A^
CODEX
JURIS BOHEMICI, TOMI SECUNDI PARS ALTERA,
CONTINENS
JlS
TERRAE ATOUE
M
ClIRIAE
REGIAE SAEClJLl
XIV-»",
QUAJl
IMPENSIS REGIAE SOCIETATI^ SjC^ENTIARUM BOHEMICiVE
EDIDIT
HERMENEGILDUS JIEECEK.
PRAGAE. TYPIS RÉGERIANIS. r,
1870.
^ ^''-U'7 '^
/^
m .fN.
cietatis boh.
^%
v*
*
í 3
v'
vL
"
y^^
lil
'
'
'^
> PRAEFATIO.
Volumen hoc
est pars
V?^
secunda tomi secuudi Codicis nostri,
complectens monuinciita Juris tcrrae et Juris curiae regiae saeculi
quartidecimi
(1306
— 1420)
;
qiiae
mouumenta
singillatim
proposita haec šunt: '
1.
Canninum antiquorum fragmenta
duo.
1
„
2.
Decreta Brecislai
3.
Statuta ducis Ottonis.
4.
Decretum comitiorum regni Boemiae. De tabulis terrac in Boemia et Moravia antiquitus
5.
I.
ducis.
(
.
/
]
stitutis disputatio. Pag.
2.
6.
Sententiae a judicio terrae Boemiae latae. 17.
7.
Kniha
stayého
in-
p ^^a z
Rožmberka.
—
(Liber
domini
a Rosenberg). 68. 8.
Fragmentm
9.
Majestas Car olina (Statuta zemská) 100.
praxeos judiciariae 98.
Appendix documentorum constitutiones „Maj. Car." strantium 188. 10. ^,f) 11.
p-jívíi
7omgVphn
—
Ordo
judicii tcrrac
illu-
198.
Officium circa tabulas terrae 256.
baronm
12.
Inventiones
13.
Decreta duo Caroli rcgis 285.
14.
Formae literarum apud tabulas coníici solitarum 285. Formae querclarum 312. Formulae juramentorum 331. Formae literarum judicialiuni 334.
15. 16. 17.
284.
18. Constitutio officialium terrae 352. 19.
Pana pndej e z Dubd. Yvklad na právo zemské eské (Domini Andrcae a Duba Exi)lanatio juris terrac Boe,
miae) 356.
g^ief Morfco
20. SententiaeajudicioterraeBoemiaelatae. Series altera.387. 21. Juris ten-ae Moraviae reliquiae. 398. 22.
Jus curiae regiae. 403.
In liisce moinimentis
Additamentum 414.
conquirendis
qui
consilio
operaque
nos juvarunt, šunt celeberrimi viri: Dr. A. Giudely qui tabulario
Boemiae administrando praeest. Romualdus de
terrae
nátor Warsowiensis, B.
Wagner
Dr. A. Tille gymnasii
Treboniensis
c.
bibliothecae Universitatis
r.
terrae
Moraviae
atque Dr.
F.
Hub
se-
praefectus tabularii Treboniensis, rector,
Pragensis,
Emler
W. Schulz Y. Brandl
tabularii
scriptor tabularii
civitatis
Pra-
gensis praefecti.
Commodandis
literis
describendi potestate c. r.
nos
librisque
manu
adjuvarunt
concessaque
scriptis
custodes administrandae
bibliothecae Universitatis Pragensis praepositi et illustrissimi
principes
J.
Adolphus a Schwarzenberg
In prooemiis tum primi tomi perscribendis
magna
ex
parte
et
Georgius a Lobkovic.
tum hujus voluminis
officio
latine
promptissimo
studioque
operám nobis navavit Wenceslaus Wojáek, gymnasii Reginaegradecensis professor.
Quibus omnibus
viris honestissimis
de opere nostro optime
meritis gratias ut debemus, persolvimus.
Impensas
in
cietas scientiarum
hocce volumen edendum boemica,
quo nomine
fecit
inclyta R. So-
et ipsi et
praesidi ejus Dri. Francisco Palackio singulárem
in
celcberrimo
modm nos
obstrictos esse profitemur.
Reliquum
est, ut
etiam t)T)ographiae Dris. Edwardi Grégerii
gratias et laudes agamus, cujus cura ctfectum est, ut ab oniatu et specie nihil
adraodum huicce volumini deesse videatur.
Scribebam Vindoboiiao, Calendis Januariis 1870.
H. Jíreek.
Carminum antiquorum fragmenta (Manuscriptum
d.
s.
duo.
Viriclomontanum).
(Repetitum est e torno primo Codicis juris bohemici 1, adjectis quae de hec monumente novissime in medium prolata šunt, ut I. J. Hanuš Schriftthum Ejusdem Quellenkunde der bohmischen und Schriftwesen, Prag 18G7. Literatur, Prag 1868 et Dodavky k Jungmannov Historii literatury eské. Leger' Chants heroíques et chansous populaires de Slavea V Praze 1869. de Bohéme. Paris 1866.) :
—
—
Decreta Brecislai
I.
ducis.
1039. (Codex juris bohemici auctore B. Dudík.
I.
7.
—
Cf.
Máhrens Allgemeine Geschichte
IV.
Briinn 1865.)
Statuta ducis Ottonis. (Jura županoruin, Jus Conradi. (Codex j.b.
I.
29, 33, 36.
—
1222, 1229, 1237.)
Novissime rem tractaverunt: C Jiínský, B. Dudík, Máhrens
Parafrase Práv Kunratových (Právník). V Praze 18G5. Allgemeine Geschichte IV. Briinn 1865.)
—
4.
Decretum comitiorum regni Boemiae. Cc.
(Codex J Ire Cek:
j.
b.
Codex
I.
II.
52.) 3.
12<JG.
De
5.
De
tabulis terrae
in
taluilis
te^ac.
Boemia
et
Moravia
anti-
quitus institutis disputatio. Vocabuli „desky", ,,dsky" (tabulae) in jure boemico duplex signifiAntiquissimis aiite jjropagatam religionem christianam temporibns brevia leguin piaecepta in tabulas ligueas incidebantnr (etenim „deska" etiani nunr Boomis tabniam ligneam signifícat), ejusmodi autom tabulae in sacrariis Hujus generis uissc piitanius tabulas illas „jus judir oruni servaliantnr. fas
;
;
—
—
;
honné" vocabantur.
Quae essent
libri,
Tabulae dicebautur, eo consilio conficiebantur, ut quos acta judicialia praeter citaliones omnia inscriberentur.
simpliciter in
Tabulas citationum i)raesertim citát iones i. e. in jus vocationes et acta hisce aliquo módo conjuncta referebantur ; tempore dein procedente etianj sententiae in judicio de causis latae in iis perscribebantur. at in
cum
Tabulae terrae simpliciter De
sio appellatae.
tabulis judicii Pragensis simpliciter sic
—
appellari
Dsky. solitis
vetuatis-
sima momoria proditur in literis. quae a nobis appositae infra logentur. Et prima (|iiid('m de eis mentio tit in literis anno 1-JH7 datis, in quibus .,'pgiBtruni" vocantur 8e(|uuntur deinceps memoriae annorum 13o9, 1312, i:{irj, ISlíj, l3iy, ubi appellantur „Tabulae terrae", „Pragensium beneticiariorum tabulae", Tabulae terrae in civitate Pragensi", „Tabulae terrae Pragenses", „Tabulae terrae Pragensis beneficii." Ex harum literarum argumentis colligitur, tabulas jam a principio ;
,.
venditionum contractibus, donationibus, dotalitiis, fidojussionibus etc. inscribendis destinatas fuisse, ut vero ejusmodi acta in tabulas recipcreutur,
coram ipso
terrae judicio vel
atque Lanc ideo c^so
iuit.ini
coram otiiialibua
rationom,
ut jiu\i
ojus
(puini
postulandum fuisso
maxim
rata
et
;
tirma
5.
1
e tahulis terrae.
3
—
redderentur. Praeterca suprenii terrae jndicii sententiac in basce tabulas referebantur, ut demonstrant ea quae ex vetustissimis tabulis de judicibus terrae in judicio sedentibus et seutentiaiitibus annorum 1287, 1-291, 1295, 1297, 1320 Hodjovius, regni Bobeniiae vicejudex, anno 1537 exscripserat. Slovu dskj- naprosto ait Victorinus Cornelius a Všehrd v kterýchž se trhové, vna, pevodové, rozdiebivé, spolkové, poruenstvie, léta, dékovánie, dánie, odhádánie, listové mocní, kšafti a jiní majestáti, nálezové obecní i zvláštní pilnjší, a kteí se týchž desk dotýí, a jiné vci rozliné píší (Knihy Devatery VI. 32). Quae quidem tabulae eaedem šunt, de quibus Liber domini a Rosenberg agit in articnlo Když kto chce by jeho nepohonili, vlož ve dsky pieteli svému ddiny své, nebo svým dtem, že jim dáváš i sstupuješ etc. Quae de antiquissimis tabulis terrae simpliciter sic dictis testantur, literae hae šunt:
—
—
:
1287.
Anno MCCLXXXVII proxima fcria III. ante Ascensionem Domini in rogationibus dominus Hogerus, tunc sumnuis camerarius regni Boemiae, dictus de Lompnic, protestatus est coram W(^cnceslao;, Dei gratia domino et herede regni Boemorum nec iion marchionatus ^loraviae, in palatio Pragensi praedicti domini et heredis, coram B( .), summo judice, R(adoslao) notario regni Boemiae, ceteixsque beneíiiariis Pragensibus, quia vendidit dotem uxoris suae Ztrezcae, ea consentiente, ut registra plenius continetur, vid. villam Prezkacz et villam Cliinow cum onnii usufructu ad eas pertinente, vid. pratis, pascuis, rivis, molendinis, ortis, pomeriis, piscationibus, pro CC marcis argenti puri jure hereditario possidere venerabili pati domino Theodrico abbati et conventui sun de Waltshax, de quibus se jam C mareas recepisse recognovit; alias vero C marcas praedictus abbas et conventus in octavo beati Wenceslai proxime venturo se persolvere plenarie obligarunt, et praedictus li. jiracdictas villas eodem die del)et secundum consuetudinem terrae circuire et casdem villas a quolibet iiipeditore, sivé aft'ini vel non affini, per triennium secundum jus terrae emendare. Sin autem saepedictum H. medio tempore decedere contingeret, omneš conditiones interpositas filius eius Zmil se consummare obligavit coram praedicto domino W. Dei gratia domino et herede regni Boenujrum nec non marchionatus Moraviae, B, suramo judice, Pu notario regni Boemorum ceterisque beneíiiariis Pragensibus, et haec omneš ex utraque parte viva voce registra omnia inseri .
.
.
m
mandaverunt. (Orig. in archivo regio Monacensi.)
1287. 1291. 1295. 1297. Assessores judicii Hogerus summus camerarius, Radozlaus notarius terrae etc sententiarunt .... Anno 1291 assessores: Joannes praepositus Wyšehradensis etc. Anno 1296 sederunt in judicio Albertus summus camerarius, Sezeraa :
:
judex
etc.
Anno 1297 Jestebieho
assessores judicii
:
Benešius de Warteuberg, Hermanus de
etc.
(E tabulis regni antiquissimis exscribi curavit Hodéjucius a. 1537 regni Bohemiae vicejudex; typis de.scriptum legitur in B. Balbini Libru Curiali (Biegger, Matcrialien zur Statistik von Bóhmen XI. 1789) et in Palachu collectione literurnm et monumentorum, quae inscribitur Archiv
eský
II.
:í:í4.)
1*
5.
De
tabulis ton-Ae.
1300. Xoverint Swabenicz sivo
praosontes literas inspeoturi, quod nos Witko de Ilermanioz iiostra spontanea voluntate duas proprias
universi
de
prope civitateiii ]Myto sitas, cum agris cultis pascuis, aqnis, reditibus, jurisdictione. judiciis, utilitatibus et pertinentiis nniversis, viris religiosis fratribus, Nicolao praeposito, conventui, eorumque successoribns in Zdcraz ante Pragam, ordinis sepulchri Christi, pro treccntis et duodocim sexagenis grossoruni Pragensium, in quibus Viliam suam Siebrzinam per nos rogati pro nobis in ardiia nostra necessitate civibus Pragensibus obligarant et ipsas omneš pro nobis eisdem in nostra praesentia persolverunt, insuper pro centm soxagcnis ratione dampnorum, veudiquia propter nos, proch dolor, alienaverunt alia plurima sua bona, dinius tradidimus jure bereditario in perpetunin et in ipsos transtulimus in praesentia magnifici domini nostrí Henrici Boomiae et Poloniae regis, his omnibns consentientis, ut faciant de ipsií; tanquam de bonis propriis velle villas uostras Zálšio et Slupnic, et inrultis, pratis,
—
— —
Haec suum; eosque induximus in possessionem omnium praedictorum. autem omnia et singula ad perpetuam íirmitatom omnium praedictorum per ipsum dominm regem nostrum rata haberi et confirmari, ac in tabulis terrae procnravimus annotari. In quorum onuiium robur et testimonium praesentes literas fieri et sigillis nostro et nobilium virorum, dominorum Ilinconis de Dubec purgravii Pragensis, Henrici de Lippa subcamerarii Boemici, Ulrici de Rziczano judicis terrae etc. obtinuimus communiri. Datum Pragae in ambitu sancti Clementis in pede pontis Pragensis fratrum Praedicatorum auno Domini millesimo trecentesimo nono, VI. Calendas Augusti, Indictione septima.
íSecundum autographum archivi olim Zderaziensis apud Dobner: Monumenta hist. Boh. Tom. I. 229.)
typis descriptum
1309.
—
universi quod nos "Witko de Swabenicz sivé Hermauicz liberas et per nullum im])rigatas circa Altam žlutám sitas, se. Zálšie et Slúpnic, cum censibus, reditibus, utilitatibus et juribus universis, religiosis nostris, praeposito conventui et eorum successoribus nionunc dedimus jure proprietatis et dominii et ipsas nasterii Zderasiensis
Noverint
nestraš
villas
duas
—
transtulimus in eosdem, possessionemque ipsarum dedimus eidem pro 41-2 ]t etiam nunc iterato in terrae tasexagenis denariorum Pragensium. bulis in nostra praesentia et ad nostram instantiam šunt notáta, prout ab anno citra obligationem ipsarum villarum fratribus in ip.<ías tabulan poni sen scribi procuravimus isto módo, vid. quod, si ipsas non exsolverenius in festo b. Galii tunc proxime secuturo vel in XIIII diebus ipsum immediate sequentibus, quod mox ipsae villae jure proprietatis et dominii in perpetnum ad ipsos et ipsorimi monasteinum pertineret.
—
(Ex autographo membranaceo archivi olim Zderaeiensis tyjm descrihendum curavit iJobnerus in Mon. hisf. Boem. tom. I. p. 232. Cf. Palacký . . M. 1835 p. 436.)
—
1312.
Nos Adolphus judex, Fridericus de Razie magister consulnm, IleinriCU3 de Belyna, Petrus Nyr., Apecz de ZusenbacL, Thynnannus, Cnns Mylde, Henricus Reyzel, Nicolaus Golde, Ulricus sutor, ceterique jurati et cives Pontensis civitatis, ad universorum notitiam pervenire cupimus insinuatione
5.
De
tabulis terrae.
5
praesentium publice protestantes Quoil honestus vir Johannes de Werberg, noster concivis. in villa Zletnyk retro montem Ryzel šita censm quatuor marcaruni et nieiliae. queiii jurc liereditario einerat, habuit et possedit de bona Yoluntate. suorumque liereduni et amicoruni ad hoc consensu plenario :
a<'cedeute. tradidit et vendidit bonorabili viro, domino praeposito ipsiusque ratribus claustri et monasterii Zdcraziensis eodem jure hereditario possiden-
dum imnc tracttini
et
semper.
Promisitqiie
idem Johanues hune veuditionis con-
scemidum jus provinciale imponi solemniter ad Pragen.num hene-
ficiariorum tabulaf procurare, ^>í-o» juš et consuetudo terrae requirit, annos tes et ebdomadas sex memorato domino praeposito suisque fratribus de bouis luijusmodi plenám praestare varandiam. Si vero praefatus Jobannes praedicta seu aliquid praedictorum non expleret, ex tuuc ad omnia i[)sius ])ona bereditaria et alia in Ponte et Zacs situata praelibati dominus Nieolaus propositus cum snis fratril)us liabebunt respectum, eisdem pro pignere seu vadio obligata, donec saepedictus Johannes perecte adinpleat, quod proDiscurso autem varandationis termino praesentes aniplius sint irritae misit. et inaiies. In cujus rei evidentiam clariorem eonscribi fecimus praesens scriptum uostrae eivitatis sigillo consignatum. Datum Bruxs anno Domini Millesimo CCC duodecimo, sexto Idus Martii.
—
(Exscriptum ex oriyinali
in
hihliotheca
e.
r.
Universitatis
Fra-
gensis asservato.)
1315. In
nemine Domini
Divinae muniicentiae
etc.
Nos Bavarns
tertius de
Bawarow, volentes
in alicujus obsequii cxhibitione aliqualiter
respondere,
ut in extremo judicio aute metuendi consi)e(tum judicis valeamus gratiara et misericordiam invenire in auxilio opi)ortnno - post divisioneni jiaternarnm poRsessionum fraternam inter nos et fratres nostros, dominm Nicolaum de
Blatná et dominm Wilhelmum de Strakonic, donatione libcra et solenuii de parte hereditatum quae ad nostrum dominium in jiraefatae divisionis distributione rite et ordLiiarie devenerunt. danuis atque conferimus in pracsenti venerabilibus ac religiosis viris Abl)ati atque conventui monasterii Sanctae Coronae Cisterciensis ordinis nunc et in perpetuum ibidem Domino servituris, villas nestraš, vulgariter dictas Swincitz cum quatuor araturis ibidem. nec non Krzidel cum nemorc dieto Sussen adjacente, Moyn, Saltitz, Schirnitz cum jure patronatus ecclesiae villae ejusdem, cum omnibus agris cultis et incultis. nemoribus, silvis, montibus atque vallibus, nec non et pratis, cum rivis et piscationibus et aurifodinis, instiper cum omni jure, quo nos i)Ossedimus ipsa bona, tenore hujus privilegii contirniautcs et hoc ad notitiam
hominum tam
praesentis aetatis, quam uturae cupimus pervenire: quod etiam ad majorem hujus nostrae coUationis evidentiam íecimus ad tabuJam terrae in civitate Prayensi literaliter aunotari etc. Actum et datum in Sancta (Jorona Anno Domini M. CCC. in Purificatioue B. Maríae
XV
Virginis Gloriesae.
(Insertm privilegits monasterii olim Sanctae Coronae a. 1349 Julii a Carolo rege confirmatis.)
Nonis
131»;.
Diwissius de Manic protestatus est coram beneticiariis Pragensibus, hereditatem ifi ^ 1111 aii lil snaiii Miaiii in lil .fi>ii Manic. quicqiiid ,...K....... linliuit. Allirechtic ^11... ibi .1.1 .....,,.11, ... ,1,1. in lil et in Cliwalowic (piicquid piid ibi liabuit. liabuit cum agris, jjratis et qualibet libertate ad ipsam pertinentn, llerMiano de Manic, fratri suo patrueli et heredibuB quia ijuia
ui iiii ddit
1
;
5.
Q
De
tabulis terrae.
ipsum liberis legitimis non habentibiis decedere continget. anno Domini MCCCXVI, in vigilia Assnmtionis Mariae, coram etc. (Ex parte vero domini regis fuit in contrarium oppositum, quod eadem donatio vigorem habere non poterat proptei- conditionem eandem appositam in jiire, videlicet „si absque legitimis heredibus decederet".)
suis, ita tameii, si
Actiitn
sententiae judiciali:
(Inclusum Arch. IIL 308.)
II.
Zdislai
K. 16 rz 1345.
Pal.
1319. Dyetoch de Zuzelicz conqueritur super Plichtám de Rozczalowicz pro vadio 500 m. arg. talis, iiiiia roboravit se sibi amicabili ordinatione sub dieto vadio, qiiia debuit ipsum ex'mere de tabulis terrae Pragensibus, (juando Bussie de Wapna citaverat ipsum ad Pragense beneficium (hoc anno feria VI. in die b. Michaelis transacti šunt octo anni =z 1311); propterea, quia non exemit ipsum de tabulis terrae Pragensibus, ideo mansit sibi vá-
dium nominatum. (Dvorský
et
Emler, Reliquiae tabidarum p.
18.)
Plichta de Rozczalovicz conqueritur super Leonem de Chrzenowiez Sebestienicz pro debito íidejussorio 500 m. arg. talis, quia fidejusserunt pro Cunca de Ilnyewcowicz amicabili ordinatione, quia debuit excipere de tabulis terrae Pragensis beneficii Cm. arg. dotalicii sui hoc anno Hoc non fecit; ideo amisit debitum fidejussorium noferia VI post Viti.
Wilem de
minatum. (Ib. p. 43.)
"Wiecemila de Oltitz conqueritur super Bohuslavm de Kluczowa, Cstibor ibidem, pro debito, quemlibet L m. arg., quia mater mea Sobislava quondam de Kluczowa ddit sibi in hereditatibus in Kluczow in curia araturae Anno MCCCXIX. Wiecemile datum est pro jure. et V curiis rusticorum. Dominus Joannes Rex Boemiae favit Wiecemile de jure obtento et manXuntius Ulricus Pluh dictus, subcamerarius, davit tabulis terme annotari. ad tabulas fuit.
—
—
(Ib. p. ó'J.)
Vetustissimi Tabularum libri ad quos literarum monumcnta usque ad annum 1320 perscripta referuntur, jam exeunte saeculo XVto ipsis supremi judicii officialibus non erant noti; nam vir clarissirous Victorinus Cornelius a Všehrd, tabularum terrae viceuotarius, aperte scribit, omnium illorum librorum vetustissimum ,, primm Zdislai" essc (To se te ve dskách Zdislavovych I., kteréž jsú najstaršie ze všech. Knihy Devatery VI. 34), Ab incunte (juem tamen non anto annum 13-20 csse confiMtum constat. anno l;j20 onmos deincops tabularum lil)ri noti šunt: noniina autem trahebant ab iis tabularum vicenotariis, quibus magistrátm gerentibus conscribebantur, velut: Primus Zdislai, Secundus Zdislai, tertius Zdislai, Primus Ulrici, etc. ctc.
Series autem qua usquc ad
haec est:
exortum bellm ilusiticum continuantur,
5.
I.
II.
III. I. I.
II. I.
II. I.
I.
II.
De
tabulis terrae.
(1320—36^) (1337—45) Zdislai (1348—55) Prisnakonis (1356—61-) Daic (1361—64^) Daic (1365—69) Ulrici (1371—75) Ulrici (1377—79) Procopii (1380-84') Wenceslai (1385—88') Wenceslai (1389—91) Zdislai
I.
Zdislai
II.
Nicolai (1391-96) Nicolai (1397 99)
I.
Stephani (1400—03)
I.
Mauritii Mauritii
II.
III.
(1404—06^) (1406—08) Wenceslai (1409—10)
IV. Wenceslai (1411 I.
11.
III.
Tabulae citationum.
—
— 13')
Matthiae (1414—15) Matthiae (1416—17) Mathiae (1418—19).
D'*ky pohonné.
Tabulae Citationum judicii terrae Pragensis uon minus vetustae šunt nam in reis citandis totius negotii raput fnit, quani ipsum illud judiciiim ut eí singula judicii acta citatoria et dies praestituti (roky) rite literis congignarentur. Antiquissima tabularis perscriptio anni est 1292: Anna de Lubcowicz conqueritur super Ludk, quia raptam compressit ct violavit virginitatem ejus, multis plagis afficiens, VI apertis et XII lividis (puohon v kvaternu malém. Taimb.). Exeunte saeculo XVto, quum Victorinus Cornelius a Všehrd supremi notarii vice fungeretur, vctustissimae citationum tabulae membraneae šitu jam erant luridae et vetustate j)Utres adeo ut nuntiuam adiri solitae defuuctorum instar (juiesceront (Ty sú dsky pohonné staí všecky na pergamene psali, jakož to dnes tmi starými, žlutými a pro starost ohnilými dskami, kterýmiž se již nehýbe, než též jest jim jako mrtvým pokoj dán, móž oká;
záno
Knihy Devatery YIII. Contigit nuper in tabulario
býti.
partem
libri
?1316 -
1.325),
scripti
5).
Novodomensi comitum a Cernin invenire secundum et tertium decennium saeculi XIVti numero eoruin in quos citationes apud tabulas terrae
iuíra
qui erat e
inscribebantur.
Tabulae citationum quae in Libro domini a Rosenberk tanquam antiquitus usitatissimae commemorantur, olim apud regni camerarium erant repositae, cujus erat, petentibus bedallos vel camerarios (póhoní, komorníky) ad reo6 citandos edere.
')
'i
') *)
') •)
Zdislav (Sdeslaw, Sdeslau, Sdislau, bdeslaus) a. 1318 et 1318 cameZdislav rarius i. e. bedallus judicii terrae Pragensis íReliq. tabul.). z Dobré, tabidarum terrae vicenotarius (Pal. Pehled úedníkv). Pisák de Poíí db.). Joannes de Daic (Ib. Procopius de Sobéti<-, a. l.JSO vicenotarius taltularum regni Hohemiae (Arch. IL 341); ejus patruus gcrmanus Henricus de Sobtic (Ib.). Wenceslaus de Královic (Pal. Pehled). .Mauritius /Maíki dictus Kaer (amosus vir Mauritius Kaczer), 140fi gener llanuškonis Terklerz civis Pragensis (Tomek Zákl. míst. Praž. II. 111). 140H I)omus olim Mauritii (Ib. I>'ilius ejus: Petík de Zlýina (Arch. III. 4'.tK,. Mathias df Cheiiow. 1432 slovutný panoše Matj z Chenov, nkdy
—
i.
—
'')
písa desk zemských
).
(Let.
c.
84).
De
5.
g
tabulis terrae.
Singuli autem ejusmodi libri a colore involucri, quo erant vstiti, (lenominabantur, velut: Riibeus citationum, Albus citationum etc.
Senes eorum haec
est
:
— 1410
Rubeus citationum 1389
1405—1407
Albus Niger
„
1407. 1410. 1415
Viridis
„
1412—1415
Albus noviis
„
1419.
„
Tabulae obligatioMum. Exeunte saeculo XIVto conditi šunt
—
Dsky
libri
zápisné.
„majorm
obligationum'*, in
quos praedia ampliora inscriberentur, et libri „minorum obligatiouum". quibus Do velikých desk zbožie veliká a statkové minora praedia continereutur znamenití vcházejí, a do malých statkové a dédiny skrovné a malé se klad. Do velikých desk zápisných klade se dédictvie a zbožie v summách velikých (neb žádný zápis bez sumy nemóž do žádných, malých ani velikých ale do malých desk zádesJc kladen býti), jakž kto svoj statek šacuje, klad se V zápisné dsky toliko se pisných summa sto kop grošóv výše nevchází. nápadové ddictví zápisného, dluhem po smrti nebo hned postúpením, a jiní rozliní dluhové píší (Všehrd, Knihy devatery VI. 32., YIII. 2, 11.) :
—
a) Libri
majorm obligatiouum (zápisné veliké). Albus majorm antiquus 1405 — 13. 1414-19.
Viridis
b) Libri
;
minorum obligatiouum (menší
zápisné).
Viridis
1399
Griseus
1407—10. 1411—15. 1416—20.
Rubeus Albus
.
.
.
Aedes in quibus officiales supremi terrae" judicii (beneficiarios tunc vocabant) muneibus suis fungebantur, primo in castro Pragensi erant, ubi etiam tabulae asservabantur. Majestas Carolina (cc. 1350) etiamtum „tabulis terrae" praescribit et constituit, „ut simul cum ipso notario terrae qui eas De tabuconíicit, in castro Pragensi teneantur et servcntur" (Art. XXVII :
lis
terrae).
Regnante Wenceslao IV. sedes officialium ad tabulas teiTae pertiuna cum tabulis in Veterem Urbem Pragam, nescinius quibus do rausis, translata est (13s.") Donius seu curia tabularum, propc S. Egidium; 1400 Dvór kdež dsky zemské a stolice úedníkv Pražských jsú; 1412 Magister civium etc. emcrunt domm ex í)ppositi) ecclosiae S. Egidii crga dominm Nicolauin de Egerberg protonotaiium tabularum regni, in jus et jurisdictioncm tabularum terrae regni Poomiac exerceiidum, prout hucusquc 1416 Curia civitatis in qua nunc tabulae terrae consuetum fuit exercere BUnt. Tomek, Základy místopisu Pražského I. p. 79, 80.) Exortis turbis bcUi íliisitici tabuhie regni in arce regia Kivoklát íBiirgleins) asservabantur, unde castro ii)sn a. 1122 die 18. Maii ignibus iaeso, Plznam prirno, doin in arccui Karltein devectae šunt, uua cum regni Poemiae et regiis jnriuin iil)ris cuslodiendac (Pulk. Cont. Mou. li. hist. IV. lC2j. Téhož léta hrad Kivoklát vyhoial jest zapálením od marštale, kdežto s jinými klénotv; a odtud jsú d.-ky zeinské l)yly j)rvé chovány s korunu iientium
;
i
5.
do
Plzn
všie
De
tabulis terrae.
g
již na Karlštain se chovají, i všecka jiná práva zemská korunu královstvie (Let. eští 52).
neseny: ale
zem eské
i
s
Exeunte saeculo XV. tabulae terrae iterum Pragae servabantur
Novae
:
in curia regia Veteroprageusi, autiquae in castro Pragensi. Anno 1497 constitutum est, ut antiquae tabulae in castro Pragensi maneaut; si vero quis
indigerit bis tabulis,
scriptum
in
illis,
cum
ut oíicialis unus illi legat
ascendat it
illo
qui vult videre aliquid pro-
(ZZVlad. 170,
Ifió,
167).
Ineuute saeculo XVI. omneš tabulae in castro Pragensi i epositae šunt, ubi a. 1541 die IV. ante Nonas Junii incendio illo calamitoso correptae penitusque haustae šunt.
E Majestáte Carolina, quod monumentm anno circiter 1350 scriptum cognoscitur, fuisse tum consuctudinem, ut libri tabularum scribendo completi, quorum ob vetustatem nullus jam usus esset, in sacristia cathedralis ecclesiae Pragensis reponerentur (Nisi hae, quae forent super hereditatibus et causis finiiis jam compositae, quas, ut moris fuit antiquitus, sigillatas prius, in sacristia cathedralis ecclesiae Pragensis volumus custodiri, nullatenus aperiendas, nisi praeseutibus supremo camerario et terrae baronibus, ut est moris. Art. XXVII ). Inde ctiam perspici potest, quomodo factum sit, ut Victorini Cornelii a Všehrd temporil)us c mtractuum libri, libris Zdislai a. 1320 confectis antiquiores, in aedibus tabularum terrae non cxstarent; dein quomodo ipsorum librorum, in quos citationes aa. 1318—1326 inscribeliantur, reliquiae nsque ad nostros dies conservari potuerint, quas in arce Novae Domus nuper inventas esse supra scripsimus. De tabulis Bohemiae multa šunt scripta; attamen hisce demum annis diligentius de iis inquiri scribique coeptum est. est,
Rem
tractaveruut Victorinus Conielius a Všehrd, o,dskách zem eské (1495 1508). :
—
Knihy devatery o praviech a súdiech
V Praze 184 . Balbinus Bohuslaus, De tabulis regni Bohemiae (Riegger, Materialien zur Statistik von Bohmen V. 1788. Balbini Liber Curialis 1793. Cf. Auersperg, Commentar, Briinn 1816. Ramhofsky J. II. von Ramhofen k.Rath und Declamator bei der k. Landtafel, Bericht vom Ursprung, Aufkommen und Zufállen der preiswilrdigsteu bohmischen Landtafel. Leipzig 1755. Riegger, Materialien XI. Heft 1793. Voigt Adauct., Ueber den Geist der bohmischen Gesetze in den verschiedenen Zeitaltern (P. 156, 157). Dresden 1788. Hasner Jos., Handbuch des landtáflichen Verfahrens im Kónigreiche lióhmen. Prag 1824. Palacký Frant., 1. Desky zemské (Pomcka ku poznání zemských i
— —
—
—
ád
království
eského
v 2. polovjci XIII. století. asopis eského zemské v echách založeny jsauV (Ib.
Musea
1831).
—
..
Dávno-li desky M. 1835). 3) Výpisk)- právní a saudui ze starých desk zemských království eského. ^Archiv eský II, III, IV.) Maioch a Jeábek, Dsky (Slovník Nauný II. 1862). Jireek Herm., Píspvky k literárnímu rozboru památník práva slovanského v Cechách a na Morav: Dsky (. Musea 1862). Palacký Frant., o historické dležitosti starých desk zemských r.^ 1541 pohoelých, a o poteb i spsobu obnoviti je, pokud možná, zase. 2.
.
e
(C. C.
Musea
Musea 1863;. Jireek Henn., O olniovení desk zemských
r.
1541 shoelých
(.
.
I864i.
Schniidt
v.
Bergenbold,
Geschichte
der
Privatgesetzgebung
Bohmen 1866. P. 94—101. Prag 1866. Emler Joseph., O zbytcích desk zemských jednání kr. eské spolenosti niiuk 1867).
r.
1541
im
pohoelých
K. (Po-
ó.
10 Dvorský Franc, vetustissimae
(Tb.
De
tabulis terrae.
et Eraler Jos.,
Reliqiiiae tabularutn terrae citationum
1868).
Tabnlae terrae districtuales. Praeter tabulas terrae etiam tabularum regionalium vel districtiialium. quae apud cudas (cziidas) asservabantur, reliquiae atque menioriae exstant. Ciidae autem appellabantur judioia regionm, in quas Bohemiae erat divisa. Quascumque invenire adhuc fontigit. saeculi XIY šunt: eas usque ad initiiuu bellorum Husiticorum in usu fuisse ex rébus in eas relatis apparet. Tabularum regionalium reliquiae et quae eas olim in usu uisse demonstrant testimonia, si tempora quibus quaeque scripta šunt observaveris, hoc ordine sese excipiunt:
Tabulae terrae cudae Nimburgensis.
Wok
conqueritur super Marquardum de Zwierzeticz pro vadio quia roboravit se sibi amicabili ordinatione sub hoc vadio, debuit eum excipere de tabulis terrae iti Newburga (ante festm b. Wcnceslai transierunt VI anni hoc anno), et quia non fecit, amisit vádium nominatum. 1322.
CCC
m.
arg.,
(Dvorský et Emler, JieUquiae tabularum simae, Pragae 1868, p. 65).
terrae citationum vetustis-
In villa Cratonoss Pohancze de ibidem decessit. Litera pro1407. clamationis in Nimburga sabbato in die S. Georgii emanavit. Šlach de Mezilessie nemine Joannis de Hawranye defendit hereditatcs praedictas post Pohanczonem proclamatas, dicens, eum habere melius jus quam dominm regem, et offert eum probaturum jure ob^nto }>er tabulas Niwburgenses. Terminus docendi in erastino Margarethae. Ibi defendens praedictusnihil docuit.
—
—
(Dski/ dvorské.
—
Emler,
O
zbytcích.)
Tabulae terrae Melnicenses.
Romanorum
rex semper Angustus et Boemiae quod inspectis multiplicibus studiosis obsequiis íidelium nostrorum juratorum et universifatis civium in Melnik. (piibuR ipsi nobis nec non darae memoriae illnstri Joanni quondam Hoemiae regi, 1348.
rex.
Carolus Dei gratia
Notum facimus
universis,
genitori nostro carissimo, sinceris aliVctibus et innatae íidei constantia placuerunt, et se poterunt reddere continuo gratiores, ipsis et successoribus ipsorum universis, nec non civitati Melnicensi sfi/lum. regimen et annotationem tabularum terrae habenda, regenda et dirigcnda committimus, ipsos cives et civitatem ad guberiiatiímcni, possessioncm et fructnm eiusdem ofticii virtute praesciitium reduccntes, ut praedictas taluilas terrae guberneiit, omni jure, usufructu ac utilitate possideant, qiicmadmodwm easdem temjtoribus clarae memoriae illustris Elisabeth, quondam reginae Hoemiae, matris uostrae carissimae, in jjossessiooe paiifica lenuerunt et sicut idem oftícium supra dieta mater nostra íjjsís dignoscitur erogasse. Inhibentes universis rapitaneis, cameranis, subcaiiierariis. judicibus, justiciariis, nfficialibus, viceofficialibus, qui pro teiii]ii»re fueriut, lidelibus nostris, ne j)raedictos cives Melnicensis, successores ipsorum et civit;ttem jiraedictam in regimine, stylo et annotatione earundem tabularum imj)e(liaut, aut sinant i»er quempiam alium impetliri, sub poena nostrae indipnationis, quam qui secus fecerit se
cognoscat graviter incursurum, teetimonio literarum.
praesentinm
sub
nostrae Majestatis
sigillo
5.
De
tabulis teiTae.
11
Datum Zitaviae aiino Domini Millesimo trecentesimo quadragesimo octavo, indictione prima. XV. Kalendas Septembris, regnorum nostrorum anno Romanorum tertio, Boemiae vero secuudo. Ad relationem ducis Saxon. Joannes plebamis oviforensis. (Orig.in e.r. archivo Vindobonensi,
—
Telzel,
K. Karl IV. Urk. 196.)
Tabulae terrae ciidae Plznensis. In vlila Dubnyczy Habartus decessit. Litera proclamationis in 1389. Pilznara eria III. post festm S. Valentini emanavit. Sezema de Czigicz nomarcas arg. obtentas per tahulas mine Jaroslai de Homberka defendit czude Plznensis.
X
(BsJcy dvorské
XIII,
181.
—
O
Emler,
zbytcích.)
Tabulae terrae cudae Satcensis. Litera proclamationis in 1381. In villa Tuchonicz Prziech decessit. Luna, fer. III. ante Benedicti .... emanavit. Henricus de Smolniczie defendit tes sexagenas census annui in Nebassicz juris obtenti p^r tabulas Saczenses.
(Dsky dvorské
XIII.
166.
—
Emler,
O
zbytcích.)
Literae proclamationis in Sacz Slawibor de Sacz defendit V marcas arg. juris Frana de Zacz defendit XXV obtenti per tabulan terrae zude Sacensis. Terminus marcas arg. juris obtenti per tabulas terrae znde Sacensis. docendi utrumque fer. VI. quatuor temporum penthecostes. In eodem termino Slawibor praedictus docuit per tabulas terrae zude Sacensis, prout se docturum oíferebat, et datum est eidem pro jure obtento. 1382.
In villa Lhota 1'awel decessit.
in die S. Vincencii emanavit.
—
(Dsky dvorské XIII, 169.
—
Emler
ib.
Tabulae terrae Greczensis
—
Archiv eský
I. 397.)
districtus.
1394. Benessius de Bissicz, alias de Lompnicz, veniens coram pleno beneficio districtus Grecensis recognovit publice, quia tenetur exbrigare Jarossium de Studencze, sicut existit fidejussor pro fratre suo Alberto de Chotieticz obligatus: si autem iion exbrigaret, tunc praeatus .íarossius cum debet ipsum Benessium de Bissicz impifilio suo Zdenf-one de Studencze gnerare in X.\ marcis minus lothone, quilibet eorum in decem marcis, vel se intromittere de liereditatibus in villa Hlubokém et in Olešnice, curia rusticali, silvis, communitate. pratis et omni libertate, et in Libstat judiciarium, alias rychtu, cum ortis. libertatibus, et ea vendere, proponere vel facere pro libito suae volmitatis; et promisit dictis boneticiariis praedictos .larossium et Sdencnnem de omnibus ílamj)nis exbrigare, prout in tabulis (irecensis districtus plenius continetur. Anno Dom. M("CÍ'LXXXXIII. feria IV. ante Luciae.
(Dsky dvorské. 13y."j.
—
Emler,
O
zbytcích.)
Benessius de Bissicz veniens coram plenu Ijeneficio (ireczcnsis
districtus fassus est et publice recognovit et roboravit Zbraslao filio Jarossii de Studencze, quia tenetur .larossium patrem eius exbrigare de toto illo debito, ubicunque pro ipso oliligatur, et specialiter a Strziezmanno de Rokytniczye pro nobili All)erto de Choticzicz; si autem non exbrigaverit, ex
12
^-
I>^ tabuli» terrae.
praedictiis Zbraslaus aut post decesBum ipsius pater suus Jarossius poterit dictum Benessiiim de Bissicz in bonis ipsius habitis vel habendis ciun solo caimrario vel nuntio castellani in decem marcis argenti minus lothone impignerare usque ad totalem summam pecuniae capitalis cum dampnis et imi)eii8is, prout i)i tahidia Greczensis diiitrictus plenius tonti-
tunc
netiir.
Aiino
Dom.
MCCCLXXXXV.
(Dskij dvorské.
Jo
—
Quia
fecit ai
actori de
hereditate in
nus
B
—
Emler,
fer.
VI. post puriticatiouem Mariae.
zbytcích.)
dampnuni suo posse sinc jure bezprávným plenem cum podle svých desk zemských úada Hradeckého in sua
L —
—
;
perdit in avena, in piso et in equis pro
10 m. arg. mi-
loth.
(Žaloby, in codice manuscripto ca es. nniv. Prag. 17, E.
4.)
suo posse sine jure nomiue úada Hradeckého Quia fecit ei perdit in diversis podle jich desk stáného práva, in sua hereditate in K annonis, equis pro 100 marc. etc. Post hoc dampnum puovodjich desky neb
dampnum
úednií
—
:
pam.
(Žaloby.)
MCCCLXXXXYI
dominica Respicc.. infra octavas Anno Domini 1396. Viti factum cst judiciuni generále coram providis viris Johanne I>ubrawecz purgravio in Skala, Marquardo judire, Stephano magistro civium. Mathyeg-
b.
kone. Hawlikone sartoribus. Marssone ballistario, Joanne Peniczka, Blazcone secundo, Joanne Stawe et ceteris tunc juratis: Ego Adamecz civis in Grecz Reginae praesente libro protestor, quia omnem concoi-diam totalem et finalem feci rationalibiter. benevole. non coacte. per Joannem Uubrawecz purgravium tunc in Skala, arbitnun generálem inter me et meos amicos aut propinguos quoscunque consanguineos parte ex una, et Stephanum magistrm civium tunc et Mykess Brziczinsky et Hanusskonem Logyk parte ex altera. nil relinquendo in causis, quas movi, citationibus et obteutis in tabulis terrestrihu.'< Greczensis districtus, praescriptam concordiam ratam et gratam inviolabiliter tenere promitto per me et per meos amicos, et totaliter cimcta finem habent.
(E Sidon
codice manuscripto Jiinensi
cc.
1845 apud parochum Joannem
servato.)
1419. In villa Luzan Johannes dictus Bibrstein de ibidem decessit. cujus bona ad dominm Regem legitimc šunt devoluta. Litera proclamationis Zdena emanavit. a. I>. 1419 fer. II. ante festm S. Valentini in Garomirz de Luzan defendit praedicta bonu post Johannem quondam marituni suum prodamata et offert se probaturam dotalitio tabulis terrae et tabulis czudf districius Greczensis.
íD-^ky dvors^ké
XV,
36.
-
EmUr, O
zbytcích.)
Liber Lutomericensis. 1413. Jan z Zahnan pišel ped že má dáti a ])latiti kopu gr.
úad Litomický,
s
dopiznal i stiebrných Tražskélio rázu platu vného tu s svýcb ddin v Zahoanerli Dorot, seste své vlastní, jejím dtem vlastním, a ona to pijala za bvój diel. ii to jim má platiti rozdicln den Sv. Havla, ježtfiž nynic najprv ])ij(lo. puol kopy gr., a den sv. .lií inhrd potom priší puoÍ kopy gr., a tak na každé léto vrn na ty roky má jim platiti. 1'akliby kdy Hvrchupsaný J;ni Dorot nebo jejím dtem nedal.
brovoln,
5.
De
tabuli3 terrae.
13
obmeškal anebo dáti nechtl, tehda Dorota anebo její dti mohu a mají prvópsanému na jeho ddinách tu v Zahoanech s jedním komorníkem Litomickým bráti své jistinné penieze dotud, dokavadž by jich i s škodami a náklady nevybrali. Impositum A. D. MCCCCXIII. feria sexta post Ostensionem reliquianim. (E libro Lutomericensi.)
Janovi
(Ex
fabuh'>i
curiae regiae.
—
Pal. Archiv
I.
397.)
Tabulae terrae Moraviae. Moravia saeculi XIVmi uuum habuit terrae jndicium cum tabulis quarum alterae Olomucii erant, alterae Brunae. Yetustissima oarum momoria anni est 1303 et ad czudam Olomucensem refertur; at prima tabularum Brunensium notitia e literis a. 13-27 scriptis jtercipitur. Novani legcm
binis,
de utrarumque tabularum administratione Carolus rex a. 1348 sanxit: ,,ab quaedam ait Carolus in literis a. 1359 datis antiquis enim temporibus consuetudo, imo vorius corruptela in marchionatu Moraviae observata fuit et adhuc nostris temporibus, quibns videlicet marchio Moraviae eranuis (1333 134»)) communiter servabatur, quod vid. castrorum, munitionum, praediorum, bouorum, rerum, possessionum, villarum et locorum per Moraviam venditiones, permutationes, donationes, obligationes, cessiones, colligationes et uniones talium intor fratres, consanguineos, agnatos sivé affines aut alios quoscunque, coram camerario dicti marchionatus Moraviae agebantur." Ab eo inde tompore libri obligationum et inscinptioniim usque ad nostrara aetatem continuantur et exstant.
—
—
—
Quae de antiquissimis
tabulis terrae
Moraviae testantur,
literae
hae šunt
:
1303. In nomine Domini. Amen. Acta legitima crebro per aemulorum cassantur calumpnia, seu oblivionis discrimen sentiunt, quin in scrii)ta publica redigantur. Xos igitur Witko de Swabenitz zudarius Moraviae, série praesentis privilegii i)rofitenuu-, quod nos deliberato animo et maturo nostrorum amicorum et fidelium consilio, ex pura voluntate meroque favore ac consensu Bohcmiae et Poloniae regis, ratione dotalitii inclyti domini nostri ., quingentarum marcarum, sexaginta grossorum Pragensium et duorum pro una marca currentium, quod dotalitium a conjuge nostra Berchta super bona quao dicuntur Potschatek, acceptavimus et recepimus: eidem dominae Berchtae villam nostram Marwyns vire versa pro suo dotalitio, quod nobis habere dehet, pro 500 m. gr. praedicti numcri et ponderis, obligamus etc. Si autem nos ipsam dominam supervixerimus, easdeni 500 m., quas ab ipsa super bona seu de bonis Potschatek habemus, convertere possumus secundum noin tabuhts pustrae arbitrium voluntatis Haec acta tam legitimecelebrata hlicaa OlomiieenaiK zude, ad quam universae provinciae Moraviae se recli-
W
.
.
.
nant, redegimus in In cujus rei
.
.
.
signum
.
efíícaciae amplioris.
testimonium praesens scriptum sigillo nostro testium subscriptorum duximus communiri. Testes etc. Actum et datum Brunnae anno Domini MCCCIII, proxima post diem S. Nicolai.
(Ex
sigillis
dominica
origínali septem sigillis rite confirmato et in archivo olim moS. Mariae, nunc terrae Moraviae, asservato typis exscripsit dipl. Mor. V. 158.)
Aulae Boek: Codex
nasterii
et
14
5.
De
tahulis terrae.
1327.
Nos Johaniies Dei
gratia Boeniiae et Poloniae
rex ao Luceiiiburpensis ad nniversorum notitiam pracsentiuni et futuroruni voluimis peiTenire, quod cum ob reverentiani sanctae I>ei genitricis, virginis Mariae, loca quaelihet in ipsius honorein fundata veneremur dignis honoribus et pro3econies,
quamur
spf cialiter tamon monasterium mrinialiiírn Aulae Antiqua Briinna, ysterciensis ordinis, Oloniuceusis diocesis, cujus fundatores sunuis et censeii volumus, amplectimur lavoribus giatiosis. San quod cum prius monasterio Aulae Sanctae Mariae, abatissae et conventui capellam S. Procopii et erta nostra .... doiiaveriuius omni jure, utilitatibus et jure patronatus, quibus ad nos et praedecessores nostros spectabat, de giatia speciali hujusmodi vero capellae S. Trocopii gratias, jura et libertates de munificentia regalis clementiae ampliare volentes, danius et concedimus abbatissae et conventui moiiasterii praedicti has gratias perpetuo duraturas (1) Quod quandocumque nos, beredes sivé successores nostros, reges Boemiae et marchiones Moraviae, bernam sivé steuram in terra Moraviae recipere continget, extunc abbatissa et conventus praedicti raonasterii styliun bernae sivé notariam supreniam bernae Brunnensis provinciae dare et conferre habeant, cui velint, táli tamen persouae, quae ad reddendam rationeni sufficiat dictae bernae. (2) Et quod afbatissa et conventus monasterii praelibati etiam habeant dare et conferre notariam zudae Brunnensis, qui notarius tabula.i terrae habeat omni jure et utilitate, quo ah antiquo terrae sivé zxidae notarii consueverunt habere, personis tamen idoneis, quibus velint. (3i Et ubicunque moneta sivé urbora in toto marchionatu Moraviae nunc est sivé in posterm statuetur, volumus et concedimus, ut abbatissa et conventus monasterii saepedicti dare et conferre habeant officium examinationis sivé exaniiuatoris in urbora et moneta, onu jure et utilitatibus, quibus in moiietis CíJt consuetuni examinationi> sivé examinaInsuper omnia jura, gratias, libertates, immunitoris officium pertractare. tates et exemiitiones rationabiles. (|uas dieta ca])ella sancti l^rocopii ab antiquo babuit, et ea quae rationabiliter ilemonstrari poterint, approbauius, innovamus et contirniamus, et ex erta nostra scientia perpetuis temporibus stabilimus, praesentibus perpetuo valituris. In cujus rei testimoniuin et robur perpetuum praesentes lieri voluimus et nostri majoris sigilli munimine jussimus communiri. favoril)us gratiosis,
Sanctae Mariae
in
:
Actum (Orig.
et
datum Brunnae
memhr.
fnon.
Aulae
Kal. Maii.
III.
S.
Mariae.
—
Anno Domini MCCCXXVII Chytil Codex
'i
VI. 337 j
1348.
Anno
r)omini
MCrrXLVITI
in concilio Oloniucit in crastino b. .lacobi
tubulae terme origineni babuerunt secumhini dispositiouem et ordinationem invicti itrincii)is et domini, domini regis Romanorum et Boheniiae, quae tabuhie jjraedictae terrae sivé acta in potestatem honorabilis viri, domini Witkonis archidiaconi Olomucensis, per consensum dominorum et baronm
•)
hoc privilegium refertur, quod in Libro domini Ctiborii a Tovacov de jure terrae Moraviae, exeunte saeculo XVto commemoratur Ten panna abatyše Krápísa zemský se také dáti má pánem /cmským, lové kláštera jtravi, /e by ona jebn podati svoliodv a obdarování z\lášlnieho mela; ale toho jest v držení nikdy nevešla, ani kdy
Ad
:
a
kterého podala
(V.
lirandl,
Kniha Tovaovská pag.
126).
5.
Op
15
talnilis terrae.
Moraviae šunt assignatae, praesentibus nobilibus dominis, domino Stephano de Šternberk et domino Johanne de Crawarz et domino Herardo de Cunstat, summis camerariis Olomurii et Biunnae et aliis quam plurimis fide dignis .... Anno domini MCCCXLVIII. prinio sabbato post festm S. Jacobi ap. hae tahulae factae šunt in colloqnio coram dominis Johanne camerario et Herschone sudario, Witkone arcliidiacono Olomucensi, notario terrae Moraviae, praesentibus nobilibus viris, dominis Krhardo de Cunstat, Stephano de Šternberk ....
1348. In uomine Domini. Amen. Anno incarnationis ejusdem MCCCXLVIII. sexta in die b. Peti ap. ad vincula, coram nobilibus viris, domino Gerhardo de Chunstat, camerario Byntiem^i, honoral)ili viro, domino et magistro Hermanno, praeposito ecclesiae S. Peti in Brunna, terrae notario, et Theodorico de Sprán, czudario ceterisque sudarum, vid. Brunensis, Snoymensis et Jempnicensis beneficiariis et aliis nobilibus et incolis terrae Moraviae quam pluribus, colloquium terrae generále eodem die in civitate Brunnensi praedicta celebrantibus, venditiones, donationes et resignationes, ceterique módi alienationis consueti subnotati, rite et rationabiliter šunt peracti, et tahulae sen Uhro terrae, quem serenissimus princeps Dominns Karolus Romanornm rex semper augustus et Boemiae rex, ad preces et de feria
maturo nobilium et consiliariorum suorum consilio, pro infsertione vel annotatione venditionvm, dnnationum, jyrovf fíupra, honorum ítive hercdítafum nohilium et incolarum in districtibus supradictis situatorum, provide constituit et creavit, pro testimonio et memoria causarum subscriptarum perpetuo valituris, praesentibus praedictis, šunt
iuscripti.
1349.
Anno Domini
MCCCXLIX.
feria
sexta post octayas Epiphaniae
in
generali praesentibus nobilibus viris, dominis fiebhardo de Chunstat, camerario, honorabili viro domino Hermanno, praeposito Brunnensi, notario teriae, et Theodorico de Sprán, c/udario Brunnensi, ceterorumque districtuum sudarum Iteneficiariis, aliisque nobilibus et incolis ten-ae, quam plurimis fide dignis, venditiones, donationes sen resignationes
Brunna
colloqnio
in
terrae
ac congressiones factae šunt infra scriptae ....
1349.
MCCCXLIX
in colloquio Olomucensi proximo sabbato coram domino Stephano de Sternberg, praesentibus domino .fohanne de Crawarz camerario Olomucensi et domino Herardo de Cunstat camerario Brunnensi, domino Hersone de Lelekovicz, zuda Olomucensi, et aliis pluribus fide digiiis et domino Witkone arcidiacono Olomucensi et prrithonotario terrae, Teoderico de Sprán et ceteris aliis ....
Anno Domini
post
festimi
purificationis
Ceterum tabulaeMoravienses alia ratione quam in Boliemiaappellantur nomen enim singulae habent a camerario, cujus quaeque teraporibus scriptae 8unt. :
Series earum iisque
ail
exortum l)ellum llusiticum haec
est:
Libri Olomucenses. 1.
Liber
Helfenstein,
(luiniiii
Crumnaw
Joluumis de Crawar, domini de Tyczin et et Rozuaw, camerarii supremi czude Olo-
16
5.
De
tabulis terrae.
—
mucensis 1348 72. (Includit et Libním doiiiiui Benessii de Crawar primiim 1371—72.) 2. Liber secundus domini Benessii de Crawar, domini de Straznvcz et Plumnaw, camerarii supremi czude Olomucensis
1373—74. Liber domini Wenceslai de Straznicz 1376—79. Liber domini Wokonis de Cra^Yar, domini in Tyczin, supremi camerarii czude Olomucensis 1381—86. 5. Liber domini Joannis de Luckow 1386—87. (Caret denominatione In reverso excussum est insigne 6. domini Ješkonis dicti Puška de Kunstat) 1389 99. Knyehy i)rwnye pana Petra z Crawarz, pána Plumlow7. 3.
4.
:
—
—
ského, naywyssyeho komornyka Olomuczského 1406 09. Liber domini Peti de Crawarz, alias de Straznycz 1412. 8. 9. Colloquium primm nobilis domini Wilhelmi de Pernstain, camerarii supremi czude Olomucensis 1417—20.
Libri Brunenses.
—
Liber domini Erhardi de Cunstat primus 1348 50. de Crawar. camerarii 1351—52. c) Liber domini Johannis de Bozkowicz 1353 61. d) Liber domini Wilhelmi de Cunstat, alias de Polehraa)
b) Liber domini Joannis
dicz
—
1364—67. e) f)
g) h) i)
Cunstat k)
Wiléma
—
— —
Pernssteina) 1409. Liber nobilis domini Joannis supremi 1415 18. 1)
—
Liber d. Matliusii de Sternberg alias de Lucow 1368 72. Liber domini Jesskonis de Sternberg 1373 84. Liber Ctiborii de Cymburg 1385—92. Liber domini Erhardi de Cunstat secundi 1398 1404. Colloquium primm et liber nobilis domini Erhardi de tertii, camerarii supremi czudae Brunensis 1407 1412. Liber dni Wilhelmi de Pernstein (Kniehy starého pána z
—
de Lompnicz,
camerarii
Ordo qui circa tabulas Moraviciises obsorvabatur, explauatnr in liltro domini Ctiborii de Cimbnrg: Editio Donuitb paj?. í)H~C, editi<. Hrandl cap. 8h— 109. Ratione historica de his tabulis ogerunt .loannee Liiksche in libro qui iuscribitur: Das alte und ncue Hecht Miihrens tnul Schlcsiens (ÍUl. II. 1818 p. 19 otc.) et AI. Šembcra in disscrtatione Staré Mus. 184(5). Ipsc condesky zemské i manské v Moravé a Opavsku (. textus antiquissimaniin tabularuni (>lf)nHirensium et Hrunciisium nuper publiei juris factus est, instante Petro equite Chlumecký, impensis nobiliuui terrae Moraviae, opera imjirimis .Josephi Chytil et Caroli Deniuth. Libri inscribuntnr: Die Landfafel dcs Markgrafthums MiUiren (Brunae 1S54 sq.)-
—
:
.
6.
Sententiae a judicio teirae líolicmiae latae.
Tabulae
17
citationiiDi.
Etiani libri citationum ciulae Oloimicensis aeque ac Brunensis ad hune dieni cxstant, eorumque series a piiniis annis saeculi XVti incipit. Denominationem libri singuli a signo quod eis est impressum, traxerunt, ut: Strzela (i. e. Sagitta), Hwiczda (i. e. Stella).
(Si)ecimen qiii
inscril)itur
:
coutextus
Djiny
ei
exhibuit Alois. Šembera a literatury eské.)
iii
iiuper edito,
libro
Tabiilae terrae Opa\ienses. provincia Olomncensis Brunensisque, ita etiam provincia Opaantiqnitus Moraviae pars erat (vid. Codex jur. boh. I. 60, 79), sunin judifium suasíiue tabulas habuit, quae incendio a. 1431 in cineres versae šunt. Uti
viení^is qiiae
(Staré desky
zemské
i
manské
v
Morav
a v Opavsku.
..
Mus.
184())"
Tabulae Carnovienses. Regio Carnoviensis (.Jaegerndorfensis), ]iostquam ab Opavia est sejuncta, sul) principe Nicolao IV actum est, suum judicinm Carnoviae constitntum suasque ibideni tabulas habere coepit. Hae faljiilae a. 1404 scribi šunt coeptae; quae in eas referebantur, primis temporibus sermone germanico inscribi solobant.
quod exeunte saeculo XTV
(Staré desky
zemské
i
manské
v
Morav
a v Opavsku.
..
Mus.
1846).
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae (Inventiones
baronm
—
Nálezové)
Barones qui in judicio terrae Bohemiae judicum noniine ac potestate nngebantnr, dccreta sentontiasquo nou ad erta quacdam legum praescripta conorin;ib;iiit, sed auditis cxaniinatisíjue utrim(|uc litigantium argumentis suo consilio suatiue prudentia lit(!s dirimebant. Cujus quidem iustituti causám lianc aíferebiuit, quod essent libori, neque scriptis legibus adstricti; libenun liberis esse, sua decreta scitaque qnidlibct vel addendo vel domendo immutarc. Ilanc opinionem in animis coniirmatam labefactare non pDfuerunt iterati conatus regum, qui legibus scrijjtis corrigcre et moderari jndicia voiiiorunt, veluti a. 1272, (luum Otacarus II. vellet „de jure Magdeliiirgensium et aliarum terrariim et regionm meliora quae sibi et suis tidelilius videbiintur, exigere et jus formart; et confirmare in regiio suo, jura vilia ei inntiliii amputando, consuetudiiies malas in melins commutando; quod suis (lisplicuit liaronibus" (Heneš minorita». Item rcguante Wcuceslao II, i|ui magistro Ooz/.io dclrlje Vefere, Ital", a. 12'.tl iu lloliemiam vocato, «•odii;em juris boliemici ((inscribeiulum mandavil (WtMicelaus ouniia jura regni sui l)actenus difiisa et ]>eiiitus imperecta sub ccrtis h^gum cano'
nuni(|ue regulis constringere cogitavit,
Jlrcek:
Codcx
II.
a.
.
2
Ig
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
6.
in foro cujiiscunque judicii persentiret. Quidam autem de regno nobiles. his auditis. non modiciim doluerunt. et occasione sumpta ab hujuscemodi proposito animiim regis avertere studuerunt, ne videlicet, si invalesceret. fructus quem de abusiris vigor scripti juiis per hune eoium adinventionibus hactenus consueverunt tollere, illis forsitan deperiret. Chron. Aulae Regiae Cap. LI). Idem evenit a. V6bb, quum Carolus efficere non potuit, ut corpus legum quod Majestas Carolina est appellatum, iu Bohemia valeret. Declarat Carolus in literis revocatoriis anno 135.5 datis, se et omneš principes, barones regni ac coronae Boemiae, suosque insuper et ipsorum heredes et successores perpetuo ad dictorum jurium observantiam non esse ligatos quomodolibet vel astrictos, sed potius solutos ac liberos, statuitque. ut ipse rex et principes et barones et regni et coronae Boemiae subditi et fideles
pugnare justitiam
modm
perjjetuo autiquis et consuetis juribus, omui impedimento cessante, frui pacifice et pei-petuis gaudere temporibus debeant. Attamen in tabulas terrae inscribi sententias suas barones jubebant. Inde uiminim est factum, ut judicia quae de erta aliqua re fecerant, normae instar essent, ad quam judicia similibus in causis diigerentur. Atque profecto decreta et judicata quae omnium in usu versarentur, de tabulis diligenter exscribi esse solita constat, quae quidem barones ipsi in suum excei-jjenda curabant. Imprimis autem terrae notariis antiquitus concessum liberumque erat, baronm decreta, sivé in omneš causas civesque sivé in singulas singulosve valerent, exscribere, ut haberent ad quod et ipsi acta sua accomodarent et iinde ceteros quoque terrigenas de jiire legibusque ambigentes edocerent. Itaque pergratum nobis accidit, quod supremi teixae judicii decreta etiam ante funestum annum 1541 quo tabulae terrae flammis conflagrarunt, de eisdem exscripta ad nos pervenerunt, ut etiamsi tabtilanim corpwi in-
usm
mens tamen ennim
et ratio nobis servata sit. Scripta autem, librique in quibus ejusmodi excerpta plus minusve integra leguntui-, hi šunt a) Ofticium regni Boemiae circa tabulas al) a. 1396 (Maciejowski HiCit.: Ofíicium. storAa prawodawstw slowiaskich Vij. b) Aliquot inventiones baronm, cxeunte saeculo XFV'. scriptae et in Cit.: luventione*». codice manuscripto caes. univ. Prag. 17. K. 4 scrvatae. interpretatio cj Domini Andreae de Duba, supremi terrae judicis, juris terrae Boemiae: Výklad na právo zemské, ab a. 1400— 1-2 (Arch. II). teriit,
:
—
—
—
Z Diib
—
—
—
zem
:
:
Vhehd. ( it. eské, lóoo— lo. judicialium collectum anuo 1535: !fj Coqjus sententiaruni (Právník iHfiíi. Cit.: Nálezové. :
Nálezové
—
hj Excei-i)ta e tabulis terrae vetustissimis Joamiis Hodéjovii, regni vicejudicis, ab a. 1537
Bohemiae
:
—
Treb.
—
Mus.
—
—
Vieun. Bohemiae
:
c reliquiis quae exstaut, partim typis deTabulas terrae pcribendas curavit celcberrimus Fr. Palacký in collectione quae inscribitur: Quod uos in hoc libro in medium protulimus, solum Archiv eský I--V.
—
6.
Sententiae a judicio tevrae Bohemiae latae.
19
eae judicum sententiae eaque decreta šunt. quibus vigor non specialis, sed nnivprsalis inest. quaeque fontem potissimum juris Bohemiae slavií constituuiit et repraesentant. Intermixta šunt decreta aliqiiot coniitiovum. qiiae pronil dnhio tabulis teiTae inserta erant.
Prim o Zdislai. 1320—1336. A. 23. Inventum viros
etiani
fuit
et
religiosos,
per barones judicio
facto
juris
peritos et
coram D. Rege,
quod do-
terrae
et
non habuit, pro eo quod Pribislaus
natio vigorem
natus, vid, subdiaconus
(Tahnb.
est in
—
;
clericus ordi-
fuit
(=
ideo ipsae Clarae nihil dotare potnit
1.320.)
Arch. II. 33S).
A. 28. Když kto také jakú nešlechetnost nebo svévolnost proti králi, zemi, nebo moc proti právu uiní: takového každého zboží
jiroti
na Královskú Milost pichází,
ml
by
pak
ten
ktož
toho
se
syny, bratí, strýce nebo jiné pátely nedielné; neb
mohu
ol (držeti,
ani
toho kterým právem
nich Zdislavových A. v osnnnczcítmé
:
Jan
ti
dopustí,
toho ne-
(To psáno v prvBoži Milosti. z;: 1321).
obrániti z
.
.
(Všehrd, Uodatktj 486.)
Kdožby uinil proti králi, aneb moc proti právu taková zboží pipadají na krále, ])y pak syny mel (V 1. Zdislavových A. 28. Jan z Boží atd.). :
{Nálezové,
O
zmatJcu.)
A. 38. Ktož svého zbožic žádnému nezapíše, svobodu tolu) plui maje, žádných nodiclnýcli ncinú: to zbožie pravé a spravedlivé na krále pichúzi, a JMst takové zbožic spravedlivé dává, komuž ráí. Tak svaté a slavné pamti Jan z Boží milosti eský a polský král, dédictvic Milomovo, kterýž bez ddicóv zemel, dal jest Maanovi z Olcšnice a jeho dédicóm (To najdeš v 1. dskách Zdislavových A, 'AS a jiných toho krále dání hcz ísla 1.".l'1). a juátel
^
(Všehrd, VI. :U.j
Na krále každé dédictvie pipadá, kteréž klo l)ez otporu .1 nárokóv drží a toho žádnému nezapíše, v tom bez dédicóv scjda taková dédictvie a zbožie všecka na krabí ^jtravedliv pipadají. (I)óvod ve starších dskách I. Zdislai A, ."{8, Jan z Božie milosti.) ;
(
Všehrd
I.
:i.)
2*
20 ídisi
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
6.
Král muože dáti zboží na JMst spadlé, slavových A. 38). (Nálezy,
O
komuž ráí. (Y
nápadich.)
B
4.
Boleslav vévoda slezský, hajtmau královstvie z Divišovic, kterýž bez dtí umel, a
eského, zbožie bylo pipadlo,
na
Kunšovo
Vladivojovi
Zdi-
I.
svú
krále
a
dskácli Zdislavových
I.,
eského mocí sú
kteréž
dal
jest.
(To
uajstaršie ze všech,
se
te
ve
kdež
B. 4,
Boleslav etc.)
(Všehrd Ví.
3á.)
Král muože dáti zboží na JMst Zdislavových B. 4, kdež Boleslav atd.) (Nálezové,
O
spadlé,
komuž ráí.
(V
I.
nápadich.)
B. 16.
Kdyžby komu svdkové svdili, že Jan a Petr jsou praví hromají ti svdkové zpraviti to se ^matkem.
maždníci aneb spoleníci, (Prinio Zdislai B. (Nálezové,
16.
O
Causa quae vertebatur.)
spolku a rozdílu.)
B. 21. Jan, král, dédictvie Jana z Kocovic, kterýž bez ddicóv jest. (V týchž dskách Zdislavových I. B. 21.)
sšel,
jinému dal
(Všehrd VI. 34. Cf. V.khrd
I
3.)
B. 42. Dcera dodí, když ji otec samu ostaví bez sjnuov, aneb kdyby synové byli a zemeli prvé nežby ji odbyli, anebo kdyzby syny (V I. od sebe oddlil a dcera sama neodbyta pri otci by zstala. Zdisl. B. 42. Jan z boží milosti.)
i
I
(Nálezové,
O
olei.)
B. 4 íí.
Marca hannes rex
scxafíinfa
(iiiatiior
etc.
(Talmb.
-
Arch.
II.
.134.)
grossos
Pragenses
válet,
ubi
Jo-
Sentoiitiac a jiulicin
6.
tpnao
BoliPiiiiao
latac
21
B. 47.
I
zdi8i.
Joannes rex protestatus est ibideni et tabnlis terrae studiose annotari, quod Margarethain ori)lianam, íiliam Prockonis de Slavošova quoudani dicti, postqnani ibidem pater ejus mortíms esset, lion relictis post se aliis suis pueris, sed tantum ipsam íiliara. permisit eam gratiose uti eo jure, quod barones terrae invenerunt et de ipsius regis pleno statuerunt consensu: Quod quaelibet filia moriente pate et non relinquente post se tilins, ga>idere de])Ct de successione omnium bonorum et liereditatum patris, quo íilius, eojureetc. raandavit
—
(Tahnb.
Arch. II. 335.)
Ješt pod jménem dédicóv
eském nkdy
dcera
vových B. 47: Jan (Všehrd, IV.
také
ddí.
ddiky
i
neb v práv dskách Zdisla-
se zavierají,
dóvod v
(Toho
I.
boží milosti.)
z
G.j
D Na
t*/^-^ '
40, D. 45
krále každé ddictvie pipadá, kteréž kto bez ot.poru a ná-
toho žádnému nezapíše, v tom bez ddicóv sejda; a zbožie všecka na krále spravedliv pipadají. (Dóvod v starších dskách, I. Zdislai I). 40 Jan eský a polský
rokov taková
a
drží,
ddictvie
:
král
=
1.^24.)
(Víehrd,
I.
3.)
E. 44. Johannes rex ddit ad burgraviatum Prageusem bona. (Tahn.
—
Arch. II. 335.)
S e
c
u n d o Z d
i
s
1
a
i.
záM.
n.
1337—1345. B. 8
Po starých dskách i
se nachází,
v Praze dole v klášteích. (O
(Vnehrd
II.
1.)
Idcni
sub
V..
D lil
H.
(Všehrd
že se súd
tom psáno v
II
zemský
jest
držieval )
Zdislavových
I).
8
)
25
II. 1.)
Per qnosdam cives Pragenses litigafum fuit, quod homines Cruciferorum liospitalis iu pede pontis in Pratía coram i-is conventi, respondere debereiit jure terrae, ipsis Cruciferis contradicenfibus. quod nou aliter respondere deberent, nisi secundum quod iu c(»rum
'
22
•
II.
Zdif.1.
privilegiis
et
beneficiarii
/
legiis
/
Scntentiao a
6.
torrae
jiulif io
Robemiae
tcrrae tabulis plenius continetur.
et
barones,
auditis
et
diligenter
—
latao.
Tunc D. Karolus,
perspectis
et tabulis, inveneruiít constantissiine pro jure:
ipsis
privi-
Quod de
cetero
et perpetuo sic
homines eorum, ut iu ipsis privilegiis et tabulis conrespondere deberent, et nullo umquani tempore in lioc articulo et in omnibus aliis articulis per quenicumque boniinum coutra ipsos Cruciferos et hospitale eorum uihil in contrarium deberet penitus attentari; et si quid attentatuni nerií quandocuntiue per queuicunque, in judicio sivé extra judicium, lioc statim abjici debet et semper irritmn reputari, propter gratiosissima et speciaiissima ipsorura privilegia, ob pietatem et favorem infirmoruni ac debilium ejusdem liospitalis a plui'ibus prinoipibus teirae Boeniiae eis prae ceteris specialius concessa (Secundo Zdislai r:: 1343). tinetur,
(Arch. II. 337.)
K.
16.
Invenerunt pro jure (vid. literas a. 1316 pag. 5.), quod propter bujusmodi non juridioam ad terrae tabulas impositioncm eadem bereditas in Manic ad ipsuni D. regem jure devolutionis ipso facto exstitit devoluta 1345, 17. Dec.)
—
(líaigrad.
—
Arch. III. 308
et II. 337.)
Nález o tom panský, že jeden nedal sob ve dsky klásti i)odle píiny ten statek pipadl jest na krále (Secundo ZdiK. XVI).
práva, a z té slai
(Oji.) lil.
Tertio Zdislai.
Zdisi.
1348—1355.
B
17.
a) 1)0111 inus Karolus rex super baesitatioue seu dubio coutra, an is qui filiuin cujiispiam indivisum a pate suo, nei; etiani matrimonialiter conjiigatiini, ad jus teirac evocavcrit, eo non respondente vel nolente contuinaciter lomparore, bujusmodi actor mevid.
super suum jus dare debeat coidra reuiii. vel non? i)er barones determinari et ])ro jure inveniri mandavit. (^Mii barones pro juic invenerunt: (^)uo(l liiijusniodi lilius, non conjngatns, uec. divisus ab ipso jtatic suo, ad instantiani cujusvis, juo ipiacuníiuí" re seu causa ad moriales
donec divisus ab ipso jmlicium terrae iierit evocatus vel citatus pate suo vel conjugatus lc|;itinie fuerit, non debeat cuipiam in judicio respoudere, uec etiara aliquis respondebit eidem, et per cou:
Sententiae a jiulicio terrae Bohemiae latae.
6.
•
23
sequens raemoriales super eundeni non debeant, nec. per eundem m. contra alios debeant exhiberi. Ut nulluni juris h) Ceterum ibidera pro jure fuit iiiventum: praejudicium seu nocumentum ex hoc oriatur vel oriri debeat, si per donationem emptionem unionem cum (^uis in hereditatibus suis, vel quovis niodo seu titulo alio acaliis vel alio seu testationem
—
quisitis
—
tentis
annos
dumtaxat
exceptis
hereditatibus in foro
judiialiter ob-
cum camerario
contiuuos
earundem non
a beneíiciariis Pragensibus dato iiifra tes sex septiraanas a die assecutionis hereditatum
et
dominatus, quorundam pravá adiuveutione seu consuetudine dominationis praedictae, quae potius corruptela dicenda non obstante. Quam quidem adinest, quae in talibus servabatur, ventionem pravam praedictorum seu dominationem pracdictam, barones cassaverunt irrevocabiliter et etiam annullaverunt, censeutes
eandem
(m.
fuerit
dominationem
(Baigrad.
nullius
17=1348,
Zdislai B.
—
esse
ammodo
efficaciae vel
moment!
.
17. Mart.)
—
Arch. III. 308.
Cf.
Talmh.
—
Arch. II. 33S.)
Syn nedielný otce svého nenie poa) Nalezli vuobec za právo vinen v saudu zemském žádnému odpoviedati z ddictvie otce svého. :
A
také žádný otec
nho
platiti,
z
dokudž
(ZZVlad.
—
synových závad není povinen statkem svým za otec živ (v quaternu III. Zdislai B. 17.)
jest
Arch. V.
16.)
Nalezli za právo, že syn nejsa dielen otce svého a nemaje manželky, nenie povinen v saudu zemském žádnému odpoviedati z ddin otce svého, jakož bylo prvé za právo nalezeno. (Tertio Zdi-
B.
slai,
17.)
(Vtjpis z desk 1534. Arch.
Syna od
sob B.
ani
17.
otci
V. 510.
otce nedieluého
(Nález
neztratí.
—
Arch. II. 338.)
nepohánj o tom v
;
neb uestane-li, nic ani dskách Zdislavových
III.
Karel se pány).
(Všehrd,
III
7.)
Syn neoddlený od svého otce nemá býti pohánien (V Zdislav. B. 17. Král se pány.)
ských vcí.
(Nálezy,
z
otcov-
.'3.
O
zálohách.)
yupbcc
na
vnost
bez polinutí svého práva co pohoršil, ješto by na pišlo aneb pipadlo po jjíleteli, aneb i)0 spolerníku. aneb zápisem budiž jakýmžkoli, nápaílcm, kdyžby po iiál)adu técli ddin ve tilech lét(!cli a v XVlll n('dl(''cli poi-ád zbhlých na nich nepanoval konioiníkcm pražským. A ten nespravedlivý nález aneb zvyklost zlá, ježto jest pi tch vcech se zachovávala, takové h)
Páni
za^
právo
nalezli a
Aby žádný na svých ddinách žádné slíony^nemol,
ani
•
ZiIímI.
24 III
Zdisi.
Sententiae a jiulicio terrap Bohomiae latae.
6-
panování kázali sú páni v nic obrátiti, a to nepromnn ustavivše že takové panování od té chvíle moci žádné mieti nemá. Než pi tom jest znamenit vymienno: „krom ddin, kteréby se saudem obdržely", kto by na nich v tech létech a osmnásti nedléch nepanoval, bude jemu to se škodu a právu jeho ku pohoršení (Tertio Zdislai B. XVII).
—
(Ojí.
Talmb. Arch.
II. 338).
1348.
Cc.
Sancimus, nemini omuino licere juxta limítes regni nostri Boemiae aquae frigidae oxperimento uti aut alio penere experimentoruin siiiiilium. vt-l imlucerf ad uteiuluni iMaj. Car. XXXIX). Mnoho obyfjóv ]iolianských v ])ráv zemském c-oském jest držáno, jako oista železem honícím aneb uvrženie na vodu. A ten obyej stál bez pietrži až do ciesaie Karla a do knze arcibiskupa Arnošta prvého Pražského; ten jest ciesa, s plnu rad arcibiskupa i všech panóv a zeman, tei» obyej zrušil, že jedno žaloby mají v sobe ti škody mieti, a nic viece; ^ pohnaný má samu písahu otbyti póvoda. (Z Dube 1.)
fem
candentis vel
pak zlého v našich hiených zemských praviech, ješto'j ješt mnoho pohanského obyeje Á kakž-koli nkterého jest polepšeno za ctného arcibiskupa Arnusta, jako onoho, ješto sú Boha ])okúšeli, po nCo-j'
v nich
!
kterých žalobách na vodu meíc, aby voda ukázala, jest-li vinen nebo není po nkterých pak horúcie železo z ohn vynraúc dávali je v holé ruce, a druhdy nevinnému, aby tak ukázal svú nevinu! (Tomáš ze Štítného. O obecných vcech kesanských: Súdciem.)
:
i
Ordinatio comniunis pacis per nonmillos tam de Boeinia riuaiii de Moravia barones et wladicones per jinaiiienta eorporalia in generali colloquio Pragae edita et liniiata r= 1350.
Per barones inventum
est
:
Quod cum poprawczones,
(1.)
villici,
niilitares horaines,
vel
cu-
juscunque fuerit conditionis status homines, profugos persequercntur, et illi profugi corain cis fugám rer.ei)erint, (piod ubicunque militares cujnscunuiue sint conditionis,
vel
lioinines
recipientes nuntium a perse
exiront
clamore
et :
eos non JTivai-ent militaris
illo
liabcret excusationem
Et
homo
clamorem
audicntes
])radict(triini
profngoruui
vel noii
simili itorscqucndo cum crida ac pro cmenda (luiiiquc marcas solvat, nisi
módo
intirmitatis
vel
abscntiae,
quod
temporc
illo
inculparctur de contrario, tunc debet juraro. quod sit iniiocens. et pnrgabit se i)er jurauicntum. Si vero in eodcm iuramenfo crrabit, pcrdct similitcr quinípic marcas. Ijisum vero jina-
absens
fuissct.
si
meiitum iiraostarc Icucíbitur coiam nobis nibiis
(i.
c.
rege) aut i)oprawczo-
tunc ju-aesentibus. (2.)
Si
autem praenoniinati jiersecutores ])rofugorum
eos profugos persecuti
fuerint
ita,
(|nod
illi
dc
vilja
projte villas
clamorm
po^-
Sententiae a jiulicio tcrrae Bohemiae latae.
G.
siat
audire,
illa
villa,
vel
qui
eorum nuntinm saui suiit
receiicrint,
non
cori)ore,
et
currcnt
si
25
tuno
cum
eis
omneš
tle iii. ZdíMi.
similiter
persequendo: tunc de quolibet laneo ratione poenae dominus illius villae debet recipere quinque grossos; quos si non receperit infra quindeuam, det ipse domiuus personaliter pro luijusmodi sua negligentia quinque marcas nobis, similiter et poprawczonibus. (3.)
Et qui de aliqua re ipsos
habeat, nisi
sit
profugos repulserit, per profugos alicui ipsa res ablata.
quod
sibi
Praeterea est inventura, quod ul)icuinque tabemae celebris et piaedecessoris nostri carissimi, publice hucusque fuerint, adliuc esse debeant, impedimento quolibet non (4.)
memoriae "egrs~VVencžsTai7~avi
obstante
;
in
villis ubicumque residentes ad vennon debent, sed ipsam cerevisiam magis contignis debebunt et tenentur
tabernatores quo(|ue in
dendum cerevisiam civitatibus
brasia
facere
sen oppidis ipsis
(=
emptionis titulo coraparare
1350).
(E literís Carol/ regis Pragne a. 1350 Sabhuto prnxhno nnte dominicam: Mixer icordia Domivi judici, jurnti^i ac covimunitati civiuni ciHormayer, Taschenhxcli fiir die vaferl. (lefchichte. vitais Iglaviae datís. S. 188, J. A. Tomaschek, Deutsche^ Becht in OeAterreicli im XIII. Jahr-
—
hunderf. 334.)
Decretum
coinitioruni regui Bolieiniae 135G.
A. D. 185(j dominus Karolus Ronianorum iinijerator et Boemiao rex, considerans, quia in rogno suo noeniiat" inulta (•oiiiniittel)antur latiocinia, ft inalorum honiinnin. qiioiiuii inugna cxcrevcrat mnltitiulo, dclita ronianeItant ini])unita, volons tantis nialis occurere, congrcgato niagno concilio principm, iiaronum, iiobiliuiii, wladikouum ft civium ad rcgni Bocmiae coronam pertinontium, de__J£Sorum commuui (•unsilio et onsonsu statuit et lege pei*petuis temporibus scrvanda sancivit et pro juro adiuvenit:
alia
(1.) Ut si quis baronm, nobilium, wladykonum vel civium vel quaecunque persona laicalis cujnscuiujue status vel praecmiuentiae
existat,
vel
pro criminc
condcmpnata
furti,
fuorit,
scu rapiuae a^cusata, i)roscripta
lutrociuii,
et
se
de
liujusmodi criminc secuudum jus
terrae infra terminm sibi statutm cxpurgare non posset, aut si cjusmodi sui excessus šunt notorii vel numifesti: quod deiuceps eadem persona perpetuo sit iiifamis, careatqiie omni jure et ad nuUos actus Icgitimos
vel
boiKniticos admittatur,
tam
in
judiciis,
quam
/i^ ;,
,
extra,
ubicunque locorum,
non obstante, si ipse imiterator v(d sui heredes aut succes^orcs, reges Boemiao, táli dampnato, proscripto, accusato vel bannito darent vcniam de commissis vel gratiam, etiam sub quacunquc forma verborum vel litarum. quia falis gratia sen rcstitutio erit
civiliter
(2.) tiae
iutclJigiMida.
Vidciici-t,
regiae,
mortem
quod idcm sic restitutus seu reformalus gratemporalem quam propter malá sua prome-
.
.
(,iiii/itf/^
26 iii.
6-
indulgentia principis non
ex
zdiwi íuit,
dampna
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
iutulerit,
sed
patiatur,
tamen
hiis
quibus
satisfaciat juxta suae possibilitatis facultates.
(3.) Et quamvis omnia restituent, nihilominus tamen infamis remaneat, et omni jure atque honoe careat toto tempore vitae suae. (Concordant sacrae leges et canones, quae dicunt, quod non potest facere judex, quin condenipnatuni furti sequatur iufamia, et iterum: Licet animas per poenitentias sahae possimus, infamiam tamen abo-
lere
non possumus.)
(4.) Statutm est etiam in eodem concilio, ut pauperibus quibus hactenus modica vel nulla justitia in terrae judicio reddebatur erga divites et quoscunque barones, fieret debita justitia et justitiae executio conveniens.
(Benessíi de Weitmil Cron.
I.
IV. 1356).
lib.
Prime Prisnakonis.
Prisn.
1356—1361. L. 18. piznal se, otcovský poruník 300 kop. gr, a seznal, že jest
Jindich ze Hradce mocný
.
.
.
že prodal ddictvie sirotkuov ... za tu sunimu
penz
(Talmb.
všicku pijal.
— Arch.
II. 339.)
Primo Daic.
Dal-.
1361-1364.
II
S e c u n d O
Da
Daic.
1365—1369. A.
6.
NajjasTéjší knieže a pán, pan Karel ímský král a eské ve dsky zemské vložiti, že páni
Že ktožby
právo:
aneb
z
eský
zem
rozkázal
koli
Uivka
hlavy na svém i)ráv nob
zabil,
ten vražedlník
'^audu,
k kterémuž
z
král,
nalezli za
toho mordu a pi-
i)nIoží
a ne na jiném, totižto zeman ín v zemském, man na nmnském, méšténín na mstském práv naickán neb vinn býti má (Secundo sedí,
Daic
A. 6
— 1366).
(Tahnb.
—
Arch. II. 340.
—
ZZVlad.
-
Arch. V. 433.)
Sententia a jiulicio tenae Bohemiae latae.
6.
G.
2.
Literae studentium in tlieologia
(E
vod.
mov.
Fnifi.
Crticif:
27
—
II
(Secundo
et artibus
Biegf/er,
Mafcr/alieii
Daic VI.
Gr. II).
203.)
O. 12. Která msta, zem a zámky císa Karel k eské zemi a k eskému království dobyl a pipojil (Secundo Daic O. 12). (Nálezové,
O
králi.)
Decretum comitioruin de
juranientis. 1368.
Eodem tempore
1368 dominus imperator advertit sapienter et iuvenit, juraDienti in jure ton-ae Boemiae, qiiae qnidem forma longa niminm et periculosa erat, multao coinniitebantur malitiae atque fraudes. Voleus igitur ipse obviare hujusiiiodi iiialitiis et nuules nialorum de-
quod
circa
foiiiiani
de coniiiiuni consilio
stiuere,
et
fonsensu
lianniuiii,
noliibuni,
wiadykonum
regni Boemiae, hujusmodi oniuím jurameuti alibreviavit et sic abbveviatam statuit in judicio terrae ])eipetuis tempoiihus observandum. Et est forma haec:
De udJHvet
quibiís
et
me
inciilpnt, de liiis
(tulis)
sum
innocens.
Sic
me Deus
omneš saneti Dei.
Prior vero forma et antiqua jnramenti formabatur secunduni oniiani quod paucissimi poteraut pertransire unde necesse fuit hujusmodi fraudibus obviare.
qiierelae propositae, et ita longa erat,
(Benessii de Weitmil Cron.
;
IV. 1368.)
Na tom pr zy sahani^ giemš mye N. tvyny, yeho diedyny uwazal be.t'prmvnyc\ tyem sem gemu tv iym netvynen. Tak my Boh pomahay y ivsy sivyety. (Ita Domini barones invenerant anno LXYIII. f. VI. quatuor temForma jurameiitorum:
bych sye gemu
iv
I^orum Pentecostes.)
(E
man. juris
hoJiemiri
nlim Zalnalcidno,
nunc
caes. hihlio-
Potom opt ciesa Karel ustavil že kratšími slo"y již pisadéve; neb déve ten, ktož ijolionil, uinil žalobu velme a nesnadná, a sám se jí uil nkolik nedl neb jeho eník,
nežli
liají,
dlidiú
aby
codice
Fetropoleiisin.)
lliecrte
Ji
uml
prožulovati
:
a
druliv
pak,
jen tikrát
pisiéci týmiž slovy, a jakž diybil na jcíliném slovu, To-j' již minulo. (Stihlý,
(J
ohecných rcech
hiesí.
—
Súdciem.)
jí
uslyše,
ml
tak vše ztratil.
Da
23 I
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
*i-
Primo
lir.
Ulriei.
1371—1375. D. 15. Najjasnjší knieže a pán, pan Karel etc. rozkázal všem edníkom Pražským desk zemskýcli mocn a písn, aby žádných sirotkuov k spolkuom nepipúšeli, jediné le-by je prvé osobn opatili pohledli (Primo Ulriei D. 15 rr 1372). a na
n
—
(ZZVlad.
Inventio
Arch. V. 499.
baronm
super
-
Arch. II. 340.)
citatis
Ante
pro capite.
1378.
a.
Invenerunt barones pro jure: Quod si citatus (pro capite) jurando non processerit, tunc statim captivari debet et apud purgra-
vium Pragensem
detineri in carcere perpetuo.
purgravii fuerit,
tunc
baronibus videbitur expedire, tam diu, donec de ejus innoccntia constiterit, aut ipse actor •
autem araicus ipsius domino regi et
ubi
ipsi
et
regi et
amici
baronibus
ejus
suppli-
dimitteretur.
ut
caverint,
Si
servabitur in carceribus,
(Znamenaj, že za starodávna tento ád byl jest, kdyžby pohnaný hlavy písahu zmatí, a po tetí se neopravil, žehy ztratil i pi i hlavu. Proti tomu z pipzni páni sú Ityli nalezli jodnomu za nebožce Ciesae 1378 že pro tu písahu nejma ihned sat býti, ale t. j. Karla f --H. Nov. že jest svú pi ztratil. Ale miesto sttie má dán býti do vného žaláe. Ordo Judicii Terrae. Arch. II. 8y.) 7.
—
—
II.
—
Secundo
i!ir.
Ulriei.
1377—1379. O. 9. a) Invenerunt pro jure: regni Boemiae,
gladium iiiiipiilaii
verit,
evaginavcrit ;
si
scu
Quod (luicunque
est vel pro
cxtraxerit,
autem aliquem usque ad eílusionem debet plecti scu truncari (187.S.
(Tahu.
—
Qui
in
suis
in
Arch. II.
(luia
plcctatur
(II.
IJlr.
1.
sanguinis vulnera-
Od.).
:Si(>.)
i)rol]i()ii()taiii
amputetur;
curia protonotarii
tempore fuerit, cultellum vel quod illi debet mauus dextra
cijtitc
iiianibus
facto
nunc
qui
si
cullclhiiu
ven»
evaginavcrit
Mdnrravcrit aliquem,
vel
gladium,
capite ipso
O. IX).
(Inventioncíi.)
Nalezli vuobec za právo léta i;{78, že ktožby kolivk na dvoe písae královstvie eeskébo. tu lede/ dsky zemské jsú,
najvyššieliit
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
6.
29
me
obnažil neb kterýž nynie jest neb potom bude, nuož svój neb že tomu má ruka pravá utiata býti; pakli by koho až do vylitie krve ranil, hlava má jemu stiata býti (Secundo Ulrici, O. 9).
iir
ii.
vytrhl,
(ZZVlad.
—
Arch. V. 429.)
eí
zavinil, ihned Drevnie asy, ktož ped úadem slovem neb a ktož svú bra obnažil, ruka jemu byla uata u vži sazen byl ktož ranil neb skutkem udeil, hlava jemu na prahu, kdež právo do bylo, ihned stiata, A to ten dobrý ciesa Karel své asy ;
;
vrn
smrti vedl.
(Z Dube, h)
3.)
Serenissimus
princeps
dominus,
et
D,
Karolus
R.
1.
et
Boemiae rex. ordinavit, disposuit et mandavit, quod barones regni Bohemiae (judicio vel judiciis) praesideant, prout hoc ab antiqua consuetudine est tentum et observatum. Si autem aliqni judicio vel judiciis regni Bohemiae noUent seu non possent praesidere, tunc
_cum baronibus
tunc judicio vel judiciis autem, ubi nuUus baronm judicio interesse vellet seu posset, tunc ipsi beneficiarii Pragenses per se nihilominus justitiam facere debent et tencntur, uno nuUatenus obmisso (in 1378). beneficiarii Pragenses
"Tntérfuerint,
(Talmh.
justitiam faciant.
—
In
qui
asu
Arch. II. 340.)
Karel ímský ciesa a eský král ziedil a zpuosobil a piaby páni eského království všickni a každý v saudé anebo v saudiech kralovstvie eského sedali, tak jakož sé jest to od starádávna zachovávalo. A pakli by kteí sedti v saudu aneb v saudiech nechtli anebo nemohli, tehdy úedníci pražští s pány tmi kteížby tehdáž v saudé anebo saudiech i)ntomni byli, aby spravcdhiost inili. Ale pak v píhod, kdyžby žádný z pánuov v saudé býti nechtl, tehda sami úedníci pražští s scliú pes to spravedlnost mají initi a dlužni budu, a toho nikoli ncopúštjíc (Secundo libro Ulkázal,
rici
;
\\
O. IX). (OJi.)
Prim o 1'roopii.
i'n»«
i
1380—1384. A.
Dva bratí,
sedli v saudu zemském jiProcopii A. 2. Mezi králem Vácslavcm
a tetí toho rodu,
ného rodu po dvau sedali a Purkhartem). (Nálezové,
2.
O saudu
(I.
zemském.)
;
i
' ',
30
I
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
6.
B
Pioc
Nalezli vuobec za právo
zem
a on z
stihl,
Jestližeby koho
:
má
že
byl,
5 puohon doma neza-
obeslán býti od toho,
ktož na jeho
k osmnácti nedluom, a to vždy k šesti a šesti, až po tikrát, aby k svémn právu stál. Pakli by se tch osmnácte nedlí trefilo ped kterými suchými dny, který týden viece tehdy on, kdyby statku sedí,
:
na
suché dni
po tch osmnácti nedéléch,
kdyžby páni saudili, že proto své pe neztratil by. Než nestál-li by tu po tch osmnácti nedlích pi tch suchých dnech, tehdy sv pi ztratí le by kde byl v obehnání, nebo v poli, s pánem svým proti nepátelóm, a že by beze lsti s toho pole od svého pána jeti nemohl; anebo že by nkde byl, ježto by ten ktož na jeho statku sedí, po poslech se jeho doptati nemohl. A jestli že by toho pohnaného ten který artikul nahoe dotený zašel, proto by své pe pro ten puohon neztratil. Než který by koli kus nahoe jmenovaný pravil, že jest mu ku pekážce byl, že musí jej podle práva provésti, neb jej písahu zpraviti, když pijde k svému pohonu. (O tom rozsudek Primo Procopi, B. 5 1380). ty
stál
—
;
=
(ZZVlad.
—
Arch.
V. 94.
—
Arch. II. 341.)
Páni nalezli, že má Ilerštain hojemstvie raieti, a to proto, že ven z zem, do šesti nedl az~do tetích šesti nedl, aby k svému právu stál skrze se samého aneb skrze jiného; a pakli by nestál v tom asu, pi svú ztratí. (Primo Procopii B. V.)
jest
(Oji.)
C. 12. In causa quao vcrtebatur iiitcr Procopium dc Sobtic ex una. Claram dc Sobtic, rolictam olim Henrici dc Sobtic, patrní ipsius Procopii, ct Ilcnricum de Plzna fratrem dictae Clarae i)artc cx alet
rationc
tera, tic,
commissionis
orphanoruni
quondam Henrici dc Sob-
patrui germai»i Proco])ii, invencrunt pro jure:
Quod praedictus Procopins
pro eo qnia est Iiatcr patrneli. dictonim orphanoruni Henrici per lineám consanguinitatis, est et esse debct dc jure dircctus et legiEt similitcr fimus tutor ct pater commissariuí, et nullus alter. orphanorum Kuiišoiiis, fratris sni patruclis, essc tutor debct codcm
gcrmanus
(straeny
bratr.
OjíJ
jure consanguinitatis (z=^ 1380, (Tnhnb.
—
Arch. II.
:{41.
sirotky jtiijdl nii prcivý sjtulrk x
Jeronými.
Oji.)
10. Oct.).
—
.1
jirli
on ProJcop Jindichovt/ illiiuiini.
Lita
/•')'.S.9
frr.
i
Kuti^Drif
flll post
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
6.
M.
31
24.
I
In causa quam gerebat Margaretha orphana de Oslowic contra Zdenkonem de Rehnic, qui habuit unionem datani a rege cum sadem
Quod, quo ipsa M. maritum habet et annos legitimos, quod illa unio nihil sibi uocere debet neque potest, quia rex tantum (contra?) jus suum dare potuit; sed in praejudicium ejusdem orplianae non potuit dare; et ideo ipse Z. nullum jus habet et sui heredes ad heredi-
in
hereditatibus in Oslowic et Ptylow, invenerunt pro jure:
ex
tates praedictas (=: 1381,
—
(Talmh.
23. Dec.)
Arch. II. 342.)
O. 30. In
causa quae fuit inter
Mklinum
et
Ješkonem,
Si imbrigatio
rones super disbrigationc invenerunt:
hereditates per Ješkonem, ex tunc Ješko
—
domini bazašla illas
secundum tabulas disbriget
Merklino; si vero imbrigatio est zašla per alium. tunc Ješko debet esse liber a disbrigatione. (Tahnh.
est
quam
ipsum,
ex
Arch. II. 342.)
Páni nalezli za právo: Jestli-že jest Ješck ty ddiny zavedl, má je zase Merklínovi oistiti a vypraviti; a pakli skrze jiného sú zavedeny, Jeek toho prázden. (Primo Procopii O. XXX.)
bu
(Oji.)
S. 1.
Lipoldus de Osec, beneficiarius praepositi Wyšegradensis, qui in IV temporibus adventus proxime transactis per D. barones in pleno judicio datus scrutator et indagator, utrum N. N. recognovit coram D. barosit usedlý et habeat hereditates liberas, fuit
pridem
nibus
in
ras
a'
quod scrutatus
pleno judicio,
quod idcm
testis
(est)
et
veridice inquisivit,
prius tactus est usedlý et habens hereditates libé-
válens pro tcstimonio liercditatum.
Et iidom D. barones inminus justc levatus a jure,
venerunt pro iure, quod idem testis est et quod eadem causa debet habcre processum, et lucrata est in toto contra D. Regem. Et eidem Nicolao de Petrowic, qui testem praedictum duxit, datum est pro iure obtento. (= 1383, 14. Febr.) {Treb.
—
Talmb.
—
Arch. II. 343.
—
Versio bocmica
apud Oji.)
S. 2.
Barones
in
causa
quam
habuit
I),
rex Wenceslaus, qui dicebat
Levam pro
eo quia solus d. Joannes Cantor vendidit easdem hereditates oranes et habuit eas cum Leva in
se haberc jus ad
hereditates post
I
Prof
32 1.
6.
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
invenerunt pro jure Ex quo simul habent forum in tabulis quod ex tunc unus superstes, utputa I). Joaimes. vendere potuit, et uno mortuo in alium hereditas legitime est devoluta, et ideo rex nullum jus habet ad hereditates praedictas post Levani Crz: 138:?.
Pro.
tabulis,
:
ten-ae,
14. Febr.) (Treb.
—
Tahnb.
—
Arch. II. 343.)
S.
19.
MCCCLXXXIU
anno
temporibus pentecosten Johannes de Dražic proclamatus
a) In IV sexta,
est
et
baronibus in pleno judicio verus et legitiuius protonotarius Boheiniae tabulis, et praestitit juraraentum de fide servanda. b)
u '^
II ''
Et
iidein d.
cum
tarius praedictus
\\
' '
\\ II ''
feria
institutus corara D.
regni
barones invenerunt: ut D. Johannes protonoaliis beneficiariis Pragensibus niinoribus stánic
et alias jntricationes seu zmatky indifferenter omneš semper audire debeant, et possint finem hominibus imponere secuudum autiquam consuetudinem jure regni Bohemiae. c) Item invenerunt: quod oinnes illi nobiles et domini, qui de-
et nestánie
scendunt et descenderuut a progenie baronm, et specialiter ipsi barones, qui judicio regni Bohemiae praesident, non debent citari ad judicia vel beneficia minorum beneficiariorum, excluso dumtaxat Prageusi.
quod unio vel spolek non potest fieri d) Item invenerunt nisi corani D. Rege, de ipsius consensu, vel coram D. baronibus in pleno iudicio, sed nuUo foro potest esse aliqua unio (1383, :
alibi,
15. Maji). (Treb.
—
Tahnb.
—
h) Prothonotarii (I)
Quod
in
foro
Arch. II. 343.)
tabularum debent non uniantur.
stánie
nestánie judicare.
i
(Inventiones.) h)
menšími
Nález obecný panský, aby písa zemský stánic a nestánie a jin!
a je rovnati, a copii S.
to
podle
zmatky
obyeje a
ádu
—
s
jinými urcdmky
mají je vždycky slyšeti
starodávného
(Primo Pro-
XIX.J
(Ojír.)
c)
sedají
níky
v (<)
Nalezli
vbec
za právo
že
ti
páni z panského stavu, kteí
nemají pohánni býti lom nález Prinu» Protopii S. XIX).
ped
saudu zemském,
-
,
,
,
men^imi
ni-<'d-
f
{Z/A' Ind.) (1)
Nalezli vuobec.
býti jinde, jediné
ped
za
právo:
králem a
s
že spolenic anebo spolek nemá Jeho povolením, aneb ped pány
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
6.
na plném saudu, copii S.
a jinak
nemá
nikterakž
býti spolek
33 (Primo Pro-
19).
(ZZ V lad.
—
Arch. V. 500.)
vuobec za právo: že spolek nemuož býti jiude, než králem s Jeho povolením, anebo ped pány na plném saudu, ale žádným trhem nemuož býti žádný (Primo Prooopii S. 19). Nalezli
ped panem
(ZZVJad.
—
Arch. V. 287.)
Jinde nikdiež spolek nemóž a nemá konán býti, než na plném ped králem kromé sudu, s JMsti povoleniem (V I. dskách Prokopových S. 19, léta Božieho 1383).
sudu, anebo
(Všehrd VI.
nemže jinde býti saudu ped králem
Spolek
anebo
krom
copii S.
14.)
než
ped saudem zemským
JMstí,
JMsti povolením.
s
plným, Pro-
(I.
19. léta 1383.)
(Nálezové,
O
spolku.)
S.
20.
Písae najvyššieho zemského páni (Nálezové,
O
usaudili (V
Prokopových
S. 20).
klénotich.)
U. 13.
Anno Domini MCCCLXXXIII feria VI. post Hieronymi, coram dominis baronibus in pleno judicio curiensi tunc praesidentibus, per Beuešium de Libšic dictum Skojjck curiae regalis judicem, nomine et vice D. Re,'is Wenceslai Bohemiae, datum uit super doniinus barones: Quando duo vel tes aut plures suut in foro uno et tabulis, qui aliomodo omni via šunt divisi, illo foro et tabulis ntrum possunt esse indivisi sen spoliti se et unionem habere? Et domini barones mox invcuerunt pro iure quod ex quo alias šunt diiiequc tabulis coram barovisi, videlicet qjiod 11011 habcnt unionem nibus, neque ex gratia I). Regis, vel consaguinoitate alias i)íbuz('iistvím, í|U(jd foro illo indivisi esse non possunt et illis tabulis, sed quod semper pars illius dcuncti sine heredibus scu successoribus legitime venire debet in ipsum D. Regem ita quod statim proclamatione facta secundum cursum curiae regalis, divisor a beneficiariis Pragensibus ad vicejudiccm curiae regalis dari debet et divideio partem defuncti pru 1). Hcgc, et lesidumii pro vivo vel vivis. (I.'5H3,
—
:
;
2.
Oct.) (Treb.
-
Tulmh.
—
Arch. JI. 344.)
Nalezli vuobec za právo: koli Ji
osobám bylo jedním trhem
e
ok: Codex U.
2.
Kdyžby
v
dsky
dvma
neb
vloženo
tem aneb kolikoaneb kladeno, že 3
i.
Pror,
34 I.
i'ror.
Seiitentiae a jiulicio terrae Bolieniiae latae.
G.
tím trhem spoleníci nejsú; než losti
spoleníci
ti
kterýmž by
jsú,
krále Msti neb pánuov z plného saudu spolek dán b)i
z
mi-
a kterýž
;
umel
bez zízenie dostateného a bez ddicóv ádné by jemu podle jiných trh svdil, že tu s mrtvého diel na živého pipadnuti nemá, ale na nojbližšicho pietcle, vedle obdarovánie královského; jakož jest bylo prvé za právo, v knihách Primo Procopii U. ]3, že v jednom trhu když jest nkoliko osobám kladeno bylo trhem, že tím nejsú spoleníci a nápad.
by kolivk
pišlých, ješto
—
(ZZVlad.
—
Arch. V. 173.
Za právo pi trhu spoliti se nemóže
Cf. ih. p. 509.)
žádný jeden s druhým v žádném když trh dvma nebo tem svdí, a jeden z nich ume, aby diel mrtvého spadl na živé zóstalé, než diel každého mrtvého spadá na krále (To se najde v I. dskách Prokopových U. 13. Páni nalezli .). trhu
že
jest,
takto,
.
(Všehrd IV.
.
5.)
Také ddictvie na krále pipadá, když trh dvma svdí nebo a když který z nich zeme, diel každého mrtvého na krále
tem,
pichází (To
stojí
(Všehrd
I.
v
I.
13. Páni
Pi'okopových U.
nalezli ....).
3.)
Když dvma neb více osobám trh svdí: tím trhem nejsau spoleníci; a unje-li který bez zízení, jeho díl spadne na nejbližšího pítele (V prvních Prokopových U. 18. Páni nalezli .) .
O
(Nálezové,
.
.
trhu.)
Nález o nápad po králi; nebo a ddicuov po sob nepozuostavil, a neb prodal. (Primo Procopii.)
dvma svdil
a živý zuostalý
a jeden umi-el aby diely pobral
trh,
(Oji.)
U. 16.
pry dal po smrti Rotle, Což jest za živnosti své Rod i)rodal, to jest na krále nepišlo, ale ehož jest nezapsal žádnému za živnosti své, to jest na krále pipadlo (Primo Procopii U. XVI. 1383, 3. Oct.). Páni nalezli o tom což jest byl král
takto strany rozdlíc:
=
—
(Treh.
—
Mus.
nentur
omni
(Treb.
Což
—
se
V
2fi.
continontiam (13H1;.
Taliu.
pak
II.
Lbicuiuiuc
quod semper emi)tori
sccunduni
diíiciiltate
Arch.
pro jurc:
a) Invcneruiit ditatPs contingeret,
—
Tahiih.
—
34').
1).
—
Oji.)
Uox jurc
ali(|uas hcrc-
disltrigatores disbrigare (e-
tabiilariiiii
rcLnii
l{(>lu'iiiiao
tulio
nález jest
ahsiiiic
Arch. II. -Wi.)
zprávy od úmrtí dotýc,
1.
Pro-
Sententiae a judicio tPiTae Bohemiae latae.
6.
35
Léta Božielio 1384 o smliých diiecli Ictnicnýoli páni nalezli koli král kterých ddin právem dosáhl, že vždycky kupujícíuiu zpravce zpravovati mají vedle znnie desk královstvie ecopii U.
20
za právo
:
!
i'rcu-
Kdežby
:
ského, beze vší nesnáze. (Všehrd IV. 11.)
Kdož
které zboží vyprosí a obdrží,
má
že zpravce
toho mrtvého,
kdož jest anebo kdož jest od umrlého kupil (sic! recte: kdož jest tu odúmr kupil). (V prvních Prokopových U. 26 aneb U. 22.)
po komž
zboží vyprosil,
to
v}prosil,
to
zboží zpravovati tomu,
—
O
(Nálezové,
zpráv.)
Ubicumque rex aliquas hereditates jure tangit, disbrigatores semper debent emptori disbrigare (Ro. Procopii U. XXVI). (hirenfiones.)
Nalezli
pipadly
pietelo,
šieho
právo
za
že
Kteréž
:
píbuzenstvím též
by kolivk
(vedle obdarování
zpravci
také
jsú
ddiny aneb
krále JMsti)
povinni
ddictvie na najbliž-
zpravovati tomu
na kteréhož pipadlo to ddictví, jako tomu, po komž jest pipadlo, jakož bylo prvé (Procopi U. 26). (ZZVJad. Vý2^is z de^k 1534. Arch. V. j)- 510.)
prieteli,
na
—
„v témž práv jakož jest ty v zápisu a držel," tehdy zpravce pedešlí jsau zprávy prázdni.
b) Nestojí-li ta slova
ml
ddiny sám
(Primo Procopii U. 26.)
O
(Nálezové,
zpruvé.)
r. 31. o) Ktož které zbožie vyprosí a obdrží, zpravce toho mrtvého, po jest zbožie vyprosil, to zbožie zpravovati mají tomu, ktož tu
komž
odúnirf
Božieho
kupí .
.
(Toho
dóvod
v
I.
dskách Prokopových
U.
:31.
Léta
.).
(Vhhrd
I.
-^
3.)
h) Nález obecný i)anský,
/,
"'
aby žádných pamtí nepijímali nad dsky,
než to což dskami jest zapsáno. (Oji.)
Primo Wenoeslai. 1385—138«.
A
1.
Úednlkuov menších jest sedm: Komorník, sudí, písa vlšícli úedník králové eské, úícdnik piobošta \ yšehradskéiio, úedník ))0(lkoiiioiho (To i)sáno v I dskách Nácshivovúb A. I. u pi tom jest široce i potebné, jak se mají vsickni úedníii, a menších dcsk písa,
i
vtší
i
menší, zachovati, vypsáno). (Všehrd IV. -J.)
8*
i,
Wn,
^
36
(5.
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
H. 12. I.
Wiie.
Romanonim
Weuceslaus,
domus
confirmatio
(E
Caroli).
rex
—
etc.
(Privilegium
coUegii Caroli;
(Primo Wenceslai H. 12.)
eodice Crucif. Prag. ujxud Biegger
Materíalien VI. 304.)
:
J. 9. vuobec za právo
Nalezli
beze
lsti,
Omyl ve dskácb,
:
že páni JMsti (a vládyky)
plném saudu, jakož prvé bývalo (ZZVIad.
— za
Nalezli
právo,
lsti,
—
napraviti
na
9).
saudu omyl ve dskácb. budu moci napraviti
že páni JMsti to
na plném saudu (Primo Wenceslai (Výpis z desk 1534.
J.
jestližeby se stal
moci
Arch. II. 347.)
páni na plném
že
že by se stal beze
jestli
budau
Wenc.
(I.
—
Arch. V. 18.
to
J.
9)
Arch. V. 510.)
L. 24.
Wenceslaus rex ademit XXXII sex. gr. census annui, ex eo quod intabulatio facta est pro certis personis tantunimodo ecclesiae, et non pro ccclesia, et quod consensus ad hoc Regiae Majestatis non fuit, nec nuntius, secundum consuetudinom regni.
—
(Talmb.
Arch. II.
(Fragnipntum
tum st, quod
.347.)
litPranini.)
Ab
antiqiia ronsuetndine regni cpistopus, abbas, prior,
Boemiae ten-
praepositus, ncqiu- aliquis sccularis vel religiosiis elericus, hereditatem sivé bona aliqua imniobilia in ipso regno non deboant sine consonsu regis aliqualiter a qiiovis hornin, neque a rege vel niarchione aut alio principe (•oiii])arnre k zadušin, noc eis datas hereditates vel in testaniento legatas In eo tnnien ipsani aut oMigatas susc^pere debent vel snscejitas obtinere. consnetudinem niitigare et gratiani in eo eis fncere volentes, volnnuis, nt jiracdictis aliquas hereditates aliquo niodo praedicto si (pus ex ])ersonis infra duos annos a die assecntionis continuos deliet assecutus fiieiit, vendere alieni de terrigenis nostris, qui de eisdeni iiereditatibus nobis et regno nostro valeat deservire. 8i vero hoc factnin non fuerit: tunc ideni, qui vendidit vel tostitns fuerit aut donaverit, vel eiiis aniicus proxinnis, de eistunc nos de deni hereditatibus se intromittet. Si vero iidem non tecerint de eisileni disponentes, prout il)sis heredifatibus intromittere nos deitenuis, nulliis
aicliicpiscíqius,
dccamis,
:
vi(b'l)itur exi)edire.
(OJT.
—
Arch. II. 130.)
L. 26. se véna svélio nezmocní a jeho nedrží, napomíná, ani jeho užívá, až léta zemská projdu t. j. a 1tí nedlí oil smrti muže jejího i)oád zbhlých: též své
Každá vdova, kteráž ani
3
/
léta
ntdio
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
6.
37
vno
ztratí a promlí, jako jiné ddictvie ddiné (Toho dóvod v I. dskách Václavových L. 26, v pi, kteráž byla mezi Kaku z Kozolup a Hynkem bratrem jejím).
(Všehrd V.
Wmr.
1
14.)
Xález o tom, že jedna vdova dala létom zemským i práva jdú z té píiny ztratila jest právo své vnné.
projiti,
ano
;
-
(Talmh.
Arch.
II. 347.
—
Ojí.)
Q.
9.
Opravení (ve dskách) stalo se panským rozkázáním a nálezem plného saudu, proto že jest se stal omyl písaem, že maje napsati: Léta LXXXVII, i napsal byl: Léta LXXXVIH. z
(Talmb.
—
Arch.
IL
348.)
T. 7. ý'
Jeden pán z Hradce byl nejvyšším purkrabím, a druhý pán z Hradce písaem nejvyšším. O tom, že dva bratí v saudu sedli (Primo Wenceslai T. 7). (Nálezové,
O
'
' i
'
^
úednicích.)
Secundo Wenceslai. 1389— 139L
A
8.
Domini barones invenerunt: Quod nullae ter tabulas,
(Treh.
aliae
memoriae, prae-
n.
weuc.
V*
debent amitti (1389, 14. Mart.).
—
Talmh.
—
Mus.
—
Arch. II. 349.)
Nad dsky pamti žádné jiné není a desk žádný nemuož pesvditi Stalo se léta 1389 (Secundo Wenceslai A. VHI). (Oji.)
Pamét na samých dskách, a ne na úednících záleží (Secundo 8. Domini barones mezi Hyníkem Pflugem).
Wenceslai A.
(Nálezové,
O prvodu.)
Dva bratí, noh více, mohau spolu saudce zemští býti, v saudu pojednú sedti (Sec. Wenceslai D. í). Anno Domini O tom v týchž najdeš více J. 1, a dále L. 19. Barones....) (Nálezové,
O saudu
zemském.)
,''/,iu/
^1
^7
h:
33
6.
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
D. 14 II.
Wenc. ^
\V J\\ /
Quod ex quo Zdenko iixori D. barones invenerunt pro jure dotavit in hereditatibus in unione contentis absque consensn fratris sui Jarkonis, quod medietas ejusdeni dotalitii concernens portioneni Jarkonis libera esse debct a dotalitio, integra et soluta :
suae
1)
[]
i;
{—
1389). (Treh.
—
Quaudo unitorum, d.
si
Tahnh.
-
Arch.
II. 351.)
aliquis habet unionem cum alio et dotat, pars alterius non consenserit dotationem, debet psse libera (II. Wenc.
XIIII).
(In rentiones)
Páni nalezli mezi Zdekem a Járkem, ponvadž jest Zdenk manželce své vnoval bez povolenie bratra svého, že to vno na samého dielu Zdekovu zuostati má, t. j. na ddinách jeho, a druhého bratra bez škody (Secundo Wenceslai D. XIIII). (Oji.)
H. 26. Domini barones
invenerunt
pro jure
:
Quod ex quo Smelcer
annis durantibus jure est in hereditatibus impeditus et jus suum duxit super suos disbrigatores, quod debet eo uti, et jus suum procedere secundum tenorem tabularnm super suos disbrigatores; et
cum sois coemptoril)us similiter, quod jus suum ducat super suum principálem, et si ibi deiiceret, tnnc super disbrigatores secundum tabulas terrae, pro eo, qnia est regni iinj^edimentum, et
Niclinus
anni
in
eo non possunt
(Treb.
—
Tnlwb.
—
sic
in
brevi pertransire
J ip
j\
])0
i
Dva bratí, neb více, niohau jeduú sedti (Sec. Wenceslai). (Idem ut
(1391,
17. Febr.).
Arch. II. 351.)
1. sj)olu
saudce zemští
býti,
v
saudu
1). D.)
K n. '
I)oiiiiiií
licta
Ctiborii
emit villam,
l)ar<>nos invenerunt i>i<) jure: Quod si ipsa Piba, rode Fuspcrk, docebit tabulis, (piod Ctib(ír post dotem c\ tunc debet baberc quietem in dieta villa secundum
Sententiae a jiidicio terrae Bohemiae latae.
6.
quam
praescriptionem,
sibi
filii
sui fecerunt, et debet
39
eam
in
eaclem
11.
wenc.
purgravius castri Pragensis defensare (1391, 18. Maii).
—
(Treb.
falm.
—
Arch.
II. 352.)
L. 19. (Ut D. 9
et J. 1.)
N.
2.
k ákénrn dpak otec její neb kdožkoli jiný držel, a ona jsúci již vdána nehledla k tomu, o to dsama se o to pipraví (V druhých dictví podle práva, ažby léta prošla Vácslavových N. 2. Mezi Alenu z Kozojed a Kunšem z Neveklova).
Když
dictví
po
má
dcera
která
nkom
jakau
spravedlivost
nápadem neb jina: by
je
:
(Nálezové,
O
otci.)
Kdyžby
otec držel statek dcery své a ta dcera nebyla než byla by vdána za muže, nestane-li o svj statek, a k otci on nehledí, až léta projdou: ztratí ten statek (V 2. Vácslavových N. 2. Mezi Alenu z Kozojed a Janem z ípu). ,
v jeho moci,
(Nálezové,
O
otci.)
Primo Nicolai. 1391—1396. A.
8.
Elškam relictam Hynkonis Berka ex una,
a) In causa inter
Hynkonem dictnm Berka
et
Quod d. invenernnt census cum hominiljus, secundum continentiam tabularum ipsius, sicuti possct ille census in toto j)orcipi; et illos homiiics debet possidere, ipsosque judicare, oinendasquc ab eis recipere; et illi liomines :
debent habere libertatcs, sicuti prius habuerunt, ot alias res et vole; et super hoc tabulae debent fieri, sicuti ei d. Elšcae tabulae testantur, excepta steura seu berná regali, quam Hynko in hominibus iHore soUto recipere debet Ci;}91). (Treb.
—
h) Páni
—
Mhh.
nalezli
vdala za jiného muže,
dlila;
vnu
a
ponvadž
nezídil;i
na krále pipadlo (Oji.)
Talmb.
vno
o že
jest
podle
i.
parte ab altera super dotalitio Elšcae, domini Elšcae Hynko debet cedere Í.XXV sex. gr.
se
ped
práva
Primo
—
Arch. 353.)
paní
Zajímaov:
Ponvadž
tudy od svých
prvnícli
se
jest!
dtí odsvým vdaním anebo po vdaní o svém
jest
zemského,
i
z
Nicolai A. VIII).
té
píiny
to
véno jest
f
xic.
40
6.
