4 duben 2014
Cože?
duben 2014
Ahoj všichni! Je to neuvěřitelné, ale jaro běží a nedá se zastavit a vy držíte v rukou další číslo našeho skvělého časopisu! Opět na vás čeká spousta nových zpráv, trocha poučení, spousta zábavy, dobré tipy a také pár soutěží. Pár soutěží píšu schválně – jednu si pro vás tradičně připravil Ondra Měšťan ve své rubrice Šifrování, tu druhou si ale v Cožeti budete muset tak trochu najít sami. Je totiž ukryta v jednom z článků. Takže už se nezdržujte a pusťte se do čtení a pátrání! (Eva)
Co se děje na schůzkách? Schůzka Sůviček 3. 3. 2014 První březnová schůzka byla ve znamení her. I když venku nebylo úplně hezky, zvládli jsme si zahrát v klubovně 3 hry. Jednou z nich byla hra, která nám pomohla zopakovat si jména všech kamarádů. Když už nás „seznamovací“ hra začala trošku nudit, rozhodli jsme se, že si zahrajeme na babu. Ovšem nebyla to obyčejná hra na babu, ale zpomalená. Principem hry bylo, že se všichni museli pohybovat jako ve zpomaleném filmu. Třetí hrou byla oblíbená hra na dostihy, při které jsme si všichni užili spoustu zábavy. Nakonec jsme si ještě stihli říct, jak jsme se měli o víkendu a rozešli se domů. (Daniela) Schůzka Sův 4. 3. 2014 Je to pár dní, co jsme se vrátili z jarňáku a už tu máme hned schůzku. Začali jsme bobří rozcvičkou (jako takovou hezkou vzpomínkou na tábor). Pro ty, co s námi na prázdninách nebyli, jsme se pokusili přiblížit, co se tam vlastně odehrálo. Nebylo to vůbec snadné, protože zážitků bylo tolik, že bychom 1
Cože?
duben 2014
mohli vyprávět doteď. To důležité ale snad každý pochytil. A co že to důležité vlastně je? Tak snad, že jsme zachránili dva světy a ještě jsme si u toho užili kopec srandy s nejlepší partou. Od jarňáku se přesouváme pomalu ale jistě k houbové říši. Něco jsme si o tomto prazvláštním světě pověděli, zahráli jsme si houbovou hru a většina z nás už začíná zjišťovat, že toto pololetí bude zase moc prima. Poté jsme ještě prověřili, jak dobře známe své vedoucí v soutěži z Cožete, zazpívali si Sůví hymnu, nakrmili morčátka a byl konec. (Klára) Schůzka Sůviček 10. 3. 2014 Na této schůzce jsme byli nejdříve v klubovně a hráli hry z Hravých krabic. Děti to moc baví, protože jsou krásně ilustrované a většina těch her má lehká pravidla. Co chtějí pořád zkoušet, je minigolf, který milují. Ten jsme také hráli. A poté jsme si ještě povídali o záchraně Nokyho – naší adoptované sovy. (Gab) Schůzka Sův 11. 3. 2014 Tento den si vzal na starost Mravenec, který si přivedl posilu v podobě dlouholetého kamaráda Vítka Kuntoše. Nejprve byl dán prostor vzájemnému představení se – Vítek si vyslechl děti, a pak pověděl také něco o sobě. Sůvy nebyly zaskočeny přítomností neznámého člověka, naopak se zajímaly o jeho záliby – včelaření a astrologii. Dokonce oddíl dostal pozvání ke včelkám do Toulcova dvora. Následně proběhlo vyhodnocení pololetní hry (ještě jednou gratulace Verče, Natce a Chorchemu), a čištění a krmení morčat. Pak přišla na řadu debata o Holubinkách a houbách obecně – legendární velehřib obrovský Sůvy prostě musí najít! Proto skupina vyrazila ven za tréninkem pátrání po keškách, který sice z časových důvodů skončil neúspěchem, zato se všichni provětrali a protáhli při závodu v běhu na oválu Gymnázia Ústavní. (Mravenec) 2
Cože?
duben 2014
Schůzka Sůviček 17. 3. 2014 Na schůzce jsme se rozhodli, že si do klubovny pustíme trošku jarní atmosféry. A tak jsme se vrhli na výrobu jarních kytiček. Po krátké instruktáži se všichni pustili do práce a lepili, stříhali, kreslili a znovu lepili, stříhali a kreslili. Nakonec před námi byla pěkná hromádka krásných kytiček, z nichž některé dodnes zdobí klubovnu. Schůzku jsme si všichni moc užili a celý ulepení jsme se nakonec vydali domů. (Daniela) Schůzka Sův 18. 3. 2014 Březen už se překlopil do své druhé poloviny, ale bohužel stále není hezky, abychom mohli trávit schůzku venku. Nevadí, stejně schůzkujeme ve společnosti zvířat, protože nejdříve jsme přiřazovali vedoucí ke zvířátkům, které nám připomínají, a potom jsme si zasoutěžili ve zvířátkové hře z minulého čísla časopisu. Další hra byla na citlivost vnímání a spolupráci, kdy poslepu člověk přijímá vzkazy a musí je co nepřesněji a nejrychleji poslat dál. A nakonec trochu těch hub, když jsme v té houbové říši. Tři dobrovolníci postupně vybrali z atlasu hub houbu, která se jim líbila, a snažili se ji ostatním co nejpřesněji popsat, když popisovač skončil, tak ostatní hádali název houby a ohodnotily se nejpřesnější obrázky. (Klára) Schůzka Sůviček 24. 3. 2014 Protože bylo krásné počasí, šli jsme na naše oblíbené hřiště. Nejprve jsme si zahráli potravní řetězec – oblíbenou honičku dětí. Natrhali morčátkům pár pampelišek a při té příležitosti jsme si vyjmenovali i další býložravce a řekli si, jak o morčátka správně pečovat. (Gab) 3
Cože?
