(dále jen Evaluace II )

Evaluační zpráva o poskytování sociálních služeb Sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi a Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ve vybraných sociálně vyloučených lokalitách Karlovarského kraje“ v rámci projektu „Podpora sociálního začleňování příslušníků sociálně vyloučených lokalit v Karlovarském kraji II“ (dále jen „Evaluace II“)

Zpracovatel: Mgr. Tereza Dvořáková Zadavatel: Karlovarský kraj, v rámci Individuálního projektu Karlovarského kraje „Podpora sociálního začleňování příslušníků sociálně vyloučených lokalit v Karlovarském kraji II“

1

Obsah ÚVOD – ÚČEL A CÍL EVALUACE ................................................................................................................ 3 POPIS VÝCHOZÍHO STAVU ....................................................................................................................... 6 METODOLOGIE ........................................................................................................................................ 7 FÁZE, REALIZACE EVALUACE .................................................................................................................... 7 ZJIŠTĚNÍ - EVALUACE PRÁCE POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ..................................................... 8 I Obecné .............................................................................................................................................. 8 II Kombinace potřeb .......................................................................................................................... 13 III Úspěšnost při řešení potřeb .......................................................................................................... 23 IV Úspěšnost služby v závislosti na její délce poskytování ................................................................ 29 V Náklady sociální služby na NZDM a SASRD .................................................................................... 34 ZÁVĚR .................................................................................................................................................... 37 POUČENÍ A DOPORUČENÍ ...................................................................................................................... 39 PŘÍLOHA A: MAPY A KARTY SLUŽEB ..................................................................................................... 44 PŘÍLOHA B: CELKOVÉ TABULKY ZA NZDM ............................................................................................. 53 PŘÍLOHA C: CELKOVÉ TABULKY ZA SASRD ............................................................................................. 56

2

ÚVOD – ÚČEL A CÍL EVALUACE Cílem této evaluace je zhodnotit dopady a úspěšnost Individuálního projektu Karlovarského kraje

„Podpora

sociálního

začleňování

příslušníků

sociálně

vyloučených

lokalit

v Karlovarském kraji II“ (dále jen Projekt II). Především však dopady podpořených sociálních služeb od dubna 2014 do května 2015 na kvalitu života jejich uživatelů. Šlo o služby nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (dále jen NZDM) a sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi (dále jen SASRD), prostřednictvím kterých uživatelé řešili svoji obtížnou sociální situaci, tedy řešili následující potřeby: vzdělávání, kontakt se společenským prostředím – děti a mládež, základní stabilizace, osobní kompetence, předcházení rizikovému chování, hmotné zabezpečení, pracovní uplatnění, bydlení a vedení domácnosti, zdraví a bezpečí, základní doklady, posilování rodičovských kompetencí, kontakt se společenským prostředím – dospělí. Ke zjišťování potřeb uživatelů používala sociální služba nástroj, a to regionální kartu sociálních služeb: NZDM a SASRD. U obou služeb se vyskytlo celkem 7 oblastí potřeb, které byly pro oba typy poskytovaných služeb shodné.1 Pro účely Evaluace II mapujeme úspěšnost poskytovaných sociálních služeb v jednotlivých tematických oblastech. Projekt navázal na výstupy z „Analýzy sociálně vyloučených romských lokalit v Karlovarském kraji“ (dále jen Analýza)2 z roku 2013, která vznikla v rámci projektu „Podpora sociálního začleňování příslušníků sociálně vyloučených lokalit v Karlovarském kraji“ (projekt I). Analýza slouží pro účely této evaluace jako podkladový materiál, který zachycuje situaci ve vyjmenovaných obcích a sociálně vyloučených lokalitách (dále jen SVL) v období na začátku Projektu II. Projekt II sestával: 1) z podpory vzniku a provozu sociální služby - nízkoprahová zařízení pro děti a mládež v identifikovaných 22 obcích Karlovarského kraje, z nichž 20 obcí bylo v roce 2012 1

Vzdělávání, zdraví a bezpečí, základní doklady, základní stabilizace, pracovní uplatnění, bydlení a vedení

domácnosti, hmotné zabezpečení. 2

Cílem analýzy bylo zmapovat a popsat strukturální souvislosti současného stavu SVL v Karlovarském kraji a

ukázat na proměny, které se v oblasti SVL odehrály od roku 2006 do roku 2012.

3

identifikováno jako obce se sociálně vyloučenou lokalitou3 a potřebou sociální služby NZDM4. Mezi podpořenými obcemi sociální službou NZDM byly obec Aš, Hranice/Studánka, Krásná/Štítary, Horní Slavkov, Habartov, Dolní Rychnov, Svatava, Dasnice, Sokolov, Chodov, Jáchymov, Kraslice, Nejdek, Nová Ves, Nové Sedlo, Oloví, Ostrov, Rotava, Rovná, Vintířov, Vřesová, Žlutice. 2) Z podpory sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi (dále jen SASRD) ve 25 obcích Karlovarského kraje, z nichž ve 22 obcích byla služba zavedena na základě zjištění

a

doporučení

z „Analýzy

sociálně

vyloučených

romských

lokalit

v Karlovarském kraji“ (2013). Jednalo se o obce Aš, Hranice/Studánka, Krásná/Štítary, Cheb, Horní Slavkov, Habartov, Dolní Rychnov, Svatava, Dasnice, Sokolov, Chodov, Jáchymov, Kraslice, Nejdek, Nová Ves, Nové Sedlo, Oloví, Ostrov, Rotava, Rovná, Vintířov, Vřesová, Žlutice, Valeč, Vrbice, Albeřice, Kozlov a Údrč. V pěti dalších obcích byla služba posílena dodatečně na základě aktuální situace zjištěné v terénu a žádosti poskytovatelů sociálních služeb a to v obci Květnová, Bystřice, Hroznětín, Bražec a Štědrá. Dodavateli sociálních služeb byly v případě NZDM neziskové organizace - Člověk v tísni o. p. s., Kotec o. p. s., Khamoro o. p. s., o. s. Světlo Kadaň. Dodavatelem sociálních služeb SASRD byly organizace - Člověk v tísni o. p. s. (dále také ČVT)5, Kotec o. p. s. Poskytovatelé služeb spolupracovali v letech 2014 a 2015 celkem s 595 uživateli služeb (257 v NZDM, 338 v SASRD). Při vstupu uživatelů do služby identifikovali poskytovatelé 1337

3

Za sociálně vyloučenou lokalitu (SVL) považujeme v textu taková místa v obcích (dům, ulice, čtvrť), kde žije

25 a více obyvatel (převážně Romů) potýkajících se se strukturálními problémy (nezaměstnaností), s osobními problémy (dluhy) a tato místa jsou okolními obyvateli negativně symbolicky označována („špatná adresa“, „problémové místo“ apod.). Jsme si vědomi toho, že se místa a počet obyvatel v nich může velmi rychle proměňovat, a tak by bylo přesnější místa označit za „takzvané SVL“. Pro lepší čitelnost textu však zůstáváme u již zavedeného termínu „SVL“. 4

Služby byly do těchto obcí zavedeny na základě zjištění z „Analýzy sociálně vyloučených romských lokalit

v Karlovarském kraji“ (2013). 5

Zkratku ČVT používáme v přehledových tabulkách. Pokud je v tabulce uvedeno ČVT Žluticko, jde o služby

poskytované organizací Člověk v tísni o. p. s. na území Žluticka atd.

4

potřeb/zakázek6 (645 v SASRD, 692 v NZDM) tj. 86 %, jejichž naplněním by se řešila obtížná sociální situace uživatelů.7 Na tyto potřeby navázalo v průběhu poskytování sociální služby dalších 214 nově identifikovaných potřeb/zakázek8 (132 v NZDM, 82 v SASRD) tj. 14 % s uživateli služeb. Na začátku spolupráce uživatele s poskytovatelem služeb došlo k tomu, že každý uživatel uzavřel průměrně 2 zakázky/potřeby. Celkem 608 zakázek/potřeb bylo ke konci března 2015 uzavřeno a z nich jich bylo celkem 474 tj. 78 % vyřešeno úspěšně. V případě sociální služby NZDM bylo úspěšně vyřešeno celkem 167 ze všech 221 zakázek/potřeb, tj. 76 %. V případě sociální služby SASRD bylo úspěšně vyřešeno celkem 307 ze všech 387 zakázek/potřeb, tj. 79 %. V tabulce č. 1 shrnujeme důležité údaje zjištěné z analýzy vykazování Regionální karty sociálních služeb – NZDM a SASRD. Tabulka č. 1: Přehled vybraných údajů za služby NZDM a SASRD za období duben 2014 - květen 2015 kategorie

údaj

uživatelů celkem

595

počet řešených potřeb celkem

1551

počet již uzavřených potřeb celkem

6

608

Zakázka/potřeba je konkrétní dojednaná spolupráce a forma intervence sociálního pracovníka ve

spolupráci s uživatelem sociální služby. Zakázka/potřeba musí být reálná, jasná a odpovídat zájmům uživatele služeb. Jde tedy o tematický a konkrétní úkol, na kterém se poskytovatelé sociálních služeb dohodnou s uživatelem služeb (Při tvorbě evaluační zprávy byla použita definice potřeb/zakázek, kterou využívá při práci Člověk v tísni o. p. s. - Standardy služby: Metodický pokyn ke standardu č. 3 – jednání se zájemcem o sociální službu). 7

Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, § 2, § 38, § 52.

8

Za nově identifikované potřeby/zakázky jsme počítali pouze takové, které byly uzavřené v jiné tematické

oblasti než prvotně identifikované potřeby. Např. pokud byla prvotní potřeba v rámci služby NZDM v hlavní tematické oblasti vzdělávání (docházka do školy) a druhá potřeba byla řešena ve stejné tematické oblasti, nebyla tato druhá zakázka počítána mezi nově identifikované potřeby/zakázky. Pokud ale byla prvotní potřeba identifikována v hlavní tematické oblasti vzdělávání a další zakázka v hlavní tematické oblasti například bydlení, pak byla tato druhá potřeba identifikována jako nově identifikovaná potřeba/zakázka.

5

počet potřeb identifikovaných při vstupu do služby NZDM

692

počet potřeb identifikovaných při vstupu do služby SASRD počet nově identifikovaných potřeb během poskytování sociální služby celkem procentuální podíl potřeb identifikovaných při vstupu do služby (celkem) / nově identifikované potřeby během poskytování sociální služby (celkem)

597 214

86 % / 14 %

procentuální úspěšnost řešení potřeb v rámci NZDM

76 %

procentuální úspěšnost řešení potřeb v rámci SASRD

79 %

procentuální úspěšnost celkem

78 %

Zdroj: Regionální karta sociálních služeb – NZDM a SASRD, Mgr. Tereza Dvořáková (dále jen TD kontext)

POPIS VÝCHOZÍHO STAVU Výchozím stavem pro evaluaci byl popis situace v obcích a sociálně vyloučených lokalitách v Analýze sociálně vyloučených romských lokalit Karlovarského kraje. Obce, které byly podpořené sociální službou NZDM a SASRD byly zároveň také obcemi, které se potýkaly se sociálním vyloučením svých obyvatel, a na základě Analýzy vyplynula potřeba podpory těmito sociálními službami. Pouze v obcích Chodov, Sokolov, Aš a Kraslice již dříve působily neziskové organizace a realizovali NZDM nebo jiný typ podpůrné aktivity v oblasti trávení volného času dětmi a mladistvými do 26 let. Ve všech dotčených obcích byla sociální služba vyhodnocena v Analýze jako potřebná a byla požadována na základě terénní znalosti poskytovateli sociálních služeb stejně jako představiteli dotčených obcí. S výjimkou Rovné a Nejdku byli všichni představitelé obcí sociálním službám nakloněni. Představitelé obcí přijímali poskytovatele sociálních služeb také z toho důvodu, že nemuseli hradit náklady se službou spojené z rozpočtů obcí. Pouze v případě pěti obcí (Květnová, Bystřice, Hroznětín, Bražec a Štědrá) byla sociální služba SASRD rozšířena v průběhu projektu a to na základě terénní znalosti situace tamních rodin s dětmi a na základě poptávky příslušných sociálních odborů obecních úřadů. V obcích

6

Štítary, Habartov, Svatava, Jáchymov a Nejdek byla služba NZDM v průběhu projektu ukončena. Bylo tomu zejména z důvodu úbytku dětí v obcích.

