Diplomová práce. Studie možností rozvoje technologického a organizačního zabezpečení těžební činnosti lesního majetku rodiny Podstatzkých

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ Ústav lesnické a dřevařské techniky

Diplomová práce Studie možností rozvoje technologického a organizačního zabezpečení těžební činnosti lesního majetku rodiny Podstatzkých

2007

Tomáš Kotík

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Studie možností rozvoje technologického a organizačního zabezpečení těžební činnosti lesního majetku rodiny Podstatzkých“ zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 SB. O vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne 27.4. 2007 …………………………… Tomáš Kotík 3

Poděkování:

Děkuji panu Prof. Ing. Jindřichu Nerudovi, CSc., vedoucímu mé diplomové práce, za odborné rady, ochotu a čas, který mi věnoval. Dále děkuji zaměstnancům firmy Lesy a Rybářství Velké Meziříčí s.r.o. za věnovaný čas a poskytnuté informace, které byly použity v této práci. Děkuji také všem zde neuvedeným za jejich rady a připomínky.

4

Jméno posluchače: Tomáš Kotík Název diplomové práce: Studie možností rozvoje technologického a organizačního zabezpečení těžební činnosti lesního majetku rodiny Podstatzkých Abstrakt: Cílem této práce je popis přírodně výrobních podmínek a analýza současného stavu technologického řešení lesní těžby pro lesní majetek rodiny PodstatzkýchLiechtenstein ve Velkém Meziříčí, a následně na základě získaných poznatků o tomto majetku, zpracování návrhu perspektivně uplatnitelných technologií a technických prostředků lesní těžby. Jako metodika pro analýzu a ekonomické zhodnocení současného stavu lesní těžby byla zvolena metoda optimalizace těžebních technologií. Bylo provedeno porovnání s dosud používanými technologiemi. Na základě získaných poznatků bude zpracován návrh doporučení pro LHC. Klíčová slova: technologie lesní těžby, výchovné těžby, obnovní těžby, těžební metoda

The title of diploma thesis: Study of progress possibilities of technological and organisational safe of production activity of family Podstatzky property Abstrakt: Aim of this thesis is description of nature-manufactural conditions and present state analysis of technological resolve of wood production for wood family PodstatzkyLiechtenstein property in Velke Mezirici. On the basis of obtaining facts about this property the project about perspectivly applyning technologies and technical means of wood production was worked up. As a metod for analysis and economic valorisation of present state of wood production optimisation method of production technologies was choosen. It was performed comparison with till used technologies. On the basis of obtained facts it will be worked up the project of reference for wood industrial unit. Keywords: technology of wood production, educational production, renovate production, production method.

5

Seznam použitých zkratek BK – buk lesní (Fagus sylvatica) BO – borovice lesní (Pinus sylvestris) ČR – Česká republika HS – hospodářský soubor HTLT – harvestorová technologie lesní těžby JMP – jednomužná motorová pila LHC – lesní hospodářský celek LHP – lesní hospodářský plán LVS – lesní vegetační stupeň MD – modřín evropský (Larix decidua) MES – manipulačně expediční sklad MÚ – mýtní úmyslná těžba MZD – meliorační a zpevňující dřeviny Nh - normohodina OM – odvozní místo P – lokalita pařez PLO – přírodní lesní oblast PÚ – předmýtní úmyslná těžba SM – smrk ztepilý (Picea abies) SLKT – speciální lesní kolový traktor UKT – univerzální kolový traktor VM – lokalita vývozní místo VLÚ-5 – vývozní lanovka univerzální (dosah-500m)

6

Obsah 1. Úvod…………………………………………………………………8 1.1. Význam těžby a dopravy dříví…………………………………………………..8 1.2. Historie majetku rodiny Podstatzkých-Liechtenstein…………………………...9 1.3. O společnosti „Lesy a Rybářství Velké Meziříčí s.r.o.“……………………….10

2. Cíl práce…………………………………………………………...11 2.1. Dílčí cíle……………………………………………………………………….11

3. Metodika a materiál………………………………………………12 3.1. Popis technologií lesní těžby v ČR…………………………………………….12 3.2. Použitá data…………………………………………………………………….12 3.3. Charakteristika přírodních podmínek………………………………………….12 3.4. Charakteristika současného stavu technologického řešení lesní těžby na majetku rodiny Podstatzkých-Liechtenstein…………………………………………….12 3.5. Analýza stěžejních problémových okruhů…………………………………….12 3.6. Zhodnocení technicko-ekonomických parametrů……………………………..13 3.7. Návrh potenciálně možných technologií v těžební činnosti…………………...13

4. Výsledky…………………………………………………………...14 4.1. Technologie lesní těžby v ČR………………………………………………….14 4.2. Charakteristika přírodních podmínek LHC……………………………………19 4.3. Analýza přírodně výrobních podmínek na LHC……………………………....22 4.4. Charakteristika těžební činnosti a dopravy dříví na LHC……………………..28 4.5. Analýza stěžejních problémových okruhů…………………………………….36 4.6. Zhodnocení technicko-ekonomických parametrů a těžebních technologií na LHC……………………………………………………………………………44 4.7. Návrh potenciálně možných technologií v těžební činnosti …………………..55

5. Závěr………………………………………………………………58 6. Resumé…………………………………………………………….60 7. Seznam použité literatury….…………………………………….61 8. Seznam příloh……………………………………………………..62

7

1. ÚVOD 1.1. Význam těžby a dopravy dříví Lesní těžba je tradiční název rozsáhlé části lesnictví, zabývající se kácením stromů a jejich opracováním, dopravou dříví z lesních porostů k odvozním cestám, odvozem dříví po těchto cestách, druhováním dříví na skladech, dopravou dříví po železnici a prodejem dříví odběratelům. Z hlediska ekonomického je lesní hospodářství zásadně ovlivňováno obchodem se dřívím, které je dominantním zdrojem jeho samofinancování. Přitom je lesní hospodářství typickou prvovýrobou a zhodnocení dříví se projevuje až v jiných odvětvích. Tržbami za dříví jsou kryty nejen náklady na provoz lesního hospodářství a udržování a rozvoj celospolečenských funkcí lesů, ale i výdaje vyvolané poškozováním lesů činnostmi mimo něj. Lesní těžba je významnou součástí lesnického hospodaření, ve které i drobná zhospodárnění výroby a zvýšení tržeb, znásobená objemem výroby, mají vliv na ekonomické výsledky. Naši dědové říkávali, že „les se pěstuje sekerou „. V roce 1931 tento názor upřesnil význačný český lesník Josef Konšel (1875 – 1958) ve svém Stručném nástinu tvorby a pěstění lesů v biologickém ponětí, takto: „…výkon probírky je výkonem těžebním, ale její účel je především pěstební, a proto i její výkon musí být zaměřen čistě pěstebně“. V žádném případě tedy není lesní těžba protikladem pěstování lesů, jak se často lidé domnívají. Naopak, tvoří spolu nedílný celek. Těžební opatření jsou nástrojem v rukou lesního hospodáře, kterými hodlá dosáhnout svých pěstebních cílů. U výchovných těžeb je to snadno pochopitelné, ale často uniká, že obnovní těžba je jako sklizeň mýtně zralých porostů východiskem jejich obnovy – a proto také opatřením pěstebním! Aby bylo možné pěstebních cílů dosáhnout, musí k tomu být vybrán optimální nástroj. To znamená, že provedení těžby a dopravy dříví musí být přizpůsobeno přírodním podmínkám a současnému stavu porostů tak, aby tyto činnosti přispěly k udržení lesních ekosystémů v rovnovážném stavu, a ne aby je z takového stavu vychýlily, či snad způsobily jejich rozpad. Přitom je většina lesních ekosystémů natolik ovlivněna působením člověka v minulosti i současnosti, že jsou nestabilní, a proto se může neodborně provedená těžba stát pověstnou „poslední kapkou“, která způsobí v ekosystému nevratné změny. Lesní hospodář nemůže vyznačovat stromy k těžbě pouze z hlediska pěstebních záměrů bez vztahu k technologii těžby a dopravy dříví (bez ohledu na směr kácení stromů a jejich následné dopravy). Neznamená to „přizpůsobení pěstování lesů požadavkům techniky“. Jde o to, že není-li těžba provedena vhodným způsobem, nemusí být dosaženo předpokládaného pěstebního záměru. Dokonce může dojít i k vážnému narušení lesního ekosystému se selháním plnění některých jeho funkcí. Proto musí mít lesní hospodář, který o těžbě rozhoduje, jasnou představu o tom, jakou technologii těžby a dopravy dříví může své záměry uskutečnit, a pak hledá taková technologická řešení, která budou ekologicky přijatelná, a zároveň budou co nejvíce respektovat biologickou podstatu lesa v daných podmínkách. Bohužel nejméně jedna generace českých lesníků je poznamenána technokratickým nazíráním na lesní těžbu. Tito lesníci považují lesní těžbu za záležitost ryze technickou a technologickou. Proto považují i škody na lesních ekosystémech, ke kterým při těžbě a dopravě dříví v lesních 8

porostech dochází, za běžný průvodní jev – a nezamýšlí se nad tím, zda by bylo možné takové škody vyloučit, nebo alespoň omezit. Lesní těžbu nelze redukovat na prosté těžební či sklizňové práce, ale v chápání lesního hospodářství na ekosystémovém základě jsou veškeré lesnické činnosti považovány za nástroje cíleného ovlivňování lesních porostů, jehož cílem je ekologická stabilita lesů. Až poté následují požadavky na trvalost dalších funkcí lesů, včetně velmi podstatné funkce produkční. Proto lesní těžba hledá taková řešení, která nenarušují plnění mimoprodukčních funkcí lesa a současně respektují ekosystémové vazby. Simanov, Neruda (2006). Na závěr lze shrnout: těžba a doprava dříví jsou činnosti technické a technologické, ale jejich hlavním účelem je být nástrojem v rukou lesního hospodáře – nástrojem k udržování ekologické stability lesních porostů a k zajištění trvalosti plnění všech jejich funkcí. Proto musí být volba těžebních a dopravních technologií podřízena tomuto hlavnímu cíli.

1.2. Historie majetku rodiny Podstatzkých–Liechtenstein Historie rodu a majetku Podstatzký-Liechtenstein ve Velkém Meziříčí sahá k počátku minulého století, kdy hrabě František Harrach v roce 1908 zdědil velkostatek Velké Meziříčí po svém strýci Rudolfu Lobkovicovi. V původní rozloze bylo 6540 ha lesů, orné a luční půdy, rybníků, zámku, hospodářského dvora a řada dalších objektů. František Harrach, jako důstojník rakousko uherské armády, byl pobočníkem Ferdinanda d´Este a zúčastnil se s ním na manévrů v Sarajevu v roce 1914, kde byl na Ferdinanda d´Este spáchán atentát. Světovou válku prodělává jako důstojník automobilového sboru rakousko-uherské armády skoro na všech frontách, od roku 1916 pak v hodnosti setníka domobrany. Po válce pokračuje v budování válkou přerušených investičních programů, v prvé řadě sešlého průmyslu, zejména pil. Velkou pozornost věnuje rozvoji rybářství. Buduje „Rybářsko-hydrologickou stanici Františka Harracha“ ve Velkém Meziříčí, která je brzy známá doma i v zahraničí. Pozemková reforma postihla Františka Harracha velmi citelně. V roce 1930 státu předává 410 ha lesní půdy, 1510 ha zemědělské půdy. Rybníky o rozloze 270 ha však zůstávají. Po smrti hraběte Harracha v roce 1937 se stala dědičkou panství jeho nejstarší dcera Josefa, provdaná za Aloise Podstatzkého Liechtenstein. Věnují se spolu nejen dalšímu rozvoji lesního hospodářství a rybářství, ale také rozsáhlé přestavbě zemědělského dvora Křeptov, ze kterého budují moderní zemědělský podnik, který za války zajišťoval potraviny pro široké okolí. Po válce setrvávají do roku 1948, kdy po „únoru“ se svými třemi dětmi, Františkem (1933), Marií (1936) a Janem (1937) na více jak 40 roků opouští republiku. V roce 1991 vstoupil v platnost zákon o půdě, který umožnil navrácení majetků většině původních vlastníků, Čechů a Slováků, v celém Československu. Původní majitelce panství hraběnce Josefě Podstatzké-Liechtenstein byl postupně od roku 1995 vydán celý původní majetek včetně zámku Velké Meziříčí. Ta pak v roce 1997 založila firmu Velkostatek (jako fyzická osoba) a v roce 1998 se svými dětmi společnost Lesy a rybářství Velké Meziříčí, s.r.o., obě ke správě a údržbě lesů, rybníků, pozemků, zámku a dalších objektů.

9

Po smrti hraběnky Josefy Podstatzké-Liechtenstein byl celý majetek převeden do spoluvlastnictví jejich tří výše jmenovaných dětí a je úspěšně spravován dodnes.

1.3. O společnosti Lesy a Rybářství Velké Meziříčí s.r.o. Společnost Lesy a Rybářství Velké Meziříčí s.r.o. spravuje veškerý majetek rodiny Podstatzkých - Liechtenstein a to lesy, rybníky, ornou půdu, zámek a přilehlý park. Společnost má sídlo ve Velkém Meziříčí. Tato diplomová práce bude zaměřena na strukturu lesního majetku rodiny Podstatzkých-Liechtenstein a dále se bude zabývat rozborem těžební činnosti tohoto majetku. Společnost Lesy a Rybářství Velké Meziříčí s.r.o. obhospodařuje 3 754,16 ha lesa. LHC je rozděleno na dvě polesí, a to polesí Zahradiště o výměře 1 795,83 ha a polesí Obora 1 958,33 ha. Na polesí Obora se nachází o výměře 173,91 ha obora pro intenzivní chov zvěře jako je muflon (Ovis musimon), jelen sika (Cervus nippon), daněk skrvrnitý (Dama dama), prase divoké (Sus scrofa), srnec obecný (Capreolus capreolus). Činnost na polesí zajišťují vlastní THP pracovníci, na těžební činnost si společnost najímá živnostníky a na pěstební práce využívá sezónní pracovníky. V těžební činnosti se především používá klasická technologie, motomanuální těžba a následné vyklizování koňskými potahy a přibližování UKT, nebo přímo UKT. U obnovní těžby se v posledních letech začíná využívat i vysoce mechanizovaná těžební technologie a to HTLT (harvestorová technologie lesní těžby). Roční těžba činí cca 26 000 m3 dřeva, přičemž veškerý sortiment je vyroben přímo v lese, kromě tenkého dříví které je zpracováváno na vlastním manipulačně expedičním skladu pro tenké dříví, kde jsou vyráběny z něho další sortimenty. Manipulačně expediční sklad zpracovává tenké dříví z vlastního lesa, ale i od soukromých vlastníků v okolí. Celkový objem zpracovaného dříví činí ročně cca 18 000 m3. Tento sklad s linkou LM 45 – pro surové kmeny se nachází ve Velkém Meziříčí. Společnost také zabezpečuje myslivecké hospodaření ve všech svých honitbách.

