ANALYTIKA ESTETICKE SOUDNOSTI
IO5
nulnd za pluralisticlcj, hodnotime-li j"j jako takov.f, kterf zilrovei, smi poiladovat, aby s nim kaZdf souhlasil: musi bft jeho zikladem n6jakf (al &, objektirmi nebo subjektivni) princip a priorio jehoZ nelze nikdy dos6hnout rryslidinim empiricklich z6konri du5evnich zmrErr,protoze tyto z6kony pouze ukazuji,_jak se soudi, nepiikazuji v5ak, jak se mi soufit, a to tak, ile plit ", 1e-\zpodlnine\nt; to soudy wkusu piedpokl6daji, protoie se pokoubeji-spojit zahbeni bezprostied,nis piedstavou. TiebaZe empirick6 expozice estCtickych soudri tvgii vzdy poi6tek, aby poiifila l6tku pro vy55i zkoum6ni, je transcendent6lni objasn6ni t6to schopnosti piece jen moilnl a bytostn6 n6leZi ke kritice vkusu. Nebod kdyby vkus nem6l principy a priori, nemohl by nikdy usmdrioval goudy dmhfch a wyn6Seto nich byd jen s jakfmsi zdilnirr- opr6vninosti souhlasn6 nebo zarnitav6 vfroky. - To, co zbfvh s ohledem na anaiytiku estetick6 soudnosti, obsahuje piedevBim
DEDUKCTCTSTYCH ESTETICKYCH SOUDU s30 DEDUKCEESTETICKYCHSOUOUO PRNNMETECH PRIRODY NESMI BYT ZAMERNNI NA TO, COV PRIRODENAZYYAME VZNESENYM. NVBRZ JEN NA KRASNO N6rok estetick6ho soudu na obecnou platnost pro kaid.f subjekt wyiaduje jakozto soud, jenz se musi zakl6dat na n6jak6m principu a priori, dedukci (tj. ospravedln6ni jeho pretendov6ni), kteri musi je5ti piistoupit k jeho expozici, jestliie se_totiZtfkh zalibeni nebo odmit6ni/ormy objektu. Tak-ov6jsou soudy vkusu ,o kr6snu piirody. Nebot ridelnost m6 pak svfij d.rivod piece v objektu a jeho tvaru, i kdyz neud6v6 jeho vztah k jinfm piedm6tfim podle Pojm1 (pro pozn6vaci soud), nfbril' se tfki vribec jen uchopeni t6to formy, pokud je_v mysli piim6ien6 jak schopnoslipojmri, tak schopnostijejich znije shodni se schopnosti uchopeni). MfiZemeproto tak6, pokud ?9*6P (kter6 jde o kr6sno piirody, polozit mnoho othzek, kter6 se tfkaji piidiny t6t; dielnosti jejich forem, napi. jak bychom chtdli vysvdtlit, prod piiroda roz5iiila kr6su tak marnotratni na v5echny strany, dokonce i na dno oce6nu, kam jen ziidka lidsk6 oko (vzdyd pouze pro nd je kr6sa ridebr6) dohlddne apod. Av5ak vzneSenostpiirody - vyslovujeme-fi o ni iistf estetickli soud, jeni neni smisen s pojmy dokonalosti jakoito objektivni ridelnosti, v kter6mito piipadd by t9 byl teleologrcky soud - mrize byt nazirina zcela jako bezforetttrr6 nebo beztvar6o piesto ale jako piedm6t dist6ho zahbeni, a ukazovat subjektivni riielnost d.an6piedstavy. Zde nynt vyvstevA otfuzka,zda pro este-
KRITIKA SOUDNOSTI
106
tickf soud tohoto drthu mriZe bft takd krom6 _expoziceaolo, co je _v nem myBieno, je5t6 rryZadov6na dedukce jeho n6roku na ndjakf (subjektivnf) princip a priori. Na to lze odpovidEto ile vzne5enost piirody je tak nazyvhna jen v pienesen6m smyslu a musi byt vlastnE pii6it6na jenom zprisobu my5leni nebo spi5e jeho z6kladu v lidsk6 piirozenosti. Abychom si tohoto z6kladu byli v6domi, d6v6 uchopeni jinak bezforemndho a neridelndho piedrndtu Pouze podn6t; a takovfm zprisobem je piedrndt uiiudn subjektivnE rideln6, ale jako takorrf neni posuzoviln pro ndj sdm a pro jeho formu (jakoby species finalis accePta, non data). Proto byla na6e expozice soudri o vzneSenosti piirody z6rovei jeji dedukce. Nebot' kdyi jsme reflexi soudnosti v tdchto soudech rozloiiJi, nalezli jsme v nich ridelnf pom6r poznivacich schopnosti, jenZ musi bft polo/zen za zhklad. schopnosti ridelu (.r"fi) a priori, a proto je sim a priori riielnf, a to zahrnuje z6rovei dedukci, tj. ospravedln6ni n6roku takov6ho soudu na obecnd nutnou platnost. M6me tedy hledat jen dedu}ci soudri vkusu, tj. soudri o kr6se piirodnich vici, a tak udinit zadost rikolu pro ve5kerou estetickou soud.nost vcelku.
s3t O METODE DEDUKCE SOUDU YKUSU Poiadavek dedukce, tj. z6ruky spr6vnosti n6jak6ho druhu soudfr, vyvsteva jen tehdy, kdyZ si soud dini n6rok na nutnost. Tento piipad nast6v6 i tehdy, kdyZ poZaduje subjektivni v5eobecnost, tj. souhlas vBecho av5ak tento soud neni pozn6vacim soudem, nybriljen soudem libosti ii nelibosti z dan6ho piedm6tu, tj. n6rokem na subjektivni riielnost, kter6 plati bez r jjimky pro kaid6ho a kter6 se nem6 zakl6dat na pojmech v6ci, protoZe jde o soud vkusu. ProtoZe v poslednim piipadd pied sebou nem6me poznhvaci soud - ani rozteoretickf, kteqi klade za zilHad pojem piiroily vribec prostiednictvim vailovhni, ani (iistf) prakticky soud, kterf klade za zillrJad. ideu saobod'y jako a priori danou rozumem - a tedy ani soud, kterf piedstavuje, co ta kter6 vdc je, a ani to, Le m6m ndco vykonat, abych tu v6c vytvoiil, neni podle jeho platnosti a priori ospravedlniteln6, bude tieba d.okhzat pro soudnost vribec pouze obecnou platnost jeilnotliudho soudu, kterf vyjadiuje subjektiwni ridelnost empirick6 piedstavy formy ndjak6ho piedmdtu, aby se vysvdtlilo, jak je moilnfl Ze se ndco mriZe libit pouze v posouzeni (bez smyslov6ho poditku nebo pojmu), a ie tak jako m6 posouzeni piedm6tu za riielem pozndni vfrbec obecn6 pravidla, smi blft tak6 zalibeni kaZd6ho prohl6Seno za pravidlo pro v5echny ostatni. Nem6-li se nyni tato v5eobecn6 platnost zakl6dat na hlasov6ni a na vyptilvini se druh.ich na jejich zprisob pocitov6ni, nlbril m6-li spodivat jakoby
A N A L y T T K AE S T E T T c K Es o u n n o s r r
107
v ndjak6 autonornii subjektu soudiciho o pocitu libosti (z dan6 piedstavy), tj. v jeho-vlastnim vkusu, a nem6-ri piesto bft-odvozen z pojmri, pak m6 tasoud jakfm soud vkusu vskuiku I dvojf, * ,o rrgi"tr"'r"Hs*or.. Je 'l'otiz ; h:y, za prud v5eobecnouplatnost " prioli_ ale piece jen ne iogickou os"ol""nost podle.pojmri, nfbri, vdeobecnostjednotliv6ho "soudu ; zi ilruha rr.rio*a (kt":l--l.i vzdy spodivat na drivodecli a priori), kter6 v6ak piesto o"ra..i.i na .i6dn;ich apriornigh argumentech,.leiichz piedstava by ;;;hl; .ryootit souhlas, kterf soud vkusu pfi;ita katdZmu. ._Jen objasndni t6chto logickl;ch zvl6$tnosti, jimi1 se soud vkusu UBi od v6-echpoznhvacich soudri, jistlize zde zpolhtku Lbsttahujeme od jeho ,"g."r6ho obsahu, toti-z o{ Pocitu libosti, a pouze srovniv6me estetickou formu r, fgT9" objektivnich soudri, jak je.piedpisuje logika, b"d" do.irJ"5r"i'p", dedukci t6to pozoruhodn6 schopnosti. chcem" t"d'y nelp"ve piedstavit ty.to charakteristick6 vlastnosti vkusu a objasnit 1" p"rrlo"i prituari.
s32 PRVNI ZVLASTNOST SOUDUVKUSU soud vkusu uriuje kr6su) s n6rokem 9v3j prgdmdt vzhredernk zaribeni (jako ' na souhlas kaZd6ho,jako kdyby byl objektivni. Rici, i'e tato kvi;.J" je krtn'6, i,'^r.,6o6 tot6i, jako po ni jen opakovat jeji vlastni n6rok na zalibeni v19ch. piijemnosti sv6 .r,io; o"-i vribec il6dn6 n6_ roky. Ndkoho tato vrin6 oblazuje, jirrcho z ti zaseboli hrava. co z toho lze usoudit jin6ho, o.ei,ie kr6sa musi b.ft za vlastnost kvdtiny sam6, -pokl6d.6na kter6 j.",.""19 podle rozdilnosti lidiL"bo trhil;;t.i,i, rr1rl"z podle kter6 se musi iidit lid6, cht6ji-li o ni soufit? A piece ro tr( neni. Nebot soud vkusu spoiiv6 pr6vd v tom' i.e,nazyv6:6j:\g_" v6c kr6snou jen podle t6 vlastnosti, r u yi,se iidi podle na5ehozprisobr jejiho vnfm6ni. Krom6 toho se od kaZd6ho soudul kte.f m6 dok6zat vkus subiektu. d,"jg, "ry.subjekt soudil samosratn6,.aniEby m6l ,apotieili";;;ffiil"iri* wilazkuEenostit6pat dru,hrch " pr"i"m ."-.J"o"-ovar s jejich zalii:1..r"qy aby_t9dy benim-v t6nti'e-piedmitu, vysroioval svrij *;; "";rr.o ,rlpoaol"rr, protoie se snad v6c skuteind libi v5eobecnd ,nj,byi;a'priori. u8to ry ,,J"r" f}"apokl6dat, ze soud a priori musi obsah-ov-at n6jakf poj"* o objekiu, p.o jehoz poznhr,i obsahuje princip; av5ak soud vkuso"." .rrirJ" nezaklid6 ,r"'pojil""h u vribec-p9zn6li11, nj,bri,jen esretickym soudem. Ttri Proto si mladf b6snik .rlde vy-luvit piesvddi",ri; ;; jeho b6sei je kr6sn6, ani soudempublika, ani souder. ivfc_h pi6ter; a vezme-lile v rivahu,"nedil6 to p.osuzujej,t"tk, nflrE_proto, Ze"i ktlyby (alespofivzhledem f.:l:-"," it,."t_l,t, K nemu) cere publilium mdlo sp"ly vkus, nach6,zive-sv6 iorr" po souhlasu piecejenpiiiinukpodiizenisespoledn6^,. blodr, (i proti sv6mu soud.u).pouze
108
KRITIKA SOUDNOSTI
pozd.Eji, kd.yi se jeho soudnost cvikem zostiilao vzdivi se d.obrovolnd sv6ho pfedcloziho "oodu, tak jak to d6l6 tak6 se svlimi .94y' kter6 cele spodivaji ir "orrr*o. Vkus si iini n6rok pouze na autonomii. Motivem pro sv6 soudy udinit soudy cizi by byla heteronom-ie. To, ile jsbu antick6-dila pr6vem vychvalov6na jako yzory _" j:ji9! autoii nazfvani klasickymi, jako jiit6 Slechtame"i spisovateli, kter6 d6v6lidu svfm piikladem zilkorry, zdi se poukazovat na zdroje vkusu a-pgstelori a vyvracet dobie by se dalo iici, jeho -ie autonomii v kaZd6nsubjektu. Av5ak stej16 tak staii matematikov6, kteii jsou aZ do nyn6j5i doby povai'ovilni za nepostradateln6 vzoty nejv6tbi drikladnosti a elegance s)'nt_etick6metod'y, tak6 dokazuji o"podbb.riici rozum na na5i stran6 a jeho neschopnost wytv6_iet ze sebe ..m" piim6 drikazy s nejv6tSi n6zornosti a konstrukci pojmri. Neexistuje takov6^uiiti na5ich sil, at'-je jakkoli voln6, ani uZiti rozuml'-(kterf 15-echny sv6 soud.ymusi ierpat ze .polldn6ho zdroje a priori), kt_er6,kdyby m6l kaidf subjekt iadinatvildy ze syrov6ho z6kladu sv6ho natureluo !y ." nedostalo do mylnfch pokusri, kiyby mu nepiedc]nhzelijini se srnfmi pokusy, ne aby'.2 n6' udinili porrn6 napodobovatele, nfbril aby svfmi-Postupy qiivedli rt"a".toiti druh6 na stopu, aly hledali principy v sobd samfch, a tak se ubirali svou vlastni, dastd lep5i-cestou. Dokonce ani v niboZenstvi, kde kaidf piece musi pravidlo sv?ho chov6ni derpat ze sebe sama'_Protoileie za-nl tak6 s6m "odpo'v6dof a vinu svfch piestupkri nemriZe sv6d.6t na jrn6.,jako na- uiitele nebi pied"hrid"", r" o"poiidi rrit ay tolik obecnfmi piedpisy, kt-ef tlovdk obdriiod kndZi nebo filosofri, nebo kter6 ierp6 ze sebesamaojakon6jakfm pfi' klad.em ctnosti nebo svatosti, kterf vzal z historieo fini nsposlradatelnou autonomii ctnosti z vlastni a privodni idele mrar-osti (a priori) nebo ji piemdiuje v mechanismusnapodob-ovirrri.Ndsleiloud,ni,jei se vztahuie_k n6jak6mu po' stupu, nikoli napodobovhm je pravf vfraz pro v6echen vliv,kt*ry mohou mlt p"odukty n6jak-6ho exempl6rniho tvriice na druh6; tento vi-raz znamen6.jen iolik jako ierpat z tfchil zdrojti, z nichZ ierpal s6m onen tvtirceo a nauiit se od.sviho pfedchtdcajen zprisob, jak se piitom chovat. Ne ze v6ech schopnosti a talentri-pr6v6 vkus, proioie jeho soud neni uriitelnf pomoci p-"jAt a pied'' potiibuje nejvice piiklady toho, co si ve rnfvoji kultury.udrZelo nejd6le pisri, ^rorrhlas, aby Lneil r.r" it"oprat ao hrubosti a syrovosti prvnich pokusfi. $33 SOUDUVKUSU DRUHA ZYLASTNOST Soud. vkusu nen( urditelnf Z,adnfmi argumenty, jako kdyby byl pouze subjektiani. fayZ ndkdo nepovaZuje za krisnou n6jakou stavbuo_vJrltitlku.gi b6sei,.ne' nech6 si za prud vnitlnU vnutit souhlas-ani od. sta lidi, kteii ji vychvaluji.
A N A L y T T KE A S T E T T c T sEo u n n o s r r
109
Mriie se sice tv6iit tak,_jako by se mu tak6 libila, aby nebyl pokl6d6n za Elovika bez vkusu; mriZe dokonce zalit i pochybovat, zia tai6 iostatein6 vzd6svrij vku_sznalosti dostatedn6homnoisivf_ piedmitri jistdho drohu (jako fal kdyi ten, kdo se domniv6, Ze v d6lce pozn|v|-jako les to, co v5ichni ostatni vi{i jako mEsto, pochybuje o soudu sv6ho vlastniho ,rakrr). Jasn6 ale vidi jedno, totiz to, ze.souhlasdruhfch neznamen6vribec r;6dnjrftuirly d,ika, p"o posou-ze1i.\ll.lt ile druzi mohou nanejv,f5 za n6j vid6t u piro"orut a to, co mnozi viddli jednim zpfisobem, urrize byi pro n6j, kterj. simysli, ze to vid.6l jinak,-dostatednfm argurxent.€T pro teorltickf, tedy'togicky soud; ale to, :" * I!il9 dmhym, nemriie nikdy ilouZit jako ziklad estetlckeho souiu. Soud druhich, kte.f i" nepiizniqi, ., ol: mrize sicepr6vem vzbufit pochybnost T:T o naSem soudu, nikdy n6s vBak nemrize piesvddiit o jeho nespr6irro.ii. N"existuj-e tedy i;6dnjr empirickf argumentl kterf by na nEkom'mohl vynutit soud vkusu. za drah6, soud o. _kl'6._"ngfrze bft je5t6 m6n6 urien apriornim drikazem podlg.ulditych pravidel. Jestliie mi-n6kdo pieite svou b6s]ei nebo m6 vezme na nEjak6 drama, kter6 se nakonec m6mu ..krro nebude libit, pak mrize uv6st jako drikaz toho, z: j:lr bisei je kr6sn6, tieba Batteuxe r."b6 L".rirrga nebo jedtd star5i a slavndjSikritiky vkusu a vSechnajimi sestaven6pravidia, tak6 mohou-jist6 mista, kter6 se mi rovn6Z nelibi, -."1i"" dobie souhlasit se vbemi pravidly-k1"t_y(t"L j1k js_outam d6na a vieobecnE uznbvhna)opiesto si zacpu u5i a.nechci sly5et i;6dn1 drivody a rozumov6ni a raddji si buduLyslet, ze ona pravidla kritikri jsou 5_patn6 nebo ie se zde alespoi nedaji aplikovai,'to neZ abych mdl-nechat svrij soud urdovlt ardument/: pondvadz m6t bft lpriornimi soud vkusu a ne soud rozvaEovhii nebo "ozuilu. ZdA se,de toto je jednou z hlavnfch piidin, prod byla tato estetick6 schopno-s-lp_osuzov6ni*''ider,." pr6v6 n6zvem vkus,r. Nebot kdyby mi n6kdo vyp"."llll vdechny piisady ndjak6ho pokrmu a o kaid6 by pornamenal, ze bude zvl65dpiijeuur6, a nadto-by-jestt chv6lil prosp65nostzdravi tohoto poknnu, budu pro vbechny drivody tilug\y, zfusim pot "* na sv6m jazyku'a patru t tjpry" potom (ale,bez obecnfch principri) vyslovim svfij soud. s,o.u+vkHru je wskutku naprosto -vzdy wrliovov6n jakl jednotlivf soud o objektu. Rozvai,ovanf mrize srovn6nimobjektu z hlediskaioho, co'se libi, se soudem druhfch vyn6st obe.cnf goud, tr"pi, vdechny tulipiny jsou kr6sn6; ale to pak neni soud logickf soud" kterf dEl6'vzt"ali "li"r.i" t" -vkusu, lfbii vk.su_predikitem jist6ho druhir -.ri1"9. i..xuk jen to, p.oe _v6ci io.r"z..li jednotlivf danf _tulip6n za kr6sny, tj. prod je m6 zabLeni v n6m vBeobecnd pl-at16'je-soud vkusu. Jeho zvl6Binort je ale"v tom, ile aikoli m6 poo"" ...1,jekti.vni platnost, piesto zam6stn6v6 ulechny subjekty tak, jak by to moirlo btt, i": v tom piipad6,.kdyby byl_objektiwnim .old"i, r.t".y ,poii.r6 ,."-a.ivodech poznhni a ktery by mohl bfi rrynucen ndjaklim drikazem.
