Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd
Důchodová reforma a možnosti jejího řešení Bakalářská práce
Autor:
Martin Podzimek Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Helena Janegová
červen, 2010
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Lomnici nad Popelkou dne 15. 6. 2010
Martin Podzimek
2
Anotace Bakalářská práce Důchodová reforma a moţnosti jejího řešení je zaměřena na dnes velice diskutované téma a to na důchodovou reformu. Ve své práci zdůrazňuji největší problém současného důchodového systému, kterým je stárnutí populace. V první části se zabývám současným stavem důchodového systému. Druhá kapitola je zaměřena na aktuální situaci připravené reformy. Ve třetí části představuji spořící účet, stavební spoření, ţivotní pojištění a otevřené podílové fondy jako produkty vhodné na financování stáří. V praktické části uvádím na příkladech vhodné zvolené portfolio produktů a v poslední části předkládám určitý nástin toho, jak daná reforma můţe vypadat.
Annotation The Bachelor thesis Pension Reform And Its Possible Solution is focused on the highly debated topic today on the pension reform. In my work I emphasize the biggest problem of the current pension system, which is aging. The first part deals with the current state pension system. The second chapter focuses on the current situation prepared by the reform. The third part presents a savings account, building savings, life insurance and an open-end mutual funds as appropriate products for financing retirement. The practical part describes the example of a suitable portfolio of products to meet the needs of elderly in the last part I put forward the outline of how the reform might look like.
3
Obsah Úvod…………….…………………………………………………………………………..6 1
Současný stav důchodového systému v ČR ..................................................... 8
1.1
Tři pilíře důchodového systému .......................................................................... 8
1.1.1
Sociální pojištění ................................................................................................. 9
1.1.2
Penzijní připojištění........................................................................................... 10
1.1.2.1
Penzijní fond ..................................................................................................... 11
1.1.2.2
Investiční politika penzijního fondu .................................................................. 12
1.1.2.3
Státní příspěvek ................................................................................................. 12
1.1.2.4
Penzijního připojištění a daň z příjmů............................................................... 13
1.1.2.5
Výhody a nevýhody penzijního připojištění ..................................................... 13
1.1.3
Individuální spoření........................................................................................... 14
1.2
Problémy důchodového systému ....................................................................... 15
1.2.1
Zvyšování důchodového věku ........................................................................... 16
1.2.2
Zvyšování potřebného počtu let pojištění ......................................................... 17
2
Důchodová reforma......................................................................................... 18
2.1
První etapa ......................................................................................................... 18
2.1.1
První etapa - Důchodový věk a doba pojištění .................................................. 19
2.1.2
Prodlouţení potřebné doby pojištění pro nárok na důchod ............................... 19
2.1.3
První etapa - Náhradní doba studia a souběh výdělku a důchodu ..................... 19
2.1.4
První etapa - Třístupňová invalidita .................................................................. 20
2.2
Druhá etapa důchodové reformy ....................................................................... 21
2.3
Třetí etapa důchodové reformy ......................................................................... 22
2.4
Reforma podle ODS a ČSSD ............................................................................ 22
2.4.1
Návrh ODS ........................................................................................................ 22
2.4.2
Návrh ČSSD ...................................................................................................... 23
2.4.3
Shrnutí variant ................................................................................................... 24
3
Třetí pilíř důchodového systému ................................................................... 26
3.1
Spořící účet ........................................................................................................ 26
3.2
Stavební spoření ................................................................................................ 27
3.2.1
Volba spořícího tarifu........................................................................................ 27
3.2.2
Státní podpora ................................................................................................... 27
3.2.3
Cílová částka ..................................................................................................... 28
4
3.3
Investiční ţivotní pojištění ................................................................................ 30
3.3.1
Ţivotní pojištění a daň z příjmů ........................................................................ 31
3.3.2
Výhody a nevýhody investičního ŢP ................................................................ 32
3.4
Otevřené podílové fondy ................................................................................... 33
4
Jednotlivé produkty v praxi ........................................................................... 38
5
Vlastní návrhy na řešení důchodové reformy .............................................. 42
Závěr………………………………………………………………………………………45 Seznam použité literatury…..……………………………………………………………47
5
Úvod Důchodová
reforma
a
financování
stáří
je
v současné
době
jedním
z nejdiskutovanějších témat v České Republice. Penzijní systém je problémem nejen v České Republice, ale ve většině vyspělých států světa. Česká Republika je však jednou z posledních zemí vyspělé Evropy, kde ještě ţádná důchodová reforma neproběhla. Současný systém průběţného financování důchodů čelí váţným problémům. Prodluţuje se délka ţivota, mění se struktura obyvatel a rostou ţivotní náklady. Pokud člověk spoléhá na stát, tak při odchodu do důchodu musí čelit výraznému poklesu příjmu a ţivotní úrovně. Je potřeba si uvědomit, ţe kaţdý je hospodář svých vlastních prostředků a ţe by si měl uvědomit, ţe pouze on sám je zodpovědný za vlastní finanční budoucnost. Důvodem pro výběr tohoto tématu je fakt, ţe jiţ druhým rokem působím v jedné z největších makléřských společností v ČR a s touto problematikou jsem téměř kaţdý den ve styku. Cílem této práce je představit dnešní situaci důchodového systému v ČR, zmínit nepříznivý demografický vývoj, zdůraznit potřebu důchodové reformy a moţnosti jejího řešení. Předpokládám, ţe kaţdý občan této republiky by si měl do penze naspořit dostatečnou sumu peněz k udrţení své stávající ţivotní úrovně a proto uvádím i „návod“ jak poskládat své portfolio produktů pro krytí potřeb ve stáří. Úvodní část práce je věnována analýze současného stav důchodového sytému, který by měl stát na třech pilířích, ale v současné době tomu tak není. Dále se zabývám úlohou penzijního připojištění, financováním důchodového systému a poukazuji na nepříznivý demografický vývoj v ČR. V druhé části představuji potřebu a průběh reformy v ČR. V současné době je nastavena koncepce důchodové reformy ve třech etapách, ale přechod na druhou a třetí fázi je zatím v nedohlednu kvůli politické nevůli.
6
Předmětem následující kapitoly bude ,,třetí pilíř“ důchodového systému. Představuji spořící účty, stavební spoření, ţivotní pojištění a otevřené podílové fondy jako produkty vhodné na financování stáří. Dále se pokusím předloţit určité návody, pouţitelné pro kaţdého z nás. Na modelových příkladech porovnávám nejvhodnějších finanční produkty, jak se nejlépe zajistit na stáří. Závěrečná část této bakalářské práce bude zaměřena na návrh vlastního řešení krize důchodového systému a potřebu důchodové reformy. V návrhu vlastního řešení se budu nechávat inspirovat okolními státy, názory politických stran a samozřejmě svým uváţením. Výsledkem mé bakalářské práce bude určitý nástin toho, jak by mohla důchodová reforma vypadat a jakým způsobem si lidé na důchod mohou nejlépe naspořit.
7
Současný stav důchodového systému v ČR
1
Vznik současné konstrukce českého důchodového systému se datuje do devadesátých let minulého století, kdy byly postupně přijímány reformní kroky, které byly dokončeny v roce 1995 přijetím zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který nabyl účinnosti 1. ledna 1996. Několik dalších reformních kroků pak bylo přijato i po nabytí účinnosti tohoto zákona. Od roku 1996 je důchodový systém zaloţen na následujících principech: sociální solidarita s vysokou příjmovou redistribucí průběţné financování systém poskytuje náhradu příjmu v případě stáří (starobní důchod), invalidity (plný nebo částečný invalidní důchod) a úmrtí ţivitele (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod) při splnění stanovených podmínek je systém povinný pro všechny ekonomicky aktivní osoby systém je jednotný (s určitou odchylkou pro OSVČ) systém je dynamický stát garantuje systém ekonomicky i právně Český důchodový systém tvoří v současné době v podstatě dva pilíře. Základní povinný dávkově definovaný průběţně financovaný pilíř a doplňkový dobrovolný, příspěvkově definovaný, kapitálově financovaný pilíř penzijního připojištění se státním příspěvkem. Součástí doplňkového dobrovolného pilíře je také soukromé ţivotní pojištění. V následujících kapitolách popisuji dva pilíře důchodového systému a třetí dobrovolný pilíř, který v současné době není vyuţíván.
Tři pilíře důchodového systému
1.1
první pilíř - sociální pojištění
druhý pilíř - penzijní připojištění
třetí pilíř – individuální spoření
8
Sociální pojištění
1.1.1
Sociálního pojištění obsahuje nejen důchodové pojištění (výplata důchodů), ale také sociální podporu (mateřská dovolená, péče o zdravotně postiţenou osobu) a sociální pomoc (řeší situace sociální nebo hmotné nouze). První pilíř je tradiční oporou systému pojistné ochrany občanů. Jeho mechanizmu v zásadě vyuţívá veškerá populace. Účast na sociálním pojištění je ve většině případů stanovena jako povinná a jeho finanční krytí se provádí povinnými odvody do státního rozpočtu. První pilíř většinou bývá financován metodou průběţného financování. Financování je zaloţeno na solidaritě mezi generacemi, kdy dnes vyplácené penze jsou hrazeny z příspěvků dnešních aktivních (výdělečně činných) občanů. Jejích nárok na penzi by měl být na oplátku po uplynutí příslušné doby financován z příspěvků pozdějších generací, a tak v zásadě nezávisí na objemu příspěvků, které jednotlivec během svého produktivního věku skutečně odvedl. Sociální pojištění zahrnuje:
pojistné na nemocenské pojištění
pojistné na důchodové pojištění
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
Pojistné na sociální pojištění se vypočítá pomocí vyměřovacího základu, kterým je úhrn příjmů. Příjmy jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny. Zaměstnavatel příjmy zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním a jsou pouţity na účast na nemocenském nebo jen na důchodovém pojištění. Potom se výše pojistného stanoví jako procentní sazba z vyměřovacího základu.