10

2. CÍL PRÁCE Cílem této práce je analýza současného stavu technologického řešení lesní těžby pro lesní majetek rodiny Podstatzkých - Liechtenstein ve Velkém Meziříčí, a následně na základě získaných poznatků o tomto majetku zpracování návrhu perspektivně uplatnitelných technologií a technických prostředků lesní těžby.

2.1. Dílčí cíle: -

-

popis technologie lesní těžby v ČR charakteristika lesního majetku podle přírodních podmínek analýza přírodně výrobních podmínek na daném majetku (plocha porostů, rozrůzněnost území, zastoupení dřeviny, výše očekávaných těžebních úkolů, úroveň lesní dopravní sítě LDS) charakteristika těžební činnosti a dopravy dříví v současných podmínkách na lesním majetku rodiny Podstatzký - Liechtenstein analýza stěžejních problémových okruhů zhodnocení technicko-ekonomických parametrů návrh potenciálně možných technologií v těžební činnosti.

11

3. METODIKA A MATERIÁL 3.1. Popis technologie lesní těžby v ČR S použitím údajů v odborné literatuře, odborných časopisů, internetu a vlastních znalostí bude proveden popis technologie lesní těžby. Bude popsán vývoj těžebních technologií v ČR, používané technologie v ČR a používané těžební metody. Následně se zaměřím na charakteristiku technologií používaných na lesním majetku. V rámci dílčího závěru pak budu formulovat stanovisko k technologické úrovni těžební činnosti na lesním majetku rodiny Podstatzkých - Liechtenstein.

3.2. Použitá data Pro vypracování této diplomové práce byla použita data z LHP pro polesí Obora a polesí Zahradiště. Tato data byla poskytnuta firmou „Lesy a Rybářství Velké Meziříčí s.r.o.“, která daný lesní majetek rodiny Podstatzkých - Liechtenstein spravuje. Dále byla použita data ústním sdělením THP pracovníků firmy Lesy a Rybářství Velké Meziříčí s.r.o. a data z příslušné odborné literatury. Některá data byly získány i vlastním šetřením na tomto lesním majetku (přírodně-výrobní podmínky, úroveň lesní dopravní sítě, úroveň poškození porostu, apod.).

3.3. Charakteristika přírodních podmínek Při popisu charakteristiky přírodních podmínek použiji údaje z LHP, konkrétně z textové části hospodářské knihy. Další informace ohledně charakteristiky přírodních podmínek budou zpracovány z údajů použité odborné literatury.

3.4. Charakteristika současného stavu technologického řešení lesní těžby na majetku rodiny Podstatzkých-Liechtenstein Charakteristika současného stavu technologického řešení lesní těžby na lesním majetku rodiny Podstatzkých - Liechtenstein, bude zpracována analýzou a syntézou získaných dat s přihlédnutím k ústním sdělením pracovníků firmy Lesy a Rybářství Velké Meziříčí, s.r.o. a dále pomocí odborné literatury. Budou popsány dosud používané technologie na daném majetku.

3.5. Analýza stěžejních problémových okruhů Mezi stěžejní problémové okruhy pro účely této práce patří zejména: - pracnost - náklady na těžební činnost - sezónnost a doba těžby - terén 12

- hospodářský způsob - struktura odběratelů dříví. Tyto problémové okruhy budou zhodnoceny na základě získaných informací od pracovníků firmy Lesy a Rybářství Velké Meziříčí s.r.o. a díky vlastnímu šetření s použitím odborné literatury.

3.6. Zhodnocení technicko-ekonomických parametrů Zhodnocení technicko ekonomických parametrů bude provedeno na základě optimalizovaných technologií, kde jsou vybrána hodnotící kritéria. Pro tuto práci byla vybrána kritéria: poškození porostu, pracnost a náklady na těžební činnost. Pro zhodnocení poškození porostu byla určena stupnice poškození, pracnost byla určena díky sborníku výkonových norem Lesy a Rybářství Velké Meziříčí a náklady na těžební činnost byly vypočítány podle tarifu na normohodinu Nh.

3.7. Návrh potenciálně možných technologií v těžební činnosti Návrh opatření v organizaci těžební činnosti bude proveden díky prošetření stávajícího stavu a na základě výsledků budou navrženy potenciálně možné technologie.

13

4. VÝSLEDKY 4.1. TECHNOLOGIE LESNÍ TĚŽBY V ČR 4.1.1. Vývoj těžebních technologií v ČR V rámci těžby a dopravy dříví můžeme rozeznat etapy, které jsou definované rozsahem a dynamikou změn využívání živé lidské práce. Etapy vývoje můžeme rozdělit do 4 základních období: a) do roku 1945: V tomto období převládala v těžbě dřeva fyzicky náročná manuální práce pomocí ručního dřevorubeckého nářadí, kdy byla limitujícím faktorem lidská síla, případně používání tažných zvířat. Těmto podmínkám byly přizpůsobeny metody soustřeďování dříví, manipulace a odvozu. Z důvodu nedostatku tažné síly byla nejprve používána těžební metoda sortimentní, kdy se vytěžené dříví rozdělilo řezem na kratší, fyzicky zvládnutelné kusy. Zpřístupňování lesa se řešilo z hlediska potřeb koňských potahů, soustřeďování pomocí sáněk, smyků a gravitace. Odvoz se řešil výstavbou lesních železnic a údolních odvozních cest, protože se začali využívat nákladní automobily. b) 1945 – 1970: V padesátých letech byly do lesnické praxe zavedeny první dvoumužné motorové pily MP 50 s hmotností 42 kg, což nijak nezlehčilo, ale účinně urychlilo práci při těžbě a manipulaci dříví. Koncem padesátých let se začaly používat jednomužné motorové pily Stihl Contra, které zvýšily produktivitu práce v těžbě. Po roce 1945 se začalo zlepšovat technické vybavení pracovišť a rozvoj mechanizace práce. Pro soustřeďování dřeva se začaly používat pásové a poté kolové traktory přizpůsobené pro práci v lese. Odvoz dříví byl řešen nákladními automobily. Roku 1950 – 1965 bylo období rozvoje lanovkového soustřeďování dříví. Zavedla se systematická technologická příprava pracovišť, rozpracovaly se moderní technologické postupy práce v těžební činnosti, vznikly komplexní čety. Spotřeba živé práce byla však stále vysoká. c) 1970 – 1990: V těžbě dříví dominovala jednomužná motorová pila. Objevovaly se první procesory. Do výroby byly nasazené speciální lesní kolové traktory (SLKT), které mohly pracovat na svazích do 40 % sklonu. Díky svým technickým a technologickým vlastnostem se začalo SLKT uplatňovat, především v soustřeďování celých kmenů. Proto v tomto období došlo k formování nové struktury těžebních metod, kdy převládala kmenová metoda a s nástupem techniky s vysokou výkonností (LKT - 120) se rozšířila metoda stromová. Používáním SLKT a kmenové metody docházelo k nadměrnému poškozování stojícího porostu. Zavádělo se štěpkování dříví. Toto období lze zhodnotit jako období snahy o koncentraci práce při použití mohutných soustřeďovacích technologií s převahou SLKT, zjednodušených technologických opatření často bez ohledu na stav lesa.

14

d) po roce 1990: Začínají se ve větší míře objevovat těžební stroje – harvestory. Stále však převládají sice dokonalejší, ale přece jen ruční stroje – jednomužné motorové pily. Pozornost je věnována výzkumu a aplikaci biologicky odbouratelných pohonných a mazacích médií lesních strojů. Jsou doporučovány těžebně - dopravní opatření, které umožňují přírodě blízké hospodaření v lesích. Se zaváděním nových těžebně dopravních technologií jsou vyžadovány nové způsoby organizace práce atd.(LUKÁČ, T. a kol. 2003.)

4.1.2. Těžební technologie Simanov (2000) popsal technologie lesní těžby a soustřeďování dříví následovně: Výroba surového dříví (jako výrobní proces) je tvořena výrobními fázemi: - těžba dříví - soustřeďování dříví - odvoz dříví - výroba sortimentů. Výrobní fáze těžba dříví a výrobní fáze soustřeďování dříví zahrnují operace vykonávané mezi lokalitou P (pařez) a OM (odvozní místo), kterými jsou vždy: - kácení - vyklizování (sestavení nákladu) - přibližování dříví (vyvážení dříví). Obvykle bývají na lokalitě P, VM (vývozní místo) a OM vykonávány i operace odvětvování a operace krácení (krácením je příčný řez pro získání transportní délky kmene či stromu, aniž by měl nutně charakter druhovacího řezu), náležející do výrobní fáze těžba dříví, a některé další operace, zařazované do fáze výroba sortimentů, kterými jsou: - odkorňování - druhování (manipulace), tj. provedení více příčných řezů pro adjustaci sortimentů podle požadavku odběratele - třídění - štípání - štěpkování. Způsoby (formy) provedení uvedených operací se v průběhu času mění a měnit budou (např. kácení sekerou, ruční pilou, řetězovou pilou, hydraulickými nůžkami), a to zejména v závislosti na používaných výrobních prostředcích. Počet vylišitelných operací se však pravděpodobně měnit nebude, možná je však jejich integrace, nebo naopak neprovedení některých z nich. Charakteristické je, že ani sled jednotlivých operací, ani místo jejich vykonání nejsou předem neměnitelně dány. (Samozřejmě s výjimkou kácení, které jako typická operace výrobní fáze těžba dříví nemůže být provedeno jinde než je místě výskytu suroviny - tj. v lesním porostu).

15

S výjimkou operace kácení je tedy v celém procesu výroby surového dříví velká kombinační volnost jak při sestavování sledu operací, tak lokality, na které může být operace vykonána. Např. odvětvování může být provedeno v porostu (P), na přibližovací lince (VM), na odvozním místě (OM), nebo na manipulačním (expedičním) skladě (ES). Přitom příčné řezy mu mohou předcházet, nebo jej následovat. Z toho je patrné, že právě lokalita realizace operací výrobních fází těžba dříví a výroba sortimentů je vhodným rozlišovacím znakem, který může být použit jako základ systematického třídění těžebních metod. Za základ systematiky těžebních metod proto byla vzata forma dříví, ve které je surové dříví dopraveno na odvozní místo. Podle toho rozeznáváme tři základní těžební metody a jejich varianty:

4.1.3. Těžební metody Výroba surového dříví (jako výrobní proces) je tvořena výrobními fázemi: těžba dříví, soustřeďování dříví, odvoz dříví a výroba sortimentů. Metoda sortimentní: Varianta s úplným druhováním dříví: Surové dříví je na odvozní místo dopraveno ve formě úplně vydruhovaných (tj. obchodovatelných) sortimentů, adjustovaných k přímému prodeji. Mohou se tedy vyskytnout sortimenty různých délek i tvarů, tj. výřezy, polena i kuláčky. Varianta standardních délek: Surové dříví je dopraveno na odvozní místo zpravidla sortimentní vyvážecí soupravou, protože je zkráceno na výřezy stejných délek (2, 4, 5, výjimečně 6m). jedná se tedy v podstatě o netříděné dříví nemající charakter obchodovatelného sortimentu. Např. u 2m výřezů se může jednat o vlákninové dříví, palivo a případně i tyčové výřezy. Metoda kmenová: Varianta s druhováním na odvozním místě: Surové dříví je na odvozní místo dopraveno ve formě surového kmene, kterým rozumíme strom zbavený větví, ponechaný v celé délce, případně zkrácený příčným řezem na transportní délky. Úplné druhování na obchodovatelné sortimenty je pak vykonáno na odvozním místě. Varianta s druhováním na manipulačním skladě: Surové dříví je na odvozní místo dopraveno ve formě surového kmene (respektive kráceného surového kmene), který je dále transportován na manipulační sklad, kde je provedeno úplné duhování. V praxi bývá na lokalitě pařez vydruhována kulatina a zbývající část kmene je ponechána jako surový kmen, jehož druhování na rovnané sortimenty je vykonáno až na manipulačním skladě. Účelně je tak vyloučeno soustřeďování rovnaného dříví, které je pracné.

16

Metoda stromová: Varianta s odvětvováním na odvozním místě: Surové dříví je na odvozní místo dopraveno ve formě celých stromů, tj. i s větvemi. Odvětvení se realizuje na odvozním místě a následné druhování pak může proběhnout ve dvou variantách: a.) druhování na OM b.) druhování na MS Při použití procesorů je odvětvování a druhování integrováno. Do této technologie jsou zařazovány technologie s použitím protahovacích odvětvovacích strojů, a to i při postavení odvětvovacího stroje v těžební ploše. V tomto případě začíná traktor soustřeďovat celé stromy, ale v procesu soustřeďování jsou stromy odvětveny, tzn. že na OM jsou vlastně dopraveny surové kmeny. Varianta s odvětvováním na manipulačním skladě Surové dříví je na odvozní místo dopraveno ve formě celých stromů a v této formě je transportováno až na manipulační sklad (centrální místo zpracování), kde proběhne jak odvětvení, tak úplné druhovaní i seštěpkování klestu.