110
KRITIKA SOUDNOSTI
s34 OBJBKTIYNI PRINCIPYKUSU NENI MOZNY Principem vkusu by se mdla rozumlt zilsada, pod jejiZ podminkou by mohl zhvErerrr vysloveno, Ze piedmEt bft subsumov6n pojem pied.mdtu a nijakfm je krisnf . To je vdak naprosto nemoZn6. Nebot' musim pocitit libost z jeho bezprostiedni piedstavy a nemriZe mi bft namluvena nhdnj,ni argumenty. Adkoli tedy kritikov6, jak iikh Hume, mohou rozumovat se zd6nliv6 vdt5im oprivn6nim.neil kuchaii, maji piece s nimi spoleinf osud. Motiv sv6ho soudu nemohou odek6vat od. sily argumentri, njrbrt jen od reflexe subjektu o sv6m vlastnim stavu (libosti di nelibosti) s odmitnutim vdech piedpisfi a pravidel. O dem vlak kritikov6 piesto mohou a maji rozumovat, tak ile to postaii k opraveni a rozbiieni na5ich soudri vkusu, neni to, aby lyloZili motiv tohoto dnrhu esteticklich soudri v obecnd pouiiteln6 formuli, coi, je nemoZn6; nfbril zkoum6ni o poznhvacich schopnostech a jejich podilech aby uskuteiiovali na tdchto soudech a objasiovali na pi'ikladech vz6jerrrnou subjektivni riielnost, o niZ bylo nahoie ukhzhno, ile jeji forma v dan6 piedstavd je kr6sa jejiho piedmdtu. Tedy kritika vkusu je sama jen subjektivni vzhledem k piedstavd, je n6m ndjakj objekt divhn; je totiZ um6nim nebo jeji:irri; prostiednictvim a obrazotvornosti v6dou zahrnout oboustranny vzhjerlllny vztah rozvaloviri v dan6 piedstav6 (laez vztahu k pied.e5l6mu poditku nebo pojmu), tedy jejich jednomyslnost nebo nejednomyslnost pod pravidla a urdit je vzhledem k jejich podmink6m. Je umdnim, ukazuje-li to jen na piikladech; je uddou, odvozuje-li moZnost takov6ho posuzov6ni z plirozenosti tdchto schopnosti jakoZto poznhvacich schopnosti vfibec. A jen s touto jakoZto transcedent6lni kritikou zde vdude m6me co dinit. Mi vy'vinout a ospravedbnit subjektivni princip vkusu jako apriorni princip soudnosti. Kritika jaho um6ni se snaZi k posouzeni srnfch piedmdtri vyuilit jen fyziologick6 (zde psychologicki), tedy empirick6 pravidla, podle nichZ vkus skutednd jedn6 (aniZ by piemf5lel o jejich moinosti), a kritizuje produkty kr6sn6ho umdni; kritika jako u6.dana druh6 stran6 kritizuje samu schopnost tyto produkty posuzovat.
s35 PRINCIPVKUSU JE SUtsJEKTIVNIPRINCIPSOUDNO3TIYUBEC Soud vkusu se liSi od logick6ho soudu tim,de logickf soud subsumuje piedstavu pod pojmy objektu, soud vkusu ji ale nesubsumuje vribec pod Z6dn6 pojmy, protoZe by jinak mohl bjt nutnf.v5eobecny souhlasv)rnucen dtkazy. Nicm6n6 v5ak je logick6mu podobnf v tomo ie piedkl6d6 vSeobecnosta nutnost, ale nikoli podle pojmri objektu, tedy vBeobecnosta nutnost pouze sub-
ANALYTIKA ESTETICKESOUDNOSTI
nt
jektivni. ProtoZe nyni pojmy tvoii v soudu jeho obsah (to, co patii k pozn6ni objektu), ale soud vkusu neni urditelnli pojmy, zaklild| se tento soud jen na subjektivni form6lni podmince soudu vribec. Subjektivni podmfl[a vSech soudri je sama schopnost soufit neboli soudnost. Soudnost, poailith vzhledem k ndjak6 piedstavd, jii; je d6v5n piedrn[1, vyZaduje soulad dvou piedstawivosti, totiil ohrazotvornosti (pro nazir6ni a shrnuti jeji rozmanitosti) a rozvaiovini (pro pojem jakoZto piedstavu jednoty tohoto shrnuti). ProtoZe nyni z6kladem soudu neni Z6dnf pojem objektu, mriZe tkvdt jen v subsumpci obrazotvornosti sam6 (pii piedstav{, jiil je piedmdt d6v6n) pod podminkou, ile rozvai,ov6ni vribec dospdje od nazirhni k pojmrim. Tj. protoZe svoboda obrazotvornosti spodivi pr6v6 v tom, Ze scherrratizuje bez pojmu, m.usi soud vkusu spodivat v pouh6m poiitku vz|jetnnf se oZivujici obrazotvornosti v jeji saobodda rozvailov6ni s jeho zdkonitosti, tedy v pocitu, kterli dovoluje posoufit piedrndt podle ridelnosti piedstavy (jiZ je piedmdt div6n) pro podniceni pozrnhvacic}r^ schopnosti v jejich svobodn6 hie; a vkus jakoZto subjektivni soudnost obsahuje princip subsumpce, ale nikoli subsumpce rrazfuSni pod pojrny, nyhrt schopnosti nazirilni nebo znhzoriov6ni (tj. obrazotvornosti) pod schopnost pojmri (tj.rozvalov6ni), pokud prvni schopnost ue su6 saoboddje v souladu s druhou v jeji zdkonitosti. Abychom nyni tento z6konny z6klad nalezli dedukci soudri vkusu, mohou n6m slouZit jako voditko jen form6lni zvl65tnosti tohoto druhu soudri, tedy pokud je na nich zkoumhna pouze logick6 forma.
s36 O ULOZE DEDUKCF] SOUDU VKUSU S vndmem ndjah6ho piedmdtu rnffie b;it bezprostiednd spojen do pozn6vaciho soudu pojem objehtu vri.bec, jehoZ empirick6 predik6ty vn6m obsahuje, a tim mriZe bft vytvoien soud zkuSenosti. ZikLadern tohoto soudu jsou nyni apriorni pojmy syntetick6 jednoty rozmanitosti nazir6ni, alty tato rozmanitost byla myblena jako urieni objektu; a tyto pojmy (kategorie) ryZaduji dedukci, kter6 mohla blit d6na i v kritice dist6ho rozumu? iimZ bylo tak6 moZn6 dospdt k wyie5eni rilohy: Jak jsou syntetick6 poznhvaci soudy a priori m:oilnf? Tato riloha se tedy tykala apriornich principri iist6ho rozvailovilni a jeho teoretickfch soudri. S rrrdmem v5ak mriZe blit bezprostiednd spojen tak6 pocit libosti (di nelibosti) a zalitteni, jeZ doprov6zi piedstavu objektu a slouZi ji jako predik6to a tak mriie vzniknout estetick:i soud, jenZ neni soudem poznhvacim. Z6kladem takov6ho soudu, neni-Ii pouhfm poditkovfm, nybri form6lnim reflexivnim soudem, kterli toto zaUbeni piidit6 kaZd6mu jako nutn6, musi bft n6co jako princip a priori, ktery mriZe bft v kaZd6m piipadd pouze subjektivni (kdyby
LL2
KRITIKA SOUDNOSTI
objektivni princip m6l bft pro takovf druh soudu nemoinf), ale tak6 jako takoqi wyiaduje dedukci, aby bylo moino pochopit, jak si estetickf soud mriZe 6init n6rok na nutnost. Na tom je nyni zaloilen rikol, jimi se ted. zabj,v6me: jak jsou m.oilnl soudy vkusu? Tento rikol se tedy tfki apriornich principri dist6 soudnssli v esteticklich soudech,tj. v takovfch, kde soudnostnem6 (jako v teoretickfch) pouze subsumovat pod objektivni rozvaiovaci pojmy a nestoji pod z6konem, nybrZ kde je sob6sam6 subjektivnd jak piedrn6tem, tak z6konem. Tento rikol mriZe bft piedstaven tak6 tak: jak je moZnf soud, kterf pouze z alastnihopocitu libosti z piedrn[1u, nez6vislena jeho pojmu, apriornd posuzuje tuto libost jako odpovidajici piedstavd tlhoil objektu a kaXddmilruh4m subjektu, tj. antil bychom museli dekat na crzi souhlas? Ze jsou soudy vkusu syntetick6, lze lehce nahl6dnout, protoZe jdou za hranice pojmu, a dokonce za nhzor objektuo a k tomu piid6vaji jako predilc6t ndco, co naprosto neni pozndnim, totii pocit libosti (di nelibosti).Zejsou v5ako aikoli predik6t (s piedstavou spojenf ulastni libosti) je empirickf, nicm6n6, pokud jde o poZadovany souhlas u{echosoudy a priori nebo za nd chtdji bft povaZov6ny, je uL, rovnii obsaZenove vjrazech jejich n6roku; a tak nileLi tento rikol kritiky soudnosti k obecn6mu probl6mu transcendent6lni filosofie: jak jsou m:oilni syntetick6 soudy a priori?
s37 COSE YLASTNEV SOUDUVKUSU O PREDMETU A PRIORI TYRDI? To, de piedstava o n6jak6m piedmdtu je bezprostiedn6 spojena s libosti, mtZe bft r.mimino jen vnitind a dalo by, kdybychom nechtdli uk6zat nic vic nei toto, pouze empirickf soud. Nebot a priori nemohou s i6dnou piedstavou spojit urdity cit (libosti di nelibosti), krom6 tich piipadri, kde je v rozumu z6klademvuli urdujici princip a priori; nebodjelikoZ je libost (v mor6lnim citu) jeho n6sledkem, pr6vd proto v5ak nemili,e bft vribec srovn6v6na s libosti vkusu, vyZaduje totiZ urditf pojem z6kona, naproti tomu libost vkusu m6 byt spojena bezprostiednd s pouhym posouzenim pied ve5kerfm pojmem. Proto jsou tak6 v5echny soudy vkusu jednotlivlimi soudy, protoie spojuji svrij predikilt zahbeni nikoli s n6jakfm pojmemo nj,bril s danou jednotlivou empirickou piedstavou. Neni to tedy libost, ale aieobecnd, platnost thtolibosti,kter6 je vnim6na v mysjako li spojen6 s pouhym posouzenfmnijak6ho piedm6tu, kter6 je v soudu vkusu piedstavovilna a priori jako obecndpravidlo pro soudnost, platn6 pro
iNA LYTIKA ESTETIc16 souoNosrr
Il3
|g_zd_cho. Sdyz piedmit vnim6m a posuzuji s libosti, jde o empirickf soud. piedmdt pov_aiuji zakrhsny,tj. kdyZ mohu otro r"lib"ni piiiist kaZdC-u 5$yZ jako nutn6, pak jde o soud a priori.
s38 DEDUKCESOUDUYKUSU Piipou5time-li, ile v iist6m soudu vkusu je zalibeni v piedmEtu spojeno s pouh;im posouzeni_mjeho formy, nenf to nic jin6ho neZ su-bjektivni ri8elnost tdto formy pro soudnostea tuto ridelnost pocit'ujeme v *y.ti jako spojenou s piedstavou_piedmdtu. Jelikoz nyni soudnost mrize bft - potud;de I for*ilrri pravidla posuzov6ni bez veskerd mat6rie (jak smyslov3hopo6itku, tak pojmu) - zamdiena ieL na subjektivni podminky uZiti soudnosfi vribec (jei neni omezena ani na zvl6Stni druh smyshi, ani na zvl6Stni rozvailovaci pojet), na,to subjektivni, jet m.ui,e*" pr"dpokl6dat u v5ech lidi (jako rrJ"dytrre ]udiz k moin6mu _pozninrt.vribe_c),musi bft moznost souhlas nelake piedsiavy podminkami soudnosti piijimat a priori jako platnf pro^v5echny. lJ;-Tto Tj- libost nebo subjektivni ri.delnort pi"d.tavy pro ,rtuh po"iaiacich schopnosti pii posuzov6ni -n_ejakalrosmyslov6ho predmitu vfiLec bude moci bft pr6vem obek6v6na od kaZd6ho.*
POZNAMKA Tato d3dukcg je proto tak snadni, ile,nemi zapotiebi ospravedliovat objek. tirmi realitu ndjak6h,o pojmu, nebot kr6sa neni pojem o ob;"kto a soud. oli11r11 neni p_oznivaci soud. Tvrdi jen, ile jsme opr6vn6ni piedpokl6dat v5eobecn6 u kaZd6ho dlovika ty6il subjektivni podmfnlly soudnosti, jak6 nachAzinte je5t6 to, ze jsme pod tyto podminky danf objekt subsumovali v sob6, " l"l spr6vn6. Adkoli m6 toto posledni tvrzeni nevyhnuteln6-tiZkosti, nepiiznadn6 pro logickou soudnost (protoze v t6to soudnosti se subsum,rje poi pojmy, v estetick6 ale pod pouze pocifovatelny vztah k piedstavovan6"foim; obiektu vz6jemnd semezi sebou shodujici obrazotvornosti i rozva ilovilni,kde subsu-mpce byli.o-privnEni Einit si n6rok na vi.eobecnf souhlas se soudem estetick6 soudnoeti, kter5i l.Abychom spoiiv6-pouze v subjektivnich drirodech, je postadujici, kdyi piipustime: l) Ze u viech lidi isou sulietiin ri podminky-t6to schopnosti, pokud-jde o .rrial poznrivacich iit irveaenych " iria.ri""""ii ,Jirl"r"ir.]"a"1 hyt pravda, protoze jinak by_si lid6 rremohli"sddlovat ".rc piJJu"y " "'i p'.'r-"a"i; Xi!:"1 :11i161,"":,-,":i z) ze.aotld' bral_ohled ien rra.tento vztah (tedy/ormdlni poilminlu soudnosti) a ie je iistf, ij. nesdisen aui o objektu, ani.s jakozto motivi. ByloJi vzhledem k tomuto porled'nimu i ctvl""".iite "" 9 n9j-v _poditky to 3en nesprilvn6ho uZiti pravornoci, kterou rrdm d6v:i nFjakli z6kon v nEjik6m zvlastnim'piipad6: Eimi:, ona pravomoc neni vribec ruiena.
114
KRITIKA SOUDNOSTI
mtiZe snadno klamat), neni tim piece opr6r'ndnosti niroku soudnosti poiitat s v5eobecnymsouhlasemnic upir6no. Tento n6rok sm6iuje jen k tomu, soudit spr6vnost principu ze subjektivnich drivodri jako platnou pro kaZd6ho. Nebot pokud jde o tdZkosti a pochyby pro sprir,rrost subsumpce pod onen princip, dini tyto opr6vn6nost n6roku na tuto platnost estetick6ho soudu vribec, tedy princip s6m tak m6lo pochybnlim, jak mriZe stejnd tak (i kdyZ ne tak dasto a snadno) chybn6 subsumpcelogick6 soudnosti pod svrij princip udinit pochybnym tento logickf princip, kterli je objehtivni. I(dyby vSak byla ot6zka takov6: jak je rnoiln6a priori povaZovat piirodu za souhrn piedmdtri vkusu? mi tento rikol vztah k teleologii, protoZe nastoleni riieln6 formy pro nadi soudnost by muselo bft n.ahlileno jako ridel piirod!, jel;;i,jejimu pojmu bytostnd piislu5i. Av5ak spr6vnost t6to domndnky je je5t6 velmi pochybn6, zatimco skuteinost piirodnich kr6s je v zkuSenostijasn6.
$3e O SDELITELNOSTI POEITKU Je'li poiitek jakoZto vdcnli obsah vndmu vztahov6n k pozn6ni, nazyvh se smyslovlim poditkem; a to, co je v jeho kvalitd specifickd,si mriZemepiedstavit jako ndco naprosto stejnlim zprisobemsddliteln6ho,jen kdyz piedpokl6d6me, i,e kandf m6 stejnli smysl jako my; to se v5ak o smyslov6m poditku naprosto ned6 piedpoklidat. Tak tomu, komu chybi smysl iichu, nemrizebj'r sddlentento druh poiitku. A ani kdyby mu tento smysl nechybdl, nemfiZeme si bft piece jisti, zda m6 privd tfi poditek kv6tiny, kterf m6me my. Jebt6 vice rozdiln6 si v5ak musime piedstavit lifi vzhledem k piijemnosti nebo nepiijemnosti pii poditku priv6 t6hot piedmEtu smyshi. Nelze naprosto poladovat, aby libost z takoaich piedmdtri byla piizn6na kaidym. Libost tohoto druhu, protoZe pfichhzi do mysli prostiednictvim smyslu a my piitom tedy jsme pasivni, mriZemennzvat libosti poXitlru. Zahbeni v n6jak6m jedn6ni kvrili jeho mor6lni povaze neni naproti tomu libost poZitku, nybri,libost samodinnosti a jeji piimdienosti ideji jeho urieni. Tento cit, jenz se nazfrh mravni, vSak vyiaduje pojmy a nepiedsta'vrrjesvobodnou, nfbrd z6konnou riielnost, nedi se tedy obecndsdilit tak6 nijak jinak nei prostiednictvim rozumu, a m6-li bft libost u kaid6ho stejn6, musi bft sd6lenajen prostiednictvim velice urditfch praktickych rozumovfch pojmri. Libost ze vzneiettosti piirody jakoZto libost rozumujici kontemplace si sice tak6 iini n6rok na v5eobecnouridast, ale piedpokl6d6 piece jen ui jinf cit, totiZ cit jejilo nadsmyslov6ho urdeni, ktery, ad je jakkoli temny, m6 mor6lni zhHad. Ze ale jini lid6 na to budou br6t ohled a v pohledu na drsnou velikost piirody naleznou zalibeni (jez opravdu nemrlie bft piipisov6no pohledu na ni, kterf je spiS odstra5ujici), to nejsem opr6vn6n vribec piedpo-
ANALYTIKA ESTETICTNSOUOXOSTT
III
kl6dat. Nehledd ".'!g mghu piece vzhredem k tomu, i,e by na ony mor6lnj dispoziceqil bft pii kazd6m vhodn6m popud.ubr6n ohled, tak6 onl zagben piidist kazd6mu, ale jen prostrednictvim mor6lniho z6kona, kterf j" ,e s..t strany oplt zaloien na pojmech rozumu. Naproti tomu neni libost z kr6sna ani libost poZitku ani zSkonn6 6innosti tak6 ne rozur:rujici kontemplace podle ideji, nffri hbost pouh6 reflexe. Anii mi za._voditko jakfkoli ridel nebo z5sadu, prbv6zi tuto llibo.t prost6 pojeti piedmdtu pomoci obrazotvornosti, jakoito schopnosti nazir6rj,, .r" -rla"h,, k rozvaEovhni,jakozto schopnosti_pojmri,prostied;ictvim postupu soudnosti kter;i musi provaddt tak6 za ridelim nejprostsi zku5enosti,jen'te to zde je iinit proto, aby vnimala_empirickJ-objektivni pojem, tam ale (v este lu-cena tr-c\6m p-osuzov6ni),i"1r."o_1o, abr'nimala pii-;i'"r.oit piedstavy k Lrrmo(subj_ektivn6rideln6)dinnosti obou poziilvacich schipnosti J;";l"n .-rof"h9 lo9g'-ti. aby pocidovala stav piedstary s libosti. Tato libost mus? Lutn6 u kaid6ho spoiivat ve s.tejnfch pba".i"talh, protoZejsou subjektivnimi podminkami m oznosti p oznilni.vribec a-proroze piopor"" idchto poznbv acich schopnosti, je frt9r6 ryzadov6n-apr_oykus,l'e nezbyin6 tak6 pro prost6 a zdrav| rozvai,ov6ni, jeZ,smfme katjl6ho piedpokladat. pr6vt proto smi tak6 ten, .u kdo soudi s vkusem (jen kdyz se v t;mto vidomi o"*]r a nebere mat6rii za formu a-privab za.kr6su),_odek6vat od kaZd6ho druh6io subjektivni ridelnost,-tj. jeho zaKbeniv objektu, a pokl6dat svfij cit za v5eobec-n6 sddlitelny, a to bez zprostiedkovhri pojmu.
s40 O YKUSU JAKO JISTEMDRUHU SENSUSCOMMUNIS
soudnosti se dasto, je-li patrn6 ne tak jeji-reflexe, jako spi5epouze jeji reztltat, divijm6no splslu a mluvi se o smysl'p"urd!, o.*y.lo p.o rlijoort, spravedlnost atd.; aikoliv sevf,.alespoi by se spr6vo6*eto ojact ,'t, u..*yrlo nemohou 'nit_tyto pgiTy sv6 sidlo i ze tento imysl tim spiSenem6 pro oy.loveni obecnfch pravidel ani nejmen5i s-cbopnost:nj,bri, ze by n6m o p.a'vd6, slu5nostiokr6se nebo spravedlivosti likdlnemohla piijit nu mysl pridrtav" tohoto druhu, kdybychom se nemohli povzndst nad.^smysly r. -yrsi^ pn,",.aProst|lidsk| rozaaziad,nl,nanll,jakf na z&iv6 (j"i* o"yagim schopnostem,. kultivovan6) r,ozuai,ovlni, je na,hlizenojako_ na-toLejm.endi, deho'"sevidy mrizeme od toho, kdo si dini n6rok na jm6no ilov6ka, ouiit, m6 proto tak6 pochybnou iest bft oznadeno jm6nen obecn6ho smyslu (ren.,'. communls), " lo l+, ze pod slovem.ob-ecnf(nejen y nlsea jazyce, ktery zde obsahuje skuteind dvojznad-nost, n'ibr.d i v mnohfch jinfch) rotumime iolik jako vjg6rni, s nimZ se v5ude setk6v6me, a jeil vlastnit naprosto neni i{dnou z6sluhou nebo piednosti.
