UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra biologie
ELIŠKA MIKULAŠKOVÁ IV. ročník – prezenční studium Obor: německý jazyk a přírodopis
DIDAKTICKÉ VYUŽITÍ KROMĚŘÍŽSKÝCH ZAHRAD VE VÝUCE NA II. STUPNI ZŠ Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Pavlína Škardová
OLOMOUC 2010
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury. V Olomouci dne 28.6.2010 ___________________________
Děkuji Ing. Pavlíně Škardové za odborné vedení a cenné rady k mé práci.
OBSAH 1 ÚVOD. .........................................................................................................................................5 2 CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE ......................................................................................................6 3 METODIKA ZPRACOVÁNÍ ...................................................................................................7 4 ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA........................................................................................9 4.1
Organizační formy výuky...............................................................................................10 4.1.1. Dělení organizačních forem výuky..........................................................................10
4.2
Exkurze a jejich didaktický význam...............................................................................11 4.2.1 Klasifikace exkurzí...................................................................................................12 4.2.2 Exkurze do parku......................................................................................................15
4.3
Projektová výuka a její didaktický význam....................................................................16 4.3.1 Klasifikace projektů..................................................................................................17
5 KROMĚŘÍŽSKÉ ZAHRADY ................................................................................................18 5.1
Historie města Kroměříže a jejích zahrad.......................................................................18 5.1.1 Historie města Kroměříže.........................................................................................18 5.1.2 Historie Květné zahrady...........................................................................................19 5.1.3 Historie Podzámecké zahrady...................................................................................21
5.2
Dnešní vzhled Kroměříže a jejích zahrad.......................................................................23
5.3
Fauna zahrad...................................................................................................................27
5.4
Flóra zahrad ....................................................................................................................28
6 DIDAKTICKÉ VYUŽITÍ PODZÁMECKÉ ZAHRADY ....................................................33 6.1
Exkurze za poznáním živočichů Podzámecké zahrady ..................................................33
6.2
Celodenní hra u příležitosti dne Země............................................................................47
6.3
Pracovní listy s tématikou Podzámecké zahrady............................................................61
7 DIDAKTICKÉ VYUŽITÍ KVĚTNÉ ZAHRADY...............................................................63 7.1
Projekt atlas pokojových rostlin.....................................................................................63
7.2
Pracovní listy s tématikou Květné zahrady......................................................................66
8
ŘEŠENÍ PRACOVNÍCH LISTŮ................................................................................69
9
DISKUZE......................................................................................................................75
10
ZÁVĚR ..........................................................................................................................76
11
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ ...................................................77
1 ÚVOD V dnešní hektické době, ve které se právě nacházíme, se stále více odvracíme od přírody a jejich pravidel platných již po tisíce let. Přírodu a její zdroje využíváme jen pro své vlastní potřeby, a tím ji neustále ničíme a drancujeme. Pokud tento stav chceme změnit, musíme začít u těch nejmladších, což jsou právě děti na prvním a druhém stupni základních škol. Během své pedagogické praxe jsem se mnohokrát setkala s tím, že děti ztrácejí přehled o tom, co se kolem nich v přírodě děje. Vyrůstají na sídlištích a nepřichází tedy do přímého kontaktu s přírodou, což považuji za velmi negativní. Tato izolace se v jejich pozdějším věku projevuje právě jejich nezájmem o přírodu a její ochranu. Chtěla bych touto prací primárně apelovat na učitele, aby vytvářeli u dětí pozitivní vztah k přírodě, tomu by měla napomoci i má diplomová práce, jejíž hlavním cílem je, předložit didaktický materiál použitelný při výuce na základní škole, především ve výuce přírodopisu.
V úvodní časti mé diplomové práce se věnuji didaktické teorii práce s dětmi v přírodě. Tato část by měla učitelům pomoci vytvořit si přehled o základních pravidlech práce s dětmi mimo školní budovu a inspirovat je k jiným, než běžně používaným, organizačním formám výuky. Následuje krátký historický pohled na vznik a vývoj města Kroměříže a jejích zahrad. Považuji to za nezbytnou část mé práce, z důvodu uceleného pohledu na Kroměřížské zahrady a jejich vývoj z botanického a zoologického hlediska. Na tuto kapitolu navazuje představení zahrad z botanické a zoologického hlediska. Stěžejní část mé práce tvoří praktické didaktické návrhy na využití těchto zahrad. Návrhy jsou zpracovány jak ve formě pracovních listů, tak ve formě projektů. Pracovní listy může učitel používat buď všechny v rámci daného tématického celku nebo jednotlivě dle svého uvážení. Projekty jsou proveditelné pouze v Kroměřížských zahradách, neboť jsou připravovány přímo pro konkrétní stanoviště. Výsledkem mnou předkládané práce je ucelený soubor didaktického materiálu, který by měl sloužit jako inspirace a pomůcka učitelům vyučujícím na druhém stupni základních škol. Využití některých návrhů vidím i v různých mimoškolních aktivitách jako jsou botanické kroužky, tábory nebo biologické olympiády.
5
2 CÍL PRÁCE Hlavním cílem mé diplomové práce je vytvořit didaktický materiál použitelný ve výuce na druhém stupni základní školy. Pro dosažení tohoto cíle bylo nutné si vymezit dílčí cíle, a to v následujícím pořadí:
1. Zvolit si park nebo zahradu, které se budu ve své práci věnovat. Mým
hlavním
požadavkem
pro
výběr
zahrady,
byla
její
výjimečnost.
Jak
už z botanického , tak i z historického hlediska. Toto kritérium jistě Kroměřížské zahrady splňují. Rozhodujícím faktorem pro výběr zahrady byl i fakt, že z Kroměříže pocházím a zahrady velmi dobře znám.
2. Zmapovat zahrady z botanického,zoologického a historického hlediska. Pro splnění daného cíle bylo zapotřebí obstarat dostatečné množství materiálů a podkladů pro zpracování uceleného přehledu o Kroměřížských zahradách.
3. Zpracovat didaktický materiál pro výuku na druhém stupni základní školy. Při tvorbě didaktického materiálu jsem se soustředila hlavně na biologickou tématiku s ohledem na rámcově vzdělávací program. Vytvořila jsem materiály použitelné bez další přípravy ve výuce na druhém stupni základní školy
4.Vyzkoušet mnou vypracovaný didaktický materiál ve výuce na základní škole v Kroměříži nebo blízkém okolí.
6
3 METODIKA ZPRACOVÁNÍ Prvním krokem pro zpracování mé diplomové práce bylo stanovení si cílů práce, k dosažení cílů práce vedlo několik kroků. Prvním krokem byl sběr informaci, a to především tištěných titulů, zde jsem narazila již na první překážku a to je ta, že není dostatek odborné literatury k tématu Kroměřížských zahrad. Většina literatury se věnuje historii města a zahrad, ale bohužel velmi zřídka pohlíží na zahrady z botanického nebo zoologického hlediska. Stěžejním zdrojem pro mne byla kniha
Významné parky jihomoravského kraje
(KŘÍŽ,1977) a samozřejmě oficiální webové stránky města Kroměříže. Ve své teoretické části zaměřující se na didaktickou teorii jsem nejvíce vycházela z Rámcově vzdělávacího programu pro základní školy a z publikací Antonína Altmanna, věnujících se metodám výuky biologie. Při určování rostlin a živočichů jsem čerpala z těchto titulů: Klíč k určování stromů a keřů ( MARTINOVSKÝ, 1983), Klíč k určování 1000 nejdůležitějších cévnatých rostlin (FAUSTUS, 1972), Náš hmyz ( ZAHRADNÍK, 1981) u vyšších živočichů jsem vycházela z informačních tabulí vyskytujících se přímo v zahradách. Při tvorbě stěžejní části mé diplomové práce tzn. pracovních listů, jsem mnohokrát navštívila Kroměřížské zahrady a úkoly jsem vymýšlela přímo na místě a později pracovní listy vypracovala. Fotografie vyskytující se v pracovních listech jsou fotografovány přímo mnou nebo pocházejí z internetových stran www.naturfoto.cz a www.biolib.cz, kde je vždy uveden pouze kolektiv autorů daného serveru. Každý z metodických návrhů obsahuje mapu, na které je vyznačeno místo v zahradě, kde má být tento návrh realizován. Tyto mapy jsou převzaty z příručky Kroměřížské zahrady( ZATLOUKAL, 2006) Pro lepší porozumění postupu zpracování mé diplomové práce předkládám schématické znázornění (Schéma č.1, s. 8) Diplomová práce vyústila ve soubor didaktického materiálu pro výuku především přírodopisu na druhém stupni základní školy.
7
Schéma č.1: Postup zpracování diplomové práce
SOUBOR DIDAKTICKÉHO DIDAKTICKÉ HO MATERIÁLU PRO VÝUKU NA 2.ST. ZŠ
MA OVĚŘENÍ DIDAKTICKÉHO MATERIÁLU VE VÝUCEVE VÝUCE
METODICKÉ ZPRACOVÁNÍ VYBRANÝCH TÉMAT
PRACOVNÍ LISTY
METODIKA
PROJEKT
VÝBĚR TÉMATICKÝCH CELKŮ
TERENNÍ PRŮZKUM
SBĚR MATERIÁLŮ
STANOVENÍ CÍLE
VÝBĚR ZAHRAD
8
4 ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Celá má diplomová práce a především navrhované pracovní listy a hry jsou postaveny na myšlence environmentální výchovy, proto předkládám definici této výchovy dle rámcově vzdělávacího programu: „Hlavním cílem environmentální výchovy je odpovědné environmentální chování, tj. takové chování, kdy lidé berou při svém rozhodování v potaz dopady možných řešení na životní prostředí a zapojují se do aktivit určených ke zvýšení kvality životního prostředí a kvality života. Úkolem environmentální výchovy pak je vybavit k tomuto cíli žáky odpovídajícími znalostmi, dovednostmi a motivací“ ( RVP, 2007)
Pro mne a pro mou práci s dětmi jsou stěžejní tyto myšlenky environmentální výchovy: •
rozvíjet u dětí vztah k přírodě již od útlého věku
•
vysvětlit dětem základní ekologické principy jako je např. koloběh vody či tok energie a zdůraznit vliv člověka na tyto děje
•
podněcovat děti k úctě ke všemu živému
•
vést děti k přijetí zodpovědnosti za stav našeho životního prostředí, především je přivést na myšlenku, že každý z nás může pomoci zlepšovat své životní prostředí
•
vyvolat v dětech zájem o aktuální dění na naší planetě tzn. ekologické programy, politická jednání a hlavně ekologické dopady jednání člověka na naše životní prostředí
•
propagovat zdraví životní styl tzn. zdravá výživa a dostatek pohybu právě v neznečištěném prostředí
Environmentální výchova není samostatně vyučovaným předmětem, jde pouze o průřezové téma
rámcového
školního
vzdělávacího
programu.
Jedním
z tématických
okruhů
environmentální výchovy je okruh Lidské aktivity a problémy životního prostředí. Právě do tohoto okruhu zapadají mnou předložené návrhy, především tedy hra k oslavám Dne Země.
