Dej 1 Keltové Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí
Keltové • doba železná ve stř. Evropě 700–500 př. n. l. halštatská kultura (podle města Hallstatt v Horním Rakousku)
500 př. n. l.– 0 laténská kultura (podle švýcarského naleziště La Tène)
• doba římská • období stěhování národů
Triquetra circle symbol síly
La Tène na břehu Neuchâtelského jezera •
•
celnice na jantarové stezce; vojenské stanoviště; obětní místo kultovní místo uctívající vodní (jezerní) božstvo s dřevěným mostem a se záměrně zavěšovanými či zahazovanými předměty
Historické písemné prameny • první zpráva o Keltech (řecky Κελτοι) - Hérodotos z 5. stol. př. n. l. • Boiohaemum – země Bójů Strabón (1. stol. n. l.) (Geographica) • Polybios (2. stol. př. n. l.), Poseidónios z Apameie (2.- pol. 1. století př. n. l.), Diódoros (1. stol. př. n. l.), Plinius starší (1. stol. n. l.), Titus Livius (přelom letopočtu)
Zápisky o válce galské
(Commentarii de bello gallico) • Gaius Iulius Caesar • společnost tvořili equites (jezdci, jakási keltská aristokracie), druides (kněží) a plebs (běžné obyvatelstvo) • oppidum (hrazené sídliště); aedificium (dvorec nebo samostatně stojící stavba); vicus (běžné vesnice) • interpretatio Romana – výraz pro postavení cizích bohů na stejnou rovinu s římskými
Keltský svět • doba bronzová - prakeltské kmeny ve Švýcarsku, SV Francii a JZ Německu • závěr doby halštatské – v 6. a 5. století př. n. l. – pronikají do oblasti horního Podunají, S Itálie, Čech a Moravy • 4. a 3. století př. n. l. - období tzv. keltské expanze - od Britských ostrovů na Z po Malou Asii na V - v roce 387 př. n. l. dobili Řím; v r. 279 př. n. l. vyplenili Delfy; 1. stol. n. l. Listy apoštola Pavla Gallatským
• na konci 3. a v průběhu 2. století př. n. l. - postupné oslabení moci • římská „pacifikace“ maloasijských Gallatů, pak Keltů v S Itálii v tzv. Předalpské Gallii, v polovině 1. století př. n. l. tažením Gaia Iulia Caesara v v tzv. Zaalpské Galii • Stř. Evropa – tažení germánských kmenů • S Británie – Kaledonie - Římané vybudovali Hadriánův val a Antoniův val proti útokům ze S (zcela uniklo Irsko a ostrov Man)
Čechy a Morava • • • •
5. století př. n. l. – raná doba laténská 1. pol. 4. stol. př. n. l. - druhá vlna keltské expanze - Bojové 3. stol. př. n. l. na Moravě vystřídáni kmenem Volků 2. pol. 2.stol. př. n. l. – nový příliv Keltů z jihu a začátek budování oppid • polovina 1. století př. n. l. – konec oppid i keltského osídlení • pouze na východní Moravě a S Slovensku zůstávají Kotini – púchovská kultura • 2. pol. 1. stol. – průnik prvních Germánů – Marobud…
Místa nejvýznamnějších keltských oppid a svatyň objevených na českém území
Společnost •keltské kmeny se lišily velikostí, některé byly malé, jiné měly rozměry národů • základem systému keltských zákonů bylo blaho občiny • náčelníci a všichni hodnostáři byli voleni • druidové – měli náboženský význam, ale také velký vliv na společenský a politický život, rozhodovali ve věcech práva a dokonce i o věcech hospodářských a obchodních, byli vzdělanou vrstvou, jenž nebyla zatížena vojenskou službou ani daněmi, jako představitelé duchovní sféry obstarávali službu bohům, přinášeli jim oběti, pořádali obřady, vykládali náboženské otázky a starali se o výuku válečnické aristokracie, často se také stávali rádci vládců, jejichž učiteli bývali, naprosto odmítali písemné uchovávání svých nauk
