Dáváme prostor všemu a všem (bez cenzury)

!

zprávy reportáže názory kultura zábava sport

èasopis tøineckého gymnázia

1. èíslo (záøí 2000) / 3. roèník

Prázdniny ve školním roce 2000/2001 Podzimní prázdniny:

ètvrtek 26. øíjna a pátek 27. øíjna

Vánoèní prázdniny:

pátek 22. prosince – úterý 2. ledna vyuèování zaène ve støedu 3. ledna Konec prvního pololetí: støeda 31. ledna

Jednodenní pololetní prázdniny: ètvrtek 1. února 2001

Jarní prázdniny v našem okrese:

pondìlí 19. února – pátek 23. února

Velikonoèní prázdniny:

ètvrtek 12. dubna a pátek 13. dubna Ukonèení školního roku: pátek 29. èervna

Letní prázdniny:

pondìlí 2. èervence – pátek 31. srpna

Starci rádi udílejí Máme v záøí jednodenní volno! dobrá ponauèení,

Dne 28. záøí je nový státní svátek. Tento svátek se jmenuje Den èeské státnosti a pøipadne tento rok na ètvrtek.

KM

aby se utìšili nad tím, že už nemohou dávat špatné pøíklady. (Rochefoucauld)

Škola už je zase tady

Prázdniny ubìhly až pøíliš rychle a zase musíme zasednout do nepohodlných døevìných lavic a poslouchat nìkdy až k smrti nudné výklady profesorù. Ale má to i své kladné stránky. Znova vidíme celou tøídu pohromadì, zase máme pøístup na Internet a v neposlední øadì zase vidíme spoustu pøátel a paní bufeaèku, jejíž spoleènost jsme museli na celé dva mìsíce oželet. Takže je možná docela fajn být zase ve škole, ne? E

Když èteme zprávy uèitelù o našich dìtech, máme pocit úlevy a dokonce štìstí, že nikdo nikomu nepodává zprávy o nás. (Pristley)

cena: 2,- Kè

Internetová podoba èasopisu Prostor se umístila mezi nejlepšími

V èervnu minulého školního roku skonèila ètyømìsíèní soutìž o nejlepší školní èasopis na Internetu. Mezi zhruba ètyøiceti školními èasopisy na Internetu z celé Èeské republiky se naše internetová podoba umístila na výherním desátém místì. Toto umístìní bylo spjato i s nìkolika hodnotnými cenami pro redaktory a pro školu.

KM

V tomto èísle:

!!! Zážitky z prázdnin !!! Anketa: Vzpomínání na školu !!! Nebojte se vyjádøit: Jaká je ideální škola? !!! Nábor do redakce èasopisu Prostor !!! Básnì, sport, èlánky

Internetová podoba èasopisu Prostor Velký poèet pøístupù na stránky Prostoru a výherní umístìní v soutìží mìlo za následek pár zmìn této internetové podoby. Na žádost nìkterých návštìvníkù stránek se zmìny týkají hlavnì lepší pøehlednosti a ovladatelnosti pøi brouzdání naším èasopisem na Internetu. Na stránkách stále najdete exklusivní rozhovory se slavnými osobnostmi, které byly publikované v Prostoru. Výbìr èlánku z Prostoru, které nemají lokální charakter, aktuální upozornìní, zprávy, texty nemající souvislost z naší školou (nepublikované v papírovém Prostoru) a mnoho dalšího. Na internetových stránkách naleznete, také informace o digitální podobì (pøesné kopii papírové podoby) èasopisu Prostor. Digitální Prostor vznikl pøed rokem pro velký zájem o èasopis z jiných míst než tøineckého gymnázia. Tato

podoba je zasílána zájemcùm zdarma do všech koutu Èeské republiky pomocí e-mailu. Pokud byste chtìli nìkomu doporuèit nᚠèasopis, mùžete ho odkázat na naše stránky a na digitální podobu Prostoru. Na internetových stránkách naleznete také nìkolik ukázkových èísel digitální podoby k stáhnutí. Internetovou podobu Prostoru naleznete na adrese www.gymtri.cz/prostor. Všechny také znovu upozoròuji na naši e-mailovou adresu ([email protected]), na kterou mùžete posílat vaše pøíspìvky (èlánky, názory, problémy, básnì, soutìžní texty, zajímavosti, nabídky atd.) do Prostoru, stejnì jako je mùžete vhazovat do naší schránky pøed dìjepisnou uèebnou.

KM

!

Dáváme prostor všemu a všem (bez cenzury)

PROSTOR

Strana 2

Neøíkej vždy, co víš, ale vždy se snaž vìdìt, co øíkáš. (Claudius) 63 rokù 1. s vyznamenáním 2. jo, v 7. tøídì jsem se poprvé

ANKETA

Dospìlí a jejich první lásky Otázky: 1. Pamatujete si ještì, jak vypadalo Vaše vysvìdèení v posledním roèníku základní školy? 2. Utkvìla Vám v pamìti Vaše první opravdová láska? 3. V kolika letech jste se poprvé opravdu zamiloval(a)? 72 let

