Prvky Objekty a zařízení pro služby
D.6 Objekty a zařízení pro služby
Primárně by měl veškeré funkce zajistit parter budov urbánní struktury. Samostatné objekty by měly být umísťovány především tam, kde danou funkci není možné zajistit v rámci přilehlých budov.
Na veřejných prostranstvích se přirozeně vyskytuje řada objektů, které doplňují nebo nahrazují parter urbánní struktury z hlediska funkčního využití (novinové, potravinové nebo trhové stánky, informační kiosky, občerstvení, provozně–technická zázemí, čerpací stanice, veřejné toalety aj.). Zpravidla vyžadují napojení na sítě technické infrastruktury. Primárně by měl veškeré funkce zajistit parter budov urbánní struktury. Samostatné objekty by měly být umísťovány především tam, kde danou funkci není možné zajistit v rámci přilehlých budov (především modernistické město, zahradní město). Řešení objektů a zařízení pro služby by mělo mít vždy minimální negativní dopad na okolí. Veřejná prostranství by zároveň měla být schopna drobné objekty pojmout. Při návrhu nových prostranství je vhodné počítat s volnými plochami pro aditivní funkce a vybraná místa osadit napojením na sítě technické infrastruktury. Provozy, které nevyžadují pevné kotvení a napojení pak mohou být častěji řešeny jako mobilní a dočasná. Umístění jednotlivých objektů by mělo být vždy v souladu s celkovou kompozicí daného prostranství. Objekty a zařízení pro služby by měly vždy mít účelný tvar a minimální možné rozměry, aby v minimální míře utvářely prostorové a vizuální překážky a také špatně udržovatelné prostory ve svém bezprostředním okolí. Měly by být vždy dobře přístupné pro zásobování, zároveň by však neměly svým umístěním vyvolat úpravy povrchů a konstrukcí na veřejných prostranstvích. Důležitá je také údržba a trvanlivost samotných objektů. Jejich materiálové a konstrukční řešení by mělo odpovídat charakteru a významu daného prostranství.
D 6
247
248
D 6 1
Prvky Objekty a zařízení pro služby Kiosky
D.6.1 Kiosky [ pravidla ]
Služba kiosků by měla souviset s užíváním veřejného prostranství a podporovat jeho kvalitu, nikoliv ho pouze využívat. Kiosky je zpravidla vhodné řešit jako mobilní provozy napojitelné na přípojku technické infrastruktury na jejich potenciálním stanovišti. Až na výjimky, kdy je užití kiosků součástí celkové kompozice prostoru či charakteru místa (tradiční trafiky), by mělo být vždy upřednostňováno umístění provozu do okolních budov. Umístění provozu do samostatně stojícího kiosku by mělo být vázáno na mimořádný význam daného účelu, který si vyžádá reprezentativní umístění. Služba kiosků by měla souviset s užíváním veřejného prostranství a podporovat jeho kvalitu, nikoliv ho pouze využívat. Kiosky je zpravidla vhodné řešit jako mobilní provozy napojitelné na přípojku technické infrastruktury, na jejich potenciálním stanovišti. Kiosky tak mohou být na daném veřejném prostranství umístěny pouze po nezbytně nutnou dobu např. v sezóně nebo pouze přes den. Jde také o podnikatelsky flexibilnější řešení, neboť mobilní kiosek, dodávku, nebo kontejner lze lépe udržovat a v případě potřeby přesouvat.
V rámci Typizace pražských prvků →[odst./s. 121] je vhodné navrhnout pražský kiosek v několika velikostních variantách. Pro jednotlivá prostranství pak bude možné volit velikost, odpovídající proporci a uspořádání daného prostoru. Součástí katalogu by měla být také strategie rozmístění kiosků. Typizovaný kiosek by měl být rovněž mobilní a měl by umožnit vysokou míru adaptability a flexibility, jež umožní univerzální využití a také rozšíří variabilitu umísťování kiosku ve veřejném prostoru. Design kiosku by měl odpovídat významu místa a měl by být zaměřen na trvanlivost a snadnou údržbu. Na prostranstvích, která jsou celkově řešena v rámci individuální architektonické koncepce, je možné navrhnout specifickou vizuální podobu kiosků. Rovněž je vhodné obnovovat a využívat historicky hodnotné objekty kiosků.
