °C

3

25 °C 30 °C

2 1 0 1

2

3

4

5

6

týden

Obr. 34. Graf růstu kultury 150/15A (borovice černá z lok. č.3 Vysekaná) v 6 různých teplotách po dobu 6 týdnů 35

Výsledky

Růst kultury 150/16A 8 7

plocha vcm 2

6

10 °C

5

15 °C 18 °C

4

20 °C

3

25 °C 30 °C

2 1 0 1

2

3

4

5

6

týden

Obr. 35. Graf růstu kultury 150/16A (smrk ztepilý z lok. č.3 Vysekaná) v 6 různých teplotách po dobu 6 týdnů

Z těchto grafů je možné vyčíst, že nejlepší teplotní podmínky pro vegetativní růst mycelia Mycosphaerella pini jsou v rozmezí 15 – 20 °C. Kdy ve 20°C a v 18 °C mycelium přirůstalo nejvíce, ale i v 15°C stabilně přirůstalo. Při teplotě 10 °C a 25 °C mycelium přirůstalo výrazně pomaleji. Při 30 °C se dá říci, že vůbec nedocházelo k narůstání mycelia. Tento pokus byl pouze orientační, protože není možné docílit toho, aby na začátku pokusu byla na všechny misky s živným médiem přeočkovaná stejně velká část mycelia. Současně byl proveden pokus s klíčivostí konidií, kdy kultura č. 150/15A velice dobře produkovala konidie a toto bylo použito k ověření optimálních teplot pro klíčení konidií. Postup byl následovný. Na plodící kulturu jsme přidali asi 5 ml sterilní destilované vody a po protřepání byl kovovou kličkou proveden nátěr suspenze vody a konidií na sterilní agarové plotny. Klíčivost byla sledována kontrolou agarové plotny proti světlu. Výsledkem je zjištění, že po 5 dnech začaly klíčit konidie v teplotách 18°C a 20 °C, po 7 dnech v 15 °C a po 28 dnech začaly klíčit i konidie v 10 °C. Na agarových plotnách se suspenzí vody s konidiemi umístěných v termostatech s teplotou 25 °C a 30 °C, konidie nezačaly klíčit vůbec. Tato zkouška byla opět pouze orientační, 36

Výsledky i když vypovídá o vysoké životaschopnosti konidií Mycosphaerella pini v poměrně širokém teplotním rozmezí. Při porovnání klíčení konidií a růstu mycelia v různých teplotách, lze říci, že se shoduje pořadí teplot ideálních pro klíčení i pro růst. Nejvíce mycelium přirůstalo a konidie nejrychleji začaly klíčit při teplotě 20 °C a 18 °C. Při 15 °C přirůstalo mycelium méně a konidie začaly klíčit jen o 2 dny později než při teplotách 18 a 20 °C. Dokonce i při teplotě 10 °C konidie vyklíčily (i když po delší době). Naopak při teplotě 25°C a 30 °C se konidie vůbec neprobudily k životu a mycelium přirůstalo málo nebo vůbec. Na následujícím obrázku (obr.36) je vidět nárůst mycelií rozočkovaných z kultury 150/4 po 5 týdnech v teplotě 20 °C. Na dalších obrázcích (obr. 37 a 38) jsou různě staré kultury a bylo zajímavé pozorovat různou variabilitu červeného až fialového zbarvení živného média, které je způsobeno fytotoxinem dothistrominem, který se zřejmě následným přeočkováváním vytrácí (nezáleží na stáří kultury, ale na četnosti přeočkování kultury).

Obr. 36. Kultura 150/4 po 5 týdnech ve 20 °C

37

Výsledky

Obr. 37. Kultura 150/15A, po 148 dnech ve 20 °C

Obr. 38. Kultura 150/4B, po 42 dnech ve 20 °C

38

Diskuse

6.

Diskuse Plochy se vzhledem k různé věkové struktuře dřevin mohou rozdělit do skupin

s obdobnými ekologickými a růstovými podmínkami a s podobnou architekturou porostu, tedy i se shodnými podmínkami nejen pro růst dřevin, ale i pro výskyt patogenních organismů. Do první skupiny jsou zahrnuty tyto lokality: Na Pile (č. 2), Vysekaná (č.3), Malá Lipová (č.4) a Koryčany (č.7). Na těchto 4 plochách byl pozitivní nález Mycosphaerella pini na borovici černé a shodují se i ve spektru dalších patogenů, jako je Lophodermium pinastri, Lophodermium seditiosum, Cyclaneusma minus na senescentních jehlicích a v podzimním období Sclerophoma pithyophila. Také se zde vyskytuje Sphaeropsis sapinea na již mrtvých pletivech odumřelých koncových výhonů a na šiškách a jehlicích. Jeho charakter růstu a výskyt na těchto lokalitách je typicky saprofytický. U všech čtyř uvedených lokalit jsou společným jmenovatelem i velmi podobné ekologické podmínky a téměř totožná architektura porostu. V letním období jsou plantáže zabuřenělé a poměrně náchylné na dlouhé orosení porostu. Rovněž proudění vzduchu v přízemních vrstvách je omezené. Na lokalitě Na Pile bylo v listopadu roku 2002 diagnostickou laboratoří Státní rostlinolékařské správy Brno potvrzeno podezření na usychání borovice černé vlivem napadení houbou Mycosphaerella pini. Lesní správě Buchlovice byla doporučena metodika chemického ošetření k zabránění dalšího šíření. V květnu 2003 byly opakovaně aplikovány fungicidy Dithane DG, Dithane M 45, Novozir MN 80 a Kuprikol 50 a v průběhu roku 2003 se zdravotní stav borovice výrazně zlepšil. V roce 2004 nastal zvrat, kdy i přes opakované ošetřování fungicidy jehlice intenzivně prosychaly. Proto byla plantáž zlikvidována. Některé stromky byly prodány jako vánoční a zbytek byl spálen. Na jaře následujícího roku byla na celé ploše provedena výsadba jedle bělokoré. Je otázkou jestli i tyto jehličnany zde nebudou kolonizovány houbovými patogeny i proto, že se plocha nachází na dně uzavřeného údolí, ve vzdálenosti asi 20 m od potoka a trpí častou inverzí a přízemními mrazíky. Pokud se zde nebude těmto jehličnanům dařit, navrhuji tuto plochu zalesnit nejlépe listnatými dřevinami. Na lokalitě Vysekaná byla determinována Mycosphaerella

pini na smrku

ztepilém Picea abies (L.) Karsten, který se nachází rozptýleně v porostu borovice 39