1. no, urèitì jsem mìl samé jednièky

2. já jsem mìl všechny hezké

zamilovala, když jsme hráli divadlo 3. v 17 letech

ženské (baby) rád

3. nikdy jsem se opravdu nezamiloval

55 rokù 1. s vyznamenáním v 8. tøídì 2. no a zajímalo by mì, co teï

49 let

1. ano 2. ano, mùj manžel 3. v 17 letech a v 19 jsem si ho

dìlá a jestli by mne vùbec poznal 3. v 18, 19 letech

vzala

81 rokù

49 let 1. ano, mìla jsem samé

1. no, já ho ještì mám 2. utkvìla, to si poøád pamatuji, ale nevzala jsem si ho 3. myslím až ve 20

jednièky 2. neprožila jsem žádnou první opravdovou lásku 3. ve 21

45 let

1. jo 2. ano 3. v 17 letech

53 let

1. hm, pamatuji, mìla jsem pìt trojek

2. ano 3. v 16

30 let 1. nepamatuji se 2. ano 3. v 15

50 let

vysvìdèení, protože museli jít do války. 2. Bylo to takové dìtské poblouznìní. 3. v 17 letech

1. ne, vždy to je už 30 rokù, ne 25

2. ne 3. já nevím

53 let 1. mìla jsem samé jednièky 2. ano 3. v 18 37 let 1. jednièky a dvojky 2. ano, moc ráda vzpomínám 3. v 17 45 let 1. nepamatuji se 2. ne 3. v 18 35 let 1. ano 2. jo 3. když mi bylo 17, v taneèních 1. jo 2. ano 3. ve 13

Nemùžeme moudrost stále jen sbírat, musíme ji také uplatòovat. (Cicero) 67 let 1. no, pamatuji ; trojky,

dokonce i nìjaké ty ètyøky byly 2. ano, utkvìla 3. v 16 rokách, pardon v 17

68 let 1. hm 2. to víte, že jo ze zaèátku 3. v 16 64 let 1. ano 2. pamatuji si na ni ještì do

40 let

65 let 1. Myslím, že dobré, protože

1. Uèitelé nám vùbec nerozdali

40 let

Anketa, pøehled

jsem šla potom dále studovat. Ale už nemám to vysvìdèení. 2. (smích) ; ne 3. v 19

dneška

3. v 5. tøídì ; to mi bylo kolik rokù?

73 let 1. ano ; urèitì jsem nemìl

žádnou ètyøku, ale zato tam byly dvì trojky z matematiky a fyziky. 2. ježíšmaria, to už je strašnì dávno 3. než jsem šel na vojnu

79 let 1. bylo dobré, jen jedna dvojka 2. ta pøišla o nìco pozdìji, až po vojnì

3. ve 24 letech Táòa Køenková

Prùmìry tøíd v 2. pololetí minulého školního roku 1,875 1,933 1,945 1,592 1,540 1,445 1,536

1.A

1.B

1.C

1.D

2.A

2.B

2.C

1,749

2.D

1,902

3.A

2,078

3.B

1,842 1,896

3.C

3.D

1,688

4.A

1,844

4.B

1,975

4.C

2,054 1,835

5.A

1,827

5.B

5.C

1,647

6.A

1,522

6.B

1,680

6.C

KM

PROSTOR

Redakèní strana

Strana 3

Slovo šéfredaktora Bezplatná inzerce pro studenty Vážení profesoøi, milí studenti a ètenáøi! Skonèily dva mìsíce prázdnin a zaèal další školní rok. Nìkteøí to zjistí až nìkdy v listopadu. Ti, co to nezjistí ani v listopadu, tak tìm pøeji hodnì štìstí, skvìlých náhod a dobrý osud. Všem ostatním pøeji, neztrácejte nervy a hlavu. Z prvními školními dny k vám pøichází i první èíslo již tøetího roèníku èasopisu Prostor. I když kvalita èlánkù tvoøených pøes prázdniny je nižší, vìøím, že vám èasopis pøinese i tak mnoho zajímavého. Záøi pro Prostor vždy znamenal nové zmìny v redakci, a tak jako každý rok i tento vyhlašujeme nábor nových studentù, kteøí chtìjí být souèásti redakce (viz níže). Tento rok je mým cílem vytvoøit tým, který zde bude schopný vytváøet èasopis i další rok, kdy já už na této škole nebudu. A proto úplnì všechny studenty, kteøí se chtìjí stát souèásti Prostoru, rád uvítám. Byla by škoda i pro mnoho dalších studentù, kdyby tento tøetí roèník byl poslední, protože Prostor je tu pro vás.

Kamil Mrázek (KM)

P.S.: Nebojte se psát své názory, problémy, èlánky, básnièky, pøíspìvky do èasopisu (i anonymnì), protože my vám k tomu poskytujeme prostor a Prostor je vᚠèasopis.

STUDENTI! èasopis Prostor vyhlašuje nábor nových nejen redaktorù Hledáme nové redaktory (neomezený poèet studentù), zástupce šéfredaktora (budoucího šéfredaktora), grafiky pro poèítaèovou úpravu èasopisu a WWW stránek, kolportéry (roznášení èasopisu do tøíd, kopírování) … ! Jste ctižádostiví, máte zajímavé nebo hloupé nápady nebo rádi píšete? ! Chcete se ponoøit do tajù žurnalistiky a nauèit se všechno z tohoto odvìtví? ! Byli jste na základní škole redaktory školního èasopisu a chtìli byste teï poznat pravý život novináøe? ! Chcete se seznámit s øadou slavných osobností, mít možnost se poznat s jinými lidmi osobnì na akcích, kterých se mohou zúèastnit pouze redaktoøi Prostoru...? ! Chcete mít pøíležitosti a plno výhod, které jen tak student nedostane? ! Chcete jen pomáhat pøi tvorbì Prostoru?

Pak se staòte èleny redakce nejenom školního èasopisu PROSTOR.

