Reforma příjmů rozpočtu EU

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta ___________________________________________________________________________

Reforma příjmů rozpočtu EU Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Petr König

Klára Burešová

Brno 2009

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 13. května 2009

Podpis autora:

Děkuji vedoucímu práce mé bakalářské práce Ing. Petru Königovi za cenné rady a pomoc při zpracování bakalářské práce.

Abstract This bachelor thesis is focused on the hypothesis if the European budget may be financed by own taxes and the main topic of this work is to propose suitable form of the income reform which is based on the European tax. The author of the thesis is considering the finding how the proposed reform would affect the Czech republic. For narrower project of financing EU are selected EU’s own resources and new resources – the ECB’s seigniorage , tax of carbon dioxide and consumer tax of fuel. In the part of the own work are proposed three possible variants of EU funding. These options are then compared to reality across the EU and in closer view of the Czech republic. The own analysis shows that the financing of the EU budget is possible, but the Czech republic, compared to the present, would overpay in all the proposed alternatives.

Abstrakt Tato bakalářská práce je zaměřena na hypotézu zda může být evropský rozpočet financován vlastními daněmi a hlavním předmětem práce je tedy navrhnout vhodnou podobu reformy příjmů, založené na evropské dani. V práci se dále autorka zabývá zjišťováním jak by navrhovaná reforma ovlivnila Českou republiku. K užšímu návrhu financování EU jsou vybrány vlastní zdroje EU a nové zdroje – ražebné ECB, daň z oxidu uhličitého a spotřební daň z PHM. Ve vlastní práci jsou navrhnuty tři možné varianty financování EU. Tyto varianty jsou pak dále porovnávány se skutečností v rámci celé EU a v užším pohledu s ČR. Vlastní práce ukazuje, že financování evropského rozpočtu je možné, ovšem Česká republika by oproti současnosti ve všech navrhovaných variantách přeplatila.

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________

OBSAH 1. ÚVOD ...................................................................................................... 7 2 CÍL PRÁCE A METODIKA................................................................... 8 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED ......................................................................10 3.1 Teorie veřejných financí .......................................................................................................10 3.1.2 Veřejné finance a veřejná správa..................................................................................10 3.1.3 Veřejný statek..................................................................................................................11 3.2 Krátké představení rozpočtu EU.........................................................................................12 3.3 Fiskální federalismus versus rozpočet EU.........................................................................14 3.3.1 Funkce veřejných financí...............................................................................................15 3.3.2 Zdaňování v decentralizovaném systému..................................................................18 3.4 Charakteristika příjmů rozpočtu EU a jejich hodnocení .................................................22 3.4.1 Kritéria hodnocení..........................................................................................................23 3.4.2 Vlastní hodnocení...........................................................................................................24 3.5 Alternativní vlastní zdroje financování rozpočtu.............................................................26 3.5.1 Daně z příjmu..................................................................................................................26 3.5.2 Spotřební daně ................................................................................................................28 3.5.3 Environmentální daně ...................................................................................................28 3.5.4 Výnosy z ražebného Evropské centrální banky.........................................................29

4. VLASTNÍ PRÁCE ................................................................................30 4.1. Finanční potřeba dle výdajů rozpočtu EU za rok 2006...................................................30 4.2 Výnosy z ražebného ECB .....................................................................................................31 4.3 Environmentální daně ..........................................................................................................33 4.3.1 Daň z oxidu uhličitého ..................................................................................................33 4.3.2 Spotřební daň z PHM ....................................................................................................38 4.4 Porovnání skutečných příspěvků ČR v r. 2006 s potencionálními odvody.................50

5. DISKUZE...............................................................................................52 6. ZÁVĚR...................................................................................................55 7. ZDROJE .................................................................................................57 PŘÍLOHY

6


1. ÚVOD Tato práce je zaměřena na zhodnocení alternativních příjmů rozpočtu Evropské unie (EU) a jejich hrubého vyčíslení. V současné době se krystalizuje diskuze na téma reformy rozpočtu Evropské unie. V této diskuzi běží jak o příjmovou, tak o výdajovou část rozpočtu. Jinými slovy můžeme říci, že se plánuje reforma celého unijního rozpočtu. Nynější rozpočet je na obou svých stranách – jak na příjmové, tak výdajové – dále nevyhovující. Z pohledu výdajů je asi největším trnem v oku některých členských států výdaj na Společnou zemědělskou politiku. Tato ochranářská politika EU svých vlastních zemědělských produktů je sice ze sociálního pohledu líbivá právě pro zemědělce, nicméně v rámci ekonomiky se nejedná o nejvhodnější linii. Díky této politice jsou v EU ceny potravin vyšší než ve třetích zemích. Jelikož musí příjmy pokrýt výdaje, tak také příjmová strana rozpočtu do značné výše souvisí s výdajovou stranou rozpočtu. Díky tomu, že všechny členské státy nejsou na stejné ekonomické úrovni, tak vznikají problémy s aktuální strukturou společného rozpočtu. Tyto problémy se rychleji projevily možná také díky novému vstupu podstatně chudších států do EU. Z principu soudržnosti se staly tyto země čistými příjemci na úkor ekonomicky stabilních zemí. Toto tedy podpořilo diskuzi o potřebě změnit strukturu rozpočtu EU. Z hlediska příjmové strany může být ještě zmíněn argument, že Unie se zavázala hradit své výdaje z vlastních zdrojů. Tento závazek však není z velké části splněn, protože zhruba 75 % příjmů rozpočtu tvoří příspěvky členských států. Toto je další významný důvod pro reformu příjmů rozpočtu Evropské Unie. Navíc díky již zmíněnému vstupu výrazně chudších států se stalo téma příjmů politicky atraktivní, hlavně tedy ze strany zemí, jenž jsou čistými přispěvateli. Aktuální stav reformy rozpočtu EU je ve fázi, kdy se čeká na vydání Bílé knihy. Podle zdrojů z Evropské komise bychom se Bílé knihy mohli dočkat na přelomu června a července roku 2009, nicméně Evropská komise nevylučuje ani jiný termín. Obecně tak lze

7

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ říci, že pokud by vydání Bílé knihy zasáhlo ještě předsednictví EU České republiky, jediné co by zřejmě ČR stihla, by bylo zahájení politické diskuze.

2. CÍL PRÁCE A METODIKA Cíl práce Cílem práce je navrhnout novou podobu příjmů rozpočtu EU a kvantifikovat dopad návrhu na výši plateb České republiky. Ve vlastní práci se zaměřuji na ověření hypotézy, zda může být rozpočet Unie financován evropskými daněmi. Zabývám se též výpočtem v rámci České republiky, tzn. kolik by odvedla ČR po mnou navrhované reformě příjmů rozpočtu EU. Vzhledem k tomu, že k přijetí reformy může dojít pouze za předpokladu, že se dohodnou všechny členské státy, je problematika příjmové strany rozpočtu z velké části ovlivněna podobou výdajové stránky rozpočtu a národních priorit členských států. Myslím si, že evropská daň je ekonomicky vhodnou náhražkou nynějších hlavních zdrojů. Z hlediska jejího zavedení se však jedná o velmi citlivé téma. Pokud má být evropská daň zavedena, je nutné nejprve dokončit harmonizaci příslušných daňových sazeb a jejich daňových základů. Poté je nutný politický konsensus všech členských států, což bude zřejmě činit velké potíže při procesu schvalování efektivní formy rozpočtu. Z historie je známo, že členské státy mají potřebu obstrukcí a chtějí zanést do rozpočtu různé výjimky v jejich prospěch. Výše odvodu ČR bude záviset na zvolené evropské dani či kombinaci několika daní a jejich optimálních sazeb. Metodika Velká část literárního přehledu je práce zaměřena na obecnou terminologii vztahující se k tématu veřejných financí a postupně se specializuje na problematiku Evropské unie. V této sekci je kladen důraz na stav rozpočtu za rok 2008, jeho charakteristiku a strukturu příjmů a výdajů. Vzhledem k tématu práce jsou příjmy v této souvislosti rozebírány detailněji. Jsou zde zmíněny hlavní problémy, se kterými se rozpočet a tedy i Unie potýká a je zde zdůvodněna potřeba reformy.

8

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ Po terminologické a teoretické části se zaměřuji na alternativní zdroje rozpočtu, které by mohly v reformě vystupovat jako hlavní příjmy plynoucí do rozpočtu EU. Je nutné podotknout, že evropská daň splňuje podmínku, kterou si EU předsevzala, tedy že bude financována vlastními zdroji a nebude tak závislá na příspěvcích členských států. V této části jsou zmíněny klady a zápory těchto alternativních zdrojů. Podle níže popsaných kritérií jsou vybrány nejvhodnější zdroje k bližšímu teoretickému zkoumání. Po uvedení potřebné terminologie se dostáváme k vlastní práci. Hlavním zdrojem statistických dat, použitých ve vlastní práci, je Eurostat, Evropská centrální banka a Česká národní banka. Dále jsou zde použity volně dostupné informace z různých oficiálních webových stránek Evropské unie a jiných institucí. Vzhledem k tomu, že informace z Eurostatu jsou uvedeny pouze do roku 2006, musím celou komparaci stavu rozpočtu před a po reformě přizpůsobit k roku 2006. Celá vlastní práce je tedy postavena na otázce: „Jak by vypadalo financování Unie roku 2006 po reformě příjmů evropského rozpočtu a kolik by Česká republika po této reformě přeplatila nebo ušetřila v rámci odvodů Unii?“ Ve vlastní práci jsou tedy rozebírány vybrané alternativní zdroje, které by tvořily největší část příjmů rozpočtu a nahradily by tak stávající stav, respektive rámci retroaktivity stav roku 2006, kdy je financování rozpočtu ze 75 % dotováno členskými státy, konkrétněji jejich procentním příspěvkem z HND. V této části také hodnotím kolik by jednotlivé alternativní zdroje přispěly do rozpočtu, pokud by byly zavedeny. Jsou zde také navrhnuty jejich příslušné procentní sazby. V celé práci je použit jednotný kurz pro přepočet Eura a Koruny české a ten je vypočten jako průměr jednotlivých čtvrtletí za celý rok 2006 dle evidence ČNB. Tento kurz je ve výši 28,34 CZK/EUR. Následné zhodnocení zjištěných údajů je provedeno v diskuzi. Diskuze není zaměřena pouze na ekonomické aspekty – tedy jestli si touto změnou Česká republika finančně pomůže – ale jsou zde i jiné podněty, které je nutné zvážit (např. politické, politologické nebo sociologické atd.).

9


3. LITERÁRNÍ PŘEHLED Literární přehled je rozdělen do čtyř částí. V první části jsou definovány základní pojmy spojené s veřejným sektorem, ve druhé části je velmi stručně představen rozpočet EU. Třetí část je věnována problematice fiskálního federalismu a jeho srovnání s prostředím Evropské unie. Čtvrtá část hodnotí stávající příjmy rozpočtu EU a v páté a poslední části literárního přehledu jsou uvedeny alternativní řešení nového financování.

3.1 Teorie veřejných financí V následující části literárního přehledu se zaměřuji na definování základních termínů, které budou celou práci provázet. Jedná se o základní termíny jako jsou pojmy veřejné finance, veřejná správa, veřejný statek apod.

3.1.2 Veřejné finance a veřejná správa V této části se budeme zabývat definováním pojmů v obecné linii, a to veřejnými financemi a veřejnou správou. Tyto pojmy jsou si příbuzné, nikoli však identické. Oba dva pojmy odráží aktuální politické a ekonomické změny v dané společnosti. Nejedná se tedy o exaktní pojmy – existuje více relevantních definic, odvislých na čase a místě1. Pro naše účely budeme uvažovat oblast států Evropské unie v aktuálním čase. Termín veřejné finance v sobě podle Hamerníkové (2004a, s. 18) obsahuje pojmy jako veřejné příjmy – zejména daně – veřejné výdaje, jejich saldo, rozpočtovou a fiskální politiku. Slovo „veřejné“ pak lze odůvodnit přenesením kompetencí ze státní správy na místní správu a samosprávu. Jelikož pak tuto sféru označujeme jako veřejná správa, můžeme tedy v případě přerozdělování zdrojů použít pojem veřejné finance. Obecně se dá říci, že oba pojmy v sobě zahrnují veřejné zabezpečení veřejných statků, financování různých transferů (zejména pak sociálních), stimulaci ekonomických subjektů k určitému chování prostřednictvím dotací, pokut a daní. Hamerníková (2004a, s. 1

Například pojem veřejné finance bude zřejmě jinak definován v Severní Koreji a jinak v demokratickém

středoevropském státě.

10

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ 18) dále uvádí, že potřeba těchto financování byla důvodem ke vzniku fiskálního systému, jenž je založený na koloběhu finančních prostředků, a to v rámci veřejné rozpočtové soustavy. Veřejná rozpočtová soustava je složená ze státních, regionálních a místních rozpočtů. Pojem veřejný sektor tak vyjadřuje část národního hospodářství, která funguje díky veřejným financím, které mají tři základní funkce. Podle Vybíhala (2001, s. 10) je to funkce alokační, redistribuční a stabilizační. Tyto funkce budou blíže popsány níže, v teorii fiskálního federalismu.

3.1.3 Veřejný statek Pro ucelený přehled vysvětlíme pojem veřejný statek podle Pekové (2002a). Veřejné statky jsou subsystémem ekonomických statků, který dále dělíme na čisté veřejné statky a smíšené veřejné statky. Tyto statky jsou více či méně užitečné celé společnosti, dochází u nich k tržnímu selhání, jsou tedy netržními nebo polotržními statky. Veřejný statek tedy nemůže být poskytován v rámci volného trhu, protože jeho zajištění v rámci tržního systému je velmi neefektivní nebo nemožné. Jedná se o statky a služby, které jsou pro občany (resp. veřejnost) potřebné k naplnění jejich preferencí. Čisté veřejné statky jsou statky nedělitelné spotřeby a nekvantifikovaného podílu na jednotlivce při spotřebě, přičemž spotřeba jedním uživatelem neubírá možnost spotřebovávat tento statek jiným uživatelem. K nedělitelnosti je nutné říci, že nelze vyloučit někoho ze spotřeby tohoto statku nebo služby2. Dále je nutno uvést, že nelze tuto spotřebu vyčíslit cenou, a kvalita veřejného statku je nedělitelná3. Peková (2002a, s. 38) zároveň uvádí, že klasickým čistým veřejným statkem je veřejná správa.

2

Například veřejné osvětlení bude svítit jak pro platiče daní, který na zajištění tohoto veřejného statku

přispívá, tak pro neplatiče, který tyto statky využívá a stává se tak tzv. „černým pasažérem“. V dalších případech se může jednat o národní obranu, údržbu veřejných komunikací, pěších zón, úklidu veřejných prostor atd. 3

Také s větším počtem spotřebitelů bude kvalita poskytovaného statku teoreticky stejná.

