Důchodový systém a jeho reforma
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Obsah vystoupení - Diskuse o reformě - Demografická situace a její vliv - Charakteristika důchodového systému v ČR - Shrnutí vývoje důchodového zabezpečení - Mezinárodní kontext
- Podoba důchodových změn v budoucnu ? - Penzijní připojištění a doplňkové spoření
důchodové
Ministerstvo práce a sociálních věcí, Tiskové oddělení, Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 tel: 221 206 512, e-mail:
[email protected], www.mpsv.cz, www.noviny-mpsv.cz
Diskuse o důchodové reformě hlavní body
DR v ČR – Hlavní oblasti I. pilíř (gesce MPSV)
Parametrické změny v průběžně financovaném pilíři (i v souvislosti s reakcí na nález ÚS) II. pilíř (gesce MF ve spolupráci MPSV) Zavedení II. pilíře (přesměrování části pojistné sazby na individuální účty, dobrovolná účast) III. pilíř (gesce MF) Transformace penzijních fondů a oddělení majetku Zvýšení motivace
DISKUSE O REFORMĚ • 1999-2002: Senát - komise (podvýbor) pro důchodovou reformu. • 2000-2001: v PSP Dočasná komise pro důchodovou reformu (shoda na nutnosti reformy). • 2004: Tým Expertů (tzv. Bezděkova komise) zmapovala finanční dopady politických programů v důchodové oblasti parlamentních PS –v červnu 2005 vychází Závěrečná zpráva. • 2006: od července existovala politická komise, nicméně širší konsensus o podobě změn (přijatých v roce 2008, tzv. první etapa důchodové reformy) nebyl nalezen.
DISKUSE O REFORMĚ • 2009: návrh zákona o penzijním spoření (opt out) postoupen do PSP (např. navrhována administrace/výběr pojistného prostřednictvím ČSSZ). Vzhledem k (předčasným) volbám již nebyl projednán. • 2010: Vládou s dočasným mandátem ustavena Pracovní expertní skupina (Bezděkova komise II.), vydání závěrečné zprávy se 4 zásadami: • • • •
Fiskální udržitelnost průběžného (PAYG) důchodového pilíře Diverzifikace zdrojů příjmů důchodců Snížení mezigeneračních transferů Zvýšení ekvivalence v českém důchodovém systému (souběžně verdikt ÚS)
• 2010: Publikován Nález ústavního soudu o nedostatečné zásluhovosti v základním důchodovém systému.
DISKUSE O REFORMĚ • 2010-2011: Zásadní rozhodnutí týkajících se nejen Nálezu ÚS (tzv. malá důchodová reforma) a vzniku systému důchodového spoření – II. pilíře (tzv. velká důchodová reforma). • 2012: Rozhodnuto o dočasné nižší valorizaci – reakce na nepříznivý vývoj bilance státního rozpočtu • 2014: Založena Odborná komise pro důchodovou reformu (předseda prof. Potůček) se snahou o nalezení širšího konsensu.
Demografická situace a její vliv
Vývoj demografické situace v ČR (1950 - 2050) 2050
1950 2000 1975 2025
-450 000 -450000
-450000
0
450 450000 000
0
450000
Naděje dožití (ve věku 65 let) v ČR
zdroj: EUROPOP 2011
Charakteristika důchodového systému v ČR
Co charakterizuje Důchodový systém v ČR – Státní, průběžně financovaný systém – V zásadě pro všechny povinný – Náhrada příjmu v případě stáří (starobní důchod), invalidity (tři stupně invalidity) a ztrátě živitele (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod) – Univerzální systém (bez speciálních profesních/sektorových schémat) – Jde o dominantní zdroj příjmů (~ 94-95 %) – Ve vzorci zabudována značná příjmová solidarita
Náhradový poměr pro různé výše příjmu
Důchodový věk (vývoj zákonné úpravy od roku 1924)
- Zavedena flexibilita (např. předčasný a odložený důchod, možnost přerušení výplaty) - Po roce 1990 celkem 4x rozhodnuto o prodlužování důchodového věku - Zrušení nerovností u kategorií a směřování k sjednocení důchodového věku
Rozhodné období pro výpočet důchodu 1948-1987…………posledních 10 nebo 5 let (dle výhodnosti) 1987-1995…………posledních 10 let a z nich nejlepších 5 let
1996-2011………..posledních 30 let (po roce 1985) 2012-……………….celoživotně, všechny příjmy (po roce 1985)
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Po roce 1995 opuštěn „výsluhový“ princip (z posledních let před důchodem).