9
4.1 Organizační formy výuky „ Organizační forma výuky je vnějším organizačním rámcem vyučovacího procesu. Obrazně je možno ji nazvat architekturou a stavbou výuky. V rámci určité organizační formy je možné realizovat obsah výuky různými metodami výuky s použitím různých materiálních či dalších nemateriálních prostředků. Volba organizační formy výuky ovlivňuje nejen činnost učitele, ale i činnost žáků a výsledky výuky. Organizaci vyučovacího procesu pak lze chápat jako záměrné uspořádání jednotlivých prvků výuky ( cílů, obsahu, metod výuky, materiálních prostředků, činnosti učitele, činnosti žáků) v prostoru a čase. Hlavní funkcí tohoto uspořádání je dosahování výukových cílů.“ ( Obst, 2006, s.63 ) J. Solfronk (1991, s.19 ) vymezuje pojem organizační formy výuky jako „uspořádání celého vyučovacího procesu, jeho složek a vzájemných vazeb v čase a v prostoru. Každá organizační forma vyučování vyjadřuje zároveň vnitřní strukturu systému řízení výuky.“ Altmann ( 1972,s.5) tvrdí, že organizační formy výuky jsou určovány „ počtem, a výběrem žáků, místem, dobou a posloupností učební činnosti a způsoby jejich vedení.“
4.1.1 Dělení organizačních forem výuky Existují velké množství dělení organizačních forem výuky. Já vycházím z dělení dle Janiše ( 2003, s.13 ): •
hromadná – frontální výuka
•
skupinová a kooperativní výuka
•
párová výuka
•
týmová výuka
•
diferencovaná výuka
•
individuální výuka
•
individualizovaná výuka
•
exkurze
Obst (2006) zmiňuje kromě výše uvedených forem výuky také projektovou výuku. Na následujících stranách se budu podrobněji věnovat dvěma organizačním formám, a to exkurzi a projektové výuce, protože si myslím, že těmto dvěma formám je ve výuce na základních školách věnována menší pozornost a pro učitele by mohlo být přínosné seznámit se s jich základními principy.
10
4.2 Exkurze a jejich didaktický význam „Exkurze ve výuce biologie je organizační forma v povinné výuce i v mimotřídní a mimoškolní zájmové činnosti, při které žáci pod vedením učitele odcházejí z obvyklého školního prostředí za účelem bezprostředního studia biologických objektů v jejich přirozeném životním prostředí
( oblast přírody není pevně ohraničena a biologické objekty se zde
nacházejí většinou jednotlivě a roztroušeně ) nebo v uměle vytvořených podmínkách zemědělských a průmyslových závodů, vědeckých a výzkumných ústavů, mimoškolních a výchovných vzdělávacích zařízení ( objekty jsou zde koncentrovány ve velkém počtu na omezeném prostoru ) jehož cílem je nahromadění smyslové zkušenosti, doplnění a zpřesnění vědomostí a vytvoření praktických dovedností a návyků“ (Altmann,1972, s. 123)
Je dlouhodobě prokázáno, že pro získávání nových poznatků a vědomostí je mnohem efektivnější
bezprostřední
styk
žáka
s živým
organismem,
než
práce
s modely
a napodobeninami těchto organismů. Žák může pozorovat veškeré reakce živého organismu, což je pro něj nepřekonatelným zážitkem. Může vnímat daný objekt všemi smysly, a tím si vytvořit jakýsi obecný přehled o daném organismu. Učitel nikdy nedokáže slovy popsat jak hladká je kůže hada nebo jak voní růže. Každé studium živého organismu je didakticky cennější pokud je organismus pozorován v jeho přirozeném prostředí nikoliv v uměle člověkem vybudovaném prostředí. Nové vědomosti, které si žáci sami osvojí pokusem či pozorováním, jsou pro ně lépe zapamatovatelné a žák si sám logicky odvodí některé zákonitosti rostlinné a živočišné říše. To, že si žák sám odvodí novou informací je pro něj velmi důležitou motivací bez ohledu na vyučovaný předmět. Neznamená to však, že by to měla být pouze jediná motivace. Každý učitel by si měl uvědomit, jak důležité je žáka předem motivovat a to např: •
můžeme připravit např. tajenku ( puzzle,hádanka..), kdy se po jejím vyluštění žák dozví jakého významného živočicha nebo rostlinu, kterou na exkurzi může spatřit
•
vyrobíme velkou mapu trasy exkurze rozstříháme ji a žáci ji musí složit
•
žákům dáme mapu lokality a společně navrhujeme trasu exkurze dle jejich požadavků
11
Pro učitele je velmi důležité provedení a příprava exkurze. Před provedením exkurze by si měl učitel podrobně nastudovat odbornou literaturu, mapu dané lokality a připravit si pomůcky ( určovací klíče, mapa, lupa...) dále by si měl stanovit výukové cíle a na jejich základě si připravit trasu, tuto trasu by si v ideálním případě měl před exkurzí projít sám, aby zjistil její časovou a fyzickou náročnost, protože při realizaci exkurze je velmi nutné dbát na bezpečnost žáků. Proti ostatním organizačním formám má exkurze velké plus ve své vysoké účinnosti a moderním pojetí vzdělávací a výchovné práce. Proto bychom neměli exkurze podceňovat, ale naopak více propagovat. Od zavedení RVP je jim také věnován větší prostor ve výuce a je jen na učitelích, zda tuto jedinečnou příležitost využijí.
4.2.1 Klasifikace exkurzí Podle Altmanna ( 1972) rozdělujeme exkurze dle různých kritérií:
Dle obsahu •
specializované ( monotématické) jsou zaměřené jen na určité dané téma nebo obor – zoologické, botanické, antropologické...
•
komplexní biologické – zahrnující více oborů
•
komplexní přírodovědné – mají komplexní náplň biologickou, geografickou...
Dle prostředí ve kterém se konají •
v přírodě
•
v botanické nebo zoologické zahradě
•
v městském parku
•
v CHKO
•
ve výrobě ( zemědělské, průmyslové)
•
ve vědeckovýzkumném ústavu
•
ve zdravotnických zařízeních
•
na výstavě atd.
12
Dle vztahu k učivu •
úvodní – slouží jako motivace pro výuku nového tématického celku a pro sběr podkladů pro následující vyučovací hodiny např. sběr šištic jehličnatých stromů pro jejich následné určování
•
průběžné – umožní přímé zprostředkování probíraného učiva např. demonstrace druhů květů v arboretu v době kvetení
•
závěrečné – hraje velmi významnou roli ve shrnutí, aplikaci a prohloubení vědomostí a dovedností a návyků vytvořených a osvojených v předcházející výuce, zde je velmi důležité prohloubení vazeb mezi jednotlivými předměty
Dle časové náročnosti •
krátkodobé – vycházky a krátkodobé exkurze v řádu několika hodin až jednoho dne nebo prohlídky ( výstavy, expozice, skleníky...) poskytují možnost poznat ucelený komplex exemplářů ( např. léčivé rostliny)
•
dlouhodobé – celodenní i vícedenní vedené i do vzdálenějších lokalit, většinou se jedná o exkurze komplexní
Dle typů exkurzí •
vycházka – Altmann (1972, s.134) označuje vycházku jako „ krátkodobou exkurzi v trvání 1-2 hodin až jednoho dne, při které učitel odchází se žáky do přírody v nejbližším okolí školy, kde studuje roztroušeně a často i jednotlivě se nacházející biologické objekty a jevy“ Vycházka je jedním z nejčastěji praktikovaných druhů exkurze. Její hlavní charakteristikou je časová nenáročnost a neutrálnost.
•
prohlídka – je stejná jako vycházka krátkodobá, může být směřována do muzeí a výstavních sálů ( v případě neživých přírodnin) nebo do uměle vytvořených podmínek pro živé organismy ( botanické a zoologické zahrady, skleníky,...) Neopomenutelnou výhodou prohlídek je možnost poznat v relativně krátkém časovém úseku celý komplex organismů jako celek. Nevýhodou prohlídek je velká náročnost na přípravu učitele. Učitel musí vhodně zvolit prohlídku přiměřeně učivu a věku žáků. Musí taky bojovat s velkým množstvím informací, které se žáci při prohlídce dozví, aby nedošlo k přesycení a následné ztrátě zájmu o danou problematiku, protože žáci už
13
ztratí souvislosti mezi jednotlivými informacemi. Vhodné je zařadit nějaký motivační prvek ( hra, rozhovor apod.) aby žáci jen pasivně nepřijímali informace. •
biologický výlet – „je dvoudenní nebo několikadenní exkurze, jejíž hlavní náplní je studium rozsáhlejších přírodních celků, životních společenstev při nichž žáci studují objekty v přírodě“( Altmann, 1972, s.135) Na biologických výletech se klade důraz na organismy a prostředí, které se v blízkosti bydliště žáků nevyskytují.
14
4.2.2 Exkurze do parku Parky ve většině měst představují uměle vytvořený biotop, který byl záměrně osázen konkrétními mnohdy i nepůvodními druhy rostlin a v některých parcích jsou dokonce chována zvířata, která se běžně v našem zeměpisném pásmu vůbec nevyskytují. To má samozřejmě své výhody i nevýhody. Výhodou pro žáky je, že mohou pozorovat na vlastní oči živočicha či rostlinu, kterou běžně v přírodě neuvidí. Naopak nevýhodou je jakési uvedení v omyl, že na našem území může žít cokoliv a kdekoliv. Proto je důležité při každé exkurzi do parku zdůraznit, jaká je původní domovina daného organismu a jaký negativní vliv by mohla mít invaze konkrétního druhu do naší volné přírody. Exkurze do parku je vhodnou příležitostí pro zdůraznění povinnosti každého z nás se o přírodu starat a ochraňovat ji. Ideální je žáky seznámit s historií parku, kdy a kým byl park založen a jaké úsilí naše předky stálo, daný park vybudovat. V rámci ekologické a environmentální výchovy upozorníme na vlivy člověka na daný biotop. Pro park je typický výskyt velkého počtu druhů organismů na relativně malé rozloze. Tento stav je vhodný pro morfologické cvičení v terénu, neboť učitel vždy najde dostatek příkladů pro názornou prezentaci znaků organismu např. spadlých listů, větviček apod. Možným omezením pro výuku v přírodě může být zařazení parku pod ochranu ministerstva životního prostředí nebo organizace jakou je například UNESCO. V tomto případě už dochází k omezením v pohybu po parku a sbírání vzorků organismů, je důležité, aby žáci pochopili důvod takového omezení a respektovali ho. Ochrana mezinárodní organizací může být pro žáky přínosem, protože jednotlivé organizace pořádají besedy, přednášky nebo vyhlašují soutěže týkající se daného parku. Pro žáky je velmi motivující, když se mohou zúčastnit nějakého projektu na podporu a rozvoj parku v místě jejich bydliště. Učitel by je měl v takovýchto aktivitách podporovat a aktivně se o vyhlašování jednotlivých soutěží a projektů v rámci ekologické výchovy zajímat.
15
4.3 Projektová výuka Každý autor definuje projektovou výuku jiným způsobem, ale všichni se shodují na tom, že základním stavebním kamenem projektové výuky je projekt. „Projekt je komplexní úkol (problém), spjatý s životní realitou, s nímž se žák identifikuje a přebírá za něj odpovědnost, aby svou teoretickou i praktickou činností dosáhl výsledného žádoucího produktu (výstupu) projektu, pro jehož obhajobu a hodnocení má argumenty, které vycházejí z nově získané zkušenosti.“ ( Kratochvílová, 2006, s.36 ) Projektová výuka patří mezi velmi mladé organizační formy výuky. Projekty narozdíl od ostatních forem výuky, umožňují učiteli lépe rozvíjet u žáku kritické a tvořivé myšlení, schopnost čerpat informace z různých zdrojů, což je u žáků velký problém, jak jsem se přesvědčila na souvislých praxích. Obrovskou výhodou projektové výuky je nutnost kooperace mezi žáky, což rozvíjí jejich sociální dovednosti, a také toleranci k ostatním spolužákům. Pokud je projekt dobře připraven a vhodně zařazen do výuky, vzniká dostatečný prostor pro rozvoj učebních strategií žáků a splnění daného úkolu, v tomto případě upozorňuji na nutnost dostatku času na řešení projektu. Kratochvílová ( 2006) stanovuje základní principy žákovských projektů:
Žákovský projekt: •
Vytváří prostor pro realizaci potřeb a zájmů žáků - podporuje přirozenou touhu žáka po vědění a poznání.
•
Rozvíjí kompetence žáků - např. kompetence k řešení problémů prostřednictvím dostupných prostředků, a také sociální kompetence
•
Podporuje seberegulaci žáka při učení - většina fází projektu je ponechána na žácích, tzn. příprava projektu, rozvržení projektu, hledání a použití informací, rozsah a tempo projektu
•
Mění role ve vyučování - učitel již nefiguruje jako hlavní postava výuky, ale spíše jako rádce a prostředník k dosažení cíle projektu.