11

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ Smíšené veřejné statky se liší v dělitelné kvantitě, lze tedy vyčíslit, kolik který jednotlivec využívá daného statku. Tím lze ocenit tuto spotřebu, lze stanovit uživatelský poplatek jako modifikovanou cenu za jednotku spotřeby veřejného statku. Kvalita smíšeného statku, jejíž standard se podle Pekové (2002a, s. 38) snižuje s vyšším počtem spotřebitelů, je však nedělitelná.4

3.2 Krátké představení rozpočtu EU V této krátké kapitole si kladu za cíl poukázat na hrubou strukturu rozpočtu EU. Bližší zkoumání jeho jednotlivých položek a plnění funkcí veřejných financí EU je rozebíráno v dalších kapitolách literárního přehledu. Rozpočet EU je vždy vyrovnaný, deficit je nepřípustný. Z tohoto důvodu má rozpočet také nižší schopnost reagovat na hospodářské cykly (tedy stabilizační funkce veřejných financí EU je téměř nemožná – viz níže). Rozpočet se zaměřuje nejvíce na alokaci na straně výdajů a na straně příjmů je z největší části tvořen vlastními zdroji. Bližší informace poskytuje tabulka 1.

4

Podle její úvahy je například nižší kvalita u vzdělání a pohodlí při cestování v tramvaji přímo úměrná

zvyšujícímu se počtu spotřebitelů. Při zralejší úvaze se tento stav může projevit buď z důvodu enormního nárůstu „černých pasažérů“ nebo nedostatečně pohotovou reakcí zřizovatele veřejného smíšeného statku na zvýšení počtu populace, tedy spotřebitelů tohoto veřejného statku.

12

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ Tabulka 1: Rozpočet evropského rozpočtu a rok 2008 v EUR

Příjmy rozpočtu EU 2008 1. Vlastní zdroje 2. Přebytky, salda a opravy

Výdaje rozpočtu EU 2008 (platby)

118 921 758 200

1. Udržitelný růst 2. Ochrana přírodních zdrojů a správné hospodaření s nimi

125 750 000

50 324 204 626 € 53 177 320 053 €

3. Příjmy od osob spojených s orgány a dalšími institucemi Společenství

1 028 915 624

3. Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

1 241 449 006

4. Příjmy ze správní činnosti orgánů

81 054 000

4. Evropská unie jako globální partner

8 112 728 400

5. Příspěvky a vrácení v rámci dohod a programů Společenství

10 000 000

5. Administrativa

7 284 420 235

6. Úroky z prodlení a pokuty

123 000 000

6. Kompenzace/ vyrovnávací platby

7. Výpůjční a úvěrové operace 8. Různé příjmy CELKEM

206 636 292

26 070 788 30 210 000 120 346 758 612

CELKEM

120 346 758 612

Zdroj: Evropská komise (2009)

Nejvýznamnější část rozpočtu tvoří hlava Vlastní zdroje, která je tvořena z jednotlivými kapitolami, uvádím zde jejich procentní podíl vůči celkovému rozpočtu 2008: •

Zemědělské poplatky stanovené v rámci SZP (1, 4 %)

•

Dávky a ostatní poplatky stanovené v rámci společné organizace trhu s cukrem (0, 53 %)

•

Cla a ostatní poplatky (13, 65 %)

•

Procento DPH (15, 87 %)

•

Příspěvky HND členských států ( 67, 37 %)

Výdaje jsou vynaloženy z největší části na udržitelný růst a ochranou přírodních zdrojů. Výdaje na udržitelný růst (44, 9 %) se skládají z kapitoly Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost a kapitoly Soudržnost pro růst a zaměstnanost. Hlava Ochrana přírodních

13

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ zdrojů a správné hospodaření s nimi jde na výdaje související s trhem a přímé platby (31, 7 %) a rozvoj venkova, životní prostředí a rybolov (11 %), Evropská komise (2008).

3.3 Fiskální federalismus versus rozpočet EU Fiskální federalismus se dá zkráceně popsat jako teorie správného financování a obstarávání veřejných a smíšených statků v určitém společenství lidí. Obstarávání znamená zajištění určitého statku pro blaho občanů. Otázku, která naplňuje tento pojem, je „Kdo bude obstarávat?“. Obstarávání je spojeno s financováním, a proto tento pojem hraje v teorii fiskálního federalismu velkou roli. Rozhoduje se o tom, kdo bude dávat a kdo bude brát. Tyto otázky jsou úzce spojeny s fiskální a rozpočtovou politikou a jejími funkcemi. Jedná se o určení, na které úrovni veřejné správy budou poskytovány veřejné statky. Správné určení poskytování statků je součástí decentralizačního teorému. V následujících kapitolách je teorie fiskálního federalismus vysvětlena zejména na myšlenkách amerických ekonomů Musgrave a Musgraveová, kteří své poznatky zaměřují na USA, tedy na federativní typ státu. Nicméně jsou uvedeni i jiní autoři, kteří do teorie fiskálního federalismu neméně přispěli. Jejich teorie můžeme z části použít v případě evropského rozpočtu. Musíme však brát v potaz, že Evropská unie není federace (alespoň prozatím) a má tak jiné priority v oblasti financování a obstarávání statků. Musíme tedy přijmout fakt, že EU neovlivňuje všechny aspekty života běžného občana EU. Musgrave a Musgraveová (1994, s. 22-23) uvádí, že federace sama o sobě odvozuje svou platnost přímo od občanů, kteří jsou primárně příslušníky federace nezávisle na území, ve kterém žijí. Další možností je spojení různých národů za účelem specifických a limitovaných cílů, jako příklad uvádějí pro výkon zahraniční politiky, obrany nebo pro vytvoření společného trhu.5

5

Toto je případ Evropské Unie, která vznikla spojením národních států, za primárním účelem zabezpečení

míru v Evropě.

14


3.3.1 Funkce veřejných financí V následující kapitole budou rozebrány tři základní funkce veřejných financí – alokační, redistribuční a stabilizační. Ke každé funkci jsou uvedeny jejich teoretická vymezení, je myšlen způsob jejich naplňování zejména v národních podmínkách. Dále je u každé funkce také uvedeno jak jsou plněny v evropském rozpočtu. Alokační funkce Jako funkce jednotlivých úrovní vlády Musgrave a Musgraveová (1994, s. 428) uvádějí alokaci. Existence národních veřejných statků, které jsou užitečné v celé federaci vede k vyžadování jejich centrálního zabezpečení. Ze stejného důvodu bude nižší úroveň vlády poskytovat statky, pro které platí, že jejich poskytování na této úrovni je nejefektivnější. Dalším aspektem při určování úrovně zabezpečování veřejných statků je homogenita preferencí. Jako příklad uvádějí poskytování obrany v USA na federální úrovni, dopravní komunikace poskytují jednotlivé státy a městské dopravní komunikace místní úrovně vlády. V tomto bodě lze jen dodat, že kdyby se státy unie shodly na stejné bezpečnostní politice, bylo by ekonomicky výhodné ji zajišťovat z nějaké centrální úrovně, tedy Evropskou unií. Naopak například zabezpečování veřejného osvětlení je jasně nejvhodnější na nejnižší úrovni. Zde je nutné také zmínit homogenitu preferencí určité skupiny obyvatel. Tito občané mají vůči ostatním podobné potřeby díky historickým, kulturním a společenským důvodům (Musgrave a Musgraveová 1994, s. 53), tyto preference se můžou lišit region od regionu či obec od obce. Je tedy vhodné tyto statky zabezpečovat na nejnižší možné úrovni v závislosti na velikosti skupiny obyvatel, kteří preferují stejné statky. Podle Evropské komise (2007) rozpočet EU plní především alokační funkci. Jedná se o rozmísťování finančních zdrojů na vládní úrovně jednotlivých členských států. Alokační funkce evropského rozpočtu se také překrývá s redistribuční funkcí. Alokace se váže pouze na výdaje veřejných financí, příjmy s alokací nijak nesouvisí.

15

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ Redistribuční fukce Další funkci jednotlivých úrovní vlády uvádí Musgrave a Musgraveová rozdělení důchodů mezi jednotlivce, jedná se tedy o redistribuční funkci. V rámci USA je mobilita vysoká6, tudíž z tohoto faktu vyplývá, že přerozdělování by měla provádět federace jako celek. Ovšem v tomto bodě vidíme rozpor s USA a EU, kdy mobilita pracovní síly mezi státy EU není tak velká (EU cca 2 % za rok 2007). Podle Vybíhala (2001, s. 10) ovlivňuje redistribuční funkce chování ekonomických subjektů (domácností, podniků). Jedná se o rozdělování a přerozdělování veřejných financí municipálními zásahy odůvodněné zmírňováním sociálních nerovností ve společnosti. Do této oblasti redistribuce spadají např. podpory v nezaměstnanosti, rodinné přídavky, stipendia z veřejných rozpočtů, finanční výpomoci sociálně slabším skupinám atd. Z příjmové strany se jedná například o progresivní zdanění. Redistribuční funkce tedy podle Vybíhala (2001, s. 10) slouží k jistému nastolení spravedlnosti mezi movitějšími skupinami obyvatel a těmi chudšími v dané společnosti7. Pokud má být tedy politika rozdělení důchodů mezi lidmi účinná, je nutné ji primárně řídit z federální úrovně v případě federace (jako uvádějí Musgrave a Musgraveová) nebo zjednodušeně z vládní úrovně daného státu. Je na snaze určení jak evropský rozpočet plní redistribuční funkci. Největší část výdajů, které plynou z evropského rozpočtu jsou redistribuční povahy. Velký podíl má

6

Myšlena zřejmě vysoká mobilita (cca 4 %) federace USA jelikož autoři se v knize vztahují na problematiku

USA. 7

Vybíhal (2001) uvádí, že nepřímo se o spravedlivé rozdělení důchodů usiluje např. prostřednictvím daní,

např. klouzavě progresivními sazbami daně u daně z příjmů fyzických osob. O tomto „spravedlivém“ přerozdělení se však dá polemizovat, jedná se o názor, který je založen na distributivní spravedlnosti. Nebyla by lepší retributivní chápání spravedlnosti, tedy „rovné“ daně? Důvody pro zavedení progresivní daně jsou zejména stabilizační – tedy existence automatických stabilizátorů, které pomáhají vyrovnávat hospodářské cykly. Ovšem pokud vezmeme v úvahu, že máme stejnou sazbu daně uvedenou v procentech, tak ten kdo více vydělává, také více přispívá do státní pokladny. Takže jakýsi automatický stabilizátor zůstává zachován.

16

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ Společná zemědělská politika (SZP) a politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS), z příjmové strany tato funkce není naplňována, možná pouze díky DPH8, což působí degresivně – od chudých k bohatým (Evropská komise, 2007). Stabilizační funkce Rozložení fiskální kapacity je podle výše zmiňovaných autorů třetí funkcí jednotlivých vlád. Na problematice USA ukazují, že ne každý stát má stejný důchod na obyvatele a je tedy i jejich fiskální kapacita odlišná. Vznikají tak rozdíly v podmínkách poskytování veřejných statků, což může být pro federální vládu nepřijatelné. Této linie lze dosáhnout pomocí dotační politiky, kdy systém stanovuje určité podmínky. V rámci těchto pravidel se může jednat o upřednostňované statky, které mají z hlediska federace vyšší preference. Mohou to být např. programy péče o dítě, jiné položky jsou například záměry federální politiky, např. federální vláda by měla realizovat sociální programy pro skupiny obyvatelstva s nízkými důchody, jelikož tato potřeba vznikla jako důsledek lokálních dopadů přistěhovalecké politiky federální vlády. Tyto dotace mají podle autorů společně ovlivňující podmínky, za kterých místní vlády mohou nabízet veřejné statky, velikost jejich nabídek však ponechávají místnímu rozhodnutí. Na nákladech takto poskytovaných dotací se podílí i úroveň vlády, která dotaci získává. Tento bod se dá shrnout jako stabilizační funkce fiskální politiky. Stabilizace by podle Vybírala (2001, s. 11) měla působit makroekonomicky a měla by tedy zajistit vysokou zaměstnanost, rozumnou míru stability cenové hladiny, ekonomický růst a vyrovnávanou platební bilanci. K zajištění stabilizační funkce slouží nástroje stabilizační politiky jako měnové nástroje (povinné minimální rezervy, diskontní sazba, cena úvěru, operace na volném trhu, apod.) a fiskální nástroje (velikost daní, veřejných výdajů, změny ve vyrovnanosti veřejného rozpočtu, v úrovni deficitu a způsobech jeho financování).

8

Procento DPH tvoří příjem rozpočtu EU, toto procento je pro „bohaté“ státy nižší než pro „chudé“ státy

(viz níže).

17

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ Dalším podstatným nástrojem stabilizační politiky jsou podle Klímy (2006, s. 119) také vestavěné stabilizátory. Klíma dělí tyto vestavěné stabilizátory na: •

změnu ve struktuře příjmů – do které řadí výše zmíněnou progresivní daň z příjmů a změnu daňových sazeb, dále změnu nedaňových sazeb;

•

změnu ve struktuře výdajů – do které řadí změnu ve výši jednotlivých položek

Tyto stabilizátory působí automaticky (ovšem za předpokladu jejich existence v ekonomice). Dalo by se říci, že automatické stabilizátory pomáhají vyrovnávat hospodářské cykly. Do stabilizační funkce rozpočtu Evropské unie bychom mohli zařadit například rezervy (Evropská komise, 2007). V současné době je také schválen záchranný balíček ve výši 200 mld. EUR, který má oživit ekonomiku. Tyto peníze by podle Evropské komise (2009) měly zvýšit kupní sílu a podpořit růst zaměstnanosti. Financování tohoto balíčku je z velké části dotováno rozpočty členských států (170 mld. EUR), zbylou částku financuje samotná Evropská unie a Evropská investiční banka. Dalo by se předpokládat, že toto financování z Evropské unie bude pocházet právě z rezerv, které Unie tvoří.

3.3.2 Zdaňování v decentralizovaném systému Oates na základě svých výzkumů (např. An Essay of Fiscal Federalism nebo The Theory of Public Finance in a Federal System) doporučuje: •

Centralizované úrovně vlády by měly co nejvíce spoléhat na zdanění užitku mobilních jednotek, včetně domácností a mobilních ekonomických faktorů.

•

Je nutné využívat neekvivalentní zdanění mobilních ekonomických jednotek (například pro účely redistribuce), mělo by tak být učiněno na vyšších úrovních vlády.

•

Mají-li decentralizované úrovně vlády využívat neekvivalentního zdanění, mělo by se týkat nemobilních daňových základen.