METODOLOGIE Za účelem evaluace jsme přistoupili k několika metodologickým postupům. 1)

Komparujeme

materiál

„Analýzy

sociálně

vyloučených

romských

lokalit

v Karlovarském kraji“ (projekt I.) s daty získanými během terénního výzkumu probíhajícího od března do června 2015 v rámci této Evaluace II. Cílem této komparace bylo zjistit, jak se situace obyvatel SVL vyvíjí, zda obyvatelé SVL vědí o poskytovatelích služeb a zda sociálních služeb využívají (obyvatelé lokalit nerozlišovali mezi typy sociálních služeb a na pracovníky SASRD odkazovali jmenovitě nebo obecným tvrzením „jezdí za námi a pomáhají nám řešit…“). V rámci terénního výzkumu jsme také navštívili NZDM a hovořili s uživateli služeb. 2) Komparujeme data získaná v bodě 1 s údaji, které jak o obyvatelích SVL, o představitelích obcí a politikách v jednotlivých obcích, tak o fungování sociální služby NZDM a SASRD sdělili poskytovatelé sociálních služeb. 3) Provedli jsme statistickou analýzu dat z Regionální karty sociálních služeb – NZDM a SASRD, do které poskytovatelé služeb uváděli anonymizované údaje o jednotlivých uživatelích. Údaje se týkaly délky poskytované služby, zhodnocení, zda byla potřeba uživatele naplněna, záznamů o následujících typech uzavřených zakázek/potřeb: vzdělávání, kontakt se společenským prostředím – děti a mládež, základní stabilizace, osobní kompetence, předcházení rizikovému chování, hmotné zabezpečení, pracovní uplatnění, bydlení a vedení domácnosti, zdraví a bezpečí, základní doklady, posilování rodičovských kompetencí, kontakt se společenským prostředím – dospělí. Studovaný vzorek je zcela reprezentativním vzorkem pro cílovou populaci SVL a pro evaluaci úspěšnosti poskytovatelů služeb NZDM a SASRD v Karlovarském kraji.

FÁZE, REALIZACE EVALUACE Výzkumná fáze evaluace měla několik časových fází. 7

1) První fáze probíhala od února do března 2015. Šlo o shrnutí hlavních zjištění z Analýzy sociálně vyloučených romských lokalit v Karlovarském kraji k dotčeným obcím, ve kterých byly sociální služby NZDM a SASRD poskytovány. 2) Druhá fáze probíhala od března do května 2015 a sestávala z terénního šetření v dotčených obcích. V obcích jsme kontaktovali vždy zástupce obce (například představitele sociálního odboru, starosty aj.). Dále jsme kontaktovali cílovou skupinu sociálních služeb (návštěvou sociálně vyloučených lokalit v dotčených obcích a rozhovory

s místními

obyvateli,

případně

rozhovory

s obyvateli

obce

bez

specifikované SVL). 3) Třetí fáze výzkumu probíhala od května do června 2015 a sestávala z rozhovorů s poskytovateli služeb v místě jejich působení nebo formou telefonických rozhovorů. 4) Čtvrtá fáze probíhala v průběhu května 2015 a sestávala z analýzy statistických údajů, které poskytovatelé služeb vyplňovali do tzv. Regionální karty sociálních služeb – NZDM, SASRD. V analýze jsme se zaměřili zejména na obecné údaje o počtu uživatelů jednotlivých služeb, počtu řešených potřeb, kombinaci potřeb, úspěšnost, úspěšnost v závislosti na délce poskytované služby a na náklady vynaložené na sociální služby (viz jednotlivé podkapitoly zjištění).

ZJIŠTĚNÍ - EVALUACE PRÁCE POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB I Obecné Z terénního šetření vyplynulo, že nejen obce a pověření pracovníci obecních úřadů, ale také obyvatelé obcí jsou seznámeni s činností poskytovatelů služeb NZDM a SASRD a jejich služby využívají. NZDM V obcích nebyly často služby NZDM doposud zavedeny (v případě menších obcí jako jsou Štítary, Hranice, Horní Slavkov, Rovná aj.). V případě větších obcí Ostrov, Jáchymov, Chodov, Nejdek, Sokolov aj. služba NZDM v některých místech již dlouhodobě probíhala (v Chodově), nebo probíhala určitá „modifikace“ služby ve formě klubů pro předškolní děti, které dlouhodobě provozuje Člověk v tísni o. p. s. (Sokolov, Chodov) či klubu pro starší děti 8

provozovaného náboženskou organizací 22. Přední hlídky Royal Rangers v Kraslicích. Ve většině obcí s pověřeným obecním úřadem (Aš, Horní Slavkov, Nejdek, Ostrov, Žlutice) byl provoz služby NZDM zaváděn nově. Uživatelé služeb v jednotlivých obcích si NZDM chválili zejména z toho důvodu, že doposud neměli jinou možnost trávení volného času, tj. „nebylo tu co dělat.“ SASRD Sociální služby SASRD jsme nedokázali v terénu mezi uživateli identifikovat. Uživatelé služeb nerozlišovali mezi jednotlivými sociálními službami a tak nás pouze informovali o tom, zda za nimi někdo dochází a snaží se jim pomoci s jejich aktuální obtížnou sociální situací. Dále jsme získali informace od zaměstnanců jednotlivých sociálních odborů dotčených obechních úřadů. Poskytovatelé služeb na začátku svého působení se službou seznámili pracovníky obecních úřadů a příslušné sociální odbory a spolupracují s nimi na řešení konkrétních obtížných sociálních situací předem vytipovaných rodin s dětmi. Zavedení služby SASRD vnímali představitelé obcí jako velmi důležitou a potřebnou sociální službu, která by měla být dále udržena a rozvíjena, kdy dochází k propojení sociální práce ze strany obecních úřadů a sociální služby. Z podkladů Regionální karty sociálních služeb – NZDM a SASRD, kterou poskytovatelé sociálních služeb vyplňovali za jednotlivé uživatele, jsme sledovali hned několik proměnných. Celkem poskytovatelé služeb spolupracovali s 595 uživateli na celkem 1551 potřebách, jejichž uspokojením se řešila jejich obtížná sociální situace. Sledovali jsme počty zakázek/potřeb za jednotlivé tematické oblasti, které byly předem definované v Regionální kartě sociálních služeb – NZDM a SASRD. NZDM: Z tabulky č. 2 na str. 10 vyplývá, že nejvíce poskytovatelé služeb s uživateli sociální služby NZDM řešili problémy se vzděláváním. Šlo o celkem 181 zakázek/potřeb, tj. o 22 % ze všech 824 zakázek/potřeb. Pracovníci NZDM zejména pomáhali uživatelům v přípravě na školu (formou konzultací, klidného prostoru na psaní úkolů apod.). Mezi další nejčastěji řešené potřeby patřil kontakt se společenským prostředím v celkem 157 zakázkách/potřebách ze všech 824 potřeb, tj. v 19 %. Šlo zejména o vytváření funkčních 9

sociálních vazeb s vrstevníky, vzájemné seznámení a spolupráce na jednotlivých aktivitách v NZDM. Dále to byla základní stabilizace uživatelů sociální služby v celkem 137 případech z celkových 824, tj. v 17 %. Šlo zejména o vytvoření bezpečného místa pro děti a mládež a vytvoření funkčních vazeb s pracovníky nízkoprahových zařízení tak, aby uživatelé sociální služby začali řešit svou obtížnou sociální situaci (např. vyřízení dokladů a zlepšení zdravotní péče, navázání na další instituce jako jsou úřad práce aj.), uživatelé nadále rozvíjeli své kompetence, konzultovali i problémy spojené s dospíváním atd. Z rozhovorů s pracovníky sociální služby vyplývá, že se mladí dospělí chtějí osamostatnit od svých rodičů (často jsou s nimi v konfliktu) a hledají cesty, jak toho dosáhnout. Předčasně opouštějí školu a snaží se uchytit na trhu práce, na kterém se ale bez vzdělání a potřebných kompetencí nemohou uplatnit. Často věří informacím, které slyší v komunitě svých vrstevníků (zejména co se týče shánění práce, odchodu ze školy aj.) a poté naráží na to, že informace nejsou pravdivé. Mezi nejméně řešená témata, potřeby patřilo vyřízení základních dokladů a téma zdraví a bezpečí. Tato témata byla více řešena v případě sociální služby terénní programy (viz Evaluace I realizované v rámci projektu „Podpora sociálního začleňování příslušníků sociálně vyloučených lokalit v Karlovarském kraji“). Tabulka č. 2: Seznam řešených potřeb uživatelů sociální služby NZDM NZDM - Potřeby celkem Základní stabilizace Vzdělávání Pracovní uplatnění Základní doklady Osobní kompetence Předcházení rizikovému chování a jeho řešení Kontakt se společenským prostředím Zdraví a bezpečí Hmotné zabezpečení Bydlení, vedení domácnosti Celkem

137 181 45 10 101 71 157 23 61 38 824

Zdroj: Regionální karta sociálních služeb – NZDM, TD kontext 10

na 100 uživatelů % potřeb 53 17% 70 22% 18 5% 4 1% 39 12% 28 9% 61 19% 9 3% 24 7% 15 5% 321 100%

V grafu č. 1 lze sledovat celkový počet potřeb na 100 uživatelů. Z grafu vyplývá, že v případě prvních tří potřeb (vzdělávání, kontakt se společenským prostředím a základní stabilizace) každý uživatel služby řešil více jak jednu potřebu.

Graf č. 1

Celkový počet potřeb (zakázek i nově identifikovaných) na 100 uživatelů Vzdělávání

70

Kontakt se společenským prostředím

61

Základní stabilizace

53

Osobní kompetence

39

Předcházení rizikovému chování a… 28 Hmotné zabezpečení

24

Pracovní uplatnění

18

Bydlení, vedení domácnosti

15

Zdraví a bezpečí

9

Základní doklady

4 0

20

40

60

80

Zdroj: Regionální karta sociálních služeb – NZDM, TD kontext SASRD: V případě sociální služby SASRD uživatelé služeb řešili zejména posilování rodičovských kompetencí v celkem 186 případech z celkových 727, tj. 25 % uživatelů služeb. Dále se jednalo o téma hmotného zabezpečení v případě 176 potřeb/zakázek z 727, tj. 24 % uživatelů a kontakt se společenských prostředím v celkem 130 zakázkách/potřebách z 727, tj. v 18 % uživatelů.