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
B. I.
Xic. I
i
2.
In causa vertente inter Sobhrdonem ex una et Marquardum super orphano Lidonis parte ex altera. d. barones invenerunt pro jure: Ex quo Sobhrdo est pater commissarius et tutor orphani praedicti tabulis terrae, ex tunc estjustus ad orphanum praedictum. Et etiam ipse Sobhrd potuit vendere et alienarc hereditates praedicti or-
cuicunque
phani.
—
(Treb.
Ddictvie i
v
zastaviti,
i
sibi placeret.
Mtis.
—
Talmh.
sirotie
zapsati,
—
Arch. II. 353.)
mohu poruníci otcem
vedle nálezu v
I.
uinní
i
prodati,
dskách Mikulášových B.
2.
pi mezi Sobhrdem uinného. (Všehrd, V. 43.)
Poruník otcovský muože
statek sirotí prodati, zapsati a od-
tak jako otec neb sirotek; a jakžkoli jej zapíše, tak Nicolai B. 2. Mezi Sobhrdem.) sic (Secundo
ciziti,
—
—
má
moc.
(Nálezové, Poruníci.)
Otec poruní každý statek sirotí móž svým jménem a sirotím ddické zapsati, a jakž se jemu zdá, odciziti, nic jinak než tak, jako sám nebo otec nebo sirotek let došlý (Nález na to I. Nicolai B. 2. V pi mezi Sobhrdem » jedné atd.).
prodati,
(Všehrd IV.
4.)
O. 1
1
Jestližeby kto pro nemoc aneb pro nebo jeti, když by úedníkuov požáaby jeli dva neb šli k takovému, a tu rekognicí sepsali, což dali, by vuole toho byla, k komužby šli neb jeli; a pijdúc relaci uinili a ji ve dsky vepsali, jakož bylo prvé (Primo Nicolai O, 2).
Nalezli vuobec za právo
starost
^
.
2.
nemohl ke dskám
(ZZVlad.
—
Arch.
:
jíti
II. 345.
—
P Nalezli za právo králi
:
Arch. V. p. 510.)
11.
Kdyžby který
JMsti nel)o proti zemi, a
ml
poruník
co
provinil proti
statek sirotí v moci své, že
to
provinnie statku sirotiemu ke škod býti nemá, a král JMst bude moci to porucnstvic jinému dáti, jestliže l)y nebylo pietele žádného piro/.('ii('lio,
jako/ jest to prvé l)ývalo
(Z/.VIad.
- Arch.
II.
.354.
-
(Priino Nicolai
1'.
11).
Vf/pis z desk 1534. Arch. V.
j>.
510.)
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
6.
4[
SecundoNicoIai. 1397—1399.
B
2.
a) In causa Purkardi de Janovic ex una et Sigismundi de Žele parte ex altera, super quadam obligatione et impignoratione ejusdem, domini barones invenerunt pro jure Quod milites et clientes ac
n
:
communis populus non possunt pesvditi šunt jarati
riam
antiquorum
postulavit,
vel
Sed
písežní.
e.
i.
si
beneficiarios,
Sigismundus
beneficiariorum
qui
ex eo quia
memodum camerarium
potest habere
tunc erant,
dominm baronem poprawczonem
vel
kmetonem,
qui
super suam fidem et dicere^ quia est sibi notum, quod ipse Sigismundus camerarium postulasset, tunc suura jus debet habere processum (1397). reciperet
—
(Arch. II. 356. Ale ponvadž tch svdkuov mieti nemohl, z toho dáno Purkartovi za právo. Ojif.)
on Sigmund
jest
Téch desk kteréž se tu píší, žádný pesvditi nemóž; než úedníky kmet neb popravce nebo staí úedníci, kteíž jsú prvé v úad byli, mohu pesvditi (Nález o tom v II. Mikulášových B.
2.
V pi Purkarta (Všehrd IV.
z
Dsky (ne)mohau Purkarta
z
Janovic).
2.)
pesvdeny
býti (Secundo Nicolai B. 2.
V pi
Janovic).
(Nálezové,
O prvodu.)
Nalezli za právo,
lovk nemž' pesvditi
že žádný
kuov menších, le by ml k svdomí kteíž v saudu zemském sedají.
z
panuov
z lavic,
aneb
úední-
z vládyk,
(Výpis z desk 1534. Arch. V. p. 510.) h) Jestliže se králi pisúdí
jaké ddictvie,
též
má
po nálezu
kmetském právem na to vzvedcn býti jako jiný najchudší, a má po nálezu úmluvu dáti, potom vzvod vzieti (O tom nález II. Nicolai B. 2. In cau-a Annac ex una et Wenceslai regis Bohemiae). (Všehrd IIL
11.)
c) Nalezli vuobec za právo Cožkoli po jedné seste vna dáno, že tolikéž má dáno býti po jiné. A když sú všeckny vdané a vnem odbyté, tehdy po bratru iiái)adii nemají, leby pátel mužského pohlavie nebylo, a jestližcby o statku žádného zízcnie ne:
uinil.
Než který vno,
nuje po ní
aby dskami
nebo bratr, nebo strýc, nebo nápadník jmeoznámil dostaten vedle práva a tu výmnku oznámil, že ji tiem neoddluje: tehdy ona proto, otec,
to
a
'
Xi«-
42 II.
Xic.
se
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
6.
i
vdala,
pi ddickém nápadu ziiostati má, nebudeli synuov a též nahoe psaných kto ktcrú vdal, a po ní nejmenoval ani muž jaké véno z doba'é vuole udlal: tehdy ona tudy d;
jestližeby z
by jí dického nápadu neztratí (Jakož B. 2 =z 1397, 16. Mart.). dal,
—
(ZZriad.
tom
o
rozsudek Secundo Nicolai
Arch. V.495.)
Nalezli za právo
:
Cožkolivk
jest
dáno po jedné seste,
kéž se
má
A
nález jest o hrad Wilstein mezi sestrami.
ten
dáti
(Tahnh. Jsú-li
po jiných sestrách,
—
a ostatek jest na
toli-
Králov jMsti.
Arch. II. 356.)
synové, tehdy vedle práva dcera dditi nemóže,
dokudž
bratie moc mají, daA ímž první odbudu, týmž, a ne dúce po ní, co se jim zdá. menším, všech jiných pi vdáni odbývati mají (Nález na to v II. Mikulášových B. 2. V pi ine/i Annu a králem Vácslavem). než každé sestry odbyti
jsú bratie její živi,
(Všehrd IV.
6.)
B
22
Martinus de Hoinvši pater commissarius orphanorum olini Maršonis de Ostrov, protestatiis est coram beneíiciariis Pragensibus, vendidit Milotae de Hrušová pro quod hereditatem orphanorum 1100 sex. gr. et fassus est, se easdem pecunias ab eo plene percepisse etc. (=: 1397).
—
(Tahnb.
—
Arch. II. 356.)
Poruní otec, kterýž sirotie ddictvie ve dsky klade, ten ne jako cízi již klade, ponvadž jest na miesto otce nastúpi), než jako právo k tomu maje, a proto se u desk nepiznává, že ddictvie své než že ddictvie sirotie prodává nebo zapisuje jako mocný otec poruní. Z té píiny po jeho vlastním jmonu a tituli ve dskách se pi jeho piznání ta slova pokládají takto: Martin z /íonnrsi otce.
poníni B.
)ikdy Maršových imznal
í>irotkóv
se etc.
(II.
Nicolai
22).
(Vhhrd IV.
4.)
I).
Nalezli
Y.ii
prí^vo,
že
V,).
Ojí a Eva žena jeho
jsi\
spravedliví
ííadonicím; neb H»?nšík, muž nkdy Anežin žalující, to ddictví o kteréž jjc jest, byl j>rvé je (láiiim zavedl, a z t<' i)íiny ji Anežce k
nemolil jest na tcch
(Tidmh.
—
dédinácli
Arch. II. 357.)
vna
vložiti.
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
6.
43
D. 22. Richemburg ex una, et Johannis de Zade Holic, patris oommissarii, possessoris et tutoris orphanorum et liereditatuni^oTini Tlirici de Holic parte ab altera, de et super disbiigatione hereditatum ratione dotalitii Kanae olim Wenceslai Krušina, domini barones invenerunt pro jure Quod ipse Joaunes nemine orphanorum dicti Ulrici debet ostendere hereditates principales liberas et sufficientes, et eas disbrigare. Si vero ipse Joannes hereditates principales sufficientes non indicaverit aut ipsas disbrigare nequiverit ex tunc ipse Smilo debet reverti super hereditates orphanorum de tanto, de quanto ibi deticeret (z:: 1397). In causa Smilonis de
jeic
alias
:
:
(Tréb.
—
Talmb.
—
Arch. II. 357.)
V takovém
práva vedení zpravce mají ukázati ddiny jistcovy tomu, ktož právo vede; pakli neukáží, má se na ddiny zpravce vésti. A jestližeby prvé vedl na ddiny zpravce než na jistcovy, tím nic neztratí než ten náklad; než vzvod ten, kdyžby jemu byly ddiny jistcovy ukázány, má z desk propustiti (Nález o lom 11. Nicolai D. 22. V pi Smila z Rychmburka a Jana z Zajeic). (Všehrd IV.
Ktož chce
maje,
pro
11.)
na zpravce, viece zpravec než jednoho najprvé na jistce sáhnuti, a teprv což by toho má na spoluzpravcích jeho postíhati
nezprávu
sáhnuti,
má
se jemu tu nedostalo, (V n. dskách Mikulášových D. 22,
(Nálezové,
O
V pi
Smila
z
Richmburka).
zpráv.)
D. 23. Kdož má
víc než
(Secundo Nicolai D. 23. (Nálezové,
O
jednoho zpravce, má nejjirvé na Mezi Smilem z Riclimburku.)
zpráv.)
M. Oldich
jistce vésti.
23.
Hasmburka
s jedné a Anna z Libochovic mát jeho piznali se ped králem i ped úedníky Pražskými, že v ddictví jich, kteréž mají nebo míti budu, shromáždili si se spolu tak, že uinni sú praví hromadníci (V II. Mikulášových 23 1399.)
s
z
strany druhé,
M
=
(Arch.
ÍL
3ÓH.)
....
Žo vno muož pevedeno l»ýti s jednoho statku na dniliý; ale když se to vno pcvodí, má píjemce býti od té ženy, kteréž se véno pevodf, a ona také osobn tu býti Nalezli vuobcc za právo:
ii.
Xic.
44 II.
\ir.
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
6.
A
píjemce opat, aby dosti vna k užívání jejímu A ten píjemce má mieti na svobodných ddinách. Pakli by dosti vna nebylo, má ona na píjemcuov statek sáhnuti podle práva. Pakli by i na píjemcovu statku dosti nebylo, tehdy se má zase navrátiti, kdež jest vznešená (O tom rozsudek Secundo Nicolaij. má.
v
tom
se
bylo vedle práva vénného.
(ZZVlad.
-
Arch. V. 101.)
Primo Stephani. 1400-1403. A. 29. I.
.stpph.
Mensura
mensura avenae per una sexagena ovorura pro I gr. Item provazcc 52 loket Pragens. nebo 26 kroejí. It. jitro neb It. míle drží .S65 provazcuov. It. strich drží ti provazce. lán drží III sex. 12 provazcuov. Od C kop VI kop; od X kop XXXVI gr. od I kopy III gr. IV den. II
gr.
;
duo
taxata per IV grossos;
siliginis
pro
pulli
grosso
I
;
—
—
—
—
—
;
(Tahnb.
~
Hoov.
—
Arch.
II. 358.)
K. 17.
Pi žalob
odpoviedati
žádný
vedle
i
i
/
ped sudem zemským žádnému k
žádné žapráva neui povinen, le od nho právem a pohonem skrze komorníka Imde pipraven, by pak mnohými listy od kiále od pánóv byl k tomu obeslán; neb každý jeden druI. hélio právm má Idodéti, jakož nalczwe staí okazují v Štpánových K. 17. Také páni nalezli (= 1402, 18. Febr.).
lob
(Všehrd II.
13.)
Mocí žádný jeden na druhého ne>ahaj, a sáhl-lib;, kto, tehdy zbožie na královskú Mst, a žádného práva proti žádnému mieti nemá, a má býti jako psanec a zemský škódce a zlodj. (I.
jest otsúzen
'
Stepbani K. 17.) (Všehrd
Moc a pokutami
II. 21.)
právu
íi
za ])sancc ode
v
i.
(Iskách
odporná
tžkými
vších
Šfpiiiiovýtli
(Vkhrd
nálezy
starými
drženic K.
17.
písn
jest
zapovdna,
právu žádnému nedoi)Uštnic obticžona, jakož jest nález o tom
statku ztracenie,
k
Takó páni
nalezli
ctc.
III. 23.)
Kdož by na koho mocí
sáhl,
Jaká na to pokuta. (Primo
Ste-
6.
Sententiae a juditio tenae Bohemiae latae.
phani K. 17, Také páni nalezli). pi-vních K.
—
45
Páni nalezli o moci
(v
Štép
i.
stepii.
18).
(Nálezové,
O
moci.
—
Talmb. Arch. II. 359.)
Cf.
bu
o ddinu, o dluh, Na__4u:áJUL^_syobodnéni o každú vc, škodu, nepieze, mord, násile, podávenie, únos, neb okoli, každý lovk jraá dosti jmieti, jinýcli všech vcí neb pomst ne-^ chaje, pod pokutu cti, viery a vyhnánie z zem, za zhúbci a za zIo'^zemškelío7 "a" pod ztracením svého statku všeho, i nápadu, jakožto panský obecný nález svdci a ve dskách zemských popsán jest. o
(Z Dube
4.)
K. a) Inventiones cobi anno
i
baronm, quae
byli všichni ;
factae šunt in monasterio S. Ja- »v fMri/r^
^
zz::==:=:
Domini MCCCCII:
(1.) Najprvé páni v krajích, aby všickni,
pány
18.
v zemi, ktož
a viece aby
nalezli,
ktož
-z . -
-
—
aby voláno bylo ve všech mstech jsú pirození zemené zem eské,
služí proti
ižádný
-
korun eské, škod proti
neslúžil ke
o Svátosti
pede
této zemi a ko-
nepi''ijcli k tomu asu, tehdy aby každý ztratil své dédictvie i všecken svój nápad, kterýžby kolivék v eskéj korun ml, u otce, u bratí, n stryjcóv, po dskách anebo kterak-kolivk a ty ddiny i ty nápady má král dáti a obrátiti podlé panské Pakliby vždy slúžili proti rady, jakožto otsúzené, na zemské dobré. korun, anebo korun škodili pes ten as: tehdy každý odsú/en jest práva všeho svého i cti, jakožto psanec a zemsky škódce a zlodj.
run,
neb
ani
ji
ji
viece hubil. Pakliby ktožkolivék
dále hubili
a
proti ní slúžiii
:
bu
;
že ižádný lovk v eské korun, msta, nebo lovk kteréhož-kolivk ádu, nejma pijieti takého zemského zhbce a škódce. Ktožby pes nález panský svrrlniiisaný uinil, (a) v svém hrad aneb v tvrzi aneb do svých iiihytkiiov jej ]>íijal: ani má s ním obcovati, ani jemu ižádnú vcí nakládati (nákladem býti). Pakliby kto pes to i)ijal (2.)
bu
Také páni
rytie,
pán,
nalezli jsú,
i)anoše,
teíidá každý ten jest otsúzen zbožie na KMst jakož v svrchu psaném nálezu položeno jest, a práva nemá mieti s ižádným, a má být [ jako psanec, kdyžby popravcc toho kraje anebo ti páni píse/.ní na vysvdili a vyznali. Pakliby o to ti ti i)áni dlili: tehdy na kterúžby vtšie strana svdila, na
aneb jim pomáhal
:
tak
s
tom má
ostati.
O jioprav páni jiruví, bylo-liby, žeby na koho bylo dovedeno popravccmi anebo konšely toho kraje: tehdy má nad takým popiava státi, a práva ižádného nemá mieti, jakož svrchupsáno stojí. A nad kýmž s poprava dje, nejma ot popraví zbožie (li.)
s
46 I
Slepli,
6.
býti ani bráno,
to hul)eno
a což
s
Sententiae a jmlioio teiTae Bobemiae latae.
kata
jest,
viec
nic.
nikde chopiti, tehdy po msieci má i po krajiech, jakož právo staré jest.
A
takj-
kdyžby nemohli vyvolán
býti v
takého
mstech
Taki' páni nalezli, aby
všecka bránie mocí, všecko násile, všecky nátisky stály a minuly v eské korun, bii otpovedi neb neotpovdí. Pakliby kto proti tomu uinil, tehdy takový jest odsúzen zbožie na KMst, jakož jest svrchu psáno, a žádného práva proti žádnému nemá mieti, a má býti iakožto psanec; než každý aby sebe hledli zemským právem, jakožto starý (4.)
o1iJ.Q\:£di,
!
kon
odenie jeho a jiezdné
než toliko
ale
dosti,
y'
t^^'
/ '
obyej
-stráže
i
jest.
praví, ježto strahují proti panskému nálezu, (5.) Takéž páni lúpežové na silniciech, násile, výbojové a jímanie, kteréžto se djí, tvrzí stékánie a osazovanie, píjmy a zlodéjóv chovánie proti panskému nálezu; a proto se ižádná pomsta a poprava nedje!
A
tito
páni
pi tom
byli
Král Sigmund uherský
:
etc.
1402,
(rr:
18. Febr.)
(Z Dube, Výklad.
ZZVUicl.
—
Arch. V. 408, 409.
—
Ojí.)
Nalezli za právo Kdyžby komu odpovdl v mierné a pokojné zemi za ádu a za práva, by pak jemu v té odpovdi nic neuinil tehdy má i)okutu trpti též jako pro moc. A kdož by tu moc uinil, naped statek jeho na krále JMst pipadnuti má, a má býti jako psanec, a nemá žádného práva užiti proti žádnému, jakož nález ukazuje Primo Stephani K. 18. :
:
.
I
(Vý2s
z desk 1534.
—
Arch. V. p. 510 a 515.)
b) Manžel má právo k manželce i k statku jejímu K, 18. Barones in causa Joannis filii Tumanni).
(Nálezové,
O vdovách a
Manželka žádná její
živ jest,
(Nálezové,
O
Stephani
manželkách.)
nemnoze statku
píiny
bez
(I.
slušné
(1.
svého odciziti, dokudž Stephani K. 18. Barones .
.
muž .).
vdovách a manželkách.)
Nalezli za právo, že Jan jest k své žen spravedliv i ke všenni uveden listem obranným od ddictví jeho ženy, a má býti v úadu skrze purkrabí Pražského.
n
(Talmh.
l'o
phani K.
-
Arch.
úmliivf li),
vzvoil
11.
má
kdež Anežka
(Nálezové,
O
—
Oji.)
K.
19.
-WJ.
jtustn b\ti ve dvú nedlí z
Bezmíe^.
vedeni 2>ráva.)
(Primo Ste-
G. Seiitentiie a jiulicin
terrae
Bohemiae
latae.
47
Úmluvu na svého odporníka voznii po pansk(''ni nálezu též a upumluví-l se s telni ve dvú nedlí, po jako po právu stáném žádaj vzvodu na jeho técli dvn nedlí od úmluvy poád zbhlých ddictvie, kteréž má; neb to za právo jest a stojí I. Stephani K. 19, kdež Anežka z Sezemic vzvod uinila jest na ddiny jí panským
steph.
i.
;
nálezem pisázené. (Všehrd II. 22.
—
—
Talmb.
Arch. II. 3G1.)
L. 13.
em
Králové eské vno, na
O
(Nálezové,
nnjí,
je
mámiti fPrimo Stephani
L. 13).
králi.)
Eodem libro (Primo Stephani) vna najdeš, kdež králové císa Karel a král Vácslav pi panské pítomnosti.
v-
(Arch. II. 3G1.)
Králová Jmed muože svého podkomoího saditi a královský nemá nic jejím mstuom rozkazovati phani L. 13. Karolus etc).
komoí
O
(Nálezové,
a pod(Primo Ste-
nnti,
;
králi.)
X. 30. Každá kopa i)latu výše se ani níže neodhaduje, než v desieti kopách grošóv (a to eských); strirh žita ve tyech grošiech, strich ovsa ve dvú grošiech, dv slepice za groš, kopa vajec za jeden groš (To se najde v Štpánových dskách X. 80).
(Vhhrd
V
em
TV. 10.)
kopa
má (Nálezové, O
odhadovati se
platu,
strich
(Stephani
.
.
žita,
strich ovsa,
pšenice
(sic)
atd.
.)
vedení práva.)
Pi mo
iMaur
i
ti
i.
1404— 140G. Joannes filius Pelhimov, liabens annos aetatis legitimae, licet adductus fuit ad i)niesentiam d. baronm ad plenm judi-
mutus, ciura.
jure,
Ibi
quod
d.
barones eo viso
idein
.loannes,
rum
et
amicis
lialtet
imellectis,
annos
invcnerunt
aetatis debitae,
i)ro
potest
de hereditatibus suis hereditariis, (|uas habet i)0st patrem suum, disponere jírout sibi placet, et uuio super hereditatibus suis data per regem Tamikoni non debet obstaré, nec ei in a!ií|uo nocere. (Talmb.
—
Arch.
II. 3(Jl.)
^imir.
48
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
6.
B. I
.Maur.
5.
a) In causa Johannis de Herstein cum Fridrico super donatione regia, quam fecit eidem Fridrico de hereditatibus in Prudici, domini barones invenorunt pro jure Quia Johannes, qui est :
,-;.
babere Ihojemstvie primo ad sex septimauas, deinde alias sex, et iterum tertio ad sex; infra quas decem et octo septimauas debet se ad jus suum statuere et jus suum allegare, vel si non potest per se, tunc unura cum potestate plena loco sul trausmittere, qui pro eo faciat id, quod jus exigit et requirit alioquin perdat jus suum bereditatibus in eisdem (zz: 1404, 21, Mai). debet
extra terram,
;
(Arch.
—
362.
II.
svdení imhonu.
To
Všehrd
Cf.
v
.
I.
II.
6
:
O
položeni ven z zemi na V té pi kdež Jan 5,
Maikových B.
z Hernsteina atd.).
Kdož by ven by,
stál
má
z
zem byl položen a k osmnácti nedlera nena dáno býti, le by takový pro královskú z zem ven byl (I. Mauritii B. 5. Mezi Janem
právo stáné
nebo zemskú potebu z Hernsteina a Fridrichem). (Nálezové
j
O
položeni ven ze zemi.)
Quod nuUus non habens hereditates, potest aliquem terrigenam pro damnis, quae se extendunt ultra snmmam de^cm marcarum argenti, citae neque ab aliis jus suscipere nisi aliquis esset, cui violenter h) Item, barones generaliter invenerunt pro jure:
hominum,
;
essent hereditates ablatae
;
tunc
is
poterit citae sicut ali terrigenae
hereditates babentes. (Arch.
II.
Ktož pohoní nic
neml,
Versto hohemica apiid Ojí.)
363. 7.
dcsieti
hiven bez
nemá urukovati (To
stojí
lotu, I.
ten,
by pak na zemi Item páni
Mauritii B, 5.
nalezli vóbec).
(VSehrd
II. 13.)
Kdož pohání z desíti hiven stíbra bez lotu, by pak nic na nemá urukovati (I. Mauritii B. 5. Páni nalezli vbec).
zemi neml,
(Nálezové,
O
škodách.)
r) Iii causa Margaicthae, (iiiaiii liabet cum ori)hanis oliin Smide Uiohmburg, domini barones invenerunt pro jure: Quod dicti orphani Smilonis de Ri( lniiburtf cf corum tutores i)ropter indisbrigationcm hercditatum et dotalitii olim Kanae de Richmburg debent ducere jus super hereditates princi]>alis, videlice olim Cenkonis de
lonis
Wesel, super ceret,
et
nominalitor sui)ercastro Trosky, quia hoc est de jure, (piod prius debet duci, et si in piinciiiali quid dctí-
princii»ali scmix-r
tunc super disbrigatores et eorum hereditates (1404, 21. Mai). (Arch. II. 363.)
6.
Barones
invenerunt,
quia
pro
est
lioc
prius debet duci,
sem])er
principali ret,
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
et
in
si
jure
49
Qaod
:
super
i-
principali quid defice-
tunc super disbrigatores et eorum beredes, (Talm.
—
Arch.
II. 363.)
Drží se také za právo, ktož pro nezpravu na zpravce viece zpravec než jednoho maje, chco sáhnuti, že má najprvé na jistce sáhnuti, a teprv, což by se jemu tu nedostalo, toho má na spoluzpravcích jeho postihat! (To najdeš
(Všehrd IV.
Kdož má
víc
(Primo Mauritii B.
O
(Nálezové,
I.
Mauritii B. 5
Páni
'
nalezli).
11.)
než jednoho zpravce, 5. Páni nalezli etc).
má
nejprve na jistce vésti
zpráv.)
E. 13. a) Barones judicio praesidentes anno všickni
s
MCCCCIIII
ped
aby a aby
nalezli,
s
šli, déve stali, nálezové panští, ježto ráil zjednati svými úedníky a vladai, aby vždy šli, tak jakž je bylo déve za ciesae za jeho otce,
Králova Milost
ped
s
aby provoláno bylo v mstech králových, a to zjednal i kázal v králových mstech, aby ižádný lovk ani zemnín kteréhožkoli ádu nepijímal ani kupoval ižádných vcí válkami anebo lapkováním braných, ani zájmóv a plenóv, pod ztracením hrdla i zbožie; a tak aby msta králova, pijmúc k sob popravce tch krajóv, abj^le toho uptajíce, toho popravovali (— 1404, 20. Dec). h)
aby
Také
nalezli,
podkomoí
—
(Treh.
králóv
Mus.
—
—
Tahnb.
Vienn.
—
Arch. II. 364.)
Nález o tom, aby podkomoí kázal provolati po mstech krázlodjských vcí nekupoval ani pijímal fPrimo
lovských, aby žádný Mauritii E. XIIIJ. (Ojí.)
J. 2. že nemá žádný zlodjské vci kupotom že jest kradena; pakliby kupil, že má trestán býti jako jiný zlodj, kdyžby to na provedeno bylo. A jestližeby kupil, nevda o tom, proto to darmo vrátiti musí, cožby svého u toho nalezl, že o viec k nmu hledno nemá býti (Primo Mauritii, druhá
Nalezli vuobec za právo
vati,
Jota
vda
:
o
= 1405).
(ZZ Vlád.
Jlr«*k:
—
CodAI U.
Arch. V. 438.)
S.
4
'
Maur.
50
6.
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
,--'/'
P. 12. I.
Maur.
a) Barones,
missis Hanussii de Lipého et de de Bechyn, na nichž podávají na jisté pánj', sob je voléce, invenerunt pro jure že ižádný nemá sob pánóv voliti, ponvadž jest pánóv dosti s súd (=: 1406, 7. Mart.j.
Rataj et Erhardi
auditis
literis
de Kunstat
s
et
:
(Talmb.
—
Tréb.
—
—
Mus.
Arch. II. 365.)
Žádný nemnoze sob soudci jiných k své pi k saudu voliti po své vuoli, když jest prvé saudoí dosti (I. Mauritii P. 12, Barones .) .
(Nálezové,
O saudu
.
zemském.)
Brenk
ze Švihová na plném saudu od pána Vácslava krále pány jménem královským, žádaje, aby jakož nález jich panský svdí, že zboží nkdy Jana Zaule na krále pro zlodjstvo jeho Jana Zaule spravedlivé pipadly, aby s jich rad a povolením též zboží dáti mohl. Kteréžto páni rozváživše, jednomysln k tomu svolili js a svú voli dali, aby táž zboží mohl dáti, komužkoli JMsti Královské líbilo by se. Na kterážto vc týž Brenk od pánuov Jich Mstí byl jest relatorem ke dskám. h)
na
vznesl
(Talmb.
—
Arch. 11. 365.)
Král s panskú rad obrátil Zaulovo zbožie kteréž mu pobral pro jeho zlodj ství, kdež se JMsti líbilo (Primo Mauritii P. XU). (Ojí.)
O
c)
židech nález (Primo Mauritii P. 12).
(Commemoratur in ZZVlad.
—
Arch.
V. 550.)
P. 13. causa Eulaliae, relictae olim Chwalonis de Kostelce, ex Philippum dictum Laut de Kostelce parte ex altera, domini
In
una
et
barones auditis tabulis traductionis d. Eulaliae et narrationibus et responsione dicti Philippi Laut ac litera regia, per quam vult quod dictae bona in Kostelec redeant ad omagium, sicut fuerunt ab antiquo omagialia, invenerunt pro jure:
1
Quod in hereditatibus omagialibus potest esse dotalitium cum consensu D. Regis, bez jeho práva pohoršeme; sed D. rex non potest
vysvoboditi
hereditates
oniagiales,
sine
baronm
consilio
et
consensu.
Quod praefata Ibi etiam statím domini invenerunt pro jure Enlalia non debet perdere dotera suam, sed ex quo est traducta super hereditates oniagiales tamquani super liberas, quod debet red:
d.
ire
super
susceptorem
suum;
et
si
quid
by
na
nm
nepostihla,
6.
quod revertatur ad dotem priorem, 7.
Bohemiap
Sententiae a judicio terrae
de qua
51
latae.
est
traducta
(=
1406,
Maur.
i-
Mart.). (Arch. II. 365.
—
KMst nemóž
vysvoboditi
Oji.)
volení panského (Nález
(Všehrd Ví.
ritii
dédictvie
Mauritii B.
5.
sic!
—
a po-
!
).
29.)
Král nemóže manství svoboditi bez povolení panskéhu 13. Páni nalezli).
Muož
O
I.
(I.
Mau-
žeby
státi,
Kdyžby dictví
králi.)
vno
mohlo
na manstvie kladeno býti (Ná-
Mauritii B. 5, sic!)
(Všehrd V.
21.)
vnem svým pevedena z dvno mla, na ddiny manské královského, že se má Davrátiti pro své vno na svého jestli žeby na píjemci svého statku vna svého postikterá manželka byla
svobodného,
bez povolení
píjemce;
na
kterémž
s
by
a hnuti nemohla,
navrátiti
ddiné vnné,
mla vno
ritii
manského bez rady
—
P.
(Nálezové,
lez
I.
tehdy se muože na kterýchž jest P. 13, In causa Eulaliae). (Nálezové,
O vdovách a
na
ty
první
ddiny své Mau-
své zapsané (Primo
manželkách.)
Nález obecný panský o tom,
že
na
ddinách manských
muož kladeno býti s povolením královským; ale nemuož dáti manstvie bez rady a vuole panské (Primo
král
k
vno
svobod
Mauritii P. XIII).
(Oji.)
Nalezli vuobec za právo
:
Jestližeby kto na manstvie bez po-
volenie královského co prodával neb zapisoval neb
vnoval
viec
deset kop grošuov eských, že to žádné moci nemá býti; než k poYolenie dáti ráí, že to mocné býti má (Primo
JMstKá ritu P.
nad
v [i
^*
-i
emu Mau-
13).
(ZZVlad.
—
Arch. V. 456.)
P. 19. Nález o tom, kdež král žaluje na Hanuše z Lipého a na Kerharta z Podbrad jako na zTiúbce zemské, pánóm na saud sediecím. I nalezli za právo: Jakož prvé nalezli páni o takových zhúbciéélí zemských, že ti nálezové mají ped se jíti a držáni býti, jakož v sob znjí a ktož nyní obeslán, aby pede pány stáli, a zvlášt Hanuš Lipský. Léta 1406 (Primo Mauritii P. XVIIII). ;
(Ojn.)
4*
'^'
[Viií
52
Seiitentiae a judicio terrae
tí.
Se
(•
11
Bohemiae
latae.
u d o Mauritii.
1406—1408. E. 13 a G. 14. II
Mniir.
Nalezli vuobec za právo Ze nemá žádný zlodjské vci kupovéda o tom že jest kradena; pakli by kupil, že má tresktán býti jako jiný zlodj, když by to naíi provedeno bylo. A jestliže by kupil, nevda o tom, proto to darmo vrátiti musí, což by svého u toho nalezl, že o viec k nmu hledieno nemá býti (Secundo Mauritii G. 14, E. 13). :
vati,
(ZZriad.
—
Arch. V. 438.)
O. 11.
Dín
Elšcao íiliarum Gastonis de barones audita querela actricis et replicatione Blaskonis. qui replicavit pro Jankone, quia dictae dominae ad primáni feriam quintam non astiterunt, quod illa citatio praeteriit, invenerunt pro jure quod ex quo utraque pars ad juramentum in termino statuto non astitit, quod actrices citent de novo a)
In causa Agnescae
cum Jankone de Dín,
et
dom.
:
(1408, 10. Mart.).
a
ob
(Treb.
—
Když
dvma
Tahnh.
nestály:
-
Arch. II. 3G7, 363.)
stranám byl rok a znovu požene
žalobník
den jmenovaný Mauritii O.
(II.
k písaze, 11.
Páni
nalezli).
(Nálezové,
O
písahách.)
Páni nalezli vóbec za právo Kdyžby stranám obojím byl rok položen do káply ku písaze, a obadva k tomu roku složenému ne(Secundo chce-li stála, tehdy ten ktož žaluje, muož znovu pohnati, :
Mauritii O. XI). (Oji.)
Páni za právo nalezli položeném nestojí, žalobník :
A ponvadž ob stran znovu
Léta
požene.
na roku jim
1408 (Secundo
Mauritii O. XI). (Oji.) b)
In causa Eulaliae
relictae
olim Chvalonis de Kostelec,
et
Philippi dicti Laut, domini barones audita querela actricis, quia citát
pro damno, et Bobunkone commissario citati, quem dixit esse in invenerunt pro jure servitio D. regis ct ad Sepulchrum Domini :
:
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
6.
Quod ex quo citátm
53
quod jus
actricis
Ponvadž pohnaného puohon doma
zastihl,
citatio
in
terra
apprehendit,
debet procedere. (Talmb.
—
Arch. II. 367.)
Nalezli za právo
ped
právo žalujícímu
:
se
má
jiti
(Secundo Mauritii O. XI).
(Oji.)
zastihne, by do íma na pau jel, aneb právo žalobníka pedse jdi (Secundo Mau-
Kohož puohon doma po poselství pána svého ritii
O.
:
11. In causa Eulaliae).
O
(Nálezové,
žalobách.)
Nkteí byvše na puti a žádnému se ven z zem položiti neporuivše, chtli tudy s puti se navrátivše, právem starým hýbati. Ale ani služba královská, ani pú k Božiemu hrobu nemohla jest prospti tm, ktož sú pohonem z zem zastiženi byli (Nález II. V pi
Mauritii O. 11.
(Všehrd III.
Eulalie z Kostelce).
13.)
Kohož puohon zastihne doma, by pak na pau do íma anebo pána svého v poselství jel, žalobníka má právo ped se jíti (Secundo Mauritii O. XI). (Oji.) c) In
causa Jaroslai de Hemani civitate cum Joanne Michadomini barones audito J. Michalce, qui uit per
lec o kmetstvie,
Jaroslaum citatus
et allegavit
csse
se
kmctonem,
et
quod indebite
hac causa et in omnibus aliis causis, qui allegant Ze kmeti uinní et dicunt se esse kmetones, invenerunt pro jure páni mají býti pohonni komorníky, krqrn tí kmetóv, totiž purka ty rabie Pražského, komorníka najvyššieho a "sudichd nájvyššieho kdo chce pohoniti, aby je pohonil v laviciech pánem písežným popraví. in
esset citatus,
:
;
(Talmb.
—
Arch. II. 36S.)
vuobec za právo mezi Jaroslavem z Hemanova mstce o kmetství.) Páni slyševše Jana Michalce, kterýžto byl od Jaroslava pohnán, a pravil se býti kmetem, a žeby v jiných všelijakých pech, kteneádné byl pohnán, v této i)i že i)áni rýžto praví se a dovozuje se býti kmetem, nalezli za právo kmetové uinní mojí poháncni býti komorníky, krom tchto kmotóv, totižto purkrabí Pražského, komorníka najvyššieho, sudicho najvyššieho a ty ktož chce i)ohoniti, aby je pohonil v laviciech pánem písežným; a kdyžby puohonu pijicti nechtli, aby byli dohnáni komorníkem vedle práva (Secundo Mauritii O. 11). (Nalezli
a
Janem Michalcem
i
:
;
(ZZVlad.
—
Arch. V.
;i8b.)
ii.
Maur.
54 II.
6.
Maur.
Sententiae a judicio torrae Bohemiae latae.
non
est
ponvadž
žen
cum Herbordo de RoQuod cx quo obligatio
de Kostomlat
d) In causa Catharinae
ov, domini barones invenerunt pro
jure:
dimissa de tabulis et nevymazán, zápis je byl v držení ddin a mocen svého,
své,
i
pidati,
(Talmb.
—
a
Mus.
sú
—
i
má moc;
a ddic,
že mohl vnovati
zápisové a on neodpieral tomu za asu.
Arch. II. 368.)
Páni nalezli Ponvadž zápis z desk není propuštn ani vymazán, z té píiny zápis moc má. A ponvadž ddic byl v držení tch ddin a svého mocen, že jest mohl své žen vno klásti a jí pidati, pak jsú zápisové a proti tomu není odpieráno. I dáno Katein za právo (Secundo Mauritii O. XI). :
a
(Oji.)
vna
Zápisník nebo nápadník
zplatiti jest povinen,
zápis a ddictvie isto mieti (Nález o toiu
Kateiny
z
chce-li svój
Mauritii O.
II.
11.
V pi
Kostomlat).
(Všehrd V. 23.) é) In causa Joannis de Pietoná rones invenerunt pro jure: Quod nullus
li
(Tahnb.
—
cum Jarossio de Opoen bahomo potest pesvditi desk.
Árcli. II. 367.)
Páni za právo nalezli, že žádnj' desk ncmuož pesvditi, poa zpravcí se za Jaroš pivolil jest k trhu tu v to uinil, z kteréhož jest pohnal (Secundo Mauritii O. XI).
Opon
nvadž on I
(Ojif.)
má
f) Která by žena vinila z pobrání se pohnaný z toho oistiti zprávou,
secundo
Mauritii
O.
Mezi
11.
penz,
Janem
z
Pétona
to
:
(O tom Jaroslavem
zpraviti
a
Opona). (Nálezové,
III
nemla prvodu
za
I
z
a
a
O prmodu.) Te
Weiie
r
t i
O \V e
ii
c e s
1
a
i.
1409-1410. A.
Ktož z ddictvie, z dluliu nebo ze škod, na zemi nic nemaje, aby sob rukojmic, na zemi dostaten majícího, ve dsky pi svém i)óhonu zapsal, nebo to za právo jest (a stojí v III. Vácslavových A. 2. Páni vóbec nalezli ctc). pohání,
I
M
P
I
'
2.
(Všehrd
II.
13.)
6.
Kdož
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
poháiií,
Vácslavových A. (Nálezové,
2,
O
56
na zemi nemaje, má pro škody uruiti (V Páni na obecném etc).
III. lli.Wene.
škodách.)
A. 19.
Ponvadž on Smil Flaška, poruníci a) Páni nalezli za právo nesáhli sú na ddiny jistcovy ukázané, jakož jest právo, mají že on Aleš z Holic s bratimi svými i Markéta v ddictv od Arnošta pokoj mieti (Tertio Wenceslai A. XTK). :
sirotkuov,
(Talmb.
—
Arch. II. 369.)
muž muož ženy
b) Nález o tom, že jest živ
že
:
vno
Páni
nalezli
své ženy
(Talmb.
—
za
muož
právo,
zapsati,
že
dokodž
vno
své
se jim
to
jest živ
zapsati,
dokudž
zdá v jich pravích,
(=
1409).
Arch. II. 369.)
B. (Nález o nápad po králi.)
7.
Páni na plném saudu slyševše spol-
ení dskami Hynka Hlaváe a dsky zápisné, kterýžto zápis uinil on Hlavá Krašinovi a Zigmundovi z Chocn, a také zápis který jest udlal Zigmund Pikna, když jest byl k létóm spravedlivým pišel, prvé než jest byl zápis udlal Janovi Krušinoví a drieve sstúpenie Hynkova Krušinová nadepsanému Zigmundovi ddici již doteného nalezli za právo: ddictví: i tudiež jeho drženie bez odporu Ponvadž jest on Sigmund Pikna k svým ddinám v Chocni pišel a což k tomu písluší, a to beze všech odporuov do své smrti držal a toho dédictvic žádnému jest nezapsal z té píiny ty ddiny nadepsané spravedliv jsú na krále pipadly (Tertio WeHce-
—
:
slai
B. VH). (Oji.
—
Cf.
Talmb.
—
Arch.
IL
370.)
B. 22. (Jest nález o spolku s sirotky etc.) Páni a vyšší úedníci na plném sudu ve pi mezi Hcrbortem z Roova (z Mochova) s jedné, a Alšem z Pozdn a Kunkau manžclkau jeho s druhé, a to o spolení Hcrborta, tu kdež jest jej král spolil s sirotky nkdy Rinarda, nalezli za právo: Ponvadž Kuka dcera Rinardova v panenství jest osiela, majíc bratra mladšílio, a i)Otoin skrze její krcvTié pátely dána jest Alšovi za manželku,
tehdy jestližeby bratr
její
umel
prvé nežliby
ona Kuka jest spravedlivá ddika toho všeho statku po otci svém zuostalého, a on Herbort tím spolením královským a dáním nemá jí Kunce pekážeti
k létuom
svým spravedlivým
pišel,
tclidy
/\
56 III.
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
6.
neb ona jest již k rozumným letuom pišla, Wenr. V tch ddictvích „spolení do let rozumných sijakož pak i list královský svdí rotích!" A on Aleš má pivésti strýce díve eených sirotkuov o suchých dnech postních ped pány, aby to opatili, jestli ona Kuka, žena Alšova, slušn opatena vnem. A také aby sirotkuora Stalo se léta statku jich neubývalo, ale pibývalo do let sirotích. :
:
Božieho
MCCCCIX.
—
—
Arch. II. 370. feria 11. ante Thotnae Apostoli.)
(Talmh.
Oj ir, qia ponit datum: Léta lálO
G. 17. Páni nalezli o odbojnících Že ješt oni odbojuíci mají obekomorníkem, aby se srovnali se pánem králem a se pány úedníky, odtud až do zajtie S. Jeronýma naji>rv(; pištieho a v tch rociech pakliby se nesrovnali, tehda pan král se pány úedníky mají pomstiti a uiniti jim podle nálezu panského uinného léta etc. (Tertio Wenceslai G. XVII). :
l^
sláni býti
;
(Oji.)
G.
20.
Barones in causa Rohaonis snper bonis in Chotišan et super deletione, quae in majoribus tabulis continetur, invenerunt: Quod forum illud in suo vigorc pcrinaneat, et illo deletio quae facta est ad mandátm 1>. Regis, nulliiis vigoris, et specialiter ex eo, quod nullus baronm uit nuntius cx parte D. Regis ad tabulas more solilo, quare debcat illud forum deleri. (Treb.
—
Miis.
—
Talmh.
—
Arch.
II. 371.)
(Nález obecný panský, kdež král byl kázal jednomu jeho trh desk vymazati). Nalezli za právo, aby ten trh vymazaný zase v své moci zuostal a takové vymazáni z desk, které se jest stalo z rozkázání královského, žádné moci nemá jmieti, a to pro tu píinu, že žáflný z pánuov ke dskám o to relatorem nebyl, jsa o to zvlášt vyslán, aby vypravil, z kterého hodného provinní se to vymazání stalo (Tertio Wenceslai G. vicesimo). z
(Oji.)
G. 25. Barones, judicio
praesidentes,
in
causis
nuni in jure terrae quaramcunuiuc pcrsonarum vel
secundum jus
(Treli.
—
Talmh.
et
—
arrcstatio-
l't jura omnia arrostata liabcaiif proconsuetudiucm servatam (1109, I. Juniij.
nuntios ipsius, iiivononuit
cessuni
omnium
per literas D. Regis
:
Mm.
—
Arch. II. 370.
—
Oji.)
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
6.
Práva stavená mají predse
O
(Nálezové,
jíti
57
(Wenceslai tertio G. 25).
iii.
Wcuc.
vedeni práva.)
Nález panský obecný, aby práva všecka zastavená v práv zemto podle práva a zvyklosti od staradávna
ském byla propuštna, a (Tertio' Wenceslai G.
XXV).
(Oji.)
Páni nalezli vóbec za právo, aby všecky pe, kteréž jsú pi právu zemském kterýmžkoli osobám buto listy královskými anebopráva všecka tak zastavená aby propuštna lito skrze jeho posly, byla a ped se šla, a to podle práva a obyeje od starodávna zaciiovávajícieho fTertio Wenceslai G.
XXV).
(Ojí.j
J. 11. a) Barones invenerunt communiter: Quod nnllus hominuiii pro damnis potest citae pro majoi quam habct, nisi alicui hereditates
suae
hereditariae
per potentiam valerent,
et
(Treb.
non
—
essent
is
;
per
violentiam ablatae
poterit citae pro tanto,
(1409,
plus.
Mus.
—
Talmb.
2.
—
II.
'
.
quantum suae hereditates
Arch. II. 371.)
uruiti
musí (To
ly
Barones in causa Hyncikonis filii Hynkonis de Pluli, cum Herborto Kolovrat et Benešio dieto rt de Hoovic in hereditatibus dicti Hynkonis hereditariis invenerunt: Quod ex quo Hynciko orphanus annnos legitiinae aetatis non habuit, et fuit extra tenam et regnum Bohemiae, et ejus otim et ejus mater co uinili proti zemi, že on sirotek v tom nemá hynuti (14()9, 2. Oct.), h)
(Treb.
—
Mun.
—
Talmb.
—
Arch. II. 372).
Nalezli za právo Kdyžby kteiý porunik co provinil proti JMsti neb proti zemi, a ml statek sirotí v moci své, ze to provinnie statku sirotiemu ke škod býti nemá, a král JMst. bude moci to ponicnstvie jinému dáti, jcstližcby nebylo pietele žádného pirozeného, jakož jest to prvé bývalo (Tertio Wenceslai J. 11).
^t)
:
králi
(ZZVlad.
—
Arch. V. 501.)
Páni nalezli za právo v té pi o Ilonsíka s Ilerbortem: Ponévadž jest sirotek let neml Ilenšík, a jestliže by otim s matei co udlali proti z«mi, to sirotku neško (Tertio Wenceslai, I. undccimo), (Oji.)
^^
t^A'*^'^
Octobr.).
Ktož ze škod pohoní, z viece než sám má, psáno v III. Vácslavových J, 11).
(Vkhrd
et tenerentur sibi
<
.
f^'
58 iii.
Wenc.
6.
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
.kterýž pro úinek neslušný na KMst pijde, ten podle panské rady na zemské dobré dáti, ne na osob nkterých zvláštn (Nález na to III. Wenceslai J. 11. V pi Hyn-
Každý nápad,
má KMst íka
Habartem
s
(Všehrd
z Kolovi"at etc).
I. 3.)
Když kdo
proti zemi co udlá,
škod
jícímu to ke
býti
nemá
že
tehdáž
sirotku
fTertio Wenceslai J.
11.
let nemaMezi Her-
bortem a Hyníkem). (Nálezové, Porunici.)
Dápadóv pro viny dotyce, kteréž pro úinek proti zemi lidí živých na KMst picházejí: tch KMst nemá žádným osobám zvláštním dávati, než s rad panskú na zemské dobré obraceti, jakož jest od staradávna vždycky zachováváno (Nález na to III. Wenceslai J. 11. V pi Hynka a Beneše erta). Což
se
statkóv a ddictvie
spáchaný
(Všehrd Vlil.
31.)
L. 26.
Která vdova neužívá,
(V
3.
až
se
vno
ve své
zemská
léta
projdau
Vácslavových L. 26. Mezi
O
(Nálezové,
neuváže podle též
:
Kaku
se z
práva,
aneb jeho
promlí jako ddictví. Kozolup a Hynkem). i
vdovách.)
N.
2.
(Nález o tom, kdež dcera matku svú prebyla nedílnú, a stateK na králi vyprošen po její matei smrti.) Ponvadž ona paní
jest její
kojn vydrželi: z té píiny nemá dáním královským.
tu
a porunici toho sisaukupové léta zemská pokrál ani žádný jiný práva žádného
—
—
Ojí.)
Pí.
15.
Vražka matku svú Ofku rotka
ddiny
(Talmh.
potest
v P.
jest
pebyla
a v Ch. prodali,
Arch. 11. 372.
nedílnú,
a
a) Barones iiivencrunt: Quod nullus ex beneliciariis majoribus citae quomquam, nisi prius tcr ovocaret partem adversam
ad pracsentiani (Treb.
—
baronm Jahnb.
—
(1410, 15. Mai). Ahis.
-
Arch.
II.
373.)
najvyšší úedníci jiných obyvatclóv zem eské, kteréž ne hned komordcsk království nejsú, clití pohánti níkem mají pohánti, než mají tikrát zavolati k sudu, kohož viniti
Pakli
v
úadech
:
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latap.
6.
dokudž
chtí,
sud
na
páni
(Nález
sedí
tom
o
v
59 Vácslavo-
III.
lil.
Wenc.
vých N. 15). (Všehrd lil.
9.)
aby
Nalezli páni,
úedníkv
vyšších
z
žádný žádného nemohl pány pivolal, kteíž na saudu
prvé tikrát pede sedí (Tertio Wenceslai N. 15).
pohnati,
le by
(Nálezové,
O
úednícich.)
Nález obecní panský Aby žádný z úedníkuov vtších zemských nemohl lovka žádného pohnati, le-by prvé sob stranu odporná po tikrát pede pány pivolal na sandu zemském sediecim (Tertio Wenceslai N. XV). :
(Ojí.) h) Páni na plném sulu v té pi mezi Kateinu z Pítona jedné a Maruškou z Pntluk s strany druhé, jakož jest zajímala pro plat na ddictví v Pntlucích, nalezli: že jakož pán král stavil Kateiny práva její pro platí v Pntlucích, a jinde a potom týž král vzav dobré rozmyšlení a poradiv se a jsa lépe zpraven, navrátil jí k právu jejímu, aby mohla požiti desk svých, jakož jí svdí, a ona Kateina nedavši letuom projiti po stavení práva svého, sáhla jest a zajímala na ddictví v Pntlucích v platích svých že má podle svých desk zuostati a pi'áva; a ona Maruška má požiti svých zpravcí, a zpravce se nemají léty brániti, nebo bylo jest právo staveno krás
:
lem (1410,
15. Mai).
(Talmh.
—
Nalezli
vuobec
Arch. 11. 373.)
za
právo
bylo, že tiem (za^staveniem
:
Když by komu právo ke
léta (projitie)
škod
(za)stavcno býti
nemají,
jako prvé bylo (Tertio Wenceslai N. 15).
(ZZVlad.
321.
—
Výpis z desk
r.
15.34.
Arch. V.
p. 510.)
c) Barones communiter invcncrant in pleno judicio: Quod illi extractus dc tabulis in vim compulsoriac nulli hominum debent dari, sed legantur eis tabulac, qui dcsidcrant et volunt andire, sicut aliis
tcrrigenis
communibus rcgni Bocmiac (1416,
(Treh.
—
Mus.
-
Talmh. Arch.
16. Mai).
II. 372.)
Nalezli vuobec za právo páni
na plném saudu: Že výpisové nemají vydáváni býti, ale aby teny byly dsky tm, kdož žádají a chtjí, tak jako kterémuž koli obyvateli zemskému CTo stojí tertio Wenceslai N. 1.5j. z
(lesk
bezdné žádnému
(ZZVlad. Výpisu
—
z
lidí
Arch. V. 302.)
žádného
místopísa
ani
menší
písa
desk
bezdné
v.
III
Wenc. a
z
lez
Sententiae a judicio terrae Bohemiae
6.
fiO
lata,e.
moci žádnému lovku není povinen vydávati fO tom III. knihách Vácslavových N. 15. Páni vóbec nalezli).
jest
ná-
v
(Vkhnl VIII.
39.)
Nález obecní panský, aby žádnému v)'pisuov z desk nevydávali, než dsky mají býti teny, ktož toho potebuje (Tertio Wenceslai N. XV). (Oji.)
O. 10. (Nález o tom, že úedníci nevložili ve dsky, proto že jim jich práva k úadu nedala). V té pi Markéty z Janova, páni na plném sud nalezli za právo Ponvadž úedníci jí Markét na III kop a na XX gr. úroku vnného v Jankovicích pro neplacení práv jich ve dsky nevepsali, že to jí Markét nemá býti na pekážku, ale má jí vydáván býti, a má komoruíkem v ten úrok uvedena býti. :
(Talmb.
—
Arch. II. 373.)
Q a) Barones communiter
2.
Že každý,
inveuerunt:
kdož pohoní
I
koho
sám má,
viece nežli
z
iti do té sumy,
chceli
výš jest,
což
(Treb.
—
Páni
vuobec
z viece nežli
Miis. -- Talmb.
—
má; léby
pakliby nezaruil,
Vienn.
chce-li
puohon
summy, což výš jest, nežli má; nemá jemu dopomoženo býti; le
sé,
zaru-
tehda
ten byl zahuben ot toho,
s
ped
nalezli za právo:
sám má,
má
vésti
nežli
práva iiemá jemu dopomoženo býti; kohož pohoní, to má bez zaruenie
ped
pohon
—
jíti
(=: 1410,
2,
Oct.).
Arch. II. 374.)
Ze každý, ktož pohoní koho ped se, má zaruiti do
vésti
tehdy práva zahuben od toho, kohož pohoní, to iná bez zaruenie ped se jíti; anebo jestližeby komu ddictvic jelio bylo odjato: a vdovy, kteréž by z vna pohánly, též také nemají urukovati; a ti kteíž k menšicmu úadu pohánjí bez lotu, nemají urukovati (Tertio Wencedesíti hiven té
pakli by nezaruil,
by
ten
byl
7.
slai
Q.
2).
—
(ZZVlad.
Arch. V. 44.)
obecn:
by kto naekl druhého chlapz toho vyvedl coram magistro curiae vel jied maršálkem, vel aby se kto podvolili coram purgravio Pragensi, ádem, jakž zem za iirávo má: tehda když se vyvede, tu inhcd coram magistro curiae vel maršalco vol purgruvio b) Páni
nalezli
stvem, a ekl jemu
Pragensi
A
má jemu
cožby na
to
Jestliže
„chlape," a on se
íci,
naložil,
„žes
selhal,**
vyvod s,
z
a
ten
jemu má
tch škod móž
to
jeho
smleti. pohoniti
6.
ped
pány
Sententiae a judicio terrae Boheraiae latae.
ped
a
úedníky.
curiae vel maršalcus
gister
Pakliby
neml
(51
na ddinách, tehda ma-
vel purgravius Pragensis
má
jej
u\.
Wenc.
slaviti
s
tomu dosti stane za jeho škody, juxta a jej držeti a vziti, až inventiouem et mandátm magisti curiae vel marscalci vel purgravii Pragensis
(—
(Treb.
O náku
1410.
—
Mm.
chlapstvem.
2.
—
—
ji/Af"^
^
Oct.).
Talmh.
ZZVlaá.
— Vienn. — Arci. — Arch. V. 45.)
11.374.
—
Z
Dube:
Ddictvie manské súd dvorský sudí; listy s rukojmmi purškody a dluhy do desieti hiven a o lidi zbhlé a o eled úedníci menší; o chlapství hofmistr nebo maršálek zemský (Nález o tom v tetích Yácslavových Q. 2. Páni nalezli vóbec). c)
krabie;
(Vkhrd
III.
.
,
ií^" '
7.) \
Z eho má kdo ped který saud pohnati (V tetích Vácslava Q.
Páni
2.
nalezli).
(Nálezové,
O
žalobách.)
Q.
3.
Což se ze jména v trhu neb zápisu nejmenuje, jakožto: Poneb jiné vci, tolio bude odsauzen (3. Wenceslai Q. 3. Barones in causa Joannis de Rožmital et Zachari).
tok,
(Nálezové,
O
trhu.)
V
té pi Jana druhé o dpáni na i)luém saudu nalezli za dictví v Sedlci a o potok etc. právo Ponvadž ten potok ve dskách se ze jména nejmenuje, tehda má z té píiny Janovi pi jeho ddictvích zuostati, a on Zachar k tomu potoku práva žádného nemá jmieti. (V týchž knihách TertioWenceslai.) z
fNález o potok, kterýž se ve dskách nejmenuje.) v jedné a Zachae z Svébohov s strany
Rožmitala
:
:
(Oji.)
q. 10.
V té pi Mikšíka z Chrustnic s OldiJindichova Hradce o list a o ležení, v nmžto Oldich jest za krále uherského Zigmuuda rukojm jemu Mikšíkovi s jinými jeho spolurnkojmmi v témž listu, páni na plném saudu nalezli Ponvadž Oldich z Hory Kutny to provedl, že jemu Mikulášovi dv st kop grošuov dal, aby ty peníze na diel jeho Oldichuov vzal, a pakli by jich v diele jeho vzieti nechtl, tedy aby tch dv sté kop gr. dal zase jemu Oldichovi a listem kterýž má, napomínal rukojm své. A jestliže by pak ml král co s Oldichem initi o již jmenované peníze, o to on k nmu hle. I dáno Oldichovi za právo. Léta MCCCCX. (Tertio Wenceslai.) a) (Xález o rukojemstvl).
chem
z
:
(Oji.)
62 III.
Weiic.
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
6.
h) Nalezli vuobec za právo
spolu svdily,
Pakliby
muž
tehdy
véno
:
Jestližeby kde dsky muži a zené
jejieho dielu
nemuož
ani pro-
zavaditi,
na tom statku,
tehdy toho statku naped vzieti má polovici, a druh polovici v svém vén držeti má, jestliže jest za jejie dosti, vedle práva vnného. Pakliby nebylo, muož k píjemci hledti. Pakliby píjemce nebylo, tehdy, kdež jest vznešená (O tom rozsudek III. Wenceslai Q. 10). dati.
jí
—
(ZZVlad.
vložil
Arch. V. 188.)
c) (Nález o tom, kdež muži a manželce jeho jim ze spolku a nerozdieln trh svdil.) Nalezli za právo Ponvadž trh svdí :
Matjovi
Machn
manželce jeho, že on Matj nemohl jest zavaditi dielu eené manželky své, než toliko svuoj diel, a nic viece. A mla-li jest ona který diel od eeného Matje vna na již eených ddinách a vno její zápis pedešlo, v tom on Jaroš jí nemá pekážeti. Z toho dáno Machn za právo (Tertio Wenceslai Q. X). a
(Ojií:
—
Ttúmh. -
Arch. II. 375.)
R. 12. Tak jakož jest na a) Barones in pleno judicio invenerunt: pány vzneseno, kterýžby pán glejt ml vel aliquis communis tcrrigena vel homo ped mocí i ped právem, že na toho nemá býti žalováno, ani on na jiné, a jemu ižádná odpovd nemá býti a páni o tom gleitu nic nalézati nechtie, než si possunt se partes dobrotiv smluviti, to páni rádi vidí (=: 1410, 20. Dec). ;
\ ,
O
(Treh.
—
Miis.
—
Talmh.
—
Vienn.
—
Arch. 11. 375).
Nález obecný panský: Ktož by kolivk ml kleit ped moci a ped právem, na takového nemá žalováno býti, a on také nemá na jiné žalovati nebo páni v takovém kleitu nic neráí nalézati (Tertio Wenceslai R. XII). ;
(Ojí.)
Aby již eský neglejtoval, ani glejtovati mohl nižádného ped saudem zemským (O tom v tetích Vácslava R. 12.). h) Nalezli
viece
žádný
za právo páni na plném saudu všem vuobec
:
král
(ZZVlad.
—
Arch. V.
9.)
nalezli Ponvadž Sigmund Pikna k svým ddinám c) Item bez odporuov pišel spravedliv, a do smrti držal, a tch dále nezavadil, že po jeho smrti ty všecky ddiny joho na Královu Milost sú spravedlivé pipadly, a na to sú dali králi za i)rávo, a on dal :
memorialcs
(=::
1410, 20. Dec).
(Ut supra ad
a).
—
6.
)
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
Nalezli vuobec za právo
63
Jestliže kdo chce z škod z jaké škod útratních pro pi, ten má pt nedl najped suchými dni anebo ped svatým Iferonymera do Prahy pijeti, k starostovi komorniiemu jíti a žádati pohonu. A záplat od jednoho pohonu, má státi na ty asy a na ty roky a v témž miest, jakož se nahoe o ddictví píše. Než pro každú jinú vc muož každý dv nedle ped suchými dni neb svatým Jeronýmem pohnati. A na ty roky a v témž miest, k v)-hlášení puohonu i k pe vedení, má puovod a pohnaný státi tak, jakož se o jiných puohoniech nahoe píše (Tertio Wenceslai R. 12). (ZZVlad. Arch. V. 22. Cf. ib. 21.)
samy pohnati,
:
Hi.
Wen».
iv.
Wf ne
krom
mé
—
—
e) Nález o vno Uršily vdovy po Jiíkovi z Hory s jedné a Jakuba Pyska s di-uhé, o vno Uršily o ti sta kop gr., kteréž má na Rabštein a ve Lhot, vedle toho jakž jí dsky vna jejího plnji svdí. Kterýž Jakub jí na tom inil pekážku právem i listem Horským. Tu páni slyševše dsky vna Uršily, i nalezli za právo: Ponvadž jest rok dán do pátku suchých dní adventních skrze pana komorníka, že ml státi na den jmenovaný pede pány. I rozkázali, aby ona Uršila pi svém vnu ostala podle desk svých, a ty listy kteréž Jakub pede pány ukázal Horských, ty nejsú na pekážku
vn
Uršile
vnu
jejímu (Tertio "Wenceslai).
(Ojir.)
Quarto Wenceslai. 1411—1413. C. 16.
Barones communiter invenerunt Quod quicunque o zemská aliquem by pohnal ad jus spirituále, že sú páni na tom ustavili i nalezli, že to nemá býti, a že úedníci královi s purkrabí Pražským mají to staviti mocí královu. A ktožby pohnal, anebo ktož by ten súd ped sml vzieti: tomu úedníci královi s purkrabí mají v jeho obroky a v zbožie uvázati, a ty tak dlúho držeti, až by pohnanému za škody a za náklady dosti odestalo. Pakli by ten ktož by pohonil, nic neml tehdy purkrabí Pražský a úedníci královští mají jej jieti a jej vziti a držeti na královu milost a na panský nález. A též má se tomu státi, ktožby postúpenie pe uinil. Neb KMst tomu chce a páni, aby o zeraskú vc ped nimi ml súd býti, a o duchovní ped arcibiskupem, jakož bylo od staradávna (A to jest provoláno nahoe na hrade i dole v 1411, 15. Juniij. :
s
vc
s
s
s
:
mst
=
(Arch. II. 376.
—
Cf.
Ondeje
z
Duhé Výklad
90,
Arch. II. 508.)
^
j^ ;, ''
64 iv.Wiic.
Senteutiae a jiuHoio torrao Bohemiae latae.
6.
Nalezli za právo, aby nebylo pbouv o ducbovníniu (IV. WencGslai C. 16. Barones).
O saudu
(Nálezové,
O
zemském.)
ducbovní právo polináno Barones communiter invenerunt).
16.
O
(Nálezové,
zemskau k právu
vc nemá ped
zeraskú
"Wenceslai C.
vc
býti
(4.
žalobách.)
duchovní že jest nkdy prvé ped asy byl, to se nadskách a v náleziech panských, a zvlášt v IV. dskách Vácslavových E. 16. Páni nalezli kdež stojí, že o zeniskú vc ped Slíd zemský má býti pohnáno a o duchovní ped arcibiskupa, jakož bylo od staradávna.
Sid
chází
ve
.
(Všehrd
I.
.
.
4.)
C.
17.
Barones invenerunt super repulsis Quod adhuc illi repulsores debent obesláni býti komorníkem, ut concordent cum D. Rege et DD. beneficiariis in terminis. Si vero non concordarent, tunc D. Rex cum DD. beneficiariis debent facere et pomstiti in illis secuudum |i y inventionem DD. baronm prius factam (1411, m. Junio). (Treh. Talmh. Arch. II. 377. Cf. III. Wenc. G. 17.) :
—
—
—
C.
20.
Páni v té pi mezi paní Žofií královu s jedné a Janem KruPonvadž dsky vnné strany drahé o Albrechtice nalezli paní Žofie králové jsú starší nežli list neb majestát Jana Krušiny, že dsky mají ostati proti listu, a že list desk pesvditi nemóž (1411, m. Junio). šinu
s
:
(Talmh.
—
Nalezli
za
Arch.
II
právo než
377.)
Ponvadž dsky vna
:
eské
jsú
ostati
proti listu a že list desk
pány
léta
staršie
MCCCCXI,
list
feria
paní Žofie královny
majestátu Jana Krušiny,
že
dsky
mají
nemuož pesvditi. Stalo se pede VI, quatuor temporum Pentliiecostes
(Tertio Wenceslai). (Ojí.j
Desk listem pesvditi nemflž in
causa Sofiae). (Náletové,
O prvodu.)
(4.
Wenceslai C. 16
Barones
6.
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
65
N. 20. Barones in pleno judicio, auditis tabulis dotalitii Annae re- iv.Wcne. Audreae do Zlenic, invenenmt pro iure Quod ipsa Anna
lictae olim
:
juxta suas tabulas dotalitii debet nianere,
et Jbijrgiuvius^ debet
eaui
eandera doteni iuducere, et contra Puotam de Castolovic et Annám principem matrem eius defensare, et quidquid census et mi-
super
nutorum dictos
sibi
Puotam (Talmh.
Annae in eius viduitate est receptm, et matrem eius Annám debet restitui.
—
má
Purkrabie nejvyšší
dsky
vna Anny
(Všehrd V.
Ak proti
tm,
sibi
per
Arch. II. 378.) v
vno
úadu
mocí
nález jest v IV. knihácb Vácslavovýcb N. slyše vše
boc
20.
svébo uvoditi (Toho Páni na plném sudu
etc).
12.)
tomu tak uvedené vdovy v vno její najvyšší purkrabie má ktož by jí v tom pekážku inili, mocí úadu svélio brá-
/ í '
a což by koli úrokóv v jejím vdovství a jinýcb užitkóv z jejíbo vna ped postúpením a uvedením vybráno bylo, to jí má všecko navráceno býti (Tobo všebo dóvod v témž nálezu svrchu ukázaném). a
niti
bájiti,
(Všehrd V.
12.)
Primo Mat thiae. 1414—1415. G. 14. a) Barones communiter invenerunt
Quod juramentum non sit hoc regno Bohemiae: „Na tom i)nsabám, jímž mne Kujal viní v této žalob, tiem sem jemu niímž nevinen; tak mi Buoh pomábaj i všickni svtí!" A zmte-li, ztra; pakli nic, ale Buoh jemu pomohl (= 1414). aliud,
nisi
coram
istud
(Talmh.
-
beneficiariis
:
Arch. 11. 379.)
Písahy se zmatkem jsú tato slova: „Na tom písahám, ímž mne Kujal viní v této žalob, tiem sem jemu niímž nevinen; tak mi Bóh pomáhaj i všickni svtí!" (Ta písaha v tch sloviech jest napsána v I. Matjových G. 14. Páni vóbec nalezli.) (Všehrd II. 23. — Pisahá pohnaného v táž slova. Ib. II. 24.)
Písaha za nemoc na vyhlášení „Na tom písahám, jakož mne pohnal Petr z N. z i)ychu takového atd. že jsem nemohl státi na svém roce na se hnaném proti Petrovi z N. pro nemoc: tak mi :
jest
Bóh pomáhaj!
(I.
(Nálezové,
Jlr«6ek: Codez
i.
in
O U.
Mathiae G.
14.
Páni).
jjiísuhách) 2.
5
j
MaUii.
66 Matth.
Sententiae a jiulicio terrae Bohemiae latae.
6.
b) Barones super quodam homiue muto invenerunt: Ze ponvadž jest ten jistý Bohem poražen, a má rozum pirozený, a umie rozkázati kýváním rozumné, že muož klásti ddiny sv komuž chce
ve dsky
(=
1414).
—
(Talmh.
Arch. II. 379.)
Nalezli vuobec
1414 (Primo
léta
(ZZVlad.
za právo
Matliiae G.
—
páni o
nmém
(ut
Stalo se
supra).
14).
Arch. V. 169.)
c) Když kto sirotka let nemajícího k sob na spolek pijímá takového spolku má král sirotk(3m dopustiti; neb to jest l)ez škody sirotí; neb v tom spolku zbožie toho spoleníka, kterýž sirotka k sob pijímá, na sirotka po smrti spoleníka pichází, ale zbožie sirotie nic; a také kdyby sirotek umel, a spoleník, kterýž jest :
jej
k
psati,
G.
sob
na spolek pijal,
komuž
sirotka
pebude,
móž
své
chce, a jest jeho zbožie isto (Nález o
zbožie
tom
za-
Mathiae
I.
14. Páni nalezli).
(Vhhrd VI
15.)
Kdož koho k sob na spolek pijímá, nme-li, kdož pijímá: Ume-li tehdy ten statek spadne na toho pijatého. Ale zase ne tak ten kdož jest pijat, a ten kdož jej pijal, jej pebude: tehdy ten muože statek svj komuž chce zapsati (T. Mathiae G. 14. Páni nalezli). :
(Nálezové,
O
spolkli.)
Jakož Petr okázal dskami pí-ede pány, že jest byl pijal na spolek Vácslava a svil jemu ddin svých, a jinému žádnému, a ponvadž on Váfslav jest umel, že on Petr z svých ddin muože uiuiti co chce a ddiny jsú jeho istý (Primo Mathiae G. XIIII). (Oji.)
G. 15. Quodsi alicui I). Rex dederit ali(iuam devoa) Barones com. inv. lutionem, quod is cui datum fuerit, debet proclamare in propinipiiori civitate a dictis bonis, ubi jacent; et rccii»iendo camerarium Pragensem debet intimare illi, qui dieta bona tcnet et possidet; et si :
solus non fuerit domi, tunc ipsius i)ro(uratori aut familiae; et noti-
hoc vicinis duobus mata: veniat et defendat, (1414, 2. Oct.). ticare
(Tulmb.
Páni
—
Treb.
obecn
-
nalezli
vel tribus, si
Mus. sú
:
quia talia bona suut prodaquani D. Rex
quis habet jus melius
—
Arch. II. 379.
Jestližeby
komu
-
Cf.
Vhhrd L
král JMst.
dal
3.)
kterú
mst
kterýmž dáno bude, mají provolati v najbliž^iem a vezma komorníka Pražského, má dáti od téhož zbožie kdež leží
odúmr,
že
li,
;
67
Sententiae a judicio terrae Bohemiae latae.
6.
naped eené
zbožie drží a jím vládne; a jestlijeho víedníkú anebo šafái nebo eledi jeho: (i) oznámiti to súsedóm dvma nebo tem, že jsú taková zbožie provolána: aby pišel a odpieral, jestliže má kto právo lepšie To se stalo ped pány na plném sandu léta bonežli král JMst. žieho 1414 v úterý po svaténi Jeronýmu (Nález v prvních knihách
vdti
tomu, ktož
žeby sám doma
neby),
Mathiae G. 15). (ZZVlad.
—
i-
M«tth.
tehdy
Arch. 312.)
manského neb dvorského: chce-li kto lepší právo k nmu mieti, jeda odi)oruj u dvorských desk, nechce-li zmeškati (V I. Matjových G. 15. Páni vbec nalezli).
Když
se zboží které vyvolává podle práva
O odpoich.) pi mezi pannami
(Nálezové, h)
súzení o
y
té
panský súd vyšší i nález? vyšší panský súd a nález. (Tolmb.
lez
z
Hradan
z
domu Kapléova na
nkteré ddictví n desk dvorských, mohú-li
—
—
i
nalezli,
že
se
se odvolati na
odvolati
mohu na
Arch. II. 379.)
S sudu dvorského móž se kto chce na súd vyšší panský odvolati (To stojí v I. Matjových G. 15. Páni nalezli.) (Vnehrd
a
ná-
I. 3.)
Z saudu dvorského muože se kdo chce na saud odvolati (V I. Matjových G. 15. Páni nalezli). (Nálezové,
O saudu
zemský
vyšší
dvorsJcém.)
(Nález o tom, že z dvorského sandu muože se odvolati k zemskému.) Tu kdež paní z Kapléova domu na Hradanech otázku uinily na pány, mohú-li se odvolati na panský saud vyšší, nalezli Stalo se za právo: Že se odvolati mohu na panský saud vyšší. pede pány v úterý po sv. Jeronýmu (Primo Mathiae .). .
.
(Oji.j
Secuudo Matthia;.
ii
iHatth.
iii
Maííh.
141G-1417.
Tertio Matthiae. 1418—1419.
A. 27. Ktož pro neplnnie a dosti neinnie
listu laje
a haní, a spra-
nemóž má je právem zemským vedle nálezu starého dobývati (Dóvod toho v íll. Matjových A. 27. .\ jestli že b} kto komu plniti nechtl atd).
vedlnosti listovní
(Viehrd
I.
tiem
r,.)
lániem
ani
hanniem
dobyti
:
(58
7.
Kniha starého pána
z
Rožmberka.
— Liber doniiiii a Rosenberg.
7.
Kniha starého pána
Rožmberka.
z
—
Liber
domini a Rosenberg. Eximium juris slavíci in Bohemia monumentm idiomate boeniico scriptum Liber est queni Palacký a. 18:^5 „Libním Radoslai," Kucharski in coilectione sua antiquorum juris slavici monumontorum (Xajdawniejszie pomniki prawodawstwa narodów slowiaskicli" (1838) „Práwa zemé eské" „Jura terrae Bobemiae" appollarunt. Codices autem in quibus hujus libri contextus reperitur, referunt eum ad dominm a Rosenberg, libruni hisce verbis vel inscribentes vel concludentes „Práwa starého pána z Rožmberka," ,,Prá\va pána starého z Rožmberka" (i. e. Jura senis domini a Rosmberk), „Práwa kteráž byla u pána starého z Rožmberka" (Jura qnae fuere apuil senem dominm de R.), „Práwa ježto je jml pán z Rožmberka" (i. e. Jura quibus usus est dominus a R.), atque Lobkovicicnsis boc etiam addit „Práwa starého pána z R., nkdy sudieho zemského" (i. e. jura senis d. de R., qni olim judex terrae fuit). Hic autem baro vel dominus nemo alius uisse potest, uisi et pacis et belli artibus clarissinuis Petrus a Rosenberg, qui inter a. 1-280— 90 natns, mortuo pate Henrico a. 1."no coenobium Alto-Vadense in Bohemia, cnjus sacerdotibus studiorum causa commissus fuerat, reliquit et ingentes possessiones, qnarum hercs exstitit, adniinistrandas susccpit. Statini postquam Joannes Luxemburgensis rex Bobemiae creatus est, Petrus factus est summus regni camerarius, (jno honoe et numere brevibus intervallis temporum interjectis, dum vixit, unctns est. A. 1340 rogni capitaneus fuit. Atque ille non soluni aniplissiniis honoribus perunctus est, sed etiam bellica laude floruit, quipjje qui cum Joanne rege proelio in Gallia cum Anglis conunisso intcrfuit victoriamque ad Gallos sua ortitudine transtulit. Mortuus est 13. Oct. 1347 in coenobio Altu-Vadensi, quo paucis mensibus aute obitum se contulerat, quum exeunte anno 1340 magistrátu summi camerarii se :
:
abdicavisset.
Camerarii dignitate reperimus d. Petrm functum uisse aa. 131-2, 13-24, 133()— 40, (piam ob rem jus terrae penitus novisse potnit -20, neque est cur dul)itennis, quin ij>se librum suo nomine nuncupatum conBcripserit, quoniani quum iu coenobio litcris inibutus esset, scribendi erte fuit peritus. Senis autem nomen merito ei obtigisse videtur, qui quum inter mortuus sit major aa. 1-280-90 natus esset et a. 1315 uxorem duxisset, aunis sexaginta. Quaeritur quonam teni])ore liber ipse conscrii»tus esse videatur?
1318
At quaestiouem ipse liber solvit. Scriptus est enim aute quam Nova Urbs Pragensis es condita, (piam a. 1348 conditLim esse scimus; nam „utraque urbs Pragensis" ibi connnemoratur (méšenín v Praze obú méstú právo má...), quod ut de Majore quac etiam Vetus dicitur, et de Minoro Civitate Pragensi intclligatur neccsse est. Scriptus etiam est antcquani cpiscopatus Pragensis ad nonicn ct dignitatcm sedis archiepiscopaiis est luovectus, ergo ante a. 1344. nam in contextu libri soluni episcopi iiomeu usurpatur.
Kniha starého pána
7.
z
Rožmberka.
69
tempus, ante quod liber conscriptus n o contextu ita de judicio Pi-agensi agitur ut inde
Difficilius est determinare
In
est.
toto
quidem
libri
appareat sub jiirisdictioneni ejus totara Bohemiam fuisse subjínictam, attamen judicia provinrialia sivé minora nondiim fuisse sublata. Ordinis judiciarii regiihiP, qiiae hoc libro continentur, tan> porfectae absolutaeque šunt et tantam casuum varietatem complectuiitur, ut inde de antiquitate supremi terrae judicii judicare liceat. Ei pon-o qui huuc libruni scripsit, et emptionum tabulae et citationum notissimae erant, quas utrasque jam a. 1287— 9'2 inGrossorum tandem et hallensium Btitutas fuisse constat (Cod. II. 2. 5). mentio, qui nummi a. 1300 in Bohemia cudi šunt coepti (Cod. I. 101), id Bignificare videtur, librum post annum 1300 esse conscriptum. Denique si meminerimus, Plichtám a Roždialowicz de quo in libro Bermo est, alibi et quidem in tabulis citationum a. 1319, altero loco reum citátm altero actorem in jus vocanteni, commemorari et anno 1820 e numero judicum terrae fuisse; porro si meminerimus, Ulrici (Oldich) a Pacov (in libro Andreas (Ondej) a Pacov dicti) nomen in tabulis citationum ad a. 1318 legi; tandem si reputabimus, dominm Petrm a Rosenberg eo temsententiam eam ampore jam per aliqnot annos regni camerarium fuisse plectemur, qua probatur, librum i uter annum 1320 et 1330 ser i ptum esse. Vetustissimum exemplár libri Rosenbergensis manu scripti est, quod inter annum 1358 61 conscriptum, nunc ad tabulas judicii cnriae regalis Pragae asservatur; folia habet .58. Caetera exempla šunt 19, unde jam P. Bohuslaus Balbinus (1(521 lfi88) exstare librum hune noverat (ibi et vetuDe Btissimae leges illae quae a latore Roseubergicas veteres appollabant. :
—
—
leg. vetustis).
Editio princeps verborum contextum ad fidem manuscripti exhibena curavit Palacký, nititur exemplo tabularum judicii cnriae regalis, habetque lectioiies varias ex aliis codicibus sumptas. Recens interpretatio latina curante Hanka tacta, typis descripta est iu libro Kucharskii supra mcmorato. Ejusdem Ilankae est intei'pretatio germanica, ad tabulas judicii curiac regalis deposita. Nos quum contextum verborum Libri domini a Rosemberg denuo typis describendum curaremus, exemplum ad tabulas judicii cnriae regalis depositum potissimum secnti sumns. Ejus autem initium mancuin est, nam primi qnatuor articuli dcsunt, qnos tamen ex aliis libris mauuscriptis cognitos habemus. Dein duobus locis articulorum ordinem perturbatum exhibet, nam Praeterea capita IV, VI et VII (Palacký) ad „('itationcm" non pcrtinent. pars extroma non est integra ; nam secundum capitum diiuimerationem quae articnlo XI. (Pal.) continetur^ caput XIX. excipiant oportet alia capita 29
quam
{()
meziech etc).
nam
Verumtamen primitus tria capita IV., VI. et VII.
modo
fuisse liber plenus et integer videtur; ex mimero eorum šunt, quae desiderautur
;
illa
tantura-
alieno loco šunt inserta.
differt,
Noster autem libri contextus ab eo quera Palacký edidit, hactenus quod capita eodem quo in cap. XI. (Pal.) indicantur, ordine se
excipientia exhibet.
Editiones
:
Kucharski A., Antiquissima monumenta juris Slovenici. Warszawa 1838. Palacký Er., Archiv éeský. I. Pragae 1840. Dissertationes
Palacký ního.
Vr.,
M. Maciejowski
:
Pomcky
kii
poznání staroeskóho práva a
ádu
1835.
W., Historya prawodawstw S/owiaskich. Ed. II. Jireek Henn., Kniha starého pána z Rožmberka. CM. 1862.
saud-
.:M
(,
Ti
'
V"-' '
7()
Kniha starého pána
7.
,
'"^ z
'*'•
Rožmberka. A'
A. (O p ó h o n I.
u.)
O komorniciech na póbon. t.
A.
I.
Ktož pojme komorníka Pražského na pohon, má právo ot nho dáti, jemuž porueno jest je rozdávati, ti halée; a ot peeti, to je jenž zemskú peeC dává komorníkóm, právo dáti dva halée písai, jenž dskami vládne, nebo komuž poruic peeti rozdávati. 1.
;
2.
V
hrazské
poprav právo jedniem komorníkem Pražským
poprav, v niež pohon a proto komorhaléóv j)0 cest sm i tam, doudž A k svdení póhoua právo jest jemu dáti nevrátí s póhona. v hrad jedinú veei, a nazajtic jedinú obje, a viece nic, a ztravu pohoniti, proto že je v
tej
;
dáti dva a tidceti
níku právo
s
/ /^
^ sm i
i
tam.
V
poprav Pražská nemóžc
pohoniti jedniem komorpoprava má také komorníky toho suda. 4. V jinú popravu Pražská poprava: Komorníku Pražskému právo jest dáti za jeho chodbu šestdesat haléóv, to jest pt grošóv, ježto pohonil; a chcc-li póvod svú volí, aby on sám komorník Pražský dobyl sob komorníka ot úada tcj popravy, v uicž mu jest i)0honiti s ním, daj jemu pt grošóv, ješto komorníka má jraieti mensieho úada, a ztravu po cest sm i tam, douvadž s s póhona K svdení póhona právo jmá dáti v svéj hospod jednu nevrátita. veeeti i objcdvati obma. -^ Pakli póvod chce sám komorníka dáti Pražskému komorníku, toho úada, v kterémž kraji budeta pohoniti: tehda póvod dáti má právo dva a tidceti haléóv za jeho cliodbu, že za to požene. An vyprav až do hrada, aby pišel pohonu svdit jeden groš dáti, až- domov aby tó vrátil, vysvdiv pohon; takéž druhý groš, to je za jeho ztravu. —»j Pakli póvod chce jemu ztravu dáti tehdy k svdení do hrada i s hrada doraóv nedaj jeho práva jedno dva a tidceti haléóv. Když pojme komorníka na pohon póvod: jmá právo dáti 5. panoš,* aby dovedl komorníky kde pohoní, a ztravu jim dáti po komorník nechce boz toho cest, donudž s s póhona ncvrátic, býti; nepošle-li s ním, ani sám dovede jich, kde pohoniti, a proto ;Pakli chce komorník sám so dovésti, pohon zameškán*: i sšcl. aby pohnal bez pivedcnie: o to móž póvod s komorníkem ujednati, že posly tcpú podle komorníkóv. Když se všiem právem dic, vesda pohon prošel. G. Když komorníku ztravu na póhou dáváš: daj jmu na don jeden groš, nebo což móž groš zastati, takéž lirazskému, jako raen3.
jiné
níkem do hrada,
že
ta
s
:
:
a
—
|}.6
fcieho
úada. Když
7.
o
s
jednoho chleba mnoho póvodóv na pohon
vtM*JL»-}
,
4
íov.»^
/
A^ ívC-*>rtf
;
komor-
7.
>
Kniha starého pána z Rožmberka.
bt
u/[(ífX' ^'
právo jmajú vzieti, jakoby jeden póvod byl, že js spoleníci; proto jedno mýto, -f/) Pakli jsú mnoho póvodóv, a jsú dielni, a jest ot nich jednoho pohoniti: právo jmá každý póvod dáti ot sebe níci
A. .
i.
i
'"
zvhisti komorníkóni mýto, jakoby pro jednoho šel, že je každý hospodá, Když póvod chce v jednej poprav mnoho jich pohoniti 8. komorinkóm právo z jednoho mýta všecky sehnati, jakoby pro jednoho penieze vzal za pohon, že v jednej popravo. Pakli póvod chce ve dvú nebo ve tech popravách jedniem komorníkem hrazským pohoniti: právo póvodu dáli komorníku ot každé popravy mýto, též jakoby ot jedné dal, protože v každcj poprav právo do.
:
—
komorníka, a trhy pohoniti. 9. Všecka poteba, což komorníkem právo zdicti, což pohnati nenie: to móž vše jedniem zdieti; jedno že na úmluvu, nebo rok dáti, nebo což komorníkem zdieti: to jedniem komorníkem. 10. Když póvod dá komorníku svój kóíi, že na nem sndé pohon, nebo na úmluvu, nebo kterúž kolivók potebu: jest polovice byti
mýta póvod pevuzen, že
kon
požicil,
/nameuáuu, kak je koho
II.
právem pohouiti ženatého.
s
11. Když ženatého vládyku pohonie k hradu: právo jej komornikem hrazským pohnati trhem a doma, kdež ženu zastúpí na jpjé
:
A.
li.
sboží.
12.
Ac
jej
zastúpí v
Pražše
:
tehda
pože
hrazský komorník
a oi)t trhem, k kterémuž najbližc s ženu v ty asy pisedí. i;^. Pakli ženatého vládyku pohonie k hradu z jiné popravy, právo jej hrazskému komorníku pohnati z dalšie než z Pražské: trhem v hrad, a potom pojina hrazský komorník té popravy, v niež
sám,
sob komorníka
úada, jenž bude s ním pohotéj poprav, jehož pohoní; a potom tihein v tom mst, v jemž|júd bývá, ot nhož úada pojal k sob na pohon. To uiniec: potom bpt trhem, blíže které fmá pohoniti, niti:
k
ot
u dvora, kdež ženu jeho zastúpí v
—
msto
jtíleží, jež
ottud na trh chodio
pohota oba komorníky trhem
a
s
toho sbožic,
s
nhož domcm^
nebo jmáta spolu v jedno slovo "svditi. Cožby jinak uinili, ten pohon zti*accn, aby komorníky poznala (kúc): „Jakž ny je póvod pivedl ku pohonu, tak jsmy sehnali,'* Když chce komorník v kterém 11, koho pohoniti^ trhem: právo osvditi toho msta richtáovi a dvma konšcloma, koho chceš trhem pohoniti; proto, zda-by jenž i)ohonn otpieral a ka: „Nepohonil trhy v tch mstech, k nimž písezu, a dokládaju toho msta tch, jež kon\oniík jmenuje, by jim osvdoval, že ^„ trhem pohoní k tomu roku." -ryi, Kdyi s pohnaný proti komorníku '''^' pohnali,
—
;
mst
m
s
s
m
"•
72 A.
Kniha starého pána z Rožmberka.
s právem trhy úad právo jmá po k richtái a ke dvma konšeloma, júž s komorník dokládá, aby po svém list povdli na jich vieru i na jich dušu, co jim známo, -ý- Když richtá a ta konšely vyznaji, že jim známo, že je jim komorník osvdil, že jej pohonil v tom mst trhem k tomu otpieral. 44 Pakli oni by nevyznali, roku: ten pi ztratil, jenž by jim komorník co osvdcieval. by jej trhem k tomu roku pohonil: ale pohon ten jistý sšel.
o to zdvihne, že ho nepohouil
II.
;
slati
s
j.í!
15.
*.\
Když pohonie komorníci:
právo jim sehnati,
kdež jeho
trhem, nepropúšijíce nedl. Což propustie nedle, to je tvé duše, au vyzná ten ne s právem sehnal a dokládajú ukrátil den, v nmžto jej pohonil: doctú-li s, že je zameškáno, proto pohon ztracen i pe.í" Pakli komorník požene, ano viece nedl v póhon, než právo, a vysvdí, který den pohnal: doctúce s, že je nedle
žena
sedí, :
f
s
;
pestúpil, proto pohon ztracen, že je ne
s
právem ho
sehnal,
i
pe.
Když komorník pide k dvoru a pohonie: právo mu vypanoš nebo samého pána, i povdicti mu, ot koho pohoní,
16. zvati
a k kterému roku,
i
k kterému iiadu
s
tet povdieti komorníkovi, jenž slyší ot koZamešká-li pohoní: tu i morníka pohon, že nesedí s svú ženu tu, otad panie ncnie, když je to jeho sbožie, a je pohon prošel; že na svdení póhona die-li pohnaný: „a já tu s ženu ncsezu," a komorník:
17.
a
s
„mn na póhon u dvora nic nikýmž ncotpieráno, by tu se paú nesedl," proto s právem pohon prošel. 18. Proto když komorníci pidú k dvoru, a kohož uzie tomu právo ieci na tom dávajíc mu rok vdti pohonný z dvora, :
miest: ,,Vz komorníe, že sde panie nenie; nevríš-li, ale hledaj Aby komorníku ze vsi lidé povpanie v domu, že sde nesedí." dli, by pani doma byla: když u dvora otpierajú, že panie tu ncnie, to je právo komorníku po všem domu hledati, když je pobiezcn. „hledal jsem, nezaNcclicc-li komorník hledati,_a je pohon, že die proto pohon sšet. stúpil sem," vysvdije pohon 19. Když otpierajú u dvora komorníku, že panie nenie tu, 7j a nepobiedí ho aby hledal, le bud u brada, le u tvrze, nebo u dvora: ten je pohon prošel. '-^ Protož když otpierajú, že tu pani aby hledal že tu nesedí a tu inhcd právo pojieti komorníka panie nenie, že jinde sedí; éci: „Komorníe! raiž jíti, libo-li, na hrad fnebo kdež kolivk bude), hledaj, a já t všady zvozi, i koKdcžby ho nevpustil, nebo neotemory otvieraje, kdež tob libo." aby tu nikda vel tóch dveí, ježto komorník vzcchtl-by hledati panic nebylo, a je ottad pohon prošel, že nodnl hledati, by tu pani nenalezl, nebo Nebo komorník hledal byla, a pobiczeno hledati. nechtl hledati: tudy pohon sšel. 20. Když kto s ženu sedí purkrabí na cizicm hrad ot kohož:
:
.
"
.*;
'
,
:
,
—
:
i
•
7.
Kniha starého pána
Rožmberka.
z
'
TS^-^^^m^J
kolivk, a chce by na pohon prošel ten póvod, jenž pohoní: tehda hrazský komorník, jniaje s sob druhého komorníka ot úada toho kraje, v nmž kraji ten hrad leží ku poprav, s nhož chceš purtehda potom s tiem vezda krabí pohoniti, a když poženeš s hradu komorníkem té popravy pože trhem hrazsk}' komorník v tom mst, v nmž sob komorníka pojal; a opt druhým trhem v tom mst, A potom opt hrazský komorník, kteréž najblíže k tomu hradu leží. pojme komorníka ot toho úada, k nmuž popravu sbožie i šed, kdyžby mohlo nebo jest toho purkrabic býti, jeleží neda-které, hrazský komorník jmaje toho hož sú s purkrabstvie pohonili úada s sob komorníka, i pože s jeho sbožie trhem v tom mst, kdež ot úada komorníka pojal. A opt trhein vezdy oba komorkteré blíže trhem leží niky, i vsdy spolu, požeta v tom mst, neotpieral pohnaný, a ka: ^Nek tomu sboží msto; proto, aby pohnal mne tu trhem, ježto moji ludé chodie na trh s toho sbožie, po nichž bych já pohon mohl zvdti." Což tak nepoženc, fu pohon ztracen, 't- Proto kdyžby s purkrabstvie pohon prošel, a s jeho ddiny jakúž jmá, neprošel, že ncpohoneno, proto že žena sedí na hrad a na sbožiú nic: proto že se sbožie ncpohoneno, tehda pohon sšel, že z cizicho sbožie^pohnáno, a na cuzic sbožie ncmóz vzvodu vésti. na vysvdení póhona brání, tak je ne s právem pohnán zamešká pohonu otpierati, ale tehda pohon prošel. 4^ Pakli pakli pohonie s jeho sbožie, a djí komorníkóm: „Nesedí sde se paniú, sedí na purkrabství:" proto sšel póhcn, že ho také ottad nesehnal, hokdež s ženu sedí, že die na vysvdovaní póhona: „Pohnal lomkem, a já paniu jmám." Pakli zamešká pohonu otpierati, ale tehdy pohon prošel.
a.
,
.
II.
t^*
>\
:
— :
^,,^,^
,
^
-^^
—
'
•
''
"
'
a
s
A
s
;
s
—
m
s
Kdež komorníky tep u kterého pána dvora, a komortehdy komorník najvyšši a sudí jmáta právo kázati ve dsky vložiti, že je kmety nalezeno, aby jej pohonili jako holomka, 21.
níci
žalujú:
že k jeho dvoru
nesmjú komorníci
,
choditi pro bitie.
komorníky sženú, že jich nenie v kterej poprav, neb úad nechce ho komorníka dáti ale hrazský komorník pože týmž právem, jakoby byl s druhým komorníkem, a je pohon prošel. Na vysvdení póhona die: „nedán mi komorník," nebo die: „nenie komomíkóv." 22.
Kdež
:
23. se ožení
(Kmetó
:
Kdež holorakem sženú dva pohony, a do tctieho póhona ^ kdež žena sedí, právo tetí pohon sehnati, jako ženatého
nalezli).
dj
Kdež komorníci pohonie, a jim: „Pani jest u mše," nebo „na hodech," nebo „na pebyvcicch" a je pohon s právem 24.
:
prošel; to nonic otpieráno, že
25.
s domov
brzo vrátí, a
ele doma jest.
Pakli kdež komorníci pohonie, a otpicrajú, žo
sedl sde s ženu,"
a povédic, že sedl na
ciziej
dj
„Nedédiné u podružství: :
•
y/,
74 A.
právo sehnati
ale
III
Kniha starého pána
7.
ottadž,
kdež
s
Rožmberka.
z
ženii sedí.
Což
by
kterého
ne-
uinil: a je pohon sšel.
li,
26. Kterýž komorník kterého pána prosí, aby ma pijal zá pohon, aby k nmu v dóm nechodil když chce piújieti za sehnaný pohon, rok jmá dáti komorník, piveda pána ped úedníky, ped nimiž pohony svdie, nebo ped písaem, ve dsky vloží, že :
a
„osvduji, že on N. komorníku pijímá za pohon ot onseha (Jindicha) ottadto:" Kdežby jinak pijal za pohon, a tak neosvdil a je pohon ztracen, a komorník u vin, že na vysvdení póhona pohnaný die: „Nepijal sem za pohon;'' tehdy s právem komorníku lež dáti. že zameškal pohnati. Pakli vyzná, že jest za pohon pijal, tehda pohon prošel. Pakli pohnaný na s osvdí ped úedníky, ped nimiž pohon svdie: a je pohon prošel; nebo ve dsky na vloží, a ped najvyšším písaem osvdí, že pijímá rok státi za všic pohony, jakoby jej sehnal: tak jej je s právem sehnal. 27. Když komorník potká paní se pánem jedúc na cest: n^má práva polioniti, leduo vcsda u dvora, kdež bydlem sedie. 28. Když který pohon s kterého sbožie nebo otkad projde, že na vysvdení póhona neotpieral, by tu s zená nesedl: viec nemóž v druhém nebo i v tetím pohone otpierati, že je juž prvý pohon ottad nebo s toho sbožie sehnán, au na prvém póhon neotpieral, že tu jeho žena nesedí, že ottad prá\o ostatek póhonóv do> bnati. Ale jiným móž otpierati, ledno paní nemóž otpierati z té pe.
—
:
^
5^'
s
1^,
i
Když komu kto otepí
29.
stúpen na tom sboží,
s
nhož
s
póhonóv,
'
že tu s ženu neza-
sehnán, že proto pohon sšel
:
ale
zvz,
tž póvod pohnaného na vysvdení
póhona, nebo na otpieraní póhona: „Otkad iiobo „Kde sedí velí pohoniti, s kterého sbožie?*' s ženu?'' A když povic, s kterého sbožie káže iiohouiti, že jmá ottad právo povdieti, jakž ho poprvé potieží vlož ve dsky, že kázal sehnati. Vij Když poženu ottad, s nhož kázal pohnati sbože i tu panie, ženy jeho, nenie žie a je proto pohon prošel, nemóž ticm opierati, by s ženu tu nesedl, proto že (sé) tiem
s
s
s
:
j^^
a
:
.
s
;
s
na dcvnicm s
póbo
neotcpel, a ottad sé kázal sehnati, že
s
kryje
ženu.
dd
uy. júž ddinu dtem svým Když poženu koho s tó ve dsky, tak že sstúpil, a sám otec sedí s žcnú na tom sboží, však pohon sšel, že Plichta jež dtem ve dsky vložil, a vládne tiem ekl: „Sudí!, viztcž na kmetiech, Icst-li. p(Vlio|i_ ssel» otpieraje odtad sehnal, jež má ddina nonie, ledno synóv mých,' že že
30.
vložil
:
s
m
sem jim
dal v
Rožalovicích
píšu u póhonicch,
^^
pohon.
—
ddina,
s
s
;
a dokládají
jiného sbožie, jež sem
Tehda póvod
vztázal na
s
desk, že
sob
pohnaném: „Povz,
niež se velíš pohoniti nebo pohimti, jiež
Tehda jmenoval ddinu.
s
ot jinavad
ostavil." .Proto sšel
si
sob
kde je ta ostavil?"
Když ottad sehnán, otnadž svú ddinu po-
^u.
7.
Kniha starého pána
z
Rožmberka.
75
tehda povdie, že tu Plichta s ženu nesedí. A nepohnal-li k tomu s Rožalovic, jež s ženu sedí proto pohon sšel, že je vdl. déve otpieral, že s jeho ddiny nepokde s ženu sedí. Tiem otpierá, že ho nesehnal, kdež s ženu sedí. honil ho, a juž „Pani nenie doma," jira 31. Když poženii komorníci, a
vdl,
a.
ii.
:
s
s
a komorníci
dj
dj:
„a kde jest?" neb „u pietelc bydlí"
:
.
«y
„U dcee pebývá," nebo „naho-
proto s právem pohon prošel, dech jest," na své sbožie vrátí s cnzieho chleba, a pohon zvic, kdy státi, že na svém hospodástvie neni. -K. Ale což by bydlila na cuziem sboží, svú ztravu jmajúci, neb hospodyní jsúci: to již na svém bydlí,
že
^ Vi
:
"f^lf^
s
že již
nepebývá; což by tak povdl, ^e tam bydlem
(prošel).-<.
''
( ^i^
f),L.JŠtl \<.
Znamenáno, kak
III.
je
bydlí ji je
^^>Í..L
'^:iJ^^'
'
kterého pohoniti,
pohon
'
žouy uojniá.
jen/,
v.
32.
pohnati
Kdož ho
jeduiem
1
o
mk a pohonic,
hrazským
hrad trhem potom komorník pože
najprvé právo
komorníkem
;
a
jej v
A.
iii
jeho sbožie, kdež najblíže chce, a trhy. 33. ku Pražsku sbožie popravu slušie, hrazský komorník sám, a trhy, k kterému trhu sbož'e leží najblíže. Proto požene sám, že je s toho sbožie pohnal, ježto raenšicho úada tu neni, nebo s
A
komorníka neni. jmá pohoniti hrazský komorník holomka s toho sbožie, jež je dále Pražské popravy v j^iném kraji, a jest úad, že móž s toho sbožie pohoniti v tej poprav k sudu tehda hrazský komorník jma toho kraje ot úada komorník(a) s sob tovaišem, a požeta tu trhem v tom mst, kdež úad, ot nhož pojal komorníka. A s jeho ddiny potom požeta, i tu nesedí dvorem, Icdno dajta tej vsi kmeti vdti, že pohoni(ta) k tomuto roku; a potom opt požeta trhem v tom mst, k nmuž sbožie najblíže trhem leží. Tak pohon prošel. 35. Holomek nemóže na svdení póhona otpierati (s) tiem, že nepohnán ottad, kdež dvorem sedí; proto že móž dvorem nesedti, ani eledi jmicti. 36. Pakli holomka trhy požene jako ženatého ale tiem s móž otpierati jako ženatý, že ho právem nesehnal. /~=^^^?>1. Holomka móž i)ohonifi k každému úadu, kterémuž jmá sbožie píležiec, že je všady domem, kdež jezdí, i dvorem na jednom sboží sedí hospodáem. Proto jej móž pohoniti, kdo 'sedí, menším úadem, kdež ledno ddiny nebo sbožie leží; že móž s prSvcm ot úada popravovati vzvodem k každému úadu pohon prošel, kterýcliž ddin je hospodá. 38. Pakli je holomek ot otce syn neotdlcný: a jej právo po34.
Pakli
'
•
:
a
:
/
a
;
hnati ot jeho otce dvora, a dohnati jako ženatého že u otce chlebí, a jinde miTJéšce díelu nedal.
;
proto že tu jmá, Protože když syn
^]
'
76
7.
Kniha starého pána
z
Rožmberka.
že na otcovo zbožie vzvedú, jakoby sám otec právo ješe otcóv spoleník, ^-. Ale holomka ot otce syna nedielného, toho nemóž pohoniti jinak, ani k jiným úadóm, ani s jiného sbožie k menším úadóm, s toho sbožie, ježto k tej poprav
A. iii.Jjprávo
ztratí,
že
fiztratil,
poprav
a otec v jinej
leží,
sedí
dvorem,
a syn u
nho
na
spole.
právem ztracen, proto že otec móž toho pohonu otpierati, a ka: „Syna mého pohonie sm s toho sbožie, a to je sbožie mé, že sem mu na tom nic nedal; poho jej ottud, kdež se
Ten pohon
mnú
sedl."
;" ';;
s
Vdovce
právo sehnati jako holomka, týmž právem, že ledno jako holomek, že ženy nejma. Vdovec mohl-by se otpierati lépe než holomek, že ho nepohnal u dvora jeho, kdež détmi sedí. Vdovce nebylo-by s právem k každému menšiemu s
";
V^;.
s
39.
nemóž
otpierati,
úadu
pohoniti jako holomka,
že
í^sedí"/ustavin dvorem
s
eledí,
jako ženatý. 40.
5r
Paniu
vdovu
právo pohnati ottad,
kdež vdova dvorem
s
a potom jako holomka trhy dohnati. Ale nemóž by ekla: „Nezastúpil mne doma," že je jako holomek. sedí,
otpieraj
s
každá vdova.
41.
holomka. rj
otpierati,
Takéž
Kmete vdovec
A
je
i
pani, že
móž takéž pohoniti týmiž iny, jako jmá též otpieranie jako holomek. i
42. Panny neb dveky právo pohnati ottad, kdež chlebí, a potom dohnati jako holomka. 43. Služebníka králova právo pohnati ped dvorského
sudieho k dvoru listem sudieho, jenž mu rok dává ped sob státi, móž stihnuti najbližší, ze všeho což vadí. Tehda právo rok dáti, za dvc nedli. > právo pohnati trhy tmi. Když do hrada za tkáe 44. pohonie koho, právo pohnati trhem prvým; tehda druhým trhem
a
^
Tkáe
právo pohnati v tom mst, kdež na druhého komorníka k sob pojal ot menšieho úada, jej s ním pohnati; tehda vždy oba komorníky jmáta opt pohoniti tetím trhem v tom kraji, kdež najblíže Když tkáe pohonie, právo jej msto piloží k mnlmu úadu. takéž svdom pohoniti trhy, i týmž právem, jako jiné domovité lidi pohonie. Ale proto jej trhy tmi pohonie tkáe, že svého nikde nejma domu ani sbožie, ledno tká s, že nenie zasedlý, a proto je
—
„otnikudž" sehnán. !
Biskupa právo pohnati kmofoni zemským v hrad, v jeho v jeho Jestli biskupa zostúpirkmet, kdež dvorem sedí. dvoe pohone, tehda pohon prošel. Pakli nezastúpil biskupa dvorem v hrad pohoniv: ale vesda daj prvé vdti domovníku nebo starost jeho v jeho dvoe v hrad, že pohoníš; a potom vcsda, kdež biskup dvorem sedí na zemi, opt pože jej komorníky, jako zeme45.
dvoe,
—
.
nína na zemi.
Ir
7.
46.
Kniha starého pána
Vy ššie úedníky
Rožmberka.
z
77
právo pohoniti kmetem, ale
menšie
A.
iil.
ako zemenína.
Purkrabi
Prahy
právo pohnati kmetem na jeho nebo nebu tu; ale potom právo vezda dohnati komorníky, jako jiného zemenína, s jeho sbožie, kdež s ženu sedí nebo bývá. 48. Opata právo pohnati komorníky v kláštee, a potom Když opata ze co pohonie, právo jako holomka dohnati z ddin. pohnati opata prvého, pevora jménem druhého, probošta neb klúníka jménem tetieho, k tomu éci „a ves konvent." 49. Abbatyši právo pohoniti jako opata nebo probošta, ježto nad jeptiškami. 50. Kanovníky právo pohoniti jako neženaté nebo vdovce.. 51. Knží právo pohoniti jako vdovce. 52. Ktožmáve dskách (v echách) sbožie a v jinej zemi sedí, tehda právo pohoniti ty z dluha, což viece deseti hiven, nebo což troj pohon; tehda právo pohnati s jeho sbožie dvma póhonoma jako holomka nebo vdovce, nebo jakoby v zemi sedl, ale tetím dožena, jako déve tehdy tíž komorníci jdte do jiné zem v dóm, kdež s ženu sedí neb dvorem dajž vdti ledno tetí rok u dvora. 47.
dvoe na hrad, le
z
bu
s
ženu,
—
;
;
IV.
Znamenáuo, kak je koho v póhoniech dlúho držeti ve dskách, chce, aby jeho uepohouili, nebo utéci se póhouem.
a
-f
Když pojmeš komorníka na koho, tehda vlož jej ve dsky z té pe, z niež troj pohon, a rok do šesti nedl státi, jež pohon svditi; a když pohon svédie, tehda póhou kaž zmiesti prvý. Tehda druhý j»úhon, vše na jednu pi. Opt pože k roku do šesti 53.
a. iv.
^
—
nedl svdenie
iióhonu, ut toho dne,
jež
svden. komorníkm opt po-
pohon déve byl
Když pohon budu svditi druhý, tehda kaž Tehda tetí pohon, vše na jednu pi. Opt hon druhý ztratiti. pože k roku do šesti nedl státi, jež pohon tetí svditi, ot toho dne, jež pohon druhý byl vysvden, aby nebylo mezi rokouia viece dále jedniem dnem. Cožby bylo dále, to pohon ztracen. šesti nedl 54. Když tetí, púliun ztracen posi)olu, tehda ta pe ztracena, že dá na to památné] že tu pi ztratil a z též pe tomu póvodu nelze pohonitK|Tí*roto púhon tetí když budu svditi, tehda kaž Tehda bude z té pe tepruv komorníkóra, ati provedu tetí pohon. sehnáno prvým pohonem; a ješe bud»' pohoniti vše z té pe dvakrát. (Tu bude ptkrát pohonno, vše z jedné pe.)
—
!
55.
Když spolu ti
svdování uebo na prel,
;
že jsú tie jjóhoni
prázden, že
dáTpamátn^
na
s
že
ztratie,
otitovdi, že
s
pohnaný jim otepí na vy-
v jeduej
ztraceni
:
pi tem pohonm
tehda
pohnaný viec
že jsú tie póhonové v
tej
pi
ote-
té
ztraceni,
pe
a
^ w^
J^t^ií/' 78
Kniba starého pána
z
i ne spolu, nehda kdj- ztraceni; nebo hon ztracen. 56. Když dva pohony ztratíš v
A. IV.
^
7.
!^
nelze ztratiti; proto, aby nebyla ta
pe
Rožmborka. je v jednej
kterej
pi,
pi
tikrát
po-
tetieho póhona
ztracena.
Když kto chce koho ve dskách pohonem držeti v hrad, té pe. což troj pohon z jedné pe. Pože prvý pohon do šesti nedl najdalšiemu roku, že nenie právo jedniem duem dále Když prvý pohon, šesti nedl k roku pihnati, póhona svditi. tehda zm. -Ví' Potom opt, vše z té pe, pože druhý pohon k šesti nedélém ot vysvdeme póhona prvého až do vysvdenie póhona druhého, aby mezi rokoma šesti nedl neminulo jedniem dnem viece, pohon. jakž pohon svden. Když druhý pohon, tehda opt ti Potom opt tetí pohon, vše z též pe. Ot vysvdenie póhona druhého k roku pože, jakžby do vysvdenie roku póhona tetieho mezi rokoma pes šest nedl rok neminul ;šjedn\gra dnem viece ten y/ ^yj3^*^--póhon ztracen, i z desk tiem vypustí pohnanéhoy !•
57.
i"
pože
jej
z
zm
—
,>
^
Ij ,
Když pohon tetí svdie,
Když's tehda proved pohon. tehda jest proto prvým teprv sehnáno pohonem z té pe. Tehda pože druhý pohon, i tetí, jako prvý pohon prošel; týmiž nedélmi i týmž inem sže, nczmatuje tch póhonóv. (To bude pt póhonov v tej pi, a tidceti nedl bude minulo n póhoniech 58.
ten pohon provedl,
v
^y
tej
pij.
s
ku pokludu, 59. Když póhoni projdu tej pi, tehda otved jakž najdále móžeš. Když to mine, tehda žaluj a zbav v kaple, neb na žalob. Ale póvod vesda stávaj na rociech nebo poruník, sá.m práva nemóžeš obdržeti. jtolinaný Ji)omDcné dává,
zm
a
a
tehda z druhé pe opt týž póvod pohon, nepropúštije šesti nedl ot toho dne, jež pn'á pe dokonala, že je nkterému dáno za právo, nebo póvodu, nebo pohnanému. Jakžby mezi rokoma neprošlo šesti nedl do vysvdenie prvého póhona z druhé pe: držiž i)óhony i vše právo týmiž iny i nedlemi, jako z prvé pe. 61. Když druhá pe sejde, že je již dáno za právo: tehda týž póvod opt pože z tetie pe, z niež troj pohon, téhož, jehož drží ve dskách, ot toho dne, jež druhá pe konec vzala. Jakžby do vysvdenie póhona prvého z tetí pe neprošlo šesti nedl mezi rokoma: držiž jej v tej pi pohony i týmiž iny, jakož móžeš držeti
Když prvá
60.
[
pože,
z
nhož
pe
sejde,
troj
s
)^_7
u prvej pi. k J
62. Když tetie pe pejde, že je již z nic dáno za právo: tehda juž póvÓ(T vypustil z desk toho, jehož držal v póhoniedi, že je že nemóž viece držeti ijednoho již troje pe pešla neda-kterú u póhoniech, ledno do tetic pe. 63. Tehda, jehož u póhoniech drželi, ten již nióž také pohojenž jej déve ve dskách držal, niti i v póhoniech držeti téhož, ;
I
7.
takéž
na,
týmiž cíny,
i
Kniha starého páiia"ž Rožmberka. také/,
i
prodlíti,
jakož
bylo
prodleno,
a
chce
a. iv,
desk vypušceii ot toho póvoda. Pakli jenž vypuácen z desk^ proto že ti pe zdržal na 64. sob, a propustí šest nedl ot tolio dne, ot neliož z desk vypušen, držal déve v pohonech: tehda již opt neohnav toho, jenž móž pohoniti, jenžto déve pohonil téhož, proto že jsa z desk vypti^éeh,'^ i nepohonil až nedle prošly, že t opt móž ve dskácli drželi jako déve. proto že je
již
z
f 'J
,
t
t
65. Když koho poženu, ano mezi rokoma šest nedl dále jedniem dnem: tehda ten pože toho, jenž t neprav sehnal, proto že ty nedle propustil, a tady t z desk vypustil; když šest nedl mine, tehda pože. 66. Když který póvod pohoní nebo upomíná z kterého práva, nestana na rociech ani poruní ci, ani nemocen klada, ani na tej poteb
s
s
„
,
.
,
67. Když koho držie ve dskách v póhoniech, proto aby on jeho nepohonil, až-by léta dédinná minula: ale jehož držie ve dskách, ten rci -Proto poBToirTT ve dskách drží, abych jeho nepohonil z své ddiny, v niž mi jest uvázal, ažby ddinná léta prošla a já chci jej sehnati z ddiny, aby léta neprošla; když vypustí z desk, tehda budu žalovati z ddiny, z niež budu pohonil." 68. Pakli chce odpoviedati ten, jeliož držie ve dskách, proto aby jej spieše vypustil, na prvém ]ióhon rci „Jáz chci otpoviedati,
m
:
nhož
na
m
m
s
žaluješ."
m
— Póvod ncmóž s
<
<
y
"
li
í -
:
brániti,
by na nežaloval, tehda nenie toho,
s
Když kto chce, by jeho nepohonili, vlož ve dsky pieteli ddiny své, nebo svým dtem, že jim dáváš sstupuješ, a ostav sob málo ddiny k ddin, aby tebe tkáetem nepohonili. s pieteli pohnati z té ddiny, jižtos jemu dal ve + ,AIe kaž 'dsky vložil, nedá ze co; a ten jemuž ddina dána, ten na vysvdování otpieraj, že pohnaný nejma tu nic, že je tvá ddina že ju dal, a v tom s dokládaj desk, a vecT ke dskám ludi, jjived' to, by to ležalo ve dskách, že je otepel svdky právem, že mu je dal. iTehda viec nemóž pohoniti toho, jenž dal ot sebe ddiny synóm nel) 70.
,vému
y> íís.fTv
/(T
i
_^
J.(V-/(?Í
^ — "'
*
jí»
—
,-
i
—
l'
pátelóm, proto že |ieno, že mu dány zbožím, že 71.
móž
to leží ve dskách, ty
ddiny,
a
že to zpraveno
by tu sedl
i
s
právem
ženu
i
i
vládl
l£_
ote-
tiem
utracovati toho zltožie ten, jehož sbožic, a to nevadí..
Pakli nesmieš otepieti svdky, že
ti
m
;
když jest ten na sud, jenž móž otsúditi; pakli móž otsúditi, tehda móže brániti. 69. Když chceš, by t spieše z desk vypustil, vstuj) mu v otpoved tí pí; jakž ti pe projdu, tak t musie z desk vypustiti.
jenž
"
n
^
a
s
z
.
je dáno: tehda jehož _
'j^n
'^''
[ih-
80
A
"^-
pohonie,
IV.
móž
Kniha starého pána z Rožmberka.
projíti pólion,
že
móž
dáti
pomocné, že móž
vzvésti, proto že vložil
ddiny
a jsa sám
nezvedli,
tm
na své právo památné nebo
ddiny ve dsky, aby na ty ddinám hospodá; proto že neleží
otepenic svdky, že pohnaný na tej ddin nic nejma, ani smie jie právem otepheti, by beze lsti dáno jemu bylo. '^^ Pakli to ve dskách leží, že je právem otepieno, že tu nejma: tehda viec neraóž pohoniti toho jistého ottad. Pakli kdy poženu opt z té ddiny, tehda rci: „Pohonie ottad, ano zpraveno, že to ddina má nenie, v tom se dokládají desk;" viec nemóž jeho pohoniti. ve dskách
m
a
utéci^
pohonem na koho, jest v hrad, na pohon u komorníka; nenie-li toho, ale u sudieho; nenie-li toho, ale u komornicielio druha; pakli toho nenie, ale u toho, komuž porueno komorníky rozdávati, že jiný nemóž rozdávati, Tehda ktož naped komorníka pojal u toho, jenž najlepšie právo jml dáti: toho jest pohon naped, toho dne pohon ve dsky vloží, 73. Pakliby pojem naped komoraíka, i nevložil pohonu ve dsky toho dne, ale sieu nazajitie, na nhož komorníka byl pojal: pojmiž naií komorníka u toho, jenž jmá moc komorníky rozdávati, a ve dsky jej inhed vlož proto tvój i)óhon naped jde, že pojem on komorníka vera, i nevložil jeho ve dsky. Proto tob právo ko72.
Když kto chce komorníka
lepšie právo
prositi
—
a
lo I
;
morníka jmieti vedle desk, když rok na pólion vKiádáš.
Když
utee
s
na koho pohonem, prvé vloží jej ve ten je nemohl s právem ve dsky položiti, že komorníka nemohl s právem jmieti vedle desk, kdež póhon vkládal. Ale ktož utee na koho, prvé komorníka na pohon pojieti, a posléz ve dsky pohon vložil u toho, jenž jmá moc komorníka dáti toho jest pohon naped, že je mohl ve dsky pohon vložiti, že jral komorníka vedle toho jmieti, kdež ve dsky rok pohonu vkládal, jakž (a) i oba vše jednoho dne dala. 74.
\ii*'
kto
dsky, a posléz komorníka pojal: '""
—
s
:;
s
75. Lepšie právo jmá útek pohonem i ke dskám ten, jenž pijev sám k úadu, i chce koho pohoniti. Proto nedožene, ale na tom móž popraveno býti, že jeho nedohnal, a sám ve dsky vklá-
a
dal.
-h-'Ale pijede-li posel
nho, nemóž
s
ot
kterého,
cht
s
utéci
pohonem
ot
právem utéci, že je sám póvod nepijel k úiadu, že nenie právo pohonu ve dsky klásti. Proto, aby nedohnal, žeby nemohl úad popravovati z nedohnánie, žeby pel, že je sám nebyl
u desk.
7G.
!^
z
s
desk aby
Když
koho
jej vypustili,
otpoviedati, jakoby
a
m
póhoniech držie, a chce pohnaný spieše tehda na prvém roce pohnaný rci: „Já chci všemi pohony sehnal." Póvod musí žalovati, u
súditi, že otpovieda móž v tom voliti, že musí na žalovati. Pukli toho nenie, jenž jmá [>rávo otsúditi tehda pohnaný nemóž dobyti, by naíi póvod žaloval l>ez své vole,
jsú
ti,
je/.to
niohú
—
:
"^
Kniha starého pána
7.
a
krom
by
oba svó dobru
sta
volí
Rožmberka.
z
s
chtla
J^|
v niú stojí,
súditi; to
A. iv.
nemóž jeden druhého pipuditi. 77. Ale póvod nemóž pipuditi pohnaného, by mu otpoviedal bez své vólo, a ješe ho nesehnav všemi pohony. Kohož u póhoniecli držie, ten kaž vezda znamenati každú 78. pu, kteráž sojdc. že
Takéž
79.
na
pohony,
i
kteíž sejdu,
kaž znamenati,
pohon
že
ssel.
V.
rozlicuých uárociech které právo. --^
V^
^
)S-V
Z p1
80.