18

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ Jílek (2008, s. 147-148) uvádí konkrétní doporučení Rady Evropy9, které doporučuje, aby jednotlivé příjmy decentralizovaných úrovní vlády plynuly ze zdanění rezidentů nebo majetku podniků na území dané samosprávy. Zdaňování ve federaci souvisí se zabezpečováním veřejných statků, jelikož se jedná o příjmy do federálního rozpočtu i rozpočtu vlád na nižší úrovni. Podle této teorie by se na ústřední úrovni měla zdaňovat progresivní důchodová daň, poplatky při úmrtí, zdanění přírodních zdrojů. Na střední úrovni by měly být zdaňovány důchody rezidentů, důchody faktorů ve vlastnictví rezidentů a z důchodů nerezidentů, které vznikly v dané oblasti, DPH a daň z produktu podle místa původu jako poplatek z užitku. Místní úroveň by měla vybírat daně z nemovitostí, daně ze mzdových prostředků a poplatky za užitky (Musgrave a Musgraveová 1994, s. 438 - 439). Problémem zdanění či poskytování veřejných statků se zabývá decentralizační teorém, který podle Oatese (1999, s. 1122) stanovuje základy ekonomické efektivity a předpoklad decentralizačního obstarávání veřejných statků s lokalizovanými efekty. Jinými slovy se jedná o teorii efektivní decentralizace v poskytování veřejných statků a na druhou stranu se také zabývá určením, které daně jsou vhodné pro financování nižších samosprávních územních celků a které jsou naopak vhodné pro centrální financování veřejného sektoru. Oates také ve své eseji o fiskálním federalismu uvádí, že místní samospráva má blíže ke svým občanům a zná tak lépe jejich preference. Samuelson a Nordhaus (2007, s. 328) definují zásady zdanění. Tyto zásady zdanění ovlivňují strukturu daní v daňovém systému. Jako první uvádějí princip prospěchu, neboli princip efektivity. Princip prospěchu je založen na tom, že by se mělo zdaňovat podle toho, z čeho má občan prospěch. Jako příklad lze uvést, že pokud občan jezdí po silnici, měl by za to platit daň. Druhým principem je princip platební schopnosti, neboli princip spravedlnosti. Podle tohoto principu by měli občané platit daň podle jejich

9

Rada Evropy, Recommnedation Rec (2005)1 of the Commitee of Ministers to member states on the financial

resources of local and regional authorities.

19

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ finančních možností. Pokud tedy například vydělávají přes 50 000 Kč měli by podléhat jiné daňové sazbě než občané, kteří mají výdělek zhruba 20 000 Kč. Z principu platební schopnosti se potom odvíjí způsoby zdanění. Samuelson a Nordhaus (2007, s. 329) uvádí progresivní zdanění, proporcionální zdanění a degresivní zdanění. Progresivní zdanění znamená, že s vyšším příjmem také roste výše daňové sazby. U proporcionálního zdanění je výše sazby daně konstantní vůči příjmu a degresivní zdanění je opak progresivního, čili se zvyšujícím se příjmem se snižuje sazba daně. Uvedené způsoby zdanění jsou implementovány na daň z příjmu, ale všeobecně se dá tato logika použít i u jiných daní. Oates (1999, s. 1123) uvádí, že velikost zisků z decentralizace závisí na rozsahu heterogenity poptávky mezi samosprávnými celky a na mezioblastní rozdílnosti nákladů. Především zjišťujeme, že se potenciální zisky10 liší opačně s cenovou elasticitou poptávky. Pokud náklady na zajištění veřejných statků jsou stejné ve všech územních celcích, ale poptávka po veřejných statcích se liší, pak je rozsah ztráty prosperity centrálně stanovena a jednotková úroveň produkce se zvyšuje, ostatní je shodné s cenovou neelasticitou poptávky.11 Ovšem otázkou stále zůstává, proč zisky z decentralizačního systému vůbec existují, lépe řečeno, v čem spočívají. Na tuto otázku odpovídá Oates (1999, s. 1124) tím, že zisky z decentralizace mají příčinu v proslulém Tieboutově modelu. Tento model je postaven na velmi mobilních vlastnících domů, kteří vybírají oblast svého bydliště podle toho jaký fiskální balíček daná lokalita nabízí, volí ten, který je pro ně nejlepší. Avšak zisky z decentralizace, ačkoliv obvykle umocňují tyto mobility, nejsou na ní v žádném 10 11

Zisky z decentralizace, které vyplývají z mezioblastních rozdílů v poptávce. V daňové analýze jsme zvyklí na docela jiný výsledek, náklady mrtvé váhy se mění přímo úměrně

s cenovou elasticitou poptávky. Tady je to právě obráceně, deformace se uskutečňuje spíše na ose kvantity, než na ose ceny. Ale je zajímavé, že když příčina rozdílu efektivního lokálního výstupu plyne z rozdílných nákladů, tak zisk z fiskální decentralizace nese naproti tomuto vztahu případ, kde je jejich příčina v rozdílu poptávky: tyto zisky se mění přímo úměrně s cenovou elasticitou poptávky (Oates 1999, 1123).

20

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ případě zcela závislé. Ve skutečnosti, kdyby tu nebyla absolutně žádná mobilita (vlastníci domů, zprostředkovatelé atd.), bude stále existovat veřejný zisk z decentralizace. Podstata je zde jednoduchá (dokonce i v absenci mobility), použitelná úroveň výstupu místního veřejného statku podmiňuje, že součet mezních poplatků nahrazuje vyrovnané mezní náklady, a ty budou proměnlivé z jedné samosprávné jednotky do jiné. Z pohledu příjmů nám Tieboutův model říká, že v Tieboutově modelu jsou daně považovány za cenu, kterou obyvatelé platí za jejich spotřebu veřejných statků (Oates 2005, s. 352). Centrální (a další větší vládní úrovně než provincie nebo státy) vlády mají lepší možnost využívat například progresivní daně z příjmů jako část širšího programu pro redistribuci příjmů. Oates (2005, s. 352) ale doporučuje pro zdanění

více decentralizované úrovně

vlády. Jedná se například o majetkové daně, které plní funkci užitkové daně. Ve skutečnosti, je nad míru jasné, že ekonomická efektivita vyžaduje uvalení užitkové daně mobilních ekonomických jednotek. Daně odpovídají mezním nákladům z poskytování místních služeb potřebných k začlenění obyvatel a firem k vybrání samosprávy, kterou poskytuje zprostředkovatel s efektivní úrovní těchto služeb. Musgrave a Musgraveová (1994, s. 346) odůvodňují korporativní daně. Vláda totiž umožňuje snížit náklady obchodních operací, rozšiřuje trh, usnadňuje finanční transakce. Z tohoto titulu firma přímo těží z existence federace, a proto by měla platit korporativní daň. Stejně jako federace nebo jednotlivé členské státy, i Evropská unie vytváří vhodné podmínky pro fungování firem. Z toho vyplývá, že stejně jako korporativní daň tvoří příjem jednotlivých členských států, tak by mohla také tvořit příjem EU. Proto je vhodné se zamyslet nad korporativní daní, jako novým potencionálním příjmem rozpočtu EU. Když tedy srovnáme aktuální příjmy rozpočtu EU a příjmy rozpočtu USA, jakožto typického příkladu fiskálního federalismu, zjistíme, že se naprosto liší. Zatímco rozpočet EU je z převážné části tvořen příspěvky z HND členských států, poté tradičními vlastními

21

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ zdroji a procentem DPH12, tak rozpočet USA tvoří z hlavní části federativní daně. Je možné vést polemiku, jestli je vhodné zavést v EU „evropskou daň“, protože daň sama o sobě vyjadřuje svrchovanost, která není Evropské unii přiznávána, jelikož není federací, ale pouze jakousi unií, tedy společenstvím kvazi-svrchovaných13 států. Nynější stav financování EU, tedy z velké části příspěvky členských států, vyjadřuje sice suverenitu jednotlivých států, nicméně je z politického hlediska nevhodné udržet strukturu příjmů rozpočtu EU takovou jaká je doposud.14

3.4 Charakteristika příjmů rozpočtu EU a jejich hodnocení V následující kapitole je uvedena stručná charakteristika příjmů rozpočtu EU a následují kritéria určená k jejich hodnocení. Po uvedení kritérií přichází na řadu podrobná charakteristika příjmů rozpočtu a jejich ohodnocení podle zmiňovaných kritérií. Do rozpočtu Evropské unie (EU) plynou příjmy označované jak vlastní, tak ostatní. Do vlastních příjmů se řadí tzv. Tradiční vlastní zdroje (TVZ), jimiž jsou dávky čerpané ze zemědělských produktů dovážených do Evropské unie ze třetích zemí, tedy ze zemí, které nejsou členy EU. Toto spadá do rámce společné zemědělské politiky (SZP). Dalším tradičním zdrojem jsou cla na zboží, které vstupuje do EU a tyto cla podléhají společnému celnímu sazebníku. Třetí vlastní zdroj je procento daně z přidané hodnoty (DPH) odvedené z harmonizovaného vyměřovacího základu DPH jednotlivých členských států. Pod tíhou nedostatečnosti výše zmíněných tří zdrojů, bylo nutné zavést čtvrtý vlastní

12

Toto však není vybíráno jako evropská daň, ale jako daň členského státu z jím vybrané částky daně na jeho

území, které je ještě deformováno harmonizovaným základem daně. 13

Se vznikem EU, či mezinárodních organizací (NATO, OSN), které vážou jednotlivé státy k určitému

chování se dá o suverenitě členských států EU polemizovat, i když podle Ústavního soudu se suverenita státu vstupem do těchto institucí neomezuje (Pl. ÚS 19/08). 14

Není vhodné udržet stávající strukturu rozpočtu EU, protože roste nespokojenost velkých států, jako je

například Německo, s výjimkou udělenou Velké Británii v 70.letech 20. století týkající se úlevy na národním příspěvku. Dále je to fakt, že se EU zavázala k financování svých aktivit z vlastních zdrojů a tento závazek/slib, není z velké části splněn.

22

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ zdroj příjmů, a to příspěvek členských států z hrubého národního důchodu (HND) vyjádřeného v tržních cenách (König 2004a, s. 47). Mezi ostatní příjmy pak podle Königa (2004a, s. 47) spadají administrativní poplatky, poplatky na fungování Evropského hospodářského prostoru, pokuty, daně z příjmů zaměstnanců institucí EU, úroky z prodlení, příjmy z poskytování půjček a výpůjček, přebytek z rozpočtu předchozího roku atd.

3.4.1 Kritéria hodnocení König (2004a, s. 49-50) posuzuje vlastní zdroje a jejich alternativa podle kritérií Begga a Grimwada (1998). Tyto kritéria jsou popsány níže. Ekonomická kritéria Jako základním kritériem je uváděna spravedlnost rozložení daňového břemene mezi skupiny nebo jednotlivce a ekonomická efektivita. Platba může být buď progresivní, proporcionální nebo regresivní. Druhým

kritériem

je

uvedena

ekonomická

efektivnost.

Tím je

myšlena

neovlivnitelnost struktury produkce nebo spotřeby odvodem do rozpočtu. Administrativní kritéria Do administrativních kritérií se řadí v prvé řadě nízké inkasní náklady, vzestupnost odvodů rovnoměrně s růstem příjmů, schopnost naplnit rozpočet, aby korespondoval s výdajovou stranou, zdroj příjmů by měl být ve stabilní výši v delším časovém období – neměl by tedy podléhat hospodářským cyklům a měl by být ošetřen z pohledu minimalizace podvodů a rizikem před úniky. Politická kritéria Členské státy by měly být ochotné přenechat daný zdroj příjmů unijní úrovni, v rámci odstranění daňové konkurence by měla být provedena harmonizace daňových základů, počítá se také s vyšší mírou zodpovědnosti, kterou přebírá ES v případě vybírání odvodů přímo od občanů EU. Na poslední jmenované kritérium navazuje kritérium průhlednosti, které je zajištěno osobním odvodem – poplatník by měl vědět jaká část jeho příjmů nebo

23

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ plateb jde do rozpočtu EU a jaká část do státního rozpočtu. Příjmy by měly mít nějaký vztah s politikami EU, např. v rámci SZP jsou tolerovány odvody z dovážených (ze třetí země) zemědělských produktů. Všechny příjmy by měly splňovat princip subsidiarity, který říká, že danit by se mělo na nejnižší možné úrovni, kde je to nejvíce efektivní. Samotné hodnocení vlastních zdrojů evropského rozpočtu této práce je provedeno pomocí výše uvedených kritérií.

3.4.2 Vlastní hodnocení Tradiční vlastní zdroje Jak už bylo zmíněno výše, mezi tradiční vlastní zdroje patří dávky z dovozu zemědělských produktů a cla. Tyto zdroje lze označit za typicky vlastní zdroje, protože se nejedná o vklady nebo příspěvky jednotlivých členských států, ale jedná se o zdroj příjmů odvislý od SZP a společné celní politiky vůči třetím zemím. V ostatních případech je tedy pojem vlastní zdroj nepřesný. Z hlediska fiskálního federalismu se jedná o typický zdroj příjmů, který by měl být vybírán nadnárodní organizací, institucí nebo v tomto případě unií. Důvodem je, že se nedá přesně určit kde bude dané zboží spotřebováno (i když je vybíráno na hranicích unie). Podle Königa (2004b, s. 59-62) dorovnávají nižší světové ceny zemědělských produktů a zároveň ji ještě dorovnávají na prahovou cenu. Při hodnocení autor podotýká, že je třeba hodnotit přenesení nákladů z placení cel a zemědělských dávek na obyvatele EU, protože jsou daněni dovozci ze třetích zemí. Dále uvádí, že z hlediska ekonomicky efektivního dopadu na strukturu produkce a spotřeby jsou na tom lépe spíše zemědělské produkty, protože potraviny mají neelastickou poptávku. Tyto zdroje jsou však samostatně nedostačující pro financování potřebných výdajů EU. Procento DPH Procento DPH je dalším vlastním zdrojem EU, nicméně protože mělo procento DPH regresivní charakter, byl v roce 1988 zaveden čtvrtý zdroj příjmů rozpočtu – Příspěvek HND. Kvůli regresivnosti DPH jsou podle Königa (2004d, s. 72) znevýhodněny státy s vyšším podílem spotřeby na hrubém národním důchodu (většinou chudší země). Tento

24

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ zdroj příjmů má své odpůrce také hlavně kvůli složitému deformujícímu přepočítávání harmonizovaného vyměřovacího základu členských států. Langes citován v König (2004d, s. 73) navrhuje rozdělení unijních sazeb. Nižší sazbu 1, 5 % pro statky základní spotřeby a vyšší sazbu 3 % pro ostatní statky. Uvádí, že by měly být tyto sazby zobrazeny na všech účtenkách, takže každý občan EU by věděl kolik z jeho nákupu jde jako čistý příjem Evropské unii. Podle Langese, tedy není podmínkou harmonizace daňových sazeb, ale jen daňových základů. Ve dnech 15. - 16. prosince 2006 se Evropská rada v rámci transparentnosti a zjednodušení usnesla, že jednotná sazba uplatňovaná na zdroj z DPH se stanoví na 0,3 %. Dále se usnesla, že pro Rakousko, Nizozemsko, Německo a Švédsko stanoví na období 2007-2013 snížené sazby.15 Nizozemsko a Švédsko budou ve stejném období využívat hrubého snížení svých ročních příspěvků založených na HND (rozhodnutí Rady EU 2007/436/ES). Příspěvek HND Každý stát odvádí procento svého HND. Z hlediska ekonomických a administrativních kritérií hodnotí König (2004c, s. 68) tento zdroj financování jako bezproblémový. I z hlediska politických kritérií nevidí problém. Vady tohoto zdroje lze ale

spatřovat

v neprůhlednosti pro běžné občany. Ač tento zdroj je relativně bezproblémový, nesplňuje závazek unie ohledně vlastních zdrojů. Některé studie však podle Königa přicházejí s vizí, nahradit všechny stávající zdroje pouze příspěvkem HND členských států. Tento modifikovaný návrh přednesly tehdy nejchudší země EU, tj. Portugalsko, Řecko a Španělsko. Tyto ve svém návrhu pokládají za vhodné zavedení progresivity v systému příjmů

společného

rozpočtu.