11

Mezi nejméně řešená témata v rámci SASRD patřilo vzdělávání (pouze 14 potřeb, tj. 2 %), zdraví a bezpečí (29 potřeb, tj. 4 %). Cílem této sociální služby jsou: „a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti s dětmi i dospělými, b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, c) sociálně terapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních s sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (běžných záležitostí a upevnění kontaktu s rodinou)“ (ustanovení §30, Vyhláška č. 505/2006 Sb.). Jde zejména o individuální práci s rodinami s dětmi. Z uvedené statistiky v tabulce č. 3 na str. 12 vyplývá, že zejména vztahy v rodině a zajištění životních potřeb (tedy i hmotného zabezpečení) byly hlavními tématy sociální služby SASRD realizované v Karlovarském kraji. Tabulka č. 3 na 100 uživatelů

SASRD - Potřeby celkem Základní stabilizace Základní doklady Vzdělávání Pracovní uplatnění Hmotné zabezpečení Bydlení, vedení domácnosti Zdraví a bezpečí Posilování rodičovských kompetencí Kontakt se společenským prostředím - dospělí Celkem

34 35 14 49 176 74 29 186 130 727

Zdroj: Regionální karta sociálních služeb – SASRD, TD kontext V následujícím grafu č. 2 lze sledovat celkový počet potřeb na 100 uživatelů.

12

10 10 4 14 52 22 9 55 38 215

% potřeb 5% 5% 2% 7% 27% 11% 4% 25% 20% 100%

Graf č. 2

Celkový počet potřeb (zakázek i nově identifikovaných) na 100 uživatelů Posilování rodičovských kompetencí

55

Hmotné zabezpečení

52

Kontakt se společenským prostředím - dospělí

38


22


14

Základní doklady

10


10

Zdraví a bezpečí

9

Vzdělávání

4 0

10

20

30

40

50

60

Zdroj: Regionální karta sociálních služeb – SASRD, TD kontext

II Kombinace potřeb

V následujícím textu srovnáváme kombinace potřeb za jednotlivé služby NZDM a SASRD zvlášť. Jde o kombinace hlavních tematických potřeb, které se dále člení na jednotlivá podtémata (např. v rámci potřeby vzdělávání je uvedeno dalších pět podtémat, která uvádíme v následujících tabulkách atd.).

NZDM: Mezi nejčastější kombinaci potřeb uživatelů sociálních služeb NZDM patřily potřeby v oblasti kontaktu se společenským prostředím. Šlo o cca 52 % všech řešených potřeb v této 13

tematické oblasti (tj. ve 428 případech z celkového počtu 824 zakázek/potřeb). Dále to byly zakázky v oblasti vzdělávání a to v cca 45 % (tj. ve 372 případech z celkového počtu 824 uzavřených zakázek/potřeb). Mezi další nejčastější kombinaci řešených potřeb uživatelů služeb NZDM byl kontakt se společenským prostředím a vzdělávání a to ve 23 % (tj. v celkem 190 z celkových 828 potřeb), viz tabulka č. 4 na str. 16. Nejvíce kombinací potřeb uživatelů sociálních služeb NZDM bylo v případě, kdy uživatelé řešili základní informace a využili možnosti poradit se, vytvářeli vztahy s vrstevníky a dále využívali bezpečného prostoru NZDM. V těchto případech dále využívali dalších možností a společně s poskytovateli hledali řešení jejich aktuální situace. Tj. řešili nejčastěji šest dalších témat: 1) bezpečný prostor (průměrně řešilo 20 % uživatelů, tj. šlo o 164 potřeb z celkových 824), 2) vytváření funkčních sociálních vazeb s vrstevníky (průměrně řešilo 26 % uživatelů, tj. 214 potřeb z celkových 824), 3) práva a povinnosti v běžném životě (průměrně řešilo 14 % uživatelů, tj. 115 potřeb z celkových 824), 4) obstát v plnění školních povinností (průměrně řešilo 11 % uživatelů, tj. šlo o 90 potřeb z celkových 824), 5) zvládání vývojových kroků spojených s dospíváním (průměrně řešilo 10 % uživatelů sociálních služeb, tj. 82 potřeb z celkových 824) 6) a předcházení řešení sociálně patologických jevů jako je šikana mezi vrstevníky (průměrně řešilo 10 % uživatelů, tj. šlo o řešení 82 potřeb z celkových 824), viz tabulka č. 4. Z rozhovorů s poskytovateli sociálních služeb vyplynulo, že nejčastěji poskytovatelé s pomocí služby řeší izolovanost dětí a mladých dospělých, kteří nemají jinou možnost trávení volného času. Dále jsou to domácí úkoly žáků a případná pomoc dětem při přípravě na školu (na písemné zkoušky, na přezkoušení, na test apod.). Dále v některých případech pracovníci 14

NZDM řešili šikanu mezi vrstevníky (zejména mezi lépe situovanými a hůře situovanými dětmi nebo také mezi chytřejšími a méně nadanými dětmi, v některých případech šlo o agresivní jednání méně nadaných či znevýhodněných dětí vůči kolektivu nadanějších vrstevníků). Nejdůležitější podle poskytovatelů služeb bylo představit svoji službu na začátku svého působení všem žákům na místních základních školách v daných obcích, představit své aktivity také místně významným institucím (např. škole, vedení obce, sociálnímu odboru obecního úřadu, domovu dětí a mládeže) a domluvit s nimi vzájemnou spolupráci. Pracovníci NZDM například v Horním Slavkově, Rovné naráželi na problém, kdy byli nuceni lépe situované zájemce o službu (kteří nepocházejí ze sociálně znevýhodněných rodin) odmítat z toho důvodu, že je sociální služba určena sociálně znevýhodněným dětem, tj. dětem v obtížné sociální situaci. Tento akt vytvářel mezi vrstevníky dělení na „my“ a „oni“ a na pocit „nespravedlnosti“ vůči vybraným dětem. Podle pracovníků NZDM není takový přístup prozřetelný, protože všechny děti řeší nějaký typ problému (i ty dobře situované, nadané děti mají své specifické problémy apod.) a NZDM by proto měly sloužit pro všechny děti bez rozdílu ekonomické situace rodiny, ze které děti pochází. Tabulka č. 4: Kombinace identifikovaných potřeb a sjednaných zakázek/potřeb s uživateli poskytovatelů služeb v případě NZDM.

15

NZDM potřeby uživatelů - bez ohledu na to, zda šlo o zakázku uživatele, nebo nově identifikovanou potřebu sociální službou

Červeně zvýrazněny kombinace, které se vyskytly u více než 10% uživatelů. Potřeby uživatelů bez ohledu na to, zda šlo o zakázku uživatele, nebo nově identifikov anou potřebu sociální službou

Základní informace, možnost poradit se Bezpečný prostor Docházka do školy Obstát v plnění školních povinností Orientace ve volbě profesní přípravy Příprava na zařazení se na trh práce Zařazení se a udržení se na trhu práce Zvládání vývojových kroků spojených s dospíváním Práva a povinnosti v běžném životě Předcházení a řešení sociálně patologickýc h jevů směřovaných na osobu Znalost důsledků konání nežádoucích protispolečen ských jevů Vytváření funkčních sociálních vazeb s rodinou Vytváření funkčních sociálních vazeb s vrstevníky

Základní Obstát v Orientace informace, plnění ve volbě možnost Bezpečný Docházka školních profesní poradit se prostor do školy povinností přípravy % % % % % uživatelů uživatelů uživatelů uživatelů uživatelů

Příprava Zařazení na se a zařazení udržení se na trhu se na trh práce práce % % uživatelů uživatelů

Zvládání vývojových kroků Práva a spojených povinnosti s dospíván v běžném ím životě % % uživatelů uživatelů

Předcháze ní a řešení sociálně patologick ých jevů směřovaný ch na osobu % uživatelů

Znalost důsledků konání nežádoucí ch protispoleč enských jevů % uživatelů

Vytváření funkčních sociálních vazeb s rodinou % uživatelů

Vytváření funkčních sociálních vazeb s vrstevník y % uživatelů

29,2%

21,4%

7,0%

11,3%

8,2%

7,4%

5,4%

10,5%

16,3%

9,7%

7,0%

9,3%

17,9%

21,4%

24,1%

6,2%

10,9%

7,0%

5,8%

4,3%

9,3%

14,8%

10,9%

6,6%

8,2%

17,5%

7,0%

6,2%

11,3%

8,6%

2,3%

0,8%

0,8%

4,7%

4,7%

2,7%

1,9%

3,5%

4,7%

11,3%

10,9%

8,6%

26,8%

5,4%

1,9%

1,6%

8,2%

8,6%

5,4%

3,9%

5,8%

11,7%

8,2%

7,0%

2,3%

5,4%

12,5%

5,4%

4,3%

3,9%

7,4%

4,3%

1,6%

3,9%

6,2%

7,4%

5,8%

0,8%

1,9%

5,4%

13,6%

6,6%

1,9%

6,6%

3,1%

1,9%

4,3%

4,7%

5,4%

4,3%

0,8%

1,6%

4,3%

6,6%

17,5%

0,8%

4,7%

2,7%

2,3%

3,1%

5,1%

10,5%

9,3%

4,7%

8,2%

3,9%

1,9%

0,8%

13,6%

8,6%

4,7%

2,7%

5,4%

7,4%

16,3%

14,8%

4,7%

8,6%

7,4%

6,6%

4,7%

8,6%

25,7%

8,6%

6,6%

9,3%

14,0%

9,7%

10,9%

2,7%

5,4%

4,3%

3,1%

2,7%

4,7%

8,6%

14,4%

7,0%

2,7%

10,5%

7,0%

6,6%

1,9%

3,9%

1,6%

1,9%

2,3%

2,7%

6,6%

7,0%

13,2%

3,1%

8,6%

9,3%

8,2%

3,5%

5,8%

3,9%

4,3%

3,1%

5,4%

9,3%

2,7%

3,1%

16,7%

9,3%

17,9%

17,5%

4,7%

11,7%

6,2%

4,7%

5,1%

7,4%

14,0%

10,5%

8,6%

9,3%

44,4%

Zdroj: Regionální karta sociálních služeb – NZDM, TD kontext

16

V následující tabulce č. 5 na str. 18 lze sledovat, jak odlišně jednotliví poskytovatelé sociálních služeb vykazovali jednotlivé oblasti potřeb Regionální karty sociálních služeb – NZDM. V případě neziskové organizace Kotec o. p. s. v oblasti Chebska (tedy v případě mobilního NZDM) řešili všichni (tj. 100 %) návštěvníci nízkoprahového zařízení téma kontaktu se společenským prostředím. Bylo tomu tak zejména z toho důvodu, že v malých obcích na Chebsku (Studánka/Hranice, dříve také Štítary/Hranice9), a v jiných částech Karlovarského kraje (Horní Slavkov, Rovná, Bukovany, Dasnice), neexistovaly pro děti nabídky trávení volného času. Uživatelé služby neměli dosud čím organizovaně naplnit svůj volný čas. V obcích Habartov, Svatava a Aš již působily v místě či v bezprostřední blízkosti v případě Habartova a Aše dům dětí a mládeže (dále jen DDM) či NZDM (v případě blízkého Sokolova) a poskytovatelé služeb se setkali s malým zájmem dětí o jejich služby. Děti totiž často navštěvovaly kroužky, které nabízel místní DDM. V obcích Nejdek a Jáchymov nebyl ze strany cílové skupiny o službu zájem, v případě Jáchymova se většinou rodiny s dětmi z cílové skupiny odstěhovali do Ostrova. Zároveň z vyšší věkové kategorie dětí se děti a mladiství vraceli ze škol až zpravidla po 15. hodině, někdy po 17. hodině. Otevírací doba NZDM byla však do 17. hodin a tak se děti z cílové skupiny nestihly do NZDM dostavit. V obcích Bukovany a Horní Slavkov by se podle poskytovatelů služeb vyplatilo investovat do „kamenného“ klubu. V místě je velký počet dětí se zájmem o službu NZDM a klub by tak měl dostatečný počet uživatelů (20 – 30 za den). V obci Rovná by mohl fungovat klub častěji (buď ve formě mobilního NZDM či „kamenného“ klubu), naplněnost klubu by byla 2x týdně a děti v místě potřebují, aby s nimi někdo pravidelně pracoval. Zcela nově by se měla zavést služba NZDM v obcích Milhostov a Nový Kostel, kde žije podle poskytovatelů služeb více dětí a obce jsou izolované od širší infrastruktury volnočasových aktivit pro děti a mládež.

