Digitální fotografie a práce s nimi v programech Photofiltre studio 10 a Picasa 3

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA PEDAGOGICKÁ Katedra technické a informační výchovy

Digitální fotografie a práce s nimi v programech Photofiltre studio 10 a Picasa 3 Bakalářská práce

Autor: Michal Štrajt Vedoucí práce: Ing. Martin Dosedla

BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNA M Štrajt, Michal: Digitální fotografie a práce s nimi v programech Photofiltre studio 10 a Picasa 3. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra technické a informační výchovy, 2011. Vedoucí bakalářské práce Ing. Martin Dosedla. ANOTACE Tato bakalářská práce „Digitální fotografie a práce s nimi v programech Photofiltre studio 10 a Picasa 3" se zabývá problematikou digitálních fotografií, jejich úpravami a správou. První část je zaměřena obecně na digitální fotografie, jsou zde popsány základní problémy této oblasti. Další část jiţ obsahuje návody, popis prostředí a práci v programech Photofiltre

studio

10

a

Picasa

3.

Tato

práce

má

i

webovou

část

(www.bakalarskaprace.webz.cz), kde nalezneme video návody pro tyto programy. ANNOTATION This thesis "Digital photography and working with it in the programs PhotoFiltre Studio 10 and Picasa 3"deals with the problems of digital photos and its modification and control. The first part focuses on digital photography in general describing the basic problems in this sphere. The second part contains instructions, description of the background and working in programs PhotoFiltre Studio 10 and Picasa 3. This work has also a web part (www.bakalarskaprace.webz.cz), where you can find video tutorials for these programs. KLÍČOVÁ SLOVA Digitální fotografie, digitální fotoaparát, úprava fotografií, správa fotografií, Photofiltre studio 10, Picasa 3 KEYWORDS Digital Photography, digital Camera, photo editing, photo manage, Photofiltre studio 10, Picasa 3

2

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracoval samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne……………

……………

3

PODĚKOVÁNÍ Rád bych poděkoval Ing. Martinu Dosedlovi za jeho pomoc a vedení mé bakalářské práce. 4

OBSAH 1.

ÚVOD .............................................................................................................................................................................6

2.

Digitalní fotografie Obecně ...................................................................................................................................7

3.

4.

5.

2.1.

Historie fotografování ...................................................................................................................................7

2.2.

Rozdělení digitálních fotoaparátů ...........................................................................................................8

2.3.

Základní části digitálního fotoaparátu ...................................................................................................9

2.4.

Důležité pojmy při fotografování .......................................................................................................... 11

2.5.

Formáty digitálních fotografií a komprese dat ................................................................................ 14

2.6.

Kompozice ...................................................................................................................................................... 16

PhotoFiltre Studio 10 ........................................................................................................................................... 18 3.1.

Informace o programu Photofiltre studio 10 ................................................................................... 18

3.2.

Popis prostředí programu photofiltre studio 10 ............................................................................ 19

3.3.

Základní úpravy fotografií v programu PhotoFiltre studio 10 ................................................. 22

3.4.

Kreslení v programu photofiltre studio 10 ....................................................................................... 24

3.5.

Filtry v programu photofiltre studio 10 ............................................................................................. 26

Google Picasa 3 ....................................................................................................................................................... 31 4.1.

Informace o programu Picasa 3 ............................................................................................................. 31

4.2.

Popis prostředí programu Picasa 3 ...................................................................................................... 32

4.3.

Základní úpravy fotografií v programu Picasa 3............................................................................. 37

4.4.

Správa fotografií v programu Picasa 3 ................................................................................................ 40

Informace o webové stránce............................................................................................................................. 45 5.1.

Video návody ................................................................................................................................................. 45

5.2.

Video návody k programu Photofiltre studio 10 ............................................................................ 46

5.3.

Video návody k programu Picasa 3 ...................................................................................................... 48

6.

Závěr ........................................................................................................................................................................... 50

7.

Bibliografie ............................................................................................................................................................... 51

5

1.

ÚVOD Bakalářská práce se zabývá digitálními fotografiemi. I přesto, ţe digitální fotografie

jsou na světě jen relativně krátkou dobu, jiţ je nalezneme téměř ve všech oblastech lidské činnosti. Setkáme se s nimi ve zpravodajství, vojenství, lékařství, ale i téměř v kaţdé domácnosti, kde zachycují významné události rodiny. I přes obrovskou popularitu digitálních fotografií se domnívám, ţe v rámcových vzdělávacích programech není tomuto tématu ponecháno příliš mnoho prostoru. Ţáci se s digitálními fotografiemi setkávají jen velmi okrajově. Tato práce by měla slouţit jako výukový materiál pro ţáky a také jako učební pomůcka pro učitele informatiky na základní škole. Práce obsahuje základní informace o digitálních fotoaparátech a základy pro pořizování kvalitních snímků. V poslední době se z fotoaparátů stávají dokonalé automaty, které dokáţí ovládat i děti. I přes tuto skutečnost je nutné ţáky seznámit se základními problémy, které nás mohou potkat během fotografování. Dále se budu věnovat práci s fotografiemi v programech Google Picasa 3 a Photofiltre studio 10. Popíšeme si základní úpravy a na stránkách této práce (www.bakalarskaprace.webz.cz) nalezneme video návody. Téma digitálních fotografií jsem si nevybral náhodou. Tomuto tématu se často a velmi rád věnuji. Fotografování je moje hobby. Snaţím se své znalosti prohlubovat studiem různých odborných knih a pohybuji se v prostředí svých známých, kteří mají kvalitní fotografickou techniku a velké zkušenosti s tímto tématem, takţe se mohu často přiučit něčemu novému. V tomto prostředí jsem však poznal, ţe fotografování je především zábavou. Není to obor, kde je nutné nastavovat různé parametry a počítat všemoţné hodnoty, i kdyţ to tak můţe po přečtení nějaké odborné knihy opravdu vypadat. I přes tuto skutečnost bych chtěl upozornit, ţe je nutné znát nějaké zásady, které se vám v této práci pokusím přiblíţit. Věřím, ţe tyto materiály budou prospěšné a přivedou mnoho ţáků blíţe k tomuto velmi zajímavému tématu, jakým digitální fotografie rozhodně jsou.

6

2.

DIGITALNÍ FOTOGRAFIE OBECNĚ

2.1.

Historie fotografování Vznik fotografií je provázán s objevy anglického alchymisty a astronoma Fabriciuse.

Zjišťuje, ţe chlorid stříbrný na světle černá. O několik let později do světa fotografování vstupuje Francouz Nicéphore Niépce, který se o pokusy snaţí s asfaltovou vrstvou na kovové desce. Niépce také vytváří první fotografii na světě a to rytinu portrétu papeţe Pia VII. Vytvořil také první dochovanou fotografii nazvanou „Pohled z okna na dvůr". Čas expozice neboli čas vytvoření této fotografie byl asi osm hodin. Dalším významným vynálezcem v oblasti fotografie byl Francouz Jacques Daguerre, jenţ pro fotografování pouţívá postříbřené měděné desky s jodidem stříbrným a sniţuje čas expozice na šest minut. (Soukup, 2006, str. 14)

Jiţ staří Řekové zjistili, ţe procházející světlo malým otvorem do temné místnosti zobrazí v temné místnosti obraz z venkovního prostoru. Tohoto jevu vyuţívali i arabové v astronomii při určování polohy slunce. Tento jev popsal podrobně italský vynálezce Leonardo da Vinci, který ho nazval camera obscura, neboli temná místnost. Později se do otvoru umístila čočka, která umoţňovala spatřit ostřejší obraz. (Ševelová, www.digimanie.cz) První fotografie „Pohled z okna na dvůr" byla vytvořena podobným přístrojem, jiţ však o něco sloţitějším. Niepceův fotoaparát se skládal ze dvou dřevěných skříněk. V jedné z nich byly čočky a ve druhé skleněná deska. Zaostření fotoaparátu zajišťoval měch, který obě skříňky spojoval. Dále se fotoaparáty modernizovaly, ale jejich hlavní princip byl téměř pořád stejný. Především se vyvíjel materiál, na který byl obraz ukládán. V 19. století se vyuţívaly dva procesy pro vyvolávání fotografií, a to mokrý a suchý. Z počátku byl mokrý proces pouţívanější, protoţe byl kvalitnější. V dalších letech však mnoho vynálezců pracovalo na zlepšení suchého procesu, aţ dospěli k velkým pokrokům a mokrý proces byl zcela nahrazen procesem suchým. Jeho principy jsou dodnes pouţívány u klasických fotografií. (Ševelová, www.digimanie.cz) Historie digitálních fotoaparátů je mnohem mladší. První digitální fotoaparát byl sestrojen aţ v roce 1981 firmou Sony a nesl označení MAVICA. K masivnímu rozšíření došlo však aţ v druhé polovině 90. let.

7

2.2.

Rozdělení digitálních fotoaparátů

Digitální kompaktní fotoaparáty Jedná se o nejvíce rozšířený typ digitálního fotoaparátu mezi veřejností. Je to způsobeno především malou pořizovací cenou, malými rozměry a jednoduchým ovládáním. O širokou škálu nastavení během focení se stará automatika, proto je tento typ fotoaparátů určen pro začínající fotografy. U kompaktů i z důvodu úspory místa velmi často nenalezneme klasický hledáček. Pro určování focené scény se pouţívá LCD displej v zadní části přístroje. Mnoho fotoaparátů této třídy dovede i nahrát krátké video sekvence. (Soukup, 2006, str. 17) EVF zrcadlovka (ultrazoom) Jedná se o fotoaparát vyšší technické úrovně. Název zrcadlovka není příliš správný, protoţe tento typ v sobě ţádné zrcadlo nemá. U těchto přístrojů se dá jiţ mnoho věcí nastavit manuálně, a proto je zde ponecháno mnohem více prostoru pro tvůrčí focení. Tyto typy fotoaparátů jsou vybaveny kvalitními objektivy, které jim dovolují velké přiblíţení, odtud pochází název ultrazoom. Tento typ je mezistupněm mezi kompaktními fotoaparáty pro amatéry a mezi digitálními zrcadlovkami určenými k profesionálnímu fotografování. (Soukup, 2004, str. 20) Digitální zrcadlovky Jedná se o nejkvalitnější typ digitálního fotoaparátu. Svojí konstrukcí se velmi podobá klasickým nedigitálním fotoaparátům, jen s tím rozdílem, ţe místo filmu je zde elektronický snímač. Je určen především pro profesionální fotografy. Jeho přednost je především v jeho univerzalitě. U kaţdé zrcadlovky je výměnný objektiv, coţ nám umoţňuje zvolit optiku pro určitou fotografovanou scénu. Ale má i svoje nevýhody, je to její velká hmotnost a především pořizovací cena, která je několikanásobně vyšší neţ u digitálních kompaktů. (Soukup, 2004, str. 21)

OBRÁZEK 1 – SCHÉMATA DIGITALNÍCH FOTOAPARÁTŮ ZLEVA – KOMPAKTNÍ, ULTRAZOOM A DIGITALNÍ ZRCADLOVKA (SOUKUP)

8

Typ fotoaparátu

Cena (odhad)

Potřebná zkušenost

Kompaktní fotoaparát

1500 – 7000 Kč

Amatér

EVF zrcadlovka (ultrazoom)

4000 – 17000 Kč

Poloprofesionál

Digitální zrcadlovka

15000 – 60000 Kč

Profesionál

TABULKA 1 - POROVNÁNÍ TYPŮ DIGITALNÍCH FOTOAPARÁTŮ

2.3.

