Dej2 Průmyslová revoluce Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí
Průmyslová revoluce a zrod industriální společnosti •velký technický a společenský převrat způsobený hromadným zaváděním strojů do výroby •ekonomika založená na manuální práci byla nahrazena průmyslovou (manufaktura továrna) •technologická, sociálněekonomická změna
• kolébkou průmyslové revoluce byla Anglie ( tehdy nejvyspělejší země světa) • proběhla zde v letech 1770-1830 • způsobila změny ve způsobu práce i obživy podstatné části populace tovární výroba růst výroby díky masovému nasazení strojů (zboží se vyrábí „ve velkém“ pro anonymního odběratele – nejen na zakázku jako předtím u manufakturní výroby)
• změna tváře krajiny ( továrny, průplavy, železnice, rozšiřování měst atd.) • parní stroj běţným pohonem v průmyslu i dopravě
Předpoklady PR • • • • • •
• •
mohutný rozvoj vědy a techniky v 18. stol. ( rychlé zavádění vynálezů do praxe zejména v Anglii) volný finanční kapitál ( investice do nově zakládaných továren, budování železnic atd.) dostatek pracovní síly ( dostatek bezzemků na venkově -„ohrazování“) zdroje nerostných surovin a energií ( voda, dřevo, uhlí, železná ruda aj.) rozsáhlé trhy ( kolonie: Kanada, Indie, Austrálie aj. odbyt anglického zboţí) výhodná zeměpisná poloha Britských ostrovů ( křižovatka důležitých námořních cest, největší loďstvo světa aj.) houţevnatost a vytrvalost ( protestantská víra – „Přičiň se, a Bůh ti pomůže“) namáhavou práci usnadňovalo vyuţití parního stroje nová hnací síla ( dříve: člověk odkázán na zvířecí sílu, vodní proud či sílu větru malý výkon, závislost na počasí)
JAMES WATT – zdokonalení parního stroje (1765) (nedokonalé a velmi rozměrné parní stroje už
dříve používány k čerpání vody ze zaplavených dolů tzv. „ohňový stroj“ = „přítel horníků“ rozvoj hornictví)
•
•
po úpravě skotského mechanika parní stroj pracoval rovnoměrně, byl výkonnější a jeho provoz byl levnější došlo k jeho masovému nasazení v dolech, hutích, při válcování železa, posléze i k tažení vozů a k pohonu lodí
Vznik a průběh PR nejdříve v TEXTILNÍ VÝROBĚ: • tradice plátenické a soukenické výroby • zavádění strojů mnohem lacinější než v těžkém průmyslu • práce snadno naučitelná, není třeba velké fyzické síly zaměstnávání žen a dětí ( nižší mzdy růst zisků) • dobrý odbyt levně strojově vyráběných látek ( např. v koloniích) (Angličané jako první pochopili důležitou poučku, že výrobek je tím lacinější, čím méně práce a času bude třeba k jeho zhotovení)
Nejbouřlivější rozvoj v bavlnářství - bez omezení cechovními předpisy (jako u soukenictví a plátenictví), navíc dovoz levné bavlny z jižních států USA („bílé zlato“) k jejímu zpracování nutné nové technické postupy mechanizace = strojní spřádání a tkaní: • JOHN KAY - tkalcovský „létající člunek“ (1763) zdvojnásobení výkonu tkalce až 20 přadlen nedostatek příze ( malá produkce z kolovratů) podnětem ke zdokonalení spřádacího stroje:
Spřádací stroje • JAMES HARGREAVES – „Jenny“(1764) • původně osm, později až osmdesát vřeten, mnohem efektivnější než kolovrat • příze se ale trhala, byla tenká a nepevná • poháněn ještě lidskou silou
RICHARD ARKWRIGHT –„water – frame“ (1769)
• poháněn už vodním kolem
• SAMUEL CROMPTON – spojil přednosti obou předchozích typů spřádacích strojů: „mule“ („kříţenec“, 1779) jemná, tenká, ale zároveň už i dostatečně pevná příze jako pohon parní stroj na jednom stroji až 2000 vřeten zaostávání tkaní: • EDMUND CARTWRIGHT – mechanický tkalcovský stav (1784) poháněn také parním strojem