116
KRITIKA SOUDNOSTI
Pod sensus cornrlunis v5ak musime rozumdt ideu spoledndhosmyslu, tj. posuzovaci schopnosti, kteri ve sv6 reflexi bere ohled na zpfisob piedstavy kaZd6ho druh6ho v my5lenk6ch (a priori), aby svrij soud jakoby piizprisobovala ve5ker6mu lidsk6mu rozumu a tim se vyhnula iluzi, kter6 by mdla kvrili subjektivnim pod-mink6m, kter6 mohou bft lehce pokl6d6ny za objektivni, na soud nepffznivf vJiv. To se ddje tim,ile svfij soud piizprisobujemeani ne tak skutednfm, jako spiSepouze moZnfm soudrim druhlich, a ile se vmy5lime do situace kaid6ho dmh6ho, tim, Ee abstrahujeme pouze od onnezeni,kter6 naSemuvlastnimu posouzenin6hodn6 piislu5i; a to je op6tnd zprisobovino tim, Eeto, co je v na5emstavu piedstavy mat6rii, tj. poiitkem, jak jen to je moZn6o vypou5time a v5imime si pouze form6lnich zvl6Etnosti sv6 piedstavy nebo sv6ho stavu piedstavy. Nyri se zd| byt tato operacereflexe snad piiliS um6l6, nei aby ji bylo moZno piipsat schopnosti, kterou nazyvhme obecntrnsmyslem. Av5ak vypad6 tak jen, kdyZ ji vyjadiujeme abstraktnimi formulemi. O sob6 neni nic piirozendj5iho neZ abstrahovat od privabu a dojetio hledime-li soud, jenL mA slouiit jako obecn6 pravidlo. N6sledujici maximy prost6ho lidsk6ho rozvai,ovhni sem sice nepatii, jako d6sti kritiky vkusu, mohou vdak piece jen slouZit k objasn6ni jejich zisad.. Jsou to tyto maximy: l. Myslet samostatnd.2. Myslet ze stanoviska kaZd6ho druh6ho. 3. Myslet vZdy v souhlasu se sebou samlim. Pryni je maxima od piedsuilku osuobozenfiho,druh6 roz5iien6ho a tieti konsekuentnllro zprisobu my5leni. Prvni maxima je maxima rozumu, kterli oikdy neni pasiuni. SkJon k pasivitd, tedy k heteronomii rozumu, se nazfvh piedsudkem; a nejv6tli ze v6ech piedsudkri je piedstavovat si piirodu nepodiizenou t6m pravidhim, kter6 rozvailovilni prostiednictvim svdho vlastniho bytostn6ho z6kona klade za zhklad, tj. poadra. osvobozeni od povdry se nazj,vA osaicenstui;protoileo i kdyZ toto pojmenov6ni pffsludi tak6 osvob ozeni od piedsudkri vribec, povdra piece jen zaslotii Iryt nazyv6na piedsudkem piednostnd (in sensu eminenti), nebod slepota, do niz uvrhuje povdra a kterou dokonce vyzaduje jako povinnostopiednostni iini znatelnou potiebu byt veden druhfmi, tedy stav pasivniho rozumu. Pokud jde o druhou maximu zprisobu my5leni, jsme jist6 jinak zrykli nazfvat toho omezenlm (opakem roz{iien6ko), jehoZ talenty nedostaiuji pro t'6dn6 velk6 uiiti (piedev5im intenzivni). Av5ak neni zde ied o schopnostech pozn|ni, nj,bri o zpfi,sobumy{leni, usilujicim o rideln6 uZiti t6to schopnosti,_kterf, i kdyby byl sebemen5iobsah a stupei toho, kam smdiuje piirodni dar ilovdka, -piesto ukazuje ilovdka roz5iien6ho zprisobu my6leni,-jestliZe si nev5imi subjektivnich soukromych podminek souduo v nichZ je tolik drui ._ Brzo lze zpozorovato ie_osvicenstvije.sice vtezich snadn6, v hypot6zich ale t6Zki a pomalu postqpujici v6c; patrn6 mit rozum nik-oliv-pasivni,n!'brividy srim sobd z6konoddrny, je sice n6co icela "oidtt6ho pro ilo-vika,_kterf chc-e bft piimEienf jen sv6mulytostn6mu ridelu a nechce"v6ddt nic, co je nad jeho rozvaiov6ni: ale pon6vadZ risili po tom, co je nad rozvaZovinimo lze sotva zabrilrrit a nikdv nebudl chvbEt tEch, kteii s velkou sebedfrvdrou slibuji_uspokojit_tuto touhu po vEddni, pak musi bft velmi t6Lk6poitLet nebo qytvoiit to, co je pouze negativni (jeZ tvoii vlastni osvicJnost), ve zp^risobu myElini (zvl6dt6 vefe5n6ho;.
ANALYTIKA ESTETICTE SOUOITOSTT
Lt7
hych, jakoby zakleto, a reflektuje o sv6m.vlastnim soudu z obecndhostanoaiska (jeZ mrize uriit jen tirn, i.e se viije do stanoviska druhfch). Tieti maxima, totiil Innsekuentniho zprisobu my5leni, je nejtite realizovateln6o a mriZe bft realizov6na tak6 jen spojenim obou prvnich, a po jejich iastdj5im n6sledov6ni, jez se stalo dovednosti. Lze rici: prvni z tdchto maxim je maxima tozval,ovhni, druh6 soudnosti, tieti rozumu. Ny'ri budu pokradovat opdt v linii opubtdnd touto epizodou a ieknu, ze vkus mriZe bft nazjrhn v6t5im pr6vem sensus communis neil zdravl rozvailovhni; a Ze estetick6 soudnost mriie spiSeneZ intelektu6lni mit jm6no spoledn6ho smyslu,* jestliZe chceme slovo smysl pottilit pro prisobeni pouh6 reflexe na mysl; nebot'pak rozumime pod smyslem pocit libosti. Bylo by mozn6 definovat vkus dokonce posuzovaci schopnosti toho, co iini n65 pocii z dan6 piedstavy obecndsddlitelnlm bez prostiednictvi pojmu. Dovednost lidi sd6lovat si sv6 my5lenky vyZaduje tak6 vztah obrazotvornosti a rozvaiovani,_aby byly s pojmy spojeny n6zory, a s tEmi op6tnd pojmy, kte_r6_ splfvaji v jeden poznatek; ale pak je soulad obou sil mysli zd,konn! pod tlakem urditlich pojm&. Jen tam, kde obrazotvornost ve sv6 ivobod6 probouzi rozvailovini, a rozvailov|ni bez pojmri vsazuje obrazotvornost do pravideln6 hry, sddluje se piedstava nikoliv jako myElenka, nfbril jako rnritini pocit rideln6ho stavu mysli. Vkus-je tedy schopnost a priori posuzovat sddlitelnost citfi, kter6 jsou spojeny s danou piedstavou (bez zprostiedkovAnf pojmy). Kdybychom smdli piedpokl6dat, de pouh6 obecndrsddlitelnost jeho citu u sebe musi mit o sobEjii pro r.hs zijerc, (coi vEak nejsme z povahy pouze reflektujici soudnosti opr6vndni vyvozovat), mohli bychom si vysvdtiit, proi je cit v soudu vkusu od kaZd6ho vyZadov6n jaksi jako povinnost.
$41 O EMPIRICKEMZAJMUO KRASNO Bylo jiz dostatednd ukiz6no , ile rnotiuerasoudu vkusu, jimz je ndco prohladovino za kr6sn6, nesmi bft zajem. Ne z toho neplyne, de potom, co 6yl d6n jak_ozto distf estetickf soud, by s nim nemohl bft spojen ziiem,. Toto spojeni bude moci bjt ale vidy jen nepiim6, tj. vkus musi bft ze vdChonejdiive piedstavov6n jako spojenf s nddim jiof*, aby mohl se zalibenim pouh6 "efle*e g-pi"{*f_t" sloudit je5t[ libost z jeho existence(v iemi spodivi veBkery zhjem). Nebod zde o estetick6m soudu plati too co je ieieno v pozn6vacim soudu (o vdcech vribec): a possead essenon valet consequentia.To druh6 mriie bft r Bylo !Y moZn6 oznaiit communis logicus.
vkus jako sensus cortrmunis aestheticus, prost6 lidsk6 rozvaiov6ni
jako sensus
ilB
KRITIKA SOUDNOSTI
nyni n6.coempirick6ho, totii "dtkf sklonokterf je lidsk6 piirozenosti vlastni; nebo n6co intelektx6lnihe jsftoito vlastnost vfile, moci-b;it a priori urden rozumem: coi oboji obsahuje zalibeniv existenci n6jak6ho objektu, a tak mriie poloiit z6klad zilj",ru o to,- co se libilo jii o sob6 L ui" ohlldu na jakfkoliv zijem,. Empiricky z7jiry1kr6s1o jen ve spolednosti,a jestliie pud po spoleinosti piizn6me dlovdku jako piirozel!,, zprisobilost ale a sklon k-to-ir, tj^.spoleEen-spilednost lkgta piizn6me pro potiebu ilovdka jakoito tvora urien6ho pro jako vlastnost_patiicik humanit|: pak vkus nelze nenahliZet;rko por11rovacl schopnost vSeho toho, Eian lze dokonce svrij cfi sddlit kaZiCmu druh6muo napom6hajici tomu, co vyZaduje piirozen6 n6klonnost 1ed1iak9 p_rost_iedek kaZd6ho jednotlivce. Clovdk opu^{tdny_na_pust6m_ostrovd by s6m pro sebe nevyzdobil ani svou , chatrd, ani sebe,nelo by neryhled6val kvdtinyf tim m6n6 je pdstoval, aby se ji ri ozdobil; nfbrz j_env9 spolednostisi uvddomi, ile neni plo"" ilovik, 161garn ie je tak6 sv6ho_d1uho liemn6lf gloy_ek(poi6tek civilizace). Nebod tak je posuzov6n ten, kdo je naklondn a hodl6 sddlovat svou libost jinfm a kie"eho neuspokojuj_e_ ob19kt,_jestliie zalibeni v ndm nemriZe citit-ve spoledenstvi s_druhfTi. Kaidf tak6 odek6vh a po:zadujeohled na v5eobecn6s'd6lenikaZd6ho, j**f z n6jak6 privodni smlouvy-,kter6 je fiktov6na samotnym lidstvim. Tak jsou ov5em pro -spolednost drilezit6 a s velkym ziljrrrcrr- spojen6 nejdiive jen p_rivaby,^ napi. bll'y, jimi 1id6 mohli podalovat 1by- se loi""ilovd il}uth u Karaibri a rumilka u rrok6zri), nebo kvdtinyi skoi6pky musli, kr6sn6 barevn6 peii pt6kfi, dasem ale tak6 kr6sn6 formy (jako ,rL Lt..',""h, Satechap.), kter6 nepiin6Seji il6dn6potdxeni,tj. zalibeni o poiitk ., az konedni na nejry-55istupeil dospiv5i civilizace z nich iini skoro neldrileZit;j5i vdc zjemndl6 n6klonnosti a poiitky jsou poklid6nyjen do t6 mfry za hodnotn6, do"jak6 se daji obecn6sddlit; piidemZ pak, i kdyz libost, kterou kazdf z takov6ho p;"dm6tr1 m6, je_jen nepatrn6 a o sobd bez_znateln6hoz6jmu, piece jen idea jejf vSeobecn6sd6litelnosti zvyluje jeji hodnoru t6m6i nekonednd. Tento z6jem, jen! je piipojen kr6snu prostiednictvim sklonu ke spoleinosti, tedy jeni je empiricky, zdepro n6s vSak nem6 d6dnou chileZitost,ktJrou m6me y_acajen v tom, co m6 vztah k soudu vkusu a priori, byt' i jen nepiimo. Nebot' t_arlr se i v t6to formd mil objevit- s tim spojenf z6jeit, oanun uy vkus piechod-nadi Posuzovaci_s-chopnosti od smyslovcho-poZitku k m"avnimo po"'it..; a nejen- Ze bychom diky tomu byli vice s to za;6stn6vat vkus rideiriiotak6 pr_ostiedniil6nek ietdzu lidsk;ictr schopnosti a priori, na nichZ musi vedker6 z6konodSrstvi z6viset, by byl piedstaven jako takovf. Tolik se snad o empizliylu o piedmdtv vkusu a o s6m vkus mriie rici, i,e se, jelikoi vkus Ii"$* holduje sklonu, ai je sebezjemndlejBi,tento z6jem piece jen r6d nech6v6 sluiovat takd se v5emi sklony a v65n6mi, ktei6 ve spoleinosti dosahuji sv6 nejvitsi rozmanitosti a nejvyS5iho stupn6, a i,e ziljetn o kr6sno, je-li zilozen
ANALYTIKA ESTETIcKE SoUDNoSTI
tI9
na_empirickem zhiyu, mriie pos\ytnout jen velice dvojsmyslny piechod od pi.ijemn6hok dobr6mu.M6mev5akpiidimi zkoumat,"di teito iai"^i"mt z. bjt
snad piece jen vkusem, jeJi bnAn ve sv6 distot6, prosazov6n.
