Dáváme prostor všemu a všem (bez cenzury)

! èasopis tøineckého gymnázia

zprávy reportáže názory kultura zábava sport

4. èíslo (prosinec 1999) / 2.roèník

HOARÙV ZÁKON VELKÝCH PROBLÉMÙ Uvnitø každého velkého problému je malý problém, který usiluje aby se dostal ven. (Murphy)

Na 17. listopad se zapomíná Aniž bych chtìl jakkoliv bagatelizovat smysl setkání se zástupci Obèanského sdružení ADRA, jež se 17. listopadu konalo na našem gymnáziu, pøece jen se domnívám, že v den, kdy jsme si pøipomínali šedesáté výroèí dramatických událostí listopadu roku 1939 a s nimi spojenou smrt Jana Opletala a desáté výroèí sametové revoluce, den a období, kdy zprvu pøevážnì mladí lidé v nevídané svornosti zaplnili ulice, kdy se i støedoškoláci po celé zemi rozhodli podpoøit studentské hnutí, v tento opravdu velký den mìla být zorganizována akce reminiscenèní: vhodnou formou mìlo být vzpomenuto zejména událostí pøed deseti lety; setkaní s ADROU se jistì mohlo uskuteènit nìkdy jindy. Bude mi možná namítnuto, že solidarita, prolomení pout vlastní lhostejnosti, odvaha, altruismus, pevná vùle, tedy hodnoty, o nichž se zde pøímo èi nepøímo hovoøilo, s Listopadem souvisejí. To je pravda. Patøím však ke generaci, jež si z r. 1989 pamatuje houby, prostì proto, že jsme byli pøíliš malí a mìli jsme vìtšinou jiné, relativnì stejnì velké starosti. Víme toho, èi

alespoò mnozí z nás, o chladném Listopadu velmi málo. Nacházíme v pamìti nanejvýš jakýsi pel-mel útržkovitých vzpomínek, jež i tak mohou být velmi sugestivní, ponìvadž nìco takového muselo nutnì „poznamenat” každého, kdo tou dobou procházel. Víme toho však skuteènì nemnoho o tomto pro vìtšinu pamìtníkù nejkrásnìjším období jejich života, období (nikoli pouze jediném mìsíci!) s tak fantastickou a fascinující atmosférou sounáležitosti, víry a nadìje, která èlovìka dojímá i prostøednictvím televizní obrazovky, novinových èlánkù, songù èi vyprávìní. A pøitom je pøece nᚠživot - èi alespoò jeho podstatná èást - urèována právì tímto rokem. Je zapotøebí pøipomínat, co se v Listopadu odehrálo, k èemu došlo (stejnì jako je tøeba pøipomínat našemu pokolení to, co se dìlo pøed Listopadem, k èemuž sotva staèí hodiny dìjepisu!). Považuji za nezbytné, aby se pøipomínalo to, co zpùsobilo, že svìt kolem nás je takový jaký je, že to není samozøejmé, že bychom si toho pøece mìli vážit... Milan Orálek

DYSTRAKÙV ZÁKON: Každý èlovìk je v oèích nìkoho druhého cvok. (Murphy)

Èepice - ano, èi ne? Lidi, jedna vìc je jistá. Zima je nenávratnì tady. (Nejspíš.) Podle èeho jsem to poznal? Øeknu vám to. A rád. Øeknu vám to, protože se to týká vás všech. Poznal jsem to podle mé staronové bundy. Poznal jsem to i podle mých robustních bot, dokonce podle èepice, v které mne nepoznala jedna kamarádka. A když jsem ji pozdravil, zareagovala na mé ahoj slovy: „Jé, ty v té èepici vypadᚠsrandovnì!“ No øeknìte, nepepla by vás klepka? Èlovìk si tak vykraèuje po ulici do školy, tìší se na kamarády a (hlavnì) kamarádky, øíká si, jak není teplo a najednou mu nìkdo øekne: „Vypadᚠsrandovnì.“ A víte, co je na tom nejhorší? Že èlovìk najednou neví, co dìlat. Mìl bych si tu èepici snad sundat? Mìl bych se zasmát? Nebo bych mìl øíct, že ta èelenka, kterou dotyèná osoba nosí, taky nevypadá zrovna na to, že by mìla plnit nìjakou vážnìjší úlohu? Byl jsem opravdu na pokraji zhroucení. Má èepice se tøásla a… Když tak nad tím pøemýšlím, tak nevím, jestli se tøásla strachem nebo vzrušením. (Osobnì bych byl pro to druhé.) Na druhou stranu je pravda, že než jsem staèil nìco kloudného udìlat, byl jsem donucen okolnostmi tuto èepici si sundat. Kamarádka totiž øekla ahoj a já byl v teplé šatnì školy. „Sakra. Zase jeden nepovedený rozhovor,” øekl jsem si. Ale co. Den ještì nekonèí, a trapasù mùže pøijít ještì hodnì. S nadìjí jsem se vydal vstøíc novým dobrodružstvím. Vykroèil jsem z šatny a potkal jsem další kamarádky.

cena: 2,- Kè

V tomto èísle: !!! otázky pro Mgr. Ivo Kaletu !!! vìdomosti !!! rok 1999 a 2000 !!! Jaký je Petr Šabach? !!! názory, povídky !!! sportovní výsledky

Ahoj - zaznìlo z obou stran a pak jsem slyšel jejich smích. Co je? Pro jistotu jsem se rukou dotkl hlavy. Ne, èepice tam nebyla. Oddychl jsem si. A potom jsem si zaèal nadávat. Èepici jsem si mohl sundat, ale vlasy? Vlasy jsem mìl totiž slehlé, jako kdybych pøišel z deštì. No, projel jsem si své kadeøe rukou, trošku jsem si je snažil vyrovnat, ale zjevnì se mi to nepodaøilo. Další kamarádky v záchvatu smíchu neøekly ani to obyèejné „Ahoj“. Tak to je moc. Nejprve vypadám srandovnì, potom jako zmoklá slepice a nakonec jako nadržený kohout. Nevíte co s tím? Já ne. A snažil jsem se na to pøijít už mnohokrát. Bohužel, nepomohl ani Wash And Go, ani Head And Shoulders a ani Wella. ... Už jsem se rozhodl. Budu chodit bez èepice. (Mimochodem, nebudu mít uši èervené jako rak?)

Pepa Mauglí

!