Diskuse černé. K napadení patrně došlo pod vlivem silného infekčního tlaku a vhodných ekologických podmínek. Je nutné podotknout, že napadené jehlice smrku ztepilého velice rychle opadávají a nalezení symptomů acervulí na této dřevině je obtížné. Už dříve bylo potvrzeno napadení červenou sypavkou i u borovice lesní, ale v těchto případech nelze považovat tuto houbu jako hrozbu pro jiné dřeviny než pro borovici černou. Na lokalitě Malá Lipová byly také nalezeny plodnice červené sypavky, ale potvrzuje se zde, že příznivé stanovištní podmínky (v tomto případě umístění lokality na kopci a její provzdušnění) mohou zabránit či omezit rychlému rozšiřování spor na ostatní stromy. Borovice černá během 3 let sledování infekčnímu tlaku výrazně odrůstá a lze předpokládat, že pokud zde bude plantáž ponechána, výskyt Mycosphaerella pini bude minimální. Lokalita Koryčany byla rozdělena na dvě části, přičemž přední část byla oplocena, prořezána, vyvětvena do výšky asi 1,5 m a je v současnosti používána jako rekreační plocha autocampingu. Druhá polovina zůstává bez ošetření a probíhá na ní pozvolný přírodní výběr, tzn. že v přehuštěném porostu dřeviny se zhoršenými fyziologickými funkcemi přirozenou cestou odumírají. Na obou polovinách plochy je velice dobře patrný velký vliv proudícího vzduchu na výšku výskytu sypavek, tzv. vzdušnost výsadby je jedním z hlavních predispozičních faktorů pro výskyt sypavek. Na ostatních 5 plochách červená sypavka nebyla nalezena. Jsou to plochy se dřevinami nacházejícími se v rozvolněném sponu, ošetřené vyžínáním a spektrum determinovaných houbových patogenů u borovice černé na těchto plochách odpovídá druhům vyskytující se pouze na senescentních jehlicích a to ve velmi malé míře Lophodermium

seditiosum,

Lophodermium

pinastrii,

Cyclaneusma

minus

a Sclerophoma pithyohila. Zdravotní stav borovice černé je zde uspokojivý, ale s přibývajícím věkem a narůstající hmotou dojde k výraznému zahuštění ploch, proto je na místě doporučení je sledovat dále. Na lokalitě Buchlovice, která je jako jediná neoplocená, jsou viditelné škody okusem zvěří a v letním období byla asi 1/3 sazenic poškozená při vytloukání srnčí zvěří. Tomuto by se dalo zabránit oplocením (které je ovšem nákladné) a současně pokračováním v nátěru repelentů, které snižují atraktivitu rostliny pro zvěř a zamezí okusu. 40

Diskuse Na lokalitě Šanderka stojí za zmínku napadení jedle bělokoré plísní šedou Botrytis cinerea Pers. Jedná se o dvě řady vedené napříč svahem pozemku. Dřeviny napadené plísní šedou se nachází v dolní třetině až polovině pozemku. Se stoupající polohou se patrně výrazně mění podmínky výskytu, především vzdušná vlhkost a prostor v horní části svahu je pro rozvoj houby nepříznivý a ta se na těchto jedincích nenachází. Borovice černá vykazuje dobrý zdravotní stav a tato plocha je pro pěstování vánočních stromků vhodná. Na lokalita č. 6 Buchlov, která leží pod hradem Buchlov ve strmém svahu, je každým rokem nutné provádět vysekávání zmlazujícího se akátu a vyžínání, což je nákladné. Lokalita se nachází na osluněném jižním svahu a borovice zde pěkně přirůstá a nevykazuje výraznější napadení houbovou infekcí. Na lokalita č. 8 Bunč, kde se výsadba borovice černé nachází pod elektrovodem, byl již v listopadu 2002 determinován materiál pozitivní na výskyt Sphaeropsis sapinea. Tento patogen byl zde nalezen v následujících letech v ojedinělé míře a pokud, tak na jednotlivých uschlých koncových výhonech. Větší výskyt tohoto patogena patrně přispěl v minulosti k proředění a odstranění napadených stromů z výsadby. Lokalita č. 9 Cetechovice se nachází přímo v obci a při první návštěvě v roce 2004 byl viditelný problém se špatně provedenou výsadbou. Většina sazenic měla zaschlé terminály, při jejich vytažení z půdy byl patrný téměř nerozvinutý kořenový systém. Na lokalitě byli vysledováni kromě sypavek rodu Lophodermium a Cyclaneusma i tito škůdci: Rhyacionia buoliana Den. & Schiff., (obaleč prýtový), Hylobius abietis (L.) (klikoroh borový), Pissodes castaneus (De Geer) (smolák mlazinový), který napadá mladé borovice oslabené suchem. Pokud bude výsadba provedena správně a budou pro ni vybrány zdravé sazenice, není na této lokalitě problém dál pěstovat borovici černou jako vánoční stromky. Při orientačním pokusu pro růst mycelia a klíčení konidií Mycosphaerella pini se jako nejideálnější ukazuje rozmezí teplot 15°C až 20 °C. Sekvenace DNA potvrdila, že Mycosphaerella pini je homogenní a rozmnožuje se striktně nepohlavním způsobem. Což znamená, že na napadených vzorcích jsou pod mikroskopem nalezeny konidie anamorfy Dothistroma septosporum (Dorog.) M. Morelet. Dothistroma septosporum je v Evropě široce rozšířená s nízkou variabilitou. 41

Závěr

7.

Závěr Od podzimu roku 2003 bylo sledováno v okruhu 25 km od obce Buchlovice

v okrese Uherské Hradiště 9 ploch s výsadbou vánočních stromků, v zastoupení převážně borovice černé Pinus nigra a borovice lesní Pinus sylvestris. Plochy byly v průběhu 2 let navštíveny pětkrát.

Výsledkem je získaný výčet vyskytujících se

houbových patogenů. Karanténní sypavka červená Mycosphaerella pini byla nalezena na 4 plochách (Na Pile, Vysekaná, Malá Lipová, Koryčany). „Na Pile“ byla potvrzena sypavka červená Státní rostlinolékařskou správou Uherské Hradiště a po doporučeném, ale neúspěšném chemickém zásahu byla borovice černá na jaře 2005 zcela nahrazena jedlí bělokorou Abies alba Mill. Plocha „Vysekaná“ je každý rok prořezávána, ale i přesto je zde možné najít jedince napadené tímto karanténním organismem. Na ploše s názvem „Malá Lipová“ byla také zjištěna M. pini, ale zatím zde nedochází ke zřetelnému úhynu, ani k žádným postupům proti této houbě. Tuto plochu by bylo vhodné využít pro další sledování a odzkoušení možných chemických přípravků. Plocha „Koryčany“ u koupaliště je z hlediska dalšího pozorování také velmi zajímavá, kdy jedna polovina porostu byla prořezána a vyvětvena do výšky asi 1,5 m a je zde možné pozorovat zlepšení zdravotního stavu. Druhá polovina byla ponechána v původním stavu, neošetřená a stromy jsou v hustém zapojení, a úhyn stromů nezadržitelně pokračuje. Na všech sledovaných plochách byla determinována Sclerophoma pithyophila, dále pak sypavka borová Lophodermium pinastri, Lophodermium seditiosum, Cyclaneusma minus, a na většině ploch byl také zjištěn v poslední době diskutovaný Sphaeropsis sapinea. Ten byl nalezen pouze na mrtvých pletivech a to v ojedinělé míře. Jeho výskyt nelze na těchto konkrétních plochách pokládat za kalamitní. Výjimkou je lokalita Koryčany, její neošetřená část, kde lze do budoucna předpokládat narůstající rozvoj a šíření tohoto houbového patogena. Stejně tak nález rodu Phomopsis se týká kolonizace již mrtvých pletiv.

Celkově lze hodnotit zdravotní stav borovice černé jako uspokojivý a nelze říci, že výskyt četných druhů houbových patogenů by způsoboval úhyn stromů ve velkém měřítku. Jako problémové se jeví lokality s výskytem karanténní sypavky červené 42

Závěr Mycosphaerella

pini, kde jsou velice dobře patrné příznivé stanovištní podmínky

pro její ničím nerušený rozvoj, tj. zabuřenění porostu, pomalé osychání od ranní rosy, nedostatečné proudění vzduchu a malá vzdušnost porostu.