'
pohon
e n a jeden
k najbližšiemu, do
ty
ta ztracena; jest-li
rok dále
nedl
"
právo k roku pohnati, když chce, což rok blíže jeduiem dnem, to pe nedl, že neprojde roku še.sti ne-
;
:
ty
té pe.'5jPakli chce«jíšePz té pe pik najdalšiemu roku, to^móž do šesti nedl; což by rok byl dále jedniem dnem šesti nedél,r'že nenie mén k roku nedl: a je s právem z té pe sehnáno. Právo voda. K^ 81. Ze zlo dj štva, což poniní,' 'jeden pohon; též právo
dl:
a je
právem sehnáno
s
a. v.
z
~"(/ift^'í
hnáti
ty
pohoniti jako z plena; právo voda. ;r: z
82.
lupe že
Z
pohon;
jeden
právem
týmž
pohoniti jako
plena; právo voda. iCi
83.
Z lesa porubánic jeden pohon; jako
84.
Ze
právo
plena;
z
voda. j^r
jako li
/
vzebránie úrok ó v
85.
jetie jeden
Z
právo voda. ;^[ 86. Ze
C^C87.
pi
právo
pohoniti
takéž pohoniti
pohon;
zlata jeden pohon;
právo
jako
jako
pohoniti
plena;
z
plena;
z
nemóž pohoniti k malému úadu. V é chov zavinu tie, násilím požitie, jeden póhofi: Z^ohn jeden pohon právo'^ohoniti jako z plena; o tu
právo železo
t^Í88.
pohon;
právo voda.
z plena; i!
jeden
;
;
právo železo.
b^ 89. Z právo železo. ^jÍA
90.
í-irotie.
•
6^" 91.
výboje
Z žitie ^
',
'i
92.
Z p
i
fl'
pváv*o
9.3.
Z
\\ 94.
e V.i\
jako z plena;; >
J
pijet
-
-^^y^-w^
A^f;«.-', i
'
e jeden
i
/rad y,| zrad
cožkolivék
>áv6 'aiot-íei
Ireóek: Codu
U.
3.
1
-
u
9>I"*U
:
';
'^-
••
pohon
e jeden poho»;
vv|yf.. 'ví-ví t\.j
•»
-
z
plena; v
;•
^
jirávo
'.'.>>
právo pohoniti jako z plená <"' •''
;
'.
;
,
právo sehnati jako z plena;
r ^.f-i/.ir^
»«*•>'' ízradil. jzradil.
^"^^^^
právo
;
.,.-.1
'
i»
'
•
sirotie.
pohoniti jako z plena;
jeden pohon, pohoniti jako
v o d e n
právo sirotie.
••
,
""
sirotie. i()^
právo
jeden pohon; právo pohoniti jako z plena
v Z kázánie 'H;->:u
pohon;
jeden
"5 ,
póHíIh', právo sehnati jeden póHílH; &< >
:
i
->
i
>,
i
v
n i
.
r
'.
í
82 A. V.
Kniha starého pána
7.
z
Rožmberka.
Ze v z o ráni e d diny jeden pohon; právo voda. Z dluhu z kakéhož kolivk, což ni é n é lotera desieti hiven, jeden pohon právo svdky vésti. 95.
lí^
,
~
96.
'
97.
;
Z ran modrých,
ze mnoha, jeden poz mála nebo jako z plena právo sehnati o tu pi právo póvodu pisieci, co jmá ran ot nho, jenž bit; viece práva ncnie.
hon
;
;
Z ran
'^'^98. pohnati
plena
právo
;
''^ 100. z
o
z
voi tých
t
jeden pohon; právo jako z plena
póvod pisez.
:
ran
Z
99.
-
z
právo
;
z
siných
pohon;
jeden
právo
sehnati
jako
póvod pisez.
:
Z ran
krvavých
z
jeden pohon;
právo sehnati jako
plena; právo: póvod pisez. l^iilOl.
Z lovu,
ciziem
jež v
djstvo; právo: sehnati jako 102.
r-c
z
loví, jeden póhou,
psa nehda
z kakého i ze všelikakého jeden pohon, rci: „to právo za písahu vzieti na svú vieru vieru i na mú duši; sem-li ten pes ukradl, bóh daj bych
Ze
že to zlodjstvo;
beru na mú opsl jako ten 1^* 103.
že je zlo-
plena.
;
pes.'*
sveepic,
Když pohoní ze
to
je troj
pohon sehnati;
právo železo. 104.
Ze
šepóv uškozenie
ij*'
105.
Ze
vel
;^}
(106.
'""'^
troj
pohon;
toho
z
právo
železo.
t^|^107. /ilflOS.
L109.
1^110. samému sedmému, iÍ>Slll-
|jl2.
jJ4(113. [ll4.
troj
pohon; právo železo.
Z hlavy troj pohon. Z chromoty troj pohon, právo železo. Z OI vyntie troj pohon. Z jazyka uezánie troj pohon. Z podávenie ženy troj pohon; právo Z
dvojsfeva
Zunosby Z hlavy
o
1 1
5.
!Íiiril6.
Lil
7.
/bHll.
tj
e
t i
e troj
pohon. pohon; právo
pohon.
troj
troj
s
Zpíhlavného dobytka
mei
sedati.
pohon;
troj
právo
za
^
kyje sedati. líiS'
otprisieci sé
že nevinen.
/^\
pohon (staré právo, ale nové jeden pohon). uvázánie troj jxíhon, právo svdky. V zástavy uvázánie troj pohon; právo svdky. Z ssutie ddiny z pívuzenstva troj pohon; právo
Z otbo e Z ddiny j
troj
svdky.
Z vypla enie ddin troj pohon právo svdky. v u z n é h o, cht ho chovati, Irój poZ sirotka p právo svdky. 121. Z purgretné ddiny troj pohon; právo svdky.
JI 9. ||l')l
hon
;
IJlI
1
2(
;
i
).
<
'Híi
-
^i
7.
'?''
122.
Kniha starého pána
Z flédiny,
otpierajiíce
Rožmberka.
z
paní
vna,
83 právo
pohon;
troj
A. v.
svdky. /•^l\'123.
Z
kakéhož kolivk, což viece desieti hitroj pohon; právo svdky. lada, což viece desieti hiven jedniem grošem,
dluha
venjedniem grošem, ^124. troj ,
Z
z
ák
-^^
pohon; právo svdky. ,._/j N
-*
125. 126.
',
,
j,.
VI.
Pi
do dvú nedlí.
Což
móž
dvú nedlí jedniem dnem což jest pohonu rok dále dvú ne-
jest rok blíže
mén:
a je pohon ztracen. Ale jakžby šest nedcl neminulo a je s právem pohon prošel. Pakli chce prvý pohon k najdalejšiemu roku, móž položiti do šesti nedl rok. Což jest roT šesti nedl jedniem dnem dále: a je pohon ztracen. Ale což jest pohonu rok blíže šesti nedl jakžby mén dvú nedlí nebylo jedniem dnem dále, a je s právem pohon prošel. dli,
—
:
:
/jí 128. Když chce druhý i tetí pohon s právem inem, jako prvý pohon eeno, tak sehnati.
dohnati,
týmž
I:"; 129. Když pohonie z té pe, z niež troj pohon, právo promniti v druhém nebo v tetiem póhon komorníky hrazské, že nemóž jeden komorník lirazský všech tí póhonóv sehnati, že. móž hrazský' komorník dva pohony sehnati, a druhý hrazský komorník, jenž bude promnn, ten sže pohon jeden.
'">' 130. Když sžene ti pohony z jedné pe dvma komorníkoma hrazskýma nebo tmi, tehda je s právem sehnáno, že jest u póhoniech hrazský komorník promnn, prav sehnáno. í^^jPakli vše ti pohony sženú, že projdu, jedniem komorníkem hrazským tehda jest ta pe ztracena, protože komorník hrazský nepiomnén v druhém nebo v tetiem póhon. tjjj A\c mcnšieho úada komorníka, chce, neteba promovati, že móž vše ti pohony jedniem komorníkem :
a
sehnati. *
131.
cena, že
s
Když ti pohony
v kterej
tiem otepí v otpovdi, že
pi zmatu: fa pe neprav sehnal.
jest ztra-
^'132. Když kto koho jmá v póhoniech, že jej jmá dohnati, ot svédenie póhona prnpustí-li šest nedl, že ho opt nevložil k roku póhona drahého nebo tetieho a je tu pi ztratil, z niež poal pohoniti, proto že jej z desk vypustil. Proto pak on jej pohone po šesti nedéléch, chce, vymaže z desk. :
a
s
6*
Li
^*-
póhoniech co právo.
127. Když (kto) chce pohon prvý najbližšiemu roku položiti, položiti
o,,
X **-^^^/
,.
Z opravy ddiny troj pohon; právo svdky. Z rozdiela troj pohon; právo svdky.
A. VI.
v v ?4
VII. A. Vil.
Kniha starého pána z Rožmberka.
'•
*^A
133.
chce, z
Kterak m^šenínu právo pohoniti zeménina.
Mšenín
hospody
a
v hrad obú mstu hrad móž pohoniti z
právo jmá pohnati, dluha bez lota z desieti nemóž pohoniti z hospody, ani z j;ného,
v
;
hiven; a z všie iíV 134. Pakliliy pohnal blíže tetieho dne, tehda pohon ztracen ale k dalšiemu roku móž pohnati, jakož jest v suché dni, nebo snem zapovdný, ale jinda nemóž pohnati. i
;
Když pohoní z hospody mšenín, právo jedniem kohrazským pohnati, ped polednem zastihnuti, i pohnati k najbližšiemu roku do tetieho dne. Pakli pohnal po poledni, tehda pohon ztracen. í/^^''l35.
morníkem
ÍU)V136. Ale z jiného Pražský mšenín.
msta mšenín také^cmóž^íohoniti, ^*~
jako
'
Když zapovdný snem zemský, tehda mšenín móž pozemnína na každý ten snem; ale jinda uejmd práva pohoniti z hospody, jakž snem mine, ani u pohonu nejma státi. Ale na každé suché dni takéž móž s právem pohnati z hospody, móž J^^137.
honiti každého
a
žeby zastal v suché dni, pohon svde, že z hospody sehnal. Pakli snem minul, nebo suché dni, pohon svde: ten sehnati za asa,
pohon
^t
jest
138.
'
ježto- v
potom spody
;
niej
ztracen,
že
neprav
Když pohoní a
stojí
kon
z
sehnal.
hospody,
rozsodlal.
právo
Když
pože v oi, kdež jej potkáš, tehdy budeš prav pohnal.
pohnati
z
hospody,
té
ottad sžene, z té hospody,
jehož
si
pohnal
jeho ho-
z
než on kon rozhospodu a je pohon ztracen, proto že jeho z hospody z jeho nepohnal za asa. Pakli sehnav z hospody prav, a jeho v oi nepohnal a je pohon ten ztracen. ^Oi'
139.
sedlal,
Pakli budeš pohnal z jiné hospody,
tu stoje
:
:
B.
Tuto znamenaj o rozliném bhu ei. o odpoviedání ných kusiech. *^^/
140.
Prvé co opoviedati které škody,
vse
i
i
s
jij
Potom
bývati na
jmiijúcc posly
niec sé z nároka * a-
—
ddin,
;
vráticce
poliouiec sé
komorníky,
co
s ped úad
o
ze co; nebo kolivk.
ped
nimi mluviti,
co éci.
ji-
v
který
opovd.
Potom co kto jmá pro plniti. Potom o stavování to vše, což poteba. Potom na komorníka pivésti, než pohoní
ap
o
poho-
íM;
7.
Potom kak
ped
Kniha se
je
staiélio
s
pána
právem
Rožmberka.
z
vdáuo:
85
vše právo o vdáni,
co
nimi éci.
Potom o kobylém poli všeckno. Potom o obci. Potom o meziech. Potom o vynzd všeckno. Potom o letiech všeckno. Potom o ddinách. Potom kak dánie ukládati. Potom co móž komu dáti, kdy dáti ddin, nebo co, nebo sstupek. Potom o jetí kon nebo což kolivk. Potom o jetí svého lovka, nebo což kolivk. Potom vše obtvrzování i otvedení ot úada. Potom o svodu, jež zpravce kon neb což jiného kolivk. Potom o zpravcu ddin i všeho. ."^1^^^°"^ aby postavil, jehož s ruil, nebo o rukojeraství všecko. Pofom o ddin k ddin zemským právem svdectvie. Potom ke dskám svdectvie. Potom na stav svdectvie. Potom na purgretní ddinu svdectvie. ''-^y?" Potom do života svdectvie. Potom s králem nebo s královu o ddinu svdectvie. Potom s biskupem svdectvie. Potom s kláštery, s mnichy i s jeptiškami svdectvie. Potom s mšany svdectvie. Potom, že pohnaný tu nic nejma, ottadž pohon prošeL > Potom lovka jemse svdectvie. Potom pro dluh všelikaký k každému, také ze všelikakých záI
i
I
i
'
s'
,
'
'
'
^
kladóv,
i
vše což ludnú právo zpraviti.
Potom o zavržení svdka svedecstvie. Potom z hlavy i z píhlavného dobytka pomocníky
zpraviti sé,
Jcaké pivésti.
Potom ženského podávenie kaké pivésti svdectvie. Potom kak svdectvie vésti nebo pomocníky všech eí, vin, i všech_ji4rol0v. zpraviti s. Potom kto móž svdkem býti ím, nebo ze co jich kak vésti o jetiú svdka.
;
I.
O
opoviedáuí.
l^ol 141. Opoviedati právo plen, výboj, lúpež, zlodejstvo, vzebránie árokóv, ohe, i to vše, což právo vodu i železo 'z toho. -2i'
Opo-
viedati právo,
což právo ke
že kázal škodu uiniti, že pijal, ožil,
tyem
nedélém pihnati,
''y
íHa^W
a
z
té
pe,
zradili* z
4Í^,f^^^^
to vše,
nicž sé právo
B
I
:.U 86
"^'
Kniha starého pána
7.
otprisieci
samému
z
Rožmberka.
svú ruku. *^^ Opoviedati
právo chromotu,
—
i
všeli-
kaké ohavy, rány modré i krvavé i všelikaké. Opoviedati právo z hlavy i z píhlavného dobytka. Opoviedati právo sveepice, vely, šepy, a to vse, což jest nárok, troj pohon, právo voda i že-
—
lezo.
— Opoviedati právo
z
podávenie ženy,
z
unosby,
z
dévojstva otjetie.
Tehda právo opoviedati škodu komoniiieniu druhu a podsudku v hrad, proto, zdaliby kdy chtl do hrada z toho pohoniti, afby prošla opovd ped tiem úadem. ^4^1 Tokéz opovz k menšiemu nebo u malého úada škodu, proto, zdafby s udalo k menšiemu pohoniti tomu, jenž jmá otpoviedati z toho. wj/ 142.
143. Což o/poviedá kto plen, nebo což právo voda nebo ženebo žitie, nebo což ke tyem nedlém právo pihnati, nebo z nhož budeš pohoniti tfhda to vše, což k úadu opovieš, právo dáti, komuž opo\iedáš, dva halée opovdieho, což za asa opoviePakli druhému opoviedáš úedníku, ale také jemu právo dáti dáš. dva halée opovdieho. (Ale již beru groš opovédiemu; to nenie právo.) ^Í)l44. Pakli as minul, že neopovdl, a potom opoviedá: tehda opovdie, jakž móž milost na nich nalézti, ježto opov jmajú, že na duši beru opov. í/7^'145. Když s otvedú na ?emské právo v rok, tehda právo \opovdce táhnuti, jako v úed.-^fehda právo ot úada <)povdtMeho tázati staré právo (ale již 'opovdie právo, jmieti za žalobu na rot miesto úada dva lovky, ježto vysvédíta, kak jima známo, nebo kak jest to opovdl). A/í^j 146. Právo opovdieti plen, nebo výboj, nebo což škody s jmu stalo, ot toho dne, jakž s škoda stala, do dvú nedlí; tak je s právem opovdieno. škoda Pakli mineta dv nedli, jakž stala, a potom opoviedá tu škodu: tak juž ne s právem opovdieno. ?/-'"
lezo,
:
,
—
s
Když úedníka nového usadie, jemuž právo škodu opojemu opovdieti tu škodu, již devniemu úedníku opoviedal, jež s mu byla .stala ža devnieho úedníka. Ot 2í<))l47.
viedati: tehda právo
prvých suchých dní, jí^kž je usazen, opovz mezi suchými dni, donižby druhé suché dni neminuly; a je prav opovdl/^íí^^akliby minuly druhé suché dni, jakž (s) nový úedník uvázal, a potom mu opovie
;
s
mu
již
ne
úedníka stala, jemuž byl právem opoviedáno, že je juž as minul. Proto když vztžie: „opoviedáno-li jest?" a úedník vysvdí, Jje «(lie „s právem opoviedá(no)," tehda otpoviedati s právem žalobé^ypakli die: „neopoviedáno za asa," neb jakž jml s právem: a je žaloba škodu, což opoviedal: ale
tu
byla za devnieho
—
s
:
ztracena, že ne právo otpoviedati.
''\.
právo opoviedati, to móž opoviedati poslem svú škodu, stala chce, neb sáiWen, jemuž škoda. -ÍTÍiAle z dévojstva otjetí, nebo z ženy podávenie, toho uemóž opoviedati j)oslem, leduo žena sama opovz svú hanbu. íyCMi
148.
Plen,
výboj
i
vše,
a
•^X
což
s
1>
,i^^,,,>.,^.iu, «riií"
Kniha starého pána
7.
Rožmberka.
i
87
vÁ]^,[49.
Když kto opoviedá pleu, nebo výboj, nebo což právo „Povz, zeje ztratil: tehda právo éci: „uinna rai škoda." kterým nárokem? na kterej ddin? který den uinna? pod kterým svátkem opoviediena ?'' Nebo éci: „opoviedá pán mój svú škodu; raiž pomnieti, vzeptá-li s, kto mu uinili, chce rád na nich dobývati právem." tiO)l50. Pakli opovdl jménem, kto mu škodu uinil, ano ješe as 'jistin vyníti s právem mohl staven býti, že jeho obúzie zlodjem a poslati k tomu, clice-li zpraviti obúzstva. Chtl-liby sé zpraviti obúzstva "opovieda, musil-by súditi o šíju, že tak ne-
B.
i.
—
šlo,
s
:
s
;
s
múde
*;
opoviedal.
1ly\h\.
Když opoviedá která
z podávenie, právo jie opovdieti šlojé nebo rúchu^ na svj hlav, a úplet jeden rozrozraetavši prameny i éci: „Opoviedaju, že jsem podávena."
jmajíc krvavý pletši
i
•"^
O plnní.
II.
Když kto komu
^'^/152.
slíbí co naplniti déve, a potom jemu nechce naplniti ten, jenž déve slíbil naplniti, jmá plniti, a potom druhý jmá jemu také plniti, kdyžby jemu tak co slíbil. Ale ten, jenž déve slíbil, ten nápln déve, potom jmáš teprv upomínati, také naplní, což slíbil, jenž naped v slibe vzal. A>f/l53. Ktož zná v rukojemství, a tiem brání, necht plniti, a ka: „jal si toho, i obrals což jml, jehož sem ruil v ty asy, když jml vypraviti, a tos uinil na mú škodu" tehda právo, výprav s, nebo nápln rukojerastvo proto naped a potom mluvi nebo upomínaj, jmáš ze co on -li nebo byl jal.
mýlí naplniti,
posléz
i
b.ii.
:
a
s
s
s
m
:
;
a
III.
O
stavováni.
Mšené
v/^/ 154.
nejmajú práva slaviti pro dluh pána, ani jeho e ne' v svém domu proto, kdaž mu sml viti, tehdy jedno dobývaj jeho viec právemr^Ale v svém domu host svého móž staviti v tom, což protrávil, jehož mu nevil; proto, zdaby host protráv, i chtl pre vyníti bez hospodáovy vole. Pakli mu v svém domu, viec nelze staviti v nmž vil. Hospodá svého hosti v svém domu móž základ staviti tj^) 155, ve sté hiven, nebo v emž chce, ve strav: ale za kúpiu, nebo za za jiné, móž staviti v svém domu bez lota pod pti hiven viec nemóž sám. ^"Když hospodá v svém domu hosti základ staví za stravu: tehda právo v hospodáové ruce vypisieci, co dlužen; takéž za kúpiu. ^^'Hospodá když staví za stravu hosti ne v svém domu, kdež kolivk nemóž ho staviti v véší, ledno pod pti hiven. Ale právo u husté ruce, otpisieci sé samému, že ne dlužen. ludí,
hospod,
v jinej
;
ví
;
:
-.1
A
n
,
,
'-
. ,
,
i;.
:' .
,
iii.
88 "•«•Ik
.
Kniha Btarého pána
7-
26ÍJ156.
nesed,
ale
Rožmberka.
z
Vládyky uemóž «taviti iia tižiši kroiiié domu, doudž neddinného móž staviti na ^ržisL Pakli zabie, brané ,
s:ale prázden hospodáe.
.<
cj.-,**;
,
\rt;'/
-
^-
^ij] 157. Tkáe, když právo ztratí nestáním, tehda móž jej slaviti, ktož jej pemóž kolivék, tak v niésté, jako na cest, nebo všady. Ale poslati po komorníka i)óvodu k tomu úadu, kdež
na
právo ustál, i dáti tkáe jemu, k úadu, kdež právo ustál.
aby
komoiiiík
jej
s
ním pivedl
na
IV. B. IV.
O
vzetí komoruíki)
na ohlédáuíe.
s
Pivésti komorníka právo na škodu, když škoda stane, ohe i vse nároky, což je právo voda i železo. Takéž právo komorníka pivoditi ke všem ránám. C3f) 159. Když prošita poslóv ped otpovdí na ukázáuie škody nebo ddiny tehda právo póvodu jako pohnanému nebo poruníkóm bývati joho dne na ddin, jakž ve dskách yloženj jenž oX úada dán, vezdy do poledne, a s tiem každý svým komoniíkem, jenž který póvodu jeho leží ve dskách, že mu dán s ním na ddin býti; nebo takéž otpoviedai s svým komorníkem býti, jako póvodu, vždy do poledne. Ale s jiným komorníkem proniuiec nelze býti, leduo jenž ve dskách leží. Pakliby póvod nebo pohnaný nebo poruníci nebyl který Z^DJ 160. toho dne do poledne na ddin, jakž rok ve dskách: ten své právo ztratil. Pf^}Takéz a-by í k&morník nebyl za asa, jakoby sám (super) nebyl pro svého komorníka nepivedl s sob. Póvod nebo jeho poruník s svým komorníkem jniá naZ^t) 161. ped ukázati, kde mu škoda stala, nebo prie. Tehda když *2/?JÍ/l58. vý)oj,
—
plen,
:
;
s
naped
o s
potom pohnaný povz, co chce. vV>/ 162. Pakliby ptpovieda s svými pátely chtl co mluviti s póvodem, aby neukázal, ažby poledne bylo nebo minulo toho sé póvod stež vezdy ukaž do poledne. Takéž otpovieda sfrez sé, zda-by póvod, ukáže do poledne, i chtl s otpoviedaem co uduviti, ažby poledne bylo nebo minulo, zda-by za tiem neotpovdél nic proti ukáže,
:
;
jeho ukázání. %H^I 163. Jenž nesmie pro súpee nebo pro je(ho) moc s posly na ddinu dojíti: tehda pošli svého komorníka, dá bezpeenstvo ped sob i ped svú mociú pímiie, jakž beze všie pekazy tvého života, ^yj Pakli nedá, že die: „nejmám s nim ijedné uepiezni," a uedie ,,aávám všecko pímiie životu beze všie zlé lsti, jakž potebie" terfJiu komorník, jenž .slán, osvdí to komorníku jeho, jenž je s jeho strany, kak mu otpovédl, a proto na ddin nebyl. Tehda když vysvdíta ped úadem, že nedal pímiie, tehda ztratil právo, že ho nerodil ubezpeiti života, že jej otbrozil ot práva.
a
:
:
«/&-* Kniha starého pána
7.
^"7 i
Pakli
ukraden
;
Rožmberka.
39
Z
164.
žati.
z
hlavy komorníka právo pivésti a krvavé rúcho ukánemóž k hlav pivésti komorníka, ale opovz že zabit ale k kostem nebo na rov komorníka pivésti.
v. Co mluviti
pd
koinoruíky ua oblédaui.
í^?j:165. Když z žitie žalujú, ped otpovdiú móž poslóv prositi, z^které-by ddiny, nebo dvora, nebo z kterého miesta by škodu pijal. 166. Pvod ekl poslóm „Slyšta komorníky, že mi je škoda
^^
s
:
od Mikše z Dolan plenem nebo výbojem nebo tiemto nárokem, z ulež škody sem jej pohonil ku Pražskému úadu na mej zástavnej ddin." -i^^WelHla pohnaný k to mu o t povdl a ka: „Jeho je zástava, a mé jest ddictvo; což sem uinil, to sem uinil na mém ddictví, což mimo jeho zástavu zbývá mého úroka na tej ddin, nebo mého práva." stala
IST>J161. Když posli ped úadem vyznali takéž: tehda póvod ekl: „Vztiež kmety, s právem-li mi bóh pomohl, že otpovdl na svém ddictviú uinil, a za mú zástavu nic ueotpovdl, jež s mi škoda stala." (Kmetie nalezli.)5í7ÍA. nebo rci: „a které právo jml uiniti, znaje zástavu, a ode mne jie ješe nevyplativ?'' ^5^/168. Když s pohoniec ze škody, by na ddin uinil, a pojme posly aby pokázal, kde s škoda stala, a když s oba súpee budeta držeti ddiny té, na nižto ukazuje, by s škoda stala, a ka: „to je ddina má; sem co, nebo což sem uinil, to sem uinil na svj ddin, že to ddina má takáto" i^3); tehda když s oba vdáta, tehda s právem oba ddiny držita na tej ddin, jež s vdala; tehda pohnaný ze škody nebude otpovicdati, že s ddiny drží. Ale póvod poho z ddiny, Cí>>,^lC9. chce škodu obdržeti, z niež déve pohonil. Tehda když póvod ddinu obdrží na tom, jehož ze škody pohonil tehda bude škodu obdržal, z niež byl déve :
a
a
:
pohonil,
proto
beze
všeho práva, že i z ddiny i ze škody poboneno.2íílpakli póvod z ddiny nepohonil, nebo propel: tehda je pohnaný škody té prázden i beze všeho práva té pe prázden. lÍLJnO. Pakli oba držita ddiny ped posly, že oba vzýváta svú ddinu, a nevdáta na tej ddin tehda právo o ddinu beze všeho pohonu svdky vésti, jakoby z ddiny sehnal, jakž posly po-
s
s
vieta,
kak
:
e
sob ddinu
e
vzýváta; o tu nebo na tu právo oba nevdala. i^ 17-1. A když póvod ddinu obdrží beze všeho pohonu: tehda teprv póvod žaluj z té škody, z niež byl déve pohonil nebo poslóm ukazoval: proto že je ddinu obdržal nepohoniv. P>'*Pakli otpovieda ddinu obdrží bez pohonu tehda je té pe prázden ze škody,
svdky
vésti, jež
sta
s
I
:
z
uiež byl
déve pohonn.
B. IV.
b,
v
90
7.
Kniha starého pána
O
VI.
B
z
Rožmberka.
vdáuí.
s
kde mu škoda když s vzppíta, móž jeden vdáti druhého, pakli druhý proti tomu nevdá svého súpee.l-^' Ifó^nS. Když jmáta súpere s posly na ddin býti ukázáuie škody, niež pohoníta: jest-li póvod kiv, tehda je po svój ddin leží tvé pole podle toho pole, po mezi, na nmž škodu nebo proto, zda t vdá, že t bude na tvém vdal, o nžto pole ukazuješ s tobú pí; takéž otpoviedai právo. Vdánie prvé tri sta haléróv; druhé šest set haléóv; ^//174. tetie devat set haléóv; vdánie v oheb to je, což na nem a pod ním, málo nebo vele, nebo mnoho nebo málo to jde vše na úad. ^^'^''172.
VI.
stala,
Když
pojala posly na ohledánie,
sta
niež pohoní:
z
7.
a
;
s
;
Pakli ekl:
a/.C'175.
proto
pi
v
ti
sta
Ktož vdá
;
'
Y
v oheb. 2ÍÍ 178.
vdánie
i)rvé
Když
posli
tehda
opt
takéž na druhém poli
i),
jej
v
oheb
bezprávn
šíju,"'
i
vdal
;
že život vdal.
ztratil,
ío'176. Z^^ 177.
„dávaju
viece než právo,
vdánie.
znajá, že sta
s
ve,
í
/
/
?,
právem nebo bez práva, to je s práVdánie zpravte naped, jakož komorníri vy-
vladie
vem na úad
ztratil.
;
«
Kohož
pi
ten
na ddin na dvoe, móž vdáti póvod prvé póvod na prvém i)oli móž vdáti v šest set v devat set; takéž na tretiera poli móž vdáti
vdala.
s
'
'
Z-^'-^ 179. Kohož vdadie óúc, nebo pasúc, nebo plot drnžiec, nebo jedúc kdežkolivk: jakž jej kolivk vdadie, když je bez pohonné ei, že sta súpee neprosila poslóv, jmá sé u komorníka vyruiti W to, jemuž vdán, v tom v nmž vdán, chce ten, jenž vdán."**
—
a
s
ží^akli nechce nebo nemóž, že
vyruiti,
že
jmá
zlý základ tia
sob,
v
nmž
vdán,
mu nevie ale daj základ ten, v nmž vdán.^^^vPakli základu nedáš, ani vyruíš: tehda odbyls právo. .V." ^pM80. Ale což ped otpovédí posly pojm a vdadie s, v tom musie k úadu vdáni neteba základa bráti ani zarukovati, proto "že vrátiti, a vdánie zpraviti, než jim které právo naleznu. '*t.í)'l81. Ale na komorníka když vdadie k úadu koho, poruníka-li nebo súpee, z toho a na toho komorníka, jemuž vdán v em, :
s
ÍK*.
s
dve
vejde v dobrém nebo ve zlém;
má
u
nho
nebo
s
nho
vzieti až
do
bac; nedá-li, ale otbylJ Takéž, na emžby vjel.^t^^roto ktož má s posly býti na ddin, vzvlec na což najhoršieho móžeš, a péš jdi.) kteráž na sob znamenie jmá 182.^ Sveepice" nemóž vdáti, na spase,^ proto že chodí s znamením kobylím polem. Ale pohou ze ékody, co vadí ot sveepic. -Z^i^Pakli která sveepice chodí bez zna-
s
^)
menie
:
a
jmá
i
kobyle pole,
chudí jako oiné klise; takéž
t)r*)Kdež sveepice niajú na
V h
a ji móž vdáti na svj ddin, že podkovaná sveui)ice, jako orné klise.
obci
obory,
ty
kobyly
móž
vdáti,
že
7.
Kniha starého pána
z
Rožmberka.
91
^'
B
Sveepice ot svatého Havla mohu choditi kobylého pole nejmajú. kdež chtie po oseních, kakž najdále nebo najblíže, bez pastvy; do Ale ot svatého Juie do svatého /1^ svatého Juie nemóž jicli vdáti. Havla právo sveepice pásti pastevci nebo kobylníku, že nemohu choditi kudyž chtieo, že móž s právoni brániti, že móž na škod vdáti. Staré právo, když pluh vdán, an oe na jeho ddin, ?^j^'l83. a prvé vdán i druhé, netbá-li toho, proto nepojat pluh ani sveden ikdyž tretie vdán, tehda je ped úad, a ka: „bezprávné vdal,
vi.
tt
;
^
"^^"'''^^
prosa práva.-'
i.%^1^
Tehda ktož ddinu propí, o nižto -34. s vdávali, ten dánie k úadu zprav, že na nem ostalo vdávanie. J^M.le již nové právo: jakž vdadie, tak inhed vdánie zpraviti, když komorník rok dá; ale poho z té škody toho, ktož t bezprávn vdal.)
V^
•
L184.
Takéž móž vdáti na cest na bezi»ravnej, nebo u pastv nezapoviedav komorníky ani trhy. ::;,rH]l86. Kdyžby kto na ciziera plot postavil, móž komorníkem vdáti plot. Když vdán prvý kól, ti sta haléóv, a druhý minuti bez vdánie vše tak poád vdávati, každý kól a opt kól podle, ti sta po tem stom, a vždy jeden kól minovati. Pídruhy vše poád neminujíc ižádné, vdáti móž ot každé pídruhy po šesti set haléóv. Veeje po devieti stech haléóv móž vdáti. ^7^1187. Když kto jede neb jde bezpravnú cestu, nebo loví, nebo pase, nebo iní cožkolivk na mém, bez mé vole: móž jej vdáti komoiTiíkem k malému úadu nebo k všiemu. X^'l88. Ale súsda, s nímž je nebo jsi v jednej vsi, toho nejmáš práva na planej "ddin vdáti, ledno na škod móž vdáti, že mete obilé. Í^V 189. Piece sé o ddinu, když se oba súpeí-e ddiny držíta: tehda nemóž vdáti k malému úadu, proto že sé nelze o ddinu ifj'il86.
na svém,
i
;
;
s
ped menším úadem.
saditi
^^/190.
Když pohnaný za otpovd ddiny ekl
na ddin, tehda kazuji," a byv na ddin, (ekl;: k tm dvoróm slušie, pro nž sem slúpná j)0 mém otci Petrovi z Boru
když
s
posly
byli
„proši poslóv"
:
póvo^ekl:
„v tyto dvory po„tito dvorové s tú ddinu, což pohonil, to je ddina má ponkda eeném, an mi uvá-
s
Tehda pohnaný proti tomu ekl: „a já té ddiny sob nedédi, ale drži ji k zástav ve st hiven ot Oldicha z Pacova.** Když posli takéž vyznali, tehda póvod chtl tiem zjiskati „zvztež, že povdl, jmaje k zástave, a nepraví, by jml opravou. "Íí^^/Tehda to mu nalezli, že mu nebylo potebno opravec jmenovati ped posly, že je ^edno vdti, za kterú ddinu kak otpovdieti, kak mu jest zal."
:
která ddina pišla, z niež pohoní, že móž jmieti rozliné ddiny proto posly vydávajú. 1*!^;191. Když u póhon stojéc, pojmeta posly: tehda póvod ukaž
;
to,
z
nhož
žaloval,
ano vždy vzejdi na každý dvór,
o
nž s
píš;
/7jJ./5
o,
•
92 B
VI
Kniha starého páua
7-
takéž
ddinu
iia
vzejdi,
i^^T
ukazuje, že je to
pole,
každém^
na
poli
byl,
Rožmberka.
tch
jež jest pu
svým koraoruíkem, a ukaž; IS5H92. Ktož na ddin
z
dvoriecb,
ddiny, jež k
z iiiež pohoaíš
tm
dvoróm slušie. jmá býti, ten jniá vzjiti na ti jeho ddina. Tehda je juž všu ukázal, jakoby z niež ddiny pohoní; že nenióž vše škody z
s
této
posly
Pakliby póvod byl mén tí polí, tehda je neukázal ddiny, že je nebyl jakž právo^ proto bude ot ddiny pustil .^^^Í^VJAle vymeta-li aby nevzchodila na ti pole, nebo na kolivk, ledno na jednom miest, kdež stojéce kolivk, kak jniá kto k emu právo, na každém stála svým právem tehda proto nic neztratila,, ledno píd na svú pu. T^ ukázati.
í-?«
:
Na
;^6'193.
obci stoje
že nestál na tom,
o
nevstúpil v to, o
nž
ukáže
ktož
nž s
píta,
cokolivk,
že to ztratil,
posly vzala, že bezprávné ukazoval, že
vem nedovedl. Když dvory ukáže, a ddiny nic, a z lji'^'194. tehda je ddinu propel; ale o dvory s sute, že í<^)Pakli na
záni.
a v
dvoiech
pel,
proto
ten to propustil,
ktož to uinil,
ddin
stál,
s
že
prá-
obého' žalováno: sá
s
právem uká-
že byl jakž právo, tehda je vzchodil,
jedno jinde stoje ukazoval: tehda dvory pronejma práva vdávati, ledno na tom, o nmž posly pojeli.*5lAle o ddinu sé právo jmají súditi, že sta smla držeti, že sta mohla vdávati, a toho s právem držala. nebyl,
že
ho
s
s
>
B. VII.
s
Znamenáuo
VII.
v'
o
kobylém
poli.
/c5í.'195. Ktož kupí kobyle pole, právo jmá ddinných let za opravec nepropustiti, proto, zdaliby mu bránili kobylého pole, aby mu zpravce zpravili. '^] Pakliby zameškal, že za opravec pro-
pustí,
,
a
potom
potom musí *^M^ 196.
sob sám Pakliby
chodily dédinná
a
zpravovati
déve
s
je i vždy bylo kobyle pole, ale proto kobylého pole neztratí. nebylo kobyle pole, a kobyly (již tuj
kobyly:
pustí
;
^a ty: kupil s kobylím polem: juž je prodržaJ kobyle pole; tebda pro nebránil za opravec. 197. Ktož kupí kobyle pole, a ve dsky vloží to: tehda do4.j!> hod' hrazského Jíomorníka, ati vysvdí ped úi-adem, že t ot liada pojem, i zapoviedal na tech trziech okolniech toho sbožie, že to kupil s kobylím polem; jmá-li kto co proti tomu mluviti, tehdy toho do let bráni on pro chudobu nemóž kobyl po kobylém poli pustiti, a proto trliy zapoviedá, a k tomu ve dsky vloží. Tehda proto kobyle i)ole bude jmieti, že je okolní súsd nebránil za asa a za opravec kobylého pole, i za let, a v tom sé dokládá desk zemských, že je léta vydržal ti nebo dédinná. léta,
'
;
^)
K-* I,-
.
Il*i1*^
»*^V'
7.
Kniha starého pána
Znamcuáno
Tlil.
wh9
Obce ne právo
98.
než ten,
sodóv jmá, a
móže
-
o obci.
podle dédiny v kúpi,
jenž prodal;
Pakli jednoho
móže
ten
^1
miti
Rožmberka.
proto
že
a
súsd mh
vm
viecc sú- B. též
právo,
obrániti rozoránic.
ÍWS 199.
jma
z
z
samého
jest obec,
mu
nie uiniti, což chce, že
a nikto tu dédiny nenenie kto pro brán.
Ale když prodá ddinu, obce nejma právo miti, proto
200.
že to zvóle, a ktipil se vší zvolí.
o
IX.
i,-
-
;
,
•/
meziech.
.
^
B.
ix-
fJvid-
xxxii.
X. O vynzdé všeckno.
O létieeh všeckno. O ddinách.
XI. XII. XIII.
Kak
dáuie ukládati.
XIV. (o móž komu
XV. O
jetí
XVL J)
jeti
dáti,
kdy dáti ddiny, neb
co,
nebo sstupek.
kon, nebo což kolivk. svbo lovka, nebo což kolivk.
XVII. Vše obtvrzování i otvedení ot úadu. XVIII. O svodu, jež zpravce kon neb což jiného kolivk. XIxTÓ zpraven ddin, i všeho. ruil, nebo o rukojemství všecko. XX. Aby postavil jehož XXI. O ddin k ddin zemským právem svdectvie. XXII. Ke dskám svdectvie. XXIII. Na s-av svdectvie. XXIV. Na pnrgretní ddinu svdectvie. XXV. Do života svdectvie XXVI. S králem nebo s královu o ddinu svdectvie. XXVII. S biskupem svdectvie. XXVIII. S kláštery, s mnichy i s jeptiškami svdectvie. XXIX. S mšany svdectvie. XXX. Že pohnaný tu nic nejma, ottadž pohon prošel. XXXI. riovka jemše svdectvie. XXXII. l'ro dluh všelikaký k každému také ze všelikakých základóv, i vše což ludmi právo zpraviti.
s
;
(Znamenáno po IIJ'
201.
Když otžalujá
tehda,
sahati.
Pakli
vžiti
pi
d e ch
co právo ze
co.)
dlulia, an otpovie, že sé pozná v nécra, tehda v nmž to polož ped i)0znal, když rok uložen bude písezc, déve než bude.š pi-
a za ostatek práva prosí
kížem
o d p o v
z
nepoloží, alo za
ztratil,
z
niež
s
:
ostatek nelze práva initi, jedno proto
pohnán
byl.
B.
xxxii.
94 B.XXXÍI.
Kniha starého pána
7-
"V
Rožmberka.
z
202. Když otpovie, že jest jemu složil, tehda pi ztratil, že nebyl na jeho škod. Pakli die „po dskách zpravil sem proto," ztratil; a když to dskami ukáže, že zpravil, tehdy obdrží. '
pi
ve
s
;
s
s
(Znamenáno, komu
kak
z
které
ei
zpravo-
vati nebo posti hati, nebo co právo.)
W^
203. Když král žaluje na koho, že mu loviše opustil, neb na zemnína, nebo na pána: tehda král poí^tihni svdky svými, ddici, služebníky, jakž právo z vtsieho dluhu. Také brání-li proti tomu ludmi, telida ve svdky, jako z dluhu,
s
^
í
)
204.
u'r.
fO
když koho
_i Í.H
•
zemnín-'!?
mšeniech
ddin
zemském
v
s
dluha, že pijal na
z
mšenín
základa:
platiti
pil
..> «^'
viní
proti
každému
(dluhóv?) ze všelikakých,
z
Mšenín,
práv svdky.) za koho zeninín,
vst-
ii} 205. Takéž právo ve, jako zemené právo jmajú vésti že na škodu vzal j)ro dluh, že kázal vzioti ten, jemuž vinu dává. Tehda když otpoviedá proti mšenínu, že nekázal jemu vzieti právo sirotie, aby s otpisáhl, že nekázal vzieti. Pakli otpovie, že die: „nevri tomu, by toliko škody vzal" tehda mšenín popisez sám svú ruku, co vzal škody. Ale otpovdl(liby) „nejraáš viece škody, lednjo sto hiven" tehda otpisieže s ten, jemuž vinu dávaj, sám :
:
«
že
právo vedi, jako nichž koho viní, nebo kto jej. též
"i/
:
:
:
:
svú ruku. (i3)
Mšenín, když
206.
bral
nebo za stravu,
dluhu za kúpiu,
viní z
za
jemu samému vil,
že
kolivk dlužen, že u nebo vzal nebo cožkolivk: právo sirotic. Také za rukojemstvie, že k mše-
nínu ruil za koho, právo sirotie, I
\Cj
i
Mšenín
207.
Mšenín
z
rokóv, jako 'Cíl
208.
dluhu,
základa též právo jmá, jako zemnín, že vstápil. právo jmá, jako zemnín. Mšenín z ná-
též
zemnín. Man, v Cechách sed,
též
s
právo jmá
otpisieci, jako
zemnín, zemským právem. \ (^ ?
Když
ped otpovdiú
zpravce N. odtudto; „toho mi jest umel, proto muší sám „nebyl to zpravce," nebo; sob zpraviti": tehda proti tomu die-li „nevéi tomu": ale i)rávo o zpravci jako z dluhu.'
/í 209. jsem jmcl
tej
oi)Ovic
ddin
zpravcu,
ten
:
'2^/210. tehda
muž sem toho
Když
žalujú na paniu z nároka,
ped otpovdiú nesena,
asu
f^y 211.
muž Když
za
kdy
s
stalo,"
to šla,
stalo;
ana ve
otpovie-li
:
vdovství
„dévc
právo ludmi dolíiti, jakž na pcnieze.
jest-
(než) za
že je
d^vo
tmi svdky,
otpoviedá za otcóv dluh, že die: „ani tehda jemuž vinu dávajrt, ten otpisám svú ruku. Z toho viecc práva nenie. to je sirotie pr^vo. sirotek
vd,
ani mi pikázal
sieže
s
ji^j
s
zvie,
212.
platiti"
:
Když kto na koho vzmluví rovn na
r
rovui, že jesf, krá-
Ifih w^^>'
Kniha starého pána
7.
Rožmberka.
z
95
nevérny. že jsa s ním, i byl v boji, nebo jeho ludé jeho ká-B. xxxii. zauiem, ua královu škodu, "^xa chce životem líiti: tehda proti tomu zpraviti, jakž mi kmete naleznu/' otpov^éd: , nevinen jsem, a chci '*.W213. Komuž vinu dávajii, by za piniéiem škodu uinil, právo
lovi
s
s
sirotiem právem Takéž, by koho zabil za míru (vierú), též právo. íi* Ježto jeho panoše za pímirím uinil: tehda právo panoš zpraví, což jej vinie, by uinil; právo sirotie. Paklipostaviti, aC by pel, že jeho panoše nenie déve pímiie, pán pokaz sirotím právem. Takéž die-li, že jeho nebral u pímiie, též právo. /^'214. Jindich ze Bevá mluvil nebo pravil jemu, že jeho Jan z Dobroic chtél Mikše ze Lhoty zabiti, nebo toto uiniti, toho „nemluvil sem," nebo: „netehda když otpovie chce životem dolíiti otprisieci
s
:
:
pravil
s
sem,
a chci
s
toho zpraviti právem''
:
ale právo,
otprisieci
sirotím právem, že toho nenie.
Když
|2>^215.
kto
slíbí
rukojm ^é
vypraviti,
v
nmž
je
za-
chudobu nemóž, že jmá ledno ddinu, a statka nejma tehda pisez, že jiného nejma jimžby je vypravil, ledno což jim postupuje a oni uite nad tiem což jim lubo. nebo držte k zástav, nebo stavil,
a pro
:
;
>k
ddin,
svii
prodajte za svój dluh,
což jsú
za
ostali
dlužní,
a tudy
Dvorské tehda právo, pisieci samému svú ruku.
vieru vypravuje.
I^W 216. Když rovné na rovni vzmluví, by mu co uinil za vierú, nebo komu (jinému) tehda právo podle otpovdi nebo nelze ijedné nevry niímž postihnuti ludmi na dobe schovalého lovka, ni pro praví nevinen, ten Ledno jenž hospodu, což k sedání neslušie. otpisez sám svú ruko, to je sirotím právem, jakž v otpovdi zpravuje; nebo nelze ijednomu niiež cti zbaviti písahami. Ale ten, jemuž jde na jeho est, ten jmá lepic právo brániti právem sirotím své cti za všelikaká vinu,/což neslušie k sedání. fjO^SlT. Prvá nevra, s hospodu svú léhati; druhá nevra, chtl hospodu zabiti tetie nevra, jež hospodu zradí na bezživotie. 151 '218. Když ',otpovie po dskách, že je psance zabil neb zahubil: právo doložiti popravcc toho kraje, ktož jej jmá na svých listech. tehda Pakli popravcc umel tehda nemóž své viny na .ijednoho pivésti ijedniem právem, proto že jemu jde samému na ši3u,'^dyž otiiovie ped otpovdiú: ,,jestli mi s právem které právo jmicti s ním, an sé zná, že tiem vinen, nebo obúzcn, nebo psán, nebo v tom nalezen raóže-li na mé svú vinu pivésti kterým právem?" :
;
s
s
s
;
s
:
:
i•^^)219. Ze psa když žaluje, že ukradl strážu, schovav sbožic nenie právo pisahati, ale vzicti na svú vieru, že nevinen, jakž ofpovdl. CKdyž kto žaluje že mu kto ukradl 'stráži vzchovaného na svém ''boží, nenie právo pisahati, ale vzieti na svú vieru, že nevinen jakž :
povdl.) 11^1220.
Když
žalujú,
právo, jimiž to postihne.
XT^ M:-.o.v.
r
že
mu
Pakli
U
dal
kurvy syn: na to ludi vésti pravjšími svdky, tehda
sé bránil
96 B.
7.
Kniha starého páua z Rožmberka.
XXXII. právo z toho. Ale znal-liby to lotpoviedai že ekl, a chce toho dolíiti, že je kurvy syn tehda pohnaný' právo jmá vésti devt svdkóv na prvé lože, kde je jeho niáte^ ležela s nepravým mužem; tolikéž :
vedi na též na druhé lože;
takéž
ve
na
tetie
tetí
lože
devét
svdkóv, že je ložala mát jeho s nepravým mužem. Také móž syn brániti matee, že ta nenie, svdky svými. (To je nové právo; ale staré právo bylo, že na prvé lože vésti dovét svdkóv, (a to) ukázati; tehda na druhé lože osminádste; tehda na tetie lože sedmimezidcietma svdkóv.) 221, Když žaluje z ddin, a po žalob prosí práva, že jmá .fe /JS') u,\J^y zpravc: a proto hulí nevdí. ^ .
/
/Jó
)
Biskup
222.
právo
jmá
též
ddin nebo
z
z
dluhóv,
jako
zemnín. Ilj.)
z
Kanovníku
223.
z
ddin
právo,
též
jako
zemnínu
;
takéž
nluhóv.
Opatu
224.
iii^
též právo z
ddin,
jako zemcníuu:
sám zprav s sirot- em právem na tení, jakž le za dcvnicho opata dlužen klášter nebo za ucho. opat
bylo právo opatu za klášterský
dluh
dváky
ale z
—
ruku
pravú
dluhóv
rotu vydadie.
(Ale
na
déve sv.vclju»i
na svój zákon, jakž rota vydaná.) IM 225. Abbatyši též právo z dluhóv, jako opatu takéž z ddin. Když neví úad, by jeho dobytek byl, jenž praví: I»r') 226. „zajeli ste mi pro mého súsda nevinn" tehda vypisez na kíži sirotím právem, že jeho jest, což pokázal nebo vyruil, a niíž jiný. prsiech položiti,
i
vzieti
)
}
;
:
Když
iV(/227.
žaluje z žitie s póvody,
vdí
a otpovieda
ped
otpo-
neobránil: tehda též právo, jako z plena.^akli brání i)ed otpovdí, že die: „s právem-li mi otpoviedati, když s póvody na z
m
toho žaluje?"
tehda
póvodi
sešli,
a právo sirotóie, jakoby ekl:
práva proši,
Když
/Vi/228.
píjem,
i
že mu otpov, to mu je
žalujú,
tehda
živé:
s
škoda stala na miemej cest, an popraví v ty asy byl, jako
že je
i dnes; což jest otjal, vše vrátil, a jinak je nevinen. Tehda právo postaviti svého tovaiše své popravy v kaple za asa. Vczmétaž oba popravce na své kmetstvo, jakž rotu vydadie, že vše vrátil. Ale doniž neprojdu, dotud vezdy beta na své kmetstvo, dváky zdvihnúce bez kíže, že nelze ztratiti jiísahy proto.''— Pakli nepostaví druhého k sob popravce, svého tovaiše, ale sám veznn na své kmetstvo, do tetice opravuje, nebo na kíži zpravuj s'< ilouiudž
s
s
neprojdcš, dotud
zpravuj.
Když póvod
žaluje (o kóíi neb) cožkolivk, zeje vzchovaJ na mrtvo: tehda právo postihnuti ])óvodn svdky, jak/, dfíího zconno právo, jako z dluhu, na krí/i. ^^' Pakli proti lej žalob otpovcd" taká, že die: ,^ten kón, noho co/.k
229.
svém hnoji
i
živo
i
;
s
.¥ Kniha starého pána
z
Rožmberka.
ím to jmám pravjšie Indi": tehda právo o to hebi, právo dostane: ale voda neslušie. -w/ Pakli otpovie, že Milíeš z Unhoše jal, ten mi je takto dle: „tento kón, jehož 11 nelíó pišel", a neví-li!*^ý urodil: tehda právo na póvodových šVdciech ledno. ff^)Pakli póvod žaloval, že jeho nevzchoval na svém hnoji, ledno že mu jinak pišel, ale pohnaný brání, že jej vzchoval i
na
mrtev,
s
iKxxír
Svdkóm
s
s
svém hnoji
tehda právo na otpoviedacov}'ch svdciech. že nebo cožkolívek kupil, nebo kak mu jest pišel, povdl ale otpone-li, že die „neví tomu, by byl tvój" tehda právo póvodu vypisied, jehož jal, samému svá ruku na kíži, a póvodovi svdci sešli viece práva nenie. Když póvod žaluje, jehož jal, koliko let jml dévfe, (Ví'/231. než jej ztratil: otpovie-li že je mén let jml, než póvod povdl: tehda právo na póvodových svdciech ostalo,! že pevýšil léta póvod, u nhož jato, nebo vypierajú to; svdci sešli, že ponížil let. "^^ Pakliby otpiera pevýšil póvodovi, by viece let jml, než póvod jml, doniž neztratil: tehda hebi mezi svdky o léta. 'iíF
mrtva
živa na
i
/7^^230,
Když póvod
:
kó
žaluje,
:
;
s
:
;
s
s
s
s
)
s
s
s
s s
s
;
s
s
mu
vem-li
užiti jich.
XXXIII. o zavržení svdka svdectvie. XXXIV. Z hlavy i z píhlavuého dobytka poniocuiky zpraviti s, kaké pivésti. XXXV. Z žeuského podávenie kaké pivésti svdectvie. XXXVI. Kak svdctvie vésti, nebo pomoeniky, vSech ieoí, vin, i vSechnárokóv zpraviti sé. -]'<-!,'' ^^ v.". X^o (Znamenáno, k a Ic s r v s u b n i e e i (s 1 u d m i ?) ze co zpraviti.) yiil y' '
<.
y
>
»-
1
'"I
234.
Z plena právo
dávajá,
samému
naped
z
s
zi)raviti zemským právem, jemuž vinu Ale byloliliy pravéjsé, aby póvod píisáhl tehdy právo byloby otpoviedai oípisieci s;
tretiemu.
své škody:
l)Otom za vodu dva pomocníky
popisežen, z
lesa
—
Z lúpeže
posenie
JlroCek; Ood«x
takéž,
otpisczta, z
že je nevinen,
takéž. U.
2.
z
nhož
zlodéjstva takéž, z pieboje takéž,
7
xyi^t
^^-r-M -"^98
7.
Kniha starého pána ^'
uvvtl^í.-.
í'
ICXXVl. ":
o
•
T.)
.
li
Jložmberka.
z
"Jv-'
;
235. Ježto
ed
ped
stavie
kížem,
rciž:
Z ohn právo
236.
..i
„svdek," nebo sé
zpraviti,
„svdci právo vezmu.'*
komuž
samému
vinu dávajú,
sedmému. Ale byloliby pravjšé, póvod popisez naped svú škodu; tehda otpovieda otpisiehá s také, a za železo šest pomocníkóv otpisezte, že nevinen. Z výboje takéž, ze sveepic takéž, z hla\7 takéž, z píhlavného dobytka takéž, z chromoty takéž. 237. (Ježto s zpraviti samému svú ruka.) Zrady právo s otepieti samému svú ruku, jemuž vinu dávajú; sirotie právo. Pakliby žaloval z toho póvod, a otpovieda jemu nebránil, na otpovdi póvodovi vésti právo za vodu. Z pivedenie takéž, z žitie, z pi-
r ^r.'
—
«•*"
n.-
takéž.
jetie
238. (Ježto vypisieci z ran). Z modrých právo popisieci sasvú ruku póvodu, zjeve co jej ran bolelo, nebo dáno z otvoitých ran i z siných takéž.
mému _
Z podávenie dievky právo sé otepieti samému sedmému. Z hanby ženské též právo, jako z dievky.
239. 240.
.
•i''^
iLiLYTii.
;
XXXVII. Kto móž svdkem o jetiú svdka.
Fragmentm
býti
ím
nebo ze co jich kak
vésti,
praxeos judiciariae.
Exscriptuin e codice manu scripto olim Crumloviensi, nunc caes. reg. Idem oontextua bibliothecae universitatis Pragensis, signato XYII. C. 22. reperitui' in codice manu scripto bibliothecae principm a Colloredo-Mansfeíd sec.
XV, Stockholmio Pragam
/.
Kdyžhy
Jeto
delato.
chtl držeti koho dlúlw na
útocích.
Kdyžby kto chtl koho na útocích držeti dlúho, uteka se ke dskám nebo k tomu úedníku, kterýž komorníky vydává, vložiž útok nai, nechajž státi do šesti nedlí, opraviž rok až do druhých šesti nedlí, a když druhých šest nedl a když tetích šest nedl mine, na nho pohon ve dsky k ítvrtým šesti nedlem, a kaž pohnati. zmte svdkdyž rok pijde svditi pohonu, kaž komorníku, enie a když nebude svdeno, tehdy máš Ihótu mieti do šesti neTu pak nedada minuti tm šesti nedlem, vložiž opt útok dli. A když znovu, opravujž opt vždy v šesti nedlech až do tetice. mine opt osmnácte nedlí, kažiž jej opt i druhé pohnati, zmtiž opt pohon tu opt máš mieti lhtu do šesti nedl. Tu pak opt nepropúštéje šesti nedl, vložiž útok, opravujž rok vždy v šesti nevlož
a
A
;
;
8.
Fragmentm
praxeos judicariae.
99
dlech až do tetice, jakožs prvé provolal. A když poslední rok pijde, kažiž pohnati anebo propus jeho; neb nemuožeš jeho déle na útocích držeti. (Cf.
II.
Andreae a Duha Výklad
Kdyžhy
§. 114.)
kto chtl jyohnati Jcoho,
Kdyžby kto
koho
chtél
an
pohnati,
své
ddiny jiným
an své
sapsal.
ddiny jiným
zapsal,
ddin svobodných, muož jej pohnati z tkáe. A když bude pohon klásti ve dsky, má jej vložiti „odnikudž" (jmenuje jej pravým jménem) a když jej bude chtieti pohnati, má mieti komora
neml
nikdež
;
mst
pražského v najbli/šiem odtud, tu kdež ten sedí, i má v trhový den biice dobyti, aby lidi svolal v hromadu sv>m oby„Prav jeden ejem, až do tetice. Tu komorník pražský má éci druhému, že pohoním tohoto, ješto tuto bydlí, a nemás^obodných ddin, a proto jej jmenuji „odnikudž," neb jest své ddiny jiným zavadil, aby stál tento den (jmenuje rok, k kterému jej pohoní). "y^ A když rok pijde, stane-li pohnaný, muož odpovdieti i brániti se právem, jako jiný zemnín pakliby nestál nebo kterak právo ztratil, tehdy ten, ješto jej pohoní, dada na památné, má vésti své právo obyejem takovýmto: Když minu po stáném roku dv nedli nebo viece, opt má vzieti komorníka pražského a dobyti biice v témž mst, jakož Tu komorník jest prvé pohonn, aby opt lid svolal svým právem. pražský má éci „Prav jeden druhému, že tento odtudto obdržal právo na tomto „odnikudž" (jmenuje jej tiem jménem, jakož jest pohnán), a dán jest jemu rok do desieti nedl, aby se s ním smlu- , vil o to právo, jakož jest na obdržal." A když mine šest ue- V! dlí tch k úmluv nebo k smluvení tehdy ten, ktož pohoní, má vzieti úedníka pražského a komorníka s ním, a opt do tého msta jíti a biice dobyti, aby lid svolal svým právem nebo ádem jako déve. Tu úedník má lidem povdieti a ka; „Protože se jest nesmluvil tento Tjako jej pohonil) .,odnikudž," s tiemto (jmenuje je) obvzvodím toho, kterýž jej pohonil, na toho pohnaného i na jeho sl)ožie movité i nemovité, kdež má nebo raieti bude." A když vzvod ve dsky vložen bude, tehdy tikrát opanovati ve dvú nedli a ve dvú až do tetice. A když to vše uiní a ve dsky vloží, tehdy má jemu dán býti úedník na ohledánie všeho jeho sbožie. Pakliby sbožie neml, ale i na na samého. A kdyžby to ohledánie ve dsky vešlo, tehdy po šesti nedlích má jemu dán býti list od úada pražského pod peetí úednií ke všem popravcóm, purkrabím i vládauom, purgmistruom i rychtáom, aby jemu jej jali a v ruce dali za pravého jistce zatkaného i otsúzeného pravým zemským právem, a on má zaruiti králi pražskému úadu, že nemá jemu životu nic uiniti, ale chovati jej, ani tepla ani studena, ani sytá ani laná, až do své vuole nebo do smlúvy o své právo. 7* níka
:
;
:
nm
:
i
.
100
9.
Majestas Carolina.
Majestas
Carolina.
Singulare juris boemici monnmentuin codex est imperatoris et regis Caroli IV, qui Majestas Carolina appellatur. Notum erat Carolo IV, quid a superioribus regibus Premyslao II et Wenceslao II tentatum esset, quum coi-pus leguin scriptum quibus omneš regni iucolae tencrentur, confici promulgarique velleut quin etiam illius codicis qui Wenceslao regnaute fuerat confectus, leges aliquot ad manus ipsi fuerunt. Unde ignorare non i)otnit, ntriusque regis conatum, quod comitia et barones refragarentur, ad irrituni cecidisse. At parum prospero illorum succossu mininio deterritus denuo reni eandem aggressus coi-pus juris quod autoris sui nomeu tenet, perfecit. ;
In Pi'ooemio rex multis verbis exponit, quo consilio ejusmodi corpus induxisse iu animum non solum „constitutiones et leges novas condere," sed etiam antiquiores leges vel scriptas vel usu et consuetudine confirmatas renovare, atque in unum codicem colligere (quin etiam antiquas leges plurimas, quas partini in scriptis, licet incomposite et confuse redactis, partim vero sóla consuetudinc et utentium moribus approbatas, per praedecessores nostros, reges Boemiae factas, invenimus vel concessas, in unum codicem, Majestatis Nostrae felici nomiue nuncupandum,
juris instituerit;
redigere).
•
V^i. L.
A
EJHS codicis capita et praescriptiones in omnibus causarum et quaestionum generibus valere debebaut ita, ut juris constituendi libertas quae usque ad illa tempora obtinuerat, subiiule tolleretur (per quas i. e. leges cunctis judicibus aut oficialibus nostris, majoribus et mnioribus, rectejudicandi, secundum quod scriptum invenerint, materia praebeatur, et__yariandi quod saepe actum in offensam jivdicia in causis eisdem vel similibus divinae justitiae et subditorum nostrorum lacrimabile detrimentnm audivimus tacultas quaelibet adimatur;. Majestas Carolina, qua universum jus terrae quum privatum et judiV) ciale tum publicum complectendum erat, a constitutionibus religionis (I exorsa ad leges juris publici describendas transit ibi agitur do successione regni hereditaria, de terris quae in dicione regni siuit, de partibus terrae Boemiaej de comitiis, de summis terrae magistratibus, de ofticialibus regiis, de judiciis, de tabulis terrae (VI XXIX); postremo leges judiciorum in causis criminalibus exercendorum et leges juris privati civilis adjunguntur. Codicis perscriptio post annum quadragesimuni quam rex^Yenceslau8 II. mortuus est (1306), ergo a. 1346 facta est, quo ainio Ciu-olus post mortem Joannis patíš sui (f 26. Aug. VdAG) regnum Boemiae adeptus est. Verisimillimum est, Carolum jam tunc dum Moraviae marchio erat, autequam in nam quum patris iocum successit, juris sic constituendi curam gessissc rex es^et factus, omnia codicis capita jam erant singillatim perscripta (1840)
—
—
—
;
—
;
Majestas Carolina.
9.
«JiOl
fraiideni inducamnr, quod aix Karleteinensis quae a. 1348 1358 exaedilicata est, ibi commemoratur; etenim hujus arcis nomen posterius, anno circiter 1355 codici insertm est. Atque hic miriira videri potest, quod in Majestáte Carolina Moravia plane silentio praeteritur. Carolus qui et ipse diutius Moraviae praefuerat (1333 1346), ut futurae ejus conditioni et cum Boemia consociationi provideret, singulare quiddiun animo ])roposuerat, quod etiam brevi post reapse exsecutus est. Voluit qnippt\. ut 3Ioravia feudum coronae regni Boemiae esset_ utque in familia "regia T^uxemlnirgensi, qui duorum phiríumve regis filionim natu miuor ideoque natu maximo aetate proximus esset, Moraviam teneret atque in ea filiorum suorum natu maximum successorem haberet. Hoo ronstituit literis, quas VII. Idus Aprilis a. 1348 nec non iis quas Kal. Jan. a. 1349 ddit. Ex quo intelligitur quid causae fuerit, cur in Majestáte Carolina nulla Moraviae mentio facta sit. Sed Majestas Carolina eundem quem Premyslai et ^YencesIai codices exitm habuit Coraitia Boemiae rogationcm de ilía asciscenda non acceperunt, sed tanto consensu antiquaveruut, ut rex non solum consilium ejus pieeferendae deposuerit, sed etiam ne unquam in Boemiae valeret, justis literis hac de causa porsciiptis sanxerit. Barones autem illi rogationi obstiterunt, primm, quod jus scriptum libertati^suae Juris pro arbitratu constituendi adversabatur, dein, quod codex antiqua regni privilegia immutabat et regis potestatem magno baronm iucooimodo augebat, tandem quoxLMoravia quasi cum Boemiae regno conso-
neque tamen
condita et
in
a.
—
:
non
esset, praetermittebatur. Literae argumento memorabiles, qiiibus Carolus scidit atque irritum essejussit, datae šunt II. Nonas Oct. verbis šunt scriptae
ciata
codicem suum a.
re-
1365 atque hiece
:
nomine sanctae
In
Carolus
IV.
semper A.ugustus
individuae trinitatis.
et
divina
favente
Boemiae rex
et
clementia
Amen.
Romanorum imperator
:
Notum facimus tenore praescntium univcrsis, quod licet jam dud um de consilio, voluntate, scientia et consensu nostrorum et regni nostri Boemiae principm et baronm' juraquaedam adinvenienda duxerimus et etiam statuenda cadcmquo quorundam principm et ba-
ronm
praedictorum
scriptis
redacta
et
iu
accedentc consilio ac uuo voluminc fucrint
notoriam et publicam prodiit notionem quia tamen tur,
asu
praefatum
fuerat inde conTectum, fuit ignc
consuniptum
una cum in
consensu
in
prout hoc in
;
quod
volumen,
cxpresso sigillata,
vidclicet,
sicut praefer-
cidem ajtpensis, fortuito niliiluinquc redactum sigillis
;
tam nos quam praefati principes et barones jam dieta jura scrvare non promisimus nec aliqua super his praestitimus juramenta, et adhuc in nostro et principm ac baronm eorundem libero pendebat arbitrio, si jura ipsa promissiouibus et juramontis in talibus opportunis confirmare, approbarc et vallare vellemus, quod usque hodic non est actum a nobis vel principibus et quia nihilominus
ac baronibus ante dictis
;
dictaque jura a tempore quo
illa
condidimus usque módo num-
9.
102
qnam
seu nunciata
intimata.
publicata,
Majestas Carolina.
tatibus seu foris publice proclamata
fuerunt, nec in terris, civi-
;
ideoque decernimus et auctoritate regia ex erta scient'a declaramus Nos et omneš priucipes ac barones nostros et regni ac coronae Boemiae antedictos, nostrosque insuper et ipsorum heredes et successores perpetuo ad dictorum jurium observantiam non esse ligatos quomodolibet vel astrictos, seu potius solutos esse ac liberos ab eisdem, nec non ab omnibus sententiis, punctis et articulis, quae et qui in dictis erant juribus comprehensi; quodque tam nos quam ipsos seu nostros et ipsorum heredes et successores, sicut praemittitur, in honoe, státu, personis vel bonis quaecunquc poenae in ipsis juribus seu dieto volumine olim ut praemittitur, promulgatae contingere vel notáre non possint, aut debeant, uUo unquam tcmpore quovis niodo, ullumve nobis vel ipsis nostris et eorum heredibus et successoribus in honoe, státu, personis aut bonis praejudicium generare quomodolibet vel afferre. Nos enim principibus, baronibus saepedictis, eorumque heredibus et successoribus promittimus pro nobis et heredibus ac succes:
soribus nostris, Boemiae regibus, bona fide et auctoritate regia statuimus et bac praesenti constitutione perpetuo duratura sancimus ut nos et praedicti principes et barones nostri ac regni et coronae Boemiae subditi et fideles, nostrique et ipsorum heredes ac successores perpetuo antiquis et cousuetis juribus omni impedimento cessante frui pacifice et perpetuis gaudere temporibus debeamus. :
(Signum serenissimi priucipis et domini, Domini Caroli Quarti Romanoriun imperatoris iiivictissimi et gloriosissimi, Boemiae regis.) Illustris Rudolfus senior Saxoniae dux, Testes huius rei šunt imperii archimarscalcus, venerabilio Prezlaus Wratislaviensis, :
sacri
Joannes Argentinensis, Theodoricus Minet Henricus Lubecensis episcopi; ac illustris Rudolfus junior Saxoniae dux, et spoctabilis Henricus Ulricus de Helenstein de Schwartzburg, Joannes Magdeburgensis et Albertus de Anhalt comites et alii (juam plures. Praesentium sub Nostrae Imperiulis Majestatis sigillo testidatum Pragae Anno Domini 1355. Indictione monio literarum octava, 2, Nonas Octobris, regnorum nostrorum anno decimo, Imaulae nostrae cancellarius densis,
Fridericus
;
Ratisbonensís
;
,
perii vero
prinio.
lisdom verbis scriptae suiit litt-rae .loannis mardiionis Moraviac, qui erat Caroli frater atque, tit tnm vide1)atur, haiul (luhius regni sufcessor. Causám autem, cur lepm Huaium cddicem iu irritum vindicasset, Carolu6 hano j)rat'texuit, (|uod i pse lodex, antequnm a rege et baronibus osset acceptus ratusque eKKejuKKUs, rasu quodam coiisumptus inceiidio esset. llaec autem causa omuino diris gratia erat eoutiita; nain et latina exempla Majestatie Carolinae ct in sermonem boemicum translata saeculo XY. scripta
9.
Majestas Carolina.
103
ad nos pervenerunt, quae quum verborum contextu inter se concinex iino fonte manasse videntiir, ita nt credi nequeat, unum quod tum exstaret, exemplum totum periisse. Primm illud, quod erat Exempla latine scripta haec nota šunt Universitatis Pragensis, nunc vero nusquam apparet. Ad hoc exemplár Palacký opinatur Ješinium a. 1617 suam MajestatisCarolinae editionem instituisse. pliira
nant,
:
Exemplum bibliothecae Universitatis Pragensis, quod legitur in codice manuscripto signato I. G. 18. Exemplum Treboniensc, quod continetur codice sign. B. 3, quianno 1486 Bcriptus est. Majestátem Carolinam typis describendam edendamque primus curavit Paulus Ješín a. 1617, eamque his verbis inscripsit: Majestas Carolina sivé Caroli IV. Rom. Imp., quibus ille regnum Bohemiae forConstitutiones. mandum omandumque censuit. Nunc primm in lucem prolata studio Pauli Geschinii. Hanoviae 1617 (fol. VIII et 44). Altera, accuratissima editio Palackii est, quae legitur in „Archivi" libro m. sub num. D. VII. Majestas Carolina nimis diligenter, singulis etiam verbis expressis in boemicum conversa, in tabulario Treboniensi servatur. Praeterea aliquot exempla translationis boemicae, attamen non integra, exstant. Interpretationis boemicae Treboniensis exemplár Palacký in lucem edidit in libro Archivi III.,
cum
contextu verborum latino ad contextum boemi-
in lateribus paginariun adjuncto.
Statuta zemská.
— ád
koruny eské.
(Statuta regni Boemiae.)
Factio baronm Georgio regi adversa in comitiis a. 1465 habitis libellum querulum plurium capitum ad ordines detulit, ubi inter alia legitur :
V
Zemských takto
„Také ustanovujem panskú rad, aby všecka zbožie, ddiny, svobodné manské nebo mstské, spravedliv odumené, na krále eského mly pipadnuti a ty on Siatutích
stojí:
;
má
dáti a rozdávati,
komuž
se
jemu
líbí.
(Arch. IV. p. 104.)
Si, quaenam haec statuta fuerint, quaeris, ipsam Majestátem Caronam eadem haec libelli queruli linam in arctum collectam uisse scito verba reperiuntur in libris manuscriptis, qui et ipsi appellantur „Statuta," atque idem verborum contextus est Majestatis Carolinae in epitomen boe;
micam
coactae.
Ipsa Statutorum inscriptio testatur esse Majestátem Carolinam quodammodo contractiorem ibidem enim dicitur, haec esse Caroli imperatoris jura, quae interpres omissis compluribus sermonis latini tirnamentis boemice explicaverit. Verba ejns prima šunt: Boha Všemohúcieho ku pomoci vzývaje. i TJstavenie, jinak Statuta královstvie eského, mnohé okrasy latinské opusté, tuto chci esky vyložiti, jakož jest jo .šfastné pamti Karel ciesa popsati kázal s volí panskú, když byl v.šel v esku zemi, v ty asy divn valkú roztrženu (!), a tak túž zemi esku v ád navrátil. Atque haec šunt illa Statuta, quae se aliquando separatim publicaturum esse Palacký in tertio Archivi volumine pollicitus est. Libri manu scripti, quibus Statuta contineiitur, omneš šunt saeculi XV., ;
ád
et
quidem
:
Qui olim fuit Ambrasius, nunc vero servatur bliotheca Vindobonensi, quem jam B. Balbinus abhinc 1.
tib
vidit.
in
caes. aulica bifere ducen-
aunie
104
9.
Majestas Car o lina.
2. Qui olim fuit Criiralovieusis, nunc quidem est caes. reg. bibliothecae universitatis Pragensis sub sign. 17. C. 22, anno 1469 conscriptus. 3. Lobkovicianus, Pragae in bibliotheca principm a Lobkovic ser-
vatus
etc.
Pro lege Majestas Carolina, ut jam supra diximus, valuit nunquam, quin etiam aperte rescissa est atque abolita, quum tota tum singula ejus capita. Nikilominus tanta erat ejus auctoritas, ut etiam subsequentibus secuJis et ipsa comitia et regni incolae respectum habere et provocare ad ipsius auctoritatem solerent. Cujus quidem rei unum exemplum ex iis quae a. 1465 gesta šunt, supra attulimus. Alterum adjungemus, ex rébus a. 1466 tum enim qui in comitiis ad jura et privilegia terrae exgestis assumptum quirenda delecti erant, de regno defendendo haec protulerunt O vojnách Co se nalézá v Prá\ich (a) Statutích císae Karlovj'cb, že obyvatelé království eského pomezí na svuoj náklad do tí nedl brániti mají, a prodlilo-liby se to dále, tehdy sob a kouom potebu z království bráti mohu a akoli ta Práva odvolána jsú týmž císaem a Janem markrabí moravským léta MCCCLV, však to tak v právích zemských muož býti vyjednáno a okázáno, neb táž Statuta na stará práva zemská ukazuji (Arch. V. p. 363). Unde sequitur. Majestátem Caro!inam ejusque epitomen boemicam quae Statuta Terrae vocantur, quatenus antiqmon jus compUeterentur, pro juris fontibus fuisse hahitas, etsi nec verbis nec contextu pro legibus valebant. "" Atque ut tandem, nnm quae capita antiquioris codicis regnante Wenceslao U. confecti in Majestátem Carolinam sint recepta numque illa capita a legibus Caroli discerni possint, aliquo módo constituatur unam cognitionis notám esse censeraus Juris regalis montanonuii (vid. Cod. juris bob. I. 102), ab Italo Gozzio de Urbe Votere conscripti, cum Majestáte Carolina collati verborum et sententiarum vel conveuientiam vel discrepantiam. Quae enim Majestatis Carolinae partes eisdem sententiis, eodem orationis genere quo „Jus regále raontanorum*' contextae šunt, eas dicere licet a codice Wenceslaico nunc ignoto profectas in illam immigravisse (Ejusmodi partes asterisco notavimus atque Juris regalis montanorum locos qui illis respondent adjunximus). Latinm Majestatis Carolinae contpxtum ad exemplum manuscriptum bibliothecae universitatis Pragensis L (i. 18, Statuta ad exeraphmi mauu scriptum ejusdem bibliothecae 17. C. 22, cum Lobkoviciano collatum, exhibemus. ;
:
:
—
:
P?'ooemium, 1.
fex,
Totiiis universitatis actor
iinus Diis,
sumniiis opi-
ot rector,
creaturarmii oimiiuni
ii(tl)ili^í>iiiiani
li«mi-
nem ad iniaginem projjiiani otigieniqne oniuiAit, et paulo minus ab angelis minuit, praeponens eiun ceteris creaturis. Queni rum simplicem produxisset et rectum ipse libero :
voluntatis abusus aibitriu, ([uod testas divina (Mmcesseivit. dit
ditíiiitatis
(piaestioiiil»us
praerogativa po-
iniiiitis
iuvolutum. 2.
Inde
se
reddi,
NU(r(.'>>i\a
posteritas,
pat<'rni
\ilii
,t
maculata
a stij)ite suo vir};ultmii ikui distrejians, inter se raneores suscitavit et odia. Kcrum dominia, quae contagio,
velut
9.
Majestas CaroMoa.
1(05
jure naturae debebant alias consueverant esse communia, partitis
aiiimis fecere
proprium
Inde
distincta.
quisque
sibi
quaerens, avaritiae coecitate coiifusus, alius finta, alius publice rapinascommittere,
demum
bella,
seditiones et cetera
bumauae miseriae malá, ])ullulare frequentius incoepenint. Unde ipsa renim necessitate coííonte, iiec minus 3. divinae provisionis instinctu, principes g;entium šunt creati;
per quos scelestis ficis
ac
criminandi
tuta
quietis
licentia
securitas
arceretur,
praeberetur
jura conderent, et ad regulam cuncta disponerent consideratis
sonis
et causis,
inter
liomines
paci-
et
leges et
qui
;
ut per-
;
futura
litigia
rationabiliter diftinirent.
Deo
Sicque
4.
sollicitam tura
fectus varios,
Serenitatis
multiplex coepit arripeie, (pios
invalescentes
ditio,
Boemiae nobis
propitio regno nostro
successione legitima devoluto,
huniani generis
jam nimium
nostrae (et
mentem
propter) de-
instabilis
causat
con-
regno ipso, sedule, ciret opportuna remedia mein
oumspecte necessaria cpiaeque ne potestate regia nobis divinitus attributa videamur abuti, et reipublicae curani subditorumque quietem paciíicam, quae nobis incnnd^unt, negligentiae otio resignare. ditari
;
Cum igitur inter cetera, quae majoris fuerunt 5. causa dispendii dicti regni, rognoverinnis alienationes multimodas
diversis titulis insignitas, terrarum atque castrorum plurium, de mero regis demanio sistentium et ad justitiam
regiam exercendam inunediate i)ertinentiiim atque mensám factas dudum personis siugularibus pluribus, baronibus scilicet et ceteris nol)ilibus dicti regiii, per quosdam praede;
Boemiae
cessores
nostros
quentes
serenissimum
rendm
d()nn'num
reges
illustjvs,
immediate
se-
memoriae celebris revenostrum Weuíeslaum, secundum
in-incipem
avum Boemiae regem illusti\'m, fere anuoruui spatio (piadraginta decurso; quarum aliejiatiomuji causa píítissima concurrente, et carissimi
genitoris
nostri
recolendae menn)riae
lianiiis
Boemiae
regis illnstris ai)sejitia
muiidi
partibus,
speciaiiter («alliae,
toiiiae
tuin:
tempoiis
militantií?,
diutiua,
Italiae
re.gnu ipso
1).
Jo-
in diversis
ac etiam Teovajiis
liirbiiii-
106
bus
MajestAs Carolina.
^-
et
primm jiistitiae
procellis jactato, miiltimode coepit
potestas tremenda tepescere; inde latronum. fiirum et multiplicis generis
maleticorum sepes nefariae
piillulare, et succes-
sive in stipites et truncos validos crescere colis fidelibus nostris et advenis aliis,
ut paene regni-
;
regnum
nulla aut rara securitas itinerum praeberetur
dum
est
gi-avius,
infra
proprios,
lares
adire volentibus, et
;
in
quod
doleii-
quibus omnis
cessare debebat immanitas, tutumque cunctis esse refugium,
eonim
doniestica
vita pacifica et
crudeliter
per
Nec dextera
turbaretur.
scelestos
regia
hujusmodi
poterat
contra
tam gravem pstem libere virgam bajulare justitiae, nec decenti subsidio tam miserandis persoiiis talibus subvenire, dum regiis castris praedictis a suo jam demanio abdicatis, quo-
rumtam
opportunitate locorum, propter ipsorum fortalitia
atque situm,
quam redituum
et
proventuum
inde
solito
solvendorum, regalis aucturitas potenti brachio provisioneque solerti tantis dispendiis potúíssfoccurrere, et rigorose, ut expedit, justitiam ministrare consideratione etiam habita singulari, quod castellani atque custodes eorumdem castronmi, qui iicc in custodia, nec in alia cujusvis ofiicii ;
potestate
auctoritate
regia
inibi praesidebant,
sed priva-
tarum personarum dicta castra vigore alienationum hujusmodi tenentium de mandato, iiullum in ministranda justitia circa regiones illas praebebant Majestati regiae auxilium, consilium vel favorem.
Quibus, et plurimis necessitatibus
6.
bus,
crescebat
audacia
aliis
defecti-
et
crimiiiandi et dabatur ubique
ma-
teria excedendi; ipšique latrones et fures, prostratam atque
confusam timore,
taliter
partim
cernentes justitiam, partim violenter, partim conscientia
vcl
crrore,
iniirmitatis
eorum
contagio regiones siiigulas corrumpentes, multorum locorum atque terrarum receptacula et refugia quam plurima occuparant.
santibus
Kt deimmi
in
tantam penuriam fragilitatomque, cau-
alicnationibus
regis devenere,
supradictis,
potestAs
et
dignitas
ut baronibus et uobilibus dicti regni,
ar-
mata manu publice discurrentibus, caedes, inrendia et crimiua plurima nefaria comuiittentibus, nullam possent pe-
Majestas Carolina.
9.
imo quod gra\issime, prohdolor!
nitus justitiam exercere;
st
decore
fereiidimi,
107
regio
cogebatur
regalis
vilipenso,
auctoritas barones ipsos et nobiles, quos clementer et provide pacificare quaerebat, assidue sequi, et quandoque pe-
suae ut
quaerere
susteutatione vix
pacem
facerent,
exiguae
pro
mensae
baronibus
poterat,
ipsis,
elargiri.
Qiiae singula regiae pietatis nostrae cura circum-
7.
animo
volans
quas
quautitates plurimas,
cuiiiarimi
.
ut rempublicam pe-
perpessa labores,
sponte
quotidianos
duceiis insomnes,
iloctes plurimas
vigilaiiti,
delapsam sublevaret, et desideranti popiilo praetermoeroris aerumiiis oppresso, securitatem et pacem quaereret: juvante deo, et devotorum nostrorum iion deficiente (quos ideo nos, licet invitos, tantas pecuniarum auxilio, summas exhibere de proprio non valentes, pro communi nitiis
iti
omnium populorum curitate
regni evidenti compendio et se-
dicti
páce perpetuis acquirendis,
et
non nostra
propria, multipliciter in collectis et datiis
quod terras
vare), discrete providit et confecit^
utilitate
oportuit aggraet castra prae-
demanii et ad justitiam regiam sivé mensám de laudabili more primaevo immediate speceteraque jura nostri
fata
ctantia,
jam
in
majoi parte redemimus
a detentoribus eorum-
muninon solum ex debito, sed ex gratia, saepius pecuniarum summis non modicis, pro quibus deten-
dem,
(prius
exhibitis et integre persolutis per
illis
regiam,
ficentiam
tores ipsi
eis
illa
obligata fóre causis et rationibus diversis
ipsum nostrum regium demanium, justitiam atque mensám ea reduximus et adunivimus permansura; et ut deinceps idem nostri fideles et subditi eorumque futura posteritas in similibus sumtibus et collectis amplius non gravarentur. et plurimis asserebant),
8.
tantum
Sed
disponere, turis 8i,
quia
sufficit
nisi
et ad
volentibus
praeterita etiani
inire
reformare
opus perfectum, et
praesentia
non bene
perspicaci mentis intuitu curent fu-
eventibus providere (quia omnino providentia dicitur,
providimus (non nostro quae šunt futura, tractentur) sed ad illius omnipotentis gloriam et
ingenio confidentes,
:
108
MajestA<; Carolina.
9.
misericordiam et preces
iiitiiiitam
sedulas
concedere et
nostrae mentis vertentes intnitum
porrigentes,
qiii
lonsummare
feliciter
res penitiis desperatas virtutis
siiae
magnitu-
dine potest), constitutioiies et leges iion solum novas condere. quas, nobis promulgatas divinitus, novinius pro conservatioiie
regni
quas
jiistitiao
et
pacis
expedire;
íidelibus
perpetuae
acqiiisitioiie
etiam
quiii
antiquas
dicti
plurimas,
in scriptis, licet incomposite et coiifiise repartim vero sóla coiisuetiidine et utentium moribus approbatas, per illustres principes praedecessores nostros partiiii
dactis,
recolendae memoriae reges plures Boemiae factas invenimus vel coiicessas, in uniím codicem Majestatis nostrae felici
nomine iiuncii])andum, per nos prius correctas atque
suppletas, liuido oi-dine et stilo
pensatis redigere, illasque
secundum congnientem materiam
debitis
titulis
assignare,
quo legentibus p]'opensior pateat intellectus per quas etiam eunctis judicibus aut ofíicialibus nostris majoribus et minoribus recte judicandi, secundum quod scriptum inveneiint, materia praebeatur, et variandi judicia in causis eisdem vel similibns (quod sacpe factuui, in offensam divinae justitiae et subditorum nostrorum íidelium lacrimabile detiimentuni audivimus), facultas quaelibet adiniatur; et ut hactenus tam dire prostrata justitia, per nos deo niedio ;
relevata
perseveret,
libere
et
depressis
rebellionibus
et
sceleribus quibuscunque, animose triumpbet.
Has
9.
rimas vobis et
Deo
stros,
igitur
ct
constitutiones
utiles.
tidcles
nostras,
carissimi,
tam
saluber-
laetanter accipite,
gratias agite, qui per Nos, snos in bac parte mini-
ddit vobis vivere
scripta
lege,
quos
tam
longis
temporí))us contigit inccrto judicio multorum opprimentium
jugo feroci colla submiífe, et litigiorum sententias saepe, non rationis tramite, sed judicantis arbitrio reportare. 10.
VA ([uoniam deo juvante
operis nostri primitias eidem
lince
nincta peregimus,
sincera devotione reddentes,
ad hiudem et gloriam unigeniti domini nostri Jesu Cbristi, gloriosissimac írinitatis ct piuni
tieri
a
lidcí
catliolica
totius
coclestis
curiae,
jussimus reverenter.
princi-
Majestas Carolina.
9.
109
ád
(Boha všemohúcietio ku pomoci vzývaje,
i
Ustavenie,
jinak Statuta kralovstvie eského, mnohé okrasy latinské opust, tuto chci
esky
vyložiti, jalcož jest je
šastné pamti Karel ciesa
popsati kázal s voli panská, kdys byl vsel v esku zemi, v ty navrátil.) asy divn valkú roztrženu, a tak túž zemi esku v
ád
(Co7istitutione s.) De
I.
§. 1.
fide
catholica.
Sanctissiraam trinitatem, substantiam unicam trinamquc per-
sonam, (quam in nomine Patris et Filii ct Sancti Spiritus simpliciter credimus íirmiterque tenemus, eundemque filiuui dominm Jesum Christum redemtorcm nosfrum Deum verum de Deo vero genitum ex pate hominemque factum ex Maria virgine natuin tota ment totoque corde devotissime conitemur), universum populum regni nostri Boemiae. quem cathnlicum novimus ct fideleni, sccundum quod sacrosaucta catholica et apostolica credit ecclesia, liumilitcr rcvereri
volumus nobis
et fateri;
fratres
nostros
fideles
reputantes
et
íilios,
subditos pietate
in
Cliristiaua
religione
paterna salubriter exhor-
ne forte exterarum regionm contagio, a regni dicti liniitibns non distantium, ipsorum fidei puritas et sincera devotio pro tempore maculetur. §. 2. Reliqui vero dementes atque vesani catholicae íidei saoro dogmati repugnantes, praeter divinae ultionis aeterna supplicia, infames facti, Majestatis nostrae indignationem mortiferam se noverint incurisse. tates,
(Versto boemica hujus árticuU desideratur.)
De
II.
§ iu
1.
paganis et Sarracenis.
Paganis aut Sarracenis domicilinm facei^e laremve fovere Boemiae interdicimus ponitus et ve2. Mandantes neniini nostrorum fidelium snbditorum li-
christianissimo regno nostro
tamus. cere agris,
§.
paganum nisi eis
aut Sarracenum uli(|uem receptáe in suis doiuibus aut ut viatoribus,
partes forte reraotiores,
per
regnum nostrum transcuntibus ad regnum pro mercaturis seu
aut >tiam jnfra
causis aliis accedentibus, hospites, caupones seu stabularii necessaria
quaeque convenientia ministrarent; quod fieri permittimus, tamen cuiquam in fraudem fidei catholicae non procedat. et
O
dum
pohaniech a Saraceniech.
Ovšem ustavujetn, aby Žádný pohan ani Saracen obydleme domu, ani podružie v eském království micH nemohl ani ml; než toliko aby jim dán byl nocleh a poteba
1
Majestas Carolina.
9.
IQ
jakožto
a
lidem pocestyiým
jtdcim nebo jdúcim^ a
to
liostem
skrze
zetni do jiných
pod pokutá upravenu, jakož
zemí
se o ni
dole psáti bude (sic).
De
in.
Quod
religionem flivinara ooramittitnr, in
omnium
fertur in-
quid enim potest ab omnibus gravius existimari, alias tolerari, di\inae potentiae oopiosam clementiam, in proprio filio humano ge-
juriain
quam
in
haereticis.
;
neri attributam,
miserorum latrantium dentibus percipilacerari? Hi šunt
Peti custodia, cui pascendae a Jesu domino nostro bono pastore šunt creditae, spgregare couautes, velut lupi rapaces intrinsecus, eousque mánsuetudinem ovium praetendunt, quomodocunque possint ovile subintrare dominicum, quod demum haerctici,
qui oves dominicas a
desiderant suis lupinis morsibus demoliri.
ITi
šunt
filii
patris
ne-
quitiae et fraudis auctoris, ad decipiendas sjmplices animas destinati.
Hi šunt
serpentes,
qui
latenter videntur
dulcedine virus evomunt, ut
dum
vitae
inserpere,
et
sub
mellis
cibum se ministrare simulant,
et immiscent mortis poculum, velut quoddam durissimum aconitum. Hi dum sanctae et individuae Trinitas essentiam denegant, sub uno contextu nequitiae tes simul offendunt deum videlicet, proximos et se ipsos. Deum, cum dei fidem et filium unigenitum non agnoscunt; proximos^ dum ipsis sub specie spiritualis alimoniae, haereticae pravitatis oblectamenta ministrant; crudeliter etiam saeviunt in se ipsos, dum post animarum dispendiiím corpora denique saevae mortis illecebris (quam per agnitionera verae fidei possent evadere), vitae prodigi, impudenter involvunt. Contra tules itaque deo et hominibus sic infestos, quornm quidam (sicnt accepimus) ex exteris nationibus accedentes, regnum nostrum, Christiana religione clarissimum, haereticae pravitatis tenebris maculare conantur, continore non possumus, sicut nec debemus, aliqualiter motus nostros, quin debitae ultionis gladium in eos exeramus: §. 1. Praesenti promulgato divinitus sancientes edicto, ut crimen haoreseos et damnatae sectae cuju^^libet, prout sacrosanctae et apostolicae ccclesiae decretis habetnr, velut crimen publicum possit ab omnibus intentari imo crimen laesae Majestatis nostrae debet ab omnibus
a cauda feriunt,
:
;
horribilius reputari,
quod
divinae majestatis injuriara noscitur etiam deferente, diligenter investigari volumus hujusmodi sceleris patratore", et per officiales nostros sicut et alios malcfactoros inquiri, et inquisitione notatos, etiam si levis saspiciouis arguniento tangantur, a viris ecclesiasticis vel praelatis, ad quos spectat, oxaminari jubemus. §. 3. Per quos si evidenter attentatum.
§.
2.
in
Nemine
inventi fuerint a 6de catholica saltem in arficulo fidei denáre, ac per ipsos pastorali more commoniti, tonebrosis diaboli relictis in-
sidiis,
noluerínt agnoscere
spectu flaminis rere,
deum
sed in errore
lucis,
concepto malá
praesentis nostrae sanctionis edicto damnatos pati haereticos decernimus, quam aftectant. ut vivi in conpopuli comburantur, flaramarum commissi judicio, qui sacri
constantia perseverent
mortem
111
Majestas Carolina.
9.
:
lumen agnoscere
unigenitique
et
patris aeterni perennera
passionem,
filii
gloriam quae-
redemtionem humani generis cre-
dere denegarunt.
O potupmí
kacieóv a jich pomst.
Hospodine, tvn vieru a chválu žádajíce rozmnožiti ustavujem: Aby který ž-koJivk kacie které-kolivk sekly byl ádem pemožen skrze biskupa a jiné preláty, a shledali ho býti kacieského, aby byl s ohlášenicm lidu obecnieho ohnm spálen.
IV.
De
inquisitione haereticorum.
Haereticos cujuscunque sectae, quos sicut nou solum §. 1. ad requisitionem praelati vel inquisitoris pravitatis haereticae, sed etiam ex eorum officio, ut jam decrevimus, inquiri et capi volumus, sic captos per officiales eosdem dictis praelatis aut inquisitoribus remitti, vel eorum certis nuntiis assignari praecipiraus et jubemus.
O
kadee a ped
jímáni
Písn
inquisitora našimi popravcemi vydáni.
pikazujem popravciem našim, purkrabiem
i
mst-
kolikrat-by koli potehie bylo zjímati kacieóv, aby je tak snuziece ped osobu biskupa a mistra kacierského a jiné preláty, a jeho u vazby postavili.
ským,
V.
De
receptatoribus haereticorum et credentibus et complicibus
eorum. §.
1.
Omnis sectae haereticos a quoquam juxta limites regni in domibus ant agris, aut aliter quoquomodo, in-
nostri Boemiae,
differenter receptái, si
prohibemus omnino.
qui fuerint scienter,
canque módo consentientes confiscatis,
relegandos
in
§.
2.
Rcceptatores vero,
aut credentes, aut complices, aut alias quoeis,
sivé
bonis eorum omnibus perpetuum esse censeraus.
fautores,
regno praedicto
in
Ktoéby kadee pijiemali, vili neb která úastnost s kadei mli.
Mocn koli sekty,
ustavujem, ktožby kolivk kadee pijiemal kteréšnebo je trpl, aneb s nimi obcoval, otporn nešete
9 Majestas
ll^
Caolina.
svrchu psaného iistaveine, ahy všeckb__jeho' sbožle[ dti^ Jcomory krále eského provinil hez otpuštnie a z krdlovštmé ésTcého
vn vypovdifu "Vt.
De
byl.
t^jms- ^t urbibus ad regiora demaniuni seu lion
alienaudis.
qnaiitaque
dispendia
tibus
Quanta pericula,
dudum castronim
et
mensám specUn-
aernranas
alienatio
ad regiam juítitiam spectantium atqiie mensain, in regno nostro Boemiee, tam circa regiam diguitatem, quam circa subditorum nostrorum fidelium quietem et pacera (generaverit), satis abunde superius diximus et ostendimus validis argumentis. Quac omnia deo freti in státu decenti jam feliciter postiinius. Sed quia persaepc recidivum consuevit esse graviuN morbo primo; et ne, quod tantis laboribus pro communi omnium utilitate perfecimus, et non sine eoruncb^m subditorum gravaminibus et impensis,
ot
alioruni
jurium,
possit faciliter deperire et
pstem
deteriorem ingerere, quin-
imo duet perpetuum, quod perpetuo noscitur profutuiiim: §. perenni et irrefragabili constitutione praesenti, praevia nesti deliberatione consilii, decernimus sanciendum, quod singuli
1.
Hac
ilatura
reges
heredes successoresque nostri, ad quos successivis temporibus regnum nostrum Boémiae ex dcscendenti vel collaterali linea suocessionis legitimae devolvetur, vel ea deficiente (quod propitius deus avértal) electionis jure pervenerit, iofra menšeni continuuni illustres,
successionis aut electionis bujusmodi numeransanctorum evangeliorum libro posito coram eis, in publico testimonio, proclamatione scilicet vel praeconizatione publice jtraecedonte, in loco ipso dumtaxat, quem ad lioc duxerint eligendum. ambabus manibus eisdem tactis evangeliis sacrosanctis, praestare
quemcunque a dum, debeant,
die
solemniter juramentum §. 2. Quod nullo umquam tempore, per se tacite vel expresse, publice vel occulte, terras aut castra :
vel aliuni,
seu jura et
demanii
regii,
justitiae
distincte huic saluberrimae
sivé
mensae,
constitutioni
quae
inseri
et
particulariter inscribi
man-
davimus, Cne possit ignorantia quaequc praetcndi, aut dubietatis ullius involucrum exoriri), et alia eis quaevis dependentia vel annexa, in solidm vel in parte, communiter vel divisim, non donabunt, non vendent, non pignori obligabunt; §. 3. nec illa cuiquam. aut eorum forte regiraen vel custodiam, committent vel commendabunt perpetuo non divident vel separabunt. vel ad tempus aliquod terminatum; nec etiam permutabunt §. 4. denique nuUi boininum, etiam pati, ;
modm
provisionis forte, vel sustentationis per vel alio excogitato módo quoiunquo, tenenda vol possidenda concedent; §.5. nec pro dotibus filiaiiim aut sorontm, nec illustris reginae super eis vel eorum aliquo dotalitium assignabunf,
aut vitae eoram, vel
tílio,
fratri,
9.
113
Nec aliquo praemissorum modorum distrahere
6.
§.
Majestas Caroliua.
lentibus seu tractantibus
vel alienare
ratione vol causa praestabunt
§. 7. sed ea custodiri et regi facient per
;
proprios, ad id per eos specialiter deputatos,
oflioiales
vo-
quacunque
assensuni directe vel indirecte,
ad honorem
diadematis rcgalis, Boemiae rei publicae, judicii atque justitiac tuitioneni, fortitudinem atque favorem, et totius universipoeua perjurii dignitatis fidelium dicti regni socuritatcm atque pacem tati regiae imniincnte, in qua doum potentissimuiu judicem solum se et
gloriam
:
habere ernat et ultorem, apud quem nec locus iniquitatis relinquimunerum cupido versatur, nec acceptio personarum habetur, nec
§.8.
tur.
autem
Si quis
pertus exstiterit,
contta
ut
in
tantara
hujus
furoris
sacrae
audaciam currere re-
constitutionis
tam
votiva,
accepta decreta quidiiuam petere et impetrare praesumpserit ipso jure careat impetratis, ot notae infaniiae maculis aspergatur, et velut manifcstus reipublicae dissipator, regnique Boemiae aemulator et proditor, poenas omneš crirainis laesae majestatis ipso facto
tam
:
§. 9. Quibus adjicimus, ut bonis omnibus exsolum confiscari mandamus, sed etiam cedi volnmus et occuparij. ubique infra limites regni, per quoscunque forte deprehensus fueril, ut bonis, ita vitae solatio, nullo exquisito (Dignus est enini omnium pietate carere, judico, impunc privetur. omnique privari consortio, qui solus omnium saluti et quieti se impudenter opponere, et visus est velle regalis gloriae speculum obfuscare, et rempublicam universumque populum dicti regni subvertere
se noverit incurrisse.
non
(quae
spoliatus,
Castra et jura, nullatenus alienanda vel šunt haec: In Polonia quatuor civiWratislavia, Novum forum, Glogovia, Frankenstein, tates, scilicet: In Budissinensi proet duo castra, scilicet Zoboten et Gorow. pariter et dissipare.) §. 10.
etiam i)ermutanda, videlicet
vincia šunt infra scriptae civitates,
scilicet:
Budissin,
Gorlicz,
Lu-
Kamenicz. In Boemia šunt infra scriptae civiPraga, Grecz cum sylva, Albrecbticz, Chrudim, Plze, tates, scilicet Hawelswerd, Nimburg, Sittavia, Lutomericz, Zacz, Pirn, Pons, Kada,
Lubanum
bovia,
et
:
et infra Tachovia, Tusta, Piesk, Budvicz, Czaslavia, Kutnis, Kurim KUnigscripta castra: Glacz, Frustenberg, Liclitenburg, Bezdiez, Karlstein et stein, Ellepogen, Frimberg, Pretenstein, Burgleins, Klimberg. Et infra scripta, quae šunt pignora, scil. Egra, §. 11. ;
Flos et Parkstein redimantur.
O snmu
A našich J
1
r
;
quae araplius alienari non debent,
nisi
ab Imperio
a rozhizáni, kteraJc Tcráli eští nemají otluovati od koruny eské mést a hraduov dole psaných. a nalézáme na valniem snhni'' všech povoleniem královstvie našeho eského, aby
dále ustavujem
vrných
e& e k
:
Codcz
s II.
2.
8
114
9-
Majestas Caroliua.
budncí naši námstkové, králové eští ]}oslnpni neh snad od jinad svolení a povolaní králi, pod písahu a zloeenstviem od Buoha vným mst a hraduor duole. psaných nikaliéž ot eské koruny a ot požievánie krále eského neodluovali, nezastavovali, ani nesninili, dcerám neb královnám svým na nich nevnovali. Pakliby kto od nich pijal, tehdi/ by fen v nemilost královstvie eského npadl, a hrdlo, sbožie i ddiny, kteréžby ml v království eském, ihned skuten ztratiti má. To jsú tito hradové a msta s právy jich, kteíž nemají býti otluováni:
V Polšt hov, Frankenstein,
tyi
msta:
a dva h r a d y
V B u d i š i n s ké
ze m
Vratislav,
Nemnark, Hlo-
Sobotka a Gorov. tato m sta : Bndišin
i
:
,
Zho-
elec, Libava, Luban, Kamenec.
V Cechách
tato
msta:
Praha,
Hradec Králové
s le-
sem, Albrechtice, Chrudim, Plze, Haicelsivorth, Nimhurg, Žitava, Litomice, Zatec, Pirno, Most, Kada, Tachov, Domažlice,
Písek, Budjovice, áslav,
Hora,
Kúim.
A
tito
hra-
dové: Kladsko,
Furstonberk, Lichtendmrk, Bezdz, Koniystein, Frimberk, Bretenstein Hrádek Kivoklát, Karlštein
Loket, a Zviekov.
A štein;
,
msta
a hradové, totiž Cheb, Floss a Parknemají odluováni býti od koruny eské, léby ciesa
tato
ti
je vyplatil.
Qualiter necessaria sint castra et civitates.
VII. §. 1.
Nam
dignam et salabrera constitutiouem hujusmodi uon solum verum evidens et inacstimabilis persuadet necesomnibus regni nostri provinciis et eaium qualibet sin-
voluntatis affectus, sitas,
cum
in
gillatim necessarium sit civitates munitas haberi, sivé judices íidelibus subditis nostris
in
quibus ozudarii
debitam possint admiuistrare
justi-
tiam, et ad quas obtinendae justitiae possit haberi respectus. §. 2. Castra vero fóre necessaria quis abnuit? Nam ipsorum purgravii sivé villici,
praeter custodiarum solertiam, quam ipsis castris tenebuntur diligenter apponere et i>raeter collectionem fruetuum et redituum villicationum ipsarum, quos regali inensae pracsentare tenentur, etiani
ad exccutionem omnium sententiarum, quae per judices (in) ipsorum cum debitae sollicitudinis efficacia laborabunt. §. 3. Cum etiam nonnullao civitates et castra in metis regni praedicti, tam ad praedudendum liostilem ingrcssum, quam ad invasionem inimicorum, pro regnicolarum salute et commodo, et regni juribus et honoribus defensandis, necessaríae videantur. provinciis latae fuerint,
Majestas Carolina.
9.
O
é
115
hrazených tnsfech a o ryclitáich.
ze duostojné jest a potehie pilné, ahy hodné, a hradové, zvlášt pomezní, talie 2)urkrah/e k popraveni a k dopomožetii všeho práva hndto /< h-vi nebo Je sboži a Je obran obce CesJcé ; a to aby spravovali v spravedlnosti, i sbožie jim p>oruená a požitJcy, J,tenž z toho picházeji, spravedliv Jcrálov Jcomoe dávali ; a na popravu mají mieti vuoli a potvrzenie Jcrále esJcého.
Tuto
chceme,
msta hrasená mla
yill.
Quac
magis
Sicut
sob rychtáe opravné a
v
civitates
insiguia
et
opportuna
et
quondamque justitiam
loca,
solemni coustitutioiie
nostra
castra possunt obligari.
ministrandam
circa
jam exemimus ab omni
alienatione vel
abdicatioue demanii nostri regii, justitiae atque. mensae
quaedam
minus notabilia
alia
exe-
civitates et castra particulariter annotata
praesenti
ita
:
decenter
constitutioni inseribi jube-
super quibus nobis uostrisque successoribus iu posterm regibus, i)ro ingruentibus casibus bonorem et statum regiae majestatis persaepe spectantibus, §. 1. Licere permittimus et sancimus liberum regiae voluntatis arbitrium, illa in so-
mus,
in
et
iilustiibus
lidm
Boemiae
communiter
vel iu parte,
nis aut obligationis
pluries
rorum cere,
vel filiarum,
ad vitam
tantummodo, vel
et
et
dictae
non
ultra contirmare
in
opportunos eventus de
dum tamen sequatur.
quae
dotalitium et
alias
illis
alienatio perpetua, §.
causám
2.
Nisi
regiam
forte
de
tempus duntaxat) tempus concessio-
numerm
et etiam pro
;
reginae
semel aut dotibus so-
assignari fa-
illustris
sororum secundum emergcntes necessarios
dictarumque
reginae
ultra;
(ad
taraen totum
annorum decem
cujuslibet
non excedat, nec
divisim
vel
dum
^concedere vel pignori obligare,
filiarum atque
disponere pro libitu suae voluntatis, aut ultra praescripta tempora, non eis
permutationem
roddcret meliorem,
scilicet
in
fieri
contigerit,
terris,
vel
ca-
apparcntibus consimilis valoris aut praeeminentiae dignitatis l)onorum atque locorum, quae taliter duxerit i)ermutanda, quod dicti rogis arbitrio reliniiuatur de quo praestent dicti reges illustres, ut supra in constitutione proxima praecedenti, solemne juraraentum. videlicet §. 3.,, Quae loca šunt ista, Jaromír, Trautnow, Uuria, Mielnik, X^sk, Luna, Slaná, Aquenses, Miza, Klatovia, Verona, Sicca, Colonia et infrasi-ripta castra, videlicet: Kostelocz huper Sazavia, Stegreif, Ebrsparh, Moywin, Bettlern, stris,
vel bonis aliis
stabilibus,
;
:
^
;
Angerbach, Misemburg, Nectin,tMuncheleins, Protivín, Froburg, Vožic,
Bemart(?)
et
Hassenstein.
8*
116
Majestas Carolina.
9-
Která msta a hradové mohu zastavena
býti.
Již jsme ekli, která msta a hradové nemají zastavena a zastaveni býti; a jiz jiravime o tch, ješto pro pilnú potebu a obecné dobré eské zem mohu zastav&na býti nkterdy do šesti let u véniech dieln neb vcele^ a také smnna mohu býti za otmnu tak dobru, ještoby nebylo škodno království eskému; pod táhl bezpeností, aby z tch smnných mst a hradnov najtéž požithuov a služby i práva bez nmenšenie picltázelo k království eskému. to jsú tato msta : Jarom, Trutnov., Dvuor, Mlník, Ústte, Lny, Slaný, Vodany, Sttebro, Klatovy, JBerún, Sušice, Kolín. tito hradové: Kostelec na Sázav, Stegreif, Ebersbach, Mojvin, Žebrák, Angerbach, Nížburk, Netiny, Mníšek, Protivín, Fraunberk, Vozíce, Bernart (?), Hasištein.
mé
A
A
IX.
>
De
obitu regis
et
officio
§. 1. Jubemus, quando deo volente Boemiae univcrsae carnis viam incedere,
solatio laborioso privatuin,
propitiante deferri: tates
omneš
quod
successoris. contigerit illustrem
et i)raesentis
vitae
regem fragilis
ad coelestis regni perennia gaudia deo barones et nobiles inferiores ac universi-
dicti regni assistere
castellani vel custodes, aut alio
vel parere, quodque burgravii seu quocunque vocabulo nuncupeutur, de
mandato vel ordinatione
dicti defuncti regis custodientes vel servantes, seu alias gubernantes, castra et jura in constitutionibus proxime praecedentibus signata, illustri immediato successori futuro regi, vel alii cuicunque, resignare vel tradere aut restituere uon audeant vel prae-
sumant, sub poena infamiae et privationis perpetuae dignitatis, officii vel honoris, (quas si contra fecerint, ipso facto se noverint incusicut alia sacra nostra prorisse), nisi prius in publico testimonio,
xima constitutione cavetur, rex dictus solemne praestiterit juramentum „de non alienandis bonis et juribus regiis" superius annotatis.
Kdyžby
král
umel, kterak purkrabie a vladai a
A my
s
msty mají
s
hrady
uiniti.
také ustavujem p)(^'^i po smrti každého krále purjiným vladaóm, kteíž hrady královy, msta aneb jiná sbožíe držie, aby jich budúciemu králi ani komu jinému postúpiti nesmli, 2)od jyokutú narenie a zbaveyiie úaduov, duostojenstvie nebo cti po vše asy, jeližby prvé zjevn a v obecné radd bylo to ohlášeno a jeližby prvé budiící král slavnú uinil eskému království písahu.
krabiem
i
9.
X.
De
Majestas Carolina.
exhibere,
quale jurameiitum ab
et
Honorabiles et egregias Budissin Wratislaviam
gam,
,
carissimas
Majestati
quentia populorum:
nostri Boemiae, PraKutnis, regiae Nostrae hae ceteras alias civitates
sicut
civiuni
honorificentia
ita
debeant
regi
recipere.
Montes
maturitate
et
.
eodem
civitates regni et
dilectas,
et
virtutibus
regni
dicti
qualem honorem novo
civitatibus infra scriptis,
117
,
praecellunt
dignitatis
et
atque fre-
gloria singulari
erga celsitudinera regiam cupimus iusigniri, in his maxim, quae regalis dignitatis honorem, cunctorumque fidelium statum respiciunt paciíicum et tranquilliim,
quod
nandum,
qui fuerint pro
stribus,
scriptas,
vel
earum
1.
§.
singulis
Hac
igitiir
successoribus
tempore,
aliquam
adire
si
constitutione providimus ordinostris
eos
contigerit,
coronationis assumta, vel etiam postea,
Boemiae regibus
aliquando ante
civitates
illu-
prae-
insignia regalia
cum tamen primm
.civitates
debeant cives cujusque civitatis ipsarum obviam honorabiliter et decenter exire, suaeque regali potentiae, in signum purae devotionis fideique sincerae claves civitatis reverenter offerre. ofiferantur et civitatem ipsani §. 2. Prius tamen, quam claves ipsae rex introeat, praestito per eundem juramento solemni, tactis scilicet sacrosanctis evangeliis reverenter per eum, non equitando, sed de equo descendendo, ad honorem dei exhibitis coram eo: „quod toto tempore vitae suae bona fide, sine diminutione vel circumscriptione ipsas adierint,
,
quacunquae, servabit et servari faciet ex integro constitutiones ediper dominm Karolum, Boemiae regem illustrcm, reverendm praedecessorem soum, de non alienandis civitatibus, castris et juribus ad regium demanium Boemiae atque justitiam spectantibus sivé tas
mensám."
§.
3.
Quo
exhibito
jure,
fidelissimi
ment devota verum dominm ipsorum,
exultationis cáritatis et tripudiis, jectiva
regem eundem,
cives et
cum
jubilo
obedientia
sub-
in civitatem susci-
piant, ct animis cxultantibus introducant, longissimis deo propitiante temporibus civitatem ipsam, universumque populum dicti regni, regendum sibi divinitns attributum, in páce perpetuo servaturum.
Kterak podepsaná
msta
krále nového mají pijieti a on je práviech jich zachovati.
Msta poestná pepovýšená eského
pi
královstvie : Praha, Budišin a Hora mají krále nového pivítati a pijiemati s poestností a s zpieváním velikým a s svátostí a s jinú slavií proti nnm vijndúce, a mají Jeho Milosti klíe od msta na znanit-nit viery a poddánie poctir dáti. A prvé král s kon svého ssifsti má a na svatém tniif. pisieci. aby je pi jich práviech a rádiech bez umenšenie a bez zápisuov a bez zástav zaVratislav,
lig
Majestás Carolina.
9.
naped Karlem iesaem
jaJcož
choval,
odluovdnieniésf, n neodluovati mst.
a
jest
ustaveno od onoho mšfayié s chvalú
A potom
s velikú poctivostí pijmúce IrdJe
mají jemu olohiie lidi poda on je má spravovati milostiv.
dávati v jeho poslušenstvie,
De juramento
XI.
regis,
quando coronatur, castris
Quae pro pendio
de non alienandis
etc.
cunctorum et totius reiiiublicae cominuni comdebent in publicam defeni notitiain, ut fideles
salute
statuiintur,
nostri cognoscant,
quam
piens nostra laborat.
§.
quamque assidue pix) illorum quiete Hac itaque regia ordinationc sancimus
grate 1.
:
quandorunque successivis temporibus singulis vioibus illustres reges Boemiae dicti rcgui diadcmate oontigerit publicc (ut inoris cst) co-, in ipsa corouatioue, antcquam sibi iu capite diadciua ipsum ronari per sacras manus archiepiscopi Pragensis, qni pro temporc fuerit, :
imprimatur, (vel praclati altcrius, tunc forte ecclesiae Pragensis sede de verbo ad verbum pracstare et recitare teneatur solcinue juraincntum ..de non alienandis castris et juribus dcmanii regii sivé inensae," in forma constitutionis Nostrac vacante, vel ipso rcnitente),
super hoc editac annotata.
O
horunování hrdle a o jeho písaze.
A
také krdlnom Imdúciem usfavnjem, kdyžhy korunu kránežli pijmu korunu na hlavu, ahy písahu slavnú uinili znovu, mst a hraduov nezastavovati, a práv jich jim nemniti. lovstvie
eského pijímali, prvé
XII.
De conventu
rt
rongregatione
baronm.
Ut, quae oommunem et publicam utilitatem magis inspiciunt, in singulorum deducta notitiam, facilius et vivacius memoriae nostrorum fidelium imprimantur: §. 1. Dccreto praesenti praecipimus iiiviolabiliter perpetuo obscrvari, quod annis >ingulis in i)rimo conventu seu congregatiouc de more antiquo fiendis apud cgiegiam civitatcm nostram Prageusem, in primis scilicet qnatuor temporibus Nativi-
tatem Domini nostri salvatoris innnediate sequentibus, ad petcndam coram Regia Majestáte, principm, i)raelatorum, baronm ceteroninKiue nobilium ac nniver>it:itiim regni nostri praescripti, praedictac nostrae constitutiones sub rubrica „de non alienandis juribus demanii regii" tam salubriter editae, de verbo ail verbum, praesen-
justitiam
tibus princiidlins, praelatis, versifatibus supradictis,
iu
baroniljus. i)ublico alta
ceterisque
nobilibus
ac uni-
voce legantur et exponantur
9.
I
Majestas Carolina.
119
Boemiae idiomate regionis, per notarinra terrae qui fuerit pro temaut ejus idoneum substitutm, quem ad hoc idem ipse duxerit eligendum si praemissa im§. 2. poena ininiinente notario, pore
;
plere remissus vel negligons rci>ertus cxstiterit, privationis
officii
no-
tariatus terrae, ammissionisquc dignitatis onininiodae pariter et lionoris.
O snmu
a svolání panuov semsTiýcli x)ed krále nového.
Líbilo se jest nám a za právo nalézáme, aby ped nového páni a obec v suché dni vánonie byli svoláni a statuta nebo 2)rára ustavená ohlasn sl'rze piesae zemského nebo jeho námstka ped obcí byla ; a byl-liby ten piesa obmeškalý neb neádný, že by to uiniti obnieškal, má pisu zbaven býti a všeho (i svého) duostojenstvie i cti. 1'rdle
tna
XIII,
De
bonis alienari jHírmissis.
Decernimus,
iie
sacris ordiiiationibus
commodo,
non
privato conipendio,
litatis
superfluac intcrpretationis
nostris,
quas pro genera-
compouere uon cessamus, obsouritas oriatur: §. 1, Quod bona et
jura quaeuuquc, ad regiam canieram sivé íiscum devojuta jam, aut in posterm dcvolvcnda, sivé sint feudalia aut aliarum nobilium perburgensatica,
jure succcssionis vel proscriptionis (piacunque ratione vel causa iieri contingat, sivé ctiam emptionis aut justo titulo alio bona quaeque ad regiam caracrain devolvantur: ea omnia et singula, iu solidm vel in partem, sonaruiii,
sivé
sint
sen contiscationis,
omni abjecta reprehensione vel nota, per illustrem vendi, et quocunque alienationis titulo distrahi et transferri iu quascunque personas, pro libito suae voluntatis. (Decet enim auetoritatem regiam non artari, (piin sicut indignos ct crimipossint
Ubere,
tegem
donari,
nosos debitis poenis jubel aftligi, ita benemeritos munificentiae suae muneribus praemiari.)
O
ct
condignos possit
odúmrtech kterýchkolivk na krále spadlých.
Také ustavujem s raddú panské, aby všecka sbožie, ddiny svobodné, manské nebo mstské, otnmelé spravedliv na krále Veského mly j^ijnidnúti. a on niuož dáti a je rozdati, komuž se jemu liebie, v též právo, jakož ty ddiny otumelé prvé záležely ; ale jest ])iinno, že ddiny provinné králi nebo na nepátelech dobyté má dáti s raddú panská, komuž se jemu zdá zupodohné.
^-
J20
De
XIV.
Majestas Carolina.
petentibus privilegia gratiarum super bonis cantibus,
nondnm
va-
vel beneficiis ccclesiastiois.
omnis malignandi tollatur occasio, ut omnis iit fomes radicitus praecidatur, ne subditos nostros, quos in personis et rebus volumiis esse securos, contingat vivere decreto saucimiis, ue contrariis anirais inquietos: §. 1. praesenti praeeminentiae vel status existat, nobili cui, cujuscunqnc dignitatis, vel plebejo, liceat quoquomodo abinde in antea impetrare vel petere regiae majestatis privilegium vel indultum generále aut speciále super quibuscunque bonis vel juribus ad nostram cameram sivé fiscum quomodolibet devolvendis, quae scilicet tempore petitionis Desiderantes, rancoris
vel
odii
devoluta fuerint, ratione forte successionis vel proseu publicationis, vel alia causa quacunque, sibi per majestátem ipsam donandis, vel aliter concedendis. (Inhonestum ambitiosumque nimis est, petere quae nondum subsunt, et spe vana concipere alterius rerum se dominm tieri, qui occulto dei judicio, asu,
nondum
ipsius
scriptionis,
§. 2. Quod si quis qui spctat in alium, posset celeriter occupari.) upiditate confusus appareat, omnino careat impetratis, nec
tanta
possit ratione impetrati indulti, vel alia occasione quacunque requirere vel monere regem super praemissis vel aliquo praeniissorum, §. 3. Quae omnia ct indc petentibus ecclesiastica beneíicia non vacantia, et trahi
O
regiam conferendam,
quae spectant ad majestátem volumus ct jubemus.
intelligi
potvrzení majestátov na zhožie odunirlá nebo kostelnie.