následně i v dalších odvětvích: - pro výrobu textilních strojů (kovových součástí) STROJÍRENSTVÍ (dovršení průmyslové revoluce stroje vyráběny opět stroji) i dopravních prostředků potřeba stále více materiálu, zejména železa HUTNICTVÍ ŢELEZA A OCELI TĚŢBA UHLÍ A ŢELEZNÉ RUDY DOPRAVA (silnice a vodní cesty k přepravě surovin a zboží splavňování řek a budování vodních kanálů)
• rodina Darbyů od r. 1760 výroba ţeleza ve vysokých pecích za pomoci černouhelného koksu místo dřevěného uhlí, způsob odlévání do pískových forem (předtím se užívaly hliněné formy) ve větším množství i vyšší kvalitě: ocel, litina (lukrativní výroba zbraní, zejména hlavní děl)
Světová produkce železa
První litinový most na světě - Ironbridge
u Coalbrookdale, v roklině Shropshire, na břehu řeky Severn, severozápadně od Birminghamu vybudoval Abraham Darby III., majitel Coalbrookdale Company (1779)
Hutnictví a ţelezárenství • 1783 – pudlování – uhlí nahrazeno koksem • 1855 – bessemerování – kyslík vháněn do konvektoru • 1879 – thomasování – zásaditá vyzdívka
• britský inženýr Henry Bessemer vynalezl technologii výroby kvalitní a levné oceli, v nádobě hruškovitého tvaru se protlačoval tekutým surovým železem vzduch, aby se ze železa odstranil uhlík • za 20 minut se vyrobilo tolik oceli, kolik starší technologií za den • Bessemerův konvertor mohli obsluhovat běžně vyučení dělníci • ocel byla dále využívána při stavbě železnic, lodí a zbraní • vrchol ocelářství nastal ve 2. pol. 19. stol.
Důsledky • hospodářský liberalismus požadavek mít vedle osobní, náboženské a politické nezávislosti i úplnou svobodu podnikání a obchodování ( Adam Smith: Bohatství národů) pro něj bída otázkou individuálních schopností a morálky do pol. 19. stol. prosazeno jako první ve Velké Británii „dílna světa“ (původně si ostrovní království svůj technologický předstih žárlivě střežilo vývoz technických novinek či vystěhování odborníků pod přísnými tresty zakázáno – hrozil i trest smrti)
• rozšíření do Evropy (ale i do USA) zejména po napoleonských válkách (habsburská monarchie – 40. léta 19. stol., směrem na východ se zpožděním – Rusko až na konci 19. stol.) • průmyslové oblasti u zdrojů surovin a energií s velkým množství dělnictva (= průmyslové aglomerace) (Manchester, Birmingham, Sheffield, Leeds, Liverpool,Glasgow, Paříž, Lyon, Brusel, Lutych, Porýní – Porúří (Essen), Sasko, Horní Slezsko (Ostrava), Kladno, Vídeň, Štýrský Hradec)
• hnutí „rozbíječů strojů“ (luddismus) – dělníci byli přesvědčení, že je stroje připravují o práci, nejvíce v letech 1811-1813 v Anglii, vynesení mnoha trestů smrti a nucených odsunů (deportací do trestanecké kolonie)
• demografická revoluce ohromný přírůstek počtu obyvatel díky pokroku lékařských věd ( pokles úmrtnosti) růst měst jako středisek průmyslu, obchodu a peněžnictví lidé z venkova do měst za prací (= urbanizace) (např. Birmingham – 1770: 31 000, 1871: 401 000 obyv.) • revoluce v dopravě uplatnění parního stroje symbolem průmyslové revoluce
Revoluce v dopravě • • • •
jediná možnost rozvoje průmyslu nejprve využití koňské sily počátky železniční dopravy kolejnicová železniční doprava - vagóny tažené koňmi
Ţeleznice • 1814 – GEORGE STEPHENSON (Angličan) – první funkční lokomotiva (= parní stroj umístěný na koleje) zdokonalováním: s „Raketou“ zvítězil v prestižním závodu lokomotiv v Rainhillu (1829) – 46 km/hod
„Rocket“ (1829)
Stephensonova Raketa
železniční tratě v mílích (1= cca 1,6 km)
