CODEX JURIS MUNICIPALIS REGNI BOHEMIAE. TOMUS
I.
PRIVILEGIA CIVITATmi PRAGENSIUM.
SBÍRKA PRAMENU
PRÁVA
MSTSKÉHO r
v
království eského. VVDAVA
JUDr.
JAROMÍR ELAKOVSKÝ.
díl
i.
PRIVILEGIA MÉST PRAŽSKÝCH.
v
PRAZE.
TISKEM KNIHTISKÁRNY DRA. EDV. GRÉGRA. 1886.
PRIVILEGIA
CI vítat UM
PRAGEXSIUM.
PRIVILEGIA
MÉST PRAŽSKÝCH. NÁKLADEM OBCE KRÁLOVSKÉHO HLAVNÍHO MSTA PRAHY
JUDr.
JAROMÍR ELAKOVSKÝ.
V PRAZE. TISKEM KNIHTISKÁRNY DRA. EDV. GRÉGRA. 1886.
ÚVOD. msta Prahy vydává se pramenv práva mstského v království eském. té mají se uveejniti dležitjší píspvky k poznání královského lilavního
Munificencí obce
"V
tímto první díl
Ve
sbírce
a ocenní jedné
z
nejvážnjších stránek právního
naší vlasti v minulých dobách,
práva
to
i
kulturního života
mstského. Právo to souviselo
koeny svými mnohonásobn s právním vývinem sousedních i vzdálenjších národv evropských; ono byvši uvedeno k nám osadníky nmeckými, kteí picházeli z krajin, kde zízení mstské bylo už vyvinuto, rozšíilo zde nové právní zásady a názory, zvlášt poátky a
jež
se
v západní
Evrop
platnosti
domohly a hlavn vlivem práva
ímsko-kanonického dále vyvíjely; avšak ono na v
mnohém
ohledu ráz
a zdokonalování
lebení a
i
obsah
svj
zvláštní^ jsouc
pd
ve svém vyvinování
podporováno silnou mocí zempanskou, která ve zve-
rozkvtu stavu mstského spatovala zájem svj
jest proto
plodem
Kdežto
naší pibralo
i
zem,
a ono
též našeho domácího vývinu právního.
pvodem svým
slovanské právo
zemské a jemu sourodá
pomrm
potebám obyvaprávo mstské upravovalo, pstovalo a právn telstva zemdlského chránilo pomry obyvatelstva, jehož hlavním zamstnáním a pramenem práva zvláštní vyhovovala jednoduchým
a
;
výživy byly obchod,
emesla, živnosti a hornictví a jehož podmínky
existence a innosti byly tudíž od onoho
rzné
a to složitjší. Vnitní
touto svou povahou bylo ono spsobilejší a vnímavjší pro stálou recepci
práv jiných národv, kteí jako
ímský
svj právní velkolepou kodifikací práva byli zakonili anebo kteí jako Nmecký ve vývoji svém historickém byli už valn pokroili; avšak spoívajíc na výsadách, jež
panovníci eští obyvatelstvu
mstskému
vývoj
udlili a majíc možnost auto-
II
bhem asu
nomn
se vyvinovati,
právní,
zaalo záhy sjednocovati
ono
ných základech, pisplo pozdji
se v i
samo zdokonalilo systém svj
Cechách
i
na
Morav
na spole-
k petvoení se práva zemského ve
smyslu svtového práva ímského a stalo se tak jedním ze základních
kamenv, na
nichž spoívá novjší kodifikace rakouského práva.
Tento vážný význam práva mstského pro právní djiny domácí, jakož
dležitost
i
vbec djin
turní historii vlasti naší
mstského pro
stavu
dále okolnost, že v zízení
;
politickou a kul-
mstském
i
u nás
došly nejprvnjšího uznání nejedny zásady, které dnes nalézáme usku-
tenny
v život státním a že mnohé právní pomry, které za plat-
dívjšího práva mstského poátek svj
nosti
posud
trvají a
bez znalosti
celého vývinu
mstech
vzaly, ve
právního tžce se
našich stávají
povzbuzovaly stále vynikající historiky a právníky,
srozumitelnými,
aby vnovali pozornost též domácímu našemu právu a zízení mstskému. Následkem toho sepsán jest
uených
prací
o
již
djinách jednotlivých
mstských, mezi nimiž monumentální
veliký
mst
poet
velezasloužilých,
neb nkterých
institucí
našeho Pražského historio-
díla
Tomka ješt po staletí na prvním míst jmenována budou, a krom toho uveejnny a ocenny jsou též nkteré dležitjší prameny práva mstského bu o sob neb ve spolených sbírkách. grafa Václava V,
Na
konci pedešlého
Martin Pelzel
^
století
uený
Gelasius Dohnei\
Rajhradský benediktin Hahrich, Olomúcký professor
Josef Vratislav Monse a jiní pikroili
již
k vydávání a objasování
nkteiých pramenv mstského práva eskomoravského.
dob
svdomitý
V
novjší
pak mnohé dležitjší památky práva toho pispním jednak
neúnavných sbratelv a vydavatelv diplomatáe esko-moravského, jednak právních historikv staly se známjšími. Slavný František Palacký nesmrtelnými pracemi svými opatil pevný základ pro vdecké bádání i
na tomto poli; duchaplný Emil Rossler vydal tiskem a dkladnými
úvody opatil sbírky obecních statutv, nálezv a nkterých jiných
památek právních Starého
zeXIY.
století;
pramenm
starého
pramen
mstských
a Brna
vtším dílem
neúnavný J.^. Tomaschek vnoval pozornost zajímavým
východních Cech své
msta Pražského
práva Jihlavského, které též v nkolika mstech
platilo
;
na slovo vzatý Hermenegild Jirecek v publikaci
práva eského otisknul též texty nkterých výsad a
XIII. století, jakož
i
pístupnjšími uinil
a
na
listin
jisto postavil
^
III
výsledky památné Schlesinger
práva mstského XVI.
kodifikace
diplomatá
vydávaje
starších
následování hodný píklad, jakby blikovati
aspo
mohla
a tak
i
jiní a
msta
listin
msta Mostu
podal
mstské
své diplomatáe
povolaní pracovníci
jiní
Ludvik
století;
—
i)u-
jmenujeme
v Cechách Emlera^ Erbena, Gradla^ Hcdlvicha, Hanla, Kiirsch-
nera, Otta, Pangerle^
Brandla,
Z)'
Rybiku, Tieftrunka, Zoubka; na Mora.Yé Bischoffa
Elverta,
Chlumeckého^
Tkáe
Salligera^
—
pispli
zá-
služnými pracemi svými k obohacení vdomostí našich o ^7vinu práva, v
mstech eskomoravských. Avšak akoliv neocenitelné jsou všechny
tyto
práce a jakkoliv
djinám stavu mstského ve vlasti naší dostalo se mnohého objasnní, pedce soustavné djiny stavu toho napsány posud nebyly a napsány býti nemohly, ponvadž pes všechny posavádní publikace ohromná vtšina historických a právních pramenv mstských
nimi
posud netištna v archivech našich se chová se
státi
mže
a
ponvadž
i
ást.
ta
roztroušena se nalézá a jenom
s
která
a
málo komu pístupnou
uveejnna
porznu
jest,
obtížemi užívati se dá.
dostaten prokazují potebu, aby dležitjší právní památky mstské království eského v jedno se snesly a v spolené sbírce uveejnily. Ye vkolních zemích jsou s vdeckými pracemi takovými mnohem již dále a musilo by se litovati, kdybychom práv na tomto poli za sousedy našimi ostávali. Y Nmecku slovutní uenci Gaupp a Gengler ped lety již pikroili k sestavování sbírek dležitjších pramenv nmeckého práva mstského ve stedovku ve Slezsku Okolnosti tyto zajisté
;
vynikající historik Stenzel
sebral
mst
a tiskem
a práva
vydal
vzácné listinné
Posern-Klett^
ováním rakouských již
Gersdorf,
Jihlavský
storických
rodák
a
mst
;
Ermisch a Knothe diplo-
sasko-lužických
;
v Rakousku
nevaln zdaený, uinil
A. Jomaschek zaal nádhernou
pramenv msta Yídn.
vzniku
v Sasku uveejnili
práv a privilegií mstských; ve Yídni J.
stoletím
píspvky k djinám
a Horní Lužici
a právní památky elnjších
Ferdinand Bischoff první pokus,
ped pl
se Tzschoppem
mstského ve Slezsku
vzorným spsobem
matáe
spolen
s
uveej-
zmínný
publikaci hi-
kterou tamnjší obec svým nákla-
dem vydává, ueným výkladem o právech a svobodách tohoto msta, v Halii nákladem akademie Krajež zárove poprvé správn otiskl kovské František Piekosinski vydal a objasnil ve tech dílech vele;
IV zajímavé nejstarší knihy, privileje, wilkýre, statuta ležitjší
starodávného mésta Krakova a tak
listiny
zemích prameny práva mstského
zem
jedné
bu
spolen
anebo jednotliv po mstech a
listinným materiálem anebo bez
Xás pohádá jež
cecliiiv a jiné
nho
historický vývin
d-
jinde v jiných
i
msta
všechna
pro
sice ve spojení s ostatním
uveejují.
se
mstského ve
práva
celkem ve všech mstech o spolené základy se
naší,
vlasti
jakož
opírá,
pramenv tohoto práva, abychom podnikli sbírku dležitjších právních pramenv všech mst království eského a abychom pikroili k vydávání tchto peetných památek
i
sourodá vnitní povaha a obsah
mstského života ve vlasti naší v takovém poádku, aby stejnorodé prameny ostávaly pohromad a každý vydaný díl aby tvoiti mohl o sob uzavený celek. Jak známo, vyvinula se práva mstská ve starší dob u nás jako jednak zákonodárnou inností panovníkv, jednak autonomním
jinde
tvoením
bu
se práva v obcech
mstských.
upravili právní postavení nových
aneb odkázali
je
Pi
zakládání
osadníkv
prost k právu nkterého
z
mst
v zakládacích listinách
pedních mst, aby sob
odtamtud dle možnosti obšírnjší sdlení práva opatili a ve vcech právních nauení tam
pomr svj potom i
tento
mnil
k moci
státní
i
brali,
jakož
i
;
na dále
aby dle tohoto práva
základní materiál práva jednoho každého
pedstavené
i
k ostatnímu obyvatelstvu zaizovali.
se privilegiemi královskými a jinými
vrchnosti
panoMiíci
hlavn
ale
msta
pedpisy moci
množil
státní
vzrstal svoleními neb
Xaneb
sneseními
úadové mstští s obcemi se dohodovali, obdrževše k tomu od panovníkv výslovné povolení nálezy soudními, jež v dol) (statuty)^ o nichž
;
pevládání práva
obyejného nepovažovaly
v jednotlivém pípadu, nýbrž
i
se
toliko
za rozhodnutí
za ..nalezené" pravidlo právní, závazné
pípady pozdjší; novými sdleními práva a naueními z míst, odkud msto právo své bralo a konen knihami právními, domácími pro
i
cizími,
jichž
se
užívalo a jež sepsány byly
za tím
soudech
úelem, aby platné právo vylíeno bylo i
v
se
a
jeho
užívání
pi
život se usnadnilo.
Jakkoliv tímto
dlo
mstských jako podprného pramene soukrom, asto bez úední autority, pouze
na soudech
pevahou
spsobem tvoení mstského
partikularistickv.
takže
každé
práva ve
stedovku
msto mlo vlastn
1
v své zvlcáštní právo,
tento nejživjšího vý-
samorostlé právo Magdeburské
docházel u nás v zápasu, jejž
razu
smr
a jakkoliv odstedivý
pd
naší s ostatními vyvinutjšími a pokrotakoka tyry století na ilejšími mstskými prá\T pvodu jihonmeckého, v nichž recepce práva ímského mnohem více už byla pokroila, jmenovit s právem Pražským, až do svého koneného pemožení vedlo pedce v moci zempanské i v autonomní innosti úadv a obcí pedních mst, ;
jakými byly Praha, Litomice, Jihlava a Cheb, jejichžto „vyššími právy" spravovala
se
k materielnímu
msta eská,
ostatní i
dáni byli
Xásledkem toho a
více
mst
v listinách královských
i
od XVI.
napotom v
celé zemi.
v pramenech autonomních
i
obdobnými neb totožnými ustanoveními
století
zákonodárná moc panovnická zatlauje
innost autonomní, tím více
arci
mstském
nastupuje v právu
a
s
doby potkáváme se
ím
kteí záhy
formálnímu sjednocování se práva mstského pracovali
a sice nejprve v jednotlivých skupinách
starší
initelové,
na místo rozdrobenosti a odstedivosti
sjednocenost v obsahu
i
form.
mstského ve vlasti naší není tomu na závadu, nýbrž pímo poukazuje k poteb, aby právní prameny všech mst království' eského v jedné sbírce místa nalezly a tyto Historický vývin tudíž práva
prameny
dají
formy
se dle zevnjší
i
\Tiitní
dle
souvislosti rozvrh-
nouti na tyto kategorie: 1.
mst
Privilegia
Pražských.
II.
Privilegia
ostatních
mst
krá-
mst horních a komorních (hradIV. Pnvilegia mst druhdy poddaných (duchovenochranných) panských, rytíských). V. Statuta ili snesení ohci a rad mst
lovských (tž vnných). III. Privilegia ských, ských,
.
Výpovdi a naueni vyššího práva Staromstského. VIII. Výpovdi a nauení vyššího práva Magdeburského a Litomického. IX. Výpovdi a nauení Pražských.
VI. Snesení ohecní
ostatních vyšších soudúv
a dležitjší
se v ve
vcech mstských a
toliko
ejnní
v
sice
historii
nkterém
z
Pražských.
mst.
XI.
Privilegia a dleži-
XII. Právní knihy mstské^ jichž
XIII. Dležitjší zákony.^ naízení a rozhodnutí
panovníkv, nýbrž
Varia pro právní
mst
ostatních
Cechách užívalo.
VII.
mstských do eských mst dané. X. Privilegia
listiny cechúv
tjší listiny cechúv
a radní ostatních mst.
i
pokud vyšších
se
naízení a rozhodnutí týe, ne-
úadv
mst eských
a
soudv.
dležitá,
pedcházejících oddlení.
Konen
:
XIV.
pokud nedošla uve-
\1
Pi
takovémto uveejování mstských pamtí právních po od-
dleních bude možno podržeti pehlednost celého materiálu a zárove dá se
svou
žitostí
uveejnní
msta
aby právní prameny hlavního
docíliti,
pirozen nad všechny aniž by
došly,
s
Prahy, které dle-
nkolika dílech
ostatní vynikají, v
památkami jiných
mst
byly pomíchány.
Podniknutí tak rozsáhlého úkolu dá se arci jenom tenkráte provésti,
když dojde v povolaných kruzích souhlasu a podpory a když se
kteíž by
též naleznou ochotní pracovníci, tlivce daleko pesahující,
která tak závažné úastenství
Pi tom
více, nežli
možná obmezovati
jedno-
pi
objasnní vnitních djin naší
mla
vlasti,
na kulturním vývoji stední Evropy.
kterékoliv jiné publikaci l)ude nutno co
as
Nechali sme proto na ten
se.
síly
spojenými silami provésti se odhodlali, za-
na prospch dkladnjšího
jisté
dílo tak vážné,
stranou prameny
práva mstského na Morav, akoliv vývin práva toho v obou zemích
vnitn se v
souvisel,
akoliv sbírky práva Brnnsko-Jihlavského rozšíily
Cechách a zákonník Koldínv v obou zemích platnosti se do-
Možno
mohl.
snad
oddati
mstské
právní památky
nadji,
se
XIII. a
XIY.
dány, dojde také l)rzo k pubhkaci století,
historii
se
prámenv
to.
které
dležitý než památky
rozhodnouti
pro
vydávání
století
jsou
nemén
starší.
zajímavý
yv-
z následujících
pro
a
právní
Z téhož dvodu nemohli sme
veškerého
materiálu
listinného,
jenž
djiny stavu mstského vtší neb
menší jest dležitosti, nýbrž spokojujeme se
vydání
samé, jejížto
vtším dílem už sou
mstských prámenv
v archivech našich se chová a pro
právního materiálu mstského.
Morav
na
že
Dokáme
se
s
publikováním pouze
bohdá brzo už kritického
diplomatáe eského, ku kterému ve
smru tom
zajisté po-
mnoha let pípravy koná a tam též aspo starší listiny mstské naleznou svým asem místa, a zárove lze snad oddati se nadji, že bhem asu elnjší nkterá msta naše vydají svoje volaný badatelJose/^VíiZe?- od
diplomatáe, ježby o naši sbírku se mohly opírati a
Máme pi
za
ale
to,
že ješt
dalším
dvojím
kdežto obsah legií
z nich
mén
vydávati diplomaticky
dílu
listin
vrn
bude teba týe. chceme
v úplném znní,
dležitých na p. stejn znjících konfirmací privi-
míníme sdlovati pouze u výtahu.
tomto prvním
doplovati.
smrem
vydávání naší sbírky se uskrovovati. Pokud se
pouze didežitjši
ji
Výjimku uinili sme pi
ohledem na vynikající postavení hlavního msta
VII v djinách vlasteneckých a jsme ochotni pipustiti
msta,
zastupitelstva by
jejichžto
si
toho
chceme vydávati nejprve prameny posud
ji
pouze pro ona
výslovn pála.
Konen
vbec aneb správn
ue-
památky správn vytištné pouze potud, pokud úel
uveejnné
a
sbírky naší
nezbytn toho vyžaduje. Tak na p. práva mstská XYI. došla v novjším ase optného vydání v Jirekov svodu
století, jež
památek našich právních, bylo by zbyteno znovu
otiskovati. Xaproti
tomu není nám možno obmezovati se u vydávání našem pouze na památky stedního vku, jak se ve vtšin publikací toho druhu posud dje. ponvadž právo
mstského
nalézalo
mstské
jakožto
zvláštní
se v platnosti a vyvinovalo se
právo
stavu
až do novjší doby,
kdy vydány byly obecné zákonníky pro všechny obany státní a ásten až do toho asu, kdy nabylo platnosti spolené zízení obecní
mimo to souvisí práv novjší prameny úzce s pítomností a objasují nám nejedny trvající posud právní pomry ve mstech našich. Xkteré druhy pramenv právních, jmenovit obecní snesení, praejudikáty vyšších soudv mstských a knihy právní arci pestaly bhem XYI. století býti zdrojem mstského práva, když moc zempanská se sesílila, obce mstské moci zákonodárné pozbyly, vrchní soudní moc nad msty na apelaní komoru pešla a když uskutenna byla avšak naproti tomu od doby obmezení kodifikace práva mstského autonomie obecní a poklesnutí politického vlivu stavu mstského stala se zákonodárná moc panovníkova zdrojem ím dále tím etnjších naízení a rozhodnutí ve vcech mstských, pispívajíc k tomu, že mstské pro všechny obce, a
;
právo pokraovalo ve svém vývinu, arci nikoliv více samorostle zdola, nýbrž
psobením zhora
a to jednostrann a
chtjíc postaviti na jisto výsledky
tžkopádn.
obojí této
skytnouti obraz veškerého vývinu práva
Sbírka naše
innosti míní tedy po-
mstského ve
vlasti naší až
na
naše asy.
pirozen niím jiným
Publikace taková nemohla
nejdležitjšími památkami právními hlavního msta, Prahy. S
jménem
tohoto
okamžiky v djinách naší sláva,
úpadek
i
hrad Pražském žili
msta vlasti
královské naší
nerozlun nejvýznamnjší letopisech zapsány sou zárove
spojeny sou ;
v jeho
znovuzrození národa našeho. sídlili
zaínati, nežli
po dlouhé
vky
Zde na starodávném
mohutní panovníci, kteí zalo-
a uhájiti dovedli velikou, slavnou tu obec, kterou nazýváme svou
YIII
cílm pozvedmitá vypíná se velebná velkých mužv národa eského na této
zde jako ruka k vyšším
vlastí;
katedrála, lirobka
pd
historické
králv
i
;
národ tento nalézal povždy ohnisko svého politického,
snmy
duchovního a národního snažení; zde scházely se i
koruny
z celé
odtud se vedla vrchní správa politická, soudní
;
asem Evrop
ano
;
zde vydáno heslo po oprav církve
pd
ského života v naší
vlasti;
tudy kižovaly se dležité obchodní cesty
na sever a od západu na východ; zde zámožné mšanstvo,
z jihu
jež pano\Tiíci obdaili znamenitými výsadami,
zákony,
postavení jeho
Všeho toho stopy
rými upraveno
bylo
konen
a zde
vlastní své
i
rozhodovalo se o politickém
všeho obyvatelstva nešlechtického ve vlasti nalézají se též v pano\Tiických listinách, kte-
právní
postavení
obyvatelstva
k moci zempanské a k ostatnímu obyvatelstvu a pro udlování práv a výsad jiným
nmž
sob
mstskou svou ústavu a pivádjíc k vážnosti mstskou; zde všechen stav mstský po staletí vidl
svj sted a svou hlavu a
dávalo
zdokonalujíc
práci a živnost
naší.
zemí
kesanské Na a dobouila hrozná válka tidcetiletá. msta objevily se také v daleké minulosti první zaátky mst-
tohoto
vlivu
cír-
i
zemí vkolních; zde založeno první vysoké
i
uení v stední a zde vzala poátek
smr souasným djinám
odtud dáván
kevní nad celou zemí;
eských,
z království
se vyvinulo právo naše
Panovnické tyto
listiny,
kterými
výsadami,
svobodami a milostmi, s
jež staly se
ásten
vzorem
základem,
na
msta
Pražská a obyvatelé jich
práva zemského a obdaeni zvláštními právy,
z
a zapisovaly se
i
Pražských
mstské.
vyati sou
obecného
mstm
mst
nazývaly se
obyejn
privilegiemi
jinými ješt dležitými právními listinami
mstskými
do zvláštních knih památných, jsouce listinami základními neb hlavními, též „listy gruntovními" neb „hamfešty" nazývány („instrumenta", ^lite-
raeprivilegiales", „hantfesten", „briueliche beuestunge vnd bestetigunge
—
poátku jenom menší mrou upravovaly se individuelní pomry ohcí mstských jakožto hromadných osob, vtšina ustanovení jejich týkala se rzných pomrv obyvatelstva mstského, jež vyžadovaly ochrany panovníkv vf rechte,
freheite
vnd gnaden"J.
a zvláštního
opatení právního.
vždy na
aby obyvatelm
vilegium"
to,
v
bžném
smyslu
Pi
Privilegiemi
tmito
z
vydávání jejich nepomýšlelo se
mstským njaká nová výsada slova
se
udlila,
nýbrž
ili „pri-
asto ^7^plo-
IX vány jsou
ustanoveními mezery v právních pedpisech, jež pro
jich
mstské už
obyvatelstvo
tvrzováno pouze
to,
skuten
co
Tak
vzniknouti spory.
a
platily
asem
bylo
najisto
postavováno a po-
aby
právem,
tom nemohly
o
potvrzují a vyhlašují se v listech královských
mst
anebo v konfirmaních
listinách privilegií
dávné obyeje právní
sneseni obecni'), smlouvy obcí Pražských mezi
sebou
^)^
výpovdi soudv královských *),
'),
panské^)
nemže
Proto
nejednou takovéto
vají
sneseni
a jiné všelikteraké prameny prá\Tií,
jisté nespadající.
Pražských též staro-
snmovní neb nálezy
pod pojem výsady
za-
také pekvapovati, že panovníci nazý-
neb majestáty, jež
listiny
mstm
obyejn
pod velkou svou peetí a na pergamene udlovali, netoliko
privile-
giem!, nýbrž též zákony, právy, ustanoveními a naízeními svými (leges
praecepta
perpetuae,
legis,
privilegia et jura
jura municipalia, literae regales, vel
constitutiones,
mandata regum, gesecze vnd gebote
skuten vtším slavnostní form
dílem „leges v}'dané,
atd.).
jura antiqua,
statuta,
edicta regia, decreta
Byly
to v starší
ve zvláštní
speciales in privos latae",
zákonné pedpisy pro jednotlivé
dob
msto
a jeho
obyvatele, které co do obsahu a vnitní povahy byly úchylkou z práva
zemského a tudíž právem zvláštním^ singulárním a obvod, pro který platily,
Avšak
tato
povaha
ustanovení z práva
mry
mly
privilegií
zemského,
mstských jakožto výjimených
kterými
nkud promovati,
když totéž
obyvatelm
mst
jiných
ohledem na
povahu práva partikulárního.
se
právní obyvatelstva pouze jednoho
i
jež
zvláštní
veejné
msta
i
ídily,
soukromé po-
poala
se po-
postavení povolováno
a když autonomní inností obcí
bylo
mstských
mnohé obory práva soukromého i veejného stejným spsobem se upravily. Tu z práva jednoho neb více mst stalo se bhem asu zvláštní
právo stavu mstského^ jež docházelo obecného uznání a ustá-
lení v listinách a zákonech,
a
svobody se
^)
Srv.
na p.
mstskému práva
udlovaly neb potvrzovaly, zvlášt pak ve
listiny c. 52, 126,
2)
Sb.
3)
Sb.
. .
197 a 279.
*)
Sb.
.
187, 188, 225 a 229.
•^)
Sb.
.
121, 133 a 186.
7,
kterými celému stavu
8, 35,
smlouv
167 a 168 této sbírky (citujeme na dále
38, 39, 43, 44, 57, 58, 226,
282 a 291.
Sb.).
Svatováclavské z
eského,
jež
r.
1517 a v proslulých právech méstských království
snme zemském obecn
1579 na
r.
vyhlášena byla.
Tímto uznáváním obecného práva mstského pozbývala mnohá
vymení
privilegií,
nkterého msta bývalou
valo,
vcech
zvláštní
mstští mají
se
soudu mstského
soudních
spravovati lze
ve spolenosti
postavení
Pedpisy
cenu.
politických,
mstm
zvlášt tch, kterými se
a
o
obyvatelm
propjo-
mstských ve
ustanovení,
úady
vlastními
státní
úadv
kompetenci
obecních;
neb
že
a soudy,
že
obyvatelé z
nálezv
jim se odvolati, že mají míti monopol na provo-
emesel a živností, že mohou pedsevzíti jistá právní jednání a nakládati svobodn se svým majetkem po as života i na pípad smrti, že jmní jich i vzdálenjším píbuzným dditi lze: všechna taková základní ustanovení platila napotom obecn pro všechny obyvatele mst aspo královských a pestala býti výsadným právem zování nkterých
obyvatelv jednotlivého msta. Naproti tomu ani po kodifikaci práva mstského
1579 nepozbyla
r.
praktické ceny ona ustanovení privilegií mstských, kterými
mstu
mén
onom smru výhodnjší neb
neb jeho obyvatelm v tom neb
výhodné postavení se piznávalo,
panovníci
i
pouze úchylkami
z
pomry
obecních
v
a
i
jin}Tn a proto
udlovali nová,
práva zemského, nýbrž
obec-
i
vtším dílem upravovaly
ného práva mstského a jimiž napotom právní
mstm
nežli
na dále potvrzovali privilegia mstská
která nebyla pak
nkterému
obci méstských jakožto celku, jakož
kterých jenom v nepatrné
míe
i
kompetence
se
úadv
ješt propjovala se
nová práva obyvatelm nkterého msta.
Tím naznaili sme povšechn také které v tomto prvním dílu
nadpisem
„privilegií
mst
pramenv
nýbrž též
listiny,
vahu zdkonv. jistot
Msta
nkterému
z
mst
dávala
Xalezají se zde
Pražských pro obec
kterými obyvatelm tchto
práv poskytli aneb jich právní
mst njakých
pomry upravili a jež mají úpln popak sob k vli pehlednosti a lepší
od následujících panovníkv potvrzovati takováto
vymáhajíce
sob pi tom
které pro správu obecní
též
mly
materiál jednoho každého
listin,
práva mstského pod spoleným
Pražských" uveejujeme.
netoliko výsady, které panovníci udlili,
hlavní obsah a povahu
schválení
„privilegia'',
nkterých jiných ješt
listin,
spsobem vážnjší
právní
dležitost a tím
msta nashromažoval
se v konfirmacích
ím
XI dále objemnjších, jež panovníci ve
do tohoto
století
form zvlášt
slavnostní
udlovali.
Listiny, které se v takovýchto potvi-zeních privilegií
tvoíce jádro
aspo pozdji do publikace sou arci vesms
obsah tudíž
ských nalézají a jichž pojat,
obcem až
naší
mst
Praž-
majestátiiv byl
v plném
znní
otištny, tebas forma nkterých odporovala pojmu privilegia neb zá-
konného pedpisu. Základní pak tento materiál právní rozmnožili sme
nkterými jinými listinami panovnickými, avšak pouze potud, pokud se to názvem i úelem této sbírky dalo odvodniti. Starší materiál právní tuto obsažený byl vtším dílem znám tm. kdož psali o djinách msta Prahy anebo práva mstského v Cechách,
vdeckým pracem už tou mrou, že mžeme mnohé \Tsledky za známé pedpokládati. Xicmén obsah privilegií Praž-
a bylo ho také užito k
ských z pozdjších dob, jakož
tmito
bhem asu
a okolnost ta
udaly,
pimla
i
mnohé promny,
pispívají
které se
k objasnní
nás pedeslati tuto nkteré
též
s
privilegiemi
doby nejstarší
píspvky k djinám
povšechného \ývinu práva a zízení hlavního msta, pokud djiny ty s
privilegiemi
privilegií
mst
Pražských souvisí, jakož
tch k platnému
promluviti o
zákonodárství prve, nežli o
jich a o archiválních pramenech, jichž se
které zprávy podáme.
i
pi
pomru
spsobu vydání
publikaci této užilo,
n-
;
msta
Privilegia Starého
Pražského.
Spojením a opevnním nkolika osad, jichž rozlolia
nám
nkterých farních kostel podnes zachovala,
nejspíše v obvodech
pravém behu eky Vltavy v
povstalo v podhradí Pražském na krále Václava
I.
ejn mstem
— 1253)
Pražským
nového
založení
(1230
msto, které ve tináctém
(civitas
msta
jména se
i
Pragensis)
se
eky
na druhé stran
Vtším mstem Pražským (Antiqua. Major Grosse, Grossere stát zu Prage) sluje.
dob oby-
století
nazývá a pozdji po Velikým
Starým,
Pragensis
civitas
neh Alte,
;
^)
Jednou ze starších ástí jeho byly
ulice,
jež
smrem
k nynj-
nmecké osady po obezdní msta v ohradu
šímu námstí dle všeho od zámožnjších obyvatel
kupecké u
mstskou 6)
Poíí
Tomka Djepis
V. Y.
20 a 22.
8,
clava
Název
v listin z
I.
napotom
r.
kdežto v ten
hradí.
Gives Pragenses I.
.
830,
as
esky íkalo
ostala
stinách
ped i
,,v
67,
161—169
poprvé pichází v
sv.
. 2790), r. 1249 Pmga rozumí se
dob
se poprvé v listinách z
r.
i
pod-
1234, 1252 a 1253.
k tomu Fontes rerum bohemicarum
Srv.
1282 ve Fontes
.
II.
II.
str.
362; napotom též v
Nmcích", z nichž
oby^'atelstvo
listi-
2717, 1814, 1937, 2005, 2495 a 2436).
Petra na
ském'* (tak nazývá je na
ješt nmecké
. 822) I . 1238
ješt hrad
Poíí
jejíž
(vicus
starší
Theutonicorum) neb jak se
ást po obezdní Starého msta
branami mstskými, pipomíná se po celé tinácté
pamtech,
krále VáI.
a 1253 (Reg. stále
Doplky
a
303—305. Názvu Starého neb Velkého msta na-
r.
nách nkterých (Reg. U.
11.
slovem
tou
284, 286, 287, 290 a
Osada nmecká u
22,
str.
I.
civitas Pragensis
1316 a 1323). —
lézáme poprvé užito k
jí
m. Prahy
1245 (Emler Regesta
r.
;
(Reg.
")
zárove úpravnjší ástí jeho byla
1233 (Erben Regesta Bohemiae et Moraviae
a 1323)
str.
vystaveny a
pojaty byly'); novjší a
Srv. str.
Petra na
sv.-
zárove
patrno, že .na tomto
„pedmstí
p. rukopis Budišínský . 37 na
mlo
pevahu.
Krom
listin
století v
.
str. 1
li-
Praž-
12) dlouhá
a 2 této sb.
XIII
tvr
Havelská, kterou mincmistr Eberliarcl
sv.
kazu krále „nádhem" ^7Stavél®j, obehnav
pátely svými
s
souasn hradbami
asi
ji
z roz-
píkopy smrem k nynjšímu Novému mstu. ®j Obezdní celého msta i smrem k Vltav bylo ukoneno r. 1253 ^^) a od té doby objevuje se nám Staré msto jako pední svobodná obec mstská a
v Cechách
Y
ele stojí v zempanský rychtá
slova delší s
v}TÍnutým zízením obecním a soudním.
s
jejím
dob
dobu
nejmén dvanácte
mšanstva
Reg.
srv.
Boemus
.
Sb.
.
^*)
pipomíná
civitafem"
extra
pistor");
konen
Fontes
se majitel
sanctum Galium) Eberhardus neb Eberlinus uvádí n.
.
nuje se v letech 1258
Morav
jakož
mincíem v
'")
Srv.
Fontes
iní
se
potu
.
krue
k poradám,
2056 („in Nyemciclis
ty
apud
Porziechz
villa
mlýnv
„Gregorius
msta
(nova civitas circa
se v listin z
r.
1253 (Reg.
Pražský. Mincmistrem jme-
maje propjeno ražení mince v Cechách a na
kopání na kovy v
Nmeckém Brod.
—
2334 a 2335).
1119,
v
majíce
^^),
(Emler Reg.
Ze synv jeho Jaroslav
.
II.
byl
r.
195,
1275
Jihlavi,
11.
zmínka
.
290, dále str. 287, 291,
str.
o hradbách
n .
1323 a
msta Prahy
293, 305 a 342.
582
V
listin z
(Emler Reg. H. Sb.
.
352.
.
Srv.
r.
—
V
listinách
(moenia, muri civitatis) od
r.
1252
140, 1460 a 2791.)
Jména prvních rychtáv Starého msta uvádí Tomek str.
^2)
— 1265,
tito
Bedich držitelem mlýna u Kolína a Ekhard pipomíná se r. 1301 jako mšan Brnnský (Tamže . 984, 1345 a 1880). Srv. Tomkv Dj. m. Prahy I. str. 169 a 213, dle nhož s hradním msta K tomu Fontes 11. str. 303. asi r. 1235 se zaalo.
(Reg. I
")
i
292,
199, 208,
^)
mšan
1323) mezi svdk}' jako mincí a
vyšší,
304, 342 a 361.
str.
11.
11.
(„iu
Zakladatel novjší této ásti Starého
351.
i
mšany
Oni svolávají
2647 a 2770
civitatis''),
nižší
Konšelé
^^)
557, 800, 802, 1307 a 1323, Reg.
Pragensis
Petrm
s.
^)
I.
fores
volenými.
osob vedou zárove správu obecní
jednoho neb dva písae mstské.
ante
Pemy-
rodu
z
a jenž v}'konává soudní moc,
se pronajímá
'písežnými konšely, z
král
posledních tí
jemuž mstská rychta na rok neb na
'^'^)^
v
Dj. m. Prahy
I.
1265 jmenuje se ješt Chunradus judex Pragensis.
531).
Emler Regesta
.
II.
1418, 2418 a 2419,
k tomu . 1215,
1572, 1719, 1738, 2341 a 2490. ^^)
Consnles
neb jurati
1215, 1288 a 1418.
m. Prahy ^*)
První z
r.
I str.
cives
jich
jmen od
582 a Emler v Reg.
známý písa Staromstský
1288 (Emler Reg.
II
II
.
533,
Tomek
v
Dj.
jmenují se poprvé v Emlerových Reg.
Seznamy
.
1461).
je
—
II.
str.
r.
1279 podávají
1383.
Henricus
notarius
Nástupcem jeho
civitatis
stal
se
v
mistr
listin Petr,
XIV oni
navrliiijí a
krále
obce.
i
ádn
záležitosti
se
starají
koupi
o
úady
ská spravována jsouc takto zvláštními z
úadv
moci pravidelných
pímo pod
stavena jest
msta znan
soudnictví
Touto
eskými
úedníkm komory
královské,
úedník komory
jest
zemských a po-
i
královské na správu
^^)
pední
mstu
Starému
která
propjena msta královská,
a
vyata
svá vykonává nad ní
panovníky
a zabezpeena byla.
založení
ostatní
Obec mst-
^^)
soudy,
krajských
obmezen.
jest
pi samém
napotom nad
Tv^niká ono
vliv
autonomií,
rozsáhlejší
nejspíše
soud
a
a
panovníka, jenž práva
vtším dílem osobn, takže i
mstské, kde by obecní
radnice
rychtáe neodvisle se ídily.
a od
rukoum
sbírky k
obecní, naizují
snesení
Yvkoiitávají
jež
toto své
podízena
ostala
postavení podrželo
také v následujících stoletích.
Král Václav
nazývá je už hlavním mstem království eského,
II.
jež zvláštními výsadami
msta
nad ostatní
Karel IV. praví o
i
a sídelním jich
mstem,
nm,
^
a
')
tomže smyslu.
dující panovníci pronášejí se vlídnými slovy v
lové Jan
povýšeno
jest
Krá-
^®j
eského
že jest hlavou království
jehož prospívání
násle-
i
psobí jim takovou
rozkoš,
jakoby pohledli na kvetoucí sad. Ono prý jsouc podobno oberstvují-
címu prameni proudy zákonnitosti v jiné strany odvádí, ostatní
jenž se pipomíná v listinách od 1892, 1983 a 2099).
—
1"296
r.
- 1306 (Tamže
Vedle notáe pichází
.
1719, 1738, 1844,
1310 též scriptor
r.
msta
civitatis
(Tamže . 2247). 1^)
^^)
Sb. Srv.
.
Právník 1879
mst 20.
r.
Jsou
i
to
správní
dob
jménem
nám známé
však jediné
tvoí dkaz, že v
352)
29) dokazuje,
ízeným ^')
218 a násl. Že v
soudní
i
v
dob
kr.
39 a
str.
k
r.
11.
1331 v této sbírce
soud mstský
msto k
a
z
listina
mstm
na Starém
i
toho doklady
zprá^T; kdežto listina z
Václava
tžkých pípadech hrdelních
že v tu dobu Staré
podkomoí
staré
krále vykonával,
1291 ve Fontes rernm bohem, IV.
mocnost soudní G.
str.
asem moc
máme k . .
8 a 35.
7,
r.
1287 iSb.
ml r.
právo-
1337
podkomoímu
i^Sb.
pod-
se neítalo,
,.Cum civitas nostra Pragensis inter alias regni nostri civitates praerogativa resplendeat speciali, imo caput totius regni nostri fóre certissime cognoscatur" (Reg. „civitas,
^8)
Sb.
.
II.
.
2436,
podobn .
2348).
—
V
listin z
r.
que capitalem in regno nostro dignitatem obtinet~ (.
13,
16, 48, 86, 98, 107,
1299 zove se 7 této
sbírky).
111, 131, 137, 138, 151, 169 a 177 této sbírky.
XY nho
královská bez jeho
mšanstva
by jako trup bez hlavy a zákonné shromáždní
sousedm
mst
nejpednjším
mravv
vzor
platí za
lidského života o
l)yla
všech jiných mst.
v
pirovnává
horuje o
nm,
ctihodnosti
se
a obzvláštní že
„uení obecné,
eské
péi pro
ástí království
^°)
Král Ladislav
svým jasem oza-
msto
to
z
nad ostatní
nhož svtla
krev je okrašluje a krále
Xemén vroucn
i
hlavou království", o
msta
nm
že v
nalézá
a
že
se
drahý poklad,
umními
i
království od nepátel obhajuje a brání. "^\)
pronáší se král Vladislav, dávaje
pohlední svém královské
nejvyšší
i
nách
vdn
msto má
Ferdinand
I.
o
skvoucí,
Praha
mu
názvy: „prvotní
sice
na nkolik
msty
mst
prý je
Pražskými.
msto „svou stolicí v na trn eském uznávajíce v
nazývá Staré
trn
jež v polo-
království paní a stolice
„prvotnost" mezi
a nástupcové jeho
jeho zásluhy
za nejstarší a
„knžna
velebnosti."
rozdlena, avšak Vtší
Podobn král lovství eském"
jest
osvícená,
muedníkv
„mnohých
oud tla", „est hojná slavného království eského", msto, žení
nž
vysoké arci-
též ctí
všelikými
jasná,
osvžují a ozdobují"
království
i
jeho starožitnost, poestnost a ozdob-
stolice jest povýšeno,
l)iskupské
i
že jako jasné slunce všecko království
dokládaje,
nost,
mst
pevádí.
uje, a slavný král Jií nazývá je „vrchem
má pední
hojnými
stále zelenající se, jež
vodami je ovlažována a odkudž do ostatních
vdkuplná hojnost plod
všechna ostatní
které
ozáeno leskem mrav, zákon
a jež je
k zahrad
je
zrcadlo poctivosti
i
Císa Sigmund mluv
^®)
eském,
království
msta dstojenstvím pevyšuje a vdomostí,
a píklad
i
zem,
--)
králisti-
nepestávají považovati je
nejpednjší obec mstskou v echách.
-^)
Msto takového významu hledlo pirozen ve stedovku, kde právo vymovalo se každému dle zásluhy a moci jeho, zabezpeiti sob postavení co možná neodvislé ve spolenosti státní a ústavní djiny jeho líí nám také ustaviný zápas za rozšíení samosprávy a za obmezení vlivu panovníka a jeho
k nimž
i
soudnictví a správa
22)
Sb.
. . . .
23)
Sb.
G.
*9)
Sb.
2»)
Sb.
2')
Sb.
9 a 51.
134, 137 a 140. 1.52,
154 a 155.
166.
256, 309 a 327.
veejná
úedníkv se poítají.
na záležitosti obecní,
XVI «
Zápas tento dá se
sob
Staré
msto
O
obsahu tchto
nám tajemnou rouškou
as
sme od
privilegií
rodu Lucemburského dostaten zpraveni
ostává
jichž
na panovnících vymohlo a jimiž hranice obapolných
práv se ustanovovala. z
v privilegiích,
stopovati
nejlépe
arci
králv
avšak doba pedcházející
;
nebo nemáme dostatených
zahalena,
známostí o pedpisech, kterými právní postavení obyvatelv Starého
msta
as
od
Abychom aspo
nám
ásten
pispli k objasnní
obírati se nejprve otázkou, v
Pražským vévodou Sobslavem níky stvrzené se za to,
2'*)
II.
platily
pomru
jakém
této záhady, jest
sou výsady
msta
po celé tinácté
s
nám
odporovati tomuto mínní.
Bližší
potvrzováním jich souvisely, jakož
Starého
msta
tináctého
ze
dvody
zdají
prozkoumání okolností, jež jež
zachovaly,
století
mlo
magna
za jakousi
století
zprávy,
i
panov-
Posud
Pražského.
charta municipálního zízení Pražského ;^^) avšak vážné se
Nmcm
tymi
udlené a následujícími
k privilegiím Starého
ony
že
Lucemburské bylo upraveno.
založení jeho až do doby
se
nám
v nás
utvrdily
svdení, že výsady osadníkv nmeckých nemohou základní listiny, jichž obsahem spravoval se právní
o
právu
pe-
se považovati
pomr
za
ohce a oby-
vatelstva Starého
msta k moci zempanské
v nejstarší dob,
nýbrž že pouze nkterá jich ustanovení po založení
Starého
msta
ostávala
njaký as ješt
a ostatnímu obyvatelstvu
jako
výsadná
listiny ty teprve
za krále
v platnosti,
práva jedné tídy obyvatelstva Pražského a že
Jana pipotena sou za zvláštních okolností k privilegiím Pražským. listinu,
kterou vévoda Sobslav IL v letech
— 1178 zabezpeil „Theutonicis,
qui manent in suburbio Pragensi"
Srovnáme-li památnou
1174
privilegované postavení v zemi, se
zemích cizím
kupcm ^*)
kupcm zempánové
Éezenským a
. 1, 2, 5 a ponvadž obsah Sb.
12. i
r.
—
souasnými výsadami,
O
p. ve Vídni
udlovali, na
1208 Flanderským
-^),
pravosti listin tchto
datování neodporují
údajm
na p. E. Rossler Deut. Rechtsdenkmáler
jež v jiných r.
1192
aby tím
zpsobem
píiny
pochybovati,
není
jiných pravých Hstin.
XVII.
'^')
Srv.
2^)
Tomaschek „Die Rechte und Freiheiten íler Stadt Wien" I. str. 1 a 4. Ve výsad Rezenským kupcm rakouským vévodou Leopoldem V. propjené
I str.
—
Srv.
p. nejvyšší pokuta na teme: „Pro homicido soluantur
ustanovuje se na privilegii
nensis
monet."
deset talentv a v principi
decem
Sobslavském
talenta Ratispo-
XVII
prmyslu do svých zemí, tedy ped sebou máme listinu osady pevahou kupecké,
podporovali provozování obchodu a že
shledáváme,
která [pibíráním nových
lenv Osada
ve vkolních byla
tato
len
z
cizích
zemí a zakupováním se tchto
osadách mohla se šíiti na podhradí Pražském.
eximována
úadm
zemského
práva
obecného
z
a podí-
soudm, rychtái nmeckému a komorníkovi zempanskému, kteí dle práva nmeckého mli soud konati, když byl pohnán Nmec, a král Václav I. poskytnul lenm osady té zena zvláštním
a
nových záruk jich bezpeného pebývání v zemi, ustanoviv, že každý dopouští se urážky dstojenství královského, kdo by je utlaoval, že proti
nim
má
toliko cestou soudní
se pokraovati, že
mohou bez pekážky
zakupovati se v zemi a že mají osvobozeni ostávati ode všech dávek a
bemen
zemských.
Nové
tyto výsady,
poátky mstského práva na
pd
jež arci
eské
mohou
považovati,
Pražští dle všeho brzo po nastoupení krále Václava
založením Starého msta, o osadách
nedje slovy
nezmiuje
teprve
1274 a
se ani slovem o tom, že
též platiti
mly
nasvdují tomu,
ského, jehož
se
zúastnili.
též
zajisté
Nmci
msta
sice pouze
že
mst
Nmcm
vbec
II.
své postavení v nové obci a nejspíše
i
sob
delší
krom
ní
Pražským, Staro-
jich nepotvrdil.
lenové osady nmecké u
Pražští hledli
nkolika
mšany msta
po založení Starého
i
Pražském
potvrdil je
by snad pro všechny
a syn jeho Václav
Okolnosti ty
Poíí
r.
na
I.
neb vesnicích v podhradí Pražském a o
Pemysl Otakar II.
Nmci trn a ped
obdrželi
v listin královské pouze
se
ješt zmínka. Po založení Starého
se
mstské
nebo mluví
se za první
sv.
Praž-
Petra na
ješt dobu výsadné uhájiti;
avšak toto
nikterak nedokazuje, že výsady a práva, jež jim povoleny a potvrzeny byly, na
mšany Pražské šmahem
pešly a právem obce Staromstské
se staly.
Pihledneme-li blíže k jich obsahu, jich
byla
r.
shledáváme, že ustanovení
1274 vtším dílem zastaralá a že se zízením obecním
a soudním Starého
msta
v této dob,
jak sme je svrchu na základ
strun vylíili, v nijaké souvislosti se nenalézala. Kostel sv. Petra na Poíí stál na pedmstí mimo ohradu mstskou a nalézal se v ten as v rukou kížovníkv s ervenou hvzdou o úadu voleného rychtáe nmeckého nevdlo se více na Starého msta vykonávali
listin
;
;
pd
moc soudní zempanský rychtá a konšelé
a sice
i
v
tžkých pípadech b
XVIII trestních, jež privilej
Sobslavv ješt výlun
a nejv. komorníku.
Pro nešlechtické obyvatele Starého
pvod
ohledu na jich
kteí se ve
všichni obyvatelé,
panovníku
lidé svobodní,
zavázaní; právo trestní
i
se soudilo
mst
se postavení
lišilo
zakoupili a
pímo podízení
mšanm
jmenovit na
listin
znní
Pražští dle
jevo,
osvobozeni
Pražští nebyli
starých
nm
a obyvatel Staromstských od dí-
Kdežto pokud se
mnohém
ono v
nmeckým osadníkm
král
ode všech
dávek a bemen, jako
Nmci
mšanstva
teprve
výsad a že jednotlivci
A
^')
listiny
ušeteni
ty
z
zárove vysvtlují
Avšak
z
jaký býval v
asu '')
že privileje
toho,
pro
a
Staromstskými,
r.
1274,
cítili
po-
v dob, kdy
cizími nepátely, ostati po-
i
pro
msto
Nmcv
sv.
Petra na
r.
Poíí ped
1274 stav,
sto lety, byl
obec mstskou, jakou bylo toho
tak vyvinutou
Pražské.
Pemysl Otakar osvobozuje na p.
láše „ab
Pražských došly
nedá se nikterak dovozovati, že by snad právní
osad nmecké u
platiti
Staré
Kr.
mli
jich výsady
Chtli patrn
domácími
a teprve
astého požadování a vymáhání na nich penz
od
stvrzení,
též
s
cizinci
njaké záruky pro svou osobní bezpenost.
a obdržeti
optného
mšany
jich stvrzení.
musil vésti stálé války
nkud
ml
pedce
msta mšané
že po založení Starého
z nich byli se stali
se
výhodnjší;
ohledu
pro pro Nmce Pražské, kteí })vo(ln byli bhem asu splynuli s domácím obyvatelstvem, staré i po založení Starého msta ješt praktickou cenu tebu domáhati
Vším
zcela platnosti.
nám,
akoliv mnozí
e-
Pražským. Tak vychází ze zachovaných
domáhali podobných výhod.
se
trpli, byli
a jemu k uritým dávkám
v jiných kusech piznali druhdy panovníci eští
nám
mstem
s
osadníkv nmeckých.
správy a soudnictví týe, bylo
vtších výsad, nežli
bez
mstské právo, pouze Nmci, nýbrž
ízení soudní bylo vyvinutjší a zásady
mšanv
pomrv
vjších právních
nikoliv
;
ského práva o obecné porue pozbyly v tím
msta
a národnost platilo pouze jedno
nhož na spoleném soud
dle
vyhrazoval panovníkovi
omnibus gravaminihus
quenter eveniunt" a
udluje jemu
r.
1267
injunis,
et i
ddicm
quae
mšana in
Pražského Miku-
civitate
Pragensi fre-
jeho svobodu, „ut ab omnibus
censibus, exactionibus, angariis, petitionibus et collectis ac universis et singulis
Reg.
violentus I.
. 830
perpetuo maneant absoluti^" (Emler Reg. a
II.
.
1738, 1814 a 2490).
II.
.
2388; též
XIX
.
Kdyby vci a
pímých na
ani nebylo
zízení a práva mstského v zemích
z celého vývoje
pravd podobné
musilo by se za
tinácté
nemohlo
století
kými byly
eských
msto po
že Staré
pokládati,
celé
odkázáno na tak zastaralé výsady,
ostati
osadníkv nmeckých,
listiny
pirozené povahy
to doklaclv, z
ja-
jež o organisaci správy a soud-
mstského žádných vlastn ustanovení neobsahovaly, nýbrž že podobn jako Brno r. 1243 a Jihlava r. 1249 pi samém založení
nictví
toto
svém aneb brzo na
to obdrželo
práva svého mstského^ kterým spolenosti
obyvatelstva ve
od krále Václava se upravovalo
právní postavení jeho
nmž
a v
státní
ohširnejsi sepsáni
I.
nescházely
asi
známé
„libertates civium".-*)
Avšak nejsou
pímé
tvrzení, nýbrž
tináctém
se ve
mu
as
v
století
skuten svým udleno
založení jeho
sob
a
již
V
v okolí
sv.
nám
tatis
Pragensis
výslovn, že
král
nostri" ^^) a v
král Václav
kterou
Pražským,
chce tím I.
mu
pod Bezdzem udlil
et
nmeckém pekladu
zajímavém pozdjším
roz-
zizuje nové
Rok ped tím
^^)
quas habent civitates
et libertates,
jež
pepisu zachovanou
v
Havla tomuto mstu udlil.
msteko Blou
král zakládaje
1265,
r.
mšanm
nkterým
množiti práva a svobody, jež otec jeho
msto
listin z
spravovalo
mstským,
vlastním právem
nejstarší
praví
míti,
msto
že Staré
Havla postaviti kupecké krámky neb
sv.
možno za
Staromstskou
k takovémuto
jež nás mají
to,
bylo.
povoluje
11.
mohli u kostela
kotce (salae) listinu
pouhé domnnky,
doklady jsou na
Pemysl Otakar
král
aby
to
„jura
týž civi-
oppida regni práva Praž-
ského v starém jednom rukopise Brnnském, kterýžto peklad poklá-
dáme za sdlení
právní, jež z
nám zpráva, že týž král též Pražanm práva dal a se
28)
Srv.
Jireek Codex
Prahy ^^)
Sb.
.
I.
str.
351.
1269
1263,
ped r.
dv
boh.
I.
str.
léta
uinno
bylo, zachovala
po svém korunování, sám
Máme
potvrdil. ^^)
jur.
1331
77 a 84.
tedy zcela urité zprávy
—
K
tomu Tomek Dj. m.
255.
—
Jiná
Olomúc „theatrum r.
r.
Prahy
msta mla sivé
Nmecký Brod
ten
as
už podobné tržnice; na p.
r.
1261
domus communis, que in vulgo cbaufhus dicitur", r. 1298 Hlubice (Emler Reg. II. . 330,
a Jihlava,
656 a 1794). '•»")
Emler Reg.
^^)
Srv.
II.
.
463 a Sb.
Em. Rossler „Uber
die
.
229.
Bedeutung und Behandlung der Geschichte des b*
XX mstu jakási „jura originalia" pi založení jeho, jež pak Pemyslem Otakarem 11. byla potvrzena a jiným mstm sdlována. ^') Eovnž z doby krále Václava II. zachovalo se nám dosti zpráv o tom, že Staré msto sprao tom,
že
Václav
král
udlil Starému
I.
vovalo se vlastním svým právem.
panovník, jenž
a zvyklosti potvrdil,
pevyšuje všechna sadami,
On
^^j
má
rychtá
spravovati iudiciis
pedepsal v listin a
civitatis" ^^)
eorum
in aliis
svobodami a vý-
konšelv mstských
mšanm
Berounským
^*^)
Právo Pražské napotom napoád bývalo jiným
Reclits in Oesterr." str. IX. a
as.
.
Mus. 1882
zajímavé právní památky, o jejímž obsahu a
Pražskému Prager
nemžeme
recht,
andern jaré,
se
zde
šíiti
praví
,
str.
mstm,
pomru k pozdjšímu se
„Hi
:
Pozoru hodno
hebit
jest,
z=:
p.
ziz
i. 41; i. 110
i.
iiz
176";
i. 54
=
z nichž
Tomek Dj. m. Prahy
Zmínky
zasluhuje, že
zápisích,
r.
11.
str.
.
Sb.
3*)
Srv. pozn. 17.
35)
Sb.
3«)
Emler Reg.
.
(Zprávy
6.
352. II.
.
str.
i
1937.
mst
=
103 až
i. 181; i.
že právní pa-
známa byla a že
1484 po bouce Pražské uinili Pražané
všech
tak jakož jest prve JMst jim
33)
odstavci
s
307.
statutách a svobodách
mají od Otagara krále
zapsati ráil."
msta
erpali spisovatelé pozdjší právní knihy.
Vladislavem úmluvu, „aby je JMst ráil zachovati lejích,
jiná
i
na
I.
57—59 dkazem,
i. 89; i.
i. 170 atd. Jest to zajisté
rz:
byla jedním ze zídel,
"2)
der
dem
lánky jeho skoro slovn souhlasí
mátka v Brnnském rukopise zachovaná na Starém Srv.
an
i. 32 a 33iz:l. 88 této pozdjší právní knihy; i. 44
i. 153; i. 45 a 46
61
právu
že spisovatel tohoto
pozdjší právní knihy Pražské, kterou Róssler Deut. Rechtsd. 163 uveejnil, na
této
hat in
sich
bestetigit
„práva Pražského" mkiví o právu tom tak, jako by pro Prahu bývalo vydáno a že nkteré
na p.
Na zaátku
503.
dasz kunic Ottacker gegebin hat und
als er gecronet wart."
povolil
Pragensis tam in
ciuitatis
contractibus."
Pražské
1287, že Staromstský
r.
radou
s
1303
r.
z
Antique seu Maioris
se „iure
quam
pípady
všechny
souditi
„secundum jus
msta propjenými sob
ostatní
dále
msto
v stejnou asi dobu uznal, že
^^)
kterak tento
se už,
mstm jich starodávná práva
1285 všem královským
r.
sme
Zmínili
pedkóv slíbiti
i
pi
s
králem
víe, právích, privi-
dobrých všech obyejích, kteréž
JMsti,
císav
a králuov eských,
a na to písahu uiniti
eské spolenosti nauk 1878
str.
i
182).
vší
zemi se
XXI r.
1307
mstu
Znojmu,^") udlováno a takovéto stálé udlování ped-
msto, jehož právem
pokládalo, že
jiná
msta
se spravovala a
u
nhož
vcech nauení mla hledati, samo njaké sepsání práva musilo míti, na jehož základ dávalo taková sdlení a nauení jiným v právních
mstm. K
tomu všemu
privileje
Nmc
Pražských naprosto nemohly po-
staovati a nezbývá tudíž jiného výkladu všech tchto nejstarších zpráv o právu
Pražském
nežli toho, že Staré
msto jako
svém obdrželo od krále Václava základní
jiná
msta pi založení
na svá práva, kterou
listinu
nástupcové jeho schvalovali a též rozmnožovali. Proto také mohl stvrditi
mu
král Jan
udlili
1316 všechny výsady, milosti a svobody, jež
r.
pedkové
byli
pi tom patrn na sob ti léta pozdji,
jeho, králové Cešti^^)^ nepomýšleje
Nmc Pražských,
stará práva
mu
což by se nebylo
nebo
kdyby
mohlo,
státi
ta potvrdil o je byl
díve k
už
privilegiím
Kdy však a jakým spsobem pišlo Staré pamti právní, zdaž se to stalo v boulivých
Staromstským poítal.
msto
o své nejstarší
letech po
1278 aneb po
r.
vdti. Zdá
1306 anebo ješt pozdji, neumíme po-
že roku asi 1371, kdy zaala se psáti nejstarší kniha
Staromstských, písa jich více neznal,
privilegií
též
se,
r.
pepsal do
Ve trnáctém
století tento
ponvadž
asi píliš citelným,
novníkem
nám znní
této knihy a tak
sice
by jinae je byl
jich zachoval.
nedostatek psaného práva nebyl ostatn
obci
Staromstské, jež
pímo pod
pa-
celkem autonomního postavení jejího nikdo neupíral
stála, ^^)
pedce stalo, obec mohla dovolávati práva od nepamtných dob a též etného potu panov-
a ponvadž, kdyby se tak bylo se
užívání
nických ostatním práv, na
listin,
piznávaly
jež
jí
výhodnjší právní postavení
mstm, a dovozovati odtud, nž jiná msta mla písemná
»•)
Emler Reg.
38)
Sb.
. .
.
II.
že
má
stvrzení.
užiti
nejmén
nežli
týchže
'*^)
2158.
9.
«9)
Sb.
^")
Ve vzácném právním rukopise
30.
zapsány sou na století a
mám
povolilo
Brnu a
1.
za
archivu m. Prahy z doby krále Václava IV.
83 a 92 též jura originalia to,
že se tak stalo s
Jihlavi,
nemohlo
mst Brna
a Jihlavi ze XIII.
úmyslem svrchu \7l0zenym.
se odpírati Praze.
Co se
XXII
Ti
léta,
potvrdil král
mšan
eeno, po
jak
Jan
Starého
Praze dne 27. ervence 1319 na žádost
listinou d. v
msta
mstu
schválení práv a svobod Starému
Pražského staré výsady
Nmc
Pražských a
zbývá ješt objasniti okolnosti, za jakých se tak stalo a význam, jaký
mlo
dle všeho
toto potvrzení pro
obec Staromstskou.
domácích známo, povstal v Praze v ervenci onoho ve srozumní
královnou Eliškou a
s
z
djin
1319 odboj
r.
Mšané
proti králi, jenž nepestával utiskovati své poddané.
msta
Jak
Starého
pomocí ásti šlechty
s
odepeli mu, když se vracel z Moravy, otevíti brány mstské a když
úspchu msta
bez
úmluvu, kterou se
mu
pedložili
též
s
se
ním
smíili.**)
vyhovl
s
bhem
Patrn
starodávné výsady
jich potvrzení a král
uzaveli
dobývati,
jal
Nmc
úpisy zavázali, a že zajaté
nepatrné výkupné. šelé
jmní
a
Jest patrno,
nyní
pi
že
hlavn
z tohoto
praktickou cenu pro
k
zárove, že chce
slíbil,
že šlechtice
emu
se dlužními
n
jednání o mír
Nmci
pedkm
Oni nalézali se nejspíše v
mla
plnili,
žádajíce za
propustí na svobodu, když zaplatí
kterými jich
v zemi a že
stvrditi. i
mšany
Staromstští jsouce vtším dílem
lávati se výsad,
tohoto vyjednávání
jich žádosti, zavázav se
každého jiného k tomu pidrží, aby jim
ervence
18.