Město by mělo přistoupit k určitému sjednocení vizuální podoby kiosků. To zahrnuje návrh jednotného designu v několika velikostních variantách.
Velikost kiosku by měla být volena podle prostorových parametrů daného místa. V historickém městě je žádoucí používat kiosky menších rozměrů.
V rámci individuálního koncepčního přístupu ke konkrétnímu prostranství je možné navrhnout specifickou vizuální podobu kiosků.
Stěny kiosků lze pro informační nebo reklamní sdělení využít pouze v rozumné míře. →[D.8 Venkovní reklama/s. 263]
Prvky Objekty a zařízení pro služby Kiosky
[ příklady ] 537 Komerční kiosky turistických agentur jsou typickým příkladem služeb, které by měly být umístěny primárně v rámci budov. Oslovují úzkou skupinu uživatelů veřejného prostranství. Umístění v rámci pěšího prostoru před historickou dominantou je nevhodné [ Praha 1, Na Příkopě ]
538 Typický stánek 80. let 20.stol. Vzhledem k jednoduché formě lze uvažovat i o soudobém redesignu — zejména kultivaci barevnosti a lepší práci s umístěním reklamy [ Praha 4, Dvorce ] 534 Uzavíratelný kiosek umožňuje snadnou údržbu a vyšší trvanlivost samotného prvku i přiléhajícího okolí[ Španělsko, Madrid ]
535 Kvalitní kultivovaná podoba typizovaného městského kiosku bez reklamy a zbytečných dekorací [ Španělsko, Barcelona ]
539 Příklad typizovaného kiosku. Novinový stánek s reklamními plochami není příliš vhodný pro použití v historickém městě. Umístění stánku neodpovídá celkové kompozici náměstí. Design: JCDecaux [ Praha 1, náměstí Republiky ]
536 Mobilní kiosky mají výhodu možnosti krátkodobého umístění a oživení prostranství [ Velká Británie, Londýn ]
540 Příklad specifického designu, rondokubistický kiosek z 20. let 20. stol. [ Praha 2, Vrchlického sady ]
D 6 1
249
250
D 6 2
Prvky Objekty a zařízení pro služby Veřejné toalety
D.6.2 Veřejné toalety [ pravidla ]
Objekty veřejných toalet by měly být optimálně víceúčelovým zařízením, které obstará širší škálu potřeb uživatelů veřejného prostoru. Veřejné toalety by měly plnit roli bezprostředního zázemí uživatelů veřejných prostranství. Jejich rozmístění ve městě by mělo podléhat jednotné koncepci a vycházet z míry zatížení prostoru a optimálních docházkových vzdáleností. Součástí koncepčního přístupu by mělo být zohlednění kvality, nikoliv pouze kvantity. Pro umístění veřejných toalet je v první řadě vhodné využívat stávající objekty, např. partery přilehlých budov či historických pavilonů, které v současnosti postrádají využití. Veřejné toalety by měly být přirozenou součástí všech veřejných a veřejně přístupných objektů. Objekty veřejných toalet by měly být optimálně víceúčelovým zařízením, které obstará širší škálu potřeb uživatelů veřejného prostoru (přebalení, osvěžení, informační sdělení). V městských parcích a v příměstských lokalitách je vhodné řešit veřejné toalety v rámci speciální koncepce, ve které by měl být kladen důraz především na jejich vizuální působení v kontextu vegetace. Především je nepřípustné umísťování plastových mobilních toalet, které znehodnocují krajinný ráz. V západní Evropě se často upouští od chemických toalet a hledají se cesty přírodně šetrného zacházení s odpadem.
V případě dočasných akcí, kdy kapacitně nevyhoví trvale umístěné veřejné toalety, je možné umísťovat toalety mobilní. Koncept rozmístění, uspořádání a začlenění těchto toalet do okolí by měl být jedním z podkladů pro povolování dočasných akcí.
