Daruj šindel Libušínu k narozeninám! ZŠ a MŠ Frenštát p. R., Tyršova 913 darovala na obnovu Libušína jeden dřevěný šindel a peníze na dalších 1254 šindelů – 25 080 Kč.
-145-
Jak jsme předávali peníze a šindel V pátek 28. března jsme se vydali do Rožnova, kde nás přijal ředitel Valašského muzea v přírodě ing. Jindřich Ondruš. Čekalo nás také tradiční valašské občerstvení – frgále, přítomnost kamery TV Beskyd. Nakonec se „audience“ protáhla na více než hodinu a všichni jsme se shodli, že to bylo příjemné setkání. A protože jsme tam byli jako velvyslanci našich žáků a učitelů, snažili jsme se vyzvědět co nejvíc o Libušíně, jeho minulosti, současnosti i budoucnosti. Jaký je současný stav Libušína? Stavba je vyklizená, byl odklizen popel, který se prosíval, aby se našly předměty, které v něm mohly být. V jídelně dosahovala vrstva popela až 70 centimetrů. Začínáme připravovat předprojektovou dokumentaci, hledáme v archivech, protože stavba má 115 let a za tu dobu prošla mnoha změnami. Řešíme otázku, jak udělat nové požární zabezpečení objektu, jak zajistit vytápění. Na první pohled to vypadá jednoduše, ale ukázalo se, že to jednoduché nebude. Teď připravujeme zastřešení celého objektu, musíme před nepřízní počasí ochránit, co zbylo. I když je to spáleniště, je tam pořád spousta cenných věcí a informací. Kdy bude znovu otevřen Libušín? Opravu plánujeme zhruba na tři roky. Teď provádíme předprojektovou dokumentaci, na kterou máme asi dva měsíce, vybereme architekta, pak se vypíše veřejná soutěž na vytvoření projektové dokumentace, její zpracování také zabere nějaký čas. Musí se vyřídit potřebná povolení, bude se také vybírat firma na provedení stavby, toto vše by mohlo zabrat až 14–15 měsíců. Vlastní stavba by se mohla stihnout asi za 1,5 až dva roky. Ve výsledku by to mohly být asi ty tři roky. Jak jste se dozvěděl o požáru Libušína? Hasiči volali do muzea, zprávu se dozvěděl technický náměstek. Jel na Pustevny a volal mi, že hoří Libušín. Dozvěděl jsem se to asi o půl druhé. Když jsem dojel z Nového Hrozenkova, kde bydlím, na Pustevny, -146-
bylo kolem třetí. Moje první pocity byly nepopsatelné. Když vidíte tak velký požár v noci, do toho blikání majáčků, praskot okně, je to až strašidelné. Část budovy byla shořelá, ale nevěděli jsme, nakolik. Když jsme ráno nahlédli dovnitř a viděli nebe, bylo to špatné. V nejstarší části budovy mezi šindeli a sádrokartonovou vestavbou plápolal oheň a hasiči museli rozbíjet střechu, aby oheň uhasili, protože voda po šindelích jen stékala. Byl to hodně neradostný pocit. Pustevny a Radhošť patří mezi naše oblíbená místa. Jak na požár reagovali lidé? Na Pustevnách byl ministr kultury, sepsali jsme naše požadavky, jednáme s ministerstvem kultury. Důležité je i to, že v celém regionu dali lidé najevo, že jim na Libušínu záleží. To nemůže přeslechnout ani ministr. Na Valašsku je krásná příroda, jsou místa, kde stojí krásné stavby v krásném prostředí. Je vidět, že si toho Valaši umí vážit. V dnešní době se spousta lidí zajímá o to, kde žije, o své okolí, je schopná pomoct, nabídnout pomoc. Když jsem sjížděl z Pusteven po požáru, netušil jsem, že poznám takovou vlnu solidarity a zájmu. A to je hodně cenné. Jak se zaplatí obnova Libušína? Základem budou peníze z pojistky. Pojišťovna zaplatí obnovu Libušína v nových cenách. Nezaplatí ale projektovou dokumentaci, nevíme, jak se bude podílet na prozatímním zastřešení spáleniště, zajištění zdí, případném bourání zdí. V Libušíně byly požární hlásiče, pojišťovna zaplatí jen hlásiče, ale pokud tam bude něco modernějšího, to už zaplatíme sami. Stát si je vědom, že Libušín je kulturní památka, ale ani síly státu nejsou vždy dostatečné, tak je dobré hledat i jiné cesty. Peněz bude zapotřebí hodně. Jak vám pomůže naše sbírka šindelů? Nevím o žádné škole v okolí, která by zorganizovala něco podobného. Když jsme to počítali, vašich 25 080 korun by mělo stačit na pokrytí 25 metrů čtverečních střechy Libušína. Děkujeme vám. -147-
Jak jsme předávali peníze ze sbírky – pohled redaktorek V Rožnově byla pěkná budova, ve které sídlil ředitel skanzenu. Nejvíc se mi líbilo, když zaznělo, že škola Tyršova vybrala 25 080 Kč, benefiční koncert v Praze přinesl 20 000 Kč a Tarzanie, horský lanový park, darovala 16 000 Kč. Hezké bylo, když jsme předávali pokladničku, šindel a taštičku s věcmi. Lucie Krpcová Pan ředitel muzea nás přivítal a my mu předali peníze za šindele, jeden dřevěný šindel od Dariny a taštičku s propagačními materiály naší školy. Měli to tam velice pěkné a jako poděkování za vybrané peníze škola obdržela děkovný list a každá jednotlivá třída, která přispěla, dostala svůj s uvedeným počtem šindelů. Dostali jsme také čaj a frgál. Moc se mi líbilo, že s námi ředitel vstřícně diskutoval o požáru Libušína. Také tam byl kameraman a reportér TV Beskyd, který dělal rozhovor s paní ředitelkou. Veronika Mladěnková
8. březen – Mezinárodní den žen Co pro tebe znamená MAMINKA, jaké pocity v tobě toto slovo vyvolává? Odpovídala 6. B Maminka je můj život. Mám rád, když mě obejme. Mám rád ten pocit, když mě před něčím ochrání. (Daniel) Maminka je celý můj život. Je to moje láska. Je to pro mě nejlepší osoba. Je to velký poklad. (David K.) Dala mi život, protože mě chtěla. Stará se o mě, jako bych byla miminko, i když už jsem velká. Když mám potíže nebo starosti, jdu se jí zeptat na radu. (Natálie) Maminka je ta nejmilejší, nejkrásnější a nejhodnější bytost, která může existovat. Vždy vám pomůže a obejme vás. (Viktorie) -148-