Společnost • ženy měly v keltské společnosti rovná práva, mohly dědit, vlastnit majetek a být voleny do hodností, dokonce i na místo vůdce v době války (Cartimandua z kmene Brigantů, Boudicca z kmene Icenů) • Keltové se starali o své nemocné, chudé a přestárlé a existovali v Irsku nemocnice zřizované kmeny již kolem roku 300 př. n. l. •bardové, básníci a pěvci, kteří měli v keltské společnosti význačné postavení, byli pod ochranou náčelníků, tvořili profesionální skupinu a měli za úkol uchovat keltské dějiny, legendy, folklór a poezii
Novinky •Keltové znali hrnčířský kruh, tenkostěnné nádoby, kosy, srpy, hrábě, lopaty, motyky, nůžky, kleště, podkovy, skoby, pilníky, panty a závěsy ke dveřím, řetězy, krumpáče, dláta, kladiva, pilníky, pilky, měli funkční žací stroj tažený dobytkem i jednoduchý soustruh na dřevo •rituální malování bojovníků mělo kromě nahánění hrůzy protivníkům i svůj velmi praktický význam, fungovalo jako výborné antiseptikum •vařili pivo, ale pili spíše medovinu a v jižních oblastech víno •vynalezli snad i kalhoty •písmo možná druidové znali, ale přenášení informací bylo založeno na mnoholetém paměťovém učení, cílená likvidace druidů v římské době přinesla duchovní zkázu
Náboženství • polyteismus Keltové měli na 300 bohů • • • • • • •
Taranis – hromovládce Teutatés - bůh války Esus – bůh stromoví Cernunnos – správce podsvětí, Lugh – bůh řemesel, Epona – Matka Země Sequana, Brigantia, Matrona, Eriu
Cernunnos, bůh s jelením parožím na hlavě, bohem plodnosti, života i podsvětí a samozřejmě pánem divoké zvěře a lesa
Náboženství • posvátné stromy (dub a habr – jmelí), zvířata (kanec, býk, kůň a jelen), ptáci (labuť) • héroové – zbožštělí hrdinové lidského původu • kult uťatých hlav a lebek (hlava byla poskytovatelem životní síly, hlavy usekávány přemoženým hrdinům, aby chránily a dodávaly sílu, čím byl člověk statečnější, význačnější, tím byla jeho hlava váženější a mocnější, často umělecky zobrazována z kamene, dřeva, kovu či kosti
Mšecké Žehrovice
opuková hlava rozbitá na 4 části, vyrobená ve 3. stol. př. n. l., dodnes jedna z nejkrásnějších keltských plastik na světě, zobrazuje váženou osobu, podle úpravy vlasů v pásu nad vyholeným týlem nejspíše druida, nalezena r. 1943
bronzová plastika lidské hlavičky, Staré Hradisko
Pohřebiště
Pohřebiště
kostrové hroby
Pohřebiště
Oppida
• mohutně opevněná keltská hradiště (města) s kamennými hradbami • vznikala v pozdní době laténské, v posledních dvou stol. n. l., jako střediska řemesel a obchodu, plnící i správní, náboženskou a vojenskou funkci • Hrazany, Stradonice, Třísov a Závist; Staré Hradisko, Hostýn, České Lhotice, Nevězice, Kotouč u Štramberka apod.
Oppida
Významná keltská sídliště nalezneme i v mnoha evropských zemích, na místě někdejších keltských oppid vyrostla ve středověku města jako Pasov v Německu a Linec nebo Salcburk v Rakousku, rozlohou (380 ha) vyniká oppidum Manching u německého Ingolstadtu, Bibracte kolem vrchu Mont Beuvray ve střední Francii
Oppidum
rekonstrukce
Depoty-nálezy
Keramika
Keramika
Jemná a užitková keramika z oppida Hrazany, 2. polovina 2.–1. století př. n. l.