9

V obci Štítary bylo na začátku působení NZDM služby několik dětí ve školním věku a do místa se ze školy

dostávaly až kolem 15:00 hodin (poskytovatelé služeb zaměřili v tomto případě svou pozornost na děti prvního stupně základní školy, které docházely dříve; další uživatelé služeb se do NZDM dostavily až po 15:00 hodině). Rodiny s dětmi se ale v průběhu působení NZDM odstěhovaly do Aše a tak ve Štítarech poskytovatelé sociální službu ukončili.

17

Naopak ve velkém okresním městě Sokolov mají děti a mladí dospělí více podnětů a existujících nabídek trávení volného času a tak kontakt se společenským prostředím řešilo pouze 33 % uživatelů služby. Ne všichni uživatelé služeb NZDM ve velkých městech využívali pestré nabídky např. domova dětí a mládeže. Z rozhovorů s pracovníky NZDM vyplývá, že některé děti sice navštěvují různé kroužky, ale v případě dětí z rodin s nízkým ekonomickým příjmem spíše tyto služby ve městě nenavštěvují. Bylo tomu tak i v případě uživatelů služeb v Ostrově, viz následující tabulka č. 5. Pracovníci NZDM v Ostrově s uživateli řešili daleko více tematických oblastí, než tomu bylo u jiných poskytovatelů v Karlovarském kraji a měli uzavřeno průměrně více potřeb/zakázek s uživateli služeb, viz tabulka č. 5. Tabulka č. 5: Procento uživatelů mající u poskytovatele daný typ zakázky/potřeby.

Procento uživatelů mající u poskytovatelů daný typ zakázky/potřeby. Červeně jsou zvýrazněny jen údaje vyšší než 30 %.

Celkem

Khamoro Chodovsko

Poskytovatel Kotec ČVT Chebsko Kraslicko

Kotec Světlo Kadaň Sokolovsko Ostrovsko

% uživatelů % uživatelů % uživatelů % uživatelů % uživatelů Hlavní kategorie zakázek/potřeb

Kontakt se společenským prostředím Vzdělávání

49,8%

20,3%

100,0%

41,4%

33,8%

% uživatelů 80,0%

40,5%

23,7%

20,0%

27,6%

45,9%

56,3%

Osobní kompetence

28,4%

23,7%

0,0%

0,0%

10,8%

63,8%


28,0%

20,3%

6,7%

3,4%

8,1%

65,0%


16,0%

13,6%

20,0%

17,2%

14,9%

17,5%

16,0%

3,4%

0,0%

0,0%

8,1%

41,3%

14,0%

25,4%

0,0%

24,1%

2,7%

15,0%

9,3%

11,9%

6,7%

0,0%

9,5%

11,3%

Zdraví a bezpečí

5,1%

1,7%

0,0%

0,0%

4,1%

11,3%

Základní doklady

1,9%

0,0%

0,0%

6,9%

1,4%

2,5%

Předcházení rizikovému chování a jeho řešení Hmotné zabezpečení Bydlení, vedení domácnosti


SASRD:

V případě kombinace potřeb sociální služby SASRD bylo nejčastější zakázkou/potřebou posilování rodičovských kompetencí, v 51 % a tedy 370 případech ze 727 uzavřených potřeb/zakázek. Další nejčastější zakázku/potřebu tvořilo téma hmotného zabezpečení a to ve 42 % případů, tj. v 305 případech ze 727. Mezi nejčastějšími řešenými potřebami byla také 18

kombinace posilování rodičovských kompetencí a kontakt se společenským prostředím ve 24 % případů (tj. 174 případů z celkového počtu 727 uzavřených zakázek). Nejvíce kombinací potřeb uživatelů sociálních služeb SASRD bylo v případě, kdy uživatelé řešili péči o dítě. V tom případě dále využívali dalších možností a společně s poskytovateli hledali řešení jejich aktuální situace. Řešili nejčastěji čtyři další témata: 1) Společenské a osobní kontakty nezletilých dětí ve 21 %, tj. 152 případů z celkového počtu 727 zakázek/potřeb, 2) Řešili dluhovou problematiku rodiny a jednotlivých členů rodiny v cca 10%, tj. 72 z celkového počtu 727 potřeb, 3) Řešili možnost zařazení se a udržení na trhu práce v 8 %, tj. v 58 z celkového počtu 727 identifikovaných potřeb. V dalších typech potřeb jako je využití sociálních dávek, zařazení a udržení se na trhu práce a řešení společenských a osobních kontaktů nezletilých dětí uživatelé služeb řešili kombinaci dvou zakázek. V případě využití sociálních dávek to bylo v cca 10 % také péče o děti, tj. v 72 případech z celkového počtu 727 potřeb. V případě zařazení a udržení se na trhu práce to byly v 8 % potřeby péče o děti, tj. celkem 58 potřeb z celkového počtu 727 potřeb. V případě řešení společenských a osobních kontaktů nezletilých dětí bylo 21 % potřeb řešeno i v oblasti péče o děti, tj. 152 potřeb z celkových 727. Poskytovatelé služeb spolupracovali s různými aktéry. Užší spolupráce probíhala v rámci ostatních sociálních služeb – např. mezi poskytovateli NZDM a SASRD, kde si předávali informace ohledně některých případů rodin s dětmi a o nedostatečné péči ze strany rodičů směrem k jejich dětem. Dále to byla spolupráce mezi SASRD a terénními programy a/či drogovými programy, kde se práce jednotlivých sociálních služeb vzájemně doplňuje (např. v případě osob drogově závislých (rodin s dětmi), kde službu vykonával Kotec o. p. s. jezdili za těmito rodinami představitelé služby SASRD a terénních programů společně apod.). Dále to byla spolupráce s příslušnými odbory sociálních věcí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností – odděleními sociálně-právní ochrany dětí. Někdy odbor požádal poskytovatele služeb, aby jim pomohli monitorovat situaci v rodině a zároveň pomohli rodině řešit jejich aktuální nepříznivou sociální situaci. V jiných případech příslušný odbor 19

kontaktovali pracovníci sociálních služeb, když upozornili na rodiny, které měly problémy s výchovou a péčí o své děti. Na základě vzájemné výměny informací mezi sociálními odbory obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a poskytovateli služeb došlo také k částečné proměně potřebných podpořených obcí sociální službou (šlo zejména o změnu přístupu sledovaných obcí směrem k preventivním postupům řešení sociálního vyloučení a o větší vstřícnost zaměstnanců obecních úřadů ke spolupráci s poskytovateli služeb). SASRD byla posílena v následujících pěti dalších obcích: Květnová, Bystřice, Hroznětín, Bražec a Štědrá. Tabulka č. 6: Kombinace identifikovaných potřeb a sjednaných zakázek/potřeb s uživateli poskytovatelů služeb v případě SASRD.

20

Potřeby uživatelů a jejich kombinace u SASRD Doklady Červeně zvýrazněny oblast Zařazení kombinace, které se rodinného se a vyskytly u více než práva, udržení se 10% uživatelů. Žlutě zákona o na trhu kombinace, které se SPOD práce vyskytly u více než % % uživatelů uživatelů 7% uživatelů. Doklady oblast rodinného 7,1% 0,0% práva, zákona o SPOD Zařazení se a udržení se 0,0% 14,5% na trhu práce Hospodaře ní s finanční 1,2% 1,2% mi prostředky Řešení dluhové 0,6% 2,7% problemati ky Využití sociálních 1,5% 4,7% dávek Hledání bydlení 0,6% 2,7% nebo ubytování Péče o 2,7% 8,0% děti Opatření pro zajištění 0,0% 0,9% zdraví a bezpečnos ti dětí Společens ké a osobní kontakty 0,9% 3,0% ostatních členů rodiny Společens ké a osobní 2,7% 2,7% kontakty nezletilých dětí

Hospodaře Řešení Hledání ní s finanční dluhové Využití bydlení problemati sociálních nebo mi prostředky ky dávek ubytování % % % % uživatelů uživatelů uživatelů uživatelů

Společens Opatření ké a Společens pro osobní ké a zajištění kontakty osobní zdraví a ostatních kontakty Péče o bezpečnos členů nezletilých dětí děti ti dětí rodiny % % % % uživatelů uživatelů uživatelů uživatelů

1,2%

0,6%

1,5%

0,6%

2,7%

0,0%

0,9%

2,7%

1,2%

2,7%

4,7%

2,7%

8,0%

0,9%

3,0%

2,7%

8,3%

1,8%

2,1%

2,1%

4,7%

0,6%

1,2%

1,8%

1,8%

15,1%

3,8%

3,0%

5,9%

0,3%

0,9%

1,5%

2,1%

3,8%

23,7%

5,0%

9,8%

0,6%

1,2%

4,7%

2,1%

3,0%

5,0%

16,3%

6,8%

1,5%

1,5%

2,1%

4,7%

5,9%

9,8%

6,8%

47,9%

3,8%

5,9%

21,0%

0,6%

0,3%

0,6%

1,5%

3,8%

7,1%

1,8%

0,6%

1,2%

0,9%

1,2%

1,5%

5,9%

1,8%

9,8%

2,7%

1,8%

1,5%

4,7%

2,1%

21,0%

0,6%

2,7%

28,7%


Z tabulky č. 7 na str. 23 vyplývá, že se poskytovatelé sociálních služeb SASRD v různých oblastech kraje věnovali různým tematickým oblastem. Například v oblasti Kraslicka 21

nejčastěji řešili poskytovatelé služeb s rodinami bydlení a vedení domácnosti v celkem 40 % případů, tj. 22 zakázek/potřeb z celkových 56. V lokalitě je dlouhodobý problém s některými majiteli nemovitostí, je nízká nabídka kvalitního bydlení, a tak někteří uživatelé služeb využívali dočasného bydlení s nižším standardem bydlení. Ostatní služby byly v této oblasti podobně procentuálně zastoupeny (tedy mezi 20 – 30 %). Důvodem může být dlouhodobé působení poskytovatele služeb v lokalitě a také dlouhodobé poskytování terénní sociální práce, drogových programů, tj. jiných typů sociálních služeb v oblasti Kraslicka a tedy i naplněnosti některých tematických potřeb uživatelů sociálních služeb. V oblastech Chebska a Žluticka bylo poměrně vysoké zastoupení zakázek/potřeb na téma posilování rodičovských kompetencí. Šlo o 50 % v případě Chebska, tj. 98 ze 196 zakázek/potřeb, a o 40 % v případě Žluticka, tj. 13 z celkem 34 zakázek/potřeb. Rozdíl je také v případě poskytovatelů sociálních služeb. Organizace Člověk v tísni o. p. s. a její zaměstnanci s rodinami, až na výjimku Chodovska, neřešili téma kontaktu se společenským prostředím a to ani v případě odlehlých lokalit Žluticka. Naopak organizace Kotec o. p. s. a její zaměstnanci téma řešili průměrně v 25 % všech řešených potřeb/zakázek, tj. 99 z 398 zakázek/potřeb viz následující tabulka č. 7.