Všichni úplnì všichni , kteøí chtìjí pomáhat pøi tvorbì PROSTORU, který není jenom školním èasopisem,

pøijïte na schùzi nových nejen redaktorù v pátek 15. záøí ve 14:00 hodin do 5.A (1. patro, pøístavba) Jste vítání všichni bez rozdílù vìku, pohlaví, krásy, výšky, šíøky, barvy oèí, kapacity mozku a jiných faktorù. Pokud se nebudete moci na výše jmenovanou schùzku dostavit, dejte mi to vìdìt (osobnì, písemnì, ne telepaticky) Tìším se na nové tváøe v redakci... šéfredaktor Kamil Mrázek (student 6.B)

!!!

Chcete nìco prodat, koupit, nabídnout, vymìnit, je tu pro vás bezplatná inzerce pro studenty.

Vzkazy

Papír s vyplnìnými údaji (jmény, poèty...) pro objednání Prostoru na tento rok, který jste obdrželi spolu s èasopisy pro tøídu, vhoïte nejpozdìji do støedy 13. záøí (mùžete i døive a budeme rádi) do schránky Prostoru pøed dìjepisnou uèebnou. Dìkujeme

redakce Prostoru

Pomocí èasopisu mùžete poslat nìkomu vzkaz, pozdrav, pøání k svátku nebo narozeninám... Vzkazy a inzeráty vhazujte do schránky Prostoru pøed dìjepisnou uèebnou nebo posílejte e-mailem.

Pøíštì v Prostoru: Anketa - prožití prázdnín !!! Rozhovor s ... !!! novinky, èlánky, zajímavosti !!! názory a mnoho dalšího

Šéfredaktor:

Kamil Mrázek ([email protected])

Redaktoøi:

Helena Uhláøová (2.B) Kamila Øímanová (5.A) Petr Šèigel (4.D) Eva Klusová (2.A) Petra Drongová (2.B) Honza Nieboras (6.B) Petra Lancová (2.B) Marie Koláøová (2.B) David Heczko (5.B)

Korektor:

Kamila Øímanová

Grafická úprava: Kamil Mrázek

vyšel: 5. záøí 2000 náklad: 225 výtiskù vychází každý mìsíc uzávìrka dalšího èísla: 22. záøí 2000 øíjnové èíslo vyjde: 3. øíjna 2000 Internetová adresa: www.gymtri.cz/prostor e-mail: [email protected] Své názory, pøipomínky, myšlenky, èlánky a jiné vhazujte do schránky Prostoru pøed dìjepisnou uèebnou nebo pište na nᚠe-mail. Všechny otištìné èlánky nemusí vyjadøovat názory redakce.

Strana 4

Bažanthi, sthojí tho za thentho Drazí Bažanthi, nechci vás strašith, ale životh thu, na thomhle ústhavì nesthojí ani za øeè. Pøestho mnì sthojí za tho vám o thom, co se thady dìje, napsath. Thak pøednì, nemyslethe si, že jak jsthe udìlali pøijímaèky, že máthe vyhráno. Právì naopak. Prvák je celkem v pohodì, tho vás nechávají profáci naschvál v klidu. Kruhasové! Poèínaje druhým roèníkem se na vás vrhnou v plné polní. Písemky se sypou a zmírní tho až lyžák. Thøehák je o to drsnìjší, prothože tham thaková akce chybí. Èthvrhák je už celkem fajn, ale jenom protho, že vás èekají dvì senzaèní akce: thaneèní a thurishák. Obojího si užijethe dosytha. Páhák nevím, ale odpadají nìktheré pøedmìthy, bez ktherých bych se já obešel už dávno, thakže se mùžethe

vyøádith na semináøích. Šeshák se skuthálí neuvìøithelnì rychle, pak už jen mathurita. Pokud se v polovinì nezblázníte nebo nezaènete trpìt sthudenthskou chorobou, thakzvanou všudepsáthozou, budethe na thom moc dobøe. Já sám jsem (jak si jishe bysthøí sthudenthi všimli) thoutho chorobou posthižen, ale špathnì se tho léèí, prý jenom v Americe. Jsou ale thakoví sthudenthi, že píšou „h“ za každou souhláskou. Já naštìstí jen za písmenem „th“. Jinak bysthe se v thom nevyznali a Kamil øíkal, že by mi dal hodhinhovhou vhýphovhìïh. Bherthe tho thak, žhe phøhezhe vhšhechnho jhshou shthudhenhthshkhá lhétha thy nhejhlhephšhí!

David Heczko

Pøed uzávìrkou aneb krutý a nemilosrdný život reportéra Život reportéra není nìjak lehký, napsat dobrý èlánek je horší než zpívat pro neslyšící slepce. Vymyslet téma, na které budete psát není tìžké, když se na to soustøedíte. Když se za chvíli zaènete soustøedit (zhruba za tøi hodiny) a po vylouèení blbostí, které vás napadly, vám zùstane vìtšinou jedno téma. Po stvoøení tématu zaènete tvoøit èlánek. Musíte dávat pozor, aby byl èlánek poutavý, vtipný, ètivý atd. Ne vždy se to podaøí, a proto musíte zaèít znovu. Tato vyèerpávající práce musí nutnì zanechat na reportérovi známky deprese a stresu. Reportérùv stav se zhorší den pøed uzávìrkou a tuto dobu poznáte tìmito viditelnými znaky: povadlé tváøe, úèes

Rùzné

PROSTOR

neurèitého tvaru, kruhy pod oèima, rozšíøené zornice, nekontrolovatelný tik. Protože takových lidí s podobnými pøíznaky je na naší škole více, reportér lehce zapadne. Pak když své celotýdenní (zhruba v rozmezí jednoho až pìti týdnù) dílo pøedá šéfredaktorovi, celý se tøese. Když ho šéfredaktor ète, reportérovo srdce buší tak nahlas jako jeèí fanynky na koncertu skupiny Lunetic. Když šéfredaktor vysloví: „Je to blbé, nemᚠnìco lepšího“ v tu chvíli reportérovi vynechá mozková èinnost a srdce má v kalhotách (jestli je to srdce?). No, není to pìkný pohled, takhle znièenì nevypadají ani dìti v Somálsku.