V těle nám koluje její krev. Je to půlka mě, mého života. (Agáta) Mám ji ráda, vždy se mi vyjeví lásku, laskavost, je tolik pocitů, které se nedají popsat. (Patricie)
Slavíte MDŽ nebo Svátek matek? Jak? Den matek – doma, protože je to pěkné a mamka má radost, když jí koupím kvítko. (Lukáš) Den matek – nijak velká oslava to není, prostě jí dáme dárek, někdy k tomu řeknu proslov a zajdem si na večeři. (Patricie) Dáme jí nějaký dárek. Snažíme se k ní být milí a hodní. Jak přijde z práce, pošleme ji odpočinout si k televizi. Dám jí pusu. (Patrik) Doma spíš slavíme Den matek. Moje maminka má totiž se mnou další dvě děti. Takže je vlastně trojnásobná maminka. (Viktorie) Na Den matek dám vždy mamince kytičku nebo čokoládu, ať ví, jak ji mám ráda. Tatínek vždy přijde, dá jí pusu a kytičku. Občas jdeme do restaurace na oběd. Maminka je vždy ráda, že něco dostane, ale říká, že ve skutečnosti nic nechtěla! (Natálie) Oba svátky slavíme stejně. Mamince, babičce a tetám dávám bonbóny a rozdávám je. Ke Dni matek dávám ještě jednu růži. Vždycky jsem rád, když se někdo raduje a to i dává pocit štěstí. (Jakub) 6. B
Ptáci se vrátili z teplých krajin až o měsíc dříve. Proč? Odkud ví, že u nás není žádná zima? Pan prezident Miloš Zeman zavolal do Afriky, že už u nás není žádný sníh. Obratem mi odpověděli, že posílají první skupinu čápů a špačků zpět do Česka. Lucie S. Nevím! Jediného špačka, co jsem tento rok viděla, je Vilém. Lenka Myslím, že cítili teplé ovzduší, což jim dalo signál, že je čas letět domů. Signál, že začíná „jaro“'. Lucie H. Proč se k nám vrací špačci a čápi tak brzy? V teplých krajinách sledovali počasí na internetu a jelikož hlásili teplé počasí, tak se vrátili domů. Tak jen doufám, že zima už se nevrátí, když jsou -149-
tady. Klára Viděli vracet se české reprezentanty ze Soči, tak si řekli, že už poletí taky. A chtěli jim pogratulovat. Míša Poletí k nějakému oknu u domu, kde se dívají na počasí, když si myslí, že je to pravděpodobné, letí domů. Cestou se hádají, někdy se otočí zpět a někdy tam doletí, mají takovou svojí vlastní radu starších. Jsou to druidové, co když potřebují, tak se zase změní na člověka, třeba když potřebují vědět tu předpověď, tak si přepne TV kanál. Jakub H. Myslím si, že špačci mají 6. smysl a vidí do budoucnosti a ví, jestli bude nebo nebude teplo a protože mají rádi své staré domovy, chtějí se co nejrychleji vrátit, aby mohli mít malé ptáčatka. Věrka 9. C
Olympiáda nebyla jen v Soči Ve čtvrtek 27. února byla naše olympiáda. Ve třídě jsme si nachystali vlajku a cedulky. Potom jsme šli na dvůr a na hřiště. Tam jsme si řekli pokřik a stavěli se do řad. Paní učitelka Adámková nás uvítala na olympiádě. Pak nám něco řekla paní ředitelka a Ondřej řekl pravidla. Potom jsme hráli 13 soutěží, mně se nejvíc líbil hod do tlamy. Potom jsme měli přestávku a šli do školy. Pak nás čekalo ještě šest soutěží. Postavili jsme se do řad a paní učitelka přečetla místa. Naše třída byla první, dostali jsme čokoládové medaile a malé dárečky. Užila jsem si to. Adéla Pustějovská 2. C
V první části školní olympiády bylo 13 disciplín, ve druhé šest disciplín. Na olympiádu jsme chystali velkou vlajku ČR, malé vlaječky, kartičku s disciplínami, básničku. Nejlepší disciplíny byly záchod, koloběžky, žabí skoky. Vaneska Paľová 2. C Můj nejlepší den byl 27. února 2014, kdy byla olympiáda. Plnili jsme různé úkoly. Nevím jak ostatní, ale mě to bavilo. Dokonce jsme vyhráli 1. místo. Naše třída řvala Česko a pak jsme zjistili, že jsme vyhráli. Moc se mi líbilo, jak jsem hrála kuchařku a jak jsme házeli kroužky. Podle mě se nám to podařilo. Byl to dobrý den, ráda jsem to zkusila. Šárka Lundová 2. C
-150-
Nejprve jak budeme přicházet, řekneme svůj pokřik a až nás uvítají, řeknou nám, co a jak. Rozdělíme se a půjdeme sportovat. Až se dosportuje, rozhodne se, která třída zvítězí, třetí místo dostane bonbony, druhé plyšáky a vítěz čokoládovou medaili a tužku. Mně se nejvíc povedlo hodit míč do koše. Taky jsem vlajkonoš, to je ten, kdo nese vlajku. Šel jsem první a vedle mě šla Sabinka a nesla tabulku s obrázky, kde jsou olympiády. Dan Míček 2. C
Jaká byla sportovní olympiáda očima 5. A? Nejvíc mě zaujala stanoviště kuchařka a koloběžka. Moc se mi nelíbily žabí skoky. Olympiáda mě bavila. Katka Nejvíce mě bavilo házení míčkem do klauna, nebavila mě kuchařka. Na první kolo by mohlo být více času, protože se nestihnou vystát řady. Příště bych chtěla pomáhat paním učitelkám. Celkově mě z toho bolely nohy. Bára Zaujalo mě, jak se tam ostatní děti bily. Stály v řadě a vůbec nedělaly to, co měly. Ale jinak bylo nejlepší házení do terče. David Nejvíce se mi líbila soutěž hod do tlamy. Byla tam sranda, protože dvě děti tam shodily dvakrát klauna a tomu jsme se s mým kamarádem neustále smáli. Ondrej Olympiáda se vydařila, počasí nám přálo. Nejlepší disciplína byly žabí skoky, nebyly tam žádné fronty. Bylo to super, akorát mě bolí nohy. Petra Zaujala mě nejvíc nová disciplína záchod, byla u toho velká sranda. Jsem trochu zklamaná z toho, že jsme prohráli, ale i čtvrté místo je fajn. Těším se, až budeme deváťáci a budem u toho pomáhat zase my. Katka
Jan Amos Komenský se narodil 28. března 1592. Na jeho počest se slaví Den učitelů. Učitelé zastupují v době vyučování naše rodiče, někdy je vidíme rádi, jindy zase ne. Poradíme vám, jak s učiteli vycházet, jak je uklidnit a jak poznáte, že je zle… Jak rozzuřit učitele – zkušenosti 6. C Když pan učitel (paní učitelka) něco vysvětluje celou hodinu a žák -151-
