Dáváme prostor všemu a všem (bez cenzury)

! èasopis tøineckého gymnázia

zprávy reportáže názory kultura zábava sport

4. èíslo (prosinec 2000) / 3. roèník

Prostor získal grant

Redakce Prostoru získala grant od nadace Open Society Fund Praha na podporu realizace a tvorby tohoto studentského èasopisu. Tímto grantem se také èasopis stal plnì finanènì nezávislý na škole, která již nehradí ani kopírování ani papíry. Vìøím, že pøestaneme èelit nátlakùm nìkterých vyuèujících zrušit nebo omezit Prostor bez odùvodnìní a metodami, které jsou doopravdy zvláštní a nedìlají dobrou „vizitku“. Redakce èasopisu Prostor hradí veškeré náklady a výdaje spojené s realizací a tvorbou tohoto èasopisu. Prostor nechce a nikdy nebude èelit pochybným nátlakùm nìkterých vyuèujících omezit nebo zrušit tento èasopis, omezit redaktory nebo studenty v psaní. Cílem Prostoru bylo a stále je být objektivním èasopisem. Prostor dává každému možnost napsat èlánek, vyjádøit svùj názor, problém. Snažíme se také tyto problémy øešit. Cílem èasopisu je, aby všichni: ! byli plnì informování, ! mìli možnost nìco napsat a publikovat (èlánek, báseò...), ! mìli možnost si pøeèíst názory, èlánky … profesorù, svých spolužákù, studentù z jiných škol, zajímavosti, reportáže nejen ze školy, názory jiných lidí, tøeba slavných osobností v rozhovorech, ! se také ètením nebo psaním èlánku pobavili a odreagovali od, podle mì, stereotypního, tìžkého a stresujícího života studenta. V literárních soutìžích se vás také snažíme motivovat v psaní, protože si myslím, že každý by mìl umìt vyjádøit svùj názor nebo napsat èlánek a nestydìt se za svou tvorbu. Èasopis bychom chtìli zkvalitnit o reportáže, fotky a jiné zajímavé èlánky a rozhovory. Pokud by nìkdo z vás chtìl udìlat nìjakou zajímavou reportហodkudkoli, fotky, rozhovor s nìkým, hodilo by se to do èasopisu a bránilo by vám v tom cokoli (napø. zajištìní, náklady s tím spojené – jízdné, vstupné, fotky …), pak se domluvte s redakcí a nemožné se mùže stát možným. Prostor je vᚠèasopis. Nebojte se vyjádøit svùj názor, napsat èlánek, báseò, návrh, pøipomínku nebo cokoliv jiného, protože dáváme prostor všemu a všem. Èasopis tvoøíte i vy a vaše návrhy, pøipomínky, texty jsou naší prioritou. Prostor je tu pro vás.

Sedmnáctého

Letos poprvé si lidé malièko uvìdomili toto datum. Ale jen proto, že byl státní svátek. Den boje studentù za svobodu. Kolik lidí nìco ví o tomto datu? My studenti, koneckoncù i profesoøi, ti byli pøece taky studenti, musíme vìdìt, o co ten den šlo. Nebudu to definovat slovo od slova, na to jsou chytré knihy. Proè se ale zaèali bouøit studenti? Proè ne budoucí podnikatelé,

F

cena: 2,- Kè

Pøedvánoèní stres

Každý z nás urèitì pozoruje urèité zmìny v chování a atmosféry ve svém okolí. Prodavaèi a prodavaèky zdobí své krámky a malé dìti (možná i vy) pøedstírají hodné a chytré dìti, aby pod vánoèním stromeèkem nenašly jen shnilé oškrabiny od brambor. A stromy, jenž na jaøe a v létì poskytovaly soukromí milencùm, jsou teï holé. To vše a další vìci (èert s dlouhým jazykem, zima, vlhko …) na nás musí pùsobit, a chceme nebo ne, a proto by mìli profesoøi (na které to jistì pùsobí také) ménì zkoušet a místo zkoušení by mìli se studenty prozpìvovat koledy.

Rudolf

Tøídní schùzky

V tomto èísle: !!! Otázky a odpovìdi: Mgr. R. Cieslarová !!! Anketa: zamìstnání !!! Vánoce !!! Klady a zápory !!! Bažantnice, názory !!! Reportហz hokeje: Slávia - Tøinec

Kamil Mrázek

Tøídní schùzky - pohroma každého ,,øádného“ studenta nás zase navštívily. Tak co ještì žijete? Doufám, že jo. Mì osobnì se letos opravdu zadaøilo. Mí drazí rodièové zrovinka nemìli èas jít na tøídní schùzky, a tak jsem byla celá šastná, ale jen do doby, kdy mi maminka sdìlila, že zítra oèekává papírek od pana profesora s mými ètvrtletními známkami (ááá). Øíkám si, klid papírek pøepíšeš ,,nedùležité údaje“ vynechᚠa je to v suchu. Ale chyba lávky, maminka má doma pìknì schovaný papírek

z loòska a bude se porovnávat. A já nejsem zrovna šikovný padìlatel (ááá). No nic budu muset s pravdou ven. Možná že mì dokonce v pøíštím století pustí i nìkam ven. Ale pan profesor mì mile pøekvapil. Mí profesoøi se nade mnou slitovali a dali mi lepší známky než jsem èekala. (Ale moc se neraduju protože vím, že o pololetí uslyším asi tak desetkrát výrok: „Na ètvrtletí jsem ti pøidal na pololetí ti uberu!“-ááá). Ale i pøesto vám drazí profesorové DÌKUJI, DÌKUJI, DÌKUJI!!!

vojáci, uèitelé, státníci? Proè zrovna studenti, národ vìru zajímavý a podivný, témìø jako hobiti. Co je to hobit? To je dlouhé povídání. Byli to ale taky podivíni. Odpovím vám sám: protože my, studenti, jsme to jediní nevydrželi a strhli tu lavinu. Stejnì jako v roce 1939. Stejnì jako v roce 1989. Udìláme to klidnì znovu. Jako první jsme se vzbouøili proti totalitì.

Studenti, ne nikdo jiný. Národ chytrý a èestný. Nezapomínejme na historii. Slavme a veselme se, a doufejme, abychom znovu nemuseli povstat. Myslím si ale, a mám z toho trochu strach, že dnes by studenti možná ani nevstali. Proè? Myslím si, že nám chybí nìco, co nás oddìluje od tìch minulých studentù. Ona houževnatost a bojovnost. Ona moc

nìco zvrátit. Je ale docela možné, že se ve vás (nás) mýlím. Urèitì se mýlím. Studenti jsme pøece stále stejní. Tak tedy, nezapomínejme na 17. listopad. Neèekám, že bude cenìn víc nez 24. prosinec nebo tvé osmnácté narozeniny. To ne. Ale pøipomeò si ten den jako boj, chu nìco zmìnit, ovlivnit. Tak bychom tento den mìli brát. David Heczko

E

Dáváme prostor všemu a všem (bez cenzury)