Pražských,
jim všechno zdržeti, cokoli jim byl v jiných listech i
ním
s
králem kon-
potebu dovo-
uznali za
zaruena byla bezpenost osoby
dvodu
jich
dali
sob
je
držení a jako
r.
od krále tak
1274,
ona ustanovení, jež pedpisovala,
nemá na osoby a píbytky osadník nmeckých svémocn saháno býti, že oni majíce rukojm neb domy nemají býti u vzení držáui, že pro jich provinní nemá trpti jich rodina píkoí a že mají býti že
svobodni všech
Výsady
ty,
bemen
a dávek, jež ostatní obyvatelé podnikati musí.
jak známé „quaerelae civitatis Pragensis" dokazují,*-) ne-
platily poslední léta ani pro
nmecké
ani pro
nenmecké
obyvatelstvo
Pražské a konšelé dovolávali se jich patrn proto, aby stžujíce
na nekonené útisky, jež bylo spoluobyvatelm jich
aspo takového nmeckým, slíbeno se
*')
Srv.
zacházení bylo.
Tomkv Dj.
*2)
Emler Reg.
III.
.
504.
sebou, jaké
pedkm
jich,
domohli
osadníkm
Dle zpráv letopisce Františka Pražského ne-
m. Prahy
441—443.
s
snášeti,
sob
I.
str.
512—516
a Palackého
Dj.
.
II.
1
str.
XXIII ale toto potvrzení
bylo jim
už trnácte dní po
uzaveném míru
„
pronásledovati náel-
jal se král
níky odboje Pražského a nepestával níze
i
nadále libovoln
znní konfirmace krále Jana mže se výsady pvodn osadníkm nmeckým propjené
sobeni
mšany
1819 se rozšíily na
r.
napotom Karel IV
okolnost, že
mstu
která
privilegia,
propjili. více
dle
ani
"**)
mu
i
Starému
mstu
mst,
v nich
arci
nemlo žádné
„pednost" po vždy Privileje
Nmc
kterými se právní
ped
vatelstva Pražského stále
a jež král Jan
r.
1319
i
osadníkv nmeckých
nmeckým
i
potvrzovány,
ím
více
po-
moc
netoliko v hlav-
bemen nebo hlavní msto
v poskytování
pjek panovníkm
msty, "^^j
ostatními
Starého
nýbrž byly starodávnými
valy,
vévodové cesii
privileje
Pražských tudíž nebyly
pomry
ta
nýbrž
ceny praktické,
v placení berní a sbírek, jakož
mlo
i
Osvobození pak od dávek a
nýbrž v celé zemi.
vyslovené
se od té
králové,
mšanm
ani
sp-
nástupcové jeho potvrzovali Starému
netoliko
Výslovn nebyly
tímto
Nasvduje tomu
nvadž obsah jich stával se tím více zastaralým, zempanská peovala o bezpenost osoby i majetku ním
o pe-
míti za to,
Staromstské a že
poítaly k privilegiím Staromstským.
dobij
i
mšany
odírati ".^^)
Nicmén
že
nebo
výsad k valnému užitku,
starých
msta
ve tináctém století spravo-
výsadami, jichž
ješt dovolávala
základními listinami,
i
se jedna
tída oby-
po založení Starého msta,
mšanm Staromstským
vbec
potvrdil. Staré
msto samo spravovalo se ped tím panovnickými listinami, jež jemu byly v as založení jeho i pozdji udleny a jichž obsah s výsadami
Nmcv
Pražských v žádné souvislosti se nenalézal.
msto njakým spsobem pišlo o staré nám další záhada, pro známá nám jeho
Okolností tou, že Staré své
listiny,
vysvtluje se
privilegia ze trnáctého
o
ústav
i
století
celkem tak kusá ustanovení obsahují
právu Starého msta.
doplovati neb mniti ''^)
Fontes IV.
'•'»)
Sb.
^*)
Srv.
str.
starší
Privilegiemi
tmi mly
se
patrn
pedpisy anebo opakovati na novo, když
392.
. 51, 98, 107, 131, 137 a Tomek Dj. m. Prahy I.
140. str.
285 a
II.
rého msta, jež Emler v tetím díle regest
str. 359; dále úty obecní Stapráv uveejuje, a Sb. . 11, 22^
23, 37, 41, 42, 47, 61, 76, 80, 81, 89, 95, 109, 115, 116, 123, 128 atd.
XXIV znní z
známo
jich více
úadv
moci pravidelných
lovské nemají nad ním soudní
rychtáe mstského,
O
nebylo.
tom,
že Staré
msto vyato
jest
soudv a že ani úedníci komory krámoc v^^konávati, o vlastnostech a právech
a
správ
o obnovování rady a o
obce, o soudní
i
ji-
naké kompetenci konšelv, o zloinech a pokutách soudu královskému vyhrazených, o zatýkání cizích zloinci ve
mst pi
lidí
dluhy a o popravování nad
pro
skutku dopadenými, o právu initi snesení obecní
a vynášeti nálezy, o právu materielním
formálním, o monopolisování
i
emesel ve mst, o osvobození od dávání cla v zemi, o odbývání trhv, o dchodech obecních atd.,'*^) o tom všem staré listiny mstské
njaké pedpisy a obsah pozdjších
obsahovaly
nejspíše
souvisel asi nejprve s existencí a
Listiny panovnické Starému
ené
upravují
pozdji
mstu
i
s
privilegií
jich ztrátou.
do válek husitských propj-
porozšiují tudíž nejprve píslušnost soudu mstského
i
pomr
soudm
zemskému a duchovnímu, ustanovujíce, že mšan má pravidlem pouze rychtáem a konšely mstskými býti souzen a ukládajíce na pohánní k jinému a stanoví
soudu,
soudu toho k
zvlášt za
hranice,
o svobodný statek deskový
jiným, královskému,
tžké pokuty
mšana
a tresty.
*')
I
když jde
aneb když na obyvatele mstského
jménem panovníka žaloba se podává, je soud mstský píslušný.*®) Jemu též náleží soudní moc ve sporech o mlýny, vinice a cla kolem
msta ^*^)
a v
krále Václava IV. piznává
Tak pedpokládají známá nám
. 13 dluh dtmi bez
na p. Sb.
vilegia o
svolení
.
pomru k
rodiv; .
a odvolávání se z
ddiné
a upraveno
havelském
atd.
Sb.
"«)
Sb.
^9)
Sb.
. . .
.
91
;
33 o osvobození též Staromstských od
mšanm cla i
v íši
105, 131 a 133.
87
listinu,
kterou právo ro-
devného
zboží na tržišti Svato-
pro tvrzení naše poskytují též nejstarší
konšelv Staromstských.
13 a 17.
.
právo initi poslední poízení uznáno
výsadu na trh
Hojn dokladv
38, 66 a 86.
znní neznáme mstského a o dlání
podkomoího; . 45 njaká prijiných mst; . 48 o výroních mst do Starého msta; . 59 majestát císae i
a vlastnické, jakož
bylo;
statuta a nálezy ^^)
právo vykoná-
37 o exemci z moci
šlechticm
Jindicha VIL na osvobození od dinné,
mu
privilegia starší listiny, jichž
a 17 výsady o kompetenci sondu
dávání cel v zemi;
trzích
se
Pražském popravu nad zloinci pi skutku dopadenými
vati v kraji
*'^)
dob
XXV a bdíti spolené
s
popraví krajskými nad veejnou bezpeností v
krom
kraji.
^*^)
obecn uznaným vyšším právem vtšiny mst a kdežto k ní dje se odvolání z nález soud mstských, z nálezv jejich jde odvolání pouze ke králi. ^') Ponvadž pak Staromstská
Stolice
mšané
toho
Staromstští nejsou povinni
ped
nežli
jest
státi
ped jiným úadem
konšely aneb králem, proto ustanovuje
jenom korunovanému
se,
a soudem,
že jsou zavázáni
do svých práv a privi-
králi dáti nahlédnouti
Dále obsahují privilegia ustanovení o zízení obecním a o právech
legií.^^)
Rychtá mstský jest sice napoád úedníkem zempanským; avšak už na rad mstské dosti závislým.") Konšely mstské má sázeti každoron král, aby úedníci zemští neb královští obyvatelv mstských.
nemohli vykonávati
sob úedníky
na záležitosti mstské. ^^)
vliv
Jim piznává]
odvolání. ^^)
initi obecná snesení
pi
psobiti v
mst
trhy
;
pi
nmu
se
msta,
hranice
se
Sb. Sb.
. 99 a . 30,
msta
a zabezpeuje
i
z jichžto
soudu k nim
mšany optn
s
^°)
usnaduje
náleží spolu-
48 a 127.
K
tomu
srv.
c.
48.
•")
Sb.
.
352.
''*)
Sb.
126 a 131 a Emler Regesta
^•^)
Sb.
*6)
Sb.
. . . . . . . .
Sb.
^»)
Sb.
«»)
Sb.
«O Sb.
týdenní
obyvatel ^^)
sthování pespolních
se
obci.^')
jako
Dále pe-
ungelty z vína
121.
Sb.
^«)
pomr
i
domu na Malé stran,
dchody zempanské,
'^)
") Sb.
právo
svobodný prchod,
se jim
a Saského
pedpis krále Václava IV.
o odvolávání v Palackého Formelbiicher
7,
upravuje se
pikazování se šlechticv k
pouštjí se obci nkteré
^^)
spolen
se
držení radnice
do msta, jakož
•^«)
mlynáe,
k obecnéum dobrému msta, ^^) jim
zakládání Nového
dále potvrzuje
ustanovují
volí
vykonávání policie mstské, zvlášt starati se o istotu
Staromstských k
lidí
starší
a dohlížeti na míry a váhy.'^') Obci povolují se výroní
^^)
tito
jmenovit písae mstského, dosazují perkmistra
obecní,
nad horami vininými a písežné jde
Konšelé
38 a 66.
7 a 57.
48 a 82. 48, 96 a 111. 48.
35, 36, 48 a 124.
95 a 128.
III.
II.
.
str.
1815.
126.
z
r.
1387
XXVI a
rozliného
z
kupectví
Aby
obecním pispívati. ^^) vybírati
obci
kámen
míli
zvláštní
Obchod
msto
se
dlažebné a
liným spsobem
mšan
proti cizím,
sbírkám
právo lámati
kohokoliv a pro
snadnjší zá-
zvelebovati a podporovati,
®^)
ke
mšanm
dává se
mlýny na ece.
hlavn v dob Karla i
má
kdo
lépe dlážditi mohlo, povoluje se
panství
vého a poskytováním ochrany
níkm
se,
povoluje se jim zizovati lodní
živnosti
i
ustanovuje
a
msta na
kolem
msta
sobování
^-)
IV.
hledí
tu hájením
roz-
se
práva mílo-
kupcm
výhod domácím
^*)
emesl-
a
onde podporováním plavby po Vltav a ostatních
dívím v Podskalí, ^') osvobozováním od dávání cla v zemi a zjednáváním domácím kupcm privilegií, aby mohli do cizích zemí svobodn obchod provozovati. ^^) Eovnž za tím úelem podporuje se pstování domácí révy, poskytují se nákladníkm ekách,
^^)
znané výhody
vinic
mšanm a s
upravováním obchodu
s
a obmezuje
se
pívoz
cizího
dává se právo, že mohou kupovati
vína.^^j
sob
zboží
majetkem svým svobodn nakládati po as života upravuje se jich právo
smrti,
domy
ddiné,
a statky své osvoboditi od
i
položí na
svobodná
pro
povoluje se jim,
úrokv, když
Konen
že
pípad mohou
práv
desa-
teronásobný jich obnos a panovníci vzdávají se práva dávati výprosy
na
jmní jich sirotkv a vdov.'^) Znané tyto výsady potvrdil po
mstu
husitských
válkách
císa Sigmund^ akoliv konšelé nemohli se
s
originály
svých vykázati, nýbrž nkteré pouze v pepisech
privilegií
jak se jim dle všeho v staré knize zachovaly,
kládali,
Starému všech
mu ped-
do které pa-
Shoely
jim mnohé listiny
pi zhoubném požáru radnice r. 1399 ") a ve opt nkteré za své vzaly. Císa Sigmund a jeho
válkách husitských
mátné
listiny
mstské
se zapisovaly.
"^)
už
«')
. 16, 39, 40, 109 a 114. . 17, 40 a 95. Sb. . 15, 20, 31 a 106. Sb. . 8, 21, 40, 43, 52, 57 a 111. Sb. . 86.
'^)
Srv.
«2) «=»)
«*)
«^)
Sb.
«')
Sb.
«s)
Tomek Dj. m. Prahy
letopisv, s
mnohými
že
III.
«»)
'") 'i)
str.
. 10 a 13. g^. . 19, 27, 33, 59, 60, 64 Sb. . QQ, 68, 90, 94 a 108. Sb. . 87, 105 a 132. Sb. . 138. Sb.
r.
1328 (Sb.
.
a 65.
kdež sdluje se zpráva starých
toho roku „svtnice rathúská v Starém
hamfesty, listy a odhiim.^
a na listin z
401,
nástupcové ale ne-
Skuten
15) jsou patrné
mst
zhoela
jest
na dvou mstských knihách
známky tehdejšího požáru.
XXVII znní se do jich doby zachovalo, nýbrž rozmnožili je též v znané míe, takže když dosednul král Ferdinand I. na trn eský, z bývalých práv zempanských nad hlavním mstem nemnoho zbývalo a autonomie obecní zdála Ve sporech stavovských za krále Vlase všestrann zabezpeenou. msta,
toliko potvrdili výsady a práva Starého
mstu
Starému
dislava bylo sice
hájiti
jichž
usilovn nabytých svých svobod
a práv a ono bylo pinuceno upustiti též
od nkterých svých výsad;
avšak stalo se tak vtším dílem na prospch šlechty a nikoliv moci
zempanské. Jak dalece ze zachovaných, text kládali
Staromstští v patnáctém
výsad, že volba krále sídlo
má
století
se díti v jich
a že nový král,
královské,
seznati možno,
privilegií
za jednu
mst,
z
kdež
když poprvé do
po-
pedních svých
asu
bylo toho
msta
Pražského
má zástupcm obce ped branami msta písahu složiti, že obec zachová pi právech a svobodách starodávných.'^) Jim dále piknut byl vliv na obsazování úadu podkomoího^ aby v nm mli svého dvrníka v rad královské a aby jeho prostedkem mohli ovládati ostatní msta královská. Císa Sigmund výslovn jim piznal, že podkomoím má býti mšan Pražský, jenž pod obojí spsobou pi-
jede,
jímá a to se r.
zachovávalo také až do
doby krále Vladislava, jenž
1497 pisoudil podkomoství stavu vládyckému, doloživ, že pod-
komoím mže ckého. Na to
též býti
mšan
Pražský,
Pražané vymohli sob,
úedníkem pouze zemským, nýbrž na panovníka, nemaje se tožujíce zájmy
své
s
kým
když
je téhož stavu
aby podkomoí nebyl
vlády-
aspo
má míti zení Rovnž tak stovyžádali sob pí-
též královským, jenž
jiným spravovati, "^^j
prospchy panovnickými
semné ubezpeení, že hejtman hradu Pražského pouze králem se spravání rady týe,
mst v potebách jich neopustí.'^) Pokud se obnovooptn uznávají privilegia, že král pouze osobn má
konšely sázeti,
avšak
vovati bude a že
pi tom
obmezují
mají býti podobojí, že odstupující
'^)
Sb.
.
167 a 168.
str.
117.
^'*)
Sb.
.
134 a 210 a
'^)
Sb.
.
210.
Srv. Majestas
mj „Úad
rada
jej
ustanoveními,
má
initi
Carolina i. X. v
podkomoský
v
že konšelé
králi návrhy a že
Jirekov Codexu
echách"
str.
29—39.
IT.
1
XXYIII v nepítomnosti jeho v zemi obec sama volí
volencv u pítomnosti
Konšelm
sob
konšely prostedkem
kanclée aneb kanclée mstského.'^)
nejv.
nepopírá se právo
kdykoli
obec,
svolávati
potebu
toho
spolen na zákonech; teprve Ferdinand I. pochybnost.'') Ve válkách husitských a opt
uznají a usnášeti se s ní
zaíná právo
to bráti v
po smrti krále Albrechta zmocuje se obec rychty mstské a pevádí ji
1456 právn na sebe zápisem; následkem ehož rychtá mstský
r.
stává se
úedníkem
obecním."*^)
dob té kanclé?^^ eníkem ili „hlasem"
V
ele úednictva obecního zaíná ob-
zárove na snmech i v
posel-
mstského a na jehož
titulu
jevovati se v
kterýž jest
stvích
celého stavu
a hodnosti Staré
msto nemálo sob
zakládá."^)
vymení
ského dochází sice náležitého
1517; avšak privilegia Staromstská
kdo
ty,
z
Kompetence soudu mst-
smlouvou
pes
sv.
Václavskou z roku
to vyslovují
mstské vci k jinému soudu
optn
mstskému pohánjí
nežli
a panovník vzdává se práva udlovati výprosy na pokuty, jež by
na mstech neb obyvatelích mstských, co se mohlo na Starém
zloin
týkati pouze nejtžších
Václava IV. z a
r.
musili
vrátiti
pes
neodvolávati,^*)
se
nemla
ta
právo,
že z
poád
mst
k
rad
potvrdil. ^^)
vý-
Vý-
nebo záhy opt uznáváno
trvání,
královských spatuje
v
mže Starém
ke králi se
mst
nase
se,
že obyvatelé ostatních
mst
do Starého msta,
mají na nálezu jejím
pe-
nauení v právních vcech, se
pestati
ku kterému jde odvolání a od nhož bere
vyšší své právo,
odvolavše
ji
nálezv soudu Staromstského každý
Vtšina
odvolati.
dlouhého
arci
ml
krále
konšelé uznávali
to
sadu tu za platnou a král Vladislav dokonce jim sada
mst
privilej
1413, dle kterého na jich nálezu každý
na krále
ani
ml
veejných, nebot viny ostatní obci ná-
Akoli konšelé Staromstští
ležely. *°j
na
tresty
i
uznává
stati. «^) '®)
Sb.
.
134,
nauk 1878 '')
Sb.
'«)
Sb.
") Sb. *»)
Sb.
8^)
Sb.
«2)
Sb.
S3)
Sb.
. . . . . . .
204, str.
210,
211,
213 a 231.
Srv.
též
Zprávy eské spolenosti
177 a 183.
219. 149.
Srv. též
Tomek Dj. m. Prahy
YI.
str.
4, 60,
213 a 247 pozn.
210 a 228 a smlouvu
sv.
Václavskou i.
13.
166.
230. 139, 166, 221 a 230,
k tomu
str.
204, 307 a 374.
70 a 262.
XXIX nemla žádných statk
Kdežto za císae Karla IV. obec zemských, ve válkách husitských
i
pozdji nabyla velikého majetku
hlavn ve vkolí msta a císa Sigmund
nemá nikdo
býti nucen navraceti statky
Následkem toho
odbhli.^'*)
jakož
též,
po-
i
potvrdil
jí
mšanm,
i
že
tm, kdo ve
válkách z
mst
napotomními
koupmi
a ob-
darováními rozsáhlé zboží, které bylo nadáno k mostu Pražskému,
kížovníkv
špitálu
ervenou hvzdou, k mnohým klášterm, jme-
s
novit Zbraslavskému, Kartouzskému a Plasskému a nynjšího
prostranství
a Karlina, jakož
Smíchova,
velký
i
poet
Oujezda, vesnic,
pobeží Malostranského
tvrzí
a
dvorv
msta a panovníci i v privilegiích Tím spsobem též statky zádušní
v držení obce Starého majetek.*^)
tento
správy
osad
právo
ke kostelm
patronátní
užívá obec
úad
šestipanského,
obecních.®')
Z
o
Ukládání neobyejných sbírek
snmích
všechny
denní,^')
obma
8*)
Sb.
^^)
Sb.
se
penz na msto má
požadovati. ®®)
pecházejí na obec
V dob
mstm . .
Pražským, Novému
uinné
se za neplatné pro-
134, 136, 153,
IV.
154,
Menšímu, zvlášt pokud se
str.
163, 170, 171, 173,
445 a VI.
str.
Sb. Sb.
. .
154, 170, 191, 222, 225 a 226.
. .
155 a 169.
134, 353, 154, 170, 189 a 225.
134.
.151, 222 a 225.
.
i
87 a 136.
88)
Sb.
Jiího k tomu ješt
pomry
87)
Sb.
bern pouze
rozhojuje a polepšuje se mstský znak,^^) upravují se
134, 201 a 208.
9^)
zhostiti.^®)
každo-
.
^1)
pestati a
obci po-
i
Sb.
Sb.
krále
msta
Dále povolují se v privilegiích nové trhy výroní
Dj. m. Prahy
9») Sb.
Ke správ
most, tržné a porybné a
dluhy obecní bez svolení krále
hlašují.^")
89)
do
kompetenci tchto
voluje se vybírati odchodné od každého, kdo se chce
8^)
a špitální
mosteckého, špitálského
dchodv zempanských
odúmrti, viny, cla v branách a na
k
se
potvrzují obci
Staromstským.*^)
perkmistrského a privilegia zmiují se též
úadv
na
dostaly
obce se dostávají, jež vykonává pak sama neb prostedkem
zboží toho
a
zaujímalo
jež
175 a 176.
9,
202 a 232.
30, 68.
Srv. též
Tomek
XXX týe
hranic
Konen jíce,
že
a vydávají se pedpisy o pijímání
peují panovníci
mšané
mšany míti
^^)
len
do obce.
®*)
obchody a živnosti mstské, uznáva-
též o
nejsou povinni v branách cla dávati
a osvobozují
^^)
ode všech platv, jimiž domy jich jsou petíženy, chtjíce je
skuten
svobodnými. ^^)
Pehledu eme-li takto privilegia, jež Starému mstu do r. 1547 byla udlena, shledáme, že z bývalých práv, jež panovníci nad
mstem
vykonávali,
velký
vliv
na obnovování rady, ;když král
právo souditi rozepe mstské, když strany ku králi se
byl v zemi,
práva mohli arci pouze zámožní
kteréhožto
odvolaly,
pouze
ostal
penz
obnos dkladních
mšané
pro
vymáhání pokut v pípadech
užívati;
uražení dstojnosti královské a falšování mince
právo nedávno teprve
;
vykonávané a od obce popírané dávati svolení k schzím obecním
dluhv
a k dlání a
asem
též
konen
obecních a
pjek
požadování na
od obyvatel mstských.
jedin ungelt v Týn, vybíraný
Sb.
. .
136, 186 a 210.
Sb.
ó.
162, 177, 183, 188 a 189.
96)
Sb.
Sb.
. .
134, 155 a 169.
»')
^*) ^•')
Sb.
ostatních
^'),
a
nkteré platy
dávky
i
187, 197 a 225.
223.
—
Dle register královských z
v státním archivu
Budíne
Z dchodv
j
rozliného zboží kupeckého a spra-
z
vovaný zvláštním královským úedníkem ^^)
snme bern
15.
srpna
Vídeském dal 1500 svj „úad
miesteka Tejna
dvorem pislušie."
i
s
Vladislav
208
str.
listem
d.
na
v ungeltu k zpravování slovutnému Janu
úadu
k kterémužto
.
,
1498—1502 . 201
a poruil král
Jeníškovi z Újezda
.
1.
I
všecka
ohrada a zavenie
praví král, že chtje „aby v témž
dvoe a miesteku ten ád a zpuosob držán a zachován byl, jakož na to od pedkuov našich práva a výsady ukazují," porouí témuž Janovi, „aby on ten dvuor se všemi obyvateli jeho iedil a zpravoval tak a vedle toho, jakož na to starodávnie práva a výsady vokazují a chtl-li by jemu v to kto
svévoln a všeten vkráeti aneb které pekážky
tu a v to miesto utéci, kdež jsme
dává král
mu
výplatu na
tomu píslušel ungeltním praviti
jemu
rozkázali a
vonho
má
psali."
„k
a chová a sám
té
z
listu
vo to
Zárove úedníku
Bystice a poznav, že Jeníšek hledí ungelt zase na-
služb a
osobn na
poteb
nich
s
královské své vlastnie ti
pacholky svými po
„tunnales,
kon má
silnicích pracuje a
hledie, aby je k ungeltu a užitku královskému pipravil", dává
v druhém
se
v témž dvoe, kterýž od starodávna k ungeltu
a kterýž drží v zápisu vdova a sirotci po bývalém
Adamu
a že
dm
initi,
mu
toho za to
kteréž se tu v ungelte vybierá, tak aby on je
XXXI pi komoe
ostávaly ješt
z vinic
Všecka ostatní práva
královské.
zempanská pešla na obec a její orgány. Ve všem tom zpsobena jest po pemožení odporu stavovského r. 1547 velká promna. Stav mstský piinním šlechty pišel o popostavení v zemi a Staré msto, které stálo v ele odporu
litické své
proti Ferdinandovi
pokoeno
I.,
tjších práv a svobod, jakož
mšané
mst
všech tí
ped
staviti se
rozsáhlého majetku, na
Jak známo, musili
byla založena. a
i
odejmutím nejdleži-
jest nejcitelnji
8.
Pražských v
nmž
moc jeho
ervence onoho roku konšelé
potu pes
šest set osob do-
soud královský na hrad Pražský, aby se zodpovídali
ze svého provinní a když se byli králi na milost a nemilos
podali,
teny jsou jim podmínky, pod kterými mla jim vina odpuštna býti. Mezi jiným naizovalo se jim
„aby všecka privilegia a svobody, kteréž-
tu,
dotená ti msta Pražská mají, nic ovšem nevymiujíc, kteréž jich samých dotýkají a od pedešlých císav a králv eských
koliv se i
mstm
JMKské týmž tem
Pražským nadána
bez újmy obe-
jsou,
cním svobodám a privilegiím stavv království eského k JMKské
rukám a v moc
vydali a na
žanm JMKská
dále
dáti a navrátiti
ráí."
všechny své obecní
ád
tom pestali a
mli, jaký jim Pra-
dosti
tch
ustanoviti a jaké svobody zase z
Dále vymioval
dchody
sob
aby
král,
a statky postoupili, všechny
mu
jejich
Pražané
zbran
vydali
a se zavázali, že budou z každého sudu piva groš posudného dávati. ^^)
Odevzdání
12.
z nich
konen
avšak
a
dležitjších
„v své moci" a král bylo vli králov
Starého
listin
ponvadž kanclé Staromstský
jakési obtíže,
nkteré
privilegií
nechtl
inilo
Sixt z Otterstorfu z
jej
pedce vyhovno.
ervence, kdy purkmisti, rady,
msta
starší obecní
vzení
propustiti;
Stalo se tak
kolem
všecky obce
i
ml
mst
Pražských vyslali ke dskám zemským nkteré osoby ze svého stedu, aby jich jménem všecky statky a zboží stoupili a dávají,
aby
vložili
do desk zápis,
užitku svému
králi
že též všechna
že se uvolují platiti posudné a že
sob k
ddiná
asy obyejnými
tu
cla
ddicky pokráli v moc
rovnž všechny
statky zá-
v ungelte vybieral a obracoval
tak a tiem obyejem, jakož jest to od starodávna bylo." ^)
Srv. str.
K. Tieftrunka Odpor
stavv eských
proti
Ferdinandovi
261 a Sixta z Otterstorfu Acta rerum gestarum (rukop.
sign. 5
C
37)
str.
501.
I.
1.
1547
eského musea
xxxn
n
pokud na
pisné ili duchovenské,
mají
majestáty neb dobré
listy,
vle, králi dskami památnými odevzdati se uvolují.
Pi tom
^^)
ode-
kancelá královskou. Avšak
vzdali asi též originály všech privilegií na
pi tom neostalo. Brzo na to došlo Staromstských nové naízení, aby všechny zbývající dchody obecní, zvlášt platy z mlýnv, papírny, zahrad, vinic, ostrovv, z eky od rybáv a ze všeho zboží, co k mostu náleželo, jakož i všechny dchody zádušní a špitální komoe královské ani
konšelm
postoupili a
aby
stálé žádosti,
bylo uposlechnouti rozkazu toho. Podávali sice
aspo njaká ást byla ponevitelm spláceti, msto opatrovati
majetku toho jim
z
chána, by mohli znamenité dluhy
úedníkm, služebníkm a dlníkm svým služby a mzdy vypláceti, avšak nedosáhli v ten as žádné píznivé odpovdi. ^®^) Když zahájen byl 23. srpna snm, souasníky „krvavým" naa
odebrali se Pražané a poslové ze všech
zvaný,
mu
aby
knížeti z Plavná,
mst
trudný svj
vyložili
k
kancléi
nejv.
stav a žádali za
na-
poruení královského ozná-
vrácení privilegií mstských. I jest jim z
meno, že jim privilegia navrácena budou, až budou pehlednuta a až která jim ponechána býti mohou,
se rozhodne,
Pražany a stav mstský
Konen
nechává.
*°^)
mstm,
nkterá
obecní
^^)
Sixt
m.
11.
ternech obci
24.
str.
.
8
záí jsou Starému mstu, jako
506
list
obmezena
byla
— 511. —
E
23 a
statkv ddiných
i
.
^^'^)
II.
^^') ^"^)
str.
a v
své za-
ostatním
i
jimiž samospráva
následujících
dnech
Zápisy ty nalézají se v deskách zemských v kva46
list
J 13 a
Seznam konfiskovaných takto
14.
zápisných podávají Tieftrunk
A. Rezek v Památkách archaeologických
^"«)
prozatím
král
snmovním do vle
hlasu tetím
privilegia navrácena s výhradami,
znané míe
v
pi
a že
X
str.
u.
m.
str.
457 násl. a
266, úplnji
Snmy eské
438—445.
Tieftrunk
m.
u.
str.
268 a Sixt
u.
m.
str.
548—553.
Sixt u. m. str. 543.
Sb.
c.
Ve
235.
fasciklu sign.
koncept tohoto majestátu
s
P
106 subn.
esk.
arch.
1.
tím doložením
„Y
místodržitelství chová se
táž slova
mutatis mutandis
jiným mstóni potvrzení dáno, než v Žateckých majestátu toliko to dostaveno, aby brány zboili a zdi mstské." píše, že král
„nkterý již
as
nkteí
Pražanm okolo
sv.
—
Sixt u. m.
na
str.
513 a 628
majestáty „velmi v poctu skrovném" navrátil a že
Františka oznámeno bylo
Pražanm
a
mstm,
že
majestátové z milosti královské mají jim navráceni býti a protož,
chtli-li by je míti Staromstští,
aby
je
1000 zlatými Uherskými a
písam
XXXIII ješt ti
jsou
ctivosti
kterými na po-
královské sou Staromstským vydány,
listy
opateni,
mstským pi tetím
stavem
se
hlasu zane-
kostelm a špitálm nadané sou výhradou vrchnosti krále nad tmito d-
cháni a v kterých platy zádušní ke
jim
avšak
navráceny,
chody.
Navráceno
legií
nejmén
a sice
mén
celkem
mezi
Srovnávajíce nyní privilegia, konfirmací privilegií a
znaiti promny, jež byly
konfirmace
samého krále Ferdi-
i
mstu odata,
mžeme
ní obsaženými,
Privilegia,
1.
nov
zvolený
volba krále
kterých
dle
ped
na-
1547 v právním postavení Starého msta,
v obecném a soudním zízení jeho spsobeny, takto
i
a král
r.
všechny
byla Starému
jež
výhradami v
s
panovnických,
'®*)
nanda L, ostala na kancelái královské.
jakož
nimiž
císae Sigmunda, krále Vladislava
privilegií
s
23 Kstin
dležitý; naproti tomu vtšina privi-
padesáte,
asi
mstu
Starému
takto
jest
obsah byl
jichž
s
*«3)
branami
mla
msta Pražanm
:
se v Praze konati
svobody jich po-
nesrovnávala se se snahou krále Ferdinanda zjednati právu
tvrditi,
ddinému
trn eský obecné uznání a pozbyla platnosti. 2. Kdežto Pražané a msta považovali se do té doby za hlas království eského a r. 1508 vyšší dva stavové výslovn jim pisvého rodu na "V
tetí znali, ,1
že bez nich na
snmích nemá
býti
a zavíráno
vedle svobody, kteráž jim vedle práva jako stavu tetímu náleží" ^^^);
nyní
ponecháni sou
pi
hlasu
tetího ve vcech na snmích
stavu
obecních náležitých pouze z milosti a „do byli zavázali, že se
na dále
ostati
vle
královské",
když se
králem „všelijak" spravovati chtjí.
Dle znní navrácených
3. i
nieho jednáno
vyati
z
100 zlatými Uherskými,
privilegií
opt hrozn je deli i Pražanm a jiným mstuom
msta
a státi
pímo
Novomstští obzvláštn
vyplatili
500, 600, 800 zlatých aby za
n dávali
tolikéž Pražané
a tak
obyvatelé Staromstští
úadu podkomoského
moci
takovouž summú, nkterá pak
mli
šacovali."
K
tomu dokládá
dále, že „což bylo
od pedešlých králv nejužitenjšího dáno, to
všecko jim odjato bylo a místo jádra plevy jim navráceny." ^»3)
Sb.
104^
V
.
237, 240 a 241.
rukopise Budišínském
.
32 nalézá se u každého
poznamenáno; „Není navrácen." *"^)
Sb.
.
210 a Archiv
eský
VI.
str.
363.
takového privilegia
XXXIV pod králem. Proto nemli nikomu jinému
pouze jemu
se pikazovati a
pedkládati privilegia svá; avšak ve skutenosti byli pod-
byli povinni
úadm
zempanským, nejv. kancelái a komoe královské, jakož i novým dvma podízeným úedníkm, hejtmanu mstskému a královskému rychtái, jimž dle znní pozdjších instrukcí
úpln
ízeni
mli
též vydati
pepisy svých
privilegií.
mst,
Posud obnovoval král osobn radu na Starém
4.
byl v zemi pítomen, jsa více
mén
když
vázán návrhem odstupující rady,
as nepítomnosti jeho piznáno bylo obci právo svobodné volby „bhem Normberským". Nyní jsou privilegia, jež o tom pedpisy ob-
a v
zrušena a ustanoveno,
sahovala,
obnovovati
úad
konšelský,
kládali se arci
nýbrž
úadv
každého roku obnovení
pi tom
býti
že
královskými
Komisai
^vykonati.
má
se
královští nepo-
vázanými více návrhem odstupující rady
ani
pedpisem majestátu Sigmundova,
pod
obojí. 5.
radami
že
osobn
není více povinen
král
že
mají
konšelé
víry
býti
Obec Staromstská zakoupivši rychtu obecní uinila
z
rychtáe
mstského obecního úadníka a výkonný orgán konšelv, kteí beze všeho stálého vyššího dozoru obec spravovali, jsouce v obecních i soudních
vcech pouze
a
králi
zodpovdní.
obci
mst
svého rychtáe, jenž konal policii ve
nový zempanský ouad, král. rychtá^
ml
Nyní
soud mstském mezi
panovnických a zakrouje
z
úední
konšelé podrželi
a dohlížel k
král. rychtáství, jest
sedati na
sice
vzm;
avšak
zízen a jeho pednosta, konšely, háje
povinnosti, když
šlo
tam
o
zájm
vymáhání
pokut neb odúmrtí pro komoru královskou. Jeho pak nejbližším pedstaveným byl hejtman mstským který vykonával jménem panovníka policejní
místo,
moc ve mst,
úelem
též v
rad mstské
nej\7Šší
když se v ní jednalo o záležitosti obecní a nikoliv soudní.
Konšelé sou takto
pímý
drže za tím
dozor
v
^°*)
vcech postaveni pod tak v Praze podobným sp-
obecních jak soudních
úadník zempanských,
sobem, jako se bylo stalo už
r.
a
1526 ve Vídni
^^'),
obmezena
jest
obecní samospráva v nemalé míe. ^^^)
Srv. instrukce
dané
tmto úedníkm
v
Snmích eských
632—637. Tomaschek Rechte und Freiheiten der Stadt Wien
II.
str.
537 a 639;
též v Sixtovi u. m. str. ^"')
Srv.
CLXXX.
I.
str.
LXX
a ís.
XXXV 6.
Obec spolen
mezích
arci v
s
privilegií
radou vykonávala posud právo zákonodárné^
zákon
královských a
Ferdinand
zemských.
trn obmezil toto právo, vyhrazuje sob dávati: svolení k svolávání obce, le by šlo o skládání útv obecních. Nyní nemla obec jinae býti svolávána, le s pedbžným povolením mstského* brzo po nastoupení na
hejtmana, jenž pak
shromáždním
jejím býval pítomen, a
k shromáždním takovým málo kdy dáváno
Krom
videlný vliv obce na záležitosti obecní.
sám bude dávati naízení ve vcech,
že
jež se
Tím právo statutárn zákonodárství zempanskému. 7.
Kompetence soudu mstského
láním a odsuzováním
ském, jakož zásadu,
že
a obsílán,
i
mst
zrušením
i
obcí
vbec
pra-
toho král vymínil
si,
posud obecními sne-
ády
seními neb nálezy rady upravovaly, zvlášt že vydá
a o hospodáích.
pestal
svolení,
ponvadž
o emeslnících
vtším dílem ustoupilo
pochybnou obsí-
stala se sice
obyvatelv mstských na soud královkterá rozhodnými
privilegií,
slovy uznávala
mstský má pouze ped konšely býti pohánn když se jménem krále z úední povinnosti proti nmu jež ustanovovala pokuty na pohánní k jiným soudm,
obyvatel i
zakrouje, a
zvlášt za hranice; avšak smlouva v platnosti obsahovala v
sv.
Václavská
z
r.
1517 ostávajíc
tom ohledu celkem uspokojivé pedpisy,
jež
msta platily. Pes to právomocnost soudní konšelv Staromstských v mnohém ohledu jest zoužena. Jim jest odato právo vykonávati v kraji Pražském úad popravy nad zloinci pi skutku pro všechna
dopadenými a konfiskováním všech statkv obecních obmezila se jich píslušnost soudní pouze na obyvatele mstské, kteí
s
mstem
trpli.
Znovu došla však uznání právomocnost rady Staromstské ve vcech a vodních
celních
nái
i
mimo Prahu,
již
vykonávala
písežnými mly^
staršími. 8.
odvolati
Z nález soudu Staromstského mohla se druhdy strana pouze ku králi, jenž pak apelaci bu osobn prostedkem
kanceláe dvorské vyídil aneb na soud komorní neb hejtmanský k vyízení podal. Nyní zízen zvláštní soud apelani na hrade Pražském^ k i
nmuž mlo ze Starého
stolice
jíti
odvolání
msta, když
ze
král nebyl
Staromstská pestala
soudv mstských a tudíž osobn v zemi pítomen. Soudní
všech
býti vyšším
právem pro vtšinu králov-
XXXVI
mst
ských
as
a vyizovala njak}'
ješt jenom apelace
z
mst
pod-
'"^j
daných,
Jako rychtáství, tak
9.
úadem zempanským,
vininých
perkmistrství hor
i
stalo se
na njž „hodná osoba ze Starého msta" do-
Tím vinohrady kolem Prahy postaveny sou pímo pod komoru královskou a vyaty vtším dílem z moci konšel Starosazovati se
mla.
mstských.
Na
úadu
perkmistrského
nické, kterými
zarueno
do obce a dle nichž tvrzeny, jakož
tebám
v
Zdá
obecním.
jest ve svých
právech
i
tím, že listy panov-
bylo právo, aby sama rozhodovala o pijetí
v moci
ostaly
obyvatelé
že všickni
krále
ohrad mstské
pikazovati, nebyly pojež uznávaly zásadu,
listy,
povinni sou pispívati k po-
následkem toho postranní práva
že
se,
jí
od správy a soudu mstského.
neodvislejšími
že z nálezu
odvolati. ^°®)
šlechticové mohli se
i
že
i
jí
to,
mohla se prve k rad Staromstské
strana
Obec obmezena
10.
upomínalo pouze ješt
radám apelaním
a pak teprve k
se
pomr
bývalý
stala
Naproti tomu po-
tvrzena sou privilegia obci na znak mstský, na trhy výroní a každodenní, na sklad díví v Podskalí a související s
mšan
ním právo pedkupué
Staromstských na trhu devním, na ochranu obchodu Praž-
ského v íši a Uhrách, jakož
na podporu plavby po Vltav, na
i
zápov vození cizích vín do Prahy ostaly nezmnny pomry, které mezi
práva vininá a vyslovenou v nich v
ase zapovzeném,
mstem
Stalým i
a
a
rovnž
dvma
a
msty Pražskými privilegiemi na p. ohledn hranic, píkopv, bran
ostatními
smlouvami upraveny byly,
behv.
Nemén
11.
závažné
obce Staromstské.
etné
promny
nastaly v majetkových
statky
její
svobodné
fiskovány
a
napotom rozprodány a nepotvrzením
Karla IV.
z
r.
pozemských. šlechty.
1366 odato
Právo
Kovnž
klásti
i
sob
právo nabýti
Sb.
'"»)
Sb. str. 408.
"")
Tak konfiskovány sou
as
privilegia
nov
císae
svobodných zboží
o
mnohé
reality ve
mst "^),
408.
obci
dm
„rychta"
stran Sasky dm (p. 1—400 a III — 55). r.
sou kon-
ve dsky zemské stalo se výsadou
tak pišla obec v ten
'"8)
str.
jí
zápisné
i
pomrech
1562 (Sb.
.
256) a
„dm
v
Menším
eený
v Starém
Rychta navrácena
mst Pražském
mst
jest
a na Malé
Starému
u mostu
ležící,
mstu kterýž
XXXVII jakož níci
dchody obecní a žádný z listv, neb dchody njaké propjovali neb
o všechny skoro
i
statky
obci
Ani
nebyl navrácen.
na radnici
list
hrdle býti trestán, kdo by
sob na
z
obecní tento
potvrzovali,
ml
dle kterého
1338,
r.
jímž panov-
dm
na
výprosu zjednal,
Výslovn ponechal sob v konfirmaci panovník ješt odoumrti, pokuty a viny v pípadech hrdelních, jakož i cla, ungelty a prodej soli ve mst. Obci ponechány sou pouze nkteré pozemky šosovní a arci i to, co k veejnému statku obecnému náleželo ^^^), nebyl potvrzen.
jakož
navráceno
i
právo
jí
odchodné od tch, kdo
vybírati
nkolik dní po potvrzení
sbírky
ukládati se
privilegií
msta pry
z
navráceny sou
zádušní ke kostelm a špitálm náležité,
Konen
mšané
i
cechv
ceni zrušením
jí
pi emž
Teprve
sthují.
ješt nkteré platy
sob
král ponechal
'*^)
vrchnost nad nimi. 12.
na své píslušníky a
ve svých právech a živnostech sou zkrá-
sob
a odejmutím privilegií na právo kupovati
statky svobodné a initi o nich poslední poízení, na obmezení obchodu
mst
cizinc v
má
majetek jich
slov Sasky, Rudolf
a
II.
s
na právo
ostávati
z
,
jakož
neuznáním zásady
jeho okrskem a se vším k tomu píslušenstvím"
ddin
Lippy a tento
dle kvaternu
v arch. m. Prahy).
list
trhového blankytného
B
9 král.
1588 v pondlí po
1.
konšelm
vší obci
i
—
,
že
vdovám a sirotkm, že nad nimi vrchní
na nebe vzetí panny Marie
mistru a
mílové
Menšího
Sasky
dm
sv.
1.
podkomoímu
dal teprve
1.580 v
Burianovi Trkovi
Kyliánu juxtou postoupil
msta
pešel
outerý po
purk-
jej
Pražského (Sbírka listin. 752
r.
1784 pak
na spojenou obec
Pražskou a nalézá se posud v jejím držení. ^^^)
Tieftrunk v i.
F
u.
m.
str.
328.
—
Mibtr Koldín v právech mstských z
r.
1579
37 definoval statek obecní takto: „Cesty svobodné to jest silnice krá-
lovské, stezky starodávním užíváním osvobozené, ulice, pruochodišt, pruochodití domové,
kové
i
mezery mezi domy pro vodotoky zanechané, rynkové, ryne-
jiní placové,
pruojezdové, skály aneb všecka ta místa, kdež se
kámen
láme, písek, hlína bére a kopá, to jest hliništ; item cesty, stezky, silnice,
k lesuom, k rybníkuom, k polím, k zahradám, k lukám, k vinicím a k chmelnicím od starodávna náležející, též
a jiné
k
tm
behové pi ekách
ležící,
ostrovové
podobné vci, ponévadz jsou obecné a všem lidem vuobec
staro-
žitným užíváním pHslusejí a k obcím od starodávna jsou oddané, žádný zdditi, osobití, pivlastniti ani v užívám' jich "2) Sb.
.
241.
žádnému pekážek
sob
initi nemá."'
XXXVIII
rad
právo porunické
mšanv za neplatné sou msto
jest
o všechny
n
na
pišedši
takto
mstm
ceny praktické. svá
práva,
stlaeno
dohlížel
podkomoí
se
Pipraveno jako ona
ponechal.
a
mla
smlouvy Svatováclavské
dle
ped
kdežto tam vykonával dozor zemský
'*^)
svými úedníky,
na radu
žalobách
I.
dchody rozeznávalo se od nich pouze tím, že mstský hejtman, že konšelé obnovováni sou radami
statky
novými konšely býti vinna;
z
asi
dležitjší
o
královským
královskými a že stará rada
o
nemlo
prohlášeny,
král
na stupe skoro téhož politického postavení, jež Ferdinand
venkovským
i
nemá na jmní kterým platy na domech
a že
Potvrzení privilegia,
sirotí výprosy dávati.
Staré
vykonávati
náleží
obnovuje
v
nich
Krom
podávaných.
odstupující
mstu
pedešlých výsad a pedností Starému
radu
a rozhoduje
toho zbývalo
ješt, že jeho primas
pedsedal ve shromáždních stavu mstského, že k ízení veejných záležitostí
právy jiná jaksi
k
ustanovovalo
msta
sob
osobu hodnou za kanclée***), že jeho
soudm zemským
písežných mlynáv, jenž
že soud
se spravovala,
na jeho
byl poítán**^),
rad
byl závislým
podkomoí zemský mohl a perkmistr hor vininých **^) ml býti obírán z mšanstva jeho. Jinak obecní a soudní zízení jeho nehrub se lišilo od organisace ostatních menších mst. Z tohoto úpadku hledlo Staré msto záhy opt se povznésti.
a že
Ono pokoušelo
nkolikráte
se
o
dvorské kancelái ostávala, navrácena byla pohnouti pouze k tomu, že míli
a že
kolem msta, na
mu
r.
;
privilegia,
avšak Ferdinand
1557 ti
špitál sv. Pavla a
rok na to nové potvrzení
mu
aby
to,
listy
s
msty
za navrácení konfiskovaných privilegií,
dal
vyhotoviti,
I.
17 v
Sb.
.
*'^)
Srv. artykule
*^«)
. 299. Sb. . 247 pozn., 249 a 250. Tak na p. císa Maximilian II. odpovdl na mst i jiných posl z mst, když ho r. 1570
^^^)
Staromstští
i
za
avšak stále bez úspchu.*^®)
^^^)
'^^)
v kterém
optovali nejednou žádosti
^^^}
Codex
dal se
na pozemky Smíchovské vydal
privilegií
ostatními
I.
na lámání kamene
zmínka o odporu stavovském byla vynechána.*^')
nástupcv jeho spolen
na
která
jur. boh. lY. 1. str. 97.
247 pozn.
snmu
obecního
1.
1600
list
H.
2.
Sb.
žádost
Pražan
žádali,
by jim privilegia.
všech tí
—
—
XXXIX Nezbývalo jim tudíž nieho jiného, nežli jinými cestami domáhati se
aspo nkterá pi'áva, jichž do r. 1547 na základ privilegií užívali, jim opt piznána byla, a skuten podailo se jim spolen se stavem mstským do r. 1620 v mnohém ohledu samosprávu obecní rozšíiti a zabezpeiti. Nestalo se tak arci ve form privilegií, jež toho, aby
by byli pouze jim panovníci propjili, nýbrž zákony a naízeními,
mstský
jež pro celý stav
platily.
smru
Nejvážnjším krokem v tom
kanclé Staromstský mistr Pavel Kry sty án
jež
quondam
cipali seu statutario
msta lostí r.
bylo sepsáni práv mstských,
Pražského psaných
i
jure Pragensi,
to
jest z práv Starého
poádkv
chvalitebných
z jiných
starodávních" sebral a k jichž vytištní císa Rudolf dali. ''^)
1579 svolení své
„ex muni-
Koldína
z
II.
a zvyki
stavové
Právy tmito, jež obsahovala pedpisy
C 33 L 10) a trestním (M 1 S 16), jakož o píslušnosti soudu mstského a o ízení na soud tomto ve vcech i civilních i trestních (A 40— C 32, L 17—32 a S 17— T 12), byla dmyslným spsobem obmezena libovle v konání soudní moci ve mstech a v úvodních láncích, nazvaných právy konšelskými, rozšíena samospráva obecní v nkterých kusech, v nichž práv r. 1547 o právu
soukromém
(i.
pi
doznala obmezení. Tak
obnovování rad
odstupující rady, jež na Starém
podávati
mla
(A
mst
ády
se
optn
vymení
nadání
a výsady, ježto by na privilegia
hrad Pražském a
nadání,
in.
kandidátv krdli
mstského ve tak uloženo
'^°),
a
obchodníkm
v kteréž
JMCská
,
do
str. 469.)
—
O
ve
žádají,
každé
jedno
eské dvorské
kanceláe
nahlédnouti a v tom se k nim milostí
tom, zdaž
zpráv; avšak není pochybno,
vbec
zstávaly, zase navrátil,
kterýchž
svou císaskou, pokudž slušné a náležité bude,
eské
šetiti návrhu
vydávali, sirotkv a vdov opatrovali a
všecka
dodali,
sepiš
emeslníkm
msto obzvláštn poádn poznamenána JMCské
opt
uznána byla
purkmistrem spravovali,
a jistá
„aby taková
speetný
se
tak výhradná píslušnost soudu
25),
smyslu Svatováclavské smlouvy
konšelm, aby
mlo
jest-li
msta se
nakloniti ráí."
(Snmy
vyzvání toho uposlechla, není
tak stalo,
'že to
nemlo žádného
výsledku. *^^) *-")
Srv. vydání
V a z
Jirekovo
lánku B r.
7.
—
str.
Srv.
1564 i. C 21 a
K
VIII, 6 a též 34.
466—473.
zízení zemská z
r.
1549 i.
D
6
a
R
35
XL msté
policii konali
(A
4,
29
Pi tom Pražanm ostalo
právo,
mohli
sob
s
V
(T 13).
svolení a tak
piiniti aneb
píin
podle
ujíti
aby mohli
snesli a svolili, to
slušných a
sob
o
by se koli
za právo ustanoviti"
asu
stav
avšak dva stavové vyšší sami
;
mstský
sob
vy-
mniti s vlí královou právo zemské,^-*) a teprve tímto
usta-
mnna
býti,
mst
novením práv mstských, že jenom se svolením
snmovní právo
stavu
obecní své samosprávy.
*^^)
soudv mstských
a domohla se toho,
z
kanceláe,
snmov-
sneseními
že
obyvatelé mstští
že
mají vinni a souzeni býti, že nemají
buto
k platnosti v zájmu
je
Hájila napotom na snmích právomocnosti
ními nkolikráte uznáno bylo,
skrze obeslání
mají
mstského nabylo opt vtší váhy a msta
hledla v následujících letech nejednou pivésti
práv
lánku vyhrazeno
v posledním
platném zízení zemském byl sice toho
hradili právo
jiná práva,
vlí krále práv mstských v asích budoucích
s
uznáván za tetí stav svobodný
svých
mnohá
i
upírána, sou jim zase piznána.
mstm
a ostatním
tak starším obecním vyhra-
11),
orgánm obecním
„aby
vlí JMKské
D
dluhm
zeno, aby dávali k obecním jež byla do té doby
— 34,
pouze na svém
soudv poádných
„od
komory neb odkudžkoli odtrho-
z
jina hyndrováni býti," že mstským hejtmanm pi nich a král. rychtám nenáleží mimo instrukce jich ve vci právní a soudní vkraovati a že vbec poad práva nemá porueními a zapovídáním
váni a
i
stavován a rušen býti.
pi
Dále vymohla sob,
^^^)
usnadnno, kdežto brání revise
apelaci bylo
ního ke králi a soudu komornímu stíženo.
svým vymoženostem mohla
mstm
a jiným
^2»)
Zízení zemské 9 a
Z
^") Srv. sb.
z
r.
A
1549 i.
Konen
k dležitjším
1577 císa Rudolf II.
r.
Pražanm
že
stavm
1608 všem
r.
vydal maje-
9,
B
7.
a 8 a
X
18 a z
270 a artykiile
snmovní
1.
P 3 snmovní
1610
str.
Snmy eské III. str. 470 a artykule E 1, 1608 str. D 1 a 1610 str. P 3 i. 3 a Snmy eské III. str. 470 a 607, artykule snmovní
str.
1564
r.
L
est
A
2,
4.
.
*") Srv.
^^")
rozsudku soudu apela-
v kterém vzdal se práva konfiskovati statky tch, kteí
A
*")
^^^*)
dkladu
tetího užívajícím polovici všech odúmrtí na
opt propjil ^^^);
obecné dobré stát,
stavu
poítati, že
z
že skládání
1.
1.
1.
str.
J 2 a
Sb.
str.
1.
570.
1610
str.
P
3 i. 4.
i. 1.
1
1575
a
2. str.
A
3,
1.
1590
5.
1582
str.
F
2,
1.
1605
XLI i
hrdlo provinili
aby purkmistr
a že
rada
i
mli
msto
asn
obdrželo
panovnické, kterými byla
dchodv mšanv. V kvtnu
stavové
i
právo všelijaké
jedna každá vrchnost sama Staré
1610 král
r.
pekážky petrhovati a
bez
stranních
*^*^),
bu
krom
*^')
toho
též
nkteré
listy
stará privilegia potvrzována a vysvtlo-
vána, aneb jež
obecních se týkaly a v nepatrné
práv
r.
skovaného majetku poplužni
po-
pokudž by toho
zastavovati,
té
snesli,
neády na právech
nepetrhovala.
dob
v
Pražany se
s
míe
též
1549 navrátil Ferdinand
I.
dvr
jiné nemovitosti
dchody, vydav na to r. 1562 bylo žádáno. ^^^) Tím spsobem
Strašnice a
nkteré
zvláštní majestát,
a
dostaly se
opt
obci z konfi-
když za
to
usilovn
v držení obce Staro-
mstské mimo radíiici : stará rychta, mlejny se slejfírnami a pilami^ domy celné po obou stranách mostu, ostrovy, hehy a eka Vltava s pívozy a ostatními požitky. ^"^^) Z dchod pak obecních navráceny jsou mimo odchodné^ jež r. 1549 na šestinu zboží vystho válce zvýšeno bylo^^^), cla na most a v pti branách ^^^), poryhné ze živých ryb, jež jenom na Starém mst se prodávati smly *^^), ungelt z cizého vina, tržné a jarmarecni^ platy z váhy, kotcúv a krdmv ohecnich atd. Za to pevzala obec
nkteré
*26)
Artykulové snmovní
^2')
Artyk.
^28)
Sb.
*'*)
V
.
snm.
1.
jež v majestátu blíže vytknuty se na-
povinnosti,
1610
1.
1608
str.
P
D
str.
4.
244, 248, 255 a 256.
konceptu tohoto majestátu z
r.
v archivu eského místodržitelství,
Staromstským
eku
3.
létha jminulého
Vltavu'* a nikoliv
^ekou
1562,
te
P 106 subn. p. 1 sme doteným Pražanuom
chovaném ve
se
:
„jakož
tyidcátého devátého
fasc.
.
.
Vltavou", jak v majestátu
postoupiti ráili
.
.
Z pípisku
stojí.
na konceptu se nalézajícího „Pane Víte napištež tento majestát pánuom
Pražanuom stylisace
pi
chybnostem.
s pilností,"
Dle jasného znní
rovnž v
archivu
a listiny
.
a
r.
.
Sb.
131)
Srv. též sb.
.
eského
listiny
pan Vít
eišt
.
277, 280 a 283.
i
dovolil si užíti jiné
ase zavdala podnt k nkterým po. 244, jejíž úední zápis chová se
místodržitelství
247.
280.
souditi, že tento
(srv.
Snmy eské
298 této sbírky není arci pochybno, že obci
1562 potvrzeny byly
»30)
"2) Sb.
musí se
pepisování, jež v novjším
všechny požitky
eky
r.
II.
str.
588)
1549 navráceny
Vltavy.
XLII lézají.
K
že ti
msta
tomu
podobn
císa ješt resolucí
povolil
Pražská mohou
sob
d.
obecni sklepy zíditi, v nichž by se
mstech cizozemská
jako ve Slezských neb Lužických
k užitku obce prodávala, a že Staré
sl
do které by se
ve Vídni 22. února 1560,
msto má
obecní solnici vystavti,
Halstadtu a odjinud dovážela a odkudž jenom
z
by se v Praze prodávati smla, tak aby ást výtžku
kteí
aby jim císa navrátil „vrchnost a kollaturu nad statky
žádali,
pozemskými k osadám a zadusím v
ním
s
o to jednali.
že
docílila,
jí
1562 bylo -právo patronátni ke kostelm a špitálm zcela navrá-
r.
Konen
ceno. ^^^)
že
mohou
1593 bylo udleno Staromstským ješt právo,
r.
zase k obci statky svobodné kupovati a je do desk zemských
bez relace královské klásti a že práva toho v
že právo
jich náležitými,"
6000 tolarv a tím
arciknížeti
povolila
to
mst
svému Maximilianovi a aby tedy
to postoupil synu
Obec na
z prodeje sol-
Touže resolucí sdleno bylo Staromstským,
'^^)
ního obci pipadala.
vína
mst
koupili
domy
sob
Následkem toho
mají, užívati. ^'^)
nco statkv;
zase
mohou
avšak na
mšané, kteí
i
obec
i
i
mšané
soud zemském
za-
popíráno
jim právo, aby statky takové bez relace dále prodávati smli. ^^^)
^^^)
Sb. fasc.
. 248. P 106
znní
Celé subn.
p.
1
této cis. resoluce nalezli
v arch.
6.
sbírky datum její opraviti.
této
sme v asto citovaném už
místodržitelství a dle toho sluší na Srv.
též
Snmy eské
III.
str.
str.
410
241, 341,
346 a 383. ^3*)
Sb.
"^) Sb. '^^j
. .
253. 281.
Bílek ve svých Djinách konfiskací
šanský a Branický
níkv,
s
str.
947 jmenuje ves Záluží, dvory Yol-
vápenými skalami a statek duchovní špitálu kižov-
dvr Eobmhapovský za bránou Poískou na msto r. 1620 drželo. Volšany a Bráník koupeny
totiž
jež Staré
nebo
.
dle listiny
a rady Starého
i
501 subn.
1
archivu m. Prahy koupili
.
247 a
Snmy eské
1549 v pátek po
kova,
mštnín
r.
sv.
Starého
III.
str.
Stanislavu
msta
36) a dle
str.
F
str.
1549,
ml
spra-
a proto
Staromstské byly založeny kvaternu trhového zeleného
27 prodal Martin z
Pražského, za 114 kop
své v Bráníku se vším píslušenstvím purkmistru a
msta. (Kniha . 327
ležící,
sob purkmisti
Hradšína na pozemcích Volšanských
také téhož roku knihy Volšanské na radnici (Sb.
byly obcí
Nového msta toho roku za 4500 kop mis. všechnu
vedlnost, kterou Vilím z
1.
Spitálsku
98 v archivu m. Prahy.)
gr.
rad
domu Yilém-
Pražských ddictví i
vší obci Starého
XLIII
Celkem tmito vymoženostmi vzpamatovalo
poátku sedmnáctého
takže na
mstském
dob na úad
mnohá
tom nastala žalostná opt promna
Hoe
král.
rychtáe.
dosazeny sou sice
^^')
ostávala v deposici deklamátora
následkem sporu,
msto
jejž Staré
Novým od
s
pi r.
ponechávána sou v držení obce,
soli,^^^)
Privilegia
mstská,
dskách zemských
1562 vedlo o prodej aniž
se
Nov
sazení konšelé podali na vyzvání vévody Bavorského Maximiliana since 1620 císai
omluvný
žádajíce, aby obec
pi
spis,
v
nmž
privilegiích, svobodách,
kancléi Zdekovi
nejv.
prosili,
pimluvil, by
z
dobrých a chvalitebných
Lobkovic a k místodržícímu
hnv svj
upokojil,
dlouho žádného výsledku.
mšanstvo pokuty
ji
eskému
13.
ervna
aby nad nimi ochranou ruku držel a u císae se za
n
pi nemlo
provinní jim nepipomínal a je
svobodách, privilegiích a praví ch zanechal.
