DC003: Analýza vlivu finanční dostupnosti bydlení a regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení mezi regiony NUTS 3 na demografické chování mladé generace, ve srovnání s vlivy jiných významných faktorů - zpráva o postupu prací Jana Vobecká Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Základní otázka Ovlivňují disparity v dostupnosti bydlení demografické chování mladé generace v České republice a liší se nějak tento vliv mezi regiony České republiky? Časový horizont: 2000-2006
Problémové okruhy A
B ČR Demografické chování mladé generace
REGIONÁLNÍ DISPARITY Demografické chování mladé generace
C
D
ČR Finanční dostupnost bydlení: nájemní, vlastnické
REGIONÁLNÍ DISPARITY Finanční dostupnost bydlení: nájemní, vlastnické
Ostatní faktory
A. Demografické chování mladé generace v ČR 2000-06 Sňatečnost • Od poloviny 90. let velmi nízká sňatečnost na relativně stabilní úrovni kolem 51 tisíc. • Průměrný věk při prvním sňatku se u mužů i u žen stále zvyšuje • Homogamie snoubenců podle vzdělání je vysoká cca 50% a stálá v čase, zvyšuje se homogamie osob s nejvyšším vzděláním
A. Demografické chování mladé generace v ČR 2000-06 Plodnost (zdroj Rychtaříková 2007) Počet živě narozených dětí se v posledních letech snížil především u žen ve věku do 25 let, přičemž ve vyšším věku došlo pouze k částečné kompenzaci tohoto poklesu Věk matky
1986
15-19
17 184
8 139
4 468
3 795
3 659
3 490
20-24
62 167
39 123
28 898
22 607
17 940
15 884
25-29
33 624
26 920
37 467
41 257
43 047
41 935
30-34
15 060
11 940
14 506
18 421
25 058
34 198
35-39
4 711
3 632
4 822
5 788
6 810
8 861
610
692
749
918
1 150
1 463
133 356
90 446
90 910
92 786
97 664
105 831
40+ Celkem
1996
2000
2002
2004
2006
A. Demografické chování mladé generace v ČR 2000-06 • Od roku 1993 lineární nárůst prům. věku matky při narození prvního dítěte (2006 je to 26,9 roku) • 70 % dětí se narodí ženám ve věku mezi 25 a 34 lety • Svobodné mateřství je nejčastější u žen se základním vzděláním (61 % u žen ZŠ, pouze 13 % u žen VŠ) • Vysokoškolačky mají méně dětí a jsou častěji bezdětné • Čím nižší vzdělání matky, tím vyšší konečná plodnost
A. Demografické chování mladé generace v ČR 2000-06 Předchozí vývoj, populační klima a faktory, které jej ovlivnily: Propopulační opatření 70. let: - Dávky v mateřství, prodloužení mateřské dovolené, zvýšené přídavky rodinám, novomanželské půjčky (od r. 1973) „Pohled na konečný průměrný počet dětí narozených generacím, jejichž podmínky pro rodičovství byly relativně příznivější, jednoznačně potvrzují efekt tehdy přijatých opatření, a to nejen ve smyslu zastavení poklesu plodnosti, ale i jejího mírného zvýšení.“ (Rychtaříková 2007) - vhodné časování
A. Demografické chování mladé generace v ČR 2000-06
Zdroj: Rychtaříková, J. 2007. „Porodnost v České republice: současný stav a nedávné trendy“. In Populační vývoj České republiky 2001-2006. PřF UK.
