.-^^,
(CODEX
JURIS BOHEMICI. J
TOMI
III.
PARS
II.,
COMPLECTENS
JUS TERRAE SAECULI XV"' (1420—1500,) QUAM IMPENSIS FRIEDERICI TEMPSKY,, BIBLIOPOLAE PRAGENSIS, ^^ I
\L/'
HERMENEGILDUS JIREEK.
PRAGAE, APUD
F.
TEMPSKY BIBLIOPOLAM. 1873.
vL\U7
199
'\^
^'^
Tiskem
aktijnf spolenosti
Bohemia
PEAEFATIO. Operis
a
nobis
mine
vel parte
Tomi
est
XV.
monuinenta síeculo
Terrae
quotl Codiceni
instituli
pars
simus, liber hicce
qua3
complectatur,
pcrscripta
secunda Tomi secundi
bohemici inscrip-
juris
secunda,
tertii
coliaeret,
ita
ut
quum cum
Juris
volu-
materiam
inchoatam continuare videatur. Insunt autem in boc novissimo volumine Sententiae
I.
judicio
a
a
(juae
1
P.
179-197
P.
198—205.
—
latíE
Ordo agendi minoribus
III.
fícialibus
taxarum
exigi solebant ská.
a)
:
c) Tato jsú
of-
apud
terra3
tabulas
u desk. b) Práva písar-
práva, ješto slušejí na
d) Memoria;
písae.
qua2
ád
terrae
judicii
1456—1405.)
praescriptus (aa.
Ordo
IV-
— 178.
P.
Ojí ab Oedlic Liber sententiarum 1494 šunt terrae judicio inter aa. 1310
Alberti
II.
:
lat»
terrae
officialium.
Všebrd Memoria proventus
e)
niiesto-
Victorini
officialium
a
spectans. P.
204—1210.
solummodo quoddam supplementum, pertinens ad partem seeundam Tomi Praemissum
est
secundi, commentarius et
státu
scilicet
de instauratione
terrae
scriptus
magistratuum
inter
a.
1407 — 1417.
Dabam Vindobonae
Kal.
Sept.
1873. H.
J.
ibi
Digitized by the Internet Archive in
2010 with funding from University of Toronto
Iittp://www.arcliive.org/details/p2codexjurisbohe03bohe
Supplementum ad
pertineiis
partem
2.
tomi
II.
Furstenbero;iano
I.
hujns Codicis. D. K) )
(E codice
s
vypisují 'úednici zemští veti, ježto jsú z práva s jich menšími, s jich mocí i s dóstojenstvim i s požitky, jakž od krále eskéJw naped i od jeho koruny s povolením lydnuov, zeman j^odobn, jsú vysazeni. První jest úedník komorník najvysši (jakož nynie jest Aleš Skop>ek*), ježto miesto královo na sud zemském drží, maje moc právu pomáhati skuten; a proto má komorníky v své moci, j'žto jsú králem a zemany usazeni a vysvobozeni ode všech zeiiiskýeh daní, jedno na to, aby své právo vezinúc, s právem jezdili, pomáTí(to
páni
i
mají
hajíc p(rá)vn.
kvch
jest
moc
hýti páni.,
A
li
sIovú latin bedelli terrae. Takých
veliká, starým
p(rá)vem dána, každého
lidí
ac
lovka
leh-ll c^yj^^^AalLt
o ve-
'',.
/,
pesvditi, jakz pani vedie. Item druhý úedník slov najvyŠŠí sudí zemský (jakož jest nynie pan Berka **) ten na sud zemském moc má strany slyšeti na plném sud a jich žaloby odpov. A to spamatuje má na pány podati po jednom pánu, kohož k sob pivolá, jehož nauce liku vec
;
i
panského potazu vynese aneb nalezne, písa zemský pi tom pánu, ktož nález vynesl, k rozkázaní sudieho má kázati ve dsky vložiti a vloA ten pán sedí ženie ped týmž pánem ísti pro nepamf budúcí. na práva všech od krále a hledí na krále, na jeho všechna práva zeman, chudého bohatého, aby se každému pravda dala; má také v své moci poruníky, eníky, kteíž práva lidská vedu; a~c by se co zmatkuov doinili a to dovedeno bylo, móž k nim popraviti i má moc, podle jiných úedníkv rady. mezi pány pošle, a což ten
to
má peds
jíti.
A
ten
z
nález
i
i
*) AleS
Škopek
z
Dube 1404— 1421-
"^*
)
1400—1417 HynekBerka
z
Dube.
,,<
II Item tetí úedník najvyšší jest písa zemský, jenž v své moci kolivk djí má a všecky vci popisovati, kteréž
s
zemské
dsky mezi
pokolenie neb ádu kteréiiož koli, o svobodné ddiny s piznáním lidským ped úedníky, ped ním neb ped jeho mlazšími v tch meziech a bzích, jakž na který ád slušie od staspolky, poruenstvie, zápis o radávna, trhy, smny, vna, dánie, málo nebo mnoho, neb má kto což kolivk podvolenie, ubrmanvystiehaje, což nióž kladeného stvie bud což bu; jedno v tom lidmi stavu,
s
býti
a kterak
bez
královy vuole
z
úada
a
v kterých
vcech má
tomu posel pán zemský ot krále. K jeho úadu slušie opatiti snažn, aby jeho mlazší byli umlí v tch vcech a snažní ingrossovati, registrovati, korrigovati a piln kvaternuov stieci a žádnému bez pán vuole neukazovati tak, vuole aby chudému bohatému, sirotku, vdov, duchovniemu i svckému a každému u králeva vuole býti,
a
k
i
nových, pravd s dala. Má také desk, quaternuov starých snažn chovali pod svými zámky, najviec proto, aby tajemstvie lidí
boží
i
dobrých pro groš nebylo vyjeveno
a
do velikých desk otevenie;
a
k
poteby nemóže býti pi tom vždy^ ale mj lovka vrného ne pevn ueného, než ueného aby tch zámkuov vrn choval a písaóm jedno quaterny od rokuov do rokuov vydal, Má také písa zemský pána svého proto aby bylo ingrossováno. tomu,
sám pro
jiné
vrn
stieci a bránápadóv, dóstojenstvie i jiných práv všech by co chtli páni na sud nového nalézti, ježto za jich pedkuov ani za králových nebylo; toho má nedopúštti s pomocí jiných vtích uedníkuov bez králova vdnie a bez jeho otpušlnie. Má faké písafc-4^^msl<ý svýnja_p ísaoma _dvma s jiclj^ se tini^pacholky krále
a
niti,
ztravu
podob (n)ú
dáti
aneb penieze za ztravu,
nejmé
terny_4iu,_-i-iinr^setlali,~^a
tak aby tu.
kdfiž__qua-
Jeden, ~ jproto^ aljy IiilTv jich
pote~
bách nemeškali. -^^It^m tvrtý úeilník najvyšší jest purkrahie Pražský, jenž jest proto usazen a dán, aby súd panský osadil, pokoj, est a káze dopustil hrdosfí, inil králevú mocí, a toho každého, ktož by co svadú nebo skutkem, aby toho popravil, svády a hrdosti vzeniem, obnažení braní ruky uttím, okrvavcnie hlavy sttím, tak jakž má
—
s
práva. Ten má s menším úadem právo v lavicech, aby ne sám, ale jelío mlazší lavice osadili, nepúštli v lavice, když páni sedu, jedno úedníky a pány urozené a jiní mají vn s obcí státi, aby pánóm nepekáželi slyšeli práva. Má také moc o rozlinú vc všechny zemany, ktož peden pivolají a nan podvolé, slyšeti, zarukovati ku pravd pipravili z svého úadu. Má také moc, ktož by k pišel žaluje na druhého z bezpravie neb z násile nevystálého, sfranu obeslati, rok dáli a zaruiti strany, aby na právu dosti mli pakliby klo nechtl, ale pipravili jej k tomu z úadu. Posílá také s úadem podle komorníka svého posla
obyej starého
a
;
s
i
nmu ;
s
m na panovánie nebo na bránic, a ot toho jeho posel vrdunk bere. Také když jomu list od zemského nebo dvorského pinesu pod peetí strana drženic pustiti úednií po plném dóvodu práva, když
s
nechce,
má
po
svedl, jakž list
má
poslu,
posla svého dáti, aby p(ra)vého uvedl a
listu
úednií svdí;
toho popraviti
z
kopu grošuov a za trávu. chci, neb úada nedotýe.
kivého
nebude poslušno po jeho úada. A ot toho má ot každého skutku O jiných o jeho práviech tu mluviti nepak-li jeho
tyie
úedníci, najvyšší komorník, sudí, písa zemský, Komorník jednoho, jenž slov, komornie druh, sudí jednoho, jenž slov podsudek; písa zemský, vtie ten má dva písae, vtieho a memieho (neb jsú dvoje dsky pohonné a menšiech zápisuov. Vétic deky mají býti a menšie, Item
tito
purgrabie, mají pod sebú své mladšie.
;
na Praze, pode tmi zámky pánóv tí dévcecných, a nikdy nemají otevieny býti než na suché dny, když páni na sud krom písa zemský s panským potazem pro na plném sedie potebu na každý den deky sob v své moci zápisuov velikých zaAle chová a quaterny od rokuov do rokuov, jakž sem dieve psal. menšie deky, pohonné a zápisuov menších do sta kop^ ti mají vn EyfPpro' potebu lidskú íia každý den.) Purkrahie pražský má jedA ti všichni n'oKqf~prod' ^ eb ú; jenž Úb\'é podpúrkrabie Pražský. mlazšie naped psaní svých pánóv jsú písežní, aby chudému i boha- "Hlsyt^' " ««»tému pravdu inili.
uzamité
o
;
'
Item mimo ty jsú také jiní úedníci: Králové úedník, pro^ boŠta Vyšehradského úedník, jpodkomoieho úedník. Ti slovu niž- y^v- w-)t protože nren penž beru, menší hlas mají a jsú nco š^ie ú edníci, ^
vtích
u poslušenství. kteíž z tch úaduov vychodie každému úedKomorník najvyŠší má tetinu penz ze všech vkla-
Item peniezi, níku, jsú tito
duov
:
u veliké deky,
krom
zápisuov vtiech,
jenž
jdú
na písae.
Má všechny zvody a othádánie ddinné krom jiných úedníkuov sám. Má také tetinu zvoduov pro nezpravu ddin, krom dielu toho úedníka jenž zvodie. Má také diel mieti z památného podle jiných menších úedníkuov.
mže
Má
také užitek
(v)ot
svých komorníkuov, jakž
pivésti.
má tetinu
peniez ode všech vkladu ov, což zápisuov a králových majestatuov, jenž na samého písae slušie; památného tyi diely a písa ti a jiní úedze škod a z níci po jednom panování a viny rovný diel, zvoduov, dluhu s písae{m) rovný diel krom úedníka, ježto na zvod jede; zvoduov pro nezpravu tetí diel krom úedníka, ježto na zvod jede;
Item sudí najvyŠší
jde v zemské deky,
má
krom
také potitky--oLreDÍlaio.v ^a^ot^-Púriiníkuov,
pivésti^^
ja^kž ^
'~~"
j
"
^
/
sob umie /^^^W ~~-":r'-' ,
,
Mí^uJW
IV dva pány a sudí a jich mlazšic máta bud z malé vci opovdné ot každé pcrsony, na každú lyi groše. Ilem písa zemsk?/ má zpráva své penieze najprv a zatím všech vkladuov, u veliké deky ježto jdú. Má také od zápisuov všech anebo krom jiných pánóv. Má také ot ot stáných práv vešken peniez hledánie, ot výmazuov z desk, ot každé vci kopu grošuov a písai dvacet iiij gr. Má také sám od velikých zápisuov vždy ode sta kop Item tato
neb
veliké
Chtie také páni, ot každé persony tyi groše. od toho na sud panském hivny nebral, kdež jest pohon o ddiny ke dskám, ale nkdy bráno, ale nkdy nebráno, písai líbilo. O menšie zápisy což písa bére menší, jest na jakž pán milosti. Má také mieti mieslo na sud podlé úradníkuov vtiech, kdež jemu ukáží. Také nemá u panský potaz jíti le jeho povolají, krom obecného potazu, což by vší zemic dotklo, tu má u potazu se pány býti. Také písa zemský nemá pohonn býti komorníkem samým, než k tomu pánem na sud má pohnán býti. íteni U aižádnú vinu nemá pán súzen býti než králem, od nhož úad má, krom póhonóv, jakž naped praví, o ddiny, o škody nebo o dluh. Item On sám písae menšie sadie a jun písahu dává i potebu, ztravu, vtiemu samému tetiemu a najmenšímu samému druhému, jakž ráí, neb peniezem na týden neb provisí. (Neb jim zle neb dobe uiniti muože, k své libosti avšak na dobré, na statené, na vrné, pokorné vší zemi na ty, jenž snažn jeho cti
písa jeho
groši a
zemský
aby písa
s
s
;
i
dobrému
slúžie,
slušie
i
laskavu býti.)
Podobné jest, aby jich poteba jiísaská byla zpósobena domu, kdež deky menšie a quaterny ležie, aby tu oba písae nebo jeden nejmén mohl nalezen býti ot každého lovka, (af by _pro obmešká nie zemských pote b na pís ae najvyššieho skek ot zeman~liebyl,~ja ^ž ast o]]štáya lo pro bytic písaské.) Tfem Podobné jest radné, aby v tom dvoe, kdež deky jsú quaterny, nkým svým vrí;ým [bud literát neb neliterát, jehož mi zdá lépe neliterát) osadil, aby vždy pi písaích byl, desk, quaternuov register pod zámky dobrými choval a tch nevydával píItem
v tom
n
s
i
i
s
i
saem, jedno quatern od rokuov do rokuov, ježto vklady píší a ingro.ssují, korriguji a registrují, a každému jiedlu na noc aby zameny byly a tiem dobrým lovkem aby byly chovány a ku poteb vydány, a peniezi, kteíž pijdu, pi quatcrniech položeny až do i
rozdielu.
item Aby žádného vkladu u veliké deky písa ueklad, byl, (neb jest to lepšie lidské pe i pomluvy.) Item Jakž najprvé deky budu otevieny, aby vlí byli podle jiných desk zameni, a nebyli tak obecni, a
pi tom najmé jeden úedník písežný
než aby
písaské zápisové ktož
by
chtl podlé nich komorníka
bráti,
toho
af
hledá,
budu deky
když
otevi eny.
písa zemský
ani
se bráti nemají,
a
Item
jeho miazší ubrmanstvie ani kterých vehké ohyzdy a pokikuov chtie prázdni býti, než ku pravd obecné miazší, když jich starší otží, mají se piln pimlúvati pro zprávu pravdy chudého bohatého. stran na
i
Ifem písa zemský má státi piln ped Královu Milostí o to, aby práva žádnému nestavoval a najviec panských nálezuov (neb jest o to veliké rozdlenie mezi králem a rnezi pány.) Také muože-li to / na Králov Milosti mieti, aby žádných listuov k úadu neslal, pro,"'' nž by bylo právem zatoeno, krojn tch listuov, jenž král od ^'''^ staradávna právo má své služebníky vrné, když na jeho službách .
jsú beze
lsti,
aby
co v tu dobu
navrátiti
bez
jich
škody,
pánuov radu k
kniežat,
^
y^a^sf^U
ztratili,
j
zase listem k jich právu
krom jeho majestatuov, rozliným vcem své povolenie a
jimiž
svých
^í/iJi ^''^
dává.
má písa zemský
Item
pro obecné dobré, pro svú est a pro svú duši s královým povolením na to piln ptáti, bvllibv který peniez v-uoadie znova vymyšlený, ježto dve (sic) nebyl, ";iby to navedl s královu voK v lepšie podle vrného uptánie úedníkuov
s
starších,
Item písa zemský má piln státi p(. svých písaích, na nmž budu, aby žádný pese jich nehindroval, než aby jemu vždy z svých nehod, o nž by s nimi initi ml, jemu žaloval. Á on má právi^
moc
a
súd nad nimi jako nad svými, pijma k sob, chce, na to má vždy pomnieti, ponvadž jsú úedníci jeho písežní, ktož k nim co promluví úada dotkna, aby nedovedl, aby též trpl, jako oni trpti jmli, když by dovedeno bylo.) plnil
i
úedníky.
(Ale
Item písa zemský ot Královy Milosti žádných daruov, jižto on súdcie podle jiných pánuov a zprávy podlé desk nepijímaj, oni za prose, jakžto otúmrtí, nápaduov, spolkuov sirotích neb tch všech vcí má býti súdcie podle jiných pánuov a desk nauenie a zpravenie má vyjíti. (A to vše v jeho ruku jest bylo by hanebné svú vc súditi' a uili.) jest z práva
n
a
;
".
i
úedník
Item
eského
i^rohoštóv Vyšehradského, jenž jest kanclé svého práva orth (to jest iiij gr.) ode všech
má
královstvie,
vkladuov, což k dielu mezi dievnými u panování a vinných penziech má
tmi pány diel
píslušie,
podle
a nicviece; jiných úedníkuov,
jakž jest obyej.
Item vých z
podkomoieho úedník má
z
práva
mšan
poteby ped úedníky jmými poestn práva zvod mimo jiné úedníky, a na tom vinu a
jich
£Óhonjzákladu štovým, a
z
;
vin
a
má
diel
diel u panováních jeden podlé jiných úedníkuov.
s
stieci králojednati,
svú,
a
má
kdež jest
úedníkem probo-
^y^
VI Item hradského
tito
tie úetlníci
poslední,
totiž
králové,
probošta Vyše-
podkomoie eského, slovu mlazší úedníci, že poslúchají a jsú potebni k svdomí, což s v úadu dje, bez jiných uodníkuov svú mocí nic nemohu uiniti. a
starších
a sami
summ sb, žef jich jest všech sedm, tie najkomorník, sudí a písa zemský, a pod nimi jich mlazší, jakož jest naped psáno, purkrabie pražský tvrtý a jeho mlazší. A pak tie menšie králové, proboštóv a podkomoího. A tak jich jest sedm. A co na koho slušie, to jest naped psáno k nauení sprostnému, dokavadž lepšielio a pilnjšioho ot múdejších nauenie neItem tak v
vyšší,
jiiko
:
najdeš.
)
)
Sententiae a judício terrae latae IV. Mathiae A.
(1437— IBOO.)
2.
1437 d. Sigismundus rex fecit et constituit bemajores et minores, apud tabulas terrae, supre- 28. Jan. mum camerarium, supremuni judicem et prothonotarium ad quae beneficia et officia šunt de consensu dom. baronm voce pubbca proclamati et provoláni coram terrigenis etc. (IV. Mathiae A. 2). 1.
Anno Domini 1437
neficiarios Pragenses,
;
(Arch. II. 380.)
Úedníky všecky sám
má
své sadí a saditi
tjových
A.
(zemské), naj\7Ššie, malé
ráí
kteréž
JMst.,
z
Léta Božieho
2,
(VSekrd IV.
i
menšie, král
eský
zná k tomu hodný a potebný, vedlo vole práva, a jiný žádný (Toho dóvod v IV. Maa
.
,
.
2.)
Též úedníky, vtšie menšie, JMst. Kská kteréž ráí a k tomu hodné zná, saditi sám na zemské úady má (Toho dóvod v tvrtých Matjových A. 2, Léta Božieho i
.
{Víekrd
II.
.
.
.
1.)
Kterak k saudu zemskému sedati mají (V Létha Božieho .) .
v
.
IV.
Matjových
A.
2
.
{Nálezové, o saudu zemském.')
Téhož
zemském
léta,
na
sám ciesa
1457, den
brad Pražském
dal jim
sv, :
Karla,
Sazeni
písahu (Staí
a
ciesa Sigmund sedl v sudu jmenováni jsú úedníci, a
letopisové).
2. Invenerunt, aby nálezové první panští moc mli: It. O ohni, v zemi aby žádný svévoln nepúšel. It. O silnice, aby šly, jakož od staradávna byly, a ižádný aby na nich nepekážel. It. Cla a mýta povýšená a piinná znovu aby minula, a cla aby byla vedle starého obyeje brána, jich nepovyšujíc. It. O mincí, aby nebyla v této zemi jinde dlána než u Hory, buto na zlatých, na groších, na peniezích, neb na haléích. It. Noví hradové a tvrze aby nebyli dláni, a kteíž hradové a tvrze jsú pro jisté píiny zboeni, aby dláni a opravováni nebyli zase bez vuole nejjasnjšieho knie*žete a pána, pana Sigmunda krále, a zemské. A ti nálezové všichni, tito první, aby byli držáni pod pokutami v prvních nálezích popsanými. léto
i
(Arch. IT. 381.)
Jireek, Codex
III.
2.
^
1
1437
Nález ob( cný panský, který se první nálezové (panští)
méli,
a
tito
Zikmunda,
ciesare
za
stal
to
dole jmenovaní
aby Najprvé
:
:
ohn
nepúštl svévoln v této zemi. Silnice aby staradávna byly a na nich aby žádný nepekážel. Cla
Aby žádný 0(1
moc
která
povýšena
jsú
piinna
(a
která jsú starodávnie,
aby
ta
byla
mýta
a
než
ta
aby
minula;
brána,
jich
nepovyšujíc.
znova),
jako
šly
ta
cla
Mince
bu
v této zemi dlati, než v Hoe, a to na zlatém, na na penízi, na haléi. Noví hradové a tvrze, kteréž jsú z hodných
nemá žádný groši,
píin zboeny, tch aby žádný
zase nestavl bez vuole královské a zemské. A tito nálezové i první mají býti držáni, a to pod tmi pokutami v prvních nálezích obecních. {Oji.)
IV. Mathiae A.
1437
3.
I. IValezli vóbec za právo, že králJMst. jarmarky neb trhy
muož
komu
ráí a kolikkoli v jednom roce, a bez JMkské žádný nemóž sob jarmarkuov ani trhuov saditi. A také žádný bez JMkské vuole mst hrazených znovu dlati, hraduov ani tvrzí nemuož, a také hraduov. inst, tvrzí bez JMkské vuole žádný boiti nemá. A cla, mýta, tržné na zemi nebo po vodách vysadili sob nemuož bez zvláštní milosti a obdarování královskélio (IV. Matthiae A. 3.) dáti
{ZZVlad. 450.)
2. Invenerunt o písahu, kteraká
má
býti
obecn zemanóm
zem
Ze písaha ta krátká, jakož jest byla prvé pány uložena a ustase zmatkem, jakož staré právo jest, a jmévena, aby ta šla ped nem tato: „Na tom písahám, jimž mne Petr viní v této žalob, tiem všichni svtí!" jsem jemu niímž nevitjen. Tak mi Buoh pomáhaj Pakli by kto takový byl, žeby chtl písahu uiniti, kiv jsa, a úedníky by to shledáno bylo, že by kiv ku písaze šel, že úedníky takový má od [)ísahy zdvižen býti, a dán u vazbu ku purkrabí Pražskému, a má býti postaven ped pány na sud, a tu panský nález této
:
s
—
i
trpti. {Arch. II. 381.)
Kterážto písaha krátká, dávno pány
má ped právo
jest.
zdráv,
ten
(To
stojí
{VSehrd
II.
2H.)
Ryl-li
by
pak
i
kázal
má od
se
za
písahy
v
uložená
(I.
nemá jinak zmnna knihách Matjových A. 5. Páni
zmatkem
se
se
a
jíti,
kto
nalezen a shledán,
nemocna zdvižen
položiti,
býti
a
jako
potom ten
,
Math. G.
na plntMn sudu.)
že nejsa to
ktož
i 4),
jakož staré
býti,
nemocen než
chtl
kiv
i
zpravovati: sa
chtlby
písahati.
{VSehrd IL
5.)
I'ísaha se
zmatkem:
„Na lom písahám, jimž mne Kauba
viní
jemu niímž nevinen. Tak mi Buoh pomahaj
v této žalob, tím jsem i
všichni svtí!"
O
(Nálezové,
Kivý má {VSehrd
(V
L
Matj. A.
3.)
písahách.)
vyzdvižen býti od písahy 26,
11.
—
Nálezové,
O
(v
IV.
Mat. A. 3.)
písahách.)
IV. Mathiae A.
5.
Tak jakož CMst. pan Sigmund eský král se pány zjednali úad plný u desk zemských, a provoláno jest, že práva propúštjí zemskáj aby ped se šla všem zemanóm vuobec: nalezli sú, že ktož kolivk potebuje komorníka k vedení práva a ádu zemského na pohony i na jiné vci všechny vedle desk zemských, že jemu má vydán býti. A pes to aby ižádný jeden na druhého mocí nesahal, než hledl tiem právem^ jakož jest usazeno a z staradávna 1.
1437
sú a osadili
držáno. {Arch. II. 381)
2.
Ktož by
padnuti má,
žádnému
moc
uinil,
býti jako
(jakož nálezové
{Výpis z
O
má
a
r.
naped
psanec,
ukazují
1535. Arch.
I.
statek jeho a
na krále JMst. pi-
nemá žádného práva
Stephani K. 18.,
V. p. 611.
—
ZZV.
IV.
užíti
proti
oviot
Matliiae A. 5.)
408.)
témž, o moci, najdeš v IV. Matjových A. 5. Páni atd.
{Nálezové,
O
moci.)
Každý jeden druhého právem má hledíi (jakož nálezové staí ukazují v 1. Step. K. 18 a v IV. Matjových A. 5. Páni na plnérn sudu etc). {Vsehrd
II.
13.)
Páni nalezli o moci (V
Stpánových
najdeš v IV. Matjových A. 3. Páni
prvních
K,
18.
O témž
etc.)
O moci.) Moc právu odporná nálezy starými jest písn zapovdiena pokutami tžkými statku ztracenie, k právu žádnému nedopuštnie, (Nálezové,
za psance ode všech drženie obtiežena (V IV. deskách 5.
Páni na plném sudu
.
•
.
Matjových
a
a
A.
)
{Vsehrd III. 23.)
IV.
Matthiae A.
10.
žeby bratie nebo spoleníci dali povolenie jednomu aby na všem statku vno kladl jest-li žeby Buoh smrti muže jejieho neuchoval, tehdy ona (vedle zapsánie) všech bratí v statek bude se moci uvésti a jej držeti, dokudž jí vna nedadí, by se pak i o ten statek rozdlili po vnu kladení. Tehdy nebude-li to vno svedeno, že ona bude se na všechen statek vésti než dadúc oni bratie neb Jest-Ii
1437
;
;
1*
^
'\[ih{
vno, tehdy
spoleníci
moci
biidii
Pak-Iiby
k dielu toho,
sebe
ktož jest
vno
to
toho
by Biioh smrti neuchoval, a ostavil-liby ddice po sob, a dlili-by se kdy o len statek s tím ddicem tehdy to vno z dielu toho ddice má zaplaceno býti (O tom rozsudek IV. Matthiae A. 10.) uinil, hledti.
dielni
nebyli,
a
:
(ZZVlad. 512.)
Matthiae A. 14.
IV. 1-437
Smena, quae dává vinu Wenceslao, penieze pobrali CC kop a X kop grošuov na hrad Pražském u sv. Jiie u knze a u panny, a oni co vzali, a ona ekla: „Ponvadž pravie, že té ženy neznají aniž sú mi piíte, zpravtež mi to"; a oni chtli aby ona svdomím dovedla: causa Margarethae de
In
Wilemo, Alberto,
že sú
jí
jejie
jí
domini
barones invenerunt
pro
aby
jure,
oni
nevinu svú,
zpravili
jakož prvé, na kíži vedle práva zemského. {Arch. II. 384.)
Co
Páni nalezli: •
že by
«Ponvadž
ekla:
5.
provedla
i
:
se panie Markéty
dv st
ukradli
jí
a
X
pány rozkázáno,
jim
jest
tkne,
kop, a oni
píte, zpravtež mi to«
podle práva (IV
zpravili
kop
kteráž
jest žalovala,
toho peli;
jí
oni chtli, aby
a
a
ona
svdomím
oni nevinu svú na kíži
aby
Math. A. XIV,)
iOjíf.)
Která
ona že by
by žena
vinila
Mathiae IV. A. 14. {Nálezové,
O
^
.07
Febr.
mají se
penz nkoho, a oni naení zprávou oistiti.
causa Margarethae «
Ȓn
vdovách
o
ddiny
(O tom
.)
Matthiae A.
17.
causa Alšonis de Sternberg ex una
parte ex altera,
peli, a
etc.)
IV. In
pobrání
z
nemla pruovodu:
a
et
zbožie Frim burské.
Georgii^ de
—
Ze
Wismburg páni dávají
suchých dní letniných nynie najprvé ped pány a je okázal; pakli by nebyl dávají panu Alšovi za právo o a svých neokázal práv, tehda páni ddiny v zápise jmenované.
panu
Jiíkovi
prodlenie
do
píštích, aby byl s svými právy
{Arch. II. 385.)
Frymburk.) Páni nalezli, že dávají prodlenie s svými právy stál ped pány^; a pakli by nestál a nic neokázal, tehda dávají za právo Alšovi z Šternberka o ddiny zápisem jmenované. (Nález
o
hrad
Jiíkovi do suchých dní, aby
(0>.)
IV. Matthiae.
1437 Febr.
Juxta
mni^
quod
causám, Petrus
ubi
Petrus
actor
est
dc
justus
Pieiny ad
citát
Castolara, invene-
hereditates
in
P.
et alias
hereditates
querela
in
nominatas
uxorem suam, et citatus eorum hereditates pro nezpravu,
post
^
virtute
C.
dotalicii
respiciat
quod
sui,
suos
habet
disbrigatores
et
ut est juris,
{Arch. II. 390.)
vnné zástav, kdež Petr z Pieiny pohoní Gastolára). tom nalezU, že jest Petr spravedliv k ddinám v žalob položeným z moci vna, kteréž po své žen má, a on Gastolár o to k svým zpravcuom hled, jako zem má za právo. (Nález o
o
Páni
^
{Ojir.)
i
Albo citationum temporibus Imperatoris. (F Bielýck pohonných za ciesare Slgmunda.)
—
Ibi Czastolor suscepit Petrus de Pieczyny citát Czastolora. 14^07 Petro actori pro inducto, dominato et taxato pro hereditatibus dotalibus 23. Febr tamquam cum camerano fuisset obligatis, in querela contentis, inveninductus et ei de dictis hereditatibus condescendit juxta
—
tionem factam per
d.
{Arch. II. 390.
-
barones, Evil. Bel.
I.
110. 13.)
však kto chce móž za úmluvu, za vzvod, za odhádánie, beze všie spravedlností svých škody. (Nález, vedenie
Pijieti
bez
práva
kdež
s-^fe/íCiít*
i
Piny
Petr z
pohání Castolora, v Pohonných
za
ciesae Sig-
munda. {Vsehrd IV.
13.)
Ten kohož se vzvod právem sáhnuti, móž tomu kto na
panovánie
i
za
odhádánie
pijíti
(Nález v pohonných, kdež Petr z
{Vsehrd IV.
má
on dále móž na jiného právo vésti, za vzvod, za a dále na jiného právo hned vésti.
má
a
státi,
na
Piny
pohání Castolora.)
14.)
IV. matthiae. ubi Maršo de Braškov obligavit in májo1437 obligationum Bennessio ... ibi pueri B. petiveunt came- 26. Febr. rarium a dominis super intromissione hereditatum in B. Invenerunt pro jure, že jakož stojí zápis Benešovi, aby se mohl komor-
Juxta
obligationem,
ribus
—
uvázati podle zápisu, a toho uvázánie uiniti nemohl v tch nepokojích (neb desk nebylo), že to sirotkóm B. škoditi nemá, že má jim komorník vydán býti na uvázánie vedle desk.
níkem
{Arch. II. 38r.-)
(Nález o tom, že sirotci nemohli se uvázati v
pro nepokoj
ddiny
jim zapsané
etc.)
Vedle zápisu Marše z Bráškova, tu dti jmenované prosily jsú komorníka na uvázání ddin v zápise jim jmenovaných. Nalezli za právo, aby jim byl komorník vydán, a že jim to ke škod nic není, že jsú se tak dlúho neuvázaly. {Oj0.)
"
'•
IV. Mathiae A. 18.
1437 Mart.
1.
I,
AAV.
--^
P^m uslyševše list majestátu pán Zbykova na clo (Malostranské), ádný list, a strana druhá pi tom nebyla kázali páni komorníkem obeslati mšany, aby jemu toho cla postúpili, podle jeho majestátu; pakli by které právo lepšie méli, aby ukázali je ped pány. Tu sú oni stáli ped pány a žádného práva neokázali, než pravili, že máme svá práva od staradávna, od starých kraluov zem této, a že jest
:
Ciesaova Mst.
ped
právo,
za
sú
JMstí.,
ponvadž
za právo
nám
potvrdil
rozkáže,
JMst.
což
že
Zbykovi
nynjší
král
a
že
to
našich
práv,
chtie uiniti.
i
chcem Páni
eský podal jich na pány, aby jemu jeho postúpili.
CMst. král
o to
clo,
býti
nalezli nalezli
{Arch. II. 385.)
pi Zbyka
(V
Zajíce a Malostranských.)
žádného práva na to clo, než od králuov a ciesa JMst. o
to
podal
ped JMstí etc. je ped pány, z
pravili, že
té
nám
jest
Nalezli
za
píiny
neokázali
chcem
býti
Ponvadž Ciesaova
Mst.
potvrdil
jich
právo: dali
Malostranští
mají práva svá od staradávna
Zajícovi
i
za právo.
mr.) IV. Mathiae A. 20.
1437
1, (Nález o tom, kto sie komu mocí v asy válené uvázal v jeho statek, aby jeho zase postúpil.) V té pi Eufemie vdovy pány rozkázáno bylo provolati, kto_ se jest uvázal v ddiny komu v nepokoj, aby jich zase postúpil.
A
Á ponvadž
pány.
Ttož by toho neuinil, aby své právo ukázal
jest
žádný
okázala jest spravedlnost svú {Ojír.
-
:
z
pede
Eufemia stála s dtmi svými toho rozkázáno jí ddin postúpiti.
nestál,
a
Arch. II. 385.)
IV. Mathiae A. 25. -j^giy
6.
causa Prokopii Jidašck ex una et Hanušii de Kolovrat parte Posuper censu XXX sex. census annui nudi perpetui nvadž jest Prokopuov ^rh a kúpenie staršie s povolením královým, nežli list s majestátem pán Hanušóv, nalezli sú za právo, že Prokop má ostati pi j)latu vedle svých listov a pan Hanuš jemu toho há1.
Mart. ex
J^^
jiti
In
altera
:
nemá. CArch.
II.
386.)
tom že jeden ml plat na jednom listem zápisným pi Prokopa s jedné a Hanuše z Kolovrat s strany druhé A jakož Prokop má plat na Královicích, páni nalezli, že svrchupsaný Prokop má zuostavcn býti pi sviím listu. (Nález
etc.)
V
o
té
:
{Ojiv.)
Z.
num
(h^
In
causa Joannnis de Smilkov et de Kostelce ex una et virgiK.iplerissac parte ex altera, super
llrad;,no de doino olim
hereditatibus in
Wosci etc, invenenmt pro
jure:
Tak jakož
sii
prvé
KMst. manstvie neraóž svoboditi bez panského ponynie páni nalézají, že KMst. ddin ve Wesci, ještož jest podle jiného manstvie k Kostelci na Sázav manstviem zavázáno, páni nalezli, že
volenie,
také
i
vn.
má pi tom manství Kosteleckéin ostati A páni dále aby panny mohly sáhnuti pro nezpravu tch ddin na své zpravce podle desk svých, a to jest jim obojím dáno za právo. že
ta
ves
nalezli,
{Arch. II. 386.)
(Nález o tom, že král manstvie nemiiož svoboditi bez rady panské.) Páni nalezli tak jakož jsú prvé páni nalezli, že král nemuož manství svobodili bez panského povolenie. Ješt to nalézají, že ves
Vesce má pi Kostelci zaostati, ponvadž jest od slaradávna k manství. Než ony panny aby pro nezpravu na své zpravce sáhly. (Ojír.)
IV. Mathiae A. 27. Nalezeno a ustaveno: Jakož jest bylo od staradávna bráno od desk zemských od kopy jeden groš, a potom z milosti ode sta kop kopu grošuov, nynie páni a zemane uložili, aby bráno bylo ode sta kop padesáte grošuov, a komuž pak milost uinie, ten z toho poI.
1437
dkuj. Item, od vn též. spoleníka L gr. It. od spolkuov od každého VI od poruenstva od každého porucníka groš. (ješto It. bylo prvé po kop). It. od zápisuov ^ vtiech ode dvú nebo ode tí set kop, od každého sta bylo prvé po - XX - gr. a nyní již uloženo po - XV - gr. ode sta kop a níže sta kop po - lííl - gr. It. !t, od ohledání desk bylo prvé kopa a - llIÍ - gr. a již nynie uloženo po - XI - groši, a písai - 1111 - groše. ;
It. od výmazuov z vtiech desk trhových, a od propuštnie od každého výmazu - XI - grošuov. It. od ohledánie zápisuov vtích - IlII - gr. It. od ohledání menších zápisuov - 1 - gr. It. gr. a komorod útoku a od pohonu vlo ženie písai niku druiiý - I - gr. - XV - gr. It. od úmluvy komorníka It. od vloženie úmluvy pro nezpravu ve dsky - 1111 - groše. It. od úmluvy po právu stáném - 1 - gr. 1
It.
to
od vzvodu v Pražském
dvé, a v tretiem kraji to It.
It.
pt vrdunk,
v
druhém
V«
tO^j
U
r^^
kraji
tré.
vzvodu vnného
po právu stáném nebo po panském od vzvodu viec; pakli malé, ale mé. od ohledánie ode sta uloženo - Vlil - gr. pamTfiehcr~o~ vtí vec - L - gr., o menší vc - IIIl - gr.
od
nálezu, jakž It,
kraji
'i
H^^ * W
vno
veliké, tehda
^^^^
*
V .
It. o viny, když kto ppžene druhého a puoho vysvdi tehdy na pohnaném vina úadní. Pakli na nein právo zdrží z ehož koHvk, z mála nebo z mnoha požena, toHkéž k úadu viny zuostane, A pak smluví-li se pohnaný s úedníky, nedopúštje na se
1|
\^
\ I
'j^I
_
/
,
'
-^
\
'
od nho vzieti pt vrdunk za vinu. Pakh se vyprovohmí dopustí, 4ehdy úedníci mohu s nho vzieti pt vrdunk, pakU se po provolaní dopustí výjezdy, bez milosti tolikéž viny, z ehož jej puovod pohnal. A pakli jaúovod požena nevysvdí puohonu, tehda na vina ziliosrane. It. od uvázánie podle zápisu pt vrdunk a komorníku vrdunk mají
výjezdy,
jezdy po
•
i
nm
a
ztravu.
ktož na kom má plat, a prvé nebral úrokuov, má dáti úIt. edníkuom pt vrdunk, a purkrabinu poslu vrdunk a ztravu. Ale potom když by kolivk zajímal, nemá dáti, než komorníku vrdunk a
purkrabinu
vzvodu vloženic pro nezpravu - tlil - gr. vloženie vzvodu po právu stáném písai jeden groš. úmluvy pro túž vc - lIII - gr. It. panovánie pro túž vc - 1111 - gr. It. úmluvy podle pouhonu od vloženie jeden groš. It. It. vzvodu jeden groš. odhádánie jeden groš. It. panovánie jeden groš. It, 2. It. Mštiané po vší eské zemi, kteíž mají na ddinách svobodných na zemi, ti aby byli pohánni ku právu zemskén)u, a poIt
J £1\^-
vinni jsú 3. •')h.*/i
poslu tolikéž a ztravu.
od od od od od od od od
It.
'^»*^ shledán '
hrdle
i
státi It.
a
odpoviedati k žalobám.
Puohonové na zmatky aby
byl,
takový
bu
kázán
od
nebyli; pakli by
uedníkuov
krále
kto
v
eského
nich
na
také na statku.
It. kdež jsú komu lidé sbhli s ddin a jsú v jnstech aneb aby držáni nebyli , ale vráceni byli pánuom jicli, aneb jim jich ddiny osadili lidmi jim hodnými. Pakli-by se vrátiti nechtli ku pánu na ddiny, ani ji osaditi, ale pán jeho muož jej vzieti všudy za svého lovka, A toho jemu nemá bránno býti; pakli by kto bránil, takový by uinil proti právu a ádu zemskému.
4.
jinde,
f,'}t.í|,r'!
ti
mnoho
nových v do dnešnieho dne, aby byli s nimi ped purkrabí Pražským, purkrabie Pražský aby je slyšal A ktož by kolivk po a súdd jakož od staradávna právo bylo. dnešní den ml které listy na penieze, aby jimi upomínal nepropúšlje let od roku plnenie. Pakli kto neupomínal a propustil ti léta a osmnádcte nedl od plnnie roku na tém listu, aby takoví listové a budúcí listové dále nižádné moci nemli. A takové upomínánie má býti osvdeno purgmislru a konšeluom v tom mst, kdež ležení svdí. 5.
It,
o všecky, listy že
této zemi, ktožby
kolivk
takové
listy
jest
ml
listuov starých až
i
6. it. o ležení, že má ležáno býti ktož upomíná k listu plnní a nebo k obnovení listu, ten nemá ležeti než sám druhý se dvma konioma, anebo místo sebe poslati takéž sama druhého a se dvma konioma, dokudž rukojmie nevlehnú. Ale když ukojmie vlehnú, tehdy
nemá ležeti. A tráveno nemá výše býti, ten, ktož k listu upomíná, než sám druhý se dvroa konioma - XV - gr. pes den a pes noc. A též ktož by leželi, nemají výše tráviti. okázány, a výše aby 7. It. o škody páni nalezli, aby byly nebylo škod poítáno s ležením ani bráno pes jistinu, než jakž
ádn
^-;, ^
v
i
léby
jistina jest,
kto
nemohl pohnati
ped
purkrabí pro neád, jestli-
žeby v zemi byl tu dobývati móž a upomínati ped se z svého, vedle starodávného obyeje. 8. It. dobrá vuole o listy, kteíž sú do tohoto asu byli, aby ta okázána byla ped purkrabí Pražským, jakož by se jemu za podobné a hodné zdálo. Pakli by kto nalezen byl a shledán, ješto by listy neádn dobytými upomínal, takový aby byl trestán a kázán. Ale jemu na to již po tento den ktož by komu listy chtl dáti, ten má ;
list pod svú peetí visutú, a dvú nebo tí panuov nebo zeman usedlých podlé sebe peetmi na svdomie také visutými.*) ÍK It. listové aby byli dláni podle obyeje starého. 10. It. aby nižádný pro nezplnní peniez nehanl neádným ani vymyšleným hanním, než jakož na penieze sluší, a ktož by jinak uinil, aby pro to káze trpl. A jestli žehy kto komu plniti nejakož od chtl ale hledaj jeho pravém zemským, ale ne mocí
,
,
-CtVl^
dáti
,
11. aby
bylo."
listové
It. ti
svovaní, anebo mocí
listové vráceni
vzatí,
ješto
by
to
ukázáno
byli.
{ZZVlad. 382. — Ustanoveni a sjednání pánuov a zeman zonS eské za ciesae a krále Sigmunda krále eského. Muk. Mris. 23. G, 4 a 23. G, 2.
—
4i'ch.
JÍI^_a^^,
,
staradávna bylo,
f '^láni- ^*''»*
II.
387.)
!V. Mathiae A. 27. Purkrabie hradu Pražského má listy na peníze a všecky jiné s súditi (A tu jest zpráva o listech, o dobrýcli vuolech, o ležení, o brání, o škodách i o jiných rozliných vcech Ustovnímu právu píslušejících. V IV. Matj. A. 27. „Nejjasnjší kníže a pán" atd.) I.
rukojmmi
{Nálezové,
O saudu komornim
etc.)
1465 (21. Jun.) králJMst. se pány na plném sudu pikázali sú do desk ku prvniemu panskému nálezu naznameiiati a pipsati, že po dnešní den, kdožby komu chtl dobru voli na který list neb listy dáti, že ten, kdož tu dobru voli dává, aby té osoby osobn prosil, kteíž by mli peetí své k té dobré voli pivšovati {ZZVlad. 3Sí).
*) L. B.
dl-.
10
8.
Súd purkrabie Pražského jiného nic než listy na penieze s ru1437 Mart. kojmmi vedle práva sudí a súditi má. (IV. Malh, A. 27. Najjasnejsi knieže a pán, pan Sigmund.)
ÍU^íí
{Vsehrd
Pi
I.
5.)
každý má vdti, že se list každý promlí, ktož jim 18 nedlí neupomíná, též jako jiné ddictvie. (Ale toiiu tak má rozumno býti, když by kto úroku nebo summy nechtl platiti pakli se platie úroci, tehdy se nepromlí. Toho dóvod v tvrtých knihách Matjových A. 27. Najjasnjší knieže.) koli
listech
za ti léta a za
vn
;
{Vsehrd
5.)
I.
když se jim neupomíná do tí let a 18 nedl, pro^ ddictví.; než jest-li že se úroci platí, tedy se neMatjových A. 27. „Nejjasnjší" atd.)
List hlavní,
mlí
se jako jiné
promlí. (V
4.
{Nálezové,
A láni,
i
tu
O promleni
práva.)
o listech o dobrých volech , o ležení, o o jiných všech vcech, kteréž k listovniemu právu
zpráva
jest
o škodách,
i
i
píslušej. {Všehrd
I.
5.)
2. In causa Peti de Svojšína ex una et Hanušii de Kolovrat parte Jakož jest Petr Hanuše vinil, ex altera, domini invenerunt pro jure že se jemu má Hanuš zpraviti starým práveni^jako popravce, poloze :
ruku na prsech svých, a má éci: „BeríTna svú písahu, kterúž jsem ku poprav uinil, z ehož mi je nynie Petr vinu dal, tiem jsem jemu nevinen." {Arch. II. 388.)
(Nález o tom, jak
^
se
má
a
že
A
zemi udlal.
jiný žádný, se
V
té
má Hanuš
též
pi
má
to
Petra
zpraviti
z
popravce
zpraviti
k
Položie dva prsty na prsech a vzieti to
té
uiniti každý sudce
Svojšína
s
právem
starým).
písaze, kterúž jest králi
zemský
jedné, a Kolovrata
lavic,
z s
a
druhé
právem starým jako popravce.
{Oji.)
IV. Mathiae A; 29. una et Joannis de Rizmberg In causa Vilemi de Jankov ex 1437 Mart. parte ex altera super heroditatibus in Bežanech, domini invenerunt pro jure, quod J. dehet et tenetur condescendere skuten de hereditatibus in B. Wilelmo, et W, aby jemu panu Janovi platil a vydával úroky jeho, kteréž má na tch ddinách kúponé podle jeho desk. A když mu toho zbožie |>ostúpí, má-li k nmu Wilémovi aneb k tm ddinám kterú vinu, hlediž toho právem zemským.
11.
{Arch.
II.
389.)
11
v pi Vilíma z Jankova s Janem z Kizmberka páni o tom naaby on Jan z Rizniberka tcb ddin postúpil Vilímovi a Vilím aby vydával úroky, a on Jan, má-li jakú (sic t. j. vinu) k Vilímovi, hled jeho právem. lezli,
IV. Mathiae. o tom, že
(Nález {istem
zapsali).
jednomu toho
jedni
Tu kdež
nezdrželi jak sú
:
páni o toai
což listové káží, '
takto
a
rozkázali
:
i
-
1437
jemu toho Aby Jan s
oni
tch svými bratími ty úroky všecky zadrželé dali a navrátili druhého sta kop, kteréž jim dal Ondej za postúpení hradu. {Oji.
se
hrad Krakovec, páni 11. Jun. Špalek takovú vieru a milost
sú to takto vážili Ponvadž jest Ondej k nim (Hrdoovi, Guthovi a Jankovi bratím) okázal nezdrželi,
mu
Zdislav listem pohoní o
puol
Arch. 11. 391.}
Mathaie A. 30. Invenerunt pro jure Ze paní Ivatruše vna svého ztratiti nemá, než má jeho požívati v manském práv, jakož jí zapsáno jest, bez pohoršení práva manského.
1437
:
TWUv/í*
{Arch. II. 389.)
(Nález o tom, že jedna mela vno na manství). V pi Ivatruše jedné a Calty s strany druhé páni nalezli, že ona Katruše má vna '.',', svého užíti, bez pohoršenie práva manského. s
(pjfí.)
IV. Mathiae. (Nález o tom, že jeden jednomu jeho listy naiekl, žeby byly neádný.) Tu kdež pohoní Jan z Lobkovic Jana z Roupova a jako jest Jan z Lobkovic pravil, žeby byli listové Rúpovského neádní, a otáíán jest on Jan z Lobkovic od Rúpovského, jestli to jeho vuole, co Rytké (za nho) mluví? ekl jest: „A'ío, jest" žádal jest toho, aby on to zaruil, že jsú to listové nei-ádní jest on Jan od pánuov otázán, chce-li to zaruiti? I nalezeno jest, ponvadž jest zaruiti nechtl, by to hstové byli neádní, z toho dali Rúpovského i
1437 8. Oct. -
i
—
i
listóm za právo.
-
{Oj{r.
Arch. 11 391.)
IV. Mathiae. (Tu
mohú-li sirotci statkem' svým mohú-li sirotci statkem svým vládnuti? A páni ekli: „Jsú-li pacholíci?'', odpovdl on zase: „By byli pacholíci, nebylo by teba tázati vládli by sami statkem svým podle vládnutí?)
jest
I
otázka
na
pániech,
otázal jest Jan z Rabí pánuov,
;
1437 Oct.
12 práva."
nalezli
I
aby on Warlich sirotky zpravoval
i
jich
statek, ja-
kožto strýc a spoleník. iOJi.)
sú za právo, že Václav Warlych
Nalezli
vekami)
vlasti
zboží jakož
v jich
má
jimi (sirotkami
dádu
strýc a spoleník, vedle
jich
zem.
této
{Arch. 11. 390.)
(Nález o tom,
druhý
pravil se býti
Jakož se jest Jan
z
že jeden
se
býti
tch
sirotkuov,
nm
pi
peeti spoleníka nenie a Warlych toho dali Warlychovi za právo.
Páni
uslyševše, že
pi tom
za
jesti
V.
:
W. dskami
páni
slyševše
War-
list,
že
pokázal spolek dskami
:
peeti Vácslavovy Warlych nemá, a pon-
listu
nenie, nalezli sú za právo, že ten proti
vadž
sirotím poruníkem a Nalezli za právo
sirotkuov.)
Rabí táhl k poruenství sirotkuov listem, a
lych pravil se býti spoleník z
pravil
spoleníkem týchž
dskám moci
spolky okázal, páni dávají jemu Vacslavovi
právo. {Arch. II. 389.)
IV. Mathlae. Invenerunt pro jure Ponvadž pan Petr Michalce má starší dsky pán Bokovy na to zbožie Túšenské, že tomu listu páni moc dávají k zástav, jakož jeho list svdí, a pan Jiík jest spravedliv k ddictví a k výplat té zástavy, jakož pán Petruov 1.
list
list
:
nežli
svdí.
ml
A jakož pan Jiík jest dotekl, že ješt jiná práva a listy na to zbóžie u pana Heralta, a pohnav pana Petra, to mieti, což mu jest ku poteb ke všemu právu, neokázal toho ped pány a podle toho svdomie, kteréž sú ukázali ped pány, páni sú je rozsúdili a dali panu Petrovi za právo podle jeho listu, jakož
mv
:
i
,
svdí. {Arch. II. 392.)
(Nález o tom, že jeden
ml
své spravedlnosti
ml
pi sob
než druhý dsky. A puovod neml.) Tu kdež Jií z Po-
starší list
mieti
i
dbrad pohoní Petra z Michalovic, Ponvadž iMichalec nalezli páni list má starší než Beek dsky na to zboží Túšenské, páni tomu listu moc dávají (k zástav). A jakož Boek pravil, že má ješt jiné spravedlnosti u Heralta, ponvadž jest puovod ml svú spravedlnost pi sob mieti, z té píiny dali Petrovi za právo. i
{Ojíh)
:
13
Albo citationum temporibus Imperatoris. Ktož na kterém ddictví vno okáže manželce své, a potom to ddictvie prodá nebo zastaví jinému postúpí ta závada vnu pedešlému nic nepekáží, ani trh; než ume-li muž, žena vno obdrží i
a
vnem
svým
drženie každého
z
(O tom nález
se na zpravcích.
Sigmunda, kdež Hynek {Všehrd V. 23.
—
z
:
vyvede,
ten tak
a
1437
H-
^^^'
vyvedený hoj císae
bielých pohonných za
jest v
Dube pohání Hynka
z
Emler., Rel. I. 106, Hinco de
Skal.)
Duha
citát
Heniconem
de Skal).
Zena, kteráž má na kterém ddictví vno zapsané, a potom žeby muž to ddictví prodal: proto ona muože pro své vno sáhnuti na to ddictví. (V bílých pohonných za císae Zigmunda. „Hynek z Dube pohání Heníka z Skal.")
O
(Nálezové,
vdovách
efc.)
Albo citationum temp. Imperatoris. pohnaný, tikrát se
Nestojí-li
sae Sigmunda, kdež Jan {Vsehrd
11.
II.
—
naii
zavolá.
Vrabie Viléma
z
Emler, Rel.
I.
108,
z
(Nález na to za cie-
1437
Jankova pohánie).
Joannes de Raby
citát
Wile-
helmum de Jankow.)
j.
,i,i>.%.
,
kÍ
;
'
r.
.
,
.
Pohnaný, nestojí-li, jsa tikrát volán prvé nežli páni z saudu bude právo stáné dáno. (O tom za císae Zikmunda, kdež Rabí pohání Viléma z Jankova).
vstanau,
Jan
z
(Náletové,
O
^jX
;
^
í'-"-/-
stáném právv.')
In memorlls Albo citationum tempore Imperatoris. Domini barones in pleno judicio mandaverunt, quod tam hereditatum quam censuum fiat civibus cumque.
nulla in-
tabulatio
(Arch. IIL p. 310.
Emler
Rel.
I.
141. 416. Cý.
11 Dupovec
I. 2.)
IV. Mathise B. 14.
Nmý
od pirozenie, kterýž se nemóž ústn piznati, má moc ve dsky klásti, když úmysl svého rozumu a chtnie móž kývániem (To se najde v IV. dskách hlavy nebo ukázániem ruky oznámiti. Matjových B. 14. Páni o qlovku nmém.) (Všehrd IV.
4.)
IV. Mathlee B. 21; Králová
eská má hned
(Nálezové, o králi.)
svého
vna
1437
iK-i,
quibus- 16. Oet
za živnosti krále užívati.
14 IV. Mathise B. 22. Netoliko
právo pri
ddice
ddic vno má (O tom
zaplatili
nióž,
také
ale
i
držitel,
Matjových
nález v IV. dskách
B.
kterýž
22.
V
mezi Petj'em Drahobytským a Zmrzlíkem.) (Vsehrd
7.
Í3.)
Mathis
IV.
C. 22.
Kdyžby úradníci neb úedník od desk zemských od úadu, neb pro jinú vc vedle práva, a že by jeli na puohon, aneb kto práva trpti nechtl neb pohonu pijíti, n že by kto na úedníky mocí sáhl a je bil, aneb zranil, neb mordoval, neb komorníky zbil, ten a takový aby hrdlo proti králi kdyžby komorníci od úadu jeli statek ztratil (jakož o tom nález IV. Mathiae C, 22). komorníci
:
1
(Výpis z
r.
1535. Arch.
V. 514.
—
ZZVlad. 434.)
Kdož by na komorníky nebo úad sáhl, aby ztratil hrdlo (V tvrtých Matj. K. 22 „In causa camerariorum.") {Nálezové, O tíednících.)
tek.
a
sta-
IV. Mathise E. 23. za
právo
viece žádný král
eský
Nalezli
saudem zemským. (ZZVlad.
(IV.
páni
na plném saudu všem vuobec, aby
již
mohl nižádného ped
negleitoval ani gleitovati
Mathia? E. 25).
9.)
IV: Mathise E; 28.
E.
Forma a spósob listu obranného, kterýž 28 móž vzat býti slovo od slova.
z
desk
IV.
Matojovýcli
{Vsehrd VJII. 23.)
Že místopísa psati.
(4.
má
se rukou vlastní
a
titulem
pirozeným pode-
Mathise E. 28.)
(Nálezové, o vedeni práva.)
Z práva vždycky se zachovává, že se místopísa titulem svým titulem úadu svého v obranném a jménem jiirozeným a vlastním listu sám lukú svú podpisuje. i
(Vsehrd VIII.
23.)
IV. Mathise G. 15. Každý, kdož poruníky dlá,
mže
je
zase zn)nili a jiné zil-
15 lati,
kdy chce a koho chce, bez vuole prvních poruníkuov. (Kvaterno 15 «In causa Mikšonis.«)
Mathíae G.
{Nálezové, Porunici sirotkuov.)
V. Matthiae A.
5.
Nalezli vuobeo za právo: Kdyžby spoleníci byli dskami uinni, jeden žehy umel a dcer toliko po sob nechal, tehdy druhý spoleník neb jeho synové má jich odbývati jako dcer svých vlastních. Pakliby spoleníci nechali dcer, a žádného syna nebylo, tehdy dcery tch spoleníkuov rovný diel mjte v tch statcích, vedle nálezu prvnieho. (Matthiae quinto A. 5.)
1437
a
-
(ZZVlad. 174
L.
Výpis z
1440
P.
v
1535 Arch.
r.
pátek
V. p. 510.,
Arch.
ped Hromnicemi
II. p. .390
páni
smíili
a 392.)
sú
se
1440
míru jednali mezi sebú, kterak by sob krále volili (po krále Albrechtové smrti) a zemi u pokoj a ád uvedli. Ale na tom snmu páni beze vší poteby stavili sú práva zemská, a pikázali komorníkóm, aby ižádnému práva nevydávali (a v tom uinili
kesansky,
zemanóm
a
tu
po
tom
A
velikú zádavu.).
tak to zastavenie práv trvalo
až
do krále
Ladislava. (Staí letopis.)
L. P. 1441 páni propustili úedníky u desk zemských a dvoských na zvod panstvie. Kteí dlužní dáli dskami zápisóv i což zadržáno úroky, každý aby platil a dal úrok a úedníci mají každému pomáhati podle svých písah. (Staí letofiis.)
1441
L. P. 1440 Toho asu byla nesnáz mezi pány a zemany o sedání v sudu u desk zemských; nebo zemane za starodávna mli sedati mezi lavicemi súdnými zemskými, jakož stojí zapsáno ve dskách zemských od starodávna ; a toho zemane dovedli skuten (Staí letop.)
1446
;
I.
Dúpovec
I.
25.
Trh anebo zápis muože se státi ped jedním úedníkem desk zemských, když páni zemští saudce pospolu jsauce k tomu povolení dadí (V 1. Daupovcových J. 25, kdež Ulricus de Rožmberk prodal zámek Lipnici Mikulášovi Trkovi.) {Nálezové,
O
trhu
1452
etc.)
Flaveo citationum. (V
Svdomie
listovnie
Modiých
póhonnýcL.)
ped saudem zemským, vtším
i
menším,
i
1452
16
ped dvorským
nemá pijímáno mstská svdomie
,
ež
býti
jest-liže
,
jsú
ti
živi
,
kto
prvnieho svolonie zemrozsudek v Modrých pohonbýti (jakož tom o jjijímána mají ského ných I. B. 1452).
je
dávají.
podle
(ZZVlad. 270.) II.
1454
Dúpovec
F. 17.
Anno Domini d454 domini barones deputati et electi per Laregem Boemiae ad audiendum, tractandum et sententiandum causas terrigenarum regni ejusdem, quae coram eis proponerentur (16). A z svolenie panóv a zeman a z rozkázánie KMsti pan Jiík z Kunstatu správce kralovstvie tyto zemany jmenuje k sudu k to-
27. Mart. (Jislaum
muto, však bez pohoršenie práv panóv a zeman, do šesti let, vedle toho, jakž mezi nimi s obú stranu CMst. slavné pamti uinil (8) (Arch. IIL 310.)
II.
Dpoveo
G. 16.
(Nález o tom, kdež Jan uinil odpor proti uvázání Krišfanovu Kišfan okázal, že má zápis od tyidcíti let.) Proti tomu J n pravil: Ponvadž tak dávný zápis ml, pro si se ven neuvázal? a v tom asu ty ddiny sú odprodány. A že jsi v tom asu dal zemským letuom projíti, odporuov tomu neiniv, z té píiny dali páni Janovi proti Kišfanovi za právo. a
(PJ0--)
II.
1454 27. Mart.
Dúpoveo
J. 2.
Domini barones in pleno iudioio residentes: Jakož sú žádali na pániech, aby mšané ddin svobodných zemane na Králov Msti a zbožie od zeman nekupovali a žeby tudy veliká ujma byla královkorun na rytierských lidech, na služb KMsti a na obran ství invenerunt pro jure: Aby nižádný mštnín po dnešní všie zem ddin a zboží svobodných nekupoval, bez KMsti den nižádných i
i
—
zvláštnieho povoleiiie. {Arch. III. 311.)
Žádnému mšenínu, žádnému mstu, žádnému ddinníku, senemá ve dsky kladeno býti neb jest jim kupo-
dláku žádnému nic
vánie zbožie svobodných zapov(lieno
Páni na plném
11.
dskách Dúpovcových
J.
2.
sudu...)
{VSehrd IV.
6.)
když sú toho asu žádali páni a rytístvo na králi JMsti na pániecii a súdciech zemských, aby nebylo dopuštno svobodných
A
a
;
(v
tu
17 rlediii
oí]
vládyk kupovati,
tady ujma veliká dala a
to
se
a
to
králi
na Jeho Milosti služb
a
pi tom tii píinu konin, a to na
tudicž vsí zemi na
i
pokládajíce, žehy
rytíských,
lidech
obran
takových
z
:
aby po dnešní den žádný mštnín svobodného zboží a ddin nekupoval, bez povolení krále JMsti zvláštního. Než král JMst. a |»áni dávají tomu moc, což sú sob prvé nakupili až do dnešníh(» (\n(i, podle práva a ádu to jim má predse jíti a ve dsky se klásti
píin
zen)ského. (Oji.)
Mstu, konventu, ddinníku nemá, deno
býti,
(Nálezové,
O
kladení do deslc
mštnínu
ani
bez povolení. (V druh. Daup.
2.
J.
ve dsky
„Páni nalezli"
kla-
atd.)
etc.)
Mšfané nemají kupovati ddictví. {Nálezové, O kladeni etc.)
(O tom sec.
Dúpovcc
.1.
2
O kladení do desk a kupování zboží na zemi, msta jiná krom Pražských (neb msta Pražská v tom svobodu mají) žádají, aby pi tom zachována byla, jako jsú prvé zachovávána: kteíž mají obdarovánie od králuov prvjších JMsti krále nynjšího, do jisté summy aby mohli na zemi kupiti, to aby jim jíti mohlo. A kteráž by toho nemla, ale pak, kdyžby zvláštnie povoicnie krále J. Msti jmly, to aby jim šlo. Jakož nález obecní ve dskách ukazuje: II.
mst
i
Joannis Daupowecz
msta aby
IJ,
J.
(Kusové od
mst
položení
II.
1479.
r.
—
Dúpoveo
Arch.
obecný o držení pokojném
(Nález
vede, že jest
enk
ty
ddiny
nedlí bez nároku, tehdy pakli
{Oji.
z
(dskám
-
lom
za
píiny
totiž
zápisu
a
dávají páni
Tu
práva.)
on Hrobský
krále Václava
držal za
té
ádu
kdež
to
jiro-
ti léta a XVIII
Mrobskému
za
právo.
moc Bohnkovi dskami
Bohnkova).
Arch. III. 311.)
II.
Dúpoveo
P. 8.
(Nález o tom, že jeden dskami se
jiroezaným
[)i
a
V. 895.)
Jestliže
neprovede, tehdy páni dávají zápisu
uinnému
byl,
O. 6.
pohoní Hrobský Bohfinka, páni nalezli:
.\
ohledán
aby
nález
ten
byla zachována.
ke dskám pišel,
V
že
len
kdyžby s tím listem dskami uinný moci
zapsal,
zápis
pi mezi Burianem z Guthštajna a Jakubem Ponvadž to znamenit ve dskách stojí, kdyžby Bukovina aneb rukojm jeho ke dskám pišel a okázal, že jest list proezaný, aby ten zápis dále žádné moci neml, kterýž žádné mieti nemá).
z
Vesovic páni
Jireek, Codex
za
lil.
té
právo nalezli:
2.
<«
18
uinný, a on Bukovina to jest tak uinil z té píiny dali páni Jakubovi za právo. (Oji. - Arch. III. 312.)
je dskami
proezaný
II. 1.
a
okázal
list
:
Dúpovec
Páni na plném sudu nalezli
:
P. 29.
.Již
po tento dnešní den, ktož na
má tudiež hned jmenovati a napsáno má býti, z eho chce pohnati. A jakž útok vloží, aby ped se dohnal konen A to vždy do každých suchých do suchých dní najprv budúcích. Pakliby nedohnal, tehdy dní, komuž by se kdy koho pohnati udalo. A bude-li 10 kop gr. tomu dáti má, proti komuž jest útok vložil. shledáno, že by na zmatek a neprav pohnal, tehdy bu ten také dvé nedlí v vži v panské vazb držán, a pohnanému jeho náklady koho
vloží útok,
ten
navra, což by mohl pohnaný písahu svú obdržeti, a nad to 10 k. gr. pohnanému daj ve dvú nedlí, anebo se s pohnaným vedle jeho vuole smluv. A nebude-li se zdáti a chtieti pohnanému za náklady písahati, to muož opustiti, než jemu dáno. (V II. Dúpovcových (Arch. IIL p. 312.
-
toliko P.
ZZVlad.
10
k.
gr.
pedepsaných
bud
29.)
80, 445.)
Každý ktož útok zapisuje dole neb kdežkoli jinde, y šraciech nebo krom šrakóv, hned má jmenovati, z eho chce pohnati, a to má hned zapsáno býti. (Dóvod toho v 11. Dúpovcových P. 29. Páni na plném sudu.) (Vsehrd
III. 5.)
buto v šraciech pi sudu nebo dole krom sudu na koho vložila vloze útok nepožene vedle práva do suchých dní najprvnjších, a ten na kohož útok vložen jest na suché dni najprv píštie, to pánóm oznámí na sud, a vedle práva za opatenie každý ten ktož utkna nedožene neb nepožene, má nález žádati bude j)anský trpti a dv nedlí v panské vazb sedti v vži. (To stojí Ktož pak útok
:
v
11.
Dúpovcových (
lom
Vsehrd
29. Páni).
Kdož útok uiní, by pak nebyl zapsán, jaká pokuta na to. (Pi nkolik artikuluóv. V 2. aupov. P. 29. „Páni" ald.) {Nálezové^ O zmatku.)
jest
'1.
tnají
P.
III. 4.)
(Stal sie nález
se zachovati etc.)
obecný, kterak pi výprosách odúímtných lidé Item kdož jest co na králi za odúmrf vyprosil,
pisúzeno, ])i tom rozsudku tak ta vc zuosta pisúzeno až do siež chvíle, ze škod ten nemá propohonn býti na tom, na kom jest se ta výprosa stala to minuto. Než to cožby ješt nebylo pisúzeno, a jestli žehy pak ten a pakli neobkrálovo právo obdržel na výprosníku, ten toho poživ drží, tehdy ten na kom se jest výprosa stala, bude moci toho ze
a
tomu
a
z
to
jest
již
toho což jest
;
již
;
;
bu
nm
jeho statek vyprosil. A také ten, škod pohnati, ktož jest byl na na koin se výprosa stane, a on sob bu
i
i
:
{Oji.
-
Arch. III. 318.)
Kdož co vyprosí na králi, nemaje na__ddinách svobodných, a saudu pistoupí o to se sucHtí chtíc, ten každý má pro škody uruiti. (V 2. Daupovcových P. 30. „Páni na j)lném saudu.")
tuJL
k
(Nálezové,
O
škodách.)
Ktož koli kterú odúinr vyprosí a koho k nákladm pipraví, a práva královského neprovede takový každý bude moci ze škod pohnán býti. A ten ktož otpierá výprose, bude-li sob hojemstvie do :
druhých neb do tetích suchých dní bráti, a ten ktož jest vyprosil, právo královské provede a obdrží tehdy také ten ktož jest sob roky (To psáno v 11. dskách otkládal, bude moci ze škod pohnán býti. :
Dúpovcových (jrSehrd
P. 29. Páni na |)lném sudu.) I.
3.)
Pi výprosách žádná nebo
ddictvTé
A^ystóží
;
se žaloba neklade, když kto
než
otpor
se
slyší,
a
které
zbožie
strany mluví a své
—
súdie. j ako pi sudu zemském, když se otporové na králi, na ^diriách svobodných nic nemaje, má k úadu a k sudu pistúpiti a o to se súditi chce, ten každý pro škody a náklady zaruiti. (To psáno v týchž knihách v témž
spravedlnosti ukazují,
A
ktož
vyprosí
co
miest.) {Vsehrd
1.
3.)
3. Páni vuobec nalezli za právo: Ktož jest koli která zboží krá-
dskami anebo ddicky anebo listy do dnešního dne, takový aby fa zbožie zase vypravil tomu, íž jest bylo anebo komuž by to píslušelo, a to konen od dnešního dne do prvních aneb do druhých suchých A pakli by a potom aby se toho neudávalo žádnému initi. dní
lovská,
anebo knžská anebo
cizí
prodal od smrti krále Václava až
;
ten ktož tak
jest ta
cizí
asu jmenovaném anebo trestán,
a to
{Ojtr.
podle práva
-
nemá
a
prodal,
zase
více udlal: takový
jich
nevypravil
bude
a
brž
má
již
v
býti
ádu zemského.
Arch. III. 313.)
Žádný zbožie ve dsky
zbožie to
klásti
a ;
ddictvie královského, ani knžského, ani cizieho pakliby kto té smlosti byl, a o takovú se ne-
2*
;iuí
20
{Všelnd IV. '
Ddin
Daupovec
býti.
(Toho nález
P.
jest
koli která zbožie etc.)
4.)
královských ani duchovních nezapisuj dskaini.
(Secundo
2.)
O
{Nálezové,
kladení
e/c.)
A
jakož pak mnozí pohoní
to
aby každý
z úmyslu svého ze škod z veliké puovod má naped zpraviti, že sú se zná, to daj. to tak veliké škody a spravedlivé, a pohnaný v A což by se jemu zdálo že by tak mnoho nebylo aneb že jemu ni ímž povinen není, z ehož jej pohoní, to taky pohnaný zprav. A póvod aby to komorníku, ten kterýž pohoní, povdl, z kterak veliké
4.
'-'^
vedle práva kázán
dskách lUipovcových P. 29. Item ktož jest
,11.
,
r\^^
má takový
pokusil,
pravost v
summy,
vdl,
že
to
em
summy
ze škod pohoní.
{Ojíf.
-
Arch. lil. 313.)
Jakož pak o tom slyšíme, žehy nkteí puohony inili aneb žehy ješt initi chtli na ty, kterýmžto mnohým jích trh anebo spravedlnost z desk jest vyezána, jakož jsú jim jich pi-átelé ta práva pry 5.
ješt tm dsky svdie, kteí jsú odprodávali pohnaným bylo provedeno bu registry anebo aneb jiným svže sú penzi úroní u desk kladeni v úadu takoN^ých puohonuov domím, ještoby páni to svdomí schválili nebo by k takovému bylo hledno jako se neudávaj žádnému initi
odprodávali, jesth
že
že
a
:
tm
by
—
,
;
k
tomu, ještoby chtl druhého úkladem a neprávem o jeho statek pipraviti. {Ojlr.
-
Arch. IlI. 313.)
Za právo jest, že póvod najprvé
Dúpovcových (
"
Všehrd
P.
29.)
II.
26.
—
Nálezové.,
Pohnaný nenie povinen,
O
má
písahali.
(To
v
stojí
II.
iJiisahíMh.)
všecku suinmu, z kteréž pohnán, písahati, než v se zná, to móž dáti, a v emž p\ mu se zdálo, žeby lak mnoho vinen nebyl, za lo písahaj. Pakli chco, móž za všecko písahati. (Toho nález v II. Dúpovcových P. 29. .. Ilom také jakož mnozí pohánjí etc.) chce-li, za
em
jest
i
{Všehrd
II.
O. Jakož
2^.)
uMii^iiii
'
orioiíc.
^
iJr
\'.|i.vi
o-I-kih
pak mnozí vyhledávají v registách staých'staré zápisy
za asu krále Václava odprodávali sú práv ddictví své, a lemi by chtli nmohé lidi k súduom a nesnaženi pipravili: protož aby toho žádný neuinil a to k(! škod tm a proti spravedlnosti tch, kterýmž dsky svdí, by mli proti nim jaké odpory klásti nebo puohony na dlati; ponvadž sú toho prvé neproti
tm, kterýmžto ješt
a
n
hledli
za
krále
Václava
komu polebie, když a' vicc jich nebu. {Oji.
— Arch.
sú
lII.
a
nebo
práva šla;
313.)
za i
ciesae protož
ti
Zikmunda, odporové
bylo-li
aby
toho
minuli
21
7. Ktož by koli z menšiech iiedníkuov od dnešnieho dne co kupil ,:líL^ ^it/> na svobodných ddinách, neboh který zápis od koho k sob ve dsky pijal, aby to ohhísil a dsky své ped pány na plném saudii aby
pi
etl o tch suchých dnech, bylo.
—
(ZZrind. 240.
Nalezli
ve dskách ktož
se
jest,
že
zapsal,
by ho
jemu
lisí
Dúpovec
právo:
viiobec za
statku, jestliže
sv.
dsky
ve
Prokopa,
II.
kladeno
Dúpovec
P. 29.)
Arch. III. 314.)
II.
svém
jemu
klerýciiž by
1454 ve tvrtek den
(Stalo se L. B.
z
ten zápis má propuštn svdí. (O tom rozsudek
býti,
list
dskami
kto
nevyvadil, že
A
zuostati.
by
pakli
zavázal na
jakážkoli pokuta stálo,
žeby
ten
proezaný ke dskám pinesl, že mu by pak toho nebylo, komuž zápis a
i
Dupóvc
II.
žeby
Jestli
toho
má
to
vyvážený
Q. 6.
Q.
6.)
'{ZZVUd. 193.) II.
Dúpovec
Q. 10.
1454 Barones in pleno judicio, audita querela Pelri in nomine Annae 18 Jul. orphanae super Johannem de Stezowa, že jest vzveden úadem Piažským purkrabí super hereditales dictae orphanae pes panský nález, auditis panské pisúzenie a jich nález, invenerunt pro jure: Ponvadž \íwUjest to prvé panským nálezem pisázeno, že páni dávají tomu sirotku za právo vedle prvnieho panského nálezu, a on Jan, ponvadž sml pres panský nález na ddiny svrchupsané sáhnuti, aby pro takový bh od purkrabí Pražského vzat byl a vzasen do vzenie v panskú 1.
káze. (Arch. III. 314.
—
ZZVlad. 193.)
nemá žádný.^a ddiny, sahati pod druliyh Daupovcových Q. 10. Páni atd.) {Nálezové, O vedeni práva.) Pre^ háíez pgnský
2.
Barones
in
causa Bohuslai ....
in
kázní. (V
pleno judicio invenerunt pr<» bere-
jure: Jakož jest Bohuslav vzal komorníka super intromissione
ditatum
in
Boskovicích,
tu
jest
strana
otpierala
že
jest
nepravá
komorníka vzal na zmatek, a ponvadž mu jest purkrabie také ekl, že na zmatek komorníka vezme, a ktož by komorníka chtl na uvázánio vzieti, žeby všecka práva k tomu píslušná ml na hotov mieti, a když jest práv svých pede pány neukázal: protož dávají Zdekovi za právo. A ponvadž jest komorníka na_zmatek vzal, aby pro takový úinek od purkrabie Pražského vzat byl a vsazen do vže v panskú i
káze.
,0
ííiÍoI
{Arch. III. 315.)