řekne: „Já to nechápu, můžete to zopakovat?“ Jiří No to je snadné, třeba mít pořád blbé dotazy nebo když půlka třídy nedonese Dú. Mi to jde hodně dobře. Kuba Píšeme písemku, na kterou jsem se dlouho učila a když dostaneme známky a já se zeptám učitele, jaktože jsem dostala čtverku, když jsme to uměla? Verča K. Ptát se pořád na stejnou banální otázku, vykřikovat a poslat na něj Nikolu a Honzu. Zdeněk Jak uklidnit učitele v 6. C? Koupíme mu (jí) zájezd do Bohnic, aby si od nás odpočinul(a) a také se někam podíval(a). Jiří Učitele si udobřím tak, že budu předstírat, že s ním souhlasím a že všemu rozumím. Nemůžu se tvářit hodně rozumně, protože by mne mohl vyvolat. V první třídě to bylo jednodušší, stačilo říct něco jako: „Pančitelko, my vás máme rádi!“ Teď už to ale moc nejde. Honza Já bych uklidnila učitela tím, že bych mu dala lístek do divadla. Kristýna Řeknu mu (jí), že má hezké tryčko, budu potichu a budu se hlásit. Koupíme jí kytku a z lavice jí podáme ruku. Jak rozzuřují klidného učitele v 7. C Kecat, kecat, kecat a ještě možná trochu kecat; papat v hodině, kecat, vydávat divné zvuky, válet se po zemi, dívat se na mobil; je to strašně lehké, musíte kecat, hrát si, nedávat pozor a potom už to půjde samo; sedět na kládě na hřišti nebo na střeše kina; jíst v hodině svačinu, používat taháky Jak by uklidnili rozzuřeného učitele v 7. C Musíme čekat do té doby, než vychladne; polijeme ho studenou vodou – někdy to však funguje naopak; dáme mu něco, co má rád, a tak bude na nás hodný a bude také klidný; bít hodný; holky udělají striptís; to už se nám většinou nepovede, ale nejlepší je asi mlčet (u nás to nejde); že bych udělal kafe
-152-
Zkušenosti 7. B - Jak rozzuřit? Nedáváme pozor; to je jasné a jednoduché – prostě se začít bavit, žvýkat, posílat si papírky ; říct mu, že má učit v 7. B; nemít úkoly, neumět na písemku Jak uklidnit? Posloucháme a dáváme pozor; šoupnout ho do vedlejší třídy; říct mu, že hodina v 7. B odpadá; koupit zájezd do Řecka, aby měl učitel klid; dal bych mu nové křídy, aby měl čím psát Co poradí 8. C? Rozzuřit: Učitele určitě rozzuří vyrušování; že nikdo nebudeme odpovídat na žádné otázky; říct mu aspoň 10x za sebou, že nechápeme úplně jednoduché učivo…; když se pořád dokola někdo otáčí a baví se se spolužákama; to není tak těžké – třeba se ho vyptávat, k čemu nám to dané učivo bude Uklidnit: Uklidnit ho můžeme tak, že ho budeme výjimečně celou hodinu poslouchat; všichni se výjimečně našprtáme na písemku; tak, že k němu přijdete a řeknete: „Tak, pane učiteli, dáte si kafíčko? Smím vám nabídnout zákuseček? Sedí se vám dobře? Nemám otevřít okno?“; aktivitou v hodině; karamelovou bonboniérou Milka
Paní ředitelko, třídu 6. A budu učit za těchto podmínek: Budu mít v kabinetu bazén, vířivku a automat na zmrzlinu a výhled na moře. Patrik Ž. Požaduji vlastní automat na mléko, denně věci v bufetu v ceně 80 Kč, výtah do všech pater jen pro mě, každou sobotu zaplacené wellness, lepší židli, bloky, na kterých je zezadu nakreslená pětitisícovka. Veronika 2 000 000 ročně, bazén ve třídě, automat na koktejly, kabinet s vířivkou a s osobní thajskou masérkou, malý koutek plný chipsů a grilovaného masa a druhý koutek se sladkým. Lucie K. Vlastní kabinet se zvukotěsnými dveřmi + stereo, helikoptéru, chodit do práce, kdy se mi zachce + soukromý záchod. Christian Donuty, koktejly, svého bodygarda, sluhu. Lucie V. -153-
Třídu 7. C budu učit za těchto podmínek: Velkou kancelář, limuzínu s řidičem, interaktivku, filmy s učivem, lednici ve třídě, lepší umyvadlo, 100000 Kč měsíčně, hezčí barvu ve třídě, uniformu pro žáky. Klára P. Firemní auto, velmi dobrý plat, za každý týden oslavu a co dva měsíce dovolenou v Indii, Chorvatsku. Kristýna Budu mít každý den kafíčko na stole a nějakou malou pochoutku, velký plat, nemusel bych křičet, nějaké sportovní auto, třeba Lamborghini Gallardo a mluvil bych jenom se žáky, co budou dnes dělat doma. Patrik Každé pondělí, středu a pátek dort, moci vyhazovat žáky ze školy, v úterý a čtvrtek kinder vejce. Vojtěch Třídu 7. C bych neučila ani za nic, ale kdyby to bylo nutné, tak bych chtěla: klapky na uši a každého žáka do klece a přivázat ho k židli a nakonec bych chtěla VIP prostor na hřbitově. A plat nejmíň 30 tisíc. Aneta Jaký plat a další odměny by měl mít učitel, který učí v 7. B? Měli by mít nějaké hlídače a hlídací psy Plat 20 000 Kč a svolení fackovat žáky 23 000 Kč a nový dům s novým autem Měl by mít plat větší než plat prezidenta a k tomu Porsche a Bugatti Myslím, že 30 000 Kč stačí, ne? Na den Přihodil bych k tomu letadlo a auto. Plat vysoký jako vojáci, protože tady se často bojuje . K platu bych dodal zdarma bílé Bentley a každý týden benzín zdarma. Za jakých podmínek budu učit v 8. A? Soukromého asistenta, který by mi nosil kávu, vzít si volno, kdy budu chtít a jak dlouho budu chtít. Barbora Každoroční dovolenou u moře, každoroční dovolenou v Alpách, v kabinetu: wi-fi, houpací síť, televizi s úhlopříčkou 140 cm, každý rok nový model Ferrari, drobné dárky jednou za čas, speciální menu v jídelně. Pavlína M. V 8. A budu učit pouze, když do této třídy nebude chodit žádný žák, ani žádný jiný člověk kromě mě. Daniela -154-
Budu jezdit, až se vyspím. Lucie Žáky se zalepenou pusou a přivázané k židli. Radek Dostanu vzducholoď a můžu dávat lidem ve škole, co mě naštvou, facku. Pavlína R.