A. Demografické chování mladé generace v ČR 2000-06 Situace 90. let • Podpora rodiny omezena: zejména finanční příspěvky ztratily svoji reálnou hodnotu •Nezaměstnanost: nový jev, zvyšuje pocit nejistoty • Omezování předškolních zařízení • Rostly náklady na děti • Obtížné slaďování rodičovství s profesní kariérou, týká se hl. žen •Finančně obtížně dostupné byty • Masové rozšíření moderní antikoncepce: plánování • Rozšíření možnosti studia a cestování pro mladé lidi • Obecně růst individualismu • Do manželství vstupuje méně lidí než dříve
B. Demografické chování mladé generace, regionální rozdíly 2000-06
B. Demografické chování mladé generace, regionální rozdíly 2000-06 Ukazatel variability úhrnné plodnosti v souboru krajů v letech 1993-2005
Ukazatel
1993
2002
2003
2004
2005
Minimum
1,44 1,05 1,07 1,10 1,08
1,10
1,13
1,23
Maximum
1,79 1,25 1,22 1,22 1,27
1,30
1,35
1,38
4,0
4,1
3,0
Variační koeficient v %
4,5
1996
4,1
2000
3,7
2001
3,2
4,0
B. Demografické chování mladé generace, regionální rozdíly 2000-06
Problémové okruhy A
B ČR Demografické chování mladé generace
REGIONÁLNÍ DISPARITY Demografické chování mladé generace
C
D
ČR Finanční dostupnost bydlení: nájemní, vlastnické
REGIONÁLNÍ DISPARITY Finanční dostupnost bydlení: nájemní, vlastnické
Ostatní faktory
Rešerše relevantní literatury o vztahu bydlení a úrovně plodnosti Nepříliš bohatá literatura, nevztahuje se přímo k fin. dostupnosti bydlení Hill Kulu, Andres Vikat 1995: Fertility differences by housing type: an effect of housing conditions or of selective moves? (Finsko) Jejich studie ukázala, že velká část rozdílů v úrovni plodnosti podle typu bydliště je možné připsat selektivní migraci (selective moves). Způsob bydlení ovšem také může mít vliv a to především při plánování třetího dítěte. Data za generační plodnost z registru obyvatel
Rešerše relevantní literatury o vztahu bydlení a úrovně plodnosti Marcus Felson and Mauricio Solaun 1975. The FertilityInhibiting Effect of Crowded Apartment Living in a Tight Housing Market Autoři ukazují, že osoby, které bydlí v přeplněných bytech s malou pravděpodobností změny jejich bytové situace mají tendenci omezovat svou plodnost. Není to samotné stísněné bydlení, ale pocit stísněnosti a bezvýchodnost z této situace, které vedou k omezování plodnosti. Provedli quazi experiment na sídlišti v Bogotě v Kolumbii mezi nižší a střední dělnickou vrstvou.
Rešerše relevantní literatury o vztahu bydlení a úrovně plodnosti Sylva Ettlerová, Barbora Matějková 2004: Rodinné chování a bytová situace mladé generace - souvislosti s partnerským, sňatkovým a natalitním chováním výsledky empirického šetření VÚPSV „Bydlení mladé generace 2003“ (data z výzkumu v SDA) Okolnosti předcházející uzavření sňatku mladými snoubenci: • schopnost zajistit rodinu vlastními příjmy • dosažení finanční nezávislosti na rodičích • myšlenky na pořízení dítěte • vyřešení samostatného bydlení postavili manželé v žebříčku důležitosti až na čtvrté místo (zohledňovali jej zejména snoubenci, kteří vstupovali do manželství po zkoušce soužití).
Rešerše relevantní literatury o vztahu bydlení a úrovně plodnosti Hl. důvody nesezdaných párů pro život bez sňatku: • potřeba nejdříve si vyzkoušet společné bydlení • prozatímní nepřítomnosti dítěte • chuť užívat si života bez závazků • nevyřešení jejich bytové situace. Hl. okolnosti, jež by mladé partnery motivovaly k uzavření sňatku: • těhotenství partnerky • dostatečná zkušenost se vzájemným soužitím • plánované početí dítěte • vyřešení bytové situace
Závěry • Dostupnost bydlení je jedním z hlediska rozsahu obtížně měřitelným faktorem, který k poklesu plodnosti přispěl • Nárůst počtu narozených dětí po roce 2000 důsledkem komplexu socio-ekonomických i demografických faktorů a lepší dostupnost bydlení (dostupnější hypotéky) je pouze jedním z nich. • Je možné testovat, zda meziregionální rozdíly v dostupnosti bydlení korelují s regionálně rozdílnou úrovní plodnosti. • Meziregionální rozdíly v úrovni plodnosti jsou ovšem malé • Je možné zkoumat plodnost dle sociálních skupin, resp. úrovně vzdělání: • Hypotéza: spíše u lidí bez perspektivy zlepšení jejich bytové situace ( finanční situací a fyzická dostupnosti bydlení) se dá očekávat souvislost s omezováním plodnosti.
Děkuji za pozornost.