Základní části digitálního fotoaparátu

CCD prvek Je to součástka, která dovede převést zachycenou scénu do digitální podoby. Pro lepší představu si lze CCD prvek představit jako klasický film v nedigitálním fotoaparátu. Je umístěn za objektivem a jeho velikost je přibliţně 7x7 mm. Na jeho čelní straně je umístěno obrovské mnoţství citlivých čidel, které reagují na intenzitu dopadajícího světla. Tyto čidla ale dokáţou vnímat pouze intenzitu světla a nedovedou si poradit s barvami. Proto je před kaţdým čidlem umístěn miniaturní filtr, který propouští jen určitou barvu. Pouţívají se tři filtry pro zelenou (G), modrou (B) a červenou (R) barvu. Tyto tři čidla s různými barevnými filtry jsou sestavena do jedné skupiny. Po sečtení naměřených hodnot vznikne jeden určitý obrazový bod nazývaný pixel. O sečtení a převedení do obrazového bodu se stará převodník, který je umístěn mezi CCD prvkem a záznamovým zařízením. Výroba CCD prvků je nákladná, a proto se objevuje nový snímací prvek nazývaný CMOS, jehoţ funkce je ale v podstatě podobná. Objektiv Objektiv je oko fotoaparátu. Skládá se z několika uspořádaných čoček. Slouţí k usměrnění světla tak, aby se na fotografii vešlo vše, co poţadujeme. Hlavní vlastností objektivů je ohnisková vzdálenost. Určuje nám, zda přes objektiv uvidíme více do dálky nebo více do šířky. Objektivy můţeme rozdělit na dvě hlavní skupiny: objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností a objektivy s proměnlivou ohniskovou vzdáleností. S objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností se v dnešní době setkáme jen zřídka, pouţívají je spíše profesionální fotografové. Na převáţné většině digitálních fotoaparátů určených pro širší veřejnost je objektiv s proměnlivou ohniskovou vzdáleností. (Soukup, 2004, str. 34)

9

Stabilizace obrazu Stabilizace obrazu je během focení téměř nepostradatelná. Stabilizace nám umoţňuje pouţívat delší expoziční časy při focení z ruky a zabraňuje vzniku neostrosti. Stabilizátor nejvíce vyuţijeme během focení při optickém přiblíţení (zazoomování). Je mnoho typů stabilizací, nejvíce pouţívané stabilizace jsou mechanické a optické. Mechanická stabilizace funguje na principu posouvání snímacího prvku. Pokud fotoaparát zjistí pohyb, automaticky přesune snímací prvek tak, aby světlo dopadalo kolmo na celou jeho plochu. Optická stabilizace funguje podobně, jen s tím rozdílem, ţe se posouvá čočka nebo skupina čoček umístěních v objektivu. (www.azfoto.cz)

OBRÁZEK 2 - STABILIZACE OBRAZU (WWW.SONY.NET)

LCD displej Většina digitálních fotoaparátů má jiţ na své zadní straně umístěn LCD displej, který slouţí k výběru fotografované scény, anebo jiţ k následné kontrole pořízeného snímku. LCD displej jiţ u většiny modelů nahradil klasický optický průhledový hledáček, který měl svoji nevýhodu při výběru scény, jelikoţ zde docházelo k tzv. paralaxii, to znamená, ţe v hledáčku se nám nezobrazilo přesně to, co se nám objevilo na výsledném snímku. LCD displej má ale i nevýhody, za jasného slunce je těţko čitelný a je velmi náchylný na mechanické poškození. V poslední době se objevují tzv. elektronické hledáčky. Jsou to v podstatě miniaturní LCD panely umístěné v prostoru hledáčku, ale nalezneme je jen na draţších přístrojích. Jejich nevýhoda je, ţe při vypnutém fotoaparátu nic nezobrazují.

10

Blesk Většina digitálních fotoaparátů má vestavěný blesk, který ale svým výkonem není příliš často dostatečný pro osvětlení celé fotografované scény. Proto se k draţším přístrojům připojují tzv. externí blesky, které lze umístit přímo na tělo fotoaparátu pomocí tzv. sáněk, nebo vyvést mimo fotoaparát pomocí přiloţeného kabelu. Tyto externí blesky mají moţnost osvětlovat scénu odrazem, a proto se vyhneme efektu červených očí. (Linder a spol., 2003, str. 46) Paměťová média a energetické zdroje Po průchodu světla CCD prvkem a po následném přepočítání analogově digitálním převodníkem je data potřeba někam uloţit. K ukládání dat slouţí integrovaná paměť, která svojí velikostí velmi často nevyhovuje našim poţadavkům na mnoţství pořízených snímků. Můţeme tedy pouţít paměťové karty, které svojí velikostí bez problému pokryjí naše poţadavky na mnoţství pořízených snímků. Paměťové karty se vyrábějí v rozsahu od 1GB aţ po 32GB. Kdyţ si uvědomíme, ţe jedna digitální fotografie ve formátu Jpg zabere kolem 3MB, dostaneme se k velkému mnoţství fotografií, které je moţné pořídit na jednu paměťovou kartu. Energetické zdroje jsou velmi důleţitou částí digitálních fotoaparátů, bez nich by nebylo vlastně vůbec nic. Téměř všechny části digitálního fotoaparátu potřebují napájení. Energetické zdroje pouţívané ve fotoaparátech jsou dva. Baterie se pouţívají u levnějších přístrojů, nejčastěji je pouţita baterie AA. U draţších fotoaparátů se pro napájení pouţívají akumulátory. (Soukup, 2004, str. 48) 2.4.

Důležité pojmy při fotografování

Expozice Exponování je vystavení CCD prvku působení světla za účelem vyhotovení snímku. Expozice je ovlivňována kombinací tří prvků - clonou, závěrkou a citlivostí. U většiny kompaktních fotoaparátů je expozice nastavována automaticky. Pro běţného uţivatele to není ţádný problém. Elektronika nastaví expozici z 90% správně. U draţších přístrojů se expoziční hodnoty dají nastavit manuálně. To nám dává více moţností při fotografování. (www.fotoroman.cz) 11

OBRÁZEK 3 - VELIKOSTI OTVORŮ V ZÁVISLOSTI NA CLONOVÉM ČÍSLE (WWW.CMSPS.CZ)

Clona (A – aperture) Clona je umístěna na konci objektivu. Pro vytvoření fotografie je velice důleţité světlo. Průchod tohoto světla je potřeba nějakým způsobem regulovat. Clona je vlastně kruhová stěna, která je poskládána z jednotlivých lamel, se kterými je moţno pohybovat a tím pádem zvětšovat nebo zmenšovat prostor pro průchod světelného paprsku. Tyto lamely nelze posunovat plynule, ale pouze v krocích. Jednotlivé kroky se označují jako clonová čísla. Pokud je clonové číslo menší, tím větší je otvor clony. Závěrka (S – shutter) Závěrka je umístěna za objektivem v těle přístroje. Pokud clona udává mnoţství světla, které projde na CCD prvek, tak závěrka udává, po jakou dobu bude toto světlo procházet. U klasických fotoaparátů a u některých ultrozoomů se pouţívá štěrbinová závěrka. Jedná se o mechanickou závěrku, která se skládá ze dvou lamel. První lamela při začátku expozice závěrku otevře a druhá ji na konci uzavře. U kompaktních digitálních fotoaparátů je pouţita elektronická závěrka, ta pracuje velmi jednoduše. Pokud je v činnosti, tak světelný tok prochází na CCD prvek a pokud je odpojena, tak světelný tok neprochází.

OBRÁZEK 4 - VLIV ČASU OTEVŘENÍ ZÁVĚRKY NA FOTOGRAFII

Citlivost ISO Je to hodnota, která určuje citlivost snímače na světlo. Pokud je hodnota ISO vyšší, je pro kvalitní expozici zapotřebí méně světla. Zvyšování citlivosti má ale i svoje zápory. Při velkém ISU (vysoké citlivosti) vzniká tzv. šum, který dokáţe digitální fotografii zcela znehodnotit. Histogram Histogram slouţí ke kontrole správné expozice. Histogram je graf, který vám poskytne přehled o tom, kolik pixelů je na vašem snímku obsaţeno ve škále od nejtemnějšího do největšího jasu. V levé části histogramu se nacházejí tmavé odstíny a v pravé ty světlé. Správná expozice se pozná podle toho, ţe na grafu jsou obsaţeny všechny odstíny – celá vodorovná osa je zaplněna. Pokud bude křivka grafu na levé straně více vzrostlá, jedná se 12

o tzv. podexponovaný snímek. Mnoho pixelů nevykazuje ţádnou hodnotu, chybí u nich kresba a jsou černé. Pokud graf histogramu převaţuje na pravé straně, jedná se o tzv. přeexponovaný snímek, mnoho pixelů je čistě bílých a chybí jim kresba, jsou tzv. vypáleny. (Neff, 2002, str. 177)

OBRÁZEK 5 - HISTOGRAM PODEXPONOVANÉHO, PŘEEXPONOVANÉHO, A HISTOGRAM SNÍMKU S DOBROU EXPOZICÍ

Přepal Přepal je v podstatě přeexpozice části snímku. Je to část na fotografii, která jiţ nemá ţádnou kresbu a to z toho důvodu, ţe snímací čip nedokáţe jednotlivé jasové stupně rozlišit. S tímto problémem se potkáme nejčastěji za slunečného počasí, například u bílé oblohy nebo u focení nevěsty ve svatebních šatech. Přepal lze jen velmi těţko ze snímku odstranit, proto je velmi důleţité, abychom přepalům předešli hned během pořizování snímku. Na výskyt přepalu na snímku nás upozorní histogram. Naštěstí v dnešní době je jiţ téměř kaţdý fotoaparát vybaven funkcí histogramu, kterou je moţno vyvolat během focení. Pokud histogram dosahuje vysokých hodnot hned u svého pravého okraje, je jasné, ţe se na snímku přepaly objevují. (www.fotoradce.cz)

OBRÁZEK 6 - PŘEPAL ZOBRAZENÝ POMOCÍ HISTOGRAMU

13

OBRÁZEK 7- OBLOHA JE EVIDENTNĚ PŘEPÁLENÁ (CHYBÍ KRESBA)

2.5.