Kdo z pohádkových postav by nás mohl učit a proč? 7. B: Červená karkulka, protože je ze všech pohádkových postav nejnormálnější; Popelka, protože je tu furt bordel; nějaká princezna, která je hodná, protože by po nás nekřičela a někdy bychom si mohli dělat, co chceme; medvědi od Kolína – říkali by: „Pojďte, pane, budeme si hrát.“; oslík ze Shreka, protože je velice chytrý a inteligentní.
7. C: Pikachu fyziku; Voldemord by nás naučil kouzlit a je zlý a byla by s ním sranda, potom by jsme byli jeho armáda; pan učitel Ondryjáš čj! Je to hrdina!; Scoby-doo by nás naučil vyřešit záhady, např. kdo ukradl klíče, pravítka; Bob a Bobek zeměpis, protože jsou pořád někde ve světě.
8. C: Pat a Mat – určitě bychom se s nimi v hodinách nenudili. Mají skvělé nápady a hodně toho vědí; Hloupý Honza – kdyby se nás na něco zeptal, tak bychom mu mohli říct cokoliv…; Hulk – s jeho inteligencí tříletého dítěte by nás toho asi moc nenaučil. A kdyby byl hodně naštvaný, tak by rozmlátil celou školu; Hloupý Honza – protože budu chytřejší než učitel; Baba Jaga z perníkové chaloupky. V hodinách by nás krmila perníkem a ostatními dobrotami. Jen je blbé, že děti vykrmuje, aby je mohla sníst…; Harry Potter – učil by nás hadí jazyk a kouzlit.
Podle čeho pozná 8. C, že bude psát písemku? Rozděluje se na skupiny, nebo se řekne – a rozdáme papíry či sešity Když učitel řekne: „Tak, na dnešní hodinu jste si měli něco zopakovat.“ Podle toho, že učitelka nese do hodiny papíry a někdy je ve třídě dříve, než zazvoní To už se na učiteli pozná, že se tváří, jako že se nic neděje -155-
Když paní učitelka řekne: „Rozdejte si papíry, od okna A-B-A-B…“ Podle toho, že jsme dlouho nepsali Musíme si všímat učitele. Pokud přijde do hodiny usměvavý a v dobré náladě, je velmi pravděpodobné, že píšem, protože je šťastný, že od nás bude mít chvíli klid. Proč by se jinak usmíval, když bychom nepsali? Nemá se čemu usmívat, když ho pořád otravujeme a věčně nedáváme pozor. Nebo musíte mít takový šestý smysl. Poznáte to tak, že před hodinou máte špatný pocit v břiše. Podle čeho se pozná, že budeme psát písemku? 7. B Učitel je od začátku hodiny veselý a rozhlíží se po třídě. Že paní učitelka řekne: „Služba půjde dozadu a rozdá písemkové sešity.“ Podle toho, že se učitelka pořád usmívá. Učitelka přijde do třídy s natrhanými papíry. Podle hlasu a začátku hodiny. V hlase se dá poznat, že se na něco těší. Jo, jde to poznat, když nám p. uč. řekne, ať se doma podíváme do sešitu, třeba v dějepise, na poslední tři učiva.
K ČEMU JSOU 2. D JARNÍ PRÁZDNINY? Jarní prázdniny jsou, abychom se mohly opalovat, abych si mohla hrát s Natálkou a odpočinout si od školy. Viktorka P. K tomu, abychom mohli sedět u počítače, hráli si s klukama za barákem hokej a odpočinuli si od školy. Matěj H. Můžeme jet na dovolenou a odpočinout si od úkolů. Šimon F. Aby si paní učitelka uklidnila nervy a měla klid od dětí, abychom se mohli dívat na telku. Markétka Ž. Abychom se mohli pořádně vyřvat. Abychom si je užili. Michalka Š. K tomu, aby si paní učitelka odpočinula a my taky, taky můžeme jet ke kamarádce. Elenka H. Aby si paní učitelka odpočinula a aby nabrala nervy, abych si hrál venku. Jarní prázdniny jsou k tomu, aby Mikuláš K. se děti vyblbly. -156-
Jarní prázdniny jsou od toho, aby si člověk odpočinul a aby si žák odpočinul od školy. Aby si přečetl aspoň jednu knížku. A aby trošku nabral sílu! Kuba O. Abychom si odpočinuli od domácích úkolů, abychom se proběhli venku. A aby můj pes byl spokojený. Lucka Š. Že si můžu hodně zasportovat a užívat si volna. Že můžu vstávat později. Filip K. K tomu, abychom si mohly provětrat šunky, abych nemusela psát Beátka B. domácí úkoly a číst nějaké věty. Abych si pořádně pohrál, odpočinul od školy a paní učitelky. Jirka D. Jarní prázdniny máme k tomu, ať jíme zdravě, nebo si postavíme raketu, nebo půjdeme do lesa. Míša M. Abychom byli ŠŤASTNÍ. Klárka B.