E

PROSTOR

Strana 2

Právo nikoli rudé

V poslední dobì blížících se Scio testù jsem vycítil jakýsi chlad a nervozitu vycházející z profesorù. Závìr ze studentské rady je jasný – ze Scio testù nemùže být brán ohled na klasifikaci, dokonce nelze ani pøihlížet ke klasifikaci. O den pozdìji jsem se pøesvìdèil o opaku. V 5.B nám pan profesor Filipec øekl, že bude pøihlížet ke klasifikaci v rámci procentuální úspìšnosti. Zaèínal jsem nechápat. Testù je hodnì. Jsou dobrovolné. Bylo nám øeèeno, že je musíme psát. Musíme = dobrovolné. Opìt nechápu. Dìlá si tady z nás nìkdo srandu? Nebo jenom straší? Nebo oboje? A je to tak nebo tak, nìco tady nehraje a já to zjistím. Pokud pan profesor Filipec chce pøihlížet v klasifikaci k Scio výsledkùm, odmítnu psát test z matematiky a uvidím … Povím vám potom, jestli mì potrestali, nebo ne. No, vlastnì, asi ano. Líbí se mi názor nìkterých profeso-

rù, kteøí se sice budou starat o naši úspìšnost, ale rozhodnì nebude Scio bráno jako poèáteèní start k tøídnímu teroru a destrukcím (doufám). Práva studentù jsou jasná, jsou ve školním øádu. Práva dìtí jsou také známa. Práva èlovìka – samozøejmì. A pøitom existují neustále výjimky – tu tohle, támhle to. Je sice fakt, že si myslíme, že kolem nás se toèí svìt. Že jsme nìkdo, že jsme chytøejší než profesoøi. Že jsme hvìzdy, super a bez chyb a nìjaký profák mi nebude køížit plány. Já mu hnedka povím, co si myslím … Studenti jsou velice vznìtliví, ale i citliví lidé. Už zasáhli do toku našich dìjin. Jsou pyšní ale i skromní. Jsou to prostì lidé, nad kterými si psychologové lámou roky hlavy. Nesnažte se nás pochopit. Žijme spolu v míru. Mìjme se rádi. Bude nám tady lépe …

Už zas, už zase jsou tady! Nikdo se jim nevyhne! Nikdo nemá šanci! Opìt se pøiblížily Vánoce a s nimi i vánoèní nálada. Z televize na nás „zírají“ reklamy, ve kterých je mnohokráte skloòováno slovo Vánoce. Jak se zdá, všichni si k Vánocùm pøejí mobil. A pøitom popohánìjí Ježíška, aby šel (go Ježíšku, go). Další pøipomínka Vánoc na nás èíši z výkladních skøíní obchodù. Baòky, které jsou zavìšeny kolem výkladù, se svým stáøím témìø rozpadají. Všichni zaèínají mít tu pøíjemnou pøedvánoèní náladu. Jen kantorùm to nìjak nedošlo! Pøece èas vánoèní má být klidný, bez provìrek, bez zkoušení, zkrátka jen pohodové hodiny. Dívat se na dokumentární filmy

jako tøeba Mrazík. Bohužel profesoøi nejsou jedinými barbary, kteøí znepøíjemòují vánoèní èas. Mùže to být i starost, jaké koupit vhodné dárky rodinì a pøátelùm. Nejlepší je prý koupit drát do nosu. A když už nìkomu koupíte opravdu hezký dárek a ten dotyèný vám odpoví: „Jé, to je hezké, to už mám, ale nevadí, aspoò mám dárek pro taku.“, je to k zešílení! Ale co, Vánoce pøicházejí a odcházejí, ale my zùstáváme. Takže to berte s klidem a tìšte se na ten oèekávaný Štìdrý den. Možná pod stromeèkem objevíte nìco moc hezkého, tøeba drát do nosu.

David Heczko

Vánoce

Jetel

Mobily ne? ANO! Takový mobil mùže být velmi užiteèná vìc. Napøíklad z nìj mùžete pøi písemce poslat esemesku kamarádovi, který má zrovna výtvarku a on vám pomocí zprávy napoví, kdo napsal Hamleta nebo jinou vìc, kterou zrovna nevíte a kterou si on najde pohodlnì v sešitì, zatímco vy se tváøíte, že usilovnì píšete rozsáhlou odpovìï.

Mobil vám dokonce mùže zachránit i život. Když zrovna umíráte nudou v hodinì ZSV, tak si tøeba mùžete zahrát hru nebo si mùžete psát s kamarády z jiné školy nebo, ale to jen u nìkterých mobilních telefonù, mùžete tøeba surfovat na Internetu. To by bylo všechno krásné, ale jsou tu i horší vlastnosti tzv. tydlifonù. Napøí-

Anketa, názory

ANKETA zamìstnání

Odpovídalo 46 studentù. ! Chcete dále studovat na vysoké škole? ano (43), ne (0), ještì nevím (3) ! Máte už pøedstavu o vašem budoucím povolání (zamìstnání)? ano (15), ne (26), pøibližnì (4), nevím (1) ! Chtìli byste spíše pracovat nìkde tady nebo byste dokázali

jít za prací kdekoliv?

nìkde tady (10), kdekoliv (30), podle dálky (2), jinde (2), nevím (2) ! Chtìli byste pracovat v zahranièí? Pokud ano, kde? ne (17), možná (4), nevím (4), Amerika (4), Francie (3), Evropa (2), Velká Británie (2), Nìmecko (2), Španìlsko (1), Finsko (1), Afrika (1), Indie (1), Norsko (1), Austrálie (1), Kanada (1), Borneo (1) ! Kolik byste chtìli vydìlávat (mìsíènì)? hodnì (12), co nejvíc (7), 15 000 (5), 50 000 (3), abych vyžil (3), tak, aby to staèilo (2), 80 000 dolarù (2), nemám pøedstavu (2), 20 000 (1), 80 000 – 100 000 (1), nevím (1), prùmìrnì (1), slušný standard (1), strašnì moc (1), 7 000 (1), 10 000 (1), 30 000 dolarù (1), 2 – 3 mil. dolarù (1) ! Za jakou minimální mìsíèní výplatu byste pracovali? 10 000 (7), 15 000 (6), 20 000 (5), 5 000 (5), 6 000 (4), 9 000 (3), 100 000 (2), 8 000 (2), 7 000 (2), podle vzdìlání (2), víc než podpora (2), podle doby (2), nevím (2), 2 000 dolarù (1), za pohlavní styk (1) ! Chtìli byste být (nebo chcete být) spíše: zamìstnanec (pro nìjakou firmu pracovat): 17 studentù zamìstnavatel (mít vlastní firmu a zamìstnávat lidi): 12 studentù soukromník (být sám na volné noze a vydìlávat podle potøeby) 17 studentù ! Dìkujeme za vaše odpovìdi

Helena Uhláøová, Marie Koláøová, Petra Lancová, Petra Drongová

Lidé nesouhlasí s pravdou nejèastìji proto, že se cítí uražení formou, v níž se jim pravda podává. (Tolstoj) klad jejich odporný zvyk zvonit v hodinì francouzského jazyka, což mùže skonèit také letem mobilu z okna. Nebo se vám taky mùže stát, že když se spolehnete na radu mobilu a jste úplnì dutí, najednou vám dojde baterka a jste takzvanì v ... Nebo oèekávaná nápovìda pøijde v podobì SMSky, ale zrovna ve chvíli kdy nad vámi

stojí profesor a diví se, jak vám ten mobil pìknì pípá.(Mobil opìt letí z okna a vy máte samozøejmì za pìt.) Takže co? Já radím mobily používat, ale nastavte si tiché zvonìní, dobíjejte baterky a vypnìte si pípání ohlašující SMSku. Hodnì štìstí.

E

PROSTOR

Redakèní strana

Slovo šéfredaktora

Vážení profesoøi, milí studenti a ètenáøi! Do konce roku, desetiletí, století, tisíciletí nám zbývá pár dnù. Je to zvláštní, to jsme tøeba pøed rokem øíct nemohli. Konec tisíciletí nastává jednou za tisíc let, a proto bychom mìli být na tuto událost zvláštì pøipraveni. Vždy budeme u toho. Vždy na další tisíciletí budou lidé èekat zase tisíc let. Není to úchvatné. Ale zároveò si myslím, že oslavy nového tisíciletí nebudou o nic jiné než oslavy pøíchodu každého roku. Takový je život. Za celou redakci vám pøeji krásné Vánoce a plno splnìných pøání, také dìkuji za vaše èlánky, texty, ohlasy ... do Prostoru, které mùžete stále posílat a doufám, že jich bude èím dál víc. Obzvl᚝ dìkuji profesorùm, kteøí také pøispívají nebo budou pøispívat svými èlánky nebo odpovìïmi ... do èasopisu.

