Dáváme prostor všemu a všem (bez cenzury)

! èasopis tøineckého gymnázia

zprávy reportáže názory kultura zábava sport

10. èíslo (èerven 2000) / 2.roèník

Dvì roèníkové práce byly ocenìny

Dobrá zpráva pro autory roèníkových prací. V letošním školním roce profesor Mgr. Miroslav Filipec ocenil autory dvou nejpozoruhodnìjších roèníkových prací. Z oboru humanitního zamìøení to byla Petra Vondráèková z 6.A za rozsáhlou práci Vinohradské divadlo a z oboru pøírodovìdné orientace Anna Vondráèková za Prùniky tìles. Z pamìtními listy byla mezi ocenìné rozdìlena nerovnomìrnì èástka 1500,- Kè. Lze pøedpokládat, že i v pøíštím roce nejlepší práce souèasných pátých roèníkù budou také odmìnìny.

Prostor

Materštyna na gimnáziu

Už vidím èeštináøe, jak sahají po èervené propisce a opravují v mém nejen nadpise chyby. Ne, já èesky celkem dobøe umím, ale proslýchá se, že nìkteøí profesoøi ne. Není to samozøejmì narážka, ale možná se nìkdo z vás díval na Èerné ovce na ÈT 1, kde byla reportហo našem gymnáziu a o profesorech, kteøí vystudovali vysokou školu na Slovensku a mají s tím nyní potíže a musí si dodateènì udìlat zkoušku z èeského jazyka. Mateøština je jazyk, který bychom mìli bezprostøednì znát a ovládat, ale v tomto pøípadì je to fraška a výsmìch tomuto povolání. Tìch profesorù, kterých se to týká, jsou na tom s èeštinou docela dobøe,

dokonce nìkteøí z nich „pranýøují” studenty za jejich zkomoleniny a patvary na písemkách, ale i v psaném projevu. Je to taková „nepøíjemná zbyteènost”. Ti, kteøí tomuto patvaru nerozumíte, nehloubejte nad ním, je to má výroba. Uzavøeme další kapitolu dìjin gymnázia: myslím si, že každý profesor by mìl umìt obstojnì hovoøit spisovnou èeštinou a dál opravovat studenty pøi jejich náøeèních úletech. Pokud slyšíte nespisovnou èeštinu v hodinách od profesora, obrate se na nejbližší Jazykovou poradnu. Co se týèe mne, doufám, že jsem v tomto èlánku nenasekal moc chyb...

David Heczko

Kdyby se lidé v dospìlosti stávali tím, po èem touží ve ètrnácti letech, byl by celý svìt doèista jiný. (Schweitzer) Cerfovy poznámky k moderní vìdì: 1. Nedá-li se vìc pochopit selským rozumem, jde o matematiku. 2. Když to nedává žádný smysl, pak se jedná buï o ekonomii nebo o psychologii. (Murphy)

Letní soutìž ètìte na stranì 3

G

cena: 2,- Kè

V tomto èísle:

!!! Exkluzivní rozhovor: Tìžkej Pokondr !!! Statistika jmen !!! Nebojte se vyjádøit Ideální prázdniny !!! O novináøské etice (názor profesora) !!! Básnì, sport, èlánky

Poslední zvonìní oèima bažanta

O posledním zvonìní jsem se dozvìdìla ve škole od spolužákù a uèitelù, kteøí nás varovali pøed „žebrajícími” studenty šestých roèníkù. A proto jsem už v pondìlí strachem z neomluvených hodin, zaèala smìòovat nastøádané peníze na desetníky, dvacetníky a padesátníky. Když jsem toto chtìla provozovat se svými rodièi, vyslechla jsem 3 hodinovou prùpovìï o tom, jak oni prožili poslední zvonìní. Cestou do školy jsem skoro nepoznala, že nìkteøí studenti jsou pøevleèení, protože dnešní móda je dost kreativní, a tak když u mì nìjaký student „žebral” myslela jsem, že jde o jednoho z èlenù klubu, kteøí si øíkají obyvatelé zdánlivì neobyvatelných prostorù (homelessaci nebo èesky - bezdomovci). Zdárnì jsem se proházela desetníky ke dveøím, kde èekali další neodbytní studenti. Když jsem pøišla do tøídy následoval jeden záchvat smíchu za druhým, když jsem uvidìla

poèmárané tváøe mých spolužákù. Však to nejhorší mì ještì èekalo. Když jsem se chtìla dostat do auly na dlouho oèekávané vystoupení, tak moje pøání se mnou sdílelo více studentù než jsem myslela, a proto na tøetím patøe už docházel dole kyslík. Proto ti z menších spolužákù omdlévali a zùstávali ležet na zemi jako obtížné pøekážky. Až když jsem se postavila na špièky mohla jsem se nadechnout. A jak jsem se dostávala mezi dveøe oškubali mì maturanti o poslední peníze. Samotné pøedstavení bylo okouzlující už proto, že to bylo moje první „Poslední zvonìní”. Z videa 6.B se mi nejvíc líbila SJ. Básnièky 6.C byly skvìlé a scénka se ztracenou tøídnicí od 6.A nebyla o nic horší. Když tak pøemýšlím, mìla bych už zaèít uvažovat o posledním zvonìní naší tøídy, abych to za tìch pìt let stihla.