„Prostřednictvím

koeficientů

odrážejících

relativní

prosperitu každé ze zemí vyjádřenou ukazatelem HNPpc by docházelo k úpravám vlastních základen HNP, z nichž se počítá procento odváděné do rozpočtu. Koeficienty by byly totožné vždy pro skupinu přibližně stejně bohatých zemí.“ (König 2004d, s. 75). Další 15

Snížené sazby jsou: Rakousko 0,225 %, Nizozemsko 0,10 %, Německo 0,15 % a Švédsko 0,10 %. Rozpočtové

korekce vůči Spojenému Království jsou nezměněny.

25

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ návrh, který pro změnu pochází od finančně stabilního státu – Německa – je zaměřen naopak na standard kupní síly, počítaný dle parity kupní síly. Jedná se o cenové poměry. Navrhovatel chce tímto poukázat na rozdílnou cenovou hladinu v různých členských státech. Německý návrh tedy upřednostňuje, že stát s vyšší cenovou hladinou, bude do rozpočtu přispívat méně.

3.5 Alternativní vlastní zdroje financování rozpočtu V následujících kapitolách uvádím, teoreticky možné alternativy financování evropských aktivit, které by mohly nahradit stávající zdroje financování evropského rozpočtu.

3.5.1 Daně z příjmu Jako první z daní, které se naskýtají jako možné varianty alternativního financování rozpočtu EU je daň z příjmu. Daň by nahradila příspěvky členských zemí do evropského rozpočtu, které v současné době činí většinu zdrojů EU, viz výše. Daň z příjmu fyzických osob Jednou z alternativ je zavedení evropské daně z příjmu fyzických osob (DPFO). Případné zavedení této daně se dá odůvodnit jako neúčelová daň, která však slouží k zajištění nadnárodních „externalit“ ve formě jednotného vnitřního trhu, systému evropského soudnictví či společné zemědělské politiky. Dá se říci, že občané členských zemí EU, mohou tyto výhody využívat, a tak je logické, že by se měli podílet na financování tohoto benefitu, jenž jim unie poskytuje. DPFO je již dnes součástí zdaňovacích systémů členských zemí, je tak zbytečné zavádět ještě jednu daň. Řešení se nachází ve stanovení procentní sazby ze základu daně pro daň z příjmu fyzických osob. Tato daňová povinnost by plynula pouze do rozpočtu EU. V důsledku, by tak sazby v členských státech byly pro občany vlastně zachovány. Rozdíl by spočíval pouze v tom, že národní sazba by byla nižší o sazbu nadnárodní. Ztráta z nižší národní sazby by byla v národním rozpočtu kompenzována neexistencí příspěvku HND.

26

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ König (2004d, s. 79) uvádí, že by tato daň pomohla transparentnosti financování EU, protože by každý občan měl na své výplatní pásce, či daňovém přiznání velikost unijní sazby. Na druhou stranu to může mít přesně opačný efekt. Někteří lidé by totiž nemuseli snadno chápat, proč mají Unii platit, když dle jejich názoru nic primárně z unie nevyužívají, aniž by si uvědomovali, že i nepřímý prospěch je prospěch. Tento způsob identifikace občanů členských států s občanstvím Evropské unie by byl v tomto případě pravděpodobně politicky neproveditelný. Daň z příjmu právnických osob U právnických osob již můžeme hovořit o přímé souvislosti s existencí Evropské unie prosperitou právnických osob. Evropská unie vytváří vhodné podmínky pro podnikání. Na příkladu jednotného vnitřního trhu již vidíme přímou souvislost s exportní či importní politikou jednotlivých firem, snižování jejích transakčních nákladů nebo rušení bariér při vstupu na trh. Jakýmsi nepřímým důsledkem vlivu Evropské unie na firemní prostředí je zavedení evropské společnosti a evropské družstevní společnosti, které jsou zakotveny v našem právním řádu jako rovnocenné právnické osoby k typickým právnickým osobám v ČR, a to akciové společnosti a „klasického“ družstva.16 Evropská daň z příjmů právnických osob (DPPO) je i v souladu s ekonomy Musgrave a Musgraveovou, jejichž názory ke korporativní dani jsou uvedeny již výše v kapitole o fiskálním federalismu. Stejně jako DPFO je DPPO zahrnuta v zdaňovacích systémech členských států, a tak by se zdanění v případě evropské daně řešilo podobným způsobem, tedy stanovenou sazbou daně z celkového příjmu společnosti.

16

Evropská společnost je upravena Nařízením Rady ES/2157/2001 O statutu evropské společnosti a Směrnicí

001/86/ES, která doplňuje účast zaměstnanců. V ČR byla provedena harmonizace zákonem č. 627/2004 Sb. O evropské společnosti. Evropské družstvo je upraveno Nařízením 1435/2003 O statutu SCE, dále Směrnice 2003/72/ES O účasti zaměstnanců. V českém právním řádu je harmonizován zákonem č. 307/2006 Sb.

27


3.5.2 Spotřební daně Jako jednu z alternativ nových zdrojů rozpočtu EU uvádí König (2004d, s. 85) také spotřební daně. Do tohoto alternativního zdanění zařazuje spotřební daň na alkoholické nápoje a tabákové výrobky. Již dnes jsou jisté regulace v oblasti spotřebních daní alkoholických a tabákových výrobků, v podobě minimálních sazeb daní.17 König (2004d, s. 89) uvádí, že zavedením evropské spotřební daně by bylo možná nespravedlivé a uvádí příklad relativně vyšší spotřeby alkoholu a tabáku u chudších států. Dále uvádí fakt, že výnosy spotřebních daní jsou ve k vývoji HND neelastické. Vzhledem k tomu, že kuřák nebo poživatel alkoholického nápoje nečiní svou spotřebou negativní externalitu v jiném členském státě, nevidím zařazení těchto daní do struktury příjmů EU jako vhodné.18 V tomto případě hodnotím zdanění na národní úrovni jako dostačující.

3.5.3 Environmentální daně Do environmentálních daní řadí König (2004, s. 82-84) spotřební daně za pohonné hmoty (PHM), díky jejich vlivu na životní prostředí, a také energetické daně. Všechny tyto daně by měly pomáhat k ochraně životního prostředí. Podle Königa (2004, s. 83) by bylo zavedení environmentálních daní nespravedlivé, protože by se chudé státy musely přizpůsobovat jednotným předpisům. Jedinou environmentální daň, kterou obhajuje je spotřební daň. Samuelson a Nordhaus (2007, s. 335) však uvádí, že zavedení environmentální daně pro podniky by bylo účelné. Uvádí příklad „´uhličité daně´, což je daň na emise oxidu uhličitého továren i jiných zdrojů. Standardní ekonomickou úvahou

17

Nařízení rady ES 92/79/EEC, 92/80/EEC, 92/82/EEC, 92/84/EEC.

18

Kuřák sice znečišťuje ovzduší, nicméně toto je tak malé, že tím obtěžuje pouze obyvatele národního státu.

Také vzhledem k tomu, že zdravotní pojištění a následná péče o pacienty je čistě v rukou jednotlivých členských států, nevidím důvod proč přenášet spotřební daně na nadnárodní úroveň.

28

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ přijdeme k tomu, že daň přiměje firmy ke snížení emisí uhlíku a životní prostředí se zlepší.“ Tato úvaha je podle mě možná i v prostředí EU, protože oxid uhličitý neovlivňuje pouze lokality, ve kterých je vypouštěn do ovzduší, ale ovlivňuje i ostatní regiony, díky jeho vlivu na skleníkový efekt. Podobným způsobem by se dala zdanit i jiná „ekologická zla“, která mají vliv na počasí a podnebí regionu přesahující hranice jednotlivých členských států.

3.5.4 Výnosy z ražebného Evropské centrální banky Výnosy z ražebného vznikají z emisí peněz. V tomto smyslu je předpokládána emise reálných peněz, tedy ne bezhotovostních. Ražebné je podle Macha (2003, s. 8) jakýmsi transakčním poplatkem, který jsou lidé ochotni zaplatit ve formě poplatku za ražbu nebo poklesem kupní síly. Tento poplatek jsou však ochotni zaplatit pouze do výše eventuálních transakčních nákladů, v případě neexistence peněz. V případě přistoupení všech zemí k Euru volí König (2004d, s. 91), jako alternativní příjem rozpočtu EU, také výnosy z ražebného evropské centrální banky (ECB). Upozorňuje však na fakt, že aby mohly být výnosy z ražebného použity jako zdroje financování evropského rozpočtu, musí být všechny členské země v eurozóně. Vzhledem k tomu, že již dnes mají dvě země trvalou výjimku k povinnosti přijmout Euro, jsou výnosy z ražebného alternativou do vzdálené budoucnosti.

29


4. VLASTNÍ PRÁCE Vlastní práce se již zaměřuje na konkrétní vyčíslení přínosu z jednotlivých alternativních daní. Pro nejvhodnější alternativy financování rozpočtu EU vlastními zdroji vidím v dani z příjmů právnických osob a environmentálních daní, které jsou rozděleny na spotřební daně pohonných hmot a na daň z oxidu uhličitého.19 Daň z oxidu uhličitého je však myšlena pouze pro právnické osoby, tedy firmy, které svou výrobou vytváří negativní externalitu. Tato daň je pouze ukázková, stejná logika se dá aplikovat i na jiné látky, které negativně ovlivňují životní prostředí. Do vlastní práce byly zahrnuty i příjmy z ražebného evropské centrální banky (ECB), i když

jejich realizace je ve střednědobém výhledu

nereálná. Ještě bych se velmi ráda zabývala daní z příjmů právnických osob, bohužel potřebná data pro celkové zhodnocení nejsou nikde evidována (jedná se o základy daní z příjmů), a proto není tento příjem zahrnut do vlastní práce. Nicméně tuto daň doporučuji jako vhodný zdroj příjmů evropského rozpočtu – blíže okomentováno v teoretické části. Prvním bodem vlastní práce je vyčíslení finanční potřeby evropského rozpočtu. V dalším kroku se zaměřuji na výpočet aktuálních základů daní (vybraných k výpočtu) ve všech členských státech. Podle jednotlivých součtů základů daně a finanční potřeby jsou vypočítány procentní sazby daní. V další části vlastní práce se zabývám výpočtem potencionální daňové povinnosti České republiky, při aplikaci výše zmíněných sazeb. Následuje porovnání aktuálních odvodů ČR a potencionálních odvodů.

4.1. Finanční potřeba dle výdajů rozpočtu EU za rok 2006 Dle souhrnného rozpočtu EU můžeme získat finanční potřebu EU za rok 2006. Celková potřebná částka je souhrnem jednotlivých okruhů. 19

Již v teoretické části jsou popsány výhody a nevýhody jednotlivých příjmů rozpočtu. Environmentální

daně jsem vybrala k bližšímu zkoumání, protože je nevhodnější danit tam, kde negativní externalita ovlivňuje nejen region jejího vzniku nebo kde dochází k jasnému využívání nadnárodních statků, které by nemohly být naplňovány pouze jednotlivými národními státy.

30

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ Tabulka 2: Finanční potřeba rozpočtu EU v EUR

Výdaje rozpočtu EU 2006 (platby) 1. Zemědělství

50 991 020 000

2. Strukturální opatření

35 639 599 237

3. Vnitřní politiky

8 889 218 143

4. Vnější činnost

5 369 049 920

5. Správa

6 656 369 817

6. Rezervy

458 000 000

7. Předvstupní strategie

2 892 850 000

8. vyrovnávací platby

1 073 500 332

CELKEM

111 969 607 449

Zdroj: Evropský parlament (2006)

Z tabulky vyplývá, že EU na rok 2006 potřebovala 111,969 mld. EUR. Vybrané daně, které v navrhuji jako vhodné pro reformu příjmů evropského rozpočtu, musí tedy pokrýt tuto potřebu.

4.2 Výnosy z ražebného ECB Výnosy z ražebného jsou jednou z možností jak si na výdaje Unie vydělat. Přikládám aktuální sumu výnosů z ražebného za rok 2006, který činí 1 318 852 000 EUR. Tento výnos by byl eventuelním příjmem unijního rozpočtu. Vzhledem k tomu, že se s rozšiřující eurozónou bude potřeba emitování bankovek stoupat, lze předpokládat, že se i výnos z emitování bankovek bude zvyšovat, a to úměrně s rozšiřováním eurozóny. Pro ilustraci uvádím jak se měnil objem eurobankovek v oběhu (a tedy i výnosů z ražebného) a kolik procent tvořil výnos z ražebného z HDP EU20.

20

Uvádím HDP celé Unie s přihlédnutím k přistupování členských států (EU15, EU25, EU27) a dále HDP

eurozóny (EA)

31

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ Tabulka 3: Vývoj objemu oběživa a úrokového výnosu v eurozóně vůči HDP (EUR)

Podíl Úrokový Položka Objem HDP EU v úrokového výnos z HDP EA v / eurobankovek v tržních cenách výnosu mil. EUR ražebného Rok oběhu v mil. EUR vůči HDP v mil. EUR v% 2 230 61 021 794 350 2008 12 487 631 0,0179 7 257 998,10 2 004 54 130 517 580 2007 12 352 994 0,0162 7 472 921,20

Podíl výnosu na HDP EA v % 0,0307 0,0268

2006

50 259 459 435

1 319

11 553 767

0,0114

7 775 867,30

0,0170

2005

45 216 783 810

868

10 961 402

0,0079

8 063 739,80

0,0108

2004

40 100 852 165

733

10 521 844

0,0070

8 458 958,40

0,0087

2003

34 899 471 205

698

9 584 146

0,0073

8 915 790,10

0,0078

2002

28 681 074 010

727

9 417 328

0,0077

9 208 702,90

0,0079

Zdroj: ECB (2009, 2007, 2005, 2003); Eurostat (2009c)

V tabulce jsou tučně zobrazeny roky, kdy došlo k přistoupení členských států k eurozóně. V roce 2002 přijalo eurobankovky 12 států, v roce 2007 přistoupilo do eurozóny Slovinsko a v roce 2008 státy Kypr a Malta. Celkové roční podíly úrokového výnosu vůči HDP Evropské unie a eurozóny jsou setiny procenta. Pokud by byl zaveden výnos z ražebného jako příjem rozpočtu EU, tak pouze tehdy, pokud by všechny členské země EU přijaly Euro jako svou měnu. Jestliže Česká republika přijme euro, přijde také o ražebné z bankovek a mincí českých korun. Tuto ztrátu vyčísluje tabulka 4. Tabulka 4: Emise bankovek a mincí ČNB – úrokový výnos vůči HDP ČR

Úrokový Podíl Položka Objem českých Tempo růstu HDP ČR v výnos z úrokového / bankovek v oběhu měnové báze tržních cenách ražebného v výnosu na Rok v mil. Kč (%) v mil. Kč mil. Kč HDP v (%) 2008

399 247,80

12,88

:

:

:

2007

353 703,00

10,02

46

3 551 400,00

0,0996

2006

321 495,00

11,72

327

3 215 600,00

0,1000

2005

287 762,00

10,07

28

2 983 900,00

0,0964

2004

261 430,00

5,69

40

2 814 800,00

0,0929

2003

247 361,00

10,23

23

2 577 100,00

0,0960

2002

224 402,00

-

20

2 464 400,00

0,0911

Zdroj: ČNB (2009, 2008, 2006, 2004, 2001, 1999), ČSÚ (2009)

32

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ Tabulka ukazuje, že podíl úrokového výnosu z emisí českých korun je vůči HDP České republiky desetina procenta. Ztráta výnosu za rok 2006 je ve výši 327 mil. Kč, což je v přepočtu 11 538 461,54 EUR.

