ZPRÁVA Z EVALUACE PROJEKTŮ ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY S
MONGOLSKEM ZLEPŠENÍ ROSTLINNÉ PRODUKCE V PROVINCII DORNOGOBI IMPROVING PLANT PRODUCTION IN DORNOGOBI PROVINCE OBNOVENÍ ROSTLINNÉ VÝROBY V SEMIARIDNÍCH OBLASTECH SEVERNÍ GOBI RENEWING PLANT PRODUCTION IN THE SEMI-ARID REGIONS OF THE NORTHERN GOBI
EVALUATION REPORT PROJECTS OF INTERNATIONAL DEVELOPMENT COOPERATION OF THE CZECH REPUBLIC WITH MONGOLIA
15.11.2010
Obsah
1. Executive Summary........................................................................ 3 1 Manažerské shrnutí ....................................................................... 7 2 Úvod ............................................................................................ 11 3 Cíle evaluace ................................................................................ 11 4 Popis projektů a jejich rozvojový kontext .................................... 12 5. Závěry k evaluačním otázkám ...................................................... 18 6 Doporučení pro budoucí intervence ZRS ČR ................................ 35
Poznámka: Evaluační tým, PhDr. Dmitrij Švec – hlavní evaluátor a Ing. Vladimír Verner – technický expert, by chtěl tímto poděkovat pracovníkům UNDP, MZV ČR, MZe ČR, ZÚ, ČRA, realizátorům projektů a jejich partnerům v Mongolsku za vstřícný a otevřený postoj k evaluaci, informace, zkušenosti a doporučení a zajištění kontaktů na relevantní vlastníky pro realizaci interview a fokusních skupin během evaluační mise v Mongolsku.
2
1.
Executive Summary
1.2
Brief summary of projects
Two projects of International Development Cooperation of the Czech Republic, i.e. the national ODA programme (“IDC CZ”), were assessed within this evaluation. Both projects were implemented in Mongolia in the sector of agriculture and rural development. The agricultural sector was selected among areas of IDC CZ in Mongolia in the so-called Programme of Development Cooperation of the Czech Republic with Mongolia for the 2006-10 period. Project themes with respective funding commitments were decided upon by the Government of the Czech Republic (i.e. cabinet of ministers) in an annual Plan of IDC CZ, always approved in the year preceding the year of implementation. For the years in question, this Plan was prepared and presented to the Government by the Ministry of Foreign Affairs in consultations with line ministries (roles of these and other stakeholders are described below). Speaking of projects concluded in 2009, the two projects to be evaluated were the only ones implemented by the Czech Republic in Mongolia in the subsector of plant production. Both interventions were managed by the Ministry of Agriculture in cooperation with a contracted implementing organization (on the basis of tenders).
Project name
Implementing organization
Duration
Total budget (In CZK)
16/MZe/B/07-09 Improving plant production in Dornogobi province
ADRA
July 2007 November 2009
16 344 680
MZe/B/7 Renewing plant production in the semi-arid regions of the northern Gobi, Mongolia
Mendel University
September 2006 November 2009
6 600 000
1.2
Context and purpose of evaluation
The principal purpose of this evaluation is to obtain information that will guide decision-making on upcoming interventions of IDC CZ in the country and subsector concerned, i.e. Mongolia and plant production. Findings of this evaluation will be used by the MFA CZ, working together with the Ministry of Agriculture, Czech Development Agency, as well as other members in the Council on International Development Cooperation. Evaluation report answers predefined evaluation questions for each of the projects evaluated as stipulated by the Terms of Reference of the evaluation, from the viewpoint of their relevance to Mongolian strategy of poverty reduction, fulfilling planned outputs and results, efficiency of costs, sustainability, impact on environment, equal opportunities and as last, but not least, impacts on democratic governance in Mongolia. Moreover, the evaluation assesses both projects upon analyses of project documentation and own evaluators assessment fulfilling key preconditions upon reconstructed model of intervention (theory of change) determining overall success of the project. 3
Evaluation findings from documentary analyses, interviews with Czech and Mongolian stakeholders and results of focus groups implemented with project beneficiaries form departure points for more global recommendations which can be utilised within forthcoming planning of Czech development cooperation in terms of its implementation and specifically in terms of subsector of plant production and/or – where relevant for the whole sector of agriculture as such.
1.3
Main conclusions, recommendations and lessons learned
From the viewpoint of its implementation and modalities Both implemented projects – with the exception of minor modalities in output implementation – have produced expected outputs and thus created appropriate preconditions for attaining requested objectives. Key requested results (effects) of projects in terms of “qualitative change” leading to the development of target group and subsector of plant production were fulfilled only partially, mainly because of short time span of project implementation (with respect to the objectives established) and underestimation of the ability of Mongolian partners to effectively build upon implemented outputs without additional support from the project after its completion. Upon evaluation conducted we can conclude that projects in subsector of plant production in Mongolia are innovative, experimental and can - if know-how appropriately transferred to Mongolian public administration and integration of experience and approach made into Mongolian and donor „mainstream“ programs – constitute important contribution of Czech IDC towards the implementation of strategy of economic growth and poverty reduction of Mongolian government. This particular link of projects to developmental policies of Mongolia and strategies applied represent key limiting factors. Evaluation confirmed that evaluated interventions were „isolated“ in the field of plant production in Gobi province without active integration and participation of Mongolian public administration (including national state aid programs) and thus development model adopted is only hardly sustainable in long term perspective and although tangible products were produced, their impact is local only.
From the viewpoint of increasing effectiveness and impact of Czech IDC in the upcoming period: Evaluation conclusions indicate that there is a need to reinforce institutional cooperation with international donor organizations and Mongolian respective ministries and other public administration entities in respective sectors. Although Mongolian partners undertake efforts to coordinate development cooperation through comprehensive program approach or through central aid coordinator (Ministry of Finance), experience from the implementation of Czech IDC indicate that critical implementation factor is the competence of Mongolian partner institutions in terms of their capacity to plan and implement projects (relevant to public administration partners only) in respective line ministries where Czech projects formally belong. Evaluation findings indicate that one of the key aspects of currently utilised method of planning is strong accent on centralization. Although there are without doubt a number of advantages for Czech IDC to establish its development cooperation on central level, it is important to take into account that operational links towards lower levels of government are not always in Mongolia adequate. Planning (central government) and implementation (lower levels) in Mongolia are due to both physical and communication distance not always ideal for 4
Czech IDC project promoters. Thus it is important for project promoters to know not only priorities of development cooperation strategy between the Czech Republic and Mongolia and priorities of respective line ministries but also (where relevant) priorities of provinces and districts. We therefore recommend to create a database of materials (strategies, development plans of statutory sector organizations) accessible to project promoters as a key departure point to ensure coherence of project implementation with local and central development objectives. Another important factor to ensure higher effectiveness and sustainability of Czech IDC is the integration of projects into existing projects/programs implemented by the international donor community. Although beyond any doubt the Czech IDC have managed in the field of plant production to find appropriate „white spots“ for mutual cooperation, it is imperative to search for ways how to increase the role of Czech IDC by integrating them in linear or parallel form with projects implemented by partners from the international donor community. Findings from interview with project promoters as well as institutional partners in Mongolia indicate that one of the main issues is the relatively short time period given for project implementation with respect to implementing outputs and attaining “qualitative change” in target groups livelihoods. According to opinions gathered from project promoters – in case of „grass root“ projects – the time needed ensuring sustainable results span from 5-7 years. The question in our opinion is not limited to implementing tangible outputs only, but mainly taking into account the need for qualitative „behavioural change“ of target group population within the project implementation period. We recommend to approach Czech IDC projects as a comprehensive intervention taking the shape of linked projects or projects divided into phases either by utilizing a single contract of framework contract for a consortium of project promoters in a given sector/territory. In order to increase sustainability of results of Czech IDC interventions we consider necessary upon evaluation findings to recommend to formulate for Czech IDC concise and clear „exit strategy“ prior to launching a project (or in mid-term). Evaluation findings indicate that existence of such a strategy would substantially help to avoid „decomposition“ of project results in-between various levels of government and thus increase sustainability of results for target groups during critical phase when transferring results to Mongolian partners. We recommend that the exit strategy should not be a linguistic exercise, on the contrary, it should contain concrete steps ensuring legal and subject and competency oriented sustainability of results of Czech IDC in given territory. Evaluation showed that it is important to tackle issues related utilization of results before projects final phase. Increase of interest due to tangible project outputs, external factor beyond influence of project promoter can negatively influence utilization of project results. To this end we recommend that Czech Development Agency offers project promoters methodological support in drafting contractual obligations and measures with respect to utilisation of project results to increase sustainability after project completion.
From the viewpoint of agriculture subsector – plant production: From the viewpoint of project aims and developmental needs we recommend to aim future interventions more on „value chain“. Primary production – according to evaluation findings – has begun and is functional. Market oriented sustainability is dependent on abilities of small Mongolian farmers in plant production to offer a variety of products on market, to acquire and develop entrepreneurship and managerial skills and ability to create realistic 5
business opportunities to place production on market. To this end we recommend that plant production plans contain also processing production for children and thus offer a concrete contribution to problematic nutrition of children in Mongolia. We recommend among others that upcoming developmental interventions supported by Czech IDC in the field of plant production in Dornogovi province should act in synergy to the developments and plans of government led initiatives “Green Belt” and “Green Revolution”, national system of credit lines for agriculture business development and that it reflects broadly the regional development plan of province Dornogovi with respect to completing highway A3 and new rail connections West and initiatives related to spa development in the region. We recommend that upcoming interventions financed from Czech IDC in the field of plant production should contain a specific element of “institution building” with the objective to increase capacities and institutional framework enabling national, provincial and local public administration entities to plan and implement effectively development interventions and increase its knowledge in professional subject matters.
6
1 Manažerské shrnutí 1.2 Stručné shrnutí projektů Předmětem evaluace je zhodnocení dvou projektů zahraniční rozvojové spolupráce České republiky (dále ZRS ČR). Oba projekty byly implementovány v Mongolsku v sektoru zemědělství a rozvoje venkovských oblastí. Zemědělský sektor patřil mezi oblasti spolupráce vymezené dokumentem “Program rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Mongolskem v období 2006-2010“. Témata a zaměření projektů včetně finanční alokace byla schválena vládou České republiky (usnesením vlády), a to vždy v rámci ročních plánů ZRS v příslušném roce předcházejícím implementaci. V období 2006 – 2010 byl tento plán připravován Ministerstvem zahraničních věcí ČR ve spolupráci s resortními ministerstvy a později také s Českou rozvojovou agenturou. Výše evaluované projekty ukončené v roce 2009 jsou jedinými implementovanými projekty české ZRS v Mongolsku v podsektoru rostlinné výroby. Oba projekty spadají gesčně pod Ministerstvo zemědělství České republiky a realizátoři obou projektů byli vybráni na základě veřejné soutěže.
Název projektu
Realizátor
Doba realizace
16/MZe/B/07-09 Zlepšení rostlinné produkce v provincii Dornogobi
ADRA
červenec 2007 - 16 344 680 Kč listopad 2009
MZe/B/7 Obnovení rostlinné produkce Mendelova Září 2006 v semi-aridních oblastech severní Gobi, zemědělská a listopad 2009 Mongolsko lesnická univerzita
Celkový rozpočet
-
6 600 000 Kč
1.2 Kontext a důvody evaluace Hlavním cílem evaluace je získání informací vedoucí k podpoře rozhodovacích procesů s ohledem na další plánované intervence ZRS ČR v Mongolsku v dotčeném sektoru (rostlinná produkce), a to na základě konkrétních, na důkazech postavených zjištěních z evaluace projektů. Závěry z evaluace budou využity MZV ČR spolu s Ministerstvem zemědělství ČR, Českou rozvojovou agenturou i členy Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci. Evaluační zpráva odpovídá na definované otázky v zadání pro jednotlivé projekty a uvádí závěry z pohledu relevance každého projektu k mongolské strategii boje proti chudobě, dosažení plánovaných výstupů a výsledků, účelnosti vynaložených nákladů, udržitelnosti, dopadů na životní prostředí, rovné příležitostí mužů a žen a v neposlední řadě také na dopady projektu na demokratickou správu v Mongolsku. Navíc evaluace hodnotí na základě rekonstruované logiky obou projektů (teorie změny) naplnění klíčových předpokladů pro úspěch projektu definovaných na základě analýzy dokumentace a vlastního posouzení evaluátorů. Závěry analýzy dokumentace, interview s českými i mongolskými vlastníky a výsledky fokusních skupin s beneficienty jsou podkladem pro doporučení a ponaučení pro globální využití v plánování budoucích intervencí ZRS České republiky s ohledem na implementaci spolupráce a specificky pak v podsektoru rostlinné produkce a/nebo - pokud je to relevantní – v celém sektoru zemědělství. 7
1.3 Hlavní závěry, doporučení a ponaučení Z pohledu realizace projektů a jejich implementačních modalit Oba realizované projekty – s výjimkou nepodstatných modalit v implementaci výstupů – naplnily očekávané výstupy a vytvořily tak vhodné předpoklady pro naplnění požadovaných výsledků. Problematika rostlinné produkce v podmínkách semi-aridních a aridních oblastí Dornogobi je sama o sobě realizačně náročná (klimatické podmínky, vodní zdroje). Snaha přidat maximální hodnotu v podobě využití rostlinné produkce pro řešení otázek chudoby nebo pomoci farmářům ustavit udržitelný ekonomický model v podmínkách nepřejícím rostlinné výrobě vyžaduje ocenění. Klíčové požadované výsledky (efekty) projektů s ohledem na pozitivní kvalitativní změny pro další rozvoj cílových skupin a podsektoru rostlinné výroby nebyly zcela naplněny, a to především kvůli krátké době realizace (s ohledem na požadované cíle) a limity v podobě omezených schopností mongolských partnerů se zapojit do realizace a navázat efektivně na dosažené výstupy bez další podpory realizátora po ukončení projektu. Na základě evaluace lze konstatovat, že projekty v podsektoru rostlinné výroby v Mongolsku jsou inovativní, experimentální a mohou - při vhodném přenosu zkušeností do mongolské veřejné správy a integrací přístupů a zkušeností do „hlavních“ programů mongolské vlády a donorské komunity - být významným příspěvkem ZRS ČR k naplňování strategie hospodářského růstů a boje proti chudobě. Právě přesah projektů do rozvojové politiky Mongolska (aplikací rozvoje) a rozvojových strategií příslušných programů/projektů donorské komunity v Mongolsku jsou klíčovým limitujícím faktorem. Evaluace ukázala, že „izolované“ intervence v oblasti rostlinné produkce v provincii Dornogobi - bez aktivní integrace a zapojení mongolské státní správy i mezinárodní donorské komunity do realizace rozvojového modelu - nejsou dlouhodobě udržitelné a multiplikace výsledků na provinční nebo dokonce národní úrovni je nepravděpodobná.
Z pohledu zvýšení efektivity a dopadu projektů ZRS ČR v budoucím období:
Závěry z evaluace prokazují, že je nutné posílit institucionální spolupráci s mezinárodní donorskou komunitou a mongolskými gesčními ministerstvy a veřejnou správou na příslušných gesčních úrovních. Přes samotný fakt, že mongolská strana vyvíjí snahu rozvojovou spolupráci koordinovat formou ucelených programů či alespoň prostřednictvím centrálního koordinátora (MF), zkušenosti z realizace projektů české ZRS ukazují, že kritickým bodem realizace jsou kompetence mongolských partnerských institucí projekty plánovat a řídit (týká se partnerů ze strany veřejné správy), respektive jednotlivých resortních ministerstev, pod které české projekty gesčně patří. V tomto ohledu je nutné také zmínit schopnost mongolských subjektů projekty financované ze ZRS ČR spolufinancovat1. Evaluace ukázala, že jedním z aspektů nynějšího způsobu plánování mongolské strany je silný důraz na centralizaci2. Přes nespornou výhodu z pohledu české ZRS etablovat rozvojovou spolupráci na úroveň centrální vlády, respektive priorit gesčních ministerstev, je nutné počítat s tím, že provázanost strategií směrem k nižším úrovním veřejné správy v Mongolsku není vždy adekvátní. Spojení funkce plánování (centrální vláda) a realizace (nižší úrovně) je v Mongolsku fyzicky i komunikačně obtížnější a přenos informací neprobíhá vždy pro projekty české ZRS ideálním způsobem. Pro ČRA a realizátory je proto důležité nejen znát priority strategie ZRS ČR-Mongolsko a priority resortních ministerstev, ale i priority (kde relevantní) provincií a okresů. Doporučujeme proto vytvořit databázi materiálů
1 2
Projekt MZLU byl nepřímo spolufinancován mongolskou stranou, viz odst.54 dále v textu Interview ZÚ, UN, provincie Dornogobi, okres Erdene
8
(strategií, plánů rozvoje dotčených resortů, provincií i okresů) určenou jak pro vnitřní potřebu ČRA při identifikaci, tak pro referenční potřebu pro realizátory během implementace, jako základní referenční materiál pro zajištění souladu realizace projektu s místními i centrálními cíli rozvoje. Dalším neméně významným prvkem zvýšení účinnosti a udržitelnosti české ZRS je návaznost projektů na existující realizace mezinárodní donorské komunity. Přes neoddiskutovatelný fakt, že české ZRS se podařilo nalézt v Mongolsku v oblasti zemědělství (rostlinné výroby) vhodná „bílá místa“ pro vzájemnou spolupráci3, je nutné hledat cesty, jak posílit roli české ZRS formou navazujících projektů nebo paralelně realizovaných projektů s vybranými partnery z mezinárodní donorské komunity. Poznatky z rozhovorů s realizátory i institucionálními příjemci v Mongolsku ukazují, že jedním z nejpalčivěji vnímaných problémů je relativně krátká doba realizace projektu s ohledem na dosažení výstupů a uskutečnění kvalitativních změn ve skupině beneficientů4. Názory realizátorů – v případech „komunitních projektů“ - se pohybují od 5 – 7 let pro dosažení trvale udržitelných výsledků. Otázka totiž dle našeho názoru není limitovaná pouze na vytvoření hmatatelných výstupů, ale především na potřebu kvalitativní „behaviorální změny5“ u cílových skupin. Doporučujeme zvážit působení české ZRS v Mongolsku jako komplexní intervence formou spolupráce navazujících projektů nebo projektů rozdělených do věcných fází, a to buď formou jedné veřejné zakázky nebo formou rámcového kontraktu pro konsorcium realizátorů v daném území/sektoru. Pro zvýšení udržitelnosti výsledků rozvojových intervencí české ZRS doporučujeme, aby česká ZRS vyžadovala na straně programu (ČRA) i realizátorů stručnou a jasnou „strategii odchodu“ (exit strategy), a to ve fázi formulace projektu (nebo v půli realizace). Závěry evaluace ukazují, že existence takové strategie by významným způsobem napomohla včas a efektivně řešit rizika spojená s „rozdrobením“ výsledků projektů mezi různé úrovně veřejné správy a posílila tím udržitelnost výsledků pro cílové skupiny v kritickém období při předání výsledků mongolským partnerům. Evaluace ukázala, že je nutné vypořádat výsledky projektu před jeho závěrečnou fází. Nárůst zájmu při dosažení hmatatelných výstupů, externí faktory neovlivnitelné projektem a další vlivy mohou negativně ovlivnit užívání výsledků6. Navrhujeme proto, aby vzniklo doporučení ze strany ČRA, které aspekty zahrnout do smlouvy o vypořádání výsledků a nabídnout realizátorům metodickou pomoc při smluvním zajištění vypořádání výsledků a opatření pro posílení udržitelnosti projektu po jeho realizaci.