Tyto podmínky jsou

základním predispozičním faktorem výskytu červené sypavky. S těmito fakty souvisí i poměrně stejnorodé napadení u jednotlivých dřevin. Prakticky v porostech nejsou rozdíly co do výšky napadení sypavkami a ani se zde nenachází výrazně odolní nebo rezistentní jedinci. Další spektrum houbových patogenů vyskytujících se na těchto lokalitách je příznačné i pro většinu ostatních lokalit. Ty se ovšem zde nenachází ve velkém a jejich výskyt je omezen na senescentní jehlice, odumírající přirozenou cestou. Chemické ošetření fungicidy na jedné z ploch (Na Pile) se ukázalo jako neúspěšné v boji proti červené sypavce a stromy dále intenzivně prosychaly, což vedlo ke zlikvidování plantáže vánočních stromků s borovicí černou. Zásahem, který může předejít napadení nebo zlepšit zdravotní stav chřadnoucích porostů je prořezání, vyvětvování porostů a odstraňování buřeně v pravidelných intervalech a tím zvýšení proudění vzduchu na lokalitě. Neméně důležitá je samozřejmě výsadba zdravých sazenic.

43

Summary

8.

Summary Pinus nigra and Pinus sylvestris have been observed in the area around

Buchlovice, near Uherské Hradiště. Five examinations altogether have been done in nine Christmas trees plantations since autumn 2003. The result of the studies is a list of fungi pathogens. Mycosphaerella pini has been found in four areas (Na Pile, Vysekaná, Malá Lipová, Koryčany). State Phytosanitary Administration Uherské Hradiště confirmed Mycosphaerella pini to be present in the area called Na Pile. After an unsuccessful chemical treatment in spring 2005 Pinus nigra was displaced by Abies alba. The area called Vysekaná is pruned on a regular basis but yet this pathogen can be found there. Since the area called Malá Lipová has not showed the decay of the trees, there has been no treatment. This area could be used for observing and monitoring the results of new chemical preparations. The area called Koryčany is very interesting for our research. A half of the area has been pruned up to the height of 1.5 metre and the condition of the trees has improved remarkably, while the other half left in the same conditions has been showing an inevitable decay in various aspects. Sclerophoma pithyophila has been identified in all the areas observed, as well as Lophodermium pinastri, Lophodermium seditiosum and Cyclaneusma minus. Sphaeropsis sapinea has been found in most of the areas too. Sphaeropsis sapinea ( as well as Phomosis) has been found at dead trees but has not been widely spread and thus its appearance cannot be considered to be a disaster. The only area is Koryčany, namely the part with no treatment at all, where the growth of this pathogen can be expected in the near future. To sum up, the condition of Pinus nigra is satisfactory and it is thought that the high occurrence of various types of fungi could result in a multiple decay of the trees. The most problematic are the areas with Mycosphaerella pini, where the living conditions for the fungus are not in favour of the trees due to the location. The location allows the fungi to spread quickly due to the absence of airflow and morning dews, which dry out slowly. The above-mentioned conditions are the predispositions of the occurrence of Mycosphaerella pini, which is allowed to spread and grow in the areas. As far as the tree-damage, there is little difference in the level of damage caused by Mycosphaerella pini. The variety of fungi is almost the same in other areas of the 44

Summary region, however, the occurrence of the fungi is not at a great extend and the fungi are mainly at senescent needles dying naturally anyway. Using chemicals in one of the Mycosphaerella pini areas did not prove to be successful and the trees dried up intensively which led to a destruction of this Christmas tree plantation of Pinus nigra. The only way to prevent the spreading and to improve the living condition of the pines is the above mentioned pruning and taking the forest weed away at a regular basis which will enhance the airflow in the areas.

45

Literatura a prameny

9. -

Literatura a prameny

BARNES, I., CROUS, P. W., WINGFIELD, B. D., WINGFIELD M. J. (2004): Multigene phylogenies repeal that red band needle blight of Pinus is cause by two distinct species of Dothistroma, D. septosporum and D. pini. Studies In Mycology 50: 551556.

-

BETINA, V. a kol. (1987): Mikrobiologické laboratórne metódy. 1. vyd. Bratislava Vydavatel. tech. a ekonom. literatury , 536 str.

-

BRANDENBURGER, W. (1998): Parasitische Pilze an Gefäβpflanzen in Europa. 1. vyd. Stuttgart; New York: Fischer. 1248 pp.

-

CULEK, M. a kol. (1996): Biogeografické členění ČR. Enigma, Praha.

-

ČERNÝ, Z., NERUDA, J., LOKVENC, T. (1997): Pěstování vánočních stromků. Institut vzdělání a výchovy MZe ČR, Praha, 54str.

-

DEMEK, J. (1987): Hory a nížiny. Academia Praha, Praha.

-

DEMEK,J., NOVAK, V. (1992) : Vlastivěda Moravská – Neživá příroda. Muzejní a vlastivědná společnost, Brno.

-

ELLIS, M. B., ELLIS, J. P. (1997): Microfungi on Land Plants; An Identification Handbook. 2nd enlarged edition. Slough: The Richmond Publishing Co. Ltd. 868 pp.

-

HARTMANN, G., NIENHAUS, F.,BUTIN, H. (2001): Atlas poškození lesních dřevin 1.vyd. Nakladatelství Brázda s.r.o. Praha. 296 str.

-

HEJNÝ, S., SLAVÍK, B. a kol. (1988): Květena ČSR 1. Academia, Praha, 560 str.

-

JANČAŘÍK, V. (1997): Ochranu proti sypavce nelze podceňovat! Lesnická práce. sv. 77, č. 6: 234-235.

-

JANKOVSKÝ, L., BEDNÁŘOVÁ, M., PALOVČÍKOVÁ, D. (2004): Červená sypavka borovic Mycosphaerella pini E. Rostrup v ČR. Lesnická práce. sv. 83, č. 1: 14-15.

-

JANKOVSKÝ, L., BEDNÁŘOVÁ, M., PALOVČÍKOVÁ, D. (2004): Dothistroma needle blight Mycosphaerella pini E. Rostrup, a new quarantine pathogen of pines in the CR. Journal of Forest Science. sv. 50, č. 7: 319-326.

-

JANKOVSKÝ, L., ŠMERDA, J., PALOVČÍKOVÁ, D. (2005):

Metody diagnostiky

houbových patogenů. Reports of Forestry Research. sv. 11, č. 1: 24-27.

46

Literatura a prameny -

JANKOVSKÝ, L., ŠINDELKOVÁ, M., PALOVČÍKOVÁ, D. (2000): Karanténní sypavky Mycosphaerella pini a M. dearnessii. Lesnická práce. sv.79, č.8: 370 – 372.

-

NIENHAUS, F.,BUTIN, H., BŐHMER, B. (1998): Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin 1.vyd. Nakladatelství Brázda s.r.o. Praha. 287 str.

-

PEŠKOVÁ, V., SOUKUP, F. (2001): Mycosphaerella pini Rostrup apod. Munk. Příloha Lesnické práce. sv. 80: č. 12.

-

PLÍVA, K., ŽLÁBEK, I. (1986) : Přírodní lesní oblasti ČSR. Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR, Praha.

-

PŘÍHODA, A. (1959): Lesnická fytopatologie. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství. 363 str.

-

REZNEROVÁ, A. (2003): Analýza druhového spektra mikroskopických hub v pletivech chřadnoucích smrků. Diplomová práce. Brno. 88 str.

-

SOUKUP, F., PEŠKOVÁ, V. (2003): K příčinám prosychání borovice černé. Zpravodaj ochrany lesa, prosinec.