Dáváme prostor všemu a všem (bez cenzury)

PROSTOR

Strana 2

1900 nebo 2000

Blíží se èas, kdy mnoho lidí bude slavit pøíchod nového tisíciletí. Blíží se èas, kdy se bude vítat první rok nového tisíciletí. Pøitom nové milénium zaène až rokem 2001. Jeden mùj kamarád øekl, že by se lidé mìli spíše rozlouèit s posledním rokem zaèínajícím na jednièku. Že by se lidé mìli pøivítat s posledním rokem tohoto století, tisíciletí… A má pravdu. Chtìl bych proto pøipomenout jednu vìc. Chtìl bych vzpomenout toto tisíciletí z hlediska numerologie. Mìli bychom všichni vìdìt, v èem se neslo tìchto tisíc let. Byly to roky, které zaèínaly èíslem jedna. Co bychom se o tomto èísle mohli dozvìdìt v moudrých knihách? Èíslu jedna je pøiøazeno SLOVNÍ VYJADØOVÁNÍ. A záleží již jen na nás, jestli usoudíme, že jsme se (jako lidstvo) dokázali vyjádøit - a už v kladném èi záporném smyslu. Je to sporné. Poslední tisíciletí bylo jistì vìkem mnoha pøevratných vynálezù a objevù. A to nemluvím o posledním století. Vezmìme si jen pár málo pøíkladù: vynález knihtisku, objevení Ameriky, køižácké výpravy, vraždìní, znovuobjevení zapomenuté krásy Antiky a Starého Øecka, v poslední dobì znovuzrození dávno zapomenutých slohù a

stylù (tzv. neo???)… Je toho hodnì, co lidstvo dokázalo v posledních letech. Bylo to však všechno dobré? Urèitì ne. Vyjádøili jsme se? Ano. Nìjaký „vyšší pozorovatel“ si o nás urèitì udìlal svùj vlastní obrázek. A co nás èeká v letech, zaèínajících èíslem dvì? Dvojka je èíslo lásky, porozumìní a citu, je to èíslo INTUICE. Mìlo by to být èíslo Vodnáøe - a vy jste už urèitì slyšeli o „pøíchodu nového vìku“. Mìli bychom ho opravdu oèekávat? Asi ano. Ale ne v nejbližší budoucnosti. Podle mì bude trvat ještì hodnì dlouho, než si lidé uvìdomí, že válèit a zabíjet je na nic, že nenávistí se nic nezmùže. Možná za dvì stì let nás budou naši potomci zapírat: „Nebyl náhodou tvùj pradìdeèek ten, co bojoval tam a tam?“ „Ne, kdepak. To si s nìkým pleteš. Mùj a bojovat?“ Co dodat na závìr? Zmìny nepøijdou se zmìnou první èíslice. Svìt se nezmìní s pøíchodem nového tisíciletí. Svìt se nezmìní s odchodem století vynálezù. Všechno je to v nás a jen my mùžeme dokázat ten svìt zmìnit. Jen my mùžeme dokázat to, co nedokázal zatím nikdo. Jen my se o to mùžeme zasloužit. Tak co - zkusíme to?

Pepa Mauglí

Co bude v roce 2000?

Mnoho lidí se obává, že v roce 2000 bude konec svìta. Nìkteøí to vìštili z hvìzd, jiným to nìkdo pøedpovìdìl, atd. Je to ale pravda? Co nás vlastnì èeká v roce 2000? Mám obavy (samozøejmì se mohu mýlit, ale doufám, že ne v následujících øádcích), že v pøíštím roce žádný konec svìta nebude. Vzpomeòte si na nejrùznìjší øeèi o konci svìta, když mìlo nastat letošní zatmìní Slunce. Zatmìní jsme ve zdraví pøežili. Rok 2000 nebude nièím výjimeèný než roky pøedchozí. Jsem pøesvìdèena, že budeme pokraèovat ve starých kolejích. Vèelka Mája

Internet

Jak se zdá, Internet je na škole nejoblíbenìjší zábavou po školním vyuèování. Nìkteøí vytrvalí surfují i nìkolik hodin, dokud je uklízeèka nevyhodí. Vìtšinou surfují na Seznamce (nìco podobného je také na pokec.altas.cz) Webovou stránku má snad každá firma. Na svìtì není asi

nikdo (kromì našich prarodièù), kdo by Internet neznal. Urèitì je snažší a rychlejší mailovat, než posílat dopis, je lepší hledat informace jak z ÈR tak i ze zahranièí na Internetu. S Internetem je život lehèí.

Marie Koláøová

Názory, fakta, anketa

ANKETA Vánoce, Silvestr, rok 2000 Celkem na otázky této ankety odpovídalo 108 studentù.

1. Kde budeš trávit Vánoce? doma(97), u babièky(3), v Praze(2), v zahranièí, s kamarády, rùzné 2. Jak oslavíš Silvestra a rok 2000? s rodinou(13), s kamarády(21), bouølivì(3), divoce(3), na námìstí(6), nejspíš doma(8), u Pøemka(1), slijeme se(1), na chatì(8), hodnì(1), brutální paøba(1), se svojí holkou nebo klukem(7), normálnì(5), nevím(9), nìjak(9), u televize(5), venku(5), na plno(1), v zahranièí(1) 3. Myslíš si, že rok 2000 bude jiný než pøedchozí a v èem? ano(40), ne(68) každý rok je jiný, bude horší, bude pøelidnìní, nové století(tisíciletí) (9), bude zmìna, budou vìtší zmatky, dvojka na zaèátku èísla, maturita, více rachejtlí, konec svìta, budu si více užívat života, více možností, budu mít 18 let, dùležitìjší rok, nevím 4. Dávᚠsi na nový rok nìjaké pøedsevzetí? ano(53), ne(55) 5. Pokud ano, tak jaké si dᚠna rok 2000? podle situace(1); to je tajné(7); hroznì hezké(1); nebudu kouøit(2); budu ménì jíst(1); zhubnu(1); nìjaké 2000 (1); to se neøíká(8); zbalit svého starého(4); více studovat(5); nebudu støídat sexuální partnery(2); dostat se na výšku(4); zhubnout(2); najdu si kluka(1); omezím kouøení z 10 na 5 (1), budu se hezky chovat k ostatním(2); nejíst(1); vždy si dávám nìjaké pøedsevzetí(1); nìjaké, které bych mohl(a) splnit (2); nevím 6. Vìøíš na konec svìta? ano(29), ne(79) 7. Pokud ano, tak kdy si myslíš že nastane? nezáleží kdy, to nikdo neurèí pøesnì(2); to se neví(1); až za dlouho(2); až si Pán Bùh usmyslí (1); do 100 let (2); nìkdy urèitì(3); v daleké budoucnosti(1); za jeden milion let (9); 23. 12. 2014 (1); za 6 miliard let (2); rok 2012 (2); až se pøestanou vyrábìt cigarety (2); za dlouho (1)

Petra Drongová, Petra Lancová, Táòa Køenková

Anketa

Co byste rádi dostali na Vánoce?

Zeptala jsem se nìkolika studentù, co by chtìli dostat pod stromeèek a nejèastìjší odpovìdi byly: Studenti - snowboard, poèítaè studentky - kluka, kolo, obleèení, poèítaè, mobil Dìkuji za všechny odpovìdi

Eva Klusová

Cti lidi, které potkávᚠsmìrem nahoru, aby tì ctili, když pùjdeš dolù

PROSTOR

Redakèní strana

Slovo šéfredaktora Bezplatná inzerce Vážení profesoøi, milí studenti a ètenáøi!

Je poslední mìsíc roku 1999 a s ním pøichází také poslední èíslo èasopisu Prostor tohoto roku. Je prosinec a jako každý rok i v tomto se opìt blíží èas Vánoc, tudíž i prázdnin. Toto èíslo jsme vìnovali (nejen) vánoèním prázdninám a Silvestru. Za celou redakci vám pøeji, a toto èíslo je pro vás pøínosem. Pøeji vám hodnì zábavy, snìhu a relaxování. Na Silvestra a to nepøeženete s tzv. „nealkoholickými” nápoji. A se vám splní všechna pøedsevzetí, které si dáte do nového roku. A a je vám rok 2000 lepší... Kamil Mrázek(KM) P. S.: Pokud v tomto Prostoru nenajdete své pøíspìvky vhozené do schránky, je to díky tomu, že na nì nezbylo místo. Budou otisknuty v dalším èísle.