s42 O INTELEKTUALNIM ZAJMUO KRASNO Stalo se v dobr6m rimyslu, de ti, ktefi chtdli v5echny dinnostii lidi, k nirni j9 _zenepiirozen6 vloha, zamdiit na posledni riiel lidstva, totii na mor6lni dobro, p_ovazovaliza znak dobr6ho hor6lniho charakteru ,a;"* o k.a.oo vfibec..Nebylo jim v5ak bez drivodu odporov6:ro druhfmi, kteii"se odvol6vaji na zkubenostoie virtu6zov6 vkusu nejel 6ast6ji, n.ibrZ dokor."" olnTt t" pfu"e a sobecky odd6ni zhoubnfm v65nim, si snad je5t8 m6n6 nei jini *Lho11'rir.i, n6rok na piednost oddanosri mravnim z6sad,6il;a tak se zd6.l" "it pt"a.oo neni pouze (jak tak6 skrrtedndje).specificky odlisen od mo"ilrrino Jito, ,,ylrz i;e_.2ak6..z6jeyn, j"jZ lze spojii, je.tdZio sluiitelnf s mor6lnim "afi"^, 1pi piidemZ v i6dn6m piipad6 vnitini "finitorr. "6+ qtTolltim, i,e z6iemo hrdsnou umdni (k tomu poiit6m i umdl6 .-Iytl:to: uiiti piirodnich qa. tedy k marnivosti) neposkytii, naaoi, d,it r" 5 lldllq, o zprisobu-mys-l_eni, piisludejicim mor6lnimudobru,tat<e ne o io*, jei m6 jen ndmlr sklon. tomu tvrdim, i,e mit b"rprorii"ilni zdjemo krd.,, pliroay I \r"oti (ne mit pouze vkus, ji no-suzo,v1t) je vzd;' rr.rk dob.6 du5e-;a i,e,kdyt re ,trl ,.ryf:*, ukazuje alespoi naladdni mysli piiznivd mor6lnimu citu, ipoiuieJi se.rid s pozoroacinimpiirody. Musime si ale dobie uvddomit, z" ,a"'ri.ja"e plp na mysli kr6sn6 forSl piil"-dy_, zatirnco pfi.uaby, kter6 se tak hojn6 spo_ juji tak6 s on6'ni formami, je5t6 kladu stranou, protoze ziljemo n6 je "ice takc bezprostiedni, ale piece jen empirick.i. kdo s6m (l\r: rimyslu chtit sve poznatky sddrovat druhfm) pozoruje , T"r: krfsnf, tvar n6j1k6.9:ok-9 kv6tin_y,_prZka,hrr.iyro atd., aby ;'" ,ilii""r"f, miloval a cht6l, aby jich piiroda nebyli. zbavena ,ikayzby ti* "l"pi"ljrl"" ikodu, nemluv6 ji.z o neja\6m uzitku, ktery by mohl od toho ,rltar"l,-*a bezprostiedni a piitom intelektu6lni z6jem o t1a"rr piirody. Tj. libi;;;'prraufl f;j1o$y nejel pofud jd9 " formu, ale i jeho jsi..",,o, ,niz fy na toml6l Pogl 1?"ki smyslovy privab, nebo on s tim spo;oval jakfkolii ridel. Je piitom vSak pozoruhodn6, ze kdybychom iakov6ho"milovnika kr6sna _tajndoklamali a vsadili do zem6 umdl6 i
120
KRrrrKA souDNosrr
flexi; a na t6to myBlence je zaloien bezprostiedni zajem,, kterf zde m6me. Jinak zristane bud pouhf soud vkusr, Iteze v5eho zhjmu, nebo ioud spojenlf j"l f" zpro-stiedkovanfm, totii, ks spoleinosti se vztahujfcim z6jmerc,,kterrf ned6v6 ilAdrl.! drilcaz moriln6 dobr6ho zprisobu my5leni. Tato _pi_ednostpiirodni kr6sy pied um6leckou kr6sou - aikoliv piirod''f iby_umdleckoum,ohlabj't, pokud jde o formu, dokoncepiekon6na, pieito jako je s to vzbtzovat bezprostiedni z6jem - souhlasi s vysvdtlCnym a driiq$6 kladnfm zprisobem my5leni v5ech lidi, kteii kultivovali svrij mravni cit. Jestliie_dlovdk, kterf mi dost vkusu, aby soudil o produktech kr6sn6ho um6ni s nejvdt5i spr6wnosti a jemnosti, opusti rid pokoj, ve kter6m lze najit ony kr6sy, kter6 bavi marnivost a nanej'rnfBspoledensk6radostio a obriti se ke krSsnu piiro_dy, aby zdejaksi nalezl rozko6 pro sv6ho ducha v my5lenkov6m postupu, kterli oikdy riplnd nemrize rozvinout: bud.eme na tuto jeho vol6u pohlii'et sami s rictou a budeme u ndho piedpokl6dat kr6snou dudi, na kterou si nemfize iinit n6rok ,nild\f znalec um6ni a milovnik kvrili ziljm'u, kterf o sv6 piedm6ty m5. - v dem nyni spoiivi rozdfl tak odli5ndho ocendni piedmitfi dvojiho druhuo kter6 by se o soudu pouh6ho vkusu sotva piely o prednost? MSme schopnost p_ouzeestetick6 soudnosti, soudit o formich bez pojmti a naldnat v jejich pouh6m posouzeni zaKbeni, kter6 zinoveil d6l6me p"".ridlem pro kaid6ho, anii se tento soud zakl6d6 na n6jak6m zhjlorrra ani takovf newytviii. - Na druh6 strand m6me tak6 schopnost intelektu6lni soudnosti, a priori grdgvlt zahbeni-pro pouh6 formy praktickfch maxim (pokud se samy od sebekvalffikujiproobecn6z6konod6rstvi), a toto zalibeni d6l6me z6konem pro kaZd6!o, alii se n65 soud zakl6d6 na n6jak6m zhjlorlu,ale piesto takoa! zdjem uyuoldaL.Libost ii nelibost v prvdm soudu se nazfv| tiboit ii nelibost vkusu, v dmh6m mor6lniho citu. JelikoZ ale rozum tak6 zajircA, te ideje (pro kter6 v mor6lnim citu zprisobuje bezprostiedni_z6jem) maji tak6 objektivni realituo tj. de piiroda alespoi ukazuje stopu nebo d6v6 pokyn, ze obsahuje v sobd ndjakf drivod piedpokl6dat z6konit6 souzndni jejich produktri s na5im na ndkterlm, zhjmi o"ra.ri.lym zalib_enim(kter6 a_priori pozrrivAmiejako zirkon pro kaZd6ho, aniil,bychomlej mohli zaloilit na drikazech): musi rozum mit zhjem o kaidf projev piiroiy, kterf s_epodobi takov6mu souzndni; tudiz mysl nemrizo o kr6se-piirody piemf5let, an! by se piito'n ziroveL necitila zainteresovhna. Tento "Aiem ie v(-ak podle piibuznosti mor6lni, a ten, kdo m6 ziljem o krisno piirody, mrize l9i mit jen potud, pokud piedtim jiz svrij ziljem zaloilil na mravoim dobru. Koho tedy kr6sa piirody zajimi bezprostiedndo u toho mime piidinu dornnivat se, ile mh alespoi vlohu pro dobr6 ae1{lni smliSleni. N6kdo snad iekne: Ze tento vfklad estetickfch soudri podle pffbuznosti s mor6lnim citem yypad6 piiliS strojend, nei aby se dal pokl6dat za pravfiv6 vyloieni Sifrovan6ho pisma, jimz k n6m pffroda ve srrfch kr6snfch-formich
A N A L Y T T KE AS T E T T c T sEo u o i v o s r r
W
obraznd promlouv6. AvSak za prv6 neni tento bezprostiedm ziljem o kr6sno piirody skutein6 ob.ecnf,_nfbri vlastni jen t6",.0jejichZ zprisobmy5leni je bud k do.bru jiz vychov6n, nebo t€to vfchovd obzvl65t6 piistupnf ; , pak analogie mezi iistfm soudem ykusrl, kterf umoiiuje pocitovat nei6visle^na ndjak|m z|i:llrru-zalibeni, a .zhroveil.je pie-dstavuje- a priori jako piislubejici lid.t*. vribec, a mezi mor6lnim soudem, ktgrf iini prav6 toi6i, z pojmri, ale bez lasn6ho, subtilniho a zhm.irnlh_opiemf5ieni, vede k pravidelir.6o"o b""p"ostiedzhim.l o piedmdt soudu vkusu, tak jako o predmut mor6lnihl soudul y*l prrni zijem je svobodnf, druhf zaloi,enj,na objektivnich z6konech. ienile tomu sepiidruZi je5t6 obfiv piirody,-kteri seve svlich kr6snfch produktech { ukazuje jako umdni, ne pouze n6hodou, nfbri,jakoby rimyshrS,podl" z6konit6_lo poi6dkrl jako ridelnost bez ridelu: protoZe nikde vn6 riiei nenal6z6rc,e, _a piirozend ho hled6me_vn6s samfch, a sicev tom, co tvoii posled.niriiel nabeho jsoucna, totii v mor6lnim urieni (ale o r1to otfnce po z6kladu moZnostitakov6 pitodni ridelnosti bude ied teprve v teleologii). Ze zaKberdv kr6sn6m umdni neni v iist6m soudu vkusu spojeno s bezprostiedni_m !2imemtak, jako 7ah\emv kr6sn6 piirod6, je tak6 tettce vysvdtliteln6. Nebot kr6sn6 3*6T je- bqd takov6 napodobeni krisnc piirody, kter6 jd.e aZ ke.kl1mu., a pak m6,ridinek jako (za ni povazovan6) pfirodni tr6sa; nebo je um6nim rJ_"Ytd rimyslnd zamiienfm tra n"5e zahbenti pak by se ale za6beni v tomto produktu sice uskutediovalo bezprostiedndvkuie*o ul" nevzbuzoval by .9. jinf nel zprostiedkovanli zhjem o piiiinu, kter6 je z6kladem, toti1 o um6ni, kter6 mfiZe zajimatjen svym riielem, nikoliv m*o-o sobd.Snad n6kdo iekne, z.et-oml je tak6 tak, kdyz.gbj9\t piilgdy svou kriso.o zajim|jen potud, Plfud j" \ d piidruZena mor6lni idei. Ale bezprostiednd zajimi, ,."^ totoo njhri' povaha piir-ody sama o sob6, spodivajici .r iom, ze je zprisobile k takov6mu piidruZeni, kter6 ji tedy vnitinE plisluSi. -Privaby v kr6sn6 piirod6, kter6 sg-Wskrtuji tak iasto jakoby splfwaj(ci s kr6snou formou, patii bud k modifikacim svdtla (v zba#eni), o"bo'rvuku (v t6nech). Nebot' ty jsou^jedin6 p_oditky, _kl9"c dovoluji ne pouze smysloai p_oci!,nj,b_ri,tak6 reflexi o formd t6cht_omofifikaci smyshi, a tak jako by v sob6 obsahovaly i"i,_ kl9l9y k n6g. piir_o{a promlouv6 a kter6 se"zd,6#t 'yBEi :TtI.l.T1k se zdibil| barva lilie naladovat mysl \itteji nevinnosti a podle poi6dku sedrni barev, od derven6az k fialov6, l:k ideji vzne5enostio2.^sm6losti, 3. pi-irnosti,4_.piivdtivosti, 5. skromnosti, 6. stilostia ?. ndinosti . zpeo pt6kfr ohla5uje veselosta gqo-kojelostse svou existenci. Alespoi tak.t ynaaa-l" pfiroduo al. ud je to jeji-rimysf ii ne. Ale tento z6jem, kferf "de m6me o k"i.o, naprosto vyzaduje, 1b1to byla kr6sa piirody; a zcelamizi, jakmile pozn6me, ze jsme oklam6ni a ile je to -jen umdnio dokonce ani vkus'pak na ndm nemriZe nal4zt nic kr6sn6ho nebo zrak nico privabn6ho. Co je b6sniky vice velebeno nei kouzelnd kr6snf tlukor slavika,-v opuBt6nfch Lrovinacil, ., ti"ncletnim vederuo pii mirn6m mdsidnim svitu?-M6me vBak pffklady, ile tam,
r22
KRITIKA SOUDNOSTI
kde se takovi zpdvhci nevyskytuji, ndjakf veselli hostitel oklamal sv6 hosty, zastaviv5i se u ndho pro poZitek venkovsk6hovzduchu, k jejich nejv6tSi spokojenosti tim, Ee v kiovin6ch schoval rozpustil6ho chlapika, ktery tento zpiv (s r6kosovou trubiikou v ristech) dovedl zcela podle piirody napodobit. Jakmile vdak poznArr.'e,ile to byl podvod, nikdo nevydrzi dlouho naslouchat tomuto zp6vu, kter,'f byl piedtim pohl6d6n za tak privabnf; a tak je tomu s kazdfm jiry* zpdvavfm pt6kem. Musi to bft piiroda nebo to musi bft n6mi za ni pokl6d6no, abychom mohli mit o kr6sno jako takov6 bezprostiedni zdjem;je5t6 vfce ale, kdyZ dokonce dmhfm smfrne piipisovat, ile o to maji mit zhjem, coil se vskutku ddje, tim ie pokl6d6me za hrub6 a neu5lechtil6 smf5leni tEch, kteii nemaji iladrrj, cjt pro kr6su piirody (nebot tak nazfv6me piistupnost z6jmu o jeji nazirilni), a pii jidle nebo l6hvi vina se daii poZitku pouhych smyslornfch poditkri.
$43 O UMENI VUBEC26 !. UUinl "se.odlisuje "d nigg* i+" -gaei"4l_(facere)od iinnosti nebo .prigqbgli _vribec (agere), t pl-q4uLf nebo drisledek umini jakoZto clilo (opus) od produktu piir.g{y jakoZto ,i_dj+\14(affectus). Pii.sn6 y?"tg bychom m6li nazj"vat umdnim jen yyty6ig*i ,q svobody; tj. z libovfil", hl"rg ly.g46zi z roz:urro:u. Nebot, adkoliv pi6-dukf vdet (pravideLn6 stavin6 pl6stve) nazjvilrne umdleckfm dilemo d6je se to jen kvrili analogii s nim; jakmile si totiZ uvddomfme, ie svou pr6ci nezakl6daji na i,6dn6 vlastni rozumov6 tivaze, iekneme hned, i,eje to produkt jejich piirozenosti (instinktu) a jako umdni je to piipisov6no jen jejimu tv&rci. KdyZ pii prohlidce baZiny, jak se to tu a tam stane, trarazintena kus osekan6ho dieva, neiekneme, de je to produkt piirod!, nybri, um6ni; jeho vytv6iejici piidina si myslela ndjakf riiel, kter6mu tento kus dieva vddii za svou formu. Jinak vidime um6ni snad tak6 ve v5em, co je uzprisobeno tak, Le piedstava toho musela v jeho piidin6 piedch6zet pied jeho skutednosti (jak-o dokonce u vdel),_aniz by_ vSak touto piidinou mohl bft jeji ridinek my5len; nazveme-li v5ak ndco vribec umdleck;im dilem, abychom je odli5ili od ndjakeho piirodniho riiinku, rozumime tim vZdy dilo ilovika. 2. AMiako d_ovednostilovdkaje odli5ov6notak6 od uidy (tuoiiad schopjakozto pg'aktick6 od teoretick6 schopnosfi,"i*htozto p_cl]qr.]$.. zosr od ltadinl, fiako zemdmdii8iir{ od geometrie). A rai tedy io, "o @dgrc, }s,gri: :{ jak_railei9\.!|ry"., co m6 bft ud6l6no, a tedy jaknrile jen dostateind ,n6m---Jpoi,adovani riiinek, nerl.dnazyv6no umdnim. Jen to patii tou mdrou k um8ni, co znhme-li to tieba zcela dokonale, piesto proto jeBtd ned6v6 ihned doved-
A N A L Y T I K AE S T E T I C T ES O U O M O S T I
I23
nost, abychom to camper zcela-piesni popisuje, j"k by musela _udilali. uzprisobena nejlep5i bota, ale urditd nedovedl t6dnou Ldciat.*
byt
odliSov6notak6 od iemesla;prwni se nazj,v6suobodnim, druh6 - 3. !r*1je lze nic*:di iakl umdntry" uldllei(}{a p"oni se div6me tr[, ! jenlako .\o Jrt"ty'^rr,r" riielnd slouzit (podalit s'ij) h"1, .ti. jako zam6stn6ni,kterc ie prijemno sob6,na druh6 tak, ze mrize,byi ulozenojako pr6ce,q. ""aar"tr,a,,i, i.1r19_.9" (obtizn6)," j#.;j,m riiinklm (napi. v1iryiA i: q3dq.l sob6,nep{_ijg++"
ddlkem) piitaZlivd, tedy kter6 mriie bft uloieno tr,r""nd. Zd.av Zebiiiku cechri maji _platit hodin6ii za umdlce, zatimco kov6ii Ei-iemeslniky, k tomu je zapotiebi jindho hlefiska posuzov6ni nez toho, kter6ho pouziv6me zd,e,'totiil Proporce talentri, kter6 musi byt zikladem t6 ii on6 z t6chto dinnosti. Zda je rnoino m.ezitzv- sedmi svobodnymi umdnimi snad ndkter6 poiitat k v6tl6m, ndkteri srovnivat-s iemesly,_o tom zde nechci hovoiit. Z" oxrt je ve v5ech lyolodoygh urn6nich zapotiebi piesto nddeho nucen6ho, nebo, J"k ,e tomu ;ik,{' 16j1k6ho mechanismu, bez ndhoz by duch, kterli musi bft v umini svobodnf a_s6m ozivuje dilo, nem6l wribec n6dn6tdlo a zcelarry se qrpaiil, neni,nevhodn6piipom"ttgYJ (napi. v b6snictvi jazykovh spr6vnost i bohatstvi jazyka, s1ej16jako proz6die a iisomira), protoZ" oeft"li oov6j5i se_dornnivaji, ile podpomji svobodn6 ,i*rti nejl6pe tak, kdyz rychovatel6 ,,i,, .r"r*o,, veSkerounucenost a piemdnf je z pr6ce rz porrhiu h*.
s44 O KRASNEMUMENI Neexistuje ani kr6snu, nj,br| jen kritika, ani kr6sn6 v6da, nfbril . :9{" g j_enJ
umdnicht"jfuiir:. nJp"o,i ,oou,,"*rii'ri""".r"1""r""
.r,ib"" neodmitne"r"i;r"iffu-viech
L24
KRITIKA SOUDNOSTI
JestliZeumdni, piim6ien6 pozndni n6jak6ho moZn6hopiedmdtu, vykon6v6, jen aby jej skutednd vytvoiilo, k tomu potiebn6 iinnostio pak je mechanickd. Me-H vSak jako bezprostiedni rimysl pocit libosti, nazjvh se estetichdumdni. Toto estetick6 umdni je bud piijemn4,nebo krdsn6.Prvni je tehdy, je-li jeho ri6elem: aby libost doprovizela piedstavy jako pouh6 poEitlry, druh6, aby je doprov6zela jako ilruhy poznatltfi,. Ritig3g_o{um6ni jsou ta, jejichZ ridel je zamiien pouze k poZitku, iimil jsou vSechnyty privaby, kter6 mohou spoleinost potdSitu tabule: jako zibavnd vygrr6vdt, zapojit spolednost do otevien6ho a ilivlho hovoru, naladit Zertem a s'.,ichem spolednostdo jist6ho t6nu, ktly, jak se iik6, se toho mriie hodnd u stolu naZvanit, a nikdo za to) co mluvi, nechce blit zodpovddnf, protoZe jde jen o okamZitou z6bavu a nikoli o trvalou l6tku k piemfBleni nebo opakov6ni. (Sem pak patii tak6 zprisob,jak je k poZitku vybaven stril, nebo dokonce pii velkfch hostin6ch hudba pli tabuli, podivni v6c, kter6 m6 jen jako piijemnf 5um povzbudit n6ladu mysli k veselosti, a aniil ndkdo v nejmen5im db6 o jeji kompozici, podporuje volnf rozhovor jednoho sousedas druhfm). Sem patii d6le v5echny hry, kterd nemaji jnf zirmlr, neZ nechat nepozorovand uplyvat das. Lfqg*q-4"_frgde,fnaproti tomu je zprisob piedstavy, kterf je ridelnf s6m o sob6, a aikoli bez riielu, piesto podporuje kulturu du5evnich sil kvrili spole8dnsk6mu sd6lovini. Obecni sddlitelnost libosti mi jiil ve sv6m pojmu, Ze-lib.g-stnemusi bft libost poZitku z pouh6ho poditku, nfbrZ ? reflexe; a tak je estetick6 umdni, jako krisn6 um6ni, takov6, kter6 m6 jako rniru reflektujici soudnost a ne smyslovf poiitek. $4s KRASNEUMENI JE UMENT,POKUDSE ZAROYENZDA BYT PAIRODOU U produktu krisn6ho um6ni si musime bft vddomi, I'ejo to umdni a ne piiroda; alb piecetFilffiGi zdht tijelnost v jeho formd tak svobodri,frort jak6koli nucenosti libovolnfch pravidel, jako by to byl produkt pouhd piirody. Na tomto pocitu svobody ve hie na5ich poznivacich schopnostiokter6 v5ak z6rovei musi bft rideln6, spoiiv6 ta libosto kter6 je sama vSeobecn6sddlitelni, aniZ se zakJildh na pojmech. Piiroda byla krisn6, pokud zilrovei. vypadala jako umdni, a um6ni mtZe bft nazvino kr6sn;im jen tehdy, kdyZ jsme si vidomi, Ze je um6nim, a piece pro n6s vypad6 jako piiroda. Nebot mriieme obecnd iici, ad se to tfk6 kr6sy piirody nebo umdni z krdsnd je to, co se libi u pouhdm posouzeni (ne ve smyslov6m poditku, ani prostfedEibtvim pojmu). Nyni m6 umdni vZd.y urditf rimysl n6co vytvoiit. Kdyby to
ANALYTIKA ESTETICKE SOUDNOSTI'
125
v5ak.bylo-.pouhj3 poiitkem (ndco pg.'?" subjektivniho), kterf by m6l bft prov6zen libosti, Ilb_i! _bI se_tento produkt, v poroor"ni, jen prlstiednictvim smyslov6ho _pocitu..{lyby byl rimysl zamiienla vytvoieni uriit6ho objektuo pa|. b^y'jdyby mdlo b_1itdosaZenoum6nim, se objeki libil jen prostiedniltvim poJ*y. Y obou pifpadech ale_byse umdni libilo ne , pori6*'posouzeni,tj. ne jako kr6sn6, nybri, mechanick6 um6ni. 'uielnost v_produktu kr6sn6ho umini se tedy, i kdyz je rimyslnA, nesmi r.iqce jevit jako ri:nysln6; tj. kr6sn6 um6ni musi blit nahliieno jako pifroda, tlebaile si.ji jsme jako umini v6domi. Jako piiroda"se ale jevi prod.uki umini tim', Ee sice nal6z6me ve5keroa piesnosl ve shodi s pravidlir pouze podle nichZ se mriie produkt st6t tim, dim m6 bft; ale bez fiikosttiai pettiaosti| aniil by lyll zievnh Skolni forma, tj. anii by uk6zal stopu, ze se p^ravidla um6lci vzn6Belapied odima a spoutala jeho du5evni sily.
s46 KRASNEUMENI JE UMENI GENIA
talent(piirodnidar),ktery d6v6um6nif"riar". ;d;il . -Gdniusje jakiiito
' rdr",',
vrozenh produktivni schopnost umdlce s6^m patii k piirod6, mohli lYchom.se. vyj6diit tak6 tak: gdnius je vrozen6 dus&ni vlofa (ingenir,,,,), kterou d6v6 piiroda um6ni pravidlo. je to s touto definici a zda je pouze libovoln6 nebo piim6ien6 pojmuo _ Jak kterf i.-*.9 ryy!tr_spojovat se slovlm ggnyus,nebo ne (to ma bft vysvdil"oo v n6sledrrjicim $): lze piestojiZ.piedemlokilzgt,Ze podle zde piijat6iovirnamu onoho slova musi blit kr6sn6 um6ni nahlizenJ nutn6 iako"umdni idnto. Nebod kaildl umdni piedpokl6d6 pravidla, jejichz ,"oed.Lni-'si lze .?o".r" piedstavit moinost produktu, m6-li Eftnazfvhn umdleckfm. pojem kr6sicho umdni v5ak nedovoluje, aby soud o kr6se jeho prod.ut
t26
KRITIKA SOUDNOSTI
svdtiit, nfbr:z i,e dhv| pravidlo jako piiroda; a proro pfrvodce ndjak6ho produktu, za ktery vdddi sv6mu g6niu, s6m nevio jak se v n6m piisludn6 itleje objevi, a rovndZ nemi v moci vymfdlet si je libovolnd nebo pl6novit6 a jinlim je sd6lovat v takovych piedpisech, kter6 je uvedou do stavu, v ndmZ lze vytv6iet produkty stejn6 rirovn6. (Froto je tak6 pravddpodobnd slovo g6rrius od.vozeno od latinsk6ho genius, zvl6Stniho chr6niciho a vedouciho ducha, jenZ byl dlovdku d6n pii narozerri a od jehoZ vnuknqli pochhzeji ony originSlnf ideje.) 4) Ze piiroda prostiednictvim, g6nia nepiedpisuje pravidlo v6dio ale umdni, a to jen pohud m6 b.i.t um6ni kr6snfm um6nirn.