Pro zmatek pi uvazování žádné sumy '"tleri' "ktož se uvazuje, omorriíku najvyššiemu nepropadá, než kažen a vazbu planskú trpti
^
(v^n/i^i,^
^
'
Rtu
2 má. (Nález na
lo
Dúpovec
II.
10,
i).
v
pi
Bnliusíava
z
Kosine
a
Zdenka Kostky.) (Všehrd IX.
8.)
se Toto však pi kažclém uvázání a zápisu má vdieno býti že ktož by se zniaten uvázal, a to sudem panským uznáno bylo se jest zmatene uvázal, ten žádné pokuty najvyššiemu komorníku nepropadne, než má do vazby v panskú kázeu vzat byli. (Nález o toru 11. Dúpovcovýoh 0. 10, mezi Bohuslavem z Kosine, ,
,
)
(Všehrd VII. 2.)
tom
v
Právo vésti kdo chce, má všecko vyhledati, aby druhých Daupovcových Q. 10, v pi Bohuslava O
(Nálezové,
nechybil. z
(O
Košína.)
vedeni práva,)
Komorníka kdo by vedl neprav, (O tom secundo Daupovec Q. 40.) {Nálezové,
O
Nález o
tom kdož
zmatek,
vedeni práva.)
komorníka Bohuslav
jest
vzal
na
Jana
na
píiny, že žádného práva pede pány neukázal z páni Zdekovi za právo a jej Bohuslava páni pro zma-
a
to
toho dali
z
té
:
,
tek v svú kázeií vzali. {Oji.)
Dúpovec
II.
1454 17. Jul.
Ladislav sedícími
oznámiti pijali
a
z
boží milosti
nám
eský ped pány na plném sudu pánóm a rytiestvu eského království
král
jinými v-obec všem
ráí tak
nynjším
takovú pomoc,
a
Q. 13.
i
potomním
všem
pro dobré naše
to
páni,
rytiei,
zemane,
zbuoží
celým
úrokem
i
Kterak
:
království
srny
vdn
eského, kterúž
msta
et tota comunitas regni B., ze Svato-Jirským nyní minulým uinili, a z práva, ale ze své dobré vuole, kteréž jsú prvé nikdy neinili pedkóm našim kniežatóm ani králóm eským; my vidúce jich svobodu a spravedlnost, že si'i nikdy nebyli povinni, ani v potomních asech nám budu ani^ budúcím králom eským protož my : naši budúcí, králové eští, takové pomoci nemáme na nich žádati nižádným bhem ani skutkem, než že je v tch svobodách máme a chceme zachovati, jich brž potvrzujem od nás od budúcích králuov
sú
svého to ne
vn
i
i
eských asy budúcné (Oji.
—
Arch.
III.
a
vné.
3í.)
Flaveo oltationum. Ponvadž
1454 15.
Mart.
jest
M. de L. actor prožaloval svú žalobu po
eníku
Jacobum, a v tom t(Pzálóby nezachoval, a eí svii jinak žalobu piomnil, a lak len puohon žaloba stala se jest na zmatek: a pi'olož len puohon s žalobu KMst. se pány zdvihají, a í^uper
citátm
i
i
i
2SÍ
potom aby nepohánl. (EmUr,
se
nižádný
Rel.
I.
téhož
nedopúštel
zmatek
na
a
nižádný
/52, 80.)
bu
Jesth žeby kto v
žalob se cdiOL-Jskládal, svdomie aneb žeby toho nepokázal, a žehy svú jinae pi vedl než žalolja i pohon ukazuje, ten póíion na zmatek jest (jakož o tom rozsudek v pohonných bielých sic! I, 1454, kdež Mikuláš.)
jiné vci,
ei
a
^
,,,
,
j^Viii*
•
—
—
(ZZVlad. S2.)
e
tak, že
NesRwná-li se Žaloba s pohonem nebo v pelíení s žalobu jTnak a o jiném jest napsal žalobu liež pohon, anebo že jinak
.
^
,
v
išl žalobu vložil ve dsky, a pi líí jinak a o xin.é vci iaJ^i^ví to,J^^^ ^zdvlženie pohonu jisté pinášíT a druhdy zmatek. (A o tom najdeš v M. p., kdež Mikuláš z Lobkovic pohání Jana z Wesovic.) :
.
^
i
{Viekrd
A
II.
17.)
když se póvod ehožkoii jiného v své žalob doloží, ehož potom v~pr~ve'dní okázati nemóže, v zmatek nohama vejde Ale ten, kdož žalobu svú promní a jiné mluví v pe své líení slovy~nežH jest v žalob napsal a prožaloval, zmatku zajisté ujde, ale též
eí
pohonu zdviženie neujde. (Ale
to
i
též
provedeno býti, a ten jest v Modrých Lobkovic Jana z Vesovic pohání.)
má nálezem
jako jiné všecko,
pohonných,
kdež
Mikuláš
z
{Všehrd IX. 4.)
Proto ne zmatek se nalézá, než pohon se zdvihá. (Dóvod toho jest v Modrých pohonných, kdež Mikuláš z Lobkovic pohání Jana z
Vesovic;
tu
takto stojí:
protož ten pohon (Všehrd IX.
^že ten pohon
žaloby král
i
a
i
žaloba
jest
na zmatek,
a
páni zdvihají.")
4.)
pohonem aneb pe líení s žalobou nesrovnává^ (V modrých pohonných. „Mikuláš z Lobkovic Vesovic")
Když se žaloba
s
bude póhbH' zdvižen. pohání Jana
z
{Núlezove,
O
zálohách puohonných.)
PechaneczOjírz de Oczediebcz citát Nicolaum Wentlar de Kadan. Ex quo citati tabulis docuerunt jus ad herediin Cz., domini „pamatujíc nález praedecessorum suorum, quod
1454 J"".
Invenerunt pro jure: tates
nullus
hominum
citatis
juxta
eorum
—
=;
tabuías
pesvditi non
potest,"
et
eo dederunt
pro
\ í'
;
tabulas pro jure.
{Talmh. Arch. IV. .550. Cod. II. 2. pag. 41.)
—
JCmler
I.
134, 89
—
Cf. II.
Nicolal B.
2.
(Nález o spolku bratí.) Páni o tom takto rozkázali: Jakož ona
Kateina okázala jest list, kterýmž jsú se bratí spolili a kdyžby Petr a Bohuslav požádali propuštní z toho spolku, rytí propustil jest to co "3 jeho
ddin dotýe
Janovi
z
to a
1454
takto, 19-
on Jan
Nestanic,
i
Jun.
24 z
píiny on
té
štní,
on
a
má pnWo ku
Jan
také noioolil
.lan
jost
polovici
ddin podle propu-
térli
enž
než
zapisovali
více
jesl
jemu
rytí propustil.
—
(Oji.
Jnn.
118, 24.)
I.
Ex quo Jaroslaus Plichta
1454 Í2.
Emler,
;,,ii
dluhu
z
svých desk
drž a o
cilat
Pribíkovi
ehož póvod
z
to,
pro damnis et non pro hereditate, od Zanipaeha dluh , on se
svdí
jemu póvodovi tiem vinen
praví že
zem
dsky
a
.
viní
Pribíka,
nebyl) aby se
ex (quo
oistil vedle
Pi'ibík
práva
této.
(Emler, Rel.
125, 52.)
I.
de Clenoweho. damnis et non pro hereditate, ani z dluhu, a dsky Pribíkovi svedie od Zampacha dluh, on se svých desk drž a o to, z ehož póvod viní Pribíka (ex quo Pr. praví, by jemu póvodovi tím vinen nebyl), aby se oistil vedle práva zem této. Zierotin citát Przibikonem
Jaroslaus Plichta de
Invenerunt
Ex quo
:
(Rajg.
—
J.
—
Treb.
P.
citát
Mus.
—
pro
Talmh.
—
Arch. IV. 54S.)
kdež jeden pohoní ze škod a ne z dluhu.) Páni Ponvadž Plichta ze škod pohánle a^ ne z da dsky Pribíkovi svdí dluh od Zampacha, dictví ani z dluhu, ehož puovod viní Pribíka (a poz drž a on se svých desk nvadž Pribík praví, že mu niíinž vinen není) oisf nevinu svú podle práva. (Nález o tom,
o
tom
takto
rozkázali
:
;
{Ojt.}
za odhádánie Tak Plichta bratru svému za dvoje panovánie Modrých pohonných, kdež Jaroslav Plichta pohání.) i
pijal (v
(Všekrd IV. 13.)
1454 Jnu.
Joannes Dupowecz et Hincone de Sacro Campo. Dorota
z
Alsso
{Talmh.
j^-4 Oi't.
:
Ex
Adlar klade Hinconi inarito suo citato
odporu neuinil, že tudy právo
9.
de Zieberg
Invenerunt
—
Arch. IV. 355.
—
své'
conqueruntur super quo D. vda že paní ve dsky, a on žádného
ztratil.
Emler
I.
124. 49.J
jiný zmatek, kdež odbytá pl-ed spoleniem otce se ddictvie a spolku pohání (Nález o tom v modrých pohonných, kdež Hedvika z Hoíinvsi pohání Sinila z Horinvsi.)
Nachází
svého
i
z
(VŠPhrd IX.
3.)
Když která odbytá ped spolením otce svého jtohání z ddictví, (V modrých pohonných, kdež Hedvika z llonnvsi pohání
jest zmatek.
Smila odtudž.) (Nálezov,
O
emntku.)
Et prout iMraksso ác Radimowicz esf
uxore sua suj>er lucrum
et
damnum,
cduunissarius a lledwiiia
ideo dehet
ipse M,
pokutu
tr-
25 pti z a ženu svii, vedle toho, že jest muž její. A nezdá-li se Mraksovi O^ws/^.-vpokuty psané trpti, aby ženu svú od dnešního dne v témž dni k té ^tJiia^ '«,^1. pokut postavil v purkrabinu moc; neb jest ten piiobon na zmatek |>^Ht*,-í*»
'.
^
uinn.
-y ;^
{EmUr,
Hel.
—
123, 41.
I.
Cf.
Archiv IV. 549. In memorlis.)
Porucník za svého jistce má nebo sám pokutu nésti, nebo ji miesto sebe v ureném roce k nalezené sudem pokut postavili. (Nález o tom v modrých pohonných, kdež Hcdwika z Hoiinvsi pohání Smila z Hoiinvsi.) (Všehrd.
Pídavky)
má pokutu
Že porucník nález o z
tom
Modrých
v
trpti za svého póvoda nebo pohnaného,
kdež Hedwika
póii..
z
Horinvsi poliání
-
Sniila
Horinvsi. {Všehrd
II.
19.)
má
Porucník
pvoda neb pohnaného
svého
za
však jest-li že póvoda neb pohnaného jeho tu
pi
nésti
saudii
pokulu;
není,
a
-
v
lém dni žehy jeho ped saudem nepostavil. (V nKtdrých pohonných, Hedvika z Horinvsi pohání Smila.)
kdtv,
O
(Nálezové,
poniaiicích.)
Borziwoj jun. de Lochowicz citát Nicolaum de Lobkowicz. InEx quo N. citatus nesahal jemu R. mocí v drženie veneiunt pro jure
\
1454
:
jeho. jakož mezi nimi
se uvázal vedle desk
pe
jest,
svých,
a
než_j)xávein
potom
sáhl^
komorníkem
toilž
listem od úíadu
k
purkrabí a
poslem téhož purkrabí na vrch právo dovedl na tch ddinách: eo dederunt N, citato pro jure.
—
{Talmb.
Arch, IV. 547.
—
pro
Emler 115, 12.)
Tu páni n (Nález o tom že jeden na druhého právem sáhl.) tom takto rozkázali: Ponvadž on Mikuláš pohnaný nesáhl na Boiddiny mocí v jeho držení, oc pe jest mezi stranami, než vojovy právem vedle desk svých,
z
té
píiny
dali
pohnanému
za
právo.
{Ojir.)
Wenceslaus de Skuhrova
Margarethani de Praga. Barones
citát
tento pohon, ex eo, qiiia actor querelam r^on imposuit,
zdvihli
jest ohlášen
Anna
nan pišlo
a
—
{Talmb. z
a
voláno
—
aliy
ožaíovaí<'Iaeo eleta querela.
Emler
/.
138, 105.}
Milevska pohání Macha
z
Hor. Nalezli
Arch. IV. 549.
za právo:
tm
Po-
Irhóm ižádných odporóv se nestalo, a k tomu také páni nález uinili, ktož-by koli za krále Vácslava pokojn které ddiny držel tí léta a 18 nedlí bez z tináiokóv vedle ádu a práva zemského, aby pi tom zóslal píiny dali jsú Machovi pohnanému za právo.
nvadž
jsú trhové
šli
za krále Vácslava, a proti
—
{TaJTfih.
—
Emlfv.
I.
112,
l.j
1454
kdy,ž /
1454
~"
'
26 1454
Jestli-žeby kto
nau uvtlen koho, tolio
,
má
byl,
na
komu
list
ten spálen
neprovedl, aby
náek
nález ukazuje o
cti,
a
falsem narekl a jestli-žeby býti jako
jemu
opravil tiera
to
škody zapla
podle
ten
faleš
naka
Pakliby kto
falešník.
spósobem jakož zemského
svolenie
obecnieho. (O tom rozsudek v Modrých pohonných
léta
1454.)
{ZZriad. 400.)
1454
Jarossium de Trceús. Invenerunt pro jure: od Mary, et J, citatus jí svdie páni neodpieráj než toliko praví, že na tch ddinách má polovici, dederunt actrici pro jure, aby on citatus medietatem illarum heredibez pohoršenie tch ddin, jakož jí dsky taturn jí postúpil Katharina de Praga
citát
ex quo K. okázala jest dsky, kteréžto
i
—
svdie. fEml. Rel.
118, 25.)
I.
(Nález o tom, kdež Kateina statek svuoj v dskách má.) Páni tom takto rozkázali Kateina jest okázala dsky své, kterak jí ádn svdci, a pohnaný tomu nic neodpíral; podle toho dáno jest puoo
:
i
vodovi za právo. {Oji.)
1454
Ex quo o kteréž jest za právo,
et
(EmUr
tabulae ze
jména
svdí
Fridrichovi
actori
o ty ddiny,
pe
mezi nimi, dávají jemu actori páni vedle desk jeho ipse Burian citatus má právo ped sebú.
Rel.
I.
122, 39.)
Páni (Nález o tom, kdež Fridrich statek svuoj v dskách má.) Ponvadž zjevn dsky a ze jména svdi o tom takto rozkázali: podle toho dali Frychtovi Frychtovi o ty ddiny, o kteréž pe jest, za právo, a Burian má právo ped sebou. i
(OjíT:)
1454
Ex Joannes de Chcebuze citát Joannem Czigan de Welezicz. quo actor docuit tabulis Katherinae de Chebuze, a po tom dánie jejie, aby on Jan póvod k tomu právo jml, což dsky praefatae K. svdie, a toho aby praefatus J. citatus sibi Joanni actori condescenderet skuten infra hinc et duas septimanas. {Emler, Rel.
I.
125^ 50.)
(Nález o tom že jedna dala jednomu právo své nápadné.) Páni o tom takto rozkázali: Ponvadž on Jan okázal dsky Kateininy, a po tom dání jejie, aby on Jan k tomu právo ml, což[dsky Kateininy okazují. (Ojh\)
1454
Henricus Bawor de Sswamberg
citát
Joannem Judicem de Tie-
27
Ponvadž
ciilewecz. Invenerunt:
pohonem páni již
zastihl
že
jest,
H. actor
pohon
to
ponvadž J. bude vdti, k komu o
zdvihnuti
H. actor
proto,
—
(Talmh.
—
Arch. IV. 549.
citátm
in diotis
citatus pravil, to
Kmler
I.
hereditatibus
na zmatek, než kázaU
není
má
^
v\i'L-(jj
jej
-^,
že tu nic nemá, a
^
hledti.
124, 47.)
Henricus de Ssprimberg citát Katharinam de Dessnicze. K. citaia Ex quo jpsa K. citata Barones citationis non adstitit. pro dopuštnie Božíe a zvlášt pro nemoc na sehnaném roce nemohla státi, quia ejus non-paritio sibi in praejudicium non dehet esse. Man-
in
testatione
davprunt
:
terminm
corrigi
sibi
— Arch.
{Talmb.
ad judicium.
—
IV. 549.
Emler
I.
Í24. 48.)
Wenceslai Andreae
Katein
Páni rozkázali
svdí,
že
Kateina
n
s její
sestru svi
s
J. 3.
A ponvadž dsky vna
sestru:
mají Kamerethovi
naKamareth aby
všecko zase
1454 4.
Oct.
když ony panny udlají, vrátiti, cožby za také statku jim jich postúpil, jakož dsky a list smluvní svdí. (Oji.
—
dal;
Arch. III.
to
316.)
Wenceslai Andreae
lezli
J. 13.
(Nález o listu lantfridním.) Páni nahledše v list lantfridní, naprávo: Ponvadž se jest on Kuneš nezachoval podle listu
za
lantfridního lantfridního, (^Oji,
a
a
_
peeti
své,
Zdenk
on
má do vazby s
vzat
býti
podle
toho
listu
1455
H-
Oct.
'--
jinými k Kunšovu statku právo mají.
Arch. III. 316.)
Wenceslai Andreae
29.
J.
1455 olim Martini Brada vendidit liereditates in zapsala tabulis Petro, 28. Oct. tom tch ddin neoistila, et ex quo Martinus habons dictas hereditates a praedicta Ofka in taex bulis, et vendidit easdem et intabulavit Enochovi, pati Procopii eo barones dederunt Procopio filio dicti Enoch pro jure. Sicut Ofka
relicla
U. marito suo a v
i
:
{Arch. III. 317.)
jednomu prodala ddiny
(Nález o tom, že jedna I
dáno dskám prvním
proti
a jich neoistila.)
posledním za právo.
(Oj.J
Ex quo ciesaovým právem a
super
hereditates Sigismlindi
ádu zem
páni, aby ten list vsel vedle práva v dvorské a když se tak stane, zachován podle obyeje
kázali
rád
sáhli
právo neprovedeno jest vedle práva a
io
;
této
dsky která
a
:
i
1455
roz- 28. Oct.
aby strana
byl
k
Jft
28 (Vrnn právo bude mieti, ta toho poživ; a v té miere aby na ddiny S- -ovy nebylo sazeno tiem pnvem, dokud to nebude pistiženo. (Arch. III. 318.) a toho sobe k sobe toho tak k se výprosa stala,
(Nález o lom, že jeden výprosu uinil na králi
A dokud ddiny nesáhal, na kom
místu nedovedl vedle práva zemského.) místu nedovede, aby na ty
dokavadž nebude o tu
vc
rozsúzen podle práva dvoru králova.
fOji.J
Wenceslai Audreae 1455 ;{0.
Oct.
J. 30.
(Nález na odpor o tom, kdež jest Jaroslav Plichta odpor udlal proti
ddinám
.l.uoslav dali
v Túžetín.)
tomu
proti
Proti
tomu
Zajíc
—
z
i
té
on
píiny
Arch. III. 318.)
Wenceslai Andreae K. 145»<>
ukázal, a
jest
páni Zajícovi za právo. fOji.
konec
list
nižádného práva neokázal;
listu
(Nález
tom,
o
že
jeden mel prvé zapsán jest.)
1.
ddiny dskami
zapsané,
;i
Tu o (iastolora a Precha páni nalezli Ponvadž ddiny prvé jsú ve zpráv Castolorov, než jest na nich plat komorní vložen, a astolor najprvé právo dovedl podle práva, a tu což po odhádání ostane, na tom Pech platu svého komornieho postihaj. potom na nich komorní
plat
:
Vl'VÍ«MV>'
',
.«^hifev
—
{Oji. Jestli
,
Arch. IV. 319.)
žehy kto kterým statkem co zpravoval,
vno
komorní
a
po
též
zpráv
aneb tehdy pijde-li pro nezpravu k zápisem zavadil (idhádání, poslední zápisové moci mieti nebudu proti prvním, proti !(' zpráv; než cožby po odhádání té zprávy zuoslalo, tehdy potomní zápis k tomu má hledti, což jest po tom odhádání statku zuoslalo. A tak starší zápis ped potomními má naped o zprávách mieti (jakož že by na
tom
statku
jakkoli posledním
o
nebo
zavadil
plat
zapsal,
:
tom rozsudek Wenceslai Andreae K.
1.)
(ZZVlad. IM.)
Wenceslai Andreae L. Ten rozum spolku
to
právo
jest,
že
spoleníka má na druhélio pipadnuti. (Nález L. 7\. Páni na plném sud.) (Všehnl.
3.
po smrti jednoho tom Wenc. Andreae
teprv o
jn.)
17.
Flaveo citationum. 1455 ii4.
Protivvecz
Jau. suscepit
pro
z
trina
Rochowa citalione
cilat
Zbinkonem de Kuba. Zbinko citatus tamquam cum canierario essel
actori,
29 tribus vicibns
tes
eitatiis,
(Talmb.
—
rle
Zliorzc
non
citationis
H.
est
actoris in
parte
t\v
—
I.
v
i
Actor
Jeclimilicz.
rie
iit
non noceat, ex
ritationis
vv'
*".
í^J
"k/yl-
1455 ^^^^
iii
absolvitur a citatione (Relatio ^^-
mandavit,
Giibeinator
testatione
ji *^
omneš
sicut
similiter,
135, 92.)
Joanncin
cifat
gubernatoris
d.
Kmler
adstitit;_citatiis
oiíímum beneficiariorum.) ejiis
citationis
A'
Arch. IV. 555.
Hcrinannus tesfatione
et^ testatione
essent testatae.
citatidnes
poteb
KMsti
non-oomparitio eo, quia missus
(Relatio
<'
.
-'^-^***^
omnium
beneficiariorum.) {Talmb.
—
—
Arch. IV. 551.
Emler
I.
123, 42.)
Wenceslaus de Radiczowa citát Nicolaum Humpolecz [nn heredifate. Inveneriuit Ex quo ipse N. H. citatus okázal trii tabulis ješt za krále Vácslava, a tomu trhu ižádný odpor nestal se jest, a tak bez nárokóv to zbožie držáno jest za pokojných let, od a ode tyiceti let, dcderunt citato pro jure ot ipse \V. actor pohnal
1455 ^-
:
Oct.
ty
na zmatek. (Tab. ctiriae reg.
Ofka de
šliám
zakládala se
moi
Emler,
I.
/37, lOo.J
tm
svdomím,
a
listové
kterýchž jeho pohnala:
I.
I.
haní Jiíka
z
barones
d.
aclrix
1455
I
svdomí
ani
tm
proti
ddinárn,
XíÍim
I
i
j
dcderunt citato juxta | '
133, 83.)
svdomí nemají moci
Listové ani
pohonných
všickni
nemají, et citatus tabulis pstendit právo k
(Emler, Rel.
cpio
ddinárn, z kief.ýchz pohání, vedle práva^. než M^^- ^^^
pro eo ejus tabulas pro jure obtento. z
Ex
Czastolovic citát Girzikonem de Kiinstat.
neokázala práva k toliko
—
1455 Sabbato
ante
Galii,
{»roli
kdež
dskám.
Oka
z
^
(V
modrých po-
Castolovic
\
Kunštatu.)
(NálczuvU O prvodu.) \
Ex quo citatus tak starodávné drženie má, za pokoje a za 1455 ^{j^a, iáduov jemu na to nižádný nesahal, ct actor tanfuui ostendit tabulas ^^ ^^^"Wl » ab annis X a nic jiného: vedle toho domini dcderunt citato pro jure (1455, 18. Oct.) ;
(Emler, Rel.
I.
125, 53.)
To
stojí v Modrých pohonných kdež Jan Steker pohánie Štpánka z Sochowic: Ponvadž pohnaný tak starodávnie drženie má, za pokoje a rádu jemu na to nižádný nesáhl, z té píiny dali sú mu
za
,
právo. (Všehrd VI. 4L)
Ze dsky nebo zápisové proti držení tí let a 18 nedlí nic není. (V modrých pohonných, kdež Jan Steker pohání Štpánka z Sochovic.) (Nálezové.,
O
trhu, zápisu
a
listech.)
%^ jH .
:\fA
30 starodávném
(Nález o
Ponvadž a
má
})ohnaný
Páni
držení.)
starodávní
tak
na to jemu žádný nesáhal
z
:
o
lom
takto
rozkázali
píiny dáno pohnanému
té
:
držení za pokoje a za ádfiv, za
právo.
(OJiJ
1455 £ó. Uct.
Wenceslaus de Konprus ^^^^^^,
vno
Uh-iei
citát
ovdovvši,
své,
Ex
EIsskam de Trže bska.
zapsala
tabulis
Joanni
quo
íilio
E.
Ulriei,
sebe mocna, a tak dále to prodáváno dskami až na Vaeslava actorem pišlo, a ten trh, kteréhož jsú citati list okázali, kdež prodává Oldrieh. a její jineno Elšky, manželky jeho, v tom listu také stojí: kterémužto trhu odepel jest puovod, že jest ona muže svého poddaná, a protož že jest ten trh moci neml, že ona o své vno
jsúcí
pijíti
i
nemá;
et juxta
hoc
barones actori dederunt pro jure.
d.
(Arrch IV. 557.)
muže
vna
svého nemóž prodati neb ješt jejie skuten nenie, ponvadž jest jeho neobdržala; a zvlášt kdyžby s mužem spolu, on ddictvie a ona vno prodávala, že toho ona uiniti nemóž; než uiní-li to vedle svého muže, uiní jako ta kteráž v moci muže svéno, a ne v své jest, a to vnu jejiemu žádné škody, žádné ujmy nenese neb ona též vno své, ume-li muž, vedle nho ve dsky kladené, obdrží právem zemským, jakoby nic ve dsky nekladla. (O tom nález v Modrých pohonných, kdež V. z K. E. z T. pohání.)
Žádná
ani
zapsati,
žena
ani
živého
kterým obyejem
mající,
zavaditi,
;
(Všehrd V. 24.)
1455
Agnezka
23. Oet. jesti
Jan
Kowarzov^a
de
Gzalta
otpieral
citatus
citát
actori
Joannem a prav,
Gzalta..
že
je
Tak jakož nemohlo na
X sex. gr. bez povolenie na panský nález, kterýž že se za ciesae Sigmunda stal, kterýžto nález páni jsú ohledali, kdyžto na týchž ddinách jest vno prisúzeno Katruši: a podle toho Agnežka actrix má také pi svém ostati a jeho požívati v manském práv bez potch ddináeli
viece
vna
tiehn
královy Msíi, a
kladeno býti než
se
vn
rušenie
práva manského.
ÍEmler,
Ten
/
Hel.
I.
IVi.
2.
—
Cf. Math.
A. 30.J
Agnežky de Kowarzowa, kterýž jest všel ad tabulas terrae, domini mandaverunt aby byl peveden do dvorských desk, a potom aby se nižádný toho nedopúšli, aby nekladli v zemské dsky, což sluší k dvorským. list
'
(Arch. IV. 542.)
také žádný lovk ddictvie manského ve dsky zemsk<' vnoddictvie svobodného ve dsky dvorské klásti, ani na vati. (To slojí v modrých póhonn\ cli, kdež Anežka z Kovái'ova pohání
Nemá
nm
ani
lana
Galty z
Kamenné
Hory.)
{Viehrd IV. 4.)
(Nález o
vnu
na manství vloženém). Páni o tom takto rozkázali:
31 Jakož Calta žalobník odpieral a pravie, že jest jí vna na manství bez povolenie královského: tu páni více kladeno nemohlo býti než ohledali první vno, kteréž jest Geruši (sic) prisúzeno na tch ddinách Anežka pri svém vnu zuostati má a jeho z takové píiny ona
X^^
—
i
užívati
vedle práva manského. (Oji.)
Ddin manskýcli do desk zemských, ani ddin svobodných do (V modrých podesk dvorských nezapisuj, aniž na nich také honných „Anežka z Kováova pohání Jana Caltu.")
v.
:
(Nálesové,
O
kladeni do desk zemských)
statku manském muože vnovati výše nad 10 kop groeských bez povolení. V modrých pohonných 1454. „Anežka Kováova pohání Jana Caltu."
Na
šuov z
{2íálezové,
O vdovách a
manželkách.)
žeby kto jinému ve dsky kladl ddiny královské §. 1. Jestli anebo duchovníc, sám jich ve dskách nemaje a vda že jsú královské neb duchovnie, má takový za falešníka jmien býti, a králi v v trestánie upadne a statek k tomu proti králi propadne. Než jestli žeby kladl nevda, tehdy ten vklad nemá moci mieti, a ten také úrazu ua své cli ani na statku žádné škody nemá mieti, než drž se svého zpravce, dada jemu úmluvu. §. 2. A jestli žeby kto které ddiny kladl ve dsky, sám k nim práva nemaje, a ten ktožby právo k nim ml, pohnal by z nich, a vysúdil by je na tom, ktož by ty ddiny držal: tehdy ten ktož jest je kladl ve dsky, k nim práva nemaje, upadne v pokutu nahoe položenu králi v trestánie. ^. o. A ten ktož by ty ddiny dskami k sob pijal, vda o tom že onen kterýž mu je kladl, práva k nim neml, že v túž pokutu upadne, jako ten ktož rnu je kladl. 4. Pakli by kto ^. nebyl naen, ktož by ty ddiny držal za o léta a za fS nedlí, íeh ma ~lolí6 práva užíti. (O tom rozsudek v Modrých pohonných
1455
f,
^
ijf^ v*/*^
i
I.
4455.)
B.
—
(ZZVTad. 439. Ib.
bU
Cf.
Flaveo cifatiomim : Bohuslaus de Praga 1456.
—
Cf.
Otiko de Tluczne.)
(Nález o
list
smluvní, kterýž prvé
Páni o tom takto rozkázali
Markytino, jakož pak týž Beneš okázal
umoen panským
nálezem, a ona
panským písudem I.
list
Markyta
116, 16.
—
i
:
zbuoží to
kterýž jest
jest byl
prvé
okázal, že
mu
Arch. IV. 551.
^^
táž
podle toho dáno Fridrichovi za právo.
Ojí.)
:
—
/
také
Anna de Dubeczka citát Nicolaum de Lobkowic. ínvenerunt pro jure ex qub N. citatus k póvodov žalob odpovídaje sám se položil k nevin, aby se v tom stalo vedle práva zemského. (Talmb.
1455
Fridricha o zbuoží
úmluvný, to
obdržela, a on Fridrich taky
Markyta dala své právo ástem (Emler, Rd.
panským nálezem umrtven).
Ponvadž Beneš pohnal
:
—
Emler,
I.
115, 10.)
1455
32 Bohunko
1455
(lamniiiíi
Klinssteiii
posse suo sine
jme
do Vrabie,
.ToaniKim
cital
ff<'it
(luia
jemu
sua zápisné, kdež
in lieredidato
ei
nkdy
ddin požíval. Vank do Vrabú pater ejus iudivisns, úroky vybíral Invenerunt p. j., prout citatus odpierá, cjiiia W. pater ejus nebral k své ruce požitkóv z tch ddin, o kteréž jest pohon že tú škodu otce poza otce svého není povinen, ponvadž ta vc není toliko hnaného, ale jest sirotí a jiných poruníkóv. i
,
(TaJ.mb.
Arch. IV. 553.
Katberina de Zaborzy
1455 Ljj,
—
, '
citát
Emler,
117, 18.)
I.
Petrm
dc Trzitezie. Invenerunt
quo ipsi actores oistenderunt tjbuLa^.íi on citatus njaký ''vyznává smlúvu^~juxta hoc dederunt actoribiis pro jtn-e.
list,
,*e.\
fTalmb.
1455
—
—
Emier,
™—
120. 30.)
I.
p. j.,
ješto
'
Margaretba de Polák citát Chotkonem de Wognina, lnv(Mierunt quo proti tomu vnu nižádný jest neodpíral, ani knz .Iindi'icb, maje léta dosplá, tudy se dokazuje, že tu již dílu neml, a k tm ddinám také práva neml, by je komu ve dsky kladl.
:
\L\
(Talmb.
Anna
1455
ddic vno
—
—
Arch. IV. 553.
de
Holeyssowa
citát
móž,
také
zplatiti
ale
Kmler
130. 71.)
I.
Machnatn i
Lapaezkovu. kterýž právo
držitel,
(O tom nález v Modrých pohonných, kdež Anna Máchnu Lapáckovu 1455.)
—
(Arch. IV. 551.
Emler, Bel.
I.
—
3.
//.?,
Všehrd
13.)
V.
množe placeno býti netoliko' od ddice, ale kdož právo od ddice má. (V Modrýcb pohonných: Anna
Pohonu
4455
spósob
na
pohání
Holajšova
'z
Vno
pobání Máchnu.) (Nálezov, O vdovách a
Netoliko
ddice má.
i
od toho, Holejšova
z
manželkách).
„Pane
úedníka:
najvyššiebo
Zdeku
z
t
,,
M*:
od paní Markéty Šternberka, najvyšší purkrabie Pražský, poháním k pohonu stál pede pány, v ten pátek na z Michalovic, aby jí suché dni adventnie najprv píštie, z ddin a zbožie, kterýcbž jest ona mocnu
a
nejvyšší porunící dskami a listem, a to dskami \ lislem
1 nepi-ijal jest pohonu. Potom jest komorník Šedivek druhý Obístevský, a tetí Klima pohánl. (To^stojí v Modrých póh., kdež Markéta z Michalovic pobání Zdenka z Šternberka, najvyššiebo purkrabie zemského.)
provésti chce." první,
ÍVŠehrd III.
—
9.
Cf.
Najvyšší purkrabie,
Archiv
lil.
komorník
—
367.
hmler. Ret.
najvyšší,
sudí
I.
130.
najvyšší,
73.) ti
vedle
práva ne komorníkem, jako jiní, než kmetem z lavic jedniem tu v Pakli pohonu po kmelu laviciech mají najprvi' býti pohonni. pi-ijieti nechlie, tehdy mají pohnáni hýli též jako jiní obyvatelé zem eské komorníkem. (Toho dóvod v Modrých póh., kdež Markola z
—
Michalovic pohání
Zdeka
ze Šternberka
najvyššieho
ského kmetem, potom dohání k(jmorníkem.) (VhhriL III. 9.)
purkrabie Praž-
33 kmetem pohnáni komorníkem dohnáni býti. (V modrých pohon. „Markéta z Michalovic pohání Zdenka z Šternberka.") Nejvyšší purkrab, komorník a sudí mají jedním
býti,
a
pohonu
nechtí-li
O
(Nálezové,
mají
pijíti,
iiedmclch.)
(Nález o nedílnosti.) Páni o tom takto rozkázah
1455
Jakož se jest
:
prav^ žeby to byl strýc jeho nedílný, a z nemohl dáti na ddinách bez vuole streyce té píiny že jest nic svého nedílného, a Castolor jsa otázán ode pánuov o ty nedílnosti, odpovdl že o tom nic neví, a že je byl v ty asy mlád byl: ponvadž jest neprovedl nedlenstvie, z- toho Caltovi dáno za právo. Calta
k nevine položil a
i
,
(Kmler, Hel.
119, 28.
I.
Anna de Horepníka quo
actrix
osiela byla a
—
Oji.J'»'-
nemla
zemská
(Talmb.
—
Emler,
toho
asu
poruníkóv
jí
a
vedle
I.
Nkdy
že
let
a
,,
došla
toho páni a vedle desk
postúpil.
citát
Joannem de
svém
vedl po otci
hodným svdomím, (Endey
nemla,
žádných
Strpí.
mu
1455
Ex
quo H. actor hoc ideo, že jest na provedeno
žalobu položil, páni ten puohon zdvihají,
jest žalobu
1455
Invenerunt: E.x. když jest jí listem
113, 4.)
I.
Hanussius de Strpí
zmatecn
nešla:
pro jure, aby
actrici
sibi
''
nedošlá tomu otpierati nemohla, a v tom než
léta
spravedlivých, práva dali
íi
Joannem Malowecz.
citát let
zboží prodáno Petrovi Malovcovi, ani
ona pro
^i /
'^**'^
^
et
.
p
")'v'*-ft-
nedielném, a to jest nebyl otec, ale dd.
/^
123, 43.)
ta
slova
v
nkterém
nálezu
položena
budu, „že jest
pohon zmatený" avšak proto ne zmatek, se nalézá, než póHon se zdvihá. (Dóvod toho, což jsem povdl, jest v Modrých pohonných, kdež Hanuš ze Strpie pohání Jana ze Strpie, a tu takto stojí „Ponvadž Hanuš [)óvod zmatecn jest žalobu položil, páni ten pohon ;
:
fir...
U/^
zdvihají.") (Všehrd IX. 4.J
(Nález o naení ddin puohonern.) Páni o tom takto rozkázah Ponvadž dsky ádn svdí otci Klinštejnovu, že jest Jiík z Ronova pes první trh nemohl tch ddin zapisovati; a z té také píiny, že podle toho dali Klinjest Závise ty ddiny prvé puohonern naekl,
1455
*
štejnovi za právo,
synu Závišovu.
(Ojir.)
Bohunko de
svdie
^,
Clinstein citát Nicolaum de Piesstian.
ádn
Jakož dsk^,
olim Zawissio de Chnstein, pati Bohunkonis, et suis heredibus tempore Wenceslai regis, že jest pes první trh olim Wilhelmus de Ronow nemohl tch ddin zapisovati, a také že jest oliít) dictas hereditates in Piesstianesh póZ. tempore imp. Sigismundi Jireek, Codex UI.
2.
3
\ '
m honem naiekal; pro
{Emler Hel.
1455 \i .H
pm
et
dederunt
eo
barones Fiohunconi
d.
actori
jiire.
1J6, 14.)
I.
de Kamenicze
Barbara
quia debet
(Talmb.
lsti
coram nemohl na
Citatus
ibidern.
a že jest beze
státi
Mandaverunt, jestli žehy ona Barbora jemu toho noilet
svdení pohonu. credere,
Joannern
citát
rann
že jest byl
baroiiibus dixit,
—
to
ei
zpraviti.
Arch. IV. 552.,
—
Emler
116, 15.)
I.
Joannes de Sledowicz citát Joannern Sádlo, quia fecit ei damnum in Ex quo J. actor J.áht se na hereditate in Sledowiczych. Invenerunt a on Jan citatus nepostavil svdkóv osobních, svdomí, pohnaVj testes osobn postavil, kteížto svdili pod písahu, že jest on Jan * a ta srnlúva má citatus s bratrem actoris smkive o všecky "vci již mezi nimi zachována býti, a o ty vcí nemají mezi sebú nižádných :
i
—
"
póhonov
initi.
{Tabnl.
1455
—
Arch. IV. 556.
—
Emler
I.
129, 68)
Margaretha de Zelewic citát Baltazar de Zelewic. Ex quo takové smlúvy se staly, pi kterýchžto smluvách peeti Jsú mnohých dobrých prosila, kterýchžto smluv neodlidí, ješto jest jich ona sama za svú praviec že by k ním pinucena byla, pírala jest, než toliko a vedle toho domini quse litera concordiae tabulis terrae inserta est barones citato dederunt pro jure.
n
eí
,
:
Emler
I
Ret.
vc pes
12.)
kdež kto smlúvn o nkterá vc nin potom o smlúvu pohání (Nález o tom v modrých pohonných,
Jiný zmatek túž
130,
tu
,
kdež Markéta ze Želevic pohání Baltazara
{VUhrd IX.
ij^
Kdo
kým smnu neb smlauvu
s
pohání, jest zmatek. vic
(sic)
1455
Zelevic.)
O
uiní,
a
potom pro
(V modrých pohonných, kdež Markéta
pohání Baltazara
(Nálezové,
z
3.)
z
Zelevic
tauž z
vc
Malo-
(sic).
zmatku.)
Wilhelmus de Hersstein citát Arnesstum de Hersstein ratrem citátm pro porlione sua juris obtenti, inducti, Invenci unt: dominati, taxati post patrem eorum super eos devoUiti. Ex quo dictum jus super eos post patrern eorum est devolutum, a o to nikdy jsú se nedlili, že jest on V. actor tudy spravcdliv k dílu suurn, et inculpavit
MI
i
.
svému
praeati.
juris
(Talmh.
—
Arch. IV. 555.
-
Evder
I.
139,
Wenceslai Andrece M. Když Mart. obyeje a ádu
1456 5.
se dva spolóíta
zem
této,
107.)
7.
ddinami svými, habitis et habendis, vedle umel a a v lom žeby jeden spoleník
35
ddiny jeho na živého spoleníka tak pipadly (i zpravce, kteíž sú umrlému ve zpráv, takoví zpravce jsú ty ddiny povinni zpravo:
byli
vati
tomu živému spoleníku vedle práva zemského. {Arch. III. 819.)
Pi všelikém spolení v zemi eské dskami uinném za právo když spoleník jeden ume a v ddiny a v zbožie jeho zóstalý a živý spoleník se mocí svú uváže, že zpravce mrlvého spoleníka živému zpravovati mají ddictvie mrtvého, tak jakož zem za práv(» má. (To psáno Wenc. André* M. 7. Páni na plném sud.) jest,
(Všehrd
VI. 20.)
Též spoleníku, kdyžby na druhého spoleníka ddiny pipadly, zpravee povinni jsú zpravovati, jakož otom jest Wenceslai Andreae M. 7. (ZZVíad. 175.
—
Vijpi-i
Arch Y.
z desk.
.510.)
druhý se spoleník v jeho zboží Když spoleník jeden umi-e, uvazuje, že zpravce toho mrtvého spoleníka mají jeho zboží zpravovati spoleníku, živému, tak jakž zem eská za právu má. (Wenceslai Andreae M. 7. „Páni na plném saudu^'). a
O
(Nálezové,
spolku a rozdílu.^
Když by se pihodilo, že by kto ddiny své dluhem a zápisem dskami zapsal komuž-koli a na tom dinze jemu zapsal dskami „v témž plném práv, jakož je ty ddiny sám ml a držal" tehdy ti :
zpravce, kteíž sú zpravovali
anebo-li
tm
také zpravovati,
zapsal dskami.
jakož na trh
tomu jenž
komu
a
zapisuje,
povinni
jsú
tomu
kterýmž by takové ddinv dále
Než klož by trhem prodával, ten
zacliovaj
ád
a
právo,
záleží.
(Arch. in. 319.)
Kdož komu tato
slova stojí:
statek svój
„V
ténjž
po
své
práv, jakož
smrti jest ty
zapíše,
a
v
ddiny sám
tom zápise
ml
a držal",
tehdy zpravce
po smrti toho zapisujícieho jsú povinni tomu a tem zpravovati, komu a kterýmž jest ddictvie své zapsal. (To se najde Wenceslai Andreae M. 7. Páni na plném sudu. ...i {VSekrd IV.
11.)
Než nestanú-li ta slova v zápisu, tehdy zpravce mají býti Tez~Táké když se dva zbožiern a ddictviem svým spolíta obyejem a ádem zemským, a jeden z nich ume tehdy zpravce statku spoleníka íiii tvého mají zpravovati týž statek spoleníku živému ddicóm jeho. (Toho dóvod v týchž dskách v témž nálezu.)
[Mázdn^í.
;
i
(V.?ehrd IV. 11.) ta slova v zápisu: „v témž práv, jakož jest ty držel," tehdy zpravce pedešlí jsau zprávy prázdni.
Nestojí-li
sám
ml
a
3*
ddiny (Wen-
)
36 Andreae M. 7. Páni na plném saudu o spolenicích kterak jim kdo zpravuje.)
ceslai
máš
O
{Nálezové,
zpraví.)
Wenceslai Andreae M. 1456
témž
v
;
nálezu,
7.
Nižádný nenie bližší k poruenství každého sirotka, kdež by neb sirotci osieli, ješto by jich otec nižádnému neporuil aneb poruníci uinní dskami tch sirotkóv zemeli, vedle ádu a
8. Jiart. sirotek
i^tV
zem
práva
této,
nežli
strýc
najblizší
uruiii sirotku neb sirotkem vedle zbožie neumen.šoval, ale spolkóv sob uprošo\ati s a
A
toho sirotka.
ten
strýc
má
ádu
zemského, aby jim jich statku radji pi\lšoval. Nižádný takéž nemá sirotky, ani KMst má dávati takových spolkóv.
—
(Arch. III. 320.)
Pirozené porufnslvie jost, když bratr nebo strýc, budte dielni nebo nedielni, když otec jiných
teta,
vedle práva nezdélá, v ['oruenstvie se uvazují
;
a
to
sestra
nebo
poruníkóv móže sluti po-
ruenstvie pirozené nebo píbuzné, o kterémžto poruenství svtlý nález jest Wenceslai Andieae M. 7. Mezí Zbykem ze SobŠína.
(Wehrd
V. 38.)
Ale to poruenstvie píbuzné nemá miesta než tehdáž, když-by otec dtí a statku svého poruníkóv žádných neustanov umel, anebo také,
kdyby poruníci otcem uinní zemeli, a sirotci by ješt let živi zóstali. Než pi tom toto má opateno že strýc nebo teta, kterýž by chtl v to poruenstvie vstúpiti,
spravedlivých nemajíce býti,
má jich
práva a rádu zemského, aby jím statku neumenšoval, než radji pivtšoval. (To psáno v témž nálezu.)
sirolkóm uruiti vedle (Vaehrd f. 38)
Mezi blízkými
a dalšími (píbuznými) ten který jest najblizší. (Dóvod toho svrchu
držeti,
{Vaehrd
V.
má poruenstvie obpsaným nálezem.)
38.)
Kdyžby poruníci zemeli sirotí, tedy na nejbližšího pítele spadne poruenství, (O tom Venceslai Andreaí M. 7. mezi Zbykem z
SobŠína
)
{Nálezové, Poruníci sirotkuov.)
Nalezli
za
právo,
že
poruník nemá
sirotky vyprošovati; pakliby vyprosil, .
^
(jakož nález o (
jich to
Výpis z
tom Wenc. Andreae M. v.
1535. Arch.
že to
žádného
sob
s
mieti
7.)
V. p. 514.
Nemá žádný porumk spolkóv sob s sirotky dávati. A jestliže by král spolek komu
KMst má
dánie žádné moci mieti
spolku
nemá žádné moci
nOmá,
a
páni
lakové
uprošovati, s
dánie
sirotky
na
ani dal,
plném
37 sudu mají zdvihnuti,
a
Andreae M.
sml
takového ktož jest spolek uprositi
nálezu a právu, v_syú kázeri vezfíiú,._(0
tom
jest
proti
nález Wenceslai
7.)
(Vsehrd V. 42.)
Jaká pokuta, když by poruník prosil s sirotky takového spolku nemá dopauštti pakli dopustí žádné moci. (Wenceslai Andreae M, 7. mezi Zbykem.) král
;
o a
spolek, a dá,
nemá
(Nálezové, Pormnící sirotkuov.)
Žádný také ktož let spravedlivých na schválení a na ohledání úedníkov menších nemá^ nemóž se s žádným spoliti. Z té píiny KMst spolkóv s sirotky, ponvadž let spravedlivých pirozených nemají a svým zbožiem skuten nevládnu, nemá žádnému, a zvlášt poruníku, dávati, neb jest to nálezem obecným zapovdieno (Wenceslai Andreae M, 7. V pi mezi Zbykem.) {VSehrd Ví. 18.)
A také žádný nemá sob spolkóv s sirotky uprošovati to týmž nálezem obecným jest zapovdieno. Pakliby kto spolek tako/ý s sirotky uprosil, a KMst. takový spolek komu dáti ráí: páni to obé na sud zdvihají a v nic dánie i uprošenie takové obracují. (To psáno týchž dskách a v témž nálezu.) ;
i
{Vsehrd VI.
18.)
Najdeš o píbuzném poruenství, že každý ten poruník po pímá statek uiuiti. (Wenc. Andreae M. 7. Mezi Zbyiíkem z
buzenství
Sobšína.) {Nálezové, Porunici sirotkuov.)
(Toto jest právo zemské o sirotku.) Co má spoleník s sirotkem králem daný anebo poruník co má uiniti ? Nic jiného než dobe uruiti ped úedníky zemskými, a to aby sirotku neutratil, ani jemu A jeho zbuoží umenšoval a do jich let má pi sob sirotky míti, pakU by dopuštním Božím sirotek umely a to prvé, nežby k letóm svýr-n 'spravedlivým piset, a zbóžT toho sirotka nápadem na krále líilo pipadnuti: tehda takový poruník sirotí nápad králóv vezme. A král jiného nemohl dáli než své právo; a právo jeho jiné není než ddiny a nic viece, nebo toliko ty na pipadají. {Ojfí:
-
Arch. III. 367.)
Wenceslai Andreae Invenerunt, quod quicumque
seu bpna ubicunque Vácslava, též
i
nyní
teneret heredidates aliquas
regno Bohemiae v pokojném držení za krále potom, za 3 léta a 18 nedlí bez nárokóv, že
in i
hominum
O. 5.
38 toho
má;
požiti
neb
se
1.
i
1^
prvé bylo, a to od té chvíle, Ladislava éoského. (^Stab)
i
krále
K.MsIi
za
450.)
m.
{Arch.
Juxta ^457
právo
za
to
poal
jakož se jest súd
320.
- ZZVIad.
2 lít.)
Item A. D. 1157 Ladislaus rex. vedle nálezu svrchu doteného tomu dává odúinriem mor, kteréž jsú vyprošeny do vyjitie 5 let
A kto by takové 18 nedlí, eo by na JMst. spravedliv pipadlo. držel 5 léta a 18 nedlí bez nároku ode dne sudu osazenie jiné ddiny, kteréž by nebyly za JMsti, že toho rná požíti, též jako naiekány. A že JMst. takové zboží a ddin již za odúmit dávati nea
ddiny
i
chce ani míní.
za
{Arch.
in. 821.
Ktož
drží
18
nedlí
- Z/Mad.
bez
pišlo, a žádný toho v ten
by pak
nic neobdrží, než
každé
Andreae 0.
5.
{Vselird
I.
tch
jest k
držitel
výprose
takové
nevyprosil,
o.as
klož-koli po
zbožie
to
220.)
ddictvie od sudo osazenie za tí léta a nároku, ješto jest to spravedliv na krále JMst.
kterékoliv
právem
létech
až sú léta
prošlých
tomu spiavedliv se
obrání.
zemská prošla, potom vyprosil,
má
a
toho
užíti,
a
Wenceslai
toho
(DóvoiI
Item Léta Božieho.) 3.)
Kdyžhy jaké ddiny pipadly na krále JMst. spravedliv, a žeby kdo držel tí léta a 18 nedlí bez nároka, že ten toho má užiti. Juxta jest,) (Wenceslai Andreae O. 5.
—
(Xdlezové.
J^-J,
-
ndpadich.)
nemaje k nmu práva, pijda k létem spravedlivým žeby otporu nevložil proti torcu ve tech létech a v 18 nedlích, aneb právem toho nehledl: že též své právo prumlí, vedle nálezu starého. (Wenc. Andreae 0. 5.) (VýplK z v. 1535. Arch. Y. ij. o 13. - ZZVIod. 222, 528.) Nalezli
odcizil
'
O
a
Ktož by kolivk statek
:
zapsal,
jej
potom
a
sirotci,
sirotek
Wenceslai Andreae Q. 145(i Oot.
22.
(Nález na odpor.) Páni o tom lakto rozkázali [)ieiá
trhu Trckovu
Marek
provedl
podle
práva,
z
a
také
toho
jest
on
Man-k
Ponvadž od-
:
svú
dáno jest Markovi
za
spravedlnost
právo
podle
desk jeho. {OJir.
—
Arrii.
IIL 321.)
Wenceslai Andreae 145() 11. Oet.
'"
*'''usa
df Ztuotín
—
inter
Ulricum Medek
invenerunt pro
jure
:
ih;
0.
Q. 23.
Waldek
24? ef
barones
Jaroslaum Plichta ve dsky.
vhlédše
i
39
ddin
kterak ješt zbývalo platu,
gr. dííle
et
kterýcjjž
ipse za
pe
jistoovýcb
mezi nimi
dosti
tch 40 kop ddiny v ObMství
ke zpráv
jest, nežli
sú ty
^
^ff/^j^
takovým obyejem dederunt Ulrico pro jure, Jaroslaus aby naped hledl k ddinám jistcovým. Pakli jeho zprávu nestaie, leprv aby hledl k ddinám zpravcovým neml hledti k zpravcovým ddinám, pokudž ddiny jistoovv
zavazovány, tím
jemu neb
o
a
;
jest
mohu
staiti
vedle právn.
(Arch. IIT. P.22.)
Protož on Plichta aby ten vzvod a panovánie, kteréž je uinil na ddinách zpravcových, ty aby propustil z desk. (Ib). (Ih.)
Nalezli vuobec za právo Kdyžby kto chtl pro nezpravu vésti na ddictvie, že má najprv na ddiny jistcovy aneb klož prodává vésti, pokudž jícli stáí.' a nedostane-li se jeho ddin jistcových, tehdy teprv )Va toho zpravci, kt^ž yedjé nh^^^ (Vedle nálezu Wenc. :
Andrea
|| V; '*
2o.)*
Q.
{ZZV.
179.
—
Vi/ph £
(Nález o tom, kdež
)•.
}535. Arch.
jest
Plichta
na jistce). Páni nalezli za právo
:
V. p.
sáhl
.'i14.)
na své zpravce prvé než
Ponvadž ješt
zbývalo
ddin
jist-
cových ke zpráv tch 40 kop gr. platu o kteréž pe jest. dali páni Medkovi za právo. A Plichta hle k ddinám jistcovým, a tu nestaí-li, teprv hle ke zpráv, neb jest neml ke zpravcuom hledti, dokud ddiny jistcovy staili mohly. Z té píiny Plichta panování vzvod propustiž. (Wenc. Andreae.) i
{Ojfí:
-
Kdež
jest
Arch. III. 322.)
nkoliko
zpravcí a
o jistcových
ddinách
se neví, a
ddictvie zpravec vede, a ti tomu vedení práva odpierají, má každý vdti, chtie-li zpravce tiem vzvodu odpierali, že vdie ddiny jistcovy, že Je' mají kupujíciemu z práva ukázati, a oKáží-li. tehcK' jich ddin má necháno býti a na jistcovy se ddiny má vésti; pakli ddin jistcových neokáží, ta zprava na ddinách jicli práva vedenie zóstává. (To se najde W. Andreae Q. 24. v pí mezi Oldicliem Medkem z Waldeka a Jaroslavem Plichtu. kupující se na
i
{VŠehrd IV.
11.)
Žádný vzvod na zmatek
se nestává; než jestli žeby kdo jinam na jiné ddiny vedl, než by vésti vedle desk svých nebo nálezu panského, ten zle vede; ale pro to vedenie v žádný zmatek ani! v pokutu penz ani vazby neupadne^ líž ten vzvod zle uinný má
ml
a
|
propust vésti vzvod tu, kdež má ved]e práva o tom W. Andreae Q. 24, v pi mezi Medkem v Wal-
z desk propustiti, a yesfr.'"(Nález
deka
s
jedné
a
Jaroslavem Plichtu
{VSehrd IV. N.)
z
Zerotína
s
strany druhé.)
!
40 Kdož má víc než jednoho zpravce, má nejprve na (Wenceslai Andreae Q. 23. Inter Ulricum Modoli.)
O
{Nfí/ezfyve.
(Nález o__véno.) Páni za právo nalezli:
1456
ddictvie Elška
vezmúc (0;«í.
Chce-li Patriarchova své
od vna, daj vno Elšce podle desk své postup Olšan.
vno
—Arch.
20. Tiev -
iUffoitL
ti
jejích,
a
III. 322.)
Wenceslai Andreae R. 145«
23.
isto
niieti
vésti,
zpravte.)
Wenceslai Andreae Q. 11. Oot.
jistoe
26.
žehy se kdy komu pihodilo z Božieho dopuštnie, žeby pišlo íu na to, žeby ml písahu uiniti vedle práva a rádu zem této, a takovj' žeby nemohl klekna práva uiniti, a to skrze úedníky, kteíž pi tom z práva býti mají, bylo shledáno, že to beze lsti jest tehdy ten nebo ti má neb mají sed aneb leže právo uiniti, a tak písahu udlati, vedle toho a vedle rozkázánie, jakož by poteba na neb na nich vidna a shledána byla od úedníkuov. (Stalo se 1. 1456. Wenceslai Andreae R. 26.) Jest-li
chrom
byl,
a
:
nm
(ZZVlad. 214.
—
Arch. III. 323.)
Chromý má sed nebo
leže písahati.
(Dóvod Wenc. Andr. R. 26.)
{V^ehrd II. 26.)
Chromý má Andreae R.
leže
neb
sed
písahati.
(Nález
o
tom Wenceslai
26.)
{Nález(n>é,
O
písahách.)
Ve dskách Památných. Dsky Památné. Jsú ješt jiné dsky, ježto Památné slovu, kterýchž jest za starých nebylo, než znovu zaaty jsú za krále Jirieho; ped králem Jiím Památných desk nenie, co bych já vdti mohl, i
žádných. A také za starých tch desk jest, jak jsem svrchu'^ povdl, nebylo dóvod toho jest ped oima, neb ješt jedny knihy týchž desk Památných nejsú napsány. i
;
{Vsehrd VIII.
7.
1456 Mart.
a
Asi
r.
1496.)
In Memoriis.
—V
4.
Památných A.
Žádnému póvodu nedáváno prótahóv, ponvadž se tuto vtší vci, cti, dotýe,
prodlení dáti. (Páni na plném sudu iArch. IV. 560.)
)
ješto
11,
se
zboží dotýkalo
ovšem nezdá
;
se pánóin
41
Pi hojeniství toto se za právo drží: Žádnému se_póvpdu ho"'i jemstvie nedává, ani ho žádati má; neb ten má se všemi potebami hotov býti. (O tom nález v Památných "A. H. Páni) 'SÁlí, fVšehrd II. 14.)
Jakož Jan praví, že chce svú
hájiti
toho, protož také
naped
máš ruku
otce svého dovoditi,
ruku est oistiti v tom zachovaje. i
ád
(Arch. IV. 560.^
ob
jim,
Když se stran na dóvodiech sejdu zetedlných, nalezeno aby~tó fulíu provodiH, jakož jim súdciemi bylo nalezeno. (To
stojí
v
Památných (Všchrd
A.
li. Páni)
23.)
II.
Póvo d má se všemi potebami hotov (Nálezové,
býti.
(V Památných A.
11.)
provozoval.
(V
O puovodu.)
Nalezeno když jest nebylo A. 11. Páni etc.)
pruovodu,
že
také
Památných
(Nálezové,
O prnvndu.^
V
Památných A.
15-
pam
Jii"í gubernator a páni na plném sudu rozkázali jsú tuto 1456 dskami znamenati: Ze jakož Jan Kolda z Zampachu svévoln v 12. IHaji mierné zemi zprotivil se jest právu zemskému, k póhonóm ani právóm svévoln stávati, ani komu práv bývati nechtl, a vedle toho páni zemští sáhli sú na takového právu protivného, a zámkóv kteréž \
\
jest držal,
na
nm
dobyli.
(Arch. IV. 558.)
kdož by odboj proti právu uinil, má naped svú mocí se vší k hrdlu i k statku jeho hledti a byloliby potrebie, má všecka zem na takového pomoci odbojníka práva.
Na takového,
král JMst.
;
(Jakož o tom rozsudek v Památných A.
15.)
(ZZVlad. 21, ku konci.)
Kdož by z potupy, v zemi obývaje, k póhonóm a k sudu stávati nechtl, takového mají páni zemští na statku kázati (jako se jest za pána Jiího, správce zem eské, Koldovi Náchodskému stalo. Nález o tom v Památných A. 15, Jií z Kunstatu. .) .
(Všehrd
II.
21.)
Flaveo citationum. Procopius de Praga et de Obrzistwie kowicz.
Tak
jakož
póvod
okázal
tabulas,
citát
Nicolaum
kteréž
svdí
de Lobolim
1466
avo 4. Mart.
42 ipsius
er
etiam
ok;'izal
a
k
post
sihi
že
íiviiin,
hereditates in O.
jest
má
práva
která
tabiilis,
tomu také okázal smlúvii, kteráž
patris indivisi r.itafo
juxta (Eml.
I.
bona, olim Angeli et super eo domini
—
stala
svdky
citadis
:
s
ef
volí
93.)
ISr,,
kdež
tom.
II
et
tahulas a svedomie dederunt pro juie.
ipsius
(Nález
se
toinn postavil
k
a
actoris,
kupil,
ad prgefatas hereditates
otec
jest
svého
nedílný
uinil etc.) Páni o tom takto rozkázali:
Tu kdež
smlúvu puovod dsky pohnaný též
syna
jest
jemu svdí po jeho ddu tu v Ubriství a svdci sú také vyznali, že se jest ta smlúva stala otce nedíliiýbo póvoda z takové píiny dáno pohnanému za právo. okázal, které
dsky své
a
:
i
\0j{r.)
1454 ,
jíiUKí
"^"1
Fratres de Chlinnu citant Mikssonem de Slupna. Invenerunt: Jakož citatus pravil jest, že by jim tmi škodami vinen nebyl, a také dokládaje svdk, lidí sedlských, kterýchžto páni nepijímají v takovéin bhu, et ex quo citatus položil se k nevin, aby svú nevinu i
zpravil,
ut juris
(Talmh.
1456 4. iiar.
-
est terrae.
Arch. IV. 550.
Sezema de Všenor jjjj^oý
Ender
{Em/er, fíd.
I.
JS7.
cum eo
a
ze
vna žádnému promnnie a s
Invenerunt
do smrti,
:
Tak
vnu pi
S,
stavu svého
pi
zapsané nemající ume a dtech jsúcí bez stavu
ume, vno
jejie pi dtech zóstává, modrých [)óhonných, kdež Sezema
nimi chlebící z
vno
jestliže
na dti pipadá. (Na to nález v
(yjp/íí-d
Bitky.
matris suae, aby to
100.)
nezapíše,
Všenor poHání Jana
137, 99.)
chlebila až
Kteráž vdova dskami zemskými
svého svého
I.
Joannom de
citát
actor S, ostendit tabulis dotem
aclprem zuostalo, ex quo nezmnivši.
Vím»;
-
Rítky.)
F. 17. j
vna žádnému nezapíše na dti spadne. (V modrých pohonných. „Sezima ze V.šenor pohání Jana v Ritky.") Vdova, kteráž
a
ume, vno
její
{2^áIezové,
1456
vxkulfli '
O
s
dtmi svými
chlebí a
pi dtech zuostává
a
vdovách a mnuželkách.)
Wenceslaus de Waleow citát Hanusiuui Segental de Svidnice. Mandaverunt: Ex quo S. citatus obydlé nemá in logno Bohemiae, ^^y komorník se stavil in hercdilatihus, pro quibus citát, a odtud jel do jeho obydlí do Svidnice a tu jej pohnal k právu ziinskému. ,
(Ad relationoni Joannis Daupovec.) /Emler,
I.
139. 109.)
Miestokomorník a miestopiesa také sú relací ke dskáni inili. fV Modr. póh., kdež Vácslav z Y^leqya .pohání Hanuše z Svidnice.) {Všehrd IV.
10.)
,,.
|,
\,\,!ii
1,
'43
xMístokomorník a tnístopís^r udlali relací ke dskám. (V niodrýoli z Valcova pohání Hanuše z Svídnice.")
pohon. „Václav
O
[Xálezové,
relatnricJ».)
—
Henricus Bavor de Sswamborg citát Bohuslaiím dc Sswamberg. Barones citationem zdvihli, cx eo, quia actor in querela damna qnao posnit, non~uríF"sihí illata in iljis bonis, sed in aliis. Emier 1. 123. 44.) (TalviJ). - Arch. IV. 55€.
145íi 1^^-
-^laj
—
Anna de Luniowicz Ex quo p ater ipsius Annae redit^tem,
pro _quibus
zmateív. '
citát
citavlt"
Consilium
do Kramolina.
Hulricum
actricis
Hulricum,
litera
"""* "
^ {Emler,
Rel.
113. 5.)
J.
kto v mierné zemi a v pokojné, ano práva jdú, na svój zámek pijal bez povolenie královského neb zemského,
Jestližeby
vzn
1450
:
Jtabdi^s^insertahe že j est tudy pohnala na a
obli^vit
1456
vze
byl z koruny eské tu jej šacovati dal, a to jest-liby ten anebo z zemí kteréž k korun iinslnšojí tehdy ten, ktož jest šacován, bude moci k tomu hledti a pohnati, na ímž jest zámku nebo tvrzi šacován, a to ped králem neb ped právem, a že on bude jemu povinen ten šacunk se všemi škodami navrátiti ten, ktož jest jej u sebe šacovati dal. (O tom rozsudek v .Modrých léta 1456.) a
;
S&wyjw*-'
i
{ZZV/ad.
10R.)
Catharina de Sekyrzicz citát .loannein Czapek. actrix coram d. baronibus vyvedla svdomí,
Kateina s
pátelsko
rad
nováno 2y„ toho
svdomí
za Jana,
kop
sta
gr.
vyvedla jest
na a
;
Katharinae actrici, že nemá aby jí on Mikuláš postúpil. (Emlfir. Rel. I.
vna
a
tu
po
Ponvadž že
jest
jest
1456
vdaná
dáno C kop gr. a jí jmea (u i vznesena jest. a toho páni dederunt pro jure ní
vc^t o
Zalužanech, vedle
svým
vnem
hynuti
a
vna
toho
jejího
119. 27.)
Zena provede-li svdomím což jest po ní jmenováno, to najprvé, hynuti nebude; doa potom, kde jest vznesena, tehdy v svém (Toho sáhne však a dobude vna svého, ale s sudem a s starostí. dóvod v .Modrých pohonných, kdež Kateina z Sekyic Mikuláše
vn
apka
pohání
z
ddictvie vznešeného.) wi.„,.j
(Všphrd r. 22.)
Která vdova chce polmati
pro
vno
své
vznesením,
nmiíoze
toho uiniti listem obranným, nnia^íTliniiisí pohnatT toho, T<doz ty ddiny, na kféiéž jest vznesena, drží." (V'm'orycíi""'„K'áferina z Se-'
keic pohání Mikuláše apka.") {Nálezové,
O
vdovách a
Quia prout citát Joannem de Stráž. Invenerunt pergameno cum pendentibus sigillis, že otec uxoris
Jošt de Tupadl
ostendit literas in
'*<'i
mrinzelkácfi.') ;
1456 "•
"^'"
44 J.
summu penz
actoris dal jest jistu citatus
et
actoris,
aby
pate
pro
indiviso G,
citati,
neokázal, by ty penieze byly sase
barones dederunt actori
pro
jure
navráceny pati uxoris obtento et škody citatus
zaplatil. {Eniler, Bel.
126, 55.)
I.
Kdyžby kdo co dal za ního otce, že syn nedílný nebo dcera jsau povinni po smrti toho zaplatiti. O tom v modrých pohonných. „Jan z Tupadl pohání Jana ze Strha léta 1456.")
—
O
{Nálezové,
1456 {a\*.'Uj^
spolku a rozdílu.)
Pribík z Klenového pohání Jaroslava Plichtu. Invenerunt: Jakož
póvod pohání k listu z 600 hr. a tomu listu jest 46 hnaný odpíral, že tím listem není napomínáno, až jsú prošla vedle panského nálezu, vedle toho páni dali jsú za
let,
pozemská
a J.
léta
i
J.
pohnanému
právo.
-
(Talmh.
Eniler
135, 94.)
1.
kdo který list ml a kteréžby koli pokuty jemu v svdily, leženie neb hstu vyvazovánie, listu obnovenie, a on že by tch pokut neužíval a 5 letóm a 18 nedlem projíti dal, že ten list promlí. A též jestli žehy do jmenovaného asu list svdil, a on by neupomínal jím od toho asu, jakž plnnie v listu svdí, žehy
Jesth
nm
a
bu
dal by letóm
nahoe doteným
vnných, dokudž pohonných 1. 1456.) listóy
také ten
projíti,
iest..nijaž iiy*
(O
list
promlí, Jkrom
tom rozsudek
v
^
Modryli
(ZZriad. 401.)
1456
na
svdky vedl a to uvedeno bylo aneb tehdy mají všichni v pokutu a vinu královskú vzati býti a tresktáni jako jiní falešníci. Jestli žeby kto proti dskám vedl to svdomie, a ve dskách by svdilo 40 let, a oni by svdili, že to pomnie od pti a od 40 let, a též jestli žeby proti listu svdkové svdili výše, nežli svdí v listu datum, toho to každé Jestližeby kto falešné
na
svdky
ty
též:
—
svdomie jest zetedln B 1456.)
falešné.
(Jakož o
tom rozsudek
v
Modrých
1.
(ZZVlad. 274.
Svdomí všickni
takoví
také kdožby
datum,
to
—
Emler
I.
136, 97.)
falešné dal-li by kdo neb
v
pokutu
svdil
proti
Králi listu
svdky
vedl
JMsti
vzati
summ
vyšší
býti
neb
a
nižší,
falešné,
neb výše
každé jest falešné. (O tom rozsudek v modrých O svdomí.)
atd.
mají
Též
trestáni.
nežli
1456.)
(Nálezové,
1456
Provedeš-li jina pi, anebo jiné budeš-li mluviti, nežli
(Náltzoté,
O zálohách.)
pro-
jsi
budef pohon zdvižen. (V modrých pohonných. „Beneš renic pohání Dorotu z Otic") žaloval,
z
Bu-
^
45 Máš se netoliko žalobu s póhonejmjrovnati, ale pe líeniem, aby jiného nemluvil, než to cožs prožaloval, neb dáš-li se v jiné. nesrovnáš se vcí s žalobu, a budef pohon zdvižen pro to nesrovnánie, jako Benešovi z Buenic. (To psáno v Modr. póh., kdež týž Beneš pohání Dorotu z Otic.) i
{VMírd
II.
11.)
d-
Ješt
jiný zmatek, když kto z prodaného nebo zapsaného dictvie prvé od otce nebo od bratra nebo jakžkoli potom pohání, jako se jest pihodilo Ann z Lúnvic v Modrých pohonných, kdež
pohání zapsal
Petra z Kramolina; tu takto stojí: ^Ponvadž otec též Anny jest listem ve dsky vloženým ddictvie, z kteréhož pohání
145 ,,
'
'j^,
r^' ^
Oldicha, že jest tudy pohnala na zmatek.") (Vkhrd IX. 3.)
Kdož z toho pohání, což prodá neb zapíše, na zmatek požene. modiých pohonných, kdež Anna z Lúnvic pohání Voldicha z 6. post Francisci.) Kramolina l4o6 (V
f.
(Ndlozovt,
O
"'
i
zmatku.)
Kdyžby kdo z statku jakého, otcem bratrem neb jiným prodaného pohnal, že to zmatek nese. (V modrých pohonných, kdež Anna z Luovic pohání Oldicha z Kramolina.) ,
(^Nálezové,
O
zmafku.)
Nicplaus de Lobkowioz
citát Joannem de Trzebossowicz. Inve1456 nerunt: Ze ze škod sebe vedle ádu a práva pohánti nemají, quia nullus pro damnis dehet citae, nemaje držení tch ddin, na kte- t.^^>-*-« A*v,vi vfhz by se škoda dala protož ipsi beneficiarii citationcm zdvihají.
*
;
(Talmh.
—
Emler
I.
131, 77.J
1456 super Wenceslauuin de Skusám ve dskách ^- ^**nemaje, tu je zavinil kázni a pomsty veliké, ale toliko že sú ^ páni s nim milost uinili. Než jestli že by potom na koho se shle-' Mti^'^^^*^ dalo, že by kladl ve dsky a sám práva nemaje, má s hrdlem a statkem na králov a na panské milosti býti, a k tomu za falesníka vedle té viny má zuostati. Bohuslaus de Praga conqueritur
brova. Et prout Wenceslaus citatus dskami zapisoval,
ádn
(Emlei- Bel. 116, 17.)
Ten kdož ve dsky klade, sám práva nemaje, má s hrdlem statkem na královské a panské milosti býti a za alešníka vedle té viny má zóstati (Dóvod toho v Modrých pohonných pi nálezu, kdež Bohuslav z Prahy pohání Václava Skuhrovského.) i
{Vsehrd
I.
5,
Kdožby co
IV. 4) prodal,
k
emužby sám
práva
nemel,
též
i
ten,
4^ kdož cizie za své prodává, lúž pokutu statkem na královská milost lirdlein (Toho dóvod Calešníkit zóstane). Bohuslav z Prahy pohání Vácslava). i
(
—
j.
Všefird IV. 4).
Kdož jaká ua
s smlosti své ponese (t, panskú pijde a k tomu za v M. dskách póhonnýeli, kdež
a
komu, ve dsky kladl, sám toho ve dskách nemaje, „Bohuslav z (V modrých póhonnýeh léta 1455
by
pokuta.
to
Prahy od Bílého
lva
a
1.
pohání."
d.
{Nálezové,
O
(Nalez o
tom, že sám nrmaje ve dskách jinému kladl.) Páni o
kladeni do
zemských.)
(lesk
pohnaný ve dsky kladl a sám rádn ve dskách nemaje, že jest proto zavinil pomsty a kázn veliké. Než po dnešní den iieudávaj se toho nižádnému, aby kdo kladl ve dsky, a sám toho nemaje ve dskách; a paklihy sie kto toho dopustil, takový má býti na králové milosti a na panské a má zu ostati za falešníka.
tom
takto
rozkázali: Jakož
',
'Oji.)
]
Wilhelmus de Talmberg
non
astitit.
citát
Petrm
Zmrzlik de Svojšina.
ad jurandum pro iníirmitate Actori datum est pro jurc obtento.
Zmrzlik
Petrtis
capella
in
(Emler Bel.
139,
I.
—
ter vocatus, ' ,
,
108.)
Všech Svatých na který rok jemu (nemocanebo na miest svém k prvním dvma rokóm žádného neposlal, kdoby jej za nemocného položiti mel, anebo sám osobn na tetí rok jemu položený nestane-!i nebo se pinésti neproti lomu káže, a póvod stane a vedle práva opatenie žádati bude každému na kterýkoli rok k zpráv za nemoc nestane nebo nepošle, dává se za právo stane. (To psáno v Modrých pohonných, kdež Vilém Nestál-liby v kaple
nému) položený,
:
z
Tallmberka pohání Petra Zmrzlíka í
Všehrd
II.
Kdožby na
roky
právo stáné dáno
býti.
hání Petra Zmrzlíka '^Nálezocé,
z
Svojšina.)
5.j
z
uložené k písaze nestál ani poslal, má na (V modrých pohon. „Wilérn z Tahiberka poSvojšina.")
O pisakách.)
—
Katharina de Praga filia Albiconis citát .Malhiam de Zacz. Proul magister Albik obligavit hereditates suas personis aliquot sub ea conditione, si ipsum moi c(tntcgerit prius quam eos quibus obligavit, aby se de eis poterint cum camerario intromittere, et deeedente aliquo
e.v
eis
pars cujuslibet
ex quo magistro
tvrtý
díl
('ristaimo
vedle desk, ex
mortui
tun mag.
suam quartam portionem ejusdem poitionem Mathias
citalus
in
nedostalo se
praví,
Cr.
supeistites devolvi debet více
jest
non
potuit [tlus obligáte
obligationis,
že se
jí
na
to
—
lolm zápisu nežli
super
nisi
(piam (piartatn
nesáhá
—
a
vedle
47 toho juxta
qo
ipsa K. actrix smla na Et ex M. cilatum, domini mandaverunt, aby. pQkutU trpla • baronm inventionem.
páni citato pro jure.
dávají
zmatek
pohnati
d.
i:
(Emler Bel.
A nálezem
I1'J,
I.
zápisníky sahala, na
jakož
pak
zápisnici
jí
diel,
jiní
jednom
(Nalezen
dieki
zmatek
jí
,;
>
zápisníkov
z
netrtbM viecC
14:56
'
od mistra Rrištana byl nesahali, než ona na jiné nechtvši, a z té píiny
to
pestati a
.
K.
též
na
,
,/:f>M.ii
i-M/t
ukázáno, že jest žádný
zapisovati než jeden jeden dici zajjsán, a
jest otsúzena.
26.)
vže.)
(Všehrd VI. 39.)
