DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh) Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
Obsah tématu : 1. Cíle a důvody realizace důchodové reformy. 2. Státní důchod (I. pilíř). 3. Základní fakta a mechanismus fungování důchodové reformy (II. pilíř). 4. Centrální registr smluv a penzijní společnosti. 5. Osobní důchodový účet a důchodová jednotka. 6. Způsoby investování důchodového fondu. 7. Penzijní připojištění (III. pilíř) – doplňkové penzijní spoření. 8. Legislativní rámec důchodové reformy. 9. Rizika vstupu do systému.
1. Cíle a důvody realizace penzijní reformy. ► zvýšit věkovou hranici pro odchod do důchodu z důvodu růstu průměrné doby dožití; ► řešit problematiku úbytku ekonomicky aktivních lidí, kteří mohou přispívat na výplatu penzí současným důchodcům; ► zabezpečit dlouhodobě a finančně udržitelný vývoj základního důchodového pojištění; ► z důvodu potřeby plného krytí budoucích závazků zdroji pokračovat v postupných parametrických úpravách průběžně financovaného základního důchodového pojištění (tzv. I. státní pilíř); ► doplnit průběžný systém o tzv. kapitalizační, resp. fondový (tzv. II. pilíř) založený na dobrovolné účasti ve fondovém penzijním spoření (tzv. opt-out); ► podpořit dotačně formou příspěvků ze státního rozpočtu penzijní připojištění (tzv. III. pilíř).
2. Státní důchod (I.pilíř). ► je hlavním příjmem starobního důchodce v ČR; ► jde o průběžně financovaný systém, kdy příspěvky vybrané na důchodové pojištění od zaměstnanců a OSVČ jsou vyplácené jako penze současným důchodcům (nevytvářejí se žádné finanční rezervy); ► průběžný systém je nástrojem solidarity ekonomicky aktivních občanů s občany staršími; ► průběžný (I.) pilíř lze charakterizovat vysokým stupněm solidarity, kdy rozdíly v důchodech jsou podstatně nižší než rozdíly v příjmech; ► státní důchod umožňuje přežít toto období života na úrovni základních životních potřeb (v ČR je oproti vyspělým zemím velmi nízký tzv. náhradový poměr) a vyhnout se tak tak pasti chudoby; ► starobní důchod pobírá cca 2,3 mil. důchodců, průměrný důchod činí cca 10 600 Kč měsíčně (leden 2013).
3. Základní fakta a mechanismus fungování důchodové reformy (II. pilíř). ► vyvedení 3 % sociálního pojištění na soukromé individuální účty občanů ČR vedené u penzijních společností v rámci tzv. dobrovolného fondového penzijního spoření (tzv. opt-out) za podmínky dodatečné vlastní platby ve výši 2 % z vyměřovacího základu pro sociální pojištění; ► vstup do dobrovolného II. pilíře budou mít osoby starší 18 let a mladší 35 let kdykoliv do konce kalendářního roku, v němž dosáhly věku 35 let; ► rozhodnutí je nevratné, ze systému již nelze vystoupit; ► pro zájemce starší 35 let je umožněno vstoupit do II. pilíře nejpozději do 6 měsíců. - od 1.1.2013, nebo - ode dne, kdy byla osoba od 1.1.2013 poplatníkem pojistného na důchodové pojištění.
4. Centrální registr společnosti.
smluv
a
penzijní
► pro fungování II. pilíře byl vytvořen Centrální registr smluv (CRS), jehož správcem je Generální finanční ředitelství (nejvyšší orgán Finanční správy ČR); ► CRS vede údaje týkající se účasti na důchodovém spoření, jeho vznik a zánik, seznam účastníků a jimi uzavíraných smluv o důchodovém spoření s penzijními společnostmi a o pojistných smlouvách o pojištění důchodů; ► investiční zprávu ve fázi akumulace finančních prostředků budou ve II. pilíři provádět penzijní společnosti; ► pro tuto činnost musí mít penzijní společnosti zvláštní licenci udělovanou ČNB a splnit zákonný limit na kapitál (min. 300 mil. Kč); ► každá penzijní společnost bude nabízet 4 důchodové fondy (fond státních dluhopisů, konzervativní, vyvážený a dynamický fond), které se liší : - investičními limity; - strukturou spravovaného portfolia; - riziky; ► penzijní společnost vede pro každého účastníka osobní důchodový účet; ► účast na důchodovém spoření vznikne dnem registrace první smlouvy o důchodovém spoření v CRS (o datu registrace bude informována penzijní společnost i účastník).
5. Osobní důchodový jednotka.
účet
a
důchodová
► osobní důchodový účet vede pro každého účastníka penzijní společnost; ► osobní důchodový účet zahrnuje : - číselné označení; - datum jeho zřízení; - identifikační údaje účastníka; - peněžní podúčet; - majetkový podúčet; ► na penzijním podúčtu se eviduje především část výnosu připadající na účastníka převedenou na účet pro příjem plateb pojistného (a datum přijetí); ► na majetkovém podúčtu se eviduje především počet a hodnota připsaných (odepsaných) důchodových jednotek podle jednotlivých důchodových fondů a datum jejich připsání (odepsání); ► důchodová jednotka představuje podíl na majetku v důchodovém fondu (v Kč na 4 desetinná místa)
6. Způsoby investování důchodového fondu.
Důchodový fond státních dluhopisů investuje pouze do : (a) dluhopisů, jehož emitentem je ČR nebo ČNB; (b) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů, jejichž emitentem je členský stát EU nebo OECD nebo centrální banka takového státu, přičemž rating státu nebo emitenta patří mezi 5 nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých závazků; (c) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky nebo nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je EFFS, ECB, EIB, SB, MMF, jejíž závazky jsou zaručeny členskými státy; (d) nástrojů finančního trhu, jejichž emitentem je ČR nebo ČNB. Důchodový fond státních dluhopisů investuje alespoň 90 % hodnoty svého majetku do investičních nástrojů označených a) až d), přičemž do investičních nástrojů označených b) a c) lze investovat maximálně 30 % hodnoty majetku.