Dáváme prostor všemu a všem (bez cenzury)

Mely

Strana 2

Trend dnešní doby

V poslední dobì nám profesoøi stále øíkají, že nám chybí motivace. Ti chytøejší se zamyslí. Já s tìmi ménì chytrými (hloupými) se ptám, kde se dá taková motivace sehnat a kolik stojí? Vyuèující jen mávne rukou a pokraèuje ve výkladu. O pøestávce si nechávám vyložit, že je to nìco, co nás má zaujmout, máme se prostøednictvím nìjaké vìci nebo osoby dopracovat na takovou úroveò jako je vzor. Zaèínám chápat a nechávám se motivovat Fredym Mercurym a dávám se na zpìv. Po nìkolika málo taktech rezignuji a hledám inspiraci nìkde jinde. Taky na tento fejetón jsem hledal inspiraci všude: pod postelí, v kuchyni, na balkónì a dokonce i na záchodì. Víte, èlovìk èasto ztrácí motivaci a je tzv. indisponován, èili ztrácí schopnost sebekoordinace a kontroly svého ega. Motivace není ale to hlavní, co mì trápí. Objevuje se v poslední dobì na svìtì a hlavnì u nás spoustu pøejatých slov. Když se mì nìkdo zeptal, jaké je moje know how, pomyslel jsem si, že se chudák pomátl a nìco vyštìkává. Nebo imiè. Znám toho chlápka z Pobøežní hlídky, ale vùbec mì nezajímá, že tam byl s námi i Miè. Takových slov je na tisíce a to mì právì trápí. Myslím, že bychom si z nich mohli sestavit i slovník. Vlastnì, on už je na svìtì - Slovník cizích slov. Ale nedìlám tady nìkomu komerèní reklamu?

David Heczko

Statistika jmen studentù tøineckého gymnázia

Na chodbách naší školy se dennì míjíme s desítkami našich spolužákù, i když je vlastnì neznáme. Podle seznamu studentù byla vyhotovena tato analýza: 615 studentù (264 chlapcù, 351 dívek) Nejdelší dívèí jméno na naší škole je Vladislava. Nejèastìji se opakující dívèí jména (poèet studentù s tímto jménem): (pozn: Více jmen na stejném místì, znamená, že poèet dívek (chlapcù) s tìmito jmény je shodný.)

Dí

1. místo - Kateøina (31 dívek). 2. místo - Lucie (21 dívek) 3. místo - Zuzana, Martina (17 dívek)

vk

4. Jana, Lenka (16) 5. Eva (12) 6. Veronika(11) 7. Petra, Marie, Michaela, Simona (8) 8. Pavla, Šárka, Soòa, Hana, Daniela (6) 9. Kamila, Magdalena, Ivana, Alena, Silvie, Markéta, Anna (5) 10. Andrea, Romana, Pavlína, Barbora, Jolana, Renáta, Denisa, Monika (4) 11. Natálie, Linda, Aneta, Dana, Žaneta, Erika, Renata (3) 12. Miroslava, Vìra, Magda, Dagmar, Gabriela, Dominika, Kristýna, Helena, Adriana, Marcela, Beata (2) 13. Jindøiška, Dorota, Karin, Mariana, Ilona, Kristina, Jaroslava, Sylva, Blanka, Libuše, Olga, Miriam, Bianka, Adéla, Laura, Zdeòka, Zoja, Julie, Sabina, Ludmila, Joanna, Iveta, Bohumila, Nina, Jitka, Andriana, Tereza, Táòa, Klára, Marika, Eliška, Darina, Nela, Alžbìta, Jarmila, Leona, Vladislava, Elexandra (1)

y

Nejèastìjší chlapecká jména (poèet studentù):

1. místo - Petr (23 chlapcù) 2. místo - Tomᚠ(20. chlapcù) 3. místo - Jan, Martin (18 chlapcù)

Ch

lap

4. Jakub (16) 5. Roman(14) 6. Pavel, Michal, Lukᚠ(12) 7. Jiøí (11) 8. David (10) 9. Miroslav, Radek (8) 10. Kamil (6) 11. Marek, Ondøej (5) 12. Vítìzslav (4) 13. Robert, Aleš, Vít, Igor (3) 14. Josef, Radim, Jaroslav, Ivo, Zdenìk, Václav, Milan, Vojtìch, Daniel, Rostislav, Luboš, Adam (2) 15. Štìpán, Marián, Bogdan, Karel, Antonín, Rafael, Libor, Patrik, Lubomír, Vratislav, František, Michael, Filip, Oldøich, Benjamín, Lumír, Pøemysl, Ludìk, Robin, Theodor, Jindøich, Matìj, Jaromír, Leopold, Rudolf, Richard (1)

Pøíjmení na tøineckém gymnáziu:

ci

Nejkratší pøíjmení: Biè Nejdelší pøíjmení: Konstantidisová Shoda jména i pøíjmení: Kateøina Heczková (3 studentky)

Nejèastìjší pøíjmení:

nt Zpracovala: Kamila Øímanová

i

Sikora + Sikorová (6+11) Heczko + Heczková (4+7) Cieslar + Cieslarová (4+6) Raszka + Raszková (3+3) Klus + Klusová (2+4) Kozielek + Kozielková (1+4) Martynek + Martynková (2+3) Nieslanik + Nieslaniková (1+4) Turoò + Turoòová (1+4)

de

Chcete-li vìdìt, jak ochablý je vᚠmozek, sáhnìte si na svaly svých nohou. (Segal)

Názory, statistika

Stu

Víme, co jsme, ale nevíme, co z nás mùže být. (Shakespeare)

PROSTOR

PROSTOR

Redakèní strana

Strana 3

Slovo šéfredaktora Bezplatná inzerce pro studenty Vážení profesoøi, milí studenti a ètenáøi! Ještì nìkolik dní nás dìlí od ukonèení tohoto školního roku, který nás urèitì nìjak poznamenal, jak už novými vìdomostmi, tak novými zkušenostmi, zážitky ... Všichni nejenom studenti se zajisté už nemohou doèkat letních dlouhých, ale rychle ubíhajících, prázdnin, kdy bychom mìli znova naèerpat energii a chu chodit do školy, psát písemky a uèit se. Vìøím, že ji všichni opìt naèerpáme tu energii, kterou potøebujeme k odhalování skrytých tajemství nepoznaných zákoutí chemie, fyziky, biologie, matematiky, èeštiny, dìjepisu a všech pøedmìtù ve škole. Abyste pøeèkali poslední chvíle tohoto školního roku, dostává se vám do rukou poslední desáté èíslo èasopisu Prostor tohoto školního roku. I pøesto, že Prostor nechce asi ètvrtina profesorù z profesorkého sboru, i pøesto, tu budeme po prázdninách opìt pro vás všechny. Co vám pøináší desáté èíslo Prostoru? Exklusivní rozhovor s Tìžkejm Pokondrem, statistiku jmen studentù, letní soutìž èasopisu Prostor, názory a další texty od vás a také od redaktorù. Teï už mi nezbývá nic, než vám za celou redakci popøát nádherné a zajímavé prázdniny.