• 1825 – první pravidelné ţelezniční spojení na světě otevřeno mezi anglickými městy Stockton – Darlington, první vlak s 33 vozy táhl stroj nazvaný „Locomotion“ (1830 – v Evropě 121 km železnic, 1850 – 23 000 km, ve Velké Británii tolik jako ve zbytku Evropy dohromady) • 1830 Liverpool – Manchester, první osobní vlaky 1835-1870 železniční mánie 1842 18 mil. pasažérů za rok 1862 180 mil. pasažérů za rok 1882 682 mil. pasažérů za rok
• v pol. 19. stol. – Británie má ¼ světové železniční sítě • Rakousko 1836-7 – z Vídně do Haliče „Severní dráha císaře Ferdinanda“ 1845 – Olomouc – Praha 1848 – Vídeň – Bratislava
„LOKOMOTIVA UDĚLALA PRO SJEDNOCENÍ ČLOVĚČENSTVA VÍC NEŽ DOSUD VŠICHNI FILOZOFOVÉ, BÁSNÍCI, POLITIKOVÉ A PROROCI OD POČÁTKU SVĚTA“ (H. T. Buckle,ang.historik)
• zlevnění a zrychlení přepravy (dovoz surovin a rozvoz zboží na velkou vzdálenost a v mnohem větším objemu) konec lokálních trhů ( jednotný vnitřní trh jednotlivých států a celosvětový trh), zvýšení konkurence, „zmenšení světa“ (větší pohyb obyvatel a i informací)
Říční a námořní doprava • parníky – nejprve používány ve vnitrokontinentální dopravě • později transatlantické plavby
ROBERT FULTON – „Clermont“ (1807)
r. 1800 byl pověřen Napoleonem Bonapartem navrhnout první ponorku v historii „Nautilus“
• 1807 – ROBERT FULTON (Američan) – první funkční paroloď: „Clermont“ (provoz na řece Hudson, první cesta z New Yorku do Albany – 250 km) • 1819 – první parník přes Atlantik: „Savannah“ (kvůli šetření paliva poháněn ještě převážně plachtami) běţná doprava přes oceán aţ o několik desetiletí později
• „čajové klipry“ ( dokonalé plachetnice k přepravě úrody čaje z Asie do Evropy a Ameriky) Čajový klipr – „The Cutty Sark“
• 1838 – pravidelná doprava mezi Británií a New Yorkem • 60. léta – doprava osob a zboží
Zemědělská revoluce růst nároků na výživu zvýšením počtu obyvatel ( nové průmyslové aglomerace) tlak na zemědělce na zvýšení produkce místo trojpolního (úhorového) zaveden střídavý systém hospodaření s celoročním ustájením dobytka ( zkvalitnění půdy hnojením), rozšíření pěstování střídavě pícnin, okopanin (brambory), technických plodin (len, konopí, chmel) atd., pouţití strojů (např. secí stroje, parní mlátičky apod.)
• změna tváře původní zemědělské krajiny ničení přírody • vznik nové početné společenské skupiny tovární dělníci (= proletariát) • nelítostný přístup k lidem „jen“ pracovní síla (jako každé jiné zboží) o její ceně rozhodoval vztah nabídky a poptávky ( vyšší tlak na pokles mezd), vztah zaměstnanec – zaměstnavatel (kapitalista) pouze věcí jejich svobodné dohody ( téměř bez zásahů státu)
Přírůstek obyvatel VB město-venkov
Společenské důsledky PR • • • • •
ohromný přírůstek počtu obyvatelstva rostou města jako střediska obchodu a průmyslu poč. 19. stol. – většina obyvatel žije ještě na venkově ve městech – chudinké čtvrti urbanizace
Philipp Jakob Loutherbourg ml.: Coalbrookdale v noci, 1801
Manchester okolo r. 1820
Těţké pracovní i ţivotní podmínky dělníků • hnutí rozbíječů strojů (luddismus) – dělníci byli přesvědčení, že je stroje připravují o práci •
sdruţování
Charles Dickens ( za jejich zoufalé životní podmínky nenesou odpovědnost stroje, ale jejich zaměstnavatelé) do odborových organizací
stávky a demonstrace • Londýnské sdružení pracujících (1836) petice dělníků – Charta lidu (= chartisté) bez úspěchu předkládali anglickému parlamentu • v pol.19. stol. vznikají odbory (TRADE UNIONS) první samostatná dělnická organizace - vedle hospodářských (např. zkrácení pracovní doby, zajištění péče o nemocné a přestárlé aj.) i požadavky politické (např. všeobecné volební právo)