duben 2014
Schůzka Sův 25. 3. 2014 Na dnešní schůzce zahájil svůj schůzkový comeback Jarkáč! A schůzku si všichni užili. Klubovna byla ještě plná krabic a tašek s rekvizitami a kostýmy z jarňáku, venku bylo po hezkém víkendu ošklivo, ale i tak jsme si vychutnali bohatě nabitý a akční program. Na úvod jsme si dali rozcvičku, kdy jsme museli ze země sbírat tužku, kterou tam někdo jiný upustil. Ale vtip byl v tom, že jsme směli udělat jen jeden úkrok stranou a pak jsme museli zůstat na místě. Za chvíli z toho byla pěkná motanice. Hlavním akcí dnešní schůzky byla Fištróniáda – soutěž, která prověřila naše znalosti z různorodých oblastí: Příroda, Zvířata, Rostliny, Houby, Oddíl a Ostatní. Pro pohyb v houbovém světě jsou to všechno znalosti zcela zásadní. Všechny týmy se snažily, soutěžily na 210%, hodně zaperlil Rohlík, ale vítězství si nakonec vybojovala skupinka Martina, Ondry M., Kuby a Vojťáka. Kluci mají slíbenou speciální odměnu, kterou si vyberou na velikonoční víkendovce! Sláva vítězům, čest poraženým! (Jarkáč) Schůzka Sůviček 31. 3. 2014 Jak už dobře víme, malé Sůvičky mají rády pohyb. Na hřišti jsme tedy dneska ověřili jejich pohybové dovednosti. Nejprve jsme si zahráli běhací hru na rozehřátí, kdy děti závodily s knížkou na hlavě. Poté jsme si vyzkoušeli roli Perníčka v kroužku a nakonec se rozdělily do dvojic, kdy měl jeden zavázané oči, druhý ho musel správně navigovat jen dle hlasu. (Gab) Zaostřeno na Pepu a Pepu Každý asi ví, že máme v klubovně dvě roztomilá a hezká morčátka Pepu a Pepu, ale asi ne všichni si opravdu uvědomují, že to není jen radost, ale také povinnost. Péče o ně totiž nespočívá pouze 4
Cože?
duben 2014
v pravidelném krmení či pečlivém čištění klece na schůzkách, ale také v starání se o ně mimo schůzky. Danča s Gabčou a Evou se střídají a jezdí krmit během týdne a o víkendu a Klára s Verčou se zas specializují na stříhání drápků, koupání a prostě celkově vedou takové morčecí wellness. Morčátka určitě vnímají, že to děláme s láskou a péčí, takže je jim u nás víc než dobře a to je ta nejlepší odměna pro všechny, kteří do nich investují svůj čas. (Klára)
Krátké zprávy, bez nichž nebudete IN Až budete umírat, neumřete! Tedy neumřete, pokud u vás budou Ratles s Ondrou a Chorchem. Jakto? Nalezli snad Kámen mudrců nebo mají tajné zásoby živé vody? Ani jedno. Jsme však praktičtí, a tak jsme první dubnový víkend kluky vyslali na kurz první pomoci. Co všechno se tam naučili a jaké to bylo, to si od nich nechte vyprávět nebo si počkejte do dalšího čísla Cožete… V dubnu se vzdělávají i ostatní vedoucí Jdeme příkladem a neštítíme se dalšího vzdělávání. A není to opožděný apríl. Kromě instruktorů se na další kurzy vypraví i trojice vedoucích: Ivetu vysíláme na kurz pro hlavní vedoucí táborů, kde se jí snad bude líbit a rozšíří řady našich vedoucích, kteří mají akreditovaný kurz na hlavase. Držíme Ivetě palce, ale nepochybujeme o tom, že pro ni závěrečný test bude brnkačka. Jarkáč s Klárou se ten samý víkend vydají do Sloupu v Čechách, kde je čeká speciální kurz o práci s dětmi, pro které může být těžké zapadnout do oddílu. Určitě to bude také přínosný výlet a o tom, jak to probíhalo, si budete moct přečíst příště! 5
Cože?
duben 2014
Budeme mít týpí! Přinášíme radostnou zprávu: v létě nám na tábořišti vyroste nová stavba! Od Klubu českých turistů jsme prostřednictví Asociace TOM získali peníze na nákup týpí! Konečně budeme mít tábořiště, jak se patří! A kdyby náhodou došly duše na upsání a na táboře nebylo celou dobu pekelné vedro a slunečno, tak alespoň můžeme strávit nějaký čas i v týpí, kde si budeme moct rozdělávat oheň. Těšte se, je to velký zlepšovák, ze kterého máme velkou radost! Asociaci TOM i KČT posíláme velké díky! Ďýýýk! Sůvy ovládly tisk! Ne, že bychom se stali tiskárnami, ale pomalu se z nás stávají mediální hvězdy. Nejen, že si o naší činnosti bude moct opět přečíst každý občan Prahy 8 v dubnové Osmičce, která nám otiskne další článek, ale v tomto měsíci se budeme prezentovat i na stránkách dalších dvou časopisů. Jarkáč konečně může ukojit svoje grafomanství i jinde než jen v Cožeti. O Sůvách si můžete přečíst i v dubnovém čísle čtvrtletníku naší asociace Tomík. Je to časopis, kam přispívají vedoucí tomíckých oddílů z celé republiky, takže tam samozřejmě nemůžou chybět Sůvy se svou polívčičkou k přihřátí. Časopis je to hezký, barevný, dostupný na asociačním webu nebo v tištěné podobě v klubovně. Všichni, kdo by se rádi podívali, co se o nás píše, a nahlédli pod pokličku i do jiných oddílových kuchyní, mohou zapátrat na stránkách www.a-tom.cz, případně hledat rovnou pod tímto odkazem: http://procleny.a-tom.cz/tomik. A do třetice všeho dobrého. Objevíme se i v dubnovém vydání časopisu Archa, což je měsíčník vydávaný Českou radou dětí a mládeže. I zde se prezentují členské spolky, čili kromě tomíků tam přispívají i skauti, pionýři… Téma tohoto čísla zněla „Z nevýhody výhoda“; kdo by se rád podíval, jak jej pojaly Sůvy, nechť hledá na stránkách www.crdm.cz nebo přímo: http://crdm.cz/casopis-archa. 6
Cože?
duben 2014
Doufáme, že naše sláva jen tak nepohasne a že toto je pouze začátek naší proslulosti! Příjemné počtení, přejeme. Svou přízeň zachovejte však převážně časopisu oddílovému, který držíte právě v rukou! (Jarka)
Vedení si balí kufry a těší se na důchod Instruktoři přicházejí! Nebude to tak žhavé, ale nadpis měl vyjádřit naše nadšení ze schopností našich nových instruktorů. V sobotu 22. 3. se v klubovně sešli naši nejmladší instruktoři s Jarkáčem a začalo se pracovat na jejich řádném výcviku, který z nich během následujících let vychová ty nejlepší vedoucí na planetě. Nejprve Jarkáč všem oznámil, že nyní je čeká nejhorší období v jejich životech a že už to nikdy nebude lepší. Potom jsme se pustili do jídla, protože s kvestem připravit občerstvení pro ostatní si každý poradil úctyhodně. Jarkáč donesl pizzu, Kačka sýrové šneky, Chorche výbornou pomazánku a bagetky a Verča připravila luxusní dort. Když jsme se pořádně přejedli, tak se ani ty temné vyhlídky na budoucnost nezdály tak temné a my se pustili do práce. Nejdříve byli instruktoři poučeni o správném oficiálním názvu naší organizace a adrese sídla. Obojí je překvapilo, protože jsou to skutečně trochu pasti. Také jsme si řekli, jak to vlastně s těmi oddíly a jejich fungováním je. Popsali jsme si celý systém a ukázali si názorně, kde kdo stojí. Z téhle nezáživnější části, která se ale nesmí podceňovat, jsme se ještě otřeli o to, jak má správně vypadat paragon. Někdy mezi tím jsme si řekli také něco o rolích instruktorů: co to vlastně znamená, být instruktorem v našem oddíle. A dohodli jsme se, jak se budou instruktoři zapojovat na schůzkách a akcích. To už bylo zábavnější. Nejatraktivnější samozřejmě byl pokec o táboře, kdy Jarkáč poučil instruktory o celotáborové hře na téma Holubinky, o tom, jak ji budeme 7
Cože?