9
Tabulka č. 1 - Sazby pojistného na sociální pojištění Zaměstnanec
6,5 %
Nemocenské pojištění
0%
Důchodové pojištění
6,5 %
Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
0%
Zaměstnavatel
25 %
Nemocenské pojištění
2,3 %
Důchodové pojištění
21,5 %
Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
1,2 %
Zdroj: www.cssz.cz
1.1.2
Penzijní připojištění
V minulosti na území našeho státu existovaly předchůdci dnešních penzijních fondů, penzijní fondy v rámci podniku, penzijní spolky a podpůrné pokladny. Po roce 1948 byla ze strany státu snaha o likvidaci těchto institucí. Nejdříve byl vyvíjen tlak na jejich slučování, byla omezována moţnost poskytování příspěvků od zaměstnavatele. Poté v roce 1954 došlo k jejich úplnému zrušení a veškerý majetek těchto fondů byl převeden do vlastnictví státu. V České republice do vzniku penzijního připojištění existovaly pouze penze vyplácené státem, resp. existoval zde pouze základní povinný systém důchodového pojištění. Občan si mohl zajistit doplňkové příjmy pro stáří nebo pro případ obtíţných sociálních situací jen prostřednictvím pojištění u pojišťoven (do roku 1991 u jediné státní Československé pojišťovny). Penzijní připojištění je upraveno zákonem č. 42/1994 Sb. V České republice funguje systém penzijního připojištění od roku 1994. Účelem penzijního připojištění je zabezpečit jeho účastníkům doplňkové důchodové příjmy nad rámec povinného důchodového pojištění
ze
zdrojů
vytvořených
příspěvky
a z výnosů hospodaření penzijního fondu.
10
účastníků,
státního
příspěvku
1.1.2.1
Penzijní fond
V České republice v současné době existuje 10 penzijních fondů, coţ je méně neţ čtvrtina z původního počtu 44 penzijních fondů. Některé z fondů zanikly likvidací, jiné se sloučily. Penzijní fond je právnická osoba, která má sídlo v ČR. Penzijní fond je vţdy akciovou společností. Základní kapitál penzijního fondu musí být minimálně 50 000 000 Kč a musí být tvořen pouze peněţitými vklady. Obchodní firma penzijního fondu musí obsahovat označení "penzijní fond". Ke vzniku a činnosti penzijního fondu je třeba povolení, o kterém rozhoduje Ministerstvo financí po dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Komisí pro cenné papíry. Kaţdý penzijní fond má svůj penzijní plán a statut. Tyto jsou kaţdému přístupné. Penzijní plán a statut obsahují například zásady hospodaření penzijního fondu, způsob rozdělení zisku, druhy penzí a ostatních dávek, výši příspěvků, pravidla pro placení příspěvků a další. Kaţdý penzijní fond má svého depozitáře. Depozitář je banka, která kontroluje výdaje penzijního fondu a u které má fond uloţené likvidní prostředky. Dohled nad činností penzijních fondů vykonává Česká národní banka. ČNB dohlíţí na dodrţování zákona o penzijním připojištění, na dodrţování penzijního plánu a statutu a dbá na ochranu účastníků. Dále dohlíţí na poskytování a vracení státních příspěvků, čili zda účastník, který obdrţel státní příspěvek, na něj má nárok. Všech 10 fondů působících v ČR jsou členy Asociace penzijních fondů. Z těchto penzijních fondů trhu dominuje Penzijní fond České pojišťovny s podílem na trhu 26 %, následován Penzijním fondem České spořitelny s 19 % a Penzijním fondem AXA s 12 %. Celkový počet účastníků penzijního připojištění je 4 501 454, kteří mají u penzijních fondů uloţeno 203 646 milionu korun.
11
1.1.2.2
Investiční politika penzijního fondu
Obecně lze říci, ţe z legislativních důvodů je investiční politika penzijních fondů poměrně konzervativní. Prostředky, které penzijní fond shromáţdí od účastníků, jsou dále umisťovány především do dluhopisů, jejichţ emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banka tohoto státu. Dále například do dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj, podílových listů otevřených podílových fondů, nemovitostí a dalších konzervativních investičních nástrojů. Zisk, kterého penzijní fond dosáhne z investic, se pouţije tak, ţe minimálně 5 % se umisťuje do rezervního fondu a maximálně 10 % se rozděluje dle rozhodnutí valné hromady. Zbylých 85 % připadá účastníkům.
1.1.2.3
Státní příspěvek
Státní příspěvek je účastníkovi penzijního připojištění poskytován jednou měsíčně, pokud účastník uhradil včas svůj příspěvek, tzn., ţe příspěvek musí být na účet penzijního fondu připsán do konce kalendářního měsíce. Příspěvek je poskytován ze státního rozpočtu. Výše příspěvku je dána zákonem o penzijním připojištění a odvíjí se od příspěvku účastníka. Státní příspěvek se liší u penzijního připojištění podle toho, jestli nabylo účinnosti do 31. 3. 2000 nebo od 1. 4. 2000 (viz tabulka). Tabulka č. 2 - Státní příspěvek v závislosti na příspěvku účastníka Příspěvek státu v Kč
Příspěvek účastníka
Do 31. 3. 2000
Od 1. 4. 2000
100-199
40 + 32 % z částky nad 100
50 + 40 % z částky nad 100
200-299
72 + 24 % z částky nad 200
90 + 30 % z částky nad 200
300-399
96 + 16 % z částky nad 300
120 + 20 % z částky nad 300
400-499
112 + 8 % z částky nad 400
140 + 10 % z částky nad 400
500 a více
120
150
Zdroj: Zákon č. 42/1994 Sb.
12
Penzijního připojištění a daň z příjmů
1.1.2.4
Další formou „státní“ podpory, kterou můţe účastník penzijního připojištění vyuţít, je moţnost sníţení základu daně z příjmu. Účastník penzijního připojištění si můţe kaţdý rok sníţit základ daně z příjmu o příspěvky zaplacené na penzijní připojištění, které v ročním úhrnu přesáhnou částku 6 000 Kč. Horní limit pro uplatnění daňové úlevy je 12 000 Kč. V současné úpravě zákona o dani z příjmu a rovné daňové sazbě, která činí 15 %, si účastník penzijního připojištění můţe sníţit daňovou povinnost aţ o 1 800 Kč (při uplatnění horního limitu). Daňové úlevy u penzijního připojištění se uplatňují na základě novely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a to jiţ od 1. 1. 2000. Výnos, který je připsán účastníku penzijního připojištění, je účastník povinen zdanit. Daňová sazba činí 15 %.
Výhody a nevýhody penzijního připojištění
1.1.2.5 Výhody:
kaţdému účastníku náleţí státní příspěvek
příspěvky účastníka od určité výše lze odečíst od základu daně z příjmů
lze vyuţívat moţnost příspěvku zaměstnavatele
nulové vstupní a výstupní poplatky, nulové poplatky za vedení individuálního účtu účastníka
bezplatné uzavření smlouvy a zasílání ročních výpisů o stavu účtu účastníka
penzijní fondy v současnosti působící jsou pod hlavičkou silných světových finančních skupin
v současnosti poměrně bezpečné uloţení finančních prostředků
tradice nejpouţívanějšího prostředku na zajištění budoucích příjmů
jednoduchost produktu
moţnost přerušení plateb
Nevýhody:
velice konzervativní produkt
nízký potenciální výnos
13
účastník nemá moţnost volit skladbu svého portfolia
nedostupnost prostředků v průběhu programu (kromě výsluhové penze¹1)
v minulosti nestabilita a insolvence penzijních fondů
daň z výnosu
Ilustrativní příklad Panu Novákovi je 45 let a chce si spořit 1 500 Kč měsíčně do svých 60 let na penzijní připojištění. Zajímá ho, kolik bude mít naspořeno. Tabulka č. 3 – Modelový příklad na penzijní připojištění zadání příspěvek klienta
1 500 Kč
předpokládané zhodnocení
2 % p. a.
výpočet celkové příspěvky účastníka
270 000 Kč
výnosy z příspěvku účastníka
44 644 Kč
celkové příspěvky státu
27 000 Kč
výnosy ze státních příspěvků celkem na individuálním účtu daňové úspory celkem úspory celkem (vč. daň slev)
4 464 Kč 346 108 Kč 27 000 Kč 343 108 Kč
Zdroj: vlastní zdroj Z tabulky je vidět, pokud si pan Novák bude měsíčně pravidelně spořit 1 500 Kč, tak při předpokládaném ročním zhodnocení 2 % dosáhne v 60 letech na 343 108 Kč.