Konzervativní důchodový fond investuje pouze do : (a) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů, jejichž emitentem je členský stát EU nebo OECD nebo centrální banka takového státu, přičemž rating státu nebo emitenta patří mezi 5 nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých závazků; (b) nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je členský stát EU nebo OECD nebo centrální banka takového státu, přičemž rating státu nebo emitenta patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni v výjimkou 2 nejhorších ratingových kategorií; (c) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky nebo nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je EFFS, ECB, EIB, SB, MMF, jejíž závazky jsou zaručeny členskými státy; (d) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky jiných než a) nebo c), přičemž jejich rating a rating emitenta, patří mezi 5 nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých závazků; (e) nástrojů peněžního trhu jiných než a) nebo c), přičemž jejich rating a rating emitenta, patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni v výjimkou 2 nejhorších ratingových kategorií; (f) cenných papírů vydávaných podílovým fondem splňujícím určité podmínky. Konzervativní důchodový fond investuje nejvýše 30 % hodnoty svého majetku do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky uvedených v d) až f).
Vyvážený důchodový fond investuje pouze do : (a) investičních nástrojů a vkladů, do kterých může investovat konzervativní důchodový fond; (b) akcií nebo cenných papírů představujících podíl na právnické osobě přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státu EU nebo na zahraničním trhu mimo EU; (c) cenných papírů vydávaných standardním fondem nebo zahraničním standardním fondem, které jsou veřejně nabízeny v ČR. Vyvážený důchodový fond investuje nejvýše 40 % hodnoty do majetku podle písm (b) a (c).
Dynamický důchodový fond investuje pouze do : (a) investičních nástrojů a vkladů, do kterých může investovat vyvážený důchodový fond; (b) cenných papírů vydávaných fondy kolektivního investování a zahraničními fondy kolektivního investování podléhajícímu dohledu členského státu EU, které jsou veřejně nabízeny v ČR, s výjimkou speciálního fondu nemovitostí nebo srovnatelného zahraničního fondu kolektivního investování. Dynamický důchodový fond investuje nejvýše 80 % hodnoty svého majetku do majetku pod písm. (a) a (b) a do jiných investičních nástrojů, které odvozují svoji hodnotu převážně od akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na právnické osobě nebo od akciových indexů.
7. Penzijní připojištění (III. pilíř) – doplňkové penzijní spoření. ► státem zvýhodňované spoření na stáří (existuje od r. 1994); ► cílem penzijního připojištění, resp. doplňkového penzijního spoření je zlepšit životní úroveň důchodců ve stáří; ► minimální výše příspěvku účastníka činí 100 Kč/měsíc; ► státní příspěvek náleží, pokud účastník zaplatil alespoň 300 Kč/měsíčně; ► je-li výše měsíčního příspěvku účastníka : - 300 až 999 Kč, výše státního příspěvku činí 90 Kč a 20 % z částky přesahující 300 Kč; - 1 000 a více Kč, činí výše státního příspěvku 230 Kč; ► státní příspěvek činil do r. 2012 maximálně 1 800 Kč/rok, od roku 2013 činí maximálně 2 760 Kč/rok;
► výhodu mají klienti, kterým na penzijní připojištění přispívá zaměstnavatel ( z celkového počtu 4,5 mil. klientů je to cca 1 mil.); ► důležitá je existence daňových výhod pro zaměstnance i zaměstnavatele; ► plnou daňovou výhodu uplatní poplatník, který přispívá částkou 2 000 Kč/měsíc, tj. 24 000 Kč/rok; v tomto případě snížení základu daně činí 12 000 Kč/ročně; ► platba zaměstnavatele v celkové výši 30 000 Kč/rok (jde o penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, příspěvek na penzijní pojištění a příspěvek na pojištění pro případ dožití či smrti) je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob; ► výběr naspořených příspěvků je možný při splnění 2 podmínek : - klient zaplatil alespoň 60 měsíčních příspěvků (spořil 5 let); - klient dosáhl věku 60 let; ► naspořené prostředky lze čerpat najednou nebo postupně jako pravidelnou penzi; ► naspořené prostředky lze čerpat i dříve, kdykoliv po zaplacení 24 příspěvků, avšak státní příspěvky se vrací do státního rozpočtu.
8. Legislativní rámec důchodové reformy. ►zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů (II. pilíř); ► zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších přepisů (III. pilíř); ► zákon č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření (II. pilíř); ► zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem (III. pilíř); ► zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění;
► vyhláška č. 57/2012 Sb., o minimálních náležitostech statutu účastnického fondu a statutu důchodového fondu; ► vyhláška č. 117/2012 Sb., o podrobnější úpravě činnosti penzijní společnosti, důchodového fondu a účastnického fondu; ► vyhláška č. 215/2012 Sb., o odborné způsobilosti pro distribuci některých produktů na finančním trhu; ► vyhláška č. 341/2012 Sb., o rozsahu činností depozitáře důchodového fondu a depozitáře účastnického fondu; ► nařízení vlády č. 361/2012 Sb., o sdělení klíčových informací pro účastníky doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření; ► vyhláška č. 423/2012 Sb., o zvyšování důchodů vyplácených z pojistné smlouvy o pojištění důchodu; ► vyhláška č. 425/2012 Sb., o předkládání informací penzijní společností České národní bance;
9. Rizika vstupu do systému. (budou probrána ve výuce)