Formáty digitálních fotografií a komprese dat

Komprese dat Je to postup při ukládání dat. Máme dva druhy kompresí - ztrátovou a bezeztrátovou. Úkolem ztrátové komprese je zmenšit datový soubor. Toto zmenšení probíhá tak, ţe přístroj automaticky zjistí, kde se nacházejí body s podobnou barvou a ty sloučí dohromady. Tímto procesem se ušetří mnoho datového prostoru. U bezeztrátové komprese k ţádnému odebíraní dat nedochází, to se projevuje na velikosti výstupních souborů. Nedochází zde však k ţádné ztrátě obrazových detailů. (Linder a spol., 2003, str. 10) Jpeg Je to nejpouţívanější formát v digitálních fotoaparátech. Ve většině cenově dostupných fotoaparátů je i jediný. Jeho název vznikl z Joint Photographic Experts Group, coţ je vlastně spolek, který tento formát navrhl. Jeho hlavní vlastností je ztrátová komprese. Velikost snímku je zmenšená na úkor kvality, ale nemusíme se bát, ztratí se jen informace, které jsou lidským okem k nerozeznání. U většiny fotoaparátů se dá nastavit i stupeň komprese. Nejčastější jsou tyto tři stupně – nízká, střední a vysoká. U nízké komprese dojde jen k minimální ztrátě dat, fotky ve formátu JPEG s nízkou kompresí lze téměř srovnat s fotkami ve formátu TIFF. (Linder a spol., 2003, str. 10)

14

Tiff Formát TIFF je jiţ méně obvyklý, nalezneme ho jen v draţších přístrojích. Tento formát vytvořila v roce 1986 společnost Aldus. Jedná se o bezeztrátový formát. TIFF ukládá pro kaţdý bod všechny tři hodnoty RGB. Coţ je hodnota červené, zelené a modré. Focení v tomto formátu je nezbytné pouze tam, kde potřebujeme opravdu přesně nafocené snímky se všemi detaily. Jeho hlavní nevýhoda je velikost, zabere aţ 10x více neţ formát Jpeg. (Linder a spol., 2003, str. 11) Raw Raw formát pouţívají jiţ pouze profesionální fotografové. RAW pochází z anglického slova raw, coţ znamená surový. RAW není vlastně obrázkový formát, jsou to surová data získaná ze snímače. Fotoaparát uloţí různé hodnoty do jednoho souboru a dále je nepřevádí do obrázkové podoby. Tímto ušetříme místo na paměťové kartě, ale i čas, který je nutný pro uloţení do paměti. Obrázkový soubor vznikne aţ v počítači. Tento postup je pro fotografy velmi výhodný. Při vytváření obrazu v počítači mohou ještě upravit různé expoziční hodnoty. Z toho vyplývá, ţe mohou odstranit různé chyby, které vznikly během fotografování. (Linder a spol., 2003, str. 11)

OBRÁZEK 8 -OBRÁZEK 10 - CESTA UKLÁDANÝCH FORMÁTŮ ZE SNÍMAČE

15

2.6.

Kompozice Pojmem kompozice rozumíme skládání mnoha částí v jeden určitý celek. Kompozice

se dá ovlivňovat například změnou místa fotografa, expozičními nástroji, jako je čas závěrky a clona a dále i pozorovacím úhlem objektivu. Fotografie by měla obsahovat základní kompoziční pravidla, i kdyţ to není podmínkou. Kompozice je jiţ pouze v hlavě fotografa a ten si ji můţe upravovat podle sebe. Základním měřítkem správné kompozice je oko diváka, protoţe pokud dokáţe pozorovat fotografii delší dobu, je velmi pravděpodobné, ţe jsme zvolili správnou kompozici. (Soukup, 2004, str. 78) Zlatý řez Jedním

z nejdůleţitějších

pravidel

pro

správnou kompozici je tzv. zlatý řez. Toto pravidlo je známo po mnohá staletí, pouţívali je jiţ dávní malíři. Jeho definice zní: Zlatý řez dělí danou úsečku na dvě části tak, aby se poměr menší a větší části úsečky rovnal poměru větší části a celé úsečky.

OBRÁZEK 9 - SCHÉMA ZLATÉHO ŘEZU

Tato definice je velmi sloţitá a pro potřeby fotografa i zbytečná, proto se z této definice vyvodilo pravidlo třetin. Fotografickou scénu rozdělíme úsečkami na třetiny jak vodorovně, tak i svisle a do průsečíků úseček umístíme citlivý bod. Je to bod, na kterém má spočinout oko diváka. (Soukup, 2004, str. 80)

OBRÁZEK 10 - NAZORNÁ UKÁZKA UMÍSTĚNÍ CITLIVÉHO BODU DO ZLATÉHO ŘEZU

16

Horizont Dalším důleţitým pravidlem, které se nejvíce vyuţívá při fotografování krajiny, je pravidlo vodorovného horizontu. Křivý horizont ruší celkový dojem z fotografie. I kdyţ je moţné horizont vyrovnat v některém fotoeditoru, způsobí to následný ořez, který můţe být nevhodný. Horizont by rozhodně neměl být umístěn uprostřed fotografie, aby ji nerozděloval na dvě poloviny. Měl by být umístěn v horní nebo dolní třetině podle toho, která část má být na fotografii dominantní.

OBRÁZEK 11 - ŠPATNÉ A SPRÁVNÉ ZACHYCENÍ HORIZONTU

17

3.

PHOTOFILTRE STUDIO 1 0

3.1.

Informace o programu Photofiltre studio 10 Photofiltre studio je kvalitní program na úpravu fotografií. Jeho autorem je Francouz

A. Da Cruz. Tento program byl nabízen do verze 6 zcela zdarma, ale od vyšších verzí je jiţ placený. Jeho cena není však příliš vysoká, a proto je i nyní dobře dostupný. Nejnovější verze tohoto programu má jiţ pořadové číslo deset, z toho vyplývá velký zájem o tento program. Podle mého názoru je to způsobeno relativně snadným ovládáním a přehledným prostředím programu. Nejnovější verzi je moţné stáhnout z internetu. Staţená verze je shareware. To znamená, ţe práce s programem je omezena na určitou časovou dobu, v tomto případě na 30 dní od první instalace. Po uplynutí této doby je nutné si zakoupit registrační klíč.

Počet zakoupených licencí

Cena za jednu licenci

1 aţ 4

29 €

5 aţ 9

27 €

10 aţ 49

25 €

50 aţ 90

20 €

99 a více

Po domluvě s prodejcem

TABULKA 2 - CENA AKTIVACE PROGRAMU

Instalace Instalace je velmi podobná jako u programu Picasa 3. Instalační program se dá stáhnout z mnoha míst na internetu, doporučuji ho ale stáhnout ze stránek programu (www. photofiltre-studio.com). Instalační soubor má velikost 10,5 MB. Po spuštění instalace se nám zobrazí licenční smlouva, se kterou je nutné pro naistalování programu souhlasit. Dále přejdeme ke kroku, kde se nastavuje, do které sloţky se má program nainstalovat. Je zde zobrazena i velikost, kterou program zabere na pevném disku. V dalším kroku se nastavuje zobrazení programu v nabídce start. A po tomto kroku přejdeme jiţ k samotné instalaci. Po dokončení instalace zvolíme finish a program je nainstalovaný.

18

Přidání češtiny do programu Program je po naistalování v anglickém jazyku. Kdo tento jazyk neovládá na dostatečné úrovni, je vhodné si do programu přidat češtinu. Čeština je volně přístupná ke staţení na stránkách programu (www.photofiltre-studio.com). Po staţení archivu stačí soubor pouze překopírovat do sloţky, kde je program nainstalován. Po této operaci by měl program být jiţ zcela v češtině. 3.2.

Popis prostředí programu Photofiltre studio 10 Prostředí programu je velmi přehledné a ne příliš graficky propracované. Program je

rozdělen do šesti základních oblastí. První je menu, zde jsou umístěny všechny nástroje. Druhou oblastí je panel nástrojů. Třetí oblastí je barevná paleta. Čtvrtou oblastí je vlastní pracovní plocha. Pátou oblastí je krabice s nástroji. Poslední šestou oblastí je stavový řádek. Všem těmto oblastem se budeme dále věnovat.

OBRÁZEK 12 - OBRÁZEK 26 - POPIS PROSTŘEDÍ PHTOFILTRE STUDIO 10

Menu V této části jsou seskupeny všechny příkazy programu, jsou rozděleny do příslušných záloţek. V první záloţce soubor nalezneme základní funkci pro práci se soubory, jako je otevřít, uložit, ukončit program atd. V druhé záloţce úpravy nalezneme mnoho nástrojů, ale nejpouţívanější je rozhodně nástroj zpět. Tímto nástrojem se vrátíme o daný krok zpět, tedy 19

před vykonanou úpravu fotografie. V další záloţce obrázek nalezneme nástroje pro úpravu celkových snímků. Je zde moţné nastavovat velikost fotografie, upravovat její perspektivu, přidávat rámečky atd. V záloţce vrstva nalezneme nástroje pro práci s vrstvami. Záloţka výběr obsahuje různé nástroje pro práci s výběry, je zde moţné načíst tvar výběru, různé tvarovaní, atd. Záloţka korekce a filtry jsou podle mého názoru nejvíce vyuţívány. V záloţce zobrazení se nastavuje vzhled samotného programu. A další záloţky jsou jiţ méně vyuţívány. Panel nástrojů Panel nástrojů se nachází pod nabídkou menu. Je rozdělen do dvou částí. První část obsahuje rychlý přístup k často vyuţívaným funkcím, jako je otevření nového souboru, tisk obrázku, lupa atd. Druhá část obsahuje hlavní funkce programu a nastavení filtrů. Tuto druhou část je moţné skrýt. Barevná paleta Barevnou paletu nalezneme v pravé části programu. Barevná paleta je vyuţívána mnoha nástroji. Pouţíváme ji při kreslení, ale například i u filtrů. Základní zobrazení palety je mříţka se základními barvami, ale je moţné zobrazit více přechodů pomocí šipek pod barevnou paletou. Výběr barva provádíme myší. Levým tlačítkem vybereme barvu popředí a pravým tlačítkem vybereme barvu pozadí. Po dvojím kliknutí na zvolené barvy se nám otevře nové okno nazvané barvy. Zde je moţné definovat barvu i pomocí číselných údajů.

OBRÁZEK 13 OKNO BARVA

20

Krabice nástrojů Tato část programu je nejvíce vyuţívána, najdeme zde nejvíce pouţívané nástroje. Prostor krabice nástrojů se ještě dále dělí na dvě části, a to na část statickou a dynamickou. V statické části jsou umístěny nástroje a dynamická část se mění podle vybraného nástroje. Například pro nástroj výběr se nám v dynamické části zobrazí moţné tvary výběrů.