$47 OBJASNENI,q.POTVNZENI VYSN UVEDENEHO VYSVETLENf GENIA Y5ichni jsou zajedno v tom, Le glniaje tieba postavit do ripln6ho protikladu k duchu nupoiloboudni. Protoi,e rideni neni nic jiniho nei napodobov6ni, nemriZe piece ani nejvdtHi zprisobilost, udenlivost (kapacita), jakoZto uienlivost, platit za g6nia. JestliZe v6ak tali6 sami myslime nebo b6snime, a nepojim6me pouze to, co jiZ myslili jini, ba dokonce vyrralezneme-li n6co pro umdni a vddu, neni ani to piece jedtd praw'f drivod, abychom nazvali takovou (iasto velkou) hlaau gdniem (na rozdil od toho, komu se, protoZe oikdy nedok6ie nic vic nei se pouze udit a napodobovat,Iikhpapouiek):protoZetoby mohlo bft tak6 naudeno, tedy leZi piece na piirozen6 cestd b6d6ni a piemy6leni podle pravidei, a neni specificky odliSeno od toho, co mfrie bft zisk6no pili prostiednictvfm napodobov6ni. Tak se lze v5emu, co piednesl Newton ve sv6m nesmrteln6m dile principri piirodni filosofie, jakkoli velk6 hlava k vynalezeni n6ieho takov6ho byla zapotiebi, docela dobie naudit, ale nelze se nauiit duchaplnd b6snit, i kdyby byly vSechny piedpisy pro b6snictvi sebezevrubndjSi a jeho vzory sebeznamenit6jsi. Piidinou je, de Newton by vdechny sv6 kroky, kter6 musel uiinit od prvnich elementri geometrie aZ k srnfm vellqim a hlubokly'-m uyndlezfi,m, mohl nejen s6m sob6, nybril kaZddmu druh6mu zcela nhzornd piedv6st a uriit k napodobeni, av5ak i;6dnj, Hamdr lnelaoWieland nedovede uk6zat, jak jeho ideje, pln6 fantazie a zhrovei pln6 rny5lenek, v jeho hlav6 vznikaji a se shrornaiduji, protoZe to s6m nevi a nemtrZe to proto nauiit nilioho jin6ho. Ve videck6 oblasti je tedy nejvdtbi vyn6lezce odli5en od nejusilovndji pracujiciho napodobovatele a udn6 jen stupndm, naopak od toho, hter6ho piiroda nadala pro krisn6 umdni, je odliSen specificky. AvBak neni v tom Z6d.u6 sniiov6nf ondch velklich muZri, kterym lidskf rod tolik vddii, vridi oblibencrim piirody vzhledem k jejich talentu pro kr6sn6 umdni. Pr6vd v tom, Ze talent ondch je uzprisoben pro st6le postupujici vdtSi dokonalost poznatkri a vdeho uZitku, kter,v je na nich z6visly, a rovndi pro pouieni druhfch v tdchZe poznatcich,
ANALYTIKA ESTETICKE SOUDNOSTI
127
spoiiv6 jejich velk6 piednost pied tdli, jimil piislu5i iest' bft naz.iv6n g6niem,protoZetdmto se umdni rrctay odmldi, tim?eje mu p".t".rlo, h"anice, pies nii nemriZejit d6le, a kter6 je pravddpodobn6 take uZ d6vno dosaZena a nemtZe bft rozSiiena; a nadto se takov6 dovednost ned6 tak6 sdilit" n{,bri, yrlsi f:t kazdcmu piiddlena bezprostiedn6 rukou pri.ffi't"ay . J*'"rii"a, dok'd jednou takto nenad6 ndkoho jin6ilo, kdo nepotiebuje op_61n9 .piiroda nic jin6ho 1ei piiklad, aby nechal talent, jehoilje si vidom, podobnfm "pisobem prisobit. ?-rotoie musi piirodni dar d6vat umini (jakoito kr6sn6mu umini) pravidlo, . dlrln, j",,.gto pllvidlo?.NemriZe silunit jako piedpis, i kdyby byl narykehg drl_nut v jali6koli ioy1n.{iJ nebot'_jinak by byl .o.'d o Lr6snu urritelny plj"ny; n,r,-bripr_avidlomusi b.ft abstrahov6no z iinu, tj. z produktu, ru r.trrit irori mohou zkou6et svrij vlastni talent, aby jim prod.okt-"louzil jako vzor, ne pro puddldni, je-to moin6, lze tEikL wysv6tlit:.'rdeje lybri; .pro _napodobeni.Jak umElce vzb.o,.tii podobn6. jestlize ho piiroda obdaiiia poideje_u ieho u:nd,\ dobnou proporci du5evnich iit. Vrory kre#eho um6ni jsou tedy jedinfm vfidiim prostiedkem k pievedeni tdclto ideji na potomJtvo; coi by re r,emohlo st6t pouhld pgeiV (piedev5im rr" t olorrr slovesnl,ch Lm6ni); a i v tdchto se mohou st6t klasicirfmi jen star6, mrtv6 jazyky, ted udrzovan6 uZ jen ve vdd6. Adkoli mechanich6 a kr6sn6 um6ni, prv6 jako pouh6 um6ni pile a nauieni, dllh6 jako umdni. g6nia, jsou od sebe velmi o,tiig61a, piece len needstuje dedrn.ekr6sn6 ,r*:*, v ndmz- by nebylo n6co mechaniik6ho," co mrize blt v pravidlech a podle nich,_a v rr6mz by tedy n6co takov6ho jako 1a_ghyceno av{kolenostnetvoiilo ryg{.1?ttr-ot podminku um6ni. Nebot n6co musi blit mvElenoz6rovei jako_riiel, jinah by nebylo rnoilnl piipsat jeji produkt vriblc z6dn6mu umdni; byl by to pouhy produkt n6hodn auy 6yi vlSakrealizovin riiel, k jsou zapotiebi urdit6 pravidla, kteta tr"lre pro-inout. Jelilioi -tomu originalita talentu tvoii_(ale niholi jefinou) podstatnou i6si charakteru g6ria, "g6nii, mysli si rndlk6 hlar.y, ze nemohou ukizai 16pe, i,e jsou vzkv6tajicimi neZ lrdyZ ustoupi od v5i Skolsk6nucenosti v5ech pravidel a vdii, Ze lie d,efilovat l6pe jankovit6m koni neZ na cviden6m-.G6nius mriZe piin6st jen -na Idtlru p'o,o.produkty kr6sn6ho .'oldry, jeji zpracovilni a-forma !ol"l"t. wZ_adujeSkolou vzddlanf talent, aby z ni mohl uiinit tikov6 rtiliti,liter6 mriZe obst6t pied soudnosti. Jestlii,e ale n6hdo dokonce ve vdcech nejpeitivdj5iho rozumov6ho zkoumini mluvi a rozhoduje jako g6nius,pak je to ,ipLu .*8so6; nelime jen, zda se m6me sm6t vice kejkliii, kierf kolem iebe r6z5iiuje tolik -si phy, i,e nelze nic jasnd posoufir, ale o to vic dokreslit, uebo plbhkrr, kter6 si pros_tomyslndnamlouv6, ze-jeho neschopnostjasn6 pozLata pochopit mistrovsk6 rlilo poch6zi z_to\g,.ile je zasypt6u_6io nornfmi p^ravdamii celych mas6ch, zatimco se n1u detail (wytvoienf odmdien{rni vlisvEtlenimi a bkolskym zkou5enim zilsad) zdh bft jen biidilstvim.
128
KRITIKA SOUDNOSTI
s48 O POMERUGENIA KE VKUSU K posouzeni krisnj,ch pledrndtri jako takoqich je zapotiebi ukusu, ke kr6sn6mu um6ni samdmu ale, tj. k aytaoienftakovlich piedm6tri, je zapotiebi gdnia. Je-li g6niusnahliZenjako talent pro kr6sn6uminf (coi s seboupiin6Si zvl6EtP .y"Irt- toho slova) a chceme-liho z tohoto hlefiska rozilenit na schopnosti, kter6 se musi spojit, aby vytvoiily takovf talent, pak je nutn6 piedtim piesnd uriit rozdil mezi piirodni kr6sou, jejiZ posouzenivydaduje jen vkus, a um6leckou kr6sou, jejiil moZnost (na coil musi bft pii posuzov6nitakov6ho piedm6tu tak6 br6n zietel) wyZaduje g6nia. Piirodni kr6sa je ltrd,snd,aic, um{leck6 kr6sa je krdsnd,piedstaaa o n6jak6 vici. - Abych posoufil pifrodni kr6su jako takovou, nepotiebuji piedtim mit pojem o tom, jakou v6ci mh piedm6t bft; tj. nemusfm znilt mareri6lni riielnost (riiel), nybri' pouh6 forma bez znalosti ridelu se libi v posouzenisama o sobd. Je-li v5ak piedmdt d6n jako produkt umdni a jako takoqi m6 bft prohl5den za krilsny, pak musi, protoze umdni vzdy piedpokl6di ndjakf ridel v piidind (a jeji kauzalitd), blit nejprve polozen za z6Had.pojem o tom, iim ta v6c m6 bft; ajelikoz souhlas rozmanjtosti,kter6je ve vdci, s jejim vnitinfm urdenim jakoZto ridelem,je dokonalost t6 vdci, bude muset bft pii posuzov6nfum6leck6 krasy piihl6dnuto zhrovefr k dokonalosti vdci, n co[ se pii posuzov6ni piirodni krasy (jako takov6) vribec nept6me. - Pii posuzov6ni piedev5fm i;ru_ychpiedm6tri piirody, napi. ilovdka nebo kond, je obvykle br6na v potaz tak6 objektivni ridelnost, kdyz chceme soudit o jejich kr6ie, ale pak tat6 jit nejde o distE-estetickf soud, tj. pouhf soud vkusu. Piiroda jii neni posu-zov6natak, jak se jevi jako umdni, nybfi, pokud 7e skutein6 (tiebaZe nadIidsk6) umdni; a teleologickf soud slouZi estetickdmu jako z6klad a podminkao na ndz musi br6t tento soud ohled. V takov6m piipad6 tak6 nemyslime, iekne'Ii se napi.:,,To je kr6sn6 iler.a",vskutku nic jin6ho nez: piiroda piedstavuje v jeji podob6 riiely zensk6 posra\ry jako kr6sn6; nebot se musi"ne je6t6 kromd na pouhou formu divat na ndjakf pojem, aby byl piedrnf1 takoestetickym soudem.. ai:n zprisobem my5len logicky podrnfli{p Kr6sn6 um6ni ukazuje-pr6vd svou znamenitgst v tom, i,e vEci,kter6 by byly v p_iiroddodkliv6 nebo nelib6, popisuje kr6sn6. firi"i", nemoci, Hkodyzprisoben6 v6lkou ap. mohou (jakoZto Skodlivosti) bft velice kr6snEpops6ny, b" dokooce zlo.ilzorn4nyna obraze; jen jeden druh oSklivosti nemriie bft znhzornEnv soufadu s piirodou, aniil, by nezniiil ve5ker6 estetick6 zalfrbeni,tedy umdleckou krisu; totiil ta, kter6 vzbuzuje oilpor. Protoze je piedmit piedstavov6n v tomto zvl6Stnim, na sam6 obrazotvornostispodivajicimpoiitliu,jako by se rrnucoval pro pozitek, proti iemuil se uit moci brtfinime,nerti ui-umdli piedstava
ANALYTIKA ESTETICTN SOUNNOSTT
L29
piedrndtu odli5ena od piirody tohoto piedmdtu ani v na5em poiitku, a proto nemriZe bft ona piedstava povaZov6na za kr6snou. Tak6 sochaisk6 umdni, protoie v jeho produktech je um6ni s pifrodou skoro zamiiov6no, vylouiilo bezprostiedni znilzorndni o5klivfch piedmdtri ze svfch vytvorrio a proto si dovoluje piedstavovat napi. smrt (v kr6sn6m g6niovi), v6lednou odvahu (v Martovi) {egorr! nebo atributy, kter6 vypadaji libiv6, tedy jen nepiimo prostiednictvim rnfkladu rozumu a ne pro pouhou estetickou soudnost. Tolik o kr6sn6 piedstavd ndjak6ho piedm6tu, kter6 je vlastnd jen formou znilzorn4ni ndjak6ho pojmu, skrze niZ je tento pojem vSeobecn6sddlov6n. D6vat ale tuto formu produktu kr6sn6ho um6ni, k tomu je zapotiebi pouze vkusu, na ndmZ umdlec, pot6 co ho mnohfmi piiklady umdni a piirody procviiil a opravil, zaklild| sv6 dilo, a po "'r'ohfch, dasto nam6haqich pokusech nalezne tu form.u, kter6 ho uspokojuje; proto tato forma ueni ndjakou vdci vnuknuti nebo svobodndho rozkvdtu du5ewnich sil, nfbrZ pomal6ho a velice trr-izniv6ho poopravov|ni, aby se stala piim6ienou myBlenkhm, a piece jen ne nepifznivou svobodd ve hie ondch dudevnich sil. YkH. vdak je pouze posuzovaci, nikoli produktiwni schopnost; a co je mu piimdien6o neni proto pr6vd dilem krisn6ho umdni: mriZe to bft produkt nillei,ejici k uZitein6mu a mechanick6mu um6ni nebo dokonce produkt n6lei,ejici k vddd podle urditfch pravidel, kter6 se lze nauiit a kter5 musi blit piesnd sledov6na. AIe libiv6 forma, kterou mu div6me, je jen prostiedek sddleni a jakoby manfra piednesu, vzhledem k tomuto prostiedku zrist6v6me jeStd do jist6 miry svobodni, i kdyi je piece jen vhz6n na urditf riiel. Tak vyZadujeme, aby piibory nebo tak6 mor6lni pojedn6ni, dokonce kilzilni, u sebe mdly tuto formu kr6sn6ho umini, anii, by byla n6padn6 hledand; piesto je proto nenazvemedily kr6sn6ho umdni. K dihim kr6sn6ho umdni vbak poiit6me b6sei, hudbu. obraz6rnu ap., a zdelze v dile, kter6 m6 bft kr6snfm umdnim, iasto vnimat g6nia bez vkusu, v jin6m dile vkus loez gdnia.
s4e O SCHOPNOSTECH MYSLI, KTERE TVORI GENIA Rike s" o jistfch produktech, od nichZ se odek6v6, Ee by mdly, alespoi zListi, nilleiet ke kr6sn6mu umdni, Zejsou Wp*4yp.b",,adkoli, co se tfde vkusu, jim nelze nic upiit. B6sei mriie bft velmi m-ili a elegantni, ale je bez ducha. Povidka je piesn6 a uspoi6dan6, ale bez ducha. Slavnostni iei je drikladn6 a z6rovei. plrr6 okras, ale bez ducha. Mnoh6 konverzace neni nezhbavn|, ale piesto bez ducha; i o ilenE se iik6, ile je hezk6, hovorn6 a slu5n6, ale bez ducha. Copak to je, co zde rozumime duchem? "pM. v estetick1m vfznarnu znamen6.giivujici princip v mysli. To ale, iim teflto princip duSi oZivuje, l6tka, kterou k tomu pouilivil,je tii, co uv6di
130
KRITIKA SOUDNOSTI
dudevni sily rideln6do.pohybu, tj. do takov6 hry, kter6 se udrZuje sama seSou a zvdt5uje k tomu i sily. Nyli t1'r{im, ile tento princip neni nic jirr6ho nei sch-o_pnostznilzorndni estetickou ideou ale rozumi'o tu piedstavri'oblazotvornosti, SttgWktgh-idgii; kter6. d6v6 podndt k ietn;i:n rivah6m, anii. ji *riz" b.it adekvetni n6jake urdit6 my5lenka, tj..pajem, kterou tudiz i;hdnjr jazyk r'rpln6nepostihne , o"mriZe uiinit srozumitelnou. - Je lehce vidit, ie j,e'protikladern (pendantem) rozumoadideje,kterilje naopak pojmem, liter6munJmriZe bft adekv6t11ti;itd,ni, -ndzsr (piedstava obrazotvornosti). Obrazotvomost (j_akoZtoproduktivni poznivaci schopnost) je totii velice nrocn6 ve rvoieni i,akoby druh6 plirody z l6tky, kterou Ji aarra skutedna piiroda. obirSme se ji tam, kde n6m zku5enostpripade p*Hs os"dni; tak6 tuto zku5enost pro_t-opietv6iime: sice poi6d jeft6 poil" urr'.logi"kj,ch zhkonri, ale piece tak6lodle principri, hter6leilivj,3e v rorumu (a kteri jsou pro n6s stejn6 piirozen6 jako ty, podle nichz rozvailovini ch6pe empiri&ou piirodu); pri('errl.i.citime na5i nez6vislost na zikonu asociacJ (kterf piislusi empirickemu uZiti on6_schopnosti), takie_n6m podle n6ho mriZe byt-Biifa,_dousice poskyranirqe.l6tka, tato l6tka vdak,n6mi mfize bj,t zpracav6r6trr k n6demu ic*La jit "q", totiZ k tomu, qo-pfevy5uje piiro-du. Takov6 piedstavy obtt?otvb.tib.fl-ffii"*" rrrr.a t id.ejemi;jednak proto, Ze alespoi usiluji o ndco, coledizal:ranici zku5enosti,a tah se snaZi pftfZit se ztthzorndni rozumolfch pojmri (intelektu6lnich ideji), corzjim d6va zd,6ni objehtivni reality; na druh6 strand, a to hlavn6, protoie jilui.ozto vnitisim n6zorfrm nemrize byt zcela adekv6tni zldnj pojem. Bdnik se odvazuje znazo,ritovat rozumov6 ideje_neviditelny"h bytorii, iisi blazenlichr peklo, vddnost, stvoreni ap., nebo tak6 to, co-sigem6 piiklady ve zkubenosti,napi. smrt? z6vist a v5echny neiesti, rovnEZ l6sku, suvu ap., ale _copiekraiije hranice zkuSenosti,_smyslovd piedstavit prostiednictvim obrir6tv*norii, kter6 se snatZin6sledovat rozurnovou piedelrr v dosaieni nejry5biho, v riplnosti, pro kterou v piirod6 piihlad ninalezneme; a je to vlasin6 b6snictvi, ve kter6m se mriie schopnost estetickych ideji uk6zai v cel6 sv6 rnji.s. fsle sch_opnost ale, nahliZena sama o sob6, ie vlastnd jen talent (obrazotvornosti). "piedstarrr obrazotvornosti, . JestliZe lyni ndjak6mu pojmu podiizujeme kter6 patii k ieho znhzornEni, ale pro sek,elamotiou d6v6 podndt k toliker6mu myEleni,ile se v urdit6m pojmu nikdy ned6 shromilildit, fed.y esteticky rozSiiuje pojem s6m neomezenj,ur zprisoirem; pak je pii tom'obrazotvornost tvoiiv6 a uv6di do'pghybu schopnost intelektu6infch itleji (rozum), myslet totiz pii podndtu n6jakd piedstavy vice (coi sice k pojmu piedmdiu patii), ned v $ mriZg byt pochopeno a uiindno zieteln;im. kter6 .-amy netvoii znhzoy..dni dan6ho pojmu, nyltriljen, jako 1y.f9"-y, vedlejdi piedstavy obrazotvornosti, ryjadruji s nim spo;ener6.l"d{y " j"ho piibuznost s jinfmi pojmy, nazj,vilme atribity (esteti&ymi) pi.edmEiu, i"ea,oz
AN,A.LYTIKA ESTETICI(E
SOUDT\OSTI
13t
pojem, jakoZto id.ea rozumu, nemriZe bj't adekvitnE zniatzorn6n. Tak je orel Jupiterriv, s bleskem v dr6pech, atributem mocn6ho kr6le nebes a p6v iti.i: butem rr6dhern6 kr6lovny nebes. Nepiedstawuji, tak jak je tomu u logicltlch atributfl, to, co je obsaieno v na5ich pojmech o vzne5enosti a majest6tu stvoieni, nfbri, n.4cojin6ho, co d6v6 podndt obrazotvornosti, aby se rozprostiela nacl mnozstvim pifbuznych piedstav, kter6 ponech6vaji k mydleni vice, rreil lze vyj6diit pojmem urdenym slovy; a d6vaji'astetickou id,eu,kterh slouZi on6 roznmov6 ideji namisto logick6ho znhzornini, vlastnd ale aby oiivila mysl, tim ie ji oter,'fr6 r"fbled na nedohledn6 pole piibuznfch piedstav. Kr6sn6 unrdrri to neiini jen v rnaliistvi nebo sochaistvi (kde se obvykle nhzvtt atributu udi:,6). nfhri, b6snictvi a i'einictvi berou ducha, kter;' oZivuje jejich dila, tak6 pouze z estetickfch atributri piedm6tfi, kter6 jdou spolu s logickfmi, a divaji obrazotvornosti popud myslet pi'itom vice, i kdyZ nerozvinutym zp&sobem, neZ se d6 vyj6dfit v n6jak6m pojmu, tedy v uriitdm jazykov6m vyrazu. Kvuli strudnosti se musim omezjt jen na ndkoJik m6lo piikladfr. Jestlize se velkli kr6l v jedn6 sv6 b6sni vyj6dii takto: ,,odejddme ze iivota bez rcpt6ni a bez litosti, a zanechme je5td i pak sv6t zahrnut dobrodininr. Tak rozdiiuje slunce, pot6 co dohoniilo svrij denni bdh, jeStd mirn6 svEtlo po nebi, a posled.ni paprsky, kter6 lysili do vzduchu, jsou jeho poslednim vydechnutim pro blaho svdta,o' ozivuje svou rozumovou ideu sv6toobdarrsk6ho smy$leni jeStd na konci tivota atributem,ktery obrazotvornost (ve vzpomince na v5echny piijernn6 v6ci dokonden6ho hr6sn6ho letniho dne, liter6 jasny veder vy-vol6v6 v nali mysli) piidruzuje on6 piedstavd a kterf vzbuzuje m.noistvi citri a vedlej5ich piedstav, pro ndZ nen;allzirne vyraz. Na druhd strand mfiZe dokonce i intelektu6lni pojem slouZit jako atribut pied-.tavy smyshi, a tak oZivit tuto smyslovou piedstawu ideou nadsmyslna; ale jen, uZije-li se k tomu estetiino, kter6 subjehtivnE piisluSi k vddomi nadsmyslna. Tak napiiklad iik6 jistf b6snih v popisu kr6sn6ho r6na: ,,Slunce wllo, jako vzchizi rrlrir ze ctnosti.oo Vddomi ctnosti, i kdyz zaujmeme rnisto ctner-itndho jen v my5lenk6ch, rozbiiuje v mysli mnoZstvi vzne5enfch a uklidirrrjicich pocitri, a neohraniienf vfhled do radostn6 budoucnosti, kteri zcela nedosihne i,6dni vi,raz, hterf je piimdieni' uriit6mu pojrnu.'r Jedirim slovern, estetick6 idea je dan6mu pojmu piidruZen6 piedstava obrazotvornosti, kter6 je spojena ve sv6m svobodn6m uZiti s takovou rozmauitosti i6steinfch piedstav, ie pro ni nemrize b'it nalezen i,6dnj, vfraz,, kten oznaiuje uriity pojem, kter6 tedy dovoluje piimlf5let k pojmu 'n.'oho ne_pojnrenovateln6ho, jehoz pocit oZir,rrje pozn6vaci schopnost, a s jazykem, jalio pouhou literou, spojuje ducira. * .\ebllo ieieno snad nic vzne-iendjiiho nebo . chrrirnern Isidy (.matLy piirody).' ,,.|sem vie, co je, Segner porriil-t6to-ideje jako smyslupln6 win6ty, cht6l zar'6st do tohoto chrimu, pierltim naplnil pozornosti.