duben 2014
prožívat během školního roku a jak to pak bude vypadat, až dorazíme do Hůrek. I z instruktorů čišelo nadšení, takže jsme si ulítávali na nejdivočejších nápadech a hodně jsme se nasmáli. Na závěr jsme si také rozdělili domácí úkoly, které ostatní zpracují. Budou shánět, vyrábět, vymýšlet, připravovat… Každý dle svých možností a schopností. Už teď mohu prozradit, že nás čekají samé skvělé věci. Jsem na instruktory náležitě hrdá a moc jim držím palce, aby se vše dařilo tak, jak jsme si vysnili. Od začátku jsem věděla, že pro oddíl budete velkým přínosem, ale přesvědčili jste mne, že jste skutečně nejlepší na světě a mám z vás velkou radost! Už se těším na příští session! (Jarkáč) Z pohledu instruktorů Verča: V sobotu jsme se já, Kačka, Chorche a Jarkáč sešli v klubovně. Všichni jsme přinesli dostatek jídla, takže jsme celou akcičku zahájili hostinou. Snědli jsme dort, pizzu, sýrové šneky a bagetu s pomazánkou. Jarce se ještě podařilo dvakrát vylít pití, ale vše jsme utřeli a vysušili. Poté jsme přistoupili k té vážnější části programu, ale i tak byla poměrně zábavná. Nejdříve jsme si něco řekli o tom, jak to funguje v Asociaci TOM a celé hierarchii oddílu. Poté jsme si pověděli něco i o tom, co může a nemůže být na účtech za potraviny. Promluvili jsme si i o budoucích akcích, na kterých budeme pomáhat, i o celé pololetní hře Holubinky. Všichni už jsme nabídli svojí ruku k dílu a rozebrali si drobné práce. Už se těším na další takovou akci a doufám, že našemu oddílu pomůžeme, co nejvíc to bude v našich silách. Chorche: Sešli jsme se v sobotu v klubovně a každý z nás přinesl nějaké jídlo. Jarkáč nám řekl základní věci o oddíle a Asociaci TOM. Když jsme snědli všechno jídlo, šli jsme zase pryč. 8
Cože?
duben 2014
Nová klubovna – zablesklo se! Zablesklo se na lepší časy, až se Jarkáčovi zatmělo před očima a sednul si na zadek! Jak jsme vás informovali minule, tak do hledání nové klubovny vkládáme všechno. Rozhodla jsem se oslovit i úřad naší městské části, jakožto instituci nám blízkou. Obeslala jsem naše radní žádostí o pomoc při shánění klubovny pro náš rozrůstající se oddíl. A pak jsme napjatě vyčkávali. A na začátku března došlo k něčemu, co jsme si sice vroucně přáli, ale asi ani ty nejoptimističtější dušičky v nás nevěřily, že by se to mělo stát tak rychle. Zazvonil mi telefon, skryté číslo, které jsem nedůvěřivě zvedla. A na druhém konci se k mému velkému překvapení ohlásila paní místostarostka, Vladimíra Ludková. Že prý se k ní dostala naše prosba o nové prostory v pravý čas. Zrovna totiž přemýšlejí, jakou organizaci umístit do patra nad nově vznikající lesní školkou v Čimicích. Na to jsme samozřejmě ti praví! A jestli bychom tedy měli zájem od nového školního roku zvednout svá křídla a zahnízdit se o pár zastávek dál, kde by na nás čekaly dvě zbrusu nové místnosti v prvním patře domku, jehož přízemí budou obývat děti z lesní školky. Ale jistě, samozřejmě! Paní místostarostka měla velké štěstí, že nás dělila velká vzdálenost a jediným spojením mezi námi byl pouze telefon: jinak bych jí musela obejmout a dát jí pusu! Splnila mi totiž velký sen. Ještě to není úplně definitivní dohoda: kdyby došlo ke katastrofě, tak vše ještě může dopadnout jinak. Z úřadu se nám ještě musejí ozvat a sdělit nám podmínky a podrobnější informace. Ale kdo by teď maloval čerta na zeď a bál se katastrof, když vidí, že poctivá snaha nese ovoce? Takže snad jsem to nezakřikla, a my se, milé Sůvy a Sůvičky, budeme na konci prázdnin stěhovat. SLÁVA! Prostory, o kterých jsme mluvily, by se měly nacházet v ulici Libčická, víc zatím netuším. 9
Cože?
duben 2014
Posíláme tedy předběžné díky na radnici Prahy 8, se kterou se nám vždy dobře spolupracovalo a v poslední době obzvlášť! Jsme tuze vděčni za to, že nejsme pro městskou část neviditelní a anonymní. A všichni bychom si z toho měli vzít dvojí ponaučení: když chcete něčeho dosáhnout, jděte do toho naplno a poctivě se snažte. Protože pokud vám na něčem skutečně záleží, tak vám osud přihraje do cesty ty správné lidi, se kterými to dokážete. A prostě se nebojte zkoušet to, kde se dá; ne všechny úřady jsou prokletými Zámky jako v románu od Kafky… Znáte to: líná huba, holý neštěstí… Milá Praho 8: ještě jednou děkujeme! Tvé vděčné Sůvy! (Jarka)
Konec klidu na táboře? Přináším poměrně smutnou novinku, kterou jsem se dozvěděla pouhé tři dny před uzávěrkou a byla jsem tak šokována, že jsem ji zatím nikomu nedokázala říci. Majitel louky, na které máme každoročně naše milované tábořiště, mi celkem v klidu oznámil, že v těsné blízkosti tábořiště (nejspíše na vedlejší louce) bude vybudován rekreační hotelový komplex cílený především na rakouské seniory. Co to bude ale znamenat pro nás? Les od silnice u Osiky směrem k hotelům bude vykácen, občas se možná s rekreanty budeme potkávat a není vyloučen mírný hluk. Určitě to ale není zpráva, kvůli které bychom se museli hroutit, protože nám to může přinést i jisté výhody, například se budeme moci účastnit jejich večerních kulturních programů a možná tam prý budou mít i letní kino. Tak teď nevím, jestli smutnit, nebo se těšit… O vývoji situace vás budu informovat, pan Hájek (majitel louky) mi říkal, ať zavolám za týden. A jelikož jsme spolu mluvili tři dny před uzávěrkou, takže prvního dubna , budu novinky vědět zanedlouho. (Klára) 10
Cože?