Reportér

Zapomnìtlivost je dùsledek velmi usilovného myšlení, nebo jeho naprosté absence; právo být zapomnìtliví mají tudíž géniové a idioti. (Rubinštejn)

Den na bazénì

Jelikož udeøila vlna veder rozhodli jsme se s kamarády vyrazit na bazén. Domluvili jsme se už na devátou hodinu ranní pøed hlavní bránou tøineckého sportovního areálu. Byli jsme tam témìø všichni, až na našeho milého pøítele Petra, který má ve zvyku chodit všude pozdì. Dorazil neoèekávanì brzy, už za pùlhodiny. Koneènì jsme byli všichni a razili si cestu k pokladnì. Kupodivu nikdo z nás peníze nezapomnìl. Vyhlídli jsme si pìkné, stinné místeèko a na zválenou trávu (už spíše hlínu) jsme položili deky a ruèníky. Pokojnì jsme odpoèívali a navzájem se potírali opalovacím krémem. Až nìkdo dostal nápad - jít do vody. Lidí nebylo v bazénu mnoho, tak jsme mohli dovádìt, jak bylo libo. Ale úderem dvanácté hodiny naše radovánky skonèily. Všichni obyvatelé postranních trávníkù vyrazili do vody a tam nebylo témìø k hnutí. Malé dìti byly ze svého bazénku vyhnány dospìlými a musely se jít osvìžit na WC. Ale co se nestalo. Moje kamarádka Lucka se zaèala v pøeplnìném bazénu topit. Bohužel zapomnìla na to, že je neplavec a dokáže se pohybovat jedinì v brouzdališti. Plavèík jako z Pobøežní hlídky jí podal tyè a tahal pøes hlavy plavcù. Koneènì jsme se dostali na bøeh a vyskoèili z davu lidí. Byli jsme hladoví, a proto jsme zamíøili ke stánku s „langoši“ a chladnými nápoji. Po pùlhodinì jsme se koneènì dostali na øadu a prodavaèka nám oznámila, že tìsto na „langoše“ došlo, že si mùžeme vzít jedinì tatarku a keèup. Když jsme si øekli o nìjaké pití, oznámila, že si musíme poèkat než pøivezou další. Na naši otázku, kdy to jako má být, mile odvìtila, že bìhem hodinky je tady dodávka s pitím „jako na koni“. Otrávenì jsme to vzdali a šli se napít z vodovodu na WC. Poté jsme si chtìli sjet na tobogánu. Naštìstí tam nebyla moc velká øada, tak jsme šli. Jelikož osoby, které šplouchly do vody z tobogánu rychle neopustily prostor pøed onou klouzaèkou skonèily s naraženou páteøí, nebo další lidé jim padali na záda. Mnì se to také povedlo a pøímo na høbet mi spadl devadesáti kilogramový chlap. Koneènì jsme se odhodlali odejít z této pøelidnìné oblasti. Všichni jsme byli víc unaveni, než kdybychom celý den hloubili nìjakou jámu. Myslím, že si pøíštì radìji napustím bazének z mých dìtskýh let a bude se v nìm èvachtat!

Jetel

Deskriptivní d隝 Pøedstavte si, že prší. Ne, není to zase tak tìžká pøedstava. O prázdninách nebylo pøece stále slunièko, vzpomeòte asi tak na druhou tøetinu èervence, na ty ukrutné deštì. Co jste dìlali v deštivém dni? Nìkdo ho pøespal (nìkdo i s nìkým), jiný se èuèel na telku, video, poslouchal muziku, èetl fajn knihu a jiný se uèil. Ano, je to tak, vážení Nepøátelé všeho svìtového šprtství (NVSŠ). Je to tak. Jak se nìkdo dokáže o prázdninách uèit? Jsou to pøece PRÁZDNINY. Existují ale takoví, kteøí se uèit prostì MUSELI! Nebyli totiž klasifikováni, milí studenti, a èekalo je nepøíjemné KOMISIONÁRNÍ ZKOUŠENÍ. Mne napøíklad, bratøi a sestry, èekala deskriptivní geometrie (deska). Víte, je to hrozná

pøedstava uèit se dva mìsíce, ale po týdnu si zvyknete. Nejlepší je, když prší. Sklápíte roviny, hledáte ztracené body a protínáte rovinou pøímky a … Ne, že by mì to vzrušovalo, ale ještì další takové prázdniny a dám si pøihlášku na „stavebku“, nebo že bych šel na architekturu? (Jen žertuji, paní Mannheimová). Ne, to nehrozí, ale chci tím vším øíct, studenti, že byli letos na škole i takoví, kteøí se prostì „museli“ uèit i o prázdninách. I takové vìci se dìjí na našem gymnáziu. Nezoufejte, drahé studentstvo, pøi troše štìstí se to mùže povést i vám!