Soutìže o 100,- Kè se zúèastnila pouze jedna studentka

Minulý mìsíc redakce èasopisu Prostor vyhlásila soutìž o finanèní èástku 100,- Kè. Soutìže se mohli zúèastnit všichni, kdo mìli èasopis Prostor objednaný. I pøesto se ve schránce objevil pouze jeden soutìžní text na téma Škola snù. Redaktoøi tedy nemìli z èeho vybírat a tato soutìžící vyhrála automaticky 100,Kè. Èím to je, že se zúèastnila pouze jedna studentka? Je to malá odmìna? Nebo je pravda, že studenti jsou leniví? Doufáme, že pøíštì se zapojí více studentù... Jinak blahopøejeme výherkyni a jsme rádi, že aspoò nìkdo ze studentù si rád zasoutìží. Za celou redakci

Škola snù

Právì jsem minula profesorku Hýblovou, která mìla na sobì, jako obvykle, rùžovou minisukni. Je to druhá nejmladší èlenka uèitelské tlupy. Právì šla na obìd do školní restaurace “gympl”. Zde si zase objedná španìlského ptáèka s borùvkami. Tato restaurace je ve tøetím poschodí. To má jisté výhody, protože jdete po dobrém obìdì po schodech dolù. Tím pádem nemusíte supìt do schodù. Tedy po obìdì. Protože se konèí o pùl dvanácté, obìdy jsou už o pùl jedenácté. My se máme vùbec skvìle. Vyuèování totiž zaèíná až v 9:00 a konèí v 11:30. Proto vùbec nechápu, proè se musíme

KM

na ty dvì hodiny táhnout do školy. Ve tøídách máme TV a proto chodíme do školy pravidelnì v 8:00 a èuèíme na telku a taky pravidelnì odcházíme až v pìt. Máme prostì skvìlý život. Akorát jednou mìsíènì si napíšeme písemky do pøedmìtù, které byly èastìji než jednou do týdne. No už budu asi konèit. Jdu totiž vyzkoušet nový bazén a pøilehlý bar v pøízemí. Držte mi palce, aby se pøi mém placáku vylilo co nejménì vody. Šplouch. Sákryš. Právì to zalilo naši tøídní. P.S: Doufám, že neumí plavat.

Soòa Trombiková, 2.A

Èasopis ma tøi podoby:

! papírový Prostor - vychází na tøineckém gymnáziu a blízkém okolí

! digitální Prostor - je zasílán e-mailem všem zájemcùm. Je to pøesná kopie papírové podoby. (Bližší informace na e-mailu redakce: [email protected]) ! internetový Prostor - publikován na Internetu na adrese www.gymtri.cz/prostor

Rocková skupina TOMBOUCTOU hledá stylového zpìváka s hudebním sluchem, schopností improvizace a vlastní tvorby. Kontakt: 0604 527268 [email protected]

VZKAZY Pomocí èasopisu mùžete poslat nìkomu vzkaz, pozdrav, pøání k svátku nebo narozeninám... Vzkazy a inzeráty vhazujte do schránky Prostoru pøed dìjepisnou uèebnou nebo posílejte e-mailem.

Pøíštì v Prostoru: Využívání Internetu a jiného na tøineckém gymnáziu !!! Poznatky, názory !!! Nová soutìž o ceny !!! Jaký byl Silvestr a rok !!!

Kdo není pøedplatitelem èasopisu, mùže být. Bližší informace u redaktorù èasopisu Prostor nebo na e-mailu redakce.

Strana 3

Šéfredaktor:

Kamil Mrázek ([email protected])

Redaktoøi:

Kateøina Kajzarová Petr Šèigel Jana Štìpánková Honza Nieboras Lenka Brudná Natálie Bialoòová Martin Valkus Eva Klusová TomᚠJežek Táòa Køenková Petra Drongová Pavla Heczková Petra Lancová Marie Koláøová

Korektoøi:

Kamila Øímanová Helena Uhláøová

Grafická úprava: Kamil Mrázek

vyšel: 30. 11. 1999 náklad: 218 výtiskù vychází každý mìsíc uzávìrka dalšího èísla: 27. prosince 1999 páté èíslo vyjde: 4. ledna 2000 Internetová adresa: www.gymtri.cz/prostor e-mail: [email protected] Své názory, pøipomínky, myšlenky, èlánky a jiné vhazujte do schránky Prostoru pøed dìjepisnou uèebnou nebo pište na nᚠe-mail. Všechny otištìné èlánky nemusí vyjadøovat názory redakce.

Strana 4

Rozhovor, povídka

PROSTOR

Prostorové otázky a odpovìdi profesorù

Mgr. Ivo Kaleta

V tomto mìsíci pootevøeme okénko do soukromí pana profesora Mgr. Ivo Kalety. ! Pane profesore, jakou situaci považujete za svùj nejvìtší trapas? Neuvìdomuji si, že bych v období posledních asi patnácti let zažil nìjaký velký trapas, který by mi utkvìl v pamìti. ! Øeknìte nám, která hospoda (noèní klub) vás zaujala nejvíce z malé zdejší nabídky a

kam se vracíte nejradìji?

Noèní klub jsem v Tøinci navštívil dvakrát v životì - jeden na Terase - ten už je zrušený (a to je dobøe). Druhým navštíveným podnikem byla Fontána a už bych tam nikdy nešel. Ale pøece si ještì vzpomenu na navštívení Praèky. Ale to bylo pøed pár lety. Mnohem vøelejší vztah mám k restauracím. V mládí jsem aktivnì sportoval a mým pøechodným bydlištìm (tøikrát týdnì) byla Hokejka. Nyní v létì chodím do Ten baru na tenisových kurtech a každý pátek po fotbálku do jedné herny, kde máme k dispozici „extrovku”. A nemohu zapomenout na „Papuè”. Od nìj bydlím asi 30 m. Pøes týden ale na pivo nechodím nebo výjimeènì. ! Jak má vypadat podle vás žena snù se vším všudy? Musí být sportovnì založena a taky sportovnì vypadat. Mìla by mít mozek a dobøe ho používat. Jinak to je jedno. Krása je relativní. Mìla by být hodnì tolerantní. ! Našla by se nìjaká studentka, jež konkuruje vašim pøedstavám? Jestliže ano, buïte

vstøícný a popište ji.