duben 2014
Rostou? Rostou! Cesta do Holubinek začíná S potěšením můžeme konstatovat, že není Sůvy, která by neslyšela o městečku Holubinky, a že nyní všichni společně kráčíme po půdě Houbové říše. Na schůzkách se jednak dozvídáme nové informace o houbách, ale naše činnost není pouze takto úzce zaměřená. Trénujeme spolupráci, protože nesehraný tým může snadno přijít v neznámém prostředí k úhoně. Také se hravě učíme novým informacím o přírodě, protože v houbovém světě jsou všichni s přírodou provázáni mnohem více, než jsme zvyklí z našeho světa. Zároveň všichni získávají za účast na akcích či vítězství v soutěžích cenné puntíky na Velehřiba obrovského, kterého jsme nedávno slavnostně zasadili poblíž naší klubovny. Pokud se nám ho podaří pěstovat, aby vyrostl do svých maximálních rozměrů, tak tuto vzácnost budeme moct utrhnout a vystavit v naší klubovně! A samozřejmě tuto cennou trofej pak budeme moct využít, až budeme chtít vstoupit do Holubinek, kde v létě vyvrcholí houbařská sezona, na níž nemůžeme chybět! Pololetní hra se tedy dobře rozjíždí, všichni se dobře baví, takže nezbývá než popřát hodně štěstí při prozkoumávání nového světa s šťastné houbařské oko! Již brzy se vypravíme na speciální velikonoční víkendovku, kde bychom měli dle pokynů starostky Holubinek začít svou průzkumnou výpravu! Očekávejte nečekané a stejně budete překvapeni! Houbaření zdar! (Jarkáč) 11
Cože?
duben 2014
Akce minulé Není víkendovka jako víkendovka Poslední březnový víkend proběhla dosud nevídaná akce. Divíte se, že jste tuto jedinečnou událost zmeškali? Ne, nebojte, vlak vám neujel, toto byla víkendovka určená pouze pro vedoucí, ale dovolím si tvrdit, že přínosná byla rozhodně pro celý oddíl. Kvůli povinnostem některých vedoucích se nám bohužel nepodařilo vyjet z Prahy (příště už musíme), ale i tak jsme si to moc užili. Navštívili jsme Gutovku, šli obhlídnout místo, kde bychom v budoucnu mohli mít klubovnu, vyklidili jsme a uskladnili věci z klubovny, které tam zbyly po jarňáku, odhalili si navzájem, zvířata, kterými jsme se označili v zvířátkové soutěži v minulém čísle časopisu, vařili jsme si ňamky a do toho všeho jsme samozřejmě ještě schůzovali, to znamená, že jsme řešili vše podstatné pro oddíl až do tábora a vlastně i o kousek dál. Nejen, že to byl moc příjemně strávený víkend, ale hlavně jsme se zase o kousek víc sehráli, a sehraný tým je přece to nejvíc, ne? (Klár)
Akce budoucí Den Země 22. 4. Den Země je pro Sůvy tradiční akce. Nejprve jsme pořádali Den Země vlastní, během několika posledních let jej spolupořádáme k oboustranné spokojenosti s naší domovskou městskou částí Praha 8. Letošek nebude výjimkou, takže dvaadvacátého dubna se budeme opět nacházet na prostranství před „Bílým domem“ v Libni. 12
Cože?
duben 2014
Akce začíná již dopoledne, kdy se tam vystřídají desítky školních tříd. Odpoledne zas přicházejí rodiny s dětmi nebo každý, kdo se chce dozvědět něco zajímavého o přírodě. Letos budou Sůvy bavit návštěvníky tak, že připraví poznávačku; každý si bude moct vyzkoušet poslepu určit různé přírodní zajímavosti. Také se chystá interaktivní kvíz, který prověří znalosti návštěvníků o ekologii nebo přírodě, a co nebudou soutěžící vědět, to se dozvědí. Určitě s sebou nezapomeneme vzít ani naše oblíbeného pásovce a jiné poklady, které se dají nalézt v naší klubovně. Pravděpodobně dojde i na malování na obličeje. Mimo to budeme samozřejmě představovat náš oddíl a zvát nováčky na schůzky nebo na tábor. Již tradičně to bývá prima, takže určitě neseďte doma a dorazte ještě před schůzkou k našemu stánku! Budeme se na všechny těšit! (Jarkáč) Co je to vlastně ten Den Země? Den Země je den věnovaný Zemi, který se každoročně koná 22. dubna. Tento svátek je ovlivněn původními dny Země, které se konaly při oslavách jarní rovnodennosti (21. března) a oslavovaly příchod jara. V moderním pojetí jde o ekologicky motivovaný svátek, upozorňující lidi na dopady ničení životního prostředí. Historie vyhlášení tohoto dne sahá do roku 1969. První Den Země se slavil v San Franciscu. (Daniela) Benefiční akce na Břevnově 27. 4. O tom, že náš spolek je prospěšný pro své blízké okolí, snad nikdy nikdo nepochyboval. V neděli 27. dubna uděláme něco dobrého i pro okolí vzdálenější. Jako správní parťáci jsme vyslyšeli volání o pomoc jiného pražského oddílu tomíků. Holčičí oddíl Arachné pořádá benefiční akci na podporu školy v Africe a oslovily nás, zda-li bychom jim nepomohli se zajištěním akce. Neváhali jsme a jdeme do toho! 13
Cože?