22

Tabulka č. 7

Poskytovatelé SASRD Procento uživatelů mající u poskytovatele daný typ zakázky/potřeby. Červeně jsou zvýrazněny údaje vyšší než 30 %. Posilování rodičovských kompetencí

Kotec Chebsko

Kotec Sokolovsko

ČvT Chodovsko

% uživatelů

% uživatelů

% uživatelů

ČvT Ostrovsko ČvT Žluticko ČvT Kraslicko % uživatelů

% uživatelů

% uživatelů

50,0%

12,5%

25,0%

15,4%

40,0%

33,3%

33,3%

31,3%

0,0%

23,1%

40,0%

26,7%


27,8%

25,0%

25,0%

15,4%

0,0%

6,7%


11,1%

12,5%

0,0%

15,4%

20,0%

40,0%

Kontakt se společenským prostředím - dospělí

27,8%

25,0%

25,0%

0,0%

0,0%

0,0%


22,2%

25,0%

0,0%

0,0%

0,0%

6,7%

Zdraví a bezpečí

16,7%

12,5%

0,0%

7,7%

0,0%

20,0%

Základní doklady

5,6%

6,3%

25,0%

7,7%

20,0%

0,0%

Vzdělávání

0,0%

0,0%

25,0%

15,4%

20,0%

0,0%

Hmotné zabezpečení


III Úspěšnost při řešení potřeb Úspěšnost poskytovaných sociálních služeb NZDM a SASRD jsme mohli ověřit pouze u 608 zakázek/potřeb tj. cca 30 % z celkového počtu 2028 všech řešených potřeb uživatelů. Důvodem je skutečnost, že u zbývajících 70 % zakázek/potřeb nebylo poskytovateli sociálních služeb zatím vyplněno, zda byla potřeba vyřešena či nikoliv.10

Sledovaný a

dohledatelný údaj o vyřešení poskytovaných služeb neohrožuje reprezentativnost celého vzorku. Údaje jsou reprezentativní a mohou být považovány za odpovídající výsledkům a úspěšnosti poskytovaných služeb NZDM a SASRD v Karlovarském kraji. V rámci NZDM i SASRD bylo z celkového počtu 608 zakázek/potřeb celkem 474 vyřešeno úspěšně tj. 78 % identifikovaných potřeb. V případě sociální služby NZDM to bylo konkrétně

10

Vzhledem k časové náročnosti na zpracování analýzy vychází údaje z průběžných výsledků platících do

března 2015.

23

167 ze všech 221 zakázek/potřeb, tj. 76 %. V případě sociální služby SASRD to bylo konkrétně 307 ze všech 387 zakázek/potřeb, tj. 79 %.

Úspěšnost při řešení potřeb v rámci sociální služby NZDM: •

V oblasti kontaktu se společenským prostředím (zde jsou zahrnuta témata vytváření funkčních sociálních vazeb s rodinou a s vrstevníky) řešili poskytovatelé služeb v případě NZDM celkem 42 zakázek, které byly ukončené a zhodnocené. Z těchto 42 zakázek/potřeb bylo 29 vyřešeno úspěšně, tj. 69 % viz graf č. 3 str. 25.

•

V oblasti vzdělávání (kde jsou zahrnuta témata docházka do školy, obstát v plnění školních povinností, dodržování pravidel chování stanovené školou, orientace ve volně profesní přípravy a příprava na zařazení se na trhu práce) ukončili spolupráci v NZDM na celkem 46 potřebách/zakázkách, z nichž 32 jich bylo vyřešeno úspěšně, tj. 69 % viz graf č. 3 str. 25.

•

V oblasti základní stabilizace (sem patří témata bezpečného prostředí a možnosti poradit se) ukončili spolupráci na celkem 21 potřebách/zakázkách, z nichž 4 byly ukončeny neúspěšně. Úspěšně vyřešených tedy bylo 17 ukončených potřeb/zakázek, tj. 81% viz graf č. 3 str. 25.

Dále mezi nejčastěji úspěšně řešené potřeby patřilo zjištění základních informací a využití možnosti poradit se (85 % úspěšnost, tj. 12 z celkem 14 zatím ukončených potřeb), práva a povinnosti v běžném životě (91 % úspěšnost, tj. 21 z celkem 23 doposud ukončených potřeb), udržení bydlení a vedení domácnosti (90 % úspěšnost, tj. zatím v 10 z 11 ukončených potřeb), hospodaření s finančními prostředky a využití sociálních dávek bylo úspěšně řešeno 100 % ukončených případů (u každého typu šlo o celkem 6 uzavřených a vyřešených potřeb). Mezi méně úspěšně řešené typy potřeb patřily zejména znalost důsledků konání nežádoucích protispolečenských jevů (úspěšnost 50 %, tj. 3 z 6 dosud uzavřených zakázek), zvládání vývojových kroků spojených s dospíváním (úspěšnost 60 %, tj. 3 z 5 uzavřených 24

zakázek) a dále zařazení a udržení se na trhu práce (úspěšnost cca 70%, tj. 11 z 16 dosud uzavřených zakázek), viz graf č. 3. Graf č. 3

Zdroj: Regionální karta sociálních služeb – NZDM, TD kontext Podíl jednotlivých tematických zakázek/potřeb na celkovém objemu úspěšných poskytování sociálních služeb NZDM je graficky znázorněn v grafu č. 4 na str. 26.

25

Graf č. 4

Podíl jednotlivých typů zakázek/potřeb na celkovém objemu úspěšných poskytování - NZDM Práva a povinnosti v běžném životě

21; 12% Vytváření funkčních sociálních vazeb s vrstevníky Příprava na zařazení se na trh práce

55; 33%

18; 11%

Základní informace, možnost poradit se Vytváření funkčních sociálních vazeb s rodinou

12; 7%

Zařazení se a udržení se na trhu práce Udržení bydlení - vedení chodu domácnosti

12; 7%

8; 5% 9; 5%

Řešení dluhové problematiky

11; 7% 10; 6%

Obstát v plnění školních povinností

Ostatní

11; 7%


Úspěšnost při řešení potřeb v rámci sociální služby SASRD: •

V oblasti posilování rodičovských kompetencí (včetně témat péče o děti a opatření pro zajištění zdraví a bezpečnost dětí) vyřešili poskytovatelé celkem 119 potřeb/zakázek, z nichž jich 100 vyřešili úspěšně, tj. 84 % viz graf č. 5 str. 28.

•

V oblasti hmotného zabezpečení (kam jsou zahrnuta i témata hospodaření s finančními prostředky, řešení dluhové problematiky, využití sociálních dávek a uplatnění práva na hmotné zabezpečení) vyřešili poskytovatelé služeb SASRD celkem 57 potřeb/zakázek. Ze všech doposud ukončených potřeb/zakázek jich 35 vyřešili úspěšně, tj. 61 % viz graf č. 5.

26

•

V oblasti kontaktu se společenským prostředím (zahrnující témata společenských a osobních kontaktů ostatních členů rodiny a nezletilých dětí) vyřešili do data evaluace celkem 84 potřeb/zakázek. Z těchto ukončených zakázek jich 72 vyřešili úspěšně, tj. 86 % viz graf č. 5.

Dále byly úspěšně řešené následující tematické potřeby: v oblasti dokladů a rodinného práva (88 % úspěšnost, tj. 15 ze 17 dosud uzavřených potřeb), přípravě a zařazení se na trhu práce (83 % úspěšnost, tj. 10 ze 12 dosud uzavřených potřeb), využití základních informací a možnosti poradit se (87 % úspěšnost, tj. 7 z 8 uzavřených potřeb) a řešení rizikového chování osoby (80 % úspěšnost, tj. 4 z 5 dosud uzavřených potřeb). Mezi méně úspěšné typy doposud uzavřených potřeb patřily zejména: zařazení a udržení se na trhu práce (50 % úspěšnost, tj. 9 z 18 potřeb bylo uzavřeno úspěšně), udržení bydlení a vedení chodu domácnosti (60 % úspěšnost, tj. 6 z 10 dosud uzavřených potřeb) a hledání bydlení (67 %, tj. 19 z 28 dosud uzavřených potřeb bylo vyřešeno úspěšně), viz graf č. 5 str. 28.

27

Graf č. 5

Zdroj: Regionální karta sociálních služeb – SASRD, TD kontext Podíl jednotlivých tematických zakázek/potřeb na celkovém objemu úspěšných poskytování sociálních služeb SASRD je graficky znázorněn v grafu č. 6 na str. 29.

28

Graf č. 6

Podíl jednotlivých typů zakázek/potřeb na celkovém objemu úspěšných poskytování - SASRD Péče o děti

50; 16%

Společenské a osobní kontakty nezletilých dětí

84; 28% 10; 3%

Využití sociálních dávek Hledání bydlení nebo ubytování

11; 4%

Opatření pro zajištění zdraví a bezpečnosti dětí

13; 4%

Doklady - oblast rodinného práva, zákona o SPOD

15; 5%


16; 5% 61; 20% 19; 6%

Společenské a osobní kontakty ostatních členů rodiny Příprava na zařazení se na trh práce Ostatní

28; 9%


IV Úspěšnost služby v závislosti na její délce poskytování Poskytovatelé služeb NZDM spolupracovali s uživateli v rozmezí od necelých 2 měsíců po dobu delší jak 10 měsíců. Spolupráce poskytovatelů služeb s uživatelem, která nebyla do doby vzniku této evaluace ukončena, nebyla do statistiky zahrnuta, viz grafy č. 7 a 8 níže v textu.

Délka a úspěšnost poskytovaných služeb NZDM: •

V případě úspěšně ukončených potřeb řešených v rámci služby NZDM trvala spolupráce s uživatelem služby průměrně 4 měsíce. 29

•

Mezi nejdelší úspěšnou spolupráci patřily témata vyřízení dokladů, zajištění základní zdravotní péče či orientace ve volbě profesní přípravy. Tato témata se podařilo úspěšně vyřešit u 7 potřeb/zakázek z celkového počtu 8 ukončených potřeb/zakázek a to v průběhu 7 a více měsíců. Dlouhodobě řešená byla tedy témata, která se týkala pouze omezeného počtu uživatelů služeb NZDM.

•

Naopak nejčastěji řešená témata – potřeby v oblasti vzdělávání, kontaktu se společenským prostředím a základní stabilizace – poskytovatelé služeb s uživateli úspěšně vyřešili během 2 – 5 měsíců.

•

Mezi nejméně úspěšné spolupráce a nejdéle řešené potřeby patřilo udržení bydlení a orientace ve volbě profesní přípravy. Řešení těchto potřeb trvalo i déle jak 10 měsíců, viz graf č. 7 na str. 31.

Neúspěch tematických potřeb udržení bydlení a orientace ve volbě profesní přípravy přisuzujeme zejména tomu, že na dané oblasti je zaměřený jiný typ služby (dluhové poradenství, terénní sociální práce), přičemž nízkoprahová zařízení tato témata mohou řešit také. Poskytovatelé služeb jsou ale závislí na „ochotě“ uživatelů docházet do zařízení za nějakým cílem (např. řešení jejich bytové a dluhové situace). Cílená podpora jednotlivých uživatelů služeb v rámci NZDM probíhala, je avšak omezena časem a prostorem, který je věnován širšímu kolektivu uživatelů služeb. Na rozdíl od služeb terénní práce (řešeno v rámci Evaluace I.) pracovníci NZDM nedocházejí do domácností, kde se podobná témata osobního charakteru řeší především. Blíže k jednotlivým potřebám a délce poskytované služby viz graf č. 7 na str. 31.