•
Vytváří podmínky pro týmovou spolupráci - projekty mohou být vhodným prostředkem pro překonání izolace některých žáků a nutí žáky trénovat komunikační dovednosti a schopnosti. A učí žáky pracovat ve skupině tak, aby to bylo pro celou skupinu efektivní.
•
Přinášejí změnu pojetí školy - škola již není místem pasivního přijímaní informací, ale je prostředníkem pro jejich získávání a následné aplikování. 16
4.3.1 Klasifikace projektů Tab.1: Klasifikace projektů dle Kratochvílové (2006, s. 48): Hledisko třídění
Typy projektů
Navrhovatel
•
spontánní žákovské
projektu
•
uměle připravené
•
kombinace obou typů předchozích
•
problémové
•
konstruktivní
•
hodnotící
•
směřující k estetické zkušenosti
•
směřující k získání dovedností (i sociálních)
•
volný (informační materiál si žák obstarává sám)
•
vázaný (informační materiál je žákovi poskytnut)
•
kombinace obou typů
•
krátkodobý (maximálně 1 den)
•
střednědobý (maximálně 1 týden)
•
dlouhodobý (více jak jeden týden, méně jak měsíc)
•
mimořádně dlouhodobý (více jak měsíc)
•
školní
•
domácí
•
kombinace obou typů
•
mimoškolní
Počet zúčastněných
•
individuální
na projektu
•
společné (skupinové, třídní, ročníkové-mezitřídní,
Účel projektu
Informační
zdroj
projektu
Délka projektu
Prostředí projektu
meziročníkové, celoškolní) Způsob organizace
•
jednopředmětové
projektu
•
vícepředmětové
Pozn. žlutě jsem zvýraznila klasifikaci mého projektu ke Dni Země ( kap. 6.2.)
17
5 KROMĚŘÍŽ A JEJÍ ZAHRADY
5.1. Historie města Kroměříže a jejich zahrad 5.1.1 Historie města Kroměříže
Nejstarší dějiny města Kroměříže sahají až do velkomoravské doby, kdy byla Kroměříž jedním z center země. V románské době mezi lety 1107-1125 prodal olomoucký kníže Ota Černý Kroměříž moravskému biskupu Janovi a od té doby zůstala osada v držení olomouckých biskupů. Velmi výrazným způsobem zasáhl do historie Kroměříže Bruno ze Schauenburka( 12451281 ), který kolem roku 1260 se snažil povýšit trhovou ves na město, opevnil ji a tvrz přestavěl na gotický hrad. Z Brunovy doby se dochovalo jádro dnešní zámecké věže a několik velkých sklepních prostor patřících k zámecké věži. Po Brunově smrti roku 1281 nastoupil na olomoucký biskupský stolec Dětrich, příslušník mocného rodu Vítkovců. Ten povýšil Kroměříž na skutečné město. Za třicetileté války došlo roku 1643 ke katastrofálnímu zničení Kroměříže. Do těchto velmi špatných poměrů vstupuje průbojná osoba nově zvoleného biskupa Karla II. hrabě Lichtensteina –Caastelcorna ( 1664-1695). Karel II. velice dobře znal poměry své doby, biskupského řádu se ujal ve zralém věku a jako nový biskup měl představu, že jeho residenční město musí mít knížecí vzhled. Ihned na počátku své vlády zřídil ve městě stavební úřad, který nedohlížel jen na četní biskupovy stavební podniky, ale nutil i měšťanstvo k obnově budov a zařízení. Biskup pro své záměry hledal opravdu zdatného a zkušeného projektanta, našel architekta italského původu Filiberta Lucchese. Ten vyprojektoval pro Karla II. zcela novou zahradu – Libosad (dnešní Květnou zahradu) již od roku 1665 zde byly podle Lucchesových plánů započaty práce, které byly realizovány během deseti let ve fantastickém nákladu 75 000,- zlatých. V letech 1848-49 vstupuje Kroměříž do nové doby ústavodárným říšským sněmem. V době všeobecného revolučního vření byl sněm lokalizován do konzervativního města na Hané především z bezpečnostních důvodů. V této chvíli se Kroměříž stává na chvíli politickým střediskem rakouské monarchie. Krátce poté přešla správa města do českých rukou a byl dán základ k jeho novému, na církevní moci nezávislému vývoji.(Vacková,1960, Kříž, 1977)
18
5.1.2 Historie Květné zahrady
Libosad, nazývaný Květnou zahradou je osovou, pozdně renesanční zahradou, rozléhající se na obdélníkovém půdoryse o rozměrech 485 x 300 m. Libosad se začal stavět v roce 1665 za hradbami tehdejšího města na neúrodné bažinaté půdě. Zahrada ležela vně města bez jakékoliv vazby k zámecké budově. Byla založena na striktně symetrické osnově, tvořené špalírovými cestami. Severní okrasná čas s rotundou uprostřed, s arkádovou chodbou při severní straně a s dvěma kašnami v průsečíku hvězdic alejí byla rozdělena na boskety – renesanční lesíky, ohraničené špalíry a tvořeny různobarevně kvetoucími rostlinami a dvěma bludišti, z nichž to čtvercové bylo změněno v 19. století na rozárium. Parcela Libosadu byla nejprve obehnána monumentální zdí, která na straně hlavního vchodu přecházela do neobvykle dlouhé kolonády, která je dlouhá 244 m, a to z ní činí mimořádný architektonický skvost. Kolonáda za nevlídného počasí nabízela možnost procházky pro biskupa a jeho společnost, přijíždějící ze zámku kočárem, a nebo na koních. „Práce na stavbě Libosadu pokračovaly velmi rychle, ale bohužel jeho autor inženýr Filiberto Luchese zemřel brzy po dodání projektu, tak se jeho práce ujal jeho zástupce Giovanni Pietro Tencalla, který zachoval Lucheseho kompozici , přepracoval však projekty zahradních staveb, arkádové kolonády a rotundy v centru areálu, k níž dodal v dubnu 1667 návrhy. Tecallovo dílo doplnily štuky Quirica Castelihoa Carla Borsy, v roce 1674 pak ještě frezková výzdoba prostor na mytologické náměty, provedená Carpoforem Tencallou, výraznou uměleckou osobností své doby.“ (Kříž, 1978. s.326). Zahrada vydržela ve své původní podobě až do roku 1820, kdy došlo k vykácení čtvrtiny špalírové plochy, přemístění některých soch do Podzámecké zahrady a zřízení stromových bosketů. V roce 1840-1845 vznikla dnešní podoba Květné zahrady. Vzniklo zde dílo neobyčejně cenné. Bez porušení původního dispozičního rozvrhu jedinečného ranně barokního Libosadu, byly k jeho boční straně přidány dvě budovy tropického a studeného skleníku, obytná a správní budova. Ústřední stavbou celé zahrady byla a je Rotunda. Původní rozvržení stavby představovalo do všech stran otevřenou a volně průchozí stavbu obsahující čtveřici salónků. Rotunda sloužila jako společenské centrum zahrady. Na konci 19. století došlo ke zrušení vodních hříček a mechanických fontán, k uzavření původně otevřené stavby a vybudování nového vstupu do zahrady.
Za zmínku stojí sochařská výzdoba Květné zahrady. Nachází se zde zhruba 130 soch od 19
různých autorů. Nejvýznamnějším počinem je však 44 nadživotních figur řeckých a římských božstev, římských stavů a historických osobností, osázených v nikách kolonády. Bohužel jméno autora italského původu není známé. (Kříž,1978, Petrů 1999) Historickou přeměnu Květné zahrady trefně vystihuje Zatloukal (2006, s.11): „ Květná zahrada 17. století v sobě zahrnuje přelomovou fázi vývoje evropského zahradního umění. Na jedné straně stále ještě připomíná pozdně renesanční italské a zaalpské zahrady vila d´Este v Tivoli, vila Doria Pamphili v Římě, Neugebäude ve Vídni a Angiana v Belgii), na straně druhé však již otevírá cestu k francouzskému barokně klasicistnímu typu ( Versailles ).“
Obr.1.: Mapa Květné zahrady z roku 1691 ( Zatloukal, 2006)
20
5.1.3 Historie Podzámecké zahrady
První zmínky o Podzámecké zahradě sahají do konce 15. století v souvislosti s přestavbou zámku, který byl původně ranně gotickým biskupským hradem, za vlády olomouckého biskupa Stanislava Thurza. Podrobnější zprávy se dochovaly z doby biskupa Viléma Prusinovského z Víckova, kdy zahrada obsahovala již štěpnici, zelinářskou část a květnici. Velká přestavba zámku za Karla Lichenštejna zahrnovala i založení nové zahrady. Období vlády biskupa Karla Liechtensteina - Castelcorna, (1664 - 1695)
kdy došlo k celkové obnově města i zámku
po třicetileté válce, znamená také významnou změnu v podobě zahrady. Biskupský stavební úřad, který ve městě vznikl roku 1665, jí vyměřil další pozemky a angažoval se na jejích úpravách podle projektů vídeňských císařských architektů Filiberta Luchese a Giovanni Pietra Tencally. Původní renesanční zahrada byla postupně přebudována na barokní zahradu francouzského stylu. Užitková zahrada byla zcela zrušena a z bývalého pevnostního vodního příkopu na severní straně byl vytvořen zahradní rybník. Úplné přebudování zahrady v duchu francouzského baroka bylo však dokončeno až roku 1727. (PacákováHošťálková, 1999) Další úpravy spadají do vlády A.T. Colloredo – Waldsee ( 1777-1811), které byly již pojaty v romantickém duchu. Barokní zahrada zůstala sice v hlavních rysech zachována, ale dosti zjednodušena. Colloredo také dal v roce 1795 postavit nový vstup do zahrady tzv. Colloredovu kolonádu. Hlavně však byla zahrada rozšířena až k řece Moravě a doplněna romantickými stavbami např. poustevny, umělé zříceniny s vodopádem a romantickými altány. (Kříž,1977) Autorem nejvýraznější přestavby Podzámecké zahrady byl architekt Antonín Arche, který vstoupil do arcibiskupských služeb roku 1832. Pod jeho vedením byla zpracována velkolepá koncepce krajinářského parku, vyjádřená širokými volnými loukami, kde byly vysázeny vzácné stromy ve skupinách i jednotlivě. Kompozičně bylo uplatněno použití listnatých stromů a keřů, barvících se během roku před stále zeleným pozadím jehličnanů. Realizace Archeho záměrů spadá do období arcibiskupa Sommerau-Beckha (1837-1853). Spolu s řadou pozemkových úprav byly upraveny též vodoteče, byla realizována také řada technických staveb s uplatněním litiny vyráběné v arcibiskupských železárnách (např. Vázový můstek, Stříbrný můstek, Lucernový můstek).
21
Od roku 1841 byly vysazovány dřeviny na upravených plochách, zvláště po obvodu parku.V letech 1844 - 1845 vytvořil architekt Arche velkým nákladem Maxův dvůr a vzorové hospodářské stavení, které ve své době vyvolalo kritiku veřejnosti, která byla pohoršena enormní výší finančních nákladů, vynaložených na pouhé chlévy. Stavení se skládalo z kravína a moderní mlékárny a sloužilo pro potřeby zámku. V současné době se zde nachází veterinární nemocnice. Roku 1846 postavil A. Arche na půlkruhovém půdorysu v centru Podzámecké zahrady kolonádu, v níž byly umístěny antické busty z Pompejí, které daly stavbě jméno Pompejská kolonáda. Vzácné busty zde byly umístěny až za následovníka Sommerau-Beckha - arcibiskupa Fürstenberga
.
U kolonády byl vytvořen Maxmiliánův park a Maxův rybníček. Všechny stavby realizované podle návrhů architekta Archeho jsou neobyčejná klasicistní díla. A. Arche také vyprojektoval nový vstup do zahrady z centra severovýchodního nároží zámku, který byl ve druhé polovině 19. století
osazen
monumentálním
schodištěm.
