Dej 1 Vývoj na Zemi Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí
Vývoj Země
1 – vznik pevnin 2 – prahory 3 – starohory 4 – prvohory 5 – druhohory 6 – třetihory 7 – čtvrtohory
Starohory a prahory Země jako kosmické těleso vznikla v procesu vývoje sluneční soustavy podle měření a propočtů před 4,7 mld. let, nejstarší horniny jsou 3,8 mld. let staré. Prekambrium (prahory+starohory) trvalo asi 4 mld. let, tj. přibližně 88 % stáří Země. Na počátku velmi často pronikalo na povrch Země horké magma,vznikala postupně horstva. Z mohutných horkých dešťů vznikly první praoceány. Kyslík se začal kumulovat v atmosféře a hydrosféře. Vítr, voda a změny teploty způsobují erozi. V moři se objevují jednobuněčné organismy, mnohobuněčné organismy asi před 1 mld. let. Hlavní skupiny rostlin: sinice, řasy. Hlavní skupiny živočichů: prvoci, láčkovci, kroužkovci, členovci.
Kontinenty
Po dalších mnoha milionech let už bylo vidět bouřící oceán a také i velkou pevninskou desku, kterou dnes vědci nazývají Pangea. Vše dále chladlo a v důsledku mohutné tektonické činnosti se pevninská deska začala trhat. Tak vznikly dva samostatné prakontinenty Laurasie a Gondvana. A uplynulo ještě mnoho dalších stovek milionů let, než tvář kontinentů získala dnešní podobu. Země se ještě více zhustila a zmenšila tak svůj průměr na dnešní velikost. Zformovala se atmosféra.
Rozmístění kontinentů před 250 mil.lety (prvohory)
Rozmístění kontinentů před 20 mil.lety (třetihory)
Rozmístění kontinentů před 150 mil.lety (druhohory)
Prvohory 570 - 225 mil. kambrium, ordovik, silur, devon, karbon, perm
Nejdůležitější a nejběžnější skupinou kambria jsou trilobiti. Tvoří asi 60 % všech živočichů na mořském dně.
Silurské moře bohaté na plže, mlže, hlavonožce
V devonském moři se velmi daří živočichům i rostlinám, poprvé se objevují moderní ryby, daří se suchozemským rostlinám (kapradiny, přesličky), bezobratlí živočichové úspěšně kolonizují Zemi a objevují se první obojživelníci.
Křídlatý hmyz dosahuje během karbonu první maximum svého rozvoje.. (švábi, pravážky s rozpětím křídel až 75 cm, pavouci, první jepice), rozvíjí se stonožky a na suchou zem vystupují různorodí obojživelníci, ze kterých se ve svrchním karbonu vyvíjejí první plazi.
Na Zemi rostou i více organizované nahosemenné rostliny a ve svrchním karbonu se objevují první jehličnaté rostliny. Na Zemi vznikají v močálech a zarostlých pánvích obrovská ložiska uhlí
Druhohory 225 - 65 mil. trias, jura, křída
Pangea se rozpadá na menší celky. Po velkém vymírání na konci permu nastává nová etapa vývoje organismů. Začínají se vyvíjet velice úspěšné skupiny plazů nazývané dinosauři. Z rostlin cykasy a jinany. Melanorosaurus
Tyrranosaurus rex
Pteranodon přes 8 m v rozpětí
Koncem křídy zasahuje druhohorní faunu rána v podobě rozsáhlého vymírání. Vysoká koncentrace iridia svědčí o dopadu velkého mimozemského tělesa na Zem, přibližně do oblasti Yucatánského poloostrova (Karibská oblast). Dopadem vymrštěný mrak zastínil zemský povrch na velkém území, důsledkem čeho došlo k značnému ochlazení. Postiženi byli nejenom dinosauři. Stále víc se prosazují zástupci krytosemenných rostlin.
Rozdělení kontinentálních desek zhruba souhlasí s dnešním, pouze vzdálenost mezi nimi je menší. Obratlovci jsou jak v moři, tak i pevninách zastoupeni relativně hojnými želvami, sladké vody obývají staré skupiny krokodýlů. Počátkem třetihor se rychle rozvíjí ptáci a savci.
Třetihory 65 - 2 mil.
Archaeopteryx je možným spojovacím článkem mezi plazy a ptáky. Předpokládá se, že s výbavou ostrých zubů a dlouhých nohou nemohl být býložravcem.
Brontotherium, býložravec asi před 35 mil. let
Phorusrhacos, 3 m vysoký dravec
Deinotherium, 3 m vysoký
Hyracotherium, 60 cm předstupeň koně
Fauna savců se skládá nejčastěji z koňů, chobotnatců, nosorožců, vepřů a hrochů. Z počátku třetihor už známe mnoho skupin primátů (opice) a začínají se už objevovat i první předkové člověka. Na našem území rostou v této době palmy, magnólie, fíkusy, skořicovníky aj. Mírná pásma pak obývají vrby, topoly, břízy, duby a javory.
Předchůdci člověka Australopithecus je hojně rozšířený převážně v Africe. Nejstarší jedinec je starý asi 3,8 mil. let. Byl sběračem a lovcem. Při těchto činnostech používal primitivní kamenné nástroje, ale nijak je neupravuje ani neopracovává. O něco mladší je Homo habilis (člověk zručný), nejstarší primát rodu Homo. Chodil již vzpřímeně, měl větší obsah mozkovny a používal vědomě opracované nástroje
Čtvrtohory Charakteristické je střídání dob ledových a meziledových. Probíhá tělesný a duševní rozvoj člověka. Složení fauny ale i flóry se mění podle klimatu ovlivněného rozšiřováním nebo ústupem kontinentálních ledovců.