Kamil Mrázek (KM)

!!!

Chcete nìco prodat, koupit, nabídnout, vymìnit, je tu pro vás bezplatná inzerce pro studenty.

Vzkazy

Romance všechno nejlepší k narozeninám. Od tìch co ji mají rádi i od tìch co ji nenávidí.

Všichni extrémní borci, kteøí si chtìjí každý pátek od 13:00 do 16:00 zahrát softball, nech se hlásí ve Èasopis je tu pro vás a my jsme jenom rádi, že profesoøi nebo 4.B. Zvláštì vítány jsou studenti posílají své pøíspìvky do Prostoru. hezké holky a šikovní chlapci.

na téma mùj zážitek z letních prázdnin

Èasopis Prostor vyhlašuje letní soutìž. Je konec roku a zaèínají dva mìsíce letních prázdnin, ve kterých urèitì nìco zažijete. Napište èlánek nebo báseò na téma „Mùj zážitek z letních prázdnin” a budete moci soutìžit o finanèní ceny. Nejzajímavìjší (nejlepší, nejvtipnìjší) zážitek, který prožijete a napíšete o nìm do naší soutìže formou èlánku nebo básnì bude ohodnocen. Pisatel èlánku, který vyhraje, obdrží 50 Kè. Autor èlánku, který se umístí na druhém místì, obdrží 30 Kè a pisatel èlánku na tøetím místì získá 20 Kè. Celkem je ve høe

100,- Kè. Pod svým soutìžním èlánkem (zážitkem) pøipište své jméno a tøídu sloužící pouze pro pøedání cen redakcí. Všechny vaše èlánky mohou být (budou) otištìny v èasopise, a tak pokud nechcete uveøejnit v Prostoru své pravé jméno, pøipište i pseudonym. Škola bude o prázdninách otevøena od 8:00 do 12:00, tak své texty vhazujte do schránky Prostoru pøed dìjepisnou uèebnou do uzávìrky soutìže, která je v pondìlí 21. srpna 2000. Mnoho štìstí a hlavnì plno zajímavých zážitkù.

KM

Nejvìtší závist vzniká proti tìm, kteøí vlastní silou vzlétli a tak unikli ze spoleèné klece. (Petrarca) Pokud chcete Prostor dostávat každý mìsíc, mùžete si ho stále objednat. Staèí vhodit papírek s nápisem „Objednávka“, se svým jménem a (pokud je) tøídou do schránky Prostoru pøed dìj. uè. nebo napsat na e-mail redakce. Objednávky mùžete rušit osobnì u Kamila Mrázka z 5.B pøed uzávìrkou dalšího èísla.

Kamil Mrázek ([email protected])

Redaktoøi:

Helena Uhláøová Táòa Køenková Kamila Øímanová Petr Šèigel Eva Klusová Petra Drongová Honza Nieboras Petra Lancová Marie Koláøová David Heczko

!!!

Své názory, problémy, postøehy, básnì, èlánky, inzeráty, vzkazy mùžete vhazovat i pøes prázdniny do schránky Prostoru pøed dìjepinou uèebnou. Škola bude otevøena od 8:00 do 12:00 dennì. Jen pište, nebojte se napø. vyjádøit svùj názor, problém.

Soutìž

Šéfredaktor:

Pomocí èasopisu mùžete poslat nìkomu vzkaz, pozdrav, pøání k svátku nebo narozeninám... Vzkazy a inzeráty vhazujte do schránky Prostoru pøed dìjepisnou uèebnou nebo posílejte e-mailem.

Pøíštì v Prostoru: Jak se uèí a žije na tøineckém gymnáziu !!! Zážitky z prázdnin !!! novinky, informace o školním roce atd.

Kolportér:

Martin Valkus

Korektor:

Kamila Øímanová

Grafická úprava: Kamil Mrázek

vyšel: 6. èervna 2000 náklad: 210 výtiskù vychází každý mìsíc uzávìrka dalšího èísla: 21. srpna 2000 záøiové èíslo vyjde: 5. záøí 2000 Internetová adresa: www.gymtri.cz/prostor e-mail: [email protected] Své názory, pøipomínky, myšlenky, èlánky a jiné vhazujte do schránky Prostoru pøed dìjepisnou uèebnou nebo pište na nᚠe-mail. Všechny otištìné èlánky nemusí vyjadøovat názory redakce.

Strana 4

Exklusivní rozhovor

PROSTOR

Miloš Pokorný a Roman Ondráèek: dvojice, která si øíká Tìžkej Pokondr øíkal: „Nepochopím proè nenosíte sandály, já to cejtím až ke katedøe jak vám smrdí nohy”. My jsme si vždycky z nìho dìlali legraci. Ale já miloval chemii, pokusy. Mìli jsme chemikáøku, která nemìla ráda šprty. Takže vždycky když se nìkdo hlásil, tak si ho vychutnala a poèkala. a ti co se krèili a nehlásili, vyvolala. Neumìli nic a dala jim trojku a toho kdo se hlásil si pak vyzkoušela ze všech vzorcù. Tu jsem mìl hodnì rád. Byla fajn. M: Ale já mìl jednu dvojèièku s chování. R: No já mìl trojèièku. (smích)

! A jaké vlastnì máte vzdìlání? M: Já mám støední školu se zamìøením na obchod - obchodní akademii.