Zvířata na Skype Čau vole. Píše ti tvůj kámoš býk. Letos jsem byl se zimou spokojen, protože byla velice krátká a já jsem v únoru mohl vyběhnout na velkou pastvinu, která leží za naší stodolou. Doufám, že příští zima bude úplně stejná. Tvůj kámoš býk. Vojta Martiňák 6. C Čau, tady je tvůj kámoš potkan. Tato zima je fakt super, žádný sníh, jenom horko, počasí stvořené jako pro potkana. Zrovna včera jsem farmáři snědl tucet obilí. A teď mě strašně bolí břicho, ale to nevadí, zítra půjdu zase. Jindřich Chovanec 6. C Ježek Letos byla ale teplá zima, takže jsem se moc nevyspal. Alespoň že ten hmyz nezmrzl, takže bude pestrá strava, ale únava je na mně znát. Doufám, že se příští rok lépe vyspím. Jakub Mlčoušek 6. C Vlaštovka Milé lesy ČR, my vlaštovky, jak jistě víte, letíme za sluncem do teplých krajů a když se po 5 dnech 8 hodinách a 24 sekundách dlouhého letu se spotřebou 88 mravenců, 18 komárů a 15 tužkových baterek do GPS dostaneme do vhodného místa, po pár dnech se dozvíme, že v ČR je zase pěkně. Teď abychom letěli zase 5 dnů 8 hodin a 24 minut zpátky domů a jestli bude zase na Velikonoce metr sněhu a my budeme muset zase letět -157-
zpátky, tak si nás nepřejte. Alespoň po vrabčácích zbyl nějaký ptačí lůj. Bude více kamarádů a my se v létě pořádně najíme. Jan Šenkýř 6. C Tato zima se mi jako medvědovi vůbec nelíbila, nemohl jsem spát, bylo mi horko a protože nerostly žádné bobule, tak jsem musel sníst pár polských turistů. Nakonec jsme se se svým německým kamarádem Brummbärem rozhodli, že budeme emigrovat do Ruska za svými kolegy na Kamčatku, kde je naštěstí zima pořádná a jídla také dostatek. Jiří Kubica 6. C Nazdar! Jaká byla pro tebe letošní zima? Pro mě klíště to mělo velké plus. Kdyby touto dobou silně mrzlo, tak nemám tolik šancí přežít a možností se přisát na někoho. Při tomhle počasí všichni jdou do přírody a já mám jeden kšeft za druhým. Mi tato zima vyhovuje. Tak ahoj! Dominik Kuřec 6. C
Medvěd Milí přátelé, dávám tento status na facebook, abych si postěžoval a vybral dobré na letošní zimě. Jelikož tuto zimu moc nemrzlo, tak mi to narušilo mé zvyky, nemohl jsem se ustálit k pořádnému zimnímu spánku, ale mělo to i své výhody. Řeky nezamrzaly a stále v nich bylo dost ryby, takže tato zima byla taková divná. Dejte like a napište svůj Patrik Davoine 6. C příběh. Jsem laň a chcu popovídat o výhodách a nevýhodách letošní zimy. Letošní zima měla pro mne výhodu v tom, že se mi lépe sháněla potrava a líp se mi pohybovalo po krajině. A horší to bylo v tom, že když je sníh, tak si lidé víc uvědomují, že máme málo potravy a doplňují nám žaludy sůl a seno. Ale když není, tak si říkají: „Zvířata nemají sníh, tak si potravu seženou samy.“ Tak to jsou moje pocity ze zimy. Daniel Himlar 6. C
Waterloo Jak prožít sobotní večer? Tuto otázku jsem si kladla, než se ke mně dostala bezva příležitost jít do frenštátského kina, respektive do divadla. Představení hrálo frenštátské amatérské divadlo Waterloo. Představení znázorňovalo život Edith Piaf, známe francouzské šansoniérky. Hra byla takový její životopis, který byl prokládán živou hudbou a mnoha -158-
písničkami od Edith Piaf a Marlene Dietrich. Marlene Dietrich byla také velmi známá zpěvačka, dobrá přítelkyně Edith a pocházela z Německa. Divadelní představení nekončilo zrovna dobře, jelikož Edit zemřela, protože brala drogy, pila a to dokáže své… Písničky byly zazpívány úžasně a toto i celý herecký výkon posoudili frenštátští diváci potleskem ve stoje. Každý nejspíše ví, že vyhořel Libušín na Pustevnách a divadlo Waterloo se rozhodlo získané peníze z dobrovolného vstupného věnovat na jeho opravu... Jana Cibulcová 7. A
Pruhovaná slepice Jak všichni víte, kamarádíme se s redakcí Puzzlíka v Kouřimi. Redaktoři z Puzzlíka Marek a Honza a Jana s Anetou za Druhé patro napsali společně přes email povídku Pruhovaná slepice. Byl jednou jeden statek a na tom statku žila jedna dívka, která v lese našla pruhované vajíčko. Hrálo všemi barvami jako dívčiny vlasy. Měla ho v pokoji na topení, kde bylo hezky teplo. Po měsíci se vejce na topení začalo hýbat. Holčička ho proto vzala ven a sledovala, co se klube. Po několika hodinách se z vajíčka vymotalo malé barevné pruhované kuřátko. Nestačila se divit. Kuřátko ve slunečním světle zářilo všemi barvami duhy. Mělo světle modré oči a zelený zobáček. Upřelo svůj zrak na holčičku a píplo. Myslelo si totiž, že je jeho máma. Holčička se mu snažila vysvětlit, že není, ale neposlouchalo ji. Duhově barevné kuřátko ji sledovalo na každém kroku, dokonce i když spala. Holčička se o něj starala jako o pejska, kočičku nebo jiné domácí zvířátko. Lidé z ostatních statků a vesnic se chodili na to prapodivné kuřátko dívat. A snažili se ho ukrást, aby si ho mohli naklonovat. Jenže se jim to moc nedařilo, protože na statku měli psa Reka, který úspěšně odháněl všechny zloděje. Jednoho dne se však kuřátko ztratilo a holčičku tím rozesmutnělo. Hledala ho všude, ale nikde nebylo. Nemohla ho najít, a proto mu udělala hrobeček. Po šesti měsících se však kuřátko vrátilo. Holčička ho -159-
málem nepoznala. Vyrostlo a i barvy se staly sytějšími. Několikrát ho objala na přivítanou se slzami na krajíčku a kuře zapípalo a promluvilo: „Vrátilo jsem se jen, abych ti ukázalo mojí rodinu, mám dvě kuřátka, jedno je černé po otci a druhé duhové po mně." Holčička byla ráda, že se jí kuřátko vrátilo. Jana, Aneta a Marek, Honza