Když kdo udlá
n
na jako z z z
pijde, každý
z
zápis nápadní
nich jeden
nkolika osobám, když ten statek
muože
svuoj
svým vlastním ddictvím, než jiných
s
zapsati
díl
a
uiniti
Pakliby kdo
díluov nic.
zapsal více díluo neb prodal, pohnal- li by maje jeden díl, bude pohon na zmatek. (V modrých póh., kdež Kateina Prahy pohání Matje z Zate.) nich,
toho
i
dílu,
O nápadír/i.) móž pohon propustiti poruník,
(Nálezové,
Že stojí,
kdež Burian mladší {Všehrd
II.
Poruník
11).
O
z
a též
i
citát
z
Kolovrat
Hinconem Krušina.
svdomí
listovní, jichžto
protož aby B., má-li jaké svdímíT osolmí,
—
to
~^
145fi
Kolovrat.
Modrých poléta
1156.)
porunicich.)
Sicut B. actor volnit ostendere
fTalm.
z
sLané právo, (V
Gutšteina pohání Jana
de Gutnsstein
Biu-ian
Modrých pohonných .l,ina
I
mže pohon ])ropustiti,
honných. Burian mladší (Nálezové,
v
Gutšteiua pohání
z
Arch. IV. .557. I.
—
Emler.
I.
Plana D.
s
Mandaverunl
:
páni neslyší,^
ním pede pány
1456 '.Mtú^mtí; H'*-<
stál.
118. 22.;
8.
komorníkem.) Páni o tom takto rozkázali: Aby 1457 on Bohuslav (a Petr) o ten plat komorní na držitele tch ddin nesáhl, 13. Jun. a aby to pokázal ped pány, má-li tu co ddictví na Dobrošovicích co tu ddictvie provedu, na tom svého platu postihajte, což tu zbude brání
(Nález o
;
mimo
ty
platy,
(OjiT:
-
což sutu eorum prsedecessores aut
Arch. III.
ip.si
soli od[trodali.
.^^22 )
I.
Plana D.
9.
1457 (Nález o tom, že jeden vyprosiv ddin na vrch jirávo dovedl.) Páni o tom takto rozkázali: Ponvadž on Fremuth vyprosil ty ddiny l-^-Jun» se stal, a Henrych z Plavná a právo na vrch dovedl jest a pevod ^ •Vsfft* neodpíral podle práva ani kío jiný nižádných otporov neuinil: juxta hoc. barones dederunt Fremutovi pro jure. ^
iOjí.
—
Arch. III. 324.)
48 Z.
Plana D.
23.
(Nález o list ve dsky vložený a král tomu listu moc dal etc.) 1457 15. Jim. X páni o tom takto rozkázali Ponvadž Jan okázal list ve dsky vložený, kterémuž král moc dal a^také jesJLstarší než[i_li^^ z té píiny dáno Janovi za právo. :
—
(O/í.
Arch. ni. 325.) I.
1457 20. Jun.
Plana E.
4.
koli nápadem po kom anebo jakým odkázáním statek povinen všecky závady toho, po kom íuu ten statek pišel, dluhy jeho vyvažovati, dokudž toho statku staóí toho umrlého; krom rukojemství, kdyžby za koho slíbil, že ten slib jest s (ím umel. (Rozsudek o tom I. Joannis Plana E. 4)
Komužby jgst
pi-isel^ i
[ZZVlad. 451.)
že jest povinen závady a dluhy In causa mezi všecky vyvaditi a platiti. (1. Johannis Plana K. 4. Jindichem z Michalovic a Jetichem.)
Na kohož nápad pijde po kom,
—
•
O
(Nálezové^
nápadích.j I.
Plana E.
5.
(Nález o tom, že dva bratí dlíce zuostavila na svých ddinách, 1457 20. Juu. aby bylo deset kop platu vydáváno k zadusí, jeden pak vyslúživ ty ddiny na králi, nechtl toho platu vydávali.) Páni nalezli o tom Ponvadž ona pevoriše okázala dsky, kdež ddici dlíce se o to
:
i
zboží,
zavázali se aby ten plat
i
vn
vydávali
Svaté
záduší
k
tu
on Jindich vyslúživ tch X kop gr. a toho neokázal, aby z té píiny dáno prevoiši len plat kde byl sveden na jiné ddiny: za právo. Nebo což se dotýe duchovních ddin a platóv, že to na KMst. za odúmrf nepipadá.
.\nn,
a
i
{Ojir.
—
Arch. III. 326.)
Duchovní ddiny Johannis Plana E.
O
(Nálezové,
I.
I.
5,
v
krále
nespadají.
kláštera
sv.
ani
platy
na
o Seperku
nalezli
Plana E.
a
utratili,
matei své {Ojir.
Sv. Anny.)
6.
o Petra bratra jeho o
L kop vnných po matei Prokopov také je
(1.
3.)
30
(Nález o tom, že dva bratí ze spolka utratila
1457
—
Anny.)
odúmrí nepipadají.
krále za
pi mezi Markolú pevoiší od
I.
20. Jun.
na
pi mezi pevoiší
ddiny
Plana S.
(Všehrd
platy duchovní
a
ve
nápadich.)
Duchovníc (Nílez
5,
vno
vzali jsú
:
svého dielu
-
Arch. III 327.)
daj.
Páni
ze spolka a ze spolka
ze spolka je také zaplate, a ostatek
z
kop.)
A ponvadž tch
vna
Prokop
sán»
49 Také jakož Prokop viní Mikuláše, že je sliboval za lidi platil dluhy z spolonieho statku, a již takových dluhóv z nkterých upomíná, chle sob k své ruce obrátiti: to páni mandaverunt inter partes, cožby koli takových dluhóv bylo, aby ze spolka upomínali, a což jich dobudu, o to aby se ze spolka na rovný diel dUli. i
Iv
(Arch. lir. 327.)
naení
(Nález o
Ponvadž
laisem a
listu
d.).
t.
Páni
o
tom takto roz-
1457
než ve dsky kladení, a potom tepruov se jest dskami zápis (Fol. A. XV.) stal: i z té píiny, aby on Klimstayn své peeti dosti udlal. A také jakož jest Klimštayn j)ravil, žeby bez vuole jeho pee k tomu listu pišla, by byl ku písaze pipuštn pro peeC, že by byl od písahy vyzdvižen. 1 protož pro takové nepravé a neslušné pedsevzetí Klinštayna páni jej kázah:
jest prvé
datum
listu
v svú kázeií beru. iOji.)
1457 Kdožby pravil, že jeho peef jest bez jeho vdomí k Hstu pi (Primo 2^- ''^^• chtl za to"'žj)raviti, má od 'písahy zdvižen býti Johannes Plana E. 6. mezi Janem z Obiství léta 1457, in vigilia Johannis Baptistae) a bude trestán. tištna, a
O
{Nálezové,
trhu
etc.
—
Cf.
1.
(Nález
Ponvadž
Viléma strýce,
z
III.
327.)
Plana H.
strýcuov.)
nedielnosti
o
toho
Arch
8.
Páni
>
o
tom
nalezli
Trka dostaten neprovedl, by Heman toho dáno Hemanovi za právo.
za
i .
právo:
dielen byl
iOJir.) I.
Plana
J. 29.
právem královským nemá na žádné ddiny ani Žádný dániem platy sahati, dokudž práva královského prvé podle ádu zemského (Nález na to I. Plana J. neprovede, a dokudž to pesúzeno nebude 29, v pi mezi Prokopem Apatekáem z Prahy a Sigmundem Diblíkem.) i
fVšehrd I
3.J
Flaveo citationum. iJohuslaus
de
Dobrossowicz
citát
Bohussium
de
Swabinowa.
právo Katrusse sororis suae kaupil a jí to zaplatil a s druh scslrú o její díl a právo se nesmluvil, a v tom ipsa Offka uxor B. actoris jus legationis et perscriptionis sestra), (druhá juxta hoc d. barones dederunt obligavit, prout tabulae testantur B. actori pro jure; a ty škody sibi B. in querela contentas aby ipse \í\
quo ipse
citatus
,
—
Bohussius citatus actori fEmler
I.
dal.
117. 19.)
Jireek, Codex IK.
2.
4
1457 ^**" •**!>*
60 Tu o témž Bohuslav z Dobroovic pohání Beneše Kdež Kateina z Prahy.)
(Cf.
{Nálezové,
O
Svabinova.
z
núpadich.^
Jiný nález k témuž (kdež Kateina z Prahy) v Modrých pohonných, kdež Bohuslav z Dobrošovic pohání Beneše z Svabinova 1456.) (Všehrd VI. 39.)
1457
Pro uvarovánie nesnází a súdóv jest lépe, aby pátelé vdané jejieho drželi k tomu, aby se vedle smluv svatebních ujištní vna dosti stalo kteréhož když pátelé dovésti nemohu a muž jeho ujistiti neujistí vedle smluv, a v tom ume, mají je vdov poruníci nebo nápadníci statku a zbožie umrlého. (Toho nález v Modrých Pohonných, kdež Elška z Kovan pohánie Jana z Hazmburka z ddictvie.)
muže
;
,
(Všehrd V. 22.
—
Emler, Rel.
I.
122, 38.)
Poruníci nebo nápadníci statku umrlého mají vno po jeho žen smluvené ujistiti. (V modrých pohon. „Elška z Kování pohání Jana z Hazmburka.") {Nálezové, O vdovách a manželkách.)
1457
Ottiko de Borssicz citát Gztiborium Sekerka literám zpravní super hereditates in B., super
respondit dicens, že
citatus
jesti
ten
list
:
Prout actor ostendit
20 sex
gr. dotales,
et
vyvážen, a to tiem obyejem,
tch 20 k. gr. vnných, a to dskami prodsky svdí, že za o léta continue decurrentes zpraviti to vno ml a dále nic, a k tomu citatus provedl, že to právo vnné na tch ddinách není ztraceno pro nezpravu, než pro nestání ku právu: a tak jest ten puohon na zmatek. že jest ve dsky vloženo
vedl, kdežto
(Emler, Rel.
133, 85.)
I.
listu vyváženému pohánie. (Nález o pohonných, kdež Otík z Boršic pohánie Ctibora Se-
Jiný zmatek, kdež kto k
tom
v
kerky
Modrých z
Sedic).
{Všehrd IX. 3.)
A
též,
ktož nestániem k sudu neb k
potom na zpravce zpravú
pohonu
ddictvie,
ztratie
ne pro jich závadu, než pro své nestánie. (V týchž dskách toho dóvod, v témž nálezu.)
a
{Viehrd IX.
sahá, ztratí
3.)
Za právo také jest Kdož zprávu má, a pohnán jsa nestojí, a právo na sob ustáti dá, ten žádný pro nezpravu na svého zpravce sáhnuti nemuože. (To psáno v Modrých pohonných, kdež Otík z Bor:
šic
pohání Ctibora Sekerky.) {Všehrd IV. 11.)
Kdož svého
zpravce
zpravce
maje
sáhnuti.
a
(V
dá
na
sobe právo
(recte Boršic) pohání Ctibora Sekyrky.") {Nálezové,
O
zpravS.)
ustáti,
modrých pohonných „Otík
nemuože na z
Krašovic
^ 51 1457
Bene-
Piocopiiis de Tiessniczc citat Ottikonem de Miecholup.
minores invenerunt Ex quo actor non existens in reali possessione hereditatum, de quibiis citat, ideo eandem citationeni tollunt. fíciarii
:
(Talmb.
—
Elska
z
Emler,
I.
136, 95.)
Skidirova pohání
Jana
z
Skuhrova.
Ponvadž
14o8
bratr
pohnaného ncdiclný neoddhv se od bratra svého, a také diclu na bratru svém nevedl k konci vedle ádu a práva, ano práva šla tehdy jest nennohl žádnému tch ddin zavazovati bez vuole nedielného
'
'
"
:
i
bratra. (Eml. Rel.
121, 36.)
I.
Ktož dielu k konci nedovede vedle ádu a práva, a práva v zemi jdú, by pak komu ddiny své zapsal, to moci žádné nemá proti nedielnému a do konce neoddlenému. (To stojí v modrých pohonných, kdež Elška z Skuhrova pohání Jana z Skuhrova.) (Všehrd VI. 12.)
Žádný, kdož není dokonale podle práva a ádu rozdlen dskami pakli zapíše, nemá moci. nebo listy, nemuože žádnému nic zapisovati (V Modrých pohonných, léta 1457, kdež Elška z Skuhrova pohání ;
Jana z Skuhrova.) (Nálezové,
O
spolkli a rozdílu.)
1459 Cztibor de Maleticz citat Burianm de Lippy. RMaj. cum baronibus citationem zdvihají, ex eo, quia litera ad cjuam citat, non ^- Mart. habet vigorem, quia eandem literám majestatis Sigismundus imp. ddit,
non '
'
existens adliuc"Tex Bohemiae.
'^almb.
—
EmUr
I.
~
120, 32.)
Agnezka de Alberowicz citat Machnam de Bohdancze. Barones 1459 pohon zdvih li, ex eo, quia M. citata dixit, quia non est potens 19. Dec, commissaria hereditatum de quibus citatur, et orphanorum, qui eadem bona tenent. tento
\T
—
Emler.
1.
Wenceslaus Hyzrle
Í13,
6.)
citat
Joannem
Czalta.
Ex quo
J.
C.
1460
osten-
vno
od nadepsaného puovoda, l^* IWart. stry^ce, syna jeho a vnuka prodáváno jest a dskami zavazováno jest, jakož dsky okazují, a on puovod tem trbuom neodpíral jest, tudy se^svtle, okazuje, žejsz dílní byli, a podle toho domini barones dederunt J. C. pro jure a takový puohon jest na zmatek. dit tabulas,
kdežto troje trhy a tvrté
I
'
(Emler
1.
139, 110.)
z dielu ddického pojiným ve dsEy Tvladením neodpieraje (Nález na~To"v Modrých pohonných, kdež Václav Hysrle z Drahovic pohání Jana Caltu z Kamenné Hory a stojí takto: «Ponvadž Jan Calta okázal
Ješt se jiný zmatek nachází, když kto
hání,
trhóm,
vnóm
a
4*
62 od nadepsaného póvoda, trhy a tvrté véno vnuka, prodáváno, jest a dskanii zavazováno, jakož trhóm neotpieral jest, a podle toho dsky okazují, a on póvod dáno jest Janovi Caltovi za právo, a takový pohon jest na zmatek." (A v témž nálezu na zad dostaveno: «A ponvadž póvod jest Nmec a práva neznaje, z té píiny jemu milost iní, že mu to pronn'její. «) jest
dsky, kdežto troje
strýce, syna jeho
i
tm
(Všehrd. IX. 5,)
dóvod dielu tom v modrých pohonných, Jest také
— kladenie kdež
ve dsky bez otporóv (Nález o
Václav Hysrle
z
Drahovic pohání
Jana Caltu.) {Všehrd.
VI.
10.)
jakého dílu ddického pohání, a trhu a zápisu, kterýmby ddictví bylo prodáno neb zapsáno, neb vna kladení na tom to statku neb jinému v dsky kladení by prvé neodpíral: tu se najde zmatek, (V modrých pohon., kdež Václav Hysrle pohání Jana (^alty.) {Nál ezové, O zmatku.)
Kdož
z
Když kdo ve dsky klade ddictví a bratr nebo strýc tomu (ne) odpírá doDlet a t. d., tím se rozdíl pokáze. (V modrých, kdež Václav Ysrle z rahovic pohání Jana Galtu.) (Nálezové,
O odpoich.)
Sigismundus de Porzessina deendit contra inductionem,
l^AfiO
Z», iuart. ^.j^uj^
baronibus in pleno judicio
zdvihli
visu,
quae
defensani orphanorum Nicolai, ut praejudicium juris
non
facta
est
—
l\ex
contra
eorum orphanorum
sed transeat ad judicium.
sit,
{Talmb.
—
Eirder I.
137, 101.)
1460
Joannes de Stežov.a citát Joaiuiem de Teczinieves. Prout ipse 4. Oct. j, actor inculpavit J. citátm, že ddiny sirotí má a drží a z nich aby odpovídal, et ipse citatus odpíral, že není dskami poruníktím ^"^ otcovským vedle ádu zemského, et etiáiiT jemu zápis nesvdí, P^------^ le-by Bóh sirotka neuchoval, invenerunt: Ex quo Joanni citato dsky nesvdí, než toliko po smrti nápad po tom sirotku ml by naii
ž
,
(iipadnauti, vedle toho ipse (Talmb.
—
Emler
I.
J.
127, 59.
citatus
—
Cf.
J.
Flaveo
actori citát.
nemá
odpovídati.
Jqannes Teczeiiaký 1461.)
za sirotka, nejsa poruníkem, není povinen odpomodrých pohonných, kdež Jan z Stezova pohání Jana / 1460 Jeronými.)
Nápadník viedati.
(V
Teinvsi
I.
{Nálezové,
O
nápadich.)
146() Humprecht de 17. Mart. ictlitate. Invenerunt:
Tasnowicz citát Joannem de Zwierzince pro heZe jest to zápis, kterémuž ipse H. ador citát J. citátm, a ten zápis aby byl jemu J. citato vrácen bez zmatku podle svení, a KMsI. má toho H. actorem v své vzení vzíli a jej z toho Irestati, aby se potom toho jiní nedopauštli. Neb jest to zejm shledáno, že jest to byl zápis svený, že on Bohuše zapisuje i
j
63 jemu
H. a Janovi synu svému let nedošlému tak, aby díl mrtvého na živého spadl, a tak v tom zápisu stojí, „jestli žeby jich obú Bóh neuchoval, prvé než Bohuše, tehdy on B. toho zápisu má prázden býti, a že moci ižádné dále nemá míti" a tudy jest shledáno, že jest ;
svený.
zápis byl
(Talmh.
pii
—
E^nler, I.
123, 45.)
Když by kdo statek tom nkomu jinému, a
len,
komuž
zapsal synu svému let nedošlému a tom by ten otec zapisující umel tehdy
svój v
:
nemá
vedle jeho syna zápis svdéí,
zápisem táhnuti, ani z nho sirotka pohánti, po smrti otce zapisujícího na syna jeho, a ne pijíti, neb to jest zápis svený. (O tom pohonných, kdež Humprecht z Tasovic pohánie i
VSehrd VI. 40.
(
—
O
Nálezové,
zápmi a
trhu,
Ubi Nicolaus Wentlar de Radano
nerunt
Prout
:
ipse N. actor
pravil,
se na ten statek tím
než má všicek statek na druhého zápisníka
máš
nález v
Modrých
Jana ze Zvince.)
U.slech.)
citát
Johannem Mlád.
Inve-
to
zbožie, kteréž on
Mlád
že
zemi nebyl, když jest to zboží provoláno na vrch dovedeno, a tudy že jest nemohl a vzvod dlán a právo odpierati a odporóv zapsati, aby to ipse N. provedl coram judice supremo curiae regalis et coram baronibus in judicio curiae, že jesti v zemi nebyl, ut praefertur, a provede-li to, že toho pan sudí cum baronibus pochválí, že on N. actor má k odporu pipuštn býti, a dále panského nálezu a rozsudku se držeti sudu dvorského. že jesti té chvíle
vyprosil,
(Talmh.
—
Emler
I.
S.
in
ei
dotavit
querela contentis, et postea
in
hoc J. facere non traduxit: juxta hoc d. barones dederunt quia
listem,
w '^^^,
JP
131, 75.)
olim Joannes maritus P, actricis, prius stavil
Mart.
v
Petra de Hodkova citát Nicolaum Fikuless de Hrádku. talibus
1460 17.
tabulis
in
Ex quo
1460
heredi- 17. IWart.
easdem hereditates zaex quo dotem non
potuit, actrici
pro
jure
juxta
ejus
tabulas. (Emler,
I.
136, 96.)
Nemá také vno žen vložil,
žádný,
móž ddictvie
na kterémž jest by prvé vno svedl s téhož ddictvie. (Dóvod toho v Modrých pohonných, kdež Petra z Hodkova pohání Mikuláše Fikuleše.) ani
zastavovati,
a
zvlášt
svého,
listern,
v.
le
{Všehrd V. 23.)
(Nález o tom, kdež jeden pravil
sie
mieti
právo k celé
vsi
a
druhý tomu odpieral.) Páni o tom takto rozkázali Ponvadž se toho po dskách vyhledati nemohlo, by to ves celá byla k Peíí prodána |)odle jeho Píbrama držení VI kop platu v té vsi, o kteréž pe jest, dáno Píbramovi za právo. :
i
i
(Oji)
1460 t.
"^^
64 1460
(Nález o tom, že jednoho otci jest. njaký klenot dala schovati k víe.) Páni o tom takto rozkázali Ponvadž ona Elška Annu viní, žehy ona o tom s svým synem vdla, že jest dala Arnoštovi Leskovcovi schovati VII hiven zlata, to ona Elška naped zprav, a ona také s synem svým zpravte, že o tom nic nevdí. :
(\
;
(Oji.)
II.
1460 ;Wart.
Plana O.
4.
kdež
(Nález o Michalce a o Jeticha, tu
Michalce pravil, za musií dáti puol tetího sta kop za tu zprávu a Ješek že jest nápadníkem toho statku.) Páni o tom takto rozkázali: Ponvadž on Ješek Jiík nápad má, aby dal Michalcovi tch puol tetího sta kop gr. jest
Wissmburka
že když jest hyl zpravcí za Jiíka z
a
že
(Oji.)
14(50 14. Mart.
ten '
komu
Jestližcby kto dal
co schovati, a ten žehy umel, komuž dal, že nápadníci toho
dáno schovati, a ten by pravil, ktož schovati mrtvého jsú dobe té vcí svdomí, a oni by
naped
také proti
má, ktož praví, že
zpraviti
tomu písahu
—
(ZZVlad, 217.
pe pi
že nejsú
schovali,
a
:
A že že o tom nic nevdie. A která mezi nimi mine škody. s škodami ztratí. (O tom rozsudek i
i
Arch. III. 329.)
U. Plana G.
14.
jemu mnoho
(Nález o tom, kdež jeden na druhého pravil, žehy byl
C ^^, a druhý toho o tom takto rozkázali
Vlil
Tu páni jemu ekl, to
že
též
polovici,
jest
kancléovi Jakub dal
o
,
to,
a
tom k
tehdy
nápadníci
mají,
zpraviti
tehdy ta by strana nezpravila, ta svú II. Joannis Plana G. 4.) obojí zpraviti mají,
pravili
jest dal
od na
:
prav
a
že tak
dlužen nenie.)
Jakož on Jakub pravil, že on Rabšlayn chce jako Jan Zajíc za odliádání,
nho
vzieti
to
svdky
neseznali,
nic
emu
odpieral
vedl
by
co
a
,
ponvadž
od Jakuba
jsú
slyšeli
svdkové :
aby on
se zná za právo.
iOjíT:)
n. Plana G.
15.
iní.) Páni o lom Jakož on Petr své ddictví poruil jest Pibíkovi, že slušn uiniti mohl, a to proto, že jest byl strýc ne-
(Nález o tom, že strýc nedílný poruenství takto rozkázali jest
dobe
to
:
a
dílný Ofin. (Oji.)
II
1460 22. Mart.
jn
causa Hedwikv ^
z
Plana G.
20.
Hožmitala et Henrici de Kocova
—
inve-
56 Ex quo ipse Henricus tabulis ostendit, qualiter rex Ladislaus unionem ddit a jej Jindicha s jeho ddici s týmž sirotkem spolil, že pi tom spolku zuostati mají, ex quo idem orphanus strýeóv píbuzných non habet; a tak zase on sirotek má v spolku a spoleníkem býti všeho statku Jindichova et suorum heredum, kterýž mají neb Et ipse H. et sui heredes et bona mobilia et immomieti budu. bilia sibi orphano non debet minuere, sed potius augere, usque ad annos diet orphani, prout ten statek dskami má znamenán býti, což ho
nerunt
:
ei
—
i
i
toho sirotka. Et quuni ipse orphanus annos aetatis attingeret et voluerit cum H. et suis heredibus in unione manere, to bud pi nem. Si vero nollet, ex tunc hereditates et bona omnia eidem orphano
jest
heredes debent condescendere a navrátiti, sine omni de praesenti unione eundem orphanum Similiter etiam si ipse H. et sui heredes in unione cum dimittere, dieto orphano quum aetatis annos attingeret, manere nollet, quod idem orphanus debet eundem H. et suos heredes de unione dimittere, quum by jemu sirotku statek jeho zase navrátil. ipse H.
sui
ot
impedimento
et contradictione, et
(Arch. ni. 332.)
Pakli v spolku státi spolu nemínie, nemají se statky svými dliti, než mají se z spolkóv propustiti. (Nález o spolku propuštní II. Plana G. 20 Serenissimus. V pi Hedwiky.)
{Vsehrd VI. 21.) (Nález
spolku vyproseném
o
;
tu
strana
druhá tomu odepela
praviecí žeby ona toho sirotka byla porunicí otce jejieho ústn etc.) Páni o tom takto rozkázali Ponvadž král jeho Jindicha s tiem a
:
sirotkem ráil spoliti, že jeho proto, a
ponvadž
ten sirotek
má
pi tom spolku
zuostavují,
zvlášt
a
jmieti spolek v statku téhož Jindicha,
také ten sirotek strýcuov žádných nemá. {Ojír.)
II.
Plana G. 23.
Písahati kdož nechce, causa Kamaret" (Nálezové,
.
.
.
ztratí
svú pi. (V 2.
Plana G. 24. «In
O písahách.)
(Nález o rení a o zapení.) Páni o tom takto rozkázali
Jakož žeby Kateina s sestru svú jemu xekly. dáji VI kop, ale toho jest na neprovedl: dáno sestrám za právo. ~"
jest
on Kamareth
:
pravil,
n
{Qji.J
jednomu nalezena jest zprava za vydal atd.) Páni o tom takto rozkazují:
(Nález o tom, že tak velikú
Kamareth
sumu
ml
^aqq 26. Mart.
.)
to
svú písahu
zpraviti,
to,
že jest
Jakož jest
že jest dal za panny
11
millia
-
"^
66 700
sex.
gr.,
tu
i
jest
píiny dáno pannám -—- ,4»-ch
(Oji^ l|.'l<
.
U/lll'(j-
ti
Kamareth
neprovedl
té
z
;
333,.) '
!ll
/I
ii.
Plana G.
24.' "•'•'
poniníoi
:;'
«-itl
II
poruník neboli
Každý
písahy
té
,.,.(;.!
.|,,
2f>.
/
.oiiii.T'
'''
1460
týž
za právo.
'"
;"'"V\
-
I
1
Mllillil
iMi
I
nebo
KMstí daní wart. i^gjjQlj tlskami, mají a mohu závady dédin sirotích, jesto by po dskách mohly shledáni býti, z nich odpoviedali. A také tiž poruníci zase budil moci a mají sirotích vcí k ruce sirotí dobýv.ili, hiilo po dskách nebo jinak, ješto by mohly shledány byli. (Arch 111. 834. .;..,
vinni
iV
moc
su. za
b.J
mají
sirotky kdyžby
,,,{Všehrd
v
'
11.
V. 36.)
Každý poruník má také
105
,
z sirotího pohánti, léž také pood koho pohnáni byli, otpoviedati. (O dskách Plánových G. 24. Najjasnej.ší.)
jakož poruníci
tom máš nálož ..
— ZZVlad.
otcovští
má
sirotího
(Nález o tom v
II.
za
sirotky,
pohnán
odpoviedati, a též
jsa,
móž právem, pohonem
a
súdeni dobývali.
a
dskách Plánových G. .24, Najjasnjší.) inr. . , •
•
43)
{Všehrd V.
Každý poruník má za sirotky, jsa pohnán, odpovídati, sirotí vci právem phonným a saudem dobývati, Plánových G. 21 Nejjasnjší.) zase
mže
(Nálezov, Poruníci
(Nález na
to,
též
a
(V 2.
sirtíthuov.)
že Jan Zajíc žádal pánuov za nauenie, má-1'i
za
poruníkem sirotím, odpoviedati.) Páni o tom takto rozZe každý poruník anebo porunice otcovští anebo králem kázali o to všecko což se muož o ddiny daní mohu za závady sirotí ti/ po dskách shledati, muože a mohu toho ze všeho odpoviedati,
závady, jsa :
i
i
:t
;
také poruníci
budu moci k sirotí ruce dobývati
(Ojif.)
.-
II.
1460
Nalezli za právo,
29. Mart. zcinského o tom
i^má vedeno
nález {Výpis z
11.
r.
že na
^^,^.__
etc.
^^
Plana G. 26. ddiny
manské
komorníkem
ot úi-adu
než od dvorsk£chjih\sk ú(Hlnn<^.^ Jjannes Plana G. XXVI)," býti,
1535. arch. V. p. 514.
—
ArcJi.
lit.
Ú^S.
—
^
(^^
/,
ŽŽfldd. 307.)
(Nález o tom, že jeden briil komorníkem na ddinách manPonvadž jest piiovod vedl ských.) Páni o tom takto rozkázali:
komorníka na ddiny manské a nemaje páni Joharin králové eské za právo, skrze to vedení zmateiiá, zapla. ,
lii ;•
v('sti,
on
i
z
It'*
píiny
dali
puovod Václav škody
)
67
Plana a. 28.
II.
causa Zdenkonis
—
Kdožby-koli, 1460 invenerunt: nevedl-by do tí let a 18 31-Wart. nedl tehdy su zprávu promlí. Neb když by kto komu dal úmluvu pro nezpravu, tehdy ten hnedj mí\-li zpraveí, má hned také tomu úmluvu dáti, A tak jakž na vedu pro nezpravu, má na jiného se letuom projíti. vésti, nedada (Jakož o tom rozsudek 11. Joanuis In
an jeho zprava pišla,
a
cle Postupic pro tu nezpravu
:
Plana G. 28.)
—
{ZZVlad. 195.
Kdež
Arch. III. 335.)
pe
súdná
kto z toho vyveden jest právem nehned promlí zprávy své, le by tí léta a za 18 nedlí nepromlúval, a na
nenie,
a
zaež zprávu má,
jakýmž-koli,
tak dlúho mlel, že by za svého zpraveí právem nesáhl (Nález len by také zprávu prondal. o lom II. Plana G. 28. Mezi Zdekem Koslkú z Poslupic a Rohu;
.slavem z Dobrošovic.) {Všehrd IV. 11.)
poruníkem dskami
(Nález O tom že jeden jsa
zamlal že na odporu neuinil až léta zemská prošla.) Tu páni takto rozkázali Ponvadž on Zdenk Kostka jsa poruníkem dskami a moha právo vésti pro nezpravu tch ddin i^TíCvedl až se dopustil úmluvy zvodu a v tom dal létuonj zemským projíti a protož z té píiny pro nezpravu na ddiny jisteovy ly
ddiny zvod
stal
se
a
on
i
tomu
proti
:
i
:
ani
svých zpraveí
nemá
sahati
pro nezpravu.
{Ojir.)
II.
Plana G. 29.
mnn
Léta 146(1 zlatý uhen-ský jest po 40 gro.šiech (jakož nalezeno jest ve dskách zemských, v (lndi^'ch knihách .lanových Pianových G. 29, kdež Jan z Rožmberka prodal Matjovi eenému Uubec.) {ZZVlad. 294.) II.
Plana K.
22.
'''•'
Menší súd pražský ten se drží též jako veliký súd zemský, tyikrát" db iríváT^ždy dva dni ped sudem panským, v každé suché dni, v sli-edu a ve tvrtek, netoliko pi suchých, ale také nazajtie po T\-. Jeronýmu, kdež se krom suchých dní súd držievá. (To psáno v druhých dskách Pianových K. 22. Zahájen jest súd i
zemský
.
.
. .
(^Všehrd
I.
€.)
II.
Plana U. 20.
(Nález o tom, kdež jedna
mla
své
vno
a
druhý
ji
to
odpro-
1460
'
bez
(Jal
její
vna
starší
Ponvadž dsky jsú Markét za
Páni o lom takto rozkázali;
viiolo.)
než
iMark<''ty
trh
Matj v, podle
toho dáno
právo.
in. Plana A. 14 1461
KdožJjy
koho
za
zprávy nevyvadil,
má jemu všecken
zaa zpravce statkem svým se z
inusil
emž
vydán
koli,
Krkou
vých A. 14 mezi Václavem
ml
kterýžby
statek jeho,
na listech, neb na
a
III.
dskami, kterak
jest to
z
té
(V
nmc.
5.
Pláno-
a
výplatu
Plana A. 30 statek dskami
A ponvadž Kuneš
Páni o tom takto rozkazují:
zuostavil.)
^QJj^
jeho
Markétu.)
(Nález o tom, že jeden zastavil svuoj
m. Juu.
a
zprávy vyvaditi:
hotovýcli penzích,
na
v jeho
býti
byl, té]
O zpráv.)
(Ndlezove,
1461
anebo
slíbil,
žehy
a
ddinu
svú zastavuje a výplatu
sob
okázal
zuostavuje,
podle toho dáno Kunšovi za právo podle desk jeho. fOJi.J
1461 m. Juu.
(Nález o tom, kdež otec dal
moci
též syn
rozkázali
takto
'
moc synu dskami
prodával, z té moci otcem
sob
k prodání, a z
tom Aby nejprve dsky ve své moci zuostaly. A ponvadž on Oldich z Rožmberka dal moc plnu synóm svým, aby mohli dpodle toho on Jan syn Oldicha z Rožmberka diny své prodávati, jest povinován listóm svým dosti initi. j^
dané,) Páni o
:
i
{Ojí.
-
Arch. III. 336.)
Kdož dskami komu moc (V
Pianových, mezi Janem
5.
O
(^Nálezové,
z
toho
aby
sveném svený jest, a
ona
moc
Rožm.
mohl
klásti
trhem jeho
ukazuje, každý a
Plana B.
(Nález o zápisu
Poj^évadž zápis
aby
muože
d-
uiniti.
Kateinou.)
trhu.)
III.
1461 Juu.
dá,
spuosob, jakž jeho
diny, to na ten
Jitka
svého
1.
dskami.) Páni o tom takto rozkázali: podle Jan svení neodpierá
on
ddictví
i
,
užívala
a
Jan
svení
dosti
uinil. (Oji.)
(Nález o tom, kdež dva byla jednostajná nic
mimo druhého
dskách se shledalo, iitiéiiiu
žádnému
(^Ojir.
—
porueno mén té píiny neml
nenie i
z
dopustiti
bráti
Arch. Jíl. 337.)
poruníky
a
jednomu
Jakož
ani
více.)
jest
Zaoha žen
bez vutdt^ (huhélin poruníka.
pak
ve
své
ani
•/-
/
59
Pi
poruenství, kdež jest nkolik poruníkóv, jeden poruník bez vole a vdomie drulfého bráti sirotiebo nic nemá. (Nález o tom III. Plana B. 2. mezi Zacliarem z Hían a Milotu.) (Všehrd.
Když nic
liého
jest víc
Plánovýcb B.
poruníkv
bráti
1,
i»-
ani
mezi
*,
y^^^
'
V. 38.)
initi,
"
než jeden, poruník jeden bez drunemá bez vle drubébo. (V 3. j
rozdávati
Zacbaem
z
ían
a
Milotou.)
(Nálezové, Porunici sirokuov.)
III.
Plana B.
2.
(Nález o tom že jeden jedné sábl v slarodávnie drženie platu.) ^}'^^^ rozkázali: Ponvadž Zbynk Zajíc neokázal nic **•«'"**•
Páni o tom takto proti
platu
Barborinu,
ddika
zuostala jako (Oji.
-
z té píiny aby ona podle desk svýcb. i
Barbora
pi tom
platu
Arch. III. .338.)
III.
Plana B.
3. >
r
Kdyžby a
bratr nedílný co prodal, a
pohnaT^lóTuv kdnž- jest
caijsa
kaupii;
lomu trbu
bratr odpor vložil
(V 5. Plánovýcb
óbdzi.
B."5;ln
etc.) (Nálezové,
O
otci etc.)
III.
Plana B.
4.
jeden ml starší zápis k platu dskami než Páni o tom poslednjší chtl k tomu lepší právo mieti.) takto rozkazují: aby on Václav požíval tch X kop platu, o kteréž pe jest, v Kundraticícb, podle pedešlýcb desk svýcb, ponvadž sú starší než dsky krále Václava. (Nález o tom, že
drubý
a
(Oji.
—
na zmatek. (V (Nálezové,
III.
odpírá, ustáti, a po právu stáném Pianových B. 4. mezi Petrem z Dobrošovic.)
jest
a Petrus, že ten odpor na zmatek uinil
toho jest,
stáného práva
má
kázán
býti.
—
(V
Pia-
(Arch. III. 339.)
Král Jií se saudil,
V
a
jsa
odsagzen puovodem.
4.)
(Nálezové,
''^"'
hyk^ /
O
králi).
týchž král Jií odsauzen.
K.'
^6ij,
5,
14()1
^^ J^u.
O odpoich.J
Invenerunt, aby Vácslav podle desk svých
nových B.
1461 !**•
Arch. III. 339.)
Kdo dá na sob právo
požil,
->»l-^i^-»\
I
'60
III.
1461 lil Jun. cHlilates
l.T.
- invoneninl
-
nedielný,
junior, jsa (A,rfi.
5.
Wiuiko niiiis Wokonis cle Walštein vendidit heKx quo ipso Wanko suit iVatoi' .loliannis
ubi
catisa,
Plana B.
:
'/.o
nemoli
josl
ddin
\vc\i
|trod;ivati.
III. 340.)
Ješt brali' mladší nedielný, sám, bez povolenie bratra stjiršielio neiMÓž žádných dedí a platin- [)rodávali pak-liby proJaT, Ten 7rli žádné moci nemá, by pak ve dsky vsel. (Nález o loni lil. IMana 1'^ -i rccfius B. T). mezi Nankem z Nnlštcjna.) :
—
—
rVšehn/ fV.
i
4.)
že brali iidadší prodává a starší tomu odpierá.) Páni o lom takto rozkázali: Ponvadž on Václav jsa bratr mladší a nedielný, že jest nemohl prodávali ddin fcli bez viiole bratra staršího; z toho dáno Janovi za právo.
o
(iXález
loni
fOjiJ.
Bratr maje bratra mladšího nedílného nemže prodávati ddin bez viiole bratra svého; pak-li prodá, nemá len Irli moci. (V tetích Pianových B. ."i. mezi Vánkem synem Vokovýin.) {^Nálezové.
O
spolku a rozdílu.)
Plana B.
III.
1461
Lela
Í6i
I
platil
zemských nalezeno kdež Jindich
z
jest
Stráže
[ZZVIml. 294.
zlatý v
22.
uherský po 54 grošiech, (jakož ve dskách knihách Janových Pianových B. 2'ž,
tretíi-h
prodal.
i
III.
Plana
B
25
svdil že jeho žen není od jednoho druhý nechtl jemu toho viti.) Páni o tom takto rozkázali: Ponvadž on Beneš jiného diiovodii nemá než svú toliko, a piolože žádný sám jeden liridiého v své pii niMniiož odsvditi, z té píiny dáno ['urkhartovi za právo. (Nález
zaplaceno,
'
o tom, že jeden
a
e
{Ojír.)
Flaveo citationum. 1461 4.
Hart.
A^y. .,
Dorolhea de Skaliczi; cital Kimssonem do kSkalicze. Jakož ona jeho K. že by jí ml klásti ve dsky a že jest toho neuinil, «>" citatus že jest o tn pii prvé» rozsúzen panským nálezem, a to okázal a provedl, invenerunl že ona D. póvod nemla jest 1).
vinila
i<
4
:
61
pes panský to
nález léto žaloby vésti, ale ten
pohon
opustiti,
neb jest
na zmatek taková žaloba.
—
(Talmh.
Emler.
120, 33.J
I.
Joannes Teenský (z Teinvsi) citát Kristannuni de Praga pro Jakož ona Kristina citata k žalob odpovídala, že se táhne že není povinen na panský nález, kdež páni nalezli Janovi T. odpovídati z sirotí vci, ponvadž poruníkem otcovským není, a poiícvadž odpovídati nemá, vedle toho ITáTezu také pro slrotí^vc pohánti by neml beneticiarii minores auditis tabulis et baronm (lainnis.
1461
—
:
inventione (ex quo ipse
T.
J.
—
fTaimb. Stezowa 1460.)
"inler
127,
I.
otr-ovským
tabulis
pi tom zóstavena
invenerunt pro jure, aby K.
61.
—
Cf.
není poruníkem,)
byla.
Flaveo
citationnm:
Jvannes
de
1461
Wenceslaus de Skuhrova citát Nicolaum Hobzovsky. Invenerunt: quo actor více škody položil jest nežli jest nájem mohl požit býti v tom asu, a pohnaný v držení toho nájmu nikdy nevsel jest, aby ten pohon minul. Ex
(Talmh. -Emler,
140, 111.)
I.
Nicolaus Czapek (lit
tabulas etc. ješto
citát
Sigismundum de Ostrova. Jakož
sám ve dskách nemaje, juxta jure,
a
on N. Strýc že takový
trestán pro (Emler
l'^^! N. osten, že tyž N. Strýc kladl ve dsky, ^"' ™*J*
se jest shledalo,
jest
bh
hoc
d.
Ktožby
co
prodal,
k
jest v
nho páni
na
emuž
by
Aleš
sám práva neml,
též
i
ten,
(aiešníka) smlosti své ponese.
4.)
trh
on Lapka
šel 'a
,
Modrých pohonných, kdež Mikuláš apek pohání
III.
(Nález
býti
Ostrého.)
z
(Váehrd IV.
Jakož
j)ro
má
vedle práva.
klož cizie za své prodává, túž pokutu
Šigmunda
dederunt actori
sám nemaje,
131, 76.)
I.
(Toho dóvod
barones
zapisoval dskami
a
žádá,
odpierajc
Plana E. 23.
1462 na naení.) Páni o lom takto rozkazují aby ten trh, kterýž se stal dskami, ped se ^^- í"*":
tomu
pravil,
má od Lapky rení
že
že
má od
tu své peníze zase pijieti a jemii zase Jeho zbuoži postúpitK rozkázali, aby dsky v s vé moci zuqstálx. g__Algl-iÍ£Ž své rcitú^ (Ojif.
-
^
*^^^
>
(
^'^
Arch. III. 340.)
Flaveo oitationum. Jaroslaus Plichta de Zcrotin citát Plichta
citatus
suscepit Jaroslao
Pliclitam de Zierotin pro damtiis.
íratri
suo
pro duplici
dominatione
1462 Mart.
2'^*
62 pro taxa, tanquani cuin beneficiariis hereditates taxarentur camerario domination
ci
(Talmb.
cTak pijal v
—
Emler
I.
127,
dvoje panovánie
za
Modrých pohonných, kdež Jaroslav
{Všehrd IV.
cum
fí2.J
svému
Plichta bratru
et
za
i
odhádánie
Plichta pohání.
13.)
TU. Plana E. 28. 1462 * ^*^"- sis
Ex quo ješté súd duchovní propuštn ncnie, protož KMst
u se
akt dvora archiepiscopi
pány
to
Pragcn-
rozdelenie aktami a to
terai všemi stranami, o kteréž pre jest, zdvihají ; když súd a právo duchovnie u akt propuštno bude, ktož k emu právo má, právo mu nezavierá.
vedenie práva mezi a
s
(Arch. III. 310.)
duchovní
Plat
jest
držení. (V 5. Pianových.
O
{Nálezové.,
aktami vysauzen proti dávnímu a starému Mezi Václaven z Valeova a Janem Smiickým.
platich.)
duchovního.) Páni duchovní propuštn není z té píiny oteviena, saud a akta propuštna
(Nález o uvedení práva na XXti kop platu
o tom takto rozkazují Ponvadž ješté saud u dvora arcibiskupa a k tomu akta nejsú ten zvod zdvihají; a když práva duchovní a budau, bude-li kto emu právo mieti, to se :
i
jemu
nezavírá.
(Oji).
1462
(Nález o tom, aby ddictví okázal na Dobrošovicích.) Páni o tom rozkázali Jakož on Bohuslav právo své okázal jest, kterak
takto
:
ddicky právo své Bohuslavovu otci tu v Dobrošopodle toho dáno Bohuslavovi za právo, což se ddictví avšak bez ujmy platuov komorních, a o škody mají právo
Prokop
prodal
vicích
i
;
dotýe,
ped
sebú. (Oji.
—
Arch. III. 341.)
Plana H.
III.
(Nález na o
tom
vuole
takto
matee
že jeden zápisné zbuoží ve dsky klad.)
to,
lozkázali
své
Ponvadž on
:
a
i)ráva
dskami také zapisuje
(sic),
|)odle
6.
k z
královského zápisu za
Daniel prodal
jest ten
Tu plat
|>áni
bez
nemaje a ddiny zápisné jsú, píiny dáno jest Elšce z Postupic
tomu té
j)rávo.
(Oji.)
III.
1162
Nalezli:
že
muž,
jest-li
Plana G. žeby své
26.
žen svditi
(;hll,
lo
sv-
63 domie nemá pijato byli. Též kteráž by kolivk žena muži svému svditi chtla aneb proti muži svému, a zase muž žen své aneb proti žen své, že svditi nemá. Než vdova ta móž svditi jako jiný muž.
A
také synové otci, byli-liby nedielni otce svého,
nemají
než když "fc3rTííeTni ByTí, že to budu moci uiniti. A zase otec synóm"~lez svdili nemá, jest-li žeby jich dielem neodbyl; než kdyžby je oddlil, tehdy móž jim svditi. A též bratie bratróm, ani
svditi
;
jedny druhým svditi nemají, ani proti nim, když by sebe Též také kdož koli s kým statek má, a jsa s rlím o ten statek ncdielný, nemá jemu o ten statek svditi. A tak všickni kteíž by sebe nedielni byli, toliko o statek že sob jedni drahým svditi nemají. (O tom rozsudek III. Plana G. 25.) sestry
nedielné byly toliko.
fZZVlad.
27.5.;
Svdomí tertio
dávati
muž žen
neb žena muži nemá.
—
(Rozsudek
Plana G. 25.)
O svdomí.)
(Nálezové,
Fiaveo citaticnum.
Wsy citát Girzykonem de Puchobrad. Kdežto 1462 pohnaný, chtli by jmieli právo k tm ddinám, "' "*'*' invenerunt pro jure: Ponvadž to není provedeno, když jest poruník byla vnem svým, pro to odevdání starší sestru vdával, by odbyta nemá od svého ddictvic odtišlna býti, ale ten statek ddiný zóstal jest pi obú sestru, a podle toho jakož jesti jedna sestra %titvi^V'' zapsala ten statek Vakovi a druhá pohnanému, aby se o ten statek 'OuAi. obojí, póvod pohnaný, na rovný díl dlili. Nicolaus de IVowc
oni obojí,
póvod
i
i
fTalmb.
—
Emler,
I.
132, 79.)
Sestra neodbylá obdrží statek,
modrých pohonných
1462,
kdež
by pak vdaná
Mikuláš
Nové
z
(O tom
byla. vsi
v
t^
pohání Jiíka.
Jeronými.) fNálezové,
O
otci.)
Procopius commissarius per tabulas Hwozdierž citátm de citatione plene et in (Emler, Rel.
Móž pohon 11.
Joannem
propustiti z
^
1462
/^-
117, 20.)
I.
kdež Burian mladší (VŠehrd
actoris dimisit toto.
^*^*-
'.
poruník. (V Modrých pohonných to stojí, z Kolovrat 1462.)
jf>tí4Uy^^
Gutštajna pohánie Jana
19.)
Poruník mže pohon propustiti, a Modrých pohonných, Burian ml. z Gutsteina
též
i
stáné
právo.
(V
J
)
(Nálezov, O porunicick k saudtlm.)
Wenceslaus de Nelzejovicz
citát
Joannem de Sedhscek. Domini
q^\
64 in
pleno judicio lianc citationem zdvihli, proložc jest žalobu
uinil, položiv v
—
(Talmb.
žalob Emler
T.
víc
ddin
nežli
dskami mohl
140, 113.)
Žaloba nezízená pohon zdvihla, když se v ní více než se ve dskách okáže. (Kde Vácslav etc.)
—
(Brm.
1462 0<^*-
nezízen
|)rovesti.
ddin
klade
Ih.)
Nepravost shledána ped saudem. (V modrých pohon., kdež Pertolt z Tachova pohání Hynka, léta 1462 Galii.) (Nálezov, O zmatku)
1^^2
de Kadano pohnaného, žeby škodu
Nicolaus Wentlar
póvod
Joannem
citát
Pitrkaff.
Kdežto
pro jeho ubrmanstvie nekonání, kteréž naii pišlo, když Ojí svú nevinu jmel zpraviti, invenerunt E.\ quo actor et olim Ojí taký na se zápis dskami uinili, „nestálviní
vzal
:
I
^
iwtÍTJí
libý
který ubrman, aby strana jiného postavila," že jest
neml
pohánti Jana Pilrkaffa; a tak jest ten pohon na zmatek, neb proti zápisu svému uinil, který jest dskami okázal. (Talmb.
—
Emler
I.
proto jest
132^ 78.)
jiný zmatek, kdež ubrman pohnán jest pro nedokonánie ubrmanstvie, ješto jest ml jiný ubrman volen býti vedle (Nález o tom ve Modrých Póh., kdež Mikuláš Wentlar z smlúvy. Kadan pohánie Jana Pitrkáfa.) Jest ješt
(Všehrd IX.
nalezen
i
3.)
o
Kdož by na kterých neb kterými ubrmany pestal, a žehy ten ubrman tu vc k sob pijal, tak aby jiný k nmu volen byl, a druhý žeby nebyl k nmu volen, a první byl pohnán pro nedokonání ubrmanství, jest zmatek. (V modrých pohonných, kdež Mikuláš Ventlar z
Kadan
pohání Jana Pitrkofa.) O smluvách.)
(Nálezové,
III.
Plana
J. 9.
1462
(Nález o tom, že jeden sob toho nevyrnínil pi trhu, aby vna 11. Oct. nezpravoval.) Páni o tom takto rozkazují Ponvadž jest sob toho :
nevyrnínil, aby
vna
toho nezpravoval,
všeho statku, kterýž jest prodal; (Oji.
—
i
z
té píiny jest zpravco toho toho dáno Celechovci za právo. i
z
Arch. III. 342.)
mát synu zapsala jest s uvázání komorníkem on neuvázav se prodal jinému.) Páni o lom takto rozkázali í*onvadž on Sprimberk ten zámek prodal prvé než se jest ven uvázal s kom(u'níkem vedle zápisu svého vnného, a toho dále nezapsal, podle toho dáno Jenovi za právo podle jeho desk, kteréž nd Kuiky má, toliko co se celého vna tlotýe (piia obligalio testaliu". „et decedente aliquo eis, par< iiiorlui in superstitcm devolvi debet." (Nález o tom, že
a
i
:
i
;
x
(Oji.
—
Arch. III. 342.)
66 III.
Plana
J. 10.
tom, že jeden druhému na ddinách s komorníkem 1462 tomu druhý odpor uinil.) Páni o tom takto rozkázali: 12 Oot. Ponvadž okázal V kop platu on Aleš komorního, ale že jest na ly ddiny právem nesahal, až dal zemským letórn projíti: |)odle toho (Nález o proti
bral
a
dali
Benešovi za právo.
i
—
(Oji,
Arch. III. 343.)
III.
(Nález o tom, že jeden
Plana J
11
ml vno
na
ddin
nežli jost
na
1462
ni
13. Oct.
komorní vložen.) Páni o tom takto rozkázali: Ponvadž on Jan ukázal dskami IX kop vnných starších nežli plat dkanuov, z toho dsky v moci své zuostati mají, což se vna dotyce. A ponvadž nu j^od*. ^. také dkan okázal starší své právo XX kop platu nežli on Heklík, z toho* dáno dkanovi za právo [)odlp desk jeho. plat
^
i
-
{Ojif.
Plat
ml
moc
Arch. III.
knžký
od dkana; dkanuov zápis starší (V kterýmž on Jan ten plat obdržel. mezi Ziginimdem dkanem h Jam-m Heklíkem
jest vysauzen
novjšímu,
proti
5 Plánových
.343.)
J.
i i,
O
{Nálezové,
)
plalich )
III.
Plana
J.
{Nálezové,
O
tetinu dernnf
sibi
za
živnosti
krále
užívati.
Í^vYoVa
králi.)
Ex quo ípolytus emens sú
14
14.)
III.
uinili
J.
eská má hned svého vna
Králová (Tertio
Plana
proti
zvodu
Plana et
L
5.
Joannes Zajiec vendeus odporóv neon .Mrzák právo pro nezpravii a Petrovicích, vedle folio barones de-
Donatovu,
na ddiny v Sobslao (Mrzak) pro
výš uvedl
jure.
(Arch. III. .344.) lo, že jeden ddiny kaupil a druhý lomu trhu odeTu páni o tom takto rozkázali: Ponvadž ípolith kupil a on Jan Zajíc tomu trhu ani zvodu ne(tdeprel a on pro nezpravu. tetinu
(Nález na
pel.)
výš uvedl se na ty ddiny v Petrovicích on .Mrzák, témuž Mrzákovi za právo.
i
z
toho dáno jest
(Ojí.,
Jireek, Codex
III.
2.
5
H.
1463 Mart,
66
Plana L.
III.
1463
8.
to, že jeden uvázal se v ddiny podle zápisu svého, jgi^om zemským projíti.) PoPáni o tom takto rozkázali nvadž Jan se jest uvázal v ddiny po smrti Václava, a pepustil násobn trhy na ty ddiny, a zápisóm a vnóm otce toho sirotka a tomu neodpieral, vedle toho dáno sirotkóm za právo podle jich poA jakož on Petr pravil jest, žehy pokojná léta vydržel, desk. nvadž sirotci jsú k letom nepišli a k tomu také poruníka jsú nemli, že jim to z té píiny ke škod není.
(Nález na
y. Juart.
^jg
).}^
^j^i
:
i
i
(0/.
—
Arch. III. 344.)
Flaveo cltationiun. de Tluczne conqueritur super Joannem dictum Zyd. A zapisoval ddiny dskami Otíkovi Tlunéovi, z Svržna sám jich ve dskách nemaje, a Otík pijímal zápis vda že je tch ddin on Oldich ve dskách neml, to sú uinili proti právu a nálezu panskému, a pro tu vinu KMst ráí je ve svú moc vzieti a tresklati vedle jich provinní. Otiko
1463
10. Mart. jakož
Oldich
{Emlefr, Bel. I.
Vdl- libý
133, 86.)
kdož jemu prodává, toho což jemu pes to od nho ve dsky kladenie pijme: v túž vinu a pokutu jako prodávající upadne (Toho dóvod v Modrých pohonných, kdež Otík z Tlucné pohání Jana Žida z Wetlie. kupující,
že
ten,
prodává, sám ve dskách nemá,
a
pi tom pohonu Oldich
z Svržna, že jest zapisoval Cekovice Tlunéi, sám toho ve dskách nemaje, a Otík pijal zápis, vda pro tu vinu obá že jest tch ddin on Oldich ve dskách neml na plném sudu v moc a káze královská vzati sú.)
A
tu
Otíkovi
:
(Viehrd IV. 4.)
1463
Jakož on de Miletinka citát Joannem de Bieleczku. citátm, že by nkdy Jan Blecský otec jeho úedníkem jeho nevyteným byl a potu jemu neinil, a pohnaný odepel, že otec jeho úedníkem jeho nebyl, a že otce jeho drahn asóv živého ped sebú ml a jeho z toho nevinil, anižto bratra jeho
Sobslaus
*
S.
actor viní
J.
Ex quo actor invenerunt: zdravého života ani bratra jeho, dalur staršího,
(Talmh.
1463 Mart.
15.
-
Emler
I.
nevinil citato
J.
B.
otce
citati
za
pro jure.
137, 102.)
de Puchobrad citát Sobslaum de Miletinka. Invenerunt Dorota, žena póvodova, neporuila jest jemu toho vedle rádu zemského, aby škod mohl dobývati na pohnaném, kteréž jest vzala, bráníc tch ddin, neml jest práva on actor pohánti
Georgiu
p.
j.
:
Ponvadž
ze škod. (Talmh.
—
Emler,
I.
122, 40.)
67
Plana
III.
I..
16.
1463 (Nález o tom, kdež strany nedržely sob výpovdi Otty z Borgova etc) Páni jsú o tom rozkázali, aby se ob dv stran tak za- 14. Mart. chovaly podle výpovdi Otty z Bergova, kteráž jest pod jeho pefti. (Oji
—
Arch. III. 346)
na
(Nález
práva
aby
jest okázati toho,
na
pislušela,
že jeden na
to,
Páni o tom
ustál.)
ta
kterýchžto
jednom
rozkazují:
takto
více míti'
chtl než na
nm
Ponvadž on Matj nemohl
;
1463 Mart.
Í4.
hora (ten les Suchá Hora) k tm ddinám;! 15;. on Matj právo ustál: z toho dáno Janovi 'j'!^
právo.
za
—
{Oji.
Arch. III. 3Í6).
m. (Nález na
to,
že jeden
16.
okázal dskami právo své.)
Páni o tom
Ponvadž on Malovec okázal dskami právo k Vlkovicom má, z toho dáno Malovcovi za právo.
rozkázali:
takto
kteréž
—
fOji.
to se jest
1463 Mart.
své, 14.
Arch. III. 347.)
svení
(Nález na
má
Plana L.
znamenit
zápisu.)
shledalo,
Ponvadž svený, kterýžto on Jan Dorot za právo etc. A což
Páni o tom takto rozkázali
:
že jest to zápis
od Telatúsa, podle toho dáno jest \na Dorotina dotyce, pi tom aby i
se pak
on Hynpk
1463 Mart.
14.
podle
zuostal
desk svých. (Oji.
—
Arch.
m.
347.)
III.
Plana L.
(Nález nato, že jedna nechtla
Páni
k ruce sirotí.) listu i
z
znamenit té
píiny
o
tom
16.
listu plniti,
rozkázali:
takto
jsúc dlužná poruníku
Ponvadž
se
v
tom
1463 iffart.
že ten dluh v listu položený sirotku prisluší, ona Kateina ten dluh poruníku k ruce sirotka
nalézá,
aby
plnila.
rOji.
—
Arch. III. 348.)
III.
(Tu kdež Mikuláš
jemu Pechovi Mikuláš
stál
podle
jest
nho Pech ml
emu
prodal.)
a
Plana L.
podle
stál
Pecha
a
háje všeho práva, což jest
Ponvadž on brán toho všeho práva, kteréž od neohlásil pede pány, že toho toliko hájí o tom
Páni
Pecha
toho jest
])rávo
:
takto rozkázali:
a
má, než hájil vše z panský v sob šíe zavírá Mikulášovi z Lobkovic za právo. k
18.
i
pt-, té
jakož
píiny
pak toho první nález dáno Pechovi proti
(Oji.)
5*
,
f|ííl'í4E.
''"
68 ni. Plana L. 1463 18.
causa inter Margaretham
In
Maí.
qiio jest
E.\
S.
J.
Joannem
et
vedle smlúvy [Petra
nalého Margaret nepoložil, že
jest
21.
ta
Šlechtic,
Kdulince
smlúva
jím
invenerunt
celého
listu
samým
:
dokosešla
a
zrušena. iArcfi. III. 349.)
Pi smluvách má vdieno býti, že ktož koli smlúv dosti neiní, dosti-neinniem smlúv každá se smlúva ruší a zdvihá; a strana druhá .jestliže se chce súdóv zbaviti, móž také smlúvy v nemž druhé stran nedržeti, a tak ta smlúva skrze nedrženie a jí dostineinnie že
,
j
vedle ní zmine Pianových L. 21. v pi Markéty
pro nezachovánie
a
v Ul.
(Nález o tom Janem Šlechticem.)
a
zrušena bude.
z
Seslavic a
(Vhhrd. VIL 27,) I
smlúv své dosti neudlal.) Páni o tom Ponvadž on Šlechtic smlúv své jest dosti neuz toho dáno dlal, že jest ta smlúva jím samým sešla zrušena Markét za právo a statku aby jí postúpil sob sveného. (Nález o tom že jeden
;
takto
rozkázali:
;
(Oji.)
III.
Plana L.
23.
In causa inter Andreám Fogel Ex quo est et Joanem Libich: 1463 Mart. otec jeho Ondejov Foglóv takové povolenie dal, jak svrchu doteno a jest (kterak otec Libichov plat zavadil dskarai žen Libichov k tomu otec Fogle své povolenie jest dal) a k tomu královské po-
19.
tvrzenie
—
juxta hoc
d.
barones dederunt
sibi
Joanni pro jure,
(Arch. III. 350.)
(Nález
na
prodávající k
Ponvadž i i
to,
že jeden pravil, že jeden
prodal plat jeho a žeby
tomu práva žádného neml.) Páni
otec Fugluov takové své
povolení dal
o a
tom takto rozkázali: král
toho potvrdil,
podle toho dáno Libichovi za právo. (Oji.)
I
ím
purkrechtu sedí, a platí s nho plat, že se jest popurkrccht jest, jako lovk úroní (V 3 Pian. L. 23. mezi Václavem z Mutic a Velká (?.)
Kdož na
vinen zachovati k tomu, íž
(Nálezovéj
O
lidech
a slnžebnicich.J
ni. Plana L. 26. 1 Jestli-žeby kdo nemaje dtí, komu statek svój bez miesta zaml-lihy po tom zápisu dtí, a iimel-liby, maje dtí, tehdy komuž jest statek po jeho smrti zapsán, má dtem jeho, jestliže
§.
psal
ten
a
.
69 neb jest to k létóm pijdu, ten zápis propustiti neuchoval-liby Bóh prvé dtí, nežliby let došly, ;
svená.
Než
tehdy
toho zápisu jestH-žeby otec
k tomu statku užiti má. §. 2. A tm poruníky zdlal, poruníci toho užiti mají do let sirotnež jestli-žeby sirotci zemeli, let nemajíce, tehdy tomu komuž
od otce
dtem ích
vc
jicli
které
;
svdí
zápis,
runík
nebyl,
chce-li, na
statku
postupte,
g. 3,
móž poruenstvie
se
tch sirotkóv žádný poobdarovánie královského), sirotkóm uruiti a poet
Pakli-by
tehdy najbližší pietei (podle a
vzieti
;
Než zemeli-liby sirotci, tehdy cožby toho statku poruníci požili, to sob nežliby let došli mají chovati, než nápadu nemají mieti; než statku postupte tomu, komuž zápis dskami na svdí, na svrchky, na klenoty, na hotové penieze, toho všeho má postúpiti. Než jestliže zápis svdí toliko na sirotkóm, když let dojdu,
uiniti mají. §.
i.
:
tehdy
statek a zbožie,
schovati
mohu po
toliko
postupte
statku
sirotí smrti.
(O
lom
ddiného,
rozsudek
111.
a
svrchky
Plana L. 26
v týchž L. 23.)
(ZZVlad. 196.)
Albo (novo) citatlonum. uinil komu z rozkázánie pána to na pána toho provede, že jest s volí pána svého to uinil, že o to ku pánu má hledieno býti. Pakli sám od sebe ten služebník co uinil, tehdy o to k tomu slu(Jako prvé o tom nález v bielých požebníku má hledno býti. honných léta 1463, kdež Beneš pohání). který služebník co
žehy
Jestli
svého, a pán se k
{Výpi3 z Nalezli
krom vna A
jestli-žeby
koli
v.
seznal,
1535: Arch.
za právo
že
,
anebo
jí
1463 .
^
»
'^••*"*^''^ ^''W^^J
r-
V. p. 512.)
nenie žena
muže svého
vze
nikterakž,
tom rozsudek v Bielých pohonných 1. 1463.) muž její ve-koli zavadil, bu v sliby, aneb v jaké ona po smrti jeho vnem svým toho nenie povinna
(jakož o
závady, že
platiti.
tomu
1463 yM/f^fL
w . >**» ^*
^i^^ '
(V pohonných). (ZZVlad. 505.)
Flaveo cltatiouum. Dobessium. Invenerunt: Ponvadž Anna a dala letóm zemským projíti, že dále zapisovati ani sahati na ty ddiny vedle pan-
Joannes Hlawacz z
Vilhartic
citát
Í463
tch ddin nenaíkala
moci nemla ského nálezu.
již
(Talmb.
—
Emler
1.
128, 65.)
—
Regia Majestas cum baronibus. Kdežto se viní po spolcích, že by jich otcové spolivše se, že jedni bez druhých zavazovali zboží a statky, kterýmiž sú se spolili, bez vuole druhých, nemvše moci, a jakož právo jest, kdo se s kým spolí, žeby jeden bez druhého povolení ddin neml zavazovati, le by zvláštnie výminka o tom
14oa
70
—
pio jure Ponvadž obojí v tom vedle práva se každá pi svých ddictvích zuostala po svých otcích, tento puohon aby nnezi nimi bez škody mii.ul.
byla
inveneiiint
:
nezachovali, aby a
{Emla\ Bel.
119, 29.)
I.
Zemé eská toto pi spolciech za právo dižie od staradávna spolí, že jeden bez povolenie druhého ddictvie s kým svého nemá zavazovati žádnému, žádných írhóv, zápisóv, vn ani jiných závad žádných initi le by zvláštnie výminka o tom v spolku
:
Kdo
se
;
(Toho nález v Modrých hánie Boka z Smidar.)
pohonných,
byla.
kdež Dorota
z
Ulibic
po-
{Vsehrd VI. 17.)
Ale když jedni spoleníci bez povolenie druhých statky a zbožie svá
zapisují,
druzí
tomu
prodávají,
neotpierají:
vedle práva spoli
pi svém ddictví
se
vnují z
zdvihají
a
zavazují,
jak se
pi
pro nezachovánie
v nic obracují,
jim zdá, a
spolciech
spoleníci
a
obojí
psáno v týchž dskách v témž nálezu.)
zóstati mají (to
iVšehrd VI.
jinak
a
píiny
té
17.)
druhého nemá nic zapisovati, prodávati bez vlastní neb dluhy zapisovati vymienky v tom spolku, neb bez povolení druhého spoleníka. Pakli který to uiní a druhý mlí až léta projdu, spolek skrze to mezi nimi míjí, a spolkové se tudy zdvihají. (V modrých pohonných, kdež Dorota z Ulibic pohání Boka z Sundorfu.) Spoleníci jeden
bez
nikterak zavazovati, ani
ani
O
{Nálezové,
1463
vn
spolku a rozdílu.)
Joannes de Zwierzincze
puovod
dokládal
nedokázal
také jakož
proezaný, ješto jím citatus
jeho
a
list
duovodu
za prá/o
(Emler Eel.
a
I
tento
tím
Klinsstein.
svdomím
ddiny páni pohnanému dávají vedle puohon uinil on puovod na zmatek.
okázal Hst celý na ty
listu
Alssonem de
Jakož on nižádného duovodu puovodem položen jest, ten list jest žádného shledáno nenie, a on Aleš
citát
svdomí
se
a
jest,
,
:
129, 66.)
Také jestliže se eho v své žalob doložíš, a toho okazovati nebudeš budef pohon zdvižen, a k tomu snad do vže odsúzen budeš. (Nález k tomu v Modr. póh., kdež Jan z Zvince Alše z :
Klinšteina pohání.)
{Víehrd II
Ale též a
to
jest
11.)
od
že se doložíš
jestli
se nesrovná
s
žalobu,
prožalováno:
tebe
a
eho
v žalob a ukazovati budeš, což tomu slúžiti dostaten pólion otsúzen bude (jakož nález
nebude
ten
,
svrchu ukázaný o tom svdí). {VSehrd
II.
Ktož kde
11.)
v
žalob své svdomie
se dokládá
a
potom na
sud
71 žádného
stoje
neokazuje
v
ten
:
Modrých pohonných^ kdež Jan fViehrd IX.
ze
zmatek
Zvince
upadá. (Nález o tom v pohání Alše z Klinštaina).
4.)
Joannes Teczensky (z Teinvsi) citát Joannem de Stezowa pro daranis, tu kdež jest jej pohnal z sirotího statku, ješto jeho pohánti neml. Invenerunt: Ex quo citatus pohánl jest Jana Teenského actorem, když jest ty ddiny držal, a v nálezu panském, kterýž o ten pohon stal se, není položeno, by Teenskému za právo dáno bylo, než toliko že nemá z tch ddin odpovídati (ponvadž není otcem poruním dskámT'~síórkov , než toliko po smrti toho sirotka mlo to zboží na pipadnuti), a protož _tmi škodami ipse J. Stežovský citatus jemu J. TeenskémíTlictori vinen není.
—
Talmb. Emler I. 128, 64. Joannes Teczensky 1461.)
14C0
Cf.
Flaveo citationum: Joannes de Stezowa
et
V (Nalezli
k
—
1463
svdomí
vuobec
za
mají (jako páni
initi
E. 9.
kterak obecný a
Mstský
má):
initi
Památných právo.,
a
obecný
vládyky), než tohko
a
lid
mstský
1463 lid písahu písahu týmiž slovy 15. Mart. mají
že kleknuti
proti
východu slunce a položiti každý má dva prsty na znamenie Božieho umuenie. (O tom v Památných E. 9.)
')
fZZVlad. 213.)
Tento pak se drží, že páni, jiece proti
v
písahách k svdomí znamenitý
zemane hlavy
slunci,
a
jiní
odkryté
G.
9.
{Vsehrd
právo
za
sto-
,
ruky prsty inie, i k sudu, i k úadu, pak konšelé neb purkmisti neznámí jiní lidé obecní písahati mají. (To stojí v
majíce,
pednie nahoru zdvihnúce písahu svdomí. Ale mšané všickni, by z kteréhožkoli msta, sedláci všickni iece a dva prsty položiece na kíži mátných
rozdiel
všickni urození a erbovní lidé
u
pravé
i
dva k i
,
byli
kle-
Pa-
Jií.)
II.
24
—
C/. Arch.
III 348.)
Flaveo citationum. Joannem Hoholta de Wysskowa, Tak 1464 by citatus lovka jeho jménem Sýru 29. Maji výbojem, a pohnaný odepel, že jal jej z rozkázání svého pána, jeho úedníkem (neb jest pánu jeho lovka zbil a zranil), a na okázal pohnaný list poselací KMsti za JMst správy, na kterémž Ottiko de
Tluczne
citát
jakož 0. žalobu provedl, že jal
jsa
to
knzi opatovi, aby toho lovka dal na rukojm, i z toho duovod, že jest jeho nejímal k své ruce než z rozkázání svého pána invenerunt pro jure, ponvadž byl úedníkem pána svého, že jeho z toho pohánti neml,~a že se ten puohon stal na zmatek. se
píše
jest
:
(Emler, Rel.
Jest
ješt
I.
134, 88.)
jiný
zmatek, kdež póvod jsa v
pravd
proti
svému
72 bezpráviiíku vcliází
když se
tehdy,
lovka nebo žoldnée nkterého
úedníka, služebníka, ten,
komuž
samým [)r;íva neznáiiieiii iiuliania v zmatek komu výboj nebo moc nebo škoda od
spr.ivetUiv, to
a
;
moc nebo kivda, nebo
se
pána stane,
což koli jiného tak stane,
a
lidi
úedníka, služebníka nebo žoldnée pohám', maje pána samého, kohož jest ten byl, pohnati. (Dóvod toho v Modrých |)ólionných, kdež Otík z Tlucné pohání Jana Hoholta z V., kdež takto stojí: „Ponvadž jest byl úedníkem pána svého, že jeho z toho pohoniti jelio,
u
neml,
pohon
a že se jest ten
{Všehrd IX.
3.)
Komuž by
se co
stal
na zmatek. „)
od cizího úedníka, služebníka, neb jeho .služebník neb lidé, a on pohnal by toho úedníka, skižebníka neb lidí, a ne pána na zmatek požene, nebo má pána pohnati. (V modrých pohonných, kdež „Otík z Tlucné pohání Jana Hoholta z Výšková.") lidí
z
dalo
rozkázání toho pána. ížby byl úedník,
:
O
(Nálezové,
1464
a
listech
služebnicích.)
de Hroznicz eitat Nieolaum de Hroznicz. K.v quo (átatus cum suis expurgatoribus se non praedixit, nec eosdem habuil, nec nominavit. actori datum esl pro jure obtento. Procopius
—
(Taimb.
Emler
137, 98.)
I.
IV. Plana F. 16.
1464
uy.n.
^^
i
'*-*v*i
IWMWtXí '
Jakož Jií král rozkázal ve dsky zemské zapsati a znamenati: Berka z Dube proti ádu zemskému svévoln právu se jest zprotivil, uinil odboj; kterýžto Berka krále nevinn hanl jest, skrze kterýžto neád upadl jest u vinu, kteráž v práv slov crimen laesa? majestatis úraz duostojenstvie královského ; pro kterúžto vinu, kdo se jí t. j. zbožie ztratiti má a tak JMst hrail dopustí, podle všech práv hrdlo zboží svobodná manská jeho jesl Tolštain, Shiknov a jiná jeho i
;
i
pobral. (^Arch. III. 351.)
O témž brechtem
a
[o
moci]
d.
o dobývání.
t.
[Náfeíové,
O
v
4.
Plánových
eibttvní
listy
16.
Georgius mezi
.Al-
i.
Johan. Plana H.
17.
moci.)
IV Plana H. Dva
F.
zapsáni
17
do desk.
i
„Latlislaus" etc") (Nálfiové,
U
trhu.)
Albo 1465
la-la
l'lti.">
majorm
zlalý
uherský
obllgatlonum Q.
mnn
byl
4.
po puol AI grošiech (ja-
73 kož ve dskách nalezeno
jest,
v bielých
list
smluvní vložen jest mezi Janem
ale
datum
z
vtšícli, zápisnýcli
Rožmberka
a
G. 4, kdež
Janem Popelem,
4464.)
listu
(ZZVlad. 294.)
IV. Plana K.
9.
In causa inter Agneskam de Waldek et Joannem deWesovic: Ex quo ipse J. neprovedl, by jemu Bukovina svrchky a nábytky za-
1465 12- Mart.
ona Agnezka dskami provedla, že jí on Bukovina manžel a nábytky zapisuje a k jejímu vnu pidává, vedle toho KMst se pány dali jí Agnešce vedle jejich desk za právo.
pisoval, její
ale
svrchky
{ArcJi. III. 352.)
(Nález na
že jeden
to,
jednomu zapsav svj
Páni o tom takto rozkázali
kuov.)
:
Ponvadž
statek bez svrch-
jest
on Jan toho ne-
jemu Bukovina svrchky zapsal, ale ona Anežka to jest dskami provedla, že •muž její jí ty svrchky pidal k vnu jejímu, z by
piovedl,
toho
dáno za právo.
jí
Když
vno, by Anežku
memoria. Quarto Joannis Plana K.
(In
kdo všecky svrchky a nábytky pak nejmenoval, má je bráti. (V Valdeka a Janem z Vesovic.)
je
z
O
{Nálezové,
9.)
pidává žen své nad Plánových K. 9, mezi
4.
vdovách a manželkách.)
Když kdo všecky svrchky pidává a nábytky své nad vno, by jich pak nejmenoval, má je bráti. (V 4. Planu. K. 9 neb 14, mezi Anežku z Valdeka a Janem z Vesovic.)
O
(Nálezové,
klenotích.)
IV. Plana K, 12. Kterýž
nho
ml
pán
by
služb ehovací témuž v
nebyl, a
služebníka, a ten služebník
ten
pán u koho jest
služebníku, vyznávaje
slúžil:
chtl-liby
týkati,
upadne
jej
potom
pes
to
že viniti
v pokutu, kteráž jest o
slúžil,
jest a jej
hanní.
dal
jen:u
že
by
vrn
by
již
list
a
1465
u
za
^^-
'''aí**-
prav
na jeho povsti do(O tom rozsudek IV.
~i
Plana K. 12.) (ZZVlad. 482.
pe
b)
—
Cf. Arch. III. 353.)
(Nález na to. že jeden pravil na druhého, žehy byl poruníkem jeho, a maje jemu jednati jednal sob.) Páni o tom takto roz-
kázali
na to
Ponvadž
:
dal,
ekovi
že
za
mu
jest jeho
se jest
Cenka Zdenk ze služby propustil své a list slušn a dobe zachoval, podle toho dáno
právo.
{Ojir.)