Individuální spoření
1.1.3
Třetí doplňkový dobrovolný zdroj pojistné ochrany občana plně vychází z jeho soukromé iniciativy a je většinou zaloţen na komerčním přístupu (individuální ţivotní nebo důchodové pojištění u komerční pojišťovny, spoření, investice, apod.). V současné době mnoho lidí třetí doplňkový pilíř nevyuţívá a spoléhá se na stát. 1
nárok vzniká po 15 letech placení aţ do výše 50 % naspořené částky
14
1.2
Problémy důchodového systému Největší a nejzávaţnější problém penzijních systémů ve vyspělých zemích světa
je zapříčiněn demografickým vývojem, čili stárnutím populace. Tento trend nejvíce ohroţuje dosud nereformované penzijní systémy – k těm zatím patří i systém v ČR, který je dávkově definovaný a průběţně financovaný. Systém je zaloţen na významné solidaritě. A to jak na solidaritě mezigenerační, coţ reprezentuje právě průběţné financování, tak na solidaritě vnitrogenerační, kde se odráţí solidarita mezi příjmová, mezi pohlavími a stírání rozdílů v rámci pracovní aktivity. Tabulka č. 4: Věková struktura obyvatel ČR v jednotlivých letech Rok
2000
Muži dle věku
2010
2020
2030
Věková struktura v %
0-19
24,1
20,3
19,3
17,2
20-54
54,5
52
49,4
45,6
55-64
10,5
14,4
12,6
15,1
65 a více
10,9
13,3
18,7
21,2
Ženy dle věku
Věková struktura v %
0-19
21,7
18,3
17,4
16,4
20-54
50,6
47,9
45,7
42
55-64
11,1
14,9
12,5
14,8
65 a více
16,6
18,9
24,4
26,9
Zdroj: www.cssz.cz Jak je vidět v tabulce, dle projekcí Českého statistického úřadu bude v roce 2030 počet obyvatel důchodového věku v případě muţů více neţ 20 % a více neţ 26 % v případě ţen. Při naplnění těchto projekcí je současný důchodový systém neudrţitelný. Tedy v případě, aby zůstala zachována dostačující úroveň vyplácených penzí a zároveň přijatelná úroveň příspěvků od ekonomicky aktivních. Tento systém je plně závislý na výši příspěvků, které do něj odvedou ekonomicky aktivní obyvatelé. Se zvyšováním naděje doţití u muţů i ţen a tím k růstu počtu občanů,
15
kteří mají nárok na důchod a současným sniţováním porodnosti, se tak sniţuje počet ekonomicky aktivních občanů, přispívajících do průběţného důchodového systému. Podle prognóz by se měla průměrná délka ţivota kolem roku 2020 posunout asi na 75 let u muţů a překročit hranici 80 let u ţen. Tento trend v budoucnosti bude ještě výraznější neţ dosud. K výraznému růstu počtu důchodců dochází i v současnosti. Tento trend je dán tím, ţe penzijního věku dosahují silné poválečné ročníky. Další výrazný nárůst počtu důchodců nastane kolem roku 2030, kdy začnou dosahovat důchodových věků silné ročníky sedmdesátých let. Výdaje na důchodové zabezpečení činí cca 9 % HDP České republiky, coţ je podobné číslo, jako u ostatních evropských zemí. Kdyby zůstal zachován současný penzijní systém, dosáhly by výdaje v tomto období asi 14 % HDP. V ČR nyní ţije asi 2 miliony starobních důchodců. Na jednoho důchodce přispívá asi 2, 5 poplatníků. V následujících letech se bude počet poplatníků přispívajících na jednoho důchodce sniţovat. Za rok 2006 přibylo téměř 70 000 lidí s nárokem na starobní důchod, coţ znamená největší růst za posledních 10 let. Takovéto růsty jsou větší neţ odhady příslušných institucí a téměř kaţdý rok je nutno přidat ze státního rozpočtu další prostředky k jiţ vyčleněným prostředkům na výplatu penzí, protoţe vybrané pojistné nestačí k pokrytí nároků.
1.2.1
Zvyšování důchodového věku
Ke zvyšování důchodového věku dochází, stejně jako ve většině vyspělých zemí světa, i v Česku. Ve většině vyspělých zemí světa je jiţ nyní důchodový věk 65 let pro muţe i ţeny. Dle současné právní úpravy by v roce 2030 měl být důchodový věk 65 let pro muţe a bezdětné ţeny. Zvyšování důchodového věku je prováděno postupně. V roce 2012 bude důchodový věk v Česku pro muţe a bezdětné ţeny 63 let. Dnešní dvacátníci však moţná odejdou do důchodu ještě později.
16
1.2.2
Zvyšování potřebného počtu let pojištění
V letošním roce je v Česku potřeba splnit podmínku 25 let pojištění, aby občan při dosaţení důchodového věku měl nárok na starobní důchod. Doba pojištění je zjednodušeně řečeno doba, kdy občan odvádí sociální pojištění, např. kdyţ je zaměstnán. Ze zákona existuje
i
náhradní
doba
pojištění,
kdy
občan
neodvádí
pojistné
a přesto je tato doba započítána jako doba pojištění pro důchodové účely (např. rodičovská dovolená). Potřebná doba pojištění se však postupně zvyšuje tak, aby v roce 2018 musel občan splnit podmínku 35 let pojištění. Jestliţe nebude tato podmínka splněna, nebude mít občan nárok na starobní důchod a bude odkázán na sociální dávky (které jsou výrazně niţší). V Česku tak, jako ve většině vyspělých zemí, dochází k zpřísňování podmínek pro výplatu důchodu. V západní Evropě jsou nároky na počet let pojištění ještě tvrdší. Ve většině zemí musí občané splnit podmínku 40 let pojištění. V Nizozemí nebo Belgii dokonce 45 let pojištění.
17
Důchodová reforma
2
Zabezpečení ve stáří, v případě invalidity a při úmrtí ţivitele zajišťuje systém důchodového pojištění, ten ale uţ několik let potřebuje změny. Proto se mluví o reformě důchodového systému jako o klíčovém tématu. Současný důchodový systém nedokáţe čelit dopadům demografického vývoje, kterými jsou především:
prodluţující se střední délka ţivota
růst podílu starších osob na celkové populaci (podíl osob starších 60 let by se měl v následujících 50 letech zvýšit ze současných 20 % na více neţ 35 %)
Základní důchodové pojištění je především v důsledku očekávaného demografického vývoje dlouhodobě finančně neudrţitelné. Důchodová reforma bude probíhat ve třech etapách:
První etapa - změna parametrických změn základního důchodového pojištění
Druhá etapa - změna financování základního důchodového pojištění a soukromých důchodů (penzijní připojištění, ţivotní pojištění)
Třetí etapa – moţnost volby pojištěnců částečně se vyvázat ze základního důchodového systému do soukromého systému
První etapa
2.1
V první etapě se řeší následující oblasti:
důchodový věk a doba pojištění
prodlouţení doby pro odchod do důchodu
náhradní doba studium a souběh výdělku a důchodu
invalidní důchod
18
2.1.1
První etapa - Důchodový věk a doba pojištění
Zákon o důchodovém pojištění z roku 1995 zavedl postupné zvyšování důchodového věku (o 2 měsíce u muţů a 4 měsíce u ţen za rok), kdy se důchodový věk měl původně zvýšit z 60 na 62 let pro muţe a z 53 aţ 57 let na 57 aţ 61 let pro ţeny. V rámci reformy veřejných rozpočtů z roku 2003 bylo schváleno pokračování tohoto procesu aţ na 63 let pro muţe a bezdětné ţeny a 59 – 62 let pro ţeny podle počtu vychovaných dětí. Změny: Novela postupně zvyšuje důchodový věk. U pojištěnců narozených po roce 1968 činí důchodový věk 65 let u muţů a ţen s jedním dítětem, 62 let, pokud vychovaly alespoň 4 děti, 63 let, pokud vychovaly 3 děti, a 64 let, pokud vychovaly 2 děti.
2.1.2
Prodloužení potřebné doby pojištění pro nárok na důchod
V současné době je jednou z podmínek nároku na starobní důchod získání doby pojištění aspoň 25 roků. Při získání kratší doby pojištění, avšak aspoň doby pojištění 15 roků, činí důchodový věk 65 let. Do doby pojištění pro nárok na starobní důchod se započítávají plně i některé náhradní doby pojištění, za které se neplatí pojistné. Změny: Novelou se postupně zvyšuje potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod z 25 na 35 let (a to včetně náhradních dob pojištění). Tento limit platí pro ty pojištěnce, kteří dosáhli důchodového věku po roce 2018. Byla zachována moţnost vzniku nároku na starobní důchod i při získání kratší doby pojištění, avšak tato potřebná kratší doba pojištění bude postupně prodlouţena z 15 aţ na 20 let.
2.1.3
První etapa - Náhradní doba studia a souběh výdělku a důchodu
Doba studia na střední, vyšší odborné a vysoké škole před rokem 1996 po skončení povinné školní docházky do dosaţení 18 let se započítává plně, po dosaţení 18 let se počítá nejvýše šest let, tato doba se ale nezapočítává plně, bude hodnocena (obdobně jako většina náhradních dob pojištění) v rozsahu 80 %. Těch 6 let se vztahuje
19
na čistou dobu studia. Po roce 1995 se započítává pouze doba studia po dosaţení 18 let podle výše uvedeného klíče, a to z 80 %. Změny: Doba studia získaná po 31. prosinci 2009 se nebude započítávat do náhradní doby pojištění pro nárok na starobní důchod. Doba studia získaná před datem účinnosti navrhované změny se bude posuzovat a započítávat i nadále podle právní úpravy platné před tímto datem.