Co závidí vodě 8. A? - že je průzračná; že nemusí chodit do školy; že může jen tak ležet v moři a spát, pořád jen spát; že jí v létě není horko; že nežije; že si může pršet, jak chce; že procestuje celý svět; že je nezávislá a nikdy se neunaví; že si může téct, kam chce, třeba na rekreaci do Černého moře nebo do krásné přírody do hor; celý den se plouží po obloze a dívá se na nás z mraků, jak se učíme. Co NEzávidím vodě - že je mokrá; nezávidím vodě v záchodě; že musí být pořád venku; že jí někdo plýtvá; když se v ní lidé koupou; když je zima a ona zmrzne na led; že ji může kdykoliv někdo vypít Co se mi líbí na vodě - když plavu v čisté vodě a slunce se odráží od hladiny; že si na nic nehraje a je pořád průzračná; že nic neskrývá; rampouchy; sněhové vločky, rovná vodní hladina, bublinka ve vodě; když zamrzne třeba potok, jaké zajímavé tvary voda vytvoří; že hezky klidně teče v lese v potůčku a čvachtá; že ji všude chtějí, mají ji rádi a je nepostradatelná; když padají z nebe kapky vody na zem; v přírodě vypadá úžasně Co se mi NElíbí na vodě - že se pije a uchovává se v močovém měchýři a že je v záchodě - kroupy a když prší a jsou kaluže - že vždy začne pršet, když jdu do nebo ze školy Zajímavý je koloběh vody. Začnete někde v horách, postupně se k vám -160-
přidávají další a další, takže se aspoň nenudíte a máte si s kým pokecat. Potom protečete několika městy a vesnicemi a nakonec někde do moře, nebo se vypařím už cestou tam a uvidím vše z vrchu, celou tu cestu, kterou jsem absolvovala a poté bych si ji zopakovala znova a znova. Ale potřetí by to už byla nuda. Jana Horáková Voda se mi líbí, když padá z nebe v kapkách jako vodopád, když padá z kopce a pak se tříští o zem, líbí se mi jako zmrzlé krystalky (sníh) nebo led na rybníku. Vodou bych nechtěl být, vyhovuje mi, že jsem člověk. Matěj Pitucha
Návštěva Marie Terezie Zhruba za 15 minut k nám do školy přijede vzácná návštěva, přijede Marie T. osobně. Pro naši školu to bude jedinečný okamžik, kdy se o této paní něco nového dozvíme. Probíhají poslední úpravy. Natáhnout červený koberec, zapálit svíčky a kočár může přijet. Od paní ředitelky se dozvídáme, že kočár má drobné zpoždění, takže nervozita před příjezdem stupňuje. A už je to tady! Už vidíme její kočár. Je to ohromný dopravní prostředek tažený dvěma kladrubskými vraníky. Už je asi 20 metrů od začátku červeného koberce. A už je tady. Otevírají se dveře a středně vysoká dáma dělá první krok. Kráčí po červeném koberci směrem ke dveřím. Paní ředitelka jí otevírá dveře a přitom se lehce uklonila. Marie T. kráčí vpřed po schodech, první, druhý a už je nahoře. Za ní cupitají její dvě děti – Max a Marie Amálie. Po dvou hodinách Marie T. s dětmi vyšla ze školy, pousmála se na nás, nastoupila do svého kočáru a odjela. Všichni mávali a pískali. Když se rozplynul oblak prachu, který zůstal po kočáru, všichni jsme se rozešli domů. Jakub Závodný 9. B
Marie Terezie u nás ve škole Mariiny první pohledy patří krásně spravené družině, ze které se ozývají hlásky nejmladších žáků naší školy. Její kroky se přibližují ke kabinetu tělesné výchovy, kde se nacházejí rekordy naší školy nebo fotky z různých sportovních akcí. Jdeme směrem nahoru středním schodištěm a Marie se zájmem pozoruje obrazy a nástěnky s obrázky našich žáků na -161-
schodišti. Její pohled směřuje ke dveřím různých tříd a nástěnek. Na její tváři je vidět, že se jí tady líbí a byla by to dobrá škola pro jejího syna Maxe. Sem tam prohodí slovo s paní ředitelkou, ale mnohem více věnuje svůj pohled krásně vyzdobeným chodbám, květinám, obrázkům nebo výrobkům našich žáků. Vcházíme do sborovny, která je žákům a veřejnosti sice uzavřena, ale pro Marii T. to samozřejmě neplatí. Vycházíme ze sborovny a pomalu míříme do učebny chemie, kde si Marie prohlíží různé pomůcky a velkou, nyní už nepoužívanou, digestoř. Pomalu vycházíme z chemie a jdeme po schodech do druhého patra, kde v učebně fyziky Marie se zájmem sleduje pomůcky a plátno s promítáním nějakých fyzikálních pokusů. Když vycházíme z fyziky, sleduje portréty a stručné popisy známých fyziků, chemiků, matematiků a dalších osobností. Marie T. schází ze schodů směrem k jídelně. Na chodbě si všímá jídelního lístku, monitoru na výběr obědů, ale nejvíce se jí líbí veselé a barvené židle a stoly, z kterých má velkou radost. V bufetu se zastavujeme jen krátce, protože slyšíme, jak malý Max a Marie Amálie běží ke své matce a volají, jak se jim tady líbí. Pomalu ale jistě se blížíme ke školnímu dvoru, kde opět stojí připravený kočár a Marie se svými dětmi do něj nastupují. Sledujeme poslední okamžiky, kdy je v naší škole Marie Terezie. Kočár pomalu zatáčí a my se otáčíme s pocitem, že v naší škole byla právě Marie Terezie. Klára Šivicová, Vilém Špaček 9. C
Březen – Měsíc knihy (podle 4. A) Co by mi řekla moje kniha? Kdyby byla kniha o Otesánkovi, tak by mi řekla: „Mám hlad, přines mi dort!“ Renata H. Ať ji čtu a nehraji na počítači. Pavel F. Povyprávěla by mi ten příběh, co v ní je, abych si ji nemusela číst. Daniela U. Přečti si mě ještě jednou. Lumír T. Čti si, jsem krásná kniha. Kateřina M. -162-
pojď si se mnou pokecat. Vít V. Dočti mě až do konce, ne do půlky, kámo. Dalibor O. Abych se snažil ve škole a abych si vážil své rodiny a svých kamarádů a ať si vždy stojím za svým názorem. Radek S. Proč ji nečtu denně, jestli se mi nelíbí a rozbrečela by se. Pavlína P.