Kamil Mrázek (KM)

Ohlasy, názory, pøipomínky ètenáøù

Milý Kamile, zajímalo by mì i celou naši tøídu, proè se za celou existenci tvého skvìlého èasopisu Prostor nikdo v žádné anketì nezeptal alespoò jednoho našeho spolužáka. Neberu to jako plánovanou diskriminaci, ale právo vyjádøit se má pøece každý. Objektivní noviny, o které se urèitì snažíte, by se mìly pokusit pokrýt všechny názorové skupiny. Úroveò anketních otázek je pofiderní a nehodna prùmìrného intelektu našich studentù. Otázky by mìly aktuálnì reagovat na situace ve svìtì. Otázky typu: „Co jsi dìlal o prázdninách?“ jsou tak vhodné maximálnì pro první stupeò základních škol. Doufejme, že jsi nás pochopil. S vírou v lepší zítøky zdraví Járo (5.C).

(Pilot, Peni, Homer, 2 metry & Red Songa) Odpovìd:

S vìtou „…za celou existenci tvého skvìlého èasopisu…“ zcela nesouhlasím. Není to mùj èasopis, snažím se, aby byl náš, všech studentù. Prostor je vᚠèasopis. Já si vážím toho, že nìkteøí studenti se jako redaktoøi zapojili do jeho tvorby a budu ještì radši, když se budou zapojovat nejen redaktoøi, proto díky za tento vᚠohlas. Pøi více než 600 studentù, nelze zaruèit, že jedna anketa pokryje studenty všech tøíd. Každá anketa pokrývá vždy studenty z nìkolika tøíd a také rùzných roèníkù pro vìtší objektivitu. Je ale velmi nepravdìpodobné, že se v anketách za celé pùsobení Prostoru redaktoøi ještì nezeptali alespoò jednoho studenta každé tøídy. Pokud se tak stalo u studentù tøídy 5.C, pak se to urèitì tento mìsíc napravilo a bude dále napravovat. Ankety a otázky, pokud je to možné, jsou vždy aktuální. V listopadovém èísle Prostoru byla anketa o sportu, protože skonèily letní olympijské hry, v øíjnovém èísle - anketa o prázdninách, protože skonèily prázdniny. Otázky typu: „Co jsi dìlal o prázdninách?“ se mi nezdají zase tak nevhodné pro studenty. Že by vás už nezajímalo, co dìlali studenti (spolužáci) o prázdninách, zda byli doma nebo na Hawaii, zda mìli brigádu nebo se nudili jako vy? Rád bych upozornil na to, že èím více jsou otázky složitìjší, na pøemýšlení, tím ménì na nì studenti odpovídají nebo si více dìlají srandu. Taková anketa je zároveò nároènìjší na èas. Také byste nemìli zapomínat, že na naší škole je velký vìkový rozptyl studentù. Každý èlovìk je jiný, každému se líbí nìco jiného. Ale vaše pøipomínka je akceptována a doufám, že v tomto èísle je i splnìna a bude plnìna i nadále.

KM

Pokud chcete Prostor dostávat každý mìsíc, mùžete si ho stále objednat. Staèí vhodit papírek s nápisem „Objednávka“, se svým jménem a (pokud je) tøídou do schránky Prostoru pøed dìj. uè. nebo napsat na e-mail redakce. Objednávky mùžete rušit osobnì u Kamila Mrázka z 6.B pøed uzávìrkou dalšího èísla.

Strana 3

Bezplatná inzerce

Chcete nìco prodat, koupit, nabídnout, vymìnit, je tu pro vás bezplatná inzerce pro studenty.

!!! Vzkazy

Pomocí èasopisu mùžete poslat nìkomu vzkaz, pozdrav, pøání k svátku nebo narozeninám Vzkazy a inzeráty vhazujte do schránky Prostoru pøed dìjepisnou uèebnou nebo posílejte e-mailem.

Èasopis Prostor stále dává možnost

Chcete se stát redaktory tohoto èasopisu nebo jenom pomáhat pøi jeho tvorbì? Jste ctižádostiví, chcete nìco dokázat, rádi píšete, máte zajímavé nápady? Chcete se seznámit s øadou slavných osobností, mít možnost poznat se s jinými lidmi osobnì na akcích, kterých se mohou zúèastnit pouze redaktoøi Prostoru? Chcete se nauèit nìco z oblasti žurnalistiky? Chcete být souèásti redakce èasopisu, který je známý nejen na této škole? Chcete mít plno výhod, které jen tak nìkdo nedostane, pak se staòte èleny redakce Prostoru.

Šéfredaktor:

Kamil Mrázek ([email protected])

Redaktoøi:

Pavla Sližová Eva Klusová David Heczko Helena Uhláøová Petr Šèigel Petra Drongová Honza Nieboras Petra Lancová Kamila Øímanová Marie Koláøová Jakub Szkandera Martin Valkus

Korektor:

Kamila Øímanová

Grafická úprava: Kamil Mrázek

vyšel: 4. prosince 2000 náklad: 235 výtiskù vychází každý mìsíc

uzávìrka dalšího èísla: Tato nabídka není urèena pouze 20. prosince 2000 tìm, kteøí chtìjí psát, ale i páté èíslo vyjde: studentùm, kteøí by chtìli pomá- 4. nebo 8. ledna 2000

hat èasopis kopírovat, roznášet po tøídách, udržovat webové Tento èasopis získal grant stránky a grafickou úpravu od nadace papírové podoby a jiné. Open Society Fund Praha Všichni jste vítáni. (Informace u K. Mrázka z 6.B)

Pøíštì v Prostoru: Ze školních sešitù !!! Reportáže, fotky Silvestr !!! nové století !!! názory, poezie atd. !!! škola

Internetová adresa: www.gymtri.cz/prostor e-mail: [email protected]

Své názory, pøipomínky, myšlenky, èlánky a jiné vhazujte do schránky Prostoru pøed dìjepisnou uèebnou nebo pište na nᚠe-mail. Všechny otištìné èlánky nemusí vyjadøovat názory redakce.

Strana 4

Rozhovor

PROSTOR

Prostorové otázky a odpovìdi profesorù Mgr. Romana Cieslarová

! Pøišla jste po mateøské, uèíte tytéž tøídy jako pøedtím?

Vrátila jsem se pouze do jedné ze tøíd, ve kterých jsem uèila pøed mateøskou dovolenou. Je to dnešní 5.C. Mí staøí známí.

! Kolik máte dìtí?

Mám tøi syny. Honzíkovi bude šest, dvojèata Ondrášek a Tomášek mají dva a pùl roku.

! Až na to budou mít vìk, budete chtít, aby chodili na tuto školu? Tak dalece budoucnost našich dìtí neplánujeme.

! Uèíte èeský jazyk, co jste mìla z tohoto pøedmìtu na støední škole?

Jednièku. Ale myslím, že to není smìrodatné. Jeden mùj kamarád, dnes vysokoškolský uèitel, mìl na gymnáziu z èeštiny dokonce ètyøku. Tím chci øíci, že èlovìk se mùže vypracovat i pozdìji. Nìkdo si prostì dùležitost vzdìlání uvìdomí, až když odejde ze školy.

! Jaká byla vaše støedoškolská léta?

Maturovala jsem na našem gymnáziu právì pøed deseti lety. Ráda vzpomínám, byli jsme dobrá parta. Ze spolužákù jsou dnes mí nejlepší pøátelé. Mou tøídní byla paní profesorka Vilma Sikorová a byla na nás až moc hodná.

! Jaké vlastnosti jsou pro vás charakterizující? Bez komentáøe.

! Co vás pøimìlo k tomu stát se pedagogem?