Pravidla (minimální) valorizace – 1990-1995 „ad hoc“ reakce Zohlednění růstu:…………..……......... cen (inflace)…..a.…..mezd – 1996-1997……………………..………..100 %..................33 % – 1998-2002…………………………………70 %...................33 % – 2003-2012………………………………..100 %..................33 % – 2013-2014/15…………………………..33 %………............33 % – 2015/16.………………………………….100 %...................33 % xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
– Postupně úprava minimálních limitů CPI 5 - 10 %, termínu valorizace, do roku 2007 diferencovaná valorizace tzv. staro a novodůchodců, různý důraz na základní a procentní výměru – Od 2012 – pouze dle zákona, nikoliv nařízení vlády, fixace základní výměry – Úvahy o valorizaci jen dle CPI „důchodců“ (spotřební koš pro domácnosti důchodců)
Riziko chudoby (65+, 2011) 40
35
30
25
20
15
10
5
0
Eurostat
-10
-20
-30
-40
-50
-60 2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
20
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
Vývoj bilance důchodového systému (v mld. Kč)
10
0
Shrnutí vývoje důchodového zabezpečení
Historie důchodového zabezpečení (na území ČR) • 1771-1781 – vydány penzijní normály, monarchie odměňuje vdovy a sirotky a „věrně sloužící“ • 1888/9 – Bismarck, vznik státní institucionalizované podoby zabezpečení ve stáří • 1888 - Taafe v Rakousku-Uhersku zavádí nem. a později důchodové zabezpečení (1907) • 1924 – zákon republiky československé (účinnost 1926) • 1948 – zákon navazující na tradici Bismarcka (zásluhovost) a Beveridge (univerzální pokrytí) • 50 až 80 léta – deformace (věk žen, v kategoriích cca polovina zaměstnanců, potírání OSVČ, volné profese…)
• (velká tradice sociálního pojištění v ČR !)
OPATŘENÍ k UDRŽITELNOSTI v ČR ČR systematicky „pečuje“ o udržitelnost důchodů již 20 let - 1992 Zrušeny pracovní kategorie; Systémové nastavení valorizací
- 1995 - > Posun věkové hranice (M 62, Ž 57 - 61) - 1997 Omezení zápočtu většiny ND na 80 % - 2001 Zvýšení redukce za předčasný důchod; Zvýhodnění
odloženého důchodu - 2004 Redukce zápočtu studia; Rozdělení OSVČ na hlavní a vedlejší
- 2010 Prodloužení doby pojištění 25 - > 30 let; Zrušení doby studia
OPATŘENÍ k UDRŽITELNOSTI v ČR I. PILÍŘ – ZMĚNY K 1. 1. 2012 -
-
Zvyšuje se věková hranice (o 2 měsíce ročně pro muže, o 6 měsíců ročně pro ženy), sjednocení věku poprvé v roce 2041 na 66 let a 8 měsíců Prodlužování věku nemá stanovenu konečnou hranici Vyšší valorizace jen zákonnou změnou (nad CPI + 1/3 reálných mezd) Prodloužení minimální pojištěné doby na 35 (z 30) let Úprava krácení předčasných důchodů Spravedlivější výpočet penze z celoživotních příjmů (doposud posledních 25 let) Úprava výpočtu nově přiznávaných důchodů (v návaznosti na rozhodnutí ÚS)
STABILIZAČNÍ OPATŘENÍ - VALORIZACE 2013 – 2015
Důchodový věk – postupný růst a sjednocení rok 1995, důchodový věk 60 let (muži), narození v roce 1935
rok 2041, důchodový věk 66 let+8 měsíců, narození v roce 1975
Průměrná doba strávená ve starobním důchodu, v letech
Saldo důchodového systému podle aktuální projekce MPSV
Relace průměrného starobního a mzdy podle projekce MPSV
Míra ohrožení chudobou u populace starobních důchodců, v %
Mezinárodní kontext
Demografické trendy v zahraničí (EU) Podíl osob 65+ na celkové populaci
Pohled do zahraničí • Systémové reformy v Latinské (Jižní) Americe v 80. letech. • Akcentovala se doporučení Světové banky (podle př. Chile) • První polovina 90 let – silná doporučení změny financování důchodových systémů (zavedení povinného spoření)- odezva zvláště v zemích SVE.