Z pohledu subsektoru zemědělství - rostlinné produkce:
Z pohledu zacílení projektů a potřeb dalšího rozvoje je vhodné doporučit, aby byla v daleko větší míře v budoucích intervencích řešena otázka „hodnotového řetězce“. Primární rostlinná produkce – dle našich zjištění – je nastartována a funkční. Tržní udržitelnost je závislá na schopnosti malých mongolských farmářů v oblasti rostlinné produkce nabídnout varietu produktů na trhu, osvojit si podnikatelské a manažerské dovednosti a vytvářet reálné obchodní příležitosti pro tržní uplatnění produkce. V tomto ohledu doporučujeme, aby plán produkce zeleniny také zahrnoval zpracování speciální dětské výživy a tím poskytl příspěvek k problematické výživě dětí v Mongolsku7. Doporučujeme mimo jiné, aby další rozvoj rostlinné produkce s podporou ZRS ČR v provincii Dornogobi byl v synergii k postupu a plánům vládního programu budování Zeleného pásu a Zelené 3
V oblasti „malé“ rostlinné produkce v provincii Dornogobi je česká ZRS jediným donorem Interview ADRA, p. J.Němec, interview MZLU Doc. Šťastná, ing. Fürych 5 IDRC, Canada 6 Zjištění s ohledem na rozdělené výsledků projektu MZLU mezi provincií a okresem 7 Třetí národní zpráva: Implementace Miléniových rozvojových cílů, Ulánbátar, 2009 4
9
revoluce, systému půjček na zemědělskou činnost a aby byl začleněn do širšího plánu rozvoje regionálního rozvoje provincie Dornogobi v návaznosti na očekávaný rozvoj v důsledku dostavby silnice A3, nové železniční tratě Západ a záměrům spojeným s rozvojem lázeňství v lokalitě Erdene. Doporučujeme, aby budoucí intervence financované ze ZRS ČR v oblasti podpory rostlinné produkce obsahovaly specifický prvek „budování institucí“ s cílem zvýšit kapacity a odborné dovednosti národních, provinčních i místních veřejných subjektů.
10
2 Úvod Tato evaluační zpráva prezentuje zjištění, závěry a doporučení vycházející z projektu č. 16/MZe/B/07-09 Zlepšení rostlinné produkce v provincii Dornogobi (Mongolia) (“Projekt A”) – ADRA a projektu č. MZe/B/7 Obnovení rostlinné produkce v semiaridních regionech severní Gobi, Mongolsko (“Projekt B”) – Mendelova lesnická a zemědělská univerzita. Závěry a doporučení jsou formulované na základě analýzy dokumentace, výsledků interview s vlastníky8 projektu na straně české i mongolské a výsledky interview a fokusech skupin realizovaných během terénního šetření (evaluační mise) konaného na přelomu září a října 2010. Závěry a doporučení v dokumentu jsou pro lepší přehlednost a následnou diskusi v rámci vypořádání závěrů a doporučení označena stoupající číselnou řadou, která není záměrně ve vztahu k číslování kapitol či podkapitol.
3 Cíle evaluace Hlavním cílem je získat informace k podpoře rozhodovacích procesů s ohledem na další plánované intervence ZRS ČR v Mongolsku a dotčeném sektoru (rostlinná produkce), a to na základě konkrétních, na důkazech postavených závěrech z evaluace projektů „Zlepšení rostlinné produkce“ a „Obnovení rostlinné produkce“. Závěry evaluace budou využity MZV ČR spolu s Ministerstvem zemědělství ČR, Českou rozvojovou agenturou i členy Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci. Evaluace odpovídá na definované otázky a formuluje doporučení a ponaučení pro globální využití v plánování budoucích intervencí České republiky v podsektoru rostlinná produkce a/nebo - pokud je to relevantní – pro celý sektor zemědělství.
3.1 Hlavní oblasti Z důvodů silného akcentu formativních důvodů evaluace, hlavní oblasti pozornosti evaluátorů zahrnovaly: Zhodnocení klíčových předpokladů projektu dle rekonstrukce logického modelu intervence (teorie změny) Zhodnocení výstupů a výsledků s ohledem na položené evaluační otázky
3.2 Použitá metodologie Hlavní evaluátor nabídl formu neexperimentálního designu evaluace, která využívá strategie sledování kauzálních vztahů (kauzální vztahy formulované na základě definovaného teoretického modelu změny). Evaluace využila participatorní nástroje a techniky pro sběr dat. Analýza a interpretace kvalitativních dat získaných z rozhovorů s klíčovými vlastníky projektů, data získaná z fokusních skupin s beneficienty a doplňující analýza sekundárních dat byla provedena po realizaci mise do Mongolska. Evaluační zpráva tudíž představuje „obraz“ mapující výsledky, zkušenosti a situaci s ohledem na požadované otázky ke 20. říjnu 2010. Vybraná forma evaluace (neexperimentální) umožňuje lepší pochopení příčin a důsledků chování systémů a procesů při realizaci intervence a umožňuje lépe pochopit postoje a motivaci lidí zahrnutých do těchto systémů.
8
Vlastníky projektu jsou míněny zainteresované strany
11
V úvodních fázích evaluace byl zpracován logický model intervence (viz vstupní zpráva) a proběhla analýza dokumentace s ohledem na relevanci projektu k mongolské strategii boje proti chudobě. Závěry byly představeny referenční skupině ve vstupní zprávě. Tato zpráva byla projednána referenční skupinou a odsouhlasena dne 23.9.2010. V návaznosti na vstupní zprávu byl zpracován detailní pracovní plán evaluace, který obsahoval mimo realizačního plánu evaluační mise i sady otázek pro semi-strukturovaná interview s vlastníky v ČR i Mongolsku, zástupci beneficientů i účastníky fokusních skupin. Evaluační mise se konala ve dnech 27. září – 9.října 2010. Okruhy otázek pro evaluační misi a její itinerář jsou uvedeny v přílohách této zprávy.
4 Popis projektů a jejich rozvojový kontext V této části evaluační zpráva uvádí zjištění a závěry s ohledem na rozvojový kontext a plánované výsledky projektů realizátory, evaluátory rekonstruovaný logický model projektových intervencí, včetně zhodnocení identifikovaných klíčových předpokladů úspěchu intervence.
4.1 Projekt A: Zlepšení rostlinné produkce v provincii Dornogobi (Mongolia) Projekt se zaměřil na chudé obyvatele venkovských a městských oblastí, kteří nemají zkušenosti s pěstitelstvím, a pastevce, kteří byli vyhnáni z domovů „dzudy“ v letech 1999-2002. Projekt si kladl za cíl rozvinout schopnosti obyvatel v rostlinné produkci prostřednictvím vzniku a podpory tří družstev o celkové výměře 11,25 ha v lokalitách Sainshand, Erdene a Dalanjargalan (vše Dornogobi) a zároveň podpořit rovnováhu počtu žen a mužů vykonávajících zemědělské činnosti. Dalším cílem projektu bylo posílit pozici žen v roli hlavního zaopatřovatele potravy pro rodinu poskytnutím školení, jak uchovávat různé druhy ovoce/zeleniny a vyhnout se nutričně nevyhovující stravě způsobené sezónností některých produktů. Beneficienti projektu v plánovaném celkovém počtu 375 příslušníků cílové skupiny a rodinných příslušníků se měli naučit zemědělským činnostem potřebným pro rostlinnou produkci, postupů při ochraně a nakládání s přírodními zdroji a výsadbě stromů a bobulovitých keřů, které jsou odolné vůči suchu a studenému klimatu a tím se zapojit se do boje s erozí půdy a postupující desertifikací. Projekt usiloval o těsnou spolupráci s místními úřady při práci zacílené na chudé, nedostatkem trpící domácnosti a při snaze o zlepšení místních nařízení a opatření na podporu udržitelného životního stylu domácností a zamezení poškozování životního prostření. Přepokládal, že úzkou spoluprací s místní správou, která má na starosti podporu udržitelného rozvoje venkova, se otevře perspektiva replikovat projekt i v jiných částech kraje a pomoci dalším chudým domácnostem v dané oblasti.
12
4.1.1 Rekonstrukce logiky intervence Na základě rekonstrukce projektového záměru9 evaluátoři definovali následující kritické předpoklady pro úspěšné dosažení efektů intervence na úrovni výstupů a výsledků: PROJECT A: ZLEPŚENÍ ROSTLINNÉ PRODUKCE TRVÁNÍ: 2007-2009 CELKOVÝ ROZPOČET: 16. 344. 680 CZK REALIZÁTOR: ADRA Zlepšené zdraví v komunitách podílejících se na projektu
VÝSLEDKY Alternativní možnost k tradičnímu pastevectví v podobě rostlinné výroby
CÍLE VÝSTUPY
Funkční komunitní farma
Klíčový předpoklad – není součástí projektu A
Snížení chudoby prostřednictvím zlepšení potravinového a příjmového zabezpečení v oblasti Dornogobi
Vytvořená nová pracovní místa (stáčírna)
Postavení žen jako hlavních obstaravatelů potravy je posílena
Posílit schopnost ohrožených rodin hospodařit a opatřit si kvalitnější obživu způsobem šetrným k životnímu prostředí Podpořit rozvoj produkce ovoce a zeleniny a širší využití alternativní energie v rostlinné výrobě.
Integrovaný přístup jako model pro replikaci (agrolesnictví a zemědělská rostlinná výroba)
Prodejní kanály existují a jsou zlepšené/cena produktů je konkurenceschopná
Vytvoření kapitálu pro další rozvoj
Desertifikace snížena
Jsou zavedené postupy pro čištění zdrojů vody a existuji alternativní možnosti zajištění vody (solární energie a větrná)
Rodiny jsou proškoleny v organickém zemědělství a agrolesnictví
Je ustavena skupina dobrovolníků pro šíření povědomí
Jsou ustavené místní trhy se zeleninou
Systém irigace je postaven a funkční
Skleník vybudován a funkční
Je postavena zábrana odlesňování
Předpokladem pro projekt „Zlepšení rostlinné produkce“ je kvalita prodejní strategie (její existence) a konkurenceschopná cena produktů10. Předpokladem je ochota a schopnost mongolských partnerů diseminovat integrovaný model do dalších částí Dornogobi a v rámci Mongolska. Předpokladem je přístup obyvatel ke kapitálu a dalším zdrojům pro rozjezd modelové rostlinné produkce v jiných částech regionu
4.1.2 Vyhodnocení klíčových předpokladů 1)
Evaluace ukázala, že klíčový předpoklad v podobě existence distribučních prodejních cest a konkurenceschopné ceny produktů byl realizátorem naplněn. Vznik konzervárny a ustavení prodejny (nyní v realizaci) určené k dalšímu zpracování rostlinné produkce a následný prodej v Sainshandu (kapacita až 800 sklenic denně11) lze považovat - i přes fakt, že původní výstup projektu počítal se stáčírnou rakytníku - za adekvátní a velmi zdařilý krok realizátora směrem k dalšímu rozvoji a udržitelnosti rozvoje rostlinné výroby v regionu Dornogobi. K datu této zprávy konzervárna slouží projektovým zahradám, nicméně, interview s manažerem konzervárny i gubernátorem provincie ukázala, že její využití pro další zemědělce v regionu je 9
Rekonstrukce záměru projektu definuje z pohledu evaluátorů klíčové předpoklady pro naplnění výsledků projektu 10 Od modelu „subsistence“ k modelu orientovaného na trh 11 Z interview s manažerem konzervárny
13
2)
3)
4)
5)
6)
pouze otázkou kapacit a rozšíření technologického zázemí, protože vůle spolupracovat je jak na straně družstev, tak na straně odpovědných orgánů kraje (hlavní agronom). Stejně tak lze na základě poznatků evaluace konstatovat, že již nyní je šíře produktů (nakládaná zelenina, čalamády, zeleninové základy pro polévky, např. Kim-Chi) velmi slibná a je zřejmé, že konzervárna je vedena profesionálně se snahou nabídnout na trhu zákazníky požadované produkty. Kvalita produkce je pravidelně jednou měsíčně kontrolována Krajským hygienickým úřadem. Pro zajímavost uvádíme, že konzervárna má 3 ředitele – vždy z příslušné zahrady - a že jejich funkce rotuje v pravidelném intervalu. Z hlediska zpracování ale přetrvává problém s dopravou produkce ze zahrad do konzervárny v Shanishandu12, neboť zahrady nevlastní dopravní prostředek. Řešením v době evaluační mise byla ochota rodinných příslušníků nebo prostě jen „cestovatelů“ do Sainshandu naložit produkci a odvézt ji do konzervárny. Nicméně byly zaznamenány případy, kdy transport produkce do Sainshandu zahrnoval nejen produkci ze zahrad projektu, ale také produkci od ostatních farmářů, což lze označit za dobrý krok správným směrem pro snížení přepravních nákladů a tím i finální ceny na trhu. Z hlediska prodeje produktů v projektových lokalitách je významným omezujícím faktorem limitovaná produkce s ohledem na požadavky zákazníků. Zahrada v Dalanjargalanu vstoupila do jednání s armádou o zásobování místní jednotky zeleninou. I přes ochotu obou stran ke spolupráci, zahrada není schopna díky kapacitním i technologickým limitům garantovat dlouhodobé a pravidelné zásobování zeleninou (malé skladovací kapacity a nízké využití půdních a lidských zdrojů vlivem nedostatečného zásobování vodou). Stejně tak v Sainshandu jsme zaznamenali během interview zájem veřejných subjektů (škola, nemocnice) odebírat čerstvou zeleninu z projektových zahrad, znovu ale zahrady nebyly schopné vstoupit do dlouhodobého smluvního vztahu a garantovat příslušné požadavky zásobování13. Co se týká schopnosti mongolských partnerů šířit integrovaný model rostlinné produkce do ostatních částí Dornogobi a obecně v Mongolsku, evaluace ukázala, že diseminace je spíše vedena neformálně prostřednictvím osobních kontaktů a informací obyvatel regionu - než oficiálně vedená a podpořená ze strany mongolských vlastníků projektu. Přes opakované deklarace podpory projektu ze strany veřejné správy jsme nezaznamenali během evaluace výrazný záměr výsledky projektu diseminovat. Na druhou stranu je nutné konstatovat, že projekt má silný důraz na snižování chudoby (prostřednictvím sociální zemědělské farmy), což je pro mongolské vlastníky zcela nový koncept, kdy v současnosti převládá chápání družstev jako čistě produkčních uskupení zemědělců a sociální aspekt není vnímán jako podstatný. Mongolská vláda zahájila program malých půjček pro zájemce o rostlinnou výrobu (a nejen ji, jedná se o program podpory malého podnikání). Družstvo v Erdene dle zjištění z rozhovorů získalo podporu ve výši 2mil. tugriků (3 roky 3% úroku p.a.) na výstavbu prodejního místa (při zahradě) a nákup vybraného nářadí a pomůcek pro pěstování. Z interview vyplývá, že i družstvo v Dalanjargalanu uvažuje o získání podpory z tohoto fondu pro napojení zahrady na další existující studnu a tím vyřešení otázek nízkého výkonu solárních článků pro zajištění dostatečného množství vody pro pěstování. Výsledky interview s farmáři mimo projektové zahrady14 ale poukazují na fakt, že získání půjčky od státu je poměrně složitá a administrativně náročná aktivita, včetně povinnosti vést oficiální bankovní účet u vybraného finančního institutu.
