dborný časopis pro veřejnou správu
moder
?síčník vydavatelství Economia
ModerniObec.cz
„Díky špičkovým technologiím umíme postavit dálnici šetrně k okolní přírodě." Milan Zeman, projektový manažer stavby dálnice Dli, úsek Chýšť - Osičky, Skanska DS
MMĚmá
Měníme tvář této země pro budoucí generace Po dvou letech výstavby předává letos konsorcium společností vedené Skanska DS řidičům další úsek dálnice Dli z Chýště do Osiček. Nový úsek se stane významnou součástí mezinárodního dálkového tahu E67 Varšava - Wroctaw - Hradec Králové - Praha a významně tak ulehčí obcím na hlavním tahu z Prahy do Pardubického a Královéhradeckého kraje. Na téměř 11 nových kilometrech dálnice usnadní cestování jedna mimoúrovňová křižovatka a celkem 15 mostních objektů, z toho sedm dálničních, sedm nadjezdů a jeden tzv. zelený most pro bezpečný přechod zvěře. Při výstavbě byla věnována maximální pozornost ochraně okolní přírody a drobných živočichů.
SKANSKA www.skanska.cz
Thinking Ahead
NÁZOR
FOTO: ARCHIV
Kdy se dočkají efektivních registračních míst? rojekt nazvaný Zjednodušení administrativních postupů při zahájení a v průběhu podnikání schválila vláda České republiky již 20. října 2004. Jeho cílem bylo odstranit administrativní bariéry sou visející s podnikáním a zlepšit komunikaci podnika telské veřejnosti s orgány veřejné správy. V rámci rea lizace tohoto projektu vznikla centrální registrační místa na stávajících obecních živnostenských úřa dech. Zároveň se rozšířily jejich kompetence. Obecní živnostenské úřady tak s účinností od 1. srpna letoš ního roku přijímají prostřednictvím tzv. jednotného registračního formuláře současně s ohlášením živ nosti nebo s žádostí o koncesi přihlášky k daňové re gistraci a přihlášky k důchodovému a nemocenskému pojištění, oznámení podle zákona o veřejném zdra votním pojištění a oznámení o vzniku volného pra covního místa nebo jeho obsazení. Projekt počítal s efektivní činností centrálních re gistračních míst založené na využívání moderních metod a nástrojů informačních technologií. Jinými slovy, registr živnostenského podnikání měl být pro pojen s dalšími informačními systémy veřejné správy tak, aby mohla fungovat vzájemná výměna potřeb ných informací. Živnostenské úřady měly formou elektronické komunikace ověřovat nejen bezúhon nost podnikatele, ale i jeho »bezdlužnost« a předávat údaje z živnostenského rejstříku příslušným orgánům státní správy. Skutečnost je však jiná. Živnostenské úřady musejí žádosti o potvrzení bezdlužnosti zasílat finančním úřadům a okresním správám sociálního zabezpečení v papírové podobě. Pokud má podnikatel dluhy, tím se celé řízení nejen prodlužuje, ale zejména kompli kuje. Předávání dat z živnostenského rejstříku pří slušným orgánům státní správy mělo (po ukončení přemístění údajů do nového registru živnostenského podnikání v dubnu tohoto roku) zajišťovat centrálně Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ani tento systém předávky dat se do dnešních dnů neuskutečnil. Pro živnostenské úřady není problém poskytovat jednou měsíčně údaje na elektronických nosičích fi nančním úřadům, okresním správám sociálního za bezpečení, úřadům práce či Všeobecné zdravotní po jišťovně. Velkou neznámou ale zůstává, zda jsou tyto úřady s předanými daty z nového informačního systé mu schopny pracovat a využívat je. Bylo by jistě nesprávné za současný stav vinit ga ranta tohoto projektu, jímž je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Bez vůle a spolupráce příslušných minis terstev a ostatních zainteresovaných institucí se re gistr živnostenského podnikání s dalšími informační mi systémy, které vedou údaje o podnikatelích, pro pojit nepodaří. Podnikatelé jistě uvítají každé zjednodušení admi nistrativy a komunikace s úřady. Ovšem na zjednodu šení administrativních postupů spočívající ve využí vání moderních informačních technologií čekají i sa motní pracovníci živnostenských úřadů. ■
P
MIROSLAVA ŠMIDOVÁ vedoucí živnostenského odboru Městského úřadu Bohumín
Bez vůle a spolu práce příslušných ministerstev a ostatních za interesovaných institucí se registr živnostenského podnikání s další mi informačními systémy, které vedou údaje o podnikatelích, propojit nepodaří.
prosinec 2006
Příjemné prožití vánočních svátků a mnoho úspěchů v roce 2007 přeje všem čtenářům redakce
moderní obec
OBSAH ■
titulní strana
Město Jičín (Foto: Archív) ■ NÁZOR
_____________________________________________________ 1
Středočeský kraj je zatím bílou vránou (Jiřina Pospíšilová)__________ 29 Ke krajině se chovejme slušně, dokonce s pokorou (PhDr. Jiřina Ondráčková)_____________________________________ 30
■ SPEKTRUM_________________________________ ._____________4 ■ SPRÁVA A ROZVOJ ■ KAUZA
Czech Point: Lidovému domu by zřejmě nevadil, ale stále zůstává málo známý (Ivan Ryšavý) ____________ _6
Církevní památky vyžadují zvláštní péči (Marie Blažková)__________ 32 Facility management ve zdravotnictví___________________________ 34
■ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Projekt Čistá voda přiblíží Plzeň evropským standardům____________ 8 Logistika je když...aneb Čertovo kopýtko v lákavých nabídkách (PhDr. Václav Senjuk)_________________________________________ 9 Blíží se zákaz použití olověných vodovodních přípojek (Ing. Daniel Šnajdr) ._________________________________________ 10 ■ MANAGEMENT
URBIS INVEST: Zapište si do diáře______________________________ 35 Jak mít přehled o platbách za teplo (Ing. Jiří Zerzaň)______________ 36 Certifikace: Výhody pro obě strany (Ing. Michael Smola, MBA)______ 38 ■ INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Výpisy z rejstříku trestů budou věcí už jen úřadů (Jaroslav Winter)___ 40
Od dobrých šéfů se nikdy neodchází pryč s lehkým srdcem (Mgr. Alena Jáchimová)______________________________________ 12
Veřejná správa a internet 7/ (Bc. Václav Koudele)_________________ 41
■ TÉMA: MODERNÍ ÚŘAD
■ EVROPSKÁ UNIE
Bývalá továrna slouží radnici (Ivan Ryšavý)_______________________ 13 SROP: Ohlédnutí za rokem 2006 (Ing. Olga Nováková)_____________ 42 Slovácká obec: folklór i digitalizace (Ivan Ryšavý)_________________ 15 Kraj vyhrál »papírovou válku« (Ivan Ryšavý)_____________________ 16 Certifikát, který se městu vyplatí (Bc. Kateřina Piechovicz)__________ 17 Bratislavský magistrát využívá původně český informační systém (Jaroslav Winter)____________________________________________ 18
S puncem úspěchu (Ivan Ryšavý)_______________________________ 44 ■ LEGISLATIVA
Na co dbát při odměňování členů zastupitelstva obce (Ing. Alena Chládková, JUDr. Petr Bukovjan)_____________________ 46
■ EKONOMIKA
Proč je důležité znát tržní hodnotu obecního majetku (Ing. Petr Ort, Ph.D.)_________________________________________ 20 Jaké zdroje lze využít k financování projektů (Ing. Otto Kechner)___ 22 ■ PŘÍLOHA: ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ
Podle nového stavebního zákonu (Mgr. Luděk Šikola)_____________ 23
Jednání zastupitelstva a rady obce (JUDr. Miroslav Býma, Ph.D., Mgr. Pavla Samková)________________ 49 Rozhodčí soud: rychlost, jednoinstančnost, neformálnost (Ing. Eva Sadílková)_________________________________________ 51 Pravomoc obcí v oblasti regulace hazardních her 2/
Velký úkol pro příslušné úředníky (PhDr. Miloš Charbuský, Ing. Jan Stejskal)________________________ 25
(Mgr. Ing. Pavel Němec)______________________________________ 52
Město snese jen určitou míru zatížení___________________________ 26
Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň)______________________________ 53
Nové trendy v odvodňování urbanizovaných území (Ing. Jiří Vítek) __27 Záchranný archeologický výzkum je povinný téměř vždy (PhDr. Jiřina Ondráčková)_____________________________________ 28
■ PRÁVNÍ PORADNA______________________________________ 55
■ SERVIS______________
56
Uzávěrka tohoto čísla: 20.11. 2006 MODERNÍ OBEC - Měsíčník vydavatelství Economia Ročník XII, číslo 12 •Vychází 6. 12. 2006 • Cena výtisku ve volném prodeji 85 Kč • Roční předplatné 1020 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25,170 55 Praha 7, e-mail:
[email protected], http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Sloupová, tel.: 233 071 408, e-mail:
[email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711,
[email protected] • Grafická úprava: Šárka Klomínková, Libor Hofman (redakční strany), tel.: 233 071 411 • Manažer inzerce: Petr Pfieger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail:
[email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MC Praha 13: PaedDr. Václav Hartman. předseda regionální rady SMO CR; Ing. Jan Horník, senátor, Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce: Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina: Ing. Jiří Sulc. hejtman Ústeckého kraje; Mgr.Tomáš Ulehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA a. s., ICO: 00499153, Dobrovského 25,170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25.170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788,233 071 766. fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701. fax: 233 072 780 • Distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110. fax: 233 072 001, e-mail:
[email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197: fax: 233 072 009, e-mail:
[email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009. e-mail:
[email protected] • Doručování předplatného provádí: Mediaservis. s. r. o.. Česká pošta. s. p. - střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L K. Permanent, s. r. o., MAGNET PRESS. SLOVAKIA s. r. o. • Internetový Online archiv: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail:
[email protected] • Internetová inzerce: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163. e-mail:
[email protected] • Tisk: Amos 'typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia a. s. Dobrovského 25,170 55 Praha 7 • MK CR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich Souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2006 ECONOMIA a. s.
2
moderní obec
prosinec 2006
MO-000237
Nevyčerpatelný pramen vašich financí Jako starostka či starosta nejlépe víte, co vaše město nebo obec potřebují. ČSOB Municipální program vám pomůže při realizaci vašich plánů. Poskytuje obcím komplexní řešení od vedení účtů až po financování projektů. Poradí, jak efektivně zhodnotit volné prostředky nebo jak využít zdrojů z podpůrných programů vlády
CSOB
České republiky a Evropské unie. Pro více informací navštivte www.csob.cz nebo nejbližší pobočku ČSOB.
www.csob.cz
Infolinka 800 110 808
ČSOB
Municipální program
SPEKTRUM
Zámek Žerotínů První jsou Hodonín a Boskovice kulturním centrem > VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ Celkem 260 mil. Kč si už vyžádala rozsáhlá rekon strukce zámku Žerotínů. S přestávkami trvá již deset let. Podle informací Josefa Beneše, tiskového mluvčího Městského úřadu ve Valašském Meziříčí, zbývá ješ tě opravit jižní křídlo a polovinu západ ního. Radní přitom upustili od původní ho záměru zřídit v této historicky pa mátné budově hotel a rozhodli se pro projekt kongresového a vzdělávacího centra v hodnotě zhruba 100 mil. Kč. Město předpokládá, že až 85 % pro středků získá z fondů EU. Český stát na celkovou rekonstrukci doposud přispěl 129 mil. Kč. Zámek Žerotínů je už dnes reprezen tativním a vyhledávaným centrem kul turního života ve městě. Je zde divadel ní sál, kavárna s terasou a M-klub. Ně které významné kulturní akce se konají na zámeckém nádvoří. V sousedství zámku je bývalá sýpka, která rovněž prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Od listo padu v ní měla začít působit Agentura pro rozvoj mikroregionu Valašskomeziříčsko-Kelečsko, která v sýpce připravu je turistickoinformační centrum a městskou galerii. /Im/
Krajský úřad Jihomoravského kraje vyhod notil letos na podzim soutěž o ekologicky nejpříznivější provoz úřadu či instituce na jižní Moravě. Kategorii Instituce vyhrála Kancelář veřejného ochránce práv v Brně, o prvenství v kategorii Úřady se podělily městské úřady v Hodoníně a Boskovicích. Do 1. ročníku se přihlásilo 13 obecních a městských úřadů, které musely zodpovědět řadu otázek, například jestli využívají k vytá pění obnovitelné zdroje energie, zda třídí od pad či školí pracovníky v oblasti environ mentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ne bo jsou členem Národní sítě Zdravých měst. Každý ze 182 úředníků Městského úřadu v Hodoníně má možnost chovat se při své práci ekologicky. Na radnici se odpad sepa ruje již od roku 1998. Na třinácti místech jsou zde umístěny třicetilitrové kontejnery na pa pír a plasty. Dalších 115 patnáctilitrových kontejnerů na papír je ve všech kancelářích, větší sedmdesátilitrové jsou instalovány u kopírek. Od roku 1999 jsou ve dvou budo vách úřadu i koše na monočlánky a od loň ska deset lisů na PET láhve. Tento ekologický a výchovný příklad tříděného sběru přišel město na zhruba 50 tisíc Kč. »Každoročně pomáháme zavádět separovaný sběr odpadů v budovách, jež jsou přístupné veřejnosti. Zatímco v minulých letech jsme se zaměřili na mateřské a základní školy, letos na střed ní školy a příspěvkové organizace. V roce 2007 chceme pomoci nemocnici a lázním,« ,« říká Ing. Ivana Mrkosová, vedoucí odboru komunálního hospodářství městského úřa du. Zároveň podotýká, že v žádném případě nejde o zbytečnou investici, městu se již vrá tila v podobě lepších výsledků v třídění od padu. Za rok 2005 každý ze 26 500 občanů Hodonína vytřídil v průměru 11,5 kg papíru, 4,5 kg plastů, 8 kg skla a 0,2 kg nápojového kartonu. »Díky nové lince na třídění vyseparovaných složek odpadů mohou občané od letošního listopadu odkládat tetrapak do žlutých kontejnerů na plasty. Je tak velká na děje, že u této separované složky se budou výsledky postupně zlepšovat,« zdůraznila in ženýrka Mrkosová. Napomoci má také výchovná kampaň ob čanů i dětí v mateřských a základních ško lách. Každá domácnost ve městě obdržela Příručku pro třídění odpadu od A do Z, která vyšla v nákladu 11 500 výtisků a stála 150 tisíc korun. Na její vydání poskytla 75 % prostřed ků EU z fondu CBC PHARE, 12 % zaplatil Ji homoravský kraj, zbytek město. V rámci stej ného dotačního titulu se podařilo získat přís pěvek na tematické semináře pro studenty středních škol o minimalizaci odpadu a nut nosti jeho třídění. A také na tvorbu interak tivního programu separace odpadů pro městské webové stránky. Odbor tvorby a ochrany životního prostře dí Městského úřadu v Boskovicích v roce 2003 zpracoval tříletý projekt vzdělávání
Úředníkům a návštěvníkům hodonínského městského úřadu slouží kontejnery na plast, papír a také lisy na PET láhve.
a zapojování obyvatel a zejména škol do se parace využitelných složek komunálního od padu. »Od společnosti EKO-KOM jsme získa li 690 tisíc korun. Z těchto peněz jsme zapla tili distribuci informačních letáků o správ ném nakládání s odpady prostřednictvím Radničních listů města, dále kontejnery na PET láhve a papír pro městský úřad a všech ny mateřské, základní i střední školy v Bos kovicích. Do škol jsme pořídili rovněž stoja ny a pytle na PET láhve a nápojové kartony,« vysvětlila Zoja Malachová, koordinátorka místní Agendy 21 a Zdravého města Bosko vice. V rámci projektu se uskutečnily také ex kurze žáků do zpracovatelských zařízení od padů. Děti si pak své znalosti o využití odpa dových složek vyzkoušely formou školní sou těže. Za účasti společnosti EKO-KOM se v Boskovicích konaly studentské ekologické konference a pro menší děti výstava Tonda obal a Barevné odpoledne. /Im/
Před budovou boskovického městského úřadu nálepka na žlutém kontejneru vybízí občany, aby PET láhve nezapomněli sešlápnout.
vismolN
Nejrozšířenější redakční systém na tvorbu webových stránek měst a obcí www.vismo.cz, tel.: 567 311 772 MO-000255
JQJj
moderní prosinec 2006
Prestižní ocenění veřejné správě
Hejtman kraje Vysočina Miloš Vystrčil převzal Ocenění zlepšení výkonnosti organizace z rukou Zdeňka Zajíčka, náměstka ministra vnitra, a Zdeňka Vorlíčka, výkonného místopředsedy Rady ČR pro jakost. Vlevo je Miroslav Wildner, starosta stejně oceněného města Hranice.
Ocenění za zapojení organizace do Programu Národní ceny ČR za jakost získalo město Jablunkov. Na snímku je jeho tajemník Stanislav Loskot (vlevo) a náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček.
> PRAHA V paláci Zofín byly 13. listopadu slavnostně předány Národní ceny České re publiky za jakost 2006, nejvyšší ocenění, kte ré mohou soukromé společnosti a organiza ce veřejného sektoru získat v oblasti mana gementu kvality. Zatímco v podnikatelském sektoru se hodnotí implementace modelu excelence EFQM, ve veřejné správě modelu CAF (Common Assessment Framework Společný hodnotící rámec). Moderní manažerská metoda řízení kvali ty výkonu veřejné správy CAF se v současné zavádí v celé Evropě. V České republice ji vy užívá více než 50 organizací, z nichž 11 se le tos poprvé ucházelo o Národní cenu ČR za jakost v kategorii Veřejný sektor. Vítězem se stala Česká obchodní inspekce. Uspěly rov něž některé městské úřady a jeden krajský úřad. Ocenění zlepšení výkonnosti organiza ce obdržely Krajský úřad kraje Vysočina a Městský úřad v Hranicích. Ocenění za za pojení organizace do Programu Národní ce ny ČR za jakost bylo uděleno Úřadu Městské části Praha 10 a Městskému úřadu v Jablunkově. »Velkou zásluhu na našem úspěchu má nejen sedmičlenný pracovní tým složený většinou z vedoucích jednotlivých odborů, ale i vedení města a ostatní pracovníci úřa du,« pochválil úsilí Městského úřadu v Jablunkovějeho tajemník Mgr. Stanislav Loskot. "Samozřejmě že tato práce nebyla samoúčel ná, pomůže nám zlepšit vnitřní chod úřadu a zkvalitnit služby poskytované občanům,# doplnil tajemník. Prestižní ocenění za management kvality se uděluje v 80 zemích světa. Vítězové národ ních cen za jakost mohou pak usilovat o Ev ropskou cenu za jakost. /sk/
Důležitou roli při výběru investora hraje i kvalita vývěsek a podmínky, za jakých se následně údržba mobiliáře uskutečňuje. Snímek je z Městské části Brno - Jih.
Úřední desky si lze půjčit Zejména v menších městech a obcích lze vidět dosluhující úřední desky a in formační vývěsky s rozbitým sklem či oprýskaným nátěrem. Radnicím přitom na pořízení nových vývěsek často chy bějí prostředky. V současné době proto někteří výrobci nabízejí nejen jejich do dání, ale i instalaci, údržbu a opravy. Město pak platí pouze poplatek za pro nájem mobiliáře firmě, která o něj peču je. Ta se pak musí postarat také o rozbi tá skla či oprýskané nátěry. "Nabídkou bezplatné dodávky a ná sledného pronájmu informačních vývě sek jsme reagovali na problémy měst a obcí s financováním výměny zchátra lých úředních desek a vývěsek za nové. V současné době si mohou vybrat z asi deseti základních typů, u těch základ ních stojí pronájem 199 Kč měsíčně,# uvedl Karel Caidler, manažer technické ho oddělení společnosti RENGL, která se zabývá pronájmem informačních vý věsek a j ejich údržbou. /sk/
Jižní Město si památek váží >PRAHA 11 Představa pražského Jižního Města jako lokality s drobnými památkami se zdá téměř neskutečná, ale přesto jich tam několik nalezneme. Pravda je možné je spo čítat na prstech, ale možná proto jsou ve srovnání s podobnými památkami jinde v "dobré kondici#, udržované a vážené. Jde o barokní sokl po soše sv. Isidora (socha ztra cena před vznikem Jižního Města) s malým kamenným křížkem, dva pomníky obětem světových válek (z původních obcí Chodov a Háje), dva litinové křížky, prostorovou ka pličku sv. Jana Nepomuckého a historickou pumpu staropražského typu. Všechny tyto památky mají své opatrovatele mezi obyvateli městské části i na radni ci. Památky a okolí jsou vždy pečlivě udržo vané. Zejména kaple a křížky se stávají před mětem osobních proseb a prostředníky spo jení s duchovní sférou. Často bývají ozdobe ny řezanými květinami a svíčkami, někdy se u památek pořádají různé malé oslavy. Naposledy jsme se sešli u litinového křížku v Bartůňkově ulici. Bylo to letos na podzim
prosinec 2006
v rámci oslav 30. výročí Jižního Města. Kříž byl postaven z prostředků, které získali sedláci z Chodova jako náhradu za pobyt vojska v ob ci v roce 1866. Náhrada se vlekla a byla tak malá, že dělením mezi sedláky by z toho ne bylo nic. Proto se Chodovští rozhodli náhradu nedělit a vystavět za tyto prostředky na místě starého dřevěného nový litinový křížek na ka menném podstavci s letopočtem 1868. Na konci ořechové aleje v ulici U Kolonie je nově opravená historická pumpa, jedna z mála zachovaných velkých pump staro pražského typu v Praze. Litinová pumpa má ozdobnou hlavici, výtokové hrdlo i páku. Pumpu zřídilo v Chodově ve 30. letech 20. století město Praha, když zde vystavělo tzv. Pražské domky. Původně byly v Chodově ty to pumpy dvě, druhá se před lety ztratila. Po zavedení vodovodu ztratila pumpa svůj účel a postupně podléhala zubu času. Díky vytr valému úsilí místního kronikáře a několika obyvatel byla letos nákladem Úřadu Městské části Prahy 11 historická pumpa zrekonstru ována. /ms/
Chodovská pumpa je ukázkou toho, že i docela obyčejné věci mohou mít své osobité kouzlo. Na snímku je bývalá starostka Městské části Praha 11 Marta Šorfová.
moderní obec
5
KAUZA
Czech Point: Lidovému domu by zřejmě nevadil, ale dál zůstává málo známý Projekt Czech Point je v české praxi vzácným příkladem tvorby veřejné politiky, kdy stát využije iniciativu kvalitních nezávis lých odborníků, převezme jejich nápad a pokusí se jej smyslupl ně dotvořit a uskutečnit. Ačkoliv je projekt spojován více s Ob čanskou demokratickou stranou, zdá se, že by příliš nevadil ani České straně sociálně demokratické. Začne proto pilotní část projektu už napřesrok? ejméně 1200 obecních úřadů pověře dencích a registrech a vztahují se kjeho oso ných vedením matrik, zhruba 2500 po bě, věcem a právům; boček České pošty, 30 zastupitelských ■■ ověřit dokumenty, listiny, podpisy a také úřadů ČR v zahraničí i desítky kontaktních elektronickou podobu dokumentů; míst Hospodářské komory by podle představy ■ podat jakékoliv podání ke kterémukoliv vedení ministerstev vnitra a informatiky měly úřadu státní správy; časem v cílovém stavu tvořit základní síť uni ■ získat informace o průběhu řízení ve verzálních kontaktních míst Czech Pointů všech věcech, které k jeho osobě vede stát. (Czech Point = Český Podací Ověřovací Infor Přípravou projektu Czech Point se na Mi mační Národní Terminál). Projekt Czech Po nisterstvu vnitra zabývá Mgr. Zdeněk Zají int s sebou už do první vlády premiéra Ing. ček, náměstek ministra vnitra pro veřejnou Mirka Topolánka přinesl ministr vnitra a in správu, informatiku, legislativu a archívnic tví, který dříve působil i jako ředitel Magist formatiky MUDr. Mgr. Ivan Langer. rátu hl. m. Prahy a do současné funkce přišel SVOBODA VOLBY z výzkumného týmu (think tanku) projektu Autoři projektu chtějí, aby občan na kterém eStát (efektivní stát - www.estat.cz), kde koliv z těchto kontaktních míst - bez ohledu myšlenka Czech Pointů vznikla. »Smyslem našeho projektu však není pou na to, zda má v daném místě bydliště, nebo jestli tam kupříkladu leží dotčená nemovi ze vydávat občanům výpisy z centrálních re gistrů. Nýbrž umožnit, aby samotné úřady tost - dostal možnost: ■ získat veškeré údaje, opisy a výpisy, které veřejné správy, které při výkonu přenesené jsou vedeny v centrálních veřejných eviden působnosti rozhodují o osobách, věcech, cích a registrech; právech a povinnostech, měly přístup k úda ■ získat veškeré údaje, opisy a výpisy, které jům v těchto registrech a už je dále nevyža jsou vedeny v centrálních neveřejných evi dovaly na občanech,« říká náměstek Zajíček.
N
Jak připomíná, předpokladem realizace pro jektu je přijetí zákona, který by umožnil co nejjednodušší přístup k datům vedeným ve veřejných registrech, jako je živnostenský rejstřík, obchodní rejstřík a katastr nemovi tostí, ale i v neveřejných registrech - napří klad v Rejstříku trestů. »Vzhledem k techno logickým možnostem a nezbytným bezpeč nostním pravidlům pak v tuto chvíli nebude přístup do Rejstříku trestů on line, ale off li ne. Odezva na zaslaný autorizovaný dotaz do Rejstříku trestů ovšem i v tomto případě bu de otázkou pouze desítek vteřin, nanejvýš několika minut,« podotýká Mgr. Zdeněk Za jíček [k připravovanému řešení výpisů z Rej stříku trestů více na str. 40 a 41 tohoto vydání Moderní obce- pozn. redakce). Základní stavební jednotkou sítě Czech Pointů budou úřady veřejné správy, zejména obecní a městské úřady, magistráty a krajské úřady. Ministerstvo uvažuje o budování Czech Pointů na obcích s pověřeným obec ním úřadem a výše. Dalšími kontaktními místy by však mohly být třeba i pobočky Čes ké pošty. Ta by ovšem - stejně další případní zájemci - musela jako podnikatelský subjekt získat k provozování Czech Pointů licenci. Ještě coby stínový ministr Ivan Langer letos v červnu při prezentaci projektu Czech Point na Úřadu Městské části Praha 13 v této sou vislosti zmínil například notáře a Hospodář skou komoru CR. PŘÍNOSY, ALE TAKÉ RIZIKA Předseda Svazu měst a obcí ČR a poslanec Evropského parlamentu Ing. Oldřich Vlasák
Řekli o Czech Pointu: ■ Ing. Oldřich Vlasák, předseda Svazu měst a obci
ství. Už totiž nebudu muset
■ Ing. Květoslava Kořín ková, CSc., odborná komise pro veřejnou správu a regio nální rozvoj ČSSD
jít jen na jediný úřad, ale bu
Naše strana je v zásadě pro
Czech Pointů byly povinně
du si moci vybrat úřad jaký
vznik Czech Pointů, přede
zařazeny
koliv. Ten, kde mně bude
vším u obcí s rozšířenou pů
s matrikou, vůbec se neptá,
■ Mgr. Zdeněk Zajíček, náměstek ministra vnitra Czech Point je cesta z vazal
Zatímco ministerstvo razí požadavek, aby do systému všechny
obce
poskytnuta služba příjemně
sobností. Doporučujeme při
zda jsou na to připraveny.
ji, rychleji - a třeba i levněji.
tom vycházet z Portálu veřej
SMO je pro dobrovolnou
Nebo úřad, kam to mám blíž cestou domů ze za
né správy s možností postupného rozšiřování služeb.
účast obcí v projektu. Každou novou věc je totiž lep
městnání. Poplatek za službu v Czech Point bude zů
Nedoporučujeme vznik samostatného podnikatel
ší nejprve vyzkoušet a pak postupně zavést. Když se
stávat obci, jejíž úřad tento terminál provozuje. To
ského subjektu jako provozovatele Czech Pointů.
systém osvědčí, starostové budou ti poslední, kdo by
považuji nejen za spravedlivé, ale i za motivační. Nic
Máme zájem na tom, aby tyto služby byly poskyto
mu chtěli bránit. Náklady s jeho zaváděním však mu
nebrání tomu, aby si i úřad malé obce požádal o za
vány občanům a právnickým osobám za přijatelnou
sí hradit stát. Příjmy z poplatků mohou být použity
členění mezi Czech Pointy a mohl vydávat výpisy
cenu, v relaci již stanovených poplatků například
k financování chodu systému. Jsem i pro to, aby se
z centrálních registrů. Musí si jen dobře zvážit, zda se
do projektu mohly hlásit všechny obce bez rozdílu.
mu taková služba z hlediska nákladů vyplatí. Může
v případě výpisů z úředních dokumentů. Tržby z této činnosti by měly být tržbami obcí. ČSSD preferuje
dokonce nastat i situace, že někde místo obecního
povinné poskytování těchto služeb a všude ve stej
Projekt by byl jistě přínosem, veďme však o něm ješ
úřadu bude Czech Pointem pobočka pošty. V tom vi
ném rozsahu. Občané i podnikatelé mají právo na
tě diskusi, aby se odstranila možná rizika jeho im
dím spíše rozumné doplnění než konkurenci. Ale tře
stejné služby. Povinné poskytování služeb za předem
plementace. Systém však bude použitelný, až budou
ba v městských částech Praha 1 či Praha 2? Tam ať si
stanovený poplatek toto právo naplňuje, proto je
hotové registry, z nichž by se data poskytovala. Což
pošta i úřad dané městské části pořádně konkurují!
nutné tyto služby zajistit na právním základě.
kromě katastru nemovitosti zatím žel není žádný.
6
moderní obec
Vždyť i některé malé obce by o něj mohly mít zájem.
prosinec 2006
KAUZA
v připravovaném projektu vidí hned dva hlavní přínosy: »Zaprvé půjde o další zkvalit nění služeb úřadů pro občany, jimž bude usnadněno vyřizování jejich záležitostí se státem, například při žádosti o stavební po volení. Neméně důležitý by však Czech Point byl i pro obce samotné. Vždyť i už nynější systém vydávání ověřených výstupů z infor mačních systémů veřejné správy, který je za ložen na hodně podobné myšlence, je pro obce užitečný. Třeba v tom, že město si pro své investiční akce, opravy domů, žádosti o dotace apod. může výpisy z katastru ne movitostí vytisknout v kanceláři a zaměstna nec pro ně nemusí jezdit až na příslušné ka tastrální pracoviště.K Za nejvážnější riziko chystaného projektu předseda Vlasák označuje možné podfinancování výkonu této agendy. »Zcela jistě tato kompetence bude vykonávána v přenesené působnosti, která s sebou nese povinnost státu vůči obcím na danou agendu poskyt nout peníze. A ty dnes jistě nejsou!« zdůraz ňuje nejvyšší představitel Svazu měst a obcí. Možných zvýšených nákladů pro provozo vatele Czech Pointů se obává také Ing. Květo slava Kořínková, CSc., která se pro Moderní obec k projektu vyjádřila za odbornou komi si pro veřejnou správu a regionální rozvoj Čes ké strany sociálně demokratické. »Myšlenka projektu je správná, není však přesně známo jeho technické řešení,« říká. »Zde zastáváme názor, že musí jít o jeho co nejužší propojení na Portál veřejné správy, který lze využívat v širokém spektru obcí. Pokud by koncepce Czech Pointů byla založena na samostatném projektu, lze očekávat zvýšené náklady pro provozovatele, a tím i pro občany.«
CHYSTÁ SE UŽ I DOTAČNÍ TITUL Náměstek Zajíček však tvrdí, že komunikač ní infrastruktura, která umožní předávání dat mezi centrálními registry a Czech Pointy už existuje a přístup do centrálních registrů je - s výjimkou Rejstříku trestů - možný on li ne. Podle jeho slov je tedy nezbytné vybavit Czech Pointy pouze koncovými zařízeními (počítači), která umožní bezpečný a kontro lovaný přístup k registrům. »K tomu účelu chystáme na Ministerstvu informatiky dotační titul pro obce, které se do systému připojí v roce 2007. Který úřad tak během roku neučiní v rámci pilotního projektu, bude si muset zařízení pořídit sám na své náklady. Ve vztahu k nákladům na provoz jsou nejvýznamnější náklady na mz du pracovníka, který bude agendu vykoná vat. Tady jsme přesvědčeni o tom, že ve vět šině případů půjde o pracovníky, kteří už beztak vykonávají agendu ověřování listin a podpisů, a rozšíří tak svou působnost. Na úhradu těchto nákladů bude sloužit popla tek za vydání výpisu, který bude zůstávat v rozpočtu příslušného úřadu. A navíc: Po kud bude existovat spojení úřadu s centrál ními registry a úřad si bude moci sám opat řit nezbytné ověřené výpisy přímo do spisu, nikdo potom nebude muset občanům žádné výpisy vydávat a ověřovat. Pak skutečně ušet říme nejen peníze, ale i čas a nervy!« zdůraz nil náměstek ministra vnitra Mgr. Zdeněk Zajíček.
prosinec 2006
POPLATKY ZŮSTANOU OBCI Od správních poplatků třeba za stavební po volení občan samozřejmě nebude osvobo zen ani v síti Czech Pointů. Platit tam bude i za výpisy z centrálních registrů, stejně jako je už teď hradí přímo u jejich správců. »My však máme zájem o to, aby bylo možné sta novit výši poplatku za výpis v rámci rozpětí daného zákonem,« podotýká náměstek Zají ček. »Náklady na výpis budou určitě jiné na úřadě velkého města a jiné na malé matrice. Pokud si některý úřad stanoví vysoký popla tek, pak si občan dojde pro levnější výpis tře ba na sousední poštu. V tomto smyslu bude prospěšná jistá forma konkurence, čímž také
dojde k eliminaci neodůvodněné exkluzivity některých úřadů, a tím ke snížení prostoru pro možnou korupci a klientelismus.« Při nynějším dohadování o vzniku a dal ším směřování nové vlády Mirka Topolánka projekt Czech Point poněkud bledne vedle témat, jako jsou reforma veřejných financí, výše sociálních výdajů státu, důchodová re forma či zákoník práce. Jenže silný a efektiv ní stát stojí i na projektech typu Czech Point, a proto je škoda, že se o výsledku z dílny eStátu zatím tak málo veřejně diskutuje a že v municipální sféře je takřka známý. ■
IVAN RYŠAVÝ
Česká pošta: Czech Pointu konkurovat nebudeme Státní podnik Česká pošta od ledna 2007 na svých 74 kontaktních místech (fa pokrývají v podstatě všechna někdejší okresní sídla) začne na počkání poskytovat ověřené výpisy z katastru nemovitostí. Jak pro Moderní obec uvedla tisková mluvčí České pošty Bc. Dita Vádavíková, Česká pošta bude poskytovat ověřené výpisy na základě zmocnění v novelizovaném zákoně č. 365/2000 Sb., o informačních systémech ve veřejné správě (obecně nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007, kromě několika výjimek), kde jev § 9 stanove no, že ověřené výstupy z informačního systému veřejné správy kromě vybraných obecních úřadů, notářů a Hospodářské komory ČR může vydávat také držitel poštovní licence. Protože v případě výpisu z katastru nemovitostí půjde o standardizovaný proces, žadatelem o výpis z katastru nemovitostí bude moci být občan stejně jako zástupce firmy či neziskové organizace nebo jiného subjektu. Bude muset pouze vyplnit příslušný formulář a prokázat se platným průkazem totožnosti. Půjde o placenou službu, avšak v první polovině listopadu podle mluvčí o výši poplatku za výpis z katastru ne movitostí nebylo ještě jasno. Bc. Dita Vádavíková připomněla, že Česká pošta chce občanům ČR dál zjednodušovat komunikaci se státem, a proto hodlá tímto způsobem poskytovat i další výpisy z centrálních registrů. »Počítáme s výpisy z Rejstříku trestů, registru koncesních smluv, živnostenského rejstříku, s ověřením bezdlužnosti apod. To vše je ovšem ta ké záležitost politických rozhodnutí a případně i úprav legislativních norem,« dodala. Každopádně si však podle mluvčí Česká pošta jasně uvědomuje, že úspěšnost těchto služeb bude záležet jak na dalším rozšíření počtu kontaktních míst, tak na délce jejich otevírací doby apod. Mluvčí se nedomnívá, že by uvedené nové služby České pošty konkurovaly projektu Czech Point, či že by se s ním duplicitně překrývaly. »Projekt Czech Point uvažuje o zřizování kontaktních míst se státní správou, která by sloužila nejen pro výdej různých dokumentů občanům, ale také pro příjem jejich žádostí. A takovou službu Česká pošta poskytovat nemůže,« dodala Bc. Dita Vádavíková.
moderní obec
Projekt Čistá voda přiblíží Plzeň evropským standardům Letos v září začala výstavba vodárenské infrastruktury Plzně a jejích okrajových částí. Po jejím předpokládaném dokončení 31. října 2008 poteče do řeky Berounky vyčištěná odpadní voda, odstraní se deficit splaškové kanalizace a zlepší se zásobování obyvatelstva pitnou vodou. inanční hodnota největšího projektu mat pitnou vodu o celkovém objemu až 2 x v Plzeňském kraji za několik posledních 10 000 m3. Součástí stavby budou nová vý let dosahuje 1,7 miliardy korun. Evrop konnější čerpadla včetně jejich zálohování. ská unie ho podpoří prostřednictvím FonduPo vybudování vodojemu se zvýší tlak v síti, soudržnosti částkou ve výši 1,2 miliardy ko který v současné době způsobuje problémy run, dalších 64 miliónů korun poskytne Stát se zásobováním pitnou vodou v městské ní fond životního prostředí. Zbytek finanč části Lobzy a Doubravka, zejména podél Roních prostředků si město Plzeň půjčí od Ev kycanské třídy. Počítá se také s výstavbou ropské investiční banky. propojovacích řadů. Celková délka potrubí »Projekt Čistá voda se začal připravovat již bude zhruba 7 kilometrů. v roce 1999. Původně byl plánován do před■ Vodárenský souborVinice: Jeho hlavním vstupního programu 1SPA, pak byl překlo objektem bude vodojem o celkovém aku pen do Kohezního fondu,« doplňuje ředitel mulačním objemu 2 x 6000 m3 pitné vody. útvaru koordinace evropských projektů Ma I v tomto případě se budou budovat propo gistrátu města Plzně Ing. Erich Beneš. jovací řady, a také připojení vodojemu na dva výtlačné řady do vodojemu Sylván. Vo NEJVÝZNAMNĚJŠÍ STAVBY dojem Vinice usnadní zásobování pitnou PROJEKTU vodou městské části Roudná, části Lochotí na, Vinic a středu města. Zároveň bude mož Celý komplex vodárenské infrastruktury za hrnuje několik staveb. K nejrozsáhlejším né v blízké budoucnosti odstavit z provozu a nejvýznamnějším patří páteřní vodovodní starý a poruchový výtlačný řad z vodojemu Bory do vodojemu Sylván. řady do městských částí Lobzy a Vinice, ka ■ Kanalizační systém splaškové kanaliza nalizace na Valše, odkanalizování Křimic, ce Valcha: Bude dlouhý zhruba 9 kilometrů, Radčic a Lochotína. Stavět se budou i nové retenční nádrže Gera a Bolevec, které budou z toho přibližně 2 kilometry bude tvořit tla zadržovat přívalové deště, aby voda nezahlková kanalizace z tvárné litiny. Kanalizační covala splaškovou kanalizaci. Podmínkou systém bude napojen na stávající Litický města a Evropské unie bylo, aby stavební sběrač. Čerpáni splaškových odpadních vod sdružení Čistá Plzeň v čele se společností bude zajišťovat pět čerpacích stanic. ■ Kanalizační systém splaškové kanaliza HOCHTIEF CZ zahájilo výstavbu vodovodů a kanalizace současně. ce Křimice, Radčice a Lochotín: Jeho celko ■ Vodárenský soubor Lobzy: Tato část pro vá délka dosáhne asi 14 kilometrů včetně šestikilometrové tlakové kanalizace. Kanali jektu se skládá z výtlačného řadu pitné vody vedeného z vodojemu Homolka přes měst zační systém umožní plnohodnotné bydlení skou část Slovany a Lobzy až do místa nově v okrajových částech Plzně. Napojení na stá vající kanalizační systém města zaručí kvanavrženého vodojemu Lobzy. Ten byl měl jí
F
Projektem podpořeným z Fondu soudržnosti a SFŽP je i rekonstrukce kalového hospodářství úprav ny vod Plav a zabezpečení kvality vody během přepravy dálkovými řady ke konečným spotřebite lům. Investorem je Jihočeský vodárenský svaz a dodavatelem sdružení firem Pitná voda jižních Čech (HOCHTIEF CZ jako hlavní člen sdružení). Projekt bude dokončen 31. 5. 2007. Snímek předsta vuje počítačovou vizualizaci projektu zajištění standardů EU ve vodárenské soustavě jižní Čechy - | Plav u Českých Budějovic.