První etapa - Třístupňová invalidita
2.1.4
V současné době zákon definuje plnou invaliditu a částečnou invaliditu a tím i odpovídající důchod, tj. plný invalidní a částečný invalidní důchod. Záleţí na tom, o kolik poklesne schopnost soustavné výdělečné činnosti, pokud nejméně o 66 %, jde o plný invalidní důchod, pokud nejméně o 33 %, pak jde o částečný invalidní důchod. Změny: Došlo k zavedení jediné invalidity ve třech stupních v závislosti na procentním poklesu pracovní schopnosti pojištěnce. Došlo tak k návaznosti systému důchodového pojištění na systém nemocenského pojištění, kdy dočasná pracovní neschopnost v řadě případů přechází v dlouhodobou pracovní neschopnost ve smyslu invalidity. Stupně invalidity podle poklesu pracovní schopnosti budou následující:
stupeň - pokles nejméně o 35 % a nejvýše o 49 %
2. stupeň - pokles nejméně o 50 % a nejvýše o 69 %
3. stupeň - pokles nejméně o 70 %
Výše procentní výměry invalidního důchodu bude činit za kaţdý celý rok doby pojištění u invalidního důchodu přiznaného pro invaliditu:
1. stupně - 0,5 % výpočtového základu
2. stupně - 0,75 % výpočtového základu
3. stupně - 1,5 % výpočtového základu
20
Druhá etapa důchodové reformy
2.2
Vedle
veřejného
základního
důchodového
pojištění
existuje jako
součást
důchodového systému dobrovolné penzijní připojištění se státním příspěvkem a dále produkty komerčních pojišťoven, zejména ţivotního pojištění (tzv. „soukromé důchody“). Změny v základním důchodovém pojištění budou ve II. etapě důchodové reformy doplněny o opatření v oblasti soukromých důchodů. Opatření by měla zejména:
vytvořit další motivace pro účast v doplňkovém připojištění (spoření) na stáří
zprůhlednit systém pro účastníky
Klíčový je v tomto nový zákon o penzijním spoření (v platnost by měl vstoupit 1. 1. 2011), který přivede tyto změny:
minimální státní příspěvek 50 Kč se bude pojit se vkladem 300 Kč (viz tabulka č. 5)
penzijní fondy budou nahrazeny penzijními společnostmi
zaměstnavatel nebude moci ovlivňovat zaměstnance při výběru penzijní společnosti a společnost bude moci účtovat poplatek za převod prostředků k jiné penzijní společnosti2
účastník si bude moci vybrat mezi povinným konzervativním, povinným smíšeným a povinným dynamickým fondem
dojde k oddělení majetku akcionářů a klientů
Tabulka č 5. – Návrh státních příspěvků na penzijní připojištění Měsíční platba
Státní příspěvek
300 - 399 Kč
50 Kč + 40 % z částky nad 300 Kč
400 – 499 Kč
90 Kč + 30 % z částky nad 400 Kč
500 – 599 Kč
120 Kč + 20 % z částky nad 500 Kč
600 – 699 Kč
140 Kč + 10 % z částky nad 600 Kč
700 Kč a více
150 Kč
Zdroj: www.cssz.cz 2
od 1. 8. 2009 jiţ vstoupila v platnost novela zákona o penzijním připojištění
21
Třetí etapa důchodové reformy
2.3
V rámci III. etapy důchodové reformy bude řešena diverzifikace zdrojů pro příjmy ve stáří s moţností částečné volby pojištěnců k vyvázání se (opt – out) ze základního důchodového pojištění do soukromého systému. Pojištěncům bude dána moţnost volby, zda jejich důchod bude plynout pouze ze základního důchodového pojištění nebo částečně i ze spořícího pilíře důchodového systému. Pojištěnci by si tedy nevolili, zda budou či nebudou platit příspěvky na důchodové pojištění, ale pouze jaké budou zdroje financování jejich budoucích důchodů.
Reforma podle ODS a ČSSD
2.4
V této kapitole představím návrhy důchodových reforem, které předloţily dvě nejsilnější politické strany ČSSD a ODS uţ na konci roku 2004.
2.4.1
Návrh ODS
I nadále by zůstal v určité míře zachován průběţně financovaný státní pilíř. Ten by zajišťoval rovný důchod ve výši 20 % průměrné mzdy pro všechny. Kaţdý občan by tedy pobíral zajištěný důchod v uvedené výši a tento důchod by byl doprovázen dobrovolným fondovým pilířem. Došlo by ke sníţení povinné pojistné platby, tím by váha státního důchodového zabezpečení klesla a zvýšila prostor pro soukromé dobrovolné zabezpečení. Občané by postupně přecházeli z dosavadního průběţného systému do systému rovného důchodu. Rozhodujícím kriteriem pro přechod v systémech je ročník narození. Občané narození v roce 1945 a dříve by pobírali důchod zcela podle stávajících pravidel. Lidé narození v letech 1946 aţ 1974 jsou tzv. přechodné ročníky – pro ně by platila pravidla obou systémů a pobírali by důchod v kombinaci z obou systémů. U těchto občanů by se postupně zvyšovala váha rovného důchodu od 0 do 100 % směrem k občanům narozeným v roce 1975. Ročníky 1975 a mladší by jiţ byly zcela v systému rovného důchodu. Věková hranice odchodu do důchodu by se zvyšovala současným tempem na hranici 65 let
22
pro muţe i všechny ţeny. Od konce třicátých let 21. století by dále rostla, aţ by dosáhla přibliţně 71 let pro muţe i ţeny kolem roku 2100. V průběhu zvyšování by se věková hranice pro obě pohlaví sjednotila. Pojistná sazba by měla být ve výši 20 % - z toho by 12 % připadalo na starobní důchody. Nárok na pobírání rovného důchodu by měli všichni občané České republiky, kteří by dosáhli stanoveného důchodového věku. Pro občany by tedy neexistoval nárok na předčasný odchod do důchodu.
2.4.2
Návrh ČSSD
Tento návrh je inspirován švédskou koncepcí penzijního systému. Stejně jako dosud by zůstal průběţně financovaný státní systém, ale nově by vznikly virtuální soukromé účty, na kterých by se kaţdému občanovi monitoroval stav odvedeného pojistného. Virtuální jsou tyto účty proto, ţe fakticky na nich ţádné úspory neexistují. Je na nich pouze přehled o tom, kolik by měl člověk na účtu naspořeno, pokud by se na něj odvedené peníze opravdu ukládaly. Z tohoto účtu se následně vypočítá důchod, čímţ je posílena ekvivalence a spravedlnost systému. Pokud by občan nedosáhl za produktivní ţivot dostatečné prostředky na účtu – problém jedinců s nízkými příjmy – byl by zaveden institut tzv. minimálního garantovaného důchodu. Věková hranice pro odchod do důchodu by se postupně zvyšovala na 65 let pro obě pohlaví. Muţi dosáhnou tohoto věku v roce 2030, ţeny v letech 2033-2043 podle počtu vychovaných dětí. ČSSD plánovala od roku 2010 převod pojistného ze státní politiky zaměstnanosti (1,6 %) do důchodového systému. Tyto dodatečné prostředky se budou plně připisovat na individuální účty pojištěnců. Starobní důchod z NDC je vypočten jako doţivotní anuita zohledňující valorizaci důchodů. Při výpočtu anuity se pracuje s „unisex“ úmrtnostními tabulkami. Výše starobního důchodu je závislá kromě uvaţované valorizace, také na době doţití daného ročníku narození v okamţiku odchodu do starobního důchodu a výši zůstatku na virtuálním individuálním účtu.
23
Minimální důchod by měl být garantován do roku 2040 ve výši 1,2 násobku ţivotního minima jednočlenné domácnosti. Od roku 2040 se garantovaný minimální důchod sniţuje na 1,1 násobek ţivotního minima. Transformační období u této varianty by mělo být mezi lety 2010 aţ 2040. Naposledy v roce 2009 lze odejít do starobního důchodu plně podle stávajícího systému. Po zavedení systému
virtuálních
účtů
by
se
měl
podíl
stávajícího
systému
sniţovat
o 3,3 % za kaţdý rok v období 2010 aţ 2040. Konec tohoto přechodného období by měl být v roce 2040. Od tohoto roku by se pro výpočet výše starobního důchodu pouţíval zcela systém virtuálních účtů.
2.4.3
Shrnutí variant
Oba představené návrhy znamenají změnu současného systému. Varianta ODS sniţuje výdaje na důchodový systém ze současných 9 % HDP na 6 % HDP. Zde je ovšem rizikem výše navrhovaného rovného důchodu ve výši 20% průměrné mzdy, coţ můţe vést k váţným sociálním problémům. Problém můţe být i dobrovolnost třetího pilíře. Pokud totiţ bude ponecháno na vůli kaţdého kolik a jakým způsobem si bude spořit na budoucí důchod, není jisté, zda občané prostředky ušetřené na odvodu pojistného skutečně pouţijí na zajištění v penzi. ODS nepředstavila ţádný detailnější plán, jak by měl tento dobrovolný pilíř vypadat, coţ je asi největším záporem navrhovaného řešení. Varianta navrţená ČSSD představuje vnesení spravedlnosti do současného systému zavedením individuálních účtů. To ale znamená riziko nedostatečné výše prostředků na těchto účtech u nízkopříjmových skupin obyvatel, coţ můţe vést k sociálním problémům. Návrh však umoţňuje individuální volbu odchodu do důchodu – jedinec má moţnost oddálit svůj odchod do důchodu, prodlouţit tím dobu přispívání na individuální účet, coţ by znamenalo vyšší vyměřený důchod. U této varianty dochází k postupnému růstu výdajů na 10,5 % HDP a následně v druhé polovině projekce (od roku 2050) se výdaje postupně vrací na současnou úroveň. I tato varianta postrádá koncepci fondového pilíře nebo pilířů. Jakákoliv reforma důchodového systému v sobě obsahuje volbu něco za něco.
24
V současném systému na sebe působí vzájemně protichůdné vlivy. A varianta, která by umoţnila nastavit nízký důchodový věk, dostatečně vysoké důchody pro všechny, kdo na ně mají nárok a nízkou pojistnou sazbu, není moţná. Neexistuje ekonomicky ideální důchodová reforma – tedy reforma, která by někomu zlepšila situaci a na druhé straně ji nikomu nezhoršila. Tedy výhody pro jednu část obyvatelstva lze získat pouze na úkor druhé části obyvatelstva. Proto v průzkumech veřejného mínění jsou navrhovaná opatření přijímána spíše záporně. Reforma penzí musí být vygenerována politickou vůlí. Je nutné reformní kroky podnikat co nejdříve, dokud je moţné je rozloţit v čase. Pokud se ovšem bude s postupnými reformními kroky otálet, bude v budoucnu nutné provést razantní a bolestivý skok.