*^^)
pro-
svou nevinu dokázati hledli,
Karlu vladai domu Lichtenštejnského, kterého jmenovit
sou a
9.
do-
zstavil. Žádost tu opakovali 31. ervence 1621, podporujíce
pípisy k 1622
všeho
dle
v kruzích vládních na jich optné konfiskování pomýšlelo.
ádech
msto,
msta opt ty osoby, jež r. 1617 jmenovány obecních dchodv, jakož vbec celé obce pešla
do rukou mstského hejtmana a
vína a
Staré
konšelský Starého
byly; avšak správa
z nichž
opt
postavení ve stavu
vynikající
Po bitv na Bílé
tidcetileté války.
v
V
v zemi zaujímalo.
i
století
se
^^^)
Supliko vání to
Teprve když úastníci povstání ztrestáni
pi-
veliké zaplatilo, když obyvatelé Pražští
Karel z Lichtenštejna vydal
3.
listopadu 1622 tištné instrukce
hejtmanm,
purkmistrm a písam mst Pražských, kterými mstského hejtmana inil neobmezeným skoro gubernatorem v mst, naizuje v nich úadu mstním ve všem spravovalo. Orig. instrukcí nalézají se v archivu m. Prahy, na nichž rukou Velínovou te se pipsáno: „Tyto všecky ti
skému, aby
se
instrukcí jsou velmi velice ostré a prudké, též proti privilegiím stavu
ského a pedešlým instrukcím všech tí stran, ale nejprve obnova raddy ve všech tech se stala a samí
malu
katolití do
se dala reformací sv.
ouadu
ímské
mstech Pražských
víry katholické, ale
zmnno
spsobích a obyeji." Kniha archivu m. Prahy . 326
*=*^)
Tamže
str.
142—173.
str.
213.
a
mst-
že tehdáž
17 Novembris 1622
ponejprve dosazeni byli a tu
skrze koníirmací privilegií petrženo a
^^^)
to se stalo,
potom
již
po-
to všecko jest
zstaveno pi starobylých
XLIV nuceni sou
bu
zem
vysthovati se ze
když správa obce dostala se do rukou katolických konšelv,
lické a
Už
vyhovno optovaným žádostem. majestátem zstaviti ty
mech a
aneb pistoupiti k víe kato-
mšany
1624
r.
císa
slíbil
tvrdil jí
Vídn
v té
píin
nmu
k
pokud Ferdinandem
privilegia a práva,
potomními panovníky schválena byla; avšak jímáni ani do rady dosazováni ani k
Pi tom
úadm
rad mstské má
správa jich
soudu mstského
nemá
a práva mstského.
^^\)
dom
pešel do rukou
toliko
nechtli
takovýchto
dluhy v
as
se
Toho asu
povstání sdlané
domv
totiž
v
niem
ských v osadách
mst
stížnosti
domv
skoupili,
mají
pedpisy
Krom
pouze jednu
toho také židé,
židovskou
ulici
sv.
Valentina a
sv.
msta
Starého
více vyjímány
budoucn
tyto ostaly
zase
válených k tomu,
msta
Brzo po potvrzení vené zízení zemské, v
^^")
307.
Sb.
G.
^*0 Sb.
.
^^2)
str.
Sb.
309.
538—540.
kteí
drželi, užili
domv kesan-
Mikuláše
i
hledli takto
Proto Ferdinand
*^^)
rozhodnul,
že
11.
domy mstské ze
nemají a že domy, jež
býti
kesanm
se prodávati.
pouze na papíe, nebo Staré
doby znamenit zteneno ostávalo a židé
a tak od Starého
od šosu
nýbrž snažili se o vklad
až k velkému námstí.
mstského
šosu a práva
sliby a
Ducha,
„msto"
rozšíiti své
na podané
sv.
právomocnost
znaný poet konfiskovaných
trpti,
do desk zemských.
1620 na Starém
i
duchovenstva a šlechty a noví držitelov ne-
mstem
s
stenovati odcizováním
k nim
nýbrž že
spravovány,
býti
náležeti, že
platy zádušní
i
chyte náboženského pronásledování, skoupivše pes 150
as
že mají
voleni býti nesmí.
mají se za zrušené pokládati a že obvod msta, jakož
té
po-
navrácena a na-
I.
více
že kostely a špitály, jakož
ustanovil,
nadané nemají více osadami autononm
židé
když
vypravila,
tou výhradou,
s
do-
na dále pouze pro katolíky a že nekatolíci ani do obce pi-
platiti
r.
msta pi
a obyvatele Starého
živnostech, kteí uložené pokuty složí ^*°) a ti léta na to,
rada zvláštní poselství do
do
zvláštním
užili
Avšak
msto
od
následujících na to
aby rozšíenou osadu svou branami ohradili oddlili. privilegií
nmž
Staromstských vydáno
panovník
sob
i
jest
obno-
svým nástupcm vy-
XLY liradil
„v
ddiném
to initi moci,
království
což
a právo naizovati
i
všecko
sebou jus legis ferendae neboližto hodnost vy-
s
Pi tom
práv vynáší."
sazení
eském ád
ustanovil,
a smlouva Svatováclavská v platnosti ostávati a že
mstská
práva
mají
že
msta
královská
snmích stavovských jakožto tvrtý stav, zaež povinna budou posudné jako díve do komory královské odvozovati. '*') Majestátem pak ze dne 29. kvtna 1627 potvrdil stavm privilegia, práva a svobody, pokud novému zízení zemskému neodporují, slíbiv, že na nikoho ze stav nemá mocí saháno býti bez poádného vyslyšení a že každý na svém práv má slyšán a souzen býti. *"**) Stará snmovní snesení a práva zemská tedy, pokud nebyla novým zákonníkem zemským zrušena, ostávala na dále v platnosti. Když pak v kvtnu 1628 naízeno bylo cis. rychtám, aby statky a dchody obecní odevzdali primasm jakožto hospodám msta mají míti na dále úastenství na
k spravování stavu
uvedena,
obec Staromstská formáln celkem do téhož
byla
^^^),
v jakém se roku 1617 nalézala.
tomu tak nebylo, nebo
práva, jichž se tu
opt
Arci ve skutenosti
domohla, byla
znána pouze do odvolání, a promny, které v ten
as
pi-
jí
ústav
nastaly v
zemské a ve všech pomrech veejných i soukromých, jakož i události válené, jež mly v záptí strašné spustošení zem, musily neblaze úinkovati
a
na samosprávu a hospodáství obecní.
soudv zempanských, soudnictví
i
msta
a správu
mstského hejtmana
rych-
cis.
pomrv
obce
obyvatel, takže po bývalé samospráv obecní zbyly jenom matné
stopy.
Následkem pak zmáhání se tohoto systému porunického mnohá
ustanovení práv mstských, i
i
také rok od roku stoupal a ne-
síslným potem naízení vládních zasahovalo se do všech i
úadv
dvorské kanceláe, kráL místodržících, král.
komory a soudu apelaního, jakož
táe na
Vliv
zákonv, ano
privilegií a jiných starších
soukromá práva obce brána sou v pochybnost a orgánové obecní
nevycházeli
"')
ze
spor
s
úady
Obnoveného zízení zemského
"*) Sb. **^)
takka
.
z
r.
a soudy, jsouce nuceni
1627
a i.
A
8,
34 a 35.
310.
Kniha dekretv
.
744
str.
55—57
v archivu m. Prahy.
Vrby „Krátký vejtah práv mstských" str.
pedmluva
ustavin
953.
str.
142 a Bílka
Srv. též
Djiny
Jakuba
konfiskací
XLVI k císai o ochranu. Vyšla pak v
utíkati se
obce
jimiž císa práva
nutí,
optn
dob
té
uznal
a dležitjší
napotom k privilegiím mstským pikládána. Tak postranní práva mají
mstem
s
mšané mohou
že usedlí
mst
na Starém
r.
1577
mstm
rozhod-
nich jsou
1629 uznáno, že
r. r.
1630,
r.
1632, že pouze
sn-
že
1633,
polovice odoumrtí postou-
neodporuje obnovenému zízení zemskému a nepozbývá plat-
pena,
nosti**^); r.
zemských
*"*');
mají se živé ryby prodávati^**');
movní zákon, kteiýni byla
a
r.
z
bemena válená ^*^);
snášeti
užívati desk
ada
celá
r.
1640,
1634, že
že
rad
sl pouze zobecní
solnice smí se prodávati*^"}
vykonávati právo patronátní- ke
náleží
kostelm
farním. *^')
^^^)
Kniha dekretv . 744
'*')
Sb. str. 566.
***)
Sb.
.
str.
115 v archivu m. Prahy. Srv. též sb.
623.
str.
318, 320 a 355. Malostranští nkolikráte pokoušeli se rybní trh na
svém
námstí zaraziti; avšak vždy bez výsledku. R. 1747 pistihnul porybný Staromstský prodavaky na rynku Malostranském, když prodávaly velké kapry. V rozepi z toho vzniklé hájili Malostranští, že prý jim od nepamtných dob náleží prodávati menší ryby na trhu, tak zvaná „voblouata neb a že
jestli
prý se našly u
prodavam
rybný sám
past
dal,
nkoho
velké ryby,
tedy je možné, že
takové ryby podstril a jako
koka myším
aby mohl pak „actum turbationis exercírovati."
1748 místodržitelství neuznávajíc
„Staromstský magistrát
Xa
štíhlata'*^
úad
špek do
to 6.
práva Malostranských vydalo
po-
srpna
vynesení
zachovati a Malostranský ad peti-
in possessione
zapovdvši prodej ryb na Malé stran. (Akta v arch. eského místodržitelství fasc. P 106 subn. 3.) Sb. . 319. Sb. str. 596. Dle knihy dekretv . 744 str. 130 sdleno dekretem eské
torium poukázati",
^«) ^*")
—
kanceláe ze dne soli
12.
pirážka k obci
února 1634, že císa vybírala,
s
aby se
povolil,
z
každé
beky
tím doložením „damit sie bey dero saltz-
einnehmern die verordnung zu thun haben mogen, auf dasz von ihrer burgerschaíft aldort weiter kein saltz
verkauíft,
sondern dieselben in des
raths-saltzambt frters angewiesen werden." ^^^)
Sb.
str.
610.
—
Dle knihy pamtní
pronesl se císa Ferdinand
arcibiskupu
Harrachovi z
III.
.
328
str.
151 v archivu m.
v resoluci ze dne 26.
ezná
ervna 1640 kardinálu
zaslané takto o téže záležitosti:
nun dasz praetendirte jus collaturae Vnszerer obzwar weniger nicht, dasz Vnszer in Gott
Prahy
x\ldten
stadt
„Soviel
Prag angehet,
seelig abgeleibte herr vatter
glorwrdigster gedáchtnusz noch anno 1622, wie in andern konigl., also auch inVnszern Práger stádten ihnen die collaturn undt dasz jus praesen-
XLVII
ped
Po stateném uhájení Prahy Ferdinand
Pražany, aby
III.
mu
1648 vyzval císa
r.
pednesli svá pání, jak by mohl jich
Když
vrnost a udatnost odmniti.
Švédy
se tak bylo
stalo,
oznámeno
jest
Staromstským reskriptem ze dne 23. prosince 1648, že císa uzavel privilegia jich potvrditi a novými milostmi rozhojniti ^") a v následusou jim vydány dva majestáty,
roce
jícím
kterých kusech povýšeno jest
msto
kterými jich
opt nad venkovská msta
v
n-
královská. ^")
Nejprve iní se v nich prohlášení, že zmínka v i. A. 34 obnoveného
nemá
zízení zemského o úastenství jich na povstání eském, více
býti
na újmu jich poctivosti a že mohou se každým, kdo by jim úa-
stenství to vytýkal, ujistiti a jej
k slušnému potrestání pivésti.
na snmích stavovských upravuje se tím spsobem, že
stenství jich
vyslaní Starého
msta
mají ihned po stavu rytíském na zvláštní la-
pímluvy sedíce podávati. Kdežto doposud pouze na soud apelaním ml zastoupení a na ostatních dech zemských radové z vyšších stavv o jeho právních vici sedati a
rozhodovali,
povoluje se tu Staromstským,
láváni
zástupcové
byli
Úa-
mstského
stavu
komorního, purkrabského a menšího
též
s
píslušnými
pokyny
v
politických
a
rad mstské sdlovalo,
vojenských
tandi suspendirt undt
dem
jako
mstský
vyšších souzáležitostech
stedu povo-
soud
dvorského,
zemských.
A
kdežto
mstskému hejtpodízenému sob ouadu zasílali
ustanovuje
záležitostech
z jich
do
pi dskách
doposud vyšší úadové všechna svá naízení manství a toto teprve je
aby
stav
se
mají
nyní,
že
naízení
ouadu mstskému
danialiligen ertzbischoífen auf wohlgefallen iiber-
laszen; nachdeme aber anno 1628 die stánde in Vnszerm kónigreich Boheimb
voUig auszgesohnet undt denenselben sowohl vniversahter alsz particulariter ihre
privilegia confirmirt worden,
ist
beschehen,
dasz auch denen Aldt-
staedtern die confirmation ihrer privilegien erfolget, undt unter denselben zuegleich der maiestet-brieíf weyl. kaysers Ferdinandi primi, welcher selbige stadt uber
die collaturn gehabt,
sowohl der beíinden,
confirmation,
alsz
confirmirt worden, wie
Wir dan
des confirmati diplomatis
dasz iiber die restitution
der collaturn
die
worth
dermaszen klar
vorgedachter Vnszeren
Aldstadt Prag weiter kein zweyífel scin khan/' '^2)
Sb.
.
326.
^^')
Sb.
.
327 a 329.
Staromstští
a jiných platech 6635
zl.
30
kr.
zaplatili
za oba tyto majestáty na taxách
XLVIII
pímo pímé
úady
vojenské
dodávati a že
se
nemají
práva
mu
dávati
rozkazy, nýbrž když král je v zemi, že jest jim se obraceti na
dvorskou jeho kancelá eskou a v nepítomnosti jeho na královské
aby
místodržící,
as
v
nosti
eho
naídili,
Na
teba.
uznání dokázané state-
Švédského ozdobuje se mstský jich
obležení
znaky rytískými, všichni lenové magistrátu povyšují se svými
do
šanv luje
predikát
Právomocnost
v
mšanv
držení
vyšších,
držitelé jich mají
šanm je
opt
prodávati*
mstské ve vcech
šosu
pi tom
trestních,
mají
náležející
se
ostávati
rukou osob ze stav
se nalézají v
zcizení
m-
postranní práva podizují se
rad
mstem
s
^^);
ud-
do majestátu a konšelm
mstskému
že pokud
a
m-
v}'nikajících
i
mstského zabezpeuje a rozšiuje
a soudu
domy k
ustanoveními, že
potomky
aby se ho v pípisech k nim užívalo.
„slovutní",
úadu
jakož
jich
vnou pam
na
zapisují se
se
jména
vládyckého,
stavu
s
od-
štít
pípad
trpti a v
vojenských a politických, tak že jich
vcech práva soukromého ješt podržují patrimonad úroníky svými. -^^^) Pokud se týkalo obecních d-
vrchnosti pouze ve niální soudnictví
chod, nevzdal
se císa
nho
avšak poskytnul z
ddiného
za to žádáno bylo
válenou náhradu 300.000
vému mstu na obnovení a opravu ^.budov
msta
bodil vinice kolem
a
posudného,
na padesáte
obecních.
Starému
zl.
Krom
k dobrému obce.
'"»)
Srv. též sb.
^'^)
Na Starém
.
mst
byla tenkráte
Jií na
sv.
juridico-practicum ^•'^)
Sb. str. 596 a 607. místodržitelství,
lézá se
na
str.
„Ihr Kayserl.
toho osvo-
slíbil
nho
ve
císa,
mst že po-
331.
Františku, jež ke klášteru
ke klášteru
Konen
^^*^)
;
No-
ode všech platv a dávek
let
a postoupil druhou polovici všech odúmrtí, které by na
spadnouti mohly,
i
str.
—
dv
práva postranní a
Jakuba patilo, a
sv.
hrad Pražském.
sice sv. Anezkij
na
Ducha, jež náleželo ke
sv.
Joannes Zieger Vademecum
Srv.
79.
V pamtní
knize
do které zapisovaly se 80 zapsáno
cis.
.
326,
cis.
resoluce z
naízení ze dne
Mayt. befehlen allergnaedigst
chované v archivu eského
29.
bey
1.
1648
— 1650,
na-
dubna 1649 tohoto znní allen expeditionen
:
vndt
ámbtern ad notám zu nehmen, dasz Sie N. burgermeistern vndt rath der Alten stadt Prag in gnaedigster erkantnusz ihrer bey der Schwedischen 15 wochentlicher
starckhen
vv^ohlersprieszlichen
belegerung
diensten
die
gethrew erwiesenen ritterlicheu
kays. vnd
konigl.
gnadt
vnd
gethan vnd die
XLIX pi výsadném skladu zemských penz býti vydržována nechá obec
že posádka
soli,
ve
mst
a že na hradbách mají
má
ze
vojsku
se
zíditi baráky z fondu fortifikaního.^^')
Za rozšíení samosprávy rada Staromstská nežádala a proto také majestát v tom ohledu jiných ustanovení krom svrchu sdle-
as
ných neobsahoval. Scházely v ten
všechny podmínky pirozeného
vývoje samosprávy obecní a tak nejspíše nikdo se nad tím nepozastavoval, r.
když brzo po udlení nových milostí
Pražanm
byla vydána
1650 pamtihodná instrukce o 38 láncích královským rychtám,
purkmistrm a radám Starého v
ouad
z
r.
a
svém chovati mají" a když v
1579 v mnohém kuse sou
vyšších
úadv
dchodv
a na správu
V dob
a
soud
císae Leopolda
I.
1663
roku
mstská
doplnna a sice tak, že asu valn jest obmezena a že i
zvlášt na konání soudní moci ^^^)
nezažádala obec Staromstská za po-
tomu vybídnuta. Jenom když za-
válené náhrady,
z
„kterak se
práva
obecních zákonit byl upraven.
tvrzení svých privilegií, aniž byla k
koupila
Pražských,
této instrukci
opravena
samospráva obce dle poteby tehdejšího stálý dozor
mst
Nového
jí
1649 povolené, od
roku
eského kanclée Jana Hertvíka hrabte z Nostic panství Libeské, tu dala sob smlouvu císaem potvrditi s tím doložením, že statek ten od obce nikdy nemá býti odcizován. '^^) Císa vydal sice 12. proaby každý, kdo
since 1659 v Dolních a Horních Eakousích naízení,
má
bhem
jaká privilegia,
šesti
msíc
rakouské dvorské kancelái
vóllige caducitates aller hey selhiger stadt vorfalilender
die
nahmen
habeví mógen,
zeitten gnaedigst
einraumben vndt hingelaszen, auszer das regále confisca-
tionum dem konigl.
fisco
allein vorbehalten
pochybno, že císa udlil Starému
šanv,
^•'^)
str.
eský
mstu
str.
text
instrukce
str.
podkomoský"
.
mstskému
43 a „Das Heimfallsrecht"
146
— 201
otisknul Jakub
iní ne-
str.
píslušeli. Srv.
mmé
63 a násl.
;
nmecký
Vrba v „Krátkém výtahu práv mst-
text rytí
Stadtrechte im Koenigreich Boheimb".
Sb.
to
595 a 596.
ských" na
1^9)
Naízení
haben."
právo ke kaducitám netoliko
nýbrž všech obyvatelv, kteí k soudu
„Právo odúmrtné" 1") Sb.
honorum vacantium, wie
ad communitatis vsus von dato an zu ewigen
str.
—
Weingarten
O obsahu
J.
J.
v „Edition der
jejím srv.
mj „Úad
96.
334.
d
je
pedloživ za potvrzení jich žádal,
nvadž prý mnohé
obce,
cechy
výsad, jež dávno už neplatí
echách
snad též v
v reskriptu
I.
eským
1705 sdlil obsah jeho
jednotlivci
s
není takových
vc
bylo mívalo v ten
ve Vídni 16. ervence
d.
které
stran,
zdaž
dotazuje se jich,
by
sob
bezprávné
tom zpráva byla podána.
o
vli císae krajským a mstským hejtmanm
oznámili
rozkazem, aby
rzných
dovolávají se
místodržícím,
njakých výsad osobovaly a naizuje, aby Místodržící
platnosti, po-
avšak v Cechách nebyl tento patent yy-
;
Teprv císa Josef
hlášen/^*^)
i
pozbudou
sice že
avšak nezdá
vyšetili;
as njakého
výsledku.
se,
^^*)
že by vyšetování to
mstu aspo
Starému
nebylo to podntem, aby za potvrzení svých privilegií zažádalo a císa Josef
jich také nepotvrdil.
I.
Teprve
trn císa
když nastoupil na
za potvrzení starých list panovnických
Karel YL,
mnozí
žádali
avšak z kanceláe královské
;
jim odpovídáno, že dojde na potvrzování až po korunování císae na krále
mnohá
eského. Když však
s
tem
ledna 1721
d.
ve Vídni
(j.
kuláem krajským
tím
eským
novaci poodložiti na
píležitjší
dobu
stavm, královským
poddaným
mstm
potvrditi. ^^-)
^^")
a
18.
str.
svou ochotu, už nyní
vrchnostem privilegia jich
357 naídil císa Leopold
ervence 1668 pouze radám
král.
cir-
že císa jsa nucen koru-
v}'slovil i
tch
Staromstští rozhodli se však ekati na píchod
Dle Weingartnerova Codexu dne
jest reskrij)-
místodržícím a od
mstským hejtmanm,
a
oznámeno
léta otáleno,
císav
I reskripteiii
apelaní komory,
ze
„dasz ihr die
staedte bey deren wolilerworbenen privilegiis, juribus vnd wohlhergebrachten
observantz in jiistizfaellen scliiltzen sollet". ^^0
Kniha dekretv . 763 stodržícím praví:
str.
54 v archivu m. Prahy. Císa v reskriptu k mí-
„Wann nun
sich leichtlich zuetragen kónnte, dasz
auch in
Vnseren koniglichen Bohmischen erblanden derley transgressores sich antreífen mochten, alsz ist
Ynser gnaedigster befehl hiermit an euch, dasz
durch die behorige mittel deshalben eine nachfrag halten lassen a místodržící naídili
Staromstskému hejtmanu, „dasz derselbe
ihr
sollet",
vermittelst
des alldortigen magistrats und sonst gehoriger orthen, ob dergleichen usurpationes et abusus
der privilegien im schwung gehen, grimdtliche khundt-
schaíft einziehen solle." Sr. též ^^')
Liber
memorabilium . 995
Codex Austriacus
str.
III str.
408 v archivu m. Prahy.
485 a 662. Pravit se tam
:
„Nachdeme Ihre Kays. vnd Konigl. Mayestaet wegen der gegenwertigen und ausz anderen hocherhoblichen vrsachen annoch es an déme .
láuíften
.
LI do Prahy ke korunování a když se tak v srpnu 1723
kancelá majestátní žádost za potvrzení svých
30. srpna na dvorskou
„krvav nabytých"
nými slovy
i
majestát,
pedkové jeho
zachovati, jako
Císa po korunování vydal
privilegií. ^^^)
stavm eským
1723
'^^*)
záí
právech a svobodách
a tím potvrdil povšech-
které,
pipojen byl opis majestátu
apelaní komory, aby o ní dobré zdání 16.
podá-
prosince 1727,
zprávu o jednom každém
místodržitelství
5.
Po korunovaci dodala eská
Radové vyhovli tomuto rozkazu
podali.
vajíce
radm
slíbili
msta.
kancelá žádost Staromstských, ku III,
pi
že je chce
initi
privilegia Starého
císae Ferdinanda
podali
stalo,
listu
panovnickém,
jaký je jeho obsah a zdaž není námitky proti potvrzení jeho.
I shle-
ješt všech práv, jež jim byla
privile-
že Staromstští
dali,
giemi udlena a
r.
1649 potvrzena, až na ti
vali býti zastaralým.
msta
a z
nmž
Nicmén
Byly to
listy z
neužívá,
doložili,
konen
listiny, jichž
cla
v íši, o nichž pravili, že jich
majestát krále Vladislava z
že obsahuje samé pošetilosti
(„lauthe
neinili žádných námitek proti potvrzení ani
ponvadž prý
r.
1513,
inepta")
^^'*).
tchto listv,
mohou se tím vždy honositi, že kdysi takových ponvadž privilegia bez toho pouze potud potvrzena
žadatelé
výsad obdrželi a budou, pokud
obsah shledá-
1325 na lámání kamene míli kolem
r.
1330 na osvobození od
msto
více Staré
o
r.
užívají
skuten ješt
nicht waere, dasz gedachte
platí. ^^^)
Dobré
jich zdání bylo
dodáno
Dero konigliche Boheimbisclie kronung dermahlen
vor sich gelien kónte, Sie hingegeu der instaendigkeit Ihro treu geliorsambsten landes-insasszen lángerhin gnádigst nicht entfallen wollen vndt dahero
Unsz unter einstens allergnaedigst anbefohlen
liaben,
dasz Wir nicht zwar
per patentes, sondern durch creysz-aembtliche circnlar-intimationes und bothen-register
im lande khimdt machen
konigl. staedten, geist-
sollen,
samb Dieselbe denen staenden,
und weldtlichen freyen communitaeten, wie auch deneu
standtmaeszigen familien, so von Ihro vorfahrern in einigerley weisz mit privilegien,
immunitaeten und anderen begnadigungen versehen werden, auf
derselben ferners getzimmendes anhaltenDero konigliche und landesflirstliche confirmation zu verleihen, sich allergnaedigst geneigt erzeugen wolten.'* ^^•^)
Akta archivu eského
^6'*)
Srv. Pelzel „Geschichte der
^«••)
Sb.
^^^)
Pravili:
.
místodržitelství fasc. P.-106 subn. p.
Bohmen"
str.
1.
849 a 887.
15, 19 a 210.
„Weder respectu dieses noch auch des vorigen .. privilegii seynd mehr in possessione oder exercitio, danenhero man anfaenglich
die Altstaedter
d*
Lil místodržícím
obsahem
íjna 1728 a
8.
konenými návrhy
i
asem
Mezi tím
reskripty
rodm
obcím,
do desk
i
zemských zapsána
sob
I.
jim udlili neb
od kompetentních
úad
o potvrzení listin, kterými jaty,
kterýmiž slech ti ctví,
nkomu
byly
udleny aneb
byly stvrzeny.
všeckna pri-
mstm,
msíc
šesti
ku po-
chtje pispoiti žadatelm
že
pedchdcové
jeho,
císaové
by prvé vyžadoval
schválili, aniž
dobrého zdání, a dále že není teba žádati
dti byly legitimovány neb za znak,
titule,
neb
regálie
pi-
vlastní
njaké koncese
vle
jimiž smlouvy, majoráty neb poslední
Vyzvání ta týkala se Starého
*^^j
1725
pozbudou a na soudech k nim více
výloh je volen potvrditi privilegia, jež
a Josef
do
nic,
hledno nebude. Pi tom podotknul,
I.
mu
aby se
záí
neb komukoli jinému propjili, necha
tvrzení pedložila, sice že platnosti
Leopold
25.
pedkové jeho kostelm neb klášterm, vrchnostem,
mstekm, byla
dne
ze
a 17. ervence 1731 uinil veejné vyzvání, vilegia, jež
jeho
s
ke dvoru teprve 14. záí 1735.
odeslali je
císa dvakráte
úplný souhlas
vyslovivše
tito
msta pouze
potud,
der meinung gewesen, samb diese biszanhero recensirte privilegia kiinfftighin gántzlich
auszgelaszen werden konnten.
canten gleichwohl
zum nachruhmb
Nachdeme
es aber
dienet, dasz einsmahls
derley freyheiten durch ihre verdienste erlanget hetten,
fiir
denen suppli-
ihren vorfahrern eins, fíirs
anderte
kayser Ferdinand der dritte sothanen beysatz, ohngeachtet die Altstaedter
schon daziimahlen nicht mehr in usu gestanden, verstattet oder gelassen, fiirs
dritte die in íine ordinarie andictirte clausula, insoweith die
ten
in possessione vel quasi verbleiben,
ohnedem
impetran-
alles solviret, alsz
kónte
ausz ietzt erzehlten vrsachen dieser beysatz oder eingang noch fernern gelassen werden." ^^*)
Knihy dekretv . 769 se: „dasz ausser
wappen,
list
89 a
.
770
list
188.
—
V
druhé resoluci praví
denen legitimationen, adoptionen, nobilitationen, praedicaten,
freyherren-, graífen- undt anderen stands-erhohungen, verlei-
ritter-,
hungen des miintzrechts und anderen hohen contracten, majoraten
gleichen gnaden
und testamenten,
regalicn, bestaettigungen deren
konigl. consens-ertheilungen
und verwilligungen, nunmehro
und der-
alle iibrige privilegia, so
von
Dero glorwiirdigsten vorfahreren denen
stiefft-
márckten, comunitáten,
und sonsten verliehen worden, es
mógen sich
solche
befimden
geschlechtern
und gottesháuszern, stádteu,
bey Dero konigl. landtaífel oder
sonsten
oder nicht, binnen sechs monathen
wo
einverleibter
und zwar sub poena
amittendi privilegii und dasz nach verflieszung dieser zeith weder bey noch
auszerhalb gericht hierauf eine refiexion gemacht werden konne,
zu Dera
LIII
že majíc dávno už podanou žádost za obnovení svých privilegií, další platnost jich odtud mohlo dovozovati,
úadování nebylo
se
dokalo výslovného
jeho
Privilegia
tebas pi zdlouhavém tehdejším
sou
stvrzena
jich potvrzení.
napotom
teprve
od
císaovny
Mocná tato panovnice pi korunování svém na hrad Pražském 12. kvtna 1743 složila písahu, že chce každý stav pi jeho praví ch a výsadách zachovati ^^*) a reskriptem daným ve Vídni 18. srpna 174G uinila podobné vyzvání ke všem stavm a vrchnostem, Marie Teresie.
jaké byl otec
Karel YI.
bhem
svých
privilegií let
její
1725 a 1731
msíc
šesti
uplynulo od té doby,
r.
kdy vládu nad ddinými
proto
pimeno
a
uvésti. *^^)
Magistrát Staromstský uinil
dokal
je
se píznivého vyízení.
i
Císaovna
tuto
r.
nkolik
zemmi eskými
záležitost
do
poádku
ihned zadání a tentokráte
uznávajíc, že Pražané Staro-
mstští v nedávných válených bzích, zvlášt v
Prahy
aby za potvrzení
zažádali, dokládajíc, že už
nastoupila
že
rozeslal,
1744 Pruským vojskem staten a
as
vrn
obléhání a dobytí
poínali, potvrdila
si
jim 26. ervna 1747 privilegia, pokud jich do té doby užívají a pokud
zízení zemskému neodporují.
^'°)
Bylo to poslední potvrzení privilegií a práv, jehož se Starému
mstu
jakožto
a milostí
mu
r.
Ono také tenkráte výsad 1547 ponechaných aneb od té doby udlených vtším samostatné obci dostalo.
dílem ješt užívalo, akoliv obecní samospráva jeho byla obmezována
dále tím více
porunickým systémem vládním.
allergnaedigsten confirmation
.
ím
eingebracht werden sollen."
Dle téže knihy
770 na listu 206 dalším reskriptem ze dne 18. záí 1731 bylo naízeno,
aby
Vídn ke pedbžného
obce nevysílaly do
tvrzení privilegií bez
dávaly k tomu
cíli
Pelzel Geschichte der
^®^)
Kniha dekretv . 779
»'«)
Sb.
341.
dovolení z vyšších
Vídeskými advokáty neb agenty Bóhmen str. 887.
*^^}
.
dvoru osoby rádní, jež by vymáhaly po-
list
24 v archivu m. Prahy.
míst,
nýbrž aby se
zastupovati.
msta
Privilegia Menšího Na
eky
stran
levé
mstského Pemysl Otakar
Vltavy
11.
na podhradí Pražském, pivolav ních
Nmec,
pdu
jimž
cizí
poátku XIV.
ve XIII. a na
Pražským (Nova
Wenige
Prage,
Nov
a
svobodami, kterých
kladu
Litomic
pochybnosti,
burským
•^1)
Srv.
msto nazývalo Novým mstem pod hradem založené toto
suburbii
civitas
''*)
Parva
civitas,
Pemysl Otakar
11.
tehdy
msta
královská
užívala,
Menší
století
Neníf
pozdjších potvrzeních
184 a 224; dále Prameny djin C.
345 a 762.
—
Název „Nova
1993, 2005, 2193, 2348, 2370 a 2436 a též ;
názvu „Minor
civitas"
privilegií
II.
str.
294
pichází vReg. IL
na starodávné peeti Malostranské,
civitas" užívá se v privilegiích
1337 a „Malá strana" na zaátku
r.
aspo
msto právem Magde-
Tomek Dj. m. Prahy
I str.
pí-
po
jež
se v
„Parva civitas"
též
pi samém
se ídilo*'^) a iní-li
(Sb. str. 328)
a
a hradbami a zajisté obdail též právy
že v následujícím
.
castri
Kleine stát zu
spravovala právem Magdeburským.
se
a Emler Reg. II c.
Prag).
zdmi
obehnal je
založení
století
civitas Pragensis,
zu
stát
královské
obyejn Menším mstem Pražským
slulo
Malou stranou (Minor
msto
stavu
osadníky dle všeho ze sever-
sub castro Pragensi,
civitas
pozdji
Pragensis),
druhé menší
píznivec
královskou rozprodal, pesídliv ást eského
obyvatelstva násiln na jiná místa. se
velký
založil
1257
r.
Pražského.
XV
poprvé
r.
1330,
století. (Sb. str.
35,
47 a 167). ^'2)
V
lokaní listin
quoque
dem
. .
vsí Butovic, Jinonic
judiciariis
a
Koší
z
r.
1312 praví se: „In causis
homines villarum vtentur jure Meydenburgensi
et in eis-
a Minori ciuitate Pragensi jura trahent et requirent". (Emler Reg.
73).
—
Srv. též
Tomek Dj. m. Prahy
229, 230, 2824 a 2825.
I str.
III.
265 a 278 a Emler Reg. IL
LV zmínka o
^lalostranských
krále Otakara
listu
^
dvodn mže
*^),
se
souditi, že se tím míní zakládací listina mesta^ ve které právní posta-
vení obyvatelstva nové obce bylo ve smyslu práva veno.
Dle tehdejšího obyeje
pímo mu v
z
Magdeburka
pak
a
mšané
potvrdil
je
sob
král opatil
sdlení práva
novému mstu, anebo udlil
pouze všeobecnými slovy právo Magdeburské
zakládací listin
a noví
buto
Magdeburského upra-
pak sob sami
opatili
bu
v Magdeburce,
v Halle
aneb v Litomicích obšírnjší sdlení tohoto práva, jímž se jim bylo spravovati
^ '"*).
znní
Privilegia Malostranská, jicliž
jícího století zachovala,
pedpokládají také
i
nám
se
z následu-
základní listinu mstskou,
kterou vyslovena byla exemce z práva zemského a povolena autonomie obecní,
jakési
i
nebo obsahují jako na nkteré zmny neb doplky dívjších ustanovení
mst
na Starém
práva mstského,
sepsání
})rávních. ^'^)
pomr
Pihlédneme-li blíže k jich obsahu, shledáváme, že jednak
msta k
Menšího nežli s
na Starém
panovníku a jeho
mst,
nkterými zmnami
práv jako na Starém
úedníkm
ponkud
byl
jiný,
jednak že obecní a soudní zízení Magdeburské tu
Panovník nevykonává sám svých
platilo.
mst,
nýbrž ponechává zvláštnímu úedníku,
královskému podkomoímu, aby
jej
ehož
zastupoval, následkem
samospráva mnohem jest obmezenjší,
nežli v
hlavním
mst.
obecní
Správa
zem-
obecní není tu od soudní oddlena, jako v Magdeburce, nýbrž
.
157 a 224.
^'=»)
Sb.
*"^)
Dle Palackého Djin že
Pemysl Otakar
C. II. 1, str. 6
„de jure
zmiuje
Beneš Minorita k
se
Magdeburgensium
et
str.
.
^^^)
listina z
r.
mstské;
vyvinuté obecní a soudní zízení
domv
se o „pristina libertas"
Menší
a
1372 r.
Musea 1879
str.
sepsání
144 a 1880
1304 pedpokládá povolení práva statutárného, jakož
stranští „ab antiquo" osvobozeni
r.
sob njaké
542, 548 a 553.
Tak na p. i
1272 o tom,
aliarum terrarum" chtl
poíditi nové právo, což jest dokladem, že král opatil
práva Magdeburského. Srv. ostatn asopis
r.
msto
mní
žádného
a
dle listiny z
po
vší
pozemkv, ímž
se
od dávání
ddiného úroku
se právo vlastnické a
cel
do
ddiné
.
8,
1338 byli Malo-
zemi;
r.
1351 mluví
asi vysvtluje,
komory královské
32, 56, 92, 93 a 197).
nmž
pro
neplatilo;
ve smyslu práva Starého
1506 mluví se o výroním trhu stedopostním, o
není zmínky atd. (Sb.
r.
msta
v privilegiích jinde
LVI panský rychtá
písežnými konšely koná soud
s
i
obec pod
spravuje
úadu podkomoského. Pednosta tohoto úadu není do r. pílišn vázán a obmezen pi obnovování rady a konání soudní dozorem
1337
moci
ve mstech, jež správ jeho sou pikázána; on netoliko sází a sesazuje dosti libovoln konšely a
vykonává jménem panovníka vyšší soudní moc
v tžkých pípadech trestních, nýbrž
má dob
pravideln soud mstský a moci své zvlášt v
i
menší rozepe soudní, o nichž
sob k pesouzení ponechává Jana rzným spsobem zneužívá
rozhodovati, krále
Pomry ty pimly tidcet královských mst, mezi nimiž bylo Menší msto Pražské, že sob r. 1337 vymohla na králi Janovi majestáty, jimiž se postavení jich k úadu podk utlaování obyvatelstva mstského.*'^)
komoskému
mohou
náležit upravovalo a jež se
správy tchto
mst
za základ obecní samo-
považovati.^*') Obnovování rad vykonává se v nich
napotom tím spsobem, že každého roku pouze polovice konšelv od-
podkomoí na jich místo nové konšely sází, maje pi tom míti zení k návrhm, které mu volencové z mšanstva zvolení uinili. Soudu mstskému piznává se právo souditi dle práv mstských též vraždy a jiné menší viny, takže podkomoímu ostává soud pouze stupuje a
v tžkých pípadech trestních aneb takových, v kterých strany, zvlášt
nmu
mstské
utekly.
podkomoí do msta, aby zasednul na soud, jenž soudem komorním nel) podkomoským má tak na vlastní
se zve
pespolní, k
byly se žalobami na obyvatele
se
Dostaví-li se
útraty
,
Vbec
initi. ''®)
obyvatelstva dávati
nov
pak má
mstského
zneužívání
všeliké
pestati.
Msta
jen urité dávky, z nichž úedníci
''^)
Srv.
vydírání
tudíž zbavena sou povinnosti
dosazenému podkomoímu drahá sukna Ypernská a
jaké jiné dary za rozliných píležitostí,
ceni. ^'^)
úední moci a
všeli-
majíce odvádti do komory
podkomoského úadu
byli
pak
pla-
Ustanovení ohledn konání vyšší soudní moci doplnna sou
asopis
.
Musea 1879
str.
259 a 1880
str.
553; Právník 1879
str.
152,
217—223, 257—261 a 293—297. *") Sb.
.
29.
"8j Srv. Právník 1879 ^^^)
str.
580 a násl.
Dle právního kodexu archivu m. Prahy
XV
století
255—257
platilo
na poátku
msto 90 kop ron summy bern královské, nejsouc ponjaký ddiný úrok do komory král.; dále odvádlo pod-
Menší
vinno odvádti
str.
LVII pak
r.
1405
zdjšího IV., v
piinním podkomoího
arcibiskupa Pražského,
biskupa Konráda
z Vechty,
po-
dležitým naízením krále Václava
mstu sdlen byl seznam „vin královských", v kterých podkomoského úadu mli z úední moci zakroovati a jménem
kterém
úedníci
kárné soudy ve mstech konati, jakmile jim konšelé neb oby-
krále vatelé
pípady zloinv soudu tomu vyhrazených, k
oznámili
emu
byli zavázáni. ^^^)
Rychtá a konšelé Malostranští byli dále dle všeho už v základní listin mstské odkázáni ku kmetcí stolici Litomické jakožto k vyššímu právu, odkudž mli bráti nauení v pochybných pípadech a k nmuž strany mohly se odvolávati, když nález soudu mstského pohanly. *^*) Litomice následkem toho považovaly se za jakési pední
msto
v Cechách a pednost tuto, jakož
Proto v ervenci
nesli Malostranští.
Janovi, když meškal v Lucemburce,
msto
r.
list,
i
odvislos svou na nich tžce
1338 vymohli
jinam se
odvolávati.**'^)
Pednosti
nemá nikdo této,
králi
v kterém uznávaje, že Menší
Pražské od starodávna jest hlavou menších
voluje mu, že z nálezu jeho soudu
sob na
která
mst
královských, po-
ani do
mu
Litomic
asi za
ani
vtší pomoc
penžitou od krále byla piznána, neužívalo však Menší msto dlouho.
Markrab Karel, který vedl tehdy správu zem a zvlášt o lepší poádek v soudnictví se zasazoval, podporoval všemožn odvolávání se z mst k nkolika vyšším soudním stolicím mstským a nesnášel asi lhostejn udlení takovéto výsady jedinému mstu.
Litomití k tomu
nemleli, a tak se
obdrželi Malostranští
stalo,
od markrabte nový
list
Možná, že ani
že v srpnu téhož roku
na práva otcem jeho
jim povolená, v kterém však žádná zmínka více se nestala ani o pednosti jich ani o neodvolávání se do
Litomic.
*®^)
Znní
tohoto listu
komoímu, když byl jmenován, ostrožného 5 kop, za každé obnovení rady 10 kop a pi vybírání berné královské z každé hivny 4 gr. lotovného. Krom toho dostávali na poátku XV století od nho v as obnovení rady hofrychté 2 kopy, komorní písa též 2 kopy a písa podkomoího jednu kopu roního
.
»»»)
Sb.
"1)
Emler Reg.
*»2)
Sb.
*") Sb.
. .
platu.
122. III
.
32 a 352a. 33.
1097.
LVIII zdá se pak nasvdovati tomu, že
mu
po dobrém králem Janem udlený ta okolnost,
se
markrab piml
že se
nám
toho nebylo
—
král Václav IV.
odvoláváno
se
i
z
v korunním
Malé strany
do Litomic,
zapovdl mstm,
Ostatními privilegiemi, jež v
udlena byla a
jichž
ohledu právní
i
znní
se
nám
vysvtluje
archivu
svato-
— jako by
zvlášt když
listu
r.
1387
která se spravovala právem
Mag-
deburským, odvolávati se za hranice do Magdeburka. '
ímž
vrátili,
list
originál jeho
václavském zachoval a že napotom
Malostranské, aby
dob
^**)
zachovalo, polepšeno jest v
hmotné postavení obce
mstu mnohém
pedhusitské Menšímu
i
obyvatel jeho.
Upravuje
mstského ustanovením, že všichni svtští lidé, kteí ostávají v obvodu msta, jakož i všichni držitelé pozemk k mstu od starodávna pimených, mají pohánni býti k tomuto soudu a na nm souzeni býti. ^^') Kychtá a konšelé popravují i nad cizím poddaným lovkem, když se ve mst zloinu dopustí, mají právo zatýkati i zemany pro dluhy do pti kop a obdrž ují konen r. 1381 též popravu v okrsku Pražském. ^®^) Pokud se obecse v nich nejprve píslušnost soudu
dchodv a sbírek držitelé pdy ve mst,
ních
i
a
bývají
založení
r.
msta
pesídleni a vedouce v
asi byla
potebám
mst
mohlo;
r.
1376 zabezpeuje se
cla,
eské, a
1383 udluje se
^»^)
r.
obchody, náležejí k obci
pispívati.**') Obci, která z po-
pouze na tyto sbírky obyvatel poukázána, povoluje se
20 kop ze
^^^)
že všichni
a
mst,
msto se dlák témuž úelu roní píspvek
1338 vybírati dlažebné, jako na Starém
žditi
panovnické,
kteí nejsou od starodávna osvobozeni, jakož
a mají proto též k obecným
átku
listy
kramái mají s mstem obecná bemena snáže dále i ti, kdož mají pozemky k mstu pimené aneb pena pedmstí, zvlášt na Oujezd, byvše tam nejspíše v as
všichni emeslníci
šeti
týe, ustanovují
které se vybírá u brány Malostranských pro královny jí
právo vybírati ungelt ze
Tomek Dj. m. Prahy II. str. 305 a 328, Palacký 126 a asopis eského Musea 1880 str. 548. Sb. . 28, 29 a 55; Emler Reg. II . 2348 a III . 73 Dj. m. Prahy II str. -428. Srv.
'»«)
Sb.
'^'')
Sb.
. .
aby
28, 32, 33 a 100. 18, 28, 29,
46 a 55.
soli
do
msta
Formelbiicher
II.
a 272. Srv. též
Tomek
str.
LIX
mstská
mšan
msta
kolem
le by kdo
krmy
ml
na
n
kterými
konen
as
života
msta
cizími,
naízeními,
že
žádných krem,
mají právo nedovolené
Pro právní postavení obyvatelstva
zvlášt dležitý jsou
z
listiny
1351
r.
1372,
a
aby každý mohl úroky a platy, kterými domy sou
obtíženy,
aby
vykoupiti,
sml
s
majetkem svým
nakládati
aby pozstalost jeho
celá
a neuinil-li
práva
dle
Sta-
píbuzným pipadala, kteí s mstem trpí. ^^^) mnohém ohledu zmnila se též ustanovení práva
nejbližším
Výsadami tmito v Magdeburského
o právu vlastnickém,
rodinném a
ddiném
ve smyslu
na prospch obyvatel mstských,
kteí se
tím neobmezenými vlastníky svých nemovitostí a lidmi
skuten
práva Pražského stali
býti
mšané
na pípad smrti voln
i
cel a
Újezd nemá
staviti. ^*^)
by posledního poízení, rého
od dávání
staré výsady, a že
se povoluje,
neb pozemky jeho
kupcm ped
výhod domácím
v celé zemi
Obchod a živnost
**^)
mohlo.
istiti
a zvlášt na
všude kaziti a
mstského
po
lépe
chrání se povolováním
osvobozováním míli
msto
aby se
pivážené,
a sice
svobodnými.*^')
Na samém poátku Pražské pohroma, r.
válek
husitských
pišla
dlouho nemohlo vzpamatovati.
z které se
msto
na Menší
V kvtnu
1420 vojenští hejtmane Pražanv, dobývajíce hradu Pražského, pi-
mli eky
obyvatelstvo jeho, aby píbytky své opustilo a na druhou stranu se
pesthovalo.
Napotom msto
stavení lehlo popelem, pestávši na delší
Když pak po válkách husitských na
na málo
jest spáleno,] že až
dobu býti obcí samostatnou.
spáleništi
Malostranském
'^^)
lidé se
znaná ást území brány mstské v držení obce
zase zaali osazovati a nová obec povstávala, tu ostala
mstského, zvlášt
celé
pobeží, jakož
i
Staromstské a teprve za krále Vladislava zaalo vlastn Menší msto
opt vzkvétati. Praví aspo Vladislav v list svém msto v asu rznic a válek pedešlých zkaženo, spustlo bylo a že teprv za jeho kralování se zase
^««)
Sb.
189)
Sb.
»»»)
Sb.
. . .
r.
1507, že to
spáleno
a jako
pomalu vyzdvihlo.
31, 34, 97, 10-2 a 103. 8,
18, 24, 32, 33, 79
a 352a.
56, 92 a 93.
1^^)
Srv. Právník 1879 str. 328 a 726 a
'^2)
Srv.
'^'^)
Sb.
Tomek Dj. m. Prahy
.
z
199.
IV.
str.
moje „Právo odúmrtné" 18 a 51.
str.
21.
*^^)
LX pedchdcové
Proto také
jeho Sigmund, Ladislav a Jií potvrdili
mu
dle
všeho pouze stará jeho privilegia, osvobozujíce nové osadníky ješt na
as
od berní a platv do komory královské
^*)
a teprv král Vladislav
bývalé právní postavení jeho netoliko obnovil,
nýbrž novými svobo-
dami a právy rozmnožil, tak že
mst
svobodných
se
skuten
stalo
vit,
aby Staromstští
zase na dláždní
bám obecním
most
domu Saského
z
msta
vybírati,
osvobozeni
soud komorní a
dalších
vzmáhati,
snažila se
jmeno-
platnosti pivedla,
odvádli, aby mohla ze
soli
jí
píspvek
ungelt k pote-
aby obyvatelé Malostranští od placení
ostávali,
msta.
pimli
cla
na
pístup k ece aby opt brankou vedle
behv
Staromstských
užívati mohli
k vy-
Za tím úelem pohnali Staromstské je,
že
vtším dílem vyhovli, jakož k dívjšímu místu mezi posly '®^)
nov
v branách vybírali,
které
cla,
obdrželi a
vážení neistoty z
pomohou.
opt k
aby své staré výsady
to,
jedním ze
zase
Pražských.
Jakmile se zaala obec Malostranská nejprve o
^
Povzbuzeni tímto
smluvivše se
k tomu
i
z jiných
se
mst
úspchem
nkterých svobod a pedností,
r.
ped
nimi žádostem jich
s
1506 zavázali, že jim na
snmu
zasadili se o
jichž druhá
obecném do-
sob
vymezení
dv msta
Pražská
asu užívala. Král Vladislav skuten rok na to vyal je z moci úadu podkomoského, zavazuje se, že chce sám v jich mst každého toho
roku konšely sázeti a povoliv pozdji, aby
si
v nepítomnosti krále
v zemi obec sama radu tímže spsol)em obnovovala, jako na Starém a
Novém mst.
Krom
toho osvobodil je navždy od dávání
summy
hromniné do komory královské; ustanovil znovu, že i šlechticové, držíce domy v mst, mají s obcí trpti; obdail je novou peetí s vlastní podobiznou pidal k staršímu trhu výronímu o stedopostí ;
nový trh
o
ktitele na
^^*)
Sb.
.
sv.
Markét
a
potvrdil
Újezd pod Petínem
v
jim
podací
Košíské osad.
143 a 157. Král Jií potvrdil
r.
kostela
1460 privilegia, jež
od císae Sigmunda a krále Ladislava udlena byla.
sv.
Jana
^^^)
Menšímu mstu
Znní
jich
neznáme;
avšak sotva se mýlíme, pravíce, že to byla pouhá potvrzení starších vilegií. ^^^^)
Sb. str. 160 a 326.
196)
Sb.
.
184, 192, 198, 199, 200 a 215.
pri-
LXI Tohoto rovnoprávného postavení
msto
však Menší
podkomoí soud zemský, vin
pohnal
msty Pražskými
s
dlouho. Brzo po nastoupení Ferdinanda Volfart Planknar z Kynšperka je,
že se ním
v
nm
mstu
vymínil
privilegia,
krále Vladislava,
a
že
což
z toho
I.
z
nepestali však ani na tom, nýbrž
opt nad Menším mstem k
práva svá
patrn
z
moí Jií vlastní
dotyce,
jehož jsou
smrem
jiným
i
se po-
Podhledli
platnosti pivésti, iníce tak
naízení krále samého. Koku 1541 nástupce Planknarv podkoz Gersdorfu
chtl po obnovení rady jménem královým
opt soud
na Malé stran zahájiti a žaloby na odstupující konšely
Konšelé
1534
r.
soudem a nálezem zemským odsouzeni." '^') Tím pohoršilo stavení jeho u porovnání s dvma druhými msty Pražskými.
komoí
radu
náleží
potvrzuje
obec opeli se však tomu,
i
slyšeti.
že „s nimi initi nic
tvrdíce,
nemá, než toliko
ouad
svdomí
žádný jich pesuzovati nemá a také pedkové
souditi a
aniž kdo jiný,
^^')
Sb.
moci
„jeden artykul z majestátu
úadu podkomoského
se
vy-
Soud pak zemský
podkomoímu
Následkem toho Ferdinand
obnovovati.
tomuto
bylo
ped
sob
nechtjí spravovati a že
jemu za právo, uiniv výpov, že Menší msto neprávem
úadu podkomoského vyato
trn
na
I.
Malostranské
mohli výsady na újmu spravedlnosti jeho úadu. dal
neužívalo
224.
G.
„Konšelé"
obnoviti."
komu porueno
jest bylo
pravili
Dle register listv posílacích z
msta
list,
v kterém jim vytýká, že
v království
podnikati nechtjí,"
eském i
pán
od krále obnoviti ouad, po-
1534—1536 . 13
1.
v archivu eského místodržitelství odeslal Ferdinand
srpna 1535
„mají na své
se „v
týmž podkomoím
I.
str.
Malostranským
niemž, tak jakž
spravují,
332 27.
se jiná
spravovati a jeho
naizuje jim, aby „ve všech vcech, kteréž k
úadu
náleží, bud pi obnovení úadu i jinak, týmž podkomoím se spravovali, jeho podnikali i to, ímž jsou jemu k úadu jeho podkomoskému povinni vydávati, vydali a k nmu se podle vejpovdi soudcími zemskými království eského mezi týmž podkomoím a jimi ui-
témuž podkomoímu spravedliv
nné poslušn vávali."
ped
jakožto k úedníku královskému nad nimi usazenému zacho-
Dle téže knihy
str.
soud komorní ješt „o
586 obeslal
summu
jeho podkomorství vydávati jmli" obeslání zdviženo a na soud
po
sv.
Jeronýmu
r.
1536
;
podkomoí Planknar Malostranské gr.,
avšak na
soud komorním
zemský ukázáno.
dojíti.
jemu k úadu
deset kop
Mlo
kteréž by
pak na
jest takové
slyšení
pe v úterý
LXII
Pi tom dovolávali se toho, že oni jsou jedno a že mají to vymení ve smlouv Svatováclavské, starou radu viniti, že má to ped novou radou uiniti,
sudku žádných nedržel."
msto
Pražské
chtl-li by
proež
kdo
žádali,
aby pi ustanovení té smlouvy byli zstaveni.
vzešly nové potržky
staten poueni. soudu mstského
podkomoím,
s
K
prbhu
o jichž
tomu pistupovalo, že stran v
té
Z toho
nejsme do-
ale
otázka apelace z nález
i
ostávala spornou. Odvolávání do
vyšlo z obyeje, na Malé
^^^)
dob vbec
Litomic dávno
už nespravováno se na
soud mstském právem Magdeburským, nýbrž týmiž práv}', užívala druhá dv msta Pražská ^®^) a když strany pohánly mistra
konšely
a
spokojeny,
Byla
tu
ped
as
nost k soudu
Ferdinand
I.
piiuje
se
a za osobní spor
všemožn
od v
Uznávaje,
purk-
nálezy nebyly stížnostem.
strany
o to, aby
Teprv
konšely.
s
mu piznán
byl vliv na
spsobil v názorech tch rozhodnou
konání soudní moci ve mstech,
promnu.
jichž
ješt považována za jakousi neváž-
stále
mstskému
s jich
k takovýmto
jim právo
konšelé popírali
apelace v ten
ponvadž
soudy,
vyšší
již
že Malostranští nemají
poádné
„žádné
apelace
pedkv jeho ani od nho vysazené", vydal jim r. 1545 majestát, nmž pedepsal, že každý mže k nmu se odvolati v urité lht
a po složení dkladu,
ež
na
že chce
s
radami královskými pak roz-
hodnouti, zdaž nález vynesen b}l po právu že vysazení takovéto apelace
komoího, „kteréž
mj „Úad
pi
se
nemá
týchž
podkomoský"
i
Pi tom
nic.
doložil král,
újmu spravedlnostem pod-
býti na
Malostranských
strany
obnovování
^^^)
Srv.
^^^)
Poslední zmínku o tom, že právo Magdeburské na Malé stran právní jeden rukopis
str.
61.
Litomický, kdež
se
platí,
má
na konci eského pekladu knihy
distinkní praví, že léta 1485 „dokonány a dopsány jsú tyto kniehy práv
Maydburských, a se
kterýmižto
mnohá msta
Hradec Králové nad Labem spravují a jich
právo mstské Menší
požívají."
msto
V
a
Mensie
16.
v Cechách, j'akožto
msto Pražské
století
však
pi
s
Litomice
jinými
jednání o
msty
spolené
nikde se více neuvádí mezi msty, jež se právem
Magdeburským spravovala a též ve sbírce nálezv a nauení kmetcí stolice Litomické z XV. století nepichází ani jedno nauení dané z Litomic do
msta po válkách husitských. Máme proto za pravd podobné aspo v dob krále Vladislava na soud Malostranském práva Staro-
Menšího že
mstského
se užívalo.
Srv.
asopis
C.
Musea 1880
str.
542 a 548.
LXIII oiihidu konšelského
jinae má aneb
i
míti praví a což by podle práva '°")
na nich nyní neb napotom soudem obdržel."
Promnami,
které
napotom roku 1547 ve zízení mst-
byly
ském provedeny, obmezena jest samospráva obecní i Menšího msta v znanjší ješt míe; avšak zárove vliv podkomoího na obecní a soudní záležitosti msta pešel vtším dílem na nov zízené orgány
msto
Menší
vládní.
musilo po pemožení
odevzdati svá privilegia a když bylo
zpt
odporu stavovského též
opt na
milost pijato, obdrželo
šestnácte list panovnických, jichž obsah následkem pipojených
výhrad jenom v nkterých kusech
komoí
ješt cenu praktickou,
podržel sice dozor na správu mstskou, jakož
Menším
vati v
ml
mst
privilegií
ped
vydaných vykonávati, pešla na radu apelaní a
Ostatn
královského.
ani dozor na správu
nechán, nýbrž penesen
Menším mstem ostatní
ásten
tam moc
takto ti dozorce
msta poet
dvou,
bu
válkami husitskými
ásten
na rychtáe
mu
obce nebyl
zcela po-
na hejtmana mstského, jenž
byl dosazen, aby
mla
Malostranská
právo obnovo-
radu každého roku; avšak vrchní soudní moc,
chtl ve smyslu starých
kterou
i
Pod-
'•^^^j
nad
i
policejní vykonával.
Obec
nad sebou, kdežto pro všechna
hejtmana anebo podkomoího
s
král.
rychtáem, za postaitelný se pokládal. Jinak byla obmezena samospráva obecní
i
nesmly
tu se
podobn, jako v více
scházeti
sob
ských a král ponechal
a
raditi v
mstech.
Ani rady
privilegií, jež
ády
králov-
policejní a
emesl-
uznávala platnost práva
mstského pro všechny obyvatele v obvodu msta
sídlící,
nabyla
postranní práva vtší neodvislosti a obec v následujících letích
nevycházela proto ze
a statcích nebylo byla schudla'^"-) a
20«)
Sb.
•^"0
Sb.
202^
v
. .
sporv
s jich
vrchnostmi.
dvou
v ten
i
zde sto-
Na dchodech
as mnoho odato, ponvadž mohl proto Ferdinand také jenom nco
obci
obec
ani
úedník
nepítomnosti
právo vydávati
Následkem nepotvrzení
nické.
jiných
válkami
málo na
234. -236
a 239.
kvateriiu desk
str. E 23 te se ke dni 12. ervence msta Pražského, a též ddiné statky zemské ve JMKské mli, ale oznámili sou, že žádných statkuov
zemských . VIII na
1547: „Pražané Menšího
dsky zemské klásti
zemských ddiných nemají, než což sou zápisného mli, na to že sou zápisy své JKMsti dali a dávají, nic sob ani budúcím potomkuom svým na
LXIV dchodech obecních
a zádušních
právo vybírati dlažebné a
r.
jí
jí
dávalo bývalý
Konen náležejí
nho
sob
a ponechal
cel,
v tžkých pípadech trestních, jakož
z
mstu
ponechal
jí
branách
cla v
píspvek na dláždní
Naproti tomu zrušil výsadu Malostranských, že mají býti
^^^)
osvobozeni od placení
msta
Tak
navrátiti.
1549 postupuje Starému
Malostranských uložil mu, aby
msta.
^°^)
odoumrti,
viny a pokuty
ungelt ze soli v}^bíraný.
i
obvodu
potvrdil obci privilegia, že všichni svtští lidé v
k soudu mstskému, pokud nejsou listinami panovnickými
vyati, že
konšelm
mst
právo popravy ve
konati
náleží
msta nad zloinci pi skutku dopadenými, že emeslníci na pedmstí mají s mstem trpti, že mih kolem msta nemá nikdo bez zvláštní výsady krmy zarážeti, že obec má podržeti právo patroi
kolem
nátní
v
k jednomu oltái kostela
osad Košíské
Mšanm
má
a že
Mikuláše a ke kostelu
sv.
Jana
sv.
výsad na trhy a peeti mstské.
užívati
obyvatelm mstským pak ponechal právo, že mohou nakládati svobodn se svým majetkem a vykupovati bemena, jimiž jich
a
nemovitosti
uškodil zrušením
sou
obtíženy;
cechv
avšak hmotným jich
a rozšíením immunitního
zájmm valn obyva-
postavení
na právech postranních.
telstva
Na
tomto
Císa Rudolf
II.
v
stavu
letech
následujících
potvrdil sice
r.