12
Interview ADRA, p. J.Němec a M. Abel Interview s manažery družstev 14 Soukromý zemědělec v Sainshandu a také soukromí zemědělci spolupracující s projektem MZLU v Erdene 13
14
4.2 Projekt B: Obnovení rostlinné produkce Projekt byl realizován jako čtyřletý a probíhal v období 2006-2009. Realizátorem projektu bylo konsorcium tří institucí vedené Mendelovou lesnickou a zemědělskou univerzitou v Brně. Celkový rozpočet projektu byl 6600000 a z toho 6200000 ze zdrojů ZRS ČR. Rozvojovým záměrem projektu bylo prověřit možnosti kvantitativního a kvalitativního rozšíření zemědělské rostlinné produkce, případně stanovení možností zavedení a rozšíření jejího dalšího zpracovávání a využívání v lokalitě Buchel (asi 200 km jihovýchodně od Sainshandu). Tohoto záměru se mělo dosáhnout ustavením modelového zařízení s komplexním know-how v oblasti pěstování, zpracování, skladování a přepravy rostlinných produktů a proškolením specialistů zemědělské rostlinné produkce v regionu v otázkách pěstebních technologií, postupů a zpracování a dalšího využití produkce. Projekt a implementace jeho výsledků a praktických zkušeností v oblasti jižního Mongolska – dle záměru realizátora – měl za úkol přispět ke stanovení vlastních produkčních možností vedoucích k určité míře soběstačnosti Mongolska v zemědělských komoditách. Realizace projektu měla přispět k vymezení možností nastartovat tyto procesy: regeneraci lokalit se stávající rostlinnou výrobou (intenzifikace produkce a zvětšení její rozmanitosti, vybudování základů následného zpracovávání) zemědělský rozvoj v semiaridním prostoru severní Gobi v jižních částech Mongolska, používání pěstebních technologií, které omezí vliv hospodaření na proces desertifikace (zachování kvality půdy, omezení erozní činnosti, zachování zásob podzemních vod), pokles nezaměstnanosti v dané oblasti (nové pracovní příležitosti v sektoru rostlinné výroby). v případě úspěšnosti projektu a pozitivní implementace jeho výsledků posílit samozásobovací schopnost oblasti přispět ke stanovení dalších rozvojových priorit na území jižního Mongolska rozšířit možnosti využití území severní Gobi s ohledem na možné negativní projevy procesu desertifikace seznámit mongolské zemědělce s perspektivami dalšího technologického zpracování vypěstované rostlinné produkce a rozšířit možnosti následného dalšího zhodnocování rostlinné výroby. Na základě záměru realizátora zpracovaného v souladu s požadavky výběrového řízení a vlastní analýzy evaluátorů vertikální projektové logiky uvádíme dále logický model kauzálních vztahů jednotlivých projektových úrovní (výstupy, výsledky). Za klíčové předpoklady determinující úspěšnost projektu přitom evaluace považuje: Že ustavená modelová farma je využitelná pro diseminaci výsledků a výsledky jsou zapracovány do národních/regionálních strategií. Že ustavená modelová farma dovede vhodně komercializovat produkci a tím vytvořit potenciál pro dodatečné zdroje příjmů a tím i udržitelnost výsledků.
15
4.2.1 Rekonstrukce logiky intervence
PROJECT B: OBNOVENÍ ROSLTINÉ VÝROBY TRVÁNÍ: 2006 - 2009 CELKOVÝ ROZPOČET:6 600 000 CZK REALIZÁTOR: MZLU
VÝSLEDKY CÍLE VÝSTUPY
Modelová farma slouží jako kontaktní místo pro diseminaci a replikaci výsledků
Regionální/národní politiky reflektují ověřené možnosti pro rozvoj rurálních oblastí
Zvýšená zaměstnanost (snížená nezaměstnanost) díky novým příjmům obyvatel Kvalitativní a kvantitativní zhodnocení obnovení zemědělské rostlinné produkce včetně následného zpracování
Přístupy replikované místními farmáři
Snížená závislost regionu na dovážené rostliné produkci
Regenerace zemědělských ploch (projekt)
Modelová rostlinná farma s komplexním know-how pro pěstování, skladování, přepravu a zpracování rostlinných produktů Zapracování mongolských pracovníků dalších farem z daného regionu do ovládání nových pěstebních postupů, technologií dalšího zpracovávání a využívání vypěstovaných produktů
Úvodní výzkum ke stanovení limitů využívání
Optimalizace systému jímání podzemních vod a zavlažování
Výběr a produkce vhodných plodin
Vzdělávání farmářů v kultivačních postupech
Model akceptován a diseminován
Klíčový předpoklad- není součástí logiky projektu B
4.2.2 Vyhodnocení klíčových předpokladů 7)
Evaluace ukázala, že klíčový předpoklad v podobě ustavení modelové farmy pro rostlinnou produkci - která je využívána pro šíření výsledků a jejich replikaci v dalších okresech provincie Dornogobi - nebyl uspokojivě naplněn. Na základě evaluačních zjištění z mise Mongolsku lze konstatovat, že projekt zcela naplnil cíl ustavení modelové zemědělské rostlinné produkce. Nicméně přenos know-how a zkušeností z modelové farmy na další zemědělce v okresu, či dokonce v provincii, se omezil v naprosté většině na ad-hoc výměny informací se sousedícími farmáři15. I když informace z rozhovoru s realizátorem16 poukazují na aktivní vyhledávání informací o výsledcích projektu ze strany zájemců z dalších regionů Mongolska, tyto aktivity se jeví spíše sporadické (v rozhovorech dokumentovány 2 případy17) a vázané na osoby projektových realizátorů, ne odpovědných zástupců okresu Erdene nebo provincie Dornogobi.18
15
Interview p. Bandi, Batchulun Interview Ing. Z.Fürych 17 Z interview s manažerkou projektu Doc. Šťastnou a koordinátorem v terénu Ing. Fürychem 18 Interview agronom p. Dondok 16
16
8)
9)
10)
11)
12)
Na základě analýzy zpráv a interview s mongolskými partnery projektu a dalšími představiteli centrální vlády, provincie i okresu lze konstatovat, že projekt fungoval především jako „spouštěč“ pro další využití lokality pro zemědělskou činnost. K datu evaluace na území lokality Buchel (nebo také název č.18) působilo 18 soukromě hospodařících zemědělců na celkové ploše 28 ha19. Je nutné zdůraznit, že v tomto počtu není zohledněna družstevní zahrada projektu ADRA. Profesionálně zpracované kvalitativní a kvantitativní zhodnocení obnovení zemědělské rostlinné produkce zpracované projektem sloužilo především jako vstup pro další plánované činnosti projektu na vymezené lokalitě a ne jako komplementární materiál k existujícímu územnímu plánu rozvoje okresu s ohledem na další rozvoj lokality Buchel. Zpracovaný materiál vhodným způsobem uvádí limity hospodaření s ohledem na vodní zdroje, plodiny, technologie i lidské a klimatické faktory, nicméně dle zjištění během evaluační mise, výstupy hodnocení nebyly využity okresem pro formulaci strategického vymezení využití a role zemědělské činnosti v lokalitě Buchel s ohledem na další rozvoj území. I když evaluace prokázala, že okres (soum) Erdene si je vědom zásadních limitů hospodaření s vodními zdroji20 a dle sdělení již nebude pronajímat půdu pro další zemědělskou činnost v lokalitě Buchel, vzhledem k prudkému rozvoji lokality v důsledku dostavby silnice A3 a nového tahu železnice lze odůvodněně předpokládat, že stop stav je dočasný a že hrozí reálné nebezpečí snahy využít vodní zdroje pro podporu těžební činnosti21 či činnosti spojené s urbanizací území v důsledku rozvoje dopravní tepny22. Evaluace neprokázala faktickou transpozici výsledků a zkušeností projektu do národních/regionálních strategií23. Existence vládního programu půjček pro rozvoj „malé“ rostlinné produkce je nezávislou aktivitou mongolské vlády v souladu s přijatou strategií rozvoje aktivit generujících příjem. Výsledky a zkušenosti projektu jsou tudíž platné především pro místní úroveň – provincii a okres. Na druhou stranu je nutné konstatovat – s ohledem na provincii – že je krátce pod novým vedením v důsledku voleb a tím tedy i případné zapracování výsledků do podoby koherentní strategie rozvoje zemědělské rostlinné produkce může proběhnout v pozdějších termínech. Příspěvek projektu ke snížení závislosti regionu na dovážené produkci je vzhledem velikosti k projektu zcela závislý na využití a diseminaci výsledků dotčenými orgány veřejné správy, ať už partnerem projektu nebo správou v regionu Dornogobi. V tomto ohledu je nutné konstatovat, že diseminace modelu ze strany mongolského příjemce není dostatečná. Stejně tak aspirace využít zemědělskou rostlinnou produkci ke snížení nezaměstnanosti díky novým příjmům vyžaduje silnější zapojení vlastníků během realizace. V tomto ohledu zjištění evaluace ukazují, že oba projekty byly realizovány poměrně izolovaně24 a v důsledku nedostatečné práce s vlastníky zvláště projekt MZLU čelí problematické udržitelnosti. Vzhledem ke zkušenostem a odbornému postavení realizátora je škoda, že se nepodařilo zkušenosti validovat alespoň u mongolské odborné veřejnosti z řad vědeckých a vzdělávacích institucí.
19
Interview starosta Erdene Interview starosta Erdene 21 Interview MZe p. Batkmuth 22 Interview starosta Erdene p. Šagdarsuden 23 Interview Zlojargal Khadbaatar, náměstek ministra MoFA, interview Gansukh Luimed, ministr ŹP 24 Z interview s náměstkem ministra MoFA, p. Zoljargal Khadbaatar 20
17
5. Závěry k evaluačním otázkám 5.1. Do jaké míry se témata projektů, včetně výběru cílů, ukázala relevantní mongolské strategii rozvoje rurálních oblastí jako prostředek boje proti chudobě? 5.1.1. Závěry – Projekt „Zlepšení rostlinné produkce“ – ADRA 13) Z pohledu naplnění strategie regionálního rozvoje a rozvoje rurálních oblastí Strategie hospodářského růstu a boje proti chudobě je projekt v souladu s následujícími prioritami: Priorita 3, oblast Regionální rozvoj a rozvoj rurálních oblastí Definovat v rámci konceptu regionálního rozvoje strategii rozvoje každého regionu
Zlepšit zemědělský marketing, agrobusiness a zpracovatelský sektor s cílem zvýšit příjmy z nezemědělských činností. Priorita 5 Zajištění udržitelného rozvoje lidského kapitálu Tvorba pracovních míst a podnikatelských příležitostí pro obyvatele, zvláště pak pro chudé s cílem zvýšit jejich příjmy
14)
15)
Vazba Příspěvek k definici strategie regionálního rozvoje a multiplikaci přístupu pro řešení rurální chudoby prostřednictvím „malé“ rostlinné produkce Integrovaný přístup k řešení zahrnující prvky „hodnotového řetězce“ Založení zpracovatelského závodu (jednotky) v Sainshandu Pokračující podpora družstev v oblasti zemědělského marketingu a podpory prodeje produkce Vazba Částečné zvýšení zaměstnanosti/snížení nezaměstnanosti díky využití rostlinné produkce pro do té doby ekonomicky neaktivní osoby
Projekt „Zlepšení rostlinné produkce“ je v souladu s klíčovými strategickými dokumenty Mongolska, jmenovitě pak s rozvojovým dokumentem „Strategie hospodářského růstu a snižování chudoby“ (2003). Cílem strategie v oblasti regionálního a rurálního rozvoje je „.. obrátit půdu v produktivní investice...25” umožněním chudým lidem se zapojit do podnikání a tím vytvořit udržitelné zdroje příjmů. V tomto ohledu – ač se projekt jeví pilotním – navazuje a přímo přispívá k naplnění strategie využitím jinak ladem ležící půdy v regionu Dornogobi pro rozvoj rostlinné produkce. Nejvýznamnějším omezením relevance projektu ke strategii rozvoje rurálních oblastí jako prostředku boje proti chudobě je jeho rozsah, který sám o sobě představuje sice pilotní a inovativní přístup (celkové území zahrad je 16ha), ale vzhledem k rozsahu chudoby v Mongolsku a počtu lidí vyžadující pozornost je pouze limitovaným příspěvkem, který nemůže bez replikace systémově přispět k řešení problematiky, pokud nebude rozšířen jako model, a to včetně systémové finanční podpory ze strany mongolských úřadů. V tomto ohledu je nutné zmínit, že výše uvedená strategie je systémovou reakcí mongolské vlády na požadavky rozvoje a evaluace neprokázala existenci významných „reforem“ týkající se vlastnictví půdního fondu v oblasti Dornogobi (přes avizované záměry). Stejně jako v ostatních případech půdu určenou pro rostlinnou produkci pronajímá stát. Udržitelnost produkce je závislá na místních plánech pro budoucí využití půdy. Zvláště v oblasti Erdene, kde se nyní dokončuje asfaltová komunikace (A3) spojující Ulánbátar s čínskou hranicí je otázka relevance na místě, neboť lze očekávat překotný rozvoj území Buchel (asi 1.5 km od budoucího hlavního tahu) a významný rozvoj služeb pro motoristy a cestovatele. 25
EGSPSR, article 3.150
18
16)
17)
18)
19)
20)
Klíčovým příspěvkem k naplnění strategie je pak ustavení zpracovatelské jednotky rostlinné produkce v Sainshandu. Rozhovory s představiteli provincie i okresu ukazují, že zpracování zeleniny má významný potenciál pro rozvoj za předpokladu, že zpracování bude umožněné i ostatním zemědělcům v regionu a že zpracovatelská jednotka přiláká další soukromý rozvojový kapitál do regionu. Tomu odpovídá i strategie hospodářského růstu, která podporuje rozvoj středně velkých zpracovatelských závodů v rurálních oblastech a tím vytvoření příležitostí pro místní obyvatele se zapojit do ekonomických aktivit v sezónních variantách a vytvořit si tak příjem.26 Realizace projektu přispěla ke snížení chudoby desítek lidí a k ustavení a validaci modelu sociálního družstva v semi-aridních oblastech regionu Dornogobi. V absolutním měřítku, vzhledem k rozsahu chudoby v Mongolsku, by bylo nutné významným způsobem rozšířit model v provincii. Přes synergické efekty projektu ke státním programům rozvoje (půjčky na rostlinnou produkci zájemcům o zemědělství, program vzdělávání v rostlinné produkce „Zelená revoluce“) a faktický nárůst zájmu obyvatel o rostlinnou produkci díky ustavenému modelu, zemědělské aktivity v regionu Dornogobi jsou zatím ojedinělé. Zemědělská rostlinná produkce – zvláště v klimatických podmínkách semi-aridních oblastí - vyžaduje neustálou pozornost a plné nasazení nejen v průběhu celého vegetačního období, ale zejména v jarních měsících písečných bouří. Závěry z interview s představiteli veřejné správy potvrzují zkušenosti realizátora, že pro chudé obyvatele z městských aglomerací není vždy takto náročný pracovní režim reálný. V Erdene projekt zahrnuje pouze 7 z 95 chudých rodin27 a v dalších zahradách je situace obdobná. Projekt především řeší problematiku obyvatel osídlení a otázky alternativního živobytí pro pastevce řeší pouze částečně (dva členové družstva v Sainshandu a jeden na zahradě v Erdene jsou bývalí pastevci). Menší zájem pastevců o tuto formu obživy může být také akcentován vlivem konkurujících programů, např. Green Gold Pasture Ecosystem Management28 nebo Project Millenium Challenge Account Project29, který napomáhá zmírnit následky drastických úbytků skotu u pastevců a zlepšení využití pastvin včetně možností generování dodatečných příjmů aktivitami návaznými na živočišnou produkci. Zemědělci/členové družstev vnímají velice negativně problém sezónnosti zemědělských prací, kdy podle jejich sdělení30 neexistuje zatím vhodné uplatnění generující příjmy v zimních měsících. I z tohoto důvodu (nutnosti hledat zdroje příjmů přes zimu) je fluktuace ve všech zahradách vyšší než se původně očekávalo. V tomto ohledu je nutné znovu podtrhnout, že zemědělská rostlinná produkce v zahradách ADRA má především úkol zajistit obživu a vytvořit alternativu pro chudé nebo sociálně problematické obyvatele nejedná se tedy o klasický produkční model rostlinné farmy. Dalším omezujícím faktorem je nedostatečný zájem mongolské strany o využití výsledků projektu a jeho rozšíření v boji proti chudobě.
