Dej2 Zámořské objevy 15.-16. stol. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí
Zámořské objevy
Středověk
církevní učení o Zemi jako ploché desce objevné cesty jen ojedinělé: Vikingové 9. – 10. stol. Marco Polo v Číně ve 13. stol.
bez navigačních pomůcek se lodě neodvažovaly na širé moře
Evropané znali jen severní Afriku a Přední Asii zprávy o cizích krajích - fantastické dálkový obchod po pevnině s Indií a Čínou (luxusní zboží především koření) obchodníci z Benátek, Janova+arabští kupci Marco Polo, Milion
Předpoklady objevných plaveb • v15. stol. se v Evropě rozvíjí nový světový názor na život - humanismus a nový umělecký směr - renesance • rozvíjí se řemesla a obchod, hledají se nové možnosti obchodního spojení s Orientem • v lidech se probouzí touha po poznání světa, vědci znovu objevují antické zeměpisné poznatky (např. představa o kulatosti Země) • dokonalejší a větší lodě karaky největší plachetnice 15.stol. s vysokými boky, později zastřešeny a měly několik pater (obytné části lodí) karavely malá, pevná a rychlá loď s třemi stěžni, na mořích od 13. stol. • nové způsoby určování polohy na moři kompas (od 12. stol.) astroláb astronomický přístroj k určení zeměpisné šířky kvadrant měření vzdálenosti hvězd • střelné (palné) zbraně, které v Americe a Asii neznali • vznik španělského státu
astroláb
kvadrant
karavely
Příčiny objevných plaveb •v Evropě nedostatek zlata a stříbra, doly vyčerpány + růst zbožně peněžních vztahů = potřeba hledání nových zdrojů • nedostatek koření, přepychových výrobků (hedvábí, porcelán, sklo …) •potřeba odbytišť •cesty Benátčanů a Janovanů za zbožím do Orientu velmi omezeny
Byzantské císařství zánik r. 1453 osmanští Turci pod vedením sultána Mehmeda II. – dobyli Cařihrad přejmenován na Istanbul chrám Boží moudrosti – přeměněn na mešitu Turci ovládli východní Středomoří, janovské obchodní stanice v Černomoří => italsko-arabské obchodní styky – narušeny sultán Mehmed II.
Portugalské cesty Směr: na východ, podél Afriky, po jejím obeplutí do Indie portugalský princ Jindřich Mořeplavec – zakládá námořnickou školu, touha po snadné kořisti v arabských severoafrických osadách r.1434 – obeplutí obávaného mysu Bojador
plavby podél afrického pobřeží do Indie r. 1460 – dosáhnutí pobřeží Ghany a Nigérie (černí otroci, zlato, africký pepř, slonovina)
Bartolómeo Diaz 1450 - 1500
•portugalský mořeplavec, velel výpravě, která měla prozkoumat pobřeží Afriky •pokusil se uskutečnit plavbu do Afriky, roku 1487 dosáhl nejjižnějšího cípu Afriky Bouřlivého mysu, nazval ho mysem Dobré naděje •zahynul při ztroskotání čtyř lodí na výpravě P. Cabrala r. 1500 v bouři poblíž mysu Dobré naděje
Vasco da Gama 1469-1524
první Portugalec, který r. 1498 doplul do Indie
•velel třem lodím s 148 muži posádky, když v Indickém oceáně narazil na odpor arabských kupců, neváhal ničit jejich lodě a loupit zboží •když se s 55 muži vrátil do Evropy, byl povýšen do hraběcího stavu
Pedro Álvares Cabral 1467- 1520 •portugalský mořeplavec označovaný za objevitele Brazílie •s flotilou 13 lodí vyplul r.1500 z Lisabonu a směřoval na jih kolem afrických břehů
•úkolem bylo navazovat trvalé obchodní vztahy a šířit křesťanství i silou •proudy na rovníku však lodě tlačily západním směrem až přistál u břehů Jižní Ameriky, v dnešní Brazílii
•pak pokračovali zpět do Indie, cestou objevili Madagaskar, zpět se vrátilo jen 5 lodí
Portugalské cesty 1512 – Portugalci vstoupili na Moluky (ostrovy ve východní AsiiMalajsie, Indonésie) => ovládnutí obchodu s kořením (vanilka, pepř, hřebíček…)
budování koloniální říše v Sundách Portugalců bylo málo, nedokázali udržet obrovské správní území a odhadnout návratnost investic, nová generace králů - velké územní ztráty
Španělské cesty Pyrenejský poloostrov – 2 království: Aragonie a Kastilie