Na ústavu je plno krasavic všech barev vlasù, oèí, výšky atd. Ale už jsem ve vìku, kdy by všechny mohly být mé dcery. Takže jestli nìkdy mé oko spoèine na ladné køivce nìjaké studentky, zaukám si na èelo. ! Kdybyste mìl zùstat sám na pustém ostrovì, které tøi vìci by vám dìlaly spoleènost? Kolo, tøinecká mìstská knihovna, televize s naladìným kanálem Max 1. ! Jakých zlozvykù se dopouštíte nejèastìji? Na první místo bych dal nedùslednost (vždy se nechám ukecat). Na druhém místì - nechtì se øídím heslem - co mùžeš udìlat dnes, mùžeš stejnì dobøe odložit na zítra. To mi pùsobí dost problémù v životì, ale už jiný nebudu. ! Které místo na svìtì vás láká k navštívení a proè? Tìch míst není moc - Seychely, Vanuatu, Haiti, Nový Zéland, Mauritius, Borneo - prostì všechny tropické ostrovy. Mám rád moøe a slunce. Pak taky Skalisté hory - resp. jejich sjezdovky - mám rád sníh a zimu. ! O které z hudebních skupin prohlašujete, že je vaší krevní skupinou? Queen od studentských let. V poslední dobì mu konkurují Nirvana, Ozzy, ale také Olympic, Petr Novák, Enigma, Enya a Mozart s Bachem. Mám široký zábìr. Nesnáším chlapecké kapely (a to se vyjadøuji mírnì). ! Jaký jste byl student na støední škole? (studijní výsledky, povaha, maturita...) Vždy jsem prospìl velmi dobøe (do 2,0). Obèas se vyskytla trojka, nejèastìji z Fr, Rj, Ch, D, Z, Ov - ale ne pravidelnì. Jednou za tøi, jednou za jedna. Nechtìlo se mi uèit, ale když jsem musel... Maturoval jsem za pìt - jedinou dvojku jsem mìl z matematiky. Moc jsem se veselého studentského života neúèastnil - sportoval jsem a manželku jsem si vyhlédnul už v tøetím roèníku. Nevím o nikom, kdo by mì ve škole coby studenta vyslovenì nenávidìl. ! Pochlubte se s nìjakým hezkým (nebo otøesným) zážitkem z vašich studentských let? Nádherný byl nᚠstužkovací veèírek na chatì v Tìrlicku a výlet do jižních Èech. Ale ani jedno nebudu komentovat. ! Jaký byl vᚠnejoblíbenìjší pøedmìt a který jste naopak nesnášel? Tìlesná výchova a Biologie. Ze zaèátku matematika. Zajímavá byla i deskriptivní geometrie, i když jsem si s ní nìkdy vykal. Záleželo vždy na tom, kdo mì uèil a o èem. ! Jak byste popsal ideálního profesora? Tìžko popisovati. Ale mìl by být schopen vzpomenout si na svá studentská léta a podle toho pøistupovat k práci. Ovšem studentùm by taky neuškodilo optat se rodièù, jak se studovalo døíve. Možná by nìkteøí zaèali hledat chyby nejdøíve na sobì a pak na druhých. ! Na závìr, co byste si pøál dostat pod stromeèek? Nadšení a radost mých dìtí z dárkù. ! Dìkuji za odpovìdi

Kateøina Kajzarová

Láska pøes peníze

Byl podzimní veèer a venku hustì snìžilo. Mary Ann scházela dolù ze schodù. Byl to její premiérový veèer. Alex už èekal dole, a když ji uvidìl v krásných èerných šatech s vlasy vyèesanými do uzlu na vrcholu hlavy, onìmìl úžasem. Vypadala naprosto úchvatnì. Nabídl jí rámì a dovedl ji ke stolu. „Pøátelé, tohle je Mary Ann, moje snoubenka!” Øekl to, jako by dodával: „A opovažte se nìco namítat.” Témìø všichni otevøeli ústa úžasem. Chvíle ticha se vlekla jako celé hodiny. Alexova matka se obrátila ke svému muži: „Edwarde, to mu k tomu nic neøekneš?” Øekla to výhružnì, ale pana Santiaga to nevyvedlo z míry. „Gratuluji synu, ale mìl jsi nám to øíct døív. Mì i tvou matku to velice pøekvapilo.” Posunkem naznaèil své ženì, aby nic nenamítala. Pozdìji, když už všichni pøátelé odešli, Alex vzal Mary Ann za ruku a dovedl ji ke svým rodièùm, aby se s nimi rozlouèila. „Nashledanou pane Santiago, paní Santiagová.” Nervóznì jim podala ruku. „Dobrou noc dítì a pro pøíštì bych byl rád, kdybys mi øíkala Edwarde.” „Dìkuji mnohokrát pane San..., totiž Edwarde.” Obrátila se k jeho ženì. Ta se kysele usmála, nedovedla, a se snažila jakkoli, být milá k lidem, které nenávidìla od první chvíle, kdy je uvidìla. „Uvidíme se brzy, budu se tìšit.” Pøemohla se jen proto, že se bála výhružného pohledu svého manžela. Pozdìji v pracovnì známý mafián Edward Santiago vysvìtlil své ženì svùj plán. „Podívej, Margaret, když mu øekneš, aby si ji nebral, tak si ji vezme a ty ho už k vùli té dìvce neuvidíš. To chceš?“ „Dobøe víš, že ne. Ale ty si snad myslíš, že je mi úplnì jedno, že si mùj syn chce vzít takovou obyèejnou, pøedmìstskou šlapku.“ (pokraèování pøíštì)

E

Zajímavosti, názory

Strana 5

PROSTOR

Jaký je Petr Šabach, autor literární pøedlohy k filmu Šakalí léta a knížky Hovno hoøí, podle které byly natoèeny Pelíšky? Uvítací výbor knihovny mìsteèka Nymburk postává u schodištì a nedává na sobì znát nervozitu. Mìl by tu už být. Jistì, umìlci pøeci chodí pozdì. A zvl᚝ ti slavní, na ty se pøeci musí èekat. Pøijede Mistr Petr Šabach, autor literární pøedlohy filmu Šakalí léta a knížky Hovno hoøí, podle které Jan Høebejk natoèil Pelíšky. Na Pelíšky v Nymburce šly, no, davy lidí. Teï jich v dìtském oddìlení knihovny nesedí ani dvacet. Pøevážnì mladí. Pak Mistr opravdu koneènì pøijde. „Jé, takovýhle køeslo a tak daleko od nich. Mùžu si to dát blíž? Jo? A trochu níž?“ Vyšòoøená knihovnice se snaží trošku snížit polstrovanou koleèkovou židli. Tam je takovej ten šroub, to se musí zmáèknout. Nic? „A nemáte tady takovou vobyèejnou židli?“ Odkudsi zpodstolu se objevuje štokrdle. „Jó, to je výborný! Mùžu si k vám sednout?“ „Jó, jasnì!“ Delší drátový vlasy rozcuchaný spíš z nepoøádnosti než z pøedstírané ledabylosti, mohutný plnovous, oèi mírnì podlitý krví. Triko, trochu špinavou džínovou košili, èepici bejzbolku položí mezi knížky. „Tak já jsem tady,“ spustí zvuèným lehce chraplavým hlasem. Vyšòoøená knihovnice ho pøeruší a pronáší slavnostní proslov. „On se vám vlastnì už asi pøedstaví sám,“ konèí trochu nesvá. Pak už jenom myšlenky.... Tak já se teda pøedstavím. Narodil jsem se v roce 1951... (smích - tady a ještì mockrát potom) a žil jsem tam, jak je - jestli víte kde je - hotel Intercontinental, jo ten, v Dejvicích. A žiju poøád na Kulaáku - jestli víte kde to je - v Dejvicích. A teï vy. Tøeba vy. // Já jsem se narodila. Taky. V Èeským Brodì, co je tam teï chirurgická ambulance. // Tady u nás bývá zvykem, že ten autor nejdøíve nìco povídá, aby potom naši ètenáøi mohli na nìco navázat a ptát se. // Narodil jsem se šest let po válce . Válka byla pøed šesti lety, ale pro nás to bylo strašnì dávno, minulý století. Bylo nás strašnì hodnì, silný roèníky, po válce v takový tý euforii do toho každej bušil, všichni si asi mysleli, že je soudruh Stalin uživí. Bylo nás strašnì moc, na všech dvorech, každej vypadal úplnì stejnì, tepláky a rádiovku. Øezali jsme se o prostor, ulice bojovaly proti sobì. Teï je to pro vás asi nepøedstavitelný. Dejvice byly periferie. Nìjakej Nymburk je proti tomu New York. // Žiju ještì stále v šedesátých letech, zùstaly nìjak zakonzervovaný ve mì, zvl᚝ ta hudba. V dnešní dobì se moc