Co bych popřál knihám k jejich svátku? Aby nikdy neodešly, aby je televize a čtečka a ostatní věci nevytlačily. Klára V. Aby se k nim všichni chovali slušně a aby se neztratily. Natálie K. Ať knihy nezaniknou a ať je nikdo neničí a nevyhazuje. Amalie K. Šťastné spaní. Vít V. Aby bylo více knih než počítačů a televizí dohromady. Lukáš B. Snažte se zaujmout čtenáře. Dalibor O. Ať jsou furt takové pěkné, jako jsou teď. Nicole K.
Nejstarší kniha Přineste do školy nejstarší knížku, kterou doma najdete. Zadání bylo jasné. Překvapilo nás, jak moc všichni hledali. Kupodivu nezvítězila angličtina z roku 2010, ani kuchařská kniha z doby druhé války, ani Vojtova knížka Planetář z roku 1813, ale knížka, kterou si mohla číst i Marie Terezie (když kniha vyšla, měla Marie T. šest let). Je celkem možné, že ve Frenštátě knihu nechala, když byla na návštěvě v naší škole. Co my víme…
Nejstarší knížka ve škole měla 289 let! Tuhle knížku jsem si půjčila od tety, která strašně ráda čte a má spoustu knih. Našla jsem ji u sebe doma ve své knihovně. Knížku starou 289 let. Pokusila jsem si něco přečíst, ale je to psané švabachem a ještě k tomu německy. Do školy jsem jí přinesla ve třech igelitových taškách. Doufala jsem totiž, že se nerozpadne.
Klára Petrová 7. C
-163-
Dvě hodiny v terezínském ghettu Byli jsme ve frenštátském muzeu na přednášce o terezínském ghettu. Když jsme přišli, část z nás dostala zelené lepicí papírky na tričko. Byl to vlastně symbol židovské hvězdy a Židé ji museli povinně nosit, když si ji někdo strhl, čekal ho trest, někdy i smrt. Židé nesměli mnoho věcí, např. děti si nesměly hrát na hřišti s ostatními a mohly chodit ven jen v určenou dobu. Když nám pan Martin Trubač ukázal celou prezentaci, dostali jsme pracovní listy a mohli jsme si vyzkoušet batoh, který vážil 35 kg (uf, pořádná tíha!). Židé si prý do ghetta mohli vzít pouze 50 kg. A když chtěli napsat dopis, mohl obsahovat maximálně 15 slov. Zkusili jsme si to. Tereza Hochgesandtová 5. B doufám, že ještě žiješ. Pozdravuji vás a doufám, že to přežiju a že vás uvidím. Jiří ahoj, Hitler si mě oblíbil a vychovává mě jako vlastního syna. Patrik ahoj milá rodino, už se mi stýská, doufám, že válku přežijeme bez úhony, ahoj Domča ahoj mami, moc se mi stýská, už se na tebe těším, mám tě ráda, tvá Verunka ahoj rodino, moc se mi stýská a dlouho to tady bez vás nevydržím. Vaše Markétka ahoj mami a tati, je to tady hrozné. Chci domů, nic tady nesmíme dělat. Terka ahoj, jak se máte? Já se moc dobře nemám. Stýská se mi po vás. Míša
Víčka pro Elišku Již od září sbíráme v naší škole plastová víčka, která věnujeme Elišce Němcové z Lichnova. Elinka trpí dětskou mozkovou obrnou a na svou léčbu potřebuje mnoho finančních prostředků. Jednou z možností, jak může tato malá holčička získat peníze na drahou léčbu, je sběr a prodej plastových víček. A co dělá Eliška v současné době? V pondělí 17. března nastoupila do Lázní Klimkovice na čtyři týdny, kde absolvuje léčebné procedury Klim Therapy. Tato léčba by měla Elišce velmi pomoci, aby se poprvé -164-
v životě sama postavila a udělala svoje první samostatné krůčky. Měla by se jí zlepšit hybnost levé ruky a nohy, díky nimž udrží stabilitu celého těla. Nyní tedy Eliška pilně cvičí ve speciálním „kosmickém“ oblečku. Zatím je z této terapie velmi nadšená, často se usmívá, i když je cvičení náročné. Na facebooku Víčka pro Elinku se můžete podívat na fotky, které pořídila její maminka. A pokud se ptáte, jestli končí sběr víček, tak odpověď zní: „NE!!!!!!“ Pobyty v lázních by se měly co půl roku opakovat, tentokrát jen na dva týdny. A protože zdravotní pojišťovna žádný z těchto pobytů neproplácí, všichni, kdo mají dobré srdce, chtějí malé holčičce pomoci. Jsi mezi nimi i ty? Sbírejte plastová víčka i nadále. Nosit je můžete do kabinetu přírodopisu Dana Friedlová nebo do 2. A.
Ve škole máme Miss Žabku a viceMistra Bahňáka Ve středu 19. března 2014 se uskutečnil již 17. ročník soutěže MISS ŽABKA a 15. ročník MISTR BAHŇÁK. Soutěž je určena všem čtvrtým a pátým třídám z Frenštátu p. R. a Trojanovic. Nejúspěšnější třídou z naší školy se stala 5. A, za své fandění dostali 3. místo a s ním i mísu koblih. Druhé místo vybojoval Jakub Jeřábek, vítězství v soutěži MISS Žabka patří Petře Horníkové. Kdybyste příští rok chtěli soutěžit i vy, možná by vám mohly přijít jejich rady vhod. ? Jak jste se na soutěž připravovali? Petra: Já vůbec, měla jsem totiž kroužek. Jakub: Den před soutěží jsem si chystal věci na volnou disciplínu a nějakou řeč (říkal jsem si, co bych mohl říct). ? Jakou jste si vybrali svou volitelnou disciplínu a proč právě ji? -165-
Petra: Malování kamaráda na balónek, můžu se na tom vyřádit ☺ Jakub: Vybral jsem si fotbalového brankáře, protože fotbal hraju od 5 let a baví mě to. ? Jak mě překvapilo moje umístění, kdo z něj měl největší radost? Petra: Hodně mě překvapilo. Když kamarádka skončila na 3. místě, už jsem ani nedoufala, že se umístím. Největší radost měla mamka a taťka. Jakub: Když jsem viděl své soupeře, něco mi říkalo, že něco vyhraju. Největší radost měla Petra, ani při předávání cen tomu nemohla uvěřit a byla šťastná. ? Jak nás podporovali spolužáci? Petra: Hodně, měli frkačky, plakáty a řvali, co jim síly stačily. Někteří potom ještě dva dny chraptěli. Jakub: Podpora od spolužáků mě překvapila, myslel jsem, že nás bude málo, ale nakonec přišla skoro celá třída.