IV. Plana K. Jesl-li
žeby kto
ml
zpravní
list
18.
na který prodaj
statku
s
ruko-
1465 Mart.
16.
c
74
jmmi,
žeby
a jestli
nevložil,
a
vklad pipraví,
vkladem v
IV.
sob
rukojm by a
dále
toho
listu
zpravnieho do desk, an oteveny jsú, tehdy sám se o ten
v tom zemeli a jistec
dti
jistcovy
ani
zprávu povinni, jakož ten
ani
Plana K. 18.) (ZZVlad. 198.
—
:
tch
rukojmí
ukazuje.
list
dti nebudu (O tom rozsudek
Arch. III. 334.)
(Nález o tom že jeden
ml
list zpravní a nepijal k tomu rukojmí svých za živností jich, aby jemu ve dsky kladli, až všickni zemeli.) Páni o tom tak»o rozkazují A ponvadž on Bšín toho :
ArnoštoAT k místu sob jest nepivedl jakožto zpravcí a rukojm svého a toho sob ve dsky neuvedl a maje právo a ád ped sebú: vedle toho dáno Dpoltovi za právo. listu
za živnosti
i
[Ojl.)
Který
list
jakýžkoli
do
—
desk
(Nálezové,
O
let a 18 nedlí, Pianových K. 18 ve pi
nevejde do tí
nemá moci, a promlí se (O tom ve Dpolta z Rožmberka s Vilémem.)
4
pnorodv.)
IV. Plana K. 20. (Nález o tom, že jeden naekl jest list falšem a druhý tomu 1465 Mart. odpierá.) Páni o tom takto rozkázali: Jakož jest Procek pravil, že by jemu Michalec listu plniti nechtl, a on Michalce proti tomu odpíraje pravil jest, že jest lo list neádný a že jeho dda pi tom listu ponvadž jsú takové nepravosti na tom shledány, peet nebyla jakož jest toto svrchu doteno, podle toho jest list ten za nepravý
18.
i
:
oilsúzen. {Oji.
—
Gf. Arch. III. 355.)
Kdož-by koli peeti své odpieral, toho purkrabie Pražský nemá Slíditi, ale podáno býti má na saud zemský, a páni na plném saudu to
súditi
(V tvrtých Janových Pianových K. 20.)
mají.
(ZZVlad. 382.)
Pee v listu, když se s jinými nesrovnala peetmi, byl list odsauzen za nepravý. (4 Plana K. 20, m^zi Jindichem z Michalovi a
Janem Prockera.) O
(Nálezové.,
1465 18. Mart.
In
_
trhu.)
causa inter Henricum de Miclialovic
invenerunt
:
Ex quo
ipse Henricus,
znaje
et
ratres de Kolomul
ten
list,
kterýž
ml
od dda jeho, že by byl neádný á' neslušný^ á pres to dobropodr'íál
—
;
{Ai-ch.
III. 355.)
75 IV. Plana K. 26.
Dan
1465 Dorotheam de et Wenceslaum Carda el In causa Buškonem Kaplé: Ex quo Dorota nižádného práva neokázala, kterýmž "• ^*^**by mla obdržeti ten lán k svobod, ale oni Bušek a Vácslav ukázali dsky, juxta hoc RM. cum doni. baronibus dederunt dictis B. et W. C. juxta eorum tabulas pro jure. inter
(Arch. III 3.56.)
(Nález o lán svobodný.) Páni o tom takto rozkázali Ponvadž ona Dorota žádného práva na ten lán neokázala, ale Bušek jest okázal, podle toho dáno Buškovi za právo. :
i
(Arch. III. 356.)
IV. Plana K. 28.
1465 na to, že jeden kaupil X kop platu a druhý jemu jej Ponvadž se jest po dskách 26. Mart. Páni o tom takto rozkázali:
(Nález
naieká) shledalo,
deset kop platu dotyce,
od tch,
a
Kocovskému, držel
tch
což se
tm
prodán
kto
toho
byli
má
že ten plat se
a
ddiny pokojn
ty
jsú
platiti,
bez nárokuov
—
a z
že
jest
v
platu
ten
plat
od-
držení, jakožto
on Jan kúpiv ten plat toho dáno kupiijíciemu za
i
právo. (Oji.
—
Arch. III. 3.57.)
IV. Plana K. 29. In
truelem
ádu do práva
nemá
causa inter Henricum de Stráže et Elsskara de Stráže, fraHem ici Ponvadž ten list nevsel jest vedle obyeje a
dicti
:
ale
;
LV
desk, kterémužto listu jest že
šla jsú,
promlalý
hst
to
jest,
let,
a
kdežto
moci
proti
toho
asu ád
1465 Mart.
a
dskám ukázaným
dsky ve své moci zuostati mají.
{Arch. III. 358.)
na
(Nález list
kázali: i
to,
kdež
podle
Ponvadž
jest ten
toho
to
jest
ádu list
list
sob
toho nedovedl, aby jemu Páni o tom takto rozve dsky nevsel, ano ád a právo šio,
jest
ve dsky vložen byl za
jeden a
práva).
za
promlalý,
a
moci
proti
dskám nemá,
i
podle toho dáno Strážskému za právo. (Ojí.)
O témž
co
v
Plana
IV.
18. mezi
K.
Henrikem
z
Stráže
a
Elišku.) {Nálezové,
O
kšaftu:)
V Mezi
jednostajn
Památných
dalekými
F. 6.
strýci
ten poruenstvie obdrží, kterýž lépe
nebo
ujistiti
jednostajn
móž
statek
blízkými
sirotí,
aby
/,.']-.
76 neumenšoval.
jim jeliu
má poruenstvie dóvod
Památných
v
{V^ehrd
A
též
v ženském pohlaví,
obdržeti vedle práva, jako F.
t).
sestra
blizšie
ped
pietelkyn (Toho
tetu.
Najjasnéjší.)
F. .98.)
Flaveo citationum. Agnezka de Alberowicz conqueritur super Joannem Hadinburg.
1465 'ZH.
Jiiu. (iorgius
pro
cum
rex
byly ješt v svobod poddány protož jí Agnežce na ty ddiny, na kteréž jest prvé
a
—
Emler. I
na
ty
d-
ddiny
potom jsú
a
y
aby mohla právo vzvedena.
propúštjí,
:
(Talmb.
vedeno svobodné,
že když jest právo
nezpravu,
?nanstvie vésti
se na ty
baronibus, vzlilédše v to a uptavše
žalob jmenované,
diny v
úadem
113, 7.)
Alb O citationum. Ex quo Joliannes Slatina de Praga citát Annám de Zrnosek. Mart. actor nedotýe vna Anny pohnané, a ona drží statek muže svého nikam nezavazený, než tak k ru2e muže jejího a jí a ddicóm jich jest povinna vyvaditi citátm z rukojemstvie, kdež jest rukojmím za muže jejího a za ní, tak kdež by jistcem nebyla ona, tehdy z
14(}5 19.
—
statku tu
i
muže
jejieho
Neb
svého.
zavadihi
se jejího nedotklo,
a
(Eraler,
Kde v
ddicuov
i
v takovém
fíel.
I.
jeho, a
—
~~
172, 102.)
jest žena
vznm
Bielych "pohonných,
kdež
kdež
jesj^
jistcem
s
inužem,
bhu, kdež by se vedTe muže svého tu vziím muže svého není. muže svého, Jan
Slatina
"
a z
kde nenie, nález o tom Prahy pohání Annu z
Zrnosek. {Všehrd V. 24.)
IV. Plana L. 30. kdež jedna jest zápis uinila bez vu ole sestry takto rozkázali: Ponvadž ona Markéta nemohla jest toho pokázati ani provésti, aby sestra její jí dielna a [)iiny nemohla jest tch ddin zapisovati bez z té odbyta byla vuole sestry své nedielné. Z toho dáno jest seste její za právo, což (Nález o
toíii,
i^^vi
tu
Páni o tom
své nedielné.)
—
se dielu jejieho dotyce. (0/i.)
IV. Plana L. 33. Dobrovolné podvolenie právo {Vsehrd
II.
ruší
(jakož slojí v IV
(Nález na to, kdež jest otec smlúvu dobrovolnú syn jest
jí
Pianových.)
IS.)
u('od|)ieral.)
Páni o tom
takto
rozkázali
:
udlal,
a
Ponvadž
jeho
on
77 otcové smlúv dobrovolné jest neodpieral, i z jeho Strážského Jindicha pi té snnliivp páni zstavují,^ a jemu aby bylo liradii Stráži polovici postpenn. (IV. .loítnuis Plana L. 35.) Vácslav, bratr Elšky,
píiny
té
—
(^Ojí,
III. 857.-)
Cf. Arch.
IV. Plana
^
M
5.
causa Elisscac do Olssan et Marthae de Podvinie - inve- ^gl^J^^j^ nálezem jest pisázeno, a v jí Elšce vno panským hoc d. barones dederunt juxta jest, vyniienéno odhádání to véno In
•
nerunt: Ex quo
Elscae pro jure. {Arch. III. 359.)
Ponvadž Elšce (Nález o vno.) Páni o tom takto rozkazují prvním písudeni prisúzéno a také ii odhádání jest vymienno, toho dáno Elšce za právo. :
vno z
(Oji.)
IV. Plana M. 12.
žen
Když komu se co po
mu M.
jaké
vno
Jarolinvem Vojemníkem
mezi
12.
dostane, nebo jeho otci, aneb jest-li díl klásti toho. (V 4-. Planov.
ženy zapsané: nemá na
O
{Nálezové,
spolku
a Petrem.)
^^\<(
|
;
W ,.
')i;g../M*
»p í
elc.) _
IV. Plana M. 14. In
kyic a
jí
—
causa Zawissii de Sekyic et Marthae fdiae Joannis de Se1465 invenerunt: Vedle próvoduov Martiných páni za diel nalézají, 17. Jun.
Mart
dávají za
právo.
{Arch. III. 359.)
zápis uinila dskami a druhý tomu Na to, kdež na tom takto rozkazují Marta zapsala statek jí po otci jejím pišlý a Závis praví že jest toho udlati nemohla, že jest on otce jejího bratr nedieíný, podle, pruo-
(Nález
na
že
to,
jedna
nedielnosti odpierá.) I tu páni
voduov Marty
rozdíl
,
:
nalézají; podle toho
dáno
jí
za
'
právo.
(Oji.)
Když
kdo ve
neodpírá do
Mezi Zaviší
let
z
dsky
Sekyic
(Nálezové,
klade
O
ddictví, a bratr
se rozdíl pokáze.
etc, tím
(V
IV.
- (^
yj IWft/*« ** -
f
nebo strýc tomu Pianových M. li.
a Martou.)
odpoích.)
IV. Plana M. 14.
1465 Jakož nkdy Oldich Všerubec listem registrovaným, aby ve dsky zemské vsel, zapsal 300 k. gr. dluhem na Unešovc J. Zubákovi, 27. Jun. bratry ale on Lewhart s svými tovaryši odpierá, prav že byla dva
•
78 Oldich Všerubec
nedielná, jakožto
Lvík ze Slavic,
a když jest on on Lvík ty ddiny invenerunt, ex quo ipso Ulricus na-
a
suum indivisum
Lvík Oldicha fratrem
—
prsevixit, tu
Unešov dskami zapisoval depsaný list udlal, že jest to slušn uiniti hez povolenie Lvíka bratra svého nedielného nemohl; juxta hoc d. barones dederunt ewhardo, Wchoni et Joanni Cehnice pro jure. v
'
AA/é^J-
(Arch. III. 360.)
(Nález na
že Všerub zapsal
to,
listem
z
Všerub(ecj jest
udlal, toho jest uiniti nemohl bez vuole bratra svého nedielného; píiny dáno Janovi z Cechnice za právo.
list
z
registrovaným Janovi
Ponvadž on
Cechnice.) Páni o tom takto rozkazují: té
(Oji.)
IV.
1465 19.
(Nález o
Jun. tom
Oko)
proto úedníci aby
i
právo
—
ten dluh (na Obiství),
zdvihají;
Okoi
zvod na
a
{Ojvf. cle
pány
se
C kop.)
ÍII
Páni o
dluh, pro který
ten
mohl na Obiství postižen býti mimo právo jemu právo jeho kteréž má (na Obiství),
vede,
postihne-li
a
král
15.
komorníkem v Oko pro A ponvadž praví Boivoj,
právo (na odhádali;
1465 Jun.
:
Janovo,
vedené
18.
uvázání
takto rozkázali
Plana H.
a
zuostati
Arch. III. 360.
—
tehda to právo na
pakliby nepostihl ten
dluh,
Oko
tehda
to
má. In causa Boivoji de Luchovic
et
Joannis
Lobkovic.)
Ex quo aby
dici,
zóstalo,
a
což
fiiii
jest
tch spoleníkóv jich
otcóv
bylo,
to
ty
aby
mezi
s
na
rovný
aby každému
kterému z nich aneboli otcóni jich které vno bylo každém, kterémuž by bylo zapsáno, zóstati má. {Arch. III.
nich
z
ddicóv ne-
sú
k
rozdlili,
diel
d-
jakožto
jsú
zóstali
ddiny druhých dvú spoleníkóv, kteíž
ty
pozóstavili,
duo
ipsi
najprv
žeby
jestli
zapsáno,
to
pi
.96 i.)
(Nález o spolku.) Páni takto rozkazují:
Ponvadž
jsta
oba syni
ddicové po otcích svých, nich zuostati má; ale o ty ddiny, kteréž sú pozuostaly po druhých spolenících, ješto po sob ddicuov nepozuo-
tch dvú poruníkuov statek ten naped pi stavili,
živa
zstali jakožto
o ten se rozdliti mají na rovný
diel,
i
o
to
zbožie
i
o všecko.
(Oji.)
Kteíž se jedni s druhými statky svými spolie, druhé statky pipadají, jakž by jim kolivk pišli pipadli (krom statku, kterýž by \zal po žen); a na neb na (lielu spoleník spulerírku poviiiii jest dáti statek; dolrtut ho jakž dobud, když by se o to chtli dliti, jako bratr nedielný bratru (o tom rozsudek IV. Plana M. 15.) Nalezli za právo:
že
s
jednch
na
n
{ZZVlad. 493.)
79 rv. Plana M. 16.
Ex
odporové
quo
proti
páni dielnost shledali jsú
jiixta
;
zápisóm Havlovým nedali sii se, hoc dederunt Joanni K. pro jure.
tu
1465 Jun.
{Arch. III. 361.)
tu páni (Nález na to, kdež se jest odpor stal proti zápisu.) tom takto rozkázali Ponvadž sú se odporové nedali proti zápisóm té píiny dáno z toho páni jsú nediehiost shledali; z Havlovým, I
o
:
/)^K
i
Košumberskému
za právo.
{Oji.)
Když
kdo
neodpírá do
ve
Mezi Benešem
dsky
klade
ddictví,
a
bratr
nebo strýc tomu
atd„ tiem se rozdíl pokáze. (V IV. Pianových M.
let
Devnice
z
O
{Nálezové,
a
16.
Janem Košmberským.)
odporich.)
IV. Plana
VL. 17.
Ex quo v trhu synóv Rainského ze jména nenie položeno, což odpor jich káže, než tolko Nedvdice a Mrsklesy, juxta hoc RM, cum dom. baronibus dederunt Ramšoni et suis sociis pro jure.
1465 18.
Jim
{Arch. III. 362.)
kdež jest odpor vložil proti tomu, ehož sám ve Ponvadž v Páni o tom takto rozkazují trhu zejména není položeno synóm Rainského, což jich odpor káže, z toho dáno Ramšovi za právo. (Nález na
dskách neml,
to,
v trhu
ani
:
)
1
{Ojíí:)
Což se a
jiné
ze
jmena
THTjtoHo^Wde
v
trhu neb zápisu nejmenuje, jakožto potok „Barones inter (4. Plana M. 17.
pdsa^^
'^í^
Srgismundum."y
O
{Nálezové,
trhu.)
IV. Plana M. 20.
1465 sám to zm_ýlil, citando Mikšonem, an tu Pevrat týmž právem stáným ~zvod uinil, aniž ko- 21. Jun. morníkcm pohnán jest, kde chlebí: vedle toho KMst. se pány dávají zvod zdvíhají. jemu Mikšovi za právo, a z té píiny pohon Ex quo
nic
nemaTa
ipse Pardus
na"
i
"~
{Arch. III. 362.)
kdež jeden druhého pohání odjinud než chlebil.) Ponvadž on Pardus sám to sob rozkazuj'': zmýlil, odjinud pohánje, tu kdež nic nemá, a odtud nepohnav, kdež chlebí podle toho dáno Mikulášovi za právo ; z té píiny páni ten puohon i zvod zdvihají (IV. Plana M. 20.) (Nález na
Tu o tom páni :
{Oj&.)
to,
takto
80 IV. Plana M. 1465 .lun.
>,
i^jjuii
robolaini,
i^iirini,
vajei,
nkteré vcí
klož jest kupil,
ten
dsky
mu
což
to
vložil,
emž
zase sraziti, po
ten ktož jest prodal,
roboty
svditi nemóž C',^.
I
i
'
A
svdomí
vedl
ten
a
:
sedti, proto že
sml
se
jest
o
je|
bu
roprodával a ve
sum
na
ukazují,
dskám,
vedl,
pokusiti
a
prav, že jest té desk žádný pe-
i
:
má má
dsky svdí,
to
mu
by
jestli-žeby
a
pokládal. §. 2. Pakli-by
neprodával
dskám
proti
jest
dsky
vc
proti
stojí,
mu
jakž
svdomie
ten ktož jest
ímžkoli,
ktož
jakž
trhu tu
tiem což ve dskácli
s
i
ten
nedostalo,
se
jemu na
dsky
ve
a s
na tom statku nenalezl,
té
má jemu
boty aneb které jiné vci:
21.
koho kupil ospy aneb
oá
by statok
Ivtož
I.
§,
toho
§.
užíti.
5.
dv
proti
nedle u vži dskám svdomie
(O tom rozsudek IV. .loannis Plana M. 21.)
vésti.
(ZZVlad. 446.)
y
Po-
(Nález na odpor proti kšaftu.) Páni o tom takto rozkazují:
nvadž ukázali,
okázal
tom
v a ji
tu
kšaftu
o té lúce
dskami, že
-
(Ojír.
(a
poteb
j>oruenství), kteréž jsú Plzeští k své
žádné zmínky nenie v tom kšaftu, a on Jiík zapsána: z toho dáno Jiíkovi za právo.
ádn
mu jest
Arch. III. 363.)
Of.
IV. (Nález o tom, že
Plana M.
jeden
23.
jednomu dskami
zapsal
a
prodal,
a
potom chtl jeho od desk odsvditi.) Páni o tom takto rozkázali: Ponvadž jí Annu žádný z toho platu nevyvedl, kterýžto plat otec Pešíkunv prodal
jest
ddiny Pesíkový; {Ojif.
— Arch.
z
jí,
a
té
z
toho dáno
mu
píiny za
nemla
jest
právo, (IV.
práva vésti na
Planae
M
21.)
III. 364.)
rv. Plana N. 30. Ex quo [tanna Bonuse
1465 3.
Oct.
znamenit
léta
ddiku
spravedlivá
má
zuostala
sestrami
a
jest vedle
kšaftu
otce
jejielio
svými
všeho
statku
nemovitého otce jich Jana (>alty: móž spravedliv statkem a zbožiem svým vládnuti.
tehda
má
i
a
zbožie movitého
.s
i
{Arch. III. 365.)
(Nález o totn, kdež otec poruenství a zízení iní o svých Ponvadž ona panna Bonuse dcerách.) Páni o tom takte rozkázali: z toho jest podle zízení svého otce ddiku léta spravedlivá má i
s
svými
(má
a
sestrami
mladšími
i
,
statkem
otce
svého
spolen
vládnuti
muož). iPjvf.)
Když sirotci n(;jsú, nuížského pohlaví, nežli ženského, lehdy (V 1. Plánokdy která žena let rlojdc, má jí statek sstúpen býti. vých N. 30, iiifizi pannu Bonuší dceru (^ialty.) {Nálezové.,
Porunici xirolkuov.)
81 IV. Plana. (Nález,
knz
kdež
Jindich
své zbuoží Wolfovi
zastavil
s
;
polú-
1^65
druhému ml naped dáti vdti k výplat.) Nalezli za právo: A ponvadž on Hanuš zapsal žen a dtem svým ten dluh a dskami zapsati; a jest ješt živ, že jest mohl to uiniti, list dáti ponvadž ješt jest zápis v moci své zuostal, aby to dání Hanušovo letím jeden
i
puol léta
chce- li
svých, to
škod
ke
knížeti
mohu
jeho
nebylo
stran opt puol
strana
léta
zápisu a výplat
naped vdli
dáti
;
protož
a
podle
desk
uiniti.
(Oji.)
V
Bielých Pohonných ?
Kteréž-koli dédictvie kto prodává, toho má dskami ze jména dotknuti; jest-liže jeho ze jména ve dskách nedotkne, nenie to pro-
dáno, což se ze jména ve dskách nepokládá. (Nález mezi Sigmundem a Janem z Rainvsi a Rarašem z Hrádku 1465 v úterý po sv. Víte.)
1465 Jul. |'^/^
(Váehrd IV. 4.)
V. Plana A.
2.
pro dluh, nálezem panským nebo úedníky menšími uinným, k ddictví se móž každý grunt svobodný, zápisný nebo duchovní odhádati, když sumy dluhóv pohnaný po nálezu dáti a zaplatiti póvodovi nechce. (Toho nález v V. Pianových dskách A. 2. V pi I
1465 ^^
Boivoje.) (^Vsehrd IV. 16.)
Zvod, který se pro dluh dje, jest Plana A. 2. Boivoj atd.) (Nálezové,
O
také
k
ddictví.
(Quinto
vedeni práva.)
V. Plana A.
5.
Bratí aneb sestry majíce léta, by pak nkteí mladší byli let nemajíce, mobau ddictví to prodati však toliko díly své, než mladších díluov nic. Pakli prodali, když k letuom mladší pijdu, obdrží díly své. (V pátých Pianových A. 5. „In causa Annse fdiae etc.'') ;
(Nálezové,
O
otci etc.)
V. Plana A.
6.
V
Jíterém^ hstu se najde razura neb vymazání, ten JUstneniá moci. (5. Plana Ár~67) (Nálezové,
O
trku
etc.)
má po nálezu kmetzveden býti jako jiný najchudší, a má po nálezu úmluvu dáti, potom zvod vésti. (V V. Pianových A. 6. Mezi Alšem z Šternberka a slavné pamti Jiím králem eským.) Jestliže
ském právem
se králi pisúdí jaké ddictvic, též
na
to
{Viehrd III. 11.) Jii'eek,
Codex
lil.
2.
O
Y'^^
82 V. Plana O.
6.
1467
Nalezli za právo, že r izozemec žádný aby na úadech zemských 24. Sept. nebýval, a nemá bývati. (V pátých Pianových G. 6.)
(ZZVlad. 237.)
kráPJMst
že
Nalezli, a
budúcí králové eští nemají na zámky
ani
úady zemské cizozemcóv
na
Plana G. 6.)
(V.
sázeti.
{ZZVlad. 467.) Nalezli
právo o vojnách
za
nemá pánóv
nutiti
ácíy^prvotnie
JMst
král
žádným vojnám
k
svoBody^^á jakož králové prvotní eští zachovávali pány a rytier-
;
JMst chce se
stvo, též
Ze
:
zeme_eské mimo práyaja
rytiejstva
a
zachovati a
ani JMsti budúcí králové
eští
mimo
k
to
žádným vojnám JMst
nemají. (V. Joannis Plana G. 6).
nutili
(ZZVlad. 468.)
ddinníci
Sedláci,
>
mšané mohau pánóm
a
svá svobodná bez povolení královského
nových
G.
dsky
ve
a
rytístvu ddictví (V 5.
klásti.
Pia-
6.)
O
{Nálezové,
—
kladení do desk.
Arch.
C/.
V. 366.)
V. Plana M. 20.
Kdož není pohnán a
tu kdež chlebí, „Mezi Janem Pardusem
v. Plana M. 29.
Jy V ženském
-
'íly'
j^i\Ji
O
Kteíž
otci etc,
by
koli
(V
5.
elc.) I.
Cf.
2.)
C. U.
zápisové a listové
byli,
hy tak znli na
ježto
obecn berné, a datum tch listuov žehy bylo prvé, než jest, eský a peniez zaražen (jest-li ped zaražením groše za krále
penieze groš
památných
zaraženie léta
4469 v pondlí den
zápis zaplatiti
podle datum toho
{Výpis z
r.
1472
ume, ale
že
na
díl
—
{Nálezové,
O
pítele,
nápadich.)
zapsáno
a
po Qf.
em
XI,
G.
ten
Bonifacia),
a
každý
asy
ty
jest to
má
ten
zlatý šel.
ZZVlad. 430, 432.)
menších zápisných K. více trh svdí, kterýmž prvé spadne ty,
než Menších Zápisných léta 1472 K.
nejbližšího
ervených
listu,
neb tem neb mrtvého nespadne na
dvrna
K^dyž
sv.
1535. Arch. V. p. 515.
V ervených v.
tetou poruenství obdrží.
— Památné V Památných
Jiieho, kteréž jest ve dskách
,
ped
pohlaví sestra
Pianových M. 29 mezi pannu Bonuší (Nálezové,
1469 h. Jun.
Drahoiíovic
z
O zálohách puokonných.J
fNáluzové,
v\V
bude pohon
komorníkem
(V 5. Pian. M. 20. Mikšem.")
zdvižen.
8.
8. a
trh vedle
na In
který z nich
nho
krále.
svdil,
(Nález
causa etc.)
v
83
Vn. Plana
D.
10.
na list mocný královský ve dsky vložený, pány vyzdvihl a odvolal, proto že jest byl po smrti sedmých Pianových D. iO, kdež Jošt z Kyncidle
Kšaft podle práva král
zase
se
(V
peetín.
1474
kšaft dlá.)
O
(Nálezové,
kšaftu.)
1.
Andreae K.
18.
Také pro dluh, nálezem panským nebo úedníky menšími iiik dediTvrie^móž každý grunt svobodný, zápisný nebo duchovní odhádati, když summy dluhóv pohnaný po nálezu dáti a platiti póvodovi nechce. (V I. Ondejových K. 18, Léta božieho.)
1478
nným,
(Všehrd IV. 16.)
V
Památných
G.
5.
rozkázal ve dsky památné milosti král Což se dotyce vn, kteráž splacována bývají od ddicuov, na kterýchž ddinách vna jsú, aby viece ped KMstí saudové nebývali, tak totižto, že kdožby koli chtli která vna zplacovati, jakožto ddicové, aby sumu vnnú dali na groše Pražské, aneb na zlaté uherské, neb rýnské, jakož sú tehdáž platili a mnni byli zlatí, když vno ve dsky kladeno bylo, aby tak splacována byla. (V PaVladislav z Božie
.
.
.
1478
zapsati:
mátných
G.
5.)
iZZVlad. 504.)
by bylo psaných let
Pakli
vno
24
od
nebo
25 nebo 26, nynie vedle
má
tak, splacováno býti uherský nebo rýnský platil, aby za každú jest pi tom kopu najprv zlatý uherský byl položen, a potom po asu zlatý uherský šel což výš nad kopu platil zlatý tolik grošóv aby na každý zlatý bylo pidáno, a to na eský groš. [O tom nález v památných dskách G. 5 )
svrchu
jakž jest toho
asu
poítajíce
,
tehdy
zlatý
em ,
;
(Všehrd
V.
32.')
V
blelýoh pohonných.
A má písa menších desk obma oima piln hledti v pohon, když kto chce rok opraviti, aby srozuml, jest-li prvé viza na pohon vložena, aby pes vizu roku neopravoval; neb by tudy zlý zmatek ne strarárn než sob udlal. (To najdeš v Bielých pohonných, kdež
1484 Vf^^
Líikáš z Lerojid Oflfky z Petrovic pohání.) {Všehrd III. 19.)
Kteráž-koli vdova vno dsky žádnému nekladené, má
své
nepropuštné dskami ukáže
svého
vna zmocnna
býti,
6*
a
by pak
ve i
-^^.^
svdky kHo pxali-
vedl proti
dskám
žn by
ní,
nic nejsú a dosk
kdež Magdalena
póboiinýcli,
(Všehrd V.
z
jí
vno
jejie
presvdUL
dánn
neinohú.
Tetova Beneše
z
bylo;
ti
sv dci^
(Nález v Bielýeb
Kolovrat.)
12.)
Ten, cíž odbádáno jest, odj)oi' móž vložiti odliádání, jestli žeby jakú spravedlnost ukázati, dokudž se panovánie poslednie nestane. Než zniešká-lif, již potom ani odporu klásti ani pobánti nebude moci. (Nález o tom v Bielýcb pólionnýcb, kdež Václav z Vranieho pohání kapitoly hradu Pražského.) iiiobl
{Všehrd IV.
16.)
purkrab, komorník a sudí mají jedinin kmetem popohonu pijíti, mají komorníkem dohnáni býti, pohonných, kdež Tristram z Kacova pohání Puotu z Bi-
Nejvyš.sí
hnáni býti,
(V
Fíílých
a
necbtí-li
senberka, nejvyššího sudího.) (Nálezové,
O
úednicich.)
(Toho dóvod Kocova pohání Potu (Všehrd III.
z
chce
pohnati
uiniti listem obranným, než
vno
své vznesením, nemóže. musí pohnati toho, kdož ty (O tom najdeš v Bielýcb poHejmana Krušiny z ddictví
pro
má
a
ddiny, na kteréž jest vzneseno, drží. honných: Markéta z Bobús pohání
vnného, vznešeného.) (Nálezové, O vdovách a
V Krušiny
manželkách.^
Bielýcb pohonných, kdež Markéta z
Lichtenburka
(Všehrd V. 22.
1484
z
9.J
Která vdova tolio
pohonných novy^ch, kdež Tristram Byzmberka najvyššieho sudieho.)
v Bielýcb
—
z
z Roboús pohání Hajmana ddictvie vnného, vznešeného.
Modré pohonné, kdež Kateina
Cf.
z Sekyic.)
vuobec za právo: jestližeby kto ped který kolivk saud a nevezma tam konce ani nedocekaje aby tam pohon jeho konec vzal, o tu pri hnal by ped saud zemský, tjiké mu teo puohon bude zdvižen. (Jakož o tom rozsudek v bielýcb puohomiých léta 1484, a k tomu mnoho jiných rozsndkuov v týchž dskách o túž vc.) Nalezli
jinde pohnal,
{ZZVlad. 52.)
v
Památných
J. 2.
^•^"-
v ženském pohlaví sestra ped Památných Ých 1. 2, Naijasniší Najjasnjší .) ^^
.
{Nálezové,
O
otci etc,
—
.
Cf.
tetou
porucnství
.)
V.
Plana M.
29.)
obdrží.
(V
85
V Což se placenie
Památných
dliihóv
na
zlaté
J. 21.
dotyce,
kdožby
koli
jeden
druhému dlužen byl zlaté, uherské neb rýnské, ješto by v tom dluhu nestála tato výmienka „že ho nemá jinú mincí odbývali žádnu, než zlatými uherskými neb rýnskými", že každý dluhu toho, kterýž by na zlaté svdil, bude moci odbýti za zlaté groši, penzi neb haléi eskými, a na tom každý má pestati a za zlaté groše neb penieze pijieti, za každý zlatý uherský pól kopy grošóv eských poloze, a za rýnský pól 22 groše eského, a takž vedle zóstánie o témž plaNež kdož by komu cení za zlaté na snme obecném (1485). zlaté dlužen byl a v tom dluhu ta výmienka byla by položena, „že nemá jinú mincí odbýván býti", ten žádný není za zlaté groše ani penz bráti povinen, než zlatými má vedle té domínky a ne jinú mincí odbýván býti. (Stalo se v úterý po sv. Vítu 1. B. 1485. V
Památných
I.
1485 ""'
"
C^f.f H^'-*'
21.)
(ZZVlad. 197.)
V
bielých pohonných.
Ponvadž jest on M. H. pi tom byl, když jest Dorota sestra 1485 jeho zapisovala jemu Slavatovi, by pak v ty chvíle let neml a potom pišed k letóm svým (ano vždycky v ty asy dsky ku poteb lidské oteveny byly) odporu jest neuinil podle ádu a práva zemského, až ^ jeliž teprv po dvanácti létech u desk dvorských, a tak jest dal letóm t, zemským projíti vedle toho dali jsú jemu Slavatovi za právo.
—
{EmUr
Rel.
I.
|
let nemaje, neotpieral, ten k létom spravepo letech násobn prošlých odpor klásti, a k tomu má od úedníkv dopuštn býti. (O tom nález v Bielých pohonných, kdež Martin Holec z Nemošic pohání Slavaty z Chlumu.)
Kterýž by sirotek,
dlivým
móž
pijda,
i
(Všehrd Vil 38.}
Kdož má
komorníkem uvázání neb brání, a té se s bude pohon zdvižen. (V bílých pohonných, kdež O témž ibidem, kdež Martin z Dení Ctibor Bukovský pohání Boka. pohání Ondeje Kafuka.) pokutu
nedrží, než pohání,
O
(Nálezové,
uvázáni.)
Kdyby kto maje pokutu uvázánie s komorníkem, opust to, na zmatek pohání takový. chytil se pohonu (To v bielých pohonných najdeš, kdež Martin z Denie pohání Kaunka.) :
(Všehrd
11.
Ktož by
17.)
ml
-^
189, 116.)
pokutu jakúž-koli
s
komorníkem
uvázánie
jjneb
<^'><^|jvw
86 jakúž-koli jinú,
pohánl
a
o
to,
a
podle té pokuty se neuvázal, tehdy
pohon bude jemu zdvižen jakož o torn v Rádu komorniím šíe stojí (a ukazuje se o tom rozsudek 4485, v Bielých.) ten
;
fZZVlad.
14:85
77.;
Jest ješt zmatek, kterýž se pohánjícímu pihází, když pokutu svú maje dskami zapsánu, buto uvázánie nebo jakúž-koli jinú pokutu listem, smluvú neb jakž-koli jinak ukázánu, a tu opust a jí se
(Nález o tom v Bielých
dá se v pohon,
pohonných , kdež komornií, úedník desk zemských a komornií správce, Ondeje Kafunka pohání, a stojí takto: „Ponvadž Martin póvod, maje dsky a pokutu vedle toho dskami zapsánu, maje se zápisem svým spravovati a pokuty své se držeti, to opustiv pohnal, vedle toho na zmatek jest pohnal.") spust,
Martin z Denie,
starosta
(Všehrd IX. 3.J
Mach deDrzenie
citát
Andreám Kaffung de Kaffunka. Ponvadž M. maje se svým zá-
actor maje dsky a pokutu vedle toho dskami zapsánu,
pisem zpravovati a pokuty se své držeti, a to opustiv pohnal, nemaje pohánti: vedle toho jest na zmatek pohnal. Brun. Emler I. 190. 147.) {Talmb.
—
by
Kteráž se
neuvázala
vdovským
A
jestli
a
ten
—
vdova,
koli
vedle
do tehdy
práva
—
nesáhla žehy je také
komu
mající
vno
3
a
to
let
po muži 48 nedl,
vno promlí ped 5
svém, na
a
a
n
v
n
právem
jako jiné ddictvie.
a 48 nedlmi, po právu že by nešel, až by od smrti muže jejieho 3 léta a 48 nedlí prošlo (an práva jdú), (V Bielých potéž své právo promlí jako ona, kteráž vno mla.
také
honných
1.
po
smrti
zapsala
muže
lety
jejieho
4483.)
{ZZVlad. 507.) Nalezli vuobec za právo Ktoby pohonil z jaké pe i ze škod jedniem puohonem, a z tch škod žehy z jeho statku nco užíváno bylo, ten puohon bude mu zdvižen. (Jakož o tom rozsudek v bielých puohonnýoh léta 4483.) :
rV^5
—
-
{ZZVlad. 49.) Nalezli vuobec za právo: Jestližeby kto ddiny své zastavil dluhem dskami nebo listy, a výplatu sob pozuostavil, jestližeby v v zápisu stálo, „kdyžby puol léta dal naped vdti listem od úadu desk zemských, aby vyplatil": ta se výplata aneb zástava nemuož promleti. Než dal-liby puol léta naped vdti, a po tom dání ieby nevyplatil do tí let a osmnácti nedlí, již se po tom dání ta výplata promlí. Než jestližeby zápis zástavy svdil, „kdyžbykoli chtl, aby to vyplatiti mohl," ta výplata se nikdá nepromlí. Pakl. by v výplatniem zápisu neb listu stálo do jmenovitého asu že to má vyplatiti, jestli-
87
asu jmenovitého A
žeby od toho stavniem,
zákon
«jestližeby
potom
zní.K
také, jdkéžbykoli
nahoe doteným
letóm
dal
taká promlí.
se výplata
ta
byloliby v zápisu
nebo v
projíti
listu
:
zá-
do jmenovitého asu nevyplatil toho statku, jakž výplat žádného práva nemá. Nalezli
dále k té
výmienky v kterémkoli zápisu jml, že každý doteným projíti. (O tom rozsudek
kto
toho užiti má, nedada letóm nahoe v bielých puchonných 1. 1485.) {ZZVlad.
200.)
Nalezli vuobec za právo Jestližeby kto ml zpravce, a jemu by úmluvu dal, již ten, komuž jest úmluva poslána, stuoj neb nestuoj, tehdy pohnaný má pedse ku právu stávati a súditi se; a prohrá-li rozsudkem, má se zachovati k svému zpravci podle prvnieho svolenie. Než jestl ižeby pohnaný nestáním^ ztratil, tehdy jemu zpravce nic p,ovinen neBudeTÍp" Tom" rozsudek v bielýcTi puohoých létt 1485.)
1485
:
(ZZnad. Nalezli
konšelóv
206.)
vuobec za právo: obce, a v žalo
a všie
pohnal
Jestližeby kto
b
nedokládal
purkmistra
žádného
se
a
duovodu,
pMva tehdy jnaj;., oboji, zpraviti ajTeiC.pUQy,Q,d,, že. Jest od toho msta škoda stala a od služebníkuov jich, a že sú míPpóBraíi a spálili; tehdy purkmistr íoíio msta má také zpraviti, a^Védíe nho jiná dva dobrá lovky_, kteížby na svobodných ddin^Žcíí .tpli, že jsú ti služebníci bez jich vuole tu škodu uinili. Paknbý ten purkmistr umel prvé, nežli by ta pe k konci pišla, tehdy jiný purkmistr vedle nahoe dotených má zpraviti. Pakliby purkmistra toho asu nebylo, tehdy nt5jstarší konšel má tu zprávu uiniti. A jestliže tu zpravú oboji provedu, tehdy ta pe mezi nimi s škodami mme. A~ješíližeby^térf stana"nhtla zpraviti, tu pi ztratí i s škodami, jakož o tom rozsudek v bielých puohonných léta 4485; a ta písaha má býti se zmatkem. než^ žádal
:
;
mu
se
^
»
o/^tjjj^ '
i
,
'''(^ZVTaá.
Item,
by dostaten
má a
2TSrr'"
to provedl,
proto jistec
ten dluh
vuobec
nalezli
i
za právo
že jest
rukojm lomu
zaplatiti,
a
listu
komuž
ten
:
list
Jestližeby
komu
nevyvážený
a
list
shoal, a on
^
»
dluh nezaplacený, vVt JÁf^^t
a rukojm vyvaditi muož ped purkrabí z
dosti uiniti
jest dlužno,
toho hnáti. (O tom rozsudek v bielých
léta
1485.)
fZZVlad, 404.)
Králem daný poruník nemá statku sirotieho žádnému prodávati, zvlášt tomu, kdož jest za v tom poruenství rukojmí, aby statku sirotího neumenšoval. (To stojí v Bielých pohonných, kdež Vavinec a
s
Tábora pohání Kateiny {Všehrd V. 48.)
z
epce).
.
-_
^^ ,
,
88 1485 1.
Úedníci nemají svditi neb svdomí dávali. (V bielých pohon, 1485 Jeronými, kdež Jan z Zásmuk poliání Jiíka z Zeletavy.) O edaicidi.)
(^Náleeové,
dvma
neb tem dsky svdily bez výmienky a jina jeden svój diel nióž dáti aneb prodali, komuž se líbili bude dskami. (V Bielých pohonných 1485.)
Když by sebe dielni
jemu
zdáli
byli,
a
{ZZVlad. 521)
Když by svdily dsky otci a jeho synu spolu na které zbožie, toho zbožie že by král kázal pro neposlušenstvie otce dobyti, a syn let žeby neml a potom pijda k letóm a pohnal by k svým a
dskám,
má pi
svých dskách zachován
nepomáhal
svévolnosti
ponvadž
býti,
neml. (Rozsudek
let
a
lela
jest
otci
té
1485.)
(ZZVlad. 109.) Jestli
rukojmí,
a
koho
vdova
upomínala,
žeby
která
jej
toho pohánla, a on by
z
že jest
jí
za
vno
toho slibu odpieral, že
jí
za to vno neslíbil, aneb že se v tom nepamatuje by jí slíbil, a ona toho žádným svdomiem neprovedla, a ten také že by žádným svdomiem toho neodvedl má za to zpraviti vedle práva pohnaný. (Rozsudek 1485.)
jí
:
(ZZVlad. 110.)
žeby se kto k listu nebo kšaftu iemu znal, že jej má, žeby toho pel, a chtl to zpravili, že ho nemá nemá ku písaze pipuštn býti, ponvadž jest se prvé znal, že to má. Tehdy z ehož by byl pohnán pro ten list nebo kšaft, má to býti na pisúzeno. (V Bielých pohonných 1. 1485.) Jestli
íi
/
ped saudem
:
nm
(ZZVlad. 218.)
smrt zdvihá právo stáné, když pohnaný nebo ped svdza jeho živnosti práva stáného nedovede. (Nález o tom v Bielých pohonných, kdež Denie pohání Jana Hilburka z Vesovic.)
Ješt
i
eniem pohonu ume, nebo póvod proti
Martin
nmu z
(Všehrd
III.
IS.)
Stáné právo zdviženo bylo z
Dení pohání (Nálezové,
R. Maj.
Ilburka
O stáném
I.
mandaverunt, ex quo ipse zdá-li se
post
jemu M. o
(Emler, Rel.
I.
jus lu
191.
Bielých
pohonných, kdež Martin
prdcu.)
cum dominis
M. jus deduxit
(v
1485.)
baronibus et clientibus J.
citatiis
mortuus
—
est,
in
pleno
prius
judicio
quam
ille
obtentum že ten puolion jest mrtvý, pi koho pohánti, právo mu se nezavírá. 149.)
a
89 II.
Andreae
L. 27.
nemnoze
Bratr maje sestru nedílnú a neodbytú,
statku
než ostane seste. jových L. 27, mezi Mandalenú dceru Vácslava Vlka kšaftovati
etc.) jej
Tu
ani
nikterakž,
zapisovati
í
také jest, kdožby provedl, že
dlá, jest psán '"'(Nálezové,
O
a
kšaft
po
t
(V a
o ho
2.
žádnému
^^.gs
Onde-
Bohuslavem smrti kdož
m oci.
peetín, ne má žádné
kšaftu.)
'V\l4^.^
žeby bratr, maje sestru edíInú, zápis komu s miestem aneb bez miesta po své smrti udlal, a v tom žeby umel, a sestra jeho nevdána by zóstala, a jestli žeby se ten, komuž zápis udlal, s komorníkem v ddiny v zápise jmenované uvázal; tehdy ona, by pak za jeho živnosti tomu zápisu neodpierala za mnohá léta, by pak za živnosti jeho nedadúc letóm projíti, práva šla, tehdy po smrti zápisu. (O tom rozsudek bude moci tomu uvázání odepieti Jestli
i
i
i
11.
Andréae
L.
27.)
{ZZVIad. 529.
-
We>iceslai
Cf.
II.
Hyvdrak
Andreae N.
C.
28.)
11.
Najjasnjší knieže a pán, pan Vladislav, se aby úrokóv lichevniech
pikazují a zapoviedají,
více nebývalo; než jak jest to prvé
nkdy
že ze "100 k. gr. deset k. gr. dávali,
pány a vládykami nad obyej bránie
mezi lidmi za obyej bylo, na listech nebo na kte-
buto
Pakli by rých koli zástavách, též nynie pi tom stoj, a výše nic. pes to uinil a jakým koli vymyšleným obyejem nebo pod pikrytím, zjevn nebo tajn, a v tom se tak nezachoval, ten má ode všech jmien a držán býti jako jiný psanec a zloinec, a že nemá žádného práva požívati, v úadech a v svdomí nemá pijat A ty penieze tak neádn býti, a dobí lidé nemají s ním obcovati. pójené mají na KMst pipadnuti a JMst s rad panskú to má na obecné dobré zemské obrátiti, (11. Andreae N. i 1 .) i
kto
{ZZVlad. 411.)
II
Andreae N.
12.
Tídožby peeti í naekl, má to provésti, že jest falešný; pakli neprovede, má sám sedmý za ty peeti (že jsau neádn pišlé) zpraviti v kaple Všech Svatých. A též kdožby odpíral, má též sám sedmý a t. d. zpraviti. (V 2. Ondejových N. 12, mezi Ctiborem
Rohlíkem
a
Samuelem podkomoím.)
(Nálezové,
O
zmatku.)
II.
Pro
nestánie
(na
nemá žádnými zvody
Andreae N.
17.
purkrabském sud purkrabie) na žádného jakým právem úadu svého jiným sahati.
ani
1485
90 (Nález o tom v II. dsk.^ch Ondejových N. Brníka pohání Anny z Kovan.) (^Všehrd
I.
17,
kdež
Tunkl
Jiík
z
5.)
Zvodové bývali od úadu purkrabského. (V druhých Ondejových N. 17 mezi Jiíkem Tunklem a Annou z Kování.) (Ndlezov, O vedeni jjrára.)
II.
Andreae?
(Muož-li bratr seste své neodbyté na smrtedlné posteli odbyti po ní jmenovati, cožby se jemu zdálo, a ostatfk pry dáti.) Nalezli Ponvadž on Vlk za zdravého svého života pro potebu svú za právo a sestry své nic jest toho ddiného statku neutratil a neodcizil, na smrtedlné posteli taky nemohl jest seste své spoluddice ddického statku rozdati a ji jejího ddictví odciziti; a také ten kšaft, ponvadž jest po jeho smrti psán a tehdáž také jest zapeetn, to se jest stalo a z té píiny ten kšaft žádné moci nemá. (Stalo proti ádu a právu se léta MGCCGLXXXV f. II. posBonifacii)
1485 Jim.
7.
a
:
;
{Oji.)
n
(Nález o základu propadení a naení smlúvy falšera.) Nalezli X4g5 7. Jun. za právo: Což se té smluvy dotýe, kteriiž jest Jan z Kácova falšem naekl, pro to slovo páni v tu smlúvu nahledše mají ji za opravovánu a za falešnú, a protož z té píiny on Jan tím záklidem nahoe psa-..
ným
povinovat
A ponvadž on
není.
.
I
^U
^
^'"
j
^\
Jan
jeho
osoby
Albrechtovy
protož král JMst se pány nenaekl než toliko smluvu, na plným saudu nalezli, aby on Albrecht tím falšem vinen nebyl. A také páni nahledše v dobru vuoh nalezli, že jest ta dobrá vuole dostatená a hodná pijíti a ponvadž jest list hlavní shoel nadepsaný,
falšem
i
z
i
té
smluvil,
Stalo
píiny aby
na
se léta
on
se
hlavní
list
MCCCCLXXXV II.
V v
Jan
svdil, f.
s
Albrechtem o tch osm set kop dvú nedlích poád zbhlých.
a to ve II
post Boniacii.
Andreae N.
10.
kterémž by nálezu bylo co jedné sh^an
témž nálezu
stálo
takto:
pisauzeno,
«Chce-h pak odsauzený toho,
a
žeby
komuž
se
pisuzuje, z eho viniti, že mu má práv býti" : i dokavadž by odsauzený neuinil nálezu dosti, není povinen odsauzenému práv býti. (V 2. Ondejových N. 10. „Mezi Mikulášem Tulešickýra.") (Nálezové,
O saudu zemském.)
Kdožby se k
ímu
—
kšaftu znal, a
býti.
(Nálezové,
-
O
kéa/tu.)
nemá k písaze mezi Mikulášem Tule-
potom pel,
(V 2 Ondejových N. sickým a Mikulášem Trkú.)
pipuštn
10.
|
91
potom
(Nález o zapení kšaftu, a lezli
ten kšaft
se zase k
nmu
seznal.)
1485
Na-
^^- "*^'
A ponvadž on Trka k tomu se jest seznal, že jest ml, a protož z té píiny on Trka nemá ku písaze pi-
za právo
:
ml
neb
jest toho prvé pel, by jej aneb vidl. A potoho kšaftu nepoložil ped pány tu král s pány a vladykami podle toho dávají Tulešickému za právo, a on Trka aby tomu dosti udlal ve dvú nedlích poád zbhlých podle piepisu toho kšaftu. A také kdež jest on Trka jemu Tulešickému prav býti ml, z ehožby jemu vinu dal podle prvního panskýho jemu
puštn nvadž
býti,
jest
,
tomu jest Trka dosti neudlal: z té píiny Trkovi povinen odpoviedati, le prvé on Trka prvnjšímu panskému rozkázáni dosti udlá. (Stalo se léta
Trkovi rozkázaní,
i
není on Tulešický jemu etc.
LXXXV"
f.
II.
post Dionysii.)
{Oji.)
naení
(Nález o
on Samuel
svým jeho
listu
peeti.) Nalezli
a
peeti Václavov odpierá
a
oni
za
právo
svdkové
odpierají, totiž Tluxa a Jan z Jezera etc, a protož
Vakovu peef sám sedmý to
Ponvadž
1485
peetm
14. Oct.
aby on Samuel
neprav k tomu listu nadepsaní svdkové aby t aké k aždý svú peef sám sedmý
pišla, a oni z pravil y a
:
také
že jest
zpravil,
I
f^^^
'
podle práva v kaple Všech Svatých, jakož jim bude roz-
kázáno. Stalo se léta
MCCCCLXXXV"
f.
II.
ante
Galii.
(Ojif.)
Tu kdež se stal zvod purkrabí a proti tomu žádný (Nález na to neodepel.) Nalezli za právo, že nadepsaného Tunkle podle jeho zvodu zuostavují a jemu za právo dávají, ponvadž jest žádný neodpieral zvodu. (Stalo se v suché dni adventní léta MCCCCLXXXV.)
1485 Dee.
:
(Qjif.)
V Nalezli
bielých pohonných.
vuobec za právo:
Jestliže
kto
pi
vyhrá,
nemá
z
1486
žádných
jiných škod pro tu pi viniti, než toliko 'l;ož pro tu pi naloží a ^ifátj pakliby_z eho jiného viniti chtl, nemají jemu toho pisuzo-' váti, ani za to clátrpísahati. O tom rozsudek léta božieho 1486.
I
'
{ZZVlad. 283.)
Poruník králem JMsti daný anebo píbuzenstvím, ježto statek urukuje sirotkóm, nemá prodávati statku sirotieho bez zvláštnieho povolenie krále JMsti neb pánuov a vládyk z plného saudu (jakož nález o tom v bielých pohonných 1486, kdež Laurin pohnal.) {Výpis z
Nalezli i
9
dtem
jich,
dobru
volí,
r.
1535.
—
Arch.
V. p. 513.
—
ZZVlad. 502,)
vuobec za právo: Kdyžby kto list odkázal muži a žen žehy pak muž její a otec tch dtí dal ten list komu že proto tu žena svého dielu ani dti neztratie, neb
yt^
92 1486
muž
její
a otec léch détí
ncmuož
pry
viece
než svuoj diel, dskami, by
dáti
což viece dá, že to žádné moci micti nemá. A též co otci a jeho détem dali, tehdy on diehi dtí svých a
dáti
ani utratiti,
dtí ímkoli
i
nemuož pry dáno. Pakhby diely svých
ponvadž jest s ním spolu nemá žádné moci to mieli
než otec toho, což dáno, užívaj k své ruce dotud, dokudž dti let spravedHvých mieti nebudu. iNcž když které diet k letóm spravedlivým pijde, má zavadil,
;
jest jim
svého daného a odkázaného diclu užívati; pakhby otec nedal jemu toho dielu odkázaného užívati, tehdy úedníci od desk mají jemu na aby v to uveden byl ten sirotek, jakž dsky to obranní list dáti,
svdie. O tom rozsudek iZZVlad
Ktožby
1486 po svatém
léta
Diviši.
405.)
koli
komu
dskami
zápis
miesta, a ten zápis nebyl
udlal
mu propuštn,
miestem
s
aneb
bez
na to jiný zápis ten zápis poslední žádné moci mieti nemá. (V Bielých po-
udlal:
honných
1.
by
ten
a
4486.)
(ZZVlad. 183.) Nalezli vuobec za právo Jestližeby kto ml plat komorní, a pro ten žeby jemu s komorníkem bránie svdilo, a byl-liby ten plat na dvojiem zboží, aneb na dvú všech, aneb na viec, a že nemá na jednom bráti, než na všem což mu zápis okazuje pakliby na jednom zboží pro všicek plat bral, musie tomu zase navrátiti, což jest pro než proto na cizie diely na jeho zboží bral, so všemi škodami jiných dielieclí drž se své pokuty. O tom rozsudek léta pán 1486. :
:
i
;
(ZZVlad. 119.)
vuobec za právo
Nalezli
zápis s zali,
ti
komorníkem
:
Jestližeby
dvma
nebo tem svdi! nebo viece uváPakliby letóm projíti.
uvázánie, a jestližeby se jeden
svého uvázánie požiti mají, nedadúce
mu zápis svdí, a dalby tem letóm a osmnácti nedlím projíti, ano práva jdú a komorníka vzieti by mohl tehdy své právo prondí, a ten to ostane, ktož jsú se uvázali v to a to držie. O tom rozsudek teta 1486. se z nich který neuvázal, an
:
(ZZVlad. 122.)
vuobec za právo
Nalezli
svdila na
který
list,
byl pohnán, tehdy ten
r^l
:
Kdežby
dvma
že mají pohnáni býti
nebo trém dobrá vuole všichni
puohon bude jim zdvižen.
A
;
pakliby
jiíden
zase
jestli-
též
žeby oni k té vuoli polinati chtli, též mají všichni pohnati; pakliby na jeden pohnal, tehdy ten puohon zdvižen bude; a ten list; ddinv neb penieze. O tom rozsudek v bielých [tuohonných léta etc. 1486.
bu
{ZZVlad. 392.) Nalezli >l.
svuoj a na
který statek držal Jestližeby kto vuobec za jtrávo by puohonem zastižen z ehožkoli by byl, a prvé
nm
:
93
pe
rozsudku pišla, a on by ten statek v tom prodal, na nin rozsudkem aneb právem stanným jakú summu tehdy bu
nezliby
ta
puovod
a
k
obdržal-li])y
:
(O tom rozsudek
148G, kdež Zigmund
léta
a
Mikuláš.)
[ZZVlad. 92.)
Nalezli vuobec za právo: Ktožby kolivék komu mezníky vymetal anebo podsekal, anebo je jinam pesadd bez vuole a vdomí, propadni tehdy ten tomu neb s kvmž ty mezníky spolu má dvadceti hiven. (Jakož o tom rozsudek v bielých puohonných léta 1486.)
tm
:
{ZZVlad. 393.)
vuobec za právo Jcstiižeby dvma neb tem statek kto po smrti zapsal, aby se s komorníkem uvázal, tehdy jestližeby se z tch jeden, kterýmž svdí zápis, s komorníkem uvázal, a jiní, kteneuvázalihy se, a daliby rýmž také svdí zápis s komorníkem, tem letóm a osmnácti nedlem projíti od smrti toho, kterýž jest tehdy ten, ktož se jest s komorníkem v ten jim ten statek zavázal Nalezli
:
i
:
jich diely jemu zuostanú. jemu vedle onch let projitie (O tom rozsudek v bielých puohonných léta 1486.) Než jestližeby na jich miest byli pátelé aneb poruníci, že ti budu se moei
statek uvázal,
i
uvázati v takový statek
jménem
sirotkuov tch.
(ZZVlad. 201.) Nalezli
vuobec za právo
Kdežby dva bratie
:
statek prodávali a
žeby jej ve dsky kladli, a zpravovali jej oba ímž mají neb tehdy ten komuž zpravují, mieti budu, by se pak potom rozdlili má se na oba bratry statky vésti, kdežby je mli. Povede-li se na
spolen
:
jednoho statek, muož jemu ten jeden odpor klásti, a bude jemu to vedenie práva zdviženo; a musie potom na oba vésti pro nezpravu,
zemským projíti. A též jestližeby kto dva zpravce ml, žehy nic nebyli, a zpravovali jemu dvma statky: tehdy se m^~^tž na oba statky pro nezpravu vésti, aby mu na každého statku Pakliby se na kterého polovici polovice té zprávy odhádáno bylo. statku nedostalo, bude moci na druhého zpravci statku to všecko Pakliby se na jednoho statek vedl, což mu se nedostalo, odhádati. iiedá-li
a
ti
letóni
sob
tehdy bude moci jemu ten jeden odpor dlati, a bude jemu to též právo zdviženo, jakož o nahoe psaných bratiech svrchu stojí. (O tom rozsudek léta božieho 1486 v bielých puohonných.) (ZZVlad. 202) Nalezli
vem žeby
o
vuobec za právo Ktožby pod kým nehledl k tomu, pod kýmž :
nho
ml sedí,
lovka, a
a
prá-
kázalby se
1486
94
non
vysthovati a vybrati, aneb jakžkoliby jej pijal na svuoj propadne pokutu, jakož svolenie nahoe psané o pokut ukazuje. A o tom rozsudek v bielých puohonných léta 1486.
jemu
1485
grunt
:
(ZZVlad. 278.)
A
v témž oistníkem pána
rozsudku stojí, že žádný služebník podle práva zemského.
nerauož býti
svélio
(ZZVlad. 279.)
Ktož-by s kým smlúvu ml, a ten mu jí dosti uinil, ješto by smlúva i na jich budúcie svdila, a ten by toho na tom žádal, kdož by smlúvu tu ml, aby mu ji ukázal, a ten by toho uiniti nechtl, a ten nevda jaká jest to smlúva, pohnal-by toho z nedrženie smlúvy: jakž by se pak koli té smiúv dosti stalo, proto ten pohon nebude na zmatek, a to z té píiny, že mu jest té smlúvy ukázati nechtl; než ten pohon má zdvižen býti. Než ten, ktož jest ukázati nechtl, má tomu škody zaplatiti, komuž jest jí ukázati nechtl, kteréž by utratil pro ten puohon. (Jakož o tom rozsudek v Bielých pohonných 1. 1486, «Jan Sumburk. «) ta
{ZZVlad. 73.)
j
1
Ktož by kterú pi prohrál ped kterým kolivk saudem a rozsudkem odsúzen byl, požene-li z ní po druhé, uiní ten pohon na kdež Hošálek zmatek (jakož o tom rozsudek v Bielých pohonných
'A
,
I
pohání.) (ZZVlad, 81.)
vcí nebo pe, nemaje k nim sám práva a sprapohon uiní na zmatek (jakož o tom rozsudek 1486, kdež Anna z Nalžejovic.) Bielých pohonných, Ktož
z
cizích
vedlnosti, požene, v
ten
I.
(ZZVlad. 82.)
Jiný zmatek, když kto z ciziech škod pohání, anebo z tch (Nález o tom v bielých pohonných, kterýmž ješt práva nemá. kdež Anna z Nalžejovic pohání Dpolta z Lobkovic, a v týchž dskách, kdež Erhart z Dúpova pohání Jana z Svojkova.) k
(VSehrd IX. 3.)
Kdož tek.
(V
Lobkovic. Svojkova .)
z
V
(Nálezové,
'
vci, sám k tomu práva nemaje, pohání, jest zmaAnna z Nelžejovic pohání Dpolta týchž o témž, kdež Erhart z Doupova pohání Jana z
cizí
z
bielých pohonných, kdež
O zmatku.)
Nachází se, že právo stáné jest zdviženo, kdež pohnaného král vymlúvá, že po potebách JMsti Kr. jeda nemohl jest státi. (Tak Jiíkovi z Záduba proti Benešovi z Kolovrat jest zdviženo v bielých
pohonných.) (Všehrd
III.
18.)
95 Stane právo bylo zdviženo.
Benešem
Kolovrat
z
O stáném
(Nálezové^
(V
pohon, mezi Jiíkem
bílých
a
k adventní.) "^
právu.)
žeby se rybník komu strhl, má-li škody platiti jinému bielých pohon. 1. 1486. „Bohuslav Bezovec pohání
Jest-li
uinné.
1486
1.
(V
14^8 '
)^c-"*'
Dpolta.") O
(Nálezové^
Kdož
svdí
šTcodách.)
svdí,
Jinak
neb
ukazuje,
Zdeslav Jeník
Mekova
z
{Nálezové^
jemu
purkrabská neb zápis (V bielých pohon., kdež pohnal Jiíka Pardubského ze škod 1. 1486.) než
statek,
registra
hrdlo
ztratí,
O prvodu.)
Což se registr úadu purkrabí hradu podle
registr
své
a
stál
svdomí
dotýe,
registry
s
kdyžby
srovnal,
on Petr
žby
jeho a
žádný nemohl pesvditi. Ale ponvadž jest sárn proti regjstróm svým pod svú písahu svdU a lakový"zmatek uinil, že jest hrdlo í^šfateir protT králi a pánóm ztratil; z té píiny král JMst se híhI pány jej v svú káze beru. registr
{Oji.
—
Talmb.
—
Emler Rel.
I.
170, 94.)
Ponvadž jest on Mandelík, maje právo ústané, zvodem purkrabí Pražského v ty ddiny pohnaného jest uveden, a pes to pohánl, práva nedokonav, na zmatek jest pohnal a jej proto KMst se pány v svú káze beru. (Nož proto M. práva svého uvedeného jest neztratil, než aby je sob pedse dovedl k odhádání.) (EmUr I. 172, Í03.)
K emu si se dskami podvolil a zapsal, anebo v drženie takového ddictvie po jiném vkroil, na kterémž úroci dluhem sú zapsáni, tomu chtj neb nechtj dosti initi musíš a úroky klásti. Pak- li jich klásti nebudeš, též na t odhádánie vedeno bude pro dluhem zapsané úroky, jakoby trhem se zpravú byli zapsáni, i se všemi úroky zadržalými, krom tetinu výš. (Uóvod toho v Bielých pohonných, kdež Jan Mandelík pohání Vácslava z Jilmanic.) (Váehrd VIL 29.
Zvod,
který
—
se
Emler, Rel.
172, 103. j
I.
pro dluh dje, jest také k ddictví. (V Bílých
pohonných, kdež Jan Mandelík.) (Nálezové,
Ondejových L,
Kohož
2.
O
vedeni práva. Mezi Ondrákem
koli
purkrabí
— .
Cf. .
.
III.
Václava z Jilmanic pohání.) (Váehrd
I.
5.)
7
et
v
posledních
{IV)
sudem svým rozsidí, neniá žádných zvqdóv svým miesTopurkraJDstvie initi.
oísúzenéhp úadem (Nález o tom v Bielých pohonných,
ani odhádání na
Ándreae A.
)
kdež
Jan
Mandelík
z
Chrástu
ng^ /Wi'(. '
06 Et Wladislaus rcx mandavit, iit sibi .lohaimi Mandelik jus deducatur ad taxani per vicenotariuiii. a ío ponvadž dále svoleno králcjni JMsli a zemí, aby právo purkrabí vedeno nebylo k odhádání a
k zvoduom, než toliko do práv.
bylo v té
ddin
zpráva
sine tertia
parte
I
z
té
plus,
píiny aby jemu odhádáno ponvadž jest toliko dluh, a
nic.
fEml. Rel.
I.
Má
odhádánie
/72?,
103.)
summ
pro dluh bez tetiny výš býti v nákladiech (jakož jest nalezeno v Bielých pohonných, kdež Mandelik pohání Yácslava z Jilmanic pri konci.)
toliko •lan
sum
a
také
v
{VSehrd IV.
16.)
Zvodóv purkrabie bradu Pražského,
ani
úad nemá
žádný jiný
dlati žádných, ani odhádánie, než toliko úedníci menší tí najdeš v Bielých pohonných, kdež Jan Mandelik z Chrastu
„A
Vácslava z Jilmanic. í
Vsehrd IV.
1486
(To pohání
Vladislav.")
14.)
V 10. Mart.
—
Památnýcli
J. 8.
JMst se pány {)i všech obdarovániech v tom listu (majestátu Sigmunda) položených je Sliky zuostavuje, kteréž by nebyly k ujm a ke škod svobod a práv královstvie eského, kteréž jsú staršie i
gig.
prvnjšie nežli jich obdarovánie. A ponvadž JMst. Král. ani JMsti eští, té svobody jsú neužívali, ani užívají, by k právu zemskému státi nemli že také též svobody žádnému dáti jest JMst nemohl ani mohu, proti ádu a svobodám královstvie eského. a
pedkové, králové
:
(V památných (ZZVlad.
J.
8.)
10.)
V 1486
Památných
J. 12.
Žádný poruník nemuož sob spolku s sirotky neb s sirotkem by pak zapisovati, ani žádný jiný lovk, dokudž sirotek let nemá král JMst k tomu povolenie dáti ráil neb páni a vládyky na plném sudu, že takové povo'enie toho spolku žádné moci mieti nemá, a má ten spolek, jestliže by dopuštn byl, zdvižen býti. (O tom v Památných J. 12.) :
{ZZVlad. 483.) III.
Kto skrze lila,
žen vno
pevod
to
ani
svolenie
„kdež Dorota pi.")
její
z
V.
vloží,
vc
nic není.
27.)
nemóž žádnu
;
11.
najmenší vci ujieti z toho by pak k tomu žena svoi
Ondejových A. H, Zrucského z Chenovic v
(Nález o tom vlil.
Dube pohání
té
{Všehrd
jednu
skrze jinú
Andreae A.
Jindicha
97
Andreae A.
III.
18.
1485 Najjasnjší kníže a pán, pan Vladislav král Jakož mnozí lidé v tomto království nalézají se, že z lehkých píin svadiece sv, jedni 28. Dec. druhé vysoce zhanjí a na est sáhají, a ten kdož jest zhann, nevyvede-li se, hanbu trpí, pakli se vyvede, ten kdož jest hanl, -i^.j-y^ ^L. pokuty žádné nenese, nalezli: Že kdožby koli po dnešní dén koho zhanl na jeho cti a toho nedovedl, takový aby naped sedel dv pro Matku nedli u vži a potom aby zhanného odprosil pro Bóh :
i
Bbzf,
u
aby
vigilii
mu sv.
odpustil a že
to
Tomáše
apošt.
mu B.
1.
eí
svú
kivdu
uinil.
(Stalo
se
1485.
{ZZVIad. 440.)
na
žádné moci, neprovedl Pakliby kdo koho požena z moci^ aby dv nedli sedl u vži, a puštn nebyl až do tci» dvú nedlí, le by pohnaný jej z té pokuty prqpustlT "(vedle nálezu obeíjT i
ten
nieho, kterýž jest
Andreae A. 18.)
lil.
m
\
(ZZVlad. 408.),
Ze jména co
O
{Nálezové,
moc
jest
a
jaká pokuta. (Tertio Andreae A,
18.)
moci.)
Andreae A.
III.
28.
Kdožby komu dobrovoln se zapsal pro nco pod pokutou „s komorníkem uvázání* neb „braní" na týchž ddinách, a ten se uvázal, uiní jej na žeby tomu odpor uinil a ten kdož se jest zapsal, zmatek. (V 5. Ondejových A. 28.) :
O
{Nálezové,
zmatku.)
III.
Andreae
B.
1.
Nálezem obecným jest všem obyvatelóm zem eské zapovdieno, 1486 aby cizozemcem žádných zboží, zárnkóv, tvrzí, mst neprodávali v 18. Febr, království eském pakli by kto pes to které zbožie prodal nebo zapsal (zastavil) cizozemcem, že ten každý cizozemec má penieze své ztratiti a zámek ten a zbožie na KMst má spadnuti. (Na to nález v ;
IJl.
Ondejových (Všehrd
B.
1.
Najjasnjší.)
III. 11.)
Cizozemci žádnérnu nemá a nemóž nic ve dsky kladeno býti; než to co by v zemi kupili, má jim to odjato býti. (Nález na to lil.
Andreae
B,
1.
Najjasnjší.)
{Všehrd IV. 5.)
Který
cizozemec
by
Nmec
v zemi
odjato a on vyhnán býti. (3. Andreae B. {Nálezové.,
Jirežek,
O
trhu
Codex
sob 1.
co kaupil,
Najjasnjší.)
etc.)
III. 2.
7
má
jeraii
,/ /' v>
i>it
9S
Le
by kto
královským povolen iem to uinil, a tak cizozemci A ten cizozemec prvé než by se v to uvázal, má naped ujistiti, aby žádného jiného pána ddiného neml, než krále eského, a ve všech povinnostech aby se srovnal s obyvateli v zemi eské (jakož týž nález ukazuje.) s
zbožie své dal nebo prodal.
{Viehrd. III.
—
17.
Nález
Andreae B.
III.
—
IV. Arch. 427.
celý
Cf.
ZZVlad. 412.)
2.
Ten, komuž tak (t. j. se slovy „najprvé a pede všemi") zápis svdí, když ddicóv nemá nebo maje že jemu zemru, nemóž toho zápisu dále žádnému zavazovati pes ty druhé zápisníky, na kteréž
nm
po
má
nm
A
pipadnuti.
mimo
ten zápis obrátiti
pes
chtl-liby
zapisovati a
to
druhé zápisníky; na kteréžto
tyto
k jiným ddictvie
po jeho smrti má pijíti, mají tomu zápisnici druzí nebo a hned po smrti jeho, let nepropúštjíce prvním zápisem se v to uvázati. (O tom jest nález 111. Andreae B. 2, v pi mezi Slavatú z Chlumu a Mikulášem z Lípy.) po
a
tetí odpor vložiti
,
(Všehrd Vil. 13.)
Kdož
zapisuje
nkomu
ddicuov
pak-liby bez
a
nebo
N"
jeho i
„nejprv a pede všemi", „tehdy a prvé nic
ddicuom
umel,
ddici
s
by pak ddicuov neml, maje ddice, žeby zemeli, nemže toho zápisu žádnému dáti zavazovati pres ty jiné, kterýmž také zápis posléze svdí; než oni, když ten, komuž nejprve zápis
Janovi z N. a Petrovi
komuž
jest
pede
svdí, ume,
z
ten
že
všerni zapsáno,
komorníkem
mají se
zápisu,
a-by
všemi.
Pak-liby on
takto
stálo
:
uvázati v to ddictví
„Janovi a
ddici umeli
i
již,
aneb
jeho
ddicuom
ddictví v
a
jinak nezídili, tehdy a prvé nic Petrovi" atd.
muože
ten,
obrátiti,
B.
6,
toho
pede
zápisu položeném
na takovou vymienku
svdí, zápis ten jinému zapsati a komuž posléze svdí. (V 5. Ondejových Chlumu a Mikul. z Lípy.)
komuž nejprve
zápis
bez pekážky toho,
mezi Slavatou
O
(Nálezové,
z
trhu
etc.J
ni. Andreae B. '
:
podle
najprv a
Jestližeby
jistec
zpravce sazeno býti
dsky klad
a
;
nic též
na také,
3.
ddictvie neml, tehdy móž hned na když dva spolu prodávají, spolu ve
spolu zpravují, a jeden
z
nich
že
nemá
nic,
ímžby
má, tehdy zprava všecka na tom, kterýž má, zóstává, a na toho má sazeno býti, le-by ddiny druhého zpravce k tomu okázal. (To stojí v tetích Ondejových B. 3. V pi mezi Ctiborem z Bukovky.)
zpravoval,
a
druhý
{VSehrd IV.
11.)
99 Když dva (neb) víc spolu prodávají a spolu zpravují, a jeden žeby nic nemli, a druhý neb jiný žeby mli: že všecka a na toho neb na zprava na tom neb na tch, kteíž mají, zstává ty muože pro nezpravu sazeno býti. (III. Andreae B. 3, kdež Ctibor z Bukovky etc.) neb
víc
;
(Nálezové,
O zpráv.)
vnem
Na ddictvie prvé
starším nežli jest trh obsažené, zpravú
žádný sahati nemá, le-by ten, ktož se pro nezpravu vede, to vno prvé penzi hotovými ssul; tehdy by se tak mohl vésti pro nezpravu, a jinak nic. (To stojí v lil. Ondejových B. 3. V pi mezi Kunraten» Štosem a Jindichem Haléem.) (Všehrd IV. 11.)
1^86
(Nález o tom, kdež Stoš vinil Halée v odpore svém proti zvodu jeho, kterýžto udlal na ddiny jeho^ a prav, že má starší právo vnné než on Halí.) 4 ponvadž Stošovo Nalezli za právo: vno jest starší nežli práva Haléová, z té píiny páni na plném saudu jeho Stoša pi jeho starším vnu zuostavují, a on Halé dada vno (ioživ desk svých. 1486. i
ÍQji.j
kdež jest pedešlejší trhu, nemuože se tu, kdež vno pro nezpravu vésti, léby vno ssul. (III, Andreae B. 3. mezi
Vno,
est,
Kundrátem Štosem {Nálezové,
O
Jindichem Haléem.)
a
zprava.)
m. pro
Andreae.
(Nález o tom, kdež Ofka zápisu svého bratra odpierá zmaten Nalezli za právo: A ponvadž ona Ofka jsúc pány tázána
1435 Febr.
kšaft.)
toho jest neprovedla ani okázala, by ten kšaft on Popel ml, a také udlán byl, jiného také práva neokázala jest: i z té píiny ten odpor ona Ofka uinila jest na zmatek a proto ji Ofku páni v svú káze beru. (1486 f. VI post Cathedram S. Peti.) by kdy
i
i
(Oji.)
in. Andreae B.
4.
Každý kdož odpor zmatený vloží, najprvé odsúzen bude a potom káze panskii trpti musí, jakož to nálezové panští ukazují. (V III. Ondejových B. 4. V pi mezi Ofkú z Svabinova.)
1486
(Všehrd VII. 34) III.
Andreae.
(Nález o tom, kdež Žleb vinil
ddiny
drží,
kterým
on
lepšie
Kateinu z Okoe, že jemu jeho má zástav a první listem než
právo
7*
i^cg
100 pna dskanii.) Nalezli za právo: A ponévadž sú listové Janovi starší od ddice na tu zástavu nežli dsky její Kalerininy, z té píiny [táni a vladyky dali jsú jemu Janovi za právo. (1486 o suchých dnech |)ostních.) (Oji.)
muž manželce své a dtem svým naped všemi zapisuje a tak»' jiným s uvázáním s komorníkem.) NalezH za právo A ponvadž jí Dorot a dtem zápis svdí najprv a pede všemi a ona Dorota uvázala se s komorníkem zapsala dále jemu Slavatovi, a on Trka se v nadepsané ddiny neuvázal s komorníkem po Michalovi, kterýž ty ddiny zapisuje, ani proti uvázání jejímu Doroty neodpíral, až lela zemská prošla a tím uvázáním a vysúzením tch M kop toho zápisu Dorotina potvrdil, kterýž jest jemu (Nález o tom, kdež
1486
a
pede
:
i
i
Slavatovi zapsala: za
právo. (1480.
i
f.
tch píin
z 11.
dali
sú král se pány
jemu
Slavatovi
post Reminiscere.)
{fiji.)
1486
(Nález o tom, kdež
il. íebr. prodali spolu
ddiny
Ctibor
viní
Diviše z toho, že dva
brafie
ddiny jednoho bratra pro nezpravu a maje se též na druhého bratra ddiny vésti, ponvadž jsú je ze spolka prodali.) Nalezli za právo A ponvadž jsú oba bratie jednostajn ve dsky kladli a spolu zpravovali ty ddiny v Blanech jemu Matjovi, a Sobslav neukázal na ddiny Jana bratra a
že on
se jest zvedl na
i
:
svého druhého zpravce ped odporem i po odporu a jakož jest vedl on Matj právo na ddiny v Rúdnici: neuinil jest tu nic proti právu, ale zvedl se jest podle zápisu svého. A ponvadž smlúva mezi stranami uinná to ukazuje, že mají ješt ukázati ddiny druhého zpravce, chtie-li, oistiti ty ddiny v Rúdnici od polovice též zprávy, a to ješt udlali a ukázali^ na kterýchžto ddinách by mohl on Ctibor svú summu a plat postihnuti, což se druhé polovice dotýe. (1486 ;
i
i
f.