necejtim. // Mùj táta byl lampasák, voják, šel nìkam na brainwashing, a pak ho poslali do Jižní Korey, vrátil se úplnì jinej. Poprvý jsem ho vidìl, když mi bylo pìt. Fakt byl z toho všeho úplnì zblblej. Když jsem mu to øekl, obvykle na mì zaèal køièet, co jsem dokázal. Jemu bylo ètyøicet a mnì jedenáct, jistì že jsem v jedenácti dokázal hovno. Všemu tomu dìsnì vìøil a žil tím — ty jídelníèky v Pelíškách jsem si nevymyslel. // S dìtma prostì nemùžete bejt kamarád. To je základ generaèního problému. Dìti se prostì musej nasrat na svý rodièe, aby mohly utéct. Ve tøinácti se naserete a potom od nich odejdete, takhle je to zaøízený. Kdyby to tak nebylo, øíkal by Pepíèek mamince, jak ji má rád, a maminka na to, že to je sice hezký, ale už je ti, Pepíèku, ètyøicet pìt, tak už sakra doprdele vypadni! Ale ty vaøíš ty nejlepší øízky, maminko! Najdi si nìjakou, která je bude píct ještì líp. Kdepak, ty peèeš nejlepší! // Táta odebíral èasopis, jmenoval se Vojenská hlídka, nebo tak nìjak, byla tam stránka Tržištì zajímavostí a tam zprávy ze zahranièí. Tøeba fotka nìjaký tlustý ženský s obruèí kolem pasu a u toho napsáno, že to je Elvisa Presleyová, královna hulahopu. Nebo tam byla fotka dvou americkejch vojákù, jak se držej kolem ramen a u toho napsáno, že to jsou ameriètí vojáci, zpití Coca Colou. Nikdo jsme ji do tý doby nepil, nevìdìli jsme, co to je. // Vojnì jsem se vyhnul, dostal jsem modrou. Táta mi slíbil, že pùjdu do Humenného, kde je to nejdrsnìjší. Nechali jsme se s kamarády na tøi mìsíce zavøít do blázince, abychom mìli papír na hlavu. Dostat se tam takovej problém nebyl, ale dostat se ven... // Když jsem byl v sedmnácti v Anglii, psal jsem domù, že se už asi nevrátím. Ten barák, kde jsem bydlel, nemìl ani adresu a taky jsem žádnou na dopise neuvádìl. Bìhem ètrnácti dnù jsem mìl pod dveøma odpovìï od táty. Docela mì zamrazilo, protože celou tu dobu jsem mìl pocit naprostý volnosti, ale èeská rozvìdka pracovala dokonale. // Já na to psaní nìjak nemám vùbec èas. A není to rozhodnì hlavní smysl mýho života. Spousta lidí, který byli dlouho mejma kamarádama, se mì ptá, co píšu, co chystám a tak... Já nejsem žádnej spisovatel. Normálnì chodím do práce, mám rodinu, rád se vidím s kamarádama, kamarádi sedìj kde? - v hospodì... Navíc mám ještì malej pozemek, kde musím poøád nìco pøerejvat a tak... Na psaní moc èasu není. Tøeba Hovno hoøí jsem napsal za šedesát hodin

èistýho èasu, zavøel jsem se do garáže, pøitáhl jsem si tam dvì basy piv, žárovku a psací stroj a psal jsem. // Knížky po sobì vùbec neètu, pøísahám, vìøíte mi to? Nemám se jako autor vùbec rád. Pøesto mám nejradši Putování moøského konì. // Nezdá se to, ale pravidelný sloupky v novinách mì strašnì rozmìlòují. // Nápady na psaní beru z úplnì obyèejných vìcí. Nejvìtší perly nám leží u nohou. Je absurdní listovat tìma èasopisama s neexistujícíma kráskama a když vám Maøenka šeptá do ucha: „Šílenì tì miluju,“ odstrèit ji: „Poèkej ještì.“ Maøenka je ten poklad, ty modelky z èasopisù neexistujou! // Ještì nìjaké otázky? Tøeba: Pane Šabach, vìøíte v Boha? Vìøím, já jsem Bùh. Nìjaké další otázky? // No, když se øekne Šakalí Léta, vybaví se mi písnièky Ivana Hlase, je to o jeho písnièkách. Zpívá se to mezi lidma, takový to Táhnìte do háje... Dìlali to všechno kamarádi. Ale ten film se mi nelíbí. Pøišel za mnou do hospody Nìjakej režisér a øíkal, že by chtìl zfilmovat Jak potopit Austrálii. Øekl jsem mu, a si to teda vezme. To ne, vytøeštili s producentem oèi, to od vás musíme koupit a napsat smlouvu. Opèní právo se tomu øíká, to jsem se dozvìdìl až tehdy. Nechtìl jsem, aby tam hráli takový ty herci jako... jako první mì napadnul Martin Dejdar. Jenže to už s ním mìli podepsanou smlouvu. Když jsem ho ale tøi tejdny znal, zjistil jsem, že je fajn. Ale ve skuteènosti to mìlo být úplnì jinak. Bejby mìl bejt normální patnáctiletej kluk. // Pelíšky byly nìco podobnýho. Takhle se toèej filmy, øeknou si - kdo je dneska populární? Polívka? Daj tam Polívku. Ale neøíkám, že to nìjak snižuje tu úroveò, ta je dost vysoká, je to prostì nìco jinýho. Pøekvapila mì návštìvnost. // Jé, Georgetown, máte napsáno na triku. Já to mám zrovna tady na èepici! Je to náhoda? Není to náhoda? // Co mi na svìtì vadí? Nejvíc mi vadí rasismus. Èeskej rasismus je tak trochu zvláštní. Docela výstižnì to vyjádøila moje babièka, jinak vzdìlaná žena, která øekla, že proti èernochùm nic nemá, ale k jednomu stolu by si s ním nesedla. Rasismus je zvláštní taky tím, že funguje z obou stran. // Vnímám knížky srdcem. IQ není dùležitý. Poslanec Langer má IQ 170, pøeložil Havrana a není mu to k nièemu. Václav Klaus má turbo IQ 2900 a není nám to k nièemu. Já klidnì budu hloupej, ale s velkým srdcem. // Tak jdeme na to pivo?