-

UHLÍŘOVÁ, H., KAPITOLA P. (2004): Poškození lesních dřevin 1. vyd. Lesnická práce s.r.o. nakl. a vyd. Kostelec nad Černými lesy.

-

URBAN, J., (2000): K příčinám nadměrného hynutí borovice černé. Lesnická práce. sv. 79: č.11: 503.

-

QUITT, E. (1975) : Mapa klimatických oblastí ČSR. Mapa 1 : 500 000. Geografický ústav ČSAV, Brno.

-

Seznam povolených přípravků na ochranu lesa 2005. Příloha Lesnické práce. ISBN 80-86386-66-X

-

Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské pěči a o změně některých souvisejících zákonů.

-

Vyhláška č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů

47

Seznam příloh

10. Seznam příloh Příloha č. 1 - Situační mapa sledovaných ploch v měřítku 1 : 50 000 Příloha č. 2 – Fotografie z lokalit Příloha č. 3 - Fotografie houbových patogenů Příloha č. 4 - Perokresby (Lophodermium pinastri,L.seditiosum, Cyclaneusma minus) - autor D. W. Minter Příloha č. 5 - Příspěvky na seminářích 5.1

Drevoznehodnocujúce huby 2005 - 4. medzinárodné sympózium Zvolen (v příloze příspěvek + poster s komentářem)

5.2

Houby a dřeviny - seminář Praha (abstrakt)

5.3

Účast na fakultním kole SVOČ Lesnické a dřevařské fakulty, MZLU v Brně (anotace)

48

Příloha č.1

Příloha č.1 Situační mapa sledovaných ploch v měřítku 1 : 50 000 Plocha č.1 – Buchlovice Plocha č. 2 – Na Pile Plocha č. 3 – Vysekaná Plocha č. 4 – Malá Lipová Plocha č. 5 – Šanderka Plocha č. 6 – Hrad Buchlov Plocha č. 7 – Koryčany u koupaliště Plocha č. 8 – Bunč (pod elektrovodem) Plocha č. 9 - Cetechovice

Příloha č. 1

Příloha č. 2

Příloha č.2 Fotografie z lokalit

Příloha č. 2

Sazenice poškozená při vytloukání

Ochrana proti okusu, sazenice ošetřená

srnčí zvěří, Buchlovice, 19. 8. 2004

repetentem. Buchlovice, 25. 11. 2003

Typické červenání jehlic ve spodní části

Červenání jehlic u kmene, postupující

stromu začínající od kmene,způsobené

od spodní části směrem nahoru. Na Pile,

Mycosphaerella pini. Na Pile, 25.11.2003

19. 8. 2004

Příloha č. 2

Příznaky napadení červenou sypavkou

Červené proužky Mycosphaerella pini

borovice. Vysekaná, 25.11.2003

na jehlicích. Vysekaná, 18. 5. 2005

Zabuřenění třtinou křovištní Calamagrostis epigeios.Malá Lipová, 25. 11. 2003 Zaschlý vrchol sazenice důvodem špatně provedené výsadby. Cetechovice, 19. 8. 2004

PVS Buchlov po mechanickém odstranění buřeně a zmlazujícího se akátu. 25. 11.

Příloha č. 3

Příloha č.3 Fotografie houbových patogenů na jehlicích

Příloha č. 3

Lophodermium seditiosum, plodnice,

Lophodermium seditiosum, vřecka,

zvětšeno 45x

zvětšeno 200x

Lophodermium pinastri, plodnice,

Lophodermium pinastri společně s

zvětšeno 31,5x

Mycosphaerella pini, zvětšeno 10x

Mycosphaerella pini,plodnice

Mycosphaerella pini, konidie, zvětšeno

nadzvedávající pokožku jehlice,

1000x

zvětšeno 45x

Příloha č. 3

Mycosphaerella pini, astromely, zvětšeno 1000x

Plodnice Mycosphaerella pini na jehlicích, zvětšeno 16x

Mycosphaerella pini na letorostu Picea abies, zvětšeno 3,5x

Mycelium houby Epicoccum nigrum na živném agaru, zvětšeno 3,5x

Cyclaneusma minus, plodnice, zvětšeno

Cyclaneusma minus, plodnice, zvětšeno

31,5x

400x

Příloha č. 4

Příloha č.4 Perokresby Lophodermium pinastri. (Schrad.) Chevall. Lophodermium seditiosum Minter, Staley & Millar. Cyclaneusma minus (Butin) DiCosmo, Peredo & Minter

Příloha č. 4 Lophodermium pinastri. (Schrad.) Chevall. A. Jehlice. B. Plodnice (ascomata, conidiomata) a příčné pruhování pozorované pod lupou. C. Plodnice (ascomata, conidiomata) a příčné pruhování pozorované pod mikroskopem. D. Plodnice(ascoma) – svislý příční řez. E. Ascomata, conidiomata a pruhy na šišce pozorované lupou. F. Vřecko, askospory a parafýzy. G. Detail plodnice (conidioma) podélný řez. H. Plodnice (conidioma) v příčném řezu. I. Konidiogenní buňka a konidie.

autor: D.W. Minter

Příloha č. 4 Lophodermium seditiosum Minter, Staley & Millar. A. Příznaky na jehlicích napadených sazenic. B. Plodnice (conidiomata) pozorovaná pod lupou. C. Plodnice (ascomata a conidiomata) na jehlici pozorovaná pod lupou. D. Plodnice (ascomata a conidiomata) pozorované mikroskopem. E. Plodnice (ascoma) v příčném řezu. F. Vřecka, ascospory a parafýzy. G. Detail plodnice (conidioma) v podélném řezu. H. Plodnice (conidioma) v příčném řezu. I. Konidiogenní buňka a konidie.

autor: D.W. Minter

Příloha č. 4 Cyclaneusma minus (Butin) DiCosmo, Peredo & Minter A. Jehlice. B. Plodnice (ascomata) pozorovaná pod lupou. C. Plodnice (ascomata) pozorovaná pod mikroskopem. D. Plodnice (ascoma) v příčném řezu. E. Detail stěny plodnice v příčném řezu. F. Vřecka, ascospory a parafýzy.