8
moderní obec
Slavnostní výkop se uskutečnil letošního 18. září na jedné ze staveb, která je součástí celého rozsáhlého projektu - v lokalitě Lobzy. Na snímku jsou Miroslav Kalous, tehdejší primátor města Plzně (vlevo), a ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
litní čištění odpadních vod v městské čistír ně odpadních vod před jejich vypuštěním do řeky Berounky. Retenční nádrže Gera a Bolevec: Jsou na vrženy jako podzemní železobetonové mo nolitické objekty s užitným retenčním obje mem 2350 m@ a 3100 m3. Tyto nádrže sníží průtočné množství odpadních vod v kanali začním sběrači zejména při prudkých deš tích. Tím se sníží riziko poškození kanaliza ce a zároveň bude zajištěno budoucí vyčiště ní dočasně jímaných odpadních vod před je jich vypuštěním do řeky. Součástí staveb je vodovodní přípojka pro čištění nádrže, elek trická přípojka a účelová komunikace napo jující stavbu na městskou komunikační síť. VYCHÁZET Z REÁLNÝCH PŘEDPOKLADŮ
Výstavba vodárenské infrastruktury v Plzni, která zasáhne rozsáhlé území a potrvá tři ro ky, bude bezesporu velmi náročná jak pro stavbaře, tak pro obyvatele města. »Nerad bych už nyní předjímal, jak obtíž né bude uskutečnit jednotlivé části projektu. Pevně doufám, že celá realizace proběhne bez vážnějších komplikací a obyvatel Plzně se dotkne co možná nejméně. Cílem je, aby projekt pozitivně ovlivnil život lidí po jeho dokončení. To znamená, že občané města budou moci využívat nově vybudovaná díla a tím také kvalitnější služby v oblasti vodá renské infrastruktury,« zdůrazňuje Ing. Erich Beneš. A co by vzkázal městům, která chtějí při pravit a uskutečnit podobný projekt? »Mohu pouze doporučit důraz na jeho přípravu. Je velice nutné vycházet při zpracování žádostí o dotace z reálných předpokladů. Každá změna, která se stane až v průběhu realizace projektu, se řeší velice obtížně,« uzavřel ře ditel Ing. Erich Beneš. /sk/
prosinec 2006
ŽIVOTNI PROSTŘEDÍ
Logistika je když... aneb Čertovo kopýtko v lákavých nabídkách Dříve či později (nejen, avšak zejména) kvůli své zeměpisné po loze Česká republika se stane logistickým terminálem Evropy. Nárůst moderních průmyslových ploch přitom může být až pě tinásobný a většinou půjde o tzv. »greenfields«, zbrusu nové stavby na »zelené louce«. Jenže také ty musí někde stát... oni v ČR přibylo 210 tisíc m2 moderních du, a dovolí její obyvatele napojit na kanali průmyslových ploch určených k proná zaci v areálu, dokončí infrastrukturu ještě jmu. Ve srovnání s rokem 2004 šlo i v nejbližším okolí své investice apod. o 47procentní nárůst, přičemž ČR zároveň Moudří radní zasednou, porovnají, co se postoupila z 5. na 4. místo v Evropě co do chce a co se nabízí, a rozhodnou prodat. Ce atraktivnosti z hlediska průmyslových a lo na za pozemky je přece na horní hranici po žadovaného, benefity určitě zajímavé - tak gistických lokalit. I když platí, že největšímu zájmu se těší Praha a okolí a na dalších mís proč ne?! tech jsou Brno, Plzeň, Ostrava, nastoupený boom se jen tak nezastaví, a v některých pří padech proto může oko developera logistic kých staveb se zalíbením spočinout i na ji ných místech. Neznalost alespoň zá
L
CO U NÁS SNIŽUJE NÁKLADY Do vybrané lokality může denně deset (pa desát, čtyři sta...) kamiónů přivážet pětadvacetitunové i těžší náklady (a stejnou cestou odjíždět). Kamióny budou těsně v patách následovány zhruba čtyřnásobkem menších nákladních vozidel, která budou ze skladů rozvážet zboží už konkrétním odběratelům. Ano, pro tyto činnosti ČR začíná být extrém ně zajímavou lokalitou. Mj. kvůli nákladům, které jsou proti Německu výrazně nižší (jen u platů jde o pětinu německých). Do nižších nákladů se ovšem promítá i cena skladové plochy, či fakt, že některá pravidla (zdravot ní a bezpečnostní předpisy, požadavky ochrany životního prostředí aj.) jsou u nás dosud mírnější než v západní Evropě, nebo že se jejich dodržování u nás tak úzkostlivě nekontroluje a ti, kdo je případně překraču jí, nejsou tvrdě trestáni. ... KDYŽ SE PŘIDAJÍ BONUSY Dejme tomu, že do obce přijde poptávka: Máme zájem vybudovat ve vašem katastru velkokapacitní sklad. Půjde o 10 tisíc m2 či o ještě větší skladovací plochy a ze strany možného investora jistě přitom padne ne málo slov o podpoře místního podnikání či o vytvoření pracovních míst. Pravděpodob ně budou obci za prodej příslušných po zemků a vstřícnost k projektu nabídnuty i bonusy. Kromě příjezdové komunikace in vestor například slíbí vybudovat chodníky v ulici, vedoucí přes humna k novému skla
kladní orientace v logis tických procesech je jak pro místní, tak centrál ní autority značným handicapem. LOGISTICKÉ ZÁZEMÍ SE PODCEŇUJE Prezident České logistické asociace Ing. Mi roslav Rumler, CSc., v letošním únorovém čísle časopisu Logistika (www.logistika.ihned.cz) upozornil na to, že v posledním de setiletí byly státem i městy výrazně podpo rovány investice do průmyslových parků a rozvojových zón, ale už nikoli (přitom jsou nutné, neboť vyvolané) související investice logistické. Faktem je, že řada zón zatím logistické zá zemí zcela postrádá. Některé jsou dokonce mediálně slavné - a většinou i proklínané. Například zóna Modletice na 11. kilometru dálnice Dl, která si již vynutila veřejnou in vestici do rozšíření tělesa dálnice, a přesto kamióny zaplněný vjezd do zóny dosud pra videlně po valnou část dne blokuje dopravu v tomto úseku »déjedničky«. Druhou stranu mince, nebo možná i pří mý důsledek nedomyšleného přístupu exe kutivy všech úrovní k logistice, představují další negativní externality, které neohrožují »jen« špatně plánující subjekty podnikání.
Ale jde rovněž o přímý dopad krátkozrace naplánovaných a nevhodně uskutečněných logistických investic na obyvatelstvo. A to už je fenomén, jímž by se měla zabývat každá obec, přinejmenším však odborníci ze sta vebních úřadů. Ti musí posoudit, zda pro jekt počítá se všemi potenciálními problémy a jejich vyřešením. Ať už jde o dopady na ži votní prostředí včetně hladiny hluku, mož nost enormního zvýšení frekvence dopravy, nebo o s tím související poškozování tech nického stavu vozovek, snížení propustnos ti křižovatek atd. NA »PAPIŘE« A V REALITĚ Nestačí totiž posuzovat jen přínosy investice a jejich reálnost (nových pracovních míst, příspěvků do místních rozpočtů - někdy ovšem jde o takové příspěvky, které zajímají spíše Transparency International) nebo pouze vyčíslitelné potenciální škody. Nezna lost alespoň základní orientace v logistic kých procesech je jak pro místní, tak cent rální autority značným handicapem. Těžko tak mohou posoudit nedomyšlenost proce sů, které se budou po dokončení investice odehrávat nikoli na papíře, ale v reálném ži votě místní komunity. Tyto procesy přece nemusejí probíhat pouze za zdmi nové (a téměř nikdy krásné) budovy, haly, areálu. O příjezdech a odjez dech těžké dopravy již byla řeč. Je však třeba požadovat studie vlivu investice na širší oko lí než jen na několik set metrů od stavby dopravní studie jsou pouhým minimem. A nestačí věci posuzovat technicky, jsou totiž místa, kde je obyvatelstvo dosud zvyklé na úroveň dopravy let sedmdesátých - a může to být jediný důvod jeho setrvávání... Nastoupí ovšem i další otázky typu Jak in tenzívní bude manipulace uvnitř objektu? S jakou tonáží se bude manipulovat - dneš ní technika to dokáže i s kontejnery nad 50 tun! Co hladina hluku? Jaké budou požadav ky na kapacitu elektrorozvodné sítě? Zdale ka nikoli jako poslední vzniká otázka, zda plocha střech rozlehlých hal a vybetonova ných ploch bude odvodněna do dostatečně kapacitní vodoteče, která odvede vše, co předtím absorbovala louka, místo níž teď bude logistický areál. Nemám rád poučovatelské závěry, přesto: Znáte opravdu vše, co může souviset s eko nomickým růstem a novými investicemi? ■ VÁCLAVSENJUK Reliant Logistic News
www.FAGUSPRAHA.cz
ODPAD -> KOMPOST -> ENERGIE ... přemýšlejte o tom. Technologii máte u nás.
prosinec 2006
MO-000293
|'V
tel.: 283 092 307 moderní obec
9
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Blíží se zákaz použití olověných vodovodních přípojek Od roku 2013 vstoupí v platnost nařízení EU, na jehož základě se bude muset snížit povolený obsah olova v pitné vodě z 25(jLg/dm3 na 10|jig/dm3. Jinými slovy, blíží se doba, kdy i města a obce budou nuceny řešit problém olověných potrubí. eště do poloviny 20. století byly v mnoha premiéru v druhé polovině roku 2005 v Olo zemích včetně České republiky vodo mouci. Investorem bylo město v zastoupení vodní přípojky zhotovovány z olověných Středomoravské vodárenské společnosti, a. trubek. Výhodou tohoto materiálu bylo jehos. Při této akci byly přednostně vybrány pří snadné použití, tvárnost a odolnost vůči ko pojky pro mateřské a základní školy. Vzhle rozi. Tehdejší zdravotní instituce se nezabý dem k tomu, že se metoda NEOPIT uskuteč valy negativním vlivem olova na kvalitu pit nila u nás poprvé, vedení realizační firmy né vody (stejný problém se týká azbestocepozvalo k zaškolení zástupce společnosti mentových potrubí). WAVIN z Francie. Po proškolení pracovníků V současné době připravované změny no začaly práce v praxi. Následně bylo vyhod rem ohledně kvality pitné vody způsobí, že noceno použití této technologie pro různé majitelé vodovodních přípojek budou mu typy přípojek (nejen různé délky, ale i různé set olověná potrubí rekonstruovat. Přihlédmateriály přípojek). neme-li k jejich dobrému technickému staFUNKČNÍ SYSTÉM V ZEMÍCH EU vu (nepodléhají korozi a zanášení vodním kamenem), lze obsah olova ve vodě snížit Ke zhodnocení prací na rekonstrukcích vo tím, že se dovnitř potrubí zavede materiál dovodních přípojek uvedenou metodou je (PET trubka) oddělující vodu od materiálu nutno brát na vědomí dva různé aspekty. Sa potrubí, který vytvoří překážku pro částice nace vodovodního potrubí tímto způsobem už dlouhodobě funguje ve Francii, Němec olova. Takto upravené potrubí bude nadále sloužit svému účelu. Tato nová koncepce re ku, Anglii, Belgii a dalších zemích. Je to novace vodovodních přípojek z olověných systém plně funkční, jeho výhody jsou ne trubek - známá jako NEOPIT - navíc pomů sporné a zkušenosti pozitivní. že vyřešit problém ztrát pitné vody v systé Ovšem při provádění rekonstrukcí vodo mu. vodních přípojek je třeba velmi zodpovědně spolupracovat nejen s jejich vlastníkem, ale NEOPIT V PRAXI i s provozovatelem vodovodů. Zejména při Technologie rekonstrukce olověných vodo vytyčování tras, výměně nebo montáži ven tilů domovních přípojek atd. vodních přípojek měla v České republice
J
Nová koncepce renovace vodovodních přípojek z olověných trubek - známá jako NEOPIT navíc pomůže vyřešit problém ztrát pitné vody v systému.
V jiných státech Evropy se problém olově ných přípojek diskutuje a řeší již několik let. Jde nejen o kvalitní a levnou výměnu nevy hovujících přípojek, ale také o omezení ne gativních dopadů na obyvatele obcí a měst, jako jsou rozkopané silnice a zdi, prach, hluk, dlouhodobé odstávky vody apod. Technolo gie NEOPIT nabízí moderní řešení, které splňuje všechny požadavky z finančního, technického i kvalitativního hlediska. ■ DANIEL ŠNAJDR
produkt manažer Wavin Ekoplastik, s. r. o.
Po odpojení zařízení se konce renovovaného potrubí vybavují speciálními přechodovými tvarovkami. Tyto tvarovky umožňují spojení olověné trubky a v ní umístěné PET trubky s ostatními prvky systému. Po ukončeni prací, propláchnutí a technické přejimce je přípojka připravena k dalšímu provozu.
10
moderní obec
prosinec 2006
.volácíme dotace r\t\ 1. 1
S námi si otevřete cestu k penězům z EU HVB Bank a Česká pojišťovna se staly partnery pro vyplácení dotací ze strukturálních fondů EU v České republice. Pomůžeme Vám vybrat vhodný dotační titul, provedeme Vás celým dotačním procesem, dotaci vyplatíme a pomůžeme Vám ji udržet. Rádi Vám řekneme víc. Stačí zavolat 841 117 711.
HVB^Bank ČESKÁ POJIŠŤOVNA Chráníme vaše sny
člen O UniCredit Group
MANAGEMENT
Od dobrých šéfů se nikdy neodchází pryč s lehkým srdcem Plánováni, organizování, vedení, komunikace, rozhodování, delegování, kontrola, vytyčit cíle, stanovit priority, pochopit princip diplomacie, marketingového mixu, Maslowovy pyrami dy, stihnout poradu a pak jednání, zvednout telefon, taková je každodenní rutina vedoucích pracovníků. oučasné nároky na ně ve zkratce vy ní přijímali rádi a ochotně. Do této doby jmenovává i Ing. Irena Lněničková jsem své podřízené šetřila; co bylo možné z kanceláře hejtmana Pardubického a v mých silách, tím jsem je nezatěžovala. kraje:»Být zodpovědný, empatický, spraved Měla jsem dobrý pocit, jak vše zvládám, ale livý, umět naslouchat, vést porady, hodnotit jen do určité doby. Ovšem stále nám přibývá pracovní výkony, zachovat si zdravý „selský agenda a zatímco oni byli v pohodě, já nevě rozum". Ovšem být i tak trochu psycholo děla kam dřív skočit. gem, personalistou, právníkem - a hlavně zůstat člověkem.#
S
ODBORNOST, ALE I OSOBNOST Odbornost je nutným předpokladem úspě chu. Jenže stále více se do popředí dostává osobnost šéfů. Dobrý šéf si totiž uvědomuje, že jeho vlastní chování, jednání a postoje jsou určující pro chování, jednání a postoje jeho podřízených. Dnes už nestačí lidi pou ze úkolovat, plánovat jim další aktivity, kon trolovat jejich práci a poukazovat na nedo statky, rozhodovat. Je nutné dělat více: pod porovat a udržovat jejich »chuť do práce«. Často se na seminářích setkávám s otáz kou, jaksi šéf může udržet dobré a výkonné pracovníky, když jim nemůže přidávat tisíci koruny k platu a slibovat další výhody. A mnozí si na ni sami odpovídají: ■ Prací, která baví, a novými pracovními úkoly, které nespadají do rutiny, ale přináše jí nové zajímavé příležitosti, výzvy. Takže de legujme na ty, kteří se chtějí posouvat vzhů ru a mají pracovní ambice. ■ Dalším nejčastějším důvodem jsou »vzta hy, atmosféra na pracovišti#. Konflikty, fámy a nejasnosti vytvářejí napětí, které lidem be re tolik potřebnou energii a čas. Obojí se vyplýtvá a práce se hromadí. Učme se proto dobře znát své pracovníky a investujme jako šéfové svůj čas do posilování těchto vztahů, urovnávání konfliktů a předcházejme vytvá ření fám. DELEGOVÁNÍ: NEPOPULÁRNÍ, ALE NUTNÝ KROK Dokládá to i zkušenost Ing. Zdeňky Pikhár iové, vedoucí oddělení přezkumu hospoda ření obcí Krajského úřadu Pardubického kraje: »Nejdůležitější v mé manažerské prá ci bylo pro mne delegování. Léty zavedený model, že nejlepší je vše udělat sama, jsem opustila. Našla jsem si čas na to, abych svým podřízeným vysvětlila, o co jde a co po nich budu chtít. Že to není přetěžování lidí, ale určitá společenská zodpovědnost za oblast, kterou máme na starosti. Někteří pracovníci se tvářili nespokojeně, jiní naopak delegová
12
moderní obec
Být zodpovědný, empa tický, spravedlivý, umět naslouchat, vést porady, hodnotit pracovní výko ny, zachovat si zdravý »selský rozum«. Ovšem být i tak trochu psycho logem, personalistou, právníkem - a hlavně zůstat člověkem.
Delegování bylo do jisté míry nepopulár ním, ale nutným krokem. Přihlédla jsem k pracovním náplním ostatních a kousek po kousku na ně některé své úkoly delegovala. Pochopitelně některé povinnosti delegovat nelze, ale zbývá mně na ně více času. Pravda, zpočátku jsem byla vůči podřízeným poně kud nedůvěřivá, ale teď už umím rozlišit, ko ho je nutné kontrolovat častěji a koho méně často. Jsem přesvědčena i o tom, že delego váním se také vytvářejí a prohlubují přátel ské vztahy na pracovišti. Zároveň se zvýšilo sebevědomí některých mých podřízených, protože už neplní slepě obdržené úkoly, ale dostali možnost uplatnit svoje tvůrčí schop nosti a aktivní přístup.# OTESTUJTE SE SAMI Vybavte si obtížnější situace ze své praxe (předávání nepříjemné zprávy pracovní kům, žádost o přesčasovou práci apod.) a připomeňte si, zda vás podřízení podpoři li nebo »nechali na holičkách#. Projděte si níže uvedené »desatero« a možná přijdete na důvody, proč tomu tak bylo. Jak jsou vnímáni šéfové, kterých si podří zení cení a od nichž neodcházejí (či jen těžko). 1. Mají přehled ve svém oboru. Aktivně se zajímají o to, co se v jejich oboru děje,
a mnohdy jejich znalosti přesahují rámec českého teritoria. Upozorňují na novinky své lidi a pověřují je získáním dalších, již konkrétních a pro ně užitečných dat. 2. Dokáží poradit a pomoci. Neodmítají ty, kteří jsou nejistí ve svých rozhodnutích a mají potřebu konzultovat složitější případy či úkoly. Ovšem vyžadují kvalitní přípravu a jasnou formulaci toho, co má být dořeše no. Neřeší věci za své podřízené. Neříkají: »Nech to tady, já se na to podívám, až budu mít chvilku.# Ale nabádají: »Promysli si vari anty, přijď s návrhy a najdeme optimální způsob řešení.# 3. Neobcházejí problémy. Dokáží sdělit ne příjemné zprávy jasně a přímo. Přinášejí fakta, konkrétní informace (typu »zjistil jsem ...«), nejsou tvůrcem »černé kroniky# (»to, co nás teď potkalo, je nejhorší za posledních deset let#). 4. Dokáží ocenit dobrou práci. Všímají si. Mnozí z těch nejlepších prozrazují, že si mi nimálně jednou v týdnu projdou své odděle ní, odbor a zaměřují se Mavně na to, co se tam děje podle jejich představ a pokynů. Zkrátka hledají důvody k pochvale. 5. Dovedou potrestat a říci jasně, co se jim nelíbí. Tyto zprávy neodkládají na příhod nější dobu a řeší je hned. 6. Uplatňují na všechny stejný metr. Dů sledně vyžadují dohodnutá pravidla, vědí, kdy přestat poslouchat a začít trvat na svém. Pro opakované porušování určují sankce. 7. Přiznají chybu. »Stalo se mně,« uvedl je den vedoucí odboru na semináři, »že jsme se domluvili na tom, že porady budou začínat přesně v 8 hodin, i na sankci 50 korun, kte rou zaplatí každý, kdo se opozdí. Vše několik týdnů běželo báječně a dochvilnost se velmi zlepšila. Asi za měsíc se vše proti mně spiklo a já přišel s pětiminutovým zpožděním. Všichni už byli přítomni a v místnosti vládlo napětí. Bez otálení jsem vytáhl padesátiko runu a pravil, že pravidla je nutné ctít.# 8. Dávají najevo zájem o práci a lidi. Ptají se, zajímají se o to, na čem právě pracují a jak jim to jde. Může se s nimi mluvit i o problé mech. 9. Nechají druhé také vyhrát. Pokud pracov ník navrhne efektivnější postup nebo řešení, nezdráhají se říci: »To zní rozumně, udělej me to tak, jak říkáš ty.« 10. Navazují vědomě kontakty s důležitými lidmi ve svém okolí. Jsou tam, kde jsou ti, kdo jsou zdrojem informací. Úspěšný šéf ví, že žádný jediný a zaručený recept na bezproblémové a efektivní vedení a řízení lidí neexistuje. Ví, že je to náročná práce, která vyžaduje mnoho času, trpělivos ti a zaujetí pro věc. A v tomto směru ti nejlep ší na sobě nikdy nepřestávají pracovat. ■ ALENA JÁCHIMOVÁ lektorka společnosti M.C. TRITON
prosinec 2006
Bývalá továrna slouží radnici Rekonstrukcí staré průmyslové budovy vznikl uprostřed Semil pozoruhodný kancelářský objekt. Někdejší tovární dvoupodlaž ní hala s vysokými stropy a velkými okenními otvory se promě nila v moderní městský úřad, který letos získal ocenění Stavba roku 2006. ěsto Semily by si k této nové budově lářských prostor pro ta města, na něž stát nesvého úřadu patrně nepomohlo, převedl sídla okresních úřadů. Semily v rám nebýt toho, že se k němu v roce 2003 ci této pomoci obdržely 16 miliónů korun. stát zachoval macešsky. Po zániku okresních Městu však pomohla i účelová dotace z ka úřadů k 31. 12. 2002 si totiž přes naléhání pitoly Všeobecná pokladní správa státního města ponechal objekt zrušeného okresního rozpočtu a peníze poslal rovněž Liberecký úřadu a jiná budova, kterou Semilákům bez úplatně nabídl coby náhradní řešení, kapa citně nevyhovovala. Po převodu řady agend z okresu na město tak nakonec úředníci rad nice seděli na pěti různých adresách. Vzá jemná vzdálenost jejich pracovišť činila až půldruhého kilometru, což ve městě bez městské hromadné dopravy působilo obča nům nemalé problémy. Chátrající továrna na Riegrově náměstí, jejíž vznik se datuje do poloviny 19. století, nabízela možnost zabít několik much jed nou ranou: Zbavit se nežádoucího brownfieldu a zamezit riziku, že se tam usadí trhov kraj. »Rekonstrukce továrny VISTA celkem ci, zároveň však citlivě zachovat historický vyšla na zhruba 51 miliónů korun včetně vy ráz objektu, ale také získat pro radnici další bavení interiéru, přičemž stavební část si vy potřebné kanceláře soustředěné na jednom žádala kolem 43 miliónů,® říká tajemník městského úřadu Ing. Josef Matura. Semily místě. Rozhodujícím impulsem se v roce 2004 se na celkových nákladech podílely přibližně stala tehdy poslední možnost získat státní pětinou, do níž je započítána také částka 4,5 příspěvek na vybudování vlastních kance mil. Kč za odkup objektu.
M
Města by měla vědět, že projektant je partner, a nikoliv nepřítel, který pouze zdražuje stavbu a dává jíjenom estetic ký vzhled.
prosinec 2006
Přestavěný objekt slouží jak zhruba devíti tisícům obyvatel Semil, tak dalším přibližně 18 tisícům občanů z celého spádového úze mí města, které je »trojkovou« obcí s rozšíře nou působností. Do nové budovy byly sou středěny veškeré agendy v rámci přenesené působnosti, v historické radnici, která je v těsném sousedství, se zase vykonávají čin nosti ve věcech samostatné působnosti. Zvenčí si budova udržuje charakter jedno duchého účelně pojatého průmyslového ob jektu. Velký vnitřní prostor někdejší tovární haly architekti uspořádali tak, aby byl pro veřejnost příjemný, otevřený, přehledný a přátelský. »Chtěli jsme, aby nevzbuzoval dojem nadřazenosti úředníků, ale naopak aby návštěvník okamžitě získal pocit, že úřad se svými zaměstnanci je zde pro něj,« říkají Ing. arch. Filip Horatschke a Ing. arch. Jan Duda ze studia ARTIKL - projekční kan celář Liberec, kteří svým projektem rekon strukce továrny VISTA vyhráli výběrové říze ní. Kanceláře jsou proto umístěny podél vnitřních stran objektu a uvolněný prostor uprostřed je využit víceúčelově: jako chod ba, čekárna, místo pro informace... Dveře do kanceláří v přízemním podlaží mají čiré pro sklení, a proto je vidět dovnitř na úředníky, jak pracují. Z čirého skla je i zábradlí kolem vybouraného průhledu v centrální části me zi prvním a druhým podlažím, který ještě ví ce umocňuje dojem volného prostoru uvnitř budovy. Pravda, sami architekti připouštějí, že do šlo i na některé kompromisy. Tak třeba když se původně jednalo o uspořádání pracov- > mode obec
13
téma
moderní úřad
> nich míst do velkoplošných kanceláří co nej více otevřených občanům a s možností větší variability uspořádání vzhledem k nutnosti přizpůsobovat se organizační strukturou radnice měnící se legislativě. Úředníci se však tomu bránili a podle starých pořádků vyžadovali co nejvíce izolované a opticky uzavřené »kutlochy«. »Výsledné řešení je mírným kompromi sem, při němž se podařilo určitou otevřenost zachovat. Maximální počet pracovníků v jed nom prostoru je osm. Během krátkého živo ta úřadu se již vyplatila možnost variability vzhledem k novým požadavkům na doklady, takže se nám potvrdila pravdivost našeho ře šení. V dnešní době je stav naplnění budovy téměř na svém maximu, takže doufáme, že aparát nebude již dále „bobtnat",« konstatu je Ing. arch. Filip Horatschke. ZVÝŠILA SE I BEZPEČNOST ZAMĚSTNANCŮ
CESTOVNÍ
Spokojen je také tajemník městského úřadu Ing. Josef Matura. I on sice připouští, že ně kteří úředníci namítali, že v »otevřených« kancelářích nebude ochráněno soukromí občanů, kteří si na úřad přicházejí vyřídit své záležitosti. »Jenže to se vyřešilo metr a půl vysokými přepážkami a také oddělujícími skleněnými plochami. Každopádně jsme do sud žádnou stížnost občanů na nedostatek soukromí nezaznamenali,« říká. Navíc podle tajemníka přijaté řešení svým způsobem více chrání úředníky před pří padnými agresivními jednotlivci. »Jak je dobře vidět na úředníky, je stejně dobře vidět i na občany, kteří s nimi jednají. A eventuál ní násilník má k slovnímu či fyzickému úto ku složitější podmínky než za zavřenými dveřmi kanceláře se silnými zdmi, v níž sedí pouze jedna bezbranná úřednice. V naší no vé budově si mohou úředníci pomoci navzá jem a agresi okamžitě v zárodku potlačit. Ne hledě na to, že v těsném sousedství objektu je úřadovna městské policie a časem
uvnitř úřadu přibude i monitorovací kame rový systém,« vysvětluje tajemník. BUDOVA JE PŘIPRAVENA PRO DALŠÍ SLUŽBY
V objektu se pamatovalo také na odpovídají cí přístup k datové síti ze všech prostor pro zaměstnance a pro veřejnost (žlaby s datový mi rozvody podél stěn a v podlaze s možnos tí variabilních změn). Ve vstupní hale je re cepční pult pro poskytování informací obča nům. Jsou tam i boxy připravené pro přístup k veřejnému internetu. Podobně je v hale provedena příprava pro osazení elektronic kého čekacího systému. Ing. Stanislav Palaš, člen představenstva společnosti BAK, a. s., která stavbu provedla, má za to, že podobné rekonstrukce úřadů ve řejné správy mívají společné specifikum. To tiž že veřejnost i média sledují tyto stavby mnohem pozorněji než jiné. »Koneckonců jejich investory jsme my všichni jako daňoví poplatníci. Jenže názory na způsob využití vynaložených prostředků se vždy diametrál ně liší,« říká inženýr Palaš. A dodává, že do konce ani zastupitelstvo v Semilech - a to ještě i během realizace stavby - nemělo jed notný názor na to, zda přestavbu někdejší to várny na městský úřad vůbec provádět či v jakém rozsahu ji dokončit. Také architekti Horatschke a Duda si dob ře pamatují, jak bylo obtížné koncepci pro jektu prosazovat ve střetu s některými před staviteli města, zastupiteli i úředníky. Přesto se podle slov obou architektů projekt podaři lo vyladit s potřebami úřadu, takže menší úpravy v průběhu stavby se pak prováděly především už jen kvůli dodržení stanovené výše rozpočtu. Autoři realizovaného projektu oceněného jako Stavba roku 2006 konstatují: »S koneč nou podobou městského úřadu jsme jako ar chitekti spokojeni. Tvůrčí invence by měla být u architektů samozřejmostí. Ale nezna mená nic, pokud nejde ruku v ruce s důvěrou
» Rekonstrukce vyšla na zhruba 51 miliónů korun včetně vybavení interiéru, přičemž stavební část si vyžádala kolem 43 miliónů,« říká tajemník městského úřadu Ing. Josef Matura. Semily se na celkových nákladech podílely přibližně pětinou.
a zaujetím investora a dodavatele, což se v tomto případě podařilo. Velmi důležité je komplexní přístup, a to od řešení prostorů až po výběr materiálů a práci s detaily.« ... NEŽ SE PROJEKT ZAČNE USKUTEČŇOVAT
Na otázku, co by poradili městu, které zvažu je uskutečnění podobného projektu, odpoví dají: »Mělo by si ujasnit své prioritní potřeby, a to vzhledem k současným trendům a s vý hledem do budoucna. Dále by si mělo takří kajíc osahat to pozitivní, k čemu v tomto směru u nás i v zahraničí došlo. Při tom by jim měl už být nápomocen i architekt. Navá zat dialog s architektem je nutné co nejdříve - již při zpracování samotného záměru. A u výběru architekta se neřídit pouze nejnižší navrženou cenou {v Semilech však ori ginální návrh přestavby bývalé továrny na městský úřad z dílny architektů Horatschkeho a Dudy bylo ze všech pěti podaných řešení nejlevnější - pozn. redakce), nýbrž také pod le jeho přístupu a výsledků. Města by měla vědět, že projektant je partner, a nikoliv ne přítel, který pouze zdražuje stavbu a dává jí jenom estetický vzhled.« Podobně hovoří Ing. Stanislav Palaš: »Ať si to připustíme nebo ne, radnice je vždy zvláštní druh podniku, který však také musí mít své cíle a priority - a stejně tak i znát ce stu, jak je naplnit. Pokud radnice usoudí, že k zajištění konkrétní služby potřebuje usku tečnit určitou investici, měla by zvážit, zda je tato služba skutečně prioritní, kolik lidí ze spádové oblasti ji využije, jaké budou pro vozní náklady a náklady vztažené na jedno ho občana (jednu službu, jednu hodinu služ by apod.). Ale také to, zda službu nelze na koupit zvenčí, a samozřejmě sledovat dlou hodobý trend podílu provozních nákladů města jako celku na jeho příjmech. V Semi lech nejenže ku prospěchu občanů soustře dili do vlastní nové budovy své úředníky, kte ří měli svá pracoviště doslova rozhozená po celém městě. Ale také snížili náklady na údržbu a zbavili se nevýhodných pronájmů. Navíc si vyřešili dlouhodobý problém co s chátrající továrnou na svém hlavním náměstí.« ■ IVAN RYŠAVÝ
14
moderní obec
prosinec 2006
moderní úřad
téma
Slovácká obec: folklór i digitalizace K digitalizaci dokumentů, jako je obecní kronika, smlouvy i programy jednání rady a zastupitelstva obce a z nich pořízené zápisy a přijatá usnesení, přistoupili v Topolné, obci s necelými šestnácti sty obyvatel na Uherskohradišťsku. iří Košut, člen zastupitelstva obce a do psaný, protože se s ním lépe zachází v rámci říjnových komunálních voleb i starosta vyvinutého softwaru. Ten mj. umožňuje, aby Topolné, z jehož iniciativy k tomuto kro díky přepsaným vytaženým údajům ze ku na obecním úřadě došlo, poukazuje na smluv bylo možné evidovat smlouvy podle to, že digitální podoba dokumentů je pro jednotlivých parametrů a procházet je bez uživatele pohodlná, přehledná, bezpečná nutnosti zdlouhavě se probírat papírovými a snadno přístupná. První vlna digitalizace originály. v Topolné spočívala v naskenování, případ »Jde o to, aby si uživatel volbou jednotli ně i přepsání starších dokumentů (zejména vých parametrů mohl zjistit ze smluv pro sekroniky obce), což si tam zajistili dodavatel be vše důležité a nemusel k tomu otevírat ským způsobem. Všechny další dokumenty každou smlouvu. Vytknuté parametry záro (včetně obsahu došlé pošty) však už budou veň umožňují vyhledávání a řazení, takže si skenovat sami zaměstnanci obecního úřa uživatel může dejme tomu zobrazit všechny du. Zároveň ze smluv budou vytahovat smlouvy uzavřené v určitém období,« vy a zvlášť ukládat některé údaje podle zhruba světluje Jiří Košut. »Naskenovaná smlouvaje 40 sledovaných parametrů (jako je objedna připravena pro případ, že by vznikla nutnost tel, zhotovitel, předmět díla, doba plnění, prostudovat některá konkrétní ustanovení. záruky, jednotková cena, záruční doba Úřad také může průběžně vkládat do systé apod.). mu komentáře ke smlouvám, jak a kdy byly projednány jejich změny apod.« JEDNA PRÁCE - DVOJÍ" EFEKT V Topolné bylo dosud dodavatelským Naskenované evidované dokumenty i pře způsobem přepsáno zhruba 1800 stran kro psané vytažené údaje z nich se ukládají do niky a naskenováno asi 800 stran. Ze smluv databáze v rámci malého informačního bylo naskenováno přibližně 950 stran. Ná systému obce, který umožňuje jejich vyhle klady na software obec přišly na zhruba 70 dávání a zároveň případný automatický ex tisíc korun, nový skener ji stál čtyři tisíce. port podle nastavených kritérií na interne Největší náklady - kolem 200 tisíc korun - si tové stránky obce (www.topolna.cz). Tak vyžádalo převedení starých dokumentů do třeba již nyní - pokud je do systému vložen systému profesionální agenturou. zápis z jednání zastupitelstva obce nebo usnesení zastupitelstva či rady - automatic ky se objeví i na internetových stránkách To polné. »Jedna práce tak má hned dvojí efekt,« podotýká Jiří Košut. »Ze zadaných údajů se zároveň vygeneruje docházka jed notlivých radních a zastupitelů. Tato funkce je u nás už připravena k přímému propoje ní s internetovými stránkami během krátké doby.« Do kompletní databáze mají možnost vstupovat oprávněné osoby, přičemž všech ny přístupy jsou chráněny přístupovými kó dy. Přístup však lze poskytnout i v omezené podobě (třeba pouze k prohlížení dokumen tů bez možnosti do databáze zasahovat) ko mukoliv, kdo je pro daný úkon k tomu oprávněný, například předsedovi finančního výboru zastupitelstva obce. Systém se při tom tváří jako klasická internetová aplikace chráněná přístupovým heslem a ovládaná přes prohlížeč.
J
JE TO PRO MENŠÍ SÍDLA LUXUS?
Digitalizaci a ukládání nových dokumentů do systému zatím prováděl exstarosta sám. Nemyslí si však, že by příslušné základní proškolení zaměstnankyně obecního úřadu muselo být příliš náročné, protože vyvinuté aplikace jsou velmi jednoduché a intuitivní. »Pochopitelně se vyskytly hlasy, že digitali zace dokumentů je pro naši obec luxusem a že jedna šikovná úřednice přece vše stačí zpracovat klasickým způsobem. Jistě, digitali zace nenahrazuje manuální zakládání doku mentů. Jen zpřehledňuje systém, přináší mnohé nové možnosti a především zefektiv ňuje práci s dokumenty. Pro mě osobně je jednodušší mít vše v digitální podobě. Ale sa mozřejmě připouštím, že pro jiného může být naopak snazší vše si najít „černé na bí lém", než aby zapínal počítač,«říká Jiří Košut. Bývalý starosta dokázal těžit z faktu, že in formační technologie jsou jeho koníčkem. Proto si mohl přesně definovat, co od systé mu bude vyžadovat a jaké funkce navíc by byly pro úřad takto velké obce zbytečné. »To je ostatně základ všeho,« zdůrazňuje. »Po kud obec o podobném vlastním malém vnitřním informačním systému uvažuje, měla by velmi detailně definovat celé zadá ní, aby se nedostala do případného vleku fir my, která by chtěla pro ni programovat a vy víjet co nejširší spektrum funkcí. A snad ješ tě jedna rada: Taková obec by se měla rovněž vyvarovat snahy vše uspíšit, což by jí pak mohlo značně zvýšit náklady.« ■ IVAN RYŠAVÝ
PŘEPIS DOKUMENTU JE TAKÉ DŮLEŽITÝ
Jiří Košut konstatuje, že naskenování nebo nafocení jednotlivých stránek dokumentu | sice uchovává jeho původní podobu a je dů Hospodářská usedlost čp. 93 v Topolné je národní kulturní památkou a Slovácké muzeum v ní ležité pro případné ověření, zda se shoduje instalovalo expozici dobového bydlení. Objekt (stejně jako další památkový dům čp. 90) je po s originálem. Nicméně že pro další práci předběžné dohodě (tel. 572 508 247 - pan Augustin Knot) přístupný veřejnosti. s dokumentem je výhodné mít jej ještě i pře
prosinec 2006
mod)erni obec
15
téma
moderní úřad
Kraj vyhrál »papírovou válku« Díky projektu s názvem Efektivní kraj se Karlovarský kraj při řízení a kontrole svých příspěvkových organizací opírá o vlastní informační analytický ekonomický systém. Ten nahradil původ ní zdlouhavé sbírání a vyhodnocování údajů ze šanonů prací s aktuálními elektronickými daty. Co úředníkům dříve trvalo hodiny či celé dny, dnes zvládají během několika minut. ánik okresních, ale například také škol ňovaly třídění, filtrování, porovnávání, vy ských úřadů přinesl krajům povinnost hledávání v textových řetězcích apod. Ve převzít po nich četné jimi zřizované smlouvě s dodavatelem technického řešení příspěvkové organizace. Karlovarskému kra - společností GORDIC® (subdodavatelem ji reforma veřejné správy tímto způsobem byla společnost NJK UNICOS, s. r. o.) si kraj definoval tyto sledované základní moduly: »nadělila« dalších 110 příspěvkových orga nizací. hlavní knihu, knihu došlých faktur, knihu Všechny si s sebou přinesly dohromady odeslaných faktur a evidenci majetku. Na více než dvacet druhů ekonomických soft základě požadavků příspěvkových organiza cí byl ještě během svého zavádění systém warů a s různými verzemi. O svém hospoda ření zpracovávaly různé, mezi sebou se lišící doplněn o moduly: pokladna, styk s bankou, dokumenty a jimi podávané čtvrtletní listin sklad a mzdy UNICOS. né výkazy byly obvykle jen souhrnné bez in SLOUŽÍ I RADNÍM formací o jednotlivých finančních opera cích. Jednotlivé číselné údaje navíc často ne Ve třech etapách v letech 2002 až 2004 tak byly ani vzájemně porovnatelné a nebylo postupně vznikal systém, který bez výraz z nich možné sestavit spolehlivé časové řady. nějších nároků na hlubší znalosti informač ních technologií mohou na krajském úřadě Kraj tak u příspěvkových organizací nemohl sledovat jejich ekonomický vývoj v určitém kreativně využívat nejen IT specialisté, časovém období, neřkuli aby je dokázal nýbrž také ekonomové, kontroloři či vedou cí odborů. Pracovníci příspěvkových organi srovnávat mezi sebou navzájem. zací přitom prošli pouze proškolením na KONTROLA »PŘES ŠANONY« účetní software, zatímco krajští analytici KRAJI NESTAČILA a kontroloři absolvovali základní školení pro práci s daty. Podklady z databází ovšem do »Jediný způsob, jak zjistit správnost souhrn káží efektivně a bez problémů využívat i rad ných hodnot, bylo provést kontrolu příspěv kové organizace a prověřit jeden po druhém ní kraje zodpovědní za jednotlivé oblasti. Ředitel Rokůsek vysvětluje: »Nabízely se všechny prvotní účetní doklady a jejich ná dvě varianty řešení: Buď transformovat vaznost na roční nebo čtvrtletní výkazy,« poznamenává ředitel Krajského úřadu Kar všechna data z původních ekonomických lovarského kraje Ing. Roman Rokůsek. »Nesystémů přes převodové můstky do jednot né struktury. Nebo pořizovat data v jednotné boli vzít šanony s fakturami, objednávkami, struktuře již na příspěvkových organizacích smlouvami, pokladními doklady, knihy do a sehrávat je na krajském úřadě. Pro druhou šlých a odeslaných faktur, hlavní účetní kni hu a pracně v nich hledat a porovnávat. Ta variantu jsme se rozhodli hlavně proto, že nevyžadovala žádné náklady na hardware kové kontroly však byly možné pouze zpětně v příspěvkových organizacích, a také kvůli za již ukončené účetní období a pro svou nižší ceně za centrální řešení, možnosti jed personální a časovou náročnost neumožňo valy průběžný monitoring hospodaření.« notné metodiky a jednotného školení pro Kraj však pro kontrolu a řízení příspěvko všechny příspěvkové organizace i kvůli niž ším nákladům na upgrade i servis. Důležitou vých organizací vyžadoval: ■ přehledy aktuálních údajů o rozvrstvení výhodou bylo i posílení vzájemné komuni nákladů, struktuře dodavatelů, vývoji fix kace mezi příspěvkovými organizacemi.« ních nákladů v čase, investicích a fondech JAK SYSTÉM FUNGUJE a samozřejmě majetku, ■■ porovnání mezi jednotlivými příspěvko Dnes všechny příspěvkové organizace kraje naplňují jednou měsíčně primárními daty vými organizacemi i mezi skupinami srov natelných příspěvkových organizací podle centrální databázi umístěnou na krajském různých kritérií. úřadě. Například: ■ položkové hlavní knihy; jeden řádek = Jedinou možností, jak takové zadání spl nit, bylo vybudovat otevřený analytický eko veškeré informace o jedné účetní operaci; ■ knihy došlých faktur; jeden řádek = infor nomický systém pro řízení příspěvkových mace o jedné došlé faktuře. organizací s maximálním využitím IT ná Za správnost, úplnost a vedení účetnictví strojů obsahující jak údaje z účetnictví, tak zodpovídá ředitel příspěvkové organizace. podrobnosti o fakturách, majetku či pohybu »Všechny organizace se řídí jednotnou me hotovosti na pokladnách. To vše ve formě todikou, což přispívá k minimalizaci nestan databází, které by zachycovaly jednotlivé fi nanční operace (nikoliv souhrny) a umož dardních účetních zápisů a operací,« pokra-
Z
16
moderní obec
Ředitel Krajského úřadu Karlovarského kraje Ing. Roman Rokůsek: Pro všechny zájemce rádi připravíme prezentace o našich zkušenostech ze zavádění systému s ukázkami jeho využití a možnosti vyzkoušet si analytické činnosti přímo na reálných databázích.