OBRÁZEK 14 - KRABICE NÁSTROJŮ

Pracovní plocha Tento prostor zabírá největší plochu v okně programu. V prostoru pracovní plochy jsou umístěny otevřené fotografie. V levé části tohoto prostoru se nám zobrazí panel, kde se nacházejí všechny pouţívané vrstvy. Počet moţných otevřených snímků není nijak omezen. Jediný problém by mohl nastat při malém výkonu počítače. Stavový řádek Je umístěn ve spodní části okna programu. Jsou zde zobrazeny informace o celkovém stavu programu. Stavový řádek je rozdělen na další čtyři části. V první části jsou zobrazeny aktuální aktivity, které právě probíhají v programu. Pokud není vykonáván ţádný úkol, je zde uveden pojem připraven. V další části jsou uvedeny rozměry otevřené fotografie a barevný reţim. Ve třetí části stavového řádku nalezneme hodnoty, které určují pozici kurzoru. Hodnoty jsou udávány pomocí os X a Y. Nulová hodnota na obou osách je tehdy, kdyţ je kurzor umístěn v levém horním rohu. V poslední části nalezneme informace o umístění zvoleného výběru nebo vrstvy.

OBRÁZEK 15 - STAVOVÝ ŘÁDEK

21

3.3.

Základní úpravy fotografií v programu Photofiltre studio 10

Změna velikosti fotografie Tento nástroj se velmi často vyuţívá. Velmi často potřebujeme upravit velikost fotky, a to z více důvodů. Nejčastějším důvodem bývá datová velikost fotografie. Nástroj pro úpravu velikosti najdeme v menu v záloţce úpravy a spustíme velikost obrázku. Nachází se i v panelu nástrojů. Tento nástroj lze vyvolat i pomocí klávesové zkratky Ctrl+H. Po spuštění tohoto nástroje se nám otevře okno velikost obrázku. V tomto okně se nastavují různé parametry, které se vztahují ke změně velikosti obrázku. V horní části jsou uvedeny rozměry fotografie. Dále je zde prostor pro zadávání nové velikosti. Velikost můţeme zadávat v pixelech, procentech, palcích a centimetrech. Je zde moţnost nastavit i rozlišení. Po nastavení všech parametrů zvolíme OK a fotografie se nám změní na poţadovanou velikost. Ořez fotografie Ořez fotografie je často pouţíván. Je nutné především počítat s tím, ţe bychom měli ořezávat jen velmi kvalitní snímky, protoţe ořezaná fotografie má vţdy menší kvalitu neţ původní snímek. Ořez v programu Photofiltre je velmi snadný. Pomocí myši zvolíme v krabici nástrojů výběr, vybereme si poţadovaný tvar a ve fotografii drţíme levé tlačítko myši a pohybem vybereme oblast, kterou chceme oříznout. Po výběru klikneme pravým tlačítkem myši do vybrané oblasti a zvolíme v kontextovém menu oříznout obrázek. Tento ořez můţeme provést i pomocí klávesové zkratky Shift+Ctrl+H. Korekce perspektivy a horizontu Korekcí horizontu se budeme zabývat i v programu Picasa 3. Jedná se vlastně o srovnání fotografie ve vodorovném směru. Provedeme ji pomocí nástroje korekce horizontu. Ten nalezneme v záloţce obrázek. Po spuštění nástroje se nám otevře okno, kde je zobrazený upravovaný snímek, přes který je zobrazena mříţka. Klikneme na jezdce, který je umístěn vţdy uprostřed okraje snímku, a pomocí jeho pohybu upravíme pozici horizontu. Aţ jsme s horizontem spokojeni, zvolíme OK. Pokud je korekce horizontu úprava vodorovných linií, tak úprava perspektivy je úpravou liniích svislých. Největší problém s perspektivou pocítíme při fotografování velkých budov. Pokud se nám na snímek nevleze celá stavba, fotoaparát nakloníme směrem vzhůru, abychom zabrali celou budovu. V tomto okamţiku dochází k tomu, ţe niţší body jsou k nám blíţe a ty vzdálenější dále, tím dochází ke sbíhání vzdálenějších bodů a projeví se tzv. sbíhání linií. Na výsledných snímcích se nám zdá, ţe se 22

budova bortí sama do sebe. Odstranění tohoto jevu docílíme pomocí nástroje úprava perspektivy, který nalezneme v záloţce obrázek. Po spuštění nástroje se nám otevře podobné okno jako při úpravě horizontu. Zase snímek upravujeme pomocí jezdců, ale teď se je snaţíme srovnat se svislými liniemi. Po nastavení mříţe na svislé linie zvolíme OK a snímek se nám upraví.

OBRÁZEK 16 - KOREKCE PERPSEKTIVY PŘED ÚPRAVOU A PO ÚPRAVĚ

Vnější rámeček Často při úpravách fotografií zatouţíme nějakému snímku dodat nějaký umělecký prvek. To je podle mého názoru jenom správně. Často se volí rámeček. Vnější rámeček dodá snímku zajímavost. Důleţitá je i volba barvy rámečku, ta se nejčastěji volí podle dominantní barvy, která převaţuje na fotografii, ale nemusí to být podmínkou. Přidání rámečku provedeme v záloţce obrázek, kde spustíme nástroj vnější rámeček. Po spuštění nástroje se nám otevře okno, kde se nastavují parametry rámečku, tedy jeho velikost a jeho barva. Musíme dbát na to, aby rámeček nebyl příliš velký, jelikoţ velký rámeček ruší oko diváka. Práce s vrstvami Nejdříve je nutné si vrstvy nějakým způsobem popsat. Vrstvu si můţeme představit jako průhlednou fólii přiloţenou na upravovanou fotografii. Na tuto vrstvu se dají aplikovat různé nástroje, které se projeví pouze na upravované vrstvě. Počet vrstev není nijak omezen, jediné omezení by mohla způsobit paměť počítače. Vrstvy se nám zobrazují v levém panelu v prostoru pracovní plochy. Poslední vrstva, kterou na základní vrstvu umístíte, je v seznamu vrstev umístěna na prvním místě. Pořadí vrstev lze snadno upravit přetaţením vrstvy na poţadované místo v panelu vrstev. S vrstvami se dají provádět různé operace. Nástroje pro práce s vrstvami nalezneme v menu v záloţce vrstva. Přidaní nové vrstvy provedeme v záloţce vrstva, kde zvolíme nový a vybereme si, jaký typ vrstvy přidat. Nástroj 23

transformace v záloţce vrstva slouţí k otáčení a deformaci vrstev. Velmi důleţitý je při této práci fakt, ţe vrstvy po uloţení podporuje jen grafický formát PFI, proto pokud budeme v budoucnu chtít dále pracovat s těmito vrstvami, je nutné je uloţit v tomto formátu.

OBRÁZEK 17 - ÚKAZKA SKLÁDÁNÍ VRSTEV (WWW.PHOTOSHOPBOOK.NET)

Úprava pomocí histogramu Histogram jsme si jiţ popisovali. Je to vlastně grafické zobrazení svítivosti obrazových bodů. Čím tmavší fotografie, tím je graf více situován v jeho levé části, u světlých fotografií je tomu přesně naopak. U většiny případů je nejlepší, kdyţ je graf zaplněn rovnoměrně. Fotografie obsahuje všechny odstíny barev. Nástroj histogram spustíme v menu v záloţce korekce nebo v panelu nástrojů, kde je ikona histogram. Po spuštění se otevře okno histogram. Můţeme upravovat čtyři různé kanály. První je světlost, tento kanál upravuje všechny tři další kanály zároveň. Další kanály jsou červený, zelený a modrý. Nejčastěji se upravuje pouze světlost. Úprava se provádí pomocí jezdců pod grafem. Černý jezdec působí na stíny, bílý jezdec působí na světlo a šedý jezdec na všechny barvy ve snímku. Nejčastěji se úprava provede tak, ţe se černý a bílý jezdec umístí na začátek a na konec grafu. Tím zajistíme, ţe snímek obsahuje celý rozsah světelnosti. Hodnoty, které jsou umístěny pod histogramem, udávají průměrnou intenzitu světla, další hodnota je střední hodnota světelnosti a poslední udává počet pixelů, které byly pouţity při úpravě.

3.4.

Kreslení v programu Photofiltre studio 10

Štětec a kreslení čar Kreslení se provádí mnoha nástroji, které jsou umístěny v krabici nástrojů. Nejvíce pouţívaný je asi štětec. Jedná se o klasický nástroj. Jeho pouţívání je velmi snadné, zvolíme si štětec a v dynamické části krabice nástrojů se nám zobrazí moţnosti štětce. Je zde moţné 24

zvolit velikost a tvar kreslícího štětce i mnoţství nanesené barvy. Samotné kreslení se provádí drţením levého tlačítka myši. Pokud chceme kreslit přesně vodorovně nebo svisle, pak při kreslení drţíme tlačítko SHIFT. Pro vkládání čar pouţíváme nástroj kreslení čar. V dynamické části lze nastavit tvar čáry, velikost a dokonce její průhlednost. Vyplňování a sprej Nástroj vyplňování je podobný jako nástroj plechovka v programu malování. Zde lze však nastavit více parametrů. Je moţné nastavit odchylku vybarvení, tato odchylka nám určuje, po jakou podobnost barvy se má barva přebarvit. U tohoto nástroje můţeme zvolit i průhlednost barvy. Nástroj sprej pracuje stejně jako nástroj štětec, jen kreslící čára je jiná. Klonovací štětec Nalezneme ho v krabici nástrojů. Po vybrání nástroje se nám v dynamické části zobrazí parametry štětce. Je zde moţné nastavit mnoţství, to nám udává, jestli výsledný klon bude průhledný nebo ne. Dále je důleţité nastavit poloměr klonovacího štětce. Po nastavení těchto parametrů musíme ve fotografii nastavit oblast, kterou chceme naklonovat. To provedeme umístěním kurzoru na tuto oblast a stisknutím klávesnice CTRL+levé tlačítko myši. Od této chvíle jiţ můţeme klonovat. Najedeme myší tam, kam klon chceme umístit a pomocí levého tlačítka myši kreslíme, tím přenášíme kresbu z vybrané oblasti do poţadovaného prostoru. Oblast odkud je kresba kopírována, je označena kříţkem. Rozostřovač a rozmazávač Tyto nástroje nalezneme v krabici nástrojů. Chovají se podobně jako štětec. Jen s tím rozdílem, ţe stopa po těchto nástrojích není barva, ale rozostřená nebo rozmazaná plocha. V dynamické části se dá nastavit velikost štětce a velikost rozmazání nebo rozostření. Retušovací nástroj Je umístěn v krabici nástrojů. Má mnoho vyuţití. V dynamické části se nastavují jeho parametry, nejvíce pouţívané jsou redukce červených očí a kouzelná guma. Redukce červených očí se provádí tak, ţe vybereme nástroj pro tuto úpravu určený. Přiblíţíme si lupou oko a pomocí myši oko jednoduše přebarvíme. Velmi jednoduchý nástroj, ale velmi účinný. Kouzelná guma slouţí k retuši. Je vhodná na úpravu lidské kůţe nebo na různé kazy, které se nacházejí na jednobarevném podkladě. Jednoduše zvolíme tento nástroj, v dynamické části

25

vybereme velikost gumy a její mnoţství a kaz jednoduše přebarvíme. Tento nástroj pracuje na principu detekce pozadí, kaz musí být o něco menší neţ velikost gumy. Deformační nástroj Nalezneme ho v krabici nástrojů. Slouţí k deformaci prostoru, který zvolíme pomocí poloměru nástroje. Máme moţnost vybrat ze čtyř deformačních stylů: vír, zvětšit, zvětšit a zmenšit. Máme dva druhy zvětšení, první zvětšuje směrem od krajů kruhu a druhý směrem od středu kruhu. Obrázkové razítko Tento nástroj není příliš vhodný pro úpravu fotografií, ale v některých případech by se dal moţná vyuţít. Po spuštění tohoto nástroje se nám v dynamické části zobrazí nabídka pro nastavení razítka. Zvolíme si druh obrázkového razítka, jeho velikost, průhlednost a rozestup mezi jednotlivými razítky. Po nastavení těchto parametrů jiţ pouze za pomocí myši razítkujeme do upravovaného obrázku. 3.5.