4.1.4. Systematika soustřeďování dříví Každý způsob soustřeďování dříví je charakterizován určitou úrovní produktivity práce a kultury, hygieny a bezpečnosti práce. Hlavním rozlišovacím (systemizačním) znakem je proto podíl ruční, resp. animální práce. Podle něj rozlišujeme základní skupiny soustřeďování dříví: - manuální soustřeďování dříví - gravitační soustřeďování dříví - animální soustřeďování dříví - mechanizované soustřeďování dříví - komplexně mechanizované bez dotyku lidské ruky, bezúvazkové, - tj. vyvážecí soupravy a traktory s klešťovými závěsy - částečně mechanizované, úvazkové. Podle tohoto schématu lze zařadit jakýkoliv způsob soustřeďování dříví. Mimo hlediska podílu ruční práce jsou ještě používána další kriteria pro zatřídění způsobu soustřeďování dříví, např. prostředí, ve kterém transport probíhá: - pozemní soustřeďování dříví - vzdušná doprava dříví - vodní doprava dříví

17

Pozemní soustřeďování dříví se dělí na soustřeďování: - vlečením, tj. smýkáním po půdním povrchu - vyvážením, kdy náklad spočívá buď zcela, nebo zčásti na transportním prostředku - vynášením, manuálně, ale i ramenem stroje Vzdušná doprava (soustřeďování) dříví může být realizována: - vrtulníky - balóny a vzducholoďmi - lanovými dopravními zařízeními (ale jen v případě dopravy břemen v plném vertikálním, nebo horizontálním závěsu) Vodní doprava dříví má většinou charakter dopravy na větší vzdálenosti, ale může plnit i funkci soustřeďování. Podle směru (smyslu) soustřeďování dříví se pak rozlišuje: - gravitační (po svahu) - antigravitační (proti svahu)

4.1.5. Terminologie používaná v soustřeďování dříví Soustřeďování dříví je veškerý transport dříví od pařezu až na odvozní místo. (Někdy je používán termín primární doprava dříví). Vyklizování dříví je transport dříví z místa těžby k přibližovací lince. Zpravidla se provádí tažením (vlečením) po zemi bez nakládání na dopravní prostředek, a obvykle se přitom každý vyklizovaný kus dříví pohybuje po samostatné dráze. Vynášení (snášení) dříví je věcně totožné s vyklizováním. Používá se však jen v případech manuálního vynášení krátkých výřezů a stromků malých dimenzí a při vynášení pokácených stromů výložníkem kácecího stroje či harvestoru. Přibližování dříví je transport dříví po přibližovací lince, při kterém je náklad jako celek vlečen po půdním povrchu. Vyvážení dříví je věcně totožné s přibližováním. Náklad je však buď celý, nebo zčásti naložen na prostředku. Dráha, po které se prostředek pohybuje se pak někdy označuje jako vývozní linka. Vývozní místo (VM) je takový bod na přibližovací lince, kde se mění vyklizování na přibližování (resp. vynášení na vyvážení). Při kombinovaném přibližování se zde mění i používané prostředky. Odvozní místo (OM) je to místo, kde je dříví soustředěno k dalším operacím jako je odvětvování nebo příčné přeřezávání na jednotlivé sortimenty a ukládání do jednotlivých ramp (skládek), dále odvozní místo slouží k nakládce a odvozu dříví z lesa k odběrateli nebo na manipulačně expediční sklad, kde je dříví dále zpracováváno. Sestavení nákladu je vytvoření odpovídající velikosti nákladu vyklizováním (resp. vynášením), případně postupné nakládání dříví na vyvážecí soupravu při jejím pojezdu po lince, nebo sestavení nákladu sběrným lanem.

18

4.2. CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK LHC Charakteristika přírodních podmínek vychází z textové části LHP pro lesní majetek rodiny Podstatzkých-Lichtenstein a z uvedené odborné literatury. LHC se nachází na Českomoravské vrchovině v kraji Vysočina v okrese Žďár nad Sázavou. LHC náleží do lesní oblasti 16 – Českomoravská vrchovina a 33 – Předhoří Českomoravské vrchoviny. Na území LHC se vyskytuje převážně 5. lesní vegetační stupeň (lvs) jedlobukový, severní část okrajem zasahuje do 4. bukového lvs. Na několika extrémních lokalitách se vyskytují i nižší lvs.

4.2.1. Poměry orografické Reliéf terénu je charakterizován mírně zvlněnými tvary s plochými hřbety a rozsáhlými plošinami. Poměrně značně členitý terén je kolem říčky Balinky a řeky Oslavy. Nejvyšší lokalitou je Hudcova skála s nadmořskou výškou 662 m.n.m., nejnižší poloha je v jižní části LHC u řeky Oslavy s nadmořskou výškou 380 m.n.m. Terény zde převládají traktorové, což je do 40%, v menší míře se zde objevují terény lanovkové, a to v údolí přehradní nádrže na pitnou vodu („Mostiště“) na řece Oslavě. Jedná se asi o méně než 5% plochy celého LHC.

4.2.2. Poměry hydrografické Z vodohospodářského hlediska leží LHC v povodí Černého moře, kam patří řeka Oslava se svými přítoky. Ve střední části je významná přehradní nádrž Mostiště jako zdroj pitné vody, četné prameny v severozápadní části LHC jsou podchyceny do tzv. Pavlovského vodovodu. Na území LHC se nacházejí četné rybníky, založené v minulosti. Významné je zastoupení půd ovlivněných vodou, pseudoglejů, svahových semiglejů, dále pak olšiny a trvale zamokřená aluvia.

4.2.3. Poměry geologické Geologicky náleží území krystaliniku Českého masívu. V bližším členění převážně moldanubikum, jehož součástí je třebíčsko – meziříčský masiv (jižně od Velkého Meziříčí). Jde o hlubinné vyvřeliny prorážející moldanubickými rulami zjednodušeně označované jako syenit. Horniny moldanubika mají složitý vývoj a jsou jednak původu sedimentárního, jednak magmatického v různém stupni přeměny. Ze sedimentárních hornin vynikaly různými přeměnami zejména pararuly, z vyvřelých pak ortoruly, z dalších bohatších hornin pak amfibolity a serpentinity (hadce).

19

4.2.4. Poměry půdní Půdy výrazně odpovídají zastoupeným lesním typům. Jde především o kambizem typickou, na kamenitých lokalitách je zastoupena kambizem rankrová, a to oligotrofní až mezotrofní podle bohatosti stanoviště. Na extrémních kyselých stanovištích se nachází litozem silikátová, na živných extrémních ranker typický s různými půdními variantami. Na hlinitých stanovištích s oglejenými spodinami se do 5. vegetačního stupně vyskytuje pseudoglej, na stanovištích s proudící vodou v půdním profilu jde převážně o typický glej pseudoglejový. Na podmáčených stanovištích se mohou vyskytovat typické gleje rašelinové, zbahnělé až humosní gleje kambické až pseudoglejové.

4.2.5. Poměry klimatické Dle atlasu podnebí náleží LHC do mírně teplé oblasti B, okrsek B 5 – mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinný. Průměrná roční teplota vzduchu je v rozmezí mezi 6 - 7°C, podél řeky Oslavy se vyskytuje lokalita mírně teplejší. Roční průměrný úhrn srážek se pohybuje v 5. vegetačním stupni mezi 650 – 700 mm, ve 4. vegetačním stupni do 650 mm srážek. V zimním období převládá jihovýchodní proudění, doprovázené teplejším vlhkým vzduchem. Při přechodu do vyšších chladnějších poloh dochází k vysrážení vzdušné vlhkosti, vzniku námrazy a ledovky, kterými trpí značná část porostů. Významný je rovněž výskyt mokrého sněhu s negativním působením na porosty. Průměrná délka vegetační doby je asi 140 až 150 dní. Značný význam má místní morfologie terénu (vznik mrazových kotlin v terénních sníženinách). Celkové klima LHC je možné označit jako humidní s Langovým dešťovým faktorem nad 100.

20

Klimadiagram stanice: Velké Meziříčí nadmořská výška: 440 m severní zeměpisná šířka: 49°22´s.š. východní zeměpisná délka: 16°01´v.d. období: 1961 – 1990 průměrná roční teplota vzduchu: 7,17 °C průměrný roční úhrn srážek: 598mm Měsíc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Srážky

41

35

35

41

73

74

68

67

45

34

45

40

teploty

-3,35

-1,84

1,98

7,11

7,32

2,45

-1,22

k

12,31 15,67 17,08

16,16 12,29

Klimadiagram - Velké Meziříčí °C

teploty

mm

srážky

30

90

25

75

20

60

15

45

10

30

5

15

0

0

-5

-15 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII. VIII. IX.

měsíc

Obr. č. 1 Klimadiagram

21

X.

XI.

XII.

4.3. ANALÝZA PŘÍRODNĚ VÝROBNÍCH PODMÍNEK NA LHC 4.3.1. Přehled o plochách zahrnutých do LHP • • • • • • •

Porostní půda Bezlesí Lesní pozemky celkem Jiné pozemky PUPFL celkem Ostatní pozemky Celkem území LHC

3 689,12 ha 65,04 ha 3 754,16 ha 37,96 ha 3 792,12 ha 1,69 ha 3 793,81 ha

4.3.2. Rozrůzněnost území LHC Lesní hospodářský celek se nachází na Vysočině v okolí Velkého Meziříčí. LHC je rozděleno celkem na dvě polesí. První polesí se nachází severně od Velkého Meziříčí v Zahradišti a jeho název je „Zahradiště“. Jeho rozloha je 1 830,3 ha a je rozděleno na tři úseky. Druhé polesí je přímo ve Velkém Meziříčí a nazývá se „Obora“. Toto polesí má rozlohu 1 963,51 ha a je rozděleno na čtyři úseky, z nichž jeden úsek o rozloze 173,91 ha slouží jako obora pro intenzivní chov zvěře. Jak jsou porosty souvislé či nesouvislé nám znázorňuje mapa LHC na obr. č.2.

22

Obr. č. 2. - Rozrůzněnost území

23

4.3.3. Zastoupení dřevin na LHC Hlavní a převažující dřevinou na LHC je SM (80,8% zásoby, 74,5% plochy), další je BO (12,2% zásoby, 13,0% plochy), MD (4,2% zásoby, 4,5% plochy), z listnáčů je významně zastoupený BK (0,9% zásoby, 2,0% plochy) , OL (0,5% zásoby, 1,3% plochy) a ostatní listnáče (1,4% zásoby, 4,7% plochy). Podrobné zastoupení jednotlivých dřevin nám ukazuje graf. č. 1.

Plošné zastoupení dřevin na LHC SM; 74,49%

SM BO MD JD+DG DB

ost. list.; 1,44% OL; 1,33% BR; 1,09% JV; 0,38% BK; 2,01%

BO; 13,00%

BK JV

MD; 4,46%

BR OL

DB; 1,09% JD+DG;0,71%

ost. list.

Graf. č. 1. Plošné zastoupení dřevin na LHC

4.3.4. Zastoupení věkových stupňů Složení porostů podle věkových stupňů je poměrně nevyrovnané. Normální plochu převyšuje 1. věkový stupeň a především 2. věkový stupeň. Je to způsobeno větrnou kalamitou, která zde byla v osmdesátých letech. Zastoupení věkových stupňů je znázorněno grafem č. 2. Podrobný přehled zastoupení věkových stupňů podle dřevin je v příloze č.2.

24

Plošné zastoupení věkových stupňů 16 14 12 Zastoupení 10 věkových 8 stupňů v % 6 4 2 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 skutečnost normální plocha

Věkové stupně

Graf. č. 2. Plošné zastoupení věkových stupňů

4.3.5. Přehled kategorií lesů na LHC Z kategorie lesů na LHC převládá les hospodářský, který má rozlohu 3 488,7 ha, nemalou částí je zde zastoupena kategorie lesů zvláštního určení o rozloze 300,5 ha a kategorie lesů ochranných, které jsou na LHC zastoupeny jen v malé míře, a to 2,92 ha. Les zvláštního určení se nachází u přehradní nádrže na pitnou vodu „Mostiště“, ale větší část této kategorie slouží jako obora pro intenzivní chov zvěře. Les ochranný je u přehradní nádrže Mostiště. Podrobný přehled kategorie lesů je znázorněn v tabulce č.1.

Celkem porostní půda Kategorie

bezlesí

Subkategorie

jiné pozemky

PUPFL

35,27

3 488,70

Ha

Les hospodářský

3 400,62

les ochranný §7odst.1, písm.a

2,92

52,81

2,92

§8odst.1,písm.a

105,65

1,04

0,59

107,28

§8odst.2,písm.e

42,85

0,5

0,38

43,73

§8odst.1,písm.g

137,08

10,69

1,72

149,49

Celkem lesy zvláštního určení

285,58

12,23

2,69

300,5

Celkem za LHC

3 689,12

65,04

37,96

3 792,12

Les zvláštního určení

Tabulka č. 1. Přehled kategorie lesů

25

4.3.6. Zastoupení hospodářských souborů na LHC Největší zastoupení na LHC má hospodářský soubor 571 – smrkové hospodářství oglejených stanovišť vyšších, poloh za ním následuje 551 – smrkové hospodářství živných stanovišť vyšších poloh, dále je to 531 – smrkové hospodářství kyselých stanovišť vyšších poloh, nejméně zastoupený HS je 591 – smrkové hospodářství podmáčených stanovišť vyšších poloh. Zastoupení HS ukazuje graf č. 3. Podrobný přehled zastoupení HS je v příloze č.3.

Plošné zastoupení hospodářských souborů na LHC

591 0%

551 17%

531 14%

511 2%

431 3%

431 433

441 4%

451

501 3%

531

561 1%

556

11 0%

451 11% 433 5%

233 297

571 36%

556 3%

11

233 297 1% 0%

511 551 571 591 441 501 561

Graf č. 3. Plošné zastoupení hospodářských souborů

4.3.7. Těžení charakteristiky na LHC Mýtní těžba a.) těžební procento dolní mez (90%) horní mez (110%)

180 806 m3 b.k. 162 726 m3 b.k. 198 887 m3 b.k.

b.) normální paseka dolní mez (80%) horní mez (120%)

174 290 m3 b.k. 139 432 m3 b.k. 209 148 m3 b.k.