čuje ředitel Rokůsek. »Automaticky prověřu jeme i formální náležitosti ekonomických databází ve smyslu zákona o účetnictví. Vstupní data do databází nejsou v organiza cích pořizována odděleně, ale převádějí se do systému přímo z jejich účetnictví. Nikdo tedy nemusí dejme tomu nejprve zaúčtovat fakturu a teprve pak data duplicitně vkládat do databáze. Relevantním dokladem pro ověření souladu vedeného účetnictví se sku tečností jsou prvotní účetní doklady, napří klad faktury. Jejich kontrola probíhá v rámci vnitřního kontrolního systému v příspěvko vé organizaci a v rámci veřejnosprávních kontrol, které vykonávají pracovníci odboru kontroly. Při přípravě těchto kontrol se pro vádí podrobná analýza elektronických účet ních dat jednotlivých příspěvkových organi zací. Získané podklady ve formě časových řad nebo přímo čísel konkrétních účetních do kladů se používají jako indicie při provádění kontroly na místě. V porovnání se standard ní kontrolou však naši pracovníci v dané příspěvkové organizaci tráví jen zlomek času listováním a hledáním v originálních dokla dech, což oceňují nejen oni sami, ale i za městnanci kontrolované organizace.« »Vezměme si pro ilustraci činnost ekono mického odboru,« říká ředitel Rokůsek. »Ten během roku sleduje hospodaření příspěvko vých organizací. Pokud se v datech objeví signál o nestandardních operacích či výraz ných odchylkách od žádoucího stavu, ne prodleně tuto konkrétní organizaci kontak tuje a společně s jejím vedením situaci pro věřuje a řeší. Dále náš ekonomický odbor zpracovává nákladové analýzy pro jednání a rozhodování rady kraje, a to pravidelně i ad hoc. Analýzy vždy vycházejí z aktuálních dat a jsou následně zveřejňovány na interneto vých stránkách pro příspěvkové organizace. Jejich ředitelé tak mohou posuzovat výsled ky své organizace i vzhledem k ostatním v kraji.«
prosinec 2006
Struktura dat - indikátor podvodu ■ Struktura dat může indikovat podezření na záměrné manipulace s daty či podvodné jednání PŘESVĚDČIVÁ STATISTIKA
Ředitel Rokůsek zdůrazňuje fakt, že porov nání příspěvkových organizací podle zvole ného kritéria nyní nezabere víc než několik minut, přičemž u opakovaných analýz za městnanci úřadu pracují s předdefinovaný mi makry, která tuto činnost zrychlují ještě více. Ve srovnání s počátkem roku 2003 kraj u svých příspěvkových organizací letos umí prověřit už na 721 tisíc účetních operací pro ti tehdejším 30 800. Automatickým prověřo váním správnosti a úplnosti nyní prochází 4752 výkazů, zatímco před třemi lety žádný. Jestliže dříve obvyklá frekvence hodnocení příspěvkových organizací byla jednoroční, nyní hodnocení probíhá nepřetržitě. Přitom do zavedení informačního analytického eko nomického systému kraje se řízením a kon trolou těchto organizací v rámci okresních a školských úřadů zabývalo zhruba 70 lidí v současné době jich na to stačí desetina. Karlovarský kraj za projekt zaplatil celkem 5,2 mil. Kč, přičemž náklady na centrální ře šení - software, sehrávací automat a instala ci vyšly na 378 tisíc korun. Průměrné nákla dy na jednu příspěvkovou organizaci (soft ware, instalaci a školení) činily 47,3 tisíce ko run. Projekt Efektivní kraj letos získal mimo řádné ocenění v soutěži Chytrý úřad, kterou na brněnském veletrhu INVEX uspořádala společnost IDG Czech. ■
Reálná databáze
Vybraná PO - indikace podvodu
Benfordovo rozdělení 1~
li! .J----------■-
Matematická statistika pomáhá odhalovat podvody Díky analytickému ekonomickému systému pro řízení příspěvkových organizací získává Karlovarský kraj velké soubory účetních a ekonomických dat, které lze testovat i z hlediska jejich struktury a možných nesrovnalostí, podvodů nebo systémových chyb. Zjednodušeně lze říci, že strukturu účetních databází je vhodné srovnávat s modelovou křivkou tzv. Benfordova rozdělení. Ve skupině čísel reprezentujících reálné hodnoty (obratů na účtech, fakturovaných částek, cen zboží v nejbližším supermarketu, ale třeba i délek řek či výsledků voleb) je asi SOprocentní pravděpodobnost, že první číslice bude jednička. Dále pak 17,6 % čísel bude začínat dvojkou, 12,5 % trojkou a jen 4,57 % devítkou. To zna mená, že z tisíce čísel v průměru 300 bude začínat jedničkou, 176 dvojkou a pouze 46 bude mít na pn/ním místě devítku. Výrazné odchylky struktury reálné účetní databáze od teoretické křivky proto mohou indikovat podezřelé ma nipulace, nesrovnalosti a podvodné jednání. Podmínkou pro test struktury dat je možnost testovat elektronic ká data v jednotném formátu. Testování listinných dokladů by bylo také možné, ale z hlediska časové a pra covní náročnosttneúnosné. Prověření kompletních účetních databází jedné příspěvkové organizace kraje v jednotném informačním systému však trvá jen několik minut. Krajskému úřadu tato metoda již pomohla odhalit podvodné jednání a falšování dokladů u jedné příspěvkové organizace v celkové výši 0,683 mil. Kč.
IVAN RYŠAVÝ ZDROJ: KÚ KARLOVARSKÉHO KRAJE
Certifikát, který se městu vyplatí
F
prosinec 2006
WONSULT 0 - CONSULT s.r.o. Vzdušná 63 460 01 LIBEREC tel.: 485 102 546 fax: 485 102 547 e-mail:
[email protected] www.o-consult.cz NABÍZÍME MĚSTŮM A OBCÍM SLUŽBY NAŠICH ZKUŠENÝCH AUDITORŮ A DALŠÍCH ODBORNÍKŮ 1 PŘEZKOUMÁNÍ HOSPODAŘENÍ OBCÍ I
OVĚŘENÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ
I PROVÁDĚNÍ INTERNÍCH AUDITŮ
moderní obec
MO-000432
rýdek-Místek se po vzoru zatfm jen ně ně vyškoleni ve znalosti požadavků normy kolika měst v republice odhodlal vybu ČSN EN ISO 9001:2001. dovat systém managamentu jakosti »Zjištěné neshody jsme průběžně odstra podle normy ISO 9001/2000. Do přípravy ňovali a díky tomu už v září 2006 mohlo dojít systému se město pustilo v srpnu roku 2005 k předcertifikačnímu auditu. Ten prokázal, a už letos v říjnu mohla primátorka Ing. Eva že budovaný systém je dobrý a dovoluje na Richtrová převzít příslušný certifikát pro ma plánovat a provést vlastní certifikační audit. gistrát, kde nyní pracuje 336 zaměstnanců. Uskutečnila jej společnost Bureau Veritas »K tomu, abychom vše bez problémů Certification, která působí na mezinárodní zvládli, bylo nutné vybrat profesionální po úrovni a má své zastoupení i u nás,« říká in radce. Tím se stala na základě výběrového ří terní auditor města Ing. Zdeněk Kohut. zení společnost ICT Benefit, a. s., která již »Získaný certifikát se vztahuje na procesy měla zkušenosti se zaváděním systému ma realizované jak v oblasti přenesené, tak v sa nagementu jakosti především v privátní sfé mostatné působnosti a má platnost tři roky. ře, ale částečně i ve veřejné správě,« konsta Po jejich uplynutí musíme certifikát obhájit tuje tajemník Magistrátu města Frýdkupři recertifikačním auditu. Naplánovali jsme Místku Mgr. Ing. Petr Menšík. si nechat každý rok proběhnout i dozorové Jak sám říká, nejdelší a nejnáročnější eta audity,« upřesňuje tajemník a dodává, že pou byla tvorba řídicí dokumentace a její ná dobře fungující systém managementu jakos sledné zavedení do praxe.»Vytvořený soubor ti si vyžádal mnoho úsilí, času, energie a také dokumentace obsahuje především základní finančních prostředků. Vše se však zúročilo dokumenty požadované normou, a to Pří nejen v získání certifikátu, ale především ručku jakosti, Politiku jakosti a na ni navazu v tom, že byla nastavena pravidla, která při jící Cíle jakosti. Rovněž jsme zpracovali další spěla hlavně ke zlepšení systému řízení, zvý dokumenty, které norma vyžaduje, a doku šení efektivity činnosti magistrátu, snížení menty, které magistrát města potřebuje pro nákladů i k větší pozornosti vůči občanům. zajištění efektivního plánování, fungování Zvýšila se však také důvěryhodnost magist a řízení svých procesů,« upozornil tajemník. rátu, čímž se městu otevřely i možnosti K prověření vhodnosti a efektivnosti zavádě ke snadnějšímu získání dotací z EU. ■ ní systému zahájil magistrát v červenci a srp nu 2006 interní audity jakosti. Interní audi KATEŘINA PIECHOWICZ toři byli jmenováni z řad zaměstnanců a řádMagistrát města Frýdku-Místku
17
téma
moderní úřad
Bratislavský magistrát využívá původně český informační systém O rozsahu a náročnosti zavedení informačního systému na bratislavském magistrátu nejlépe vypovídá jeden údaj: Aby se systém propojil s externími aplikacemi, bylo třeba synchronizo vat data týkající se čtvrt miliónu organizací, respektive jednot livců. Není proto na škodu podívat se blíže na zkušenosti ze zahraničí, zvláště když jde o systém používaný v hojné míře také v Česku, byť zatím ne v oblasti veřejné správy. ro zdar tak rozsáhlého projektu je vel mačním systémem, který obsahuje různé mapky, záplavové zóny a podobně. mi důležité, aby si zadavatel důkladně promyslel svůj záměr, vypracoval kva litní podklady pro výběrové řízení, vsadil na SVĚT OBCÍ SE LIŠÍ OD SVĚTA FIREM moderní technologii, perspektivní i z hledis Zatímco ve firemní sféře doporučují odbor ka budoucího rozvoje systému, a aby se ne níci usilovat o takový cílový stav, v němž by snažil řešit všechno najednou, ale po eta celý informační systém tvořil jeden integro vaný celek na jedné technologii dodávané pách. Takový je názor RNDr. Milana Alberta, jedním dodavatelem, v oblasti veřejné sprá ředitele bratislavské společnosti Intelsoft, která ve výběrovém řízení, vypsaném Ma vy je to prakticky nemožné. Rozsah agend, gistrátem Hlavního města Slovenské repub které obce musí řešit, je velmi široký. Většina liky Bratislavy a v němž střetlo pět uchazečů, aplikací nabízených obcím se proto zpravi zvítězila s informačním systémem Helios dla vztahuje na úzce specializované agendy. Green (v té době ještě s názvem LCS Noris). Standardizace v oblasti zpracování agend měst a obcí je zatím minimální. Proto se ja KAŽDÝ PES JINÁ VES - A JAK JE ko nejrozumnější jeví vybírat si nejlepší ově PROPOJIT řená řešení dílčích problematik a klást důraz Právě moderní technologie Microsoftu, na na moderní technologie, na jejichž základě lze pak tato dílčí řešení integrovat. níž je systém založen, byla spolu s bohatou Bratislavský magistrát používá systém He funkcionalitou systému jedním z hlavních lios Green již čtvrtým rokem, bezprostředně důvodů, proč na bratislavském magistrátu s ním pracuje kolem 130 uživatelů. Jeho za uspěl systém Helios Green. A také otevře nost systému, která umožňuje v případě po vedení díky kvalifikovanému vedení na od třeby rozšířit jej o nové moduly a funkční boru informatiky proběhlo relativně hladce. Horší zkušenosti však Intelsoft získal s moti celky. V tomto případě výsledný produkt za vací některých pracovníků státních nemoc hrnoval ze 40 procent dodatečný vývoj. nic, kde zaváděl několik informačních systé »Pro magistrát jsme museli vyvinout pře devším interfejsy umožňující propojit mů. Ta občas nesahala ani minutu nad rá mec oficiální pracovní doby. systém s aplikacemi používanými jeho přís pěvkovými nebo obchodními společnost mi,« uvádí ředitel Albert. Má na mysli napří klad organizaci zajišťující svoz a likvidaci odpadu. Standardizace v oblasti Hodně hodin vývojářů a konzultantů za zpracování agend měst brala implementace evidence a finančního plnění smluv včetně platebního kalendáře. a obcíje zatím mini Magistrát je majitelem různých nemovitostí i komunikací a bylo nutné zajistit import mální. Proto se jako smluv z různých systémů. Dalším úkolem nejrozumnějšíjeví vybí bylo propojení na externí aplikaci, která se týká výběru městských daní a poplatků. Ge rat si nejlepší ověřená neruje rozmanité číselníkové údaje, data, řešení dílčích proble obchodní partnery, bankovní spojení - a to vše bylo třeba synchronizovat na Helios Gre matik a klást důraz na en tak, aby při tom vzniklo co nejméně chyb. »Bankovní účet, kam přicházely platby za moderní technologie, daně, měl někdy i desetitisíce řádků,« vzpo na jejichž základě lze míná RNDr. Albert. »Přitom se tyto údaje musely kvůli ověření, zda byla daň řádně za pak tato dílčí řešení in placena, párovat s předpisy daně ze systé tegrovat. mu, kde se daně generují.« Velkým oříškem bylo také propojení s geografickým infor
P
18
moderní obec
RNDr. Milan Albert, ředitel bratislavské společnosti Intelsoft, zdůrazňuje, že pro bratislavský magistrát bylo nutné vyvinout především interfejsy umožňující propojit systém s aplikacemi používanými jeho příspěvkovými či obchodními společnostmi.
OKLIKOU ZPĚT PŘES SLOVENSKO?
Když před lety ve firmě Intelsoft zvažovali, zda se pustit do vývoje vlastního informač ního systému, či mají-li se spojit s produ centem některého již zavedeného systému, objevili systém LCS Noris (nyní Helios Gre en). Jeho technologie i filozofie se jim líbila. A protože společnost LCS International hle dala na Slovensku partnery, kteří by se podí leli na jeho vývoji a implementaci, brzy do šlo k dohodě o partnerství. Výsledkem jsou nejen desítky aplikací He lios Green ve slovenských organizacích růz ného zaměření, ale Intelsoftu se podařilo prosadit se svými řešeními na bázi Heliosu také v českých podnicích, konkrétně zejmé na v teplárnách. Vtom případě zůstává ovlá dání softwaru ve slovenštině, do češtiny jsou převedeny pouze výstupy, přičemž program samozřejmě vychází z české legislativy. Do českých organizací veřejné správy se Intelsoft s Heliosem Green zatím nedostal, ani se o to kvůli vytíženosti v jiných oblas tech příliš nepokoušel. Pokud by k tomu do šlo, nastala by zajímavá situace. Společnost LCS International totiž sice úspěšně spolu pracuje s českou státní správou například při přizpůsobování svých programů mož nostem elektronického podávání prostřed nictvím Portálu veřejné správy. Ale infor mační systém obdobný tomu na bratislav ském magistrátu ještě v českých organiza cích veřejné správy neměla možnost realizo vat. Oklika přes Slovensko by jí však jistě ne vadila. ■ JAROSLAV WINTER
prosinec 2006
Evropské peníze mohou pomoci i neziskovým projektům
Podařila se Vám výjimečná věc. Získala jste peníze ze SF EU na podporu nezis kového projektu. Jak jste to dokázala? Musím se přiznat, že je to něco, co mě opravdu ještě dnes uvádí v úžas. Vše způ sobila vlastně jedna provokativní otázka mého přítele. Zeptal se mě, proč se pro projekt dostavby stacionáře s chráněnou dílnou a krizovým centrem nepokusím získat podporu z EU. Dlouho jsem váha la a nevěřila, že zvládneme připravit celý projekt dostavby včetně předfinancování tak, aby splňoval náročná kritéria EU. Zna menalo to mít vlastní finanční prostředky ve výši deset procent hodnoty celého projektu a úvěr od banky. Na rozdíl od komerčních nebo státních subjektů, kte ré mají vlastní příjmy a dotační podpory, my jako nezisková organizace můžeme vlastní peníze získat jen díky sponzor ským příspěvkům. Nakonec ale vše dob ře dopadlo. Jeden ze sponzorských darů ve výši 2 100 000 Kč nám poskytl majitel stavební firmy, která dostavbu stacioná ře provádí, pan Vladimír Dráb. I při zí skávání dalších peněz jsme měli velké štěstí. V Komerční bance jsme se setka li se skutečnými profesionály. Díky nim jsme za velmi krátkou dobu získali úvěr ve výši 17 milionů korun.
prosinec 2006
Jak probíhala jednání s bankou? Obrátili jsme se na pobočku KB v Kladně s tím, že máme požádáno o dotaci z EU, ale původní banka zapojená do tohoto projektu nám bohužel na poslední chvíli financování odřekla. Komerční banka nám po důkladném seznámení se s celým pro jektem poskytla 17milionový úvěr za vel mi výhodných podmínek a velmi krátkou dobu. Kde se vůbec zrodila myšlenka založit soukromý stacionář pro lidi se zvlášt ními potřebami? Řadu let jsem působila jako vychova telka v Jedličkově ústavu v Praze. Po pádu komunismu v roce 1989 jsem velmi uvažovala o tom, jak změnit životy dětí se zvláštními potřebami, jak jim poskyt nout prostor pro seberealizaci, protože po dovršení 18 let tyto děti opouštěly Jedlič kův ústav a došlo pro ně k tvrdé konfronta ci s realitou, na kterou nebyly připraveny a kterou ne vždy úspěšně zvládly. Jedi né, co jsem tedy hned od počátku vědě la, bylo, že pro ně chci vytvořit prostředí s naprosto odlišným přístupem. Tím je Leto hrádek Vendula, který vzniká od roku 1994 postupně v několika etapách rekonstrukce původního domu a stal se útočištěm již pro stovky lidí se zvláštními potřebami. V Letohrádku Vendula jde o denní život v komunitě lidí s různým typem zdravotní ho postižení, kteří se vzhledem k odlišnos tem handicapů všichni vzájemně potřebují a vzájemně si zcela přirozeně pomáhají. Takto náročný a výjimečný projekt není určitě dílem jednoho člověka. To máte rozhodně pravdu. Když jsme začínali se stavbou, byli jsme skupinka nadšených mladých lidí, kteří sice byli úžasný tým, ale vůbec netušili, jak nároč ný a velký projekt před sebou mají. Teprve ve chvíli, kdy se začalo stavět, nám vše začalo docházet. Museli jsme svépomo cí shánět stavební materiál, protože nám došly peníze. Podařilo se nám dohodnout se s několika cihelnami v ČR a každá nám věnovala nákladní auto plné cihel, stejné to bylo s tvárnicemi a téměř veškerým dal ším stavebním materiálem. Co se týká lidí, za vším můžete vidět vynikající týmovou
práci. Od samého začátku je naším spo lupracovníkem i skvělý architekt David Vávra, který se stal kmotrem našeho stacionáře a jemuž vděčíme za architek tonické ztvárnění Letohrádku. Díky němu jsme se také potkali s významným českým výtvarníkem Jiřím Vorlem, který je autorem interiéru a unikátního dřevěného vchodu do zahrady. Postupně se k našemu pro jektu přidali další lidé, díky kterým jsme mohli stále více rozšiřovat projekt výstav by Letohrádku Vendula například o tělo cvičnu s divadelním sálem, stáj nebo komponovanou zahradu s vyhlídkovým altánem. Jedním z nich je už zmiňovaný pan Vladimír Dráb, majitel stavební firmy, která realizuje celou současnou stavbu. Čím je Váš projekt výjimečný? Je zvláštní nejspíše tím, že je tak jedno duchý. Věříme, že každý člověk je lidská bytost, a podle toho se s ním musí zachá zet, i když není schopný se sám o sebe postarat nebo komunikovat s okolím. Náš úkol je vytvořit mu takové podmínky, aby se mohl sebevyjádřit a našel si svou vlast ní cestu. Jestliže kdokoli jakkoli tělesně či duševně postižený dostane příležitost se projevit, začne komunikovat se svým oko lím a může dojít například k utlumení jeho agresivity. Snažíme se zapojit tyto lidi do aktivit oby čejného každodenního života inspirované ho fungováním starých řemeslných rodin tak, aby je to motivovalo k maximální soběstačnosti. Zároveň díky nám neumí rá tradice řemesel, která dnes už nejsou zcela běžná, jako je třeba tkaní, drátování a výroba košíků. Někteří z našich 55 den ních klientů jsou tu zaměstnáni a dostáva jí za odvedenou práci finanční odměnu. Jsme také jediné krizové centrum s uby tování pro lidi se zdravotním postižením v ČR. Navíc vyznáváme filozofii „otevře ných dveří". To v praxi znamená, že ne jsme uzavřenou izolovanou společností, kdokoli nás může navštívit, prohlédnout si chráněnou dílnu nebo náš obchůdek. Snažíme se propracovat k ekonomické nezávislosti, což u takovýchto projektů nikdy předtím nebylo myslitelné. Dodává me naše výrobky do sedmi prodejen Baumax a asi 25 obchůdků převážně v Praze, ale také např. i v Ústí nad Labem.
moderní obec
19
MO-000416
Nejen města a obce využívají stále více možností financování svých rozvojových projektů prostřednictvím fondů Evrop ské unie. Mezi žadateli je možné nalézt také ojedinělý projekt z neziskové oblas ti, jakým je Letohrádek Vendula v Horním Bezděkově nedaleko Kladna. Jedná se o stacionář s chráněnou dílnou a krizo vým centrem, který si získal celosvětové uznání a který je modelovým projektem, kam jezdí na stáže lidé z USA, Němec ka a dalších zemí. Vzhledem k principům získávání evropských dotací, kdy žadatel musí dopředu prokázat schopnost projekt financovat, se i v tomto případě jednalo o kombinaci různých typů financování. Důležitou součástí bylo získání charita tivního daru a partnerství jednoho z nej větších bankovních domů, Komerční banky. O nelehké cestě za evropskými penězi a smyslu neziskových zařízení pro lidi se zvláštními potřebami jsme si poví dali s paní Drahoslavou Kabátovou, ředi telkou a zakladatelkou stacionáře.
EKONOMIKA
Proč je důležité znát tržní hodnotu obecního majetku V oblasti evidence a oceňování nemovitého majetku ve vlastnic tví obcí přetrvává řada nedostatků. Ve svém článku chci upozor nit na důsledky, které tento stav způsobuje v současnosti, ale zejména může vyvolat do budoucnosti. odle informací Ministerstva financí ČR z roku 2004 je majetek obcí, vedený v účetnictví vyčíslen v celkové výši více než jeden bilion korun. Jak jednoznačně vy plývá ze studie, kterou zpracovala naše ka tedra oceňování majetku Bankovního institu tu vysoké školy, a. s., v Praze, musí být skuteč ná (tržní) hodnota majetku mnohem vyšší. O hospodaření s majetkem obce rozhodu jí v konečném důsledku zastupitelé, jejichž povinností je ze zákona chránit obecní ma jetek, pečovat o něj a také zajišťovat jeho rozvoj. Již jen proto, aby splnili svou zákon nou povinnost, by jim nemělo být lhostejné, jak se svěřeným majetkem hospodaří, a mě lo by je rovněž zajímat, jaká je skutečná hod nota jim svěřeného majetku. v účetnictví), ale stejně dobře může dojít k erozi hodnoty majetku (například prode CO JE PATRNÉ Z NAŠÍ ANALÝZY jem nemovitého majetku za neúměrně níz Ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích vyplývá kou cenu), aniž si toho někdo všimne. pro obce a jejich příslušné orgány povinnost Jestliže se obce chtějí vyvarovat případ vést evidenci svého majetku. Naše odborné ných komplikací, pak musejí usilovat o to, pracoviště mělo možnost prostudovat členě aby měly svůj majetek řádně oceněn a aby ní a evidenci majetku řady bývalých okres přeceňování jejich majetku na tržních prin cipech probíhalo pravidelně a stalo se sou ních a menších měst. Z finanční a majetkové analýzy jednoznačně vyplynulo, že obce evi částí manažerského řízení a plánování. dují a člení svůj majetek pouze pro potřeby O jak závažný problém jde, je patrné z ta účetní evidence a systematicky se nezabýva bulek. Pro ilustraci jsou v nich použity evi jí ani prostým zjištěním hodnoty svěřeného denční údaje z majetku jednoho města majetku, natož jejím řízením. V praxi to ob střední velikosti s 16 tisíci obyvateli, které se vykle vypadá tak, že nemovitý majetek pouze skládá z 5 katastrálních území. Katastrální rozdělí podle účtové osnovy do příslušných výměra města je přibližně 2000 ha, v němž tříd a skupin, tj. podle příslušné vyhlášky. vlastní 102 staveb a zhruba 1900 pozemků Hlavním a základním problémem hospo různého druhu. daření s nemovitým majetkem obcí je to, že Pro názornost příkladu byly záměrně vo samosprávy evidují a oceňují svůj majetek leny dva soubory se stejným počtem prvků pouze v pořizovací ceně, která logicky ne (sedm nemovitostí) a pokud možno podob ného charakteru (základní škola - základní může mít potřebnou vypovídací schopnost o jeho skutečné tržní hodnotě. Pokud uváží škola, divadlo - dům kultury, apod.). Z po me, že oceňování je základním kamenem fi rovnání obou souborů je zcela zřejmé, že účetnictví založené na bázi pořizovacích cen nančního účetnictví (především proto, že na použitém způsobu ocenění závisí obsah ztratilo zcela vypovídací schopnost o sou a vypovídací schopnost prakticky všech zá časné tržní hodnotě majetku. kladních veličin zjišťovaných v účetnictví), Jedna věc je uvedené konstatování ne lze si docela dobře představit, jak mohou ná uspokojivého, dokonce až krizového stavu, sledně vypadat propočty a ukazatele charak věcí druhou je to, co se s tím dá dělat. Jak jsem již uvedl, životní nezbytností pro terizující finanční situaci obce. všechny obce vlastnící nemovitý majetek SOUČÁST MANAŽERSKÉHO ŘÍZENÍ bude trvalý proces jeho oceňování a řízení, A PLÁNOVÁNÍ respektive zlepšování jeho hodnoty. Obec, která své hospodaření založila na his STRUKTURA ŘÍZENI A OCEŇOVÁNÍ torických pořizovacích cenách, tak neplní jeden ze svých základních úkolů, kterým je MAJETKU spolehlivé zjištění a hlavně řízení její hod ■■ Pasportizace majetku obce: Je to první a zcela nutný krok k ocenění majetku jako notové podstaty. V takové obci mohou sice vzniknout skryté rezervy (nemovitý majetek celku. Každý orgán veřejné správy (obecní nebo městský úřad) má odbor správy majet má vyšší tržní hodnotu než cenu uvedenou
P
20
O hospodaření s majet kem obce rozhodují v konečném důsledku zastupitelé, jejichž po vinnostíje ze zákona chránit obecní majetek, pečovat o něj a také za jišťovat jeho rozvoj.
moderní obec
ku, kde je shromážděna dokumentace ne movitého majetku včetně jednotlivých pasport. Způsob vedení pasportů včetně jejich třídění a evidence mívá, bohužel, rozdílnou úroveň. Výsledkem této vstupní etapy by měla být přehledná tabulka obsahující iden tifikaci konkrétního nemovitého majetku a základní údaje o něm. ■i Rozdělení majetku podle typu: Majetek identifikovaný a základně popsaný v pasportech musí být následně rozdělen podle typu a jeho skutečné komerční využitelnosti. Vzorové dělení může vypadat následovně: Pozemky - určené k zástavbě; jinak ko merčně využitelné (parkoviště, tržiště); vyu žitelné jako zemědělská půda (orná půda, pastviny apod.); komerčně přímo nevyuži telné (veřejná zeleň). Stavby-komerčně přímo využitelné stav by (tržnice, obchodní dům); stavby s multifunkčním využitím (kulturní dům); neko merční stavby občanské vybavenosti (školy, nemocnice); bytové domy s volnými byty'; bytové domy obsazené nájemníky; výrobní objekty (elektrárny, vodárny, čistírny odpad ních vod); dopravní stavby (autobusové nádraží, zastávky); ostatní stavby jinde ne uvedené. ■ Stanovení metodiky ocenění: Každý z uvedených typů nemovitosti bude asi vy žadovat jinou metodiku ocenění. Dalším tří dícím kritériem výběru metodiky je účel, pro jaký bude ocenění zpracováno. Jiná metodika bude logicky použita tehdy, pokud bude účelem ocenění cenová argu mentace při prodeji obecního majetku sou kromému subjektu, jiná pro stanovení po jistné hodnoty a opět jiná, jestliže bude úče lem ocenění zajištění úvěru nemovitostí. Vzhledem ke složitosti problematiky je prakticky' nemožné, aby obce oceňovaly svůj majetek na tržních principech vlastními sila mi nebo soudními znalci v příslušném oboru, kteří sice dokáží správně aplikovat požadavky příslušné vyhlášky k zákonu č. 151/97 Sb., o oceňování majetku, ale nedokáží oceňovat nemovitosti na tržních principech. ■ Indikace výchozí tržní hodnoty majetku: Poté co byl majetek rozdělen na jednotlivé typy a byla navržena a odsouhlasena meto dika ocenění, je obvyklé uskutečnit výchozí indikaci tržní hodnoty obecního majetku. Zvláštní skupinu přitom budou tvořit nemo vitosti, jejichž tržní hodnota bude nulová, dále ty, jejichž tržní hodnota bude záporná, a nakonec ty, u nichž nelze tržní hodnotu objektivně stanovit. ■ Výchozí rozhodnutí o dalším využití ma jetku: Na základě výchozí indikace tržní hodnoty získají orgány obecní správy před stavu o aktuální tržní hodnotě majetku obce a tím i výchozí cenovou argumentaci pro další rozhodování o tom, jak s tímto majet kem naložit. Obvykle se zjistí, že část majet-
prosinec 2006
EKONOMIKA
Tab 1: Stavby v původním stavu pořízené před rokem 1990 Pořizovací cena (v Kč)
Název stavby Základní škola
2 410 947
Obytný dům čtyřpodlažní
3 324 442
Dům děti a mládeže
1 966 950
Divadlo
1 339 030
Školní jídelna (charakter rodinného domu)
128 600
Rodinný dům (ve středu města)
223 970
Ubytovna
69 940
Součet cen vybraných nemovitostí tak, jak jsou vedeny v účetnictví města
9 463 879
Tab. 2: Novostavby a stavby po komplexní rekonstrukci Název stavby
Pořizovací cena (v Kč)
Základní škola (rekonstrukce)
44 515 462
Obytný dům čtyřpodlažní
28 487 171
Dům kultury
83 426 351
Krytý bazén (rekonstrukce)
49 975 819
Budova městského úřadu
49 194 637
Nemocnice (rekonstrukce)
91 087 911
Domov důchodců
122 010 835
Součet cen vybraných nemovitostí tak, jak jsou vedeny v účetnictví města
468 698 186
zdroj: bankovní institut vysoké Školy, a. s.
ku (například autonomně nevyužitelné po zemky o minimálním rozsahu) je pro život a hospodaření obce objektivně zcela nevyu žitelná a obec rozhodne o jejím prodeji. Další část majetku, zpravidla ta, která za jišťuje veřejné služby a je zčásti nebo alter nativně komerčně nevyužitelná, bude muset v obecním majetku zůstat, ale bude z jistého úhlu pohledu »břemenem« zatěžujícím roz počet obce. Specifickým typem majetku jsou obecní byty obsazené nájemníky. Časté řešení je, že jistou část bytů si obec ponechá jako rezervu pro sociální potřeby a část nabídne stávají cím nájemníkům ke koupi za určený zlomek jejich tržní hodnoty. Zbylá část majetku obce jsou nemovitosti, které jsou nějakým způsobem komerčně vy užitelné, ať již pro prodej, či pro pronájem.
■ Obsazené obecní byty: Bytové domy, kte ré nemají komerčně využitelné nebytové prostory nebo byty k pronájmu za neregulo vané (tržní) nájemné a jsou celé obsazeny nájemníky, platícími regulované nájemné jsou za současných právních podmínek pro obce spíše břemenem. Obce tak preferují prodej těchto bytových domů, přičemž v prvním kole prodeje jsou byty nabídnuty stávajícím nájemníkům. Otázkou pro odbor níka - odhadce je, za jakou cenu mají být by ty nájemníkům nabízeny. Až na výjimky ne ní stávající nájemník ochoten za byt, který již užívá, zaplatit plnou cenu. Vzhledem k zá konné ochraně nájemníků bytů je pro obec zároveň nemožné dát nájemníkovi (který si řádně plní své povinnosti vyplývající z ná jemního vztahu) výpověď bez povinnosti mu zajistit náhradní ubytování.
■ Analýza optimálního výnosového poten ciálu: Při této analýze se zpravidla zjistí, že řada nemovitostí je pronajata tak, že výše ná jemného není dost vysoká vzhledem k výno sovému potenciálu nebo že část majetku, která by mohla přinášet výnos, není pronaja ta vůbec. Typickým příkladem jsou některé kulturní památky nebo objekty pro sport. Na základě analýzy může odhadce obci doporu čit optimalizaci využití jejího majetku. ■ Indikace budoucí tržní hodnoty: Je to další obvyklý krok, který je nutno učinit po prodeji nepotřebných částí majetku obce, privatizaci části bytového fondu a hlavně po optimalizaci výnosového potenciálu. ■ Poradenství při správě obecního majet ku: Správa a využívání majetku obcí je (i když s určitými specifik)' vyplývajícími ze zajišťo vání veřejných služeb apod.) jistým způso bem facility managementem ve velkém. Pro to pro ni platí stejné zásady jako pro každý fa cility management včetně neustálého a trva lého procesu řízení tržní hodnoty. Tržní hod nota majetku není přitom neměnná v čase. Se změnou tržních podmínek se logicky mě ní i tržní hodnota majetku obcí. Jako příklad si lze představit třeba jen změnu územního plánu obce as tím spojenou skokovou změnu tržní hodnoty obecních pozemků nebo sko kovou změnu hodnoty obecních bytů při pří padné změně zákonů o regulaci nájemného nebo ochraně nájemníků. Současná situace v oblasti oceňování ne movitého majetku ve vlastnictví obcí není v pořádku, v některých svých aspektech je doslova alarmující. Zvláště malá města a ob ce, které nedisponují specializovanými orgá ny pro oceňování majetku a řízení hodnoty, by měly ve vlastním zájmu tento stav posou dit a přijmout opatření, která výše popsané problémy odstraní. Naše katedra je připravena obcím v tomto úsilí všestranně pomoci. ■ PETR ORT vedoucí katedry oceňování majetku Bankovního institutu vysoké školy, a. s.
ŘEKNĚTE NÁM, JAKÝCH ClLŮ CHCETE DOSÁHNOUT ve vašem úřadu či organizacích, jejímiž jste zřizovateli.
▼ MY VÁM NAVRHNEME A ZAJISTÍME PODPORU PRO JEJICH DOSAŽENÍ: •
procesní a personální audity včetně opatření ke zvýšení kvality a efektivity
•
dodání interim manažera pro realizaci navržených změn v organizacích zřizovaných veřejnou či státní správou
SOUSTŘEDĚNI NA VÁŠ RŮST
•
zavedení a rozvoj systémů řízení kvality (ISO, CAF)
•
zavedení projektového řízení s podporou týmové práce v oblasti realizace aktivit spolufinancovaných z evropských fondů
•
rozvojové vzdělávací programy pro vedoucí zaměstnance
•
podpora při využívání manažerských nástrojů v praktickém řízení (koučink, field assisstance)
„M.C.TRITON dokáže reálně identifikovat potenciál vašeho týmu a ukázat, jak jej lépe využít. Spolupráce s M.C.TRITON je pro mne spoluprací s profesionály." Jaroslav Folprecht, ředitel Krajský úřad Pardubického kraje
Member o/
TRITON MANAGEMENT CONSULTANCY
Consulting Group MO-000384/A
prosinec 2006
moderní obec
21
EKONOMIKA
Jaké zdroje lze využít k financování projektů Existuje nepřeberné množství a forem municipálních projektů. Každý má svůj specifický způsob financování, za které je v ko nečném důsledku odpovědný realizátor. raje, města a obce si rychle zvykly na pravidla poskytování dotací ze struk turálních fondů EU, na kontrolu a hlavně vyhodnocení efektu projektů. Čerpání unijních prostředků je podmíně no zpracováním programových dokumentů, ve kterých jsou jasně určeny priority, jež bu de ČR společně s EU podporovat. Pomoc se uskutečňuje prostřednictvím operačních programů. Garantem přehledného financování jed notlivých programů je v rámci Ministerstva financí Národní fond, určený pro finanční řízení prostředků pomoci EU. Fond v reali zační části svých činností převádí evropské finanční prostředky konečným příjemcům realizátorům jednotlivých projektů. Použití prostředků EU je podmíněno spolufinanco váním z národních zdrojů. V předem urče ném poměru se spojují evropské finanční zdroje, spravované Národním fondem, s ná rodními finančními zdroji zajištěnými ovšem samostatně příslušným konečným příjemcem. Národní spolufinancovaní pro bíhá totiž mimo uvedený fond.
K
FINANCOVÁNÍ Z NÁRODNÍCH ZDROJŮ
■ Dotace ze státního rozpočtu: K financo vání projektů lze použít také národní zdroje. Jednotlivá ministerstva mají stanovené prio rity alokace finančních prostředků. Jde hlav ně o podporu výstavby prakticky všech dru hů veřejné infrastruktury, dále oblast bydle ní, životního prostředí a dalších. Asi bychom těžko hledali správce rozpočtové kapitoly, kde není vytvořen nějaký program státní podpory. Financování zajišťují buď sama ministerstva, nebo další subjekty. Ty infor mují veřejnost a vyhlašují témata, která na-
Nositelé projektu se mu sí nejdříve seznámit s obsahem jednotlivých rozvojových programů strukturálních fondů EU, státních programů podpory a s konkrétní rozvojovou a dotační politikou kraje.