R: Já mám hotelovku. ! Mìli jste tìžké zaèátky své kariéry? M: Každej zaèátek je tìžkej. Deset let jsme pùsobili v rádiích a z Miloš Pokorný s nápojem a v pohodì (uprostøed)

foto: KM

! Èím jste chtìli být jako malé dìti? Mìli jste nìjaké idoly? Miloš: Jako malé dítì jsem chtìl být, jako všichni kluci, letcem.

Jeden èas mì zajímal pohranièáø a pak jsem chtìl bejt také zpìvákem a možná kuchaøem. No, vším možným. Každéj tøetí den nìèím jiným. Roman: Já jsem to mìl trochu jednodušší. Já jsem chtìl bejt prezident, bachaø a steward. Ale zpìvákem ne. Tím jsem nikdy nechtìl být.

toho poslední tøi roky jsme šéfovali jednomu rádiu. Nìco bylo fajn a obèas to bylo únavný vstávat o pùl páté. Nebyl to žádný med. Spousta problému byla, ale museli jsme to nìjak pøechodit, protože ta práce nás bavila.

! Jaký byl vᚠprvní hit? Saša jede.

! Kdybyste mìli možnost vrátit se do minulosti a být nìèím jiným než jste teï, udìlali byste to? Èím byste byli? R: No, de facto v souèasný dobì si myslím, že jsme docela

spokojení s tím, co dìláme a že to pøináší aspoò z našeho pohledu zábavu pro lidi, kteøí mají nìjaké problémy, nervy, stresy. Kdybych mohl vrátit minulost, tak jediný, co bych vrátil, je asi naše mládí, naše dìtství, protože to nebylo takové dlouhé jako je to teï, bez žádných zákazù jako je to teï. M: Kdyby mi nevadilo množství krve tak bych možná dìlal doktora, ale to já bych nemohl dìlat, protože bych se sklátil pohledem na krev. A jinak jsem spokojenej.

! Jakými jste byli studenti? Chodili jste do školy rádi? R: Docela mì to bavilo, dá se øíct. Všechno bylo zadarmo.

Tenkrát èlovìk nemìl žádné problémy. Já myslím, že to bylo v pohodì.

! Vzpomínáte si na nìjaké zážitky z té doby? Jací byli uèitelé? M: Mìli jsme spousty zážitkù, nicménì myslím, že jsme Roman i

já mìli trošku konflikty s uèiteli. Já mìl tøídní matikáøku a jelikož mì matika hroznì nebavila, tak jsem neustále nìjaké ty konflikty mìl. Ale byli tam také dobøí kantoøi. Takže se to vždycky nìjak prostøídalo. R: Já si pamatuji, dá se øíct, že jsem i vycházel (i když jsme byli takoví exibicionisti, kteøí poøád vyrušují) s uèitelem, který se jmenoval Karel Frank a on byl jednak velkej fanda Slávie (fotbalu) a jednak miloval sandály. Tenkrát my jsme všichni chodili v keckách a malovali jsme si ten jeden pruh, aby to byly ty adidasky a on vždycky pøišel, fláknul s tou tøídnicí a

Roman Ondráèek s cigaretou a také v pohodì

foto: KM

! Píšete si texty sami? Co je vám k tomu inspirací? M: Texty si obèas píšeme sami. Obèas je doplòujeme. Nicménì

našim textaøem je Lou Fanánek ze Tøí sester, se kterým dáváme dohromady nápady. Ale na novou desku zase možná udìláme jeden nebo dva textíèky sami.

! Která písnièka z multiplatinového alba „Vypuste Krakena!” je vám nejmilejší? R: Jak kdy. Teï tøeba nejradši mám „Korále, sandále“ a vím, že Miloš má rád „Dívám se, dívám” stabilnì a „Hasièe”. Spíš vìci, které moc neprezentujem ty má rád Miloš a já zùstávám vìrnej „Korálùm, sandálùm”

! V únoru jste byli v Egyptì dìlat fotky. Co se vám tam nejvíce líbilo a co vám naopak bylo, jak se øíká „proti srsti”? Proti srsti? Chudoba v Egyptì, protože tam všichni byli takoví pobláznìní, že i

Exklusivní rozhovor, názory

dodneška vìøej v tu reikarnaci a v posmrtnej život a všechno tomu podøizovali, všechny peníze a dneska de facto nemají co jíst. To byl takový smutek. Jinak my jsme tam zažili tejden úplnì v pohodì, že jsme si z toho dìlali legraci. Udìlali se pomìrnì hezký fotky. Byli jsme v Káhiøe, na pyramidách... Já si myslím, kdyby tam nebylo tolik bídy, což je na každém kroku vidìt, tak je Egypt úplnì v pohodì. Jinak památky byli nádherné.

! Co byste poradili tìm, kteøí se také chtìjí vydat po pìvecké dráze? M: Aby se snažili zpívat. Ne. Já myslím, že je to úplnì jedno.

Nejdùležitìjší je u toho vydržet, protože, pokud je to pøestane bavit... Vydrža, vydrža!

! Jak byste se charakterizovali? Jaké jsou vaše dobré a špatné vlastnosti? R: Já nevím, tìžko èlovìk dìlá charakteristiku sám o sobì. Ale já

si myslím, že je fajn, že máme smysl pro humor. To samý obèas vyžadujeme i od tìch jakoby nejbližších. Když s nìkým žiješ a nemá smysl pro humor, tak je to o nièem. Když my se humorem a legrací vlastnì živíme. Já nevím, jak bychom se charakterizovali. Prostì fešáci, inteligentní. M: Já si myslím, že když nám o nìco jde, tak dokážeme zapnout. Prostì chceme nìco udìlat. By to má nìjaké takové „porodní bolesti”, tak to dokážeme dotáhnout dokonce. To je hlavní. Proto se nám podaøilo, to co se nám podaøilo.Tak øeknìme, že jsme cílevìdomí.