X proletariát = dělníci • podávají svou pracovní sílu podnikateli • název proletariát pochází od K. Marxe • nekvalifikovaní pracují v dolech, hutích, na stavbách železnic • ženy a děti v textilním průmyslu, ale i v dolech, mají poloviční mzdy, než muži • mzda umožňuje jen přežít => děsivé životní podmínky, alkoholismus • kvalifikovaní mají šanci na společenský vzestup (např. mistři, železniční dělníci, typografové – dělnická aristokracie)
burţoazie = velkostatkáři (šlechta) • skupuje půdu a věnuje se intenzivnímu chovu ovcí a zemědělství, zásobuje město podnikatelé (nižší šlechta) • prodává tovární výrobky a služby • aby uspěla v konkurenci na volném, neregulovaném trhu, musí zboží neustále vylepšovat, snižovat náklady, zvyšovat produktivitu práce a přizpůsobovat nabídku poptávce
Práce ţen a dětí v textilní továrně
•nejmladší děti v textilních továrnách byly obvykle zaměstnány jako uklízeči, měly vyzvednout volnou bavlnu zpod stroje,což bylo velmi nebezpečné, stroje byly stále v chodu •děti, které pracovaly dlouhé hodiny v textilních továrnách byly velmi unavené, a obtížně udržely rychlost požadovanou tkalcovskými mistry •děti byly obvykle bity řemenem, aby pracovaly rychleji • v některých továrnách děti ponořovaly po hlavě do vody kádí, jestliže byly ospalé • děti byly také potrestány za pozdní příchod do práce a za komunikaci s ostatními dětmi • učni, kteří utekli z továrny byli v nebezpečí poslání do vězení • děti, které byly považovány za potenciální utečence byly umístěny v želízkách
Věk pracovníků v přádelnách bavlny v Lancashire v roce 1833 Věk Muţi Ţeny mladší než 11 11 až 16 17 až 21 22 až 26 27 až 31 32 až 36 37 až 41 42 až 46 47 až 51 52 až 56 57 až 61
246 1 169 736 612 355 215 168 98 88 41 28
155 1 123 1 240 780 295 100 81 38 23 4 3
Thomas Savage ve vězení ve Wandsworthu
Vládní zásahy pro zlepšení ţivotních a pracovních podmínek ţen a dětí v VB •
1819 - děti mladší 16 let maximálně 12 hodinová pracovní doba x nebyli inspektoři, kteří by na to dohlíželi • 1832 - děti mladší 9 let nesmí pracovat 9-13 let 9 hodinová pracovní doba + 2 hodiny školy • inspektoři dohlíží na dodržování tohoto zákona • 1836 - povinná registrace narození a úmrtí • 1842 - ženy a děti do 10 let nesmí pracovat v dolech • 1844 - děti mladší 8 let nesmí pracovat 8-13 let max. 6.5 hodin denně ženy max.12 hodinová pracovní doba • 1847 - ženy max.10 hodinová pracovní doba Školství • před r. 1770 neexistoval v Británii žádný státní systém vzdělávání • od r. 1770 vznikaly nedělní školy • církevní školy – od r. 1833, placeny ze státního rozpočtu x nedostatečný počet • 1870 - Zákon o vzdělávání – s pomocí vlády stavěno více škol • 1880 - povinná školní docházka pro děti od 5 do 10 let. • 1891 - bezplatná školní docházka
Leeds je město na severu Anglie, je součástí metropolitního hrabství West Yorkshire. Městem protéká řeka Aire. Leeds: 1780-1782
Leeds: 1813-1830
Věk
Procento úmrtí
Věk
Procento úmrtí
0-5
44
0-5
53
5-9
9
5-9
9
10-14
4
10-14
5
15-19
7
15-19
7
20-29
11
20-29
17
30-39
16
30-39
19
40-49
21
40-49
23
50-59
27
50-59
31
60-69
47
60-69
44
70-79
68
70-79
67
80-89
89
80-89
88
Průmyslová revoluce způsobila raketový nárůst počtu obyvatel Leedsu, v r.1840 měl již 150 000 obyvatel. Rozvoj průmyslu v Leedsu byl podmíněn výstavbou Aire & Calder Navigation roku 1699, Leeds and Liverpool Canal r. 1816 a železnice r. 1848. Mezi hlavní obory rozvíjené v té době ve městě patřily mimo jiné výroba tkacích strojů, strojních nástrojů a parních motorů. Město těžilo i z rozsáhlých zásob uhlí ve svém okolí a první komerční železnice – Middleton Railway (provozovaná do dnešní doby), dopravovala toto uhlí do Leedsu.