(
Fišer,
Kroupa,
1991)
Podzámecká zahrada je od 19. století jedním z nejlépe koncipovaných parků v našich zemích a patří k nejznámějším úpravám francouzského stylu parku v Evropě. Svou autentičností a rozmanitostí druhů vzácné vegetace, rozsáhlých vodních ploch i architektonických děl patří mezi nejvýznamnější kulturní památky světa. Podzámecká zahrada společně se zámkem a Květnou zahradou byla v roce 1998 zapsána na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.
22
5.2 Dnešní vzhled Kroměříže a jejich zahrad Město Kroměříž leží v nadmořské výšce 210 m.n.m a je okresním městem, větší část okresu se rozléhá na úrodné rovině Hané, která místy přechází v pahorkatinu. Kopce Hostýnských vrchů lemují okres na severu, Chřiby na jihu. Zemědělská půda pokrývá 61 % celkové plochy, lesy 27 %. Územím protéká řeka Morava, která přímo ve městě lemuje Podzámeckou zahradu. Kroměřížsko se nachází v mírném podnebném pásmu, a to ovlivňuje množství vodních srážek, které v okrese dlouhodobě sleduje meteorologická stanice v Holešově. Ročně spadne průměrně 615 mm srážek a dlouhodobá roční průměrná teplota vzduchu je 8,5°C. Kroměříž patří tedy k teplejším oblastem naší republiky s průměrným srážkovým úhrnem. Celé území je hustě zalidněno, průměrně na 1 km² připadá 135 obyvatel, což je o 3 osoby více, než činí republikový průměr ( Český statistický úřad, 2009)
Obr.č.2: Město Kroměříž na obecné mapě ČR
Zdroj: http://www.zemepis.com/ozmcr.php
23
Květná zahrada Kroměřížská Květná zahrada leží v nadmořské výšce 205 m n. m., její půdorys tvoří obdélník o rozměrech 485 × 300 m a je osově členěna. Jednotlivé segmenty zahrady jsou olemovány stromovými alejemi a nízkými živými ploty, a také soustavou špalírů s brodériemi. Celý park je uspořádán a udržován v původní historické a slohové architektuře. Vstup do zahrady vede přes rozlehlý dvůr v empírovém slohu, který je obklopen vstupní budovou se dvěma tropickými skleníky. V zahradě je patrná snaha o udržení původně vysázených druhů rostlin, kterým je věnována maximální péče a pozornost. Květná zahrada nenabízí takovou druhovou rozmanitost jako zahrada Podzámecká, dominuje zde výsadba Habru obecného (Carpinus betulus), který vytváří rozmanité bludiště a průchody. Každý z nás zde může obdivovat precizní práci zahradníků. Nejlépe ji oceníme při pohledu z kolonády, kdy vyniknou kvetoucí letničky ohraničené nízkými živými ploty, které tvoří rozmanité obrazce. Květnou zahradu můžeme navštívit v létě od 7 do 19 hodin a v zimě do 16 hodin. V Květné zahradě právě probíhá rekonstrukce, přesto tato barokní zahrada stojí za návštěvu. ( Zatloukal, 2006 ) Obr. č. 3.: Mapa Květné zahrady ( ZATLOUKAL, 2006)
24
Podzámecká zahrada Podzámecká zahrada se v současnosti rozkládá na ploše 53,4 hektarů, leží v nadmořské výšce 210 m a roste v ní 151 druhů stromů a 121 druhů keřů. Jednotlivé druhy viz tabulka č. 3. K nejcennějším jehličnanům patří asi 600 let starý Tis červený (Taxus baccata), zhruba stoletá Toreja japonská (Torreya nucifera), dále Jedle nikkoská (Abies homolepis), Smrk dvoubarvý (Picea bicolor) (90 let), Smrk pichlavý ( Picea pungens ´Argentea´), Borovice limba (Pinus cembra) (100 let), Borovice jeffreyova (Pinus jeffreyi) (100 let), Tisovec vystoupavý (Taxodium ascendens), také asi stoletý Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba). Cenné listnaté stromy zastupují například asi 150 let starý Lilovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera),Dub balkánský (Quercus frainetto), Korkovník amurský (Phellodendron amurense), Lapina jasanolistá (Pterocarya pterocarpa), statná Vrba bílá Salix alba ´Tristis´ a mnohé další. Podzámecká zahrada je pravým opakem zahrady Květné. Objevují se zde barokní prvky i striktní dodržení záhonů, ale ne v takové míře a rozsahu. Obecně se dá říci, že Podzámecká zahrada je méně ohraničeným parkem s větší volností pohybu pro návštěvníky zahrady. V roce 1997 byla zahrada zasažena povodněmi, došlo k poničení výsadby a některé starší stromy musely být vykáceny. Aktuální seznam dřevin Podzámecké zahrady uvádím v podkapitole 4.2.1. Po povodních v roce 1997 se vzhled zahrady už nijak významně neměnil, je patrná snaha o zachování rázu zahrady v jejím původním stavu. Podzámeckou zahradu můžeme navštívit v letních měsících od 7 do 19 hodin a po zbytek roku od 9 do 17 hodin. Vstup je možný jakýmkoliv ze šesti možných vchodů.
25
Obr.č.4.: Mapa Podzámecké zahrady ( ZATLOUKAL, 2006)
26
5.3 Fauna zahrad Nejvíce zástupců živočišné říše najdeme v Podzámecké zahradě, která byla již historicky v tomto směru rozvíjena. Najdeme zde jak domácí – původní druhy, tak i živočichy exotické. Předkládám přehled
vyšších živočichů, chovaných v Podzámecké zahradě v Kroměříži.
Z následující tabulky vycházejí i pracovní listy č.1.-5.
Tab.č.2: Fauna Podzámecké zahrady Andulka vlnkovaná
Melopsittacus undulatus Káně lesní
Buteo buteo
Chrysolophus Bažant diamantový
amherstiae
Korela chocholatá
Nymphicus hollandicus
Bažant obecný
Phasianus colchicus
Koroptev polní
Perdix perdix
Bažant stříbrný
Lophura nycthemera
Koza domácí
Capra aegagrus hircus Oryctolagus cuniculus f.
Bažanta zlatý
Chrysolophus pictus
Králík domácí zakrslý domesticus
Čírka obecná
Anas crecca
Labuť černá
Daněk skvrnitý
Dama dama
Labuť velká
Holoubek
Cygnus atratus Cygnus olor Equus
diamantový
Geopelia cuneata Columba
livia
Osel domácí
domestica
Páv korunkatý
Pavo cristatus
domestica
Hrdlička chechtavá
Streptopelia roseogrisea Pavián plaštíkový anser
Papio hamadryas
f.
Husa pomořanská
domesticus
Poštolka obecná
Falco tinnunculus
Kachna divoká
Anas platyrhynchos
Puštík obecný
Strix aluco
Kachna
indický Anas platyrhynchos f.
běžec
domestica Anas
Kachna zakrslá
platyrhynchus
Gallus Slepice fénixka
f.
domestica
Kachnička
gallus
f.
domestica Gallus f. domestica
Slepice kočinka
Anas platyrhynchos f. Kachnička karolínka domestica
f.
f.
Holub domácí
Anser
asinus
Gallus Slepice rousná zakrslá domestica
Aix galericulata
mandarinská
27
gallus
f.
5.4 Flóra zahrad Jak už název Libosadu neboli Květné zahrady napovídá, soustředí se zahradníci v Květné zahradě hlavně na výsadbu letniček, ze kterých tvoří obrazce a mozaiky. Bohužel tyto letničky nejsou nijak druhově významné či specifické, jedná se o běžně dostupné druhy jako jsou petúnie, begónie, muškáty, šalvěj zářivou nebo aksamitníky. Podobně je na tom zahrada i s dřevinami, není tu snaha o extrémní druhovou pestrost spíše jde o vytváření dekorativních prvků, průchodů a bludišť. Nejvýznamnějším druhem je zde tedy Habr obecný a výše zmiňovaná bludiště jsou vysázena ze zeravů, buxusu nebo ptačího zobu. Podzámecká zahrada je již svou druhovou pestrostí mnohem významnější. Největší podíl na ojedinělosti zahrady mají jistě zde vysázené dřeviny. Předkládám dvě tabulky, tab.3 shrnuje nejvýznamnější dřeviny ojedinělostí výskytu na našem území a tabulku č.4 předkládající výčet všech druhů dřevin vyskytujících se v Podzámecké zahradě.