Písn
ahj žádný ^hez potvrzenie nebo JiOftfehilech ot^nás a ot Cesliých In-áJuov neml, jeliž by ty královská naší volí listem, majestátem nebo dskami zemskými anebo dvorskými v manství s poslem z naší raddy a vdomie potvrzenie ml, a v ty jinak nevcházel svá mocí ; nebo ktožly jinak uinil, uprošené ddiny zase by vrátil
ddin
i
pikaznjem a chceme
,
ofiimrlých
ztratil,
kteréž
my
XV. Dc
znovu podati muožem. prohibita divisione tcrrarum* rogni.
regnnni in se divisum nemo ambigit nos iiistniit, quod virtus (|uaelibet est Qnid cnim profuit tantis curis atquc soipsa dispersa. fortior unita, vigiliis, tantisquc difficTiUatibus d laboribus roginim nostram Boemiac jam pacno collapsum dco propitio rcparasse. ct ad honorem Veritate testante,
dcsolari
;
ct
ratio
omne
naturalis
regiae cclsitjidinis ct statum subditorum pacificum reduxisse, lónim vcrsutiis aut calumniantium sinmlatis prccibus pro disuniri
contingat
ct
Icvitcr laccrari?
Iluic
itaquc
morbo
aemutempore
si
pcsíifero
9.
Majestas Carolina.
121
viam praecidere, et solitae providentiae nostrae remediis vigilanter occurrere deo jo vate disponimiis, cujus propitiatio regni nostri florere facit impérium, et gloriam nostram doet salutem iuquirere populorum. §. 1. Hoc igitur edicto perpetuo iubibemus cunctis principibus, baronibus, feudatariis, cetcrisque nobilibus atque civibus vel plebejis regni nostri Boemiae, ne quis ipsorum quacunque ratione vel causa, quae posset via qualibet excogitari, uUo unquam tempore libertatem seu exemptionem, aut aliam cujusvis geueris separationeni vel divisionera nondum impetrare, sed nec petere tantum audeat vel praesumat a Regia Majestáte in persona vel bonis juribusve suis, specialiter
castris
per
aliis
seu
terris
situatis
infra limitcs dicti regni
;
quam
a nostris vel succcssorum nostrorura Boemiae regum illuordinationibus et mandatis^ se ipsura suasque terras, castra,
stríuni
a~limitibus et unione regni praedicti solutum auderet dicere vel immuue^, ipsa loca vel terras, in solidm soluta quomodolibet vel exerapta. vel in partem, §. 2, Inio ipsi personaliter cum terris, castris et juribus omnibus, sivé bonis eorum, sub nostro successorumque nostrorum Boehiiae regum jugo, consuetoque dominio et unione terrarum regni praedicti perpetuo maneant, et mandatis nostris succesorumque iwstrorum saepe dictorum, sicut retroactis temporibus ipsi íidelissimique praedecessores ipsorum fecerunt, devote ac efficaciter pareant et intendant. §. 3. Decernentes expresse, quod reges, qui pro- tempore fuerint, jurent tam in principio adeptionis regni praedicti, quam postea subsequenter reiterent in coronationc eorum (prout in constitutione alia „de non alienandis regiis juribus" continctur), quod nuUo unquam tempore libertatem aut excmtionem separationemve cujusvis generis et divisionem a regno praedicto juribusque et limitibus suis concedent, tacite vel expresse, publice vel occulte, quacunque ratione vel causa, in persona vel bonis quibuslibet alicui pra^ictorum nec petenti seu tractanti talia directe vel indirecte praestabunt audientiam vel assensum; poena perjurii imminente regiae dignitati, quae solum deum habet ultorcm, cujus nemini licct determinace judicium, §. 4. Contra vero libertatem seu exemtioncm hujusmodi impetrantem, praeter infamiam qua notatur, poenao omneš criminis lacsae majeloca etiam quaelibet sivé jura,
;
statis
ipso
facto
currant,
onmino
et
careat
impetratis
principcs et barones seu nobilesac ujiiversitates praedicti
insurgere
;
ccterique
omneš regni
nostri
manu
armata, l)onaquc ejus invadere et dissipare penitus possint et debcant; quem vclut regni proditorem atque scissorem et laceratoreni, reiquc publicae atque status pacitici tidclium regni ct
offendi
>
omnium turbatorem impune volomus
tudVUM
'(An>^í)**
et
et invasorcm jubemus.
manifestm,' persequi
122
9-
O
eí
Majestas Carolina.
ddin a
zíqjovdi
hradóv.
\
pisnú
ustavujeme, ahy žádný i^hu zemémn, man, služehník neb nápracnil^ svtsliý nho duchovní, ddin, hraduov, hytuov svých nrpoddávaJ, všech nebo dieln, of eské našie koruny iiádnému jinému kniežeti nebo pánu cizozemci, ani kterému jinému tvrze holdoval. Také žádný vladyka menší nebo kteréžkolivk osoby zemnín, bytóv a ddin svých aby žádnému pánu eskému nebo ciziemu nex)oddával, než každé v svém práv, jakož za starodávna bylo, ostalo : pakliby kto všeten to uiniti sml, jehožto i král eský pro pisaliu svrchupsanú tajn neb zjevn pivoliti nemá' k dielu nebo ke všemu roztržení nebo ku
poddání ddin pod pokutu kivé písahy, ješto Buoh nad námi Pakli by to kto sml uiniti a ddiny své, jakož se svrchu jmenuje, otlaili a poddali, ten každý, komužby bt/íy ty ddiny dány. má od toho dánie padnutí a v nemilost tžkú krlovstvie eského upadnuti. A jiní kniežata a páni mají jemu
ptomsti.
valem jeho ddiny vzieti a to sbožie roztrhnuti, a jeho jakožto protivníka a zkazce obecnélw dobrého hnáti a nutiti ode všeho. XVI. §.
se
l)e
1.
juramento regum super divisione non facienda.
Jurabunt etiani
nuUo unquam tempore,
dicti
reges.
quaciinque
módo
et
forma praescriptis,
ratipne vel causa,
divisionem
quamcunque
diminutionem vel arctationem fartaros. per se vol alium, sou fieri pcrmissuros vel passuros, de limitihus «eu terris habitabilibus vel non habitabilibus cultivandis vel sterilibus in regno pracdicto, sivé ad regium domaninm, sivé ad principes, sivé ad barones vel nobiles, sivé etiam ad civitates aut alias quascunque personas vol loca spectantibus quoquomodo. §. 2. Et goiieraliter. dignitates, bonores et praerogativas omneš regni Boemiae illibatas unitasque defondero et servare, una cum castris ot juribns omnibus in saora nnstra lonstitutione contcntis. Et quod, si per eum vel alium quocunque módo vel §. 3. forma factum in contrnrium (piidquam rcporiatur. quacunquc roboris solemnitate vallaretur. ex nuno illud revocatur auctoritíite regia penitus et annuUatur. sub virttito per eos tuno talitor praostiti juramenti. §. i. llas autem binas constitutionos siiigulis anuis logi ot vel
separationem
publirnri
volumus.
ullam,
in
aut
primis
aliam
(piatuor
qníbus oonstitutioncs alias nostras publicari superius est
statutm.
.,d<'
lompi>ribus.
módo
et
non alirmindis juribns
forma, regiis'*
'
^^^í
O písaze O
Jcrálóv,
—
f^y/w*""*^ 'v\^vvy
-Sr i6íjEstás"Carolina
nhy
knJfléJio
123
.
zachovali
pi
jeho praviech.
kterak 2)ís))d nebo pevná každého krále,
pisahá má
námstka na-
nedopúštl roztrženie a rozlúenie of královstvie svého eského ddin všelikterakých, nadnov a práv jich. kterýchž sá požievali a potvrzenie jich mají k svým svobodám.; a netoliko b>/ jich neotlnovali, ale ahy je zachovali pi jich svobodách a praviech starožitných. šeho,
ahy
bi/tj\
XVII.
De
officialibus
regni,
In majoribiis dignitatibus et officiis majora imminent pericula, et
Quo cxpcdit
graviora solent oriii dispendia.
diligentius
ma-
et
praeveniendo cavcri, quam post casum snffragio mcndicato succurri. §. 1. Jtaque praeseiiti decrcto jubemus, quo suprcraus canicrarius, suprcimis cziida seu judex, ac notavius terrac, qui moro et immediato rogis aVbitrio statunntiir, et ceteri camcrarii, cziularii, uotarii ct ofticialo^ alii, ab ipsis siiprcmis tribus otioiis deiiondontes, omnium provinciarnm regni nostri Bocmiae, nullo uiiquam tempore onstituantur seu ordinentur ad vitam ouiquam communiter vel divisim; nec ofjicia ipsa vendantur, obligentur, aut alio quovis alieuationis titulo distraliantur, pcrpetuo vel ad tempus. §. 2. Et ut haec turius
efficacius
validentur,
pro tcmpore uerint,
adjicimus
tempore
dentibus- cunctis populis, regio per sacras
i)rius
statuentes,
quod
singuli rcges,
ipsornm quam gloriosum
coronationis scil.
manus Pragensis archiepiscopi
in
pnblico,
diadema
qui vi-
capiti
(vel praelati alterius,
codem archiepiscopo, vel forte inhabili existente), imprimatur, j^urent sacris evanPragensis
eccíesiac
manu
sede vacante,
ordinationem
vel renitente forte
praesenteni perpctuo teCujus transgressores poenis afficimus, ut si quisquam pro tempore tam ambitiosus et temerarius cxstiterit, quod ex dictis ofíiciis aliquod ad vitam impetraverit, aut illud sibi vendi seu obligari, vel ad tempus determinatum quoquomodo committi, centra hujus edicti seriem, perpetno vel ad tempus fecerit: ipso jurc careat imj)etratis, et venditio seu alienatio quaequc nulla ponifus et invalida ccn^oatur, nec possit (piisqam, rationc forte literannn super lioc imjictratarum a regia niajcstale, vel alia oceasione qunciuKiue, regem monere vel rcquirerc »pioquomodo super praeniissis aut ali(iuo pracmissorum. §. 4. Et idcm per omnia intelligi voluraus et jubemus dc ofricialibus omnibus ct singulis consimilibus provinciae Plznensis, licct dependentcs vel suppositi dictis supremis ofticiis non dicantur. §. 5. Similitcr idom i)er omnia servari jubemus r.t mandamus de ofticialibus iM^giis quibuscunque ducatus nostri Wratislavicnsis et marcliionatus IJudissinensis geliis
nere
et
tacti",
inviolabiliter ol»sorvare.
^ uTit^út»
k\/]-
nosí raní
§.
3.
124
Majestas Carolina.
9.
(Cur etenim non generaliter ad omneš provincias et terras nostras extendimns, quae universaliter pro omnium fidelium nostrorum com-
muni compendio generalique favore
O
justitiae
statuimus?)
liednících zemslcých.
Snažn
z ustavenie piJcazujem, aby najvyéši komorník, a piesa a jiní trwnší líedníci, htoz ot nich pocházejí, a všichni jiní úedníci v echách, v hniežetství. Vratislavském a v Budišínském panství, » markrahství Moravském líaduov, ktož by kde držal od krále, kteréžby slušely k ude nebo k jich úaduoyn, žádný jich nenajiemal, neprodával, nezastavoval, nerozdloval do asu nebo vn. Také aby žádný z nich neprosil úadóv nebo do asu, aby na žádných, listóv obdržoval, pod pokutu úadóv zbavenie.
sudí
vn
n
XVIII.
De
biirgraviis constituendis.
cuncta
Aequitatis atque justitiae zelatores
quaerimus
statutis
per quae possit virga justitiae nostrae adversantes Tunc enim quiete vivimus, cum singulos liberis motibus castigare. statum fidelium nostrorum pacificura intuemur.^§. 1. Igitur statuimus perpetuo observari, ne castellani seu burgravii in castris seu locis de nostro regio demanio, ad justitiam regiam speoialiter pertinentibus et ad mensám, statuantur seu quomodolibet ordinentur ad vitam vel ad aliquod determinatum tempus, sed libero semper regiae voluntatis arbitrio cassentur atque mutentur, vel secundum merita pernostris adjicere,
mutentur, ne fraus possit cunque videatur negligerc, praesidere.
ficio
§.
seu
2.
tícri justitiae,
Poena
privilegia
imminente,
literas
mentem
impetraverit, notae infamiae;
vari
careat perpetuo impetratis. faccre, reges illustres
cxecutionem illius (juandodebere se noverit of
§.
Bocmiae,
(luicunque
praesentis
contra
tudinis
catis,
et
qui certo tempore
et 3. (lui
regiae
edicti
celsi-
seriem seu
bonis suis omnibus publiQuae tirma servare et serfuerint pro
tempore, in co-
ronatione ipsorum jurare in publico teneantur.
O
purkrabiech že mají osazováni
býti.
Ustavuj ftn znamenit a rhceme, aby král eský, kterýž pisáid, purkrabí vných nebo do jmenovitého asu na hradifch krá/nrýrh svých k držení nepotvrzovati, než aby je promniti mohl snad pro jejich nešlechetnost, když kolivk a kolikrát se jemu libí; pakliby kto které pot vržen ie na své purkrabvzal nebo dobyl, iuhtd folio purkrabstvic má zh
9.
Majestas Carolina.
125
a v pokutu nešlechetenstvie vpadnuti a sbošie svá obdržená pro-
vn.
má
viniti
XIX. De judicibus
rectoribus.
et
"
Locorum
conversatione
judices et rectores siibditorum vita et
decet esse conformes. Inconvenienter quidemjus diceret, qui ab illis in pluribus discreparet. §.1. Et propterea statuimus, (juod nuUus officialis, quacnnque honoris dignitate vel administratione praefulgeat,
ad judicium scilicet ordinandus, praefigatur vel ordinetur a quoquam qui nesciat inin regno nostro praedicto et locis singularibus ejus, Boemicam generálem, seu lingnam telligere et proferre idioma quam scilicet Sclavonicam dicimus. §. 2. Nisi tamen de speciali gratia cleraei|tia regia quibusdam, quos forte morm atque virtutura laudanda congeries
vel
peritia
literarum
redderet
meritos sivé di-
gnos, officia ipsa duxerit concedenda.
O
rychtáích a vladaích.
súdcích,
X)0
zyht
,
^
.^
,
^
^^
^.
zemec dobrý, vzácný a uený; ten z milosti královy mohlby ustaven býti k úadu.
XX. De
recto judicio ordinando.
Ut rectum in regno nostro Boemiae ubique procedat judicium, nuUa relinquatur occasio a recto tramite deviandi, §. 1. sancimus, quod barones, in singulis provinciis de more solito ordinandi, tes in numero in officio majorm scabinorum seu justitiariorum vel O correptorum, et ceteri nobilcs eodem numero per loca singula (ut et
est
morisj
statuantur
minores ita,
scabini
quod duo ex
O
praeíigendi, eis
tribus
§.
2.
non
ordinentur
vel
fratres existant.
sudu a konšelech zemských.
Nechceme opustiti toho, než piesn chcme, aby tie páni každému kraji konšelé byli vtší; a jiní menší urození mají ustaveni býti, aby nebyli jiného jazyka jedno Cechové; také abyšta dva bratry nebyla se tmi {tmi) v konšelství.
zemští
126
^-
XXI. De
Majeataa CaroKna,-
ne ad oitkia ordinentur.
prosriiptis et usurariis,
Praesidentes ceteris debent sicut officio, ita honestate-^vitae et moiibus pracsidero, vel saítem non in deterius di.
jam
repertis
vel alias
Kteí Všem ikazujeme,
notoriis
neznají v
úad
et
publice reputatis.
voleni
li/ti.
psancuoiii, vypovúncóni, zjevným Jichevníhóm piahy nebyli posazeni ani ptijiemáni v Jconšelské duo-
stojenstvie.
XXII.
De juramento
officialium.
Quia parum prodesset jura condere, nisi quibus ea commissa šunt exscqui, ordine debito íidelique sensu et animi maturitate procederent et ut taliter proccdeiidi illis materia praebeatur, et omnis inicpiipraesenti providimus tatis occasio praccidatur, §. 1. constitutione ;
oíicialcs sivé magistratus omneš ad rcddendum quaounquo praeeminentia dignitatis aut administratione praefulgeant in regno nostro Boemiae, in introitu quisque praesente populo loci illius, in quo debet facere resiofficii sui, dentiam pro judicio ferendo, Tpraecedcnte scilicet proclamatione pu-
ordinandum:
ipiod
justitiam deiiutati,
jurent sacrosanctis evangeliis manu tactis, „se in timore dei et gloriam regiae majestatis Boemiae, statumque paoi-
blica), et
ad bonorom
ficum et tran(iuillum devotorum tidelium dicti regni, in decreto sibi acceptione ministrare officio íideliter cuicunque absque personarum justitiae
complementum.
"•'
O Staten
2^^'^sa^f
ustavnjem,
iedníTióv.
každý,
k
ktrnnnižkoli
úadu
hylhy
msté úednieiim pivolaný nebo povolaný, ohecna svatém tení aby osobná písahu uinil, jakož a zvlášt ahy nebyl osob pijima.
2)ivoMn, v tom
niemu lidu obyej jest,
XXIII.
De
burggraviis etc. dominis suis rebellantibus.
seu castellanus castri seu fortalitii baronis, vasalli regii, aut alterius cujuscunque personae regni Boemiae, spiritu tantae rebellionis assumpto,
§.1.
Si
regis illustris,
(piis
burggravius
aut principis,
praesumpserit domino
dicti
castri
vel
fortalitii,
per se vel per alium
^V«V%V^V
9.
fT<«»^w^
127
Majestas Carolina.
recuperare volenti castrum ipsum, contradicere, aut aliter quocunque módo contra ipsius dominium rebellare infamis effectus, omnium bononuu publicatione, pioprietati domini dicti castri applicandorum, et ultimi poena supplicii feriatur. §. 2. Quem velut proditorem per :
quoscunquc persequi et oapi permittimus et jubemus, assignandum propinquiori judicio, per quod poena praescripta plectatur.
O purhmhiech
i
o
jiných svým
pánóm
protivných.
Chceme z pevného našeho nstavenie, lierýžhy se JcoIivéJc purh-ahie neh nednik, neb Jcfož hol ivJc jiný 2^nmi svému s hradem neb s úadem protivil, neh hrad p>>'oti vnoli pána svého dlal neb opravoval., nešlechetnosti aby byl oznámen a sboŽie r ddiny jeho vlastnic aby ))roto na toho pá)ut pipadly.
XXIV.
I)e residcntia beneficiariorum
circa tabulas terrae.
Morem
laudabilem approbantcs, (pii non tantum antiqua conquantum etiam sacro scripto jure fulcitur, quod magistratus jura reddentes rcsidere jussit iupublico: §. 1. edicto caraepraesenti decernimus perpetuo observari, quod supremus suctudine regni nostri,
et supremus judex seu czuda, annis singulis (juater, semotamen quisque, scilicet circa oflicium proprium, debeant judicio residere, quantum ad eorum cujusque spectat ofíicium, justitiam quae-
rarius
tim
stateraniíjuc rectam gcstantes in raanibus, (memores divini judicii, quod nulli omnino licitum est dedinare, quia ea mensura remetietur eis, cum qua aliis duxerint mensurandumj. quae multae possunt contingere, regiae §. 2. Nisi tamen ex causa,
rentibus reddituri,
majestatis arbitrio relinquenda, alicujus ofíicialium praescriptorum residentiam specialiter duxerit suspendendam. §. 3. A quo etiam excipi
volumus
ofíiciales
eosdem, qui tempore residentiae fiendae prae-
dictae reperirentur vacare servitiis
O
dictae regiae majestatis.
sedání úednikóv u desk zemských. toho ádu ustaviti z práva, aby každý komorník, sudie, na vŠaké léto z práva k á adám svým do Frahy pijieti mli,
Neopúštieine také
úedník zemský,
totiž
na každé suché dni a súd, což se jich dotýe úadóv, aby sadili ; leby sr kdy pihodilo, že pro královu pilná potebu nkterý z nich nemohlby býti; to vynímáme a skrze to žalujíciem na jich p)ráv nemá nic škodno býti.
luW 128
9-
XXV. Quibus §.
Majestas Carolina.
tabularum šunt conferenda.
ofíicia
Suprema majoraque
1.
officia
camerariatus,
judicaturae et
per Majestátem regiam sólo ipsius voluntatis arbitrio libero conferenda, personis tribuantur virtutum moi*umque gravitate i>erspiciiis, in quibus morura vitaeque probitas et justitiae caritas inquiratur; dum tamen camerarius et judex ipsi supremi barones seu de baronm genere descendentes existant. §. 2. Et idem intelligi volumus de ceteris officialibus in regno eonstituendis ubique per nos, aut per quoscunque habentes auctoritate regia coustituendi eos liscilicet, quod moribus et virtutc perspicui comberara potestatém positeque viventes, pacis et justitiae amatores, non diffamati, neque suspecti, praesidere quibuscunque officiis statuantur; qui taraen resideant seu habitent et hereditates possideant in regno Boemiae notariatus
terrae,
;
praedicto.
O
tch, ješto jim
úadové
zemští ot krále mají
dám
býti.
A my
najvyššie m-edniky zemské, komorníky, sudie a piek našie vnoti svobodné máme ustanoviti a dáti tak, aby tak i o jiných oni, komorniek a sudie, byli z ádu panského. nednieciech mocí královská po eskem království ustanovených, též chceme mieti, aby byli urozeni v sx^ravedlnosti a v mraviech i v múdrosti rozumní a na cti bez 2^oskvrny zachovalí, jakož
sae,
A
o nich
právo káže.
XXVI. De Notarii
terrae
retro temporibus
,
residentia notariorum terrae.
sicut
consuetudo
approbavit,
bona
residentiam
diutinis
facere
longaesque
volumus
in
castro
nostro Pragensi.
O
bydlení
písaóv zemských.
Jehožto také z staré pamti pivodíme, aby písai zemští bydlenie své se dskami zemskými mli yia našem Pražském hrad, a jinde nic.
XXVII. De
tabulis terrae.
Tabulae, quae per terrae notarium confici debent. pa§. 1. nter simul cum ipso notario teneri et servari in castro nostro Pragensi jubcmus. §. 2. Nisi liae, quae forcnt super hereditatibus ct causis finitis jam compositae, quas (ut moris fuit anti
9.
I
gravium
dicti nostri
MajiíStas Carolina.
ac dictum
castri Pragensis,
sacristia cathedralis ecdesiac Pragensis
aperiendas,
eodem
praesentibus
nisi
129
volumus supremo
terrae notarium, in custodiri,
camerario
nullatenns et terrae
baronibus, ut est moris.
O
dsJkáh
isemshrjch.
Ey piln pikamijem, aby dslcy zemské, kteréž písaem zemským mají zízené býti aneb zízeny budu, chovány byly na hrad býti
A
Fražském.
kteréž by byly dokonány,
ty
pod peetmi a zámkem nojvyššieho komorníka,
mají chovány sudieJw, pie-
purkrabie Pražského v zákišt kostela Pražského, a ty dsky nemají vyniemány býti, léby pi tom byli dieve eení úedníci, jakož jest obyej.
sae
a,
XXVIII.
Dc
Principalis
criminosis ad gratiam
clcmentia
dehet
táli
principis reductis.
raodcraraine terminari,
Hoc
limes justitiae videatur protiíms non otiendi. enni,
deo propitio, statuimns
quemquam
:
§.
1.
igitur edicto
Quod quandocunque regae
quod perpie-
utpote de latrocinio sivé furto aut alio quocun(jue crimine annotatum, dignatus fuerit inspicere, et poenam personálem forte, seu bonoruni publicationis, aut aliani cujustatis
favor
generis
vis
maleticum,
(quam proptcr ea incurrisse
de jure
vel consuetudine non intelligatur idcirco quam pro praeniissis incurrisse dinoscitur, quocunque
regni nostri constiterit),
gratiose remittere:
nota infainiac, super hoc principis indulto emanato, remissa §. 2. quin potius inqueni suis insigniis maculosis faniia ipsa criminosum linjusniodi, áspersit, demcritis 'exigentibus, comite vita non deserat, et cetcris recte vivendi speculura derelinquat. ;
O
vypovednci a psanci, pankhartu cti
etc.
králová milostí ke
navrácení.
Slovutn oznamujem, když bychom koho zloeeného, zlodje, nebo 2>ankharta, koptivce, vypovdnce nebo nsedance nebo kterakkoli na cti potraceného z naší královské velebnosti ke cti devnie pivolali a jej naší milostí oistili: žádný jemu potom toho nemá vzdvihati; nebo po prohánní pijat jest každý vrný k inilosti, když potom chce
se uchovati.
XXIX. De
J
illicitis.
Dctcstandam nostris tomporibus qucrelam plurimorum fideliam relatu audivimus, contiucntcm, quod latroncs sivé Iro e k: Codui 11. 2. <J dignorura
tidc
pactis
y\
/ja^j -
"
^-
130
Majestas Carolina.
publicoium itinerum violatores, (quorura sectasjuxta t^mporibus pullularc non paucas uec iiivalidas novimus, quasque, nobis gratia suftVagante clivina, Majestatis Nostrae vigilans cura et sollicitudo provisa tam salubriter quam po-
fures, aut alias
limites regni nostri retro
tenter gladio iiltore justitiae
partc
in
majoi
ilclcvit
quasi
et
ratli-
quos per malctactores hnjusmodi capi ct depraenon solum bonis eorum quae defcrnnt spoliant, ac
citus exstirpavit),
dari contingit,
etiam severitate crudeli coucussi, captos ipsos carceribus et tormentis asperrimis affligentes, cogunt per violentiam atquc metum secum paet quod est cisci, et pecuniarum summas pro facultate cujusque, gravius,
ultra
facultates
fugiant, promittere et
etiam
cum
proprias,
ut
cruciatus
jure iirmare, juxta certum
iutolerabiles
statutm
inter
eos terminm ad malefactores cosdem deferri lacere, vel portare, aut se persoualiter ad dictos carceres ct tormenta nefaria redituros. Quorum plures, alios prae timore, alios prae simplicitatc uiraia (opinantes, pactis bujusmodi illicitis et nefandis prorsus se esse in foro conscientiac sive jure astrictos),
mus
pactorum ipsorum
morbo
Huic itaque
fuisse
intollexi-
nos qui voluntarios labores appetimus, ut quietem subditis nostris acquiramus, salutiferae medicinae remedio pro futuris temporibus tam pie quam provide occurrerc cupientes, praescnti constitntione pcrpetuo valitura sanciservatores.
pestifero,
§. 1. Hujusmodi conventioncs sivc pacta, vel bis similia, quocunque casu et inter quascunque personas, cujuscuuque statns vel dignitatis existant, per vim seu mctum (qui tamcn caderc possit iu constantem virum), inita vel íirmata, nullatenus non valee, nec in §. 2. Quae nos ex nuuc, se continere alicujus roboris íirmitatem. prout ex tunc, omni efficacia et viribus vacuamus, atque dccernimus §. 3. Et ut ubcrioris nullius prorsus tore substantiae vel momcnti.
raus:
cautelae suífragium appouatur, adjicimus in maudatis, quatcnus nulla quacunque occasione, suggestionc sive causa scducta vel
persona,
solvere vel dare alicui, per se vel alium, vigore seu pacti alicujus ipsorum audeat vel pracsumat, ne patrimonii sui injustum patiatur dispcndium, et ceteris tam gravis (Ncmini cquidem venire debct in duerroris rclinquat cxcmi>lum. oa quao sicut veiicranda legum dccrcvit antiquitas bium, quod
impulsa, quidquam
convcntionis
—
—
vi raetuve
facta šunt,
viribus
non subsistuní,
nec ligat
vin-
exbil)iti
quia sui)er re illicita, nec gratis pracstitum, sod extorlum; et quia juris provida sancit auctoritas, ubi principali vitio non teneri, ibi acccssorium nullatcnus observari.) §. 4. Quod si quis
culum juramenti,
i)ro tcmporo contra tem quidquam dictis furibus vel nominc tisco nostro inipiondoro
rcpciiatur
sum suum
iuat impruvidus,
(jui
luijus
saluberriniae constilutionis
sit
astriotus.
i)rincipis
(Decot
bonoticium
onini,
ut oxces-
cogudscere
cusavit ingratus, et pracelegit furibns ct latronibus complaccro,
mm
forte
conscius
crimiiium,
mon-
latronil)Us imi)en(lisse, totidom i)OCnac
quam
i'n)vi(leiitiac
rcgiac
pro
rcillo-
com-
9.
Majestas Carolina.
mimi evidentique nostrorum fidelium instituta scrvarc.) §.
de jure connuuiii suo
oborc
scu
5.
Pocnis
aliis
consuetudine
-131 regni
dicti
utilitate
laudabilia
contra Tnalcfacorcs pracscriptos rcgni
iiostri
oonipetentibus,
in
duraturis.
O nepímených
najmiech a šacování.
úJwlech,
Umínili sme z našeho jistého iistaveie pevno držeti, htožhy l-olivk úd jiných x>ehišky inících nuzn mocí a Jcvaltem jat nho šacován byl, ádnému tomu ahy se nestavl, ani svého slibu plnil, ani jemu Jdenjcit iqdatlov aneb šaciinJcov dával, se nebo své sbožic tudy vyplacuje; nebo práva chtie tomu, ahy mízného TaMlby Jeto Jcomu šacunku co dal, slíbu žádný držeti nesml. toliJcéž do naši Jcomory královské má 2)roimd)iútl, protože se jest neradoval xirávu našemu inu dal ke zlému.
XXX,
De
ustavenému,
probibito
a zlodjem xwmoc a pí-
lsu
taxillorum.
dum subditorum patrimonium auincompositorom lascivia dissipari pcr-
Gloria principis propagatur,
gendo scrvatur
iiec
inoruni
cnim in principe gloriosus, quam subditos in vitae mittitur (luid nioribus haborc comi)Ositos ct in facultatibus locuplctes et quictos? Sed non sufíicit agenda agnoscere, uisi praesidentis auctoritas opc;
roso subsidio curet ea exocutioni mandare.
Šanc consuctudincm málo quae dici potius meretnr abusus, in dispendium multiplex nostrorum delium rcgni no sti Bocniiae diutinus obscrvatam, si»'.ut acccpimus, tollcrc pcnitus intendcntcs cdictali constitutionc prAescnti sanciendo mandamus, §. 1. Quod nuUa pcrsona, in quacunque parte vel loco rcgni nostri praedicti, quacnnquc occasione vel causa conimota, audcat vel praesumat cum taxillis vel ad taxillos scu alio argumento aut instrumcntOj cujnsvis lusorii gencris ludcrc, vel (quod gratam,
:
quidam dicunt incongrue) solatiari, co módo vel forma, quibns res si ve bona aut pecuniarum sunimac ludcntium, per viam obligationis, contracti dcbiti, aliquando ctiam juramento firmati, i)erdcnda veuiunt in ludum pracdictuin, licct non inter manus, ut communiter íieri assolot, (i^cilic. in pluribus mundi partibus) bona ct pccuniac ipsae babcantur, sed in patrimonio proprio asscrantur ct ipsum patrimonium obligando, super illo promittunt invicem pcrdondam pccuniam qnantamcnnque integraliter soluturos. (Ex quo coguntnr plurimi lugcrc domestice, et unde piac et bilarís vitae snffragium sibi liberis,
;
qne suis et ceterae familiac mocrores ct cgestates varias pere compcUatur improvidus ;
consuevcrat ex ct
adhibere
liujusmodi dcinde,
lascivis
pacilicus,
inde
moribus susci-
quod dolendum
est,
''"'''
])cnuria ^-j-t^^v^iv
9.
132
MajeBtas Carolina.
impellente,, aliena misere quaerendo,
subripere et vitam suam,
nota
gravis erubescehtiae relicta posteris, vituperose tiiiire.) §. 2. Obligaconventiones aut promissiones in casii hujusmodi aut simili tiones, iiiitas vel
quocunque módo
firniatas,
tanquam oontra bonos mores
factas,
ex nunc prout ex tun dcceruentes nuUius fóre efficaciae vel momenti. §. 3. Nec liceat se asserenti victorem in ludo praedicto ratione conventionum vel promissorum talium monere, requirere seu nec ipsi impetere victum et promissorem hujusmodi (juoquomodo ;
victo
ratione
monitionis,
requisitionis
vel
impetitionis
ipsius,
aut
quidquam per se vel alium solvere, vel alias satisfacere de promissis. §. 4. Poena imminente victori, si solum petere vel monere praesumpserit, ut praefertur, et totidem pecuniae fisci nostri commodis applicandao, pro quola summa victum monere vel etiam absque
eis,
impetere aušus erat; ct ipsi victo, si solvcre praesumpserit, ut praetangitur, cjusdem summac pecuniae, vel rcrum forte solutarum aestimationis debitae pccuniariac quantitatis, dicti nostri fisci commodis (Etcnim etiam illum pona condigna dcbcmus affligere, deferendae. qui regiae pietatis gratiosa remedia infirmitati suae oblata sper-
nendo non meruit obtinere.)
O mpovdi
Jcostené jhry.
Kostky nebo v kostky hranie i všecky jiné hry, kteréžto k zkažení nebo k ochuzeni lidskému mohly by býti, i také nepoestné klamánie zapoviedáme. A jestližeby kto na druhém, d-diny nebo co jiného vyhrál, a ten se jemu projhrav zapsal plniti penzi, ddinami nebo jinými vcmi, ten zápis žádné moci nenie ani má býti. Pakliby vždy z tch vyhraných penz kto upomínal, nebo právem jich dobýval, tehdy chcme z plné raxldy a z našeho ustavenie, aby ten neplnil, ktož jest prohrál. Pakliby proti
našemu ustavení dal nebo
plnil penieze projíirané, ih)u:d tolikéž
a ten což ot nho vezme penz nebo jiného sbožie, do královy komory oba tolikéž, propadneta a pokutu k libosti naši což dá,
uloženu trpti mata bez milosti.
XXXI. Quomodo
admittitur ludus taxillorum.
§. 1. Liccro permittimus ad taxillos volontos (jnoscunciuo, paratam pccuniam tantum deludcrc §. 2. mutuum vore nonnullum cotraherc in ipso ludo, ultra unicam scxagenam grossorum, in pccunia scilicet numerata, non aliter. §. 3. Qui contrafcccrit, dans mutuum pcrdat illnd, et faiitundcni lisco nostro pocnac noniine sit astrictus; recipicns antein tanlundom siniilitcr nostrae canierae poenac nominc solvere tcneatur, nec respondcro cogatur mutuum conccdcnti ultra
pracscriptam pecuniae quantitatcm.
9.
^
Majestas Carolina.
Která Ji dojmštna
jest
133
hra v kosky.
ekli jsme svrchu o kostce ; viece díme, že hry nynie dopúštieme hráti v kostky neb v jinú liru toliko do kopy grošóv; Pakliby kto komu viece ale na žádné dluhy ani na pojiky. prohrál na který dluh^ a on jeho s toho ujyominal, nemá jemu viece plniti nežli kopu yr. A což jest viece toho dluhu pirohraného a on onomu plnil mimo tu kopu, tolikéž nám do naší komory ten ktož plni má propadnuti a tolikéž ktož hee viece mimo kopu projhraných ]}en€Z, a oba v pokutu upadneta a v nemilost .
naši královskú.
XXXII, Ne bona
manus mortuas
fidelium in
transferantur.
bona et jura quaecunque sistentia infra (quae cuncta sub regiae ditionis doniinio, quaeimmediate, quaedam vero mediante alio, licet diversimode, dubium teneri), ad honorem et statum regiae dignitatis,
Nostrorum
fidelium
limites regni nostri,
dam
scil.
non est dictorumque fidelium communc comiiendium, sus futuris temporibus emergentes,
subsidium
servari decrevimus; ctis
et
secundum
forte ca-
levamen teneri et regiae camerae ex diet
ne etiam forte servitia, bonis praestanda, nobis aut successoribus nostris regibus futuris
illustribus
pro tempore pereant,
eandem cameram regiam
in
neve devolutio bouorum eorum ad
casibus debitis,
qui possint
contingere,
et ne personarum obsequia, inquomodolibet valeant circumscribi habilitate quacunque, in quas forte bona ipsa translata fuerint, nostrae majestatis regiae necessitatis aut opportunitatis tempore denegentur. Hoc igitur edicto perenni saucimus. §. 1. Nemini cujuscun;
que
praeeminentiae vel dignitatis existat, sua quaecunque infra dicti regni
status,
bona communiter
licere
dere, in
nobili vel plebejo,
confines
sistentia,
quacunque ratione vel causa, donare, venseu alio quocunque alienationis titulo permutare,
vel divisim,
transferre,
loca sivé collegia,
personas,
seu
manus mortuas,
vel alia quae-
que genera locorum vel personarum, quae immediate in personis et bonis non possint de jure servire atque parere regiis ordinationibus hujus vita migrantibus, et mandatis §. 2. Qnibus etiam a seculi non possint libere, obstante forte privilegio vel alia libertate qua;
cunque,
in
casibus
debitis
ipsa devolvi et devoluta
de
bona cameram
consuetudine regni permissis,
teneri et administrari per regiam
Bona vero, quae taliter contra seu montcm translata reperirontur, licot uoiidum realiter vel de quibus truiisferri c'X-,titeiit urdinatum, translata fuerint, intelligantur ipso jure uostrae regiae camerae sivé
curiam
suprascriptam.
praesentis constitutiunis
confíscata.
§.
scriom
3.
134
^-
Aby dédiny neh
Majostas Carolina.
.^boMe služcbníkóv h'álorých
v
ruce
mrtvých
nepqmdlo. služebníku neb nápravníku nemá píaby ddiny své služebné, manské nebo nápraimií k služb eské koruny pislušejiece vzdal, prodal nebo zapsal neh smnil osobám mrtvým (osob ihned budúcí, nebo ta osoba druhé dáti nemnož) totiž v zádušie nebo kostelním vladanom k vnosti ještoby snad pro nehodnost svého života s tch i všem jiným, ddin služby královy zastávati nemohli. Pakliby kfo uinil ne-
Ižááuému manu,
slušeti,
opatrn
bez královy vitole
a otpušttne, žeby ddiny
své zapsal,
prodal nebo stnnil dieln nebo všecky: tehdy jeho ddiny jménem pokuty do královy komory mají pipadnuti, a král má z nich zpuosobiii a je tak osaditi, aby jemu a budúciemu králi s nich mohla služba jíti. dal,
XXXIIT. De onspiratoribus. ,1
Regiae nostrae niajcstatis
caritas,
qiiam erga regnicolas fideles
nostros incessanter liabcmus, voluntarios nos impeilit noctuniis vigiliis diurnisquc solertiis diligenter iuquirere, quac illis possunt ad quietem proficere ct ab ininiicorum dissidiis et violentis mcursibus praecavere.
Dudm perimus
equidcm
inter principes ct
observatuni,
quod cx
barones rcgni nostri inique com-
eis quidani,
ininiico
huniani
geneds
suggerente, conspirationes, ligas seu confoederationes illicitas iuvicem faciebant, easque cum literis et jure saepe vallabant. Quornm occasione rancores et odia inter
eos
et
principes
et
barones alios
cir-
cumstantium regionm orta, qnandoque caedes, ruinas, incendia, et alia quaeque dissidia rerum et personarum utrinquc fructom pestiferum pariebant. Quod nos non solum praecidere, sed radicitus evellilere molientes, sancimus. §. 1. Nullam omnino conspirationem, gám seu confoederationem vel jurationem intor quoscunque principes vel barones seu magnates dicti regni, quacunquc occasione vel causa, contra quamcunque personam aut locum vel universitatem, vel alias
módo in genere vel specie, literis aut jure firmatam, sivé etiam absque eis, fieri debcre vel in posse, absque regiae majestatis Qui vero contra meutem expressa conscientia vel mandato. §, 2. praesenlis constitutionis conspirationem vel ligám bujusmodi fecisse vel iniisse reperti fuerint, quique ad liaec consensum praestiterint, ipso facto regis indignationem se noveriut consilium vel favorem omnia realiter dependere. incurrisse, et a regis gratia se suaque (luocunque
:
O
zápisiech
neádných a
o šibalech.
Statfn chceme a ustavujcm tak, aby páni, rytii H, vladyky, panoše, mšffnié, srdlári a jiní ktrržkol i osoby lidé žádných
9.
Majestas Tarolina.
13^)
tovaistme, jinah šibalstvie sob nezapisahovali ani zápisov svláštniccli v semi naši esJcé nemili a tím spravedbwsfi aby tidupíH ; léby opateno bylo naší válí nebo Fakliby hto .zlovoln všetený našfch budúciech Jcrálóv eských. proti našemu ustaveni uiniti smli, osobami svými i s svým sbožiem ot naší milosti padnuti mají.
písah,
,
kterých
XXXIV. De eodem. Consimilis quasi morbi labem pestiferam tollerc,
et ex
toto
cor-
egregium regni uostri purgare cura sollicita cupientes, decrevimus §. 1. nulli omnino nobilium aut plebejorum seu villanorum, vel alterius cujusvis geneiis personarum, (quod aliquando turpiter factura fuisse coniperimus), quacunque ratione vel causa conspirationem vel ligám seu confoederationeiu vel convenlionem aliam cum aliquibus facerc vel inire, contribuendo simul pecunias vel res alias, in mortem alicujus certae personac, vel aliter quoquomodo in genere vel in specie, licere facere vel inire, aut attcutare duntaxat. §. 2. Qui pus
autem centra fecerint, et qui contra facientibus consilium praestiterint vel assensum vel f4vorem: ipso facto regis gratiae sint comniissi. §. 3. Si vero mors honúnis inde causata fuerit, bonis eorum omnibus coufiscatis, capitis poena plectantur.
O
témž.
Vyehše prvé o zápisiech a o tovaistv ve zlém, nynie taJcé ustavnjem všem Jcteréhožkoli stavu lidem, aby písah mezi sebú nemli šibalských a penz na to nesdávali ani sbierali; snad kdyžby se p)ihódilo, žehy koho zvláštnie nebo šibalsky zabili, aby tmi penzi složenými vkladn jeho zaplatili. To zapoviedáme px^d naší královská milostí. Pakliby kto zabitý tmi penzi byl zaplacen nebo otložen: tehdy ti všickni, ktož jsú k' tomu ty penieze pidávcdi, hlavy sttie trpti mají, a sbožie jich do královy komory má pipadniHi.
XXXV. Superbiam, testatur
cogere quietos. ita
divinitati
áJáiišus,
debet
eos
et
De
incendiariis.
semper exošani,
regiae auctoritatis
esse
pacificos,
quos
Praesonti itaque edicto jubemus,
clementiae
nostrae elationis §.
1.
nostrae de-
treihe^na! potestas
vitium excitat iu-
Quod
divinum contemncns judiciuni, nostraequc jnstitiae
si quis baro non reverens
manu armata, in alterius baronis terram totum vel in partem incenderit, per se vel alium seu alios, aat tantumniodo absque incendio cum banderia currerit, vel absque banderia currendo incendium fecerit, ipso facto regis gratiae commissus esse noscatur, satisfacto prius incensis tadignitatem,
cum
cucurrerit,
illamquc
banderia, in
J(fliV?»nV
>V1
^
?
'
/«
,
136
damna
passis ex integro de bonis et rébus incendiarii supra§. 2. Prius enim intendimus dispendia justae restitutionis compendio re-
aestimatione cougrua praecedente.
dicti,
passos injuriam
quam
censeri,
atque
fisci
nostri
cum
noster augetur,
jam commissis,
comraoda procurari. (Tunc enim thesaurus nostris
fidelibus
ministratur.)
justitia ipsis
Majestas Carolina.
9.
libus et
U'
Et
3.
§. fisci
nostri
O
et
subditis siae cuuctatione
quod supererit ex bonis compeudio devolvatur.
et
rébus
žháích.
hranmí a odnu ruku praporcem druhému pánu neb jinému v jeho zemi bžal, nebo bez Tiorúhve vražedln pižena sžehl nebo spálil
PaMiby
Ido pán., rytie nebo panoše,
nho
s horúhví
s
nebo skrze jiné spáliti zjednal: proto v naši královská nemilost s tiem se všiem^ což má, beze vší výmluvy iqxidmíti má ; a z svého bytu nebo sbošie má tém dosti uiniti, komužby jest skrze ohe škodu uinil, a zbylo-liby co mimo to, to má do naší královské
komory pijieti.
XXXVI. De
materiam
Altércationum
nostro vidimus frequentari,
cimus:
1.
§.
bonorum communium.
divisione hereditatum vel aliorum
Quod
plurimarum,
provisionc
in
sacro auditorio san-
quicunque sanguine vel prorsus extrauei communem hereditatem
fratres consobrini,
vel affinitate conjuncti,
quam
nostra tollere volentes, aut
alii
a communione secedere et partes quisque prodivisioncm bujusmodi solemniter debeant celebrare, §. 2. Videlicet: Principcs vel barones coram Regia Majestáte, aut si praeelegerint barones ipsi, coram tribus baronibus scabinis seu juhabentes,
prias
volentes
habere,
stitiariis
vel rectoribus illius provinciae, infra cujus limites hereditas
ipsa šita aut pars potior ipsius rei)erictur,
coram tatis.
illius
§.
.'3.
fribus nobilíbus scabinis ejusdem provinciae §.
4.
Ccteri vero plcbeji vel oppidani
vel oppidi,
infra
quam
vel
coram
ejus peitiueutias
Nobiles vero
alii
situatae
lieredi-
judice
civitatis
est
dieta heredi-
tas situata. §. 5. Extra vero alium pracdictorum modorum divisiouem aliquara alleganti, velut non legitime factam, nulla probatio admittatur, nec divisjo aliqua facta credatur, sed pro communione alleganti
judicium sine dilatione feratur.
O dleni sboHe Potebie
jest,
nebo dédin.
aby kaédý vdl,
ped kým má
rozdiel svuoj
dédin bráti: Najprv ined králem a ped jeho raddú, druhé ped pány a p)'td konšeli zemskými, tetic 2>ed úadníky zemskými,
Majestas Carolina.
9.
ped
rychtái neb
De
XXXVII.
Humanae
ped
svými herú rozdiely své konšeli v súdiech zahájených.
regina Boemiae secundo nubente.
considerationis
futuris ordinationibus
ped
Pak jiní menši
toho lískami potvrd.
pány nebo
137
discreta
exemplum
siimit
;
provisio ex actis praeteritis et tunc potest venturis ca-
quae praecesserunt similia, Dudm siquidem illustris quondam revoluerit diligeuter iiispicere. gina Boemiae, rege marito suo dcfiuicto, relictis liberis in regno ipso successivis, matiimonio secundo se junxit cuidam baroni regni praelibati cujus occasione quanta in regno ipso supervenere dissidia atque dispendia, regni ipsius scissio enormisque jáctura, putamus ex causa sanctius subticere, quam literarura praesentium historico sermone vulgáé. Sed ne iterum causa fluctuosi periclitantisque maris '^'^^pelagum generosa regni nostri navis introeat, sacra constitutione praesenti providimus ordinandum §. 1. Quod si in posterm quandocunque illustrem regýiam Boemiae, coronatam scilicet et, ut decct et moris est, sacra onctiolie Unitám, viduamque relictam, secundo nubere alicui principi vel baroni, aut cuicunque regnicolae dicti regni contingat regina ipsa a jure dotalitii sui ipso facto cadat, et a regno praedicto exiliiperpetui poenamportet. §. 2. Qui vero regnicola taliter eam uxoreni habere praesumpserit, eadem exilii poena plectatur; quam protendi in generationem tertiam temerarii sanguinis sui per lineám dcscendentem inclusive volumus etjubemus. (Meriti šunt etenim sibus remediis opportunis occurrere,
si
;
:
:
regni
sólatio
variis,
servari.)
et
principi genei*oso,
digno nubat
(quod
sibi
qui regnum a periclitationibus non curarunt tutum debite prae-
privari,
scissuris
Ubi vero cuicunque
8.
§.
dum tamen tui
babi^atione
et
desolationibus
alteri
quam
regnicolae nupserit,
ipsius reginae honorificentiae
ductis locis et terris sibi pro dotalitio
custodia succedentis legitime in regno
et
sta-
atque reassignatis in potestate atque
libcre permittimus),
praedicto,
receptis
decem
millia
mar-
pro dotalitio suo assignentur; vel succedens, dictarum tei*rarum atque lo-
carura argenti reginae praedictae si
magis
elegerit
corum reditus
O
rex
ipse
sivé fructu^
ad vitam suam,
deductis sumptibus,
králové eské, kteráž se podruhé
tri-
vdávákj^.-!~^
ó
oproti Udá-li se králové eské korunované, mazané, a právu, kterého pána zemského pojieti, tehdy chceme a ustavujem^ aby ona svého vna, kteréž ot krále má, všelikterak prázdna hýla, a na budúcieho námstka to pipadnuti má; a ona má
z královstvie
eského
sml
má
pojieti,
vn
vypovdiena býti. A ten, ktožby ji pirozenými do tetieho kolena
také se všemi
r*
r
138
Majestas Carolina.
9-
tm výpovd z zem trpti. PaTdihy které kniee královu pojal, má ji ven do své zem vzieti a vna jejieho požievai, dokud by tnu král
vna
eský
jejieho nebo
deset tisiecóv
mén, jakžby
XXXMII. De
hiven stíbra nedal za výplatu bylo ujednáno.
coronatioue regis et reginae.
Decorem rcgni statumque pacificum nostrorum
fideliom
dili-
possumus inqnirere non cessamus; ncc posse credimus labori succumbere, cum dco juvante cnncta semper disponimus ordinanter, Quanta possunt evenire pericula, quantaque oriri dissidia gentia
qiia
quis sanae
regni solio glorioso vacante,
Tunc
mentis ignorat?
ve-
pastore seducto de modio, grex insolita libertate disgrediens, insidiantiuni Inporum faucibus carpitur et ovile relictum faciliter dis-
luti
IIoc igitur edicto pcrpetuo providimus ordinaudum §. 1. Quod succedentes pro tempore in regno Boemiae singuli futuri reges illnstres, infra sex menses continuos a die siiccessionis inantea niimerandos, debeánt vocatis principibus, baronibus, nobilibus et imiver&i tatibus dicti regni, omni condigna solennitate servata, ut moris est sipatur.
hactenus, aut
:
regále diadema per
praelati
altcrius,
manus
fPrageusis
sacras Pragensis arcbiepiscopi.
sede
ccclesiae
forte vacante,
vel
omine felici suscipere, et in regem gloriosissime coronari; §. 2. Et infra tantundem temporis spatium illustrem cnnsortem reginam, quandocunque et quotiescunque regem forte contigerit matrimonio copulari, ipso archiepiscopo rcnitente, aut alias inhabili existente),
diadematis similis faciant
insigniis
coronari.
providentia divina conjunxit in unum,
(Decet cnim,
ut quos
unius etiam honoris et gloriae
snscipiant incrementum.)
O korunováni
krále eského.
Nynie bndnciem králom eským ku pamti pivodíme: každý od pijvtic královstric v ííesti msieciech svolnje pány etc. od bískujm Pražského, nebo kdyby snad stolice prázdnila biskupská, tehdy od jiného biskupa neb ptreláta šfa^tn má korunu a namazánie pijiri královské. A v témž asu i králova, kolikrát by potthie bylo, korunu i duostojenstvie jn-ijieti má, a v duostojenství aby se radovala s králem svým.
XXXIX. De
ferro candente
de niedio giegis populi
aqua
ftigida.
sanctissimae religÍDni christianae conqnieti dcvotoniin nostrorum fidclium, cbristiani regni nt^stri Boemiae penitus ex-
Errorem gravissimum, obnoxium statui
trarium ac
et
et
sancimus:
í^tii-pantes,
regni
fcrii
Nenúiii omniiio licere juxta limites
§. ,1.
candeutis
139r
Mi^jestas Carolina.
9.
aquae
vel
frigidac
experiniento
uti,
dicti
autr alio
genere experimentorum siiuiliuni, vel inducere ad utendum quácunque occasioiie vel causa,^ comniissi forte criniinis, violentiae iu virginem vel adulterii, sieut aliquaudo factuni fulssc comperiiuus, aut alias quovis módo exquisito. §. 2. Poeiia iinraiuciite contra facienti, aut illi cousilium vel favorem 'praestanti, post iuamiara, bouorum
omnium
publicationis
in
fiscum;
et
ubi
personaliter
capi
possit,
cuicuuque nedum permittimus, sed jubemus) incendio sivé aqua, prout iu altero ipsorum deliquerit, finem turpissimum faciat vitae suac. (Qui enim dei omnipotentiam tentare praesumpserit, et illius ooultuin judiciuni deridere, proxiinum suum per uaturae contraria cogendo pcrire, diguus est mcrilo, naturalis liujus vitae solatio non gaudere.
(quod
fieri
O ždczu
A
horúciem a vod.
pNesn pikasujem
a snpovicdáme, ahy horúcie a na vodu puštnie, nepožievali o žádnu vc, a tudy Boha, svého tvorce, nepokúšeli, buto o mios neh o podávenie panen ete., než živi byli, pisálma Bohu, neb skrze Buoh pnsahajiec, (neb jest on svrchované dobré); pod pokntú zbaveníe jeho sbožie a pod hrdlem, nebo pod ohnm neb ]}od ntopeniem neb kterým jest hiechem shešil proti svému bližniemu. viec tt
zal^azujem
i
písahy pohanské,
De
XL.
totiž
skrze železo
tabellionibus contra probibitum couficientibus in-
strumenta.
Nostrorum fidelium querela frequens aures clementiae nostrae quod in regno nostro Boemiae notariorum sen tabellionura publicorum numerus longus, scientin tamen et artis i>eritia sumnie brevis, subditorum nostrorum in opinata causat incommoda, versutiis, fraudibus aut orroribus gravibus locum praebens; tandem rancores parit et pulsavit,
odia,
susc tat
et
eorundem
saope
discordias
atque
rixas,
per
quac
íidciium
facultates laljuntur, ac ipsi necessitates varias et aerunnias
Quod
subditorum ipsorum statum pacificum nec immerito moleste ferentes, hac salubri ordinationo sancimus: §. 1. Quod nuUus omniuo, 86 dicens notoriinu seu talioUiuncm publicum cujuscunque regis seu pati
coguntur.
assidua
meditatione
nos, qui
semper
inquirimus,
principis, aut alterius cujusvis personae,
babcntis
quantumcunque
le-
gitimam potestatem, aucturitate creatus uotarius publicus vel tabellio, audeat vel praesumat oflicium sivé artem uotariatus seu tabellionatuH publici quomodulibet exoicere iutVa limites dicti regui,
140 uisi
9-
prius
illustrium,
per
nostras
Majestas Carolina.
aut
nostrorum Boemiae regum
successorura
qui pro tempore fuerint, patentes literas,
majestatis regiae impresso typario coramunitas,
peudenti
sigillo
meruerint
exercendi
Acta vero quaeque contra constitutionis §. 2. hujus seriem per dictum notarium, notae forte sumptae, vel instrumenta confecta, ex nunc prout ex tunc, nuUius valoris esse decerlicentiam obtinere.
nimus
momenti; ipso nihilominus temerario ausu contrarium fa(Quos enim regiae majestatis examen approbandos non est dubium eos providos et peritos
vel
ciente,
velut falsario, puniendo.
duxerit
,
,
esse repertos.)
O pisaiech
obecných.
S pamti poMádáme, aby
žádni/ pií^a obecný nebo Jiný od desk pnsež)iý, snad jsa pi^dAice stvoený v našie eské zemi, i což pod naši korunu slušie, skutkór žádných, listov, instrument i jiných zápisuov initi nesml, léby skrze ny nebo naše námstky hodnost a potvrzenie pijal, a naše listy na to s peetmi neb sekretem na potvrzenie ml; jinak cožby kolivk vedl nho psal, to za nic chcme mieti a žádné moci nemá miei, a jakžto nad falešníkem nuí pomštno býti.
pisa
XLI. De recognitione fienda per principes nobilissimam
Regalis diadematis nostri
principm
regni nostri
et uobiles
novo
regi.
clarissimorum
partem,
Boemiae feuda, regiae mentis acano volumus
servari praecipua, et congruentis cautelae suffragio providere, ne qua in
posterm super
quaelibet
eis
dubietas
possit
alternandi materiam generare.
quam bumanis
occurrere,
aut
(Siquidem
nihil
incertitudo est
gratius,
adbibere cautelam, quae si non sit necessaria, non gravat esse suporfluam.) Praesenti itaque lucida lege sancimns: §. 1. Quod (luilibet i)rinceps, marcbio, dux et vasallus, et robus
qnicunque alius
semper
inferior
feudatarius
nobilis
singulis successoribus nostris leiíitimis stribus,
infra
annnm
contiiiuum,
regni
Boemiae
numcrandum
nostri
regibus a die
praedicti,
fnturis
illo-
successionis
in
regno cujusque regum ipsorum, §. 2. Et quotiens etiam dictos marchiones, duces et vasallos aut inferiores nobiles feudatarios mote interire aut mutari contingct, infra consimilem annum a die mutationis hujusmodi continue numerandum, terrarnm atque castrorum, dignitatis aut honoris, et generalitor bonorum omnium atque jurium, quae tenet vel possidet infra limites dicti regni, recognitionem debite faciat, et ab
eis
infeudationem recipiat,
fidelitatis
debitae sairamentura
gerint in
regno praedicto.
§.
;
3.
si
et
tamen reges
Alioquin
si
praestet personaliter ipsi
eodem auno
de-
absentes exstiterint, debeat
9.
Majeetas Carolina.
marchio, dux eundem aniuím
Lujusmodi princeps, iufia
feudatarius,
praedicti soleinniter protestari
reditus regis talitcr absentis
;
iii
et
vel
141
vasallus,
corain
aut inferior nobilis
capitaneo
generali
regni
menses continuos a die antea numcrandos, reco-
infra sex
regiium in
praedictam decenter implerc. §. 4. Nisi fortasse marchiones, dnces et vasalli, aut inferiores nobiles feudatarii, extra terrain sine dolo forent absentes ; gnitioncin, iiifeudationem et jurainenti praestationcm
quo ASU voluinus,
ut a die reditus
ipsoruni ad patriam
iufra tem-
expressm ad debitam consummationem dictorum omnium teneantur. §. 5. Quod si quis ex
pus semestre
in
praescnti
constitutione
principibus, marchionibus,
ducibus et vasallis aut inferioribus praemissa lacere non curavcrit: transactis terrainis suprascriptis, rex praedictus, qui tuno exstiterit, vel dictus capitaneus generalis, possit et dcbeat ad manus regiae majestatis reciperc jura et bona praedicta quaecunque, tonenda et servanda per eum, donec praemissa omnia ct singula íideliter impleta fuerint. (Per hano enim ordinationem nostram ct jura nostra redduntur illaesa, et dictorum clarissimorum principm, marchionum, ducum ct vasallorum ceterorumque nobilium dignitatcs et bona magis erta et regalis dictis
nobilibus feudatariis
auctoritatis protcctione secura.)
O
xiiznání Imiežat a pánóv k novému
králi.
Pamatujem, ahy všichni, markrabie, vévody, knížata, páni, manové menší i vtší, v roce a ve dni ote dne korunován ie krále poítajieee manstvie ot krále pijali. Faklihy snad krále nebylo, tehdy ped kapitánem ty asy zem eské se j}iznali ; a po navrácenie krále do zem v šesti msieciech j9r/j'e?Mce mají svá manstvie s písahu pijieti. Léby svrchu eených kniežat nebo pánóv ty asy v zemi neb v bydlech jich nebylo, tehdy po vrácenie jich do zem podle asu, jakož se svrchu jmenuje, mají to dokonati. Paklihy kto z dieve jmenovaných toho naplniti nedbal v tch asech jmenovaných, tehda dieve eený král nebo kapitán obecní, kterýžby za toho asu byl, mohlby a má v ruce Králové Milosti vzieti práva a sbožie všelijaká skrze nho držená, dokudžby dieve jmenované vci všecky spolu spravedliv nebyly naplnny. (Skrze to naše ustavenie práva naše jsú neposkvrnna, a sbožie a vci isté dieve, eených a z moci a pomoci královy jistjšie.)
XLII. Dc citationibus contra regem, Licct pulos
sibi
humano jurc subjcctos
princoiis logibus
liubeat
judicaro,
ct
sit
solutus, ct (nmctos po-
a nemine
ipsc judicotur:
142
9-
Majestas Carolina.
quia tamen digna vox e?t majestáte
alligatum se legibus
regnantis,
princiiiem proiteri. (qiiod etiam per praedecessores nostros
Boemiae
observatum fuisse comperimns), praesenti constitutione decernimus: §. 1. Quod si quis qnandoque forte a nobis vel qni fuerint pro successoribiis nostris Boemiae regibus illiistnbus tempore, reputaverit se gravatum, sen causám ullam se velle dicat intentare nobiscum: tuno snpremus camerarins et barones sivé kmereges illustres
,
tones
cansae
de
demum
lentes,
nant;
2.
§.
vel
gravaminis
quicquid justnm
Quorum
meritis
diligenter et libere
repererint,
proiuintiationi
et
inqui-
pronuncient vel deoer-
deoreto
et contentari
staré
rex ipse, sicut et subditus vel querelans de beiiignitate regia, teneatur. §. 3. Decore tamen et honestate regiae dignitatis in hoc spequod nuUa prorsus praemissorum occasione, vel cialiter reservatis,
quocunqne módo excogitato
alio tatio
vel via,
oontra personam
regis
ci-
vel vocatio aliqua personalis enianet, sed contra ofticiales suos,
(Per hoc enim et splenproccdat. dor justitiae, quem ubique in rcgno nostro lucere singulariter cnpimus, purus servabitur, et clementiae nostrae zelus, quem ad jastitiam gerimus, piis opcribus iusignituv.) qui ad hoc exstiterint deputati,
O
póhoniech proti
hráli.
A liákž lioIivJc
Icrál pro dnostojenstvie své vi/at Jest z súavšak aby pravda se šíila: komorník n^ajvyšší (purkrahie Pražský), a páni a kmetové eské zem mají žalujieciemu na krále spravedlnost uiniti, a král jich nález i ortel z své milosti zvlášt trpti má; tak, aby žádného úraza na svém duostojenstvie a na své osob netrpl skrze jich otsúzenie, ale jeho úedníci aby to splnili a trpli, ktož jsú na to vydáni, z jeho statku a sbožie, a král jim má to beze lsti a písn pikázati. flóv
v
zemi
své,
XLni. Ut §.
1
.
De consuetudinc laudanda
suprcmum dccus ab omni in
porsona
rex non citct qucniquam.
regis
processit,
quod ut regiae
indccentia servetur illacsum,
contra
§.
dignitatis
nulla dobcat 2.
Sod cum
dc juribus regiis occupatis, vel alia qucrimonia privatarum etiam pcrsonarum, sub nemine judicis curiac regiae proccdat citatio, í|uae terminm competcntcm assignct citatis ad comparcndum coram majestáte regia, sicut illa duxerit ordinandum. §. ;}. Si quis orte nobilis vel alius quiounquc contra maje-
casus emerscrit,
utpotc
státem regiam vel homines suos excesserit, talcs excedentes publicc facere per fora
possit per literas regias
prodamari, quod certo terDe (piibus tamen defectibus
mine comparcant in curia regis; §. 4. regem tangcntibns barones sou kmetoncs jnxta solitum judicabunt.
9.
143
Majestas Caroliua.
Král nemá puohonem
býti.
mieti, ahy od osoby královi/ žádný pohnati ani mohl, íícž pUiodilo-liby se v královýcli práviech pekažen i e aneb žeby ddiny drženy byly nebo z vcí jiných obecných šla by žaloba nebo bylo žalováno, pod jménem dvorské/w sudieho p()Íion má vyjieti. Fakliby kto proti králi které vci nebo ddiny držal, tehdy dvorský sudí má je kázati provolati, a rok z práva prodhniý tomu provolání i svrchu jmenovanému puohonu uložiti a podle obyeje, což krále dotýe, páni a kmetové mají súditi.
Slino chcme
mml
XLIV.
Dg
prolatione tennini
\)QY jiulicem.
observatum reperimns anti
ju
bita et
coiisueta intcrvalla in
O
foro publice
reperiretur habere.
facta
prodlení roku sudím daném.
Kdyžby sudí komu rok pede
dvma
nebo
pede tmi
ne-
dlní i z svého jistého vdomie o kterúžkoU vc nebo ku prosb vt sic prodleni e dal nebo puojil: taká moc mj rok trn jeden, jakoby se troje provoláme stalo trhem.
XLV. De Munitio (|uia
(juaeque
regni defensione,
bcUica
tractanda
semper
cum jam imminentibus
tuno male quaeritur,
est
ment
quieta,
hostibus neoessaria
Itaque futuris cvcutibus praecaverc volcntes, ct subditotidelium securitatem et pacem, quas illis nostris temmulto labore quaesitas feliciter deo juvante contulimus,
judicatur.
rnm nostrorum ))oribus illacsas
a
(unu-tis
liostium
violentis
praesenti providimus ordinandum, nostri
incursibus
sicut
ex
Boemiae jam comperimus observatum:
praeservarc:
institutis §.
1.
edicto
antiquis
Quod
si
regni
quando
contingat liostcs regni nostri praodicti metas invaderc vel intrare, tunc indifferenter omneš, tam principes, barones et nobiles sivo vladykones, qoam etiam^ civcs ct oj)pidani, imo populus univcrsus regni, juxta ordinationcm
circa mctas ipsas
rcgiam
potcnter
et
assistcru
mandátm, dehcant armata manu i>cptimanis
(juatuor,
sumplibus
144
9.
Majestas Carolina.
propriis et expensis, patriam propriam viriliter defensuri.
Si
2.
§.
septimanas eos defensioni regiii expediret intendere, tunc eo teinpore dnntaxat, quo ultra septimanas ipsas (juatuor vacaverint defensioni praediotae, liceat eis de bonis et juribu s
tamen
regis
quatuor
ultra
tantum recipere ad expcnsas.
uon
et
ultra,
quantum
eis
et equis
eorum
sufficiat
O obran
hrálovstvie eského.
se kdy, žehy nepietelc v zemi vpadli, všechna kniežata, páni, šlechtici, rytieH, vladyky, šané i všecken obecný lid mají hned branná ruku jeti a jieti tu mují z pHkázanie a eenie králova až na mezi esku. trvati brániece meze tyi nedle na svnoj náklad a o své ztrav. Pakliby do tej chvíle trvati nemohli (pakliby déle tu trvati nemohli), tehda potireb mají sob dobyti na království toliko sob a koním, a nic viece.
Také piJwdilo-lihy
m-
tehdy
A
XLVI. Ut tempore guerrae non exeant
Ad
defensioncm
regnicolae extra terram.
patriae quisque debet singulari
quadam
cari-
personam suani cunctis objectare periculis, ne patriam suam lacerandam relinquat extraneis. Hoc igitur edioto jubemus, §. 1. Quandocunque regem Boemiac sivé regnum ipsum contingat guerrani haberc, nuUo omuino regnicolae quacuníiue ratione vel causa licerc exire liniites dicti regni, nisi boc de erta scientia
tate prospicere, et
dicti si
regis processerit et
speciali
quis exire praesumpserit,
Aby zemane
gratia
vel
bonorum omnium
v války z
zem
niandato.
§.
2.
Quod
i)ublicatione nmlctetur.
nevycházeli.
I také ustavtijem tak, že kdyžby válka proti eské zemi žádný zemnín nemá z zem jieti, dokudžby ta válka Pakliby kto trvala, léby zvlášt odpuštnie od krále ohdržal. sml z zem vyjeti všeteností, tehdy sbožie svého a ddiny, kteréžby ml v království eském., ohlasn zbaven má býti. byla, tehdy
XLVII. Ut
Nulli
servi
omnino
tempore cxpcditionis a dominis non pctant. licerc pcrmittimus,
suis
licentiam
sed protinus inhibemus cujus-
proclamatae tempore licentiam pcterc a domino sun, (|uacunque ratione vel causa, cxpeditione i])sa durantc, centra sui domini voluntatcm.
cnnquc
domini
servitori
cxpcditionis
jam
Majestas Carolina.
9.
Panoše neb služebnici v Libí se
nám
as
145
válený otpuštenie neberte
ot
pánóv.
aby žádný v provolám války nehrál, dohudžby ta válka neb by to bylo proti každého cti
i nstaviije^n,
na vojnu od svých pánnov otpuštenie vuoli jeho
stála, iwoti
pána,
a viee. XLVIII. De Boemis servientibus extraneis dominis.
rones
Quia saepe contingit, (quod ex magnanimitate procedit), baaut nobilš vel wiadykones rcgni nostri Boemiae certis do-
minis vel amicis eorum in diversis
cum
mundi
provinciis
extra
regnum
armis servire: praeseuti constitutione sancimus: §. 1. Personas hujusmodi cujuscunque promissi vol conventi servitii ratione vel causa terrae Boemiae publice vel occulte, tacite vel expresse, per se vel alium nullatenus
ipsum commorantibus,
cxistat,
omnibus
aut
in
sine,
Quod si quis et cujuscunque status vel conditempore contra fecisse repertus exstiterit bonis regnique aemulator et confiscatis, velut patriae propriae
nocere debere. tionis
stipendiis,
§.
2.
pro
:
proditor, capitali sententia feriatur.
Cechové neslužte cizozemcóm.
Ey opt
za právo vyiekáme, kterýžby v shižbe nebo na žolde byl neb slúžil aby pro žádnii vc i skrze žádnu výmluvu s eské zemi nebýval; ]}aMihy to zrušil, má býti, a sbožie jeho a hrdlo na královu milost
zemnin
XLIX.
De
juribus
regiis
kolivek Cech nebo v inech zemiech, svým pánem proti za zrádci vdien pipadmUi máji.
silvarum.
De juribus silvarum nostrarum regni Boemiae, quarum denarborumque admiranda proceritas non inter minimas particulas regni gloriae est notanda, tam pie (luoad tideles nostris silvis ipsis convicinos, ne ille forte litigare nobiscum et sumptibus ac laboribus gravari cogantur, quam provide quoad regalia jura nostra servanda sitas
morem
priscum, sicut accepimus, specialiter sancimus: §. 1. Quandocunque nobilis aliqois sivé cliens causám cum nostra curia super metis silvarum babere contigerit, tunc pro parte regia producantur novem silvani seu senitores, pro parte vcro clientis totidem nobiles vel clientes; §. 2. qoibus in praesentia purggravii nostri aut villici regionis illius constitutis, adhibitis etiam duobus vel uno saltem niilitibus ad hoc
disponere intendentes, etiam in hoc imitantes,
specialiter
Jlreok:
commissariis Codex
II.
2.
deputatis
per
rcgiara
majestátem,
10
et loco
146
9-
causae seu villicus
sae,
et
litigii
eos
diligenter
inspecto,
milites informationes omneš,
diligenter
ciant
per
Majestós Carolina.
recipiant,
magnos acenos'
et
quos causa ipsa sopita,
ipsi
faciente^
purggi'avius aut
ad materiam
cau-
possunt debite concordare, fodi faterminos stabilcs atque notos infigere,t per et si
posterm
nulla in
relinquatur
occasio
liti-
non possent debite concordare, tunc sort data per purggi*avium seu villicum supradictos, tes cx productis novem gandi.
§.
3.
Si vero
testibus supradictis, quos sors ipsa elegerit. super dubiis causae, jurati
ferant testimonium veritati secundum quod judicium dirimatur, ponantur acervi vel termini juxta testimonium corundem. (Taliter etenim et juri nostro consulitur, et fideles nostri iongis dispendis non gravantur.)
prius,
;
et
O pevn
právf^ Týralových lesuov.
se mezi hým o jeho lesy tehdy od nás má povoláno býti devt hajných nho slnžehnielmov a s druhé strany tolikéž devt panoši neb vladyk, a ped vladaem nebo loviem toho Jcraje, jjivolajiec Je tomu jednoho nebo dva rytiee, otpnštiemy to vedle jich svdomie, a v jistém ohledání lesóv a mezi meze a hranice a líoj)ce znamenit mezi našimi lesy a jeho uiniti. Paklily snad nemohlo tak dokonáno býti, ale z tch devieti ti z našich a tí z toho našeho súpee losem vybraní ]}odle rozkázanie toho lovieho neb vlada*- a tch, kteiež jsú k tomu pivoláni, majie pod písahu ty meze, hranice a kopce uiniti
a o
Vše naše
a
osvditi pro
to
to
postaviijeni,
meze svár
pamt L.
hdyžhy
stal a ztrhl
a tvrdost
De
;
lepší.
incisione silvarum.
Silvarum nostrarum admirandam exteris riem non tam volumus dissipari, quam etiam omni prorsus succisione, nisi quam specialiter dimus praeservari et intactam i)erpetuamque bemus §. 1. Quod uullus ex silvanis nostris ;
:
L
pulchramque diligenti
periniserimus,
manere sivé
conge-
custodia
ab
inten-
volentes,
ju-
lowczis, aut alia
quaeque persona, quacunque ratione vel causa, possit incidere aut exportare lignum aliquod ex silvis ipsis, seu alienare vel vendere, nisi tantummodo aridum lignum, vel quod vi ventorum ceciderit, Ilis itaque duobus genoribus lignorum duntaxat uti liceat, §. 2. illaque vendere silvanis nostris ad camerae nostrae compendiuni, juxta solitum et antiquum; nisi de erta scientia regia et speciali gratia concessum aliud alioui per literas regias patentes appareret. §. 3. Poena imminente contrarium facienti, mutilationis manus dextrae, qna adjutrice potissiraa praesumitur rationabiliter deliquisse, et
Majestas Carolina.
9.
147
publicationis in fiscum hereditatis, quam a nobis seu curia pro servitio custodiae silvarum visus cxstiterit possidere^
O
nostra
mýceni lesóv královshjch.
S pamti
ustavenie dávného lesov našich královsJcých i jeden náš bez našeho .zvJáštnieho otpuštnie nemá tnýtii, než toliko súš a vývratky; ty mají mýceny hýti a ptrodávány ; a ty penieze mají obráceny býti do naší královy komory. bychom zvlášt komu otpustili, po našich zjevných zvláštniech tesiech, které lesy mýtiti yieho darem dáti, tak mohu polesní nebo hajní ty lesy prodávati nebo mýtiti pod vynurením a penieze do naší komory pod vycteniem obrátiti, pod pokutu ruky pravé nttie a pod ztraceniem ddin tch, kteréž od eské koruny za službu hájenstvie našich lesóv mají.
loví
nho
hajný
Le
LI.
De
ablatione equoruni volentibus subripere silvas.
nostri seu lovczy praetendeutes illurri cum dieto curru venisse subripere seu furari ligna nostra silvarum, haec omnino negante: ut altercatio tinem recipiat in instanti, illo secundum quod fóre coraperiraus hactenus observatum, sancimus in hujusmodi casibus duos ad minus silvanos seu lovczos in curia no§.
1.
Quandocunque equos
alicui infra silvam
stra regia,
coram
contigerit,
et
scilicet
currus
quod
silvani
abstulerint,
officialibus
nostris
regionm
illarum ha-
A
quibus prius exacto juramento, duos digitos elevando, ut moris est eis, testimonium volumus perhiberi, juxta quod litigium dirimatur. Et si reperiatur culpabilis ille, cum bonis suis §. 3. beri;
§.
2.
omnibus regis gratiae
O s
comraissus.
pojetí koni
na krádeži
lesu.
Slibujeme o pojetí konie tak držeti, kdyžby komu konie lesiech našich královských, an chtl drva krásti, o to vznikla : tehdy dva hajná z toho kraje
vozem v pojati byli, a i
sit
pe
ped úednieky našimi téhož kraje zdvidva prsty (nebo háky), kdyžby popisehli, že jest les nebo drva chtl krásti a bráti, bude-n"sJiIedán tiem vinen, tehdy se lesóv
na dvoe našem
hniice všieni
svým sbožiem na královu milost Lil. Si
De
metis
et
má podán
limitibus silvarum.
býti.
..^f
qnando de metis seu limitibus silvarum regalium Boemiae aut alios quoscunque regnicolas altercatio 10*
inter regis procuratores
l^
9.
Majestas Carolina.
non extranei, nec de remotis paitibus in controversia sed nuUi penitus admittantur, tam contra nostram regiam curiani pro parte alia, quam etiam vice versa contra partem aliam pro parte nostrae regiae eiaiae supradiotae, iiisi silvani, in testes
oriatur,
producantur,
locis propinquioribus habitantes bus quaestio ventilatur.
metis
aut
territoriis
ipsis,
de qui-
meziech a vysázení lesóv l-rálovshjch.
Ež
bývá svár mezi rozlinými lidmi a zvlášt mezi neálesnými o meze a o rozdiely (i proseeí Icsn: chcme ahy jiní o tom svdkové nehyli vzati než luijbližnjší hajní ieb X)olesní toho kraje lesu, a tch svdectvie a ukázánie má tnky
A-rálovými
jíijato býti a držáno. LIII.
Silvas nostras,
qiias
De in
silvis excisis.
partibus earuudem succisas
aliquibus
quasque noad nostram regiam cameram devolutas post niortem illustris regis Ottacan divae memoriae nomo debet ambigere, ad eandem regiam cameram pertinere decerninius ot jubemus nisi aliud clementia regia cuiquam repeiiatur de gratia speciali per et
et aliquas
effossas,
cultas
et
laboratas audivimus,
stras hereditates cxistcre et
;
suas pateutes literas concessisse.
O
lesiech
královských vykopaných.
PHsuznjem a pikazujem, ahy jakož lesové naši, kteiez smýceni a ze dna vykopáni pfo Ottakarovi pedku našem, jenžto jsú již ddiny, ty a takové ddiny tak vykopané pislušali na nás a na naše krále bndúcie spravedliv, a žádný uvázati se v nemá, le bychom jemu je vydali a vysadili v službu nebo v plat, a toho potvrdili listy našimi.
jsú
vn n
LIV.
Ne
Ut non excorientur arbores silvarum regalium.
constitutionibus suprascriptis,
varum nostrarum regalium
Ne
sancimus:
§.
cepimus),
quocunque
aestate,
quas
pro
diligentcr cdidimus,
conservationc
ullatenus
fraus
silfiat,
(quod dolorose saepius factum fóre pertempore anni, maxim in vere, aut etiam in arbores silvarum ipsarum quacunquc ratione vel causa, in 1.
quis,
primis vel secundis aut alitcr cortices ipsas incidere vel
imminentc contrarium
quoquomodo
rumperc audeat
facienti:
si
corticibus excoriare,
silvanus fuerit,
vel
§. 2.
Poeua
excoriationis
manos
vel jiraesumat,
Majestas CaroJina.
9.
dextrae, et publicationis bonoruni
custodiae
sil
varm earum
O diev Ovšem JcternJi
žie
i
omnium, quae a nobis pro servitio si vero alia quaecunque
noscitur obtinerc;
persona, excoriationis maiius
neb
I49
dictae
poenam tantummodo
lesiiov
oblupovdni.
hnde-Ji hajný nአkóry prvnie nebo druhé lúpiti s dievif, ihned má ruku právu ztratiti a sbosvé H' hájenstvie pishtšejiece ohlasif ztratiti do
obežovati
ddiny
lovk cizí má jemu uata býti.
Tcomory hrdlový; paklihy jiný toliko
patiatur.
ruka pravá LV.
Dc
impositione
ignis
ad
to inil,
tehdy za
to
silvas.
ignem iraponostrorum vel aliorum quoruniiunquc juxta limites regni nostri Boomiae, aut in arboribus vel herbis earum, ardore iguco usque ad vitae exitm comburatur. Si quis tanta temeritatc replctus exstiterit,
suerit vel imponi fcceiit
in
silvis
O požáiech
(luod
baronm
uostris aut
lesniech.
Svtle tomu chcme, ktožby kolivk z úmysla lestného lesy naše nebo jiných zeman pálil nebo požáry v nich inil neb jiné dievie neb koenic, upiálen má býti bez milosti. LVI. De caedentibus Contra
cacdcntes
arborcs
silvas vel
scu
ligna
distrahentibus.
silvarum pocnas debitas
Sed quia tacsas per aquas maximo aut per terram ducere raultos injpune pcrcepimus, statuimus, quod si quis arborcs seu ligna quacque, quantumcumquc non inciderit, si tamen caesas contra formám constitutionum noslranim duxcrit per aquam vel terram, aut auxilium dcderit ad duccudum, poena consimili mutilationis masiatuimus.
nus dextrae feriatur.
O
plavcích lesu kradeného.
Všichni, ktožby Irsy bez znamenie a bez siech
a po
ztratiti,
i
rod
formy sekali v
le-
nfbo j>o zemi vezli by: ti mají pravá ruku ktožby jim k tomu pomoc anebo radu dávali.
150
^-
LVU. De
Majestas Carolina.
custodia silvaram, qaae succisae per aquas.
fortim ducuntur
Purggravios sea castellanos nostros castroram infra scrisuper labentia flumina regni situatorum, curam vigilem et custodiam die noctuque habere volumus diligentem, ut ligna quaeqne quae plurimae in silvis nostris subreptae per eadem vel arbores, flumina duci percepimus, et demum, nostra conscientia incpnsnlta, verti in utilitates proprias privatorura, in camerae nostrae dispendium §.
ptorum
1.
(sic),
et gravamen. §. 2. Cura igitur territorium et districtura caslri, cui qnisque praeest, pervenerint, per eos vel per alios, quos ad id duxerint deputandos, intercipiantnr, et arrestentnr, simul et personae et statim facta qaaecunque ducentes ligna et arbores supradictas nobis conscientia speciali, tamdiu eas teneant arrestatas, donec a nobis alind habuerint in mandatis §. 3. nisi patentes literas nostras ostenderent, aut alia intersigna, ad baec specialiter deputata, per quas forte illis majestas regia concesserit eas arbores deducendas Poena imminente castellanis praedictis, si scienter permiserint §. 4. transire arbores aliquas sive ligna contra mentem ordinationis prae;
amissionis
sentis,
officii
et
dupli
restitutionis
in
iiscum valoris sic
et ignodictarum arborum vel lignoruiii. §. 5. Si vero negligenter poenis aliis, contra caedentes ranter, poena dupli tanturamodo feriatur vel ducentes arbores sive ligna statutis, tirmis manentibus atque fixis :
O dami
dev
pozorováni plavby
se hradóv.
Pikazujem purkrahiem hraduov našich, Ixt^nž nad voplovúciech prokrásti nedopúsedie, aby lesnov mimo
n
štli a ty stavovali a dotud je ta drželi, dokndž by od nás kdyžby purkrabie listov nfb jiného rozkázánie nemli. ten les nebo dievie propufitili, tehda úadóv svýrJi mají zbaveni býti, a zaby ten les stál, to dvé penz do královy komory mnjí dáti; pakliby nevdom obmeškali a propustili, tehdy pokutu toho dvého do královy komory projyadtw ; a ti, ktnzby ten les sekali nebo vozili, z ustavenie našeho dieve jmenovaného
vdom
A
pokutu mají trpti. LVIIl.
De
hereditatibus ct bonis ad
Cnriac
nostrae
porum usu longissimo
regiae
jnra,
šunt probata,
rcgiam cameram devolvendis. quae
maxim
prisconim
tem-
quantum dobité possunt, praeter
quia decct principem, injoriam alicujns, procurari volumus et lueri sicnt subditos in páce servare eí universalem justitiam colore, ita ;
proprii
juris
futura
conipondia
non abjiccro,
quae recte disposita.
-W
^i%t.
Ldd^J^*^' 9.
Majestas Carolina.
151
subditorum fidelium oommoda propria saepius a regali muuificentia quandocunque regnicola quisque, Sancimus igitur cujuscunque statns seu conditionis existens, a seculi hujus vita labili migraverit, nullis relictis liberis a suo corporc legitimc procreatis, quod bona omnia et hcrcditates, quac fuerunt dicti defuncti, ad nostram regiam cameram sivé fiscum totaliter devolvantor. in
transferantur.
,
O ddinách a
zhožiech do královy komory pix)adených.
Ey
kdyžhy kto v království našem bez dti, spravedliv ot nmel a ddin svých, kdež moc a právo jest, nikomuž nepisvdih tehdy ddiny jeho tolik pusté na krále mají pipadnuti a nábytkové zemniena každého na najbližšieho
nho
pošlých.,
,
pietele, najprvé pio
mei
poitajiec.
LIX. Dc alienandis hereditatibus. §.
1.
módo
alio
Siquis hereditatem propriam in vita sua cuiquam dare, vel ct a se in alium transferre voluerit, debeat
concedere
ante liccntiam
peterc a regia
majestáte
§.
Qua
2.
licentia
petita et
concessa, raittat nuntium, scilicet baronem ofticium
kmctonis habentem, ad supremos beneficiarios, qui ad relationem dicti baronis, pro parte majestatis ejusdcm eis factam. poni facere debeant ad tabulas terrae infra annum continuum tunc proximc subscquentem, tempee scilicet unius ex conciliis generalibus, ut moris est, in quatuor anni temporibus celebrandis. in uno cx dictis §. 3. Aut si pracclegerit, conciliis, sedentibus in judicio supremis bcneíiciariis, coram ipsis asscrat ct publico protestctur dationem seu concessioncm hujusraodi,
quam
jam intendit, nuUa alia petita regis licentia vel obtenta subsequenter ad tabulas posita datione seu concessione praescripta, de mandát o bencficiariorum supremorum ipsorum, posessionem reálem transferat hereditatis seu rerum taliter conccssarum in eum, §,
4.
cui
facere
et
duxerit concedendum, sicut alia super lioc edita nostra constitncavetur. servata, licet postea persona §. 5. Qua solennitatc
tione talis
absquc
liberis
decesserit, in
concessis taliter seu datis
hercditatc tamcn seu bonis per
camera regia seu
fiscus
nihil
eam
intelligatur
posse petere vel habere. §. 6, Alia vero hcreditas quaecunque, in mortis articulo. sicut aliquando factum audivimu?, vel alio quoquomodo citra solemnitatem pracscriptam donata, vel qualitercunque concessa. qui-
buscunquc pcrsonis, collegiis aut locis ccclesiasficis vel secularibus publicis vol privatis, conoessionibus ct donationibus ipsis cx nnnc prout ex tunc per nos penitus annullatis et invalidis
nostro intelligatur esse commissa.
factis,
ipso jure fisco
',1
9.
152
;í;5.u^. '''[«•rf»
....
.
O
^
Majestas Carolina.
f
Ta L Q
(toí-^)
odluování ddin.
TaJcé ktozhy dtáiny své Jiomii dal, odJúil, poruil nebo jinak v jimi x)ersoni{, obrátil, to uiniti muož dopušteniem královým a po pánu zemském knietcí úad majieciem nebo z raddy královy po jednom ve dsky sob má vložiti v roce, na kteréž chce suché dni, a ty ddiny, kdyžby bez dtí umel, nenmji na krále pipadnuti; ale jinak jiné ddiny, kteréž bez povolenie našeho kterým žkolivk osobám dáním, podáním, odkázáním na smrtedlné posteli xmstúpteny budu, to chcme za nehodné mieti, a na nás s právem mají pipadmHi.
De
LX.
translatione hereditatura'occulte in alios.
Aliquando factam fuissc comperiraus, proprias
transferre
quod qnidam hereditates
occulte transferunt seu donant, et occulte ad tabulas scribi faciunt, nuUa a clementia regia petita licentia, nec aliqua uotificatione supremis beneficiariis, ut raoris in
alios
volentes,
illas
est, facta. Quod, quia cedere in praejudicium nostri juris et dictonim beneficiariorum oticii et honoris contemptum non ambigimus, detestantes, sancimus §. 1. Donationes, concessiones seu translationes hereditatum
non servata solemnitate debita quibuscuuque factas, super quo eorundem testiraonium staré volumus, nullius penitus esse vigoris, sed eas hereditates seu bona quaecnnque taliter occulte donata seu translata, velut indignis, ablatas, regis camerae confiscari. hereditates seu bona prae§. 2. Scriptor autem, qui occulte taliter dicta ad tabulas posuerit ultimi supplicii poena plectatur. §. 3. Ut committendae fraudis oninis mateiiam omnibus auferaníus, constitutionem praesentem subscriptae cautelae suffragio communimus, sanquod post impositionem ad tabulas dationis seu cientes expresse, taliter
beneficiariorum
.
cujusvis concessionis hereditatis alicujus, delicet,
quod ad requisitionera
j
hoc penitus observetur,
donatarii seu
illius.
cui
facta
vi-
fuerit
datio vel concessio suprascripta, snpremi beneticiarii speciálem nuntium debeant destinare, qui donatarium seu concessionarium hujusmodi in corporalem possessionem inducat reruni seu hereditatis taliter concessarum infra annum continuum a die positionis ad tabulas supraadepta possesionc praedicta. dictae numerandum. §. 4. Qui etiam, voce praeconia publice prodamari tribns diebus fori faciat statim illins civitatis vel loci, iu quo ost situata vel concessa hcreditas supradicta, (vel si forte ibi forum non celebraretur, in tribus foris, diversis tamen vicibus, locorum propiuíjuiorum circumstantium hcreditati praedictae), quod talcm donatarium, (proi)rio nomine et cognomine nominando,) in possessionem diclac hereditatis induxit ratione dationis qua si quis jus seu conce68Í onis factac per talem. §. 6. Super
9.
153
Majestas Carolina.
aliquod se habere dicat, vel alias quidquam petere voluerit, corara supremis beneficiariis, sedentibiis in judicio in alio conciliorum in quatuor anni temporibus celebrandorum, compareat, iufra tes annos et sex septimanas a die ultimac proclamationis continuc numcrandos,
quod
de jurc suo debite ostensunis; comminando,
minm
veniens, nullatenus audiretuv,
§.
6.
ultra dictum ter-
De quibus
singulis
idem
nuntius immediate relationem facere tcneatur supremis beneficiariis supradictis, qui relationem eandem ad tabulas scribi et inseri facere per terrae notarium, vel vices gerentem juxta dationem seu concesnullatenus differant vel omittant. et sex
sionem praediotani, autem post lapsum praescriptarum
terminm trim annorum
comparuerit,
jus aliquod
7,
§.
Si quis
septimanarum
se habere dicens
in
bouis
hoc denegetur omnino. scripta in tabulis et pro tempore nnntii si relatio dicti Quod 8. §. apposita non appareat, ut praefertur, dationem seu concessionem qoamcunque cujusvis hereditatis, quantumcunque ad tabulas positam, nullam penitus et velut non factam censeri decernimus et volumus hereditatis
pracdictae,
audientia
sibi
super
ab omnibus reputari.
O
A
tajném odevzdání
ddin
jiným.
zvlášt ktožby ddiny své nezachovaje
ádu
a
poctivosti,
ped
jedniem úedniekem neb piesaem, bez otpuŠtnie králova bez vdomíe vtšiech úedniekuov, tajn komu ve dsky kladl, ten ty ddiny do královy komory ztratí a piesa, kterýž to xnše, smrt trpti má. S pamti vtši oJdašnjem, komužby které ddiny byly dány neb odkázány a ve dsky vloženy, úedníci mají jemu dáti posla na ty ddiny, aby jej v ty skuten uvedl a to v roce má to provoláno býti na tech trziech; a neotpierala ve dni.
A
liby kto toho sbožie ve
nemá dáno
tech letech a v šesti nedlech., potom jemu obyejem ižádným.
býti slyšenie
LXI.
])c
dotibus ad regiam
Quod novimus
camcram devolvendis.
antiquitus obscrvatum, pracsenti renovamus cdicto: mater a tiliis suis dotem recipiens nuptias sccundas contraxcrit, et subscquenter ipsa ejusquc maritus secundus dcccsserint, nec in vita sua dutcin suam candein cuiquam coucesserit ct ad tabulas solenmitate servata non posuorit: dos talis, sivc sit in lierc' ditate, sivé in numeratac pecuniae quantitate, ad regis cameram nos-
Quod
si
citur pertinere.
154
9.
O vnech
Majestas Carolina.
do královy komory spravedliv pipadených.
Ej pravíme, kteráž vdova od svých sirotkuov se otltií a stav svuoj xwomní a vna svého nižádnému nezapíše, tehdy to vno, buto na ddinách nebo na hotových j^cnziech, na krále spravedliv pipadnuti má. LXII,
De
hereditatibus ad regiam
cameram
pertinentibus.
Informatione fide digna accepimus, ad jus regium in soomneš hereditates effossas jam, et qiiae eífodientur in posterm in montibus, vidolicet in metis terrae ultra Usk,*^ ultra Pontem'''et ultra Cadanumtusque in Damassin?^§. 2. Quarc praesenti sancimus edicto, omneš hereditates infra praedictos tcrminos repertas jam, vel quandocunque repericndas, ad regiam nostram cameram devolvi et penitus applicari. §. 3. Qui vero usurpasse aliquid ex dictis hereditatibus visus exstiterit, aut effodisse vel aliter exstirpasse, in silva n ostrá egregia, infra quam dicti termini situati noseuntur, poena infamiae et quadrupli restitutionc mulctetur. (Etenim inter cteras silvas nostras, illa cordi nostro debet esse praecipua et singulari diligentia custodiri, quae tam utili, tamquc mirabili arborum congerie regnum nostrum Boemiae circuit. Cajus emincns protcnsusque ambitus praestat feliciter eidem regno propugnacula perpetuo gloriosa). 1.
§.
lidm
pcrtinere
O ddinách
vykopaných za Kadaní a za Mostem.
Známo inieme
nstavenie toto, že ktoébykolivk na horách pomezných za Kadaní a za Mostem, nebo za (sic) vykopal a v ddiny obrátil, to jest naše, ale ne jeho pakliby kto co sml sob osobití, to tvero musí zase navrátiti po narenie nepoctivého zlého.
nebo
N
lesiech
;
LXIII.
De
hereditatibus civium.
Cujuscunquc civis hereditas libera (non ccnsuata, nec civitati admensurata) absque liberis ex suo corporc legitimc procrcatis decedcntis, velut bona nobilium, ad regiam cameram pertinet de jure et de consuetudine regni nostri,
O ddinách Eji s nirh s
mstských.
ddiny mstské, k mstu ncpinimé,
mstem
ncdržal nebo nctrpH, a
bt:z
svobodné, kfožhy
ddicuov ddiruých
manželských umel, ty ddiny jako vladyie na krále mají spadnuti.
9.
De
LXIV.
Majestas Carolina.
X55
excessus ad regiam cameram
hereditatibus propter
devolvendis.
Bona
et hereditates
commissa per eum
propter
cujuscunqiie,
crimina, capitis vel suspendii aut alia quaque poena defuncti, saperstitibus etiam liberis ex ejusdem criminosi defuncti corporequantumcanque legitime procreatis, dc jure regni nostri ct consuetudineappro bata ad regiam cameram nullo medio devolvantur.
O ddinách
otpravených X)ro zlé skutky že na krále nemají
pipadmUi.
Ey ddiny
tch,
kteíž pro
zlé
skutky život ztratí a ostaví
po sob spravedlivé ddice, ddiny jeho proto nemají do komory královy žádným inem pipadnuti ; ale mají zuostati pi tch dtech anebo pi jeho strýciech, jsú-li nedielní. LXV.
De
hereditatibus devolvendis ad
vel parcntes.
filios
1. Hereditates parentum utriusque sexus, scilicet patris et quas ad filios ex corundem parentum corporibus legitime procreatos deerri regaliter volumus et sancimus, non solum de liberis in paterna potestate sistentibus seu cum ipsis parentibus simul co§.
matris,
habitantibus,
sed etiam de emancipatis
pradictis intelligimus.
inducatur,
(Licet enim
non propterea
seu divisis a parentibus sn-
personarum
sanguinis
et
necessitudo,
locorum rcmotio quae nulla potest
ratione divelli, aliquatenus separatur.)
§.
seu emancipati
superstitibus
a
parentibus
eoram,
2.
Si
fílii
vel
filiae,
divisi
parentibus ipsis decedant eorum hereditates et bona non ad parentes ipsos, sed ad regiam cameram de jure regni et antiquisMma consuetudine devol:
§. 3. De jure et consuetudine regni nostri, tiliae nuptae aut viduac in bonis et hereditatibus defunctorum parentum non succcdunt, quae liberis aliis ex dictis parentibus non exstantibus, 'ad fiscum
vuntur.
regium non est dubium pertinerc cum contentae staré dcbcant dotibus, quas ex dictis hereditatibus, vel alias ab eorum parentibus habuerant; quas nec eis auferri vel impediri patimur quoquomodo. §. 4, Innnptas vero filias, a parentibus non divisas, iii bonis ct hereditatibus saccedere omnino permittimus ct juberaus. ;
O ddinách na
My matei na
syny neb na dcery po rodiírh nápadných.
také milosti naší usfarujem, aby ddi)iy j)o otci a po jich drti mho tiajbližšir páfrlif ádu mužského mho
ženského, jakžkolivk byly by diflni nebo blízko )iebo daleko by-
156
9-
Majestas Carolina.
Opt hudú-U dti ot otce a ot match dtí ddiny nemají zas na otce a na máte pi]}adnúti ale nezavadily-li jsú jich žádným právem, tehda na hrále mají pipadnuti spravedliv, a to z starého obyeje spravedliv pipadly.
dlili,
tee
otdieleny, ;
královstvie eského. Pravíme, kdežby tak dcery od svých otcuov a mater byly otevdány a mly svá vna ve dskách: ty nemují ddin otcových ani ynateiných dditi, ale mají dosti mieti na svých vniech, kterýchžto žádný ot nich otlaiti nemuož; jélíž
po smrti svých mužóv mohu svá vna
dáti komužkolivk chtie dcerám neotevdaným otpúštieme, aby 2)0 svých otciech davšah ped nimi ddictvie mají ostaviti pacholíkóm, dily jsú kteí živi. ;
ale
a
;
LXVI. De
filiis
portionem paternam a parentibus habere volentibus.
a parentibus sais §. 1. Filius divisionem seu eimincipationem habere dcsiderans, eam quandocunquc, completo tamen anno quiupctitióui3 intodecimo aetatis snae, peterc possit. §. 2. Ad cujus stantiam r.ogatur pater aut mater sccuin dividerc et partem sibi debitam assignarc de bonis seu hcreditatibus, quae illis a parentibus eorum, scilicet avis vel proavis dicti filii, obvenisse noscuntur.
Kdy
syn množ dielen
býti.
kteíž patnácti let dojdu, dielti, a má jim s právem dán býti toliko z toho sbožie, kteréž jsú jich otcové nebo matery od ddóv svých neb praddv mli a ddili.
Ovšem oznamiijem,
mohu
ot
že synové,
svých otcuov nebo mater žádati
LXVII. De hercditatibus coUateralium. Sicut nuptas aut viduas in bonis ct hercditatibus parentum succedere prohibemus: multo magis intelligore se debont csse cxchisas a succesr.ionibus fratrum vel sororum omnium earundcm.
Panny a vdovy otdlené nemají
dditi.
n
pti,
Dditi nemají panny nebo vdovy, ani nápad nemá na kteréž jsú diely ot svých otrav nebo mater vzaly; a. ovšem
nemají nápadu mieti mezi bratiemi nebo mezi sestrami jinými, jsú otce nebo matee prvé byly dielny.
ponvadž
Majestas Carolina.
9.
157
LXVIII. De distractione hereditatam a §,
1.
filiis.
omni pietate paterna postposita, tantae
Si quis,
severitatis
aut dementiae furore repletus exstiterit, quod liereditatem, quae sibi a parentibus suis legitimis et naturalibus communitcr vel divisim obvenit, alienare vel aliter dissipare voluerit, ct filios suos legitimos et
bonorum solatio et facultate privare, hoc agere inhibemus §. 2. Sancientes expresse, alienationem hnjusmodi temerariam, de bonis et hereditate praedictis quoraodocunqae naturales amicorum sibi penitus
fiendam, nuUa roboris firmitate consistere, nisi forte necessitate causante vendere voluerit in solidm vel in partem, (quod sibi fieri permittimus, ut est moris);
3.
§.
posteros suos servari debere.
quae
habeat,
sibi
aliuude
quaesierit seu emerit:
illa
§.
sed ea boiia.et liereditatem ad dictos 4. Si vero bona alia sivé hereditatem
obvenerit,
aut
arbitrio voluntatis, solemuitate tamen, quae
O
proprio
possit alienare, et de
otluení dedictvie
illis
labore
vel pretio
disponere liberao
ad hoc requiritur, observata.
ot synuov.
Synóm nho dcerám, ahy Ido ze zJosti lúirutné ddiny, kteréžhy od svých pedkv roztržené, ot nich noiávistiv chtl otlniti bez viny : to zapoviedánie. Cožby sbožie nebo ddin jinak dobyté a dohytých, z tch jinak množ spuosobiti jakž se jemu libí, zachovaje pochválen a právo.
ml
ml
ád
LXIX. De
hereditatibns servitorum regalium, qui dicuutur služeb-
nikones.
Hereditates servitorum nostrorum intactas et illibatas §. 1. servare volentes, nulla prorsus superveniente causa alienari vel dissipari jiermittimus, per quas svitores alios, regiae nostrae mensae uecessarios et opportunos, temporibus congruis quaerimus et
Et propterea constitutione praeseuti mulieri licere dotem aut dotalitium habere §.
2.
sancimus,
nulli
habemus omnino
vel recipere super here-
ditatibus supradictis, vel hereditatis ipsius bonis mobilibus vel pecuniae ullis, ultra decem marcas argenti, quas habere posse permiitimus, ex causa dotis, vel dotalitii tantum, non alia, in bonis ipsis mobilibus vel pccuniis, si exstant dumtaxat. §. 3. Alioquin bonis et hereditatibns ipsis superexstantibus integris remanentibus
quantitatibus
et illaesis.
O ddinách
služebnikóv králových.
Shižehúkóv našich ddiny celé a neroztržené zachovati ustavujeni, aby išádné zem naéich slMiébnikóv neslu-
chtiece
158
9.
nho
Majestas Carolina.
na ddinách již eených vna viece než jim za vno mieti dopúštietne na sboží svrchniem anebo na hotových ])enziech. selo mieti
deset
vzieti
hiven stiebra,
LXX.
De
kteréžto
hereditatibus eorundem regalium servitorum.
Bona seu bercditates quaecunque, quovis jure sen titulo, justo tamen, quaesifae per servitores nostros, quantumcunque nobiliura fuerint seu alias liberae, post acquisitionem ipsam immediate ipso facto eandeiu conditionem recipiunt, ipsiusque vere liunt, quam bona et bereditatos aliae, quas pro servitiis eorundem a nobis servitores ipsi ténere noscuntur, censentur habere.
O
svobodných ddinách pikúpe^iých h
V
ddinám
služelmiiem.
ddiny v svobodnr
kteral-žholivk vejde nho jich dohude a k svým služebným ddinám je piiní, buto vladyie nebo kterakžkoli svobodné, mají v shižebniiem práv ostati s jinými.
služebník
LXXI. De
hereditatibus sacerdotum et aliorum ad sacros ordines
promotorm. Delinquendi
xim, quae
materiam tollere
ubique disponimus.j ip
ls ma-
respiciunt praecipuam divinae majestatis offensam.
itaque percepimus fidedigne,
Cum
retro temporibus saccrdotes et clericos
ad sacros ordines jam ])romotos, eorum bona et bercditates, quas nemini venit in dublm sub mero nostro teneri dominio et ad nostram regiam camcram ratlonibus et causis ex pluribus, de antiquissima rcgni nostri consuetudine approbata, debere seu posse devolvi, pro dotibus mulierum, quas turpiter cognitas tenuerunt et publice concubinas, obligant in solidm vel in partem, et super eis dotes vel donationes in fraudem constituunt vel assignant: praesenti statuimus edicto, §. 1. Nemini sacerdotum vel clericorum ipsorum super hereditatibus supradictis licere donare vel donationes aliquas constituere mulieribus quibuscunque, sine regia licentia speciali, Quod si factum in contrarium patuerit, ipso facto bona seu §. 2. alios
OiMA
applicetur. sumpsit exordium quin liereditates suas hujusmodi dare et concedero possint in vita oorum. debite ad terrae tabulas apponendo, juxta constitutionum nostrarum super hoc editarum seriem atquc mentem.
hereditas §.
3.
ipsa
fisco
regio,
a
quo
Non tamen propterea denogamua,
,
9.
Majestas Carolina.
O ddinách ždhiov Díme
svcených.
aby žádný žák svcený ddin svých ddických
tak,
jiným právem
159
nezavazoval.^ ani také
ženimám nho kubnám
vn
Pakli kto to uinil, tehdy ot poátl^a všecky Sho ddiny pro ten in mají do královy komory pipadnuti, slušte také tm zákuom nebo knžiem ddiny své ddiecké svtjkým osobám prodati a v zemské dsky vložiti. enebo zápisóv neinil
LXXII. De
filiis
sacerdotum.
et aliorum clericorum ad sacros ordines prode jure communi, ita et regui bona consuetudine, in patrm suorum hereditatibus seu bonis non succedunt et succedere denegantur omnino; §. 2. Quas hereditates, sicut convenit 1.
§.
motorm
de jure
Sacerdotum sicut
filii,
regiii
ad nostram regiam cameram devolvi et conjubemus.
praedicti,
volumus
fiscari
et
O
synech a dcerách knžských.
Ižádný syn nebo dcera knžská nemá dditi ddin otcových knžských, ale ihned ddiny po smrti jich otcóv shromáždny mají býti do královy komory. LXXIII. De monachis.
De
jure
regni
nostri
et
consuetudine
quod monachi vel alii quicunque religiosi non possint ullatenus hereditates liberas biliter
constitutum
nemo debet ambigere
approbata
infra
liraites
quia
regni
(Quod rationa-
liabere. ;
cavetur,
dicti
si
personae tales
possent hereditates liberas possidere, cogeretur caraera regia per indirectum servitia et obsequia ex ipsis hereditatibus sibi debita perdere,
et
successivis
temporibus
multa
possent
in
parte
non mo-
dica deperire.)
O
mnišiech.
Divno se nám zdálo i neobyejno, by který mnich prodditi ; nebo fessovaný ddiny svobodné mayiské nebo služebniie tudy by mnoho služby sešlo králi i komoe jeho bylo pohoršeno.
ml
Majestas Carolina.
9.
IQQ
LXXIV. De
honiinibus
a
Licet uostra regalis pii
seu oppidanis dominis suis.
licentiam
villanis
auctoritas legibus
sit
soliita
:
petentibus
tamen quia
principis est, ita propria procurare compendia, qiiod subditis per
injuriam
dispendia
non producant
rum numerm putamus
augeri,
(tunc enim oppidanorum nostro-
cum videmus baronm atque nobi-
sanctione praesenti prolium nostrorum fidelium jura non minui) vidimus decemendum, §. 1. Quod quandoiunque aliquis ex bominibus oppidanis baronm nostrorum regni Boemiae, relinquere volens dominm suum et se ad regiam nostram terram transferre, licentiam Sancti Martini hoc egerit, si circa festm a domino suo petierit tunc liberc; si vero alio tempee infra annum, tunc prius datis fidejussoribus idoneis domino suo, vel alio loco sni idoneo substituto, per quos in termino dicti festi Sancti Martini de censu, vel possit eidem domino alias de labore seu cultura terrarum debitis, :
:
§, 2. Nisi tamen oppidanum suum hujusmodi, ex administratione forte seu procuratione rerum seu pecuniarum suarum, vel alias debito módo sibi diceret obligátm; dummodo confequo asu permittimus licentiam non concedi stim idem dominus coram bominibus suis, pracsentibus eliam nun-
integraliter
responderi, petita licentia concedatur.
quocunque
casuum
praedictorum
idem
dominus
,
curiae rcgiae, qui pro oppidanis praedictis licentiam postulabunt, de jure suo, quod habere asserit contra dictum oppidanum suum, ostendere non tardaverit, ipseque oppidanus, ubi necesse fuerit, in praedictorum nuntiorum et hominum praesentia se expurgaverit debite, ut est moris. §, 3. Et si oppidanus repertus fuerit obnoxius, si vero solutus exconcedimus eidem oninino licentiam denegare tiis
;
stiterit,
volumus
et
mandamus
licentiam sibi omnino concedi, illique
auctoritate nostra permittimus ad terram nostram libere se transferre, et per
dictum
quamcunque posse inferri jubemus
dominm nuUam
eidem molestiam et jacturam. §. 4. Quae singula sen-ari et intelligi volumus in villanis sou oppidanis quibuslibet baronm nostrorum omnium dicti regni, ad terras baronis alterius cujuscunque volentibus se mutare. §. 5. Si quando villanus seu oppidanus alicujus baronis vel nobilis, obtenta licentia, se transtulerit ad ten-am nostram vel baronis alterius: sibi licere permittimus quandocunque bona sua emphyteoticaria seu ccnsualia vel similia, quae in terra et dominio dicti baronis domini sui, a quo licentiam petiif, possidebat, cuicunque vendcre arbitrio propriae voluntatis; bonis aliis, si quae forte libera sub dominio dieto tenebat, apud eundem dominm remanentibus
absolute.
y.
O
Majestas Carolina.
161
vyhoštní lidském.
Vyhostiti chce-li se hto za jiného pána.,
to
má
uiniti po
Martin i odhuda nrokóv a osad, vezma otpnMnie hez urueme; to množ Miniti; jjaMi on potom chce se vyhostiti, má svatém
svému pánu viny, poplatky, úroky zaruiti anebo na svého súkupa skázatí a súdóv doí^táti. A tak nemá jeho žádný pán v práv hraniti léby který lovk u svého pána vladaem byl a jemu se nevyetl snad, nebo jinak co jemu anebo lidem jeho vinen byl, tehdy jej u sebe muoz zadržeti. Pakliby jemu poty uinil a z vin vyšel i lidi otbyl, a on jeho vždy pes to za ji;
néJio pána nepropustil : tehdy má žádati sudielto dvorského nebo jiných úedníkov králových, aby ped nimi svému pánu dosti uinil, a když to uiní, dále se nemá vyhostiti od nho, le by jiným lidem vinen byl toho sudu naped svrchu jmenovaného. kterémžk olivek asu sedlák nho vnštnin vezma otpuštnie od svého pána chtlhy se za- nás nebo za jiného pána ktcré-ho hráti: muož ddiny své purkrechtnin nebo platné prodati, komuž se jemu liehifí ; ale má-U ddinu svobodmí, ta má vždy ped jeho pármf státi svobodna.
V
LXXV.
De
procuratoribus
Snsceptum onus, quod spontc
baronm.
(iuisque a principio dnxerit
sibi
tolerandum nec ab co propriac voluntatis arbitrio rcsilirc, quod scmcl Sancimus itaquc placuit gratis eligere. baronm nostrorum §. 1. procuratores, negotiorum gcstores sivc rcrum administratorcs, aut alios quoscunque officiales cornm, cum dc i)rocurati()iiibus aut adniinistrationibus corundcm fuerint per corum duminos requisiti ponore rationem, ipsorum quisque coram dominu suo, cojus rcrum sivc officii administrationem vel procurationem gercndam suscepit, rationem ponerc vel se debite cxpurgarc sivc dcfcudcrc sit astrictus. (Eípiidcm sibi debet merito imputarc, qui jugo táli elegit coUa sua submittere.) credcre dcbuit paticnter in novissimis
eligcnduni,
semper
;
licet
:
O potu vladav
xmnských.
Ovšem ustavujem, aby všeliký vlada nebo starosta pánu svému z úadu jemu poriit')iého poet uiniti dlužen byl, anebo se
k
umluvil
podobn
jf/io životu
Jlroíek
:
71
Codoi
;
pakliby
fh statku
II.
2.
tehdy p)án jeho hledli množe a toho i^omstiti.
zlivzcl toho uiniti,
o to
\\
162
Majestas Carolina.
9-
LXXVI. De
servitoribus regis se nobiles asserentibus.
Nostrornm fidelium
progeniem non confusani es8e quae secundum cujusque virtutes proprias aut gcneris dignitates decenter debet tribuere merita et honores, incerta quandoque prole seducta, regalis munificentiae gratiam atque compendia tribuat iini minus idoneo, quod meritns et condignus alius merebatur: praesenti constitutione sancimus: §. 1. Si qnando aliquis ex servitoribus nostris se wladykonem duxerit asserendum, non facile sibi credi debet, quod leviter forie praesumpserit obtinendum; sed adhibitis et productis per eum septem volentes,
ne
regiae
distinctara
serenitatis clementia,
ex eis tes eligantur per nostros ofíiciales, qui de causa cognoscent et praestito juramento deponant §. 2. Qui si deposuerint, quod progenitores et atavi servitoris hujusmodi fuerint ab antiquis temporibus wladykones, tunc demum liceat sei^vitori praedicto testes alios, quos sibi viderit profuturos, contra regiae nostrae curiae testes producere; et sort data, testiraonium illorum admittatur, quos sors ipsa duxerit eligendus. §. 3. Quod intelligi volumus in testibus,
;
dubiis
casibus
et
incertis,
non autem
in
notoriis et manifestis,
in
quibns omnino nullus servitorum nostrorum se wladykonem asserens audiatur, quantumcunque vellet testes producere quoquomodo. §. 4. Declarando decernimus, quod si quisquam servitor noster per testes
non probaverit prius ab atavis
idoneos
non
suis se fuisse
wladykonem,
pro parte regiae nostrae curiae contra aliquatenus alios testes inducere, sed omnino ne(sicut etiam reperimus antiquitus observatura), stae
licebit eideni contra testes
eum productos cessario habeat
depositionibus eorundem.
O
služehníciech
hrdlových, jenž se nazývají vladykami.
Bosliní shižf^hmci naši s svými di^dinami shižehniienii uiniti vladykami toho jim nemá veno býti, léby o to sedm svdJcóv vladyiech vyvedli a z tch tie, liežby losem chtie se
;
že jeho pedkové a pratak vladykn ostati má. tak chceme ve všech poeliybovániech mieti ; ale což jest ohlášeno zjevn a lidem svdomo, toho nemá svdky dovozeno býti. Služebník náš, ktn-ýžbykoli liodnými svdky nedovedl, žeby vladyka byl od svých ])edkór a ])raddór, nemá o to jiných svdvyvedeným kóv vésti proti našeho královského dvora inoti svdkótn, ale na jich zjednání a usazení ovšem pestati, jakož jsme zachováno nahzli od staradávna, a ddiny jeho mají byli zvoleni,
skrze
ti
ddové vladyhj
byli
písahu
to oldzali,
od staradávna
;
A
nmu
pi
králov služb
ostati.
Majestas Carolina.
9.
LXXVn. De Defensionum
proscriptorum
facultas,
quam non
Ig^
expurgatione,
humanae
inveutionis
provi-
sione simpliciter, sed ipso primaevo jure naturae mortalilius constat
competere, principis edicto non debet
artari,
nec
ita facilitcr
passim-
que concedi, qnod expertorum probatorumque virorum laudanda opínio maculetur. Hoc igitur edicto decerniraus, quod ab antiqiiis observantiis et statutis sumpsit exordium: §, 1. Nemini tnnni con-fTnjnp^''''^^'snlum seu scabinorum notatione proscripto, sese defendere et ex^ ^^^ purgare volenti a proscriptione praedicta, id facere et expurgationem ^^^.^^^ ein, seu ^,,^,^^^4 c»efficacem obtinere licere, nisi aliorum consimilium consulum scabinorum ejusdem provinciae novem in numero sincera relatio et ^j» »£ o^'e testimonium fide dignum coram rege vel alio, cui rex ipse spectialiter o/sox y>**^*« (Equidem id duxerit committeudum, processerit lirmiter pro eodem. rationabiliter opinari debemus, quod tam solemuiter gestm exstiterit, id omni fraude versutiisque carere.) (_
O
oišténi psance.
Kdyžhy koho tie konšelé semští jásali anebo na jeho vysnali pod jich píiftahú^ a ten se chtl z toho vyvésti a oistiti proti nim: tehdy má devt konšelv téhož kraje na svdomie ped krále, nebo komuby to král slyšeti poruil,
zlost
pivésti v hodné svédecstvie ; a pr ojde-li svdesivie ádné a dnané^ tehdy má devnieho narenie tak oištn býti.
sje-
LXXVIII. De muliere infamata. Si
quando quod
incurrerit,
femina
tantae
notatione
scripta fuerit, nec se defendere aut
non
poenaj»
potuerit:
fraudis temeritatem scabinorum solita procxpurgare curaverit, vel aliter
malitiae
consulum
perditionis
sivé
seu
dotalitii,
commodis
nostri
fisci
applicandi, et a regno uostro Boeraiae exilii perpetui patiatur.
nignius
quidem
feminei
sexus
viris
nostra Serenitas ponsata,
fragilitato
borrenda,
nedum
agerc
mulieribus,
in
asu
qnam patrata quas
saltem
facinora, natiiralis
(Be-
disponit,
praesenti
scelestis
pudor
re-
trahcre debuit, meruerint.)
O Sen naené. Jakžkolivk která žena pro
kterú
zlost
bylahy
naena
skntcn ta zlost byla na ni dorrdena tiom proviní své vno do královy komory a sama ven z sem má vyhnána býti. a
A
:
tu milost
pro jich kehkost
s
nimi inicme. 11»
XQ4
9-
LXXIX. De
Baronm
potestate
ita
:
baronm
iii
nostrorum magnificentias
regalis decus ct gloriam,
permanere
Majestas Carolina.
et honores,
diadematis nostri
sicut intactas stabilesque perpctuo voluraus
eorum,
potestates
juxta
antiquitus, certis conditionibus et terminis
morm
bomines ipsorum.
approbatas
con.suotudines
modcraic (ne quos omnium
venustate darissima decet vivere, contingat potestatis eorum
lascivire). Hac igitur erta constitutione sancimus: Auctoritatem omnimodam, (praeter justitiam personálem, quae semper regiae dignitati intelligitur reservata), baronibus nostris regni Boemiae in eorum bominibus et bonis bominum ipsorum, sicut antiquis temporibns scrvatum fóre compcrimus, cssc totaliter attributam, cxceptis casibus infra scriptis. §. 2. Non licet alicui baroni vel nobili 'suis vel alterius bominibus oculos erucre. §. 3. Quod si quis tam immaniter egisse convictus aut confessus exstiterit eo ipso regis indignationem in bonis suis ct rébus omnibus se noverit incurrisse. bomini suo vel alii cui§. 4. Si quis baro vel nobilis cunque nasum intcrmedio narium incidisse repertus exstiterit: se, bonaquc sua omnia regiae gratiae sciat esse commissa. §. 5. Similiter cavere sibi debent barones í t nobiles supradicti, ne quis eorum pompose se gerens, vel aliter bumanac naturae sanguincm vilipendens, manum vel pedem trunco suiqiositum cuiquam abscindere per se vel alium audeat vel praesumat, Qui contra feccrit, pona con-
inceríitudine §.