25
Třetí pilíř důchodového systému
3
Spořící účet
3.1
Spořící účet je bankovní produkt. Primárním cílem je zhodnocování prostředků. Výhody spořícího účtu:
díky vyšší úrokové sazbě je moţné zhodnotit peníze více neţ na běţném účtu
nízké riziko - vklad na spořícím účtu je ze zákona pojištěn
moţnost vyuţití automatických převodů z a na běţný účet
zaloţení, vedení i výpisy z účtu zdarma
řada bank nepouţívá ţádnou výpovědní lhůtu, tudíţ peníze jsou neustále k dispozici
řada bank nabízí spořící účet bez nutnosti nebo jen s velice nízkým minimálním vkladem
řada bank nabízí moţnost přístupu na spořící účet pomocí elektronického bankovnictví
Nevýhody spořícího účtu:
niţší zhodnocení neţ u jiných investičních produktů
u některých bank nutnost vedení běţného účtu
Ilustrativní příklad Pan Novák chce část své výplaty (3 000 Kč) ukládat měsíčně na spořící účet. Zajímá ho, kolik peněz bude mít naspořeno za 3 roky. Tabulka č. 6 – Modelový příklad na spořící účet roky
vklady celkem
hodnota účtu
daň z výnosu (15%)
celková hodnota
1.
36 000 Kč
36 900 Kč
135 Kč
36 765 Kč
2.
72 000 Kč
74 723 Kč
409 Kč
74 314 Kč
3.
108 000 Kč
113 491 Kč
824 Kč
112 667 Kč
Zdroj: vlastní propočet
26
Z tabulky je patrné, ţe pan Novák bude mít za daných okolností za tři roky naspořeno 112 667 Kč
Stavební spoření
3.2
Stavební spoření je prezentován jako výhodný spořící produkt. Takto ho stále vnímá mnoho lidí. Přitom v oblasti spořících tarifů panuje jiţ několik let mrtvo. Spořící fáze stavebního spoření zůstává zkrátka po delší dobu beze změn a spořitelny se koncentrují na zlepšování nabídky následných úvěrů. Výhodnost spoření tak stojí a padá se státní podporou, protoţe samotné úrokové sazby jsou nabízeny vyšší i jinde. Na stavebním spoření je moţné získat totiţ úrokovou sazbu maximálně 2,1 % p. a.
3.2.1
Volba spořícího tarifu
Stavební spořitelny se vydaly v nabídce dvojím směrem. Na jednom konci se nachází Stavební spořitelna České spořitelny se svým jediným univerzálním tarifem. Někde uprostřed se nachází Raiffeisen stavební spořitelna a Českomoravská stavební spořitelna se 2, resp. 3 variantami. Na druhém konci pak stojí Wüstenrot - stavební spořitelna se 4 tarify a Modrá Pyramida s 5. Čím více tarifů je na výběr, tím přesněji je nutné při uzavírání spoření vědět, k čemu budou v budoucnu peníze pouţity. Povahu rozhodnutí asi nejlépe ilustruje nabídka Raiffeisen stavební spořitelny, která má buď tarif spořící (úročený 2 %) nebo úvěrový, úročený 1 % se zvýhodněním následného úvěru.
3.2.2
Státní podpora
Poslední novela Zákona o stavebním spoření č. 423/2003 Sb. platná pro smlouvy uzavřené od 1. 1. 2004 změnila základní podmínky stavebního spoření, především výši podpory a dobu spoření na 6 let. Pokud má účastník, fyzická osoba, uzavřeno více smluv v jednom kalendářním roce, přísluší mu státní podpora na ty smlouvy, u kterých si o přiznání písemně poţádal. Přitom se postupně poukazují zálohy státní podpory z uspořených částek u dříve uzavřených smluv. Celkový součet záloh ke všem smlouvám nesmí překročit hranici 3000 Kč. Částka nad 20 000 Kč se převádí do následujícího roku v případě, ţe smlouva obsahuje prohlášení
27
účastníka, ţe v rámci této smlouvy ţádá o přiznání státní podpory. Toto prohlášení nesmí účastník po dobu trvání smlouvy změnit. Státní podporu můţe získat:
občan České republiky
občan Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k pobytu na území České republiky a přiděleno rodné číslo příslušným orgánem České republiky
fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky
3.2.3
Cílová částka
Dalším bodem, který je vhodné zváţit, je výše cílové částky. Cílová částka představuje celkovou částku, kterou bude mít účastník při splnění podmínek spořitelny k dispozici k řešení bytových potřeb. Výše cílové částky tedy nepředstavuje - jak se někdy všeobecně věří - výši úspor účastníka na konci stavebního spoření. Úspory, resp. úspory a státní podpora, představují obvykle pouhých 40 aţ 50 % cílové částky - zbývajících 50 aţ 60 % cílové částky představuje prostor pro čerpání řádného úvěru ze stavebního spoření. Cílová částka se rovná součtu vkladů, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory, po odečtení daně z příjmů z těchto úroků. Uspořená částka se rovná součtu vkladů, úroků z vkladů a úroků z připsaných záloh státní podpory sníţenému o úhrady účtované stavební spořitelnou. Podle cílové částky se rovněţ odvíjí vstupní poplatek (obvykle 1 % z CČ s horním ohraničením). Sympatické je, pokud spořitelna shora poplatky limituje. Například u Stavební spořitelny České spořitelny se zaplatí max. 9 500 Kč. Tedy pokud by byla cílová částka nad 950 000 Kč, pak bude poplatek maximálně 9 500 Kč. Třeba Hypo stavební spořitelna, která přešla pod Raiffeisen stavební spořitelnu, však omezení poplatku vůbec neměla.
28
To dokumentuje i důleţitost výběru spořitelny vzhledem k výši cílové částky. Spořitelny často nabízejí slevy za uzavření v raném věku nebo akční nabídky aţ 50 % dolů. Během samotného spoření se pak platí za vedení účtu kolem 250-300 korun ročně. Výše cílové částky je volena podle toho, kolik a jak dlouho bude spořit. Pokud je uzavřeno spoření s úmyslem vzít si poté úvěr, je vhodné cílovou částku nadsadit. Ilustrativní příklad Pan Novák chce za 6 let rekonstruovat byt. Náklady na rekonstrukci budou činit 350 000 Kč. Měsíčně můţe dávat stranou maximálně 2 000 Kč. Tabulka č. 7 – Modelový příklad na stavební spoření Stavební spoření datum uzavření smlouvy
1. 5. 2010
datum ukončení spoření
31. 5. 2016
úrok
2%
státní podpora
ANO
měsíční vklad
1 700 Kč
vklady celkem
122 400 Kč
státní podpora celkem úroky z vkladů a státní podpory zůstatek účtu
18 935 Kč 8 020 Kč 142 720 Kč
Zdroj: vlastní propočet Tabulka č. 8 – Modelový příklad na úvěr ze stavebního spoření Úvěr ze stavebního spoření datum poskytnutí úvěru výše úvěru úroková sazba zaplacené úroky celkem měsíční splátka datum splacení úvěru
1. 6. 2016 207 280 Kč 4,75% 65 924 Kč 1 925 Kč 26. 06. 2028
Zdroj: vlastní propočet
29
Pan Novák si zaloţí stavební spoření, kde měsíčně bude spořit 1 700 Kč. V roce 2016 klient naspoří 40 % z cílové částky a dosáhne na řádný úvěr ze stavebního spoření. Při splácení řádného úvěru bude splácet 1 925 Kč. Detaily výpočtu jsou uvedeny ve výše uvedené tabulce č. 8.
Investiční životní pojištění
3.3
Investiční ţivotní pojištění v sobě kombinuje pojistnou ochranu s moţností dosáhnout zajímavého zhodnocení. Přináší zpravidla vyšší zhodnocení finančních prostředků neţ v případě kapitálového ţivotního pojištění, které ale nebývá garantováno. Klient můţe zvolit z nabídky několika investičních fondů lišících se předpokládaným zhodnocením finančních prostředků a podstupovanou mírou rizika. Míra dosaţeného zhodnocení je závislá na zvolené investiční strategii a investiční riziko je celé na straně klienta. Standardem je přitom moţnost změnit poměr finančních prostředků mezi pojistnou ochranou a zhodnocením finančních prostředků v závislosti na volbě výše pojistné částky a výše pojistného. V průběhu doby trvání pojištění lze také měnit rozloţení finančních prostředků mezi vybrané fondy. Investiční ţivotní pojištění je tedy vhodné pro ty, kteří:
chtějí zabezpečit své blízké v případě smrti
chtějí dlouhodobě a pravidelně zhodnocovat finanční prostředky
akceptují vyšší míru rizika podle zvolené investiční strategie
chtějí volně nakládat s naspořenými finančními prostředky
chtějí aktivně ovlivňovat spořící sloţku pojištění různou volbou investiční strategie
Princip ţivotního pojištění Část zaplaceného pojistného je spotřebována na krytí pojistné ochrany a poplatky pojišťovny (v případě, ţe je sjednána riziková sloţka), zbývající prostředky jsou investovány, tj. jsou z nich nakoupeny podílové jednotky, které pojišťovna vloţí na individuální účet klienta. V případě úmrtí klienta je dle individuálních podmínek
30
pojišťoven vyplacena pojistná částka nebo aktuální hodnota individuálního účtu, popřípadě obojí.
Životní pojištění a daň z příjmů
3.3.1
Od 1. 1. 2001 je v platnosti zákon, který umoţňuje pojistné zaplacené na ţivotní pojištění, při dodrţení zákonných podmínek, odečíst od základu daně. Podmínky pro odečet:
pojistník je současně pojištěným
smlouva je uzavřena minimálně do 60 let pojištěného
smlouva má dobu trvání minimálně 5 let
u smluv s pevně danou částkou pro případ doţití musí být tato částka min. 40 000 Kč pro smlouvy s dobou trvání 5 aţ 15 let
u smluv sjednaných na 15 let a více musí být tato částka min. 70 000 Kč
Od daňového základu lze odečíst maximálně 12 000 Kč v úhrnu za zdaňovací období. A to i v případě, ţe člověk má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. V současné době při jednotné sazbě daně z příjmů tak činí maximální úspora pojištěného, při dodrţení zákonných podmínek, 1 800 Kč ročně. V případě, ţe pojištěný nedodrţí zákonem stanovené podmínky pro odpočty, coţ znamená předčasné ukončení ţivotního pojištění nebo dodatečná změna doby trvání pojištění, nárok na uplatnění daňového odpočtu zaniká. V tomto případě jsou částky, které pojištěný odečetl od základu daně, příjmem ve zdaňovacím období, ve kterém došlo k zániku nebo změně pojištění. Výjimkou jsou smlouvy, u nichţ nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu soukromého ţivotního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně. Výnos, kterého pojištěný dosáhne, je povinen zdanit. Daňová sazba činí 15 % a tuto daň odvádí pojišťovna.