5.1.2 Závěry – Projekt „Obnovení rostlinné produkce“ – MZLU 21)
Z pohledu naplnění strategie regionálního rozvoje a rozvoje rurálních oblastí Strategie hospodářského růstu a boje proti chudobě je projekt v souladu s následujícími prioritami: Priorita 3, oblast Regionální rozvoj a rozvoj rurálních oblastí Definovat v rámci konceptu regionálního rozvoje strategii rozvoje každého regionu
Plánovaný příspěvek projektu Kvalitativní a kvantitativní zhodnocení možností využít lokalitu Buchel pro rozvoj rostlinného farmaření Validace národních/regionálních strategií na základě
26
EGSPR, section 4.111 Hranice chudoby dle sdělení představitelů okresu je určena hranicí příjmů pod 40% minimální mzdy (108000 tugriků) 28 Švýcarská agentura pro rozvoj a spolupráci 29 Bilaterální rozvojový fond USA 30 Fokus s beneficienty projektu A (Sainshand, Dalanjargalan, Erdene). 27
19
získaných zkušeností z realizace projektu Zlepšit zemědělský marketing, agro-business a zpracovatelský sektor s cílem zvýšit příjmy z nezemědělských činností. Priorita 5 Zajištění udržitelného rozvoje lidského kapitálu Tvorba pracovních míst a podnikatelských příležitostí pro obyvatele, zvláště pak pro chudé s cílem zvýšit jejich příjmy
22)
23)
24)
25)
26)
27)
Dismeninace a multiplikace výsledků projektu na další okresy v provincii Plánovaný příspěvek projektu Dismeninace a multiplikace výsledků projektu na další okresy v provincii Zvýšená zaměstnanost/snížená nezaměstnanost díky novým příjmům obyvatel regionu
Projekt „Obnovení rostlinné produkce“ si kladl za cíl ověřit a kvalitativně a kvantitativně zhodnotit limity rostlinné produkce v lokalitě Buchel. Primární cílovou skupinou projektu jsou existující zemědělci v lokalitě Buchel, kteří na lokalitě hospodaří již řadu let nebo s hospodařením začali během realizace. Jedná se o soukromě hospodařící zemědělce. Obecně lze proto konstatovat, že projekt je svým zaměřením v souladu se „Strategií hospodářského růstu a snižování chudoby“ (2003) a „Národnímu akčnímu plánu boje proti desertifikaci (1997). Nicméně, projekt v realizovaných aktivitách ani výstupech přímo nepřispívá k řešení problematiky rozvoje rurálních oblastí jako prostředku k boji proti chudobě. Příspěvek projektu lze spatřovat v ověření určitých postupů pro zefektivnění zemědělské rostlinné produkce (např. bodová závlaha, způsoby výsadby plodin, ověření životaschopnosti vybraných plodin), dopad ale zůstává v experimentální rovině bez potřebné aplikace do reálného kontextu snah mongolské vlády využít zemědělskou půdu pro aktivity generující příjem chudým obyvatelům. Za pozitivní příspěvek ke zvýšení schopnosti zemědělců v lokalitě Buchel udržet a rozvíjet příjmy ze zemědělské činnosti lze považovat část projektu týkající se zpracování a konzervace rostlinné produkce. V tomto ohledu lze na základě zjištění konstatovat, že získané znalosti a praktické dovednosti z oblasti konzervace jsou zemědělci vysoce oceňovány a mají pozitivní důsledky nejen pro zvýšení pestrosti stravy, její vitamínové hodnoty v obdobích mimo sezónu, ale také v oblasti aktivit generujících příjem. Nicméně, evaluace neprokázala že by zástupci této cílové skupiny spadali dle oficiální metodiky okresu Erdene mezi chudé obyvatele.31 Za podstatné lze proto považovat příspěvek projektu k rozvoji podnikání v zemědělských činnostech, což odpovídá zaměření strategie hospodářského růstu a boje proti chudobě, a to s ohledem na vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj podnikání. Adaptivní výzkum je považován za důležitý pro usnadnění realizace plánů rozvoje v regionu32, nicméně výzkumná činnost řešená v projektu nebyla sdílena s obdobným subjektem na mongolské straně, tudíž zkušenosti a know-how zůstávají v držení příjemce na lokální a provinční úrovni. Projekt MZLU byl dle poznatků evaluátora z interview realizován poměrně izolovaně. Cíle projektu v podobě modelové farmy jsou v souladu s potřebou mongolské vlády i vládního programu „zelená revoluce“. Nicméně, v souladu se zjištěním evaluce, v lokalitě se nepodařilo vytvořit centrum „know-how“ a tyto v rámci provincie diseminovat. Mongolští vrcholní představitelé provincie33 požádal během interview, aby projekt pokračoval vytvořením „vzdělávacího a učebního centra“ pro další okresy provincie.
31
Dle metodiky okresu Erdene se mezi chudé obyvatele počítají osoby, jejich příjem je nižší než 40% minimální mzdy měsíčně 32 National Plan of Action to Combat Desertification in Mongolia, 1997 33 Interview Gubernátor provincie Dornogobi – p. Gankhyuak
20
5.2 Byly výstupy realizovány v souladu s projektovým dokumentem a jeho dodatky uspokojivě? Níže uvedené závěry evaluace reflektují zjištění s ohledem na jednotlivé výstupy obsažené v projektovém dokumentu obou projektů. Označení „V“ před textem odstavce označuje číslo výstupu dle projektové dokumentace.
5.2.2 Závěry – Projekt „Zlepšení rostlinné produkce - ADRA Výstup 1 1.0 Započatá a fungující zemědělská výroba 1.1 Produktivní komunitní zahrady založené místními chudými rodinami 1.2 Zvýšená produkce a spotřeba ovoce, zeleniny a obilovin u cílových skupin 28)
29)
30)
31)
32)
Ukazatel dle logického rámce 28) 29) 30)
Kultivováno 11,25 hektarů komunitních pozemků 375 členů chudých rodin (jednotlivců) produkuje ovoce, zeleninu a obiloviny pro vlastní spotřebu
V1: Identifikace projektu (a tedy i zadání ze strany MZe ČR) ve své původní podobě požadovalo zlepšení rostlinné produkce v lokalitě Sainshand (centrum regionu Dornogobi). Realizátor v úvodních fázích projektu opakovaně ověřil identifikaci projektu a navrhl realizovat projekt ve třech lokalitách regionu Dornogobi (okresy Sainshand, Dalanjargalan a Erdene). V1: Evaluační mise ověřila, že klimatické a technologické podmínky realizace projektu v regionu Dornogobi jsou vysoce náročné. V tomto ohledu je třeba ocenit nasazení realizátora, zvláště pak v souvislosti s pozdním zahájením projektu. Z hlediska formálního zpracování a analýzy potřeb je nutné taktéž ocenit kvantifikaci indikátorů výsledku projektu, což představuje „dobrou praxi“ v projektování návrhu řešení. V1: Podstatným zjištěním plynoucím z rozhovorů s beneficienty je fakt, že se i přes nasazení specializovaných systémů (skleníky, fóliovníky) nepodařilo dostatečně prodloužit vegetační dobu umožňující sklizeň navíc. Důvodem jsou klimatické podmínky a technologická omezení. V1: Dle rozhovorů s manažery družstev v současné době projekt reálně obhospodařuje 11 ha půdy. I když v celkovém součtu je vyhrazené půdy 16 ha, reálně díky technologickým omezením družstva je rostlinná produkce na území 11 ha. Rakytník je osázen na 5 ha půdy, nicméně jeho produkce je problematická. S výjimkou Dalanjargalanu je pěstování rakytníků nepříliš zdařilé, v lokalitě Sainshand došlo díky vysokým teplotám v létě a současné poruše zařízení čerpadla k vysokému úhynu rakytníku. Obecně lze konstatovat, že rakytník zůstává ve všech třech zahradách na spíše okraji zájmu družstevníků, přičemž jako hlavní důvod lze považovat zejména orientaci na jednoleté plodiny (zeleninu), přinášející okamžité benefity. Na vině je i nedostatečná zálivka sazenic rakytníků, která má negativní vliv na jejich růst a oddaluje tak možné využití plodů. V1: Projekt plánoval zapojení 375 osob z řad městského a venkovského obyvatelstva, tedy při metodickém postupu ADRA celkem 75 rodin (kalkulace 5 osob na rodinu). Interview s manažery družstev a koordinátorkou projektu v Erdene potvrdila zapojení 240 osob. Je nutné konstatovat, že faktické zapojení osob z řad členů družstev je nižší z různých důvodů, např. v Dalanjargalanu má družstvo sice 15 členů, nicméně reálně se zapojuje v celém vegetačním cyklu pouze 6 osob. Důvodem je podle sdělení manažera družstva nedostatečná kapacita vodního zdroje (respektive čerpadel), které neumožňují využití celé zemědělské plochy a tím tedy pouze šest osob z celkového počtu se na lokalitě při zemědělské činnosti reálně celoročně uživí. Na druhou stranu je třeba konstatovat, že na jaře a na podzim se nárazově zapojují nejen členové družstev, ale i jejich rodinní příslušníci a tím je finální počet zapojených osob v sezóně v absolutních číslech vyšší (dle sdělení koordinátora až o 30%).
21
33)
34)
35)
36)
37)
38)
Výstup 2
Ukazatel dle logického rámce
2.0 Cílové skupiny mají znalosti a dovednosti v oblasti farmaření a udržitelného způsobu života 2.1 Venkovské chudé rodiny jsou vyškolené v integrovaném agrolesnictví a organickém farmaření 2.2 Cílové skupiny mají zvýšené znalosti a dovednosti v pěstování ovoce a zeleniny 2.3. Zlepšení znalostí v oblasti péče o vodní zdroje a půdu
50% rodin vyškoleno v integrovaném agrolesnictví a organickém farmaření Založeno nejméně 6 skleníků Kultivováno 5,625 hektarů půdy produkujících různé druhy 75 rodin vyškoleno v postupech správné péče o vodní zdroje a půdu
V2: S ohledem na strukturu beneficientů evaluace ukázala, že zapojování osob do zemědělské činnosti z řad nejchudších obyvatel je problematické. Původní záměr projekty cílit přednostně na chudé obyvatele se ukázal jako příliš ambiciózní, v současné době je podíl chudých obyvatel dle přijaté metodiky34 asi 1/3. I přes tento fakt je nutné ocenit výsledek a zapojení nejchudších obyvatel do práce družstva. Např. Erdene má dle sdělení představitelů okresu 95 chudých rodin z celkových 618, a projekt napomohl sedmi z nich nalézt nový zdroj příjmů. V2: Evaluace potvrdila, že u beneficientů došlo ke zvýšení produkce a konzumace zeleniny. Evaluace nepotvrdila zvýšenou produkci a konzumaci ovoce a cereálií, neboť ovoce není předmětem produkce a vybrané cereálie a olejniny se především využívají jako větrolamy (slunečnice, kukuřice). V2: Zjištění potvrzují, že beneficienti v družstvech mají dobré povědomí o farmaření a udržitelném rozvoji živobytí. Především je nutné ocenit, jak dokládají interview a fokus skupiny realizované ve všech projektových zahradách, že beneficienti jsou si velmi dobře vědomi jaké dovednosti a znalosti potřebují pro další rozvoj zemědělské činnosti a trvale udržitelného živobytí v oblasti rostlinné produkce. Skupina beneficientů – dle názoru evaluátora – je dobře strukturována s ohledem na potřeby rostlinné farmy a lze na ní stavět budoucí intervence směrem k rozvoji větší „přidané hodnoty“ produkce. Výhodou je pak značná rozmanitost „bývalých“ profesí ve skupině – od kuchaře až po tesaře nebo koželuha či účetní. V2: Evaluace potvrdila, že alespoň jeden rodinný příslušník z řad beneficientů získal konkrétní školení v oblasti rostlinné produkce, konzervování nebo hygieny, nicméně oproti původnímu záměru projektu evaluace neprokázala specializované školení v oblasti agrolesnictví. V2: V současné době na lokalitách funguje 7 skleníků (vč. fóliovníků) a několik pařenišť pro pěstování satby. Beneficienti jednoznačně preferují skleníky před fóliovníky, které se ukázaly dle sdělení družstevníků jako nepříliš vhodné pro využití v klimatických podmínkách Dornogobi. Na lokalitách všech zahrad jsou vybudované tradiční pasivní skleníky 6x20 metrů. V2:Rozhovory s manažery a fokusní skupiny s pracovníky družstev (beneficienty) prokázaly, že pěstební plán počítá se střídáním produkce pro optimální využití půdy (rotace plodin, úhor) Výstup 3
Ukazatel dle logického rámce
3.0. Dostatečné vodní zdroje jsou spravovány udržitelným způsobem
3 studny opraveny a v provozu za použití obnovitelných zdrojů energie Kvalita vody otestována jako vhodná pro domácí použití a zavlažování 50% rodin vyškoleno v hospodaření s vodou a spravování vodních zdrojů
34
Metodika ustanovuje osobu chudou v případě, že celkový příjem na osobu v rodině je méně než 40% minimální měsíční mzdy (zdroj: Erdene okres)
22
39)
40)
41)
42) 43)
44) 45) 46)
V3: Evaluace na místě ukázala, že správa vodních zdrojů s ohledem na jejich udržitelnost vykazuje rezervy. V zahradě Erdene mají kvůli využití nevhodného spojovacího materiálů potrubí (PVC) zásadní problémy s hospodařením s vodou. Vlastní měření během evaluace ukázalo únik vodních zdrojů z potrubí v hodnotě 2l na minutu, což při době trvání havárie (cca. 2 týdny dle sdělení vedoucí družstva) představuje 40,320 litrů vody, tedy zhruba dva plné 25-tunové zásobníky. V3: Je nutné konstatovat, že projekt ADRA aktivně připravil 2 vodní zdroje, a to v zahradách Sainshand a Dalanjargalan. V lokalitě Erdene projekt ADRA využívá vodního zdroje vybudovaného v rámci projektu „Obnovení rostlinné produkce“ – MZLU. V lokalitě Dalanjargalan evaluace zaznamenala iniciativu družstva rozšířit vodní zdroje o studnu v nedalekém okolí zahrady (cca 70m od hranice pozemku). V3: Ve všech lokalitách je implementován závlahový systém bodové závlahy a zavlažování podmokem. Zjištění nicméně poukazují, že řemeslné zpracování systémů bodové závlahy včetně využitých materiálů není zcela vyhovující s ohledem na trvanlivost a schopnost odolávat klimatickým podmínkám a faktorům spojeným s lidským zacházením. Výstup 4
Ukazatel dle logického rámce
4.0 U cílových skupin je zvýšena fyzická odolnost proti extrémním vlivům počasí 4.1 Je založeno sdružení dobrovolníků dobře informovaných o otázkách hygieny, první pomoci a výživy 4.2 Jsou rozšířeny informace o hygieně, první pomoci a výživě prostřednictvím vyškolených dobrovolníků
70% dospělých žen je vyškoleno v otázkách výživy a hygieny 20% dospělých v rámci cílové skupiny prošlo školením o základech první pomoci 70% žen prošlo kurzem vaření a uchovávání potravin 80% matek s dětmi mladšími pěti let disponuje většími znalostmi a dovednostmi v oblasti správné výživy, uchovávání potravin a zvýšené konzumace zeleniny
V4: Podle sdělení beneficientů během fokusních skupin je jejich fyzická kondice subjektivně lepší díky častému pobytu na pozemku během výkonu zemědělských činností. V4: Diseminace informací o hygieně, první pomoci a výživě prostřednictvím skupiny dobrovolníků nebyla realizována, nicméně vlastní školení dle zjištění proběhlo prostřednictvím školení zorganizovaného přímo projektem pro beneficienty. Výstup 5
Ukazatel dle logického rámce
5.0. Poškozování životního prostředí je redukováno agrolesnictvím, udržitelným způsobem nakládání s půdou a vhodnými způsoby farmaření
3,75 hektarů půdy znovu zalesněno a osázeno suchomilnými druhy stromů za účelem zabránění erozi půdy a desertifikaci
V5: Výběr a skladba metod činností a technik práce s půdou pozorovaná během evaluace a způsob implementace beneficienty potvrzují, že dochází k omezení degradace půdního fondu. V5: Problematický zůstává rakytník, který nevykazuje odpovídající růst. Nedostatky v řízení vodních zdrojů na zahradě Erdene zvyšují riziko zasolení půdy. V5: Evaluace prokázala, že opatření pro omezení degradace půd jsou platná a dobře realizovaná, nicméně, vzhledem k jejich využití pouze na lokalitách zahrad je širší dopad na půdní fond nevýznamný.
23
47)
48)
Výstup 6
Ukazatel dle logického rámce
6.0. Komunitou provozované zařízení ke zpracování oleje z rakytníku úzkolistého
Pořízeno 1 zařízení na výrobu šťávy a oleje z rakytníku úzkolistého v krajském centru Nejméně 5 beneficientů zaměstnáno v tomto zařízení Zřízena 3 centra pro výkup plodů rakytníku úzkolistého
V6: Původní plán využívat ke zpracování plody rakytníku nebyl realizován z důvodů podcenění požadavků na pěstování v klimatických podmínkách semi-aridních oblastí Gobi, zvláště pak nedostatečné zajištění vody pro závlahu. Vzhledem k nedostatku vody v zahradách Shainshand a Dalanjargalan - v důsledku technologických omezení – se farmáři na lokalitách musejí rozhodovat, zda využít vodní zdroje pro zálivku rakytníku nebo zeleniny a podle zjištění bylo rozhodnutí učiněno je ve prospěch zeleniny. V6: Je však nutné konstatovat, že změna v projektové implementaci směrem k založení konzervárny pro další zpracování a uchování rostlinné produkce a potlačení původního plánu stáčírny rakytníkové šťávy se ukázala relevantní a vhodná k posílení udržitelnosti výsledků projektu po ukončení jeho financování ze strany ZRS ČR.