vzneiendji vyjddiena ruyllenka, neZ v onom n6pisu nad co byio a co bude, a mfij z6voj neodkryl Z6dnf snitelnik.'. piedeslan6 jeho piirodni nairce, aby-sv6ho udnE, kter6ho posv6tnou hrirzou, kterri m6lu naladit mysl k slar,'reostni
t32
KRITIKA SOUDNOSTI
sily tedy, jgjfchZ sjednoceni (v jist6m pom6ru)_ tvoli g6nia, jsou _lqggyri obrazotvornost arozvailov6ni. JenvuZiti obrazotvornostik poznhnije obrazo#or;a;t podiizena n6tlaku rozvailovani a omezeni, kter6 ..5apryoa z piim6ienosti jeho pojmu; v estetick6m ohledu ale je obrazotvornost voln6,iby poskytla rnimo onen soulad. s pojmem, piestoze nezhmErnd, je5t6 bohatou nerozvitou lgtku pro rozvailov6ni, na nid rozvailovilni ve sv6m pojmu nebralo ohled, ale kterou 'tiliv6, ne jen objektivnd k pozn6ni, ale subjekiivnE k oiiveni poznivacich sil, nepiimo tedy piece jen tak6 k pozn6ni: jen proto spoiiv6 g6nius vlastnd ve Stastn6m pomdru, kterf nedok6Ze i,adrravdda nauiit a kterf se nenauii zedna pile, v nalezeni ideji k dan6mu pojmu, a na druh6 strand k idejim rrillrt uliraz, kterym mriie bft tirn zprisoben6 subjektivni $pto naladd:ri mysli, jako doprovod pojmu, sd6leno druhfm. Takovy talent je vlastnd ten, kte{ naz.ivhrrre duchem; nebot lyj6diit a uiiriit obecn6 sd[litelje ve stavu mysli nadsmyslovl, al. fi, je vfraz jazykem, nebo mato, co lym Histvim, nebo plastikgu: io rryZaduje schopnosti pojmout"ty"ut" mijejici hru obrazotvornosti a sjednotit ji v jeden pojem (kterf je pr6v6 proto origin6lai a otevir6 z6rovei nov6 pravidlo, jeZ nebylo moilr.l vyvofit z i;6dnj,ci piedchozich principri nebo piikladri), kterli je sddlitelny hez n6tlaku pravideli
SdyZ se po tdchto zkoum6nfch podiv6me zplt na rnf5e dan6 vysvdtleni .azyvarne gdniem, zjiBt'ujeme: za pru6 ze je taientem k um6ni, ne Joho,_co k vid6, ve kter6 piedch6zeji jas_n6,poznan6 pravidla,-a ta musi uriovat postup v ni; za d,ruhdie, jakoito um6lecky-talent, piedpokl6d6 uriitf pojem o produktu jako ridel, tedy rozvailovhni, ale tak6 (ackoli neuriitou) pi"a.ir-r Hiky, tj. n6zoru, pro znhzornini tohoto pojmu, tedy vztah obrazo-tvornostik rozvalovilni; a za tietf ie se :ukazujene jen v provedeni piedem dan6ho riielu v ztthzorn.dniurdit6ho p.ojmy, ale spide v_piednesu, nebo ve vyrazu esteticklch ideji, kter6 k onomu rimyslu obsahuji bohatou l6tku, tudiz ze piedstaJuje obrazotvornost v jejim osvobozeniod veSker6hon6vodu pravidel,:piesto jako ri6elnou pro_znhz6"tr6tridan6ho pojmu;.Ze konein6 za dtart| nehledan6, nerimysln6 subjektivni riielnost ve svobodn6m souladu obrazotvornosti se z6konnosti rozvadovhni piedpokl6d6 takovou proporci a nalad.6nitdchto schopio-sti, jichz nedos6hnei,6dn6 sledov6ni p.avidel, al. .ui,vddy nebo mechanick6ho nap_odobov6ni,_nybrikterE rn:8ri,e wyvolat jen piirozenost subjektu. t6chto-piedpokladech je gdnius: piikladn6 origirrulitu piiroienosti sub. _Po jekt_uve suobodndmtiiti-jeho pozn6vacich schopnosti.Takovfm zprisobemje produkt g6,nia(nodle toho, co je v ndm tieba prip.ut g6niu, nikoli moin6mu nauieni nebo Skole)piikladem nikoli napodobinf lnelot piitom by se to, co je na_ndm_g6niusa co tvoii ducha dila, ztratilo), nj,bri, plikl"dem sledov6ni pro druhdho g6nia, ktery jim je probouzen k pocitu sv6^vlastni originality
A N A L Y T I K AE S T E T I C K S EOUDNOSTT
I33
a k tomu, aby v umdni wykon6val nez6vislost na n6tlaku pravidel tak, Ze umdni tim dostiv6 samo nov6 pravidlo, jimZ se talent uk6Ze jako piikladnf. ProtoZe ale je g6nius mil6iek piirody, jehoi lze naL.liiletjen jako iidkf zjev: pak jeho piiklad vytviii pro druh6 dobr6 hlavy 5kolu, tj. metofick6 poudeni podle pravidel, pokud je bylo m.oiln1z on6ch duchovnich produktri a jejich zvl6Stnosti wyvodit; a pro tyto hlary je kr6sn6 umini takov6 napodobeni, kter6mu dala piirod.a pravidlo prostiednictvim g6nia. Av5ak z tohoto napodobov6ni se stane opideni, d616-liZ6k v5echno stejn6, i s tim, co musel g6nius pouze piipustit jako znetvoieni, protoZe je nemohl dost dobie r,ypustit, anit by tim neoslabil ideu. Tato odvaha je pouze u g6nia zisluhou; a jist6 srndlostve vfraz,;':-a vribec ndkter6 odchylky od obecn6ho pravidla mu dobie slu5i, nejsou v5ak v tidn1m piipad6 hodn6 napodobenio nybril ztntirliaji samy o sob6 vZdy chybarni, hter6 musime hledit odstranit, pro kter6 je ale g6nius privilegov6n, protoie by to, co je nenapodobiteln6 v jeho duchovnim el6nu, b6zlivou opatrnosti utrpilo. Manfroad,ni je zvlilEtni druh opiieni, totiil po pouh6 zuld{tnosti (originalit6) vribec, jen aby se manfrista od napodobovatehi, jak daleko jen to bude moZn6, vzdh]f.l,aniZ vEak m6 talent bft piitom zirovefi. piiklad,n!. - Existuji sice vfibec dva zprisoby (modus) sestavov6nivlastnich my5lenekpied.nesu,znichi,jeden senazjnrhmantra (modus aestheticus),druhf metoila(modus logieus)okter6se liSi v tom: Ze prrn-i nem6 jin6 mdiitko n.e? cil jednoty znhzornfni, druhf v tom ale sleduje urdit6 principy; pro kr6sn6 um6ni tedy plati jen prvni. Av5ak manjroaanlm se naz-foil produkt um6ni jen tehdy, kdyZ piednes jeho ideje je v ndm tvoien jen jako zarndien! na zvl6Stnost a ne jako piimdienf ideji. To, co je ho4osn6 (preci6zni), Sroubovan6,afektovan6, aby se jen odliSilo od obyiejn6ho (ale bez ducha), je podobn6 chov6ni toho, o ndmZ se iik6, ie se rild poslouch6, nebo kdo chodi a stoji, jako by byl na jeviSti, aby se lid6 na ndj divali, coil vidy prozrazuje duSevni nulu.
$s0 O SPOJENIVTUSU S GENIEMV PRODUKTECHKRASNEHOUMENI JestliZe se t6Zeme, na dem ve v6cech kr6sn6ho umdni zileili vic, zda na tom, ile se v nich ukazuje g6nius,nebo Ze se ukazuje yhus, je to totflil, jako bychom se thzall,,zda v nich zhIeilivice na obrazotvornosti nebo na soudnosti. JelikoZ nyni umdni vzhledem ke g6niovi zaslouili byt nazfv6no spiSe duchapW*, vzhledem ke vkusu ale jen krdsnlm um6nim: pak je v_kusplinejmenbim jeho nevyhnuteln6 podminka (conditio sine gua non), to nejduleZit6j5i,na co 'n6me pii posuzov6ni umdni jako kr6sn6ho um6ni hled6t. Ke krise neni tak nutnd zapotiebi blit bohatf a origin6lni v idejich, jako spi6e piimdienosti svobodn6 obrazotvornosti k zikonitosti rozvaZov6ni.Nebot' ve5ker6bohatstvi
134
KRITIKA SOUDNOSTI
obrazotvornosti nevytviii v jeji wobod6, prost6 z6kona, nic neZ nesmysl; soudnost je ale schopnost piizprisobit obraz-otvornostrozvadovilri. vku-s j9, t4. j-ako soudnost vribec, disciplina (nebo vychov6ni) g6nia, kter6 pu velnlr piistiih6v6 kiidla a dinf ho slu5nfm a'uhlazeniro; rarouZxmu v5ak d6v6 vedeni, kam a jak daleko aE m:fiLile jjt aay zristal riielnf ; a rim, ze vn63i do mnohosti myblenek jasno.st poi6dgk, ury ideie udriiielnymi, eini I ie schgpnyli trval6ho a z6rovei. tak6 v5eobecn6ho.oolhr.ro schopnfmi sledlv6ni jinfch ideji postupujici kultury. Kdyz tedy ve .po"o obou vlasti...-61" nosti m6 bft na ndjak6m produktu n6co obdtov6no, muselo by re to st6t spi5e na strand_g6nia;.a soudnost, kteri se wyjadiuje ve v6cech tr6sn6ho .,o,C,.i z vlastnich principri, dovoli po5kofit .pifl .vobodu a bohatstvi obrazotvornosti neZ rozvailovilni. krfn6mu umdni by tedy bylo.zapotlebi obrazotaornosti, rozuaioudni, , .{e ducna a akusu.-
ssl O ROZDELENIKRASNYCHUMENI nazvat (at' je piirodni nebo umdleckou kr6sou) ayidilieni 6r..e99.Elze-vribec estetlck;ich ideji: jenom ze v kr6Jn6m umini musi tato idea dosiai'p"ar;. prostiednicld* poj-Y.o objektu, v.kr6sn6 pifrodd je dostaduji"i i" pr" vznik a sddleni ideje, jejimi; alrazemje onen olrl"kt, pouhe refleie o dan6m n6z_om,,. bez pojmu o tom, iim m6 pfeam6t lyt. Jesttize tedy_chcemerozddlit kr6sn6 um6ni": nemrizeme si pro to, alespoi zvolit p9J.:.{lUjgj nlincjr neZ analogii umini s tim druhem'ryP:g'p*i', j6dieni, jehoz udivaji.lid6 pii i"rot""i, aby si vrijemnE sddlovali 1rt 11"jrl"" je to jen modn6,,tj..nejensv6 pojmy- .le tak6 "il_y.]; - Toto vyj6dreni exiltuje v.eslov6,v_posuncicha v t6nu (ariikulaci, gestikulaci " modrrii"i). Jen spoienf tdchto tif druhri v'irazu tvoi'i riplnd sddleni mluviiho. Nebod -yisr*'rrr.",'niro, a cit jsou tfun zhrivei a vz6jemnd pien65eny jeden na druh6ho. Existuii,tedy jenlii, kr6snlich um6iii slouesnL,aftaarn| a ..',.6ni hry *-hy poEitkfi (jakoito wndjdich smysfov{ch dojmt). Toto '.ordEl"ni by se ;;i; "ytvoiit rovndZ dichotornicky, takZc by krisn6'umini bylo rozd6lenona umdni vrjldreni myblenek nebo n6zorri; a umini vyj6dieni ihzort op6t pouze podle sr'6 formy nebo mat6rie (poditku). AvBak.ryp"auto by to put pfini abstriktni a ne tak piimdiend obvyklfm pojmrim. P*i tii schopnosti se,sTedno;itel)rve prostiednictvim 6tvrt6. Hume d6v6 ve sv1/ch clijildch Anglida* "1 na num srozumdnou, Ze i kdyi ve-svych di.lech nestoji za,i,ildr1jv:rnrr6"od"--sr,6t.,pokud jde o doklady
$ffij,lji:
vlastnosti, jsou-livzatvkaidrizvrssd, .. te,it""a t;-.di;G;"iur
.to;i',u *1*i-";";;;,
i* dtenrii tento '6vrh moZrr6horozd6leni krrisnfch um6ni nebude posuzovat jako zam;y'Blen"" affi Je to jen jeden z mnoha pokusfi, kter6 rnohou a -lilrrvt-i"lrJ,itTi;rit*""-
"u
ANALYTIKA ESTETIcKE SoUDNoSTI
t35
jsou ieEnictui a bdsnictat. Eednictai je um6ni provozovat _L) Slouesnri umdni dkon rozvai'ovilni jako svobodnou hru obrazotvornosti; bdsnicwi prov6d6t svobodnou hru obrazotvornosti jako vdc rozvailovAni. Relnllr. tedy ohlaiuje rrdjako:u iar"ilito"t, a dini to tak,, jako by to byla pouze hr2s idejemi, aby upoutal posluchaEe. Bdsnfllc ohla5uje pouze poutavou ftru s idejemi, a piece z toho vznikne tolik pro rozvailovari, jako by m6l v rimyslu provozovat_jen jeho zSleiitost. Spojeni a harmonie obou poznhvaeich schopn-os{, smyslovosti a rozvaLovhti, kter6 se sice navz6jem nemohou postr6dat, ale kter6 nelze dost dobie spojit ani bez n6tlaku a hez oboustrann6 ,i3my, ." musi zd6t bj.t nerimysln6 a pojit se jakoby samy od sebe; jinak to neni kidsn| umdni. Proto se v n6m musi kaZdy vyvarovat vbeho n6siln6ho nebo rizkostliv6ho; nebot kr6sn6 umdni musi blit ve dvojim smyslu svobodnlirn um6nim; jednak aby_nebylo iinlosti za mzdw, pracf, jejii velikost lze posuzovat, vynuc-ovat nebo platit podle uriitych m6iitek; jednak tak6, aby se mysl sice cittfa zantdstn6na, ale piitom se piesto citila uspokojena a -povzlntzena, aniZ by,se zamdiovala na ndjaky jiry riiel (nez6visle na platu). Reinik tedy d6r'6 sice ndco, co neslibuj e, totiil poutavou hru obrazotvornosti; ale ubir6 tak6 n6co z toho, co slibuje, a co je piece jeho ohl6Benou zilleilitosti, totii zam6stn6vat rideln6 rozvailovilni. B6snik naproti tomu slibuje_m6lo a ohla5uje pouhou hru s idejemi, rykon6v6 vBak ndco, co je hodno ndjak6 vdci, totii obstar6vat hravd potravu rozvadovhni a d6vat jcho pojmrim prostiednictvim obrazotvornosti iivot. Rednik tedy iini v z6kladd mAn; neZ slibuje, b6snik vice. 2\ Ijtaarnd um6ni. nebo umdni yyj6dieni ideji ve nnyslouhm, ndzoru (ne prostiednictvim pi'edstav pouh6 obrazotvornosti, kter6 jsou proboo""ny ,iojt_oo bud umdnin smys]9a6 praaily nebo sml,sloadho zildni. Prvni se nazjx| Y) plastilca, druh6 maliistui-. Ob6 r.ytv6ieji ritvar'! v prostoru k rryj6dieni ideji: prvni iini fitvary znateln4, pro dva smysly, pro zrak a hmar (i kdyz pro posledni ne vzhledern ke kr6se), druh6 jen pro zrak. ZAHadem esteticki ideje (archepraobrazu) je pro ob6 obrlzowofroitl ale ritvar, kterf tvoii jeji vyraz Jypo, (ectypon, reprodukce), je cl6v6n bud v jeho tdlesn6m rozprosrieni (jak piedmit s6m existuje), nebo_podlezprisobu, jak se toto rozprostieni utv6ii v oku (podle jeho aparence v plo5e). Y pn'6m piipad6 podrninku reflexe dini bud'iztah ke skutein6mu ridelu, nekro jen jeho zdhrr. K plastice jakozto prr.'nirnu druhu kr6snych vy-tvarnych 'znhzoiilule um6ni patii soohaiskd umdni a staaitelstai. Pruni je to, kter6 t6lesn8 pojmy o vdcech, jak by mohly existouatu piiiodd (avbak jako kr6sn6 umdni , oh^I"i"na estetickou riielnost); ilruh| je umdni, kter6 znhzoriluje pojmy o v6cech, jen prostiednictuim umdni a jejichi forma nem6-jako motiv kter6 jsou 1roZlg piirodu, nfbrZ litrovoln'r ilel, znSzoriuje je tedy za tirnto ridelem, ale z6rovei talr6 jen estetichy riielnd.- U p-osledniho je hlavni v6c jist6 uiiti ann1\6hopiedmdtu, na n6il jako na podminku jsou estetick6 ideje omezen)r. U sochaiJk6ho
Stdtno vedecka kniZnicr: BANSKABYSTRIfA
136
KRITIKA SOUDNOSTI