V. ante Cat bedra m Peti.) (Oji.)
III.
Andreae B.
5.
na koho svévoln útok uind nebo poátek, a chtl škodu mu uiniti, a on ušel neb ujel, a sebral se a jel hned zase na ty, kdož jsau na svévoln pijeli, a dohon jich, žehy zbil neb zranil: nic neuiní proti své cti; než proto bude v káze vzat, že jest v pokojné zemi (za ádu a práva) to uinil , moha právem z toho jej vmiti, toho zanedbal; a o škody se musí umluviti. (V 5. Ondejových B. 5, mezi Ctiborem z Valštejna a Sazemou.)
Kdožby
1486 Febr.
j^^j
^"1'
i^ebo
(Nálezové,
I
O
zmalka.)
I
'
,
(Nález,
zemi jeho
mu jest v mírné pée neml.) Nalezli za
kdež Woltstain žaluje na Sezemu, že
lidi
zmordoval,
au nau
žádné
'ÍCl
A ponvadž na Sezemu
lidé uinili jsú svévoln a neslušný on Sezoma pro takovú vc vytáhl jest na a je zbil a zranil, že jesti tu v tom nic proti své cti neuinil. Ale že jest to v mírné zemi a pokojné udlal, ano práva a ádové jdú, neobžaloval toho úinku na ty lidi pánu jich anebo úadníku ani
právo
:
útok
na
Ctiborovi
n
a
na krále JMst vznesl, i takový a neslušný mord a svévolnost uinil jest: i protož ty škody, kteréž jest lidem ranným anebo zbitým udlal, ty aby odložil a zaplatil, a to ve tyech nedlech
tm
,Yji/>
(
s^^/
^
jich i tm osobám, kterýmž ta vc pisluší, živým anebo po mrtvých. A jeho Sezemu pro takový svévolný úinek a mord král JMst se pány v svú kázeií beru. (1486 f. V post Cathedram Sti Peti.)
poád zbhlých, pánu
{Oji.)
Švihová žaluje na Plzeské, že jsú
1486
jemu za pímiím velikú škodu uinili, a z rukojemství také je viní.) Tu král se pány nahledše piln v ty smluvy Holomutské, takto jsú nalezli, že tmi smluvami jest zavieno, že všecky vci cožby koli která strana stran uinila v pímiích po smluv Vratislavské, to aby
Febr.
(Nález o tom, kdež Puota
z
súzeno bylo v Gladšt radami obú dvú králuov JMtí, jakož též smiúvy svdí. A ponvadž Plzeští v ty asy, když se jest ta škoda stala, byli jsú poddáni králi uherskému Matyášovi JMsti a všecky vci v pímií uinné bez vyraienky tú smluvú Holomutskú sú osazeny, aby to v Kladšt súzeno bylo, pi tom je Plzeské král se pány zachovati ráí podle znní té smluvy. A což se toho rukojemství dotýe, tu kdež jest Vilém své peníze za dal za Plzeské, ty aby dali jemu Puotovi tch sto kop gr^šnov vedle znní toho listu vyváženého a to podle zriezení, které se stalo za krále Jirioho, í má kto dluh zaplatiti. (14-86 f. V post Cathedram S. Peti.) plnji
n
(Oji.J
III.
Nejjasnjší kníže
Znamenavše povstávají,
kterak tak
v
a
Andreae B.
království
tomto
zloin^i^ a lúpežníci
že
17.
pán, pan Vladislav
Boží milosti král
z
neslušné lidi
n,.
a
eský: vci
1486
nepravé
svobodných
cestách
kdež koli ziupiec a nad to vymyšlenými obyeji a skrytými sliby a závazky zavazují, aby tudy jich nešlechetná nepravost pikryta bylá protož ktožby-kolivk kteréhož-kolivk stavu, krom otevené války a odpovdi, takovúlíepravustí a násilnú mocí k jakémuž-koli vymyšlenému slibu pinucen byl, že takového slibu není povinen nestavení držeti ani stavti se, ani pro nezdržení "takového slibu a Jakož takový na své ti á povsti dobré nemá žádné ujmy mieti. pak od Rudolfa krále ímského o takovú vc rozsudek stal se jest viece než ped dvma sty lety, kteréhožto rozsudku listové na Karl-
aneb
:
i
štein položení
jsú.
[ZZVlad. 423.
(Jakož ten nález stojí
—
Cf,
Codex juris bohemici
III.
I.
n.
Andreae 74.)
B.
17.)
^ywt{ '-
,
:!P[^^-K
,
f
102 III.
Andreae D.
8.
Také by pak dsky okázal, kúpenie nebo zapsánie toho platu: neprovedeš-li drženie a skuteného toho platu užívánie, zápis tvój, (Toho nález v Ilí. Ontrh tvój, dsky tvé nic tob platný nebudu. dejových D. 8. Mezi Tomášem z Dobrošovic a mistry z koleje Karlovy.)
(VMrd
V. 3.)
Kdož má
platy trhem komorní, ne a toho zápisem zapsané nepokáže, že jeho v držení a v uvázání jest byl, nic jemu dsky jeho platné nejsú, (V 111. Ondejových D. 13. mezi Tomášem z Dobro,
šovic a mistry z koleje.)
O
(Nálezové,
platich.J
Kdožby bral s komorníkem pro plat podle zápisu svého, a »oho nepokázal, by kdy toho platu v držení byl, zmatek jest. (V 3. Vondejových D. 15, mezi Tomášem z Dobrošovic a kollegiaty.) O
(Nálezové,
uvázáni.)
III.
(Nález,
9
Oct
Tomáš
kdež
Andreae D.
13.
úrocích mistruov
v
bral
z
koleje a
proti
misti žádali toho na Tomášovi, aby to ukázal, že jest toho jest to jemu rozkázáno pány.) A platu v držení byl a jeho užíval, '''^"^u
i
ponvadž
v tak
dávných letech
nkolika
za
ješto práva
králóv,
zem-
toho jest neokázal, aby toho pedkové a on po nich kdy v držení a v požívání byli, ješto toho již nkolik násob léta zemská ská jsú
šla,
prošla vedle nálezu panského,
mistróm za právo, s komorníkem.
a z takové
z
i
píiny
té
píiny
se pány dali sú on Tomáš na zmatek
král
bral jest
{Ojif.)
Pi braní tito zmatci zvláštní jsú; Když kdo bere. držení pronemoha, a když léta zemská projdu. (Nález o tom v lil. Ondejových D, 13. V pi mezi Tomášem z Dobrošovic a Karlovu kolejí,) vésti
(Všehrd IX.
7.)
Andreae.
III.
svému a proti Kateinu k svému odporu Ponvadž ona Elena ji Magdalenu dceru
(Nález, kdež Kateina zápis jest udlala bratru
tomu zápisu LapaCka
odpor
za právo dsky nápadu za právo podle desk
pohnal.)
1
nalezli
svú pebyla
Elen
jest
a
:
vložil
svdí jejich.
z
a
ji
mrtvé na
(1486
f.
živu,
II.
in
i
podle toho
dali
die Dionysii.)
(Oji.)
III.
1486 Oct.
Andreae.
kdež Ctibor odpierá nadání Anninu, nkdy ženy Medkovy, kteréž dala do Betlému a do Nazaretu, XX kop platu a syn (Nález na to,
103 jeho pohnal mistra Pavla k otcavu odporu.) Nalezli za právo, že mistry z Nazaretu pi tom platu zuostavují. (1486 ve stedu po
je sv.
Dionysii.) {Ojif.)
m.
Andreae.
kdež Vilém s bratrem z Ryzmberka odpierají panování Bškovce Jana.) Tu páni na plném saudu bratrem po tikrát volali, aby k okázání odporu stáli, Vilén: s bratrem nestáli pede pány na plném saudu,
(Nález o tom, proti
zvodu
a
jeho Viléma
s
nadepsaný ani svého odporu okázali; tch ddin v Horažovicích a
protož jemu Pótovi
i
z
Švihová, držiteli
právo.
za
dali
(.Ojí.)
Andreae D.
III.
14.
ten odpor jest na zmatek, kdež kdo ddictvie své Též také prodada trhem, potom proti tomu ddictví od^or klade. (To stojí v 111. dskách Ondejových D. 14, kdež Petr Rešietko pohání Jiíka i
Mihule
Kostelce.)
z
{V^ehrd VII. 40.)
odpierá zvodu, kterýž jest Kobík na jest ddiny jistcovy ukázal; a
(Nález o tom, kdež Hrzan
ddiny
jeho proti
uinil a prav,
tomu Kobík
jest ukázal.)
1
on aby nejprve právo nedostane, tehda aby vedl na své zpravce pro
jemu Kobíkovi a na ukázané a uvedené na stedu po
aby
n
ty
Kobík
uvedl, a
jej
nemohl, na kteréž
nalézti
Aby on Hrzan
právo:
za
n
tch ddin
že jest
pravil,
nalezli
jemu
že
vedl,
a
ddiny
okázal
na
ddiny
ty
což se pak tu
nezpravu.
(1486 ve
Dionysii.)
sv.
{Oji.)
nevda
Kdož
jistcových
ddin
vedl
se pro nezpravu na jiné "^
vdí jistcovy ddiny že mají tomu pro nezpravu, kdož vede zprávu, ddiny jistcovy ^., ík vésti. A jest-liže okáží, že má nejprve na okázati a jeho na pakli neokáží, aneb žeby se již jeho jistcovy ddiny vedeno býti nedostávalo, má na zpravce vésti pece pro ostatek. (IH, Andreae zpravce,
a
ti
zpravce žeby
zvodem
odpírali,
pravíce,
že
:
n
-
;
D, 14, mezi Václavem (Nálezové,
G.
24.
V pi
O zpráv.
Hrzanem
—
Cf.
a
ekem.)
Vsehrd IV. 11.
mezi Oldichem Medkem
z
— Idem
quod Wenceslai Andreae
Waldeka a Jaroslavem
Plichtu.)
Každý kdo odpor zmatený vloží, najprvé odsúzen bude, a potom káze panskú trpti musí. (V 111. Ondejových D. 14. V pi mezi VáJslavem Hrzánem z Harasova.) {Vsehrd VII. 34.)
Kdož okáže plat kladen,
registry,
bývá pi
mezi Voldichen {Nálezové,
z
O
nm
kdež platy
komorní
zachován.
(V tetích
Ertina a mistry.)
platích.)
zapisují,
že
Ondejových
by D.
byl
14.
104 III.
1486 "*^*'
Andreae D.
15.
(Tu kdež Malostranští žalovali na purkrabí z Buštvsi, že jim lúpežníkuov nedal pobrati a že je zbiv do vzení vsázel.) Tu král se A ponvadž on pány a vladyky na plném saudu nalezli za právo :
purkrabie, maje
od hajtinana
maje oboje v své moci a také maje rozkázání královské, aby ty zloince na urený as postavil, a Malostr;inské bil a je svážel a zloince zpropauštl a prolož z té píiny král se pány jeho Jindicha purkrabí do své kázn bor a jej trestati chlí podle jeho provinní. (1486 po sv. list
královského
a
;
Dionysii.) (.Oji.)
in. Andreae D. 16. 1486
žeby ktož-koli na zloince k komu na jeho zbožie pakli by jich kto bránil a zloincem bylo-liby že by je zbili nebo zranili, pijeli neb pišli chtiec zloince vyzdvihati, že takového každého má král skuten trestati. §. 2. Než jestli žeby kto chtl takového zloince a povaiee bráti pod kterým aneb pod tvrzí, že mají pánu aneb úedníku zámkem ve vsi, v se nahoe opovdieti, co poínati chtie. §. 3. Pakli by kdo ve vsi neb v msteku je bráti chtli, ješlo by tu pán jejich nesedl, mají §•
^-
Jestli
nemá jich žádný brániti by tudy pomohl žeby utekli, a vsázel, kteí sú a k tomu je poslal,
;
i
krm
opovdieti rychtái, že na takové zloince chtie sáhnuti. §. 4. A msteko, ješto by svú popravu mlo, tehdy bude-li je chtieti k své poprav vzieti, má tch zloincóv tu nechati, a hned jim právo kázati udlati. (O tom rozsudek Andreae 111. D. 16.) to
bylo-liby
(ZZVlad. 536.
—
Cf.
Bidé pohonné 14S6.)
III.
Na sudu dvorském a k tomu sudu
Andreae F.
8.
miest
královském sudí dvorský jmenováni jsú, a s nimi tyie z vládyk. A nález vynášeti mají dva z pánóv a jeden z A když nález vynesu, vládyk, ten a ti, kterýmž sudí dvorský káže. napsáno býti, kteíž sú z pánóv a kdo z vládyk ten nález má v vynesli. (To psáno v 111. dskách Ondejových F. 8.) najvyšší,
sedá
páni,
na
kteíž
od
krále
nm
{Vsehrd
I.
3.)
všecky pány a vládyky král JMst sám má voliti a vybrati v ten súd, jiný žádný. (Toho dóvod v III. dskách Ondejových F. 8. „Ve jméno Božie.")
A
ty
{Všehrd
II.
1.)
nm
Ktož (na sudu zemském) nález vynášejí, mají ze jména v A to nemá žádným napsáni býti, z pánóv dva a jeden z vládyk. obyejem v žádném nálezu opuštno býti, (neb to za právo jest a
105 stojí
a
v
Ondejových
III.
Zdenk
Kostka Lichtenburka,
F.
hajtman a z vládycký nález vynesli.") (Všehrd
Neb a
aby
se
vati.
eského,
královstvie
zavolati,
II.
III.
k nálezu kteréž
i
Ondejových
z
a
Lešna Lípy panský a z
Trka
vládyk,
z
saudu komorním
dva
též
O soudu komorním
(Nálezové,
Relatorové
F.
se
jemu
zdá,
jmeno-
8.)
I.)
z
potaz vynésti. (V 3. Ondejov. F.
pánuov
jeden
a
z
vládyk
mají
18.)
etc.J
dskám mají ze jména zapsáni býti pi relací. Fude zapsán jako pán, pakli vladyka, též. (HI.
ke
Jest-li^TíaTor pán, F. 8.)
O
(Nálezové,
A
Šternberka
z
Mikuláš mladší
a
21)
sstúpili,
{VSekrd
Andreae
„Petr
na samého nejvyššieho sudieho sluší, eníku rozkazona samého a na jiného žádného v sud mluviti, na pány
(To psáno v
V
:
pánóv
z
to
na
vati,
II.
takto
8.
Postupic
z
relatoich.J
má pi tom
ten každý pjosel (relator)
od králeT^eJmeha ve dsky napsán z
pánóv, pak-li vládyka, tehdy
v
lil.
Ondejových (Vsehrd IV.
F.
8.
„Však
z
k
emuž
býti;
a jestli-že
pán
vládyk
má napsán
býti.
to
jest jest,
(To
poslán
tehdy stojí
také úedníci.")
10.)
Nemóž také žádný relatorem býti, ktož radií královská písežná nebo kmetem nebo áedníkem zemským nebo dvorským nenie. (To psáno v
III.
Ondejových
{VseJvd IV.
F.
8.)
10.)
Žádný nemuože býti relatorem, le jest rada písežná královská, nebo kmetem nebo dvorským, neb áedníkem zemským (111. Andreae F. 8.) (Nálezové, O relatoich.) ,
,
III.
Kdoby
ml
plat
má na obojím bráti Hynkem z Raškovic (Nálezové,
(III.
O
;
a
Andreae
F. 13.
zapsaný pod pokutou braní na dvojím statku, (V 3. Ondej. F. 13, mezi sice bude chyba.
Alšem
etc.)
platich.J
Kdož má víc než jednoho zpravce, má nejprve na Andreae F. 13.) (Nálezové, O zpráv. Všehrd IV. 11.)
jistce vésti.
'HA^Mt^ '
—
III Andreae.
Ponvadž dsky oka1486 kdež na Peclinov vnuje, že odtud splacována a hýbána nemá l^- D^c. (Nález o placení vna.) Nalezli za právo
zují,
:
106 do
býti
jakož
jejieho života,
pievodu
v
a
svdí
na
Kamberk
také
ji
pevodí
pány ji Dorotu pi jejích zuostavují, aby splacována nebyla bez její vuole do života v Kamberce, a tch ddin, na kteréž jest pevedena, totiž (Stalo se léta 1486 f. VI' Jindich postúpil ve dvú nedlí. temp. Adventus.) dsky plnji
ji
dskách jejieho,
aby on quatuor
král
tu
:
se
fOji.)
1486 28. Dec.
zapsal dluhem a dcery (Nález o tom, kdež otec statek svj Ponvadž jmenovaný neodbyté po sob nechal.) Nalezli za právo Vilém otec Kateinin toliko na jmenovaných ddinách zapsal sto kop dluhu, tak jakož v sob dsky zápisné>svdí, tu král se pány ji Kateinu z t píiny pi ddictví zuostavují, aby je vyplatiti mohla, :
(Léta
14-86 in vigilia
Thomae
apostoli.)
(Oji.)
druhému pobral a že by jemu pi tom jemu u mierné zemi udlal.) Nalezli za právo
(Nález o tom, že jeden
1486 28. Dec.
své
neohradil, to
cti
Ponvadž on Heman zastavoval,
pak
v listu
a
:
prvé se jest neznal, by píše, že jich
jeho jímal ani jich
lidi
propustiti
nechce, a
z té
jemu on Sumburk odpovdl listem pod peetí svú, a niímž vinen býti nechce: protož on Jan Sumburk lu jest
jest
i
píiny
že
jemu
nic proti
neudlal. Nežco jest pobral u mírné zemi, toho se jest státi a protož všecko nadepsaný Jan Sumburk má zase navrátiti neb zaplatiti což jest jemu Hemanovi pobráno anebo lidem jeho podle práva, a to od dnešního dne ve dvú nedlí poád zbhlých. (L. l486. In vigilia Sti Thomae apost.) své
cti
nemlo
;
fOji).
1486 Dec.
(Nález o tom, kdež ktož kupil, držitele
jeden druhému
tch ddin
pohání.)
svj
zápis
prodává
a
ten
Ponvadž
Nalezli za právo:
on Václav Vlek dskám a právóm téhož Vlašimského neodpierá, kdež ped králem a pány, z té píiny dává se Vlašimskému za právo a Vlek aby ddin postúpil ve dvú nedlech poád zbhlých.
jest okazoval
(L.
1486
V. post
f.
Thomae
apost.)
(Oji.)
držal,
Zbynk vinil Pibíka, žeby jemu sirotka má jako strýc nedielný a spoleník.)
k kterémuž on lepší právo
Nalezli
za
právo
okázal jest trhy také
kdež
tom,
(Nález o
1486
kdo
jest nic
i
:
A ponvadž on Pibík vna, a tomu jest žádný
povolenie svého k tomu dávali,
dostaten neokázal
jeho duovoduov
dali
sú
ani
a
provedl, a
jemu Pibíkovi
za
z
Kádova
a
Zbynk
on
protož právo.
z
z
Zesanic
spoleník, ani
neodpíral
proti
tomu
tch píin
(1486 na den
a
z
pe-
nesení sv. Václava.) (Oji.)
1486 Dec.
(Nález o spolku bratí, tu kdež
poruenství.)
Tu
král
etc.
nalezli
za
se zase
právo:
spolie,
Ponvadž
a
otcovském on Zajíc
jest
O
107 tomu dosti udlal, že poruník a spoleník
jest z
:
jí
té
Markéty otcovsky odbyl
píiny
jemu
dávají
mocný
jakožto
Zajiecovi za právo
než ona Markéta aby mla s sirotky Lvovými pravý což se MMM kop gr. dotýe. (1486 f. VI post Thomae ;ipost.)
sirotkuom
;
a
diel,
{Oj(f.)
1486
tom kdež jeden druhému starodávní držení naíká.) A ponvadž on Petr Koenský nadepsané CG kop platu ronieho držal v pokojném držení bez naíkání za dávných asv a ádv z té píiny král se pány dali sú jemu Petrovi za právo. A jakož se jest k tomu sám Petr znal, žeby ona Johanka na tch lidech mla panství, ívúry a roboty, a že jí na tom nepekáží, pi tom ji Johanku páni zuostavují. (1486 f. VI post Thomae apost.) (Nález
o
Nalezli za právo
"^*"-
:
:
fOji.)
III.
nkdo
Andreae.
Kdožby byl pohnán pro nepostavení lidí aneb eledi, že vyznání, z njaké škody neb laupeže chce viniti na
ní
on by
pravil,
v kaple.
pohnán,
nemohl,
že jich bezelstn postaviti
A jest-li žeby se to má pi tom také za to
má
za
je
1487
a
zpraviti
to
vyznání vztahovalo na toho, kdož byl zpraviti,
škod laupežem
že jost o té
skutkem ani vdomím, ani radou a rozkázáním nevdl, ani jiným užíváním toho neužil. (V tetích Ondejových mezi Starého msta Pražského Moyžíšem a Janem etc) (Nálezové^ O lidech a služebnicích.)
žádným
mšany
ni. Andreae. (O tom, kdež
Pebozský
žaloval na Popela, že
mu
jest
nkdy
1487
škodu uinil zatopením rybníka Bohuše, a on Popel jest tch ddin po nápadu v držení po Bohušovi.) 1 nalezli za právo: tu kdež ml jest on Pebozský k saudu pistúpiti, roznemohl se jest a ten sirotek, kteréhož pe jest, sám stál k saudu a léta maje s túž smlúvu
>iaji
i
s ní stojí: jest tehdáž panským saudem odsúzen, a píiny, že on Pebozský sám sob peetí svú základu nemohl jest pesvditi. A ponvadž jest prvním rozsudkem pány z toho
jakož to
z
i
nynie
i
té
základu odsúzen. též ješt král se pány nalézají, že on Popel tím základem jemu Pebozskému povinovat není. (1487 f. V. post Gregorii.) i
{Ojí.)
TU. Andreae H. 20. Též ten v zmatek upadá, ktož otpor uin, potom ne k otporu pohání, než otpor opust, v jiný se pohon o túž vc k sudu zemskému dává; neb ktož odpor proti uiní, má jej ped se i
emu
vésti.
(Nález o tom v
Stížkova.) {Vsehrd IX.
8.)
lil.
Ondejových
H.
20,
v
pi
mezi
Elškú
z
^^§7 ,
/^íAíii
v»
komu odpírá a bude k tomu odporu pohnán, má ten odpor vésti, ne puovod pohonu svého. (V 3. Ondejových H. 20 mezi Elškou z Sfížkova a Alexandrem z Ratnic.) Kdož
svuoj
(Nálezové,
O odponch.J
Každý ktož odpor
^
klade,
má
práva zavázán
nmu
k
vložený odpor 111. Ondejových H. 20, kdež Elška Radntic.) z
jest,
polmati
ped
Stížkova
z
;
se vésti.
každý otporník (Dóvod toho v
pohání Alexandra
z
(Všehrd VIL 41.)
Kdož
proti
opust odpor a Ondejových H. (Nálezové,
emu
odpor
vloží a
v jiný
pohon
se o túž
k tomu odporu nepožene, než
vc
dá,
zmatek.
jest
(V
3.
20, mezi Elišku ze Stížkova.)
O
zmatku.)
Kdož by koho vinil, že jemu škodu uinil na silnici atd., a on vedl k vývodu svdky njaké, a ti se nesrovnali: má za to zprávu uiniti. (V 3. Ondej. H. 20, mezi Dorotu Bartošovu z Prahy a Jind. Chybu) (Nálezové,
O
škodách.)
la. Andreae H. 1487
(Zmatek,
beze
všifc
kterýž
se
píiny lovka
póvodovi
21.
najvtší
pihází,
jemu
spravedlivého, an
když kfo
jest,
nic vinen nenie, v
nadji nkteraké k sudu pipravuje a pohání.) O tom nález v III. dskách Ondejových, v té pi, kdež Jan z Ovesné Lhoty Zdeka Rojkovského pohání k otporu, takto stojí : „Ponvadž jest on Jan ty ddiny prvé zapsal, a potom k otporu pohnal, již tu nic nemaje protož ten pohon uinil jest na zmatek." :
Ý*^
(Všehrd IX. 3.J
Ktož by prvé ddictvie své zapsal pry, a potom otpor proti témuž ddict/ie vložil a k pohnal: ten otpor jest zmatený. (Nález o tom v lil. knihách Ondejových H. 21, kdež Jan z Ovesné Lhoty pohání Zdenka zRojkovic.)
nmu
(Všehrd VIL 40.)
Kdožby komu ddiny své zapsal neb odpor pro ty ddiny nkomu uinil a k to uiní. (V 3. Ondejových, kdež Jan Zdeka Rojkovského k odporu.) (Nálezové.,
O odpoich.J
V 1487
Jestli
prodal
nmu z
dskami,
pohnal,
a
na
Vovesné Lhoty
potom zmatek pohání
'
Památných K.
žehy kto po které
poteb
4.
královské
z
zem
byl
anebo
109
bud na berni aneb po které poteb jiné, a nemohl-liby požena k puubonu státi pro tu potebu královská, nenná jemu piiohon zdvižen býti. A též zase, i)yl-Uby od koho pohnán, a nemohl-Hby ku puohonu pro potebu kráiovskú neb zemskú státi, nemá na stáné A by_ pak_nan_ z nevdomie sta.né_práyo dáno právo dáno býti. bylo, tehdy zase má zdviženo býti. Než pijeda ten z poselstvie_ královského anebo zemského, má o prvních suchých dnech k puohonu pak-liby nestál, sám sebú vinen bude, a bude státf, když páni saudí nan právo puštno jako na jiného. (Jakož o tom v Pamtných v zemi,
.
;
1487.)
K. 4.
fZZVlad. 75.)
V
Památných K.
9.
1487
nebo dluh s koby s komorníkem morníkem uvázánie, anebo jakýž koli uvázánie svdil, tehdy ten neb ti, ktož by se bez komorníka uvázali, a potom žeby dále ten statek komu prodávati aneb zapisovati chtli,
komu svdil
žeby
Jestli
který zápis, nápad zápis,
sob
mají najprv ten zápis
kázati
ješto
ped úedníky
ísti
;
a
oni
jemu
toho statku žádnému zapisovati, le by se prvé s komorníkem uvázali, aneb za uvázánie ped týmiž úedníky pijali, a po právu šli, a od toho zaplatili. (Jakž o lom svdí dsky památné
nho
nemají dále od
modré
K,
9.)
(ZZVlad. 116.)
.
Najprvé když Pro tyto a na tyto vci se komorník vyiukuje kto má dskami který zápis s komorníkem uvázánie, a ten proto komorníka vyrukuje, že prav vede, pod 50 kop gr. ., že jinde se, nemá uvázati než pokud mu ten zápis ukazuje. Pak-liby se jinde :
tch 50 k. gr. . bude moci držeti. A podruhé komorníka vyrue, bude se moci vésti, pokudž jeho zápis ukazuje, nedá-li zemským létom projíti. (V Památných K. 9.) uvázal aneb k viece nežli ten zápis ukazuje, tehdy
propadne,
a
zase
svého
se
zápisu
(ZZVlad. 112.)
V emeslníkuom kladeno
býti.
fNálezové,
a
Památných K.
nkterým mšfanuom Pražským nemá
(V Památných K O
kladení
15.
clo
V
15.
ve dsky
'j."*
"^'^
^^^"^
„Nejjasnjší" atd.)
desk.J
Památných K.
17.
vší obce na snmu Nalezli a s volí všech pánóv a vládyk 1487 obecním kázaU tento artikul ve dsky památné vložiti: Což se eledi 14. Mart. dotýe, nebo lidí zbhlých z ddin, ktožby kolivk pechovával a mocí je u sebe držal, glejtem je zastieraje, že mu glejt dal ten i
110 íž
jistý.
jesi
eledín
má
byl,
mšan.
(V
omluvy všeliké jemu
bez
vydati
jej
;
pry vyslal, tehdy by jej mohl pohnati buto z pánov, z rytierstva nebolito z
by ho nevydal, neb od iO až do 20 h. str., pakli
jej
Památných K. il.)
(ZZriad. 291.)
V
Památných K.
30.
ml
Jestli-žeby kto poruníka nad svým statkem uinil a by na penieze, a tch listóv by v kšaftu nejmenoval, a na dobré vole žeby poruníku neudlal: ten nedostatek miesto dobré vole móž král JMst neb páni na plném sudu, když by krále nebylo, napraviti
n
list
tomu poruníku, aby ten dluh zaplacen mátných K. 30.)
byl k
(V Pa-
sirotí ruce.
(ZZriad. 463.)
V
Památných
!•.
9.
ele
by pohánl pro lidi ddiné sbhlé, a také o žeby kto koho pohnal o lovka svého ddiného, také o eledína pístavnieho a služebného, ^ jestli-žeby póvod dostaten provedl ped saudem, že jest lovk jeho aneb eledín jeho že takový nemá dále ku písaze dopuštn býti, ale má jemu póvodovi Ktož
jestli
:
i
:
býti. A tu pokutu bez odpornosti dáti má a zaplatiti nedhech ode dne rozsudku poád zbhlých. A ten každý pro takovú vc móž pohnati z 10 hiven bez lotu s spolupóvodem. (Jakož
za
právo dáno
ve 2 o
tom
v
Památných dskách L.
9.)
iZZVlad. 253.)
v
Památných
!. 10.
ped kterým kolivk saudem poal žalovati, a potom od saudu bez vdoraie a vole Síiudce ten obeslán býti od krále JMsti, neb od pánóv a vlády k z plného saudu, a má pro tu svévolnost trestán býti a dv nedli u vži sedti, a tu pi, Ktož by
svévoln
ušel
pro kterúž jest pohnal, má ztratiti. po dvojím hojemství žalobu slyšal
súdciem
ušel,
jakož se
nahoe
Památných
má
:
L.
že
má
týž trestán a
má
na
A ,
též a
obeslán
dáno
zase
jestli
potom býti,
od a
žeby pohnaný bez vole
toho týž
svú
pi
právo.
(O
vlehli a on žeby chtl penieze nechtl pro nkterú vc: tehdy ten,
dáti
píše,
a
býti
stáné
ztratí,
tom v
10.)
{ZZVlad. 268.)
V Jestli
itel
by jich
žeby na koho pirijietí
Památných
L. 13
na
a
v-
kohož
111 by lézáno
bylo,
poloze jistinu
i
s
úroky
a
s
prolezením,
i
zapee
a
hospodái schovati; bude-li pak pes to tak dále ležeti, sám škody zaplatiti má. (Jakož o tom v Památných L. 43.)
daj je ty
(ZZVlad. 391.)
V Ktož
má
právo,
Památných
L. 14.
ml
by koho zabil a toho jakú výmluvu, volaje se na uruiti pod slušný základ, aby ku právu dostál. A jakýž
králem JMstí aneb pány a ?^'^^^' by koli základ jemu jmenován byl, vládykami na plném saudu, aneb od té raddy. kdež by se takového tehdy takový mordu dopustil, budto od purgmistra a konšel základ pod kterýž by uruen byl, jestli žeby jej propadl a k takovému právu nedostál, má do komory královské pipadnuti ten základ. (Rozsudek ve dskách Památných L. li.)
bu
—
(ZZVlad. 437.)
v
Památných M.
1.
Ddictvie v komorniem sudu se nesúdie, ani žádná pe píslušející, škody též. (To psáno v Památných M.
zemskému áúdu (Všehrd
III.
k \.)
7.)
(Na komorním sudu), jestliže pohnaný otsúzen bude, móž ze škod od póvoda k sudu zemskému velikému nebo menšiemu pohnán býti. (Dóvod toho všeho v Památných knihách M. \. Královská Jasnost.) (Viehrd
O Jasnost
I.
.
komorním
najdeš
v
Památných
M.
Královská
1.
.)
{Nálezové,
O
saudu zemském )
V
Památných.
mezi Albrechtem Ojieem z Oedlic s jedné a Jeníkem strany druhé.) Král se pány na plném saudu váživše to, kterak on Ojí jest vysoce na své cti doten a kdyby to na bylo provedeno, v znamenitá a velikú pokutu by upadl; ale že on Jeník toho nikdy na neprovedl, by jeho (Makušky) uil svditi i protož ponvadž on Jeník jej Ojíe, jednoho z súdcí zemských, vysoce na jeho cti dotekl a toho na neprovedl a jemu v tom kivdu uinil, král JMst jej v svú káze berií a jej trestati ráí podle jeho provinní. (To jest ve dsky památné vepsáno a to léta 1487 f. IV. post Viti.) z
(Pe Mekova
C
2.)
saudu .
^
^^^
s
14:87 •»^^'
:
.
J^HlTt^
(Oji.)
Jakož jest Jeník z Mekova Albrechta Ojiee z Oedlic, jakožto jednoho z súdcí zemského, vysoce na jeho cti dotekl a prav, žeby on jsa súdcí zemským vyslyšev pe pi saudu zemském, uil strany svditi, ješto kdyby to na uvedeno bylo, tehdy by týž Albrecht i
1487 ^-
O^*-'-
'>'''
^
'
112 podle práva hrdlo ztratil; ped králem JMsli
brecht
ale
ponvadž
ped
a
jest on pány se vyvedl,
z
toho
naení
též také zase
Al-
po-
jfst on Jeník toho na neuvedl, sám jest podle práva v túž Ale ponvadž pokutu upadl, že jest hrdlo podle práva ztratiti ml. on Albrecht, jemuž jest tak vysoce na est sazeno, sám se za pimluvil, prose aby JMst královská s ním milost uiniti ráili tu KMst se pány a vládyky na plném saudu jemu Jeníkovi tu milost iní, naped aby Jeho Albrechta odprosil, což jest jej nevinn naekl, jemu to pro Pána Buoha odpustil, nebo jest na v hrdlo lhal; a když to uiní, že JiMstKská se pány a vládyky ráí jemu tu milost uiniti, že jej pi hrdle, podle práva kteréž jest ztratil, ráí zachovati a jej ješt v svú káze ráí vzieti a jej trestati podle jeho provinní. A proto že jemu se jest ta vc nejprve pihodila a také že on Albrecht sám milost JMKská se pány jemu se za pimluvil tu milost jeho Jeníkovi ráili jsú uiniti. Než potom toho aby se žádný nedopúštl; a pakli by se dopustil, že takový bude podle práva bez milosti trestán (Tento nález jest v Památné knihy vepsán v stedu den sv. Dionysii léta 1487.)
nvadž
—
,
(Oji.)
:
Andreae K. U.
III.
Která žena má vno zapsané na kterém ddictví, a potom to jinam pevedeno bude jest-li že jí co v pívode ujato jest, a žeby tak všelikterak nebyla opatena, jako v vnnéni zápisu prvním, mže toho všeho postíhali na píjemci nebo na tom ddictví, na kteréž se první její zápis vztahuje. (V 3. Ondejových K. 11. „Dorota z Dub pohání Jindicha Zruckého" atd.)
vno
:
{Nálezové,
O
vdovách a manželkách.)
III.
Kdež
Andreae M.
3.
odhádánie vede pro neplacenie úiokóv, netoliko tes úroky od panovánie prvnieho až do odhádánie pišlými má odhádáno býti beze vší otpornosti; než zadrželí úroci odhadují se bez tetiny; suma jistinná a úrok roní tetinu výš. (To najdeš v 111. Ondejových M. 3. ^Leta Božieho" etc. u konce.) tinu výš,
se
ale
také
i
(Víehrd IV. 16.)
III.
1487
Andreae
N. 23.
Kdož by za koho byl rukojm, a ten za kohož bv slíbil umel, on hledl k statku o ten slib, nedada za nic, darmo pohání; nož kdyby co dal, tehdy muože k statku hledti. (V 5. Ondejových N. 23. „Mezi Mikulášem Kavkú z Hían a Janem Berkovcem.")
a
(Nálezové.,
O saudu zemském.)
113 Požene-li kdo z eho a toho neprovede, jest zmatek. (3. Andreae N. 23 vedle toho, kdož Mikuláš Kavka z Kían 1486. {Nálezové,
O
zmatku.)
V
bielých pohonných.
Ktožby na sob listem na svém statku svém zboží zavázal plat komorní, a žeby v listu stálo „s komorníkem bránie :" tehdy dokudž ten list ve dsky nevejde, že nemá jemu komorník vydán býti na to bránie; a jestliže toho listu nevložil ve dsky ve tech letech a osmnácti nedlích od datum listu toho a moha ke dskám, tehdy ten list se promlí. (O tom rozsudek 1. 1487.) Nalezli
aneb
vuobec
za
právo
:
1487
na
{ZZVlad. 121.)
Item nalezli vuobec za právo, že škody listovnio nemají jinde sauzeny býti než ped purkrabí Pražským na hrad Pražském. Paklihy kto pohnal ped jiný saud, má jemu ten puohon zdvižen býti; a ^e škod nemají se viniti, le prvé ta pe k konci [iijde. (O tom rozsudek v bielých puohímných léta 1487.) (ZZVlad. 393.)
Nalezli vuobec za právo: Ktožby jakú smiúvu ml, a ten, kohožby se smiúva dotýkala, žádalby ji vidti, a ten by mu jí neukázal, ktožby ji ml, a ten nevda co v nio stojí, nco uinil proti té smlúv, a ten ktožby smiúvu ml, pohnal ho z té pokuty, kterážby v té smlúv byla: že jemu tou pokutou povinen nebude, a lomu pohnanému škody zaplatiti musie než potom když mu tu smiúvu ukáže, mají sob ji držeti. (Jakož o tom rozsudek v bielých 1487.) ;
fZZVlad. 111.)
druhým neodpierají trhóm, zápisóm a letóm a 18 nedlím projíti, mohúce ke tehdy ty spolky jedni proti druhým dskám, by pak práva nešla promlie, a každý což by držel toho statku, má pi zóstati a jeho užíti jako svého ddictvie. (V bielých pohonných I. 1487.) Kdež
vnóm
spoleníci
kladení a dadie
jedni
tem
i
—
nm
(ZZVlad, 224.)
Laurentius de Tábora
citát
Katharinam
ipsa K. vendidit hereditates marito
kojm
suo, a
de zvláš
Rzcpcze.
ponvadž
Ex
quo
jest
ru-
aby umenšován nebyl,
nemajíc prodávati ani umenšovati vedle svého poruenství a svení, ideo dederunt sibi L. pro jure, a tch ddin medietatem aby jemu ona lí. postúpila, a pro takový úklad kterýž jest ona K. udlala proti poruenství a svení svému, R. Maj. cum dominis baronibus jí K. v svú káze beru. za
ten
(Talmh.
statek,
— Vind. — Brun. — ZZVlad. 234, 240. —
Emler
Rel. I. 188,
Poruník králem daný neb po píbuzenství, nemá
142.)
statku sirot-
ího prodávati, zvlášt tomu, kdož jest za v tom poruenství rukojmí, aby statku neumenšoval. (V bielých pohonných: «Vavinec z Tábora pohání Kateiny.") (Nálezov, Porunici sirotkuov.)
•lúeek, Codex
III.
2.
8
,
a
^^z^^X~~
,
n
114
Ktož chce svým diclem jist ped bratrem nebo strýcem a bezpeen býti, nenechávej dieki nedokonaného, než k konci jej a k micstu pive vedle ádu a práva zemského ; neb ani odsazeniem jednoho od druhého, ani sedniem a drženicm oddielným dielnost se neztvrzuje, když toho jeden od druhého do konce za diel nepijme, a vedlo práva dielu koneného dskami, hsty nebo páteli neztvrdí. (To stojí v bielých pohonných, kdež Mikuláš z Velešic pohání Mikuláše a Haška.) {Všehrd Ví. 12.)
Odsaa Haška z Velešic. druhého, ani sedniem a drženiem oddielným dielnost se neztvrzuje, když toho jeden od druhého do konce za diel nepijme a vedle práva dielu koneného dskami, listy nebo páMikuláš
Velešic pohání Mikuláše
z
zeniem jednoho od
neztvrdí.
teli
(Brun.
—
se
díl
Emler
19 fl, 168.)
I.
áké zboí, a druhý také njaké zboží, tím nepokáže. (V bielých „Mikuláš z Velešic pohání Mikuláše.")
Kdyžby
bratr držel
O
(Nálezové,
otci etc.)
Kdyby který
služebník, jsa v služb u'pána svého a jat byl, nemá, ten služebník šacovati se bez vuole pána svého, dokudž by stál a vyvaditi jej chtl a beze lsti jeho vyvaditi nemohl; než jest-li žeby který pán toho svévoln zanedbával a nevyvadil, tehdy jest-li žeby se slušn šacoval, necht o zdravic a o hrdlo své pijíti, tehdy jemu pán jeho má ten šacunk zase navrátiti (jakož o tom nález v b. p. 1487).
1487 1.
Oct.
(Výpis z desk 1537.
—
Ponvadž on Jan
z
zápis jest
udlal
ožend
jest,
se
s
svený,
Arch.
V. 512.)
Choova
zapisující
cht
místem osobám doteným, dti s manželku svú ml,
a
ze zem ven jeti, pijev zase do zem
a v tom jest náhle s tudy se znamenit ukazuje, že jest to zápis a to dít jeho tudy toho ztratiti nemohlo. a
tohoto svta sšel (Talmb.
iil^
o
—
—
Vitid.
i
—
Emler Bel.
I.
156, 37.)
Mnozí ješt dtí nemajíce zbožie svá s miestem zapisují; potom dti zplodiece zemru a zápisu nezkazie; a dti po nich zóstanúce, když let dojdu, mohu takové zápisy, doložiece na miesto prázdné, z desk propustiti; neb sú takoví zápisové svení. (Dóvod toho v bielých pohonných, kdež Kateina z Choov pohání Jana Náza.) {Všehrd IV. 40.)
dti
Kdož nemaje dtí, zapíše komu statek s místem, a potom žeby a umel, že dti let dojdúce, mohau na prázdné místo
ml
doložiti a zápis ten propustiti,
dti kdež
a
že jest takový zápis
bute mužského neb ženského Kateina z Choov pohání Jana {Nálezové.^
O
trhu
etc.)
pohlaví.
Náza.
svený;
a
ty
(V bielých pohonných,
115 »s místem» a tiem zápisem ddictvie tom že by umel a dti ádné že by tehdy dti nebo jedno z nich, pijdúc k létóm po sob nechal spravedlivým, muož na prázdné miesto položiti, kohož se jemu zdáti (Jakož o tom nález v bielých bude, aby jim ten zápis propustil. pohonných léta 1487, kdež Kateina pohání na zajtie sv. Jeronýma.)
1487
Ktož by koli udlal zápis
své že by
nkomu
zapsal,
v
a
4. Oct.
:
(Výpis z
r.
1R35.
—
Arch. V. p. 512.)
—
Margaretha filia N. de Libezicz citát Margaretham de Malšína. Domini barones et clientes juramentura zdvihají ex eo, quia viderunt
eam infirmam. ^'
(EmUr,
'
Rel.
/ ^
191, 151.)
I.
^
Také jsem já pi tom byl, že jest nemocný pivezen byl k tetiemu roku na hrad a odtud do káply Všech Svatých jest pinesen, šlakem jsa poražen a mluviti nemohl, aby nemoc svú vedle práva A ješt jej takového vidúce, teli na, aby za nemoc zprávu
zpravil.
inil
toho
ale
;
{Všehrd
II.
16.
KMst
páni a
sú
pohonných, kdež Markéta
—
z
Cf.
nedopustili.
Malšína pohání
(Najdeš to v bielých
matee
své.)
p. 120.)
vuobec za právo: Ktož by ml nkde ves, a nkto by nebo viece že jedtsn pán bez druhého vuole v té vsi cest ani vuobci rybníka dlániem zatopovati nemá, ani jinam a také ani struh, cesty a obce pevozovati nemá bez druhého vuole vcí ani vody vedenie na obci dlati nemá, ani má žádných jiných jeden bez druhého vuole, Pakliby se kto toho dopustil, a druhý by k nmu poslal, aby mu to oistil, a toho mu neinil, a on nechtlby toho po tom poselstvie uiniti: tehdy propadne tomu pokutu, jakož prvnie svolenie o pychu svdí (jakož rozsudek o tom v bielých léta 1488.) Nalezli
v té
vsi
ml lovka
:
;
(ZZVlad. 447. Nalezli
svého anebo
za
Cf.
Náles z
právo
lovka
:
nalezl,
potom má pána jeho
ujistil,
a
sudek
léta
1499. ZZVlad. 444.)
r.
Ktožbykoli
1488, kdež Jan
z
má
u
iehožkoli
lovka aby mu jej
žádati
žádati,
lovka toho,
eledína aby se jím
vydal.
(Jakož roz
Janovic pohání.)
(ZZVlad. 299.) Nalezli
vuobec za právo: Kdyžby kto nkolika
svuoj zapisoval, a v tom zápisu žeby tak znlo,
živého pipadnuti
má
,
a
kdyžby
tu
statek
na
osobám
n
pišel,
muož prodati, zapsati a uiniti z nho což kdyžby léta ml. (O tom rozsndek v bielých pohonných svuoj
statek
že diel mrtvého na
diel
každý
že
se léta
mu
zdá,
od na-
rozenie pána Krista 1486, a druhý rozsudek etc. 1488.) (ZZVlad. 204.)
Ktoby pohánl ke dskám, k kterému zápisu aneb k registrem kteréhožkoli úadu, a pohon nebo žaloba žeby se nesrovnávala s tím
1488
116 zápisem aneb s tmi registry, ktcrýdiž se dokládá, lohdyjest ten (Jakož o tom rozsudek v bielých póhoAýcI» léta p«')hon na zmatek. 1488, kdež Keruíik z Lomu pohání.) fZZVlad. 82.)
1488 12. Mart.
Ješt se zmatek a ten velmi škodný piiliází lomuž, komu když pohon zdvihnu nálezem anebo vizu, a po tom zdvižení strana jeho
nj se pohonem utekúcí a on z teh škod práv konce maje, zase o rozsúzen nejsa nálezem ani jinak o svú pi toho neekaje, požene, anebo jiným aby o túž pi pohánli, své právo zapíše. (Nález o tom v bielých pohonných, kdež Zikmund a Mikuláš bratie z Pobžovic pohánjí Sárovce a Viktorina.) ze škod požene, na
a
o
;
n
n
(Všehrd IX. 3, III.
Ponvadž v
puohonu
jest
on Vítek
zastižen,
škody smluvil,
6.)
ten
zavázal
statek
nedoekav o
i
kterýchž jest byl pohnán
z
bratím
rozsudku,
to
—
že
ani se jest
to
svým jsa s ním o
zmaten
udlal.
—
(Talmh.
Vind.
—
Brnn.
—
Emler,
I.
208, 219.)
I
'
Jvdož
poene
z
honných,
zdvižení
z
vci
té
tdez
zase,
pohonu (nemaje rozsudku ten jjóhon
jest
Zigmund a Mikuláš
o škody, ani smlauvy)
zmatek. (V bílých pobratí z Pobžovic pohánjí na
Sárovce. (Nálezové,
O
zmatku.)
žehy kto komu slibu ustniemu odpieral, a on neml tehdy oba zpraviti mají vedle práva v kaple Všech Svatýíh bez zmatku. §. 2. A naped póvod zpraviti má, že jest mu sni)il; a pohnaný má ^.e, pdpisieci, že jest neslíbil. §, o. A když oba zpravie, tehdy ta pe mezi nimi mine beze všech škod. §, 4. §.
ím
1.
provésti,
Pakli který
^"^
Jestli
pisieci nechce^ tehdj^ tu j)i ^ztratí.
{ZZVlad. 215.)
Ktož by listem vyváženým podruhé upomínal, a na to za úkladníka odsauzen, a statek též jestli žeby ten kto len list od koho pijal s dobru volí, vda že jest vyvážený, a jím upomínal, v tuž pokutu upadne, jakož nahoe psáno jest. (O tom rozsudek v Bielých pohonných 1. Í488.) §. 1.
dostaten provedeno, takový jest jeho na krále pipadnuti má. §. 2. A bylo
{ZZVlad. 406.)
Ktož by se na páteli poddal o kterú pi, a pátelé by toho toho ti s sebe nesložili, a ten pohnal-liby pes lo z té pe ten pohon má jemu. zdvižen býti a pohnanému má škody zaplatiti a zase ped smluvce té pe hledli. A byla-liby mocn pestána, a smluvce že-by prodlévali konce udlali, nuiož jich strana z lolio pohnali, aby jiui konec o to udlali. A jesliižcby kto na se to nerozeznali, a
I
!
:
117
mocn
tomu
druhé suché dni, že moci z toho tch Pak-liby nebyla mocn presmlúvcí pohnati, kteréž se stran- zdá. stána, a oni jim prodlévali toho konce jeHnánun uiniti^ opoyeda §e smluvcrm, že toho déle cekati nechce, bude moci, z t,é pe pohnati. (0 toiTl' rozsudek v BiéTýcti 1! ÍÍ8S, kdež Petr Barchovský.) vzali
a
dosti
fzzriad,
neuinili
jedny
i
suchým dnóm budu
strana neb strany k tetím
74.)
Divissius Cholinka citát Zdenkonem de Waldeka. Jakož jest on D. puovod maje býti hotov s žalobu svú ve dsky vloženu vedle práva, nebyl hotov, žaloby ve dsky nevložil, a puovod maje se všemi potebami hotov býti, a také jest rozkázáno, kdož má žalovati, aby ve dsky sob žaloby kladli a s tmi hotovi byli, a kdo se v tom obmešká, že se k své škod obmešká z té píiny ten
1488 Mart.
3.
i
^
—
puohon
zdvihají.
(Tahnb.
—
Eml. Rel.
I.
168, 44.)
Nebude-li pi pólionu žaloba zapsána, zdvihnúf pohon. (Nález, póhronných, kdež Diviš Cholinka pohání Zdenka a Václava z Waldeka.) o tom^TitStýcí
ViiJ[,n {Všehrd
II.
11.)
Kdož koli pohání, a žaloby nevloží : bude jemu pohon zdvižen. (V bílých pohon., kdež Cholinka pohání Zdeilka a Václava z Waldeka.) O žalobách
(Nálezové,
etc.)
Ktož by koli u iehož koli lovka eledína svého aneb loveka našel: má žádati toho lovka aby so jim ujistil, a potom na pánu jeho žádati, aby mu jej vydal (jakož nález o tom léta 1488
kdež Jan
z
1488 ^-
^^*-
Pintic pohání.)
(Výpis z
1335.
r.
—
Arch.
V. p. 513.)
Pintic pohání knze opata Tepelského. Ponvadž svého eledína u rychtáe v Landeku, a týž eledín nebyl gleitován ped právem než toliko ped mocí, a on P. nežádal na rychtái, aby se jim ujistil vedle práva, až by to na knze opata vznesl, než teprv to na knze opata vznesl, když jest týž eledín od rychtáe odešel: jest se on P. sám tím obmeškal. •
Kdež Jan
on Pintic
z
zastihl
(Emler
I.
182. 126.)
vnný se nepromlí, by svdí na njaký statek jí.
List
ten
list.
suchým dnuom postním. «Anna z
z
pak všickni
1488 k roku Nestrašovic pohání Kašpara Robnhápa
Suché.") {Nálezové^
O
rukojm zemeli, když
-14G0
(V bielých pohon.
vdovách a manželkácJi.)
VKV
V
118
—^
\ít/\\«
j'
Ponvadž na L
svdí
tom
jest
ona A. okázala
sex.
gr,
vna,
a
list
zemeli, že ona proto svým
listu
{Emler, Rel.
prvnjší nežli dskyK., kterýž
ponvadž
jsau
vnem
všichni
rukojm
v
hynuti nemá.
Í46, 3.)
I.
Margaretha dc Tachow citát Joannem Hosstialek: Ubi ipsa M. inculpalvit ipsum J. citátm, dicens že jest stane právo obdržela Janovi citátm, a toho sob nedovedše vedle práva, i proti i uinila sama pes to pohnala ku právu zemskému z ddictví Maj. cum dominis baronibus et z té píiny R. sob zmatek;
nmu
—
i
puohon
clientibus ten
(Eml., Rel.
zdvihají.
192, 154.)
I.
pohnaném, podruhé pohánjícímu bez zmatku bude na sud zdvižen. (Nález o tom v bielých pohonných, kdež Marta z Tachova pohání Jana Hošíálka, a v týchž pohonných, kdež Pakli by kto právo stane jednu obdrže na
flAlJtV^-
jeho
pohánl
(Všehrd
i
každému
Polaky pohání Viléma
Václav
;
pohon
ten
;
III.
z
tak
Rúpova.)
18.)
Tomu v podobný zmatek vchází, kdož právo stáné obdrže, a toho k konci a miestu nedoveda, tak jakž právo zemské káže, pes to poiiání. (Nález o tom v bielých pohonných, kdež Marta z Tachova Jana Hošfálka pohání, a v týchž dskách, kdež Václav Polaky pohání Vácslava
z
Rúpova.)
fVšehrd IX. 3.J
Kdož maje rozsudek neb stáné právo, a to opust, zase pohání jest. (V bielých pohonných, kdež Martha z Tachova pohání Jana Hošfálka. O týmž v týchž, kdež Václav Polaky pohání Václava :
zmatek z
Raupova.) (Nálezové,
^4oo
O
zmatku.)
Ponvadž Erhart pohánl jest z cizích škod, k kterýmž již nižádného práva neokázal, i z té píiny on E. ten puovod s svými spolupuovódy uinil jest na zmatek, a úedníci na plném saudu jej i
v svú
káze
beru.
(Emler, Rel.
I.
160, 55.)
Jiný zmatek, když kdo z cizích škod pohání anebo z tch k kterýmž ješt práva nemá. (Nález o tom v bielých pohonných, kdež Erhart z Dúpova pohání Jana z Svojkova.)
{Vsehrd IX.
3.)
Kdož
vci
púvoda, postní.
má
z cizí
pohání, jest zmatek, a póvod toliko, bez spolutom v bielých pohonných 4488 k
v kázeií vzat býti. (O
Erhart (Nálezov.,
z
O
Daupova pohání Jana Kapauna.) zmatku.)
119
Ponvadž
jest on Jan pohnaný v to podací kostelní mocí se -1488 jemu B. toho podacího kostelního zase postúpil a jeho 11. Oct. J. pro takovú moc páni v svú káze beru neb páni JMsti v této mírné zemi moci žádnému trpti neráí.
uvázal, aby
;
;
(Emler, Rel.
149, 15.)
I.
uvázal ve bezprávn, bude do kázn musí zase. (V bílých pohonných 1488 k adventním. Donína pohání Jana z Radimovic.)
Kdož by
se
komu
postúpiti
ivoj
z
(Nálezové,
O
Lvových pohonných.
Pro nájemníka nemuože jako pro eledína neb z
„Bo-
zmatku.)
V Andl
vzaa
z
lovka.
pokuty pro (V Ivových
pohánti
nevydání
1488 k
letnicím.
tak
1488
Štpán
Ronovce žaluje na Jana z Sekyic.) O lidech a slušebnicich.)
(Nálezové,
V
Památných M.
14.
Coz se dotyce vedenie práva pro nezpravu k odhádání, tento ád pi tom se zachovati má Kdyžby nezprava pišla, že puovod, kterýž vede pro nezpravu, že najprv má poieti vésti na platy, tu kdež mu se zdá, (potom) na ddiny, na lauky, na lesy, na potoky, na eky, na rybníky, pokudž jeho summa s tetinu staiti muož. A což-by summy staiti nemohlo, tehdy tepruv muož vedeno býti na hrad neb na tvrz v té summ, vedle rady tch dobrých lidí, kteréž vedle práva místokomorník k tomu obešle, za by hrad aneb ta tvrz v pravd stála. (Stalo se léta 1488, v Památných M. 14.)
1488
:
(ZZVlad. 176.)
Má
Ne se také pi odhádání miestokomorník takto zachovati hned co-by chtl póvod, neb naby držitel okázal, odhadovati, ale najprvé má plat, po tom ddiny, luky, lesy, potoky, eky, rybníky, rybníky odhádati. Pak-1 by ješt to vše nestailo, tehdy najposléze dvór poplužní, hrad, nebo tvrz, nebo dóm a siedlo má odhádati v summ spravedlivé. A to uiniti má s rad tch lidí, kteréž k tomu z
:
práva obešle. (To
stojí
v
Památných M. 14. „Páni
a
vladyky.")
(Všehrd IV. 16.)
V
Památných H.
29.
nebo strýce maje ncdielného, nemóž jemu pohoniti, ani na svém ani na jeho miest od jiných, ktožby jich pohánl, góhonóv pijímatj^ark^niin i le^ by k Slídu na svdení stávati pakli to kto uiní, sklaraá to
Žádný také
bratra
poruiti, aby mohl bez
nho ;
:
\
!
j
'
120
:
j
';
komu král se pány tu zvláštnost uinil, jako Bokovi z Kunštátu pro jeRo nemoc, že jest poruil knzi Albrechtovi a knzi Jiíkovi (to psáno jest v Památných M. 20). Y takové zvláštností netoliko bratr bratru
nebo
móže.
(Cf.
strýc
Pam.
(Vaekrd
II.
ktož-koli jinému koinuž-koli poruiti
ale
strýci,
ií).
S. 19.)
V Idem quod M. 29.
Památných
N.
najde
(jakž se to
11.
v
Památných N,
H,
kdež
Ctibor z Cimburka). {Všehrd
II.
19.)
V
bielých pohonných.
Poruník otcovský nejsa od sirotka k letóm pišlého napomenut, 1489 Mart. aby jemu statku jeho sstúpil, nenie sirotku proto že-by jemu statku jeho nepostúpil, škodami žádnými potom po letech pišlými povinen. (To se najde v Bielých pohonných, kdež Markéta z Libšic pohání
18.
Markétu
z
Malšína
máte
—
(Všehrd V. 43.
svú.)
Emler Rel.
192, 155.)
I.
Když sirotek léta má spravedlivá a na poruníku svém otcovr-. ském nežádá sstaupení statku, a potom že se mu v tom na jelio statku škoda stala: není poruník jemu tmi škodami povinen. (V bielých pohonných: Markéta z Libšic pohání Markétu z Malšína), (^Nálezové,
—
Porunici sirokuov.
Cf. p.
115.)
Komužbykoli která summa neb jiná a on by potom jie skrze pátely neb vc smlúvu, neekaje roku, vzal, a práva nevedl, a potom by ze škod že tch škod bude odsúzen, viniti chtl, kteréžby pro tu pi utratil ponvadž jistinu skrze páteli vzal (jakož o tom rozsudek léta 1489 v bielých puohonných, kdež Ctibor Rohlík pohnal). vuobec za právo saudem byla pisauzena, Nalezli
:
:
;
(ZZVlad. 267.)
koma
v potociech, neb v neb loviti kázal, bez vuole a vdomie toho, ížby ten potok, tuon aneb eky byly, ten tu pokutu propadne vedle svolenie prvnieho o pychu. (O tom rozsudek v Nalezli
vuobec
za
bielých
puohonných
(ZZVlad. 445.
14^9
Jestli
žehy
léta
—
Cf.
komu
dižalé úroky bráti
—
právo
Ktožby
lovil
1489.) Nález z
r.
zápis který
1499. ZZVlad. 444.)
zjevn
ten toho užiti
sudek v Bielých pohonných fZZVlml. 118.)
:
pychem ryby
tuoniech, neb ekách,
I.
B.
má
1489.)
svdil,
že
podle zápisu
móže pro zasvého
(Roz-
121
—
Katherina de Kalenic citát Arnestum. RMaj. cum d. baio1489 nibus et clientibus ad vota A. citali dederunt partibiis hojemství ad 26. Mart. feriam VI. quatuor temporum Pentecostes proximam tantum, aby
potebami svými,
všemi
se
stáli
a
potom aby
sob
žádného ho-
jemství nebrah. 156.
(Emler, Bel.
I.
Také ktož
jest
38)
pohnán
jedno^ hojemstvie. (To KaTenic pohání Arnošta (Všehrd
II.
náku
z
tomu nemá dáno býti než pohonných, kdež Kateina z
cti,
Bilýh
sfojr v
Kestan.)
z
14)
má dskami že jména dojména ve dskách nedotkne, nenie to prodáno, což se ze jména ve dskách nepokhidá. (Toho dóvod v bielých pohonných, kdež Žigmund z Roznhámu pohání Viléma Ilburka ze Kteréžkoli ddictvie kto prodává, toho
tknuti
;
1489
jeho ze
jesthže
Oet.
6,^
/
Mšeného). (Všehrd IV.
4.)
Sigismundus de Roznhein citát Wilhelmimi Ilburg. Kdož prodává, má to dskami ze jména jmenovati, a což se nejmenuje, není prodáno. (Talmh. Emlcr, Rel.
I.
to
prodáno. Roznhámu pohání Viléma"). se nejmenuje,
(Nálezové,
není
to
O
trhu
ménnie
nni
byli
ítáno
.
.
totižto
dskami ze jména jmenovali; a což (V bílých pohonných. „Zigmund z
.
ráil rozkázati ve dsky památné zapsati
zlatého uherského, totižto kterého léta
po koliko grošiech,
tak,
a
to
podle
rejistr
kupeckých
:
Což
zlatí
m-
jest,
po-
:
po 42 gr. po 42 gr. platil zlatý uherský po 42 gr. platil zlatý uherský po 48 gr. platil zlatý uherský po 48 gr. Léta 1461 platil zlatý uherský po 54 gr., jakož ve dskách zemských nalezeno jest v III. knihách Janových Pianových B. 22, Léta 1460 uherský zlatý
1459 Léta 1462 Léta 1465 Léta 1464 Léta
kdež Jindich
z
mnn
platil
byl zlatý uherský
Stráže prodal.
.
.
mnn
jest po 40 gr., jakož nalezeno uherský 29, jest ve dskách zemských, v II. knihách Janových Pianových G. kdež Jan z Rožmberka.
Léta
1460
/
^*^
'
Paiq,át]iých N. 16. .,,•,,)
se dotyce
I
\
etc.)
V Vladislav král
to'
209. 214.)
má
Kdož co prodává,
cp,
zlatý
.
.
1489 Mart.
3.
122
mnn
Léta 1465 zlatý uherský byl po pól 47 gr., jakož ve dskách nalezeno jest v Bielýcli vtších zápisných B. 4, kdež list smluvní vložen jest mezi Janem z Rožmberka Ale datum listu 1464. .
1489
se léta
(Stalo
Památných N.
v
.
.
16.)
{ZZVlad. 294.)
V Pakli
kto
na
Památných
kom
právo
dskám
N. 20.
ustojí
komoe,
v
zemským, na komž
ten
má
relací z
když ta relací ve dsky jest právo ustal v komoe, zapsána bude, bude moci toho, okoli, bud pohon jedniem pohonem k zemskému sudu pohnati, o ddictvie, nebo o škody, nebo o dluh malý nebo veliký. A když to k slyšení pijde u sudu zemského, nemá tomu pohnanému žádné hojemstvie dáno býti. (To psáno v Památných knihách N. 20 Najregistr KMsti
vzieti
ke
a
bu
jasnjší.) fVšehrd
I.
2.)
Ktož v komoe ped KMstí, nebo ped hajtmany nebo ped gubernátorem na kom právo ustojí, a potom k sudu zemskému požene tomu se žádné hojemstvie dáti nemá. (To najdeš v Památných :
N. 20. l^ajjasnjší.) (Všekrd
II.
14.)
V Mstu neb býti.
Památných N.
mštnínu
s
21.
královským muože kladeno
povolením
(V Památných N. 21.) {^Nálezové,
O
kladeni do desk.J
Žádnému mštnínu, žádnému mstu, žádnému ddinníku, sedláku žádnému nic nemá ve dsky kladeno býti neb jest jim kupovánie zbožie svobodného zapovdieno. Léby k tomu král JMst. povolenie ráil dáti, tehdy mstu nebo osobám svrchupsaným mohlo-by ve ;
dsky kladeno
býti.
(Dóvod
toho v Památných
knihách N. 21. Naj-
jasnjší knieže). fViekrd IV. 5.J
V
Památných N.
22.
vuobec za právo : §. 1. Jestližeby kto kšaft uind na mocný neudlal, „komužby co a výmienky žehy sob v ústn nebo listem, aby to tak mocné bylo jakoby to v tom kšaftu Nalezli
1489 list
dal
nm
královský,
a jestližeby co potom odkazoval na svrchciech, na klenotiech na hotových penziecli, a toho kšaftu nezrušil, tehdy to odkázáni e 2. A též jestližeby ddictvie své pre kšaftem žádné moci mieti nemá. bez výmienky odkázal na týž mocný list královský, a v tom kšatlu výmienky žeby neudlal, a žeby nadto jiný kšatTt initi chtl, aby
stálo;" a
jiJ.
123
neml, jestliby té výmnky v kšaftu nebylo, a on by pes to druhý kšaft dlal, prvního nezruše, tehdy poslední kšaft žádné moci nemá. §. 3. Než jestližeby ta výmienka byla v prvniem kšaftu, jestližeby druhý kšaft uinil, aby první moci neml, tehdy poslední v své moci zuostane a první nic pláten býti nemá. §. 4. A jestližeby kto také kšaft uinil na mocný list královský, a k tomu svuoj statek odkázal a potom pijda ke dskám a uinil jiné zízenie o tom statku tehdy ten kšaft nemá žádné moci mieti, ponvadž ho prvé ve dskách ped tiem zápisem nemá. §. 5. Než jestližeby kšaft prvé ped tiem zápisem ve dskách byl, tehdy má moc mieti, a zápis poslední, kterýž jest ve dskách nemá proti tomu kšaftu moci mieti. V Památných N. 22. první žádné moci
:
,
(ZZVlad. 185.)
V
Památných N.
Nalezli za právo, že králová
eská
24.
žádná, prvnie ani která ješt
1489
potom bude, nemohly sú vna svého pré dávati, ani zapisovati, ani ješt budu moci, než mají toho vna do své živnosti užívati a po smrti každé
komu
má
zapsala
mieti. (O
tom
to
neb v
korun
zase k
nemá
dala,
Památných N.
to
pipadnuti. dánie
ani
A
jestli
žeby která to
zapsánie žádné moci
24).
{ZZVlad. 452.)
V
Památných
O. 10.
ddin Mikuláše Slpty, manželka jeho vznesena, ponvadž jest vnem jina nebyla opatena, aby jí vno její dali ve dvú nedlích pak-li toho neuiní, aby jí úedníci bez pohonu zvedli na ty ddiny, na kteréž jest vznesena. (V Památných O. 10. Regia majestas). Král atd. se pány atd. rozkázali držiteli
na
kteréž
byla
jest
Elška
;
(Nálezovéy
O
vdovách.)
V Jestli
žeby
který
Památných
otec
O. 14.
dcery kšaftem od synóv oddlil
a jiné
poruníky jim nad týmž statkem zdlal, to má moc mieti. Jestli žeby jim dcerám na ddictví dával, tehdy má zízenie dskami uiniti, aneb na mocný list královský. Než jestli žeby zízenie to chtl na svrchciech neb klenotiech aneb na hotových penziecb uiniti, to bude moci listem uiniti pod svú peetí a k tomu dvú neb tí dobrých chtl odkázati, má se lidí pod peetmi. A též komuž by koli jinému tak zachovati, jakož se nahoe píše. (V Památných 0. 14). [ZZVlad. 488.)
1489
124
V zoby
Jostli
148«
kto
Památných
co jcdnoiim
O. 30.
nodielnémn
brotrii
0(lk;'tzal,
nebo
bo dobyl, lo mA mezi jiné liratiie na díl položiti. Než což by kterému pišlo po žen, toho nemá na diel položiti, ale má toho sám užívati a ddicové jeho. (O
odkudž bv
inu
koli
statek
pišol, anebo
tom rdzsiulek v Palnátných O.
že by
30.)
(ZZVlad. 519.)
V
Památných
P.
7.
zem
eská má, že každý zvod jest k ddictví/ ddin, a krom toho zvodu, kterýž by na zápisné len nióž od pána gruntovníbo zplacen býti. (To stojí v
Za právo
krom vnných byl
uinn
Památných
;
P.
7.
{hehrd IV.
Vladislav.) 14.)
na zápisné a Za právo se drží, že zvod móž v<'den býti duchovnie ddictvie, ale pro nezpravu nic, než po nálezu panském nebo úedníkóv menších, a po právu stanem též. (Nález toho najdeš v 'Památných dskách P. 7. Vladislav z Božie milosti). i
(Vsehrd IV.
14.)
odhádáno býti, ale ne dokavadž-by gruntovní pán tohq.zase v tom v emž odhádáno jest, nevyplatil. A také ne pro nezpravu, nez po právu stanem toliko nebo po nálezu. (Toho dóvod v Památných
Móž
také zápisné a duchovnie ddictvie
k ddictví,
P.
7.
než k držení,
Vladislav z Božie mjlosti.Y
,
^ „
^,
{Vsehrd IV. 16.) !\ Zvod nerauože a právo vedeno býti na zápisné a duchovnie pro nezpravu, bez povolenie královského než po nálezu a poi ipráv,Ui stáném. (V památných P. 7. „Vladislav" atd.) oii iumoV/ ;
(Nálezové,
O
zpráv.) ;
vuobec za právo Vladislav z Božie milosti král eský' etc. rozkázal ve dsky památné znamenati §.1. Což se dotýe puohonuov hlavních aneb také ze škod, jesthžeby puovodovi z dlubuov summ proti pohnanému písudek se stal králem JMstí a pány anebo úedníky menšími, a právo žeby po rozsudku aneb po právu stáném pro tu summu aneb pro ty škody mlo vedeno býti na pohnaného a na ddiny jeho, a týž pohnaný žeby ddin svobodných neml, než toliko ddiny zápisné a duchovnie; a takto JMt se pány rad svú o tom rozkázati jest ráil, aby též práva vedenie bylo na ty ddiny téhož pohnaného do té summy, pokudž zápisové témuž pohnanému na též ddiny svdí a výše nic. A to práva vedenie býti má bez ujmy spravedlnosti a bez škody gruntovniemu pánu týchž ddin, koniuž by ta výplata si>ravedliv píslušela. §, 2. A kdyžby právo a zvod na ty ddiny ml udlán býti, tehdy ten zvod veden býti má na ty ddiny Nalezli
:
:
125 zápisné dó 's'umÁiy, kterúž týž pohruiný n;i tch ddinách zapsánu A pakliby k odhádání na tch a pokiidž obdržal a nic vayš. ddinách zápisných do summy, kterúž lýž pohnaný na týchž ddinách
má, mé.
má
odhádáno
zapsánu,
právem
na témž
ustál
býti
jemu
polinan/n,
ddinách svdie,
zápisové na týchž
piiovodovi,
to
a a
však
do
výše nic
;
což
té a
to
jest
summy
summy, pokudž také beze yšie
škody pánu gruntovniemu, tak jakož^nahoe doteno jest. §. 5. A to týž puovod jemuž by tak odhádáno bylo, držeti má dotud, dokudžby vyplaceno od pána ddiného téhož zbožie, aneb to zbožie nebylo tbho, ktožby právo k té výplat ml. §. i. A pi splácení téhož zbožie toho zase postúpiti má beze všie týž puovod summu svú vczma, odporností. {ZZVlad.
m.) IV. Andreae A.
Syn díl
dáti.
nedílnému, a zase otec synu nedílnému, jest povinen 4 7, kdež Jan z Kolovrat [)ohání Al-
otci
(V
17.
Ondejových A.
4.
brechta z Kolovrat otce svého.) (Nálezové,
O
V
královstvie
otci etc.)
eského a v zemi eské žádný se nemóž nemusil dáti synu, bratru, strýci nedielnému, požádá,. Ale dielu žádný syn, bratr ani strýc nemóže a nemá ped lety žádati spravedlivými, než když let spravedlivých, ne králem daných (neb se k tomu nedávají léta) dojde. (Toho všeho jest dóvod v IV. dskách Ondejových A. 17. V pi kdež Jan z Kolovrat pohání Albrechta z Kolovrat otce svého.)
práv
aby když toho na
dielu
obrániti,
nm
(VSehrd VI.
A a práva
7.)
netoliko otec synu, ale ttiké syn otci nedielnému jest povinen diel
dáti,
{Véíúrd VI.
jakožto vše týž nález oznamuje.
7.)
SyU; maje otce chudého, ješto by s jinou ženu ml dti, by pak ten syrt mnoho statku nabyl, jest povinen otci i dtem, bratím svým poloviným, díl dáti spravedlivý. (V 4. Ondejových A. 17. kdež Jan z Kolovrat.)
tm
(Nálezové,
O
otci etc.)
IV. Andreae A. 28.
Když komu zápis nápadní svdí a jeho ddicm, by pak (cu, komu svdí, umel prvé nežli zapisující, když zápis propuštn není; tehdy když zapisující ume, mohau ddicové toho^ komuž zápis^vdí
1489
126 1489
zejména 28.
s
komorníkem
(Nálezové,
O
Nález jest
a
(V
obdrží.
4.
Ondejových
A.
vedeni p}'áva.)
Ktož
:
otpor na zmatek, a do 28. Mezi
ekem
(nehrd
.
uvázati se,
„In causa Johannis Pelimoviensis.")
z
uvázání
vže
otpírá
sám
,
zápis
se takový otporník bere.
Barchova
a
Petrem
z
uin,
že jest ten
(IV.
Andreae A.
Nemyevsi.)
VI. 37.)
Každý ktož odpor zmatený vloží, najprvé otsúzen bude, a potom káze panskú trpti musí, jakož^ to nálezové panští ukazují. (V IV. Ondejových A. 28. v pi mezi Vyšehnvským), (Všehrd VIL 34.)
ekem
pes svoj zápis uvázání nebo zájmu otpieral, takový zmatený a nepravý. (Toho dóvod v IV. Ondejových A. kdež Genk Vyšehnvský z Barchova pohání Petra z Nemyevsi). Pakli by kto
otpor jest 28,
(Všehrd Vil. 40.)
Též také když se kto
morníkem v pírati nemá
rukojmiem zapíše pod uvázániem
statek jeho, jestli žeby jich
nevyvadil, uvázání
pakli kto odpierá, nález panský trpti bude. ; v témž nálezu v IV. Ondejových A. 28, kdež Genk.)
s
ko-
jich
od-
(To
stojí
(Všehrd VIL 40.)
Též také zmatek sob udlá, když kto na ciziem bére, na emž zápisu nemá, jako i ten, ktož zápise se sám dobrovoln rukojmiem pod uvázániem, že je má vyvaditi, a když se pro nevyvazenie uvážie, potom jich uvázání odpierá. (Nález o tom v IV. Ondejových A. 28.) (Všehrd
IX.
7.)
Kdož udlá na se zápis neb na statek svj „s komorníkem ua potom když se stane uvázání, odpírá, jest ten odpor na zmatek. mezi z Barchova a Petrem z (4. Andreae A. 28 Nemyevsi.) vázání"
ekem
{Nálezové,
O
odpoHch.)
zmatky pi otpoích tento jest najhorší když se sám dskami v jakéžkoh pi zapíše pod „uvázániem nebo pod brániem" nebo jinak, a když se uvázánie pro dostineinnie nestane od toho, komu jest zápis udlán, nebo bránie, nebo^ vzvod, tehdy tomu práva vedení odpierá ten, ktož se jest zapsal. (ti sob nález o tom v IV. Ondejových A. 28, v pi mezi ekem.) Mezi jinými
,
kto
{Všehrd
IX. 8.)
—
Což ze jména u výprose nestojí, toho neobdrží. (4 Andreae A. 28, „In causa inter Zdenko de Mihava Anno 1489 íT. 6 post annuntiationis Mario.") {Nálezové,
O
nápadich.)
127 IV. Andreae A. 30.
Na Katr uše
manském muože vnovati výše nad 10 kop grošuov
statku
eských bez
povolení. (V 4.
ohm
relicti
O
(Nálezové,
Ondejových A.
50. „Barones in causa
Joannis Smetana.")
vdovách a manželkách.)