1.
:
simili feriatur.
O moci
x^cmslcé
Z pnmHi Kstavrnir poddanífmi moci vedlnosti,
starrho
všelijaJcí\
kromé života
chováme, lehychom
nad svými
lidmi.
pánóm pójieme nad
trestati, pomstiti^ súditi
odjetie
jich lidmi podle spra-
toho soh za; dali listy zvláštnie. Líbí
pro zlý shitek
komu na popravu
zachovati, ahy žádný pán, vladyka nho svému anebo jinému lovku ori nevyvrhl; paklihy kto to uinil viícten, v královu nemilosf upadne a sbošie i jeho nábytkové na krále p)ipadnú. Všeliký 2)á)i nebo vladyka kdyžby komu nos uezal bud svému nebo jinému lovku^ proto všecka IJanehn by zbožic jeho na královu milost mají pipadnuti. pán nebo .šlechtic to uinil, kdy.by svému neb jinému clovéJcu ruku nebo nohu na nátonr uííd, a proto táž pokutu má hpti, se
nám
jiný
staré právo
lovk
jakož svrchu
jest
jmenováno.
LXXX. Dc
duello.
* Cordi nobis ost, ardnam i)ericub)samf|no dnclli mafcriam tormÍDÍs arlaic (bccntilnis ct icrtis rcgulis Ihnitare, no dignilatis exi-
^(y^/iVKi/i
9.
regni
iniae
que
et
bona omnia
pcriciilo
viter cst fercnduni,
linquant.
Majestas Carolina.
íidelcs,
iiostri
o v ^n
postcris
qnos semper
Ig5
pacificos
perditionis exponant,
notám gravis
suis
esse cupimus et
ct
quod non
t
crubesccntiae dere-
Antiquam itaque super hoc obscrvantiam imitantcs constidccerncndum §. 1. Niilli oninino ho-
tutione pracsenti providiiiius
:
niiuum cujuscunquC praeeminentiae, dignitatis * aut status existat, (juemcunque aliuiu provocarc, compellcre vel aliter appcllare licere quomodolibct ad duellum, ni:i tribus dc causis aliqua proponatur: scilicct si ajguerc velit eundcin dc proditione, quod insidias vel tractatum fecerit iu vitam regiac majestatis vel in ofifensam aliara personálem, aut etiam illustris reginae, nec non filiorum filiarumve, fratrum etiam et sororum et aliorum omnium dcsccndcntium ex stirpe regali. §. 2. Si de dationc, vcnditione vel alia qualibet concessionC castri vel terrae ejusdcm majestatis, vel tractatu seu conventione dandi vel concedendi faetis per eundem, quem ad duellum provocandum duxerit, cuicunque personae, absque regiae celsitudinis conscientia vel mandato, quo oasu novem viri bonae opinionis et famae pro parte qualibet producantu-, et jurati deponant, antcquam dictis partibus in duello liceat dimicarc. §. 3. Si etiam argucre intenderit de corrupta pudicitia regiac domus, quam intelligentibus notám, de honestatc duximus subticendam. Praescriptis tribus casibus, §. 4. quibus ducllarc permittimus, duellum fieri sic intelligi volumus et jubcmus, si de communi assensu et spontanea partium vohmtatc ad duellum processcrint i)artCs ipsac supradictum. §: 5. Si vero appellata pars seu, rcquisita alia de causis ipsis ad duellum, non conscntunc liceat appellanti seu vocanti appellaserit voluntarie dimicarc :
tum seu vocatum jure
quod approl)ata consuetudo scrvarc proclamari facere coram regia majestáte, coram qua suam, ut moris est, jastitiam conscquatur.
iu
talibus consucvit,
* Cf. Jus regále
ordinario,
citari
et
montanorum
O
I.
10, IV. 20, §.
23,
I.
9.
§.
4.
sedání.
A ovšem žádný druhého nemá pohieseti 7c sedání o žádnu Jirom tchto tí z podepsaných husóv: Ktoz hy loho naeJd, že hij hale nebo královu neb koho jiného s královského rodu zradil nebo zrazoval. Druhé ktožby na králov dvoe podávenie neb násile xmnn neb paní uinil. A tetic, ktož by který hrad kralóv nebo zemi komu prodal, dal, zastavil nebo kterak bez králova vdomie a vole jinak zavadil. A prvé než o takové vci v .šraky puojdú, drvt mužv zachovalých s každé strany tu j)isieci mají, a potom tcpriiv sedati mají. Bchom prvé ekli o tech vcech, o nž sedati mají. Nynie pak, když se dvá svolila rovného urozenie, o kterúž-koli vc muožeta vcc,
^
^^
fii
9.
IQQ
a
jim hrdl svého dvoru piioji a odpustí. Pakli hij na sdánie tiskl, an se múz dohe na právo odvolati, a poádu a práva ped králem neb kdež pihnán bude, móš
sedati, Tito
dle
Majestas Carolina.
toho podle ptráva zbaven býti.
LXXXI. De
duello nobilium.
duello dcbet considcrari aequalitas pcrsonarum, ut ctiam in casibus jam praemissis, aliiim nobilitate forte generis vel pracemincntia dignitatis se majorem, ad duellum aliquaEt si quis generosus ab inferiori vocatus tenus provocare. §. 2. fuerit, non teneatnr respondere vocanti, nec possit propterea redar-
§.1.
nulli
In
liceat,
gutionem seu infamiae alicujus notám incurrere quoquomodo. §. 3. Jus antiquum regni nostri Boemiae, quemlibet nobilem majoris generis vel minoris, quantumcunque altcri nobili sibi in genere simili serviat vel majoi, si voluerit adniitti, loco sui potest ponere duellantem. §. 4. Antiqua regni nostri consnctudine comperimus observatum, quod in duello non potest ponere alium loco sui persona, quae, postquam fuerit in servitio regiae majestatis, a rege recepta licentia, vilior facta ad serviendum baroni vel cuicunque alii se transtulerit §. 5. Contra vero, si servitor baronis recepta licentia, celsi;
tudinis regiae se fecerit servitorem, eflfecíus dignior, potest loco sui in
duello habere debitum substitutm.
O
sedání urozených pánóv.
O sedání má znamenáno býti rovnost person v urozeni nebo v dóstojenství. Pozove-li menší vétieho v dóstojenstvi, on jeho maž savrciaka: „Nejsi mne hoden^ a nema odpoviedati na tom i nemá proto trpti hanby ižádné. Zjcvujem to, že ktožkolivék muož služebníka v urození tak rovného jako sám, miesto Ze zdávna z králova ádu ustaveno sebe v sdánie postaviti. jest, aby žádná persona, kteráž byvši v králov služb, nižšímu Ale již slúží, nemohla postaviti miesto sebe jiného v sdánie. zase kteráž jest slúžila pánu., a již slúží Velebnosti Králov, ta muož miesto sebe již v sedání postaviti jiného. ;
LXXXII. De Si § 1. quod vulgaritcr
ronis cmorit. alias
in
dieta
civis
civibus
jus tcotonicale
quilibet jus
dicitur purkreclit,
quanidiu
tena
quoticáquc
repcrtus
ementibus.
cmphyteoticariuni in
tcrra alicujus
ibi
cxstiterit,
scderit
seu
oninimodac
seu
tcotonicale,
nobilis
seu ba-
habitaverit potestati
vel diet!
S''
9.
Majestas Carolina.
quam non debet
baronis absolute sciat se esse submissam,
quomodolibet
167 regalis
autem
Ubi
onera ipsius potestatis decliuare decreverit, petita licentia, possit Ubere infra annura et diem imuin (non ultra), a die petitae licentiae nuraerandam, jus dictum cui voluerit vendere vel concedcre quoquomodo. §. 3. Quod facere similiter est astrictus infra simileni terminm, ad vofuntatem dicti nobilis vel baronis, a die manifestatac voluntatis Alioquin termino lapso praedicto ipsius dieto civi coraputandum. auctoritas
bona
dicti juris
imiieJire.
§.
2.
baronis compendio veniunt applicanda.
O mšanech nmecké právo
hupujiecích.
KttrýslioUvh mštnín Mpil-hy ddiny v imrhrecht u nkterého pána^ ten pán hez otpuštnie králova muož Jeho na torn shožie hledati jako svého lovka. také ten purkrechtník, vezma od svého pána odpuštnie, muož týž purkrecht prodati v roce a ve dni^ a pán také purkrechtníkii nemá pekážeti v roce i ve dni prodati. Paklibi/ neprodal v tom asu^ tehdy ten purkrecht nho ta ddina muož spravedliv na pána pi-
A
padnuti.
De
LXXXIII.
stupro et adulterio.
* Subditos nostros honoste vivere
cupimus et pndicos, Et licet tamen gravius videtur invadere, qui virginis castitatera aut pudicitiara honestae matronae violat. Ideo sacro praesenti saucimusedicto: §. 1. Si quis deferatur furoris ardore commotus virginem violenter stuprasse, vel aliam honeste viventem feminam violenter oppressisse, confestim talis virgo vel femina debet in loco commissi delicti, si babitabilis est, alioquin ha-
jus
omne
violentus
offendat,
propinquiori,
bitabili
;
quam
comparere, lacerare peplum, et alta contra hujusmodi oppressorem, coram pro-
publice
voce conqueri et clamare bis hominibus dicti loci cere speciálem. §. 2. Ad delatum capi faciat: quo scripta,
ille
antiquitus
deinde
querimoniam
regis
officialibus
fa-
cnjus querelam judex curiae nostrae dictum forte negante crimen
obscrvatam
objectum, forma sub-
invenimus,
consuevit in regia
curia judicium diffinire: videlicet exigere a muliere hujusmodi jura-
mentum, quod stito,
fensione
stuprata vel oppressa fuerit.
taliter
delatos idem,
sua jurabit,
et
secm
sex
testes
nietur,
bona ejus seu hereditas confiscabitur
et
(|uo
si
dcfecerit,
absolutus libere abeat. * Cf.
Quo prac-
habeat famae bonae et
§.
In
3.
criminis reus factus, capite pu-
opinionis.
4.
§.
contra objecta se defendere voluerit, pro dc-
si
Jus regále montíinorum, Prooemiuni.
;
si
vero probaverit,
/^'"'
^*^'^^
Majestas Caxolina.
9.
10g
O
násilí
a podávení panenském nebo ženském.
tiemto iistaveniem potvrzujem znamenit., ahtj kto ncho ženu puctivú násiln podávil a ona to ihned s pláa lomeniem rukama., s roztrženým šlojícm s kikem ohlásila, a potom na králov dvoe., nho kdež jest toho obyej, jinde obžalovala : ten má jat býti a ona sama má piséci, že se jie a on sám sedmý má piséci^ od nho podáveniem násilí stalo že jest tiem nevinen; a neprojdú-li všickni pisahajiec nebo jeden z nich: tehdy tomu násilníku má hlava stata býti a jeho všecka sbožie mají na krále pipadnuti.
Svatým
pannu
em
;
De
LXXXIV.
filiabus
contrahentibus matrimonium contra parentum
suorum voluntatem. quod
Si ignorantibus vel,
tibus
sibi
filia
magis
inaiitum assunii»scrit,
cst,
vel
contracliccntibus
parcn-
viro se copula
alias
car-
super quo per parentes ipsos querimonia iu judicio dcet ipsa ct maritus, de antiqua feratur: si sponte id filia fecerit, regni cousuetudine, palo affixi subirc supremum judiciuin cogebantor, hereditatibus eorum ad fiscum regium devolutis.
nali junxcrit,
Kteráž dcera
slíbí
komu
bez vole otce svého a matee.
Když také dcera bez otcova a mateinu vdomie muže puojme a hudú-li to jich starší žalovati v sád, a oni sek tomu seznají, že jsú dobrovoln to ninili : tehdy ona i muž její z obyeje starého mHiby k shÁpu pivázáni býti a naj vyšší sád trpti, a sbožie jich do komory královy má pipadnuti. .
LXXXV. §.
debent
1.
,
puellis
inconsultis
patruis
matrimonium contrahere volentibus.
non extantibus, pudoris bouoro servato, non
Pai'entibus
i)uellae
ficientibub
De
vel
et contradiceutibus
avuiiculis,
fratribus,
quibuscuiKiue
vii'is
vel
cis
iiuberc,
deaut
quod gavius cst ferendum, illus caiMialitei' quoquomodo coguoscere. Quod si qua niulier sponte fecisse constitevit, ot per dictos §. 2. fratres vel patruos judicialiter qucrela proposita fuerit: ipsa, dictus,
contiscatis bonis,
Quac
Cíjrporalein.
§.
parcntibus,
fratribus
nuptas peiiitus quae nubant iii
3.
pali atixionc
i)roxinio
vel patruis
tralii, (loitiiiio.
suiit
iiiortcm
lolatu de nuilieribus, ineousultis
ad pucUas virginos iiitantunnnodo; non ad viduas,
nubontibus,
debet. iutclligi
virqoc
subire consuovorant
arbilrio liberae
voluiitatis.
•
Majestas Carolina.
9.
Kdyžhij se
panna
j)o
169
smrti svých rodiiiov vdala hes rady hratruov.
Ahy se :j£ pihodilo, žehy po smrti svých rodiv Herd panna nebo dievJca hez rady hratruov, strýcóv aneb ujcv svých muže pojala nho tlesné se k Jconm piložila, a oni na ni v Slíd žalovidi, a oni se Ic tomu seznali: tehdy z obyeje starobieše to, že je h slúpuom vázachii a hrdla zatracováchu Díve jsme eJdi svévolným, jich na Icrále pi}}adáše. a již pravieme, že žádná panna bez vuole pátelshé nemá muže pojieti; ale vdova muož xmjieti muže, htož se ji libí; neb jest sama sebe mocná ;^iuož* se i svuoj statek dáti Jcoma chce.
ávnieho a shožie
LXXXVI. Dc
judiciis puellanHjíi praedictarum.
Judicia dc praedictis pucllis ct viris ieiida, intcUigi debent esse discreta; videlicet si iiuella delinqiiciis taliter dc genere r-it/ý tuiic judicmm ad rcgis curiam z^"/ «^ railitari aut civiuin aut supra fucít, ' solam portinet incessantcr; si vcro gencris inforioris exstiterit, tunc'^''^^'*^^^ ad justitiarios seu corrcctorcs uiia cum vilHco rcgio proviuciae illius, ^^^^,,^,^., >/ '.
iu
qua
dicitur dcliquissc,
O
idem judicium
Slídu
intclligitur pertiiierc.
,^
panenském.
Zdá se nám, Jcdyž Jderá panna, dcera, panie rytieova nebo mštnína králova tak by se vdala, že to má krut sázeno býti královým sádem; pakliby která z nižšieho stavu tak provinila, to má sázeno býti ped popraví nebo vladaem toho k,raje.
LXXXVII. De §,
1,
Bona scu
bonis propter excessus conscandis.
licreditatcs
dcliiiqucntium, quas quacve propter
divcrsa crimina in pluribus constitutionibns cari,
módo
hujusinodi
subscri])to siiit
libcra,
debere
iiitclligi
vel alias sub
jussimus
nostris
doclaramus
:
videlicct,
doniinio nostro
vel
confissi
bona
cnipliyteosi
ca ad fiscum rcgiuiii dcccrniiiius pcrtincrc; §. 2. si vcro emphyteoticaria vel censualia, aut alias iii oppidis scu tcrris baronm nostroruni vel nobiliuin situata, ca dominis, quilnis jus emphytcoticuin aut census debetur, vel in quorum tcrris scu dominio bona
tencntur,
consistunt,
intelligirnus
et
volumus
applicari.
^ut^
/v/í-»?»»
170
O
sboží
9-
Majestas CaroUna.
a
o
ddinách provinných.
Ej Myžhy sbožie nebo ddiny svobodné neb pnrhrechtnie mstské, jenž pod našiem panstviem jsú, pro která vinu provinny byly svobodné, fy do našie komory královské mají pipadnuti ; paldiby purkrechtnie neb líronie, v mstekách nebo na zemi za pány, tm jich úrokové nebo poplatkové nemají neb
zahynuti.
LXXXVIIL Dc 1.
§.
Si quis aliquem
esse obligátm, jus
petitione debitorum.
quocunque genere debitorum
suum per
citationes legitimas
et
sibi
alias
dixerit
consueto
judicio prosequatur, iiou autem, ut quidam fecisse dicuntur, opinionem illius maculet infamando, §. 2. Quod plinám regiam regis arbitrio patiatur.
O upomienání
fecerit,
si
sex septimanis disci-
z dluhu.
Témuž také chcme, aby nižádný z dluhu upoynienaje nižádného nehanel, ale dluhu svého puohony ádnými a jinými obyeji súdnými dobýval; paldiby jinak svého dlužníka hanl a na jeho est lániem sáhal, ten šest nedli má trpti královu
káze.
LXXXIX. Dc Antiquo
jure
rcgui
jure
regio in
nostri
abbatum
cavetur,
electione.
quoties
abbas
vel prac-
antequam possessionom jurium monasterii vel praepositurae realitcr adipiscatur, quod talis clectus unum dcxtrarium valoris XX marcarum argenti celsitudini regiac debeat praesentare, vel cui regalis muniticentia duxerit concedendum.
positus
aliquis
O
eligetur,
královu právu^ když zvolí opata nebo probošta.
I bude-li opat nebo probošt zvolen na své duostojenstvie, tehdy prvé, než bude v sbožie puštn, má z práva dáti králov velebnosti hynšt za dvadceti hiven, a to jest právo z ádu starého zachované. XC. §.
1.
Dc
querelis centra
rrgios officiales.
Siquis exponere querimoniam
sivé provinciarum justitiarios,
contra i>rocuratores nostros
qui vulgaritcr dicuntur poprawczoncs,
Majestas Carolina.
9.
171
regiae majestatis pracsentiam adeat, vel judicis coriac audiQui coram se partibus evocatis, simul cum torium quaerat. §. 2. kmetonibus merita causae diligenter examincnt; et si dictum procuratorem seu justitiarium injuriam intulisse conqucrenti reperierint, quantum ad res pertinet, judicium feraiit, ct ablata si šunt restitui volnerit,
faciant
querulanti,
quaeque damna
et alia
Persona vero,
§, 3.
ciri.
si
ct
sumptus debite
resar-
casus hoc poposcerit, per solam Majestátem
O
A*^'
"^7 /'/*/' «*'
^í/^i^A
regiam córrigatur,
zálohách proti
úedníkom královým.
Chce-li kto žalovati na úedníky královy nho na jeho popravce, to má uiniti ped králem uneho ped jeho dvorským sudiem; a on sudie má k tomu pivolati p)ány kmetie a piln žalobu žalnjiecieho vyslyšeti; a má podle nálepu kmctského kázati žalujieciemu otložiti škody i náldady tomu popraví nho líedníkovi ; a jestliže se dotkne života^ k jeho osob král má popraviti toho.
XCI. De querelis contra Qui a villicorum
1.
§.
villicos regales.
nostrorum aliquo se passum injuriam
dicerc volucrit, nostrae curiae judicis auditorio implorato,
cum
'
dicti
locum repetat, ubi habitat villicus supraQui simul et kmetones villanorura dicti loci querelam examinent, et super ea, quantum ad res pertinet, judicium ferant
judicis literis aut nuntio dictus.
2.
§.
;
personali §.
3.
Et
judicio, si
si
casus
exegerit,
querelans dictorum
forte
soli
curiae
kmctonum
judici
et
villici
rescrvato. ÍK''"*^^ " /^í^ía* j actum ju- '""^
dicium non probarct, liceat ci super eadem quercla vel causa ad dictum judicem curiae habere recursum, qui ordine debito, vocatis corara se partibus supra cxpositis, faciat justitiam cxpeditam.
O Dietn
žalobách na vladae královy povesné.
o našiech
vladaiech povesniech,
chce-li kto z viny sndieho list vzieti nebo posla, a jej peden do jmenovitého msta a ke dni jistrmu pohltati; a tli má sudie s jinými kmety toho vladastvie, jestli žaloba k statku a sbožie, té súditi a pravého pi pravd ostaviti; pakli se dotyce života, s tiem má k králov milosti hledti.
na
n žalovati,
má
ot dvorskf-ho
pe
De
XCII. §.
cuntur
1.
bonis,
Bona,
quacunquo
quac ad rogiam camcram dicuntur devoluta. quac ad rcgiani rationc
vol
nostraiu
causa,
dcbet
caineram
judcx
devoluta di-
nostrae curiae,
"'^'
"^
'^^''
172
9.
cum
Majestas Carolina.
ad manus cariae dictae et serván custodirique facere diligenter, nuUara de liis distractionem seu diminutionem fieri quoqoomodo passurus. §. 2. Deinde iu foro Pragens, et in alio propinquiori ipsis bonis, facere voce praeconia publice proclamari, qua'iter-de bouis, quac quoiídaín fuere talis N. velut ad rcgiam camcram dcvolutis, seéebite intromisit; §. 3. super quibus, si quis jus aliquod se haberc credat, infra dicrum XIV terminm coram eo apud Pragam curet, ostonsurus de jurc suo legitime, comparere. §. 4. Quod si nullus infra dictuni terminm com_parerc curaverit, tunc secundo et ultimo ac tertio percmptorie consimili forma et dierum spatio terminus assignctur. §. 5. Post cujus peremptorii iapsum, imllo infra pracdistiuclos terminos comparente, bona praedicta per adjudicationem baronm camerae nostrae maueant coufiscata. §. 6. Post pcrcmptorium venieiis ad judicem uostrae curiae, jus aliquod se habere dicens in bonis, quae ad rcgiam cameram šunt devoluta et jam per eundem judicem capta dicuntur, nnllatenus audiatur; nisi prr argumenta cvidentissima aut testes idoneos posset ostendere, quod a die primae proclamationis, et subsequenter coutinue per totum tempus trim ilationum, absens a tcrra fuerit, propter quod non potuerit, prout est verisimilitcr praesumendum, ad ejus notitiam proclamatio pervenire, nec infra proclamatos terminos comparere. §. 7. Qoo asu, probata prius abscntia praedicta, licet ei infra totidem terminos et intei^valla dierum, a die rogressus ipsius in terram ipsam numerandos, si voluerit, legitime comparere et jus suum prosequi condecenter. §. 8. Si quando infra terminm quis comparens ligitime, in bonis, (juae ad nostram cameram devoluta dicuntur, quacunque ratione jus melius quam nostra veritate reperta, factaque sibi adjucnria se habere monstraverit dicationc bonorum ipsorum per barones, ut decet, volumus et jabcmus eidem bona omnia supradicta ex integro, omni dirainutiono cessantc, per judicem nostrae curiae resignari. §. 9. Si quis post adjudicationem bonorum, quac ad nostram curiam devoluta fucrint, per barones curiae nostrae factam, judici aut nuntiis diotac curiae de bonis ipsis se nostro nominc intromittcntibus, spiritu temeritatis tantae assumpto, contradixcrit, nec illis coiidcsccndorc voluerit: ex tunc rcbcllis et proditor regiae majostatis infallibilitcr ccnscatur ct i?. ab omnibus reputetur. K». Si vero antc adjudicationem, compacndo scilicet infra statutos terminos, ct de jnrc suo. (juod habcro se dicit super bonis ipsis, cum nostra curia litigando, boc fecerit tunc non dc rcl)cllione, sed dc sumptibus nostrae curiae satisfaccre, statím
ad
illius
uotitiam perveniret,
recipere, scque de ipsis intromittere per uuntios uostros,
:
:
et interesse
dumtaxat dictae curiae t^neatur.
9.
O
Majesfas Carolina.
sboží
Povieddme, že sbošie a
T^i^
na hrdle spadlém.
dUny nho JcterélcoUvJc
snad na hrdle pipadnuti
smrti
iešholivh
vci mly-liby
tehdy sudie uvázati a toho neutracovati ani umenšovafi ; a má také to shožie v Fráze anebo v najhližšiem mst^ toho shožie první rok trnácte dní provolati, druhý rok opt trnácte dní, a tetí rok opt trnácte dní, že se jest v takové shožie tivázal, jakožto spravedliv na krále spadlé: a nepokáže-li se kto s otporem v tcli asiech v Prase, tehda sudí dvorský a páni kmeti mají to shožie králi Pakli kto otpior vloží v tch asiech, tehda také to pis-údifi. dvorským sudím a pány kmety má odsázeno býti podle nkázánie pána krále a podle líenie králova práva a spravedlnosti. Litujiece toho, ktožhy v zemi v ty asy nebyl, taká shožie prvé, druhé i tetí provolána by byla, a on potom pijeda do zem pokázal to svdky nebo železem horúciem, že jest v zemi ty asy nebyl, když na taká shožie voláno jest bylo; a když to okáže, tehda má jemu dán býti rok prvý, druhý i tetí, jakož bží provolánie ku pokázání jeho xrráva ; a tepruv královo právo a jeho kteréž p)okáže, má dvorským sudím a j^ány sázeno býti. ten, ktož ddiny, nebo které vci proti královu dvoru panským nálezem obdržal, má jemu dvorský sudie ty ddiny bez umenšenie a pohoršeme zase nam-átiti v celosti. Tehdy kdyžby které ddiny skrze sudieho a pány zemské královu dvoru byly pisázeny a poslové ot úadu k tomu, ktož je drží, byli ptosláni, a on jich násil iem nepostúpil, tehdy za zrádci králova má jmien býti. Faklihy kto s našiem dvorským sudiem o takové shožie nebo ddiny se sád ped provolán i cm nebo pisúzfmipm v ty ddiny se uvázal: tehdy náklady všecky má navrátiti dvorskému sudiemu, a to uin, bude-li p)anským nálezem práv shledán, pi ddinách má zuostati.
dvorshý
má
se
v
tahé
p)0
shožie
:
nho ddiny
a
—
A
—
XCIII.
Dc castrorum
vel
munitionum devolutione.
Si castra vel munitiones aliae in, boiiis, (Icvoluti,
quae
nobis
consistant, pro quibus custodiPndi.s forte, vel alitcr,
nostra curia fccerit,
dicuntur'
sumptus
iUis
cx post facto alius mclius jus haberc in re])ortns oxstiterit: dcbeat cadem curia dictos sumptus sibi jion
idii,
iiiii)utare.
et
174
9-
O
Majestas Carolina.
nho na
nákladiech na tvrz
hrad.
I bude-li která tvrz nebo který hrad naený a na hrdle pipadený, a v to se dvorský sudie uvieže a náklady uiní, a potom ty tvrze nho hrady nkto královým právem obdrží : má v tch nákladiech dvorskému sudiemu hynuti a jemu navrátiti podle
ukázánie spravedlivého.
XCIV.
Bona caduca per quem debeant gubernari.
Hereditate quacunqoe ad regiam camerani devoluta, bona queraquam nolunius occupari, sed illa per nuntios seu judicera nostrae curiae, sicut ipsa herediUs debet gubernari. §.
1.
ipsius mobilia per
2. Qui vero quidquam ex regium se noverit offendisse. §.
Ktožby Ktožby
se uvázal v
se v
kteiež tu budu, královu právu.
1.
bonis aušus fuerit surripere, jus
ddiny
krále spadlé.
na.
ddiny na
má
krále spadle uvázal, ten nábytky, zachovati ; paMiby co utratil, to jest proti
XCV. §.
dictis
De
unione bonorum.
Sicut volentibus est permissum bona et hereditates suas
concedere, tabularum forma servala:
bonis alterius conimunicantes et unientes invicem taliter bona sua solemnitatem debitam servare non omittant, quod ea ad terrae tabulas debite apponantur, et adeptio aliis
sic
unirc et communicare nullatenus denegamus,
et
illa
dummodo
possessionis et proclaniat o locis et dilatioqibus congruis subsequantur,
in
prout
aliis
constitutionibus nostris plene cavetur. §. 2. Si uniti suniptusque quiscjue separatos fa-
bonis eoruni separati liabitant,
ciat et in divers's castris vel locis aliis non propterea intelligatur unio fraudulenta vel simulata, dummodo probare possint, si necesse fuerit, per testes idoneos coram baronibus, quod alias in damuis et emolumcntis omnibus uniti particijiant et eontribuunt. §. 3. In bonis se diccntes uniti, licet in uno eodcniquc loco vel villa scdentcs seu :
larein fovcntes,
si
tamen
strátor et rector existat,
eorum quisquc bonorum suorum adminiet suniptus
separatos faciat,
separati
sun
dcc unionem alleganti credetur, nisi testibus idoneis plene pi*obaverit, quod unio ipsoruni, non obstante divisionc vel sej)arationc praedicta, sine omni figmonto, simulatione et fraudc procedit. §. 4. Si hcreditas alterius unitorum in bonis proptcr cripotius judicandi,
mina
jior
divisioiio
euiii
forte
coinniissa vcniat
oonfiscanda: tunc aotpiali facta
bonorum omnium simul unitorum,
pars sua ad regiam ca-
9.
meram
devolvatur,
Majcstas Carolina.
reliqua
penes
spolení
ped
parte
175
alium
consocium
illaesa
et
solida remanente.
O Jíikož
pány.
všecky vci se potvrzuji,
(JsJcami
též
talcé
Jcdyž se
dva spolita ddinami, nebo jeden druhého pijímá na ddinu piede pány na plném sud, a zachovají sohé slavnost dskanii, toho komu co potvrdí, to má býti mocno a to mají uiniti s oblí stranu zjevno a v tom hraji provolati, v Merémž ty ddiny jsú a lezie. Ej akolivk rozliná sbožie neb hrady j^ibuzní by drželi mezi sebú a sjwlen na takáž sbožie naklád
a
pi nm
v
práv. XCVI. De
solutione census per Judaeos.
licet §. 1. Jndaei quicunqne, census solutiono ad caitieram rogiam si "^-el
quis forte quoquo temei-itatis
in
bonis nobilium residentes, in
pertiiieiit
si)iritu
pleno jure.
praesumeret
§.
contrá
2.
Et
facere
defendere, quominus ad solutionem dicti census ipsi Judaei dictae
camerae
sint
astricti,
velut rebellis majestati
O
regiae puuiatur.
židech.
Námi jest ustaveno, kdyžby židé které ddiny vladyie jiné svobodné mli a držali, mají s tch ddin úrok platiti do komory královy, a ktožby se jim protivil neb jim pekážel, v netnilost královu upadnr.
nho
XCVII.
§.1.
Si
quaiii
I»o
hevoditiitibus
hercditatein
uliciii
Judacoium. Judaeonini
tornm soornni ol)venire contingat, illam vendi
vel
oi
casione debi-
alienari
quoniodo-
170 libet
Majestas Cafolina.
9-
non
licebit sine regia licentia
speciali; §. 2.
camerara nostram non est dubium arbitrio consuetudine approbata debere devolvi.
O
quam
flemura
ad
regio de jure regni et
židovských ddinách.
Tu opt pravieme, Jcdpž kteréimi židu která ddina v dhiziech hy se dostala, té ddiny bez královy miole žádnému žid 2>rodati nemá aniž móž; neb taká ddina pisluší k králov komoe. XCVni. Dc
hereditatibus emptis.
quam quisque
Ilereditatem, dignitatis ant status
emptor
cujnscunqne
emerit,
eo jure,
existat,
conditionis.
liisque libertatibus vel
oneribus sciat se tenere debere, (iuibus praedeccssores sni tenere con-
(cum jiirís ratio boc cxposcat, rem quamlibet ubique transire cum suis onere et honoe.) suevcrant et debebant
:
O ddinách
kupených.
Pihodi-li se komu, žeby ddiny které húpil, bud! knieže jiný, v témž pr>'á'v a poplatciech tch ddin má požievati, jakož fy ddiny právo mají. nebo
pán nebo
XCIX. §.
De
Siuguli abbates,
1.
monasteriorum
vel
bonis claustralibus. praepositi
claustrorum,
Boemiae suut pluriina), bona Boemiae regibus illustribus,
vel
priores
qunrumcnnque
(quae deo propitio in reguo
nostro
quae a pracdecessoribus nostris seu ducibus, aut etiam quibuscuuque personis aliis dicti regni recepcrunt, et qua^ sub doniinio rogio tenere noscuntur, singulis regibus semel saltem in vita cujusque regis recognoscere debeant omnniode, sicut antiqua consuetudine reperimus observatum, et novas literas coníirmationum vel approbationum a singulis obtinerc. pracdictis
ad
íonscrvandis,
§.
tenipus
donec
2.
et jura,
Quod
si
facerc omiseriut,
infallibiliter carituros,
confirmationum
literas
per
sciant se bonis
regiara.
obtiaucrint
cameram
et recogni-
tioncm fecerint supradictas.
O
sboži kláMerském.
lliekámr, žr každý opat, probošt nebo jiní dnehorni lidé králi nebo pánu sv^mu, ^a niemž svá sboei. mají, po<
každému
Majestas Carolina.
9.
177
smrti devnieho lirále nho pána v roce a ve dni mají se s svými ddinami opovdieti, a na potvrzenie svých shožie Ustóv dobyti. Paklihy kto toho neuinil, tehdy mají se jemu v jeho ddiny uvázati a ty držeti do asu, dokudžby toho neuinil, jakož se svrchu jmenuje. .
De
C.
proscriptis.
Yeneranda decrevit antiquitas, quam consuetudo longissimis temporibus servata probavit, de publicis aut arduis criminibus diffaíatos ac uotatos pei- consules seu scabinos provinciaruni proscribi, ordine svato, supplicii ultimi poena damet proscriptos demuni, Quod secundum antiquam observantiam declarantes, sancinius: nari. §. 1, Nullis consulibus seu scabiuis cujusruuque regionis seu patriae licere proscribere vel proscriptos notáre aliqucm terrae nobilem seu baronem; §. 2. Possint tamen, si quem ex dictis nobilibus proscribcndum inven^rint, baroni bus justitiariis et correctoribus illius proviuciac nunciare atque deferre; §. 3. Qui talem eis per consules nunciatum debent omni occasione remota Majestati Regiae intimare.
O
psancích.
O tom pravieme, že konšelé zemských krajóv zloeené a vinné podle ádu zachovaného psáti mají a na smrt dáti léby byli páni nebo šlechtici hodni psánie, ti mají prvé opovdieti a vdti dáti pánuom, ptirkrabiem a popravcem, a oni hned mají to na krále vznésti. ;
CI.
De
proscriptione
baronm.
deBarones justitiarii et correctores cujusque provinciae baronem alium unumquemque,
bent
alicujus
tenaciter observari,
singularitato
personac a recto
tramite
decliuetur).
O Tomu
také
zjevení psance pána.
chceme,
kterýžby
toho konšelé neopúšfli psáti
vedlnost
J lre<
nemá minuti
ck. Codoi
II.
'J.
i
pán psánie
a psániem
byl hoden,
aby
jej oznámili; nebo spra-
urozeného.
12
9.
17g
i
,'OíL-[0-?
cn. De accusationibus * Civiliter
Majpstas Carolina.
civilibus super spolio. rapina et furto.
agere volentibus, qui forte criminum poenas humanae jus suum proseqiieiites potins quam vin
intuitu pietatis abhorrent,
dietám,
•
de approbata consuetudine
dicti regni
šunt parata remedia,
quae omnibus tidelibus nostris, sicut decet nostram justiiiam esse, comniunia intendentes et nemini variare licere, sancimus: §. 1. Quandoounque aliquis spoliatus querimoniam civilem, illatum sibi damnum per spolium, vel rcstitutionem rerum ablatarum petendo, faccre dispohoc infra septimanas duas, diem commissi spolii immediate suerit sequentes, beneficiariis judicii sivé czudac, ad quem pcrtinet, notificare procuret, coram eis protestando decenter, quod pro praemissis intendit citari facere spoliátorem, et super eis jus suum prosequi tempové opportuno. Spoliatus. notificationc et protestatione §. 2. factis coram beneficiariis czudae, debct a di-tribntorc minorum camerariorum sen bedellorum unum bedcllum pcterc et recipcre ad citandum quo simnl sibi assistente, enm quem citae decrevit, cum querimonia integra vel signo ipsius querimoniae, et termino quatuor septimanarum vel sex ad plus, ad terrae labulas imponi faciat et describi, deinde adversariura suum, ut moris est, citari, §. 3. Quis que bidellus juxta provinciam sibi decrelam citationes solus per semet faciat; si vero citandus provinciac fuerit alterius, tuno adhibito sibi bidello loci illius dictae provinciae, in quo citandus dicitur habitare, ambo simul citationem faciant ad diem et horám assignatam vel aliter consuetam. §. 4. Bidelli faciant citationes :
•,
personales,
si
citandos reperierint in persona. quod citandus in ter-
mino assignato dcbeat coram jnstitia
responsurus;
aloquin
beneficiariis
ad
domos
comparere
táli
habitationum
die .N. de citandorum,
coram familia, vel vicinis. familia forte absentc. §. 5. Simibter, si opportunum fuerit. c-tabunt in foro publice populo convocato loci proxime adjacentis. in quo citandus ipse, vel sui, forum consueverant visitare; et si expedire videbitur, etiam judici et duobus judicti loci citationem ipsam nuntiabunt pro futum cautela. ratis citationis, bidellu^ sivé bidelli citationem §. fi. Advenicnlc termino per eos factam beneficiariis nuntiabunt. et relalionem decentem fabacnlos in manibu- de moro gestantes, qui citandi officium cient, eis commissum denotant et demonstrant. § 7. Actore in termino comparente, quod faccre debct coram vice-camerario, vice-judice ac notario et cetcris beneficiariis minoribus. et querimoniam suajn per se vel alium proponente, citatns, si pracsons fuerit, pctito consilio praecedente, si voluerit, dicet per se vel aliuni ad objecta, quaecunqnc videbuntur sibi npportune dicenda. §. 8. Per quae si non poterit evaderc, tnnc sibi liccat quaerere ab actore de anno, die et loco damni, quod sibi illatum asserit per eundem, actorem
9.
Majestas Carolina.
I79
vel terminato tempore respondere. §. 9. Quaerere subsequenter liceat a vice-camerario et vice-judice tantum, si damnum propositum et assevtum fuera/ eis infra certum terminm nunciatura illis respondentibus, quam reperierint veritatem. §. 10. Post praemissa vero ad petitioueni citati tabulas legere debet; quorum tenore discrepante forsan in dictionc una vel pUnibus a proposita querimonia, de antiqna consuetudine suprascripta statim adit actor a causa; quam tamen per aliam formám et in alia instantia potest infallibiliter restaurare. §. 11. Tabulis in nuUo a querimonia discrepantibus, terminus ad jurandum partibus assignetur. Quo adveniente, partes ipsae debeant coram beneticiariis personaliter in termino comparere infra tempus pulsationis campanae ad horám primam in castro Prageusi qua pulsationc de more finita, exhibeantur partibus praestanda debita jurameuta.
cogendo de certo
etiani
;
;
Jus regále montanorum IV.
* Cf.
O O
hípeží
7,
7.
a o zlodjství.
tom, lidyžhij lio ohlnpfin hyl
nho
oJcraden, to
má osvd-
iti mstóm anebo pojyravcem ve dvú nedlí, a to aby mohl z toho pohoniti, 'rieho jinak po právu na, zlodje nebo na lúpežníJca vésti, táhna se na své osvdenie. Známo bud, že o zlodjstvie a o lúpež 7)0 osvdeni má 'vzieti Jcnždý koniornieka, a siného zlodje pohnati ke tyem neb nnjviec k šesti nedleni a žalobu Pohoniti každý komorniek móž sám, provésti. v tom kraji, k kterémuž pohnaný pisedí: pak-li bude v jiném kraji pohnaný j)isedti, tehdy komorniek Pražský s komorniekem toho kraje ke dni a k hodin z práva pohnati mají. ádem komorníci pohoniti mají tímto: Naleznú-U koho osobn, mají jemu poved ieti, kto jej pohoní a k kterému roku a k kterému pakli toho doma nebude, mají povdieti jeho eledi nebo dni jeho súseduom, a jestli jwtebie, mají v najbližšiem taký puohon trhem ohlásiti a osvditi. Zjevujeme, že komornieci mají puohon poestn, ped úednieky zemskými, držiecc huolky v ruku devenné (vzdvižené), oba za jeden lovk vysvditi a tak svuoj tiad zachovati. Když po vysvdeni pohonu puovod stane pe'd
na
A
;
mst
úednieky,
totiž
ped komorniiem
druhem,
ped
podsndkem
a ped piesaem nebo jinými úednieky, a provede žalobu, tehda pohnaný sám skrze se nebo skrze jiného se má otázati :
na
jest škoda pndsndiemu za asu ; také muož otmlúvati, že nenie práv pohnán, že žena nebyla, doma nalezena, žejneosvdil p>óhomi v a že meem pásán jej pohonil a neml huolky v ruce a neokázal peeti úednieí etc.
Osvdena-li
mst
Budf-li ádem pohnáno a žaloba z desieti hiven úednieci menšit to súdie ; pakli vieCy tehda páni.
jest,
tehdy
Ej kdyžby 12*
9.
Igo
Majestas Carolina.
záloha ve dsky vložená nesjednala se s puovodovým eniekem, tehdy póvod ::tratí svú pi ale množ jinah promyi žalobu žnovn dsky s žalobu nedlily a žaloba proi^la, žalovati. Kdyžbii tehdy úedníci zemští menší dadie stranám rok ku písaze, a tn dokudž ku prime na hrad zvoní, mají se strany s strannmi opovdieti a úednieci obecná písahu v kaple mají vydati pisahajíce ternu. ,
S
CIII.
De juramento
causa spolii vel rapiuae.
in
Juramenti formám super causis spolii vel rapinae et observatam antiquitus, novimiis csse talem Videlicet juxta capellam assistentibus capellanis ad haec specialiter 1.
§.
his similium. actor,
:
ingrediciis ipse personaliter, vel alins loco sni quem ducligendum, tcr inforinatus per vicc-judicem aut aliuin ad hoc deputatum, positis igitis super crucem, jurabit; et si prirao vel secundo jurando nou processerit, vel digitos dc crucc levaverit, tunc Qui si se non tertio dicatur sibi, quod se dcbcat eniendarc. §. 2. craendavcrit, causám suam ipso facto se novcrit pcrdidisse. §. 3. Actore autem precedente in jure pracscripto, citatus simili módo jurare tunc alios duos viros idoneos, teneatur. §, 4. Qui si processerit,
orílinatis,
xcrit
non tamen cos ad tabulas apponcndo, debct habcre, quorum quisque per se jurabit, juravit,
informationc
rccepta
prius:
vcrum continct juramcntum."
procedentibus in juramentis eorum (licto a causa totali intelligitur ipso jure.
O ádu
„quidquid
Quibus ,
viris
citatus
et
citatus
ille
citato prac-
ipse
absolutus
písah.
Z starého zaehovánie póvod ku písaze do káply má veden a podsudie nho jiný úedniek má jeniu podlé žaloby rota vydati, a on má dva prsty na kieži pod kolenem a nad hebiekem Božiech muk položiti a má tikrát nauen býti, kterak má písahati, a nemá dmi hákuoo (nebo prstuov) s kieže zdvihniHi, dokudž jemu úednieci nekáží, a má se z práva tikrát opraviti. A když se potetí pisahaje neojiraví: tehdy k súpei ztratí svá pi; pakli písahaje projde, tehdy dva má muže poestná ve dsky Jiáoložená nueti, kterážto, jakž nauetm budeta, máta po2)tseci na to, což jest puovod pisahl, že jest to býti
)>ísaha pravá. A pohnaný také má j)isrei, do tetice se opravuje, a když neopraví potetí pisahaje, tiltdá hned svú pi ztratí. CIV. iij.
1
.
Dc
exsecutione sententiae.
Citato convicto, defectu forte prol)ationis aut contumacia, vel
qnacuii(|ue alia justa causa: actor, ter illuin
(jui
citationem
fccit,
quando
pctat,
(jui
voliicrif,
alium bcdcllnm, prae-
mittatur iid victum,
mouerc
9.
Majeatas Carolina.
J?8^
eum, quod super causa jam obtenta cum actore coiicordet infra duas septimanas. §. 2. Quod si facere recusavorit, unus ex beneficiariis ad hoc deputatus, adhibito sibi hidello alio, praeter eos qui in citatione et monitione fuerunt, eundem actorcni in possessionem hcreditatis victi praediti pro quautitate pretii aestimati danini petiti super reditibus annuis hereditatis ipsius, (coinputando scilicet ad rationem marcae unius annui reditus pro pretio marcarum decein), inducet; et pro totidem inductio et
fiet
módo
simili
terrae beneficio, ut est moris.
§. 3.
Tle-
non reperta, iiet per beneficiarium super bonis bereditatis aícIí ad araturam sistentibus, actori, usque ad concurrentein seu sufficioiitom quantitatern aestimationis damni iUati; ot ad totidem bencfirio, titulo verae obligationis et purae. §. 4. Debent praeterea beuefiriarius et bedellus incolis liereditatis, super qua inductiouem vel assignationem fecerint, significare, qua de causa et cul fecerunt inductionem vel assignationem praedictam, eisqne praecipere, quod abinde inantea actori inducto tamquam vero domino bereditíitis debeant respondere, vel infra septimanas duas continuas a die signiticationis praedicta numerandas cum omnibus rébus eorum exire de bereditate praedicta. Quod si dicti incolae nec respondere actori tan§. 5. quam domino, nec de bereditate exire curaverint: tnnc liceat acto reditate censuali non exstante vel
et
bedellum
assignatio
praedicto, adbibiticj sibi bidello,
illo
qui interfuit inductioni,
scilicet,
eo deficiente, alio per beneíicium assignato, bis in anno.io dieta bereditate licite dominari, recipiendo equos et pecora tantum pro
vel
eum medietate tamen equorcceptorum beneficiariis api)licanda, ct medietate reliqua penes actorcm ipsum remanentc. §. 6. Infra vero annum alium proxime subsequentem actori praedicto vel suis lieredibus, (eo forte def uncto), debet bercditas dieta taxari per vicecamerarium cum bedello, similitcr et beneficio, usque ad concurrentem quantitatcm pretii aestimati damni, in reditibus annuis sivé censibus, ad rationem unius marcae ceusualis pro decem. §. 7. Post quam taxationem poterit idem actor vel heredes sui iterum, semel tantum forma, qua supra, dominari iu bereditate praedicta. §. 8. Quibus omnibus solemniter adimpletis, praedicti bencficiarii et actor, et eorum quilibet, de bereditate cuique taxata disponere poterint, velut de re propria, ad arbitriuin liberae voluntatis. §. 9. Similia judicia similes debent concomitari processus; quia ubi eadem ratio rei)eritur, idem jus debet statui, non divcrsum. Propterea praesenti sancimus edicto, pracscripta omnia et singula in effectum tralii et servari deberc in judiciis et processibus (|uil)U8cunque fiendis, non soluni super spolio, sed etiani super rapina, furto, sublatione censuum, et bis consimilibus vel aunexis. culpis ipsonim et sumptibus factis per
rum
et
pecorum praedictorum
talitcr
;
/
.
-^^^
Ig2
^-
Majestas Carolina.
O
vedeni práva.
Póvod kdys právo po písaze sdrí, tehdy má vzieti komorníka jiného, než na pnohonu hyl vydán, n má jiem napo^namUi pohnaného, aby se s nim smluvil s puovodem ve dvú Pakli hy se nesmluvil, má jemn nedniek vydán býti nedli. s komorniekem s jiným, než na pnohonu a na úmluv byli, a tak mají vzvésti pvoda v ddiny pohnaného, a plat roní kopu platu v desieti koptách ofhádati nebo položiti. A jestli ze škod pohon, tehdy úadu tolikéž, nebo jakž jist obyej. Kdyžhy kto ku právu stál a vedl a pohnaný neml platu ani úrokuov, tehda póvod tieni úedniekem a komorníkem má. veden býti na poplužné ddiny pohnaného a mají jemu othádati tch ddin, Úedník s komorníkem jakž jest právo, a úadu tolikéž. tím, kterýž na 2>óhonu byl, má 2^0 vzvodu tiem ktož drží na nmž jest póvod neb jeho ddice, kdyžby on umel, oznámiti a pikázati, aby jemu poplatky a úroky ronie vydávali jakožto pánu svému dvakrát v roce. Pakliby toho neuinili, tehda ve dmi nedlí mají se z ddin svých vybrati a jich postúpiti. Pakliby nepostúpili, tehda póvod s komorniekem s tiem, kterýž s niem byl nebo kteréhož jemu úad. vydá, dvakrát do roka má Xmnovati a tu kon a dobytek bráti v té vci. jakož ád záležie, a má toho jjolovici k úadu dáti. A kdyžby opanoval, jakž ád káže, tehdy komorni druh má jonu puovodu a úadu s komorniekem odhádati ku pravému ddicsfví. A po othádání pro dokonáme všeho práva má tolik jednu póvod a úad panovati, a pjotom z nich uiniti jako z svých ddických, což se líbí. Chcme také i pikazujem, aby o všecky vci, ktýchžby se dotklo, tif^m ádem a obyejem sú.~eno bylo, jakož jsnif ji: jwložili.
—
CV. De actioue *
aut §.
civili
super excussione seu effractione domoruni.
Contra excussores seu violeutos invasores doinorum doniinis
eonim civiliter agere * permittitur, si debite voluerint. Debet eniiii doiniuus vel incolu doinus excussae, tempore qno
iiicolis 1.
domus
excutitur, nocturno pofissime
clamare, quod
quani
(•
factaia
fius
possiiil audire
debite potueiit,
si
potcrit, alta voce
ipsi-s
bigniticare
istatini,
violeiitiam sibi
septimauas duaa, proxime §. 2. Excussus infra diem excussionis ingestae, uotificare debat beneticiariis
ii)sam
excussioiieni
;
spectuin cxcussionem vadat, poterit,
vicinis;
diurno,
vel
clamoreni; et hubsequentei
et illataui.
subsequentes teiTae
viciirt
diligciitei'
iiHjuirat;
a
(juibus
et
de ea a
ot
bedelluin vicinis,
siugulaiiter ostia
qui pro-
rei-ipiat,
ct aliter
domus
iit
et
luelius
alia
su-
contVacfa forte vel aliter dissipata, conspidat, fouvocatis Inquisivicinis ipsis etiain, (pioruni testiinoniuni iniplorlur. §. pellctiiia,
."}.
tione facta summarie,
excussus ideni bedelluni alium recipiat ad
ci-
9.
Majestas Carolina.
183
et reum, qui citaudus est, cum querimonia vel termino quatuor septimanarum ad minus, aut sex ad plus, ad tabulas terrae decenter imponat. Qui ad citatiouem debito more faccre non omittet. §. 4. Adveniente termino, proposita querimonia per actorem, citatus si coinparuerit per se vel procuratorem, dicat adversus querimoniam, quae sibi videbuntur opportuna; deinde quaerat ab actore et beneficiariis, ut moris est, ut supra in capitulo de spolio declaratur. §. 5. Quaeret etiam singulariter ipse citatus ab actore, bi bedellus adest, qui debuit excussionem prospicere et inquirere; qui debet adesse, et praeseutibus partibus in judicio plene reerre, quicquid vidit et a vicinis percepit, cum auno et die, de excussione jam ^icta. §. 6. Si bedellus in relatione dictae inquisitionis circa aut diem discrepaveri a dieto actoris, super quo
tauduni; sigiio
quem simul
ejus.
et
aum
exstiterat a citato actor idem statim adit in causa, quara tamen sibi restaurare potest, debita forma servata. §. 7. Non
iuterrogatus
:
discrepante relatione bcdelli a dieto actoris, exstiterat,
proposita
citatus
faciet
concordarc
tabulas
i-epertis,
sibi
legi;
proccdctur
super quo iuterrogatus cum querimonia ad reliqua, sicut supra quibus
rubrica de spolio plenius continetnr.
O Kdyšhy
nho
vr
vysokým
vybíjeni domuov.
y ^rf^
M
nnnil na (íóm v noci hospodá, má hlasem kieti a ohnpolniem súseduom, osvditi a ihned má
kfo výhoj virho hrl/ánir a tHok chcf-li
lui
nhn
toho dojíti
tmz ohapohnm súsednom. Vyhitie má ve dvú nedlí pijie.ti ped ilad a žádati komornieka, ahy ohledal jeho škodu a výhoj. A on piveda nrJio ])ivolajc súsedy k tomu má ohledati dvi a k tomu rúcho nho jinf' veí, jestli eo strháno nch poskvrnno, n má se okázati ten výboj a
nho
vásilr
komu
násilí'
se stane
^
tázati téch siísrduor, slyšali li jsú kik, a jestli jim to osvdeno. 1*0 tom ujitání vyhitý má vzieti komorníka jiného, než na ohledání hyl, a má pohnati toho výhojeí najmrn kr tyem nedélem a najvieee k šesti, a vr dsky pohon i žalohn vložiti. Po
žaloh pohnaný otpoviedaj sám skrze se mho skrze pon
ohnaný 7ia svdení pohonu toho komornieka, kterak se jest toho uptal, a komorniek má ptd .stranami v p)hiém súd vyznati, což jest slyšal o tom výboji a vidl dvée, rúcho a jiné vci tak násiliem ranné a poskvrnné. Ahy se komorniek omyln nebo ne2)amtliv pochybil roku (í dne, kdy se jest tu stalo : tehda v ty asy ta pe jest jješla a pominula, ale potom množ opravena a navedena býti. A kdyžby se žaloba se dskami sjednala a vyznánie
184
Majestás Carolina.
9-
;
Jconiomiíe toho skutku : tehdy na pohnaného jakž liaped evetw jest o lúpeéi.
De
CVI. * velit
Siquis
1.
§.
blada sua
jiis
conculcasse
debet primo
bedellum,
recipiat
suis blada
illam diligenter inspiciat, et
bcneticiariis
damuum
quem
aliuin
vel
bffi,
dicere
aliter devastasse:
terrae
oonculcationcm
qui
vedeno
destruxerit aliena,
suum prosequi adversus
auimalibus
cuiii
damnum
illatum sibi
a quibus
cum auimalibus
qui
eo,
má
vel
facere notum, dcvastationem
inde proventum consideret,
ut
suo loco et tempore beneficiariis supradictis de praemissis relatiouem possit facere condeceutem. §. 2. Post praemissa recipiat dictus actor bedellum alium ad citandum, quem cum citato, querimonia et termino competenti ad tabulas poni faciat, dobita forma servata. Et termine adveniente judicii, bedellum debet habere, qui devastationem inspexit et danmum qui partibus comparcntibus in judicio supraCirca quae dicto, plene referát de his, quae consideravit et vidit. et cetera subsequenter agenda procedatur, ut supra in similibus seriose ;
describitur et notatur.
Kto.bi/
Ahy to
komu
ohilé spásl.
svým ohilé komu 2iotlail nebo S2)ásl, osvditi a komornieka ot meh vesma, jemu aneb spas okázati a ác^em svým úedniekom opoPotom vezmi jiného koinornicka na pí>ho}t a toho
kto dohytketn
má úedniekom
to 2Jotlaeni('
védieti
má.
A když bude k sádu, tehdy komorníka škoda svdomá, ve tím ádem a obyejem, jakož svrchu jest psáno. žalobci toho,
ve dsky
jemuž
vlož.
jest ta
1
CVII.
*
De
§.
actione civili super succisionc silvarum, annonarum, pratorum, captura piscium et his similibus,
1.
Silvarum, arborum, annonarum, pratorum succisio vel
per omnia fere eunsupra de vastante aliona blada cum animalibus suis exposuimus, additis particularibus infra scriptis, quae aliquando in causis hujusmodi novimus contigisse. §. 2. Si in causa aliqua praemissarum citatus reus a judice pcticrit bedellos sen nuntios par-
surreptio, aut captura piscium et his similium,
dem
processura requirit,
(juem
tibus assignari, qui prospectum accedant hereditatem et in
(quibus asseritur per
actorem
damnum
illatum:
eo
locum
asu
ipsius,
bedellis
duobus, uno scilicet utrique i)arti, concessis, a judice terminus peremplorius assignetur, in quo debeanl dictae partes per se vel procuratorem seu commissarios suos, una cum bedellis, in hereditate
VU
\j]m9.
praedicta
interesse, alio
cum
nuiitiis
dictis
sám
coraiu judice dieto coinpareant,
quae gesta per partes
ipsis,
in
hereditate
jam
in eoruni
ipsa pavtibus existentibus,
praeseiitia
rolaturis
bedellis
fuerint circa cau-
omnibus prius in terrae tabulis Advenientc termino, in hereditate et bedellis per judicem assignatis, actor_^^V
dieta;
debite ut decet consignatis.
pedes,
185
propositum damnuni inspicero, ut convenit, termino assignando, in quo partes eacdem
et
insuper
diligenter;
Majestas Carolina.
§.
bis
3.
depositis vestibus consuetis,
vidente,
audiente et intelligente
" f)
damni personaliter calcando demonstret, dicens: „talis .N. damnuni niilii intulit in loco isto. succidendo arbores istas, sivé bladuin, (vel aliter, prout idem duxerit asserendum), quod aestimo ad inairas argcnti vel grossos .N. sicut ejusque bedello,
citato
locum
dáti
querimonia super hoc per me facta plenius continetnr." §. 4. Cieandem suam duxerit asserendam, adhisi heredítatem bito sibi bedello suo, depositis vestibus, hereditatem ingressus in in
tatus vero,
„heieditas loco damni dáti, debet asserere dictis bedellis dicens haec est mea," (allegando titulm, et jus quod habet in illa adjiciens) „et hune actorem, qui me citari fecit, trado beneticio Praactore ipso statim, si sua interesse putagensi iu CCC denariis'' :
;
habere contidit, in hereditate praedicta asserente bidellis eisdeni: „et ego eundeni adversarium meura trado dieto beneticio in CCC deuariis." §. 5. Tunc citatus iterum tradat seu det actorem dieto beneticio in DC. deuariis, actore inmiediate sequente citátm ipsum totidem in DC. deuariis beneticio saepe dieto tradeute. Et iterum citatus tertio, módo praomisso, tradat actorem in noniugentis deuariis, actore similiter respondente: „et ego eundeni adversarium trado in CM deuariis." Ultimo citatus dicat: „et ego trado eundem in obeb,"-!^ (hoc aequivalenti summa pecuniae traditionibus est in quam non licet per snpradictis et aestiniationis totius liercditatis verit
et jus
;
quoqnomodo ) §. 6. Soquam cx consuetudinc regni
partes ipsas transgredi in ipsis traditionibus
lemnitate proximc praescripta servata, (* servari
partes
inter
privatas personas percepimus tcmporibus antiquatis *j,
ipsae et bedclli termino
assignato
compareant coram judice,
assignantes unaquaeque partium pecunias in traditionibus beneficiariis,
relationem
aut aliter
cum
illis
concordiam facientes
;
designatas
dicti
bedelli
de gestis singulis per partes ipsas in hereditate praedietn, coram sunmio eamcrarlo, judice et notario, ceterisque bejicticiariis et baronibus terrae. §. 7. Facta relatione et intelleeta per judicem, judex idem ad probanduni i)r()p()sita hinc inde per partes per documenta vel per testes coinpetentem terminm dictis partibus as?ignabit. §. 8. Pars, quae in probatione defecerit, aut in termino assignato comparere legitime recusaverit, parti adversae probanti et legitime comparenti ad totam causám et ipsani hereditatem, super qua facta fuit traditio, et in pecunia (piantacunque in traditionibus ipsis expressa, condemnabitur ipso facto, et faciant
seriosam
'
^
1
^ l-^^
^
y-
18()
Majestas Carolina.
iiiif^
i^y
\
assignabitur parti victrici pro obtento jure;
medietate dictae pecumedietate cum hereditate remanente penes partem victricem candem. §. i). Ad executionem sententiae procedatur per monitionem, iuductionein possessionis et taxationem, prout alias superius in causa spolii et similibus continiae beneficiariis assignata,
et reliqua
netur. §.10. Si forte aliqua partium actoris vel rei, in terminis comparens, allegaverit hereditatem, super qua controversia vertitur, se emisse et super emptione íidejussores seu disbrigatores habere, quos intendit in judicio dictae causae defensores suos jiroducere, et propterea pecuniam in traditionibus designatani recuset ofFerre: non ideo pars altera excusatur, si in oblatione pecuniae per eam omittat procedere sicut decet, nisi de in traditionibus consignatae consensu judicis et partium earundem communi fuerit iuter eas aliud ordiuatum.
O podezáni
chmele a dievie a ryh loveni.
nho ryh lovení neh talcých zachován hýti jaho o výhoj? domuov, piiniec to rozdilné, že o haždn vc móž zvlášt žalováno hýti. Kdyžhy vinný neh pohnaný žádal komo7'nil'a na ohledáme škod, jimižto jej jeho súpe viní, má jim a ohma Icomornieh vydán býti a roh a den zavitý na ddinách položen hýti; a to ohleduje komorník má na sndieho rok jemu složený vznésti a vyA pnovod má na nésti a to, což jest vidl, ve dsky xmpsati. pohnaného vésti o podezání díví, sloze pláš svuoj a kuklu po vyznání komornieka, že jemu taliové dievie podezal Petr ze Lhoty svú mocí hezpravn etc, a to pokládá za deset hiven stiehra (jakož žaloha záleží). Pohnaný pijma k soh komorníka praví-li, že jest jeho ddina, s niež jrst piohnán, svleka s sehe rúeho, má na tu ddinu vstúpiti a má tu ddinu vyjmenovati, že právo k nie má, oddávaje puovoda, ješto jej polmal, úedniekuom ve ti sta haléuov. Póvod, zdá-li se jemu, že jest ddina jeho, ped tiemiž komornieky muož pohnaného oddati úednieknom také ve ti sta x)etiz. Tehdy opt xmhnaný podaj póvoda úedniekuom v šest set penz, a ihned póvod muož 2>odati poltn,aného úedniekuom také v šest set ptenz. A opt pohnaný po tetí 2>odaj puovoda úednirkuom v devt set penz a ptiovod také otpovz : Já jeho podávám úedniekuom také : A já jeho dávám v devt set j)enz ; a najposléz pohnaný v oheh (to jest ve všecky summy jmenované) ; a dornnievaje se, o tu ddinu, již neslušie pominuti, ani kterak roztrhnuti bez (Jhovajiece zvláštnost starého práva strany zpravenie dalšieho. 8 komorniekem s ohú stranu ped úednieky s penzi podá-
O podezáni
jiných vcí tahový
dievie.,
chmele
ád má
ei
9.
Majestas Carolina.
187
eí
státi mají a komornieci pisnú najvyšším komorníkem, písaem, sudím a jinými úadníky a pány zemskými vyznati mají, co se jest ped nimi mezi stranami stalo ; a po ryznám toho a po svdomí sudie toho stranám rok 2)olož. Stran kdyžby svdecstvie nestálo nebo proti svrchu
vánými na roku jim daném,
ped
eenému ádu otporn vedla, o všecky
ddiny a
tehda
mluvilo, o j)i
i
stran
té,
penz
o j)olovici
má
kterážby dotom vzdá-
v
v ní obdržáno býti, a na úednieky Praždosti práva z práva má pipadnuti. uinní úmliLva- sluší, vzvod, tie^ jpanovánie, osobnie drženie, othádáme, a nad právo po otliádání poslední panovánie, jakož jest psáno o lúprži v té kapitole. Pohnaný wbo póvod, již jsa právem pemožen a 2^pniez€ vzdaiié k úadu již položivši, zpravec o tu ddinu chtl-liby požievati, penieze již vzdané ztratie ; a povolí-li úedníci, móž on na ddinu na své zpravce sáhnuti.
vání za právo
ské polovice druhá
K
penz
CVIII.
De
Antiquas observantias nostri T3oeniiae
regni
eaium
speciali
l)Otiri
quani
;
in
dotibus viduariim.
recensentes, donaiídis
vel
invenimus feminas viduas concedendis dotibus
aliter
quadam semper praerogativa illis
et
singulari solemnitate
sanciinus:
servantes illaesain,
§.
1.
Quascunque
viduas pro libero voluntatis arbitrio, dotes suas duntaxat. cuicunqne dum posse concedero vel iloiiare, etiani ad tabulas noii jionendo ;
tameii scriptura donationis
ronm
sigillis
munita tricis
fuerit.
(t §.
sprcialiter,
vel
concessionis
hujusiuodi
septem ba-
proprio dictae viduae donatrici. solemiiiter Alioquiu deficiente forte sigillo proprio donavel alio baronm ipsorum, donatio vel concessio
sigillo 2.
dotium quaeque facta nullius
O
ipso jure
vzdání
vna
sit
eficaoiae vel valoris.
vdovieho.
Pójieme vdovám, ktcréhožbykoliok
duostojenstvie byly, aby
vna
svá dáti mohly a zapsati dskami komužkolivk v zemi, anebo listem svým a peetí svú a k tomu sedmi pánuoc na svdomíe peeinii vzdáti mohla ; a nenie-U peeti její vlastní a jiných pánw-, to vzdánie žádné moci nemá. CIX. De pucllis orphanis maritandis. Pndiritiae virginum orpiianarum
rogni nostri
Boemiae
i)io
suo-
ne propin(|iiorum oljstinata durifia indirecto cogantur (quod aliquando íactum audivimus) nitorem obfuscare pudicum et degere turpem vitam, qnam coelibem dnxisse poterant et currentes affoctu,
188
9.
sancimus
Lonestam,
rorem
aetatis
piens forsitan
$.
1.
Majestas Caroliua.
qui patruus aut frater
Si
jam nubilis nuptui dotem suam, lii-eat
dictae
curiae uostrae implorare judicium.
kmetouibus
honoe
assiguata,
per
vel status boiiorum
eos
neptem
traderc recusaverit,
2.
§.
puellae
per se vel alium
collocctur,
pensatis,
dotem debitam solvere compellendo, quam
so-
Qnae per dietám ouriam
matrimonio
qnalitate
vel
retinere cu-
personarum
fratrem vel patruum
cureiit
kinetones ipsi pro
cautela dictae puellae debite facere conservari.
O
sirých iKinvách za
muž
vdáni.
Kdyéhy který strýc nebo bratr sestry své nebo vnuky k letuom došlé ke vdánic za mnš dáti nechtl, snad proto, aby jejie sbožie po její smrti zachoval sob: tdidy úednieci nebo knJWve zem eské k jejiemn požádání za hodného na cti a na sboží vdáti ji mají a z jejieho sttdkn a z ddin vno jí zjednati (spuosobiti) právem zemským. Et
sic
est finis
Statutorum regni.
zem eské, jidtš sú echové užU ciesae Karla ímského a krále eského, kterýchž páni, rytiei, zemane i všichni dobijí lidé užívají i podnes v zemi eské. Amen. Již jest konec Práv
váli za
Appendix documentorum constitutiones
„Majestatis
Ad (Ordiiiatio Joannis
Nos judex
et
jurati
illustrautium.
const. VI.
regis ae
Caroliuae"
cle
successione.
universitas civium
1341.) Maioris
civitatis
Pragensis
Recognosoinius et ad Duiversorum tam praesentium quam funotitiam barum série literarum cupimus pervciiire, quod quia excellentissimus princeps, dominus noster, dominus Jobaunes, inclytus rex Boemiae ac Lucemburgensis comes, ano Domini 1311,
turorum
feria
2
infra octavas Corporis
Christi,
convoeatis
praelatis,
princi-
pibus, baronibus, nobilibus, consulibus seu juratis praedietae eivitatis
Prageuuib et aliarum civitatuui regui Bueiuiae, civibus uec nou con-
189
Majestas Carolina.
9.
ambassatoribus civitatis Wratislaviensis, ibidem praeduxit putalem coram eis O rdi nati blice faoiendam, volens eam babere robur perpetuae tirmitatis. banc videlicet: Qiiandocunque ex perniissione divina ipsum dominm regem ab hac vita (quod absit) migrare contigeret, qiiod tunc statím nos seu
siliariis
onm
sentialiter astantibus,
civitas Pragensis ad illastrem principem dominiím Cadomini nostri regis Boemiae primogenitum, marMorav iae, suosque heredes duntaxat, et ad
et praedicta dicti
roliini,
chionem nu
1
II
m
a
1 i
n
m
j
uxta
ord
i
na
t
i
on e
m
p raed
i
c
domini
t i
omnimodc babere debeamus.
nostri regis respectum
regis mandatis, ea qua decet reupientes pro nobis, heredibus et sucoessoribus nostris promittimns bona et sincera fide tirmiter et spondemns, quod quandocunque saepedictum dominm nostriim regem Boemiae deoedere contingerct ab hac vita, ex tunc ad ipsum dominm marchioncm Moraviac hercdesque snos et ad nuUum alinm volnmus babere respectum sibiquc tanquam vcro et legitimo domino
Nos itaqne verentia
ipsius
obedire
domini
nostri
bumiliter
omnia intendere parere
nostro in omnibus et per liter
cam
effectu.
anno et die
obedire
fide-
Datum
ad ordinationem Joannis pertinens.
1350.)
testimonio
etc.
(Pelzel, Carl
(Declaratio
et
literariim.
Harum nostrarum IV.
Caroli
-
Nos judex, jurati notum facimus universis:
Urk.
et
XXV.)
universitas
civium
civitatis
Lothoraeric
Quod pridem ad mandátm serenissimi ac iuviotissinii principis domini nostri gratiosi domini Caroli Romauorum semper Augusti et Boemiae regis nobis communitcr per virm nobilem dominm Russonem dc Luticz regni Boemiae subcamerarium in cousilium convocatis, praefatus dominus Rosso vicc ot nominc praedicti domini nostri gratiosi, nos cum instantia requisivit, ut considcrata antiet
qua regni Boemiae consuctudine dudum laudabiliter obscrvata nec non ordinatione provida, quani clarae
memoriac
illustris
Joannes quondam
princeps
Boemiae
rex,
ac magnificus
dominus,
gcnitor eiusdem domini
dominus nostri,
matura dclibcrationc instituissc dignoscitur, qua ipsc praefatum dominm nostrum Kom. ct Boemiae regem, ])rimogeni tum
suum eiusque heredes
ct
lineám descendentes, ab
succcssorcs, per masculinam ipso in praefato
regno
suo Boemiae
snos heredes ct successores csse constituit, volnit et decrevit, nos ctiam illustri j)rincipi et domino nostro domino Wenceslao, praefati domini nostri Kom, et Boemiae regis primogenito, corporalia joramenta homagii, obedientiae atquc fidclitatis debite praestaremus.
190
Majestae Carolina.
3.
Nos
Boemiae approbatae
igitur praefati regni
laudabiliter
et
observatae consuetndini nec non ordinationi praedictae, quam pracfatns dominus noster doniinus Joannes oliiu Boemiae rex memoriae
pridem
dcbitae tidolitatis obsequiis
instituit, assensum praebere ac obedieutia solita eo fer-
ventius inhaerere aninio deliberato, non
per errorem aut improvidc,
recoleiulae provida delibcratione
voleutos ct
sed omnibus votis communiter acccdentibus, I.
Eidem domino nosto Wence?lao, hujusmodi juramenta non promisimus
poraliter praestitimus ct pracstamus, nec
bona nostra
timns
ct
lide
omni dolo pro nobis.
?inc
bercdibus
dominm dominm
sticcessoribus nostris in perpetnuni, ad praefatum
cor-
et promitet
nostrum
\Vence«laum, in oasu nbi fortassc serenissimum nostrum, genitorem ipsius (quem Deus omuipotens custodire dignetur), ah hac lue migrare contingcret, immcdiatc habere respcctura, sibi(|uc tanquam rcgi Boemiae, nec non vcro legitimo et naturali domino nostro iu omnibus et singulis parcrc ac intenderc et absque onuiis contraditionis, impedimeiiti scu difticnltatis obstaculo íideliter obedire.
Promittenies nihilominus bona nostra íide sine dolo pro heredibus ct successoribus nostris ut praemittitur eadem juramenta oorporalia dc fide, Icgalitate et obedicntia servandis, non extante praefato domino nostro Wenceslao suo primogenito, vel illo II.
nobis,
senioi suornm heredum,
non cxistentc
ipso absque heredibus decedcnte,
III. vel si
quem
fr
a
u
s
t
r
s
i
senioi,
u o
habuerit,
IV.
a n
t
i
1
o deced en
1
t
e,
se
n
i
or
i
e
i
d
c
m
fr
a
t
r
i
s
h e-
redi et sic deranm in antea senioribus fratribusac
seniorm fratrum
senioribus heredibus masculini procedendo continue affuturis.
post
pracstare et corporaliter
Praesentium sub nostrae
Datum festm
sexus
facere perpetuis temporibus
civitatis sigillo testimonio literarum.
Luthomeritz anno D. Jacobi apostoli.
13O
.Tubileo
sabatho
proximo
S.
(Pehel, Karl IV.
—
Urk.
LXIV.)
(Literae Caroli IV.
Karolus Dei gratia
miae
in linea
de siiccessione.
Romanorum
rex
1348)
semper Augustu5
et
Boe-
rex.
Ad
perj)etuani
Iiin.ita
cordi
trorum hDUores
et
roi
nienioriam.
nostio benignilas tina Hdelium
commoda
i;ontinuis
ot
dcvotorum no-
intcnta vigiliis votis ipsorum
annuíTc jugifer nos inducit, (jnoticns posccntium vox est justa; in hoc onim libcralitatis nostrae uon errat intentio, sed regalis sreptri fastigium extollprc snlultritcr arbifratur. San ad nostrae Olsifudinis vcncrabiiis nrchicpiKCopua Pra^íensis, Olomacenwis, Wralislauiersis et
9.
Majestas Carolina.
191
necnon illusttes Johaniies Karinthiae episcopi comesque Tyrolis et Goritiae, germanus noster charissimus, ac Nicolaus Oppaviae et Ratiboriae duces, ceterique praelati, duces, principes, barones, procercs et nobiles regni nostri Boemiae et pertinenLuthomuschelensis
,
tiarum ejusdem, praesentiam acccdentes: nobis humiliter supplicarunt, quasdani litteras Friderici divi Ronianoriim imperatoris electi, nt praedecessoris nostri, nobis per ipsos cxhibitas, quarnm tenor et series seqnitur in haec verba:
(Sequitur privihghmi Friderici II. ab anno dericHs divina favente clcmentia etc. Vid. Codex j.
1212: Frib.
I.
24.)
Nostra confirmarc anctoritatc regia dignarcmnr. I.
Nos utiqne
ronm, procením
et
praefatorinii
praelatorum, ducuni, principiim, ba-
nobilium, quos honoris et felicis status
Romani
regni et Sacri imperii fideles et sollicitos prae ceteris novimus zelatores, ipsumque regnum Boemiae Romani regni niembrum fóre nobilius,
et
supplicatinnibus benignius inclinati,
singula
contenta
confirmamus,
et
in
praefatas litteras, ac
eisdcm, laudamus,
de novo ex erta scientia
giae plenitudine potestatis
praefatis
ratificamns,
omnia
approbamus,
de nostrae Romanae re-
regno, praelatis, ducibus, prin-
oipibus, baronibus, proceribus et nobilibus, ac universitati regni ipsius
pertinentiarum ejnsdem, ad usnm et opus regum Boemiae in perconferimus et donamus, omnem diminutionem et defcctum, si quis in praemissis fuerit, de uberiori dono Majestatis Romanae regiae et plenitudine potestatis reparantes et
petuum danius tenore praesentium,
omnimode et supplentes. II. Verumtamen si
circa contenta in praefatis
imo
clarare.
verius
omne dubium
obscurari
litteris
nonnulli
sensum reprobum deorsitan niterentur, ad tollendum de
calumpniari, aut ea interpretari sinistre, seu
in
obscurnm, quibns dictarum series aspergitur ipsias(iue incolarum status in sincera imperii dilectionis perseveret concordia, et uuitatem in vinculo pacis servet, ac incolae dicti regni biis quae dissidentiae niateria possent esse temporibus profuturis et animarum et corporum
niedio
literarum,
ut regni
vel
Boemiae praeati,
inde nascituris periculis reruniquc dispendiis proventuris soUerti prae-
antequam ordiantur. tam prudentcr quam saliibriter praetamquam íiiansueti terram liereditent et in pacis multitudine delectentur, electi regis Boemiae*) in asu dumtaxat et eventu, quibus de genelogia, progenie, vel semine, aut prosapia regali Boemiae masculus vel fcmeila soperstes legitimus (quod Deus avertat) nullus ventione,
cisis.
onm
*)
„Yolentes ut qu c u mq tic ab ipRÍK III clectUB iifrit, ad nos vel Buccessorefi debito módo recepturus" (Cod. I. 2'J).
Fridrifi II. privilegium Kiil» e. Boemisj ii r«'í;ein
(i.
i
noBtroB accedat, rcgalia
:
i
192
Majestas Carolina.
9.
care contigerit diet habita
ratoris coelectoribus
vaad praelatos, duces, princi-
um regnum,
barones, nobiles ot communitatem
pes,
rium ejusdem.
modm
quemcumque alium
fnerit ori undus vel per
cum nonnulis
regui praefati et pertiuentia-
Roinanorum
regis
Impe-
futuri
ac aliis principibus. qui tunc temporis
nostrae
ipsorumqae pionunciamus, interpredeclaramus rite, juste et le-
Celsitudinis praesentiae assistebant. deliberationc matura,
sáno
decernimus,
digesti consilio, volurans,
tamus et praesentis scripti patrocinio gitime in perpetuum pertinere.
Ipsiusque regis Boemiae electionem in
III.
dictis
et
non
aliis praefatis
nobilibus et commuuitati
dicti
Romanorum
nestra Regis
concedimus,
meliori,.
salubriori et saniori,
quo
i)otest,
IV. Volentes etiam, ut quiconique in regem et successores nostros
sua
a
Romanorum
nobis et successoribus
non obstantibus
regalia recepturus,
factis
ot
editis si
nostris
scientia
electus fuerii,
et iniperatores
módo
ac-
debito et solito
consuetudinibus,
communibus
usibus,
^tatutis, sen edictis
et quae quantum verbum scripta, praeirritajnus, annuUamus, et
cohtrarium quil)uscumque,
in
Boemiae
reges
legibus,
observantiis, juribus municipalibns vel
ad haec ac
erta
dictamquc electionem módo tieri, coutirmamus et
conferiraus et donaraus,
cosdem.
transferiiiins in
cedat.
et eventu prae-
plenitudine ])otestatis, ac ex
damus,
ad nos
asu
dutibus principibus, barouibuš, regni et pertincntiarum ejusdem de
piaelatis,
quas
forent nominatim et de verbo ad
sentibus et inserta, revocamus, cassaraus,
de dieta Romanae regiae plenitudine potestatis decernimus lirmitatis fóre nullius penitus vel momenti.
Dat.
Pragae Anno
Domini
octavo, Indictione Prima,
sirao
———
Millesimo
trecentesimo
Vil. Idus Aprilis,
quadrage-
Regnorum
nostro-
rum anno secundo. Inventarium ejusdem nrchim. de*criptum in Cod. dipl. Mor. V JI. 769.)
(Orig. archivi olim Knrlsteinensis. Cf.
É copiá viaimata Ad
anni 1526
ronst.
ttjpi
XVI. XLV, LVIII, LXIV, LXV, XIX.
(Concessio libertatuin
rejíiio
20. Dec.
et
incolis regni
Boemiae
VMO.)
Johannes dci gratia Boemiae ct Poloniac rox, sacri imperii montes vicarius gencralis, ac Lnccmburgonsis comes, omnibus perpetuum.
citra in
Gb)riae rcgalis culmon attollitur, tempns(iue datnr vitac clicitaii dum rex aniari, non timcii, dcsidcrans, non saevientis
productius,
sed
diligcutis
cium.
potius
Nam dum
in
ipsis in
sulijectorum rcgc,
ct
regi
assumit in
eis,
gubernationc sic
complacet,
ofti-
ex
9.
haiusmodi caritativae
]Maje8ta.s
receptionis
Carolma.
opeiibus
193 pax,
et
ex
pacis totius
boni procedit stabilitate fomentum, et piura illud regis pacifici, quo humanum genus, ut honeste vivat, alterum non laedat, jus suum
unicnique tribuat, inforniatur, decretum ad suum feliciter infelici transgressione abolitum rovocatur effectuni. Quaproptcr nos, qui gubernationi regni Boemiae supenia sumus dispositione praepo-
dudum
sicque deo auxiliante proponimus dirigere quod nil sibi vendicet odium vel favor usurpet illicitus, sed omnia ex caritate composita iuter nos et ipsius rcgni incoias fidei, amoris et dilectionis perpetuac sentiant íiiraitateni. Et siti.
ipso vivere,
in
sic
actus nostros,
ut huius nostri laudabilis deo íaventc eftícaci
bcnigua
et
mittimus obligainus
cL
sentiant
hoc
ad
nos
propositi iidem
prosecutione tidcli
et
i)rogiessuni,
regnicolae in lioc
constanti promissionis
eis
pro-
vinculo
:
Ad
r.
XYI.
I. Quod veuerabileni in Christo patrem dominm Johannem, Pragensem episcopuiu, principem nostrum dilectum, et successores suos. ipsam Pragensem ecclesiam, totnmque clorum, nec non nobiles et terrigcnas, regniquo ipsius populum universum, bona et possessiones ipsorum, in corum conservabimus juribus, et eorum libcrtates, consuetudines, privilegia et jura quaelibet, tam in judicio quam extra judicium firma et illibata servabimus, nec ea immutabimus nec diminucmus in aliquo, sed ea et per nos tcnebimus ct per alios teneri et servari semper ab omnibus immutabiliter laciemus, nec aliquibus, cuiuscuuque conditionis aut status fuerint, hominibus aliqua, quae praedictis juribus, consuetudinibus, privilegiis vel libertatibus pracjudicarc posscnt, privilegia dabimus, imo data ab aliis praescn-
tibus revooamus.
]t ne huius gencralitatis ambiguuui caluinniosae quispiam inigurafionc adhibita in pracdictac nostrae voluntati contrarium et ipsorum rcgiiitolarum odibilcm referát intellcctum eorumdem regnicolarum jura, quae magis dilucidatione et aperta intelligcntia opus habent, per hoc non revocatis nec diminutis aliis, promissa quoque nostra, quae cis super cisdem juribus et quibusdam certis articnlis observandis praestitimus, pracsentis scripti mandaviraus annotatione iiicludi. III. Specialilar enim haec jura regnicolas ipsos ab antiquo haII.
terpretationis
:
deberc praesentibas
buissc ct a nobis ct saccessoribus nostris habere
profitemar:
Ad
yuod
IV.
videlicet
c.
nobiles
XLV. et
tcrrigcnao
nec nob ipsos ad hoc debemus aliqua ratione Jlrotek
:
Codoi
II.
2.
ii)si
non tencntur, quod a (I
compellere,
IH
1
94
9-
Majestas Carolina.
expeditionem procedant aliquam ultra quam metae terranim Boemiae et Moraviae se extendnnt. nisi hoc ab eis. nt ultra meta? ipsas ad expeditionem procedant, nostris possumus precibus vel denariis obtinere sed cum ipsis terris Boemiae et Mora\iac vel earum alteri defendendae vel paciíicandae immiuerct necessitas, ad hoc sivé expeditione, sivé senitio alio opus esset, Boemi et Moravi simul vel divisim, prout bonm et status terrarum ipsarum exegerit, procedere ;
necessario tenebuntur.
V. CoUecta generalis quoque, qnae vulgariter bema dicitur, nec per nos nec per successores nostros reges Boemiae ipsi regno debet imponi vel recipi, nisi in duobus casibns infra scriptis: Ad coronationem videlicet regis, et ad qoamlibet regis filiam maritan' dam. Et tunc coUecta ipsa hoc módo solvctur: Videlicet quilibet laneus vel molendinum super flumen, quotquot rotas habuerit, unnm fertonem argenti, et quilib' t artifex mechanicus de artificio suo, quaelibet tabenia et quodlibet molendinum super rivalm, ctiamsi plures rotas habuerit, unum lotonem argenti, et si argenti usus non faerit, pro fertone XIU, pro lotone lUI grossos Pragenses; de agris autem, qui per laneos distincti non (šunt), de aratro unam fertonem nobis ipsius collectae nomine solverc tenebuntur. Illos autem agros, laneos, artitices, molendinarios et molendina solummodo collectae praedictae subjecta et obnoxia esse dicimus, de quibus dominis eorum census solviter. et (quae non) šunt ipsorum dominoiTim vel servitorum suorum usibus deputata. Si quae autem ex eis vel servitores dominorum ipsorum pro servitio suo tenent, vel ipsi domini pro se colunt, suis vel cnriarum snarum vel bonorum suorum ofticinis vel oticiis vel custodiis deputarunt, dicimus non debere solvi collectam.
—
—
Ad
c.
LVm, LXVn, LXV.
VI. Antiquum etiam regnicolaruni ipsorum jus, quod aliquorum praedecessorum nostrorum regum Boemorum temporibus abolitum et abusu revocatum fuerat, renovantcs, decernimus et in pcrpetua de cetero volumus stabilitatc nianerc, quod <juicuuquc filiis masculis non rclictis dcccsscrit, tiliac supcrstitcs in licreditatc ct bonis paternis succedant. Si autem nec filios iicc íilias habens et nuUa de bonis suis in vita vel in mortc dispositiouc facta dccedat, proxiraiores usque ad quartum consanguincitatis gradm masculiiii vel feminini sexus hercdes in bonis suis omnibus et hcrcditate succedant. Quibus non existcntibus, et legitima bonorum suorum dispositiouc, prout pracmissum est, per deccdentes non facta, ad nos tunc dcmum bona dccedentium taliter devolvantur Et hoc idcm in bonis corum, qui pro delictis suis capitali puniuniur scntcntia, volumus observari; licere antcra volumus omnibus tilionim et tiliarum
9.
Majestas Carolina.
195
posteritate carentibus et capitali, ut dictum est, sententia puuicndis,
de boni> suis in vita
et
in
mote
disponere,
prout corum placuerit
voluntati.
Ad Vil.
genis
regni
auferatur,
XIX.
c.
Ceterum ut omnis, quae de nobis ipsis nobilibus et terriBoemiae possit oriri snspicio vel displicendi materia hanc nobis legem cum adiniplendi necessitate imponimus,
hoc in nobis ct sncccssoribus nostris pcrpetnac obli?;ationis obfirmamus, quod nullum capitaneum, uullum pnrcravium vel oastellauum ia castris nostvis, nullum bcneficiarium vel oíicialem aliquem in Boemia vel Moravia vel in curia nostra ponemus alienigenam, nec bona, possessioncs vel castra vel officia aliqua alienigenis ipsis inperpetnum vel ad tompus dabimus, nec eos hereditare in regno Boemiae aliqualiter admittamus: sed praedicta onniia in Boemos vel in Moravos tantum per nos ita dispensari dcbere decrevimus, quod (nrc) nobis lioere aliud judicamus. VIII. Et ne subrei-at alia, (juod una via sub sincera sollicitudine prohibetur, hoc praedictae nostrae legi vel acquali observationis necessitate adjungimus, quod nullum alienigenam vel extranenm in Boeraia vel Moravia horeditates, castra, possessioncs, bona immobilia vel jura aliqua cmere vel empta retinerc aliqualiter admittemus sed si alicui dc falibus bona huju-modi donata vel legata, vel forte in dotem dominae alicujus de Boemia vel Moravia fucrint assiguata, vel quocunque alio titiilo pervenerint ad cundem, ea a die qua ad cum pervenerint, intra aunum vendere alicui tcrrigcnae teneatut; quod si non fecerit, omnia iiracdicta, quac fuerat assccutus, tunc ad proximiorcs ipsius dominae consanguincos statim post ipsius et
servatione
'
;
terminm
anni
dcvolvantur.
Et quia omnia et singula supradicta terrigcnis ipsis tirma semper volunms et illibata sei"vare proraittimus, quod cum favente domino in regem Bohem iac fucrimus coronati, literas praesentis te:
noris
cum majoribus
s gillatas
duas
septimanas
raittcnius
sigillis
triplicatas ipsi
.
a
die
t
rcgalibus,
coronationis
quibus tunc utcmur,
nostrae
et terrigcnis intra
dare
nullatcnus
ob-
.
(Palacký, Formelbíicher
Jura
nostris
domino episcopo Pragensi
ousutudins
I.
129.)
robili
Bomiae
atque niarhioniitus
Woraviae. (("oiislitiUiu
citra
.luíinnis
regis.
loll.)
.lohaiinos dei gratia Boemiae ct Poloniac Kex, Sacri Imperii montes vicarius gcneralis. ac Luccmburgcnsis Comes, univcrsis
9.
\QQ
Majestas Carolina.
Morauiae fidelibus, quibus notitiam subscriptorum. Ad fastigia sceptrigeri diadematis, diuina disponente clementia, sublimati, ad hoc feruentibus votis intendimus, ut nostri regiminis tempore nostrae dicioni subiectis .libertas optata proveniat, vitentur
Regni Boemiae ac Marchionatus
nosse fuerit opportiinum. salutem
nostri
et
pericula ac a malignorum protecti incursibus quiete sedeant, sedendo quiescant et in pulcritudine pacis, in tabernaculis tiduciae, ac temporalinm requie opulenta, quod tunc salubrius fieri et commodius expediri
credimus, tur
;
si
ins
san
hoc
suum
tribuatur cuilibet et ultra
omneš Regni
attendentes,
nostri
debitum non arteet Morauiae
Boemiae
principes ecclesiasticos et seculares, barones, nobiles, clientes, praedicioni subiectos, pio favoris clericos et universos nostrae latos,
applausu fauorabiliter amplectentes, I.
Quod omnia eorum
jura,
eisdem duximus promittendum
:
consuetudines, quae et quas a no-
stri s habuorunt et habere consueuerunt praedecessoribus, rata habere volumus et tenere et eadem inconvulsa conscruare, necnon quod omnia eorum priuilegia, quae a nostris habent praedecessoribus, volumus nostris coníirmare sigillis.
Praeterea
II.
vt nostri
subiecti vberioris
tiant benivolentiam, promittimus,
quae berná vulgariter dicitur, nisi liberorum nostrorum filiorum ab eis aliquatenus exigemus.
in
nostrae pietatis sen-
steuram vel exactionem nos vxorem ducere contingeret. seu vt nullam
et
íiliarum
coningali
copulatione,
Caeterum, vt nostri Regni regnicolas ad voluntaria prouocepollicemur eisdem, quod numquam alicui alteri quam (Morauo in Morauia) aliquod offioium suppae committemus. IV. Insnper communi voto parentum affectantium successionem suam deuolui ad posteros, clementer assentientes, nolumus quod liberis tiliis ct tiliabus seu fratribus, eorumve filiis inra quartam generationem extantibas, alicuius nostri subditi bona ad nos tamquam vacantia, nisi propter crimen coníiscanda forent, deuoluantur, seu III.
mus
obscquia,
nostro aerario applicentur.
Porro ut suis utilitatibus nostri subditi
V.
quietius
intendant
commodius conquiescant, hanc eis duximus facere graciam speciálem, quod vltra metas Regni nostri Boemiae et Marchionatus Morauiae, ad quorum defcnsionem Principes, Barones, Nobiles Regni nostri Boemiae et Marchionatus Morauiae contra omnem hominem et
nobis assistere tidclitcr promiserunt, pro subiugationc alicuius terrae alienigenae eos inuitos uuUatenus corapellcmus. VI.
casibus
Postremo
superius
cum steuram quae berná
expressis,
quo asu berná etiam iilus quam nnns quatenub exigatur.
in
lumus, vt
nec non
in
est tollenda, fcrto
vulgariter dicitur,
in
coronatione Regis Boemiae, acciperc nos condgerit, no-
argenti do laneo requiratur vel
ali-
9.
Majostas Carolina.
197
nostrae excellentiae fecimus Anno domini Kalendas Julij. Millesimo. CCC". Undecimo, Regnorum nostrorum Anno Primo.
Quae
conimuniri.
(Orig. legia.
—
omnia
et
singula
Datum Bruune
sigillis
XIIIl".
wemhr. in archivo march. Moraviae sub N. 1. inter Privihujus constitutionis in libro domini Ctiborii de
Confirmatio
Cimburk „Kniha Tovaovsk' adjecta versione boemica.)
Ad
const.
XXYII.
circa tabulas terrae, quas Strenuus miles, Cztiborius de domini barones regni Boemiae singulis annis in quatuor temporibus condumtaxat, secundum consuetudinem hactenus approbatam sueverunt aperire ct quae sub clavibus nobilium baronm Benessii de Wartemberg sonimi camerarii (1365), Andreae de Duba judicis (1343 ss.), Stephani prothonotarii terrae Boemiae (1351, 1358 ss.) .
.
.
.
—
stricte
reservatur,
personaliter constitutus,
petebat,
ut sibi imposi-
tionem hereditatis suae de praedictis tabulis extraherem (Formula. Dissertatio
—
commenioranda
:
Franc. Pelzel, Die Majestas Caroliiiae Geschichte der Deutschen in Bohmen. VI. 1867). Dr.
etc.
Fulacký, Foíiitelbiicher II. 248.)
(Mitth.
des Vereins lúr
—
^ád práva zemského.
198
Ordo
judioii terrae.
10.
ád
—
práva zemského.
Hoc liKrarnm
jnrisqiio nionumoiitiim
indicat. Scriptiim antoin est auto aiiimin
Emostus
archiopis.njins
cuntextu jjiiinae iii cpmniemorantur. Arthet} pum qno muio latimiiii exfnipliini
quid
contineat,
ipsa
inscriptio
qno tonipnro Carnlns rox
I.'}')!),
et
ex
judiriornin í-nnsiietudiiif^ sustulorunt ; scriptionis ordalia tanquaiii etiaiii tniu" usitata
ordalia
nain
Hoc
Ordo judicii terrae.
carpiiins
auto anmim
,
latino
l:$G8, qiid
vidptnr
ínissp conscriptuni. juraiuli formulao
anno longae
m
šunt abolitae iCod.II. 2. p. 27), in sermonem li o e est, i c n m translatum nani in horce cxemplo boomico milIa jurisinrandi brevioris notitia deprehenditiir.
Novimns
et
latinm
et
hocmicum exenipluni
m secu n d a e. Antiqnioris scripti cum: enim leritnr dc ordaliis (c
recensioiiis de-
exemplár 1» o e ni ilegitur de verhosa jnrandi lornnila la. i;iGs abolita;; oliielt etiam uf res notissiina commemoratur; sed jam hahet lucos interpolatos, qnod vidctur lactum esse post obitum Caroli rogis, qiii a. 1.S78 mortuus est.
ra u
il)i
coutcxtum ].'J50
rctinuit
suldatis;,
Contextui verboruni latino lilirarius varia glosseniata interposuit: ordalia et longas jurandi formulas jam abolitas esse ait; quid oleb sit, satis certo nescit, Quantum ex cap.l. 19 conjicere licet, et ipse post Canili
mortem est scriptus. Exemplorum manu scriptorum quum latinorum tum bciemicorum
satis
maírna rojjia est illa nunierantur G, haec 14. Latinorum antiqnissinium sedilo XIV perscriptum asservatnr Pragae in codice tabnlaruni indicii aulici; tria e.vempla šunt in biitliotheca universitatis Pragensis (17, E. 4, 1, G. 18, duo in tabulariu civitatis Pragensis. Exemplorum boemicorum 17, E. 17i, emendatissiinum est alteruin eorum, (juac šunt in tabulario civitatis Pragensis. :
„Ordo judicii terrae" primm in lueni cditus est in Anliquissimis monnmoiilis juris Slovenici. auctore Andrea Kncharski. Warsoviao 1838. Contcxtiiiii latinm uiia cum boeniico typis exscribi curavit Palacký in tonm secundo collectionis muminientorum, quae iiiscribitur „Archiv eský." Dissertationes
Palacký
CCM.
I8(;i
Ordo
dem nos debatur.
p.
:
Archiv íeský -JíC— 241. Er.,
II.
Jireek Herm.. Kád
cai)ituni in libris nianuscriptis
ita
reatituere conati sunius,
piiiva
zemského.
mire est pcrturbatus; quem quiargumentm pustulare vi-
ut ipsuni
ád
10.
práva zemského.
199
(Capitulum primm.)
§.
Ktlyžby kto chtél
koho pohnati když jest ten ped úedníky jiné úedníky,
hlavy bratra svého neb jiného
z
k zemskému sudu, ten jeho
pietel
Pražské,
zabif,
toižto
móž
ád
jmá zachovati
pietele
:
Najprvé,
jmá ten den pomnieti,
a pijda
ped
najvyššieho komorníka a
ped
nedlí ot zabitie toho pietele, i jmá jim opovdieti a i)urkrabi Pražs kému, a ka takto „Páni, rate slyšeti, opoviedám Vaší Milosti, že tento pietel mój (pojmenuje jej, a otkud jest byl) jest zabit na pokojné cest_pt toho opoviedám vám (pojmenuje toho, kterýž jej zabil a otkudž jest) hlavu jeho, a proši, dajte mi komorníka, aCby tu hlavu opatil." jmá jemu ukázati toho zabitého, a rány §. Tu i)ojma komorníka, jeho a rúcho zekrvavenó jeho, v kterémž jest zabit; a to všechno rúcho jmá sob ten komorník vzieti i zachovati, aby je mohl v sud ukázati. (Glossa : Áíe cli-Ji ten, ježto pohon'', hezpeen hýti : pive toho 1'oniorníJia ped úedníky, at vyzná ped nimi, což ohledal jest, a rúcho krvavé at pokáze; a to ve dsky zemské kaž poto stalo, a jméno toho komorníka, ptsati, den a léto, kdy Neb kdyžby ten komorník kterýž jest vyznal, znatnoiati kaž. sšel dieve sudu, aneb žeby jeho jmieti nemohl, neb žehy to rúcho krvavé utraceno bylo, aby ped sádem ty dsky ukázal a ísti kázal; to bude mocno, jakoby ten komorník vyznal ped sudem.) kterýchž
dojíti,
ve
dvú
:
;
s
citae alterius amici quis pro capile ratris vel Si Primo, ad teirae judicium, hune proccssum habere debet (juando ipse frater vel amicus ejus occisus est, tuno ideui actor ad §.
voluerit
:
praesentiam beneficiariorum, vicecamcrarii et vicejudicis, sicut citius posset vel potest, accedet, et semper inra duas septimanas candem „Domini, audite, interfectionem et ipsum caput eis notiticet, dicens quia (talis) amicus meus occisus est iu via pacis; vobis notifico qui boc illius caput occisi, et peto, ut detis mihi bedallum terrae, caput conspiciat." §. Quo bedallo recepte, ostendet ei illum occi:
et eandem vesum, et vulnera ejus, vestemque ejns crucntatam 8tem totam, in qua ipse occisus est, idem bedallus pro se reciperedebet et habere, et eandem crucntatanT" vcstem reservare debet, ipsam tempore jiidicii, quaiido refiuisitus fuerit, ostensurus. {(ilossa : Sed si eautus esse vult actor, Ipsum bedallum ad praesentiam beneficiariorum ipsorum ducat, ut cornin ijisl^; la, quue vidit, ;
í
200
1^-
^*^ práva zemského.
recognoscat, ac veatem crnentatam osfendat, et hoc hi terrae fabulís ccnisignari xjrocuret, diem et annunt, quo hnec facta snnt, ponendo. Quia si medio tenipore idnti bedalhis decnleret, vel emn hahtre non posset, aut deperderet vestem eandein, tnnc tempové juicii easdem fabulas in testimonium hujus rei 2)roducet.)
Potom, kdyžhy chtl pohnati, jmá ijrositi, aby jemu dán jenžtoLy pohnal vraha jeho. Kterýžto když po§. žene, jmá vysvditi, když ten den pijde, k kterémuž jest pohnal Tu pak ten den v hodinu dea t(j jmá ve dsky napsáno býti. §. §.
byl komorník,
;
'\
ten jenžto pohoní,
vátu, tociž o poledni,
a puvkrabi Pražsknnu,
jmá opovédieti úednikóm ka „Opo-
že stojí k prvniemu pohonu, a
:
s
Vaší Milosti, že sem pohnal vraha svého, jenž jest zabil mého bratra, (pojmenuje jménem oba), a to chci vésti pede pány s plným jtrávem, i z hlavy, i z penz, v emž tu hlavu pokládám."
viedáni
A í
jmá ve dsky kázati vložiti ob žalob. eníka, Tu zuamenaj, že v zemsJiém sudé jeden na jednoho
ihned dobuda
(Glossa
:
i
niJcdy nemaže dru žalobu znamenáno.) §. Tu pak v
jediné o hlavu, jakož jest již jmá opovdieti opt úednílíóm a purkrabí Pražskému, týmiž slovy, jako dieve. Potom jmá opovdieti v též hodruhý a tetí den po tom roku takéž diny, jakož prvý den opoviedal. §. Po tch tech dnech vezme jiného komorníka, aby Jej pohnal k druliému roku; a to ve dsky A když ten rok druhý pijde, všecky- ty opovdí káže napsati. §. má uiniti, jako na prvniem roce uinil. §. A ihned k tetiemu a posledniemu roku vezme téhož komorníka, jakož byl na prvniem roku, jmá opovieA když ten tetí rok pijde, opt nebo jiného. §. dati v též hodiny, jako na prvniem a na druhém roce. vésti,
liodinu nešporní
s
s
s
^.Ih/**.''*'
s
2.
_
^y
Quo
quandocunque citae voluerit, petet occisorem eundem. §. Quo habito, ipsum bedallum, reum. queiimoniam pro ipso capite, et aliam querimoniam pro pecunia capitali, i^ro qua ipsum caput aestimat, cum termino duarum soptimanarum, vel ampliori, sicut competit, in terrae tabulis praesignet. (Glossa: Et notandum, quod in terrae judicio vnu<ji(((m nnus actor contra unum citátm duas qnerclas potesf sitnul proponere ct easdf-m prosnjui, nisi in prasenll asu.) §. Eodepí termiiio veniente, ipse actor citationem eandem procurabit §,
dari
sibi
publicari gen«;i
vel
facto idem actor,
bedallam,
coram vices
(pii
citabit
coram vicepurgravio PraDeinde hora nona idom actor per se
beneficiariis, et specialitei-ua-?
gerente.
n^
I
h'
r ád
10.
im
ipsis beneficiariis
et
et
repraeseuto
me
pecuniae capitalis,
pro
„domini, fratrem diante."
meum
(talem),
§.
Et iterum
práva zemského.
vicepurgravio (táli)
201 dicens causa capitis
se repraesentabit
hora coram
vobis
in
quibus citavi (talem) reum, qui occidit prosequi eaf.dem causas justitia mehora vesperarum coram eisdem praedicta
et volo
explicando se repraesentabit; item die altera, et die tertia statím post ipsum terminm sequentibas hora prima vel tertia et hora nona ac vesperarum hora se repraesentabit coram eisdem, causas praedictas explicando. (Glossa: Et scimdtim, quod in causa capHis constitui non dehet procurator nec etiatn litigare.) Quibus diebus lapsis, die tertia ultima repraesentatione facta, idem actor alium bedallum recipiet ad citandum, et eundem cum termino secundo ad taljulas iuponet. §. Quo termino secundo veniente, omuia Quibus peractis, iterum praemissa faciet, sicut fecit in prinio. §. bedallum, qui in primo fuit termino, vel alium loco ejus recipiet, et eum cum termino tertio et ultimo ponat ad tabulas. §. Quo veuieute termino, citatione pronunciata, si eadem die judicium non fuerit, idem actor repraesentabit se per omnia eo módo, prout fecit in terminis prioribus praedictis, et ipse citatus in tertio termino ante horám nonam debet se repraesentare.
duobus
3.
Tu ten pohnaný na tetiem roce jmá státi a kdyžby najkomorník a sudí a písa najvyšší s jinými pány šlechtici již sedéli na sád: tehdy ten, jenžto pohoní, stoje ped šraky, jmá sob prositi eníka, a ten jemu jmá dán býti. §. Tu pak ten ník, utieže sé s ním, i bude žalovati a ka: „Pane sudí, tento mne prosí (pojmenuje jej), abych jeho slovo vedl: peješ-li jemu toho i mn?" A když sudí dí „i)eji," tehdy ten eník jmá jemu právo ohraditi, jakž umie najlépe, a jmá prositi, aby jemu pán byl vydán z panóv, jižto sedie na sud, a ten jej jmá nauiti, na které stran jmá státi pede pány, toiž na právej. Potom jmá prositi, aby jim byla dána dva pány, kteráž bysta jmla jim raditi a v ucho šeptati, což k jich právu slušie, uicce je. (Glossa: neh ten j)óvod, jenžto pohoní, ptro vetikú šatosf, že jemu píetel zabít, nemóž dobré pamt^ti jmiet.) Potom jmá ieci: „Prosí ten póvod, a já jeho §. jménem prosím, abychom jméli polovici panóv k svj rad a ku potazu, aby s námi mohli otstúpiti, kdyžby nám jich teba bylo, kteréž bychom vyvolili; viece miením jemu i sob, abych mohl jeho žalobu podlé nauenie panského pro/alovati, a jej do šrankóv vésti, a všecka práva konati, což k tomu sudu píslušie; a kdyžbych jej v em zameškal, neb na kterém slov pochybil, aby mohl ieci „nenie to mé slovo," a mnú nebo jiným eníkem mohl sé opra§.
;
vyšší
e-
202
10.
ád
práva zemského.
a obecn všecko jiné právo jeho i mé jemu miením i sob, což k tejto pi právem pislušie; a prosím pane sudí, aby toho podal na pány, jestli práva dosti ohrazenie, jako sem ohradil jemu i sobe, at to ráí vynésti." §. A když sudí die a páni naleznu: „což si vy-
viti;
mienil jemu i sob s právem, toho jmáte požiti," a ihned jmá jemu pán vydán býti, aby jej nauil, utieže s s jinými pány, kde jmá státi v sranciech, toiž na pravé stran; a jestližeby co ješt nevjnnienil nebo neohradil, móže dobe ohraditi, potieže s s tím pánem.
§.
Si
mus, judcx
^^
^
^
^>v»*''«*'^
^
in
ipso tertio et nltirao termino c.imerarius
notarius
et
cum baronibus
sum-
terrae in pleno judicio prae-
tunc stans actor ante scamna judii^ii, advocatuni ad consilium sibi dari a judice postulabit. §. Quibus ol)tentis et impetratis, praehabitoque consilio, idem advocatus proponet dicens: „Domine judex, iste actor feum et locum unde nominando), qui citavit Ctalem) de (talij loco ftalis) amiri sui pro capite, quem ipse occidit sine jure in via pacis, petivit nie, ut ejus verbum dicerem. si est Qno respondente, „quia favet" tunc idem adde favore vestro." siderint,
Otcv^
autem
:
„Domine judex! ante omnia eidem actori, qni causas proponere intendit contra suum Ctalem) adversarium,
vocatus dicet
natim
et
:
sigillatim
declarando
excipio
(tales)
norai-
munio jus prolocutoris, totum jus suum; et peto,
et
quod pertinet ad causám praesenlm. et ut ei baro (deturj, qui ipsuni actorem informet, in quo loco et in iteoi ut ei dentur duo, qui eí qua parte corani vobis staré debea! et mihi ad aures susurrare debeant, et eum ac me de his, quae ad jus suum in causa praesenti valeant, informare. (Glossa : qum ipse actor non est ad jiraesetís ita honae memoriae et rationis, ob dohrt^m, (lutm hdhrt propter amicum suum, quem amisit.) §. Iteni actur petit et ego peto noraine ejus, ut possit et debeat habere medietatem baronitm, quam elegerit, ad consilium suum, et totiens abire de isto loco ad sua consilia et it^rum redire ad locum suum, quoItem excipio eidem, ut valeam ejus tieus sibi fuerit opportunum, querimoniam coram vobis proponere et eam juxta informationem baronis inter scamna inducere, et omneš alios judiciales actus facere, tamquam verus advocatus, quae ad causám ipsius praeseotem requiruntur. Item excijtio eidem et jus suum munio in bac parte,
r
;
ut
si
ego
eum
iu aliquo
de
jiraemissis
negligerem,
ut
ipse
dicere
non esse verbum suum, et tunc per me iterum vel alium et generaliter advocatum de ipsa negligentia se valeat emendare aliud oiinie jus prolocutorium, quod ad causám praesentem pertinet, exipio eidem, t-t peto, domine judox, ui iletis hoc super barones.
\
valeat,
;
qui de consilio aliorum
.
«4,1 lUM.*^
^
lA
baronm
iioc
W;_|UlLi_^i*fAAL
pro jure inveniat
et prouuntiet.
10.
ád
práva zemského.
203
ipsum jus prolucotorium eidem actori sufticienter sit exceptum seu munitum." §. Qui judex baronem dare debet, qui euiii, in quo loco
si
stae debeat,
de
parte dextra;
et
consilio
cienter munivit; vel his uteris,
cipis,
baronm
alioruni
informabil,
videlicet in
quod ipsum jus prolucotorium suftinon bene munivit, tunc dicet: „ea, quae exaliqua adhuc excipere vis, debes."
etiam dicet, et
si
si
Tu pak pohnaný, stane-li k sudu, jmá sob také eníka Tehdy ten eník jmá ieci, poa ten jemu jmil dán býti. „Tento ottudto, pane sudí, mne prosí, abych jmenuje jej jménem: A když sudí die jeho slovo vedl peješli jemu toho i mn?" §.
prositi,
;
tehdy eník jmá jenm právo ohraditi, i pána prositi, aby na které stran jmá státi, a všeho práva ohrazenie jmá jej nauil, uiniti, jako jest druhé strany eník uinil, všecko zvlášt vymienije. na které §. Tu jemu jmá pán také dán býti, aby jej nauil, stran jmá státi, toiž na levej. A když jemu všecko právo ohradí, a sudí jemu die: „Což si s právem vymienil, toho jmáš požívati." „peji,"'
4.
Tunc
§.
ipse citatus similiter prolocutorem petere debet,
prolocutor dicet: .,Domine judex!
huc
iste,
qui est per
(taleni)
qui
acturem
volens suam ostendere innoc(Mitiam verbum ejns proponerem, si est ad hoc favor vester." Quo dicente, „quod si': excipiet ei omne jus prolocutoris, et petet informari, in quo loco et in qua parte staré debeat, et alia petet omnia et excipiet sigillatim et nominatim, quae
pro
capite
(talis)
coram
vobis,
petivit
et excepit
qua
citatus,
ut
advocatus partis adversae. {Glosí^a : Quiu si aliprnrm/saiš sifiiUdtim not} J)^^'>t/', sed (Ticcrd : „ego
(Ir
fíidon
petivit,
2>f'fo,
fjuac /})Sr
et protcfitíintc
dirio uti
de hoc
^H-tivit,^''
Í2)so
iion
actor<\
vominando: hoie difrudentr cisdem non rxj)r('ssis in ju-
non deberet ipse
reus.) §. Quibus peractis, baro datus per judicem, in quo loco et in qua parte staré debeat, videlicet in sinistra, eundem citátm informabit, et si bene vel male exoepit et
munivit
ipsum jus prolocutoris
dicet,
prout
dixit
advocato actoris.
5. §. A když obe stran proti sob staneta: tehda eník póvodóv jmá ieci: „Pane sudí! již-li mohu žalobu vésti?" (pojmenuje toho póvoda). §. A kdy/ sudí die „již": tehdy ten eník jmá ieci: ,.Páni! ratež slyšeti na též právo ohrazenie: tento ottudto žaluje
"yjti,^;,» -j
""''" '
z-
^ u~-
10-
204
í^ád práva zemského.
na tohoto ottudto (pojmenuje oba), že jest zabil bratra jeho (pojmenuje jeho, otkud jest b)i) na pokojné cest bezprávné; pakliby toho pel, chce na ukázati svým životem na jeho život, jakž jemu páni za právo vynesu.^
Quibus hinc inde propositis atqae
§.
eet:
„Domine judex! quaero a
vobis,
dictis,
si
actoris proponere, et per hoc hosti ejus
replicando et
nec
expressm
repetendo
istius
cum eo appropinquaie, non per
prolocutoris
jus
super baronem,
detis
et peto,
;
advocatns actoris di-
possum querimouiam rae prius
exceptum
qui hoc inveniat,
si
Qui baro hoc fieri potest sine praejudicio juris actoris ejusdem/' ad hoc datus dicere debet, quia „potest." §. Tunc idem advocatus di„Domiue judex! placeat audire, quia Henricus de (táli) loco cet: conqueritur super Petrm de (táli) loco, quia occidit Johanem fratrem ejus carnalem, de (táli) loco quondam dictum, sine jure in quod si hoc negaret, hoc in eura probare vult cum vita via pacis sua super vitam ejus, sicut eum barones et jus terrae inforraabunt." ;
6.
Tehda
otpovd tehda
eník
pohnaného
jmá
ieci:
uiniti na též právo ohrazenie?"
eník
pohnaného jmá otázati:
A
„kdy
„Pane sudí, preješ-li když sudí die ^ peji*' :
sé to zabitie stalo?"
6.
Et tunc prolocutor bí
ei
toris.
loqui liceat,
citati
similiter
petet
ac requiret a judice, prolocu-
sine replicatione ampliori praedicti juris
Deinde idem prolocutor
citati
quaeret
ab
actore,
„quando
praedicta occisio facta sit?"
7.
Tehda jmenuje, kdy
eník
s
póvodóv jmá ieci: tohoto léta, tento den, (popo kterém neb ped kterým svátkem).
je to stalo,
7.
Tunc advocatus tenebitur,
stm
actoris,
quia (táli) auno,
(taloj.
et
deliberatione die (táli)
facta,
ibi
proxima ante
statim dicere vel post fe-
10.
ád
práva zemského.
205
8.
eník A když
pohnaného jmá otázati: „jest-li to úedníkóm úedníci vyznají, že jest: tehda eník pohnaného jmá otázati póvoda jmá-li komorníka, jenžto tu hlavu opatroval? §. Tu komorník jmá vyznati, co jest vidl, a rúcho krvavé pokázat). §. Pakliby toho komorníka nebylo, ani toho rúcha tehda póvod jmá dsky pokázati, a když pokáze, tehda na tom má dosti býti, jakoby komorníka i rúcho pokáza!.
Potom
§.
V
opoviedáno
:
:
8.
Deinde idem prolociitor
§.
citati quacret,
.,si
hoc
sit beneficiariis
notificatnm?" Quibus respondentibus, quod sit notificatum, idem prolocutor qiiaerct, si ipse actor habeat bedallum retro se, qui conspexit
illud
bedallum ille
caput,
statim
referát,
pro debet
quo quaestio haberc juxta
quia fuit in conspectione
sit.
se,
§.
ct
Tunc
actor
eundem
producere eundem,
illius capitis
(táli)
ut
die et (fali)
(concordando) in eo cum dieto actoris competcnter, et idem debet ibi exhibere vestcm cruentatíím, quam circa Illud caput in signum hujus rei recepit, ut dictum est supra, §. Si vero actor ipse eundem bedallum non habet cum vest praedicta, tunc procuret tabulas legi super articulo praedicto, et tantumdem tabulae valebunt in eo caso, sicut ipse bedallus fateretur. anno,
bedallus
Tu pak eník pohnaného jmá
požádati, aby žalobu slyšel bud-li s dsky s žalobu eníkovu dliti, že to úedníci shledají tehda pohnaný prázden jmá býti pohonu i té viny. §. Pakliby dsky se žalobu nedlily, a to úedníci shledali tehdy jmá otpovédieti. anebo nevinen sé k správ a k nevin zdvihaje, anebo sé §.
z
A
desk.
:
s
:
poznaje,
že jest to musil uiniti,
vota svého,
a to chce pokázati,
His pracmissis
brán jakž
s
jeho
násilí,
a
jemu právo a páni
brán
ži-
naleznu.
mandabit Icgi tabulas, volens auEt si ipsae tabulae discordant a querimonia per partem adversam proposita, tunc declararc tene^tur eandrm discordiam ot si ia fuerit, et beneficiarii diccnt idem, quia §.
ipse reus
dire qucrimoniam de tabulis.
;
discordant;
tunc ipse citatus absolvetur ab instantia actoris. §. Si vero non fuerit hujusmodi discordia acfa, vel si non uerit declaratA; tunc idem citatus ad querimoniam respondebit, aut eam omnino,
|
iwJ^^
206 si
eo
If*-
est innocens,
hoc
fec-i,
frci
volo probare,
^d
negando, aut per initium
qnemadmodum
práva zemského.
si
culpabilis
est,
„quidquid in
dicet:
defendeiido vitam nieani
ejus,
jus terrae et barones
me
;
et
hoc
informabunt."
10.
A
když páni potaz naleznu a vynesu, že by jmli o to setehdy ob stran již nejmáta nikam v radu otstúpiti. „Pane sudí! tento §. Tehdy eník póvodóv juiá ieci: ottudto prosí, aby jemu dán byl i)án, jenžby jej nauil, kterak jmá k svému vrahu pistúpiti, a kterak jmá v šranky vjiti, kterú noh naped, a kterú potom, a na kterm jmá kolen pokleknuti ped vámi, a v kteim miest, a ktciú ruku jmá klín své sukn držeti, a kterak jmá ieci dievc ncžby tím klínem svóho vraha udeil, a kolikrát jmá udeiti, a doku jmá kleeti, a kdy jmá povstati, a kdy by jml z šrankóv vystúpiti. §.
dati a životem pokázati
:
10.
Et
§.
tunc barones invenient, quod pro eo duellare debent: eisdem litigantibus ad consilia nec alias reccdere liTunc advocatus aetoris dicet: ,.I)ominc judcx! iste actor si
tunc aramodo cebit.
§.
qui eum inormet, qualiter hosti suo hic appropinquare debeat, et quomodo scampna iugrcdi dcbcat, quo pede ante et quo post gressum facere debeat, quod genu flcctere et quod tenere recte coram vobis, et in quo loco debeat, qua manu et quam plicam reciperc et tenere. ct quo módo diccre, ante quam cum lioste suo ipsam plicam percutiat, et qualiter ac quotiens cum ipsa plica percutiet, ct postca quam diu ibi flexo genu manerc et quando surgere debeat, et quando licitum sit ci oxire dc scampnis eisdem." petit,
ut detur sibi baro,
citato
11
Potom eník pojnianlio jmá ieci: „tento pohnaný (poprosí, pane sudí, aby jemu jmenuje jej;, chce svú nevinu pokázati, byl dán pán, jcnžtoby jej nauil, kterakby jmél vstúpiti v šranky," i též uiniti, jako jest první eník prosil. i
11 I)(indc
ci
proiocutoi'
ipsius
litati
dicet:
„doniine
suam innocentiam (oslendcre) cnpions forani baro detur, qui eum instruat. qualiter et quando
citatus
judex!
vr)l)is,
pti'
isto tit
ipsa s<'amna in-
10.
gredi debeat," tim,
quae
et
petivit
petat
R4d práva zemského.