Filtry v programu Photofiltre studio 10

Filtry Podle samotného názvu programu je jasné, ţe práce s filtry bude u tohoto programu velkou předností. Je tomu opravdu tak, filtrů máme k dispozici velké mnoţství a je moţné si další stáhnout z internetu. Filtr je vlastně efekt, který naneseme na fotografii. Můţe jít o filtr deformační, umělecký, oţivující, atd. Filtry v programu nalezneme v záloţce filtry. Filtry rozostřit doostřit Tyto dva filtry se poměrně často vyuţívají. Doostření můţeme pouţít na snímky, které nejsou příliš ostré, u kterých se nepodařilo dostatečné zaostření, jiţ během pořizovaní snímku. Tento filtr však není všemocný. Nedokáţe zaostřit zcela neostrý snímek. Filtr rozostřit se pouţívá především na portrétové fotografie. Kde poţadujeme pouze ostrý obličej a pozadí rozostřené. Tohoto efektu docílíme pouţitím filtru rozostřit na pozadí snímku.

26

OBRÁZEK 18 - PŮVODNÍ SNÍMEK A POUŽITÍ FILTRU ROZMAZAT

Filtry barvy Jelikoţ je úprava barev velmi oblíbená a velmi ovlivní výsledný dojem ze snímku, proto je tento filtr velmi důleţitý. Filtr barvy obsahuje v sobě více filtrů. Hodně vyuţívaný je filtr oživit barvy, který přidá barvě na intenzitě, opakem tohoto filtru je odbarvit. Dále je zde filtr odstín šedi a sépie. Tyto filtry jsou velmi známé, převedou celý snímek do konkrétní barvy. Zajímavé efekty jsou noční efekt a východ slunce, tyto filtry simulují barvy při těchto příleţitostech.

OBRÁZEK 19 - FILTRY ZLEVA DOPRAVA - BEZ ÚPRAVY, OŽIVIT BARVY, ODBARVIT, OSTÍNY ŠEDI, SÉPIE, NOČNÍ EFEKT, VÝCHOD SLUNCE

27

Filtry umělecké Umělecké filtry se příliš nehodí pro úpravu fotografií. Jsou spíše vhodné na tvorbu plakátů a jiných grafických materiálů. K dispozici máme čtrnáct uměleckých filtrů. U těchto filtrů je velmi důleţitý rozměr upravovaných snímků. Umělecké filtry se na velkých snímcích téměř zcela ztrácejí a naopak malé snímky zcela znehodnocují.

OBRÁZEK 20 - FILTRY ZLEVA DOPRAVA - BEZ ÚPRAVY, POINTILIZMUS, OLEJOMALBA, PASTELKY, KOMIKS, ČERNÁ TUŽKA, UHEL, NASPREJOVAT, KRYSTALIZACE, PEROKRESBA

Filtry optické efekty Tyto efekty mají za úkol simulovat optické jevy. Vyuţijeme je asi častěji neţ filtry umělecké, ale i tak nejsou příliš často pouţívány. K dispozici máme sedm optických filtrů. Mezi nejzajímavější patří: umělecké rozostření, radiální rozostření a pohnutí fotoaparátem. Umělecké rozostření se často pouţívá při úpravě portrétů, funguje podobně jako filtr rozostřit. Radiální rozostření rozostřuje obraz směrem od středu, to dělá snímek velmi zajímavým a optickým klamem nám připadá, ţe je v pohybu.

28

OBRÁZEK 21 - FILTRY ZLEVA DOPRAVA - BEZ ÚPRAV, MLHA, UMĚLECKÉ ROZOSTŽENÍ, RADIÁLNÍ ROZOSTŘENÍ, POHNUTÍ FOTOAPARÁTEM

Filtry deformace Tyto filtry narušují fotografii nebo vybranou oblast pomocí geometrických funkcí. Jsou náročné na paměť, proto aplikace některých filtrů můţe zabrat delší dobu. K dispozici máme sedm deformačních filtrů. Zajímavé jsou vlnky a sklo. Vlnky napodobují povrch hladiny vody, máme moţnost nastavit periodu i amplitudu vlnek. Filtr sklo nám zobrazí snímek za skleněnou tabulí.

OBRÁZEK 22 - FILTRY ZLEVA DOPRAVA - BEZ ÚPRAV, RYBÍ OKO, ELIPSA, VLNKY, SKLO

29

Filtry stylizace Tyto filtry vytvářejí na fotografiích dekorativní efekty. Jsou také velmi náročné na paměť. Tím pádem jejich aplikace trvá delší dobu. K dispozici máme devět stylizačních filtrů. Tyto filtry se příliš pro úpravu fotografií nevyuţívají, protoţe zcela mění kresbu dané fotografie, ale pouţívají se například při tvorbě různých grafických pozvánek, plakátů atd.

OBRÁZEK 23 - FILTRY ZLEVA DOPRAVA - BEZ ÚPRAV, KACHLIČKY, PUZZLE, MOZAIKA, KŘÍŽKY, ROZPTYL, OBRYS 3D

Filtr struktura Tyto filtry přidávají struktury látek. Pomocí těchto filtrů s kombinací filtrů uměleckých se často snaţíme vytvořit dojem staré fotografie. Máme k dispozici celkem deset přednastavených struktur. Je však moţné si zde vytvořit i vlastní strukturu. Tvorbu struktury spustíme tlačítkem jiné. Otevře se nám okno, kde se nastavují parametry struktury. Vybereme si masku a nastavíme u ní průhlednost, měřítko a reliéf a zvolíme OK.

OBRÁZEK 24 - FILTRY ZLEVA DOPRAVA - BEZ ÚPRAV, POPRASKANÁ, HRUBÁ SÍŤOVINA, STARÉ PLÁTNO, ZRNITÝ PAPÍR, ZEBRA, PÍSKOVEC, CIK CAK

30

4.

GOOGLE PICASA 3

4.1.

Informace o programu Picasa 3 Program Google Picasa 3 je kvalitní program pro správu a prohlíţení fotografií. Picasa

3 byl původně placený program pro správu fotografií, ale od té doby, co ho převzala společnost Google, je nabízen zcela zdarma pro všechny uţivatele. Program je nabízen v celkem 37 jazycích a je mezi nimi i čeština. Program je kompatibilní se všemi obvykle pouţívanými operačními systémy. Obsahuje nástroje pro správu, úpravu a sdílení našich fotografií a má i velmi líbivé uţivatelské prostředí. Je určen pro všechny fotografy, kteří chtějí mít o svých fotografiích přehled.

OBRÁZEK 25 - LOGO PROGRAMU (WWW. PICASAWEB.GOOGLE.COM)

Instalace Instalace tohoto programu se nijak neliší od instalace jiných programů. Jak uţ jsem se zmínil, program lze stáhnout zcela zdarma ze stránek společnosti Google. Velikost staţeného programu je 13,7 MB. Po uloţení do počítače můţeme přejít k vlastní instalaci. Po spuštění instalace jsme vyzvání k souhlasu s licenční smlouvou. Tato smlouva obsahuje různé podmínky, které si stanovuje společnost Google. Jedná se především o právní ochranu této společnosti. K instalaci je potřebný souhlas a proto zvolíme, souhlasím. Dále přejdeme k oknu, kde je nabídka, kam program chceme nainstalovat. Standardně je nabízena sloţka Program Files na disku C. Pro dokončení zvolíme instalovat. Samotná instalace je velmi rychlá. Dále se nás průvodce instalací zeptá, zda chceme vytvořit zástupce rychlého spuštění na ploše a v nabídce start. Tyto volby doporučuji ponechat zatrţené. Další okna nám nabízí změnu vyhledavače v Internet Exploreru, coţ doporučuji ponechat také. Poslední poloţkou je automatické spuštění programu.

31

První spuštění Po prvním spuštění programu se nám objeví nabídka, kde zvolíme, odkud chceme, aby program vyhledal fotografie. Máme na výběr ze dvou moţností: vyhledat fotky v celém počítači, anebo prohledat jen sloţky Dokumenty, Obrázky a Plochu. Zvolíme tu moţnost, která nám více vyhovuje. Pokud ukládáme fotografie pouze do jedné sloţky, např. Obrázky, zvolíme druhou moţnost. Pokud nemáme fotografie na jednom konkrétním místě, zvolíme první moţnost. Po zvolení určité poloţky klikneme na tlačítko pokračovat. Program prohledá zadanou adresu a vyhledá všechny fotografie. Picasa 3 fotografie nikam nepřesouvá, jen je vyhledá a zobrazí. Po dokončení vyhledávání vám program nabídne moţnost nastavit Picasa 3 jako výchozí program pro prohlíţení vašich souborů s koncovkami JPG, TIFF, GIF atd., to jsou koncovky grafických souborů. Výchozí program znamená, ţe pokud kdykoliv spustíte určitý soubor se zvolenou koncovkou, tak se vám spustí v programu Picasa 3. Tuto moţnost je moţno v budoucnu kdykoliv upravit. 4.2.

Popis prostředí programu Picasa 3 Program je rozdělen do čtyř základních skupin. Úplně vlevo najdeme stromovou

strukturu sloţek, která obsahuje podnabídky alba, složky, projekty a osoby. V horní části je známá titulní lišta, kde je uveden název programu a pod ní je klasická hlavní nabídka. Pod touto nabídkou jsou nástroje pro nahrávání a vyhledávání fotografií. Ve spodní části jsou ikony pro rychlé volby a další uţitečné funkce, kterým se budeme dále věnovat. V centrální části programu je prostor pro vlastní zobrazené fotografie.