4.3 Environmentální daně Předmětem mého zájmu v této kapitole se stává spotřební daň z pohonných hmot a korporativní daň z oxidu uhličitého. Kromě výpočtu je na místě si položit zásadní otázky, a to: „ Na jaké úrovni21 budou tyto daně vybírány?“; „ Do jakých hospodářských odvětví budou tyto daně zasahovat?“.

4.3.1 Daň z oxidu uhličitého Daň z oxidu uhličitého je myšlena jako korporativní daň. Navrhuji zavést tuto daň pro podniky, jejichž emise oxidu uhličitého překračují ročně 1 kt nebo zdroje, které se dohromady podílejí na celkových emisí více jak 2 % vyprodukovaných v Evropské unii, maximálně však 20 kt.22 Ovšem z důvodu zabránění dvojího zdanění by daň z oxidu uhličitého neměly platit podniky provozující dopravu. Pro tyto podniky je vhodné zůstat u spotřební daně PHM. Myšlenkou daně z oxidu uhličitého je postihnout hlavně: •

Energetický průmysl ( Veřejná elektrická a tepelná výroba; Ropná rafinerie; Výroba pevných paliv a ostatní energetický průmysl)

•

Zpracovatelský a stavební průmysl (Železářský a ocelářský průmysl; Neželezné kovy; Chemikálie; Papírová drť, papír a tisk; Potravinářský průmysl, nápoje, tabák)

•

Průmyslové zpracování (Minerální produkce; Chemický průmysl; Kovovýroba; Ostatní produkce)

•

21

Rozpouštědla a jiné užití rozpouštědel

Ve smyslu cesty zdaňovaného produktu ke konečnému spotřebiteli (zda danit při výrobě, nebo až u

konečného spotřebitele). 22

Toto omezení je inspirováno vyhláškou č. 12/ 2009 Sb., podle které je takový zdroj označen jako „nejméně

významný“ – §2 písm. o).

33

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ Pro představu uvádím tabulku s emisemi oxidu uhličitého v Evropské unii a v České republice. Tabulka 5: Emise oxidu uhličitého v 1000t za rok 2006

Kód 0 1_A_1 1_A_2 2 3

Region Kategorie Celkové národní emise Energetický průmysl Zpracovatelský a stavební průmysl Průmyslové zpracování Rozpouštědla a jiné užití rozpouštědel

EU 27

ČR

4 257 623,28 1 577 421,15

127 917,96 :

656 982,08

:

287 710,53

:

6344,77

298,41

Legenda : = "nezjištěno" Zdroj: Eurostat (2009a)

Tato tabulka obsahuje pouze dílčí hodnoty, data v plném znění, tak jak je uvádí Eurostat, jsou uvedeny v přílohách. Nicméně i z této dílčí tabulky vyplývá, že se celkový podíl České republiky na emisi oxidu uhličitého je 3 %. Další otázku, kterou je při zavedení evropské daně z oxidu uhličitého je to, jak se bude stanovovat u jednotlivých podniků spotřeba oxidu uhličitého nebo spíše jak bude stanovena výše emisí oxidu uhličitého. Jako nejlepší by se jevilo zařízení, které dokáže emise CO2 změřit. Nicméně po dotazu na Ministerstvo životního prostředí, zda takové zařízení existuje mi bylo zodpovězeno, že nikoliv. Další varianta je tedy výpočet nebo měření, které jsou již v české legislativě zavedeny. Jedná se o vyhlášku č. 12/2009 Sb. O stanovení postupu zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů. Následující informace o měření a výpočtech vycházejí z této vyhlášky. Měření Měření emisí je upraveno v § 4 a je proveditelné pouze kontinuálními měřícími systémy. Takové měření pak může provozovatel navrhnout pokud jsou použity normy CEN, ISO nebo ČSN, dále pokud je předložena analýza nejistot, měření spolehlivě poskytuje přesnější výsledky než výpočet nebo je srovnávání měření a výpočtu založeno na shodném seznamu zdrojů a emisí.

34

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ Výpočet Výpočet emisí oxidu uhličitého je uveden v § 5. Rovnice 1: výpočet emisí oxidu uhličitého

Emise CO2 = aktivní údaj * emisní faktor * oxidační (nebo konverzní) faktor Zdroj: Vyhláška MŽP č. 12/2009

Přičemž: Aktivní údaj – informace o materiálových tocích, spotřebě paliva, vstupní surovině nebo výstupním produktu, vyjádřené buď jako energetický obsah [v terajoulech (TJ)] stanovený pomocí výhřevnosti v případě paliva nebo jako materiálový vstup nebo výstup [v tunách (t) nebo obvyklých metrech krychlových (Nm3)] v ostatních případech. Emisní faktor – faktor vycházející z obsahu uhlíku v palivech nebo vstupním materiálu, vyjádřené v tCO2/TJ nebo tCO2/Nm3 v případě spalovacích emisí a v tCO2/t nebo tCO2/Nm3 v případě emisí z procesů. Oxidační faktor – vyjadřuje skutečnost, kdy se část uhlíku obsažená v palivu zoxiduje a část zůstane nezoxidovaná např. v popelu. Oxidační faktor vypočteme jako podíl hmotnostních zlomků spáleného a celkového uhlíku obsaženého ve surovém palivu, přičemž hmotnostní zlomek nám udává kolik procent látky je přítomno ve směsi. Maximální hodnota oxidačního faktoru je rovna jedné. Emise ze spalování Emisemi ze spalování se myslí emise skleníkových plynů pocházející z exotermické reakce paliva s kyslíkem. Výpočet emisí ze spalování je uveden v § 6 vyhlášky č. 12/2009. Pro výpočet emisí ze spalování je podstatné, že: •

Aktivní údaj je založen na spotřebě paliv

•

Množství paliva je v TJ

Vzorec pro výpočet emisí ze spalování je tedy: Rovnice 2: Výpočet emisí oxidu uhličitého ze spalování

Emise CO2 = spotřeba paliva [TJ] * emisní faktor [t/CO2 na TJ] * oxidační faktor Zdroj: Vyhláška MŽP č. 12/2009

35

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ Emise z procesů Emisemi z procesů se rozumí emise skleníkových plynů odlišná od emise ze spalování, ke které dochází v důsledku záměrných i nezáměrných reakcí mezi chemickými látkami nebo jejich transformací, včetně chemické nebo elektrolytické redukce rud kovů, tepelným rozkladem nebo tvorbou látek pro použití jako produktu nebo suroviny. Bližší informace ohledně výpočtu emisí z procesů jsou uvedeny v § 7 vyhlášky č. 12/2009. Pro výpočet emisí z procesů je relevantní, že: •

Aktivní údaj je buď spotřeba suroviny, prosazení nebo vyrobení produktu v tunách nebo metrech krychlových.

•

Konverzní faktor je analogicky jako oxidační faktor podílem výše zmíněných hodnot.

•

Vstupní materiál lze uvést buď v hmotnostních nebo objemových jednotkách.

Vzorec pro emise oxidu uhličitého z procesů je tedy: Rovnice 3: Výpočet emisí oxidu uhličitého z procesů

Emise CO2 = Aktivní údaj (v t nebo m3 ) * Emisní faktor (t/CO2) * Konverzní faktor Zdroj: Vyhláška MŽP č. 12/2009

Základ daně z oxidu uhličitého je vyjádřen jako celkové národní emise oxidu uhličitého a je ve výši 4 257 623 280 tun. Nejméně významné zdroje23 zde nijak zohledněny nejsou, a to kvůli prozatímní neevidování těchto nejméně významných zdrojů. Sazba daně oxidu uhličitého bude vycházet z průměrných cen na spotovém trhu s emisními povolenkami za rok 2006. Pro výpočet průměrných cen byla vybrána burza European Energy Exchange (EEX), která s emisními povolenkami obchoduje. Předpokládá se, že pokud by reforma platila již k 1. 1. 2006, tak sazba daně z oxidu uhličitého by byla počítána jako průměrná cena zjištěná na trhu za uplynulý rok, tedy rok 2005. Průměrná cena byla vypočítána jako průměr všech denních aukčních cen EUR/EUA za obchodované dny v roce 2005. Přičemž jedna EUA je minimální obchodovatelná

23

Tedy podniky jejichž emise oxidu uhličitého nepřekračuje 1 kt nebo zdroje, které se na celkových emisích

podílejí více jak 2 % vyprodukovanými v EU, maximálně však do výše 20 kt.

36

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ jednotka v rámci evropského emisního obchodování. Jedna EUA umožňuje vlastníkovi emitovat jednu tunu CO2. Vypočtená průměrná cena je 20,61 EUR (EEX, 2009). Pokud máme k dispozici základy daně a sazbu, můžeme nyní vypočítat daň v rámci celé EU. Daň odvedenou ČR nelze vypočítat zcela přesně, kvůli neevidování dat emisí oxidu uhličitého vytvořených v dopravě. Ilustračně je proto zvolen stejný poměr emisí oxidu uhličitého z dopravy na celkových emisích oxidu uhličitého v ČR jako je poměr celkových emisí oxidu uhličitého a dopravy v rámci EU. Podíl dopravy na celkových emisích je podle tohoto zjednodušeného odhadu 22,75 %. Výpočet znázorňuje tabulka 6. Tabulka 6: Výpočet daně z oxidu uhličitého pro rok 2006

Položka Celkové národní emise (t) Odpočet sektoru dopravy (t) Celkový základ daně (t) Sazba daně (EUR) Daň z oxidu uhličitého (EUR)

EU 27

ČR

4 257 623 280,00

127 917 960,00

968 778 410,00

29 101 335,90

3 288 844 870,00

98 816 624,10

20,61

20,61

67 783 092 770,70

2 036 610 622,70

Zdroje: Eurostat (2009a), Vlastní práce

V tabulce je odečtena položka sektoru dopravy, protože jak již bylo zmíněno, tato daň nemá sloužit ke zdanění sektoru dopravy, ale výrobních sektorů uvedených výše. Z tabulky vyplývá, že vybraná daň z oxidu uhličitého v celé EU pro rok 2006 by byla ve výši 67,783 mld. EUR a vybraná daň v ČR by byla 2,036 mld. EUR. Nyní ještě zbývá určit, jestli bude celá nová daň součástí rozpočtu EU nebo pouze její část. Daň z oxidu uhličitého je pro Českou republiku nová daň, ČR by tak vlastně přibyl nový příjem. Důvody pro zdanění na vyšší úrovni byly popsány již v teoretické části a není důvod aby byla část této daně příjmem Českého rozpočtu, pokud již v současnosti příjmem pro ČR není. Tento příjem by mohl někdy v budoucnu, po celkové reformě rozpočtu EU korespondovat s výdajem zaměřeným na životní prostředí celé EU. Podobně jako například Jednotný vnitřní trh nebo Hospodářská měnová unie mohla by být i tato politika plně pod záštitou EU (tedy nebyly by vynakládány finanční zdroje jednotlivých členských států a nebyla by ani odlišná právní úprava v rámci Unie).

37


4.3.2 Spotřební daň z PHM V případě spotřební daně PHM navrhuji zdanění primárně u výrobce. Palivo bude již zdaněno při cestě ke spotřebiteli, ať už se zastaví na kterémkoliv stupni (výrobce, velkoobchod, maloobchod, spotřebitel). Základ daně nestavím na výrobě, ale na spotřebě – data výroby totiž nejsou dostupná pro celou Unii a hlavně je velká část paliv také dovážena ze třetích zemí, zdanění těchto „nezdaněných“ minerálních olejů ze třetích zemí bude podléhat stejně jako dnes prvnímu prodejci v EU. Aby se ovšem zabránilo zdanění v jiných sektorech než v sektoru dopravy (protože pro tyto sektory je zavedena daň z oxidu uhličitého) měla by mít účetní jednotka, která používá minerální oleje jako materiál pro zpracování svých produktů, možnost odpočtu této spotřební daně (na stejném principu jaký má nyní plátce DPH). Pro tuto daň jsem vybrala tři ukázková paliva, která pokrývají většinovou spotřebu paliv v EU. Jak už bylo zmíněno výše, je vhodné vybírat tuto daň přímo u výrobce paliva. V tomto případě zdanění se nejedná o postihování nějaké nechtěné emise, kterou jistě paliva způsobují, ale jde o postihování vůbec toho, že je toto palivo produkováno. Minerální oleje jsou přírodě nebezpečné nejen z titulu toho, že zhoršují stav atmosféry, ale při havárii (např. vylití minerálního oleje do přírody) způsobuje katastrofální následky pro faunu i flóru. Navíc pro dlouhodobý horizont, je závislost na minerálních olejích neudržitelná. Zásoby ropy se krátí a je nutné zavést do praxe pohony na jiné, nejlépe obnovitelné zdroje. Z těchto důvodů vidím spotřební daň jako platbu za znečištění životního prostředí ale také postih za lenost či neochotu při zavádění alternativních zdrojů do praxe.24 Jelikož evropská spotřební daň PHM, tak jak ji navrhuji, je zaměřena hlavně na zdanění PHM užitých v dopravě, přikládám dílčí tabulku se spotřebou vybraných paliv přímo v sektoru dopravy. Tabulky s ukazateli spotřeby ostatních sektorů jsou uvedeny v přílohách. 24

Spotřební daň tak zdražuje tento nechtěný zdroj energie a zmenšuje tak nákladový rozdíl mezi

minerálními oleji a alternativními zdroji, které jsou v současné době dražší.

38

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ Tabulka 7: Konečná spotřeba v 1000 litrech v roce 2006 – doprava

Produkt / region

EU 25

ČR

Podíl spotřeby ČR (%)

Motorový benzín Kerosínová letecká paliva

142 003 458

2 724 248

1,918

Motorová nafta

60 579 471 224 865 963

459 006 4 209 297

0,758 1,872

Paliva celkem

427 448 892

7 392 551

1,729

Zdroj: Eurostat (2009b)

Konečná spotřeba paliv v ČR činí pro motorový benzín necelé dvě procenta, stejně tak kerosínová letecká paliva a nafta netvoří v Unii velký podíl. Tato daň v ČR i v Unii postihne nejvíce motorový benzín a naftu, tedy paliva využívaná nejvíce v silniční dopravě. V části vyčíslení aktuálních základů daní byl zjištěn základ spotřební daně PHM pro EU ve výši souhrnné spotřeby pro silniční dopravu, což činí 427 448 892 tis. litrů. Souhrnná spotřeba je složena ze silničního benzínu, nafty pro silniční přepravu a kerosínu pro leteckou přepravu. Sazba daně, podobně jako je základ daně, bude rozdělena na tři dílčí sazby – podle druhu paliva. V EU nyní existují minimální sazby spotřebních daní, které musí každý členský stát dodržet. Nesmí mít tedy spotřební daň nižší než určuje EU. Jako první se pokusím vypočítat daň na základě minimální sazby daně spotřební daně PHM pro minerální oleje, které jsou stanoveny v nařízení Rady 2003/96/EC. Sazby spotřebních daní PHM v jednotlivých členských státech jsou však vyšší než stanovená minimální sazba Evropskou unií. Konkrétní výpočet obsahuje tabulka 8.