David Hezcko

Strana 5

PROSTOR

Prázdniny

Výlet

Léto Uvažoval jsem trochu o tomhle létì… Víte, nemyslím o slunci, vodì, krásných dívkách v mini-maxi sukních. Ne, myslel jsem prázdniny bílé, plné nudy a samoty. Ne prázdniny na snìhu, ale v nemocnici. Vžijte se do èlovìka, který si tøeba zlomí obratel a leží jako lazar v nemocnici dva mìsíce. Mìsíce slunce, vody, krásných mužù (aby se neozývaly feministky). Leží si takhle a jedinou útìchou jsou mu návštìvy rodiny a kamarádù. Ale ty trvají hodinu, dvì a co potom? Já jsem názoru, že pravá nuda je horší než hlad. Zžírá vás zaživa, nemáte chu na nic. Situace se ještì zhorší takzvanou „bílou nemocí“, což není èapkománie, ale choroba, pøi níž se vám dìlá špatnì z bílé barvy (i z mléka). Jediná léèba tìchto strastí je pøitom jednoduše prostá: domù. Starý dobrý E. T. trpìl taky touto chorobou

tzv. chybidomózou. Zkuste ale vyjednávat s doktorem, je to stejné jako s policistou nebo matkou. Po nìkolika týdnech se pøece dostáváte domù, ale ouha, není to jen tak, nastupuje druhá fáze, rekondièní. Další dva týdny ležíte doma jako placka a uvažujete, co asi tak dìlají pøátelé. Urèitì se skvìle baví, jen jeden blbec jim tam chybí. Nebo brigády. Všechno máte domluvené, zaøízené a najednou bum, prásk, už jste v lazaretu. Moje zkušenost: neplánovat. Je to totiž zbyteèné. Nechci vás strašit, ale varovat. Mùže se to stát totiž komukoliv. Pamatujte ale, že pøesto všechno stojí život za to, že každý den je jenom jednou, že jsou na svìtì ještì horší pøípady… ŽIVOT JE KRÁSN݅

David Heczko

Šplechty

Tìžký život turisty Jednou jsme se s pøáteli (bylo nás pìt) rozhodli, že si udìláme výšlap na Javorový, pak dál na Ostrý a cílem byla chata Kozinec. Vyšli jsme kolem sedmé. Hned pod kopcem zvaný Javorový nás uvítaly hustì posázené velké hnìdé zajímavì vonící kopeèky, které tam pravdìpodobnì krávy zanechaly nejspíše minulého dne. Dále jsme museli pøekonat nìkolik plotù opatøených ostnatým drátem. S roztrhanými bundami a nelibì páchnoucími botami jsme dorazili na úpatí Javorového vrchu. Jako první vyrazil k vrcholu horský vùdce Eda, ten nám razil cestu hustým køovím. Naši pìtici uzavírala kamarádka Lenka. Bohužel to nebylo moc rozumné

øešení, nebo jsme Lenku velmi brzy ztratili. Nejspíše se zahákla za poslední plot a nevymotala se. Už jsme byli jen ètyøi. Po cestì jsme se pøikrmovali rùznými lesními plody. Kamarád Jarda dokonce spoøádal nìkolik vraních ok ve vìdomí, že to jsou borùvky. Když jsme ho na to upozornili, velmi rychle odbìhl do lesa. Pomalu jsme se blížili ke koneèné stanici lanovky a z nenadání pøed nás vyskoèil podivný èlovìk. Po bližším ohledání jsme usoudili, že to bude Jarda. Jarda nám zaèal vyprávìt, jak se spøátelil s místními lesními muži pøezdívanými také „houmlesáci“. Po jeho ujištìní, že se mu zde líbí a že si našel pìknou

medvìdici, jsme se už o nìho nebáli. Tím pádem jsme byli jen tøi. Koneènì jsme dorazili na vrchol a šli stále dál smìrem na chatu Ostrý. Další zbytek cesty se už nic zvláštního nestalo. Snad jen to, že jsme si dvakrát spletli cestu a tudíž jsme si prodloužili cestu o deset kilometrù. Poslední dva kilometry pøed Kozincem jsme museli nést našeho zdatného horského vùdce Edu, jelikož si podvrtnul kotník a žádné klacky ve tvaru berlí jsme nenašli. Totálnì unavení jsme dorazili do Tøince už autobusem. Edu odvezla ambulance a Jardu a Lenku jsme už víckrát nespatøili.

Šplechty

Zaèalo to, když naše babièka pro naši rodinu zaøídila výlet na Radhoš. Mìli jsme jet klimatizovaným autobusem. Když jsme ve ètyøi hodiny vyrazili naším plnì automaticky nevìtraným autobusem, byla sedadla ještì cítit po pøedchozí výpravì, která nebyla zcela abstinentní. Cesta mìla trvat dvì hodiny. Po pøíjezdu jsem zjistila, že ty dvì hodiny se nìjak protáhly. Tak dlouhé dvì hodiny, které trvaly celé ètyøi, jsem ještì nezažila. Když pominu kluka, který sedìl vedle mì a zapomnìl si kinedryl a fakt, že øidiè nevynechal ani jednu díru na silnici, byla jízda autobusem to nejlepší z celého výletu. Po pøíjezdu byl cílem naší výpravy bùh Radegast. Jakmile jsem si zaèínala myslet, že se mi výlet líbí, zvrtla jsem si kotník. Protože se celá naše skupina se mnou nemohla zdržet, nabídl se ten kluk, co vedle mì sedìl, že tam se mnou poèká. A aby mi zmírnil bolest, vyprávìl mi své historky tak poutavì, že jsem usnula. Probudili mì až pøíchozí èlenové skupiny. Všimla jsem si, že mùj kotník nabyl tøikrát vìtší velikost. Pak jsem musela absolvovat výstavu a procházku mìstem. Za tøi hodiny jsem bolestí ani nevnímala, že jsem doma. A tak mùj výlet skonèil (díky bohu).