Kangaroo

Most je droga Svìt mladých, komunikace, veškeré spoje se toèí kolem drog. Uvolnìnost, smích, pláè, pocity pøicházejí a odcházejí. Kluk potká holku a následuje “Co bereš”. Nezná jméno, nezná nic, ale ví co bere. Mùžou brát spolu. Známé skupiny proslavil zpìvák, který bere. Patøi to k jeho životnímu stylu a všichni ho obdivují ba i napodobují. Vem si taky, první je zadarmo, uvidíš bude ti fajn. Mladší a mladší propadají a je jim fajn, nebo ne? A co, na tom už nezáleží, dají prachy dealerùm ti koupí další dávky, dají jednu, dvì zadarmo a kolotoè je na svìtì.

Já

Marihuana slovy nezkušeného

Trendem dnešní mládeže se stalo kouøení marihuany. Lékaøi tvrdí, že THC (tetrahydrokanabinol) je droga vyvolávající závislost a je zdraví nebezpeèná. Avšak názory na kouøení této drogy se rozcházejí. Ten, který nemá pøímé zkušenosti s kouøením marihuany tvrdí, že se jedná o drogu, která degraduje toho kdo ji požívá. Tito lidé prožívají pokušení. Rádi by ochutnali marihuanové opojení. Rádi by získali zkušenosti, ale bojí se závislosti a dalších potenciálních nebezpeèí, pøedevším ztráty sociálního zázemí atd. Ti, kteøí marihuanu kouøí, tvrdí, že žádná závislost neexistuje, žádné nežádoucí úèinky této lehké drogy nejsou ani žádná spoleèenská degradace. Na které stranì je pravda? Zamysleme se nad tìmi, kteøí nás varují pøed kouøením marihuany a nad tìmi, kteøí nás podnìcují ke kouøení marihuany. Na jedné stranì jsou to intelektuálové, lidé studující øadu let. A za tìch pár let získají tolik znalostí, že mají právo tvrdit, že marihuana je droga. Na stranì druhé je to dospívající mládež, která kouøí „usmívající se” marihuanu. Takové setkání v partì, stahování a pìstování marihuany mezi kukuøicí jsou vše zkušenosti, které snad opravòují mladé tvrdit opak. Na které stranì názoru stojíte VY STUDENTI (nejenom tøineckého gymnázia)? Dáváte ve svém osobním životì pøednost vlastním zkušenostem, pøed znalostí, zkušenosti z pokusù a omylù druhých ? Rád vám poradím, jak se vypoøádat s tímto problémem, bohužel až v lednovém èísle tohoto èasopisu.

TomᚠJežek

Strana 6

PROSTOR

Školní sbor

Urèitì víte, že nᚠškolní sbor vede pan Václav Štývar a že jím byl zaveden v roce 1977. Ale jistì by vás zajímalo víc, a proto jsem se pana Štývara, mimo jiné také dirigenta a skladatele, zeptala na pár otázek: ! Byl zde pøed tímto sborem ještì jiný? Pøed 25 lety zpívalo pod vedením dr. Báèe pár dívek v rámci tøídy. ! Co vás vedlo k založení sboru? Pro tento úèel jsem byl pøedevším pøijat, ale jinak to byla snaha shromáždit co nejvíc zpívající mládeže v Tøinci. ! Kolik má sbor èlenù a kolik z nich hraje na nìjaký hudební nástroj? 36 èlenù sboru, asi šest z nich hraje na hudební nástroj: flétna, klavír, kytara a akordeon. ! V jakých zemích nebo mìstech jste se sborem vystupovali? Zemì: Polsko, Rakousko ÈR: Pøíbram, Praha, Otrokovice, Ostrava, Èeský Tìšín, Frýdek Místek, Havíøov, Tøebíè ! Jste se svým sborem spokojen? Sbor je každým rokem jiný. Jeho kvalitu mohu posoudit až kolem Vánoc. ! Bude po vašem odchodu sbor dále existovat? Já doufám, že ano. Mìly by ho pøevzít profesorky Macošková a Demelová, které se mnou spolupracují. Tímto èlánkem si tedy dovoluji jménem všech redaktorù Prostoru popøát sboru, a mají stále dobrý kolektiv a hlavnì hodnì štìstí do dalších let.

Jaká je Paøíž? Paøíž je bezpochyby jedno z nekrásnìjších mìst v Evropì a možná i na celém svìtì. Jsou zde historické památky, zámky, sochy, ale na druhé stranì i šantány a malé hospùdky. V Paøíži máte dojem, že je to mìsto, které nespí. A jdete po bulvárech ve dne nebo v noci poøád jezdí auta a po ulicích se procházejí Paøížané a cizinci. Nebudu psát o památkách v Paøíži jako Eiffelovka, katedrála Notre Dame, Vítìzném oblouku a mnoha dalších. Ale pøece jen bych se zmínila o námìstí malíøù Place du Tertre.

Petra Lancová

Toto námìstíèko je velmi malé, ale atmosféra je zde úžasná. Na každém kroku vás zastaví èlovìk s baretem na hlavì a nabízí vám své kresbièky. Z okolních kavárnièek jdou slyšet melodie klavírù, saxofonù, blues, dokonce i jazz. V malých hospùdkách hrají staré gramofonové desky. Lidé tady nemyslí co bude zítra, pijí víno dokud jim franky staèí. Zkrátka, Paøíž je bájeèné mìsto pro všechny lidi.

Helena Uhláøová

Èeský mobil vytváøí nová signální centra Kromì dvou již známých spoleèností mobilních telefonù Eurotel a Paegas rozšiøuje svou sí i nová sí Èeský mobil. Na severní Moravì budou zavedena další tøi centra a to v Opavì, kde jsou dle projektu ètyøi místa pro pøíjem a vysílání signálù. V sousedním Èeském Tìšínì pak tøi. Také mìsto Tøinec se tohoto projektu zúèastní, když na tøech panelových domech se zøizují antény pro tuto sí. Za pronájem míst na

støechách panelových domù Èeský mobil roènì zaplatí 30 000 Kè jednotlivì pro každý dùm. Projekt bude dokonèen a sí zprovoznìna poèátkem roku 2000. Jak tato nová spoeènost obstojí vedle Eurotelu a Paegasu se dnes ještì neví, pøesto se dá èekat, že Èeský mobil bude konkurence schopný. Vyplývá to i z projektu, který je finanènì nároèný. Kateøina Kajzarová

Kultura

Vìdomosti profesorù a studentù

Tento mìsíc se vìdomostním otázkám vyhýbali: Mgr. Kety Ciompová, Mgr. Libuše Rašková, Mgr. Pavel Sikora, Mgr. Alena Macošková. Odpovìdi typu „nemám èas” a to dvakrát. Nebo dokonce po tøech položených otázkách: “S takovýmito otázkami bìžte do háje.” Jsou to nebo to nejsou výmluvy, posuïte sami. Naopak profesoøi Mgr. Marcel Gibiec, PhDr. Šárka Pilchová, Ing. Ivo Kantor se nebáli a odpovìdìli. Dìkujeme za odpovìdi a vìøíme, že budou pøibývat lidé, kteøí se nebojí ukázat své vìdomosti.