1600 Menšímu
nezmnilo
mstu
majestát Fer-
1534 na stará práva a svobody; avšak
dinanda
I.
asi z té
píiny, že tehdy obec zakoupila sob opt mlýn v
z
r.
v majestátu iní se zmínka o právu k
behu
a
ece u
mnoho.
se
stalo se tak
huti a že
tohoto mlýna. ^^^)
Navrácení jiných starých výsad, jež majestátem tím byly potvrzeny, se tím
Malostranští nedomohli.
Snaha
jich
nich dále žádného práva nepozuostavujíce." 445.
—Z
realit
Vencelíkovské, jejž
Sb.
G.
243.
20*)
Sb.
Sb.
. .
244 a 256.
205)
r.
Snmy eské
224 a 290.
II.
V
také
11.
str.
mstu mlýn :
1523 od Jana Zajisto a mlýn v huti
r.
1543 od Daniela Tatouse z Vraného zakoupila (Orig.
r.
v archivu m. Prahy 203)
r.
Srv. též
dob k tomu
mstských, pokud víme, konfiskovány Menšímu
Petržilkovský v Kartouzích, jejž obec
z
v té
.
4.
archivu
a 10.).
mstském
1534 a musil tudíž Rudolf
1547 nebyl na kancelá
II. jej
eskou
nalézá se originál tohoto majestátu r.
1600 Malostranským
odveden.
vrátiti
aneb
LXV pouze smovala, aby rozmnožili majetek jich
msto, které
zhoubným požárem
též
r.
dchody
i
1541 velice utrplo, zase
pomr svj k právm
mohlo zvelebovati, a aby upravili
V tom
ohledu dodlali se nkterých
jim
1561 mlýn Petržilkovský na Smíchov, aby
r.
zíditi
^^^)
mohli
si
dchod,
aby
povolil jim,
prodávali
zídili obecní
si
nho
z
vodárnu
mohli zapravovati,
mst
nmž
v
dva,
neb v domech
dchod mlo
Z nových tchto
panských
msto
se
ani
mst na
na Oujezd.
ron pt
zavdalo
podnt k mnoha rozbrojm.
dchodv
zkracování svých
mst
vrchnosti ve
ped úedníky
znal se král
dovolávajíce se
1561 v pátek po
1.
rovnž
starších
privilegií,
ped týmž mlejnem jest, až po ekou pod mlejnem až k témuž
kterýž
tou
sv.
Alžbt
E
list
17 pi-
Pražskými, že „mlýn, kterýž slov Petružilský
vKartouzích, se vším píslušenstvím,
s
Staromstští spatovali v tom
a porušování starších privilegií a
a na Oujezd,
perk-
Avšak povolení tchto výsad
vypláceti.
Dle kvaternu trhového bílého
i
i
takovému monopolisování prodeje nápoj v rukou obce
vzpíraly se
2"^)
kop platu
^^^*)
vodou opa-
istiti a dlážditi,
tovati a humanitní a vzdlávací ústavy své zvelebovati, jakož mistrovi
by
prodávaného
ungelt vybírali, netrpjíce prodej cizího vína neb piva ani ve
právech postranních
navrátil
I.
žádných obecních
jeden neb
sklep,
aby z Uherského vína po
vína,
cizí
tém
by náklad na obecní poteby
z nichž
postranním.
úspchv. Ferdinand
že nemají
a uznávaje,
by se
obecní,
s
vostrovem a placem neb trávníkem,
tu starou topol aneb
starému topolu,
i
s
k rohu Netáhlo vu
jezem celým, jakž
i eku všecku nad týmž mlejnem na dýl Novomstských, a mlejn spálený až k cest a silnici, aby
nyní jest až k jezu Novomstských,
ší až po
a na
oni též
vli
eky
v držení a užívání byli, v ní vrše klásti, ryby loviti mohli a
jich jim v též
veno nebylo kol
jez
sob pidlati
pily
i
;
ece nahoe
též aby z téhož
mimo
dole kladeno vrší ani ryb od žádného lo-
i
mlýna vodu do
msta svobodn
vésti,
žlabuov
mohli; též aby žádnému z téhož mlejna žádným
platem povinni nebyli a z
nho
.neplatili
krom
toho,
kterýž
se
k záduší
a škole a na jiné skutky milosrdné vydává, nic ovšem nevymieujíc, tak
jakž sou toho od staradávna v držení byli slušenstvím od krále Vladislava slavné byl,
ddin
konšeluom listina -«7)
Sb.
.
.
i
23).
264.
.jest
se
vší
obci
vsí
zvolí
Menšího
s
i
také jakž týž mlejn
pamti
jeho pí-
Petružilkovi v ddictví dán
plným panstvím
msta
s
Pražského."
dáti ráil
(Archiv
purgmistru,
msta Prahy
LXVI Rozepe
Malostranské.
Staromstskými,
se
kvtna 1620 na soude zemském smlouvou
zúastnilo, byla teprve 25.
dvma
ukonena, v které Staromstští znali
právo,
že
„podle svobod,
handle vinného podle pedešlého již s
druhým
vbec
mstm Pražským
spsobu v místech od
208)
Orig. v archivu m.
2"®)
Dle
akt
nepestaly, akoliv panovníci chránili Malo-
Malostranští i
jiná proti
r.
1547
r.
^^^J
Prahy
II.
eského
archivu
tomu
nich k
Naproti tomu spory
^^®j
stranské v jich právech v zájmu komory královské, do které od
posudné odvádti musili.
pi-
práva neb zvyklosti toho
privilegií,
prvé obraných k obci užívati mohou."
postranními právy
Nové msto
které se též
.
26.
místodržitelství
fasc.
P-106 subn. P.
3.
podali
1565 stížnost k císai, že držitelov Oujezda piva Rakovnická
znní
jich
„nkterho asu knz pevor u Matky
šenkují a že
Boží konec mosta Pražského, když oni podle
svých nkterá piva
privilegií
odjinud na Oujezd k vyšenkování pivezená pobrati a na stavení špitálu obrátiti
chtli,
na nkteré
osoby
spolurádní
mocí
pokik
sáhl,
uinil,
ouadu škodliv zbil." Na žádost Malostranských, aby takové šenky a neády na Oujezd byly zastaveny a ta svévolnost k náprav pivedena, vydal námstek císav arcikníže Ferdinand dne 21. bezna naízení držitelm Oujezda, panu Strakonickému, nejvyššímu mistru pevorství eského, knzi Janovi Placidovi, opatovi od sv. Jana ve Skále, paní abatyši u sv. Jií na hrad Pražském, Adamu Myslíkovi z Hyršova a ouedníkm Matky Boží ped Tejnem, aby
k šturmu udeiti
velel a
jednu pední osobu
takový šenk Rakovnických
zastavili
i
z
jiných pespolních
piv
Oujezdeckým a aby dopouštli na svém panství pouze piva od sladovníkv Malostranských prodávati.
— Roku 1569
tesa Ondej, náležeje pod vrchnost pevora kláštera
pd
klášterní
prodávati pivo Rakovnické.
pravíce ve stížnosti k místodržícím, že
Tomu
nemohou
opt
mezi nimiž
byli
sob
jakýs dvorský
sv.
opeli se Malostranští, „ani jaký
zvrtl."
soudek
Avšak
„a
se
vína
radji
místodržící,
dva páni, pod jichž moc práva postranní na Malé stran
naídili jim 14, ledna 1569 z Kutné Hory,
náležela,
jená
neb
Tomáše zaal na
spenžiti a vyšenkovati pro takové piv šenkování" a ten tesa sekyry drží, nežli by takovým pivem mozek
obyvatelm
bílá
aby neinili žádných
—
—
pekážek v tom prodeji piv Rakovnických, nebo doložili „já nejvyšší purkrab Pražský, tolikéž Václav Zajíc z Házmburku a na Strakonicích, nejv. mistr pevorství eského tomu místa nedáváme, abyste vy na dláždní pod Hraany a na práv zákona Strakonického šenk piva Rakovnického zbraovati mohli a toliko sami klostem
i
z
svých pivovárv proti
starobylým zvy-
také starším privilegiím a svobodám piva vystavovati mli." Málo-
LXVII
Rozepe tyto mly ale za následek, že na Malé stran, kdež území mstské více než v kterémkoliv jiném mst zouženo bylo domy a pozemky náležejícími soukromým vrchnostem, snaženo se záhy o to, aby postranní práva ve mst i na Oujezd bu zcela sezrušila a k mstu pipojila aneb aspo pod právo mstské ve vceclr obecních, bývalo.
policejních
K
soudních uvedla,
a
druhdy
jak to
tomu na Malé stran pistupovala ješt
ta zvláštnost,
všechny tamjší brány mstské nalézaly se v rukou Starého a že následkem toho
mst
úad
Malostranský
pimly konšely, pamtným spisem,
vykonával. Okolnosti ty
k císai Maximilianovi
11.
s
vami vylíili neblahý svj
moc
obtížemi
s
že
r.
že-
msta
policejní ve*
1569
nmž
v
také
asi
obrátili se
živými bar-
Ukazujíce k tomu, kterak z toho
stav.
„mnohé nesvornosti a rozdílové práv
pocházejí," když lidé
nými vrchnostmi
všichni lidé na právech postran-
ních
krom
žádali,
jich povinnosti
msta
nost tohoto poslušností
žijí,
aby
„ti
vrchnostem náležité, ponvadž nejvtší živ-
k spravování a ízení pipojeni
dne v noci, jak chce kdo chce, v tomto království
eském
nesmlo," domáhali
se toho,
vlastnny aneb aby aspoii
mž
stalo se
utekli
se
.
neb tady
i
mnozí ne~
dále žalujíce, že „do
pijíti^^
a že
,,s
msta
ve
tžkém kdy kde
aby bran svých požívati
aby jim byly brány
msta
navráceny a pi-
opatení ohledn noního jich zavírání.
pi tom, že Menší msto JMCské stolice blíž zámku"
optn
A
byli,
najde se msto,
I dokládali
Stránští
mstskému
mají a požívají, jednomysln ku právu
spuosobové a neády petrženi budou."
oud a
pod rozli-
k císai a
pedce jest „jako jednch mst jménem ne
Pražské, které a
„z
optn
vyšla nová rozhodnutí v jich
Tak Mlníka na právech postranních. Na stížnost perkmistra hor vininých Jana Ornyusa z Paumberka obesláni sou šenkéi ped tyry rady komory eské a akoliv osadní sv. Jana v Oboe dovolávali se privilegia z r. 1364 (Sb. . 79), jako by svobodu míti mohli cizí vína pi své osad dáti šenkovati a podobn opat prospch r.
(srv. též sb.
290);
avšak vrchnosti toho nemnoho dbaly.
1576 prodávána sou zase hostinská vína z
Litomic
Strahovský okázal majestát krále Vladislava 1.
1515 na vinice téhož kláštera,
radové dali
d.
a
ve Vídni v den
pes
sv.
Jakuba
to perkmistrovi za právo,
potvrdíce konfiskaci cizích vín a neuznávajíce, že by ty listy „proti starším privilegiím
císae Karla postaiti mohly."
LXVIII neb tlo jest mésto, ale
jiní
mají duochody a ono chudobu."
^^^)
ostává „bez noh a rukou,
zadní,"
brány a cla a ono
nic,
jiní
Majestátní žádost tato ostala
V
vzdali se své myšlenky.
staršími
i
vší
srpnu 1587 uinili narovnání
ped Týnem
ulici ležícími
ulici
k Malé stran
s
úedníky,
„o plat a vrch-
nad nkterými domy za špitálem Menšího
nost, kterúž oni osadní
pes
avšak Malostranští ne-
oslyšena;
osadou kostela panny Marie
mají"
a sice toho obsahu,
zaež
se pipojují,
mají
že ty
msta
domy ve Vlašské
se zavázali dávati
ke kostelu
Týnskému platu komorního vného ron po 14 kopách míš. z té summy, kteráž se jim z celnice na opatrování dláždní každého roku vydává.*^*) Tím rozšíilo se území Malé strany na ást Oujezda a
r.
že
vbec úadové mstští, snmovním povoleno jest jim
1610 domohli se snesením
právech postranních.
jak už sme sdlili, toho,
vykonávati
policii
i
na
^^^)
Hospodáské pomry obce zlepšily se v té dob též pikoupením nkolika realit a opatením nových dchodv. Tak r. 1570 povoleno 210)
Archiv eského místodržitelství fasc. P-106 subn. P.
211)
Kvatern relací žlutý
212)
Srv. pozn.
.
Rudolfovi
II.
136.
1.
—
1587
M
list
Malostranští podali
pamtní
spis, v
3.
19 v deskách zemských.
kterém
ped
optn
tím dne 18. ledna 1609 císai
žádali, aby
„nkterá postranní
Oboe, jinak pod horou Sión, tak i na Oujezd k mstu pipojena byla" píkladem oné ásti Ujezda, jež osadním kostela Týnského náležela, a aby naízení komisai ustanovili, jaký by plat komorní jich obec vrchnostem tch pozemk ron platiti mla. Postranní právo Svatojanské náleželo k vnu královen eských a tehdy práv nebylo žádné cizí
práva, jak u sv. Jana v
královny eské, ani kralující ani ovdovlé.
Proto doložili Malostranští, „že
Svatojanští žádnou poádnou vrchnost nemají, režii toliko panu hejtmanu hradu Pražského k ochran se pikázali, též žádného stavu neužívají, anobrž nkteí z nich v tom se slyšeti dali, že by toho vdni byli, aby se tiž
to"
státi a
k
mstu
tomuto vtleni býti mohli".
žalobami, že obyvatelé na
bodným prodajem
i
tch právech
kupováním
Podporovali
žádost svou
„všech dobrodiní, jak vodou, svo-
užívají a s obcí jich nejmenší obtížnosti ne-
neády
nesou, nýbrž toho všeho prázdni jsouc na týchž právích všecky
pechováváním žebrákv štjí" a když
se
co
i
jiných
toho zbhne,
lidí
zahálivých a lehkomyslných dopou-
buto
v
as
rány boží morové a jinou
nešastnou píhodou, tu rychtá mstský nesmí tam docházeti, by
porueno
bylo,
mu nkdy i
obávaje se hrdla a pak se to jim piítá, jako by to jich
nedbanlivostí scházelo.
LXIX tom míst, kde druhdy
bylo Malostranským v postaviti
porážku a masné krámy
ostatním
mstm
s
polovice odoumrtí
nm špitál
tím úmyslem zíditi v
upravujíce
na levém
ás behu,
aby
Vltavy
r.
a hodné ryby mohli
mstský*-*'^) a
nechati.
avšak
prodávati;
a prodeje
vrátiti
mstské
mu
navrátil
list
postoupili jim
právo
Malo-
-^^)
v ní
loviti
nmž
by erstvé
ten odporoval starším nabyli nuceni jej Malostranští
mst
erstvých ryb v svém
utrplo Menší
znan
se
dostaly
ty byly
za-
znan
se
bemena
. 263—265
655.
Sb.
Sb. str. 570.
a
str.
Toho asu
povati statky
velice. Ferdi-
dne 13. dubna 1628 jeho
steneny.
Pi tom
-^^)
obecní nesli pouze
jichž živnosti
2^3)
Pražské
území
ponvadž mnohé domy a pozemky do rukou klášterv a šlechticv a vyaty sou
valn ztenil a
2^^)
ze
msto
zoužilo,
práva mstského, tak že se
dekretem
sice
dchody; avšak
msta opt
poet
i
1593 majestát na trh rybní, na
válce tidcetileté
II.
statky a
z
1592 Staromstští,
-*')
Ve nand
r.
hranice obou obcí,
dáním Staromstských na porybné a proto ješt téhož roku
dm Sasky
1588 zakoupili
práva k ásti eky, jakož
r.
arcibiskupský,
1577 postoupena jim jako
r.
^*"*),
dm
pístup do mlejna Petržilkovského.
lepší
též
sob
ryby, vyjednali
behu
mli
nabyvše
stranští
^*'),
stál
mšané,
jichž
Stav jich
nic nevynášely.^'®)
žádali též Malostranští, aby jim povoleno bylo ku-
pozemské a
klásti je bez relace
do desk zemských, aby jim
statkm postoupena aneb aspo zádušní platy ke kostelu sv. Mikuláše, jmenovit roní plat deseti kop gr. . ze Strakonic, platy z dvoru pustého ve všech Hrníích a Motole majestátem pojištny a smlouvy píslušné, které na hrad Pražském prý pi jiných „privilejích vrchnost k zádušním
pedešlého
asu mstóm
*^*)
clo
z vína
byly;
avšak žádosti ty ostaly oslyšány.
subn.
P
. .
Sb.
21')
Sb.
*i^)
Bílek
(Arch.
jiné
aby
nov udleny
esk. místod.
fasc.
P.-106
na
str.
CI a 952, kdež se uvádí, že Menšímu
mstu
XXXVI.
279.
280 a 355.
Djiny
krom
—
Srv. též pozn. 148.
konfiskací
str.
Saského domu navráceny byly pivovár Hrachovský, mlýn Štpanovský
a obecní vápenice. "») Srv.
zvtšeny a
3.)
Srv. pozn. 110
2^«)
konen
vzatých ležeti mají", navráceny byly,
nkteré dchody jako dlažebné a
J.
Schottky Prag.
II.
str.
35.
LXX rok od roku trudnjším,
stával se
r.
1628 císa Ferdinand s
msto
z
hlasu z
dvou
obyvately ostatních
roven
Menší
msto
mu
a potvrdil
navrátil
Avšak
1515 na obnovování rady.
r.
a
postaviv je
Pražských.
též
^^^)
potvrdil jim
pi tom na Vyal Menší
královskými komisary
slíbil
V
Novém mst.
obnovovati tak, jako na Starém a
tím
s
mst
úadu podkomoského
moci
nm
radu v
stará privilegia,
11.
pomr
Za takových
do závratné výše rostly.
vojsko
když dluhy obecní vydáními na
majestát
krále
sou-
Vladislava
stejné toto postavení, jehož se
domohlo, nebylo rovností v užívání stejné samosprávy
zpsobu obmezování autonomie obce stejnými orgány a pedpisy. Jednalo se pi tom hlavn o to, aby sporm, které povstávaly mezi podkomoím a hejtmanem mstským o meze psobnosti jich úadv, konec byl uinn a opatení to mlo pak arci za další následek, že Menšímu mstu obecní jako za krále Vladislava,
nýbrž rovností ve
dvma
nemohlo býti odpíráno užívání týchže práv a výsad, jež byly
druhým
mstm
Pražským ponechány neb znova udleny. Proto také
v této konfirmaci
Malostranským Pražských
titul
užívali,
úad
aby
z
r.
„poctiví",
1628 udlil Ferdinand IL konšelm jehož
Pi tom
konšelé
ostatních
z
s
mšany
poádku pechámoc hejtmana mstského, navrátiv rad právo
bylo
odchodné.
že výsad tchto
vyhradil,
pouze
zrušil dále obecní dluhy v
vybírati
volil obci
katolíci
obci
i
v obci mají býti trpni.
mšanm
odúmrtí a
r.
Sb.
G.
"1) Sb.
.
nepo-
povstání sdlané a po-
mst
katolíci
Napotom
tak
užívati r.
i
zde arci
a že
vbec
1629 povoleno
r.
1638 piznáno jim právo k polo-
1642 ustanoveno, že zástupcové stídati v
úadu
jich mají se se Staro-
nejvyššího bernictví stavu
^'^^)
V asech 220)
trestati
Malé strany kupovati sob statky pozemské
mstskými a Novomstskými mstského.
as
Jako na Starém
mohou^pouze
a klásti je bez relace do desk, vici
1622,
jednoho konšela na druhého po
obmezil
;
r.
mst
primasstvím msta, povoliv opt,
subsidiárn naizovati poruníky vdovám a sirotkm a slušné
dvou
a zrušil naízení knížete z Lichtenstejna z
purkmistrský spojen byl
aby purkmistrství zelo.
privilegií
tchto válených, v kterých Menší msto nkolikráte
313.
317, 321 a 323.
LXXI zaali
bylo obléháno a cizími vojsky opanováno, stranních živnosti
mstské
provozovati, hospody zarážeti a piva
iovali
se Malostranští ihned
po míru Westfalském o
zase k platnosti pivedeny a práva postranní k
Skuten
také dosáhli toho,
že
Obora pod Petínem
ili ves
mstu pivtlena
jich se spojila a že
kvtna 1648 magistrát
dvorské kanceláe ze dne 22.
aby jich výsady
to,
byla.
1648 postranní právo Svatojanské
r.
mstem
s
vína
i
Následkem toho pi-
prodávati bez ohledu na privilegia mstská.
cizí
na právech po-
lidé
dekretem
vrchní
moc nad
právy postranními ve vcech policejních, trestních a politických obdržel, kdežto vrchnostem pouze
kromého práva
ostaly.
ddiné
moc ve vcech
platy a soudní
sou-
^^'^)
Napotom k vyzvání císae pedložili
též Malostranští
v únoru
1649 žádosti své za potvrzení starých a poskytnutí nových milostí Nescházela v nich arci prosba,
a výsad.
aby prodej
na právech postranních se zakázal; avšak
i
sou pednesena. Lííce zbdovaný stav svého
msta
dchody
domáhali se toho, aby jim nové
msto
mstskou
sl
solnici,
kupovati,
posudné v
pozvednouti
zase
mst
z
ze které by
si
po okupaci Švédské
byly poskytnuty, kterými by
jmenovit,
mohlo,
starší
aby
si
mohli zíditi
smli obyvatelé Malostranští jedin
aby dlažebné se zvýšilo a aby se jim povolilo vybírati
piva.
jich
se
jiná
nápojv pání znova
cizích
Krom
toho žádali,
pivlastnny, stžujíce
aby jim byly všechny brány
sob
do Staromstských, že jich
v
ped
Švédy dostaten nebránili a že nechávají kolem bran plno ne-
istoty
;
dále chtli v Starém
O vnci
zíditi
sob
výsadní hostinec pro
Drážan po Labi a Vltav zboží pivážejí a u cis. mlýna v oboe pistávají, z domu Saského navrhovali zíditi skladní dm, v nmž by v as trh výroních obchodníci se suknem a plátnem skládali své zboží a u huti Vencelíkovské mínili postaviti novou
lodníky,
kteí
vodárnu
s
z
jezem, dovolávajíce se privilegia z
r.
1534.
^^^^)
v
Žádostem jich nebylo však tak rychle a ochotn vyhovno, jako
onm
24. listopadu 1653 kázal zíditi
hrabte
"2) Sb. ^^^)
Císa Ferdinand III. teprve komisi, jejímiž leny jmenoval Ferdinanda
Staromstských a Novomstských.
z Valdštejna, Aleše Vratislava z Mitrovic a
.
325. Srv. též Schottky
Prag
Archiv eského místodržitelství
I.
fasc.
str.
Huberta Valderode
153 a Weingarten Codex
P-106 subn. P.
3.
str.
350.
LXXII mínní interesentv a eské komory
z Echhausenu, aby ona vyslyšíc
prostednictvím
podala
Tak
zprávu.
se také
místodržitelství
ke dvoru
úad
nejv. purkrabství,
Strahovský, kostel Matky Boží konec mostu, klášter
Ze všech
komory eské.
ad
V pední
eky
aby v Saskem
ckému ostrovu stavl
a
soli
zmocnili jich
dom
pd
Brány na Malé stran,
nám
mstu
strana byla
právní své obyeje.
musily brány postoupiti, pak by
pes
zdi
mrou
uzaveno, že by
mstské
nepotebují
vzala jako
mu
stráží
v branách a proti útoku uhájiti,
Švéd
mst
nedovedli ani jediné
kterak by teprve dovedli více bran obházávisti usilují pipraviti
dávno snaží se všechen jich majetek na druhé stran
také chtjí v ece, která Starému
nový jez zíditi, aby mohli v
dárny mstské zameziti; proto
dom
Menšímu
nezbývalo, než zboží a potraviny
eky, domy, zahrady, mlýny a pívozy pod moc svou leží,
se
bylo by ze všech
strany,
Ze všeho toho prý patrno, že pouze ze
je o brány, jako
Kdyby
dopravovati. Malostranští ke konání policie ve
brány na Strahov jiti.
msta
msto, které bylo sídelním
král, kdy ješt ani nebylo Malé
stran tou
jako Nové
Nové msto žádalo za vy-
i
dání dvou bran Špitálské a Horské a Staré
mstem
Malo-
podobn
Staromstské založena a od Starého i
dvodv.
vážných
z
pravili, vy-
na nás jako na njaké vetelce, kteí
nebo Malá
od matky poátek, vzrst
ku Stele-
se zizoval sklad zboží a aby
se nový jez.
bran,
se též obyvatel,
týkalo
pebývají a pod jurisdikci Staromstskou
stranští nemají práva pohlížeti
na
hrad
vyžádáno dobré zdání od
nápoj
stavli králové eští a pivlastnili je
msto
Jií na
opeli se Staromstští požadavku, aby postoupili brány,
kteí na druhé stran
se
sv.
opat
stran ozvaly se námitky a rozhodný odpor.
aby monopolisování prodeje
náležejí,
konen
Tomáše, a
sv.
dv msta
Slyšena sou nejprve druhá
stalo.
Pražská, pak práva postranní, jmenovit
Pražském a klášter
žádostech jich
o
sklad zboží,
kdežto
uvésti.
Proto
mstu ode dávna vlastnicky as nízké vody pítok její do
usilují
na
jich
návo-
škodu zíditi v Saskem
pedce od pradávna smí
se
kupecké zboží v
pouze v staré rycht a v kotcích skládati a prodávati.
Žádali tudíž,
aby taková „cruda et absurda petita" byla zamítnuta a Malostranským se uložilo žádosti
vné
mlení.
Práva postranní ohradila se zvlášt proti
za výhradný prodej piva a vína,
dotyných výsad neužívá;
úad
tvrdíce,
že
msto
dávno už
purkrabský opel se tomu, aby zizo-
LXXIII
píznivjší pro Malou stranu stanovisko.
pirážky
a na
solní
eská
Ovenci a komora
tmto odmítavým hlasm. Teprve komisai
celkem pipojila se k ujali
mu
hospoda v poddaném
vala se pro lodníky
Privilegia na vybírání
piva z pivovar
odbírání
za-
Malostranských po-
znamenali sice jako zastaralá; avšak za to uznali oprávnnost žádosti,
mstu nov vystavená brána Strahovská pivlastnna a aby se mu povolilo zíditi si solnici, z které by obyvatelé s mstem trpící povinni byli sl kupovati, jakož i sklad zboží v Saskem domu v as trh výroních, ponvadž prý msto to jest dnes sídelním mstem, kde asem dvr i ministi pebývají. Nicmén uznali, že prostedky, kterými by cizím právm újma se stala, nejsou pimeny a postaitelny ku zvelebení toho msta a naznaili proto, že by aby byla Menšímu
i
Malé stran
Dobré
mla
dchodu posudného njaká pomoc
se z
kretem dvorské kanceláe ze dne stranským,
naež
posláno 12. srpna 1656 ke dvoru;
jich zdání
de-
1656 sdleno Malo-
listopadu
9.
uiniti.
že císa rozhodnul se obnoviti jim stará privilegia a roz-
množiti je novými milostmi. Prve však nežli nový majestát byl vyho-
zemel císa
toven,
Leopold
I.
dubna
(7.
15. prosince
vyplnil
1657)
Malostranští v minulých válkách stará nadání, listy,
jež jim
výsady, jaké
„pokud v
r.
t.
staten
krom
z
r,
1649 Staromstští a Novomstští obdrželi.
eské kanceláe dvorské neb a že
má
znak mstský, ozdobiv polovici odúmrtí
se jim dávati
jej
c.
333.
.
197, 198, 215 a 224.
krom
a 1499 (Sb.
.
mlýnem v
Z tch
25 a 190) na
Újezd
též
jim
tyi
udlil jim tytéž
Piznal
a na vyšších soudech; za-
eském;
ustanovil,
místodržitelství titul
„slovutní";
že
mají se jim zlepšil jich
list z r.
1507
.
domm
dvr Lube
ležící,
šosovním.
198 tuto poprvé byl po-
toho pojaty sou ješt do konfirmace dva
Vencelíkovské na s
toho
a upravil právo jich odkupné k
"íi)
tvrzen a
že se
odznaky rytískými; postoupil jim druhou
"*) Sb. Sb.
tmi
1547 odaty byly;-^^)
snme
král
drželi, potvrdil
a mezi
užívání ostávají",
jich
Uznávaje,
^^^*)
r.
dodávati
a
a
jeho.
vytýkati jim úastenství na povstání
naízení
pímo
vli
vrn
jim tudíž právo míti zastoupení na
povdl
teprve nástupce jeho
a
a zahradu nad
listy z
r.
mostem vedle
1335 huti
jež druhdy klášteru Ostrovskému náležely
huti nejspíše obci Malostranské postoupeny byly.
LXXIV jež
v rukou vyšších stav, pedepsav opt,
nalézají
se
lov tchto
domv
mají
trpti.
Krom
držite-
toho ale osvobodil
kdyby panovník byl dvorem v Praze, jakož
je od ubytování vojska, i
mstem
s
že
od dávání všelikých dávek z vinic a placení posudného na ptadvacet udlil jim právo patronátní k farnímu kostelu
let;
sl
Mikuláše; po-
sv.
a pak
volil jim,
aby mohli ze solnice královské
s
pi-
rážkou
prodávati jako Staromstští k užitku obce; zvýšil jim
d-
ji
klad k apelacím i
konen
a
ostatní práva postranní
o to dále jednáno
že
po píkladu Svatojanského k
mstm Pražským,
aniž
odmnil
jmen do majestátu aneb povýšením
O
nové potvrzení
vynikající
jestátní
žádost jich
privilegií zažádali Malostranští
mla
týž
se
obma
aby
pidru-
vepsáním jich
jich do stavu rytíského.
záí 1723 po korunování císae Karla
13.
mšany
bude,
mstu
Naproti tomu nepovolil jim válené náhrady, jako
pojila.
hým
slíbil,
odbírati
napotom teprve
VI. za krále
eského a ma-
osud jako Staromstských.
President
a rady nad apelacími podali 11. ervence 1729 o ní dobré své zdání, pravíce,
vtšina jich práv a výsad posud
že
stvrzení není námitky.
za zastaralé,
Pouze výsady
z
r.
a
platí
že
proti
jich
1330 a 1343'"^) pokládali
ponvadž msto dávno už neužívá práva mílového na
krmy, kdežto vrchnostem nemže se popírati právo vaiti a prodávati pivo na svých panstvích a ponvadž bern neplatí se více pouze z pdy, nýbrž i z jiných pedmt dle usnesení snmu; avšak neinili námitek proti optné konfirmaci ani tchto nadání „pro aeterna rei memoria", ponvadž se tak bez toho dje s výhradou skuteného jich užívání. 9.
záí 1734
Místodržící odeslali a
tam
ke dvoru žádost
ostala nevyízenou.^^')
s
dobrým zdáním
Teprv když za císaovny
Marie Teresie uinili Malostranští optné zadání, tu jsou jim privilegia
znovu a jich
sice v této
form
naposled 16. ervna 1747 potvrzena, pokud
ješt užívají a pokud neodporují ústav zemské. ^^®)
226)
Sb.
.
2") Archiv 228)
Sb.
.
18 a 46.
eského 343.
místodržitelství fasc. P. 106 subn. P.
3.
Nového
Privilegia
msta
Pražského.
vdné
Velký zvelebitel království eského Karel tvrtý ostává ve
pamti potomstva
msta až
též tím, že
r.
1348
založil
nové prostranné msto, jehož hranice
na pedmstích Starého šly
msta
ode zdí tohoto
po nové hradby a píkopy, které od Vyšehradu až k Vltav na
Poíi
v oblouku zaal stavti.
Pi
tom kázal všechnu
pdu
v
ohrad
mstské, pokud se nenalézala v držení soukromém, na námstí,
rozmiti a
a staveništ
mšanv
usedlých
mlo
vystavné laké
ímž pešla
rozprodati,
a obce.^^®)
Msto
do vlastnictví
pedbžného rozvrhu msto Staré, jehož kivo-
jinou zevnjší podobu, nežli
nichž
z
se skládalo.
nazval pak toto „vzácné dílo a výtvar vlastních rukou"
Pražským (Nova i
pozdjší
vk
nov
takto dle
pipomínaly pvodní osady,
ulice
ulice
Karel
Novým mstem
Newe stát czu Prage) a souasníci asem též mstem Karlovým (Karoli civitas
civitas Pragensis,
nazývali je
Pragensis). ^^^)
V Karel,
základní listin,
ono
že
má
kterou
8.
bezna 1348
mstem Staré msto
Starým
se
týchže výsad a práv, jimiž
tvoiti jedno
jmenovit že obyvatelé jeho mají souzeni
kromého i
i
obyej
trestního
mstských. Noví
pocházela,
jímž se
-^^)
soud mstském
na
byli
mli
takto
Tomek Dj. m. Prahy
str.
449 a 519.
"«) Sb.
str.
253 a 257.
II.
str.
tlo a
užívati
vcech práva soutýchže zákonv, snesení
býti ve dle
vtšina ze Starého
sob odtamtud sdlení
spravovati a brali napotom u tamjší
Srv.
ustanovil
od panovník bylo nadáno,
osadníci, z nichž
nuceni opatiti
obdrželo,
4 a 219 a
stolice
msta práva,
konšelské
Prameny djin eských IV.
LXXVI nauení ve vcech
msto
nalézalo
uznávajíce
právních,
od založení svého v
se takto
mlo
Starému mstu; avšak jinak
msto
autonomní postavení, jehož Staré
stejné
Mlo
tudíž
vyato
býti z
moci
pomru
znní základní
dle
nm
odvislosti
ku
listiny obdržeti
bylo
úadu podkomoského
pod králem, kterému náleželo radu v
Nové
za vyšší své právo.
ji
sob
vymohlo.
pímo
a státi
obnovovati, jakož
i
užívati
všech výhod, jež privilegia Staromstská poskytovala obci
i
obyva-
telstvu v
pomru
neplatila
privilegia
jich
k ostatním initelm
Starého
pomrv
týkala zvláštních
msta
státním.
msto
Naproti tomu
pokud se obce Staromstské, jmenovit jejího mapro nové
potud,
dchodv, a obec Novomstská obdržela arci r. 1348 "i vymáhala sob pozdji samostatná nadání, kterými se upravovaly též zvláštní její pomry hospodáské. Ve dvou listinách r. 1348 Novému mstu vydaných zakazovalo se novým osadníkm zavaditi nemovitosti vnými platy pes polovici
jetku a
aby ostávali svobodnými jich vlastníky, a oni osvobozeni sou
ceny,
navždy od placení berni
platiti
úrokv
královskou
do komory královské, majíce býti povinni
po
teprve
dvanácti
letech
a
pouze
sice
pdy, aby mohli provádti nádhernjší stavby k ozdob msta. Dále nakazovalo se emeslníkm, kteí v Starém mst hluná emesla provozovali, aby se pesthovali bhem roku do nového msta; povolovalo se židm, aby se tu mohli též usazovati výroní trh Svato-
z
;
vítský penášel se ze Starého
msta
na Nové, jemuž se ješt propj-
ovalo odbývání týdenního trhu pondlního.-^*) Když pak nové msto
poalo r.
se vzmáhati,
povolil
mu
Karel ješt jiné trhy a sklady,
1350 druhý výroní trh o Svátosti,
a píci u kostela
sv.
sklad sledí a jiných
r.
1360 výsadní trh na obrok
Jindicha ili na námstí Senovážném a slaných ryb,
též
trh
obilí
mst
se prodávaly a aby
oprávnn je prodavam tam zastihl. ^'^)
v Starém
mst
Povolení takovýchto výsad zavdalo
231)
Sb.
. 48—50.
232)
Sb.
str.
308 a
.
75 a
1367
r.
dobytka
a všelikého
a tikráte za týden trh milíského uhlí, pikázav, aby tyto
pouze na Novém
tak
pedmty
rychtá Novomstský byl pobrati,
kdyby
je
s
nimi
podnt k mnohým kyselostem
LXXVII Novým mstem, jimž císa hledl v konec uiniti, že ob msta v jednu velkou
a rozepím mezi Starým a
1367
sinci
tím
tidcetilennou radu
císae
živobytí
ostalo v držení
s
rychtáem v ele. Jednota
beznu r. 1377 trh v, jež mu ped
zrušena
sv.
jejž
císa v
as
je-
kdež druhdy býval, na
Havla,
Novomstského ke
ást námstí
obci
naež Nové msto propjeny a krom
;^^')
zboží,
obec
ješt za
ta jest však
jednotou byly
devné
nový trh na
1372 peložil od kostela
r.
hoejší
Staromstské a pedstaviv spojené
v
toho obdrželo ješt
dnoty
zd
kázav poboiti
spojil,
pro-
klášteru
Slovanskému.*"*)
Z opatení tch i jiných byla patrná veliká náklonnost císae k Novému mstu a i syn jeho Václav IV. netoliko výsady mstu tomu propjené potvrdil, nýbrž je i hledl rozmnožiti, následkem ehož zmáhaly se obchody a živnosti na Novém mst ásten na úkor obyvatel Staromstských. Václav jmenovit r. 1383 udlil obyvatelm Novomstským právo dlati slady a vaiti piva, aniž by jim v tom smli Staromstští pekážeti a
r.
1400
povolil,
aby obec mohla ze zboží
a dobytka na trh pivezeného neb hnaného tržné vybírati. ^^^)
Za jeho asu však neznámým spsobem
nm
moc
se právní po-
Nového msta v tom ohledu, že královští podkomoí zaali
stavení
v
zhoršilo
jako
na Malé stran konšely sázeti a jménem krále soudní
vykonávati. ^^*^)
Teprv
r.
když byl
1408,
podkomoím
biskup
vzpomnli sob Novomstští na stará svá práva a vyslali 18. ervna ke králi do Zábhlic nkteré konšely a starší obecní se žádostí, aby král „ráil je jmieti vyaty od sudu podkokomoieho, neb sú nikdy od vysazení msta ku podkomoiemu neKonrád
z Vechty,
slušeli ani
k jeho sudu, a zení aby nemli k žádnému jinému živému
ve všech vcech od letopisce dal prý
msta jenom ke
Srv.
Král Václav dle zprávy
k tomu „své milostivé povolení", obnovuje napotom
sám radu na Novém mst.
23')
králi".
Souasn
Prameny djin eskýcli IV.
str.
rádní
536 a
písa Svatoslav
Tomek Dj. m. Prahy
shledav,
II.
str.
59
a 71. "4) Sb. 235)
Sb.
236)
Sb. str.
. . .
91.
101, 104, 118 a 130.
122 a Archiv
282, 287 a 367,
eský
I.
III. str.
str.
399.
341 a 498 a
Srv. též
Tomek Dj. m. Prahy H.
mj „Úad podkomoský"
str. 20.
LXXVIII Novomstské nedje
že v základní listin
do Starého msta,
z toho
jal se
zmínka
se
dovozovati,
o odvolávání se
Novomstští nejsou
že
povinni takové odvolávání dopouštti a konšelé pidržíce se jeho vý-
aby „k žádnému jinému nebylo se
kladu pednesli králi též žádost,
než k králi"
odvoláváno od súduov,
avšak tento
;
píznivého výsledku. ^^') Naproti tomu povolil jim král r.
1400, aby vykonávali popravu v kraji Pražském
mstem. 2^^) Ve válkách
msty
husitských povstávaly
Pražskými o
o trhy, které v
mst
rozdliti,
že
1421
r.
V
již
spolen
Starým
se
mnohé rozepe mezi obma o obecní statky a dchody,
se mají odbývati, jakož
— 1424,
v kteréžto
letech 1428 a 1429
o oby-
i
podnt hlavn
Zavdalo k nim
se rozmnožil.
spojení
dob
majetek
hledli
obou
z
vypovdvše, že ob msta knžská, královská neb jiná odbžná rovnou mrou se
stran volení úmluvci
mají o zboží
mst
církevních.
v jednu obec od
znan
obecní
privilegií,
tom neb onom
eje pi obadech obou
výklad
neml ped tím
krok
jich
spory ty urovnati,
Novomstským pi tom má pipadnouti
šehradem se vším zbožím k
nmu
pod Vy-
špitál
purkrabství Vy-
náležitým, statky
šehradského a polovice kláštera Zbraslavského a že oni mají užívati
tchže trh, jako díve, tedy
též trhu Svatovítského,
na njž Staro-
sob inili.' Staromstským pak ponechali brány v Novém mst, když byli slíbili, že své brány a Nového msta vedoucí nebudou zavírati. ^^'') mstští nárok
Ped které s
s
Tábory upustiti
panskou jednotou uinili
se radnice zle v ní hospodaili,
Novomstské
"^)
„z veliké
pi emž
nepízn ".^^^) Tím
asopis eského musea 1836
. 99 a 117. Srv. Tomek Dj. msta Prahy
str.
spoleni
Staromstští
nechtlo.
kvtna 1434 vpád do nho
6.
fortny do
tžká pohroma na Nové msto,
bitvou u Lipan pišla však
od spolku
dv
jich
utratili
též výsadní
dostalo se
301 a 309 a Sb.
.
a zmocnivše listiny
Nové msto pod
125 a 127.
"8) Sb. 239)
2*0)
Sb. str. 83. 1.
70 o této
mst se
—
V
knize
píhod
IV.
str.
Novomstské .
takto
:
184, 412, 419, 440 a 445.
331 v archivu m. Prahy píše se na
„Listy hlavnie pod
peetmi ubrmanskými
i
obú
Pražských, ty jsú pobrali a ztrhali páni a obec Staromští, když jsú
pány zemskými a
s
panem Alšem Vešovským, tehda
leným, vskoili den božieho vstúpenie do Nového
msta
i
zprávcí
také
list
zem
vo-
založenie
LXXIX moc Staromstských, kteí tam až do r. 1436 obnovovali radu jako na Malé stran a v jiných nkterých mstech královských. ""*') Teprv císa Sigmund obnovil zase samostatnost obce Novomstské.
Když
Brn
se v
smutnou tváí a
jednalo
gruntovní",
„listy
že jim byly odjaty
myslí" oznamovali,
i
mstm
obma
v tom
aby
císae,
žádajíce
Sigmund v majestátu
Novomstští „se
o pijetí jeho za krcále, tu
hlavní práva
zjednal
nápravu.
1435 daném
v ervenci
slíbil,
pi tch právech a po na Novém mst, pidav
že jim uiní, až do Prahy pijede, novou milost
píjezdu svém obnovil v srpnu 1436 radu jí
rychtáe zempanského a
1.
íjna 1436 vydal dvoje souhlasná po-
pod zlatou bullou na práva a svobody,
tvrzení
Novému mstu
jež
udlili králové Karel IV. a Václav IV. a o jichž prvopisy bylo pišlo. ^*^)
Staromstští opírali se tomu, nechtjíce uznati, že by Nové bývalo kdy takovýchto výsad obdrželo
msto
avšak když Novomstští vro-
;
hodné pepisy ukázali, když vedli za svdky mistra Vavince z
pekládal
zové, jenž
ei
do
eské,
ty listy v
jiné
i
as rznic
ctihodné
mezi
obma msty
Be-
z latinské
muže a když kanclé císav Kašpar
nadání ta zapsána v registrech královských, tu císa dal
Šlik nalezl
Novomstským
za právo a kázal jim všechny ty listy obnoviti. ^**^)
Brzo však na to vznikly nové rozepe mezi
obma
msty. Staro-
mstští podali obšírnou žalobu na Novomstské, že jim všelijak ruší
msta v tom byli opaNové msto nemá nižádným zpsobem „k útisku, ke
práva a výsady, teni,
jim
že
akoliv pi založení Nového
škod, k zármutku aneb na pekážku"
ciesaem Karlem téhož msta Nového svobody, i
na práva
i
ády
na
i
býti,
msta
msta
že nemají míti
Pražského pobrali jsú
pee vtí mstská
jsú svdili na zvelebenie Nového
i
jiné ciesaské a královské listy na
téhož Nového
zezali, a majestátu ciesaského
jakož
proti viioli
zsekali a zkazili, neb
Staromstským, kteíž
jsú tehdy vládli, také jiných klenotuov, jakožto pušek, koflíkuov, stanuov,
prachu puškového, stelby Srv. též
jeli."
Tomek
asopis
.
m. IV.
str.
241)
Srv.
^*"^)
Sb.
2*3)
Scriptores rerum bohem.
.
u.
i
jiných
vcí mnoho pobrali a platuov mnoho od-
Musea 1836
str.
III. str.
6.
311 a 321.
637.
134, 141, 180 a 251. Srv. též
Dj. m. Prahy VI
str.
103,
Tomek Dj. m. Prahy YI asopis
. Mus.
1836
str.
str. 4.
311 a
Tomek
LXXX
I žádné moci majestáty, jež by
mu
byly vydány na úkor a „k utištní"
jich práv a svobod. Dovozujíce dále, že jich
pedmstí, ddinách a zahradách stžovali sob,
práva, se
k
císa Karel vysadil
váhy
jež se
moc
a že je zavázal pod
sob nové
týkají, proti jich
kop pokuty tomu, kdo vcech,
trhy zamyslili v rozliných
právm
Ped samou
a svobodám.
branou u Matky Boží Snžné prodávají se kúry, husy, ptáci
zvina
a odbývají se trhy slaných ryb a „bohatých
pedce krámské a kupecké vci mají
ped
jich
Novomstští opt nedopouštjí odvolávati
že
jich vyššímu právu, pokládajíce padesát
se chce odvolati, a že
msto na
to
krámv"
jich
jiná
i
kdežto
;
krámech
se prodávati v bohatých
radnicí Staromstskou, jak to od starodávna bývalo.
Novomstští, ktei-ým císa odevzdal žalobu v beznu 1437, do-
obran
volávali se v
že trhy
dovozujíce,
místech a že užívají.
své jeho majestátu na obnovení starých nadání, ty nalézaly
msta
jiná menší
i
tch eském takových trh v
už za krále Václava IV.
se
v království
Staromstští chtjí prý pouze, aby „jejich
msto
v
se rozmohlo
a rostlo a nové hynulo a pustlo", a cokoliv se jim nebude na
mst
tomu všemu pezdjí,
líbiti,
Pi tom
k útisku". to však
ímž
druhá obec",
Dopouštjí
vné
prý, aby se v jich
mst
ruší jejich
provozují
V
Novomstské .
knize
imperatori
quod
.
.
831 v archivu
diante,
Antique
replicam
vellet post
.
ciuitatis
.,
ta
za
„jich
práva a výsady.
de-
má, a
díti
mlky
a svobodám dlají slady, mínil
uiniti
výpov
avšak nedošlo více na
msta Prahy
to.'^**)
praví se na listu 82
communes Noue ciuitatis contra suam dederunt et obtulerunt domino
quam
ipse dominus
imperator suscipiens
litibus et controuersiis
est factum,
nunquam amplius post
imponere
dixit,
iusticia
me-
quia consules et communitas Antique
hoc,
quousque imperator
et
postea
rex
Albertus regnauerunt, consules et communitatem Noue ciuitatis Pragensia pretextu causarum predictarum querimonialiter inculpabant"
;
avšak na
87 krátce se dokládá; „Imperator querimonias prescriptas non Srv. též
:
et seniores
ciuitatis
pascha finem
qnod tamen non
Císa
svátcích;
„Tunc iterum' domini consules predicta scripta
právm
hluná emesla.
msty po velkononích
i
prodávaly slané ryby, zboží
když se tam proti jich
pihlíží,
vaí piva a
^^^)
Menší msto,
neb
msta;
do Starého
kterak Staromstští
stížnosti,
mínili
právm
proti jich
a píce všeho druhu, akoli se tak pouze u nich
k tomu mezi
o odvolávání
nezmínili se
sami nové
podali
„žet jest
Novém
asopis eského Musea 1836
str.
312—322.
listu
deffiniuit."
LXXXI Novému mstu pouze ješt
Potvrdil
ovsa a sena na
výsadní prodej
trhu u sv. Jindicha.*'*^)
Nové msto domohlo
se celkem
v této
dob
umího postavení svého a následující králové Jií zujíce i
mu
výhod,
výsady,
staré
jako
msto
uznávali
Staré.
optn,
má
že
bývalého
Vladislav, potvr-
i
užívati týchže práv
Jií nazývá je
Král
autono-
1461
r.
prosla-
má
venou ozdobou svého dstojenství královského, dokládaje, že
všem rovno býti Starému mstu, ponvadž spolen
s
ním
ve
stkví se
ponvadž ped jinými msty zvláštním osudem, jako práh neb základ jménem Prahy se vyznamenává. Nemá proto se propjovati Starému mstu, co se odepelo Novému, a tebas ob msta zdemi a píkopy od sebe byla oddlena a zvláštními úady spravována, pedce stejná hojnost udnejvzácnjší hodností sídelního a hlavního msta,
lených jim milostí, jednostejnost slavného jména,
šan,
jedno
svorný duch
právo a jeden král uvádjí a sdružují je
dnotu.^^^) Král Vladislav
pak nazývaje
je
r.
ob
v
mje-
1476 jasnou okrasou krá-
v
lovství
eského, potvrzuje mu jeho práva a
obyvatele zachová
pi kompaktátech
slibuje
krom
toho, že
sboru Basilejského.^"*')
Až do spor stavu mstského se stavy vyššími nebyla rovnost Nového msta se Starým mstem ze žádné strany popírána a obsah
mu byla v dchodv a statkv jež
privilegií,
dílem
obma
mstm
patnáctém
udlena, týká se vtším
století
obecních aneb takových práv, jež
byla povolena.
Tak
r»
1454
stalo se
souasn
rychtáství Novo-
mstské obecním úadem, r. 1459 osvobozena jest obec Nového msta od dluhv obecních a mšané od tížících platv na domech a r. 1477 zlepšen jest mu mstský znak.-^®) Krom toho potvrdili mu panovníci držení nkterých statk k obci a kostelm, postoupili mu všechno právo ke špitálu ležícímu pod Vyšehradem, zastavili ve
brán
volili,
Tirádu Vyšehradského
a výton pod Vyšehradem, jakož
aby olejové všeho druhu pouze v
nm
obce prodávali. ^*^) ''')
Sb.
2^6)
Sb.
2'»^)
Sb.
. .
142.
175 a 180.
147, 158, 164, 172, 181, 182, 195 a 352,
2^8)
Sb.
. .
249
Sb.
.
mu
159 a 161.
150, 156, 178 a 179.
se skládali a
i
clo
po-
k užitku
LXXXII Na
sklonku patnáctého
ve sporech stavovských bráno však
století
mst
v pochybnost rovné postavení obou
ob msta
mezi nimi evnivost a docíleno toho, že
nových a nových rozbroj.
V
dobu
tu
Pražských,
asi byl také
aby se šíila
dostávala se
sepsán
do
použitím
s
starších zpráv letopiseckých traktát „Práva, svobody, milosti, obdaro-
msta
a ustanovenie Nového
vánie
mního postavení Nového msta.
V
"^^^)
Pražského"
na uhájení
nm kladou
se králi Václavu IV.
autono-
msta uinné, aby tím spsobem poraženy byly nároky vyšších stavv i Starého msta pi emž neužívání nkterých práv pipisuje se nepelivosti konšelv, nebo „když
do úst nkteré výroky na prospch tohoto
;
hospodá nechce
ddiny a nehledí svých mezí a piln neznamená, aneb když se po nm nesvdomý hospodá uváže, bývá to, že jemu súsed mezi peoe." V traktátu tom líí se nejprve, kterak za pedešlých král Novomstští mli zástupce v rad královské a pilen býti své
kterak. proto „obec nebyla bezprávnými poplatky obtžována a bohatý i
chudý práva a svobod mstských požievali",
rad
okrasa
i
dokládá se:
koruna
povst vysoce
i
eského ustavin
„To
msta Nového
velebného vašeho
ctní páni konšelé a slavná obci
ského ozdoba,
i
rozhlášená,
jest,
Praž-
že máte
vcech a potebách býti." Dále vykládá a hájí se, že král Václav IV. vyal Novomstské ze soudu podkomoího a že tudíž pod moc jeho slušeti nemají, jakož i že stará rada má vinna býti ped novou, jsouc povinna poty skláv
dati
krále
ped
obyvatele
obcí a nikoli
mstského
v
2^°)
radou královskou.
konšelm
náleží pouze
mže
chce pestati,
ped
v najpilnjších
se
ke
odvolati,
králi
mšana
ínské.
Obšírnjší
ponkud
v archivu m. Prahy, kdež
k
str.
avšak nikoliv do Starého
299 dle jednoho rukopisu bibhotéky
text
nmu
vilegia
Novomstská,
toho nkteré výsady Staromstské v
r. 1461 (Sb. . eském pekladu na p.
co do let poslední krále Jiího z
na trh díví v Podskalí za nápisem „Tuto jest
mstskými
a
Novomstskými"
tento do knihy s
archivní po
majestátem
r.
konen
vnitní obou souvislost.
císae
za
1461
kr. Vladislava z
D-
Novomstské . 331 pipsána sou stejnou rukou nkterá pri-
nalézá se v knize
krom
vení a trhu lesu v Podskalí" a
neb
a kdo na nálezu jich ne-
v
asopis eského Musea 1836
jeho
Souditi
r,
ád
159), listy
a ustavenie práva o pla-
„ruoznice a soudové mezi Staro-
Sigmunda.
Musil tudíž
traktát
vepsán býti a když porovnáme obsah 1504 (Sb.
.
196),
shledáme nápadnou
Lxxxin mésta,
nebo k vli
má tam
Proto také a
konšelm
i
rovnosti
jako na Starém
a
mst
má
býti „vrch práva".
lenv
rada ítati osmnácte
Novomstští
starším z obce náleží voliti písae mstské.
mšané konen mohou a
mst
Novém
na
i
jako Staromstští kupovati deskové
statky
svobodn nakládati se svým majetkem po as života i na pípad smrti král nemá dávati proti právu výprosy na jich jmní, jehož se tžce
dopracovali,
sirotkm
i
pravd podobno,
že na
králi Vladislavovi,
aby
Jest
msto na jistil.
le by mu konšelé pisoudili práva k nemu, vdovám mstským jmenovati poruníky. ^^^)
Král nakloniv se po
mstským
r.
mu
milosti,
této
obrany domáhalo se Nové
mstskému,
stavu
potvrdil
do roka konšely
soud mstský jest píslušným
i
Novo-
kterými Staromstští byli obdaeni
Novém
„od krále Václava a jiných králuov eských." Uznal, že též na
mst král má jednou
má
výsady a práva taková piznal a za-
ase opt k
skuten
1504
základ
aniž
sázeti, jichž
má
osmnácte
býti, že
v tžkých pípadech soudních a že na
výpovdi jeho každý má pestati, neodvolávaje se nikam jinam, le ped krále. Dále piznal konšelm právo, že mohou souditi netoliko o ná.
pady mstské, nýbrž volil i
obyvatelm mstským, aby
deskovém, inili
manské neb zápisné a po-
o zboží svobodné,
i
ped
o
veškerém majetku svém, mstském
radou poslední poízení, užívajíce
zemských týchže práv, jako vyšší stavové. úmrti a vzdal se práva
Konen
královského v branách na
pedešlým nový výroní z koní,
hovad
ku oprav
i
trh
mst
cla i
postoupil obci od-
Bartolomjský a povolil jim vybírati tržné
kámen
duom
kolem
míli
výsad pobouilo v nemalé
míe
Staromstské.
se
mže, koní
„Co pak dále pislušie k ustanovenie, ziezení, ku právuom, k súa orteluom msta^ o rádiech, práviech a svobodách rozliných
umli
v sudech
Sb.
196.
G.
i
v
emesl-
jmly každé rad od rozumn vykládány, aby s jako pravidlem rozliných pech bez pejímánie osob spravovati" atd.
níkuov, to v zvláštních knihách psáno jest a ty by
písae mstského teny 2'2)
msta
jeho. -^^)
Vlastní traktát, jenž za jakousi právní knihu pokládati takto:
krom cla jim ke dvma
v celé zemi,
jinde, vysadil
jiného dobytka, jakož lámati
Povolení tchto
2^^^)
od dávání
Novém
deskách
na statky sirotkv a vdov.
dávati výprosy
mšany
osvobodil
Pi tom
pi
býti a
f*
LXXXIV v tom
Shledávali
mlo
když
odvolání
ítati osmnácte
svých privilegií a zasahání do svých práv,
rušení
Nového msta k nim pestati a rada tamjší
z
lenv,
„vrch práva bez odvolání".
nový i
povolen
byl
trh
pedce jenom u
kdežto
a
msto mli
osvobozeni od placení
oni
sporm
nho
z
a majíce v stejný
aby
uinili nejprve pokus,
vodujíce
to tím, že
n
se smíti o
Novomstským
Horšili se dále na to, že
v branách Staromstských,
skrze jich
nich byl od starodávna
Staromstští
kdežto
most
na
cla
ženouce
dobytek
tržné platiti. Chtjíce však vyhnouti se
as
proti
se brániti
ob msta
pechmatm
v jednu obec
šlechty
se spojila,
od-
„když Praha v jednot bude, žádný pán nebude
pokusiti."
Avšak vtšina obce Novomstské toho asu
odpírala svoliti k jednot, dovolávajíc se toho, že král udlil jim majestát,
nmž
v
mají veliká obdarování, a že oni proto musí
svého msta,
Na
pi
svých právech a svobodách
Staromstští pohnali je
to
právm
milosti na úkor jich
nimi
v
spolené vci
zájmu
ped
a se toho držeti.
státi
sob vymohli
soud zemský, že
a akoli
vyslaní
mstského mezi
stavu
prostedkovali,
stále
teprve
na obou stranách náklonnost k narovnání.
objevila se
pi výsad
r.
1509
Staromstští
Novomstské z phonu ped soud zemský, chtjíce pestati na výpovdi krále mezi obma msty, a když se tak stalo, zvoleni sou v kvtnu onoho roku ze soudu komorního úmluvci, kteí konen 18. kvtna 1509 ob msta pátelsky ve všem
nejprve zavázali
že propustí
se,
porovnali až na artikul
výpov.
o
nmž
Vladislav potvrdil pak narovnání,
o apelaci až do toho
vání království
ponechali králi uiniti
odroiv vyízení rozepe
asu, kdy syn jeho Ludvík uveden bude v panoz
Nového
a Novomstští obhájili majestát též v tom,
že po-
eského. Následkem toho pestalo odvolávání
msta
do Starého drželi
o odvolávání,
osmnácte konšelv, že sou osvobozeni od placení
Staromstských a že jim dovoleno lámati
míli
cla
msta kámen.
kolem
Naproti tomu musili upustiti od trhu Bartolomj ského že chtjí na
do Starého
most clo dávati msta propouštti.
a
kon
i
a zavázati
dávna.
trhv
i
pívoz
Zároveia bylo ujednáno mezi nimi,
mají
ob msta
užívati
Dle starých letopisv obsahovala pvodní
ješt ustanovení, aby
„ob msta
Staré
se,
dobytek bez placení tržného
pozstalosti mají pipadati na nejbližší píbuzné v obou bývající, a že
v branách
i
že
mstech pe-
jako za staro-
výpov
královská
Nové byla hlavou všech
LXXXV mst
eského"
království
a aby „o jednotu mezi sebou již
vn
jednala" a naízení to bylo prý také do desk zapsáno; avšak zdá
že na žádost Staromstských
nese,
výpovdi Pražanm vydané vy-
bylo z
^^^)
puštno.
Král Vladislav pak 21. ervna 1509 poprvé osmnáctilennou radu
na Novém
mst
dav napotom
r.
dosadil na znamení, že
též Staré
tam
jest „vrch práva,"
vy-
1510 a 1514 Novomstským dva majestáty na svo-
as
bodné volení konšel v
asn
i
msto
nepítomnosti krále v zemi, jaké sou-
obdrželo. ^^*)
Pes zápov královu zaalo se brzo po urovnání spor mezi obma msty opt jednati o jednotu obou mst a myšlenka ta, v jejímž uskutenní celý stav mstský spatoval mocnou zbra proti oligarchickým snahám vyšších stav
dv msta
Pední
30.
se
stala
,
'
Pražská spojila se tu v jedno veliké
nž
jehož správu vedlo osmnácte konšelv a na
dchody obou
statky a
1518 po tetí skutkem.
srpna
Pražské,
pešla všechna práva,
nemla
Jednota ta však
obcí.
msto
ani tenkráte
dlouhého trvání. Vnitní rozbroje mezi obyvatelstvem obou mst, vyvolané sobectvím jednotlivcv a náboženským rozkolem, zavdaly králi
Ferdinandovi
I.
píležitost, aby 9.
záí 1528 opt
zrušil jednotu obcí
Pražských, jež byla též snahám jeho po samovlád a obmezení samo-
správy obecní na pekážku. slava z
r.
1509, by na budoucí
kdo by o
statek
hrdlo. TJmínil prý
sobu,
asy
výpov
to jednal
sob
pivésti
ob msta
tak aby byla dvoje rada a dvoje právo"
starými svými právy a výsadami spravovati. se tehdy tomu, že „nastal den, v
nmž
i
"4) Sb. ^^^)
. .