Zdenk s jinými Bohuslava ze Svama on Bohuslav berka a pravíce žeby clo nespravedlivé bral v Boru odpíraje, pravil, že jest to mýto držal po svých pedcích.) 1 nalezli Ponvadž Zdenek s jinými to jsú dostatenjším svdomím za právo provedli nežli on Bohusliiv, z té píiny král se pány na plném saudu jim dávají za právo a on Bohuslav aby toho cla více nebral. (Nález o tom, kdež vinil
;
:
(Oji.)
Clo kteréž není od staradávna,
Zdekem
A. 50. Mezi
O saudu
(Nálezové,
nemá bráno
býti.
(IV.
Andreae
Svamberka a jinými.) zemském O moci.) z
—
V
bielých pohonných.
Jestli žeby kdo koho za nemocného kladl, an mu toho neporuil a také nemocen nebyl, takový má jako úkladník trestán býti vedle prvního nálezu obecnieho. (O tom rozsudek v Bielých pohonných 1. 4489, kdež z Barchova.)
-1400
enk
(ZZVlad.
89.)
ani pohnaný svých pí, prvé než vysvdeny a k sudu když vyporuníkóv žádných zapisovati svdenie, oba poruníky pe své zdlati mohu, krom pe o
Také
ani
póvod
budu, nemohli stojí
;
na sudu, a na svdenie moc, k kteréž oba osobn státi mají žádných poruníkóv žádný o moc dlati nemóže. (Nález toho v Bielých pohonných, kdež Jindich Opozdil ze Strha Ctibora z Walštejna
iK'
'
'
"
i
i
pohání.) (Všehrd
III.
14.)
Tu kdež odhádánie se stalo Vlkovi a on Ondráek neudlal odporu ve dvú nedlech proti odhádání podle práva, tu král etc. nalezh za právo A ponvadž on Ondej byl sám na tom odhádání a jemu Vlkovi ddin v Svinaích bez výminky jest odhádal a nic spravedlnost k tm ddinám ml tu tehdáž nepravil, jest-li by jakú
1490
;
v Svinaích, a odporu do dvú nedlí po odhádání podle práva neujest, že jest sob sám pi tom zmatek uinil; a protož
—
dlal aby
tch ddin Vlkovi
postúpil ve dvú nedlí.
1490.
(Oji.)
Girzyk
cum
d.
z
Kasalicz
citát
Joannem
Kozel
baronibus et beneficiariis majoribus
et
R. Maj, de Sussin. aaqq minoribus judicantes i3.Biart.
128 slanit!
opl
i
cx qiio
nestjiiiio,
puohon
pi
nctnr
ipse G.
po liikrát volán jsa nestál
ideo
jest,
vyhlášení práva stáného
ú.
barones et cHentes ten
zdvihají.
—
{Talmb.
Emhr.
Rd
163, 69.)
I.
má sokati do
Pnvod
asu
toho
a
dne,
dokudž se jemu
pi tom, kdyžhy
za
jemu za právo (htti ít, "Tehdy tiem svým nestániem, což jest na pohnaném jeho neslánieni ol)(h'žal, zase skrze neslánie své ztratí, a ten pohon bude inju v nic ol)ráen. (Tak se stalo Jiíkovi z Kasalic, kterýž k svému právu slatiéniu nedostál jest. To najdeš v Bielých pohonných '1490 Ida v stedu na sv. Kedruíu, kdež týž Jiík z Kasalic pohání Jana právo stane nedá. Neslál-liby
Kozla
z
tu
se
Sušin.)
{Všehrd
II.
4.)
Kdož na vyhUíšení póhonóv právo ustojí, a potom po saudu, když slaná práva dávají, do šrakuv nevstaupí, ztratí to stan-í právo (O loin v bielých pohon. 1. 1490 v stedu na svat Kedrutu, kdež Jiík z Kasalic pohání Jana). ,, »•,..,,.. O stáném právu
(Nálezové,
)
(O tom kdež Anna zapijsuje
j^yQ téhož
eka
uvázal se jest v ty
Anny, kterýž
Iv
neml, neb ddiny jest
neporušený
léta
jemu
za
ddicóm
jeho
držal
a
])rávo
:
ddicóm
jeho.
A
proti
Petr syn,
dotené tomu u-
a
škod
nenie.j
Ponvadž ona Anna udlavši
moliúci jej sama
že jesl jiného zápisu
ddicuom. A
jeho
ty
nic ke
to
a
a
zápisné jmenované od
pravé, že jest toho uvázání Petr uiddiny prodala jest Henrichovi a on pokojná. Petr pravil že má zápis celý a
ona Anna
že
a
nalezli
I
a
uinila
Jan uinil jesl odpor
vázaiu' nili
jest otci jeho
ekovi
ddiny
dokudž
sob
propustili,
i
zápis
ekovi
nepropustila
—
prvnieho nepropustila, uiniti 'jost nemohla; a také ponvadž otci jeho ekovi a jeho ddicóm svdí dsky, aby se mohli s komorníkem uvázati, kdyžby bez toho býti nechtli z lé píiny jest pravá svého nepromlel ; protož podle toho král se pány na plném saudu Petrovi dávají za právo. (1-í'JO . 5 post Annnncialionis B. Mariae.) ,
by
lolio
i
{Oji).
(Nález, kdež Oldri(;h
udlal zápis s dluhem a s místem a toho místo prázdné doložil, jinému zapsal týž dluli). nalezli za právo: A ponvadž on Oldich udlav zápis prvnjší j(>mu Ylašiniskcrau a toho zápisu jest nepropustil, že jest toho dál(! Vaniberskému zaj)isovati moci neml. A ponvadž on Oldich, po kterémž se Vlašiniský tálnie, zapisuje Vaniberskému toliko u II. stech k. gr. zmínka ini, tt> z píiny král se pány a /ladyky na plném saudu dali sú jemi Vlašimiké-nu za právo k tm dvma zá[)isu
nepepustil
ani
na
1
i
129
sem
kopám,
a
ty
jemu Vlašimskérau.
aby Samuel dal ve dvú nedlí od dnešního dne (O suchých dnech adventních 1490.)
(Ojiy).
(Nález o tom kdež Petr pohání Ješka Svojanovského a žaluje na Ješka pohnaného a prav, že mu se mocí uvázal v hrad Kalich proti tomu Ješek odpieraje pravil, že ten hrad držán jest za pokojných let bez naíkání). Nalezli za právo Ponvadž první držitelé podle práva bez naíkání drželi jsú ten hrad Kalich až léta zemská ;
:
prošla, a
on Ješek po nich v
jemu Ješkovi (Oji.
—
to
držení vsel,
z
té
píiny
dali jsú
za právo. Emler. Bel.
I.
V
206, 202.)
Památných
P. 16.
vuobec za právo Kdežby která byla vznešená a jina žehy vna svého nemla ujištného, má toho vznešenie užiti, když to provede, jestliže jest co po ní jmenováno a dáno pi tom vznešení, a má toho vznešenie užiti a z nho nemá pohánti; než od krále JMti aneb od pánov a vladyk z plného saudu ten má obeslán býti listem od úadu k úterskémn dni, aby ped pány stál a jí práv byl; jakož o tom prvnie svolenie ukazuje. Než jestližeby ona po smrti muže svého po tech létech a 18 nedliech na to vznešenie nesáhla obeslániem tiem an práva jdú, že to své vznešenie promlí. A jestližeby jí listem, statek vznešená, rnusil vno dáti, a onoho statku ten, na íž jest nco by zuostalo, klerýž jest k nmu vznesl: tehdy ten, kterýž jest dal vno, muož k jeho statku právem hledti. Než jestližeby ten jsa listem obeslán pro to vznešenie, k tomu úterskérau dni (jako se nahoe píše) nestál tehdy ta vdova má na ten statek obranným listem uvedena býti, a jej držeti a jeho užívati dotud, dokudžby jí její vno dáno nebylo. Nož jestližeby pro nemoc stáli nemohl, aby nemoc jeho byla opovdna a bylaliby opovdna jeho nemoe, má práva jako o nemoc užíti, kdež první nález o tom svdí v památných P. 16 (= 1490), a v bielých puohonných léta 1485. Nalezli
:
:
;
{ZZVlad. 508.)
v Nalezli
zhanl,
i
vuobec
P. 24.
právo: Ktožby
za
požene-li ho
Památných
z
náku
cli
ten,
koho zhanl,
a
ktož jest prvé
ten jej
zase
zhann, ne-
na ta lehkost uvedena, tehdy páni jeho est opatie; než jemu povinovat nebude pokutu napravovati, ponvadž jest sám zase hanl a své neviny hanním bránil; a z té pe se také viniti nemají ze škod. A jestližeby se pak oba nevinn hanním dotýkala, bude-li tento
Jireek, Codex IH.
2.
9
1490
130 tehdy páni je mají oba na jich cti opatiti, než pokutu ani sob povinni nebudu. (O tom rozsudek P. 24. v památných.)
V Za právo
Památných
P. 30.
eské od staradávna beze všie promny se nemóž než král sám. Aniž páni té zemi jest, aby sirotkóm léta dáti mohli, léby
zemi
v
že žádný sirotkóm let dáti
drží,
moci jim
Á
103.)
i^ZZVlacl.
1490
když král v
jsúj
moci KMst.
té
nkdy
poprieti ráil
znamenité nkteré té podobné, Mikuláši, kdež jest pánóm
hodné
z
píiny, buto žeby v zemi nebyl, nebo jakož se jest L. B. 4490 stalo pi sv. k i«<.
/'1/^'
tm
i
k jiným
vcem mnohým
(Jest psáno
listem dána.
(VMrd
tu se také najde,
jinde, léta
že
mže
léta
tu
atd.
pánm moc
král ráil
50.
P.
—
píležiecím
moc
Cf. Arch. V, p. 439.)
dáti
že
i
nemže, než sám král, když v zemi moc dal. Jakož se tu hst najde, že nkteré vci samému králi náležité.
dáti
let
pánm
léby
sic
i
píiny
samému
KMsti
Památných
v
a
z jiné
v. 47.)
Žádný sirotkm jest,
A
škodami
na
krom
sirotku
dáti,
toho jiné
i
jsa král kdež koli (V Památných P. 50,
království
vci.
1490). (Nálezové, Porumici sirotkuovj
V J49J
bielých pohonných.
kto požena koho, v žalob ped saudem žeby stálo, že se dokládá desk aneb svdom ie, a toho svdomie podle práva nepokáže že jest ten puohon na zmatek (jakž o tom Nalezli za právo:
Kdyby
:
nález v Bielých pohonných, kdež Vácslav léta
(Výpis z
r.
1535. Arch.
Ponvadž on maje dnal;
Kopanský pohání Sigmunda
1491 k suchým dnóm postním).
as i
vladyky
a
K.
V.
52)
puovod
v
své
prodlení k tomu, toho
žalob svdomí
svdomí
protož skrze to na zmatek jest pohnal, jej K. v svú káze beru.
(Talmh.
—
Ehtler.
Rel. I.
se dokládal
podle práva i
z
té
,
a
sob
nezjed-
píiny
páni a
214. 238.)
Kdož kde v žalob své svdomie se dokládá a poton) na sudo žádného neokazuje: ten v zmatek upadá. (Nález o tom v Bielých pohonných, kdež Václav Kopanský pohání Sigmunda z Barše). stoje
{Všekrd IX.
Kdož
sob
4.)
v žalob jakého na kteréž žaloba se vztahuje, ped
svdomí saudem
dokládá, a toho
svdomí,
neokáže, zmatek.
Totiž
131 dskami
provozuj
dokládáš-li se desk,
K tomu podobn
vozuj atd.
tehdy listy prokdež Václav Kopan-
pakli listv,
;
v bielých pohon,,
ský pohání Zigmunda Barše. (Nálezové,
O
zmatku.)
Anna Nádherná pohnaní
na nich právo ustála
jest,
o to
viniti již
z
i
9.
1491 Mart.
porauejí, aby stranám saud 0ona Anna puovod, z ehož-koli bude chtíti dotené pohnané, aby jí ped podkomoím právi byli.
a stáné právo zdvihají sadil
Ponvadž oni Klatovští domuov jsú odjeli, a ona Anna tudy té píiny páni a vladyky ten pohon
Klatov pohání Matje.
z
rozkázání krále JMsti
z
o
pe
(Emler, Rel.
podkomoímu
a
a
jest,
147, 6)
I.
pohon. (V Bielých pohon. zdviženo, adventním. „Anna Nádherná pohání Václava Pthy" atd.) Stáné právo
(Nálezov,
i
O stáném
1.
i
491 k
právu.)
mu má s statkem vydán býti, kterýž tam s sehú pinesl aneb pihnal etc, (V bílých pohonných 449i k letniním suchým dnm. Boivoj z Donína pohání Zdeka Svamberka.") Kdož lovka
vysaudí, že
i
jest
",
{Nálezové,
O
1491
^".^ "'
lidech a služebnicích.)
Nalezli vuobec za právo Jestližeby kto lovka cizieho na gruntu za sebú osazeného jml, a ten lovk žeby se pod svého pána ddiného vysthoval aneb se vykradl od toho, pod kterýmž aneb vykradl, pojest sedl: tehdy ten, od kteréhož se vysthoval šle-H k jeho pánu ddinému, aby mu ho vydal jako lovka, kterýž mu se pry vysthoval aneb vykradl, a nechtlliby ho vydati tehdy a na tu pokutu jej muož pro to nevydánie z pokuty pohnati, obdrží. Než když bude ten lovk zase navrácen, odkud se jest vy:
:
nm
sthoval
aneb
vykradl
o pokutách, což se
(ZZVlad. 282 Nalezli
nemaje,
a
propuštnie 1.
moci
pán
jeho ddiný bude moci zase hledti podle svolenie prvnieho
lidí
dotýe. (O tom rozsudek
léta
1491.)
b.)
vuobec
propustil
tehdy
:
lovku ddinému
vedle práva jako k
za z
právo
:
Ktožby ie ddiny
toho zbožie nkteré
nemá.
(O
tom
z
lidi
rozsudek
v
držal, práva k nim lovenstvie, že to bielých puohonných
1491.) fZZVlad. 25S.)
Kdožby jina v který statek vsel nežli ádem a právem, a lovka, nemá to propuštní moci. (V bílých pohonných 1491 k letniným, «kdež Boivoj z Donína pohání Zdenka ze Svam-
propustil
berka.
«)
(Nálezové,
O
lidech
a alužebnicich.)
9*
1491
1S2 1491
Ktož by se táhl nad žalobu a nad svdomie, že chce to výše svój pólion a to by neprovedl a neprok.izal , ten sám zmatek uvedl (jakož o tom rozsudek 1. 1491, kdež Boivoj z
provésti,
na
Donína). (ZZVIad.
82.)
ped saudem co provésti, a toho neprovede, Kdož potom by chtl svú pi ním jiným než tím, což jest ekl, (V biel. pohon. provésti: nebude jemu plátno a bude odsauzen. 1491 k letniným suchým dnm. „Boivoj Doninský pohání Jana Bžkovce.") se podvolí
a
[Nálezové,
1491
O prvodn.J
Kaplan jednoho oUiie pohnal z ddictví k tomu oltái písluvšak ponvadž jest od jiných bývalo proa kaupené trhem dáváno potom, a trhem jedni je druhým kladli, a žádný kaplan toho oltáe trhóm nikda neodpíral, až léta zemská prošla, i jest od(V bílých pohon. 1491 k letniním. sauzen kaplan toho ddictví, „Martinus plebanus ecclesiae S. Katerinae pohání Henricha a Radslava z Sebiova.") šející
;
tm
(Nálezové,
O promlen!
práva.)
trhy Ponvadž pohnaní okázali a provedli starodávnie držepie dskami zemskými zapsánie tch ddin, kterýmž jest žádný neodpíral, i vedle toho drženie dederunt ipsis citatis pro jure. i
(Emle): Rel.
1491 Dec. jemu
14.
Nalezli
za
I.
19í. 161.)
právo:
Ktožby
hodným lovkem
osadil,
lovku svému
kázal
má
propustiti
jej
táhnuti nemá, aniž jeho pohánti, aby jeho
pohonných, kdež Vácslav k suchým dnóm letniným). nález v bílých
fVýpM
z v.
1535. Arch.
z
lovk
prodsti
na
a
byl,
a
(jakož o
Lobkovic pohánl
on
se více
léta
tom XCl
V. p. 513.)
Vácslav z Lobkovic pohání Bohuslava Bekovce. Ponvadž jest Jetich Chlumecký jakožto tehdejší pán ddiný Pavlikóv kázal se
jemu Pavlíkovi odtud dali jsú
vybrati
(Emler. Rel.
I.
K(\y7.
s
dtmi
a jej
a jej
propustil,
pi tom lovku
Památných
Duchem.
z
té
píiny
krále JMsti. v zemi
nenio,
Q. 18.
raddy JAlKsIxé. v
mají dvakrát do roka, na Sv. Martina jc(hiú, druhi' Sv.
i
zuostavují.
213, 235.)
V 1492
i
Bohuslavovi za právo,
Pi kterémžto sudu má
toto
komoe
súdili
dv nedle ped
zachováno
býti,
aby naj-
133 prvé každý ktož pohání, registrv zapsáno bylo.
i
ehož pohání, a to aby tiem súdom prav zóstal, má
v listu jmenoval z
A
ped
ktož by
dosti uinno býti vedle nálezu do dvú nedlí. A ktožby dosti uiniti nechtl, jenžto by na svobodných nebo na zápisných ddinách ml, tomu se v ddiny jeho má uvázáno býti úadem purkrabie hradu
jemu
Pražského do té sumray, pokudžby nález svdil. Ale ktožby na ddinách svobodných nebo zápisných neml, ten má listem zatykacím k tomu pipraven býti a do vazby má vsazen býti, aby se nálezu panskému v saudu komorním dosti stalo. A takového fedrovati ani zastávati nemá žádný. A na tom sudu pi tch asích má dv nedle ustavin sedieno býti. (To psáno v Památných knihách Q. 48, Kniežata, páni a vladyky na plném snmu obecném .) .
(Váehrd
2.
I.
—
Veliký nález
Saud komorní má Q.
48.
„Páni
a
(Nálezové,
viz v
Arch,
V.
jp.
446
)
dv nedlí poád. (V památných. obecním" atd.)
d rzán býti
vladyky na
O
plným snním
.
snmu
saudu komarním.)
Zatyka a uvázánie jest úadu purkrabí Pražského pójen ne po jeho sudu anebo nestání, než po sudu ped hajtmany v komoe, nebo po nestání ped nimi. (Dóvod toho v památných Q. 18. 1
Kniežata). (Všehrd
1.
5.)
V
Památných
Q. 19.
Páni a vladyky na plném sudu ráili jsú rozkázati ve dsky památné Ktožby kolivk panskému nálezu i úedníkuov menších dosti neuinil, tehdy úedníci Pražští mají z vésti póvoda na ddiny pohnaného vedle práva. A ten takový ktož by panskému nálezu dosti neuinil, bude povinen puovodovi zase všecky náklady a útraty navrátiti, kteréž by na zvod naložil na jiná práva vedenie, beze všie odpornosti. (V památných Q. 19.) zapsati:
i
(ZZVlad. 248.)
Pro škody po nalezu nebo po právu stáném též se k ddictví a ma odhadovati; ale pro nezpravu tetinu výš se odhaduje; po nálezu pro summu, pro dluh a po právu stáném za tetinu nákladové se všickni odhadují, škodv útraty (To najdeš v Památných
móže
i
O.
19. Páni a vládykv (Všehrd
IV..16J
.
.
.)
'
134 Když se ne hned po panském nálezu, než po práva vedení panskému iní ty náklady všecky, což se na práva vedenie naloží, musí tomu ktož po nálezu právo povede, navrátiti. (Toho dóvod v Památných Q. 19. Páni a vládyky). dosti nálezu
:
(Váehrd
A pohonu
II.
k tomu
22.) s
i
náklady, kteréž kto na práva vedenie naloží
do poslednieho panovánie, to (To stojí v Památných Q. 19 Páni
býti.
až
(Všehrd
II.
od
pi lom odhádáno
vládyky).
a
blelých pohonných. na
kom
muož
dáti
Ustojí-li kto právo
stáné právo hned
to
také
22.J
V 1492
má
o ddictvie, aneb o jiný jaký statek,
neb
vedení práva udlati dskami. (O tom
prodati aneb
rozsudek
léta
poruníka k do1492 v Bielých
pohonných). (ZZVlad. 41.) §. voli
1.
Ktožby jakú
vyplatiti,
ddicové jeho
plat sám.
držal a ten ktožby zastavil,
zástavu
neuchoval-liby
anebo
Rób
ktož
právo
nápadníci
tehdy
zastavuje,
mieti
mel by výjako on
k té
mají,
komu chtieti to své právo prodati aneb komu zapsati, to bude moci dobe uiniti. §.5. Pakli by toho práva žádnému nezapsal ani prodal a umel by v tom, tehdy §.
2. Bude-li ten ktož zástavu drží,
nm
któž nápadníci po
budu, k tomu zápisu budu mieti právo.
Bielých pohonných 1492).
^
,
(V
.
fZZVlad. 203.)
1492
^^^ ^y mana z manské vci ped který jiný saud pohonil, puohon bude jemu zdvižen. (O tom rozsudek v Bielých pohonných 1. 1492). ten
1492 j3_16. Jun.
má jemu toho lovka vy"** ^^^ lovka vysaudil, rozsudku s tiem statkem, s kterýmž se jest týž lovk pibral j než což tu pod tiem pánem statku nabude, má u k toho pána milosti o ten statek hledti[; a ten pán má vuoli jej jemu ^*^^'
dáti
'^y
podle
nmu
propustiti
neb nechati.
(^ZZVlad.
—
Emler, Rel.
I.
150, 21.)
(Nález, kdež Mikuláš Zajíc
1492
ddiny než ten
tomu Dorota
póvod
vinil
Dorotu
odpierajíc pravila
a
pravil že drží
že nic
víc nedrží,
což jejímu muži prodal listem.) Nalezli za právo: Ponvadž ona Dorota okázala a dsky svdí Oldichovi z list kterýž jest
to
Duban
A
jeho. Proti
a
jeho ddicóm, že
ji
pi tom
jakož jest Mikuláš Zajíc pravil
lista
a jejím
zápisu zuostavují.
žeby ona Dorota více držela nežby
135 mla,
držeti
vedl,
stranami
on Mikuláš purkrabi hradu pražského na ty meze aby to mezi stranami ohledal, by mezi
aby
o
týž purkrabie
to
a
ruoznice
vedle
byla,
práva
Mikuláš na schválení téhož purkrabí
—
ádu
provede,
mla, toho aby jemu zase
držela než by držeti (Oji.
a
—
Talmb.
Emler, Rel.
mezního.
A což
týž
žeby ona Dorota více postúpila.
198, 179.)
I.
Jestli žeby kto k komu poslal, aby mu eledína vydal neb loveka a služebníka nebo sirotka, a ten k komuž by posláno bylo, toho nevydal, až by jej pohon zastihl, a teprve jej chtl po pohonu vydati tehdy ten ktož jest jej pohnal, má voli mieti jej pijieti aneb
1492
:
se
pohonu
(O tom 'rozsudek v Bielých pohonných
držeti.
1.
1492.)
{ZZVlad 229.}
Kdožby komu o lovka poslal, a on mu ho nevydal, ažby ho pohon zastihl, není povinen jeho pijíti, než muože se svého pohonu držeti. (V bílých pohonných 1492 k postním suchým dnm. «Burian z Javora pohání Jana z Ghenovic.») {Nálezové, o lidech
a služebnicích.)
Poruník poruníka (Emler
initi
nemóž podle práva.
1492 Juu.
15.
183, 131.)
I.
nemž
Žádný poruník
jiného poruníka. dlati
není (V Bílých pohonných, Jan
O
(Nálezové,
z
neb jeho pre Lukavce pohání Viktorina n Boka). ;
porucnicick.)
Žádný poruníkem pre jsa, jiného poruníka též pe poruníkem uiniti nemóž; neb jeho pe nenie. (To najdeš v Bílých pohonných, kdež Jan z Lukavce pohání Viktorina a Boka.) {Ekiler
I.
—
183, 131.
Všehrd
II.
IVflTí
19.)
Pakli poruník poruníka udlá a sám k sudu nestane, budeJi od póvoda poruníkem, ztratí póvodu svému pohon pak-li od pohnaného, ztratí pohnanému pi (to v týchž knihách a v témž nálezu ;
najdeš). (Všehrd
A
v
II.
(Toho nález
19.)
bhu
tom v
poruník poruníka jiného uiniti nemóže pohonných kdež Jan Lukavecký knze
(v pi)
Bielých
,
Viktorina pehání). (Všehrd V. 40.)
Na menie míle také jeden úedník menší jest jezdil, aby pi tom mení byl (Dóvod toho v Bielých pohonných, kdež Chomutovští pohánjí Jindicha z Vesovic, že ze vsi msteko udlal 1492.) (Všehrd IV.
8.
—
Emler, Rel.
I.
220, 258.)
1492
136
V erných 1492
zápisných
J. 15-
vuobec za právo, že úiedníci Pražští menší desk zemských mají zapisovati takovým titulem naped: „Piznal se ped úedníky Pražskými," jakož to bylo od starodávna zapisováno} než komužby list psali od úadu, tehdy mají takovým titulem se naped psáti: „Úedníci Pražští menších desk zemských N." jakož od starodávna bývalo. (V erných zápisných J. 15.) Nalezli
!
i
{ZZVlad. 245.)
Victorini A. 23
1493
i
24.
Ktožby se koli o ddiny saudil, jsa z nich pohnán, a zpravci nebo zpravcím svým nedal úmluvy vedle práva zemského od úadu zemského, a potom ty ddiny prosúdil zpravce jemu nejsú povinm tch ddin zpravovati. A ten kdož ty ddiny prosaudí, nemož se prp nezpravu na svého zpravci nebo zpravce vésti. Pakli by jernu úmluvu dal prvé nežU by se saudil, a zpravce jeho že by jeho v tom nezastúpil: tehdy, by pak ddiny prosaudil, móž se pro nezpravu vésti. (Jakož nález o tom v mistra Victorina kniehách A. 25.) {ZZVlad. n.) :
i
Ktož zpravce maje a z toho ddictví jsa pohnán, za kteréž zpravce má, bez nich se sudí, a jim úmluvy vedle práva nedada: když prosúdí, zprávu svú potracuje, a nejsú jemu zpravú zpravci povinni (To najdeš v deskách Viktorinových A. XXIV, v té pi, kdež Dobrohost z Ronšperka pohání Bedicha.)
.
,
(Všehrd IV. 11.)
má
Kdož
zpravce,
(V Viktorinových A.
zprávu.
jemu úmluvu, a saudí se, potratí 24 mezi Dobrohostem z Honsperka a
a nedá
Bedichem.) [Nálezové,
O zpráv.)
Pakli úmluvy vedle práva svého zpravci nedáš, a k sudu sám bez nho pistúpíš, prosúdíš: niímž tvój zpravce dále povinen nebude, aniž zvodem a právem pro nezpravu budeš moci sáhnuti ; neb's se bez nho súdil, (Toho nález ve dskách Viktorinových A. 24, v té pi, kdež Dobrohost z Ronšperka). .
na
(Jseh^d
III. 13.)
úmluvu svému zpravci dáš, a on tebe v sudu zastúpiti se sám o to k emu's pohnán nebo k emxi's pohnal, súditi. A prosúdíš-li, povedeš se na svého zpravci, tetinu výš, beze zmatkóv pakli vysúdíš a práv zóstaneš, o škody k svému žalobníku, kterýž jest tebe pohnal, hledti budeš, ne k svému zpravci. (Toho Když
nedá, musíš
;
'
i'37
všeho liost
jest
dóvod nález ve dskách Viktorinových
Dobo-
A. '23/ 'kdež
Ronšperka.)
z
{Všehrd Vil. 37.)
I.
Victorlni B. 16.
Dání a milosti královské mají býti každému Jjez na jeho spravedlnosti (Prime Victorini B. 16.)
—
(Nálezové,
O
uápadick.)
_^''^^''
-'I'''
*'
Victorini F.
j
?
újmy
"
''
'
'i
..škoíiý
'"•**
2.
žeby kdo komu co zastavil a v té zástav žeby stálo, a dokadžby na stavení naložil, že jemu má navráceno býti „jemu to nebylo navráceno, že nemá postupovati, pokudžby to což naložena jest, nebylo dáno^' á uváže-li se mimo to jinak než právem, (Victorini F. 2. Mezi Boivojem uiní proi priávu a ádu moc. ^'^ ^"i-^ ^ '^"^ z Donína a Václavem z Pejru.) Jest-li
cožby
;
'-
'
(Nalezo-ve,
u
zmaiku.)
—
Páni nalezli o moci. O témž mezi Boivojem Václavem z Pejru (primo Victoririi F. '2.) (Nálezové,
O
Každý služebník muože 5 mezi Boivojem
(Nálezové,
Donína
a
moci.)
Victorini F.
(Victorini F.
z
O
lidech
a
3.
od pána svého listem odpuštní bráti. z Donína a Václavem z Peyru.)
služebnicích.) i
I.
Uvázání, odpor Victorini H.
i
Victor in
O
15.
pohon k odporu páni
15.)
[Aálezove,
H
^.
zdvihli pro
moc. (Primo
^ ^, .« ,^
uvázaní.) iéifijg
.1
nífiníJ
Victorini K. 23. Bratr
maje
starší
mladší
bratry
lei
j
nemající,
mže
poruníka neb poruníky nad statkem jich dlati, a to (O tom Victorini K. 23, kdež Johannes de Wartmberk.), i
.
iNáieieoré^ Porunici sffotkuoy.J
.,
p|,,,q,,,,
if.^.,,,
nad nimi se stalo.
^j
Victorini L. 3. (Každý trpti a
dv
ten,
ktož utkna nedožene neb nepožene,
nedlí
v
j.j
pánské vazb "sedti v vži,
má nález ganský Á by pak útok
138
i
I
:
j
j
jeho v registra starostova zapsán nebyl, než toliko že by známo bylo že jest útoku žádal, a starosta komornií To~ vyzná, že jest v šracích stoje na útok volal: dosti jest; túž pokutu má nésti, jakoby útok jeho v registra starosty komorniího zapsán byl. (A to se stalo Vác slavovi Hulmatovi z Zitenic, a jest psáno ve dskách Viktorinových L. 3.
v
té
pi, kteráž jest mezi Boivojem
(Víehrd
1493
z
Donína.)
III. 4.)
Kdož útok uiní, by pak nebyl zapsán, jaká pokuta na (O témž útoku, Victorini L. 5. Mezi Boivojem z Donína.) (Nálezové,
O
Kdož zejména
Viotorini P. 16.
eho
odporu
v
obdrží,
(t. Victorini P. 15.
Jana
Lamberka roku 1493
{Nálezové.,
—
zmatku.)
1
z
to,
causa
In
v
,
^.-,u^^
nepoloží a nejmenuje, toho ne-
Heman
stedu dne
Krušina poimal k odporu sv.
Dionysia.)
O odpoHch.)
Victorini.
Jedna jsú vná, a ta a druhá do asu, se dávají pro potebu, aby mohl statek svj aneb díl statku ta a jakž tu potebu zdje, tak klásti do desk, aneb pro jiné poteby Léta
trvají
dána
pedse do
bývají
dvojím
zpsobem:
spravedlivých a pirozených,
let
;
ta
léta
A
minu.
taková
tyikrát. (O tom Viktorini, jinde jiným sirotkm.)
se že
léta
dávají
sú Janovi
nkterému z
sirotku
tikrát
Vrchotic tikrát dána
i
[Nálezové, Porunici ratkuov.J
V ^vHiiT
1493
starší
nmladšie, kteí by II
Bielýoh póhonnýoli.
pohony pijímati, maje bratí sám pohánti nemli. (V Bielých pohonných L. 1493.)
mt3Ž let
i
iZZVlad. 104.)
Georgius de Taussenie J.
inculpavit
Jizerze,
ita
ipsum C prout
—
Cztiborium Towaczowsky. Ubi ipse ejus in Slup na
(juerela
testatur,
a
super
hoc
ostendit
tabulas
v Tušení,) v kterýchžto dskách nižádné zmínky o Jizee není ideo RMaj. cum bar., ponvadž se s žalobou dsky nesrovnávají,
(ddiny
citát
dicens, quia tenet hereditatem
'Jl^ puohon
zdvihají.
(Eiiútr, I.
164, 73.)
139 Ješt se má žaloba i se dskarai srovnati, na kteréž se póvod táhne a kterýchž se v žalob své dokládá. Nesrovná-li se žaloba se dskami, £óhon ten zdižen bude. (Nález v Rielých pohonných, kdež Jiík z Túšenie Ctibora z Cimburka ) (Viehrd
II.
l.J
(V týchž dskách, kdež Markéta (Vsehrd
z
Horek Ješka
z
Boskovic pohání.)
11.)
II.
vším se žaloba srovnati má, na se koli póvod táhne a koH dokládá. Dokládá-li se register královských, dokládá-li se svdomie, s registry se královskými s svdomím srovnati má; nesrovná-li se, ten pohon bude zdvižen nebo póvod odsúzen. (Nález o prvním v Bielých pohonných, kdež Gerunk z Lomóv Dobru z Solsic, o druhém v týchž dskách, kdež Mikuláš z Budtic Vácslava a Zdeka
Se
ehož
1493
se
i
z
Waldeka.) (Viehrd II. 11.
Nesrovná-li
hnanému
—
jse
Emler,
I.
svdomí
163, 68.)
žalobou,
s
(V Bílých, kdež Mikuláš
(Nálezové,
Žaloba
z
bude dáno
Budtic
za
právo po-
)
O prvodu.)
svdomím
s
když se nesrovnává, bude pohnanému dáno
za právo.
(Emler
198, 176.)
I.
Alsso Rubik de Hlawatecz citát Litvínm de btodnie. Ponvadž on L. okázal jest smlúvu Vokem z Rožmberka uinnu, k kteréž se sralúv on Vok jest pod svú písahu seznal u dvorských desk, páni a vladyky jeho L. pi té smlúv zuostavují. A ponvadž jest on Aleš jeho Voka z R. jakožto jednoho súdcí zemského vysoce naekl, že by tu smlúvu inil bez jeho žádosti i bez jeho pítomnosti, že jest iemu na tom kivdu uinil, pro tu píinu páni a vladyky jeho Alše i
v svú
káze
beru.
[Ender Rel.
I.
147. 8.)
Kdožby mluvil o saudci zemském, že jest jej smlauval bez jeho vle, a ten saudce to poví na svau písahu, že jest to uinil s jeho volí: bude v káze vzat. (V bílých pohonných 1489 k suchým
dnóm.
«Aleš Raubík z Hlavatec pohání Laurina.») (Nálezové,
O
Kdožby svého úedníka, neb lovka, neb
ích
má
gruntích, vydati,
a
(recte
Litwina).
zmatku.)
bu
i
klejtem
krom
vsi,
a
eledína zastihl na každý takového Pakli toho neuiní,
žádal vydání, že
žádným jeho nemá
zastírati.
1493 8.
Mart.
pokutu, bude-li pohnán, dáti k
«Boivoj
;idv('ntníin. (Nátežocií,
^^^'A
'
O
a
lidech
z
iniisí. (V bílých pohonnýcli léta 1495 Donína pohání ZiginunH;i lVI|pk;t.«)
sluéehnicicli.)
Jstližeby synové po otci zuostah, li a takoví kteríz léta mají, otcových závad jakých-koli mají všichni pohánni býti pakliby nebyl který z nich pohnán, tehdy ten pohon hiidc zdvižen. A též zase z otcových spravedlností všichni synové po zaostalí, kteíž léta z
;
nm
mají,
pohánti
vsickni
pakliby mají který
(niaji) ;
puohon bude zdvižen. Barfolomi Buben).
[Ó fóm ^''Sí'>\';''
!.9lfe/;)(^5.W.^'^)o/Oq o,fl
Ktož o (V' bílých
nepohnal,
tehdy ten 1495, kdež
'
V''Bi,elýeh í1-»íí;m^o<J .nl^ifiTot.
1.
,ju;i
a.
xu.i.y
I
pi svau ztratil kdež Mikuláš Sfíbrhý pohání atd.)
chodi a bude za íiemocného položen,
'holi
póhoimých O
[Nálezoi'é,
.
i-ozsudék
14ÍI5,
nemocech.)
Za nemocna k saudu, nemaje porucníka, položen. {Bmn. - .Eml. 1.195, t65).
14B3 platní,
Služebníka pikázaného, lidyž riWí 'éeledínnáchlébhí, a (V bílých pohonných není povinen žádný vydati.
Ondeje Pedbora
adventním, „Jan Juna z Miliína pohání
O
(Nálezové,
1493
•**'''
Tu otci
lidech
a
listuov a z majestatuov, kteréž
král
knze
živnosti,
i
Baltazarovu, jest JMst.
to
'pi-
1495
k
z Hadesína.^')
knze Jindicha pohna-
vinil
byl
sob
k
Jií
král
pijal.)
držení
Ponvadž jemu Sobslavovi Mrzákovi, než toliko do jeho dále nesvdilo
dobe
vyplatiti
za právo:
nalezli
etc,
héí
služebnicích).
kdež Baltazar Mrzák póvod
(Nález,
ného z >
,
I
.
mohl jakožto
král
eský,
kte-
rémužto výplata píslušela jakožto králi eskému, a z té píiny témuž knzi Baltazarovi na plném saudu léta daná ke škod jsú nebyla: dali jšú knzi Jindichovi za právo.
i
'
(EmUr,
Bel.
I.
Burianiis de
1493
nvadž ona
150,
22)
Sswamberg
Zygunam
citát
hrabinka k žádné své
Z.
poteb
de aniž
Ortmbergk. Poslužb téhož Wol-
hanzle jest nepijala, než toliko pro skutek nešlechetný v svú vzala,
inila,
nic
tu jest i
z
píiny
té
{'lUmh.
-
Brun.
—
ZZVlad.
Kdožby eledína neb tek,
a
bylo od pána jeho k
1.16.
lovka
nmu
—
Kwl.
cizího
u
llef.
O
lidech a alužehnicich.)
I.
vazb
posláno, aby
ho povinen vydati. (V bílých pohonných 1495 z Svamberka pohání Ziguni hrabinku.)" (Nálezové,
káze
panskéoju ani svolení zemskému neujemu B. tmi škodami ani pokutu povinna míní.
proti nálezu
Í4y,
/6.)
ml
mu
ho
pro zlý skuvydal,
k postním.
není
«Burian
141 za právo: Któžhy lovka cizieho u A-^^ákb držal nešlechetný skutek a kdyžby pán lovka k tomu poslal, u kohož ten sedí, aby mu jej vydal jako lovka jeho, s tiem spuosobem jakoby nic zlého neuinil, než jakoby jemu sbhl, cht z pokuty ze 20 hiven pohnati: nemá jemu na to jeho vydati, než má se pi tom zachovati lovku jako o jiném zloinci, vedle svolenie
vuobec
Nalezli
njaký
pro,
zemského o naení honných'
1.
iao^
zlý a
o
a
zloincích-.,'
j^A' o tom nález "
4493.)
;
bielých po-
y
"''
(ZZVlad. 261.) (Nález o tom, kdež Veronika s sestrami svými vinily Zigmunda pohnaného z neopatení vn jich podle práva.) Tu páni a vladyky na plném saudu váživ.še jich žaloby odpor, dsky, svdomí, nalezli za i
právo:
Ponvadž on Zygmund
umenšení ddin,
nebyl rukojmí za jiné
ony jeho
a
tch ddin
z
neviní,
než
a
toliko
jinak
sic
za
po-
runíkem jich žádným nebyl,' a také jsú foho na neprovedly, by on Zigmund jim za dovedení jich vn sliboval: z té píiny dali Zig'
mundovi
právo.
za
{Ojl.
—
Nalezli
'-^
-i.EmUr.Rel
Talmh.
vuobec
za právo
sob
dtí žehy ádné po
Sfl/S^
M
'^ýV\U
Ktožby-koli udlal zápis
:
tiem zápisem ddictvie své žehy a
I.
sii;'"",
'•
nkomu
nechal:
zapsal,
tehdy dti,
a
v
s niiestein,
a
tom žehy umel
nebo jedRo
z
nich
móže na prázdné miesto doložili kohož bude, aby jemu nebo jim ten zápis propustil, (Jakož
pijdvic k letóm spravedlivým, se
jemu
zdáti
o tom nález in albo citationum léta (ZZVlad. 181. Nalezli
—
Cf.
vuobec
l^^o.)
.
1487.)
za právo
:
Ktožby cizjeho peledína neb služebníka
na rukojmiech ml, a ten iež je, žádal-b\ toho aby mu jej vydal, a on by pravil, když mu jej postavie, že jej chce rád vydati, a ten neekaje toho, aneb žeby toho od nho pijieti nechtl, až by ten rofc k stavení pišel toh© lovka, á pes to by s pokuty pohnal; že Než ten pro to pohnaný, když ten lovk jemu té pokuty neobdrží. poslal, vydati. postaven bude, má jej jemu, ktož jest on k
nmu
Pakliby se ten jej
tomu
dáti,
lovk
nestav], tehdy on vyupomínaje ten základ, má iež jest toho lovka eledín aneb služebník. (O tom
rozsudek v bielých puohonných ZZVlad. 284.)
h-.ta
1405.)
,
(Nález o tom, kdež Aleš viní Kdulince, žeby
pisné bez práva.) proti
tomu tch
1
vsí
nalezli
smnní
se ty vsi Maslojedy po dostaly, že jest to
knzi
obi-e
za právo:
neodpíral
jemu
Ponvadž on a
vsi
džal
zá,T
nic
jest
Aleš'
také smluva ukazuje, že sú
Vikíorinovi, krále Jiího synu nedielném,
mohl Jeho MKr.
uiniti
a
ty
vsi
«vrchu
Vf|
>'
142
dotené
Petrovi Kdulincovi etc.
1
té
z
príéiny to
se
znáti
muože,
staí zápisové zadržalí a vyvážení, a podle toho páni JMsti. dávají Kdulincovi za právo.
že jsú
ti
fOji.
1493
—
TeOmb.
—
Emler
Rel. I.
148, 10.)
Blasius de
Plana pohání Jana Tluksy 1. 1495. Kdož-by držal ddiny, na kterých-by plat knžský kostelní byl, a že-by ten plat od správce toho kostela vysauzen byl na že má všecky úroky za-
nm
:
držalé dáti. (Ndletové,
O
platich.
—
Emler, Rel.
151, 21.)
I.
Jest-H žeby služba Boží v kterém kostele se nedala tak jakž nadání ukazuje, proto když správce kostela požene z platu nadaného, má ten plat vydán býti (V bílých pohonných léta 1493 k adventním. «Blasius Custos pohání Jana Tluksu
O
(Nálezové,
1493
Kdož
«).
platich.)
jednu nálezem panským nebo vladyím rozsúzen, a podruhé a znovu pohání, jest zmatek. (V bílých pohonných, kdež Otik z Tluné pohání Jana Žida z Wetly, kdež takto jest nalezeno: Ponvadž on Otík pohnal jej Žida o tu pi, kteráž jest prvé panským nálezem mezi nimi rozsúzena, že jest toho uiniti neml a že jest jej na zmatek pohnal.) o túž
jest
vc opt
fVšehrd IV.
—
3.
Cod. p.
Qf.
66)
Kdož
jest jednau nálezem panským s vládykami rozsauzen, a znova pohání o tauž vc: jest zmatek. (V bílých pohonných, kdež Otík z Tluné pohání Jana Žida.)
opt
{Nálezové,
O zmatku.
Poruník
1493
—
Talm.
v kaple k písaze
Jan Sokol pohání Oldicha
K žalob
Eml. Rel.
státi
Bradáe
O porunicich
(Nálezové,
—
z
I.
200, 186)
nemže. (V
bílých
pohonných
Taušova.)
etc.)
k sudu i/.óž sob každý poruníka nebo poruníky dskami zapsati, k svdení a k písaze žádný (Nález k tomu v bielých pohonných, kdež Jan z Leskovce Oldicha Bradáe .) a
.
(Vsehrd
II.
K písaze v kaple Všech Svatých, tu poruník než každý sám kohož se dotýe, tu státi osobn má,
bu vati.
•
5.)
nemóže státi, a sám za se póvod neb pohnaný, písahati, nebo se svým odporníkem smlú(Nález o tom v bielých pohonných, kdež Jan z Leskovce Oldicha
Bradáe
pohoní.)
(VSehrd
11.
Každý sám [Talm.
19.)
k
písaze
Eml. Rel.
I.
osobn
t88, 140.)
státi
má.
14S Žádný nemuož poruníka Jí^é pi^-Jtíeréž ješt nemá, udlati, královské nebo panské. (V bílých pohonných, kdež Jiík z Dube a z Kuích Vod pohání Homberka.)
bez milosti zvláštní
O
(Nálezové,
Pohnaný
porunícicli.
—
Všehrd
(V
vstanou, bude právo stane dáno. vrat
pohání Buriana Linharta
O
("Nálezové ,
býti.
II.
stáném prácu.
z
[^.^
:
bílých pohon.
saudu Kolo-
z.
„Mikuláš
z
Gut.steina.-')
—
Všehrd
II.
11.)
Ž ádný po ^vvlilášení pohonu k saudu nemá ven z (V bílýcii pohon. „Beneš z Veitmile pohání Elenu
zem z
položen
Ceetic
a
VC*/' /*"'
ítaTerihú.")
O
{Nálezové.,
položeni ven
etc.)
Hinko de Pravtic citát Joanneni Bohunkonem de Muticz. Joanes citatus pravil, že jsú ty ddiny pána jeho, žádaje v tom za radu a nauení, má-li se o grunty pána svého súditi beneficiarii Pragenses odpovdli, že na rad nesedi ani na nauení, než toliko na saudu: Ponvadž jsi dvoje hojemstvie vzal, že jsi k saudu pistaupil, a aby odpovídal, a on vždy pes to odpovídati nechtl. Invenerunt: Ponvadž jest on Jan citatus k žalob odpovídati nechtl a prvé vzav sob dvoje hojemstvie, sibi z té piciny dederunt H. ;
i
actori
pro jure. {Tabab,
Kdož
—
E/,il.
I.
168, 89.)
tiem braniem .hojcmství k již jest sudu pistúpil. (To psáno v bílých pohonných, kdež Hynek z Pravtic pohání Bohunka z Mutic.) U.)
Všehrc? n.
Tu bílých
hojemstvie bral,
jest
také
stojí,
že
O
{Nálezové,
žalobách
na nauení nesedí, ani na rad.
úi-edníci
pohonných, kdež Hynek
z
Pravtic
(V
etc.)
etc.)
z Bizmburka zadržený list a vyvážený podruhé chtl k Pardubského (Jiíka z Miletínka) k penzóm vyváženým týmž listem zadržalým upomínati.) Tu páni nalezli za právo ParPonvadž se to znamenit z svdomí Lickova dubského ukazuje, že jest on Licek list starý u sebe zachoval, a podruhé peníze bráti chtl, kteréžto prvé jest na rukojmích vyupomínal tím listem, a k tomu ješt z tch škod sem pohnal, ješto to znáti mže, že jest jemu Jiíkovi pohnanému podvod uinil: a pro takový podvod neslušný, kterýžto páni JMsti na seznali jsú píiny z té jej Mikuláše póvoda v svú káze beru, a jemu Pardubskému dali za
(Nález o tom,
u sebe zachoval
kdež Licek
a
i
:
,
právo.
1495. {Oji,
—
Talmb.
—
Eml. Bel.
c^lt
I
19.)
tikrát volán, prvé^nežjli páni
nestojí-li jsa
1493
I.
197, 174.)
fp^t'*'''
144 Též také kdyby se pihodilo, žeby sirotci obojieho pohlavie byh, ženského mužského, a dveka by k letóm pišla, a bratio její ještc by let spravedlivých nemli: má dievce podle práva, léta mající spravedlivá, poruenstvie sstúpeno býti (To najdeš v bielých pohonných léta božieho i i95, kdež Barbora z Vrchlabie pohání.)
1493
i
(Všehrd V. 37.)
Když let
ume
kdo
neodbytú,
tehdy
maje
dtí
má
sestra
ta
let
nemajície
spravovati
má
a
statek bratra
u sebe sestru svého až do
syna, a žádný jiný, dokadž se nevdá. Než kdyby se tehdy toho statku hned více spravovati nemá, než bratr toho
nejstaršího
vdala,
a
umrlého dílný, jest-li který; pakli není, tehdy nebližší pítel. Pakli se nevdá dotud až starší syn bratra jejího let dojde, tehdy kdyby se
má ji odbyli tak jako otec jeho. (V bílých pohonných i495 k poslnítn suchým dnuom. Barbora z Vrchlabí pohání bratra svého.) vdala,
eka
(Ndlezuv. O
Stáné
1493
Jeníkem
právo
et<:.]
zdviženo,
kdež
Kopanský
Václav
s
Zdeslavem
Mekova.
{Nálezov. O stani-m iircu.)
j
'
z
otci
Bývá také zdviženo právo stáné, když kto bezelstn jeda k sudu rozvodnnie ek a potokóv dojeti nemóže (tak jest zdviženo Vácslavovi Kopanskému na Zdeslavovi z Mekova v bielých pohonných.) pro
íVšehrd
''
•
III.
—
18.
ZZVlad.
90.)
Právo stáné jest zdviženo, proto-že jest dojeti pohnaný pro rozvodnnie nemohl a k pohonu svému státi (Nález jest v Bielých pohonných, kdež Vácslav z Vranieho Zdeslava z Mekova pohání.)
/
{Všekvd II.
7.)
Ponvadž
jest
rozvodiiní '
na Jeníka taková státi nemohl),
vod velké
vc /
píiny
(že pro
pišla
bezelstn
té
páni
ten
pohon
zdvihají. ÍEmler,
líel.
iNalezU
j^»j;j
pojieli
a
214. 237)
právo,
že
po svých gruntiech
slarého toku k
za
I.
ji pustiti
i:
153.5.
a
vodu
Tobiá.š
Arch. V. p. .512.
na
svých
gruntiech
zase též po gruntiech svých do
(Nález o tom v bílých
suchým dnóm adventním, kdež (Výpis z
móž
každý vésti,
z
pohonných
léta
LXXXXIll
Sulevic pohání.)
— ZZVlnd.
476.
—
Emlei;
I.
211, 224.)
1 ten zvod, kt(írýž se pro dluh nálezem píisúzený dje, jesl k ddictví. (V bielých pohonných, kdež Jan Mandelík z Chrástu pohání Vácslava z Jilinanic.)
(
Všehrd IV. 14.
—
Cf.
Cod. p. 95.)
145 Zvod,
který
pro
se
Ondejových
dluh dje, jest také k ddictví.
(O tom
Mezi Ondrákem. O témž v bílých pohonných, kdež Jan Mandelík z Chrástu pohání Václava z Jilmanic. Že purkrab hradu Pražského ani žádný jiný úad, zvodv ani odhadování initi nemá než úedníci menší.) v posledních
L.
2.
,
{Nálezové^
O
vedeni práva.)
Kohož-koli purkrabie sudem svým rozsudí, nemá žádných zvodóv ani odhádání na otsúzeného úadem svým miestopurkrabstvie initi (Nález o tom v Bílých pohonných, kdež Jan MandeHk z Chrastu Vácslava
z
Jilmanic pohání.)
(Všehrd
Má a
I.
5.)
také odhádánie pro dluh bez tetiny výš býti, v
sum
v nákladiech (jakož jest nalezeno v Bielých pohonných,
Mandelík pohání Vácslava
Jilmanic,
z
pi
toliko
kdež Jan
konci.)
(Všehrd IV. 16. a VIL 29.)
Odhádání
pro
má býti bez tetiny výše, v sum toliko. kdež Jan Mandelík pohání Václava z Jilmanic,
dluh
(V bílých pohonných,
pi
konci.) [Nálezové.,
O
vedení práva.)
List zatykai na zmatek vezme, ktož jej vezme na toho, ješto na ddinách svobodných neb zápisných má (kdež Jan Hlavsa.)
—
(Brun.
Emler, Rel.
I.
184.,
l*^*
134.)
Pakli by kto zaten byl, maje na zemi jakéž koli ddictvie, na zmatek by zaten byl (Nález o tom v nových pohonných, kdež Jan Hlavsa poháiií Albrechta Rendle.) f Všehrd
L
5.)
má
na zemi ddictví, nemá zaten býti; pakli bude zaten, zmatek uiní. (V bílých pohonných, kdež Jan Hlavsa pohání Albrechta Rendle.)
Kdož
(Nálezov.,
Jan z
líšavy.
O
Hlavsa
—
vedeni práva.) z
Liboslavi
uinil
(V bílých pohonných
nápravu Albrechtovi Rendlovi kdež Jan Hlavsa pohání
tlustých,
téhož Albrechta.) (Nálezové,
O
klenotich etc.)
Ten každý, ktož sob sám prvé uinnu kivdu skutkem nebo slovem, jímž týmž oprav, potom k sudu pohání, žádné opravy druhé od sudu neeká, než ujde-li zmatku, dobref jest; na smazánu jist hrá. (Nález o tom v bielých pohonných, kdež Daniel z Všeboic z náku cti pohání. (Všehrd IX.-
Jireek, Codex
4,) III.
2.
10
1494
146
Naení ktož sám mstí skutkem, kdož zase hanjícího, sebe haní.
—
(Brnnn.
Kdož
Eml. Rel
jest zhanín,
mu
požene, nebývá z
Všeboric pohání (Nálezové^
1494
O
to
z
I.
opravu práva
ztra cuje,
eí
a
15i\ 53)
on sám zase haní a k tomu odhan se napraveno (V Bílých pohonných, kdež Daniel a
náku
i
cti.)
zmatkuj
Kdož k sudu požena kohožkoli, žaloby sob vedle práva v pohonných dskách pi pohonu nezapíše: len pohon se zdvihá a petrhuje (V Bielých pohonných nalez kdež Diviš Malovec pohání Vodanských, a
a
v týchž
v týchž dskách,
kdež Offka
pohonných, kdež Mikuláš
z
z
Petrovic Beneše
z Weítmile, pohání Pavla z Gen-
Keová
štajnu.) (
Viehrd IX. 4.)
Nebude-li pi pohonu žaloba zapsána, zdvihnúf pohon (Nález tom v Bielých pohonných, kdež Diviš Cholinka pohání Zdenka a Vácslava z Waldeka. V týchž pohonných, kdež Mikuláš z Keová Pavla z Jenstejna. V týchž knihách, kdež Ofka z Petrovic pohan o
Beneše
z
Wajtniill.)
( Všehrd JI. 11.)
Kdož pohání a žaloby nevloží, bude pohon zdvižen. (V bílých pohonných, kdež Diviš Malovec pohání Vodiíanských. O témž ibidem, kdež Mikuláš z Keová pohání Pavla z Jenšteina. O témž v tch: Ofka z Petrovic pohání Beneše z Weitmile). {Nálezové,
1494
O
zmatku.)
s žalobou), ten pohon bude zdvižen nebo póvod odsúzen (Nález v bielých pohonných, kdež Mikuláš z Budtic Vácslava a Zdenka z Waldeka).
Nesrovná-li se (svdoraie
I
I
{Všehrd
II.
11.)
Nesrovná-li se
hnanému. (V slava
nkdy
z
^Nálezové,
1494
svdomí
kdež Waldeka).
bílých,
s
žalobou,
Mikuláš
z
bude
dáno za
právo
Budtic pohání Zdenka
a
poVác-
O prvodu.)
vuobec za právo
Ktožby na dvojím statku neb na víc jeden dalby na svém dielu aneb zboží ten plat všecken odhádati, a odporu by tomu neuinil: sám by sob zmatek uinil, a ten by všecek plat na jeho diel ruostal. (O tom rozsudek v bielých puohonných léta 1494'.) Nalezli
byl zapsal
plat
komorní,
a
z
:
tch
{ZZVlad. 123.)
1494
Nalezli
vuobec
za
právo: že
Pražané
kteréž grunty mají na zemi svobodné,
že
a z
jiná
tch
msta mají
královská,
vydávati
lidi
— 147 zbhlé, sirotky
ele,
i
(Jakož o tom
vají.
druhým vydározsudek v bielých puohonných
jako páni neb rytiestvo jedni
prvnie svolenie
a
Hta božieho \A9A.) (ZZVlad. 282a.)
vuobec za právo
Nalezli
nco,
saudil
:
tom nálezu
ježto v
1494
Kdež stranám obojiem nálezem pinestojí, že se jedné stran dává za
tehdy ty strany nemají se ze škod viniti. Pakliby která strana tehdy jí to obeslánie bude zdviženo. Než jestližeby v nálezu stálo, že jedné stran za právo dávají, ta strana muož ze Škody viniti. (O tom rozsudek v bielých puohonných léta 1494.)
právo
:
vifíílá,
(ZZVlad. 265.)
Klož
vnným
drží práviem
ddici
dictvie proti
a
vnnú
zástav
neb
tch ddin,
nápadníku
které
koli
1494
d-
nikdá se výplata nepro-
i '
mlí
pohonných
(v bielých
1494.)
1.
(ZZVlad. 187.)
Když otec ume, poruníkóv nezdlaje, a král když sirotkóm poruníky dá, kteíž za to JMsti prosí, obdrží pirození pátelé poruenství proti danému králem poruenství. (Toho nález v bielých pohonných, kdež Barbora
1494
Vrchlabie etc.)
z
( Vsehrd V. 38.)
král
komuž by
Ze pirozený pítel obdrží poruenství proti tomu, neb páni to poruenství dali. (V bielých póhónnýcl):
Barbora
z
Vrchlabí pohání.) (Nálezové,
Porumci
sirotkuov.)
Benessius de Weytmille trovic.
Ponvadž ony
H.
hemiae, kteréž na to mají, a
iny barones
et
(Emler Rel.
Pakli
bude
citát
Helenám
K. okázaly literas
a
clientes ten
mocí že puohon
jsú
se
de Peregum Boneuvázaly, z té pí-
et
Katherinam i
zdvihají.
151, 26.)
I.
ped sudem
nmu
1494
majestatis
»
koho_za nemocna nebo ven
z
zem
pólo-
v,^v
vn: h
tomu, kdož zdrav (Nález k tomu najdeš v bielých pohonných, kdež Beneš jsa nestojí. z Waitmille pohání Helenu z Ceílic a Kateinu z Petrovic). žie,
proti
též
za právo dáno, jako
H
proti
nemá
sahati,
koli eledínu pre kázal, že na viece pohánti (jakož o tom rozsudek v bielých 1494 k suchým dnóm letniním, kdež Jan Céek z
puohonných
ani z léta
:
Ktožby
-—
1494
nho
Pakomic.) {ZZVlad. 296.) Nalezli za právo
viece
nemá
sahati,
:
Ktož
ani z
by
nho
koli
pohánti
eledína (jakož o
kázal
-pry,
že
na
tom v bielých dó-
10*
1^1
.,\V -^
(Všehrd II 14.)
Nalezli za právo
'^
148 honnýcb
:
Lela XCllII
dnóm letniným, kdež
suchým
k
Jan
Cecek
spolili,
ddici
pohání.) {Výpis z
1494
Též jich
1535. Arch. V. p. 512.)
r.
po
když
také,
spolek
otci
své klad,
pohonných,
uinný
jich
kdež
a
sú
se
druzí jim
a
promlí
neotpierají
ten
:
(Toho nález v bielých Zobec pohání Pibíka z Kadova.)
míjí
Zbynk
kteí
olcóv
smrti
jedni ve dsky zbožie
a
je
{Všehrd VI. 19.)
Když ddici spoleníkuov po smrti pírají,
až
projdau: ten spolek
léta
pohonných,
(V bielých Kadova.) se.
O
(Nálezové,
1494
spolku
kdež
nemuože pro
O úednicích
neod-
míjí
promlí
^
pohání Pibíka
z
)
jemu od otce statek postúpen, požene-li, bude zdvižení. pohánti
není-li
statek otce svého
(V bielých pohonných, kdež Jiík O
(Nálezové,
1494
Nalezli jí
pojieti
k
XCllil, kdež (Výpis z
j
Zobec
zboží
jedni
tomu
etc.)
Syn maje otce živého,
1494
V
z
druzí
uinný
otci jich
Zbynk
a
Úedníci že pi dskách na rad a na uení nesedí. (V bielýcli pohonných, kdež Hynek z Pravlic pohání Bohunka z Mutic.) (Nálezové,
1494
svých
otcuov
svá ve dsky kladau, v.iují neb jinak zapisují,
otci
;
Bradá
pohání Jana Zabského.)
etc)
za právo:
Každý nápadní vodu
na svém
muož
gruntu
poteb (jakož v bielých pohonných Heman pohání k suchým dnóm adventním
své
nález
léta
)
1535. Arch V. p. 512.)
r.
By pak to ml, eho se (v žalob) dokládáš, když toho hned nebudeš moci ukázati a na hotov jmieti, hned budeš kázán pohonu zdviženiem a do vže vsazeniem, jakož se stalo Vácslavovi z Vranieho (to psáno v bielých póh., tu kdež Vácslav z Vranieho pohání z Kamenice z náku cti 1494 léta, ml, ale tch jest sob vedle práva do desk svdomie v své žalob nedokládal.)
Sikmunda
(Všehrd
II.
kterýž
a
nezapsal,
jest a
svdky
proto se
11.)
Kdož se eho v žalob dokládá, a toho tím ped saudem neokáže, bude jemu pohon zdvižen. (V bielých pohon. 1. 1494. Vácslav z Vraného pohání Zigmunda Barše.) (Nálezové,
O
zálohách
etc.)
Kdož se eho v žalob nedokládá, toho [»red saudem okazovati nebude moci, (V týchž bielých mezi týmiž 1. 1494.), (Nálezové, O žalobách.)
ml
on mu on by a ten pro to nezdrženie žeby jej jí nezdržel, jej pohnal z toho hannie tehdy bude do panské kázn pro to hannie vzat, že jest právem živ nebyl podle prvnieho svolenie j a potom zdá-li mu se, uin panskému nálezu dosti, muož potom zase z toho nedrženie smlúvy pohnati. (O tom rozsudek léta 1494, kdež Nalezli
vuobec
právo: Kložby
za
kým smlúvu
s
zhanl na
a
a
cti,
:
Heman
z
Petrovic etc.)
fZZVlad. 102.)
IV. Andreae O. nestál
Pardubský kázal se pohnati z a tudy svým rukojmím (kteíž
odsauzen hrdla Pardubic atd.)
jest a
(Nálezové,
i
statku,
3.
veliké
na
sumy; k
z
víry
tomu
slíbili)
pohonu
nic nedal,
i
(4 Andreae G. 3. Mezi Jiíkem z Miletinka
O zmatku.)
IV. Andreae K. 18. (Nález o tom, kdež se odhádánie stalo mistru Janovi podlé nálezu panského a on Zdenek
proti
tomu
odpor
uinil
a
panskému
nálezu dosti jest neuinil.) Nalezli za právo A ponvadž jest mistru Janovi podle nálezu prvního panského odhádáno a on Zdenk tomu nálezu jest dosti nez té píiny jej Zdeka v svú uinil a odpor proti tomu jest uinil káze beru, a on Zdenk aby mistru Janovi pekážek neinil podle :
:
odhádání a
jej
v
skutené držení
i
(1494).
vpustil.
fOjiJ.
Kdož po nálezu a po odhádání po témž nálezu odpor uiní, zmate1cH^~Ah'di'áe K. 18 mezi Zdekem Mtihavským z Konprus mistrem Janem z Uterého.)
jest a
(Nálezové,
O odpoHck.j
IV. Andreae K. 22. a nkdo mu v tom pe-kážku inil, a platy neb dchody z tch ddin vybral, jest mu povinen, tomu, kdož jest nálezem ty ddiny obdržal, všecky zase naIn causa Peti Drahobuský,) vrátiti. (O to nález quarto Andreae K. 22
Kdožby jaké ddiny obdržel nálezem,
:
(Nálezové,
O
platich.J
IV. Andreae L.
2.
(Quarto Pro dluh, pro škody, pro sumu má odhádání býti. Andreae L. 2. mezi Ondejem z Tšinova a Vácslavem z Rastel.) {^Nálezové,
O
vedeni práva.}
1494
160 1494
Též také pro dluh nálezem panským nebo úedníky menšími k ddictví se móž každý grunt svobodný, zápisný nebo duchovní odhádati, když summy dhihóv pohnaný po nálezu dáti a zaplatiti póvodovi nechce. (Toho nález v IV. Ondejových L. 2 v pi mezi Ondejem.) i
uinným,
IV
(Viehrd
16.)
kterýž se pro dluh nálezem pisúzený dje, jest (To stojí v posledních dskách Ondejových L. 2. v pi která jest mezi Ondejem). I
zvod,
ten
k ddictví.
(P^áehrd IV. 14.)
Též na t odhádánie vedeno bude pro dluhem zapsané úroky jakoby trhem se zpravú byli zapsáni, se všemi úroky zadržalými» krom tetinu výš. (V IV. Ondejových L. 2. v pi mezi týmž Ondejem z Tšinova a synem jeho a Váeslavem z Rastel.) i
(Všehrd VIL 29.)
Zvod,
který
O
{Nálezové,
odhádáno za to,
k
pro dluh, L.
2.
všicku
mén
vedl
summu
tvú
le-by opt znovu právo
škod
k prodlení
i
jest
také
k
ddictví.
(O tom
mezi Ondrákem.)
vedeni 2)ráva.)
Ale kdyžby na
neuinil,
dje
se
Ondejových
v posledních
i
k
než
tvá
býti,
summa
vedl a
by tak by
na i
nemohlo-by
všecko
zvodu
k nákladem skrze
nejednm nesnázem mohl
se jest Vácslavovi z Rastel pihodilo a jiným
(Vehrd IV.
káže,
když
pijíti,
jako
nkterým.
14.)
Ktož dluh nálezem panským, nebo škody nebo summu .... (V IV. Ondejových L. 2 v pi mezi Ondejem z Tšinova a
Váeslavem
z
{Všehrd
Rastel.) 22.
II.
—
Všehrd VII. 29. III. Andreae A.
Cf.
Andreae L.
IV.
3,
7.)
3.
Kdož útok vloží a nedožene, bude v káze vzat. mezi Boivojem z Donina a Yáclavem"Húlmatou.) (Nálezové,
O
pi Mékóva
trhu a
a
a
v nic
zápisu.
Zdeslavem.)
(Nálezové,
O odpoich.)
8.
zapíšeš, než pi tom, emuž odpíráš, obrácen než odpíraj a odpor kaž za(Quarto Andreae L. 8 mezi Hynkem z
odpor jinde
bude odpor zdvižen psati
L.
zmatku.)
IV. Andreae L. Jest-li že
(Andreae
;
151
Každý odpor vedle práva má kladen býti pi trhu, pi zápisu, pi uvázání, nebo pi jiném jakémž koli ve dsky kladení neb práva vedení, a sám o sob nemá kladen býti. (Toho nález v strýcem IV. Ondejových L. 8, mezi Hynkem z Mekova a Jeníkem
pi
braní,
jeho.) (Všehrd VI. 39.) ^;
zmatený
Každý kdož odpor
otsúzen bude, a nálezové panští ukazují.
nejprve
káze
potom (V
vloží,
IV.
panskú trpti musí, jakož ho Andreae L. 8, v pi, kdež Zdenk
z
Konprus.)
(Víehrd VII. 34.)
Ktož nálezu panskému dosti neuiní, a zvodu po tom nálezu na zmatek otpierá a nález otpierá v IV. Ondejových L. 8, kdež Zdenk
nebo po odhádání uinnému pánský trpti .musí. (To psáno z
:
Konprus.) (Tiehrd VII. 40.)
IV. Andreae L. 10.
Když sestúpiti.
který
sirotek
pohání Anny
z
(^Nálezové,
maje, toho na L.
že
má poruník
jemu
Hynkv
z
statku
Valdštejna
Kováni.") Porunici sirokuov.)
Každý poruník, když niti
dojde,
let
(V tvrtých Ondejových L. 10. „Jan
nm
požádá,
a k ddictvie jeho
10, kdež Jan
z
I"*»*
ádná (ne daná) má tak uipostúpil
sirotek léta spravedlivá a
jemu
aby jemu zbožie
:
postúpiti (To najdeš v IV.
Walštajna Anny
z
Kovan
Ondejových
pohání.)
{Vsehrd V. 37.)
IV. Andreae L. 22. Díl vna muože také pevedeno býti, jako dreae L. 22. „Henricus de Richnov pevedl.") (Nálezové,
O
i
celé
vno.
(4
An-
/<;;',>
vdovách a manželkách.)
IV. Andreae B. 17.
Kdyžby otec o svých dtech nezídil, není žádný bližší k spravování a k zízení tch dtí, nežli strýc vlastní. (4. Andreae R. 17, mezi Divišem Boharynským z Hrádku a Bokem z Dohahc.) (Nálezové, Porunici sirotkuov).
k|)iitt |
162
Andreae. 1494
(Nález o tom, kdež Ondráek pravil, žeby Václav práva nemohl po panském nálezu, a to z té píiny, že jest tch ddin v držení byl a z toho odhádány jemu nemly býti.) vésti
Tu
Ponvadž on Václav vedl jest právo pro dluh pány jemu pisúzených, že jest to dobe uiniti mohl, aby se jemu odhádalo v té summ již dotené, cožby za tu summu stálo. A on Ondráek jest toho dostaten neprovedl, by Václav ped právem vedení toho v držení byl, než tepruv jsa právem uveden v držení tch ddin vsel jest. A také že jest v dluzích od starodávna po panských nálezech bývalo odhádáno k ddictví. I z tch píin on Václav zmaten jest k úadu k odhádání tch ddin nevedl, než že to dobe uiniti mohl, podle toho dáno Václavovi za právo. (1494) 2 kop
páni nalezli:
gr.
i
fOji).
(Nález o tom, kdež Dašický právo
ovi).
I
ustati v
nalezli za
komoe
královské
dal na
dictví kteréž
právo:
sob
ustál
na Bohuslavovi Skor-
A ponvadž on Bohunek dal na sob a ped saudem zemským, a potom
ustati,
právu to
d-
prodal Václavovi Ciovi, toho jest uiniti
nemohl, neb jest tím nestáním právo své ztratil,, z ehož jest pohnán a také datum listu Bohúnkova, kterýmž jemu Václavovi prodává, jest poslednjší nežli uvázání Vlaštoviky. 1 z té píiny dávají jemu Da.šickému za právo. A jakož jest týž Dašický pravil, žeby on Václav Cí odpor na zmatek uinil, ponvadž on Václav Gí to jest okázal listem že mu jest to Bohunek prodal, z té píiny ten odpor nestal se na zmatek. (149 4) byl;
i
{OjiJ.
V
Památných
Q. 24.
žeby kto úedníky menšie naekl, žeby nco úkladného neprovedl, má hrdlo ztratiti; a toho by na pakli by na dovedl aneb na kterého jednoho z nich, túž pokutu Jestli
a
nevrn
má
n
udlali,
n
podstúpiti.
(V Památných
9.
24.)
(ZZVlad. 241. a 435.)
V
Památných R.
30.
Pakli jest vno na zlaté uherské nebo na rýnské kladeno, bucT nebo najnovjšie, to móž groši nebo penzi eskými zplaceno býti, za každý zlatý tidceti grošóv pokládajíce. A též všichni dluhové, na zlaté uherské nebo rýnské dskami zapsané, mohu groši eskými nebo penzi drobnými, za každý groš sedm peniez poítajiece, zaa za každý zlatý uherský má 30ti grošóv eských, a placeni býti staré
;
153 každý rýnský dvamezcietma grošóv
za
nález najdeš v (VSehrd.
eských dáno
býti.
(O tom
V. 32)
V
Památných
S. 11.
(A Oldichovi Bradáovi
Idem quod M. 29. a
též
Památných R. 30.)
z
Túšenie
S.
H.
Rúpovským 1-495) (Všehrd
II.
19.
—
Cf.
V Bez le-bý' tu stálo
moc
proti
králi
S. 19.
z
a poruiti žádnému nemóž, plného sudu páni dali (jakož se jest
a
stojí
král pohoniti
JMsti
knzi Jindichovi
fVehrd
S. 11.)
Památných
ani
zvláštnosti
té
M. 29,
v
Památných
S.
;•'
>'
19.)
19.)
II.
V
Památných
S. 21.
Ktož pak co vyslúží na králi, a to sudem nebo smluvú obdrží, na vrch práva dovésti do prvních, druhých nebo konen tetích suchých dní; nedovede-li, ztratí to dánie a výsluhu, a to bude moci od krále jinému dáno býti. „, (To psáno v Památných S. 21. Co se
má
.l^Í».£.i.^^-i
dotýe.) {Vsthvd
I.
-
^^^y^
3.)
Kdož obdrží to, co mu král ráil dáti, buto saudem nebo smluvou, má na vrch práva dovésti do prvních, druhých neb konen nedovede-li, ztratí to právo nebo dání aneb tetích suchých dní; výsluhu, a král bude moci to jinému dáti. (V památných S 21.) (Nálezové..!
O
V Nalezli
k
té
pi
a
i*—
vedeni práva.)
Památných
vuobec za právo
ppruníkuo k
ilwittiktíX£i
ní
:
T. 14.
Któž požene
nemohu^dlaíh
z
moci, tu mají oba
Nž
státi
nestál-íiby pohnaný,
prvním svolením znamenitá; a pro tu pokutu má na král sáhnuti a všecka zem má králi pomoci. A nestál-liby, kto zmoci pohánie, tehdy má obeslán býti od pánuov a "Vtadyk z plného saudu, aby stál a pokutu trpl vedle nálezu konen na druhé suché dni; pakinry nestál, aby nan sazeno bylo, jako který "Fy se právu protivil. (V památných T. 14.)
poTiuta
jest
(ZZYlad. 30.)
JA^»^ xi^/uW , '
'j '^'//•i^í
154
V 14^5 '^
Památných
T. 16.
Páni a vládyky na plném snmu obecním, kterýž byl pátek o 'suchých dnech postních L. B. 1495, s povolením najjasnjšího knížete a pána, pana Vladislava Boží milostí uherského a eského krále, na tom jsú zuostati ráili; Aby již po dnešní den všichni vkladové ve dsky zemské, u vtší neb menší, v trhové nebo zápisné, památné puohoniié, všecko esky psáno bylo, a to aby tak držáno bylo a zachováváno. Než což se majestatuov a jiných listuov latinských nebo nmeckých dotyce, kteíž by ve dsky slovo od slova vpisováni mli býti, ti aby tak jakž psáni jsau, bud latin neb nmecky, ve dsky kladeni byli. Poslové ke dskám byli jsú Jindich z Hradce, najvyšší komorník království eského, Puota z Ryzmberka a z Švihová, najvyšši sudí království eského z pánuov, jsúce k tomu zvlášt vysláni. Stalo se v pondlí ped sv. Gedrutú (v knihách památných T. 15.)
bu
vn
i
I
'' \
\ i
.
li
v"^
V. 456.
(Arch.
—
ZZVl. 249.)
Za právo jest nalezeno, že všecky dsky zemské královstvie eveliké malé, trhové pohonné, památné, mají jazykem eským pirozeným psány býti. (Nález toho v Památných dskách : Léta Božieho 1495 v pondlí ped sv. Kedrutú Páni a vládyky.) ského,
i
i
i
:
(Všehrd IV.
2.)
V 1495
11.
^^^^^ ^y ^^^^ ^*^ šrakuov vstúpil, když páni súdie, ježto-by nebyl zavolán aneb vedle strany nevstúpil, ten každý aby jednu kopu grošuov eských dal purkrabí hradu Pražského. (V Památných T. 15).
{ZZVlad.
8.)
V /
Famátnýcli T.
menších zápisných.
Dsky zemské mají jazykem 1495 ped sv. Kedrutú.)
eským
psány
býti.
(V menších
zápisných
(Nálezové,
A
O
trhu.)
oboje, dsky menšie
ty
eským
jazykem Božieho 1495 v pondlí mají se
psáti.
ped
i
vtšie zápisné,
i
jiné všecky
(To stojí v menších zápisných sv.
:
dsky Léta
Kedrutú.)
(Všehrd VI. 32.)