Otázky (správné odpovìdi): 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Kamil Mrázek

Jak se jmenuje staroøímská bohynì lásky?(Afrodita, Venuše) Co nebo kdo je Lunatik? (námìsíèník) Víte kolik rohù má tuponosý nosorožec? (dva) Co jsou chameleoni? (ještìøi) Sfinga byla mýtická nestvùra, napùl èlovìk a napùl kterého savce? (lva) Co je slogan? (reklamní heslo) Když se o nìkom øekne „snob“. Co to znamená? (povrchní obdivovatel všeho módního)

Odpovìdi profesorù: Mgr. Marcel Gibiec 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Afrodita nevím žádný, jestli existuje druh ještìra, plaz lev rèení je nìco víc než ostatní

PhDr. Šárka Pilchová 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Ing. Ivo Kantor 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Venuše nevím, Luna nemá, asi jeden ještìøi lev pronášené heslo chová se tak, aby to vypadalo, že patøí do lepší spoleènosti

Afrodita námìsíèník dva plaz lev krátký citát namyšlený, zazobaný èlovìk

Odpovìdi studentù: Student 1.B

Student 2.C

5. 6. 7.

3. 4. 5. 6. 7.

1. 2. 3. 4.

Venuše parfém, nìco s Mìsícem dva živoèiši, kteøí mìní svou barvu -mimikry lev heslo nerad dává peníze

1. 2.

Afrodita nìkdo, kdo se zabývá Mìsícem dva ještìrky, plazi lva nìjaké motto èlovìk, který je snobský

Student 3.C 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Afrodita nevím dva ještìr sviòa heslo nevím

Petra Drongová, Petra Lancová

Muž s velkým M Vždy, když ho vidím, cítím to podivné mrazení v zádech. Myšlenky mi utíkají jiným smìrem, nikoho nevnímám, èumím do blba, o nìjakém uèení ani nemluvì. Je vysoký tak akorát, postavu má taky akorát (ani svalovec, ani žádná sušinka). Obléká se tak skvìle. Fascinuje mì ta doladìnost barev veškerého jeho obleèení. Spodní prádlo (to jsem bohužel ještì nevidìla) mu urèitì taky ladí. (Jestlipak nosí takové ty univerzální kraásky?) Ten nádherný, nikdy nemizející úsmìv na jeho mužné tváøi, ty bílé zuby. Asi tak tøídenní strništì. Má snad nejhezèí oèi na celém svìtì. Hluboké, tmavé hnìdé oèi pùsobí tak upøímnì a odevzdanì. Jeho ruce, vlasy... To vše mì vyvádí z míry. Na ten den, kdy jsem ho

poprvé spatøila, nikdy nezapomenu. Šel, ó jak ladnì šel, se svojí úøednickou aktovkou pod paží. Ten nádherný pohyb bokù. Pozdravila jsem ho. Odpovìdìl: “Dobrý den.” Ale jak? Jeho hlas, žádný ptáèek zpìváèek, ale opravdový bas (nevím jestli to byl opravdový bas, nemám hudební školu, ale znìl hluboce). Podruhé jsem se s ním setkala v jídelnì, sice jsem nesedìla u jeho stolu, ale svùj karbanátek jedl tak jemnì a s citem. Vidlièkou ani jednou necinknul o nùž, nožem ani jedinkrát nepoškrábal talíø (takový ten nechutný zvuk), prostì úplná pohádka. Potom odevzdanì odnesl talíø k okénku. Naschvál jsem šla odevzdat svùj nedknutý obìd, abych se s ním setkala. Tak krásnì se na mì usmál. Tak to je on. Snad se ještì uvidíme

Pocahontas

DEFINICE PESIMISTY Pesimista je dobøe informovaný optimista. DEFINICE OPTIMISTY Opti-mista.....èlovìk vidící jen místy. MAIERÙV ZÁKON Jestliže fakta neodpovídají skuteènosti, je nutno je zavrhnout. BORENÙV PRVNÍ ZÁKON Jsi-li na pochybách, mumlej. HOARÙV ZÁKON VELKÝCH PROBLÉMÙ Uvnitø každého velkého problému je malý problém, který usiluje aby se dostal ven. (Murphy)

Osmismìrka pro volný èas

Pro vaše volné chvíle jsem pøipravila osmismìrku, ve které najdete jména nìkterých profesorù naší školy. Pøedem se omlouvám všem profesorùm za pøípadné chyby v jejich jménech. B U C B U C B U B U R Y K Ø B O K L

R J E U S U I B U A N T M E J A T E

A O M R S N A U V R B S M G Z Š B A

K K E A C S K J V V A I D A K L E B

Ø B N J V I A O E I Á K L U I A L E

E N O R T K K A A O W Á L A K J S O V A B S O R P A O V N N CH T Í K N D

K O Ø R A D Ž J D T A A T R A O E O

O V È K S R R S P R D M E G K M K A B C A O B Š R K E O CH V V Á V Ž V Á

Á A A Z M T L A E M P R P A N K U V

G L Z E J L O V K L A N E R J P A K

I E H O B A A K L È O E N È O E Ì N

B T O N G K R A Ž O O V K A E F Á A

I W A K N K T O I B A P P T I M L A CH A O L V A Á P Z I G J K S E O P U

Strana 7

PROSTOR

Zábava, poezie

C L L L I R U O L Š O V S K Á L R T

I A A A E A È N V K R Y R U Z A O O

C I E N C A L O V Á V O L A N H O D

Eva Klusová

POEZIE Láska jednoho

Jsi jako vloèka snìhu v letním žáru Jsi jako teplý vánek v zimním mrazu Jsi jako mezek, který neposlouchá hlas mého srdce Jsi jako lék v mých dnech plných neporozumìní Jsi prostì miláèek a bez tebe bych si život nedovedla pøedstavit Jsi pro mì vším vzduchem, vodou, Sluncem, oporou i potravou, které máme dostatek nazývᚠse totiž láska

Sisi

Snad brzy Sedím tu sama, bez slùvka, bez úsmìvu. Není tu nikdo, kdo øek´ by: „Pojï s náma.”, kdo pøimìl by mì ke zpìvu. Venku je tma a chlad, však dnes mi nikdo do duše nerozsvítí. Ptáky u okna trápí hlad, mì pro zmìnu smutek z bytí. Žít mì bolí, tak proè jsem se jen narodila? Nade mnou jen smùla stojí, marnì jsem se k Bohu modlila. Když smutné písnì slyšívám, slzy po tváøích mi teèou. Radost z nièeho už nemívám, snad nebesa mi brzy spásu sešlou.

Nikita

Podzimní láska Podzim se mi líbí po ránu vùnì hlíny a listí spadeného smysly probouzí.

A procházet se s tebou a polibek mít jak vzdech aby sladká byla láska i v hoøkých podzimech.

K polednímu jakoby se léto vracelo, ale patinu má vlahou léta babího.

A èekat první vloèky, co snáší se jak sen, a teplo tvoje dlanì, mi zkrášlí chladný den.

A veèery se dlouží a já, lásko, pøemýšlím, jak lístek se vzkazem poslat, a tvou pøízeò neztratím.

T.K.