5.2.3 Závěry – Projekt „Obnovení rostlinné produkce“ – MZLU
49)
50)
51)
Výstup 1
Ukazatel dle logického rámce
1.0 Charakteristika přírodních podmínek a stanovení limitů jejich využívání
Písemná dokumentace a charakteristika přírodních podmínek
V1: Formulář pro identifikaci projektu „Obnovení rostlinné produkce“ nemá kvantifikované indikátory výsledků a výstupů. Toto omezení bohužel neumožňuje odpovídajícím způsobem vyhodnotit naplnění výstupů a výsledků s ohledem na jejich kvantitu. V1: Projekt vypracoval souhrnnou zprávu „Limity a rizika hospodaření na lokalitě Buchel“ která detailně vymezuje limity hospodaření v oblasti zemědělské produkce s ohledem na klimatické podmínky, dostupné vodní zdroje a technologické i lidské faktory. Zpráva byla vypracována také v angličtině a dle zjištění byla předána příslušným mongolským partnerům35. Nicméně rozhovory s pracovníky okresu 36 neprokázaly, že by tato klíčová studie byla podkladem pro další rozhodování s ohledem na rozvoj lokality Buchel. I když okres Erdene obecně podporuje rozvoj zemědělské výroby (včetně formální priority v programu rozvoje) a dle prohlášení starosty, obec nevydá nové povolení k rostlinné produkci od roku 2011, rizika uvedené ve studii nejsou reflektována v rozvojových záměrech spojených s plánovanou urbanizací lokality Buchel v důsledku rozvoje rostlinné produkce a dostavby silnice A3. Především je nutné zmínit reálné riziko přívalové povodně definované v dokumentu „Limity a rizika hospodaření na lokalitě Buchel“37. V1: Dalším faktorem, který může způsobit vážné potíže i přes nasazení vhodných závlahových systémů v lokalitě Buchel (a tím optimálnímu šetrnému využití podzemních vod) je prudce se rozvíjející se těžba v západní části Gobi a pokračující urbanizace Erdene. Rozhovory38 ukázaly, že na vládní úrovni existuje vážná úvaha o využití vodních zdrojů z lokality Buchel pro zabezpečení vody pro průmyslovou těžbu. I když tato
35
Interview Bakmuth (MoFA) Interview Starosta Erdene p. Shagdarsuren, zastupitel pro sociální otázky p. Ekhmede 37 Roční zpráva 2008, příloha č. III 38 Interview Batmutkh, MoFA 36
24
alternativa představuje nemalou investici (vodovod) do těžebních lokalit, je nutné pečlivě sledovat vývoj s ohledem na využití vodních zdrojů v Buchelu.
52)
53)
54)
55)
Výstup 2
Ukazatel dle logického rámce
2.0 Optimalizovaný systém jímání podzemní vody a zavlažování
Funkční systém jímání podzemní vody - jednotlivé vodní zdroje Optimalizovaná plocha zavlažovacího systému a obhospodařované půdy
V2: Evaluace potvrdila, že projekt připravil a nastavil optimalizovaný systém jímání podzemní vody a zavlažování projektové lokality. V době evaluace bylo na lokalitě 8 funkčních vodních zdrojů k dispozici zemědělcům, z toho 2 v přímém důsledku realizace projektu. Lokalita modelové farmy disponuje vlastní studnou, čerpacím zařízením, zásobníkem a propracovaným systémem závlah (včetně bodové). V tomto ohledu lze s uspokojením konstatovat kvalitu systému bodové závlahy, která je řemeslně i funkčně velmi dobře zpracovaná. V2: Ačkoli se realizátorům podařilo ověřit různé způsoby závlah39 a implementovat udržitelný systém závlah na pozemcích projektu (2ha), je nutné konstatovat, že optimalizace jímání vody a zavlažování se bezprostředně týká pouze projektové lokality a nemá funkční přesah na zemědělce hospodařící v okolí. V tomto ohledu evaluace ukázala výrazný zájem zemědělců hospodařících v okolí o technologii bodové závlahy a zaznamenala vlastní iniciativu zemědělců směřující k vytvoření společné velkokapacitní nádrže, která by sloužila všem zemědělcům. Tím by se řešil problém s časem potřebným pro jímání vody, kdy zemědělci nyní musejí čekat se zálivkou až na vymezený čas a stejně tak s ohledem na budování zásobníků pro bodovou závlahu na každé parcele. V2: Interview se zástupci realizátora i partnerské organizace projektu plyna, že mongolská strana se podílela vlastními financemi na přípravě vodních zdrojů v lokalitě Buchel. Tento fakt je nutné ocenit a lze konstatovat40, že Ministerstvo zemědělství a výživy disponuje kapacitou pro kofinancování projektů. Výstup 3
Ukazatel dle logického rámce
3.0 Produkce plodin na sledovaných lokalitách
Výnos sledovaných plodin Inovace aktuálních a využívání nových pěstebních technologií Přehled možností pěstování vybraných zemědělských plodin
V3: Závěry evaluace potvrzují, že realizátor ověřil výsadbu a pěstování těchto odrůd: brambory, mrkev, cibule sazečka i pěstovaná z výsevu, ředkvičky, tuřín, vodnice, hrách, červená řepa, kopr, cukety, tykev, melouny, fazole, okurky salátové i nakládačky, kedlubny z výsevu, mangold, slunečnice, kukuřice. Po vybudování skleníku pak ověřil pěstování rajčat a skleníkových okurek41. V době evaluační mise v září 2010 byla dokumentována sklizeň brambor, kedluben a nakládaček. Výnosy na hektar dle zpráv realizátora a sdělení během interview42 jsou pro letošní rok díky klimatickým podmínkám velmi dobré. V případě brambor se očekává výnos 5-7 tuny na hektar, což přesahuje průměr výnosů v provincii (5,5 tuny na hektar).
39
Zpráva o pěstitelské činnosti 2009 Interview Bakmuth, MoFa 41 Příloha 2 Závěrečné zprávy: Pěstitelská činnost 2009 42 Zemědělec hospodařící na lokalitě pan Sharkucha 40
25
56)
57)
58)
59) 60)
61)
62)
63)
64)
V3: Využití multifunkčních sítí pro zefektivnění rostlinné produkce se ukázalo nereálné kvůli silnému větru, který znemožňoval využití sítí. Sítě byly využívány jako doplněk pro ochranu před větrem při předpěstování plodin v pařeništích, a to na pozemku projektu. V3: Z nových plodin, které byly na území vypěstovány, zemědělci během interview na lokalitě Buchel potvrdili kedlubny. Ostatní plodiny – dle sdělení zemědělců – patří do tradičního portfolia pěstovaných plodin v Buchelu. Varieta ověřování pak byla v oblasti porovnání setby a specificky využití setby z ČR. V3: Evaluační mise a pozorování neprokázaly existenci ohrožujícího druhu nebo kritického množství chorob plodin. Interview potvrdila43, že výskyt chorob je vnímáno zemědělci i agronomem okresu jako průměrné. Výskyt škůdců – hmyzu byl úspěšně vyřešen aplikací pesticidů, které byly doporučeny realizátorem. V3: S výjimkou brambor (výnos nadprůměrný) se nepodařilo výrazným způsobem zintenzivnit produkci běžné využívaných druhů. Produkce je obdobná jako na dalších pěstebních lokalitách v Buchelu. V3: Výrazný úspěch zaznamenalo zpracování produkce formou nakládání (konzervace produktů). V tomto ohledu lze konstatovat, že nakládání zeleniny, případně její další zpracování do formy čalamád, představují největší viditelný – dle názoru respondentů interview44 - úspěch projektu. Na základě zjištění lze konstatovat, že v přímém důsledku projektových aktivit se nakládání stalo hlavní aktivitou generujících příjmy okolním zemědělcům. Farmář působící na projektovém pozemku45 naložil přes 2 000 sklenic okurek, mrkve, zelí včetně různých čalamád během sezóny a podobná čísla uváděli i další farmáři v lokalitě. V3: S ohledem na výše uvedené je nutné ocenit realizátorem zpracované postupy přípravy a nakládání ve formě letáků a jejich distribuce zemědělcům v mongolštině. Výstup 4
Ukazatel dle logického rámce
4.0 Vyškolení specialisté rostlinné výroby
Využívání technologických postupů zpracování Vypěstovaných zemědělských produktů Počet vyškolených specialistů rostlinné výroby
V4: Dle dostupných informací z interview s farmáři hospodařícími v okolí46, školení (s výjimkou školení o zpracování a nakládání) probíhala neformálně formou výměny názorů a zkušeností a konzultací farmářů s projektovým týmem. Farmáři vysoce oceňovali formu a přístup realizátora ke školení, kdy obzvláště vyzdvihovali metodu praktických ukázek k postupu nakládání a zavařování. V4: Počet proškolených osob uváděný realizátorem47 podle informací z interview s farmáři zahrnoval nejen zemědělce působící dlouhodobě v lokalitě, ale i jejich rodinné příslušníky (v době sklizně) a osoby z řad veřejné správy okresu Erdene. Nicméně, aktivita nezaručila další předávání zkušeností/odbornosti v rámci okresu/provincie. Interview se zástupci okresu Erdene48 nepotvrdilo, že by bylo systémově využito poznatků ze školení a tyto byly předávány dál v rámci okresu. Přenos informací a dovedností byl neřízený. V4: Interview s realizátorem49 nepotvrdilo, že by byla reálně ustavena plánovaná spolupráce s Mongolskou zemědělskou univerzitou.
43
Bandi a jeho manželka, p. Batchulun -ii45 Pan Sharkucha 46 Pan Bandi, pan Batchulun 47 Příloha IIb závěrečné zprávy 48 Agronom Dondok, zastupitel p. Ekhmede 49 Doc. Šťastná 44
26
5.3 Do jaké míry zajistily výstupy, nebo přispěly, k dosažení požadovaných cílů? 5.3.1 Závěry – Projekt „Zlepšení rostlinné produkce“ - ADRA 65)
66)
67)
68)
69) 70)
71)
72)
Evaluace ukázala, že projekt neustavil v plném rozsahu skupinu dobrovolníků v otázkách hygieny, sanitace, první pomoci a výživy. V rámci realizace ale dle výsledků interview byli beneficienti v těchto otázkách proškoleni přímo projektovými pracovníky. Vzhledem ke struktuře beneficientů ale nelze považovat tento výstup ze kritický pro dosažení cílů. Místo původně plánované stáčírny šťávy z plodů rakytníku realizátor vybudoval konzervárnu zeleniny, což lze považovat nejen za vhodné nahrazení původního výstupu (vzhledem ke zkušenostem s pěstováním rakytníku v regionu a jeho aktuálnímu stavu), ale především vhodné upravení výstupu s ohledem na maximalizaci přidané hodnoty z rostlinné produkce. Za podstatné zjištění evaluace s ohledem na příspěvek výstupů k cílům, považujeme nasazení solárních panelů pro čerpání vody na zálivku. Rozhovory s manažery zařízení a beneficienty prokázaly, že využití solární energie pro čerpání vody neposkytuje dostatečné zdroje na pokrytí zálivky zahrad. V zahradách Dalanjargalan a Shainshad je nutné nasazovat dodatečné motorové čerpadlo. V lokalitě Erdene je dostupný elektrický proud přímo na pozemku, v lokalitě Sainshand i Dalanjargalan je elektrický proud v dostupné vzdálenosti od pozemku. Výsledky interview ukazují, že předpokládaná doba od podání žádosti až po vybudování přípojky elektrického proudu na pozemcích ADRA (Shainshand, Dalanjargalanu) nepřesahuje 3 měsíce. Využití solární energie k čerpání vody v lokalitě Erdene lze proto hodnotit jako nadbytečné. Naopak, dle zjištění v místě realizace, nákupní cena zařízení by pokryla náklady na přívod elektrické energie do lokalit Shainshad50 a Dalanjargalan51. V tomto ohledu je nutné ale konstatovat, že nasazení solární energie v dotčených lokalitách představuje v mongolských podmínkách jednoznačně pilotní aktivitu a v území dle zjištění neexistuje předchozí zkušenost. Obecně pak lze na základě dostupných výsledků konstatovat, že částečné využití solární energie by mohlo najít uplatnění například u dalších forem zpracování zemědělské produkce (sušení), zejména při výstavbě solárních skleníků. Využití solární energie je vhodné v případě sušení plodin, což by také umožnilo využít čas během zimních měsíců. Významným zjištěním v tomto ohledu je příspěvek projektu k lepšímu živobytí chudých rodin. V současné době, dle přijatých metodik výpočtu chudoby v okrese Erdene, beneficienti z řad chudého obyvatelstva tvoří asi 1/3 družstevníků. Podle sdělení pracovníků okresu Erdene, práce s cílovou skupinou chudých obyvatel vyžaduje větší zaměření na motivaci chudých k zapojení do projektu, neboť existují konkurenční formy obživy v oblasti šedé ekonomiky (např. těžba kamenů). Dalším významným zjištěním je fakt, že plán realizace projektu byl zaměřen především na implementaci primárních činností „hodnotového řetězce“52,, tedy rostlinné produkce jako takové a otázky týkající se marketingu, prodeje, certifikace a dalších podpůrných služeb nebyly cíleně řešeny v původním projektu. V tomto ohledu je nutné ocenit aktivity realizátora v závěrečných fázích projektu a po jeho ukončení, kdy evaluace prokázala další podporu družstvům, právě s ohledem na posílení „hodnotového řetězce“. Problematické zůstává zapojení beneficientů v zimních měsících. Rozhovory s beneficienty ukázaly, že naprostá většina se problematicky adaptuje na sezónnost zemědělské výroby. Problém proto nastává v zimních měsících, jelikož beneficienti jsou nuceni hledat jiné formy obživy a v některých případech se i tento fakt nepříznivě odráží na celkové motivaci a schopnosti beneficientů se na jaře k zemědělské činnosti znovu navrátit. V tomto ohledu je nutné dokreslit, že dle sdělení beneficientů jejich umístění do projektu mělo za následek odebrání sociálních dávek, tudíž beneficienti se zůstávají „de facto“ v zimním období zcela 50
cca. EUR 9 000 cca. EUR 7 000 52 Michael Porter – Value Chain 51
27
bez prostředků a obživy (a aktivity). Částečně by tento problém mohl být vyřešen celkovým zvýšením počtu alternativ pro generaci příjmů z rozvoje regionu, např. profitovat z již zmiňované dostavby dálnice A3 (pohostinství, drobné řemeslné práce, ubytování aj.).
5.3.2 Závěry – Projekt „Obnovení rostlinné produkce“ – MZLU 73)
74)
75)
76)
77)
Evaluace prokázala, že s ohledem na produkční, sociální a environmentální funkci zemědělství, výstupy přispěly k naplnění především produkční funkce. Funkce sociální, tedy rozvoj dovedností zemědělců (s výjimkou nakládání) a přenos modelu na další zemědělce mimo okres Erdene byl limitovaný. Plánovaná diseminace výsledků a zkušeností z oblasti pěstební činnosti byla provedena u zemědělců působících v lokalitě, plánovaný přesah na další okresy nebyl během evaluace prokázán. Z funkčního hlediska je modelová farma především produkčním zařízením (včetně skvěle vybudované konzervárny), aspekt vzdělávání není metodicky ani prakticky vypracován ani formalizován a přenos zkušeností a know-how je fakticky ukončen. Evaluace neprokázala, že by partner projektu (případně odpovědní představitelé okresu či provincie) transformoval klíčová zjištění zpracovaná ve studii limitů hospodaření v lokalitě Buchel do podoby konkrétních opatření pro rozvoj zemědělské činnosti. V tomto ohledu lze konstatovat, že výše uvedená zpráva, přes nesporné odborné kvality, nebyla využita pro snížení základního deficitu mongolské veřejné správy - kapacity efektivně plánovat a řídit rozvoj. Na druhou stranu závěry evaluace prokazují nad jakoukoli pochybnost, že působení realizátora v místě realizace zvýšilo zájem o rostlinnou produkci v lokalitě Buchel. Výsledky z interview ukazují, že nyní v lokalitě hospodaří 18 zemědělců (pouze 1 v roce zahájení realizace). Evaluace prokázala jen limitované synergické a komplementární efekty působení 2 obdobných projektů53 v lokalitě Buchel. Především se jedná o sdílení vodních zdrojů a nabídku na proškolení pracovníků v oblasti následného zpracování a nakládání plodin. Zjištění neprokazují společný networking projektů54 a sdílení realizačních zkušeností a společných postojů realizátorů pro zlepšení výkonu a dopadu projektů na cílové skupiny/území realizace.