22
moderní obec
plňují programové cíle. V další etapě usku tečňují výběr, zajišťují svou část financování, sledují realizaci a nakonec vyhodnocují, zda zvolený projekt splnil očekávání. ■ Dotace z krajských rozpočtů: Na úrovni krajů se uskutečňují krajské rozvojové plány a vyhlašují krajská témata. Kraje prostředky buď přímo vyhledávají, nebo přenášejí na obce informace o existujících dotačních ti tulech. Obce se mohou ucházet o finanční prostředky prostřednictvím předložených projektů. Určitou část z těchto dotačních ti tulů, kraje administrují, další přímo usku tečňují. To, jak obce hledají a získávají zdro je, je však úkol přímo obcí, které mají nejblí že k realizátorovi projektu, nebo jsou v ně kterých případech samy jeho nositeli. Kom binací evropských zdrojů a prostředků krajů jsou takzvaná grantová schémata. ■ Regionální rady regionů soudržnosti: V druhé polovině letošního roku vznikly Re gionální rady regionů soudržnosti. Ve všech regionech soudržnosti se tak staly vedle ob cí, krajů a dobrovolných svazků obcí novým subjektem územních rozpočtů. Regionální rady budou plnit úkoly řídících orgánů regi onálních operačních programů, jejich pro střednictvím se budou čerpat finanční pro středky poskytované EU na regionální rozvoj prostřednictvím státního rozpočtu. Je to tak další významný zdroj finančních prostřed ků, které lze využít pro financování projektů. A DOBRÁ RADA NA ZÁVĚR
Jak jsem již uvedl, municipálních projektů je značné množství a variant. Většinou odstra ňují negativní následky výrobní činnosti, za jišťují veřejné služby či vytvářejí novou in frastrukturu. Praxe zpravidla probíhá tak, že nejdříve je odůvodněná potřeba či problém, který je třeba řešit. Zvoleným způsobem řešení se v podstatě začíná vytvářet samotný projekt. Je však častou chybou realizátorů, že teprve ve fázi, kdy je třeba zajistit ucelené financo vání, začínají pátrat, k jakému dotačnímu programu EU, státní podpory či krajských dotací má projekt nejblíže. V této době se však už často uskuteční neodvratné kroky, které následně limitují realizátory a brání zařazení projektu do konkrétního progra mu. Pořadí kroků by však mělo být opačné. Nositelé projektu se musí nejdříve seznámit s obsahem jednotlivých rozvojových pro gramů strukturálních fondů EU, státních programů podpory a s konkrétní rozvojovou a dotační politikou kraje. Jistě není chybou v této fázi absolvovat konzultace s expertní
Dotační politiky vertikálně seřazených úrovní veřejné správy včetně Evropské unie nejsou jednobarevným monolitem, zdůrazňuje Ing. Otto Kechner.
firmou, která má zkušenosti s financováním projektů, v nichž byly zapojeny evropské prostředky. Vytypovat skutečně dobrou fir mu je potíž. Každá se většinou tajnosnubně vyjadřuje o svých zaručených vazbách na Brusel. Mohu však jednu dobrou radu po skytnout: Ve správné chvíli rozhovoru se ze ptejte, zda má zkušenosti ještě s předvstupními fondy. Pokud ano, můžete doufat, že jste na dobré adrese. Některé větší obce a města zřizují funkci koordinátora evrop ských prostředků. Pokud je učenlivý a od borně zdatný, může být pro rozpočet pra vým požehnáním. Platí ale, že projekt je nej lépe zahájit teprve se znalostí obsahu jedno tlivých dotačních dokumentů všech vyšších rozpočtů a spojené administrativní praxe. Jak se říká: »Dvakrát měř a jednou řež«. Chtěl bych podotknout ještě jednu okol nost. Dotační politiky vertikálně seřaze ných úrovní veřejné správy včetně EU ne jsou jednobarevným monolitem. Je to řada programů a s nimi spojených výkonných složek, »malých mocí«, ať evropských, stát ních, či krajských. Týto »malé vlády« určují v daném resortu nebo oblasti svou politiku a zároveň ji také prosazují. Je předpokla dem našeho dalšího vývoje, aby se vektoro vé síly těchto »malých mocí« alespoň v pod statných věcech sčítaly, nešly proti sobě a nebyly ve vzájemném konfliktu. Pokud to mu tak není, jde o zbytečné plýtvání veřej nými prostředky. ■ OTTO KECHNER
Katedra rozpočtové politiky a managementu veřejného sektoru Vysoké školy finanční a správní v Praze
prosinec 2006
příloha
ILUSTRAČNÍ FOTO: CZECHTOURISM
-
ČESKÉ BUDĚJOVICE
územní plánování
Podle nového stavebního zákona Prvního ledna 2007 vstupuje v účinnost nová úprava stavební ho práva (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a staveb ním řádu nebo zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě). ým cílem je v tomto článku pouká jednotlivé fáze zůstávají zachovány, ovšem zat pouze na vybrané novinky s podstatnými změnami, úplnými novinka územního plánování a zejména ape mi, případně novou terminologií. lovat na důsledné respektování práv vlastní Zastupitelstvo obce bude nadále rozhodo ků dotčených nemovitostí a veřejnosti vat o pořízení územního plánu, na jehož zá v územním plánování. kladě zpracuje pořizovatel návrh zadání. Ten se zveřejní po dobu 30 dnů ode dne vyvěšení ORGÁNY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNI veřejné vyhlášky oznamující projednávání Základním pořizovatelem územního plánu zadání. V této lhůtě může každý návrh zadá nebo regulačního plánu bude obecní úřad ní připomínkovat. Dotčené orgány, krajský s rozšířenou působností (§ 6 odst. 1). Tuto úřad a sousední obce mají pro uplatnění činnost musí zabezpečit kvalifikovanou oso svých požadavků stejnou lhůtu, ovšem počí bou (§ 24), kterou je autorizovaný architekt. tá se jim od doručení návrhu zadání každé Jestliže si takovou osobu zajistí obecní úřad mu jednotlivě. K projednání návrhu zadání nižšího řádu, může i ten vykonávat působ nestanoví stavební zákon povinnost veřejné nost na úseku územního plánování. V opač ho projednání, nicméně nějakou formu ve ném případě pořídí územní plán pro územ řejného slyšení lze doporučit zvlášť v situaci, ní obvody obcí s pověřeným obecním úřa kdy nebude zpracováván koncept. dem či obecním úřadem právě obec s rozší Institut konceptu územního plánu je kon řenou působností. struován zcela opačně než dosud. Zatímco podle účinného stavebního zákona byla fáze UZEMNI PLÁN OBCE A FÁZE konceptu povinná, nevyloučilo-li zpracování ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNI" konceptu zastupitelstvo při schvalování za Územní plán se vydává pro celé území obce, dání územního plánu, podle budoucí úpravy a to formou tzv. opatření obecné povahy, je zajistí pořizovatel zpracování konceptu, po hož náležitosti a obecný procesní postup kud tak je stanoveno v zadání. upravuje správní řád v§ 171 až § 174. Dosud O návrhu územního plánu se bude konat známé postupy v územním plánování a jeho společné jednání mezi pořizovatelem, dot
M
prosinec 2006
čenými orgány, krajským úřadem a soused ními obcemi, případně obcí, pro kterou je územní plán pořizován. Ty pak do 30 dnů ode dne společného jednání mohou uplatnit stanoviska nebo připomínky. Návrh územní ho plánu obce musí také projít procesem podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a to minimálně zjišťovacím řízením /§ 10a odst. 1 písni, b) citovaného zákona/. Před veřejným projed náním návrhu a vlastním vydáním územní ho plánu musí pořizovatel předložit návrh krajskému úřadu k posouzení, zejména zda je plán v souladu s nadřízeným územním plánem (v nové terminologii se zásadami územního rozvoje). Teprve poté pořizovatel stanoví datum veřejného projednání a zajis tí, že návrh územního plánu bude po dobu 30 dnů ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky o veřejném projednání k nahlédnutí u něho a v obci, pro kterou plán pořizuje. Obcím lze určitě doporučit, aby zveřejňovaly návrhy územních plánů rovněž na internetu, a to po celou dobu zákonné lhůty a v plném rozsa hu, který je k dispozici k nahlížení. Vyjdou tak vstříc občanům a vyhnou se podezření, že nedostatečně informují veřejnost. Jedno tlivě pořizovatel pozve k veřejnému projed nání obec, pro niž plán zpracovává, dotčené orgány a sousední obce. Po skončení veřejného projednání návrhu územního plánu pořizovatel a určený zastu pitel vyhodnotí všechny připomínky, námit ky a stanoviska dotčených orgánů a připraví návrh rozhodnutí o námitkách. Pokud by na základě veřejného projednání došlo k podmoderní obec
23
>
příloha
>
územní plánování
statné úpravě návrhu územního plánu, mu sí se konat nové veřejné projednání. Má-li pořizovatel za to, že všechny před poklady pro předložení návrhu územní plá nu zastupitelstvu byly naplněny, učiní tak. Návrh územního plánu obsahuje odůvodně ní, jehož součástí je rovněž návrh rozhodnu tí o námitkách a odůvodnění každé jednotli vé námitky. Právní úprava bude nutit zastu pitele, aby o námitkách rozhodovali zodpo vědně a kontrolovali vyhodnocení každé ná mitky a její odůvodnění. Pokud nebudou přesvědčeni o správnosti postupu pořizovatele, měli by mu raději návrh vrátit s pokyny pro dopracování. Správní řád a soudní řád správní (zákon č. 150/2002 Sb.) totiž nabízí dotčeným oso bám právní nástroje k ochraně jejich práv. V případě, že se prokáže oprávněnost podá ní proti rozhodnutí o námitkách, obec ne může postupovat a rozhodovat podle těch částí územního plánu, které jsou vymezeny v rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o námit kách, a to až do doby, než uvede svůj územ ní plán do souladu s tímto rozhodnutím. Al ternativou k napadení rozhodnutí o konkrét ní námitce pak může být žaloba proti územ nímu plánu podaná u Nejvyššího správního soudu (NSS) podle § 101a soudního řádu správního. Podle dosavadní judikatury NSS by například absence rozhodnutí o námitce vlastníka dotčené nemovitosti vedla s velkou pravděpodobností ke zrušení územního plá nu, minimálně v části území dotčeného ná mitkou*). Schválený územní plán se oznámí veřej nou vyhláškou a patnáctým dnem po vyhlá šení nabývá účinnosti. Územní plán se vyvě sí na úředních deskách pořizovatele, obce pro niž se územní plán pořizoval, a soused ních obcí. Vzhledem ke speciálnímu ustano vení stavebního zákona (§ 20 odst. 1) je pro běh lhůty rozhodné nejpozdější vyvěšení. ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU
Pořizovatel! územního plánu stavební zákon ukládá povinnost každé 4 roky předkládat za stupitelstvu obce zprávu o uplatňování územ ního plánu. Zpráva může obsahovat pokyny pro zpracování návrhu změny územního plá nu. Při pořizování změny se postupuje ob dobně jako při pořizování územního plánu. Zastupitelstvo však může v rozhodnutí o po řízení změny upustit od zpracování zadání a konceptu územního plánu (§ 55 odst. 2). NÁMITKY DOTČENÝCH VLASTNÍKŮ A ZÁSTUPCE VEŘEJNOSTI
Námitky proti návrhu územního plánu mo hou podat dotčení vlastníci nemovitostí a zástupce veřejnosti (§ 24). Zástupcem ve řejnosti se stává fyzická nebo právnická oso ba zmocněná občany obce k podání námit ky. Zástupce veřejnosti musí předložit zmoc nění alespoň od 200 občanů obce nebo pod pisy jedné desetiny občanů v případě, že obec nemá více než 2000 obyvatel. Zmocně ní zástupce veřejnosti se dokládá podpiso vou listinou a mělo by mít všechny náleži tosti běžné plné moci, tzn. označení zmoc něnce, zmocnitelů a vymezení úkonu, ke kterému je zástupce zmocňován. Tímto úko-
24
moderní obec
Přechodná období ■ Nejstarší územní plány (veškerá územně plánovací dokumentace) schválené před 1.7. 1992 pozbývají platnosti 1. 1.2010. ■ Územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny schválená po 1.7. 1992 by měla být do 1. 1. 2012 nahrazena územním nebo regulačním plánem, jinak pozbývá platnosti. ■ Územní plán schválený až po 1.7. 1998 je možné upravit a projednat podle nového zákona. Pokud to obec nestihne do 1. 1.2012, zůstane bez územního plánu. ■ Obce, které v současnosti pořizují územní plán, ho upraví a projednají podle nového zákona, přičemž činnosti ukončené do účinnosti nového stavebního zákona se posuzují podle zákona číslo 50/1976 Sb. a jeho prováděcích právních předpisů.
nem bude podání a projednání námitky na základě věcně shodné připomínky jednotli vých zmocnitelů (občanů obce). Stavební zákon stanoví, že zástupce veřejnosti mohou zmocnit občané, kteří »uplatňují věcně shodnou připomínku«. Podle mého názoru není nutné, aby každý zmocňující občan zá roveň připomínku samostatně podal, ale po stačí, když bude dostatečně specifikována ve zmocnění. Lze si tak představit například zmocnění: »... aby zmocnitele zastupoval ja ko zástupce veřejnosti při podání a projedná ní námitky proti vymezení zastavitelné plo chy ve změně územního plánu obce Tolety č. Z. 33«. Nic nebrání tomu, aby veřejnost zmocnila jednoho zástupce veřejnosti k po dání libovolného počtu námitek nebo aby v konkrétním procesu územního plánování vystupovalo několik zástupců veřejnosti. Nová právní úprava předkládá výrazně už ší možnosti pro námitky vlastníků dotče ných územním plánem. Námitku může uplatnit pouze vlastník pozemků a staveb dotčený návrhem veřejně prospěšných sta veb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch (§ 52 odst. 2). Dosud mohou podávat námitky všichni vlastníci nemovi tostí v ploše, kterou územní plán řeší. Omezení podle právní úpravy účinné od 1. ledna 2007 napříldad znamená, že vlastník nemovitosti v zastavěném území obce nemá právo podat námitky proti návrhu územního plánu, pokud nebude dotčen veřejně pro spěšnou stavbou. Vzhledem k tomu, že funkční určení území má zásadní vliv na ce nu nemovitosti nebo nepřímo na pohodu bydlení, jeví se toto omezení jako nepřípust né. Je nutné zmínit, že pořizovatel územního plánu má sám možnost přílišnou tvrdost ustanovení stavebního zákona zmírnit. Správní řád mu v§ 172 odst. 5 zakládá právo určit další osoby přímo dotčené územním plánem a těm umožnit podat námitku se všemi procesními souvislostmi z toho vyplý vajícími. V praxi si pak lze představit různé přístupy k této otázce. Pořizovatel může už ve veřejné vyhlášce explicitně rozšířit okruh
osob oprávněných k podání námitky nebo by také mohl vyhovět návrhu vlastníka ne movitosti nedotčené veřejně prospěšnou stavbou, aby s jeho připomínkou bylo naklá dáno jako s námitkou. Námitky, které byly předmětem projedná vání zásad územního rozvoje a o kterých by lo při jejich vydání rozhodnuto, nelze již uplatňovat při projednávání obecního územního plánu, resp. nebude se k nim při hlížet. Princip koncentrace uplatňuje sta vební zákon důsledně pro celou posloup nost jednotlivých územně plánovacích do kumentací. V případě obecního územního plánu se to týká pouze zástupce veřejnosti, neboť vlastníkům zákon vůbec nedává právo podat námitky při projednávání zásad územního rozvoje, a tudíž o nich v této fázi nemůže být ani rozhodováno. Společně s vý še uvedenou kritikou omezení práva podá vat vlastnické námitky, je úplné vyloučení těchto námitek v procesu krajského územní ho plánování, podle mého názoru, důvodem k zamyšlení nad ústavní konformitou nové ho stavebního zákona.2) Námitky musí být uplatněny písemně nej později při veřejném projednání. Vlastník nebo zástupce veřejnosti námitky odůvodní, uvede údaje z katastru a vymezí území do tčené námitkou. Vzhledem k tomu, že i na územní plánování se vztahuje správní řád, musí pořizovatel subjekty podávající námit ku poučit o všech náležitostech námitek a koncentrační zásadě. Vedle toho § 37 odst. 3 správního řádu (použije se na zákla dě spojení § 154 a § 158 odst. 1 citovaného zákona) stanoví, že správní orgán pomůže podateli odstranit vady jeho podání. O námitkách rozhoduje zastupitelstvo ob ce při schvalování územního plánu. Proti to muto rozhodnutí se nemohou dotčené oso by odvolat. Mohou ovšem zkusit podat pod nět k zahájení přezkumného řízení (§ 94 odst. 1 správního řádu) a nepochybně se ta ké mohou domáhat soudního přezkumu podle § 65 odst. 1 nebo 2 soudního řádu správního. Vedle dotčených namítajících osob může dále každý k návrhu územního plánu podat připomínky. I ty musejí být písemné, odů vodněné a obsahovat katastrální údaje. Vzta huje se na ně rovněž koncentrační zásada. O připomínkách pořizovatel územního plá nu nevypracovává návrh rozhodnutí ve smyslu správního řádu. Připomínky jsou však podkladem k vydání územního plánu a musejí být v odůvodnění územního plánu vypořádány. Stavební zákon obsahuje i několik pře chodných ustanovení týkajících se územní ho plánování obcí (viz rámeček). ■ (Příště: Regulační plán a územní rozhod nutí.) Poznámky u Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 1 Ao 1/2006-74. 2> Srov. čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod. LUDĚK ŠIKOLA advokát
prosinec 2006
územní plánování
příloha
Velký úkol pro příslušné úředníky Ambicí nového stavebního zákona je zjednodušit administrati vu kolem stavebního a územně plánovacího řízení. Zájmy poli tické reprezentace jsou však jen jednou stranou mince - na dru hé straně je třeba vnímat ty, kteří zákon aplikují v praxi, zejmé na obce a kraje. ová úprava si svou užitečnost musí obhájit citlivým vstupem do praxe. To bude velký úkol především pro příslušné úředníky, zdůrazňuje Ing. Bohumil Burdych, vedoucí oddělení územního pláno vání odboru strategického rozvoje kraje Kraj ského úřadu Pardubického kraje, který se zú častnil přípravy nového stavebního řádu a má bohaté zkušenosti z praxe. Proto bylo důležité, že se na zpracování nového zákona podíleli zástupci příslušných odborů a oddělení krajských úřadů. Jak však prozrazuje Ing. Bohumil Burdych, nebyly vždy jejich názory spontánně přijímány. By lo to však podle něj mj. vyvoláno i tím, že se jeho návrh tvořil poměrně dlouho. Nový stavební řád nicméně vítá. Ten sou časný je podle něho až příliš závislý na pro váděcích vyhláškách, které způsobují spleti tost právního prostředí v oblasti stavebních a územně plánovacích řízení. Navíc chybí větší zapojení veřejnosti do jednotlivých procesů. Nynější právní předpis také nerea guje na globální změny, mj. na prosazování zásad udržitelného rozvoje území. Naopak nový již s povinným posuzováním vlivů na udržitelný rozvoj území počítá.
N
V ČEM MŮŽE BÝT PŘÍNOSEM Podle Ing. Bohumila Burdycha nový zákon může být přínosem zejména pro procesy územního plánování například tím, že: ■ zavádí povinné shromažďování územně analytických podkladů, ■ precizuje styl práce s územně plánovací mi informacemi,
Doporučení pro obce Jsou to zejména: ■ nutnost posoudit personální situaci na příslušných odborech, případně provést personální audity a zohlednit zjištěné výsledky; ■ každé pracoviště by mělo být vybaveno kvalitním počítačovým vybavením a aktuálními verzemi softwaru, který musí odpovídat aktuálním potřebám; ■ využívat více nových informačních systémů, které mohou urychlit a zefektivnit práci díky snadné dostupnosti různých informací; ■ preferovat práci s informacemi, které poskytují geografické informační systémy, neboť právě ty se stanou základním nástrojem územního plánování od nabytí účinnosti nového stavebního zákona.
prosinec 2006
SVITAVY - ÚZEMNÍ PLÁN
MĚSTV
■ ustavuje povinné procesy hodnocení udr žitelného rozvoje vymezeného území, ■■ významně posiluje úlohu veřejnosti, ■ má i ambice urychlit správní řízení, před pokladem ale bude tomu předcházející územně plánovací shoda o využití území, ve kterém budou správní řízení prováděna. DOZOR A KONTROLY KRAJE ■ Dozorová činnost: Důležitým úkolem kra jů je dozor nad vytvářením, změnami a pro váděním územních plánů obcí v rámci své územní působnosti. V současné době je pro ces dozoru formulován přímo v původním zákoně. Nový zákon postavení dozorových orgánů potvrzuje a doplňuje. Rozsah dozorové agendy můžeme prezen tovat na praxi Pardubického kraje. Ten je nadřízeným orgánem územního plánování pro všech 452 obcí kraje. Písemně se vyjad řuje ke všem etapám v procesu vzniku územ ně plánovacích dokumentů obcí, tedy ve fá zích zadání, konceptu i návrhu. Ročně je to zhruba 450 písemných vyjádření. Až v této součinnosti je základ přiměřené kvality do končovaných dokumentů. Přitom příslušné oddělení krajského úřadu, které se touto pro blematikou zabývá, má k tomu vyčleněny pouze tři pracovníky, což může významně li mitovat možnosti metodické pomoci a kon zultací pro obce. ■ Kontrolní činnost: Příslušné odbory kraj ského úřadu však nevykonávají jen dozoro vou činnost, nýbrž ze zákona mají i povin nost kontroly. Ta se uskutečňuje podle sta noveného ročního plánu a zaměřuje se pře devším na územně-plánovací činnost v rám ci obcí s rozšířenou působností. Na tyje totiž přenesena kompetence pořizovat na základě žádosti územní plány pro všechny obce z je jich správního obvodu. Počet kontrol závisí na počtu pracovníků příslušného oddělení krajského úřadu a stavu předkládané územ ně plánovací dokumentace v oblasti dozoru. V souhrnu platí, že se nadřízené orgány kraje nesnaží působit na obecní a městské úřady prostřednictvím výkonu dozoru a kon troly příliš dominantně. Zásadou práce úřed níků je naopak zasahovat do činností obcí minimálně a dávat přednost konsensuální dohodě před direktivními zásahy. ■ Výsledky kontrolní činnosti: Oddělení územního plánování Krajského úřadu Pardu bického kraje podle slov Ing. Burdycha neshledává při kontrolách žádné zásadní nedo statky. Za nedobré považuje však stále přetr vávající snahu mnohých obcí vyjednat zastavitelnost pro nepřiměřený rozsah správního území. Častým problémem jsou též »nedoro
Zpracování územně-plánovací dokumentace obcí není jednoduchá, ani levná záležitost.
zumění« v harmonizaci záměrů se sousední mi obcemi, vyplývající především ze soused ského vztahu malé obce a »velkého« města. Kromě uvedených příkladů je problematická rovněž snaha obcí měnit i starší územní plány celou řadou dílčích zásahů, čímž dochází v praxi k nepřehlednosti územních plánů. ■ Formy podpory obcí v procesu územního plánování 1. Metodická: S ohledem na rozsáhlost problematiky se v praxi Pardubického kraje mohou obce setkávat s nabídkou metodické podpory, možností konzultací a získáním odborných stanovisek nadřízených orgánů (například i prostřednictvím e-mailu). Pravi delně dvakrát do roka se konají porady zá stupců zainteresovaných odborů úřadů obcí a měst se zástupci kraje. Velmi důležitým prvkem podpory je aktivní a vstřícný pracov ní kontakt z obou stran. 2. Finanční: Zpracování územněplánovací dokumentace obcí není jednoduchá ani lev ná záležitost. V Pardubickém kraji mají proto obce možnost získat od kraje i finanční pod poru na uvedené činnosti. Pravidelně od ro ku 2003 vyhlašuje kraj program s názvem Podpora pořízení územně plánovacích do kumentací. V jeho rámci se desítkám obcí podaří každý rok získat významnou finanční injekci na zpracování jejich územně pláno vací dokumentace. Pro názornost lze uvést, že v roce 2005 to bylo 46 obcí a výše jednotli vých grantů se pohybovala od půldruhého do čtyř miliónů korun. Podmínkou získání ovšem byla také spoluúčast, která byla vyža dována ve výši minimálně 25 %. V současné době je přitom vzhledem k aktuální situaci v kraji podpora směřována zejména pro menší obce do tří tisíc obyvatel. ■
JAN STEJSKAL MILOŠCHARBUSKÝ
moderní obec
25
Praha České Budějovice Pardubice Brno Ostrava
Město snese jen určitou míru zatížení XANADU* Computer technology
Pomocí GIS technologií firem Autodesk a Xanadu můžete snadno kombinovat papírové i digitální mapy, CAD data projektantů a urbanistů, data z GIS systémů nebo digitální data katastru nemovitostí. Data lze snadno sdílet a publikovat na internetu. Naše řešení poroste s vámi!
Software vyhovuje požadavkům zákona 183/2006 Sb.
Autodesk Authorized Value Added Reseller 2007 Preferred Partner
Microsoft C E R T I F I E D
www.xanadu.cz
íce než 70 let už uplynulo od roku rozhodně dosáhnou pestrosti nabídky pro 1933, kdy vznikl patrně nejvýznam středí při naplňování principu polyfunkč nější dokument moderního urbanis nosti,« konstatoval doc. Mužík. mu -Athénská charta. Dodnes se považuProporce funkcí se mění s proměnami ži je za aktuální, i když se zásady v něm ob vota. Dříve existovalo víc výrobních ploch, sažené modifikují a aktualizují. Po roce dnes ale podniky své plošné nároky na tyto 1989 se na nich podílejí i čeští urbanisté, objekty snižují. Na druhé straně je větší po kteří reprezentují ČR v Evropské radě urtřeba ploch k trávení volného času a pro re banistů. kreaci. S tím souvisí turistika a to, čemu ur banisté říkají »potenciál území«: Je špatné, PROČ JSOU NUTNÉ ZMĚNY když se do určitých prostor, ať je to třeba »Původní Athénská charta definovala zá pražský Karlův most, nebo Máchovo jezero, kladní funkce města, tj. bydlení, rekreaci, soustředí takové množství funkcí, že neod práci a dopravu; úkolem urbanistů bylo co povídá jejich potenciálu. Začnou totiž pů nejvíce je sladit. Postupem času se ale uká vodní (v tomto případě turistickou) funkci li zalo, že tyto funkce se začínají až příliš dife kvidovat. Jinak řečeno to, co je přitažlivé, rencovat; důsledkem byl vznik až striktně tímto náporem na přitažlivosti ztrácí, proto funkčně oddělených celků - pro práci, byd že byl překročen potenciál území. To platí lení, průmysl atd. V takovém funkčním zópro všechny funkce, nejen rekreační, ale nování ovšem vznikají větší nároky na do i bytovou, výrobní atd. pravu, obytné části se během dne umrtvují, »Městský organismus je blízký lidskému: jiné působí jako “špinavé” apod. Ad absur Jakmile jej na jedné straně příliš zatížíme, dum pak vše dovedla výstavba panelových třeba velkým obchodním centrem, začne sídlišť, v nichž postupně převládla téměř jen tam město nějak tíhnout, jeho organismus bytová funkce,« řekl předseda Asociace pro se této situaci začne přizpůsobovat. Ovšem urbanismus a územní plánování doc. Ing. může se snadno stát, že toto přizpůsobová arch. Jan Mužík, CSc. ní bude nezdravé,« uvedl dále předseda Aso Ukázalo se tedy, že je nutné původní zása ciace pro urbanismus a územní plánování. dy revidovat, byť původně nebyly míněny stabilita sídel a ne všude v praxi dovedeny do takových rozměrů jako na socialistických sídlištích. Jedním z největších prohřešků z hlediska ur Do popředí se postupně dostávaly pojmy ja banismu a architektury polistopadové éry ko udržitelný rozvoj, urbanismus se chápe jsou obrovská nákupní střediska, esteticky nejen jako stavba měst, ale jako sídel, jež většinou nepěkná, nerespektující prostředí, jsou součástí krajiny, územní plánování se která vyrostla prakticky po celé zemi. Ale věnuje i plochám mimo město. Důraz se kla podle doc. Mužíka existují i jiná, jemnější de na to, aby se všechny zásahy dělaly tak, nebezpečí. Například to, jaké důsledky může aby nebránily dalším generacím naplňovat mít třeba rušení mateřských a základních jejich představy o rozvoji. Poslední doku škol. A nejde jen o to hlavní, tj. ztrátu centra ment urbanismu, Nová athénská charta vzdělání i kultury z daného místa. z roku 1998, proto už má jen desetiletou »My urbanisté bychom měli vytvářet tako vé prostředí, kde nebude nutné ráno naložit platnost a odborníci shromažďují poznatky z jednotlivých evropských zemí, na jejichž dítě do auta, odvézt je do školy, pak případ základě chtějí posouvat text příštího doku ně do nějakého kroužku a zpět. Co se v tako mentu dále. vém případě dítě naučí? Vždyť vůbec město, v němž žije, nepozná! Pěší cesta do školy je CO SE NEJVfC MĚNÍ přitom velkou možností výchovy k samo Jako jeden z nejdůležitějších požadavků po statnosti, protože mladý člověk musí řešit řa du vztahových věcí, učit se orientaci ve fy važují urbanisté dnes podle doc. Mužíka ob zickém prostředí.® novu městskosti, která se opět spatřuje, na rozdíl od dřívější doby, v polyfunkčnosti. Jed Jaké doporučení pro komunální politiky z toho lze na závěr vyvodit? notlivé funkce, které musí lidské sídlo plnit, »Měli by si na úřadech pěstovat lidi, kteří se mají prolínat, mj. proto, aby se eliminova budou organismu města rozumět. Dopřejí ly enormní nároky na dopravu. Zcela ideální sluchu odborníkům, pokud je budou varo situace jistě nikdy nenastane, protože vždy budou ve městě existovat plochy, které se vat, aby nepodlehli slibu investorů, když chtějí stavět v místech pro ně lákavých, ale s jeho ostatními částmi nesnášejí, tj. výroba pro město výhledově špatných, byť slibují le znečišťující ovzduší, vázaná na suroviny, vy ccos nádavkem. Investoři nemyslí na bu žadující těžkou nákladovou přepravu apod. doucnost města, jeho občany, ale na svůj Další zásadou je uchování a vytváření cha zisk; to je normální, ale komunální politici rakterové pestrosti. »Naše krajina je pestrá, by měli vidět mnohem dál,® uzavřel docent drobného měřítka, všude příznivá pro rozvoj osídlení. Pokud se urbanistům podaří, aby Mužík. /mb/ tento potenciál území využívali co nejvíc,
V
[email protected] prosinec 2006
územní plánování
příloha
Nové trendy v odvodňování urbanizovaných území Smyslem nového stavebního zákona je mimo jiné aktualizovat pravidla pro výstavbu a územní plánování podle současných potřeb společnosti. ílem územního plánování je vytvářet že cesta, kterou se doposud při odvodňování předpoklady pro výstavbu a pro udržitel urbanizovaných území ubírali, je slepá. Uvě ný rozvoj území, spočívající ve vyváže domily si, že žádná společnost není tak bo ném vztahu podmínek pro příznivé životní hatá, aby mohla řešit neustále se zvyšující prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro sou přítok dešťových vod do kanalizací a vodote držnost společenství obyvatel území a který čí tím, že bude permanentně zvětšovat pro uspokojuje potřeby současné generace, aniž by fily stok, objemy retenčních zdrží a koryta ohrožoval podmínky života generací budou potoků a řek. cích. Tolik §19 čl. 1 nového stavebního zákona. Když si uvědomíme, že v současném Tento článek stejně jako celý§19, který po Německu se každý den urbanizuje plocha asi pisuje úkoly územního plánování, vnímá ur 130 ha na úkor plochy lesní nebo zeměděl banizaci území pouze podle principů trvale ské, je snadnější pochopit, že historická role udržitelného rozvoje. konvenčního způsobu odvodňování jako prioritního přístupu k odvodňování osídle DŮSLEDKY URBANIZACE ných území se vyčerpala a není pro nová Zvyšováním počtu lidí ve městech, neustá území perspektivní. lým zastavováním nových území a zčásti kli Konvenčním způsobem odvodnění rozu matickými změnami dochází v zemích s vy míme řešení, které charakterizují okamžitý sokou hustotou osídlení k tomu, že přibývá odtok dešťových vod do kanalizace a to, že se dešťové vody, která odtéká z území stále více těmito vodami zabýváme až potom, co vodu po jeho povrchu. To znamená jinak, než to svedeme do hlavních sběračů nebo kmeno mu bylo před jeho zastavěním. Povrchovým vých stok. Pro soustředěné srážkové vody odtokem je míněn i odtok kanalizacemi, pro pak hledáme místo ve vodotečích, kam je tože to, že neteče voda po ulicích, nemění odlehčujeme, nebo ve velkých retenčních princip odvodnění. Ten spočívá v tom, že vo nádržích, kde je musíme zadržet, abychom da je nejkratší cestou svedena do vodotečí, neznehodnotili koryta řek nebo nevyřadili aniž by ji něco zpomalovalo. V současných čistírnu odpadních vod. městech po povrchu odteče 55 % srážek a 15 V posledních přibližně 15 letech se v zá % z nich se vsákne do země, v území s přiro padní Evropě přístup k odvádění dešťových zeným zemským povrchem se vsákne 50 % vod ve městech a obcích zásadně změnil. Je deště a 10% odteče po povrchu. Tato čísla vy ho podstatou je snaha postarat se o dešťové jadřují důsledek urbanizace. vody tam, kde spadnou. Principem systému S následky urbanizace při přívalových je nenechat dešťové vody odtéct z pozemku srážkách, s povodněmi se v Evropě setkává se stejnou intenzitou, se kterou na pozemek me stále častěji. A to už nejenom v tradičně spadly. Dešťové vody se zadrží pokud možno nejdeštivějších měsících v roce v červnu na pozemku každé nemovitosti v objektech a červenci, ale i na podzim a na jaře. Povod decentralizované retence, na rozdíl od zadr ně, o kterých bude řeč, nejsou ty velké, které žování v centralizovaných retenčních nádr jsme u nás zažili například v letech 1997, žích na stokové síti, jak je tomu u konvenční 2002 nebo 2006. Rozsáhlé záplavy jsou spíše ho způsobu. Pokud jsou pro to vhodné pod důsledkem klimatickým podmínek a typu mínky, což většinou nebývají, je možné tyto krajiny v daných povodích než jenom odto vody zasakovat do podzemí. Jestliže lze tako kem dešťů ze zastavěných oblastí. Nechci vých spíše výjimečných případů využít, je to ubírat z jejich ničivosti a katastrofálnosti, ale příznivé pro doplňování zdrojů podzemních jedno je jisté, mediálně zcela zastiňují své lo vod a zásobování pramenů vodotečí v do kální bratříčky. V poměřování rozsahu je to bách, kdy je vody málo. v pořádku, v razantnosti to vždy spravedlivé Většinou jsou vhodné podmínky pouze není. Přesněji řečeno, oprávněné to není k tomu, aby se dešťové vody sváděly do pod dost často, poněvadž místní přívalové srážky zemních objektů lokální retence ke krátkodo ve městech a obcích mohou způsobit tak bé akumulaci. Vody z těchto objektů odtékají rychlý nárůst dešťových vod ve stokách, že je pomalu a mechanicky předčištěné do kanali kapacitně nedostatečné profily nemohou zace nebo vodoteče. Toto zpoždění a zrovnoodvést a voda se rozlije. měrnění odtoku přívalových srážek má pro vodní hospodářství měst obrovský význam.
C
PRINCIP NOVÉHO PŘÍSTUPU
Neustálým zpevňováním nových ploch v Ev ropě a v ostatních hospodářsky rozvinutých zemích tyto společnosti dospěly k poznání,
prosinec 2006
Příklad z Berlína: Ulice s objekty lokální retence (zatravněný pás je zasakovací průleh s retenční rýhou, do kterého stékají veškeré dešťové vody z ulice).
jiného názvosloví, než na které jsme zatím zvyklí u nás. Všude tam, kde se dešťové vodě věnují ve smyslu nového pohledu, pojmeno vávají činnost s ní s větší úctou. Nesnaží seji likvidovat nebo nakládat s ní, nýbrž s dešťo vou vodu hospodaří. Tato zdánlivá drobnost charakterizuje filozofickou podstatu této změny. Rozdíl mezi konvenčním řešením a od vodněním s decentralizovanou retencí spo čívá v tom, že konvenční odvodnění v měřít ku současné produkce dešťových vod pro blém neřeší, ale odsouvá. Problém nechává řešit někoho, kdo ho ne způsobil, někde, kde nevznikl. Nový systém problém řeší dříve, než naroste, a tam, kde vznikl, na pozemku majitele, za jeho a jím kontrolované peníze a ne tam, kde problém zmohutní a k jeho vyřešení je potřeba vykou pit pozemky za těžko kontrolované peníze daňových poplatníků. Jestliže jsem v úvodu zmínil, že nový zá kon řeší aktualizaci pravidel pro výstavbu a územní plánování podle současných po třeb společnosti, potom se nelze v souvis losti s územním plánováním nezabývat no vými trendy v odvodňování urbanizovaných území. ■
(Příště: Jak zapracováním nového principu pro odvodňování urbanizovaných území do územních plánů lze účinně ovlivňovat poten ciál stávající stokové sítě v souvislosti s novou výstavbou.)
S DEŠŤOVOU VODOU HOSPODAŘÍ
O tom, že si dešťová voda získala společen ský respekt a jiný přístup, svědčí i používání
JIŘÍ VÍTEK JV PROJEKT VH,
s. r. o.
moderní obec
27
příloha
územní plánování
Záchranný archeologický výzkum se v Roztokách u Prahy uskutečnil v souvislosti s výstavbou rychlostní komunikace 1/6 Praha. Na snímku vlevo je PhDr. Martin Kuna, CSc., pracovník Archeologického ústavu.
Záchranný archeologický výzkum je povinný téměř vždy V roce 2000 i Česká republika ratifikovala Úmluvu o archeolo gickém dědictví Evropy, tzv. Maltskou konvenci. Zavázala se tím především k tomu, že bude dbát na ochranu dokladů své dávné historie. Tato ochrana se má odrážet už v politice územního plá nování měst i obcí. dykoli existuje riziko, že se zničí ar možnost zpětné vazby nemají. Obcházet zá cheologické nálezy, je nutné požádat kon se nemusí vyplatit. Pokud by stavebník případné archeologické nálezy jako majetek o záchranný archeologický výzkum. státu, kraje či obce zničil nebo způsobil ji Zákon o památkové péči sice jednotlivá úze mí nespecifikuje, ale z jeho smyslu plyne, že nou škodu, vystavuje se možnosti citelné sankce. Pokuta může dosáhnout až půl mili jde o celé území ČR kromě míst v minulosti ónu korun. Kde škoda přesáhne možnosti vytěžených a z hlediska archeologie zniče sankcí daných zákonem, přicházejí ke slovu ných, například důlní těžbou. i trestní oznámení za poškozování a ničení »Striktně vzato podle zákona je nutné po žádat o archeologický výzkum vždy, když se cizí věci. něco staví či jinak výrazněji zasahuje do te KDE O VÝZKUM POŽÁDAT rénu, protože všude, kde se kopne, je mož Možností, koho o výzkum požádat, je víc. Ze nost, že se něco najde,« řekl zástupce ředite le Archeologického ústavu Akademie věd ČR zákona je to Akademie věd a její Archeolo PhDr. Martin Tomášek. gický ústav - pracoviště v Praze a Brně, jimž Archeologický výzkum je povinný téměř je směřována zákonná oznamovací povin vždy. Nakolik se tato povinnost dodržuje, si nost. Mnohdy je ale rychlejší zvolit si tzv. oprávněnou organizaci k provádění archeo netroufá odhadnout. Hodně to závisí na sta vebních úřadech. Žádný zákon jim neuklá logických výzkumů, které se nacházejí v kaž dém kraji. Jejich seznam je na adrese dá, aby tuto podmínku ve stavebním povo www.arup.cas.cz. lení uplatňovaly. Je proto jen na jednotlivých úřednících, zda alespoň stavebníka upozor Stavebník uzavírá s organizací, která bude dělat archeologický výzkum, smlouvu, v níž ní na možné problémy, jestliže o archeolo gický průzkum nepožádá. Je pravda, že po se mj. uvádí, do kdy a za kolik se výzkum kud stavebník svou povinnost nesplní, ar uskuteční. Doba jeho trvání závisí na cha rakteru lokality i počasí a překvapení nejsou cheologové se o tom ani nemusí dozvědět, protože žádnou svou policii nebo jinou rozhodně vyloučena. Ale archeologové už
K
28
moderní obec
mají své zkušenosti a podle PhDr. Martina Tomáška jeho kolegové téměř nikdy neměli problém s odhadem, jak dlouho budou prá ce trvat. KDO CO PLATÍ
V úvahu mohou přicházet dva druhy finan cování archeologických výzkumů. První se vztahuje k případné majetkové újmě majite le pozemku, která mu může vzniknout tím, že mu archeologové na čas pozemek zabe rou a rozkopou. V takovém případě mu nále ží příslušná finanční náhrada specifikovaná předchozí dohodou. Zásahy v rámci tzv. zá kladního výzkumu jsou ale dnes spíše ojedi nělé. Ve druhém případě je nutné zaplatit vlast ní záchranný archeologický výzkum, který se uskutečňuje v důsledku stavební či jiné činnosti. Pokud je investorem právnická a fyzická podnikající osoba, musí výzkum uhradit tento investor. Jde-li o fyzickou oso bu nepodnikající, jdou náklady na vrub or ganizace, v jejíž prospěch se výzkum dělá. Ji nak řečeno, staví-li developer, stát, obec či kterýkoli jiný podnikatel, musí v rozpočtu počítat s částkou na archeologický výzkum. Jestliže někdo staví vlastními silami třeba ro dinný domek, měl by náklady uhradit stát, případně kraj. Podle PhDr. Martina Tomáška je úhrada ze strany státu dost složitou záležitostí, protože stát na tyto potřeby mnoho prostředků nevyčleňuje. Jediné finanční prostředky, které je možné využít, jsou pouze v penězi nepři-
prosinec 2006
územní plánování liš obdařeném Fondu záchranných archeo logických výzkumů, nyní svěřeného Národ nímu památkovému ústavu. V každém případě má majitel pozemku dvě naprosto neoddiskutovatelné povinnos ti: oznámit a umožnit výzkum. Pokud tyto dvě podmínky splní, je často bohužel jen na oprávněné organizaci, zda někde prostředky na výzkum sežene, či nikoli. POVINNOSTI ÚŘADŮ
Podle Maltské konvence mají regionální i místní úřady zajistit finanční podporu vý zkumů. Slovo »mají« naznačuje, že nejde o závaznou povinnost, spíše o trend, k ně muž by měly signatářské státy ve vývoji své legislativy směřovat. PhDr. Martin Tomášek uvedl, že u nás je jedinou bílou vránou zatím jen Středočeský kraj, který letos ve svém roz počtu poprvé na záchranné archeologické výzkumy pamatuje. Stejně tak by podle Maltské konvence mě ly obce sladit požadavky archeologie a územ ních plánů, tj. jestliže lze přizpůsobit územ ní plány tomu, aby se tam, kde jsou v zemi výjimečně cenné památky, nestavělo. »Na tento požadavek se dosud příliš nehledí a ani zákon není k péči o archeologické památky v terénu zrovna nejvstřícnější. A nový sta vební zákon považuji z hlediska své profese za zhoršení situace. Zvýší se počet staveb, pro které nebude nutné stavební povolení, a tak ubude informací o stavební činnosti,« posteskl si PhDr. Martin Tomášek.
příloha
NA CO PAMATOVAT
Obecný problém stavebníků včetně obcí je malá informovanost. »Mnohdy by si ušetřili problémy, kdyby se už v době přípravy stav by zeptali, zda nejde přes nějakou archeolo gickou lokalitu. Často dochází k tomu, že jsou pak opravdu velmi překvapeni, že mu sejí platit za něco, s čím původně vůbec ne počítali. Informovanost z jejich i naší strany je klíčová. Koneckonců zeptat se v regionální oprávněné organizaci nebo také u nás na možnost případných rizik ještě dříve, než se začne zpracovávat projektová dokumentace, by nemělo nikomu činit problém,« konstato val PhDr. Martin Tomášek. Obecně platí, že je nutné vždy zbystřit, staví-li se v památkových rezervacích nebo zó nách, bez diskuse jsou to archeologické lo kality. O nich se lze dozvědět například stu diem archívu Archeologického ústavu, exis tuje také Státní archeologický seznam spra vovaný Národním památkovým ústavem. »Ani archeolog nevidí pod zem. Na základě zkušeností je ale schopen vyhodnotit, jaké je riziko, že stavebník na něco narazí. Někde to lze říct s naprostou jistotou, protože jsou tam už starší nálezy, jinde to nevíme, ale jsme schopni situaci do jisté míry predikovat,« uzavřel PhDr. Martin Tomášek, zástupce ře ditele Archeologického ústavu Akademie věd České republiky. ■
JIŘINA ONDRÁČKOVÁ
Na sever od Prahy, v úzkém skalnatém údolí u řeky Vltavy, se před 1500 lety utábořily stovky lidí. Jak ukazují výsledky záchranného archeologického výzkumu, v polovině prvního tisíciletí tam stála na tehdejší dobu nečekaně velká slovanská vesnice.
Středočeský kraj je zatím bílou vránou zemí Středočeského kraje prožívá v posledních letech mimořádný sta vební boom. Každá stavba znamená narušení původního terénu a obnažená ze mě je pak velmi často připravena vypovídat. Její výpověď pro nás musí zachytit, uchovat a interpretovat archeologové, respektive or ganizace oprávněné vykonávat na území na šeho kraje na základě povolení Ministerstva kultury České republiky archeologické vý zkumy. A ty mají v našem kraji opravdu hod ně práce. Četnost a náročnost archeologických vý zkumů neustále vzrůstá, což přináší mnoho problémů. Dva nejtíživější-financování ne investičních záchranných archeologických výzkumů a ukládání movitých archeologic kých nálezů - se rozhodl náš kraj, který si vá ží kulturního dědictví na svém území, radi kálně řešit. Ministerstvo kultury poskytuje na usku tečnění záchranných archeologických vý zkumů prostřednictvím Národního památ kového ústavu stále méně finančních pro středků. Proto považoval Středočeský kraj za účelné a nutné nabídnout nejen svým, ale i ostatním oprávněným organizacím působí cím na jeho území možnost ucházet se o do taci na financování výzkumů nehrazených investorem. Nabídka je nejen opatřením k záchraně ar cheologického kulturního dědictví, ale pře-
Ú
prosinec 2006
Záchranný archeologický výzkum na podzim roku 2004 byl vyvolán rekonstrukcí komunikace spojující obce Libice nad Cidlinou a Kanín na Nymbursku. V průběhu výkopových prací byly zachyceny celkem tři hroby z období raného středověku, v nichž bylo pohřbeno pět jedinců.
devším službou občanům kraje. Tyto výzku my budou hrazeny z rozpočtové položky ur čené spolu s výzkumy ještě na financování odměn za archeologické nálezy (ustanovení § 23 odst. 4 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpi sů ), která zahrnuje částku tři milióny korun. Zatím z ní byla uvolněno 225 050 korun jako odměna za mimořádný archeologický nález. Sběr žádostí o podporu na neplacené výzku my ještě nebyl ukončen. V návrhu rozpočtu našeho kraje na rok 2007 se opět počítá s obdobnou finanční podporou na neplacené archeologické vý zkumy jako v roce letošním. Druhý problém, který začal kraj radikálně řešit, jsou vhodné prostory pro ukládání movitých archeologických nálezů. Proto za 12 miliónů korun zakoupil objekt bývalé sýpky v Benátkách nad Jizerou. V současné době již probíhají přípravné práce k zabez pečení takových úprav objektu, aby mohl sloužit svému účelu. Po dokončení rekonstrukce se stane centrálním depozitářem pro ukládání ar cheologických nálezů z celého Středočes kého kraje. ■
JIŘINA POSPÍŠILOVÁ radní Středočeského kraje pro oblast kultury a památkové péče
moderní obec
29
příloha
územní plánování
Ke krajině se chovejme slušně, dokonce s pokorou Venkovské osídlení v zemědělsky kultivované krajině ztrácí svůj původní charakter, protože venkov ztrácí i své původní poslání. O jeho proměnách hovoříme s Prof. Ing. arch. Miroslavem Ba šem z Ústavu urbanismu fakulty architektury ČVUT v Praze. ■ Je plánování venkovského prostoru ně čím specifické? Určitě ano. Na rozdíl od města, kde se plá ny týkají povětšinou zastavěného území, se plánování venkova týká převážně volné kra jiny, v níž jsou určitá jádra, velmi hustě roz místěná v prostoru. Dříve navíc platilo, že je to krajina využívaná převážně k zemědělství. To se však dnes organizuje úplně jinak. Po roce 1990 nenastal návrat k rodinnému far maření, jak se původně předpokládalo, lidé z venkova nadále odcházejí, protože tam ne mají práci. Na druhé straně na venkov opět přicházejí lidé z měst, protože se zde ode hrává tzv. suburbánní výstavba, která proni ká nejen do volné krajiny, ale přiřazuje se ze jména k vesnickým sídlům. ■ Co se vlastně pojmem »venkovský prostor« myslí? Zjednodušeně bychom mohli říct, že vše, co není urbánním, městským prostorem. Je to vlastně volná kultivovaná krajina s osídle ním, které je tradičně rurální. Z velké skupi ny venkovských obcí, tj. obcí do 2000 obyva tel, je ale dnes jen pětina těch, které se zabý vají zemědělstvím nebo zemědělství je tu hlavním předmětem obživy. Což jsou hlavně obce v pohraničních oblastech, protože lidé tam nemají jinou šanci. A když 80 % venkov ských obcí již není založeno na zemědělství, tak to něco o venkovu říká.