Maloměřice keltské pohřebiště, 4.–3. století př. n . l. soubor bronzových kování na dřevěné konvici
bronzová kování
Sklo
Mince Keltové razili vlastní mince, tzv. duhovky a mince s nápisem BIATEC nebo používali římskou měnu, ze zlata a stříbra
formy
Zbraně
Kovářská výroba
bronzová pinzeta, Požaha u Nového Jičína
Spony – spinadla šatů
Duchcovský poklad při průzkumu Obřího pramene byl nalezen kotlík, ve kterém bylo kolem 2000 keltských šperků ze 4. stol. př. n. l., prsteny, náramky a hlavně spony, duchcovská spona je v odborné literatuře pojem, má zvláštní tvarování, velmi kvalitní, až umělecké zpracování oblouku spony dar vzývanému božstvu nebo nadpřirozené moci, která měla zabezpečovat ochranu zdraví a léčitelské síly
Opasky a jejich součásti
Nákrčníky, náramky, nápažníky a nánožníky
Kultovní vůz ze Strettwegu •nejimpozantnější umělecké dílo z doby halštatské z území Rakouska •uložen do žárového hrobu ze 7. stol. př. n. l. •uvnitř vozíku stojí bronzové figurky: nahých 12 postav (muži i ženy, některé postavy svírají v ruce kopí a štít), 4 koně a 2 jeleni,ve středu stojí velká ženská postava se zdviženýma rukama, kterými podpírá misku, vozík byl pravděpodobně využíván při různých slavnostech a obřadech, na misce mohl hořet oheň nebo v ní mohl být uložen obřadní, blíže nespecifikovaný, materiál (jídlo, rostliny) • muzeum v Grazu •vozík je dlouhý jen 42 cm
Laténský umělecký styl •
•
• •
•
výsledek působení vlivů středomořské antické kultury (etruské a řecké) na halštatský svět a jeho geometrický výzdobný styl užívá nové orientální – zvířecí a rostlinné motivy (např. gryfy, rybí měchýře, úponky, lotosové květy); zakřivené linie a plochy, typická je silná stylizace, abstrakce a fantaskní ornamentika vrchol ve 3. století př. n. l. monumentální plastika je poměrně řídká a je pevně spjata s kultovními a náboženskými představami typická je drobnotvará plastika
Bronzové plastiky zvířat Staré Hradisko,
Kotlík z Gundestrupu •objeven roku 1891, v rašelině v Jutsku (Dánsko) •byl uložen při rituálním obřadu •v muzeu ve městě Arhus (Dánské národní muzeum)
zhotoven mezi 2. a 1. stol. př. n. l. •váží 9 kg, jeho průměr činí 70 cm a je 40 cm hluboký •původně byl pozlacen a základní hmotu kotlíku tvoří z 96 % čisté stříbro •7 vnějších plátů, 5 vnitřních plátů a dno tvoří samostatný plech •každá z těchto částí zobrazuje postavy z keltské mytologie
Chertseyský štít •nalezen v r. 1985 společně s dalšími artefakty v Temži (Londýn Anglie) při odstraňování štěrkových náplavů, •uložen v Britském muzeu •jediný celobronzový štít nalezený na území Velké Británie • skládal se celkem z 9 rozdílných segmentů bronzového plechu, které byly spojeny bronzovými nýtky, ze spodu ještě připevněn štít dřevěný •stáří 400–250 př. n. l. •dále použito lesklé červené sklo (27 drobných skleněných kuliček čtyř různých velikostí) přední části štítu dominují 3 kruhy s spirálami, pod prostředním kruhem držení
zdobení velice složité a technicky a časově náročné, plnil funkci honosnosti, okázalosti a společenského postavení výška: 83.6 cm, šířka: 46.8 cm, váha: 2.75 kg
Importy
typický „inventář“ v hrobové komoře pod velikou mohylou, mocnému keltskému vládci náležely etruské i řecké importy, picí rohy se zlatými náustky a zlaté ozdoby, horní Podunají
Genetika • rozpoznatelnost tzv. keltských genů – jako keltské byly identifikovány geny způsobující určité choroby • např. cystická fibróza nejčastější dědičná choroba v naší populaci, se projevuje mnohočetným orgánovým postižením dýchacího a zažívacího systému je četná v České republice, Spojeném Království, Irsku a v Bretani
• dodnes jsou známé keltské jazyky (welština, skotština, irština, bretonština) • staré geografické názvy - Hercynský les, SudetaGabreta, Labe (Albis), Ohře (Agara), Jizera (Isara), Morava (Marus), Rýn (Rhenus) apod.
Lingvistika
Zvyky a svátky •živé lidové zvyky i svátky mají svou obdobu v keltské duchovní kultuře, •např. pálení čarodějnic je blízké keltskému svátku Beltine, který vítal teplou polovinu roku (zapalovaný oheň byl chápán jako očistný živel), •podzimní Památka zesnulých (Dušičky) má leccos společného s atmosférou keltského Nového roku, nazývaného Samain (na přelomu dvou roků se zemřelí mohli na jedinou noc vrátit z říše mrtvých do světa lidí; hořící plamen jim ukazoval cestu)
Dej 1 Keltové Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí
Použity materiály, obrázky z www stránek: Sochrová, Marie: Dějepis I v kostce pro střední školy, FRAGMENT, Havlíčkův Brod 1997 cs.wikipedia.org http://engel.ic.cz/keltove.htm http://www.rozhlas.cz/keltove/portal http://www.pohanstvi.net http://keltoman.sweb.cz/ http://hledani.gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2008010019 http://www.boiohaemum.cz/view.php?cisloclanku=2006022101 http://www.archeolog.cz/encyklopedie/keltske-nabozenstvi/