autor: D.W. Minter

Příloha č.5

Příloha č. 5

Příspěvky na seminářích

5.1

Drevoznehodnocujúce huby 2005 - 4. medzinárodné sympózium Zvolen

DIAGNOSTICKÉ METODY HOUBOVÝCH CHOROB ASIMILAČNÍCH ORGÁNŮ BOROVICE ČERNÉ (PINUS NIGRA) V OBLASTI CHŘIBŮ The diagnostic methods of fungal pathogens of Austrian pine (Pinus nigra) assimilatory organs at the Chřiby region DAGMAR PALOVČÍKOVÁ, IRENA BODEJČKOVÁ, LIBOR JANKOVSKÝ ABSTRAKT: V příspěvku jsou řešeny diagnostické metody identifikace houbových patogenů u borovice černé na plantážích vánočních stromků. Od roku 2003 probíhá sledování celkového zdravotního stavu v oblasti Chřibů, na Jižní Moravě. U borovice černé se nejvíce ze sypavek vyskytují Lophodermium pinastri (Schrad.) Chev., Lophodermium seditiosum Minter, Staley & Millar, Cyclaneusma minus (Butin) Di Cosmo, Peredo et Minter, (syn. Naemacyclus minor Butin), Mycosphaerella pini E. Rostrup ap. Munk a Sclerophoma pithyophila (Corda) Höhn. V rámci determinace byly aplikovány klasické symptomatické morfologické metody a metody izolace patogenních organismů. Klíčové slova: patogeni, sypavky, diagnostika, Lophodermium, Mycosphaerella pini, Cyclaneusma, Sclerophoma pithyophila, Sphaeropsis sapinea, Pinus nigra ABSTRACT: The paper deals with diagnostic methods for identification of fungal pathogens of Austrian pine Pinus nigra in Christmas trees plantations. Research of general sanitary status is proceeding at the Chřiby region (Southern Moravia) since 2003. The most common needle casts ocurring on Austrian pine are Lophodermium pinastri (Schrad.) Chev., Lophodermium seditiosum Minter, Staley & Millar, Cyclanesma minus (Butin )Di Cosmo, Peredo et Minter, (syn. Naemacyclus minor Butin), Mycosphaerella pini E. Rostrup ap. Munk and Sclerophoma pithyophila (Corda) Höhn. As diagnostic methods the classical symptomatic morphological features were studied and isolation of pathogens were applied. Key words: pathogens, needle cast, diagnostics, Lophodermium, Mycosphaerella pini, Cyclaneusma, Sclerophoma pithyophila, Sphaeropsis sapinea, Pinus nigra

Příloha č. 5 ÚVOD V posledních letech dochází k aktivním projevům škodlivých organismů asimilačního aparátu jehličnatých dřevin. Na asimilačních orgánech poškozených dřevin jsou často nacházeny houbové organismy, u kterých většinou nedokážeme posoudit jestli jsou primární pro současný stav rostlin a nebo jejich výskyt je pouze následný, sekundární, vyvolaný až jako důsledek působení nepříznivých faktorů. Pro jejich determinaci se používají řadu let

především symptomatické metody, které jsou

používané pro svoji jednoduchost a poměrně malou nákladnost. Záměrem těchto metod není jen determinace, ale i současně se pokusit vysvětlit souvislost mezi pozorovanými symptomy poškození a nalezenými houbovými patogeny a v neposlední řadě i v souvislosti s konkrétními ekologickými podmínkami. SOUČASNÁ

PROBLEMATIKA

POUŽÍVANÝCH

DETERMINAČNÍCH

METOD Dnes používané klasické determinační metody je možné rozdělit na symptomatické a kultivační, přičemž symptomatické metody jsou použitelné přímo v místě nálezu i pak dále v laboratoři. Tzv. identifikace v terénu se provádí na základě znalostí specifických morfologických znaků patogena a podle tzv. doprovodných symptomatických příznaků. Mezi determinační znaky patogenů asimilačních orgánů řadíme např. tvar, velikost a charakter plodnic, jejich zbarvení v určitých podmínkách, jejich lokalizace na orgánech, způsob a rychlost narůstání apod. Mezi doprovodné symptomatické příznaky chorob asimilačního aparátu jehličnanů může patřit např.: charakteristické zbarvení určitých postižených částí, postup změny zbarvení od konce nebo od báze jehlice, charakteristické usychání koncových výhonů, způsob ztráty jehličí… Zjištěním a ohledáním materiálu v terénních podmínkách je možné zúžit spektrum patogenů, které přicházejí v úvahu při vlastní determinaci a popř. při dostatečných zkušenostech je možné už v terénu identifikovat některé z houbových organismů. Na tyto symptomatické metody navazují metody determinace v laboratoři a to nejčastěji použitím tzv. vlhkých komůrek. Jejich podstatou je uložení šetřeného materiálu do prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí (75-80%) a optimální teplotou (2224°C), které je ideální pro fruktifikaci patogena.

Příloha č. 5 Úspěšnost klasických determinačních metod závisí především na kvalitě dodaných vzorků. Pokud je materiál odebírán v terénu osobou, která provádí i další mikroskopickou determinaci v laboratoři, tak ta se většinou zaměří na ty části rostliny, které nesou specifické symptomy a je u nich velká pravděpodobnost tvorby charakteristických fruktifikačních orgánů. Při odběru druhou osobou a

následné

dopravě poštou, není vzorek často přímo reprezentativní, může být neúplný, poškozený. Někdy během dopravy dochází k zaschnutí nebo naopak k zapaření rostlin. Poměrně důležitá je kvalita odebíraného materiálu a jeho popis. Výbornou pomocí jsou kvalitní fotografie přímo z místa nálezu a podrobný popis odkud dodaný materiál v rámci rostliny pochází. V případě šetření patogenů asimilačních orgánů jehličnanů je nutné odebírat nejen samotné podezřelé jehlice, ale celé výhony i se zelenými a i s odumřelými jehlicemi na stromě i jehlice opadané pod stromem, popř. i šišky. Je lépe pokud jsou uloženy zvlášť. Během uložení materiálu ve vlhké komůrce se stav mykoflory neustále mění a vyvíjí. Často dochází k přerůstání původních fruktifikujících patogenů jinými sekundárními houbami, které někdy nemají se zdravotním stavem šetřeného materiálu nic společného. Jejich výskyt je většinou specifický pro danou lokalitu a pro období, kdy došlo k odběru, ale posouzení jejich vztahu k momentálnímu zdravotnímu stavu dřeviny je někdy obtížně okomentovatelné. Další možností determinace jsou kultivační metody, které jsou založeny na identifikaci patogena na základě izolace z postiženého pletiva a vypěstování jeho čisté kultury. Jsou sice zdlouhavé, ale při znalosti podmínek za kterých kultivace je úspěšná a znalosti konkrétní kultury je tato metoda dobře použitelná. Je vhodná jako doplnění předchozích metod anebo v případě, že patogen netvoří typické fruktifikační orgány. Izolace se provádí odebráním části napadeného pletiva, jeho oplachem v chlornanu sodném a lihu a kultivace probíhá na klasických médiích. Většinou na 3 % MEA, nebo podle možností a znalostí nároků izolovaného patogena volíme jiné médium. Determinace narostlé kultury se pak provádí dle znalostí morfologických znaků kolonie, popř. testy inkompatibility a získané kultury je možné použít dále pro biochemické metody.

Příloha č. 5 METODIKA A SLED PRACÍ Aktuálním příkladem použití kombinací těchto všech tří metod je průzkum prováděný v oblasti Chřibů v rámci diplomové práce studenky Ireny Bodejčkové. Její práce je zaměřena na aktuální zdravotní stav borovice černé na plantážích vánočních stromků, tedy především do 12 let věku. Detailní průzkum v této oblasti byl zahájen v souvislosti s nálezem plochy (dne 11.2.2002) s výskytem červené sypavky borovice Mycosphaerella pini v Koryčanech na Pinus nigra. Další pozitivní plochou zjištěnou v této oblasti s výskytem Mycosphaerella pini byla Na Pile, na kterou upozornil Oblastní odbor SRS.