Tab. č. 3 : Přehled zajímavých dřevin Podzámecké zahrady (Čermák a kol. 2006) Český název Latinský název Poznámka Borovice rumelská
Pinus peuce
Cesmína ostrolistá
Ilex aquifolium
Halezie carolinská
Halesia carolina
Jedlovec kanadský
Tsuga canadensis
Jinan dvoulaločný
Gingko biloba
Katalpa trubačovitá
Catalpa bignonioides
Krypromérie japonská
Cryptomeria japonica
Liliovník tulipánokvětý
Liriodendron tulipifera
Platan javorolistý
Platanus x acerifolia
Platan západní
Platanus occidentalis
Sazaník květnatý
Calycanthus floridus
Svitel latnatý
Koelreuteria paniculata
Šácholan Soulangeův
Magnolia x soulangeana
Šeřík čínský
Seringa x chinensis
Tis červený
Taxus baccata
Tisovec vystoupavý
Taxodium ascendens
Toreja kalifornská
Torreya californica
Vilín měkký
Hamamelis mollis
28
poprvé kvete v 15 letech
600 let starý exemplář
Tab. 4: Přehled druhů dřevin Podzámecké zahrady (Štěpáníková, 2004) Aktinidie význačná
Actinidia arguta
Cypřišek hrachonosný ´Plumosa Aurea´
Chamaecyparis pisifera
Arálie štíhlá
Aralia elata
Cypřišek hrachonosný ´Squarrosa´
Chamaecyparis pisifera
Bělas viržinský
Chionanthus
Čimišník stromovitý Caragana arborescens
virginicus
´Pendula´
Bez černý
Sambucus nigra
Douglaska tisolistá
Pseudotsuga menziesii
Blýskalka chlupatá
Photinia villosa
Dřezovec trojtrnný
Gleditsia triacanthos
Bobkovišeň lékařská
Laurocerasus officinalis
Dřín obecný
Cornus mas
Borovice limba
Pinus cembra
Dřišťál Juliin
Berberis julianae
Borovice pokroucená
Pinus contorta
Dřišťál Thunbergův
Berberis thunbergii
Borovice Jeffreyova
Pinus jeffreyi
Dřišťál Thunbergův Berberis thunbergii ´Atropurpurea´
Borovice černá
Pinus nigra
Dřišťál obecný
Berberis vulgaris
Borovice rumelská
Pinus peuce
Dub uherský
Quercus frainetto
Borovice těžká
Pinus ponderosa
Dub zimní
Quercus petraea
Borovice tuhá
Pinus rigida
Dub letní
Quercus robur
Borovice vejmutovka
Pinus strobus
Dub červený
Quercus rubra
Borovice lesní
Pinus sylvestris
Enkiantus zvonkovitý Enkianthus campanulatus
Brslen evropský
Euonymus europaeus
Habr obecný
Břečťan popínavý
Hedera helix
Habr
Carpinus betulus obecný Carpinus betulus
´Columnaris´ Břestovec západní
Celtis occidentalis
Halézie karolínská
Halesia carolina
Bříza bělokorá
Betula pendula
Hloh jednosemenný
Crataegus monogyna
Bříza bělokorá Betula pendula ´Dalecarlica´
Hloh obecný
Crataegus oxyacantha
Bříza bělokorá Betula pendula ´Fastigiata´
Hloh obecný ´Paulii´
Crataegus oxyacantha
Bříza
Hlohyně šarlatová
Pyracantha coccinea
Hroznovec Giraldův
Exochorda giraldii
bělokorá Betula pendula
´Tristis´ Buk ´Atropunicea´
lesní Fagus sylvatica
29
Buk lesní ´Pendula´
Fagus sylvatica
Hroznovec hroznatý
Exochorda racemosa
Buk lesní
Fagus sylvatica
Hrušeň obecná
Pyrus communis
Buk lesní ´Rohanii´
Fagus sylvatica
Ibišek syrský
Hibiscus syriacus
Cesmína ostrolistá
Ilex aquifolium
Jabloň mnohokvětá
Malus floribunda
Cypřišek Lawsonův
Chamaecyparis
Jabloň purpurová
Malus x purpurea
lawsoniana Cypřišek nutkajský
Chamaecyparis nootkatensis
Jabloň lesní
Malus sylvestris
Jalovec obecný
Juniperus communis
Jírovec drobnokvětý
Aesculus parviflora
Jírovec pleťový
Aesculus x carnea
Jalovec prostřední Juniperus x media ´Pfitzeriana´
Jmelí bílé
Viscum album
Jalovec šupinatý Juniperus squamata ´Blue Star´
Juka vláknitá
Yucca filamentosa
Jalovec viržinský
Juniperus virginiana
Kalina ´Dawn´
Jasan americký
Fraxinus americana
Kalina kulovitá
Viburnum carlcephalum
Jasan ztepilý
Fraxinus excelsior
Kalina vonná
Viburnum farreri
Kalina Juddova
Viburnum x juddii
Jalovec ´Hibernica´
obecný Juniperus communis
Jasan ´Pendula´
ztepilý Fraxinus excelsior
bodnanská Viburnum bodnantense
x x
Javor babyka
Acer campestre
Kalina tušalaj
Viburnum lantana
Javor Grosserův
Acer grosseri
Kalina obecná
Viburnum opulus
Javor jasanolistý
Acer negundo
Kalina ´Roseum´
Javor dlanitolistý
Acer palmatum
Kalina řasnatá
Viburnum plicatum
dlanitolistý Acer palmatum
Kalina pražská
Viburnum X pragense
Kalina vrásčitolistá
Viburnum
Javor
obecná Viburnum opulus
´Atropurpureum´ Javor mléč
Acer platanoides
rhytidophyllum Javor mléč ´Schwedleri´
Acer platanoides
Kaštanovník setý
Castanea sativa
Javor klen
Acer pseudoplatanus
Katalpa trubačovitá
Catalpa bignonioides
Jedle nikkoská
Abies homolepis
Kdouloň obecná
Cydonia oblonga
Jedle kavkazská
Abies nordmanniana
Kdoulovec japonský
Chaenomeles japonica
30
Jedle sibiřská
Abies sibirica
Klokoč zpeřený
Staphylea pinnata
Jedlovec kanadský
Tsuga canadensis
Kolkvicie krásná
Kolkwitzia amabilis
Jedlovec karolinský
Tsuga caroliniana
Komule Davidova
Buddleja davidii
Jerlín japonský
Sophora japonica
Korkovník amurský
Phellodendron amurense
Jerlín japonský ´Pendula´
Sophora japonica
Kryptomerie japonská
Cryptomeria japonica
Jeřáb ptačí
Sorbus aucuparia
Liliovník tulipánokvětý
Liriodendron tulipifera
Jeřáb oskeruše
Sorbus domestica
Lípa srdčitá
Tilia cordata
Jeřáb širolistý
Sorbus latifolia
Lípa mongolská
Tilia mongolica
Jilm vaz
Ulmus laevis
Lípa velkolistá
Tilia platyphyllos
Jilm habrolistý
Ulmus minor
Lípa stříbrná
Tilia tomentosa
Jinan dvoulaločný
Ginkgo biloba
Líska obecná
Corylus avellana
Jírovec maďal
Aesculus
Líska obecná ´Pendula´
Corylus avellana
hippocastanum
Líska turecká
Corylus colurna
Růže svraskalá ´Plena´
Rosa rugosa
Loubinec pětilistý
Parthenocissus quinqefolia
Růžovec bělokvětý
Rhodotypos scandens
Mahónie
Mahonia aquifolium
Sazaník květnatý
Calycanthus floridus
Prunus triloba
Skalník vodorovný
Cotoneaster
cesmínolistá Mandloň trojlaločná
horizontalis Meruzalka červená
Ribes rubrum
Smrk ztepilý
Picea abies
Modřín opadavý
Larix decidua
Smrk ztepilý ´Cupressina´
Picea abies
Modřín japonský
Larix kaempferi
Smrk ztepilý
Picea abies
´Nidiformis´ Morušovník bílý
Morus alba
Smrk dvoubarvý
Picea bicolor
Myrobalán třešňový
Prunus cerasifera
Smrk omorika
Picea omorica
Smrk východní
Picea orientalis
Myrobalán třešňový Prunus cerasifera ´Atropurpurea´ Nahovětvec dvoudomý
Gymnocladus dioicus Smrk ´Argentea´
Ochmet evropský
Loranthus europaeus
Srstka angrešt
Ribes uva-crispa
Olše lepkavá
Alnus glutinosa
Střemcha obecná
Padus avium
Ořešák popelavý
Juglans cinerea 31
pichlavý Picea pungens
Ořešák černý
Juglans nigra
Svída bílá
Swida alba
Pajasan žláznatý
Ailanthus altissima
Svída krvavá
Swida sanguinea
Pámelník bílý
Symphoricarpos albus
Svitel latnatý
Koelreuteria paniculata
Pámelník
Symphoricarpos
Šácholan přišpičatělý
Magnolia acuminata
červenoplodý
orbiculatus
Pěnišník velkokvětý
Rhododendron hybridum
Pivoňka keřovitá
Paeonia suffruticosa
Šácholan hvězdokvětý
Magnolia stellata
Platan javorolistý
Platanus x acerifolia
Šeřík čínský
Syringa x chinensis
Platan východní
Platanus orientalis
Šeřík karpatský
Syringa josikaea
Podražec velkolistý
Aristolochia durior
Šeřík japonský
Syringa reticulata
Ptačí zob obecný
Ligustrum vulgare
Šeřík obecný
Syringa vulgaris
Pterokarye jasanolistá
Pterocarya fraxinifolia
Škumpa orobincová
Rhus typhina
Pustoryl věncový
Philadelphus
Škumpa
coronarius
´Dissecta´
Ruj vlasatá
Cotinus coggygria
Štědřenec odvislý
Laburnum anagyroides
Růže šípková
Rosa canina
Tamaryšek čtyřmužný
Tamarix tetrandra
Tavolník význačný
Spiraea arguta
Tavola kalinolistá
Physocarpus opulifolius
Tavolník prostřední
Spiraea media
Tavolník bílý
Spiraea alba
Tavolník vrbolistý
Spiraea salicifolia
Vrba trojmužná
Salix triandra
Torreya japonská
Torreya nucifera
Vrba jíva
Salix caprea
Vajgélie květnatá
Weigela florida
Zimostráz
Buxus sempervirens
x Šácholan Soulangeův
Magnolia Soulangiana
orobincová Rhus typhina
vždyzelený Vajgélie japonská Vajgélie Eva Rathke
Weigela japonica
hybrid Weigela x hybrida
Zlatice převislá
Forsythia suspensa
Zmarličník japonský
Cercidiphyllum japonicum
Vilín japonský
Hamamelis japonica
Zákula japonská
Kerria japonica
Vilín měkký
Hamamelis mollis
Zanice zimolezovitá
Diervilla lonicera
Vilín viržinský
Hamamelis virginiana
Zerav západní
Thuja occidentalis
Vrba bílá ´Tristis´
Salix alba
Zerav východní
Thuja orientalis
32
x
6 DIDAKTICKÉ VYUŽITÍ PODZÁMECKÉ ZAHRADY Na následujících stranách předkládám mnou vypracované metodické návrhy. Veškeré informace jsou vždy uvedeny v přípravě u konkrétnímu pracovního listu a řešení pracovních listů je součástí kapitoly 8.
6.1 Exkurze za poznáním živočichů Podzámecké zahrady Úkol
Žáci doplní jednotlivé pracovní listy
Věková kategorie: 6. ročník ZŠ Časová
viz každý pracovní list
náročnost: Pomůcky
viz jednotlivé pracovní listy
Cíl
ucelení informací o organismech žijících v Podzámecké zahradě
Mezipředmětové
zeměpis, environmentální výchova
vztahy
Pracovní postup
Následující pracovní listy obdrží žáci už před vycházkou do Podzámecké zahrady. Vycházka je provedena formou výkladu a je velmi důležité, aby učitel ukazoval dětem všechny živočichy, které v zahradě žijí a důkladně je charakterizoval. Žáci mají během výkladu u sebe pracovní listy, které si sami doplňují. Učitel po vycházce pracovní listy vysbírá, opraví,
Poznámka
oznámkuje a v následující hodině dojde ještě ke společné kontrole pracovních listů. Každý pracovní list obsahuje jednu otázku zaměřenou na vyjádření vlastního názoru k dané problematice. Učitel na základě těchto názorů vyvolá ve výuce diskuzi. Tyto vyplněné pracovní listy slouží žákům jako zopakování učiva, vytvoří si sbírku pracovních listů jako podklad pro učení a učitel získá vyplněnými listy zpětnou vazbu pro svou práci.
Didaktický
Hlavní didaktický přínos pracovních listů je ten, že slouží jako podklad
význam
pro další výuku žáků. Když žáci musí vyplňovat během výkladu pracovní listy, pomáhá to k lepšímu zapamatování a nutí k zamyšlení, nehledě na to, že pokud žáci vyplňují pracovní listy nezbývá jim čas na vyrušování.
33
Příprava k pracovnímu listu č. 1 Úkol
odpovědět na otázky týkající se Páva korunkatého
Časová náročnost
1 vyučovací hodina
Pomůcky
psací potřeby
Didaktický cíl
žáci se seznámí s Pávem korunkatým a dozví se nové informace o námluvách těchto živočichů
Mezipředmětové vztahy
přírodopis, zeměpis
Pracovní postup
Učitel s dětmi popíše tohoto živočicha, vysvětlí jim jeho základní
Lokalita
životní strategie a upozorní na specifický způsob námluv těchto živočichů. Žáci během výkladů vyplňují pracovní list, každý samostatně. Podzámecká zahrada – Voliéry Pávi se pohybují volně po zahradě, ale jejich nejhojnější výskyt je právě v blízkosti voliér.
34
Pracovní list č.1 Datum:
Třída:
Jméno:
Předmět:
Stanoviště: Podzámecká zahrada Kroměříž Úkol: Urči a popiš živočicha na obrázku. Vysvětli význam roztažení per na druhém obrázku a odpověz na otázky.
Jedná se o živočicha:________________________
Tento živočich pochází z :____________________
Proč tento živočich zvedá na druhém obrázku pera?
Myslíš si, že je správné, že se pávi pohybují volně po parku? Napiš proč.
35
Příprava k pracovnímu listu č. 2 Úkol
odpovědět na otázky týkající se Labutě černé
Časová náročnost
maximálně 1 vyučovací hodina
Pomůcky
psací potřeby
Didaktický cíl
seznámit se s Labutí černou
Mezipředmětové
zeměpis
vztahy Pracovní postup
Učitel společně s dětmi popíše Labuť černou, její charakteristické vlastnosti a životní strategie.