31
Výhody a nevýhody investičního ŽP
3.3.2
moţnost měnit nastavení pojištění a rozsah pojistné ochrany
rozšíření rozsahu pojistné ochrany formou různých připojištění
moţnost aktivně měnit investiční strategii během trvání pojištění
moţnost vkládat a čerpat finanční prostředky v průběhu trvání pojištění
daňově uznatelné zaplacené pojistné
není garantována výše zhodnocení
není garantována pojistná částka při doţití
V případě sjednání dalších připojištění je při pojistné události vyplaceno pojistné plnění dle sjednaných podmínek. Pro maximalizaci zhodnocení a omezení investičního rizika je minimální doporučená doba trvání pojištění 10 let a více. Kratší doba pojištění můţe vzhledem ke kolísání kapitálového trhu negativně ovlivnit výši zhodnocení. Ilustrativní příklad Panu Novákovi je 30 let a chce měsíčně ukládat 1 000 Kč do investičního ţivotního pojištění do svých 60 let Tabulka č. 9 – Modelový příklad na investiční životní pojištění Rok
Vložené prostředky 12 000 Kč 60 000 Kč 120 000 Kč 180 000 Kč 240 000 Kč 300 000 Kč 360 000 Kč
1 5 10 15 20 25 30 Zdroj: vlastní propočet
Stav účtu 5 402 Kč 37 998 Kč 124 597 Kč 253 364 Kč 444 769 Kč 688 227 Kč 934 184 Kč
Daňové Daň z výnosu úlevy (15%) 1 800 Kč 9 000 Kč 18 000 Kč 690 Kč 27 000 Kč 11 005 Kč 36 000 Kč 30 716 Kč 45 000 Kč 58 234 Kč 54 000 Kč 86 128 Kč
Konečný stav účtu 7 202 Kč 46 998 Kč 141 907 Kč 242 386 Kč 450 053 Kč 674 993 Kč 902 056 Kč
Pan Novák dosáhne ve svých 60 letech na částku 902 056 Kč. Kalkulace platí za předpokladu pravidelné měsíční splátky 1 000 Kč a předpokládaném zhodnocení 6 % (pozn. propočet je proveden v kalkulačce pojišťovny Vienna Insurance Group).
32
3.4
Otevřené podílové fondy Odvětví kolektivního investování zaţívá v posledních dvou desetiletích značný
boom, jenţ je tu a tam zpomalen nepříznivými událostmi na světových finančních trzích. Subjekty kolektivního investování zůstávají i nadále důleţitými hráči na světových finančních trzích, a to především proto, ţe investorům nabízejí širokou paletu moţností a nástrojů k investování, přičemţ je tato paleta neustále v reakci na poţadavky investorů a situaci na finančních trzích inovována a zdokonalována. Vývoj
majetku
v podílových
fondech
v ČR
vykazoval
v novém
tisíciletí
po provedených zásadních legislativních změnách v letech 2004 a 2006 rostoucí tendenci. Hodnota majetku v domácích fondech vzrostla mezi lety 2006 a 2007 o 17 mld. Kč, zatímco hodnota majetku v zahraničních fondech vzrostla za stejné období o 27 mld. Kč. Rok 2008 však poté přinesl v důsledku razantního pádu finančních trhů a následné finanční krize výrazný pokles v majetku jak domácích (ke konci roku o 52 mld. Kč), tak zahraničních fondů (ke konci roku o 19 mld. Kč). Ve znamení klesající tendence, i kdyţ v mnohem menším rozsahu, proběhl i rok 2009, kdy hodnota majetku v domácích fondech poklesla o 3,7 mld. Kč a hodnota majetku v zahraničních fondech o 5,6 mld. Kč. Celková hodnota majetku spravovaná domácími a zahraničními fondy dosáhla k 31. 12. 2009 234,5 mld. Kč. Kolektivní investování Přesnou definici pojmu kolektivní investování je moţné najít v zákoně č. 189/2004 Sb. o kolektivním investování. Převede-li se mluva legislativní do řeči srozumitelné, pak jde o sdruţování peněţních prostředků ve fondu a jejich následné investování na principu rozloţení rizika a další obhospodařování tohoto majetku. Podílový fond Jde o majetek, který náleţí podílníkům a to v poměru podle vlastněných podílových listů. Podílový fond není právnickou osobou a je vytvářen investiční společností na základě povolení Komise pro cenné papíry. Investiční společnost obhospodařuje majetek v podílovém fondu svým jménem a na účet podílníků.
33
Pravidla investic Činnost investičních a podílových fondů upravuje zákon č. 248/1992 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech ve znění pozdějších novel. Investiční společnost nesmí při propagaci pouţívat nepravdivé nebo zavádějící informace nebo zamlčovat důleţité skutečnosti. Zákon omezuje riziko ztrát investorů tím, ţe stanovuje limity pro drţbu cenných papírů od jednoho subjektu (firma, obec, stát, centrální banka) v portfoliu fondu. Manaţer fondu smí investovat jen v rámci daných pravidel. Při podezření z činnosti v rozporu se zákonem, má podílník právo se obrátit na Českou národní banku, která jeho podnět prošetří a vydá rozhodnutí. „Princip velkého hrnce“ Vkladem svých peněz do společného hrnce (fondu) se účastník stává investorem. Společně s dalšími investory se vytváří fond. Majetek v tomto fondu je spravován profesionálními manaţery. Tito lidé se nezabývají ničím jiným neţ vyhledáváním nejvýhodnějších investičních příleţitostí pro "svůj" fond. Manaţeři provádí za klienty náročný výběr jednotlivých cenných papírů, které chtějí mít ve svém vlastnictví. V závislosti na jejich zkušenostech a s ohledem na situaci na kapitálových trzích roste nebo padá hodnota majetku ve fondu. Investice do investičního fondu není bez rizika. Poplatky fondů Při investování do fondů je potřeba počítat s poplatky, které si investiční fondy účtují. Především se jedná o následující poplatky:
vstupní poplatek
správní poplatek
výstupní poplatek
Výnosy podílových fondů Hodnota výnosu bude vţdy dána rozdílem mezi nákupní a prodejní cenou a poplatky investičního fondu. Nejvíce peněz se zaplatí za vstupní poplatek, který inkasuje správce fondu (investiční společnost) při nákupu podílových listů. Jeho výše činí u většiny akciových a derivátových fondů aţ 6 %. Většina dluhopisových fondů zakotvuje poplatek od 3 do 4 %. Při investici do fondů peněţního trhu je nutno počítat s poplatkem do 1 %. Jsou ovšem i takové fondy, které nevybírají ţádné poplatky. Většinou ani v těchto případech investor neušetří. Investiční společnost totiţ po něm poţaduje úhradu jiných 34
typů poplatků. Poplatek se vypočítává z investované částky. To znamená, pokud se investuje 100 Kč, pak činí vstupní poplatek ve výši 4 % čtyři koruny. Za správu fondu si účtují investiční fondy další částku (zpravidla od 0,5 do 2 %). Poplatek je většinou strháván při kaţdém ohodnocení čistého obchodního jmění fondu. Tím se denně, případně jedenkrát týdně sniţuje výnos podílníka. Investor tento odpočet nevidí, protoţe platba správního poplatku se sráţí přímo z vypočítaného čistého obchodního jmění na podílový list. Nákladovou poloţku pro investora tvoří poplatky společnosti, která vede investiční účet. Tento účet můţe být veden přímo u společnosti, která obhospodařuje podílové fondy. To je výhodné, protoţe v mnoha případech jsou tyto účty zdarma. Část investičních účtů je ale vedena u bankovních domů, které si za své sluţby účtují různé sazby. Poplatek můţe dosáhnout aţ 1 %. Výhody fondů:
dostupnost a jednoduchost
investice na míru
dostatek informací
přístup na domácí i zahraniční finanční trhy
diverzifikace rizika
vysoká likvidita - vţdy nakoupíte i prodáte
profesionalita
daňové zvýhodnění
Na českém trhu působí stovky investičních fondů, které se od sebe navzájem odlišují investičním zaměřením, rizikem a investičním horizontem. Účastník si můţe vybrat takový fond, který nejlépe odpovídá jejímu cílům. Většina investičních fondů umoţňuje spoření i drobným investorům. Minimální vklady činí někdy jen 500 aţ 5000 Kč. I velmi malý investor se můţe podílet na růstu velkých světových firem a získat podíl na investicích, které by si jinak nemohl dovolit. Tím, ţe do investičního fondu vloţí své prostředky velké mnoţství podílníků, vznikne dostatečný majetek. Peníze investorů jsou umístěny do velkého počtu různých cenných papírů. Za situace, ţe jeden cenný papír (akcie, dluhopis) ztrácí výrazně na své
35
hodnotě, projeví se to na kurzu podílového fondu jen nepatrně. Dobrý výnos ostatních cenných papírů ztráty vyrovná. Pokud přesáhne doba vaší investice 6 měsíců, pak vklady účastníků jsou osvobozeny od daně z výnosu. Přitom například úrok z termínovaného vkladu se daní 15 %. Prostředky vloţené do investičních fondů spravují specialisté, kteří mají k dispozici profesionální zázemí, dostatek informací a nástrojů, umoţňujících okamţitě reagovat na jakékoliv situace na kapitálových trzích. Informace se prostřednictvím tisku, teletextu, internetu či pravidelných fondreportů v čtivější a srozumitelnější podobě dostanou ke klientům. Nevýhody fondů:
vklady nejsou pojištěny
investice je podstatně ovlivněna dobou, kdy je realizována
investice je dlouhodobou záleţitostí
najít správný fond je velmi sloţité
ztráta investiční volnosti
poplatky mohou způsobit ztráty, stejně jako pohyb devizových kurzů u zahraničních fondů
Pojištění vkladů je poslední dobou dosti omílaným tématem. Do určité hranice jsou pojištěny bankovní vklady či peněţní prostředky umístěné v druţstevních záloţnách. Investiční fondy nepatří (stejně jako penzijní fondy) do skupiny pojištěných finančních produktů. Pokud investiční společnost spravující účastníkův investiční fond zkrachuje, není k dispozici ţádný garanční fond, ze kterého by náhradu investovaných prostředků obdrţeli. Pokud účastník neinvestuje pravidelně, můţe se mu stát, ţe nakoupí podíly v investičních fondech ve velmi nevhodnou dobu. To můţe být například v situaci, kdy kapitálový trh (burza) dosáhne svého maxima a začíná korigovat směrem dolů.