S podrobným průzkumem oblasti a následně odebíraného

rostlinného materiálu a zjištěním následně dalších ploch s výsadbou borovice černé se výrazně rozšířilo spektrum nalézaných patogenů. Výsledkem průzkumu je snaha zachytit jejich spektrum a poukázat na opakující se rody a druhy, sledovat jejich doprovodné příznaky na dřevinách a interpretovat jejich výskyt

v návaznosti na

ekologické podmínky. Tyto poznatky konfrontovat s ostatními studovanými plochami v České republice. V rámci průzkumu v oblasti Chřibů bylo sledováno devět lokalit, Buchlovice, Na Pile, Vysekaná, Malá Lipová, Koryčany, Šanderka, Buchlov, Cetechovice a Bunč. Plochy byly prozatím navštíveny čtyřikrát a to v termínech 25.11.2003, 19.8., 15.11. a 18.5. 2004. VÝSLEDKY PRŮZKUMU V TERÉNU A VLASTNÍ DETERMINACE Podrobné výsledky determinace jsou uvedeny v následující tabulce: Název lokality a její charakteristika Lokalita č. 1 Buchlovice u Novotného Plocha 0,52 ha, ve svahu, věk 3 roky, provedena ošetření proti okusu zvěří

Lokalita č. 2 Na pile Plocha 3 ha; oplocenka, věk 7let; SRS protokol na pozitivní Mycosphaerella pini, doporučena chemická ochrana Lokalita č. 3 Vysekaná Plocha 2,9 ha; 7let, částečný výřez vánočních stromků

Datum návštěvy a spektrum patogenů nalezené na dřevinách (BoČ – borovice černá, BoL – borovice lesní, JD – jedle bělokorá, Sm – smrk ztepilý) 25.11.2003 BoČ Sclerophoma pithyophila BoL Lophodermium pinastri, L. seditiosum, Sclerophoma pithyophila 19.8.2004 BoČ Cyclaneusma minus BoL Sphaeropsis sapinea 15.11.2004 BoČ Sclerophoma pithyophila, Cyclaneusma minus 18.5. 2005

BoČ Coleosporium spp.

25.11.2003 19.8. 2004 15.11.2004

BoČ Mycosphaerella pini, Lophodermium pinastri BoČ Mycosphaerella pini, Lophodermium pinastri BoČ Mycosphaerella pini, Lophodermium pinastri, Sclerophoma pithyophila Boč nahrazena novou výsadbou jedle

18.5.2005 25.11.2003 19.8.2004 15.11.2004

BoČ Mycosphaerella pini, Lophodermium pinastri, Cyclaneusma minus BoČ Mycosphaerella pini, Lophodermium pinastri, Cyclaneusma minus BoL Mycosphaerella pini, Lophodermium pinastri,

Příloha č. 5

18.5.2005 Lokalita č. 4 Malá Lipová Plocha asi 2 ha , věk 4-5 let; ve střední části BoČ, po krajích BoL (asi polovina)

25.11.2003 19.8.2004 15.11.2004 18.5.2005

Lokalita č. 5 Šanderka Plocha asi 2 ha; BoČ 3 roky, mírný svah, uprostřed 2 řady JD

25.11.2003 19.8.2004 15.11.2004 18.5.2005

Lokalita č. 6 Hrad Buchlov Plocha 0,32 ha; věk asi 7 let; oplocenka (vedle další s BoL), silně zabuřeněná lokalita

25.11.2003

19.8.2004 15.11.2004

Lokalita č. 7 Koryčany Plocha 1 ha; polovina oplocená (budoucí autocamping), proředěná, ořezaná spodní patra, druhá polovina v původním stavu, bez zásahu

25.11.2003 19.8.2004 15.11.2004 18.5.2005

Lokalita č. 8 Bunč Výsadba pod elektrovodem, u lesní školky

19.8.2004

Lokalita č. 9 Cetechovice Soukromý pozemek v obci u zámečku Plocha 0,4 ha

19.8.2004 15.11.2004 18.5.2005

Cyclaneusma minus, Sclerophoma pithyophila BoČ Mycosphaerella pini, Lophodermium pinastri, L. seditiosum, Cyclaneusma minus, Sclerophoma pithyophila Sm Mycosphaerella pini BoČ Mycosphaerella pini, Asteromella, Lophodermium pinastri, L. seditiosum, Cyclaneusma minus BoČ Mycosphaerella pini BoČ Mycosphaerella pini, Sclerophoma pithyophila BoČ Mycosphaerella pini, Sclerophoma pithyophila, Cyclaneusma minus BoČ Mycosphaerella pini, Cyclaneusma minus, Lophodermium pinastri BoČ Sclerophoma pithyophila, Cyclaneusma minus BoČ bez houbových patogenů, plocha vyžnutá BoČ Sclerophoma pithyophila, Cyclaneusma minus BoČ Cyclaneusma minus JD Botrytis cinerea BoČ Cyclaneusma minus, Lophodermium pinastri, L. seditiosum, Sclerophoma pithyophila BoL Lophodermium seditiosum, Cyclaneusma minus, Sclerophoma pithyophila BoČ Cyclaneusma minus, Lophodermium pinastri, L. seditiosum, BoL Lophodermium seditiosum, Cyclaneusma minus BoČ Lophodermium pinastri, L. seditiosum, Sclerophoma pithyophila BoL Lophodermium seditiosum BoČ Mycosphaerella pini, Lophodermium pinastri, L. seditiosum, Sclerophoma pithyophila BoČ Mycosphaerella pini, Lophodermium pinastri, L. seditiosum Usychající konce větví Sphaeropsis sapinea BoČ Mycosphaerella pini, Asteromella, Lophodermium pinastri, L. seditiosum, Cyclaneusma minus BoČ Mycosphaerella pini, Lophodermium pinastri, L. seditiosum, Cyclaneusma minus, Sphaeropsis sapinea, Phomopsis BoČ – bez houbových patogenů ojedinělé usychající konce větví Sphaeropsis sapinea Sclerophoma pithyophila BoČ zaschlé terminály, špatná výsadba, bez houbových patogenů BoČ většina sazenic zaschlé terminály, Rhyacionia buoliana (obaleč prýtový), Hylobius abietis (klikoroh borový), Pissodes castaneus (smolák mlazinový) BoČ Lophodermium pinastri, Cyclaneusma minus

DISKUSE K ROZDĚLENÍ PLOCH DO SKUPIN A JEJICH KOMENTÁŘ Vzhledem k různé věkové struktuře dřevin na lokalitách jsme pro komentář plochy rozdělili do skupin s obdobnými ekologickými a růstovými podmínkami a s podobnou architekturou porostu, tedy i se shodnými podmínkami nejen pro růst dřevin, ale i pro výskyt patogenních organismů. Do první skupiny jsou zahrnuty věkově si

Příloha č. 5 blízké (6 – 10 let) a i co se týká druhového spektra zjištěných patogenů shodné lokality Na Pile (č. 2), Vysekaná (č.3), Malá Lipová (č.4) a Koryčany (č.7). Všechny jsou pozitivní z hlediska výskytu Mycosphaerella pini na borovici černé a shodují se i ve spektru dalších patogenů na jehlicích nacházejících se na dřevinách jako je Lophodermium

seditiosum,

Lophodermium

pinastri,

Cyclaneusma

minus

na

senescentních jehlicích a v podzimním období Sclerophoma pithyophila. Dál se zde vyskytuje Sphaeropsis sapinea (Fr.) Dyko & B. Sutton na již mrtvých pletivech odumřelých koncových výhonů a na jehlicích. Jeho charakter růstu u těchto lokalit je typicky saprofytický. U všech čtyř uvedených lokalit jsou společným jmenovatelem i velmi podobné ekologické podmínky a téměř totožná architektura porostu. V letním období jsou plantáže zabuřenělé a poměrně náchylné na dlouhé orosení porostu. Rovněž proudění vzduchu v přízemních vrstvách je omezené. Na lokalitě Na Pile byly v prosinci roku 2004 vánoční stromky vyřezány a na jaře následujícího roku nahrazeny výsadbou jedle. Na lokalitě Vysekaná byla determinována Mycosphaerella