ILUSTRAČNÍ FOTO: DANIEL NIKOLOV
■n Jak se k tomuto venkovskému prostoru chováme? Nezacházíme s ním někdy až pří liš benevolentně? U nás se někdy hovoří o rodinném stříbře, přičemž se jím vždy myslí významné podni ky. Zapomíná se ale na půdu, která byla tra
dičně něčím, co je velmi cenné. Sice stále musíme dokládat, proč pro výstavbu země dělskou půdu zabíráme, ale už neexistuje zákaz stavět na půdách nejvyšší bonity, tj. na prvních dvou třídách, které byly vyloučeny ze zástavby. Padl také požadavek zákona z roku 1966, že ten, kdo půdu zabral, musel zaplatit za několikanásobnou sklizeň, která by se na této půdě v budoucnu urodila. V zásadě se s půdou zachází špatně, mrhá se jí, protože se na ní staví chaoticky, s vidi nou rychlého profitu, proto, že pozemky jsou na venkově podstatně lacinější než ve městech. Hustoty nového osídlení se pohy bují mezi 20 až 40 obyvateli na hektar, za tímco ve městech to bývalo mezi 200 až 300. Argumentem pro toto plýtvání je, že země dělská technologie je tak vyspělá, že by nám stačila z našich zemědělských ploch zhruba polovina, aby nás uživila. ■ Patrně to platí nejen pro bytovou vý stavbu, ale i pro různé průmyslové zóny, sklady, obchodní centra... Jistě. Lákáme investory, investice vidíme jako spásu. Samozřejmě, znamenají práci, ale přece jen je nutné také brát ohledy na to, kam je lokalizujeme. Suburbanizace, jev, kdy se stavby rozrůstají kolem měst do volné krajiny, je důsledkem toho, že příliš snadno připouštíme tuto pro investory nejlevnější, respektive nejsnadnější výstavbu místo na příklad zužitkování tzv. brownfieldů. Argu ment, že je to nejlacinější, je z hlediska spo lečnosti dosti zjednodušený. Ke krajině se máme chovat slušně, dokonce s pokorou. Má přece i jiné hodnoty než bonini. Je tu ješ tě další aspekt: Zmíněné nové objekty jsou často jednopodlažní, ale mají neuvěřitelné rozměry, a staví se s vidinou velmi krátké ži votnosti - třeba jen na pět nebo sedm let. Stává se, že když se investorovi jeho investi ce vrátí, klidně odejde a tyto stavby odprodá státu nebo obci, často za směšně malé pení ze. Vypadá to jednoduše, ale co s těmito ob jekty? I když je někdo levně koupí, je nutné je hlídat, temperovat, osvětlovat apod. ■ Nebylo by lepší, kdyby investor tyto stavby při svém odchodu odstranil? Zcela určitě. Když s něčím končím, mám po sobě uklidit. Bylo by velice na místě, kdy by ve smlouvách bylo uvedeno, že pokud provozovatel skončí svou činnost, tak maji tel tyto budovy odstraní. Samozřejmě pokud se neobjeví návrh na jejich využití k něčemu rozumnému.
30
moderní obec
Územní plány se obecně mění častěji, než by si urbanistická profese představovala, uvedl Prof. Ing. arch. Miroslav Baše.
■ Což by ovšem asi znamenalo změnu územního plánu, který by měl teoreticky platit nejméně 15 let. Územní plány se obecně mění častěji, než by si urbanistická profese představovala. Nejčastější příčinou je nápor na volné plo chy, které územní plán ze zodpovědných dů vodů nechával jako volné, rezervní. Tlak in vestorů je obrovský. ■ Jak se může územní plánování konkrét ně podílet na rozvoji venkovského prosto ru, vesnic? Existují dva pojmy:»Program obnovy ven kova# a »rozvoj venkova#, o němž hovoří ne dávné vládní prohlášení. Vypadají jako sy nonyma, ale je v tom podstatný rozdíl. Po kud jde o první pojem, jistě nikdo nemá na mysli obnovu socialistické velkovýroby a všeho, co s ní souviselo včetně bydlení v nájemních domech, které byly venkovu velmi cizí. Je ale pravda, že mnoho starostů proti nim nic nemá. Také jsem zjistil, že mnoho institucí by docela uvítalo, kdyby prostorové rozložení po kolektivizaci země dělství zůstalo, protože je z hlediska výroby velmi výhodné. To ale znamená ignorovat celou řadu ekologických jevů, fakt, že v pří rodě nežije jen člověk, ale i nejrůznější flóra
prosinec 2006
územní plánování
příloha
a fauna. To všechno se nějakým způsobem na krajině podepisuje. Vyvstává proto opráv něná otázka, co vlastně budeme obnovovat? Volnou předsocialistickou krajinu, rozděle nou na malé parcely, ale se spoustou mezí, remízků, rybníků? A hlavně: Obnova venko va přece především záleží na samotných venkovanech. Myslím si, že největším problémem je, že tito lidé venkovany být nadále nechtějí, pro tože chtějí mít stejný standard života a byd lení jako lidé ve městech. Této představě na hrává fakt, že nemají venkovská zaměstnání, velkovýroba zrušila vazbu k půdě a svobodné hospodáře proměnila v zaměstnance.
;5u7
■ A co je tedy míněno pod pojmem »rozvoj venkova«? Zatím je to pojem otevřený. Může jím být i zmíněná suburbanizace, ale také nemusí. Mnohé se na venkově odehrává, ale nemusí to nutně být ani obnova, ani rozvoj, týkající se primárně venkova. Trochu k tomu nahrá vá i náš dost volný postoj k zajišťování potra vy, kdy si myslíme, že vše můžeme dovézt. Nikdo nepěstuje hrdost lidí na to, že se stara jí o obživu národa. A také to, že charakter vesnice je dnes podstatně změněný a dále se mění v urbánní prostředí. Většina volebních programů se týká úpravy hmotných statků, zejména sítí v daném sídle, ale už se v nich neobjevují požadavky na to, aby vesnice mě la určitý charakter, aby se obnovilo to, co tra dičně tvořilo identitu vesnic. Určité příklady takových snah naštěstí také existují a jsou hodnoceny například v soutěži Vesnice roku. Jde ale spíše o dobrovolnou místní iniciativu, přičemž konkrétní finanční podpora je okra jová. Z Evropské unie má významná podpora aktivit na venkově, jako je třeba obnova ob čanského života - ochotnického divadla, různých slavností, vytváření nových tradic apod. - přijít, jenže nemá trvat déle než do roku 2013. Navíc se obávám, že nejvíc peněz opět dostanou zemědělci.
a mnoho spokojenosti v roce 2007 Vám přeje ista Česká republika s.r.o. ista Česká republika s.r.o. Jeremiášova 947 • 155 00 Praha 5-Stodůlky Tel.: 296 337 511 •
[email protected]
www.ista.cz
JIŘINA ONDRÁČKOVA
prosinec 2006
módilerm obec
31
MO-000318/A
■ Ale každoroční soutěž Vesnice roku je velmi prestižní záležitostí, v níž zdaleka ne jde jen o peníze. Nejste v tomto případě pří liš skeptický? Nikoli; mám tím na mysli, že další osud rozvoje nebo obnovy venkova nemůže spo čívat jen na prestižní soutěži Vesnice roku. Obnova venkova také znamená obnovit pa měť, příběhy, které jsou s ním spojeny a kte ré pomohou lidem znovu najít vztah ke kon krétním místům - k domovu. Teprve až ven kov těmito příběhy znovu zabydlíme, začne me mluvit o domově, protože krajina a sídla už nejsou nějakým abstraktem, ale jsou mnohem lidštější. Chybí ale cílevědomá po litika, vize na úrovni státu. Ve vládním dokumentu nejsou přesvědči vě a promyšleně formulovány kroky, které by byly podpořeny financemi. Podstatné kroky se nechávají na soukromých institucích, na developerech, kteří volí jiné cíle a jiné cesty. Intervence státu je ale v tomto případě nut ná, protože jde o věc veřejnou. ■
SPRÁVA A ROZVOJ
Církevní památky vyžadují zvláštní péči Památkově chráněných kostelů je u nás zhruba 8000. Přesný po čet si netroufají odhadnout ani památkáři, protože značná část kostelů je součástí velkých stavebních komplexů, především klášterů, které se uvádějí jako jedna položka. ostely jsou většinou vlastnictvím kato lické církve; modlitebny nekatolických církví vznikaly převážně až ve 20. sto letí, což ovšem nemusí znamenat, že o méně kvalitní architekturu.
K
PROČ JSOU SPECIFICKÉ Církevní památky vyžadují zvláštní péči, protože u nás i ve světě vždy patřily a patří k těm nejkvalitnějším. Na jejich vzniku se podíleli nejvýznamnější umělci a řemeslníci, proto i nároky na péči o tato umělecká díla jsou vyšší než u památek jiného druhu. Tato skutečnost je ovšem dvousečná. Za komunismu byly spolu s židovskými památ kami »podezřelé«, stát se proto o ně moc ne staral a nebránil příliš tendencím, které ved ly k sejmutí památkové ochrany. Z 3000 pa mátek, u nichž se jen v normalizační éře upustilo od památkové ochrany, šla velká část na konto církevních objektů. Dnes tako vé tendence nehrozí. Mluvčí Ministerstva kultury Mgr. Ludmila Kadrnková potvrzuje, že rozhodně neexistuje snaha rušit památko vou ochranu těchto objektů. Trend je spíš opačný, tj. chránit kostely, které až dosud to muto režimu nepodléhaly. Ani PhDr. Josef Štuk z Národního památkového ústavu si ne vzpomíná na žádný případ, kdy by po roce 1990 bylo upuštěno od památkové ochrany. Stav církevních památek se opravdu zlep šuje, je viditelný na první pohled; opravený kostel, dominanta většiny obcí, většinou zá ří do daleka. Na druhé straně smutnou kapi-
tolou nové doby je masové vykrádání koste lů, které po roce 1990 nabylo neuvěřitelných rozměrů. jde
KOSTELY ZACHOVAT, NERUŠIT »Ústup lidí od víry je objektivním faktem. Ha da kostelů nemá - a ani by nebylo účelné aby měla - stálého duchovního správce. I uvnitř katolické církve stoupá uvědomění, že je tu rozsáhlý nemovitý majetek, který církev k pl nění svého poslání nepotřebuje. Budiž jí ke cti, že si uvědomuje svůj závazek vůči tomu to dědictví a i s omezenými prostředky dělá pro jeho zachování maximum,« říká PhDr. Josef Štulc. Jak naložit s kostely, které ztratily svou pů vodní funkci? O tom se diskutuje nejen u nás, ale i ve světě. Ředitel územního odborného pracoviště středních Čech Národního památkového ústavu (NPÚ) Ing. arch. Vojtěch Láskaje roz hodně pro jejich zachování, byť nevylučuje jiné než církevní využití: »0 hodnotě těchto památek nikdo nepochybuje. Zejména na venkově to zpravidla bývají nejkrásnější ob jekty vesnic, tvořící tu ostrůvky krásy. Proto by měla existovat naprostá shoda, že tento poklad jsme povinni zachovat v neztenčené hodnotě.« Uvědomění si této odpovědnosti a hodnoty památek je podle něho naprosto základní podmínkou pro jejich zachování. Jiné využití v případě, že církev kostel ne potřebuje k bohoslužebným účelům, ale ne vylučuje. Samozřejmě využití důstojné, tedy většinou ke kulturním účelům. Existují i pří pady, kdy byl kostel adaptován pro trvalé ne bo přechodné bydlení (například Romanov u Mšena, Pakoměřice v okrese Praha-východ), ale něco takového vzbuzuje u památ kám spíše rozpaky.
FOTO: ARCHIV
lze připustit zříceniny
Jihočeský kraj se ujal obnovy 120 let staré kří žové cesty vedoucí od kostela v Cetvinách k Mariánské kapli ve Farském lese. Předpoklá dané náklady na její obnovu a následné vydá ní propagačních materiálů ve výši 300 tisíc Kč uhradí ze dvou třetin Dispoziční fond Iniciativy společenství INTERREG IIIA, zbytek zaplatí kraj.
32
moderní obec
ně starají o opravy a údržbu církevních pa mátek, je připouštějí spíše jako krajní mož nost (viz rámeček). Stavby a komplexy, které dříve vlastnila církev, byly většinou finančně podporovány rozsáhlými velkostatky nebo měly své šlech tické patrony, kteří financovali údržbu, a to z tradice ještě dlouho po vzniku Českoslo venské republiky. Po roce 1948 stát církve dů sledně zbavil finančních zdrojů, a tím na sebe převzal i povinnost o ně pečovat. Tato si tuace vlastně trvá dodnes. Nadále je církev odkázána na finanční zdroje státu, případně na dobrovolnou pomoc krajů a obcí. Státní zdroje jsou dva: Církev může, tak ja ko kterýkoli jiný vlastník památky, žádat o fi nanční podporu z programů Ministerstva kultury. Dále stát, respektive odbor církví Mi nisterstva kultury, poskytuje ze zákona číslo218/1949 Sb. prostředky na údržbu církev ních kulturních památek. Pro rok 2007 se na tyto účely počítá v rozpočtu ministerstva se 23,74 miliónu korun.
BRZDY OPRAV A REKONSTRUKCI Největším problémem jsou peníze, ale co kromě jejich nedostatku nejvíc brzdí opravy a rekonstrukce církevních památek? Na to jsme se zeptali Ing. Josefa Rendla, vedoucího stavebního odboru Arcibiskupství pražské ho. Ten o odpověď požádal zmíněné techni ky vikariátů spadajících pod toto arcibiskup ství. Uvádějí například: ■ Přílišná rozdrobenost omezených finanč ních prostředků a pozdní rozdělování dotací. ■ Všeobecná byrokratizace společnosti a z toho vyplývající přístup mnohých za městnanců státního aparátu. ■ Po rekonstrukci začínají některé církevní objekty znovu chátrat kvůli zanedbávané běžné údržbě.
Kdy využít církevní objekty jinak než k bohoslužebným účelům (Odpovědi stavebních techniků vikariátů spa dajících pod Arcibiskupství pražské)
KOSTELŮ?
■ Pokud objektu hrozí přímá destrukce, je samo
PhDr. Josef Štulc tak jednoznačný názor ne má: »Nevylučuji, že i u nás dojde k tomu, co se děje například v Británii. Kostely, které anglikánská církev označí jako nadbytečné, má duchovní správce povinnost nabídnout k odprodeji. Tam, kde se odprodej nepodaří, vyžaduje dokonce i souhlas s demolicí. Věřím ale, že tato situace u nás nenastane, ovšem jedině za předpokladu, že si stát nepostrada telnost církevních památek uvědomí.« Kromě využití kostelů pro jiné než boho služebné účely Phdr. Štulc připouští i mož nost zachování těchto památek v podobě zří cenin. »Je lepší stavbu fyzicky zachovat, byť třeba znetvořenou, než o ni přijít natrvalo.« Samotná církev je k alternativnímu využi tí zdrženlivá. Stavební technici vikariátů pražské diecéze, kteří se už řadu let komplet
zřejmě dobré hledat i jiné cesty k dalšímu přijatel nému využití (koncerty, muzea, depozitáře). (Pavel Popov, vikariát Stará Boleslav) ■■ Jestliže nastane situace, že církevní stavba chát rá a nejsou uvnitř církve žádné možnosti a hlavně vůle ze strany věřících na záchranu, tak by se tato situace mohla řešit například nabídnutím k důstoj nému alternativnímu využití. (Ing. Aleš Pešat, vika riát Jílové) ■ Tento problém není jednoduchý. Většina obča nů má k těmto objektům osobní vztah. (Bohumír Bouchal, vikariát Příbram) ■ Pro zachování kulturního dědictví země a tím vztahu k domovu, generacím, které si ho snad bu dou více vážit, to může být na přechodnou dobu pro jiné, s kulturní historií provázané využiti účelné. (Ing. Jaroslav Jelínek, Praha)
prosinec 2006
OBCE JSOU VĚTŠINOU VSTŘÍCNÉ
Pseudogotický kostel Božského srdce Páně v centru Bohumína se letos dočkal nového osvětlení, které přišlo radnici na 140 tisíc Kč. O jeho údržbu se bude i nadále starat město, které se spolu s římskokatolickou farností podělí o náklady na elektrický proud. Kostel dostal letos od města ještě jeden dárek -100 tisíc Kč na opravu kostelní věže. Už vloni však poskytlo farnosti na rekonstrukci této věže půjčku ve výši 480 tisíc Kč s nízkým úrokem a čtyřletou splatnosti.
■ Problémy se objevují hlavně při zadávání veřejných zakázek. Někteří dodavatelé na bídku podhodnotí jen proto, aby zakázku získali. Kvůli nedostatku finančních pro
středků se pak stane, že je taková nabídka ak ceptována. Potom dodavatel fakturuje vícepráce a farnost má problémy s jejich zapla cením.
Existují kostely, které přímo vlastní obce, ale početně vyjádřit jejich rozsah nelze, přesné informace neměl žádný z oslovených sub jektů. Mgr. Ludmila Kadrnková uvádí, že ne jsou výjimkou případy, kdy má obec s církví smlouvu o oboustranném využití - k boho službám i ke kulturním účelům. Zmiňuje i jeden pilotní projekt v plzeňské diecézi, kdy by měla být využita zadní část kostela jako společenská místnost, zbytek by nadále slou žil sakrálním účelům. Stavební technici vikariátů Středočeského kraje hodnotí vesměs spolupráci s obcemi velmi dobře. Uvádějí, že všechny mají snahu, aby se dominanta jejich sídla, tj. kostel, stal chloubou a ne ostudou, a i přes napjatost rozpočtu nacházejí finanční prostředky a materiální pomoc pro opravy. Toto tvrzení podporuje fakt, že na prosbu o uvedení obcí, kde je tato spolupráce příkladná, přišlo tolik odpovědí, že je nelze všechny vyjmenovat; a uvádět jen některé by nebylo spravedlivé. Ing. arch. Voj těch Láska uvádí i další potě šitelný jev. Není sice masový, ale díky' za něj - iniciativu občanských sdružení i jednot livců, kteří vlastním nákladem a vlastnoruč ně opravují drobné i větší sakrální památky. Jako příklad uvedl malou obec Sýčina v okrese Mladá Boleslav, kde občanské sdružení pomáhá při opravách a údržbě kostela sv. Václava a oživuje jeho využití ob časnými koncerty. ■ MARIE BLAŽKOVÁ
MK-mont illuminations s.r.o.
ČESKY VÝROBCE VANOCNI SVETELNE VYZDOBY
Nemáte vánoční výzdobu? Chybějí vám finance? Je pro vás výzdoba moc drahá? Máme pro vás snadné řešení!
PRONÁJEM VANOCNI VYZDOBY - ŘEŠENI PRO KAZDOU OB - vaši obec nazdobíme již za 5000 Kč - výzdoba bude každý rok jiná - nezevšední - výzdobu nemusíte udržovat, opravovat a ani skladovat - systém zaručuje, že výzdoba ve vaší obci bude vždy funkční - profesionální připojení GESIS IP+ Více informací naleznete na www.mkmont.cz
MK-mont illuminations s.r.o., Průmyslová 6, 431 51 Klášterec nad Ohří
Tel/: MO-000423/A
prosinec 2006
mode loderní obec
33
SPRÁVA A ROZVOJ
Facility management ve zdravotnictví Facility management je u nás relativní novinka. Zahrnuje širo kou škálu služeb, například technickou a stavební údržbu ob jektů, úklid, ostrahu, recepční služby, provoz vozového parku, správu počítačových sítí, catering apod. Ve zdravotnickém středisku se nelze vy irmy působící v oboru se liší rozsahem poskytovaných služeb: čím je jejich na hnout chemickým a dezinfekčním materiá bídka širší, tím efektivnější může být lům, lékařským pomůckám apod. Proto vzni kl detailní technologický postup, který stano spolupráce s klientem. Komplexní služby v této oblasti nabízí například Skanska Faci- vuje zásady pro nakládání s těmito látkami lities Management CZ (Skanska Facility). Na a pomůckami. Veškeré pracovní postupy je vazuje na bohaté zkušenosti světové staveb nutné skloubit s provozním řádem pracoviš tě tak, aby nebyl nijak narušen jeho chod. ní skupiny Skanska. Vedle údržby vnitřních částí IKEM se PROČ KVALITNÍ ÚKLIDOVÉ SLUŽBY Skanska Facility stará rovněž o veřejné ko Facility nedávno zvítězila ve výběrovém ří munikace v areálu nemocnice. Tuto činnost zení na veškeré úklidové služby, ostrahu mírně ztěžuje probíhající stavba nového pa a strážní služby ve špičkovém zdravotnic vilonu, kde bude v budoucnu umístěna mag netická rezonance. kém středisku IKEM v Praze.
F
Moderní recepce bude monitorovat pohyb všech osob uvnitř zařízení a pohyb vozidel v areálu.
IKEM je největší zdravotnická výzkumná a klinická základna v ČR. Uskutečňují se v něm náročné operace včetně transplantací srdce nebo ledvin. Vedle klinické praxe se ústav věnuje i vědecké výzkumné činnosti a vzdělávání vědeckých pracovníků.
lem do budoucna je modernizace elektro nického zabezpečovacího zařízení, tedy ka merového systému a poplachového zařízení. Cílem je zajistit kontrolu i u vzdálenějších objektů v areálu. Skanska Facility komplexně zajišťuje služ by facility managementu i pro další společ nosti, mj. pro výrobní areál společnosti OTIS, údržbu technologických zařízení, úklid, re cepční a další služby v Administrativním komplexu Bredovský Dvůr, správu, provoz a údržbu technických zařízení pro Telefónica 02, dále údržbu zelených ploch a zahradnic ké služby pro Letiště Praha nebo komplexní úklidové a zahradnické služby v budově Luxembourg Plaza. /ks/
L Stará se tam celkem o 90 tisíc m2 včetně operačních sálů. »Úklidové služby v IKEM a ve zdravotnictví obecně jsou velmi nároč né. Vyžaduje se vysoká kvalita poskytova ných služeb především z hlediska hygienic kých norem,« naznačil specifikum zakázky Ladislav Olšina, jenž vede tým lidí, který má IKEM na starosti. Úklid ve zdravotnickém zařízení předpokládá i vysokou kázeň per sonálu. První fáze spolupráce zahrnovala podrob nou analýzu pracovních zásad. Byl napří klad připraven a záveden barevný kódovací systém jednotlivých prostor nemocnice. Bí lou barvou je označena infekční oblast, čer venou toalety, žlutou umývárny, modrou společné prostory budovy (chodby, schodiš tě, výtahy apod.) a zelenou kuchyňské ob lasti. Pro každou z uvedených částí platí jiný úklidový režim.
34
moderní obec
ZLEPŠENI INFORMAČNÍCH SLUŽEB Služby facility managementu nezahrnují pouze úklid či správu budov, ale daleko širší spolupráci. V IKEM je velmi důležité, aby pracovní prostředí pro lékařský personál i pacienty bylo čisté, stejně významná je i bezpečnost. Proto byla vytyčena další prio rita - zlepšení informačních služeb pro paci enty a návštěvy. To s sebou přináší potřebu vytvořit moderní recepci, která bude moni torovat pohyb všech osob uvnitř zařízení a pohyb vozidel v areálu. Recepce bude také napojena na pult centrální ochrany, kde se zaznamená jakýkoliv nežádoucí pohyb po a areálu. Nepřetržitá služba vyhodnotí situaci | a případně informuje policii. K dalším specifikům bezpečnostních slu- 2 žeb pro IKEM patří například asistence při Služby facility managementu zahrnují úklid, příjmu urgentních případů nebo ostraha správu budov a další služby. parkoviště pro sanitní vozy. Důležitým úko-
prosinec 2006
SPRÁVA A ROZVO
URBIS INVEST: Zapište si do diáře estliže letošní první ročník osamostatně vytvořeno i odborné zázemí v podobě pora ného veletrhu URBIS INVEST se v Brně denského centra? nesl více ve znamení domácího rozvoje Centrum vznikne ve spolupráci se Svazem investičních příležitostí, pak jeho další ročpodnikatelů ve stavebnictví, Českou komo ník se ve dnech 17. až 21. dubna 2007 sou rou autorizovaných techniků a inženýrů středí ve větší míře na zahraničí. Podle ve a dalšími partnery. Od centra si slibujeme doucí manažerky veletrhů URBIS INVEST větší oslovení té návštěvnické skupiny, kte a Stavební veletrhy Brno Ing. Jany Ostré spo rou sice na první pohled tvoří laici, ale pro lečnost Veletrhy Brno už nyní registruje zá tože aktuálně řeší otázku bydlení, jsou de jem regionů z Polska, Slovenska a Rakouska. facto investory, tj. i odbornými návštěvníky. »Tím však neříkám, že domácí problematika Opravy bytového fondu jsou nejen »jedničbude potlačena. Naopak předpokládáme, že kou« mezi problémy obcí a měst, ale výraz stejně jako loni bude v Brně opět stopro ným způsobem zasahují i do státního rozpo centní účast všech krajů,« konstatuje. čtu a dotační politiky EU. To vše by se mělo v dubnu 2007 na Stavebních veletrzích a veletr ■ Počítáte napřesrok opět s přehlídkou hu URBIS INVEST objevit v nabídce poraden protipovodňových opatření? ských míst, či expozic odborných institucí. Ano, a v jejím rámci jsme jako zvýrazněné téma zvolili »Dynamické účinky rychle te ■ Zareaguje veletrh na fakt, že na radnice koucí vody na objekty, domy, mosty«. To dál v říjnu přišli i noví lidé, z nichž ne všichni zatraktivní praktické ukázky a více prováže mají větší zkušenost s řízením měst a obcí? celý projekt s doprovodným programem ve Ve spolupráci se Svazem měst a obcí letrhu. V neposlední řadě bychom rádi při chystáme program, který komplexně doplní spěli touto prezentací k další podpoře pre tematiku veletrhu. Domníváme se, že právě vence proti povodním. pro nové, a určitě i staronové členy zastupi telstev by se veletrh měl stát významným ■ Bude pro toto téma, stejně jako pro další zdrojem poznání a inspirací. Určitě si najdou zvýrazněné téma Opravy bytového fondu mezi doprovodnými programy právě ten
J
»svůj. Ostatně už nyní průběžně aktualizova né informace o veletrhu uvádíme na adrese www.bw.cz/urbisinvest. ■ Čím souběžně konané Stavební veletrhy mohou oslovit zástupce měst a obcí? Stavební veletrhy jsou největší oborovou akcí ve střední a východní Evropě. A protože problematika stavebnictví a stavebních in vestic se významně promítá do činnosti představitelů měst a obcí, nepochybuji o tom, že tato akce pro ně bude zásadním in formačním a inspiračním zdrojem při porov návání nabídky a poptávky na trhu. Jedno duše řečeno: Všechny firmy, které aspirují na to být potencionálními partnery obcí a měst při jejich rozvoji, budou na Stavebních vele trzích 2007. /rš/
Poslanecká sněmovna rozhodla, že od spotřební daně bude od roku 2007 osvobozen stlačený zemní plyn CNG, který se používá v dopravě. Vzhledem k vzrůstajícím cenám nafty, které budou i v budoucnu pokračovat, proběhlo na linkách Dopravního podniku města Brna, a.s. historicky první nezávislé porovnání spotřeby autobusů poháněných zemním plynem a naftovým CityBusem. Tohoto testu se zúčastnily městské CNG autobusy pěti výrobců nejvíce zastoupených na českém trhu. Vyhodnocení porovnání CNG autobusů v DP Pň provozu na linkách DP města Brna, a.s. dosáhly autobusy prů měrnou spotřebu CNG v rozmezí 50 až 62 m3/100km. EKOBUS měl naměřenou nejnižší spotřebu (v konkurenci pěti autobusů světo vých značek)
Při vstupních cenách CNG 10,90 Kč/m3 a nafty 22,50 Kč/l bez DPH reprezentuje tato spotřeba úsporu nákladů na PHM pro DP města
Brna v rozmezí 2,90 až 4,30 Kč/km. Při porovnávání v Brně u autobusu EKOBUS úspora nákladů na PHM by představovala až 4,30 Kč/km !
Závěr Celková úspora nákladů pro vozovnu v Brně za 12 let byla spočíta ná na 141 milionů Kč při využití autobusů na CNG zemní plyn. Z uve deného vyplývá, že při využití EKOBUSů by celková úspora nákladů na PHM představovala až 170 milionů Kč (dané nejnižší spotřebou ).
Na mezinárodním veletrhu v bulharském Plovdivu, který se konal ve dnech 25.-30. 9. 2006 získal český autobus »EKOBUS INTERCITY Plus« ocenění Zlatou medaili. Význam ocenění potvrzuje i fakt, že veletrh se letos konal za rekordní účasti 4000 vystavovatelů ze 49 zemí světa. Společnosti k tomuto úspěchu blahopřál i velvyslanec České republiky v Bulharsku, ředitel CZECHTRADE a Ministerstvo průmyslu a obchodu české republiky.
SPRÁVA A ROZVOJ
Jak mít přehled o platbách za teplo Zájem a snaha některých nájemníků nebo vlastníků bytů a ob jektů včetně měst a obcí detailně analyzovat rozúčtování nákla dů na teplo je pochopitelná. Nejde totiž o malé finanční částky, proto každý chce mít o svých platbách přehled. živatelé indikátorů-rozdělovačů top (řídí se evropskou a domácí normou ných nákladů (IRTN) by však měli vě ČSN EN 834), které odstraňují nedostatky dět, že je to jednoznačně princip po indikátorů odpařovacích a mají další před měrový, tudíž jde pouze o určení podílu po nosti zvyšující jejich užitnou hodnotu. Opět měrné spotřeby tepla na celkové spotřebě. je to však poměrové měřidlo (indikátor) sloužící ke zjištění podílu na spotřebě tepla JAK PRACUJI INDIKÁTORY v zúčtovací jednotce. Elektronické indikáto Indikátor fungující na principu odpařování ry (e-IRTN) snímají buď jen teplotu otopné kapaliny (řídí se evropskou a domácí nor ho tělesa (indikátory jednočidlové), anebo mou ČSN EN 835) je vlastně jednoduchý pří k tomu měří ještě teplotu místnosti (indiká stroj, kdy je v zaplombovaném pouzdře (na tory dvoučidlové). Dvoučidlové indikátory montovaném na otopném tělese předepsa lze naprogramovat i tak, že pracují v jednoným způsobem) umístěna ampulka s kapali čidlovém režimu. nou, která se odpařuje tak pomalu, aby se za Vybrané typy indikátorů mohou pracovat celou topnou sezónu neodpařil ani při in- také v rádiové síti, odečty zaznamenaných tenziíním vytápění její celý objem, ale zase hodnot se pak provádějí automaticky, tj. bez tak rychle, aby hodnota byla odečitatelná nutnosti vstupu do bytu. Tento systém před a výrazně se odlišovala u otopných těles, ji stavuje v současnosti nejvyšší standard. Je miž bylo vytápěno intenzívně, a těles, kde se ale zřejmé, že i budoucí trend - alespoň do (téměř) netopilo. Čím vyšší je teplota otop savadní vývoj v zemích západní Evropy tomu ného tělesa (a tím i měřicí kapaliny) a čím nasvědčuje. Naše společnost nabízí takový déle na kapalinu působí, tím je vyšší odpař komplexní systém pod označením sympho(měřená hodnota). Tento princip je ověřený nic®. praxí v řadě evropských zemí po mnoho de POMĚRNĚ SLOŽITÝ VÝPOČET sítek let. Tyto indikátory jsou v poslední době ma Jak jsem již uvedl, elektronické indikátory sově nahrazovány elektronickými indikátory musejí splňovat požadavky normy ČSN EN
U
Přístroje řady doprimo® mají vlastní měření (indikaci) na principu načítání impulsů z teplotně závislého oscilačního obvodu, teplotním čidlem je polovodič. Napájeni zajišťuje baterie s životností přes 10 let a vizualizaci dat umožňuje displej na bázi tekutých krystalů (LCD). Na snímcích jsou přístroje na radiátoru (vpravo) a pod oknem (vlevo).
36
moderní obec
834. Na displeji přístroje se nezobrazují žád né fyzikální veličiny (například kWh nebo GJ), ani nelze určit z číselného údaje na dis pleji přímo »protopenou« částku. K té se do pracujeme až po odečtení náměrů všech in dikátorů v zúčtovací jednotce (a náležitě je korigujeme v souladu s uvedenou ČSN EN) a tímto součtem dělíme náklady (spotřební složku ve sjednané výši 50 až 60 % celkových nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce). Takto získáme cenu zajeden »dílek«. Uvede ný postup je pro názornost velmi zjednodu šený; k přesnému výpočtu poměrového roz dělení nákladů na teplo pro vytápění je tře ba v souladu s platnou legislativou použít některé další korekce (koeficienty polohy místností, odlišnost od průměrných nákla dů apod.). Protože jde o poměrně složitý vý počet včetně rozsáhlého know-how, jedno značně doporučujeme, aby rozúčtování vždy prováděla společnost s patřičnými zku šenostmi i technickým a personálním záze mím. Cena za rozúčtování jedné místnosti se pohybuje zpravidla okolo 50 Kč. Zahrnuje plný servis včetně potřebných záruk. Výběr firem, nabízejících služby rozúčtování je ce lá řada. OPRÁVNĚNÉ POŽADAVKY
Většina dotazů konečných uživatelů bytů na popisovanou problematiku je kompetent ních a věcných. Mezi jejich oprávněné poža davky patří možnost přezkoušet správnost načítání elektronických indikátorů (e-IRTN). Zejména u zahraničních výrobců je to ale problematické, neboť indikátor putuje do jeho laboratoří, kde je přezkoušen a násled ně vybaven zkušebním protokolem (certifi kátem). Tato služba stojí přibližně 75 eur, což již předem determinuje okruh zájemců na úroveň znaleckých posudků při vedení soud ních sporů, a tudíž eliminuje okruh potenci álních zákazníků. Avšak i některé tuzemské firmy mají připravenou koncepci referenč ních měření elektronických IRTN. Zatím však chybí větší zájem jak ze strany výrobců, tak rozúčtovacích firem či uživatelů bytů. Chtěl bych však upozornit především na výrazně motivační charakter indikátorů eIRTN. Pokud uživatel bytu (nájemník či jeho vlastník) vidí, jak a kolik jednotek (dílků) se mu v průběhu topného období načítá, zcela určitě si bude hlídat spotřebu více než kdy koliv předtím. Tuto manipulaci mu usnad ňuje vybavení otopných těles termostatický mi ventily, které ukládá zákon. I když povin nost vybavení otopných těles indikátory (za tím) stanovena není, zcela určitě jejich apli kací dochází k dalším významným úsporám energie nejen v celonárodním měřítku a hlavně k výrazným úsporám nákladů na otop každého uživatele bytu. Nepodceňujme tedy přínos těchto malých pomocníků. ■ JIŘÍ ZERZAŇ ista Česká republika, s. r. o. Praha
prosinec 2006
POJIŠTĚNÍ OBCÍ - u General! nejde jen o majetek V souvislosti s uplynulými komunálními volbami vzniká mnoha novým starostům a představitelům obcí a měst potřeba řešit otázky ohledně pojištění jejich majetku a dalších zařízení. Podle Ing. Kateřiny Kohoutové je pojišťovna General! připravena nabídnout zástupcům veřejné správy i samosprávy moderní, jednoduchý a cenově velmi příznivý produkt, který jednak umožňuje individuální přístup k jednotlivým klientům a současně nabízí balíček pojištění v rámci jedné smlouvy.
Pojišťovna General i nabízí inovovaný POJISTNÝ PROGRAM »REGION«. • Jak se Váš pojistný program vyvíjel? V oblasti pojištění obecního majetku ne jsme žádným nováčkem. První pojistné smlouvy vznikaly již na přelomu roků 1996/1997. Od té doby se však produkt vyvíjel jednak s ohledem na pojistný trh, ale také na požadavky našich klientů. V poslední době se tak stále více obrací k individuálním potřebám jednotlivých měst a obcí a umožňuje dostatečnou flexibilitu v tomto směru. • Pro koho je tedy nabízený program určený? Pojistný program REGION byl speciálně vytvořen a koncipován samozřejmě ze jména pro obce, města, městské části a kraje. Je však nabízen také příspěvko vým organizacím, organizačním složkám státu či státním fondům, využít jej však mohou i bytová družstva či celá sdružení obcí. Obecně lze říci, že klienty se mohou stát jakékoliv orgány a organizace, jejichž provoz je plně anebo částečně financo ván ze státního rozpočtu, popř. rozpočtů municipálních a dále pak bytová družstva. • Co konkrétně tedy vlastně může být v rámci tohoto produktu pojištěno? Pojistit lze nemovité i movité věci. Jde nejčastěji o radnice, úřady, administrativ ní budovy, školy, dětské domovy, domovy důchodců či jiná sociální zařízení, dále pak o kulturní domy, tělocvičny a jiná sportoviště, požární zbrojnice a pod. • Jaké jsou výhody tohoto produktu v porovnání s ostatními druhy majetkového pojištění právě pro města a obce? Výhodou je zcela jistě plně individuální sjednání pojistné smlouvy. Tak jako se rozvoj obce přizpůsoboval geografickým podmínkám a potřebám svých obyvatel, umí se Pojišťovna General! plně přizpů sobit pojistným potřebám obce. Součástí nabídky často bývá několik variant pojiš tění, ze které si klient může vybrat tu, která mu nejlépe vyhovuje.
Pojištění je navíc standardně sjednáváno na novou cenu. V případě potřeby navrhneme podmínky pro krytí velmi specifických rizik a může me tak vyhovět i nestandardním poža davkům obce. Výše pojistného je i přes velký rozsah na bízené pojistné ochrany na velmi přízni vé úrovni. Tento produkt zahrnuje širokou škálu pojištění, kdy klient může pokrýt veškerá požadovaná pojistná nebezpečí jednou smlouvou. VÝHODY PRODUKTU: ✓ Individuální sjednání smlouvy ✓ Pojištění na novou cenu ✓ Možnost definice speciálních rizik ✓ Příznivá cena ✓ Široká škála pojištění v jedné smlouvě • Můžete být konkrétnější, jaké druhy pojištění tedy tento produkt zahrnuje? Jak již bylo řečeno, pojistit si obec může jak movité tak nemovité věci a pojištění zahrnuje tzv. pojistná nebezpečí sdruže ný živel, výhodou zde může být mož nost pojištění povodní extra např. jen na vybrané nemovitosti. Dále pojištění zahrnuje nebezpečí odcizení, vandaliz mu, rozbití skla, škod při přepravě, škod na strojích či elektronice na zemědělské či požární technice apod. Speciálním a v současné době nezbyt ným pojištěním, které je zahrnuto v tomto produktu je pojištění odpověd nosti za škody. Mimo základní tipy od povědnosti je možné připojistit odpo vědnost hasičského sboru, městské policie apod., ale i škody způsobené při výkonu státní správy nezákonným roz hodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Veškerá tato připojištění jsou volitelná tzn. plynou ze specifických po žadavků jednotlivých klientů. • Co určuje výši pojistného? Mohou klienti využít systému slev a bonusů?
Kontakt - inq. Kateřina Kohoutová,
[email protected]. www.aenerali.cz
Klienti si mohou již určením limitu po jistného plnění sami určit výši pojistné ho. Dalšího snížení ceny lze dosáhnout výší spoluúčasti, slevami za objem ma jetku, za různé délky pojištění a jiné ob chodní slevy. Vzhledem k tomu, že se snažíme vnímat města a obce nejen jako vlastníky nemo vitostí sloužící veřejnosti, ale i jako tvůrce dobrého prostředí pro bydlení občanů, jako zaměstnavatele, jako partnera pro podnikatele z regionu, nabízíme jim sou časně s pojištěním obecního majetku ta ké výhody pro další subjekty. Jedná se o slevy na pojištění a zvýhodněné pod mínky pro zaměstnance úřadu (životní pojištěnO, obyvatele obce (pojištění byd lení, domácnosti-), podniky z regionu (po jištění podnikání). Na množstevní slevy mohou např. menší obce dále dosáhnout např. žádostí o pojištění za celé sdružení či svazek obcí (např. mikroregion). FINANČNÍ VÝHODY A SLEVY: ✓ Slevy za délku smlouvy ✓ Slevy za objem pojištění ✓ Slevy za spoluúčast ✓ Področní splátky bez přirážky ✓ Slevy na pojištění pro zaměstnance úřadu ✓ Slevy na pojištění pro občany města ✓ Slevy na pojištění pro podnikatele z regionu ✓ Slevy pro obce v rámci mikroregionu • Na co se klienti, kteří si pojistí majetek u Vás mohou spolehnout? Nabízíme stabilitu velké seriózní pojišťov ny, založené na dlouhodobé historii a sil ném finančním zázemí Generali Group. Nabízíme solidní likvidační servis s regio nální působností a možnost spolupráce i v jiných oblastech - např. na projektech EU, odborných konferencí či marketingu.
GENERALI OBOUP
SPRÁVA A ROZVOJ
Certifikace: Výhody pro obě strany ový zákon č. 137/2006 Sb., o veřej ných zakázkách, definuje systém certifikovaných dodavatelů. Cílem certi fikace je zajistit, aby odborně způsobilí do davatelé získali v souladu se zákonem certi fikát, který nahrazuje prokázání splnění kvalifikačních předpokladů. Certifikát je te dy obdobou osvědčení, které se vydávalo podle zákona č. 40/2004 Sb. v Národním kvalifikačním a klasifikačním systému (skončil k 30. 6.2006, platnost osvědčení vy daných v jeho rámci trvala do 30. 9. 2006), ale neumožňuje prokázat kvalifikaci »v pl ném rozsahu«, nýbrž »v rozsahu v něm uvedeném«. Jestliže dodavatel použije certifikát jako důkaz o své způsobilosti, je zadavatel veřej né zakázky povinen jej přijmout jako odpo vídající dokument a nesmí zpochybnit in formace, jež z něj vyplývají. Svaz podnikate lů ve stavebnictví v ČR jako správce nového Systému certifikovaných stavebních doda vatelů (ten platí od letošního 1. srpna) vydal pravidla k jeho používání, která jsou vyvě šena na www.sps.cz.