Rùža

Kolik je hvìzd?

Už jste nìkdy zkoušeli spoèítat, kolik je v létì na obloze hvìzd? Já ano, ale u dvacáté mì to tak trochu pøestalo bavit a ani jsem už nevìdìla, které jsem poèítala a které ne. Ale není tøeba je poèítat, staèí, že se na nì za krásných letních nocí mùžete dívat. A až uvidíte jednu padat, pøejte si nìco. Snad se vám to splní. Jako mnì.

Hvìzdièka

Ten, kdo udìlal dobrý skutek, má mlèet. Mluvit má ten, v nìhož prospìch byl udìlán. (Seneca) Na celý život se dívám jako na zápas o tøech kolech: mládí, dospìlost, stáøí. Dvì kola je tøeba vyhrát. Jedno uz jsem prohrál. (Šukšin)

Strana 6

PROSTOR

POSLEDNÍ MILENCI

Byl veèer. Stmívalo se. Slunce nešlo vidìt, ale obloha pøecházela z èerné v modrou až do èervena. Kdesi v dáli pluly po nebi èervánky a v druhé dáli plula tma. Mìsíc svítil a hvìzdy nešly vidìt. Listí na stromech šustilo. Jakoby v pøedtuše nìèeho zlého si povídalo. Tiše a nenápadnì. Nikdo to nemohl slyšet. O èem si jen povídalo? Všechny listy se naklánìly k mìsíci. Byl podivnì velký. Zabíral podstatnou èást oblohy. A ještì nìco na nìm bylo divného. Byl bledý. Jako stìna. Tiše si foukal na svou flétnu a vítr ten pískot pøinášel k listùm – na zem. Ten pískot rval uši. Stejnì tiše a pomalu jako si listy šeptaly. Pšt. Tiše! Co jen to bylo?! Ne… Není možné aby spadla hvìzda. To by pøece všichni vidìli. A teï? Nikomu nebylo dovoleno vidìt cokoli. Nikdo se nesmìl dívat. Všichni byli slepí. A hluší. A nìmí. Nebylo dovoleno nic vìdìt. Nikdo nevìdìl ani jak se jmenuje. Ale stejnì – ta hvìzda možná spadla… Možná. Snad byla prorokem dobrých zpráv. Nebo taky ne. Každopádnì ji nevidìl nikdo padat. Jen listy si nìco šeptaly. Ale to vše bylo v lese. Daleko od mìsta. Nikdo z Nich – Lidí - nevidìl les. Nevìdìli, že nìco takového existuje. Proto si listy mohly šeptat a nikdo se na nì nezlobil. Proto. A nikdo je neslyšel. A i kdyby… Copak by nìkdo bral vážnì partu pobláznìných listù?! Asi ne. Bylo to hodnì daleko od mìsta. V mìstì – v rozmlácených ulicích – nebylo dovoleno procházet se. Po ulicích nebylo dovoleno ani chodit. Co lidé dìlali? Sedìli doma. Dívali se na prázdné stìny. Pokud nìjaké mìli. Nemluvili. Nejedli. Neposlouchali. Jen soutìžili. Kdo koho pøežije. Žili. Aby mohli zítra zemøít. Umírali. Aby mohli poprvé v životì promluvit. Kde? V nebi… Nebyli

pohøbení. Mrtvá tìla spolu s dosud živými sledovala bílé stìny… V ulici se ozvaly kroky. Nikdo je neslyšel. Nikdo je nechtìl slyšet. Nikdo je nemohl slyšet. Nikdo nevìdìl, co to je slyšet. Mysleli si, že se jim to zdá. Nevìdìli, co jsou to sny. A pøece na ulici nìkdo šel. Byl to muž. Nebo žena? Byl to èlovìk. A šel. Tiše. V kovových podpatcích. Po rozbité dlažbì. Mìl roztrhané trièko bez rukávù. Nebo to byla ona? Mìla svalnaté ruce. Oèima se díval kamsi do prázdna pøed sebou. Šla tiše. Nic neslyšel. Byla dva. Byl dva. On. A ona. Nebo taky ona. S ním. Nìco k sobì cítili. Nebo ne. Spíše cítili pach svých tìl. Pøesycený mrtvými rodinnými pøíslušníky. Nevìdìli, že ten druhý stojí vedle. Vìdìli, že tam je nìco zpoceného. Ano. Pot znali dobøe. A jeho zápach. Nemìli se rádi. Nevidìli se. Neslyšeli se. Nemohli se sebe dotýkat. A nešli spolu. Nesmìli chodit. Kroky ztichly. Vzdálily se. Cosi kráèelo po poli do lesa. Byli to oni. V zápachu tìl se šli pokochat šeptáním listí. Nemohli ho slyšet. Nemohli vidìt ani mìsíc. Nemohli být spolu. Nesmìli o druhém vìdìt. Pøesto kráèeli vedle sebe. Vedeni potem toho druhého. Nemìli se rádi. Nemohli… Listí si dál šeptalo. Pozorovalo ty dva, jak se milují. Jak se navzájem nedotýkají, jak na sebe nemluví. Jak se nevidí. Jak k tomu druhému nic necítí. Mìsíc se usmíval. Je to ale pár milencù. Hroznì jim to spolu slušelo. Nevidìli se. Nevìdìli, že tam je ten druhý a šli tøi centimetry od sebe. Nedotkli se navzájem. Nemohli. Milovali se. Mìsíc se zaèal smát. Listy setøásly na ty dva kapky rosy. Oni šli dál. Zaslepeni svou láskou. Nemìli se rádi. Oni nemohli…

Kultura, zábava

Nebojte se vyjádøit! (dnes (urèitì) fikce)

Politik

Jaká je ideální škola?