OBRÁZEK 26 - PROSTŘEDÍ PROGRAMU

32

Stromová struktura

Stromová struktura je umístěna vlevo v okně programu. Obsahuje čtyři hlavní podnabídky: složky, alba, osoby, a projekty. Nejdůleţitější jsou složky a alba. V podstatě jsou velmi podobné, jen s tím rozdílem, ţe sloţky obsahují fotografie podle toho, jak je máte uspořádány ve sloţkách ve svém počítači. Pokud budete chtít přenést fotografii v programu z jedné sloţky do druhé, tak tato změna se projeví i ve vlastních sloţkách na pevném disku. Naopak alba jsou námi vytvořené sbírky a jejich uspořádání se projevuje jen v programu a na uspořádání ve vlastních sloţkách nemá vliv. Dále je tu podnabídka projekty, zde se ukládají rozpracované projekty, jako jsou například koláţe a filmy. A poslední podnabídka má název osoby. Tato funkce byla přidána do programu aţ později. Jedná se o funkci, která na všech přidaných fotografiích vyhledává obličeje osob a potom podobné obličeje ukládá do jedné společné sloţky. Přesnost této funkce je aţ překvapivě dobrá. Je i velmi uţitečná, určité sloţky je moţné pojmenovat podle jména osoby, která je ve sloţce uloţena a potom máme přehled o všech našich fotografiích, na kterých se tato osoba objevila.

OBRÁZEK 27 - STROMOVÁ STRUKTURA

33

Prostor pro nahrávání a vyhledávání fotografií Je to část, která leţí v horní části programu. Je umístěna pod hlavní nabídkou. Na této nabídce je nejdůleţitější tlačítko import. Pomocí této funkce lze nahrát fotografie z vašeho digitálního fotoaparátu jak do programu Picasa 3, tak i do vašeho počítače. Dále je zde ikona pro vytvoření nového alba. Následují dvě ikony pro nastavení zobrazení stromové struktury. Můţeme si zvolit mezi jednoúrovňovou a stromovou strukturou. Další ikona nám spouští webovou kameru, pokud ji ovšem máme připojenou k počítači. Je zde moţné zaznamenat snímek, anebo video. V prostření části jsou umístěny filtry. Filtry slouţí k filtraci snímků. Máme moţnost vybírat z filtrů, které nám zobrazí pouze fotografie označené hvězdičkou, anebo obsahující označený obličej nebo geotag. Máme i moţnost zobrazit pouze videa. V pravé části tohoto panelu nalezneme vyhledávácí okno, které nám prohledává podle zadání celý obsah programu.

OBRÁZEK 28 - PROSTOR PRO NAHRÁVÁNÍ A VYHLEDÁVÁNÍ FOTOGRAFIÍ

Ikony pro rychlé volby Prostor s ikonami pro rychlé volby se nachází ve spodní části programu. Je zde umístěno mnoho ovládacích prvků pro uţitečné funkce. V levé části tohoto panelu je prostor pro zobrazení našeho výběru fotografií. Po označení jedné nebo více fotografií se nám tyto fotografie v tomto prostoru zobrazí a je moţné je přidat do některého z alb. Asi uprostřed tohoto panelu se nacházejí tři ikonky. První z nich je přidat/odebrat hvězdičku. Tato funkce je velmi uţitečná, označuje nám oblíbené fotografie. Vedle funkce hvězdičky se nacházejí ikony pro otáčení fotografií. Pod těmito ikonami nalezneme další tlačítka funkcí. První ikonka slouţí pro nahrávání fotografií do webových alb. Další ikonka slouţí k zasílání fotografií pomocí e-mailu. Najdeme zde i ikonu pro tisk fotografií. Čtvrtou ikonou zleva je export. Tato funkce slouţí pro export fotografií do některé sloţky v počítači. Po vyvolání této funkce jsme vyzváni k dalším nastavením exportu fotografií. Je zde moţné nastavit kvalitu snímku 34

a popřípadě i přidání vodoznaku na fotografii. Další ikony jsou koláž a film, těmto funkcím se budeme více věnovat později. Poslední ikona je geotag, ke které je zapotřebí mít nainstalovaný program Google earth, proto se touto funkcí nebudu zabývat. Dále vlevo od těchto ikon se nachází lupa. Funkce této ikony je rozdílná v náhledu a v zobrazení určité fotografie. V náhledu upravuje velikost zobrazených miniatur a v zobrazení určité fotografie funguju jako klasická lupa. Dále jsou zde ikony pro ovládání bočního panelu. Jsou zde panely osob, míst, tagů a vlastností. Nejdůleţitější je panel vlastností. Po vyvolání se nám v tomto panelu zobrazí informace, které nás informují o průběhu pořizovaní snímku. Informace jsou z fotoaparátu.

OBRÁZEK 29 - IKONY PRO RYCHLÉ VOLBY

Prostor pro zobrazení fotografií Je to dominantní část celého programu, nachází se v centrální části. Tento prostor vyuţíváme jak k náhledu fotek v albech, tak i k zobrazení jednotlivé fotografie. Do tohoto prostoru řadíme i modrý panel, který je umístěn ve spodní části centrálního prostoru. Pokud máme zobrazeno album, v tomto pruhu se nám o něm vypíší informace, tedy počet fotek v albu, datum pořízení alba a velikost, které toto album zabírá na disku. V zobrazení jedné fotografie se nám v tomto pruhu vypíší informace o tomto snímku, jeho velikost, název, rozměry a datum pořízení.

35

OBRÁZEK 30 - PROSTOR PRO ZOBRAZENÍ FOTOGRAFIÍ

Prostor pro úpravu fotografií Při otevření fotografie z náhledu se nám v prostoru, kde byla umístěna stromová struktura, otevře část pro úpravu fotografií. Tato část má tři záloţky: základní úpravy, ladění a efekty. Ve všech záloţkách zůstává zobrazený histogram a některé informace z fotoaparátu. V záloţce základní úpravy jsou umístěny nástroje, které vyuţijeme nejčastěji. Téměř všem nástrojům se budeme dále věnovat a mnoho návodů k těmto nástrojům naleznete i na webových stránkách k této práci. V další záloţce, pod názvem ladění, nalezneme nástroje pro práci se světlem a barvami. V poslední záloţce se nacházejí různé efektové nástroje, jako je např. sytost, rozostření, záře atd. Nalezneme zde i nástroj pro funkci černobílého a sépiového snímku.

36

OBRÁZEK 31 - PROSTOR PRO ÚPRAVU FOTOGRAFIÍ

4.3.

Základní úpravy fotografií v programu Picasa 3

Ořez snímku Velmi vyuţívaným nástrojem je ořez fotografií. Tento nástroj vyuţijeme u snímků, kdy dominantní prvek je na snímku ve velké vzdálenosti, anebo není umístěn na snímku v místě, které by nám vyhovovalo. Po provedení ořezu se nám vţdy zmenší velikost a kvalita fotografie, s čímţ musíme vţdy počítat. Ořez v programu Picasa 3 se nachází v prostoru pro úpravu fotografií v záloţce základní úpravy. Po vyvolání funkce oříznout se nám zobrazí nabídka s moţnostmi pro ořezávání. Můţeme nastavit rozměry ořezaného snímku jeho pozici, tuto pozici je moţné vybrat na šířku i na výšku. Pro výběr výřezu z fotky je moţné pohybovat řezacím tvarem, který je zobrazen v náhledu fotografie. Pro provedení výřezu klikneme na použít. Po provedení se nám zobrazí jen ořezaný snímek, ale tento výřez lze kdykoliv vzít zpět a zobrazit původní snímek.

37

OBRÁZEK 32 - TVORBA VÝŘEZU ZE SNÍMKU

Vyrovnání snímku Tento nástroj je také velmi hojně vyuţíván, i kdyţ bychom ho měli pouţívat, co nejméně je to moţné. Tento nástroj provede zároveň se srovnáním snímku i jeho ořez, o který nestojíme. Abychom předešli vyuţívání tohoto nástroje, je nutné si hlídat rovný snímek jiţ během fotografování. Nástroj vyrovnávání se nachází vedle nástroje ořez. Po vyvolání se nám přes fotografii zobrazí vodorovné linky, se kterými bychom za pomocí jezdce měli dát horizont do stejné polohy. Pro dokončení vyrovnání zvolíme použít. Odstranění červených očí I jevu červených očí se dá předejít jiţ během focení, ale není to nikdy zcela stoprocentní. Červené oči způsobuje záblesk blesku. Světlo se odráţí v růţové sítnici oka a vrací se zpět do fotoaparátu. Nástroj slouţící k odstranění červených očí nalezneme v záloţce základní úpravy. Po spuštění nástroje program automaticky vyhledá části snímku, které je třeba opravit. Pokud program vyhledal některé části, které není potřeba opravit, lze danou část odstranit kliknutím na označený čtvereček. Naopak pokud nějaká část není označena a byla by potřeba upravit, lze ji stejně snadno označit pomocí taţení myši. Pro dokončení zvolíme použít.

38

OBRÁZEK 33 - SNÍMEK PŘED A PO POUŽITÍ NÁSTROJE ČERVENÉ OČI

Úprava kontrastu a barev Těmto úpravám se věnují tři ikony umístěné v záloţce hlavní úpravy. Jedná se o nástroje: zkusit štěstí, automatický kontrast a automatická barva. Automatický kontrast znamená, ţe program provede korekci kontrastu podle vlastní analýzy snímku. Automatická barva provádí to samé, ale s barvami. Picasa 3 má tyto automatické nástroje velmi dobře provedené, proto není důvod se obávat jejich pouţívání. Podle mého názoru je ale nejvíce z této skupiny pouţíván nástroj zkusit štěstí. Tento nástroj provede zároveň úpravu kontrastu i barev. Retuš snímku Nástroj retuš není v programu Picasa 3 nějak zázračný, ale pro základní retušování je dostatečný. Po vyvolání tohoto nástroje je nejdříve nutné vybrat tu část snímku, kterou chceme retušovat. Po označení zvolíme pohybem myši tu část snímku, která má nahradit označenou část. Pro dokončení retuše zvolíme použít. Tento nástroj je vhodný jen pro kosmetické úpravy, pro náročnější retuše bych doporučil pouţít některý jiný fotoeditor. Ladění snímku Pokud nechcete spoléhat na automatické úpravy barev a kontrastu z jakéhokoliv moţného důvodu, je moţné tyto parametry nastavovat manuálně v záloţce ladění. Máme zde k dispozici různé posuvníky, které slouţí k různým nastavením. Prvním zvyšujeme jas celého snímku. Druhým zvyšujeme jas světelných odstínů. Dalším provádíme ztmavení temných odstínů. Posledním posuvníkem zvyšujeme úroveň teploty barev. Poslední nabídka v záloţce ladění je výběr neutrální barvy. Pomocí kapátka vybereme buď černou, anebo bílou barvu na snímku. A tímto výběrem bychom měli dosáhnout zobrazení reálných barev.