Nìkolik lidí mi, nezávisle na sobì, øeklo, že bych byla dobrá uèitelka. Asi jsem tomu uvìøila. Svou roli sehrály pochopitelnì i jiné faktory: ideály, iluze, pracovní možnosti, místo bydlištì, hlad …

! Splnila tato práce vaše oèekávání?

Zatím je brzo na jakékoliv závìry. Ale abych se úplnì nevyhnula odpovìdi, tedy ano i ne. Tìší mì dìlit se s lidmi o poznatky, zprostøedkovávat jim poznání o literatuøe i dìjinách. Ale netìší mì dìlat to proti jejich vùli.

! Jaké jsou vaše vztahy k ostatním èlenùm zdejšího profesorského sboru? Dobré.

! Kterou knihu máte nejradìji?

Tìžká otázka. Mám ráda hodnì knížek, ale nìkteré pøece jen radìji. Z rùzných dùvodù, to by bylo na delší povídání. Jsou to pøedevším prózy Josefa Jedlièky, Jiøího Kratochvila, deníkové dílo Jana Zábrany a román Sto rokù samoty od Gabriela Garcíi Márqueze. V souèasné dobì však po veèerech nejèastìji ètu Koèièiny kocourka Damiána od Václava Ètvrtka.

! Jaký druh hudby máte ráda?

Nejèastìji poslouchám Vlastu Redla, Nerez, písnì tvùrèí dvojice Hapka – Horáèek, Mòágu, Buty, Chinaski, Beatles, Doors, R.E.M.

! Navštìvujete školní bufet? Jestli ano, co si nejèastìji kupujete? Obèas. Peèivo.

! Jak jste strávila letošní prázdniny?

Týden jsem strávila na dovolené s rodinou v Nízkých Tatrách. Po zbytek èasu jsem se tìšila na zaèátek školního roku!

! Co podle vás na našem ústavu chybí?

Dìtský koutek. Tam by mohl najít azyl leckdo.

! Kdybyste jela na pustý ostrov, které tøi vìci byste si vzala s sebou?

1) Jedna kniha by byla málo, takže knihovnu. 2) Budík, abych nic dùležitého nezaspala. 3) Aladinovu lampu, kdybych náááhodou ještì nìco, kromì výše uvedeného, potøebovala.

! Na co se nejèastìji díváte v televizi?

Zpravodajství, èeské filmy, Kouzelnou školku, cyklus Nevyjasnìná úmrtí, Ally McBealovou.

! Mìla jste na støední škole nìjaký idol? Koho? Ne.

! Máte ráda vtipy o uèitelích? Nevadí mi.

! Dìkuji za odpovìdi

Eva Klusová

Malé lžièky

Dnes se obzvl᚝ tìším na obìd. Máme kuøe a na pøilepšenou puding s ovocem. Ani mi moc nevadí, že musím vystát tu ohromnou øadu. I pøesto, že bych se mohla pøedbìhnout, neudìlám to. Pøedbíhání je doména mladších spolužákù a pøece jim nebudu lézt do zelí. Už jsem skoro u okýnka a doufám, že mi kuchaøka neøekne: „Zkus to ještì jednou, (píp), nemᚠobìd!“ Obìd mám. Teï už jenom najít volné místo v zalidnìné jídelnì (jenom opravdu vybíravý èlovìk by si nechal ujít tento obìd). Támhle je volno, pøesnì v rohu, odkud mám výhled na celou jídelnu. Polévka není špatná, ale druhý chod mì láká více. A navrch mùj oblíbený vanilkový puding s ovocem. A jejej, zapomnìla jsem si vzít lžièku. Spìchám k okýnku, ale ejhle ani tady nejsou lžièky. Asi došly. Tak mi nezbývá jiná možnost než polévková lžíce. Sice si „mùj“ puding nemùžu tak dobøe vychutnat, ale budiž, pøece jim to tady nenechám. Proè nejsou malé lžièky? Že by vždy, když pøijdu na obìd, došly? Nebo se nevedou? Vedou se, ale jenom takové ty „divné“ hliníkové. Dalo by se øíct, že pouze pro prvního „majitele“. Nenechavci se smyslem pro moderní umìní z nich pak tvoøí „palžyèky“. Ty se u okýnka vyskytují taky jen zøídka.

Kamila

Je to velmi pohodlná teorie tvrdit, že génius se navzdory všem tìžkostem vždycky projeví ... Kdo však dokáže zjistit, kolik skvìlých géniù potichu vzalo za své, aniž kdy dosáhli vìku dospìlosti?

(Russell)

Nenacházíme vùbec žádné lidi se zdravým rozumem kromì tìch, kteøí souhlasí s našimi názory. (Rochefoucauld)

Rùzné

Listopadová soutìž

Strana 5 PROSTOR Klady a zápory na tøineckém gymnáziu

Do soutìže o názor na téma: „Klady a zápory na tøineckém gymnáziu“ jsme obdrželi pouze tøi soutìžní texty, a proto se všichni soutìžící umístili na výherních pozicích. O výherním umístìní tìchto názorù se rozhodlo hlasováním. Na prvním místì se umístil názor Klady a zápory na tøineckém gymnáziu, jehož autor vyhrává 50,- Kè. Na druhém místì se umístil a tedy 30,- Kè vyhrává názor napsaný inteligencí tohoto ústavu a tøetí místo obsadil a 20,- Kè vyhrává autor názoru Klady a zápory GymTRI. Všem zùèastnìným a zároveò výhercùm gratulujeme. Pokud vám (finanèní) ceny nebudou pøedány, vyzvedòete si je u Kamila Mrázka z 6.B. Pro všechny ostatní a nejen pro nì máme informaci, že další možnost, jak získat výhru v literární soutìži, budete mít za mìsíc. Prostor je tu pro vás.

redakce

Názory prùmìrných dívek na klady a zápory našeho gymnázia

Vážená redakce, ano, jsme to my, dívky tohoto ústavu, které chceme jednoznaènì a výstižnì zhodnotit situaci kladù a záporù na našem gymnáziu. My, které se nebojíme svùj názor veøejnì publikovat a dokázat tak, že zde máme dominantní postavení. My, které jsme pøedurèeny k inteligenci a tudíž i první cenì této soutìže. Tak teï už ale k tématu. Jako první problém bychom chtìly jmenovat ten úžasnì složitý stroj nacházející se na druhém poschodí našeho ústavu. (Zaslechly jsme, že je to kopýrka). S ovládáním tohoto podivuhodného pøístroje urèitì nemáme problémy jen my, ale jistì i spousta jiných dívek. A už vùbec nám není jasné, jak ho mohou ovládat ty, jen na jedno myslící, individua opaèného pohlaví. Myslíme si, že by nebylo vùbec špatné, kdyby tento stroj mìl stálou ob-

sluhu, nebo kdyby byl na zøetelném místì vyvìšen jasný a pøehledný návod k jeho použití. Dále se pak musíme pozastavit nad naší zubní ordinací. Nebylo by pøece jen lepší zøídit místo ordinace gynekologickou poradnu? Návštìvnost by urèitì nepoklesla. Pouze by se zmìnila poloha pøi prohlídce, což nám dáte všichni za pravdu. Snad by bylo vhodné zmínit se i o kladech našeho gymnázia, ale na to nám, prudce inteligentním osobám, už nezbývá èas. Bìžíme si pøepudrovat nosíky. Tak se mìj krásnì Prostore a pamatuj, že pøi další možné situaci se Ti jistì ozveme. P.S.: Peníze nejsou dùležité, a proto výhru vìnujeme na provoz Vašeho úžasného èasopisu. S pozdravem