duben 2014
Akce má název „Na světě nejsme sami“ a čeká nás několik stanovišť s hrami, jarmark, tombola i občerstvení. To vše se bude odehrávat v zahradách kolem Břevnovského kláštera. Vybrané peníze z dobrovolných příspěvků poputují na střední školu v Bouzum ve Středoafrické republice. (To bude zprostředkovávat organizace Siriri.) Vypukne to v 10:30 a potrvá do 16:00. Přijďte si užít hezkou neděli a podílet se na dobré věci. (Jarkáč) Pozvánka na víkendovku 16. – 18. 5. Milé Sůvy, vzpomínáte na podzimky 2012? To byla ta víkendovka, kde jsme se živili výhradně houbami, přestože se to zdánlivě nesmí… Nu, a když se nacházíme v Houbovém světě, kam jinam se vypravit než na Pepovu „houbovou“ farmu? V rámci seznamování se s Houbovým světem je to krok zcela logický, ba nevyhnutelný. Jistě bychom zde mohli narazit na nějaké pocestné z Holubinek, kteří zde budou trénovat na houbařskou sezónu, která vyvrcholí poslední dva týdny v červenci. Ale info pro ty, co s námi tenkrát na farmě nebyli (nebo třeba ještě nebyli ani v oddíle). V Javorníku se nachází veliká farma našeho kamaráda Pepy, který s námi už dlouho jezdí jako návštěva na tábory. V sobotu 17. května zde bude probíhat Den otevřených dveří, s jehož organizací nějak trošku pomůžeme. Za odměnu se dostaneme do kontaktu s různými zvířaty, která na farmě chovají, a také se budeme moct projít po oboře, kde se chová vysoká zvěř (jeleni, daňkové, mufloni). Určitě nám zbude čas i na hezké výlety po okolní přírodě a spoustu zábavných her. A ještě jedno lákadlo: u Pepy si pěstují i vlastní zeleninu, takže se můžete těšit na skutečně výbornou zeleninu, které navíc bude hojnost. Takže vám můžeme slíbit epesní krmi… no a to chcete! S sebou: Vhodné oblečení (na dovnitř i na ven a na spaní), přezůvky, spacák, karimatku, KPZ, Sůví zápisník a propisku, Sůví průkazku, ešus a lžíci, nožík, Sůví placku (kdo má), zubní kartáček a pastu (ano, i na víkendovkách si čistíme zuby… 14
Cože?
duben 2014
VŠICHNI! A ty významné pohledy si nechte! ), pláštěnka, jídlo a pití na pátek (první společné jídlo bude až sobotní snídaně… nebo nečekaná půlnoční sváča už v pátek… to nemůžeme vyloučit, ale ani zaručit), příděl proviantu, který si budeme rozdělovat na schůzce před víkendovkou. Vše sbalit do batohu na obě ramena a nevláčet nic v ruce! Tedy ani spacák nebo igelitku s botami či jídlem. (Je to nejpohodlnější a pro naše potřeby jediné možné řešení, jak si sbalit věci.) Víkendovku organizuje Jarka, takže veškeré dotazy směřujte na ni. Ideálně na mail
[email protected] a nebo na telefonu: 736 536 603. Nebo vlastně na jakéhokoliv vedoucího na schůzce. Sraz: 16:30 Hlavní nádraží Místo: Javorník (u Vysokého Mýta), farma Brůna Cena: 350 Kč Návrat: do 17:13 na Hlavní nádraží (Jarkáč) Po roce znovu… a přece trochu jinak Před rokem jsme vás v dubnovém čísle zvali na Bambiriádu, na které jsme byli poprvé. Vše dopadlo tak jak mělo, a tak jsme se rozhodli jít do toho znovu. Ale s malou změnou. Nyní nebudeme mít vlastní místo, kde bychom prezentovali oddíl, ale bude to místo společné s pražskými Tomíky. Kdo byl minulý rok, viděl, že měli super hry a aktivity včetně mega houpacího koně. Tento rok to bude ještě lepší! Co to je vlastně ta Bambiriáda? Je to aktivní prezentace občanských sdružení dětí a mládeže a středisek volného času, která se bude konat již pošestnácté. Můžete jí navštívit od 22. 5. – 25. 5. vždy od 9 do 18 hodin. Vyzkoušíte si zde různé nové hry, sportovní kroužky, kreslení na obličej a spoustu dalšího. U tomáckého stánku se navíc můžete potkat s našimi vedoucími a instruktory a poznat další kámoše z tomáckých oddílů! Proto neváhejte a přijďte, bude to stát za to! (Gab) 15
Cože?
duben 2014
Příměstský tábor pro nejmenší! Srdečně zveme všechny Sůvičky a jejich kamarády na první pohádkový příměstský tábor. Můžete se těšit na nezapomenutelný týden plný zážitků, přitom ale vždy budete usínat v pohodlí domova. Čekají na vás kvalifikovaní přátelští vedoucí, úžasné výlety (předběžně je naplánovaná ZOO, Gutovka, zrcadlové bludiště, nějaký větší výlet za Prahu a možná bude i cesta parníkem), hry a soutěže, noví kamarádi a dobré jídlo i pití. Termín: 11. – 15. srpna (Po – Pá) Téma: pohádky Věk: 4 – 7 let Časová organizace: příchod vždy mezi 7:30 a 8.00, odchod mezi 16:00 a 17:00 Případné dotazy (cena, kapacita…) na mailu
[email protected]! Více informací budete dostávat postupně na schůzkách, zatím je vše ve vývoji, ale už teď se začínáme s ostatními vedoucími moc těšit, tak snad nejsme sami. (Klára)
Vyznáte se v holubinkách? Jak si určitě všichni dobře pamatujete, obdrželi jsme od starostky pozvánku do slavného městečka Holubinky, kde se pilně připravují na vypuknutí další houbařské sezóny. Holubinky jsou pro nás zatím jednou velkou záhadou, přesto bychom se ale na jejich návštěvu mohli nějak připravit. A začneme hned od jména městečka. Víte něco o houbách holubinkách? Latinský název holubinek je russula a nalezneme je téměř po celém světě. Jejich klobouk bývá pestře zbarvený, na spodní straně mají lupeny. Holubinky mají jednu speciální vlastnost, tzv. kruchost 16
Cože?
duben 2014
dužiny. A co že to ta kruchost je? Když rozlomíme nohu (třeň) holubinky, praskne čistým lomem, podobně jako když rozlomíme jablko. Ostatní houby (až na ryzce) tuto vlastnost nemají, jejich třeň se po rozlomení začne trhat a rozpadat. S holubinkami to není snadné. Existuje velké množství druhů, které se liší barvou i tvarem, a proto není snadné jednotlivé druhy rozlišit. Většina druhů je jedlá a chuťově velmi dobrá, holubinky patří mezi delikatesy. A co z toho plyne? Košíky do ruky a hurá do Holubinek na holubinky! (Ivet)
Těší mě, já jsem hořec! Symbol Asociace TOM jste už, doufejme, všichni viděli. Pokud ne, podívejte se při příští návštěvě klubovny na zadní zeď a uvidíte ho. Modrý hořec na bílém poli. Ano, opravdu, to modré není palmička, ale krásná kytička zvaná hořec. Pojďme se o něm dozvědět něco víc. Hořec (latinsky gentiana) je rostlina s většinou modrými, zvonkovitými květy. Je známo více než 300 druhů a nalezneme je téměř po celém světě. Ve znaku naší asociace jde konkrétně o hořec Clusiův. Své jméno získal na počest botanika Carola Clusia. Hořec Clusiův roste na vápencových skalách a sutinách, můžeme ho nalézt ve výšce až do 2800 m n. m. V České republice neroste, nejblíže se za ním můžete vypravit do slovenských Karpat nebo rakouských Alp. Pozor, patří mezi chráněné rostliny, takže netrhat! Někteří si během čtení o znaku naší asociace možná vzpomněli na skauty, i ti totiž mají ve svém znaku květinu. Skautským symbolem se stala zlatá lilie na zeleném poli. Z obecného znaku potom vychází mnoho znaků jednotlivých skautských organizací. 17
Cože?