1495
Ciež
zápisných,
pe
nenie, nemá do šrakóv jíti. (To psáno v Menších Léta Božieho 1495 v pondlí ped sv. Kedrutú, Páni a
ryticstvo.) (Všehrd
II.
9.)
155
V
Památných
T. 16.
Ktož by koli kterú pannu vdával a rukojm žeby k své ruce pijímal anebo zápisem vnným žeby jí ujištno bylo naped, ten má na rukojmiech vyupomínati té ovdovlé. Pakli by rukojm jí to vno nedali podle slibu svého anebo žeby neml který co dáti anebo z zem žeby ujel tehdy ten jí sám má dáti coby se jí nedostalo vna jejieho, ehož by listem anebo dskami píjemce byl. (V Památ-
1495
—
ných
T.
16.)
(ZZVlad. 510.)
V
blelých pohonných.
Ktož maje stáné právo a dá tomu právu od rozsudku ti léta U 1495 projíti (jestli žeby práva šla), nemá jemu dáno býtiif'* j** "**,'0^'*\ právo na vésti. Pakli z té pe podruhé požene po projití letí/ ilPvW nahoe dotených, ten pohon na zmatek (Rozsudek v Bielýchl h^ii^lst^ ' pohonných 1495 kdež Vilém Výšek pohání.) a
18 nedlí
>
n
(ZZVlad. 85.)
k voli pikla komu nco uiniti po smrti žemu svého povinna dáti a uiniti, ponvadž jest muže svého v moci byla. (O tom rozsudek v Bielých
Když
anebo
pohonných
žena muži svému
by
1495
není toho
dáti,
L.
1495).
(ZZVlad. 511.)
Zena muže majície, k emuž se koli z jeho pinucenie, bud k trhu, k zápisu, ke rení nebo kemuž-koii jinému u desk pizná, a z pinucenie jeho do desk klade jakž-koli trhem nebo zápisem, má toho všeho neškodná býti, když to z pinucenie muže svého iní. (O tom psáno v Bielých pohonných Dorotu z Hostún.) {VSehrd
XV
Ponvadž
kdež Jindich ze Strha
pohání l
ona D.
vze
manžela svého jsúcí manžela svého, jakož to svdkové Jindichovi vyznávají, že jest jim to táž D. oznamovala že to iní k vuoli manžela svého: z té píiny ona D. jemu J. tím rením povinna není. jest
{Emler, Bel.
I.
za
živnosti
171, 99.)
která žena co piknúci se zapíše neb cokoli jiného upinucení muže svého, vše jí to má býti neškodné na její spravedlnosti. (V bílých pohonných, když Jindich ze Strha pohání Dorotu z Hostún.) Jest-li
éiní
z
(Nálezové,
i'í
V^^
24.)
O vdovách
a manželkácli,)
156
1495
Nalezli
oznamuje, psal,
vuobec
vyve
hanjí,
se
jako
se
se sezná,
provedl:
jest
že jest
nm
nahoe
píše,
to
;
by pak
náku A
z
z
psal,
nm
pel z
a
tentoby
náku
puovod má pohnati
mu
ten na
to
z
cti
se,
na
prázden,
náku
cti,
jemu anebo
pravil
pohnán: tehdy má
cti
pakliby
„takto tebe
v
též
hnvu jemu
vezme-li
toho puohonu a
jemu
list
pravil. pravil,
to
tehdy jest
jest to s sebe svedl
toho také a
k tomu
dostaten ponvadž
ktož jest
jej
k tomu neznal anebo to provedeno nebylo, na kohož pohnaný praví, tehdy má ten pohnaný ten náek sám vésti. Pakliby na umrlého pravil, že jest to od nho slyšel: tehdy za (oho umrlého má ten náek sám vésti, ponvadž nemá koho postaviti, ktožby jej zastal. (O tom rozsudek v bielých léta 1495, kdež Bohuslav z Svina; o tom druhý rozsudek, narekl a p
,
aneb
mu
komu
Jestližeby kto pravil
:
toho",
pro
byl-liby
a
pohnati, ktož
za právo
z
to
níTúvttrPiakliby
se ten
na
1
í
kdež Zigmund
z
Kamenice
14-95.)
(ZZVlad. 95.)
1495
Nalezli
vuobec za právo,
že
z
panského
rytieského
a
ádu
poboní synové aneb dcery nemají vydáváni býti jako jiní sirotci, léby komu dobrovoln slíbili lovenstvie. (O tom rozsudek léta božieho 1495 v bielých). (ZZVlad. 280.)
vuobec za právo: jestližeby kto lovka svého ruku komu, a on to dostaten provedl, má toho ten lovk užiti, jakoby mu list výhostní byl dán. (O tom rozsudek v bielých puohonných léta 1495.)
1495
Nalezli
dáním
propustil
{ZZVlad. 281.)
1495 1.
Oct.
Ktož by koho do vzenie vzal u vazbu a jej vsadil a zavieral, proti své cti a on v tom ušel: jej v tom vzenie zavázal, tu by nic neuinil; než jestli že by kdo koho slibem zavázal, nemá jeho zamykati, než na jeho est jemu viti (jakož o tom nález v Bielých pohonných 1, 1495. nazajtie sv. Jeronýma). jj
slibem
{Výpis s
1495
Ktož by 1
pi
hnal by,
r.
1535. Arch. V. p. 515.
ml jemu
—
ZZVlad. 427,)
stáné právo pro kterú pi, a zase znovu pro lúž ten pohon bude na zmatek; než že se má zase
k právu stánému navrátiti, nedal-li je letóm vedle práva tom rozsudek L. 1495, kdež Vácslav Polaky.)
projíti.
(O
(^ZZVlad. 84.)
1496
pes
Ktož by maje smlúvu o kterú koli vc, smlúvu, fen pohon uiní na zmatek.
tu
1496, kdež Matiáš pohání.) (ZZVlad
83.)
i
z
(O
pe pohánl by tom rozsudek
té
1.
157 Ktož by koli ze renie chtl viniti, a žádným svdqmiem toho renie podle práva neprovedl, ten pohon "jšt na zmatek. (Rozsudek L. 1496, kdež Mikuláš z Bšin.)
1496
(ZZVlad. 86.)
Každý
neb
bratr
otec,
ml
by pak
prodati,
strýc nedílný
muože
statek a ddictví
1496
dceru, sestru rieb pítelkyni nedílnú a neodbytú;
než má ji odbyti a opatiti sumou, kdyžby se vdala, aby vno mla. (V"bírých pohon, kdež Alžbta z Jablonné pohání Václava odtudž.)
O
{Nálezové,
trhu
etc.)
jsou nedílní, a jeden nechá po sob syna, druhý dcery tehdy ten syn jest pravý ddic všeho statku, a dcera ta nemá s ním dílu tu pravého, než muože ji odbyti jako dceru svú. Než jest-li žeby syn umel prvé než-li by ji byl odbyl, tehdy ta
Když
dva
bratí
:
ddika
dcera ostane pravá
1496
k
„Alžbta
letnicím,
O
(Nálezové^
otci
z
toho všeho statku. (V bílých pohonných Jablonné pohání Václava atd."
etc.)
udlal zápis, a potom (Nález o tom kdež Jan cht pie jeti pijev zápisu nezmniv oženil se a dti ml, v tom náhle s svta sšel, a ten komuž jest zápis uinný, chtl lepší právo míti k ddinám nežli dti zapisujícieho.) I nalezli za právo Ponvadž on Jan z Choova zapisující cht ze zem ven jíti zápis jest udlal s místem osobám nahoe doteným a pijev zase do zem oženil se smrtí a dti s manželku ml a v tom že jest náhle s tohoto svt tudy se znamenit okazuje že jest to zápis svený, a toho sšel i dti' jeho tudy ztratiti nemohly; z té píiny dali jsú jí Katein dcei nadepsaného Jana z Choova za právo, a on Jan (Náz) aby jí tch ddin postúpil ve dvú nedlích, bez pohoršení tch ddin. i
i
tm
:
{Oji.
—
—
Talmb.
Vind.
tžkého
co
Jest-liže
—
a
Eniler Rel. I. 156,
nesnadného
ped
H7 .)
n
(menšie
úedníky)
sebe rozeznati dostaten nemohli, o to se s KMstí nebo se pány rádie, dva s sebe z sudu na radu vyšliece, a potom tu radu v nález svój vpíší. (To se najde v Bielých pohonpijde, ješto-by toho sami
ných, kdež Petr
z
z
Dobrošovic pohání Anny
z
Zrnosek).
(Item, kdež Petr z Šternberka pohání Táborských.) (Všehrd
Puovod a
dali
I.
6.)
se na
táhl
Jeronýma. )>Anna menší saud.«) {Nálezové,
Nalezli
grunt,
a
ti
O
z
pánuov
a vladyk,
a
oni 'yznali
pamt,
pohon. 1496 k roku na zejtí sv. Nelžejovic pohání Václava a Ladislava ped
stáném právu)
vuobec
žeby
pamt
(V bílých
stáné právo.
za
lovka
právo
:
Kdyžby
dvma
trh
svdil
na který
cizieho na ten grunt pijali, a chtlliby kto
,
.
t^f^/a^iC
158 toho lovka pohnati: tehdy má obú pohnati, komuž dsky svdie; (O tom rozsudek než požene-h jednoho, že jemu puohon zdvihnu. léta božieho 1496.) z
fZZVlad. 264}
V 1496
Ivových pohonných.
NalezH vuobec za právo: Jesthžeby kto svuoj statek dskami výplatu by sobe pozuostavil, tehdy prišel-liby as té výplat, aneb ekl-liby ten prvé penieze vzieti, nežby rok výplat propustiti: a zápisu a nechtl-liby potom sumy vzieti pišel, tehdy ten, ktož jest zastavil, má penieze u desk položiti a od úedníkuov list vzieti, aby byl ten obeslán, ktož statek drží, aby sumu pijal. A neuinil-liby toho po tom obeslání, tehdy ten, ktož vyplazastavil a
titi
má penz u desk nechati, a má pohnati A bude-li mu to pisauzeno, aby
chce,
nechtl.
pijieti
toho,
ktož
penieze
jich
vzal
a
tehdy musí, což jest statku užil od toho asu, jakž s škodami. Pakli ten pohnal, penieze u desk ležie, to navrátiti tomu ktož vyplatiti chce, a penz by u desk nenechal: tehdy mu ten puohon bude zdvižen, a on se drž zase svého zápisu, nedá-h zemstatku postaupil
:
i
ským
1496
(O tom rozsudek v Lvových
projíti.
letófl)
(ZZVlad.
léta.)
43).
Nalezli vuobec za právo Jestližeby kto koho žádal, aby mu se eledínem ujistil, a on vsadilby jej do vazby, a ten eledín žeby jemu z vazby ušel neb vyšel beze lsti: bylliby pohnán z té pokuty, komuž jest ten vze ušel, nebude tou pokutou povinen. (Rozsudek ve Lvových léta 1496.) :
(ZZVlad. 263}. Jestli
má má
žeby
který
sirotek
hotové penieze
ml
a
na ddinách
neml:
tehdy ktož by toho sirotka poruníkem po nápadu byl, tu sumu oznámiti pi dskách, kterúž sumu ten sirotek má, a uruiti aby jí neubývalo, než radše jí (s kralovskú volí) aby pi-
žeby
bývalo (Rozsudek v Lvových pohonných
1496).
1.
(ZZVlad. 484). Jestli
dveky ke
žeby
mají
kto
tolikéž
škod druhého
spolu
platiti.
statek
zapsal
svój
jako pacholíci,
dlužiti
na
ten
a
nkomu
jeden
statek,
a
z
dtem
jeho,
tu
tch dtí nemóž
se
dluhy
a
zapisujícího mají
(O tom rozsudek v Lvových pohonných 1496).
(ZZVlad. 486).
j49g 1.
Oct.
Kdož na
pitom mluví
kom
takto,
eledína vydal neb lovka, a ho vydal nebo se jím ujistil:" sám
žádá,
aby jemu
„aby
mu
159
sob
zmatek uiní
„Zdenk
nými.
(Nálezové,
a
pokuty neobdrží. (V Lvových 1496 k roku Jerožaluje na Kateinu.")
Bšic
z
O
a služebnicích.)
lidech
Žádný se nemuože ke škod druhému jeho dílu dlužiti. (V Lvových pohonných léta 1496 k roku Jeronými. Elška z Jele. Nález tu jest, a v témž nálezu najdeš, že se nkolika po nkom statek dostane, (Nálezové,
má každý O
dluhy toho, což na jeho
pijde,
díl
platiti.)
otci.)
Kdož v cizí moci jest, nepromlí práva svého. — (V Lvových pohonných 1496 Jeronými „Elška z Jele pohání Jindicha.) {Nálezové^
Elška cizí
moci,
a
q promleni
Kdo
nepromlí.
pohání
z Jelec
mla
práva).
Jindicha
emu
jaké právo k v
moci
cizí
jest,
Kdyžby která panna byla v dskami neb jinak, práva svého
:
nepromlí práva svého.
(ZZVlad. 487).
Kdož
naen,
co
pokojn,
drží
a
nejsa
z
toho právem
proto z moci neb
požene-li ho kdo
(Ve Lvových pohon. 1496 Jeronými. ^Dorota Jana z etn.") {Nálezové,
O
pychu
z
z
:
vyveden ani bude zmatek.
Lantšteina žaluje na
zmatku.)
Poruník mocný otcovský
nho
pijíti
což koli sirotku uiní, Ivových 1496 Jeroným. „Václav
(V
sirotek.
to
má od
z
Želetavy
žaluje na Václava Vencelíka.") (Nálezové, Porunici sirotkuov.)
Otcovský poruník nemá poetu initi než podvolil. (V Lvových pohonných
dobrovoln Vácslav
.
z
k
toho,
ve
B.
1496,
by se kdež
.
.)
(ZZVlad. 498.)
V Jestli
žehy
žehy
dveky,
kto
Památných U.
byl
17.
kterým sirotkóm poruníkem
a
ti
sirotci
k letóm spravedlivým žeby pišli, a ten poruník od té dveky zápis dskami na její statek pijal: Ichdy se tudy poruenstvie zbaví, a ta dveka bude se moci bez jeho vole a rady vdáti za kohož se jí zdáti a líbiti kolivk bude, s jiných pátel
byli
rad
a
(O tom rozsudek v Památných U.
(ZZVlad. 490).
7).
160
V 1496
Památných
Nalezli vuobec za právo poruníkuov žeby nezdlal, a
toho
statku
na se
vedle svolenie
vzieti
8.
Jestližeby kto
:
zdlužilby se,
nemohli,
zaplatiti
U.
a
pietel
nechtl;
sob
po
toho
najbližší
by pak
i
dtí nechal, a
by tch dluhuov
ježto
z
porucenstvie
poruníky zdlal,
a
toho porucenstvie na se vzieti nechtli: tehdy ten statek sirotí
ti
pá;
budu moci
prodati s povolením královským neb pánuov a plného saudu, a ty dluhy mají zaplatiti, a což zbude, mají toho statku sirotkuom dochovati. Než jestližeby vice dluhuov bylo než statku, tehdy rukojm a dlužníci zachovajíc se k tomu statku vedle prvnieho svolenie. (Jakož o tom rozsudek v památných U. 8.) tele jich
vladyk
z
(ZZVlad. 491).
V Nalezli lal,
v
a
komu býti,
vuobec
tom zápisu
rozkázal
bu
dáti
Památných
za právo
výmienku
tu
po
XT.
29.
Jestližeby kto dskami jaký zápis
:
své
smrti
sob
žeby
zuostavil,
ústn aneb
hotové penieze, klenoty neb svrchky;
tu výmienku,
listem, to
ud-
jestližeby
muož
to
co
má dáno
odkázati na
než ddictvie odkázati nernuož na žádnu výmienku. (V
památných, U. 26.) (ZZVlad. 186).
V 1497
Nalezli
Pražan ani
žádnému
z
vuobec jiných
menších zápisných.
za právo Aby z mst, žádný nemá :
gleitem
kniežat, z pánuov, z rytiestva, kázati
královským,
stieti,
ježtoby
ani smrti nižádné
gleit král JMt hajtmanu královstvie eského (miesto JMti držieciemu) oznámil, a Pakliby kto uinil to, ten má kráU JMti hajtman to oznámil zemi. hrdlo i statek propadnuti. A též z nahoe všech psaných stavuov, že žádnému z panského, z rytierského stavu, ani z Pražan, ani z mst smrti neb tajn, za rádu nebo práv dokud ž jdú, bez ^7sIyšenie ped právem zemským, žádný nemá dáti uiniti, ktožby u koho nebyl a nebyl pán jeho, krom zloincuov poaie zemského zuostánie; pakliby kto to uinil, aby týž sám hrdlo ztratil. Jakož o tom nález v v quaternu menšícH zápisných^ léta božieho 1497, v sobotu po svatém Marcellu (3. Jun.) mezi Sliky.
uiniti
za
ten
non
(ZZVlad. 436).
V l'^^''
bielých pohonných.
smlúvy a potom vinil by pohon uiní na zmatek. (RozsuBielých pohonných 1197, kdež Jeník z Mekova.)
JestU žeby kto pohnal z
z
nezdrženie
jiného, než ta smlúva ukazuje, len
dek v
(ZZVlad. 85).
161
Hsrudrák A. 22.
I.
Páni nález jimi na plném saudu z omylu uinný zase napraodsauzeného práva uinili, a škody pi tom také zdvihli. (V 1. Hyndrákových A. 22, mezi Alex. ? Ratnic a Markétu.)
1497
vili,
O
(Nálezové^
uvázáni).
Hyndrák A-
I.
Svdomí, kteí hrdlo
ztratiti
(Nálezové,
moci
1.
;
Václava Hyndráka. A. 30).
1.
O svdomí],
Svdomie, je v
aneb je ve své moci mají, pronesau-Ii
zapisují,
(V
mají.
30.
mají,
jestliže
by je kto
pronesli
:
ten a
tch
ti
anebo
ktož je píšie,
mají bez milosti
ztratiti
ti
ješto
hrdlo.
(V
Vácslava Hyndráka A. 30). (ZZVlad. 431).
Ze v jedncn trhu když jest nkolika osobám kladeno bylo trhem, že tím nejsú spoleníci a nápad. (V I. Václava Hyndráka A. 30), {Výpis z fTTSSié. —rSrc}i.''V.''pT509).
Hsrndrák B.
I.
1.
dsky v moci mají, aby žádnému desk nevydávali bez povolenie krále KMsti neb pánov plného saudu aneb úedníkóv desk zemských vtších.
Uedníc[ menší kteíž sóv
z
dyk
z
—
(ZZVlad. 247. Jestli
nemá
o
žehy
V. 468).
komu
se
est sauzen
by pipraven iti nechtl.
Arch.
eti
dotýkalo,
a
on svdka pohnal, ten Á když byl
léby mu svdek pipraven
býti,
má svditi,
byl,
výpia vlá-
a
k tomu trestán
býti,
že prvé
svd-
(ZZVlad. 442). Jestli
žehy
kteí
Nmcóv
od
povolenie královského, panského
jaké
sob pe
a vládyckého,
a
o
kupovali
n
bez
eské konaped král z
runy jakým koli spósobem hledti chtli, že jim toho JMst i všichni obyvatelé koruny eské trpti nechtie, nébrž je trestati chtie jako všetené a podezelé lidi. {ZZVlad. 443),
I.
Z panóv raieval,
menších
Hyndrák
ani z rytierstva ani
{ZZVlad. 230.
—
B.
2.
aby žádný dvú
úadóv zemských jie;;^
vtších. Arch.
Jireek, Codex UI.
2.
V. 468.)
H
1497
162 1497
menších dotýe zemských, Což se pánuov úedníkv. tQtsíiíli aby od žádného žádné pro nevedli ped saudem zemskýnt), ale jinde mVíý mohli a to z té píiny, ponvaííF jicíi žádný vyprositi k své vstali; také sami od sebe státi nemají, poteb nemóž, aby k spolu s sebú stávati mohu (V týchž B, 2) než sami o své pe i
;
nmu
i
—
(ZZVlad. 238.
Arch. V. 468.)
Úedníci menší aby hyb sazeni dobí
—
(ZZVlad. 239.
§vdpmie aby toho
ktož
opatrována,
^b.yl-íi
_
krom
a
zachovaU
lidé.
Arch. V. 469.)
spisuje;
je
a
jestli
aby jich žádný neohledával, žehy je pr,QO£sl,..ab,y hrdlo
A k svdomí aby byla trnhlice se temi zámky bez milosti. udlána, a tie úedníci aby od ní klíe mli, aby jeden k nim bez druhého nemohl le^ku poteb ped ^aud, aneb když by, je zapisovati mli.
ztratil
—
(ZZVlad. 242.
Arch V. 468.)
Což se jokóv opravovánie pi póhon^ech dotýej^^ti^ mají minuti neb ktož ku pT"nestojí, cTosti jest ztrátu p7)are práva starodávniefiQ. .
;
—
(ZZVlad. 250.
Arch.
469.)
V.
Hyndrák
I.
B.
3.
Na
kadedru aby žádný nechodil, ani se ve dskách vertoval bez povolenie panóv úredníkóv vtších; a ktož by kolivk šel, aby 10 kop gr. panóm úedníkem dal a v vži ti dni aby sedl.
—
(ZZVlad. 251.
Což se saudu
obyeje
Arch.
saudili a ráno
(ZZVlad.
Což
se
5.
V. 469.)
zemského dotýe,
—
zasedali.
Arch.
V.
aby páni vedle starodávnieho (V prvních Vácslava Hindraka B. 3.)
469.)
pi zemském saudu dotýe,
krikuov
aby
z
zadu
žá-
dných kikuov nebylo; pak-liby kto kdy kiel, má r.an zavoláno býti jménem „nemluv tak volmi!" jednou, druhé, až (etie. Á kiel-liby (V I. vždy pres to, má do vže vzal býti a má den a noc sedti. Vácslava Hindraka B. 3.) (ZZVlad.
6.
—
Arch.
V.
469.)
Což se dotýe cizozemcuov, kteíž k korun nepislušejí, aby všickni prcT sauucni zcmskýin' eským jazykem své pe vedli, sami (V I. Vácslava Hindraka skrze se neb kohož sob zjednali inoliú. B.
3.)
(ZZVlad.
7.
—
M-ch.
Staré dsky aby
470.)
V.
nahoe
zuostávaly
na
hrad Pražském,
žehy jich kto {)oteboval, aby úedníci s ním nahoru když by koli poteboval (V 1. V. H. B. 3) (ZZVlad. no.
—
Arch.
V.
469.)
šli
a
jemu
a
jestli
je tii,
163 Pankhartóra
(V
I.
kurvám
a
nemá
zjevným
ve
dsky kladeno
býti
VrHTFTX) (ZZVlad. 171.)
žeby kteí mšfané na zpravnie listy statky držali ddicky, toho proti nálezu obecniemu initi nemají; než Pražané svých svobod užiti mají (V týchž knihách B. 5.) Jestli
ti
(ZZVlad. 172.)
Cizozemec žádný
aby na úadech zemských
nebýval
nemá
a
bývati (V týchž B. 3.)
(ZZVlad. 237.
—
Arch.
V. 470.)
Zádn4.,kmetina, když-by za kterým pánem ovdovla, že se na jiné grunty nemá vdávati bez vuole pána svého (V týchž B, 3.)
—
{ZZVlad. 257.
Zádnýaby
Arch. V. 471.)
svdkóv nepohánl prvé, než JE svdomí jiez k té
k svdomí^
požene jistce ~pat-Ií ttó požene prve tydenl "a^vži sedl. ;
—
"'^"""(zZVlad. 289.
Arch.
Hindrák
B
oženiršotce svého rad
šn
pi aby
jestli
žeby
4.
aby syn dielu od otce žádati nemohl j než á pátel svých, tehdy otec
Nalezli,
té
pi,
V. 469.)
I-
se
k
má
jej
slu-
opatiti.
{ZZVlaJ. 516. Nalezli
i
—
Arch.
V.
470.)
Bratr starší niladšiemu aby utratiti nemohl,
:
otce svého, než do svého diehi.
A
pes
závady
zase mladší bratr, dorosta k letóm,
pakli se aby nemohl utratiti statku bez vole staršieho bratra svého co pes to vzdlužil, aby se na svój diel vzdlužil. A také starší bratr pakli by žádnými závadami mladšiemu bratru statku zavaditi nemóž zavadil, aby žádné moci neml. ;
;
(ZZVlad. 517.
~
Arch.
V. 470.)
Chtl-liby kto k svdomí chudých sedlákóv lidí pohánti, ten (V j, V. Hindráka iim má Tiaždému od míle dva j^roše eská áátu ^"
'
B.
4.)
(ZZVlad. 290.
—
Arch.
I,
Písaha pisahal." (V
stala 1.
(Nálezové,
--..-,.,
-,.-^,.„-,--
V. 470.)
Hyndrák
se v šrancích
B. 10.
pro
oištní mordu.
Hyndrákových B. 10) O písahách.)
11*
„Volstorfar
1497
164
Hyndrák
'•
J497
C. 6.
Když by se lidé poddaní kterému pánu svému jemu jeho odali, a kdož by koli ty lidi v-uobranu
Nalezli za právo: a statek
zprotivili,
odjatý k sob pijal a jej sob osoboval, vda o uinil nešlechetn, neprav, proti právu a proti Králi JMsti; hrdlo propadl jest, a statek tak ten odjatý má zase tomu navrácen býti, komuž jest byl odjat (jakož nález o tom v kniehách prvních Vácslava Hyndráka ukazuje, C. 5.)
pijal a statek tak
tom:
takový
by
(Výpis z
r.
1535.
—
Arch.
I.
V.
f.
514.
Hyndrák
—
ZZVlad. 415.)
C. 28.
Kdyby bratr který, maje sestru neodbytú, zapsal komu zápisem nápadním statek, že to moci žádné nemá proti seste neodbyté. (V prvních Hyndrákových C. 28 mezi Kateinu z ípu a Dorotu z Hostún.) (Nálezové,
O
otci.)
Když kdo zápisu neodpírá podle práva, až leta projdau zemská, že potom žádným svdomím nic neobdrží a ddiny prosaudí. (V 1. Hyndrákových C. 28 mezi Dorotu Otepkovú a Janem z Valštejna.)
O
{Nálezové,
odpoích.
— I.
Cf. II.
Andreae L. 27.)
Hyndrák
E.
7.
Kdyžby kdo udlal svého úedníka neb písae poruníkem nad dtmi a statkem svým mocným otcovským, že není povinen potu Než nechce-li mu sirotek toho viti, by jemu všeho initi sirotku. statku
má
sstúpil,
za to
zpraviti,
že více u sebe sirotího
nemá,
a
toho statku, kterýž jest za živnosti otce toho sirotka k sob pijal. (V í. Hyndrák. E. 7, mezi Jindichem a Janem bratími atd. a Janem
to
z
Chlistova.)
Porunici
[Nálezové.,
sirotkuov.J
žeby který úedník nevytený chtl pána svého prázden písahu uiniti. (V 1. Hyn. E. 7.)
Jest-li býti,
má
O
{Nálezové,
lidech.) list mocný na svtským neb duchovním,
Král jest dáti ráil
rýmž
koli,
bu
i
(Takový list najdeš v Milešovskému z Sulevic.) kázati.
{Nálezové,
O
Hyndrák
aby mohl osobám kte-
statek G.
5.
svj
dáti
aneb od-
Vladislaus Buškovi
kšaftu.)
I.
Kdož komu a zápis jest-li
I.
to,
Hyndrák
E. 14.
zápisem nápadním statek zapisuje a toho nezruší, bez výmienky, nemuož toho statku prodati; pakli prodá,
165 muože (V
komuž
se ten,
svdí
zápis
nápadní,
s
komorníkem
uvázati.
Hyndrákových E. 14. „Burian Trka odpírá.")
1.
[Nálezové, o trhu.)
I.
Hsrndrák E.
Kdož komu prodá nebo
17.
na svém statku, výplatu pozstávaje, že to nešlové komorní plat. A jest-li že takový plat byl prvé placen na míšeský groš, že potom není povinen dávati (V 1. Hyndrákových E. 17. kdež Ctibor Braun z Ghona esko. mutovic odpírá.) zapíše
plat
sob
O
[Nálezové,
platích.J
I.
Hyndrák H.
13.
Když který rod uiní jaké zízení mezi sebou a král to ztvrdí, ddicové to povinni jsau držeti, a nemohau se žádným zízením zemským proti tomu brániti. (V 1. Hyndrákových H. 13. mezi Buškem atd. a Kapléi z Sulejovic.) že jich
[Nálezové,
O
trhu.)
I.
Hyndrák
J. 26.
Kdož má zápis na koho, že má summa jeho v jeho moc položena
býti,
škod,
že
toho
a
mu
ji
povinen u desk z Daupova.) (Nálezové,
Ze
neuiní,
moc
položí
ji
u desk:
pijde- li
k jaké
sám sebú vinen jest, neb není jí Hyndrákových J. 26. mezi Erhartem
1.
trhu.)
duchovní
opat práv
Bartolomjem opatem [Nálezové,
než
nepoložil,
(V
bráti.
právo
se
proti držení,
O
v
zuostal.
nepromlí, a aktami právo prokázavši (V 1. Hyndrák. J. 26, mezi knzem
atd.)
O promleni
práva.')
Komorník vzat byl na uvázání ped válk v ddiny, a po válce podruhé komorník vzat, a nebylo ke škod. (V 1. Hyndrákových J. 26, mezi knzem Matúšem a královskými knžími.) (^Nálezové,
O
uvázáni.)
I.
jal.
H3rndrák K.
5.
Odsauzení cti i hrdla Dalibora, že jest cizí lidi v ochranu pi(V I. Hyndrákových K. 5. Mezi Adamem z Drahonic atd.) (Nálezové, O zmatku.)
1497
166
Hyndrák K.
I.
1497 o a
10.
Páni podali strany na smlauvy pátelské, ješto nebylo o eát, (V 1. Hyndrákových K. 10, mezi Elškú z Strejovic
statek.
Zibridem, (Nálezové,
O
smluvách.)
vuobec za pátely o ten
právo
Nalezli
prodala a
trh
s
:
žena muži
Kterážby
mužem svým smluvena
svému byla,
a
statek
na tu
smlúvu žeby jemu ten trh ve dsky kladla; a ještližeby po smrti muže svého chtla se zase na ten statek navrátiti, pravieci že jest vze muže svého byla, že to uiniti musila podle takového prodaje nemá se ona zase na ten statek navracovati. Summu penz vezmi, za ten statek muži svému prodala. A nad to, kdyžby takovým obyejem nkomu jinému statek prodala, majíc muže, že nemá se na ten statek navracovati. Ne? ktožby takový statek od ženy kupil, má za u desk penieze klásti, a chce-li jB muž jejie vyzdvihnuti s volí ženy své, ujis ty penieze u desk; pebude-li muže svého, aby vdla kde své penieze naleznuti. Než pi takovém trhu král JMst. pakliby krále JMti nebylo, tehdy páni a vladyky z saudu zemského aneb z komornieho aby k tomu vyslali z pánóv a vladyk, aby v to nahlédli spravedliv-li jest ten statek prodán. Pakliby která žena statek muži svému zapsala, a muž její žeby prvé umel, tehdy ten statek zase na ní pipadnúfei má. Pakliby umela, tehdy vedle zápisu pi muži zuostati Pakliby je sama žena vyzdvihnuti má, tak jakž zápis svditi bude. chtla, tehdy úedníci zapište to dskami, že jest sama je vyzdvihla a to proto: zapsánie to má býti na svdomie tomu, že jest ten statek zaplacen, aby se ona potom na nemohla viece navracov ti. A od toho zapsánie má dáti k úadu písai menších desk zemských 4 groše eské. (V prvních Václava Hyndráka K. 10.) :
—
;
{ZZnad.
515.) I.
Hyndrák K.
20.
Žádný lovk, maje pána ddiného, královským, kdyžby
mu
ddiného
a
vyhostiti
svému bez
škody.
Trkú
starším
(Nálezové,
a
O
1.
(V
Sautíc,
K.
20,
mezi
erbu pánu
Mikulášem
lidech a slmžébnicich,)
zápis
summy, pokudž muože každý vtší summu,
kázati.
vytrhnuti; než užívej
Hyndrákových
JEliášem.)
kázati do
z
nemuože se obdarováním erbem od svého pána
erb dáti ráil, tím
lovenství
udlá ve moc sob v témž
Kdož
sum,
a
z
(V
král
stu
kopách neb v
jiné jakéž koli ze
se
jemu
zdáti
a
líbiti
bude:
než-li v jakéž jest zapisoval,
na tu dáti
1. Hyndráka léta 1497, mezi Markétu z Valdeka kdež týž Jan pohání túž Markétu k odporu.)
(Nálezové.^
O
trhu.)
jmens
zápisu pozstaví, že bude moci dáti a od-
a
a
vc od-
Janem
167
V
prvních Václava Hyndráka.
vuobec za právo: Na kohožby poruenstvie nápadem poruník, pokudž toho statku stává, odbývaj za sirotky vyvažuj jich dluhy, a ten poruník dluhy, jestližeby kteí byli, a sirotkóm uru. Pakliby poruenstvie pijieti nechtl a uruili: tehdy k nápadu práva nemj, a poruenstvie na najbližšieho pietele spadni nápad. (V prvních Václava Hyndráka.) Pakliby žádný pietel uruiti poruenstvie nechtl; tehdy král JMst bude to poruenstvie moci dáti, ktožby to na se vzieti chtl, s nápadem. Nalezli
pišlo,
1497
ten
i
i
(ZZVlad. 497.) Nalezli
Kdyžby kto svého mužského aneb ženského
právo:
za
a sirotkuov nechal
statku nezriedil a
pohlavie, to
umel
poruenstvie
spadni na najbližšieho pietele. {ZZVlad. 503.) Nalezli vuobec za právo Což se puohonuov z ddictvie dolýe, aby trojí puohon byl a dvma komorníky, podle práva starodávnieho než o jiné všecky vci aby jedniem puohonem pohánno bylo. (V h :
;
Vacl. Hindr.)
{ZZVlad.
—
Í05
a).
žehy kto mštnína z mstské k kterému kulivk saudu jinam po»hnal, krom ped mstský saud, aby žaloval: ten puohon také jemu bude zdvižen; a škody jím má bez puohonu zaplatiti, což ped úedníky menšími provede. (V prvních Václava Hyndráka )
vuobec
Nalezli
vci,
kteréž pod
za
právo:
Jestli
šos píslušejí,
na
(ZZVlad. 55).
Ve Ivových pohonných. Ktož by koho pohnal viniti
z
aby postavil
zlodjstva, a stoje póvod
k té
lovka
pi
i
svého,
pravil že s
že
jej
chce
1497
tiem poho-
tov není: ponvadž jest neprovedl, jest ten pohon na zmatek uinn. (Rozsudek 1. 1497, kdež Štpán Angel pohání.) i
{ZZVlad.
Kdož jest pohnán pro postavení lovka k pohonu a k pi, pohonu není žádán, aby jeho do té pe skonání dochovali a dodrželi, a byl nkde utracen na nkteré poprav, že není dále povinen. (V Ivových pohonných 1Í97 k letniním. «Kristofor Naz poa
v
hání purgmistra etc. (Nálezov^
H'ií»>^'^W*'
85).
O
áslavských.")
lidech a služebnic ich.J
1497
17-20. Maj.
168 1497
^M~^^ *J'
Která vdova pohání a
dáno
proti
k letnicím.
za
ní
«Ofka
O
{Nálezové,
o své
právo, z
vno
stojíc,
není škodami
Achstka
z
by pak odsauzena byla (V Ivových 1497
povinna.
Beziny pohání knze
Baltazara. «)
vdovách a manželkách).
Item, nalezli vuobec za právo: Ktožby úad purkrabstvie Pražského vedl z rozkázánie královského aneb panského a vládyckého, anebo žeby se strany samy o purkrabí svolily a žeby jej kde vedly, a kdyžby purkrabie tam zuohledoval svdky pijal, a jestli žeby kto po tom úadu vedení jaké svdky ku právu pro tu pi vedl a je sob zapisovati dal: že nemají ti svdkové pijati býti. (O tom rozsudek ve Ivových puohonných léta 4497.) i
{zzr.lad. 402).
vuobec za právo
Nalezli
:
Jestližeby který cizozemec
komu lo-
venstvie slíbil, a potom žeby k nkomu jinému ušel z zem, a ten, komuž jest lovenství slíbil, žádal by na tom, aby mu jej vydal: má mu jej vydati, jako by jeho rodilý byl, a nemá sob
na
cizie
z
zem
pak zjednal)
propustnieho
listu
ani jej tiem listem
jednati,
(aby
tomu, komuž jest lovenstvie slíbil; pakliby se v tom nezachoval, bude moci k nmu hledieno býti vedle zízení o lidi. (O tom rozsudek ve Ivových léta 1497.) zastierati
proti
(ZZVlad. 262).
Poruenstvie na pítele pipadá. (V Ivových pohonných 1497 k letnicím. „Jindich z Audre pohání Dorotu.") {Nálezové.,
1
Oct
Porunici sirokuov.)
Kšaft,
kterýž do desk nevsel, byl odsauzen. (V Ivových póhon-
^"^^"^
^
"T^'^
Viléma
^^'^" Jeronými,
kdež
Alena
z
zhaní
eí
svou,
Radonic pohání Janaa
atd.)
(Nálezové.,
O
Kdož koho
kšaftu.)
ped saudem
neprovede, bývá v káze vzat. Jeron. «Alena z Radonic pohání « (Nálezové,
o
(V Ivových pohon.
není pohon,
1497
k roku
atd.)
O zmatku.)
Když která vdova má nco na kterém statku neb žena, a potom bude uinna porunici nad tím statkem: nezbaví-li se po smrti muže svého toho poruenství, a sedí pece v nm, že jest povinna sirotku poet initi; a dokudž potu neudlá, nemuože ze svého vna upomínati. A když sirotku udlá poet podle práva, tehdy sirotek jí má vno dáti teprv ve dvau nedlí po potu, a prvé nic. Pak-li nedá, rauože se v uvázati podle práva. (V Ivových pohon-
n
169 ných 1497 k roku Jeron, „Alena z z Bezí.") (Nálezové, O vdovách a manželkách).
Kdož co by
jest za
rukojm
nestane-li
za
dal,
nými. «Jiík
z
(Nálezové, Jestli
pohánn, stánie
a
za
koho rukojm, a dá na sob
navrátiti
povinen,
Radonic
pohání Petra
Pibíka
bude pro to rukojemství pohnán, právo ustati, není jemu jistec to, (V Ivových pohon. 1. 1497 Jero-
1497
a
Kopidlna žaluje na Gerukan
atd.)
Oct.
1.
I
O stáném právu.)
koho rukojmí, a pro to rukojemstvie jest nestániem, že jistec není povinován za to necož on tiem nestániem ztratí. (O tom rozsudek v
že jest kto za ztratil-liby platiti,
Ivových pohonných. 1497). (ZZVlad. 403).
Kdo co provozuje viti
v
kaple
;
pak-li
pohon. 1497 Jeronými. «Anna (Nálezové,
jedním svdkem,
toliko
neužive
nezpraví, z
má pi tom toho.
zpra(V Ivových
Á-umJLm ^^* '
*
Onšova pohání Mikuláše Trku.»)
O prvodu.)
Kdož koho z svení pohání (V Ivových 1. 1497 Jeronými.) (Nálezové,
svdomí
O
a
toho neprovede,
jest zmatek, j I
y r^ ^t^
zmatTcu).
ei
které koli, a žádKtož by koho pohnal z svenie krom ným svdkem toho svenie žeby neprovedl, ten pohon uiní na Než jestli žeby ml jednoho svdka hodného zachovalého, zmatek. tehdy ten, ktož by svení odpieral, má za to zpraviti vedle práva, že jest nesvil. (Rozsudek v bielých pohonných 1. 1497, kdež Jan Kapún).
| \
(ZZriad. 85). §. 1. Když by na kterú ženu po píbuznosti (podle obdarovánie královského) poruenstvie pipadlo jako na naj bližšího pietele, a ta nemá jí muž v to poruenžeby uruila, aby statku neubývalo, §, 2. Pakli by stvie sahati bez její vole, ani v ten statek vkráeti. tehdy sáhl anebo ona jemu jej dobrovoln poruila k spravování, A když uruí, její rukojm mají povinen bude muž uruiti. §. 3.
—
—
A nedostane-li býti, a muž za ní poet initi má. §. 4. tom potu, tehdy muž má svým statkem odbývati. §. 5. Pakli by muž její umel, tehdy ktož nápad k statku jeho by ml, bude povinen za muže jejieho (což jest byl toho v držení) pojet §. 6. Než kdyžby ona ovdovla initi a za jeho statkem odbývati. držela, z toho svého drženie pedse poruenstviem statek ten a jich vedle práva odbyti, nedopovinna bude poet sirotkóm uiniti Než žádný muž nemá podle sebe §. 7. stane-li se co do potu. ženy své v poruenstvie pijímati ani zapisovati, aby vedle nho
propuštní se co na
i
j^g^
170
pes
urukovala za umenšenie statku. Jest-li žeby ji pak enstvie zapsal, tehdy to žádné moci nemá mieti.
to v to
poru-
(ZZVlad. 514).
Dec.
na škod, mají na tom práv, kdež zajat a co škod provede, zaplatiti. (V /vových 1497 k adventní. «Jiík Odradský z Hrušová pohání
Kdožby dobytek
1497
20—23.
ji^st,
lidi
voliti
pohonných
s
léta
obau
".ajal
stran,
Mikuláše.") (Nálezové,
O
škodách.)
Kdož by komu dal list zatykai na jeho služebníka atd., ne doma, než jinde, a ten služebník, kterýž by ml býti zaten, s ním neníf povinen zatykacího listu na pijíti. (V Ivových v bytu nebyl :
léta
1497 k adventním.
„Václav
z
Kolovrat
a
z
Bezdružic žaluje na
Boivoje.") (Nálezové^
O
vedení práva.)
že jí muž peníze neb klenoty dal, má (V Ivových pohonných léta 1497 k adventM&rtinic pohání Elšku z Kolovrat.")
Kteráhy žena pravila, za to zpraviti
v kaple.
ním. „Hynek Boita z
(Nálezov, O vdovách a manželkách.) f
Kdyžby druhá strana proti druhé ukázala a provedla smlauvu, druhá strana žeby smlauv odpírala a pravila, že jest k smlauv že chce zpraviti, má k té povolenie nedala, a poddala se k tomu, tomu pipuštna býti; a když zpraví, obdrží. (V Ivových pohonných 1497 k adventním. „Beneš a Jan pohánjí Brodské.") a
(Nálezov,
1498 7—10. Mart.
O
smluváck.)
Když otec komu škodu udlá
a
ume,
toho pohnán
že
muože syn jeho ne-
a škodu musí za(V týchž dskách Ivových 1498 k postním, kdež Brikcí a Jan bratí z Stepic žalují na Henrika z Plavná.) (Nálezové, O otci.)
drže statek otce svého,
dílný,
z
býti,
platiti.
vých
Škody útratné jsou pisauzeny na jedné hospodyni. (V lvo1498 k postním. «Jan Krisostom z Hostoun pohání Jana
1.
Hlavá-e.") [Nálezové,
O
škodách.)
Kdož se pod kým
1498
nerodil, ani pod ním s otcem svým byl, po otci naií sáhnuti. (O tom v lvových 1498, Jeroným Skuhrova pohání Jeticha Bezdružického.) (^Nálezové, O lidech a služebnicích.)
nemže z
se
"ií-QS ve tvrtek po sv. Benediktu, páni a vladyky na plném '-" 1498 že též každý 28. Mart. sudu ráili sú rozkázati tento artikul ve dsky pipsati pro nezpravu bude moci právo vésti na ddiny zápisné liem vším :
171
obyejem, jakož tento nález tvie nebo ddin svobodných
rozkázánie
a
ddic-
ukazuje, kdyžby se
nedostalo.
fZZVlad. 178.) Nalezli vuobec za právo: Ktožby maje rukojm za eledína píslavného do jeho dobytie, a ten eledín pístavný ušel by, a on žeby slal k nkomu pro toho eledína, aby mu jej vydal, a pro nevydanie potom toho pohnal, nedrže se rukojmí: že jemu ten puohon zdvižen bude, a pokutu ten jemu nebude povinen, ponvadž tomu eledínu bez rukojmí viti jest nechtl. (Rozsudek o tom léta 1498.)
1498
fZZVlad. 285.) Nalezli jej
vložie,
a
vuobec
za právo
sob
nic
toho zbožie právo
:
Ktožkoli statek svuoj
tu nepozuostaví,
chtl
rnieti
uinil by puohon na zmatek.
a
prodá
a
ve dsky
potom by nkde k
nemu
nho
pohnal,
po tom prodaji, žeby (Rozsudek o tom etc.)
z
(ZZVlad. 85.)
Konvent odsúzen ddictví, kteréž bylo trhem kladeno konventu, dal zemským letuom projíti. (V Ivových pohon. 1498. Jiík probošt atd. žaluje na Puotiiu z Ryžmberka.)
ponvadž
Knz
(Nálezové,
O promleni
Jiík probošt
Švihov
áké
práva.) z
etc.
Kladska pohnal Puothu
zboží duchovní;
z
Ryžmberka
vc má
a
na
do arcibiskupa. (V Ivových pohonných k suchým dnuom letniným 1498.) (Nálezové., O platích.) o
nalezli
že
ta
státi
Když kdo neb kteí z obce neb osady, jménem svým, jménem obce neb osady atd. požene, a zmatek nalezen bude, tehdy by pak nkdo jiný z té osady stál k ro.zsudku, nežli ti, kteíž se v póhonu jmenují, má ten pokutu trpti. (V Ivových pohonných 1498 k letnicím. «Jiík Plech a Jan a osadní sv. Michala pohnali Pavla z Hrádku. «)
149«
6—9
té
O
(Nálezové,
Jun.
zmatku.)
má vno
ujištné od muže a po smrti jeho to mezi ní a otcem a bratrem neb strýcem jejím se nachází, aniž se nedílem muože navrátiti k ddictví proti jiným pátelm, nemá-li zvláštní jistoty. (V Ivových pohonných 1498 k suchým dnuom postním. «Anna z Vranova pohání Jana« atd.) Která žena
pijme, že tudy
(Nálezové,
díl
O
vdovách a manželkách.
Kdožby komu ekl ani bez
místa,
pohonných
O
vuoli zapsati
spolku a rozdílu.)
svj
s
trhu.)
Kdožby pohnal
mu
O
a nejmenoval s místem místem neb bez místa. (V Ivových 1498 k adventní. «Jindich z Roztok žaluje na Jana. «)
má
léta
[Nálezové,
—
zapsati statek
z
nezdržel, též také o
nezdržení smlauvy, a nepoložil by, v
rení,
a
právo žeby ustál
:
nemá
em
mu
jest
právo
^
>
172 puštno
enský
—
(V Ivových pohon. 1498 Jeronými. Kopidlna žaluje na Straníka.")
býti. z
O
{Nálezové,
1498
V4^\'V;'M.
smlnvdch.)
Ktož by koho pohnal z nezdrženie smiúvy a toho nepoložil v v žalob, v emž jest jemu té smiúvy nezdržel, a ze renie žeby nepoložil, v by jemu toho renie nezdržel, a právo
pohonu též
„Zdenk Lau-
i
em
ustál:
kdež
jemu
ustánie práva
toto
nic plátno býti nemá. (Rozsudek 1498,
Zdenk Lauenský.) fZZVlad. 86.)
Ze spolupuovod mže ze škod útratních a nákladních pohánti neb obeslati, sám bez svého pvoda. (V Ivových léta 1498 Jeronými, kdež Zdenek Lauenský z Kopidlna žaluje na Jana.) O
(Nálezové,
škodách.)
Nalezli vuobec za právo Jestliže kto požene ped menšie úad vtšie summy než z 10 hiven bez lotu že mu ten puohon zdvižen bude. (O tom rozsudek ve Ivových puohoných 1498 léta.) :
z
(ZZVlad. 266.)
V
Památných
T. 20.
že kto dá na se právo na vrch dovésti pro kterúž koli po tom dovedení práva iní tomu odpor, a k tomu odporu požene: ten odpor i pohon jest na zmatek (V památných Y. 20.) Jestli
vc,
a
(ZZVlad. 87.)
v Jestli
Památných
žeby kto jsa nemocen,
opovdl, a
T. 30.
nkoho
i
poslal aby jeho
byl-liby ten zabit, kterýž jest byl
o tu
vc
nemoc
poslán
:
ten
(pi suchých dnech najprv píštích), že jest jej byl pro tu nemoc poslal ;inemoc.__svú_^i tom móž zpraviti. (O tom v památných Y. 50.) (ZZVlad. 216.— 88.) litoi
jest jej
poslal,
rná za to
V Písaha
pi
své,
za
kterúž
zpraviti
Památných
nemoc k saudu: „Na tom pisahám,
mám
s
N.,
atd.
i..i
(Nálezové^
Bueh pomáhej!" O písahách.)
že
jsem k saudu
ani na koni, ani na voze, ani
rakž pijeti ani se v)'praviti nemohl,
fortel; tak
Z. 33.
pro svú
(O tom
v
nikte-
nemoc, beze vší lsti památných Z. 35.)
a
173
V Památných. kým smnu neb smlauvu uiní
a potom pro tauž vc ze Všehrd pohání Viktorín 4498. památných (V zmatek. pohání, láni, jest
Kdo
s
1498
Jana Tebického.) {Nálezové, O zmalai.)
Ve Lvových pohonných. Kdyžby jeden bratr neb strýc co kaupil, a sob samému klásti dal dskami, anebo žen vnoval na svém statku; však jest-li že se kteréž síalo ped zízením zemským o rozdílích uinným, jest to (O tom zní, že nemuože. rozdíl než listy neb dskami pokázán býti (sic.) »Jan z Ryžmberka pohání Jindicha Vaizeka.«) v Ivových 1499.
1499
—
(Nálezové,
V vložiti
a
které
O
v uritém
nemá
„Prokop
spolku a rozdílu.)
smlauv
že
stojí,
asu,
sob
strany mají tu smlauvu do desk
se nestane,
to
a
(V Ivových moci žádné, Holohlav žaluje atd.")
že
se
1499
smlauva promlí, 22—25. ^^^J1499 k letnicím.
ta
pohonných
z
(Nálezové,
O smluvách.)
To slovo «budaucÍM že se vztahuje na držitele potomní. (V Ivov. 1499 k letnicím. «Prokop z Holohlav a z Jeic žaluje na Václava.") (Nálezové, O trhu.) Kdyby kdo komu ekl, že «jest uinil to, že jest uiniti neml» jest náek cti, a má nápravu uiniti, a zvláš kdyžby tomu, kdož ho naekl, nic neuinil. (V Ivových pohonných k letniným 1499. „Prokop z Habiny, písa menších desk zemských, pohání Severina" atd.) (Nálezové,
O zmatku.)
vuobec
Nalezli
za
právo: Ktožby
škody
útratné provodil, jest-
svdkové svdie, žeby jemu tmi škodami povinovat jmenují .sumuji, ehož sú svdomi. jeti svdJiQ.Yé-nemaji lize
byl,
a
ne-
..
.
iVWTrH*»
pijati býti.
j
(O tom rozsudek v Ivových puohonných Waltieova pohánie.)
léta
1499,
kdež Dorota
z
{ZZriad. 277.)
Když
kdo
sirotku
statku sstaupí,
užívání téhdáž podle práva,
nestojí-li
o
poet
sirotek z
nebude jemu tím povizanechá toho »Jan z Dubce a z léta 1499 k letnicím. a
:
Uj^^^, !
(O tom ve Ivových Drahonic pohání Jindicha Miana.c) nen.
(Nálezové, Porunici sirotkuov.)
nm
vy-!| Kdož k komu sám osobn jde s nkým, a žádá na dání eledína neb lovka, a nebude mu vydán: požene-li z pokuty, neobdrží jí, ponvadž zízení zemské ukazuje, že má poslati a ne (Ve Ivových léta 1499 k roku Jeronýma. «Zigmund z^ sám jíti.
Prvonic žaluje na Jiíka (Nálezové,
O
z
Hrádku, mincmeistra.«)
lidech a služebnicích.)
1499 !• "<5t* i\i)t^\^ ff I
174
V
kvatemn trhovém.
viinhec za právo: Že žádný z panóv ani z vladyk z zemského, když jest která poteba, mluviti nemá, než pán sudí aneb komu pan sudí by poruil. A též k nálezu žádný vstávati nemá, než komu pan sudí káže. (V kvat. trhovém.) Nalezli
saudii
fZZVlad. Í2.) iK.« Deo.
vuobec za právo: Že mocný otcovský poruník dskami anebo na list raocný královský bez výmienky, nenie povinovat sirotkuom poíu initi, a má moc jako otec; krom na sirotiem statku vna nemuož klásti a zpravovati z statku svého. Než kterýžby poruník otcovský s výmienkami uinn byl, a na se to poruenstvie pijal, ten se zachovej podle výmienky té, kteráž jest položena; než nápadu mieti nemá, léby dskami neb, zápisem pokázal, že to otec ziedil, že má mieti nápad. (V kvaternu trhovém léta 1499, v pátek o suchých dnech adventních.) Nalezli
uinný
{ZZVIad. 496.)
vuobec
Jestližeby který služebník uinil co za právo pána svého^ a pán se k tomu seznal, aneb to na pána toho provede, že jest s volí pána svého to uinil že o to ku pánu má hledieno býti a na zvdieno, jestli to, že jest ten sluzebmír uiniT s jbovolí ? Ten pán má bned povdíi jmeoýTtT^že jest s jebo volí neb nenie. Pakli by sám od sebe ten služebník co Nalezli
komu
:
rozkázanie
z
:
nm
uitiil,
tehdy o to
k tomu služebníku
má
hledieno býti.
(Jako prvé
(TViva nálež v bielých puohonnýcli, léta 4465, kdež Ryneš pohánie;
druhý
v
kvaternu
trhovém
léta
4499
v
pátek
o
suchých
dnech
adventních.) (ZZVlad. 4SÍ.)
vuobec za právo Kdyžby jeden druhému bez zapovdí dobytek zajal na jakéžkolivk .škod, ten ktožby zajal, obve škodu hned lidmi hodnovrnými, a tu vedle zdánie ar.eb rozeznánie tch lidí škodu záplat ten, ížby dobytek škodu uinil. Pakliby jeden druhému grimty své zapovdl, a pes tu zápov žeby jeden druhému na škod dobytek zajaly ten hned, komuž se škoda stane, škodu aby též obvedl, chce-li, a též vedle rozeznánie lidí ten jistý, ímž dobytkem se škoda stane, zapla vedle toho rozeznánie. Pakli obvesti nechce, tehdy daj s každého dobytka ten jistý, ížby dobytek byl; jeden groš bielý tomu, ktož jest ten dobytek zajal, proto že jest pes zapovdí na jeho grunty hnal. A kdyžby jeden druhému grunty chtl zapovdti, daj jeden druhému vdti listem pod peetí svú a jiných dvú lidí dobrých peetmi, nebo dvma hodnovrnými lovky, aby jeden k druhému poslal, že jemu grunty své zapoviedá. A ktožby svévoln nechtl škody zaplacené pijicti, cožby rozeznáno bylo lidmi hodnovrnými, aneb s každého dobytka groše eského, a Nalezli
:
175 dobytek pres to držal za sebú, a jeho vydati nechtl tehdy ten, iežby dobytek byl, muož toho jistého (kterýž dobytka vydati nechce) A kdožby takový pych udlal, ten škody bez puoz pychu pohnati. honu pohnaný zapla puovodovi, a to ve 4 nedliech od rozsudku, a pokutu daj, kteráž na pych uložena jest od pánóv JMsti, na schváNež když dva neb tie lidé mají v jedné len ie úedníkóv menších. vsi, lidé aby pásli ze spolka, ti jedni druhým bez škody, nehájiec sob na gruntiech v té vsi (V kvaternu trhovém léta 1499, o suchých :
dnech adventních.) (ZZVlad. 47 7.J
vuobec za právo: Jgstližeby se kto v cizie grunty uválauky, ddiny, eky, potoky, aneb kterýchkoli jiných vcí užívati mu nedal, a jemu škodu inil, aneb rybník na grunt cizí topil, anebolito také lauky a lesy pesekal, aneb se v podacie cizie uvázal, aneb v grunty podacieho, a o to pe byla ktožb y to drlaL...? Jich gruntuov po napomenutí postúpiti nechtl, ten aby jeho A bylliby na ten pych uveden ped pohnal z pychu, ne z moci. pány v plném saudu, aby za ten pych naped tomu, komuž jest jej uinil, 50 kop grošuov eských dal, a gruntuov tch jemu poslúpil ve dvú nedlích po rozsudku. A v tch dvú nedlích aby jemu škody vedle rozeznánie iiedníkuov dal a zaplatil bez puohonu. Pakli by ten požena z pychu neprovedl, zapla druhé stran též všecky škody, kteréž úedníky nahzeny a rozeznány budu. (V kvaternu trhovém léta 1499, v pátek o suchých dnech adventních.) Nalezli
zal,
buto
1499 Dec.
lesy,
:
.
{ZZVlad. 444.)
vuobec za právo pánové a vladyky: Ze žádného, ktož se saudí, na pátely podávati neiTájf/ Jficbý^^^se cti^j9íyýka.lQ.-"áireb.ol po puohbmi vyrozumjíce,^ že. .se_cti .dotyce; aneb léby se strany dobrovoln svolily okterú pi. (V kvaternu Nalezli
ped saudem zemským
trhovém.) (.ZZVlad. 13.)
Nalezli
ml
k
svdomí
1
i
v saudu zemském sedají. 1499, v pátek o suchých dnech adventních.)'
vladyk, kteí léta
lehy
lovk nemuož
j»esvditi pánóv z lavic aneb ž (O tom v kvaternu trhovém
vuobec za právo: Ze žádný
úedníkuov menších,
I
{ZZVlad. 243.)
Žádn y ústnieho svdomie dávati nemá ped saudem zemským, 1499 pfísaTiu íha^ písa jeho" 'šveo mt 6" zapsati a potom ísti, 20. Dec. Jíónuz^^lohp jaotebie by bylo; le by se strany dobrovoln svolily, že" to svdomie má pijato býti bez písahy a ústn seznáno. Než páni a úedníci a sudce zemští tak svditi mají, jakž nález o tom oí^taradávna svdí. (V kvaternu trhovém I. 4499 v pátek o suchých dnech adventních.) než
ume
{ZZVlad. 15.)
176
V 1500
Bielých pohonných^
KtQ^ jjy svení odpíral, jsa pohnán, má za to zpraviti v kaple. (V bílých pohon. 1500. «Beneš z Kolovrat pohání Jencíka staršího «.) (Nálezové^
Václ.
O pHsahách.)
Kdož pohání z více nežli sám má, ze škod má uruciti. (V III. a v bil. pohon. 1. 1500, kdež Anna Sirková pohání Jakuba
kotláe.) {Nálezov^
O
Škodách.)
Ve Lvových pohonných. Kdožby komu ekl penz pjiti na list, má jemu rukojm tom listu, na schválení purkrabí hradu Pražského. (V Ivových pohonných 1500 k postním. „Jan z Bezddic pohání Matúše postaviti v
Zlatníka"). (Nálezové^
O
trhu.)
Kdož prokáže co platu, který jest nadán a ne kaupen k kostelu a byl-Ii k tomu platu prvé v užívání, obdrží jej. (V Ivových léta 1500 k letniním, nález mezi Matyášem opatem slovanským a Bernartem Rachmberkem). (Nálezové.,
O
platich).
Kdožby k své '
Uí*\
pi pohnal
z
njakých
list,
pravíc,
žehy jimi
chtl a ml svú spravedlivost pokázati, má jemu odloženo býti a úedníci mají psáti tomu, kdož jest z tch list pohnal, aby je položil. (O tom v Ivových 1^00^ „Jan z Bysn a z Malíková pohání Zigmunda Ptipeského"). (Nálezové, O prvodu.) ;
Kdož se k emu smluvou podvolí dobrovoln o jaké gruntovní vci, že držitel potomní tch gruntóv jest tomu všemu povinen dosti uiniti. (V Ivových pohon. 1. 1500 Jeronými. „Jan a Vilém pohání Václava"). {Nálezové.,
O
smluvách.)
Rozsudek královský A. Nalezli za lál,
právo
:
Jestližeby kto
z
8.
penz upomínaje tomu by penieze má mu dávati,
nemá ho jina hanti, než lháe pro ním
rukojmiem. o penieze uinil, a též tehdy když jistec neb rukojm ten dluh zaplatie, mají toho, klož jest jim lál, obeslati ped krále JMst. aneb ped saud zemský pohnati. A tu ten, kterýž jest viece hanl než a
že jest nešlechetn nad
Pakliby kto nad to více
ml
hanti,
má ped
i
lál,
králem neb
ped saudem zemským tm
kohož
177 hanl,
jest
»že což jsem na t pravil, tom rozsudek královský A. 8.)
opraviti,
to
hrdlo Ihal.K
(O
sem
to
t
na
v'
(ZZVlad. 394.)
Item nalezli viiobec za právo Ktožby komu listu kšaftem svtehdy ten podle toho svenie nemá tiem listem moci upomínati, nemá-li jeho jina kšaftem odkázaného, že jemu všecko své právo dává aneb nemá-li dobré vuole obyejné, na :
il anebo listem,
na
;
zmatek by k tomu listu pohnali. Než jsú-li ddicové po otci k tomu neb nedielní strýci, neb spoleníci, neb nápadník najbližší listu, podle obdarovanie královského, ti nápadníci budu moci upomínati z toho dluhu spravedlivého, by pak na dobré vuole nemli. (O tom rozsudek královský A. 8). {ZZVlad, 395.)
Rozsudek královský A.
9.
vuobec za právo: Jestližeby se kto komu zapsal Hstem vc, jestližeby ho kto chtl právem viniti z té vci, za tehdy ten, byl-liby pohnán pro tu vc, se jest zapsal
Nalezli
pro kterú
mu
kterúž
:
na kterúž zápis má, niá toho obeslati od toho práva ped kteréž aby jej v tom zastúpil podle zapsánie svého; a nejest pohnán, zastúpil-liby po tom obeslání, by pak ten prosaudil, ktož jest pohnán, tehdy muož k tomu hledti, ktož se jest jemu zapsal. Než projestli že by se saudil, toho neobešle, ktož jest mu se zapsal: saudil-liby, nebude ho moci viniti. (O tom rozsudek královský A. 9) A z toho též, jestližeby kto stáným právem prohrál. (ZZVlad. 107.)
,
.
.,t.
,
I'..
...
,
•;.,,
-..)•.(.!
.,:
;
1!
;•.!-
Rozsudek královský A; U. vuobec za právo Jestližeby kto co komu pohnal toho, aby mu to svdil, co jest jemu pravil, Nalezli
toho
nesvdil
provedl, že býti,
:
a
že jest
pravil,
jemu
jest
pravil
že jest to
nesvdil
a
jemu toho
pravil:
tak
a
;
ten by
a
nepravil, a ten
má
tehdy
ten
za
to jestližeby
a
pravil,
by
on by jemu
to
na
klamae jmien se cti
aneb jaké hanby, aby ten daremných vcí nezprávl a nevadil. (O tom rozsudek královský A. 11.)
lidí
dotýkalo vespolek
{ZZVlad. 276.)
Rozsudek královský Nalezli
ped
puol
vuobec
léta
tomu
za právo:
vdti,
C. 4.
Jestižeby vitel dal
tehdy ten
rukojmiem narukojmiem také dáti Pakliby nedal znáti jiným ruko-
má
to
jiným
kohož jest slíbil. kohož jest slíbil, pro lo jistec jiní rukojm ten list mají vy vaditi, jakž budu moci. Než vezme- li jistec s rukojmiemi jakú škodu pro ten dluh, mají o to k tomu rukojmi, kterémuž dáno znáti,
jmiem
i
za
a jistci,
Jireek, Codex
za
III.
i
2,
12
1,78
vdti a on jim toho neoznámil, hledti, a ten jim tmi škodami povinen Inide pro neoznámenie a zanetbánie. (O bm rozsudek královský C. 4.) fZZVlad, 399.\
.
.
I,
íábzsudeic královský D. Nalezli státi
vuobec
nechtl, že
má
2.
za právo Ktožby za koho v rukojemství jeho ten vyvaditi. Pakliby ho nevyvadil, že jeho :
muož pohnati proto ped purkrabí, jestli že jest vc listovnie pakli vc, tehdy ped krále neb ped saud zemsky. (O tom ;
jest jiná
rozsudek královský D.
2.)
(ZZVlad. 396.)
Rozsudek královský D. Nalezli
vuobec
právo:
za
4.
komu peeti
žeby se
Jestli
u
listóv
tomu dluhu znal, aneb by pak kto odpieprovedl, íž jest Jist, že nenie vyvážen to ke škod nebude. (Jakož o tom rozsudek
zlámaly, a jistec by se k ten
a
ral
zlámánie
dostaten peetí
to
:
jemu
královský D. 4.) (ZZVlad. 397.)
Bozsudek královský H. '*
Nalezli
vuobec
10.
žeby kto dal svdomie na koho, nešlechetného uinil, a on by tomu sv-
právo:
za
Jestli
že jemu nco domí odpieral: má ten to na nj provozovati, ktož jest na svdomie dal, co jest nešlechetného uinil, a má k tomu od úedníkuov menších obeslán býti listem, aby k svému svdomí stál a je vedl. Pakliby po tom obeslání k svému svdomí nestál tehdy ten, ktož
prav na,
:
svdomiem na opatiti, a má jemu
naen, má
JMt
saudce
jej na jeho zatykai list dán býti na toho, ktož jest narekl a nestál. (O tom rozsudek královský fí. 10.)
jest
cti
král
a
na
cti
jej
fZZVlad. 273.)
V Nalezli jest
komora
konventu
ani
vuobec
za
královská, kláštera
právo
Že žádný konvent neb
:
nemuož
zastaviti,
bez
klášter,
povolenio královského ani dáti,
prodati,
(ZZVlad. 456.) ;'.!)
ÍHnij-t3i/i
,mn^«i>iiii
iiiifM
i
(it
,nt)i*
m
kteráž
smniti bez poneb smnil, že pijal, musie to králi ani
žádné moci nemá mieti; pakliby kto k sob vrátit. (Rozsudek o tom v registrách královských, U. 8.)
darmo
/
nic od
prodal, dal
volenie královského. Pakliby co zastavil, 10
mm
královských U. 8
regristrách
•
^qo
iiííiOfRH
ífile-
.iia .
ai .
o
n.
Alberti Oji
Oedlic
ab
iLiber sententiaium, quae aTerrae Judicio inter aa^ 1311*—-1494''-' šunt latae; .]')i 'ji^m^l ^WaU-í^ddut uiwy '
Albertus Ojí ab Oedlic, qui sententias Judicii terraB in unum libium coUegil, uatus erat familia equestri (vkdykali), quae jam saeculo quarto decimo commemoratur. Sedes gentis hujus fait castellum Oedlice, quod
regione Žatecensi
iu
situm erat
et
nunc Holletitz
no-
minatur.
Unus ex inter
majoribus,
Alberti
Hussitas insignis,
a.
1421
tradendorum spreta, una cum
turri
studioque
alacritate
vir
pugnandi
Kada
condicione armorum
quam acerrime
defendebat, fliimmis
oppido
in
Postquam bellm hussiticum confectum
atque compositum complures ex hae gente juris dicendi peritia claruerunt; namque jam a. 1460 unus eorum, Pecbanec Ojí ab Oedlic, inter illo» est
haustus.
est,
judices terrfe qui oidinis equestris erant, commemoratur.
Wladislao IV. regnante Albertus Ojí multa gravissima reipublicaí munera administravit; nam fuit aa. 1475 1476 burgravius castri Pragensis, ab a. 1475 1479 sedit inter judices regii judicii camerarii, ab a. 1485 usque ad a. 1494 fuit e numero judicum terrse tandem supremi judicis vicarius (vice-judex regni Boemise) est factus.
—
—
;
Quum
terrse
judex
esset,
terrse
nec non ex tabulis
quae Ojíii
feruntur;
libro
sententias Terrse Judicii quse ab anti-
ad suam memoriam
quissimis temporibus usque
curise
erant,
ultimaí
ex tabulis
Antiquissimse
ad tempora Joannis regis re1494. quo Wlar.
continentur, sententise
earum autem quse
latse
regise sollertissime collegit.
leguntur, ad
díslaus IV. regnabat, šunt referendse.
Sed
quse
exiguse šunt;
nunc exstant operis ab
quum enim
essent sententias
constet
illo
eum
de Tabulis exscripsisse
eamque
conscripti reliquise
omneš quse ,
nos
hodie
san
momenti parvam earum
alicujus
cujusdam industriá conservatam. qui post a. 1541 antiqua patrise instituta de quibus dubitare se ait an Constitutionibus Terrse sibi cosetaneis (zízení zemská) continerentur, ab Alberti libro in suum usm descripserat. lí particulam
superesse videmus,
alius
12*
180 Hsec áiitem quse exstat operis Alberti pars ideo plurimi aestimanda quod complectitur sententias aliunde ígnotas, quag cec in Viclibris (Knihy Devatery) nec torini in Constilutionibus Terrse (Zízení
videtur,
zemské)
a.
1500 promulgatis
(Nálezové) reperiuntur
;
inde
nec in licet
Sententiis
aíilrmare,
a.
in
si
1531
unum
et
collectis
quasi in
coegeris Sententias quae in summam 1. apud Victoiinum de Všehrd in Sententiis a. 1531 3. collectis 2) in Constitutiouibus Terrae 4. in collectaneis ab Alberto Ojí coascriptis exstant, corpus effici satis amplum sententiarum, qu« a Terrae judicio sasculo XIV, et XV. latae
Tabulis Terrae olim continebantur. Liber manuscriptus in bibliotheca
Lobkovic asservatur. Alterum exemplum cum rubea stella Pragae reperitur.
Konopištensi dominorum in
bibliotheca
a Cruciferorum
stvoil
sob poddané
Pedmluva.
"
Král,
najvysší initel pokoje,
v stiezlivosti
a v
skrovnosti,
ale
spuosobil žádost
a
jich jest v svých
mezech
nezavena, a pokoje jsúce milovníci, ale nesvornost a ruoznice jako máti je rodiecí. A kdyžby spravedlnost té rozpustilosti nezavierala, zajisté pokoj zemský až do konin svéta byl by sat a zapuzen. A protož práva se na to vydávají, aby taková žádost škodlivá prospchu tak svobodného nemla; nebo skrze právo a nauenie poctiv aby lovk živ jsa, druhého škodu neurážel, ale aby jednomu každému to
což jeho jest navrátil.
To znamenav já Albrecht Ojie z Oedlic, jeden jsa z súdcí zemských najmenší, cht této korun slavné a kraióm eským a vladykám správcuom této zem nauení nébrž zprávu njakú pozuostaviti neb tuto se nic nového nevymyšluje, než toliko starodávních králuov eských, jich nálezy obecné jiné také stranné ády pedešlé, ku pamti pivozuje. A to což rozlin onde jinde bylo sepsáno po dskách zemských, také dvorských ecc, to sem v jedny knieliy shromáždil. A tu jsem rád práci na se vzal pro uvarovánie potomních nesnaží a búek, aby v ád zem tato skrze to snáze uvedena byla. A to potomní páni jiní mladí, ješto jim práva a ádové zemští svdomí nejsú, jako starým pedešlým, a když to ísti a s pilností rozjímati budau: tehdy skrze to takové pilné vzetie budu se moci starým svým v múdrosti vrovnati v asech brzkých. A protož abych diúho nestál pi té pedmluv, konec jí uiniv, již pak s pomocí Pána Buoha všeraohúcího již to chci konati, co jsem i
;
i
i
i
i
i
umienil a
pedse
vzal.
/itir.,
Najprvé obecné nálezy, kteížto stali jsú se za krále Jana Slepého, za císae Karla, za krále Vácslava, za císae Sigmunda, za pána našeho za krále Jiího, za krále Vladislava krále Ladislava,
181 nálezy strannie tuto po ád vypsány jsú, když se
milostivého; a také který
stal
kterého krále
za
a
kterých
z
píin stranám dáváno
za
právo.
(Nálezy obecní v jedno sebrané.)
stranné, z desk
i
z
i
desk dvorských
naped psaní, kteí jsú se stali za krále VlaOndrákových toho asu miesto písae zem-
Tito rozsudkové
v knihách
dislava, jsú
zemských
ského držícího, tk když sera já Ojí ty rozsudky shromažoval, nebyly jsú ješt toho asu zrejstrovány (1487 1494) ; i protož kdyžby kdo chtl tch rozsudkuov ve dskách hledali, musí se tímto zpraviti: Nejprve téhož Ondeje, knihami a, léty,, kterého léta a pi kterém
—
asu
který se
stal.
„, y„í,,flia
yde xnoíoofs
^hvobm
os-i/í
iiixé
sad
'owv
Registrum na davni zrizem zemské. Pedmluva Albrechta Ojíe z Oedlic na dávní stará zízení zemská kterýchž nevím aby byly v tchto našich nynjších zízení zemských.)
(o
Ciesa Karel všicknij ští
aby páni v saudech sedali by nesedli, tehdy úedníci praž-
ustanovil,
pakli
aby spravedlnost inili
Kdož nemá
ddictví,
hiven stíbra; dného pijímati
Aby
O. 9
II. Ulrici
nemá pohnati ze škod nad X taky nemá od jiných práva žá-
V^^ '.''
'"
"
'"i
Maur.
I.
(b.)
'
B.
5.
pravá zastavená propuštna byla podle zvyklosti III. Wenc. G. 15. od starodávna
Aby výpisv býti
Aby
z
desk nedávali, než
dsky mají teny
každému
nevydávali
III.
veypisuov
z
desk
k
Wenc. N. 15. ''"
duchovnímu
právu
III.
Wenc.
'''^ utííá í.o\
Kdo má
Aby
ped
kleit
všecky
pe pi
'
právu zemském, práva tak za-
stavená propuštna
Aby žádný
z
byla
III.
Wenc. G. 25.
iledníkv zemských vtších nemohl
žádného pohnati, le sob stranu ped saudce III. Wenc. N: 15, zemské tikrát povolá Že písa zemský s úedníky menšími stání a nestání Pro. S. 19. ..I. a jiné zmatky má slyšeti a rovnati H. Wenc. A. 8. Nad dsky pamti pijímati nemají
182 muož vno kladeno
Na manství
Král nemuož
bj-ti.
manství svoboditi
Král
kázal
trh
z
Maur.
I.
desk vymazati:
nemlo
moci,
P.
13.
že
žádný relatorem nebyl
Wenc. G. 20.
ITI.
Aby žádný na svých ddinách škody neml žádné, kdožby do Jíl let XVHI nedl nepanoval po nápadu;
položili za nespravedlivý
nález a kázali ,
krom ddin právem
vymazati,
Aby ohn nepauštli;
obdržených fll. aby šly, aby pekážek '"
silnice
ZdisJ. '''^''''i
IX
B..
"''I
X
(
povýšená aby minula; zlat}', groše, '''peníze, halée u Hory a nejiude, mají dlány býti; hradové, tvrze zboeny aby staveny nebyly :t'
nebylo;
bez
cla
IV
vuole
Matth.
A.
3.
Pro nedání do desk statku položenie statek na, ^jur^lepipadl .lí.Zdisl. K. 6.n. 1§. r. '''•^''" '^''^' Aby žádný ke škod zemi neslúžil pod ztracením cti i nápaduov \..l. StepV. tC. l8. Opt aby žádný zemi ke škod neslúžil I. Stepli. K. 18 i-./i Žádný nemá zemského zhúbce pijímati na hrad ani .( na tvrz I. SftepiuiK. 1 8, Brání mocí, násile, stráže, odpovdi, nátiskové, ... než n.[i vdí; ila právem aby se hledli I. StépliiiijK.i;ot8í ivyíd Na koho by bylo popravci neb konšely dovedeno, má se nad ním poprava státi, a od popraví nemá :
.
.
. .