! Jak se vám líbí v Tøinci? R: Moc jsme toho nevidìli. Jediné, co mì vyrazilo dech, bylo

když jsme pøijíždìli k tomu stadionu a vidìl jsem tu pec, ty Železárny. Šestimetrový oheò uprostøed sídlištì, to mì nepøijde jako nejšastnìjší øešení. Ale je tady nádherná krajina, Beskydy. To je všechno super. To my v Praze nemáme nìjaké hory, velké lesy. Jinak byli jsme tady v Relaxu a lidi byli fajn, úplnì v pohodì. Vùbec na Moravì jsou daleko víc takoví lidi vstøícnìjší a srdeènìjší. To v Èechách je myslím problém. M: V té Praze je to trošku složitìjší, protože lidi jsou tam trochu izolovanìjší a málokdo se s tebou zaène bavit jen tak od sebe nìkde tøeba na baru, protože se jako bojej a jsou takoví hodnì opatrní. No, v té Praze je to trochu složitìjší. Tady byli ti lidi hroznì pøíjemní.

! Co byste na závìr vzkázali studentùm našeho tøineckého gymnázia?

Uèit, uèit uèit! Ne. A mají hezké prázdniny, vždy je za chvíli konec školního roku, tak a si to hezký užijí a a si odpoèinou.

! Dìkujeme za rozhovor

Strana 5

PROSTOR

Petra Drongová, Petra Lancová, Kamil Mrázek

O novináøské etice (1) Vždycky jsem si vážil studentù, kteøí dokázali na støední škole nejen dobøe studovat, ale stihli dìlat i nìco navíc. Patøí mezi nì i ti, kteøí se pokoušejí o vydávání studentského tisku. Vytváøejí urèité hodnoty, které mohou ostatní obohatit, sami získávají cenné životní zkušenosti. Ne vše se musí daøit. V tomto ohledu jsem znepokojen situací, která vznikla kolem Vašeho èasopisu. Padají silná a neuvážená slova... Chybí to nejdùležitìjší, hledat východiska. Dovolte tedy pár slov neodborníka o novináøské práci. Úkolem masovì sdìlovacích prostøedkù je podávat informace, komentovat je, pozitivnì inspirovat spoleènost, šíøit hodnoty kulturní atd. Prostøedkem tiskových médií je psané slovo a obrazový materiál. Je dobré si uvìdomit, že slovo v masmédiích má podstatnì jiný dopad než slovo bìžnì vyøèené. Slovo v tisku, televizi je v daný moment neodvolatelné, nevratné, pùsobí podle pravidla - co je psané, to je dané. Když bìžnì v rozhovoru øekne-

te nìco ne pøíliš šastnì, snadno to opravíte. V novinách si to kdokoliv a kdykoliv pøeète bez opravy, bez komentáøe, bez dodatku, jako svatou pravdu. V koneèném dùsledku se média znaènou mìrou podílejí na utváøení názorové hladiny spoleènosti. Dá se øíci, že v nejširším chápání se takto ovlivòují dokonce svìtodìjinné události. Zodpovìdnost redakcí za to, co vydávají je tedy obrovská. Je zrušena úøední cenzura. Mùže se na stránky tisku podle zákona o svobodì tisku dostat vše? Bude tam to, co redakce nechá otisknout. Dnes cenzuru provádí redakce, její šéf. Cenzorem musí být každý redaktor sám. Jsou umìlecká díla velké hodnoty, která autoøi nedovolili vydat, protože si uvìdomili, že spoleènost není zralá je pøijmout. Jsem pøesvìdèen, že ani redakce èasopisu Prostor nedává prostor všemu a všem. Pokraèování pøíštì. Pøeji všem studentùm šastné zdolání konce školního roku a krásné prázdniny.

Mgr. Pavel Sikora

Kamarád

Kdo to je? Myslím, že èlovìk, se kterým si mùžeš o všem popovídat, aniž by to pozdìji všichni vìdìli, èlovìk, kterému se mùžeš svìøit se svým trápením, problémy, ale také se s ním i smát, radovat se a objevovat svìt. Mít dobrého kamaráda je moc fajn. Nejhorší ale v kamarádství je, když zjistíš, že ten, o kom si myslíš, že je kamarád, tì z nièeho nic zaène slovnì napadat, urážet a pomlouvat a po pár dnech se zase chová jakoby nic. Co si potom o takovém èlovìku myslet? Já nevím. Na jednu stranu je tøeba fajn, ale na druhou... Nevím, co takovým chováním chtìjí dokázat. Já vím, co øíkám. Však se mi to nestalo

poprvé! Už se mi dostalo dost pomluv pro vìci, za které já opravdu nemùžu. Já netvrdím, že jsem svatoušek, že jsem „dokonalá”, ale když se napøíklad bavím s nìkým, koho zrovna nemají moc v lásce, tím pádem jsem i já ta špatná. Jsem si jistá, že nejsem sama, komu se tohle stává, a proto chci øíct, že pokud se už tohle stane, vykašlete se na toho, co to pùsobí, protože i když si poøád øíkám, nebav se s nimi, nestojí za ty nervy, vždycky na to zapomenu a pak to zaèíná znova. Pokaždé si øíkám, co si na mì vymyslí pøíštì.

Martina Jonderková

Jsme rozlišeni pøízvukem svých zájmù, svých vìr a svých názorù, ale žádná rùznost nemùže zastøít základní potøebu nás všech, potøebu svobody a vývoje. (Vanèura)

PROSTOR

Strana 6

Silvestr v haj...