207
omnia quae ad jus suum pertinent,
sigilla-
actoris prolocutor.
12. jest vydán póvodu, jmá nad hlas ieci: do srankóv vstúpiti, jmáš pravú noh naped krociti a levú i)Otom; a když ped pány pijdeš, jmáš na pravém más pravú ruku s pravé strany za klín sukni vzieti, kolene pokleknuti, i jmás držeti, dokudž nekáži páni tím klínem svého vraha udeiti."
Tehdy
pán,
kdyžf
„Slyšiž!
ježto
káži
i
12.
Tunc .,Audi
!
baro
quia
datiis
quando
omnibus audieniibus, dicet aclori: scamna intrare debes, pede
actori,
tibi
inandabitur,
item ílectere debes tuo dexto antc et pcile sinistro post gradiendo genu dextrum et non sinistrum item plicam partis tuae dextrae in marním tuam dextram rccipies et tenebis, non percutiendo, donec inventum et mandátm tibi fuerit, quando percutcre debeas." ;
;
13.
Potom pán, kterýž bude vydán pohnanému, jmA nad hlas ieci: „Slyš! kdyžC káži v šranky vstúpiti, jmáš levú noh naped vkroili a pravú potom; a když pijdeš pede pány, jmáš na levé koleno pokleknuti i jmáš sé ujieti levú ruku za klín z levé strany ;
držiž a nebij, ani
vstávaj,
dokudž nebude kázáno.'' 13.
„Audi
Deinde baro datus citato, dicet quod quando mandabitur tibi, !
nistro antc et dcxtro i)Ost gradiendo,
similiter
audicutibus omnibus
scamna, pede tuo flcctes(iue genu sinistrum
intrabis
:
si-
et
non dextrum, plicamtpic partis tuae sinistrae in manum tuam sinistram recipicns tenebis, et non percuties nec surgos abinde, doncc tibi
fuerit
mandátm." 14.
Tehdy eník pvodóv otiežc, a ka: „Pane sudí! již-li §. móže póvod vstúpiti v šranky?'' Tehdy sudí die „vstup!" A když :
pijde pede pány, a klekne, klín sukn s pravé strany v pravú ruku vezme: teluly eník pohnatiébo takéž otiežo. a ka: „Pane sudí! poniavadž j»óvod již jest v sranciech, již-Ii móže polinanv také v sranky vstúpiti!" §, A když sudí die: .,již" a když již na své i
;
208
10.
miesto
s
strany
klín
ád
strany pijde,
levé
sukn
práva zemského. a na levé koleno poklekne,
v levú ruku vezme,
a
s
levé
oba hotova budeta: aby jej nauil, kterak jniá
že již
eník
póvodóv žádati bude pána, dieve nežby klínem udeil svého vraha. A eník také pohnaného bude prositi pána, aby jej nauil, kterak jmá ieci, dieve než svým klínem proti póvodovi udeí. tehdy ieci,
14.
Tuno prolocutor aotoris quaeret, si jam licet actori scampna jam informatus. Tuno baro dicet, quod ingrediatur. Deinde quaeret similiter prolocutor citati, dicens, cx quo actor jam intravit, an licct etiam citato ingredi scamna cadem? Tunc baro dicet, quod etiam ingrediatur. §. Demum advocatus actoris quaeret, si liceat jam actori tlcctcre genu suum ct baro dicet, quod sic. Tunc prolocutor citati similiter quaeret, (si) citato liceat etiam flectere genu et baro similiter diccrc debet, quia licet. Et tunc ea, quae per ipsos barones mandata ac invcnta šunt, ipsi litigantes §.
ingredi, sicut est
;
;
mox facere debent. §. Deinde advocatus actoris quaeret, si liceat actori plicam suam ad nianum recipere ct citati prolocutor hoc idem si;
Et postquam plicas ipsas jam tenuerint, tunc adpetet dari sibi baronem, qui ipsum actorcm iustruat, qua-
militer ([uacret.
vocatus actor liter
s
§.
ante(iuam cum plica percutiet; et pars adversa ad idem faciendum baro sibi detur.
dicere debeat.
similiter petet,
ut
15.
Tu pán daný póvodovi nad hlas die: „takto jmáš ieci: ("nebo kterak jemu jméno djí) slyš! pravím, žes mój vrah, neb si zabil Jana (neb kterak jemu jméno djí) bratra mého vlastnieho odtudto (pojmenuje), na pokojné cest bezprávn; a to chci §.
ty
Pete
m
právo zemské a páni mým životem na tvój život, jakž nauie." §. Tehdy pán vydaný pohnanému nad hlas die: „Ty jmáš ieci k póvodovi slyš Jene neb Jakube jakož mi vinu dáváš, bych já zabil bratra tvého Petra nebo Václava nkdy eeného ottud. na tiem jsem tob nevinen, a to chci pokápokojné cesfc bezprávn zati mým životem na tvój život, jakž mi právo zemské a páni naleznu." pokázati
:
!
:
15. §.
Petre!
Et tu
sic
es
baro datus dicet actori: „tu dices ad citátm: audi meus hoslis, quia occidisti Johanncm fratrem
verus
roeum carnaloni (juondam de (táli) luco, in via pacis sine jurc, hoc volo probare in to cum vita mea super vitam tuam, prout
ct
me
10.
jo? terrae
et
ád
práva zemského.
barones informabunt."
citátm: „tu dice? sic actori inculpas. quod occidissem Johannem ipsura
dam de et
hoc
§.
209
Deinde baro
dicet ad de quo me oarnalem quoncitati
audi tu Heurice!
:
fratrem tuuni sinejure in via pacis, in eo non sum tibi culpabilis; volo probare, sicut mibi jas terrae et. barones invenerint."
táli looo,
16 §.
a raiesto
Tu jmáta ukázáno
zaruiti, býti,
aby
se
bila
o životy;
a jmá jima deii
jakož jest obyej a právo, kdež páni naleznu. 16.
(Desideratur.)
17 §.
Pakli jest proti žalob
uiniti pro jeho poátek,
brán
poznal s, a svého života"
ka:
sem
„to
m.usil
tehdy ihned klíny v hromadu tikrát udeiti jmáta: a oba buta pilná, abysta upiemo udeila proti sob, by žádný nechybil. §. A kdyžby páni shlédli, na kterémžby sešlo, žeby práv neudeil tenby svú pi ztratil. §. Ale kdyžby oba p^^áv udeila, žeby páni pochválili: tehdy eník póvodóv jmá sudielio otázati póvod móž vstáti a z šrankóv již-li vyjíti? Tehdy ten pán, jenžto mu vydán k nauení, jmá jemu rieci: „vyjdi, již je as." §. A takéž eník pohnaného jmá otázati, již-li :
s
:
:
móž
vstáti a z
srankóv vyjíti; tu pán jemu vydaný jmá ieci „vyjdi." 17.
vero culpabilis est prout ad querimoniam respondit, tunc „qnidquid eci, hoc per ejus initÍHm feci, defendendo vitam meam" et lunc statim ipsas plicas insimul percutere debent. §.
Si
dicere dehet:
;
cum
ter tíingendo directe ipsas plicas
gantium
caveat,
ne
tardet
aut
nianibus. §. Uterquc ipsorum
dubitet
manuni aut plicam
liti-
alterius
percutiendo, quia directe se tangere debent;
et si alíquis ex eis in eo erraret, perderet ipsam causám. facto advocatus actoris §. Quo qnaeret a judice, si liceat actori jam surgerc et dc scamnis cxire? Et hoc idem baro invenire debet, quia jam licct. §. Et similiter prolocutor citati acere* debet.
—
18. §.
proti
Tu
sobe
Jlr*«*k
sudí
jmá jim rok a potom
pisahati, ;
Codez U.
3.
položiti, a
se bíti.
miesto tikázati, §.
A
když
ten
kde jmáta rok
14
pi,jde,
a
10.
220
ád
práva zemského.
tehda póvod, hotov jsa k bitv, jmá
naped
pnsieci, jakž
jemu páni
rotu vydadí. A když by tu písahu zmátl, tehdy by svú pi ztratil. tehdy pohnaný, hotov jsa takó k bitv, §. Pakliby pisahaje prosel Pakliby písahu zmátl, tehdy by tu j^má pisahati za svú nevinu. prošel: tehdy se ihned jniáta bíti bez pakliby A ztratil. pi i život odnie, jedno v sukniech a v nohaviciech, s memi a za štíty :
v šranciech jim pipravených, jako jest obyej.
18.
Tunc judex eis terminm ad jurandum contra se et ad §. duellandum debet assignare. §. Quo termino veniente, actor prius jurabit in cruce, prout mforraatus fuerit; et si jurando non proSi vero procedet, §. cesserit, tunc perdet ipsam causám capitis. tunc citatus
similiter
sine
armis,
jurare
debet pro sua innocentia,
sicut
fuerit
processit in juramento, tunc dnellare debent statim solummodo in tunicis et caligis, cum clypcis et gladiis
informatus. Et
si
aptis in circulo eis ad
hoc deputato,
sicut talium requirit consuetudo.
19.
Tuto znamenaj, že za starodávna tento ád byl jest, kdyžby poneopravil, žeby ztratil i pi i hlavu. hnaný písahu zmátl, a po tetí Proti tomu z ])iezni páni sú byli nalezli jednomu za nebožce Ciesae, že pro tu písahu nejma ihned sat býti, ale že jest svií pi ztratil, a ten póvod jmá získaná jmieti. Ale miesto stétie tento pohnaný jmá dán
s
býti do vného žaláe, aby jeho purkrabie Pražský clioval až do 6mrti. slušie; a pakliby purkrabie Pražský byl jeho pietel pirojakož na královi a pánóni zemzený, tehda jmá dán býti do jiiié vazby, kdežby slušie, dokudžby král ským zdálo, a tu jmá chován býti, jakož na a páni zemští jeho neviny neoptali úpln, aneb dokudžtby ten póvod a jeho pietelé jemu té viny neotpustili, a za krále a pánóv neprosili, aby byl
vzn
s
vzn
propuštn. 19.
se
Si autem idcm citatus jurando non proccsserit, et ter jussus non emendaíverit (Glossa: sicut semel hoc factum fuít in fa-
vorem parUs, ut
niidivi),
tunc perdet cai>ut ipso facto.
Sed multoít audiri dicere contra hoc, qiiod per crrorem jummenfi non meretít^r quis ipf^o facto decollari, sed cnuxam ttive litem ipsam mo.r Et perdet, et pse actor contra ipsum procedet, sicut requirit ordo juris. nota clossulam, ot eandem invenerunt barones jtro jure, quod si ipse citatus jurando non processerit, tinic statim caijtivari debet et aj»ud piutrravium Í'raiíensem detineri in carcere pei7)etu(t. Si autem amicus ipsius purgravii fuerit, tunc servabitur in carceribus, ul)i domiuo regi et hanudims videbitur exjKMlire lam diu, donec ipsi ref,'i el liarouibus de ejus iiniocentia consfiterit, aut ipse acfor et
autem
re-;
et
ainici
ejus supplifaveriiit,
ut diniidcrrtur.
Imrnnes rotrnovenul euiu tore imioccntcm, uiir
diniitti
Si
dcbc.
10.
ád
pravá zemského.
211
aut (si) ipse actor et ejus amici pro eo supplicaverint regi et baronibus ut dimitteretur, et tunc talis dimitti debet.
20.
A kdyžby z
s
obú uesinl který bíti tlieve uež v šranky aby jemu i>otaz dali s purkrabí Pražským; kterýžto purkrabie jmci jej bezpeiT"provoditi ti míle ot hradu Pražského, tak aby mohl utéci ped násilím svých nepátel §. Ale kdyžby již v šrauky oba vesla, a poala bíti, a kdyžby nkterý z nich §.
tú
vejde,
jmá
prositi páiióv,
ustal,
jmá
žádati otpoinutie,
:
s
n
a v tom
jmá
Tu
uslyšán býti.
pur-
aby pes ten žádný na idrnhého nesahal až za hodinu; kterýžto sochor dva úedníky, toižto komorník a sudí jmáta držeti; a kterýžby jeho žádal, aby hotov byl až do tetice k otpoinutí, a vždy za hodinu. ^ "/»-axX.*w/4"/Z
jmá mezi
krabie Pražský
vložiti
sochor,
^- ^5
'
20.
autem ex ipsis litigantibus duellare non praesumens, reantequam circulum ingressus est, petet consilium cedere voluerit i|ui purchravius eum cum omni sibi dari cum purchravio Pragensi; securitate conducere a castro Pragensi per tria milliaria debet, ita quod ipse conductus evadere valeat manus inimici. §. Si autem circulum ingressi duellare coeperiut, et aliquis-ex cis essus pausare Si
Sj.
:
voluerit
:
petet falangam inter se et adversailnm poni,
ad horám
sabit
;
quam falangam duo
beneííciarii,
ct
sic
pau-
vicccamerarius
vicejudex, tenere et petenti exhiberc debent in instauti per
tes
et
vices.
21.
A kdyžby jeden drulif^ho pemohl: tehdy jej jmá svú ruku a hlavu jemu mezi nohy vložiti Hecby s královu volí a s panským povolením bylo mezi nimi lepsie zjednáno). §. A kdyžby jej síal, §.
stieti,
tehdy jmá pokleknuti luKjfednom kolen a podkovati králi a pánóm z pravého práva, a dva halée naií vložiti, a tmi jej oferovati. A tak svítzí nad ním a právo obdrží v tej pi. (G/osm: A to jemu jmá ve dskj/ vnit/,
piietf^t
ticmstit.
l'aklibji kto toho mstil,
tenhy ztratit život
i
sbo-
žie, li Krátocf, Milosti i ke všeW' pánóm, a uikdtj by on ani jeho dti tiejmli by práva zemského užívati.)
21. §.
debet,
et
giis fuerit riis
Ef qui nlium superaverit, eundem decapitare manu propria capul cjus inter pedes projicore fnisi aliud de favore reordinafum). ^, Quo decapitato, flexo genu regi ct beneficiadebet de justitia, duos denarios super eum offerendo.
regratiari
14*
,^
jO-LJy*
10-
212
Rád práva zemského. 22.
Tato znamenaj, když by pak ten pohuaný nesml práva nebo který rok zmeškal, k sudu nebo k bitv tehdy ihned tomu póvodu jmá býti dáno za právo stane, a on dá památné. z té hlavy i z tch penz hlavních, §. Tu pak když koli chce póvod, s ním jm & vžieti komorníka, aby napomanul pohnaného, aby smluvil v šesti nedléch. A když tch šest nedl mine, a on s ním uesmlnví, jmá to ve dsky vložiti, a jiného komorníka poslati, A když druhých šest s ním smluvil opt v šesti nedléch. aby s ním nesmluví, opt to jmá ve dsky vložiti, nedl mine, a on s nim a vzieti tetieho komorníka, aby jej opt napomanul, aby smluvil v šesti nedléch v posledních. (A to napomínánie komorníci jmajl uiniti v jeho domu ped eledí, a trhem provolati v mst, tch osmnádste nedlí k kterémuž najblíž pisedí). §. A když tehda ten póvod má vzieti mine. a to ve dsky bude znamenáno jednoho úedníka a jednoho komorníka, a ti jej mají vzvésti na Jdédiny pohnaného, jakož jest obyej. §. A ihned ten póvod s jedním komorníkem bude panovati na tch ddinách,'*" jakož jest obyej. tehdy tomu pó§. A když opanuje, a to Ve dsky bude znamenáno vodu má dán býti úedník, aby jemu othádal ddin pohnaného to vše v tch penzích hlfwnich, a úadu tolikž. §. Pak když s pvodem i s úedníky: tehdy ten dokoná, a pohnaný M|mluví póvod, kdežby koliv^ nalezl pohnaného, má jej jieti nebo zabiti, a prokole jemu stehn, i má jej k ocasu koskému za nohy pivánic s nho rúcha nesvláe, i vléci jej pod Pražsku šibenici. zati, aby jej ohledal. I Uiá to opovédieti úedníkóm, a komorníka vzieti, A když to komorník «vyzná, má to ve dsky vložiti, a žádný toho mstíti. (Glossa 1.: Tuto znamenaj, že itn pohimný, když bif byl §.
dostáti,
:
s
s
s
s
s
—
:
:
s
s
své ženy oddané nalezen, a ona jej objala, anebo avým ruchem pikryla, že ot nie nemá vzat lyýli, ani které žalosti trpti. A taki^kdyéby byl u hrobu svatého Václava v Pražském
u
anebo ped královu esku, také tu nemá vzat býti, ale po: A znamenaj, že o hlavu ani póvod ani pohnaný nemaž ipádnVio porunúka uiniti micslo sebe.) kostele,
koje požiti.) (Glossa 2.
22.
'
in aliqno tcrminoruni praedictorum §. Cetcrum si ipsc citatus non comparuerit,<^nt litigando vel duellando causám eandem perdiderit <|uoqu() modoVMuiic actori i»rf> jurc dari dobet pro ipso tapite
et
pecunia
cajiitali
pracdicta. et ipse dabif
memoriales.
íj.
Et tan-
dem
quandocunque voluerit idem' actor, petct dari sibi brdallum. qui ipsuni citátm raonebit, ut infra scx_ septimanas continuas a die moiiihonis pro capite ipso^^t pro pecunTa capilali eadem
•1
c
ád
10.
concordet. Quibus
práva zemského.
213'
alium bedallum ad idem
septimanis lapsis,
fa-
e
iterum tertiuni bedallum récipíet, ut moneat (Et ipsuin citátm pro concordia infi-a sex septimanas, ut supra. haec monitio per ipsos bedallos tieri debet in domicilio ipsius ítati, et per fora debet proclaiuari.) §. Quibus monitiouibus factis, octodecim septimanis elapsis, ipse actor per beneficiarium uuum et bedallum super bereditatem ipsius citati more solito in pecunia capitali praedicta iuduci debet,<ét beneficium tantumdenD §. Et deinde ipse actor in ipsa hereditate inducta cum bedallo, juxta consuetudinemjuris, poterit dominari. §. Et post lioc eadem hereditas tacienduni recipiet
"^
;
actori j^o pecunia capitali eadem et Quibus monitiouibus praemissis, et ipsis octodecim septimanis transactis, idem actor, ubicunque eundem citátm repererit, oapere et iuterficere potest, cum auxilio cujuscunqué; et sic interfectum, tibiis ejus perforatis, ligatumque per pedes ejus ad caudam equi, in nuUo eo peuitus spoliato, ad popravám Pragensem justitiariam vel batibulum deducet, hoc beneficiariis Pragensibus notiticando, et bedallo tcrrae osteudendo eundem. (Glossa :
xa r i debet beneficiariis
bereditarie
ipsi
tantumdem.
Circa quod nvtmiduni in
causa
cum
capitis,
?
§.
quod idem citatus, condempnatus jam uxorem siiam propriani et leyitimam,
est,
circa
hrachia ampleocatus fuerit vel fíímbria ejus teciis^ vel molestari aliqucditer poí ipsum actorem nec per quempyiam alium non dehet. Quidam V(M dicimt, quod etiam circa sepulchrum heati Wenceslai in ecclesia Fragensi, et coram. regina Boemiáe., si fuerit inventus ob reverentiam ipsorum, idem citatus non debet perturbari quoquo módo.) ^;er ejus
capi,
interfici
,
*
23. Ale kdyžby fióvod 'kobo jiného z hlavních penz pohnal, nežli jenžto jest jeho pietelc zabil: všecen týž á^ v sud máta jmieti, jakož jest svrchu popsán; jediné kterýž chce z nich nebo oba móžeta poruníka mieti, a miesto sebe k bitv vydati; i máta sé bíti kyji a za štíty, až jeden druhého i pemóž, a tak pi obdrží. toho,
23. actor contra aliquem pecunia agere voluerit, omuem processum judicii ipse actor et citatus habere debent, qui est conscriptus supra in causa capitis praedicta; praeter quod ipsi ambo litigantes suos zastupcie, i. e. commissarios suos ad duellandum, si (jnis eorum voluerit, habere potest; qui duoilabunt cum ba-
Et
alium
sciendum
praeter
cnlis et
est:
quod
interfectorem
si
pro
praedictus
capitali
clypeis tantum se rautuo verberantes.
214
10.
ád
práva zemshého.
24.
kdyžby kto let nemaje, z hlavy otcovy neb kterého §. Viece, má se ve dsky sirotkem psáti, jiného pietele chtl koho pohoniti :
a eník jeho uinil tehdy
má jemu pohnán}'
:
sirotcie
má
právo
otázati,
ohraditi.
§.
Pakliby toho ne-
to jeho
„jestli
slovo,
co/ jest
kdyžby ekH ^^est": tehdy" pohnaný, prá„Pane sudí! jde proti osvéde to úredníkóm, má ieci: vem jako muž, protož se mnú má konati jako muž, ale ne jako sirotek, neb jest jemu neohradil práva sirotieho." Tu jemu páni
jeho
eník
ohradil?"
A
mn
nemá užívati sirotieho práva. §. A pakliby jemu ohraprávo sirotcie, tehdy kdyby ml vst upiti do šrankóv, a klín v ruku vzieti i udeiti proti pohnanému tehdy nióž kterýžkoli ml pietel jeho vstúpiti a zaíi súd vésti až do bitvy. §. A kdyžb} a štít drže, a ten bíti, tehdy ten sirotek má státi ped šranky, za s jeho pietel má ten a štít vzieti z jeho ruku, i bíti vrahem až do skonánie, jakož svrchu psáno jest. mají nalézti, že dil
:
s
me
s
me
24. §, Si quis, annos legitimos aetatis suae nondum habens, aliquem pro capite patris sui, vel matris, vel alicujus amici sui propinqui citae voluerit, in ip<4r causa procedeudo isemper nominet et scribat et advocatus ijtsins orpliani. quando litigabit. in 36 esse orphanum judicio excipiet et muniet ipsi actori jus Drphanile. §. Quod si non fa„si ejus verbum sit. quod ceret, tunc citatus requirens ab actore, „procedit dixit ejus advocatus contra eum," dicet aJ~l)eneficiarios ecce contra me in causa capitis tamquam vir et aetatem virilem habens, non jus orphanilc excipiens, nec nominaus orphanum ipsum; unde si procedetur amplius in causa hac ipsa, non debet uti jure orphanili, nec procedere contra mo sicut oiphanus. sed tamquam ut pro vir aetatem habens.'* Et hoc sibi per barones inveniri debet eo careat jure orphanili. §. Si vero per ipsum advocatum suum ipse actor sit munitus, tempore, quo vult .scamna judicii intrare et plicas percutere debet cum citato. pro eodcni orphano amicu> suus quicunque intrare poterit et procedere in causa uscjuc ad duellum. §, Eo vero duellare volentc, idem amicus, vel alius quicumqae, de manu orphani gladium et clypeum reciitere potest, et pro eodem orphano ;
:
contra
suum adversarium
lícíte
duellare.
25 Když rovný rovného podlé urozenie, toižto pán pána, vládyka vládyku z hlavy i)ohoní, všeho tého> rádu, jako svrchu psán jest, máta požívali, i máta se bíti s mei i se štíty.
Ú
^DW
'^•^>f:r,if *0^'iAJ^
10.
ád
fi^
práva zemsftého!
2t5
25.
Notaiidum
si
:
pai-
geuere pro
in
i)areni
capite
acl
judiciuni
duellare cuin gladiis et clypeis debent.
citaverit,
26.
A pakliby
toiž vládyka šlechtice, pohnal z hlavy: své právo ped žalobu, drieve nežby uaíi žaloba vyšla, aneb jemu jeho i^ník to vymienil, a ka: „kdyžby pišlo na bitie, bíti se s ním nechce, neb jest uižšieho urozenie, nežli on" tehdy ten pohnaný svú nevinu má pokázati písahu na kíži sám sedmý se zmatkem a kdyžby všickni prošli, má prázden býti; a pakliby jediný zmátl, tehda tu pi ztratí. §. Ale kdyžby sob pótoho práva nevymienil ped žalobu, má i jest s ním biti, vod menšieho urozenie; a ta bitva má jíti týmž ádem, jako svrchu psáno stojí. §.
kdyžby
nižší vyššieho,
pohnaný
ten
ohradil
:
;
a
s
26.
autem minus
§. Si
idem
alium magniticum no-
nobilis, id est vladyka,
id est šlechciczonem magnificum,
bilem,
pro
capite citaverit,
et
si
antequam ad querimoniam respondit, nolens duellare, excipit jus suum muniendo et dicendo „si in causa hac procedetur ulterius, ut uti debeam jure meo, quia cum actore meo ipso, tamquam minore me in genere, duellare non debeo" tunc idem citatus, suam innocentiam paigando, metseptimus jurare debet. §. Si vero hoc non exripiet, nec munivit in hoc jus suum, antequam ad quericitatus,
:
:
moniam
respondit, ut praedicitor: tunc tenetur
nobilitate sua
cum
actore duellare,
quamvis maguifica non obstante.
27. §.
nechtl
A
pakliby výše urozený menšieh osobo pohnal
bíti
s
s
svým
vrahem
:
tehdy
z
hlavy, a
má jemu oník
kdyžby
vymieniti
ped žalobu jeho urozenie; teiida má sám sedmý pisahati na kíži, jako svrchu psáno jest. §. A pakliby pohnaný nechtl pisahati, boje s, by nezmátl písahy má žádati bitvy s póvodem, a jtóvod s ním musí bíti, anebo jej propustiti; {Glossa : nho msmi-li sé
s
:
bíti s níže
urozeným, také jeho nemá pohoniti.) 27.
^. Si
vero ipse nobilia magnificus minus nobilem, vel alium quemse, pro capite citaverit, et nolens duellare cum
cunque inferiorem
216
ád
10.
citato,
excipiet jus suae
citatus
contra
práva zemského.
cupiens
praescriptum,
nobilitatis
eum metseptimus
Et
se expurget; §.
ší
ut
ipse
ipse citatas
consentire nohierit, oportebit ipsum actorem duellare cum citato eodem. non obstante exceptione et munitione praedirta. (Glossa: qui si non praesuNiit cum minore duellare, ntc tiun citae debeai.)
28.
/ -
Kdyžby méšténín nebo
sedlák, kterého šlechtice uebo vládyku kdyžby pohnaný své právo ohradil a vymienil ped žalobu, že s s ním bíti nechce sám sedmy má pisahati na kíži, jako svrchu psáno jest. '
pohnal
z
a
hlavy,
:
28.
Item
aliqnem nobilem pro capite citaquerimouiam, uollens duellare, suae nobilitatis jus, ut praemissum est, uiuniverit: tuno metseptimus contra eundem actorem tenetur se purgare. verit,
et
si
civis
si
idem
aut
rusticub
citatus aute
29.
A
mštnín
pakliby
sedláka pohnal
:
máta
s
velikými, neb jsta oba jednoho rádu chlapského. ot
starodávna ustaveno^ ie k
tej
bíti
kyji a
s
(Glossa: a
bitv nemáta
meóv
užívati.)
^^
29. Si
autem
civis
rusticum pro capite citaverit
eodem ordine šunt
quia in
simul,
stity
to jest
constituti.
:
debenl
duellare
[Glossa:
Et juxta
antiijUd Jura cum baculis et clifpeis parvis, quos hasliferi deferunt, duellabaut ; )umc autem duellare debent cum yladiis et
magnis
clypeis, sicat sujienuy;
t-si
f^xpressum.)
30.
Kdyžby
žena,
majíc svého mu/e. koho z hlavy pohonila
pohuan\ má svi nevinu jako svrchu psáno jest.
pokázati
na
kíži
pisahaje
sám
:
tehda seduiý,
30.
Item
si
mulier, habeus
capite citaverit
:
idem
gabit per juraiuentum.
maritum suum legitimum, aliquem pro contra eindem metseptimus se pur-
citatus
ád
10.
práva zemského.
217
31. Paklibj panna, ježto sé muže (ue)otpovdla, koho z hlavy pota má užívati práva sirotieho, aby její pietel kterýžkolivék mohl súd vésti až do bitvy s jejím vrahem týmž ádem, jako svrchu
hnala
:
psáno
stojí.
31.
quae non renuntiavit ducere marituln,
Si vero domicella,
quem pro
capite
citaverit
:
eodem debet
jure
orphauili,
uti
ali-
?2n.f'
prout
supra est expressm.
32.
A
§.
mužovy
uému
pakliby vdova koho sob rovného v urození pohnala z hlavy má tiem ádem proti [lohnakterého svého pietele
nelj
'^
'P^'
jako muž.
§.
» -^
A
když sé s ním bude bíti, tehdy fen pohnaný má v dole vykopaném státi až po pás s merem a se štítem velikým, A ona má a v tom dole obraceti se, jakž raóže, a brániti jí. také býti s meem a se štítem v šranciech v okrúhlých k tomu pipravených. A on z dolu, ani ona ze šrankóv nemá vyníti, dokudžby jeden druhého nepeinohl. Pakliby z nich který vyšel, teuby své právo ztratil. §. A panna v osranádsti létech, nebo starší, ^kdyžby chtéla tak s svým vrahem bíti sé, téhož má práva požívati. jíti,
H>
.
:
s
,^
J^
^
f^^^^^y^^U -mevii^-j
32. Item
§.
iti sui
vel
§. Si
liter:
cingulum
si
vidua aliquem, párem
alterius amici citaverit: vir
cum
idem
in
genere
citatus fuerit, tunc
idem
niagno
gladio et clypeo
sibi,
pro capite ma-
cum
duellare teuetur vir in
locari
citato ta-
fovea usque ad
debet,
et in
eadem
adrice ipsa cum gladio et clypeo consimili contra eum dimicante, ea dc circulo ad hoc ci deputato nuUatenus cxeunte. §. Si autem virgo (domicella) octodecira annorum senox, quae renuntiavit marito, pro capite aliquem citaverit, fovea ambiens,
eodem jure
se debet defendere,
potiri
debet,
sicut vidua praescripta,
(Capitulum
secundum.)
33. §.
(^átkem
ddiny
Kdyžby k to koho zabil,
a zbožic jeho
ped králm liyl-liby
tu
nemá ztraceno
nebo ped sudem plným svým popopaden, má ihned sat býti. ale býti.
§.
akliby
ten vrah tu nebyl
(l-^.V
J
^pJM-i'
IfC 218
10.
ád
prává zemského.
kdyžby král eský nebo úedníci Pražští popadeu, a ottud utekl na svú písahu vzali, že sú to vidli, ježto jej zabil, o tu hlavu nemá žádný pohon býti, ale ten, jenžto má o tu hlavo právo státi, má to vyznánic ve dsky vložiti, a na jeho ddiny i na právo vésti plnVin ádem, jako svrchu jisáno jest, jakoby na plným sudem dovedl. §. A o tu hlavu mezi nimi nemóž smlúva býti bez k^álo^7 vole :
anebo jeho hofmistra.
u_^,
33. §.
ram
Nota
:
Si quis in praesentia regis, aut
coram
judicio) in judicio pleno
proprio initio aliquem occiderit.
et
(in
beneliciarii?
statim
ibi
consilio pleno co-
(Pragensibus),
fuerití::;Vel
suo
poste^de-<^>
prehensQs tunc statim deoapitari 'debet, sed res et hereditates soas perdere ipso facto uon debet. §. Si vero idem interfector abinde evabeneliciarii Pragenses dixerint, et serit, et hoc idem D. Rex vel super juramcntum eorum receperint, eis plenarie id constare, videtunc pro táli capite interHcet quia (talis) illud crimen commisit sed talis, qni pro eodem capite agere fecto nuUa citatio íieri debet contra ipsum interfectorem procedat usque ad vel citae debebat, :
w
'
:
;
mortem, tamquam contra devictum in causa capitis obtenta, per omnia eo processu et módo, prout in tractatu de capite est expressm. §. Et pro táli capite inter ipsos actorera et reum nulla compositio aut concordia fieri debet sine spcciali consensu I). Regis. aut, eo abseute. sine consensu capitanei regni, ipsius
34.
Kdyžby kto vyššieho rodu ot nižšieho pohnán z hlavy, a na ten nemá sfat býti, ale sám nebo který pomocník zmátl hlavu složiti podlé šacovánie a nálezu úedníkóv Pražských,
§.
písaze
má
tu
:
toiž najvyššieho komorníka, sudieho, písaíe a purkrabie Pi-ažského; ^^kteížto všickni s panskú rad mají hlavu tu satovati podlé svých písah. §. Pakliby o to snduviti nemohli: tehdy král nebo jeho hof-
s
mistr' býti
má
je peslyšeti;
a kteréjž
druhá strana, a na tom
má
stran pivolí, toho
má
poslušná
ostati. * (p^,^,^.^.
34.
Item si major in genere contra minorcm pro capite citatus per se vel per testes suos jurando non processerit talis citatus non perdet cajiut suuni ipso facto, sed pro capite interfecti satisfacere debet actori juxta adinvenfinnem sen (axationem beneticiariorum Pragensium. videlicet summi camerarii, judicis. purclu*avii Pragensis et notarii terrae; qui beueticiaiii de consilio baronm §.
in judicio,
:
Cr ád
10.
(
..,...,.
CáMÁ-
ií
práva zemského.
219
terrae taxabunt illud caput juxta eoruiii juramenta. §. Si vero ipsi beiieticiarii in co non possent iu unum convenire, sed divisi fuerint partes plures
in
quaiii
:
tunc
partem accesserit,
dominus rex vel ejus capitaneus regni, ad ejusdem partis dieto et taxationi stari debet.
.^
"
,
'^''
35.
Kdyžby rovný rovnéran i)odlé urozenie ped králem neb ped plným sudem (^1 poliek, a s tiem popaden byl: telidy ten, jemužto dán poliíek, má jemu dáti zase dva, v každé líce jeden, a pstí v nos. Pakliby vtší nižšiemu dal, tociž šlechtic vládyce, neb vládyka chlapu tehdy takéž mu má dáti zase dva, a pstí v nos. :
3& iu praesentia regis aut coram judicio Pragensi par alapam dederit tunc statím idera percussus eidem , percutienti cum suo palmo unam alapam ad utramque maxillam et^^^^íi' cum pugno ad nasum unam plagam dare debet. Si vero magnifice tunc idem nobilis, i. e. šlechtic, vladykoni aut civi alapam dederit percutiens duas alapas et unam percussionem ad nasum ab eodem percusso, ut praemissum est. debet rustinere.
Item
si
pari in genere
:
:
36.
kdyžby nižsi vysšiemu dal. tociž vládyka šlechtici, nebo a sedlák vládyce, poliek, a tu popaden byl: má jemu uata ruka býti, a potom máta zaruiti, aby žádný pomsty nehledal. Ale
mštnín
36. Si
vero vladyka šlechticzoni aut civis vladykoni vel šlechticzoni tunc eidom jtorcutienti manus mox debet
alapam daie praesumserit amputari, tidejussoria
:
deinde inter ipsos percutientem et percussum cautio sufficiens ponatur, qnod de cetero se non debeant pro
et
eo perturbíire.
37. I.
a
tu
aby
i.ip
Vd
-'-
kdyžby chlap vládyce nebo šlechtici sml poliek dáti, na milost otsúzen býti popaden byl má jemu s hrdlem
Ale
i
:
z
iifcho
uinil, což se
jemu
líbí.
>jv»
220
^O-
^^^ práva zemského. 37.
autem
Si
ribus
rusticus,
alapizaverit:
se
e.
i.
tuuc
aliquem ex praedictis superiode eodem rustico fa-
chlap,
idem
alapizatus
cere debet, prout sibi videbitur expedire.
38. §. Kdyžby kto ped králem nebo ped plným sudem meem nebo nožem drnbého do krve ranil, bu nižší nebo vyšší tehdy hned má jemu ruka uata býti. §. Pakliby ten ranný ot tej rány umel tehdy :
:
ten,
ktož
jest
jej
ranil,
má
též
trpti,
jakož
psáno
jest svrchu
o vražedlníciech.
38. §. Si autem quispiam suo proprio initio coram rege aut beneficio tunc Pragensi alium gladio aut cultello non lethaliter vulneraverit eidem percutienti mauus illa, qua percussit, mox debet amputari. §. Si tunc idem vulnerans vero ab eodem vulnere idem mortuus fuerit :
:
sustinere debet ea, quae superius de talibus interfectoribus šunt expressa.
39.
A
kdyžby ten, jenžto koho zabil nebo ranil ped králem nebo sudem, ottud utekl má po všech krajích ve všech mktož pod stech provolán býti s tú vinu, aby jeho ižádný lovk, korunu esku sluší, nechoval, bu markrab, arcibiskup neb pán, aneb jiný kterýžkolivk lovk, až do šesti nedl. §. Pakliby kto nevda té viny do nho, jej pijal, má napomanut býti, aby jeho otbyl v druhých šesti nedléch. §. A kdyžby jej pes to uapomanutie choval: kdyby tch šest nedlí minulu, má lakéž provolán b)ti, že a má k nmu pomsta jest ztracenec proti králi i proti všie zemi býti s pomocí vbie ubce, a ddiny jeho všecky, cožby jich jml, mají tomu bitému pisúzeny býti, aby je držal a jich požíval, dokudžby mu sé dosti ueodestalo. §.
ped plným
:
;
39. §.
Si quis
autem coram rege aut coram beneficio alium percu-
et infra sex septimanas a die poenas jam dictas iiolucrit bustiuere: tuncuifra alias sex septimanas in omnibus pro\inciis regni per fora denundebet bannitus pro táli excessu ita quod eundem bannitum tiari nuUus humiuum ad coronam regui Boemiae pertiueus cujuscuuque sta-
tiens,
ipsius
ut est dictum, abinde evaserit,
excessus
;
10.
ád
práva zemského.
2Ž1
praeeminentiae vel conditionis fuerit, sivé sit rex, sivé princeps, archiepiscopus vel episcopus, aut alius princeps regni, aut baro, talem banuitum non debeant aliqualiter acceptare vel fovere. §. Si autem aliquis eundem scrvaverit, ipsuni ignorans fóre bannitum: tunc idem, postquam super eo monitus fuerit, eundem infra sex septimanas a se diniittat. §. Si vero talis servans eundem bannitura contumaciter de cetero servare voluerit: tunc idem pro inimico etjpro hoste publico ipsius regis et totius terrae debet reputari et haberi, et contra eundem per psm regem et oranes terrigenas procedatur, tamquam hostem et publicum inimicum procedi est conhereditatesque ipsius assignari debent eideni. qui injuriam suetum passus est eandem. per ipsum tenendae et habendae, donec sibi de injuriis hujnsmodi fuerit satisfactum. tus,
(marchio).
i
;
40.
mst
Pakliby ten ztracenec na hrad, neb v kterém králov, provoláme zachován byl, bez králevy vole tehdy proti tomu hradu a purkrabí, neb proti tomu mstu, mají páni se vší obcí vstáti, jako proti zevným nepátelóm, a jich nábytky k té poteb a k nákladem bráti tak dlúho, dokudžby toho výpovdníka jim nevydali. §. A pakliby toho hradu neb toho msta mocí dobyli: eskému králi jich ddiny mají postúpeny býti; ale ddiny toho purkrabie, kteréžby vlastnic byly, tomu rannému mají pisúzeny býti, aby je držal, dokudžby mu sé dosti neodestalo. §.
pes
to
:
40. vero ipse bannitus in castro regali aut in civitate regali, servalus fuerit tunc contra talem civitatem, aut purchravium ijt^ius castri, per barones terrae et omneš terrigenas procedatui- tamquam contra alios terrigenas iniinicos, in bonis §. Si
sine
voluntatc regia,
ipsius civitatis et castri
:
rcs
mobilcs tantummodo pro eorum rxpensis
recipiendo tam diu,
donec ipsum bannitum a se duxerint dimittendum. §. Hereditatesqucipsius civitatis ct castri, si expugnatae fuerint, ad ipsum regem pertinere debcbunt; purcliravii vero praedicti hereditates propriae ad illum, qui injuriam passus est, ut praemittitur, devolvcntur, nisi idem purchiavius pucnas pracdictas solus obedieuter voluerit sustincrc.
41.
s
Pakliby kto obžalován byl, by jej (;hoval, a on k tomu nemá pokázati ped králem, neb ped úedníky Piažskými, v seti nedelóch sám jedno za to pisáhna bez zmatku.
znal: svú nevinu
222
10.
Bád práva zemského. 41.
Si quis vero de hoc accnsatus dixerit, se eundem non servasse hoc a die ejusdem accusationis infra VI septimanas coram rege aut beneficio Pragensi debet osteudere, et se purgare per proprium jnraraentum sine cespitatione qualibet. :
42. §.
Pakli by král oesky toho ztracencc cbtél chovati, tehdy vsichui
aby jich i)iáva nerušil, a ou je má uslytehdy všecka obec toho hradu neb toho msta, kdežby chován byl, luá dobývati, a když dobudu, mají k tomu ztraccnci pomstu uiniti a nábytky pobrati uež ddiny vždycky k království mají zóstati.
zemené mají jeho
prositi,
Pakli by jich neuslysal.
šeti.
;
%.
(Druhý obyej jest) : Kdyžby jich král nechtl zemené nemají jemu služby ani žádnélio ádu
tehdy
uslyšeti,
dokudz by toho ztracencc choval a jim jeho nevydal. A pakli by který pán tomu králi pes to anebo jej sám choval; anebo jiného ztracencc neb zlodje pes otsúzenie panské všichni
choval
tech
:
má
zem
vypovédien býti, a své ddiny aby rozprodal ve i A mají jej vsickni práva byl otsúzen. korun slušejí, za svého nepietele jmieti.
z
a jich obce
létech,
eské
ktož k
initi,
42. §. Si
autem rcx ipse eundem bannilum servarc
tunc
voloerit,
terrigenae ipsum regem petere dcbent, ut eos circa haec statuta con-
servare debeat.
Si
V(
ro ipse rcx eos in eo non audicrit,
non debcnt,
terrigenae in ncgotiis suis cidem regi astare
tunc ipsi ncc obli-
Si quis douec eundem a se duxerit dimittcndum. regi tunc apponcret in aliquo vel iuvaret, rcputari inimicus lionio debet ab omnibus tcrrigenis et
gantur, tam diu,
vero
dominorum cidem
tunc
talis
haberi similitcr
tamquam
(Alia versto): tunc
voluerit,
nere
Si
hostis,
autem
ipse
rex
eundem bannitum servare
teirigenac ipsum rcgcm rogarc debent,
non debeat nec
tucri,
conservare. In eo ipse rex dehet cos cxaudirc. Et
tunc prim» civitatem expugnari per terrigcnas.
dirct,
noluerit cos cxaudire, regi astare doxí-rit
ipsiim
te-
castruni,
vel
—
ij.
ii)si
Alii
aulcni
terrigenae
si
talis
uiii
dicunt, in
cos non exau-
debet
scrvatur, ijuod
si
rex
negotiis suis eidem
non debcant, nec obligantur, tam diu, quousque eundem a sc. Si quis vero dominorum eidem regi tunc
diiiiittcndiim
apponcret debet ab
quam
tunc
ut
sed potius eos circa hacc statuta debeat
in
aliquo vel juvaret
omni})US
hostis.
tcrrigenis
:
tunc
tali'^
supradictis
et
reputari
haberi
iiiiqnus
similitcr
homo tam-
10.
ád
práva zemského.
223
ÍCapitulum tertium.) 43. oblúpil, a on z toho chtl pohouajprvé po tom lúpeži dieve dvú nedli, neb posledn ve dvú nedli, má ten lúpež opovdieti úednikóm Pi'ažskýra, toiž najvyššimu komorníku a sudiemu, a ka takto: „na
Kdyžby kto koho na cest
tento
niti,
ád má
cest
tejto
na
zachovati
:
sem, a íoho mám škodu velikú; toho pohoniti." A má to ve dsky den jest oblúpen.
pokojnej "oblúpen
to vám opoviedám, že myslím znamenati, které léto, ktei'ý
z
43. Casus
Petrus spoliavit Johannem
:
in via
pacis
siné jure,
et
recepit vestes et promptos denarios ct equos suos, qui se extendunt
Undc si idem valore ad X marcas argenti minus uno lotone. Johannes ipsam causám in figura judicii prosequi voluerit, utatur hoc processu primo illud danmum, quod sibi illatum est, infra duas septiraanas a die illati damni per spolium, beneliciariis czudae, ad quam citae intendit, videlicet vicecamerario ct viccjudici, signiíicare „Domini mihi damuum spoliationis illatum procuret, sic dicendo vobis signitico, ut tempore suo, quo pro quo citaro intendo est, vos super co requisitos habuero, illud mihi recognosccre velitis." in
:
!
:
;
4U^
44. §.
Potom má komorníka
má pohnán
rýž
a by ho
doma
býti.
A
nebylo. §.
svolaje trhem, a
lid
§.
má
prositi,
ten
ten pólion
to
osvditi
r.''
aby pohnal toho lúpežníka, kte-
komorník má
A
O-e.'.
jej
pohnati
má opovdieti
dvma
ped
v naj bližším
konšeloma v tom
eledí,
mst, mst,
44.
Hoc
apud ipsum, qui dislribnit minores camerarios sivé ipsum bedallum terrac petat et recipiat ad citandum, et eundem,* quem citae voluerit, cum^ querimonia integra, vel signo i])siu8 querimoniac,* cum ipso bedallo ct tenidno quatuor scptimanarnni, vel ultra nsíjue ad sex septimanas tantum, ad terrae tabulas imiionat. §. Tunc idem bedallus, si ipse citatus residet in provincia iVagensi, {ter se ct solus. ant(! Iioram nonam vel nonae cita§.
bedallos
bit
;
si
facto,
terrae,
vero
in
alia provincia residet
micilinni
suum,
:
tunc
cum
bedallo terrae illius
rcdet, ambo simul vonientcs ad doco vocato ad se. si domi fucrit. vel si non fupi^it,
provinciae, in (|ua ipse citatus
224
10-
^d
práva zemského.
tone corara familia ejus, citabunt, dicentes ut compareat Pragae cotermino hora consueta, id est rara beneficio Pragensi in praedicto ante raeiidiem, praedicto actori ad objecta respouurus. §. Siuiiliter
oppido proxime adjaceuti, ubi ipse citatus vel cousueverunt. in foro publice populo conipsum etianv j udici et duobus juratis ejnsdem loci signieornra testiraoniura super eo, si opus fuerit, implorando.
in eivitate
facient
vel
6ui honiines forum vi>itare
vocato;
id
ficando,
et
45.
A
§.
se
když žaloba projde, lúpež
ten
jest
má povdti.
stal.
Tehda
které
stane-li léto
pohnaný
má
a
má
pohnaný, který
otázati,
den.
to
jestli
kdy póvod jemn
otázati,
a
úedníkóm
dvú nedlí, A když to úedníci vyznají, že jest, tehdy pohnaný má žádati,' aby dsky teny A budli sé v kterém slov dsky dliti s žalobu, tehdy má byly. prázden póhonu|býti pakliby s nedlily dsky s žalobu, tehdy má óípbvdieti, že je?! nevinen. §. A má jim rok položen býti ku píoba opovdla na ten rok, když budu zvoniti k prime. saze, aby A který/by se neopovdl, ten by svú píi ztratil paklibyšta s §. oba opovdla, tehdy vejdúc do káply, má póvod naped pisahati, nebo jiný za. kohožby na žalob jmenoval; a zmátl-liby písahu, pakliby prošel, tehdy pohnaný má tehdy pohnaný bude prázden sám tetí pisahati sám za nevinu, a dva zachovalá zeraeníny, ježto máta na ddinách, za oistu. §. A kdyžby všickni prošli a nezmátli písahy, tehdy pohnaný má prázden býti; pakliby který zmátl, nebo pohnaný nestál, tehdy póvodu má dáno býti za právo stáné. opovédieno
jistém
v
asu
ve
;
s
:
;
:
45.
Quo termino veniente, iidem bodalli, eandem coram benoficio
§.
nibus, citationem
tenentes baculos in mapronniitiabunt,
dicentes.
ipsum citátm ad instantiam ip>ius actoris ad dieni hodirrnam citaTunc idem actor coram subcamerario, vicejudice et notario, visse. ceterisquc beneííciariis omnibus, qucrimoniam suam per se vel per advocatum suum proponet. §. Qui citatus, si praesens fuerit, consilio petito vel praehabito, dicet, qnidquid ei vidcbitur, contra causám eandem et si cvadere per ijtsa sua dieta non poterit, tunc quaeret ab actore, quando iljud damnum sit commissum? qui actor tenctur Dcindo ri diccre annum et diem certum, quando id sit factum. ;
quaeret a beneficio, si
id
hoc
damnum ipsi
tur tabulae."
larum tenor
hoc
scilicet
a
vicccamerario
et
vicejudice tantam,
certum tempns cis cxstiterit notiticatum? et si fatebuntur, esse factum, deinde idem citatus dicet: „leganinfra
Tunc notarius tabulas in
allegavcrit,
una dictionc
vcj
Icget; ct
si
discrepaverif
tunc statím {inais^,
tabu-
idem «itatus cam>ai actoris reputabitur eadem.
pluribus dictiouibiis.
cf
/Via
10.
ád
'^ t^h *^
práva zemského.
225
vero in nullo ipsa querimonia a tabulis dise.repabit tuuc idem contitebitur se esse culpabilem, aut ^ totaliter denegabit. Deinde eisdeni partibus terminus ad juranduni assignatur, in quo
§. Si
:
citatus §.
au
termino ipsae partes infra tempus, quo ad primam horám pulsatur. in castro Pragensi coram ipsis beneficiariis se significando nominando comparebunt. Fiuito vero pulsu eodeni, capellam ad boc deputatam ingredientur et tunc idem actor per se vel per alium, quem cirea ipsam suam qucrimoniam ad hoc nominavit, prout per vicejudicem vel alium ad hoc deputatum ter informatus fuerit, jurabit, super crucem ponendo digitos suos; et si primo vel secundo jurando non processerit, vel de cruce levaverit manum suam, dicetur eidem „cmenda te" et si se non cmendaverit, tunc causám eandem pcrdidit iii ipso facto. §. Si autem processerit: tunc citatus similiter jurare debet; et si processerit in ipso juramento, tunc idem citatus duos alios idoneos viros ducet, et eos ad tabulas imponere debet/ qui jurabunt, quilibet eorum per s&', prout informatus fuerit, dicendo sic: ,,quidquid ipse citatus juravit, hoc est juramentám verum et non falsum; sic me Deus adjuvet et omneš sancti." tunc idem citatus absolvetur a causa ipso facto §. Et si processerint si vero non i)rocesserint, vel ipse citatus non comparuerit in aliquo terminorum praedictorum, vel alio módo perdiderit causám eandem quocunque módo tunc eidem actori datur pro jure obtento, et ipse dat memoriales. . j^,^ „.»",* ;
;
0-^ •
i^\
:
;
:
46.
úmluvu, aby s §. Pak po dvú nedlí pohnanému má dáti ním smluviH §. A kdyžby s s ním nesmluvil tehdy má jemu dán býti úedník, aby jej mocna uinil jeho dédin v téj suram pes
:
nz, jakož jest pohonil z nich, a úedníkóm tolikéž. A to má opovdieno býti okolním súsedóni jeho, že jej mocna iní jeho právem i svým úadem tch všech užitkóv lidí, což k tem ddinám slušie i
a kteížby lidé nechtli hovati, a bráti se
jeho
pijeti za svého pána,
pec do dvú
;
mají se vyst-
nedlí.
46 Postea idem actor, quandocunque voluerit, non illum qui in sed alium bedallum petet et mittet, ut moneat citátm, quatenus cum eo concordet super praemissa obtcnta causa. fecerit: ex tunc idem actor per bcnctuiaiium Pra§. Qnod si non gensera unum ad id deputatum, ct per anum bedallum terrae, non illum, qui in monitione fuerit, sed per alium, super hereditatem illius citati induci debet; videlicet pro praedictis docem marcis §.
citatione fuit,
J
1
r
eío k
:
Codoi
II.
2.
15
6
i-
226
ád
10.
minus lotone,
práva zemského.
de redditibus, quos idem citatus habet in beremarcas argenti annui, ot beneficio tanturadem. cenassignando. Si vero redditus erti invonti ibi non fuerint: tunc de bereditate sua ad araturam pertinente cum curia et aliis pertiditate sua,
sibi
l\'o
sm
nentiis suis ad sufficientiam praedictae pecuniae titulo obligationis verae debebit assignari. Praeterea iideni beneficiarius et bedallus dicent incolis hereditatis, super qua fit inductio „significamns vobis, quia (talisj actor contra (bunc) citátm obtinuit jus sunm, et pro eo hanc facimus inductionem: unde auctoritate officii nostri vobis mandanius. quatenus vos eidem actori mox repraesentetis, et taraquam vero domino vcstro cum omnibus juribu- pareatis. aut infra duas :
septimanas a die bodierno
cum
alias
lionis
rébus
et
vestris
vos
vias trahatis.''
44.
A
minule
dv
nedli,
póvod
jedním komordobytek bera na técli ddinácli v svých nákladiecb a což vezme, toho má dáti pravú polovici úredníkóm, a sob drubú polovici zachovati. A to panovánie móž dvakrát uiniti, toiž dv nedli po svatém Jií, a dvé nedli po svatém Havle. r^ r,M,.^ /'•' '^^' ^, flv.<«"ífXi kdyžl)}'
tebdy
níkem má na tcli ddinácli panovati,
kon
s
a
;
47.
Quod
si
praefatus actor
pro
non
quia idem
€0,
fecerit
cum
:
tunc clapsis duabus septimauis praedictis,
bedallo eodem, qui scit meliits,
fuit in
uli indiu it\
inductione, (G/ossa vel
rum
:
alio bedallo
eadem inducta lioreditate poterit licite dopecudes tantummodo recipiendo pro culpis et ceusibus, expensis et imjtensis; et horum sic receptorum medietas beneficiariis debet, et alia medietas ad ipsum actorem pertinebit. (Glossa : Et sic jnxta antiquam consnetudinrm jjost duas septimanas semper poterat fieri domi)iatio eadem: nunc autem fit tantum per duas vices in anno^^hedaUis tamen mutatis.f^^ sibi
a beneficio dato,
minari,
in
equos, pecora,
i
48.
A dán o
kdyžby ten rok minul a býti
tch ddin
za jeho
šest
nedl: tehdy jemu má o t háv žalob položených,
summu ])enz
poítajíc za deset hiven jednu hivnu platu úronieho.
10.
ád
práva zemského.
227
48.
Qno redibus,
aiino lapso,
hereditas
eidem
praedicta
actori,
per
vel
eo non exstante,
beneficiariuni,
videlicet
snis
he-
vicecame-
rarium cum bedallo, hereditarie taxa r debet, et beneficiariis tantummodo pro ipsis X marcis una marca taiitum annui census. i
49.
A když jemu othádáno bude, tehdy ješt po dvú nedlí s jedniem komorníkem má to othádánie opanovati. A kdyžby pohnaný do tú dvú nedlí s ním nesmluvil i s úedníky, tehdy z tch dédin móž uiniti což chce, jako z svých vlastních ddických.
s
49. Post eandemque taxationem ipse actor vel sui heredes cum camerario adhuc semel debebit, ut praedictum est, 'dominari; post hoc vero de ipsa hereditate idem actor et beneficiarii disponent,
tamquam de
re propria,
prout
videbitur expedire.
eis
50.
Et
similiter in
censuuni,'^
causis factis per rapiuam.
procedetur per omnia,
nt
furtum,
sublatiouera
superius est expressm.
(Capitulum quartum.) 51.
Kdyžby tento
poln
ád
kto
z
zachovati:
násile nonieho koho chtl pohoniti, Když mu s to násile dje, má súsédy
má oba-
piúpeti, aneb je pivolati, a jim to osvditi.
51.
mm
Item oasus. Henrici,
Petrus quidam, nocturno tempore voniens ad
eandem
domm
violeiitor
excussit,
res
ejus
do-
omneš
idem Ilenrious talem causám judicialiter prosequi Primo, (juia eo nocturno tem muduni póre excussionis debef damure, ut vicini audiant viulcntiara, quac sibi iufertur; deinde id ipsura eisdem vicinis notiticare uoq obmittat. asportando. voluerit,
Et
si
i)ro(odat in liunc
:
16*
ér t-y
228
10.
ád
práva zemského.
52.
Potom
§.
a
má jemu
ve (Ivú nedlí
dóm
ukázati
má komorníka
vzieti,
nebo jemu škoda
vybitý, dvéi^e
truhly,
aby sé toho ptal, nebo jiné domo-
vité vci, na kterýchž se jest I má pivésti ty stala, súsédy pedeíi, aby vyznali ped ním, že jsú k tomu násilí v noci pivoláni. §. A když vyznají, a ten komorník to vyzná ped úedníky: má to* ve dsky vložiti, a jiného komorníka na pohon vzieti, aby jej pohnal; a ten komorník má toho pohnati v jeho domu ped eledí, a trhem ten pohon provolati v najbližšiem mst.
52.
Tandem infra duas septimanas hoc beneficiariis significet, et ad conspiciendum illam excussionem et inquirendum de ipsa a viciuitate, bedallum terrae imploret. Et eodem bedallo sic recepto, ostendat domm suam excussam, ostiaque ejus et cistas ac alias res confractas, et pennas de plumalibus dispersas, et alia. si quae ibi šunt pcrpetrata convocatisquc vicinis, corum tcstimonium super praemissis imploret, ut liaec recognoscant coram bedallo codom. §. Quo facto, bedallum alium ad citandum rccipiat, ct rcum cum apta querimonia vel signo, pro quo citae intcndit, ncc non' ipsum bedallum. cum termino quatuor septimanarum minime vel maxim sex septimanarum, imponere ad tabulas nullatcnu sobniittat. §. Qui bedallus per si autem se solus, si idem reus residet in Pragensi districtu, citabit in alia provincia residentíam habuerit, cum alio bedallo czudae illius districtus, in domicilio ipsius et in civitate vel oppido, die et hora §.
ab
eis,
;
;
convocato populo, ut pracmissum est supra, citabunt.
íbrensi,
53.
A
svden
bude tehdy póvod pohnaný, má otázati, jest stalo, a póvod má povédieti, kterého léta a který den. kdy Tu pohnaný má otázati,' má-Ii komorníka, jenžto to opatroval? a ten póvod ilmed má mieti komorníka podle sebe, aby jemu vyznal, co §.
žalobu
když ten rok pijde a pohon
má
provésti
z
A
toho násile.
:
stane -li
s
jest
vidl, a co sé jest ot
súsdóv
uptal.
A
uhodí-li
komorník
v
té/
:
tehdy pohnaný káže sob dsky ísti a srovná-li sé žaloba se dskami a s tiem komorníkem, tehdy má svtle rozžžené železo ped pohnaným položeno býti, aby na ném dva háky položil, a pisáhl za sv nevinu. {Glossa : to jest ustaveno pro strachy aby sé ná;
A
sile
mén
prstóv
pi
dalo,
na tom
ztratil
i
A kdyžby nezdržai sé horkého éelezn.) tehdy by tu dokudžby písahy nedokonal Ale kdyžby komorník jinak svdil, nežliby pó-
bojiece železe,
hrdlo. §.
:
10.
s
vod žaloval, aneb prázden býti.
§. tiata,
Quo termino
ád
práva zemského.
dsky dlily
s
žalobu
:
229
tehdy pohnaný
veniente, citationc ipsa cousucto
idem actor querimoniam suam proponet
;
má
toho
módo pronun-
citatus vero,
si
prae-
per se vel per commissariiim suiím, id est per procuratorem suum, de consilio petito prius et praehabitio, dicet contra, qnid sibi videbitur expedire. Et si per dieta non valebit actorem evadere, tunc quaeret ab actore,'' quando eadem excussio fuit commissa? ipsequc actor tenetur dicere annum et diem, quo uit sit facta. Deiiule quaeret, si idem actor habcat retro se bedallum, qui illam excussionem conspexit, et de eadem inquisivit? et qui cundcm bedallum statim debet producerc et juxta se liabere sens
fiierit,
;
idem bedallus,
sicut vidit et a vicinis audivit,
et
quando
sit
factum,
debet conliteri. §. Et si idem bedallus discrepaverit in ipsa sua condicendo alium diem vel annum, quam quera dixit actor, interrogatus de pracdctis: tunc inox idem actor perdit cansam eandem. §. ]t si non discrepaverint tunc citatus quaeret,' si eadem excussio beneficiariis uerit iiotificata? et eis respondentibus, quod sit: tunc legi tabulas maudabit. Quibus perlectis, si non discrepaverit tenor earum a querimonia proposita, ad ulteriora procedetur co módo per omnia, sicut superius est expressm, (Glossa : ex qtw fessione,
:
firrum candeiis ahoUtmn est, q}wd prius post jurameída-parmm in cmísis talihns per ipsiini citátm vel per ejus zastupconem fuTmajorem purgafiofHm. recipi dehehat. Et lioc credo, quod iUud jus recipiendi candens ferrunu plus fnit institutm propter terrorem et poenam, quam propter altquam teidationem Dei, ut a talihus excussionibus perlerrití eo facilius cessarent.)
(Capítulum quintum.) 54. jtasa, komu na jeho ddin obilé tehdy ten, chce-Ii z toho pohoniti, má tento ád Najprvó tu škodu má úcdníkóm Pražským opovdieti,
Kdyžby spásl
nebo
zachovati
:
kto svoj dobytek
ztlacil
:
škodu ukázati. Potom má vzieti kove dsky vložiti. A když rok pijde, a on žalobu provede, má mieti podlé sebe toho komorníka, jenžto opatroval, aby jemu hotov byl k seznání. A když nebudu dsky dt*ltti s žalobu, tehda pohnaný má jemu zpraviti na kíži se zmatkem, a má mieti jiná dva, j(!žto máta svobodiuí ddiny, aby oistila jeho písahu.
komorníka vzicti, a jemu morníka jinlio na pohon, a
a
tu
to
s
s
230
iíd práva zemského.
10-
54. Item
aliqiiis,
si
animalia sua depascendo, a4teri in ejus herediconculcando blada sua, tuuc idem talera cau-
tatc
dampnum
sám
judicialiter prosequendo, utatur
fecerit,
beneficiariis significabit
damna
cationein et
;
hoc processu Primo id ipsum deinde petet bcdalluin, qui eaadem concul-
coiispiciat,
ea,
et
:
quae
vidit,
temporc suo coram
Quo bedallo rccepto, ostendat ei bcreditatem, in qua praedicta damna šunt commissa. Deinde íiliuni recipiat bedallum ad citanduni, cundem cum ijnerimonia et iermino recognoscat.
beneficiariis
c
'
Tandem tempore juquo querinionia projionitur, actor tenetur juxta se habcre et produccre illum bedallum, (jui cunspcxit damnum praedictum, ut ea, quae et quando vidit, ibi statira recognoscat,
competenti huic negotio,
ad tabulas imponat.
dicii,
55.
Kdyžby kto pro
pro lovenie ryb, neb lesu štéi)y, Pio l'iky. koho pohoniti, má iiai)red úednikóm Pražským opovdicti, a komorníka vzieti na ohledánie. Potom jiným komorníkem pohnati, a to vše ve dsky vložiti. A když rok pijde, má žalobu provésti, a komorníka za sob mieti k vyznání, jakož svrchu psáno jest. §. A kdyžby žalobu i)rovedl, a pohnaný žádal úedníka na ohledánie. tehdy jemu sudí má dáti komorníka, a póvodu drulního. abyšta spolu jela a ohledala, kdy a na které ddin ta škoda stala se a má jima rok })oložiti, kdy máta vrátiti a vyznati. A kdyžby vrátila, a což bysta vyznala, to má všecko ve dsky popsáno býti. §.
srobánie,
clitel
;
s
s
55.
Et simili módo procedetur in causis, (luae per succisioncm arborum fructiferarum, ^^ratoruni, vel ca]>turam ])iscium fueriut factae. §. Si vero citatns dixerit: „domino judex peto nuntios, ut mihi et parti adversac dentur. qui videant. in qua hereditatc ot ubi haec siut facta, de (luibus hic (]uerulatur tunc idem judox ii)sos lumtios, hoc ost bedallos, utri(iuc parti unum, non dehet denegarc; eis terminm (^ei-tum, in quo cum ipsis niinliis i)cr se, vel [ht commissarios suos ad hoc specialiter constitutos, in eadem hereditatc, ubi damnum commissum exstitil, de «pio qnacstio vertitur, perem§.
silvae,
!
"
|)torie
(lebcant
iiunliis
ut
i|»sas
coram
pait<;s
nominatim,
ct
terrae tabulis
iu
comparere, (>o
alium(|iie
coiiqiareaiil,
ipsa liereditate
commissarii,
si
teruiimim
icferaiit
assignabit
ii(l(>m
gesta iiciiiit
constitnti
debent consignari.
^^y.-í
e(
:
liicriiit,
sivé
cum
iiunfii,
oisdcm
(|uae
i»er
^\ú iiuiitii ipsis (crminis in
dictíi.
íid práva zemského.
10.
231
56.
Tuto znamenaj: Kdyžby ten den pišel, ježto máta ohledati tu ta komorníky, telidy ten póvod, nebo jeho porucník, na tom miest má jich dokati na koni. (Glossa : Ahdyžhy jeusel, má s kon ssiesti, a más sebe kuklu snieti a otložUi, pláš i jiné rúcJio s sebe svléci až po pás; pahlihy toho neuinil, tehdy ten kó,
škodu
me
me
rúcho, v enišby jej zastihli na koni, má spadnuti na koty.) A kdyžby jich doakal obnaže s, a 4)0]maný, neb jeho porucník tu stál: tehdy má vstupe noliú pravú na tu ddinu Heci; „poslové slyšte, že tento (ukáže prstem, a pojmenuje jej a oti to
momíky
na
kudž
mi škodu uinil, (pojmenuje, obilé spásl, neb štpy otásl, neb ryby vylovil, neb les srubal, na emžby mu škoda stala) q^^ty šíody mám ot nho za sto neb za dv neb viece hiven stiebra," (jakž jest summa v žalob). jest) tuto
s
;
56.
Termino
in quo csse debent in hercditate, veprocurator capucium, pallium, gladium et quodlibet vestimentum usfiue ad cingulum a se deponcns, non residens in equo, sed peditando, (Glossa : quia si ea non deponeret aut equo pra^sideref, praedica non deposita et ejus equus ad nuntios sivé hrdallos fosdem ijyso facto pertinerent), adversarioque suo et ejus bedallo práesentibuš, intrans calcansque suis pedibus^Super hereditatem illam, in qua damnum commissum est, '^
nicnte,
dicet:
primo,
vero
ipsc actor vel ejus
„nuntii,
dampnum
vel silvae etc.
;
quod
audite,
istc
citatus,
per conculcationem
intulit
hoc
et
bladi
dampnum habeo
pro
(nominando táli
mihi
eum),
arborum
vol succisionem
pecunia"
(prout in
queriraonia fuit expressm.)
>
V'.'
57.
Tehdy pohnaný
tak('íž
s
má
obnažiti,
a ot sebe všecko otlože,
má na túž ddinu vstipiti Icvú noh, a má icci: lato ddina jest má a ne jeho, (a má k ní které týkaje práva);
a
tohoto
póvoda
vzdávám
„slyšte poslové,
toho do-
právo,
úediiíkóni
Pražským ve
tech stech penzíclr^ 57.
Tunc
citatus,
deponens a se
dallo assistcns. ingrcdicnsrjiie super dicet:
per
similitcr practUcta,
„audite bcdalli! hacc iiercditas est mca,''
titulm,
quod
habct
ad
cum suo
eandcm hereditatem'
eandera;
Jy
sua
(allegans jus
adjiciens)
>
si
:
„audite
becst,
suum
nuntii!
232
l').
quod hune actorem do
ád
sivé
práva zemského.
trado,
quod
vulgariter vdávaju dicitor),
beneficio Pragensi in trecentis denariis/
58.
Tehdy póvod má ieei „slyšte koraornícil jáC sem jej pohnal, vzdávám líedníkóm Pražským ve tech stech penéziech.'' Druhé pohnaný má ieci „a já vzdávám jej v šesti stech penéziech" a póvod druhé die: „a já jej vzdávám v šesti stech penzich." Tetie pohnaný dio: ^a já jej vzdávám v devieti stech penzích": a póvod také Ietie die: „a jᣠjej také vzdávám v devieti stech penzích. Tu tvrté a posledn pohnaný má ieci: „a jáf jej dávám na oheb"; a póvod takéž die: ,.já£jej také vzdávám na oheb."
—
:
jáf jej
:
''
;
—
—
58.
Et tunc ipse actor similiter dicere debet
tátm do
et
trado
similiter in
:
,,et
trecentis denariis."
ego eundera
Et
ci-
ipse
iterura
„ego ipsum adversarium trado in sexcentis denariis" ; „et ego etiara eum trado in sexcentis denariis." Deinde citatus dicet: „et ego trado eum in noningentis denariis'*; et ipse etiani actor dicet: ego eum trado similiter ..et Tunc ultimo ip^e citatus dicet: „et ego in noningentis denariis." eum trado in ohrieb"; ct similiter actor dicet. (Vel aliter etiam fieri potest traditio seu vdávánie, cum aliquis ex litlgantibris dicit: et „ego dono adversarium mcum beneficio in trecentis denariis'' ipse adversarius: „et ego eum etiam dono in sexcentis denaiiis" c^ alter ecoutra traet ipse iterum donat in noningentis denariis et ille ultimo dicere debet: „et ego dono dit in XII centenariis ipsum in ohrieb" et ipse eundem similiter tradet in ohrieb.) citatus dicet: ct
ipse actor dicet iterato:
;
;
;
;
;
59. ,j\4lí»
Tuto znamenaj, že to vzdávánie má osvdeno býti úrednikóra a ti úedníci mají to vznésti na úedníky na Pražské, a cožby jim bylo svédomo o tej pi a o tch ildinách, pod svú písahu mají povédicti; a úedníci Pražští podlé jich vyznánie mají tu pi rozsúditi. (Glossa : Tufo p/!)i ~)mmenaj, co j.sf to ohih : jeihv pravi, že kfri/hi/ pnqKidl n sni ztratil ped útdníki/ Pražsljfwi, má ofsúsf^)/ bijti hrdlu i zholie, jnhohi/ hjiJ již Druzi pnirii\ že pohfhev tuh ohf^b esku vztii ,i"ko pohhh. ohel) jfst rok položený státi ped lídtiikt/, a ktožhii jej zameškal., jiné viny nemá, než ahjf ztratil hrdlo i eožie : protož Títi pravie, že oheb jest jeho neslušie ižádnému zameškati. toho kraje;
^=-'
:
ád
10.
summa tch penz,
v
nor,
dv anádsti set)
práva zemského.
hterýchš -,,,.„-
'
s jtuu^
233
vzdávají ttedníkóm
až do
^/
-*-:'-'^"
59.
Qukl autem okieb dicatnr?
(Glossa:
quod
si tradikis
rébus
tanquam
capite,
et
beneficio
Qiiidam dixerimt, in suo jiire defecerit, privandiis sit
víviis
sepaUus;
qiiia
ohieh
in viilgari
Alii vero dicimt, quod ohieb dicitur tamquam circunisepultus. dicitur ille terminus, qiitm in tni i traditione juris non Uet Tertii vero dicimt, quod ohieb est aequivalens et transgredi. consimilis pecunia, quae in praedictis omnibus traditionibus est expressa.)
60. Protož ten rok
§.
s
žím,^;aby
smluvili
vajf;<^ kterýžby hrdlo i zbožie/§.
s A
s
má
jim položen býti.:pod hrdlem
úedníky o
v plné
;
s
^akož
v nich vzdá-
.-^
^^r
nesmluvil, neb na tom roce nestál, tenby ztratil
kdyžby
s
oba smluvila,
sú byli na to opatrovánie vydáni,
povdieti
ty penieze,
*'*^' '^'/ zbo-'^'^ *
pod
i
to
což
tehdy
ti
sú slyšeli
poslové,
jižto
a vidli,
mají
a úednici Pražští vtší, což za právo vynesu a kte-
rémuž dadie za získané, na tom má ostati, a on dá památné, dovésti ád, toiž úmluvu, vzvod a tak až do othádánie.
i
má
sob
60. §.
Unde
his ita prachabitis, partes
eaedem cum
terminis suo coram jndicc comparore del)cnt,
pro
nuntiis in
ipsis ipsis
pecuniis in
eísdem traditionibus exprcssis et nominatis cum bencficiariis plenius concordantes. Deindc nuntii ipsi ea, quae in ipsa hereditate gesta šunt atquc dieta, coram sunimo camerario, judice et notario et aliis beneticiariis et baronibus fatcbuntur. §. Et tunc judex, auditis nun^ tiorum dictis, ad probandum allegationes partium hic inde factas -y, * cum testibus, dc quibus dicctur inra,' terminm assignabit. i;. Et sif*'-'"^'' aliqua partium defecerit, vel in termino non comparucrit lunc illa pars parti adversae in ipsa causa, ac etiani in totali pecunia expressa quotienscunque in traditione praedicta, ipso facto condemnatur. et datur parti eidcm triumphanti pro jure, et ipsa dat memoriales. In aliisquc articulis ad ij)sani causám obtcntam neccssariis, videlicet inonitidno, inductiono, dominafionc ot taxationc, procodctur -^^x/qJ — per omnia, sicut superius in causa de spolio et aliis est expressm. Circa quod tamcn notandum est, si ex praedictis aliquis, videlicet §. i
^
.
:
actor vel rcus,
in
ditafc,
quod
dixerit,
praescripto termino, illam
iu
quo
comparcnt
in
hrrc-
liTreditatem cmit apud talem pro tanta
234
lí*-
á
^^^ pecuniae quantitate. et annos hereditarios nondura extenuit, sed disbrigatores ejusdem ccrtos habet, .,et ideo traditiones hujusmodi nolo facere, sed ipsos disbrigatorcs constituam, (jui hoc mihi debent disbrigare" hoc non obstante, ipse adversarius ejus in ipsis traditionibus procedere non obmittat, ne videatur non praesumere de jure alias siiccumberet in cansa eadem, nisi inter partes ipsas de SUD consensu eorum aliterfuerit ordinatum. §. Item notandam, quod quando in beneficiis provincialibus in talibns traditionibus devenitur ad :
;
punctum illarum probationum pro
bereditatibus, in quibus fiunt hutunc talcs probationes ad ])eneticiarios Pragenses cum ipsius causae informatione de ducente r,^ et ibi coram eis terminantur; et postquam terminatae illae probationes fueriut, tunc ad ipsos bcncficiarios provinciales per executionem juris tenninando fina-
jusniodi traditiones:
liter
dcducuntur
et transmittuntur.
(Capítulum
SBxtum.)
Kdyzby komu úroci byli vzcbráni, penžní, neb obilní, neb kteíž kolivk jiní, na jeho ddinách, tento ád má zachovati Najprvd má opovdieti úedníkm Pražským, a komorníka vzieti ua uptánie. tolio uptal, a ped úedníky vyznal, má to A kdyžby ve dsky vložiti, a jinélio komorníka v/ieti. aby toho jiohnal, ktož jest vinen. A když bude na žalob, žádá-li pohnaný poslóv na optánie, mají jemu vydáni býti, a týž ád uiniti až do ohebu, jakož :
s
svrchu psáno.
61.
Itcm si aliquis aliqncm convenirc in figura judicii voluerit. quia census snos denaiialcs vel alios sine juro sustulit in hereditate sua, sic procedet: Primo notificabit beneííciariis daninum illnd; dcinde citátm, querimbniam, bcdallum et terminm more praescripto iniponet ad tabulas; ct tempore judicii, cum proponitnr querimonia, si citatus voluerit, nnntios su]>er hercditatem, in qua ipsi census siri
tuati
in
šunt,
itroximo
i)0torit
cap
i
postulare;
tul o
facturus
est cxi)rcssuin.
cum eisdom,
prout supcrins
^
10.
ád
práva zemského.
235
(Capitulum septímum.) 62.
Kdyžby kto komu škodu uinil na stpiech,
na velách,
na
sveepiciech, na zlatu, na chromot, nebo v tvá jej posekl ohyzdn, najprvé tu škodu má úedníkóm Praža on z toho chtl pohoniti :
vzieti na opatenie. A když komorník dsky bude vloženo má vzieti komorníka, aby jej pohnal k prvDÍemu roku. A když ten pohon bude svden, móž sob poruníka uiniti a ten poruník, nebo on sám, má vzieti druhého komorníka, aby jej k druhému roku pohnal, a potom tetieho, jakož svrchu psáno stojí, až do žaloby.
ským opovdieti, a komorníka to vyziiá, ^ia
to
ve
:
;
62.
Item succiderit,
si
quis alterius arbores
vel
vel etiam
xcrit,
aurum
apcs
subtraxcrit,
equatias,
cas
quac sveepice dicuntur, intcrfecerit, de terra, vel quocunquemodo in
eífodendo
subtraxerit,
quae šepy dicuntur, quocunque módo destru-
fructiferas,
aut
vel eis-
vel manum aut pedera, vel digitum aut scu mutilaverit, vel mendam fecerit in et si idcm, cui injuria illata fuerit hujusmodi, aliquo praedictorum judicialiter proscqui injuriam voluerit, hune oidincni judicii habere
dem
damnum fecerit, membrum absciderit,
rébus
aliud
;
dehet Quia illud damnum bcncficianis notificalíit, et bedallum ad conspicienduni illud damnum habcbit dcinde alium bedallum ad citandum obtinebit; deinde ipsum bedallum cum" reo, querimonia et :
;
,
^'
termino duarum septimanamm minime, vel sex septimanarum maxim, ad terrac tabulas imponet. Quo veniente termino, ipsam citationem pronuntiabit, et alium bedallum obtinens, cum alio termino consimili, ad tabulas una cum procuratorc, si qucm constituerit, inponct; et eodem termino secundo veniente, iterum citatione pronuntiata, alius iterum bedallus ad citandum recipitur, ct cum tcrtio ter-
mino consimili in fabulis consignatur. (Glossa : Circa qnocl notan(lum si contra primam citát i onm nulla excrptio valida opjwnatur, quae ipso farto caudnn rítationem destrueret : tiwr contra ,
secundam et tortiam trt/if/n/r farta»/ nulla exceptio fieri dehet. Si autem exceptio leyltime pro)ata fuerit fontra seeundam vel tertiam eítationtm : tunc illa citatio, quae rejyrobata fuerit, amittetur, alia, quae processit, nullatenus rassatn ; sed citahitur aliter, ut citationes ipsae omneš tes comphanfur. Celera fiant, ut in raiisis a His praidirfis.)
{'l-io *t-^
10.
23f)
ád
práva zemského.
63. tehdy póvod sám nebo §. A kdyžby pohnaný zdvihl s k nevine kohožby miesto sebe v žalob jmenoval, má naped pisieci proti pohnanému, že jest jemu tu škodu uinil a kdyžby pisahaje zmátl, tehdy pohnaný má prázden býti. §. Pakliby pisahaje prošel, tehdy pohnaný má za nevinu pisieci a kdyžby prošel, má za sob jmieti šest svdkv, kteíž mají na svobodných ddinách a ti mají piale ne kivá; sahati, že jest jeho pisahá pravá, a kdyžby žádný nezmátl, tehdy má pohnaný prázden býti. ;
;
;
;
63.
Cum
autem per citátm fueriut narrata, suum substitutm navit in querimonia, jurabit contra citátm, intulit, prout uerit informalus. §. Et juraudo §.
gata: tunc actor per vel per
!?i
tatus
per
se
econtra,
jurabit
prout narrantur, nead hoc, quem nomi-
cmod
damnum
id
ei
processerit, tunc ci-
quia innoccns est;
et
si
processerit
jurando, tunc juxta se liaberc debct sex idoneos viros, qui jurabunt,
quod juramentum
ipsius
citati
verum
extitit et
tunc citatus
etiam processerint in juramento,
non falsum
mox
;
et
si
absolvitur ab in-
stantia ii)sius actoris.
64.
Tuto
a nebylo ješt potehdy nemá ta pe otsúzena býti ohlodán l)ýti. A budc-li chromota, mají
kdyžby bylo o chromotu,
znamenaj,
znáno, jest-li chromota, až do roka; a jk) roce jej otsúditi za chromotu
i neni: má ;
pakli nebude, ale
má prázden
býti.
64. Circa
quod notandum,
sed dubium
fuerit,
si praedicta mutilatio manifesta non de eadem, si sit mutihitio ijisius membri vel dubia nnitilatione agi in judicio non potest, do-
sit
non: tunc i)ro táli nec unus annus labatur; eo vcro anno lapso, cum apparuerit manifeste mutilatio, tunc agctur pro eadem. 65.
A
chce-li jej,
nrl»
kolio jiného,
z
té
rány pohnati, aneb ktož-
o (y má polmati pohon, a žaloba prosta z jedné rány, neb ze dvú, neb ze tí, noh cožby jicli jmenoval v žalob. \ za ty rány póvod má naped pisaliali, že mu jest je uinil; a zniáll-liby pisalin. telidy
kolivk
koho
býti jediný
z
ran
nechromých
kdyžby
clitél
:
Káli práva zemského.
10.
má
pohnaný
prázden býti;
pakli projde, tehdy
237 pohnaný má pisieci má dáti zakaždú^-
za nevinu, a projde-li, bude prázden; pakli zmte,
ránu
pt
grošóv.
'J
65. Si quis vcro alium verbcraverit, aut vulneraverit quocanquemodo, plagas lividas aut sanguineas apertas ei faciendo pro eisdem plagis ona citatio tantummodo fieri debet, et solus actor jurabit, quia solus dolorem sustinuit, et nominabit quot plagae sint ei illaEt si viccrit in causa, tunc pro qualibet plaga ei tae vel factae, :
V
grossi pro satisfactione dari debent.
(Capitulum octavum.) 66. Kdj-žby kto komu beze všech opovdí má
ddiny
držal, a on jej chtl pohoniti: tikrát pohnati, a ka/dý pohon ve dsky vložiti. A když pohon tetí bude svden tehdy pohnaný, žádá-li úedníka, aby ohledal ty ddiny, z kterýchž jest pohnán, má jemu dán býti. jej
:
66. Item
casus.
quidam
Petrus
intromisit
se
ad
hereditatem
Primo Henrici sine jure qui Ilonricus, agens in judicio, sic procedet ^ueri^citationem trinam, de qua supra dictum est, praemittet, moniam suam ad tabulas torrao inponet; deinde coram judice praesente ct praesidente, summo camerario et notario tcrrae, ceterisque :
;
e
Pragensibus
beneficiariis
et
baronibus terrae (Gloní^a : (jHorum nnessc dfhef). Et si ante responsionem
menis aeptenarius aut Diajor
querelae citatus nuntios postulaverit sibi dari, ut illam hereditatem^'^ de qua íit quaestio, videant, sibi non debent denegari, et procedetur in termino ad hoc deputato in traditionibus, quod v dá ván i e dicitur, ut superius est praemissum.
^^'
^
67. §.
polovici
rad;
a
provede,
bodné
ped žalobu má žádati sud sedie, a pvod «Iruhú polovici k svj jich rad vydáni býti. A kdy/ póvod žalobu
Pakli nežádá, neb to zamešká, tehdy
pánv, kteíž ti
jim mají k
má
ib'diny,
v
devt svdkv k zemi usedlých, ji/to mají svosob ku pomoci (Glofisa : a z tch mají hýti ticz toho mieti
:
^x
/^
^,
j
.<^
^/./,,->.^^^
^^ ' '
J-r1
/'
^7*^
238
!'••
l^ád ]iiáva zemskóho.
nho jich virrc.) §. Tehdy pohnaný má dva z tch devieti, kteráž chce, a sedm jich má ostati k svdení neb k svdectví pakli to zmešká, tehdy po žalob nemá ižádného aniž rauož z nich odvrci. §. A ti svdci, jich devt nebo sedm, mají hotovi všickni býti ku písaze, a do káply mají ped úedníky vedeni býti a opovdni v to hodinu, ježto ku prime zvonic, dneve než pestane zvonnie. krajp, jpžfo ty (Udiny mJežie, otvrci
:
bu
67. /"
Si
§.
autem idem
citatns dc
quorum
ipse citatus mcdietatem
(iebent,
respondendo,
bulis
quaelibet
voluerit pars,
actor aliam
negabit narrata
novem contra
baronm
ipsorum
et
:
testcs nominabit,
quam nominantur
terrae cousilio.
habere
niedietateni
lunc pars utraque coram ta-
parte alia praesente testes,
eo instanti
;
cum
et
si
no-
et ad tabulas conscribuntur, de ipso numero novenario duos poterit removerc, et sic septem ad tabulas ponentur. §. Si autem hoc fuerit praetermissnm aut neglcctum, quod ipse septenarius numerns i])sorum tcstium conscribentur, aniplius non licebit aliquera ex eis ejicere vel removerc. (Gloasa: Circa quod iiotnndum, quod iidem fisfes esse dehent idonei ef honae famar, de thoro legiHmo, et nobiles f>eu vJadyhy, et suas 2)roprias Jwreditateft, van regále^, et certas re.RÍdcntias hnhcntes ; et quod de iUo .teptenario tuiniero conftcripto, si von plnres, tunc quatnor saltrtn in eadei)) provineia residentia^n hnhcanf. in qua šita est Ulít hvreditas, pro qua litigntnr.) §. Vacterea ipsae partes, cum eisdem conscriptis testibus, in termino ad jurandum eis per judioom assignato, in castro Pragensi ante capellam ad hoc dcputatam corám beneficiariis Pragensibus, hora qua ad primam pulsatur, se debent praesentaro, et uomiuatim se significare infra pulsm eundem.
rainantur
(J8.
Tu pohnaný,
§.
kati jich písahy, a
chce-li z
nicli
na tch svdciech dosti mieti.
ze všech ti zvoliti,
jižto
má doa-
mají pisahati.
Pakli chce proti póvodu i proti jeho svcdkóm, móž také jmieti svých sedm svdkóv, jižtoby z nich ti proti póvodu i proti jeho svédljm mli pisieci. §. A kdyzby který svdek póvodóv nebo poliuaného svú písahu zmátl, nebo primu zameškal, tenby svú pi-i ztratil. §.
§. Pakliby oboji prošli, tehdy póvod má do vody biesti, a pohnaný za ním, ti kroreje vzdálí. A kdyzby pvod utonul v tch tech zase vrátiti, a toho nekroejlch ped ním, tehdy pohnaný má
s
vinen býti.
Pakli
a pebrde-li také,
ddiny
i
život
tehdy pohnaný má za ním bísti pakli utone, tehdy ty jeho prázden
pvod pebrde, tehdy jest
ztratí.
;
;
ád
10.
práva zemského.
^' §.
Quo
facto,
239
68.
cessatoque pulsu eodem, unaquaeque pars testes parte alia state in capella, producet
stantes ante capellam,
suos,
ad nominationem et vocationem notarii, et inducet ad capellam. Eisque sic productis, de ipsis testibus per adversara partem trea, qni
jnrare
debeant,
eliguntur,
Deindejurabunt testes
et
sic
asignantur.
tabulis
electi in
unusqnisque per se, prout ibi faerit informatns; et si omneš processerint, jurabunt similiter testes partis citatae. omnos jnrando j)roc('Sserint, qnid ultra (Glossa : Et faciendum s?Y, hoc ignoro; rptia prius citafus super aciuam mittehatur, quod jmu aholitum est, et qnid juris sif pro eo, per barones nondnm est inventum.) §. Et si actor vicerit in causa, tunc monitione praemissa, post duas septimanas per beneíiciarios, videliret vicccamerarinm cum bedallo terrac, induci debet super bereditatem eandem in juro obtento. Et post eandem inductioiiem, idem actor, vel ejus beredes, cum camerario sivé bedallo in ipsa hereditate poterit et debebit dominari postea facturus de hereditate ipsa, sicut de re propria, sicut ci videbitur expedire. §.
actoris,
.
;
69.
Et notandum, quod omneš causae pro hereditatibus, pro capro mutilationibus, raptu, et pro damnis aut debitis et plagis magnis, quae se extendunt ultra summam centm marcarura argenti, coram jndice, praesente summo camerarie, notario et baronibus septem, debent pertractari. §. Minoresque causas extendentes se ad cenmarcas, ipse judex cum notario et baronibus sine summo caipseque camerarius summus sine merario potest per se judicare judice judicare non válet per se nec pro obulo. §. Ceteri minores be- ^ nefiiarii, vidolicet vicecamerarius, vicejudex et vicenotarius, cnm / aliis beneficiariis et terrigenis, causas minores, videlicet ad summam decem marcarum argenti minus uno lotone se extendentes vel infra, videlicet pro damnis, debitis, ct plagis tantumniodo, possnnt judicare. §. In capellam vero postquam pervenerint rum corum juribus litigantes, pro quocunque majoi negotio fuerit, iidera beneficiarii judicare possunt, et culpabilem aut contumacem in causis et pro causis omnibus praodirtis totalitor condempnare. §. Coram quibus etiam beneficiariis minoribus notificationcs damnorum mutilatiocapitis num, vulneribus, raptus et cujuslibet alterius facti, nec non citationum pronnntiationes, juramenta, significationes"^ sen rcpraesentationes et alii actus judicialcs quicunque possnnt et debent fieri, et §.
pite,
tm
;
,
eorum eorum gare,
rclationi simplici in talibus est
,
Et si qois dieto poenam talionem oblitanquam unus homo in
credendum.
voluerit contraire, idem tenetur se ad et
iidem
eandem causám
beneficiarii litlgantes
omneš
siraul
staré debent.
*<, í^ -y
•
"
'""^'
I"
h^
'
'
240
1*^-
íí^l práva zemského.
nonum.j
(Capítulum 70.
: §. Kdyžby kto ddiny u ieho bratra neb pietele ježtoby ten bratr nebo pietel byl jemu po otci (to jest po raeci), ale ne po matei fto jest po veten), a kdyžby ten pietel, jenžto jest po mei, cbtl tu ddinu obdržeti íebdy má troj pohon uiniti ped rokem a pede dnem,* a ty penieze, za nž jest
Tuto zaamenaj
kúítil,
:
prodána ta ddina, úedníkm Pražským hnaný chce pijieti penieze, má jemu
má
položiti.
ddin
§.
A
postúpiti,
když poa úedníci
mají jemu penieze vydati; a kdyžby se jediného groše nedostalo, nebo který groš byl aneb falešný, tehdy pohnaný má ostati pi ddinách kupených, a penzi úedníci Pražští mají se rozdliti podle svého ádu. §. Pakli pijme penieze, žádného nevyvrha, teiidj
mdný
jest jej
práv
ssul,
a
má jemu tch ddin .v
..
postúpiti. .
.1.,;
-
70. §.
Item
si
aliquis hereditatem alterius
ad cum jure
aftinitatis
ratrem aut patruum vel amicum suum, qui est de paterna et non de materna linea procedens, emerit pro aliqua pecuniae quantitate, et si ille afíinis eandem he-
pertinentem,
puta
apud patrem
vel
infra aunum et diem, quae dies sex reditatem reemere voluerit septimanas debot continere. pro cadeni hereditate citae, vel saltem bedallurn ad citandum debet recipere, et eundem cum querimonia :
more solito tabulis consignare, tresque citationes facere, et in termino quolibet pecuniam totam, pro qua ipsa hereditas vendita est, coram beneficiariis demonstrare, protestando, quod eandem pecuniam paratus est dare eidem citato, et per hoc hereditatem suam affinem obtinerc. Et similiter faciet coram judice, stans antc tribunál §. judicii. §. Et si ipse citatus, allegans pro se aliquid, videlicet quod habet disbrigatores hereditatis ejusdem, aut quod ipsa hereditas ad actorem non pertinet ex recta paterna linea
non
eo,
quia
est ejus
ille,
qui
affinis,
ei
ipsam vendidit,
in
di-
vel aliquid aliud simile^ vel
tacens staret, requisitusque ter, ipsam noluerit recipere pecuniam: tunc idera actor mox eandem pecuniam projicere et assignaro debet beneficiariis Pragensibus, per eos inter se distribuendam. pecuniam receperit, cedendo liti §. Si autem ipse citatus eandem tunc ipsa pecunia coram ipsis beneficiariis nuraerari debet; et si unus grossus vel plures defuerint de numero, quem ipse in querimonia notavit tunc statira ipse actor in causa succumbet eadem. §. Si autora non acoeperit pecuniam, ut est dictum, tunc ad proba-
etiam
:
:
1
10.
tiones procedendiim est
Éád práva zemského.
cum
testibus,
241
ut in proximo supra capitulo
expressm.
est
71. §. A kdyžby kto ddinu trhem nebo smni kupil neb pijal v svni tehdy po tom roce moc, a rok a den držal, a žádný na nesáhl žádný pietel nemóž jeho ssúti. §. A pakliby ti léta a osmnádste nedlí ty ddiny drzal, nemá jeho žádný z nich pohoniti pívuzenstvím, neb jest již léta zemského ádu vydrž al. :
71. liuod sciendum est, si aliquis hereditatem aliquam titulm emptionis, douationis, permutationis vel successionis, aut alium modm quemciinque fucrit assecutus, et eandera per unum annum intcgnim et diem, de qua supra dictum est, paci§.
per
Circa
modm
et
sine intcrruptione juridica: amplius fice tenuerit et praescripscrit pro eadem hereditatc jurc aftinitatis citari non debet. §. Et si a die assecutionis hereditatisTpsius eam per triennium et sex septimanas continuas absque juris impedimento tenuerit: ad nullius instantiam pro eadem hereditatc dc cetero debet citari;' et si citatus fuerit, non tenetur respondere citauti.
72 §.
Takéž
kdyžby
zamešká ti pohoniti,
léta
kto
má
svú
ddinu komu
v
penzích
zastavil,
do tí let a do osmnádste nepohonem pihnati ku penézóm. §. A pakli a osmnádste nedl, téTidý již z tch ddin nemóž
a chtl zase vyplatiti, dlí, a má jej trojím
to uiniti
neb jest léta propustil. 72.
Similiter si quis hereditatem suam alicui iu pecunia obligatam redimerc voluerit, sic faciot: trinam citationem pracmittet, pccuniam ipsam, in qua ipsa obllgata cxtitit hcrcditas, cxhibendo si actori, eam recipero voluerit cl sibi hereditatem resignare iu aliis processurus, prout sui)erius est expressm, ;
73.
Kdyžby kto z dielu svého dédictvie chtl jiohoniti bratra nebo strýce, neljo svéliu i)ietele: najprvé ped pohonem všecko své, cožby ml na ddinácli nebo nu nábytciech, má úedníkóm Pražským J
Irook;
Codex
II.
2.
16
m
10.
242
toho pietele nepropúštéje
k rozdielu má pohonem pohnati k
trojím let,
práva zemského.
všecko
to
a
opovedieti,
ád
jakož svrchu psáno
položiti
rozdielu.
neb piložiti
A
to
má
;
tož
uiniti
stojí.
73. Item si qnis, habens partem hereditatum aliquam. fratrem alium parentem suum pro portione sua aliavum hercditatom patrimonialium citae volnerit: ante omnia partem suam praediotam. quam possidet, ad communitatem ipsius citati et snam exhibcre debet, vel
et tunc
pro
aliis
omnibus divisionem aequalem postularc. 74.
§.
< tehdy právo '
má .,
má
vno
žiti,
troj
v\'še
má
s
;
devt svdkóv, móž dva svdky
mieti
aby
vedeni
kto,
pakli nemá ve dskách, tehdy desk doložiti jižto mají svobodné ddiny. §. Tu pohnaný, zavrci, a sedm jich póyod má ve dsky vlonich najmé ti byli z toho kraje; a ti mají do káply a poa týmž ádem pisahati, jakož svrchu psáno stoji
dédicsk,
chce-li,
(,7
pojma ženu, chtl on nebo ona pohoniti z véna. než deset kop záležalo podle jeho ddicstvic: pohon uiniti, a když žalobu provede, má-li ve dskách
Kdyžby
ježtoby to
z
býti,
;
móže svdky vésti proti svdkóm póvodovým.'^' (Glossa: Tuto znamenaj, že ve všech pech, ktol má dsky, žádní svdci proti dsMm moci nemají, lehij Ido proti úedníkóm cJifél dovésti, žejsúdshj falšováni/; a ten dóvod má býti, jaJiž páni nálezná, ale vždy pod hrdlem smrti ohnivé, jakož na falešníka hnaný, chce-li, také
j i
slušie.)
74. §. Item si quis. uxorom habens Icgitimam, ipse aut ipsa nxor citae aliquem pro hereditatc dotali obligata, aut pro ipsa dote, si se extcndit ultra dccem marcas, ad judieiiim volucrit, et eam proso(jni justitia
j)n)nnntiato
^
si
:
trinani
citationem praemittet;
citatus dixerit,
et
oblato ac
immunem, tunc actor, prol)anda, easdem allegarc et
se esí^o
habct tabulas pro iutentionc sua eas non producere debet. Si vero ipsas non habet tabulas, tunc debet allegare, sed testes nuptiales novem noniinare debet, et (Glossa 1. : septem cx eis ponere ad tabulas, ul pracdictum cst. Notandiim f/Hod ffsffs nujdiales dicuninr ad diffcrtntiam illorum tfsfixm, de (jnibits dictum est snprn, (/ni in provinria rcsidrnfifim sKom hahere debent, nbi hrmlHas sitnata est. dr (jua h'fi;/(itur. Kt jtfirs nlia stmilibns festibns nuptialibux íiti drbet. Glossa ^,: Item notandum. qiiod tabulae in omnibus catisis si
J^.
inediante
]ii)ello,
ád
10.
práva zemského.
243 ^
testium producuntur, et eisdem productis omnino sfatur, msi~defecfHOsae in aliqúo fuerint, contra quas tunc excipietur.), loco
•.
^*
j\j
I
75.
Tuto znamenaj, že každá pani, kteráž má muže svého živého. ze svého vna ddicského, z hjavy svého pietele, a z chromoty tla svého, nebo z ran krvavých, móž každého pohoniti, ktožby jéi tiem vinen byl; ale ze škod penžnýcli nemóž ižádného polioniti, a jie samé z téhož žádný nemóž pohoniti lecby mla své zvláštnie ddiny, ježto jich žádnému nezapsala,^ a sama je držela, z tch móž ji každý pohnati, komužby vinna byla. ;
'^
75.
Ceterum notabile quod uxor habens maritura, eo vivente potest agere in judicio pro dotc sua, et pro vulneribus, et pro apíte, aut pro mutilatione corporis sui, et pro hereditatibus suis, quas siio marito in dote vel aliter non subjugavit; cadcmque uxor ,
nulli
contra
quam non
eam
tenetur respondere, nisi pro hereditate
agenti
illa,
subjugavit.
76.
A
§.
viece znamenaj, kdyžby která pani
stavnú
nebo
komu
prodal:
ddiku, svému muži tehdy
pani
ta
nemóž
ddinu
svii
vnnú,
zá-
a ten muž ty ddiny a do osmnádsti nedl móž
zapsala,
do tí
let
žádným právem, dokudž její kdyžby její muž umel dicvc než ona, móž z nich pohoniti týmž ádem, jako svrchu psáno jest. otpor klásti,
ale
muž
A
živ.
§.
jich dobývati
.'1
' ,
>'
76. §.
Item notandum,
hcioiiitariam
si
(juis
hcreditatem dotalem
obligatam
vel
uxoris suae alicui vcndiderit, aut alienavcrit quocunque
módo: cadem uxor per aniios a die alienationis
se vel per aliquem
amicum suum
infra
tes
sex septimanas defenderc dehet, et dicere, se habere in ea hereilitatc talem dotem, et citae ter hereditatis ipsius possessorem, et hoc in tabulis consignare, et ibi cessare ab actione, donec maritus ejus suum diem clauserit extréipsius
et
mm.
ipsa uxor in causa cadem potorit pro§. Tuiic eo mortuo, (cdere, (exccptionc actoris íácta, quia pracscripsit, vel alia qualibet, non obstantc), ipsam causám in eo puncto, quo dimiscrat, resumendo.
W
^^*"^^
-^i
^
*
ir*^
244
ád
10.
práva zemského.
77.
v.n
Kdyžby kto komu v jeho
raeziech škodu inil na jeho ddi§. nách pastvu dobytka svího, neí)0 žetím obilé, nebo sekáním trávy: škoda dje, pede vsím pohonem má ty škody tehdy ten, komuž opovdieti úedníkóm Pražským, a má vzieti komorníka na ohledánie. A když ten komorník tam pijde, má všem súsedóm zapovdieti, aby tch mezí v pokoji nechali, a kól má vteknúti a zaviti od tch ddin je; i má to trhem provoláno býti v najbližšiem Potom má vzieti jiného komorníka, aby stehl, v trhový den. §. zdaby koho zastihl, an pes to zavitié na tch meziech škodu iní, sám sob, nebo poslem, nebo svým dobytkem. §. A kdyžby na koho ten komorník vyznal, má to ve d>ky vložiti, a má jej trojím pohonem jiohnati, a vésti na vzdáváiiie, pona ot tí set penz, až do ohebu, jakož svrchu psáno jest.
s
mst
77.
Item sciendum.
§.
metis suis aliqua
alicui
si
in
liereditate
damna (luocunque módo
sine actione, procedet
sua in limitibus sivé
infcrantur, et
si is
voluerit
hune niodum:
Ea, quae fiulít^ sígnilicabit beneficiariis Pragensibus, ct pctet bedallum, (\\ú vicinis ipsius bereditatis, ubi damna íiunt, dicet, ut cessare debeant ab illatione eorun(lem damnonnn :' alias idom agens oa, quae sibi inferuntur díímna huJus;modi Iteneficio tradet scu donabit. Et hoc idem in civitatibu^ rt oppidis ]irox inie adjaus dic et hora forensi, convocato
^^ 7,^
in
§. Deinde aliuni recipict bedallum, ct cxspectabit committentur pracdicta; tuno idem actor iílos homines, vel animalia danma inferentia, vel fustcs, qui paU dicunfur,
populo, i)ub]icabit. ac temptabit,
si
dcnariis,
beneticiarii
tionibus
beneficiariis
eisdem
suis
unumquodquc
damnum,
aut sepes in
fuerint,
ibi
ccnfi'<
ordo
si
litigantibus
proccssuri
assignabunt,
illoruni
in
trc-
Quo facfo ipsi terminm ad probamlnm de intcn-
Pragensibus
tradet.
ea
in
!?.
causa,
proul
postulát
juris.
(Capitulum decimum.)
'
koho
hnati;
^
^^
tu
škodii^iijal,
tehdy
a když pólion bude
jicinjlT?
póvod
má
svden, má
s
nebo kázal uiniti, nebo jedním pólionem jej po-
žalijvati
z
toho,
co
jemu
pohnaný uslyše žalobu, má zpraviti sám svú ruku ped úedníky menšími v kaple na kíži, tuž rotu, jakož žaloba ve dsky bude vložena.'^ t?. A má jej písa po tikrát nauiti; a kdyžby poškodí;
"
Kdyžby l^gkonni^Jk^du
§.
ot
a
10.
má
chybil,
by
se opraviti
tu
zti-atil
ád
práva zemského.
245
také po tikrát. Pakliby
s
neopravil,
teiuly
pi.
Jj
78. §.
Item uotaudura,
si
alicui in judicio
objicitur,
dainnaqiwmodoj:!!^^
q uod a liiiua
dc liii s iitatur pro quacunque pecuiiiae quantitato, vel etíaí si ea danina commisisse et fecisse maiul aviíj:. idein accusatus taliter nianu propria soliis ct iion cuin ali(iuibus tcstibus, sicut fuerit infonnatus, per jnramentum se purgabit. (JHosša: Quod cepcrit,
^
aiis-
j^,-
et
,
juramentum, quae vulrjo rota diciiir, prius fiehat intefjraliter, pront qucrimonia continebatf nnnc autem jurat per hune mo-
dm,
di endo:
quod
damnum
juro, de qiio me talis actor incidpat, per talem Ulatum suscepissem et uterer^ vel hoc fecisse niandaverim, de hoc sum innocens ; sic me Deus ad...super eo
sibi
79. §. Kdyžby kto chtl konšela zemského pohoniti, tehdy ped pohonem má ten pohon opovdieti úcdnlkóm Pražským, a potom ko' morníka vzieti, aby jej pohnal, a ten pohon má ve dsky vložiti. M'*-*»^ §. A když jej požene, má to osvditi konšelóm písežným v m6st, A když pohon svden bude, má na žalokteréž naj blíže pilezl. váno býti, jako na jiného zeninína. §. A kdyžby ml pisahati, a bránil konšelstvím tehda má zdvihnúti~~dva prsty proti slunci na východ sFúnce, a má micti dva konšely okolo sebe s obú stranu, i má pisahati bez kíže, a ka: „na tom písahám, že jsem tiem nevinen, což na i má písaha Jan žaluje; tak mi bóh pomáhaj konšelská, ježto sem ji uinil královi i všem zemanm, když sem konšelstvie pijímal." A tato dva konšely máta jej oistiti svú písahu, kuce takto: „což jest Petr pisahl, ta jest písaha pravá, ale ne kivá, to my bérem na svú písahu konšelskú, ježto smy ji j^-^lii/rjtu inili, když smy králi a obci pisahali."
s
:
m
,
J
70.
ítem si aliquis consul terrac pro damnis, per furtum, raspolium i)cr ii)sum tactis quocuiiquemodo, in causám fuerit tractus: tunc talis coiisul in judicio, itostquam contra eum qucri§.
pinam,
monia in tabulis Iccta fuerit, dcbet dicere, quia eonsul est, et negata quéníiíóiiía, jas coíiíínhnn ad cxpurgaudum se petet. {Glossa :' Jus iutefn ronsulniH est, quod dr Iiujusniodi
suos contni
jtliifi/iiu
arii hIuIíhi
i
r/i/rii>;,
jinnhll dr luno-
^^
•/•
li 246
l*^-
centia ftun,
d
2mygantes,
et
li
i/
í^ád práva zemského.
duo consules, laujfcunquf siní, facient iclem, ipsnm jurahuut super corunt considatu))), cum frina enieudafíoiie, prout fuf-rint ínformafi.) §. Si vero praediotus citatus noii diceret se esse consulem, aut non peteret jus oonsulum praedictuin,
tempoie ^
judicii praedicto,
sine
aiit^
couveniretur, quia census alicujus sus-
aut ligna vel prata succiderit,
vel blada coiiculcatunc talis consul se purgare tenetur de praemissis sicut alii tenigenae, ])rout superius continetur. consul de damnis per eum factis per §. Si autem idem excussionem. vel per igneni, accusatus fuerit tunc pro táli causa metseptimus cum consulibus se purgabit. §. Si vero pro damnis ])er alium factis, sed per eum susceptis in suum, aut per mandátulit
juie,
verít per animalia sna, vel aliquid simile
:
:
usm
tm
suum
quocunqnemodo recipiendo, quud innocens
pro talibus causis ipsemet solus jurabit, sit, super suum consulatum. §. Sed pro hereditatibns et debitis omnibus idem consul non jure cousulum, sed jure aliorum terrigenarum, cum suis testibus se purgabit. factis
:
80.
A '''^*'J£.
^*^^
kdyžby
J^^^ konšel,
který i
má
popravce byl pohimii, téliož práva mieti podlé selDC dva jiná popravce.
má
poží-
80. Si quis vero aliquem poi»rawczonem, videlicet justitiarium, §. pro damnis praedictis per eum perpetratis citaverit talis justitiarius, purgando se, habere debet juxta se alium justitiarium suum provinciae suae; aut si eundem ob quamcunque causám babere non poterit, tunc duos consules cjusdeni suae provinciae secuni coustituat, qui jurabunt sinc,cruce, videlicet citatus super suum justitiariatum, et ipsi consules super eorum consulatum recipiendo, quod innocens :
ac immunis ipse accusatus. Si vero ille justitiarius pro eo, §. quod usus fuerit, aut illud damnum facere manuaverit, in judicio fuerit conventus: tunc pro eadem causa per se ipsum manu propria super justitiariatum et sine cruce se purgabit, quod innocens sit, suum recipiendo; dicendo: „recipio super juramentum meum, quod sit
regi jiraestiti,
quum
officium justitiariatus assumpsi."
81.
A kdyžby kto kterého panoši konšela zemského nebo po§. pravceva polinal, a kdyžby na žaloba i)rošla, a on ekl, že jest to uinil kázáním pána svélio, pojmenuje toho konšela nol» toho popravci; a kdyžby mol svú nevinu pokázati, a rok jemu tlán byl: má má býti prázden dobyti k tomu roku svého pána, nebo listu jeho. i
I
H
10.
I
/
™
Rád práva
.-
——
247
zejnského.
potom po§. Pakliby ten jeho pán umel, a on toho bez písahy. prisieci zah mají kteížto svdkóv, sedm mieti má tehdy byl: hnán proti slunci bez zmatku, ze jest jim to svédomo, žcj' to uinil kákaždého §. A téhož práva mají panoše užívati záním i)ána svého. úedníka ^ysšíhG, když jemu to ten úedník sezná; pakliby umel, tehdy
má
takéž
s
svdky
oistiti, jakož
svrchu psáno
jest.
»1-
\(0\
quod aliquod damnum sivé crimen commisit, et ipse reus defendet se, dicens, quod „illud crimeu hoc feci de mandato et tempore talis justitiarii, qui si commisi. tunc temporis fuerit talis provinciae justitiarius, et eo tempore serjustivivi eidem,'' et si tunc ipse reus in termino sibi dato eundem §.
Cum
''
alicui objicitur,
in judicio
/Tjl
|
tv^^ -
^
h IS 0^^
f •
yrN
-JV»0^
tiarium vel ejus literám super eo in testimonium produxerit: ab in- U^^^v»^^ stantia actoris liber erit. §. Si vero justitiarius mortuus fuerit, ^^^^^ ^ ^^j ^ j ^ Id idem per testes ^robare tenetur, quod non fecit aliter, praeter man'
datinn "šuum. eo tempore, quo ipse fuit justitiarius provinciae praetunc tenetur testes suos meSi autem actor contradixerit dictae. :
liores
nominare
dendo cum dehet, alii
producere eosdem,
testibus, ut superius
cum
infert
et
ultra in
est^expressuni.
eadem causa proce§. Et similiter lieri
mandato alicujus czudae vel beneficii damnum reus similiter se talis ei hoc objicitur,
aliquis de
Si
sivé facit.
defendet et dicet, se hoc fecisse de raandato benelicianórum talis c7udae, et pro testimonio debet producere ipsos beneficiarioá, vel tabulas ipsoruni, in quibus causa contingcns ipsum negotiuni est §. Si vero expressa; quo facto absolvi debet ab instantia actoris, producere non posset eadem ob aliquam causám rationabilem vel ex tunc id per testes idoneos potorit comprobare. §. Et tenebitur producere suos testes, dicens eos esse raeliores, in causa processurus eadem, prout exigit
legitimam, si
actor in eo noluerit contentari, '
ordó^^iíils.
(Capitulum undecimum.) 82. základu, anebo z dluhu vnného, ježto 'l»y ten dluh byl nebo ten základ pes deset kop, chtl <^oho jiohoniti, má uiniti troj phon. §. A kdyžby žaloba prošla, má i mail za to ti pisahati mieti sedm svedkóv, a ty ve dsky vložiti §.
Kdyžby kto
z
rukojemstvie,
z
;
v kaple, a
tyi
popisieci, jakož svrchu psáno jest.
-
ád
10.
248
práva zemského.
82.
Item
§.
quis
si
pro
aliiim
aut alio debito quocuiique,
vadio
genti extendente, in judicio convenerit:
queruletur.
§.
Et
si
per c
debito dotali,
fidejussorio,
sunnnam decem marcarum
ultra
se
ar-
trina citatione praemissa
is
tatm
querimonia fuerit ncgata,^ tunc ipse testes nominare et septem ad capella trcs eligere ad jurandum debet,
actor et citatus eorum quilibet tabulas ponere tcnetur et in prout superius est expressm.
novem
.^
^ ;'///''
vr-7./7*í.
83.
Pakliby ten dluh byl jedno
§.
s
desieti kop,
má
tehdy
mieti
ti svdky, a jeden má z nich pisieci, a dva popisieci. A kdyžby pohnaný ekl, že chce na téch svédciech dosti mieti, §. pakli nechce, ale móže tehdy tmi svdky má získati nebo ztratiti své svdky proti jeho svdkm týmž ádem klásti ve dsky, i do
jedno
;
káply
provésti,
projdu, ten svú
jako
pi
svrchu
psáno
stojí.
§.
A
kteréhož svdkové
zíšt.
83. Si vcro. tale debitum pro decen» marcis argenti minus lo§. toue fuerit aestimatum: tunc pro hujusmodi debito quaestione mota, tanturamodo quatuor testes idonei per partem quamlibct nominari, et tes ex eis ad tubulas poni, debent in oapella. §. Nota: Kíi tribus inductis unus ex eis eligitur, qni jurabit pro parte una, et secundus et si ambo testes electi jurando procestesti3 pro paite secunda ;
duos homines idoneos, qui juiaquod juramentum quod testis suus contra actorcm juravit, verum est et non falsum. §. Practerea sciendum, quod quilibet actor, «iuando proponit querimoniam suam, tenetur -dicere, quod ad intenet tunc citatus dicet, si tionem suam ])robandum habct testes tunc citatus habcre debet
serint,
bunt,
;
ot per cos pcrtunc de hoc protestationem faciens suos testes producere non tenetur. Et similiter ipse citatus, quando negat §. querimoniam, dicere debet, quia habet testes, quod innocens est,
voluerit
„et ego volo de tuís testibus contcntari,
:
dere vel lucrari"
/
moliores
et
;
si
meliorcs meis, et tunc
;
et
tunc actor dicet et
ego
volo
de
:
„ex quo tu dicis luibere tuis
testibus contcntari
facta protestatione, suos testes producere
tc
testes
similiter"
:
non tenetur.
(Capitulum duodecímum.)
84 §.
uiniti,
Kdyžby kto koho pro dceru chtl a
ped
i)óhonem
oijovcdieti
pniioniii:
ric
iii;i
troj
a pohony
pohon
ve dsky
i\uí*^
Í^Uk^jL
10.
klásti.
A
§.
vzal
volí
ji
a
dáTal,
práva zemského.
kflyžby žaloba prošla,
má knz má
teluly
:
ád
ten
Y^
pivésti pisieci
ped na
249
ekl-liby pohnaný, že jest její súd toho knze, kterýž je odknihách na svatém tení, aby
povdl pánóm úedníkóm, když jest jej oddával, byla-li jest A což ten knz povie, to páni úedníci mají vole jejie i nebyla. y své rad zachovati. §. Tehdy otec její má pánóv prositi, aby jeho a páni mají nalézti, že dceraTz práva byla postavena ped pány pravdu
^
O
;
má
to
býti;
i
mají tu jistu
k svatému Jií na
dceru
do
mezi jeptišky chována mezi jepkdyžby prvý súd byl, tehda
dáti
hrad Pražském,
i
tiškami až do sudu, za šest nedl. §. má otázána býti v šracích. A die-li,
má
A
kláštera
býti
že jest s její volí, tehda má a on jima obma má svú ruku hlavy stieti. §. Pakli die, že jest bez jejic vole, tehdy ta panna má tomu inuži svú ruku hlavu stieti. §. A pakliby ten muž polmaný jíti, jako na vražedlníka k sudu nepostavil: tehdy má týž ád i
s
mužem dána
býti otci tomu,
s
z
na
hlavy, jakož svrchu psáno jest.
84. §.
qpod
Si quis pater aliquem in judicio convenire voluerit pro eo,
filiam
ejus virgincm rapuit
tionibus pracmissis, citatus dixerit,
tiinc
in judicio
:
is
querclam
quia eandem
filiam
voluntate recepit, et „hoc volo probare,
suam proponat. de sicut
§.
cjus consensu et inilii
Et si bona
jus terrae inve-
tuno tenetur plebanum, vel ejus vicarium, qui eos copulavit, producere in testem; qui juratus super evangelio dicet vcritatem, si affucrit conscnsus filiae ejusdem, quando eos copulavit. §. Et si nerit"
:
pater dixeril
:
stotiiatur eadeni
„adliuc nou credo
eam
rapta coram vobis,
consen5>isse,
ut ab ea
quod
sed peto,
ipsa audiatis,
si
ejus
consensus" tunc eadem de jure statui debet inra sex scptimanas, et locari in claustro ad sanctum Georgium in castro Pragensi apud raoniales, ut exspectet ibi judicium primm. §. In quo judicio stans inter scamna, interrogata de praemissis, si confessa fucrit, se eum voluntarie rccepisse in maritum: tunc pater eidem filiae et cjus inarito citato praedicto mox caput manu propria debet amputare. Si vero ipsa negavcrit, dioens in eum non conscn§. sisse tunc ipsamct caput aniputabit suo marito eidcm. §. Si vero aflfuit
:
:
ipse
^'^'^'
trina citatione et aliis notitica- TAl
citatus in termino
quam pro
non
comparuerit:
tunc contra eundem tam-
capite obtento procedetur.
86. Kdyžl)y kto komu dceru unesl vdovu, a otec z toho clitl §. by polioniti, b ez opuv i^' "lii ti'ój póhoa uiniti. §. A kdyžby žaloba prošla, a pohnány rekt7 že jest to uin'1 s její volí: tehda ta vdova
!'
" ^
*»*'
/v^
'1
250
í'^-
má ped pány úedníky s její
\ý
volí
ili nic;
a
^'l práva zemského.
na lirad postavena
má
toho
mleti
býti,
aby povdla, jest-li až do tetieho
rozmy.slenie
A
kdyžby ten tetí den ekla, že jest ji vzal s její volí: má i)rázden býti (Glossa : neb jest vdovám svobodno muše iwjiefi, kterýž jim líbí) ; a on ji sob má za ženu mieti. §. Ale vno jej ie jest ztraceno, že ani on, ani ona nemohli na otci toho vna dobývati, léby co z milosti V3'prosili. §. Pakliby ekla, že ji vzal bez jejie vole: tehdy ten muž má jéi vydán býti, aby jemu svú ruku hlavu stala, a vrátila s k otci k sv^mu vnu. §. Pakliby len pohnaný nedostál: tehdy má i)roti nmu týž i-ád býti, jako proti vražedlníku, jakož svrchu psáno jest. dne.
§.
tehdy pohnaný
s
85. §.
Verum
si
rapta eadem fuerit
vidua,
et
tempore
judicii,
si
consensu eam recepisse: tunc eaudem qui beneticiarii assistatuere debet coram beneíiciariis majoribus gnare ei delicnt terminm duorum dierum, ut deliberet et dicat, si in eum tanquam in maritum consenserit, et si eandem cum voluntate ejus recepit. §. Et si tunc post duos dies praedictos eadem dixerit in eum consensisse: tunc idem citatus absolvitur ab actione actoris {Glossa : quin Jicitum est vidnis ducere marifos, quos vohmt) sed dotem §. Et eandem raptam idem citatus habore tenetur pro uxore ipse
citatus dixeiit,
de ejus
;
:
quod eandem in parentibus repetere non debet. i?. Si vero ipsa rapta se non consensisse di.\erit, et qnod sít sine ejus voluntate tunc statím eidem rapienti citato ipsamet caput tenetur anijiutare, et redire ad dotem suam. í^. Si vero ipse citatus in terminis non comparens, aut per alium modm causám perdiderit eandem tunc procedetm* sicut coutra eum, qui caput amisi.t. ipse et ipsa perdidit eo facto, ita
:
:
86.