pini na smrku

ztepilém Picea abies, který se nachází rozptýleně v porostu borovice černé. K napadení patrně došlo pod vlivem silného infekčního tlaku a vhodných ekologických podmínek. Je nutné podotknout, že napadené jehlice smrku ztepilého velice rychle opadávají a nalezení symptomů acervulí na této dřevině je obtížné. Lokalita Koryčany byla rozdělena zhruba na polovinu, přičemž přední část byla oplocena, prořezána, vyvětvena do výšky 1,2 – 1,5 m, a je v současnosti používána jako rekreační plocha autocampingu. Druhá polovina zůstává bez ošetření a probíhá na ní pozvolný přírodní výběr, tzn. že v přehuštěném porostu dřeviny se zhoršenými fyziologickými funkcemi přirozenou cestou odumírají. Na obou polovinách plochy je velice dobře patrný velký vliv proudícího vzduchu na výšku výskytu sypavek, tzv. vzdušnost výsadby je jedním z hlavních predispozičních faktorů výskytu sypavek. Do druhé skupiny lze zařadit plochy se dřevinami nacházejícími se v rozvolněném sponu, plochy nezabuřenělé, ošetřené vyžínáním, s věkem přibližně do 4-5 let. Jsou to lokality Buchlovice (č.1), Šanderka (č.5), Buchlov (č.6). Spektrum determinovaných houbových patogenů u borovice černé na těchto plochách odpovídá druhům vyskytující se pouze na senescentních jehlicích a to ve velmi malé míře Lophodermium

seditiosum,

Lophodermium

pinastrii,

Cyclaneusma

minus

a

Sclerophoma pithyohila. Zdravotní stav borovice černé je zde uspokojivý, ale

Příloha č. 5 s přibývajícím věkem a narůstající hmotou dojde k výraznému zahuštění ploch, proto je na místě doporučení je sledovat dále. Na lokalitě Šanderka stojí za zmínku napadení jedle bělokoré plísní šedou Botrytis cinerea Pers. Jedná se o dvě řady vedené napříč svahem pozemku. Dřeviny napadené plísní šedou se nachází v dolní třetině až polovině pozemku. Se stoupající polohou se výrazně mění podmínky výskytu, především vzdušná vlhkost a prostor v horní části svahu

je pro rozvoj houby nepříznivý a ta se na těchto jedincích

nenachází. Lokalita Cetechovice (č. 9) se nachází přímo v obci a již při první návštěvě v roce 2003 byl viditelný problém se špatně provedenou výsadbou. Většina sazenic měla zaschlé terminály, při jejich

vytažení z půdy byl patrný téměř nerozvinutý

kořenový systém. Na lokalitě byli vysledováni kromě sypavek rodu Lophodermium a Cyclaneusma i tito škůdci

Rhyacionia buoliana Den. & Schiff., (obaleč prýtový),

Hylobius abietis (L.) (klikoroh borový), Pissodes castaneus (De Geer) (smolák mlazinový), který napadá mladé borovice oslabené suchem. Poslední uvedenou lokalitou je Bunč (č. 8), kde se výsadba borovice černé nachází pod elektrovodem. Již v listopadu 2002 byl determinován materiál z této lokality pozitivní na výskyt Sphaeropsis sapinea. Tento patogen tady byl námi nalezen v následujících letech v ojedinělé míře, a pokud, tak na jednotlivých uschlých koncových výhonech. Větší výskyt tohoto patogena patrně přispěl v minulosti k proředění a odstranění napadených stromů z výsadby. ZÁVĚR Determinace byla provedena v laboratorních podmínkách metodou vlhkých komůrek a současně i

izolací některých houbových patogenů. Tyto metody jsou

v tomto případě pro determinaci dostačující, zvláště v tomto případě, kdy při determinacích využíváme i znalostí konkrétních lokalit, což ji výrazně usnadní. Z hlediska výskytu jednotlivých patogenů se jako problémové jeví lokality s výskytem Mycosphaerella pini, kde jsou velice dobře patrné příznivé stanovištní podmínky pro její ničím nerušený rozvoj, tj. zabuřenění porostu, pomalé osychání od ranní rosy, nedostatečné proudění vzduchu a malá vzdušnost porostu. Tyto podmínky považujeme za základní predispoziční faktor výskytu. S těmito fakty souvisí i poměrně stejnorodé napadení u jednotlivých dřevin. Prakticky v porostech nejsou rozdíly co do

Příloha č. 5 výšky napadení sypavkami a ani se zde nenachází výrazně odolní nebo rezistentní jedinci. Další spektrum houbových patogenů vyskytujících se na těchto lokalitách je příznačné i pro většinu ostatních lokalit. Ty se zde nenachází v masovém měřítku, jejich výskyt je omezen na senescentní jehlice, odumírající přirozenou cestou. V poslední době tolik diskutovaný Sphaeropsis sapinea byl nalezen pouze na mrtvých pletivech a to v ojedinělé míře. Nelze jeho výskyt na těchto konkrétních plochách pokládat za kalamitní. Výjimkou je lokalita Koryčany, její neošetřená část, tam lze do budoucna předpokládat narůstající rozvoj tohoto houbového patogena. Stejně tak nález rodu Phomopsis se týká kolonizace již mrtvých pletiv. Literatura: BRANDENBURGER, W., 1998: Parasitische Pilze an Gefäβpflanzen in Europa. 1. vyd. Stuttgart; New York: Fischer. 1248. ELLIS, M. B., ELLIS, J. P., 1997: Microfungi on Land Plants; An Identification Handbook. 2nd enlarged edition. Slough: The Richmond Publishing Co. Ltd. 868 . JANKOVSKÝ, L., ŠINDELKOVÁ, M., PALOVČÍKOVÁ, D., 2000: Karanténní sypavky Mycosphaerella pini a M. dearnessii. Lesnická práce. sv.79, č.8: 370 – 372. JANKOVSKÝ, L., BEDNÁŘOVÁ, M., PALOVČÍKOVÁ, D., 2004: Červená sypavka borovic Mycosphaerella pini E. Rostrup v ČR. Lesnická práce. sv. 83, č. 1: 14-15. JANKOVSKÝ, L., BEDNÁŘOVÁ, M., PALOVČÍKOVÁ, D., 2004: Dothistroma needle blight Mycosphaerella pini E. Rostrup, a new quarantine pathogen of pines in the CR. Journal of Forest Science. sv. 50, č. 7: 319-326. JANKOVSKÝ, L., ŠMERDA, J., PALOVČÍKOVÁ, D., 2005: Metody diagnostiky houbových patogenů. Reports of Forestry Research. sv. 11, č. 1: 24-27. KARADZIC , D., 1989: Scirrhia pini Funk et Parker. Life cycle of the fungus in plantations of Pinus nigra Arn. in Serbia. Eur.J.For.Path. 19 (4): 231-236. URBAN, J., 2000: K příčinám nadměrného hynutí borovice černé. Lesnická práce. sv. 79: č.11: 503. PODĚKOVÁNÍ Práce byla podpořena projektem MSM 6215648902 Les a dřevo. Adresa autorů: Ing. Dagmar Palovčíková, Ústav ochrany lesů a myslivosti, MZLU v Brně, Zemědělská 3, 613 00 Brno, [email protected] Irena Bodejčková, diplomantka Ústavu ochrany lesů a myslivosti, MZLU v Brně, Zemědělská 3, 613 00 Brno, [email protected] Doc. Dr. Ing. Libor Jankovský, Ústavu ochrany lesů a myslivosti, MZLU v Brně, Zemědělská 3, 613 00 Brno, [email protected]

Na další straně je článek k posteru, který pak následuje.