2 mil.- dosud V dobách ledových jsou u nás hojní koně, mamuti, nosorožci, pižmoni, sobi, bizoni, polární lišky a medvědi. V meziledových dobách se daří především slonům, jelenům, srncům, daňkům, medvědům, vepřům, šavlozubým tygrům a primátům. Do čtvrtohor zasahuje nejstarší forma rodu Homo Homo habilis (člověk zručný). Umí si již vyrábět primitivní kamenné nástroje. Pokročilejší je Homo erectus (člověk vzpřímený), který vyrábí charakteristické kamenné nástroje a umí již používat oheň. Zachovávají se i jejich trvalejší sídliště. V průběhu čtvrtohor nastupuje do konkurenčního boje Homo sapiens (člověk rozumný) a to ve dvou variantách - Homo sapiens neanderthalensis a Homo sapiens sapiens. Vyrábí dokonalé kamenné a kostěné nástroje, dokáže rozdělat oheň, rozvíjí se jeho řeč a loví již ve vysoce organizovaných tlupách. Sapientní varianta nakonec vyšla z konkurenční soutěže vítězně díky dalšímu rozvoji intelektu.
Jeskynní medvěd Cervus macroceros
Lebka šavlozubého tygra
Homo sapiens neanderthalensis
Hominizace a sapientace
Sapientace Většina změn se týká lebky a mozku rozvoj mozkových polokoulí (hlavně jejich kůry) a předního mozku zvýšení čela zkrácení zubních oblouků zmenšení nadočnicového valu dokonalé vzpřímení těla
Hominizace Hlavními projevy změny, při kterých se podstatně změnila stavba těla: vzpřimovaní těla a změny v tvaru noh a pánve zdokonalování stavby horních končetin a jejich uvolňování na práci zplošťování tváře, zvětšování mozku, vyklenutí mozkové části lebky, změny v tvaru chrupu
ROD: HOMO
VZHLED
NÁSTROJE A ZBRANĚ, OBYDLÍ
OBŽIVA A ZPŮSOB SOUŽITÍ
NEJBLIŽŠÍ NALEZIŠTĚ V ČR
DRUH: HOMO HABILIS
Malá mozkovna
Kamenný sekáč Dočasné úkryty: převisy skal, větve stromů
Sběr Lov menších zvířat Malé tlupy
Nejsou
DRUH: HOMO ERECTUS
Mnohem větší postava Větší mozkovna Nadočnicové oblouky
Pěstní klín Dřevěný oštěp Využíval oheň Převisy skal a jeskyně
Sběr Lov větších zvířat Větší tlupy (20 – 30)
Stránská skála u Brna
DRUH: HOMO SAPIENS
Mozkovna jako my Nadočnicové oblouky
Kamenné a kostěné hroty Dokonalejší nástroje: škrabadla, drásadla, nože Rozdělával oheň Jeskyně a jednoduché přístřešky z větví a kůží
Lovil určitý druh zvěře: sobi, mamuti, srstnatí nosorožci Stravu doplňoval sběr Početnější tlupy
Šipka u Štramberka Předmostí u Přerova Kůlna v Moravském krasu Ochoz u Brna
PODDRUH: Člověk neandrtálský DRUH: HOMO SAPIENS SAPIENS
Vzhledem se přizpůsobil podmínkám doby ledové: nižší postava, mohutnější kostra, krátké končetiny, mohutné nadočnicové oblouky Zčásti vyhynul, zčásti splynul s člověkem rozumným Neliší se od nás Vznikly lidské rasy
Luk a šípy Čepele z pazourku Jednoduchá obydlí z kostí a kůlů pokrytá kůžemi
Lov velkých zvířat: mamuti, sobi, jeskynní medvědi Maso sušili a udili Vznikaly rody
Pavlov Dolní Věstonice Brno Předmostí u Přerova
Domestikace Druh
Doba
sob
10 000 př. n. l.
koza
7000
Místo chovu severní Euroasie Persie,Anatolie
Použití tah, maso maso, mléko, kůže, srst
6500
stepi u Kaspického moře
maso, mléko, vlna
kráva
6000
Anatolie (údolí Indu 2500 př. n. l. )
maso, mléko, tah
prase
6000
Anatolie
maso, kůže
osel
4000
Egypt
mezek
3000
Sumer
ovce
tah, jízda, mléko tah
Domestikovaní savci mezi 10 000 až 3 000 lety př. n. l. (podle Fredericka Everarda Zeunera, 1963)
Dej 1 Vývoj na Zemi Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí
Použity materiály, obrázky z www stránek: Burian Z., Špinar V.Z.: Velká kniha o pravěku. Artia, Praha 1983 Burian Z., Záruba B.: Svět vymřelých zvířat. Artia, Praha 1983 Beneš J., Berger Z.: Pravěká zvířata. SPN, Praha 1992 Kronika Země 1999 Kronika lidstva 1998 rvp.cz bioweb.genezis.eu yoohoo.euweb.cz/cantor2004/aktual/aktual9-07/9paleo.html