inteligence tohoto ústavu

Klady a zápory GymTRI

Tak zkusím zaèít tím kladným, co se odehrává za zdmi tohoto „ústavu“. Tak samozøejmì ta „banda“, nejenom lidi našeho roèníku, ale celá ta, no skoro „rodina“. Už sem tady nìjaký ten pátek, tak vím, co si ke komu mùžu dovolit. Napøíklad nezkoušejte kolegovi S. øíct na pozdrav tøeba „zdaøbùh„ z jeho oèí poté vyšlehnou plameny pøímo pekelné. Na tomto gymnáziu se setkávají snad všechny svìtové názory od anarchistù až po „komerèáky“ – a nìjak tady pøežíváme. Všichni si musí pomáhat v boji o „holý život“ proti profesorskému sboru a známkovacím sešitkùm. Dokonce i vyuèování dovede být nìkdy zábavné, napøíklad pro hlášky paní profesorky v biologii: „øitní otvor je taky díra“ nebo „proboha, vy ten hmyz berete jenom jako, že nìco zašlápnete a jdete dál“. Má to však i své zápory,

pøemýšlejte, všichni je znáte – kapky ledového potu pøi zkoušení, nervy pøed provìrkou. „Nejlepší“ jsou stejnì „xychty“ všech lidí ve tøídì, když milý(á) pan(í) profesor(ka) pøijde a „dneska si napíšeme provìrku“. Nehlášenou, samozøejmì. Protesty nic nezmùžou, mìl ses uèit, studente! To potom pøijde vhod velká pøestávka – nìkteøí jdou do bufetu za naším sluníèkem paní Lyskovou, nìkteøí ven, „provìtrat plíce“ – to nekuøáci nepochopí, jak stresovanému rozklepanému studentovi pøijde vhod taková cigaretka! A to nám zakazují. Je toho ještì hodnì, nìkdy jsou dny, kdy se pro bolení bøicha ze smíchu nemùžu zvednout ze židle, ale i dny kdy bych si nejradìji hodil „mašli“. Však to znáte, ale myslím si, že ty klady jednoznaènì pøevažují.

´65 Dodge

Objektivnì øíct, zda je nìco kladné èi záporné je nemožné. Záleží na tom, co kdo považuje za klad èi zápor, a z tohoto dùvodu nebudu psát o kladech a záporech. To, co je klad a co je zápor, a si domyslí každý sám. První co vás na škole uchvátí je její budova. Chloubou je nová pøístavba se solidnì zaøízenou aulou. Tím, že byla pøilepena k pùvodní budovì, zpùsobila krásnou dvoubarevnost budovy. Nejvìtší okrasou jsou samozøejmì sochy na balkónì, na které už zaèíná pùsobit zub èasu a zákeøní holubi. Zaøízení tøíd je vyhovující, i když mezi tøídami jsou až propastné rozdíly. Ještì je zde stará pøístavba, která je témìø nevyužívaná a chátrá. A podle toho, kolik má škola penìz a kolik by stálo zboøení, bude chátrat ještì hodnì dlouho. První setkání s touto školou byly pro vìtšinu pøijímaèky. Tato škola je sice výbìrová, ale stane se, že nìkteré roky jsou poèetnì slabší, a tak se mùže stát, jak se stalo, když jsem pøijímaèky dìlal sám, že se nedostalo, podle mých informací, celých pìt dìtí, což je ponìkud slabší filtr. Pokud jste nemìli u pøijímaèek špatný den a dostali jste se sem, nafasovali jste rùzné profesory. Kvalitativnì jsou na vysoké úrovni, jsou odborníky v tom, co uèí a tomu, co uèí, taky rozumí. Avšak najdou se i takoví, kteøí aè svému pøedmìtu rozumí, nedokáži látku vysvìtlit nebo probírají tak rychle, že ani sami neví, co už probrali. A nìkteøí to umí zase tak dokonale, že tomu vlastnì poøádnì nerozumí. Pokud už na tuto školu chodíte nìjakou dobu, tak si krátíte výuku ètením Prostoru. Je dobré, že mají studenti svùj èasopis, do kterého snad mohou i pøispívat, je ètený a jehož redaktoøi si za svou práci jistì zaslouží úctu. Je nìkdy nazýván jako komerèní, což je naprostá hloupost, abych byl slušný. Ale i chyby se najdou. Od drobných pravopisných až po nepøíliš vhodné urèení názvu, který je církevními organizacemi a nacistickou ideologií(Lebensraum – životní prostor) zavádìjící. Na druhou stranu je tøeba pøiznat, že název je i výstižný, protože prázdného místa je opravdu hodnì, a pokud tam nìjaké pøed uzávìrkou je, tak tam nìco napíše Kamil Mrázek, jehož èlánky mají špatnou úroveò. A pokud na tuto školu chodíte, potkáváte rùzné studenty, mezi kterými se najdou i sprejeøi. Jak je poznáte? Nevím, jak poznáte dobrého sprejera, ale špatného poznáte tak, že se nechá chytit, jako ti naši. Nejenže se nechali chytit, ale jejich dílo bylo nepovedené. Ovšem nejvìtší drzostí je, že jejich díla pøemalovali jiní lidé. Snad jim aspoò dobøe zaplatili. V souvislosti s tím by bylo dobré, aby se nechal chytit ještì nìkdo jiný, a možná by se zaštrajchovaly i ostatní nepovedená díla jiných sprejerù, a kdyby se nikdo nechtìl nechat chytit, mohli bychom se složit na barvu nebo barvy, když už je zeï vícebarevná.

L

Lumír Sekula (6.A)

Zlodìj v ústavu?

To otázka! V pátek 3. listopadu 2000 se totiž ze zamèené dívèí šatny tìlocviku „ztratily“ dvì penìženky. Jejich celkový obnos èinil témìø 1000,- Kè + telefonní kartu. Je sice možné, že holky mohly své penìženky nìkde zapomenout èi vytratit a je náhodou, že se to obìma stalo v tentýž den. Nejen já si ale myslím, že v tomto pøípadì nešlo o shodu náhod, nýbrž o sprostou krádež. Nikdo neví, kdo ty peníze vzal, ani jak se do šatny dostal, byl-li to nìkdo z gymnázia nebo úplnì cizí èlovìk … Jménem svých dvou kamarádek však dotyènému zlodìjíèkovi pøeji, a si ty penízky užije, a je poøádnì roztoèí nebo, a se jimi klidnì udáví, ale jestliže prachy nutnì po-

N

tøebuje, tak tahle forma zisku nepatøí mezi ty nejlepší. Nech jde tøeba zametat chodníky pøed školou nebo ve svém volném èase roznáší noviny, je pøece tolik možností, jak získat finance „normálním zpùsobem“. V dnešním svìtì už lidé asi nemají ani èas pøemýšlet, zdali to, co dìlají, je správné. Nejspíš všichni hledáme tu nejjednodušší a nejrychlejší cestu, jak se dostat k cíli. nìkdy to jde hladce (viz tento pøípad), obèas ale narazíme na pøekážku a musíme se vrátit na zaèátek. Nìkdy opakujeme stejnou chybu tak dlouho, dokud nepochopíme, že touto cestou to prostì nejde a musí se na to úplnì jinak.