Pokuste se odůvodnit procento úmrtnosti v uvedených obdobích.
• zakládání dělnických stran (= sociálně demokratické) 1864 – I. internacionála = organizace mezinárodního dělnického hnutí: K. Marx, B. Engels výzva k dělnictvu: „Proletáři všech zemí, spojte se“ • snaha řady myslitelů (revoluční vzdělanci) o zlepšení postavení dělníků, vytvoření nové sociálně spravedlivé a humánnější společnosti návrhy řešení dělnické či sociální otázky:
Utopičtí socialisté • chtěli prosadit své představy dohodou, vlastním příkladem, přesvědčováním (vlivných tohoto světa o správnosti svého modelu společnosti), nikoliv násilím
• sny utopistů o možnostech nápravy společnosti neuskutečnitelné ( podle díla Thomase Mora „Utopie“) např. zrušení soukromého vlastnictví, rovnost lidí apod.
ROBERT OWEN • britský průmyslník, myslitel a sociální reformátor • zisky z podnikání pouţil k zlepšení ţivota dělníků ve své továrně (např. zřizoval sociální instituce, stavěl domy a staral se o jejich vzdělávání) chtěl prosadit v celé zemi odpor podnikatelů, parlamentu i vlády • neúspěšný pokus o vytvoření vzorné osady „New Harmony“ ve státě Indiana v Americe (např. bezpeněžní hospodářství)
CHARLES FOURIER • Francouz • budoucnost podle něj ve velkých zemědělských družstvech falangy • kaţdý měl pracovat podle svých sil a schopností, podřídit se zájmu celku • sociální pojištění dělníků • dělení výsledků společné práce
CLAUDE HENRI DE SAINT-SIMON • francouzský hrabě • ideálem společnost, v jejímž čele vláda sloţená z vědců, majitelů továren i dělníků a obchodníků, organizující výrobu k uspokojení potřeb všech • hnací silou pokroku rozvoj vědy a morálky • v práci viděl ušlechtilost a velikost (příživníky opovrhoval)
Marxisté (komunisté) • přesvědčení: společenský pokrok se v dějinách prosazuje jen třídním bojem • cíl: zespolečenštění výrobních prostředků (odstranění majetkové nerovnosti mezi lidmi) a uchopení moci dělnickou třídou • program: Komunistický manifest (1848) komunisté (z lat. communis = společný) • prostředek: socialistická revoluce (násilné převzetí moci) změnit vlastnické vztahy, odstranit vykořisťování a ukončit třídní boj ( zápas mezi majiteli výrobních prostředků – kapitalisty a vykořisťovanými – proletariát)
KAREL (KARL) MARX A BEDŘICH (FRIEDRICH) ENGELS
němečtí filozofové
• pokus přenést toto učení do politické praxe organizují či ideově inspirují vznik dělnických sociálně demokratických stran v celé Evropě ( u nás až od 60. let 19. stol. s dovršením průmyslové revoluce) • neúspěšné pokusy: např. Pařížská komuna (1871) • realizovali v roce 1917 bolševici v Rusku ( V. I. Lenin)
Habsburská monarchie • české
země na poč. 18. stol. hospodářsky nejrozvinutější oblastí monarchie • nejčastěji uplatňovány manufaktury založené na jednoduché dělbě práce • textilnictví mělo nejvýznamnější postavení, v r. 1789 zaměstnávalo až půl milionu pracovníků • nejvíce lidí pracovalo v plátenictví (Jesenicko, Šumpersko, Turnovsko, Jilemnicko, Liberecko) •v r. 1818 zde žilo necelých 30 000 000 obyvatel (v Čechách 5 mil.), v r. 1830 již 34 500 000 obyvatel (v Čechách 6 mil.) • zlepšilo se technické vzdělání, rozvoj techniky
• Johann Leitenberg představil koncem 18. stol. první strojní továrnu na spřádání ve Verneřicích u Děčína • vznikaly cukrovary, pivovary, sklářství a porcelánky • textilní výroba - v Severních Čechách (Liberecko, Jablonecko, Českolipsko); v Praze, Brně • první moderní strojírenské dílny založeny anglickými a německými odborníky v Brně, Praze a v Liberci • v pol. 19. stol vytvořil Emil Škoda podnik evropského významu (auta Tatra r.1898) • těžba kamenného uhlí, výroba železa – Ostravsko, r. 1836 vznikla první koksovací vysoká pec v monarchii • železniční, říční doprava • v českých zemích byla nejnižší zaměstnanost v zemědělství v rámci monarchie • rozvoj Čech závisel na odstranění zbytků středověkých překážek i na národní emancipaci