39

Efekty V záloţce efekty nalezneme přednastavené efekty pro úpravu našich fotografií. Lehkou nevýhodou je, ţe u některých efektů je moţné snímek upravit jen o přesně danou hodnotu, ale i tak jsou tyto nástroje velmi dobře propracované a velmi dobře se pouţívají. Během práce s fotkami nejvíce vyuţijeme asi první tři efekty, a to jsou doostření, sépie a černobílý snímek.

OBRÁZEK 34 - EFEKTY

4.4.

Správa fotografií v programu Picasa 3

Import nových fotografií z fotoaparátu Nahrání nových fotografií se provádí v záloţce import. Spustíme ji ikonou, která se nachází v levé horní části programu. Po spuštění se nám otevře nový panel s názvem import. Tento panel je rozdělen na tři základní části. První část je import z, druhá část import do a třetí část slouţí k náhledu vybraného snímku. V import z si vybereme, odkud snímky chceme nahrát a vybereme si i konkrétní fotografie. Výběr provádíme stejně jako ve Windows. Po vybrání všech snímků přejdeme do části import do. Zde zvolíme, do které sloţky chceme fotografie nahrát. Pro dokončení nahrávání vybraných snímků zvolíme importovat vybrané. Máme i moţnost nevybírat snímky a nahrát všechny fotografie z vybrané sloţky, to provedeme stisknutím tlačítka importovat vše. Vytvoření nového alba Vytvoření alba je v programu Picasa 3 snadné. Stačí otevřít soubor a zvolit nové album, anebo pouţít klávesovou zkratku Ctrl+N. Po tomto úkonu se nám otevře okno, kde se dají nastavit různé parametry nového alba, jako je název, čas vytvoření, místo a další informace. Nastavení všech parametrů potvrdíme a v programu se nám vytvoří nové album.

40

Přidání složky do programu Nejdříve je nutné vysvětlit si rozdíl mezi albem a sloţkou. Album je vytvořené jen v programu Picasa 3, různé přesouvání fotografií mezi různými alby nemá vliv na umístění fotografie na pevném disku. Po jeho přemístění v albech zůstane na stejném místě. To však neplatí pro přesouvání souborů mezi sloţkami. Tento přesun se projeví i na pozici souboru na pevném disku. Přidaní sloţky do Picasa 3 je také velmi snadné. Otevřeme soubor a zvolíme přidat složku do Picasa. Otevře se nám okno se stromovou strukturou, kde jsou zobrazeny sloţky, u kterých se nacházejí různé znaky. Tyto znaky nám určují, jestli se má tato sloţka v programu Picasa 3 zobrazit nebo naopak nemá. Pro zobrazení sloţky se pouţívá zelený symbol fajfky. Pro nezobrazení sloţky je pouţit symbol červeného kříţku a modrá kruhová šipka znamená, ţe po kaţdém spuštění bude program Picasa 3

OBRÁZEK 35 - MOŽNOSTI SLOŽKY

prohledávat tuto sloţku, jestli v ní nedošlo k nějaké změně. Prezentace fotografií Prezentace je vhodná pro předvedení vašich fotografií. Prezentaci je moţné spustit jak z alba, tak ze sloţky či osoby. Tlačítko pro spuštění prezentace se nachází u kaţdé skupiny fotografií pod jejím názvem. Vypadá jako zelené tlačítko play. Po spuštění této funkce se nám spustí prezentace na celé obrazovce. V takto spuštěné prezentaci je moţné nastavovat mnoho parametrů. Nejvíce vyuţijeme čas zobrazení jedné fotografie. Je moţné jej nastavit od minimálního intervalu jedné sekundy aţ po maximální interval dvaceti sekund. Dále je moţné nastavit přechod mezi jednotlivými fotografiemi, ale i zobrazení popisků a natočení fotografií.

OBRÁZEK 36 - POPIS PANELU PREZENTACE

41

Vytvoření fotokoláže Fotokoláţ je podle mého názoru spíše na efekt, neţ aby nám přinášela opravdový poţitek z prohlíţených fotografií. Koláţ je ve většině případů velmi nepřehledná, ale i tak je zapotřebí se s touto funkcí aspoň minimálně seznámit. Spuštění tvorby provedeme tlačítkem vytvořit fotokoláž, které nalezneme pod názvem skupiny fotografií, tím se nám tvorba koláţe převede do nového panelu. V levé části panelu se nastavují parametry fotokoláţe, jako je samotný vzhled, máme na výběr z mnoha moţností od hromádky fotografií aţ po mozaiku. Dále zde můţeme nastavit pozadí, rámečky i tvar a velikost výsledného plátna. V centrálním prostoru panelu se nám zobrazuje výsledná fotokoláţ. Se snímky se dá různě manipulovat. Lze měnit jejich velikost, pozice a úhlové natočení. Pro vytvoření koláţe zvolíme vytvořit koláž. Novou fotokoláţ nalezneme ve sloţce projekty. S novou fotokoláţí se dále pracuje jako se samostatným snímkem. Vytvoření filmové prezentace Filmová prezentace je velmi zajimavou funkcí programu Picasa 3. Vlastní tvorbu spustíme tlačítkem vytvořit filmovou prezentaci, které je umístěno pod názvem skupiny fotografií. Po spuštění se nám podobně jako u tvorby fotokoláţe spustí nový panel. Tento panel je opět rozdělen na dvě hlavní části, v centralní části je vlastní video. V lévé části se nachází záloţky s různým nastavením videa. V první záloţce film najdeme prostor pro přidání zvukové stopy, volba stylu přechodů mezi snímky a rozměry přehrávaných snímků, coţ má velký vliv na výslednou velikost videa. V druhé záloţce, která nese název snímek nalezneme nastavení pro úvodní snímek, který nám uvádí vlastní video. Automaticky se nám v textu zobrazí název alba nebo sloţky a datum vytvoření snímků. V poslední záloţce klipy nalezneme prostor pro přidávání dalších snímků z ostatních sloţek a alb. Pro vytvoření videa zvolíme vytvořit film. Tím se nám video nahraje do aplikace Picasa 3. Máme moţnost nahrát video i na server youtube.com, podmínkou je ale naše registrace na těchto stránkách. Zasílaní fotografií e-mailem Jedná se o velmi uţitečnou a propracovanou funkci. Stačí si vybrat fotografii, kterou chceme odeslat a zvolíme v prostoru ikon pro rychlé volby poslat fotky e-mailem. Po tomto kroku se nám otevře okno, kde máme na výběr ze dvou moţností. Můţeme fotky odeslat pomocí našeho výchozího e-mailového programu (nejčastěji to bývá program Office Outlook), druhou moţností je poslat fotku přes účet Gmail. Pokud máme na tomto serveru účet, doporučuji pouţít Gmail. Po vybraní sluţby Gmail se nám otevře další okno, kde se 42

uvede cílová adresa, na kterou má být fotografie odeslána, samozřejmě je moţné připsat i nějaký text a potom se uţ e-mail pouze odešle. Musíme ale počítat s tím, ţe fotografie pro moţnost přenosu zmenší svoji velikost. Nahrání snímku do webového alba Nahrávání fotografií do webových alb je podle mého názoru funkce, která dělá s Picasa 3 velmi kvalitní nástroj pro práci s fotografiemi. Je to opravdu uţitečná pomůcka. Spolupráce programu s internetovými funkcemi je velmi dobře sladěna a jejich pouţívání je velmi snadné. Zvolíme si fotografii, nebo skupinu fotografií a spustíme nástroj nahrát, který je umístěn v ikonách pro rychlé volby. Dále se nám otevře okno, kde se nastavují různé vlastnosti nahrávaných snímků. Nejdříve nastavíme do jakého alba se fotografie nahraje, můţeme zvolit staré album a nebo vytvořit nové. Dále se nastavuje velikost nahrané fotografie, zde doporučuji ponechat velikost doporučenou a to je 1600 pixelů. V tomto okně se nastavuje i moţnost sdílení a viditelnost alba, máme na výběr veřejné zobrazení, nebo soukromé zobrazení. Dále je zde zobrazena kapacita našeho prostoru na webu. Prostor na webu je podle mého názoru mírnou nevýhodou, protoţe pro bezplatný účet je k dispozici pouze prostor o velikosti 1GB. To je pro práci s fotografiemi opravdu nedostačující prostor.

Prostor

Cena za rok

20 GB

$5.00 USD

80 GB

$20.00 USD

200 GB

$50.00 USD

400 GB

$100.00 USD

1 TB

$256.00 USD

TABULKA 3 - POROVNÁNÍ CEN ULOŽNÉHO PROSTORU VE WEBOVÝCH ALBECH

Tisk fotografií Tisk fotografií v programu picasa je velmi snadný. S touto činností nemá téměř ţádný uţivatel problém. Nejdůleţitější je u tisku fotografií volba kvalitní tiskárny a kvalitního fotografického papíru, jen tak můţeme docílit kvalitních fotografií. Spouštěcí ikona vytisknout se nachází také v ikonách rychlých voleb. Po spuštění tohoto nástroje se nám otevře nové

43

okno, kde se nastavují parametry tisku. V centrální části okna se nachází náhled tisknutého papíru. V levé části se nacházejí nastavovací nástroje tisku. Nejdůleţitějším parametrem jsou rozměry pro tisk snímku. Dále se zde nachází nastavení tiskárny, moţnost zobrazení popisků, počet kopií a mnohé další. Po nastavení všech parametrů zvolíme vytisknout.

44

5.

INFORMACE O WEBOVÉ STRÁNCE Speciálně pro tuto bakalářskou práci jsem vytvořil vlastní internetovou stránku

(www.bakalarskaprace.webz.cz). Tato stránka obsahuje základní informace o této práci, ale především zahrnuje video návody pro programy Photofiltre studio 10 a Picasa 3. Je zde celkem dvacet video návodů. Deset pro první program a deset pro druhý. Ve video návodech se snaţím popsat základní činnosti, které se v daných programech nejvíce pouţívají.

OBRÁZEK 37 - VZHLED WWW STRÁNEK

5.1.

Video návody Video návody jsou vytvořeny v programu Adobe Captivate 3. Tento program je

nejčastěji vyuţíván pro názornou softwarovou simulaci. Jeho funkce spočívá ve snímání naší činnosti na obrazovce. Záznam je uloţen v programu a po jeho upravení je výukové video vygenerováno do souboru s koncovkou swf. Tento formát slouţí primárně pro zobrazení animované grafiky na webu. Pro prohlíţení souborů s koncovkou Swf je nutné mít

45

nainstalovaný Swf plugin. Tento plugin má jiţ téměř kaţdý uţivatel ve svém počítači nainstalovaný a to v podobě nejnovější verze flash playeru.