39

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ Tabulka 8: Výpočet spotřební daně vybraných PHM pro EU v r. 2006 v závislosti na minimálních sazbách

Palivo

Spotřeba v EU 25 v tis. Minimální sazba daně litrech v EU (€/1000 l)

Daň v EUR

Benzín

142 003 458,00

359

50 979 241 422,00

Kerosín

60 579 471,00

30225

18 295 000 242,00

Nafta

224 865 963,00

302

67 909 520 826,00

Celkem

427 448 892,00

X

137 183 762 490,00

Zdroje: Evropská rada (2003), Eurostat (2009b)

Nyní jsme vypočítali celkový příjem ze spotřebních daní z vybraných paliv pro celou Evropskou Unii za rok 2006. Pokud by tedy minimální sazba daně byla zároveň sazbou, která se musí odvést do rozpočtu EU, činil by tento příjem 137 183 762 490 EUR. Vypočtená částka nám nyní poslouží pro stanovení částky spotřební daně, která bude plynout z České republiky přímo do unijního rozpočtu. I když Evropská unie stanovila minimální sazby spotřebních daní, Česká republika tyto sazby překračuje. Tabulka 9 zobrazuje celkový příjem České republiky ze spotřební daně vybraných paliv. Tabulka 9: Spotřební daň vybraných paliv v ČR za rok 2006

Palivo

Spotřeba v ČR v tis. litrech

Sazba daně v ČR Sazba daně v ČR (Kč/1000 l) (€/1000 l)

Daň v EUR

2 724 248,00

11 840

418

1 138 735 664,00

459 006,00

11 840

418

191 864 508,00

Nafta

4 209 297,00

9 950

351

1 477 463 247,00

Celkem

7 392 551,00

X

X

2 808 063 419,00

Benzin Kerosín

Zdroje: Eurostat (2009b), Zákon č. 353/2003

Celkový příjem z daných paliv pro Českou republiku je 2 808 063 419 EUR. Následuje výpočet povinného odvodu České republiky. Povinný odvod je součin spotřeby ČR a evropské minimální sazby. 25

Členské státy mohou dělit naftu na komerční a nekomerční účely. Mohou stanovit pro tyto dva účely

rozdílné sazby daně. Daňová sazba pro naftu s komerčním účelem nesmí být nižší než sazba, která je platná v dané členské zemi k 1.1.2003. Nižší daňové sazby mohou být také aplikovány na paliva s nízkým obsahem síry.

40

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ Tabulka 10: Výpočet potencionálního povinného odvodu České republiky Evropské unii (2006)

Palivo

Spotřeba v ČR v tis. Minimální sazba daně Povinný odvod Evropské litrech v EU (€/1000 l) unii v EUR 2 724 248,00

359

978 005 032,00

459 006,00

302

138 619 812,00

Kerosín

4 209 297,00

302

1 271 207 694,00

Celkem

7 392 551,00

X

2 387 832 538,00

Benzín Nafta

Zdroj: Eurostat (2009b), Zákon 353/2003 Sb.

Pokud máme již hodnoty daně vybrané v ČR a povinného odvodu Evropské unii, můžeme vypočítat spotřební daň pro Českou republiku, která by tvořila příjem českého rozpočtu. Tabulka 11: Spotřební daň v ČR po odvodu povinného odvodu EU v EUR (2006)

Palivo

Benzín

Ztráta na Spotřební daň v ČR příjmech ze po odvodu EU spotřebních daní

Daň v EUR vybraná v ČR

Povinný odvod Evropské unii

1 138 735 664,00

978 005 032,00

160 730 632,00

86 %

191 864 508,00

138 619 812,00

53 244 696,00

72 %

Nafta Kerosín

1 477 463 247,00

1 271 207 694,00

206 255 553,00

86 %

Celkem

2 808 063 419,00

2 387 832 538,00

420 230 881,00

85 %

Zdroj: Vlastní práce

Tabulka jasně ukazuje, že pokud by byla minimální sazba spotřební daně určená Evropskou unií zároveň povinným odvodem ze základu daně, přišla by Česká republika o 85 % svých příjmů ze spotřebních daní z PHM. Můžeme říci, že minimální sazby nejsou vhodné, protože nezohledňují ostatní příjmy evropského rozpočtu

a neadekvátně zasahují do individuálního členského

rozpočtu, jelikož na modelovém příkladu pro ČR je tato ztráta až 85 % ze spotřebních daní PHM. Nyní se zaměřuji na různé sazby ze spotřebních daní, které se mění v závislosti na finanční potřebě ze spotřební daně z PHM. Výpočty sazeb jsou provedeny pomocí soustavy dvou rovnic a z úpravy těchto rovnic vznikly dva zjednodušené vzorce pro výpočet sazby benzínu a pro výpočet sazby nafty a kerosínu (jejich hodnoty jsou stejné,

41

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ protože i původní minimální sazby kerosínu a nafty mají stejnou hodnotu). Máme tedy vzorec pro: a) benzín Rovnice 4: Vzorec pro výpočet nové sazby benzínu

a /{[(b + c) * d] /e + f} Zdroj: Vlastní práce

a – Finanční potřeba spotřební daně b – Spotřeba kerosínu v EU c – Spotřeba nafty v EU d – Minimální sazba za kerosín a naftu e – Minimální sazba pro benzín f – Spotřeba benzínu v EU b) naftu a kerosín Rovnice 5: Vzorec pro výpočet nové sazby nafty a kerosínu

a*b/d Zdroj: Vlastní práce

a – Minimální sazba kerosínu a nafty b – Nově vypočtená sazba pro benzín d – Minimální sazba benzínu Varianta 1 Sazba spotřební daně PHM bude počítána z finanční potřeby pro spotřební daň, pokud by příjmy rozpočtu tvořila pouze spotřební daň z PHM a ostatní vlastní zdroje, které nejsou reformou postihnuty (zemědělské dávky, dávky z cukru a cla). Z této hodnoty jsou pak vypočítány sazby pro jednotlivá paliva, při zachování jejich poměru. Konkrétní výpočet obsahuje tabulka 12 a 13.

42


Tabulka 12: Příjmy Unie pro rok 2006 podle varianty 1 v EUR

Zemědělské dávky

763 500 000,00

Dávky z cukru

556 200 000,00 12 905 400 000,00

Cla Ostatní zdroje26

1 297 689 094,00

Spotřební daň

96 446 818 355,00 111 969 607 449,00

Celkem Zdroje: Evropský parlament (2006), Vlastní práce

Nyní máme vypočtenu finanční potřebu a můžeme podle vzorce vypočítat sazby paliv, které jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 13: Výpočet spotřební daně vybraných PHM pro EU v r. 2006 podle varianty 1

Palivo

Spotřeba v EU 27 v tis.litrech

Sazba daně v EU (€/1000 l)

Daň v EUR

Bezolovnatý benzin

142 003 458,00

252,39

35 840 871 747,94

Kerosín

60 579 471,00

212,32

12 862 269 798,68

Nafta

224 865 963,00

212,32

47 743 676 808,38

Celkem

427 448 892,00

X

96 446 818 355,00

Zdroje: Evropská rada (2003), Eurostat (2009b)

Nyní jsme vypočítali celkový příjem ze spotřebních daní z vybraných paliv pro celou Evropskou Unii za rok 2006. Pokud by tedy bylo financování rozpočtu závislé pouze na zemědělských dávkách, dávkách z cukru, cel a spotřební dani, musely by sazby pro spotřební daň činit 252,39 a 212,32 EUR za 1000 l minerálního oleje. Celkový příjem z daných paliv pro Českou republiku je v přepočtu 2,808 mld. EUR (viz výše). Následuje výpočet povinného odvodu České republiky. Povinný odvod je součin spotřeby ČR a evropské sazby pro odvod.

26

Za ostatní zdroje jsou v této práci považovány příjmy od osob spojených s orgány a dalšími institucemi

Společenství, příjmy ze správní činnosti orgánů, příspěvky a vrácení v rámci dohod a programů společenství, úroky z prodlení a pokuty, výpůjční a úvěrové operace, různé příjmy (Evropský parlament, 2006).

43

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ Tabulka 14: Výpočet potencionálního povinného odvodu České republiky Evropské unii (2006)



Povinný odvod Evropské unii v EUR

Benzin

2 724 248,00

252,39

687 584 827,53

Nafta

459 006,00

212,32

97 456 430,60

Kerosín

4 209 297,00

212,32

893 720 476,31

Celkem

7 392 551,00

X

1 678 761 734,44

Palivo

Zdroj: Eurostat (2009b), Zákon 353/2003 Sb.

Pokud máme již hodnoty daně vybrané v ČR a povinného odvodu Evropské unii, můžeme vypočítat spotřební daň pro Českou republiku, která by tvořila příjem českého rozpočtu. Tabulka 15: Spotřební daň v ČR po odvodu povinného odvodu EU v EUR (2006)

Palivo

Daň v EUR vybraná Povinný odvod v ČR Evropské unii

Spotřební daň v ČR po odvodu EU

Procentní ztráta na příjmech ze spotřebních daní

Benzín

1 138 735 664,00

687 584 827,53

451 150 836,47

60 %

Nafta

191 864 508,00

97 456 430,60

94 408 077,40

51 %

Kerosín

1 477 463 247,00

893 720 476,31

583 742 770,69

60 %

Celkem

2 808 063 419,00

1 678 761 734,44

1 129 301 684,56

60 %


Tabulka jasně ukazuje, že pokud by byla minimální sazba spotřební daně určená Evropskou unií zároveň povinným odvodem ze základu daně, přišla by Česká republika o 60 % svých příjmů ze spotřebních daní z PHM. Varianta 2 Druhá varianta kalkuluje již jak s výše zmíněnými příjmy, tak i s ražebným, které by mohlo někdy tvořit příjem evropského rozpočtu. Příjmy rozpočtu tedy pro tuto variantu jsou zemědělské dávky, dávky z cukru, cla, spotřební daň a ražebné ECB. Stejně jako v první variantě, je i zde nutno nejprve vypočítat finanční potřebu pro spotřební daň, jejíž sazby se mění v závislosti na ostatních zdrojích a na konečné finanční potřebě celého rozpočtu.

44


Tabulka 16: Příjmy Unie pro rok 2006 podle varianty 2 v EUR


763 500 000,00

Dávky z cukru

556 200 000,00 12 905 400 000,00

Cla Ostatní zdroje

1 297 689 094,00

Spotřební daň

95 128 818 355,00

Ražebné ECB

1 318 000 000,00

Celkem

111 969 607 449,00

Zdroje: Evropský parlament (2006), Vlastní práce

Následuje výpočet jednotlivých sazeb ze spotřební daně z PHM. Sazby s následným výpočtem celkové daně plynoucí pro Unii je uveden v tabulce 17. Tabulka 17: Spotřební daň z PHM plynoucí EU roku 2006 podle varianty 2

Palivo

Spotřeba v EU 27 v tis.litrech


Daň v EUR

Bezolovnatý benzin

142 003 458,00

248,95

35 351 086 083,99

Kerosín

60 579 471,00

209,42

12 686 499 650,08

Nafta

224 865 963,00

209,42

47 091 232 620,93

Celkem

427 448 892,00

X

95 128 818 355,00

Zdroje: Eurostat (2009b), Vlastní práce

Po korekci sazeb je vhodné ověřit, jak by snížení sazeb ovlivnilo český odvod daně. Výpočet zobrazuje tabulka 18. Tabulka 18: Povinný odvod spotřební daně z PHM Českou republikou podle varianty 2




Benzin

2 724 248,00

248,95

678 188 594,27

Nafta

459 006,00

209,42

96 124 633,68

Kerosín

4 209 297,00

209,42

881 507 283,51

Celkem

7 392 551,00

X

1 655 820 511,46

Palivo


Povinný odvod spotřební daně z PHM České republiky se logicky také zmenšil. Následuje zjištění jak by vypadala disponibilní spotřební daň z PHM pro ČR.

45

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ Tabulka 19: Spotřební daň z PHM v ČR po odvodu do EU podle varianty 2

Palivo

Procentní ztráta na příjmech ze spotřebních daní PHM

Povinný odvod Spotřební daň v ČR Daň v EUR vybraná v Evropské unii v po odvodu EU v ČR EUR EUR 1 138 735 664,00

678 188 594,27

460 547 069,73

60 %

191 864 508,00

96 124 633,68

95 739 874,32

50 %

Kerosín

1 477 463 247,00

881 507 283,51

595 955 963,49

60 %

Celkem

2 808 063 419,00

1 655 820 511,46

1 152 242 907,54

59 %

Benzín Nafta


Oproti původní hodnotě sazby povinného odvodu spotřební daně, která ubírá českému rozpočtu 60 % z disponibilní spotřební daně z PHM, ubírá nově zvolená sazba českému rozpočtu 59 % ze spotřební daně z PHM. Tato menší sazba spotřební daně z PHM by byla pro český rozpočet vhodnější než původně navrhovaná sazba, i když procentní změna oproti první variantě není tak velká. Varianta 3 V této variantě je již mezi výše jmenované příjmy zařazena i daň z oxidu uhličitého. Díky této změně se opět změní i sazby spotřební daně. Výpočet finanční potřeby ze spotřební daně z PHM je uveden v tabulce 17. Tabulka 20: Příjmy Unie pro rok 2006 z hlediska varianty 3 v EUR


763 500 000,00

Dávky z cukru

556 200 000,00 12 905 400 000,00

Cla Ostatní zdroje

1 297 689 094,00

Spotřební daň

27 345 725 584,30

Ražebné ECB

1 318 000 000,00

Daň z oxidu uhličitého

67 783 092 770,70

Celkem

111 969 607 449,00


46

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ Následuje výpočet jednotlivých daňových sazeb pro minerální oleje v tabulce 21. Tabulka 21: Spotřební daň z PHM plynoucí EU roku 2006 podle varianty 3

Palivo

Spotřeba v EU 27 v tis. litrech


Daň v EUR

Bezolovnatý benzin

142 003 458,00

71,56

10 162 021 518,57

Kerosín

60 579 471,00

60,20

3 646 860 583,95

Nafta

224 865 963,00

60,20

13 536 843 481,78

Celkem

427 448 892,00

X

27 345 725 584,30


Zde vidíme již výrazné snížení sazeb ze spotřebních daní, což je způsobeno zavedením daně z oxidu uhličitého. Výpočet povinného odvodu ČR je vyjádřen v tabulce 22. Tabulka 22: Povinný odvod spotřební daně z PHM Českou republikou podle varianty 3