Směr: na západ, na základě poznatků o kulatosti Země, kolem světa do Indie sňatek Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského => 1479 dynastická unie některé úřady společné pro obě království např. inkvizice – pod přímou panovnickou kontrolou proti všem podezřelým z kacířství (arabské a židovské obyvatelstvo)
dokončování reconquisty vyhnání Maurů 1492 – reconquista skončila – dobytí Granady Isabela Kastilská financuje námořní cesty
K. Kolumbus u Isabely Kastilské
Kryštof Kolumbus 1451-1506 pocházel z italského Janova, pod španělskou vlajkou chtěl doplout do Indie západním směrem
12. října 1492 – dosáhnul jednoho z Bahamských ostrovů - San Salvador domorodci – chudí a primitivní (Kolumbus myslel, že je v Indii => Indiáni) k břehům Ameriky vedl čtyři výpravy, dosáhl úspěchu, titulu místokrále objevených zemí italsky Christoforo Colombo, španělsky Cristobal Colón
expedice – 1492 – Bahamy, Kuba, Haiti 1493-1495 – Portoriko, Jamajka 1499-1500 – Trinidad, ústí Orinoka 1502-1504 – pevninská Stř. Amerika-Panama do své smrti zastával názor, že doplul do Asie a nepřipustil si objev nového světadílu, nakonec zemřel roztrpčen, protože jeho objevitelské zásluhy nebyly doceněny
1492 Nový svět
bratři Vicente Yáňez a Martín Alonso Pinzonové
společníci Kolumba, kapitáni lodí Niñy a Pinty, dvou ze tří Kolumbových lodí (+Santa Maria) z první výpravy,V.Y. Pinzon r. 1500 dosáhl s expedicí pobřeží Brazílie a objevil ústí Amazonky
Smlouva o sféře vlivu 1494 - Španělsko + Portugalsko demarkační linie stanovená papežem Alexandrem VI. hranice – cca 2 000 km západně od Kapverdských ostrovů na západ – Španělsko, na východ – Portugalsko
46. poledník rozdělil Zemi r. 1500 mělo Portugalsko nárok na Brazílii
Amerigo Vespucci 1454 - 1512 •pocházel z italské Florencie •podílel se na přípravě první Kolumbovy výpravy jako úředník italských obchodních firem • několika plaveb se sám účastnil •r. 1499 – ústí Amazonky, r. 1501 – Patagonie •o svých pozorováních psal dopisy, pro objevený světadíl navrhl název Nový svět
•líčení přírody i obyvatel nových zemí byly neobyčejně poutavé, vydány tiskem, oblíbenou četbou v celé Evropě •lidé začali mluvit o zemi Amerigově - o Americe
Vasco Nuñez de Balboa 1475 -1519
španělský objevitel, guvernér a dobyvatel v r. 1500 cestoval do Nového světa a po několika průzkumech se usídlil na ostrově Hispaniola (Haiti), založil osídlení v dnešní Panamě, které se stalo prvním trvalým osídlením Evropanů v kontinentální Americe 1513 jako první Evropan přešel od Atlantiku přes Panamskou šíji a spatřil Tichý oceán
Fernando de Magalhaes 1480-1521
•Portugalec, který ve španělských službách podnikl v letech 1519-1522 první plavbu kolem světa, při které sám zahynul na Filipínách •jeho výprava definitivně potvrdila kulatost Země, z 5 lodí se vrátila jediná s 18 muži po téměř třech letech
Conquistadoři dobyvatelé, hledají zlato a slávu, krutě zacházejí s domácím obyvatelstvem
•v Americe se Španělé setkali s domorodým obyvatelstvem •severní část kontinentu byla řídce osídlena lovci, kteří ještě žili v rodovém zřízení •jen na dvou místech vytvořilo domorodé obyvatelstvo státní celky na území dnešního Mexika, vznikla vyspělá říše Mayů a na jejích troskách pak říše Aztéků •druhou mocnou říší na americkém kontinentě byla říše Inků na území dnešního Peru
Hernando Cortéz 1485–1547
1519–1521 vyvrácení aztécké říše (území Mexika), zakládá místokrálovství Nové Španělsko
Montezuma II. vítá Cortéze
Aztékové •hlavní město- výstavní Tenochtitlan (dnes Ciudad de Mexico) založeno kolem r. 1325-45, v 2. pol.15. stol. získali kontrolu nad celým územím středního Mexika a vytvořili říši s asi 5 miliony lidí •král Montezuma II. •podrobili si okolní kmeny a vyvrátili předcházející civilizaci
•rozvinuté zemědělství a architektura •silný vliv kněžstva- náboženství středem života •masové lidské oběti bohu slunce a války (váleční zajatci) •znalost matematiky, astronomie, kalendář •stupňovité pyramidy