Veřejné toalety by měly být umísťovány zejména na významných a frekventovaných veřejných prostranstvích.
V rámci intravilánu města a především v historickém městě by měla vzniknout rovnoměrná síť veřejných toalet.
Přednostně by se měly veřejné toalety umísťovat v parteru urbánní struktury nebo v dalších stávajících stavebních objektech ve veřejném prostoru. Vhodná je adaptace opuštěných (historických) objektů nebo pavilonů, které v současnosti postrádají funkční využití.
Mobilní toalety by měly být využívány jen při dočasných akcích, kdy nevyhovuje kapacita napevno umístěných toalet. Žádoucí je kultivovat i jejich vzhled např. sdružováním a použitím zástěny.
Prvky Objekty a zařízení pro služby Veřejné toalety
D 6 2
[ příklady ] Toalety by měly být řešeny individuálně v závislosti na lokálních podmínkách. Je nutné klást důraz na ergonomii, trvanlivost, udržovatelnost a vizuální kvalitu objektů.
U veřejných toalet, které jsou umísťované v parcích a příměstských lokalitách je žádoucí využívání přírodních materiálů a šetrné zacházení s odpadem (kompostování odpadu). 541 Kvalitní a formálně uměřené provedení veřejné toalety v městském prostředí [ Německo, Berlín ]
544 Příklad řešení veřejných toalet v příměstské krajině nebo v prostředí městského parku [ Německo, Berlín ]
Označování veřejných toalet by mělo být jasné a jednotné. Označení toalet by mělo být součástí informačního systému města i městských a komerčních map.
542 Veřejné toalety vhodné do městského prostředí. Hlavním výrazovým prostředkem je kvalitní detail, který má výrazný podíl na trvanlivosti a hygienickém působení veřejných toalet [ Švýcarsko, Chur ]
545 Veřejné toalety v příměstské krajině jako místo zastavení s integrovaným informačním prvkem [ Norsko ]
Veřejné toalety by měly být navrženy s ohledem na bezbariérovou přístupnost. Mezi podlahou toalety a okolním terénem je vhodné zajistit minimální výškový rozdíl.
543 Typizovaný prvek veřejných toalet, který je zároveň využit pro propagaci města nebo kultury, je principiálně správným řešením. Hlavním účelem takového zařízení by však neměla být reklama. Problematický je rovněž estetický nesoulad s historickým prostředím města [ Praha 1, Pohořelec ]
546 Umísťování mobilních plastových toalet v prostředí parku nebo příměstské krajiny je nevhodné [ Průhonice, zámecký park ]
251
252
D 6 3
Prvky Objekty a zařízení pro služby Tržiště a trhové stánky
D.6.3 Tržiště a trhové stánky [ pravidla ]
Trhy je možné využít jako iniciační nástroj, který může oživit a postupně začlenit zanedbaná, ale potenciálně atraktivní území. Trhy neodmyslitelně patří k tradičním součástem veřejných prostranství. Byly jedním z důvodů vzniku řady náměstí a specifických plácků v historické struktuře města. Trhy je vhodné pořádat na tradičních k tomu uzpůsobených místech nebo je využít jako iniciační nástroj, který může oživit a postupně začlenit zanedbaná, ale potenciálně atraktivní území. Trhy na veřejných prostranstvích zpravidla utvářejí rozměrná a výrazná uskupení. Proto je důležité zvolit pro ně vhodné místo, navrhnout úsporné a účelné uspořádání a zajistit soulad s kompozicí daného prostoru. Pro umístění tržiště nejsou vhodná příliš stísněná a vysoce frekventovaná prostranství, kde mohou stánky působit jako bariéra v pohybu. Uspořádání tržišť je žádoucí vždy navrhnout tak, aby byl manipulační prostor potřebný pro jejich provoz, zásobování, popř. parkování adekvátně minimalizován a nepůsobil v rámci celku dominantně, případně vůbec nebyl vidět. Při návrhu stavebních úprav prostranství, na která budou tržiště umísťována, je vhodné navrhnout také napojení na sítě technické infrastruktury (voda, elektřina, kanalizace). Součástí těchto prostranství by měly být také pítka nebo kašny, které využijí jak návštěvníci trhu, tak prodejci (zdroj pitné vody, omývání potravy). Na těchto prostranstvích je také