Jak jste si jistì všichni všimli, blíží se konec školního roku a s ním i polovina roku kalendáøního. Mám pro vás všechny jeden návrh. Kdybyste náhodou nemìli 31. èervence co oslavovat, zopakujte si pøíchod nového roku - oslavte Silvestra! Jako takový malý návod (kterého byste se urèitì nemìli držet) vám vìnuji následující pøíbìh... Stalo se to jednoho krásného veèera. Jak jste již jistì zjistili, oèekával jsem pøíchod nového roku. Tedy, ne já - my. Bylo nás tam víc. Já a mí kamarádi. Všichni jsme se perfektnì bavili a pak se setmìlo. Setmìlo se a s tmou pøišel první alkohol. Proè ne? Chtìlo to trochu se zahøát… A tak jsme zaèali pít. Otevøeli jsme první láhev, vytáhli kostky a zaèali hrát. Padaly šestky i pìtky. Padaly ètyøky, trojky i dvojky… Dokonce i jednièky padaly. A my se postupem èasu dostávali této høe na chu a na kobylku. A taky jsme se postupem èasu propadávali hloubìji a hloubìji do alkoholového opojení. Výpary toniku a becherovky nám lezly do slzejících oèí, bublinky šampaòského do nosu, okraje sklenièek do úst. Všichni jsme se smáli a bylo nám fajn. Absolutnì dokonalý veèer. Sedìli jsme a hráli hru. A pak už to jelo, celý svìt se roztoèil a místo hvìzdièek nám na cestu, na malou i velkou, svítily flašky - prázdné i plné. Pomalu, ale jistì, pøibývalo tìch prázdných. Kostky padaly ze stolu, èísla, která jsme házeli zaèala pøekraèovat stovku a nikdo nechápal, jak mùže být na kostce èíslo osm. Byla to zajímavá hra, støízlivý kritik by øekl, že ony kostky jsou z jiné dimenze. Pan faráø by se byl pokøižoval a øekl, že to je ïáblùv nástroj. A Einstein? Ten by nám dokazoval, jak je poèet všech stran kostky (šest) relativní. My bychom stejnì nièemu nevìøili asi bychom už ani nevnímali. A tak ubíhala vteøina za vteøinou, hodina za hodinou… Ve smíchu i slzách, v záchvatu uvolnìní i v køeèích jsme se pomalu dobelhávali k novému roku. Pomalu jsme klopýtali pøes prázdné láhve vstøíc roku 2000. Už jsme si nepovídali s kamarády jen mezi sebou. Našli

jsme si tak nìjak nové pøátele: Slivovice byla velmi veselá - se všemi si povídala a øíkala nám zajímavé historky. Zato taková píèvodka - ta byla sladká! Všechny nás svádìla a skoro všichni podlehli. A co vodka? Ta nás høála jako milenka, høála nás jako maminèiny dlanì. Fernet - to byla chu ovoce, i když je pravdou, že tak hoøký citrus ještì nikdo z nás nepil (nejedl). A pak se to pøiblížilo, až se mi zatoèilo v hlavì. Do nového roku zbývalo ètvrt hodiny a mnì zaèalo být nìjak divnì. Pøestali jsme hrát kostky a jeden kamarád (více ménì støízlivý) vytáhl sklenice a láhev šampaòského. Tøi minuty pøed koncem starého roku jsme vyšli pøed chatu. Tedy - oni vyšli, já jsem doslova vyletìl. Tam venku - jsem se naklonil a vyhodil jsem ze sebe své vnitønosti. Alespoò se mi to tak v tu chvíli zdálo. A potom znovu a ještì jednou. Najednou jsem uslyšel hlas, pøicházející jakoby z dálky: „Bìž na záchod. Dìlej…” Chtìl jsem nìco namítnout, øíct „ale”, ale místo toho jsem se opìt pøevrátil naruby. Odvedli mne tedy na záchod. Dali mi tam i židli - tak byli hodní… Pùlnoc. Za poslední tøi minuty jsem toho vyzvracel více než za celý svùj dosavadní život. Venku bouchlo šampaòské a první petardy. V hlavì mi buší kladiva, v uších jen tøi slova: „Šast… no…ý …ok.” Nevím, co to znamená, v tu chvíli to bylo jedno. Mé oèi se i s ústy opìt odebíraly na svou - již pravidelnou - pou k záchodové míse. Blee, uhh, ble… Fuj, tak to by bylo. Postavil jsem se. Sedl jsem si. Nahnul jsem se. Pøevrátil jsem si žaludek. Bože! Vždy tam už nic nemám! Jsou dvì hodiny ráno a já se snažím udržet hlavu nahoøe. Kdyby klesla, pravdìpodobnì by skonèila v porcelánové míse. Jo, stále jsem na WC a stále si tam povídám se sklápìcím prkénkem. Lhostejnì ze sebe dostávám to, co tam již stejnì není a øíkám si: „Ty vole, jak na nový rok, tak po celý rok…” A tak mì napadá: tohle je teda fakt silvestr v haj.... Doslova.

Pepa Mauglí

Rùzné

Nebojte se vyjádøit! Jak si pøedstavujete své ideální prázdniny?

Ing. Zora Hýblová

Kopec výborných knih, pøimìøená venkovní teplota, lehátko a velký stínicí strom, ticho, max. tlumená hudba.

Mgr. Dagmar Siwá

Na horách v klidné malé chatì v pøírodì. Klid. Ticho. Kytara. Ohništì. Sem tam dobøí kamarádi.

Mgr. Zlatka Bichlerová

(pozn. redakce: Paní profesorka nám neposkytla své vyjádøení k této otázce.)

studentka 2.D

Týden nebo dva u moøe s partou pøátel a rozhodnì bez rodièù. student 2.D Na kole s holkou.

student 1.A

Doma nebo na bazénì s kámoškou.