Mýtní těžba stanovená LHP 198 887 m3 b.k. Tj. 110% ukazatele těžební procento a 114% ukazatele normální paseka. Použití horní meze ukazatele těžební procento je důsledek mírného nedostatku mýtních porostů ve vztahu k normálnímu zastoupení věkových stupňů na LHC. Induktivní etát 0 m3 b.k. Mýtní těžba stanovená LHP celkem 198 887 m3 b.k. 26

Předmýtní těžba Deduktivní etát 19,9% zvýšení o očekávaný podíl těžby nahodilé Induktivní etát Předmýtní těžba stanovená LHP celkem

51 859 m3 b.k. 10 343 m3 b.k. 11 m3 b.k. 62 213 m3 b.k.

Maximální celková výše těžeb na LHC……………….…….261 100 m3 b.k. Průměrná roční těžba Průměrná těžba na 1 ha / rok – m3 b.k. • Mýtní těžba……………………..5,39 m3 b.k • Předmýtní těžba……………...…1,69 m3 b.k • Celková těžba………………...…7,08 m3 b.k Podrobný přehled těžeb za jednotlivé roky je zpracován v příloze č.1, průměrná obnovní těžba z předchozích let činí 18 220 m3, výchovná těžba je 7 765 m3 a průměrná kalamitní těžba je 5 047 m3. Celková zásoba lesních porostů je 1 010 577 m3 b.k., průměrná zásoba na 1 ha je 3 274 m b.k.

4.3.8. Úroveň lesní dopravní sítě Na LHC se nacházejí odvozní cesty typu 1L a 2L a celé území je protínáno veřejnými komunikacemi převážně nižšího řádu, s čímž souvisí i nižší frekventovanost veřejných komunikací, proto je na nich možná nakládka dříví. Odvozní cesta typu 1L: - Minimální šířka koruny vozovky 4 m - Maximální podélný sklon 10 - 12% - Minimální poloměr směrových oblouků 15 m - Druh povrchu: bezprašná vozovka (živičná, betonová, kalená). - Účel použití: trvalá provozní způsobilost (celoroční provoz) Odvozní cesta 2L: - Třída 2L: Minimální šířka koruny vozovky 4 m - Maximální podélný sklon 10 - 12% - Minimální poloměr směrových oblouků 15 m - Druh povrchu: zpevněný jízdní pruh - Účel použití: sezónní, až trvalá provozní způsobilost (sezónní provoz) (SIMANOV, 2004) Odvozní cesty typu 1L se nacházejí převážně v dobrém technickém stavu a většina z nich je opatřena bezprašnou povrchovou úpravou. Odvozní cesty typu 2L jsou rovněž v poměrně dobrém technickém stavu. Problém je v tom, že v době výstavby cest byla na odvoz dříví používána technika menší tonáže, a tudíž jsou cesty stavěny na menší zatížení. Proto je nutné postupně odvozní cesty zpevňovat za účelem zamezení vzniku vyjetých kolejí. 27

Hustota odvozních cest na celém LHC je u lesních cest typu 1L 10,7 bm/ha celkové plochy, u lesních cest typu 2L je 23,3 bm/ha celkové plochy. Celková hustota cestní sítě na LHC všech odvozních cest je 34 bm/ha, což je kvantitativně dostačující, cesty jsou rovnoměrně rozloženy po celém území LHC. Přibližovací cesty typu 3L a vyklizovací cesty typu 4L nebyly v rámci LHC nijak řešeny, ale podle ústních sdělení pracovníků firmy Lesy a Rybářství Velké Meziříčí s.r.o. a na základě vlastního šetření je jejich počet, hustota a kvalita pro stávající technologie dostačující. Průměrná přibližovací vzdálenost na LHC byla určena podle výpisu z lesní hospodářské evidence a po konzultaci s pracovníky na 301 – 400 m.

4.3.9. Hodnocení stavu lesa Porosty na LHC se nacházejí v imisním pásmu ohrožení „D“. Hospodaření je zaměřeno na SM, na příznivých stanovištích je využívána přirozená obova SM, případně BK. Na LHC se vyskytují porosty s poměrně vysokým zastoupením MD. Kladně lze hodnotit poměrně vysoké zastoupení BK v 1., 3. a 4. věkovém stupni. Poškození větrem je na LHC celkem znatelné z minulých let, kdy v osmdesátých a devadesátých letech větrná kalamita zničila značnou část porostů. Po větrné kalamitě je část mlazin v jižní části místy mezernatá nebo s vyšším zastoupením BR a OL na zamokřených lokalitách. Na celém LHC je znatelné poškození námrazami a sněhem, porosty jsou poškozeny zejména vrškovými zlomy. Jedná se o porosty čtvrté věkové třídy a starší. Navýšení stavu kůrovce v posledních letech bylo na LHC včas asanováno. Škody zvěří se na LHC vyskytují jen v malé míře. Jako ochrana proti zvěři se používá u mladých kultur dřevěné oplocenky nebo chemická ochrana (repetenty) a u melioračních a zpevňujících dřevin se užívá individuální ochrany. Na přirozeném zmlazení u smrku se škody zvěří neprojevují.

4.4. CHARAKTERISTIKA TĚŽEBNÍ ČINNOSTI A DOPRAVY DŘÍVÍ NA LHC 4.4.1. Těžební činnost Na celém území LHC je používána převážně klasická technologie lesní těžby. Při použití klasické technologie lesní těžby se ke kácení, odvětvení a příčnému přeřezávání používá motorová pila (JMP). K vyklizování a soustřeďování se využívá koňských potahů a univerzální kolový traktor (UKT) nebo speciální kolový traktor (SLKT). Klasická technologie lesní těžby se používá jak v těžbách výchovných tak i v obnovních těžbách. V obnovní těžbě se v posledních letech začíná také využívat harvestorové technologie lesní těžby (HTLT), a to kompletní harvetorový uzel (harvestor + vyvážecí traktor). Na celém LHC se ročně průměrně vytěží cca 26 000 m3 dříví. Podrobná tabulka o těžbě je uvedena v příloze č.

28

Na LHC se vyrábí surové dříví metodou kmenovou s druhováním na manipulačním skladě nebo přímo u odběratele a metodou sortimentní. Při kmenové metodě je v porostu vyráběna tyčovina a surové kmeny v celých délkách (resp. krácené surové kmeny), které jsou dopraveny na odvozní místo a dále jsou odváženy přímo k odběratelům nebo na manipulační sklad, kde je provedeno úplné druhování. Tyčovina je dle ČSN 48 0055 dlouhé dříví, mající 1 m od čela tloušťku max. 13 m s.k.. Minimální tloušťka čepu je 2 cm a maximální délka je 15m (jehličnaté tyče) a 13 m (listnaté tyče). Tyčovinu je možno vyrábět ze všech jehličnatých a listnatých dřevin, není dovolena hniloba jádra ani běli. Na LHC se tyčovina vyrábí a odváží ve 14 m max. 15 m délkách. Tyčovina je dále zpracovávána na manipulačně expedičním skladě. Surové kmeny jsou osové části skácených a odvětvených stromů, které mimo oddělení vršku zůstaly v celé své délce nezkráceny. Ve smyslu ČSN 48 0051 je za surový kmen považován skácený a odvětvený strom, který je vhodný pro výrobu jmenovitých sortimentů podle technických norem či podle obchodních uzancí. Surové kmeny se vyrábějí ze všech listnatých i jehličnatých dřevin. Podle rozměrů se surové kmeny dělí na dvě skupiny: a) tenké - se středovou tloušťkou do 19 cm b.k. a minimální délkou 5 m, b) tlusté – se středovou tloušťkou nad 20 cm b.k. a minimální délkou 8 m. Nejmenší dovolená tloušťka čepu u obou skupin je 6 cm b.k. Dle výrobních pokynů je vzhledem k následnému transportu nutné surové kmeny krátit na dopravní délky. Tímto získáme krácené surové kmeny. Na LHC se vyrábí krácené surové kmeny v minimální délce 6 m, odvozní délka je 12 m nebo 14 m. Konkrétní délka každého kusu je pak dána jeho následným zpracováním a jakostními parametry. Při metodě sortimentní je v porostu vyráběno dříví ve formě úplně vydruhovaných sortimentů, které jsou dopravovány přímo k odběrateli. Sortimentní metoda se využívá zatím jen u harvestorové technologie lesní těžby. Tlusté surové kmeny (kulatina) jsou odváženy přímo k odběrateli a tenké surové kmeny jsou odváženy na manipulační sklad kde jsou dále zpracovány na dané sortimenty. Na celém LHC se využívá především kombinované pozemní soustřeďování dříví. Termín kombinované soustřeďování dříví znamená, že jeden prostředek vyklizuje dříví z porostu k přibližovací lince, kde na vývozním místě (VM) připravuje náklad (hromádky dříví) pro další prostředek, a ten pak přiblížením dříví po lince a jeho uložením na skládku na OM dokončí celou fázi soustřeďování dříví. Kombinované soustřeďování dříví používáme v případech, kdy je účelné z důvodů ekonomických (součet vynaložených přímých nákladů je nižší než přímé náklady, které by bylo nutné vynaložit v případě použití jediného prostředku), časových (kombinace přináší časovou úsporu oproti použití jediného prostředku), nebo ekologických (kombinace prostředků je ekologicky šetrnější než použití jediného prostředku). Běžně však může nastat souběh výše uvedených důvodů. Kůň + traktor (UKT, SLKT) Jedná se o nejběžnější kombinaci standardních prostředků pro pozemní soustřeďování dříví u nás. Používá se především ve výchovných těžbách, kdy kůň vyklizuje dříví k lince a sestavený náklad pak přibližuje traktor. Vzdálenost vyklizování 29

koněm by neměla přesáhnout 40 m (50 m). Hlavní přínos této kombinace spočívá v tom, že vyklizování (pohyb každého kusu po samostatné dráze) provádí energeticky nenáročný prostředek a díky manévrovací schopnosti koně je šetrné vyklizení dříví pro obsluhu méně pracné, než vyklizování lanem navijáku, které by vyžadovalo časté převěšování směrových kladek. Při přibližování dříví po lince pak může traktor využít svoji tažnou sílu a vyšší rychlost pohybu. Zda použijeme kombinaci koně s UKT či SLKT nezáleží příliš na charakteristice terénu (skupina terénních typů A, respektive B), protože se traktor pohybuje po lince a nikoliv terénem. Terénní nerovnosti by na lince neměly být a sklon linek nad 25 % se také bude vyskytovat jen v minimálním počtu případů. Volbu mezi UKT a SLKT tedy ovlivňuje především přibližovací vzdálenost, protože při delších přibližovacích vzdálenostech může být výhodnější použití výkonnějšího a rychlejšího SLKT i v terénech skupiny A. Poškozování stromů stojícího porostu vyklizovaným dřívím bývá při kombinaci s SLKT vyšší než při kombinaci s UKT, protože potřeba větších nákladů nepřímo způsobuje větší podíl dříví vyklízeného po neoptimálních vyklizovacích drahách. Harvestor + sortimentní vyvážecí traktor Používá se ve výchovných i obnovních těžbách. Harvestor kácí stromy a vynáší je na linku, kde odvětvuje a vyrábí sortimenty. Vyvážení realizuje sortimentní vyvážecí traktor. Na LHC je harvestorová technologie využívána pouze u obnovních těžeb. (SIMANOV, NERUDA 2006)

30

4.4.2. Těžební technologie na LHC 4.4.2.1. Výchovné těžby Jedná se o předmýtní těžbu, jejímž cílem je získat v době, která předchází finální sklizni, již určitého výnosu z lesa (jedná se většinou o vlákninové dříví, sloupovinu, případně slabší kulatinu) a současně má za cíl vychovávat lesní porosty, tj. zlepšovat především jejich kvalitu a technickou použitelnost dříví a zvýšit bezpečnost dalšího vývoje a produkce lesních porostů. (kolektiv autorů 1994) Výchovné těžby rozlišujeme do 40ti let a nad 40 let věku porostu.

Výchovné těžby do 40 let věku porostu Ve výchovných zásazích do 40 let jsou vyráběny především tenké surové kmeny, které jsou přepravovány na manipulačně expediční sklad, kde jsou dále zpracovány na další sortimenty. Výchovné těžby do 40 let věku porostu jsou na území LHC prováděny dvěma základními technologiemi: 1.) Motorová pila + koňský potah (P - OM) Z LHE bylo zjištěno, že tato technologie se na výchovných těžbách do 40 ti let podílí cca 15 %. Kácení, odvětvování a manipulování je prováděno JMP, dále následuje soustřeďování koněm přímo na OM. Tato technologie se využívá pouze tam, kde je OM vzdáleno cca do 100m. 2.) Motorová pila + koňský potah (P - VM) + univerzální kolový traktor nebo speciální lesní kolový traktor (VM - OM) Podíl použití této technologie je cca 85 %. Operace kácení, odvětvování a manipulování je prováděna JMP, vyklizování na VM (tzv. svazkování) je vykonáváno koňskými potahy. Přibližování na OM se provádí univerzálním kolovým traktorem nebo speciálním kolovým traktorem (bohužel nebyl zjištěn podíl UKT a SLKT). Nasazení SLKT záleží na konkrétním terénu a přibližovací vzdálenosti.