vhodné počítat s vyšší potřebou pobytového mobiliáře (lavičky, stoly, odpadkové koše). Nárazově vyšší zátěž může řešit nabídka alternativních sedacích hran nebo odmontovatelný Mobiliář k sezení →[D.5.1/s. 209]. Prostředí tržišť může být obohaceno také zapojením vegetace. Vhodné je využít například aleje a stromořadí, které utvářejí příjemné mikroklima a místa k odpočinku. Je vhodné, aby mělo tržiště vlastní koncepci, která nastaví standard a kvalitu prodávaného zboží, způsob propagace a také vizuální identitu, jejíž součástí bude také vizuální podoba vnitřního prostředí tržiště a design stánků. Jednotlivé stánky by měly být v optimálním případě z hlediska designu ve vzájemném souladu. Design jednotlivých stánků by měl být v optimálním případě ve vzájemném souladu. Pokud nesou náklady na pořízení a instalaci stánků přímo trhovci, je vhodné požadovat alespoň jednotnou barevnost nebo jednoduchý tvar. Pro nejvýznamnější veřejná prostranství Prahy by stánky pro pravidelné sezónní trhy (vánoční, velikonoční apod.) měly být vybrány např. formou architektonické soutěže, která by zajistila jejich vysokou estetickou kvalitu. Vzhledem ke krátkodobosti trhů je nutné současně řešit plnohodnotné využití a podobu místa v době, kdy se trhy nekonají. Pokud umístění trhů není zamýšlenou součástí celkové podoby prostoru, měly by vždy mít formu volné vrstvy místa a neměly by se propisovat do pevné podoby prostoru.
Nejvhodnějším místem pro trhy jsou tradiční místa na náměstích a pláccích, která za tímto účelem vznikla.
Trhy není vhodné umísťovat na stísněná prostranství, která jsou zároveň velmi frekventovaná.
Z hlediska uspořádání je nutné respektovat logické a stávající průchozí koridory. Pro umístění trhu je vhodné využít pás stromořadí nebo prostor aleje.
Je nutné navrhnout takové provozní uspořádání, které zajistí zásobovací přístup ke stánkům a odpovídající manipulační prostor, který zároveň nenaruší vizuální působení celého uskupení.
Prvky Objekty a zařízení pro služby Tržiště a trhové stánky
D 6 3
[ příklady ] V rámci trhu by měla být v souvislosti s celkovou vizuální podobou zajištěna alespoň jednotná barevnost a jednoduchý tvar stánku.
Rozložitelné stánky lze ponechat na místě, pokud po složení objekt plní funkci např. sedacího mobiliáře.
547 Autorský koncepční návrh esteticky kvalitních trhových stánků, které lze skládat do různých kompozic. Design edit! [ Pardubice, Perštýnské náměstí ]
549 Uzavíratelné trhové boxy mohou zůstávat po ukončení trhu na místě [ Francie, Paříž ]
Trhový stánek by měl být flexibilní a univerzální, umožnit prodej různého typu zboží. Je vhodné volit optimální modul, díky kterému lze stánky snadno sdružovat apod.
550 Masivní dekorační a reklamní prvky nejsou vhodným doplňkem trhového stánku [ Praha 1, Staroměstské náměstí ]
Při umísťování dočasných prvků je nezbytné volit přiměřenou velikost a zohlednit pohledové hodnoty daného místa.