5.4 Nakolik byl projekt realizován hospodárně, včetně výběru vhodných přístupů v případech, kde existuje alternativa? 5.4.1 Závěry – „Zlepšení rostlinné produkce“ – ADRA 78)
79)
Základním předpokladem pro vyhodnocení hospodárnosti realizovaných projektů je odpovídající finanční reporting. V tomto ohledu evaluace ukázala, že není možné na základě reportingu v položkovém rozpočtu dospět k validnímu závěru s ohledem na celkovou účelnost vynaložených prostředků. Lze ale konstatovat, že zahrady k datu evaluace umožňují obživu 240 členům rodin při celkové investici 68 102,83 Kč na hlavu. Při kalkulaci nákladů s ohledem na jednotku obdělané půdy lze konstatovat, že náklady na 1m2 obdělané půdy představují částku kolem 1 684,-Kč na m2 obdělané půdy. Za podstatné zjištění lze pak považovat využití solární energie k čerpání vody na zálivku ve vztahu k alternativnímu řešení v podobě přívodu elektřiny z rozvodné sítě. S výjimkou zahrady v Erdene (která je již na elektřinu napojená) všechny zahrady mohou být napojeny na rozvodnou elektrickou síť. Využití solárních panelů pro získání elektrické energie pro pohon čerpadla se ukázalo výkonově nedostatečné a všechny zahrady s výjimkou Erdene využívají motorových čerpadel k dosažení požadovaného výkonu. Zahrada v Erdene využívá navíc solární systém pouze v případech poruchy v rozvodné síti. Ty jsou dle sdělení představitelů okresu ojedinělé - zatímco zahrada v Dalanjargalanu trpí akutním nedostatkem výkonu 53 54
Zlepšení rostlinné produkce, Zahrada Erdene, ADRA Interview s realizátory Doc. Šťastná, J.Němec
28
80)
81)
82)
83)
84)
solárního systému pro zajištění dostatečného zdroje pro zálivku. Z výše uvedených důvodů evaluace konstatuje, že nasazení solárních systémů: a) nedostatečně reflektuje potřeby jednotlivých zahrad b) náklady solárních systémů jsou srovnatelné s náklady na napojení zahrad do elektrické rozvodné sítě c) dopady na životní prostředí – pro nutnost nasazení naftových čerpadel – je nevýznamný Zkušenosti s využitím fóliovníků jsou dle interview s realizátory a odpovědí respondentů terénního šetření během evaluace nepříliš pozitivní. Vysoké nároky na údržbu, vysoká cena, časté perforace fólií v důsledku silných větrů a návanu písku a kamení a hlavně – neprodloužení vegetační doby – ukazují, že fóliovníky nejsou vhodným řešením pro rostlinnou produkci v Dornogobi. Poznatky evaluační mise ukazují, že materiál na nejlevnější skleník (podezdívka, přední a zadní zeď, rámy a sklo) o rozměrech 20x8m lze v Sainshandu pořídit za cca. 3.5 mil. tugriků55. I při dvojnásobku ceny je cena klasického skleníku levnější než pořízení fóliovníků (dle sdělení manažerů zahrad - 12mil. tugriků) Naopak, velmi oceňované beneficienty jsou klasické podezděné skleníky (6x20), které jsou odolné vůči klimatickým podmínkám a působí i jako zábrana proti silnému větru. V době evaluace (začátek října) na všech zahradách prováděly družstva experimenty s ponecháním plodin ve sklenících s cílem zjistit, u kterých plodin lze (či nelze) prodloužit vegetační dobu při jejich pěstování. Je vhodné ocenit změnu projektového plánu ve prospěch vybudování konzervárny namísto stáčírny rakytníkové šťávy. Evaluace prokázala, že konzervárna maximalizuje přidanou hodnotu primární produkce a je vhodnějším nástrojem pro zajištění podpory „hodnotového řetězce“ v porovnání s využitím plodů rakytníku (nemluvě o tom, že plody rakytníku lze očekávat až po jejich dozrání, což v případě klimatických a technologických omezení může trvat řadu let). V případě intervencí zaměřených na snížení desertifikace a boje proti větru (rakytníkové pásy) evaluace poukázala na fakt, že ojedinělé a izolované aktivity nemohou zásadním způsobem přispět k omezení postupu desertifikace. V tomto ohledu je nutné zvážit jako klíčovou spolupráci s vládní iniciativou „Zelený pás“. V případě Sainshandu se podařilo založit zahradu v návaznosti na pozemky vládního programu „Zelený pás“ a dosáhnout tím synergického efektu, a po realizaci vládního programu, i snížení nákladů na budování ochranných pásů samostatně projektem. Méně vhodné technologie, či jejich nevhodné používání vedly k určitým ztrátám na produkci. Beneficienti z družstev často zmiňovali nedostatečnou technologickou základnu pro provedení kvalitní orby (brambory, okurky, melouny). Již zmiňovaný problém se zásobování vodou byl také identifikován jako původce ztrát. Technologicky ne zcela vhodné solární panely způsobily, že beneficienty byli nuceni v otázce zálivky volit mezi jednoletými plodinami a rakytníkem, což mělo pro sazenice rakytníku kritické následky. V družstvu Sainshand došlo navíc k neočekávané poruše závlahového zařízení a ztráty na sazenicích překračují 80 procent.
5.4.2 Závěry – „Obnovení rostlinné produkce“ – MZLU 85)
86)
Základním předpokladem pro vyhodnocení hospodárnosti realizovaného projektu je dostupnost odpovídajících finančních dat ve formátu umožňujícím práci v jednotkách výstupu. Evaluace ukázala, že na základě reportingu v položkovém rozpočtu lze dospět pouze k hrubému závěru s ohledem na účelnost vynaložených prostředků na jednotku výstupu. Lze konstatovat, že zahrada k datu evaluace prokazatelně obhospodařuje 2ha půdy rostlinnou produkcí. Při odečtu 40% nákladů na lidské zdroje a aktivity spojené se školením a konzultacemi lze konstatovat, že náklady na 1m2 obdělané půdy představují částku cca. 1980,-Kč za m2. Zjištění ukázala, že hlavním důvodem pro nákup malého traktoru pro potřeby farmy - bez potřebného technického zázemí v Mongolsku – byla především potřeba včasné realizace projektového plánu. V tomto 55
Z interview se zástupci 1. dvanáctileté školy
29
87)
ohledu lze konstatovat na základě interview s okolními zemědělci, že případný nákup traktoru ruské provenience by umožnil hlubší orbu a tím i kvalitnější půdní přípravu. Analýza dokumentace a interview vedená se zástupci realizátora projektu ukázala, že část půdních analýz byla provedena v České republice. Hlavním důvodem byla nedostupná laboratorní technika v místě realizace. V tomto ohledu lze konstatovat, že vhodnější variantou by byla realizace výzkumu prostřednictvím mongolských laboratoří, a teprve v případě neschopnosti technologicky výzkum realizovat s mongolskými partnery, laboratorní testování provést v České republice.
5.5 Jaká je pravděpodobné, že výsledky projektu budou pokračovat po adekvátní dobu po ukončení projektu? 5.5.1 Závěry – Projekt „Zlepšení rostlinné produkce – ADRA 88)
89)
90)
91)
Rostlinná produkce v jednotlivých družstvech ve smyslu „hodnotového řetězce“ (value chain model) je podle závěrů evaluace přímo závislá na schopnosti udržet a získat podíl na trhu se zeleninou, čerstvou i zpracovanou. Z tohoto důvodu považujeme 2 roky56 po ukončení projektu za adekvátní dobu udržitelnosti. Závěry evaluace poukazují na fakt, že výsledky (nebudou li družstva ohrožena externě) jsou udržitelné za těchto předpokladů: a) Že „družstva“ si zachovají svoji tržní orientaci jako doposud Rozhovory a fokusní skupiny ukázaly, že beneficienti sice oceňují sociální aspekty družstva (komunita, důvěra, sebevědomí), ale především vnímají jako základ „produkční“ aspekty, což je výhodné pro další rozvoj družstva jako obchodního modelu. V současné době ve všech zahradách zhruba 50% produkce směřuje v sezóně na trh, a to především na místní farmářské trhy. b) Že budou posíleny vědomosti a dovednosti manažerů družstev a konzervárny v otázkách „hodnotového řetězce“ Je zřejmé, že samotná produkční funkce družstva je při konkurenci vietnamské, polské i čínské zeleniny na trhu v Mongolsku nedostačující. Družstva – díky konzervárně – musejí začít fungovat jako podnikatelské subjekty a využít výhody družstva (společný marketing, půjčování zdrojů na jaře a při sklizni, společné služby pro družstva apod.) c) Že bude existovat přístup k externím zdrojům pro malé firmy (vládní půjčky pro rozvoj) I přes první pozitivní signály s ohledem na možnost získat státní podporu formou zvýhodněné půjčky (Erdene) není situace uspokojivá. Družstva potřebují získat potřebné zdroje k etablování na trhu v regionu – ať již formou prostředků pro ustavení prodejen (družstevních) nebo operacemi s ohledem na pokrytí poptávky institucionálních klientů (tedy i v zimě). Je nutné v tomto ohledu kvitovat s uspokojením aktivity ADRA realizované z vlastních prostředků po ukončení projektu směrem k posílení „hodnotového řetězce“ a posílení znalostí a dovedností beneficientů jako podnikatelských subjektů. Dle zjištění jsou tyto aktivity financovány z prostředků ADRA Austrálie. Z pohledu struktury beneficientů a jejich motivace se aktivně podílet na rostlinné produkci považujeme udržitelnost výsledků po období 2 let za pravděpodobnou. Je nutné brát do úvahy externí vývoj (rozvíjející se těžba na území), jenž může způsobit odliv beneficientů. Rozhovory s manažery a beneficienty ukázaly, že preference zákazníků v regionu Dornogobi kupovat mongolské výrobky je výhodou, nicméně je nutné poznamenat, že konkurence není pouze ve výrobcích rostlinné produkce čínské provenience (jak uvádí projektové dokumenty), ale také ve výrobcích provenience vietnamské a polské.
56
Míra úmrtnosti MSP je nejvyšší do 2 let po jejich ustavení
30
5.5.2 Závěry – Projekt „Obnovení rostlinné produkce“ – MZLU 92)
93)
94) 95)
96)
97)
98)
99)
Vlastní pozorování na místě realizace i interview se zástupci okresu Erdene a provincie Dornogobi ukázaly, že pravděpodobnost udržení pozitivních výsledků projektu v průběhu 2 let po jeho ukončení je podmíněna řadou klíčových předpokladů. Realizátor projektu se ve finálních fázích rozhodl, že předá výsledky provincii. Dle sdělení zástupců okresu Erdene57, realizátor nekonzultoval tento záměr s okresem, tudíž převod výsledků na úroveň provincie (aimagu) okres (soum) považuje za krok, který přenáší veškeré užitky provincii. V tomto ohledu zjištění potvrzují, že výsledky projektu byly skutečně předány provincii a ta ustavila na místo hospodáře pozemku bývalého pracovníka agronomického oddělení58 ze Sainshandu (v důchodu), který nyní na pozemcích hospodaří. Vodní zdroj, skleník a zhruba 0.3 ha půdy zůstaly ve správě okresu, který určil hospodáře z řad rodinných příslušníků pracovníků okresu. V době evaluační mise byla pozorována nesklizená úroda okurek (již v prvních fázích degradace) a interview s agronomem Erdene59 ukázalo, že pozemek byl pronajat manželce zastupitele Erdene, která ale nemá potřebné kapacity se o úrodu starat. Z analýzy projektové dokumentace60 vyplývá, že osoby přidělené okresem k výpomoci a koordinaci projektu během jeho realizační fáze nebyly ze strany okresu vhodně vybrány (alkoholismus, nespolehlivost). Interview s realizátory ukázalo, že projektu se nepodařilo ustavit avizovanou spolupráci s mongolskou zemědělskou universitou, využití výsledků výzkumu je proto limitované na okres a provincii, které však nemají kapacity výzkum dále rozvíjet a vytvořit tak základnu pro přenos poznatků z výzkumu do praxe. Evaluace ukázala, že výrazným nedostatkem je neexistence plánu „odchodu“ realizátora po ukončení financování ze strany české ZRS. Jak dokladují závěry evaluace projektu „Obnovení rostlinné produkce“, pouhé předání výsledků mongolské straně nezaručuje využití výsledků ve veřejném zájmu a jak poukazují zjištění evaluace projekt spíše vykazuje atributy podpory soukromého podnikání než modelové farmy ve veřejném zájmu. Evaluace poukazuje na zjištění, že realizace projektu české ZRS nesmí probíhat izolovaně bez návaznosti na aktivity příjemce, respektive bez požadavků na příjemce s ohledem na řízení, aktivní podporu a zapojení se do realizace projektu. V důsledku – jak ukazují závěry z evaluace – projekt i jeho výsledky nejsou dostatečně vlastněny a zodpovědnost za pokračování a rozvoj výsledků je nejistý. Evaluace neprokázala dostatečný důraz na zajištění vlastní satby ze sklizně letošního roku pro další využití. Ač na pozemcích hospodařící farmář potvrdil dostatek množství satby ze zdrojů projektu (tedy i dovezených z ČR), udržitelnosti by prospěl větší důraz na její zajištění z letošní úrody a opatření pro přípravu sazenic přímo v lokalitě. Na druhou stranu zjištění z rozhovorů61 potvrzují, že farma je schopna vytvářet zisk (až 7 000 EUR za sezónu), tudíž lze konstatovat, že existují dobré předpoklady pro udržitelnost produkční funkce farmy (prodeji se dle zjištění daří a skladovací místa a prodejní kanály v Sainshandu jsou plně funkční). Nelze ale spolehlivě konstatovat, že by funkce vzdělávací byla finančně udržitelná bez potřeby dalších prostředků z veřejných zdrojů, a to především díky netransparentnosti základního rámce funkce modelové farmy s ohledem na tvorbu a reinvestici zisků62 ze strany příjemce výsledků – provincie - a nejasného konceptu podpory rozvoje rostlinné produkce v Dornogobi.
57
Interview starosta okresu Erdene p. Schagdarsuden Interview p. Sharkucha 59 Interiew agronom Erdene: p. Dondok 60 Studie: Limity a rizika hospodaření na lokalitě Buchel 61 Interview p. Sharkucha, zástupce úřadu agronoma provincie p. Khantuluk 62 Zpráva realizátora 58
31
5.6 Které elementy strategie mohou být doporučeny k replikaci v připravovaných intervencích české zahraniční rozvojové spolupráce s Mongolskem? Čemu se vyhnout? 5.6.1 Závěry – Projekt „Zlepšení rostlinné produkce“ – ADRA 100)
101) 102)
103) 104) 105)
Během evaluační mise bylo potvrzeno na základě rozvojové dokumentace okresu i verbálně ze strany vedení, že rostlinná produkce je významným bodem rozvojového programu okresu. V tomto ohledu je nutné konstatovat i fakt, že rozvoj rostlinné produkce na základě zkušeností z projektu ADRA je zakotven i ve strategických materiálech okresu Erdene a je pozitivně vnímám pracovníky provincie Dornogobi. Projektem ustavený koordinátor v okresu Erdene napomohl monitorovat postup projektu a zajišťoval plynulou a odpovídající komunikaci mezi projektem a veřejnou správou. Dalším pozitivním faktorem strategie je důraz projektu na „hodnotový řetězec“, respektive na aktivity nutné pro rozvoj a udržení tržního postavení rostlinné produkce jednotlivých zahrad. V tomto ohledu se projevilo jako klíčové založení konzervárny v Sainshandu. Pozitivně lze hodnotit taktéž zpracování vnitřní evaluace realizátorem projektu bezprostředně po jeho ukončení. Na základě zjištění lze konstatovat, že připravovaný „integrovaný“ přístup k rozvoji území a jeho funkcí ADRA vhodným způsobem navazuje na rostlinnou produkci a výzvy regionálního rozvoje Dornogobi. Na druhou stranu evaluace ukázala, že mongolská strana není zcela připravena převzít konkrétní výsledky projektu a podpořit tak udržitelnost výsledků, a to nejen z důvodů nižší kapacity a zkušeností veřejné správy v oblasti řízení projektů, ale také díky neexistenci „strategie odchodu“ realizátora z území realizace po ukončení financování ze strany české ZRS63.
5.6.2 Závěry – Projekt „Obnovení rostlinné produkce“ – MZLU 106)
107)
108)
109)
Element výzkumu, který detailně identifikuje možnosti po stránce pedologické, pěstební i klimatické lze považovat za vhodný postup při identifikaci vhodných realizačních postupů. Na druhou stranu je nutné dodat, že výzkum musí být orientovaný na praxi farmářů a jeho interpretace se musí přizpůsobit znalostem problematiky z pohledu místních farmářů a pracovníků veřejné správy. Výzkum – byť sebelepší a odborně erudovaný (jako v případě evaluovaného projektu) - bez potřebného přesahu do obdobných zařízeních v Mongolsku neposiluje kapacity pro rozvoj odbornosti v oblasti rostlinné produkce v přijímající zemi64. Evaluace potvrdila vysokou odbornost a zdařilé technické řešení systému závlah na projektových pozemcích. Je doporučeníhodné v příštích intervencích v oblasti rostlinné produkce, respektive zajištění systému závlah, využít zkušeností z projektu a vytvořit standardizované doporučení pro obdobné projekty realizované v jiných zemích ZRS ČR. Evaluace prokázala, že stálá přítomnost realizátora na místě podporuje vzhledem k odlišným pracovním i kulturním návykům obyvatel úspěšnou realizaci požadovaných úkolů projektu. Nicméně závěry evaluace ukazují, že přítomnost realizátora nelze omezit na projektovou lokalitu a že je nutné systematicky pracovat se zástupci místní správy. Jinak hrozí – jako v případě evaluovaného projektu – rozdrobení projektových výsledků mezi různé úrovně a skupiny vlastníků. Klíčovým doporučením pro další rozvoj zemědělské rostlinné produkce v lokalitě Buchel je orientace na „hodnotový řetězec“ zahrnující méně primární produkci a akcentující otázky prodeje, vytváření vnitřních zdrojů pro rozvoj, marketingu a certifikace produkce tak, aby se rostlinná zemědělská produkce vyvíjela směrem k výraznějšímu uplatnění na trhu a tvorby pracovních příležitostí a nelimitovala se na produkci zajišťující pouze soběstačnost.