Petra Lancová, Petra Drongová

Jeden obyèejný školní den Jednoho krásného školního rána pøicházím do tøídy prosycené sluncem, usedám do své krásné lavice bez jediného taháèku a èekám, kdy už koneènì pøijde profesor. Profesor vchází do tøídy a my obøadnì povstáváme. Netrpìlivì oèekáváme, kdy už budeme psát provìrku z francouzské revoluce, ale profesor nás bohužel musí zklamat.Pan profesor Bujok zapomnìl pøichystat otázky. Probíráme tedy dále a nemùžeme se již doèkat pøíští hodiny. Máme výtvarnou výchovu a jelikož pan Boreèek pøestoupil na jinou školu a ještì se za nìj nenašla náhrada, máme volnou hodinu. Pøichází matematika, ale jelikož pan profesor Sikora byl jat do vìzení za špatné zacházení se studenty, se zvonìním pøichází paní profesorka Šlachtová a ujišuje nás, že budeme opakovat. Naší další hodinou je francouzský jazyk. Pøichází usmìvavá paní profesorka Jaworská a sdìluje nám, že v rámci výuky pojedeme na týdenní výlet do Paøíže, s tím, že náklady uhradí škola. Zbytek hodiny posloucháme francouzské písnì z profesorèina fungl

nového sterea. Pøed poslední hodinou jdeme na obìd do nové školní jídelny a vybíráme si z jídelního lístku srnèí plátky a kuøecí medajlonky s oblohou a k tomu každý pùllitr piva a dva decka èerveného.Po hodinové pauze na obìd se vracíme do tøídy a usedáme. Pøichází paní profesorka Hejmejová. Usedá a sdìluje nám, že se dnes budeme dívat na South Park, který jelikož má èeské titulky, také patøí do hodiny jazyka èeského. Když tak sleduji televizor s úhlopøíèkou asi dva metry, napadá mì, že je docela škoda, že jsme dnes mìli jen pìt hodin a již se zaèínám tìšit na zítøek. V tom zazvoní, já otevøu oèi a vidím, že za oknem je šero a prší, je šest hodin ráno a já musím do školy a vrátím se až kolem pùl tøetí.Ve škole mì neèekají ani volné hodiny, ani kuøecí medajlonky, ani South Park, ale zato mì èekají dvì písemky a tøi hodiny nepøetržitého zkoušení. No nic, mìla bych jít nebo pøijdu pozdì. Škoda, že realita není taková jako mé sny. (No ne všechny, protože jinak by už polovina mých pøátel byla unesena marany.)

E

Strana 7

PROSTOR

Zábava, poezie

Peklo, to jsou ti druzí. Ale právì tak jsem mohl napsat, že ráj jsou ti druzí, zkrátka všechno pøichází k èlovìku jenom od druhých, od lidí. (Sartre) Ze všech tvorù jen èlovìk pije - pøestože nemá žízeò, jí - pøestože nemá hlad a mluví - pøestože nemá co øíci. (Steinbeck)

SVÍCE

DÌKUJI

Svítí v nocích staré hvìzdy padají do klína stojí na stráži u nemocných

Kamínek beru do ruky a snažím se stále a stále dokola marnì házet ho do nebe... ... jen pro tebe. Hrnec a poklièku chytnu a snažím se stále a stále dokola marnì odchytnou duhu... ... jen pro tebe. Srdce své beru do dlaní a snažím se stále a stále dokola vnutit ti ho a ty sis ho vzala... ... jen pro mne.

Ležíš v posteli a možná si pøedstavuješ jaké by to bylo Roztápí se na sluníèku koèka pøede na lavièce je krásný den a ty jsi krásná Ležíš v posteli a možná vzpomínᚠna polibek pøivátý vánkem

Èerný Princ

Svítí v nocích a já tì miluji...

Slovo

Èerný Princ

Bylo slovo byla vìc, Od všeho se osvonež by øekl švec slova bodit... nikde dlouho se zmocnil pitomec. Hlaholí až se hory zelenají, nesetrvat, k nikomu Pitomci jsou takøka v ráji, nepøilnout, chce-li potom pøišla potopa. Z bláta vytáh je ten co èlovìk zachránit radši o své vìci staral se, sebe. potom avšak ouha, nebo vyèetli mu, že nedìlal to, to a to. (Svobodová) Slovo opìt zvítìzilo, svojí moudrost velebilo a chudáka zatratilo. Kdo je radši nežli já, že svìt hloupost dobøe zná, Jsem poøád sama kdo je radši nežli já, když je od rána do veèera. všechno naopak. Jdu spát sama, probouzím se sama. Všude tì vidím, Luigi nìco øíkáš, však já tì neslyším. Tvùj hlas mi v uších zní, Øíkat, že mùžete milovat jednu osobu jak vánek podzimní, celý život, je totéž co øíkat, že jedna svíce ale jsem sama, tak sama.

Samota

PARFÉM

Parfém tvých rukou se do mé kùže vpil vùnì tvé kùže navždy prostoupila mé ruce

vydrží hoøet, pokud jste živ.

Ten parfém, co jediný teï voní...

Èerný Princ

Vidíš-li, že se èlovìk mýlí, nehnìvej se naò, pomni, že není možné mýlit se schválnì! (Seneca)

VZPOMÍNKA Prádelní koš s tvou vùní veèer plný vybledlých polibkù ráno zmuchlaných peøin obìd bez tvých vlasù další veèer tvá dlaò v mé Jsi zase se mnou

Èerný Princ

(Tolstoj)

Mlechty

Strana 8

PROSTOR

Ze sportovních výsledkù Kopaná – regionální kolo

Na stadionu VP F-M se støetla 4nejlepší družstva ze severní Moravy – Olomouc, Ostrava, Šenov a Tøinec. Naši opìt bez dvou nejlepších hráèù – Marka a Zbonèáka obsadili tøetí místo, když porazili Šenov 1:0, remizovali s Ostravou 1:1 a prohráli s Olomoucí 2:5. K cennému umístìní blahopøejeme.

Pohár rozhlasu – okrskové kolo

Na pokles výkonnosti našich atletù poukázala skuteènost, že naši hoši nepostoupili ani do okresního kola. Nepostoupila ani dìvèata po zranìní jedné z opor – Jakešové.

Atletický ètyøboj – okresní kolo

Hoši nestartovali, dívky obsadily 4. místo. Jakešová pro zranìní odstoupila po dvou disciplínách.