duben 2014
Pro každou organizaci má její znak velký význam a v našem případě to potvrzují právě i květiny, které obě zmíněné organizace zvolily za svůj symbol. Nejde o žádné běžné rostliny, hořec i lilie jsou květiny zvláštní a mezi ostatními určitě i výjimečné. A stejně tak zvláštní a výjimečný je i znak naší asociace. Myslete na to a mějte náš znak o to víc rádi! (Ivet)
Jak jsem přišla k Sůvám Je to srandovní, pořád jsem si ještě úplně nezvykla na roli stařešiny našeho oddílu. Ale jako nejstarší člen oddílu bych vás správně měla začít nudit historkami z dávných dob. Tak zde je ta první, kde se dozvíte, jak Jarkáč k Sůvám přišel. Příběh začíná zhruba v roce 1998 v jižních Čechách. Jarkáč má za sebou čtvrtou třídu a jede na svůj první tábor v životě, dosud zocelen jen školami v přírodě. Na tábor mě a mladšího bráchu Bobše vytáhli naši kamarádi z Českých Budějovic, kteří tam tenkrát chodili do oddílu jménem Liščata. Spali jsme v týpíčkách u potoka, bylo tam krásně. Zasadili jsme tam třeba vlastní stromky, čímž jsem si splnila jeden velký životní úkol. Za rok jsme jeli znovu, tentokrát již na tři týdny. I když pro nás vedoucí připravili celotáborovku na téma Indiáni, zrovna v kinech běžela první epizoda Hvězdných válek a my jsme si vyráběli světelné meče a celou dobu trénovali, aby z nás byli rytíři Jedi. Tam jsem se také poprvé (a naposledy) ošklivě pořezala pilou a na památku vlastní nešikovnosti mám na levé ruce dodnes velkou jizvu. Ale vyrobili jsme i indiánskou saunu, koukali na hvězdy, zpívali písničky… Z těchto táborů si pamatuji své velké vedoucovské vzory, které mi v hlavě uvízly dodnes. A také jsem se tam seznámila s Pociťovníčkem, který umisťujeme i nyní na naše kadibudky. 18
Cože?
duben 2014
Pak ovšem oddíl přestal existovat, protože jeho hlavní vedoucí, který mi tenkrát připadal obludně starý, dokončil vysokou školu, začal pracovat a už na oddíl neměl čas. Mezitím jsem začala chodit v Praze do oddílu, který se snad jmenoval Huculská dvojka, kde mne naučili pořádně uzlovat, morseovku a další tábornické dovednosti, ale i hry jako Hutututu nebo Král vysílá svoje vojsko. Ale neměla jsem tam moc kamarádů, tak mě tam nic nedrželo. Jedni naši známí z Budějovic se ale tenkrát přestěhovali do Prahy a jejich mamka hledala nějaký podobný oddíl, jako byla Liščata. Narazila na Sůvy. Dali nám vědět, že se jim v Sůvách líbí a jestli nechceme začít chodit taky. Brácha už začal chodit do jiného oddílu jenom pro kluky, ale já chtěla. Bylo mi třináct, když jsem začala dojíždět do Chaber. Tehdy jsem se seznámila s Gábí, Klárkou nebo třeba Pokym. Byla jsem tehdy velký oblíbenec vedoucích, protože jsem byla docela drsná holka, spoustu věcí jsem už uměla a znala, nevadilo mi se rochnit v blátě v jeskyních nebo pomáhat mladším Sůvám s batohem. Zároveň ale nutno dodat, že jsem měla tenkrát i jiné zájmy, a když došlo na lámání chleba, tak jsem od Sův po jednom školním roce odešla. Ani na tábor jsem se Sůvami nejela, protože jsem si radši vybrala obří tábor s chatkami a diskotékou. To mi vydrželo dva roky. Měla jsem se taky prima, ale stejnak mi ty výlety do přírody, velká dobrodružství a opravdivé tábory (ne jako ty mega akce pro slečinky) chyběly. A shodou náhod se mi v roce 2003 Sůvy ozvaly znovu, jestli bych se nechtěla vrátit a jet na tábor. Jakkoliv to může znít dnes dost nepředstavitelně, tak tenkrát v oddíle chyběly instruktorky holky a holčičí vedoucí byly jen dvě, všichni ostatní vedoucí byli kluci. No a jak je již zřejmé, toto pozvání jsem přijala, a bylo to jedno z mých nejlepších rozhodnutí v životě. Ocitla jsem se na svém prvním táboře se Sůvama a hned jsem věděla, že sem patřím a už to nechci jinak. Od té doby jsem žádný letní tábor nevynechala! O tom, jak jsem se začala učit, co to znamená být vedoucím, a jaké nezdary mne zpočátku provázely, vám povyprávím někdy příště. (Jarkáč) 19
Cože?
duben 2014
Zdravotnické okénko Volání na 155 Vždycky vás všichni učí, abyste si čísla jako 155, 150, 158 nebo 112 pamatovali. Dělají to správně, ale co byste do telefonu vlastně řekli, kdybyste byli u nehody a nevěděli, co se stalo předtím? Tady si shrneme několik pravidel, jak se zachovat. Protože při roztěkaném rozhovoru můžete i vy sami zdržet sanitku několik minut. Dobré také je, vyzkoušet si s kamarádem nebo i vedoucím na schůzce tento rozhovor. Víte, co se říká, těžké na cvičišti, lehčí na bojišti… Nikdy se nebojte volat na 155, je to to nejmenší, co můžete pro postiženého udělat, dispečink vás navede otázkami. 155 nebo 112 můžeme také volat v případě, že si nejsme jisti, co dělat, např. když krvácení z nosu nepřestává. Operátor to vyhodnotí, poradí, a buď k vám přijede sanitka, nebo ne. Zachovejte rozvahu a nezmatkujte!!! Operátoři na linkách jsou proškolení zdravotníci, kteří vás během doby, co budete telefonovat, budou navádět, jak postupovat, takže ani nemusíte ovládat první pomoc. Nedohadujte se s dispečery – přesně a stručně řekněte, co se stalo a jak člověk vypadá. Uvádějte dále přesné místo události, počet zraněných, pohlaví, přibližný věk. Uveďte jméno a číslo svého telefonu pro pozdější kontaktování! NIKDY NEZAVĚŠUJTE PRVNÍ!!!! Popsání místa, kde se nehoda stala: V bytě nahlásit obě čísla domu, patro a jméno na zvonku. Popřípadě na velkých sídlištích, jak se k budově dostat. V otevřených prostranství nějaký záchytný bod, například budovu, nebo dle GPS určit souřadnice. Většinou si vás operátor sám najde dle lokalizace telefonu, kde stojíte. Je to i kvůli tomu, aby sanita nevyjížděla k falešným voláním. V Praze na každém sloupu veřejného osvětlení najdete štítek s číslem. Když toto číslo nahlásíte, tak sanita má 20
Cože?