N
ROZSAH OVĚŘENÉ KVALIFIKACE Prokáže-li dodavatel (český i zahraniční) splnění kvalifikačních předpokladů, které
taxativně stanovuje zákon, předá mu certifikační orgán certifikát, z něhož je patrný rozsah ověřené kvalifikace. Certifikát na hrazuje uchazeči o veřejnou zakázku pro kázání kvalifikace v rozsahu, jaký uvádějí v něm konkrétně zjištěné a uvedené údaje. Správce systému zapíše certifikovaného dodavatele a rozsah certifikace do Registru certifikovaných stavebních dodavatelů ve svém elektronickém veřejně přístupném informačním systému. Vydaný certifikát obsahuje základní identifikační data certifikačního orgánu pro kvalifikaci, správce systému a certifikovaného dodavatele včetně jmen členů statutárních orgánů ne bo osob, oprávněných jednat jménem do davatele. V certifikátu jsou dále samostat ně uvedeny všechny certifikované činnosti podle Nomenklatury stavebních činností ve smyslu přílohy č. 3 zákona o veřejných zakázkách. Rovněž předkládané reference o stavbách nebo stavebních činnostech jsou posuzovány samostatně ke každé čin nosti. Certifikát dále jmenovitě uvádí seznam dokladů, jimiž dodavatel prokázal splnění základních a profesních, ale i ekonomic kých, finančních a technických kvalifikač ních předpokladů včetně vyznačení kon
krétních údajů o dosažení jejich úrovně. Platnost certifikátu je jeden rok ode dne vy dání, přičemž dodavatel je povinen oznámit změnu všech skutečností, na jejichž základě mu byl vystaven. Bude-li mít zadavatel veřejné zakázky další požadavky na prokázání dalších kvali fikačních předpokladů, které nejsou obsa ženy v certifikátu, musí uchazeč jejich spl nění doložit samostatně. JEDINÝ DOKLAD VŠE ZJEDNODUŠÍ Zakotvení systému certifikovaných dodava telů v zákoně o veřejných zakázkách je vý znamným počinem. Stavebním dodavate lům se totiž zjednodušilo opakované proka zování kvalifikací v každé další soutěži množstvím dokladů, které jsou nahrazeny jediným dokladem - certifikátem. Ovšem nový systém je velkou výhodou i pro zada vatele veřejné zakázky. Umožňuje mu snad nou a jednoznačnou informaci o splnění kvalifikačních předpokladů uchazeče o ve řejnou zakázku, navíc ověřenou a potvrze nou akreditovaným certifikačním orgánem pro kvalifikaci. ■ MICHAEL SMOLA Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
DO OBCÍM SKUTECNE POMÁHÁ SETŘÍT PENÍZE Není snad u nás jediná obec, která čas od času neřeší otázku, jak naložit s odpadem. Specifickou kapitolou jsou Vysloužilé domácí elektrospotřebiče a elektrické nářadí. Společnost ELEKTROWIN - kolektivní systém po
kanalizace, také 110 metrů dlážděného chodníku
Je ve vlastním zájmu obcí se o tuto situaci za
věřený ministerstvem životního prostředí pro oddě
či 50 metrů asfaltového povrchu silnice anebo
jímat. Nikomu nemůže být lhostejné, zda budou
lený sběr, zpětný odběr, zpracování, využití a od
oplocené dětské hřiště se šesti až osmi herními
cím generacím zanecháme černé skládky či zda
stranění elektrozařízení a elektroodpadu - za rok
prvky a lavičkami.
svého působení zapojila do svého systému již více než 2500 obcí, zpětně odebrala už 10 000 tun
Ačkoli se systém sběru elektrozařízení společ
elektrozařízení, což představuje přes 200 000 kusů
nými silami obcí a naší společnosti daří úspěšně
chladniček a další desítky tisíc velkých a malých
rozvíjet, existují iniciativy, které by mohly činnost
spotřebičů a nářadí.
prostředky, určené na rozvoj obce, budou napros to zbytečně vynakládány na likvidaci elektroodpa du, s nímž si kolektivní systém poradí daleko efek tivněji a na náklady výrobců.
řádně zapsaných kolektivních systémů nejen
Informujte se na internetových stránkách: www.elektrowin.cz,
ků ušetřila obcím více než 70 milionů korun, jež
zpomalit, ale dokonce i zastavit. Někteří poslanci a senátoři podali k Ústavnímu soudu návrh na zru
by jinak musely zaplatit za recyklaci elektroodpa-
šení prováděcí vyhlášky k zákonu. O úspěchu těch
+420 241 091 835
dů odevzdaných do sběrných dvorů nebo v rámci
to kroků nepochybuje i jeden kolektivní systém
Efektivním vynakládáním finančních prostřed
mobilních svozů.
nebo na telefonním čísle:
^elektj
ru
a pravidelně o nich informuje na svých webových stránkách, ve svých prezentacích, a dokonce
Úspora v rozpočtu obcí, které mají uzavřenu
i v placené inzerci. Tento systém nejenže aktivně
smlouvu s kolektivním systémem ELEKTROWIN,
napomáhá atakovat platnou legislativu, ale navíc ji
a. s., znamená nezanedbatelnou položku použi
soustavně porušuje, nedodržuje a uvádí v omyl jak
telnou pro další rozvoj obce. Odevzdá-li obec ke
výrobce, tak i obce. Není řádně zapsán minister
zpětnému odběru 100 tun elektrozařízení, ušetří
stvem životního prostředí jako provozovatel kolek
až 700 000 korun za odstranění tohoto množství
tivního systému pro historická elektrozařízení po
jako elektroodpadu. Pro představu - za tuto čás
cházející z domácnosti skupin 1, 2 a 6, nadto ani
tku může obec vybudovat např. 350 metrů nové
nemá potřebná oprávnění k nakládání s odpady.
38
moderní obec
prosinec 2006
www.cz.o2.com
Firemní hovory 02 za stejně výhodnou cenu na pevnou i mobil
02 pro váš business Se službou 02 Team můžete nyní volat na mobilní čísla i pevné linky ve své firmě i mimo ni za jednotnou sazbu 1,50 Kč/min. (1,79 Kč s DPH). Aktivujte si službu zdarma do 31. 12. 2006 a vyberte si navíc špičkové mobilní telefony za skvělé ceny! Pokud se chcete dozvědět více, navštivte internetové stránky nebo zavolejte na naši bezplatnou linku.
Volejte 800 333 555
Jělefvnica
O
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Veřejná správa a internet 7/
Výpisy z Rejstříku trestů budou věcí už jen úřadů
nešní díl seriálu bych rád zaměřil na problematiku, která bezpro Ročně se v České republice zahajuje více než 520 tisíc správních středně souvisí s nedávnými ko řízení, při kterých občané musí předkládat výpis z Rejstříku munálními volbami a méně informova ným, zejména novým představitelům ob trestů. Požadavek na doložení bezúhonnosti výpisem z Rejstří cí a měst může přinést zbytečnou práci ku trestů je obsažen ve 121 zákonech a je jím dotčeno 205 typů navíc. O co jde? Protože při každých ko munálních volbách dojde k výměně vel správních řízení. Už dlouho tomu tak nebude, neboť se připra kého množství představitelů územních vují novely zákonů, které by měly přenést povinnost předkládat samospráv, spustí se vždy lavina hromad ného a duplicitního zjišťování jmen zvo výpis z rejstříku z občana (účastníka správního řízení) na úřad, lených starostů i nových či staronových který správní řízení vede. Co to bude znamenat pro dotčené telefonních či e-mailových kontaktů na ně. Určitě se mnohým z vás v minulých úřady? týdnech stalo, že jste byli vyzváni k vypl nění tabulky nebo dotazníku, do nichž jste uváděli název obce, jméno starosty, nalýza, kterou na základě usnesení místostarosty, případně tajemníka a jed vlády z loňského prosince provedla notlivé kontakty na tyto osoby. Takový po všechna ministerstva a další centrální žadavek na obec mohl přijít z různých mi orgány, přinesla zajímavé poznatky. Občané nisterstev, ale i od Hasičského záchranné musí předkládat výpis z Rejstříku trestů ho sboru, případně od krajského úřadu. u správních řízení, kterých se rok co rok ode Aby se celá věc zjednodušila a do bu hrají desetitisíce, ba statisíce - jako když jde doucna už obce a města tímto způsobem o ohlášení živnosti, žádosti o koncesi u živ nebyly obtěžovány, iniciovalo Minister nostenského úřadu, nebo při žádostech ci stvo vnitra společně s kraji nový způsob zinců o udělení víza k pobytu nad 90 dnů, aktualizace kontaktních údajů na města prodloužení doby pobytu na tento druh víza, a obce prostřednictvím Portálu územ vydání povolení k dlouhodobému pobytu či ních samospráv ePUSA (www.epusa.cz). povolení k trvalému pobytu u cizinecké po Vaše kontaktní údaje jsou po zadání do licie. Jenže stejně tak občan potřebuje výpis systému ePUSA automaticky k dispozici z rejstříku pro řízení o povolení provádění občanům (na Portálu veřejné správy činností v Antarktidě nebo pro řízení o po www.portal.gov.cz), avšak také ostatním volení provozovat letiště, tedy pro správní ří úřadům - a rovněž složkám Integrova zení, kterých se u nás ročně odehraje jen ně ného záchranného systému. Dnes tedy kolik - pokud k nim vůbec dojde. stačí zadat aktuální podobu základních Zásadní změnu by měla přinést připravo údajů o obci i kontaktů na její představi vaná novela zákona č. 269/1994 Sb., o Rej tele do systému ePUSA na adrese stříku trestů, která rozšíří výčet úřadů, kte www.epusa.cz. rým se výpis z rejstříku trestů dnes na jejich O možnosti aktualizace kontaktních žádost vydává, také o další úřady, které ve údajů vás informoval svým dopisem dou správní řízení, při nichž je podle zákona nikaci. Úřady budou tedy schopné zabezpe z počátku listopadu ministr vnitra Ivan výpis z Rejstříku trestů vyžadován. Návrh Langer. V dopise bylo zasláno i přihlašo novely má připravit Ministerstvo spravedl čit tuto agendu v rámci svých stávajících ka vací jméno a heslo, které pro aktualizaci nosti do 31. března 2007. Kromě toho bude pacit a vzhledem k elektronické komunikaci s Rejstříkem trestů nebude mít nový způsob každá obec či město potřebují. Máte-li se nutné promítnout změnu do řady dalších systémem ePUSA jakýkoliv problém, pří zákonů, ve kterých je výpis z Rejstříku trestů opatřování výpisů z evidence Rejstříku tres padně jste výše zmíněné jméno a heslo od občanů požadován. Návrhy novel těchto tů vliv na délku správního řízení.« Jedinou podmínkou bude, aby správní or ztratili, můžete se obrátit na technickou zákonů měly úřady předložit podle usnese ní vlády z července letošního roku Minister gán opatřil svým pověřeným zaměstnancům podporu na adrese
[email protected]. elektronický podpis v souladu se zákonem Doufám, že do budoucna bude tento stvu spravedlnosti do 30. listopadu 2006. č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu způsob sběru dat běžným a všemi použí ELEKTRONICKÝ VÝPIS: TECHNICKY a o změně některých dalších zákonů (zákon vaným, a věřím, že budete pravidelnou ak o elektronickém podpisu). tualizací podporovat tento zdánlivě jedno BEZ PROBLÉMŮ duchý krok - sdílení kontaktních údajů »Rejstřík trestů je nyní technicky plně při ŽIVNOSTENSKÉ ÚŘADY praven na přijímání certifikovaných elektro o subjektech samosprávy. Jsem přesvěd V PŘEDSTIHU čen o tom, že pokud nebudeme schopni nických žádostí od správních orgánů. Při Podle ředitele Krátkorukého již několik let nebyly společně řešit tuto jednoduchou záležitost pravovaná změna si nevyžádá na naší straně žádné technické překážky, které by bránily úřa ani zvýšení finančních nákladů, ani perso aktualizací dat, nebudeme v budoucnu dům vyžadovat elektronický výpis z Rejstříku tres schopni řešit ani další, podstatně složitější nální navýšení,« říká ředitel Rejstříku trestů tů. Chtělo to jen ochotu z jejich strany a snahu vy Ing. Zdeněk Krátkoruký. »K plnému fungo úlohy elektronizace veřejné správy. ■ jít občanům vstříc, která by vyústila ve změnu po vání elektronické komunikace mezi Rejstří VÁCLAV KOUDELE slušných předpisů. Například s Cizineckou policií kem trestů a správními orgány není nutné vedoucí odboru informatiky jednal podle svých slov o této možnosti řadu let, budovat nové informační systémy, ale bude Krajského úřadu Plzeňského kraje ale bezvýsledně. Naopak živnostenské úřady na k tomu plně stačit pouze běžné softwarové
[email protected] základě novely živnostenského zákona začaly vyvybavení umožňující elektronickou komu-
D
A
40
moderní obec
Zásadnízměnu by měla přinést připravovaná novela zákona číslo 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, která rozšíří výčet úřadů, kteiým se výpis z Rejstříku trestů dnes na jejich žádost vydává, také o další úřady, které vedou správní řízení, při nichž je podle záko na výpis z Rejstříku trestů vyžadován.
prosinec 2006
www.cz.o2.com
žadovat výpis z Rejstříku trestů samy elektronic kou cestou již od 1. srpna letošního roku. Ministerstvo informatiky uvádí, že po při jetí novely zákona o Rejstříku trestů bude k dálkovému ověřování informací z rejstříku využito transakční jádro Portálu veřejné správy. Úředník, který k tomu bude mít oprávnění, zašle zašifrovaný a elektronicky podepsaný dotaz. Dotaz se přenese přes transakční jádro Portálu veřejné správy, kte ré bude z kontrolních důvodů registrovat, kdo a kdy se zeptal, nikoli obsah dotazu, kte rý bude zašifrován. Portál dotaz postoupí Rejstříku trestů, ten dotaz identifikuje, pře čte, ověří oprávnění úřadníka a opět přes portál vyšle zašifrovanou odpověď: »Má záz nam, nemá záznam«. Ředitel Krátkoruký se ovšem nedomnívá, že by elektronické výpisy z evidence Rejstří ku trestů bylo nutné požadovat prostřednic tvím Portálu veřejné správy. V případě živno stenských úřadů tomu tak též není. Ať už však bude nakonec zvolen jakýkoli postup, z hlediska občana se nic nezmění. Tomu to tiž v každém případě ubude jedna nepříjem ná starost a ušetří nemálo času i 50 korun za správní poplatek. A nic podstatného se ne změní ani z pohledu úředníka, který bude mít oprávnění vyžadovat elektronický výpis z Rejstříku trestů. STOP PADĚLKŮM A MÉNĚ PROSTORU PRO KORUPCI Elektronické ověřování bezúhonnosti obča nů navíc přinese nezanedbatelný vedlejší pozitivní efekt, jímž bude vyloučení mož nosti padělání výpisů z evidence Rejstříku trestů. Výpis z tohoto rejstříku je jedním z nejčastěji požadovaných dokladů a ročně se jich vydá téměř jeden milión. Výpis přede vším požadují živnostenské úřady, ale je nut ný například také při účasti podnikatelů ve výběrových řízeních nebo při žádosti o oprávnění k provozu taxislužby. Stovky vý pisů ročně jsou přitom padělány a s rozvo jem xerografických technologií a jejich snad
nější dostupností se počet padělků zvyšuje. Bude-li informace o tom, zda občan má ne bo nemá v Rejstříku trestů záznam, ověřová na elektronicky, riziko padělání se odstraní. Vedle preventivní funkce, kdy se snížením vydávání listinných výpisů na zhruba polovi nu zmenší o polovinu i možnosti padělání, se zároveň zamezí i možnosti vzniku a fungová ní korupčního prostředí a v neposlední řadě dojde i k vyloučení zneužití ztracených nebo odcizených dokladů při podávání žádosti o výpis z evidence Rejstříku trestů.
Uvolněte si ruce pro svůj business
■
•'*«
*
*
DOSUD AŽ 14 DNŮ, PŘÍŠTĚ ZA NĚKOLIK SEKUND »Zanedbatelná není ani doba vyřízení žá dosti, která se podstatně zkrátí,« připomíná ještě ředitel Zdeněk Krátkoruký. »Zatímco teď uplyne od odeslání žádosti po obdržení výpisu 10 až 14 dní, každá žádost o výpis z rejstříku trestů, která k nám dojde v elek tronické podobě, bude vyřízena buď oka mžitě (automaticky do několika sekund), nebo nejpozději druhý den. To v případě nutnosti ručního zpracování, pokud se vy skytnou jisté neshody v osobních údajích uložených v naší evidenci, údajích uvede ných na žádosti a údajích uložených v evi denci obyvatel. Po odstranění těchto ne shod při opakované žádosti na tuto osobu v budoucnosti již systém automaticky žá dost vyřídí do několika sekund jako v prv ním případě. Výpis bude zaslán v elektronic ké podobě žadateli také s naším elektronic kým podpisem. Správnímu úřadu se tak sní ží administrativní zátěž, administrativní ná klady, nákup papírových žádostí, obálky, poštovné, manipulace s odeslanou a došlou poštou. Správní úřad navíc získá rychlou in formaci a úředník doručený výpis již nemů že pozměnit, což je také jedna z vlastností elektronického podpisu, má výpis vždy ulo žen v počítači, nemusí ho tisknout a zaklá dat do spisu, jak to činí dosud.« ■
v
JAROSLAV WINTER
Vybraná správní řízení vyžadující potvrzení o bezúhonnosti občana Ministerstvo vnitra
povinný doklad k přihlášce na místo úředníka územního samospráv ného celku v procesu výběrového řízení nebo odpověď na veřejnou výzvu (asi 20 000/rok)
Ministerstvo zemědělství
vydání loveckého lístku (asi 1000/rok)
Ministerstvo zdravotnictví
uznání zdravot, pracovníka k výkonu povolání (asi 60 000/rok)
Ministerstvo informatiky
oprávnění k podnikání v elektronic. komunikacích (809/rok)
Ministerstvo prům. a obchodu
ohlášení živnosti, žádost o koncesi (206 662/rok)
Ministerstvo práce a soc. věcí
řízení o vydání rozhodnutí o pověření k výkonu soc.-právní ochrany
Špičkový 3G telefon SE K610Í již od 1 Kč a hands free sada jako dárek Platnost nabídky od 1. 11. do31. 12. 2006 nebo do vyprodáni zásob. Nabídka je podmíněna aktivací SIM karty společně s dotovaným telefonem SonyEricsson K610I, minimálním měsíčním účtem ve výši 2000 Kč (2380 Kč s DPH) a uzavřením smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb na 24 měsíců se společností Telefónica 02 Czech Republic, a.s.
dětí (156/dosud)
02 pro váš business. Volejte 800 333 555 Ministerstvo obrany
výběr uchazeče o povolání do služeb, poměru vojáka z povolání (6235/rok)
Ministerstvo financí
vydání povolení pro přijímání a užívání vybraných výrobků osvoboze ných od daně (1300/rok); rozhodování o zápisu pojišťovacího zpro středkovatele a samostatného likvidátora do registru (35 000/rok) ZDROJ: ANALÝZA PRO VLÁDU ČR
prosinec 2006
‘Jéleftmica
FOTO: ARCHIV
K úspěšným žadatelům patří město Šternberk, které předložilo v rámci opatření 2.3. (Regenerace a revitalizace vybraných měst) projekt Proměny v čase - čas proměn - Regenerace a revitalizace městského centra. Celkové náklady na jeho uskutečnění dosahují 89 490 168 Kč, z toho pak 67 117 626 Kč je příspěvek Evropské unie.
SROP: Ohlédnutí za rokem 2006 ejvětší z operačních programů pro projektových žádostí za více než 32 mld. Kč. čerpání dotací z EU má za sebou dal V té době bylo 126 projektů ukončeno a vy ší rok. Jaký to byl rok? Jak si v něm placeno bylo celkem 116,7 mil. Kč. Společný regionální operační program ■ Únor: Přichází zpráva Evropské komise, (SROP) vedl? Na tyto otázky jsme se snažili která umístila ČR v čerpání prostředků ze v našem ohlédnutí najít odpovědi. strukturálních fondů na 24. místo. Proble ■ Leden: S novým rokem 2006 se změnil matické jsou projekty zaměřené na rozvoj způsob financování všech evropských dota lidských zdrojů financované z Evropského cí. Veškeré prostředky ze strukturálních fon sociálního fondu (ESF). Kvůli zjištění příčiny dů, které má ČR nyní k dispozici, se staly přijíždí z Bruselu do Prahy auditní skupina, součástí státního rozpočtu a začala pro ně která prověřuje fungování systému. Výsledek platit stejná pravidla jako pro české peníze. - systém funguje správně, je ale třeba ještě To sice přineslo příjemcům dotací povinnost nějaký čas počkat, protože projekty nejsou vyplňovat obávané formuláře ISPROFIN, ale ve většině případů dokončeny. SROP v úno zároveň značné zjednodušení, jelikož z ka ru vyMásil 6. výzvu a administroval 3816 žá pitoly Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) dostí, z nichž 205 ukončilo svou realizaci. Na je podíl státního rozpočtu a podíl strukturál účty konečných příjemců dotace bylo od po ních fondů proplácen společně. Do progra čátku roku odesláno 274,97 mil. Kč. Výrazný mu bylo předloženo více než tři a půl tisíce posun v čerpání zatím nenastal.
N
■ Březen: SROP se snažil předejít neúplné mu využití alokace z ESF a své aktivity za měřil na zjednodušení podmínek pro před kladatele z neziskových organizací, které jsou nejpočetnější skupinou žadatelů v opatření 3.2. (Podpora sociální integrace v regionech) hrazeného z tohoto fondu. Prá ce na metodice zálohových plateb se zintenzívnily. Většina z alokace programu již byla v březnu nesmlouvána a počet projektů již výrazně nevzrostl. Za 246 akcí a projektů, které ukončily k poslednímu březnu realiza ci, bylo od ledna odesláno z účtu MMR 786,6 mil. Kč. Během jednoho měsíce tak došlo k nárůstu o půl miliardy korun. ■ Duben: Potvrdilo se, že hrozba neúplné ho vyčerpání, kterou s sebou SROP nesl, se opravdu začíná zmenšovat. Díky akcím z krajských grantových schémat se počet projektů opět zvýšil na 4210. Celkem 294 projektů ukončilo realizaci a prolomena by la i miliardová hranice proplacených peněz. ■ Květen: Do médií se ve větší míře dostá vají informace o uskutečněných projektech. Česká společnost si tak začíná více uvědo movat jejich existenci. Stejně jako v minu lém měsíci i v květnu odešlo k příjemcům dotací přes 200 mil. Kč. ■ Červen: První letní měsíc přinesl větší množství drobných projektů, finanční část ka převedená na účty žadatelů už dosahova la 1,3 mld. Kč. V červnu skončilo 7. kolo vý zvy, určené tentokrát výhradně pro projekty z opatření 3.3. (Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a reali zaci programů), jejichž cílem je připravit re giony na čerpání prostředků z programů příštího období. Zájem krajů ukázal, že pro blematika zvyšování absorpční kapacity je i po dvou letech stále velmi aktuální. Z 13 krajů předložilo svou žádost devět. ■ Červenec: Je uzavřeno přes 93 % smluv z alokace a SROP je z tohoto hlediska úspěš nější než ostatní operační programy. Problé movým není program ani z hlediska finanč ních prostředků převedených na účty ko nečných příjemců - 270 mil. Kč odeslaných
POVODNĚ - EaTÁLfc HROZÍ NEBEZPEČÍ Protipovodňové stěny WW (Water Wall) Rubena - patent EP 20010956261 jsou speciální vaky vyrobené z pryžotextilního materiálu. Výrobek má vynikající fyzikálněchemické a mechanické vlastnosti (oděruvzdornost, odolnost proti ozónu, UV záření a povětrnostním vlivům). Jednotlivé díly protipovodňové stěny Rubena se v ohroženém prostoru jednoduše spojí na potřebnou ochran nou délku a napustí se vodou. Hlavními výhodami protipovodňových stěn RUBENA je velmi příznivá cena díky mnohonásobné možnosti použití a jejich multifunkčnosti, jednoduchá manipulace a rychlá montáž. Lze je plnit čerpadlem přímo z řeky, požární cisterny nebo hydrantu.
RUBENA - SPECIALISTA NA VÝROBU PRVKŮ DO SYSTÉMU PRO ŘEŠENÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ S DLOUHOLETOU TRADICÍ CERTIFIKOVANÉ VÝROBY DLE MEZINÁRODNÍCH STANDARDŮ ISO. RUBENA a.s., SBU Speciální výroba, 549 32 Velké Poříčí ► WWW.cgS.eU tel.: 491 447 580, fax: 491 447 523, e-mail:
[email protected],
[email protected]
CD Rubena ^Ctvcux^s I «--\v-xOu-c. tx o VI__
MO-000431
42
moderní obec
prosinec 2006
EVROPSKÁ UNIE
během července zvýšilo celkovou proplace nou částku na 1,6 mld. Kč. Obrovský kus prá ce odvádějí zejména pracovníci zprostředku jících subjektů, tj. Centra pro regionální roz voj a krajských úřadů, kteří kontrolují žádos ti o platbu a faktury proplacené v rámci pro jektů dodavatelům. ■ Srpen: V rámci SROP je koncem srpna evidováno více než 4,5 tisíce projektových žádostí, u téměř 2,5 tisíce je schváleno přidě lení dotace. Administrativními procesy pro šly další projekty v hodnotě 400 mil. Kč. Nej početnější skupinou jsou stejně jako v prů běhu celého programu obce a svazky obcí, které tvoří více než jednu třetinu všech žada telů, jsou i skupinou nejúspěšnějších žadate lů. Jsou to obce, které předložily nejvíce ús pěšných projektů. Je hotová dlouho připra vovaná metodika zálohových plateb, která má přinést pokrok v čerpání financí z ESF a umožnit neziskovým organizacím, druhé největší skupině žadatelů, získat určitou su mu peněz ještě před začátkem realizace pro jektu. Dva kraje tuto možnost zálohování okamžitě zapracovávají do prováděcích do kumentů svých grantových schémat. ■ Září: K dvoumiliardové částce překonané v srpnu se přidává v září dalších 440 mil. Kč. Ze 14 mld. přidělených programu v roce 2004 zbývá rozdělit již jen 807 mil. Kč, což či ní asi 6 % celkové částky. ■ Říjen: Další rekord. Horečná práce z let ních měsíců přináší výsledky a na kontech příjemců dotací přibývá ze jediný měsíc více než 720 mil. Kč. SROP dosáhl čerpání 3,197
Vysoké tempo propláce ní se drží i v listopadu. Jen za první týden ode šlo ke končeným příjem cům 200 mil Kč, tj. část ka, která byla vyplacena za dobu od začátku pro gramu v roce 2004 do le tošního února. mld. Kč a ukazuje se, že částku nasmlouvanou před dvěma lety, tzv. alokaci roku 2004, nebude problém do konce roku vyčerpat. Projektové žádosti nyní přibývají už jen zá sluhou krajských grantových schémat, neboť výzvy k předkládání individuálních projektů se již nevyhlašují. Nárůst je sice pomalejší, ale i tak je překročena hranice 5000 projektů zaregistrovaných do programu. Schválena je polovina z nich. ■ Listopad: Vysoké tempo proplácení se dr ží i v listopadu. Jen za první týden odešlo ke končeným příjemcům 200 mil. Kč, tj. částka, která byla vyplacena za dobu od začátku pro gramu v roce 2004 do letošního února. Alo kace roku 2004 je již za Evropský fond regio nálního rozvoje (EFRR) vyčerpána na 105 %. Zlepšení je patrné i u o něco pomalejšího
ESF. Tam je sice »plán« splněn jen na 50 %, ale zdá se, že do konce roku 2006, bude napl něn i ten. ■ Prosinec: Rok 2006 uzavírá SROP ve zcela jiné situaci, než v jaké ho začínal. Za dvanáct měsíců se z něho stal výkonný nástroj na čer pání peněz do ekonomiky. V době redakční uzávěrky nikdo neví, s ja kou částkou nakonec program rok uzavře. Určitě bude tato suma vyšší než 4 mld. Kč. Tento obnos ale netvoří ani třetinu z celkové částky, kterou se SROP zavázal obcím, fir mám a nevládním organizacím vyplatit. Na to, aby proplatil i zbývajících 10 mld. Kč, má čas do konce roku 2008. Je více než jisté, že se stávajícím nasazením se to podaří. Zatím jsme uvedli pouze údaje o propláce ní konečným příjemcům, ke kterému stát vy užívá prostředky státního rozpočtu. To zna mená: Příjemce dotace uskuteční a zaplatí projekt. Pokud je vše zkontrolováno a v po řádku, obdrží příslušnou dotaci ze státního rozpočtu, a to ve výši podílu strukturálních fondů a státního rozpočtu. Součet vyplace ných dotací ze strukturálních fondů se třikrát ročně nárokuje u Evropské komise, která po kontrole a schválení zasílá finance do ČR. K31. 10.2006, kdy se uskutečnila poslední certifikace, činila jejich výše přibližně 2,170 mld. Kč za EFRR a 95,119 mil. Kč za ESF. ■ OLGA NOVÁKOVÁ komunikační pracovník odděleni řízení programu SROP odboru Řídícího orgánu SROP a JPD Praha Ministerstva pro místní rozvoj
Víte, jaká je vaše Nejlepší volba? Ať již podnikáte v jakémkoliv oboru, je pro vaše podnikání důležité zvolit si správnou cestu a jít vždy minimálně o krok před ostatními. K tomu potřebujete spolehlivé zaměstnance, správné know-how a samozřejmě moderní technologie, jež vám i firmě ušetří čas a peníze. Mezi ně patří i služby a zařízení, které nabízí T-Mobile pro malé a střední podniky. Vyberte si na www.t-mobile.cz/nejIepsivolba řešení šitá přímo na míru.
SOUTĚŽTE... A VYHRAJTE ŘEŠENÍ PRO FIRMU Pro ty, kteří vyzkouší elektronického prů vodce, je připravena soutěž. Po vyplnění kontaktních údajů a zodpovězení soutěžní otázky budete mít možnost vyhrát hodnotné ceny, které pomohou vaší firmě! Jejich vyu žitím optimalizujete IT řešení pro svou fir mu a navíc ušetříte. Výhry v soutěži
áte firemní kanceláře nebo služební POROVNEJTE... A NECHTE SI PORADIT auta? Potřebujete mít neustále pří Na www.t-mobile.cz/nejlepsivolba naleznete vý stup k internetu, volat v rámci firmy běr tarifů vhodných pro firmy a podnikatele, levněji nebo pracujete často v terénu a záro včetně cen, a katalog služeb, vhodných pro nej veň chcete mít přehled o tom, kde jsou různější obory podnikání. Důležitou kapitolou zaměstnanci nebo kolegové? Navštivte je elektronický průvodce, jenž po vyplnění nabíd portál T-Mobile pro malé a střední firmy ne optimální řešení v závislosti například na druhu na wwvv.t-mobile.cz/nejlepsivolba. činnosti, počtu zaměstnanců, výši měsíčního Podnikáte-li v hotelnictví a restauratérství, poplatku za telekomunikační služby, počtu fi v bankovnictví, ve finančním poradenství, remních vozidel a na dislokovaných pracoviš na obecním úřadě, v reklamě nebo máte tích. Pokud si nedovedete jednotlivá řešení a je právní praxi, provádíte řemeslné či servisní jich použití v praxi představit, podívejte se do sek práce, zkrátka ať již pracujete v jakémkoliv ce Firma bez starostí. Zde je na příkladu vir oboru, můžete své pracovní procesy zefektiv tuálních firem v různých oborech konkrétně nit díky na míru šitým partnerským řešením. ukázáno, jak by mohla fungovat i vaše firma!
M
Soutěž na www.t-mobile.cz/nejlepsivolba od 16.10. 2006 do 31.1. 2007! ■■
Stačí vyplnit Průvodce a odpovědět na otázku: „Které telekomunikační řešeni by mé firmě pomohlo nejvíce a proč".
■■
1. cena varianta A: 10 licencí na aplikaci one-bridge (Sybase) a 5x mobil včetně tarifu (T-Mobile) varianta B: Partnerské řešení CarNet na rok (SGS) varianta C: Bezpečný dům/inovovaná verze 20/07 a LIFeMonitor (Beta Control)
■■
2. cena 2x combi datová karta + 2x datový tarif na 1 rok 3.cena
"■
T-Mobile MDA + tarif na 1 rok
POMŮŽEME VÁM RŮST! S novým portálem www.t-mobile.cz/nejlepsivolba nepotřebujete vlastní IT oddělení, které si ostatně mohou dovolit jen velké fir my. Ať již máte malou rodinnou či střední firmu s 50 zaměstnanci a více provozovna mi, vyberte si řešení od T-Mobile. Nejlepší volba závisí jen na vás! MO-OOO306/A
prosinec 2006
moderní obec
43
EVROPSKÁ UNIE
S puncem úspěchu O podporu ze Společného regionálního operačního programu (SROP) se ve Středočeském kraji ucházelo 154 individuálních projektů a 247 akcí v grantových schématech. Úspěšní byli před kladatelé 64 projektů a schváleno bylo i 104 akcí. Podpořené projekty a akce si v Regionu soudržnosti Střední Čechy rozdělí v rámci SROP více než 1,2 mld. Kč. Pro individuální projekty však už jsou tyto zdroje vyčerpány. řad Regionální rady Regionu soudrž nosti Střední Čechy novinářům před vedl některé již uskutečněné a ze SROP podpořené projekty. Nás zaujaly projekty Centrum celoživotního vzdělávání s Kniho vnou manželů Tomanových v Rožmitále pod Třemšínem a Hornický vláček - Březové Ho ry v Příbrami.
Ú
PRO CELÝ MIKROREGION
Nápad na založení Centra celoživotního vzdělávání byl v Rožmitále vcelku logický. Vždyť celý tento mikroregion patří ve střed ních Čechách mezi hospodářsky slabé. Jen letos v říjnu tam příbramský úřad práce re gistroval 184 uchazečů o práci, přičemž míra nezaměstnanosti činila 6,0 %. Město proto v odůvodnění projektu uvádělo i snahu při spět ke snížení nezaměstnanosti a integraci minorit a sociálně slabších skupin. Avšak ta ké ambici zlepšit přístup všech obyvatel mikroregionu k informacím a zvýšit jejich parti cipaci na celoživotním učení. Centrum bylo otevřeno letos v srpnu, ale již stačilo »ve velkém rozjeto jazykové kursy angličtiny a němčiny a úspěch slaví i s počí tačovým kursem. Vedoucí centra Dana Petrášková slibuje, že už napřesrok bude nabíd ka kursů ještě pestřejší, aby jejich absolventi získali i lepší šance na trhu práce. Ovšem centrum plní také funkci informačního cent-
ra pro turisty. Knihovnám okolních obcí po skytuje konzultační a poradenskou činnost, zajišťuje tvorbu výměnných knihovních fon dů a pomáhá i při revizi a aktualizaci knihov ních fondů. Vcentru je k dispozici veřejný in ternet, faxové služby a kopírování apod. »VŠE SI PĚKNĚ PROŽÍTh
Starosta Ing. Josef Vondrášek tvrdí, že údě lem měst velikosti Rožmitálu (zhruba 4500 obyvatel) při realizaci projektů podporova ných z evropských zdrojů je »vše si pěkně prožít#. »Žádné najaté drahé externí Firmy, ale vlastní tým -to je cesta k úspěchu,# tvrdí. »Začínali jsme ve složení: starosta, vedoucí knihovny, projektant, stavař. Záhy přibyl pro jektant interiéru a zpracovatelé podkladů pro SROR Z výběrového řízení vzešel doda vatel, na němž jsme nekompromisně poža dovali, aby byl generálním dodavatelem, kte rý zajistí také dodávku interiéru i počítačů a další elektroniky včetně vybudování inter netové sítě propojující všechny okolní obec ní knihovny. Během realizace projektu je nutné mít i někoho, kdo dohlédne na kvalitu odváděné práce, a dalšího, který pomůže starostovi s neustálým vyhodnocováním pro Centrum regionálního rozvoje. Mezi všemi těmito subjekty musí panovat vzorná spolu práce. Podobně je nutné dodržovat zásadu: Vše, co si obec naplánuje v nákladech a ob hájí při podání projektu, je svaté. Vždyť všechny plusové náklady se pak stávají neuznatelnými.# Projekt rozdělený do tří etap byl financo ván z prostředků SROP (Evropského sociál ního fondu - ERDF) priorita 3 Rozvoj lid ských zdrojů v regionech, opatření 3.1. Infra struktura pro rozvoj lidských zdrojů v regio nech ve výši 14,394 mil. Kč, dále ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj (1,439 mil. Kč) a z vlastních prostředků města (2,603 mil. Kč). VLÁČEK NENÍ JEN ATRAKCI
Důlni vláček mezi doly Ševčinský a Vojtěch obsluhuje Jaroslav Mašek, který 20 let svého života strávil pod zemí jako lamač na šachtě č. 16 Uranových dolů Příbram.
44
moderní obec
Příbram a její městská část Březové Hory (dříve samostatné královské horní město) jsou celou svou existencí spojeny s hornic tvím. Nikoliv náhodou je Hornické muzeum Příbram, jehož zřizovatelem je Středočeský kraj, největším svého druhu u nás. Vprohlídkovém areálu Ševčinský důl se nyní můžete svézt i důlním vláčkem po obnovené povr chové úzkorozchodné trati, po níž se odtud ještě v 19. století přepravovala vytěžená stříbrná a olověná ruda na úpravnu doluVoj-
Centrum celoživotního vzdělávání je umístěno v zrekonstruované budově, kterou v Rožmitále pod Třemšínem nepojmenují jinak než Berkovna.
těch. Obnova 230 metrů dlouhé tratě na místní komunikaci v lokalitě dotčené histo rickou důlní činností však nebyla snadná, ani levná. Proto město Příbram, na jehož po zemcích leží zhruba tři čtvrtiny rekonstru ováné tratě, požádalo o dotaci ze SROP, která mu v rámci priority 4 Rozvoj cestovního ru chu, podopatření 4.2.2. Podpora místní in frastruktury cestovního ruchu byla poskyt nuta ve výši 3,584 mil. Kč. Na potřebných 4,779 mil. Kč k pokrytí uznatelných nákladů město poskytnutou dotaci doplnilo z vlast ních zdrojů částkou 1,194 mil. Kč. Ředitel muzea PaedDr. Josef Velfl konsta tuje, že nešlo jen o vznik atrakce, která vábí další návštěvníky. Ale že rekonstrukce histo rické dráhy zejména přispěla k další revitali zaci industriálního dědictví v Příbrami-Březových Horách. Mgr. Jiří Schmidt, který se v minulém vo lebním období jako příbramský radní staral 0 využívání evropských fondů, upozorňuje 1 na to, že projekt vláčku navazuje na další dva, které byly rovněž podpořeny evropský mi penězi a přinesly Březovým Horám re konstrukci přístupových komunikací a vybu dování parkovacích ploch u prohlídkového areálu a také novou kanalizaci i inženýrské sítě v trase vláčku. Ing. Martina Dohnálková z Úřadu Regio nální rady Regionu soudržnosti Střední Če chy poukazuje na to, že příští středočeský re gionální operační program v podobě, v níž byl odeslán ke schválení české vládě, počítá i s podporou podobných projektů, na které pamatoval už SROP. "Konkrétnější podmínky a podporované aktivity v rámci prioritních os a jednotlivých opatření budou nastaveny v Prováděcím dokumentu a další doprovod né dokumentaci. Jsme opět připraveni po skytovat konzultace a rady potenciálním ža datelům, pořádat pro ně odborné semináře apod.,# dodala. ■ IVAN RYŠAVÝ
prosinec 2006
HOCHTIEF CZ: Změny si vyžádal trh První etapa změn v jedné z největších stavebních společnosti působících na českém trhu se završuje 1. prosince 2006. Tím dnem vstoupí v platnost její nový název HOCHTIEF CZ i pozměněné názvy divizi a otevřou se dveře nového sídla společnosti v Praze na Smíchově.