307 a Scriptores
remm bohemicarum
„k prvnímu
obnovil
sp-
téhož dne
msto má
se
Novomstští radovali
^^^) ;
III str.
avšak brzo ukázalo
272—278, 304—307.
205, 212 a 231.
Scriptores
rerum bohem.
III.
str.
a 285, Beckovského Poselkyn
Novomstská . 332 ^^^)
^^^)
ztratil
císa Karel z mrtvých vstal"
a že „Staromstským jich korouhev klesala"
Sb.
mst
o takovou jednotu
nikdo
v obou mstech rady dle své vle, ustanoviv, že Nové
2^^)
krále Vladi-
neb k té jednot se pimlouval, aby
nestál a i
nejprve
Potvrdil
Bartošova kronika
list
str.
A
286.
1.
I.
417,
Bartošova kronika Pražská
str. 46,
Snmy eské
v archivu m. Prahy.
I.
str.
str,
14
279 a kniha
LXXXVI že snaženo se
se,
V as jednoty
msty z
piinním
spravovány sou
o to, co
kterému
nastaly
ped
mstští Novomstské
podáním žalobného zdání uinil
statky a
dílo
v
nmž
dchody v znané
mimo a
líili
a zvoleným
-^*)
obma
smlouvcm
Pohnali proto Staro-
jich privilegia a staro-
Novomstští
oplatili
jim to
tžkosti, jež musí zase
od
sob od svých rad dobré 1534 dv výpovdi na soud komorním, kte-
Král Ferdinand 18. srpna
má
rozhodí.
krále, že jim
spisu,
klesati.
nové nesnáze a nevole mezi
mnohé vci vkraují
bylé zvyklosti v
snášeti.
Pražských jenom
spolen všechny
pipadnouti
z nich
obou stran nedailo se dlouho
nich
mst
spolené rady rozmnožen majetek obecní
Po zrušení jejím
míe.
a rozdrobení
aby korouhev celého stavu mstského zaala
za tím úelem,
obecní a
o rozdvojení
vyžádav
I.
rými ukonil dlouholetý spor o odvolávání do Starého msta, jakož i
dávné rozepe obou mst.
jiné
císae Karla IV.
z
r.
On
se
;
odvolávati,
pi
dv
složíce
nadání
nález soudu
1347, tak aby strany mohly se z
Novomstského do Starého msta kladu
zstavil Staromstské
kopy
d-
avšak povolil, že z nálezu vyššího práva Staromstského mohou
ješt dále ke
králi
pokuty
tm, kdož by
Ostatní
rozepe
sežných,
odvolávati,
zbyten
žádali
o soudní
a svévoln
moc Staromstských
když jde o mlýny,
má
na jehož vli
ukládati
ostati
za revisi pe.
starších
cejchy a zdýmání vod na
-^^)
mlyná píNovém mst,
o
dlání a zavírání bran a forten v Starém
mst,
o
výroní a týdenní trhy v obou mstech,
o vybírání tržného z koní
a dobytka na
Novém
mst
r.
istní píkopv,
a o prodávání piva z jednoho
druhého vyídil král ve smyslu sláva z
o
privilegií
msta
do
obou mst, nálezu krále Yladi-
1509 a na základ skuteného stavu vcí
ped
jednotou Praž-
,
'
i ^^*)
V pamtní
knize
Novomstské . 332
archivu m. Prahy na listu
A
2 napsal
Novomstský písa rádní Jindich z Chocemic, že prý „spolení Prahy a msta tohoto s Staromstským žádné platnosti a užitku jest neneslo, ponvadž obyvatelé tohoto msta tžkosti mnohé i újmu v svých živnostech nesli i záhubu pi statcích a zlehení i domv opuštní; jakož pi duochodech obecních mstských skutek to ukázal, že s tžkostí a po mnohých žádostech na Staromstských dosáhli, i také než pustili, za as nemalý užívali a mnohé schze jmívali, než to k konci jest pivedeno." Srv. též sb. str, 383. i
2^«)
Sb. str.
373-375.
|
LXXXVII skoii.^^^)
o sklad
Novomstští mli toho asu ješt jinou pi
tunného zboží, která ^*^°)
sklad byla rozhodnuta.
r.
1540 ve smyslu
nám pouze
Zachoval se
jich výsady
na takový
Zdali Ferdinand po zrušení jednoty Pražské
aneb po prohlášení tchto výpovdí nevíme.
mšany Blskými
s
Novomstským
list
jeho
z
r.
privilegia potvrdil,
1544, kterým jim po-
jišuje držení zboží zádušního k farám, zavazuje
se,
n
že na
nebude
dávati vejplatu. ^^0
Po pemožení odporu stavovského pišli svá privilegia, jakož a špitální
zpt
obdrželi
chody,
^^^)
o všechny
i
a teprve v
statky
a
též
Novomstští
dchody
o všechna
obecní,
zádušní
záí 1547, když pijati sou opt na milos,
dvanácte list panovnických se zádušními statky a
arci s
výhradou vrchnosti krále nad nimi.
^^')
královské zstalo, pokud víme, deset list panovnických,
nesrovnával se
s
d-
Na kancelái jichž obsah
úmyslem krále obmeziti samosprávu mstskou a
zten-
iti majetek obecní. Pozbyla takto platnosti ustanovení, že pouze král
má
obnovovati radu a
že,
když není pítomen v zemi, volenci od obce
zvolení volí konšely, že soud
padech
trestních,
že
mšané
mstský je píslušným i v tžkých pímohou držeti statky svobodné a že ne-
mají dávati se výprosy na statky jich sirotkv a vdov, že cla v bra-
nách a výto pod Vyšehradem náleží
obci, která též vybírá tržné a
na
kterou spadají odúmrti, a že obyvatelé Novomstští osvobozeni sou od dávání cla v celé zemi. s
Za
to
však nabyly platnosti tytéž výhrady,
kterými nkterá privilegia obci Staromstské navrácena byla.
scházelo
Ne-
msto druhdy tak více do Starého msta
mezi nimi arci ustanovení, jehož Nové
usilovn se domáhalo, že obyvatelé jeho nemají se odvolávati, nýbrž
ped
krále a jeho rady k apelacím stále zízené.
Ferdinand rozšíil takto práva svá zempanská stejn nad
obma msty
2^')
Sb. Sb.
. .
225.
260) 2«')
Sb.
.
233.
"2)
Desk zemských kvatern VIII list E 23; Tieftrunk Odpor stavv eských str. 267 a 268, Památky archeologické X. str. 457 a Snmy eské II. str. 443—445. Novomstští postoupili 12. ervence mezi jiným též tvrze, dvory
229.
poplužní a vesnice Malešice a Strašnice, jež pozdji obcem Pražským navráceny sou. 2«3)
Sb.
.
235 pozn., 247 a 251.
Lxxxvm i
I
nepoteboval rozpakovati se potvrditi základní
že
má
práv a výsad,
týcliže
užívati
obma
váním nejdležitjších list panovnických
význam z moci
obma msty
mezi
rovnosti
úadu podkomoského, Jinak Ferdinand
panským. panovnické,
potvrdil
mu
msto
jako
na
že
to,
Staré.
Konfisko-
mstm
obmezil se
ob
souce podízena novým
civilních
schválil starý
obyvatelm právo vaení
piva.
Teprv v následujících na
dchodv
zemlisty
opt kompetenci
znak mstský a piznal všem
Ve všem
ostatním spsobil tytéž pro-
v obecním zízení, jako na Starém
a
úadm
mst.
nž
opt
odhodlal se postoupiti
to letech
bylo
Nové msto pišlo a bez
nebyla možná;
avšak zamítal optovné
obecních, o
nichž správa tak velké obce
obnovil obci dívjší
trestních,
i
trhy výroní a týdenní,
ást statkv
vyata
tím též kompaktáta sboru Basilejského, jež
soudu mstského ve vcech
mny
ostala
Novému mstu nkteré
navracuje
tehdy stran podobojí už nepostaovala, uznal
arci
Nového msta,
listinu
žádosti za navrácení všech privilegií a za povolení, by konšelé mohli
ml
sami rychtáe dosazovati, jenž by
Novomstská
šického^ obecních clo
a
mlejn^ vápenice a
tech hranách^ tržné
ve
optné
dostala se takto v
z
dobytkv a
krámv^
platy z
postoupeno
jí
Vltav, jakož
dávala
z
dodávání vody a
penžité i
povoleno
cizí vína.
jí
Pi tom
sirotky vrchní právo
dkladu
clo z
z
z
Obec
držení poplužniho dvora Male-
pívozv
odchodné ze statk osob, jež se
úad mstský.
zení na
a obdržela povolení vybírati ungelt z cizího
koní,
msta
sthují, jakož
ohchodv mstských.
i
vína
ukládati
Krom
toho
díví a pozdji vejtonní dchod na ece zíditi obecní sklep^
ustanovil
král,
v kterém by se pro-
že konšelé mají
poruenské vykonávati a že pi
apelaci
opt nad má obnos
ze dvou na deset kop se zvýšiti. ^^*)
Když ujal se vlády Maximilian 11. vyslali Novomstští ze svého stedu nkteré osoby do Vídn, aby u dvora vymohly potvrzení privi,
legií
a povolení nových milostí.
mstem mli
vyslaní
jmenovit
Dovolávajíce se rovnosti se Starým žádati,
aby císa jim kollaturu nad
všemi statky zádušními a špitálními navrátil, polepšil
'^«*)
Sb.
a zvláštní majestát vydal
. 243—248,
.týe, srv. též
dchody
na sklep obecní
Pokud se cla z díví artykule snmovní z 1. 1575 list K. 1 252 a 258.
i
obecní a cla
na sklad
soli
v Podskalí vj^bíraného a z
1.
1610
list
X.
3.
LXXXIX nebo
a železa,
majestátu z
hovl
a
vín
cizích
jim byl navrátil neb
I.
Teprve za císae Eudolfa
Císa potvrdiv
mnohých svých pání. odúmrtí.
polovici
r.
1595 povolil opt, aby
pozemské a
sob
klásti je
r.
sob mezi
udlil. ^^^) se
Nové msto splnní
i
dvr
1604
r.
stoupil
jí r.
mšané
i
mu 2000
rejnských zaplatilo
zl.
sob
obec mohli
cizí
zl.
rejn.,
vína prodávati
poplužní v Sterhoholech za 7500 kop a císa po-
Staromstská smluvila iní.
kupovati statky
jiným roku 1575 ves Nusle za 8000
1599 zádušní jmní kostela
ku prospchu
1577
r.
zámožnost Novomstských. Obec
zase
se
vystavení a vydržování špitálu
vína
mu
udlil
privilegia
1596 Aridelskou zahradu za 2500 kop, aby tam
mohla,
privilegia,
bez relace královské do desk zemských. ^^')
Následkem toho vzmáhala zakoupila
nevy-
1584 postoupil vrchnost a panství k statkm
r.
obecním, zádušním a špitálním, když a
nov
dokalo
II.
11.
1575 pouze ta
r.
ud-
výhradné právo se
Avšak Maximilian
soli.^^^)
nýbrž potvrdil jim
jich žádostem,
jež Ferdinand
mstu
1562, kterým Starému
r.
ku prodeji
lovalo
nuceni položiti odpor do desk zemských proti
byli
Konen
sv. Alžhety.'^^^)
se s ní, piznavši
svých
Apolynáiše k snadnjšímu
sv.
dchod
sl
právo prodávati
jí
tím
1620 obec
r.
a
cizí
vším spsobem, jako ona
-69)
Ve
válce tidcetileté dolehly na
Nové msto
tytéž
dsné
útrapy vá-
lené, spsobené náboženskou nesnášenlivostí, jako na insto Staré a od té
doby provádny v obecním
mny.
Obsah
obdrželo,
privilegií,
nelišil
se
jež
i
soudním zízení obou
hrub od znní souasných
Archiv eského místodržitelství
^^^e)
Sb.
2«')
Sb.
-6«)
Sb.
špitálem
sv.
fasc.
nj
15.
a Sb.
2.
.
a
III.
listin
256.
278, 285 a 319. str.
638. Srv. Bílek
Djiny
konfiskací
Alžbty pod Vyšehradem spojen
r.
kvtna téhož roku od Jana Hrona
sousední reality.
(Libri
Archiv m. Prahy
listina
úad
. 510
7.
1505
r.
— S Novomstským asu
špitál sv. Bar-
založili,
(nynjší
.
zakoupivše p. II.-427)
1514 a 1515 ješt
ab anno 1504 N" 23
pozemkových
subn.
950.
dm
nmu
antiqui contractuum
11 a N*^ 24 listy 34 a 87 v
btr.
byl toho
msta
pod klášterem Slovanským a pikoupivše k
-^^)
II.
panovnických
P
P-106 subn.
tolomje, jejž purkmistr a rada Nového pro
stejné pro-
Nové msto od Ferdinand
2G5^
. 267. . 274, . 288 a
mst
knh
Pražských.)
dv
list
B
xc Císa Ferdinand
Staromstských. dušní jakož
dva
i
listy z r.
navrátiv
11.
1486 a 1544, jimiž
statkm zabezpeeno
bylo, potvrdil v
pedchdc,
pi tom
když byl
r.
statky obecní a zá-
právo obce k
ervnu 1627
má
1476 o zachovávání kompaktát
tmto
ostatní listy svých
vymínil, že pouze katolíci
obce a že proto ustanovení
býti práv a výsad z
mu
mohou úastni
listu krále
Vladislava
Pi tom
pozbýti platnosti.
rovnž obecní dluhy v as povstání sdlané za neplatné. ^'^) Po uzavení míru Westfálského podali Novomstští v prosinci 1648 žádosti císai za nové milosti a císa povolil jim 3. kvtna 1649
prohlásil
na uznání prokázané jich statenosti v výsady a práva, jež nkolik dní
krom
uznav
hrab Harrach
obležení Švédského
jim upíral,
pravé
nm
prodávali domácí
Novomstší
i
zboží kupecká, sukna, plátna
eeného
nalézaly
v Jindišské
vína a provozovali
cizí
„aby v
žádali totiž,
tmi
Mezi
deset
dní se
podvržené, kterými panovníci eští povolili
i
držitelm domu, „Andlská zahrada" v
byl udlil,
a potvrdiv jim
na to všechna pedešlá privilegia mstská. též všechny listy,
mstu
tím Starému
tytéž
právo patronátní k jich kostelm,
že jim náleží
toho,
jež arcibiskup
ped
as
i
as
aby
kupectví. ^'^)
jarmarku Svatovítského všelijaká
vci v
jiné
rzná
ulici,
dom
svém privilegovaném
Andlská zahrada i na jiných vykázaných místech se prodávati smly", a císa vyhovl jich žádosti tím spsobem, že obci, která se nalézala v držení toho domu, staré jeho výsady potvrdil. Ferdinand
III.
vbec
vtšinu žádostí jich pízniv vyídil; pouze v nkterých vcech ne-
Tak
uinil jim po vli.
žádali
mstem písa jich mstský sml jich
stídali v
úad
marn, aby k vli se nazývati
perkmistrském
se ubytování vojska ve
mst
s
dalo na
rovnosti se Starým
kancléem, aby se
mšané
mšany Staromstskými, aby útraty zem a aby Nové msto
bemeno berní, nežli Staré msto, ponvadž v as války vydáno jest mnohem prudším útokm nepátelským a ponvadž „nyní mezi obma msty proti nkdejšímu asu veliký rozdíl jest, kdež v as
neslo menší
Švédského obležení na sta a zruinovaných
se
vynachází."
nuceni generálovi Beckovi,
270)
Sb.
"O
Sb.
. .
domv
z
gruntu zboených, rozstílených
Poukazujíce
dále
když u nich posádkou
k tomu, ležel,
že
dvory
byli
své
311, 181 a 233.
328 a 330.
I
XCI ponvadž nemli
obecní Malešice a Štrboholy postoupiti,
ím
živiti,
k zkáze pišlo, vesnice
ským
„mnoho
a lííce, kterak i
nkteí
jiní
domv
set
vojsko jeho
gruntové obecní officírm vojen-
jiným v kontribucích postoupeny a dány byly," žádali císae,
i
opt po
aby jim uinil „njakou obzvláštní císaskou milost", by se
Císa povoliv jim válenou
tak strašných ranách mohli vzpamatovati.
náhradu 150000 z vinic a
Užilo
osvobodil je na padesáte let od dávání dávek
zl.,-''^)
druhou polovici odúmrti k dobrému obce.
postoupil jim
v tom všem Nové
i
Od
msto
doby potvrzena sou privilegia Novomstská o
té
týchže podmínek jako
apelaní radové a
sob ješt
ervna 1747 za
16.
Pražským, když byli
r.
1734 eské místodržitelství podali souhlasná dobrá
této koupili
statek Krestovice
s
sob
r.
1679 od Jana Jiího
Koenského
z Terešova
Hoejší a Dolejší Oudraži a Jehhadhj v kraji Prachen-
ském; avšak nepodrželi
jej
dlouho, nýbrž už
1695
r.
se
svolením
komory
eské
prodali jej Sigmundovi Ludvíkovi hrabti z Trautmansdorfu.
na
r.
to
1727
tomu není žádných námitek.*'^)
zdání, že proti
z náhrady
r.
mstm
obma
mstem.
úplné rovnosti se Starým
jednou císaovnou Marií Teresií ve Vídni dne
2^2)
války
té již tidcetileté
Brzo
1715 prodali též statek Nuselský nejv. purkrabí Janu Josefu hrabti
z Vrtby za 8000
zl.
rejn. a v stejný
as
koupil
od nich
hrab
František
Antonín Spork And^hkov. zahradu,, aby tam zídil klášter Celestinek. (Archiv m. Prahy
2'^)
IV.
str.
Sb.
.
V
listiny
.
203, 1109, 2423 a 2475 a též Schaller Beschreibung Prag's
210 a 383). 342
a archiv
dobrém tom zdání
eského praví:
místodržitelství
P-106
„Obwohlen man nun hierinnen
vor zimmlicher zeit abgekommene vnd tates enthaltener befunden,
fasc.
nichts
zum
theil
subn. p.
2.
—
viellerley bereits
auch veránderte immuni-
destoweniger, da doch gleichwohlen die
gedaechtnuss solche jemahlen gehabt zu haben,
zum sonderbaren
trošt deren
supplicanten gereichen mag; solchemnach dann ermeldte president, vicepresident vnd raethe ihre unvorgreyfiiche
meynung hiemit
eróíFnen, wie nemlichen
sothane privilegia (jedoch wie dermahlen die Neustaedter in usu et possessione atque
actuali
eorum
exercitio
sich befinden)
konigl. Mayt. allergnaedigst confirmiret
von Ihro Kayser. vnd
und Deroselben
thaenigkeit eingerathen werden konnte."
ein solches in unter-
Hradanská.
Privilegia
v jež od
okolí hradu Pražského
as
dávných
nalézalo
bylo panovníky
se
hojn nemovitého
zboží,
eskými nadáno k úadu
nejv.
dob, kdy ješt majetek korunní od zemnerozeznával, zajisté ku hradu samému, k sídlu to panov-
purkrabství Pražského a jež v
ského
se
nickému, se poítalo.
Na území tomto
založil a
hradbami obehnal
nkterý z purkrabí Pražských asi v dob krále Jana msteko Hradany^ z nhož se pozdji vyvinulo tvrté „vrchní msto Pražské." ^*'*) Jest
pravd podobno,
se se svolením
milosti
že založení tohoto hradského
královým a že
propjeny, kterými
upravoval;
vnických,
se
avšak o obsahu jež
ped
pi tom novým osadníkm pomr jich k úadu nejv.
jich,
válkami
msteka
jakož
i
o
byly
dalších listinách pano-
udleny, nemáme žádných zpráv. Víme pouze, že nad ním krabí anebo v zastoupení jeho
šest s
snad byly nejv. pur-
místopurkrabí hradu Pražského práva
veejné moci vykonávali, že tam rychtu pronajímali, kteí potem
rychtáem a pozdji
s
konšely sázeli,
purkmistrem v ele správu
obce vedli, a že jeden neb druhý pedsedal zahájenému soudu
Krom
njaké
purkrabství
msteku tomu
husitskými
stalo
msteko
mst-
vcech závislé na Menším mst Pražském, s nímž se v spolené ohrad mstské od r. 1360 nalézalo, kdy císa Karel IV. kázal okolo Strahova a pes Petín dolu k Vltav novou zed dlati. Obyvatelé jeho, pocházejíce asi vtším dílem z Malé strany, spravovali se rovnž jako Malostranští právem Magdeburským a brali nauení u rady Menšího msta Pražskému.
"4) Srv.
Tomkv
305 a 515.
toho bylo
Djepis m. Prahy
I.
str.
to v právních
234 a 532 a
II. str.
97, 114, 280, 300,
XCIII skélio. -'^)
Nebyli
však
nýbrž lidmi poddanými, tak
nosti,
hlídati
i
jako ostatní Pražané,
,
kterým bylo odvádti jak urité platy vrch-
nkteré roboty ku hradu Pražskému, jmenovit
konati
pi vži
zloince
svobodnými
lidmi
Daliborce
a
hrabati,
sušiti
a kliditi sena
v oborách královských. ^'^)
Válkami husitskými trply Hradany jako Malá strana velmi mnoho.
Pražané vymohli
sob
sice
na císai Sigmuudovi
na Hradanech pebývají
obyvatelé, „kteíž
svatého Václava", mají se
r.
1435, že
ped hradem Pražským
nimi srovnati v pijímání pod obojí
s
sobou;^'*) avšak ješt za krále Vladislava bylo tam míst, takže král
r.
sp-
mnoho pustých
1483 udlil obci Hradanské povolení, aby pustá
mstišt ve mst neb na pedmstí Pohoelci rozprodávala novým osadníkm, kteí by na nich domy vystavli a z nich pak podnikali, „což jiní súsedé téhož msta a pedmstie inie k obecnému dobrému neb králi JMsti a úedníkóm JMsti, pánóm purkrabiem Pražským." '^''^) V tu dobu však obec nemla ješt ani tolik prostedkv, aby vlast-
sob mohla
ního písae
smlouvy
století
s
a uzavírala proto jako už asi ve XIV.
platiti
písai Pražskými,
zvlášt Malostranskými,
aby ob-
starávali též její záležitosti písemné. ^*^)
^^^)
Y
knihách Hradanských zachovalo
Hradany; na p.
strany na
se
nkolik nauení daných z Malé
dle liber contractuum z
48 v archivu m. Prahy vyslali
r.
1410
— 1516
.
3 list
1488 Hradanští ze sebe dva z spolupí-
r.
sežných „s volí pana purgkrabie hradu Pražského ku pánóm Malostranským o raddu a nauenie," jak se mají zachovávati
pi každém
kšaftu a poruenství
a obdrželi od nich obšírné sdlení práva. "«) Sb.
.
"') Sb.
str.
316.
218.
Hradan
2"^^)
Liber contractuum m.
2^3)
Dle knihy Hradanské
z
r.
1410
— 1516
.
3 list 32 a násl. v archivu
m. Prahy.
r.
1504 za
.
72
list
49 v archivu m. Prahy stala se na
p.
úadu
purkmistrství
purkrabství uroz. vlády ky p. Jeronýma z Skuhro va a za p. Ondeje Topolovského v pítomnosti starších i vší obce
Jakubem písaem Menšího msta Pražského a „tudíž naším", v které mu Hradanští odpustili dv kopy miš. „za tu práci, kterú u nich vede a jim v potebách jich posluhuje" s tím doložením, že „tu
Hradanské smlouva
práci
má
vésti až
s
do nové raddy sazenie, a když nová radda bude usazena,
tehdy hned od toho
asu má jemu
za jeho práci a službu dávána býti jedna
XCIV
1 Král Vladislav chtje pispti k rozkvtu této obce udlil
6.
jí
propjiv pi tom mmsta Pražského Hradan" právo,
ledna 1512 majestát na dva výroní trhy,
šanm
obyvatelm „vrchního
a
aby prodávali se svolením purkmistra a konšel všelijaká pespolní i
domácí vína a aby mohli taková vína aneb jiná kupectví bez pe-
kážky kohokoli po pochybnosti,
královských do
silnicích
pivážeti.
'^^^)
Není
Hradanským na pímluvu Rožmitála, který práv tehdy
že majestát tento vydán byl
tehdejšího nejv. purkrabí
Zdeka Lva Osudný
ve velké byl pízni králov.
ás
hrad Pražský a velkou až na radnici a
Malé
požár,
který strávil roku 1541
neušetil ani Hradan,
strany,
dom
nkolik málo
z
kde
všechna ostatní stavení popelem
|
Teprve po letech vzpamatovali se zase Hradanští a podali
lehla. -^^) r.
msta
1567, když byl nejv. purkrabím Jan mladší Popel z Lobkovic, císai
Maximilianovi lostí
II.
žádost za potvrzení starých a povolení nových mi-
a práv. Žádali, aby kupci a pespolní lidé z jiných
dali a neprodávali vín a všelijakých pití v
mst
domech panských
nesklájiných,
i
aby obci náleželo dávati povolení k takovému prodeji pouze
nýbrž
tm, kdo
mají právo
jinému taková
pití
mstské
a trpí
pobrati
s
mstem,
a polovici
souc oprávnna každému
do špitala a druhou k obci
Poukazujíce dále k tomu, že zdi a brány na Hradanech sou
obrátiti.
zboeny a že druhdy na groš královský krále Vladislava byly vny, jakož i že oni žádných dchodv odnikudž k obci nemají,
vystaprosili |
císae,
aby „pro opatení
stolice své
eském"
v království
dal zase j
takové brány a zboené zdi
z
komory své vystavti a pro budoucí
opravování a zachování jich aby jim vysadil
v branách z
clo
nákladních, na kterých jakéžkoli zboží k prodeji do
msta bude
voz
vezeno.
gr. na míšesko každý rok a týž Jakub podvoUl se v to, když by toho poteba kázala který list psáti králi JMsti od pánóv a od obce aneb pánu JMsti najvyššiemu panu purgkrabí, pánu našemu JMsti, aneb jiným pánóm nebo mstóm, že od toho nemá nic bráti a také když by které pilné poselstvie bylo ku pánu purkrabí najvj^ššiemu JMsti aneb k druhému panu
kopa
purkrabí, že to
má
uiniti bez odpornosti,
aneb
listy psal zvláštnie
toho
má jemu
.
kterému
z
krom
placeno býti bez odpornosti podle
207 a 354
28«)
Sb.
^*^)
Beckovský Poselkyn
kdyby které zápisy dlal
súseduov aneb jiných obyvateluov, od
ádu
a práva jeho."
b. I.
str.
93 a 99.
:1
!
xcv
Konen
dovolávali
se
toho,
císa
už
že
ml
Ferdinand
zámek
chtl
msto Hradany vy dlážnebo sami se snesli, diti, domáhajíce se, by na to co nejdíve došlo že jeden každý soused dá vedle možnosti ped svým domem kus Pražský uiniti pístupnjším a
úmysl
;
vy dlážditi,
místa
mst
aby
petržena býti mohla".
Hradanským
teprve uinil dležitou
ímu z
na
je
ku správ.
(31.
mšan
dávná pání
dostali se
avšak
11.
promnu v právním postavení tohoto hradského msto královské a pikázav je král. podkomokdy nejvyšší purkrabí Vilém
Tu
srpna 1592).
ostával
úad
nejvyššího
purkrabství skoro rok neobsazen a císa užil té píležitosti, plnil
;
Nástupce jeho císa Rudolf
^^^)
Stalo se tak brzo na to,
Rosenberka zemel
ve
dubna 1567 dal
14.
to
bláta
toho neumíme povdti, zdali snad též pednese-
listu
ným žádostem ponkud vyhovl. msta, povýšiv
Císa na
^*^)
smradové a
kterým jim potvrdil výsady krále Vladislava
list,
znní
neznajíce
a nepíjemní
„nevolní
„vrchního
msta
aby na-
Pražského", kteí na
pod pímé panství jeho a chtli pod ním zstati.
as
Odeslal v
v-
podkomoího království eského Humprechta ernína z Chudenic na radnici Hradanskou, aby shromáždné obci oznámil, v že on jako král eský poruil vyjmouti msto Hradany z moci nej23.
záí
o.
r.
vyššího purkrabí Pražského a pipojiti k tetímu
Na
svobodnému stavu
podkomoí téhož dne radu tam obnovil, dosadiv poprvé na úad „dokonalý poet konšelv, totižto dvanácte osob", kdežto do té doby v rad Hradanské pouze šest osob sedlo, a zárove naídil Hradanským, aby z nález soudu svého mstského se mstskému.
to
více neodvolávali
k
nejv. purki'abímu, nýbrž jako jiná
ke králi a k radám jeho nad apelacemi zízenými.
Když pak bím od
mn 2^2)
a
9.
dle všeho
Adam
(24.
Archiv esk. místodržitelství
.
283)
Sb.
28*)
Protokol radní list
královská
^^*)
ze Hradce, který byl nejv. purkra-
ervna 1593, žádných námitek neinil
po jeho smrti
msta
listopadu 1596)
fasc.
P
—
úad
106 subn.
proti
takové pro-
purkrabský
opt
2.
261.
K. 20.
mátora a
msta Hradan
z
r.
1589—1592
c.
1539 v archivu m. Prahy
Ped tím 17. ervna 1591 obnovoval dle listu E 15 radu (pript konšelv) urozený rytí Jiík Mošaner z Valdova, purkrabí
hradu Pražského.
XCVI
as
delší
kterým potvrdil jim
jestát,
starší
provozovati,
radou dosazenými.
Pi tom
spravujíce
vymínil
avšak povolil vybírání ungeltu z vína
anští a
dm
mohli
poncky
msta
radní opravovati,
svobodná, která téhož
pi tom
se
vydržovati. ''^'*^)
nedávné jich vymoženosti,
^*^*')
11.
vajíce 19. února
r.
tehdejší
úadu k
do vlastních rukou Matyáše ní,
tomuto mstu,
snme, který
odpov
„od starodávna
kterak
Adam
purkrabí
se v
purgkrabové
msto
a osazovali,
to
a
v témž
Pražští
obyvatelé jeho
ped
odvolání svá v soudech a rozepech
mst
se jimi
n
brali,
na proposici
msto Hradany
úadu
slavné
a
svého do
domv
téhož
msta, jsou
pamti císa Rudolf ráil
svaté
jest
pe-
raddu obnovovali ídili a spravovali, též také
nejvyšší
purgkrabové odoumrtí a jiných pípadností, jako vystavování piv vováru
e-
Odevzdá-
nejvyššího purgkrabství Pražského náleželo, tak že jsou
nejvyšší
dešlí
nejv.
1614 za pítomnosti císae odbýval.
snmovní, vykládali v
úadu
1612 potvrdil Hrad-
r.
stavy k tomu, že se ujali jeho práv na
ských Budjovicích
k
mistiy
staršími
;
ze Šternberka rozpomenuv se na práva svého
piml
svo-
sob pouze právo k odúmrtm do msta pivezeného, aby Hradvodu do msta po trubách vésti
Avšak když nástupce císav Matyáš
anm
ma-
mohou bez pekážky a
užívají, a že obyvatelé jich
bodn emesla
Hradanm
1598
r.
jich privilegia a ustanovil, že mají
jako jiná
užívati týchže práv a svobod,
tetího stavu
císa
vydal
neobsazen,
ostával
z pi-
požívali, ale posléze
se
téhož
msta
ujíti
purgkrab Pražského nebylo." I oznaúad jest vec zemská stavu panskému
tehdáž, když žádného nejvyššího
ponvadž ten náležející a tomu úadu na tom, aby též msto od nho šlému spsobu odnímáno nebylo, nemálo záleží," že se movali
s
císai,
,,
proti
pede-
stav panský
jinými stavy namluvil a snesl to pednésti a žádati, aby nejv. pur-
krab Pražský s král. prokurátorem v té vci byl vyšly šán od nejv. úedníkv a soudc zemských, jakož i od rad soud dvorského a komorního, a jak ti vynajdou, komu to msto pináleží, na tom aby se pestalo.
Císa odpovdl,
a aby ten, kdo své právo k
28-^)
Sb.
28«)
Sb.
. 286 . 297.
a 354
c.
že není
mstu
tomu odporen, aby
ukáže,
toho též užil;
se tak stalo
avšak
,,po-
XCVIl iivadž nkteré potebné spisy k provedení jeho práva na
hrad
ském zstávají, k kterýmž na tento as pístupu není", že na mysliti,
aby „pi píležitosti, co nejdíve možné, té vci
stavv pedloženým spomoženo
odpov
milostivou
jistý
snmem
spisován,
msto Hradany
o
zavení a
do
spsobem od
podkovali za takovou
asem
k takovému vyslyšání a rozeznání den
snm
jmenovati ráil." Když pak
krabí" byl
to chce
a jenom ješt žádali, aby císa „mezi tímto
píštím generálním
a
bylo." Stavové
,,v
lozumentu
nejv.
pana pur-
mezi artikule jeho pojato bylo též snesení
tu
purkrab má
toho obsahu, že nejv.
vyjití
Praž-
nejprv píštího
komu to vrchní msto anebo k ouadu zemskému
generálního
náleží,
býti,
zdaž
s
snmu
prokurátorem o to rozeznán
císai jako králi
purkrabství Pražského.
nejv.
eskému Než rok
uplynul a rozhodnutí ve sporné této záležitosti nestalo se žádné. to usnesl
se
generální
snm
že
1615,
r.
vc
osob z vyšších stav, které mají tu postního nejprve píštího
ped
že
bu
zvoleno býti osmnácte vyjití
ob
ase nemohla
soudu zemského
strany,
táž
vc
pokudž možné
býti porovnána,
úadníky a soudci zemskými
uvážil,
ubrmanskou vejpovdí aneb spsobem v
snmu
pak bude na císai, aby
„jakby to dáleji
do
sebe vzíti a
bude, porovnati, a kdyby v tom
má
Na
s nejv.
Budjovickým doloženým k místu a konci bez dalšího prodlévání pivedeno býti mohlo." Avšak ani tentokráte nedošlo se k žádnému rozhodnutí, takže ješt v
kvtnu
r.
1620
z
Dube vymohl sob na snme nové
s
radami svými nejv. purki-abl
i
nejv. purkrabí
snesení, že
má
Bohuchval Berka
král
Bedich Falcký
prokurátora svého vyslyšeti a k spra-
vedlivému rozeznání sroiti, aby tomu sporu mezi purkrabím a
Hradanskými, kteí díve spomoženo
K
tomu
se od
úadu
tmi
jeho odtrhli, „co nejmístnji a nej-
býti mohlo".'*')
arci ani tentokráte nedošlo a
po bitv na Bílé
nadané k
více
možno
jest
majetkem zemským aneb korunním a zdaž
vésti o to spor, zdaž zboží
hoe
nebylo
úadu nejv. purkrabství král eský mže s ním
vle aneb-li potebuje ku njaké promn s ním svolení stavv, ponvadž nejvyšší úady zemské staly se zcela závislými na vli panovníkov, jenž sob vyhradil moc pedsebráti promny
nakládati
28^)
Kniha
dle
své
snmv
a artikulové
.
112 listy 555, 558, 562, 577 a 632 v archivu m. Prahy
snmu
generálního
1.
1620
str.
112.
XCVIII správy zemské
organisaci
v
a
ohledn dotace úadv. Akoli však Hradany
mšanv
stavení
vži Daliborce a zaež jim njaká
ostaly
vydávati
mstem
královským,
napoád
byli
vojákm
se
V as
úleva na berni bývala poskytována.
starodávná bemena.
onomu
pi
bern
V
ervenci 1627 stžoval
zpují
náboženské zcela platili
stravu poskytovali, nýbrž aby podnikali též
i
Khnig
už na druhý rok
právní po-
hrabati, sušiti a kliditi sena v oborách královských,
v domích byt
rami Jan Karel
pedpisy
povinni vydržovati stráže
persekuce ale žádala na nich komora netoliko, aby a
nové
a obyvatel tamjšícli nerovnalo se ve všem
mst. Hradanští
ostatních
také
tudíž
Khnigsfeldu
z
sob
dozorce nad obo-
komoe,
král.
že Hradanští
se práce v oborách vykonávati, vymlouvajíce
Když Hradanským
na ránu morovou a nesnesitelné dan.
byl dodán, podali zprávu, z jakých
píin
spis
nejsou více povinni takovými
robotami. Císa Rudolf pipojiv je k svobodnému stavu tetímu osvobodil je
od všelijakých obtížností na tento stav neslušných
obci, tak
velkou
nésti.
mrou
znuzilé, není také více
Druhdy ítala znanjší poet
možno
mšanv;
tolikerá
a jich
bemena
avšak nyní sou domy
mstské na vtším díle od vyšších stav zakoupeny, soused je tidcet a z tch ješt mnozí nádennickým dílem na vinicích almužnou se
sousedm
živí.
sotva a jiní
Lííce živými barvami, kterak nkolika schudlým
není možné „tolik nátisk vystáti", prosili „pro
Boha a mi-
losrdenství boží, aby nad možnost svou tolika metlami šviháni a
obt-
žováni nebyli." Avšak z komory naízeno jim 14. ervence 1628, aby se ke klížení sena vypravili,
povinnosti byli osvobozeni.
Vídn k je
Na
a ten jim 22.
císai
a zárove v
ponvadž prý niímž
odmnu
za
to,
to
Hradanští
obrátili se s
záí 1628 všechna
že pistoupili
neukazují, že by té
prosbou do
privilegia
potvrdil,
k víe katolické, osvobodil
od hlídání zloinc pi vži Daliborce a od klížení sen v oborách
královských,
pomru
2^^)
zrušiv tak poslední
zbytky bývalého jich poddanského
k hradu Pražskému. ^^*)
Akta
v archivu
dinand
II.
.
místodržitelství fasc.
naídil pak
v království
23.
P
106 subn. 4 a Sb.
.
316.
—
Fer-
záí 1628 presidentu a radám zízené komory
eském, aby budoucn, „když by
toho poteba nastávala, zlo-
ince pi vži Daliborce skrze stelce neb tovaryše na hrad Pražském
II
XCIX Hradanští napotoin pokládajíce se za svobodné vrchní
mstm
Pražské domáhali se týchže výsad, jež ostatním byly udleny.
pjil
Císa
Leopold
I.
potvrzuje jim
r.
msto
Pražským
1657 privilegia pro-
mstské nebyly více vyjímány aby obec Hradanská neb obyvatelé její po pí-
jim nové nadání, aby domy jich
mstského
ze šosu
mst
kladu tí
domm,
kdyby
a
Pražských mohli vykonávati právo odkupné k
tmto
chtla osoba stavu vyššího koupiti neb prodati. ^®^)
je
kvtna 1688 sdleno bylo mavcech politických a vojenských
Deki-etem místodržitelským ze dne 11.
Hradanskému,
gistrátu
že
má
ve
mstskému hejtmanu Malostranskému záležitostech
jež
tu
k
podízen a pouze v obec-
úadu podkomoskému,^®^) a dvojí tato závislost, mnohým sporm podnt zavdávala, mla Hradanské k tomu,
ních i
býti
aby se ucházeli o povolení téhož státoprávního postavení, jež zaujímala ostatní
ti
msta
Pražská. Po
mnohém marném
o to usilování
se jim za panování císaovny Marie Teresie domoci se, že z
moci
král.
a komoru,
podkomoího
jakož
úad
držitelském
pímo pod
a postaveni
vrchní editelství hospodáské,
i
1739 bylo zízeno,
r,
podailo
vyati sou
representaci
král.
pi
které
místo-
aby vedlo vrchní dozor na
obecní hospodáství Pražských a ostatních
privilegovaných
mst.
Cí-
saovna obnovujíc r. 1751 pedešlá privilegia, pokud jich užívajía neodporují ústav zemské, propjila jim k tomu právo, aby mohli užívati desk
nen
r.
zemských jako jiná privilegovaná msta královská a ko-
1756 uznávajíc jich vrnost, povýšila je výslovn na tvrté
Pražské. Ustanovila ostatní
msta
pi
tom, že mají užívati týchže práv a výsad, jako
své též tím,
mst
aneb popírati jim pednost, a
akoli
leží
královskému hejmanu sou podízeni,
sloužící hlídati
aneb vartovati, též
náklad komory hrabati, 289)
Sb.
290)
Weingarten Codex
odvodovala
s
seijo
519.
rozhodnutí
když mezi
msta
uvnit hradeb Pražských,
msty Pražskými
v týchž oborách
sušiti a skliditi dali."
332. str.
též
sta-
královských mohlo initi
že jim to musilo picházeti za tžko,
Pražská poítáni nebyli,
.
snmích
Pražská, jmenovit práva hlasu a sezení na
vovských, aniž by nkteré z venkovských stejný nárok
msto
v
as míru
královských na
c i
ve válce nesou stejná
bemena
a nad ostatní
že u nich nalézají se katedrální chrám a
patí hrad
i
Sb.
. 344
anského anské 7. et
nm
tím sou povýšeni,
kapitola, že
residence královská a že v jich stedu vyšší
zízený ústav šlechtien mají
2^^)
pi
msta
— Majestát poslednjší 1753 — 1758 . 1588 425
r.
prosince 1757
i
nov
sídlo.
a 346. z
úady
k nim
1.
peten
rerum memorabilium." Obec
pozdji na mšanstvo rozvrhla.
byl dle radního protokolu Hrad-
v archivu m. Prahy obci Hrad-
a zapsán „ad librum aureum privilegiorum zaplatila za taxy 600
zl.,
jež
sob vypjivši
Privilegia spojené obce Pražské. Obecní a soudní zízení
zmnné,
moci zempanské ponkud století
spsob
v staré
II.,
stedním
i
veškeré soudní
Už
v
r.
1547 v zájmu
nesrovnávalo
se
s
opravnými
nesoucími se za zjednodušením a sousprávy ve stát, jakož
politické
úkol moci veejné na
dob
Pražských,
avšak celkem až do osmnáctého
zachovávané,
myšlénkami císae Josefa sením všech
ty mst
pene-
i
placené a zkoušené úadníky.
sob na to, požadavkm doby a
císaovny Marie Teresie stžováno
že
mstech nevyhovuje že též správa jmní obecního v mnohém ohledu jest nedostatená, akoli dozor státní na innost úad mstských stále se piostuje a akoliv obce byly pinuceny velkou ást nemovitého majetku svého emfiteukonání soudní moci ve
ticky prodati.
Syn a spolu vlada císaovny Josef
anonymn nkolik spis pamtních,
II.
obdržel
v kterých znaleckým
líily se vady soudnictví a správy obecní v
r.
1772
spsobem
mstech Pražských
a inily
pro pemnohými podízenými úady
se pozoru hodné návrhy opravné. Spisovateli bylo nepochopitelno,
v Praze a soudy
tyi
trvají i
etnými právy
vatelstvu tikráte tak
výhodám, jež by navrhoval,
magistráty
postranními, kdežto ve Vídni postauje oby-
etnému
z toho
s
jediný magistrát. Poukazuje k velkým
vzešly,
aby všechny místní
kdyby Praha tvoila jedinou obec,
úady
a soudy
se
zrušily a pro spo-
Odvodoval mnoho asu a penz
jenou obec zídil se jediný soud a jedna rada mstská.
návrh svj tím, že takovým soustedním se
uspoí a že správa obce dostane
úad
se do lepších rukou.
teba, aby gubernium a soud apelaní v jedné kráte naízení
a
sice
prostednictvím mstských hejtmanství, jež je
magistrátm teprve opsané doruují.
kretá,
král.
záležitosti
Nebude pak dávali tyi-
rychtáv
a
celé
Hejtman mstských a jich seady úadník nebude vbec více
cil
teba o
Ponvadž
zjednoduší
bu
mšanstvo
aby se
se
movitosti
necha
vymí
se
spisech
hospodaí
vesms
s
dchodv
Ma-
stálé platy,
aby nemli zájmu na
a
se jim zakáže užívati
i
svých píbuzných. *'^^-)
mst
kterak zvlášt na Starém
bylo líeno,
obecním jmním, a navrhováno, aby obecní ne-
se prodaly, sti'ženými
obecních
mla
se
penzi nejprve dluhy obecní
se
mšany se platily. hospodáským úaduíkm obecním
zaplatily a jestliže co zbude, z toho
Správa
Pražských.
ubytování vojska.
povoz k soukromým potebám svým
jiných dvou
špatn
spory
prodati aneb za kasárny
bemena
zbavilo
vyizování záležitostí soudních a obecních, a
V
úady mst
ostatními
moci ostatní ti radnice
se
gistrátním radním
obecních
vné
pestanou
a
spojený magistrát nalezne dosti místa na radnici Staromst-
budou
upraviti,
se
mezi magistráty a
píslušnost
ské,
úadování
všechno
,
pak
dan
za
odejmouti a sviti komorní a bankovní administraci, aby
ron
istý
výnos odvádla do pokladny obecní. ^^^)
Pamtní
tyto spisy byly dvorskými dekrety ze dne 24. a 27. srpna
1772 zaslány eskému guberniu a zízenému pi telství
mst
hospodáskému
s
nm
vrchnímu edi-
naízením, aby vyslyšíce hejtmany a magistráty
Pražských podali o nich na vyšší místa dobrá zdání.
nvadž prý
pozemk
aby se v prodeji obecních
se naizovalo,
se pozorovalo, že stížnosti
Pi tom
pokraovalo, po-
na nedobré hospodaení
s
nimi
sou oprávnny. Pochopitelno, že rady
mstské
se bránily velmi
houževnat
proti
takovýmto promnám. Ukazovaly k tomu, že jediný magistrát nebude
moci
zastati
všechny práce, které nyní obstarávají
s
nkolika iiady
mstskými; že obyvatelé tí mst Pražských budou míti daleko na radnici Staromstskou a že utrpí na svých živnostech, když se jim odejmou
vlastní obecní orgánové,
kteí se o
se dalšímu zcizování obecního majetku. se uplatí, když se
obcem ponechají
n
Obecní
jich nemovitosti,
bovaly, nežli když se za
n
zem, bude moci každou
chvíli zmocniti a jichž
292)
Kniha dekretv . 808
2^3)
Srv. J.
list
aby
si
je zvele-
utrží peníze, jichž se nepítel, vtrhna
do
správa nebude o nic
213 v archivu m. Prahy.
Erben „Die Primatoren Prag's"
v archivu m. Prahy.
Rovnž opíraly dluhy mnohem spíše
starají.
str.
219 a listiny
.
501, 507 a 512
cm Kdyby
lacinjší a bezpenjší, nežli správa nynjší.
které
nemovitosti prodati,
pak by musilo též
dojíti
komn jinému
náležejí
na všechny
mly
se
všechny
jednotlivcm,
nežli
nadaní statky
státní, církevní a
pedce zkušenost ukázala, že není pravda, jako by jenom jednotlivci vždy se konkursy den co den dobe se svým jmním hospodaili, nmoží a že rovnž nesrovnává se s pravdou mínní, jakoby statky a
—
—
a
dchody
Ostatn, obec Staromstská statky
sob
vymohla
panství to ostane „per
nemže
chováno a
Záluží, Volšany
úadník
živše kauce
dchody
modm
vné
fideicommissi" na
útv
asy
obci za-
ei. Pedkládaje konen
tudíž o prodeji jeho býti
obecních
rovnž tak dobe, jako by aby se ponechaly obci
I žádal,
ást už emfyteuticky
dchodv
Chabry sou
Dolní
a
z
r.
1771 ujal se obecslo-
musí o každém píjmu a vydání úty skládati a spravují
spravovala.
i
nímž ostatní
hospodáských, kteí souce vzati pod písahu a
obecní
arci valná
s
prodají.
16G3 na císai Leopoldovi L majestát, že
r.
magistrát Staromstský výtah z ních
panství Libeské,
držíc
Bráník,
Strašnice,
její
spojeny,
když se pronajímají neb
obecní více vynášely,
nemovitosti,
z nichž
a aby správa
statkv
její
se rozprodala,
píiny
neodjímala se bez
obecních
je bankální administrace
obecní
administraci
hospodáské.*"^^*)
Odpor
tento
oprav ve zízení a že na
ml
za následek, že se dlouho otálelo
mstském
njaký as pestalo
obecních
realit,
reality byly
2^"*)
Listina
2^*^)
Do
r.
ano že
pedce
.
draznji naléhati na úplné rozprodání panství Libeské a nkteré nejpotebnjší se
501 v arch. m. Prahy.
koupili
osti^ov
Pražských v jednu obec,
1784 byly emfyteuticky prodány skoro všechny mlýny, pily a Uejfimy
z 31 emfiteuticky tostí
mst
provedením
obci ponechány. ^^^)
obecní, takže dle listiny
200
a se spojením
s
do
c.
prodaných té
msta Prahy
1508 v archivu
mlýn
8258
10
zl.
duby ve veejné dražb:
5.
kr.
a za
roní inži
18
zl.;
4.
ostatních
ležící
za zákupní cenu
srpna 1759 Kryštof Faber velký ostrov
Velké Benátky (Štvanici) za bránou Špitálskou a proti
obecni zv.
mlýnm
s
za 1100
zl.
dvma
nemovi-
dubna 1754 Václav Vorel
Funkovský nedaleko ostrova malých Benátek
zl.
Z
obnášel roní úrok
Helmovým
menšími ostrovy, pívozem, hospodou a právem chytání ryb
a za 350
zl.
roní inže
;
7.
bezna
gerovi ostrov barvíský (nyn^jši Zofín) u
1760 Josef a
mlýn
Anna manželé Saen-
Sítkových a lodních za 1000 zL
CIV Teprv po vydání nového Josef
ádu
soudního
1781 pikroil císa
r.
k rozhodným opravám v organisaci soudní v ddiných zemích
11.
roní inži
a za
dum
mlejnský
7
zl.
srpna
23.
;
padu 1762 Kateina Jindichova vitského pivováru blíž
obecný
za 600 zlatých; 10.
ležící
listo-
Staromstskou, ležící „podle Jezo-
cihelnu
Novomstských
mlyná
Josef Náhlovský
1762
mlejnm Staromstským
proti
Uršulinek",
hliništm na Smíchov
s
roní inži 1745 zlatých; téhož dne táž Kateina Jindichova Staromstský obecni pívoz hoeni proti Steleckému ostrovu ped starou cihelnou ležící se starým prádlem zákupní
za
za 1000
trhovou cenu 2000 zlatých
a roní inži 1165
zl.
zl.,
za
a
kterážto inže
1777 na 600
r.
zl.
pívoz Staromstský a inži 1000
zl.
Novomstskou
2000
a inži 2000
zl.
—
50 kr.
bránou
zl.
zl.
zl.
ležící
zl.
a
9.
za 1110
zl.
za
mlyná
a inži 5 zlatých
íjna 1784 papírna za Špitálskou
9.
svobod, pánu Schonfeldovi za trhovou zá-
a roní úrok 208
dne Janu Donátovi
téhož
zl.;
za 1000
listopadu soukennická valcha zl.
mdný
zl.
;
zl.
j
zl.;
v Libni
zdi
2850
zl.
15.
;
února
pi tomto hamru (kupferhammerinsel) za 1050 zl. bezna 1789 Novomstská kovárna za 300 zl. 13. záí 1789 hospoda na
1789 Libeský ostrov 17.
;
;
Pohoelci za
1635
zl.
;
1.
Janu Schoyererovi za 7900 280
zl.;
18.
1794 Malostranská
února
bezna 1794 Hradanská vz
20.
Zdi
;
srpna 1786 Novomstská sýpka
15.
hamr
zl.
dubna 1785 pekárna mostecká
16.
;
jir-
Janu Krásnému domek písae v Bí-uské brán za 600
bezna 1787
23.
;
Treumuthu
z
Sítkovských mlýnech
ležící,
prodány sou:
února 1786 sklad slanekv za 2000
za 340
;
zl.
dubna 1779 Vojtch
30.
ervence 1785 Josefu Pickartu radnice Hradanská za 2000
20.
;
27. prosince 1785 7.
mlýn v
prosince Saškovský mlýn za 1600 zl.
pi
zl.
za 2200
ležící
a 27. prosince 1783 Václav Veselý obecní
mst
cháská valcha za 300 za 1000
u jezovitské zahrady
a inži roní 4
ostrovem Ferdinandovi
s
;
a vápenici
u nových
Po spojení
kupní cenu 3220
6.
zl.
cihelnu
ostrov primátorský,
února 1772 Teresie Poláková doleni
7.
dubna 1774 JUDr. Alois Tochtermann
24.
;
zl.
proti špinhauzu a
Saškovský za 4000
ostrov
Fric
a inži 200
snížena
domkem rybáským
byla; 16. íjna 1764 Jan Zeipp Malostranskou cihelnu s
a ohradou za 2000
zl.
za 105
zl.; 22.
zl.
;
199
zl.
zl.
;
31.
9 kr.
;
8.
místo
s
dvma domky
zl.
;
16.
u stinadel
manželm
z2l
1600
Václavu a
prosince 1804 obecni mlýnice u nových
Michalovickým za 6650
zl.;
16.
na Smíchov Barboe Doubkové za 2540
zl.
zl.
zl.
zl.;
26.
37 kr.
mstské domky u Solara a Seryho zvané za 3050
;
zl.
a roní inži
Scheidtlovi ;
13.
za
listopadu
na,
zaátku
ulice
ervence 1806 pozemky
4. ;
Podskalskou
s
Katein ackým mlýnv manželm
ervence 180Q obecní domek
Karmelitánské Bedichu Landauerovi za 352
a
sanitrníkovi
srpna 1801 místo u staré káznice
1802 hospoda u Malostranské cihelny za 11630
;
prosince 1798 domek mejtní na Smíchov
ledna 1798 Podskalský pívoz
ervence 1801
zl.
bezna 1797 nová hospoda
9.
náplavkou Josefu Kochovi za trhovou zákupnou cenu 1600 1120
2000
za
cihelna
dubna 1807 dva Novo26.
kvtna
1807 zadní
I
cv rakouských a provedl zárove závažné
Dvorským dekretem ze dne
promny
dubna 1783
14.
ve zízení mstském.
vyhlásil
nové „jednotné
v
zízení soudní pro království eské", ustanoviv, že v první instanci
moc soud zemský
mají na dále vykonávati soudní
statk deskových a soudy
šlechty a držitel
tchto
soud má
jíti
vcech
odvolání ve
nému soudu apelanimu. s
Všechny
aneb jež
mly
mly
soudy,
vyšší
i
k
obec-
nižší,
jež
odpadnouti a jich psob-
mstech Pražských všechny podízené soudy
bu
které
mstech ma-
ledna 1784 na nové orgány soudní. Následkem toho
1.
vyzdviženy sou v obecní,
ve
civilních a trestních
ostatní
touto organisací nedaly se srovnati,
nost pejíti od
místní^
soudy obyvatelstva nešlechtického, a že ode všech
jakožto
gistráty^
jakožto výsadní soud
a
úady
vykonávaly kausalní neb reální pravomoc soudní
úastenství v konání soudní moci.
Jmenovit zrušeny
mstech Pražských úady rychtáii mstských a úady šestipanské, jež mly soudní moc ve vcech stavebních a hospodáských; na Starém a Novém mst líady dsiti soudcuj kteí soudili menší pípady práva soukromého na Starém mst líad mostu Pražského a tlad osmi soudc ili starších nákladník piva vaení, a na Novém mst právo koniské a právo poiné, na kterýchžto právech vyizovaly se spory o kon a díví.*"^) Ušeteny ostaly ješt úady mstských hejtmanv a král. rychtáv, úad perkmistrský hor vininých a práva postranní na Starém mst krom toho soud mlynáský a úad porybný; avšak brzo mlo na dojíti. Už dvorským dekretem ze dne 10. ervence 1783 zrušeny sou ve všech mstech úady sou
ve tech
;
;
n
i
král,
rychtáv^ a jiným dekretem ze dne
spojen byl
ást
úad
stai^é
za 1505
perkmistra hor vininých
pousky
zl.
;
3.
obecni
s
10. listopadu téhož
roku
komorní prokuraturou.
u Staromstské cihelny Františku Elleabergerovi
prosince 1807
ohecni
pozemek
zdí.
zahradou domu p. 1034
hrabnce Johann Nosticové za 383 zl. 8 kr. (podobn jiné pozemky na píkopech rozprodány); 8. kvtna 1815 pusté místo na Smíchova manželm
Vlkovým
za 100
zl.
atd.
—
Souasn
teuticky prodaných realitách právo 2^^)
O kompetenci tchto 114,
J.
úad
vyváženo bylo skoro na všech emfi-
odkupné
(jus
retractus) obce
jednají Hildt Thesis de jure civitatum
Erben Die Primatoren
str.
233,
Em. Rossler ve
Pražské.
str.
102 až
spisu „Darstel-
lung der vorbestandenen und gegenwaertigen Gerichtsstellen in Prag" a
J,
Schmidt z Bergenholdu v „Geschichte der Privatgesetzgebung im K. Boehmen" str.
144 a 345.
CVI
Souasn
císa v zásad a
rozhodnul
sice
dvorským dekretem
ervna 1783, že mají úady ty mst Pražských v jediném magistráte býti soustedny; na ež apelaní komora, kterou dekret ze dne 2.
tento došel,
v
sob
vyžádala
mstech Pražských
mly
petenci
nejprve zprávy o tom,
jakou psobností, jakož
trvají a s
Když
podízené soudy nedávno zrušené.
úady ješt
které
jakou kom-
i
byli magistrá-
tové podali žádaná vysvtlení, vypracovaly gubernium a apelaní soud ^1^1.
íjna 1783 obšírnou spolenou zprávu k vyšším místm, uznáva-
jíce
prospšnost zjednodušení obecního zízení Pražského a navrhujíce,
kterak by se dalo provésti.
Patentem ze dne
norma pro echy, ve které
šovala se jurisdikní
února 1784 vyhla-
11.
optn
se pikazovalo,
ped rokem zavedenému
aby všechny soudy, jež odporují
jednotnému
zízení soudnímu, co nejdíve innost svou ukonily, a den na to 12.
února 1784
sovalo, že
—
vyšel
tyi msta
leným magistrátem
památný dvorský dekret, kterým
Pražská mají se
neboli radou mstskou.'^')
dvoru druhdy uinné. Organisace magistrátu Pražského
;
mšané ty
statky a
dchody
vyhovti
se
rozmnožil
že
pi volb
bám, jež už v radách
mst
Pražských utvoilo se jediné
spojení
len
mst
poet
radních magistrátních a že se
nového magistrátu pihlíželo se k oso-
ty mst
doplnny
ty byly
Pražských ozvaly, mínilo se
zasedaly, aby znajíce
dvma
ás
dalšími
msta
a
mst
a jaká
soudu mstském.
soudní, politické
^^')
i
obecní
se na dále
se nezanedbávala.
kterak se
místa mají se systemisovati
Mly
má
provésti
pi novém úadu
vyizovati všechny záležitosti
jménem magistrátu
král,
msta Prahy^ avšak
Dle knihy „Die Vereinigung der kónigl. Prager Stádte"
msta Prahy
poteby jedno-
dekrety ze dne 27. února
a 21. dubna 1784, jež obsahovaly ustanovení, spojení
se tím
tím obecní a soudní zízení ve
tlivých tvrtí staraly se o to, aby žádná
Pedpisy
mla
obecní splynuly v jedno, tvoíce majetek obce Pražské. proti
aby
Cech ke
mstským bylo splynouti v jediný mamst stali se mšanstvem spojené obce a všechny
se
ukládalo,
z
úadm
Námitkám, které tím,
ped
Z oddlených
msto Pražské;
hlavni gistrát
jako bylo
provésti,
Vídni petvoeno.
pedpi-
se
v jednu obec pod spo-
spojiti
Nejvyšším tímto rozhodnutím vyizovaly se návrhy
spsobem
—
a dle souasných sbírek zákonních.
.
322 v archivu
CVII
úady
Do
sebe.
konati
o nich
doby
té
se
záležitosti tyto projednávaly se v
pi emž hodnost pedsedy nedlích
se volili,
léta
radách mstských,
tyech
rady ili purkmistra pecházela po
jednoho rádního na druhého;
z
staveni purkmistr a dva
tyi
oddlených senátech neodvisle od
ve tech
kteí k
mistopurkmisti^
ml
magistrát pak
zkoušených a trvale dosazených
to
rad,
ped-
nyní sou magistrátu
ítati
28,
úadm
pozdji 32 len,
devt tvoilo
z nichž
svým na se7idt poli-
tický („in publicis, politicis et oeconomicis"), rozhodující o záležitostech
obecních,
hospodáských a politických spojené
obce, dvanácte zasedalo
v senátu civilním („in judicialibus civilibus") a ostatních
sedm v senátu
moc nad
trestním („in judicialibus criminalibus"), vykonávajíce soudní
všemi obyvately, kteí v obvodu spojené obce leželi
pod pravomoc soudu zemského.