Ideální škola je taková, ve které si vyuèující nestìžují na jejich už i tak vysoké platy.

Uèitel

Je to škola, kde se studenti uèí bez naší pomoci a já s kolegy si mùžeme pohovoøit o dìní ve svìtì v kabinetech. V lepším pøípadì je to škola, ve které se žádný student nenachází. Nebudu pøece uèit nevychované studenty za tak mizerný plat. Co mé nervy?

Absolvent vysoké školy

Je to škola, která mì nauèí to, co potøebuji k životu. Jsem nezamìstnaný.

Student

Je to škola, která vyletí do povìtøí a my se nebudeme muset už nikdy uèit, vùbec tam chodit.

Kuchaøka ve školní jídelnì

Je to škola, ve které mùžu uvaøit i žáby a nikdo to nepozná. Mùžu prostì experimentovat s jídlem, jen tak se dozvím, co všem chutná. Když už jsme u toho, víte, co jste mìli vèera k obìdu?

Uklízeèka ve škole

Je to budova, ve které se nenachází žádný èlovìk. Jen pak nemusím uklízet. Všichni lidé jsou nepoøádní. Ale jsme tu my, ochránkynì poøádku.

Kamil Mrázek

Èerný princ

První a poslední, co žádáme od génia, jest láska k pravdì. (Goethe)

Nehas, co tì nepálí!

Strana 7

PROSTOR

Zábava, poezie

N POEZIE Y

Do školy

Do školy jsme se netìšili, jít tam však musíme. Pìknì jsme se ustrojili, vstøíc budovì kráèíme. Na film v kinì hledíme, domù se zas tìšíme, i když nebylo to tak strašné. Uèitelé nás hned zapøáhnou, zas horlivì studujeme. Tváøe naše v lavicích chøadnou, na prázdniny se zas tìšíme.

Máòa Sobotní

A zešílí láskou

Pøed láskou neuteèeš

A zešílí láskou ti, kdo se rádi nemají, nevycházejí si vstøíc, srdce svá si nedají.

L á s k a - je to slovo èi snad není? Tìžko tohle èlovìk zmìní, je to moc a je to síla, korunuje skvìlá díla,

Lidské tìlo, to bez lásky, snad už ani nežije, nejí, nespí, nemiluje, netancuje, nepije.

hledá, èíhá na každém místì, svoji sílu èerpá jistì, nevidíš ji, ztìží zøíš jak na stole plnou èíš;

Srdce jeho nechvìje se, nepochybí, nezmýlí, kdo tohle v sobì nese, ten, a láskou zešílí!

sám ucítíš její sílu v zapoèatém tìžkém dílu, chtít jen musíš nastokrát - milovat a mít rád.

KoT

D隝

Tisíce kapek omývá mé tìlo. Kapka po kapce tiše stéká z mých vlasù, jen aby se tì mohla dotknout.

Do smrti dobrý. (Kamikadze)

Ty, ale odcházíš … Proè? A kam? Nechal jsi mì tu bez rozlouèení stát a moknout.

Bez ní není život v Zemi, posílen buï nadìjemi, že ji jednou poznᚠpøec a pochopíš - jasná vìc. Pøijde k Tobì, Tebe hledá, pokoje Ti v duši nedá, a už nechceš nebo chceš, pøed ní sotva uteèeš!

Katy

Nestavte se mi na odpor. (Ohm)

Další a další kapky stékají po mé tváøi. Ne. Ty už nejsou dešové. Jsou to slzy.

Zklamání

Lidé, bdìte. Šípková Rùženka

Spìchají k mým rtùm, aby smyly poslední zbytky Tvé lásky. A pak? Padnu na zem a budu èekat, az znovu vyjde slunce … Snad uz brzy.

Pomnìnka

Osmismìrka - léto Í

S

E

K

I

N

O

P

Y

R

Á

L

Ø

E

K

A

Z

S

N brigády, camp,

B

U

O

H

O

D

E

A

P

T

R

N

M

N

U

L

T

A

Ø

U

I

C

A

M

P

S

M

I

Á

R

G

E

L

N

A

Á

Y

Ž

T

I

Á

H

I

S

T

Í

N

Á

E

S

D

I

N

K

O

L

A

L

L

T

Y

C

Y

K

V

A

L

P

É

I

K

O

M

Á

Ø

I

S

N

Y

hic, houby, kino, kola, komáøi, koupat, lesy, maliny, moøe, památky, písek, plavky, pláž, pøátelé, øeka, slunce, sny, stan, stín, turisti

Tajenka: ...................................................................................