Výchovné těžby nad 40 let věku porostu Ve výchovných těžbách nad 40 let věku se vyrábí tlusté surové kmeny (slabší kulatina) a tenké surové kmeny. Výchovné těžby nad 40 let věku porostu jsou na území LHC prováděny také dvěma základními technologiemi:

31

1.) Motorová pila + koňský potah (P - OM) Tak jako u výchovných těžeb do čtyřiceti let je i zde podíl této technologie cca 15%. Kácení, odvětvování a manipulace jsou realizovány JMP, soustřeďování je prováděno koňskými potahy přímo na OM. Tato technologie se využívá pouze tam, kde je OM vzdáleno cca do 100m. 2.) Motorová pila + koňský potah (P - VM) + univerzální kolový traktor nebo speciální lesní kolový traktor (VM - OM) Podíl použití této technologie je cca 85 %. Kácení, odvětvování a manipulování prováděno JMP, následuje vyklizování koněm na VM (tzv. svazkování) a přibližování na OM univerzálním kolovým traktorem nebo speciálním kolovým traktorem. Hlavní přínos této kombinace spočívá v tom že vyklizování (pohyb každého kusu po samostatné dráze) provádí energeticky nenáročný prostředek a díky manévrovací schopnosti koně je šetrné vyklizení dříví pro obsluhu méně pracné než vyklizování lanem navijáku, které by vyžadovalo časté převěšování směrových kladek. Při přibližování dříví po lince pak může traktor využít svoji tažnou sílu. Zda použijeme kombinaci koně s UKT nebo SLKT záleží především na charakteristice terénu, přibližovací vzdálenosti a na tom, zda se přibližuje proti kopci či po spádu.

Obr. č. 2. Vyklizování dříví koňskými potahy (P – OM)

4.4.2.2. Obnovní těžba Jde o finální těžbu (mýtní těžba), která má charakter sklizně produkce lesů – vytěžení objemu vypěstovaného dříví ve stanovené obmýtní době, současně má i charakter obnovní, neboť na holé ploše touto těžbou vzniklé je třeba znovu založit nový lesní porost.(kolektiv autorů 1994)

32

Obnovní těžby jsou na LHC prováděny třemi základními technologiemi: 1.) Motorová pila + univerzální kolový traktor nebo speciální lesní kolový traktor (P - OM) Tato technologie se na LHC používá cca z 65% podílů technologií. Kácení, odvětvování a manipulace na lokalitě P je prováděno JMP, vyklizování a přibližování na OM lanem navijáku univerzálního kolového traktoru, nebo speciálního lesnického kolového traktoru. Použití SLKT je odvislé od daných terénních podmínek (terénní typ, povrch terénu, sklon terénu, přibližovací vzdálenost).

Obr. č. 3. Přibližování UKT (P – OM). 2.) Motorová pila + koňský potah (P - VM) + univerzální kolový traktor nebo speciální lesní kolový traktor (VM - OM) Podíl použití této technologie je cca 15%. Kácení, odvětvování a manipulace na lokalitě P se provádí JMP, vyklizování koněm a přibližování na OM univerzálním kolovým traktorem, nebo speciálním kolovým traktorem. Tato technologie se používá zejména v porostech, kde je přirozené zmlazení.

Obr. č. 4. Přibližování SLKT (P – OM).

33

3.) Harvestor + vyvážecí traktor (P - OM) cca 20% Tato vysoce mechanizovaná technologie lesní těžby je na LHC používána cca z 20% podílů technologií v obnovních těžbách. Harvestor jako samojízdný víceoperační stroj určený ke kácení, odvětvování a příčnému přeřezávání, provádí samotnou těžbu dříví. Harvestor provede pokácení, odvětvení, rozdělení kmene na sortimenty a potom následuje vyvážecí traktor (vyvážečka), který dané sortimenty soustředí po vyvážecích linkách na OM, kde sortimenty roztřídí do jednotlivých hrání.

Obr. č. 5. Těžba harvestorem, vyvážení dříví vyvážecím traktorem (P - OM).

4.4.2.3. Nahodilá těžba Těžba, která je vyvolána působením škodlivých přírodních či antropogenních činitelů, které mají nahodilý nebo obtížně předvídatelný charakter. Nahodilé těžby se dělí na těžby způsobené abiotickými činiteli a biotickými činiteli. Abiotičtí činitelé jsou vítr, námraza, těžký mokrý sníh, imise a další. Mezi biotické činitele patří škodlivý hmyz a poškozování lesa obratlovci. Nahodilé těžby způsobené větrnými nebo sněhovými kalamitami a námrazou jsou zpracovávány zejména klasickou technologií lesní těžby za použití JMP, k soustřeďování se používá UKT nebo SLKT. Určení konkrétní technologie pro nahodilé těžby záleží na tom kde a v jakém rozsahu se nahodilá těžba nachází.

34

4.4.3. Doprava dříví Doprava dříví je odvoz dříví z odvozních míst OM k jednotlivým odběratelům nebo na vlastní manipulačně expediční sklad, kde je dříví dále manipulováno a jsou z něj vyráběny příslušné sortimenty. Z MES je dříví dopravováno návěsovou soupravou pro přepravu výřezů, nebo je odvoz zajištěn železniční vlečkou. Na LHC je odvoz dříví prováděn jedině nákladní automobilovou dopravou. Pro odvoz dříví z manipulačně expedičního skladu slouží z 90% kamionová doprava a na 10% se podílí železniční vlečka, jedná se především o vlákninové výřezy. Odvoz dříví z lasa z odvozních míst je prováděn jedině nákladní automobilovou dopravou. K odvozu se používá polopřívěsová souprava s klanicovým oplenem. K nakládání a skládání dříví slouží hydraulický jeřáb s drapákem. Odvoz dříví je na LHC prováděn pouze dodavatelsky. Odvoz dříví je prováděn z odvozních míst kde je prováděná nakládka dříví hydraulickým jeřábem s drapákem. Odvozní místa na LHC jsou vybudovány pro stávající technologii tj. pro kmenovou metodu (krácený surový kmen), dříví se odváží v délkách min. 6m – 14m. Při použití sortimentní metody při harvestorové těžbě, se dříví odváží v hotových sortimentech za použití odvozní soupravy na krátké sortimenty. Nejčastěji používané odvozní soupravy na LHC: - TATRA 815.2 NT – polopřívěs DAV 12 - MAN 132 C – polopřívěs DAV 12 - SCANIA 124 C – návěs NSK 3.1 ( odvoz z MES)

Obr. č. 6. Polopřívěsová souprava s oplenem a klanicemi pro odvoz dříví.

35

4.5. ANALÝZA STĚŽEJNÍCH PROBLÉMOVÝCH OKRUHŮ 4.5.1. Náklady na těžební činnost Je to v penězích vyjádřená spotřeba výrobních faktorů na danou jednotku. V našem případě to je cena za výrobu jednoho krychlového metru dřeva. Do ceny je zahrnuta těžba tj. kácení, odvětvování a příčné přeřezávání dále je to soustřeďování tj. vyklizování na VM a přibližování na OM. Pro tuto práci byly počítány náklady pro průměrnou hmotnatost a průměrnou přibližovací vzdálenost. Náklady byly počítány od započetí těžby až po soustředění dříví na OM. Podrobně je tato problematika zpracována v kapitole 4.6. Zhodnocení technicko-ekonomických parametrů, odkud byly vzaty výsledky pro jednotlivé technologie. Zde je uvedeno grafické znázornění výsledků nákladů pro jednotlivé technologie těžební činnosti.

výchovné těžby - 40 let 500 414

400 360 300 Kč/m3

276

359 305

306

200 100 0 jehličnaté

listnaté

těžba JMP + soustř. kůň (P-OM) těžba JMP + soustř. kůň (P-VM) – UKT (VM-OM) těžba JMP + soustř. kůň (P-VM) – SLKT (VM-OM)

Graf č.4. Náklady na těžební činnost ve výchovných těžbách -40 let Pro výchovné těžby do čtyřiceti let je nejméně nákladná těžební technologie těžba motorovou pilou a následné soustřeďování koňskými potahy z lokality P na lokalitu OM. Jako druhá nejméně nákladná je technologie JMP + vyklizování koňskými potahy a přibližování SLKT. Na posledním místě je technologie JMP + vyklizování koňskými potahy a přibližování UKT. Toto pořadí je stejné u jehličnatých i u listnatých dřevin.

36

výchovné těžby + 40 let 400 354 300 Kč/m3 200

310

266

250 209

192

100 0 jehličnaté

listnaté

těžba JMP + soustř. kůň (P-OM) těžba JMP + soustř. kůň (P-VM) – UKT (VM-OM) těžba JMP + soustř. kůň (P-VM) – SLKT (VM-OM)

Graf č.5. Náklady na těžební činnost ve výchovných těžbách + 40 let Pořadí nákladů na těžební činnost ve výchovných těžbách nad čtyřicet let je stejné jak u výchovných těžeb do čtyřiceti let.

obnovní těžby 400 360 300 Kč/m3 200 100

209

185 128

196 181

157

154

106

0 jehličnaté

listnaté

těžba JMP + soustř. UKT (P-OM) těžba JMP + soustř. SLKT (P-OM) těžba JMP + soustř. KŮŇ (P-VM),UKT (VM-OM) těžba JMP + soustř. KŮŇ (P-VM),SLKT (VM-OM) harvestor + vyvážečka. (P-OM)

Graf č.6. Náklady na těžební činnost v obnovních těžbách V obnovních těžbách u jehličnatých dřevin je nejméně nákladná technologie těžba JMP a soustřeďování SLKT (P-OM), za ní následuje technologie těžba JMP, vyklizování koňskými potahy a následné přibližování SLKT. Jako nejvíce nákladná technologie je harvestorová technologie lesní těžby. U listnatých dřevin je nejméně nákladná technologie těžba JMP a soustřeďování SLKT (P-OM). Následuje technologie těžba JMP a soustřeďování UKT a poté technologie těžba JMP, vyklizování koňskými potahy a následné přiblížení SLKT nebo UKT.

37

4.5.2. Pracnost Pracnost je charakterizována jako spotřeba času na jednotku. Z tohoto je nutné posuzovat konkrétní technologie používané v těžební činnosti. Jiná pracnost je u motomanuální technologie v probírkách do 40-ti let a jiná je kupříkladu u harvestorové technologie. Pracnost byla počítána pro zhodnocení technicko–ekonomických parametrů v kapitole 4.6. Zde je uveden přehled výsledků pracnosti pro jednotlivé technologie.

výchovné těžby -40 let 2,5 2 1,5

1,74 1,87

1,93

1,72

2,12 1,97

Nh/m3

1 0,5 0 jehličnaté

listnaté

těžba JMP + soustř. kůň (P-OM) těžba JMP + soustř. kůň (P-VM) – UKT (VM-OM) těžba JMP+ soustř. kůň (P-VM) – SLKT (VM-OM)

Graf č.7. Pracnost na těžební činnost ve výchovných těžbách – 40 let Pracnost v těžební činnosti u výchovných těžeb je poměrně vyrovnaná. U jehličnatých dřevin je technologie s nejmenší pracností těžba JMP, vyklizování koňskými potahy a přibližování SLKT. U listnatých dřevin je nejméně pracná technologie těžba JMP a soustřeďování koňskými potahy přímo na OM.

38

výchovné těžby +40 let 2 1,68

1,5

Nh/m

3

1,21

1

1,28

1,82

1,7

1,17

0,5 0 jehličnaté

listnaté

těžba JMP + soustř. kůň (P-OM) těžba JMP + soustř. kůň (P-VM) – UKT (VM-OM) těžba JMP+ soustř. kůň (P-VM) – SLKT (VM-OM)

Graf č.8. Pracnost na těžební činnost ve výchovných těžbách + 40 let Výchovné těžby nad čtyřicet let mají sice nižší pracnost než výchovné těžby do čtyřiceti let, ale pořadí zůstává stejné pro jehličnaté i listnaté dřeviny jako u výchovných těžeb do čtyřiceti let.

obnovní těžby 1,2 1 0,8 Nh/m3 0,6

1,03

1,02

0,99

0,87 0,77 0,62

0,59

0,4

0,45 0,33

0,2 0 jehličnaté

listnaté

těžba JMP + soustř. UKT (P-OM) těžba JMP + soustř. SLKT (P-OM) těžba JMP + soustř. kůň (P-VM) – UKT (VM-OM) těžba JMP+ soustř. kůň (P-VM) – SLKT (VM-OM) harvestor + vyvážečka (P-OM)

Graf č.9. Pracnost na těžební činnost v obnovních těžbách V obnovních těžbách u jehličnatých dřevin je s nejnižší pracností harvestorová technologie, za ní následuje technologie těžba JMP a soustřeďování SLKT, jako třetí v pořadí je technologie těžba JMP a soustřeďování UKT. Nejvíce pracná je technologie těžba JMP vyklizování koňskými potahy a přibližování UKT. U listnatých dřevin je 39

pořadí pracnosti obdobné jak u dřevin jehličnatých, jen s tím rozdílem, že se u listnatých dřevin ve většině případů nepoužívá harvestor, proto nebyla pracnost pro tuto technologii počítána.

4.5.3. Doba těžby a sezónnost 4.5.3.1. Doba těžby. Dle ročního období dělíme těžby na zimní (období klidu mízy) a letní (vegetační období a období mízy). Pokud to povětrnostní podmínky dovolí, jsou těžby realizovány zejména v zimním období, kdy se zaměřují na výchovné těžby. V tomto období nedochází tolik k poškozování stojících stromů a půdního povrchu, avšak naproti tomu sníh a mráz ztěžuje těžbu a soustřeďování dříví. Na LHC se snaží umísťovat co nejvíce těžeb do zimního období, především výchovné těžby jsou vykonávány v zimním období, aby nedocházelo k poškozování stojícího porostu, který se má nadále vyvíjet. V hospodářských souborech 591 a 571, kde se jedná o zamokřené nebo podmáčené stanoviště, je těžba naplánovaná výhradně do zimního období, aby nedocházelo k poškozování půdního povrchu. Těžba zde může být vykonávána i v letním období, ale pouze za velkého sucha, kdy jsou stanoviště zcela vyschlá. Zimní těžba má i výhody v tom, že povrch půdy a povrchové kořeny jsou chráněny sněhem, proto nejsou tak poškozovány přibližovacími prostředky a vlečeným dřívím. Přilnavost kůry na dřevě je v klidu mízy dvakrát vyšší než v době mízy. Stržení kůry na stojících stromech těžbou a přibližováním je proto dvakrát méně četné než v létě. 4.5.3.2. Sezónnost Sezónnost je označení časového průběhu lesní výroby, v němž se určité práce soustřeďují do určitých období roku. Znamená to přetržitost výrobního procesu, který v lesním hospodářství nemůže být plynulý celý rok. Přetržitost výrobního procesu je způsobena biologickým cyklem lesních dřevin.