Benzin

2 724 248,00

71,56

194 952 060,94

Nafta

459 006,00

60,20

27 631 982,61

Kerosín

4 209 297,00

60,20

253 398 041,65

Celkem

7 392 551,00

X

475 982 085,20

Palivo


Oproti původním sazbám z varianty 1 jsou poslední vypočtené sazby podle varianty 3 asi 3,5krát menší. Tabulka 23: Spotřební daň z PHM v ČR po odvodu do EU podle varianty 3

Palivo

Povinný odvod Spotřební daň v ČR Daň v EUR vybraná v Evropské unii v po odvodu EU v ČR EUR EUR

Procentní ztráta na příjmech ze spotřebních daní PHM

Benzín

1 138 735 664,00

194 952 060,94

943 783 603,06

17 %

Nafta

191 864 508,00

27 631 982,61

164 232 525,39

14 %

Kerosín

1 477 463 247,00

253 398 041,65

1 224 065 205,35

17 %

Celkem

2 808 063 419,00

475 982 085,20

2 332 081 333,80

17%


47

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ Zatížení českého rozpočtu je uvedeno v tabulce 20, která říká, že sazba spotřební daně podle varianty 3 sníží disponibilní příjem rozpočtu z příjmu spotřebních daní z minerálních olejů o 17 %. Což je zatím nejmenší číslo, kterého bylo dosaženo. Srovnání variant Následně můžeme přehledně porovnat všechny varianty, které byly v této práci navrženy jako nové způsoby financování rozpočtu EU. V tomto přehledu však není z výše uvedených důvodů zobrazen výpočet spotřební daně PHM s minimálními sazbami. Tabulka 24: Srovnání navržených variant financování evropského rozpočtu za rok 2006 v EUR

Zdroj / Varianta

Varianta 1

Varianta 2

Varianta 3

Skutečnost


763 500 000

763 500 000

763 500 000

763 500 000

Dávky z cukru

556 200 000

556 200 000

556 200 000

556 200 000

12 905 400 000

12 905 400 000

12 905 400 000

12 905 400 000

1 297 689 094

1 297 689 094

1 297 689 094

1 297 689 094

Cla Ostatní zdroje Příspěvky HND

-

-

-

80 562 496 558

Procento DPH

-

-

-

15 884 321 797

Spotřební daň

96 446 818 355

Ražebné ECB

-


-

CELKEM

95 128 818 355 27 345 725 584,3 1 318 000 000 -

-

1 318 000 000

-

67 783 092 771

-

111 969 607 449 111 969 607 449 111 969 607 449

111 969 607 449


Na tabulce 21 jasně vidíme, že zemědělské dávky, dávky z cukru, cla a ostatní zdroje rozpočtu zůstávají neměnné ve všech variantách i ve skutečnosti. Naopak oproti skutečnosti mizí příspěvky HND a procento DPH. Poté jako nové zdroje přibývají spotřební daň, která se promítá ve všech variantách pouze s odlišnou velikostí výběru této daně, dále ražebné ECB, které vstupuje do druhé a třetí varianty a zůstává neměnné a jako poslední je to daň z oxidu uhličitého, která je součástí třetí varianty, kdy výrazně snižuje potřebnou výši spotřební daně. V této části vlastní práce ještě nesmím zapomenout na určení způsobu výběru jednotlivých daní. Je třeba zodpovědět otázky: „Kdo bude správcem evropské daně?“ a „Jak se bude platit evropská daň?“ Z pohledu efektivity a decentralizace by bylo vhodné, aby evropskou daň spravovaly a vybíraly jednotlivé finanční nebo celní úřady, tak jak jsou

48

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ zavedeny v jednotlivých členských státech pro národní zdanění. Pokud by měl poplatník nějaké evropské daně problém, mohl by jej řešit v místě svého příslušného finančního či celního úřadu. Toto by ovšem znamenalo další zaměstnání finančních úředníků, kteří by dohlíželi na problematiku evropských daní. Celý systém výběru daní by mohl kontrolovat například Evropský účetní dvůr nebo nově zřízená instituce. Nicméně všechny tyto opatření pro výběr daně by byly oproti stávajícímu stavu v ČR, kdy se odvod Unii vybírá z vybraných příjmů státu, dražší.

49


4.4 Porovnání skutečných příspěvků ČR v r. 2006 s potencionálními odvody V této části vlastní práce se již dostáváme k porovnání platby příspěvků HND a procenta DPH Českou republikou do evropského rozpočtu za rok 2006 s výše vypočítanými hodnotami, tedy jak by na tom Česko bylo po reformě příjmové strany rozpočtu EU a co všechno by to pro ČR znamenalo. Srovnání výdajů ČR za rok 206 s jednotlivými variantami a skutečností je zobrazeno v tabulce 25. Tabulka 25: Porovnání výdajů ČR za rok 2006 v EUR s jednotlivými variantami a skutečností

Zdroj / Varianta

Varianta 1

Varianta 2

Varianta 3

Skutečnost


2 600 000

2 600 000

2 600 000

2 600 000

Dávky z cukru

6 500 000

6 500 000

6 500 000

6 500 000

158 800 000

158 800 000

158 800 000

158 800 000

Příspěvky HND

-

-

-

722 965 274

Procento DPH

-

-

-

153 958 679

Cla

Spotřební daň

1 678 761 734,44 1 655 820 511,46 475 982 085,20

-

Ražebné ECB

-

-

-

-

Ražebné ČNB27

-

11 538 461, 54

11 538 461, 54

-


-

-

2 036 610 622,70

-

1 846 661 734,44

1 823 720 511

2 680 492 708

1 044 823 953

CELKEM


Z evropského rozpočtu 2006 vyplývá, že odvod příspěvku HND České republiky do EU za rok 2006 byl 722,965 mil. EUR. Podle stejného zdroje pak Česko platilo procento DPH ve výši 153,958 mil. EUR (Evropský parlament, 2006). Po přičtení zemědělských dávek, dávek v rámci společné organizace trhu s cukrem a cel byla celková suma placená Českem Evropské unii za rok 2006 1,044 mld. EUR. Rozdíl výdajů mezi skutečností a jednotlivými variantami je vypočten v tabulce 26. 27

Položka Ražebné ČNB zde navyšuje náklady, které by Česku vznikly, při akceptaci reformy podle

následujících variant, jelikož by přišlo o své vlastní ražebné. V první variantě je ražebné proškrtnuto, protože první varianta ještě nepočítá s ražebným jako s možným zdrojem, Česko tedy může v první variantě pobírat příjmy z vlastního ražebného.

50

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ Tabulka 26: Určení rozdílu výdajů ČR mezi jednotlivými variantami a skutečností v EUR

Číslo varianty Varianta 1

Varianta 1 846 661 734,44

Skutečnost 1 044 823 953,00

Rozdíl 801 837 781,44

Varianta 2

1 823 720 511,46

1 044 823 953,00

778 896 558,46

Varianta 3

2 680 492 707,90

1 044 823 953,00

1 635 668 754,90


Tabulka jednoznačně ukazuje, že přijetí reformy, by pro ČR znamenalo přeplatek v jakékoli variantě. Vzhledem k tomu, že součástí všech variant je spotřební daň z PHM, dá se říci, že chudší státy zaplatí na příspěvku Unii více než bohatší státy. Spotřeba paliva vůči HDP na hlavu je v chudších státech vyšší než v bohatých státech. Jezdí se sice více v bohatých státech28, nicméně v chudších státech EU jezdí po silnicích starší typy automobilů s vyšší spotřebou paliva. Tedy průměrný občan ČR bude platit Unii více než průměrný občan Německa. A to ne z důvodu, že by Čech více jezdil autem, ale protože má jeho auto vyšší spotřebu. Dá se tedy říci, že reforma by měla také vliv na poptávku po automobilech s nižší spotřebou paliva, což je jednou z hlavních myšlenek její existence. Dopady, které by způsobila reforma pro Českou republiku, by byly: •

Zvýšení disponibilní částky u zdroje z DPH.

•

Snížení příjmů z ražebného ČNB (u druhé a třetí varianty).

•

Zavedení nové daně z oxidu uhličitého, která by sice celá plynula do EU, ale působila by zejména na mikroekonomické úrovni.

•

Zvýšení transparentnosti výdajů směřující Evropské unii vůči občanům.

Pokud se podíváme na reformu z širšího pohledu, tak žádná z variant reformy nepočítá s nějakou výjimkou pro Spojené Království nebo odlišnými sazbami pro ostatní členské státy, které jsou tradičně čistými přispěvateli.

28

Spotřeba paliv (nafta a motorový benzín) v bohatších státech (Velké Británii, Francii a Německu) je v

porovnání s počtem obyvatel vyšší než spotřeba těchto paliv na hlavu v ČR.

51


5. DISKUZE Z pohledu teoretické části vyvstává několik základních argumentů pro nevhodnost aktuálního financování evropského rozpočtu. Již sama struktura příjmů rozpočtu EU je nevhodná jak z pohledu decentralizačního teorému, tak z politického hlediska. Mám na mysli zejména příjem z členských příspěvků HND, který neodpovídá zakládajícím smlouvám EU. Tyto smlouvy jasně stanovují, že Unie bude financována vlastními zdroji. Souslovím vlastní zdroje se myslí skutečně vlastní příjem, který Unie získává pouze z vlastní činnosti. Takovým klasickým vlastním příjmem jsou například příjmy ze správní činnosti orgánů. Podle této logiky je zařazení členského příspěvku z HND jako vlastního zdroje (což vyplývá ze zařazení příspěvku HND do položky vlastní zdroje v rozpočtu EU) naprosto chybné a zavádějící. Jako další problém ve financování EU vidím příjem z procenta DPH. Tento příjem se mi z pohledu decentralizace nejeví jako nejvhodnější. Napadá mě otázka: „Z jakého důvodu je použita právě DPH v rámci příjmu EU?“ Pokud tím, mělo být myšleno, že EU vytváří přidanou hodnotu ve formě JVT, kdy výrobky mohou cestovat ze státu do státu a být zde poté spotřebovány, tak s tímto odůvodněním nesouhlasím. Na konci tohoto procesu stojí vždy konečný konzument, tedy ve většině případech prostý občan. Nemyslím si, že je vhodné postihovat daněmi tyto prosté občany, i když jistě z výhod existence EU čerpají.29 Pokud chce Unie zaplatit za to, že tvoří přidanou hodnotu ve formě JVT, měla by zdanit příjmy právnických osob. Argumenty pro zdanění právnických osob daněmi z příjmu v rámci EU byly jmenovány již v teoretické části. Politické důvody jsou také významným argumentem pro reformu rozpočtu EU. Je to zejména existence výjimek pro VB, které byly vyjednány v 70. letech a Spojené Království má díky nim velkou výhodou oproti ostatním státům. Politickým aspektem je 29

Stejně tak ovšem mohou cítit nevýhody svého členství v EU. Např. občan by si rád koupil pomeranče

z Izraele, protože se mu zdají chutnější, nicméně díky ochranářské politice EU by za ně zaplatil mnohem více a vzhledem k jeho finanční situaci je nucen jíst pouze ty ze Sicílie.

52

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ ale zejména také otázka, jestli se přijetí evropské daně vyvíjí směrem, kterým se chtějí všechny členské státy vydat. Evropská daň bezpochyby směřuje k federalizaci Evropy. Daň vyjadřuje suverenitu země. Pokud by příjmem rozpočtu EU byla evropská daň, EU by získala cejch suverénního celku tak, jak je o něj usilováno pomocí Lisabonské smlouvy. Lisabonská smlouva by společně s touto daní výrazně vyzdvihla EU jako suveréna na mezinárodním politickém poli. Domnívám se, že ČR by měla zůstat plně suverénním státem a EU by měla být pouze nástrojem, kterým mohou členské státy dosahovat opravdu pouze společných cílů. Např. pokud je nějaký způsob dosažení určitého cíle Francie pro Česko nevhodným, nevidím důvod proč by jej mělo Česko přijmout. Francie by pak měla dosáhnout tohoto cíle bez Unie. Argumenty ve stylu „solidarity s ostatními státy“ mi nedostačují jako ospravedlnění určité politiky.30 Federalizace Unie je pro mě nepřijatelná. Významnou politickou otázkou zůstává, jestli by byla rozpočtová reforma vůbec schválena. Vzhledem k tomu, že (zatím) musí pro reformu hlasovat všechny členské státy (27) a schválit tak reformu jednomyslně, je velmi pravděpodobné, že se objeví problémy s jejím schvalováním, podobně jako s přijímáním Lisabonské smlouvy. Otázkou také je: „Do jaké míry by bylo schválení této reformy legitimní?“ Velkým problémem vzhledem k potencionální federalizaci je volební systém EU. Jediným opravdu legitimním orgánem je pouze Evropský parlament, ten jediný může zaujmout postavení jakési opozice uvnitř, nicméně ve většině zemí je instituce Evropského parlamentu vnímána jako něco, co se příliš občanů nedotýká a do kandidátních listin jsou nominovány spíše známé než významné osobnosti. Skutečná opozice uvnitř zatím v EP neexistuje. Pokud se podíváme na Evropskou komisi, tak můžeme o její legitimitě uvažovat, neboť její členové nejsou dosazováni lidem (tedy přímými volbami), ale zprostředkovaně. Jde o určitý demokratický deficit. Personální obsazení Evropské rady je také odrazem určitého 30

Viz výrok A.Vondry, že by se mělo zavést „šrotovné“ v celé EU, protože několik států to již udělalo,

přičemž není v tomto výroku zohledněn přínos pro ČR (Novinky. cz,V Česku se rozhořel spor o šrotovné, 4. února 2009).

53

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ deficitu demokracie. Jelikož Evropskou radu tvoří hlavy států nebo premiéři, je nutné brát ohled na volební systémy v jednotlivých členských státech. Např. z pohledu ČR je v Evropské radě deficit demokracie větší, jelikož předsedu vlády si určuje vítězná strana, ale nemusí být členem vítězné strany. Občan ČR nemá moc možností, jak vyjádřit své preference vůči postu předsedy vlády. Prezidentský post je na tom z pohledu ČR podobně, voliči jej nevolí přímo, ale pomocí přenesené demokracie, zatímco na Slovensku je prezident volen přímo. Tento problém řeší USA, která je federací, existencí předvolebních primárek, ve kterých si občané volí své zástupce pro jednotlivé strany. Vlastní práce ukázala, že evropská daň je pro ČR nevýhodná. Alespoň tak, jak ji navrhuji. Je ale možné, že při implementaci daně z příjmů právnických osob by vlastní práce dopadla úplně jinak. Tím pádem by byla třeba evropská daň naopak pro ČR výhodná. Pokud tedy shrnu veškeré poznatky v práci zjištěné či teorií předdefinované (decentralizace, subsidiarita atd.), tak mohu diskuzi ukončit myšlenkou, že samotná reforma ve stylu evropské daně by pro Česko nemusela být nevhodná, pokud by byla důkladně promyšlena a propočítána, aby byla České republice ku prospěchu. Ovšem pokud by však měla být evropská daň pouhým nástrojem k získání ještě větší moci EU nad jednotlivými politikami členských států, mělo by být českými politiky velmi dobře zváženo přistoupení k této reformě.