Florbal dívek – školní soutìž

Nadšené dívky osmi tøíd bojovaly nejdøíve ve dvou skupinách. Ve finále jasnì zvítìzila borkynì ze 3. B, druhé místo obsadila 6.B, tøetí 3.C a 4. místo patøí 1.A.

Mezinárodní kopaná v Èadci

V sobotu 20. 5. probìhl na družebním Gymnáziu v Èadci turnaj v malé kopané uèitelských družstev. Naše družstvo v sestavì Vrátný, Bury, Kaleta I., Kantor a zastupující Kaleta J. , nebylo k soupeøùm šetrné a turnaj bez porážky vyhrálo.

Oèekávané akce - bodování v hodinách Tv - 28. 6. 2000 olympijský šestiboj tøíd - pozvánky obdrží rovnìž 1 tøída z Gymnázia Èadca a 1 tøída z Gymnázia Èeský Tìšín - pøipravuje se též program do sportovní haly - lákavé ceny pro úspìšné kolektivy jsou zajištìny Mgr. Pavel Sikora

Murphy - z vìdeckých výzkumù Paulùv zákon: Z podlahy už nemùžeš nikam spadnout. Chapmanùv poznatek: Dìtem to trvá tøi roky, než si osvojí Paulùv zákon. Valeryho zákon: Historie je vìda o tom, co se nikdy nestává dvakrát. Darovova pouèka: Historie se opakuje, to je jedna z jejích špatných stránek. Finmanùv zákon matematiky: Nikdo nechce èíst matematické vzorce, které jsou výplodem nìkoho jiného. Einsteinùv poznatek: Pokud se matematické teorémy vztahují ke skuteènosti, nejsou jisté. Pokud jsou jisté, nevztahují se ke skuteènosti.

Sport

Mistrovství svìta mýma oèima Kvìten pøinesl nìkolik velkých sportovních akcí, jako byla napøíklad finálová utkání Evropských fotbalových pohárù, ale nás Èechy nejvíce zajímalo Mistrovství svìta v ledním hokej. Na tom se našim reprezentantùm podaøilo udìlat další obrovský historický úspìch a vylepšit tak historickou bilanci èeského, ale i èeskoslovenského hokeje. To, že Èeši získali titul mistrù svìta, urèitì víte. Možná jste si však neuvìdomili, že to znamená obhajobu zlata z loòského šampionátu v Norsku a to se nikdy pøedtím, ani za dob Hlinky, bratøí Holíkù, Holeèka, èi Pouzara, žádnému èeskému výbìru nepodaøilo. Vítìzství našim hráèùm pomohlo ovládnout i oficiální allstars øadu volenou hokejovými odborníky. V té byli ètyøi naši reprezentanti, mezi které se dokázal vklínit jen jeden Fin a Slovák. Jinak mne však mistrovství zklamalo na plné èáøe. Výkony, které pøedvádìli favorité v zápasech s celky výkonnostnì slabšími byly pøi nejmenším na pováženou. Napøíklad zápas našich hráèù s exotickými Japonci, kdyby naši podali takovýto výkon v utkání se Slováky nebo i se Švýcary, urèitì by se z vítìzství neradovali. Ba naopak, byli by rádi, kdyby pro

nì utkání neskonèilo debaklem. Podobnì povadlým výkonem se pøedstavili i Finové (celkovì tøetí) v zápase s Rakouskem – 3:3. O debaklu Rusù, jenž skonèili na koneèném 11. místì – jejich nejhorší umístìní v historii MS ani nemluvì. Šampionát však také dokázal, že se svìtový hokej stále vyrovnává. Po Švýcarsku, které se už v elitní osmièce drží ètyøi roky, se jako blesk z èistého nebe objevili støíbrní Slováci, kteøí se v minulých letech umisovali nìkde okolo sedmého místa. Svou sílu zde ukázali také námi poražení ètvrtfinalisté Lotyši, ale i zarputilí Bìlorusi. Je možné, že se za pár let doèkáme finálového souboje Rakousko-Lotyšsko nebo dokonce Dánsko-Nizozemí. No, ale nepøedbíhejme za rok nás èeká další díl tohoto vìøme nekoneèného seriálu, ve kterém se støídá radost se zklamáním, úleva s napìtím, tvrdost až zákeønost s hokejovou krásou. Letos se úèastníci A-skupiny mistrovství svìta rozlouèili s týmy Japonska a Francie, které pøíští rok nahradí Nìmecko a Kazachstán. Tìšme se tedy na další – snad - nádherné hokejové souboje, které nám pøinese pøíští pøed olympijská sezóna.

PŠ

Euro je za dveømi „Tak už se to blíží!”, øíkají si urèitì èeští, ale i zahranièní fotbalisté a mají pravdu Euro 2000 je za dveømi. Všechno to vypukne 10. èervna, kdy se støetnou první národní výbìry a v Belgii, Nizozemí i v celé Evropì zaène to pravé fotbalové šílenství. My si mùžeme jen tipnout jak dopadne nᚠnároïák v konfrontaci s ostatními fotbalovými velmocemi. Je možné, že èeský národní tým, již mnohem vyzrálejší než ten, který nás reprezentoval pøed ètyømi lety v Anglii, zažije podobný úspìch jako na minulém Euru a pøiveze další medaili, tøeba i tu zlatou. Na druhou stranu už nejsme fotbalovým trpaslíkem, kterým jsme pøed ètyømi lety ještì byli, a tak si na naše hráèe budou soupeøi dávat daleko vìtší pozor, což èeské povaze nikdy nesvìdèilo. Je tedy možné, že naši prohrají všechna tøi utkání ve skupinì, sbalí se a pojedou domù. Ale a už to na uzemí Beneluxu dopadne jakkoli, nikdo už našim reprezentantùm nevezme jejich rekordní vítìzství v kvalifikaci, ve které v deseti zápasech neztratili ani bod.

PS