Aztékové •uctívaný bůh- Quetzalcoatl (opeřený had) - světlá pleť, tmavý vous, klobouk, bůh vědění, kdysi podlehl v boji s bohem Slunce, odešel, očekáván jeho návrat, podle znamení v době, kdy se vylodili španělští dobyvatelé
Teotihuacán v Mexiku
Inkové •říše v 14.- 16.století •hlavní město Cuzco •západní andská část Jižní Ameriky (dnes část Ekvádoru, Bolívie, Argentiny, Chile a hlavně Peru
Incké město Machu Picchu, nepřístupná poloha v andské džungli,objevené až v r. 1911 americkým historikem a archeologem Hiramem Binghamem
Inkové
budují •terasová pole •rozsáhlé megalitické stavby z kamene bez malty •silnice se sítí štafetových poslů užívají •quipu - uzlové písmo, zatím nerozluštěno
•Španělé zajali posledního Inku Atahualpu •slib propuštění panovníka, pokud jeho lid naplní místnost 34 m2 do výšky přes 2 m zlatem
•zlato roztaveno a posláno do Evropy, slib porušen, Inka popraven
Francisco Pizarro mezi1471 a 1475–1541
Diego de Almagro 1475–1538 španělští conquistadoři •usadili se v Panamě •v letech 1524–1526 podnikli plavby k pobřeží Peru a Ecuadoru •v letech 1532–1536 vyvrátil Pizarro inckou říši •r. 1533 dobyl Cuzco a dal popravit Inku Atahualpu •r.1535 založil Limu jako nové sídelní město místokrálovství Peru •velké povstání indiánů v čele s Manko Kapakem, se mu podařilo potlačit až s Almagrovou pomocí
Conquistadoři •občanská válka 1537–1538 mezi oběma conquistadory
•Almagro byl v r. 1538 poražen, zajat a popraven •Pizarro, proslulý svou krutostí, byl pak zavražděn Almagrovými stoupenci
Angličané •získali východní pobřeží Severní Ameriky po Appalače •od 17. stol. kolonizovali Newfoundland a další oblasti, o které Španělé ani Portugalci neměli zájem •v Latinské Americe jen opěrné body na ostrovech a Guyana a Belize
Francouzi •postupovali podél řeky sv. Vavřince (Québec – rychlé osídlování) a podél Mississippi (Louisiana – podstatně menší osídlování) do vnitrozemí za Appalačemi •ztráta kolonií v Kanadě (převzali je Britové) •18. stol. Florida předána Španělům •r. 1803 ztráta Louisiany (tj. prakticky celého povodí Mississippi) ve Francii revoluce, přednostně řeší vnitropolitickou situaci, proto území prodali USA za 15 USD/km2 •udrželi jen kolonie v Karibiku a Francouzskou Guyanu
Důsledky objevných plaveb nové plodiny – brambory, kukuřice, rajčata, slunečnice, kakao, ananas, tabák + krocan, perlička dovoz drahých kovů, perel, drahokamů, bavlny, orientálních výrobků, koření, hedvábí, porcelánu, slonoviny, otroků změny v mezinárodních obchodních cestách přesun obchodních středisek – ze Středozemí (Benátky, Janov) na pobřeží Atlantiku (Antverpy, Sevilla, Lisabon) příliv drahých kovů do Evropy- pokles hodnoty drahých kovů, peněz – cenová revoluce -> konec těžby v horních městech, vzestup cen zboží počátek kolonialismu, zámořské objevy Angličanů, Francouzů, Nizozemců šíření španělštiny a portugalštiny (Latinská Amerika) poznávání odlišných civilizací šíření nemocí – syfilis -> Evropa Amerika<-chřipka, neštovice, spalničky rozvoj otroctví- dovoz černých otroků z Afriky, měli nahradit Indiány, kteří byli neschopni těžké práce z Euroasie do Ameriky - kolo, plachty, železo, tažná zvířata, abeceda
Dej2 Zámořské objevy 15.-16. stol Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí
Použity materiály, obrázky z www stránek: HORDERN, Nicholas - DRESNER, Simon - HILLMAN, Martin: NOVÝ SVĚT, Praha: Albatros, 1987 cs.wikipedia.org http://www.vsetin.zsrokytnice.cz/4d_obrazky.php http://rhitv.com/movies/marco-polo cs.wikipedia.org/wiki/Dob%C3%BDv%C3%A1n%C3%AD_Azt%C3%A9ck%C3% A9_%C5%99%C3%AD%C5%A1e peru.czweb.org/machu_picchu.php http://www.stream.cz/video/316554-divy-sveta-machu-picchu-zapomenute-mesto home.comcast.net/~DiazStudents/whistory_units2.htm ruceruiz.net/PanamaHistory/vasco_nunez_balboa_4.htm