"Společnost HOCHTIEF CZ začala procházet význam nými změnami především proto, že se vytvořily nové podmínky na českém trhu," říká Tomáš Bílek. "Dalším impulsem byla skutečnost, že se po odchodu mého před chůdce Ing. Václava Matyáše do vedení Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR společ nost rozhodla pro jmenování ředitele nikoliv zevnitř firmy, ale zvenku, a tím dala jasně najevo, že je připravená na změny. Důležitý byl i fakt, že představenstvo společnosti Tomáš Bílek mělo shodný názor na změnu obchodní strategie a také na rozšíření působnosti společnosti do oblasti dopravní infrastruktury." Rozšíření portfolia společnosti HOCHTIEF CZ o zakáz ku z oblasti dopravní infrastruktury, konkrétně se jed ná o část vnějšího silničního okruhu kolem Prahy v úseku Slivenec - Lahovice, spustilo řetězovou reak ci zmén ve struktuře firmy a také změn personálních. Ve čtyřčlenném představenstvu se postupně objevila tři nová jména, na svých pozicích zůstali pouze tři ře ditelé divizí. Vznikly nové divize Dopravní stavby a Morava a ostatní, které dříve působily pod čísly, do staly konkrétnější názvy: divize Čechy, Praha, Servis a Property Development. Společnost HOCHTIEF AG, založená v roce 1875, patří ve světovém měřítku mezi první pětku firem zabývají cích se stavebními a příbuznými službami. Po celém světě - od Ameriky, přes Evropu a Asii až po Austrálii - má síť dceřiných a přidružených společností a za městnává téměř 39 tisíc lidí. Disponuje vysoce kvalifi kovanými realizačními týmy, které lze podle potřeb zákazníků kdekoli vzájemně propojovat. HOCHTIEF AG realizuje všechny typy staveb: průmyslové, inženýr ské, liniové, ekologické a vodohospodářské, stejně ja ko občanskou a bytovou výstavbu. Architekti a pro jektanti společnosti navrhli již nespočet letišť, průmyslových staveb, elektráren, mostů, tunelů, dál nic, přístavů, přehrad či administrativních budov. HOCHTIEF AG jako jedna z mála firem disponuje zku šenostmi získanými na prestižních stavbách světa. Tuto ojedinělou možnost využívat ve prospěch svých zákazníků zkušenosti odborníků z nejvýznamnějších staveb na celém světě má také plnohodnotný člen skupiny, společnost HOCHTIEF CZ, která se dnes oprávněně řadí do elity českého stavebnictví, mezi deset největších stavebních společností v ČR. Svým zákazníkům zajišťuje komplexní a kvalitní realizaci je jich záměrů. Navazuje tím na nejlepší tradice českého stavebnictví na domácím trhu i v zahraničí. "Citime závazky k našim předchůdcům, kteří postavili kvalitní základy naší společnosti. Ostatně, v každém období svého vývoje měla firma velmi pozitivní vztah k zaměstnancům a tato filozofie stále přetrvává," říká Ondřej Vitha, ředitel divize Čechy. »Naše společnost vlastně vznikla již v roce 1939 jako stavební divize společnosti Baťa, která dělala převážně stavební prá ce pro mateřskou firmu. V padesátých letech minulé ho století se z ní pak zformoval podnik Vodní stavby. Význačný okamžik přišel v polovině osmdesátých let, kdy vznikl podnik Výstavba jaderné elektrárny Teme
lín. Generální dodávka Jaderné elektrárny Temelín je doposud nepřekonaným dílem společnosti. Bez ohle du na kladný nebo negativní pohled na jadernou elek trárnu Temelín, práce, kterou jsme se tady naučili a odvedli, byla vynikající. Na Temelíně se prostě ne stalo, že by stavař něco zpozdil, nedodal, neudělal, a kvalita byla na prvním místě." Na prahu devadesátých let se nový státní podnik po stupně měnil na Vodní stavby Temelín, poté Vodní stavby Bohemia a nakonec VSB. K nejvýznamnějším mezníkům patří rok 1999, ve kterém došlo ke změně sídla ze Sezimova Ústí do Prahy, společnost získala Cenu České republiky za jakost a v jeho závěru se ma joritním akcionářem VSB a. s. stal nadnárodní staveb ní koncern HOCHTIEF. "Hledali jsme v té době cesty jak dál, jak překonat určité stereotypy, se kterými by chom už nevystačili v tuzemském konkurenčním pro středí a tím méně po plném otevření trhu. HOCHTIEF pro nás představoval optimální řešení." V roce 2002 byl integrační proces završen, když spo lečnost převzala jméno svého mateřského koncernu. Od té doby zajišťovala svůj výrobní program pěti divi zemi, které se prioritně věnovaly komplexní realizaci staveb a svou specializací a personálním vybavením byly připraveny a schopny realizovat projekty v jakém koliv segmentu stavebního trhu po celém území ČR. "HOCHTIEF nepřinášel know-how z pohledu stavění, protože naše společnost byla na úrovni srovnatelné s úrovní evropskou i světovou," vysvětluje Ondřej Vit ha. "Významné však pro nás byly zkušenosti z Contract Managementu, Risk Managementu, Controlingu, tedy kontrolní systémově vedené nástroje, které sou visejí s ekonomickou stabilitou firmy a s ekonomikou projektů. Od příchodu HOCHTIEF jsme tyto metody aplikovali a systémovými kro ky jsme se dokázali dostat i z finančních problémů, které provázely české stavebnictví v první polovině 90. let. Záro veň, vzhledem k váze mateř ské nadnárodní společnosti, jsme získali snazší a výhod nější přístup k investičním prostředkům, a v neposlední řadě k ohromnému celosvěto Ondřej Vitha vému zázemí - know-how ve všech oblastech stavebnictví. Pro jakýkoliv typ stavby dokážeme najít příklady a zkušenosti po celém světě. Samozřejmě, že ve společnosti HOCHTIEF pečlivě zva žovali, zda česká VSB může být dobrým partnerem. Věděli však, že pracovní tým, schopnosti a zkušenosti lidí ve VSB představuji velký kapitál, záruku návratu investice. Tým kvalifikovaných špičkových pracovníků byl ostatně základní předpoklad toho, že jsme byli při řešeni konkrétních problémů s našimi kolegy z nadná rodního koncernu vždy na stejné úrovni jako rovno cenní partneři. A mohu říci, že naše některé zavedené postupy naopak převzala mateřská společnost." "Obchodní strategie společnosti HOCHTIEF CZ se při způsobila současnému trendu, v němž se stavařina díky požadavkům klientů, ale také novým technologi ím a materiálům, výrazně zrychlila," vysvětluje Tomáš Bílek. "Dnes plánujeme na dva, maximálně na tři roky dopředu, protože za tu dobu se struktura zakázek zce la obmění." Díky potenciálu trhu, schopnosti firmy HOCHTIEF CZ a kompetencím a referencím mateřské společnosti HOCHTIEF AG se obchodní strategie spo lečnosti HOCHTIEF CZ zaměřuje na tři segmenty, z ni chž každý má svůj vývoj a zadáni. Tím prvním a stále nejdůležitějšim je pozemní stavitelství, v němž se mů že firma opřít o padesátiletou tradici. Druhým je do
pravní infrastruktura, v níž je naopak nováčkem, zpo čátku se bude specializovat jen na některé typy sta veb, ale perspektivně má i v tomto odvětví velmi am biciózní plány. Třetí částí jsou developerské projekty zaměřené na development prostřednictvím vlastní di vize i prostřednictvím dceřiné společnosti Interma, ve které má HOCHTIEF CZ více než 50% podíl a která je zaměřena výhradně na rezidenční development s ce lorepublikovou působností. »Jaké konkrétní zakázky budeme v jednotlivých seg mentech realizovat, je v ně kterých případech ještě věcí diskuse," dodává obchodní ře ditel společnosti HOCHTIEF CZ Ivan Havel. "Důležitá je sklad ba zakázky z hlediska její veli kosti a také poměr mezi za kázkou veřejnou a privátní. Stále také probíhá diskuze ko lem způsobu zajištění výstav by vlastních developerských Ivan Havel projektů - zda stavební část realizovat mimo své výrobní kapacity a snížit rizika, ale také zisk, anebo naopak." Pro naplnění této strategie je podle Tomáše Bílka nej složitější konkrétní představy vzájemně harmonizovat a prosadit je v rámci jednotlivých divizí. "Abychom mohli provádět změny, museli jsme se v první řadě postarat o to, aby společnost nebyla stresovaná nedo statkem zakázky a měla určitý klid na vnitřní změnu,® upozorňuje Tomáš Bílek.»To se nám podařilo a sou časná zásoba práce je největší v novodobé historii společnosti.® V souvislosti s novou obchodní strategii si společnost HOCHTIEF CZ zvolila také ambiciózní finanční plán. "Řekli jsme si, že chceme dosáhnout určité úrovně obratu společnosti, která vytváří její stabilitu, a že do té doby, než toho dosáhneme, chceme meziročně růst cca o 10 %,« upřesňuje Tomáš Bílek. »V okamžiku, kdy představenstvo společnosti rozhodlo o růstové strategii, změnila se i struktura zakázky," upřesňuje Ivan Havel. "Dříve společnost pracovala na velkém množství menších regionálních zakázek. V řadě přípa dů je jejich realizace jednodušší a méně riziková než výstavba velkých stavebních komplexů. Pro zajištění strategických ziskových plánů je ale zaměření na pro jekty, jako např. multifunkční fotbalový areál SK Slavia Praha nebo administrativní komplex Kavčí Hory Office Park, nezbytné. Takové projekty však musí být obsazeny zkušenými manažery, kteří jsou schopni je jich výstavbu zvládnout. Zkušenost říká, že pro nápra vu jednoho ztrátového projektu musí posloužit tři až čtyři projekty s nadměrným výsledkem.® Změna obchodní strategie si vyžádala i nový vizuální styl společnosti HOCHTIEF CZ. "Naše společnost je spojovaná především s výstavbou jaderné elektrárny Temelín, což bylo ve své době vrcholné inženýrské dí lo, ale zviditelňovat se dnes pouze jeho prostřednic tvím už nestačí," tvrdí Tomáš Bílek. Nové záměry společnosti, která byla dříve rozptýlená v řadě lokalit v Praze i v celé České republice, si vyžádaly také nové sídlo v Praze na Smíchově. "Očekávám, že pokud se společnost zkoncentruje v jednom objektu, zlepší se vnitřní komunikace a samotné stěhování se stane dal ším nástrojem změny uvnitř společnosti," vysvětluje Tomáš Bílek. »Bylo také nezbytné zvolit sídlo, které je adekvátní významu firmy. Pro Prahu 5 jsme se roz hodli proto, že „nový Smíchov" splňuje všechny naše požadavky na sídlo společnosti a navíc je dobře do stupné jak z letiště, tak zejména pro naše kolegy z ji hu Čech." MO-000424
prosinec 2006
mode obec
45
LEGISLATIVA
Na co dbát při odměňování clenu zastupitelstva obce
tování odměny z rozpočtových prostředků obce za výkon jejich funkce. Podmínky pro její poskytování jsou však u obou kategorií rozdílné. Odměna se poskytuje jako měsíční odměna a odměna při skončení funkčního -ví o období. (Upozornění: Svého času příslušela uvolně ným členům zastupitelstva obce rovněž tzv. další odměna. Její poskytování bylo zrušeno prostřednictvím zákona č. 626/2004 Sb., 0 změně některých zákonů v návaznosti na realizaci reformy veřejných financí v oblasti odměňování, atos účinností od 1.1.2005.) odle § 124 odst. 2 věta druhá zákoníku Měsíční odměna: Uvolněným členům za práce zaměstnanci dlouhodobě uvol stupitelstva náleží tato odměna vždy. Neu něnému pro výkon veřejné funkce ná volněnému členu ji obec může, ale nemusí leží přiměřená odměna od zaměstnavatele, poskytnout. pro kterého byl uvolněn (obec). Tato odměna Výše odměny- měsíční odměna se posky se posuzujejako mzda. Zaměstnavatel, u ně tuje pravidelně měsíčně podle druhu vyko hož je tento zaměstnanec v pracovním po návané funkce (pevná složka) a podle počtu měru, mu po dobu uvolnění neposkytuje obyvatel obce (příplatek). Výši a podmínky, za kterých se měsíční odměna poskytuje, mzdu (plat) ani náhradu mzdy. Odměňování neuvolněných členů zastu upravuje zvláštní právní předpis. Tím je naří pitelstva obce zákon o obcích řeší jinak než zení vlády o odměnách za výkon funkce čle u členů uvolněných. Vychází se z toho, že ne nům zastupitelstev. Poslední změna výše uvedeného nařízení uvolněný člen zastupitelstva obce je během výkonu své funkce zabezpečen zpravidla za vstoupila v účinnost 1.3.2006 nařízením vlá městnavatelem, u kterého je v pracovním dy č. 50/2006 Sb. Protože doposud bylo zvy poměru, přičemž mezi zaměstnavatelem kem, že ke změnám docházelo vždy začát a obcí dochází k následné refundaci. Jak vy kem kalendářního roku, obsahuje změnové plývá z § 124 odst. 2 věta první zákoníku prá nařízení vlády přechodné ustanovení v tom ce, krátkodobě uvolněnému zaměstnanci smyslu, že »měsíční odměny ve výši podle k výkonu veřejné funkce poskytne zaměst tohoto nařízení se poskytnou poprvé za mě navatel, u něhož je zaměstnanec v pracov síc březen 2006. Uvolněným členům zastupi ním poměru, náhradu mzdy ve výši průměr telstev se do 30. dubna 2006 poskytne za ob dobí od 1. ledna 2006 do 28. února 2006 roz ného výdělku. V ustanovení § 17 odst. 1 a 2 prováděcího díl mezi výší měsíčních odměn podle dosa nařízení vlády č. 108/1994 Sb. se pak stanoví, vadní právní úpravy a výší měsíčních odměn že »při krátkodobém uvolnění zaměstnance podle tohoto nařízení; obdobně je možno pro překážky v práci z důvodu obecného zá postupovat, jde-li o neuvolněné členy zastujmu právnická nebo fyzická osoba, pro kte pitelstva«. Výši jak pevné složky, tak příplatku obsa rou byl zaměstnanec v době krátkodobého uvolnění činný, popřípadě z jejíhož podnětu huje PříloJta č. 1 zmíněného nařízení vlády nebo v jejímž zájmu byl uvolněn, uhradí za (naleznete ji na adrese www.mvcr.cz, Sbírka městnavateli, u něhož byl zaměstnanec v do zákonů). Při určení výše příplatku podle po bě uvolnění v pracovním poměru, náhradu čtu obyvatel obce se vychází z počtu obyva mzdy za dobu uvolnění, pokud se s touto tel, kteří jsou k 1. lednu příslušného kalen právnickou nebo fyzickou osobou nedohodl dářního roku hlášeni v obci k trvalému po na upuštění od úhrady, popřípadě pokud zá bytu. Jejich počet se zaokrouhluje na celé stovky nahoru. kon nestanoví jinak«. Zvýšení odměny - uvolněným členům za Hradí se »náhrada mzdy za dobu nezbytně nutného pracovního volna, kterou uvolňují stupitelstev se podle § 1 odst. 3 nařízení vlá cí zaměstnavatel poskytl zaměstnanci podle dy o odměnách za výkon funkce členům za právního předpisu; neuhrazuje se náhrada stupitelstev měsíční odměna zvyšuje: a) v obcích s rozšířenou působností, mzdy poskytnutá podle kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu nad rozsah stano v městských obvodech nebo městských čás vený právním předpisem«. Náhradu mzdy tech územně členěných statutárních měst refunduje obec zaměstnavateli včetně po a v městských částech hlavního města Prahy, jistného na sociální zabezpečení a příspěvku na jejichž úřady byla statutem nebo záko na státní politiku zaměstnanosti a pojistné nem přenesena alespoň část působnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působ ho na veřejné zdravotní pojištění. Neuvolněným členům zastupitelstva obce, ností, a to: 1. starostovi (primátorovi) o 3000 Kč; kteří nejsou v pracovním nebo jiném obdob 2. místostarostovi (náměstkovi primáto ném poměru, poskytuje obec ze svých rozpo čtových prostředků náhradu výdělku ušlého ra) o 2500 Kč; 3. členům rady neuvedeným v bodech v souvislosti s výkonem jejich funkce paušál ní částkou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo 1 a 2 o 2000 Kč, b) v obcích s pověřeným obecním úřadem, obce vždy na příslušný kalendářní rok. v městských obvodech nebo městských čás tech územně členěných statutárních měst ODMĚNA Jak u uvolněných, tak u neuvolněných členů a v městských částech hlavnílio města Prahy, zastupitelstva obce přichází v úvahu posky na jejichž úřady byla statutem nebo záko-
P
46
moderní obec
Jak u uvolněných, tak u neuvolněných členů zastupitelstva obce při chází v úvahu poskyto vání odměny z rozpo čtových prostředků obce za výkon jejich funkce. nem přenesena alespoň část působnosti po věřeného obecního úřadu, a to: 1. starostovi o 2500 Kč; 2. místostarostovi 2300 Kč; 3. členům rady neuvedeným v bodech 1 a 2 o 2000 Kč. c) v obcích se stavebním úřadem nebo matričním úřadem a v městských obvodech nebo městských částech územně členěných statutárních měst a v městských částech hlavního města Prahy, na jejichž úřady byla zákonem nebo statutem přenesena alespoň část působnosti stavebního úřadu nebo mat ričního úřadu, o 2000 Kč, d) jde-li o členy zastupitelstva hlavního města Prahy o 3000 Kč. Poskytování odměny - Měsíční odměna se poskytuje uvolněným členům zastupitel stva obce ode dne, kdy byli tito zvoleni nebo jmenování do funkce, za kterou odměna ná leží. V případě rezignace přestává být odmě na vyplácena ode dne následujícího po dni, kdy rezignovali na funkci, za jejíž výkon jim byla odměna vyplácena. Jak stanoví § 77 odst. 2 zákona o obcích a rovněž tak § 2 nařízení vlády o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, mě síční odměna se poskytuje neuvolněným členům zastupitelstva ode dne, který určí za stupitelstvo obce. Nedoporučuje se přitom, aby to bylo se zpětnou účinností. Souběh funkcí - v případě souběhu výko nu několika funkcí náleží uvolněnému čle novi zastupitelstva obce měsíční odměna podle funkce, za kterou se poskytuje nejvyšší odměna. Pokud jde o nárok na zvýšení mě síční odměny, přísluší mu zvýšení měsíční odměny v té částce, která je nejvyšší. V případě souběhu výkonu několika funk cí lze neuvolněnému členu zastupitelstva obce posJcytnout měsíční odměnu až do vý še souhrnu odměn za jednotlivé funkce. Roz hodnutí o konkrétní podobě tohoto souhrnu je v kompetenci zastupitelstva. Poměrná část měsíční odměny - nevykonává-li člen zastupitelstva funkci po celý ka lendářní měsíc z důvodů uvedených v záko ně o obcích, vyplatí se mu měsíční odměna ve výši odpovídající počtu dnů skutečného výkonu funkce. Podle současného znění ustanovení § 73 odst. 3 zákona o obcích »nevykonává-li člen zastupitelstva funkci z důvodu pracovní ne schopnosti, karantény, těhotenství nebo pé če o dítě do 3 let věku, měsíční odměna mu nenáleží. Člen zastupitelstva je povinen ne prodleně informovat starostu nebo místo-
prosinec 2006
LEGISLATIVA starostu o těchto důvodech a předpokládané době jejich trvání«. Výše uvedené ustanovení se s účinností od 1. 1. 2007 mění a doplňuje, a to v důsledku přijetí nového zákona č. 187/2006 Sb., o ne mocenském pojištění. Ke stejnému datu na bude účinnosti rovněž tzv. doprovodný zá kon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ne mocenském pojištění. Jeho prostřednictvím se změní zákon o obcích, a to následujícím způsobem: (3) Nevykonává-li uvolněný člen zastupi telstva obce funkci z důvodu dočasné pra covní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do 3 let věku, měsíční od měna mu nenáleží, nestanoví-li se jinak v odstavci 4; v kalendářním měsíci, v němž z těchto důvodů uvolněný člen zastupitel stva obce vykonával funkci jen po část měsí ce, náleží mu měsíční odměna v poměrné výši. (4) Po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karan tény náleží uvolněnému členu zastupitel stva obce měsíční odměna ve snížené výši; za první 3 kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží měsíční odměna ve snížené výši za každý kalendářní den ve výši 30 % a od čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží měsíční odměna ve snížené výši za každý kalendářní den ve výši 69 % jed né třicetiny měsíční odměny. Pro účely sta novení výše měsíční odměny ve snížené výši podle věty první se měsíční odměna, z níž se stanoví měsíční odměna ve snížené výši, upraví stejným způsobem, jakým se upravu je denní vyměřovací základ pro stanovení dávek nemocenského pojištění. Měsíční od měna ve snížené výši stanovená podle věty první se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocen ském pojištění snižuje na polovinu. Výše mě
Přehled právních předpisů ■ zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů ■ zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozděj ších předpisů ■ zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce (účinný do 31.12. 2006) nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony (účinné do 31. 12.2006) ■ zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech (ve znění účinném do 31.12. 2006) ■i zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (s účinností od 1. 1.2007) nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů
síční odměny ve snížené výši stanovené pod le věty první a třetí za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. V přechodném ustanovení k této změně se přitom uvádí, že »byl-li uvolněný člen zastu pitelstva obce uznán dočasně práce ne schopným nebo mu byla nařízena karanténa před 1. lednem 2007, měsíční odměna ve sní žené výši mu nenáleží a poskytuje se mu po 31. prosinci 2006 nadále nemocenské«. Zaokrouhlování - měsíční odměna se za okrouhluje na celé desetikoruny směrem na horu. ODMĚNA PŘI SKONČENI FUNKČNÍHO OBDOBÍ
Podmínky, za kterých náleží členům zastupi telstva obce odměna při skončení funkčního období, upravuje ustanovení § 75 zákona o obcích. Dne 1. 7. 2006 byl tento paragraf zásadně novelizován, a to prostřednictvím zákona č. 234/2006 Sb. Je třeba důsledně roz lišovat, z jakého důvodu přestal uvolněný či neuvolněný člen zastupitelstva vykonávat svoji funkci - zdali v souvislosti s konáním voleb (tedy skutečným uplynutím funkčního období), nebo před datem voleb, např. na zá
kladě zániku mandátu nebo v důsledku od volání z funkce či jejího vzdání se. Protože nová právní úprava není jednodu chá a v lecčems ani srozumitelná, vydalo Mi nisterstvo vnitra (odbor modernizace veřej né správy) k poskytování odměny při skon čení funkce člena zastupitelstva obce stano visko. K nalezení je na webových stránkách vvwvv.mvcr.cz. ■ Skončení funkčního období v souvislos ti s volbami: Uvolněnému členu zastupitel stva obce náleží odměna při skončení funkč ního období, jestliže mu ke dni voleb do za stupitelstva obce příslušela měsíční odměna a pokud mu nevznikl opětovný nárok na mě síční odměnu. Z neuvolněných členů zastu pitelstva obce náleží odměna při skončení funkčního období za stejných podmínek jen tomu, který vykonává funkci starosty. Bližšího vysvětlení zaslouží pojem »opětovný nárok na měsíční odměnu«. Takovou mě síční odměnou se má na mysli odměna uvol něného člena zastupitelstva, resp. neuvolně ného člena zastupitelstva, který vykonává funkci starosty. Může se tedy stát, že člen za stupitelstva obdrží odměnu při skončení funkčního období i přesto, že mu vznikne ná rok na měsíční odměnu z titulu jiné funkce. >
Základní pojmy ■ Uvolněný a neuvolněný člen zastupitelstva obce: Uvolněnými členy zastupitelstva obce se rozumí členové, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni z pracovního poměru, a dále členové, kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva. Určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni, je v kompetenci zastupitelstva obce. Neuvolně nými členy zastupitelstva se rozumí ostatní členové zastupitelstva. Výkon funkce člena zastupitelstva obce je dle § 124 odst. 1 zákoníku práce a § 14 odst. 2 prováděcího nařízení vlády č. 108/1994 Sb. výkonem veřejné funkce a tudíž překážkou v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu, při které je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno v nezbyt ně nutném rozsahu, pokud tuto činnost nelze vykonávat mimo pracovní dobu. Rozsah doby potřebné k výkonu funkce v konkrétním případě určí obec. I podle nového zákoníku práce, který nabude účinnosti dne 1.1. 2007, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci k výkonu veřejných funkcí pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Výkon veřejných funkcí vymezuje přitom nový zákoník práce ve svém § 201 tak, že jde o plnění povinností vyplývajících z funkce, která je vymezena funkčním nebo časovým obdobím a obsazovaná na základě přímé nebo nepřímé volby nebo jmenováním podle zvláštních právních předpisů. Do demonstrativního výčtu veřejných funkcí zařazuje nový zákoník práce rovněž funkci člena zastupitelstva územního samosprávného celku.
■ Vznik mandátu: Mandát člena zastupitelstva obce vzniká podle § 69 odst. 1 zákona o obcích zvolením. Ke zvolení dojde ukončením hlasováni (na 21. 10. 2006 připadl den vzniku mandátu členům zastupitelstva z komunálních voleb vyhlášených na rok 2006).
■ Zánik mandátu: Mandát člena zastupitelstva obce zaniká podle § 55 odst. 2 a 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí a o zrněné některých zákonů: - odmítnutím složit slib nebo složením slibu s výhradou; - dnem, kdy starosta obdrží písemnou rezignaci člena zastupitelstva obce na jeho mandát; - dnem, kdy starosta podá rezignaci na zasedání zastupitelstva obce; - úmrtím člena zastupitelstva; prvním dnem nových voleb do zastupitelstva obce (v roce 2006 tomu bylo dne 20. 10. 2006); - dnem sloučení obcí nebo připojení obce k jiné obci; - v případech, kdy to vysloví zastupitelstvo z důvodů: pravomocného odsouzení člena zastupitelstva k nepodmíněnému trestu odnětí svobody; že člen zastupitel stva přestal být volitelný; neslučitelnosti funkcí podle § 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.
prosinecí 2006
moderní obec
47
LEGISLATIVA
>
Příklad: V souvislosti s novými volbami skončí funkční období dvěma neuvolněným členům zastupitelstva obce, kteří vykonávali funkci starosty a místostarosty. Ve volbách budou znovu zvoleni a na ustavujícím zasedání no vého zastupitelstva obce se dosavadní staros ta stane neuvolněným místostarostou. Co se týče vzniku nároku na odměnu při skončenífunkčního období, je třeba vzít v po taz především následující skutečnosti: - v obou případech jde o neuvolněné členy zastupitelstva, takže zmíněná odměna při chází v úvahu pouze u člena vykonávajícího funkci starosty: místostarosta žádnou odmě nu neobdrží, - dosavadní starosta byl zvolen na ustavu jícím zasedání nového zastupitelstva obce do funkce neuvolněného místostarosty; protože jde o funkci, která nespadá do okruhu uvede ného v ustanovení § 75 odst. 1 zákona o ob cích, bude tomuto členu zastupitelstva obce náležet při skončenifunkčního období odmě na, a to bez ohledu na to, jestli mu zastupitel stvo obce schválí poskytování měsíční odmě ny coby svému neuvolněnému členu; obdob ný závěr by bylo nutno učinit v případě kaž dého uvolněného člena zastupitelstva obce, který by byl poté zvolen do jakékoliv funkce neuvolněného člena zastupitelstva obce s vý jimkou starosty. Pokud byl uvolněný člen zastupitelstva obce nebo neuvolněný člen zastupitelstva obce vykonávající funkci starosty pravomoc ně odsouzen za úmyslný trestný čin spácha ný v průběhu funkčního období, pak mu od měna při skončení funkčního období nená leží. Podle stanoviska Ministerstva vnitra se funkčním obdobím rozumí celá doba výko nu funkce, která může trvat i více než jedno volební období. Jestiiže by ovšem vznikl těmto nárok na odměnu při skončení funkčního období v době, kdy je proti nim teprve vedeno trest ní řízení pro úmyslný trestný čin spáchaný v průběhu funkčního období, odměna při skončení funkčního období se nevyplatí.
Podmínky, za kteiých náleží členům zastupi telstva obce odměna při skončenífunkčního ob dobí, upravuje ustanove ní 5 75 zákona o obcích. Skončí-li trestní řízení pro uvedený trestný čin pravomocným odsouzením člena zastu pitelstva obce, má se za to, že nárok na od měnu při skončení funkčního období ne vznikl; nedojde-li naopak k takovému od souzení, odměna při skončení funkčního ob dobí se vyplatí. Výše odměny při skončení funkčního ob dobí v souvislosti s volbami se stanoví jako vý še měsíční odměny, k níž se přičte násobek té to částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejdéle však pěti ukončených let výkonu funkce. Rok výkonu funkce představuje 12 po sobě jdoucích měsí ců. Pro počítání času se použijí pravidla obsa žená v § 122 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. ■ Jiné případy: Pokud vykonával uvolněný či neuvolněný člen zastupitelstva obce funk ci starosty nebo místostarosty, za niž náleží měsíční odměna, a zanikl mu mandát přede dnem konání voleb do zastupitelstva obce, bude mu odměna poskytována ještě po dobu 3 měsíců ode dne zániku mandátu. Stejný princip se uplatní v případě, že by takový člen zastupitelstva byl z funkce odvolán ne bo se jí vzdal. Odměna mu bude poskytová na ještě po dobu 3 měsíců ode dne vzdání se funkce nebo odvolání z funkce. ■ Přechodný výkon funkce starosty: Zákon o obcích pamatuje s odměnou i na situace, kdy dosavadní starosta vykonává do ustavují cího zasedání zastupitelstva obce pravomoc podle § 107 odst. 1 zmíněného zákona. V ta kovém případě mu náleží měsíční odměna v dosavadní výši. Kdyby zastupitelstvo obce
nezvolilo na svém ustavujícím zasedání sta rostu, vykonává dosavadní starosta, je-li čle nem zastupitelstva, výše uvedenou pravo moc také. Není-li dosavadní starosta členem zastupitelstva obce, pověří zastupitelstvo ob ce výkonem této pravomoci některého ze svých členů. Tomu pak přísluší měsíční od měna ve stejné výši, která by podle provádě cího právního předpisu náležela starostovi. SPLATNOST A VÝPLATA ODMĚN, SRÁŽKY Z ODMĚN
Podle § 76 zákona o obcích se splatnost a vý plata odměny členům zastupitelstva obce, jakož i srážky z odměny, řídí právními před pisy upravujícími platové poměry zaměst nanců obcí a zákoníkem práce. Pro tyto úče ly se odměna členů zastupitelstva obce po suzuje jako plat zaměstnanců obce v pracov ním poměru, obec se posuzuje jako zaměst navatel a členové zastupitelstva obce se po suzují jako zaměstnanci. To znamená, že do 31. 12. 2006 se použije právní úprava obsažená v ustanoveních § 16 až § 18 zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. Protože na bytím účinnosti nového zákoníku práce bu de úprava odměňování zaměstnanců sou středěna v tomto jediném kodexu a zákon o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organi zacích a orgánech se bude vztahovat pouze na vojáky z povolání, bude třeba od 1.1.2007 respektovat právní úpravu obsaženou v usta noveních § 141 až § 150 nového zákoníku práce. Samostatně upravuje zákon o obcích otáz ku výplaty odměny při skončení funkčního období. Ta může být vyplacena v měsíčních splátkách, nebo jednorázově. Rozhodnutí o formě úhrady zákon o obcích neupravuje, záleží na konkrétní obci (zdali si to vyhradí zastupitelstvo, nebo bude rozhodovat rada obce či starosta). ■ ALENA CHLÁDKOVÁ PETR BUKOVJAN
módi oderní obec
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 1080 Kč Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.
KÓD:
Způsob platby:
1017
Adresa objednavatele: NÁZEV ORGANIZACE:
I
II
)(
1(
)í
)(
)(
)(
)(
)(
)(
)í
)(
)(
)(
)(
)
prumen.: jméno:
oocnoocnacjocnooooo □□□□oooaoo ™ ooooooa
UUCE. C R: OBEC:
FAKTURA
O
SIPO
spoj. i.
™
Q
SLOŽENKA
Q
Akceptujeme Eurocard/Mastercard. Visa. JCB. Diners Club International. Pro doplněni čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat
□□□□OOOOOCJOOOOOOOO
Údaje pro fakturaci:
oooocnaoDODCOOoaoa
Cfc
OODOOODDDDO ^□□□□□ *□□□OOOOO □□□□□□□□□□□□□□
C. ÚCTU:
ADRESA PRO DORUČOVANÉ: (je-li shodná s adresou objednavatele.nevyplňovat) NÁZEV ORGANIZACE: PŘÍJMENÍ:
PLATEBNÍ KARTA ;...............
(
)(
lí
)(
11
)(
)(
)(
If^K
)(
)(
)f~)(
)(
)(~~)
□□OOOOOOOOOOOOCDCDCDO
□□□□□□□□OOOOO □□□□□□□□□□□□□
Vyplijte kontakt: f~TELEFON:
JMÉNO: OOOOOOOOOO UUCEXP,
.
"TUL
□□□□□□□
OOOOOOOOOOOOOOOOOO
OOOOOOOOOOO Vyplněný lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA a. s„ oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet - http://www.economia.cz a e-mail: predplatne@,economia.cz
OOOOO
f E-MAIL:J RAZlTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatné s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpra covávány v souladu se zákonem L 101/2000 Sb.. o ochraně osobních údajů, ve zněni pozdějších předpisů, společnosti ECONOMIA a s se sídlem Praha 7. 170 55. Dobrovského 25. jako správcem, k nabízeni výrobků a služeb správce, k průzku mu trhu. analýz, organizování dalších akci, zasíláni informaci prostředracrvim SMS zpráv, e-maiů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zadáním ob chodních sděleni elektronickou poštou ANO ONED
LEGISLATIVA
Jednání zastupitelstva a rady obce tomto druhém pojednání našeho seri álu Na startu nového volebního obdo bí zastupitelstva obce se budeme za bývat přípravou zasedání zastupitelstva obce (dále jen zastupitelstvo) a schůzí rady obce (dálejen rada), průběhem jednání těchto or gánů a přijímaných závěrů, jak vyplývá ze zá kona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zříze ní), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích).
V
ZASTUPITELSTVO OBCE
Nejvyšším orgánem samostatné působnosti obce je zastupitelstvo. Ústava CR v hlavě se dmé stanoví, že »obec je samostatně spravo vána zastupitelstvem#, přičemž »působnost zastupitelstev může být stanovena jen záko nem#. Základní pravomoc vyhrazená zastupitel stvu je uvedena v zákoně o obcích. Obecné úkoly zahrnuje § 84, majetkoprávní úkony pak § 85 uvedeného zákona. Zastupitelstvo si může vyhradit i další věci patřící do samo statné působnosti obce, pokud nejsou vy hrazeny radě podle § 102 odst. 2 zákona o obcích. Zastupitelstvo rozhoduje i o někte rých věcech vyhrazených radě v případě, že se rada obce nevolí (viz dále). Zastupitelstvo rozhoduje o zrušení usne sení rady, jsou-li mu předložena k rozhodnu tí v případě, že starosta pozastavil výkon usnesení rady, měl-li za to, že je nesprávné (§ 105 zákona o obcích). Další pravomoci za stupitelstvu stanovují zvláštní zákony (viz rá meček). ■ Zásady, které je zapotřebí dodržovat při přípravě a jednání zastupitelstva (viz zákon o obcích): 1. Jednání zastupitelstva je veřejné (§ 93 odst. 2) - veřejnost nemůže být vyloučena. Pokud by bylo neveřejné, nejednalo by se o zasedání zastupitelstva podle zákona o ob cích a veškerá usnesení, popřípadě další opatření na tomto jednání přijatá, by byla zřejmě neplatná; 2. Koná se v územním obvodu obce (§ 92 odst. 1) - musí být dostupné občanům obce a dalším oprávněným osobám (§ 16, § 17). Porušení tohoto ustanovení zákona by mělo obdobné důsledky jako v případě porušení principu veřejnosti; 3. Zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně jedenkrát za 3 měsíce (§ 92 odst. 1) - pokud by se nesešlo po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, Ministerstvo vnitra je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí ministerstva může obec podat žalobu k soudu (§ 89 odst. 1); 4. Zasedání zastupitelstva svolává a zpra vidla řídí starosta (je povinen je svolat, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastu pitelstva, hejtman kraje nebo ve stanoveném případě ředitel krajského úřadu. Koná se pak nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy žádost by la doručena obecnímu úřadu. Nesvolá-li za-
prosinec 2006
Základní pravomoc vy hrazená zastupitelstvu je uvedena v zákoně o obcích. Obecné úkoly zahrnuje § 84, majetko právní úkony pak § 85 uvedeného zákona. sedání starosta, učiní tak místostarosta, po případě jiný člen zastupitelstva (§ 92 zákona o obcích ve spojení s § 55 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev ob cí a o změně některých zákonů, ve znění po zdějších předpisů); 5. Zastupitelstvo je schopno se usnášet, je li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Není-li při zahájení nebo v jeho prů běhu přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů, ukončí předsedající zasedání. Do 15 dnů se koná jeho náhradní zasedání (§ 92 odst. 3). O jeho přípravě platí ustanovení bo du 6; 6. O místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva in formuje obecní úřad vyvěšením informace na úřední desce alespoň 7 dní před zasedá ním zastupitelstva, případně dále způsobem v místě obvyklým (§ 93 odst. 1). Zákon o ob cích nespojuje s nezveřejněním informace nebo nedodržením doby zveřejnění neplat nost výsledků zasedání zastupitelstva; může však být namítáno porušení práva občana na včasné informování o konání zasedání za stupitelstva. Doporučuje se nezapočítávat do této doby den vyvěšení informace a den konání zastupitelstva; 7. Podrobnosti o jednání zastupitelstva stanoví jednací řád (§ 96). K obsahu jednací ho řádu viz dále; 8. O průběhu zasedání zastupitelstva se pořizuje zápis, který podepisuje starosta ne bo místostarosta a určení ověřovatelé. V zá pise se vždy uvede počet přítomných členů
Zvláštní zákony, které stanovují další pravomoci zastupitelstva obce Jsou to například: ■ zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, ■ zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, ■ zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a další.
zastupitelstva (nejlépe přiložit rovněž pre zenční listinu přítomných), schválený pořad jednání zastupitelstva, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis se pořizu je do 10 dnů po skončení zasedání a ukládá na obecním úřadě k nahlédnutí. O námit kách člena zastupitelstva proti zápisu roz hodne nejbližší zasedání zastupitelstva (§95); 9. Poklesne-li počet členů zastupitelstva o více než polovinu, popřípadě pod 5 a za stupitelstvo nemůže být doplněno z náhrad níků, oznámí obecní úřad neprodleně tuto skutečnost krajskému úřadu. V takovém pří padě nemůže zastupitelstvo rozhodovat o záležitostech podle § 84 a § 85 zákona o ob cích (§ 90 zákona o obcích); 10. Právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání za stupitelstva mají jeho členové, rada a výbory zastupitelstva. O zařazení návrhů přednese ných v průběhu zasedání zastupitelstva na program jeho jednání rozhodne zastupitel stvo (§ 94 zákona o obcích). ■ Obsah jednacího řádu zastupitelstva ob ce (popřípadě také výborů zastupitelstva): Jednací řád by měl obsahovat podrobnosti o jednání zastupitelstva, tj. ustanovení o pří pravě, svolání, průběhu a pravidlech jedná ní, usnášení, kontrole plnění usnesení a dal ších věcech souvisejících s jeho jednáním. Protože zastupitelstvo zřizuje také výbory (nejméně finanční a kontrolní), je vhodné ta ké zásady jejich jednání upravit v jednacím řádu výborů, který může být součástí jedna cího řádu zastupitelstva. Jednací řád zastupitelstva by měl upravo vat: a) Svolání zasedání zastupitelstva - kdo svolává (starosta), kdo informuje (obecní úřad) a jakým způsobem, v jakých termínech se konají zasedání zastupitelstva (v termí nech schválených zastupitelstvem, popř. požádají-li o to oprávněné osoby, ke slavnost ním příležitostem), kdo je na zasedání mimo členů zastupitelstva zván apod. b) Příprava zasedání - kdo organizuje (ra da/starosta): stanoví dobu a místo jednání, navrhne program jednání, stanovení odpo vědnosti za zpracování a předložení odbor ných podkladů pro jednání (písemné mate riály, kdy postačuje ústní informace), způsob předávání materiálů členům zastupitelstva (písemně, CD, termín, do kterého musí být písemné materiály doručeny) apod. c) Postup schvalování programu zasedání zastupitelstva - návrh programu (rada/sta rosta), jeho doplnění a schválení; podání in formace občanům o činnosti orgánů obce (podle § 97 zákona o obcích); popř. návrho vá komise pro přípravu usnesení apod. d) Podrobnosti o průběhu zasedání zastu pitelstva - kdo zahajuje a řídi zasedání včet ně hlasování o usnesení (starosta/předseda jící), procedurální věci (například ověření počtu přítomných), zpráva ověřovatelů zápi su z předchozího zasedání, způsob předklá dání materiálů, popř. podávání informací podle schváleného pořadu jednání, řízení diskuse, oprávnění k vystoupení v diskusi pořadí včetně občanů obce, popřípadě ome zení délky diskusního vystoupení, námitky >
moderní obec
49
LEGISLATIVA
> porušení jednacího řádu, ukončení rozpravy apod. e) Příprava usnesení zastupitelstva - slože ní a volba návrhové komise, vymezení před kladatele, návrh usnesení - co má obsahovat (u ukládacích usnesení se nesmí opomenout stanovit termín plnění a zodpovědnou oso bu), forma závěrečné rekapitulace usnesení apod. f) Ustanovení o způsobu hlasování - ve řejné, tajné, hlasovací zařízení, postup při hlasování: o každém bodu, o všech návrzích usnesení najednou, jak se hlasuje o proti návrzích, variantách a kdy je usnesení přija to apod. g) Ustanovení o dotazech, připomínkách a podnětech členů zastupitelstva - forma a způsob vyřizování, evidence podaných do tazů, připomínek a podnětů členů zastupi telstva. h) Ustanovení o možnosti zřizování od borných pracovních skupin pro přípravu složitých bodů jednání zastupitelstva (ma teriálů). i) Pořizování zápisu - podrobnosti o poři zování zápisu a jeho obsah v návaznosti na § 95 zákona o obcích. j) Evidence usnesení - zabezpečení a kon trola plnění usnesení, souhrnná zpráva o pl nění usnesení pro zastupitelstvo, tiskové opravy apod. k) Další povinnosti členů zastupitelstva například střet zájmů podle § 83 zákona o obcích a úkoly vyplývající ze zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. l) Možnost zřízení politických klubů z řad členů zastupitelstva; a další potřebná usta novení. V další části se může stanovit jednací řád výborů zastupitelstva: a) postavení výborů, složení výborů, jejich úkoly, zánik funkce člena výboru, b) jednání výborů (je neveřejné, schází se podle potřeby, pořizování zápisu a usnesení), c) přijímání usnesení a hlasování. ■i Program (pořadu) zasedání zastupitel stva by měl obsahovat následující body:
Rada ze své činnosti od povídá zastupitelstvu. V oblasti přenesené pů sobnosti rozhoduje ra da, jen stanoví-li tak zákon. 1. zahájení (předsedajícím - starostou, konstatování přítomných - usnášeníschopnost zastupitelstva), 2. zpráva ověřovatelů zápisu z minulého zasedání zastupitelstva, 3. určení ověřovatelů zápisu z tohoto zase dání zastupitelstva, 4. (případná) volba návrhové komise, 5. informace o činnosti orgánů obce (§ 97 zákona o obcích), 6. informace o plnění předchozích přija tých usnesení, 7. další body programu. Dále mohou být na program zařazeny zá ležitosti organizační povahy, diskuse; zpráva návrhové komise (návrh usnesení - popřípa dě rekapitulace schválených usnesení); zá věr. RADA OBCE Je výkonným orgánem obce v samostatné působnosti. Rada ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu. V oblasti přenesené působ nosti rozhoduje rada, jen stanoví-li tak zá kon. Vyhrazené pravomoci rady jsou uvedeny v § 102 odst. 2 zákona o obcích. Rada zabez pečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, jestliže nejsou vyhrazeny zastupitelstvu ne bo si je zastupitelstvo nevyhradilo. Rada nemůže svěřit starostovi ani obecní mu úřadu rozhodování v záležitostech, které
jí jsou vyhrazeny, s výjimkou ukládání pokut ve věcech samostatné působnosti obce a rozhodování o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce (§ 102 odst. 3 zákona o obcích). V obcích, kde starosta vykonává pravomoc rady (kde se rada nevolí), je zastupitelstvu vyhrazeno též: a) rozhodovat ve věcech obce jako jediné ho společníka obchodní společnosti, b) vydávat nařízení obce, c) stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu, d) stanovit celkový počet zaměstnanců ob ce v obecním úřadu a v organizačních slož kách obce, e) přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samo statné působnosti a komisemi. ■ Zásady jednání rady (viz zákon o obcích): 1. Jednání je neveřejné, k jednotlivým bo dům svého jednání může rada přizvat další ho člena zastupitelstva a jiné osoby (§ 101 odst. 1). 2. Schází se podle potřeby (§ 101 odst. 1). 3. K přijetí usnesení nutný souhlas nadpo loviční většiny všech členů (§101 odst. 2). 4. Zápis - podepisuje starosta s místostarostou nebo jiným radním, musí být poří zen do 7 dnů a uložen u obecního úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva (§ 101 odst. 3). 5. Připravuje návrhy pro jednání zastupi telstva, zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení (§ 102 odst. 1). 6. Vlastní jednání rady se řídí jednacím řádem, který je rada podle § 101 odst. 4 po vinna vydat (obsahově zpravidla korespon duje s jednacím řádem zastupitelstva, jeho součástí může být rovněž jednací řád komi sí rady). ■ MIROSLAV BÝMA PAVLA SAMKOVÁ odbor právní a organizační Krajského úřadu Moravskoslezského kraje
Zah Icují Vás nesou rod é informace?