Pohled do zahraničí • Dále ve většině zemí SVE – druhá vlna reforem. • Postupně se objevovaly problémy spojené s tímto typem transformace (země s nižším růstovým potenciálem než v LA).
• Krizí 2008 - významná reakce a částečná revize reforem, změny sazeb, zastavení povinného spoření... • Důraz na finanční stabilitu a udržitelnost důchodových systémů a zároveň zabezpečení adekvátnosti dávek
Pohled do zahraničí • Doporučení WB - v současné době vystupuje do popředí problém dostatečného pokrytí obyvatelstva Taxonometrie pěti pilířů:
• Nultý pilíř sociální, nepříspěvkový, ochrana před chudobou • 1. pilíř
povinný PAYGO, částečná zásluhovost
• 2. pilíř
povinný, spořící
• 3. pilíř
dobrovolný, různé formy finančních úspor
• 4. pilíř
nefinanční; např. podpora rodiny, sociální služby (health care, housing support, nemovitosti, reverzní hypotéka…)
TRENDY v ZAHRANIČÍ – důchodový věk I. VĚKOVÁ HRANICE VE VYSPĚLÝCH ZEMÍCH SE POSOUVÁ NAD 65 LET
AKTUÁLNÍ ZMĚNY: Německo, probíhá posun 65 na 67 let (2030) Holandsko, probíhá posun 65 – 67 let (2020), každoroční revize od 2016 Dánsko, rozhodnuto o posunu 65 – 67 let (…), nejbližší revize 2015 Francie, zvýšení minimální pojištěné doby na 166 trimestrů Itálie – rychlý přechod na věkovou hranici 66 let, revize 1 x za 3 roky od 2013 Řecko 4 x v období 2010 - 2012, prodlužuje rychle z 65 na 67 let, HDP (+12 vs. + 1%)
Zahraniční zkušenosti • Státy v evropském regionu prakticky bez výjimky reagují na demografický vývoj a přistupují k zvyšování důchodového věku. • Většinou se jedná o pevný mechanismus jako v případě ČR (zvyšování u osob narozených v určitém roce/období o stanovený počet let/měsíců. • Přibývají státy zavádějící (polo)automatickou vazbu mezi nadějí dožití a důchodovým věkem je možno považovat: Dánsko, Slovensko, Itálie, Nizozemí (blíže viz např. zpráva VUPSV), jedná se o nový trend podporovaný EK. • V zahraničí se lze inspirovat, ale je vhodné aplikovat mechanismus se zohledněním odlišností v ČR.