duben 2014
přesnou orientaci. Schválně, jaké číslo má lampa u vašeho bydliště nebo u klubovny? Své odpovědi posílejte na sůví mail. Zdroj: http://www.prvni-pomoc.com/postup-pri-volani-rychle-zdravotnicke-pomoci
(Gab)
Malá lekce tábornictví Jak vařit na ohni (i bez něj) Závěs Kotlík je zavěšen nad ohništěm na podstavci (trojnožce). Závěs pro dva kotlíky Podobá se předchozímu. Rožeň Je to jednoduchý přírodní gril. Zapíchneme do země dvě vidlice a na ně položíme živý prut s nabodnutým masem. Ohniště v mělkém sněhu Odhrneme sníh až po holou zem (1m x 1m). Ohniště v hlubokém sněhu Vyhrabeme jámu asi 50 cm hlubokou. Na dno položíme nejdřív chvojí, pak polena a zasypeme hlínou. Teprve na této vrstvě rozděláme oheň. Zakládání tohoto ohniště je však náročné na čas i materiál. Oheň v rozpůleném polenu Hoří i v dešti. Mezi obě půlky polena vložíme několik nalámaných silnějších větví, slabými suchými větvičkami zatopíme a zpočátku takové i přikládáme. (Daniela) 21
Cože?
duben 2014
TESTÍKY Jaká jseš houba??? Nové pololetí je v plném proudu a houby jsou čím dál tím více „IN“ a v kurzu! Jelikož naše rubrika je vždy aktuální a udává směr, tak Vám přinášíme neodolatelný testík, ve kterém se dozvíte, jaké houbě se nejvíce podobáte. Zakroužkuj všechna tvrzení, která na tebe sedí: 1. Miluju koupání se v rybníce Osika. 2. Lidé občas komentují mé uši (velikost, tvar). 3. Jako malý/á jsem měl/a rád/a včelku Máju. 4. Nesnáším, když mi (nám) někdo poškrábe lak na autě. 5. V létě si vždy v pokoji vyvěsím mucholapky. 6. Někdy bych chtěl/a navštívit Vysoké Tatry a vylézt na vrchol Satan (2421 m n. m.). 7. Mám rád/a pohádku o Budulínkovi. 8. Lak na vlasy mi vydrží maximálně 14dní. 9. Každý rok chci vidět májku. 10. Na jarním táboře jsem si moc oblíbil/a Skřeta. 11. Pořád si stěžuju na to, že je mi zima. 12. Mám hodně růžového oblečení. 13. Miluju operu a mezi mé nejoblíbenější patří Příhody lišky Bystroušky. 14. Nevyjdu z domu bez nalakovaných nehtů. 15. Můj nejoblíbenější strom je topol osika. 16. Miluju maso, mohl/a bych ho jíst ke snídani k obědu i k večeři. 17. Moje nejoblíbenější boty jsou lakovky. 18. Satanův život mě bavil ještě více jak modrý život. 19.
19. Mám rezaté vlasy. 20. Viděl/a jsem film Ucho. 21. Jsem fascinován/a Mayi a obdivuji jejich zajímavou kulturu. 22. Mám moc rád/a růžovou barvu. 23. Často se mi stává, že práci, kterou mám udělat, pokazím, popř. mi nevyjde tak, jak jsem si představoval/a. 24. Často si z výletu odnáším kamínky na památku. 25. V květnu mám svátek nebo narozeniny. 26. Často mi lidé říkají, že jsem bystrý/á jako liška. 27. Uctívání Satana mi přijde jako super zábava. 28. Rád/a nosím a střídám náušnice. Teď čísla, které jsi zakroužkoval, zakroužkuj ještě níže v řádcích: Houba A: 2, 20, 23, 28 Houba B: 1, 11, 15, 24 Houba C: 3, 9, 21, 25 Houba D: 4, 8, 14, 17 Houba E: 7, 13, 19, 26 Houba F: 6, 10, 18, 27 Houba G: 5, 12, 16, 22 22
Cože?
duben 2014
Spočítej si, kolik kroužků máš ve kterém řádku a najdi tu houbu, u které máš nejvíce kroužků. Pokud máš dvě nebo tři nastejno, tak vůbec nevadí, prostě jsi vzácný kříženec. Teď se podívej, jaká krásná houba jseš!!!
A = UCHÁČ OBROVSKÝ
B = KŘEMENÁČ OSIKOVÝ
C = MÁJOVKA
D = LAKOVKA LAKOVÁ
E = LIŠKA OBECNÁ
F = HŘIB SATAN
G = MUCHOMŮRKA RŮŽOVKA (MASÁK) 23
(Klára & Verčičák)
Cože?
duben 2014
Klářina poradnička Milá blonďatá poradničko, myslela jsem, že Tvé služby nikdy nevyužiji, ale během poslední doby se u mě objevil problém, který vyřešíš asi opravdu jen Ty! Nevím, čím to je, nikdy jsem s tím neměla problémy, ale v posledních několika týdnech se mi začaly hrozně lámat nehty. Mohla bys mi prosím poradit, jak s lámáním zatočit? Děkuju! Tvá občasná fanynka Eva
Ahoj Evičko, ty víš, že JSEŠ moje sluníčko, takže ti ráda poradím. Není nehet jako nehet a určitě i tvůj nehet je originál, proto nerada uděluji globální rady. Spíše to tedy ber, jako nápady, které můžeš zkusit a uvidíš, co na tebe sedí… Vyzkoušej velmi vyživující metodu úpravy nehtů P-Shine pocházející z Japonska, začni číst ženské časopisy, kde najdeš spoustu ne příliš věrohodných „spásných“ řešení, jeď do nějaké vísky za Prahou a na návsi si vyslechni pár babkovských rad ohledně údržby nehtů nebo prostě zajdi do lékárny či k paní doktorce a nech si doporučit nějaké vitamíny (třeba Marťánky ;-)). Klára Zdravím má jediná poradničko! Dovolil jsem si pro tebe složit krátkou básničku: Znám jednu dívku, která se mi každý večer zdá. Překrásná slova, mozek i srdce má. Asi to netušíš, ale jsi to ty, mé světlo dne i temnoty. Jsi můj smysl života, jinak zalila mě prázdnota. Prázdnota jak z románu, snad zažijeme nirvánu. (Tajný ctitel)
Ahoj neznámý cizinče, jsem dojata z tvé básně a nemám slov (což jestli pravidelně čteš mou rubriku, tak musíš vědět, že se mi to často nebo spíše nikdy nestává). Moc si toho vážím a děkuji. Klára 24
Cože?