Pavla

Kultura, názory

PROSTOR

Strana 6

Místo èinu – rybárna

Dne 10. 11. 2000 v 19:00 hodin se v rybárnì, jak asi všichni ví, konala Bažantnice. Hodnì lidí nejprve nevìdìlo, kde se ona rybárna nachází, ale podle poètu úèastníkù ji našli i ti, co do poslední chvíle ani netušili, že se bažantnice koná. Hned u vchodu mi bylo od dívek z 6.A na ruku natisknuto razítko nìjakého trpaslíka a køížek lihovým fixem a než jsem si onoho trpaslíka staèila prohlédnout, už se mi na pravé ruce skvìlo krásné tlusté prase. Z toho jsem usoudila, že to asi bude stát zato. Vešla jsem dovnitø. Oslnila mì rùzná barevná diskotéková svìtýlka, ve kterých vaše umìlecké kreace, pracnì nacvièené doma pøed zrcadlem, vypadají jako pohyby robota, který se snaží tanèit. Øekla jsem si „No nazdar, to bude trapas!“, ale protože tak vypadali úplnì všichni, nejen já, nechala jsem to plavat … Nejprve se konalo pasování bažantù. Prváci se tady smrskli uprostøed parketu a šesáci je omotali rolí toaletního papíru. Poté museli složit pøísahu, vypít nìco dost odporného (podle slov jedné prvaèky: „Nejspíš Maggi nebo kofola se solí!“) a maturanti je smetákem pasovali na „bažanta roku 2000“. Abych pravdu øekla, ani mi jich nebylo líto. Nìco podobného, aèkoli ménì drastiètìjšího, jsem si prožila minulý rok v Dìlnickém domì. Mé pozornosti neuniklo nìkolik nápisù na zdech: „Kouøení zakázáno“ a „Osobám mladším 18 let alkohol nepodáváme“. Od 6. A to sice bylo moc hezké, ale „oranžovì svítící svìtýlka“ v prstech nìkterých pøítomných a bílé kelímky, ve kterých urèitì nebyl èaj, v rukou bažantù øíkali svoje … Jelikož jsem nekuøák, vadil mi

Cesta zpìt

docela smrad z cigaret, ale po 22:00, kdy už pøes bílou mlhu nebylo vidìt, jak na nápisy „Kouøení zakázáno“, tak na druhý konec celkem malého sálu, a kdy mé vlasy i obleèení nasákly tamní „atmosféru“, mi to zaèalo být jedno. Stala se ze mne totiž „žena s vùní nikotinu“. Pøítomní si také stìžovali na malý prostor, který rybárna poskytovala. Vážnì to tam zaèínalo houstnout, zejména v pozdìjších hodinách, kdy už se nekontrolovala razítka na rukou ani vstupenky. Tím pádem se dovnitø nahrnula rùzná jiná cizí individua a na parketu nebylo k hnutí. Urèitì by stála za zmínku hudba. Pøipadlo mi, že D.J. Marek Cienciala poslouchá jistý druh hudby (house), který se mu líbí a má jej tudíž i ve svém repertoáru, jiný žánr jakoby pro nìj neexistoval. Netvrdím, že by mìl pouštìt nìco jako Lunetic èi V.I.P., ale každopádnì bych nejen já ocenila tøeba Red Hot Chili Peppers, Modjo, French Affair, Reamon …, prostì normální moderní hudbu. Proti tomu, co ten D.J. pouštìl, nic nemám, ale všeho moc škodí! Rodièovská opatøení mi kázala být do pùlnoci doma, a tak jsem po 23:30 opustila místo èinu. Sice bez bundy, klíèù a penìženky, které jsem tam bohužel mezi tolika lidmi nemohla najít, ale pøece na druhý den se bunda našla. Všechno to konèilo pøed tøetí hodinou ranní, kdy už na parketu zùstali jen opravdoví šílenci a „paømeni“. Myslím, že se to vydaøilo, ale jak se možná vìtšina lidí shodne: „Až na tu hudbu to byla docela fajn akce.“ P.S.: Bažantù pøišlo hodnì, ale profesor ani jeden. Pavla

Kdo je to èlovìk? Je to ten, co se nechce nikdy vracet na stejné místo? Ten, kdo hledá nìco nového, neznámého? Jistì, øeknete. Ale kdo z nás nikdy nezatoužil mít nìco, nebo být nìkde v minulosti? Kdo z nás nikdy nezatoužil trochu se vrátit? Každý øíkáme, že hledáme nìco nového, nìjaké povyražení. A pøitom se dostáváme do stále stejných, nemìnných, zažitých vzorcù chování a situací. Vše, co jsme jednou prožili se k nám intenzivnì vrací každý den, každou hodinu, každou minutu... Nìkdy jen ve vzpomínkách, nìkdy v podobnosti toho èi onoho okamžiku, který nás šokuje. My sami jsme si naše myšlení pøetvoøili tak, abychom se chovali stále stejnì - pøedvídatelnì. Ale proè? Není to škoda? Nejedná se o lidi kolem nás - ti nás mohou pøedvídat a nám osobnì to mùže být úplnì jedno. Ale co my? Jsme opravdu spokojeni, když zažíváme stále stejnou vìc stále stejným zpùsobem? Proè se jednou nepøekvapit a udìlat nìco, na co nejsme pøipraveni? Každý den stojíme tváøí v tváø stejným událostem: „Ahoj, kam jdeš? Nechceš spoleènost?“ Udìlejme nìco, co pøekvapí

Nebojte se vyjádøit! 1. Co si pøedstavujete pod pojmem globalizace? 2. Jaký je vᚠnázor na globalizaci? Mgr. Marcel Gibiec

1. Globalizace = propojování (kultur, ekonomik, regionù, státu, oblastí). Dìje se tak formou integrací, spolupráce, komunikace, finanèních tokù, pohybu zboží, financí. Globalizace zaèala v dobì objevování nových kontinentù (15. - 16. st.). Ekonomický podtext získává v dobì prùm. revoluce, maximální rozsah od 2. sv. války. Její klady jsou industrializace, urbanizace - vyšší živ. úroveò. Záporem jsou stále vìtší rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími oblastmi svìta, globální ekologické zmìny v jednotlivých geosférách naší planety, politický neovlivnitelný proces, zánik (asimilace) kultur, jazykù, tradic. 2. Globalizace je znakem materiálnì založené spoleènosti s malou možností vlivu na její prùbìh.

Ing. Zora Hýblová

1. Zejména setøení národních rozdílù. 2. V podstatì negativní.

student 2.B

student 5.B

1. Nic. 2. Žádný.

1. Nemám ponìtí. 2. Je mi to úplnì ukradené.

student 5.C 1. Jiným slovem integrace v rùzných odvìtvích lidského tvoøení. Je to politicky, finanènický, obchodní, kulturní a sjednocovací proces. 2. Tak jako každý sociologický proces potøebuje i globalizace èas na plné rozvinutí k spolehlivému fungování a k tomu, aby si na ni zvykli rùzní lidé s rùznými zvyky v rùzných zemích svìta s rùzným stupnìm integrace a vývoje.

Petra Drongová, Petra Lancová, KM

Kéž by bylo více èasu a lépe využitého!

Dlouho jsem uvažovala, co bych tak asi mohla napsat našemu milému školnímu èasopisku. Chtìla jsem to udìlat už dávno, ale jak jistì víte, student na této škole má velmi málo èasu. Tím bych se taky chtìla tak trochu zabývat. Myslím aspoò v tìchto nìkolika málo vìtách. Kazdý profesor si myslí, že máme pouze jeho pøedmìt a

vùbec nemyslí na chudáky studenty, kteøí mají asi ještì dalších tisíc úkolù do jiných rùzných školou povinných „aktivit“. Tøeba taková latina. To je nejvìtší ztráta èasu. Proè se místo ní nemùžeme tøeba uèit informatiku. Jasnì, nejvìtší chudáci jsou humanitní tøídy. Lituji je. A tím samozøejmì taky sebe.