Lokalita
Podzámecká zahrada - okolí dřevěného mostu, kde se labutě po celý rok vyskytují
36
Pracovní list č.2 Datum:
Třída:
Jméno:
Předmět:
Stanoviště: Podzámecká zahrada Kroměříž
Labuť černá Úkol: doplň 1. Jaká je původní krajina Labutě černé?________________________________
2. Upřednostňuje sladké nebo slané vody? ______________________________
3. Kdo z páru Labutí černých sedí na vejcích?___________________________
4. Kolik těchto živočichů se vyskytuje v Podzámecké zahradě?________
5. Za jakých podmínek přežívají Labutě černé zimu v našem podnebí? ____________________________________________________________________
6. Labutě jsou známé tím, že prožijí celý život s jedním partnerem, myslíš si, že je to vhodné pro vývoj druhu?
37
Příprava k pracovnímu listu č. 3 Úkol
Následující pracovní list si každý žák vyplní sám podlé své vůle s ohledem na to, který živočich hospodářského dvora ho nejvíce zaujal
Časová náročnost
1 vyučovací hodina
Pomůcky
psací potřeby
Didaktický cíl
Žáci si sami ujednotí všechny nově získané informace a musí se zamyslet nad základními charakteristikami zde žijících živočichů
Mezipředmětové vztahy
přírodopis
Pracovní postup
Lokalita
Učitel si nejdříve společně s dětmi charakterizuje živočichy vyskytující se na Hospodářském dvoře, poté následuje samostatná práce s pracovními listy Podzámecká zahrada – Hospodářský dvůr
Zvířata
Bažant obecný, Daněk skvrnitý, Koroptev polní, Koza domácí,
vyskytující se na Osel domácí, Slepice fénixka, Slepice holanďanka, hospodářském
Slepice kočinka, Slepice rousná zakrslá, + tabulka č.2
dvoře:
38
Pracovní list č.3 Datum:
Třída:
Jméno:
Předmět:
Stanoviště: Podzámecká zahrada Kroměříž Úkol: Napiš 5 živočichů, které jsi viděl na hospodářském dvoře a charakterizuj je. Odpověz na otázky.
1. živočich:______________________________________ Zbarvení:
2. živočich:______________________________________ Živí se:
3. živočich:______________________________________ Kolik zástupců tohoto druhu na hospodářském dvoře vidíš?
4. živočich:______________________________________ Hlavní rozdíl mezi samcem a samičkou:
39
5. živočich:______________________________________ Patří do živočišné skupiny:
Který z živočichů se podle tebe nehodí na hospodářský dvůr a proč?
Myslíš si, že by ve volné přírodě žily společně druhy vyskytující se na hospodářskému dvoře Podzámecké zahrady? Zdůvodni.
Která naše domácí zvířata podle tebe chybí na hospodářském dvoře?
40
Příprava k pracovnímu listu č. 4 Úkol
pojmenovat živočichy na základě výkladu učitele a za pomoci informačních tabulí
Časová náročnost
cca 20 min
Pomůcky
psací potřeby
Didaktický cíl
seznámit se s danými živočichy a naučit se pracovat s informačními tabulemi
Pracovní postup
Následující živočichy mohou žáci vidět v okolí Hospodářského dvora. Společně si je s vyučujícím charakterizují a následně samostatně vyplní pracovní list. Pomoci by jim měla i informační tabule v blízkosti
Lokalita
rybníku s těmito živočichy Podzámecká zahrada – Hospodářský dvůr - Rybník
Zvířata
Husa pomořanská, Kachna divoká, Kachna indický běžec
vyskytující se na Kachna zakrslá, Kachnička karolínka, Kachnička mandarinská hospodářském
Liska černá, Slepice fenixka, Slepice holanďanka, Slepice kočinka
dvoře:
Slepice rousná zakrslá, + viz tabulka č.2
41
Pracovní list č. 4 Datum:
Třída:
Jméno:
Stanoviště: Podzámecká zahrada Kroměříž Úkol: Pojmenuj živočichy S využitím informačních tabulí!
_______________________________
_______________________________
_______________________________
42
Předmět:
__________________________
__________________________
___________________________
43
Příprava k pracovnímu listu č. 5 Úkol
Roztřídit živočichy žijící v Podzámecké zahradě do jednotlivých skupin dle jejich významu nebo původu
Časová náročnost
1 vyučovací hodina
Pomůcky
psací potřeby,
Didaktický cíl
zamyšlení se nad původem jednotlivých živočichů, seznámení s pojmem domestikace
Mezipředmětové vztahy
zeměpis, environmentální výchova, dějepis
Pracovní postup
Žáci se samostatně pokusí ,během vycházky po zahradě,zařadit zvířata do správné kategorie. Učitel poté najde vhodné místo k sezení např. Colloredova kolonáda a s dětmi vyvolá diskuzi na dané téma. Během kontroly správnosti přiřazených živočichů, učitel děti poučí o historii chovu zvířat, domestikaci a chovu exotických zvířat.
44
Pracovní list č.5 Datum:
Třída:
Jméno:
Stanoviště: Podzámecká zahrada Kroměříž Úkol: Zařaď zvířata, která potkáš při vycházce do správné bubliny.
45
Předmět:
Napiš co nejvíce příkladů jak člověk ohrožuje zvířata a jejich životní prostředí:
46
6.2 Celodenní hra u příležitosti Dne Země Úkol:
projít všechna stanoviště a splnit zde zadané úkoly
Časová náročnost:
cca 5 hodin
Pomůcky:
fáborky, kartičky, stopky a pomůcky uvedené u jednotlivých stanovišť
Didaktický cíl:
Cílem této hry je zábavnou formou s dětmi zopakovat základní učivo přírodopisu. Vzhledem k tématice hry, což je oslava Dne Země, je kladen důraz na zamyšlení se nad největšími ekologickými problémy Země. Děti na veškeré informace získávají zábavnou formou. Úmyslně jsem sestavila skupiny z dětí různého věku a zájmů, protože věřím, že to rozvine jejich komunikační schopnosti a samozřejmě procvičí schopnost spolupráce i mezi žáky, kteří se vůbec neznají a jsou okolnostmi donuceni ke spolupráci.
vztahy: Lokalita:
přírodopis, zeměpis, ekologie, občanská výuka, environmentální výchova Podzámecká zahrada - viz mapa
Tématický celek:
ekologická a environmentální výchova
Roční období:
jaro - duben
Věková kategorie
6.-9. ročník tzn. cca 12-15 let
Velikost skupiny:
4 žáci ( z každého ročníku jeden zástupce )
Počet stanovišť:
7 Žáci jsou rozděleni do skupin tak, že v každé skupině je jeden zástupce
Mezipředmětové
Metodika:
z každého ročníku, aby síly a vědomosti byly vyvážené. Úkolem každé skupiny je projít trasu vyznačenou fáborky a splnit úkoly na každém ze sedmi stanovišť. Každá skupina obdrží záznamový arch, kam učitelé zapisují počet dosažených bodů na každém stanovišti. Hra je dokončena až po absolvování všech stanovišť a doběhnutí celé skupiny do cíle. Děti motivuje jejich přirozená zvědavost a snaha zvítězit. Přesto bych doporučila učitelům hru ještě více motivovat výhrou cen, které obstará vedení školy nebo sponzoři.
47
Mapa jednotlivých stanovišť ke hře „ Den Země“
48
Záznamové archy, které obdrží každá skupina:
HRA – DEN ZEMĚ
HRA – DEN ZEMĚ
Skupina č.
Skupina č.
Jména:
Jména:
Start: Stanoviště číslo:
Cíl: Počet dosažených bodů:
Start: Stanoviště číslo:
Cíl: Počet dosažených bodů:
1
1
2
2
3
3
4
4
5
5
6
6
7
7
Celkem bodů:
Celkem bodů:
HRA – DEN ZEMĚ
HRA – DEN ZEMĚ
Skupina č.
Skupina č.
Jména:
Jména:
Start: Stanoviště číslo:
Cíl: Počet dosažených bodů:
Start: Stanoviště číslo:
1
1
2
2
3
3
4
4
5
5
6
6
7
7
Celkem bodů:
Celkem bodů:
49
Cíl: Počet dosažených bodů:
→ stanoviště č. 1 : DEN ZEMĚ Úkol:
Žáci společně vyplňují test zaměřený na tématiku Dne Země.
Pomůcky:
tužka, kvíz
Lokalita:
lavičky naproti voliérám, žáci se zde mohou posadit a v klidu vyplňovat kvíz
Kvíz ke stanovišti č. 1:
KVÍZ - DEN ZEMĚ 1. Kdy slavíme Den Země?
a, 1.4. b, 22.4. c, 1.5.
2. Jaký účel má oslava Dne Země? a, upozornit na politické problémy na Zemi b, upozornit na ekologické problémy na Zemi c, oslava příchodu jara
3. Co považuješ za ekologický problém? ( více možných správných odpovědí) a, nedostatek pitné vody
d, hladomor
b, nezdravý životní styl
e, nemoc AIDS
c, oteplování Země
f, finanční krize
4. Kolik má naše planeta obyvatel?_________________________
5. Zakroužkuj, která organizace se věnuje ekologické problematice: a, UNESCO b, Greenpeace c, OSN d, UNICEF
50
KVÍZ - DEN ZEMĚ 1. Kdy slavíme Den Země?
a, 1.4. b, 22.4. c, 1.5.
2. Jaký účel má oslava Dne Země? a, upozornit na politické problémy na Zemi b, upozornit na ekologické problémy na Zemi c, oslava příchodu jara
3. Co považuješ za ekologický problém? ( více možných správných odpovědí) a, nedostatek pitné vody
d, hladomor
b, nezdravý životní styl
e, nemoc AIDS
c, oteplování Země
f, finanční krize
4. Kolik má naše planeta obyvatel?_____6,8 mld______
5. Zakroužkuj, která organizace se věnuje ekologické problematice: a, UNESCO b, Greenpeace c, OSN d, UNICEF
51
→ stanoviště č. 2: JAK DOBŘE ZNÁŠ PODZÁMECKOU ZAHRADU? Úkol:
Žáci obdrží text týkající se Podzámecké zahrady, ve kterém jsou uvedeny nepravdivé informace o zahradě. Úkolem žáků je najít v nejkratším možném čase co nejvíce významových chyb v textu. Skupině není sdělen maximální počet chyb v textu.
Pomůcky:
text, psací potřeby
Hodnocení: Za každou správně nalezenou chybu obdrží skupina 1 bod. Maximální počet bodů je 10. Didaktický význam: Celá skupina se musí zamyslet nad skutečnostmi, které považují za samozřejmé. Tento úkol rozvíjí kooperaci a soustředění žáků a dochází k mimovolnému zapamatování důležitých informací o Podzámecké zahradě. Lokalita:
fontána naproti vstupu do zámku, žáci odsud mají výhled na velkou část zahrady, což by jim mělo pomoci při řešení úkolu.
Text k opravě:
PODZÁMECKÁ ZAHRADA Od roku 2002 je zámek společně s Kroměřížskými zahradami zařazen pod ochranu kulturního dědictví UNESCO. Kroměříž je malebné město, které by měl každý z nás alespoň jednou navštívit. Olomoucký zámek je obklopen rozlehlou Podzámeckou zahradou, ve které si každý z nás najde to své. Můžeme zde vidět velké množství druhů palem a jistě nebudou zklamáni i milovníci zvířat. Vedle našich typických domácích zvířat zde můžeme spatřit pávy, šimpanzi nebo paviány. Velkou nevýhodu je, že v Podzámecké zahradě nenajdeme žádný rybník nebo vodní nádrž, jistě by to zahradě přidalo na kráse. Přesto ji můžeme všem doporučit k návštěvě.
52
Řešení k úkolu na stanovišti č. 2
PODZÁMECKÁ ZAHRADA Od roku 2002 je zámek společně s Kroměřížskými zahradami zařazen pod ochranu kulturního dědictví UNESCO. Kroměříž je malebné město, které by měl každý z nás alespoň jednou navštívit. Olomoucký zámek je obklopen rozlehlou Podzámeckou zahradou, ve které si každý z nás najde to své. Můžeme zde vidět velké množství druhů palem a jistě nebudou zklamáni i milovníci zvířat. Vedle našich typických domácích zvířat zde můžeme spatřit pávy, šimpanzi nebo paviány. Velkou nevýhodu je, že v Podzámecké zahradě nenajdeme žádný rybník nebo vodní nádrž, jistě by to zahradě přidalo na kráse. Přesto ji můžeme všem doporučit k návštěvě.