Starosta
Hledáte ^ ?.^.^.Y^r.^.-ý.YÍÍ?..-!®.™ní.T..in.!9r.tT!.^.(:LP.f.í.l.!l!T!.,?.9t).?.ý.?.V.?.
a občané - tipy a návody
Rád/^ byste urychlil/a svoji každodenní práci?
z praxe na pozadí
Jste noyě ye funkci starosty a tápete ye syých práyech a poyinnostech?
aktuální legislativy
Mátejižletité zkušenostizestarostováním.aleuyítalibysteucelenýpřehledinformací? MimajíVás novinky a způsob řešení aktuální^
Právníraadce starosty
Finanční zdroje pro obce
- srozumitelně komentované a vyložené důležité právní normy
- jak financovat projekty a záměry obce
problémů?
Pomohou Vám naše publikace! Dozvíte se mimo jiné: co změnil nový správní řád jak správně zadávat veřejné zakázky jak zpracovat žádost o dotaci co se změní s novým stavebním zákonem jaké informace zveřejňovat a neporušit při tom zákon na ochranu osobních údajů • jaké změny přinesl nový zákon o sociální péči
MO-000430
• • • • •
Autory jednotlivých kapitol jsou lidé z praxe!
V publikaci nenajdete suchá fakta, ale především:
Neváhejte a objednejte si publikace k nezávaznému I4dennímu nahlédnutí!
• • • •
komentář k zákonům a jejich výklad praktické tipy a návody, jak řešit konkrétní problém krok za krokem zkušenosti z jiných obcí či institucí rady, jak financovat projekty v obci
Nakladatelství Dr. Josef Raabe s.r.o. Sokolovská 155,180 00 Praha 8 Tel.: 284 028 940-2, raabegiraabe.cz
RAABE
NAHLÍŽET-NACHÁZET
LEGISLATIVA
'**’ ešení sporů před rozhodčího soudem
R
má všechny výhody rozhodčího řízení obecně - je rychlé, jednoinstanční, méně formální, vydaný rozhodčí nález nabý vá právní moci dnem doručení a je soudně vykonatelný, říkáJUDr. Marie Moravcová, ta jemnice Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. ■ Vedle rychlosti, jednoinstančnost! a ne formálnosti jsou i další přínosy rozhodčího řízení? Například poplatek za rozhodčí řízení ve dené u našeho Rozhodčího soudu činí 3 % z hodnoty předmětu sporu, minimální částka je 7000 Kč, maximální jeden milión. Strany si mohou vybrat rozhodce, kteří jejich spor roz hodují (což u obecného soudu nelze), a roz hodčí řízení může probíhat i mimo sídlo Roz hodčího soudu. Ve spolupráci s hospodářský mi a agrárními komorami se nám podařilo to, že máme kontaktní místa po celé republice. ■ Jaké zásady je třeba dodržet, aby se takto mohl spor řešit? Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů stanovuje okruh sporů, který mohou rozhodci rozho dovat; zpravidla jsou to majetkové spory, s jejichž předmětem mohou strany volně disponovat, například uzavřít smír. ■ Které kauzy se před Rozhodčím soudem nejčastěji projednávají?
Může se hodit Vzory rozhodčích doložek, Rády a Pravidla, Sazeb níky poplatků najdete na adrese: www.soud.cz , prostřednictvím kterých můžete vyhledat odpovědi na FAQ dotazy, či poslat vlastní, pokud potřebujete poradit s nějakým problémem týkajícím se rozhod čího řízení u našeho Rozhodčího soudu.
Města a obce začínají podle mého názoru vy užívat rozhodčí řízení, protože si uvědomují nejen jeho rychlost, jed noinstančnost, nefor málnost, ale i ekono mickou stránku vedení sporu. V poslední době jsou to spory ze smluv kupních, úvěrových a smluv o dílo. Musím také konstatovat, že se snad daří informovat veřejnost o možnostech rozhodčího řízení, neboť počet sporů roste. V letošním roce jsme obdrželi již 1000 žalob (ve srovnání s ro kem 1998, kdy jsme měli za celý rok podáno 90 žalob). ■ Do jaké míry využívají možnost rozhod čího řízení samosprávy? Města a obce začínají podle mého názoru využívat rozhodčí řízení, protože si uvědo mují nejen jeho rychlost, jednoinstančnost, neformálnost, ale i ekonomickou stránku ve dení sporu. Přesto si myslím, že tyto atributy je třeba neustále opakovat a upozorňovat všemi do stupnými prostředky na možnosti využívání rozhodčího řízení - smlouva o provedení dí la (stavba, kanalizace apod.), nájemní smlouva, smlouva o půjčce - tam všude je možné rozhodčí doložku zapracovat. Navíc si strany mohou dohodnout již ve smlouvě možnost rozhodčího řízení do jednoho mě síce. To znamená, že poplatek se sice zvyšu je o 75 %, nicméně rozhodčí nález musí být vydán do 1 měsíce od zaplacení tohoto zvý šeného poplatku. V případě, že se tak nesta ne z důvodů na straně rozhodců, zvýšená část poplatku se vrací. Nebo může strana ža lující požádat o urychlené řízení, poplatek se zvyšuje o 50 % a rozhodčí nález musí být vy dán do tří měsíců ode dne úhrady tohoto zvýšeného poplatku.
FOTO: RADOVAN MÍCA
Rozhodčí soud: jednoinstančnost, neformálnost
Musím také konstatovat, že se snad daří informovat veřejnost o možnostech rozhodčího řízení, neboť počet sporů roste, říká JUDr. Marie Moravcová.
■ Od poloviny roku 2005 lze vyřizovat spo ry před Rozhodčím soudem přes internet. Je o tuto nabídku zájem? O možnosti řešit spory pomocí Online ří zení jsme již informovali několikrát. Tato na še »nabídka« znamenala ve svých důsled cích, že nás Evropská komise vybrala jako in stituci, která řeší spory o doménová jména .eu s působností pro státy EU ve všech úřed ních jazycích. A v současné době jsme již vy řešili více než 500 podaných žalob, všechna rozhodnutí jsou publikována na webu: www.adr.eu. ■ EVA SADILKOVÁ
Rychlé řešení Vašeho sporu ROZHODČÍ SOUD PŘI HOSPODÁŘSKÉ KOMOŘE ČR A AGRÁRNÍ KOMOŘE ČR
založen již roku 1949 a je ve své působnosti jedinou zákonnou stálou rozhodčí institucí • řídí se Zákonem a svým Statutem, Řádem a Pravidly, které jsou veřejně vyhlášeny • vede Listinu rozhodců (cca 200 rozhodců z tuzemska i zahraničí) a garantujeme kvalitu řízení •
prosinec 2006
Jaké spory např. řeší?
• obchodní (kupní, nájemní, úvěrové smlouvy,...) • občanskoprávní (manželské, kupní smlouvy na nemovitost, smlouvy o půjčce,...) • pracovně právní vztahy (smluvní podmínky mzdového charakteru,...) Výhody rozhodčího řízení
• řízení je jednoinstanční (není odvolání výš), neveřejné, rychlé (nikoliv roky, ale měsíce), neformální, a vydané rozhodčí nálezy jsou v tuzemsku i v zahraničí dobře vykonatelné
(Newyorská úmluva - uznání a výkon rozhodčích nálezů soudu ve více než 130 státech světa) • řízení lze vést i v jiném než českém jazyce
Podmínkou pro možnost rozhodčího řízení u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR je platná písemná rozhodčí doložka, tj. ujed nání ve smlouvě či v obchodních či jiných podmínkách obchodního vztahu, které výslovně uvede, že případné spory budou řešeny u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR podle jeho Řádu a pravidel.
moderní obec
51
MO-000425
Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR je jedinou stálou rozhodčí institucí s neomezenou věcnou a místní příslušností
LEGISLATIVA
Pravomoc obcí v oblasti regulace hazardních her 2/
doročně se do těchto mezi hráči oblíbených blikajících bedýnek, jak se někdy tzv. auto matům lidově říká, naházejí desítky miliard korun”. Tržní podíl VHP činí v rámci celého segmentu hazardních her zhruba 60 %, lze však postupně sledovat jejich stále častější nahrazování nejen novými a novými typy, ale i složitějšími zařízeními, jakými jsou elektro prvním díle stručného exkurzu do mechanické rulety, kostky nebo videoloterní problematiky provozování hazardních terminály. Tato zařízení však povoluje do her*1) a jednotlivých souvislostí s práv provozu Ministerstvo financí (MF). ním postavením a možnostmi regulace herPovolení k provozování VHP vydávají ních zařízení ze strany obcí (viz Moderní ob s platností pro svůj územní obvod jednotlivé ci č. 11/2006) jsem vymezil základní pravidla obce, respektive jejich obecní úřady. Povole právní regulace provozování hazardních her ní mohou být podle loterního zákona vydána v rámci loterního zákona2). Připomeňme, že nejdéle na období jednoho roku, často jsou loterní zákon stanovuje především podmín však povolována například na dobu tři nebo ky provozování jednotlivých typů hazard šest měsíců. Na opětovné vydání povolení ních her (výherní hrací přístroje, číselné lo stejnému provozovateli na stejném místě exi terie, kursové sázky, kasinové hry aj.) a upra stuje právní nárok, ovšem limitovaný respek vuje pravidla výkonu kontrolní činnosti ze továním kritéria ochrany veřejného pořádku. strany dozorových orgánů. To fakticky znamená, že pokud je na určitém Pravomoc obcí v oblasti hazardních her místě povoleno provozování VHP například upravuje loterní zákon ve dvou rovinách: do konce roku 2006 a obec v mezidobí vydá ■ v oblasti povolovací a dozorové (stanoví, obecně závaznou vyhlášku, regulující, re že obec prostřednictvím svého obecního úřa spektive zakazující provozování VHP na da du vydává v přenesené působnosti u někte ném místě s účinností od 1. ledna 2007, ne rých typů hazardních her povolení k provozo musí již být nové povolení vydáno. vání a v takových případech vykonává i státní Naopak v případě, kdy bylo povolení vydá dozor nad provozovateli daných her3)),* no na dobu například do konce roku 2006 ■ v oblasti regulační (loterní zákon umož a účinnost příslušné regulující obecně závaz ňuje obcím vydávat v samostatné působnos né vyhlášky nastane před tímto datem, mo ti obecně závazné vyhlášky regulující provo hla by obec v zájmu zachování právní jistoty zování výherních hracích přístrojů). provozovatele umožnit, aby »dokončil« pro vozování v původní lhůtě. Lze to řešit přísluš POVOLENÍ DO PROVOZU A STÁTNÍ ným přechodným ustanovením v přijaté vy DOZOR hlášce. Povinnost to však není. Obec může Výherní hrací přístroje (VHP) jsou oprávně nárokovat i okamžité ukončení činnosti pro ně centrem pozornosti nejen představitelů vozovatele VHP, protože kritérium ochrany a zaměstnanců obcí, ale i široké veřejnosti. veřejného pořádku staví loterní zákon výše Patrně je to proto, že stále patří mezi nejroz než princip podnikatelské jistoty. Je totiž zřej šířenější druhy hazardních her a lze je dnes mé, že provozování hazardních her nepatří nalézt snad již v každé větší restauraci, o kla mezi běžné druhy podnikatelské činnosti sických hernách či kasinech nemluvě. Kaž a nadřazenost ochrany veřejného pořádku je
V
Řešení pro konverzi obrazových souborů a PDF do editovatelných formátů
Řešení pro zpracovávaní formulářů a vytěžování dat
ABBYY FormReader 6.5 Desktop Editlon verze pro samostatné PC
Použití: Snadné Vytváření formulářů síťOTévSze ,on + vSlYproi pc' pro2.o - vyhodnocování anket a průzkumů - světová špička pro převod papírových a PDF dokumentů " páření databází obyvatelů, do editovatelných formátů MS Word, Excel, PowerPoint, PDF, irem' zfm.es.tn1anc.ú'La?,’. HTML, RTF, a mnohých jiných - zpracovávám různých zadanek - využití při úpravách smluv, vytváření vyhledávatelných archivů / Prodej s|<enovací techniky - nové vlastnosti: zvýšená přesnost OCR, inteligentnější PDF / . _____J . . . . . konverze, další zvýšení produktivity, rozšířené možnosti /rUC'l> , .e? " ° urne[' °''e I °cu en) využitelnosti / a Produkčni skenery znacek Kodak- možnost automatizovaného plánovaného zpracování / <~anon' ^uÍ'tsU| Bell&Howell...___________ - využití například při řízení dokumentace / Služby v oblasti digitalizace, - vytváření a převod všech typů PDF dokumentů /archiltace a Zpracovávání dokumentů - česka a slovenská lokalizace y---------------r / digitalizace archivů, obecních kronik, vytěžování dat / z průzkumových dotazníků či z různých formulářů do databázy, atd. ABBYY FineReader
ABBYY FineReader
NUPSESO CZ, s.r.o. Politických vězňů 14/915 110 00 Praha 1 Tel./fax: +420(2)2423 6900 E-mail: nupseso<í?nupseso.cz Web: www.nupseso.cz, www.ocr.sk
52
moderní obec
PDF Transformer
-
VYHODIUA VANOCIUI NABÍDKA slevy do - 15% na všechny produkty ABBYY! Platí do 15.1.2007
Tržní podíl VHP činí v rámci celého segmentu hazardních her zhruba 60 %.
ústavním pořádkem dovoleným omezením práva na svobodný výkon podnikání. Kromě vydávání povolení vykonávají obce i státní dozor nad provozováním VHP které povolily do provozu. V praxi to znamená pro pověřené pracovníky obecních úřadů občas né návštěvy v provozovnách, kde se automa ty provozují a kontrolu plnění jednotlivých podmínek povolení a povinností stanove ných loterním zákonem. Přestože je výkon státního dozoru ze strany obcí v mnohých případech poměrně problematický a ne vždy zcela efektivní, ve srovnání s dozorem vyko návaným pracovníky finančních úřadů je účinnější. Svědčí o tom i nápadný nepoměr mezi počtem a výší udělených pokut, které u obcí opakovaně překračují pokuty udělo vané kontrolory jednotlivých finančních úřadů. Pro zlepšení situace by bylo vhodné, aby MF jako ústřední dozorový a metodický orgán vydalo pro potřeby orgánů státního dozoru podrobný metodický pokyn, respek tive v oblasti výherních hracích přístrojů jej alespoň aktualizovalo, jak mělo v plánu5). Cí lem by mělo být sjednocení dozorové praxe a zefektivnění kontrolní činnosti. REGULAČNÍ pravomoci obcí Loterní zákon umožňuje obcím vydat obec ně závaznou vyhlášku ve dvou případech. Obec může jednak omezit provozování vý herních hracích přístrojů v místě a čase nebo stanovit, na kterých veřejně přístupných místech v obci je jejich provozování zakázá no. V tomto případě jde o vyhlášky omezují cí provozování VHP na určitou denní dobu nebo stanovící místa, kde nelze tyto hry pro vozovat vůbec. Ve druhém případě loterní zákon umožňuje obci stanovit obecně závaz nou vyhláškou okruh vzdálenosti do 100 metrů od objektů, v nichž anebo v jejichž sousedství je provozování VHP zakázáno61. Praktičtější význam má první ze způsobů, tj. vydání obecně závazné vyhlášky regulující VHP podle § 50 odst. 4 loterního zákona. Touto cestou lze totiž nejjednodušeji docílit omezení či úplný zákaz provozování výher ních hracích přístrojů na určitých místech či lokalitách v obci, bez nutnosti složitého mě ření vzdáleností od zákonem definovaných objektů. Tuto formu tedy lze obcím doporu-
prosinec 2006
LEGISLATIVA
čit. Vzhledem k důležitosti správného uplat nění regulační pravomoci se k této proble matice vrátím podrobněji v příštím díle seri álu, v němž přineseme i vzory jednotlivých obecně závazných vyhlášek. INGERENCE DO POVOLOVACÍHO ŘÍZENÍ VEDENÝCH MF
Zásadní pravomocí, která sice není stanove na přímo, ale lze k ní dojít výkladem loterního zákona, je ingerenční oprávnění obcí, tj. právo vstoupit jako účastník do povolova cích řízení vedených MF u jím povolovaných herních zařízení. Obce také mohou navrho vat revizi vydaných povolení, pokud se pro voz povolených zařízení, například videoloterních terminálů, dostane do jisté právní »kolize« s nově vydanou regulační vyhláškou. Těmito aspekty se budu zabývat podrobněji v některém z dalších dílů seriálu. Loterní zákon stanoví povinnost povolují cích orgánů zkoumat před vydáním přísluš ného povolení soulad provozování hazard ních her s jinými právními předpisy a re spektovat ochranu veřejného pořádku. Mi nisterstvo financí se musí v této otázce obrá tit na příslušnou obec se žádostí o stanovis ko, protože samo o sobě nemůže mít detail ní informace o místních poměrech v té které obci, na jejímž území se má povolit napří klad provoz videoloterních terminálů'). Obec má právo vyjádřit se k záměru toho kterého provozovatele a požadovat, aby MF přihlédlo k obsahu regulační vyhlášky, a to i přesto, že taková vyhláška se podle loterního zákona vztahuje jen na provozování VHP. Jde totiž o mezeru v zákoně, kterou je třeba odstranit výše popsaným výkladem loterního zákona. Záleží ale na přístupu obce, na kolik bude se svými argumenty úspěšná. V těchto případech lze doporučit využití od borných konzultací nebo sjednání právního zastoupení. Pozice provozovatelských firem jsou mnohdy velmi silné a do »boje s obcemi« bránícími veřejný pořádek nejdou roz hodně nepřipraveny. ■
(Příště: Obecně závazné vyhlášky regulující výherní hrací přístroje.) Poznámky 11 Byť zákon výslovné užívá termínu »loterie nebo jiná podobná hra", v tomto příspěvku se ve stejném smyslu používá rozšířenějšího pojmu ^hazardní hra«. 21 Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. 3) Blíže viz Němec, P.: Regulace provozování hazardních her: Jaká je role obcí?, In: Moderní obec, 6. 9. 2006, str. 49 *> Za rok 2005 lidé na výherních hracích přístrojích utratili celkem více než 50 miliard korun. 51 Tento komplexní metodický materiál měl být na MF zpracován do konce září 2006. 61 Jde o objekty škol, školských zařízení, zařízení sociální a zdravotní péče nebo budovy státních orgánů a církví. 71 Jsou to zařízení velmi podobná "klasickým" výherním hracím přístrojům, fungující ale na jiném principu.
PAVEL NĚMEC advokát specializující se na problematiku hazardních her, Mohelnice
prosinec 2006
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 96/2006 do částky 99/2006).
Částka 96 Sbírky zákonů, která byla roze slána dne 22. června 2006. Zákon č. 307/2006 Sb., o evropské družstevní společnosti Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné nařízení Rady Evropských společenství (ES) o statutu evropské družstevní společnosti právní poměry evropské družstevní společnosti a zapracovává směrnici Rady Evropských spole čenství, kterou se upravuje zapojení zaměstnan ců do rozhodování o záležitostech evropské druž stevní společnosti. Na evropskou družstevní spo lečnost se nevztahuje zákon o podmínkách čin nosti organizací s mezinárodním prvkem. Na za ložení evropské družstevní společnosti, která bu de mít zapsané sídlo na území ČR, se může účast nit i právnická osoba, jejíž skutečné sídlo leží mi mo území EU, jestliže je založena podle práva ně kterého členského státu, má zapsané sídlo v člen ském státě a má trvalý a efektivní vztah k jeho ekonomice. Účinnost od 18. srpna 2006 Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují dal ší požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství, upravuje v návaznosti na zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při prá ci v pracovněprávních vztazích a zajištění bez pečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo po skytování služeb mimo pracovněprávní vztahy podle § 3 zákoníku práce. Účinnost od 1. ledna 2007 Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změ ně některých souvisejících zákonů (zákon o po honných hmotách) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy ES a upravuje požadavky na složení a jakost pohon ných hmot a sledování a monitorování složení a jakosti prodávaných pohonných hmot, prodej a výdej pohonných hmot, a evidenci čerpacích stanic pohonných hmot. Účinnost od 1. záři 2006
Částka 97 Sbírky zákonů, která byla roze slána dne 22. června 2006. Zákon č. 314/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně někte rých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpi sů, a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů Novela zákona o odpadech například stanoví, že pro účely tohoto zákona se rozumí komunit ním kompostováním systém sběru a shromažďo vání rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpraco vání na zelený kompost; veřejnou zelení se rozu
mí parky, lesoparky, sportoviště, dětská hřiště a veřejně přístupné travnaté plochy v intravilánu obce. Obec může ve své samostatné působnosti, jako opatření pro předcházení vzniku odpadů, stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém komunitního kompostování a způsob využití ze leného kompostu k údržbě a obnově veřejné ze leně na území obce. Účinnost od 22. června 2006 (s výjimkami)
Částka 99 Sbírky zákonů, která byla roze slána dne 30. června 2006. Zákon č. 319/2006 Sb., o některých opatře ních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory, a o změně zákona číslo 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve zně ní pozdějších předpisů Tento zákon zapracovává příslušné předpisy ES a upravuje některá práva a povinnosti osob ovlá daných subjekty veřejné správy a osob účtujících odděleně pro zajištění průhlednosti finančních vztahů mezi nimi a subjekty veřejné správy v ob lasti veřejné podpory a dále postup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v těchto věcech. Pro účely zákona se rozumí subjektem veřejné správy stát, územní samosprávný celek, fyzická nebo právnická osoba, pokud vykonává působnost v ob lasti veřejné správy; osobou ovládanou subjektem veřejné správy se rozumí právnická osoba, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji může svou činností ovlivňovat a na jejíž činnost mohou sub jekty veřejné správy vykonávat přímo nebo pro střednictvím jiné osoby či osob rozhodující vliv; má se za to, že rozhodujícím vlivem je vztah, kdy sub jekt veřejné správy může ovlivňovat činnost této osoby prostřednictvím pravidel, jimiž se tato oso ba řídí, nebo vztah, kdy subjekt veřejné správy je většinovým společníkem, disponuje většinou hla sovacích práv či může prosadit jmenování, volbu nebo odvolání většiny osob, které jsou statutárním orgánem či jeho členem, anebo většiny osob, kte ré jsou členy dozorčího orgánu právnické osoby. Účinnost od 15. července 2006 Zákon č. 323/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Tento zákon, který upravuje změny senátních obvodů, vychází z § 59 zákona o volbách do Par lamentu. Ze znění dotčeného ustanovení odst. 2 vyplývá, že pokud počet obyvatel v některém vo lebním obvodu poklesne nebo se zvýší o 15 % proti průměrnému počtu obyvatel připadajícímu na jeden mandát v ČR, změní se území volebních obvodů. Změnu lze provést v souladu s ustano vením § 59 odst. 2 zákona o volbách do Parla mentu pouze v letech, kdy jsou vyhlášeny volby do Senátu. Jak vyplývá z důvodové zprávy, před mětný důvod nastal u volebních obvodů č. 20 (sídlo Praha 4), č. 23 (sídlo Praha 8), č. 26 (sídlo Praha 2) a č. 27 (sídlo Praha 1), kde poklesl počet obyvatel pod zákonem o volbách do Parlamentu stanovený koeficient. Účinnost od 30. června 2006
Mgr. JAN BŘEŇ právník
moderní obec
53
Municipality musí mít pro své financování ty nejvyšší požadavky Vyřešit optimálním a komplexním způsobem požadavky zastu pitelů obcí, měst či krajských úřadů v oblasti finančních služeb je pro bankovní ústavy velkou výzvou.
Výhody ČSOB Municipálního programu ■ kvalitní obsluha firemním bankéřem ■ nadstandardní podmínky financování
edním z řešení je ČSOB Municipální program, který dokáže uspokojit nároky v oblasti platebního styku, zhodnocová ní volných Finančních prostředků a financo vání provozních i rozvojových aktivit.
J
MŮŽETE JEN ZÍSKAT Co vlastně mají představitelé komunální sféry od své banky žádat? Především kvalitní indivi duální péči zkušeného specialisty, který přes ně zná potřeby místní samosprávy, dokáže nabídnout správný produkt a bude dobrým rádcem a konzultantem.
V dnešní době se ani komunální úředníci neobejdou bez přímého přístupu ke svým fi nancím a rychlé obsluhy k vyřízení svých po žadavků. V případě ČSOB Municipálního programu se mohou spolehnout na vysoce moderní platební a zúčtovací systém a alter nativní distribuční kanály elektronického bankovnictví. Široká agenda při využívání bankovních služeb by významným způso bem zatížila rozpočty municipalit, a proto ČSOB přichází i se zvýhodněnými poplatky za služby. Dostupné úrokové sazby lze využít hlavně při získávání zdrojů k financování
■ zvýhodněné poplatky a úrokové sazby ■ využívání moderních platebních systémů a elektronických kanálů ■ poradenská činnost ■ přístup ke zdrojům EU a státu ■ benefity pro personál ■i rozsáhlá bankovní obchodní síť v CR ■ dlouhodobé zkušenosti banky
provozních potřeb, investic a rozvojových programů. Banka by měla klientům z komu nální sféry umět nabídnout výhodné pod mínky financování přizpůsobené potřebám a finančním tokům jednotlivých subjektů. ČSOB k tomu přidává i jednoduchý přístup k těmto zdrojům, a to včetně peněz poskyto vaných ze strany státu či Evropské unie. Všechny produkty by ale především měly být o lidech a pro lidi. Součástí programu je na bídka zajímavých benefitů pro finanční po třeby zastupitelů a zaměstnanců úřadů. Aby bylo možné výše nastíněných výhod pohodl ně využívat, vyžaduje to dobrou dostupnost nabízených služeb. V tom je ČSOB opět na před, neboť v celé České republice disponu je rozsáhlou bankovní sítí.
FOTO: ARCHIV
VYBERTE Sl PODLE SVÝCH POTŘEB
V dnešní době se ani komunální úředníci neobejdou bez přímého přístupu ke svým financím a rychlé obsluhy k vyřízeni svých požadavků.
54
moderní obec
Základem programu je ČSOB Municipální konto, které představuje komplexní nabíd ku cenově zvýhodněných služeb obsahující zřízení a vedení běžného účtu, zasílání výpi sů, zvýhodněné pásmové úročení zůstatku běžného účtu, služby elektronického ban kovnictví, embosovanou platební kartu a možnost povoleného přečerpání. K efektivnímu zhodnocení volných fi nančních prostředků uložených na netermínovaných účtech města a současně na dalších netermínovaných účtech organizací zřízených městem slouží ČSOB Cash pooling fiktivní. Ten umožňuje všem zapojeným klientům dosáhnout vyššího úrokového vý nosu, neboť výsledné úročení se odvíjí od součtu zůstatků jednotlivých účtů a ne jen od zůstatku jednoho účtu. Další výnosy za jišťují depozitní produkty ČSOB nebo indivi duální investiční scénáře připravené specia listy ČSOB Asset Management, a. s. Portfolio úvěrových produktů k provozním a investič ním potřebám zase zajišťuje ČSOB Komu nální financování. Jeho nedílnou součástí je rovněž předfinancování dotací a spolufinan cování projektů podporovaných z fondů EU. Pro neziskové organizace zřízené městem je připraveno ČSOB Konto pro neziskové organizace, které je výhodné svojí vše stranností a zároveň přesným zacílením na konkrétní potřeby klientů. Komerční prezentace
prosinec 2006
právní poradna
Jakou část obce lze považovat za ulici ■ Sousední obec vytvořila »ulici«, která se však skládá ze souboru několika ulic. Nemě lo by se spíše v daném případě jednat o tzv. část obce? Je tento postup obce správný?
Ustanovení § 27 odst. 2 zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) po dává definici části obce. Podle zákonného vymezeni je část obce evidenční jednotka vy tvářená budovami s čísly popisnými a čísly evidenčními přidělenými v jedné číselné řa dě, která leží v jednom souvislém území. Část obce, kterou nelze zaměňovat s měst skými částmi nebo městskými obvody územ ně členěného statutárního města, má pouze evidenční a organizační charakter, sloužící zejména k dalšímu »vnitroobecnímu« členě ní, které se ani nemusí územně krýt s kata strálními územími. Je pouze na vůli obce, zda přistoupí - s ohledem na místní poměry a potřeby - k vytváření částí obce. Podle § 28 odst. 1 obecního zřízení příslu ší obci rozhodovat o názvech částí obce, ulic a jiných veřejných prostranství. (Názvy částí obce jsou zpravidla převzaty z názvu zanik lých obcí, osad nebo z názvů historicky vzniklých území, na nichž se tyto části obce nacházejí - viz poslední věta § 27 odst. 2 obecního zřízení.) Odstavec 2 téhož ustano vení obecního zřízení ukládá obci povinnost oznámit názvy nově vzniklých částí obce, změny jejich názvů, jakož i zánik částí obce, a to Ministerstvu vnitra a příslušnému ka tastrálnímu úřadu. Rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství je vyhrazenou pravo mocí zastupitelstva obce /§ 84 odst. 2 písm. s) obecního zřízení/. Obecní zřízení však pojem ulice - na rozdíl od pojmu část obce - nevymezuje. Souvisejícím právním předpisem k posu zované problematice je vyhláška Minister stva vnitra č. 326/2000 Sb., o způsobu ozna čování ulic a ostatních veřejných prostran ství názvy, o způsobu použití a umístění čí sel k označení budov, o náležitostech ohláše ní o přečíslování budov a o postupu a ozna mování přidělení čísel a dokladech potřeb ných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb. Ani v tomto prováděcím právním předpisu není stanoveno, co (jakou část obce) lze považovat za ulici. Jak vyplývá z výše uvedeného stručného rozboru, právní řád pojem ulice nedefinuje, a z tohoto úhlu pohledu lze dovodit, že pod pojmem ulice je možné si představit i soubor několika »ulic«. Kvůli orientaci v obci je samozřejmě obec ně žádoucí, aby podoba ulice byla - pokud možno - co nejpřehlednější, a nelze než do poručit, aby to mělo na paměti i zastupitel stvo obce při rozhodování o názvech ulic. Avšak v případě nenaplnění tohoto požadav ku nelze zasáhnout do této pravomoci zastu pitelstva obce, spadající do samostatné pů sobnosti obce /viz § 84 odst. 2 písm. s) ve spojení s § 35 odst. 2 obecního zřízení/, a omezit tak obec při výkonu svého ústavně garantovaného práva na samosprávu. V tom,
prosinec 2006
že obec (usnesením zastupitelstva obce)»vy tvoří# ulice v poněkud »nestandardní« podo bě, odlišné od obecného vnímání tohoto po jmu, nelze podle mého názoru spatřovat roz por se zákonem či jinými právními předpisy.
Mají městské části postavení právnické osoby? ■ Jsou městské části územně členěných sta tutárních měst právnickými osobami?
Městské části (městské obvody) územně členěných statutárních měst nejsou podle platné právní úpravy veřejnoprávními kor poracemi, nemají postavení právnické oso by. Tato koncepce městských částí (měst ských obvodů) se beze změny drží všemi úpravami obecního zřízení od roku 1990. Podle čl. 99 Ústavy České republiky jsou základními územními samosprávnými celky obce. Ústava zakládá právní subjektivitu územních samosprávných celků a počítá s tím, že samosprávné subjekty mají (mohou mít) vlastní majetek a hospodaří podle vlast ního rozpočtu (čl. 101 odst. 3 Ústavy CR). Městské části (městské obvody včetně měst ských částí hlavního města Prahy) však ne mají svůj vlastní majetek, neboť pouze na kládají s majetkem statutárního města, který jim statutární město svěří - srov. § 130 písm. h) obecního zřízení, resp. § 17 písm. h) záko na č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Podle § 18 odst. 2 písm. c) občanského zá koníku jsou jednotky územní samosprávy právnickými osobami. I když občanský záko ník používá poněkud neurčitý pojem jed notka územní samosprávy#, lze z ústavního vymezení územní samosprávy (hlava sedmá Ústavy ČR) usoudit, že postavení právnické osoby mají pouze obce (resp. od vzniku kraj ské samosprávy též kraje), a nikoliv městské
části (městské obvody), a to ani v případě městských částí hlavního města Prahy (srov nej například rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 20. prosince 1999, sp. zn. 6 A 95/96 - 24), kterým zákon přiznává spe cifické postavení (srovnej § 3 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., podle něhož městské části v rozsahu stanoveném zákonem a Statutem vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplý vající). Podle § 20 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozděj ších předpisů, jsou městské části (městské obvody) organizační jednotkou (statutární ho) města a podle § 134 odst. 1 obecního zří zení městské obvody a městské části jednají za statutární město v záležitostech jim svěře ných zákonem a v mezích zákona statutem. Závěrem lze konstatovat, že městské části (městské obvody) územně členěných statu tárních měst a městské části hlavního města Prahy nejsou právnickými osobami veřejné ho práva. Městské části nebo městské obvo dy územně členěných statutárních měst tedy nemají právní subjektivitu (čímž však není popřena jejich »vrchnostenská subjektivita# - srovnej například § 139 obecního zřízení), v případě městských částí hlavního města Prahy je možno uvést, že ty mají pouze čás tečnou (omezenou) právní subjektivitu s ohledem na § 3 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze /srovnej Vedral, J.: Zákon o hlav ním městě Praze - komentář. Základní usta novení (2. část), ASPI, 2003/.
Mgr. JAN BŘEŇ právník
...Další benefit pro čtenáře Moderní obce
Abeceda otázek a odpovědí pro starosty, zastupitele a úředníky Již čtvrté volné pokračováni Abecedy je věnováno problematice rozhodování zastupitelstva a rady obce i obecního úřadu a dalším tématům, mj.: ■ schvalování usnesení, ■ vydávání obecně závazných vyhlášek a nařízení, ■ schvalování prodeje majetku, ■ vydávání vnitřních předpisů. Naši snahou je pomoci nově zvoleným starostům a členům zastupitelstev orientovat se v úkolech obce, usnadnit jim rozhodování o věcech, které už patři k jejich každodenní práci. (Osmistránková příloha je součástí časopisu Moderní obec č. 1/2007.)
Speciální vydáni časopisu Moderní obec (č. 1/2007) lze objednat nejpozději do 18. pro since 2006 na adrese Economia a.s., odděleni distribuce, Dobrovského 25,170 55 Pra ha 7, e-mailu:
[email protected]., tel.: 233 071 197, nebo fax: 233 072 015.
economia
moderní obec
55
SERVIS
Kalendárium ■ 14. 12. Praha, palác Žofin Žofínské fórum Setkání starostů a primátorů s představi teli ministerstev pro místní rozvoj, financí, vnitra, Státního fondu dopravní infrastruk tury atd. připravuje už tradičně Agentura NKL, s. r. o. Přihlášky k účasti a další informace lze získat na adrese www.zofin.cz nebo také tel.: 224 930 848.
■ 13. 12. Praha 7, Economia, a. s. Zaměstnávání cizinců Cílem semináře je poskytnout ucelený pohled na zaměstnávání cizinců ze zemí mi mo EU. Účastníci budou seznámeni s legis lativní i praktickou stránkou zaměstnávání cizinců (povolení, víza, pojištění atd.), s vládním projektem Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků a se specializova nou webovou aplikací www.praceprocizince.cz. Kontakt: Lenka Kováčova, tel.: 233 071 428,
[email protected].
■ 15. až 18. 1. 2007 Ostrava, Výstaviště Černá louka INFOTHERMA 2007 XIV. ročník největší specializované výsta vy k vytápění, úsporám energie a využívání obnovitelných zdrojů v malých a středních objektech v ČR a SROV. Výstavu a doprovodné akce pořádá Agen tura Inforpres. Podrobnosti o výstavě a doprovodném programu jsou k dispozici na www.infotherma.cz, tel./fax. 558 622 524.
SEZNAM INZERENTŮ FIRMA
TEL
FAX
STR.
Československá obchodní banka
3
Česká vydavatelská pro internet s.r.o.
567311 772
4,56
Fagus
283 092 307
9
HVB Bank Czech Republic a.s.
841 117711
11
0-Consult s.r.o.
485 102546 485 102547
17
Komerční banka
19
M.C.Triton.spol.s r.o.
21
-
Kanadu Computer technology Ista Česká republika s.r.o. 296 337 511
26
MKMontlIluminations 474316731-2474316731-2
33
Žádejte o příspěvek Zelená energie je elektřina vyrobená z ob novitelných zdrojů - vody, slunce, větru a biomasy. Skupina ČEZ ji nabízí zákazní kům, kteří chtějí zdůraznit svůj zodpovědný postoj k životnímu prostředí. Příplatek za její odběr činí deset haléřů za každou ode branou kilowatthodinu. Za letošní rok se tímto způsobem shromáždí až 4 mil. Kč. »Zelené desetníky« poplynou do tří oblas tí - na praktický výzkum, vzdělávání a osvě tu o obnovitelných zdrojích energie a vý stavbu nových zařízení, která tyto zdroje vy užívají. O finanční příspěvek mohou žádat vědeckovýzkumná pracoviště, školy, občan ská sdružení, nadace, ústavy sociální péče, domovy důchodců i subjekty veřejné správy. Poskytovaná podpora dosáhne až milión korun na jeden projekt. O přidělení a výši grantů rozhodne na začátku roku 2007 Rada Zelené energie, kterou tvoří vědci, ekologo vé a energetici. Formulář žádosti o příspěvek a podrob né informace jsou k dispozici na adrese: www.zelenaenergie.cz. Iskl
31
Rkobus a.s.
35
Generali
37
Elektrowin
241 091 835
38
Telefonica 02
800333555
39,41
Rubena a.s.
491 447580 491 447523
42
T - mobile
-
43
HochtiefVSB a.s.
-
45
284 028940-2
50
Nakladatelství Dr. Josef Raabc s.r.o.
Ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič 20. listopadu osobně předal v Bruselu ev ropské komisařce pro regionální politiku Danutě Húbner operační programy, které ČR umožní čerpat v příštích sedmi letech z fondů EU až 750 mld. Kč. Předložením těchto do kumentů Evropské komisi začal proces jejich formálního schvalování. Schválení operač ních programů Evropskou komisí však není podmínkou pro vypsání výzev k předkládání projektových žádostí. »V první fázi budou spuštěny programy, v nichž navazujeme na zkušenosti z uskutečňování operačních programů v letech 2004 až 2006. Jde například o podporu podnikatelům, výstavbu silnic, železnic či technickou pomoc v rámci operač ních programů,« doplnil Petr Gandalovič. /ks/
Rozhodčí soud při Hos podářské komoře ČR a Agrární komoře ČR
51
Nupseso
224 236900 224236900
Skanska
582304 111
2.obá!ka
Aspi, a.s.
246 040 400
246040401 4.obálka
Pracovní sobota starostů Poslankyně Evropského parlamentu a členka jeho Výboru pro regionální rozvoj Jana Bobošíková připravuje již podruhé pra covní sobotu starostů, která se letos usku teční 16. prosince v hotelu Prague Marriott Hotel v Praze 1. Na programu konference budou tři důležitá témata: čerpání ze struk
turálních fondů EU v letech 2007 až 2013 (přednášející Jana Bobošíková), novinky v zákoně o veřejných zakázkách (přednáše jící JUDr. Leona Grée, poradkyně CzechInvestu pro oblast veřejné podpory) a řeše ní problémů s neplatiči nájemného (před nášející JUDr. Lubomír Gajdušek, I. místostarosta města Vsetín). Na dotazy účastníků budou odpovídat experti z ministerstev. Pozvánky na pracovní sobotu obdrží až 500 starostů měst a obcí. Registrace zájem ců probíhá do 12.12.2006. Náklady konfe rence hradí Evropský parlament. /ks/
Ekologické veletrhy Opět společně se 23. až 31. května 2007 uskuteční v Brně mezinárodní vodohospo dářská výstava Vodovody-kanalizace (VOD KA) a mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí ENVIBRNO. Novinkou pro nové vystavova tele je program START. Firmy mohou využít balíček služeb, který jim přinese několik vý hod - minimální administrativní náročnost, zvýšenou marketingovou podporu jejich účasti, více firemních pozvánek a další. »Vystavovatelům chceme zajistit i správného návštěvníka. Zakoupili jsme nové databáze potenciálních klientů vystavujících firem z průmyslových oborů i organizací veřejné správy, kterým budeme každý měsíc zasílat speciální e-letter s informacemi o přípra vách ekologických veletrhů,« uvedla vedou cí manažerka projektu Ing. Jana Ostrá. Přihlásit se za zvýhodněnou cenu na ve letrhy mohou vystavovatelé do 19.1.2007. Více na vvww.ekologickeveletrhybrno. Iskl
52
vismolN
Nejrozšiřenější redakční systém na tvorbu webových stránek měst a obci www.vismo.cz, tel.: 567 311 772 MO-000255
56
moderní obec
prosinec 2006
Víte, že s předplatným časopisu Moderní obec získáváte navíc... »
moderní obec
»zdarma každých čtrnáct dní elektronický newsletter s aktuálním zpravodajstvím z veřejné a komunální správy »zdarma v každém okamžiku plný přístup na specializovaný web a do elektronického archivu časopisu »slevy z ceny vstupného vybraných odborných akcí a volné vstupy na vybrané výstavy a veletrhy
Více informací o podmínkách předplatného na tel. 800 11 00 22 nebo e-mailu
[email protected]
n
LISTOPAD 2006
* , ..
•. v
v'
O m
,
j
Nepřestáváme ve zlepšování našich služeb, abychom Vám nabídli produkty přesně podle Vašich potřeb. Předností systému ASPI je úplné pokrytí Vašich informačních potřeb z právní oblasti, volitelný cyklus aktualizací, přesné a rychlé vyhledávání informací pomocí libovolných pojmů ve všech textech předpisů, vkládání vlastních záznamů, snadné ovládání programu a vzájemná provázanost všech informací. Systém ASPI lze provozovat v různých počítačových prostředích: v sítích (serverová a klientská část jak pro Windows, tak pro UNIX či LINUX),
3 ASPI
na jednotlivých osobních počítačích, i na PDA.
Wolters Kluwer
ASPI, a. s„ U Nákladového nádraží 6,130 00 Praha 3, tel.: 246 040 400, hot-line: 246 040 410, fax: 246 040 401, email:
[email protected], wwwaspi.cz