y-mEni je hlavnim rimyslem pouh6 uyjd,ilieni esteticklich ideji. Tak k ndmu patii sochy lidi, bohri, zviiat ap.; ale chr6my nebo n6dhern6 budowy k riielu veiejnlich shrom6zddni,nebo tak6 byty, iestn6 oblouky, sloupy, kenotafy ap., ziizen€ pro iestnou pam6tku, patii k stavitelsk6mu umdni. Ba tak6 vbechny dom6ci uzitkov6 piedrndty (pr6ce tesaiovy ap. uzitkov6 vdci) k nimu mohou bft poiit6ny; protoZe podstatu n6jak6 stauby tvoii piimdienost produktu k jist6mu lniliti; naproti tomu pouh6 ultaarnt ililo, kterl je vytvoieno toliko pro n6zor a kter6 se m6 libit samo o sob6,je jakoZto t6lesn6 zn6zorn6ni pouhfm napod.obenimpiirody, av5ak s ohledem na estetick6 ideje; smyslovd pravda piitom ale nesmi jit tak daleko, aby se piestalo jevit jako umdni a produkt libovfrle. .M.ibi:!-yt", jako druhf druh vytvarnfch um6ni, kter6 znilzoriluje um6le zildni spojen6 s idejemi, bych rozd6lil na um6'l kr6sn6ho li\eni pitsmyslors4 jejich produir,t&.Prvni by bylo alistni yoily a na umdni kr6sn6ho sestauotsd,n; ili[iftt t, druh6 dekoratiuni zahrailni"tU. N"trot prvni d6v6 jen "da^ t6lesri6ho rozprostieni, druh6 sice d.6vi takov6 rozprostieni skutednd, ale d6v6 jen zdhrn vyuZiti a pouZiti k jinfm ridehim neil poaze pro hrr fantazie pii obrazotvornosti v nazirilni jejich forem.* Dekorativni zahradnictvi neni nic jin6ho neil ozdobeni pridy tolud rozmanitosti (travinami, kv6tinami, kiovina'ni a stromy i vodnimi ritvary, pahorky a ridolimi), jakou ji v n6zoru piedstavuje piiroda, jen sestaven6jinak a piim6ien6 jistfm ideim. Av5ak kr6sn6 sestaveni tilesnfch vdci je {6no tak6 jen pro oko jako maliistvi; smysl hmatu ale nemriZe obstarat Z6dnou n6zornou pied.stavu takov6 formy. K maliistvi v Sirok6m smyslu bych podital je5t6 rnfzdobu pokojri tapetarni, ornamenty a veBkerfm kr6snfm n6bytkem, kterf slouZi jen pro oko; stejnf jako umdni obl6kat se podle vkusu (n6u5nicea kabelky atd.); nebof zhhon plnf vSelijakfch kvdtin, pokoj s rozmanitfmi ozdobami (poditaje do toho i d6msk6 toaletni vdci) tvoii na n6jak6 n6dhern6 slavnosti jakfsi obraz, kterf tak jako obrazy ve vlastnim smyslu je tady jen (kterf nem6 tieba v rimyslu u\it d|jin6m nebo piirodnim znalostem) p"o okoo a aby bavil obrazotvomost ve svobodn6 hie s idejemi a aby bez urdit6ho riielu zam6stnal estetickou soudnost. At uZ je zprisob zpracov6ni v5ech tdchto ozd.obmechanicky velrnj rozdilni a vyZad.uje zcela odli5n6 umdlce, soud vkusu je piece jen o tomo co je v tomto umdni kr6sn6, do jist6 miry urden jednim zprisobem:posuzovat totii formy tak (bez ohledu na nEjakf riiel), jak se piedstavuji oku, jednotliv6 t Zdi se podivn6, ie dekorativni zahradnictvi nriZe bft nahliZeno jako druh maliisk6ho umEni, adkoliv zn6zoriuje sv6 formy t6lesn6; protoZe v5ak sv6 formy bere skutein6 z piirody (stromy, kioviny, tr6vy a kv6tiny z lesri a poli, alespoi prapivodn6) a potud neni um6nirn, jako tieba plastiki, a protoie tak6 nem6 Z6dnf.pojem o piedm6tu a jeho ridelu (jako tieba stavitebtvi) jako podminku jejich sestaveni, nfbri polze evobodnou dinnost obrazotvornosti pii nazir6ni: do t6 miry se shoduje 8 pouze bsietickfm maliisivim, kter6 nem6 uriit6 t6ma (z6bavn6 sestavuje vzduch, zemi a vodu pomoci sv6tel a stinri). - Necht vfibec iten6i posuzujetoto 191 l.a!o p..qqs spojeni kr6snfch ym6ni poil jednim principem, kterfm je tenrokret princip vyj6dieni_estetickfch ideji (podle zaloileri jazyka), a nikoli jako odvozeni, kter6 je moZno povaio-vat za definitivni.
A N A L Y T I K AE S T E T I c K f s o u o l l l o s t r
137
a ve sv6m sloZeni,podle ridinku, kterli rnaji na obrazotvornost. _ AIe to, 6s vftvarn6 umdni mrize bft (podle anaioggipfidft6no k posunkovc ;"a (podle "}tlos9)' je- ospravedliov6no timo te tl.uih umdlce d6v6 p"orti"aoif,Li* tichto ritvarri tdlesn6 vyj6dieni tomuo co_ajak myslel, a nech6 tak vic s'mu jakoby rnj'nicky o,ll{:"J_"og h; na5i'fantazie, kter6 do neiirnfch $:lr:l* "6:ip3r*:iend jejich-form6 vHe-dAiucha, kter;i z nich mluvi. rrJ umeni hrdsy'6-hry jsou zprisohov6ny zvnij5ku ryEilk&{tyto p.oditky hrd-niom6n6 musi iejtcn "*".lec1i L lft -1dgrit"ioa; ." nemriie tlikat nideho iil+". ne_zryropo1ce.rriznfch s.lupiri nalad6ni (nap;'ti) snysru, kter6mu patii poditek' tj. jeho t6niny; a v tomti sirokcm.ryr.r-o,ir";;,it; iyi "Jrijr"", na umdlou_hrupoiitkri sluchu a poditkri zraku, tedy na,h,udbu " "rrid"il";*. _
Je pozoruhodn6, ze.rytl dva smyslf,mimo'""d*r;6;t
6#;ffffi" ;i potieba, abychonr jejich prostiednictvfm- dostali vn6j6fch piedmitrl, rgjmr j;ou s_c!opn6je5td jednoho zvl65tniho-,s tfm_rpo;"ncho poditku, o ndmz nelze dost dobie "jistit,..z'1ajeho z6kladem je smysl ir"Lo ""fl"* e, a ile se t6to afelitibility piece jen ndkdy nemusi dost6rrat, i kdyz "mysl, pokud;a.1"i" "zirr pro pozn6ni objektri, neni v&bec nedostateS,,.c,ii;arg dokonce ,rJot""";rr; jemnf. To znamen6, ile nerzes jistorou 1i:i,.:l,u ldjir.a rr.", J-'r#i"""tl je.pou,ze.piijemn;im poiitkemneboo sob6 jiz ["a.i'o,, h;;;;;;;;;,1]l]i-u.,
takov6 je v estetick6nl posouzeni spojena se zaribenfm v" f";. i"lariz" 'olilime rychlost svitelnych nebo J piipadd vzdudnfch z6chv6wtr, {.urrc.T kter6 pravddpodobnd zdaleka piesahuje veskerou nasi ,"t opi*t ;;;;;"* bezprostiedni pii v-n63u propoici jimi vytv6ien6ho dasovcho rozd6leni; rnohli bychom.gi-mysli-t,z3 je locir:ovano jen pfisobenttdchto z6chvdvri na elasrick6 i6sti na5eho tdla, te ale jimi_r.ytv6ien6 dasoa| rozdilleni """i p;;i""ar" a neni piedmdtem posouzeni,tedy de: ba1y"T," t6ny je spojenajen'p,iq"r_r"rr, nikoli kr6sa jejich kompozice. rJvildimeJi.vbak ," matematiik6 vztahy, jei se dajf vypovidat o proporci tichto rrmitri i1ira, -r'hrrdb6 " jE;h ;;.'o",."J"r.i, a posuzujeme-li kontrast.barev, pr6yem,.,p""$"anarogie s hudbou; za druh6, vezmeme'li si na_pomo.c,i kdyz ;idkc, prikrady lidi, ri?eii s nejlep5im na svdt6 nedovedli rozlisovat br.nry a s nejostielsim'sluch":r#;;;i"i"#t" ,"rt "* je pro ty, kdo to dok6zi, urden vn8m,zmd,,c,,c ti.,airy j": Jen stupn6 poiitku) pii rozdilnlich napdtich na barev a t6nri, stejn6 jako je urden ieiich -stupnisr poiet.pro pochopiteln, rozdily:.r-r\ j" nutno nahliiet ,t"" ""i"J i'"t" pouhf smyslovf aoi".m:,nfb.rz-jako .ftinek po.o"r"ri f.riJry *J, "" rrr""#iy"n poiitkri. Rozdil, kter;i d6v6 jedno nebo ar,,fe *"!rrr prr posuzov6ni z6kladu hudby, by definici.all zm6nii jen v tom sm.yslu.,Ze bychom ji prohlisili bud, jako jsme to uiinili rny,za lrdinou hru podiikri (prostied"i".*J .i""t"1, i"o" pi.iie:nnlcft poiitkri. podre p"riiho "p,ilou"-"ysv6treni bude hudba piedstavovana zcela{"To*jako ki,isni umdni, poht" druhdho ;blrk;; ii|*ra umini (alespoi zEilsti\.
l38
KRITIKA SOUDNOSTI
ss2 O SPOJENI TNASXYCH UMENI V JEDNO}T A TEIIZE PRODL-IKTU F.ednictvi mriie b(-t spojeno s maliiskj,m znilzorn6nim svych subjektri, jakoi i piedmltilv dramatu,poezie s hudbou ve zpduu,ten ale zilrovei.s maliiskfrn (teatr6lnim) zniZoiiinim v opeie; hra poiitkri v hudb6 s hrou tvarri v tanci atd. Tak6 znhzornlni vznebena, pokud patii ke kr6sn6mu umini, mriZe b.'ft sloudeno s kr6sou v rfmouan| tragdilii, v poudn| bdsni, v oratoriu; a v t6chto spojenich je kr6sn6 umdni je5t6 umdleitdjdi; zd.a ale tak6 kr6sndjbi (pondvadi se vz6jemn6 kifZi piiliS rozmanitd druhy zahbeni), o tom lze v ndkterfch z uvedenlich piipadri pochybovat. AvSak ve ve5ker6m kr6sn6m umdni .podi.re podstata ve formd, kter6 je pro pozorov6ni a posuzov6ni riieln6, kde libost zilrovert. vzdEl|vA a obraci ducha l" idejim, tedy jej iini piistupnim v6t5imu mnoistvi takov6libosti a ziitavy; nikoli v mat6rii poiitku (v privabu di dojeti), kde jde jen o poZitek, jenZ ideji nic ned6v6 a jeni, iinf ducha tupym, piedmdt postupem dasu protivnym a mysl samu se sebou nespokojenou a n6ladovou, diky vddomi jejiho protirideln6ho naladdni v soudu rozumu. JestliZe kr6sn6 um6ni nejsou tak nebo tak uv6d6na do spojeni s mor6lnimi idea-i, kter6 jsou se samostatnj,m zaKbenim jen spojeny, pak je vf5e uvedend jejich konednfm riddlem. SlouZi pak jenom k rozpt.fleni, kter6 je xzild|no tiwr vice, iim vice je pouZiv6no k tomu, aby za}rrnalonespokoje4ost mysli se sebou tim., de se iini je5td nepotiebnEjSi a se sebo.unespokojenijSi. K prv6mu rimyslu jsou kr6sy piirody vribec nejprospdsn6j5i,rpokud si jiZ zpoi6tku navykneme je pozorovat, posuzovat a obdivovat.
ss3 VZAJEMNE SRoVNANInsTntTcKEHoDNoTYKRASI{YcHuIuExI Mezi v5emi uminimi si udrZuje _bdsnictai (kter6 vdddi za svrij privod takika cele g6niovi a kter6 se br6ni tomu" aby bylo vedeno piedpisy nebo piiklady) nejvySSi misto. Rozdiiuje mysl tfm, Ze osvobozuje ohrazotvornost a uvniti Irranic dan6ho pojmu, z rreorarezenl rozmanitosti moZnych s nim souhlasicich forem, piedstavuje tu formu, kter6 sluduje znizorndrri pojmu s mySlenkovou n6plni, kter6 f,adr.e jazykov6 vyj6dieni neni zcela adekv6tni, a pozved6 se tedy esteticky k idejim. Posiluje mysl, tim ile ji diwh poeit'ovat jeji svobodnouo samoiinnou a na piirodnim urieni nez6vislou schopnost pozorovat a posuzovat piirodu jakoZto jev podle nhzortt, kter6 nepiedstavuje sama od sebe ani pro smysl, ani pro rozvailovilni ve zkuSenosti; a pouiit ji tedy za ttlelern a jakoby ke sch6matu toho, co je nadsmyslov6. Poezie si hraje se zd6nim, kter6 libovotnd zprisobuje, arrii, tim ale klame; nebot prohla5uje samu svou
ANALYTIKA ESTETICKESOUDNOSTI
r39
iinnost za pouhou hru, kter6 v5ak mfiZe bft ridelnd uZita pro rozvailovilni a jeho zilleEitosti. - Rednictvi, pokud je jim rozum6no umtni piemlouvat, tj. klamat pomoci krisn6ho zdini (jakoZto ars oratoria), a nikoli pouh6 kr6sn6 mluva (vfmluvnost a styl)r je dialektika, kter6 si z b6snictvi bere jen toliko kolik je nutn6, aby ziskala pro ieinika mysli pied posouzenirn a k jeho prospdchu, a tomuto posouzeni odebrala svobod'r; nemriie bft tedy doporuiov6na ani pro soudni jednSni, ani pro kazatelny. Nebot jde-li o obdansk6 z6kony, o pr6vo jednotlivych osob nebo o trval6 pouieni a urieni mysli ke spr6r'n6 znalosti a svddomit6mu zachov|v|ni jejich povinnosti, je pod dristojnost tak drileZit6 vdci uk6zat jen stopu bujnosti vtipu a obrazotvornosti, je5t6 r-ice ale rukAzat jen stopu umdni piemlouvat a zisk6vat v nddi prospdch. Piestoie mriie byt obias uzito k o sobd i6dnfm a chv6lyhodnli-m rimyshim, sthvh se piece jeln zavrtenihodnym tirn, i,e timto zprisobem jsou maximy a smi-Eleni subjektivnd kaZeny, i kdyz je din objektivnd zhkonny; tirlr,de neni dost dilat to, co je spr6vn6, nibril toto vykon6vat tak6 jen z toho drivodu, ze je to spr6vn6. Vzdyd jiz pouh13 zietelnf pojem tdchto druhri lidskli-ch z6lezitosti, spojen s Zivym znhzornEnim piii
140
KRITIKA SOUDNOSTI
rozumem, menSi hodnotu ne? kaild.Ejin6 kr6sn6 umdni. Proto poZaduje,jako kai;df pozitek, iast6j5i zmdnu a nevydrzi mnoh6 opakov6ni, aniil by vznikla nuda. Jeji privab, kterf se d6 v5eobecndsd6lit, spoiiv6 nejspise v tom: ie kazdf vyraz jazyka souvisi s t6nem, kterf je piimdienli jeho smyslu: Ze tento t6n vice ii m6n6 oznaduje urditf afekt mluvdiho a wyvol6v6 ho na druh6 stran! tak6 u posluchade,afek_tpak v posluchaii vyvol6v6 tak6 ideu, kter6 je y ie-di takovfm. t6nem vyjadiov6nal a ile, tak jako je modulace, jakoby kazd6mu dlovdku obecnou srozumitelnou ieii poiitkri, hudba ji provozujb sama o sobd v cel6m jejim drirazu, totiz jaho ied afektri, a tak, podle zilkona asociace,v5eobecn6sddluje s tim piirozend spojen6 estetick6 ideje; protoZe ale ony estetick6 ideje nejsou pojmy a uriit6 my5lenky, slouii forma rHadaoi tdchto potitkri (harmonie a melofie) namisto formy ieii, jen k tomu, aby prostiednictvim jejich proporciovan6ho naladdni (kter6, protoue spodivh u t6nri v pomdru podtrr z6chv6vri vzduchu v tlmile dase, pokud jsou t6ny spojov6ny z6_rovei nebo tak6 po sobd, mrize byt matematicky podiizeno jistfm pravidhim) vyjediila estetickou ideu souvisl6hocelku nepojmenovateln6 mydlenkov6 n6fini, piirndiend jist6mu t6maru, kter6 tvoii v tom kuse vl6dnouci afekt. Jen na t6to matematick6 form6, aikoli nepiedstavovan6 prostiednictvim urditfch pojpfi, z|isi vfhradnd zakbeni, kter6 pouhou reflexi o takov6m mnoZstvi doprov6zejicich se nebo nisledujicich poiitkri spgjuje.s touto j"jl"_h hrou jako pro kazd6ho platnou podminku jeji kr6sy; je_to jen ona, podle kter6 si smi vkus dinit n6rok piedem _a ryslovovat soud kaZd6ho. Ale na privabu a pohnuti mysli, kter6 vytv6ii hudba, nem6 matematika jist6 ani nejmen5i podil; je jen neryhnutelnou podminkou (conditio \ybtz sine qua non) t6 proporce dojmtr, v jejich spojeni, jakoZ i jejich zm6n8,kterol je-umoz-n6noje pojmout dohromady a zabrhrit, aby se vz6jemn6 neznidily, nybrt' aby souzndly v hontinuitnim pohnuti a oZiveni mysli prostiednictvim s nimi souzndjicich afektri, a tim v uspokojivy sebepoZitek. _ lhililone-li naproti tomu hodnotu kr6snfch um6ni podle vzd6l6ni, kter6 d6vaji mysli, a bereme-li jako mdiitko roz5iieni schopnbsti, kter6 se v soud.u musi.spojit v pozn6^ni,pak 7afiimh hudba mezi kr6snymi umdnirni nejnii5i (tak jako lnezi tdmi, kter6 jsou z6rovei hodnoceny podle sv6 piijemnosti, moiln61ejw1'55i)yaistov tom smyslu, Ze si jen hraje r politky. Vytvarna um6ni jsou tedy_v tomto'ohledu daleko pied ni; nebot tin,ie uvad6;i obrazotvornost do svobodn6 a piece zirovei.rozvailovilni piimdien6 hry, provlzuji tak z6rovei iinnost tim, ile vytv6ieji produkt, kterf slouzi pojmrim roziailovilni jako trvaly.a pro n6- samotn6 se_doporudujici prostiedek, jenil podporuje ;eiicn lnojeni se smy_slovosti,a tak jakoby urbanitu vy55ich porieu^"ich-sill bba uggni jdou riplnd odli5nou cestou:prvni od-poiitki k neurditfm ide6m; 4*lf 9*hV d1u! afe od. uriitfch ideji k poiitkrim. Poiledni jsou traajiiiho, prvni jen piechoilndhodojmu. Obrazotvornost mriZe ony piivol at zpEta piijemnd se
ANALYTIKA ESTETICKf SOUDNOSTI
141
jimi bavit; tyto ale uhasinaji bud ripln6, nebo, jestliie jsou bez vlastni vule obrazotvornosti opakoviny, jsou n6m spiBena obtiil neil piijemn6. Mimoto je hudbd vlastni jistf nedostatek urbanity, protoZe, piedev5im &ky vlastnostem jejich nistrojfi, rozBiiuje svrij vliv d6l, neil je i,6d,Ano(na sousedstvo), a tak se jakoby rnrucujeo Skodi tedy svobodd druhfch, krom6 hudebni spoleinosti. Umdni, kter6 rnluvi k oiim, to neddlaji, protoie smime kdykoli odvritit 21sk,nechceme-lipiipustit jejich vliv. Je to skoro stejn6 jako s rozko5i z Siroko se rozl6vajici vrin6. Ten, kdo vytahuje svrij parfumovanf kapesnik z kapsy, iastuje v5echny kolem sebe proti jejich vfili a nuti je? jestliZe chtEji dlichat, aby mdli poZitek zilrovert.s nim; proto to tak6 ryElo z m6dy.* Z vftvarn'ich umini bych dal piednost maliistai, zilhsti proto, Ze jako umdni kresby je z6kladem vSech ostatnich vlitvarnfch umdni, zEisti proto, ie mnohem vice proniki do oblasti ideji a piimdlen6 tdmto mriie tak6 rozdiiit pole nazirlni vic, n.edje dopi6no ostatnim.