4.5.4. Struktura strojního parku Společnost Lesy a Rybářství Velké Meziříčí s.r.o. vlastní pouze UKT – VALTRA s půdní frézou MERI na přípravu holin před zalesněním, dále vlastní čelní nakladač VOLVO, který slouží pro manipulaci dříví na manipulačně expedičním skladu. THP pracovníci využívají vlastní osobní automobily za které jim společnost vyplácí náhrady. Žádné jiné stroje již společnost nevlastní. Práce vykonávané v těžební činnosti a dopravě dříví na LHC zajišťují pouze dodavatelsky.

40

4.5.5. Struktura odběratelů dříví Společnost Lesy a Rybářství Velké Meziříčí s.r.o. má celkem sedm hlavních odběratelů na kulatinu viz. Tab č.3., kteří odebírají 83% celkových dodávek dříví. Zbytek dříví je dodáván menším odběratelům v okolí, kteří mají zájem hlavně o dříví ze zimní těžby. Jedná se hlavně o menší pilařské provozy. Vlákninu dodává Společnost Lesy a Rybářství Velké Meziříčí s.r.o. dvěma hlavním odběratelům, a to jsou Kronospan – Jihlava a Wood & Paper – Ivančice. Společnost prodává jak dříví z vlastních lesů, ale také nakupuje od drobných vlastníků lesů a následně prodává. Množství dříví z vlastního lesa činí průměrně cca 26 000 m3, množství dříví od drobných vlastníků je cca 8 000 m3. Celkový objem prodaného dříví činí konkrétně za rok 2006 cca 32 100 m3. množství m3

Prodané dříví Kulatina

20 796

Vláknina Surové kmeny,palivo, slabé listnáče

9 974 1 330

Celkem

32 100

Tab. č.2. Objem prodaného dříví Největším odběratelem na kulatinu je Stora Enzo - Ždírec nad Doubravou, pro vlákninu je to Kronospan-Jihlava. Podrobný přehled odběratelů je v tabulce č. 3.

Odběratel

celkový objem dříví m3

celkový objem dříví v %

množství v % kulatina vláknina

Wood & Paper - Ivančice Stora Enzo - Ždírec nad Doubravou

9951

31

30

8025

25

39

Kronospan - Jihlava

4494

14

Pila Krejčí - Kamená Pila Kment - Sklené nad Oslavou

1926

6

7

1605

5

5

Halačkova pila - Domášov

1284

4

3

Drobní odběratelé

4815

15

16

32100

100

100

Celkem Tab. č. 3. Odběratelé dříví

41

39

61

100

4.5.6. Terén Jedná se o zemský povrch pevniny vytvořený přírodními silami. Charakteristikou a popisem terénu (sklon terénu, členitost terénu, terénní překážky, únosnost půdy, půdní pokryv, expozice svahu, nadmořská výška lokality) se zabývá terénní klasifikace. Klasifikační systém musí umožňovat jednotný a přitom jednoduchý popis terénu, v praxi použitelný pro plánování těžebních i pěstebních prací, pro řízení výroby, pro posuzování a vzájemné srovnávání strojů, vývoj strojů a jejich marketing, i pro jednání s podnikateli (kontraktory) zajišťujícími těžební práce. Hlavním cílem terénní klasifikace je praktický, co nejjednodušší systém klasifikace průjezdnosti terénem. Od roku 1980 je Lesprojektem (Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů) používána aktualizovaná patnáctistupňová terénní klasifikace (vycházející z původní devítistupňové), sdružující terénní typy na základě jejich technologické příbuznosti do pěti terénních skupin (A,B,C,D,E). Tyto skupiny terénních typů se svou technologickou charakteristikou blíží pojetí technologické typizace. TERÉNNÍ KLASIFIKACE LESPROJEKTU (užívaná od roku 1980) Sklon terénu 1 Únosné terény 2 Neúnosné terény 3 Terény s překážkami v% typ Skupina typ skupina typ skupina 1 Do 8% 11 21 31 A 2 9 - 15% 12 22 32 D E 3 16 - 25% 13 23 33 4 26 - 40% 14 B 24 34 5 nad 40% 15 C 25 35 Tab. č. 4. Terénní klasifikace Za hranici únosnosti a neúnosnosti terénu je považován měrný tlak ve stopě 50 kPa. Tato hodnota odpovídá hranici boření dospělého člověka při chůzi. Vzhledem k tomu, že uvedená hodnota nekoresponduje s měrným tlakem vyvozovaným žádným běžným prostředkem pro soustřeďování dříví ve velkovýrobních technologiích, má takto stanovené rozhraní únosných a neúnosných terénů jen velice omezený technologický význam. Terénní překážky ovlivňují použití strojů z hlediska průjezdnosti terénem. Rozhodující je jejich výška a vzdálenost od sebe. UKT mohou překonávat jen 0.3 m vysoké, oblé nerovnosti, tzn. že pohyb UKT je možný jen v příznivém terénu nebo po upravených linkách. SLKT (a podvozky speciálních těžebních strojů) mohou překonávat nerovnosti do výšky 0.5 m, což je pro běžné lesní terény dostatečné. Je-li výška terénních nerovností vyšší než 0.5 (resp. 0.3) m, a jejich vzájemný rozestup menší než 5 m, jedná se terén s překážkami. O terén s překážkami se nejedná, pokud jsou nerovnosti vyšší než 0.5 resp.0.3 m, ale jejich vzdálenost od sebe je delší než 5 m, protože je možné takové nerovnosti objet. (Simanov 2004)

42

LHP pro lesní majetek rodiny Podstatzkých – Liechtenstein neobsahuje terénní klasifikaci, jelikož není povinnou součástí LHP. Terénní podmínky byly vyhodnoceny na základě venkovního šetření a díky zkušenostem a znalostem pracovníků firmy Lesy a Rybářství Velké Meziříčí s.r.o. Následující výsledky jsou tedy jen orientační a nemají přesnou vypovídací schopnost o daném problému.

Sklon terénu 1 Únosné terény 2 Neúnosné terény v% Skupina skupina 1 Do 8% A – 65% plochy 2 9 - 15% D – 5% plochy 3 16 - 25% 4 26 - 40% B – 20%plochy 5 nad 40% C – 5% plochy Tab. č. 5. – Terénní skupiny na LHC

3 Terény s překážkami skupina

E – 5% plochy

Půdy neúnosné se objevují na 5% plochy celého LHC, a to převážně v HS 571. Zde se musí při těžební činnosti dbát na dobu prováděných prací, aby nedocházelo k poškozování půdního povrchu těžebními a přibližovacími stroji. Těžba se zde soustřeďuje na zimní období, kdy je půdní povrch zmrzlý, nebo na letní období, kdy je půdní povrch zcela vyschlý, a tak nevznikají větší škody.

4.5.7. Hospodářský způsob Představuje soubor hospodářských opatření se svébytnými nástroji hospodářské úpravy, který vede k charakteristické věkové a prostorové struktuře lesa. Zejména podle způsobu obnovy se rozlišují čtyři hospodářské způsoby: podrostní, násečný, holosečný a výběrný. (kolektiv autorů 1996) Na LHC se využívá převážně hospodářský způsob holosečný, který je charakterizován obnovou lesních porostů, která probíhá na jednorázově vytěžených holosečích. Zde následuje umělá obnova lesních porostů. Hospodářský způsob podrostní je zde využíván na příznivých stanovištích zejména u SM, případně BK. Podrostní hospodářský způsob je podmíněn obnovou pod ochranou clonou mateřského těženého porostu.

43

4.6. ZHODNOCENÍ TECHNICKO-EKONOMICKÝCH PARAMETRŮ A TĚŽEBNÍCH TECHNOLOGIÍ NA LHC Pro zhodnocení technicko-ekonomických parametrů a těžebních technologií byla zvolena metoda „Optimalizovaný výběr technologií“. Pojem optimalizovaný výběr technologií nelze chápat jen jako výběr technologií maximalizujících technickou výkonnost při současné minimalizaci výrobních nákladů, ale musíme jej posuzovat i vzhledem k potřebám společnosti, zejména k trvalé funkčnosti lesních ekosystému včetně funkce produkce dříví.(SIMANOV 2004)

4.6.1. Určení kritérií pro hodnocení technicko-ekonomických parametrů a těžebních technologií 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Soustava optimalizačních kritérií bývá obvykle následující: Pracovní podmínky (bezpečnost a hygiena práce, fyzické a neuropsychické zatížení pracovníků, pracovně-sociální podmínky) Ochrana životního a lesního prostředí Využití surovin (kvantitativní i kvalitativní) Pracnost a výkonnost pracovníků a techniky Produktivita živé práce Spotřeba energie Nákladovost výrobního procesu Efektivnost práce Rentabilita výroby na podnikové úrovni

Pro zhodnocení technicko ekonomických parametrů a těžebních technologií byla vybrána tato kritéria: Poškození porostu, Pracnost, Náklady na těžební činnost.

4.6.1.1. Poškození porostu Pro posouzení poškození porostu podle jednotlivých těžebních technologií bylo vycházeno z informací z literatury, ústních sdělení provozních pracovníků a vlastního šetření. Podle těchto informací byla určena 5-ti stupňová stupnice pro hodnocení poškození porostu. Jde především o poškození stojících stromů, ale také o poškození půdního povrchu. Posouzení závažnosti poškození porostu bylo posuzováno zvlášť pro výchovné těžby a zvlášť pro mýtní těžby. Je to dáno tím že poškození u stojících stromů ve výchovných těžbách má následné dopady na dále se vyvíjející porost (odřené stromy a následná hniloba apod.), u mýtních porostů se toto poškození již tolik nezohledňuje, zvláště u pasečného způsobu hospodaření, kdy je odstraněn celý porost. U podrostního způsobu hospodaření, kdy dochází k postupnému odstraňování stromů z porostu je situace opět jiná, protože může docházet jak k poškozování zbývajících stromů, tak k poškozování přirozeného zmlazení. Při posuzování poškození půdního povrchu bylo vycházeno z měrného tlaku ve stopě při použití jednotlivých prostředků (kůň – 140 kPa, UKT – 160 kPa, SLKT – 200 kPa, harvestor – 110 – 160 kPa). Vyhodnocení poškození porostu je v následujících tabulkách.

44

Stupnice poškození porostu: 1. 2. 3. 4. 5.

velmi malé poškození malé poškození střední poškození větší poškození největší poškození

Výchovné těžby - 40 let

hodnota Technologie 1. těžba + soustř. kůň (P-OM) 1 2. těžba + soustř. kůň (P-VM) – UKT (VM-OM) 2 3. těžba + soustř. kůň (P-VM) – SLKT (VM-OM) 3 Tab. č. 6. Poškození porostu – výchovné těžby do 40 let

Výchovné těžby +40 let

hodnota Technologie 1. těžba + soustř. kůň (P-OM) 1 2. těžba + soustř. kůň (P-VM) – UKT (VM-OM) 2 3. těžba + soustř. kůň (P-VM) – SLKT (VM-OM) 3 Tab. č. 7. Poškození porostu – výchovné těžby nad 40 let

Obnovní těžby

hodnota Technologie 1. těžba + soustř. UKT (P-OM) 2. těžba + soustř. SLKT (P-OM) 3. těžba + soustř. kůň (P-VM) – UKT (VM-OM) 4. těžba + soustř. kůň (P-VM) – SLKT (VM-OM) 5. harvestor + vyvážečka (P-OM) Tab. č. 8. Poškození porostu – obnovní těžby

2 4 1 3 1

4.6.1.2. Pracnost Při stanovení tohoto kritéria byly podkladem normy pro práci v lesnictví pro společnost Lesy a Rybářství Velké Meziříčí s.r.o., kde je udávána spotřeba času na jednici výroby. V tomto konkrétním případě byl zjišťován počet normohodin na m3 (Nh/m3). U harvestorové technologie v obnovních těžbách byl tento údaj zjištěn od nejmenované firmy provozující harvestorovou technologii lesní těžby, u této technologie byla pracnost počítána jen pro jehličnaté dřeviny. Všechny hodnoty spotřeby času jsou udávané bez srážek, přirážek. 45

Pro stanovení norem byly použity tyto hodnoty: Průměrná hmotnatost pro těžbu Průměrná hmotnatost (m3) Dřevina P – 40 P + 40 M jehl. 0,15 0,40 0,83 listn. 0,15 0,20 2,33 Tab. č. 9. Průměrná hmotnatost pro těžbu

Průměrná hmotnatost pro soustřeďování dříví Průměrná hmotnatost (m3) Dřevina P – 40 P + 40 M jehl. 0,14 0,20 0,32 Listn. 0,14 0,15 0,60 Tab. č. 10. Průměrná hmotnatost pro soustřeďování Průměrné hmotnatosti pro těžbu a soustřeďování byly zjištěny z hospodářské knihy a z lesní hospodářské evidence, taktéž byly zjištěny i průměrné přibližovací a vyklizovací vzdálenosti. - Průměrná přibližovací vzdálenost 301 - 400 m. - Průměrná vyklizovací vzdálenost 51-100 m. Výchovné těžby - 40 let

Technologie 1. těžba + soustř. kůň (P-OM)

těžba soustř. celkem 2. těžba + soustř. kůň (P-VM) – UKT (VM-OM) těžba soustř. KŮŇ. soustř. UKT celkem 3. těžba + soustř. kůň (P-VM) – SLKT (VM-OM) těžba soustř. KŮŇ. suustř. SLKT. celkem Tab. č. 11. Pracnost výchovné těžby do 40 let

46

jehl. Nh/m3 0,99 0,75 1,74 0,99 0,57

listn. Nh/m3 0,93 1,00 1,93 0,93 0,81

0,31

0,38

1,87 0,99 0,57

2,12 0,93 0,81

0,16

0,23

1,72

1,97

Výchovné těžby + 40 let

Technologie 1. těžba + soustř. kůň (P-OM)

těžba soustř. celkem 2. těžba + soustř. kůň (P-VM) – UKT (VM-OM) těžba soustř. KŮŇ. soustř. UKT celkem 3. těžba + soustř. kůň (P-VM) – SLKT (VM-OM) těžba soustř. KŮŇ. soustř. SLKT. celkem Tab. č. 12. Pracnost výchovné těžby nad 40 let

jehl. Nh/m3 0,64 0,57 1,21 0,64 0,41

listn. Nh/m3 0,82 0,86 1,68 0,82 0,68

0,23

0,32

1,28 0,64 0,41

1,82 0,82 0,68

0,12

0,20

1,17

1,7

jehl. Nh/m3 0,47 0,30 0,77 0,47 0,15 0,62 0,47 0,32

listn. Nh/m3 0,28 0,31 0,59 0,28 0,17 0,45 0,28 0,59

0,23

0,16

1,02 0,47 0,32

1,03 0,28 0,59

0,08

0,12

0,87 0,12 0,21 0,33

0,99 -

Obnovní těžby

Technologie 1. těžba + soustř. UKT (P-OM)

těžba soustř. celkem 2. těžba + soustř. SLKT (P-OM) těžba soustř. celkem 3. těžba + soustř. kůň (P-VM) – UKT (VM-OM) těžba soustř. KŮŇ. soustř. UKT. celkem 4. těžba + soustř. kůň (P-VM) – SLKT (VM-OM) těžba soustř. KŮŇ. soustř. SLKT. celkem 5. harvestor + vyvážečka (P-OM) těžba vyvážení celkem Tab. č. 13. Pracnost obnovní těžby

47

Nahodilé těžby Pracnost u nahodilých těžeb je cca o 30 % vyšší než u úmyslných těžeb, ale také záleží na konkrétní situaci, kde se nahodilá těžba nachází a o jaký se jedná druh nahodilé těžby.