30

Graf č. 7: Průměrná délka poskytování sociální služby v měsících – úspěšně versus neúspěšně ukončená poskytování sociální služby v tématech Průměrná délka poskytování služby NZDM v měsících - úspěšně versus neúspěšně ukončená poskytování sociální služby v tématech. Udržení bydlení - vedení chodu domácnosti

2,5

Hledání bydlení nebo ubytování Uplatnění práva na hmotné zabezpečení (důchody)

8,6

4,7 4,4

2,9 3,2 2,8

Využití sociálních dávek Řešení dluhové problematiky Hospodaření s finančními prostředky

7,0 4,4

Prevence onemocnění spojených s rizikovým…

7,2 7,9

3,1

Základní zdravotní péče

4,3 4,0 3,7 2,7 4,7

Vytváření funkčních sociálních vazeb s vrstevníky Vytváření funkčních sociálních vazeb s rodinou Znalost důsledků konání nežádoucích… Předcházení a řešení sociálně patologických jevů… Práva a povinnosti v běžném životě

4,4 3,7

Zvládání vývojových kroků spojených s dospíváním Ostatní osobní doklady Identifikační doklady Zařazení se a udržení se na trhu práce

4,2 3,4 3,6

Příprava na zařazení se na trh práce

6,9 7,6 6,1

Orientace ve volbě profesní přípravy Obstát v plnění školních povinností

2,9 2,4

Docházka do školy Bezpečný prostor Základní informace, možnost poradit se

1,7

0,0

5,0 5,4

4,0

úspěch


31

6,7

10,8

7,5

6,3

3,3 2,0

neúspěch

7,6

6,3 5,1 6,0

6,0

8,0

10,0

12,0

Délka a úspěšnost poskytovaných služeb SASRD: •

V případě úspěšně ukončených potřeb řešených v rámci služby SASRD trvala spolupráce s uživatelem služby průměrně 2 - 3 měsíce, viz graf č. 8 na str. 33.

•

Mezi nejdelší úspěšnou spolupráci patřily témata řešení společenských a osobních kontaktů s ostatními členy rodiny a vyřízení osobních dokladů. Tato témata se podařilo úspěšně vyřešit u 22 potřeb/zakázek z celkového počtu 24 ukončených potřeb/zakázek a to v průběhu 6 měsíců, viz graf č. 8.

•

Naopak nejčastěji řešená témata – potřeby v oblastech posilování rodičovských kompetencí, hmotné zabezpečení a kontakt se společenským prostředím – poskytovatelé služeb s uživateli úspěšně vyřešili během 3 měsíců.

•

Mezi nejdéle řešené potřeby patřily základní informace a možnost poradit se a dále řešení rizikového chování osoby a to v období delším 12 měsíců.

32

Graf č. 8

Průměrná délka poskytování služby v měsících - úspěšně versus neúspěšně ukončená poskytování. Společenské a osobní kontakty nezletilých dětí

,48

Společenské a osobní kontakty ostatních členů rodiny

1,31

Opatření pro zajištění zdraví a bezpečnosti dětí Péče o děti

2,59 3,14 1,69 3,67

Řešení rizikového chování osoby Základní zdravotní péče Udržení bydlení - vedení chodu domácnosti Hledání bydlení nebo ubytování Uplatnění práva na hmotné zabezpečení (důchody) Využití sociálních dávek Řešení dluhové problematiky Hospodaření s finančními prostředky Zařazení se a udržení se na trhu práce Příprava na zařazení se na trh práce Doklady - oblast rodinného práva, zákona o SPOD

3,67 6,43

5,90 5,27

3,87 2,57 3,07 2,46 3,49 2,33 1,73 1,44 3,27 4,09 3,49 2,46 3,92 2,65 4,50 1,02 3,52 2,00 3,64

Ostatní osobní doklady

6,30

Identifikační doklady

5,07

Materiální pomoc Základní informace, možnost poradit se

12,43

2,18

0,00 2,00 4,00 6,00 8,00 10,00 12,00 14,00 neúspěch

úspěch


33

V Náklady sociální služby na NZDM a SASRD Náklady na sociální služby NZDM a SASRD jsme identifikovali na základě publikovaného výzkumu z roku 2013 (Klusáček a kol., 2013)11. Tento výzkum používáme jak pro Evaluaci I terénních programů (Dvořáková, 2015), tak pro tuto Evaluaci II – NZDM a SASRD. Autoři výzkumu srovnávali jednotlivé rozpočty Ústeckého a Karlovarského kraje za období 2008 – 2011 a výdaje na prevenci rizikového chování mládeže níže uvedené v grafu č. 9. Autoři studie zjistili, že průměrné měsíční náklady na jednoho mladého uživatele sociální služby v rámci NZDM, činí 698, - Kč. Měsíční náklady na jednoho uživatele SASRD činí 2889,- Kč, viz graf č. 9. Graf č. 9: Měsíční náklady na služby z různých gescí ministerstev (MPSV, MV, MŠMT, MS)12 a opatření na jednoho uživatele.

11

Projekt Inspiration: Sachsen probíhal mezi lety 2012 – 2014 a měl za cíl vytvářet německo-české

přeshraniční spolupráce a zajistit přenos zkušeností a účinných postupů při sociální a preventivní práci s dětmi, mládeží a mladými dospělými v ohrožení. Blíže viz web http://bit.ly/1FO37PK. Blíže také Evaluace I (Dvořáková, 2015). 12

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV), Ministerstvo vnitra ČR (MVČR), Ministerstvo školství

mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) a Ministerstvo spravedlnosti ČR (MSČR).

34

Zdroj: Klusáček a spol. (2013) Program Pět P – program založený na dobrovolnictví je financován v rámci sociálně aktivizačních služeb v gesci MPSV. Jde o práci s dětmi do 15 let zahrnující pomoc, přátelství, podporu, péči a prevenci. Program je zastřešený Asociací Pět P v ČR, z. s. Terénní programy streetwork – jde o nízkoprahovou sociální službu založenou na pohybu sociálního pracovníka v přirozeném prostředí uživatelů služeb. Financování programu je v gesci MPSV. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež – jde o sociální službu, jejímiž uživateli mohou být děti a mládež od 6 do 26 let. Financováno v gesci MPSV. Kurátor pro mládež – zabývá se dětmi a mladými s poruchami chování či s trestnou činností a působí v gesci sociálně právní ochrany dětí MPSV. Terénní programy – jde o sociální službu v gesci MPSV, sociální pracovníci spolupracují s uživateli z různých věkových kategorií. Středisko výchovné péče ambulantní a lůžková část – jsou v gesci MŠMT a zajišťují preventivní výchovnou péči pro děti, žáky a studenty s rizikem vzniku vývojových poruch chování, intervenci poskytují také rodičům a škole. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi – jde ambulantní sociální službu v gesci MPSV, která je nabídnuta rodině s dítětem, u kterého existují rizika ohrožení jeho vývoje vlivem nepříznivé sociální situace rodiny. Služba obsahuje výchovnou, vzdělávací a aktivizační činnosti. Vězení – v gesci MSČR, jde o pobytové nápravné zařízení pro výkon trestu odnětí svobody.

35

Dětský domov se školou a výchovný ústav – jde o preventivně výchovnou péči, ústavní a ochrannou výchovu v gesci MŠMT, kam je dítě umístěno rozhodnutím soudu. Psychiatrická léčebna – jde o odborné lůžkové zařízení zřizované MZČR a určené pro dlouhodobou léčbu a léčebnou rehabilitaci psychicky nemocných pacientů. V případě rizikové mládeže jde zejména o léčbu závislostí. Diagnostický ústav – slouží k psychologické a speciálně pedagogické diagnóze dětí, k jejich výchově a péči o ně v gesci MŠMT. Do tohoto zařízení se dítě dostane nařízením soudu či na žádost zákonných zástupců. Pobyt v diagnostickém ústavu trvá zhruba osm týdnů.

Průměrné měsíční náklady na jednoho uživatele NZDM tak byly za období duben 2014 až květen 2015 cca 1776,- Kč13. Průměrné měsíční náklady na jednoho uživatele služby SASRD byly za období duben 2014 až květen 2015 cca 1530,- Kč14. Oproti výzkumu Klusáčka a kolektivu (2013) byly celkové náklady sociální služby NZDM 2,5 krát vyšší. Navýšení nákladů přisuzujeme zejména tomu, že byla služba zaváděna nově a uživatelé služeb se s NZDM seznamovali. Naopak reálné náklady na SASRD byly oproti výzkumu Klusáčka a kolektivu (2013) cca 1,5 krát nižší. Snížení nákladů přisuzujeme dlouhodobému působení poskytovatelů služeb v SVL a návaznosti SASRD na dlouhodobě fungující terénní programy. Poskytovatelé služeb SASRD měli proto ulehčený vstup tzv. do terénu. Investice do preventivních programů NZDM a SASRD je zároveň mnohonásobně levnější, nežli sanace dalších potíží pomocí nápravných opatření (např. pobytem v diagnostickém ústavu, pobytem v dětském domově se školou aj.). •

V případě NZDM byla investice cca 30 krát levnější, nežli měsíční pobyt v diagnostickém ústavu a 23 krát levnější, nežli měsíční pobyt dítěte v dětském domově.

13

Celkové náklady 7.537.255,- Kč (náklady všech poskytovatelů služby NZDM, kteří byli do projektu

zapojeni) jsme dělili celkovým počtem měsíců (14 měsíců), po které byla služba poskytována a dále celkovým počtem uživatelů dané služby (ke konci května 2015 to bylo celkem 303 uživatelů). 14

Celkové náklady 8.565.353,- Kč (náklady všech poskytovatelů služby SASRD, kteří byli do projektu

zapojeni) jsme dělili celkovým počtem měsíců (14 měsíců), po které byla služba poskytována a dále celkovým počtem uživatelů dané služby (ke konci května 2015 celkem 400 uživatelů).

36

•

V případě SASRD byla investice cca 36 krát levnější, nežli měsíční pobyt dítěte v diagnostickém ústavu a 27 krát levnější, nežli měsíční pobyt dítěte v dětském domově.

ZÁVĚR V důsledku realizace Individuálního projektu „Podpora sociálního začleňování příslušníků sociálně vyloučených lokalit v Karlovarském kraji II“ lze označit hned několik změn v Karlovarském kraji: •

Jednoznačným úspěchem projektu je kladné přijetí těchto sociálních služeb pracovníky obecních úřadů dotčených obcí, které chápou sociální služby NZDM a SASRD jako potřebné služby. Na žádost sociálních pracovníků obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (obce III. typu)15 v některých případech poskytovatelé služeb pracovali s vybranými rodinami a dále si vyjednali u Karlovarského kraje (příjemce podpory) potřebné rozšíření své působnosti i na další obce v kraji. Došlo k propojení sociální práce obecních úřadů a sociálních služeb.

•

Úspěchem projektu je i skutečnost, že se sociální služby NZDM a SASRD rozšířily i do obcí II. a III. typu, kde doposud nebyly podobné služby nikdy poskytovány. NZDM nově působily v obcích: Štítary, Hranice, Horní Slavkov, Rovná, Ostrov, Jáchymov, Nejdek, Sokolov, Aš, Žlutice. Služba SASRD byla zaváděna do obcí: Aš, Hranice/Studánka, Krásná/Štítary, Cheb, Horní Slavkov, Habartov, Dolní Rychnov, Svatava, Dasnice, Sokolov, Chodov, Jáchymov, Kraslice, Nejdek, Nová Ves, Nové Sedlo, Oloví, Ostrov, Rotava, Rovná, Vintířov, Vřesová, Žlutice, Valeč, Vrbice, Albeřice, Kozlov, Údrč, Květnová, Bystřice, Hroznětín, Bražec a Štědrá.