Anonym

každého. A hlavnì nás samotné: „Ahoj, a jdeš, kde jdeš, jdu s tebou.“ Proè se poøád opakovat? Øeknu vám proè. Protože èlovìk hledá jistotu, o kterou se mùže opøít. Èlovìk potøebuje nìco, co mu dodá sebedùvìry, když zklame. Nìco, jako je vìta (kterou používáme èasto a jen proto, že minulé situace dopadly stejnì): „Vždy jsem vìdìl, že to tak dopadne.“ nebo „Je to poøád stejné - nic se nezmìnilo.“ Proè se vracet do minulosti? Pojïme i v minulých situacích najít nìco nového. Nesnažme se je prožívat znovu. Všechno se mìní. I ty situace. Jen my, my zùstáváme a hledáme stíny, mnohdy dávno vybledlé. Èlovìk je tvor, který jde do budoucnosti pøes minulost. Èlovìk je tvor, který jde vpøed, jen aby se jednou mohl vrátit. Zkusme to zmìnit. Otevøme oèi a koneènì najdìme sami sebe v tom nepøeberném množství vzorcù chování, které nás nikdy ani nenapadly. Zkusme to všechno zmìnit! Zkusme koneènì dojít nìkam dál! Zkusme koneènì žít... Èerný Princ

PROSTOR

Poezie, rùzné

Tobì

Nenávidím se a nenávidím tahle slova, která píši, protože vím, že vzplanou jako má duše a tak shoøí vše, co ve mnì žilo – mùj krásný svìt Byl jsi to Ty Obyèejný èlovìk, cítící strach i bolest Vím, že vzít si život je høích, ale ještì vìtší by byl bez tebe žít Chci zapomenout a proto pøed vším utíkám Je ze mì troska Èlovìk, který se stal lovnou zvìøí svých myšlenek Bojím se Tì potkat a zároveò mám strach, že Tì neuvidím Uráží mì to, co k Tobì cítím – je to smìšné a nemùžu se tomu smát je tu jen zoufalství a strach Tajnì Tì pozoruji z dálky nevím, jestli to víš Pøipadám si jako zloèinec Teï zjišuji, že od té chvíle co Tì znám svùj život nežiji - jen existuji Nenávidím Tì! Nenávidím sebe, tenhle papír, tuhle tužku, kterou držím protože místo ní nedržím Tebe

Y

Kumišaja (5.B)

Jen svìt III.

Je podzim, listí všude, plno ve vìtru ho poletuje, dìdek o berlích tudy jde, studený vítr mocnì duje. Je podzim, nebe chladné je, slunce svítí, ale nehøeje, cesty hýøí èervenými barvami listù, po nich (jde) dìd s holemi. Je podzim, ptáci na jih odletìli, místo písní jejich, zpívá si vítr tu svou, píseò krásnou, leè studenou. Je podzim, dìd v parku na lavièce sedí, flašku rumu v rukou tøímá, pomalouèku jímá se ho zima. Už není podzim, hodnì snìží, dìd svou láhev stále drží, i ty berle jsou tu ještì opøené, dìdek jako by byl z kamene.

Lennie

Uèení stoikù, že máme svým žádostem odpomoci vyhlazením svých potøeb, mi pøipadá jako výzva: uøíznìme si nohy, abychom nepotøebovali boty. (Swift)

Bažant

rubrika pro bažanty a jinou polní zvìø

•

Je podzim

Strana 7

Z propadlé oblohy padají kapky deštì a pleskají do tvých vypleštìných tváøí ... Metafora nepodaøeného dne se pøenesla do vzducholodi smogu velkomìsta V tisících tváøích nenacházíš pochopení ani kapièka jejich lítosti se neukáže na sluneèním svìtle uvnitø proudu myšlenek bez tìl. Z propadlé oblohy padají kapky deštì a tvá dìravá hlava pøestává myslet ...

Èerný Princ

Kniha je zrcadlo když se do nìho podívá opice, nemùže z nìho ovšem vyhlížet apoštol. (Lichtenberg)

& s

Velevážené bažantstvo, tato rubrika je urèena pouze pro vás. Všechny ,,nebažanty“ proto žádám, aby pøestali èíst. Zároveò je upozoròuji, že ètení této stránky by mohlo vážnì ohrozit jejich psychické zdraví. Stránka má za úkol vás pøipravit na pøežití v tomto ústavu. Souèasnì se snaží vám usnadnit orientaci na gymplu.

Co je to bažant?

Vyhledal jsem v moudrých knihách i ve své pamìti vysvìtlení pojmu BAŽANT zde vám ho pøedkládám: 1. Pták z èeledi hrabavých. Je charakteristický dlouhým stupòovitým ocasem (samec mìøí 76-89 cm,samice 53-64 cm). Samec má zlatavì mìdìné, tmavì skvrnité zbarvení. Konce a okraje køídel má svìtle kávové, podobnì i ocasní pera, na kterých jsou pøíèné èernohnìdé pásy. Horní èást køídel a kostøec jsou šedé, hlava fialovoèerná, lesklá, poušky èervené. Samice je svìtle kávová, skvrnitá. Domovem bažanta obecného je

Asie, odkud byl pøevezen do Evropy, Severní a Jižní Ameriky. Obývá zejména polní lesíky. Tok samcù se skládá z pohybových a hlasových projevù a z bojù. Hnízdo je zpravidla na zemi v polní kultuøe nebo v rùzných porostech. Na 10-15 nahnìdlých až nazelenalých vejcích sedí samice 23-27 dní. Mláïata po vylíhnutí opouštìjí hnízdo, samice je však vodí. Potravu tvoøí hmyz, semena a bobule. Lovný pták. 2. Žák nebo student prvního roèníku zpravidla pronásledován ,,nebažanty“

autor z vašich øad

Pokraèování pøíbìhù jednoho bažanta aneb B. pokraèuje

Myslím, že vám, vìrným ètenáøùm, nemusím znova pøedstavovat našeho milého B. (èti Bé ). A pokud se vám náhodou v øíjnu nedostal tento èasopis do ruky, pak vìøte, že B. je jedním z typických bažantù studujících na tøineckém gymplu. Nᚠmilý B. se jednoho dne rozhodl, že si pùjde do bufetu koupit Kofolu. Øada byla obrovská a B. se zdálo, že lidí v ní vùbec neubývá, ba naopak pøibývá. A po chvíli na to pøišel! Oni se ti ,,nebažanti“ pøedbíhají! A tak to taky zkusil. Byl však bez milosti vyhnán zpátky na konec øady. Teprve tam si všiml, že dopøedu se dostanou jen ti, co tam mají spolužáky. Kromì novinek ,,pøestávkových“ však objevil i novinky ,,vyuèovací“. Napøíklad zapisování známek. Po dlouhých dvou mìsících zjistil, že si studenti známky zapisují sami. ,,Kdo by to byl øek, že jsem si ten trojec ze zemáku mìl napsat sám?“ pomyslel si. I když už jsou tøi mìsíce školy pryè, milého B. stále potkávají neèekané pøíhody. O nìkterých z nich si (snad) pøeètete pøíštì.

Jakub Szkandera

Peníze až na prvním místì Pøedstavte si tøídu. Ne obyèejnou tøídu, ale tøídu s vysokým procentem studentù z bohatších rodin. Není to nic výjimeèného. Ale teï si pøedstavte profesora nebo profesorku, který vám neustále pøedhazuje, jak není v této tøídì problém s penìzi a jak jste líní, že nechcete nikam jezdit a dokonce si nechcete kupovat ani knížky za pár set korun. A pøitom tøeba vùbec nemyslí na to, že ne

všichni v této tøídì mají milióny až miliardy korun v bance. Jak se má potom asi cítit student, který na zájezd za dvacet tisíc nemá dost penìz? Nìkterým profesorùm je to nejspíš úplnì jedno. Zajímá je jen jediné, sehnat dostatek ,,bohatých“ studentù na to, aby oni mohli jet na výlet. Asi jim vùbec nedochází, že tímto jednáním mohou spoustì lidí dost ublížit.

,,chudý student“

PROSTOR

Strana 8

Støídání uèebnic? Nejménì 10x roènì!