Kdyžby kto koho z hlavy obšeného, satého, upáleného, §. nebo jenžto zšel bezprávn, chtl pohoniti: najprvé tu hlavu má opovdieti úedníkm Pražským, a dáti tí sta penz opovdného, §. A má jemu dán býti komorník, aby toho obšeného uezal, nebo A to satého zdvihl, nebo upáleného kosti shoalé a prach sebi^al. má uiniti dieve dvú nedlí ot jeho smrti. §. Pakliby to tlo bylo nptati, kde ukryto, žehy jeho nenalezl tehdy ten komorník má kdy jest jemu smrt stala; a když ten komorník to vyzná ped úedníky, má to ve dsky vložiti, a tepruv pohoniti týmž i-ádem, jako z hlavy zabitého. :
s
s
10.
ád
práva zemského.
251
86. Praetcrea si quis pro capite suspeiiši, decoUati, cremati §. aut aliter quomotlolibet sine jurel)érenipti, agere in judicio voluerit ante (uunia illud caput beneíiciariis sigiiiticabit. §. Deinde eisdeni ."
Ijinieficiariis
dem
CCC
datis
suspensum
cum
denariis,
absciudet,
bedallo sibi ad hoc dato cuu-
decollatum
vel
aut cremati pul-
tollet,
veres cohgregabit, infra duas septimaiuis a die, quo intcremptio ipsa §. Si vero illud corpus mortuum sit omnino occulabsconsum: tunc coram eodem bedallo de lioc protestetur, corpus invenire nou potuit. Et tunc in causa procedat, iiruut
est perpetrata.
tatum tjuia
et
de capite est praemissura.
87. §. Kdyžby která žena nebo panna chtla koho z násile i)ohotehdy ta jistá v ten as, když se jéi bude násile dieti. má H/vCt; * úpéti na súsdy. §. Pakliby žádného dovolati nemohla: ale ihned " ten den, nebo tu noc, když jéi kep zdéce, nul plaiec opovédieti — dvéma súsdoma obapolnýnia okolo toho domu, kdež jéi násile dalo. bylo v lese uebo na poli, a žádného dovolati §. Pakliby nemohla: tehdy v najbližšie vsi neb ot toho lesu, má úp uciniU; a své násile opovdieti úedníkm, a žádati komorníka na uptánie od tch súsd a má jemu ukázati krvavú košilku neb zedraný slojik, nebo jiné šatky, kteréžto ten komorník má zachovati na znaniti,
s
s s
mst
'
:
nienie jejieho násile.
má
§.
A
a to znamenie ukáže;
uptal,
pohon uiniti, jako
troj
když
má
ten to
z hlavy,
komorník vyzná,
'
ve dsky vloženo býti,
týmž
ádem jakož
co
s
jest
a potom
svrchu psáno
jest.
87.
Item si qua mulier aliquem citaro voluerit, quia cam optunc cum opprimitur, vel jam oppressa est, claraarc debet super vicinos, et eorum testimonium super eo implorare. §. Deinde notificans beneficiariis, bedallum recipiet, qui peplum pollutum videbit, ct inquiret ab eisdem vicinis, ubi et quando sit per eura opj)ressa, et si clamaverit terapore oppressionis; ostcndetque eadem mulier peplum vel alium i)annum distractum et pollutum tempore judicii. in signum suae oiipressionis. §. Deinde procedat in causa, §.
pressit
:
sicut i»ro
capite est praedictum
et declaratum.
88. i}.
Kdyžby kto komu kóú uebo
u zlodje kupil,
a
on
jej
z
jiné
toho chtl
dobyte bezprávn pohoniti
,
tento
držal,
nebo
ád má
za-
"^*
'^^
f-ro-
d
252
10-
ád
práva zemského.
Má úednikóm opovdieti. že jest své dobyte optal, a má komorníka, aby mu byl vydán na ohledánie toho dobytete. Kterýžto komornik má jemu vydán býti na ohledáaie i na po§. hon. §. A když to dobyte ohledá, má jemu kus ucha uezati i. zachovati, a rok má obma položiti, aby stála ped úedníky. §. A když ten rok pijde, tehdy ten, ktož jímá, má položili dva prsty na ele neb na hlav toho dobytete, a pisieci, že jest jeho, jakož mu bude rota vydánu. §. A projde-li, má jemu to dobyte vráceno býti, a on má dáti ti sta penz úednikóm. §. Pakli neprojde, že zmte písahu, tehdy ztratí ti sta penz, i to dobyte. §. A ten jistý, jest jal, chce-li, má pisieci, že jest jeho; a projde-li, u kohož dada ti sta penz úednikóm, i pojme to dobyte, a obdrží je sob ; pakli neprojde, tehdy ztratí ti sta penz i to dobyte (a to dobyte má si>adnúti právem na sudieho,^ ale peniezi mají rozdleni býti mezi úedníky). chovati:
prositi
s
s
88. aut aliam rem §. Item si quis equura vel aliud animal suum, quamcunque deperditam quocunquemodo, apud alium repertam, votunc eadem arrcstatio cum bcdallo terrae tieri delueiit arrestare :
Qui bedallus ejusdem equi vel auimalis auriculam praecidet, quam et similiter signabit rem, et partem ejus apud se retinebit; arrestat. §. Tunc terminm competentem eisdem partibus assignabit, ut coram vicej udice in ipso termino debeant comparere, super ipsa arrestatione tractaturae. §. Et tunc in ipso termino pars jurans ponet digitos super caput ipsius animali?,*vcl super rem arrestatam, quac pars victa fuerit, et jurabit, prout fuerit informata. §. Et eadem crimine sivé solutione, quae pro co vicejudici debetur, ipso facto condempnatur. het.
§.
(Capitulum tertíum decimum.) 89.
Kdyžby kto chtl pohoniti arcibiskupa k sudu zemskému, §. nemóž jeho z jiného i)ohoniti, nežli z ddin anebo z dluhu za ddiny, a tento ád má zachovati: §. Když páni sed v i)luém sud jim opovdieti, že knz arcibiskup aneb že jest jemu dlužen za ddiny má prosili najvysšieho kom(»rníka i sudieho, aby jemu vydali pána zemského šlechtice, aby jtj pohnal. §. Který/to pán má jemu vydán býti, a má jej jiohnati v jeho dvoe v Praze; a nenab^zl-liby jeho doma, iná ten pohon povdicti jeho domovníku neb salVii-ovi. s
úedníky, jtíistúp
drží jeho i
ddiny
ped n, má
l)ezi»ravn,
;
10.
Rád práva zemského.
253
Potom póvod má vzieti komorníka, aby jej pohnal jako jiného zemenina na tch ddinách, kterífv, jemu drži, nebo jest jemu dlužen za n, a tu kdež dvorem sedí; a ten pohon má opovedieti kanovníA když pak polmán bude, má býti §. v Pražském kostele. súzen jako jiný zemcnín o ty ddiny, z kterýchž jest pohnán; (Glossa: ale ze šlod ani z jiných dluhóv nemá býti ]}ohonn^/ §.
km
k zemskému sudu.) 89.
Notandum, cum aliquis archiepiscopum pro hereditate aut §. pro debito hereditatem contingente, puta quia hereditatom emit et pecuniam pro ea non pcrsolvit, citae ad judicium terrae voluerit: hune processum, qui sequitur, haberc debet. §. Accedcns ad praesentiam beneficiariorum et baronm in pleno judicio, proponet coram eis, quia dominus archiepiscopns ci in talibus ()l)ligatur dobitis, et petat a sumnio aut quia se de táli hereditate sine jure intromisit camerario et judice, ut sibi detur unus baro terrae, qui citet archiepiscopum eundem. §. Qui baro i])sum archici)iscopum citae dehet cum domi non invenerit, in facie in curia sua in Praga et si tunc idem baro citationem ipsam domestico aut procuratori suo ibidoni intimabit. §. Deinde idem actor ipsum archiepiscopum, si alias liabct rcsidentiam, per bedallum terrae, sicut alium terrigenam, in ;
;
ejiis
doniií ilio
eundem
contra
ubi
sedt
vel
residct.
et in
ecclesia
Piagensi
citabit,
judicialiter processurus, sicut contra alium terrigenam,
ut superius continetur.
90. §.
Kdyžby kto
duchovního, poliuati
z
Pražským
dluhu ddinného chtl kterého ^httvM beze vsie opovdí má jej kláštee ped jelio konventem,
ddin nebo
knze nebo jeptišku, kninorníkem
z
pohoniti, v
ped osadu ve mši. §. A mají týmž ádem, jako jiní zemeníné ale vždy pohon má býti opovdien na tch ddinách, o kteréž mají súzeni býti. §. Ale žádný knz, ani mnich, ani jeptiška, z jiných vcí než o ddiny nemají l)ýti súzeni zemským sudem ale kdyžliy kto na nich ty ddiny vysúdil. z úrokóv za(h-žaných a z nákladóv 'na to uinnýcli móž je pohoniti k sudu zemskému, a faráe neb kanovníka súzeni
v
kostele
býti
;
;
90. citae voliierit pro heredilate, vel debito §. Si quis abbatem hereditatem contingente: tunc citae dehet ipsum abbatem, priorem, clavigerum, et totum conventum >-uiim jur bcdnlhnii in monasterio
/
Iv-
•
254
10.
eorum. et
ád
práva zemského.
deinde in hereditate, pro qua lis est, et etiam in oppidis iit est dictum. §. Item abbatissam similiter cum priocustrice et toto conventu, citae debet in monasterio earuii-
civitatibus,
rissa,
dem.
§.
Item canonicus vel plebauus alicujus ecclesiae
citari
debent
domicilis et ecclesiis eorum, et etiam in liereditatihus eorum, et civis citandus in ejus in civitatibus ac oppidis, ut supra. §. Item domicilio. et in civitate qua residet. in foro populo convocato, id in
ipsum judici et duobus juratis ipsius civitatis significando. §. Notandum, quod praedicti arcbiepiscopus, ep^scopus, abbas, abbatissa, praelati,
plebani et
canonici.
ad judicium tciTae
citaiitur
quilibet VlerTcl 'et s colaresj et civcs,
alii
pro
bereditatibus^t
dtítillo
hereditatem
eorum in hujusniodi causis pro hereditatibus convicti fuerJnt, tuno per ipsorum adversarios pro /vcensibus in eisdem bereditatibus sublatis et aliis damnis ab inde * factis poterunt in jndicio terrae eodem conveniri. , contingente
;
et
si
praedicti
vel
aliqui
Tuto znamenaj, že lidí osedlýcb arcibisknpov\"ob, ani klážádný nemá k sudu zemskému pohoniti, léby jim jich vladai doma nechtli pravdy uiniti. §. Pakliby kto pohnal, a úednici klášterští nebo arcibiskupovi nebránili toho, tehdy ti lidé mají súzoni býti, jako jiní zemeníné. §. A pakliby úedníci arcibiskupovi tehdy ten póvod, ktožby je poekli, že chtie pravdy na ne udati hnal, má žádati úedníka Pražskélio, aby na tom sud sedl podle úedníkóv klášterských nebo arcibiskupových, a ten jemu má dán býti. § A cožby tu vysúdil, toho konec má mieti ve dvú nedlí. §. Pakliby jemu co sešlo, tehdy móž je pohoniti k zemskému sudu. chce-li póvodheZ:i)e€n býti, tehdy všeckij roluj, kferéhif (Glossa: s nimi ml, má ve dshj klásti, aby nebyl stržen od svého práva.) §.
sterskýcb,
:
-f.i'!
A
91. §.
Itom liuniincs in terra rcsideutcs
praedictoruni doniinorum
archiepiscopi et abbatum vel monasteriorum, si quis citae voluerit: antc omnia pctat coram ipsis dominis, aut eorum procuratoribus ad hoc- (Icputatis, si
id
ut cis dc ipsis honiinibus suis faciant justitiam.
faccre noluoriut
homines
ad
judicium
§.
Et
dencgavorint ([uocunquemodo, tuno tales terrae citae debont, et purgabunt se sicut
aut
torrigenae jure terráfe. §. Si autem iidciii domini dixerint coram bcnefiiariis, (jnia justitiam de ipsis hominibus párati šunt accro alii
talis causa remittatur ad curiam ipsorum dominorum, Praga; si autem non habcnt, tunc in liospitio ipsorum in l'raga causa luijusmodi, pracscntc uno tle beucticiariis, socundum jus terrae pertractatur, §. Et si citatus victus fucrit in causa ipsa.
unicui(|ne si
habcnt
:
luno
iu
'
10.
ád
práva zemského.
255
tunc idem debet solvere actori infra duas septimanas a termino, in alioquin bcneficiarii justitiam finaliter exsefuit condemnatiis (Glossa : Circa qitod acfor debet esse cdutus, et ponet queutur.
quo
;
termhios omneš sihi dafos, et etiam jus simm, si obtinuerit, ad ferrae tabidas, út hoc beneficiarii vídentes^ fj)Si(m faciUus promoveant in jure siio.) 92.
omneš
Item dentes in tari
villis
debent,
et
honiines
civiuni
ot
alioruin
clericorum,
resi-
ubicunquc, pro omnibus causis ad cziidam terrae
respondere in judicio terrae, ac purgare
actus jndiciales facere,
queniadmodnm
alii
se,
ci-
et alios
tcrvigcnac in lalibus fa-
cere consucverunt.
93. Zuanicnaj zápovd! ciesae neb krále eského, k niž sú páni všickni zeraeniné pivolili, a ta má držána býti ote všie obce to ž, aby nižádný arcibiskup, opat, abatyše, ani knz, nemli kupovati v eské zemi ot ž:'ubiého lovka žádných ddin, ani §,
zemští
i
:
bucTto k piezni nebo k zadusí, bez královy vólc. Pakliby kto kupil nebo pijal ot kteréhož kolivk lovka, nemá jich držeti, ani jich požívati nic dále, jedno za dv lét; a po dvú letú raá je prodati jinému zenienínu, jenžto by mohl slúžiti korun Tákliby toho neuinil, CesIíéL. a pomoen býti proti nepátelóm. §. tehdy ty ddiny mají na krále sj)adniti.
daných pijímati,
§.
93. nota,
quia
ab
consuetudine regni Boemiae nuUus archiej)iscopus, ep'scopus, abbas, in-ior, I)raepositus, decanus, neque aliquis secularis vel religiosus cli^ricus, hereditatcm sivé bona aliqua iinmobilia in ipso rcgno non debeant sine conseusu regis aliqualiter a quocunque homine, neque a rege ncquc marchione aut alio principe comparare k zádusiu, nec eis §.
tentum
datas
Itein
est,
antiqna
quo
hereditates vel in testamento legatas aut obligatas suscipere debent vel snsceptas obtinere. §. „Ineotamen ipsam consuetudinem mitigarc, et gratiam in eo eis acerc volcntes, volumus. ut si quis cx personis pracdictis aliquas hereditates aliquo módo jjracdicto assecutus fuerit, ut infra dnos annos a die a>isecutioins continuos debet vendere alicui de terrigenis nostris, qui do eisdem hereditatibns nobis et regno nostro valcat deservire. §. Si vero hoc factum non fuerit: tunc idem, qui vcndidit, vel testatus uerit, aut douaveit, vel ejus amicus proximus dc eisdem heroditatibus se intromittet. §. Si vero iidem non ecerint: tunc nos dc ipsis licreditatibus intromittcre nos debemus, de eisdem disponentcs, prout videbitur expedire,"
256
11-
Officiiítt»
circa tabulas terrae.
'^
u.^ 11.
i
circa tabulas terrae.
Ofíiciiim
In quibusdani vetenuu leguin bueiiiicanun collettiouibus saeculo XV. noruiarum quasi series quaedani reperitur. quaruni erta aliqua iisderaque verbis concepta inscriptio esse noii solet, sed plenunque ^Nota quae occurrunt circa ofíicium regni hune in inseribuntur: „Nota quae occurrunt circa ofliciuni niinorum Boemiae circa tabulas. vel tabularum" ; item: .l>e citationibus secundum jus terrae Boemiae." quiu etiam ^Jus terrae Boemiae." Sic igitur inseribuntur juris normae in uuura
manu
scriptis juiis
modm
^"
:
:
collectae, quarum auctoritas aut sententiis aut usu et consuetudine supremi terrae judicii nitebatur, et quae legitima quaedam in jure observanda com-
píectebantur.
Qni antiquum jus boemicum nornnt. facile videltunt, hune „ordinem et singulárem accessionem ad complendas supremi tenae judicii sententias, et simul cum Lilno domini a Rosenberg lontem slavici in Boemia juris purissimum esse existimanduni, cujus cognitio eo jucundior est, quoíi, qnantopere antiquum jus slavicum in Bohemia perfectum et ab-
judiciarium"
solutiim
sit,
inde declaratur.
Primm art.
„Oííicii circa tabulas"
isn dicitur,
sententiam
exemplum anni
baronm
de
citatione
est
1.396;
uam
in ejus
Judaeorum lalam esse
X
annis, videlicet anno TiXXXVI." Ipsi autem libri manuscripti rerum, quas oontincnt, copia differunt; alii enim ubcriores šunt. alii breviores. Kt quidem: 17. E. 4 ai Liber manuscriptus Bibliothecae universitatis Pragensis „Ubi articulo: et concluditur ..Pro debito majoi..." incipit articulo: ..a
..." Liber manuscriptus Bibliothecae ejusdem L (i. is incipit: ..Pro ." debito majoi ..." et e.xplicit articulo: „Vicenotarius, vicejudex „Pro debito mac) Liber manuscriptus olim lloovicenus incipit: ." Cum hoc libro plane joi ..." ct concluditur ..Pater commissarius
Perla
citát
b)
.
.
.
:
.
congruit d) Liber mauscriptus olim Zaluskianus, qui nunc est raes. Bibliothecae Petropolitanac. e) Brevissimus verborum contextus Icgitiir in libro mauuscripto ta„Rex debet per baronem ])ularii Trcboniensis B. I, qui incipit articulo :
citari
.
.
.
."
Interprefatio boemica nna snperest. et quidem in libro manuscripto Treboniensi 1!. ;í, qni argumenti amplitudine cum Iloiovicensi et Zalnskiano }'orucni otec sirotci. plane convenit / dliiiiu velikého troj ])ólion Victnrinum a Viehnl, cxenute saeculo XV., liujii> libri notioneui ha.
:
biiisse,
c mcntione
quam
affcrt, clucet
:
Svdi
.
.
to tak."
ti,
kti'í/ sú pi^cd
Officium circa tabulas terrae.
11.
257
lety o práviech psali, tak zóstavivse, že král má kmetem pohnán býti (Knihy devatery III. 11): quod congruit rum art. 22: Bex debet per baronem citari.
Hujus ravit,
qui
Warszawa
1.
4.
:
—
—
iu libro
—
dluhu ruJiojnnstvie velikého
má
Pra vadio maiori mkladu vtšieho lioreditate
—
ddin
Z
trina citatio.
truoj
pohon
—
Z
—
— —
pohon.
trina citatio.
pohon
má
býti.
trina citatio.
truoj
býti.
trina citatio.
,i^^
trina citatio.
'
"^
trina citatio.
hantfeštu neb prazápisu jakéhožkoli alicui
—
muž
truoj pohon.
ex causa
matrimonii
—
truoj pohon.
trina citatio. sirotka za
'
^
trina citatio.
11. Pro orpliano desponsato
Z
trina citatio.
trina citatio. tt-uoj
— — imhon má auro — campo eqnireanim — feodo — empbiteosi —
hlavy
Pro 8. Pro 9. Pro 10. Pro
—
frtioj
Pro capite
7.
suo cusecunda,
býti.
—
Pro debito dotali fideiussorio maiori Z dluhu vna zarueného truoj pohon.
Pro
(ed.
trina citatio.
triioj x>ó1ion
Pro debito fideiussorio maiori
Z 6.
quam Maciejowski
est,
prawodawstw slowiaúskich
tomus \^).
Z 5.
pinceps
Historya
dluhiC velikého
Z 3.
editio
Pro debito maiori
Z 2.
officii
inscribitur 1847 etc,
oddané-ho k 7nanželstvi
—
12. Pro dampnis (juibuscunque una citatio. škod jakýchžkoli jeden pohon.
—
Z
13. Pro dote,
Z 14.
—
quando vidua citát ad tabulas una citatio. vna, kdyžto žena ke dskám pohoní jeden 2)óhon.
—
(^)uando quis repetit beroditatem
ad tabulas. et alias
citatio
sibi
datam
trina.
Kdyžto kto zase své ddiny mieti chce poruené pohon ke d.skám, a nkdy truoj pohon. 15.
Quando
quis repetit orphanos sibi commissos
citatio.
Když
má 16.
kto zase .sirotky mieti chce poruené
—
—
uiui
—
jeden
—
trina
pohon truoj
býti.
Quando
Jlreíek: Oodex
quis citát aliquam relictum pro eo, II.
2.
quod 17
in-
258
11-
Officium circa tabulas terrae.
tromisit se de
plurihus
—
quam debuit Když kto pohoní
uiia
Quando mulier tem non habet
kferú vdovu proto, že se uvázala v dvno osáhlo jeden pohon ke dskám.
—
pro dote,
citát
in tabulis
—
—
licet
sit
vidua,
do-
si
trina citatio cum testibus. akoli jest vdova, jest-liže
Kdyžto žena pohoní z vna, ve dskách truoj pohon
vno
dotis,
ad tabulas.
dinu vtec než jejie 17.
nomiue
hereditatibus
citatio
svdky.
i
18. Si orphaui derelicti habeut hereditates ex causa emptionis in tabulis,
test esse
—
po-
subintravit et occupat,
et aliquis
trina (una)
citatio.
sirotci zuostalí mají které ddiny zdknpené ve móž a ty kto mocí drží i na nich pekážie býti o to jeden pohon.
že
Jestli
—
dskách,
—
19. Pro abscussa, quod ssutie dicitur ssíitie truoj pohon.
—
Z
trina citatio.
—
trina citatio. 20. Pro obligatis licreditatibus in certo debito truoj pohon. Z zástavných ddin v svdomém dluhu
21. Pro vulncribus Vi
22.
—
—
una
citatio.
Rex debot per baronem
datiun in judicio citari;
et
similiter arcliiepiscopus, purgravius Pragensis, et beneficiarii maiores. et judex curiae. Král má zemským j^ánem a šlechticem v sud vydaným pohnán býti ; a též arcibiskup a purkrabie pražský, i vtší
úedníci,
i
dvorský sudí anebo hofmistr.
23, Judaeus pro
X
citát
24. Judaeus pro majiori Žid pro vtší dluh pro 2b.
Quando
dem
aliípiis
X
una ad
:")()
kop
citatione. literas citát trina
dat aliquibus
dividere volunt inter se,
hereditates, íit
una
—
26. Kxecutio citationis die dominico Pohon v nedli nt-má býti žádný. 27. 2k.
K\<>ciiti(>
citationis
sine sigillo.
per
si
eas-
a
mezi
n
imiln.
Kxecutio citationis aute meridieiii Pohanové ped polednem mají býti. et
et
citatio.
kto nkoliko jim ddiny oddává a ty chce dliti jeden huif pohon.
Kdyžto
citatione.
sháuic trojím pohonem.
listu,
cjiiiici-.irios
dclicl
ciiiii
esse.
ghidiis imlla,
11.
Pohon od hýfi,
Officium circa tabulas terrae.
JcomorníJcuov s
meem
a hez peeti pohon nemá
ním nony, a jinak
nemá
ani s žádnu hraní
býti.
meridiem
29. Testatio citatioiiis tlebet esse ante
pulsm uonae; alias Svdeme pohonu má
259
et
aute
uulla. býti
ped
polednem a
ped
zvon-
nic.
30. Citatio per camerarios iu equis uulla. 31. Actore
iu
termiuo
citatiouis
nou compareute, reus
deletur.
když na roce bude neb vymazán.
sehnaném nestane, vinník shlazen
Jistec
32. Si citatio iutricatur per camerarios et nou
ad exequeudiuu aliam nihil
;
exequitur'-
ad Ví septimauas^
actor habet praerogautiam
debite.
citatus coutra
et interim
eum
facere potest.
po pt áv nestal se, nedl k jinému pohnání; a mezi tiem ktož jest pohnán, j)roti nmu nic nemuož uiniti. 33. Iu citatione pro luiuori semper pouuutur termini ad Jestliže 2)óhon komorníky zmaten jest aneb
jistec
má
Ihuotu za šest
quartani iu quatuor temporibus, et pro maiori ad feriam sextám vel sabbatum. V pohonech pro men.šie vci vždy 7nají rod odloženi býti do stedy v suché dni, a pro vtší do pátku a do soboty feriaui
v suché dny.
34. ítem ad_jurandum iu quatuor temporibus semper ad
feriam quiutam.
Písahy jindy nemají inny
býti,
jedno ve tvrtek mezi
suchými dny. 35. Commissarius
uon
potest suscipere
sed duutaxat priucipalis: et
aliquo,
iurameutum si
abest,
ab
perdit
causám.
A
také
poruník nemuož od žádného písahy pijeti, než komuž má se písaha dieti 2^(ikli tam pi tom
ten sám,
;
nebude, ale ztratí
36.
Quaudo
pi
svú.
quis uon praedicit se iu ])rima ad
perdit ius;
et similiter,
iu testatione citatiouis.
Ktož
si
citatus
uon
jurauduny
jjraediciV>*>e
*
prime neokáže anebo kto primu zamešká, kto se neopovie na prime ku j)ii'ísaze, ztratí své právo; a též, jestli že pohnaný neopovie se v svdení pohonu. se v
17*
.^. 260 37.
11. Officium circa tabulas terrae.
Quando
quis loquitur.
iion
muniendo
sibi
ius,
perdit
causám. Kdyžto chce mluviti a mluví, právem se neokrade, ztratí pi. 38. Potest se ])oiiere qiiis triua vice iiiíii-mus, scilicet iu testatione
citatiouis et in prima,
alias noii;
querelis jurare teuetur pro iutirmitate, uisi
sed iu
eum
pars
supportaret.
Móš se ktožkoli trojí nemocí položiti nemocen, v opovdí pohonu a na j)rim ; jinak mel by v žalobách piséci za le hy ho jeho strana zbaviti Quando quis pouit se iu semtio
nemoc,
39.
chtla. regis vel extra ter-
ram, debet jioc docere infra sex septimauas. Když kto se pokládá v služb králov anebo z zem, to
má
ukázati v šesti nedl ech.
ponere triua vice extra terram vel sed debet se statuere vel docere servitium infra sex soptimanas post (juamlibet positiouem (Glossa: Attamenhocfuit secundum antiqucini consududÍ7iem, sed módo nisí in serviiio regis et extra
40. Potest in
se
quis
senitio regis,
terram.)
Móž se nkto položiti jiezdú z zem anebo v králov služb, ale má se postaviti anebo okázati službu v šesti nedléch
po každém roku položenm, jinak
ztratí
pi.
(Toto
bylo podle starého obyeje.)
41. Actor et reus in omni parte '^
infirmos,
in
litis
possunt se ponere
senitio regis, vel extra teiTani.
Jistec a vinník s obit stranil v stídu mohu se položiti nemocni, v králov služb nebo z zem {alenynie jedno v králov .služb anebo z zem).
42. Nullus
ox
beneficiariis potest pro
aliquo ponere in-
finnitatem.
43.
úedníkuov móž koho nemoc ])oloziti. pouit aliquem intirmum et non inl)onit ad tabulas, alteii paiti datur pro iureObtento. Když kio koho klade nemocna a nnloží re dsky, sfran druhé bude dáno za jiskané právo nebo za obdržené.
Nižádný
z
Quando
ali(piis
44. Si citatus ponit se in itinere tur
ei
Jestliže
Romam
vel
alias,
da-
terminus usque ad reditum.
pohnaný pokládá se na cest do má dán býti až se vrátí.
rok jemu
íma
nebo jinam,
Officium circa tabulas terrae.
11.
261
45. Citatus
si stát et ponit se infirmum, perdit, et acdatur pro iure. Pohnaný stojí-U a j^oMáclá se nemocný, ztratí, a jistcovi hide dáno za právo.
tori
46. Qiiando
quis ponit se captiuum, docere debet iiifra septimanas; potest se ponere trina vice, ut in
sex
servitio regis.
Když
dUch 47.
pokládá
Jeto ;
a
to se
Quando
qiiis
vznm, má
se
okázati v šesti ne-
to
móž položiti tikrát, jakožto v králov služb. non praedicit se ex nomine et loco
^
contra actores, perdit causám. kto se neopovie zejména a miestem proti jistcóm,
Když
ztratí
pi
svú.
48. Si actor non praedicit se ad jus simm, videlicet ad querelam. vel procurator siius, reus absoluitur; si
quando
citatus,
prima
contra
debet jurare,
non
actores ex nominibus
praedicit
se
proprjis,
perdit
in
causám. Antiqua consuetudo. (^6^/oss* ; Sed tam tantum contra actores etyéius coactores.) Jestliže jistec neopovie se k anebo^ jeho, vinník
eník
právem pohnaný, na prime proti jistcóm z svých
jestliže se^
pi 49.
svému právu,
(ale již
jedno
Quando plures
totižto
má propuštn býti a kdyžto má pisahati, vlastních
k žalob,
neopovie ruku, ztratí
p)roti jisfcovi).
citant,
illum pei-dit
Kdyžto jednoho mnoho jich pohání, opoviedieti
aneb nemoci nepoloží
pi 50.
^nó^^
prázden ;
tunc reus debet se praedicere contra omneš, et si contra aliquem non praedicit se vel non ponit infirmitatem vel aliam causám, contra
proti všem
^
;
tehdy vinník má se proti kterým neopovie nUeré jiné vci, proti tomu
paMi
aneb
se
ztratí.
Rex
potest restituere reum nd ius, licet in primo tennino non coniparuit, alle^aiido enm in suo seruiet hoc ore proprio vel per nuntium baronem, tio; sed non per literám.
a
Král móž vinného ku právu navrátiti, na prvém roku sehnaném nestane, pokládaje jej v služb své, a tož sám z úst aneb po poslu pánem zemským, ale ne po svém listu.
/
'='^'*^
262
Officium circa tabulas teirae.
11-
X
submittit se sub poeiia
51. Si quis
inducto et dominato,
obtento,
et
tanquam non soluit
iure
in
ter-
in
tunc pars potest statini dominari cum camerario, et deinde taxare hereditates obligautis seu submittentis in illa poena. Jestliže Tito podvoli se pod pokutu 10 jakožto což právem ohdržaným a vedeným i opanovaným, a nezaplatí na rok eený : tehda strana móž ihned panovati s komorníkem a potom ddiny ihned odhádati v tom základu zastavené. raino statuto
'
:
52. Si actor in teraiino statuto
non proponit querelam,
reus deletur de causa. Jestliže jistec na uloženém roce žaloby neprovede, vinnik hned má vymazán býti z té pe. 53. Si pater et
filius
indivisus citantur,
tehdy
non tene-
íilius
tií respondere, nec potest perdere. Jestliže otec s synem nedielným pohnáni budu, syn nemá k žalobám odpoviedati, než otec sám; neb syn nemóž otci ztratiti.
54. Quando reducunt citátm alicuius praelati, V
.
I
beneíiciarius destinari
•
í
a
beneficiariis
ad
curiam
hoc
statuitur terminus et debet ad ;
et
beneficiarius facit
si
rela-
tionem, quod non fuit ministrata justitia, tunc datur actori
pro iure post relationem
statira
actor cautus citatus
sít,
;
(Glossa
:
ut continuet in tabulis terminos,
debet habere
vult statuere alium
beneficiarium)
terminm,
;
et
praeter
si
sed et
praelatus
quem
beneíi-
statuerunt, citatus perdit causám. kdyžto sehnaného navedu x)ed úedníky do nkterého preláta dvoru, uloží mu rok a má k tomu úedník poslán býti; a jestliže úedník vznese, že se nedalo po pravd, tehdy ihned jistcovi po vynesení má dáno býti za právo {Glossa: ale v tom se jistec opatruj aby kladl v dsky ciarii
A
S^^ x^*
neopouštje; a pohnaný má mi eti úednieka): paklihy prelát chtl jinaeji rok položili nežli úedníci položili, po-
hnaný rok 55.
Quando primáni
ztratí.
quis ducit testes et non praesentat se
cum
perdit causám. Jestliže kto vede svdky a neokáže se s nimi na ztratí
pi
cii'ca
eisdeni,
pimj
svú.
56. Pro maiori
YH
testes
ducuntur,
et ex
liis
tes
cli-
Officium circa tabwlas terrae.
11.
guntur (Glossa: debito
et
prius erant novem);
testes tes' et
ducuntiir
habere
debet debito X,
tatus
263
oistaip, ^
unus et
pro minori
eligitur;
et ci-
praesertim
super
c;^:-.-iuv
ip''-
vtší dluh sedm svdkuov má vedeno býti, a z tch ti a z starodávna devt jich vedli.) : Ale pro menší dluh ti svdci mají vedeni býti, a z tch jednoho vyberúc vole ; a pohnaný má jmieti oistu, a zvlášt z dluhu desetnieho.
ix.
57. Interdum pro minori partes ex consensu ducunt quae-
J\^ S
voleni mají býti (Glossa
-^
'^'^^*''^'*'*^
uniím testem;— druhdy pro menši dluh
libet
A
svdka
s
povoleniem s obú stran vedu
jednoho.
58. Si quis obicit, quod citatus ibi nichil habet (allegandov
de qua citatur),
suara hereditatem,
per
potest id docere
'
U
\'^*'' ^
•
testes.
komu odpierá, že pohnaný tu nemá nic tu ddinu svú, z niežto jest pohnán, móž to okázati a dovésti.
~estiie' kto proti
vda
práva: 59.
svdky Quando actor
in
ducendo testes nou procedit, datur
reo pro iure. Když jistec veda svdky, neprovede, vinnému. fiO.
Si quis citát se habere
tunc ibi
ipsa
dáno bývá za právo
mulicrem pro hereditate,
díjtein
debet
iu
et
eadeiii,
probare VII
et
tabulis
in
testibus,
ipsa asserit
dotem suam.
Jestliže kto
pohoní které
ženy.,
a
má vno
ona, praví, že
na tch ddinách, a nemá ve dskách: tehda má toho dovésti a ukázati sedmi svdky, že tu má ona vno své. 61. Si zástupce, in
uno
qui zastúpil,
teste,
norainat
testes
et
deticit
datur parti adversae pro iure.
Jestliže zástupce, ješto zastúpil, jmenuje svdky, a sejde jemu na jednom: stran {druhé) bude dáno za právo.
62. Si quis ducit testes super defensione contra aliquem, et illc
contra (piem ducuntur, non
mino pro receptione iuramenti
:
comparet in terdatni" deendenti vel
ducenti testes pro iure. Jestliže
kto
vede
svdky
z
i,
.«i.
non habet: '"^^^ quod habet *> '^ -
obrany proti nkomu,
a
ten
11- Officium circa tabulas terrae.
264
tu nestojí na roce ku pijetí písahy obrana neb svdkiiov vedenie práva (sic).
komus svdky,
proti
mú dána
býti
:
Quando testis non est usedlý, is, qui ducit eum, perdit. Když svdek nenie usedlý, ten ježto jej vede, utratí pi. 64. Quando quis ducit testem et pars adversa levat euui
63.
super
dampnum
usedly, ,^^^''^
neficiariis,
et
indagatur,
non esse
asserens, testem
et lucrum,
tunc per camerarios,
si
quod
qui mittuutur
est usedly:
be-
a
tunc levans
objiiens perdit.
kto vede svdka a strana druhá povsdržuje k jeho k zisku, pravice i svdka neusedlého, a komornici ješto od úedníkuov sú vyslaní, vyznajú, že sú se nptali, že jest usedlý: tehdy ta strana jako vzvedla a pravila,
65.
Když škod
i
ztratí
pi.
Nominans ius;
non imponens ad
testes et
ponens testes potest
alios
tabulas, perdit
nominare,
antequam
inducantur et eligantur. Jmenuje svdky a ve dsky nevloží, ztratí právo; poloze svdJcy, móž jmenovati (jiné), dev než je provede, a dev než vybráni bndú. 66. Orphani non liabentes annos Et dere, nec debent citari.
piunt
dicendo
se
annos non
minus ad docendum.
Si in
non tenentur responcitantur,
si
liabere,
et
exci-
datur eis ter-
eodem non docent, perdunt.
právu odpoviedati. ani jich pakli budu pohnáni, nemají ku právu odpoviedati, ale výmluvu mají tiem, že let nemají; má nedovedli-li v tom jim rok položen býti toho k dovedení. roce, ztratie své právo. Sirotci
let
iiemajiece )iemají k
pohoniti mají.
A
A
67.
Quando
quis
non
respondet querelae actoris, perdit
causám.
Když
kto neodpovie k
žalob jistcov,
ztratí svú
pi.
ppjest irappsitam querelam delere et aliam imponere, prius tamen, antequam eam i)r(q)ouat.
68. Actor
móž prorenú žalobu zavrí a jimi olmoviti, takové než ji provede a prožaluje.
Ji.^tcc
ale
69. Si quis citát et reus non comparet, et deunim daliir actori
pro jure obtento:
si
non
est iniito-^itu
(lucicla.
non datur po])rava. Jestliže kto koho pohoní a
r/uny jnnn na jnara
m stojí,
)'-r
11.
Officium circa tabulas terrae.
265
a pak bude dáno jistcovi za obdržené právo: nenie-U žaloba proti nmu provedena, nemá dána býti poprava. 70.
Qiiandu actor scribit se ivem et non doet jus civile, reus absolvitur, etsi doet jus civile (Glossa: si tamen ante citaionem per annmn et diem habuit
'
ius ciuile.)
Kdyžto
mštnínem.^ a neokáže práva mstskéJio, vinný sproštn bude, i dovede neb ukáže právo mstské. jistec píše se
71. Subclitus
non
censualis
a
šafá
vel
dominm suum
'
'
citae
potest.
Úroný lovk poddaný
aneb
šafá nemóže pohnati pána
svého.
12.
Qui impeditam linguam habet citatur:
et
non potest
loqui,
et
potest liabere zástupce.
Ten ktož nemá výmluvného jazyka a nenióž dobe tnlua pohnán bude: móž mieti miesto sebe zástupce.
viti
73.
Quando mino,
quis citatur et non
comparet
statuitui\tei;]mnus_ad.,ií;o.ii.eJ.:e,
eodem
termino"' non
comparet
et
in
primo
ter-
et item reus in
statuitur
iterato
terminus ad monere. Si tuuc in eodem termino actor non comparet et reus comparet, et, petit se ab instantia absolvi: id differtur ad barones, ^t d.emum propter primam contumaciam datur semper actori pro iure obtento.
Kdyžto kto bude pohnán a na prvém roku nestane : odmu rok za 9 dni (sic) a opt na témž roce nestane-li, odložie mu^ rok za 9 dní. Jestli j^ak že by jistec na tom roku, nestál a vinník stane a z práva prosí propuštn býti a toho pohonu: má to na pány vzneseno býti, a naposledy jistcovi vždy je za x>rávo obdržeti. ložte
74.
;
Quando ad
citatus nominat zástupcie, terminus statuendum eos; si in eodom cos non
pcidit causám,
datiir
oi
statuit,
datur actori ]»ro iure. Když pohnaný jmenuje zástupce, rok jemu bude položen, aby jt postavil ; jestli že jich na ten rok nepostaví, ztratí siuí pi, a jistcovi dáno bude za právo. 75.
Si
et
quis nimiinat zástupcie,
alios remotiores
vel
idem zastupcones possunt
priores nomiiiare.
j í
II-
266
A Mo prvme
Officium circa tabulas terrae.
jmemoje zástupcie,
nebo-li
tiž zástupcie také zástupce jmenovati.
mohu
dalšie
7^. Qui citatiir
pro hereditate et iiominat zástupcones et datur sibi terminus statiieiidi eosdem, si in eodem termiiio zástupcones stant et ipse nominando eos in eodem non stát: tunc idem nominans contra zástupcones perdit ius suum, quia ipsi zástupcones non tenentur soli, nisi velint, zastúpiti, ex quo nominans cum eífectu met non statuit in eodem termino eosdem. Ktož jest pohnán po ddictví anebo koho pohonie, a jmenuje zástupce, a rok mu bude uložen ptostaviti je jestliže na tom roce zástupce stoji a ten jmenuje je sám k totmi
\ v
I ní
,
tehdy ten ješto zástupce jmenoval, proti zástupci neb zástupci) niiemž nejsú vinni, ani k emu pipuzeni, léby sami od sebe chtli dobrovoln zastúpiti, ponvadž jmenovav sám, jich s sebú na ten rok nestojí
:
(ztratie své právo,
nepostavil.
lil Quando ^;
78.
nominat zástupcie,
debet eos imposicut nominat; alias piaeiuicat juii suo et haberet contra hoc exceptionem a parte. Když pohnaný jmenuje zástupce, má je ve dsky vložiti na ty roky, jakož se jmenuje; jinak by pohoršil právu svému, a má proti tomu zjevná pi {sic). citatus
neread
íaibulás^ in
eisdiem
Quando
quis
pro
citát
terminis,.
quacunque re et
citatus no-
minat zástupcones, et actor suscipit zástupcones tunc citatus, (luem zastiipíli," íiicliil amplius agere habet :
in
ipsa causa
cum
actore,
sed actor experiatur
cum
zastupconibus. Když kto koho pohoní pro kterúkoli vc, a pohnaný jmenuje zástupce, a jistec zastúpie : tehdy pohnaný jehož sú zastúpiti, nic vtec^ ~nemá initi v té pi s jistcem, ale jistec vynášej to s zástupcemi. 79.
'
Quando
quis citatur j)ro debito et respondet querelae
sine hominibus: perdit ius. Když kto pohnán jest pro který dluh, a btz svdcnie lidského : ztratie právo své.
žalob odpoviedá
Mulier^non j)otest.jn zástupconem nominari in dampiiis. Ženy nemóž zástupci jmenovati na škody. 81. Quando quis nominat zástupcones et dat eis moni80.
11, Officium circa tabulas terrae.
tionem,
datur
terminus
ci
"^eodém" termino
statiiendi
267 eos;
et
in
|
infir-
|
si
zástupconiim ponit se
aliquis
miim, potest id juraíiiento purgare;' piitá infirraitatem (prout in aliis etc). Když Jeto jmenuje zástupce a napomíná je, roh jemu má položen býti jich Jen postavení ; a paJcH na ten rok nkterý 2 zástupci položí se nemocen, móž to oistiti skrze
písahu, 82. Actor
to jest
nemoc.
excommunicatiis
títtt^^Troii
repellitur
tnétríff "respondere
;
ab
agendo
et ci-
sed citatus excom-
i I
mimicatus gotest se defendere. JisfeclileTý nemoz 'v práv stidem jíti, a ten ktož jest pohnán od nho, nemá mu státi ani odpoviedati; ale ten ješto jest pohnán, jest v klatb, móž se brániti právem. 83. Quaudo actor et reus super dampnum iurant, et citatus nominat procuratorem i. e. commissarium pro
a
oista^
citatus
dummodo
oista,
Když
non vult eum suscipere: ínventum potest ponere procuratorem pro
et actor
quod
est,
est usedlý.
a vinný na škodu pisahají, a pohnaný jmenuje pm-uníka za oistu, a jistec nechce jeho pijieti : nalezeno Jest, že pohnaný móž postaviti poruníka za oistu, když jedno jest usedlý. 84.
Si
jistec
citatus stát
tori
coram cruce
et
non vult iurare:
ac-
datur pro iure.
pohnaný
Jestli že
jistcovi
za právo
85. Si civis
stojí
má
citatus
ped kížem
dáno
doet
a necJwe pisahati
:
býti.
pei'
duos
consules per jura-
mentum, quod patitur cum civitate de bonis, de quibus citatur: quando extenuit ius civile ante citationem, absoluitvir al) actore et remittitur pro justitia ad ciuitatem, de qua est. Et potest docere ius civile in omni tempore, nedum in termino statuto, per duos consules, ut supra i. e. quia extenuit ius civile
ante
citationem.
(Glossa:
in termino citationis ius Jestliže
sahu,
hote
mMtnín pohnaný mstem z
že trpí s :
prázden
a
(jestliže
jest jistce,
Sed cautius
est
allegare
civile.)
ukáže
dvma
toho zbožie,
konšely pod píz nichžfo jeho po-
vydržal právo mstské) ped pohonem, a o spravedlnost do toho msta má
v.
J^
;?
lí/Uf
268
Officium circa tabulas terrae.
11-
A
móž okázati mstské vše asy dvma konšely. (Glossa : Ale bezpenji je hned na roce póhona právo mstské opoviedéti.) odeslán
býti,
právo kdy
z
chtie
86. Postqiiam
kteréJiožto jest.
po
poiiitur
qiiis
tímc
procedit,
firitiitate
cum eodem;
diciími
si
infirmus et iurando
pro incontinuatur terminus ad juvero non procedit, tuuc per-
dit causám.
Když
se kto
nemocen ptoloží a za nemoc pisahaje právem do sudu uložen má
tehda jemu s tiem konený rok býti; pakli neprojde, ztratí pi.
jde:
87. Si
duo
iurat
citantur
et
alter
debent iurare,
et
eum emendat: tunc
uuus
et is,
ex
eis
qui emendat,
perdit jus suum.
Když dva pohnaná máta pisahati, a jeden z nich pisahá a druhý jej v písaze opravuje : tehda, ten ješto jej opravuje, ztratí právo své. 88. Si quis citát pro
vulnoribus, ct actor iurat et prodatur sibi pro jure obtento. kto koho pohoní pro rány, a jistec pisahá i pruojde: bude jemu za obdržené právo. cedit:
A
citatur
89. Si civis
buit jus civile
jure
et
citatio
procedit
debet respondere
prius
citatus,
quam ha-
non obstante
civili.
Jestliže jest
:
ml
mštnín pohnán jest a pohon pedejde déve než mstské právo: má odpovdati pohnaný, bez mst-
ského práva pohoršenie.
90. Si citatur aliquis baro, qui est popravce
i. e. kmet, unus piisežný, pro debet idem citatus mauum ponere recipere super suum kmetskii iura-
ex duodecim juratis kmetonibus .danipnis;^
tuuc
super pectus et mentuni: „Jímž sic
Deus adjuvet baronm.)
n>e
tiíme
m
N. ct
viní,
tiem sem jemu nevinen,
omneš
sancti."
(Ex
iniien-
že jest pohnán aneb pohon i e pána kterého, ješto popravce a kmet, ze dvanácti písežných kmetuov jeden písežný, z škod : tehdy ten jistý pohnaný má svá ruku na prsy položiti a bráti na svá kmf.fskú písahu a ka : „Jimž mie Jindich, vini, tiem sem jemu nevinen ; tak mi IJuoh pomáhaj i všichni svtí!'* Jestli
jest
91. Si civis vel alius contra baronem
kmetonem iuratum
269
Officiiim circa talnilas terrae.
11.
pro píjem, cum sit kmet et popravce, qualiter debet respondereV Domini barones imienerunt, quod idem citatus kmet debet acquirere testimonium domini regis per kmetonem vel literám eius, quia est pisáhl in consilium D. regis et u popravu a v kmetstvie, tak jakž jest toho právo, et
citátm
lioc
propoilit
debet facere iufra certum tempus
;
alias perdit jus.
Mšténin aneb hto jiný, jestliže proti xmnovi a hntu pHsežnénm pohnanému žalobu iní pro píjem: ponvadž Páni jest hnet a popravce, JcteraJc má odpoviedieti? zemští a kmetové naledi, že ten pohnamj hnet má dobyti svdomie králova skrze kmeta, totiž po kmetu anebo j)0 jeho listu, že jest pisáhl v královu radu a u popravu a v kmetstvie, tak jakž jest toho právo, a to má uiniti pod jmenovitým rokem asu; jinak ztratí. probare debet id iurameuto sine zmatek. {Alia versto: Negans citationem debet super hoc jurare sine zmatek).
92. Negans citationem,
Prie pohonu, má písahu vyvésti bez zmatku. Prie póhona, na to má piséci bez zmatku.)
{Jinak
:
93. Si mulier citát pro dotc et asserit, sibi dotatuni fóre
per maritum suum in hereditatibus, de quibus citát, et citatus defendit, dicens, quod maritus suus ibidoni itiuentum est, quia citatus debet dunichil liabuit: cerc YII testes vladicones, ex quibus tes electi debent iurare cum errore super huiusmodi defensione. pohoní z vna a praviec, že by jí muž jejie oddal na ddináeh, z nichžto pohoní, a pohnaný zbrauje, a ka, že muž jejie tu nikdy nic neml: nalezeno
Jestliže žena
jest, že
má
pohnaný
vésti
sedm svdkuov vládyieho ádu, té obran.
z nichžto ti zvoleni mají pisahati s zmatkem o
94. Si
ali(|uis
dum
testis
impositus
debet
moritur,
loco
])end('iit('
tci-mino ad iuran-
eius alius poni.
(Ex
ín-
ventione.)
nkterý .svdek ku písaze vedený, pod rokem vedeni e ku písaze mezi tiem zeme, mie.^to toho má jiný nastaven býti {z nálezu panského).
Jestliže
95.
Quando
(piis
delíct iuraie
et testes non,
cum
perdit causám.
testibus,
et opovie se,
\j
-
\Q
Ž70
11-
kto má neztratí své
Když
Officium circa tabulas terrae.
pisahati
pe
96. Si quis
svdky a
s
opovie se
i
svdky:
s
{sic).
se noii
dicit,
jiiare pro co, qnod
vocari
debet
sicut citatur,
ita,
cum
ita iion vocatiir.
duobiis
aliis
bonis usedlými, sicut solus est, sine zmatek. kto vede, a praví se nevolán, tak jakož jest pohnán, má pisieci za to, že nmie tak volán, s jinýma tak dobrýma dvma, jako je sám a usedlýma, bez zmatku. 97. Si quis citatus negat nomen suum, debet docere de ita
Když
suo nomiue in prnximis tenuinis; et alias etiam debet jurare, quod non vocatur ita. alTo
kto jsa pohnán jména svého prie., má dokázati jména svého v najbližšiech rodech; a také má to
Jestliže
jiné Ji o
mu
p)isieci, že
tak neíkají.
98. Si quis citatur et dicitur Ratmír,
et
ipse excipit et
quod non uocatur ita, sed Raczko uocatur; inventmn est, quod debet docere, si potest, per compatres baptizmi; alias si non habet compatres, tunc iuramento met tertius (ut prius). dicit,
Když
koho pohoní a jmenuje jej Batimírem, a on se vynímá a ]}ravie, že mu tak neíkají, ale Backem se jmenuje: nalezeno jest, že to má ukázati a dovésti kmotry ktitedlnými ; pakli nemá kmotruov, tehdy má sám tetie piséci, jako naped. z toho
99.
Quando póvod
iurando
actoris
non
actor
procedit,
l)ordit.
A když póvod jistcuov pisahaje neprojde, 100. Pater allfiígans filios indiuisos, debet
pi. iuramento
jister ztratí lioc
])robare.
Otec veda a prav syny sebe nedielné,
101. Si citatus
vel
non
actor
má
capellam cum testibus, i)erdit. Jestliže pohnaný aneb jistec neohrad v
mieže
s
102. Si citatus et
si
esset
nými,
to
nuniiendo
písahu sibi
sob
ukázati. intrat
jus,
práva,
vejde
svdky : ztratie právo. nominans testes non babet oiistam. perdit:
habet oistám, vladyka, perdit
quia
est
et :
aliquis
et debet
vlád\k;i
et
ex
puruantibus non viciiiis obapol-
docere
(|iind
ctiaiii
sit
habcns jiboras hereditates. Jrstliž pohnaný jmenuje svdky a nemá oisty,
usedly, ztratí;
a
'pakli
má
271
Officium circa talnilas terrae.
11.
a
oistu
nMerý
s oist nebyl hy vladyTca
:
ztratí; a také má to ukázati súsedy ohapolnými že jest vládyka, a že jest také tak usedlý, maje ddiny svobodné.
103. Quaiido quis citatus oliradí právo et vult ducere te,,Máiii lidi proti listes, et non dicit haec verba
idem citatus perdit. dem'' Kdyžto pohnaný ohradí své právo a chce svdky :
a
nedie
hnaný 104. Si
tchto slov
„Mám
lidi
proti
lidem,"'
vésti
po-
ten
ztratí.
allegat se
et ipsa
citatur pro liereditate,
mulier
|)^^^,
eadem, et non liabet in tabulis: debet ducere YII testes et debet eos imponere ad tabulas infra quindenam (XV). Pohoní-li kto ženu která z ddin a ona praví, že tu vno má na tch ddinách., a ve dskách nemá: má vésti sedm svdkuov, a má je v dsky vložiti mezi patnadctú. 105. Si quis reus ducit testes et sibi právo ohradil, sed non nominat illum, contra quem ohradil: perdit ius. kto vinný svdky vede a právo sob ohradil, a nejmedotalitiuin liabere in
A
nuje toho proti
komu
jest ohradil
:
ztratí právo.
106. Quando testes nominantur, tunc primus testis actoris electus iurat, et contra eum statim testis citati electus iurat; et qui non processerit, illa pars perdit ius. Když svdky jmenuje, tehdy první svdek jistcuov vybraný anebo volený pisahá, totiž naped, a pak ptroti nmu svdek pohnaného volený pisahá; a který nepirojde, ta strana ztratí právo. i. e. pošepce, ^rjiis perdit. pošepce tomu, ješto pisahá, písežný ztraííTprávo, 108. Quando quis citát pro aliqua re, quae esset testibus
107. Qui susuiTat iuranti
Kdo
probanda, et querela,
si
et reus
non nominat homines
e.
i.
respondet sine hoininibus
:
testes
in
tunc qui-
manu propria
sine testibus iurare. Když kto pohoní pro kternžkoli vc, kterážto by mla svžalidí, totižto svdkuov, domím dovedena býti, lob nejmenuje, a vinný odpoviedá také bez svdkuov: tehda každý z nich tuní ruku vlastní bez svdkuov pisahati má. libet
der)et
a
pi
dicens,
quod
aliumde rogatur a beneticiariis, unde mandát se citae,
inter-
109. Si
quis
citatus est
impuínat
citatus,
citationem
quam debuit
citari.
et
si
et
si
f^l^:
l^'
272
!!•
\
Officiuni circa tabiilas terrae.
Milt noininarc et recedit: actori datur pro iiire:
11011
aiitem iioiiiinat locuin,
si I
et
rffJM^
eodem.
citatur de
non potest habere cxceptioiiem. Jestliže Jeto pohnaný pohonu se spierá a
pravie,
tiiiic
že jest
odjinud pohnán, než ml ptohnán býti a hude-li otázán od úednikuov, odkud jeho mají pohoniti, a nechce-li jmenovati a pry jde: jistcovi bude dáno za právo; pakli jmenuje miesto, a odtud pohnán bude, tehdy nemóž vý-
mluvy
mieti.
110. Si quis citát aliquem
do dampiiis praecitae iiou potest.
tribiis vicibus,
sertim, amplius euiii
Když
kto
koho 2>ohoní
trojím
pohonem z kterýchž
škod,
vtec jeho o to pohoniti nemóž.
111. Si quis aliquem citát: et testata citatione potest actor ab eadem recedere, ot de novo citae. Jestliže kto koho polioní a pohon opovie^d^iji : jistec móž od '.r^rí-. -.^v nho odjíti a znova pohnati.
112. Quando quis citát de aliquo debito et habet literám ,
desuper,
tuno
iioii
depoiiit literám ius
quod literám depohat apud eum eadem et si nou
oportet,
bcnefíciarios et
et
moiieat vult
non debet iuvare;
;
monere,
tuiic
et si deponit,
beiieficiarii
et
intimatur parti
per camerarium, ut astet actori.
Když
kto koho pohoní pro njaký dluh a list na to má, tehdy musí list položiti u úedníkuov, a odtud jim nehýliati; a jxikli listu nepoloží.^ a co chce se o to zmieniti: tehdy úedníci žádného práva jemu nemají pomoci: a pakli položí, tehdy strana má komorníkem obeslána býti, aby stála proti jistcovi.
113.
Quando actor
obicit actori,
:
lacrum
et
alteii ])aiti
Když pohnaný
quod
nichil habet,
et
(piod habet, et oífert se utraque pars
dam])num
super l)robat
citatus
rejilicat,
datui*
probaturam
.
et
si
non
j)ro jure.
odpierá proti jistcovi, že nic na
nm
nemá
ved, že má, a s obu stranu svoluji se k ziskit i k ztrát k duovodu: která pak strana nedovede, druhr stran bude dáno za právo získané i obdržené.
a
jistec
114. Quando quis obtinet ius est semel, bis et ter,
iii
hereditatibus et dominatus
et vendit alicui jus
suum hu-
\iy
273
Officium circa tabiilas terrae.
11.
petere taxari hereditates, iusmodi, tunc emens potest hereditanum. jiis et taxantur eidem ad právo na ddinách a opanoval jednti,^
K
obdrží
Ido
nJcomu prodá: tehda moz druhé i tetie, a to právo své ddiny šacovati, a odhahuvmící z práva prositi všechny .z pravá. ddiny ty ddictví difjí jemu je h et si duae proceOuaiido qiiis citát trina dtatione, tertia de novo debet tunc duiit et tertia iiitiicatur, perduntur. non exsenui. et duae piaecedentes dva projdeta,^ Mo pohoní trojím pohonem, jestli že tehdy znova ma zvrhác, aneb vdrohiec atMÍ Jzi a prvá dva proto vždy sta truoj obnoven býti, totiž tetí, platná prošla.
115
KdJ
n
actor
iu
non
et testatione
citatiune
tertia
116
Etiam
117.
dohnati. comparet. potest tertiam citationem okázaní nestane, na a pohonu i jistec na tetiem Také dohnati. pohonem móž pak tetiem termmuj^ Quando citatus suscipit pro testata citatione,
si
a
TcoiítniuáTun afriudicium seqié^^ rok, iCdyž poíímný pijímá za usvdený sudu. druhého
Quando
118
vult
in
citatus,
(pús
quo
impugnationes
pati
vult cedere de
censibus in
videíicet
sus annui. Kdi/ž kto pohnaní/, na
::
^ »
|
se jde do
ohtentum non vitandis sumptibus et
ius
est
pro ad inventionem benetician-
orum: actor de jure tenetur suscipere inipugnare,
ped
;
.
X^marc.
censm
1^/,
et
non
,
cen-
sexag.
•
~" /
^
v
právo obdržano nechce trpti škod ani naUaduov, a chce ani zboží na
nmž
vrotivenstvic sstúpiti platu podle
úedniího nálezu z pravá psecma cimti, v 10 hivpijieti úrok a plat a nemá jemu tuoek nách 11<)
:
platu. ^^^Py >'Ocního
Ji/.
t^uando"quis
citát
post testationem dare possunt
piaclati:
.
censuales
lH'iicli(iarii
cendum partes ad curiam
alicuius
pendente
terminm al)batis vel
nionasterii vel)
eodem alium
praelati,
est censualis citatus.
Kdí
vrrláta
úedníci Jlretek: Uodex
mohu U.
2.
rok
cujus
nkterého kláštera
úrome aneb
usrdmí póhonapod
týmž rokem
klo pohoní které lidi
ktn-ého: po
ternnno ad abdu-
IHo
mra
pivésti
strany na dvuor 18
.n/
|
| !
274
Officium circa tabulas terrae.
11-
opata
hnán
toho
anebo preláta,
iežhy
lovk úroní
tak po-
hrjl.
120. Quando rex fatetur actorem vel reiím fuisse in servitio siio, tunc i)ars illa non perdit sed beneficiarii ;
terminm ad
statuunt
actus
sequentes
et
intimant
parti absenti per camerarium.
Když jeho,
král praví jisfce aneb vinného že jest byl v služb tehdy ta strana neutratí; než iiedníci mají stranu
druh komorníkem
obeslati.
121. Quando quis excipit de nomine est in impositione,
quia aliunde
quod erratum
villae, est,
quam
testantur
tabulae: datur excipienti i)ro iure obtento. Když kto vymienuje jméno které vsi, ježto zmaten vkládáno ve dsky, takové že odjinud dsky svdie : tomu ježto vymienil, dáno bude za právo.
122. Quando aliqua vidua citát pro dote et citatus allegat transductionem et doet per tabulas, si non est susceptor iure.
Et
cum si
tabulis,
datur actrici pro
susceptor et non
sufííciunt heredi-
actrice
est
in
tunc ipsa reuei-titur ad hereditates, de quibus est transducta. Když která žena vdova pohoní z vna a xmhnaný praví tates susceptoris,
pevod a ukáže dskami,
nenie-li píjemce i jistec v dskách : bude dáno za právo. A pakli jest píjemce a ddiny nestihnu, tehdy se ona navrátí k ddi}iám, té
ješto pohoní,
s nichž jest pevedena. 123. Quando prolocutor alicui non munit jus, is perdit. Když eník komu práva neohrad reuje, ten ztratí. 124. Si quis post jus obtentum suscipit pro inducto, actor
semper
Když
má
faciat domiiiatioues,
kto
ut in
aliis.
po obdrženi práva pijme za vzvod,
jistec
vždy
initi panovánie.
125. Si citatus non stát ad qiierclam, datui- actori jiro iure. Jestliže pohnaný k žalobám nestojí, jistcovi bude dáno za právo. 126. Actor non habens annos legitimos citae non jtotest, nisi rex sil)i de ])leniíudine ])otesíatis det annos, Jistec došlých let nemaje, nemaž pohoniti; jedno Ic by král z plné své moci jemu léta dal. 127. Si actoi- obtinet ius et iiiducitur super hereditates
II.
citati
Officium circa tabulas terrae.
aliquis defendit
et
huiusmodi dcfensionem hercditatibus
residiiis
:
275
easdem hereditates et docet timc actor debet induci super
citati,
si
supersiint
ultra
eas,
quae sunt defensae. obdrží právo a vsveden bude na ddiny a jiný tch ddin zbrauje^ a okáže obranu: tehdy jistec má vzveden býti na ostatené ddiny pohnaného, jestliže SH které zbytené mimo ty zabránné. 128. Soror fratribus eisxtentibus pro hereditate citae non debet fratres, quia non hereditat fratribus existentibus. Sestra, dokud bratie živi sú, z ddictvie xmhoniti nemá; neb neddí dotud, dokud bratr živ jest. Jestliže jistec
pohnaného,
129. Monachus non potest ius liereditarium petere, sed ad vitam duntaxat, sed hereditas debet manere circa propinquos (ex inuentione baronm). Mnich za práva nemóž dditi ani kterého práva má; krom do života plat móž obdržeti, a po smrti na pátelé má vše což jest držal, spadnuti. {Tak stí páni nalezli.)
130. Si quis citatur et ponit se in seruitio regis et non docet seruitium, datur actori pro iure si postea post monitioneni vel inductionem docet seruitium, ius ob-^ téntum praeterit et eniendatur terminus ad querelas. Jestliže kto pohnán jsa p okládá se v králov služb a neokáže služby : jistcovi btide dáno za právo ; pakli potom po napomenutí aneb uvedení okáže a dovede službu, právo obdržené má pominuti a rok obnoven má býti k žalobám. 131. Si civis citatur pro hereditate et vult se tueri per jus civile, domini imienerunt sic: „Quod pro hereditatibus est judicium baronm.'' Jestliže by mštnín byl pohnán z ddin a chtl se mstským právem brániti: zemane sú nalezli^ „že pro ddiny ;
jest sial
132. Nullus
\
\
jejich.^''
ciuium
(inutntio
rogalium
pro
dampno
citari
debet
baronm).
133. Si quis citatur et allegat ius civile, necesse est eum, ut ante citationem extenuet jus civile i. e. annum et diem. Jestliže koho píoluinie a ten praví mstské právo : teba jest mu, aby léta a dny vydržal, než jej pohon zajde. 134. Commissarius nomine domini, cujns est commissarius, 18*
^'^>'^!^'
-
X
276
11-
potest
Officium circa tabulas terrae.
dimittere
jus_ obtentum
vel
compromittere
in causa.
Porunik jménem pána
jehož jest poriiniJi, móž pepustiti právo ohdržané aneb se ruiti a slíbiti v té pi.
135. Qui permittit annos heré^itarios transire, de eadem hereditate citae iion debet, qiiia citatus exteimit annos, nisi essent orphani et vidiia. Kdo pepustí léta ddinám pejíti a minuti, z tch ddin nemóž pohoniti, neb pohnaný léta vydréal; jediné leby zuostali sirotci anebo vdova. 136. Quando quis citatus pro hereditatibus zavede lidmi et tabulis: et in termino sibi statuto non producit homines nec tabulas ostendit: succumbit actori. Kdijž Jctoé pohnaný (o ddictvie) zavede se lidmi a dsJcami, a na ureném roce nevyvede lidi, ani desk ukáže : kiv
s
proti jistcovi ostane.
137. Si nuntii i. e. camerarii decerinnitur et debent redii'e ad barones vel beueticiarios ad referendum ea, 9!^^ quae uidenuit vel scrutati šunt in hereditate, et aliqua partium na opovdi non comparuit: eadem pars '
perdit ius.
Když
posli, totiž komornici vydaní navrátie se ku pánóm aneb k liednikóm^ aby je zjnavili toho což sú vidli aneb jeho sú se uptali na ddinách, a nkterá strana na odpovdi nestane: ta strana právo ztratí. 138. Mulier non potest citae pro dampnis maioribus lia-
bens maritum, nec pro dote, nec pro debito; solum pro hereditate et pro vulneribus. Žena ze škod vtších nemóž pohoniti, majíc muže, ani také z vna ani z dluhu; jedno z ddictvie aneb z ran. 139. Virgo quantumcunque iuuenis si ducit maritum, agere potest pro hereditate fr.r inucntione baronum). Panna kterážkoli mladá kdyžto muže pojme, móž se saditi o ddictvie (z panského nálezu). 140. Si quis allegat se habere jus civile, et dtatui*,pj'o
maiori, ,1
\\
-
quamvis probet jus
absolvitur per minores sibi
civile,
beneíiciai'ios,
tenninus ad niaiorcs
'
non tameu
iitatim
sed proiHigatiir
beueticiarios et ad majores)
terminos. Jestliže kto vede
'^
svého,
a praví, by
ml právo
mstské, a pohnán
'
-\^1 277
Officiiim circa tabulas terrae.
11.
bude z viece nežli jest jeho právo : dokaž právo mstské ; avšak ne ihned propuštn má. býti od menšiech úednihiov, ale rok jemu má odložen býti ped vtie iiedníky a k vtiem rokóm.
141. Pro rt^pulsa potest alils,
.se
ponere infirmum, ut in
citatus
testatione.
ín
Pro odboj pohnaný móž
se
nemocen
položiti,
jako v
ji-
ných, v opovdí.
142. Quando
citatur pro repulsa, primiim debet satis
qiiis
pro damijiiis actorí; deinde beneficiariorum debet y,^,^* i^v*< gratia inyeiiiri /eí inuentione baronm). Et qusiiiáo ,}tijji §4»4citatur per camerarios, non est iiecesse, ut fiat civ.ifi^ tatio, ubi est uxor, sed etiaiii ad seeuiidam diem licite potest citari; (sed bene in citatione imponitur, íieri
unde
est
cum
uxore).
kto pohnán jest pro odboj, najprvé má škody jistcovi navrátiti a odložiti, a potom milost úednií má na-
Když
A
lézti (podle zemského nálezu). kdyžto komorníky jest pohná/n, nenie teba, by pohon byl., kdež jest žena, ale také svobodn k druhému dni niuož býti pohnán ; ale také dobe móž jmenovati, odkudž jest i s ženu.
143. Si mulier, actrix vel rea, est in puerperio, non debet sibi praejudicari ínjure; et si per partem negatur, datur camerarius ad conspiciendum eam. Jestliže žena, dietti,
nemaž
jistec
leží v šesti nedlích po poškoditi jejiemu ani co ztratí;
aneb vinná,
jí p>rávo
ale pakli strana ptie toho,
má
komorník vydán
býti,
aby
ji ohledal.
pueros suos alicui et facit vita sospite aliquem alium actuin in praescribendo, tenet; quia licitum est sibi mutare vel rcuocare, quando
144. Si quis committit
placet.
Když kto poruie komu dti své za zdravého {života), a to nkterak zapíše: móž to promniti, a odvolati kdy chce. 145. Qui se scribit de nullis, tam vir quam mulier: pro maiori X citae nun potest. Kdo se píše „^nikudž.," bud žena anebo muž, z vtieho, totiž z deseti, nemá joohnán býti. 14tí.
Posslens aliquos orj)hanos^
si
citatur
pro heredita-
,
/•
278
11-
Officium circa tabulas teiTae.
tibus illonim orphaiionim,
antequam
test,
orphani
perdere easdem non polegitimam proveniant ad
aetatem.
Vlada
jestli ie hy pro jich ddiny pohnán nemóš, dokiidž hy sirotci v plnosti svých
sirotí,
ztratiti jich
byl, let
nebyli.
147. Si quis monet pro camerario ad impignorandum, ut anni sibi non transirent, et beneficiarii non dant, et I
labnntur anni
^'
inuentione
:
emn non
:
non debet hoc
baronm stetit,
dabitur
qnia ex
actori nocere.
ei
canierarius,
sed per beneíiciarios,
cum per
qui sibi dare
denegauenint. napomíná, aby jemu komorník k zajímání aby jemu léta neprošla, a iiedníci jemu nevydadie a léta projdu: nemá to jistcovi škoditi; z panského nálezu bude jemu komorník vydán, ježto po niem nestal, jehožto jsú jemu úedníci vydati nechtli. Jestli že jistec
vydán
byl^
148. Si quis oífert se coram beneticiariis ad comproniissum, et intabulatione non facta recedit: datur actori
>c;:
"
pro
iure.
/^
Kto
se
\
ukazuje kterému slibu
ped
iedníky a v dsky
ne-
vlože odejde: jistci bude za právo.
149. Si citatus petit ab actore treugas, et non conceduntur, cítatus ob non comparitionom nichil perdet.
^ ,
"^^
N /
150. Si citatus offeit se coram beneficiariis velle concordare cum actore et non recedere nisi concordet, et recedit: actori datur pro jure. Jestliže
cht
pohnaný ped úedníky se zamlúvá, s jistcem se déve nežby odšel, a pak nesjednaje, i ode-
sjednati,
jde: jistcovi bude dáno za právo.
151. In dominationibus mutandi šunt camerarii, quod camerarius idem bis per ordinem non ponatur. [
\
V panování mají komorníci mnni morník x^oád dvakrát kladen nebyl. 152. Item qui canierarius
fuit
in
nionitione,
ducat, sed alter. Komorník, který byl napomínaje, týž
153. Arbiter in omni
i)arte
litis
býti,
nemá
potest
aby jeden ko-
idem non
in-
vzvoditi, ale jiný.
restituere
partes
ad jus tur,
iii
quod
279
Ofíicium circa tabulas terrae.
11.
puncto, in quo iioii
eos abduxit;
nisi
excipia-
posset restituere.
Uhrman ve všech stranách sudu móž strany Trn právu najest ostal a o to jich smluviti nevrátiti s tiem, na bylo, že by jich zase ku právu vymluveno mohl ; le by to
nmž
neml
podati.
154. Arbiter suani
electus
alicui
suo
per
partes
potest
dare
nomine proimuciandi,
si
potestatem tameii ad
hoc partium adest consensus,
Ubrman s obú stran volený móž moc smí h vyeni miesto sebe, a
dáti a poruiti^ s
jinému
povolením eníka.
I >
155. Arbiter quando uon terminat, et se exonerat ab ardebet partibus bitrio vel restituit partes ad ius: per camerarium terminus ad idem intimari in puncto, in
quo cessatum est vel abductum.
Ubrman když to nedokoná a z nbrmanstvie se vymlúvá a strany zase k právu navracuje: mají strany komorníkem obeslány bijti a rok jim položiti, na emž jest jich ubrman je ostavil, a s ím je zase ku právu navrátil. 156. Arbiter pronuncians semper addat in culo poenam compromisso contentam.
Ubrman
dev
než vypovie^ v každé v rukojemství zatvrditi
quolibet arti-
pomluv
strany vietie
pokutu má 157. Quandojrolocutor cespitat in proponendo querelam, reus absolvitur. Když eník blúdí v žalob, vinník prázden bude jistce. (sic).
f-
158. Si quis citatur „nuUinmde" et allegat, quod non sit ;nuTíiumde," debet docere in proximis terminis cum ])roi)in(iuioribus duobus vladiconibus, quod habet hereditatem.
s
praví, že nenie koho pohoní „odnikudž" a on s najbližrodech najbližšiech „odnikudž'': má ukázati v kiemi okolo sebe vladykami, že má na ddinách.
Když
^
159. Quando quis i)onit aliquem mínát ali(» nomine actorem,
citátm intirmum
quam
est in tabulis
et no:
idem
ponens iníirmitatem perdit jus. Když kto kterého pohnaného pokládá nemocna a jiným
!{
.'"^
I,**"
^x* 280
ll-
Officiuni
rirca tahulas terrao.
jménem jistce jmenuje, pokládaje ztratí právo.
160 Judex
nežli jest ve dshách:
et protoiiotarius tabulanim
dutiones pro danipnis Sudí a písa od
desJc
et
ten
nemoc
debont liabcro
iii-
debitis.
mají initi vsvody z škod a z dlu-
huov.
161. Camcrarius
habet
inductiones
hercditarias
et
taxa-
tiones.
Komorník
má
vzvody dédinné a odhádánie.
162. Divisioiies et inductiones i)ropter indisbrigationeiii debeiit babere omneš tes: eanierarius. index et ]n'otonotarius. Piozdiely a vzvody pro nezpravu
tie
:
komorník, sudí
i
ddin mají imti
všichni
písa.
163. Delentionales et vidcre tabulas šunt protonotarii.
Smazné a
ve dskách ohledáme,
to
jde na písae.
164. Divisiones,
quae transeunt ad transeunt ad communitatem.
tabulas
Délenie ddin, ješto ve dsky jdú, všechny úedníky.
to slušie
165. Pecuniae
doniinationuni
sic
veniunt
danda
bereditarias,
obecn mem
distribuendae
:
aequa portio, incluso purgrauio Pragensi; sed beneíiciarius Wissegradensis et beneíiciarius subcamerarii ex liiis tolPrinio
beneticiario
unam partem
lunt
puta V2
cuilibet
si
aliis
cedit
inter se per
est
medium
una sexagena,
diniibnubun,
eis cedit
cuilibet
sexag.
pecuniae notificationum dampnorum transeunt per medium intra vicecamerarium et vicejndicem.
166. Item
167. Item pecuniae memorialium
post
obtenta
jura diui-
duntursic: Primo dantur vicciudici tes grossi vicenotario TI gr., cuilibet beneticiario 1 gr.. et iterum reiteratur,
quamdiu durat siunma ex
168. Item culpae diuiduntur,
quando
talibus collecta.
gratiae
inueniuntur,
169. Item omnia vádia recognita pertineiit ad
bcneliciarios
l)ari
módo
inter omneš.
11.
281
Officinm circa talnilas terrae.
siibcamerarii, iiec (lol)ont
deleri sine cius coiisensu et
voliintate.
170. Vicocamorarius, viceiudex, viceiiotarius inducuiit post quia šunt niaiorum benefiiiira obtenta simpliciter,
ciariorum; sed beneficiarii reginae, praepositi \Yissegradensis, subcamorarii et notarii minoruin tabidarum qnando indiicunt. tunc scribitur: „Induxcrunt ex parte totius bencíicii."
Foáhomorníh a podsudie a podjnsa ti vzvoziijí sprostné sií lícdmci vyššími; ale tetí úedníci h-álovy, prohošta Vijšehradsl-ého, podhomoílio a písa menších desl\ Mi/š vzvod inie, tehdy píše se,
po právech ohdržanýcli; neb
„že jsú vzvedli moci všeho úadic."'
171. Qnando tentis,
inductio super hereditatibus vel dote obtnne solnm fit pro actore et líóh beheficio tit
;
sccus in dampnis vel
aliis
causis.
Když vzvod bývá z ddin aneb z véna obdržaného^ tehdy jedno na jistce jde, a nic na íiad; ale jin᧠j(^^,z,^}iod --. anebo x^ro jiné véd. 172. si citát pro debito. tunc inductio
Hon "pro
tóej^sed
fit
tantum pro ac-
beneficio,
PalcU pohoní pro dluh a vzvod bude, tehdy jedno jde na ale ne na lUad.
jistce,
173. Quando post obtentum jus ,.de
nullis"
:
fit
inductio super aliquem
cum camerario,
tunc inducit beiieíiciarius
foro proclamando vocc preconia.
Když po obdržaném právu vzvod bude na koho hudž,'' tehdy vzvozuje
úad
s Jcomorníkem,
„odni-
biicem v trhu
provolaje.
\1\.
(^)nando
pater emit
ivdibus
suiSj
irrcquisitis
et
si
aliquam eani
etiani indiuisis:
bereditatem
dciinnu
forum
teuet.
et heheredibus
sibi
veiidit,
Et
si
pate
heredes ipsam repetunt, inventum est, (piod sicut pati licuit emere pro se et heredibus suis, sic eidem i)atri licet vendere lieredibus irrcquisitis; et alias potest pater perdere et lucrari.
uiortiio
Když
otec Jciípí htcrú
dá-li dále
bez
otazu
ddinu sob a svým ddicóm, a ddicuov svých a
piro-
sebe nedielných:
11- Officium circa tabulas terrae.
282
A
ped
tm
ume-li otec a erbovní dti se jde. ddizase hy chtli, páni sií nalezli: jakož jest otec mocen byl Mpiti a erbom svým, taJcéš jest mocen odprodati bez vuole dtí svých, a móž ztratiti a dobyti. trh
nám
175. Quaiido
quis
de quibiis
et
citát
citátm
ceiis.
ibi
citatur,
poiiit
íalter)
liabere,
nicliil
defensionem
allegaiis
di-
hereditates,
fóre suas, et offert se probaturiim:
tunc ponatur teniiinus
teniiinorum
proxime sequeii-
docendum liuiusmudi defensionem. Sed si defensio fuerit posita nomine aliquorum orphanorum, ad
tiuui
tunc ponatur inueuient et
sic:
docere volunt, quando domini assignabunt." (Et hoc ponitur
,,Sic
terminm
propter annos orphaniles.) kto pohoní a druhý pokládá zbraováme a ka, že ten nic nemá na tch ddinách, z nichž pohoní, a to chce ukázati: tehdy má rok položen býti z naj bližší ech rukuov k duovodu toho zbraovánie. [Než bnde-li obranovánir) pokládáno jménem nkterých sirotkuov, tehdy má tak položeno býti : ,.Tak chce ttkázati, jakož páni nalezli
Když
sú a rok jemu položie^^ rotie roky.)
176. Pro abscussa
i.
e.
(a to proto položeno jest
;
za ssutie
pro
si-
debet iurare manu proquibus vuít
quod pecuniae šunt suao propriae.
pria.
abscuterc.
Z
odsutie
má
pisahati
ruku, že penieze jsú
svií vlastní
jeho vlastnic, jimiž chce ssúti. .uui
,
177. In nullo nisi
in
pitali
asu
videlicet pro capite et pro ca-
causa capitis,
pecunia.
("^
ÍJ?;) «
,
f
178. Si
quis
non
querelas proponere potest
actor duas
notificat
transire, amplius de per notiticanda suut, sequatur causám.
f f//*»»* / dampna
liiis
ne
annos citae non potest; et semet
i)ermittit
anni transeaut;
alias pro-
Když kto škod neosrduje a nechá-li léta peminúti, viec z nich nemaž pohoniti; než vždy mají osvdovány býti. ped se. aby léta neprošla; jinak svú
ve
pi
orphanorum in hereditatibus orphanorum eorundem dotare non potest;
179. Pater connnissarius aliquorum
Officium circa tabulas terrae.
11.
283
sed potest easdem obligare vel iiendere dotare,
sed dotalitium noii tenet,
;
posset etiam
ponet disbri-
iiisi
gatores.
Poruní
otec
sirotí
na ddinách tch sirothiov nemuož
vnovati; nes množ je zastaviti anebo odprodati; mohl hy také vnovati, ale vno nedrží, léby postavil zpravce. 180. Quando aliquis dat
dem
aliquibus
diuidere volunt inter se:
181. Judaeiis
si
de minori
:
aliquem
sit
una
pro niaiori
citát
citatus potest
hereditatem et
si
eas-
citatio.
ad
literám
nominare zástupce,
aut
et serua-
tur prout in aliis terminis statueudi zástupce.
Pro žádnii vc jistec z vtieho dluhu 7c listu, pohnaný móž jmenovati zástupce a zachovaje k jiným tem rokóm k postavenie zástupce,
totiž
tie roky položeny budu
(sic).
182. Si Judaeus citát et obtinet jus et
sibi nezahnal a terdebuerunt soluere infra terminm, ut juris est terrae: obtentum ius praeterit
mino
quando
solutionis,
(ex inuentione
LXXXVI,
baronm
ubi Perla
ei
a
X
annis,
videlicet
aniio
citát.)
Žid pohoní a obdrží právo a potom tak nechá a mocí nezahnal od roku idoženého a ureného, v niemž mu placeno mlo býti: právo obdržené to jest mimdo (z payiského nálezu od 10 let, totiž léta J086ho (1386) Jestiže
Perla pohoní
—
—
).
28^4
1'2-
baronm.
Inventiones
12.
Inventiones E
baronm.
codice manuscripto liiVdiothoae
Qiiia
1.
Petms
c.
r.
Univ. Prag. 17. E.
a patcrna linea descendens:
ad urphaiios patrueles, qiiam aliquis Prothonotarii tabulanim debent
stior
2.
4.
est ju-
alter. stáiiie
i
iiestá-
nie judicare.
nora
3.
Quud
4.
Nullus beneíiciariorum Pragensium
beiieficia
^
foro
iu
noii
iiiiiantur.
debet ad
iiii-
citari.
5. Duo emuiit simul umis moritur, alter sicut vivens vendit; forum tenet. Quatuor emunt simul, et forum stát iu tabulis, si G. qui ex eis moritur, pars ejus adit iu reet šunt divisi, gem uisi esset privuzenstvie vel uuio coram baronibus. vel per regem data (R° Procopii U. XIII). ;
;
Ubicumque rex
7.
aliquas
hereditates
jure
tangit:
disbrigatores semper debent emptori disbrigare (R" Prococopii U.
XXVI).
prothonotariorum cultellum evaginaverit vel gladium, mauibus suis ami)utetur: si vero vulneraverit
Qui
8.
in curia
aliquem, capite ipso facto plectatur
Quando
9.
aliquis
pars alterius unitorum
bet esse libera 10. )
citatio
(II.
Quando
si
liabet
(II.
Ulr. O. IX).
unionem cum
alio et dotat
non consenserit dotationem,
Wenc. D. XIIUj. pro majoi quam
citát
debet praeterire et esse nulla.
liabuit
:
de-
aut liabet,
13.
Decreta Caroli
285
regjs.
13.
Decreta duo Caroli regis. E
cod.
maiiustripto
Musei boemici
Král Karel ustavil jest od peeti groš jimiž
sú
kop
gr.,
sob
zbožie
zapisovali,
byli
G.
2;j.
neb
;
jsú
psáni
XV
a na penieze byli listové psáni po
zápisy menší níž a níž
svým zemanóm
listové,
ti
po puol gr.
a jiné
ten dobrý král pro polebenie
ale
:
4.
právo a ustavil s svú raddú i s jinými pány, aby od peeti visuté byl dán groš (a to jeho ustavenie trvá až do dnešního dne. L. P. 1402).
Item
týž
složil jest
král
to
ustavil jest,
nebo
zle;
práva, dsky
le sama i
listy
lovk
že žádný
zápisných súditi nemá; neb každý
list
svuolka^ mezi
sám
se
dvma
sdí,
listuov
dobe
osoboma,
ta
lomí.
14.
Formae literarum apud tabulas
coníici
solitarum. E
rodie nianubcripto Judicii Ciiriae repiac, saec. XIV. (C u r.) et e codicc manuscripto c. r. Univcrsitatis Pragensis, saec. XV., sign. I, G. 18 U n i v.) in unum collectae. 1. Commissio in tutelam j)ueros vel hereditates. Sdenco de Konopiscze ef dc Sternbcrch protestatiis est comni bencticiarils Pragensibus, quod omncs et singulos pueros suos rum omnil)U3 bunis et hereditatibus, ubicunquc habct vel babebit, comniittit in tutelam
matri suae, dominae Annae
de Sternbcrch,
ita,
quod ipsa
sít et
esse
286
l"*-
Formae literarum apud
tabulas.
debeat dictorum puerorum nec non bonorum et hereditatum materna commissaria, eam veram tatriceni faciendo. Actum etc. (Ciir.)
Commissio eadem. Sdenco de Konopiscze
2.
omncs
quod
protestatus est,
et
et
de Sternberch
siugulos pueros snos
cum omnibus
bonis et hereditatibus, ubicunque habet vel habebit, committit in tutelam domino Jaroslao de Sternberch, fratri suo, ita, quod ipse sit et essc debeat dictorum puerorum nec non bononim patemus commissarins, cum verum tutorem faciendo.
Forma
3.
et
hereditatum
(Cur.)
commissionis. Martinus de C, protestatus
omneš pueros suos cum omnibus
hereditatibus
est,
quod
habitis et ha-
suis
bendis commisit potenter et committit P. de C. et M. de P. in so-
lidm,
quod
ita,
fecit
omnium praemissorum.
cos veros (Univ.)
Eadem. Johannes de
4.
D. protestatus
suos commisit et committit potenter in
et A.,
J.
est, sic,
et
tutores
quod omneš pueros quod unus sine alio
bonorum et hereditatum nichil facere omneš simul et concorditer, sic quod eos reita quod fecit eos veros patres commissarios.
alienatione et distractione
ambo
poterit,
sed
vocare
non poterit;
(
commissarios
patres
vel
Univ.)
5. Eadem. Wilhelmus de P. protestatus est, quod omneš pueros cum omnibus commisit potenter et committit Annae uxori suae, donec statuni vidualem mutaverit mox tutela praesentari debet J. de
suos
;
K. et Petro de S. omnibus in solidm,
ita
quod
cos etc. (Univ.)
fecit
—
Forma
additionis commissariorum. Thomas de C protequod ad prioros commissarios et tutores hereditatum et puerorum suorum habitarum vel habcndarum, vid. ad J. de T., P. de K. addit et adjungit S. de P. et M. de A., ita quod fecit eos omneš cum prioribus in solidm veros commissarios et tutores omnium 6.
status est,
praemissorum. Actum (Univ.). 7.
Crossina
Bevocatio cominissariorum de Lichteniburg
cum omnibus
et constitutio.
protestatus
Johannes dictus
omneš
quod
est,
vivos suos
commisit potenter et omnicommittit Johanni de C ct A dc B et C - de bus in solidm, ita quod fecit eos veros patres commissarios et tutores omnium praemissorum, et alios omncs commissarios quos pcnes hereditatibus habitis et habendis
—
—
—
Actum (Univ.)
vocavit. 8.
Jesco in
Fars ]}atrimonialis
fratres
gcnsibus,
sua
tunc revocat ct in toto re-
cx
fecerat ct constituerat praeter istos,
D—
de Byelczicz
(piod
Hwozdan
XI
sex.
totc»,
gr.
ad tempera
íiororihus protestati
šunt
den. Prag.
quiilijuid
ibi
coram
census
habcnt,
cum
vitae.
Bruno
beneficiariis
annui
in
ct
Pra-
hereditatc
hereditatc et quali-
bet libcrtatc ad ca |)crtinenfc, dedcrunt ct dare potuerunt pro ipsa-
14.
Formae literarum
287
apiid tabulas.
suis WratLzae ct Margarethae, vid. Wratczae VI Margarethae V sex. census aniini, et eis de praedicto censu annuo in oadem hereditate ad tempora vitae earnndem condescendit; hoc specialiter expresse, quod ipsis sororibus eorum decedentibus sine omni difficultate ipse census cum hereditate mox ad ( .) (Actum anno et die coram beneficiariis et badevolvatur. Cur.) ronibos
ram portione sororibus et
.
.
9.
Holubarz
.
.
.
.
Keceptio portionis a fratre vel pate. Jacobus Crux alias dc Kepstcin protestatiis cst, quod pro portione sua pa-
Nicolao dc Roz fratre sua CL sex. gi". repecunia in parata, et promisit quod non debet nec poterit ipsum Nicolaura ct alios heredes ejus inquietare seu monere ac impetere pro aliqua portione ampliori patcrna ac fraterna hcreditaria perpetuo ullo jure. Si vero impcterit etc, extunc nullum jus ci debet
tema
et hereditaria a
cepit
quod ab
juvari terrestre, spirituále nec civile,
cum praefatis peActum (Univ.)
eo
cuniis et cjus hercdibus in i)lcne et juste divisus.
Forma
10.
alia de eadem. Ilerbordus de
quod pro portione sua
T
in
vid.
tas,
.
.
.
.
etc.
et
in
L
.
cum censu agris pratis etc. cum praefatis hcrcditatibus ab
Forma
11.
armis
doininio
bellicis,
.
.
protestatus
.
.
.
,
integras,
villas
ct
omni
eo
etc.
et
etc.
(ut in priori).
silvis
nihil excipiendo
curias rusticales
—
quia
etc, (
Univ.).
est,
quod
curiis
piscinis vincis et
rivis
est,
infra scrip-
promisit
Andreas de Glatovia protestatus Malochowc munitione, curia araturae,
sna in calibus cum censu agris pratis
quibuscumque
.
dotis.
hereditate
cum pleno
K
(ut supra) reccpit hereditates
in
rusti-
omni
etc.
omnibus
rébus mobilibus nominibus censeantur, exclusis cquis cquestribus et dominac Dorotheae uxori suac deccm millia sex. gr, et in
Prag. bonac et justac monctae dotavit et nomine dotis assignavit et ei de dieta hereditate ad veram dotalem obligationem in dictis pecuniis condescendit. (Univ.) 12.
Additio dotis. Andreas (idcm) protestatus est, quod in hereZlechow castro firmissimo et inexpugnabili, curiis araturae
ditate sua in
circum castrum jacentibus, agris, pratis, montibus, vallibns, flumine Multavia, vonationelcporum et vulpiam copiosa. vincis. lapidibussmaragdinis et carbunculis ct omni etc. dominac Dorotheae uxori suae raille
in
sex. gr. addidit
dotcm ad priorem
et
ci
dc dictis hcrcditatibus
gratiosa dotali obligatione in dictis pecuniis condescendit. (Univ.)
Traductio dotis cion additione. Andreas (idem) protestatus Dorotheae uxori suac cun» omni dotc ojus, vid. XI millibus sex. gr., quaiii habuit in liorcditatibus in Malcchow ct in 1.3.
est,
quod
Zlechow,
don)ina(í
ita
proiit
ei
tabulac testantnr
Ncmanicz, castrom Divisin, etc.
traduxit
ct
tradiicit
sivé Lapis, et
ci
dc
ad alias hereditates suas in curias araturae etc. et omni
dieta hereditate in
eo jure sicut
288
Formae
l'^-
prius teuuit et habuit,
literarum apud tabulas.
dictis pecuniis
iu
cum Drboltone de Serutypisk
bcnivole
condescendit, et
ipsa haec
Et de gratia sua
suscepit.
omneš res mobiles quibuscumquc nomiuibus censeantur, quas babet vel habcbit in curia araturae in C addidit sibi dotem ., ad praedictam et ci de dieto nábytek graoiosc condescendit. (Hoc ponatur si partes voluoriut iu dotalitio vel additione dotis speciali
.
in fine)
.
:
maritum suuni praevixerit
et statum vidualem mutaverit, pecunia pro bereditate ejus abinde poterit removeri. (et etiain hoc additur) Donec statum vidualem non mutaverit. nullus eam poterit amo-
Ita si
mox
.
data
sibi
:
vere etc. (etiam additur)
Si
maritum
:
praevixerit
et
statum
vidualem
tunc
mutaverit,
dieta additione carere debet, sed iu soIo dotalitio contentai-i. (Univ.)
14. Transdiictio dotis (rld. [Jnio). Boliuuko dc Dolan uxorem suam, dominam Ankám, cum omui ejus dote, vid. 150 sex. gr. den. de bereditate Zytiuycz quidquid ibi habuit, transducit super Prag.. aliam hereditatem suam in Udrzeuycz, quidquid ibi babet, et ei de eadem bereditate in jam dieta dotali pecunia ad veram obligationem dotalem condescendit. Et ipse Marquart (frater ejus) ad baec suum plenm et beuivolum pracbuit cousensum. Actum etc. (Cur.) 16. Unio. Przissnak de Wirssowicz et Albertus de Otycz prot. šunt coram serenissimo domino Karolo Rom. imperatore et Boemiae (^uod horeditatibus suis in et coram beneficiariis Pragensibus, Wyrssowicz, quidquid ibi bal)ent, in Jaworzie VI curias rusticales, in Lesczinye V curias rusticales cum agris, pratis, silvis, rivis, piscinis, molendinis ac rébus mobilibus et immobilibus omnibus et horeditatibus, babitis vel habendis ubicunque, cum omnibus suis pertinentiis et qualibet libertate ad ea pertinente uuivcruut se ad veram unionem sen „na pravý spolek,"^ ita, quod facti šunt veri „hromadníci." (Nuntius ex parte ijisius domini imperatoiis fuit super hoc ad tabulas dominus Russo de Lutycz, subcamerarius rcgni Boemiae.
rege,
Actum auno
etc.
—
Cur.)
Unio. Przybik et Slawibor, fratres de Umoniua, prot. šunt coram beneticiaiiis Pragensibus, (juod hereditatibus suis in Wyssiuie, 16.
Umonynye
etin Krzieczi,
quidijuid ibi liabent,
nibus, silvis, molendinis, rébus mobilibus et
cum
agris,
pratis,
immobilibus
et
flumi-
qualibet
ad ea pertinente univciunt se ad veraui uuionem seu (Actum pravý spolek," ita, quod acti šunt veri „hromadníci." coram baronibus. Cur.) libertate
17.
Unio. Bohunko de Dolan v(!rani
i.
i
o>iatus est
coram
etc.
beneficiariis
suum Maniuanium de Bartossowa ad se susunionem super hereditatem suam in Udrzenycz curiam
Pragensibus, (piod fialrem cepit in
jn
,,na
Formae literarum apud
14.
tabulas.
289
cum duabus araturis, inuiiitione et VI marcis argenti census aniiui, cum agris. pratis, silvis, vineis, piscinis, rivis et qualibet libertate ad ea pertinente,
cunque,
super alias liereditates habitas facti šunt veri hromadníci.
et
quod
ita,
Idem Bohunko uxorem suam
habendas
vel
ubi-
(Vid. Transductio dotis 14.)
etc.
(Cur.) 18. Unio. Kunegundis relicta Wilhelmi dicti Lepus quondara de Krussowicz, protestata est coram beneíiciariis Pragensibus, quod patrem suuiu Conradum dictuni Keranater de Hanzek ad se in veram unionem seu „na pravý spolek" suscepit super dotem suam 400 sex. gr. den. Prag., quas habet ia hereditate in Krussowicz villa heredi-
cum
tarie ita,
agris,
pratis,
facti
šunt
quod
Actum anno
madníci.
coram dominis
—
silvis
et qualibet
cum eadem dote dni
MCCCLVI
ad
libertate
et
ea pertinente,
hereditate
ipsa
sequenti
die
veri
hro-
Jeronými
post
ceterisque beneficiariis et coram baronibus terrae.
(Cur.)
—
19. Unio. Georgius de T protestatus est coram dominis baronibus in pleno judicio et beneficiariis, quod super hereditatessuas in T munitionem, curiam araturae, curiam rusticalera cum censu, agris, pratis, silvis, rivis, piscin.s et omni libertate ad ea pertinente ac super totum quidquid ibi habet cum omnibus rébus mobilibus habitis et habendis et super aliis hereditatibus suis omnibus similiter habitis et habendis Johannem de S et P de T in veram suscipit unionem ita quod facti šunt cum eo veri unitores seu hromadníci omnium praemissorum. ( Univ.)
—
—
—
—
;
S
—
20. Alia de eoclem. Franciscus de parte ex altera,
eorum,
cum
protestati
Fr. ipse hereditate
agris,
pratis,
silvis
et
sua
omni
G—
ex una et
quod
šunt (ut supra;, in
G—
libertate
munitione, et
etc.
Thomas de
hereditatibus
araturae
curia
aliis
hereditatibus
habitis et habendis, et ipse Thomas hereditate sua in munitione etc. (ut supra) et aliis hereditatibus suis omnibus habitis et habendis univerant se simul, ita quod facti šunt veri unitores sea hromadníci omnium praemissorum. (Univ.) suis
S
—
omnibus
—
21. Alia de eodrm. Katharina dc T renissimo principe et domino roge Boemiae
—
quod super liereditates suas in K nem de D in veram suscepit unionem, sibus,
—
protestata est coram seet
beneficiariis
munitionem etc. ita quud factus
PragenJohanest
cum
(Nuntius ad tabulas fuit Joliannes de Nova Domo referens pracmissaab eodem domino rcge specialiter delegatus.) (Univ.) ea verus unitor
etc.
22. Forma unÍ0)iis alia. Wcnceslaus Dei gratia rex B., dc i)lenltudine potestatis suae rcgiae si)cciali Jo de Rot cnmorphanis olini
—
.11 r
oo U
:
Uodoi
li.
2.
—
J9
290
l^-
Formae
litei*arum
apud
tabulas.
de Osirow pro hereditatibus ipsius orpliani vel orphauoruai omuibus habitis et habendis, quibuscumque nominibus dici possiut, dedit et dare potuit veram unionem, ita quod factus est cum dictis orphanis verus unitor seu hromadnik omnium praemissorum, sic tanien, quod bona et hereditates ipsorum orphanoram minnere et minorare non poterit nec debebit, sed potius augere. (Nuutius ad taMartiiii
bulas fuit baro vocatus.)
23.
M—
Forma
—
(Univ.)
divisionis. Elisabeth de
T
— ex una
et
parte ex altera protestati sunt corara beneficiariis,
Henricus de quod super
eorum quas simul habent,
talem inter se fecerunt didebet habere hereditates infra dictas, vid. in C munitiouem, curiam araturae, villam integram etc. cum omni etc. Et ipse H hereditates in T munitionera etc. villam integram etc. cum omni etc. Et promiserunt, quod non debent unus alium impetere seu inquietare, nec eorum heredes pro aliqua hereditatibus
E—
visionem, sic vid. quod pracfata
—
alia divisione
—
ulteriori
perpetuo
24. Do7iafio dotis. gensibus, quod
150
—
habuit,
tiis
et
cum
Anka de Bychor
{Univ.)
prot.
est
agris,
pratis.
Bychor rivis,
silvis.
et in
reditatibus in
coram ben. Pra-
Byelussicz,
omnibusque
qualibet libertate ad ea pertinente, dedit et
suis Jesconi,
eam
aevum
sex. gross. den. Prag. dotis suae, quas habuitin heredi-
tatibus suis dotalibus obligatis in ibi
in
et
dare
potnit
Ilermanno et Alberto de Bychor, et eis dc jam dieta dotali pecunia eo jure per omnia,
pertinebat, condescendit.
Actum
etc.
quid(iuid
suis pertinenfiliis
ipsis
sicut
he-
ad
(Cnr.)
25. Donatio hereditafnm. Albertus de Libotinye jn-ot. est coram quod hereditates suas in Budcovie, Mojkovie, Lsczení, u Dvoczie quidqnid ibi in eisdem hereditatibus omnibus habuit, cum agris, pratis, silvis, omnibusque suisjíertiuentiis et qualibet libertate ad ea pertinente dedit et dare poluit i)ro jiortione tiliis suis, videlicet Kunssoni, Boben.,
hunkou!. Heinrico. Hyrdonio, Ulrico, Poczino de Lubotynie, et eis pro ipsorum portionibns de praedictis hereditatibus hereditarie condescendit. (Actum anno et die coram rcge, benetíciiiriis et baronibns. Ibidem Otaslav de Budcova defendit, quod ipsa hereditas in Budcov est sua, et ipso Albertus candem dare ipsis tiliis suis non potuit. Cur.)
—
Donatio radm/. Johannes de Podliorziiu prot. est coram quod liercilitates suas in Semytiessy. in Brziezina et in Skalka, quidípiid il)i habuit, cum agris, pratis, silvis cl (jualibet li26.
ben. PrniícnsibuN,
potuit fratri suo Tyrczino Petro et Zwyeíiconi ibidem, ét eis de ipsis hereditatibus hereditarie condescendit; hoc expresse, qilod ipsi orpliaiii antc oniiiia liabero debent (50 sc.v. gr. den. Prag. líPrtate ad ea pertinente dc l'()dhorzan et orj)hanis
dedit
et
tiliastris
dare
suis,
Formac
14.
iu praedicta
litcraiiim apiul tabulas.
liereditate Scniyticssy,
veram medietatem (Actum anno habere debent. ipse Tyrczin
et
ipsarum hereditatum omnium orphani aliam medietatem coram beneficiaiiis et baroni-
ipsi
et
die
ct
291
Cur.)
bus.
—
donationis hereditatum vel censuum etc. A de coram dominis baronil)Us in pleno jndiciio et munitionera, beneficiariis Pragcnsil)us, qiiod hercditatcm snam in C curiam aratiirae, curias rusticales cum censu, agi'is, pratis, silvis etc. de K et suis heredibus et ei de dictis ddit et dare potuit
Forma
27.
T—
est
protestatiis
—
—
M—
Actum
bereditatibus hereditaric in perpetuom condescendit,
est,
non solvit:
(Ista clausula qnod censm suum
rones.)
(
vid.
decem
Manasses de O
sex.
gr.
regis per
—
etc,
protestatus
nuntium
et ba-
Univ.)
28. Alia donatio pro ecclesia vel altario census nudi cum proconsensu regis permittitiir ct haronum etc. Manasses de O testatus est, quod censm suum, vid. X sex. gr. census annui nudi
—
perpetui,
quem habet
curia araturae, piscinis
rivis,
curiis et
iu
hcreditatil)us
cum
rusticalibus,
omni
(etc),
ct in
ita
M.
de
C.
censu,
in T.
agris,
eo jure,
munitione,
pratis,
silvis,
sicut ei in tabulis
ddit et dare potuit domino Jobanni altaristae altaris Gereonis et Alexii in ecclesia S. Mariae antc Laetara Curiam maiori civitati Pragensi et suis successoribus ac dicti altaris mi-
continetur, S. in
in perpetuum, et ei ac dieto altaristae et ejus successoribus de dieto censu hereditaric condescendit. Quem quidem censm possessores dictarum hereditatum ei solvere tenentur et debent per medium in festo etc. et sic aliis annis ct terminis pcrpetuo. In asu vero 8Í aliquem censm in aliquo dictorum terminorum terniino non
nistris
solverint,
tuno ipse vel sui successores
cum
sólo camerario
poterit
supra dictis ad perceptioncm census non soluti pro quolibet termino etc. Ad quam do-
ipsos possessores imjjignerare in bereditatibus
iiationcm
princcps
screnissiinus
Romanorum
et
Boemiae
rex,
et
doininus,
A—
Nuntius ad tabulas
fuit
eodem domino rege
spccialiter delegatus.
nobilis
doniinns
suum gratiosum praebuit dc
—
Wencoslaus consensum.
referens praemissa ab C Actum {Univ.)
Eadem
—
donatio cum consensu per literám. Nicolaus de J quod hereditatem suam in K X sex. gr. census cum curiis rusticalibus, agris, pratis ct omni etc. cum pleno dominio ddit ct dare i)Otuit dominio E plcbano in K et ipsius ecclesiac in pcrpf^tuiim pro remcdio et salute animarum suac et snorum 20.
—
protestatus est,
—
prardecessorum,
ct
ei
dictaeque ccdesiae dc
,
—
dieta hcrcditafe liere-
jicrpctuum condescendit. Ail quam donationem et hujusmodi intabulationem screnissiinus etc (iit supiaj p(M- literám Majc(litario
in
19*
292
14.
Formap
literarum apud tahulas.
suae suum gratiosum praebuit ronseiisnni.
statis
cujus liberae
tenor
sequitur in haec verba etc. (Univ.)
Forma
hereditatum. Dominus Prziedbor in Hiadysczi ct Hasco deLemberca dictus de Zwierzietycz, protestati šunt coram ben. Pragensibus, quod beVid. ipse abbas et conventus hereditates suas ad in vicem permutarunt reditates suas in Bozkow, Roztoky, villas íq Gesseny quidquid babuerunt, in Kostrzy V curias rusticales et duas piscinas, sub villa Byczina sitas, cum agris, pratis, silvis, ri\is et (jualibet libertate ad ea pertinente permutationis nomine dederunt eidem Haskoni et suis heredibus pro eius hereditatibus in Rokyta et in Kupa, quidquid ibi habuit, etiara cum agris, pratis, silvis, rivis et qualibet libertate ad ea pertinente. 30.
abbas
et totus
permutationis
conventus monasterii
:
Et
invicem de praedictis hereditatibus permutatis heredicondescenderunt, easdemque hereditates sibi invicem disbvigare Et huius disbrigationis smít debent a quoUbet hornin jure terrae. conventus videlicet hereditatum. quas ipsi abbas et íidejussores eidem Hasconi dederunt, ad ipsum Ilasconem Pesco Kabát de Krzidy, sed Pesco dictus Oczass de Zassady et Jesco de Koczyneiowicz sic sibi
tarie
,
;
hereditatum, quas ipse Hasco ddit eisdem abbati et conventui, šunt
ad ipsos abbatem et conventum íidejussores et disbrigatores ipsemet Hasco, Boczko de Podyebrad et Jarek de Zeleznjczie, omneš in solidm. Quod si non disbrigarent, tunc Pragenses beneficiarii eura, cui praedicta disbrigatio facta non fuerit, inducere debent super hereditates praedictoram suorum tidejussorum, ubicnnque habent vel habebunt, absque omni citatione tamquam in jure obtento, in tertia parte plus illarum hereditatum, quae omnino fuerint, ut praeraittitur, disbrigare. (Et dominus Karolus Kom. imperator et Boemiae rex ad hanc permutationem suum benivolum et gratiosum praebuit consensum, super quo nuntius ex parte ipsius domini imperatoris fnit ad tabulas dominus Jesco de Wessele, purcravius Pragensis. Actum anno etc. Cur.)
—
Forma
permutationis. Johannes de P. ex unaet Thomas de quod hereditatibus eorum, ipse munitione etc. (et Jiominando heJohannes liereditate sua in K lierereditates omncs quae positae šunt), in C sex. gr. et ipse P munitione etc. (quae hereditates positae šunt) in ditate sua in C 31.
M. parte ex
altcra protestati šunt etc,
—
—
C!
sex.
gr.
—
,
so invicem pei-mutarunt
ditatibus unus altcri hereditarie
et
eis
liuic
inde do dictis hereDisbrigare dobenl
condescenderunt.
Primo pro i)arte Johannis ipsemet et cum co liarte t-x utraque ex parte ipsius Thomae ipsemet et (quos apponet D, C vel B ), cum co A de E etc, omneš in solidm ab omni oncre jure terrae Si non et Hpccialiter a dotibus ot orphanis, ut juris cst terrae etc. dir>brigarent. Iiinc Pragenses bencliciarii debent inducere partem pro :
—
—
Formae literarum apud
14.
qua
293
tabulas.
super hereditates disbrigatorura partis indishabebunt, in tertia parte plus pecuniae antediotae noraine poeiiae et impensarum, omni absque citatione, tamqaam in jure obteuto. Actum etc. (Univ.) fuerit
brigantis,
disbrigatum,
ubi
habent
aut
Dominus Johannes
32. Locatio.
dictus Pauli, Pragensis et Bole-
slaviensis ecclesiarum canonicus, recoguovitcorambeneficiariis Pragensi-
curiam araturae nudám cummunitione sed sine seminibus et sine annualibus, ad sex annos continuos locavit et condescendit Hermanne dieto Celko de Horzeszovic et suis heredibns, ita, quod idem Hermannus vel sui heredes de ipsa hereditate ipsi domino Johanni censuare debebit septem sex. gr. den. prag., medietatem ipsius census infra octavam Sti Georii proximi, et aliam medietatem infra octavam Sti Galii, et sic deinceps siugulis dictis sex annis. Quod si in aliquo terminorum praedictorum non solveret et post ipsum terminm octo diebus, extunc 8 grossi nomine poenae super eos accrescent et si infra alios 8 dies et tertios non solverent, tantumdem accrescet; si autem infra quartos 8 dies non solverent continuos censm eundem cum poenis omnibus, ex tunc ab omni jure, quod sibi competebat in ipsa hereditate, totaliter cadent et araittent. Actum anno etc. (Cur.) bus, et
quod hereditatem
cum
agris,
pratis,
in Kojeticz,
pascuis
tantum,
;
33. Expositio protestatus est,
honorum ad
tuor curias rusticales
omni
certos annos. Marquardus de
quod hereditates suas
cum
A
censu, agris,
,
.
,
pratis,
M
W
curiam araturae, silvis,
rivis,
.
.
.
qua-
piscinis
eximendo, Johanni de et suis heredibus ad tredecim annos a data praesentium coutinue decurrcntes (sic), et ei de dictis hereditatibus ad diotos annos in toto et plene condescenita tamen, quod praefatus Joliannes et sui heredes de dictis dit hereditatibus ei solvere tenentur et debent aunuatim XX sex. gr. census annui nudi per medium, incipiendo in festo Sti Georgii etc. et
etc.
niliil
.
.
.
;
et
per
medium
in
festo
Sti
Galii,
et
sic
aliis
annis et terniinis
us-
In asu vcro si aliquem cenque expletionem dictorum annoium. in aliquo dictorum terminorum tcrraino non solveret, tunc ipse cum soío camerario poterit eum impignorare in hereditati bus supra"^ dictis ad perceptionem census non soluti. pro quolibet termino cum parte plus nomine tertia poena et impensarum, vel se de eisdem intromittere easque tenere et facere de eis sicut de propriis omni sine contradictione. Lapsis vero dictis annis statim debet sibi cedere et ejus heredibus de i)raefatis bonis, ri-linqucudo ibidem foeaum et stramina ac píci, kteráž by nebyla do tt' chvíle vytrávena, et debet relinquerc unum currum, aratrum et traham, quatuor vaccas, XXXta oves et XV scrophas, et alia omnia debet abducere pro voluntate sua, si cum eo pro his non concordabunt. Actum. {Univ.)
sm
294
!*•
34. est
coram
nitionem,
Forma
Forniae
literarum apud tabulas.
qtiaevis hereditaria. Dorothea de Praga p rotestata
quod hcreditatem suam
beneficiariis Pragensibus,
cuiiam
villam iutegram,
araturae,
censu, agris, pratis,
C
in
—
rusticales
íluminibus, molendinis,
silvis, rivis, piscinis,
aquarumquc
curias
mucum mon-
omni libertate ac et cisdcm metis et gadibus, prout sóla tenuit et habuit, nihil sibi ibidem in potestatem et dominium reservando, vendidit Andreae de Glatowia ct suis heredibus pro 500 sex. gr., et fassa est, se easdem pecunias ad ea plene percepisse, et ei Disbrigare dcbet ipsade dieta hereditate hereditarie condescendit. met vendens et cum ea fidejusserunt C. et A., omneš in solidm, ab omni hornin, jure terrae, et specialiter a dotibus et orphanis, ut juris est terrae etc. signanter (sivé partes voluerint, tunc ponatur) a pracscriptionibus Judaeis ct literis Judacorum, et jure speciali tunc quocunquc hcreditates tangente. Quod si non disbrigare nt Pragenses beneficiarii debent inducere ipsum emeutem super hcrediubi liabent aut habebunt, in tertia parte plus tates disbrigatorum, pecuniae antedictae nomiae poenae et impensarum, omni absque citatatione, tanquain in jure obteuto. Actum anno et die etc. (Univ.) tibus,
aquis,
vallis,
dominio
ad ca
pcitiiicnte,
decursibus
in
,
35.
Forma
eadeni de foro ([uodam. Andreas de Glatovia proquod hcreditatem suam in Jcmpnitz, curiam aralurae,
testatus est,
cum censu, agris, pratis, silvis, rivis ea pertinente sicut solus tenuit et habuit, vendidit Dorotheae de Prag pro C nihil sibi ibidem reservando, sex. gr. integre persolutis et ei dietám hcreditatem hereditarie condescendit. Disbrigare debet ipsemct vendens tum ab omni hornin curias rusticales et subsides
et
omni
jure
ad
libertate
terrae
et sjteciatim
a dotibus
Quodsi vero non disbrigaverit, tunc 36.
Forma
quod omne jus tatem
in
sticales
—
C cum
ut jure est terrae.
orphanis,
praecedenti forma). (Univ.)
de jure hereditario. Bencssius
suum hcreditarium
munitioncm. censu, agris,
bertate nt juris est,
nihil juris
silvis,
,
(ut in
Epyk de Hrádku protestatus
villa
rivis,
protestatus
integra,
piscinis,
est,
hcredi-
curias ruet
omni
li-
ibidem penitus repraecedenti forma). [Uniii)
hcrcditarii
—
etc.
quodcumque habuit ad
curiam araturae, pratis,
servando, vendidit Johanui dc G^ 37.
et
etc. fut in
est
sibi
coram
beneficiariis Pragen-
Brocznye, curiam araturae cum cuquidquid ibi habuit, in Zálezlech riis rnsticalibus iii Clindolazicch, quidqnid babuil, in IJorowa Lhota viMam, iu "Wossela Lhota villam cum agris, pratis, silvis, rivis, piscinis, omnibusciuo suis pcrtinent'is et qualil)et libertate ad ea pertinente vendidit domino .Vrnesto Pra-
sibus,
quod hcreditates suas
in
gensis ccclcsiac archicpiscopo et suis snccessoribus, cancellario uniomcnti dieta bona ad usnni versitatis Pragcnsis studii i)rivili\iíiati,
14.
Formae literarum
apucl tabulas.
295
videlicet pro solario doctorum, magistrolegentium in studio pracdicto, pro septingentis sexagen. gross. denár, prag., quas doniiíms Karolus imperator Rom. et Boemiac rex ac collegiati conveiitns Pragensis diocccsis pro solastudii Pragensis praedicti,
rum
et alioruiu
riendis doctoribus ct magistris studii praedicti contribuerunt, et fassus est,
eandem pecuniam totam ab co
se
pleiiarie
percepisse, et ei de
Eaudemquc bercditatem hereditate cadciu hereditarie condesceudit. ei debent et íidejubcnt disbrigarc ipsemet Epyk, Heuslinus de Duba, Benessius de Duba, Hynco de Duba et Hroch de Przyluczie, omneš iu solidm, a quolibet hornin jure teirac. Quod si non disbrigarent, tunc Pragenses bcneficiarii ipsum dominm Aniestum seu successores SU03 indMcere debent super hercditates ipsorum fidejussorum, ubicunque habent vel habebunt, absque omni citatione tamqnam injure obtento, in tertia parte plus pecuniae supradictac.
mini
MCCCLVn
Actum anno do-
sabbato post diem apostolorum Peti et Pauli (Ciir.)
38. Domini Za^vissius, canonicus, et Plichta scolasticus ecclesiae beueficiariis Pragensibus, quod he-
Pragensis, protestati šunt coram
reditatem suam in Raczinyewsy VIII curias rusticales censuantes annuc X sexag. gr. denár. prag. onm hereditate et qualihct libertate ad ea pertinente vendiderunt ecclesia Sti. Viti in castro Pragensi, ita. quod idem census annuus perpetue debeat pcrtinere ad prae-
bcndam
in
eadem
ecclesia Pragensi,
per
dominm Karelm Roman,
imperatorem et Boemiae regem de novo erectam anncxamque ad praeposituram Boleslawiensem, pro C. sex. gr. praedictorum, et fassi šunt, se eandem pecuniam totam plenarie percepisse, ct cidem ecclesiae de eadem hereditate hereditarie condescendorunt. Eandemque hcrcditatem cidem ecclesiae debent et fidejubent disbrigarc ipsimct domini Zawissius et Plichta, Wanco de Wynarzecz, Jesco de Smilowicz ct Jesco Jesconis de Raczinyewcss, omneš in solidm, a quolibet hominc jure terrae. Quod si non disbrigarent, tunc Pragenses bcneticiarii ipsum praepositum Boleslawiensem inducero debent super hercditates ii)sorum Hdejnssoruin, ubicunquo habent vel habebunt, absque onmi citatione tainquain in jui*e obtento, in Icrtia parte plus pecuniae supradictac. Actum ctc. [Our.)
Forma vendUionis
3'J.
hcreditattim per commissarium pnter-
muti. Arnust de Poryeczie, paternus commissarius orphanorum (juondam Matissonis de Poryeczie, protostatiis ost coram bencficiariis
Pragensibus. quod hcred'tateni ipsorujn ori»hanormn in Czirncziecych VY. lanouin et '/.^ jugcr. heroditatis cum curiis ad lioc perlincntibus,
cum
agris,
«Jinnibusque suis pertincntiis ct (pialibct
libertate ad ea de Duba, judici terrae, et suie hcrodigross, denár, prag. et XII gr., et fassus est, totam ab co plenarie percepisse, et ei ilo hc-
pertinente vcndidit Andrcae
bus pro se
CVIII
sex.
eandem pecuniam
>^
296
Formae
l-*-
literarum apud tabnlas.
eadem hereditarie condescendit. Eandemque hereditatem ei debent et fidejubent disbrigare ipsemet Armist, Czstibor de Gezara, Czenko de Sobyehyrd et Bohunco de Klokoczna. omneš ia solidm, a quolibet hornin et noniinatim ab ipsis orphanis usque ad annos ipsonim orphaniles, et postquam ad annos ipsorum legitimos pervenerint, post hoc per tes annos et VI septimanas jure terrae. Quod ipsum Andreám seu si non disbrigarent. tunc Pragenses beneficiarii heredes ipsius inducere debent super hereditates ipsorum fidejussorum, ubicuuque habeut vel habebunt, absque omni citatione tamquam in jure obtento, in tertia parte plus pecuniae supradictae etc.
reditate
(Cur.) 40. Venditiohereditatumpro ecclesiavel monasterio etc. Hermannus de Praga protestatus est, quod hereditatem suam in Doma-
cum
censu,
bano
M
curiam araturae
castrum,
nicz,
pratis et
agris,
Owenecz
ecclesiae in
sex.
persolutis.
gr.
quam venditionem
villam
,
omni
curias rusticales
,
successoribus in perpetuum pro
suis
et
integram
veudidit domino Jolianni ple-
Disbrigare debet ipsemet et
hujusmodi 29). (Univ.) et
per literám sub n.
etc
intabulationem
cum
etc.