šelé sedati
na
rad
toliko
bydlišt a nená-
mli
Dle práv mstských
kon-
jeden rok a královští komisai obnovujíce
rady šetiti návrhu odstupující rady. se více.
mli
Toho v XVIII.
století
nešetilo
lenství rady mstské stávalo se trvalým úadem, k jehož
dosažení zaaly se požadovati mosti; avšak v radách.
pedce ješt
Nyní mohl se
který pedložil
bu
hospodáské neb právnické vdo-
ale
vtším dílem mšané, kteí zasedali státi lenem magistrátu pouze úadník,
o
vykonané zkoušce a o spsobilosti své
byli to
vysvdení
úadu (decretum eligibilitatis) a mšanstvu ponechávalo se njaký as toliko ješt rozhodovati volbou o tom, který z pihlásivších se kompetent má uprázdnné místo obdržeti. Volba ta svena v Praze k
mšanskému
výboru tyidcetilennému^ jejž
odevzdávajíce lístky do rukou
Novomstským
12,
mšanm
pednostu neb lena magistrátu stvrzen
vyššími úady.
náležeti jmenování
si volili,
náleželo
pi tom
voliti
Malostranským 10 a Hradanským 5 zástupcv,
kteí až do smrti v hodnostech svých mli byl
po tvrtích
bu Staromstského neb Novomstského
hejtmana mstského. Staromstským 13,
mšané
ostatního
vyvolili,
Nov
ten
setrvati.
Koho
oni
za
poteboval ješt, aby
zvolenému magistrátu
mlo
úadnictva magistrátního, jež
arci
pak též
musilo se pedepsanými zkouškami vykázati.
Ponvadž soudním senátm magistrátním
bylo vykonávati soudní
moc v celém obvodu msta Prahy, musilo vykonávání patrimonialního soudnictví ve vcech práva soukromého na právech postranních pestati.
Úroníci na tchto právech sou také výslovn pipoteni k oby-
CVIII
mšanstvu Pražskému
vatelstvu a
a podízeni, pokud se píslušnosti
soudní jich týkalo („in causis personalibus"), magistrátu obce Pražské.
Vrchnostem
ponechána právomocnost
jich
toliko,
ohledn nemovitostí poplatných,
slušnosti soudní
dení knih pozemkových a o právní jednání
Následkem zrušení klášter
realibus").
úadu nejv. vrchnostenské k právm
raze, jakož
i
sv.
s
pozemkové pro
organisace soudní
pokud
pí-
o ve-
šlo
Anežky a na Zde-
purkrabství,
pešlo v tchto dobách právo
postranním,
jež
tato
Obecní hospodáství
mstech Pražských
jim v
aby poddanství na
obci,
Následkem toho vedly
pro ostatní práva postranní až do nové
i
1850 zvlášt o
r.
se týkalo
tím spojená („in causis
avšak nedošlo k tomu.
nich zcela vykoupila; se knihy
tudíž
Jií, sv.
na správu komorní, která nabízela
náležela,
pokud
sob.^'-**)
posud v každém
obstarával
mst
první
krom toho v Starém mst nalézaly se ješt zvláštní úady starších mlynáv a porybného, z nichž prvnjší obstarával záležitosti vodáren, mlýnv a jezv a po-
purkmistr ili primas
s
hospodáskými úadníky
;
Hospodáské
slednjší dohlížel k rybímu trhu.
tyto
vesms
zrušeny a správa hospodáství spojené obce
lenm
politického senátu, kteí nazývali se
a byli arci zodpovdní ze svého
dnomu
2^*)
Jak vysvítá
p.
Edvard
zvláštní knihy pozemkové (libri officii
a
sv.
ník na Poíí náe,
3.
(bývalá osada
pozemk
6.
fortifikaních;
nmecká u 4.
III.
Oujezdeckého kapitoly Pražské, štera sv. Jií
na Oujezd,
krabského na dláždní a Hradcanskíjch:
1.
Bergenholdu Geschichte
3.
2.
kláštera sv.
bývalého
sv. Petra),
a
r.
úadu mostského
1.
2.
1.
ádu
7.
kižov-
kostela sv. Apoli5.
kláštera
práva steleckého
postranních práv Malostranských: 2.
1850 tyto
Anežky na Františku
panny Marie Snžné,
v Podskalí
ádu
rytíského
kláštera sv.
Maltézského,
5.
práva
1.
práva purkrabského na Oujezd,
3.
práva
klá-
pur
Tomáše; IV. knihy postranních práv
kláštera svatého Jií na
hovského na Pohoelci a z
4. 6.
kláštera
Kateiny
kláštera sv.
Je-
jejž místoeditel
práv postranních Nového mésta:
II.
kláštera na Karlov,
Zderazského, ili
Ducha;
záležitosti
1884 sestavil, vedly se do
r.
pontis) jakožto reálního soudu,
kláštera
3.
též
práv postranních Starého mésta:
1.
:
hospodáskými inspektory
pozemkových m. Prahy,
velkou píH
Ei/igelsberg s
tem
jest
seznamu mstských knih, chovaných v spo-
úad desk zemských a knh
jeném desk
z litografovaného
svena
jsou nyní
konání magistrátu a guberniu.
tchto inspektor pikázány sou
z
úady
hrad Pražském,
2.
kláštera Stra-
hejtmanství hradu Pražského. Srv. též Schmida
str.
147, 337 a 441.
CIX
úadu porvbného
magistrát
a
ml
tyi mlynáe
jmenovati
kteí by dohlíželi na míst bývalých starších
mlyná
obecní,
mlýnm
k
a vo-
dárnám, jsouce poslušní hospodáských inspektorv.
Pro
naízeno bylo zíditi obecní pokladnu, jež
finanní
správu
by obstarávala píjmy a vydání spojené obce, xovní nání
úad
dále berní
a ta-
úad, jenž k rukám soudních senát vybíral poplatky za kosoudní moci, maje z tohoto dchodu, pokud arci postaoval, za-
pravovati platy úadnictva magistrátního.^®^) Policejní
mstští hejtmane;
míst zízeno o ostatní
se
Za mstská,
zrušena,
hejtmanství
jež
policie,
státní
záležitosti policejní,
sídlo s
mstská
na jich
jediné hejtmanství mstské ili policejní editelstm^
tyi lenové
starati
sou
nkteré úkoly
obstarávalo a
nyní
posud v mstech Pražských ti
obstarávali
záležitosti
mu
aby
byly vyhrazeny,
zvlášt o bezpenost ve
mst, mli
politického senátu.
spoleného magistrátu ustanovena
jest
radnice Staro-
jejímž upravováním a pestavováním ihned se zaalo. Rad-
Hradanskou naízeno co nejdíve prodati, kdežto s prodejem radnic Novomstské a Malostranské mlo se sekati, ponvadž na radnici Staromstské nebylo dosti místa k uschování všech knih, spisv nici
mst
a archiválií ostati a
Pražských.
pouze spisy
Akta
z posledních
mla
ta
proto na svých místech
deseti let do radnice
Staromstské
se penésti.
V dubnu r. 1784 zaaly se ve skutek pemny ve zízení obce Pražské. Mšané dubna hejtmanstvím mstským volební
10.
uvádti dalekosáhlé
odevzdali po tvrtích do
lístky,
a když zvoleno bylo
tyidcet soused do výboru mšanského, vykonali 30.
a
tyto
tito
„volenci"
dubna u pítomnosti dvou vládních komisar volbu purkmistra
ostatních
v radách 2°^)
len magistrátu,
mstských
pihlížejíce
zasedali a zkoušce se
Dle „koncentraního protokolu" ze dne platy
19.
prosince 1783 vypoítáno,
úednictva magistrátu Pražského budou
z tax a jiných
poplatk soudních vytží
ron
se asi 31.000
55.000 zl.
dlati
Schodek
že
a
že
ml
se
msto platilo zl., Hradany 1000 zl. Ze zvolených rádních magistrátních náleželo ped tím deset rad Staromstské, sedm Novomstské, sedm Malostranské a jeden Hradanské a toliko ti
ukryti z obecní pokladny a sice
Nové msto 9000 *°*)
vtším dílem k tm, kteí už byli podrobili. '°^) Když došla
zvolenci byli
zl
,
tak,
Malá strana 4000
novákové.
aby Staré zl.
a
12*000
volba jich nejvyššího schválení, složil noy^ jmenovaný purkmistr spojené
apelaní rada Bernard Zahoanský z Yorlíku
obce Pražské,
s
dvéma
místopurkmistry 19. ervence písahu do rukou místopedsedy eského gubernia hrabte Prokopa Lažanského, strátní a 7. srpna odbývaly rady
Dva
svá sezení na rozlouenou. se
mšanstvo
4.
srpna písahali radové magL-
mstské
ty mst Pražských poslední
pak na
dni
—
to
srpna
9.
—
sešlo
spojené obce na radnici Staromstské, aby bylo pítomno
e
nového magistrátu a vyslechlo
zahájení innosti
nov
zvoleného
starosty.
Mysle všech pítomných byly hluboce dojaty významem okamžiku, ve kterém po
pl
tetím
století
obcí Pražských, kdežto od o
vc
pikroovalo
1528 bylo pod písnými tresty zakázáno
r.
takovou se pokoušeti. Novomstský
sedmdesátiletý kmet,
eí
mistru
eskou
Josefa
II.
ského,
dkuje mu za
odpovídaje
^"')
i
mšan
Jan Tadeáš Habina,
jménem mšanstva novému purk-
tmto citm pítomných.
dal výraz
Velebil císae
nadmírnými slovy jako obnovitele moci a slávy to,
že pozbavil
mšanstvo
na potupu jeho byli ustanoveni, a že níky
k optnému spojení
se
soudce mstské. ^°*)
msta
Praž-
rychtá, kteí udlil mu právo voliti sob úedkrál.
Po odbytých jiných ješt píležitostních
Zaal svou „chvaloe pi
mstské raddy" takto: „Na den tento slavný, u posazení se v tomto vznešeném míst na dovol Josefe druhý, mocnái stolici soudnou JCKMsti mstské raddy, celému svtu divný, íci: Panování Tvé budiž na vky! Ty jsi, kterýž ustanovení a
utvrzení .'slavné
pro zachování církve Kry sto vy nepohnutedln
me
v rukách Tvých držíš,
ze síce jejího vyklouzlé neduživostí vyisuješ, vroucnost v
duchovního
umní
steinost
spravedliv
Tob
dáno jméno král apoštolský.
Tvém eském,
v hlavním tomto
Tvé pokutných rychtá, mli, nejenom tlejšího,
mst
veejnou
jací
jsi zbavil, ale
uvádíš,
mst
pastýe
její
Ty
lidu vzbuzuješ,
rozmnožuješ; protož který v království
jsi,
Praze a jinde, z
nejvj^šší osvícenosti
na zlehení mšanstva v raddách svá místa co divnjšího jest a k
dkazu Tvé
lásky
sv-
na vyvolení císao-královské slavné mstské raddy v hlavním tomto
království
mšanstva
právo, jaké v Tvých rukách jsi
skrze volence od urozenosti neurozenosti,
neumni, ze mšanstva, vlastuje,
eského Praze
ml,
v ruce
od vysokého umem'
Z toho Tebe nejenom tato celá obec svých národ svatý jsi, s nesmírn velikou radostí pi-
srdce Svého dal a udlil. že otec
ale
i
také jinší národové tuto slavnou chválu v Tvých veliko-
mocných skutcích za ozdobu celého Europejského rozhlašují" atd. (Kniha archivu m. Prahy
.
322
dílu str.
svta Tebe uznávajíc
24).
CXI
eech
skládali
mistra
a
úaduíci magistrátem zvolení písahu do rukou purk-
od toho okamžiku soustedila se správa celé obce Pražské
na radnici Staromstské.
Téhož dne pestala se vykonávati soudní moc v arcibiskupské konsistoi, v
akademickém
starších židovských Pražských, a soudové tito byli dle
ervence a apelaního soudu ze dne
ze dne 30.
soud
senátu, na právech postranních a na
naízení gubernia
srpna povinni ode-
4.
vzdati magistrátu všechny spisy a protokoly soudní,
pokud
se týkaly
konání osobní soudní moci nad nešlechtici.
O
soudu židovském
dekretem ze dne
1.
ili starších židovských bylo
bezna 1784 naízeno, aby
právomocnost jeho soudní od
1.
ervence
t.
totiž
spolen
se
r.
zrušen
byl
Židé Pražští
od starodávna zvláštní obec
ili
židy
eeno
aneb lépe
a aby
pešla na magistrát
v
Pražský. ^°2)
dvorským
už
zem
tvo-
korporaci,
jejíž
celé
lenové, souce za služebníky komory královské (servi camerae) pokládáni, na
pd
královské
panským podízeni
byli,
a zvláštním
sídlili
pi emž
úadm
i
soudm zem-
jim panovníci eští ponechali jakési
samosprávy ve vcech náboženských, politických, berních a soudních.
Stedem
této
korporace byla židovská osada na Starém mésté (vicus
Judeorum), které komora královská každého roku ustanovovala zvláštního rychtáe a starší židovské, již osadu tu spravovali, vykonávajíce
soudní
moc v menších vcech nad všemi
stupce všeho židovstva eského. '^^) se
znan
zakoupením velkého potu
se oddlovati
od Starého msta,
židy a pokládajíce se za zá-
Okršlek tento židovský rozšíil
dom
v jehož
ve válce tidcetileté a zaal
obvodu a na jehož
pd
píbytky židovské posud se nalézaly. Ke skutenému ohraniení a oddlení jeho došlo po velkém ohni r. 1689, kdy z vyšších míst pes velký odpor Staromstských bylo naízeno,
aby židovská
tvr msta
zdemi byla obehnána a v tch zdech aby zídily se branky proti Sta-
rému mstu. židovská
stojí
Pes na
nepochybovalo se nikdy o tom, že osada
to ale
pd
lovskou, a obyvatelstvo
=^"2)
Roth Gesetze JosepVs
^"=')
Srv.
Staromstské, jež byla zárove i
úad II.
Bd.
Tomek Djepis m. Prahy
pdou
krá-
obce židovské záviseli tolikonásobn
II. II.
str.
str.
32 a 97.
204 a Sb.
c.
3,
4,
63, 112,
193, 194, 206, 217, 259, 269, 273, 275, 276, 284, 289, 292 a
148,
302—304.
185,
CXII na úadech Staromstských, že mli mnohem podízenjší a
odvislejší
postavení k nim nežli osadníci nkterého práva postranního.
sadních
jež
listinách,
císaové Ferdinand
a 1648 vší obci židovské v království
a
11.
eském
III.
ve
šlo
vý-
1627
1623,
r.
udlili, ^°*)
kompetence soudu židovského pouze potud, pokud
Ve
uznávala se
rozepe žid
o
vcech práva soukromého mezi sebou aneb když kesan podal
pi žalobu na žida u jeho soudu. Pohnán kesanem též ped právo Starého msta, kde mu
v takové
zodpovídati
rad
hejtmanu a
msta
Starého
zvlášt uloženo,
vbec vždy Bylo mstskému aby
pi
všechny pestupky, jichž se židé
a císa Leopold
konali policii
emesla a obchodu,
v okršlku židovském a pihlíželi k provozování trestajíce
prodeji zboží dopouštjí,
písn
reskriptem ze dne 12. listopadu 1685
I.
býti žid
bylo
když se dopustil trestného skutku.
se,
mohl
ale
na-
kázal starším židovským, aby se nemíchali do konání trestního práva
nad
židy,
kdykoli
nýbrž aby pouze inili oznámení magistrátu Staromstskému,
zvdí
o
nkterém pestupku, jehož
se žid dopustil. ^^^)
Vydanými
v následujících letech naízeními stoupal rok od roku zvlášt vliv hejt-
mana Staromstského na správu obce židovské nové
organisace
soudní
v
dob
Josefínské
všechnu právomocnost soudní ve vcech
;
až
konen zavádním
pozbyli
a
civilních
židovští
starší
se
stali
pouze
místním pedstavenstvem náboženské a politické obce židovské v ob-
vodu
msta
Prahy. ^°^)
nechal jim správu
Císa Josef
jmní k
úelm
IL, jsa
židm
velmi naklonn, po-
náboženským a obecním nadaného
;
avšak ve vcech soudních a policejních podídil je magistrátu a hejtmanství Pražskému, jako ostatní obyvatelé obce Pražské.
Zaaté
«"^)
Sb.
.
305, 312, 315 a 328.
Josef I.
Josef
zízení
takto sjednocení a nové
r.
II.
r.
1708, Karel Ví.
1782
a
sice
— Výsady r.
mst
ty potvrdili
Pražských uvádlo
císaové Leopold
1719, císaovna Marie Teresie
tento
pouze
židm
Pražským.
r.
(Sb.
I.
r.
1703,
1755 a císa
.
335, 338,
340, 345 a 347). 305-)
^'"eingarten Vollstaendiger Aiiszug 1686
^"®)
Patentem ze dne
3.
str.
obce Pražské, dle kterého pedstavenstvo
její
pují obec a mají povinnost práv jejích hájiti,
teby obecní na leny
94—99
a 145—147.)
J. 9.
srpna 1797 bylo pak upraveno obecní zízení židovské
obce.
len, kteí zastu rozvrhujíce píspvky na poítá
šest
(Roth Vollstándiger Auszug 1800 Bd. V.
str.
cxin se v následujícím
adou
na to ase
pedpis
dalších
pedepsáno hospodáským
berniálním dekretem ze dne 20. íjna 1784
úadníkm,
sob
Gu-
ve skutek.
správ jmní a hospodáství obecního mají poínati. Inspektorm hospodáským bylo povoleno i-
mspektorm
vydání pouze do 50
niti
žádati o
a
si
zl.
šlo-li
;
ve
do 500
o výdaj
zl.,
bylo jim vy-
schválení magistrátu, a jednalo-li se o obnos ješt vtší aneb
pjku,
o
novou stavbu neb prodej nemovitosti, bylo k tomu teba
Pi tom
svolení gubernia. z
jak
ty mst
majetku
opakovalo
že všechny
se,
píjmy
a
dchody
Pražských mají se odvádti do obecní pokladnice
a k naízení gubernia ze dne 28. listopadu 1785
sestoupila
se
pod
pedsednictvím Filipa hrabte Clariho komise, které se zúastnil též
dchodv obcí Pražbudoucn mlo nakládati, by
purkmistr Zahoanský, aby se uradila o stavu
ských a o spsobu, jak by se
nimi
s
pinášely obci co možná nejvtší užitek. ložky obecního rozpotu, postavíc na
spoívají
a
usnesla se na tom,
Komise prošla všechny po-
jisto,
dchody ti
obecní
správ obce ponechati a pak teprve zase se ukázalo býti smýšlenkoai, jako
léta
je pronajímati,
pi
ve vlastní
ponvadž prý
propachtování uspoil náklad
nebo každý pachtý vpoítá sob do pachtovného
na správu,
ho správa
by se
na jakém právním základ
stojí.
to,
co
Protokol této komise stal se pak základem obecního
Teba
hospodáství v letech následuj ících.^°')
z
poátku mšanstvu
lichotilo, že
sob mže leny magistrátu prostednictvím mšanského vý-
boru
záhy zaalo pedce tžce to
voliti,
obecních
dchod
soud mstském
náprava
stala
února 1787 povoleno
sentanty),
vlivu,
Mšanský
zasedali.
aby se v tom
sai, 12.
žádného
mu
kteí by spolen
konferenci, obecní
jmní
nemá míti ani na správu kdežto díve zástupcové jeho i na
s
nésti, že
výbor podal proto žádost k a
dvorským
bylo voliti
temi
spravujíce.
si
dekretem ze
cí-
dne
ti své zástupce (reprae-
inspektory zasedali v hospodáské
Po roce
ml
jeden z tchto zá-
stupcv odstoupiti a jiný na jeho místo mšanským výborem volen býti. Avšak toto úastenství mšanstva v záležitostech obecních bylo brzo obmezeno.
Císa František byl odprcem každého
volení,
pon-
vadž se jím prý ruší „klid a svornost obanstva" a proto naídil de-
^"^)
Akta . 1058 v archivu m. Prahy.
CXIV kretem ze dne
února 1797, aby
3.
a obecní repraesentanti
kdyby nkterý býti jiný
ostávali
výbor se více nesvolával svých úadech.
ve
trvale
neb zemel,
z nich odstoupil
mšan
mšanský
ml
Teprve
na jeho místo volen
a sice zvláštními volenci, vyslanými po dvou z kaž-
dého cechu. Purkmistr a lenové soudních senát magistrátních ne-
mli
dekretu dvorské kanceláe ze dne
se dle
nýbrž gubernium
více voliti,
s
3.
bezna 1808 vbec
mlo
apelaním soudem
je jmenovati
k návrhu celého magistrátu, vyžádajíc sob ohledn purkmistra Pouze když
vyšší schválení.
nej-
místo magistrátního rady
se uprázdnilo
v senátu politickém, byla ješt volba prostednictvím
cechv vyko-
návána.
Obecní a soudní toto zízení hlavního msta, v kterém systém
porunický nejvyššího vrchole dosáhnul, 1848 a záhy vyskytla se otázka,
r.
ješt
stará privilegia
Císa Josef
II.
ostalo
zdaž
v
platnosti
v jakém
a
ty mst Pražských pro
až
rozmru
do
platí
spojenou obec Pražskou.
v zemích rakouských uinil de-
nastoupiv vládu
kretem ze dne 21. ledna 1781 po starém spsobu veejné vyzvání, aby
kdo obdrželi od
všickni,
za jich potvrzení,
msta
sice
Vídn
nemají do
pedk
jeho
njaká
Pi tom
pozbudou.
že platnosti
privilegia,
žádali
doložil,
že
zástupce své vysílati, aby vymáhali potvi'zení
svých výsad, nýbrž že mají k tomu konci užiti prostednictví agent dvorských. ^^^)
na
podali brzo
Magistráty
mst
Pražských",
to majestátní žádosti.
vyjímaje
Novomstský,
Staromstští žádali
15.
1782 za pouhé stvrzení onch list panovnických, které jim
ovna Marie se,
Teresie
schválila;
Malostranští
krom
toho
února císa-
dožadovali
aby mezi privilegia jich též pojaty byly jak nejv. rozhodnutí,
kterým císa Karel VI. povolil mšanstvu, aby tvoilo pší a jízdecké setniny,
tí prapor
užívajíc
vojenských,
tak
i
tvrzena
^"^)
s
konen
jezovitm odat a za
domáhali se toho,
tím doložením,
Knilia
patentv
z
r.
bernium sdlilo toto
úadm.
darovaných
i
jinakých
odznakv
guberniální dekret ze dne 29. srpna 1775,
byl kostel sv. Mikuláše
Hradanští
mu
že jich obci
farní
kterým
kostel prohlášen.
aby privilegia jim byla ponáleží jak právo
k odúmrtm
1700—1781 . 653 list 620 v archivu m. Prahy. Gunejv. naízení cirkuláem ze dne 9. února 1781 všem
cxv tak prcávo
(jus caducitatis),
od vysthovalcv odchodiié (jus
vybírati
záí
detractus) ve smyslu reskript ze dne 8. srpna 1761 a 9.
Když pak
známost základní pravidla o zamý-
v obecnou
vešla
1769.'°^)
šlených opravách v obecním a soudním
zízení obce Pražské, vrátila
dvorská kancelá
dubna 1784 eskému guber-
nium pepisy piloženy,
s
dekretem ze dne
13.
k žádostem majestátním byly tím naízením, aby gubernium ve srozumní s komorní privilegií Pražských,
jež
prokuraturou sepsalo privilegia, která
naznaíc zárove
spojení obce Pražské,
mla
mohou
snad dležitost, avšak nyní
jí
ta,
Gubernium
neml
práva a výsady jed-
pešly nyní na spojenou obec, nevidlo žádných pe-
pro by
císa se stejnými výhradami jako za zemelé císaovny
mst. Zpráva na dvorské kancelái nevyízena, až koncem r. 1786
spojené obci stvrditi všechna privilegia oddlených
jeho však ostala
generální dvorský
úad
taxovní oznámil, že za
msty Pražskými
nedoplatky tax za potvrzení privilegií v obnosu 5376 daje
Praž-
mst
notlivých
kážek,
jich užívají, a že
po
ale ukazujíc
mstm
k tomu, že císaovna Marie Teresie stvrdila privilegia
ským pouze potud, pokud ješt
i
as oddlení mst
která v
pozbyla.
v platnosti
ostati
za jich
vymáhání. ^^°)
Gubernium
na
vyzvalo
40
zl.
váznou kr.,
žá-
magistrát
to
Pražský dekretem ze dne 22. ledna 1787, aby taxy co nejdíve zaplatil, dokládajíc,
mu
že
pak bude vydáno potvrzení
privilegií, které
už prý je pipraveno. ^^*) Magistrát neuposlechnul však
ihned
uinného
vyzvání,
nýbrž
uzavel podati žádost, aby obci Pražské poplatek byl zcela odpuštn a sice proto, že prý z privilegií, jež byla zadána
následkem spojení
mst
ku
potvrzení,
už neplatí a že spojení toto
mlo
za následek takové slouení privilegií, aby vyhovovalo
vcí.
Krom
ukazoval k neblahým
toho
mu
Pražské dovozuje, že
není
pomrm
která privilegia ostávají dle
mínní
Archiv
^^^)
Poítal za Starým
^'^)
Dle akt registratury Pražského magistrátu.
a za
k.
ministerstva vnitra ve Vídni fasc.
Hradany
mstem
410
nynjšímu stavu finanním obce 11.
zaplatiti.
dubna 1787,
magistrátu ješt v platnosti po spo-
309j
c.
by míti též
možno dvorní taxu najednou
Výklad jeho zavdal gubernium podnt k dotazu ze dne
mnohá
taxy 4044
zl.,
IV
D
7.
za Malou stranou 922
zl.
zl.
h*
40 kr.
CXVI jení
mst
Pražských a kterak by se dalo to provésti, aby tato privi-
legia v jedno se slouila.
Magistrát sestavil komisi, aby prošla všechna privilegia, jež
cí-
saovna Marie Teresie potvrdila, a podala zprávu, zdaž jich obsah má ješt njakou cenu praktickou. Keferent magistrátní rada Štpanovskf I podal struný výtah každé listiny, pipojiv své mínní o její cen,
naež komise rozhodla, zdaž se listina znní pijmouti ili vypustiti. Musí celkem,
vala
nkterých
o
posud
platí,
pi tom
do konfirmace v plném že komise pracovala
íci,
nkterá ustanovení pímo smšnými! Prohlašo-
listinách, že
nikdy neplatily neb pozbyly platnosti neb
akoliv opak toho dá se snadno dokázati. Nesmíme
zapomínati, že známost minulých
velmi nedostatená a telných
se
má
chvatem a velmi povrchn, nerozumjíc ani smyslu nkterých
s
a nalézajíc proto
listin
ta
píin
nechu
veliká.
právm
právních byla tehdy
všemu „historickému"
proti
Nicmén celkem
„pesejpávání" privilegií
pomr
arci
nezadala komise
pochopi-
z
pi takovém
obce Pražské v nkteré vážnjší otázce.
Starajíc se o to, aby privilegia Pražská do jedné knihy se vešla,
komise nejprve,
navrhovala privilegií,
ponvadž „k
potvrzeno," i
ony
ped msta
a pejímání tovali
vypustily
všechny
konfirmace
platnosti privilegia se vyžaduje, aby bylo
nov
výpovdi a smlouvy mezi msty, jakož kterými panovníci jednomu mstu Pražskému povolili druhými aneb jichž obsah
dala býti všechny
Starého
se
dále aby odpadly
listy,
pednost
aby
listy,
Takovými
je zastaralý.
kterými panovníci
mstm
shle-
Pražským krom
znaky mstské udlili a ozdobili, pohánní mimo soud
odbhlých poddaných
osvobozováním od
a zakládati vinice
cel
i
zakazovali, obchodu ochranu posky-
jinak, kterými povolovali lámati
kolem msta.
O
kámen
obsahu pak jiných nkterých list
Obmezení
podala dosti zajímavá prohlášení.
a reversy stran posudného navrhovala vypustiti,
ústavou nedají srovnati; slibování ochrany
privilegií
na katolíky
ponvadž
mstm
se
s
nynjší
Pražským aneb
pijímání jich na milost, pravila, nemá více žádného smyslu, ponvadž nyní všichni vrní poddaní mohou se nadíti ochrany výsada,
že emeslníci
nebo te má každý spívati; o
mají dle
právo mílové na
s
mstem
systému
krmy
obchodu a jezích na Vltav
mže
není
trpti,
berního
žádnou výsadou,
k daním
nikdy ani neplatilo; se vynechati,
zempána;
pomrn list
z
r.
pi1366
ponvadž prý bez toho
CXVII všechny jezy co nejdíve se strhnou, jak už zní nejvyšší rozkaz a po-
nvadž
budou
cla vodní
devné
se platiti
pouze k naviganímu fondu; zboží
neprodává se více na Slovanech, nýbrž
s
jiným zbožím v
as
V3T0ních trh na rozliných místech a pouze lat a prkna prodáješt u
vají se
platnosti,
konen se
eky
ponvadž
v Podskalí; nadání na sklad není více dovoleno
cizí
slanek
zem
ryby do
pozbylo dovážeti;
výsada na masné krámy a porážku na Malé stran stala
bezpedmtnou zrušením
propjením svobody
cechu eznického a
živnostenské a proto bylo by prý zbyteno
žádati za potvrzení
list,
jež se tchto záležitostí týkají.
Komise
tudíž
sestavila
dva seznamy, jeden tch
už nejsou k žádné platnosti, a druhý
posud
a následkem spojení
platí
tyem mstm užívati desk,
mst
jež-
list, které
do jednoho majestátu vepsati která byla všem
Pražským propjena, jako právo snmovní, právo
právo patronátní, právo odúmitné a odchodné, a
specialia^
legia
onch panovnických
pi tom privilegia communia^
se mohou. Kozeznávala
privilegií,
kterými byla nkterému z
mst
Pražských
'privi-
zvláštní
práva udlena, jež nyní na spolenou obec pešla, ponvadž ásti ne-
mohou
více práva vykonávati..
statky,
dchody
mst
a trhy
kretu ze dne 20. záí 1784,
K tmto
poítala zvlášt privilegia na
Pražských, dle
se dvorního de-
dovolávajíc
kterého mají všechny
píjmy mst
Pražských do spolené pokladnice obecní plynouti.
Tímto
spsobem
shledala komise,
že jest
potebno
šestnácte privilegií Staromstských, šestnácte privilegií
a
pt
Malostranských, celkem 37
listin
žádati,
aby
Novomstských
v plném znní bylo pojato do
konfirmace privilegií a magistrát schváliv
její
ervna pipojil pepis pri-
návrhy podal
1787 gubernium v tomto smyslu zprávu, ku které
1.
mínní nepozbyla platnosti, žádaje, aby práva v tchto listinách obsažená na celou obec byla pevedena a zárove aby ohledem na toto stenení byla obci Pražské taxa bu odpuštna aneb aspo slevena. Císa Josef II. rozhodnul na to dekretem ze dne 10. íjna 1788, že se obci Pražské taxa na 500 dukát ili na 2250 zl. snižuje, vilegií, jež dle
kterou
jeho
summu má
magistrát v pti plletních lhtách od
1788 poínaje upláceti.
kát, obdržev v kvtnu
Magistrát také zaplatil do t.
r.
r.
1.
listopadu
1790 400 du-
od dvorního agenta Jana Maska z Maas-
burgu zprávu, že prý se už privilegia pepisují pro obec Pražskou;
C XVIII avšak nežli magistrát zaplatil poslední lhtu a mohl obdržeti stvrzení
zemel (20. února 1790) císa Josef 11. Magistrát nicmén doplatil pedepsanou mu taxu
privilegií,
a podal pro-
stednictvím dvorního agenta novou žádost k císai Leopoldovi
aby
mu
byla koníirmace privilegií vydána; avšak dvorským dekretem
ze dne 27. srpna 1790
ponvadž
vti,
panovník
schází
nemže
pedchdce
úad
i
zaal
odpovdno mu,
že žádosti jeho nelze vyho-
na majestátu podpis císae Josefa
Prtah
chodného, dožaduje se gubernia, aby
jmní aneb aby Byla to doba, v
pimlo
zbytky statkv a
vány anebo obcem
spsobem má
dchodv
vbec
Magistrát maje za svou obce, dokazoval,
bud vydal
císa Josef
že
mu
II.
doba, v které poslední tak
by
aniž
do veejné dražby dá-
vdlo, jakým
se bývalo
poteby obecní budoucn
krýti.
svené sob napoád, nebo bylo svého asu
úadní povinnost
že privilegia platí
fiskální
které jako by dle jakéhosi plánu
obecních sou
upírány,
se náklad na
magistrát, by
dokázal,
obci
si
k odúmrtm a k vybírání od-
pracovalo se k ochuzení obcí mstských,
ka
a nový
ale je ochoten
tchto povšimnul
upírati obci Pražské právo
potvrdil privilegia.
II.
když za to bude žádáno a zmíniti se o tom, že
jeho je schválil.
eráru pipadlé
Císa
podepsati starou konfirmaci.
potvrditi privilegia, i
hájiti
práv
za jich stvrzení žádáno a není jeho vinou, že k tomu nedošlo.
rove podal
žádost ke dvoru, aby
mu
byl z protokolv
Zá-
o zasedání
spsobem
spojené dvorské kanceláe vydán výpis, kdy a jakým
veno
II.,
uza-
Dvorským dekretem ze dne
bylo privilegia Pražská stvrditi.
23.
záí 1790 došla odpov, že sice výpisy z protokol^ dvorské kanceláe nikomu se nevydávají, avšak tolik pedce že se sdluje, že zemelý císa schválil ona privilegia mst Pražských, jichž obec Pražská posud užívá a jež se
Když pak na zvání,
to
dají srovnati s
císa Leopold
platnými pedpisy zákonnými.
aby se žádalo znovu za potvrzení
spojené obce Pražské 21. února 1791 došla schválení
privilegií, ^^''^)
podal magistrát
novou majestátní žádost, aby
všechna privilegia Pražská, jichž pepisy chovají se
na kancelái dvorské.
2^2)
uinil 18. listopadu 1790 vy-
II.
Pi tom
trpkými slovy vedl
Sammlung der Gesetze unter K. Leopold
II.
Band
sob
II.
str.
stížnost
218.
na
to,
CXIX že se obci popírají její práva a
dchody
obecní
všemožným spsobem
aby neodepel své ochrany „snížené a uti-
hledí steniti, prose císae,
skované" („herabgesetzten") obci Pražské, která bez toho v posledních
mnoho utrpla válkami, požáry
letech velice
Gubernium, kterému byla žádost dobrého zdání, vyžádalo
pepis
privilegií,
sob poznovu
se mají
jež
Vídn
z
Magistrát
rad
zaslána
ku podání
bezna 1791 na magistrátu
29.
stvrditi.
místopurkmistra Neuberta a dvou
z
povodnmi.
a
opt
zvolil
komisi
Jana Stpanovského a Leo-
polda Fischera, aby znovu prošla privilegia a uvedouc je do chrono-
poádku uvážila, zdaž by se pece nemlo snad žádati za všech, ponvadž se nemže vdti, zdaliž obec v budoucích
logického stvrzení
asech nebude nucena dovolávati se nkterého listu, tebas nyní jeho obsah nemá ceny praktické. Komise byla se svým úkolem v jediném uiníc uzavení, aby bylo žádáno sice
sezení dne 11. února hotova,
za zvláštní potvrzení
už
avšak aby
ženy,
16.
list,
pepisy
jichž
1787 byly prostednictvím gubernia dvorské kancelái pedlo-
r.
krom
tí majestát,
text
onch díve vybraných 37 toho
kterými
ervence 1747 potvrdila
Tím tolika
mínilo
se
listin
a
výsad a práv, 20. února
do konhrmace pojat ješt vlastní
byl
císaovna Marie Teresie ve Vídni dne
tem
mstm
Pražským
jich
privilegia.
odpomoci technickým obtížím, jež spsoboval sepiš
zárove dodlati pokud ješt mohly
1792 odbývaném
gubernia zodpovídal,
se
nového schválení všech starých
míti cenu.
schválil tyto
zemel
(1.
Magistrát v sezení dne
návrhy
^^^) ;
avšak nežli dotaz
bezna 1792) císa Leopold
II.
a obec
Pražská ani za jeho panování nedokala se potvrzení svých práv.
Teprve za nástupce jeho doucí výsledek. Císa František
mlo I.
úsilí
magistrátu Pražského žá-
dosednuv na
trn
vydal 25.
kvtna
1792 dvorský dekret, kterým ustanovil nepestupnou lhtu jednoho roku ku podávání žádostí za stvrzení
'^^)
Kniha
.
privilegií,
ustanoviv
pi
tom,
230 v archivu m. Prahy, nadepsaná: „Privilegien der konigl. haubt-
stadt Prag des konigreichs Boheim,
wie solche bei der im jahre 1784 er-
folgten vereinigung der 4 Prager staedten in derer wirkimg verblleben, aus
der privilegien-confirmation wayland Ihrer Majestát Marien Theresien, kónigin
von Bóhmen hóchstseeligen andenkens, ausgezohen und zur hochstortigen bestaettigung eingereichet worden."
která se
r.
Jest to
elaborát magistrátní komise
1792 radila o stavu privilegií Pražských.
cxx že
I kdo podali takové žádosti za
ti,
vyízení, .mohou
pedchdce
jeho a nedosáhli jich
k dívjším zadáním svým
se
bude jim
odvolati a
pak pouze jednu taxu zaplatiti; avšak ti, kdo opomenuli tak uiDekret tento nebyl však dle niti, že musí piplatiti tetinu taxy.^^'*) všeho v Cechách vyhlášen a magistrát Pražský, nemoha se dokati
vyízení svých dívjších žádostí, jež kdesi u gubernia podal teprve
dubna 1802 následkem nových spor
16.
úadem optnou
ležeti ostávaly,
žádost za potvrzení privilegií Pražských, v které do-
císa ped-
volával se toho, že stejné žádosti už za obou pedešlých ložil,
fiskálním
s
avšak vyízení jich se nedokal. Dvorská kancelá odeslala novou
žádost
pepisy
s
opt
privilegií
—
tentokráte
bernium a fiskálnímu úadu, aby podali dobrá zdání a pedložil
konen
své návrhy,
s
—
po tetí
už
úad
fiskální
mže
jakými obmezeními
gu-
císa na-
dání Pražská schváliti, odporuuje mezi jiným, aby též nekatolíci mohli
v Praze práva se
vymení
mšanského
poplatku týe,
má
vycházel fiskální
mla
Pokud toho pedpoklá-
privilegií užívati.
úad
z
nepodala žádost maje-
II.
pedepsanou taxu
tudíž platiti
vzhledem k tomu, že
vbec
za císae Leopolda
dání, že obec Pražská státní a že
nabývati a
o tetinu výš,
avšak
obec v posledních letech velká vydání na
dvojí korunovaci, na správu
jezv
atd.,
navrhoval, aby se
te-
tato
jí
tina odpustila.
Gubernium ve zpráv ze dne náviliy fiskálního
úadu
katolíkm pálo
si,
svolení
kvtna 1802
souhlasilo se všemi
pouze ohledné udlování práva
aby to ostalo
ze dne 13. íjna 1781
14.
i.
dle
7,
zemského úadu, když
pi
potebí pedbžného
se nekatolíkovi práva
mšanského
dostati. ^^^)
Dvorská kancelá obdrževši dobrá zdání vyžádala
státní hlavní
útárny, aby
za
jí
pedložila rozpoet obce Pražské na
úelem vymení poplatku
a když se tak v srpnu
'^^)
Kropatschek Sammlung der Gesetze K. Frantz
^^^)
Akta v archivu
^^^)
V
c.
kr. ministerstva vnitra ve
II.
Vídni
Bd.
t.
státní
7 kr.,
útárna dokládala,
roku 16056 59V2
zl.
k^-j
zl.
takže by
že v
mlo
IV
D
zl.
50V2
kr.,
7. zl.
23%
úhrad sou obsaženy nedoplatky zl.
1802
I str. 228.
fasc.
zbývati 17*957
56 kr. a kasovm' hotovost 9343
J62 se
r.
od
si
stalo, '^^)
r.
tomto rozpotu uvedena jest poteba obce v obnosu 162*424
a úhrada 180-381
ne-
ustanovení toleranního patentu
kterého bylo
mlo
mšanského
z
20V4 ^^'^ avšak
kr.;
pedešlého
celkem 25*399
musí od úhrady odeísti, nejsouce píjmem
r.
1802, a
zl.
pak
CXXI
uinné mu pednesení, s tmi obmezeními, jak
rozliodnul císa 26. listopadu 1802 na
že obci
Pražské mají se privilegia potvrditi
fiskální
úad
ohledn taxy že nemá se obci nieho slevovati, pouze, aby poplatek ve tech roních lhtách splatila.
ponavrhnul,
nýbrž povoliti
a
Nejvyšší toto rozhodnutí bylo sdleno magistrátu 13. ledna 1804 s
vyzváním, aby ve tech letech zaplatil dvorní poplatek 3000
a zemskou
zdaž
taxu
kolkem v obnosu 302
zl.
32
a aby oznámil,
kr.
aby majestát byl pepsán do knihy aneb pouze na
peje,
si
s
zl.
pergamen. Magistrát rozhodnuv se pro formát knihy zaplatil 10. íjna
1807 poslední lhtu potvrzených
aby
složil
Na
privilegií.
to 6.
150
prvé zálohu
bezna 1809, že za
31.
1810 nový dotaz, zdaž
má
gamene a když magistrát
úad
taxovní
—
dubna 1808 vyzvalo
mu
oznámil
z ochoty
zl.
Když
i
gubernium, privilegií
pijde celkem 686
to se stalo,
zodpovídal, odeslal
to
i
— 26.
majestátu tomto stvrdil
došel 4. ledna
konen
generální
kvtna 1808 podepsal a na
r.
1782.
císa František spojené obci Pražské
msta
na žádost purkmistra a rady všech obcí královského hlavního
Prahy všechna
privilegia, jež
posledn byla
schválila, pojav
na
že jich obsah
má
nž
zl.
ledna 1811 potvrzení privilegií obce
ekati od
jichž vydání bylo magistrátu
panovnických,
úad
taxovní
majestát býti vázán v aksamitu aneb v per-
Pražské, jež byl císa František už 13.
V
jej
generální
toto vyhotovení privilegií
a aby tedy doplatil ješt 536
vymohlo vydání
na vyhotovení a pepsání
zl.
když tak magistrát uinil,
a
mu
aby
požádal gubernium,
i
císaovna Marie Teresie do
nho
mstm Pražským
znní onch. 37 list
v plném
magistrát Pražský zvláštní váhu kladl shledav,
pro obec
napoád cenu
praktickou.
císa, že mají privilegia Pražská potud ostati
v.
Pi tom
platnosti,
doložil
pokud
jich
obec užívá a pokud neodporují nynjší neb budoucí ústav zemské, jakož
i
pipojeným
šesti
výhradám, jež souvisela
s
tehdejším zákono-
dárstvím.^^')
Tím spsobem
byly na spojenou obec Pražskou
neobjeví se pebytek, nýbrž schodek 7442
obec
dluh
na 128*816
svých roních ^^')
Sb.
.
348.
dchod
zl.
50
aneb
kr., jež
zl.
nemže
výtžkem
32% jinae
kr.
pevedeny
Krom
listy,
toho ale
spláceti, nežli
z prodaných nemovitostí.
má
pebytky
CXXII kterými vyata byla z moci
úadu podkomoského
a podízena
gu-
její
právo míti zastoupení na snmích
a v nkterých úi"adecli a soudech;
kterými uvedena byla práva po-
bernium; kterými uznávalo se
stranní
i
kterými zabezpeovalo se
;
právo patro-
jí
k farním kostelm a špitálm mstským a jimiž povolovalo
nátní jí
pod moc magistrátu
mšanm
majestátem z spojenou
se
kupovati statky deskové. Znak Staromstský, který byl
1649 rozhojnn a ozdoben, pešel v této
r.
obec a vložením
do majestátu
onch
spsob
na
kterými byly
list,
obcem Pražským statky a dchody druhdy navráceny neb povoleny, pešly
dchody rovnž
tyto statky a
byla v posledních letech o
do držení obce,
n pipravena.
pokud
arci ne-
Bylo tak obci Pražské optné
piznáno a utvrzeno právo k panství Libeskému a nkterým realitám
mstským
právo k
;
ece Vltav
se všemi požitky jejími
;
právo bráti
odumelé pozstalosti, když nebylo ddic ve smyslu patentu o ddiné posloupnosti ze dne 11. kvtna 1786; právo vybírati cla v branách, na most a na Vltav právo vybírati dlažebné z voz kupeckých, ;
porybné na rybím trhu, jarmarené, tržné, místné, skladné a vážné;
sl
právo prodávati atd. s
Konen
a všelijaké oleje ku prospchu obecních
dchod
byly potvrzeny obci výsady na výroní a týdenní trhy
tím doložením, že nesmjí se více v nedli neb ve svátek odbývati,
nýbrž že pipadnuvše na den zasvcený mají se peložiti na nejbližší
obmezení už v dvorském dekretu ze dne 29.
všední den,
kteréžto
kvtna 1807
bylo obsaženo.
Naproti tomu zrušil císa ustanovení poblohorských jež pozbavovala nekatolíky všech práv, ustanoviv dle
privilegií,
návrhu fiskálního
úadu, že mohou evangelíci též nabývati práva mšanského a užívati výsad a práv msta. V píin vybírání odchodného potvrdil sice píslušná privilegia; avšak doložil, že mšané mohou se z msta svo-
bodn
aniž by se
sthovati,
dvorské kanceláe že se
'^*)
má vbec
Listina
.
eské
od nich odchodné žádalo, a dekretem
ze dne 17. Hstopadu 1808
Teresie vydala patentem ze dne
msta
se,
pestati vybírati odchodné v Praze k rukám obce.^^*)
shiší,
že císaovna Marie
záí 1769 zákonná
pravidla o vybírání
1476 v archivu m. Prahy. Poznamenati
odchodného
ustanovovalo
9.
(jus retractus) v království
eském,
Pražská, Budjovice a Cheb zstavena býti
ustanovíc v
cl.
10.,
že mají
pi výsadách na odchodné,
CXXIII
Podobn vína,
zrušeny sou výslovn výsady obce na výhradní prodej cizího
když už dávno
mšanm
muto prodeji
avšak
stav
tím magistráty postoupily práva k takové-
ponvadž v as
a
nevdlo, kdy obce pestaly
se více
nen
ped
spojení
mst
Pražských ani
Ko-
míti vlastní sklepy obecní.
mšanm privilegované držení dom šosovních, zrušil právo mšan vstupovati v trh, když nkdo z vyšších Ped tím totiž už Josefínský zámínil prodati dm šosovní.
potvrdil sice císa
konník obecný ze dne
1.
listopadu 1786 v kap. II
zem
obyvatelé domácí nemají proti obyvateli jiné
kupného,
§.
6 ustanovoval, že užívati práva od-
když se jedná o zcizení deskového neb mstského zboží,
a dvorským dekretem ze dne
8.
bezna 1787 zrušena sou vbec práva
odkupná k nemovitostem jakýmkoli.
ásten promnná
Privilegia takto obnovená a
sledujícími panovníky potvrzována.
nebj^la více ná-
Císa Ferdinand V.
prohlásil
korunováním na krále eského nejvyšším rozhodnutím ze dne 1836,
že není více
nýbrž že mají
i
teba podávati
9.
ped ledna
žádosti za nové stvrzení privilegií,
na dále ostávati v platnosti ona
privilegia, která
ped-
chdcem jeho Františkem I. byla udlena neb potvrzena, pokud neodporují zákonm neb zaízením, a rovnž panující císa a král František Josef že za
I.
ustanovil nejvyšším
píinou zmny na
rozhodnutím ze dne
trn
nemá
16. listopadu 1849,
se žádati za potvrzení privilegií,
pedchd-
nýbrž že mají ostati v platnosti všechna ta privilegia, která cové jeho udlili a císa František byla odvolána neb a zaízením.*'^)
zmnna Nejvyšší
potvrdil,
I.
s
tato
rozhodnutí
byla
ministerstvm) v každém jednotlivém
nmu
mže
iní jednotlivci neb avšak že toto odchodné
pípad
má initi
toliko desátou
na sklonku panování císae Josefa
Sb.
.
349 a 350.
(píslušným
rozhodovati o tom, zdaž nic,
když proti
II.
privilegia potvrzena.
ást jmní vysthovalce.
dchodu
m. Prahy inil výnos odchodného v Praze
ponvadž nemla
úadm
16.
námitky.
jená obec Pražská užívala ješt tohoto
2^")
února 1836 a
na dále míti platnost ili
úady
zákonm
sdlena magistrátu
13.
tím doložením, že náleží nejvyšším
nkteré privilegium
doby ne-
té
a pokud tedy neodporují novjším
Pražskému výnosy místodržitelskými ze dne února 1850
pokud do
r.
(dle listiny
1785 110
zl.
.
I spo-
1058 v archivu
22 kr.); avšak už
zaali úadové popírati
jí
toho práva,
CXXIV
mla
Jak sme vidli, ších dobách
mstm Pražským
privilegia
privilegiem v užším smyslu.
nebyla
teném
star-
povahu zákon zempanských, ve zvlášt slavnostní form
a na delší dobu vydaných, jsouce povahou svou
bud
udlená v
nkterým panovníkem
'^o^
bu singulárním právem tebas
Qj^^ ostávala v platnosti,
pokud
potvrzena,
arci nalézala se v sku-
držení obce, a pozbývala platnosti, když byla jako jiné právní
zmnna
normy zrušena neb na
hlíželo se
pomr
neb když byla obcem odata. Pokud po-
moci zempanské k poddaným se stanoviska práva
soukromého a pokud v státním právu nedošla obecného uznání zásada,
sob
že skutky panovníka zavazují jeho nástupce, vymáhaly
obce
mst-
nov na dob zajisté
ské z opatrnosti potvrzení svých majestátv od panovníka, jenž
trn '2")
dosednul
O
avšak povinny k tomu u nás v starší
^^*) ;
právní povaze privilegií srv.
vjší
Gesetzbuch"
—
jest.
Bd.
I.
Dkazem
str.
toho,
297 a
násl.,
kde
zákon,
perpetuis
temporibus obseruari"
jest zajisté
perpetuum íirmiter observari"
„semper, ;
oster.
allg. biirgerl.
mly
povahu „neodvola-
„mandamus
že se v nich hemží výrazy:
to, ;
zum
píslušná literatura uvedena
též
že majestáty starší doby
telných"
in
obdivu hodnou ueností pracované, nejno-
s
a Hoífmanna „Commentar
prof. Pfaffa
dílo
— in
aiitea,
—
omni tempore,
—
„statuimus perpetue valituro edicto"; „ad
universorum notitiam tam praesentium quam futurorum^\ „civibus praesentibus et futuris'^
doucí
asy bez
legia
vbec
„aby ten
;
naší
i
list
budoucích
tžké pokuty na
„lepší a stálejší
„nyní
7ia veki/"]
všelijaké
i
trn
na bu-
i
pekážky".
pi tom
Privi-
pi emž
se zavazují, aby je zachovávali;
jich rušení;
dále
kladou se do desk zemských pro
bezpenost" a v korroboraci asto všem obyvatelm
izuje, aby Pražany
tedln nyní
celou pevnost
králv eských
vydávají se „z moci královské" a „k vécné pamti",
budoucí králové a ddicové na ukládají se
ml
se na-
všem, co se v majestátu píše, „drželi a neporuši-
na budoucí vcné
asy
zachovali, žádných jim v
tom pekážek
královské,
komu jinému initi dopouštjíce pod uvarováním hnvu a nemilosti v ddicv a budoucích králv cesJc^ch skuteného trestání" atd. — Ze
privilej byl
slavnostnjší formou, v které panovníci právní pedpisy vydávali,
neim'ce ani
dokazuje ta okolnost, že do konfirmací
novník díve vydaná (Úvod
str. IX.),
aby se
poukazuje k tomu, že
privilegií
mstm
i
se
naízení pa-
jiné právní
prameny
vné asy".
Rovnž
povolovala se nkterá práva nejprve dvor-
skými dekrety a napotom vydávaly se na a 327), jakož
pijímala
. 318—321, 323 a 325) a i jim práv pojistila platnost „na
(Sb.
že obsah privilegií
uvádl
n
se
ješt majestáty
obyejn
(Sb.
.
v obecnou známost
'veejnými patenty. 221)
Srv.
Stobbe Geschichte der deutschen Rechtsquellen
326
I. str.
486 pozn.
8.
I
cxxv nebyly.
Nikde aspo v
privilegiích neobmeziije se jich trvání
panování krále, jenž je vydal; nikde v starší
dob
na dobu
neiní se vyzvání,
aby se podávaly žádosti za potvrzení a k žádostem takovým zavdá-
asto podnt rozliné
valy
pepisy vidly
a majíce pouze
výsad. ^'-)
Krom
na p. že obce pišly o originály
okolnosti,
nuceny žádati pak za obnovení svých
se
toho ale výslovné uznání nkterého práva panujícím
králem nedávalo vzniknouti pochybnostem o dalším jeho trvání porovalo obecné uznávání a šetení jeho. v.
našem zákonodárství ujímati
Teprve v XVII.
i
století
pod-
zaal
se náhled, že privilej pozbývá platnosti,
úelem zabezpeení toho, co platí, privilej e pi každé zmn na trn a že
když se ho neužívá, že tudíž za
má má
se žádati za potvrzení
lhta pedepsaná k podání žádosti za pojeho byla promeškána. Následkem toho majestáty nepestaly
pozbýti platnosti, kdyby
tvrzení
zákonodárné; avšak mohly pozbýti platnosti nepo-
býti skutky moci
dáním žádosti za jich
jich stvrzení
pi
novým panovníkem a tím
platily
tak dlouho,
až
jež
zmn
pi
pokud nejsou zrušena neb a zaízením, polepšila
hradami
platí
i
jiné
ministerstva mají v
lišily
se
byly zrušeny neb
nejvyšší rozhodnutí však,
za nové stvrzení
zmn na trn
osvobodila
od ostatních zákon, které
zmnny. msta od
zmnna
zákony. ^2^)
nýbrž dalo se
mu
i
dosah
nebo
jich,
Ustanovením
dalším,
s
zákonm
tmiže
vý-
že píslušná
námitek rozhodovati o dalším jich trvání,
moc
rušiti
libovoln
jakými privilegia nikdy býti nepestala,
pouze právo v
pípad
majestát odporuje uritému zákonu valo se, že privilegia
podávání žádosti
aneb pokud neodporují
nemínila se zajisté píslušnému ministerstvu dáti
skutky moci zákonodárné,
Svrchu zmínná
ve vlád a uznala další platnost privilegií,
opt povahu
pípad
anebo nepotvrzením
sporu prohlásiti, že nkterý
neb zaízení,
ímž zárove
uzná-
mohou jenom zákony neb zákonnými zaízeními
platnosti pozbýti.^-*)
Vylíiti všechny r.
zmny,
které od posledního potvrzení privilegií
1808 v „zákonech a zaízeních" u nás provedeny byly, menší neb
vtší
=*")
vliv jevíce
Srv. sb.
.
na
další trvání
panovnických list
138, 141, 142 a 180.
"3) Srv. §§. 9 a 13 o. ob. zák. *") Srv. Pfaíf imd HoíFmann u. m.
str.
350 pozn. 251.
mstm
Pražským
CXXVI aspo
druhdy udlených, není úkolem tohoto pojednání: pedce však
k hlavním
promnám
chceme zení o
ve zízení obce Pražské v posledních desítiletích
abychom
obrátiti,
nynjším stavu
mohli
dojíti
k pravému
úsudku
privilegií Pražských.
Vidli sme, kterak v Praze reformami Josefínskými soustedna byla správa soudní, politická vliv
mšanstva na
i
obecní v rukou jediného magistrátu a kterak
obecní záležitosti byl nepatrný, vliv ostatního ob-
anstva žádný. Mocné hnutí obrat.
V
konen
1848 spsobilo v tomto stavu
r.
první žádosti obyvatel Pražských, kterou zvláštní vyslanectvo
dne 14. bezna ve Vídni císai Ferdinandovi V. podalo, obsažen byl
mezi jiným požadavek, aby „povoleno bylo samostatné komunální ili obecenské zízení, tak aby osoby magistrátní a pedstavení všech obcí
svobodn bývali od oban samých voleni" dne 24. bezna vyslovil ochotu vyhovti této vyslechnouti stavy, od nichž byly prý v té
Akoli odpovdí tou vyízení palivé v Praze nahlíželo
že staré
se,
odpovdi své ze
a císa v žádosti
píin
;
avšak mínil prve
návrhy už podány.
záležitosti této
pomry
se
odroovalo,
nedají se více udržeti a ihned
po prohlášení „konstituce" dne 15. bezna pikroilo se k praktickému
provádní jejímu v obci samé. Josef rytí Miiller složil
Posledn vládou dosazený purkmistr svj úad do rukou nejv. purkrabí hrabte
Stadiona a týž vydal 22.
bezna
újm
o své
prozatimné, „ob-
jakési
novené" zízení obecní. Uznav, že „nynjší
bh
ským, který by
vzešel,'*
vcí toho nutn žádá, aby obec Pražská ve výboru svém byla zastoupena výborem mšanz jejího
svobodného volení
naizoval, aby se
mlo
vykonala volba stolenného ,,vtšiho mesfanského výhoru,^^ jemuž náležeti zvoliti
nového purkmistra a „me^iší výhov,
a pozdji tyiadvacet
len
Menší tento výbor zaujal místo
ítající.
dívjších repraesentant obecních, maje na obecního a zárove
vliv
na všechny
nejprve dvanácte
^^
starosti spravování
záležitosti,
jež
souvisely
žením veejného poádku ve mst.^^^) Právo volební aktivní ^'^')
Ostatním
mstm
povoleno bylo
niálním vynesením ze dne 22. se o záležitostech, jež
voliti si užší a širší
kvtna
1848.
se týkají správy
pi odhadování
zaízeních, jichž je
s
udr-
pasivní
výbory teprve guber-
Širšímu výboru uloženo raditi
jmní
obecního; užšímu pak,
magistrátu byl nápomocen ve správ místních dobroinných policie,
i
jmní
ústav
movitostí, vykonávání tržní policie, jakož
teba k udržení veejného poádku
a pokoje.
aby
a místní
pi všech Do konání
i
CXXVII
mšanm,
pouze
náleželo
zástupc vykonali
naež
;
kteí 29. bezna po tvrtích volbu svých
mšanský
takto sestavený výbor
zvolil
purk-
mistra a užší výbor. ^^^)
Vídn
Mezi tím odebrala se do
druhá deputace, aby vymohla
povolení ostatních žádostí obyvatelstva Pražského,
binetním listem ze dne
dubna 1848, v kterém
jmní
zízení obcí se zvláštní správou
statné
úadník
volením vydati
snm
snmu
a
nm
v
8.
se naídilo" a že
již
Snm
domácí.
ml
tento
navrátila se s ka-
i
se pravilo, že
„samo-
obecního a svobodným
má
ustanovení o tom
bližší
skládati se ze
len
svobodn volených zástupc mst a venkova.
stavovského
Praha
mla
m-
zastoupena býti „dvanácti zástupci národními," volenými
šanstvem.'^') Prohlášená na to ústava íšská ze dne 25. dubna 1848
ádové mají
doložila
ješt v
sobem,
aby všechny zájmy obce
57, že obecní
§.
len
její
i
se uspoádati tím
došly
sp-
náležitého
za-
stoupení.
ád,
Pokud nedošlo na vydání tchto ganisovati
obecní na
správu
výborm obecním
k
nátu
sou
starých
upravil se v Praze takto
ponechány
v
referáty
bu
se o nich
arci nežli or-
Pomr magistrátu radm politického se-
základech.
obecních
v užším výboru ili, jak se zaalo íkati, v
naež
nezbývalo
:
záležitostech,
aby o nich
„rad mstské" pednášeli,
tam rozhodovalo anebo širšímu výboru ponechá-
valo,
aby usnesení inil: v senát politickém vyizovaly se záležitosti
ist
politické a senáty soudní vykonávaly soudní
Když nastoupilo prohlásil
úkolem vlády
že
soudní moci
K. 3 26)
Bohmen
27. listopadu 1848 ve
je vypracovati
nemli 1848
se
str.
jak známo,
dr.
svobodomyslné zízení obecní, pon-
Rypota,
das
mšanstva ustanoveným purkmistrem Pražským
byli:
snmu
mlyná; Karel
Višín, sládek
;
a rada appelaní; prvními
František Pštros, koželuh;
knihkupec; František Ellenberger,
'-^)
fiir
Antonín Strobach, tehdy auskultant zemského soudu a po-
výboru ili rady mstské
Vojtch
schzi íšského snmu,
výborové míchati.. (Provinzialgesetzsammlung
zdji pedseda ústavodárného
syn; Jan Vyskoil,
ze Švarcenberka,
200.)
Prvním, svobodnou volbou byl,
knížete Felixe
ministerstvo
pedseda jeho
moc jako díve.
cihelny;
držitel
z Helly, lékárník
JUDr. Jan Rozkošný
;
;
František
fiir
das K.
František
Bohmen
1848
hrab Thun
Petr Faster, hostinský;
Vaka,
stavitel.
Provinzialgesetzsammlung
leny užšího
Alois Borrosch,
str.
108.
sládek a Jan
CXXVIII vadž svobodná obec je základem svobodného státu, opraviti soudnictví v duchu ústavním, zavésti álních
i
V
zempanské soudy na míst soud patrimoni-
komunálních a oddliti
drazn
provádn
následujících dvou letech
íše rakouská mohla
správu veejnou od soudnictví. jest tento
ad
trvale vstoupiti do
program, kterým
právních státv, kdyby
brzo na to ústavnost nebyla vzala za své.