-'
i
i
.
více
bráno býti
zbuoží
než což
kata
s
;
dosti
jest
Aby
I,
nebylo dopuštno svobodných ddin kupovati mšanuom pro píiny
dkuje
Král Ladislav
z
která
K.
II.
Dup.
I,
2.
zboží královská neb
jiní
králové
knžská aneb
II.
Dúp.
A.
13.
cizí
dskami neb listy ddicky od smrti krále Václava [rozdal], aby zase vypravil, a toho aby se víc nedalo pod trestáním
Kdož
z
veliké
zpravil,
a
sumy v
em
z
a
^
..II.
škod pohání
se znal
z
úmysla,
pohnaný aby
což by mu se zdálo žeby tolik povinen není, také aby zpravil
Nkteí pohánli
18.
pomoci dobrovolné a nepovinné
a zapisuje se víc nežádati ani
Kdož
Steph.
od vládyk
ješt pohánti
chtí
dal,
Dáp;.P.;29. (3) šo.IoH
mq
aby a
nebylo neb že II.
Dúp. P. 29.
(4)
tch, kterýmž
jich trh aneb spravedlivost z desk jest
vyezána;
pátelé jim jich práva odprodávali; byloliby provedeno od pohnaných registry aneb že sil penieze úroní pi dskách kladeny byly aneb II. Dúp. P. 29. (5), žeby to svdomím provedli
bu
m Co má poruník králem daný, jaký spolek
má
a co
uruiti a po
s
"
srokem,
na
smrti sirotka co
pi-
Wenc. Andr. M.
padá
O
7.
výprosách a odúmrteeh po rozsudcích, o tom ze škod a uprošovám' rokuov dalších, a má vyprosDÍky co škody uruiti, nemá-li na svobodných
II. Dúp. P. 29. (2) ddinách Mnozí vyhledávají v rejstích starých staré zápisy proti tm, kterýmž ješt za krále Václava odprodáváno bylo: ale proti nim odporv nekladli II. Dúp. P. 29.(6). ani pohánli
O O
clo,
že
se
potom od
O
clo
podal
král Jan
nho
clu.
uvázal v Stráž
lesem,
s
císa
odsauzeni.IV. Mathiae A. 18
odvolali a nepokazovali spravedlivosti;
O
clu nespravedlivém
'..p'p.'...'.....
III.
'
proti
O O
spolku a dílu
O nápadu po králi O spolení listem
spolek
vnu
;
nápadní,
koho pišly. mla-li na jeho
smrti na
ze spolka:
III.
po
desk nemuož
i
14.
i
Wenc. O. 10. Wenc. B. 7.
,
r:
[,>
,
^^
U-.box^^l
o,{^j
,,,,, ;
,.(.
obdržela... IV. Mathiae A.
.
,
10.
a druhý pravil
zuostal
spoleník IV. Mathiae (P. 11).
práv
spolení bratí
listem,
a kdyžby
štní, zapsal polovici co
Spolil král sirotka zápisu
G.
;
se dostalo a o
listem, ;
Matth.
opatení
smrti komu pesvditi
Jeden pravil že jest poruník že jest spoleník dskami
O
30.
ddice spovna té.HI. "^eBC^jB.j^^i
proti
O poruenství píbuzného a o spolku O vnu kladení; dali spoleníci povolení
O
I.
a spolení a o dskách zápisných. III. královským , povolením jednoho
manželky otce jejího s jiným lek niímž královským dáním,
O
A.
spolku a sveni.
svení ddin, po
žen trh svdil vno?
—
Andreae A. 30.
nové svobození jednoho, jiným ke škod, IV. Andr. výsadám starodávním
silnice
Muži a
IV. Mathiae A.2.
'
•
O
a
Zdisl. A. 35. na zprávu súdcí saud a na saudu se na císae
pustil
sveném
požádali
mu propuštno
propubylo
Andr M. 7. Plana B. 1, Plana L. 16.
.........Wenc. jiúii.t..III.
vlil
m.
.
—
— 184
O O O
spolenících a ddinách
f,.
\f.
jj,
' ;
ju
i»-
f
ÍA
spolku bratí
Flav.
spoleníku. Zápis jeden udlal, maje sirotku
pry
jeti
III.
O saudu dvorském Z dvorského saudu že Manství
Vno
1454.
citát.
,a
se
muož
na manství
a manství.
zemskému. I. Mathiae G. 15. I. Maur. P. 13, ...., ;J:uV/ MiTÁ Híi-ótH-yi IV. Mathiae A. 25. I. Maur. P. 13, \:^.il.Úl'...'íÚP,.ÍV.'..
nemž
svoboditi
Plana L. 26.
,
odvolati k
Mathiae A. 30-
Na
manství o
vnu X
kop
Brání na ddinách manských komorníkem
O Trh muži a
žen
svdil..'
I
III.
/.'..'.^L'...i'..y..^.
trhu potok nebyl jmenován a zuostal prodávajícímuIII.
K
trhu pivolil a zpravcí se udlal.
dvma svdil
„JI
^.
,.
,,...v
>>>!«
-ii!
Prodal za živnosti.
\.
i.
.OnOlinír
první trh
Odprodal Proti trhu
vno
nemoh
1(1
Wenc. Andr. Q. 22.
zapisovati
bez vuole
ddin.
její
II.
rení
EIl.
i./'"
Wenc. G. 10. Wenc.
'
Prodané ddiny neoislné. Trhu jeden odpíral
Pes
'-''"" ••''1'
•
Cf.
Plana U. 20. Plana E. 23. Flav.
cit.
p. 33.
Kaupil jeden ddiny.......... .,.•..•.•... .....,....;:;•.. ...III Plana L. Co prodal, všeho hájil, stoje podle druhého, a neohlásil
by
hájil vše
toho hájil,
26.
Procopii U. 13. ^
I"
«lYíltf
Gr.
(
íigur I
V
Trh
1455.
citát.
Plana
II.
trhu a prodaji.
—
Maur. P. J3.
I.
Flaveo
k
emu
právo má,
5.
než
pe
III.Pl.L.18 (1463.)
Prodal plat syn bez vuole. Prodal plat jeden druhému.
O
trhu a ni v dskách
neml.
Trhy prokázaly. Prodali dva bratí.
u.v.,
'"'^ -y!"
Prodal listem, a dsky 'též bfdí Prodal k ddictví stáné právo,
,.,.I. iíjh.>1i
Maur.
o
P."!^''"
>
ProdáA^á zápis svuoj.
Pi
trhu iievymínil, aby nezpravoval
O vnu Vno mla-li O Vnu
vna
a píjemci na ddictví
na jeho dílu na ddictví a listech
i
III. PÍ, J.
na
listech
9 (1462.)
a manství.
II,
Wenc.
III,
Wen.
D.
,<
14,
R. 12, ej.
185
Vna
opatení niímž královským dáním.
O vna pevedení
Vno
ddicóm
a
na píjemce dala vdova létóm
pevedl
O vnu;
5
kladení.
má
sáhnuti.
projíti.
Vno po smrti komu se dostalo. Vno na dvú bratí statku. Vno na krále pipadlo pro vdáni K vnu kladení dali spoleníci povolení;
obdržela.
O
>^irr^íi
I.
venne zástave po zené,
Vno mla jedna na manství Vna dsky svdci Vno z ddictví oistiti
a užila ho
Nicolai A.
8.
o IV. Math. III.
A.
Maur.
II.
30.
Wenc.
'•*'"''*
O. li.'
Wenc. And. Q 23.
Vnných L O vnu na
ý^
I. PÍ.
utratili
manství
E. 6. (1457).
Maur.
I.
P.
13.
IV. Mathise A. 30.
Vno Vno Vna Vnné Vna,
na ddictví prodáno zapsala
nevyraínil
právo
vuole její
na
sob
Vnné
propustil.
právo
býti,
M. 5 (1465).
in. Andreae 1486.
starší
než zvod.
rukojemství.
králové
a zápisu
Nedílnú Oddlila
III.
'';:'.•;
pro neopatení
—
;;:i^.'.
máte pebyla
Plana
14.
J.
puohon.
sveném
O
'.^.«í>:'.'I..'.',3í'.'í'....III.Pl.L.16
(1463).
nedíluosti a dílno sti.
dcera.
/
od dtí vdaním mát nedílnosti strýcuov neproved, se
— dáno
I.
se bi-atí zuostavili plat
Nedílný strýce svého nic dáti nemuož nách Nedílný strýc poruenství iní Nedílnosti dání odpírá.
Nedílen jsa bratra, zapsal.
WWi
«VT
Nicolai A. 8.
druhému za
právo
Dlíce
IV. PÍ.
pívodu
a o
odkázané od summy.
O vnu
O
vymínno....
tíhy kladení prokázali.
O vnu
Vna
9(1462). 11 (1462).
svrchky pidány.
Za vno
Vno
PÍ. J.
20.
IJ.
9 (1462).
J.
..;............. III. PÍ. J.
platem komorním./.. í'.'.''.'.'.^..'!.';.. III.
O vnu pisauzeném a uodhádání O splacení vna, že nemá zplácena vna
Vna
Plana
II.
lU. PÍ.
aby nezpravoval
ped
trhy, zápisy
K vnu
bez
mát
I. I.
...,
pry i
Plana H. Plana E.
8.
5.
na ddiFlaveo lí.
citát
1
455
1
Plana G; 15. '
)
186
O nedílnosti a odpírání zápisu. Nedílné a neodbyté seste neodcizuj statku. Nedíln zapisuje manželce a dtem jiným. Po nedíln seste
lepší piávo.
Nedílný strýc
lepší
O
králi,
—
''^
právo k sirotkm
výprose a dání Jeho a zastaveni práva, o odúmrti a o nápadu a voleni saudci.
nho
Král se uvázal v clo a potom pustil od
Po
králi
{nny/
Wenc. !&.n'd. M. 7, ÍII. Andreae 1486.
Zdislai
o nápadu
Wenc.
III.
Královským povolením
listem
A.
35.
Procopii U.
1.
B.
13. 7,
k spolku. ,
,
O
krále listu a ležení.
.
Král zastavil práva vedení
III.
Králem právo žádnému zastaveno nebu S králem aby se srovnali odbojníci Král žaluje na zhúbce zemské
I.
Na Na
králi
matee
Wenc. N. 15,
(
b)
Wenc. G. 13. Maur. P. 19.
III.
nedílné statek vyprošen.
krále bez zízení
vno
pipadlo.
Král pohnal jednoho
pes
nález.
Proti králi práv zuostal.
Nápad z spolku; po smrti komu se dostal. Po králi o nápad; dvma trh svdil Po králi o nápad ot toho smrti co zuostalo
pry
dal a co živnosti prodal,
odvolali,
to
mu
se
zase IV. Math.
a nepokazovali spravedlivosti
Král nemuož manství
13.
král
zuostalo.
a z saudu na císae
Ciesa podal na saud,
Procopii U.
I. ,
svoboditi
A. 18, Maur. P. 13. -^
I.
IV. Mathiae A. 25.
n
Na
výprosy k místu nedovedl, nesahal, dokudž rozsúzen nebude
Na
králi výprosa
I.
Na
králi vyprosil plat duchovní.
-Jfviq
králi
i
aby na
Wenc. And.
ddin, dovedení práva Klál moc dal staršímu listu do desk vloženému Královskému nepovolení k vnu kladení gr. odpíral. nad X Nápad dskami dala právo své jinému. Za krále Jiího k saudu volení.
I.
J. 29. D. 9 (1457.)
PÍ.
D. 23 (1457).
PÍ. i
na manství
^^ ;
Kial spolil sirotka
Od
II.
krále na zápisných
ddinách prodán
Králem daný poruník. Královské povolení
i
'
jiného pokázal.
Za krále Vladislava k saudu
20(1460). Planu H. 6.
PÍ. G.
plat bez vuole.III,
volení.
18l Mezi králi smlúva. Královským obdarováním Králem Jiím rozsudek o zdvižen
pro z Plavná.
eská
Králová
jiný
co
M
f
Dcera.
.!
í
máte
•^'J'"''^-'
:
> -^- 'í'
""''
potom ten rozsudek krále Ladislava o pánu
list
sob
-
'i'
•
-I
'•
ve dsky kladeno.
listj
muož po
Král Jií majestáty k
O porunicich
''
dvma
'
"^*T * '"
smrti dáti.
pijal o výplatu.
a poruenstvi a o matei, otci a dtech, o muži a žen.
.•!.M1.
nedílnú pebyla, zuosla]
jí
mimo
statek,
i
krále.
;
-,,
.'
,,
statku k žen spravedlivost má. Zena jednomu muži unesena Syn otce pohnal pro spravedlivost po ddu.
II.
Mát
III.
Muž k
i
Nicol. I
synu zapsala vno Syn prodal plat bez vuole. Otec smluvu udlal, a syn neodpíral. Otec statek zapsal maje dceru (neodbytú.) Manželce své a dtem a jiným zapisuje „naped
pede
Žen
a
zapsal dluh,
Matee své zápisu Od manželky ml
odpíral,
G.
9. |
III.
Andreaa 1486.
III.
Andreae 1486.
a
všemi."
dtem
Pí,
pi tom živ byl. a sám prodal prvý.
dobi-ú vuoli,
a jiný co kdo bráti
má. Otci a
ddicuom jeho
zapisuje,
potom jinému
V
dala..
bielých
ných 1490
Zeny a dtí nemv, jinému zapsal. Od prvních dtí se oddlila tím, že muže vdala
se
póhou p.
128.
za jiného I.
MfiMÍJÍ odláioiiB ivúaxrdóinoq< *
Nicolai A.
áoloiaémoq
8.
O
O
Uštech falešných arnkojemství, o ležení, o listech adskách.
O O
list
listech proti
vnu
na ddictví.
a rukojemství, o ležení a krále (sic).
Listem desk
nepesvdí,
'
a starší byly
III.
Wenc.
Listem zápisu nedrželi jak se zapsali, úroky zadržalé IV. Math. aby dali Listy naekl, že sví neádní, i ml uruciti, i neuruil: IV. Mathiae.
zuostali listové rádní
IV. Math.
List starší než dsky na zboží
Listem áe zavázal a jinému dskami dal. List
[?•
proezaný ke dskám pinesený; propuštn
List jeden okázal a druhý nic
-voniviici
i
Dúpovec P. 8. Wenc. And. Jv 30.
zápis.II.
m moc
List do desk vložeuý| a král
druhého
naen
List
falšem
tištna a prvé
v
dal,
a starší než
list.
káze
a že
pee
pi-
bez vuole jeho
datum než ve dsky kladení;
listu
vzat
I.
List smluvní nálezem umrtven
PÍ.
E. 6.
listem své právo dala. Flaveo citát.
;
Listem spolek mezi bratími. Listem jednomu, a druhému dskami statek dán. Listem svým dosti initi ml a statek otcv prodávati
III.
Listu nechtla
plniti
poruníku
rukojm nevsel do desk a že pi listu dda jeho
List zpravní za živnosti
O
listu
naení
falšem,
Plana
peet nebyla
.;..:'...;....:,.. Flaveo '^"'>^'>">'
Listem se zapsal bez vuole bratra. List za ádu ve dsky vložen nebyl
dskám
a
A. 30.
L
17(1403). IV. Plana K. 18.
III. PÍ.
IV.
1454.
citát
Plana
K. 20.
moci nemá
K. 29. '.'.'."'.'.'....IV. Plana hlavním a dobré vuoli. listu naení a peeti; musili za peeti zpravaváti.II.And .(1485p.91). Listem proti dskám dáno za právo o držení ddin proti
O O
.-
,
^i
listu
>'
•
zástavné
III.
Z rukojemství aby List
s
dobru vuolí
Andrea 1486.
se vyvadili.
ml
od ženy, a ten dluh víc oso-
bám svdil.
Rukojm
aby se vyvadili obdarováním královským. Listem vyváženým a zachovaným podruhé chtl upomínati;
jest
podvod
Bielé
O porunicích
póh.
1488.
a poruenstvl sirotího kšaftu.
Poruníci nesáhli na ddiny jístcovy. Ddic jsa mocen svého mohl vnovati. O poruenství píbuzném a o spolku.
"
^"
f'^^ '
•'
Poruník udlá-li co proti zemi, sirotku neško. III. Wenc. J. 11. Poruník pravil se býti listem, a druhý spoleníkem.IV. Math. 1437. ,
Sirotci pro nepokoj
Sirotci líci
neuvázali se komorníkem
mohú-li statkem vlasti než dveky, streyc
;
IV. Mathiae.
když nebyli pachoa spoleník aby je
spravoval Sirotek
neml
IV. Mathiae. strýcuov,
spolil
ho král
a jiný
ústném poruenství chtl býti poruníkem.
Poruníku nechtli
plniti
listu.
po
189
Poruník zamlel práva vedení Poruník každý mocný otcovský
II. i
králem
má
z
Plana
6.
28.
závad
sirotích odpovídati i taky dobývati II. Plana G. 24. Poruuíci byli dva jednostejní, neml ieden dáti bráti bez druhého III. Plana B. 1. Poruníkem byl jeden druhého 5 pe maje jemu jednati,
jednal
sob;
a ten okazoval
list,
že jej z
služby propustil
IV.
Plana
K. 12.
O
porunících a spolenících, ddicích zuostalých
V
kšaftu nebyla lúka postavena, a jiný dskami okázal IV. PÍ. M. 21.
tom
^
o
rozdílu.
Poruenství otec a zízení iní o dcerách léta jest
ddiku
vládnuti
(má statkem)
i
s
;
sestrami mladšími,
a mající
spolen IV.
peetným
Kšaftem po smrti psaným neodbyté
a
[K] sirotku že lepší právo
má
Plana
N. 30.
bratr seste , .
^j|»;j jj-^^
.... .11.
And.
Wenc. And. M,
strýc
:
7.
na míst sirotím pro úad Domaž",•.,,,, y lický a kšaft druhý ukazoval. n yn j'I Sirotek smluvú stál o zatopení rybníka....... III. And. 1487. Poruenství mocné dskami i listem.
Poruník
O
vinil
dskách, úednících vtších
i
menších, o kmetích a o dskách
pesvdení. O
dskách zápisných, spolku, nápadu
III.
Desk listem nepesvdí, a byly desky starší než Uedníkuov nemuož pesvditi, le etc Desk nemuož pesvditi
IV.
list.
II.
IV.
Wenc. Wenc.
B.
7.
C.
20.
Nicolai B.
Wenc.
2.
C. 20.
Úedník jezd vyptával se na svdka I. Procopii S. 1. Úedníky vyšší jakými slovy pohnati Flaveo cit. 1455. Kmeta z lavic vyšších uedníkuov k puohonu Flaveo cit. 1455. Saudce zemský k svdomí kterak písahá. Dsky nebyly tak staré jako list na zboží, dali listu moc. III. Wenc... Dsky vna svdili, což
n
dal aby zase nafcy za .lu^tr-win] on statku aby jim postúpil. Kdo do desk co klade, sám ve dskách nemaje Flaveo citationum 1456, Ibid. 1463. '
vrátily a
Dsky svdí synu, a otec též pravil. Dsky prokázala jedna, a druhý nic Flaveo Ve dskách statek pokázal, a druhému pokázáno na
cit.
1454.
právo.
Dskami nápad mvší dalo právo své jinému. Dskami dal moc synu statek prodávati aby ,
dosti
inil
listóm III.
Plana
A. 30,
190 Oskamí starší zápis jeden než druhý. Dskami právo k ddictví okázal Ve dsky vložen nebyl list za ádu,
dinyiiioT l^kao^ ^f^t^^^^
;l„ip!t
III.
nemá- moci
a
i,,
.;
.•.,u,-fi
dskám,
proti
O
odbojnicich a zlodjích a zhubcich a o nepokoji.
do kázn vzat Zmordoval za piúva, cti neškodilo škody zapla Odbojníci obesláni aby se srovnali Zlodjských vcí nekupovati a nepijímati ;
5
III.
III.
Andreae B.
Maur.
I,
5.
Wenc. G. 17. J.
II.
2,
Maur.E.13, G. 14.
Na zhúbce zemské
žaluje
král.,.....;..,..;..'. h.:lm imfiií«'
I.
,
Maur. P. 19. Maur. P. 12.
Pro zlodj stvo statek obrátil král
I.
V
IV. M. A.
nepokoji kdo se
Pro nepokoj
sirotci
komu
—
Pam.A.15(l456.)
uvázal v statek
neuvázali se
v-
III.
20 (1437). 1 437^ And, 1486.
III.
And. 1486.
III.
And. D. 15.*'
IV, Math.
,
^
v mírné pokojné zemi Za pímí jeden škodu udlal Lúpežem stala se škoda na gruntech jednoho, Pobral a
lidi
cti
neohradil
ml
zbil i
ty a vházel
ml
lúpežuíky
postaviti
Z krádeže jeden druhého
vinil
O Ku
a z pobrání noního.
písahách.
písaze oboje stran nestály; hnati
žalobník
'
zase po-
muož
Zpraviti musili, že peli
Maur. O. 1 1; IV.Mth.A.14(1437)
II.
o
summ
uki-adené
Písaha k svdomí saudce. Flaveo Písaha póvoda o vdomosti klenotu schování Zprava nalezena o dání tak velké summy. Ku písaze neml puštn býti pro pení a po tom piznání
O puohonu O
11.
cit.
1460.
And. N. 11.
a zdvižení, o moci a stanem právu, o hojemství a nálezu, o vedení práva a vydržení let.
ddictví práv zuostal proti
Nesáhli
'
postaviti.
Lúpežníkuov nedal pobrati jeden a do vzení, kdo je bráti chtli; -^'
^
králi.
na ddiny jistcovy ukázané
podle
práva;
neobdrželi. ovínii ol«íi i/mi J)fí<;iu( itiuí.I Pohnati muož žalobník zase. Puohon doma (ne) zastihl jednoho: puovod práv zBtal. II. Maur; G; 11. -».
Pohnán od krále pes nález po uvedení.
i91
žen i k statku spravedlnost. Pisauzeua zase [s] statkem žena muži unesená II. eníku zems ké mu od žaloby tfini Podle prvního nálezu k
Aby ddin
postúpil, a ten
Nicol,
aby vydal úroky, a chce-li
eho, právem ho hle. neproProvede-li že držel III léta a XVIII nedl vede-li, zápis moc má II. Dúpovec O. 6. Zvod kdož uiní pes nález, do kázn vzat. pes trh první nemoh' Puohonem naení ddin ddin zapisovati Flaveo cit. 1455. Právem sáhl, a ne mocí; obdržel ddiny Flaveo cit. 1455. zase z
j
;
Pohání ze škod, a ne z dluhu, ani z ddictví Flaveo cit. 1454. Ptávo vedení pro nezpravu zamial. Právo pravil se míti k celé vsi. Právo vedl na XX ^0Š^ platu duchovního, a akty byly zavíny III. Plana E. 28. ••,..,, •,^..^J^'.íi>.jw^i. Pro nezpravu tetí vedl. f.\ t .^.^ n;: Práva než ustál, více míti chtl, a hora k ddinám neslušela III. Plana L. 15. Právo své jeden ukázal. V držení starodávní sáhl Flaveo cit. 1455. Bez nárokuov držel na ddinách X platu. Zdvižení puohonu a zvodu pro nepohnáni odtud kde chlebí IV. Plana M. 20. Zvod purkrabí stal se II. And. 1485. •
^^
Starodávní držení jeden druhému naíká,
k
nemu
znal
a
ten se
And. 1486.
..III.
,.'..\.Í..
Proti zvodu odpor.
Zvod
stal
se
na ddiny zpravcí.
Proti zvodu odpor, a zvedeiií
úadu
Puohon pro uvázání mocí
zámek.
[v]
Po odhádání neodepel. ddiny jeho,
Vinil že drží
pro nezpravu.
a ten pravil,
nedrží
že
víc než co jest kaupil.
Proti stánému právu po zvodu odpor.
jemu vsi jeho držel bez práva. by druhý práva nemohl vésti. Prodlení do druhých suchých dní o ddictví svým právem aby stál IV. Math. A. 17. Po panském nálezu ponvadž tch ddin v držení byl, a že mu nemly odhádány býti. O právu stáném v kotnoe pi saudu zemském.... »V Památ. N. 20,
Vinil jeden, žeby Pravil jeden že
;
i
O
K
odhádání po nálezu a neuinní nálezu dosti." puohonu vyžádání kmeta na úedníky vyšší,
'
'"'
' '
"
"'
"^"
192 Voláno, aby statkuov odjatých postaupui aneb práva okázali 5 i nestáli, a jiný právo okázal.
O bratích Na dvú bratí
statku kladeno bylo
a sestrách.
vno
II.
Bratí dva vrátili spolu i zaplatili. Bratí listem spolení dva^ a o propuštní III. Bratr mladší prodává bez vuole (staršieho) Bez bratra nedílného zapsal listem rejstrovaným IV. IV, Sestra nedílná bez vuole zápis udlala Bratr seste neodbyté ueodcizuj na smrti statku, ani II. po ní jmenuj Po seste nedílné lepší právo k ddinám. Bratí prodali spolu j o vedení na jednoho a neukáIII. zání na druhého a o smlauvu O zápisu bratra pro kšaft, an ho nebylo; zmatek... III, Sestra jednomu bratru zapsala, druhý odpírá s mrtvé III. na živií O bratí spolku, i dtí svých, a otcovském poruenství.III.
O odporu
O
11.
D, 14.
Plana B. 5. Plana M. 14. Plana L. 30.
And.
90).
(p
Andreae 1486. Andreae 1468. Andreae 1486. Andreae 1486.
a zápisu, o vkladu, o zpráv, o obranném zmatku a braní s komorníkem.
Zpravcí se uinil a pivolil
Na
Wenc.
o
listu,
^>>^
Maur. O. ll.,v
první zápis navrátiti a na píjemce.
uvedení
listem
obranným po
nálezu,
puohon. Zavedené ddiny povinen vyvésti. Panny na své zpravce aby sáhly V ddiny zapsané nemohli se uvázati
pes
a
to
IV,Mth.A25(1437) pro ne-
sirotci
IV.
pokoj
vnné
[K] zpravcóm aby hledl jiný, a o
Math. (1437).'
zástav.
nemá žádné moci, když list pinese H.Daup. P.8(1454) proezaný Komorník vzal na zmatek a ped saudem žádného Zápis dskami
práva neukázal
,
Uvázal se
podle zápisu,
"•
..uWfrlWVl dav
letóm
projíti;
druhý
odpíral
K
III^
statku právo mají jiní, že podle listu lantfrydního
a peetí se nezachoval proti posledním za
Dáno prvním
^^
.^^"P^^"^
10. (1454).
,
^..^,
Pla^aJ^,, ,,
„
(,
Wenc. Andr. právo pro
prodané a neoištné. ydélal odpor a nic neokázal, a druhý
list
ddiny
ukázal.
8.
,
;
J.
1^, ,
^
190
Ve zpráv
prvé zapsané ddiny, potom plat.
Odpíral trhu a pokázal spravedlivost.
Splácením oistiti
Na
z
ddictví vno.
ddiny
zpravce prvé sáhl, než na
Wenc. An. G. 23,24.
jistcovy.
S komorníkem brání jinam ukázáno saudem. Na vrch práva doved po výprose, a jiný neodpíral. Zpravcí byl jeden, a musil dáti nápadník;
Kdo do
deak klade sám nemaje, odpuštno
;
Plana D. 9.-,)U Plana G. 4.
než po
ten den nic víc a za falešníka
Ml
I.
navrátil. II.
i
Flav.
citát.
1456.
zápis; dluh se škodami
Neudlal odporu a zamlal zpravce pro nezpravu
;
nemohl na
Bral komorníkem na ddinách manských; škody
Zápisu
platil. 11.
Plana G. 26.
svenému
Zápis starší
Odpírá
ani
jistce
vésti.
dskami odpíral. dskami k platu.
starší,
mladší prodává.
Dskami právo
okázal a
ddictví
krom
platu
a
o
škodách.
Neuvázav se komorníkem v zápis, prodal jinému. Zstal zpravcí, když nevymínil zprávy. Odpíral komorníku pro brání. Právo ml vnné a druhý plat; jeden kaupil, druhý odpíral, tetí pro nezpravu vedl. Po uvázání léta prošlá létom, zápisóm, vnóm dopustil,
léta
vydržel,
poruník
nebyl, sirotek
let
neml. Zpravcí a rukojmí nepivedl za živnosti k
dám do
listu klá-
desk
Zápis jednomu dskami odpírá, nedílností druhý Proti uvázání pravil, že jinde
IV. Plana K.
18.
Plana M,
16.
IV.
mohl postihnuti svého.
Odpor zápisu a prvé první neodpírali. Odpor vložily nemaje sám ve dskách ani v trhu. Odpor proti kšaftu o liiku IV. Plana N. 21. Dskami zapsal, chtl odsvditi, o to právo vedení. IV. Plana M. 26. Neodpíral syn smluv. Zápis udlal bez druhého, jsa nedílný. Zvodu purkrabskému neodpírali. Zapsal dluhem statek, mv dceru neodbytú UI. Andrese 1486. Neodpírá prodaje zápisu. Po uvázání zápisu neodpírali ani se uvázali léta II. Dúp. G. 16. Lepší právo má k ddinám nedílností, než ten kdo drží nemaje let byl pi tom a neodpírá. Neodpíral žádný trhóm a vnóm jsúc nedílní a spo;
leníci.
Jireek, Codex
III.
2.
13
'•
— 194
O odporu
a neukázání na jiného práva a smlúv. Odpor proti zvodu a právo vaué
O
odporu zmateném ho nebylo
ddin po vedení
komorníkem zmaten, nepokázav
Bral
Andreae B.
III.
bratra pro kšaft,
zápisu
3.
an lU. Audreae 1486. lU. Andreae D. 13.
držení
Odpírá zápisu bratr bratru. odporu otcovu syn pohání pro nadání platu. Odpor proti zvodu a panování o Horažovice
K
Odpor Odpor
proti
III.
Andrese 1486.
III,
Andreae D. 14.
matee a prvé sám prodal zmatek. zvodu nejprv na ddiny jistce vedení,
proti zápisu
;
;
a co se nedostane, na zpravcí
Odpor proti brání komorníkem pro úrok pes smluvu. Zvod na ddiny zpravcí pro náek summy, proti tomu odpor od zpravcí a vedení na jistce co zpravovali podle piznání svého. Odpor uinil zapsav ddiny; zmatek Odpor proti zvodu a o zvedení iiadem pro nezpravu
Andrese A, 28.
III.
a o kladení ve dsky.
O
brání komorníkem, a ten dále pro nezpravu vedl
K
odporu pro rukojemství za
odpíral, a o
se a ten
smluv bez
vno
vuole zpravcí.
puohon.
proti ddin kladení otce knžny, praviec se právo míti jako otec, a jak se dliti mají.
Odpor
O
zápisu
dluhem a
6
s
místem,
i
nepropustil,
ani
V
místa prázdného doložil, a jinému zapsal
Zapisuje
otci
necht
li"
a etc.
„ddicuom kdyby bez ddice uvázal
;
tomu
toho
se odpor stal
pry
jeti,
V
.III.
V Odporu po odhádání do dvú nedl neudlal
V
Plana L. 26.
por
Dskami že
;
i
stánému právu a
neuinil panskému nálezu
mu
statek
doáti.
druhému se listem zavázal, dá; desk nemuož pesvditi.
zapsal statek a
pohonných p.
biel.
1490 zvodu vložil a nesrovnal svdomí s registiy, neb by byl jeho, a registr žádný pesvditi nemohl, Odhádání podle nálezu panského, a proti tomu odproti
128.
p.
biel.
1487
Odpor
pohonných
biel.
nemaje ženy ani dti; onen chtl ped dtmi
pijev oženil se, dti ml užiti zapisuj jest svený ;
128.
;
1490 maje
p.
býti
neb jinému byla potom prodala Zápis udlal
póhoných
bicí.
1490
p.
114.
pohonných 127.
1
.
195
O svdomí Pesvditi desk list nemuož Pesvditi žádný desk nemuož Pesvditi lieduíkuov nemž, le Pesvditi desk nemuož
a svdcích.
starými
II.
Wenc. A.
II.
Maur, O. 1 Nic, B. 2.
úedníky II.
Flav.
citát.
8.
1454
Pechanec Ojí.
Svdka po
zavržení jezdil, vyptával se
na
úedník
od desk
Svdomí
Prokopli S.
I.
1.
popravce, a saudce zemský kterak písahá.
Provéde-li že držel III léta
XVIII nedl
a
Zdislai B.
III.
Dúpovec O,
TI.
B^lav.
Provésti dskami nemohl celé vsi. Svdil jeden žen své, že jí není
zaplaceno
Odsvditi chtl prvé prodav a dskami Svdili že by uil, vyšly šev pe.
O
platu
III.
citát.
17. 6.
1455.
Plana B. 25.
zapsav.
komorním a Jiném.
V
platech a úrocích vedení práva zastavil král. Plat listem ujištný na Královicích
IV. Math, A, 25.
komorní zapsaný na ddinách ve zpráv poloWenc. Audr. K, 1 žených I. Pia, E. 5. (1457). Plat k duchovenství zuostavený od bratí III. Plana B. 4. K platu zápis starší jedmomu než druhému acty právo vedeno Na platu duchovního XX odevíny nebyly a právo u dvora arcibiskupova m. Plana E. 28. nešlo Plat vymínn komorní na ukázaném právu dskami III. Plana E. 28. k ddictví, a o škody III. Plana J. 10, Pro plat bral komorníkem po projití let m. Andr. D. 13. Plat, než komorní vložen byl, právo vuné jeden III. Plana J. 11. ml; oba zuostali pi své spravedlivosti Plat prodal bez vuole na ddinách zápisných od krále. III. Plana B. 2. O platu starodávní držení Plat jeden prodal a druhý pravil, že k tomu práva HI. Plana L. 23, neml IV, Plana K. 28. kaupil a držel pokojn Platu X IV. Andrese D. 14. Proti platu nadání odpor položil Plat
^^
5
^^
O zástav O zástav ddiny Zástav dáno
první listu
III.
listem právo má, než druhý dskami proti
Zastavil zboží své
dti dání
a veyplat.
a pozstavení veyplaty
a
Plana A. 30.
;
dskám za právo. výplatu
puol léta
naped
vIV. Plana
13^^
Tp.
81.)
196 Vyplatila svými
O
penzi králova a pry
výplatu pijal k
sob
O škodách Za summu ukradenu
Ne
dala.
a majestáty král Jií.
lisly
dluhu a summé.
zpravili
IV. Mathiae A. 14.
dluhu ani z ddictví, než ze škod pohání, a druhý dluh ml se škodami zápisem, nevinu oistil. Flav. Z osmi set dluhu vinil; druhý pravil že tak mnoho z
není; aby dal,
Summu
tak
velikú
že
se
zná
U. Plana G. nalezena
dal;
jest
zaplatiti
II. PÍ.
musil,
že
komorníkem
bral
14.
zprava;
písahy
neproved
Škody
emu
k
1454.
citát.
G. 23. (1460)
na
manství II. Plana G. 26. škody aby se hJedli. Dlužná jsúc nechtla listu plniti k ruce sirotku. Dluhu že mohl postihnuti na jiném statku, neb se byl uvázal pro summu s komorníkem. Dluhem statek zapsal a dceru ncodbytú ml.... III. Andrese 1486. Dluh zapsal žen a dtem, potom živ byl. Škodu udlal za pímím, který dluh kdo plat má. Na dluh list s dobru vuolí od ženy a víc osobám svdení toho dluhu, a o škodách, a kdo co
O
•
bráti má.
O summu vnnií pro náek na ddiny zvod O škodu zatopení rybníkem Do summy okázaní vna na zboží, a jak se
etal
se.
III s
Audrese
1487.
kým
dliti má.
Dluhem
a
s
místem v zápisu,
jinmu
ten
dluh
pry sob dal ustati. O rení a zapení.
dáti V
a
zapsal.
Z dluhv králové povinných muož-li co
O summu
velikú právo na
Peli summy ukradené O rení a zapení O zapení kšaftu a nepoložení, a potom k
IV. Mathise A.
14.
II.Pl.G.23.(1460.)
nmu
se
piznání.
Rením
chtl práv
zuostati
proti
trhu
III.
Plapa
E. 23.
(1462.)
O smluvách Smlvu Smluvní
otec uinil, list
byl umrtven nálazem
Výpovdi Ottovy pod peetí
Smlúv
své
zrušil
a výpovdi.
a syn otce pohnal.
sám jeden
dosti
neudlal, a
III.
citát. 1455. Plana L. 14.
UI.
Plana
Flaveo
nedržely strany ji
sob L.
21.
197 Smlúvu dobrovolnú otec udlal a syn neodpíral. II Andrea Smlúvy naení falšem a základu propadem Pes smlúvu pro úrok odpor proti brání komorníkem. Smluvú stál o škodu zatopení rybníkem.
O smluv
O
(p. 90.)
bez vuole zpravcí.
svrchcich a o schováni, o lánu svobodném a o purkrabí a o klenotich.
Klenot schovati dala a vinila jiného, že o tom schování ví; i nalezena písaha póvodovi i pohna-
nému
Flaveo
Bez svrchkv zapsal jednomu žen pidal
O
statek,
cil.
1460.
a svrchky byl IV.
Plana K.
9.
lán svobodn5%
Purkrabí zvod
stal
se
II.
(p.
Purkrab veden na meze
pio
O náku Naekl
náek
cti
i
saudci zemského, že jest
iti,
dav jemu ceduli
víc-držení
1485
Audreae
91.)
ddin.
saudci zemských. jednoho uil svdPamátné 1487.
saudci zemského že vyslyšev pe uil svditi Památné 1487. Na est jeden druhému vysoce sáhl a nedovedl III. Andrese A. 18. Mocí uvázal se jeden druhému v zámek; o to po-
Naekl jeden strany
hon byl.*) *)
tchto knihách cožkoli k své poteb chceš v rozsudcích (hledati) na kteréžto rozsudky tato Registra jsau dlána a napsána, musíš o tom v Zízení Zemská nahlédnuti, kteráž na ten Když hledáš, aby ty rozas jsú aneb budu zízena a držena. sudky s Zízením Zemským srovnal, aby jedno proti druhému nebylo, na to pomnti máš, a kterému by tomu rozsudek nerozuml, tehdy budeš moci po tomto takový celý ro3sudek ve dskach naleznuti. Ale již po shoení desk (1541) ti rozsudkové staí v nic obráceni jsau, snmem tím, kterj^ž po shoení desk najprvé držán byl, že okazovány ped saudy býti nemají le by kdo chtl maje pi svau k tomu kterému rozsudku starému podobnau, aby njakau drainku k té své pi v tom starém rozsudku uinil. Já pak ty nkteré nálezy obecné a saudu dvorského z tch knih, z kterých se tito do tchto knih vpisovali, sem vypustil a
V
dole psanj^ch,
,
poád
psáti nedal, jakž v týchž kniliách
píin,
že sem
ty
poád
nkteré nálezy vuobec
psáno bylo,
z
tch
nalezené a svolené,
i
saudu dvorského v Zízení Zemském nynjším sem našel zmínné, a protož mi se jich psáti nezdálo sem do tchto knih. (In margine): Já sem tento artikul dostaviti dal pro pamí sob, aby nebylo potebí s onch knih všeho psáti.
také
z
III.
Ordo agendi minoribus terrae judicii
offícialibus
prsescriptus. (Aa.
1456—1463.)
agendorum ordo qui
Hicce
minoribus
supremo
j
a
udice,
protonotario
terras)
terrae
judicii
summo nempe
seu beneficiariis a majoribus officialibus (a
erat
ofíícialibus
camerario, a
praescriptus,
legitur
in
inclyto codice Talmbergensi (qui olirn fuit monasterii Ossecensis nuiic
autem est
quo ex codice primm tjpis exscriptus tabulaium (t. I. p. 141 145.) PrsDterea legitur hicce ordo in libro Hoovicensi (p. 172 180^ est Musasi
Boemici);
ab Emlero in Reliquiis
—
terríe
XVI. scriptus esse videtur, bibliotheca Pragensi dominorum a Lobkovic
qui ineunte sseculo in
et
in
alio
—
codice qui
asservatur.
I.
Jindich z Michalovic najvyšší komorník koruny a království eského, Mikuláš Zajíc z Hazmburku a Kosti najvyšší sudí téhož království eského, Arnošt z Leskovce najvyšší písa desk zemských
eského. Znamenavše,
království
že z daru božího
svobodn propuštna
zem
naše
chudému
eská upokojena
jest
bohatému, a saud zemský vedle práva a ádu osazen jest, úedníci také menší naši u desk s ádem starodávním usazeni jsúj ale že pohíchu dlúhý as neád veliký tato léta nepokojná trval jest, že mnozí bhové slušní, ádové spuosobové lidem z pamti pominuli jsú: protož my jakož úedníci najvyšší téhož úadu zemského chtjíc tomu péi o to majíce, aby pi takovém velikém úadu mezi našimi menšími úedníky poctivost spuosob ádný zachován byl, kterýžto od staradávna držán, zachován jest ustaven, toto najprvé úedníkuom našim menším pikazujem zachovati, a takto se pi tom úadu jmíti: Najprvé, když se sejdu k úadu, a dsky nebo kvaterny vynésti mají, aby naši úedníci vždy pi tom byli, a písai sami aby nikdy bez úedníkuov našich desk ani kvaternuov nebrali, a aby ani sklepu ani truhel, kdežto jsú dsky zápisné aneb kvaterny, bez vdomi neb pítomnosti úedníka našeho nkterého neotvírali ani ohledávali; a a
práva
již
jsú
i
i
i
i
i
199 nad to aby písai sami žádnému nic ve dsky nezapisovali, le naši úedníci jim rozkáží a pi tom budu neb které se vci ve dsky píší, tak se vypisují, že „piznali se ped úedníky Pražskými/ ale ne ped písai; a klíuov sami písai od desk aby nemívali, než úedníci naši, totiž úedník pana komorníka najvyššího a pana sudího naj;
vyššího.
asem svým
bu
ráno aneb po meškáni nebyli, a písai aby tím pilnji ve dsky vpisovali, ale nikdy nic aby sami písai nepsali a také aby naši úedníci ve dsky, le naši úedníci pi tom budu dsky schovány budu neodcházeli od písauov, le všecky kvaterny a klí k sob od písauov vezmu. A to jest proto, aby písai zemští
Také úedníci
obd
i
písai aby se
tím spiešnji scházeli,
aby
lidé
;
i
všelikého zlého písloví vyvarovali se a ostíhli,
jakož tak od stara-
dávna bylo jest zachováno. Také když se sejdu úedníci, takto v lavicech sedati mají Najprvé úedník pana komorníka najvyššího, a potom ihned úedník pana sudího najvyššího, potom písa najvyššího pana písae, potom úedník králové eské, potom úedník probošta Vyšehradského, potom úedník podkomoího, potom písa menších desk, potom ingrossator, a více žádný aby nesedal mezi nimi. A když pijde starosta komor:
o
mu jest poti-ebí, ale má rozmluviti s úedníky neb s písai, mezi nimi nesedati, ponvadž úedníkem není, než nad komorníky starost toliko. Také když páni neb zemane pijdu ped úad, mají poestn A kJyž se s nimi se míti. táží, aby prvé sami rozmluvíc spolu, potom jeden z úedníkuov s vážností povdl odpov, zvlášt úedník pana sudího neb komuž on rozkáže, jakož tak pak prvé od staradávna bývalo jest; a jiný žádný aby se neutíkal s odpovdí, a písai aby v tom pohotov byli, le jim co naši úednicí rozkáží neb jich k rad požádají; neb by pak emu líp písai rozumli, nemajíce nií,
o
se
ped úedníky niímž
utíkali,
pro poctivost tak velikého
než ve všem se úedníkuov
úadu zemského. A
dotáž
í,
písauom. požádal k rad, nemá z to
jest lépe
Také žádný písa, by ho kdož koli neb snad rad jednomu obmeškal by psáti mnohým poteb jich. Také úedník nemá žádný vstáti z lavic bez odpuštní jiných úedníkuov, a zvlášt léby jemu odpustil a kázal najvyššího pana sudího úedník a to proto, jakož pan sudí v sudu mezi pány úad zachovává, tež mezi menšími úedníky jeho úedník pro poctivost toho úadu má zachován býti, jakož pak od staradávna bývalo
lavic vstáti;
;
jest
držáno
a
zachováváno.
Také když by dsky oteveny byly anebo když koli jindy, tehdy úedníci naši, to jest úedník pana komorníka najvyššího a pana mohu sob k své poteb neb rozkázání panuov sudího, ta dva mají svých dsky ohledati i peísti, umjí-lij pakli by ísti neumyli, ale i
200 písa má jim to peísti, a to jim bránno býti nemá. A oni naší úedníci mají se v tom opatrn jmíti, aby jiným nic z desk nepravili, což by bylo k újm puožitku pana písae naj vyššího. Neb když by bylo našim úedníkuom zbraováno ve dsky hledti, skrze to byli by naši úedníci dáni v njaké zlé domnní, jako by jim mlo mén veno býti než písauoni, a to by nám našemu úadu bylo neslušné nepodobné; neb skrze to pišlo by zlehení úadu našemu zemskému, když by pisauorn jedno toliko samým v tom mlo veno býti, a tak by v lehkost úedníci naši dáni byli, a zlehíce sob úedníky naše, potom by skrze to mohlo pijíti nco horšího. A protož úedníci naši pi úadu jsú místo nás, aby písai nic bez nich neinili; neb ponvadž písai menší, komuž clití, niuhú kázati ve dskácli ísti, pro by pak našim písežným úedníkuom mlo to zbraováno býti od písauov, ponvadž to bez všeliké újmy póžitkuov pana písae najvyššího muož býti. i
i
Také jakož asto zmínka o juxty,
veypisy ve
totiž
prodávají a ve
dsky
dsky kladú,
a
ty juxty
dala se jest,
vedle
puožitky,
tak to
když kdo
iní:
tak
že písai
zápisuov lidé
komu
sob
zapíše tisíc
tom ume, pak ten, komuž zápis svdí, potom prodá to od toho sami písai sob beru, a tomu pezdli jsú juxty, sami sob berúce, a tak tmi juxtami v potomních asech všecky knihy zápisné pevedli by sob v juxty, a pod tmi juxtami ád kop
[aj
v
jinému,
a právo starodávní desk a knih zápisných hynul by, a puožitky pana písae najvyššího i naši od toho úadu hynuly by, a my jakožto najvyšší úedníci toho úadu pro to a skrze to mohli bychom k hanb velikému trestání od KMsti i ode vší zem v budúcích asech pijíti. i I chtíce se toho uvarovati všickni my jednostajn a spolen fy juxty stavujem a pikazujem z jedné vuole a jednostajné, aby písai,
žádným obyejem asy než
poád
aby
psali
v
vné
a
budúcí od
tch
juxt
knihy, a což sluší na nás,
sob
aby
to
nic nebrali
spolu naši
bu
jemu dáváno. A po dnešní den pikazujem úedníkuom našim aby žádným obyejem více od tch juxt jpísauom bráti nic nedopúštli, pod zbavením každý úadu svého; neb pan písa najvyšší to muož dobe opatiti, opatil jest písae své, ježto mohu pi tom zuostati bez takých úedníci
brali,
a
což na pana písae,
to
,
i
juxt
neslušných a nepodobných. Pakli by který písa den stál^ aby úadu byl zbaven, a aby kázán jakož by na takového slušalo neposlušného a svévolného. Actum brání
jim
o ty juxty po dnešní byl,
annorum
oc.
LVI**.
Také jsme jednostajn na tom se ustanovili, aby ku písauom každé suché dni pi hlídáno bylo, to jest tynkrál do roka, ne proto, by jim to mlo býti pro které zlé domnní, ale proto, aby ve dsky s pilností bylo vpisováno, aby pan písa najvyšší v svých puožitcích
201
asech pipsáno netaké naší neopapana písae najvyššího trnosti, jestli že by do roka ve dsky málo vpisovali a na kvaterních mnoho pozuostalo neb tak jest od staradávna bývalo. Také když koli kdo chce koho ze škod pohánti, má se prvé opovditi úedníku pana komorníka neb pana sudího, a má opovdné dáti od každé osoby kterúž pohnati chce, 4 gr., a potom teprv komorníka na puohon vzíti, a to jde na úedníka pana komorníka a nebyl, a také aby nebylo v budúcích
obmeškán
dbanlivosti a nerozšafnosti
i
;
pana sudího. Item kdož na kom právo ustojí, zvláš z desíti hiven stíbra nebo z dluliu malého, nebo pro lovka nebo pro eledína pohánje, muož-li ho polom z tch nákladuov, což k úadu po stanem právu naloží, jakožto na zvod, na panování neb na odhádání pohnati ili nic? Neb mnozí z malých škod neb z dluhu rovného jsúce pohnáni, druhdy dobrovoln na sob právo ustati dávají, a potom plniti toho, právo vedeno bude, což ustáno jest nechtí, znajíc, že když na úmluva, zvod, panování tvero, odhádání, víc na to naložiti musí
n
A též kdož právo ustojí, nežli jest dluhu neb škod ustalých. po nálezu neb po rozsudku, když kdo z malého dluhu neb z menších škod pohání a stane se mu písudek, že ten, kdož odsúzen jest, vedle nálezu plniti nechce, než eká, aby právo veda ten,
se pihází
i
komuž
k vtším škodám pišel
než jest dluh Pihází se také pi tom, (a již se jest nejednú pihodilo,) že ten kdož odsúzen jest pro malé škody nebo dluh, aneb kdož na sob právo dá ustati, když na vrch dada mu právo vede, komuž jest pisauzeno neb právo stáné má, což jest ustál nebo vysúdil, nechce z tch nákladuov pohanin býti, kteréž ten, kdož právo vede vezme, k úadu nakládaje, i má-li z tch nákladuov pohánn býti, rate to opatiti, ili bez puohonu je puovodovi navrátili, jako po brání neb po uvázání. Ilem když se komu dluhem co zapíše s uvázáním, a potom as plnní pijde a neplní se, lehdy kdo se komorníkem uváže, v držení ho nepustíc, odpor uvázání udlají, aby se stran prodlévalo, má-li nejvyšší purkrabí e pes ten odpor v držení uvésti toho, kdož se uvázal komorníkem ili nic? Neb pibrání odpor udlá-li pes ten odpor strana, vždy bere kolikrát toho potebí jest, a netoliko pes pes puohon k odporu ale když se proti uvázání odpor odpor, ale kdož spravedlivost svú dskami zapsánu má stane, tehdy musí ten, pohánti a náklady ekati až odpor bude rozsúzen, a prvé k Pakli práva a saudové nepjdau, tehdy musí initi k saua stávaje. s ddici toho tak dlúho ekati, až otevíni budu, a v tom muož umíti, a nešli-li by pak nikdy sudové, tehdy bez své spravedlnosti ten,
byl
neb
ty
se
písudek
škody,
z
stal,
kterýchž jest pohánl.
i
;
nmu
i
na
vky
bytí musí, Item když kdo statek svuoj
ddický aneb
zástavu zavazuje, ten
202 a
ti
zápisové postúpením a ne s komorníkem uvázáním se ve dsky skrze takové neobyejné zapisování lidé ke škodám a
A
zapisují.
zmatkuom, k sauduom, k nákladuom picházejí; neb kdy se postúpením zapíše, držitel zboží postúpiti nechce a ten komuž zápis svdí, nemoha se s komorníkem uvázati, neb se o to musí súditi neb toho tak nechati, a mnohý pro chudobu nemaje se na súditi, musí spravedlnosti
své oželeti,
aneb
se
s
držitelem vedle vuole jeho
s
své
ujmu a škodu umluviti. Úad také se zemský, právo dsky lehí; neb když se tak ve dsky bez uvázání zapisuje, jistotu sob lidé dsky opovrhúc jinak dlají, aby statku svého v sudy a zmatky nedávali, a tudy všem pánuom a úredníkuom najvyšším se úredníkuom menším, kteškoda dje, ujma najvyššímu komorníku íž u desk sedíce a jich pilni jsúce,- nemohu jich tak pilni býti, když se jim jich duochod umenšuje a odjímá. A skrze to také dje se záhuba komorníkóm, že jich lide nepotebují k uvázání, a oni
spravedlnosti
i
i
jiného nemají,
zvlášt
když
na
práva nejdu,
by
živi
byli,
než což
jim od uvázání pichází.
n. Toto jest mluveno a kázáno od 'nás najvyššího komorníka, su-* dího a písae úredníkuom našim, od Jindicha z Michalovic a Zbyka z Hazmburku a od Buriana z Lípy: Vy auedníci, kteíž jste od nás v tyto úady usazeni, jakož jste na to písahu KMsti uinili, i k nám ke vší zemi, abyste chudému i bohatému pravdu inili, protož abyste v tom tak se vedle úadu vašeho chovali každý z vás, a prav se mli, aby to nám k hanb a vám ke škod nebylo. I te vás tížem všech spolu, li-li byste nyní neb kdy potom které vci na koho z vás, ješto by to i
vd-
bylo a ale
mohlo
nám
to
býti
zjevili
komu k škod, abyste toho na žádného povdli pakli by co takového vámi
a
;
netajili,
zatajeno
k jednomu hledíno, ale k vám ke všem. Protož tomu a péi o to majíce, aby pi takovém velikém úadu mezi našimi úedníky poctivost spuosob ádný zachován byl, kterýžto od
bylo, nebylof by toho
chtíce
i
ádn, [pikazujem]: Item najprvé, když se sejdu k úadu a dsky neb kvaterny vynésti mají, aby pi tom naši úedníci vždy byli, aby písai sami nic ve dsky nezapisovali, jakož o tom šíe napsáno najdeš na tvrtém
staradávna držán
i
ustaven jest
zpátkem poítajíc (p. 198.) Item když sednu v lavicech, jak sedti mají, také naped napsáno najdeš na pátém listu zpt poítajíc (p. 199.) Item také když páni neb zemane ped úad pijdu, mají piln se s nimi tíží, neb co se k nim mluví, a poctiv s poslúchati, potazem a s opatrností odpov dávati pro úad tak znamenitý, a jestli že by byl hluk veliký ped úadem, že by tu kieli, má jim listu
o
203 býti kázáno
poádn
aby
rnleti,
komuž by potebí
ti
mluviti
bylo,
mohli a
vyslyšáni býti.
Item také písai v radu
úednií nemají
kvapiti,
le
úed-
jich
pivolají.
níci
Item také písai od písma, když psáti teba jest, nemají v radu od úedníkuov stávati nikam z lavic; neb snad rad jednomu mnoho by jiných obmeškáno bylo. Item také úedníci písai aby se asem scházeli, buto ráno aneb po obd, a to tím spšnji tu hodinu, kterúž sob položí, aby k té hodin všickni byli, aby tím lidé nebyli meškáni, a písai aby i
tím pilnji
le
pri
ve dsky vpisovali;
nich úedníci
všeckny knihy ští
i
ale
kvaterny schovány budu, a to proto, aby písai zemzlého varovali se a ostíhali, jakož pak tak od
všelikého písloví
staradávna zachováno jest bý-valo. se
nikda aby sami písai nic nepsali, od písauov neodcházeli, le
budu, a úedníci
mlo
veno, skrze to
spuštno
býti,
a
jedno
Neb kdyby toliko na samého písae samým písauom aby bylo v tom
tehdy by úedníci naši od písauov byli zleheni tomu úadu mohlo pihoditi škodnjšího.
item také o pisuov, nemají
juxtách že
sob
sami
bráti
by se
písai toho, což se zapisuje vedle zánež bude-li zápisem kladeno, to má
;
panu písai najvyššímu, pakli trhem, ale neb pan písa najvyšší muož dobe ; jest, že mohu dobe pi tom ostali bez tch Item také peef téhož úadu zemského neb se po ní vrch práva dokazuje, a také
všem
býti
vyšším
nco
;
tem úedníkuom
písae opatiti,
i
opatil
juxt brání.
má piln chována pod
býti;
peetí o pilné znamenité vci, když páni káží, ode všeho úadu zemského má odsíláno býti. A protož ta peef aby byla chována ode tí úedníkuov našich, komorníka, sudího a písae, a truhlici svú aby k tomu mli a z tch tí úedníkuov našich aby každý klí jeden ml od té truhlice a když by bylo potebí té peeti, tehda aby ji ti ti úedníci mezi se vzali a též zase aby opt spolu schovali. Item také písai na kvaterních aby mnoho písma nenechávali, aby také též to tak ale což do roka zápisuov na kvaterních bude, a když se co napíše, všecko bylo z kvaternuov ve dsky vepsáno aby to hned bylo úedníky našimi ohledáno v kvaterních ve dskách, tú
;
;
;
i
práv-li jest napsáno. Item také když primu zazvoní, aby úedníci šli do káply a celu hodinu kázali zvoniti, aby se žádnému neukrátilo, a s písai aby V kaple sedli neb stáli; a když do kapIy jdú puovodové pohnaní, aby se opovdli úedníkuom. A to má skrze auredníka voláno býti, aby se opovídali, a kdož by se pak v tom obmeškal, zmeškej se na i
své právo.
IV.
Ordo taxarum quae apud terrae tabulas exigi solebant.
ád u desk.
a)
Han primm
taxationum
formulam
perscriptam
Piagensi principm a
codice
e
exstare
Furstenberg
:
cognitum
:
Rád u desk
est (p.
213—214).
Komuž kopy má
dsky, málo anebo mnoho, od každé koUko kop kaupil; a písauom iiij gr. ode sta LUH. gr., od každé kopy V gr., od
groš, za
od kop IX
Item desieti
bu
klad ve
trh
dáti
trhu gr.
Od vna liiij gr. Od poruníkuov od každé osoby XLllIl Od zápisuov od vtších ode sta XII gr. Od menších zápisóv UII gr. (A tu výše
gr. a
pisaóm 1111 gr. namuože zapsáno
sta
býti.)
Item komuž král list mocný dá, aby mohl kšaftovati a ve Od dsky vložen býti, od toho se dá od desk pisaóm I osob každých nápadných toho statku po Xliii. Item od památného, stánie h nestánie, od toho již nechtie vzieti II -^, (ješto prvé 1 111 gr. odbývali toho.) Item když na úmluvu komorník jde, od toho má vzieti 1
^- —
vrdunk. Item od odhádánie má vzieti V vrdunk starým právem. Item Jestliže král kterému mstu neb obci neb k zadusí povolí ve dsky klásti, písauom 1 gr. a ke dskám ode sta, jako od jiných.
ý^
Item od jednoho majestátu
též,
krom léby
král
co ráil svo-
manského, tehdy písauom viece pijde. Když kto komu statek s uvázáním s komorníkem toho k úadu od každé osoby, komuž se zapisuje, po boditi
od
zapíše, II
^^
a
V! gr.
Pro nvázánie
;
úroky a
to
k
bránie
úadu
s
komorníkem prvnie bránie
jde,
též
jako
od uvázánie.
též,
Ale
jako
kdež
od jest
205
má C
prvé bráno^ dáti
XV a
gr.;
komorníku Item od obranného
gr.
to k
úadu
písai jeho
iiij
listu
královský písa
xl
purkrabí
gr.,
1
"ff^F
gr.
Item od úmluvy komorníku XII Item po
dung
nejde než purgkrabi, a poslu
a
gr.
zvod úedníku
dvú nedli
od každého
kraje
V vr-
gr.
XV
Po zvodu panování
Item v útocích panování
gr.
XV
gr.
Potom odhádánie k úadu
XV
ode sta VI "ffS^ gr. a komorníku gr. (A po odhádání dvú nedli muože odpor udlati, ohce-li.) Item purkrabie Pražskí, když kam s úadem jede, ješlo úedpošlí:
níci jej
ten
má
právo
vrdunk
vzieti
a
ztravu
slušnú.
(Ale
od úadu proto, neb jsú jej úedníci poslali od úadu. A proto zdaliby se kto vzepel, a s ním komorník jde ale má úedníky, že jej zastúpie. A proto nemají jemu dávati listuov od úadu, neb jest to závada v zemi; dá groš purkrabí a písai nemají jemu dáti
nemá
druhý, a to
listu
býti.)
B. Quae hic sequuatur,
Svitáek
erat Nicolaus
Leguntur
in
Práva písaská. coascripta
z Lantšteina,
suut
quum
teriae
protoiiotarius
1468 et 1484. eoruudein principm a
itaque inter annutn
cedíce manuscripto, in bibliotheca
Fiirstenberg Pragae asservato.
práva písa ská, jakž sie dole píší, a práva slovu, jich, le z té vuoie neb úadu dáváno, ježto jest|vná vc; ovšem požitky úadu desk jakž chceš; a ktožby na A) Tuto
všakž nemají býti práva i
a vden nebyl, ale dal bych tomu, ktož by bych svú vc v úad obmyslil, aby na vše bylo hiedieno, ale ne já na n, a v tom bych vrného a stateného tak obmyslil, jakž na to slušie. Také bych úadu králova v jiné obyeje
tom nechtl
vden;
a
dosti mieti
mn
tak
a v nálezky
nepodvolil ani ponížil.
pam
k tomu což jest dole psáno, chci rád svú tob, Pane, ped nimi poviedati, jakž najdále pomním, a kdežC jsem psal, placet nebo (non) placet; tof jim chci vuoi svú pamt praviti; a utTámf item
Tvé
Milosti,
budeš,
že mi toho
abych nebyl na
když nás chceš
slyšeti,
svému chudému stará kolena
ra k tomu
služebníku jinak pieti ne-
zrádci nazván.
A
zdáf mi
sie,
také pivolati starého.
b) Požitky úadu desk zemských, kteížto jdú na pana Mikuláše písae najvyššieho. Najprvé: Od vkladuov ve dsky obecných, trhóv, poruenstvie, vn, pevoduov, spolkuov, rozdieluov, má rnieti tetí diel, a Mikšík úedník probošta Vyšehradského od každé kopy tyi ^grošie.
206
Od
It.
Od
It.
It.
groš,
po
a
zaveny
právo hivna pána samého.
právo
nebyly,
vše jest
to
pán
aby
pote-
kto
hivna.
O viny, pán má diel rovný mezi šesti. Památné súdiemu tyi groše a písai ti a každému úedníku opt sudiemu ti groše a písai dva a každému úedníku
groši. It.
Od zvoduov
Jaroslav diel, It.
Od zvoduov
It.
Od
ddin
pro nezpravu
Dúpovec
ktož jede na zvod,
s
vtích
hledánie desk, když jsú otevieny anebo
boval desk a ješt
It.
kop grošuov,
kteréž jsú výše sta
zápisuov,
právo samého pána. Od výinazuov z desk It.
škod
ze
má
pan písa,
pán,
diel,
ktož jede na zvod, diel.
diel a
pánu písai
diel,
Dúpovcovi
diel,
a
diel.
má
(panovánie pán písa
šestý diel a jiní úedníci menší
purkrabí Pražským piet díluov. Item zvod
na zvod,
vna
panu
písai
diel,
Dúpovcovi
diel,
a
ktož
jede
diel.
Item od zvoduov pána Alše komorníka,
i
c]
ddin
z
a
což jest
to
ot
othádánie
právo jest
samého
ddiny miti.
Tato Jsú práva, Ješto sluSeJi na mle stopíš ae.
Najprvé od každého vkladu ti groše. Item ot každého zápisu všieho tyi groše ot každého jména. Item ot tenie desk zápisóv tyi groše. Item od listuov piznávajících tyi groše. i
Item ot doloženie zpravcí,
kdež
miesto
Item od vloženie úmluvy pro nezpravu
ostaveno,
tyi
tyi
groše.
groše.
Item od vloženie zvodu tyi groše. Item ot vloženie panovánie tyi groše. Item ot vloženie uvázánie tyi groše ot každého jména. Item ot vloženie othádánie ve dsky ddin hivnu. Item ot listu vydání ku purkrabí Pražskému pod úednií peetí hivnu. Item od vloženie ve dsky listu majestátu králova hivnu. Item od každého výmazu z desk tyi groše. Item když úedníci dlí penieze panské pro tu práci kterúž mají, každý úedníkov, totižto ze vtších, má kopu, když penz mnoho; a když penz málo, tehdy mén, a když pak penz málo, tehda nic. A to pro tu práci, aby snažnji dobývali penz a lidem ne
ty
tak
mnoho
spúštievali.
ml stravu ot pána sám tetí anebo tyicedgrošuov na každý týden, a to jsem zastal ot jedenmezcietma let až do pana Mikuláše, ježto umel; ten jest uinil, že jest stravu dával a když Václava nechtl mieli v-uoad, tehda dával jest (Item míslopísa
ceti
207 se prací, nejsa vždy sám doma, dal jest písaovi zvody, necht té práce mieti, aby na to stravu ml, jakž muož, a groš. Ingrossatorovi dal jest na každý týden sedm grošuov na stravu, a chtl k tomu písai pidati
stravu chvíli, až sie
jemu stýskalo
i
tak jest spósobil, že
i
panovánie, a toho nedokonav
umel
i
jest.)
Item od peeti plat v Kroihlaviech pol tetí kopy a u Sezemy
dv
komorníka
ingressatorovi
kop, a ten písa ml, a když sie na nohavicích. svému na sukni
líbilo
dal
jest,
jej
i
Právo Ondráka menšleho písae.
d)
Najprvé ot_vloženie útoka Item ot_vloženie puohonu Item 0it_ žaloby vloženie 1 Item ot^ roku opraveni e 1
každého 1 gr. jeden gro.š.
Item ot
od strany
poklidu
gr.
gr.
vloženie
jedné
groš
a
druhé
od
strany groš.
Item od vloženie poruníka
1
gr.
Item ot vloženie panovánie po othádaní groš. Item ot vloženie othádánie groš. Item ot každého iiij
což
zápisu,
jest
o
sto
kop
a
níže sta
kop,
gr.
Item ot vloženie ubrmanstvie jedna strana dva grošie
a
druhá
dva grošie. Item Item Item Item Item
ot
znamenánie pamti ve dsky groš.
ot uvázánie podle ot
ot
zápisu
tyi
groše.
výmazu zápisu tyi groše. výmazu práva pohonného tyi groše.
vrátnéniu
iPdšWa
každý týden
tyi
groše.
D. Memoria officialinm. (E constitutionibus terrae anni 1500.) Tuto se znamendcd, co se bére k úadxi desk zemských, bud od uvázánie s komorníkem, od hránie pro úroky a platy, od úmluv, panovánie, od ohledánie Škod, ran, miest, k odporuom ? od jiných vci; jakož, o tom o vŠem níže zejména položeno jest. (A to všecko starosta komorniH zpraviti má; tu u nho záplat, jiz on dále to dliti a zpraviti má. A to moTplaceno hýti vse
na Seský
groš.)
chce uvázati bud v iežkoli od toho uvázánie k úadu i od komorníka puol druhé kopy 6 grošuov. (Z toho starosta komornií bére sob 2 groše, na komorníka I o grošuov, a ostatek úedníci zejiní, jakož o tom každý kto co bére, z nich v svém sepsání, i)
Když
ddiny podlé
se
kto
s
komorníkem
zápisu svého,
má
dáti
jména napsal jest.) A týž komorník má to uvázánie zapsati, relací uin, kdy a který den to uvázánie jest uinil. A témuž komorníku
,.
•
,
—'——
CZT^^^Xía. |
208
má
ztrava dána
chce-li
sám
býti
sem
i
tam do Prahv;
puovoda má
a
s komorníkem pro úroky a 2) Když kto bére 106 grošiiov (z toho bére starosta sob 2 groše,
grošuov,
má
a
dáli,
ne-
má
dáti
jeti.
pacholku
purkrabovu
hradu
Pražského,
platy,
komorníku 15 kterýž pi tom
14 grošuov, a ostaúedníci svrchupsaní). A komorníku pacholku purkrabovu ztravu sem tam póvod dáti má, a též póvoda, nechce-li sám jeti. brání
také býti podle práva
starodávnieho,
tek
i
i
.
iAat
5. Když kto koho pohánie zde v Starém aneb Novém mst, od každého na komorníky 5 grošuov ocl yloženie ve dsky puohonu gro.š jeden, od vysvdeme jeden groš, a od útoku sob starosta 2 groše. Pakli jest puohon ze škod, tehdy bere vayš 4 groše (ty dává miestokomorníku 2 groše a niiestosudiemu 2 groše.) Když kto pohánie v Kauimském, v Vltavském, v Klatovském, Boleslavském, Litomickém krajích, má dáti na komorníky 15 grošuov, od vloženie puohonu ve dsky jeden groš, od útoku 2 groše jestliže puohon ze škod, tehdy výš 4 groše úedníkuora svrchupsaným. Když kto pohánie do Hradeckého a Chrudimského kraje, na komorníky 22 grošuov, od vloženie puohonu jeden groš, od útoku 2 groše, škod 4 groše úedníkuom svrchupsaným. Když kto pohánie do Plzeského kraje, na komorníky 25 grošuov, od vloženie puohonu jeden groš, od vysvdenie jeden groš, od útoku 2 groše, škod 4 groše úedíkuom svrchupsaným. Když kto pohání do Bechyiiského kraje a Prachenského, na komorníky 24 grošuov, od vysvdenie puohonu jeden groš, od vloženie puohonu ve dsky jeden groš, od útoku dva groše, škod 4 groše. 5
— ;
—
—
—
4) Když pohánie probošt neb opat i všecken konvent bud z všecka i obec z kteréhožkoli kláštera, aneb purgmistr, konšelé i
msta, bu kohožkolí aneb ktožkoli jiný jich zase, dávají jednu kopu grošóv; z toho se dává od vloženie puohonuov ve dsky, od vysvdenie téhož puohonu škod úedníkuom, a ostatek komorníkuom a témuž starostovi. kteréhožkoli
i
5)
Když
kto
vezme
komorníka
desk, starosta bére na komorníka
kem
k
veejuom
15 grošuov
a
sob
od dvorských 2 groše.
6) Když kto komu pijme za uvázané jakoby se s komorníuvázánie stalo, tu starosta bére 15 grošuov a viece nic. 7)
aneb vezme na úmluvu, na panovánie aneb na jiné vci, tu bére týž starosta 21 grošuov (a z toho dává ko15 grošuov, a od relací 4 groše, a sob bére 2 groše. kteréžby koli .škod ohledánie veden byl komorník, tu má komornií dáti miestokomorníku a miestosudioniu po dvú
Když kto koho požene k odporu,
na ohledánic ran,
rozliné
morníku Než na starosta
miest,
zkázy
stavenie,
grošiech, a to do všech krajuov,
bud
blízko
neb daleko, jednostajn).
209 Když
8)
se
komu odhádánie
kuom 15 grošuov
a
sob
má,
státi
bére starosta komorní-
nic.
když se kto uvazuje s komorníkem v ddiny, aneb týmž komorníkem bére na ddinách pro úroky, týž staa to slov jus quatuordecimum a když rosta bére trnácté právo, potom pijde druhé jus quatuordecimum, to bére písa menších desk a tak vždy jednomu jedno a druhému druhé. zemských 10) Když se zvod dje, starosta bére na komorníky 15 grošuov. 11) Když kto škody komorníkem obvozuje a je ohledati dá, bére starosta 25 grošuow eských, komorníku dává 15 grošuov, od eská, a úedníkóm svrchupsaným 4 relací 4 groše, sob 2 groše groše. (A tm svrchupsaným komorníkem nikdež se ztrava nedává, S>Ím krom když na zvod aneb na odhádánie podlé úedníkóv jedau^. aneb - jaEoz' napsáno jest, na vážáhie aneb na "bránie.) 9) ítem
že
nkomu
s
;
;
E. Victoriui
a Všehrd Memoria proventus officialium spectans.
Co poátku
prvé od desk za starých hrálo.
Za starých od po starých spisiech shledává, to dvé se jest bralo od kladenie ve dsky což se nynie bere; neb sú brali od každé kopy což kdo za kupil, vnoval neb zastavil, groš jeden eský, tak že kto kupil za sto kop gr., musil dáti od desk sto gr. a tak výš nebo níž (A to muož starým sepsániem o praviech jist okáAle potom jest toho práva polovice ulezáno a provedeno býti). vena, nebere než puol gr. eského, tak že se od kopy groš že kdož co kupí za sto kop, nedá od desk než padesát grošuov, a od osoby písai 1111 groše nad to. A ješt se z toho každému milost má z práva uiniti, kdož toho žádá, bohatému, chudému; ale nejednostajn; neb chudému má viece a bohatému mén odpuštno býti, a pakli jest kcfo velmi chudý nebo vdova, nemá od nie (jakož su staí zpravovali) nic vzato býti, než všecko jí.jná býti odpuštno. A což se koli ve dsky veliké trhové klade, to vše úedníci najvyšší tie beru Najvyšší komorník, sudí, písa, a o to se rovn dlí, krom toho, že miestopisa od každé osoby IllI gr. bere, kteréž se co ve dsky klade. (A to též starým sepsániem o praviech muož nalezeno býti). Jiný úedník menší žádný z tolio nic nemá, krom což se za deset kop gr. eských nebo míšeských kupí; od toho bére ten i panské i písaské, kdož dsky na pargamen píše, ješto jemu íkají ingrossator; a též, kdež bratr od bratra za diel deset kop gr. jakýchžkoli bére též také od vna, a tak ode všeho jiného, od desieti kop až do jedné kopy a do jednoho groše; to vše na ingrossatora vedle jest se
desk,
což
se
i
—
:
i
;
starodávnieho práva slušie. zápioiech
sai,
píší,
a z práva
— Krom
kterýmž juxty bráti
Jireek, Codex lU.
mají, 2.
íkají
také ;
ty
tch
trhuov, kteíž se
pi
sú vždycky brali miestopí-
ponvadž dsky
úsilím
písaským
14
se
ko-
^*** '^•»*
210 nají;
než o
to
sú se páni
písai-uov bezprávní
mocí
mé pamti
za
vzali,
pokúšcli,
spravedlnosti k
aby
i
lo
z
ruku
tomu žádné nemajíce.—
Pakli se co ve dsky klade mstu, msteku, vsi, klášteru, konventu, škole, špitálu, neb kterékoli obci nebo množství, neb také což
neb
k jakémuž-koli zadusí, tu jednu kopu gr. od poátku desk zachovávalo a držalo, a trvá tak a stojí nepohnut až do dnešnieho dne. Pi tom toto se drží a zachovává Což se koli ve dsky klade, bud na eské neb na míšeské groše, tolikéž se od desk bere, když se Ne tak, což na míšeské klade, jako by se na eské groše kladlo. se na zlaté klade, bud uherské nebo rýnské; neb ode dvú zlatých uherských nebere se jeden groš, než puol groše toliko, tak že kdo kupí za dv st zlatých uherských, nemá od desk dáti než padesát neb vedle práva zem eské zlatý uherský nemá kop gr. eských A tak kdož za dv st zlatých uhervíce platiti než puol kopy gr. ských kupí, tolikéž jest jako by za sto kop gr. eských kúpil; a ode sta kop grošóv nemá vzato býti než padesát grošóv; tehdy ode dvú A též což se na set zlatých nemá než padesát grošóv dánp býti. rýnské zlaté klade, od tidceti zlatých rýnských nemá dáno býti než puol šestá groše ; neb tidceti zlatých rýnských neiní než XI kop grošóv; ponvadž rýnský zlatý neplatí vedle práva zem eské než Což se pak ve dsky veliké zápisné klade, XXII grošóv eských. to samému najvyššiemu panu písai pisluší a na na samého to jde; a bere se kdež kdo zápisem svoj statek ve dsky klade, od každého XII gr. a od osob zvláš též jakož nahoe povdieno sta kop gr. A od toho najvyšší písa má úedníka svého zvláštnieho, ktejest. rýž jeho penieze k sob pijímá; ten slov assessor, to jest písedící; a sluší na uvázánie a bránie sTcomorníkem, též jako na jiného úedníka, a pi dielu každém na suché dni puol tetie kopy a XV! g. z truhlice, jako na jiné úedníky všecky. Ale i to jest jiným uedníkuom nynie odjato, a sami tie, micstokomorník, sudí a písedící po puol tetie kop a po XII groších eských v každé suché Nerovná odplata jednostajné dni beru a jiných tmi groši odbývají: práce! Ingrossatorovi kopu gr. na každé suché dni dávají. se koli
klade kostelu,
oltái,
kaple,
páni ód každé kopy puol groše beru, ale písa takových všech ve dsky kladení; to se tak od
:
;
.
—