34
Příklad ze zahraničí Plánované zvyšování věkové hranice pro starobní důchod v Dánsku Referenční rok(y) pro Předpokládaný kalkulaci průměrné rok přezkumu naděje dožití v 60 letech naděje dožití
2004-2005 2009-2010 2014-2015 2019-2020 2024-2025 2029-2030 2034-2035 2039-2040 2044-2045 2049-2050 2054-2055 2059-2060 2064-2065 2074-2075 2079-2080
2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060 2065 2070 2075 2085 2090
Rok kdy může Předpokládaná změna Předpokládaná změna dojít ke změně věkové hranice pro věkové hranice pro starobní důchod předčasný starobní důchod
2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060 2065 2070 2075 2080 2085 2090 2100 2105
68 69 70 70,5 71 71,5 72 72,5 73 73,5 74 74,5 75 75,5 76
63 64 65 65,5 66 66,5 67 67,5 68 68,5 69 69,5 70 70,5 71
Zdro dat: a) Mutal Information System on Social Protection in the EU Member States - MISSOC 2011, situation on July 2010 (www.missoc.org) b) National Report on Strategies for Social Protection and Social Inclusion 2008-2010 – Denmark c) IPE – Investment and Pensions in Europe (10.6.2011 – Dutch government, social partners agree new pension deal) 35 d) Konference „Sustainability and Adequacy of Funded Pension Schemes“, Riga, 25.5.2011
TRENDY v ZAHRANIČÍ – náhradový poměr ODKLON OD PARTICIPACE NA RŮSTU MEZD
-
Různé kombinace valorizačního mechanismu (inflace/růst mezd - např. 100+30, 70+30, 50+50) projevem hledání kompromisu sociálních a finančních aspektů
GARANCE KUPNÍ SÍLY NAHRAZOVÁNA VAZBOU NA EKONOMICKÝ VÝVOJ - Německo – vazba na vybrané pojistné, valorizace 2004 – 2009 průměrně 0,4 % p.a. - Německo – návrhy dodatečných příplatků s vazbou na účast v Riesterově plánu - Švédsko – vazba na vybrané pojistné, pokles penzí v roce 2010 POSILUJE SE KRÁCENÍ PŘEDČASNÝCH DŮCHODŮ - Francie, státní zaměstnanci 5 % ročně (z 0,5 % ročně) - ČR postupné krácení při předčasném důchodu 0,9 - 1,2 – 1,5 % - Možnost částečných důchodů (např. pobírání ½, 1/3 důchodu)
Podoba důchodových změn v budoucnu?
Postoj EU v oblasti sociálního (důchodového) zabezpečení – příklad ČR CSR - rok 2014: Zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejného důchodového systému: • a to konkrétně rychlejším zvyšováním zákonem stanoveného věku pro odchod do důchodu
• a následně jasnějším provázáním tohoto věku se změnami ve střední délce života. • Podporovat zaměstnatelnost starších pracovníků
• a přezkoumat mechanismus valorizace důchodů.
Programové prohlášení vlády „Vláda připraví novelu zákona o důchodovém pojištění týkající se úpravy podmínek pro zvyšování důchodů od roku 2015… “ „Ustaví odborné komise jak k ukončení II. pilíře a návrhům změn důchodového systému…..Vláda připraví detailní návrh na ukončení důchodového spoření při respektování vlastnických práv jeho účastníků a dále komplexní a vzájemně provázaný souhrn konkrétních návrhů na změny v důchodovém systému, které přinesou jeho dlouhodobě stabilní uspořádání a přiměřenost poskytovaných dávek.“
„Analýza zavedení možné standardizované procedury revize statutárního důchodového věku“ • Revize zvoleného tempa zvyšování důchodového věku bude prováděna v pravidelných intervalech jednou za pět let • Fáze provedení revize jsou navrženy následovně: – vypracování demografické zprávy (zastřešení ČSÚ), hlavní indikátor očekávaná průměrná délka výplaty starobního důchodu v horizontu cca 20 let – Rozsah hodnocení indikátoru a faktorů ovlivňujících jeho vývoj, v případě vybočení rozšíření o plnou demografickou prognózu – Předložení zprávy vládě a RHSD (popř. dalším subjektům) – Spouštěcí mechanismus vybočení z cílového intervalu (např. 19 – 21 let) - povinná reakce vlády – Závazná reakce vlády při vybočení z pásma - předložení návrhu novely zákona Parlamentu ČR – Parlament ČR může a nemusí změnit nastavení důchodového věku 40
Závěry • Mylné vidění státního a soukromého jako neslučitelné – opak je pravdou, mělo by jít o vzájemné doplňování a obohacování • Reforma je trvalý, kontinuální, evoluční proces. Nesvědčí jí prudké, unáhlené změny • Vše má své výhody a nevýhody, neexistuje ideální systém • Mýtus, že fondové systémy nepodléhají demografickému vlivu + mýtus, že PAYG je imunní ekonom. vlivům • Pozorně sledovat pozitiva a negativa reforem v zahraničí, avšak slepě nekopírovat • Konečné rozhodnutí je vždy věc politická, nelze udělat „nejlepší expertní“ rozhodnutí • Reforma jako politická priorita by měla být předmětem seriózní diskuse a z ní by měl vzejít širší konsensus
Penzijní připojištění (respektive doplňkové důchodové spoření) III. pilíř
Transformace penzijního připojištění na doplňkové penzijní spoření • Nové penzijní spoření vedle stávajícího penzijního připojištění. • Stávající účastníci penzijního připojištění mohou kdykoliv přejít do nového penzijního spoření – opačný přestup možný již ale není.