$s4 POZNAMKA Mezi tim, co se libt, pouze a posuzoutini, a t.;im.,co tiSi (co se libi pii vjemu), je, jak jsme jiZ iasto uk6zali, podstatnf rozdil. Posledni je n6co, co se nedi piiiknout kaZd6mu, na rozdil od prvniho. Pot65eni(at jeho piiiina tak6 tieba lei,i v idejich), zdil se, spoiiv6 vZdy v pocitu pornf5eni cel6ho ilivora ilovdka, tedy tak6 dobr6ho tdlesn6ho stavu, tj. zdravi; takile Epikuros, kterf ve5ker6 pot6Senivyd6val v z6kladd za t6lesnf poiitek, snad potud nemusel mit nepravdu, a jen se s6m nepochopil, kdyi mezi pot65eni poiital intelektu6lni, a dokonce praktick6 zalibeni. M6me-li pied odima posledni rozdil, mfiZeme si vysvdtlit, jak se potdSenimriZe tomu, kdo je pocituje, i nelibit (jako radost chud6ho, ale dobie smf5lejiciho ilovdka nad dddictvim od jeho milujiciho, ale skoup6ho otce), nebo jak se mriZe bolest tomu, kdo ji trpi, piece jen libit (smutek vdovy nad smrti jejiho zaslouZil6homuZe),nebo jak se mriZepot65eni je5td nadto libit (jako pot6Seni z vEd, kter6 provozujeme) nebo bolest jeBt6 k tomu nelibit (napi. nen6vist, z6vist a pomstychtivost). Zalibeni nebo znelibeni zde spodiv6 v rozumu a shoduje se se souftlasemttebo nesouhlasem;potdBeni a bolest ale mohou spoiivat jen v pocitu nebo ve vyhlidce na (at' mi jakfkoli z6klad) m.oLrrf ilobr! nebo {patn! (zdraaotni) stao. Ve5ker6 mdnici se, svobodn6 hra poiitkri (jejichi zSkladem rrem ilidnf rimysl) t65i, protoi,e zay{uje pocit zdravi; ad nyni pii rozumov6m posouzeni ' Ti, kdo pro dom6ci poboZnosti dopomdili tak6 zpivdni duchovnich pisni, nepomysleli na to, Ze takovou , hlqinou (pr6v6 proto obydejnE farizejskou) poboinosti zprisobili publiku velkou obtii, protoie nuti soueedy bud zpfvat s sebou, nebo zanechat vlastni myilenkov6 iinnosti.
L42
KRrrrKA souDNosrr
m6me z jeho pied'n.6tu, a dokonce z tohoto pot65eni, zalibeninebo ne; a toto pot6Seni se mfrie stupiovat ai k afektu, aikoliv o piedmdt s6m, z6jen lc.em6me, alespoi ne takovy, kter.f by byl rimdrn;i stupni tohoto afektu. M.iz"trre je rozd6lit na hazarilni hry, hry t6nfi a hry myillenkoud. Prani ayiailuji zdjem, bud je5itnosti, nebo ziskuchtivosti, ktery v5ak neni zdaleka tak veiky jako zhjem o zprisob, jak si je hledime ziskat; druhd vyzaduji pouze zminu poi\tkfi., z lo.liehl kryaf rni svrij ,pomdr k afektu, ale bez stupn6 afektu, a vzbuzuje estetick6 ideje; tieti vznikaji pouze ze zrnlny piedstav, v soudnosti, dimZ sice nenf vytvijena t'adrla myilenka, kter6 by byla spojena s nijaki'm z|jlorrclrr., av5ak mysl je piece jen oZivov6na. Jakzhbavn6 musi hryblft, aniZ by je bylo nutn6 odrivodnit zainteresovanym rimyslem, ukazuji vbechny naEe veierni spoleinosti; nebol t:ez her se skoro t'adrr.anedovede bavit. AJe afekty naddje, strachu, radosti, hnivu, vfsmEchu se piitom riiastni tirr., de kaidfm okamzikem mdni sv6 role, a jsou tak ziv6, z_ese jimi jako vnitinim hnutin zd| bft poW5en ve3kery iivot v t6le, coi, dokazuje jimi vznikl6 svdZest mysli, tlebaile nebylo nic zisk6no ani nauieno. Ale protoZe hazardni hra neni kr6sn6 hra, nebudeme se ji zabyvat Naproti tomu hudba a l6tka k smichu jsou dva druhy hry s estetick{-mi idejemi ne}ro tak6 piedstavami rozvadovhni, jimii nakonec neni nic myiieno a kter6 mohou t65it pouze svou zmdnou, ale piesto zivd. Tim d6vaji dost jasnd najevo, ile oiiveni_v obou je pouze t6lesn6, adkoli je probuzeno idejemi rnysli, a ze pocit zdravidiky pohybu vnitinich org6nri odpovidajicimu t6to hi'e ivoii v5e, co je vyd6v6no za tak jemn6 a duchapln6 potdSeni rozjalen1 spolednosti. Nik;U posouzeni harmonie v t6nech a vtipech, kter6 slouZi svou kr6sou jen jako nutny prostiedek, niltrd zvyiety iivot v t6le, afekt, kter{- hfbe vnitinostmi a br6nici, jednim slovem pocit zdravi (kter6 bez takov6ho podndtu nelze citit) tvoii potdleni, jei m6me z toho, ie se lze dostat k tdlu prostiednictvim duie a pouZit ji jako l6kaie t6la. : V hudbi jde tato hra od podithu tdla k estetickym idejim (objektri pro afekty), od tdch pak op6t zp6tky, ale se zdvojenou silou, k tilu. Y zertu (kterj. zaslouili, aby byl poditin stejnd jako hudba spiSe k piijemn!,rn nei kr6snlim umdnim) zaLini hra s myilenkami, kter6 vesmds, pokud se chtdji vyj6diit srnyslovd, zamdstn6vaji tak6 tdlo; a protoZe rozvalovini pii tomto zn6zori.ovhni, v nlrnil ner'ach|zi to, co odek6valo, n6hle povoluje, citime ridinek tohoto povoleni v t6le prosti'ednictvim kmitfr org6nfr, kter6 zvy5uji vytv6ieni jejich rovnov6hy a maji blahod6rnd" r,'liv na zdravi. ve vbem, co m6 vzbudit iivj- oti6sajici smich, rna bit ndco nesmysln6ho (., i"_T tedy rozvailovini nemfrie o sob6 najit i,6dn6 zalihent). Smich je afekt z nd,hl6 promdny napjat1.ho oiekdud.ni u nic. Pr6vd tato promina, kteri pro rozvaEovhni jistd neni potdSujici, pot65i piece nepiimo na okamZik velmi Zivd. Pildina tedy musi bft ve vlivu piedstalF na t6lo a jeho prom6nliv6m prisobeni na mysl; a to nikoli, pokud je piedstava objektivnd pi'edm6tem potdleni
ANAI,YTIKA ESTETICKE SOUDNOSTI
143
(neloJ jak mrize potdbit zklaman6 odek6v6ni?), ",fbri, toliko ---.' tim, ile iakoito pouhi_hra piedstav vFtv6ii v t6le rovnov6hu'zi.rotoi"l ,il.Jestlize ndkdo lypr6vi, ie rndi6n,.. kterli vid6l u stolulednoho Angliiana v Surate otvirat l6hev.pilu.u j1k ".,g"11o-pivo, prom6ntn6 ., p;orr,.oo*a,
vyja$loval mnoha,yit-1-ti_..*rj.y"tkf ,idi;, a ia otAzk"A"giit;;, L"*o setolik divi?,odpgy.6qil'. ,J"idy! j6 senedivimromu,ie to unik 6t,a?e tomu,
jak jste to tam dostat,o'pahse sm6jeme,a vyvol6v6 to o n6, Iibost, ne Tolli protoie se povaZujeme snad za chytiejSi neZ t"t hl" nevddomec, nebo kvfrli ndcemujin6mu, co by rozvailoveni mol_rlo_shledat pdknfm; ofb"z nase ol"nav6ni bylo napjato a rnizi n6hle v nic. N*o ktlyz iefiJ r"n.leu, pril"r"cn, al" naiika, z" ," mu to nedaii, nebot' 93::.toy"to-uspoi6d11 sl.a'nf .pohi_eb,_
(iike).:gi* *g p9i6: {ayam*y-.purk6m na t9,'abyvypadaly.rut"r,u,tim oyp"trjiveseleji; hlasitd
se zasmijime, a drivod j" .Jrr, ze se oiek6v6nf n6hle prominilo v nic. Je tieba po"o.-Loa\ ile se odek6v6ni_ nesmi prominit v pozitivni opak oiek6van6ho pr"dm6tu. --l*"! ten-je vidy n6co, " ;,rt;astiji zarmoutit - ale musi se zmdnit v nic-.Nebodjestlize ., o6, nikdo ,yp"a"c"r* ndjak6 piihody vzbudi velk6 oiek6v6ni r -i na jejim konci ihn"i porr.a*" jeji nepravdu, znelibi se n6m to; j_"\o p;ft"iJ" lil;;h, *"t-";;i Tupr. n"o "gFf zal jedn6 noci._laros.tryBediv6vr3s1. i\aproti .o-o, jestlizl po'il*ro
"{q'v6d n.jaky jini-_vt'Far"ro"r-i obbrrn8 'yp;;i l**l l_1_!" kupce, ktery, vraceje se z Indi_e Jednoho
o"zrro
s ve5kerym svym muj"tk"* dosateo.dm ve zbodi do Evropy, byl v t6ik6 bouii donuce' noait oJJ p;", pJ.rrr. a t+ se rmoutil, pies noc ze5edivdraparuka, zasmdjemese'a ifi n6m i." ryo to potd5eni: protoie si s nasi m.ilkou v predmdtu _pro,.a. Jstatnt hosfrn6m, nebo spiSes nadi sledovanouide_ouje<J6-ndjakoudlobu pohazujemejako"s -j-
myslime,deio drzjy;: Nej$e zdi o oa,',ir*i";;"rcn. ,"""**:.j:,:"_::.i:lom kter6vzb_u3j9p_otd5eni; ,r"bot'i o sobdty port"afprif:.::*:t:16_ka, hoda s piijatou vhinosti rrpr6vdn6 hlasitd by_ani nest6la za n6mahu.
-
rozesm6la - --- -'r spoleinost, q , pi"a*ori rrvqwJ
rj, de ve viech t.chto-piipadechv sob6musf vtip vidy "^3::":1"q: Irovat ndco, co mrize na okamzik oklamat;_proto,kdyil zdilni'zmizi obsaw-nic, ohlddne.rg zp6toaby to s nim Jesteledno" &".1i", a tak rrll ;"-"y"hr" "" sebou.n6sled]rjicfm
napdtim a ochabnutim"rymrltdna tam a zpit a uvedena do kolfsinf, kter6, proloze se odtrhnuti od ioho, "" ;.koby oiplrto--.t"i,,.,, stalo n6hle (nikoli gogtupn;ine uvoln6nim), musi ip,irJui, hriuti ;"y;li ;;;* harrnonizujici vnitini ."F.if t berd68nJ iru6 u vyvol6v6 dnawu, .eg\yb, 1"iy piitom ale tak6 rozveseleni,(.""*t pohybu prisobiciho ,drai). Nebod jestlize piedpokl6dime, ze'se v5emi na5imi mydlenkJmi je z6rovei , hanrion.ickltilao p"t_.o"aro p';;;;;*", lqojen ndjakf p"h_y! v .o1g6ne_ch ze s onim n6hllim vsazenim mysli hned d6 jednoho, no'"a ao jindho stanoviska, aby sledovala svfij mrizekor"espondr;; ;;-"';;;i" "ffia"r _piedmit-, a uvoliov6ni elastickfch i6sti na5ich vnitinosti, kter6 je zprosti"atioaoo
IM
KRITIKA
SOUDNOSTI
br6ni-ci (podobn6 tomu,_jake giti lechtivi lid6), piiie-.i plice vyrilileji vzduch y ry"F" za seboun6sledujicich risecfch,a tim zprisobuji zdravi-prospefoy p"hybr- \terf r1-,_ a nikoli to, co se d6je v mysli, je vlastni pifdinou potirioi z ndjak6 my5lenly, kter6 v podstat6 nic nepiedstavuje. --Voltaire-ffk6, ile nebesa 16m jako protiv6hu proti piernnohfm trampotfim Zivota dala dv6 v6ci: nadiji a spdnek gyl-bf mohl k tomu_je_st6piftiit smich, pokud by byly -r prostiedky I taylj, rtii, lghg wyvol6ni u rozumnlich lehce dosazitelnc je n6lady, kter.fch tomu k zapotiebi, nebyly pr6vd taL vz6cn6, 1 _origrnalita jako je d_astovzilenf talent b6snit piemliliad jako mysiiSti-hloubalov6,, krkolomnd jako g6niov6 nebo srd'ceraoucndjako spisovaiel6 sentiment6lnich rom6nri (tak6 snad takovi moralist6). jak se_mi zd6, snad.piipustit s Epikuremo ie vebker6 potideni, - \": t:dl' b-yt bylo zpfr_sobenopojmyo kter6 vzbuzuji estetick6 ideje, je inimdlni, !f tdlesnf poiitek, Jj. -anii 1im v nejmenBim uEkodfrne duchoanimr.rpocitu ricty k morirlnim idejim, ktgrf neli pot€Benim, nfbfi sebeocenEnim(lidstvi ., o6.i, kterd n6s povy5uje nad potiebu zirbavy,ba ani tim neu5kodime m6nd u5lechtil6mu pocitt akusu. Ndcoo "9 j" sloSe_no z obojiho,_nachizime v naiait6, kter6 je projevem upiirnnosti, jei je li.dstvu od ptvodu pfirozen6 oproti um6ni pietv6ikyjktere se stalo druho_upiirozenosti. Sm6jeme se prostotd, kteri ." ;"ste o"dokff, pietvaiovat, ale .*9 radujeme, z prostoty piirody, kter6 zde maii pl6ny _r9 umdni j sme "vyt vyum;lkovan6ho,jr ^ru, -pretv6iky. _oEek6vali _kaidod.enni opatrn6 zamiien6ho na kr6sn6 zdhni, a vidalo je to nezkailen| nevinn6 piina kterou jspg vg_becnebyli piipraveni u kt""ou ten, kdo ji nechalzaIgqi, hl6dnouto ani neminil odhalit, ze kr6in6, ale myln6 zd.hni,kter6 obvykle v na-r.i", 5em soudu znamLen|velmi "\ttohoo zde bylo n6hle piem6n6no t il,e je v n6s samotn'fch odhalen 5ibal, to vytv6ii pohyb mysli ve dvou p"ofii**y chridnfch snrdrech, ka"ry zfurovefi,hojivE oi;6r6 iclo.' Z" ale n6co, co j^e nekoneind lep-Bi neZ v5echny piijat6 nravy, totii iistota zprisobu nijybleni (alespo'i-vloha k tomu), piece jen zcela v lidskd piirozenosti ievyhasla,'r"n6fi do t6to- hry soudnosti v6inosl a vslikou rictu. ProtoZe ale jde o 1".r, kterli se objevuje jen na kr6tkou dgbu, a pl65d um6ni pietv6iky-je zase brzy prehozen, 'nisi se v to z6rovei litost, kter6 je hnutfnEznosti, jez se 5ako nra da s_takoqim dobrosrdeinf:n smichem velmi dobie spojit,-a tak6 se s nim obvykle skutein6 spojuje, a kter6 zarovei. tak6 toho,-kdo k tomu dod6v6 oddkodiuj e z2:ozpaky z toho, ie jest6 neni tak mazanf , jak je to blilni llt\l udgkj zprisob. - umdni bj,t naianf je proto rozpor; u*ui. zirlnorilovat naivitu v ndjakS vyb6sn6n6 osobd je plnd moin6 a ji to kr6sn6, i kdyz tak6 vzficnf um6ni. S naivitou nesmi blt zamEilov6na otevieni prostota, kier6 jen p_ro_to.nenahrazujepiirozenost, protoZe nedovede to? co je umdni (spoleiensk6ho) styku. K tomu, co je rozveselujici, co je izce spffzndno s pot6denim ze smichu a co
ANATYTIKA ESTETIcKE SoUDNoSTI
145
p.ti I originaliti ducha, ale nikoli k talentu kr6sn6ho um6ni, mriie bft rorm6i poiit6na_ rozmarn6 manlra. Rozmar v dobr6m smyslu znamena totii talent moci se libovoln6 pien6st do-jist_6_dur_"ytfdisp_ozice,v nii, jsou vdechny v6ci Posuzov6ny zcela jinak nei obvykle_(dokonce obr6cend), ale piesto p;ini6fen6 rozumovym ii.tf-prilgiprim v takov6m naladdni mysli. Kdo j"'t"kowfm podroben bezdddnEo je.nd,Iadot$; kdo je v5ak schopen"prijimat je 3p6"To libovolnd a riielnE riielem Ziv6ho ziltzornEni prostiedni"i.ri-'kootrastu, .(za vzbtzujiciho smich), te.n jeho piednes jsou rormirn6. Tato manf* J" p"ar _a vfce-k piijemn6mu neZ kr6sn6mu umEnir protoZe piedmdt kr6sn6ho .rilCoi musi vidy o sobd ukazov_atndjakou dristojnost, a iyzaduje tedy jistou v6inost v znhzornilni, tak jako vkus pii posulovini.