36
Minimální doba spoření v investičních fondech není nikde stanovena. Vzhledem k častým výchylkám kurzů na kapitálových trzích není investice do fondů vhodná pro krátkodobé spoření. Docílit výnosu není s investičním fondem jen tak jednoduché. Především vstupní poplatky a platby za správu spoření ve fondech podstatně zdraţují. Investoři do zahraničních fondů, které nejsou vedeny v českých korunách, ale třeba v euro nebo dolarech, by si měli sledovat bedlivě vývoj devizových kurzů. Znehodnocení zahraniční měny vzhledem k české koruně můţe způsobit v konečném účtování další ztráty. Je rozdíl, kdyţ účastník dostane za získaných 10 000 dolarů 230 000 korun (při kurzu 1 USD = 23 CZK) nebo "jen" 220 000 Kč (při kurzu 1 USD = 22 CZK).
Ilustrativní příklad Pan Novák si chce měsíčně spořit 5 000 Kč. Chce vědět, kolik peněz bude mít na účtu za 20 let. Tabulka č. 10 – Modelový příklad na investici do otevřených podílových fondů doba rok předpokládaná investované předpokládané trvání hodnota investice prostředky zhodnocení 1 2011 62 569 Kč 60 000 Kč 2 569 Kč 5 2015 367 070 Kč 300 000 Kč 67 070 Kč 10 2020 906 416 Kč 600 000 Kč 306 416 Kč 15 2025 1 604 360 Kč 900 000 Kč 704 360 Kč 20 2030 2 306 333 Kč 1 200 000 Kč 1 106 333 Kč Zdroj: vlastní propočet Pan Novák bude mít naspořeno za 20 let 2 306 333 Kč. Za předpokladu pravidelné investice 1 000 Kč měsíčně a předpokládaném zhodnocení pro akcie 8 %, dluhopisy 4 % a fond peněţního trhu 4 % (pozn. propočet je proveden v kalkulačce ČP Invest, a.s.).
37
Jednotlivé produkty v praxi
4
Na modelových příkladech chci ukázat vhodnost jednotlivých produktů pro krytí potřeb lidí ve stáří. Do výpočtu pouţiji následující produkty:
Spořící účet, stavební
spoření, penzijní připojištění, ţivotní pojištění a otevřené podílové fondy. Zhodnotím jejich výhody na dvou různých časových horizontech, na 20 let a 6 let. V druhé části této kapitoly představím optimální rozloţení rodinného portfolia pro financování důstojného stáří. Varianta č. 1 – 2 000 Kč měsíčně na 20 let Tabulka č. 11 – Porovnání produktů (horizont 20 let) SÚ3 vloţeno
SS³
IŢP³
PP³
OPF³
480 000 Kč
480 000 Kč
480 000 Kč
480 000 Kč
480 000 Kč
2,5 % p. a.
2 % p. a.
2 % p. a.
7 % p. a.
7 % p. a.
vst. poplatek
-
7 000 Kč
-
-
cca 15 000 Kč
státní podpora
-
3 000 Kč/rok
1 800 Kč/rok
-
-
daňové odpočty
-
-
1 800 Kč/rok
1 800 Kč/rok
-
daň z výnosu
15 %
15 %
-
15 %
-
konečný stav
633 660 Kč
694 860 Kč
651 958 Kč
817 466 Kč
1 114 451 Kč
zhodnocení
Zdroj: vlastní propočet (jednotlivé produkty jsou počítány v kalkulačkách daných bank, stavebních spořitelen, penzijních fondů, pojišťoven a investičních společnostech) Graf č. 1 – Vývoj produktů v čase
Zdroj: vlastní propočet 3
SÚ – spořící účet, SS – stavební spoření, PP – penzijní připojištění, IŢP – investiční ţivotní pojištění, OPF – otevřený podílový fond
38
Na výše uvedeném příkladu je vidět, ţe největší potenciál zhodnocení vloţených prostředků má investice do otevřených podílových fondů. Z grafu je taky patrné, ţe investovat svoje peníze přes IŢP se vyplatí oproti SÚ, SS, PP přibliţně aţ na horizontu 15 let. Varianta č. 2 – 2 000 Kč měsíčně na 6 let Tabulka č. 12 – Porovnání produktů (horizont 6 let) SÚ vloţeno zhodnocení vst. poplatek státní podpora daňové odpočty
SS
IŢP
PP
OPF
144 000 Kč
144 000 Kč
144 000 Kč
144 000 Kč
144 000 Kč
2,5 % p. a.
2 % p. a.
2 % p. a.
7 % p. a.
7 % p. a.
-
1 500 Kč
-
-
cca 5 000 Kč
3 000
1 800
Kč/rok
Kč/rok
-
-
-
1 800
1 800
Kč/rok
Kč/rok
15 %
-
15 %
-
200 354 Kč
191 640 Kč
134 277 Kč
214 966 Kč
-
-
daň z výnosu
15 %
konečný stav
181 000 Kč
-
Zdroj: vlastní propočet (jednotlivé produkty jsou počítány v kalkulačkách daných bank, stavebních spořitelen, penzijních fondů, pojišťoven a investičních společnostech) Graf č. 2 - Vývoj produktů v čase
Zdroj: Vlastní propočet
39
Na výše uvedeném příkladu uţ není jasně zřejmé, kam peníze ukládat. Na časovém horizontu 6 let se nevyplácí dávat peníze do IŢP. Díky poplatkům, které se platí první dva roky, tak IŢP nedokáţe generovat takový zisk jako například investice, kdy poplatek se platí na začátku programu a začíná se investovat jiţ prvním vkladem. Vhodné portfolio produktů Příklad č. 1 Novákovi jsou mladí manţelé, oběma je 30 let a mají měsíčně 6 000 Kč volných, které chtějí investovat tak, aby v 60 letech mohli odejít na rentu. Peníze chtějí rozloţit do více produktů. Chtějí poradit, kam peníze mají ukládat a kolik peněz budou mít v 60 letech naspořeno. Tabulka č. 13 – Rodinné portfolio, paní Nováková IŢP
PP měsíční příspěvek
OPF
100 Kč/měsíc
1 000 Kč/měsíc
1 900 Kč/měsíc
2 % p. a.
7 % p. a.
7 % p. a.
73 643 Kč
922 590 Kč
2 408 720 Kč
zhodnocení hodnota účtu v 60 letech Zdroj: Vlastní propočet
Tabulka č. 14 – Rodinné portfolio, pan Novák IŢP
PP měsíční příspěvek
100 Kč/měsíc
1 000 Kč/měsíc
1 900 Kč/měsíc
2 % p. a.
7 % p. a.
7 % p. a.
73 643 Kč
922 590 Kč
2 408 720 Kč
zhodnocení hodnota účtu v 60 letech
OPF
Zdroj: Vlastní propočet Celkem pro rentu: 6 809 906 Kč Novákům bych doporučil řešení, které uvádím v tabulce č. 13 a 14. Penzijní připojištění doporučuji pouze na 100 Kč/měsíc, aby měli zajištěny současné podmínky penzijního plánu. Investiční ţivotní pojištění doporučuji na 1 000 Kč/měsíc, kde ročně mohou vyuţít daňový odpočet a do rodinného portfolia určitě patří. Zbytek volných peněz, které Novákovi měsíčně chtějí spořit, je investice do otevřených podílových fondů, kde je největší potenciál zhodnocení finančních přebytků.
40
Příklad č. 2 Dvořákovi jsou starší lidé, kterým je kaţdému 54 let. Ještě si nic nespoří a chtějí začít měsíčně ukládat dohromady 6 000 Kč do svých 60 let. Tabulka č. 15 – Rodinné portfolio, paní Dvořáková PP měsíční příspěvek
SS
1 500 Kč/měsíc
1 500 Kč/měsíc
2 % p. a.
2 % p. a.
124 951 Kč
129 844 Kč
zhodnocení hodnota účtu v 60 letech Zdroj: Vlastní propočet
Tabulka č. 16 – Rodinné portfolio, pan Dvořák PP měsíční příspěvek
SS
1 500 Kč/měsíc
1 500 Kč/měsíc
2 % p. a.
2 % p. a.