duben 2014
Ahojky poradničko, po delší době jsem tu zase s velmi závažným problémem. Jsem velice hrdá na to, že jsem Sůva, proto také miluji sůví doplňky a hojně si je pořizuji. Bohužel mi už z toho začalo asi vážně hrabat. Všude vidím sovičky, i když tam vůbec nejsou. To přece není normální! Nedávno se mi to stalo zase. Byla jsem s kamarádkami na Matějské pouti a najednou jsem viděla lízátko, na kterém byla krásná sovička, a hlasitě jsem na něj upozornila. Kamarádky se začaly hrozně smát, protože na lízátku vůbec sovička nebyla a dokonce tam bylo něco dost hrozného, o čem tady ani nemůžu psát. Teď se mi pořád smějí. Prosím poraď, co mám dělat? Jsem zoufalá. Gábi
Ahoj chudáčku Gábi! Tady vidím už jediné radikální, ale snad účinné řešení – Bohnice. A tím opravdu nemyslím, že by ses měla stěhovat někam blízko klubovny, ale spíše by si měla ukotvit někde v těsné blízkosti klubu V. kolona. A nechápu, jak se ti můžou kamarádky smát. To asi moc dobré kamarádky nejsou. Mně to přijde spíš smutné, ale neboj, brzy bude líp. Klára Své úžasné dotazy můžete posílat na mail
[email protected] Už se na ně moc těším, páčko!
Vyhlášení soutěže z minulého čísla! Tramtaradáááá! Slavnostní fanfáry zazněly a my tedy můžeme přejít k výsledkům tipovací soutěže z minulého čísla. Vedoucí měli za úkol popřemýšlet o svých dalších parťácích z vedení a ke každému přiřadit jedno zvíře, které jim ho něčím (ať již vzhledem, chováním nebo nějakou typickou vlastností) připomíná. Správné řešení bylo následující: 1. Liška, Surikata, Kočka (2x), Oslík, Srnka = Eva 2. Surikata, Beruška (3x), Lenochod, Páv = Klára 3. Pštros (3x), Vlk, Žirafa, Strašilka, Rys = Ondroid 4. Dikobraz, Mravenec (2x), Opice, Kobra, Ještěrka = Mravenec 5. Žirafa, Zlatý retrívr, Zebra, Včela, Medvídek, Delfín = Iveta 6. Surikata (4x), Veverka, Plameňák = Danča 7. Nártoun (2x), Vačice, Koala, Chameleon, Bizon = Jarkáč 25
Cože?
duben 2014
8. Želva, Včela, Tygr, Psíc (2x), Pes = Gábí 9. Medvěd (3x), Lední medvěd, Prasopes, Prase, Slon = Ratles Poznat někoho mohlo být snadné na první pohled, u někoho jiného jste možná váhali. Stejně tak i my, když jsme ta zvířata vymýšleli – u někoho jsme věděli hned, u někoho jiného to třeba tak zřejmé není. Nejvíce nás pobavila (a dotyčné možná trochu pobouřila) následující přirovnání: Eva jako oslík, Klára jako lenochod nebo páv, Mravenec jako dikobraz, Iveta jako delfín, Jarkáč jako bizon, Gábí jako psíc, Ondroid jako pštros nebo strašilka a Ratles pobavil vším. Na schůzce jsme si před vyplněním soutěže také nejdříve zkusili přiřadit vedoucí ke zvířátkům a vznikla z toho snad ještě lepší přirovnání než ta dospělácká. Posuďte sami, zde jsou ta nejlepší: Mravenec jako kočička, panda nebo křeček, Klára jako gazela, Ratles jako mamut, Jarka jako vodní výr, Gábi jako rypouš, Ondroid jako kobylka nebo lenochod, Iveta jako kapustňák, Danča jako krtek, Eva jako nártoun… Určitě už se ale nemůžete dočkat výsledků, takže vás nebudeme déle napínat. Soutěž to byla opravdu náročná a sesterské vedoucí Danča s Evou si jsou zřejmě podobné jako vejce vejci, protože dokázali zmást úplně všechny. Nejlepšího výsledku (7 bodů) dosáhla ostřílená Sůva Verča Barešová, když zaměnila pouze zmiňovanou sesterskou dvojici. O druhé místo se šesti body se dělí hned tři bystré Sůvy: Natka, Kuba a Chorche. Natka a Chorche jsou dlouholetí pardálové, takže vás možná skvělý výsledek nepřekvapí, ale Kuba je pořádná Sůva teprve od jarňáku a už tak skvělý výsledek je opravdu ohromující. Třetí místo si pěti body zajistil Ondra Měšťan. Všem umístěným moc gratulujeme 26
Cože?
duben 2014
a můžete se těšit na úžasné ceny na schůzce. Pokud jste nevyhráli dnes, soutěžte rozhodně někdy příště a jednou se na vás štěstí určitě také usměje (Klára & Jarka)
Pod pokličkou Domácí lepidlo na papír Ingredience: 3 lžíce hladké mouky, 4 lžíce studené vody, 1 lžíce cukru, šálek horké vody Postup: Mouku rozmícháme ve studené vodě dohladka. Poté kaši smícháme s horkou vodou (NESMÍ být moc horká, jinak se hmota zdrcne!). Zahřejeme na plotně a mícháme, dokud lepidlo dostatečně nezhoustne. Pak hrnec odstavíme, vmícháme lžíci cukru a necháme vychladnout. (Mravenec)
Šifrování Ahoj, březen utekl jako voda, je tu další Cože a s ním rubrika Šifrování. Dnes to bude trochu těžší, ale já věřím, že si s tím poradíte. NEOWI EWMQE NMTIT EETIT E? Šifra z minulého čísla: „Chorcheho šifra“ - Klíč- 7-3 (Ondra Měšťan) PŘÍSPĚVKY DO ČASOPISU A DOPISY ČTENÁŘŮ MŮŽETE ZASÍLAT TAKÉ NA ADRESU:
[email protected]
UZÁVĚRKA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA: 2. květen 2014 Neurčitý ročník informačního bulletinu o dění v oddílu; zajímavosti a soutěže pro všechny, kdo o ně stojí. Vydávají: Turistický oddíl mládeže - Sůvy, Poznaňská 430/43, Praha 8 - Bohnice Uzávěrka čísla: 4. 4. 2014 Nepodepsané texty a obrázky: vedení TOM Sůvy, Šéfredaktor: Eva, Sazba: Mravenec
27
www.suvy.cz