Mám starší sestru, která studovala na této škole ještì pøed pár lety. A taky mám doma asi tak dvì tuny uèebnic, které si moje sestra musela koupit, používat je tak pùl roku a pak si koupit jiné, protože se profesoøi rozhodli brát látku podle jiné uèebnice. ,,Staré“ uèebnice už jí zùstaly, jelikož je nemìla ani komu prodat, protože kdo by si koupil uèebnici, podle které už se látka neprobírá? Nikdo. A tak máme plnou pùdu beden s uèebnicemi, které už asi nikdy nikdo používat nebude. Ale dát je do sbìru a vydìlat tím tak pár korun, když za uèebnice èlovìk zaplatí øádovì stovky a stovky? Nikdy. To se radši budu kochat pohledem na plnou pùdu nových knih (pøevážnì anglických uèebnic, které se mìní nejèastìji) a kdo ví? Možná si jednou založím vìdeckou knihovnu nebo archív.

E

Minivolejbal dívek Ve ètvrtek 21. 12. od 12:30 do 16:00 se uskuteèní turnaj ve volejbale dívek. Družstvo budou tvoøit tøi dívky, buï v rámci jedné tøídy nebo skupiny v hodinì TV. Turnaj se bude dohrávat v pátek 22. 12. dopoledne. Hrát se bude ve dvou kategoriích: Kategorie A – zdatní a pokroèilí Kategorie B – mírnì zdatní a nepokroèilí Závazné pøihlášky odevzdávejte profesorkám tìlocviku do pátku 15. 12. Na pøihlášky uveïte jména, tøídu a kategorii. Herní pravidla a systém bude urèen až po uzávìrce pøihlášek.

Prostor

Ze sportovních výsledkù Støedoškolský atletický pohár

Dìvèata završila sportovní rok 2000 skvìlým tøetím místem v republikovém finále této soutìže. O vysoké sportovní úrovni závodu v Jablonci svìdèí fakt, že bodový zisk našeho družstva – 9122 bodù by v pøedchozích letech vždy staèil na absolutní vítìzství. Nejcennìjší odmìnou pro naše reprezentantky Mrózkovou, Nastulczykovou, Przyczkovou, Walachovou, Jakešovou, sestry Stenchlákovy, Cieslarovou a Sikorovou byla údajnì pusa od mistra svìta a olympijského vítìze v desetiboji Tomáše Dvoøáka.

Pøespolní bìh

V bruntálském parku na regionálním kole naše dorostenky v sestavì Przyczková (1. místo), Sikorová (5.), Kozielková (10.), Cieslarová (12.) a Kluzová (28.) potvrdily svou kvalitu druhým místem. Naše pøemožitelky z Gymnázia Frýdlant skonèily na republikovém finále v Novém Mìstì na Moravì na 4. místì.

Házená

Starší žáci naší školy v tomto druhu sportu zaznamenali první kvalitní úspìch. Po vítìzství v okrskovém a okresním kole vyzkoušeli své umìní mezi nejlepšími družstvy oblasti. Pøes jedinou remízu a tøi porážky zaslouží Rzyman, Klepacz, Kurzok, Špok, Žižka, Bystrianský, Doucha, Siwy a Hudzieczek pochvalu.

Oèekávané akce

6. 12. košíková (okresní kolo dorostencù) 15. 12. odbíjená (okresní kolo dorostencù) 21. - 22. 12. školní pøebor tøíèlenných družstev v odbíjené.

%

Mgr. Pavel Sikora

Sport, jiné

Oceláøi osmé místo uhájili

Je nedìle 19. 11. a já jsem se rozhodl, že pùjdu na hokej. Tøinec dnes hraje se Slavií o osmou pøíèku v tabulce, oba týmy budou chtít vyhrát, mohlo by to být dobré utkání. Doma se nudím, a tak vyrážím již pøed pùl pátou. Venku už je šero. Pøekvapuje mì, že ulice jsou témìø prázdné. Jen tu a tam se objeví nìjaký muž nebo chlapec s šálou tøineckého hokejového klubu. Vcházím na stadión a obklopuje mì ta známá hokejová atmosféra. Proudy lidí chodících sem a tam, snad nekonèící øady u stánkù s pivem (bohužel), vážní mužové v èerných uniformách. Hráèi právì opouštìjí ledovou plochu po nezbytném rozcvièení. Na høištì vjela rolba, aby uvedla led do regulérní podoby. Zaposlouchal jsem se do hlášení rozhlasu. Ani nevím jak, ale ubìhlo patnáct minut a na ploše se objevili první hráèi. Za chvíli je už vše pøipraveno k zahájení utkání. V tøineckém kotli to vøe. Úvodní minuty však za moc nestojí. Hra je místy až pøíliš chaotická, což vyhovuje ménì technicky vybavené Slavii. Ta se taky dostává do první pøíležitosti. Kotásek pøedvádí nádherný bekhendový blafák. Posílá Novotného na led. Støílí, ale kotouè zcela prázdnou branku míjí. Z ochozù se ozvalo hromadné úff. V závìru mají naši možnost hrát již tøetí pøesilovku, ve které, jak se pozdìji ukáže, vstøelí Pavel Jankù po nádherné pøihrávce Richarda Krále první branku utkání. O nìkolik málo sekund pozdìji doráží Nìmèický støelu Noska. 2:0. To již stadión exploduje nadšením. Všichni stojí na nohou a plácají rukama, seè jim síly staèí. O pøestávce opouštím stadión. Èekám na bratrance, se kterým provedeme rozbor první tøetiny. Shodujeme se na tom, že dvoubrankové vedení není objektivním vyjádøením pomìru sil na høišti.

To si zøejmì uvìdomili i Slavisté a v úvodu druhé èásti se vrhají do útoèení. Jenže branka padla na druhé stranì. Podruhé se trefil Jankù. To je zaèátek hokejové nádhery (hlavnì pro fandu tøineckého klubu). Tøineètí se vrhají do útoku a výsledkem je øada dobrých pøíležitostí, oddechový èas Slavie a pak ètvrtý gól v Málkovì kleci. To už je na mladého brankáøe pøíliš a nechává se støídat. Oceláøi pokraèují ve skvìlém výkonu. Jenže už je tu konec druhé tøetiny, po které vedou Oceláøi 4:0. „Tak a je to,“ øíkám kamarádovi. „Teï už by se nemìlo nic stát,“ odpovídá mi. Zaèíná tøetí tøetina a já se tìším na dalších dvacet minut útoèného hokeje s nìkolika góly v síti hostí. Jenže chyba lávky. Tøineètí, v domnìní, že je už rozhodnuto, hrají ve vlažném tempu, èehož Slavia využívá a uzavírá Oceláøe pøed Novotným. Ve 47. minutì vede Tøinec už jen 4:2 a domácí trenér Vladimír Vùjtek si bere oddechový èas. Chvíli na to dostávají Oceláøi možnost hrát pøesilovku. Tu v 50. minutì využívá Petr Gøegoøek a o vítìzi je rozhodnuto. V závìru utkání už tøineètí brání své vedení a spoléhají se na brejky. Rozhodèí ukonèil utkání a hráèi v bílých dresech se hrnou ke svému brankáøi, aby mu podìkovali za pøedvedený výkon. Stadión se pomalu vyprazdòuje, jen kotel dìkuje hráèùm za vítìzství. Ti se rozjíždìjí smìrem k nim a vrhají se po hlavách na led. Je to rituál, kterým oslavují každé vítìzství. Teï už nic nebrání tomu, abych se vydal domù. Cestou si v hlavì pøehrávám branky a nìkteré další okamžiky utkání. „Dobøe že dneska vyhráli. To má èlovìk hned lepší náladu, i když zítra musí jít do školy.“ øíkám si pro sebe.

PŠ

Další vítìzství Bystøice

I v  sedmém kole 5. Msfl Bystøiètí florbalisté nezaváhali a ve velice nervózním utkání zdolali celek Fbk Havíøov „B“, který byl posílen tøemi hráèi z „Áèka“, tìsnì 1:0. Tím si upevnili vedení v soutìži. Nyní mají pøed druhým a tøetím týmem dvoubodový náskok a nejlepší skóre v lize.

PŠ