4.6.1.3. Náklady na těžbu a soustřeďování dříví Při stanovení jednotlivých nákladů na těžbu a soustřeďování bylo počítáno s již výše uvedenou průměrnou hmotnatosti pro těžbu a soustřeďování dříví, průměrnou přibližovací vzdálenosti a následně určenou normou pro tyto průměrné hodnoty. Dále k výpočtu nákladů na těžbu byla použita tabulka tarifů, která nám udává sazbu v Kč za normohodinu. tab.14. Veškeré výsledné hodnoty jsou uvedeny v následujících tabulkách.

sazba v kč za normohodinu těžba JMP

158 kč/Nh do 50 m - 190 kč/Nh

vyklizování koněm

51 -100 m - 160 kč/Nh

přibližování UKT, SLKT Tab. č. 14. Sazby za normohodinu

366 kč/Nh

Výchovné těžby - 40 let

Technologie 1. těžba + soustř. Kůň (P-OM)

těžba soustř. celkem 2. těžba + soustř. Kůň (P-VM) – UKT (VMtěžba OM) soustř. K. soustř. U celkem 3. těžba + soustř. Kůň (P-VM)–SLKT(VM-OM) těžba soustř. K. suustř. S. celkem Tab. č. 14. Náklady na těžbu u výchovných těžeb do 40 let

48

jehl. Kč/m3 156 120 276 156 91 113 360 156 91 58 305

listn. Kč/m3 146 160 306 146 129 139 414 146 129 84 359

Výchovné těžby + 40 let Technologie 1. těžba + soustř. kůň (P-OM)

těžba soustř. celkem 2. těžba + soustř. kůň (P-VM) – UKT (VM-OM) těžba soustř. K. soustř. U Celkem 3. těžba + soustř. kůň (P-VM) – SLKT (VMtěžba OM) soustř. K. soustř. S. celkem Tab. č. 15. Náklady na těžbu u výchovných těžeb nad 40 let

jehl. Kč/m3 101 91 192 101 65 84 250 101 65 43 209

listn. Kč/m3 129 137 266 129 108 117 354 129 108 73 310

jehl. Kč/m3 74 109 185 74 54 128 74 51 84 209 74 51 29 154

listn. Kč/m3 44 113 157 44 62 106 44 94 58 196 44 94 43 181

Obnovní těžby

Technologie 1. těžba + soustř. UKT (P-OM)

těžba soustř. celkem 2. těžba + soustř. SLKT (P-OM) těžba soustř. celkem 3. těžba, KŮŇ (P-VM),UKT (VM-OM) těžba soustř. K soustř. U celkem 4. těžba, KŮŇ (P-VM),SLKT (VM-OM) těžba soustř. K soustř. S celkem 5. harvestor + vyvážečka. (P-OM) těžba soustř. celkem Tab. č. 16. Náklady na těžbu u obnovních těžeb

49

360

4.6.2. Vyhodnocení používaných těžebních technologií podle určených kritérií Pořadí důležitosti hodnotících kritérií bylo stanoveno metodou párového srovnání (trojúhelníkem párů), při kterém je každé kritérium porovnáváno způsobem „každý s každým“. Toto porovnání bylo provedeno zvlášť pro výchovné a obnovní těžby. Kritérium, které bylo určeno jako přednější, je podtržené. Podle pořadí pak byly sestupně přiřazeny váhy jednotlivým kritériím. Čísla kritérií: 1. Poškození porostu 2. Pracnost 3. Náklady na těžební činnost Sestavení párových dvojic pro výchovné těžby: č.

1 2

1 3 2 3

četnost

Pořadí

váhy

1…. 2x 2…. 0x 3…. 1x

1. 3. 2.

30b 10b 20b

č.

Pořadí

váhy

3. 2. 1.

10b 20b 30b

Sestavení párových dvojic pro obnovní těžby: 1 2

1 3 2 3

četnost

1…. 0x 2…. 1x 3…. 2x

Přiřazení váhy pro výchovné těžby: -

poškození porostu 30b. pracnost 20b. náklady na těžební činnost 10b.

-

náklady na těžební činnost 30b. pracnost 20b. poškození porostu 10b.

Přiřazení váhy pro obnovní těžby:

Tuto metodu není možno považovat za absolutně objektivní, ale je to jedna z metod, u které lze částečně omezit subjektivitu rozhodování.

50

Vyhodnocení převládajících technologií – jehličnaté dřeviny Výchovné těžby - 40 let Technologie 1. těžba, kůň (P-OM) 2. těžba, kůň (P-VM) – UKT (VMOM) 3. těžba, kůň (P-VM) – SLKT (VMOM)

Poškození porostu Hodnota

pořadí poměr.váha

Náklady Kč/m3

Pracnost

pořadí poměr.váha

Nh/m3

Vhodnost

pořadí poměr.váha

poměr.váha

pořadí

1 2

1. 2.

30,00 15,00

276 360

1. 3.

20 15,33

1,74 1,87

2. 3.

9,88 9,19

59,88 39,52

1. 2.

3

3.

10,00

305

2.

18,09

1,72

1.

10

38,09

3.

Výchovné těžby + 40 let Technologie 1. těžba, kůň (P-OM) 2. těžba, kůň (P-VM) – UKT (VMOM) 3. těžba, kůň (P-VM) – SLKT (VMOM)

Poškození porostu hodnota

pořadí

poměr.váha

Náklady Kč/m3

Pracnost

pořadí poměr.váha

Nh/m3

Vhodnost

pořadí Poměr.váha

poměr.váha

pořadí

1 2

1. 2

30,00 15,00

192 250

1. 3.

20,00 15,36

1,21 1,28

2. 3.

9,66 9,14

59,66 39,5

1. 2.

3

3

10,00

209

2.

18,37

1,17

1.

10

38,37

3.

54

Obnovní těžby Technologie

Náklady Kč/m3

1. těžba, UKT (P-OM) 2. těžba, SLKT (P-OM) 3. těžba, KŮŇ (P-VM),UKT (VMOM) 4. těžba, KŮŇ (P-VM),SLKT (VMOM) 5. harvestor + vyvážečka(P-OM)

pořadí

Pracnost

poměr.váha

Nh/m3

Poškození porostu

pořadí poměr.váha

hodnota

pořadí poměr.váha

Vhodnost poměr.váha

Pořadí

183 128 209

3. 1 4.

20,98 30,00 18,37

0,77 0,62 1,02

3. 2. 5.

8,57 10,64 6,47

2 4 1

3. 5. 1-2.

5,00 2,5 10,00

34,55 43,14 34,84

5. 1. 4.

154

2.

24,93

0,87

4.

7,58

3

4.

3,33

35,84

3.

360

5.

10,66

0,33

1.

20,00

1

1-2.

10,00

40,66

2.

Vyhodnocení převládajících technologií – listnaté dřeviny Výchovné těžby - 40 let Technologie 1. těžba, kůň (P-OM) 2. těžba, kůň (P-VM) – UKT (VM-OM) 3. těžba, kůň (P-VM) – SLKT (VMOM)

Poškození porostu hodnota

1 2 3

pořadí

1. 2. 3.

poměr.váha

30,00 15,00 10,00

Náklady Kč/m3

306 414 359

55

pořadí

1. 3 2.

Pracnost

poměr.váha

20,00 14,78 17,04

Nh/m3

1,93 2,12 1,97

pořadí

1. 3. 2.

poměr.váha

10,00 9,10 9,79

Vhodnost poměr.váha

60,00 38,88 36,83

pořadí

1. 2. 3.

Výchovné těžby + 40 let Technologie 1. těžba, kůň (P-OM) 2. těžba, kůň (P-VM) – UKT (VM-OM) 3. těžba, kůň (P-VM) – SLKT (VMOM)

Poškození porostu hodnota

pořadí

1 2 3

1. 2. 3.

Kč/m3

pořadí

poměr.váha

30,00 15,00 10,00

Náklady Kč/m3

pořadí

266 354 310

Pracnost

poměr.váha

1. 3. 2.

Nh/m3

20,00 15,02 17,16

1,68 1,82 1,7

poměr.váha

hodnota

pořadí

1. 3. 2.

poměr.váha

10,00 9,23 9,88

Vhodnost poměr.váha

Pořadí

60,00 39,25 37,04

1. 2. 3.

Obnovní těžby Technologie

Náklady poměr.váha

Pracnost Nh/m3

pořadí

1. těžba, UKT (P-OM) 157 2. 20,25 0,59 2. těžba, SLKT (P-OM) 106 1. 30,00 0,45 3. těžba, KŮŇ (P-VM),UKT (VM-OM) 196 4. 16,22 1,03 3. těžba, KŮŇ (P-VM),SLKT (VM181 3. 17,56 0,99 OM) 3. harvestor+vyvážečka (P-OM) – pro listnaté dřeviny nebylo vyhodnocováno.

56

2. 1. 4. 3.

Poškození porostu 15,25 20,00 8,73 9,09

2 4 1 3

pořadí

2. 4. 1. 3.

poměr.váha

5,00 2,5 10,00 3,33

Vhodnost poměr.váha

40,50 52,5 34,95 29,98

Pořadí

2. 1. 3. 4.

Jelikož pracnost a nákladovost u jehličnatých a listnatých dřevin je rozdílná, byla posuzována každá dřevina zvlášť. Na základě vyhodnocení převládajících technologií lesní těžby metodou multikriteriálního rozhodování byli zjištěny tyto výsledky: Ve výchovných těžbách jehličnatých i listnatých do 40 let je optimální varianta těžební technologie těžba JMP a soustřeďování koněm (P-OM). Tato těžební technologie vyšla jako optimální i ve výchovných těžbách jehličnatých i listnatých nad 40 let. Je to dáno tím, že zde byla přisouzena největší váha kriteriu poškození porostu. Jako druhá vyšla technologie těžby JMP s vyklizováním dříví koněm (P-VM), přibližování UKT (VM-OM) ve výchovných těžbách do 40 let, i nad 40 let pro jehličnaté a listnaté dřeviny. V pořadí třetím byla technologie těžby JMP s vyklizováním dříví koněm (P-VM) a přibližování SLKT (VM-OM). Výsledek ukazuje, že největší váha byla přisouzena kritériu poškození porostu. V těžbách obnovních jehličnatých dřevin je optimální varianta těžební technologie těžba JMP a soustřeďování dříví SLKT (P-OM), za ní následuje technologie těžby harvestorem a vyvážení vyvážecím traktorem. Další v pořadí je technologie těžba JMP a vyklizování koněm (P-VM) a přibližování SLKT (VM-OM), následuje technologie těžba JMP vyklizování koněm (P-VM) a přibližování UKT (VMOM) a jako nejméně vhodná byla vyhodnocena technologie těžba JMP a soustřeďování dříví UKT (P-OM). U obnovních těžeb listnatých dřevin je optimální varianta těžební technologie těžba JMP a soustřeďování dříví SLKT (P-OM), za ní následuje technologie těžba JMP a soustřeďování UKT (P-OM). Další v pořadí je technologie těžba JMP a vyklizování koněm (P-VM) a přibližování UKT (VM-OM), jako poslední je technologie těžba JMP vyklizování koněm (P-VM) a přibližování SLKT (VM-OM). U výsledku obnovních těžeb vidíme, že byla přisouzena největší váha kritériu náklady na těžební činnost.

54

4.7. NÁVRH POTENCIÁLNĚ MOŽNÝCH TECHNOLOGIÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI Při návrhu potenciálně možných technologií v těžební činnosti bylo vycházeno z přírodně - výrobně podmínek na LHC. Pro návrh byly vybírány těžební technologie, které se na LHC buď nepoužívají, nebo se využívají jen v malé míře, ale které by byly použitelné do daných přírodně - výrobních podmínek. Následně byly vybrány a popsány těžební technologie, u kterých byly zhodnoceny klady a zápory, které ovlivňují jejich použití nebo následné nasazení v daných přírodně - výrobních podmínkách. Návrh potenciálně možných těžebních technologií byl rozdělen na těžby výchovné, těžby obnovní a nahodilé těžby.