Příloha č. 5

CHOROBY ASIMILAČNÍCH ORGÁNŮ BOROVICE ČERNÉ V OBLASTI CHŘIBŮ IRENA BODEJČKOVÁ, DAGMAR PALOVČÍKOVÁ, LIBOR JANKOVSKÝ V oblasti pohoří Chřiby probíhá od podzimu 2003 sledování zdravotního stavu borovice černé Pinus nigra Arnold pěstované na plantážích vánočních stromků ve věku do 10 let. Impulsem pro tento monitoring byl nález původce karanténní červené sypavky borovice Mycosphaerella pini E. Rostrup ap. Munk, na dvou lokalitách v této oblasti, Koryčany a Na Pile. Při podrobnějším průzkumu se počet sledovaných lokalit plantáží vánočních stromků rozrostl na devět. Dalšími jsou Buchlovice, Vysekaná, Malá Lipová, Šanderka, Buchlov, Bunč a Cetechovice. Všechny se nachází v oblasti Chřibů, v přírodní lesní oblasti Středomoravské Karpaty, v nadmořské výšce v rozmezí 350 – 500 m.n.m. Při podrobnějším průzkumu se současně zpestřilo i spektrum nalezených houbových patogenů. Jejich identifikace

je prováděna na základě přítomnosti vnějších symptomů a

morfologie tvořících se fruktifikačních orgánů. Jsou používané klasické determinační metody vlhkých komůrek s následným mikroskopickým vyšetřením. Další doplňující metodou je izolace patogena a jeho kultivace v podmínkách in vitro. Záchytným médiem je převážně 2 % malt extrakt agar. V terénu je sledovaná dynamika rozvoje symptomů infekce během celého roku a současně i stanovištní ekologické podmínky mající vliv na výskyt patogenů. Během průzkumu byly determinovány tyto rody a druhy: původce červené sypavky borovice Mycosphaerella pini E. Rostrup ap. Munk, dále původce sypavky borové nebo skulinatce borového Lophodermium seditiosum Minter, Staley & Millar a Lophodermium pinastrii (Schrad.) Chev., ze skupiny typických sypavek Cyclaneusma minus (Butin )Di Cosmo, Peredo et Minter, (syn. Naemacyclus minor Butin) a Sclerophoma pithyophila (Dothichiza pithyophila (Corda) Hohn.). Z dalších druhů kolonizující

především již mrtvá pletiva byl determinován

Sphaeropsis sapinea (Desm.) Dyko et Sutton (syn. Diplodia pinea (Desm.) Kickx.) a Phomopsis spp. Ze skupiny rzí je to rod Coleosporium spp. Kromě aktuálního zdravotního stavu a spektra houbových patogenů asimilačních orgánů borovice černé je snaha vysledovat i souvislosti jejich výskytu se stávající architekturou porostu a s klimatickými podmínkami. V případě výskytu jiných dřevin na plantážích je sledován i jejich vývoj a zdravotní stav. Většinou se jedná o borovici lesní Pinus sylvestris L., jedli bělokorou Abies alba Mill. a smrk ztepilý Picea abies (L.) Karst. V případě smrku ztepilého je na místě zmínit pozitivní nález Mycosphaerella pini a u jedle bělokoré plíseň šedou Botrytis cinerea Pers.

Příloha č. 5

Příloha č. 5

5.2

Houby a dřeviny – seminář Praha

Autor:

Irena Bodejčková

Název:

Patogenní houby jehlic borovice The pathogenic fungi of pine needles

Adresa:

Za Nádražím 338, 768 32 Zborovice e-mail: [email protected]

Abstrakt: Od podzimu roku 2003 bylo sledováno v okruhu 25 km od obce Buchlovice v okrese Uherské Hradiště 9 ploch s výsadbou vánočních stromků. Cílem je zhodnocení zdravotního stavu borovice černé na plantážích vánočních stromků v oblasti Chřibů. Výsledkem je získaný výčet vyskytujících se houbových patogenů. Karanténní sypavka červená Mycosphaerella pini byla nalezena na 4 plochách. Na jedné z nich po neúspěšném chemickém zásahu byla borovice černá na jaře 2005 zcela nahrazena jedlí bělokorou. Na další lokalitě, kdy byla asi polovina hektarové plochy prořezána a vyvětvena, je možné sledovat zlepšení zdravotního stavu díky zvýšenému proudění vzduchu. Ostatní plochy jsou postupně prořezávány a je třeba pravidelně potlačovat růst buřeně. Na všech sledovaných plochách byly determinovány Lophodermium seditiosum, Lophodermium pinastri, Cyclaneusma minus, Sclerophoma pithyophila a na většině ploch Sphaeropsis sapinea. Na některých plochách byly zjištěny Coleosporium spp. a Cucurbidothis pithyophila.

Příloha č. 5

5.3

Účast na fakultním kole SVOČ Lesnické a dřevařské fakulty, MZLU v Brně

Název práce:

Zdravotní stav borovice černé Pinus nigra na plantážích vánočních stromků v oblasti Chřibů

Autor:

Irena Bodejčková

Vedoucí práce:

Ing. Dagmar Palovčíková

Pracoviště:

Ústav ochrany lesů a myslivosti, LDF

Anotace: Při pěstování borovic na plantážích vánočních stromků může dojít k ohrožení stromků buření, zvěří, hmyzími škůdci a v neposlední řadě houbami. Cílem této diplomové práce je zhodnocení zdravotního stavu borovice v oblasti Chřibů. Toto téma vzniklo v souvislosti s nálezem plochy u Koryčan (dne 11. 2. 2002) s výskytem červené sypavky borovice a také proto, že v několika posledních letech se často setkáváme s nápadným prosycháním borovice černé Pinus nigra. Od podzimu roku 2003 bylo sledováno v okruhu 25 km od obce Buchlovice v okrese Uherské Hradiště 9 ploch s výsadbou vánočních stromků, v zastoupení převážně borovice černé Pinus nigra a borovice lesní Pinus sylvestris. Plochy byly v průběhu 2 let navštíveny pětkrát. Výsledkem je získaný výčet vyskytujících se houbových patogenů. Karanténní sypavka červená Mycosphaerella pini byla nalezena na 4 plochách (Na Pile, Vysekaná, Malá Lipová, Koryčany). „Na Pile“ byla potvrzena sypavka červená Státní rostlinolékařskou správou Uherské Hradiště a po neúspěšném chemickém zásahu byla borovice černá na jaře 2005 zcela nahrazena jedlí bělokorou. Plocha „Vysekaná“ je každý rok prořezávána, ale i přesto je zde možné najít jedince napadené tímto karanténním organismem. Na ploše s názvem „Malá Lipová“ byla také zjištěna M. pini, ale zatím zde nedochází ke zřetelnému úhynu, ani k žádným postupům proti této houbě. Tuto plochu by bylo vhodné využít pro další sledování a odzkoušení možných chemických preparátů. Plocha „Koryčany u koupaliště“ je také vhodná pro sledování, kdy jedna polovina porostu byla prořezána a vyvětvena (je zde možné pozorovat zlepšení zdravotního stavu) a druhá polovina byla ponechána v původním stavu a úhyn stromů nezadržitelně pokračuje. Na všech sledovaných plochách byla determinována Sclerophoma pithyophila, Dále pak sypavka borová Lophodermium seditiosum, Lophodermium pinastri, Cyclaneusma minus, a na většině ploch byl také zjištěn Sphaeropsis sapinea.