Nejprve pikroilo se k uspoádání záležitostí obecních. Minister-
ským naízením
ze dne 19. prosince 1848 zrušeny sou
vaných mest a ilad jpodkomoský ze strany tchto
úad
dohlížení
další
k obcem
Uvážilo prý
míti více místa.
že
se,
by se ujal svobodný život obecní a obcím se po-
„jest nevyhnutelné,
nechalo
nemlo
ponvadž
^
iltáma privilego-
samostatn spravovati sob svj majetek" a guberniálními
dekrety ze dne 29. ledna a 16. února 1849 pedpisovalo se dále,
oba svrchu zmínné
úady
úetní, které se u nich
mstským
mají vrátiti radám
chovají,
obecních,
Když pak
k
inní
výtek,
úad
a
ke
oktroj ováná ústava ze dne 4.
samostatnou správu obecních
ke zkoušení
konenému jich upravení. ^^®) bezna 1849 v §. 33 pojistila
každé obci volbu zástupc svých, pijímání nových obecního,
všechny spisy
a že zvolení výborové obecní mají
pevzíti a obstarávati dívjší povinnosti tchto
útv
že
záležitostí,
len
do svazku
uveejování
vý-
sledk obecního hospodáství a veejnost v jednání zástupcv obce jakožto základní práva její; 17.
bezna 1849
že zemská hlavní vati,
obecní záležitosti na tomto základ, pedepsav v §
msta
a krajská nemají se tímto
6,
zákonem spravo-
nýbrž že obdrží zvláštní zízení obecní.
Po upravení správy obecní pikroilo soudních a politických a 2Q.
obecní zákon ze dne
upravil prozatímní
úad.
k organisaci nových
se
Nejvyššími rozhodnutími ze dne
ervna 1849 schválena sou základní
pravidla budoucího zízení
soudního a správního, jež dle zásad jednodušších a obecnjších
uspoádati, nežli se bylo stalo za císae Josefa „krajinský" ili zemský a ti okresní
stranskému
11.
Y
'
ped
tím
soudní
se
1.
er-
senáty
svou ukonily. Okresnímu soudu Malo-
bylo dekretem praesidia zemského soudu ze dne
"«) Zákonník
mlo
Praze zízeny sou
soudy zempanské, jež
vencem 1850 úadovati zaaly, když byly magistrátu Pražského innost
14.
zemský pro království eské 1849
str.
4,
11 a 15.
5.
er-j
CXXIX vnce 1850 pikázáno, aby a pozemkové knihy, jakož
i
ve své
vzal
knihy
listin,
opatrování všechny hlavní
které se druhdy u magistrátu
sám knihovní
a na právech postranních vedly, a aby obstarával
do zízení samostatného knihovního
žitosti až
uinn
konec posledním
postranních ze dne
a
zbytkm
Pokud
dle které
vyato
zizovaly se
jest hlavní
úady
naízením ze dne
i
mezi oby-
msto
z obecní
podkrajské, krajské
úadv
a místodržitelství místo dívjších krajských
guberniálním vyhlášením ze dne
patentem
též v Praze.
se správy politické týe,
organisace správní,
Tím
rozdíly mezi nemovitostmi
ili deskovými a poplatnými, jakož
svobodnými a poddanými
vateli
pomru
zrušením poddanství a ochranného
mstskými panskými
Pražského.
patrimoniálního soudnictví na právech
záí 1848 pestaly vbec všechny
7.
úadu
zále-
Bylo
a gubernia.
záí 1849 a pozdji ministerským
1.
íjna 1854 . 274 íš. zák. ustanoveno, že hlavní
9.
msto Praha nemá býti postaveno pod žádný podkrajský úad, nýbrž že má tvoiti zvláštní okres pro sebe a podržeti vlastní správu politickou, jsouc podízeno pímo místodržitelství. Na tomto postavení obce Pražské, jakož i na zvláštní organisaci její
správy mstské, jak se byla
mnil mnoho
obecni
zdh
nmž
na
zem.^
výboru
zvolená
ád delší
bhem
msta Prahy
1848
let
ze
— 1850
dne 27. dubna 1850
dobu zvláštní komise
z
mšanského
dovské v
ili,
kvtnu
jich s
Kádem r.
tím rozšioval se obvod obce
má
tymi msty
85
byla
dvrníky obce Pražské na msto ži-
msto 1849 zástupcové obce židovské pání
jak se od té doby
c.
širšího
konená redakce ujednána
pracovala a jehož
v poradách konaných v ministerstvu vnitra ve Vídni Pražské.
vyvinula, ne-
íkati, na
s
Josefovo^ když byli
aby obec
pronesli,
Pražskými byla slouena. Následkem toho Pražská
obec židovská pestala býti zvláštní místní neb politickou obcí a trvá dále jen ješt jako obec náboženská, které náleží správa jejího
náboženského.*^^)
Na
místo dívjšího širšího a užšího výboru
jmní
mšan-
ského a politického senátu bývalého magistrátu nastoupili sbor obecních ^tarších^
^2^)
Dle
mstská rada a
§.
4.
ádu
magistrát,
kteí majíce v ele obecního starostu
obecního byla obec židovská povinna zakoupiti se do svazku
obce Pražské složením obnosu dle i
byl obnos tento
zvláštní komisí
pomru jmní
na 249.510
zl.
a lidnatosti obou obcí,
vypoítán, což obecní zai
cxxx spravují
záležitosti
nesené psobnosti
samu netvoí
více
bu
spadající
jakož
obce,
i
nkteré
jenom mšané, nýbrž
mšanské
a právo
obce,
obecní,
do pirozené neb do
ddiné,
není více
Obec
záležitosti politické.
též píslušníci a
pe-
spoleníci
i
propjuje
nýbrž
se
každému zvlášt, dávajíc právo volební a poskytujíc nárok na opatení
z
a jich vdovy
dti.
i
dob
Po nkolikaletém perušení v
ád
Pražský na poátku
let
absolutismu
opt
šedesátých
plné
vjšími zákony pouze nkterá ustanovení jeho sou
dležitjším
zmnám
arci
Zákonem zemským
rozšíil.
bylo „královské
msto
ze
hory Vyšehradu
s
ili,
ským
ás pod jménem „královský
ze dne 18. Hstopadu
K
zmnna.
nej-
pedmstími,
stran
. 48
jak
se
zák. zem.
druhdy správn
se
msta v jednu obec msto Praha" sloueno,
hlavního
obcí
pod spoleným jménem „královské hlavní iníc tu šestou
a no-
platnosti
dne 26. záí 1883
msto Vyšehrad"
horní
nabyl obecní
poítati, že v posledních dvou letech
sluší
msta, obklíeného ze všech
obvod hlavního
íkalo,
mšany
takových ústav, které sou ustanoveny zvlášt pro
Vyšehrad^ a zákonem zem^
1884 . 48 zák. zem. spojena
jest
obec
pidlenými osadami Malé Bubny a Velké Holešovice s hlavním mstem, iníc tu sedmou ás pod jménem „HoleŠovice-Buhny,^' Nové tyto ásti ídí se od té doby s ostatními msty
Holešovice-Bubny
s
Pražskými obecním obecní pešly
ádem
na obec Pražskou,
pedmstí
Vlastimil, aby všecka velikou,
mohutnou
covala na zdokonalení i
uinn
Tím
jetku obce Pražské.
v jedinou,
r.
staly se
jmní
jich
úastný práv a ma-
byl potšitelný krok ve snaze všech
Pražská spojila se
s
hlavním
by spojenými
která
obec,
promny
schzi dne
14.
opt k
íjna 1851
že obyvatelé Josefovští mají tyto peníze ve
má
duševním
ve zízení obce Pražské
schválilo
byla,
s
abychom
tím doložením,
tyech roních lhtách
se zaruiti za správné
odvádní
bhem
privilegiím Praž-
1808 obci Pražské v plném znní potvrzena
a že deset rukojmí
mstem
silami pra-
svých zaízení, na
provedené, vracíme se
stupitelstvo Pražské ve
a statek
obyvatelstva.
Vylíivše takto hlavní posledních desítiletí
zaež
samosprávných
hmotném pokroku svého
ským, jež
Pražským a veškeré
splatiti
jich. Srv. spis
„Der
Anschluss der Josefstaedter Gemeinde an dle Prager Hauptgemeinde. Prag. 1851."
CXXXI uvažovali, která z nich
nna
posud v platnosti a která byla
ostávají
zm-
neb zrušena novjšími zákony a zaízeními:
mstem království eského^ opakují se v nesíslném potu novjších zákonv a naízení. Znakem, hlavního msta je štít, jenž r. 1649 Starému mstu byl udlen, ponvadž se Starým mstem spojila se ostatní msta 1.
Ustanovení
privilegií,
msto
že
Pražské je hlavním
Pražská v jednu obec. 2.
úadu
kterými obec Pražská vyata byla z moci
Privilegia,
právo míti hlas a sezení na
podkomoského, kterými dávalo
se
snmích
stavovských, ^^^) kterými
mšanm
sobilost
dojíti
úadv
nkterých
jí
Pražským udlována sppod moc
práva postranní
a jimiž
magistrátu sou uvedena, pozbyla platnosti a významu novými zákony a zaízeními.
Obec Pražská
jest nyní
podízena pímo
místodržitelství
mocí zákona; nikoli magistrát, nýbrž voliové ustanovují volbou poslance do
snmu
zemského, kteí však nezastupují jenom obec, nýbrž
celou zemi; práva
Pražských,
pak postranní
mohli
že
znamu už od doby
r.
1850 zcela
úad, nemly
nkterých
dojíti
Josefínské,
kdy
tyto
úady vtšinou
avšak pozbyly zcela platnosti, když ústavní
1848 prohlásila v
úadv
^^")
listina ze
328, 333 a 346),
pešlo
návala purkmistrem a
snme
podávati na hlasy. (Srv.
r.
temi leny
volil
;
dne 25. dubna
stejn pí-
Rovnž
Pražským
i
(Sb.
diplom
. 327
1784 na spojenou obec Pražskou, která je vykomagistrátu, jimž se povolovalo do
pouze jeden hlas, od
snmovním 1792
vý-
byly zrušeny
státní sou
tyem mstm
asopis eského Musea 1869
S právem
ském. Od
r.
velkého
oban mže dosáhnouti bezna 1849 rovnž v §. 28
veejné úady a služby
snmovní, povolené druhdy
mšan
státní
každému, kdo k nim spsobilost prokáže.
Právo
—
každý
a hodností, což ústava ze dne 4.
uznala, pedepsavši, že
stupny
že
24,
§.
Výsady
zašla.
té
doby však až do
str.
r.
314—331 a 1870
r.
1847 str.
1844
tyi
3—42).
souviselo též právo míti zástupce ve výboru
zem-
leny užšího
magistrát ze svého stedu dva placené
leny širšího výboru zemského; v první schzi širšího výboru mšanského dne 24. dubna 1848 usneseno, že má býti mšanstvo na dále ve výboru zemském zastoupeno, i vykonána jest doplovací volba na dvé uprázdnná místa písedících zemského výboru. Zástupcové obecního zastua dva
pitelstva
Pražského zasedali pak v zemském výboru až do vydání zízení
zemského ze dne
26.
února 1861, jež prohlásilo v
§§. 11
— 15
novení o složení tohoto výboru, i*
nová usta-
GXXXII císaský
dne
ze
íjna
20.
.
21. prosince 1867
142. íš. zák. znovu
mohou rovnou mrou veejných
státní
dom
zaly, ^^^)
a
úad
dne
obané
dojíti.
Dle
deskových.
mšané
Pražských pouze
piznávala se obcem
toho
ze
státní
opakují, že všichni
které roku 1649 v rukou
šosovních,
krom
a
šosovních
tyech mstech
mohli ve nictví
statk
Držení
3.
zákon
základní
a
18(30
i
starých
výsad
nabývati vlast-
mstských
mšanm
se nalé-
Pražským
spsobilost k deskám ili právo kupovati statky svobodné a klásti
sob
je
bez
relace
deskového byly spory o usedlí
mšané mohou
právo
to
šanské
;
pouze
^^^)
do
královské
zdaž všichni
to,
jeho
Ohledn
desk.^^^)
mšané
tohoto
práva
anebo pouze staro-
Od roku 1630 piznávalo se jichž otcové mli už právo m-
užívati.
tm mšanm,
avšak v následujícím
století se
na toto obmezení poza-
pomnlo. Kdokoliv opatil sob právo mšanské privilegovaného msta, mohl zakoupiti sob deskový statek; ano stávalo se, že všichni sedláci té neb oné vesnice opatili sob mstského práva, aby se mohli státi spoluvlastníky
dekret ze dne
5.
panství a tím se zbaviti poddanství.^'^*) Dvorský
ervence 1811, chtje uiniti pítrž takovému „ne-
obmezenému kupování statk i
poddaní kupují
sob
v království
eském"
a „nespsobu, že
statky deskové", obmezil zase spsobilost k de-
skám pouze na ty, kteí dle ústavy do nkterého ze ty stav za leny pijati byli, inkolát obdrževše aneb kteí v privilegovaných mstech z rodin mšanských pocházejí. Kdo nov teprve obdržel právo mšanské, ml sob, chtje si koupiti deskový statek, prve od pak tomu
novníka vymoci 18.
kvtna 1817 podalo
Mšanstvo
zvláštní dovolení.
majestátní
aby bylo
žádost,
Pražské sice
zstaveno pi
starých výsadách svých na svobodné kupování statk deskových a aby
331)
Sb.
6.
327, 328, 331 a 333.
332)
Sb.
.
281, 285 a 317.
«33)
Sb.
str.
3=**)
na p. v
te
se
567. liber civium
na
listu
albus
Bíirgerrecht in der k.
k.
Schonbach gegen Erlag 26 liehen,
als
Prag den
8.
N°
11 (novjší
68 tento zápis:
íslo 545) v archivu m. Prahy
„Nachstehenden 73 Individuen wird das
Hauptstadt Prag zum Mitbesitze der Herrschaft fl.
40
kr.,
den: (následuje 73 jmen).
November 1798".
daun
2
fl.
Von dem
zu Stadtnothdurften ver- ^ Magistrát der Hauptstadt_
CXXXIII obmezení práva deskového ua
dekretem ze
dvorským
dne
mšany
zrozené bylo odvoláno; avšak
1844
listopadu
21.
mšanstva Pražského vele
Pražský, jenž se žádosti
magistrát
obdržel
vyízení,
ujal,
císa nemíní na starodávných pedpisech o habilitování se k zemi
že
nieho mniti a že sobilosti
§.
se,
listiny ze
dne 25. dubna 1848
oban
že každý
státní
mže
íšská ústava ze dne
bezna 1849 v
4.
základní zákon ze dne 21. prosince 1867
.
1848^
r.
aspo
zásad
v
se státi majitelem
§.
142
z.,
pdy
opakovala
30. a nejnovji
.
sp-
obmezování
i
Ustanovení to
dovolené živnosti.
a uchopiti se kterékoli též
zamítá.''^) Rozdíly v
na leny privilegovaných stav potrvaly do
24. ústavní
ustanovovalo
mšanstva
deskové a mstské, jakož
nemovitosti
držeti
této spsobilosti
kdy v
tudíž žádost
státní
prohlásiv v i. G.
obana státního, aby mohl jakýchkoli vcí Právo mšanské nepojimi voln vládnouti.
za základní právo každého
nemovitých nabývati a
skytuje tudíž více žádných pedností v právu nabývati majetek a privilegia, jež dávala
nemovitostí, stala se 4.
mšanm
druhdy
spsobilost držeti nkteré druhy
oban
právem všech
státních.
Právo patronátní ke kostelm farním.
list královských, kterými
mstm Pražským
Potvrzením
r.
1808
piznáno bylo právo pa-
vtšin kostel farních, ^^^) pešlo toto právo a s ním souspráva jmní zádušního na spojenou obec Pražskou, která je
tronátní k visící
podnes vykonává. •"*'') 5.
Právo k jmeni zrušených Špitál mstských. 1808 obsaženy byly nkteré
vilegií z r.
listy
V
konfirmaci pri-
panovnické, ^^^)
kterými
obcem Pražským piznáno bylo právo k špitálm mstským a k zboží
.
^'^)
Listina
336)
Sb.
^^'^)
Obec Pražská
.
233,
1045 v archivu m. Prahy.
241—243, je
patronem kostel panny Marie
na Starém mesté; tcha,
sv.
245, 253, 274, 328 a 333.
sv.
Trojice
na Malé stran a
Jindicha,
a
toho
u
sv.
Petra na
Novém
jest obec jakožto držitelka panství
a
far
.
181, 201,
274.
Haštala
na Starém s
ádem
sv.
Mikuláše
mst
a u sv.
kižovnickým.
Libeského a statk zádušních
v Kojeticích, ve Velké
241—243 a
sv.
Trojice v Podskalí, sv. Voj-
stídá se v praesentaci faráe
Chabrech, ve Volšanech a v Libni. Sb.
sv.
Františka
Konen
patronem kostel 338)
Štpána,
a u
panny Marie Snžné na Novém meste;
krom
mst
sv.
ped Tejnem
vsi,
v Proseku, v Dolních
—
C XXXIV jim nadanému. Mezi tmito ústavy zvlášt se jmenovaly Staromstský špitál sv.
Pavla druhdy za bránou Poískou, jenž
Švédv úpln
žení Prahy od
(.
p.
648
r.
císae Františka
I.
brzo po
s
znien a
r.
1505 spojen byl
špitál
tchto špitál však
sv.
sv.
dne 24. kvtna 1781 základní pravidla,
oble-
Alžbty pod Vyše-
V dob
Bartolomje.
Císa Josef guberniu pípisem
více nebylo.
eskému
nastoupení vlády oznámil
as
1648 v
1663 do domu v Templu
peložen, a Novomstský špitál
I.)
nímž
hradem,
byl
r.
dle
kterých
mlo
II.
ze
se znovu
upraviti opatování chudých a ošetování nemocných', vyslovuje pání,
mst
aby v hlavním
Praze zídily se pro chudé dti nalezinec a
rotinec, pro thotné ženy porodnice,
K
šílence blázinec.
jediný fond
nadaní
pak vydržovaly ústavy, stalo,^^^)
ustanovil
jež
se všechny posavadní špi-
nemovitosti jim náležející prodaly
zrušily,
neb pronajaly, kapitály nadaní na
dchod
pro nemocné nemocnice a pro
tomu konci naídil, aby
zaopatovací
tály a ústavy
si-
jisto postavily a ze
(stiftungsfond) utvoil,
by se
nov
zídily.
všech takových z
Když
císa dvorským dekretem ze dne
nhož se
18.
by se
tak bylo
záí 1788,
aby nemocnice a blázinec umístny byly v ústavu šlechtien na Novém
mst,
dom
Apolynáe a chorobinec na Karlov. Adaptace tchto budov vyžadovala znaného nákladu, jenž se zapravil z jmní fondu nadaního a z jmní mstských bratrstev. porodnice v exerciním
jezovitv u
sv.
Ped
tím dvorským dekretem ze dne 20. íjna 1786
sice,
aby chorobní ze špitálu
sv.
naizovalo se
Bartolomje do zámku Libeského
uprázdnná budova pro blázinec aby se upravila; avšak když se zaaly opravy na ní provádti, shledalo se, že je k tomu úelu nepostaitelná, i umístn jest blázinec s nemocnicí od byli pesídleni
2.
a
ledna 1791 v nynjší
^^^)
listin
nadanímu
odvésti
7771
zl.
21 kr. a neslo
všeobecné nemocnice.
. 648 a 857 v archivu m. Prahy musila obec k fondu jmní špitálu sv. Pavla, jež inilo 166.087 zl. 9 kr. a neslo 42 kr.; jmní špitálu sv. Bartolomje, jež inilo 66.699 zl. ron 3589 zl. 28 kr.; jakož jmní špitálu sv. Jana Ktitele,
Dle sbírky
ron
budov
i
Vlašského špitálu, mstského chudobince, císaského špitálu a špitálu na Stra-
hov
a u
kižovník
schreibung der
s
offentl.
ervenou hvzdou.
Srv. též
Thadáus von Bayer „Be-
Armenversorgungsanstalten in der kónigl. Hauptstadt
Prag" 1793 a zmínný spis „Anschluss der Josefstádter Gemeinde"
str.
37.
cxxxv Pi
tomto zakládání všeobecné nemocnice a ostatních ústav po-
a vydržovány \7^iody,
Pražskému za
obyvatelstvu
voleny byly
sou z
jmní
ústavy zízeny
že nové
to,
znané
zrušených špitálv obce Pražské,
znovu uznalo a vyhlásilo naízení eského gubernia ze
jež
.
dne 13. srpna 1829
34801, které ostává posud v platnosti. Dle tohoto
naízení mají netoliko píslušníci obce Pražské, nýbrž všichni oby-
msta Prahy
vatelé
ošetovati se v nemocnici, porodnici a blázinci za
kteí v Praze
menši plat nežli obyvatelé venkovští, a chudí Pražané,
sou zrozeni aneb se zde deset
mají býti zcela osvobozeni
let zdržují,
od placení léebného, když nemají ani píbuzných ani zamstnavatel,
n
kteí by za
zaplatili. ^"^^)
léebné
nárokv
Magistrát Pražský nemaje se za oprávnna upustiti od
obce Pražské na
jmní
k tmto výhodám, jež za
vymohl
r.
to obyvatelstvu
Pražskému poskytnuty
byly,
1808 potvrzení starých list panovnických, kterými obci pi-
znávalo se právo k
dvodu mly
ješt
mstských a maje zení
zrušených špitál
ostávala od
r.
jmní
Krom
špitálnímu.
toho listiny ty z jednoho
Budova
cenu praktickou.
špitálu sv.
Bartolomje
1791 prázdna, akoli nebylo žádného ústavu pro ošetování
schudlých a k práci neschopných
mšan. Okolnost ta pimla mstského
hejtmana Pražského Františka hrabte Kolovrata a purkmistra Ondeje rytíe Steinera, že
jali
se v kvétnu
r.
1808
peníze na nový chudobinec a že vymohli,
bývalého špitálu
sv.
sbírati
mezi
mšanstvem
aby ústavu tomu místnosti
Bartolomje byly zase postoupeny, naež dvorským
dekretem ze dne IG. ledna 1809 obci se povolilo, by ze svých
chod
d-
ponvadž má bez toho
doplácela na vydržování tohoto ústavu,
povinnost o své chudé se starati. Když pak obec od starodávna byla
340\
Vyhláškou
c.
k. místodržitelství ze
dne 28. dubna 1862 byla
ošetování v Pražské nemocnici v tetí
tíd
Pražany na 35 kr.; avšak výnosem
k. místodržitelství
1878
.
c.
vymena
taxa za
pro venkovany na 58 kr. a pro
14103 zvýšena jest pojednou sazba v tetí
pražské a na 51 kr. pro Pražské prislumiky.
tíd
ze dne 29. listop.
na 84
kr. pro
Zvýšení toto, jakož
i
mimoobme-
zení výhody té pouze na píslušníky obce Pražské stalo se, aniž by o
obec bývala zpravena.
Chudí píslušníci Pražští (druhdy
Pražští) léí se zdarma, kdežto za venkovské píslušníky
dle vynesení místodržitelství ze
1857 nedobytné léebné zaplatiti.
dne
10. prosince
1856
vbec
tom
obyvatelé
musí zemský fond
.
5 zák. zem. z
r.
CXXXVI knihovní vlastnicí budovy,
Bartolomje
nalézal, ^*^)
se
druhdy
špitál
Alžbty a
sv.
nemohlo o jejím právu vlastnickém k
vilegií z r.
ní býti
;
komorní prokuratura
c.
nadaní fond svtský, a
kr.
a nestaraje se o knihovní vklad z since 1824
aby právo
1822 uinila zadání,
r.
vlastnické
427-IL, kde se chudobinec nalézá, zapsáno bylo do
p.
pozemkových pro
eený
pro
r.
1504, povolil nový vklad 21. pro-
Teprv
fond.^*^)
kvtna 1869
r.
že zápis knihovní
uznalo,
v právu vlastnickém k
domu .
knh
nevda
magistrát,
1864 pišlo se zásluhou
zvn. archiváe mstského Jaromíra Erbena na to, že dm . p. má dvojí rzný vklad; naež eské místodržitelství výnosem 13.
sv.
nicmén opatil sob magistrát v konfirmaci pri1808 optné uznání práva obce k této budov. Pes to
vlastn pochybnosti
k domu .
v níž
p. 427-11.
z
427-11.
ze dne
zmnu
1824 nemohl
r.
spsobiti,
ponvadž
c.
k.
nadaní fond svtský není samostatnou osobou právnickou, nýbrž toliko kollektivné pojmenování rzných dobroinných a podprných fond, které se dostaly do správy státu a z nichž každý chová se ve smyslu nejv. rozhodnutí ze dne 24. dubna 1821 nosti.
bylo
v patr-
Ponvadž pak zápisem knihovním chtlo se toliko docíliti, aby vnování domu úelm chudinství náležit vyznaeno a ponvadž
zrušením
c.
k.
k domu
vlastnické
ml
fondu nadaního
odevzdati se obci Pražské,
sv.
oddlen
.
tento
dm
s
chudinským fondem
proto povolilo místodržitelství,
p. 427-11.
bylo
aby právo
pepsáno na fond chudobince
Bartolomje^ kterýžto fond obec Pražská spravuje.^*') Patrno tudíž,
že staré listy panovnické na
jmní špitál mstských podnes
nepo-
zbyly vší ceny praktické. 6.
Nemovité jmeni obce Pražské. Roku 1808 potvrzeny sou spo-
jené obci Pražské ony listiny, kterými Ferdinand
nkteré obecní statky a dchody
I.
mstm Pražským
Z nemovitostí tehdy postoupených nkteré byly toho asu už zcizeny, mnohé emfyteuticky prodány, takže držitelé povinni byli pouze roní úroky odvádti do
dchod
spojené
obce, na
3^0 Srv. pozn. 268 na
str.
Liber contractimm N" 98
=***)
Sbírka hstin
=«**)
Sb.
.
p. emfyteuticky odprodán
byl
,
I
poplužní
LXXXIX.
3*2)
.
navrátil.^**)
fol.
81 v knihovním
úad
Pražském.
2987 v archivu m. Prahy.
245, 252 a 256.
rt
CXXXVII
dvr
Strašnický, jenž pipojen byl druhdy k panství
nkteré
z nich držela
rychtu,
dm
Libeskému
ného
Sasky, kotce,
ostrova Steleckého,
polovici
pozemk pozbaveny
1848 vyvažování
r.
Právo k ece Vltav.
mstu eka
byla Starému
mstí Pražských
listin
atd.
daro-
svazku poddanského k obci.
Listinami z
r.
1549 a 1562 navrácena
mst
se všemi požitky v obvodu
císa František
a
potvrdil
I.
r.
a
ped-
1808 spojené obci
ke všem požitkm íním.
Obanský zákonník § 287, íšský vodní zákon ze dne 30. kvtna 1869 . 93 íš. zák. zemský zákon ze dne 28. srpna 1870 . 71 obmezily toto právo k eišti
toto právo
a
behy
kdežto emfyteuticky prodané pozemky byly následkem naíze-
;
7.
v
avšak
ješt obec, jako panství Libeské, radnice, starou
Tyto nemovitosti drží také obec posud na základ starých vacích
;
i
veejném, avšak nezrušily ho
obce Pražské v zájmu
posledn jmenovaný zákon znovu
nýbrž naopak
;
je potvrdil, ustanoviv v §
102., že
„soukromá práva k užívání vody a jiná práva soukromá na vodu se vztahující a dle
V
míe
jaké
mže,
Pi^dvo
k odimrtem.
stoupen byl druhý
užívá a užívati
1808 potvrzeny byly spojené obci
R.
1649 a 1657, kterým obcem Pražským po-
r.
díl
z posledního
všech pozstalostí mstských, k nimž se nehlásil
poízení neb ze zákona, k oné první polovici od-
císa Kudolf
iimrtí, již
platnosti." ^*^)
sme na jiném míst. ^'^^)
Pražské majestáty z
ddic
ece posud
obec Pražská práva svého k
vyložiK 8.
pedešlých zákon nabytá zstávají v
II.
r.
1577
mstm
král.
vbec
postoupil.'*")
Práva toho užívala obec Pražská bez odporu až do novjšího asu.
ervna 1853 bylo však naízeno, že „se mají výsadní práva odúmrtní, mstské obci Pražské propjená, podle nichžto ta obec moc mla odumelé pozstalosti a deposity po Ministerským
Pražských míti právo
^^'^)
Srv.
vynesením ze dne
6.
mšanech sob bráti, a podle k odumeným majetnostem po
nejnovjší vynikající
dílo
eku
1.
str.
domnívala také
obyvatelích,
51 a násl.
týe, zvlášt pozn. 53 a obce Pražské k
'^^)
Srv.
^*^)
rozpotu na r. 1885 vypoten jest užitek Sb. . 319—321, 327, 328 a 333.
pojednání „Právo
se
kteí
mšany
dvorního rady prof. Randy „Das Eigenthums-
recht nacli ósterreichischem Rechte'*
obce Pražské na
nichž
pokud
se privileje
65.
ece Vltav" z
;
eky
1882.
—
V
Vltavy na 32.003
obecním zl.
CXXXVIII novým zákonm
nebyli, jakožto
ode dne
a zízením na odpor jsoucí, poínajíc
záí 1848 za uhaslá
7.
sme k tomu
pokládati."'*^) Poukázali
na jiném míst, že naízení toto netýe se snmovního snesení
msta
1577, dle kterého královská
právo k polovici odúmrtí, a tam
msto Praha
a tudíž též
i
tentu ze dne
7.
záí 1848
r.
obdržela
trváme, dokázali sme, že výsady
též,
na druhou polovici odúmrtí neodporují ani
obce Pražské
z
nejv. pa-
uritému
o zrušení poddanství ani jinému
zákonu neb zaízení novjšímu a že tudíž proti dalšímu jich trvání dle
rozhodnutí ze dne 16. listopadu 1849 nedá se žádná
nejvyššího
podstatná námitka uvésti. ^*^)
r.
Císa František
Trhy výroní^ týdenní a denní.
9.
1808 obci Pražské osm list na všelijaké trhy, jež
Každé
byly povoleny.
krom
dva výroní trhy a nich v
tom neb onom
bytek,
obilí,
a uhlí
a
obrok a
mstm Pražským
obdrželo druhdy nadání na
toho na týdenní neb denní trhy,
mst píce,
rozliné
pedmty,
jako
kon
aby na
a jiný do-
ovoce a mléko, živé a slané ryby,
díví
na místech ode dávna vykázaných se prodávaly. '^^)
v.
j.
ty mst
tchto
z
potvrdil
I.
Patentem ze dne 24. bezna 1764 vyhlášeno bylo osm výroních trh Pražských za veletrhy a po spojení
dvorským dekretem ze dne
o nich
mst
Pražských ustanoveno bylo 1787,^^^)
25. ledna
mají se
že
krom koském
v Praze po tvrtích ti všeobecné trhy výroní odbývati,
devné a hrníské na kon a dobytek na
ti výroní trhy na a dva
výroní trhy
vydány sou
1791
r.
a 1807
nádobí na
trhu dobytím.
ády
obecné tržní
a
sice
trhy výroní a jiné pro trhy týdenní a denní, kterými se
zavádl ^•^-) a
trzích
hlavn
proto,
že
r.
toho trhu
Napotom pro
zvláštní
poádek na
1808 potvrzena sou tržní privilegia Pražská
byla základem
svrchu
zmínných naízení
a
ád i
348)
Vyhláška
^*^)
Srv.
c.
vládním na
mé
ze dne 17.
k. místodržícího str.
106
.
v
zemském vstníku
107.
„Právo odúmrtné k
a „Das Heimfallsrecht
ervna 1853
statkm zpupným
v Cechách"
auf das freivererbliche Yermogen in
str.
43
Bohmen"
násl. str.
68 a násl. "«) Sb.
.
10, 48, 49, 88, 142, 151,
184 a 256.
'*^)
Guberniální naízení ze dne 10. února 1787.
^")
ády
ty byly v následující
tržní
ád
dob optn mnny,
zvlášt vydány pro Prahu
ze dne 23. prosince 1820 o trzích výroních, v kterém ti veletrhy,
CXXXIX Dle platného tehdy práva
tržních.
jarmark
a
^^^)
úadové sami
dob
9.
ád
62
§§.
—
70, ustanoviv v
má
že v mezích tchto pravidel
poteb
dle místních schváliti
ád
dob z.
politického
živno-
;
pak obecná pravidla
o ob-
tomto poslednjším lánku,
každá obec, v které se trhy odbývají,
ád,
ustanoviti tržní
Na základ tom
musí.
novjší
kvtna 1849 . 238 .
úadu
ze dne 20. prosince 1859 vydal
chodu na trzích v
V
k odbývání trh výroních postauje koncesse
že
zemské vlády a k vysazení trh týhodních stenský
dny v roce neb
jiné
neb udlujíce obcím tržní ády.
pak výnosem ministerstva obchodu ze dne bylo ustanoveno,
nabýti mohlo
Josefínské udlovali vyšší
k pekládání trh na
povolení
potvrzujíce
týdnu,
msto
za prtávo ili regále královské, jehož
pouze nadáním královským; avšak v
trhv
považovalo se vysazovtání
jejž politické
zízení zemské
msta
vydal sbor obecních starších
ervna 1872, kterým zrušeny sou starší tržní ády z r. 1851 a 1864 a jenž nyní v platnosti ostává s nkterými promnami, jež v nejnovjším ase ohledem na místní poteby pedPrahy
tržní
ze dne 27.
sevzaty byly.
Dle tohoto
ádu
roních
Josef,
Václavu a
(o sv.
námstí a
o
sv.
sv.
Jan
a
odbývá se nyní v Praze
Vítu
sv.
sv.
pt trh
vý-
Mikuláši na Staromstském
na námstí Malostranském), jež
voleno
pi emž žádnému cizímu živnostníku není dokrom tchto trh njaké zboží prodávati nebo otevený krám
držeti
pod pokutou
každý osm
trvají
se
v
dní,
132
§.
ádu
Praze patnácte denních
živnostenského.
trh na
Krom
toho odbývá
rozliných tržištích;
týdenní
námstí Senovážném (do r. 1877 na námstí Svatováclavském), na námstí Malostranském a na Vejtoni
trhy
u
na
a jiné
obilí
behu eky
z toho,
plodiny na
Vltavy;
že poet, doba
avšak druhy starých
i
dobytí a pout rozliné.
trhy
dále
trh
místo
trh vtším
nadání udržely, akoli trhy
ty,
v novjší
dob rozlin
Patrno
se
dílem se ješt ve smyslu
mnily
;
starých
zvlášt výroní, pozbyly daleko svého
dívjšího významu.
Dchody z Starému mstu
10.
1562
šest
trhv.
Ferdinand
„platy z
kotcv
trh výroních na devné
a
a
I.
postoupil
r.
1549 a
krámv", „jarmarení,
hrníské
zboží a dva trhy
opt tržní
koské
se
povolovaly, a „trhovní zízení" ze dne 20. ervence 1822 o trzích týdenních
a denních. ^'"'^)
Srov. i.
A
14 obnoveného zízení zemského z
r.
1627.
CXL pípadné mstské obecní dchody a platy", jako jmenovité „tržné", „jarmarení v ungelte v Tejn", „váhu koennú", a „porybné
a jiné
jakž
z ryb,
neboližto clo
V
od starodávna dávalo".
se
as
stejný
Novému mstu „jarmarení" a „platy z krámv a z jiných obchodv mstských" a všechny tyto dchody pešly r. 1784 na
postoupil též
obec
spojenou
Pražskou,
která
vtším dílem prona-
napotom
je
jímala.'^*)
Dchod
dne 21.
dekretem ze 10.
února 1787
a že
má
jak to
pedepsalo, že
naízení ze
magistrát
má pi výroních
krámce své
dne
trzích
mohou,
postaviti
od nich vybírati pouze jarmarení ili místné (standgeld),
do té doby bylo v
ády
.
a 256.
Sb.
byl zrušen dvorským
guberniální
a
místa, na nichž
všechny následující
^^*)
1786
srpna
prodavam
vykazovati
Tejn
tak zv. malého ungeltu v
z
1785
244, 245 (listina
. 1058
Ustanovení
obyeji.
pak
opakovaly
to
jarmarení, kdežto v ádech tržních nalézají
—
Dle protokolu o dchodech obce Pražské z
v archivu
(jahrmarktsgelder) 502
msta
19 kr. a platili je cizí kupci a
zl.
r.
Prahy) vyneslo toho roku jarmarení
na nichž jim bylo povoleno krámce neb boudy sob
kramái za
zíditi, jsouce
místa,
krom
výbrím.
toho povinni dávati ze zboží vyloženého ást in nátura obecním jTršw^ z
trh týdenních a denních („markt- und zum verkauf einbringenden feilschaften)
standtgebiihr von denen in die
stadt
bylo
10580
zl.
jež
Jako zvláštní druh tržného útovalo konce ervna roku 1785 za 2743
do
se
zl.
pevzatí do vlastní správy vyneslo první rok
:
asu
toho
pronajato za
ijoryhné (íischaratsgefáll),
bylo
pronajato
.3284 zl.
;
po
a jež
dále o
sob
pro-
najímaly se platy z míst, na nichž druhdy v kotcích prodávaly se tresky,
slaneky a
jiné
slané
ryby a kdež
po zákazu prodeje cizích ryb
rzné
ku prodeji se nabízelo. Platy ty vynášely však pouze 30 zl. Od jarmareního a tržného rozeznávaly se platy z krám, jež se propachtovávaly zboží
na dvakráte, jako platy
z
krámc, (krammeln), vynášejíce
a jako místné neb stánené z pronajatých
ron
382
stánk neb bud na
zl.
20 kr.
ulicích a ná-
mstích („standgelder von vermietheten bauden"), jehož výnos na 1800 toho jí
asu
vynášelo
ron
1380
se udává.
ron zl.
2425 zl,
kupci
méiné
konen
v obilním skladišti na Vejtoni, z to
.
p.
412—11. bylo
sob
zvážiti
všeliké
váze vážily se pouze
1833 prodáno
r.
zl.
Do
r.
1786 musili
„koení" na váze koenné v radnici po-
stavené; avšak od té doby kupecké zboží váženo v kr.
mstské
nhož
váh na námstí senovážném, na
vážné z tí
Staromstské a Novomstské v obnosu 690 dáti
zl.
toho vybírala obec skladné v staré rycht, jež
získávala (skladišt
Simonu Kuákovi); radnici
Krom
pedmty
úad
celním a na
pro domácí potebu.
i
CXLI se
podrobné pedpisy o tom, jak velké tržné (marktstandgeld), skladné
má se na prodavaích o trzích denních a týdenních žádati. '^^) Dchody z trh byly tudíž novjšími pedpisy vtším dílem nov upraveny, avšak pvodu jich sluší v privi(iiiederlagsgebuhr) a vážné (waggebiihr)
mstských
legiích
Cla v hranách a na moste.
11.
mst
hledati.
Brány na hranicích
Potravné.
Pražských náležely až na bránu Novooujezdskou a íšskou, které
vojenský erár vystavl, obcem Pražským a sice Starému
Poíská, Horská, O újezdská. Strahovská brány Koská, Svinská a Vyšehradská.
K tmto
mst
svujíce
obou
magistráty v nich
sídlili
z
vybírali,
msto Staré
a pro obce cla ze zboží kupeckého
dláždilo a silnice
je
branným,
z jiných
i
mly kteí
pedmt
mejto na most, jsouc povinno most v dobrém stavu
Keskriptem ze dne
chovati.
osmi bránám
:
dchodu pak brány a mosty se opravovaly, kolem msta vydržovaly. Krom toho vybíralo
kteréhožto
msto ješt
brány:
Novému mstu
a Bruska a
Pražských klíe,
mstu
zídil fo7id silniní,
6.
kvtna 1727
naízeno,
bylo
aby se
do kterého by všechny vrchnosti a držitelé mejt
dchodu mýtního odvádli a aby do lepšího poádku se uvádly. Komise,
na silnicích zemských tetinu
z to-
hoto fondu pak silnice
která
za
tím
úelem
naídila
byla zízena,
1733
r.
dchodu
Pražským, aby pispívala tetinou svého
úelu
nemže
355^
býti
Srv.
dlážditi,
ei
Dle
ádu
z
celního
hlavn o
bud a náadí, jakož
proto, že trh
vážného.
—
V
se
obce
rozpotu obce Pražské na
poplatky za vážení a
mení
dobytího a koského 12550 sváteních, rybných,
místné od
12654
ulic
od povozník 2484
zl.,
3700 zl.
vbec na
;
stánká
zl.
ádu
z
r.
živnostnících
propjily a za
zl.
;
r.
arci
ani skladného ani
1885 uvádjí se mezi píjmy:
místné a skladné z
mstského trhu
tržné z míst na trzích denních, týdenních,
huntýských a
atd.
povinnostem
požadovati náhradu za jiné výlohy, které mají
i
Ustanovení ta netýkají se
drží.
zemských
1864 a § 41 platného tržního
r.
dovo-
proto, aby se
silnicích
žádati platy (marktgebúhren) pouze za místo, kterého jim užití
k tomuto
se bránily,
ped mstem
silnic
ádu mohou
§ 69 živnostenského
tomu
mstském
ohledn
a že oni
proti
vybírají se
že v obvodu
pídavek k tržnímu
1872.
most
branách a na
zujíce, že cla v
msto mohlo
všemožn
rady mstské
a akoli
mstm
dvma
též
o poutích,
2480
a místné od
z
míst
pod loubím, trhv
místné s píspvkem na istní prodava mléka 2695 zl.
zl.
;
CXLII
pi pvodním naízení, nýbrž roku 1752 dokonce porueno, aby všechen dchod z cel v branách Pražských odvádn byl k fondu pro vydržování silnic. Xa svým
iní, ostalo
dosti
optované žádosti a
to
pedce
netoliko
Staromstského rozhodla
magistrátu
stížnosti
císaovna Marie Teresie dekretem ze dne
dv
února 1753 mají Staromstští pouze
1.
odvádti a tetinu podržeti, ponvadž své
Novomstským
Naproti tomu bylo
V dob
císae Josefa
stenen
II.
msta. Dvorním dekretem ze dne že
z milosti
silnice
do
i
opt
však
od
že
dchodu celního poádku pivedli. odvádti. ^^^j
nadále
tento
dchod
Starého
listopadu 1782 bylo prohlášeno,
2.
právo vybírati mejta nenáleží k
k výsadám panovníky
tetiny
píjem
celý
jest
12. prosince 1752,
právm
udleným,
vrchnostenským,
pi
jež
nýbrž
trn
dosednutí na
nového panovníka platnosti pozbývají, když nebyly znovu potvrzeny. Proto
mla
od
1.
února 1783 všechna mejta soukromá za zrušená se
považovati a jedin mejta na mostech, na pívozech a na královských
Dvorským pak dekretem ze dne 20. ervence 1785 prohlášeny sou brány mstské za militare a pivlastnny eráru vojenskému. Naízení ta mla za následek, že v branách silnicích
ješt v
platnosti ostávati. ^^')
Pražských vybíralo se pro obec a teprve císa František
bezna 1806
28.
o vybírání
ervence 1807
5.
promny
memorabilium
Liber
dekretem ze dne a lusko vin
z obílí
cla
vydána
.
1000
Hst.
ron
1200
r.
kladli
mezi zl.
a proto
n
na prvé místo odejmutí
ustanovení
bližší
povolených pijmuv. ^^^) 1.
1549 a 15G2 o vy-
Staromstští
Prahy.
Novomstským píiny úpadku
cel v branách,
vynášela cla
svého
ímž
msta
v 32 letech
pišli.
3^^)
Roth „YoUstánd. Auszug
Dle zmínného asto protokolu ze dne dobytka, jež
zl.
zl.
1784 vykládajíce
"^^)
clo z
nov
245 v archivu m.
roní škodu 3700
zl.
sou
ustanovení privilegií z
poítali; že tím utrpli
o 38400
aller
se za 1150
im K. Boheim
zl.,
a mejto na moste, jež na
malo, dále mejto =*'^^)
povoliv
nová
vybírati
tchto dílem zvýšených, dílem v
všechny
200
z dobytka, vína a piva^^*)
zvýšil tato cla,
I.
obci Pražské
naízením ze dne
^'"^)
pouze
nový poplatek z piváženého vosku; naež guberniálním
a zavésti
Pes
clo
z
mejto šest
20.
besteh. Gesetze"
YI
str.
na pívoze Smíchovském, jež let
197.
listopadu 1785 zbylo obci pouze
za
vína a Jirkovského piva, jež
„Sazba tržného, vinného a dlažebného mejta"
roních 2500
zl.
se za
se pronají-
r.
1785 vyneslo 3181
.
738 v archivu m. Prahy.
zl.
CXLIII cla
bíráiií
a byla také
da
most
v branách a na r.
rozhodnutím
ze dne 23. listopadu 1815
píkladu Vídn povoleno, aby
tito
úedníci pro
nkterých jiných ješt vcí do msta na
tak spíše dluhy obecní k zaplacení
od s
Když pak zavedena byla nová
1808 znovu potvrzena.
potravní, kterou král. bankální úadníci u bran a u vody vybírali,
bylo nejv.
a z
'^^)
pro obec nepozbyla zcela platnosti
1.
ledna 1816 mstské mejto na
tím ustanovením, že
silninímu fondu
má
most
di
úadníkm
polet, mnoho-li
15. prosince
dchody
že se všechny
pivezených
clo eraridlni
mauth) a aby výnos jeho od osmi k osmi
bernium vydalo pak
dívjších
ni též cla z
obec za toto poslednjší
výslovn do
zanášeli stranám
Pražské po
vybírali,
u Saského domu
ron
988
zl.
bylo naízeno,
spolen nové
nimi
dnm
úad
Gu-
obci odvádli.
1815 vyhlášku, v které oznamovalo,
na základ starodávních nadání neb po-
bankálních pro obec bude se vybírati.
i
da
od mejt-
Mstské
toto mejto
ervna
a 22. íjna
bylo však cirkulárními naízeními gubernia ze dne 25.
1829 zrušeno, když všeobecná potravní
eky
u
spojiti
pedmt pod
povolené mejto z jiných ješt
spoleným jménem mstského mejta Pražského u bran ních
aby
iní mstské mejto (stadt-
zdjších povolení na rozliných místech vybírají, v jedno mají s
47 kr.
„tržní" obce Pražské, jako clo z dobytka, vína,
piva, vosku, loje a ryb, jež se
a že
by
pišly; avšak za to zrušeno jest
Bankálním
platiti.
trh
obci
Pi tom
byla zavedena.
byla
odatý takto dchod tím, že jí povoleno vybírati pt a dvaceti procentní pirážku k nové dani potravni.^^^) Pirážka tato byla pi piv na 207o snížena a ponvadž obecní ád m. Prahy z r. 1850 v I. 106 povolil sboru obec. starších, aby k uhrazení poteb obci poskytnuta náhrada za
obecních rozpisoval obecní pirážky k daním do 25 procent, též
pi
16. ledna
potravní dani z piva na
nosem ze dne proti
uzavel sbor
3.
.
zvýšiti
i
nepímým
až
pirážku obecní
a místodržitelství oznámilo vý-
záí 1866 . 36384, že finanní ministerstvo neiní
tomu žádných námitek.
u bran a na
25%
1866
pímým
most
Privilegia obce Pražské
na vybírání
cla
byla tudíž novjšími pedpisy a zízeními zrušena
;
244, 245 a 256.
'6»)
Sb.
»«^)
Listiny
. 808—811,
817,
868,
899,
924,
1668,
m. Prahy a „Provinzialgesetzsammlung des K.
2115
a
2267
Bohmen" 1829
str.
v
archivu
369 a 609.
CXLIV avšak náhradou za
n
pirážka k potravnému, která se pro obec
jest
vybírá. ^^^) 12. Clo z
díví na Vltav a vejto. Ferdinand
Novému mstu
penžité
„clo
postoupiv k
plaví",
nmu
njšími zídila v Cechách
na ece
eky
splav-
fond naviganí a naídila k tomu
zvláštní
aby držitelov vodních
ást svých
cel
píjm
fondu tomu po-
Obci Novomstské, která vybírání vodního mejta na Vejtoni
stoupili.
pronajímala, bylo
1767 naízeno, aby odvádla tetinu tohoto
r.
chodu ad fundum navigationis 9.
vejtonní
Císaovna Maria Terezie obmýšlejíc uiniti
Vltav." ^^^)
konci,
„dchod
1558 ješt
1549
r.
na ece Vltav doluov
z díví, kteréž se
r.
navrátil
I.
záí 1771 bylo eráru
odkaz
91
ron
zl.
Krom
zl.
cen 210
mejta do mstského špitálu díví v jakýchsi
pivlastnno, kdežto obci
toto mejto
zcela
pouze roní náhrada 4800
povolena
dvorským dekretem ze dne
avšak
;
pispívati.
d-
mli výbrí
toho
dávati a
zl.
k placení
Císaským patentem
ze dne
kvtna 1772 vydána jest nová sazba pro vybírání tohoto cla, zárove zrušena sou krom nho všechna vodní cla na Vltav. Komise, která po spojení mst r. 1785 o obecních dchodech se radila, poznamenala, že obci Novomstské vodní clo druhdy ron 11000 zl. 1.
vynášelo; avšak že erárem steneno jest na 5101
jako vybírání cel v branách bylo cla r.
cly v
1808 obci potvrzeno; avšak
mstské mejto
Pražské,
ástené
i
nímž pak
s
další
jest
osudy
Malostranským, jenž do jich cejíce ^^*)
a
dchod, jenž
Král Jan povolil
msta
pijíždí,
císa František
od
se u bran
bernialním dekretem ze
'^^)
píjem I.
443.148 Sb.
^«4)
Sb.
. .
nho
vozu
takže
n. r.
1338
kupeckého,
na zlepšení dlažby obraobci
Pražské tento
celních vybíral,
když bylo gu-
potvrdil
úedník
spojené
dne 28. listopadu 1785 prohlášeno, že tato
Dle rozpotu obce Pražské na
3«')
z
ostatními
1331 Staromstským a
r.
dlažebné z každého
aby vybírali
s
sdílelo,
v pirážce k dani potravní jest též obsažena náhrada za 13. Dlažebné.
vodního
tohoto
užívání
1815 spojeno
r.
Z téhož dvodu
zl.
r.
1885 vynáší obecní pirážka k potravnému
I
zl.
245 a 252. 20, 31 a 157.
Rechtsdenkm.
I.
str.
K
tomu Emler Regesta
III.
.
1816 a Rossler Deutsche
30.
á
CXLV dávka titi
msta Prahy
všech stanic celních a tudíž v celém obvodu
II
Pes
se má.
vzaté ostal tento
pla-
všechny
promny
dchod
obci Pražské až na naše dny.^^^) Nejvyšším
ve vybírání cla v branách pedse-
rozhodnutím ze dne 30. dubna 1832 bylo výslovn vybírání dlažebného i
ze
.
dne 21. ervna 1839
mena,
má
že se
kon
každého
bírání poplatku
aneb
msta pivezeného
po
áru dan
s
když
prosince
6.
desíti
m.
r.
ze
potravní do Prahy,
vy-
si
zemským
proto
a
zemského bylo
zák.
dla-
že se obci povolilo, aby
každého kusu
bu
a sice
nkterými dráhami do
zboží
. 74
1882
z
.
i*-
nákladem zboží kupeckého bylo
spsob nov upraveno, kr.
ki*-
Takovéto
zapraženého.
žádné dlažebné se neplatilo,
žebné v Praze v ten vybírala
stíbra neb 17 V2
kr.
dobytka
povoz
z
zvlášt
zajisté nespravedlivé,
10
platiti
jiného
pouze
zákonem ze dne
1291 byla tato dávka v ten spsob vy-
ze všeho kupeckého zboží, jež se do Prahy dováží
aneb pouze Prahou veze, z
úadu dchodkového
nadále obci ponecháno a dekretem komorního
pro potebu v
prchodu, jakékoliv nejmén 300 kilogram
vážící
pes
jímž
potahu,
mst
anebo na
zboží,
vyjímaje
paHvo, vozmo se dováží. 14. Obecni solnice. solní s
„v slušnosti
vozí,
z
každému
obecní
solnice
mstm
pobrati, r.
Nového msta sl
skládali
lidem
a
Staromstští propustili
r.
1620
Pražským právo, aby mohla podobn jako
a po
r.
1620 nejednou
obecních solnic se prodávati a že
jmenovit povolil a
soli
do
prodávali.
mstm
obchod v
sl jenom
skupovali,
a mírnosti"
obma druhým
oni vésti
ji
1562 nadání na sklad
r.
tím právem, aby všechnu královskou sl, kterákoli k
Pražským se
i
Staromstští obdrželi
pokoutn
se uznávalo,
že
má
úady mstské mohou
Císa Leopold 1657 Malostranským, že mohou na spsob Starého kdo by
z král.
ji
solnice obci
prodával. ^^^)
k ruce
bráti,
na každou
beku
tidcet krejcar pirážeti a takovou
sl pak
mšany
ervna 1783 kupovati sl pouze v mstských
prodávati. ^^'') Nejvyšším však
zrušena jest povinnost obyvatelstva solnicích,
kdež se tehdy
•'^''•)
Dle rozpotu na
^^^^)
Sb.
=*«')
Sb.
. .
r.
256, 306 a v 333.
s
toliko
mezi
naízením ze dne
pirážkou 40
kr.
na
1885 vynáší dlažebné 79000
úvodu pozn. 150 na
str.
beku
zl.
XLVI.
své spolu-
5.
prodávala a po-
CXLYI
sob sl pímo
necháno každému na vli, aby
z cis.
skladiš odbíral
;
naež guberniálním výnosem ze dne 16. prosince 1783 ponechán obcem prodej soli pouze v malém, tak zvaný „á la minuta". ^^^) Obec dala
sob
sice
1808 výsady na obecní solnice potvrditi, avšak už
r.
prohlášen jest obchod se
necháno
na vli
jest
ji
vbec
solí
prodávati a kupovati kdekoli. Následkem toho
obchod
více svých privilegií na Olejné.
mezi privilegiemi, která krále Vladislava z
list
nm
Právo
ze složeného oleje. ^^^)
magistrátní, jež uvažovala
výsadu mezi
listiny
r.
to
od
nho
kterým po-
1488,
r.
krom devného,
oprávnna
1787 o platnosti
vybírati
dávky
privilegií, zapsala tuto
dchod
praktické ceny, dokládajíc, že
Obec také
oleje a vybírala olejné ^'^);
druh
nových
byla
1808 císa Fran-
pešlo na spojenou obec a komise
plyne do spolené pokladny obecní. vlastQí sklad
r.
olejové všelijací,
a aby obec
se skládaly
neužívajíc
nich,
solní.
Novému mstu, aby
voleno bylo
pouze v
Konen
nalézá se
tišek potvrdil,
182í^
za svobodný, takže každému po-
zavela obec své solnice a propustila úadníky pi
15.
r.
delší
z olejného
ješt dobu
mla
avšak dle všeho zavedením
svítiva nevyplácelo se míti sklad oleje a proto
upuštno
od vybírání olejného.
i
I
Pehledneme-li takto nynjší stav
mst
privilegií
Pražských, tu
shledáváme, že arci velká vtšina práv a výsad, jimiž panovníci eští
druhdy hlavní msto,
obmyslili
duchem asu,
více s
pes
všecken
obce Pražské
s
pozbyla platnosti,
novjším zízením
nivellisující
smr
posud ješt v
státu
i
nesrovnávajíc
spolenosti;
se
avšak
nové doby trvá mnohé cenné staré právo
busi na základ
platnosti,
aneb následkem optného uznání a upravení jeho
nov
starých nadání
vydanými zá-
kony neb naízeními. listiny
Nepozbyly posud praktické ceny na p. staré na znak mstský, na právo patronátní ke kostelm farním a
správu
jmní
^^^)
R. 1785 vynášel obci jí
prodej soli 2646
zrušením povinnosti odebírati
ron. 369)
Sb.
3'o)
Dle
G.
jmní
zádušního, na právo k
sl
z
R. 1826 obnášel výnos tohoto
zl.
zrušených špitál, na
37 kr. a obec poítala
n-
sob, že
mstské solnice vzešla škoda 800 dchodu ješt 5224 zl.
|
zl.
i
182. i
44
listin
kr. a
.
r.
1221 a 1668 v archivu m. Prahy vyneslo olejné
1816
—
158
zl.
39 kr.
r.
1801 36
zl.
'
CXLVII které obecní statky a
vcem
a jiným z
trhv,
na
dchody, na právo k ece Vltav, k odúmrtem
bez pána;
cla
v branách a na Vltav,
novjším zákonm, kterými v Naproti tomu
piznána.
rzné dchody
nadání na trhy a
kdežto
na dlažebné atd. ustoupila
spsob
nkterá práva byla v kterých obyvatelm Pražským n-
jiné
listiny,
obci
vesms novjším zákonm, kterými výsady stavm druhdy propjené staly se právem všech státních obanv. Píslušníci neb mšané obce Pražské požívají pouze nkterých výhod v ústavech humanitních, na p. ohledn léebkterá výsadní práva byla poskytnuta, ustoupily
ného neb ošetování.
V
novjším ase vyslovuje
asto mínní, že
se
šlenkou státní nedá se srovnati,
vesms
Mínní
platnosti.
mstských
privilegiích zajisté
s
pravdou.
a
to vychází z
takto
Privilegia
mla
aby nkterá obec
práv, a tvrdí se, že následkem toho stará „privilegia"
moderní my-
s
zvláštních
mstská pozbyla
nesprávného pontí o starých
povšechn vyslovené nesrovnává se mstská, jsouce skutky moci zákono-
dárné a obsahujíce zákonné pedpisy, trvají v platnosti, pokud byla uritými
zákony zrušena neb
zmnna.
Platnosti
jich není
ne-
na
závadu, že jich obsahem sou zvláštní práva neb výsady nkteré obci
udlené, jichž jiné obce neužívají; vždy
i
novjší zákonodárství po-
pedním mstm zvláštní práva v samostatných ádech obecních jest aspo pochybno, zdaž moderní myšlenka státní m.?í iiplné
volilo
a ve
všem rovnosti
ohci.
Krom
toho
pedmtem
takovýchto starších
dosud platných nadání sou vtším dílem majetková práva, jež myšlence moderního státu neodporují, rovnost
ped
nebo myšlenka
zajisté
žádá sice
ta
zákonem, avšak nikoli rovnost majetku. Po našem soudu
velké obce zaslouží ze strany státu vtší ochrany a šetrnosti,
majíce
vtší poteby nežli obce malé a tím poteba dalšího trvání zvláštních jejich práv,
zvlášt majetkových, sama sebou vysvítá.
se upíti^ že dovolávání se
není ani
nkdy
mr
všeobecn znám
starých
listin
Nicmén nedá
panovnických, jichž obsah
asto dostaten srozumitelný, psobí
ani^
mnohý odpor, zvlášt když zmnou podosah ustanovení tch stal se pochybný aneb když subjekt
nesnáze a vzbuzuje i
výsadních práv, jako je tomu
pi
takové iní arci radno, aby obce uznáni a upravení
práv,
která
obci Pražské, se zmnil.
mstské jim
snažily se o
v minulých
Okolnosti
optné zákonné
asech ve j*
spsob
CXLVIII privilegií
poskytnuta byla, pokud jich posud užívají.
Pi tom
shledá
snad zákonodárství potebu, aby mnohá práva, jež druhdy pouze
n-
obcem byla propjena, na p. právo patronátní, právo k vod^ právo odúmrtné, právo k nalezeným vcem atd., z vážných dvod kolika
i
na jiné obce se rozšíila.
Nebo
mstském
takto
mnohá
vodn pouze
v právu
ného
soukromého neb veejného a
práva
kterých zvláštních
pedce
práv
obcí
lze znamenati, že vývoj
aby zvláštních
práv
vbec
platila,
nedaly
ustanovení, která
p-
pešla do platného dnes obec-
se
by
by
initi
práva v novjší
i
proti
trvání
n-
námitky podstatné,
dob smuje k
tomu,
ubývalo a výjimená ustanovení zákonná
ustupovala ustanovením všeobecným.
Spsob
vydání. Listinné a rukopisné prameny.
mst
Sbírka privilegií body,
eští udlili
panovníci
jež
Pražských obsahuje
rému, Novému, Malé stran a byla, jak
z
úkol
mstm jich
této
r.
aspo
nkde
kopie
Pražským:
Sta-
tchto list
starších
které
odaty
tehdy
I.
na práva a svo-
1547 konfiskována a bylo jedním výsady
to
a zdaž
po archivech nezachovaly.
pátrání ve vládních archivech Pražských
nám
Ze
publikace zodpovídati otázku,
Pražským Ferdinandem
aneb
tyem mstm
Hradanm.
sme vypravovali, vtšina
listy
byly
se originály
Pes
všechno
Vídeských nepoštstilo
i
po pemožení odporu
dohledati se originál privilegií, jež
se
sta-
vovského na kancelá královskou odevzdány byly a jež pro právní
mstskou
historii
liotékách podailo se
zdjších
pepis mnohých
takže obsah
docházeje
aspo vtší
uveejnní v
nalézti
;
i
i
jich ásti, jak za to
této sbírce.
mnohou panovnickou
listin
pedce
listinu ze
pokud pro ústavní djiny msta Prahy zdála zvlášt když sme
ji
po-
máme, nyní znám bude,
nám
se
nezachoval,
nás k tomu, že sme, chtjíce podati jakousi náhradu za
sbírku naši o
bib-
tchto propadlých a nejspíše zniených list,
obsah mnohých
Okolnost, že
pimla
nám
nicmén v archivech pedce znaný poet starších
by ceny
arci velké byly
nalezli
starší
se
n,
doby rozmnožili,
nám
míti dležitost,
zapsánu v památných knihách mstských
mezi privilegiemi.