15

Obce I. typu jsou obce s obecním úřadem, II. typu jsou obce s pověřeným obecním úřadem a III. typu jsou obce s obecním úřadem obce s rozšířenou působností.

37

•

Poskytovatelé sociálních služeb dojížděli i do oblastí Karlovarského kraje, které jsou špatně dostupné veřejnou dopravou a jejichž obyvatelé jsou doslova „odříznuti“ (obce na Chebsku jako Studánka, Štítary jsou v případě nepříznivého počasí zcela odříznuty) od běžných veřejných služeb v obcích III. typu. Tomu byl přizpůsoben i chod NZDM – Kotec o. p. s. poskytoval mobilní služby NZDM ve speciálně upraveném automobilu na Chodovsku, o. s. Světlo Kadaň poskytovalo služby NZDM bez „pevného prostoru“, tedy na předem domluveném místě v prostoru obce Nejdek.

•

Poskytovatelé služeb spolupracovali v letech 2014 a 2015 s celkem 595 uživateli (257 v NZDM, 338 v SASRD).

•

Na začátku u uživatelů poskytovatelé identifikovali 1337 potřeb/zakázek (645 v SASRD, 692 v NZDM) tj. 86 %, jejichž naplněním by se řešila jejich obtížná sociální situace.

•

Na tyto první potřeby navázalo dalších 214 nově identifikovaných potřeb/zakázek (132 v NZDM, 82 v SASRD) tj. 18 % s uživateli služeb

•

Celkem 608 uzavřených zakázek/potřeb bylo ke konci března 2015 uzavřeno a z nich jich bylo celkem 474 tj. 78 % vyřešeno úspěšně.

•

V případě sociální služby NZDM bylo úspěšně vyřešeno celkem 167 ze všech 221 zakázek/potřeb, tj. 76 %. V případě sociální služby SASRD bylo úspěšně vyřešeno celkem 307 ze všech 387 zakázek/potřeb, tj. 79 %.

•

V případě úspěšně ukončených potřeb řešených v rámci služby NZDM trvala spolupráce s uživatelem služby průměrně 4 měsíce. Mezi nejčastěji a úspěšně řešená témata patřily potřeby v oblasti kontaktu se společenským prostředím, možnost poradit se, osobní kompetence, vzdělávání a základní stabilizace. Jejich řešení trvalo od 2 do 5 měsíců.

•

V případě úspěšně ukončených potřeb řešených v rámci služby SASRD trvala spolupráce s uživatelem služby průměrně 2 - 3 měsíce. Nejčastěji řešené potřeby v oblastech posilování rodičovských kompetencí, hmotné zabezpečení a kontakt se společenským prostředím poskytovatelé služeb s uživateli úspěšně vyřešili během 3 měsíců.

•

Průměrné měsíční náklady na jednoho uživatele NZDM činily celkem 1776,- Kč. 38

•

Průměrné měsíční náklady na jednoho uživatele služeb SASRD činily celkem 1530,- Kč.

•

V případě NZDM byla investice až 30 krát levnější, nežli měsíční pobyt v diagnostickém ústavu a 23 krát levnější, nežli měsíční pobyt dítěte v dětském domově (pobytové zařízení).

•

V případě SASRD byla investice až 36 krát levnější, nežli měsíční pobyt dítěte v diagnostickém ústavu (pobytové zařízení) a 27 krát levnější, nežli měsíční pobyt dítěte v dětském domově.

POUČENÍ A DOPORUČENÍ PRO OBCE A KARLOVARSKÝ KRAJ NZDM a SASRD se potýkaly v terénu s těmito problémy: •

Jako hlavní a důležitý problém, který museli poskytovatelé řešit (zejména ti s mobilním NZDM) bylo vydělování cílové skupiny, tj. osob v obtížné sociální situaci z obecné skupiny dětí/zájemců o službu. V případě obcí, kde projevily o službu zájem i děti, u kterých nebyla potřeba řešit obtížnou sociální situaci, byli pracovníci NZDM nuceni tyto odmítat a pracovat pouze s dětmi pocházejícími ze sociálně znevýhodněného prostředí. Jako vysvětlení při rozhovorech uváděli zejména účelovost dotací na sociálně znevýhodněné děti a mladistvé a dále omezené kapacity NZDM, které neumožnily pokrýt široký zájem dětské veřejnosti o tuto službu v obci Rovná a Horní Slavkov.

•

Obce Rovná, Horní Slavkov mají vysoký počet dětí, které projevily zájem o službu NZDM, ale protože nejsou v obtížné sociální situaci, tak nemohou tuto službu navštěvovat. Obce by proto měly cíleně v rámci činnosti družin a dětských kroužků vytvořit prostor pro neformální setkávání žáků z různých socio-ekonomických poměrů. Cílem takového prostoru by mělo být sociální začleňování a stmelování kolektivů různých věkových skupin dětí a mladistvých a napříč těmito věkovými skupinami. Z terénní zkušenosti vyplynula potřeba takového prostoru právě v těchto obcích.

39

•

Služby NZDM se potýkají s finanční nákladností na vybavení klubů a na pořízení

volnočasových

pomůcek

(tužek,

papírů,

míčů

a

dalšího

volnočasového vybavení), které se velmi rychle opotřebují, a je třeba pořizovat nové. •

V některých případech opadl zájem o službu NZDM ze strany dětí. Z obce Štítary se rodiny s dětmi odstěhovaly do Aše a odešla tedy i cílová skupina NZDM. V obci Habartov byl o službu z počátku projektu zájem, ten později opadl. Děti navštěvovaly místní DDM a kroužky. V obci Svatava se vyskytly potřeby spíše směřované na drogovou službu a tak byla služba NZDM v této obci ukončena a nahrazena drogovou službou. V obci Nejdek poskytovatelé služeb měli i přes medializaci, snahu o jednorázové akce a spolupráci s dalšími organizacemi v rámci multifunkčních týmů pouze málo zájemců o službu a služba byla proto v této obci ukončena. Z obce Jáchymov se většina sociálně znevýhodněných rodin s dětmi odstěhovala do Ostrova a o službu v Jáchymově nebyl ze strany uživatelů zájem (chyběla cílová skupina) – služba byla v obci ukončena.

•

V obci Rovná není zájem o službu ani ze strany starosty, ani ze strany ředitelky Základní školy. Chybí tedy důležitá institucionální podpora, která v jiných obcích umožňuje NZDM fungovat a případně i více pracovat s vybranými dětmi/uživateli služeb.

•

Specifický problém mobilního NZDM je v tom, že poskytovatelé služeb nemají náhradní vůz. V případě opravy či úpravy vozu dojde k výpadku poskytované sociální služby cca na 14 dní.

•

Mezi méně úspěšně řešené potřeby službou NZDM patřily zejména znalost důsledků konání nežádoucích protispolečenských jevů (úspěšnost 50 %), zvládání vývojových kroků spojených s dospíváním (úspěšnost 60 %) a dále zařazení a udržení se na trhu práce (úspěšnost cca 70 %). Přitom zakázky na zařazení a udržení se na trhu práce patřily mezi ty častěji se vyskytující potřeby u cílové skupiny. Cílová skupina NZDM ale většinou zahrnuje děti a mladistvé bez vzdělání či s neukončeným středoškolským vzděláním a tedy bez vyšších předpokladů uchytit se na trhu práce. 40

•

Mezi méně úspěšné typy doposud uzavřených potřeb v rámci SASRD patřily zejména: zařazení a udržení se na trhu práce (50 % úspěšnost), udržení bydlení a vedení chodu domácnosti (60 % úspěšnost) a hledání bydlení (69 %, tj. 19 z 28 dosud uzavřených potřeb bylo vyřešeno úspěšně). I tyto výše zmíněné potřeby museli poskytovatelé služeb řešit v součinnosti s jinými institucemi či s různými vlastníky nemovitostí. Úspěch činnosti sociální služby je závislý na ochotě dotčených institucí a na možnosti využití nástrojů, které jednotlivé instituce přijímají ke zmírnění tíživé situace obyvatel obcí (např. přijetím vyššího počtu žadatelů o rekvalifikační kurzy ze strany ÚP, přijetím vyššího počtu pracovníků na veřejně prospěšné práce jednotlivými obcemi, dále vstřícnosti vlastníků nemovitostí ke splácení dluhů na nájmu – splátkový kalendář, apod.).

•

Poskytovatelé služeb musí rozlišovat, kdo do služby patří a kdo ne a to podle zjištěné nepříznivé sociální situace, ve které se dítě či mladiství nachází. Pokud v obci nefunguje žádný podobný alternativní prostor pro děti a mládež z různých socio-ekonomických poměrů, je na vedení obcí, aby tyto prostory a příležitosti dětem zřídili a umožnili navštěvovat (jednalo se o obce Horní Slavkov, Rovná, Bukovany a Nejdek).

•

V některých obcích (zejména Jáchymov) byla nevhodně nastavena otevírací doba NZDM – děti se po návratu ze školy nestíhaly do služby dostavit – otevírací doba by měla být proto přizpůsobena volnému času dětí a mládeže.

•

Na základě výzkumu bylo zjištěno, že by bylo vhodné zřídit „kamenný klub“ také v obcích Horní Slavkov, Rotava, Bukovany, Nejdek kde je o službu ze strany dětí velký zájem.

Doporučení Karlovarskému kraji pro další rozvoj sociálních služeb NZDM a SASRD v Karlovarském kraji: •

Rozšířit povědomí o sociálních službách mezi veřejností v dotčených obcích – zejména obcích III. typu. Cílem by mělo být 1) přitáhnout zájem veřejnosti o NZDM a 2) destigmatizace NZDM a zpřístupnění tak „kamenných“ klubů pro vrstvy dětí z cílové věkové skupiny, které by mohly ve spolupráci s pracovníky služby řešit svoji obtížnou sociální situaci. 41

•

Rozšířit služby NZDM do nových obcí – Milhostov, Nový Kostel.

•

Rozšířit již fungující služby NZDM v následujících obcích například rozšířením časové dotace na službu (2x týdně na místo 1x týdně) – v Hranicích, v Rovné, Jáchymově a také rozšířením otevírací doby do odpoledních hodin, aby se tak služba přizpůsobila volnému času dětí po příchodu ze školy – v Jáchymově a Nejdku.

•

Rozšířit již fungující služby NZDM v následujících obcích například vybudováním „kamenného“ klubu s pevnou otevírací dobou (častěji než 2x v týdnu) – může být v Rovné (s předpokladem spolupráce obce s poskytovateli služeb), Horní Slavkov (je zde vysoký počet cílové skupiny a jejich zájem o službu), Bukovany (vysoký počet cílové skupiny a jejich zájem o službu), Nejdek (vysoký počet cílové skupiny, je třeba podpora obce).

•

Nadále podporovat sociální služby SASRD minimálně v té podobě, která byla podpořena v rámci projektu II.

•

Podporovat spolupráci neziskových organizací mezi Karlovarským a Plzeňským krajem a to z důvodu častého stěhování rodin z cílových skupin obyvatel z Karlovarského do Plzeňského kraje a tedy i automaticky ztráta spolupráce s rodinou. Jedná se především o lokality Žluticka, Kraslicka a Chodovska, ve kterých rodiny z cílových skupin hledají zaměstnání i za hranicí kraje. Jde pouze o jednotlivé případy do třiceti rodin.