124 951 Kč
129 844 Kč
zhodnocení hodnota účtu v 60 letech Zdroj: Vlastní propočet Celkem pro rentu: 509 590 Kč
Dvořákům bych doporučil stavební spoření a penzijní připojištění, kde budou vyuţívat státní podporu a na penzijním připojištění i daňové odpočty. Pokud bych měl shrnout princip tvoření portfolia produktů tak řešení je následující: Tabulka č. 17 – Portfolio pro rentu délka spoření
doporučené produkty
1 – 4 roky
spořící účet, konzervativní investice
5 – 10 let
penzijní připojištění, stavební spoření, konzervativní investice
11 – 15 let
penzijní připojištění, investice
16 let a více
investice, popřípadě investiční ţivotní pojištění
Zdroj: Vlastní zdroj
41
5
Vlastní návrhy na řešení důchodové reformy Vyplácené důchody jsou nízké a zdaleka neodpovídají výši důchodových odvodů,
které lidé musí povinně celý ţivot odvádět. Průběţný důchodový systém je zaloţen na principu solidarity (bohatší přispívají na důchody chudším, mladí starým, muţi ţenám). Takový systém je finančně neudrţitelný, nespravedlivý a nemotivující. Pokud se nepřistoupí k reformě, bude se muset výrazně sníţit důchody, nebo zvýšit důchodové odvody současných pojištěnců. Cílem důchodové reformy by mělo být zabezpečit pracujícím vyšší a spravedlivější důchody, vytvořit bezpečný a finančně udrţitelný systém. V této kapitole uvádím vlastní návrh na řešení důchodového reformy. Vycházím z návrhu ODS a ČSSD, z reforem které proběhly v okolních státech a z vlastního názoru. Na konci této kapitoly ukazuji na ilustrativním příkladu, jak by to mohlo vypadat, pokud by se ,,nastartovala“ daná důchodová reforma. Fungující důchodové systémy ve světě se spoléhají na tři základní pilíře. V České republice by tomu nemělo být jinak. Reformu, kterou navrhuji, by byla následující. Z prvního pilíře by občan dostával penzi od státu. Šlo by o částku, která by občanovi zajistila minimální příjem v důchodu (tzv. minimální garantovaný příjem). Část sociálního pojištění (nebo daně) z hrubé mzdy dosahované v produktivním věku by šel na účet státu. Byl by tedy částečně zachován průběţný způsob financování penzí, kdy všichni pracující občané by se podíleli na výplatě penzí současným důchodcům. Z druhého pilíře by občan dostával penzi od vybraného penzijního fondu (popřípadě správcovské společnosti, které by byli pro tento účel zakládaný), který by se podílel na povinném důchodovém systému. Z hrubé mzdy dosahované v produktivním věku by šla určitá procentní část sociálního pojištění (např. 9% odvodu placeného zaměstnavatelem za zaměstnance) na účet vybrané společnosti, která by jej spravovala a vybrané finanční prostředky zhodnocovala.
42
Třetím a nejvýznamnějším finančním zdrojem by byl příjem od různých finančních společností, kde by si občan dobrovolně spořil (např. investice do otevřených podílových listů, investiční ţivotní pojištění, atd.). Právě dobrovolné spoření na penzi je v různé míře podporováno v mnoha zemích. V Česku je finančně podporováno ţivotní pojištění a penzijní připojištění (moţností sníţení daňového základu o zaplacené částky, u penzijního připojištění i státním příspěvkem). Vhodnost jednotlivých produktů je shrnuta ve čtvrté kapitole. Jednoznačně však platí, ţe důchodové systémy se musí měnit pruţně v čase, aby byla zachována jejich udrţitelnost. Ilustrativní příklad Panu Novákovi je 30 let, je zaměstnanec a jeho hrubý měsíční výdělek je 25 000. Tabulka č. 18 – Výpočet čisté mzdy Zaměstnanec
Zaměstnavatel
Zdravotní pojištění: Zdravotní pojištění (4,5% / 9%):
1 125 Kč
2 250 Kč
0 Kč
575 Kč
1 625 Kč
5 375 Kč
0 Kč
300 Kč
1 625 Kč
6 250 Kč
2 750 Kč
8 500 Kč
Sociální pojištění: Nemocenské pojištění (0%/2,3%): Důchodové pojištění (6,5%/21,5%): Státní politika zaměstnanosti (0%/1,2%): Sociální pojištění celkem (6,5%/25%): Odvody celkem: Odvody (11%/34%): Daň z příjmu: Dílčí měsíční základ daně:
33 500 Kč
Záloha na daň:
5 025 Kč
Slevy na poplatníka:
2 070 Kč
Celková sleva na dani:
2 070 Kč
Čistá měsíční mzda:
19 295 Kč
Zdroj: Vlastní propočet
43
Pokud by zaměstnavatel platil pouze na odvodech na sociální pojištění za zaměstnance 12,5 %, tak by mohl měsíčně odvádět zaměstnanci na jeho individuální účet u správcovské společnosti 2 250 Kč (tj. 9 % z 25 000). Při předpokládaném průměrném zhodnocení 5 % z vkladů, tak pan Novák bude mít v 65 letech na svém účtu naspořeno 2 560 581 Kč. Kromě zavedení třípilířového systému ČR potřebuje další změny v důchodovém zabezpečení jako například zvýšení důchodového věku, zavedení moţnosti předčasného odchodu do důchodu, moţnost souběhu důchodu a ekonomické činnosti, změna vypočtu invalidního, vdovského a vdoveckého důchodu, atd. Právě důchodový věk patří mezi nejdůleţitější parametry systému. Zvyšování důchodového věku v ČR je plynulé a dochází ke kaţdoročnímu nárůstu. Znamená to, ţe v případě muţů a bezdětných ţen bude platit jednotný věk odchodu do důchodu v 65 letech od roku 2030. Se zavedením důchodové reformy budou doprovázet i velké záludnosti. Největším problémem budou velké rozdíly mezi důchody starých a nových důchodců. Mezi další problémy můţe být vysoké administrativní náklady na správu individuálních kont, které mnohdy mohou předčít nízké výnosy investovaných prostředků. Kdyţ se pak od toho odečte míra inflace, je docela moţné, ţe se jednotlivec můţe dostat i do záporných hodnot. Je také více neţ pravděpodobné, ţe vzniknou problémy s výplatou důchodů současným důchodcům. Vyvázání z prvního pilíře znamená méně peněz do státního rozpočtu, který je uţ nyní dlouhodobě deficitní.
44
Závěr V posledních letech dochází ke stárnutí populace a tento trend bude probíhat i nadále. Zvyšuje se průměrná délka ţivota a rostou ţivotní náklady. Především z těchto důvodu je současný systém velmi nevyhovující. Změny, které v České Republice proběhly, jsou pouze parametrického charakteru a nejedná se o skutečné reformní kroky, které by Česká republika potřebovala. Potřebu reformy si uvědomuje snad kaţdý, ale reformní kroky bude určitou skupinu občanů stát peníze a těch se nechce vzdát nikdo. Důchodová reforma je otázkou politického rozhodnutí. Pro politickou stranu, která se pustí do důchodové reformy, bude reforma nejspíš stát spoustu voličských hlasů. Největším současným problémem je, ţe většina lidí se spoléhá na stát, ţe se o něj vţdycky postará. Stát by tu měl hrát roli pouze minimální. Většinu finančních prostředku by si občan měl naspořit sám. V první kapitole jsem představil současný důchodový systém a problémy s ním spojené. Největší problém je stárnutí populace a změna demografických křivek. Dále jsem se zabýval současně nastavenou ,,důchodovou reformou“. Skutečné kroky reformy však nebyly doposud nastaveny a tak Česká Republika pořád čeká na radikální změnu v podobě zavedení skutečného třípilířového systému. Ve třetí kapitole jsem představil jednotlivé produkty vhodné ke krytí potřeb lidí ve stáří. Zhodnotil jsem spořící účet, investiční ţivotní pojištění, penzijní připojištění, otevřené podílové fondy a stavební spoření. U jednotlivých produktů jsem zdůraznil jejich výhody a nevýhody. V praktické části následující kapitoly jsem jednotlivé produkty porovnal. Na delším časovém horizontu (7 let a více) má největší předpoklad zhodnocení investice do otevřených podílových listů. Na kratším časovém horizontu (6 let a méně) je moţnost investování větší. Mezi nejlépe zhodnocované programy patří penzijní připojištění,
45
stavební spoření anebo investice do otevřených podílových fondů. Pak uţ pouze záleţí na potřebách kaţdého jedince. V poslední kapitole uvádím nástin důchodové reformy, která by měla v České republice proběhnout. Je zřejmé, ţe bez důchodové reformy bude současný stav dlouhodobě finančně neudrţitelný. Je potřeba část peněz, které zaměstnavatel odvádí na důchodové pojištění ukládat na osobní (individuální) účet. Jen tak budou důchodu v budoucnu spravedlivější. V současné době totiţ platí pravidlo: ,,čím víc si člověk vydělá, tím větší bude propad příjmu“. Na konci května tohoto roku proběhly v České republice volby a právě se jedná o utvoření nové funkční vlády. Věřím, ţe rozhodnutí, které učiní nová vláda, bude větší neţ populistické kroky a nově započatá důchodová reforma začne formovat nový a spravedlivější systém.
46
Seznam použité literatury Knižní zdroje: ILLETŠKO, P.; Šulc, J. Penzijní připojištění. 1. vydání Praha: GRADA Publishing, 2004. 163 s. ISBN 80-247-0772-1. JAHODA, Robert. Penzijní reforma v ČR a sazby důchodového pojištění. In Daně - teorie a praxe. Brno : Akademie Sting, 2005. s. 35-36. ISBN 80-86342-50-6. KOHOUT, P. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 2. vydání Praha: GRADA Publishing, 2001. 230 s. ISBN 80-247-0074-3. SYROVÝ, P. Investování pro začátečníky. Grada Publishing , 2005. 108 s. ISBN 80-2471366-7. Internetové zdroje: Finance (online). 2010. Dostupné z http://www.finance.cz/ Měšec (online). 2010. Dostupné z http://www.mesec.cz/ Česká správa sociálního zabezpečení (online). 2010. Dostupné z http://www.cssz.cz/ Asoiace pro kapitálový trh České republiky (online). 2010. Dostupné z http://www.akatcr.cz/ Asociace penzijních fondů České republiky (online). 2010. Dostupné z http://www.apfcr.cz/
47