551 Kultivovené řešení vánočního trhového stánku. Atmosféru vánočních trhů symbolizuje pouze citlivá dekorace. Foto: TMH Architekten Többen und Mueller–Haagen + Jörn Simonsen [ Německo, Lübeck ]
548 Kultivované, např. zelinářské stánky mohou být dočasně umístěny i v rámci pěší ulice, umožňuje–li to její prostorové a provozní uspořádání [ Itálie, Como ]
253
254
D 6 4
Prvky Objekty a zařízení pro služby Čerpací stanice
D.6.4 Čerpací stanice [ příklady: tržiště a trhové stánky ]
[ pravidla ]
Čerpací stanice je nutné zvláště v centru vnímat jako servisní zařízení — terminály k doplnění pohonných hmot a bezprostřední údržbě různých dopravních prostředků včetně kol.
552 Hmota prodejních stánků zastiňuje pohledy na historické objekty Pražského hradu. Rustikální podoba neodpovídá charakteru a významu veřejném prostranství [ Praha 1, Hradčanské náměstí ]
Čerpací stanice jsou spojeny s provozem individuálních dopravních prostředků. Jsou umísťovány ve vazbě na hlavní dopravní komunikace a jsou často vizuálně a funkčně uzpůsobené automobilovému provozu. V intravilánu města a zvláště v historickém městě by však měly být řešeny městským způsobem, neměly působit dominantním dojmem a degradovat městské prostředí například označováním výraznými (korporátními) barvami. Měly by vždy odpovídat charakteru a měřítku daného prostoru. Čerpací stanice je nutné vnímat především jako servisní zařízení — terminály k doplnění pohonných hmot a bezprostřední údržbě různých dopravních prostředků včetně kol. Uvnitř města by neměly zahrnovat rozsáhlé komplexy s obchody, restauracemi a parkovišti. Městská čerpací stanice může vzniknout například na místě jednoho až dvou podélných parkovacích míst bez obsluhy, případně s využitím parteru okolních budov pro placení. Tato zařízení lze díky menším rozměrům rovnoměrně rozmísťovat i v souvislé městské zástavbě. Dobíjecí terminály pro elektromobily, popř. elektrokola, které by měly být umísťovány ve vazbě na parkovací místa, je vhodné řešit v rámci celoměstské strategie.
Čerpací stanice uvnitř města by neměla být rozsáhlým komplexem s obchody, restauracemi a parkovišti. Čerpací stanice mají sloužit především pro údržbu a doplnění pohonných hmot.
Čerpací stanice v historickém a kompaktním městě by neměly působit dominantně, měly by mít účelný design a minimální možné rozměry. Optimální variantou je čerpací stanice bez přístřešku.
Čerpací stanice by měly vždy umožňovat bezprostřední údržbu také pro kola a další alternativní dopravní prostředky.
Dobíjecí terminály pro elektromobily a elektrokola by měly být umísťovány v návaznosti na parkovací místa jednotlivých druhů dopravních prostředků.
Prvky Objekty a zařízení pro služby Čerpací stanice
D 6 4
[ příklady ]
553 Čerpací stanice s provozovnou jako samostatný objekt v modernistickém městě, případně v příměstské krajině by měla mít kultivovanou architektonickou formu. Architekt Arne Jacobsen (1937) [ Dánsko, Kodaň ]
555 Minimální řešení formou venkovních stojanů s provozovnou v parteru urbánní struktury. Řešení vhodné do městského prostředí [ Itálie, Miláno ]
558 Praktické řešení umístění čerpací stanice v parteru nároží [ Japonsko, Tokyo ]
556 Dobíjecí terminály pro elektromobily by měly mít kultivovanou formu a měly by být umísťovány v blízkosti parkovacích míst [ Praha ]
557 Drobná čerpací stanice s obsluhou vhodná do městského prostředí [ Španělsko, Barcelona ]
554 Příklad kultivované jednoduché samoobslužné stanice v městském prostředí. Vzhledem k nižší rychlosti není nutné výrazné velké označení [ Itálie, Turín ]
559 Silniční čerpací stanice nevhodně umístěná jako solitér v prostředí kompaktního města generuje zbytkové neudržovatelné plochy [ Praha 3, U Rajské zahrady ]
255