•

Zprostředkovat lepší a otevřenější spolupráci mezi úřadem práce a poskytovateli služeb SASRD tak, aby byli uživatelé služeb SASRD více zapojováni na trh práce (např. prostřednictvím cílené podpory zaměstnávání a/či rekvalifikace matek s dětmi, případně matek po mateřské dovolené, podpora návratu nevyučených uživatelů služeb do středních škol, tedy snaha o dokončení potřebného vzdělání pro vyšší šanci získat zaměstnání aj.).

•

Informovat obce o možnosti síťování lokálních zaměstnavatelů a jejich zapojení se do programů podporovaného zaměstnávání ze strany úřadu práce (například formou společensky účelných pracovních míst, částečné hrazení mzdy lidem se zdravotním postižením ze strany úřadu práce, možnosti zaměstnávání na veřejně prospěšné práce).

•

Informovat obce o možnosti využívání podmínky 10 % ve veřejných zakázkách – tj. podmínky, která stanoví, že výherce výběrového řízení musí na zakázce zaměstnat 10 % z řad cílové skupiny (nezaměstnaných, matek po mateřské dovolené, mladistvých aj.). Zvláštní podmínku na plnění veřejné zakázky v zadávací dokumentaci umožňuje ustanovení § 44 odst. 10 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

•

Rozšířit povědomí o fungování NZDM mezi širokou veřejnost (zejména mládež) a snaha o destigmatizaci NZDM. 42

Doporučení obcím pro další rozvoj sociálních služeb NZDM a SASRD v Karlovarském kraji: •

Obce Rovná, Horní Slavkov, Nejdek by měly cíleně v rámci činnosti družin a dětských kroužků vytvořit prostor pro neformální setkávání žáků z různých socio-ekonomických poměrů (zajištění volnočasových aktivit). Cílem takového prostoru by mělo být sociální začleňování a stmelování kolektivů různých věkových skupin dětí a mladistvých a napříč těmito věkovými skupinami. Z terénní zkušenosti vyplynula potřeba takového prostoru právě v těchto obcích.

•

Podpořit vznik NZDM a „kamenného“ klubu s pevnou otevírací dobou na území obce by měly zejména obce Rovná, Horní Slavkov, Bukovany, Nejdek. Z terénního šetření vyplynula potřeba takového prostoru právě v těchto místech. V případě Rovné a Horního Slavkova se mohou služby NZDM kombinovat s nabídkou volnočasových aktivit organizovaných jinými subjekty (nejčastěji školou). V obci Nejdek je třeba pevného prostoru pro volnočasové aktivity pro děti a mládež a to z důvodu potřeby vytvořit pro děti a mládež lokálně známé místo setkání.

•

Obce mohou síťovat lokální zaměstnavatele a informovat je o možnosti zapojení se do programů podporovaného zaměstnávání ze strany úřadu práce.

•

Obce by měly využívat podmínky 10 % ve veřejných zakázkách (ustanovení § 44 odst. 10 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách).

43

PŘÍLOHA A: MAPY A KARTY SLUŽEB

44

45

46

47

48

49

50

51

52

PŘÍLOHA B: CELKOVÉ TABULKY ZA NZDM Poskytovatel

Zakázky - situace uživatele Celkem zakázek při vstupu do služby Uživatelů Zakázek na 1 uživatele Základní informace, možnost poradit se

Khamoro Chodovsko

Kotec Chebsko

ČvT Kraslicko

Kotec Sokolovsko

Světlo Kadaň Ostrovsko

101

24

35

106

426

59

15

29

74

80

1,7

1,6

1,2

1,4

5,3

12

0

0

3

52

Bezpečný prostor

0

1

1

3

49

Docházka do školy

1

3

0

7

10

11

1

2

24

20

Dodržování pravidel chování stanovené školou

2

0

0

0

11

Orientace ve volbě profesní přípravy

6

0

0

1

17


2

0

6

5

20

Zařazení se a udržení se na trhu práce

8

3

5

11

14


0

0

2

1

1


0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

3

0

0

5

20

13

0

0

3

40

1

0

0

2

29

1

0

0

4

13

7

1

0

1

27

7

14

12

24

55

1

0

0

0

6

0

0

0

3

5

Řešení infekčních onemocnění

0

0

0

0

1

Hospodaření s finančními prostředky

2

0

0

2

11

11

0

6

0

3

4

0

1

0

5

2

0

0

0

2

Hledání bydlení nebo ubytování

5

0

0

5

7

Udržení bydlení - vedení chodu domácnosti

2

1

0

2

7



Zvládání vývojových kroků spojených s dospíváním Práva a povinnosti v běžném životě Předcházení a řešení sociálně patologických jevů směřovaných na osobu

Znalost důsledků konání nežádoucích protispolečenských jevů Vytváření funkčních sociálních vazeb s rodinou

Vytváření funkčních sociálních vazeb s vrstevníky

Základní zdravotní péče Prevence onemocnění spojených s rizikovým způsobem života

Řešení dluhové problematiky Využití sociálních dávek Uplatnění práva na hmotné zabezpečení (důchody)

53

Poskytovatel Khamoro Chodovsko Službou nově identifikované potřeby

Kotec Chebsko

ČvT Kraslicko

Kotec Sokolovsko

Světlo Kadaň Ostrovsko

Celkem

12

0

0

14

106

Uživatelů

59

15

29

74

80

Nově identifikovaných potřeb na 1 uživatele

0,2

0,0

0,0

0,2

1,3

Základní informace, možnost poradit se

1

0

0

0

7

Bezpečný prostor

0

0

0

0

8

Docházka do školy

1

0

0

1

6


0

0

0

1

10


1

0

0

0

2


0

0

0

1

7


0

0

0

0

2


0

0

0

2

2


0

0

0

0

2


0

0

0

0

1

2

0

0

0

0

Zvládání vývojových kroků spojených s dospíváním

0

0

0

0

7

Práva a povinnosti v běžném životě

2

0

0

0

8

Předcházení a řešení sociálně patologických jevů směřovaných na osobu

0

0

0

1

4

0

0

0

6

10

1

0

0

1

5

0

0

0

0

2

0

0

0

0

3

0

0

0

1

3


0

0

0

0

0


0

0

0

0

8

1

0

0

0

0

0

0

0

0

2

0

0

0

0

1


2

0

0

0

4


1

0

0

0

2






54

Poskytovatel Khamoro Chodovsko Potřeby uživatelů - bez ohledu na to, zda šlo o zakázku uživatele, nebo nově identifikovanou potřebu sociální službou

Kotec Chebsko

ČvT Kraslicko

Kotec Sokolovsko

Světlo Kadaň Ostrovsko 532

Celkem

113

24

35

120

Uživatelů

59

15

29

74

80

Potřeba na 1 uživatele

1,9

1,6

1,2

1,6

6,7


13

0

0

3

59

Bezpečný prostor

0

1

1

3

57

Docházka do školy

2

3

0

8

16


11

1

2

25

30


3

0

0

0

13


6

0

0

2

24


2

0

6

5

22


8

3

5

13

16


0

0

2

1

3


0

0

0

0

2

2

0

0

0

0

3

0

0

5

27

15

0

0

3

48

1

0

0

3

33

1

0

0

10

23

8

1

0

2

32

7

14

12

24

57

1

0

0

0

9

0

0

0

4

8


0

0

0

0

1


2

0

0

2

19

12

0

6

0

3

4

0

1

0

7

2

0

0

0

3


7

0

0

5

11


3

1

0

2

9


Zvládání vývojových kroků spojených s dospíváním Práva a povinnosti v běžném životě Předcházení a řešení sociálně patologických jevů směřovaných na osobu





55

PŘÍLOHA C: CELKOVÉ TABULKY ZA SASRD Poskytovatel

Zakázky - situace uživatele při vstupu do služby

ČvT Kraslicko

Kotec Chebsko

Kotec Sokolovsko

Celkem zakázek

56

196

202

58

99

Uživatelů

34

75

78

48

80

23

Zakázek na 1 uživatele

1,6

2,6

2,6

1,2

1,2

1,5


1

9

ČvT Chodovsko ČvT Ostrovsko

9

0

ČvT Žluticko 34

4

1

Materiální pomoc

0

0

0

0

1

0


0

1

1

0

0

0


3

2

2

0

0

0

2

4

4

8

3

1


0

3

3

1

3

0


2

11

12

4

7

1


3

5

5

2

3

2

8

6

6

8

16

4

8

20

21

6

18

2

2

5

5

1

0

4


3

9

9

9

17

2


3

2

2

3

6

1


1

3

4

0

1

1

Řešení rizikového chování osoby

2

5

5

1

0

0

Péče o děti

9

57

59

10

4

14


0

5

5

1

9

1

3

10

10

3

0

0

6

39

40

1

7

0



Společenské a osobní kontakty ostatních členů rodiny Společenské a osobní kontakty nezletilých dětí

56

Poskytovatel ČvT Kraslicko

Kotec ČvT Kotec Sokolovsk Chodovsk ČvT Chebsko o o Ostrovsko

ČvT Žluticko

Celkem zakázek

10

28

25

3

9

7

Uživatelů

34

75

78

48

80

23


0,3

0,4

0,3

0,1

0,1

0,3

Službou Základní informace, možnost poradit se nově identifikova Materiální pomoc né potřeby OPRAVEN Identifikační doklady É Ostatní osobní doklady

1

4

4

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

0

1

1

0

0

0


0

0

0

1

2

1


1

5

4

0

2

0


1

3

3

0

0

1


0

1

1

0

0

1

Využití sociálních dávek

1

2

1

0

1

0

0

0

0

0

0

0


0

2

2

0

1

1


2

0

0

0

0

0


1

2

1

0

0

0


0

1

1

0

0

0

Péče o děti

3

1

1

1

2

1


0

1

1

0

0

1

0

3

3

1

0

0

0

2

2

0

0

0


Uplatnění práva na hmotné zabezpečení (důchody)

Společenské a osobní kontakty ostatních členů rodiny Společenské a osobní kontakty nezletilých dětí

57

Poskytovatel

Potřeby uživatelů - bez ohledu na to, zda šlo o zakázku uživatele, nebo nově identifikovanou potřebu sociální službou

ČvT Kraslicko

Kotec Chebsko

Kotec Sokolovsko

Celkem zakázek

66

224

227

61

108

Uživatelů

34

75

78

48

80

23


1,9

3,0

2,9

1,3

1,4

1,8


2

13

ČvT Chodovsko ČvT Ostrovsko

13

0

ČvT Žluticko 41

4

1

Materiální pomoc

0

0

0

0

1

0


0

1

1

0

1

0


3

2

2

0

0

1

2

5

5

8

3

1


0

3

3

2

5

1


3

16

16

4

9

1


4

8

8

2

3

3

8

7

7

8

16

5

9

22

22

6

19

2

2

5

5

1

0

4


3

11

11

9

18

3


5

2

2

3

6

1


2

5

5

0

1

1


2

6

6

1

0

0

12

58

60

11

6

15

0

6

6

1

9

2

3

13

13

4

0

0

6

41

42

1

7

0



Péče o děti Opatření pro zajištění zdraví a bezpečnosti dětí Společenské a osobní kontakty ostatních členů rodiny Společenské a osobní kontakty nezletilých dětí

58

(dále jen Evaluace II )

Recommend Documents