• V obou systémech byl majetku účastníků oddělen od majetku správce.
• Penzijní fondy se transformovaly na správcovské penzijní společnosti
• Prostředky účastníků penzijního spoření jsou umístěny v tzv. účastnických fondech (transformačním fondu), majetek týdně oceňován podle tržních cen.
• V nových účastnických fondech možnost jinak (dlouhodoběji) investovat, neplatí však již garance každoroční „nuly“.
Penzijní společnosti a účastnické fondy • Penzijní společnost může ve III. pilíři vytvářet více účastnických fondů s různou investiční strategií 1 povinný konzervativní fond
Další fondy na volbě PS, podmínkou je dosažení majetku 50 mil. Kč V povinném konzervativním fondu: prostředky účastníků, kterým v horizontu pěti let vznikne nárok na penzi, kterým již vznikl nárok na penzi a kterým je již vyplácena penze na dobu určitou.
• Regulována úplata za správu majetku v účastnických fondech na max. 2% průměrné roční hodnoty vlastního kapitálu v ÚF), 0,4 % u konzervativního ÚF • Jiné poplatky nevýznamné (ve vymezených případech, např. převod prostředků)
Podpora vyšších příspěvků a doživotních penzí V obou systémech poskytován nadále státní příspěvek i daňová podpora Změny od 1. 1. 2013: • zvýšení hranice příspěvku účastníka pro nárok na státní příspěvek (nejméně 300 Kč). • změna zákona o daních z příjmů osvobození doživotních důchodů a penzí od daně z příjmu, zvýšení limitu pro osvobození daně z příjmů ze závislé činnosti v případě příspěvků zaměstnavatele ze současných 24 tis. na 36 tis. Kč ročně.
Druhy dávek Penzijní společnosti vyplácí: – starobní penze na určenou dobu – invalidní penze na určenou dobu – jednorázová vyrovnání
– odbytné U penzí nese investiční riziko klient
Životní pojišťovny vyplácí: – doživotní penze – penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší (investiční riziko nese pojišťovna)
4. 9 2. 4 9 4. 5 9 2. 5 9 4. 6 9 2. 6 9 4. 7 9 2. 7 9 4. 8 9 2. 8 9 4. 9 II 99 IV.00 . II 00 IV.01 . II 01 IV.02 . II 02 IV.03 . II 03 IV.04 . II 04 IV.05 . II 05 IV.06 . II 06 IV.07 . II 07 IV .08 . II 08 . II 09 . II 10 . II 11 . II 12 .1 3
Počet účastníků (v mil.)
6,0
5,0
4,0
3,0
2,0
1,0
0,0
Výše státní podpory úložka
státní příspěvek dříve
po změně
100 Kč
50 Kč
0 Kč
200 Kč
90 Kč
0 Kč
300 Kč
120 Kč
90 Kč
400 Kč
140 Kč
110 Kč
500 Kč
150 Kč
130 Kč
600 Kč
150 Kč
150 Kč
700 Kč
150 Kč
170 Kč
800 Kč
150 Kč
190 Kč
900 Kč
150 Kč
210 Kč
1000 Kč a více
150 Kč
230 Kč
Změny chování účastníků v roce 2013