54


6. ZÁVĚR Pro vlastní práci byly vybrány tři možné příjmy rozpočtu EU. Jsou to výnosy z ražebného, daň z oxidu uhličitého a spotřební daň z PHM, poslední dva příjmy jsou organizačně řazeny mezi environmentální daně. Celkový návrh reformy je proveden ve třech možných variantách. První varianta bere v potaz jako příjem pouze zemědělské dávky, dávky z cukru, cla, ostatní zdroje a spotřební daň. V druhé variantě je ke zdrojům z první varianty přiřazeno ražebné ECB. Třetí varianta již počítá i s daní z oxidu uhličitého. Všechny varianty jsou založeny na změně sazeb spotřební daně z PHM, které se mění v závislosti na finanční potřebě této daně, která plyne z celkové finanční potřeby EU (viz rozpočet EU) a odečtení fixních zdrojů (postupně zemědělské dávky, dávky z cukru, cla, ostatní zdroje, ražebné a daň z oxidu uhličitého). Všechny tyto varianty jsou následně porovnány se současným stavem. Další částí vlastní práce je zhodnocení dopadů těchto variant reformy příjmů rozpočtu EU pro ČR. Z porovnání skutečných výdajů ČR spojených s Unií a jednotlivými variantami plyne, že všechny varianty by pro Česko znamenaly zvýšení celkového odvodu pro EU. Celkový rozpočet EU by však v závislosti na použitých zdrojích mohl být naplněn. Problém by mohl vzniknout možná pouze u daně z oxidu uhličitého, kdy je sazba daně závislá na průměrné ceně obchodované s emisemi oxidu uhličitého za předešlý rok. Pokud by se cena emisí dostala velmi nízko, znamenalo by to fatální následky31 pro spolehlivé financování rozpočtu EU. Ovšem budeme-li předpokládat, že při zavedení různých ekologických opatření, které snižují emise CO2, budou velké podniky rozšiřovat výrobu, protože budou mít emisní rezervu, neměla by cena emise působit problémy.32 Je tu však i možnost druhé varianty, a to že podniky rozšiřovat výrobu nebudou a budou chtít profitovat na prodeji emisních povolenek. V tomto případě by celý systém, pokud by

31

Daň z oxidu uhličitého tvoří ve třetí variantě cca 60 % z celkového rozpočtu.

32

Emise nebudou přebytkovým zbožím a jejich cena bude stabilně na stejné úrovni jako dnes (resp. v r.

2006).

55

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ nedocházelo k pravidelným úpravám povolených emisí, selhal. Tato reforma je tedy závislá na zásazích do ekonomiky, které by snižovaly povolenou hranici emisí CO2. V diskuzi je pak rozebírána zejména podstata evropské daně a jejich možných dopadů na evropský politický vývoj. Evropská daň může sloužit jako prostředek k jednodušší či rychlejší federalizaci Evropy. Evropskou daň doporučuji přijmout za zdroj příjmů evropského rozpočtu pouze za předpokladu, že si vrcholné instituce jednotlivých členských států (zejména pak ČR) budou vědomy možných politických následků a budou s těmito následky souhlasit. Nebo lépe – pokud si některé státy nepřejí Evropu v dlouhodobém horizontu jako federaci, ale evropská daň se jim jeví jako vhodné financování rozpočtu, měly by si zajistit různými smlouvami či politickým taktizováním svou budoucí suverenitu.

56


7. ZDROJE Celní správa. Informace o výsledcích Celní správy ČR za rok 2006. [online] 2006 [cit 9. Dubna 2009] Na Internetu dostupné z: < http://www.cs.mfcr.cz/NR/rdonlyres/850022D9-B2C749BC-A910-9F2447660534/6872/zprava_o_cinnosti_cs_2008.pdf> Česká daňová správa. Výroční správa České daňové správy 2006. [online] 2007 [cit 13. Dubna 2009]

Na

internetu

dostupné

z:

CA6BB765/cds/vz_2006.pdf> Česká národní banka. Struktura peněz v oběhu podle stavu ke dni 31.12.2008. [online] 2009 [cit 20.

Března

2009].

Na

internetu

dostupné

z:

<

http://www.cnb.cz/cs/platidla/obeh/struktura_/index.html> Česká národní banka. Výroční správa 2007. [online] 2008 [cit 20. Března 2009]. Dostupné z: Česká národní banka. Výroční správa 2005. [online] 2006 [cit 20. Března 2009]. Na Internetu dostupné

z:

Česká národní banka. Výroční správa 2003. [online] 2004[cit 20. Března 2009]. Dostupné z: < http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/vyrocni_zpravy/do wnload/vyrocni_zprava_2003.pdf> Česká národní banka. Výroční správa 2000. [online] 2001 [cit 20. Března 2009]. Dostupné z: Česká národní banka. Výroční správa 1998. [online] 1999 [cit 20. Března 2009]. Dostupné z: < http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/vyrocni_zpravy/do wnload/vyrocni_zprava_1998.pdf >

57

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ Český statistický úřad. Statistická ročenka České republiky 2008. [online] 2009 [cit 9. Dubna 2009]

Dostupné

z:

0100> European Energy Exchange. Market data – EU emission allowances 2006. [online] 2009 [cit 10. Dubna 2009] Dostupné z: Eurostat. Enviroment and Energy: Air Emissions. [online] 2009a [cit 14. Března 2009]. Na internetu

dostupné

z:

Eurostat. Enviroment and Energy: Supply, transformation, consumption – oil – annual data. [online]

2009b

[cit

14.

Března

2009].

Na

Internetu

dostupné

z:

<

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,45323734&_dad=portal&_sche ma=PORTAL&screen=welcomeref&open=/nrg/nrg_quant/nrg_10&language=en&product= EU_MASTER_energy&root=EU_MASTER_energy&s> Eurostat. Economy and Finance: GDP and main components – Current prices. [online] 2009c [cit

23.

Března

2009].

Na

Internetu

dostupné

z:

<

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/extraction/retrieve/en/theme2/nama/nama_gdp_c?Output Dir=EJOutputDir_153&user=unknown&clientsessionid=133FC6211406550CA9D7E6B122F2 4916.extraction-worker2&OutputFile=nama_gdp_c.htm&OutputMode=U&NumberOfCells=8&Language=en&Ou tputMime=text%2Fhtml&> Evropská centrální banka. Výroční zpráva 2008. [online] 2009 [cit 15. Března 2009]. Na internetu dostupné z: Evropská centrální banka. Výroční zpráva 2006. [online] 2007 [cit 15. Března 2009]. Na internetu dostupné z: Evropská centrální banka. Výroční zpráva 2004. [online] 2005 [cit 15. Března 2009]. Na internetu dostupné z:

58

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ Evropská centrální banka. Annual Report 2002. [online] 2003 [cit 15. Března 2009]. Na internetu dostupné z: Evropská komise. Aktuality – Plán na nastartování ekonomiky. [online] 2009 [cit 25. Března 2009]. Na Internetu dostupné z: Evropská komise. Úřední věstník Evropské unie. [online] 2007 [cit 11. Února 2009]. < http://eur-lex.europa.eu/JOHtml.do?uri=OJ:L:2007:077:SOM:CS:HTML > Evropská komise. Souhrnný rozpočet evropské unie pro rozpočtový rok 2008. [online] 2007 [cit 20.

února

2009]

Na

Internetu

dostupné

z:

Evropský parlament. Konečné schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2006. [online] 2005 [cit 15. Dubna 2009] Na internetu dostupné z: HAMERNÍKOVÁ, Bojka. „Úvod do veřejných financí“ In Veřejné finance učebnice. 2. vyd. Praha: Eurolex, 2004, Kapitola 1, s. 17-52. ISBN 80-86432-88-2 JÍLEK, Milan. Fiskální decentralizace, teorie a empirie. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008. 428 s. ISBN 978-80-7357-355-3 KÖNIG, Petr. „Přehled příjmů rozpočtu Evropské unie“ In Rozpočet a politiky Evropské unie. 1.vyd. Praha: C. H. Beck 2004a, Kapitola 2, s. 45-50. ISBN 80-7179-846-0 KÖNIG, Petr. „Vývoj systému vlastních zdrojů“ In Rozpočet a politiky Evropské unie. 1.vyd. Praha: C. H. Beck 2004b, Kapitola 3, s. 51-58. ISBN 80-7179-846-0 KÖNIG, Petr. „Charakteristika a hodnocení vlastních zdrojů rozpočtu“ In Rozpočet a politiky Evropské unie. 1.vyd. Praha: C. H. Beck 2004c, Kapitola 4, s. 59-70. ISBN 80-7179846-0 KÖNIG, Petr. „Reforma financování rozpočtu Evropské unie“ In Rozpočet a politiky Evropské unie. 1.vyd. Praha: C. H. Beck 2004d, Kapitola 5, s. 71-96. ISBN 80-7179-846-0

59

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ MACH, Petr. Teorie ražebného a inflační daně. Dizertační práce [online]. Praha: VŠE, 2003 [cit 5.

Února

2009].

Na

Internetu

dostupné

z:

Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 12/2009 Sb., O stanovení postupu zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů a formuláře žádostí o vydání povolení k emisím skleníkových plynů. [online] 2009 [cit 17. Břena 2009] Na internetu dostupné z: MUSGRAVE, MUSGRAVEOVÁ. Veřejné finance v teorii a praxi. 1.vyd. Praha: Management press, 1994, 581 s. ISBN 80-85603-76-4 Nařízení Evropské rady 2003/96/EC. Restructuring the Community framework for the taxation of energy products and electricity. [Online] 2003 [cit 6. Dubna 2009] Dostupné z: OATES, Wallace. An Essay of Fiscal Federalism. Journal of Economic Literature [online]. 1999, vol. 37, no. 3 [cit 30. Listopadu 2008], pp. 1120-1149. Na Internetu dostupné z: OATES, Wallace. Toward A Second-Generation Theory of Fiscal Federalism. Iternational Tax and Public Finance [online]. 2005, 12, pp. 349 – 373.

Na Internetu dostupné z:

PEKOVÁ, Jitka. „Veřejný sektor a veřejná správa“ In Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 1.vyd. Praha: ASPI Publishing, 2002a, Kapitola 1, s. 11-57, ISBN 80-86395-21-9 PEKOVÁ, Jitka. „Funkce a činnosti veřejné správy“ In Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 1.vyd. Praha: ASPI Publishing, 2002b, Kapitola 2, s. 58-124, ISBN 80-86395-21-9 Rozhodnutí Evropské rady 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství. Dostupné z: ASPI [cit 20. Března 2009] SAMUELSON, Paul a NORDHAUS, William. Ekonomie 18. vydání. 1. vyd. Praha: NS Svoboda, 2007, 775 s. ISBN 978-80-205-05090-3

60

Reforma příjmů rozpočtu Evropské unie____________________________________________ Ústavní soud ČR. Nález ústavního soudu ČR Pl. ÚS 19/08. [online] 2008 [cit 17. Dubna 2009] Na Internetu dostupné z: VYBÍHAL, Václav. Veřejné finance. 1.vyd. Brno: B.I.B.S., 2001, 105 s. ISBN 80-86575-03-9 Zákon 543/2005 Sb. o státním rozpočtu České republiky na rok 2006. [online] 2005 [cit 13. Dubna 2009] Dostupné z:

61


PŘÍLOHY

62

Emise oxidu uhličitého do ovzduší v 1000t za rok 2006

Region Kód

Kategorie

EU 27 4 257 623,28

ČR 127917,96

3962510,87

114516,31

3944226,32 1577421,15

114516,31 :

1_A_1a Veřejná elektrická a tepelná výroba 1_A_1b ropná rafinerie Výroba pevných paliv a ostatní 1_A_1c energetický průmysl Zpracovatelský a stavební průmysl 1_A_2 1_A_2a Železářský a ocelářský průmysl 1_A_2b Neželezné kovy 1_A_2c Chemikálie 1_A_2d Papírová drť, papír a tisk Potravinářský průmysl, nápoje, tabák 1_A_2e 1_A_2f Ostatní 1_A_3 Doprava 1_A_3a Civilní letectví 1_A_3b Silniční přeprava 1_A_3c Železní přeprava 1_A_3d Lodní přeprava 1_A_3e Ostatní přeprava 1_A_4 Ostatní sektory 1_A_4a Komerční/institucionální 1_A_4b Domácí 1_A_4c Zemědělství/lesnictví/rybolov 1_A_5 Ostatní (jinak nespecifikované) Unikající emise z paliv 1_B

1380324,31 131091,5

54501,99 941,63

66005,34

1187,6

656982,08 122843,15 13901,85 89391,12 30798,62

: 2952,72 179,99 11844,17 699,99

44743,68 355303,65 968778,41 25580,66 901952,67 7790,39 23360,04 66825,74 731352,98 185301,15 468644,87 77406,95 9691,7 18284,55

2300,35 9728,97 : 16,34 : 257,85 18,64 : 11611,15 4182,8 7120,65 307,7 1052,77 :

Emise z nakládání s pevnými palivy Olej a zemní plyn Mezinárodní zásobníky paliva letectví lodní Všestranné operace Emise CO2 z biomasy Průmyslové zpracování Minerální produkce Chemický průmysl Kovovýroba Ostatní produkce Produkce of Halocarbons a SF6 Spotřeba of Halocarbons a SF6

1573,38 16711,17 301100,31 129848,38 171251,92 2,73 322520,7 287710,53 148982,37 41430,78 95797,4 20,29 : :

0 0 1062,02 1062,02 0 0 8227,24 : 3710,34 581,1 8425,34 0 : :

0 1 1_A 1_A_1

1_B_1 1_B_2 1_C1 1_C1_a 1_C1_b 1_C2 1_C3 2 2_A 2_B 2_C 2_D 2_E 2_F

Celkové národní emise Energie Palivové průřez

spalování

-

sektorový

Energetický průmysl

2_G 3 4 4_A 4_B 4_C 4_D 4_E 4_F 4_G

5 6 6_A 6_B 6_C 6_D 7 10 11_A 11_B 12_A 12_B

Rozpouštědlo a rozpouštědla Zemědelství Střevní kvašení Hnoje Pěstování rýže Zemědělská půda Nařízené pálení stepí

Ostatní jiné užití

Polní pálení zemědělských odpadů ostatní LULUCF (využití půdního fondu, obměna půdního fondu a lesnictví) Odpad Likvidace pevného odpadu na pevnině Manipulace s odpadními vodami Spalování odpadů Jiné Jiné Nepřidělený Ostatní (energie) Ostatní (neenergetické) Silniční doprava Ostatní doprava

1479,7

0

6344,77 0 : : : : :

298,41 : : : : : :

: :

: :

-503050,33 4082,99

-3508,55 :

13,35 : 4069,64 0 -3025,88 0 741044,68 3318,9 901952,67 66825,74

0 : 386,46 0 0 : : : 17064,02 450,96

Reforma příjmů rozpočtu EU

Recommend Documents