PRAVIDLO NEZAUJATOSTI: Lidé, kteøí zatvrzele odolávají nabízejícím se zmìnám, nejsou odolní vùèi zmìnì k horšímu. SANDILLÙV ZÁKON: Volný èas, který nám neèekanì vznikne, obvykle beze zbytku promarníme. CABIROLÙV POZNATEK: Moudrého èlovìka potìší, když odhalí pravdu; hloupého potìší, když odhalí podlost. (Murphy)

PROSTOR Hokejbalisté zahráli svùj standard

Sport

Strana 8

V úterý 9. 11. se uskuteènilo okresní kolo v hokejbalu, kterého se pochopitelnì zúèastnila i naše škola. Ve velmi špatném poèasí, kdy celý den poprchávalo, jsme zahráli asi tak, jak se od nás oèekávalo. Znamenalo to sice až tøetí místo, ale jen proto, že jsme doplatili na herní systém, kdy vítìzové skupin hráli finále a druzí o tøetí pøíèku. Hrálo se tedy bez semifinálových utkání. Byli jsme pøilosováni do skupiny k loòskému celostátnímu vítìzi, jimž byla ISŠ Kanada. Další dvojici soupeøù tvoøily frýdecké školy gymnázium a SOU. V prvním utkání turnaje na nás èekal celek frýdeckého “gymplu”, který jsme lehce pøehráli 5:0. Mnohem horší to bylo ve druhém zápase, ve kterém jsme se støetli s nejvìtším favoritem z Kanady. Od zaèátku utkání jsme byli pod velkým tlakem, které mu jsme dlouho odolávali, ale nakonec jsme utrpìli debakl 0:5. V posledním zápase skupiny jsme tak hráli už jen o druhou pøíèku, vítìzství nám tedy zaruèovalo jen boj o

koneèné tøetí místo. Na našem výkonu to ale znát nebylo (což slouží ke cti mých spoluhráèù) a pøehráli jsme SOU FrýdekMístek 4:1. V zápase o tøetí pøíèku jsme se tedy utkali s frýdeckým týmem, hájícím barvy SPŠ Frýdek-Místek. Skvìle nám vyšel vstup do utkání a brzy jsme vedli 2:0. V první polovinì jsme si vytvoøili dostateèný náskok, to nás uklidnilo a zbytek utkání jsme už jen dohrávali. Nakonec jsme zvítìzili 7:2, když jsme si dovolili i nìkolik chyb v obranì. Podaøilo se nám tak alespoò obhájit 3. místo z loòského roku. Celkovým vítìzem (a postupujícím do regionálního kola) se podle oèekávaní stala ISŠ Kanada, která ve finále bez vìtší námahy pøehrála ISŠ Lískoveckou 4:1. Branka v samotném závìru znamenala pro ISŠ Kanada jediný inkasovaný gól v celém turnaji. Sestava: Šèigel - Raszka, Tøeslín, Èavoj, Šiška - Nìmèík, Maliga, Kadlubiec, Vitásek, Malík, Marek

PŠ

Jako støídavý proud V dobì, kdy je Èeský Telecom Extraliga v období, kdy se rozdìlují “úlohy” týmù v letošním roèníku, se tøineètí Oceláøi pohybují okolo sedmé pøíèky, což podle mého názoru neodpovídá hráèskému kádru, který má trenér Hadamczik k dispozici. Je to zpùsobeno nevyrovnanými výkony v extraligových zápasech. Nevyrovnanost tøineckých výkonù a hlavnì výsledkù narostla hned v prvních zápasech po virovém onemocnìní našich hráèù. Hned v prvním zápase naši zazáøili v domácím duelu s mistrovským Vsetínem, který deklasovali 8:3, ale už v dalším kole prohráli na ledì v té dobì pøedposledního Znojma 2:7. Po výhøe 6:1 v Havíøovì a 3:1 nad Karlovými Vary se zdálo, že

výpadek ve Znojmì byl zpùsoben jen podcenìním soupeøe po výhøe nad Vsetínem. Jenže to tak bohužel nebylo. V dalším utkání naši nedokázali udržet vedení 3:0, èi 4:2 a prohráli na kladenském ledì 5:7. Pak pøišla reprezentaèní pøestávka a s ní možnost nabrat síly a pøipravit se na další utkání. Tu však tøineètí dvakrát nejlépe nevyužili a v pøedehrávce 24. kola prohráli v Plzni vysoko 2:6. Pokud se herní projev tøineckých výraznì nezlepší, tak se na našem stadiónu – po dvou letech strávených na špici – bude bojovat o umístìní v první osmièce a postup do play-off. Doufám jen, že to nedojde až k problémùm s udržením soutìže.

JKJ

PŠ

V prosinci se uskuteèní turnaj ve stolním tenise (Bližší informace budou vyvìšeny na sportovní nástìnce v pøízemí)

Ze sportovních výsledkù Pøespolní bìh – regionální kolo:

Umístìním na 2. pøíèce starších žákyò i dorostenek je velmi pìkným úspìchem. Na nároèné trati v Jeseníku si nejlépe vedly Kufová (1. místo st. ž.)a Kozielková J. (3. místo dorostenky). Stateènì bojovala i všechna další dìvèata: st. žákynì Kluzová (5.), Sklenáøová (17.), Walachová (23.), Klusová (34.) a dorostenky Sikorová (5.), Cieslarová (9.), Bystianská (27.). Škoda neúèasti Przyczkové; s ní by nám vítìzství u dorostenek asi neuniklo. Snad pøíštì.

Støedoškolský pohár – republikové finále:

Postup našeho družstva ze 3. místa v regionu bodovým ziskem nám byl oznámen až dodateènì. Naše dívky podaly na své možnosti maximální výkon. Dosáhly letos nejlepšího bodového zisku 8017 b. 9. místo z 10 družstev bereme za dùstojnou reprezentaci naší školy. Dík patøí všem startujícím Mrózkové (5. m. v dálce), Žákové ( 3. m. ve výšce), Stenchlákové I. (4. m. v kouli), Stenchlákové Z. (5. m. v kouli), Przyczkové (7. m. na 800m), Vrátné, Cieslarové, Kozielkové J. i E., Špokové, Šèerbové, ved. Družstva prof. I. Kuczyòské i trenérce E. Szmekové.

Odbíjená – okresní kolo dorostenek:

V nabité a vyrovnané soutìži naše dìvèata obsadila 9. místo z 11 družstev.

Halová kopaná – okresní kolo st. žákù:

Na 4. ZŠ se prosadilo domácí družstvo utvoøené z fotbalových tøíd. Porážka se 4. ZŠ až ve finále (0:2) je pìkným poèinem našeho družstva.

Házená – okresní kolo st. žákù:

Po mnoha letech cenný úspìch v tomto druhu sportu. Za druhé místo ze 7 družstev zaslouží naši mladí hoši gratulaci.

Mgr. Pavel Sikora

8. 12. 21.12.

Oèekávané akce v prosinci

regionální kolo v plavání košíková dorostencù

Mgr. Pavel Sikora PODSTATA ORIENTAÈNÍHO SMYSLU: Pokud se nestaráte, kde jste, nejste ztraceni. FOSTERÙV ZÁKON: Jediní lidé, kteøí nacházejí v životì to, co hledají, jsou notoriètí šouralové. HELRUNGÙV ZÁKON: Vyèkáte-li, ono to samo pøejde. SHAVELSONOVO ROZVEDENÍ TÉTO PRAVDY: ... ale až to napáchá dost velkou pohromu. GRELBLÙV DOPLNÌK: A když to bylo hodnì zlé, zase se to vrátí. (Murphy)