Mezi jiným obchodní,
jež
pojali
domácí
i
sme mezi výsadní cizí
panovníci
kupcm
mohli.
do
Takovými výsadami obmyslili
Pražské privilegia
Pražským propjili,
aspo chránni jich zemí bezpen provozovati mšany Starého msta jmenovit
aby souce zcela neb z ásti osvobozeni od od rozhných nátiskv obchod
listiny
cel
aneb
CL císaové
nkteí
a
íše ímské,^'*) králové Uherští, ^"^)
volencové
vévodové Rakouští, ^*^) dožové Benátští
^'*)
a biskupové Tridentští.^'^)
Prvnjší dva druhy výsad potvrzovali pak pozdjší panovníci eští z
ímské
moci císaské
neb
královské
Uherské,
vkládajíce
je
do
konfirmací privilegií Staromstských.
Jako pak kupecká privilegia vydána byla užšímu vlastn kruhu obyvatelstva Pražského, vatelstva
dostalo
privilegií
mst
se
tak
podobn
zvláštních
jiným
i
výsad a práv.
kruhm Jednajíce
a privilegovaných vilegií,
soud
se nalézal,
obsahu
míe
eximováni byli u vtší neb menší
neb držitelm z
jimiž
tchto obyvatel Pražských se upravovaly,
listin
bylo
pri-
udlili,
panovnických,
pomry
etných
soudv
úad
Uveejnní
velmi
základ
právomocnosti
ských.
práv
postranních
jichž píslušníci na
panovníci jich vrchnostem
jež
o
Pražských zmínili sme se už o tom, kterak v ohrad
pedmstích mst Pražských znaný poet
a na
oby-
téhož
mstprávní
by ale
pes
nashromáždný a musilo proto býti poodloženo. Pedce však uinili sme z toho nkteré výjimky. Pražských^ ponvadž, Uveejnili sme nejprve výsadné listiny jak sme svrchu vyložili, byly r. 1319 k privilegiím Staromstským pipoteny a mohou se za zaátky mstského života a práva na Pražské pokládati. Rovnž pijali sme do sbírky naší etná privilegia žid eských a zárove Pražské obce židovské, která jsouc korporací píliš rozmnožilo materiál v této sbírce
Nmc
pd
náboženskou a jinonárodní vymohla
nmecká
na
personality
Poíí
jistou
1784
stala se
vlastn zvláštní
1850
r.
Pražskou,
„pátou
jejíž
vyvinula se na
v starší
dob
msto
s
19, 53, 54, 59, 60,
3^2)
Sb.
. . . .
27, 64, 65 a 183.
Sb.
3'^)
Sb.
ostatními té
msty
spojivši
Pražskými v jedinou obec
doby tvoí. Ona tudíž historicky její,
tebas jimi
právní postavení netoliko píslušník obce židovské na
G.
Sb.
zásady se také
Korporace tato teprve
Pražské a proto privilegia
Sb.
37^)
stará osada
territoriální, politickou obcí,
tvr" od
=*'»)
»»»)
kteréžto
vtším dílem pidržela.
se jako taková
jako
míru autonomie, hlavn ale uznání zásady
práva pro všechny židy eské,
až do XVIII. století r.
sob podobn
69—74,
82, 84, 162 a 177.
85, 162 a 177.
67 a 83. 14,
I
CLI
mst,
Starém
slušn do
nýbrž
žid
všech
echách
v
této sbírky též býti pojata.^
'*^)
Dále
se
msta; podobn
privilegií Starého
Obory
vsi
Malou stranou výsady
býti v
pešla do
kontirmací
sv.
spojení osady
této
poítaly se k privilegiím Malostranským.^"*) tato
úvaha,
že
poátkem
obšírné
publikace památek právních stavu
pimla
1(348
r.
její
Konen echách,
v okolí
osadníkm Janského pod Petínem nad
Menším mstem Pražským, ponvadž po s
vinam
^oi privilegií udlených
práva
postranního
ili
ta
sme zde práva
otiskli
vinind neboli výsady nákladníkm hor vininých a
Pražském propjené,^"') ponvadž práva
mohla
upravovalo,
nás
sbírka
privilegií
mst
Pražských
mstského
v ní nkolik majestát,
uveejniti
má
kterými
celému stavu mstskému nkterá práva neb svobody se propjovaly,
bu a
mstu
tak že Starému
jemu pozdji
potvrzovány^'^) aneb že
též
lovským dostalo se po exemplái
dvodv
Z týchže pokud
hlav všech mst
jakožto
se týkají také
mst
nkolika
privilegia, jehož
uveejnili sme též
byly
majestáty
mstm
obsah byl
stavm
krá-
týž.^*^)
na svobody zemské^
Pražských a stavu mstského.
udlovali neb potvrzovali v nich všem
dorueny
Panovníci
práva a svobody, slibujíce
každý stav zachovati v jeho ádu, právu a svobod a tím
arci jisté
svobody zemské staly se zárove též svobodami stavu mstského. Po-
nvadž pak vtšina sme pouze
ejnili
mstského
tyi
týkají.^**)
díla "'^)
tch zvlášt ta místa, jež se stavu Y plném znní, ponvadž poprvé, otiskli sme
bu
dle
zemském chovaného,
zachovaných,
kterýžto
archiv
eského kopiáe
bu z originál v stal
se
teprve
privilegií
archivu
pi
O obsahu
privilegií
novjším ase
o
obce
židovské
pedmtu
upustili
tohoto
sme tuto pojednati, ponvadž
tom rada vrchního zemského soudu Antonín
^«») 2«^)
Sb.
.
135, 144, 145, 165, 203, 214, 216, 218, 254, 268,
'''^^)
Sb.
.
160, 354 a, 262, 310 a 322.
=*")
Václavském
dotiskování
uené spolenosti nauk dne bývaném dkladným spsobem pojednal. Sb. . 66, 68, 90, 94, 190 a 287. Sb. . 62, 79, 272, 308 a 314, k tomu . 325 a 333. Sb. . 17, 22, 42, 45, 78, 134, 136, 187, 209, 210, 220 a Sb. . 6, 29, 92, 93, 99, 100, 270 a 271. Rybika
=*^«)
sv.
zemských
pístupným.^*')
v
"')
se nalézá, uve-
jich regesta a v
majestáty zemské
v archivu
zemských už jinde tištna
privilegií
v aktech o sezení
8.
ledna 1872 od-
227.
293—295.
Pokud i
se vydání
nám
rukopisného materiálu, jenž se
as pístupným
choval a na ten
byl.
1
pi ném
týe, bylo
privilegií
v archivech
užito
listinného
bibliotékách za-
i
Jak se samo sebou rozumí,
vzali
sme za základ naší publikace originály listin a teprve pokud Kde se více pepis zachovalo, nebylo, sáhli sme ke kopiím.
dno
k tomu, aby porovnáváním
dle možnosti správný text byl
jich hle-
podán
zárove aby pipojením variant znní pozoru hodnjších kopií bylo pístupno. K tiskm pihlíželi sme jenom v nkolika málo pí-
a
kde otištná
padech,
podati pouze
Z
listin
chovala se konfiskace jich
její regest.
v tomto
nám r.
nezachovala aneb kde postailo
listina více se
pi'vníni
uveejnných
díle
Vtšina
v originálech.^*^)
necelá tetina
z
pozdjších konfirmací
slušných místech, kde se
znní jedné každé
zde obrátiti pozornost pouze ku sbírce
V
z
pepis
uveejnných
archivu
Uvádjíce na pí-
listiny zachovalo,
se v archivu
jež
'privilegiíy
chceme
nám kopie vtšího potu
se
msta Prahy
chovají se
dv
pergamenové
oddlení:
I.
na
zvlášt
listiny
privilegia a maje-
státní listiny a II. na listiny
soukromé. První oddlení ítá 97
vtším dílem panovnických
list
to
tyem mstm Pražským
z nichž vtšina v publikaci naší poprvé tyto listiny a majestáty byly
r.
zvnlý
uveejnní
došla.
druhdy dle jednotlivých
=*^-*)
Z 355
a ze 116
pouze 97 a
listin
po
r.
sice z
10
(z 65),
Malé stran 22
mstskému
a
2 (z 32). Privilegia
listin
1547 udlených 55.
chovaných náleží Starému
stavu
239
mstu
(z 50),
8
(z
22),
4
jak
dohledati mohl,
1547 vydaných pouze 42 97 listin v originálu za-
(z 8),
osad
po
z nich
historické,
45 (ze 167 uveejnných),
Hradanm
stavm vbec
Nmc
ped r. Z onch
udlených,
mst uspoádány
Uved tyto vzácné památky pi poádání trosek archivu mstského
listin
listin,
Pergamenové
archivá mstský Jaromír Erben uinil
1850 jedinou sbírku.
dalece se jich
listin
zachovaly.
o sob, jsouce rozdleny na
a teprve
ve
chová a pirozen naší publikaci podkladem byla, jakož
k nkterým rukopism, v nichž
v této sbírce
aneb
privilegií
sbírkách archivních neb rukopisných chovaných.
i
obtí bud
1547 aneb nepelivosti starých magistrátv, takže znní
známe pouze
msta Prahy
se
stala
jich
za-
Novému mstu
spojené obci Pražské
sv.
Jana 3
(z 5)
a
3,
židm
v podhradí Pražském zachovala se pouze v po-
zdjších opisech.
I
CLIII
do
poádku,
vložil
poznamenal,
a
chronologického
bžnými
íslicemi
do
je
sepsal
obálek,
zvláštních
o
obsahu
jež
dkladný
jich
rejstík.
Dv a ísel,
dokument
tetiny tchto
nich chovají, dá se souditi, že byly písai
poádány
nápisv
a z
pi
na nich neb na starých obálkách, jež se
nalézají
jež se
mstu
náleží Starému
Staromstskými nkolikráte
a íslicemi opatovány.
Poprvé tuším uvádl
poádku po
je do
válkách husitských proto-
notá Staromstský Zdimí ze Sedlce, jehož peslínou rukou psáno jest nkolik mstských rukopis XY; století a jenž latinská regesta na rub šesti nejstarších listin pipsal. ^^'*) Druhé íslování listin
ped
Staromstských bylo pedsevzato
r.
1547.
tenácti starších listinách stejnou
rukou psané
po
ponvadž
r.
1513
pipisovány,
býti
íslice, jež
na listin
1547
neb
pi
1547 pipisovány nebyly, ponvadž
dv
zachované
posledn picházejí, a r.
i
Nalézáme na deva-
mstské
z
musilo se
díti
neuspoádány
Jsou
to
r.
tohoto roku
z
konfiskaci
chvatem,
s
privilegií
Staro-
listiny
1532 a 1538^**^) nejsou takto íslovány.
r.
nebylo hledno,
'^^^)
po
jež
mohly teprve
íslování
ponvadž k chronologickému poádku
to
listin
nýbrž listiny íslovány asi tak, jak v truhle obecní
ležely.^**^)
listiny
.
K jakému konci se tak dlo, nevíme.^^')
10, 13,
15, 64,
86 a 107 naší sbírky.
—
Nejvtší
Krom
toho na-
ponkud rukou napsáno na listin z r. 1330 (Sb. . ímž se mže mysliti bu jiná neznámá listina císae Ludvíka lY. neb spíše výsada pedchdce jeho Jindicha VII. na osvobození cla v íši, a na listin z r. 1357 (Sb. . 64) stojí: „Ludouici regis Hungarie secunda", ímž zajisté druhá listina téhož krále lézá se
jinou
starší
19): „Lvdouici imperatoris secunduni,"
(Sb.
. 65) . 222
se myslí.
'^^'')
Sb.
^^^j
Hledíme-li k chronologickému
a 226.
poádku
listin,
pak jdou za sebou ísla takto:
109, 35, 47, 15, 46, 14, 11, 115, 37, 45, 13, 49, 41, 43, 106, 36, 24, 28 a 105 (listina z ^^^)
1513 ve
r.
Poznamenati 23 nalézá
se
mstských
se
konci praví: legia,
sb.
sluší, že
.
210).
ve sbírce listin
archivu
m. Prahy pod
dobré zdání anonymního právníka z
Staromstskými
o titul
mortem suam
manum
quae saepe apud
nmž
se
ku
urbis Antiquae privi-
Bricci, cancellarius Vetero-Pragensis,
collegit,
629 subn.
1683 ve sporu Novo-
kanclée mstského, v
„Optarem nunc, ut essent ad
quae magister
r.
.
anno 1543
scriptores citantur
et
ante
quae anno
CLIV nasvduje
íslice (115), kterou jedna z listin je poznamenána,
nám
tomu,
znní skoro všech r. 1547 konfiskovaných listin Staromstských, nebo poet všech listin ped tímto rokem Starému mstu udlených a ve sbírce naší uveejnných obnáší 133. Po tetí poádána a íslována sou privilegia Staromstská brzo po kon-
že se
ftskaci
zachovalo
pi emž poprvé
1547,
r.
Na 22
uvedena.
asi
listinách
r.
do chronologického
mstu
1547 Starénui
ginále zachovaných napsán jest totiž na rubu
esku, k
emuž pidána
ped r. daten
1557,
sou
bžná
ponvadž na dvou
navrácených a v
struný
Spoádání
ísla.
poádku
toto musilo se státi
mstu donení onch
kanceláe královské toho roku byly navráceny,
z
regest ani íslic.^**)
Pi
ori-
obsah po
jich
které Starému
listinách,
sou
následujících na to íslováních, tvrtém, které
1545, ut imprimerentur, a rege Ferdinando impetraverat Antiqua Pragensis civitas." Králoliradecký pokraovatel kroniky Hájkovy z r. 1688 má též jakousi matnou zprávu o tomto sepsání „práv mstských" mistrem Brikcím z Licska „kancléem Staromstským." Král Ferdinand vyzval prý radu, aby práva ta
podala
ped
král. místodržící
„tch takových práv mnoho uvedena
nemohou."
býti
k pehlídnutí
odpovdl,
že „na
zpraven jsa od jiných, kterak od kanclíe Brikcího ješt všecka v náležitý
snme
ád
uvedena
Zpráva
ehož potom
patrn míchá pravé
tato
Sixt z Ottersdorfu v iVcta
se
užili."
(asopis
C.
na
dosti má,
smrtí jeho 1545, na
1.
Musea 1845
smýšleným a souvisí nejspíše
rerum gestarum k
z Vratu, Sixt z Ottersdorfu, mistr
svá
tom
ped
a sami po dvou létech, totiž
r.
Tomáš
z
str. 342). s
tím, co
1546 vypravuje. Téhož roku
prosince obeslány sou totiž tyry osoby ze Starého
msta: Jakub Fikar
Javoice a Matyáš
z
Paumberka,
ped soud komorní, kdež jim sdleno poruení krále, aby práva mstská ped rady král. položili, by pi rozvažování apelací, kterých král
písa
n
rádní,
podal, mohli práva jich
mstského
šetiti. I dali
Pražané králi druhý
odpov
den skrze svého kanclée Sixta
z Ottersdorfu latinskou
v které vymlouvali se, že naízení
tomu nemohou vyhovti a v
terum scimus, jura nostra ita ut
maxim
civilia
vellemus, vix
písemnou,
té pravili:
non uno volumine esse complexa, sed
illud praestare
possemus, ut
omnia
„Cae-
multis, et uni-
versa nostra jura non uno integro anno, sed vix biennio vel triennio possent apte colligi
et
tmito njak ^®**)
. 249. nám list z
Sb.
í
že
od krále žádali, by takové v jednu knihu pro obecné dobré vytisknouti
milostiv povoliti ráil,
1.
mli
odpov,
za ti léta náležit v poádnost
jest a že ani
Král na to prý
;
avšak obdržel za
— r.
exscribi."
Není nemožné, že druhé íslování se zprávami
souvisí.
Z tchto tí dodaten navrácených 1544
na pozemky Smíchovské
(Sb.
privilegií
.
nezachoval se
232), takže
ani
znní
á
CLV ped r.
pravém rohu každé
10)20 (v
r.
1049 bylo pedsevzato, nebyl více rušen poádek jednou zavedený.
Pi
poádání ukládal poadatel
posledním tomto
nž
obálek, na
napsal nové íslice a obšírnjší
msta
Majestáty Starého
nám
listiny
eská
ad
Pražských
posledn síslované zachovaly
takto
3(3
list,
pi
se
publikaci
mst
Naproti tomu privilegia ostatních tí
užito.
ta, jež r.
i
do velkých
regesta.'^^)
až na málo výjimek v originálech a bylo jich arci
naší v první
Z
kolem
a pátém, které
listiny)
1547 byla vrácena, vtšinou k potracení pišla.
které Ferdinand
III.
1640 Novému méstu potvrdil, ^®°)
r.
Andlskou znjícím nepihlížíme, se nám v originálu zachovalo; ze 36 list r. 1657 Malé stran potvrzených ^^^) pouze polovice, a z pti privilegií Hradanských pouze
pokud k
šest,
listinám na zahradu
téhož roku schválených pouze jedno nalézá se nyní v archivní sbírce privilegií. ^^-)
mst
tchto
Privilegia
jeho neznáme. Musilf se brzo po íslování nebylo
k
nmu
vrácených zachovaly
Karla IV. z v ^^^)
V
pedešlém
r.
byla
1557
r.
—
hledno.
Z
ztratiti,
listin
.
zdjší sepsání
J.
—
privilegií a
dne
už
pi
1547 Starému
na
až
6G a 68), o
až
následujícím
mstu
dv listiny nž obec dle
na-
císae všeho
V
archivu
památných
Staromstských
privilegií
mstském chová listin,
se
z
r.
Bernarda,
z
1627
ješt jedno po-
jež z naízení magistrátu Sta-
ervence 1741 dva rádní mstští František Petr
3.
a Ferdinand Ptaiszmann
tcha M.
a íslována
století pišla.
tomto uspoádání obdržela konfirmace
msta
nebo
r.
všechny v originálech
se
1558 na práva vininá (Sb.
poslední íslo a sice 45.
rého
poádána
Riesenberka poídili, pibravše
si
Piatti
k tomu Voj-
syndicum, a Václava Blohradského, can-
seniorem
cellariae seniorem. Sepiš ten obdržel nápis: „Inventá, co tak v truhle že-
lezné v kancelái dolejší se vynachází" a souhlasí
pokud
originály
ty
390)
Sb.
.
330.
391)
Sb.
.
333.
392)
Sb.
.
332.
legia z
r.
—
z
listin
zvn.
1.
1593—1624
archivá Erben
Znní
list
z
r.
.
(Sb. r.
též
po
menal ve svém spise Prag všechny písemnosti
sme dodatky k
na
str.
msta Hradan
této
vbec známo a privipozdjšího nmeckého pekladu.
1512 a 1567 nebylo
starých výsadách II.
sbírce
281, 282, 299 a 306) v železné
1850 více jich nenašel.
1598 a 1612 znali sme pouze z
Schottky, který se
posledním íslováním, chovaly se tehdy ješt
Dle sepisu toho
se starších majestáhí týe.
truhle; avšak
s
Hradanských shánl, pozna-
267, že v
as
Švédského vpádu
byly rozneseny a spáleny.
dotiskovali,
podailo se archivái
r.
1648
Teprve když c.
kr. místo-
CLVI XVIIL
teprve v XVII. a
ísel neb poznámek
století;
ze starší doby
na nich není. Mezery,
povstaly konfiskací privilegií
které
1547 neb potra-
r.
cením originál mnoha list panovnických po tomto roce, bylo teba
bádáním v archivech a bibliotékách. Ve sbírce
vyplniti
msta msta
Prahy,
úad
v spojeném
Prahy, v archivu
eského
kr.
c.
desk zemských
listin
archivu
pozemkových knih
i
místodržitelství, v archivu sv.
Václavském a zemském, v archivu a bibliotéce eského musea, v v Praze,
bibliotéce
v archivu
c.
v
státním
kr.
c.
dvorním archivu ve Vídni,
a
ministerstva vnitra ve Vídni, v archivech veledstojné
k.
kapitoly Pražské
a Vyšehradské,
v bibliotéce
v knížecí Lobkovické bibliotéce v Roudnici, bibliotéce Budišínské, v archivech
Kutné Hory,
etné kopie
cis.
Vodan,
Loun,
nkterých
Žatce
atd.
kláštera Strahovského,
Gerstorf-Weináchské
v
mst jako áslav,
Kolína,
nám
nalézti
podailo
se
kterými bylo možno sbírku panovnických
privilegií,
listin
Pražských doplniti a zárove poopraviti texty starších nadání, jež se
nám
v pozdjších konfirmacích privilegií zachovaly.
U za
míe
vtší ješt
své
nežli
Pražské
privilegia
])rivilegia
obce
židovské.
ských ve sbírce naší uveejnných pouze
mace
z
1.
ty mst
Pražských vzala
Ze 32 majestát židov-
dv
a sice pozdní konfir-
1719 a 1755 zachovaly se v originálu v archivu náboženské
odkudž nám ocliotn k uveejnní byly
israelitské obce v Praze,
za-
pjeny. Jako
pak
ve
sbírkách
rukopisech zachovaly se
sme pi publikaci
jichž
nám etné naší
archivních,
listin
více
tak
kopie privilegií
neb
mén
užíti
i
v
mst mohli.
mnohých Pražských,
Uvádíme
z nich tyto:
Nejstarší památní
1.
v archivu
msta
.
7,
8,
nkolik list panovnických. ^^^j
16,
17,
držitelského archivu
a 1598, které
datk na s ^**^)
r.
1310 (. 986
Prahy), obsahující zápisy a statuta obecní do
a mezi nimi též listiny
kniha Staromstská od
str.
s
sme
1371 z
ní
35 a 38. p.
Karlu Koplovi nalézti eské texty list z
námi laskav
733
Otiskli
r.
— 736
r.
1512
nám bylo možno ješt do doButež mu velé díky za ochotu,
sdlil, takže
je pijmouti.
kterou práci naši podporoval.
O obsahu
a povaze této knihy
mstské
srv.
dkladné pojednání Y. Y, Tomka
{
CLVII „Priinus Uher vetustissimus privilegiorumy statutorum
2.
et
decre-
torum Veteris vrhis Pragensis necnon gloriose aureeqiie memorie eiusdem
Kniha
perpetue dignissimorum^^ (. 993 v archivu m. Prahy).
jedním
jest
hbet
na
z
nejvzácnjších rukopisv archivu mstského, nese též „Liber privilegiorum
nápis:
na pergamene, napotom od udávají samy nápisy.
její
str.
a jest psána do
I."
85 až do konce na papíru.
Písai mstští zaali
84
listu
Obsah
na sklonku pano-
asi
císae Karla IV. pepisovati do této pamtní knihy dležitjší
vání
panovnické, obecní
listiny
týkaly právních
jiné, jež se
i
msta a tím spsobem zachovali nám ped válkami husitskými Starému mstu
pomr
Sta-
znní všech majestát, panovníky eskými i jinými
rého jež
jež
ta,
též
Napotom zapisovali podobné kusy do této knihy rozliní písaové v rzných dobách, takže se mohou rozeznávati oddíly, na nž se kniha rozpadá. Za nejstarší ást soudíce dle písma a obsahu
byly udleny.
považujeme zápisy na rukou 1282
1
str.
—
potem 120 celkem jednou
které
72^
mstské z pomíchan za sebou
jakoby napoád sou psány, památné
a
— 1370
listiny
Listiny ty jdou v knize
obsahujíce.
1.
beze všeho chronologického poádku, nejspíše tak, jak v obecní truhle
neuspoádány
Od
cházely.
vtším dílem
poádku
v
zapsány sou
listy ty
Výjimkou zapsáno sem
pisovali.
ostala
—
listem
z
1319.
Od
též
nkolik
listy z
kus
brzo po jich
—
str.
130— 164
a
— 1528,
byly vloženy.
str.
213
—241
r.
v
96 za
Pražských
z
r.
nalézají se zapsány
1420
— 1429, 1443 až pam
sem patrn brzo po vyhlášení na vnou Uprosted tchto obecních snesení jdou od str. 170 až
asopisu
C.
III.
str.
statut Pražských, jež
consilii" a sbírka starých
1418 byla sestavena a sem
Prahy
1.
str.
jež
212 známá „statuta okolo
pravd podobno vydání do knihy pe-
Nmc
nejvíce snesení neb výnosy velké obce Pražské z
1454, 1480
a sice
se
mezi nimi na
ze starší doby,
opt od
— 1421
nejspíše na místa, jež prázdnými
1407 potvrzení krále Jana výsad
r.
1373
1.
ímž
chronologickém,
písai mstští
že
stává,
73 — 129
str.
do rukou pi-
písai, jenž je pepisoval,
ležely a jak
Musea 1844 307
str.
asi
v téže
566 a 1846
a Rosslera „Deutsche
str.
dob 474;
zapsána. ^^*)
též
Za
jeho Djepis m.
Rechtsdenkmáler"
str.
I.
XXX
a násl. '^')
Srv. Rossler
.
Deutsche Rechtsdenkmáler
Musea 1844
str.
579 a násl.
I.
str.
XXXIV
a
Tomek
v
asopisu
CLYIII obecními sneseními následují: od slavská", sepsaná v
242
—262
husitské a zapsaná sem okolo
—315 rozliné zápisy obecní a zemské 1564 — 1611 a konen od 316 —334 eský
opt
z
str.
za nápisem:
átku XVII.
„Compactata století.
novnické Starému
consilii Basiliensis",
1490
1.
text
odtamtud otisknouti a
sice
ís.
:
— 1538
kompaktát
pepsaný sem na polistiny pa-
a do této knihy do válek husitských
Ony poskytly nám nejhojnjší
zapisované.
1490; od
r.
Pro naši práci mají hlavn dležitost
mstu udlené
Sob-
tak zv. „Práva
263
str.
a
dob
str.
1,
2,
5,
koist.
7,
9,
11,
Mohli sme 75
listin
17,20
— 23,
12,
14,
35—37, 40, 41, 43, 44, 47, 50—54, 57—61, 65—74, 76—78, 80, 81, 83—85, 87, 89, 90, 94—96, 98, 99, 105, 109, 111, 113, 115, 123—128, 131—133, 144 a 287. 26, 27,
„Liber secundus privilegiorum, statutorum
3.
urhis Pragensis^'.
jakým sme
se v
decretonim Veteris
Po válkách husitských byla založena nová pamtní
kniha Starého msta, s
et
aby se do ní zapisoval týž právní materiál,
pedcházejícím rukopise seznámili. Listy panovnické,
naízení vládní, snesení a jiná akta obecní pepisovány sou do nebylo se
teba k originálm ustavin
asto v
aby
dje
vzácné knize té
listinách a knihách archivních zmínka, '^^) avšak v archivu
m. Prahy se více nezachovala a o osudech
Šastnou náhodou podailo pepis
O
sahati.
ní,
se
nám však
marn sme
jejích
pátrali.
jakýs takýs pozdjší
nalézti
jenž sice neposkytuje úplné náhrady za ztracený rukopis,
její,
pedce však nás s hlavním obsahem jeho a s dležitjšími zápisy v nm dostaten obeznamuje. Y bibliotéce Gerštorf-Weináchské v Budišín chová se pis (. 32,
totiž
stará
pod nápisem
signatura
pamtností Pražských
^^^)
Na
str.
z
XX
XIV.
14),
—XVII.
pi
kniehdch majestátuov
.
232 subn.
a 1472 (Sb. fol.
.
dvou
je
století.
a
1.
privilegiorum
mst
2.
.
albo
Pražských o
se tudíž tato kniha
výpov
et varia^'
ruko-
snškou byly vesms
velezajímavou
Pamti te
se
k
ty
r.
*
1490 poznámka:
mezi výpisy v druhách
najdeš
artykulech o jezích a mlýních v archivu m. Prahy praví
151 a 170) zapsány
57 a 65" a listina
libro
jenž
Pragensia
158 pedcházejícílio liber vetustissimus
„O struhu, kteráž jde mimo hu, listin
,^Politica
se,
87, 88"; ve
že listiny z
sou in Uhro privilegiorum
sbírce 1.
1459
alho secundo
629 subn. 14 v tomžc archivu obsahuje výpisy „ex fol.
titul
94, 202 a 228," jež
mstského kanclíe
ješt v XVII.
r.
1682
za
píinou pe
byly zhotoveny.
století v archivu
Chovala
Staromstské obce.
I
CLIX
ped
1620
r.
Pražských
z
jiných
i
rukopis vypsány a pozdji v jednu
knihu svázány, což se stalo asi v druhé polovici XVII.
V
soud
století,
snšce nalézají se hlavn výpisy z nkolika památných knih Pražských. Pepisovai bylo delší dobu na díle tom pracovati, ponvadž latinské listiny u výtahu na desce
nápisu
dle
esky podává nedala
se
jinae
písa
V. G. 1685".
eské
dvodn
Staromstských.
nežli tak,
et
pepisova vtší ásti
že
k mstským knihám Pražským,
uzavírati,
že
Na
1
listech
pepisy
—47
jazykem svrchu zmínná první kniha (.
této
zápisy obšírnji pepisuje. Práce taková
provésti,
trvalý pístup
dá se
okolnosti z
a jenom
asi
ml
rukopisu
„H.
nkterý
zhotovil
ty
eským
excerpována
jest
m. Prahy
archivu
privilegií
za nápisem „Ex hbro vetustissimo privilegiorum, statuto rum
9í)o)
decretorum Veteris urbis Pragensis'* a sice až do
liber vetustissimus,
takže
toho zajisté
z
Staromstských dalo
souditi,
se v
str.
písa došel pouze k zápisu
300 a následující zápis
této str.
Možno
z kteréžto
1.
z r.
1587 na
— 1587.
následují touže rukou psané výpisy a
knihy privilegií
Za tím na
pepisy
z
1577 na
r.
302 více nepepsal.
str.
že vypisování z první
1577
z
800 tohoto
49
listech
druhé knihy majestát
Staromstských za nápisem: ,jEx Uhro secundo privilegiorum^ torum
decretorum Veteris urbis Pragensis^'
et
vypsaným kusem poznamenává, na kterém kus ten zapsán nalézá a tak cituje 254
se
,
s
dosti velikou
statu-
Pepisova ped každým
listu
druhé knihy
listy této
knihy.
privilegií
Ponvadž
pak zápisy až na nkteré výjimky jdou chronologicky za sebou,
sob
— 112
bezpeností uiniti úsudek
ztracené druhé knihy privilegií Staromstských,
o povaze a obsahu
i
i
mžeme
o
dob, kdy
knihy
z
sem do rukopisu Budišínského bylo pepisováno. Dle toho pepsal písa druhé knihy privilegií na 1. 4 45 tyi majestáty císae Sig-
té
—
munda
r.
mstu tmi byla
1436 Starému
vilegia, jež
majestáty
udlené, jakož potvrzena. ^^^)
i
všechna starší pri-
Napotom písai
— 114
Staro-
vtším dílem listy panovnické, jež do r. 1541 Starému mstu byly propjeny, a na 1. 114 254 krom majestát, naízení a výpovdí královských
mstští pokraovali v jeho práci, pepisujíce na
1.
46
—
též
rzné památné
jiné
^^^)
Sb.
.
137
— 140.
.3.3
privilegií
.
42 a 107.
listiny,
jako
snesení obecní,
Buclišínský rukopis podává na tomto
císaem Sigmiindem potvrzených a
krom
smlouvy obcí
míst eská toho
regesta
obsah
listin
CLX Pražských, výpisy z desk atd.
254 pochází
1.
z
1587,
r.
z
secundus zde se byl konil.
toho roku zaal
nho
z
si
Za tmito výpisy
nenásleduje,
arci
by
že
liber
písa rukopisu Budišínského kolem
výpisky initi, což
jinak je doloženo. ^^")
i
113
1.
— 568
Ve
ped
1609, jež však
r.
výpiscích z druhé knihy privilegií
nám mnohé pepisy neb aspo
po válkách husitských a
pamti
jinaké dležité
záležitostech, sahající až do
prací naší více nesouvisí. ^^^)
zachovaly se
zápis na
nho napoád dle-
Spíše se zdá, že do
rukopise na
zemských
o obecních a
asu
i
dvou nejdležitjších knih Staromstských zapsány
z
sou v Budišínském
jež
ehož
listiny se zapisovaly a že
žitjší
s
Poslední co do místa
výpisy z
odbojem stavovským
onch
privilegií,
1547 Starému
r.
udleny a toho roku konfiskovány, pi emž je zajímavé, že pepisova k výpiskm privilegií Staromstských pipisoval slova bu „navrácen" aneb „není navrácen". Otiskli sme odtud celkem 25 listin a sice: . 136, 146, 152—154, 163, 166—168, 171, 173,
mstu
byly
191, 202, 204, 211, 213,
jakož
hojn
užili
i
v poznámkách zpráv tam obsažených.
Pergamenový kodex právní archivu m, Prahy
4.
jenž obsahuje vzácné památky práva zemského
.
3,
z
1413
1.
— 1419^ Z nho
mstského.
i
eské peklady práv vininých .
uveejnili sme
235 a 244;
220, 221, 223, 227, 228, 230,
i)()^
68 a 94 a
listiny
103 a 112.
4, 63,
v
Papírový riikopís právní
5.
chovaný (pod lasia
23 C
sign.
Dobnera Novému
konfirmaci to výsad
pi
.
listinách
'^^)
Na
— 187
baronm
Pražských
5 a 12
užili,
1319,
sme v
této sbírce
z
r.
de Vartenberg" a tu dokládá
z z
pepisovav na
et
boemici
jíž
téhož písae se
:
181
uveejujíce. zapsána „genea-
„To jsem vypsal ze staré
zapjil pan Karel
dní postních 1.
její
— 215
1.
z Varten-
1589.''
výpisky „ex vetusto co-
haec transsumpta šunt"
;
dále
rukou
123—215 pepis pamtní knihy Novomstské 398 vtším dílem akta snmovní 1. 216 1. 1524 1609 a na konci na 1. 399 — 568 nalézá se dležitý pepis Sixta Ottersdorfu Akta dvou nepokojných let 1546 a 1547.
jiných
.
antiqui latini
svdectví Ge-
Johannis",
poprvé datum
berka a na Trutnov o soudu suchých Rukou našeho písae zapsány sou na dice juris
dle
regis
genealogiae malované na pergamene, kteréž mi
'^^)
jenž
nyní
„privilegium
122 tohoto rukopisu jest totiž rukou
1.
logia
2,
1,
eském museu
v
kdysi náležel. Obsahuje právní prameny
185
1.
Nmc
1448,
staré íslo 685),
2,
mstu
zemské a mstské a na
z r.
331 v archivu
—
1.
m. Prahy; na
—
I
CLXI Rukopis koní na
festm
anno domini 1448 circa
„Finis
listu 40l?:
Simonis et Jude."
Kniha privilegn Starého msta Pražského (. 202 v archivu m. Prahy). Brzo po r. 1558 pepsán jest k úední poteb na per().
gamen majestát císae Ferdinanda nkterá
z
mstu
kterým Starému
1558,
r.
pipsána
privilegia znov^i byla potvrzena, a za tento majestát
pvodním znní a zárove v eském latinské neb nmecké ei. Podáváme
sou takto potvrzená privilegia v
pekladu, pokud byla sepsána v
odtud na ukázku eské peklady tí ,jLiber
7.
prwilegiormn alhus minor
m. Prahy). Nápis tento nalézá se na sou po
a v níž poslední zápis pochází
Starému a dole íidei
mstu
r.
1649 udlený
„Praga Vetus Finnis, dante
caesare
hbet
z s
1654.
r.
(. 48 v archivu
knihy, do které vepsány listiny
Staromstské
Na deskách
vyryt je znak
nápisem nahoe: „Praga caput regni."
Svecis,
Gotthis
MDCXLIX."
capit.
138 a 249.
77,
str.
Í7iauratus^'
nkteré dležitjší výsady a
1()49
r.
na
privilegií
symbolon hoc
fugatis
Odtud
i)ijali
sme . 149,
225 a 255. 8.
a
m. Prahy).
ginálv
a
sestaveny.
9.
,fihaos
dv snšky
Vzácné tyto
pepisu
memorahiUum^' (. 324 a 325 v archivu
rerum
listin
XV.
z
pamtností Starého msta,
až XVII. století,
byly
po
1620
r.
Adami Czaberi
První z nich nese nápis „Chaos
ori-
Costele-
mnohých pípisk sestavena byla od Staromstského kanclée mistra Jakuba Theodosia Velína kolem r. 1631.*^o) Odi^^a otiskli sme listiny . 172 a 288. censis" ^^^)
'•^^'^)
soud
a druhá
Dle knihy
dle
mšanských
práv
(. 536 v archivu
Adam msta msta
Kostelce
mistr
Ondej Martin Zdárský
Cabera pedloživ zachovací
na Labi
z
r.
list
m. Prahy) na
211 tento
1.
na pergamene od purkmistra a rady
1616 obdržel
„k provozování živnosti mstské."
r.
1621 právo
Rukojm
z
Dašína, porj^bný
.
567
za
mstské Starého
nho
se postavili:
Rumpál
Alexander
a
z Kundratic. '»"")
Jakub Velín obdržel právo
mšanské
Malostranské r.
r.
1631 stal se
dle knihy
fol.
168 v archivu m. Prahy
na Malé stran a jeho rukou zaínají zápisy v
1622,
kdy tedy jist už byl písaem Malostranským.
pedním písaem
Starého msta,
nebo
v knize
r.
1619
této knize
Y lednu
práv
m-
šanských . 536 na 1. 279 v tomže archivu stojí zapsáno, že 24. ledna 1631 „mistr Jakub Velín Lstiboský, pední písa raddní tohoto Starého msta Pražského, pedložil
listy v
jazyku eském, jeden na
pergkamen ádného k
CLXII Kniha iiadu mostského
z r.
pozdjším nápisem „Nr.
30.
10.
Prahy)
s
1476
— 1585
(. 3 v archivu m.
Kniha starých instrukcí celným
u mostu, též o stelce na ostrov a o Bráník se týkající". obsahuje též nkteré výsady Staromstské,
154 a 170
1
1.
sme
1.
otiskli.
úvodu tomto na
nkterá
starší
1504
— 1597,
LXXXII. už zmínili. Uvozují se v nm Starého i Nového msta v eském pe-
str.
privilegia
Za ním následují od
kladu. z
pod .
—
se v
též
dv
Kniha 'pametní Novomstská (. 331, v archivu m. Prahy). 104 zapsán jest traktát o právech Nového msta, o nmž
11.
Na
sme
z nichž
Kniha
105
1.
mezi nimiž nkolik
sme odtud eský peklad
listiny
.
— 254
dležitjší zápisy obecní
privilegií
Novomstských.
87, dále listiny
.
Otiskli
134, 147,
150,
158, 159, 195, 196, 202, 205, 229, 231, 251 a 274.
V
kanceláe
Registra
12.
státním archivu
Karla IV.
císae
z
Drážanském (. CXVIII.) chová
registrandorum Caroli IV.", jež
r.
1734 A.
1360 a
1.
1361.
se toto „registrum
prvním
F. Glafey v
díle
svých „Annecdotorum sacri Romani imperii historiam ac jus publicum
Odtud uveejnili sme
illustrantium collectio" otisknul.
Registra
13.
tch
zachovalo se
rukopisu
nám 208 výpis
Písa pepisoval
(sign. YI. A. 7.)."*°*)
a poctivého stelce
ua Labi, jehož
jest
msta
jak v mšanství tak
i
datum
13.
form formuláe z
poátku
celé
Pražského
ledna
1.
Z
na
register
1.
1
— 149
listiny s
jmény
msta Ko-
1618 a druhý od purgkmistra
šlechetného
i
chvalitebného
v povinnosti raddního písaství
mšanství propuštní,
a z téhož
1.
na svt splození od purgkmistra a raddy
svého
a raddy Menšího
ve
z
75.
„Copiarium diplomatarium Przaemislaeum"
bibliotéky
cis.
Václava IV.
krále
.
listinu
1398 — 1405.
mezi nimi
chování, v)'svdení
toho jest datum 16. Januarii anno 1631"
purgkmistra a pánv práva mstského mstských povoleno." V listopadu 1631 jmenuje se Velín kancléem Staromstským (srv. Rezkovo vydání Beckovského Poselkyn III. str. 105 a násl.) a r. 1637 sekretáem kanceláe místoa že „vedle nich jest
udleno
jemu od
p.
a k provozování živností
držitelské. *"')
Od
1.
150
— 250
z doby polského
a Vratislavi
krále Vladislava
týkají.
pepsané listiny se hlavn mst Lvova, Krakova díve ve Lvov neb v Pemyslu
rukopise jinou rukou II.,
jež
Rukopis nalézal se
zvn. Frant. Pelzla pišel do cis. bibliotéky, o emž Pelzel pedmluv k „Lebensgeschichte des K. Wenceslaus. II. Th." zprávu iní.
a zásluhou v
následují v tomto
CLXIII i
datováním, jak je asi v pvodních
zdji vynechával obvyklé
. 116—119,
šest listin:
jména
forniiile,
kovické bibliotéce
v Roudnici
z
(pod
záím 1436
zachovaná. Zaínají 27.
Otiskujeme odtud
data.
i
1436 a 1487
1.
koní
a
v knížecí Lob-
VI. F. b. 19)
sign.
8.
originálu
v
listopadem
souce psána dvojí rukou a sice za ízení
listu 171,
teprve po-
nalezl, a
121 a 122.
císae Sigmunda
14. Registra
registrech
1437 na
r.
notá
cis.
Petra
Kaldeho, probošta Northusiánského a Jana Tuška z Pacova. Úplný, avšak nedosti správný i)epis tchto register z
pivázán
poátku XVI.
k vzácnému rukopisu Pražské bibliotéky Lobkovické,
jest
tak zv. „Diplomatarium regis Georgii" (. 394) na
Roudnický
se
stal
bhem
zhotovený
století
rukopis
laskavostí
pístupný a proto
tisku
archiváe
p.
sme
otiskli
1.
587
— 724.
Dvoáka
tyi
starší
137—140, 142 a
státním archivu Vídeském), jež na
b{)Q
—591
tuto
jako v registrech
listin
mstm
sme
. 191
— 194.
nmž
byl
neumíme
zapjen,
musejní zhotovil.
nho
vlastní
pod .
vlídným ukázal, takže sme staré
dle
Listina
.
nám
se
.
45 na
99
z
vbec
VI. na ní
c.
28, 33, 97 a 110.
mu
nám
v
a.
114 na
1.
str.
struné tento
množství pa-
Zde
zachovalo.
otiskli
LVI v Budišín, zvn. Palackému
který
se
tyi
*
stará
editeli bibliotéky
k pracím našim velice
opravdovými díky povinováni, nepo-
nm
tento
nalézti
103.
a ostává proto
ješt jiná Pragensia nezachovala.
39 zapsána jest v rukopise Roudnickém na 1.
kr.
rukou nkteré pepisy pro diplomatá
signatury rukopis
nerozhodnuto, zdaž se
"•"^)
královských
udlených
Gerstorfské prof. dru. Schollinovi,
se
podav
Z nich uveejnili sme odjinud neznámá
privilegia Malostranská
dailo
c.
„'XXII liber.
:
eském
jiné zprávy podati, nežli že kdysi
jenž z
(. 201 v
nesou nápis
Rukopis Gerstorf-Weináchské bibliotéky
16. o
hbet
—1502
Palacký popsal v Archivu
novnických listiny
1498
možno za pobytu ve Vídni excerpovati
bylo
nmž
v
rukopis,
1.
dležitou památku historickou,
Nám
výpisky.
39, 42,
v
Zvnlý
Wladislaus."
.
143.
krále Vladislava z
15. Registra
teprve
kusy dle
rukopisu Pražského. ^*^^) Z tchto register otiskli sme listiny 45, 114,
Nám
1.
Eznotení podáváme
71,
.
42 na
v dodatcích.
k*
1.
08,
CLXIV
veleclstojné listin
rozliaid^'
z
konce
XV.
století
Vyšehradské,
v
nmž
jest
pepsáno množství
Rukojns ,,Prdva
17.
kapitoly
Pražských, zvlášt též privilegií Starého
pekladu. Otiskli sme odtud
Konen
18.
znní
listiny
starších
.
i
v bibliotéce
Nového msta v eském
82, 101, 108,
148 a 196.
žid eských
privilegií
zachovalo
nám hlavn v rukopise z poátku XVII. století nadepsaném „Privileje žid Pražských a eských/^ Eukopis ten byl darován p. radou vrchního zemského soudu A. Rybikou z pozstalosti prof. J. Zlobického do bibliotéky musea eského a otiskli sme z nho listiny . se
185, 194, 20(), 217, 259, 269, 273, 275, 27(5, 284, 289 a 296.
Texty privilegií
sme
uveejnili
snesené,
mst
Pražských,
arci v
takto z
rzných míst v jedno
tom jazyku, v kterém
V
pvodn
sepsány aneb v kterém se
nám aspo
nebylý však starší
vydané v jazyku latinském neb
listiny
zachovaly.
konšelm mst
více
dosti srozumitelný
bylo
písam mstským
Pražských,
patnáctém
byly
století
nmeckém
následkem ehož
pekládati je do jazyka eského,
takže se
nám nkolikeré eské peklady velké vtšiny starších privilegií v rukopisech zachovaly. Ponvadž peklady ty objasují nám pozdjší spsob pojímání
ustanovení
starších
meny XV.
a XVI.
dležitjších
století,
listin
též
a
proto
pvodním textem sedmi ukázku i)ozdjší eské jich pe-
uveejnili
jakoby na
jsou jaksi právními pra-
též
sme
s
klady.^o^)
Pokud se palaeogratické stránky týe, otiskli sme latinské a nmecké listiny diplomaticky vrn dle pravidel, jež v píslušných kruzích
pi
vydávání starých
pramen
za nejlepší se nyní uznávají.
tomu podány sou v transkribci
naproti
vydávání Archivu
eského
eské
listiny
dle zásad, jichž Palacký
se pidržel a jež od té
doby
pi
tém obecného
pimeny zvlášt takovým úely více mén praktickými
uznání u nás došly, souce po našem soudu
publikacím písemných památek, jež za a nikoli plnili,
linguistickými
se konají.
Pi tom
novou interpunkci provedli, samohlásky v
nad jiné samohlásky položené (tak
zv. literae
columnatae) vsuli sme
do ádek, nemohouce pro typografické pekážky
*"^)
Sb.
.
10, 48, 66, 68, 86, 87 a 155.
vesms sme donmeckých listinách
zkratky
vrn
je otisknouti
CLXV míst, jakož
oznaení jmen, osob a
a k
i
pídavných jmen,
jež
k místu
sme velkých zaátených písmen. Aby pak užívání listin bylo usnadnno, opatili sme je bžnými íslicemi, daty a regesty, pipojivše hvzdiky k íslicím tch priviukazují, užili
legií,
V
která Ferdinandem
poznámkách
sme
nalezl místo
archivální
ostatní
jmenovit mnohými výatky
doplnili
k objasnní
a následujícími panovníky byla potvrzena.
I.
potebnými
privilegií
literární aparát, jejž
i
listv a zpráv, jež se
z
Zárove
býti zdály.
bylo podotknuto,
kdy a kterým panovníkem nkterá výsada byla potvrzena.
sme devt
v dodatcích otiskli
nám pístupno,
stalo se
jakož
znní teprve bhem tisku nkteré doplky a opravy, bez nichž
bohužel málo která vtší publikace
pi
sebe vtší obezelosti se obejde.
Ukazatel pak osob, míst a vcí zakonuje celé
obsahu
Promluvivše o úkolu,
Konen
jichž
listin, i
nám
dílo.
spsobu
i
naší
publikace
máme
vykonati ješt milou povinnost. Myšlenka vydávati prameny domácího
práva mstského v spolené sbírce, pojali,
dostalo
mžeme jež
má
kompetentních místech tou
došla na se
pi
práci
stran
odtud erpati utšené nadje pro býti
ve vlasti naší
prpravou k
—
sepsání
povzbuzení
i
podpory,
konený zdar našeho
obšírných
že
díla,
djin stavu mstského
zvlášt jeho práva a zízení v minulých dobách.
Akoliv od mnoha této
naší z tolika
ped nkolika lety mrou souhlasu a nám
sme
kterou
let sbírali
sme po archivech píspvky k objasnní
dležité stránky kulturních našich djin,
sebrání a vydávání
na brzké úplné jich
nemohli sme pomysliti jinae, než
pimené hmotné podpory díla rozmr tak velkých. Naše nadje
když by byla
veejných fond ku
nadje na obdržení
z
provedení
nebyla sklamána, naše
kroky v tom s
smru
na rozhodujících místech podniknuté setkaly se
výsledkem nejpíznivjším.
Jeho Excellenci panu Sigmundu svobodnému pánu C o nr a d o v i
z
Eyb e s fe
1
d u,
c.
k.
ministru
vyuování,
vidlo se
prostedk znanou podporu na dkladnjší probádání archivv a biblioték domácích a cizích za úelem sebrání pramen k publikaci naší i k ostatním vdeckým našim práem historicko-právním, s jejímž použitím bylo nám možno vykonati mnohé povoliti ze státních
CLXVI pípravné práce a
snésti
hojn
pro tento
materiálu
naší publikace. Státní této podpory dostalo se
pro další
i
díly
práem našim k návrhu
Jeho Excellenci pana dra. Alfreda svob. pána Krausa eském,
nmž
vdecké snahy nalézají vždy laskavého podporovatele a výmluvného pímluvího. S vdností pipomínáme vzácnou pívtivost, s jakou na tchto vyšších místech uznány vdecké naše práce za podpory hodn)'. Stejn píznivým spsobem byla vyízena otázka nákladného k.
c.
místodržícího v království
vydání tohoto prvního dílu sbírky naší.
hlavního dra. Josefa
msta
Prahy, Emlera pamtní
cencí
komise,
prof. dr. V. V.
vlastenecké
obdrževši od archiváe spis
mstského
prof.
ohledn vydávání pramen domácího
jejímž
Tomek,
i
Slavná rada královského
práva mstského, uzavela v sezení dne
k návrhu zvláštní
v
8.
listopadu 1883
pedsedou
odbývaném
Jeho Magnifi-
byl
vydati nákladem obce Pražské první
pramen, obsahující privilegia mst Pražských, jakož obecních vydání dalších díl, pokud se i podporovati z prostedkv hlavního msta týkají. Uzavení to stalo se za pedsednictví a na pídíl
sbírky tchto
v
mluvu starosty doba úadování,
pamti
Pražských dra.
plna zásluh a
Tomáše erného,
úspch,
potrvá
vlasteneckého obyvatelstva Pražského.
Pi
zajisté
ve
jehožto
vdné
vydávání pak tchto
památek hlavního msta tiskem byl nám vzácnou radou
právních i
mst
skutkem nápomocen velevážený náš pítel prof.
dr.
JosefEmler,
eské velice úadníci mnoha ai-
jehož bohaté zkušenosti na poli djepisectví a palaeografie
Rovnž pednostové a chivv a biblioték, k nimž bylo se nám obrátiti, s píkladnou laskaBudiž nám dovostí pispli nám pomocí svou pi badání našem. voleno tuto veejn jim všem, kdož tak laskav podporovali snahy prosply
i
našemu
dílu.
naše, vzdáti naše nejvelejší, naše hluboce cítné díky!
Vydavatel.
¥
Privilegia
mst
Pražských.
Cis.
1.
1174-1178. Vévoda Sobslav hradí Pražském jichž od
7i
osadníkm nmeckým, kteí pebývají v podPetra na Poíí, aby žili dle svých práv a obyejfiv,
povoluje
sv.
asúv déda jeho
míti vlastního
nímu
II.
krále
Vratislava užívají a dávaje jim právo
faráe a rychtáe, upravuje
Panovníku ostávají soud
obyvatelstvu.
konati nad ním spravedlnost.
má
nmecké,
ješt výsady,
jejím právem
se
i
Nmec
padech trestních; avšak jinak kdykoliv je
nmeckému
jich právní
a
že
otcovíi
Ego Sobyzlaus tibus et futuris, nicos,
quod
manent
qui
in
míe pro
n
platiti
dm nemá
et
býti
facio
^)
^)
lege uel
')
conswetudine
itaque eisdem Theutonicis viuere
píkoí.
omnibus presen-
defensionem suscipio Theuto-
Boemis nacione
'^)
u vzení držán
jeho žádného
in suburbio Pragensi, et placet michi,
iidem Theutonici šunt de
Boemis eorumque
meam
jako lidé zásaAy
Boemoriim notum
graciam
Nmcm že
nemá trpti rodina
(lux
^)
že
osad
hostm a píchozím,
maje rukojm neb vlastni
pro vinu
se v
Nadto dopává
eského práva o obecné porue jenom v obmezené
Nmec
ostat-
pohnán, náleží rychtái
nemusí táhnouti do pole mimo zem,
že
k
pokuty v tžkých pí-
Kdokoliv usadí
spravovati.
svobodní nejsou povinni dávati nocleh
mají, že
pomry
diuersi sint
secundum legem
^)
^),
quod
sicut
^)
eciam a
sic
Concedo
diuisi.
et iusticiam
Theu-
quam ®) habuerunt a tempore aui mei regis Wraczlay ^^). Plebanum '), quem ipsi libenter elegerint ad ecclesiam eorum, contonicorum,
^
cedo et judicem similiter, et contradicat.
'**)
episcopus peticioni eorum nullomodo
Debent iurare septem manibus pro
quod dicitur nadwore
*^).
furto
Ad nullam expedicionem
uel
pro
eo,
pergere debent, 1
1174—1178.
2
nisi sit
pugnandum pro
Si diix
quo scilice®) homicidio soluantiir principi decem
monet
qui reus
uel dextera inaniis interfectoris vel
Qui pacem inter eos
ordinetur.
cum
custodire^^)
in
duo-
De^') homicidio iudicare pertinet ad principem, pro
scutis.
nensis
Boemiam*^)
extra
est
Pragam
tunc debent Theutonici
expedicione,
decim
patria.
^^*)
Si
est.
X
fregerit,
Ratispo-
talenta^'-')
-°)
secundmn graciam
talenta
principi sohiat,
causám habet Boemus cum Theotunico, que^^)
tes-
Boemus habeat erga Theutonicum Theotonicos duos et vnum Boemum, ideles omneš. Similiter si causám habet Theutonicus cum Boemo, tunc Theutonicus habeat erga Boemum duos Boemos et vnum Theutonicum, sed"^) fideles. De Romanis et Judeis similiter. Item si Boemus uel Romanus uel quiscunque inculpauerit^^), tunc camerarius summus debet mittere nunccium ad judicem
tibus debea'^^) conprobari
-*'*),
Theotunicorum, et ipse judex Theotunicorum iudicabit causám illam et ibi nichil plus pertinet
quod^^)
nicis,
Noueritis,
liberi
sint
ad camerarium. Et eciam concedo Theutoab hospitibus
quod Theutonici-®)
liberi
homines
uel hospes de quacunque terra veniens in ciuitate,
legem
Theutonicum
est,
Theutonicus
est,
et
peregrinis
et
cum
sunt-^j.
et^') advenis.
Quicunque aduena
Theotunicis voluerit manere
consuetudinem Theotunicorum habeat. Furtum
debet excipi presente tunc princeps
eum
j
udice Theutonicorum.
judicabit.
si
ad
Si fur
Si fur in nocte capitur,
suspenditur. Si in die capitur, excoriatur in publico et ciuitatem abiurabit
postea
;
si
Quidquid faciunt Theutonici, non
capitur, suspenditur.
capiuntur, nec in carcerem ponuntur,
si
habuerint fideiussores uel
domm
propriam. In quacunque re culpabiles erunt uel rei Theutonici, nichil
dampni uel verecundie paciantur^°) eorum pueri Theutonicorum aliquis occiditur
^''),
iret^\) in nocte et
et vxores. Si per vicos
facem non habuerit,
Theutonici sint^^) inculpabiles.
Si
falsa^^)
ferra^^) inventa fuerint'^) in cista Theutonici, reus est Si vero in curia uel in
cista.
domus
domos uel
in curia. Si furtiuus equus^^)
fuerit recognitus, ille*^),
amisisse*^)
cum
furtiue;
qui
equum
moneta uel
ille,
cuius est
qui talia solent
apud Theutonicum'*^)
cognosci*-),
postea Theutonicus
prius iurabit
iurabit*^),
gladio in terra, se non furatum'*^) esse^^)
illam, sed emisse et se^')
ille
inveniuntur'"), inculpabilis est, cuius
est uel curia, propter iniquos et malignos ^*),
proicere in
facto
domo
si
stans in
equum
rem
circulo
uel
non cognoscere illum venditorem uel
rem
domm
]
| "
1174—1178.
(Miis.
Nusquam
Peti,
nisi
in
debent Theutonici nisi ante ecclesiam sancti
iiimre
principis
domo Theutonici
3
mandatiiin^*).
sít
inuenta,
ipse
taberna
Si
occulta^^)
fiierit
dominus domus capiatur presente
udice Theutonicorum uel eius nunccio et nullus alter.
j
Obsaženo v konfirmaci krále Jana okol.
Pozdjší opis
této nejstarší
v musejním rukopise z
r.
menou A; kde není písmena ^)
Sohieslaus.
^)
et.
^)
^)
^")
schází v A.
terram Boemie.
^*)
quidem.
thalenta denariorum.
probari.
-'-')
sint.
-^)
sic.
^')
^^) fuerit.
schází.
ahquem Theutunicum furaturum. to slovo
^^)
^') ^')
^^)
ierit.
^)
-")
moritur.
inueniatur.
str.
Stenzel \
^^)
schází.
na
se amisisse
*=*)
-'')
^"*)
^^)
debeant A.
'^-)
-^)
ac.
falsa vel fracta.
equi A.
equum.
iurandum.
schází.
'*'*)
*^)
"^®)
aput
coniurabit.
collecta v A.
str.
523, po
r.
dokládaje, že rukopis
ten
1782 P. Gelasius Dobner v „Anna-
nm
r.
1836 Antonín
Boek
v „Codex
298; dle rukopisu archivního Frant. Martin Pelzel v „Abhand-
vom
J.
1788"
str.
380,
r.
1832
„Urkundensammlung zur Geschichte des Ursprungs derStaedte str. 384 a Jaromír Erhen v „Regesta Bohemiae et
und Oberlausitz"
in Schlesien
I str. 161.
S upotebením obou textv uveejnili privilej tento Emil. Fr.
Rmsler v „Deutsche Rechtsdenkmáler.
„Codex
eorum A.
*)
^"^)
qui.
ipsi.
schází v A.
^**)
lungen der boehm. Gesellschaft der Wisšenschaften
v
pís-
Theutonicus všude píše se v druhém rukopise „Theut?aiicus". Výsadu
Moraviae T. I"
Moraviae"
^^)
qnod
^gj
schází. '") schází. **) nisi principi sit
Nového msta Pražského, poprvé
3i
variantech
diuisi.
malignos homines.
^^)
^^)etille ^^) recognoscit.
lium Hajecianorum pars VI"
Tzschoppe
')
a.
schází.
Pražských otiskl podle rukojnsu musejního,
náleží obci
pi
custodire circa quamlibet waluam.
^®)
inculpauerit Theutunicum.
paciuntur.
=*")
jej
Wratyslai. ") Presbiterum.
^^)
^=')
Nmcv
quem v A. *")
96 v archivu m. Prahy.
udána, jsou v druhém rukopise tyto odchylky:
schází v A.
Pro.
Mimo
A
**)
'^)
ervence 1319, zapsané
str.
znamenajíce
archivní,
facio schází v A.
^)
šunt A.
**)
dworzie.
^^')
.
27.
993
památky práva mstského v Cechách zachoval se nám 1448 sign. 23 C 2 (staré íslo 685) na str. 185. Za
sme rukopis
základ vydání vzali
=*•"')
v Praze
d,
1407 do liber vetustissimns privilegiornm
r.
juris
„O zakládání
hohemici I"
mst"
str.
str.
28.
I
Bd. Prag 1845"
eský peklad
Asi 1.
potvrzuje
a výsady, jez jítr
187 a Herm. Jírecek
podal Fr. Zoubek ve spisu
52.
ÍS.
Král Václav
str.
pedky
r.
2.
1231.
mšfanúm svým
Nmcm
Pražským práva
jeho vévodou Sobslavem a králem
Pemyslem
mimo to svoluje k tomu, aby oni pozemky koupené neb vysazené aneb od králv jim darované po tech letech a tech dnech bez naíkáni drželi jako svobodné vlastnictví^ aby proti Otakarem
I.
povoleny byly a