Dvì vìci tajnì ukrývám na dnì duše své, to první je láska má a druhá jméno tvé! Dvì srdíèka vedle sebe pøes nì bílá páska, aby nikdy neuvadla naše láska. Dnes jsem tì èekala, ty jsi nepøišel, jistì jsi místo mne jinou sobì našel

Sedmikráska

P Y

Jsem to ale èíslo. (Ludolf)

E

Láska

Koho se láska dotkne, celièký se zmìní a v srdci pocítí nìco, co není k vyslovení. Láska je oheò, jenž uhasit se nedá, kdo vìrnì miluje, oklamat se nedá. Láska je krásna, když dva se mají rádi, láska je i bolest, když první z nich zradí.

Tøeba nás jednou nìco osvítí. (Temelín)

Sedmikráska

Už se mi zapalujou lejtka. (Johanka z Arcu)

PROSTOR

Strana 8

Sport

Jaký byl druhý roèník Olympijského šestiboje tøíd Závìr minulého školního roku probìhl mimo jiné ve znamení našeho tìlovýchovného experimentu – Olympijského šestiboje. Ještì poslední den školního roku jsme stihli zveøejnit výsledky a dnes si je podrobnì mùžete prostudovat na sportovní nástìnce. Pøesto uvedu nìkolik podstatných údajù. • Soutìže se zúèastnily všechny naše tøídy a dvì družstva hostù (Gymnázium z Èadce a Èeského Tìšína). To je dohromady 176 závodníkù. • Úplné sestavy pøedstavilo jedenáct tøíd, sedm tøíd nenašlo deset ochotných startujících. • Dle bodovacích tabulek bylo po použití jednotících koeficientù zaznamenáno sedm stobodových výkonù. • Vítìzné družstvo 4.C mìlo nejvyrovnanìjší výsledky, bodové rozmezí bylo 64 – 93 bodù. Pøes nìkteré problémy, hlavnì výpadek plavání se dá øíci, že se

druhý roèník této soutìže vydaøil. Urèitì pøispìlo i hezké poèasí. Rozhodující však byl pøístup vìtšiny tøíd a jejich startujících. Dali si práci s tím, aby co nejlépe vytvoøili soupisku. Na jednotlivých sportovištích se opravdu závodilo, bylo to vidìt. Každý závodil za svou tøídu. Startovní pole sestavené z nejlepších sportovcù školy v každé disciplínì nutilo všechny k soustøedìnému výkonu. O vítìzství mohli bojovat všechny tøídy bez rozdílu vìku i pohlaví. Rozhodnì by se daly hledat a najít nedostatky, a už v bodovém hodnocení, hledat jiné složení disciplín apod. Rozhodující ale vždy bude, jak soutìž pøijmete, vy studenti. Bude-li to, co jste onoho dne na sportovištích naznaèili, vaší odpovìdí na tìlovýchovnou èinnost na gymnáziu pøi bìžných hodinách TV èi v pøipravovaných soutìžích, pak se o úroveò tìlovýchovné a sportovní aktivity na naší škole není tøeba obávat. Pøeji úspìšný školní rok 2000/2001.

Mgr. Pavel Sikora

I

G

I

I

H

I

Sportem ke zdraví, osmismìrkou k zábavì zvl᚝ v záøí, když poèet sportovních aktivit studentù na gymnáziu pøes prázdniny byl nulový. Tudiž tato stránka je jaká je.

Osmismìrka

„Táto, je Tichý oceán celý den tichý?“ „Prosím tì, vyptávej se na nìco chytøejšího!“ „Tak dobøe ... (tajenka - 21 znakù)“ A D U O R H R O Z B A B O R A T S

P A R Z R K L Á B Í N R A K Š A M

O O Á A N O T A C E O A T T È N R

N L K E T L T M H H V N O E U I T

N D O S T E N S L O E K L N E B K

A I S K I K V Í O D L A T I N A A

T Z T A E R È R Ú R D M E S K R K

R O D K K K E T P N P C E T K A T

A V O E Y I S P Á R A L S A N K E

T Í K T N E T A P R A O A I A C L

A N S A O A L P A T R N N N I ? P

M N A M K N I L O A K E I N I O Á

E É L A O V K V T N L D T C S N Z

S R D E K E I S Á E A S K T E A A

A E O Ø D È O T Z L O P A T K A V

K T V K K Í I A K K E V Í Z Y K I

È A I E Ø O J L A E I È O S R D N

A A D O R Í Ø P D È T R E P K A Á

R C O E C Á D E K I É E Ø K A L È

P O L I T I K A N A V O D R O K E

ANOTACE, BRANKA, CETKA, ÈELADNÁ, DEKLARACE, DETEKTIVKA, DLASK, DRATEV, HLAHOL, HROUDA, HROZBA, JÍDELNA, KADET, KAOLÍN, KARABINA, KASEMATA, KLADINA, KLADKA, KOKONY, KOLEK, KOLO, KORDOVAN, KOØEN, KØÍDA, LATINA, LODIVOD, LOPATKA, MAŠKARNÍBÁL, NITKY, OSTEN, PAKOSTNICE, PANOPTIKA, PATENT, PERISKOP, PÍSKLE, PLANINA, POLITIKA, POSTAVIÈKA, PRAÈKA, PRANICE, PROSTOR, PØÍRODA, RÁKOS, ROHLÍÈKY, ROZKAZ, SANITKA, SEKYRKA, SEVERÁK, SMRTKA, STAROBA, STAROSTKA, STUDENTKA, TARTAN, TENISTA, TERENNÍVOZIDLO, TREPKA, TUBA, VÁLEÈEK, VIDLIÈKA, ZAJÍCI, ZÁPLETKA, ZAVINÁÈE, ZDENA, ZELENINA

Kamila