53
→ stanoviště č. 3: TŘÍDÍŠ ODPAD?!? Úkol:
Správně roztřídit odpad do barevných kontejnerů.
Pomůcky:
4 krabice v barvě hnědé, modré, žluté a zelené, PET láhev, noviny, sklo, karton, baterka
Lokalita:
stanoviště se nachází v blízkosti zadní přístupové brány do zahrady, je umístěno v lese ve stinném prostředí, žáci se zde tedy mohou zdržet i déle a diskutovat s učitelem na téma ochrany přírody a recyklaci odpadů.
Metodika:
Učitel dohlíží na správné roztřídění odpadků. Je vhodné na stanovišti vyvolat diskuzi o tom, zda děti třídí odpad a jak je třídění důležité pro ochranu přírody.
Hodnocení: Za každý správně zařazený odpad obdrží skupina 1 bod.
Didaktický význam: Žáci si prostřednictvím tohoto úkolu uvědomí nutnost třídění odpadu. Zopakují si, jaké existují barvy kontejnerů a jaký odpad do nich patří.
Poznámka:
Mezi odpadky je zařazena i baterie, která nepatří do žádného z kontejnerů. Cílem je, aby žáci sami přišli na to, že použité baterie patří do speciálních sběrných krabic.
54
→ stanoviště č. 4: JAKÉ ROSTLINY ZNÁŠ? Úkol:
Žáci musí během 5 minut za pomoci botanického určovacího klíče určit ve vymezeném prostoru co nejvíce rostlin a správně je pojmenovat.
Pomůcky:
provaz, kolíky, stopky, botanické klíče
Metodika:
Učitel si vymezí konkrétní prostor, ideální je louka s větším počtem rostlin. Velikost ohraničené plochy závisí na učiteli, on sám uzná, zda ve vymezeném prostoru jsou vhodné rostliny k určování.
Lokalita:
Prostor louky naproti Chotkovu rybníku ( po předchozím prozkoumání jsem zhodnotila tuto louku jako druhově nejpestřejší)
Hodnocení: Za každou správně určenou rostlinu 1 bod.
Didaktický význam: Žáci si zopakuji znalosti z botaniky rostlin a vzájemně se naučí pracovat s botanickým klíčem.
Rostliny, které je možné v parku nalézt:
Blatouch vodní
Mochna husí
Blatouch bahenní
Pomněnka lesní
Bršlice kozí noha
Ptačinec velkokvětý
Jetel luční
Podběl obecný
Jitrocel kopinatý
Řebříček obecný
Kakost smrdutý
Sedmikráska chudobka
Kokoška pastuší tobolka
Smetánka lékařská
Kopretina bílá
Srha říznačka
Kostival lékařský
Violka vonná
55
→ stanoviště č.5:
TAJENKA
Úkol:
Žáci musí vyplnit tabulku a vyluštit tajenku
Pomůcky:
Tajenka, tužka
Lokalita:
altánek protilehlý Hospodářskému dvoru, žáci se zde mohou pohodlně posadit a jsou dostatečně izolováni od následujících skupin
Hodnocení: Za každý správně vyplněný řádek 1 bod + za správně vyluštěnou tajenku 1 bod jako bonus, tzn. maximální počet bodů je 8.
TAJENKA 1. Sloučenina vodíku a kyslíku 2. Věda zabývající se ochranou životního prostředí 3. Název zahrady v Kroměříži 4. Věda studující zvířata 5. Nejdelší kost v lidském těle 6. Bodavý hmyz 7. Rostlina vznikající symbiózou mechu a houby 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
TAJENKA:
56
ŘEŠENÍ:
1.
v
O
2. 3.
K
V
Ě
T
4.
D
A
E
K
N
Á
Z
O
L
O
G
I
E
O
O
L
O
G
I
E
E
N
N
Í
Í
K
5.
S
T
E
H
6.
K
O
M
Á R
I
Š
E
J
7.
L
N
57
→ stanoviště č.6: EKOLOGICKÁ PANTOMIMA Úkol: Dva žáci ze skupiny si vylosují kartičku s ekologickou tématikou a jejich úkolem je
pantomimicky předvést vylosovaný ekologický problém. Zbývající dvojice
musí správně uhodnout předváděný jev ve stanoveném limitu 3 minut.
Pomůcky:
stopky, kartičky
Lokalita:
louka protilehlá Colloredově kolonádě, je zde dostatek prostoru pro předvádění pantomimy a nevyskytují se zde žádné nebezpečné objekty nebo rostliny.
Hodnocení: Za správně uhodnutý ekologický problém obdrží skupina 5 bodů.
Didaktický význam: Pantomima je velmi zábavnou hrou, děti jsou nuceny přemýšlet o ekologických problémech, které znají, a pokusit se je co nejlépe ztvárnit. Tato hra rozvíjí kreativitu a neverbální komunikaci.
58
Karty k pantomimě:
kyselé deště
tání ledovců
kácení deštných
oteplování zeměkoule
pralesů
skleníkový efekt
ozónová díra
znečištění vody
smog
nedostatek potravy
přelidnění
nedostatek pitné vody
vymírání živočišných druhů
únik ropy do oceánu
výbuch jaderné elektrárny
znečištění
pytláctví
podzemních vod
59
→ stanoviště č.7: URČOVÁNÍ HMYZU Úkol:
Žáci se pokusí v nejbližším okolí najít a určit co nejvíce druhů hmyzu.
Pomůcky:
lupa, určovací klíče
Hodnocení: Za každý správně určený druh obdrží 1 bod.
Lokalita:
louka za voliérami, vyskytují se zde samostatně stojící stromy i samostatná louka, což znamená ideální podmínky pro výskyt hmyzu.
Metodika:
Učitel si najde stanoviště tak, aby na něm našel dostatečné množství hmyzu, tzn. buď louka nebo vlhčí prostředí s kameny, pod kterými lze najít ukrytý hmyz. Na tomto stanovišti mohou děti strávit větší množství času, protože jim bude dlouho trvat, než nějaký hmyz vůbec najdou. Učitel s dětmi diskutuje o životním prostředí hmyzu a jejich životní strategii.
.
60
6.3 Pracovní listy s tématikou Podzámecké zahrady
Příprava k pracovnímu listu č. 6 Úkol
doplnit jednotlivé zástupce stromových pater
Časová náročnost
1 vyučovací hodina
Pomůcky
psací potřeby, lupa
Didaktický cíl
žáci se naučí rozlišovat jednotlivá lesní patra a seznámí se s druhy, které je tvoří
Mezipředmětové vztahy
zeměpis, environmentální výchova
Pracovní postup
Na procházce Podzámeckou zahradou učitel vysvětlí žákům, co jsou to stromová patra, čím se odlišují a čím jsou typické rostliny konkrétních pater.
Metodický postup
Žáci obdrží na začátku procházky pracovní listy, jejich úkolem během procházky je si prohlédnout jednotlivé, učitelem popisované rostliny a správně je zařadit do tabulky
61
Pracovní list č.6 Datum:
Třída:
Jméno:
Předmět:
Stanoviště: Podzámecká zahrada Kroměříž Úkol:
Zařaď
rostliny,
které
uvidíš
během
vycházky
lesního patra patro
zastoupené druhy
mechové
bylinné
keřové
stromové
Které z pater je podle tebe v přírodě nejméně zastoupeno?
62
do
správného
7 DIDAKTICKÉ VYUŽITÍ KVĚTNÉ ZAHRADY 7.1
Projekt „Atlas pokojových rostlin“
Úkol:
Vytvoření Atlasu po Vytvořit atlas pokojových rostlin vyskytujících se v tropických sklenících Květné zahrady
Časová náročnost:
3-5 vyučovacích hodin
Pomůcky:
kartičky s květinami, atlasy pokojových rostlin, plakát, psací pomůcky
Didaktický cíl:
Žáci jsou nuceni při prohlídce skleníku dávat pozor a dělat si poznámky, díky tomu si informace o rostlinách lépe zapamatují. Při zpracování projektu se učí pracovat s odbornou literaturou a samozřejmě projekt rozvijí schopnost práce ve skupině
Mezipředmětové vztahy: Lokalita:
přírodopis, zeměpis,
Tématický celek:
botanika
Roční období:
jaro - duben
Ročník:
8.-9. tzn. 13-15 let
Velikost skupiny:
2 žáci
Květná zahrada – Tropický skleník
Projekt navazuje na návštěvu skleníků v Květné zahradě, kde si učitel
Metodika:
společně se žáky projde nejvýznamnější druhy pokojových rostlin. Učitel zdůrazní nároky jednotlivých pokojových rostlin na jejich životní podmínky a prostředí. Žáci během výkladu poslouchají a snaží se zapamatovat nejdůležitější body z učitelova výkladu, protože jsou předem informováni o tom, že informace budou potřebovat při zpracování projektu v další hodině přírodopisu. V této další hodině si učitel žáky rozdělí do dvojic a každá dvojice si vylosuje jednu pokojovou rostlinu vyskytující se ve sklenících Květné zahrady v Kroměříži. Cílem projektu je vytvořit přehledný atlas pokojových rostlin, který bude volně přístupný i pro ostatní žáky jiných tříd. Je na dvojicích jakou formou projekt zpracují. Musí však splnit základní
požadavky vyučujícího, a to je
obrázek rostliny, popis rostliny, původ rostliny, pěstování a vhodné podmínky. Žáci mají k dispozici dostupnou literaturu a mohou se kdykoliv učitele na cokoli zeptat. Výsledkem projektu je soubor plakátu, se kterým může učitel nadále pracovat. Například dát za úkol dětem, aby zjistily,které z těchto pokojových rostlin mají doma nebo je nechat samostatně se zamyslet nad tím, která pokojová rostlina je vhodná pro pěstování ve školní třídě
63
Karty pokojových rostlin pro losování
POTOS
ORCHIDEJ–ODRŮDA PHALAENOPSIS
FICUS BENJAMINA
DRAČINEC - DRACENA
BROMÉLIE
AECHMEA
YUCCA
GUZMÁNIE
AFRICKÁ FIALKA
BEGÓNIE
VOSKOVKA
AGAVE
VÁNOČNÍ KAKTUS
WASHINGTONIE VLÁKNITÁ
KOKOSOVNÍK
ZAMIOCULCAS
PAROŽNATKA
DIEFENBACHIE SKVRNITÁ
ZELENEC
KOŘENOKVĚTKA
MONSTERA
BANÁNOVNÍK
TLUSTICE
IBIŠEK
64
Ukázka z projektu Atlas pokojových rostlin:
65
Příprava k pracovnímu listu č. 7 Úkol
odpovědět na jednotlivé otázky
Časová náročnost
1 vyučovací hodina
Pomůcky
psací potřeby,
Didaktický cíl
žáci se naučí rozlišovat jednotlivá lesní patra a seznámí se s druhy, které je tvoří
Mezipředmětové vztahy
dějepis, občanská výchova, český jazyk
Pracovní postup
Vycházka do Květné zahrady následuje po probrání učiva o barokním stylu a slouží jako opakování a procvičení probraného učiva.
Věková kategorie: 8. ročník 13-14 let
66
Pracovní list č.7 Datum:
Třída:
Jméno:
Předmět:
Stanoviště: Květná zahrada Kroměříž V kterém století vzniklo baroko?
Zakroužkuj typické znaky pro baroko:
a, zaoblené tvary
c, výrazné zdobení
b, vysoké stavby
d, lomený oblouk
Vyjmenuj stavby vyskytující se v Květné zahradě v Kroměříži v barokním stylu:
V Květné zahradě se nachází dvě kašny, Lví a Tritonova. Rozeznáš je a dokážeš je popsat?
Lví kašna:
Tritonova kašna:
67
Dokážeš spočítat kolik soch se nachází v kolonádě v Květné zahradě?
Jedna ze soch představuje Caesara. Víš kdo to byl?
Která zahrada v Kroměříži se ti líbí víc? Napiš proč.