63 64
Týká se obou projektů Např. výzkumná zpráva o houbách, Prof. Tesařová
32
110)
Pro příští intervence v rámci ZRS ČR je vhodné definovat kvantifikované indikátory výstupů a výsledků a tyto cíleně vymáhat po ve fázi zpracování návrhů jejich řešení. Pouze a jen za předpokladu znalosti kolik hektarů půdy a jak bude obhospodařeno, kolik zemědělců a jak bude zapojeno, lze vyhodnotit adekvátnost intervence a její očekávané dopady vůči požadovaným zdrojům. V tomto ohledu je nutné zmínit, že právě oblast kvantifikace indikátorů je slabým místem projektu.
5.7 Měl projekt zřetelný dopad, pozitivní nebo negativní, na životní prostředí včetně zmírnění následků klimatických změn a možné adaptace?
5.2.2 Závěry – „Zlepšení rostlinné produkce“ – ADRA 111)
112)
113)
114) 115)
Viditelné dopady na životní prostředí včetně zmírnění následků klimatických změn a možné adaptace jsou vzhledem k velikosti projektu, respektive rozdělení plánované plochy 11, 25 ha do tří zahrad a tím tedy pokrytého území pouze místního charakteru. Za pozitivní dopad lze označit synergický efekt zahrady v Sainshandu s postupem vládního programu Zelený pás – zahrada přímo navazuje na území Zeleného pásu a aktivity soukromého zemědělce sousedícího s pozemkem ADRA a vhodným způsobem jej doplňuje. Pěstování rakytníku jako ochrany proti větrné erozi se osvědčilo pouze v lokalitě zahrady Dalanjargalan, kde v době evaluace rostliny měly cca 1 až 1,5 metru vzrůst a již působily jako větrolam a lapač prachu ze stepi. V ostatních případech se rakytníky kvůli klimatickým i technologickým omezením nepodařilo vypěstovat do výše, kdy by poskytovaly funkční ochranu proti větrné erozi. Ve všech zahradách byl zaznamenán během terénního šetření vysoký výskyt ptáků a hmyzu, což lze částečně přisoudit i rozvoji rostlinné produkce v lokalitách. Terénní šetření během evaluace65 neprokázalo přítomnost chorob polních plodin, které by bylo vnímáno farmáři a agronomy okresu i provincie v souvislosti se zahradami jako neobvyklé. Nicméně evaluace prokázala, že ani v družstvech ani na úrovni okresu a provincie neexistuje jasná strategie boje proti chorobám/škůdcům, případně strategie snížení rizik jejich výskytu.
5.7.2 Závěry – Projekt „Obnovení rostlinné produkce“ – MZLU 116)
117)
118)
119)
Slibným krokem k ochraně při nekontrolovatelném rozvoji lokality Buchel je zjištění o pozastavení vydávání nových povolení k zemědělské činnosti na lokalitě od roku 2011. Zjištění sice nepotvrdila existenci regulačního plánu66, který by udržitelným způsobem využíval území pro rozvoj zemědělské rostlinné produkce - na druhou stranu evaluace potvrdila, že pracovníci okresu Erdene i provincie Dornogobi si uvědomují potřebu regulovat rozvoj území tak, aby se zabránilo půdní degradace. Na pozemcích projektu došlo díky orání a osázení ke zkvalitnění půdního substrátu. Obdělávané pozemky zabraňují dalšímu postupu desertifikace a eroze (větrné). Příspěvek projektu je nicméně nutné vnímat pouze v kontextu celé lokality a všech zemědělských pozemků patřících soukromým zemědělcům v lokalitě, včetně pozemků železnice a armády. Testování plodin pro jejich využití jako větrolamů i výsledky využití multifunkčních sítí pro zabránění větrné erozi – kvůli izolovanosti projektu od mongolských vlastníků – mělo pouze lokální dopad a možný přenos a rozvoj zkušeností na půdu Mongolské zemědělské university a tím dosažení „národního“ dopadu nebyl dokončen. Za jednoznačně přínosné lze považovat oplocení pozemku, které zabraňuje vstupu skotu a zvěře a tím také zajišťuje kvalitu půdy (okus, utužování půdy).
65 66
Vlastní pozorování sklizně vybraných plodin a rozhovory se zástupci družstev Dle interview s p. Ekhmede (zastupitel Erdene) územní plán existuje ale je pouze orientační
33
5.8 Měl projekt jakýkoli zřetelný dopad, pozitivní nebo negativní, na rovné příležitosti mužů a žen v oblasti jeho implementace? 5.8.1 Závěry – Projekt „Zlepšení rostlinné produkce“ – ADRA 120)
121) 122)
Výběr beneficientů respektoval rovnoměrné zastoupení mužů i žen. Praxe ukázala, že o farmaření mají větší zájem ženy, a proto i dnes v cílové skupině převládají ženy. Farmaření plní sociální funkci a i na toto zjištění je nutné brát zřetel. Z pohledu implementace ve výběru beneficientů převažují ženy (asi 60% všech beneficientů jsou ženy) Jedna ze tří vedoucích pozic je obsazena ženou (vedoucí družstva Erdene)
5.8.2 Závěry – Projekt „Obnovení rostlinné produkce“ – MZLU 123)
Evaluace prokázala, že realizovaná školení byla určena pro muže i ženy (vč. rodinných příslušníků) z řad farmářů hospodařících v lokalitě a pracovníků veřejné správy. Projekt si nekladl žádný dílčí cíl v oblasti rovných příležitostí a v realizační fázi respektoval tradiční rozdělení prací v mongolské společnosti.
5.9 Přispěl projekt – nebo ovlivnil nějakým způsobem – jakékoli elementy demokratické správy v Mongolsku?
5.9.1 Závěry – Projekt „Zlepšení rostlinné produkce“ - ADRA 124)
125)
126)
Evaluace prokázala, že forma družstevního vlastnictví a hospodaření je vhodnou formou pro zajištění příjmů z rostlinné produkce pro chudé obyvatele regionu. Družstevní vlastnictví nejen napomáhá upevňovat sociální návyky a umožňuje sounáležitost skupiny67, ale také umožňuje družstevníkům společně řešit požadavky produkce, zpracování a prodeje. Stálá přítomnost koordinátora v okresu Erdene představuje pozitivní krok k udržitelnosti výsledků a k integraci projektu a jeho výsledků do plánů rozvoje subjektů veřejné správy. Evaluace prokázala, že strategický plán rozvoje okresu obsahuje přímou referenci na projekt ADRA formou opatření zacíleného na další rozvoj rostlinné produkce. Na základě interview68 lze konstatovat, že zahájení iniciativy realizátora v podobě podpory tvorby integrovaného plánu pro rozvoj lokality Buchel je vhodným příspěvkem ke zvýšení kapacit místní správy efektivně plánovat rozvoj a využívat existující možnosti národní i mezinárodní podpory.
5.9.2 Závěry – Projekt „Obnovení rostlinné produkce“ - MZLU 127)
S výjimkou osobního příkladu realizátora v místě realizace a zpracování studie o limitech hospodaření, která má potenciál se stát katalyzátorem dohody o rozvoji území - bude li vhodně uplatněna - evaluace neprokázala významný vliv na zvýšení kapacit demokratické správy v Mongolsku.
67 68
Výsledky fokus skupiny s beneficienty ADRA Interview programová ředitelka ADRA Michell Abel, interview starosta Erdene p. Shagdarsuren
34
6
Doporučení pro budoucí intervence ZRS ČR
V této části evaluační zprávy uvádíme doporučení rozdělená do kategorií s ohledem na jejich relevanci k projektovému cyklu a relevanci k podsektoru rostlinné výroby. Z pohledu lepší využitelnosti a adresnosti doporučení v závěrečné části této kapitoly uvádíme tabulku obsahující doporučení, adresáta (respektive organizaci, která by měla být nositelem a koordinátorem zapracování do praxe) a názor evaluátora na priority. 6.1 Doporučení pro oblast řízení projektového cyklu
Oblast 1: Indikativní programování 128)
129)
130)
131)
132)
Z interview s mongolskými partnery na centrální i místní úrovni vyplývá, že česká ZRS v Mongolsku v oblasti rostlinné produkce v Dornogobi je vnímána na úrovni okresu a provincie velmi pozitivně. Nejen pro věcnou náplň – malá rostlinná výroba – ale hlavně díky přístupu realizátorů a jejich schopnosti čelit a vyrovnávat se samostatně s realizačními problémy v Dornogobi. Naše poznatky ukazují, že česká ZRS v tomto sektoru je vnímána jako pilotní, novátorská a částečně i experimentální. Přes určité nevýhody tohoto přístupu (politický význam projektů a tím i jejich podpora) evaluace prokázala, že takovýto přístup odlišuje české realizátory ZRS od realizátorů projektů/programů spolupráce ostatních donorů působících v oblasti. Závěry evaluace nicméně ukazují, že je nutné nadále posilovat institucionální spolupráci s donorskou komunitou a mongolskými gesčními ministerstvy. Přes samotný fakt, že mongolská strana vyvíjí snahu spolupráci s mezinárodní donorskou komunitou koordinovat formou ucelených programů či alespoň prostřednictvím centrálního koordinátora (MF), zkušenosti české ZRS v rostlinné produkci ukazují, že kritickým bodem realizace jsou kompetence mongolských partnerských institucí projekty plánovat a řídit (týká se partnerů ze strany veřejné správy), respektive jednotlivých resortních ministerstev, pod které české programy/projekty gesčně patří. Podle informací získaných od partnerů během evaluační mise69 v současném Mongolsku neexistuje povinnost resortů/subjektů státní správy (jako partnerů) kofinancovat projekty ZRS, respektive každý resort může (a nemusí) nabídnout kofinancování. Doporučujeme vyhodnotit schopnost mongolských subjektů kofinancovat projekty a vyhodnotit přístup k těm resortům, které jsou ochotné (a schopné) spolupráci kofinancovat70. Pro zvýšení účinnosti české ZRS v následujícím období a pro snížení rizik spojených s koordinací rozvojové spolupráce na mongolské straně navrhujeme, aby před přijetím finální sektorové strategie spolupráce ČR – Mongolsko proběhla ex-ante evaluace, která by vyhodnotila očekávané dopady (nastavila base-line a připravila pro hodnocení ex-post) a opakovaně prověřila platnost cílů spolupráce včetně schopnosti mongolské strany nastavené implementační a koordinační mechanismy rozvojové spolupráce České republiky v Mongolsku aktivně realizovat a podporovat. Česká republika má možnost využít svých zkušeností z transformace veřejné správy a poskytnout mongolské straně a mezinárodní donorské komunitě v Mongolsku ucelenou intervenci ve prospěch zvýšení schopnosti mongolské veřejné správy v zájmových sektorech ZRS ČR efektivně programy/projekty rozvoje plánovat a realizovat . Na základě informací od představitelky OSN v Mongolsku, zkušeností pracovníků ZÚ s ohledem na rozvojové projekty v Mongolsku71, zjištění z interview se zástupci MZe a dalších resortů navrhujeme zvážit
69
Interview partner projektu MZLU, Dr. Batmunkth Jako příklad lze uvést projekt „Obnovení rostlinné produkce“ MZLU 71 Interview ZÚ, p. V.Mach 70
35
možnost posílení role České republiky v Mongolsku a zároveň učinit praktický příspěvek k Pařížské deklaraci, a to formou realizace specifického programu budování kapacit centrálních partnerských institucí na mongolské straně. Diskuse s představiteli OSN v Mongolsku indikují potřebu strategického pojetí působení české ZRS s ohledem na očekávaný růst Mongolska, což ve svém důsledku bude znamenat postupné stažení „velkých“ donorů z území. Česká ZRS by pak mohla působit jako katalyzátor udržitelnosti a institucionální podpory mongolské strany (transformační zkušenost) pro další rozvoj výsledků projektů/programů implementovaných mezinárodní donorskou komunitou. Podle identifikovaných předběžných potřeb by program mohl pokrývat tři klíčové oblasti: o Koordinace donorů o Budování kapacit partnerských vládních institucí v Mongolsku o Vznik mongolského fondu pro kofinancování spolupráce 72 Oblast 2: Identifikace 133)
134)
135)
136)
Evaluace ukázala, že jedním z klíčových aspektů nynějšího způsobu plánování mongolské strany je silný důraz na centralizaci73. Přes nespornou výhodu z pohledu české ZRS etablovat rozvojovou spolupráci na úroveň centrální vlády - respektive priorit centrální vlády - je však nutné počítat s tím, že provázanost strategií v Mongolsku není vždy adekvátně propojena směrem k nižším úrovním veřejné správy. Funkce plánovací (centrální vláda) a realizace (nižší úrovně) je v Mongolsku fyzicky i komunikačně vzdálena a přenos informací neprobíhá vždy pro projekty české ZRS ideálním způsobem. Pro subjekty působící v oblasti ZRS ČR je proto důležité nejen znát priority strategie ZRS ČR-Mongolsko a priority resortních ministerstev, ale i priority (relevantní) provincií a okresů. Doporučujeme vytvořit databázi materiálů (strategií, plánů rozvoje dotčených resortů, provincií i okresů74) určenou pro subjekty působící v oblasti ZRS ČR v Mongolsku jako základní referenční materiál pro zajištění souladu realizace projektu s místními i centrálními cíli rozvoje. Dalším neméně významným prvkem zvýšení účinnosti a udržitelnosti české ZRS je návaznost projektů na existující realizace donorské komunity. Přes neoddiskutovatelný fakt, že české ZRS se podařilo nalézt v Mongolsku v oblasti zemědělství (rostlinné výroby) vhodná „bílá místa“ pro vzájemnou spolupráci75, je nutné hledat cesty, jak posílit roli české ZRS formou navazujících projektů nebo paralelně realizovaných projektů s vybranými partnery z mezinárodní donorské komunity tak, aby další působení české ZRS v Mongolsku v oblasti rostlinné produkce nebylo izolované, ale naopak synergické k aktivitám mezinárodní donorské komunity. Měřitelnost výsledků české ZRS je podmíněno existencí kvantifikovatelných indikátorů výsledků, a to jak na úrovni programu, tak jednotlivých projektů. Doporučujeme vypracovat nekomplikovaný systém kvantifikovatelných indikátorů pro rozvojovou spolupráci s Mongolskem, a to pro jednotlivé sektory spolupráce a tyto využívat při formulaci zadávací dokumentace a požadovat od realizátorů jejich využití při plánování a monitorování. Poznatky z rozhovorů s realizátory i institucionálními příjemci v Mongolsku ukazují, že jedním z nejpalčivěji vnímaných problémů je relativně krátká doba realizace projektu s ohledem na dosažení výstupů a uskutečnění kvalitativních změn ve skupině beneficientů. Názory realizátorů – v případech komunitních projektů76 - se pohybují od 5 do 7 let pro dosažení trvale udržitelných výsledků. Otázka dle našeho názoru není limitovaná pouze na vytvoření hmatatelných výstupů, ale především na potřebu kvalitativní
72
Podle našich informací mongolská vláda již nyní disponuje fondem pro rozvoj z tržeb těžby, nicméně tento fond dle poznatků z evaluace není určen specificky pro kofinancování 73 Interview se stálou představitelkou OSN, S. Sinanoglu 74 Plán rozvoje okresu Erdene 2008-2010; akční plán Gubernátora provincie Dornogobi 2010 75 V oblasti „malé“ rostlinné produkce v provincii Dornogobi je česká ZRS jediným donorem 76 Projekt, který se realizuje ve zcela nepřipraveném prostředí
36
„behaviorální změny77“ u cílových skupin. Doporučujeme zvážit působení české ZRS v Mongolsku jako ucelené intervence formou spolupráce věcně navazujících projektů nebo projektů rozdělených do časových fází, a to buď formou jedné veřejné zakázky nebo formou rámcového kontraktu pro konsorcium realizátorů v daném území/sektoru. Oblast 3: Formulace 137)
138)
139)
140)
Pro zvýšení udržitelnosti výsledků rozvojových intervencí české ZRS považujeme za vhodné na základě zjištění z evaluace doporučit, aby česká ZRS měla stručný a jasný „plán odchodu“ (exit strategy) z území, a to již ve fázi formulace projektu (ze strany ČRA) nebo v půlce realizace projektu (ze strany realizátora). Závěry evaluace ukazují, že existence takové strategie by významným způsobem napomohla včas a efektivně řešit rizika spojená s „rozdrobením“ výsledků projektů mezi různé úrovně veřejné správy a posílila udržitelnost výsledků pro cílové skupiny v kritickém období při a po předání výsledků mongolským partnerům. Poznatky z evaluace ukazují, že stálá a osobní přítomnost realizátora v místě implementace umožňuje dlouhodobější a účinnější působení projektu ZRS ČR s ohledem na dopady projektů v oblasti zvýšení kapacity (zapojení se a učení se) veřejné správy78. Každodenní přenos know-how a zkušeností českých realizátorů pak zasahuje nejen do sféry „odborných otázek realizace“, ale přesahuje do oblasti přístupu k plánování veřejných intervencí a tím zajišťuje vyšší institucionální udržitelnost výsledků. Evaluace ukázala, že partnerství typu realizátor – resort neznamená nutně odpovídající (požadované) „vlastnictví“ projektu a proto doporučujeme, aby projekty měly partnery nejen na úrovni centrální, ale i místní (kde je to vhodné a možné). Vzhledem k aspiraci veřejné správy v Mongolsku být proaktivním agens rozvoje79 a potřebě posílit „vlastnictví“ projektů české ZRS považujeme za vhodné doporučit, aby budoucí projekty české ZRS v úvodních fázích realizace aktualizovaly80/provedly analýzu vlastníků (dle doporučené metodiky vyspělých donorů) a sdílely tuto analýzu se ZÚ a ČRA (dle typu projektu a rozpočtu) a prováděly pravidelně monitoring postojů a vývoje „vlastníků“ s ohledem na jejich podporu projektu. Doporučujeme, aby pro „vlastníky“ byl formulován specifický výstup/výsledek zaměřený na posílení „demokratické veřejné správy“, ať už formou školení, vytvoření metodik, zpracování rozvojové strategií nebo jejich taktických aplikací relevantních řešené problematice. Z pohledu projektování, respektive zpracování návrhu realizace evaluace prokázala, že zpracování externích předpokladů v logickém rámci sice odpovídá dobré praxi projektování, avšak nejsou li nastaveny a vyžadovány opatření pro monitorování vývoje externích předpokladů v rámci realizace, celá plánovací aktivita zůstává v rovině teoretického cvičení – a jak ukázala evaluace – jen s malým přesahem do realizační fáze.