Rozhovor s paní učitelkou Nikolou Brtvovou Snad každý žák v této škole si všiml nové paní učitelky. Je to praktikantka, která se vrátila do své bývalé základní školy, aby si vyzkoušela, jak těžké je nás vlastně učit. Byla tady skoro tři týdny a v pátek 28. března tady byla naposledy. Jak a proč si vybrala učitelský obor, jsme se rozhodli vyzkoumat a zeptali jsme se jí: ? Jak jste se dostala k rozhodnutí být paní učitelkou? ! Moje babička Danuše Brtvová byla učitelkou, takže já jsem mezi učitelkami vyrůstala. A chodila jsem i tady na Tyršovku, když jsem byla malá. Dalšími vzory byli i učitelé, kteří mě učili. ? Jakou školu studujete? ! Právě teď studuji Univerzitu Palackého v Olomouci, první ročník navazujícího magisterského studia, obor učitelství pro druhý stupeň ZŠ, kombinaci matematikavýchova ke zdraví. Předtím jsem studovala Ostravskou univerzitu, kde jsem studovala bakaláře. ? Jak se změnila vaše bývalá třída, teď učebna 7. A? ! Já si myslím, že třída se moc nezměnila, jenom tam přibyl počítač s dataprojektorem a lavice jsou trošku jiné. -166-
? A co žáci? Myslíte si, že jejich kázeň je lepší než předtím, když jste byla dítě vy? Nebo je to spíše naopak? ! Mně osobně přijde, že jste moc hodní občas o přestávkách… My jsme dělali větší „bugr“, respektive já a nějaká partička kolem mě. Takže si myslím, že je to určitě něco jiného… ? Po zkušenosti s učením ve škole vás to stále baví učit matematiku a další předměty? ! Jo baví mě to stále, byla to pro mě velká zkušenost a konečně jsem pochopila, proč učím matematiku… už od malička mě bavilo počítat a je skvělý obor… :D Chci také poděkovat svým cvičným učitelům, paní učitelce Bartošové a paní učitelce Pavlasové a také paní ředitelce, která byla mou bývalou třídní učitelkou. Tak držme palečky, ať ... úspěšně dodělá školu a možná nastoupí na tuto školu jako budoucí paní učitelka Mgr. Nikola Brtvová. Za odpovědi děkují Jana Cibulcová a Kristýna Biolková 7. A
Co se dá podle 9. A a 9. C ve věku 15 let dělat ve Frenštátě? Ve Frenštátě se toho dá dělat spousta. Může se jít na bazén, do kina, na koupaliště, do muzea nebo po vzoru naší paní učitelky Pavlasové vylézt na nějakou horu. Nechybí mi tu celkem nic, až na to, že už rok je zavřený náš kulturák. Eliška Chtělo by to více sportovních příležitostí – dostupný lyžařský areál, opravený bruslák, zajímavé cyklotrasy. Vilém Mohlo by tu být víc tanečních klubů a akcí. I třeba lázně, jinak je to v klidu. Tereza Bylo by dobré, kdyby v pískovišti před školou byl písek. Luboš Chybí mi tu zimák (kluziště), divadlo a větší skatepark. Lenka Mohlo by tu vyrůst velké tartanové hřiště, aby bylo na čem trénovat a závodit. Jakub Chybí mi tady překážky na skákání, na Parkour, Chtěl bych ho umět víc než teď. Honza
Stručně: naší adoptované žákyni Rosaline se daří dobře, pokud byste se chtěli podívat na video z její vyučovací hodiny, máte možnost: http://www.youtube.com/watch?v=czHk6c-MYW8 BINDYL BOY PRO ENFANTS Ciné 2… konečně máme kousek Druhého patra v anglickém jazyce. Tohoto -167-
Pro soutěž ke Dni vody
My objevíme Ameriku …
Komiks
nelehkého úkolu se ujali deváťáci (pravda, některé jejich překlady pak musely být znovu přeloženy, ale to se stává – nikdo není dokonalý…). Kdo si může Druhé patro v anglické verzi přečíst? No přece Rosaline a její spolužáci v guinejském hlavním městě Conakry… naprosto nečekaně shořel Libušín, nečekaná byla naše sbírka. Protože jste zaplatili hodně peněz, je v časopise hodně velký rozhovor s ředitelem skanzenu. Máme ale jen 24 stran, takže mnohé články přesunujeme do dubnového čísla. Laskavý čtenář pochopí…
vyrobte předmět poháněný vodou.
Vítězem se stává 5. C!
Na vydání 117. čísla Druhého patra se podíleli: Markéta Petrová, Zuzana Vachalová, Martina Vachalová, Lucie Syrovatková, Barbora Štarhová, Jana Horáková, Aneta Havlová, Zdeněk Horečka, Veronika Mladěnková, Jakub Jeřábek, Jana Cibulcová a Kristýna Biolková Obrázky kreslili: Natálie Heřmánková, Jakub Juřík, Sabina Konvičková, Natálie Malíková, Tomáš Wolf Fotografie: Jan Kolář (str. 146, 147), Pavla Novotná (str. 150, 151), Karel Šindler (str. 156, 165), Anna Vašíčková (str. 164), Zuzana Němcová (str. 165), Petr Ondryáš (ostatní) (Z)odpovědný vedoucí: Petr Ondryáš Komiks: Kristýna Kociánová e-mail:
[email protected] http://www.zstyrfren.cz Tisk: LWR Graphic s.r.o. Frenštát p. R. http://www.druhepatro.ic.cz ZŠ a MŠ Tyršova 913, Frenštát pod Radhoštěm Vydáno 3. 4. 2014
-168-