68
8 ŘEŠENÍ PRACOVNÍCH LISTŮ
Pracovní list č.1 - řešení Datum:
Třída:
Jméno:
Předmět:
Stanoviště: Podzámecká zahrada Kroměříž Úkol: Urči a popiš živočicha na obrázku. Vysvětli význam roztažení per na druhém obrázku a odpověz na otázky.
Jedná se o živočicha:_____Páv korunkatý______
Tento živočich pochází z :__Indie a Srí Lanka__ _
Proč tento živočich zvedá na druhém obrázku pera? Dvoří se samici Myslíš si, že je správné, že se pávi pohybují volně po parku? Napiš proč.
69
Pracovní list č.2 - řešení Datum:
Třída:
Jméno:
Předmět:
Stanoviště: Podzámecká zahrada Kroměříž
Labuť černá Úkol: doplň
1. Jaká je původní krajina Labutě černé? _____Austrálie a Tasmánie___
2. Upřednostňuje sladké nebo slané vody? ____sladké_______________
3. Kdo z páru Labutí černých sedí na vejcích?__samice se samcem se střídají
4. Kolik těchto živočichů se vyskytuje v Podzámecké zahradě?___8-10 ks___
5. Za jakých podmínek přežívají Labutě černé zimu v našem podnebí? přízpůsobili se našemu podnebí______________________________________
6. Labutě jsou známé tím, že prožijí celý život s jedním partnerem, myslíš si, že je to vhodné pro vývoj druhu?
70
Pracovní list č. 4 - řešení Datum:
Třída:
Jméno:
Předmět:
Stanoviště: Podzámecká zahrada Kroměříž Úkol: Pojmenuj živočichy využitím informačních tabulí!
________ Kachnička mandarinská ____
___________Slepice
kočinka_______
___________Kachna
zakrslá______________
71
______Kachnička
______Kachna
_______Liska
72
karolínka________
divoká______________
černá_________________
Pracovní list č.7 - řešení Datum:
Třída:
Jméno:
Předmět:
Stanoviště: Květná zahrada Kroměříž V kterém století vzniklo baroko? 16. století Zakroužkuj typické znaky pro baroko:
a, zaoblené tvary
c, výrazné zdobení
b, vysoké stavby
d, lomený oblouk
Vyjmenuj stavby vyskytující se v Květné zahradě v Kroměříži v barokním stylu: kolonáda, rotunda, Lví a Tritonova kašna
V Květné zahradě se nachází dvě kašny, Lví a Tritonova. Rozeznáš je a dokážeš je popsat?
Lví kašna:
nechám na každém žákovi
Tritonova kašna: nechám na každém žákovi
73
Dokážeš spočítat kolik soch se nachází v kolonádě v Květné zahradě?
44 soch
Jedna ze soch představuje Caesara. Víš kdo to byl?
římský vojevůdce a politik
Která zahrada v Kroměříži se ti líbí víc? Napiš proč.
74
9 DISKUZE Stěžejní část mé diplomové práce spočívala v metodickém zpracování didaktických materiálů, vztahujících se ke Kroměřížským zahradám. Diplomová práce vyústila v soubor pracovních listů a projektů použitelných především ve výuce přírodopisu na druhém stupni základní školy. K dosažení hlavního cíle jsem si stanovila tyto dílčí cíle:
1, Zvolit si park nebo zahradu, které se budu ve své práci věnovat. V mém okolí se nenachází velké množství parků, které by nabízelo takovou druhou rozmanitost jako právě Kroměřížské zahrady. Na Podzámecké zahradě kladně hodnotím chov živočichů různého původu, čehož jsem náležitě využila při zpracování jednotlivých pracovních listů. Bohužel již nebylo věnováno tolik pozornosti zahradě Květné, která nenabízí tak široké uplatnění ve výuce přírodopisu na druhém stupni základních škol. Jako další dílčí cíl jsem si zvolila:
2, Zmapovat zahrady z botanického,zoologického a historického hlediska Bylo nutné obstarat dostatečné množství materiálu k daným tématům, což se ukázalo jako problematické, hlavně z botanického a zoologického hlediska. Do současnosti nebyla vydána žádná publikace, která by pohlížela na zahrady z biologického hlediska, proto jsem vycházela především ze svých terénních průzkumů zahrad a dostupné literatury. Dalším a stěžejním dílčím cílem bylo:
3, Zpracovat didaktický materiál vhodný pro výuku na druhém stupni základní školy. Na základě terénních průzkumů a podkladů získaných z literatury jsem vypracovala pracovní listy a návrhy projektů, které jsou určeny především pro učitelé a žáky druhého stupně základních škol. pro splněni posledního dílčího cíle 4. Vyzkoušet mnou vypracované materiály ve výuce na ZŠ v Kroměřiži. Tento cíl byl splněn jen částečně, a to realizací projektu ke Dni Země se žáky základní školy Zachar v Kroměříži. Projekt se ukázal jako vhodná forma aktivizace žáku, prohloubil jejich kompetenci ke spolupráci a byl všeobecně kladně hodnocen. Vytyčené cíle se mi podařilo splnit.
75
10 ZÁVĚR Výuka v přírodě je stále sekundární organizační formou výuky. Ze strany žáku je velmi populární, ale bohužel ze strany učitelů je tomu pravě naopak. Učitelé si stěžují na zdlouhavou přípravu a vysokou časovou náročnost výuky mimo školní budovu. Jak jsem již vzpomínala v úvodu mé práce, je třeba vést žáky ke kladnému vztahu k přírodě a její ochraně, a to jde samozřejmě lépe realizovat v přírodě než ve školní lavici. Má diplomová práce by měla předložit učitelům náměty pro práci s dětmi v Kroměřížských zahradách. Mnou navržené pracovní listy jsou zpracovány tak, že je učitel může použít jako jednotný celek pro celodenní výuku v přírodě nebo pouze jako aktivitu na jednu vyučovací hodinu. Proto doufám, že mnou vypracované návrhy pomohou učitelům překonat prvotní ostych z práce s dětmi v přírodě a poskytnou jim možnou inspiraci pro jejich další práci v této profesi.
76
11 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: ALTMANN, A.: Organizační formy ve výuce biologii.Praha: SPN. 1972
ALTMANN, A.: Vyučovací metody v biologii.Praha: SPN. 1970
DANIEL, L.: Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži. Kroměříž. 2009. 247 s. ISBN 978-8087231-02-9
DOBRORUKOVÁ, J.: Inspirace a projekty přírodopis.Praha: Scientia. 2008. ISBN 978-8086960-37-1
ČERVINKA, J.: Výpravy do přírody. Praha: Portál, 2002. 165 s. ISBN 80-7178-623-3
FAUSTUS, L.: Klíč k určování 1000 nejdůležitějších cévnatých rostlin. Praha: SPN, 1984
FIŠER, Z., KROUPA, J.: Průvodce městem Kroměříž. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1991, 115 s. ISBN 80-85048-26-4
KIRCHNER, J.: Aktivity v přírodě- vybrané kapitoly. Ústí nad Labem: KTV PF UJEP, 2007. 165 s. ISBN 978-80-7044-864-9
KREST, E.: Učíme se jinak. Praha, Portál, 1995, 132 s. ISBN 80-7178-030-8
KRATOCHVÍLOVÁ, J.: Teorie a praxe projektové výuky. Brno: TAVA Graphical s.r.o., 2006. 160 s. ISBN 80-210-4142-0.
KŘÍŽ, Z. a kol.: Významné parky jihomoravského kraje.Brno: Blok Brno, 1977. 624 s. ISBN 47-027-78
MARINELLI, J.: Rostliny. Praha: Euromedia Group k.s., 2006, s. 512. ISBN 80-242-1579-9
MARTINOVSKÝ,J.: Klíč k určování stromů a keřů.Praha: SPN, 1983.
77
OBST, O. :Didaktika sekundárního vzdělávání. Olomouc: Pedagogická fakulta UP, 2001.195 s. ISBN 80-244-1360-4
PACÁKOVÁ-HOŠŤÁLKOVÁ a kol.: Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri Praha, 1999, s. 175-179
PETRŮ, J. Historické parky a kulturní krajina - sborník příspěvků ze semináře. Olomouc: 1999.
PETRŮ, J.: Zahrady a zámek v Kroměříži – památka UNESCO. Kroměříž : Vydavatelství AggrA Kroměříž, 1999. 35 s.
ŘEHÁK, B.: Vycházky do přírody. 3. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1973. 248 s. ŘEZNÍČKOVÁ, D.: Náměty pro geografické a environmentální vzdělávání: Výuka v krajině. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2008. 182 s. ISBN 978-80-86561-63-9
ŠVECOVÁ, M.: Teorie a praxe zařazení školních projektů ve výuce přírodopisu, biologie a ekologie. Praha: Karolinum, 2001. 77 s.
TOMÁŠEK, V., SMAHEL, R.: Kroměříž – květná zahrada Kroměříž 1963
TOMÁŠEK, V., SMAHEL, R.: Kroměříž – podzámecká zahrada Kroměříž 1963
ZAHRADNÍK, J.: Náš hmyz. Praha: Albatros, 1981. 444 s.
ZATLOUKAL, O.: Kroměřížské zahrady. Kroměříž: Národní památkový ústav Arcibiskupský zámek Kroměříž, 2006.
ZAVŘEL, H.: Podzámecká zahrada v Kroměříži od jara do zimy. 1. část Kroměříž 1964
ZAVŘEL, H.: Podzámecká zahrada v Kroměříži od jara do zimy. 2. část Kroměříž 1964
78
ELEKTRONICKÉ ZDROJE: Diplomová práce: Dřeviny Podzámecké zahrady [online]. 2010 [cit. 20. března 2010]. Dostupný z www: http://fyzika.ft.utb.cz/podzamka/
Oficiální stránky Arcibiskupského zámku a zahrad. [online]. 2010 [cit. 4. dubna 2010]. Dostupný z www: http://www.azz.cz/?pg=9&lng=1
Rámcově vzdělávací program pro ZŠ. [online]. 2010 [cit. 20. ČERVNA 2010]. Dostupný z http://rvp.cz/
79
ANOTACE DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení:
Mikulašková Eliška
Katedra:
Katedra biologie PdF UP Olomouc
Vedoucí práce:
Ing. Pavlína Škardová
Rok obhajoby:
2010
Název práce:
Didaktické využití Kroměřížských zahrad na 2.st. ZŠ
Název v angličtině:
Didactic usage of Kroměříž gardens at secondary school Cílem diplomové práce je zamyslet se nad potenciálem Kroměřížských zahrad pro výuku na druhém stupni základních škol. Výuka v přírodě rozvíjí kladný vztah dětí k přírodě a její ochraně. Každý žák ocení možnost naučit se něco nového přímo v terénu a ne na umělých modelech ve třídě. V první půli teoretické části jsem se zabývala charakteristikou organizačních forem výuky přírodopisu a v druhé půli teoretické časti jsem se věnovala historii města Kroměříže a jednotlivých zahrad.
Anotace práce:
V praktické
části
předkládám
návrh
didaktického
využití
Kroměřížských zahrad nejen ve výuce přírodopisu. Klíčová slova:
pracovní listy, Kroměřížské zahrady, projektová výuka, přírodopis, základní škola
Anotace v angličtině:
The aim of my diploma thesis is to explore the potential of Kroměříž gardens in secondary school education. Education which takes place in nature can install a positive attitude of children towards nature and of nature protection measures. Pupils will appreciate the opportunity to learn something new by out-side field work and not only by sitting in the classroom. In the first half of the theoretical part I will try to describe organizational forms of natural science teaching. The second half of the theoretical section is focused on the Kroměříž history and its individual gardens. The practical part presents a suggestion for the didactic usage of
Klíčová slova v angličtině: Přílohy vázané v práci:
Kroměříž gardens, not only in natural science teaching.. work sheets, Gardens of Kroměříž, project classwork, science, secondary school 0
Rozsah práce:
79 stran
Jazyk práce:
český