77
IDRC, Canada ADRA – strategie rozvoje okresu Erdene 79 Z interview gubernátor Dornogobi, starosta okresu Erdene 80 V případě, že analýza vlastníků bude součástí zadávací dokumentace 78
37
Oblast 4: Implementace 141)
142)
143)
144)
145)
Pro „zanechání trvalé stopy“ v mongolských strukturách veřejné správy je podle názorů respondentů během evaluace důležité adekvátní vlastnictví projektu81 mongolskou veřejnou správou. Pro posílení tohoto aspektu navrhujeme, aby bylo doporučeno realizátorům vytvoření řídícího výboru/poradního výboru projektu, jenž by zahrnoval zástupce přímých i nepřímých beneficientů, zástupce realizátora, odpovědných subjektů za monitorování a sloužil jako referenční místo zhodnocení postupu projektu a řešení implementačních otázek, jejichž řešení může být pro celkový úspěch projektu klíčové. Evaluace ukázala, že je nutné vypořádat výsledky projektu před jeho závěrečnou fází. Nárůst zájmu o výstupy, externí faktory neovlivnitelné projektem a další vlivy mohou negativně ovlivnit využití výsledků82. Navrhujeme proto, aby vzniklo doporučení ze strany ČRA ke smluvnímu vypořádání povinností realizátora a příjemce ve vztahu k budoucím výsledkům, které by zahrnovalo aspekty smlouvy o vypořádání výsledků a nabídlo realizátorům metodickou pomoc při zajištění vypořádání výsledků a opatření pro posílení udržitelnosti projektu po jeho realizaci. Evaluace ukázala, že přítomnost koordinátora v místě realizace, respektive přítomnost projektu na místní úrovni veřejné správy (kde se implementuje), posiluje vlastnictví a diseminaci výsledků projektu v rámci veřejné správy83. Proto je důležitá častá přítomnost zástupců projektu (ať už zástupců realizátora nebo místního koordinátora) v příslušném zařízení partnera. Základním předpokladem pro vyhodnocení účelovosti realizovaných projektů ZRS ČR je odpovídající finanční reporting. Mimo zavedený finanční reporting po položkách doporučujeme zvážit znovuzavedení zpracování finanční zprávy (pouze pro závěrečnou zprávu) podle aktivit (výstupů). Zhodnocení dokumentace evaluace ukázala, že je nutné nadále povzbuzovat a vyžadovat od realizátorů kvantifikované indikátory pro výstupy a výsledky projektu (které ideálně v agregované formě naplní strategii spolupráce), podle kterých lze posuzovat postup realizace a monitoring projektů i vývoj strategie jako takové. V tomto ohledu evaluace také ukázala84 , že role ZÚ při monitorování je klíčová; ZÚ v obou případech evaluovaných projektů díky znalostem odpovědného personálu ve veřejné správě působil jako „včasné varování“ a řadu realizačních aspektů byl schopen napomoci řešit prostřednictvím kontaktů na centrální úrovni. Tuto roli doporučujeme i nadále posilovat, a to metodickou podporou ze strany MZV ČR/ČRA (např. tím, že v aktualizované metodice Manuálu projektového cyklu zahraniční rozvojové spolupráce85 bude explicitně zahrnuto na straně ZÚ, případně ČRA, monitorování vnějšího prostředí realizace projektu).
Oblast 5: Evaluace 146)
Poznatky z evaluace ukazují, že realizace vnitřního hodnocení86 (internal evaluation) významným způsobem napomáhá realizátorům lépe pochopit a poučit se z realizace projektů do budoucna. Doporučujeme tuto praxi i nadále podporovat a domníváme se, že povinnost provést vnitřní evaluaci87 by měla být zakotvena ve smlouvě a rozpočtu projektu.
81
Adra – interview s programovou manažerkou M.Abel Zjištění s ohledem na rozdělené výsledků projektu MZLU mezi provincii a okres 83 Adra – interview se starostou Erdene a strategie rozvoje okresu 84 Interview ZÚ, pan V.Mach 85 Pokud tak již nebylo učiněno 86 Např. Adra-Impact Assessment, vnitřní evaluace 87 Ať už ve smyslu sebehodnocení nebo hodnocení nezávislým evaluátorem po ukončení projektu na základě zadání realizátora 82
38
147)
148)
Na základě poznatků z evaluace je zřejmé, že projekty mezi sebou v teritoriu nespolupracovaly cíleně88 a spíše měly tendenci spolupracovat (pokud tak činily) na neformální bázi mezi jednotlivci. Považujeme za vhodné doporučit, aby byla vytvořena možnost pro všechny projekty (např. pod gescí ZÚ) v cílové zemi (nebo v ČR) společně se sejít a strukturovaným způsobem zhodnotit postup realizace projektů, změny a vývoj externích faktorů a s tím spojenou definici rizik a způsobů jejich předcházení. Je atributem obou projektů, že jejich realizace probíhala mimo centrum (hlavní město). Je však nutné konstatovat, že povědomí o projektu na úrovni centrální vlády i provincii je podle našich zjištění nedostačující89. Doporučujeme proto pravidelně realizovat informační semináře pro úředníky příslušného resortu na mongolské straně (vlastníků) a úředníků na úrovni provincie s cílem seznámit je s projekty a jejich realizací tak, aby případná intervence řídícího/poradního výboru projektu, popřípadě dalších subjektů, nalezla odpovídající reakci a součinnost.
6.2 Doporučení pro oblast zemědělské rostlinné produkce 149)
150) 151)
152)
153)
154)
Na základě evaluačních zjištění lze konstatovat, že oba projekty podpořené z prostředků ZRS ČR způsobily zvýšený zájem o zemědělskou rostlinnou produkci u obyvatel Dornogobi. I když v regionu Dornogobi „malá rostlinná produkce“ bude vždy omezena s ohledem na rozsah obdělávaných ploch (voda, eroze), tato produkce může významným způsobem posílit soběstačnost domácností s ohledem na zásobu zeleniny čerstvé a nakládané. Z pohledu projektu a jeho udržitelnosti a dalšího rozvoje je vhodné doporučit, aby byla v daleko větší míře řešena otázka „hodnotového řetězce“. Primární produkce – dle našich zjištění – je funkční a udržitelná. Evaluace potvrdila na základě zjištění z obdobných projektů v oblasti rostlinné výroby90, že nejlepší výsledky má produkce místních plodin, respektive produkce plodin, se kterými mají farmáři již zkušenost a které jsou ve stravovacích zvycích ustálené (brambory, kořenová zelenina – jako nejpreferovanější zelí, mrkev či cibule a pak plodiny jako jsou melouny, rajčata nebo okurky s vysokým tržním potenciálem v oblasti). Z tohoto důvodu lze doporučit, aby se využití nových typů plodin omezilo pouze na ty, kde existuje reálná historie jejich pěstování v Mongolsku nebo silná zákaznická preference. Stejné doporučení se týká i dovozu osiva semen z ČR - pouze pokud existuje reálná zákaznická poptávka. Co se týká využití dřevin pro snížení desertifikace, případně zamezení větrné erozi, na základě zjištění doporučujeme využití dřevin, které se již v Gobi vyskytují – např. saxaul nebo jilm. Stejně tak považujeme za vhodné doporučit vyšší využití suchomilných trav, které jsou již nyní zemědělci v lokalitách využívané pro zmírnění větrné eroze. Evaluace ukázala, že přínos solární energie, respektive solárních systémů pro získání energie na čerpání vody, je nedostatečný a zahrady bez přístupu k rozvodné síti jsou nuceny využívat dodatečné zdroje za použití naftových generátorů. Doporučujeme proto v budoucích intervencích důkladně zvážit nutnost využití solárních panelů pro získání energie na čerpání vody a upřednostnit napojení území s rostlinnou produkcí na rozvodnou síť. Evaluace prokázala na základě zkušeností a názorů beneficientů91, že využití fóliovníků v klimatických podmínkách Dornogobi nepřináší očekávaný výsledek. Mezi klíčové problémy patří časté mechanické perforace fólie a nemožnost regulace tepla. Doporučujeme proto se soustředit na klasické pasivní skleněné skleníky, se kterými je dobrá zkušenost a které jsou ze strany beneficientů vysoce oceňovány (typ 6x20).
88
Interview s realizátory Adra – MZLU, interview ZÚ, p. V.Mach Interview – náměstek ministra MZe Zoljargalem Khadbaatarem 90 Agriculture Development Learning Study, Mercy Corps, 2010 91 Oproti názoru realizátora 89
39
155)
156)
157) 158)
Významným pozitivním přínosem projektu je zavedení bodové závlahy. Doporučujeme však, aby v budoucnosti i za cenu vyšších nákladů byl vybírán materiál (potrubí, kolena i rozvody), který obstojí v drsných klimatických podmínkách Dornogobi a způsobu zacházení ze strany farmářů. Evaluace potvrdila, že nasazení malého traktoru je kvitováno s uspokojením ze strany beneficientů. Tato mechanizace nicméně neumožňuje hlubší orbu než 20 cm92. Vzhledem k půdním podmínkám se jeví - dle zkušeností beneficientů - že hlubší orba (do 60cm) je vhodnější a že cena malého traktoru je srovnatelná s cenou velkého použitého traktoru ruské provenience. Doporučujeme, aby se při zpracovávání produkce zeleniny věnovala pozornost zpracování dětských výživ a tím produkce přispěla k naplňování cíle 2 MDG, jehož realizace v Mongolsku je nedostatečná93. Doporučujeme, aby další rozvoj rostlinné produkce v provincii Dornogobi byl v synergii k postupu a plánům vládního programu budování Zeleného pásu a aby byl začleněn do širšího plánu regionálního rozvoje provincie Dornogobi v návaznosti na dostavbu silnice A3, nové železniční tratě a záměrům spojeným s rozvojem lázeňství v lokalitě Erdene.
92 93
Interview agronom provincie Dornogobi Třetí národní zpráva: Implementace Miléniových rozvojových cílů, Ulánbátar, 2009
40
6.3 Přehled klíčových doporučení v tabulkové formě Doporučení z pohledu projektového cyklu
Priorita
Vyhodnotit možnosti mongolských subjektů veřejné správy kofinancovat projekty české ZRS
Vazba na závěr Vedení ve (odstavec) spolupráci 54, 130 ČRA, ZÚ
Navrhnout přístup k subjektům, které jsou schopné (a ochotné) projekty české ZRS kofinancovat
130
MZV ČR,ČRA
1
Provést zhodnocení formou zmapování poptávky; potřeb; organizačních, finančních i lidských požadavků role ČR jako koordinátora donorů v Mongolsku Navrhnout program budování kapacit v oblasti přípravy a řízení projektů (veřejných intervencí) pro klíčové resorty v Mongolsku spolupracující se ZRS ČR.
132
MZV ČR, Rada 1 pro ZRS ČRA, ZÚ 1
75, 95, 105, 106, 132,138
Vytvořit databázi strategických dokumentů Mongolska (na úrovni centrální i místní) k jednotlivým oblastem 133 spolupráce Vytvořit metodické doporučení ČRA pro zpracování "strategie odchodu" po ukončení financování projektů ze 96, 105, 137 strany ZRS ČR V rámci realizace projektu formulovat osobitý a povinný výstup projektu ve formě podpory kapacit 95, 140 "demokratické veřejné správy" místního partnera
1
ZÚ, ČRA
1
MZV ČR
1
ČRA
1
V návaznosti na doporučení k monitorovacím indikátorům nastavit projektové indikátory v návaznosti na definované indikátory strategie
110, 135, 145 MZV ČR
1
Posílit spolupráci jednotlivých projektů realizovaných v území formou pravidelných strukturovaných pracovních setkání a koordinace činností Pravidelně realizovat v cílovém území informační akce pro zástupce klíčových vlastníků všech realizovaných projektů ZRS ČR v území Před finálním přijetím strategie spolupráce ZRS ČR - Mongolsko provést ex-ante hodnocení
12, 147
ČRA, ZÚ
1
148
ZÚ
1
131
MZV ČR
2
Zmapovat činnost a plány donorů a navrhnout oblasti komplementární spolupráce s ostatními donory
ZÚ, MZV ČR
2
Navrhnout jednoduchý systém monitorovacích indikátorů strategie spolupráce
77, 83, 112, 134, 158 135, 145
MZV ČR, ČRA
2
Na základě analýzy strategie spolupráce a existujících návrhů projektů identifikovat ucelené (integrované) rozvojové projekty zaměřené na řešení sektorové/územní problematiky
104, 126, 132, ČRA 136
2
Vytvořit metodické doporučení pro realizátory ZRS ČR ke "strategii odchodu" po ukončení financování projektů ze strany ZRS ČR Zakotvit povinnost realizátora provést aktualizaci a vyhodnocení analýzy vlastníků a monitorování vývoje/změn postojů klíčových vlastníků před zahájením realizace projektu
137
ČRA
2
5, 12, 108, 139 ČRA
2
Požadovat od realizátorů systém monitoringu vnějších předpokladů a jejich monitoring/reporting v rámci 140 pravidelných zpráv Zpracovat metodické doporučení realizátorům k věcným i právním aspektům smlouvy o vypořádání výsledků 142 projektu Nabídnout konzultace realizátorům k přípravě smlouvy o vypořádání 142
ČRA
2
ČRA ZÚ
2 2
Požadovat od realizátorů finanční reporting ve formě nákladů na výstup
144
ČRA
2
Definovat metodické doporučení k minimálním požadavkům "vnitřní evaluace" a tuto formu evaluace zakotvit ve smlouvě a rozpočtu Navrhnout metodické doporučení pro vytváření "řídících skupin" projektu a zakotvit jako povinnost realizátora její vytvoření Provést právní analýzu možnosti kontrahování formou rámcového kontraktu v souladu se zákonem na základě zákona 417/2009 Sb. a pozdějších předpisů
103, 146
MZV ČR, ČRA
2
141
ČRA
3
136
ČRA
3
Doporučení s ohledem na rostlinnou produkci v regionu Dornogobi
Vazba na závěr Vedení ve (odstavec) spolupráci
Priorita
Zajistit dostatečný a pravidelný přístup k vodním zdrojům pro pěstování rostlin a odpovídající mechanizaci
153,155,156
ČRA,ZÚ
1
Orientovat se převážně na místní rostlinné druhy, zvláště pak při pilotních projektech
151
ČRA
1
Pro posílení environmentální funkce zemědělství (eroze, větrolamy) používat opět místní druhy dřevin či trav 152 a zajistit jim dostatečnou vláhu Prosazovat zbudování vhodných technologických kapacit zvyšující kvalitu i kvantitu produkce a její 154 zpracování (skleníky, skladovací prostory, zařízení pro zpracování produkce apod.)
ČRA
1
Klást vyšší důraz na zpracování produkce a posilování "hodnotového řetězce"
ČRA,realizátor 2
157,158
Projekty v oblasti rostlinné výroby by měly být implementovány v souladu s ekonomickým rozvojem oblasti 158 a místním územním plánem Projekty v oblasti rostlinné výroby by měly vždy brát ohled kvalitu a dostupnost místních přírodních zdrojů a 149,150 socioekonomickou úroveň místní populace
realizátor,ČRA 1
ZÚ,ČRA
2
ZÚ,ČRA
3
41
Přílohy:
1) Zadání evaluace 2) Itinerář evaluační mise 3) Seznam provedených interview 4) Analyzované dokumenty 5) Okruhy otázek pro vlastníky intervence 6) Klíčové poznatky z interview s představiteli resortních ministerstev Mongolska 7) Základní údaje o provincii Dornogobi 8) Plán rozvoje okresu Erdene94 9) Akční plán 2010 gubernátora provincie Dornogobi95
94 95
Pouze v mongolštině -II-
42