OBRÁZEK 38 - VHLED ÚVODNÍ STRÁNKY VIDEO NÁVODU

5.2.

Video návody k programu Photofiltre studio 10

Změna velikosti Jedná se o velmi jednoduchý úkol, ale za to velmi pouţívaný. Kvůli tomu jsem ho do video návodů zařadil. Pouţijeme ho především ve chvíli, kdy potřebujeme upravit velikost výsledné fotografie. Nástroj, který se při této úpravě pouţívá, je pouze velikost obrázku. Jeho klávesová zkratka je Ctrl+H. Ořez fotografie Tento úkol je také velmi jednoduchý. Do video návodů jsem ho zařadil hlavně proto, ţe se pouţívá především při úpravě kompozice. O kompozici jsem se zmiňoval v úvodní části. 46

Pokud citlivý bod není umístěn ve zlatém středu, pomocí ořezu ho do tohoto prostoru snadno umístíme. Dá se pouţít i tehdy kdyţ nám na snímku kazí nějaký objekt celkovou kompozici. Pomocí ořezu ho odstraníme. Nástroje, které při této úpravě pouţíváme je výběr a oříznout obrázek. Přidání rámečku Přidání rámečku je úprava, která není příliš pouţívaná. Rámečky se pouţívají spíše pro umělecké fotografie, pro fotografie běţného uţivatele se příliš často nevyuţívají. Přidaní rámečku je však velmi jednoduché a je nutné se s touto úpravou seznámit. Pouţité nástroje jsou vnější rámeček a 3D rámeček. Korekce horizontu Korekce horizontu je velmi uţitečná úprava. Vyuţíváme ji v případě, ţe jsme udělali chybu během pořizovaní fotografie a nesrovnali jsme horizont s vodorovnou osou. Během této úpravy však ztrácíme část snímku. Pouţijeme nástroj korekce horizontu. Úprava barev Velmi často pouţívaná úprava. Nejedná se jen o jednu úpravu, ale o mnoho nástrojů, které upravují barevnost snímků. Je často pouţívaná především pro její zajímavost, jelikoţ upravené obrazy dostávají zcela jinou podobu. Pouţité nástroje v tomto video návodu jsou: sytost, odstíny šedé, sépie, zašlá fotografie, barevný nádech a zaměnit RGB kanály. Přidání textu Úprava pouţívaná při tvorbě pozvánek, plakátů atd. Právě pro tuto pouţitelnost jsem tuto úpravu zařadil do těchto návodů. Je zde pouţit pouze nástroj text. Přidaní textu je v programu Photofiltre velmi dobře provedeno, proto nám dává velké moţnosti při volbě vzhledu písma. Úprava pomocí histogramu Je to úprava, která sice fotografii změní, ale pokud je fotografie kvalitně vyfocena, výsledek této úpravy bude minimální. Je pouţívána velmi často, ale především zkušenějšími uţivateli, protoţe mnoho uţivatelů tento nástroj vůbec nezná. Z tohoto důvodu jsem tento video návod na stránkách uvedl. Je pouţit nástroj histogram.

47

Fotomontáž Fotomontáţ je oblíbená úprava, ale je jiţ o něco sloţitější neţ předešlé úpravy. Je zde nutná práce s více fotografiemi a tyto fotografie musí mít podobný jas, kontrast a barevnost, aby fotomontáţ vypadala reálně. S fotomontáţí se setkáváme v našem okolí velmi často, například v bulvárních časopisech je fotomontáţ velmi běţná. Při fotomontáţi jsme pouţili nástroje výběr a klonovací štětec. Retuš Nástroj pro úpravu především lidské pleti, ale dá se pouţít i pro jakýkoliv jednolitý vzor s nějakým barevným kazem. Ve video návodě retuš jsem pouţil tři nástroje, s kterými je moţno ji provést, jedná se o klonovací štětec, rozmazávač a kouzelná guma. Nejvíce vhodný nástrojem je však kouzelná guma, kterou bych doporučoval pouţívat nejčastěji. Změna výběru (změna oblohy) Tento nástroj není jen zaměřen na změnu oblohy, ale je pro tuto úpravu naprosto ideální. Pokud vyfotografujeme nějakou budovu při špatném počasí a obloha je zašedlá a velmi nevýrazná, pomocí tohoto nástroje dovedeme přidat výraznou barevnou kresbu do vybraného zašedlého prostoru.

5.3.

Video návody k programu Picasa 3

Nahraní fotografií z digitálního fotoaparátu Přidání fotografie do aplikace Picasa 3 je nejdůleţitější postup, který si v této sadě návodů vůbec předvedeme. Bez tohoto základního postupu by ţádné další práce s fotografiemi nebyly moţné. Je to však velmi snadný postup, který zvládne opravdu kaţdý. Úprava fotografií - základní, ladění a efekty I kdyţ aplikace Picasa 3 není primárně určena pro úpravu fotografií, je velmi dobře propracovaná a velmi dobře se fotografie v tomto programu upravují. Úprava je velmi intuitivní a zvládne ji i naprostý začátečník.

48

Přidání místa fotografie Tento postup je uţ opravdu pro ty uţivatele, kteří si rádi potrpí na detaily. V tomto video návodu se naučíme přidat ke kaţdé fotografii místo pořízení. Je to zajímavá funkce, která není příliš obvyklá, proto je podle mého názoru přínosné se s ní seznámit. Je však nutné mít počítač připojený k internetu.

Prezentace fotografií Fotografiemi, které pořídíme, se obvykle chceme někde pochlubit a prezentace je ideální nástroj pro předvedení našich snímků. Ve video návodu si předvedeme, jak s prezentací pracovat a ovládat ji. Vytvoření fotokoláže a filmové prezentace Tyto dva návody si jsou ve své podstatě velmi podobné. Spojují pořízené fotografie do jednoho společného celku. U fotokoláţe je to obrázek a u filmové prezentace je to video. Musíme jen dávat pozor, protoţe u těchto úprav se kvalita snímků téměř ve všech případech zhoršuje. I přes to jsou to velmi zajímavé úpravy, které se pouţívají. Vytvoření vlastního videa z webkamery Tento návod jsem na stránky vloţil především proto, ţe velmi často chceme zaslat někomu svoji aktuální fotografii nebo krátké video a nemáme zrovna po ruce fotoaparát. Proto je velmi vhodné pořídit snímek z webkamery. Je však podmínkou, aby náš počítač webkameru obsahoval. Nahraní fotografie na internet Propojení Picasa 3 s webovými alby na stránkách Google je velmi dobře provedeno. Stačí jen vlastnit účet na těchto stránkách a potom uţ není nic sloţitého sdílet naše snímky s přáteli z celého světa.

49

6.

ZÁVĚR Cílem bakalářské práce je předat základní znalosti o digitálních fotografiích,

především o jejich úpravách a správě na počítači. V úvodní části se zabývám historií a druhy fotoaparátů, dále popisuji jejich nejzákladnější části. Také se věnuji pořizováním snímků, kde se dozvíme základy o expozici a kompozici. Práce obsahuje moje fotografie, které se snaţím aplikovat téměř do kaţdé kapitoly jako názornou ukázku. Podle mého názoru je vše lépe pochopitelné z praktických ukázek neţ z odborných, těţko srozumitelných textů. V poslední části se věnuji úpravám fotografií v programech Photofiltre studio 10 a Picasa 3. Tyto programy jsou velmi oblíbené a to především pro jejich jednoduchost a dostupnost. Popisuji zde základní operace s fotografiemi a snaţím se úkoly v těchto programech popsat srozumitelnou formou, aby tyto materiály byly pouţitelné i pro ţáky na základních školách. K této části mojí práce jsem vytvořil i webové stránky, kde zájemci naleznou video návody pro tyto programy. Věřím, ţe moje práce bude uţitečná a nezůstane jen zaloţena v některém archivu, ale ţe naopak bude často vyuţívána jak ţáky a učiteli na základních školách při výuce tohoto velmi zajímavého a aktuálního tématu, tak i všemi zájemci, kteří by se chtěli tomuto oboru věnovat.

50

7.

BIBLIOGRAFIE

7.1.

Knižní zdroje

DUCHEMIN, David . V hledáčku fotografa - Jak na fotografie s příběhem. Praha : Computer Press, 20010. 224 s. ISBN 978-80-251-2696-7 CHRIS, Weston . Digitální fotografie - 500 rad, tipů a technik. Praha : SLOVART, 2005. 127 s. ISBN 80-7209-663-X KELBY, Scott. Digitální fotografie ve Photoshopu CS. Praha : Computer Press, 20010. 384 s. ISBN 80-251-0482-6 LINDNER, Petr; MYŠKA, Miroslav; TŮMA, Tomáš. Velká kniha digitalní fotografie. Brno : Computer Press, 2003. 272 s. ISBN 80-251-0013-8 MYŠKA, Miroslav . Fotografujeme krajinu. Praha : Computer Press, 2006. 157 s. ISBN: 80-251-0890-2 NĚMCOVÁ, Marie . Digitální fotografie pro seniory. Praha : Computer Press, 2008. 192 s. ISBN 80-251-1857-6 NEFF, Ondřej . Tajná kniha o digitální fotografii . Praha : Mobil Media, 2002. 192 s. ISBN 80-86593-30-4

PECINOVSKÝ, Josef. Digitální fotografie na počítači. Praha : Grada, 2002. 84 s. ISBN 80-247-0436-6 ROUBAL, Pavel. Digitální fotografie v programu Photoshop. Praha : Computer Press, 2005. 88 s. ISBN 80-251-0402-8 SIMON, Joinson. 101 kouzel s digitální fotografií - Práce s fotografiemi snadno a rychle. Praha : Computer Press, 2010. 160 s. ISBN 978-80-255-0388-1

51

SOUKUP, Roman . Škola digitální fotografie. Praha : Grada Publishing, 2006. 146 s. ISBN 80-247-1077-3

SOUKUP, Roman. Začínáme fotografovat digitálně. Praha : Grada, 2004. 116 s. ISBN 80247-0997-X

TŮMA, Tomáš . Digitální fotografie - prohlíţení, úpravy, tisk . Brno : Computer Press, 2004. 111 s. ISBN 80-251-0318-8 7.2.

Internetové zdroje

Azfoto.cz [online]. 2009 [cit. 2011-04-12]. Stabilizace obrazu. Dostupné z WWW: . DOLEJŠÍ, Tomáš. Fotoradce.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-12]. Co byste měli vědět o přeexpozici a přepalech. Dostupné z WWW: . Fotoroman.cz [online]. 2007 [cit. 2011-04-12]. Porozumění správné expozici. Dostupné z WWW: . ŠEVELOVÁ,, Irena; TICHÁ, Anna. Digimania.cz [online]. 2007 [cit. 2011-04-12]. Historie fotoaparátu a fotografie. Dostupné z WWW: .

52

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1: DVD – DVD obsahuje obraz internetové stránky www.bakalarskaprace.webz.cz

53