František Josef Gerstner 1756 -1832
•významný český matematik a fyzik a průkopník železnice - projekt koněspřežné železnice •první parní stroj v českých zemích zkonstruoval v letech 1803-1807 •vynikající odborník v oboru vodního, mostního i železničního stavitelství František Antonín Gerstner 1795-1840
• inženýr, profesor praktické geometrie (geodezie) Polytechnického ústavu ve Vídni a průkopník stavby železnic v Čechách, Rakousku a Rusku • 1832 - vybudoval nejstarší koněspřeţnou ţeleznici České Budějovice–Linec
Koněspřeţná ţeleznice České Budějovice–Linec
Josef Boţek 1782-1835
• český mechanik a konstruktér • 1815 – sestrojil první parou poháněný automobil na našem území • 1817 – sestrojil parník • věnoval se i konstrukci čerpadel a později i vagónů pro koněspřežnou železnici z Českých Budějovic do Lince • vyráběl pohyblivé protézy • konstruoval i hodiny pro účely výuky i pro speciální použití (v r. 1812 pro hvězdárnu Klementinum, používány do r. 1984)
Párou poháněný automobil
Josef Ressel (1793-1857)
• z Chrudimi • 1826 vynález lodního šroubu
V r. 1829 se dohodl s bohatým obchodníkem Ottaviem Fontanou, že zaplatí stavbu lodi Civetta, na níž se lodní šroub vyzkouší, nechal ve strojírně v Paříži vyrobit lodní součásti, byl při těchto jednáních příliš důvěřivý, prozradil celou podstatu svého vynálezu dřív, než uzavřel smlouvu; ve Francii a Anglii se objevila řada falešných vynálezců, kteří si šroub přisvojili; spor o prvenství se pak vlekl dlouhá desetiletí.
Bratranci František a Václav Veverkové (1796-1849)
(1799-1849)
rolník a kovář z Rybitví u Pardubic • 1827 vynalezli ruchadlo
vhodně tvarovaný a na kolečkách upevněný pluh půdu odkrajoval, rozrušoval, drolil (ruchal) a obracel, hloubka orby se dala řídit
Otázky 1.Ve kterém odvětví začíná průmyslová revoluce? 2.Proč byly v manufakturách hojně zaměstnávány ženy a děti? 3.Co znamená urbanizace? 4.Co to byl luddismus? Datujte jeho největší vlny. 5.Kdy byla otevřena první železnice v Rakousku? A kam vedla? 6.Kde se plavila první parní loď? 7.Kdy přeplul první parník Atlantik? Jak se jmenoval? 8.Kde se v Rakousku soustředila textilní výroba? 9.Kdo a kdy vybudoval nejstarší koněspřežnou železnici Budějovice–Linec? 10.Co chtěli marxisté?
Odpovědi 1.V textilním průmyslu. 2.Protože dostávaly nižší mzdy (= nižší náklady => vyšší zisky). 3.Stěhování lidí z venkova do měst. 4.Rozbíjení strojů (vzaly lidem práci). Nejvíce v letech 1811-1813. 5. Roku 1837. Z Vídně do Haliče „Severní dráha císaře Ferdinanda“. 6.Po řece Hudson do New Yorku. 7.Roku 1818; Savannah. 8.Na Liberecku, Jablonecku a Českolipsku.
9.František Antonín Gerstner, r .1832. 10.Změnit vlastnické vztahy, odstranit vykořisťování a ukončit třídní boj .
Dej 2 Průmyslová revoluce Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí
Pouţity materiály, obrázky z www stránek: Hlavačka, M. (2006): Dějepis 3 pro gymnázia a SŠ, novověk. SPN, Praha, 175 s. Sochrová, Marie: Dějepis v kostce pro střední školy II., FRAGMENT, Havlíčkův Brod 1997 wikimedia.org cs.wikipedia.org obrázky.cz spartacus.schoolnet.co.uk/IRpunishments.htm bbc.co.uk/history/interactive/animations/blast_furnace bbc.co.uk/history/interactive/animations/rocket