Výchovné těžby: 1. Sortimentní metoda – varianta s úplným druhováním sortimentů v porostu – těžba, odvětvování a druhování JMP, soustřeďování vyvážecí minisoupravou (železným koněm) + minimální poškození porostu, nízký tlak na půdu, vykonání zásahů na neúnosných terénech - pořizovací cena, pracnost 2. Sortimentní metoda – varianta s úplným druhováním sortimentů v porostu – těžba, odvětvování a druhování JMP, vyklizování z lokality P na lokalitu VM vyvážecí minisoupravou (železným koněm) – přibližování UKT nebo SLKT + minimální poškození porostu, nízký tlak na půdu, vykonání zásahů na neúnosných terénech - pořizovací cena, pracnost 3. Sortimentní metoda – harvestorová technologie - harvestor provede pokácení, odvětvení, rozdělení kmene na sortimenty a potom následuje vyvážečka, která dané sortimenty vyváží přímo na odvozní místo OM. + minimální poškození porostu, hygiena práce, výkon, tlak na půdu, bezúvazkové soustřeďování, bezpečnost práce, vyloučení nemocí z povolání (např. kácení JMPvazoneuróza) - pořizovací cena, náklady, příprava pracoviště, dostatečné množství hmoty pro těžbu, nutnost kvalifikovaného a zkušeného operátora. 4. Sortimentní metoda – varianta s úplným druhováním v porostu - těžba, odvětvování a druhování JMP, vyklizování z lokality P na lokalitu VM – koňskými potahy nebo lanem navijáku UKT případně SLKT, přibližování z VM na OM vyvážecí soupravou. + minimální poškození porostu, hygiena práce, tlak na půdu, částečně bezúvazkové soustřeďování, minimální poškození vyklizovacích linek a odvozních cest - pořizovací cena vyvážecího traktoru.

55

Obnovní těžby 1. Sortimentní metoda – harvestorová technologie - harvestor provede pokácení, odvětvení, rozdělení kmene na sortimenty a následně vyvážecí traktor dané sortimenty vyváží přímo na odvozní místo OM. + minimální poškození porostu, hygiena práce, výkon, tlak na půdu, bezúvazkové soustřeďování, čisté dříví, bezpečnost práce, vyloučení nemocí z povolání (např. kácení JMP- vazoneuróza) - pořizovací cena, náklady, příprava pracoviště, dostatečné množství hmoty pro těžbu, nutnost kvalifikovaného a zkušeného operátora. 2. Sortimentní metoda – varianta s úplným druhováním v porostu - těžba, odvětvování a druhování JMP, vyklizování z lokality P na lokalitu VM – lanem navijáku UKT nebo SLKT případně koňskými potahy, přibližování z VM na OM vyvážecí soupravou. + minimální poškození porostu, hygiena práce, tlak na půdu, částečně bezúvazkové soustřeďování, minimální poškození vyklizovacích linek a odvozních cest, čisté dříví - pořizovací cena vyvážecího traktoru. 3. Kmenová metoda – těžba, odvětvování JMP, soustřeďování VLU-5 vývozní lanovka univerzální, tento návrh se týká terénů se sklonem nad 40%, které se nacházejí u vodní nádrže Mostiště. + minimální poškození porostu (doprava dříví v polozávěsu), téměř žádný tlak na půdu, bezpečnost práce, vykonání zásahů v nepřístupných terénech - náklady, pracnost při stavění lanovky.

Nahodilé těžby V současné době činí podíl nahodilých těžeb 19%, jedná se o podíl ze všech druhů těžeb na celém LHC. Plánování těžeb je v tomto případě prakticky nemožné. Na tento druh těžby můžeme být jedině připraveni a měli bychom těmto těžbám spíše předcházet vhodně umístěnými pěstebními a těžebními zásahy a vnášet do porostů zpevňovací prvky (např. odluka, závora, rozluka, MZD) Použití dané těžební technologie závisí od konkrétní situace, kdy a kde a v jakém rozsahu nahodilá těžba vznikne.

Návrh byl věnován především sortimentní metodě která je na LHC využívaná jen v malé míře. Jedná se o harvestorovou těžební technologii a technologii těžby JMP a přibližování vyvážecím traktorem. Obecně platné zůstává, že klíčovou příležitostí harvestorové technologie je výroba sortimentů přímo na lokalitě P, vysoká efektivita práce, výroba čistých sortimentů, minimalizace nákladů na lidskou práci a možnost využití celoročního a celodenního provozu. Použití technologie těžby JMP a soustřeďování vyvážecím traktorem má výhodu v dopravování dříví na OM při větších přibližovacích vzdálenostech, kdy je dříví vezeno na vyvážecím prostředku a tak nevznikají škody na přibližovacích linkách a odvozních cestách. Další výhodou je 56

přiblížení čistého dříví a jeho cenové zvýhodnění při prodeji (Stora Enso, Kronospan Jihlava). Je nutno brát v úvahu, že tyto technologie potřebují odlišnou přípravu porostů. Při zavedení těchto technologií by bylo nutné na LHC zvýšit hustotu přibližovacích linek. Jako další technologie byla navržena technologie s „železným koněm“. Výhodou této technologie je velmi nízký měrný tlak na půdu (10 kPa), bezeškodné přibližování na neúnosných terénech, minimální poškození porostu. Další výhodou je nevázanost na živého koně, který potřebuje každodenní péči. Návrh LDZ VLU-5 je pro konkrétní porosty v terénech se sklonem větším jak 40%, které jsou na LHC v okolí přehradní nádrže Mostiště. V příloze č.6 je projekt na přibližování LDZ v konkrétním porostu na LHC. LDZ se doposud na LHC nepoužívaly z ekonomických důvodů. Byla požitá klasická těžební technologie za pomocí dlouhého lana. Tuto technologii však není možné použít při větších přibližovacích vzdálenostech. V příloze č.4. jsou uvedeny základní technické parametry konkrétních strojů pro navržené technologie. Příloha č. 5. obsahuje ceník pro tyto technologie. Při volbě vhodné technologie je třeba přihlédnout i k nepřímím ekonomickým vlivům. Např. při zpracování těžeb harvestorovou technologií se předpokládá snížení režijních nákladů a efektivita práce než u klasických technologií.

57

5. ZÁVĚR Cílem této diplomové práce byla analýza současného stavu technologického řešení lesní těžby pro lesní majetek rodiny Podstatzkých-Liechtenstein ve Velkém Meziříčí. Pro splnění tohoto úkolu byly určeny dílčí cíle této práce: popis technologie lesní těžby v ČR, charakteristika lesního majetku podle přírodních a přírodně výrobních podmínek, charakteristika těžební činnosti a dopravy dříví v současných podmínkách, analýza stěžejních problémových okruhů, zhodnocení technicko-ekonomických parametrů a návrh potenciálně možných technologií v těžební činnosti. Majetek rodiny Podstatzkých-Liechtenstein se nachází ve Velkém Meziříčí a v jeho blízkém okolí. Lesní majetek má rozlohu 3 793,81 ha. Převládá zde smrkové hospodářství se zastoupením 74,5% SM, 13% BO, 4,4% MD a 2% BK. Na LHC je převážně zastoupen 4. lvs bukový a 5. lvs jedlobukový. Roční těžba dosahuje průměrně 26 000 m3. Technologie lesní těžby byla popsána na základě vývoje těžebních technologií v ČR. Vývoj těchto technologií můžeme rozdělit do etap, které jsou definované rozsahem a dynamikou změn využívání živé lidské práce. Etapy vývoje byly rozděleny do čtyř období. U těžebních technologií rozlišujeme výrobní fáze, těžba dříví, soustřeďování dříví, odvoz dříví a výroba sortimentů. Pro těžbu dříví se na LHC používají tyto základní těžební technologie: těžba JMP soustřeďování koňskými potahy (P – OM), těžba JMP vyklizování koňskými potahy (P – VM) a přibližování UKT nebo SLKT (VM – OM), těžba JMP soustřeďování UKT nebo SLKT (P – OM) a harvestorová technologie lesní těžby. Vyhodnocení těžebních technologií bylo provedeno metodou „optimalizační výběr technologií“. Po provedené optimalizaci byla vyhodnocena ve výchovných těžbách jako optimální technologie těžba JMP a soustřeďování koňskými potahy (P – OM). Tato technologie je na prvním místě díky zvolenému kritériu poškození porostu. Není však možné, aby byly veškeré výchovné těžby prováděny na LHC touto technologií. Na LHC se v současné době pro výchovné těžby nejvíce využívá technologie těžba JMP, vyklizování koňskými potahy a přibližování UKT nebo SLKT. Kladně lze hodnotit vysoký podíl využívání koňských potahů na LHC ve výchovných těžbách. Jedná se o velmi šetrnou technologii při soustřeďování dříví, zvláště svou šetrností ke stojícímu porostu, který se má nadále vyvíjet. U obnovních těžeb byla vyhodnocena jako optimální technologie těžba JMP se soustřeďováním SLKT. Tato technologie ještě v kombinaci s UKT má na LHC největší podíl používaných technologií v obnovních těžbách. V současné době se začíná využívat na LHC v obnovních těžbách harvestorová technologie, která byla optimalizačním výběrem vyhodnocena jako druhá. Jako stěžejní problémové okruhy byly hodnoceny: pracnost, náklady na těžební činnost, doba těžby, terén, hospodářský způsob, odběratelé dříví a struktura strojního parku. Náklady na těžební činnost byly počítány pro výchovné těžby a těžby obnovní. U výchovných těžeb byla vyhodnocena jako nejméně nákladná technologie těžba JMP a soustřeďování koňskými potahy. V obnovních těžbách je nejméně nákladná technologie těžba JMP a soustřeďování SLKT. Pracnost byla počítána na základě výkonových norem pro průměrné hmotnatosti a přibližovací vzdálenosti. U výchovných těžeb je pracnost téměř vyrovnaná. V obnovních těžbách vykazuje 58

nejmenší pracnost harvestorová technologie lesní těžby a to u jehličnatých dřevin, u listnatých dřevin je to technologie těžba JMP a soustřeďování SLKT. V kapitole 4.7. byl proveden návrh potenciálně možných technologií, o kterých by bylo možné na LHC uvažovat. Návrh byl věnován především sortimentní metodě která se na LHC využívá jen v malé míře. Jedná se o harvestorovou těžební technologii a technologii těžby JMP a přibližování vyvážecím traktorem. Sortimentní metoda má výhodu že nám vzniká přímo v lese konečný, to je obchodovatelný sortiment, který směřuje přímo k odběrateli a nemusí být dále nákladně zpracováván na MES apod. Při této metodě je zapotřebí mít prostředky, které jsou schopny efektivně tyto sortimenty dopravovat. Jedná se o vyvážecí soupravy či vyvážecí traktory, které vyhovují těmto požadavkům. Je nutno brát v úvahu, že tato technologie potřebuje odlišnou přípravu porostů. Jako další technologie byla navržena technologie s „železným koněm“. Výhodou této technologie je velmi nízký měrný tlak na půdu (10 kPa), vykonávání zásahu na neúnosných terénech a minimální poškození porostu. Další výhoda může být i nevázanost na živého koně, což je v dnešní době problémem. Při volbě vhodné technologie je třeba přihlédnout i k nepřímím ekonomickým vlivům. Např. při zpracování těžeb harvestorovou technologií se předpokládá snížení režijních nákladů a efektivita práce než u klasických technologií.

59

6. RESUMÉ Aim of this thesis is description of nature-manufactural conditions and present state analysis of technological resolve of wood production for wood family PodstatzkyLiechtenstein property in Velke Mezirici. On the basis of obtaining facts about this property the project about perspectivly applyning technologies and technical means of wood production was worked up. As a metod for analysis and economic valorisation of present state of wood production optimisation method of production technologies was choosen. It was performed comparison with till used technologies. On the basis of obtained facts it will be worked up the project of reference for wood industrial unit. These basie production technologies are used for wood production on the wood industrial unit: production with motor saw-concentration with horse locality of stump – transport place, production with motor saw – clearing with horse locality of stump – export place and bringing with universal circle tractor or special wood circle tractor export – import place and harvestor technology of wood production. After performed optimisation the production with motor saw and concentrating with horse were clasified as optimal technology in edvcational production. Then the project of potentionally possible technologies used on the wood

60

7. Seznam použité literatury 1) CULEK, M. a kol. (1995): Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 347s. 2) KOLEKTIV, Lesnický naučný slovník I. díl. Praha: MZe v Agrospoji, 1994, 743 s., ISBN 80-7084-111-7. 3) KOLEKTIV, Lesnický naučný slovník II. díl. Praha: MZe v Agrospoji, 1995, 683 s., ISBN 80-7084-131-1. 4) KOLEKTIV, Všeobecná část lesního hospodářského plánu 1998 - 2007 pro majetek rodiny Podstatzkých - Liechtenstein. 5) KOLEKTIV, Tabulková část lesního hospodářského plánu 1998 – 2007 pro majetek rodiny Podstatzkých – Liechtenstein. 6) KOLEKTIV, Pěstování lesa v heslech. Brno: Ediční středisko MZLU, 1996, 95s. 7) KOLEKTIV, 1958, Atlas podnebí ČSSR, Ústřední správa geodézie a kartografie. 8) Sborník výkonových norem, Lesy a Rybářství Velké Meziříčí, 1996. 9) LUKÁČ, T. a kol. Ťažbovo-dopravné technologie v lesnom hospodárstve. Zvolen: 2003, 218 s., ISBN 80-89100-01- 5. 10) SIMANOV, V. Těžba a doprava dříví. Písek: Matice lesnická spol.s.r.o., 2004, 411s., ISBN 80-86271-14-5. 11) SIMANOV, NERUDA, Technika a technologie v lesnictví. MZLU Brno 2006, 324 s. ISBN 80-7157-988-2. 12) SIMANOV, 2000, Soubor přednášek na MZLU 13) ŠTAUD, V. a kol. Technologická typizace a příprava pracovišť na úseku soustřeďování dříví. Praha: SZN, 1963, 281s.

61

8. Seznam příloh Příloha č. 1 Přehled těžeb na LHC Příloha č. 2 Zastoupení věkových stupňů Příloha č. 3 Přehled hospodářských souborů Příloha č. 4 Základní technické parametry navrhovaných strojů Příloha č. 5 Ceník pro navrhované technologie Příloha č. 6 Projekt na LDZ

62