Ad
eo etc. fut
superius
41. Forma de venditione dotalitii. Wita relicta Johanuis de Pakomilic, protestata est etc, quod hereditatem suam dotalem obli-
gatam
C
in
pratis,
—
curiam araturae,
curias rusticales,
omni
pascuis et
rivis,
silvis,
libertate
cum
censu,
agris,
ad ea pertinente,
in
quibus hereditatibus habuit CL sex. gr. dotis suae. ita prout ei tabulae testantur, nihil juris sibi ibidem dotalis penitus reservans, vendidit Ro no de Castro Pragensi et suis heredibus pro CL sex. .
gr. et fassa
dieta
.
easdem pecunias ab eo plene percepisse,
se
est
et ei
de
hereditate in eo jure sicut sóla tenuit condescendit. Disbrigare
Quod si debet ipsamet vendens tuni ab omni hornin jure terrae. non disbrigaverit, tunc Pragenses beneficiarii debent inducere ipsum etc, (ut supra sub n. 3G). {Univ.)
—
De
eade^n nlia. Wita eadem protestata est, quod omno jus qnodeumque habuit ad hereditates vel in hereditates in curiam araturae etc. nil juris dotalis sibi ibiJohannis de C (Ut dem reservando, vendidit Jo de C pro XL sex. gr. etc. 42.
stium
dotale
—
—
supra in forma immcdiate scripta.) 4:-}.
test.
cnriis
—
(UnitK)
Venditio census annui nudi perpetui. Catberina de P. pro(juod
f";t,
in
lusticalibus
hereditate
cum
sua
in
K. munitione,
censu, agris, pratis,
silvis,
curia
rivis.
araturae,
piscinis,
mo-
quidquid ibidem habet, XX sex. gr. census annui nudi perpetui vendidit Joanni de P. et suis heredibus pro CC sex. gr. integre persolutis, et ci de dieto censu helendinis
et
omni
etc.
ac
in
toto
14.
Formae literarum apud
condescendit.
reditarie
Pisbrigare
ea etc. (in praeccdentibus orniis
dehet
cum plena
297
tabulas.
ipsamet
et cum quem quidem
vendeus
disbrigatione)
:
teiietuv et dcbet per medium iu festo Sti Georgii per medium in esto Sti Galii inde sequentis, et sic aliis
censnm
et solvere
proximi
et
annis et terminis periietuo. In oaso vero, si aliquem censm in aliquo dictorum terminorum termino non solveret, tuuc ipse cum sólo camerario poterit eam impignorare in liereditatibus supra dictis ad plenám perceptionom census non soluti, pro quolibet termino cum tertia parte plus nomine poena et impensarum, Et si unum, duos vel tes aut plures terminos continuos vel interpellatos si non solverit et ipse pro eisdem non impignorasset aut impignorare ueglexerit quovis mode vel quocunque impedimento superveniente, quod semper, quandocunquc voluerit et semel aut successive cum dieto camerario Pragensi poterit impignopraefatis hcreditatibus, ad perceptionem omnium censuum retentorum et quolibet termino cum tertia parte plus nomine poena et impensarum. Item si de tribus annis vel infra tes annos juxta consuetudincm juris regni solitas cum camerario non faceret dominationes, quod hoc juri suo praejudicare non debet, sed in suo robore ac íirmitate permanerc, tanquam singulis annis in terminis solitas cum camerario in eisdem hereditatibus dominationes continuasset.
rare in
ita
Item si aliquando dictus Joannes pignorando cum camerario census suos conquerere non posset, ita quod ibi nibil inveniret, vel quod quandocunquc id consi repulsam íecerint contra jus terrae, tingeret, vicecamerarius regni Boemiae qni pro tempore fucrit, debet eidem Joanni in
summa
heredibus
de
praedictis hcreditatibus
principali et tert'a parte plus ad
verum jus hercditarium
suis
vel
taxare
contradictione qualibet praedictac Catharinae. Ad quac ipsa etiam ibidem se statim subraisit et benivole subintravit cum eadem conditione, quod si ipsa Catharina vel eius heredes similem et aequalem certum censm in hereditatibus liberis et ita valentibus in di-
sine
trim vel quatuor circa milliarium a Praga (vel civitatc alia) terminm sex annorum (vel quocunque fucrit contiiaie decrc-
stantia infra
tum) reemorit
ex tunc ipse census ita rccmpíos dcbet suscipcrc et istam de tabulis dimitterc sine contradictione, suraptlbus tamcn et impensis praefatae Katharinae et hercdum suornm. Si vero non rcemeront infra dictum tempus, tunc pracfatus census apud ip>um et :
ejus liorcdcs pcrpetuo et hcreditarie remanebit.
Item hoc est etiam specialiter adjectum, (juod si pracfata Kapotuerint hujusmodi censm rcdimerc infra decnrsum etc. annorum (talium), lioc acerc potnerit licite, datis sibi vel suis heredibus sex. gr. pecunia i)arata, cl i|)s(' recej)tis hujusmodi pecuniis censm dcbet dimittirc siuc contradictione. (Univ.) therina vel sui heredes
.
.
.
298
Formae literarum apud
l^-
tabulas.
Forma quaevis census perpetui
44.
protestata est, quod in her
.
.,
.
nudi. Elizabeth de C
ibidein curia araturae, curiis rusticali-
bus cura censu et omiii etc. X sex. gr. annui iiudi veudidit Johaniii de K et suis heredibus pro centm sex. gr. persolutis (ut in aliis formis et pracedenti usque ibi „Et si unurn. duos vel tes''). (Univ.)
—
—
M—
Forma
alia de eodeni. Venerandus de protestatus est, X. sex, gr. census anuui nudi perpetui habens in hereditatibus N de C curia araturae, curiis rusticalibus, cum censu, ita et in eo jure, sicut ei tabulae testantur, vendidit N praedicto viceversa heredi dictarum hereditatum et suis heredibus pro C sex. gr. etc. condescendit hereditarie. Disbrigare dehet et cum eo C. de A., Johannes de P omneš in solidám etc. Si non etc. tamquara in jure obtento. Actum. (Univ.) 45.
quod censura suum vid
—
—
,
—
—
46. Dorothea
census
sex. gr.
A— sibi
G—
de
deK
P
in
—
,
C
—
protestata est, quod
censm suum in
hereditatibus
et
in
eo jure sicut
ita
heredibus pro octuaginta sex.
et suis
vid. octo
habet
cum omnibus expromissionibus
tabulae testantur
thiae de
—
nudi perpetui, quem curia araturae etc,
annui
vendidit
Ma-
iutegre per-
gr.
et ei de dieto censu hereditarie condescendit. Disbrigare dehet ipsamet etc. (ut in aliis). Quem quidem censm possessores ilictarum hereditatum ei solvere tenentur et debeut per medium etc. (ut in perpetuo). In asu vero si aliquem censm in aliquo dictorum tcrminorum termino non solverent, tunc ipse cum sólo camerario posolutis,
terit
ipsos possessores imjtignerare in praefatis hereditatibus ad per-
ceptionem census non soluti pro quolibet termino, cum plus nomine poenae et impensarum. Actum ( Univ.) 17.
Forma
venditionis pro ecclesia vel altario census annui
nudi perpetui. Franciscus de vid.
XX
M—
calibus
cum
in
de
C
in
censu,
eo jure sicuti
viris
—
abbati
ct
A—
agris,
,
censm suum
quem habet
in
heredi-
munitione, curia araturae, curiis rusti-
pratis,
tabulae testantur,
conventui
quod
T. protestatus est,
sex. gr. census annui nudi perpetui,
tatibus
teriia parte
silvis
cum omni
et
vendidit
monasterii
Saczka
in
etc.
venerabilibus ct
ipsi
ita
(juod
religiosis
monasterio
CC sex. gr. etc. (ut in forma etc. usque in fincm). Quem quidem censm possessores dictarum hereditatum ... Ad quod fo-
perpctuo pro
rmu
hujusmudi
ct
intabulationcm
screnissimus
princcps
etc.
suum
gsatiosuin perjiibuit consensum. Nuntius ad tabulas fuit (ut superius
sub
n.
29 continctur).
48.
Forma venditionis
protestatus riis
(Univ.)
ost,
rusticalibus
census nudi advitalis. Nicolaus de
(piod in hereditate sua in
cura
censu
et
omni
etc.
K—
X
curia
sex.
gr.
araturae,
T— ca-
ccusus aunui
14.
Formae literarum apud
299
tabulas.
M—
pro nudi perpetui, sed advitalis tamen. vcndidit Johanni de L sex. gv. persolutorum, quod (ut in priovibus) et ei dc dieto censu ad vitac ipsius tcnipora duntaxat rondcsccndit, et non ultra. Dis-
M—
—
cum eo Jolianiios de S. et de A omneš ete. forma perpetui census). Quem quidcm censm ei solvere tenetnr et debet per medium in festo Sti Georgii et per medium etc. vitac ipsius dumtaxat et sic aliis annis et terminis usque tempora nt praeertnr, et non ulterius; ita si aliquem censm in aliquo dictorum terminorum tcrmino non solveret, tunc ipse cum sólo camerario poterit iinpignorarc in licreditatibus supra dictis (ut in forma perpetui census nudi). {(Univ.) brigare debet et (ut iu
Venáitio juris devolutionis per regem dáti. Henricus de
49.
Rosemberg
protestatus est,
etc.
quod
omne
Jus
suum quodcunque
habuit ct habct ad bereditatem in C. per dominm regem datam et donatam, vidclicet curiam araturae cum munitionc, curias rnsticales
subsides cum censu, agris, pratis et omni etc. ut vocabuntur, quod et quidquc jus post mortem olim Johannis do C. ad dominm regem est Icgitime dcvolutum et ipsi Ilenri(;o datum ct ilonatuni, et
juris sibi ibidem penitus reservando, vendidit Nicolao etc. ct heredibus pro C sex. gr. integre persolutis et ei de dieta bereditate in eo jure sicut solus habuit ct tcnuit etc. Disbrigare debet ipsemet vcndens et cum eo fide jussit Joannes de M. ct cum ab omni etc. (ut in prioribus). {Univ.) nihil
suis
—
50. est,
Forma
qno debito suis in in
T
\\s,
obligationis cujiisvis. Joliannes de Praga protestatus
Ilermanno dc T. et suis heredibus, in non habens ei pecuniam solvere, de hereditatibus
se teneri mille sex. gr.
—
statira
H. munitionc, villa
rivis,
dcsccndit
integra,
curia araturae, curiis
curiis
rusticalíbns
cum
cum
rusticalibus,
censu,
censu, agris, pratis,
sil-
omni etc. cum onuiibus rébus mobilibus conliabcndum, tenendum, vcndendum, alicnandum ct fa-
piscinis
ad
ct
ciciidam dc eis quid
')1.
se loncri
—
ct
solutus.
Actum.
(Univ.)
Forma obligationis alia. Andreas dc CCCC sex. gr. Romano dc C— M— ,
K—
"
dc
protestadis
T—
,
.Toanni
est,
do
omnibus in solidm, solvendas, quando cis carcre nollcnt; ita si S non solvorit, tunc ipsi cum sólo camerario potorint se intromittere de hereditafibu> in T etc. cum omnibus rébus mobilibus et dc aliÍ8 hcreditafibiis suis et rébus mobilibus omnibus habilis ot ha-
—
bendis, casquc
tenore, vonderc. alieimro, obligarc, pcrmutare ot facerc de eis quidqiiid placet, in dieta siimma cum impcnsis, ita (luod
300
Formae literarum apud
!*•
decedente aliquo ex
Sed
debet.
tabulas.
pars cuinslibet mortui in superstites devolvi gratiain speciálem: Si omneš deus
eis,
faciunt ei hanc
ipsi
toUeret de medio et ipse Andreas superviveret, ex tunc idem Andreas ab hac obligatione erit liber a quolibet homine et solutus.
Et quando unus ex
quociimque tempore ante vel post intromishanc obligationem dimisit, sicut omneš dimittereut, cum ea conditione, quando idem Andreas postularet sibi hanc diniitti obligationem, hoc ipsi aut unus ex eis, qui per eum
sionem
debet facere sine contradictione. tunc debet eos aut unum ex
fuerit monitus,
monere
et
nitione
camerarii
dimittere
aut
sibi
Andreas
ipsemet
quia
veniens
eos
ad
delere sine praedictorum
quod idem Andreas donec in
dimittant
vellet aliquis
fateretur,
parte
non
vellent aut per camerarium
ex
et
eis
dies a
Et
seu dimittat.
mo-
sponte
si
camerarius hoc coeis monuit: extunc praesentem obligatio-
unum ex
aut
tabulas
poterit
ad tabulas recognitioue. Item
speciali
vLxerit,
in toto vendere,
vel
eis
intimare, ut infra quatnordecim
eis
continuos
vellent aut
tabulis
nem
Si
dimittere,
vellet
ram
eis
vice versa
sibi
de
poterit
hereditatibus
praefatis
obligare
alienare,
sine praedictorum consensu et volantate pro libitu suo.
in
et
Actum
eis
dotare
etc, (
Univ.)
Alia de eodem. Thomas de P. protestatus est se teneri CC Johanni de C, Nicolao de M. et Martino de S. omnibus in solidm, (ut supra). Ita si non solvi it, tunc ipsi cum sólo camerario vel camerario auctoritate propria, de quo eorum simplici relationi credi debet, poterint se intromittere de hereditatibus suis in O. munitione, curia araturae, villa integra, curiis rusticalibus, cum censu agris, pratis et omiiil)Us etc. (ut in praecedenti forma), easque teuere, vendere, al'enare, ol)ligare, permutare et facere de eis quodcumque placet in dieta pecunia cum impensis, ita quod pars etc. (sicut supra). Et 52.
sex,
gr,
quando
Et statim ibidem praefatus Thomas recognovit
etc.
et
sus-
tamquam cum camerario se intromitterent, et quando in praefatis hereditatibus residct, tamquam ipsorum procurator seu šaífarz ad eorum voluntatera, {Univ.)
cepit
pro intromisso,
53. est
coram
tibus
Alia etc.
et ejus
oblif/atio veri dehiti.
heredibus
Georgii proximi quenti. In
camerario habitis et haltendis,
CCC
ieneri
se
et
sex.
solvendas
aliam
Fraiíciscus de
gi-.
veri
divisira,
medietatem
in
C
—
protestatus
debiti Johanni
medietatem festo
in
Sti Galii
de Monfeste Sti
deinde sc-
solveret, tunc ipse vel sui heredes cum sólo eum impignorare in hereditatibus suis omnibus habcndis cum omnibus rcbus mohilibus similitcr habitis et vel se do cisdem cum camerario intromittere easque tonere,
asu
si
non
poterit
vendere, alionaro, oi)ligare, et facere de eis quid
ceptionem dictae sumraac pro quolibet terniino, cum nomine i)Ocnae ot impcasarum. Actum (Univ.)
14.
debere veri
et
faceret,
debiti
301
beneficiariis Pragensibus,
solvendas in
5 sex. gr. den. Prag.
proxinio Alberto de Kryr et snis heredibus.
Georii
Sti
non
si
literarnm apuíl tabulas.
Bohunoo de Lndic recognovit coram
54 se teneri festo
Foiinae
tnnc Pragenses
bencíiciarii
Quod
ipsum Albertm vel he-
redes suos inducere debent super hereditates ipsius Bohunconis, ubimarcis ar--
cunque habet vel habebit, absque omni citatione, in Actum ctc. (Cur.) genti tanquam in jnre obtento. 56. Dorothea relicta
iano
recognoverit
X
quondam Newhlasii cum Zawissio
coram
beneticiariis Pragensibus,
filio
suo de
se teneri veri
debiti XXX sex. gr. denár. prag. Kuncze. Byetbe et Zofcze íiliabus Newhlasii praedicti de iano, in quibus pecuniis eis condescendit de tribus marcis argenti census annui in hereditate sua in Ulili sczich toto, quidquid ibi habet, cum hereditate et qualibet libertate, ita, quod eiusdem census solvere debent medietatem eis incipiendo in festo Sti Galii proximo et aliam medietatem in festo Sti Georii tunc statim sequenti, et sic deinceps singulis annis tamdiu, donec eis dietám pecuniam totam duxerit persolvendam. Actum etc. (Cur.)
56. Wratislawa
cum marito suo Stephano de Hoholicz recognove-
runt coram beneficiariis Pragensibus, biti
marcas
10
argenti
solvendas
se in
teneri festo S.
et
debero
Michaelis
veri
de-
proximo
Bedrzichoni de Wranyeho et suis heredibus. Quod si non solverent in termino eodera, tunc statim beneficiarii Pragenses ipsum Bedrziclionem vel heredes suos debent inducere super hereditates ipsorum Wratislawae et Stephani, ubicunque liabent vel habebunt, sine omni citatione super 1*/.^ marcam argenti census annui ad veram obliga-
tamquam
tionem,
in jure
obtento.
Actum anno
VI quatuor temporum Quadragesimae,
feria
domni MCCCLVI
(Cur.)
57. Wenzeslaus, gener Geczlini de Praga,
recognovit coram benedebere 90 sex. gr. den. Prag. patruo suo Pescoui dieto Mudrák de Praga. Et pro eadem pecunia condescendit ei de 10 sex. gr. praedictorum census annui in hereditate sua in Wssenor curiam araturae, quara erait a Sbrasslao, et Pragensibus,
ficiariis
in
se
teneri
et
Mokropsiech molendinum cum
libet
agris, pratis, silvis, rivis et quaea pertinente, ita quod ipsc Pcsco eundem censm de ipsa hereditate percipere dcbot, ad tempora vitao suae Eo vero decendcntc praedicta horoditas cum eodcm mo-
libertate ad
annuum tantum.
lendino mox ab ipso censu annuo sine qualibet solutione eidem "Wenczeslao, Jaksoni, Ilenslino et Zeydlino de Praga libera csse dehet.
Actum 58.
ciariis
etc.
(Cur.)
Thomas Bernhardi,
oivis jtragensis,
recognovit coram benefi-
Pragensibus, se teneri et debere veri debiti pro promptis con-
302
Formae literarum apud
14.
tabulas.
250 sex. gr. den. prag. Jobanni de Uuhosczie et Quani pecuiiiam sibi debet solvere a festo S. Jacobi apostoli Maj. luuic venturo pioxime iufra revolutiouem anius anni coutinuam et completam. In qiia quidem pecunia eis obliga\it hereditatem suam in Taklo\\icz, curJani araturae cum duabus araturis et 14 sexagen. gross. praedictorum census annui, et totum, quidquid ibi babet, cum agris, pratis, silvis, oranibusque segetibus annualibus, ct rébus raobilibus et immobilibus universis ac pertinentiis suis omnibus et qualibet libertate ad ea pertinentc, et cis de praedieta hereditate et rébus in praedieta pecunia ad veram obligationem conQuem censm ipse Joliannes vel sui beredes toUere descendit. debent incipiendo in festo S. Galii venturo proxime medietatem, et in festo Sti Georii statim sequenti aliam medietatem. Et si in denariis
cesáis
suis heredibus.
—
praedicto termino, videlicet in fosto S. Jacobi ap. praedicti eis prae-
dictam pecuniani totam 250 sexagcnaram non persolverit. extunc idem Jobannes vel beredes sui praedictam bereditatem tenere et babere debent cum praedictis duabus araturis et censu ac rébus et segetibus universis praedictis ad veram obligationem, donec eis praedictam pecuniam 250 sex. integraliter fuerit persoluta. Quae tamen persolutio fieri debet ammodo semper in festo S. Galii tantum cum censu ejusdem festi coram tabulis terrae. Eandemque bereditatem et censm debent et fideiusserunt disbrigare eidem Jobanni et suis heredibus nec non domino Busconi, canonico Pragensi, ct Jesconi de Vrascova, eis omnibus in solidm, ipsemet Thomas et cum eo Woyslaus de Wseradicz et Blahut de Swyuar, oranes in solidunj, a quolibet homine jure terrae. Quod si non disbrigarent, tunc Pragenses I)eneíiciarii ipsos Joliannem heiedosque snos ac dominm Busconem et Jesconem praedictos debent indncere super hereditates ipsorum tideiussorum, ubicunque habent vel habebunt, absquo onuii
tamquam in jure obtento, in tertia parte plus i)Pcuniae Actum etc. ipse Jobannes dc Unhosczie recognovit coram beneficiariis de praedieta iiecunia 250 sex. se plenarie fóre pagatum per Tbomas-
citatione
supradictae,
—
sinm supradictum. '>!K
teneri
de S
AI id
CXX
—
Cur.)
omnibus
gr.
in
—
reditatibus suis dotalibus obligatis in curiis
—
Mana do T protestatus est, se Martino de T Jobanni de C et Benossio solidm solvendum (nt supra), ita quod do be-
ohlif/atío simplex.
sex.
rusticalibus
cum
,
T
—
—
munitione, curia araturae,
censu, agris et omni eto. Easque
teno
etc.
Cum oa Ut quando unus etc conditionc, (piod praefati omiies et eoram ipsum in possessionc ct usufruitlone dictanim liercdilatum impcdire non debent ad tcnipora vitae cjus nllo jur(! vel faeto. sub poena pordifionis jniis. yyont obligatur ad eaui vice versa. Actum. (Univ.)
ita
quod pars
etc.
sed
faciunt
etc.
14.
Forma
60.
ditatum
in
T—
grationc
liberare
disbrigatorem
Martinm
ad
oontinere,
tabulis
M—
et
promisit
omni
ejus
ipse propter haec aliqua
cum
redes
de
P
et
suiím
in
W — protcstatus
cst,
disbrigatione here-
obligavit, prout liabct in terrae
quod debet cum de hujusmodi disbrict sine dampno ita si non libcraret, ;
dampna
habendis
extuuc ipse et sui
pcrciperet,
eum
sólo camerario potcrit
omnibus habitis
—
303
apiid tabulas.
ohligationis minoris. Petius de
Johannem de
quocl
Formae literarum
se
vel
lie-
inipignorare in hereditatibus
de
cisdeni
cum camerario
in-
tromittere, easque tenere, vendere, alienare et facere de eis quidquid placet, ceptis.
ad plenám etc. de dampuis Actum. ( Univ.)
et
impensis inde quocumque per-
01. Fidejussio. Henricusde Bezdiekowa et Jaroslaus dc Drunycz recognoverunt coram ben. Pragensibus, quod Albertm de Kryr et Buskonem de Holedczie in 28 sex. gr. den. Prag., solvendis in die S. Galii proximo G sex. et in festo S. Georii tunc scquenti 1(J sex. statim sequcnti 12 sex. ipsorum gr. et in festo S. Wcnccslai post Pesconi, judici de Sacz, et Sulkoni de Holedczie vel eorum heredibus, cautione fideiussoria ad ipsum Pesconem et Sulkonem de Holedczie et beredes suos obligarunt. A qua quidam fideiussione ipsos Quod si liberos et indempues facere debeut in terminis memoratis. non facerent, tunc quidquid ipsi Albertus et Busko obinde dampni se percipisse dixeiint, in boc cis crcdi debet ct liaec dampna una cum capitali pecunia praedicta iidem Henricus ct Jaroslaus solvere omnia statim debent. Quod si non feccrint, tunc Pragenscs beneficiarii ipsos Albertm et Buskonem inducere debent super bereditates ipsorum Henrici et Jaroslaui, ubicunque liabent vel habcbunt, absque
omni
citatione,
tamquam
in jure
obtento,
cunia et omnibus dampnis obinde perceptis.
in
praedita
Actum
etc.
capitali
pe-
(Cur.)
Noverint Ohlffitio cum fidfjtissorihus et ohstn(/io. ego Stepbanus terrae tabularum uotarius et ecPragensis canonicus clesiae tenore praesentium recognosco bonestae dominae Wyclinae, olim domini Alberti de i*olep relictac, et Henrioo nepoti ipsius in 55 sex. gr. den. Prag. obligari. Et jiromittimus autem rationc majoris cautelac nos Stci)banus praedictus et Bobunko dictus Haraš, milcs de Bosina, ac Jaroslaus dc Pucliovic, ipsius domini Stcpliani familiaris, sine dolo málo in solidm bona fido, oidem Wiclinae et Ilenrico nepofi ijjsius occasionc dictae pecuniac in octava Sti Georii jiroximc vcntura H sex. gr. minus fertone ct in ocfava 8ti (ialli deinde jtroxima itcrum .3 sex. gr. minus fertone ct in octava Sti Georii postea immediatc sccutura 3 sex. gr. minus fertono nominc annui census ministrare et cum hoc in ipsa propedicta seu nltinia ocfava Sti Georii supradirtas 55 sex. gr., €)2.
universi,
quod
,
nusquam tantum
ipsos boniinc^ alias proinde
giossis Prag.
indivisim.
Ita
remittcndo. dare o.t in paralis tamen, quod nullus nostruni per
304
^4-
Forraae literarnm
apud
solutionem suae partis a solntione residui
tabnlas.
debiti solutus fiat
persol-
vere indilate. In quacunque autem dictaium octavarura octava huiusmodi pein eo solveudam non solverimus, sivé census sivé princi-
cuniam
extuuc die altera statini obstagium debitum et consuetum in Maiori civitate Piagensi in hospitio nobis ad praedictorum hominuni, scilicet Wichnae et Henrico, nepoti ipsius, instantiam deputato tenebimur bona fide in personis nostris propriis continue observare, ita tamen, quod ego Stephanus praedictus in oasu inipedimenti legitiinu potero ad servaudura ipsum obstagium unum servitorem meum honestum vel alium idoneum virm cum famulo et duobus equis mittere loco mei. Elapsis autem ab ipsarum octavarom octava quacunque octe diebus continuis huiusmodi pecunia in eo solveuda fortasse non sopraestito ipso obstagio vel non praestito, praedicti homines luta, huiusmodi pecuniam tunc solvendam habebunt statim in danipna nostra super omnia bona nostra mobilia et immobilia a christianis conquirere vel Judaeis. nobis praenominatis viris singulis dictum obstagium continue servaturis. donec de praescripta huiusmodi pecunia tunc solvenda et dampnis ac impensis desuper crescentibus quibuscunque fuerit per nos dictis hominibus plenarie satisfactum. Et qui hanc literám habuerit cum sufficiente testiraonio. eidem bona fide debel)it per nos vel nostros superstites bonorum nostrorum possessores satisfieri, de praemissis sibique jus competit eorundem. palis pecunia fuerit,
In
quorum evidentiam sigilla nostra praesentibus šunt appensa. dominicam qua canitur Reminiscere, anno
Datum
feria quinta post
domini
MCCC
quinquagesimo octavo. (Cur.)
63. Johannes de Zlenic recognovit coram beneficiariis Pragensibus, quod tenetur veri debiti 1000 sex gr. den. Prag. domino Stephano
canonico Pragensi, notario terrae, et Ješkoni de Tetin, fratribus germanis, in qua pecunia cis condescendit de hereditatibus, vid. Zlenic castro
cum
aliis
eidem castro proxime adjacenti100 sex. gr. jam dictorum omnibusque suis pertineutiis et qua-
hereditatibus suis,
bus, in quibus hereditatibus esse debent
census annui,
cum
agris,
pratis,
Easdemque hereditates cum ipso ad ea pertinente. castro pse Johannes cum praedictis 1000 sex. in parata ])ecunia tantummodo exsolvere debet ab ipsis fratribus ultimo dic ante festm Sti Galii jiroxiine venturi. Quod si non faceret, cx tunc statim eisdem fratribus nomiiie census dare dcbebit 50 sex. praedictorum gross. et nihilominus adhuc easdom hereditates cum praedictis 1000 sex. et ipsum castrum exsolvere poterit fiualiter in octava nativitatis Christi proxime vcntura. Quod si non fecerit, extunc statim praedictuni casfrum Zlenic cum eisdom hereditatibus, in quibus plenarie esse díbfut 100 sex. saopius dictoiuni grussorum census veri annui,
libet
libertate i
Formae literarmn apud
14.
nt est dictuni, tatibus,
minm
cum omnibus
utilitatibus
Stephauum
305
hereditatibus, jure dominii, liber-
pertinentiis suis universis ad ipsos fratres do-
et
et
villis.
tabulas.
Ješkonem
ct ad ipsius Ješkonis heredes here-
ditarie devolventur.
Qaas quidem hereditates cum ipso castro eisdem fratribus debent disbrigare et fidejiibent ipsemet Johannes, Henricus de Lichtenburch et Jaroslans dc Sternbercli, omneš in solidm, a quolibet homine jure terrae. Et etiam iidem fidejubeut, quod ille census annuus 100 sex. in eisdem hereditatibus integer reperiatur. Qnod si non disbrigarent, aut ipse census annuus ibi non invenirctur, extune beneliciarii pragenses ipsos dominm Stephanum et Ješkonem vel heredes ipsius Ješkonis inducere debent super hereditates ipsorura fidejussornm, ubicunque liabent vel habebunt, absque omni citatione tamquam in jure obtonto in tertia parte plus pecuniac supradictae. Actum anno domini MCCCLI in crastino b. Peti et Pauli apostolorura.
(Cur.)
64. Nos Dobeš de Networzicz, Andreas de Duba, Ulricus Wilhel-
mus
et Jesco
fratres de
publice protestantes,
Mracz,
recognoscimus
venerabilibus
et
religiosis
tenore
praesentium
domiccUabus
Mar-
garethae abbatissae et convcntui monialium monasterii Sti Georii in castro Pragensi ordinis Sti Benedicti, ac ipsi Margarethac et specialiter religiosae domicellae Oífczae moniali monasterii ciusdem, sorori nostrae carissimae,
draginta
sexag.
gr.
nomine
denár.
et ratione
prag.
Qaas quidem pecunias abbatissae,
dotalitii sivc dotis in quanos ac debitorie obligari. convcntui et sorori nostrae prae-
teneri
nostrum
fatis
dare et solvere promittimus
fide,
qui primo ex nobis monitus aut requisitus fuerit,
quilibet
in
solidm bona alio
non ex-
spectato, a data praesentium ad sex aunos continue computando, qua-
non obstante. Ita tamen, quod infra praedictos sex annos ad solutionom quatuor sexag. denár, praodictorum veri census, in festis videlicet sancti Galii proximc incipiendo duas et sancti Georii duas sexag. gross. denár. Prag. abbatissae, conventui et sorori nostrae antedictis sumus et esse volumus obligari. Si vero praefatas pecunias atque census ac inpensas, si quas fccerint, persolvere neglexerimus, aut non curaremus in aliquo terminorum praedictorum, ex íunc etiam, quod aljsit, praolata sorore nostra ante solutionem pccuniarum hniiismodi de medio sublata, damus, concedimus et praesentiltus indulgemus abbatissae, quae est vel (juae pro tempore fuerit et convcntui sacpcdictis plenám liccntiam ct omniraodam potcstatcm, praefatas pecunias atque censm cum impensis a nobis vel a quolibet nostro cxipendi, repctendi ac recipiendi per se, alium vel alios, quacunquo jurisdirtione vel auctoritate ecclesiastica vel scculari cuiuscunquo auxilio vel favorc mcdiante, quibus omnibus et singulis nos subniittimus s])onto per praesentes. PromitJlroek: Codei II. 2. 20 libet occasiono
300
literarum apud tabulas.
Foriiiae
l-i-
nihilominus quilibet nostrum bona fiile, i|uod quidquid ex parte dictarum abbatissae et conventus contra nos in judicio vel extra, dietám pecuniam et census repetendo secundum gestm aut propositum fuerit, contra hoc vel contra praesentes literas non dicere aut sed ea fecere per nos aut interpositas personas palam vel occulte, omnia etsingulainviolabiliterpromittimus adimplere. In cuins etc. (Cur.) tiraus
65.
Forma
Jobannem de C tidejussores
simplicia soria
alia suhpoena. Smilo de S
per
suos
promissa
cautione
fidejussioue
Martinm de T
.,
.
.
.
.
.
.
protestatus est, quia
.
cum pendentibus ad Jobannem de C
verbalia et
.
in
etc.
.
.
.
.
.
et alias per
sigillis
íidejus-
quod debet eos de hujusmodi dampno et sub poena C sex.
proraisit,
omni ejus
A
Johannem de
et
literas
obliga vit
liberare
.
sine
cum sólo camerario poterunt eum impiguorare in hereditatibus suis omnibus babitis et babendis vel se de eisdem cum eodem camerario inti-omittere easque tenere etc. ad plenám proceptiouem dictae poenae cum impensis, et quando unus ex eis quum liberati fuerint et non prius sibi hanc obligationem dimisit, firmum esse debet etc. (Univ.) gr.
Ita si
66.
non
liberaret,
Forma
quod debet
et
tuno ipsi
alia suh poena. Martinus de
P
.
.
protestatus
.
tenetur appouere duos disbrigatores habentes
est,
beredi-
ad forum hereditatum in T quas venT eidem Johnnni huic ct festm Sti Georgii proximi sub poena C sex. gr. Ita si non apponeret, extnuc ipse J. cum sole camerario
tates Johaniii de
.
.
.
.
.
,
didit
poterit
eum impignorare
curia araturae, curiis etc.
in
et aliis hereditatibus
de eisdem intromittere
hereditatibus suis
cum
rusticalibus suis
ea!!(iue
censu,
omnibus tenere
in
P
.
habitis
vendere
et
.
.
munitioue,
pratis
agiis,
et
omni
habendis vel se
alienare obligare et
facere de eis quidquid placet, ad perceptiouem poenae
cum
impensis.
Actum. (Univ.) 67. Alia. Procopius de
C
.
.
.
prot. est, quia
Anuae
Johannes de
T
.
.
.
suae vid. CCL sex. gr. et promisit. quia debet eum liberare, by gey czo potkalo propter hujusmodi susceptionem, ipsiu'^ sine dampno et sub poena CCC sex. gr. etc. Ita si non liberurtt, tuuc ipse vel sui heredes poterunt (ut in pracccdenti litera). {UniiK)
constituit susceptorem
68.
Forma
dotalitii
obliffationis
traductionis
cion
uxoris
fiihjnssoribus
t
obstaijin.
Joško dictus de Kolosrat. Renibota dictus Goldner et Mathias de Turri, reco;,'noscimus teiioro praesoiitium civcs 'Pnigcuses, univ«'r>is, (luod, quia blrenuus niiles dominus Epiko dj HraiU'k reverendissimo in Cbristo pati et domino, «lomino Arnesto, sanctae Prapensis ecclesiae archi
Nos
14.
Borová
Formae literarum apud
Veselé novae plantationis,
et
(sic) integras,
et partes
tabulas.
307
quod vulgariter
dicitur
villarum videlicet in Chodolaz
et
Hlota
iu Zalezl
cum
agricultura et seminibus eiusdem agricultarae, dominus Epiko in eisdera bonis habere dignoscitur, cum universis et singulis ipsarum villarum pertinentiis et utilitatibus,
ac
Broceú
in
quantum
ipse
pratis,
videlicet agris, cultis et incultis,
aquarumque decursibus,
inolondinis,
pascuis, silvis, rubetis,
piscinis,
piscationibus,
aquis
venatio-
con ipsorum bonorum proventibus, pertinentiis et utilitatibus, in quibuscunque rébus consistunt vel quibuscunque specialiter nominentur nominibus, pleno jure, proprietate et dominie pro septingentis sox. gr. denár. prag. nibus. ancnpationibus, judiciis, vallibns
et
generaliter
culpis, montibus, planis,
eineudis,
cum omnibus
et
singulis
—
rite et rationabiliter hereditarie
domino nostro
vendidit,
astringens
se
eadem bona
proximis
quatuor temporibus advenientibus ad tabulas tenac more sulito imponere et consueto etiam contra dotalitia, si quae esserit (!) super cisdem bonis disbriganda, et nibiloniinns strenuos milites, doniinos Benešium de Libésic et Hroclionem de Hoinéves ac etiam Hynkonem et Henslinum fratres de Duba pro disbrigatoribus corundum bonorum obligar e in quatuor temporibus memoratis. Et quia ipsi disbrigatores propter ipsorum abseutiam baberi non possunt aliqualiter ista vice, quare nos Epico de Hrádek, praedictus venditor praedictorum bonorum principalis, atque nos Ješko de Kolovrat, Rembota et Mathias praeati per antedictum dominm Epiconem instantissime rogati voluntarie nos ad hoc subicimus, quod si praedictus dominus Epico singula bona praenominata eidcm domino nostro archiepiscopo in eisdem proximis quatuor tenijioribus (adj tabulas terrae ut praedicitur non imponeret. vel si se memorati disbrigatores pro disbrigatoribus obligai'e nollent, aut ipsa bona more solito, ut jiraefertur, disl)rigare ex tunc ipsi domino nostro archierecusarent vel negligerent orsitan piscopo in mille sexag. gr. prag. rite et rationabiliter persolvendis in parata pecunia succumbere volumus ipso facto. singula
arc}iiei)iscopo
praedicto
in
:
Quas quidem mille sexag.
ipsi
domino nostro archiepiscopo
et
suo nomine strenuo militi domino Smyloni de Pardubic, fratri suo, ac honorabili viro domino Nicolao praeposito monasterii Sta Mariae canonicorum regularium in Rudnic et Pagano purchravio Rudnicensi cuilibet ipsorum in solidm a die monitionis nobis factac infra quatuor sepHmaiias contiuuas persolvere et pagare bona et sincera fide, manu cunjuncta et in solidm promittimus et tenemur. et
Quod si non fecerimus, extunc nos Jesko Kolovrat, Rembota Mathias in Turri praefati statim ad praestandum obstagium consuetum et dcltitum in Maiori civitate Pragcnsi in domo honesti hospitis nobis ad hoc per eos vel aliquem ex ipsis dej)utato in i)orsonib nostris itropriis quivis nostrum cum uno amulo et duobus
et
20*
308
l'*-
Formae literarum apud
tabulas.
equis introire tenebimur. In quo si pei- quatuordecim dies continuapraedicta pecnuia non soluta, ipsis domino nostro archie-
verimus,
piscopo
et
dampna
et
ceteris
praenotatis
bona nestra mobilia
licebit
easdem
mille
sexag.
super
iramobilia in dampnis
apud christianos conquirere vel Judaeos, nobis in eodem obstagio semper continuantibus. quonsque praefatae mille sex, cum omnibus et singnlis dampnis, quae ipsi ex conquisitione vel solutionis dilatione memoet
eis per nos fuerint plenarie persolutae. etiam adjecto speciaUter et expresso, quod si invictissiraus dominus noster, dominus Karolus Rom. imperator et Boemiae rex, eandem intabulationem saepedicto domino nostro arcbiepiscopo, ut praescribitur, faciendam nollet admittere forsitan, extunc quibusconque
ratae pecuniae perciperent,
Eo
eisdem bona praenotata in praefato termiuo ad tabulas terrae ponere tenebimur et promittimus, difíiculCumque bona saepedicta eisdem tabulis tate qualibet non obstante. imposita fuerint, extunc volumus, quod praesentes nostrae literae ammodo nullius roboris esse debeant vel rigoris. personis secularibus raandaret,
In
quorum testimonium
videlicet Epiconis,
ner
et certitudinem pleniorem sigilla nostra, Ješkonis dicti Kolovrat, et Rembotae dicti Gold-
Mathiae de Turri civium
et
pragensium praedictorum,
praesen-
tibus šunt appensa.
Datum Pragae anno 69.
etc,
(Cur.)
enko de Lipa, supremus regni Boemiae marschalcus et enko de Leucbtcnburch dictus Krušina, Ješko de Kolo-
Nos
camerarius,
notnm facimus tenore praesentium uniquod quia strenuus miles dominus Epik de Hrádek reverendissimo in Christo pati et domino domino Arnesto sanctae Pragensis ecclesiae arcbiepiscopo villas Borová, Veselé, Chodolaz, Zavrat et Mathias de Pleszims versis,
lezl
ac in
gros8.
Broce cum
ipsarum pertinentiis pro septingentis sexagenis
denár, pragens, rite ct rationabiliter vendidit, et ipse dominus
domino aroliiepiscopo in proximis quatuor temporibus ad tabulas terrae reponcre ac ipsi etiam strenuos milites dominos Benešium de Libšic et Hrocbonem de Hoinves nec non Hynkonem et Henslinum fratres de Duba pro disbrigatoribus eorundem bonorum in eisdem quatuor temporibus statuere, unacum strenuo milite domino Ješkone de Kolovrat ct Rcnibota Goldner et Mathia de Turri, civibus Pragensibus, tideliter promiserunt, prout in literis super buiusmodi vcnditione et conditiunibus datis etconfectis pleEpik ipsa bona eisdem
nius continetur.
—
Volentes igitur, quod ip^i Rembot et Mathias in Turri ex talibus promissis uUa dampna percipiant, sed cos potius indampnes reddere et securos, quod si dominus Epioo praedictus bona praenotata
14.
Forniae
literaruni
apud tabulas.
309
quatuor temporibus domino archiepiscopo, vel hiis, quos ad hoc deputaverit, ad tabulas terrae non imposuerit aut etiam ipsi dominos praedictos pro disbrigatoribus non statuerit et generaliter omnia in literis venditionis prius norainatis contenta non adinipleverit, et si praedictos Renibotani et Matbiam in Turri aliqua dampna ex táli negligentia percipere contingorct, videlicct quod eas mille ceteris, ad sexagenas gr. denár. prag. domino arcbiepiscopo et in proximis
quorum
raanus
promittitur
persolvere contingeret,
iadampnes reddere juncta et in
totaliter
solidm
de
ipsos
venditionis expressius continetur,
singulis
promittimus bona nostra
íideliter et
in
sicuti
literis
dampnis talibus
manu
fide,
con-
sincere.
Quod si non focerimus, extunc statím quivis nostrum cum uno famulo et duobus equis ad praestandum obstagiuni consuetum et debitum in Maiori civitate Pragensi in domo bonesti hospitis nobis ad lioc per eos deputata in personis propriis tcnebimur introire in quo si per quatuordecim dies continuaverimus, extunc ipsi easdem mille sexagenas gross. super dampna nostra apud christianos licite conquirere poterunt vel Judaeos, nobis in eodem obstagio semper continuantibus, quousque omnia dampna, quae ipsi apud christianos vel Judaeos legitime perciperent et rationabiliter demonstrarent, eis per ;
nos fuerint una cum mille sexagenis praedictis plenarie restaurata. Harum nostrorum testimonio literarura, quibus sigilla nostra de erta nostra scientia šunt appensa. Datum in Praga anno domini MCCCLVII die dominica in octava Stae Trinitatis. (Cur.) suo et so70. Forma dimissionis ohligationis. Johannes de T cionim suorum nomine in obligationc contentorum dimittunt hanc obligationem vice versa plene et in toto (Relatio omnium beneíiciariorum). Univ.) ( .
.
.
71. Dimissio quaevis dotalitii. Dorothea de P. protestata est, quod omne jus suum dotale obligátm quodcun(iue habuit ad herediiates Johannis
rusticatem
de C.
cum censu
in
D.,
videlicet
agris pratis
etc.
ad curiam araturae, curiam omni libertate etc. dimisit
et
et dimittit praesentibus Joanni de P. dieto, heredi dictarum hereditatum, plene et in toto, nuUum jus penitus sibi ad buiusmodi here-
ditates reservando etc.
72.
Communis
(
Univ.)
dimissio dotalitii.
Haymo
de C. protestatus
est,
qood omne jus suum dotale obligátm quoilcunquc habuit ad hcre A. ad curiam araturae etc. dimisit praesenPetro de M. et suis hercdibus plene et in toto, nollum jus sibi penitus ad huiusmodi hereditatcm reservando. {Univ^ ditates Johannis de C, in
tibus
et
dimittit
73. Dimissio juris hereditarii. Martinus de Janowicz protestatus est etc
,
quod omne jus suum hereditarinm qnodcnnque habucrit ad
'310
!*•
hereditates
Peti de C
.
villani integram,
tionem,
piscinis
rivis,
silvis,
Formae literarum
et
.
.
D
in
.
.
.,
apiid tabulas.
vid.
curias rusticales
omni
ad curias aratnrae, muni-
cum
censu,
dimisít et diraittit
etc.
eidem Petro et suis beredibus plene ad hujusmodi bereditates reservando.
in toto,
Actum
agris,
pratis,
praesentibus
nullum jus penitus (Univ.)
sibi
etc.
—
protestatus est, 74. Forma d hnissi onis rupi<}vls. Frana de T quod omne jus suum quodcumque babuit (ad) hereditateni Jobannis de
C—
in
A—
,
sit
per
cumque posset per
modm
fidei,
tabulas conquiri,
unionis aut obligatiouis vel quodimisit
et
dimittit praesentibtts
Johanni vice versa et suis beredibus plene et in toto, nullum jus penitus sibi ad luijusmodi boreditatem reservando. (Univ.) sibi
75. Cessio dotis. Jutkade Zaluzan protestata est coramben. Pragensibus, quod a
Benessio et Divissiu de Zaluzan quadringentas sex. suae, quas babuit in berediíate sua dotali obligata in Zaluzan percepit 50 sexag. ipsorum gross. dotis eiusdem, deputavit solvendas per ipsos filios suos domicellae Jutcae, filiae Mladotbae de Necbanicz. Et ipsi filii ei easdom 50 sex. gr. solvere subintrarunt, praedictaque domina Jutka ad buc retiuuit in eadem hereditate sua et apud ipsoh filios suos pro se 50 sexagenas dotis suae praedictae disponendas, prout ei videbitur expedire et nibil amplius habet apud ipsos íilias praeter praedictas 50 sexagenas. Actum etc. (Cnr.) gr.
denár.
íiliis
prag.
dotis
76. Arlitrimn. Causa, quae inter Ješkonem dictum Oswald de aslavia exunaet Ctiborium de "Vlkova et Slávek de Ostrziedka parte ex altera pro bereditate in Tupadel vertebatur, admissa est poteuter per easdem partes arbitiio Bobunconis de San vicecamerarii et Mstidruhonis de Wjrbka vicejudicis, ita, quidquid ibi mandabunt, ratum tenere eaedemque partes debent sub amissione ipsius causae et C
marc. argenti juris obtenti, profitentibus ipsis arbitris in obedientiam alicujus partis solvendarum per partem obedientem parti ipsum arbitrium seu mandátm servanti.
Qui arbiti ibi statím mandaverunt, ut ipse Jesco de herediin Tupadel mox condescendat Ctiborio et Slavconi eisdem. Et lioc ipse Ješko statím fecit, quia condescendit bereditate eis de eadem. Item mandaverunt, quod ipsi Ctibor et Slavco eidem Ješkoui et suis beredibus dent et dare debeant sabbatbo quatuor temporum Penthecost. proxime coram tabulis teirae LXXXIIII sex. gr. denár.
tate
prag.
eadem
;
et
cum eandem
pecnniara
ei
peisolverint,
tunc -ipsa hereditas
Tupadl inposita eidem Jcškoni ad tabulas terrae de ijisis tabulis mox debet deleri. Si autem baec pecunia sibi non fuerit persoluta, ex tunc idom Ješko Osvald et sui beredes ad eandem bereditatem
in
Formae literarum
14.
tamquam ad tenere,
rem suam propiiam
aliain
311
apucl tabulas.
et
hereditariain debent se
C mar-
et nihiloininus adliuc ipsi Ctibor et Slávek praedictas
cas argenti
ipsum Ješkoiiem
poena peideut ad
iiomine
heredes
et
suos ipso facto. In quibus C marc. argenti ipse Jesco vel heredes sui pigiiorare poterunt in hereditatibus ipsorum Ctiborii et Slavkonis ubicunque habent vel habebunt, absque omni citatione, nionitione et inductione, tamdiu, donec de praemissis C marcis argenti eis fuerit
Actum
satisfactuni.
(Cur.)
etc.
77. Forma momtionis proper indishrigationem. Anno et die Henricus fuit in monitione apud Joliannem de C Camerarius etc. disbrigatores et Martinm de T principálem et Petrm de A ob uon disbrigationem bereditatum in de ex parte quae veniunt ex parte Johannis de O et impedimenta, Qui citát pro dictis hequi sahá jure super dictas hereditates, vel reditatibus, vel: Ponendo impedimenta et ceteras occurrentes pleno (Univ.) jure. (Relatio ejusdem camerarii.) ,
W
M
.
.
.
.
M
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
:
78. Inductio neficiarius
notarii
vel
pro
minovum
beeodeni. Item anno etc. Johannes de B vel reginae vel praepositi Wissegradensis
tabularura
totius beneficii induxerunt
M
M
.
.
.
.
.
.
subcamerarii
cum camerario Jacobo ex parte super hereditates D de T .
.
.
.
.
.
in de U (nominando disbrigatorem vel disbrigatores) propter indishriU gationem bereditatum praedictorum et praedicta impedimenta in C (Relasex. gr. in summa principali et tertia parte plus pleno jure.
principalis in .
tio
.
.
.
.
(nominando hereditates)
.
eorundem).
(Univ.)
T
.
.
.
.
.
.
312
li*-
Formae querelarum.
\^
/^' 15.
Formae querelarum. Cum „Officio talmlaiuiu," de quo supra retulimus (n. 11.), in codicibus manuscriptis conjunctae leguntur formulae querelanim, et quideni :
In libro manuscripto Bibliothecae uuiv. Pragensis, 17. E. 4: ^Žab) In libro manuConqucrítur pro debito X marcarum." loby poád: scripto ejusdeni Bibliothecae I. G. 18: Querelae. a)
I.
—
Coiitcxtus verhorum bohemicus legitur in codice tabularii Treboniensis B. 3: „Pokládají se formy a žalob, a najprvé z dluhu."
ád
Sequuntur aliquot formae querelarum, discriptae e Codice manuscripto tabularum curiae regiae Xr. I. III. Addnntur formae sermone solumruodo boemico conscriptae, in unum redactae a Mauritie dieto Kaer, vicenotario tabularum terrae (1404 II.
1408). Scriptae leguntur in codice arcbivi Treboniensis B.
3.
I.
Conqueritur pro áehito 10 marcarum minus
1.
oi
teuetur
et
hoc
ei
equis
i)ro
et diversis kupecstvie,
non adimpleuit;
ideo
ei
hoc
quia
lotli(one),
což sta spolu utiežela,
debitum mansit debitus
etc.
jemu
10 Žaluje z dluhu dlužen za koné a za rozliné kupecstvie, což sta spolu utiežala, a toho a protož jest jemu tiem dluhem dlužen ostal jest jemu nesplnil stiebra
lu-iven
z
bez
lota,
že
jest
;
i
ostává.
10 marcarum minus loth., quia ei tenetur pro 2. Pro dehito pate suo J de quondam dieto indiviso, že to argentum . dotavit S de M . . pati jeho quondam dieto indiviso, post K uxorem jeho etiam de M quando pro eo tradita et ipse ., sibi cam duxit in uxorem. {Z penz nedání.) Žaluje z dluhu z deseti hiven stiiebra bez lota, že mu dlužen za svého otce Jaroše z ijevic nkdy e.
.
.
.
.
z
.
.
.
eného jeho
,
.
.
.
.
.
a nediclnélío, že to stiebro obvnil Slavat z Malikovic otci a nedielnému po Katrušce žen jeho, tudiež
nkdy eenému
Malikovic, když zah oddána byla. a on Slavata
ji
sob
za ženu pojal.
Formae querelarum.
15.
313
dampnum
suo posse sine jure, quia debuit pro si)adone hoc anno (prima dominica cum quibus pecuS. fueriint liuic VII anni) in Praga, et P de niis ipse debuit se liberare a suis dlužníkóv U et non ddit; pro eo de T JudlTs de P et ., habet in dampnis, in equis, in promptis pecuniis et diversis in expensis, ješto musil za to dáti, pro C marc. argenti; post boc damp-
Quia
3.
20 post festm dare
ei
fecit
ei
sexag. gr. prag.
.
M
.
M
.
.
num
actor
.
.
.
.
.
.
.
.
,
.
.
.
.
soluíi.
{Opt z penz
Žaluje, že mu uinil škodu svú i nedáni^ mocí bez práva, neb jemu ml dáti 20 kop grošuov eskýcb pražských za hynšt tohoto léta (první nedli po svatém Jií, a tomu již šest Ictj, jakž se jest ml v Praze tmi pcniezi od svých dlužníkuov vyvaditi, od Oldicha a od Petra z Kutny a od Machy a od Mcrklc židuov také z Kutny, a toho nedal; proto vzal škodu na koniech, i na hotových peiiziech, i na rozliných nákladech, ješto musil zato dáti, to jest za sto hiven stiebra; po té škod sámjistec.
Pro vadio fideiussorio
4.
E
fideiussit
mla
quia
,
.
.
de
K
.
.
esse obediens
.
U
sub .
.
.
50 marc. argenti, quia eodem jistým základem
H
de
.
.
quid
.
ipse inter eos
daret letos prima secunda feria po sviekách na Hrádku adimpleuit; ideo ad eum id vádium fideiussorium amisit
{Z záldadu.)
eum
se ad
fideiussorio,
hoc
;
mannon
ei
etc.
základu zarueného z 50 hiven, a že pod týmž jistým základem rukující se, že mla poslušná býti Oldicha z což by on mezi nimi vyekl letos první pondlí .... na Hrádku toho jemu nesplnil a protož k nmu ten základ zaruený propadl etc. k
nmu
Žaluje z
pislíbila Elška z Kolesová
.
.
,
.,
;
Pro débito dotali 10 marc arg. minus loth,, quia vzebrav pro eius poslúpnú ddinu obligata dotali in et debuit ei ty penieze dotales dare, et non ddit ideo ei
5.
eius dotales pccunias
S
.
.
.
;
cum hoc
debito dotali debitus remansit etc.
{Z dluhu.) Žaluje z dluhu vmiého z desieti hiven stiebra bez lota, že zcbrav jemu jeho vnné penieze za jeho poslúpnú ddinu v vén zastavenu v Slatin, i jemu ty penieze vnné dáti, nedal, a protož jemu tiem vnným dluhem dlužen ostal.
ml
i
6. Quia tenet hereditates suas sine iure in araturae et quinque curias rusticales cum agris pratis
libet libortate
ius
quam
ipse,
dictum de P din, an jemu
.
pluh
,
.
.
silvis
curiam qua-
et
ad ea pertinente, ad quas hereditates habet melius ad veram tetin post fratrem suum A quondam že mu mandát tch hereditates postúpiti k d., .
.
.
.
v
{Z ddin.) clch,
P
pole
to
vstúpil et
non postúpil
Žaluje, že drží
orné a
pt
ddiny
dvoruov
etc.
jeho bezprávn ve Pševlsedlských s ddinami ornými
314
Formae querelanim.
15.
neornvmi, s lukarai, s lesy, i se vší svobodu k nim pislušejicí, k nioinž ddinám má lepší právo než on, k pravé tetin po svém bratru po Alšovi n('kdy eenému ze Pševlk, že mu má tch ddin Ijostúpiti k ddin; au jemu v to padl a nepostúpil jeum. i
Pro rádio 10 marc. minus
7.
íideiussit
eodem vadio
r.ub
domns nábytek,
mu
ješto
tideiussns, quia
lotli.
restituere
ad eum
se
skot et equos et diversos
ei
jest vzal in sua commissali
hereditate
in
na sirotí (hoc anno ultima die domiiiica ante natiuitatera Cliristi duo auni erunt) et uon restituit; ideo ad eum hoc nominatum vádium amisit íideiussus. St
.
.
.
{Z rdkladu
Žaluje z sáhladn desieti hiven ním zaruil iiod tiem základem vrátiti skuot i rozliný jiný domovitý nábytek, ješto jemu jest vzal v jeho porueném ddicství v Strakoviciech na sirotiera (tomu budu dv nevrátil, lét nynie na Božie narozenie, jakž jemu miel vrátiti),
bez lota, a konie
dcsieti linvcn.)
že sie jest s
i
nmu
a protož k 8.
B
zemským loth
;
.
.
.
.
perdit diversis
Quia
P
.
.
ei
actor
.
.
damimum
de S
.
.
jure
sine
purgrabie,
et
.
10 mae. minus
pro
pereeptione
P
jemu nevyetl, pro C marc. .
propadl.
i
suo posse sine jure iu sua hereinducto et domiuato žateckJTii úadem
censis
dampnum fecit
ztratil
dampnum
ei
jure obtento
.
jsa eius starosta
ješto se
de
.
post hoc
;
9.
K
fecit
(»!uia
ditate in
zaruený
ten základ tak
perdit
argenti;
vel solus.
.
sua hereditate in promptis i)ecuniis, post hoc actor N in
in
.
.
.
vel solus etc.
fideiussorio CCC marc. argenti, quia de L sub eodem íideiussorio vadio,
vadio
10. Pro
M
eum fideiussit eum citae ad
.
.
.
.
beneficiarios
.
se
ad
neml
.
ad Pragam i citavit eum letos (annus huic erit); i)ro eo ad eum
terrestes
prima sabbato post Jeronýmm hoc fideiussorium vádium amisit.
zakladu zarueného ze tí set hiven zaruil i slíbil Jindich z Háje pod týmž základem, že neml jeho pohoniH k zemskému úadu, i pohonil jeho letos první sobotu po svatém Jeronýmu ftomu rok již bude); a protož k nmu ten zaruený základ propadl; sám by jistec i rukojm.
(Z sákladu.)
stiebra,
že
in
.
.
O
.
.
dampnum skotem, komi;
facere .
Žaluje z
nmu
Quia mandanit suo posse
1 1
F
k
.
ei
škod.) Žaluje, že
.
.
,
piktUnl
de
B
popasem
perdit in siligino,
unnonis pro 10 marc. argenti minus
{Z
N
bezprávným
in
.
.
in
triti.i»
.
et
sua «'f
B
.
.
de
in
diversis
loth.
svú mocí .... uiniti
mu >kodu
bezprávným popasem na jeho ddinách v Sirem skotem, vzal škodu na žité, na pšenici na jiném rozliném obilí hiven stiebra bez lota. i
.
liereditate
komi za
;
10
Oi>i 15.
Fovmae querelarnm.
suam poslújnui na
12. Quia eniit et tenet hereditateni'
20 jugera de
ji
W
.
.
.
cum omui lil)ertate ad ea pertinente aput H. paB. bezroné vonnú obligationcin et A
liorcditatis
jenž
P.,
315
tenuit
.
W
.
.
indiniso iii diiabus sexag. et trem suiím quondam dieto de 20 gr. argenti, pro qua hereditate iioii jult toho argeiitiim recipere ,,,!;, .,;•., vnnétio et ei suam poslúpnc hereditate postúpiti. .
.
.
Žahije. že Mpil i drží ddinu jeho na Vrchové dvadceti jitr ddiny se vší svol)odú k nim zapislušející .... i Benešec Malý, jenž ji držal v l)ezrocuém stavené od otce jeho nkdy eeného z Vrcliova nedielného, ve dvíí kopá a ve dvadcieti grošiech stiebra, za kterúžto ddinu nechce toho stiebra vzieti vnného a jemu jeho poslúpué ddiny ])0stúpiti.
""""(Z ddin poslúpuých.)
poslúpnú
vu
de N. . £itare cum ad Quia mandauit suo posse M. eo rcpit terrestres ad Pragam sine jure, et pro dampnum, post hoc equitando, in equis et in promptis pecuniis pro 50 marc. arg. etc. 13.
.
.
.
benetjciarios
{Z pohonu X)ed kuláš
z
Žahije,
dskij.)
pikázal
že
ped zemské úedníky
Nohy pohnati jeho
práva, a proto škody vziel po tom penieziech za 50 hiven stiebra.
jezd na koniech
mocí MiPrahy bez na hotových
svú
do i
dampnum
posse suo sine jure, quia debuit quatuor temporum 40mae de tabulis curiam araturae cum ., terrae pragen^ibus hereditates suas in U agris pratis silvis et qualibet libertate ad ea perfinente, ješto jemu pro eo habet dampnum pro vložil ad fidelem manum, et nou vložil vel de P post hoc dampnum actor N mille marc. arg. 14. Quia ei fecit
hoc anno
ei vyložiti
feria sexta
.
.
;
.
;
.
.
.
.
.
solus etc.
{Ze škod svá moci.) Žaluje, že mu škodu uinil svú mocí, neb mu ml vyložiti toto léto v ten pátek o suchých dnech v puost z desk zemských v Praze ddictvie jeho v Ujezdci, pluh pole a dvuor ncorn\'mi, s Inkami, s lesy i se vší svobodu, s ddinami ornými jenž tiem ddinám pislušcjí, ješto jemu vložil k vrné ruce, a on jemu nevyložil proto škodu vzal za tisíc hiven stiebra. i
;
Pro vadio duorum millium marc. argenti; quia sub eodera vadio debuit essc obediens de ubrmanského vypovdnie, quid inter a B letos ultimo sabbato ante festm S. eos vypovdli pro eo ad onni id nominatum vána Praze, et non fuit obediens 15.
M
.
.
.
.
.
.
;
'
dium amisit etcV
{Z .základu) Žaluje z .mkladii dvú tisíc hiven stiebra, že pod tiem základem ml poslušen býti, což by mezi nimi vypovdl by Martin a Jan z Polán letos poslední sobotu ped svatým Jiím v
Praze;
klad
i
nel)yl
zamený
poslušen vyi)Ovdnie
propadl
i
ztratil.
;
a protož jest
k nérau
zá-
i
V \
316
Í5.
Fonnae querelarum.
16. Pro dehito C marc. argenti de tali debito: quia ei hoc argentum mandauit dare quondam dicta de soror jelio V svém vdovstv jsúci, svého vna, et ii)se subintrauit, et ad se suscepit ei hoc debitum soluere, et non persoluit.
M
.
.
M
.
.
.
,
{Z základu.) Žaluje z základu sto hiven stiebra z takového dluhu: že jemu to striebro odkázala dáti Machna nékdy eená z Malotic, sestra jeho, v svém vdovství jscí, z svého vna, a on se k tomu podvolil, i na se pijal, a jemu ten dluh chtl zaplatiti,
nezaplatil.
i
17. Quia fecif ei dampnum suo posse sine jure debuit dare marc. arg. prag. letos in die sancti G. dominico (?j, jimiž penzi debuit se liberare a V ješto jí on vložil; hoc ei non fecit, pro ., eo dampnum in promptis pecuniis, in eqnis, ješto za to dáti musil, ;
C.
.
pro
C
.
dampnum
marc. arg.; post hoc
mu
{Že
tiiH
dáti penieze
ml
škodu svú mocí bez práva,
i
actor A. vel C. vel solus.
nedal.)
jemu
že mu uinil hiven grošuov praž-
Žaluje,
dáti sto
den svatého Jiie, jimiž peniezi ml se odvaditi Vlahy, toho jemu neuinil; a proto vzal škodu na hotových penieziech i na kouiech, ješto za to dáti musil, za sto hiven stiebra potom ta škoda jeho by ili onoho pána. ských,
ješto
letos
on
jí
vložil;
;
vadio M. marc. are, quia se ad cum firmauit amicacompositione sub eodem vadio, quia debuit suam bratranara dare pro suo filio, pro de P de B B . de K ad verum matrimonium hoc anno secuuda eria post festm G iu Praga, et non ddit; pro eo ad eum id nominatum vádium amisit. 18. Pro
bili .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
{Žaloba z základu.) Žaluje i upomíná z základu tisíc hiven stiebra, že sie sumy utvrdil pieznivú úmluvu pod tiem základem, že ml dáti bratranu svú Barboru z Prahy za jeho syna Petra odtudž, za pravú manželku tohoto léta ten pondlí po svatém Jií v Praze, i nedal jest a protož jest ten jmenovaný základ k
nmu
;
propadl. 19. Quia
inducta
tenta,
eum cum
otbil
suo
Prag.
posse
beneficiariis
sine se
škody habet ab eo pro C marc. actor Jan vel C vel solus.
jakž
té
{O dMiny.)
ddiny, obprávem v H
iure s jeho
všiem arg.
;
post hoc
.
.
,
dampnum
jej otbil svú mocí bez práva s jeho opanované s pražskými úedníky, se vším i)rávem, v Hostovliciech, jakž té škody má od nho za sto hiven stiebra; a potom ta škoda toho-li jako odbyl, ili jeho samého.
ddiny
din
obdržené
Žaluje,
i
vzvedené
že i
20. Quia fecit ei dampnum za pátelská úmluvu L
v
.
.
.
;
suo posse sino inre na svéj dnon ddit ci eius C marc. arg..
Formae qucrelarum.
15.
správn
ješto ei debuit
promptis
in
M
.
.
vel
.
dáti,
i
zadržal to
C marc.
pecuniis pro
arg.
3X7
pro eo recepit dampnum hoc dampnum actor
;
post
;
solus.
Žaluje, že mu ,%odu uinil svú mocí bez práva na své ddin v Lhot za pátelská smlnvú; nedal jemu jeho sto hiven stiebra, ješto jemu ml správn dáti, i zadržal to; proto vzal škodu na hotových peniezích za sto hiven stiebra; potom ta škoda toho-li, ješto uinil, ili jeho samého.
(Škodu na ddin.)
H de S facere ei sua hereditate in P brán jí arare ddiny její v P ei vendidit Pragae et ad tabulas terrae impo., již suit, et solus toho zpravce jjro to habet dampnum pro 10 marc. arg. mandauit suo posse
21. Quia
dampnum
jure
sine
.
,
in
.
.
.
.
.
.
.
.
.
;
Že pikázal svú mocí Jan z Dolan škodu jí uiškod.) niti na jejiem ddictví v Kozkách, brán jí orati ddiny její v Kozkách, jižto jí prodal i v zemské dsky pražské vložil, a sám jsa toho
(Z
zpravce
toho škodu
;
má
hiven stiebra.
za deset
CC
22. Pro dehito fideiussorio
patrem
se fideiussit
H
et
také,
.
.
L
de
.
když
nevypravil,
.
ty
i
marc.
arg.
debiti,
talis
quia
quondam dictum B de V a jeho za zprávu ddin Svrovských z toho jeho pohonil z toho; ideo ad eum idem vádium
jeho .
.
.
.
.
.
.
.
;
debitus remansit.
(Ze dvú stú hiven.) Z dluhu zarueného ze dvú stiebra
Buška
takového
Vyhlaic
z
dluhu,
že se ruil za otce jeho
a jelio
samého
a
Hrabiše
;
23. Quia
eum 50
aput
dampnum
fecit ei
sexag. gr. prag.,
et
suo debuit
posse
Pabénic
z
ddin Svrovských z toho je nevypravil, když a protož jemu tiem rukojemstviem dlužen ostal
i
hiven
stú
nkdy eeného za
ty pohonil z
zprávu toho
;
jest.
sine
jure,
eum cum eisdem s visutýini poctmi
že
vzav
pecuniis
de L a jeho listy vrátiti pro eo habet dampnum in promptis pecuniis, ješto proto prolézáno, pro CCC ct 10 marc. arg.; post hoc dampnum
liberare ab S
hoc
ei
na
actor
non
M
.
.
.
.
.
.
.
fecit;
.
vel
,
solus.
(Opt
z Škod) Neb jemn uinil škodu svú mocí bez ... padesát kop grošuov pražských, ml jej s tmi peniezi vy vaditi od Sezemy z Lubence a jeho listy s visutými peeHii vrátiti toho jemu neuinil proto má škodu na hotových pcže vzav u
.
nho
i
;
;
na
nicziech, ješto
bra
;
potom
proto prolézáno,
škoda
ta
toho-li, ješto
za ti sta a deset hiven stieuinil, ili Martinova samého.
ji
24. Quia se intromisit sine jure et tenet orpkanum, suuni píbuzného P de U ad quem habet melius jus quam ipsc ., ku ponienství po svém vlastním filiastrum post P quondam dominm de U post suum patrem. .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
'^
^
'^'
318
Formae querelarum.
15.
{Že se v sirotka uvázal.) Že se uvázal bezprávn a mocí jeho píbuzného Peška z Uherska, k némuž má lepší právo ku porueiMví po svém vlastním synovci po Peškovi nékdy drží sirotka
eeném
Uherska, po jeho
z
dampnum
25. Quia fecit ei missali hereditate in
na skote
equis,
nus
L
.
.
suo posse
quando
,
diversis
in
et
ot
sine jure in sna comporucenstvie perdit in rébus pro 10 marc. arg. mi-
ml
ibi
domus
:
loth.
{Opt
Neb jemu uinil škodu svú moci bez práva ve Lhot, když to tu porucenstvie to ml; vzal jest škodu na koniech i na skotu i na rozliné domoTÍté vci za 10 h. st. bez lota. z Škod.)
porueném ddictví
na jeho
26. Quia vendidit ei ddiny lán in C pro 15 mae. arg. ad verura purkrechtu podle jiných lidi, et debuit ei ji postúpiti, nebo jeho hoc argeutum restituere et non restitnit, ani postúpil té ddiny ideo ei cum hoc debito debitus romansit. .
.
.
;
;
(O prodání.) Keb jemu p>>'od(il lán ddiny v Chrustuiciech za 15 h. st. ku pravému purkrechtu podle jiných lidí. i ml jemu je postúpiti, anebo jemu jeho stiebro vrátiti; i nevrátil jemu, ani té ddiny postúpil; a protož jemu tiem dluhem dlužen ostal. Quia fecit
27.
ei
dampnum
libare a Judaea de Praga, usuram absque
denariis et
habet
dampnum
in
suo posse sine jure, quia debuit
ješto se ho ruil pro promptis concessis
danipno, et non liberauit pro eo ješto se pro to prostálo apud
ipsius
;
diversis vostibus,
eandem Judaeain, pro 10 marc.
minus
arg.
loth.
{MH
vyvaditi od židuov i nevyvadil). Že jemu uinil škodu svú mocí bez práva, neb jej ml vyvaditi od židovky z Prahy, ješto se ho ruil za hotové puojcné penieze i z lichvy bez jeho škody, proto má škodu na rozliném riiše, ješto nevyvadil jeho i proto prostálo u té židovky, za 10 h. bez lota.
s
;
28. Quia
mnndauit suo posse N
sine jure ad bcneticium
post hoc equitando et e.\pondcnd
minus
tle R citae ipsum pro co recepit dampnum, promptis pccuniis jjro 10 marc. .
.
Pragam
terrae ad
in
.
.
.
.
:
loth.
{Že pohnul bz pru ni.) /e i>nkáztil svú moci iMicliacek Horek pohnati jeho bez práva k úadu zemskému do Prahy, jiroto vziel škodu, i»o tom jezd a tráv, na hotových peniezích za 1(» hr. z
st. bez lota.
Pro
2!<.
viti
.1
.
vndiit
10
imirc.
arg.
aniicalli (ompositione sub
timiauit .
.
«If
P
.
.
.
ku
pravéj
ei
minus
eodem (letos
lotli.,
vadio;
(|nia
socunda
ad eum
so
debuit
eria
ei
posta-
post fe-
querelarum.
15. FoiTiiae
829
nmu
což by mél k ., stm N. annus buic erit) in K non posuit; ideo ad eum idem uomiuatum vadiinu .
.
(Z záMadu?) Z záMadu 10 h.
st. bez lota, že
pod tiem základem
potvrdil pítelskym zjednáním a
mluviti, et
amisit. sie
ml
k nému
jemu posta-
ei
(letos poslední sobotu po sv. Jeska z Ptipes ku pravé což by ml k mluviti; tomu již rok Václave .) v Kadani, bude, jakž jest jebo nepostavil, a protož k ten základ jme-
viti
nmu
.
.
nmu
novaný propadl.
D marc. arg., quia se ad eura fidesub eo vadio debuit ei adducere arbitros de S suos Jo de L et S de F buc ad Prtigam iii quatuor temporibus peuthecosteu, ješto letos praeteriit sabbato, et non adduxit; ideo ad ipsnm id nomiuatum vádium amisit. 30. Pro vadio fideiussorio
B
iussit
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
;
.
.
.
.
.
.
(Z základu zarueného)
.
.
Z záJdadu zarueného
500 h.
z
neb se jest k nénui ruil Vávra z Strakonic, a pod tiem základem ml svésti ubrniany své Ješka z Lotov a Buška z Kolasem do Prahy na suché dni po letnicech tu sobotu, ješto letos minuly; i nesvedl; a protož k nému ten jmenovitý základ ztratil a propadl. st.,
31. Pro
P
recepit ot
.
.
dehito IV de S .
.
.
marc.
cent.
táli
debito,
pro sua hereditate
.
K
.
že .
to
argentum vendidit
jižto
.,
ml
za to jisté stie''ro; i ei hoc restituerc et non restituit; ad eura tiem dédinným dluhem debitus remansit.
{Z dluhu
záloha.)
Z dluhu
ty
set
h.
že to stiebro vzal od Peška Šternberga za jeho
mél jemu ho jižto prodal za to stiebro, jemu tiem dédinným dluhem dlužen ostal.
vrátiti,
i
se ad talis,
po
ideo
st. takého dluhu,
ddinu Radkovickú, a nevrátil
;
a proto
32. Pro dehito fideiussorio dotali 10 marc. minus loth.^ quia eum tideiussit V. de L. pro censibus argenfi pecunialis doješto ei debuit dare na vno Zdenky quondara dieta de Pi-aga,
niež
ei
eam duxit
in
hoc argentum uxorem.
33. Quia fecil
dotavit,
quando
dampnum. suo
ci
posse
pro
eo tradita et ipse
sine jurc sub aniiaa-
vzem ot nho sto hiven stiebra pecunialcs, i debuit hoc defalcare Jo de P pro suis dobitis, prout litera eius testatur, et non defalcauit; pro co recepit dampnum in proiuptis pecuniis, sám to uplacije, pro CCC marc. arg. post hoc dampnum actor N de S et K de L vel solus, bili
smluvú,
.
.
.
.
.
.
.
.
;
.
eum
debuit
.
.
.
.
.
.
.
.
Pro vadio fideiussorio 10 marc. arg. iriinus lolh., qui se II de Z quia sub oodcm vádiu Hdeiussorio ottiniti škody, ješto uinil hominibus suis P et B
;;i.
ad
.
tidciussit
oi
.
.
.
.
.
.,
.
.
.
de L letos ultiiriii furia tcrtia antc <|uatu<)r tomjtoriim, uinil; pro co ad rum amisit id vádium íideiussorium. .
.
.
.
ot
non
320
Formae querelarum.
15-
35. Quia fecit ei dampnum suo posse sine jure, quia ei venve Klech, dubové rozliné lesy na zmýcenie pro
silvas suas
didit
300
sexag. gr. prag.,
debnit
et
dampnum in hoc dampnum
eos
ped
jure terrae, et non disbrigauit
in promptis
equis,
A
actor
B
... et
a quolibet hornin de L pro eo habet pro C marc. arg. ; post
disbrigare
Jo
.
.
.
pecuniis,
.
.
.
;
... vel solus.
36. Pro debito
10 marc. argenti minus loth., quia ei tenetur pro dubový, za habrový, za rozliný les, ješto jemu prodal, et debuit ei vydati i na splavu na Vltav položiti, et non vydal nec poideo
snit;
cum hoc
ei
debito debitu^ remansit.
37. Quia fecit
ei
dare 40 sexag. arg. pro hereditate in L
gr.
non
ei
38. Pro debito
daeum
L.
N
.
.
.
quondam
ji
byl
zastavil
et
non
liberauit,
L
.
.
.
suo .
.
posse
L
.
do C
dampnum
.
.
.
.
in
aator A. B.
i
arg.
debuit .
.
.
ei
.
.
.
.
in promptis pecupo tom jezd, pro 50
equis,
vel
debito
táli
debuit
sine jure;
coram judice de H ivem; hoc ad Jo
eum monendo,
50 marc.
de
.
vléci
dampnum
marc. arg. Post hoc
aput
nebo
.
diversis expensis
in
ipsius
.
W
pro to recepit
fecit;
et
niis,
,
dampnum prag.
solus.
vzem
:
svú
liberare
to
argentum
pee
aput Ju-
dictuni de P., vel hoc
argentum restituere, ješto za jeho otce W. z S. quondam dictum indiuisum nec argentum hoc restitnit; ideo ei cum hoc debito
debitus remansit. 39. Quia fecit
dampnum.
suo posse sine jure in hereditate contingentem nocturnum habuit; non posuil ei 60 sexag. gr. Janovým kázaniem de C, cum vlehl do P. ad A. mštnínovi pro eo recepit dampnum in promptis pecuniis et in equis, post hoc equitando et monendo, pro C marc. arg. Post hoc
quando
de T.,
Jo.
ei
ibi
;
dampnum
actor et B. uel solus.
ddinného C. marc. arg. táli debito: že venddiny jeho poslúpné W. L. ves W. z W. svým otcem B. quondam dictum de D. indivisum, et debuit ei hoc argentum d(linné restituere, et non restituit ideo ei cum hoc debito debitus 40. Pro debito
didit
;
remansit. 41. Quia fecit
eum
K. pater eius
stavil
argenti letos post
pro eo habet expensis,
dam A.
ei
dampnum
quia debuit
suo posse sine jure.
dampno a B. de K., k nmuž jeho byl zaquondam dictus de M. indiuisus, in 50 marc.
liberare sine ipsius
conductum paschac
dampnum
ješto miisil
dieto de P. pro
f{.
vel
in
equis,
založenie
in dáti
lOf» marc.
feria tertia,
promptis in
non liberauit;
et
pecuniis,
civitate
P
.
.
.
in
diversis
Ulrico quon-
argenti et hoc sibi promisit;
actor
solus.
42. Pro drbito
K»
niarc.
argenti
minus
lolli.
táli
debito,
quia
ij^ Foraiac qucielaruin.
15.
vzebrav hoc argentum za jelio list ot debuit
quondum dklum de B. ideo ei cum lioc debito
g21
cum pendentibus ei
je
navrátiti,
sigillis
et
uou
aput H. rcstituit;
debitus remaiisit.
43. Pro dehifo fideiussorio dotali 10 marc. argcnti sine loth., cum fidciussit L. de B. dotc filiae ipsius N. dc Z., quia debuit ci indicare dotalem ol)ligationcm iii suis hcrcdilatibus in V.
quia sc ad
promptas pecunias pro ipsa dote aput cum poncrc, ideo hoc debitum fideiussorium dotalc
vcl
non posuit
ct
uec indicavit;
debitus re-
ei
mansit.
44. Quia mandanit hoc dampnum suo posse sine jurc testarc super ipsúm aput spirituále judicium falsum testimonium, pro co recepit dampnum, post hoc equitando et expendendo, in promptis pecuuiis et cquis pro 10 marc. argenti minus loth-. post hoc dampnum actor A. B. vel solus. ;
10 marc. argenti minus loth, quia se ad eum pátelským uloženicm amicabili compositione, sub codem vadio del)uit eum otjieti právem vel milostí coram j udice de 45. Pro imdio
firmavit
P. et
i
potvrdil
ecclesia saucti E. letos prima secunda hoc ei non adimpleuit pro eo ad cum sivc vádium nominatum.
de E. hoc ipse
II.
feria post
amisit id
festm
dampnum
46. Quia fecH gnoscerc coram Prag.
dampnum
pecuniis
;
zemskými dskami dédinj"
dampnum
gnouit; pro eo rocepit
promptis
;
drimpnum suo
ei
pravým dílem oddlen o in
in
trinitatis
Debuit se
posse: in
Praga,
že
ci
reco-
jest ot
nho
et non recoo nábytek v B post hoc equitando et expendendo,
i
pro 10 marc.
.
argenti
minus
.
.
loth.
Post hoc
actor A. B. vel solus.
47. Pro debito 10 marc. argenti minus loth. de táli debito: Quia ad se suscepit arbitrium stáné právo pražským úadem, jesto naú byl ustál o jeho dluliy a o Štpána quondam dieto de C. o ten dluh nedílného in 10 marc. argenti minus loth. pro painiis, pro promptis pecuniis, concessis pecuniis, pro diversis expensis, et debuit ei hoc arbitrium dicere sabbato quatuor tcmporum quadragesimae letos, vcl promptas pecunias pro suis dampnis dare, tak jakž by on na tom dosti ml, i non ddit nec dixit; ideo ei cum hoc debito de])itus rcmansit.
Quia ipsum pofuiit v ležcnie ad Jo. de P. ct debuit cum dampno hoc ci non imi)lcuit ideo reccpit damppromptis pecuniis pro 10 marc. minus loth. Post huc damp-
48.
liberarc suo sine
num nom
ei
in
;
actor solus vel A.
vel
;
B.
49. Pru dchilo C(!C(' sexag. marc. argcnli táli debito: Qnin tenctur pro svého a jeho fratre germano iudiuiso N. (inoiidam .Ilroéok: Codex
II.
i.
21
322 dieto et
!•''•
Formao querelarum.
pro lioreditatc za I.ešanskú et pro diuersis domesticis rébus otdiel, ješto ei dcltuit po jeho mortem splatiti et ideo ei cum hoc debito debitus remansit.
Z.
(le
diuerso
pro
nesplatil
;
Neb jemu škodu uinil svú mocí 50. (Z dluhu listovního.) mu je v)-Peša bez práva; zadržel jemu 50 hiven stiebra a praviti, když je své peeti nevypravil od žida Lazara nkdy eeného z Prahy, ješto ji ml vypraviti; proto vzal škodu na hotových ponieziech, sám tu pee vypravuje, za 50 hi-. st. Pak ta škoda, ješto ji uinil, toho ili jeho samého.
mv
Z záMadíi 10 h. bez lota, že se k nmu zjednáním pod lieni základem; dále ml jemu ol)ruiti poslusenstvie Martinovi z Turnova a Ješkovi z Yetova, což by oni vypovdli a ukli mezi Sudi vojem ze Tman synem jeho, o jeho rány seené, a mezi ním letos první úterý po svatém Václave ve Tmani; toho jemu nezjjlnil, a protož jemu ten základ propadl. 51.
(Z
liáldadu.)
obruil pátelským
52. Pro
eum
ideiussit
vadio fidemssorio M. quondam dieto
eodem vadio tideiussor
marc. argcnti, quia se ad de O., fratrc suo indiviso, sub inponere ad tal)ulas terrae Prag.
mille
o debuit ei
tetinu ddiny ve Klech, v Oltibtví (sexta feria (|uatuor teni])orum adventus letos duo anni erunt); hoc ei non adimplenii; ideo ad eum id
nominatum vádium fideiussorium
amisit.
i^nruení^ho lOOO h. st., že se k nmu ruil Matje nkdy eeného z Obíství bratra svého nedielného, pod tiem základem zarueným ml jemu \ ložiti v zemské dsky i)raž^ké tetinu ddin ve Klech, v Obíství (v pátek v suché dny v adventu
Z
.záJiladn
dv lét tomu budu); toho mu zaruený základ propadl a ztratil.
nesplnil,
letos
Quia ferít
'ú').
ei
davípnum
a protož k
nmu
ten
suo posse sine jure, zadržal.sibi
marc. argenti et debuit sibi eas dare hoc anno sabltato in festo S., et non ddit; pro eo daniimnni recciiil ]iosl hoc equitando, tráv, Post hoc dami)num jesto naii jiroležáno, pro oO marc argenti. .'jO
i
actor
M.
vel
15.
solus.
\el
hiven.) Že jemu i(ivil škodu svú mocí bez l)rá\a; zadržal jemu .''»0 hi-. st.: ml mu je dáti tohoto léta v soproto škodu vzal, i)o tom jezde, nedal jemu bolu na sv. Jií, Tu po tom skodú jislec tráv ježto na ]iroležáiio, za 50 hi'. st. (Š/>od(i
HO
i
;
i
Marc]<
R.
a
ni.
plenem
jiro
on sám.
Quia fnit
cmíi
Jo.
ei
actore
ddmpmmi de L.
suo posse sine jure bezprávným podle svých desk zems|<>ch iirada
perdit in sua hereditate in U. 10 marc. arprenti minus lotli.
Ilradeckélio equi-^
ili
;
in
auena.
in
piso
et
in
15.
Formae querelanim.
323
Že jemu uinil škodu svii mocí bezprávným plenním s Peškem jistcem z Lippého, podle svých desk zemských úada Hradeckého na .jeho ddictví v Rozl)éicích koniech za 10 h. st.
vzal
;
škodu na
obilí,
na
55. Quia fecit ei dnmpnum suo posse sine jure nomine úada Hradeckého podle jich desk, stáného práva in sua hereditate in K. perdit in diuersis annonis, equis pro 100 marc. etc. Post hoc dampnum puovod/ jich deskj' neb úednií pam. ;
Na
ddictví že jemu uinil škodu svú mocí bez práva jménem
úadu Hradeckého v
podle jich desk stáného
.imoviciech; vzal škodu na rozliném
.
h. st. Potom
tu škodu
na jeho ddictví na koniech, za 100
práva
obilí,
puovod, jich dsky neb úedniie
pam.
60 mae. argenti, quia se ad eum de L. sub eodem vadio íideiussorio debuit treugas tonere cum Jo. de S. kesanské, et non zdržal; letos feria in earnis pro co ad eum amisit id vádium fideiuspriuio ranil Jo. de S. 56. Pro vadio fideiussorio
fideiussit V.
;
;
sorium.
Z
základu
zameného
šestdeset
h.
st., že se
k
nmu
ruil
Vrše ze Lhoty; pod ticm základem zarueným ml pímic držeti letos v pondlí masopustní s Ješkem z Slabec kesanské, i nedržal ten základ zaruený ztratil. ranil Ješka z Slabec; proto k ;
nmu
1000 marc. argenti táli dobito Quia remansit ddiny Lantštenské, jehož nemoh dolioc ci non persoluit Novoliradských ddin manských
57. Pro dehito
:
debitus pro suo pravý oddiel stati
otdiel
ideo
ei
;
cum hoc
Z
;
debito debitus remansit.
M
stiebra takového dluhn, že mu dlužen Lanštciiiské, jehož nemohl dostati oddiel Novohradských ddin manskýcli toho jemu nezaplatil; a i>rotož ostal
dluhu.
Z dluhu
za jeho pravý oddiel
ddiny
;
jomu tiem dluhem dlužen
ostal.
58. Pro dehito 10 marc. argenti minus loth.tali debito: Quia hoc argentum mandauit dare V>. quoiidani dictus dc nullis et ipse subintrauit et ad se suscopit; ei iioc debitum soluere debuit, et non ei
persoluit.
{Opt z
dluhu.) Z dhihii 10 h. st. bez lota takového dlnhu, stiebro kázal dáti Hušek nkdy eený oduikudž, a on v to pod^túl)il, a k sobe pijal, jemu teu dluh cht zaplatiti, a ne-
že
mu
to
zaplatil.
59. Quia sine jui-e in tenuit
via
mandanit suo posse pacis, jicti jej,
eum 12 diebus;
armis et
in
ct
dampnum duom do li. cl
P. dc nullis facere ei
vedl jej
pio eo recepil prnmpti\ pecuniis pro 100
v
svuoj
dampnum in etiuis. mae. argrnti.
in
21*
l)ellicis
Fonnae querelanim.
l^-
324
{Že mu uinil škodu na silnici.) Že pikázal svú mocí Pibík odnikudž uiniti mu škodu l)ez práva na pokojné silnici, jieti proto vzal škoda jej v svuoj duom do Ressicz, uvzel jej 12 dní; na koniech, na brni i na odní, i na hotových penziech za 100 h. str.
eum pipravil k bezprávným roknora do P
ad pro eo habet dampnum in equis, in promptis pecuniis, in diversis expensis, pro to jezd, pro 10 marc. avgenti minus loth. Post hoc dampnum actor A. B. vel solus. 60. Quia
regis Wenceslai
Boemiae ciuitatem
.
.
.
;
Že jej pipravil k bezprávným rokóm do Prahy do krále Václavova eského krále msta; i)roto má škodu na koniech, na hotových penieziech i na rozliných ztravách, jcšto trávil pro to jezd, za 4 h. st. bez lota: potom tu škodu jistec A. B. C. ili on sám. Gl. Quia
num
mandauit suo posse A. de nullis poruené hereditate in C
sine jnre in eius
.
.
facere .,
ei
damp-
ješto jestjustus
commissarius po píbuzenství; perditio arg. pecuniarum, censibus et diuersis úroných i)oplatkuov perceptione pro 100 marc. argenti.
Že pUcázal Ondejovi odnikudž svú mocí uiniti mu škodu na jeho poruené ddin v Kamenici, ješto jest spravedlivý poruník po píbuzenství; vzal škodu stiebrných peniez, úroných i jiných rozliných úroných poplatkuov pijímánie, za 100 h. st. bezprávné
62. Quia fecit ei
hereditatem
in S.,
dampnum
suo posse sine jurc;
villam in B. villa pro
300 marc.
vendidit ei
arg.
.
.
.
poie-
hoc habuit otvaditi de tabuli i terrestribus prag. fcria sexta in quatuor temporibus quadragcsimac letos, et non otvadil propter hoc habet dami»num in promptis pecuniis, jcšto ztratil, po tom jezd, pro 200 marc. argenti. Post hoc
ného
in tabulis terrcstribus
;
et ipse
;
dampnum
actor A. vel B. vel solas.
Že mu uinil škodu o ddictvic svá mocí bez ddictvic v Svinech, v B. ves a v M. vos za 300 h. st., na niežto ddin Dorota z liitic mla 100 h. st. pojeného v zemských deskách pražských, a on ml odvaditi z dcsk zemských pražských v pátek o suchých dnech v puosté letos, a ncodvadil proto má škodu na hotových peniezích, ješto ztratil, po tom jezd, za 200 h. st. Po tom tu škodu jistec A. B. ili sám. (O ddictvie.) prodal jemu
práva
;
;
S.,
03. Quia se intromisii sine jure ct tenet hereditatem eius in ])artem illius villae, ad ijuam hereditatem habet molins
tertiam
quam
juR,
uisum
ipsc,
suum patrem A. de N. quondam dictum ddiny na sirobé otumcl, quando
post
jenž jej té
.
{Za drží drdiny jeho.) diti}
jho
v
nežli
on,
i»o
jej
t(''
S.
tetinu
té
vsi,
.svém dtci Janovi
ddiiiy odnMiel
n:i
Že so uvázal k kteréžto 7.
siroln'',
.
bez práva,
ddin má
N. nkdy eeném, kdyžto |>annú !)iošc
indi-
.
a drží
d-
právo nodielném, jenž Icpsic
fsic).
15.
Po
64.
vadio 10 marc. minus lotli super snm hoininem
facere
justitiani
ei
Formae querelarum.
;
325
suh eodeni vadio debuit de L P se-
na
.
cunda leria ante jejuniuni, jesto lotos praeteriit; ideo ad ipsuni nominatum vádium amisit.
.
.
.
hoo
ei
.
non
.
fecit;
(Z ,zál-lada 10 h. st. hes lota.) Pod tiem základem ml jemu spravedlnost uiniti na svého lovka na Pavla z Lazan poslední pondlí ped stíedopostím, ješto letos minulo toho jeniu neuinil protož k nmu ten jmenovitý základ ztratil. ;
;
dampmmi
suo posse sine jure na svcj hein Multavia, quando jest tady plul cum diversa silva, ibi recepit in eo bezprávn mýto pro eo ^ habet dampnum in iiromptis pecuniis, ješto ei dáti niusil, pro 10 marc. argeiiti minus loth. Post hoc dampnum liabet litoras nominc Imperatoris cum pciulcnte sigillo, že tu ijcdnoho mýta nenie spra65. Quia fecit ei
reditate in
P
.
na svobodné ece
.
.
;
vedlivého.
(JNa ddin škoda.) Že jcmn uinil škodu svú mocí bezprává na své ddin v Podolí na svobodné ece na Vltav, když jest tudy plul s rozlinými drvy aneb s lesem; tu jest s nho vzal bezprávné mýto; proto má škodu na hotovýcli pcniezicch, ješto jest dáti musil, za 10 h. st. bez lota. Po té škod má listy císaovy s visatú pe-
mýta nenie spravedlivého.
etí, že tu ijeduoho 66. Quia
C
.
.
.,
manželství B. de
cum
intromisit
se
suis
S.,
porunými
P
.
otci
.
.
dc
jure
sine
ješto jest otdána pro Jo.
T
.
.
ct tenet
orplianum
P.
de
suo de B. indiuiso ku i»ravému
íilio .
svými
píbuznými
páteli et
plným právem.
Že se uvázal ])ez práva a drží sirotka Sáru {l*ro sirotka.) Koruha, ješto jest oddána za B. syna jeho z Ronovce nediclnclio, ku pravému manželství Boivojem z Svina a Bedichem z Lochovic svými píbuznými páteli i svými povuníky plným právem. z
67. Quia se intromisit
sine jure et teuet hereditatem cius obligatam in S., in qua hereditate habet 100 marc. argcnti in 10 marc. census dotis, jimižto jest vnem super easdcm hercdicam tates transducta de dolanských liercditatibus, et ipse ponens
dotaUm
illam transductionem suscepit etc.
{Vtnné ddiny.)
Že
se
uvázal a
drží
ddiny
jejicho
vna
zastaveného v P na niežto ddin má sto h. st. v 10 hiv., nách platu vnného, jimžto jest vnem na ty ddiny pevedena do dolanských ddin, a on jest podle ni ten pevod pijal. .
.
* .
326
ló.
1
Formae querelarum.
^
II.
Mathias de Praga, Sdenco, Nycolaus, Habart ibidem, con1. queruutur super Chotiebora dc Zbrassyna, Chotny de Byrloha, Prziedwogio dc Korná, quilibet qucmlibet pro dobito X inarc. argenti minns lothone, quia ei teuetur pro diversis expensis promptis cum dcnariis.
Idem conqueritur super Perchta de Hrádku. Lyoolt ibidem, quando man dávit suo posse Paulo dc Hrádku Clementoni acerc sibi danipnum per rapinam sine jure in sua dotali obligata hereditate in Hrádku, quando ibi habuit, perditione tritico, siligini, diversis domesticis rébus, pro X marcis argenti minus lothone. 2.
quia,
Czstibor de Kyrssowycz, Katherina ibidem, conqaeruntur 3. super Czstibora de Nedossowa pro dobito X marc. arg. dotali minus lothone. Quod argcntum mandavit ei dare Woyslaus quondam de Xedossova, pater eius indivisus, et ipsc hoc debitum subintravit Katharina tantum sed ct ad se susccpit ei solverc, et non solvit. Czstibor super eum pro debito X marc. arg. minus lothone, quod ;
argentum pro
ei
mandavit
ei
dare
quondam de Nedossova
Woyslaus
simili.
Marsso de Mylussicz conqueritur super Sobothku de Rade4. chowa, quia quando Purchart dc Tiebšic fecit sibi dampnum cum suo posse per rapinam in sua hereditate servili in Milušic, perditione tritico, siligini, diversa annona, pro X marcis argenti minus lothone, hoc
Martinus
5.
voús pro íidejussit
dampnum
debito
ipse suscepit et utitur.
de Praga
íidcjussorio
conqueritur
X
marc.
de
Ki-
lothone,
quia
super Radslaum
minus
argenti
pro eo ad Musatkonem, Judaeum de Praga,
pro
promptis
denariis et usura.
Margaretha de Pragensi suburbio conqueritur super Pesca dotali fidejussorio X marc. argenti minus lothone, quia fidejussit pro marito eius Johannc quondam dc Chab, quando sibi tradita fuit, ct ipse cam duxit in uxorem. 6.
de Chab pro debito
7.
Rus de Lupenyczie
coiuiuoritur
sova, quia se intromisit ct tenet
sujjor
horcditatom
Sdislaum de Tobcsine juro in Lu-
suaiii
pcnci 2 curiis cum lanco iioroilitatis, cum agris, ditatom habot melius jus (juam ii)sc post patrem
ct
ad (|uam horc-
suum Protivám dc
Lupcnci indivisum quondam. 8.
Andna
Sdislaus de
dc Pojjovíc
iano
pro
con(|uoritur
debito
super Ojíc do Maršovic, X marc. argenti minus
tidojussorio
Formae querelarum.
16.
quia
lothone,
fidejussit
327
eum pro Nicolao de Bieze, quia
ad
euiu
Biezy, gesto ei vendidit et pecunias sustulit na sniycenie hoc aiiiio do niasopustnieho úterého, et impedivit (hoc anno fcria tertia prima post Stm Martinm aiinus trausi-
non debuit impedire
Ideo
vit).
sibi
in silva
eodem debito
debitus reniansit.
tidejussorio
9. Sdenca de Zdimic conqueritur super Paulica de Zdimic, quia se intromisit et teuet sine jure hereditatem eius dotalem obligatam iu Zdimic, curiam araturae et I curiara rusticalem cum
pratis,
agris,
etc, in qua hereditate habet C marcas argenti argentum dotavit ei Slavibor quondam de Zdimic, quando sibi tradita fuit et ipsc eam duxit in uxorcm.
silvis
quod
dotalis,
maritus eius,
Stefanus de Oboišt conqueritur super Peška de Suchého10. Super Peška de Oboiše pro vadio dolu et Peška de Oboiše X marc. arg. minus lothone, quia se roboravit ad eum amicabili ^ compositione. Sub eodem vadio debuit esse obedicns dominm Ulri:
cum de Hvozan, quid
mandaret
ipse
inter eos in Praga
coram
ta-
(hoc anno feria sexta ultima ante Trinitatis) hoc ei non implevit, ideo ad ipsum amisit hoc vádium. Sed super altero pro vadio fidejussorio X mai'c. etc, quia íidejussit ad eum pro Peška de Oboiše sub eodem vadio fidejussorio debuit esse obcdiens (ut supra). Sibi citatus non adstitit. bulis terrae
;
—
Ddit
memoriales. Camerarius Zdon fuit apud Peškonem de Suchéhodolu et Peškonem de Oboiše in monitionc anno domini MCCCLIX feria tertia post octavam Sti Martini proxima. (Actori datum est pro jure.
Sdislaus de Dobré,
omnium
ex parte
tates citatonim et toto,
in
Suchéhodolu villam hal)cut
({uidíiuid
cum camerario Giran actorem super herediOboišt curiam araturae
beneficiarius subcamerarii,
beneficiariorum induxerunt ibi,
cum
et in
pratis
agris,
silvis,
etc.
in
causa
obtenta, et beueíiciarii tantumdem.)
III.
rozliné formy skrze Marika písae
Tuto se Jcladú
(1404—1408). 1.
Jistec
ném pisahá
pisahá aneb
v táž
slova, a
O úinku,
ten ješto slovc
póvodcm,
a vinný po
má dva k oištní.
mu
uinil škodu avú mocí bezprávn na jeho na rozliných nákladech a na rozliném domovitm nábytce a na hotových pcniczích, za sto hiven stíbra; po škod póvoil/ Oldich z Kocurova, ili on sám. 2.
ddin
ve
Lhot, a
že
ta
škoda
t
3.
Žaloba, že
mu na (Udin
Že kázal mocí svú Janovi odnikud/,
škodu uinil z pikázanie:
jciiiu
škodu
Ijczpravnc na jeho
;»
l^-
328
ddin
Formae querelarum.
v Kozlov, a ta škoda na rozliném vojenském odní, na ruše chodiciem a na hotových peniczích za 10 hr. st.
rozliném
bez lota; pi- li, prošit práva. 4.
Skoda na nábytce domovitém z pijetie. Že když Albrecht
nkdy eeny
z Hor, uinil jcmn škodu svú mocí bezprávné na krále Václavov eského krále ddin v Praze, a ta škoda na rozliném domovitém nábytce", na rozliných nákladech a na hotových peniezích
h,
za sto
st.; a on tu škodu od
Na ddin v N
5.
na v
nho
píjem,
živé;
i
pí-li, pro-
práva.
šit
své
ddin
.
shoda. Na jeho ddin v N. kdyžto tn ml na ddin krále Václavov krále eského
.,
Berlin, kdežto se jemu pihodilo.
K
G. témuž. lehem pihodil.
Na
téhož
ddin
v Lužnech,
kdež tu se noc-
7. Tuto sá .itracenic, a na em. Ztraceuic na rozliných nákladech a na hotových penieziech za 100 h. st.
Na domo vitých uábytciech, stracenie na rozliných 8. movitých nákladech, na hotových penieziech za 100 h. st.
do-
Ztraccnie na rozliných klenotech stiebrných, na rozliných
9.
nákladech
i
na hotových penieziech za sto
lú*.
st.
10. Na ruše ztracenie. Na rozliném ruše chodicicm a na rozliných domovitých vcech nebo zbroji a na hotových penieziech
za sto
h. 11.
st.
Ztracenie na rozliném
h.
penieziech za sto
obilí,
na konicch a na hotových
st.
12. ÚroJuóv ztracenie. Rozliných úrokiW, stiebrných penz, puožitkóv a na rozliných nákladiech i na hotových penieziech za sto h. st. 1'}.
tými
Listnov uejjlnme.*
Ztraccnie, rozliných listuov
pcetmi neplnnie, na hotových penieziech za 14.
Že
se uvázal a drží
bezprávn
její
dinu v Maloch dvuor poi)lužný s lukami níky i s tú se vší zvolí což k tomu pisluší, .
.
.
s
sto
vnnú lesy
s
h.
visu-
s
st.
zástavni
potoky
s
dryb-
na uiežto ddin má neb je to stiiebro vnoval N. nkdy muž její, znikud eený, když zai dána byla a on ji sob ženu pojal, a toho se (lesk dokládá zemských, jakož v nich plnji záleží. i^U)
h. st.
vcunélio,
Z
15. dlidiu 10 h. st. bez lota, že je mu dlužen za rozliné sukno a za hotové puojenó pcuiezc pl-lit, prosi práva. ;
15.
Z
16.
liný
koský
Formae querelarum.
h. st. bez
dluhu, 10
lota,
329
že je
mu
dlii/en
za roz-
obrok, za rozliná htravu a za hotovo puojené peiiiozo
;
pí-li, prosi práva.
Zvieetic žaluje na Jindicha z Jablonuých, že káz apku a z Tuliaiicc uí-initi jemu škodu bezprávn na krajové Yáclavov eského dedhi v Praze, a má škodu rozliných peniežitých poplatkuov zadrženie, na rozliných domovitých poplatciech i na hotových peuicziech vydánie za 2000 hi-. st. Pavel
17.
zal
inoei
PMi,
z
svú Jiuiliohovi
prošit práva.
18. Pavel ze Zvieetic žaluje na Jindicha z Tuhancc, že kámoci svú Jindichovi z Jablonných uiniti škodu bezprávn na jcho ddino v Jablonných když tu ml, a tak škoda rozlinýcli poplatkuov sliebrnýcli peniežitých vzcbránie, rozliných listuov s visutými pecmi plnnie zabrannie a na hotových penieziech za 2000 h. st. Pí-li, proši práva. zal
,
Záloha z
1!).
,
Kartušc
fipolka.
z
bezprávn i Kolniburk hrad, Páku msto s ddinami Kolmburka,
že se uvázal
Kolmburka
žaluje
ddiny
na Jana
spolenic, s lukami s lesy s rybníky s štópuiceini s dvory s poplužními k s vesnicemi s horami i doly i s tú se vší zvuolí, s panstvím což k tomu písluší, k nimžto ddinám má lepšíc právo než on, po Benešovi z Kolmburka nkdy z
(,p-
J,,--^'^
drží
její
•
nmu
eeném,
její
otce
jejího
i
spoleníku nedicluém. nich prosí
.
.
Z
a
nkdy eeného Oldicha
toho
z
Kolmburka
dokládá desk zemských,
se
a podle
nálezu.
.
Kateina
spolenice Petrova z Kosti, žaSoboty a Janovi z Zrnového uiniti jí škodu na jejím vn, zástavné ddin v Sobotce a ve Žáru, panským nálezem pisázené a úadem pražským podle ádu zemského vzvedené, a jieli a K. z Radeštiova starostu jejieho u vazb jej drží sjejí poty, jio ke škod, a ta škoda úroka stiebrných peniežitých i rozliných poplatkuov vzebránie, na rozliných nákladích, a na hotových peniezích, za 1000 h. st. Mluví-li co... 20.
luje,
sjyolliu.
N.,
že kázal mocí svú Maršoví
.
21.
z
.
Otta z Chlumce svého bratra Kenvalda,
že se uvázal bez-
vmiú zástavnú ddinu Fusperk hrad a co k tomu písluší, na niež dcdín má lOOO h. st. dluhu vnného; nebo jemu ten dluh a ddiny zapsala a zapsati mohla Píba, nkdy eená Ctiborova z Fusberga, tak jakožlo vno a zápis v deskách zemských právn
a drží jeiio
plnji záleží.
.
.
.
Listuov sapovsenie. P. z N. svého bratra F. z N., že jeho a s jeho pátel i)eetmi mel jej vyvaditi bez všeliké škody; toho jest (uejuinil ; proto vzal škodu, po tom jezde
22. zapovadil jclio
Mluví-li
list
i
•; I
i/
330
15.
Formae querelarum.
a tráv, na hotových peniezích
Mluví-li co
.
.
i
na rozliných nákladech za 20 h,
str,
.
Základu, jiemžto se píznivým sjednáním potvrdil. anebo spolený bratr C. z N.. z základu 10 h. st. bez lota, že se pitvrdil a k sjednáni píznivá úmluvu pod tiem základem ml jemu vložiti ddiny v P., když jemu prodávali, v dsky dvorské tohoto léta ve tvrtek; toho jemu nesplnil, a protož k nmu 23.
M.
z
N.. bratr,
;
ztratil
ten základ jmenovaný.
Záloha moci, že jemu uinil škodu svú mocí bez práva 24. Vzal škodu rozliných stíbrna jeho vén. zástavné ddin v N. ných peniežitých poplatkuov, spuštnic. na rozliných nákladech i na Po tom tú škodu jistec A. B. liotových peniezích za sto h. st. ili sá)n.
pevedena
na ddiny
nedostihlé, na uinil škodu svú zástavné ddin v N., kdež ji pevedl na jiné na i)usté ddiny v M., na nichž vna nenióž postihnuti a protož vzala škodu na rozliných stiebrných peniežitých rociech, na rozliných nákladech i na hotových peniezích za sto h. st.
29.
Žena,
kteráž
svého véna postihnuti mocí bez práva na její
nitli/,
nem(')ž,
jest
žaluje,
že
jí
vnn
;
;
po tom tú škodu jistec A. B. ili sám.
Formulae juramentonim.
16.
331
16
Formiilae jiiramentorum. „Oficio tabularnm'' ct „Fornnilis quorelaruni" adjunctae esse soI. lent etiarn formulao jurisjuraiuli, sivé, ut tímc loquel)aiitiir, „JuramentoriuTi forinae", et quidcm a) lu codicibus Bibl. luiiv. Prag. 17. E. 4: Poczyuaji se przisahy rza:
dem
Na tom
:
Formae jurameiitorum przisaliám b) I. G. 18 Formae j uranientonim Na ... c) In codice Ilooviccnsi l"'ormae jurameiitorum d) In inanuscripto Zaluskiano
pzisahám saham ...
.
.
:
.
:
:
przysahcám, gencz
mye
.
.
.
e)
Na tom
:
tom
:
In codice Trebonieusi
:
li.
3 et
15.
pi'zi-
Na tom
:
1:
Poklá-
písahy Formulae II.
dají se
.
.
.
istae suppleantnr iis qiiae suiit in codicibus Bibliothecae uuiv. Prag. 17. F. 23 et (111) 17. E. 17, ubi et tes fonnulae germanicae leguntur.
Poínají
se
písahy ádem.
m
Na tom pisahám^ jiemž P. vinie, bych se jemu, ddiny uvázal hezpravn^ tiam sem jemu všiem nevinen mi Buoh pomahaj i všickni svtí. (Ita domini barones in1.
v jeho
;
tak venerunt anno stes 1368).
Na
2. et
duas
08 feria sexta quatuor temporum penteco-
etc.
=
tom pisahám, že Jo.
ciirias
rasticales
má
in Lhoiic
mediáni, cnriam araturae a Pibicone suo pate za
rozdiel,
prius qua m ip sam citationem apprehendit
adiuvet
etc.
3.
ddinám
a
v
5.
me Dcns
tom pisahám, že Anežka jest spravedlivá ke všem K. po svém otci po Milkovi, ješto ty ddiny ml
jml držal; tak mi Buoh etc. Na tom pisahám, že ddiny v Dalicích i
M(ichmí_tu
viece
sic
Na
spravedliv, i.
;
Na
vna
nic
nemá
;
tak
jsii
Petrovy,
mi ef.
tom pisahám, že sem svým sestrám Máni a Kunce jiným jich sestrám dáno ; tak etc.
dal, než
332
Formulae juramentorum.
16.
Na
(De mandato.)
6.
tom j)Hsa1iám, jiemz
m
N.
vinie,
svj moci uiniti jemu šliodu na jeho ddin bezprávn, tiem jsem jemu všiem nevinen ; tak mi etc. hych kázal
is
mN
7. (De facto.) Na tom pisahám, jiemž jemlf uinil škodu svá moci bezprávn na jeho tiem sem jemu všiem nevinen ; tak etc.
hycli
v V.
vinie,
ddin
N.,
8. (Pro infirmitate.) Na tom pisahám, že sem nemohl na svém roku proti B. pro nemoc; tak mi etc. Na tom pisahám, že sem nemohl státi na svém roku na sehnaném proti P. pro nemoc ; tak mi etc.
býti
m
0. (Pro debito.) Na tom pisahám, jiemž N. vinie, bych jemu byl dlužen 10 hiven stiebra bez lota za hotové pojené penieze, tiem sem jemu všiem nevinen ; tak mi etc.
10. (Pro verberibus.) Na tom na miernej cest svú mocí bezprávn tak mi etc.
pisaMm, i
dal
mi
že sto
N
m
utkav ran siných
;
(Pro dampnis.) Na tom pisahám, že jest N.Janovi mocí bezprávn na jeho ddin in P. na rozliném, náklade etc, (iit in proditione continetur) ; tak mi etc. 11.
iiinil škodní svú
12. Na tom pisahám, že Jan Petrovi dlužen jest 10 marc. aryenti minus loth pro promptis pecuniis concessis ; sic me Deus adiuvet et omneš sancti.
13. Na tom pisahám, že mi jest Jan uinil škodu svá mocí bezprávn na mej ddin in B., a ta škoda na N., na P. a na M. za 10 marc. aryenti minus loth, tiem mi jest všiem
vinen; tak
etc.
II.
Na
11.
lob, tím ckni svtí.
mi
tom pisahám, jiemž já viním Annu v této žaTak mi Bnoh pomahaj i vŠivším vinna.
jest
III.
(Juramentum
lí).
P ...
jiemž já viním
Tak
vinen.
mA
.
nevinen.
N ...
.
Na
v této žalob, tiem
tom pisahám,
mi
jest všiem
etc.
(Juramentum pro neyativa.)
10. .
actoris se zmatkem.)
z
z li
.
Tak
etc.
.
.
vint v této žalob,
Na tiem
tom pisahám, jiemi sem jemu niietné
16.
17.
S Tak
.
.
.
333
(Juramentuni pro oista, quam pars citatoris dehet tom pHsaliám, že ta písalia., ješto jest s pHsálil proti A jest pravá a ne Jciva.
Na
facere.)
g
Fominlae joramentorum.
.
.
.
.
H
.
.
.
.
.
.,
etc.
(Jttranmitum actoris.) Doriiff swer icli ein Aid, da H. von S. in dieser Idage., da mít ist er mir alJem pfliehtig. Also mir f/ot helf und alle heiligcn! 18.
mít init
icli
schuldif/e
19. {Pro negativa.) Doruf sehwer ich ein Aid, da mit mich E. von N. schnldiget in dieser eJage, do mit hin ieh trn mit niehte jMirktig. Also mir got helf und allr heiligen.
20.
(Juramentum pro
das der Aid,
den der
N.,
ist
und
a/Ir heiligcn
worhofftig !
und
oiste.) Doruff swer ich ein Aid, von S. getan hat gegen dem E. von niclit umvorhoftig. So mir gott helff
JI.
ormae
!"•
334
literarum jndicialium.
17.
Formae literarum
judicialium.
formulám
In libris quibus
judioialiiun coUectanea coutinontur, porterrao Hoomiae ad alios magistratus datac loguutur, qua(! quum saoculo XIV. conscriptae sint, qui judiciorum habitus illa aotato iuerit, luculentor declarant. Prima earum series ád judicia rogionalia sen districtualia I, (czudas) refortur; singulao autem literae de variis fontibus depromptao šunt, ot quidom 1 l.'i. do manusrripto tabularii Troboniensis sign. C. I. (Paiackii l'ormolbiiclier. Treb.V, 14. do manuscripto Capituli Pragousis (Cap.); 15— ti), do manuscripto taltularum curiao rogiao Nr. 1. (Cur.) II. Altora sorios ad supromum rogni judioium rofovtur; litorao ipsae depromptao stmt do manuscripto o, r. bibliotbocao universitatis Pragensis
multae litorao a
sign.
I.
G,
.juilicio
(Univ.)
18.
I.
Literae datae judioiis disfrietuiiin (cziidis).
Recordaniur
1.
p ra dcni
wc
z o n
i
p
r
o v
i
siíjuidcm
uc
i
ac
Sa
tibi
c o n s
Wilbclnio de i s,
íidoli
Egerbercli,
nostro
dilecto,
p opri-
causám intor MibHani de Praga, fidelem uostrum dilectuni, ot Bcnedain de Ponte, jam din versam, debcres ex parte Magniticentiac Nostrae peraudire, quod hucusque facerc míníme curavisti. Quare tibi districte praecipicndo mandamus, omnino volenles, qnatenus occasione el mora (|uibuslil)et semotis, ipsam causám peraudias ot secundum juris rcclitudineni determinos seriosius
intirnasse,
ipiod
parlium se ad boc opposuorit, vel forsan, (piod imo nostris in bac i)arte commissionibus vollet aliqualiter contraire, ipsam ad boc facicnduni imi)ignorationibus et i'í
dccidas
;
ot si (pia
non credimus,
aliis
tuis,
opportunis remediis auctoritate nostra arccas et compcllas. (Tirh.) Tibi
2.
m ittiuuis
de Nictic/
comfideli nostro dilecto, omnino volcntcs, quateuns 8}bam reliclam orpbiinos, cum omnibus Ixinis suis, in tua!u ro-
Wilhelnio de Kgerbcrcb,
mandamus,
ot o(
ojus
gubcruationom nostro iiomine, /)rotecfiouom, dorciisiiuuMn et tntebvui si)ecialem, uullam sibi permiltous injuriam, vi(don(iam per
cipias
17.
Formao literarum
335
judicialium.
quempiam seu gmvainen aliqualiter irrogari; lioc, sicut gratiam uostram volueris conservare, nullatenus obmissnrus. (Treh.) 3. Johannes dux Karinthiae. Qucmadmocluin iuvictissinius dominus noster, dominus Karolus, Romanorum rex semper Augastus Petro et Boemiae rex, frater noster carissimus, civibns de Cadano,
de Turn. Ilenslino et Xicolao filiis siiis, Nicolao Kadostel, Henslino Lansman et HcdsIího cognato suo, ungeltm salis in 150 sex. obligavit nobisque commisit ipsos non impedire, sed potius manutcuere, prout in ipsius literis plenius continetur: sic fidelitati tuae manda-
mus
firmiter et praecise,
quatenus dictos cives circa pracdictas
ras et obligationera dicti ungelti conserves et deendas.
gae feria
in
curia
domini arcbiepiscopi,
venerabilis
sub
sexta ante puriíicatiouem beatae virginis. (1346
(Nobis sincere dilecto, Wilhelmo de Egerberch, {Treh.)
lite-
Datum Pra-
secreto
sigillo,
— 49.) j
ústi
ti
ar
i
o
provinciae S a cen sis.)
4. Tibi Wilhelmo de Egerwerch, p o p r a w c z o n i provinciae Sacensis, nobis sincere dilecto, seriose praecipimus et mandamns, oranino volentes gratiae nostrac sub obtentu, quatenus fidelem nostrum dilectum Theodrioum dictum Bpaczek, judicem curiae regiae (cc. 1351j aut nuntios ipsius, in negotiis nostris laborantibus,
sivé sit in
bonis devolutis,
rnensuratione licredilatis,
in
sivé sit in
bonis regalibus, ad requisitionem, annotationem ipsius Theodrici
suorum nuntiorum,
auxilio et
juvamine tuo
cfifectivo
promoveas,
aut fra-
terno et nostro nomine, et contra quoslibet rebelles sou inobedientes {Treh.)
defendas, prout nostram gratiam velis conservare. 5. fideli
Joliannes
Wilhelmo de Egerberch, omnino volentes, quatenus Frcnczlinum ivem Sacensem ex una et jcsconem dux
Karinthiae.
Tibi
nostro dilecto, seriose praecipimus,
causám, quae inter de Dobriczaii, fidelem nostrum,
parte ox altera super (luibusdam Horka, i)eraudias, justidam ijjsis partibus in dieta causa faciens expeditam, justam partem in eisdem conservando. Datum Pragae in crastino corporis Cbristi. {Treh.) vertitur bonis
0.
in
Joliannes
purgravio
in
Tibi Wilhelmo de Egerberch, nostro dilecto, committimus et se-
dux KarinMiiac.
Kadano,
fideli
mandamus, (piatenus heredes quondam Ulrici Stumphonis in ad ipsos hercditarie devolutis non permittas per ali(|uem perturbari nec ciiam impi-diri, sed ipsos in eisdem bonis contra (|uemriose
l)onis
libet auctoritate nostra inanuteneas
et
conserves.
Datum Pragae
in
die S. Julianae virginis. (Fideli 7.
mittinius,
nostro
dilecto
Wilhelmo de Egerberch.) (Treh.)
Johannes dux Kurintliiae. Mandniniis, fidelitati tuae comquateuus lideli milili uosLro Vbano de Jerne, prout tibi
17.
336
Foi-mae litorarum judicialium.
facias expeditam, ipsumque ab omnibus gi-avamiprotegens defcndas. Datum in Mondico, iu dic bcatae Caociliac. (Nobis sincerc dilecto Willielmo de Egerbercb, p o p r a w-
retulerit, justitiam iiibus
czoni)
(Treb.).
Johannes dux Kavinthiae. Dilectioni tuac committimus ct omuino voleutcs, quateiius Raczkoncm dc Krzcczow uostra auctoitate toncas, ut homiuibus Dlulmikonis dc Malraivzicz universa restituat ablata, ct causám candcm starc dimittat usquc ad (luataor tcmpora proximc vcntura, quia candcm volumus per bai'oncs terrac terrainare, dicens eidem Raczkoni, ut Pragae coram uobis in dictis quatuor temporibus debcat comparero, et ctiam quod medio tempore cum eodem Dlubnikonc noc bominibus quidquam habeat disponere ncc aliquid inuovare. Datum in Mcndico quinla fcria post diem bcati Laurcntii. (Wilhelmo de Egerbercli fideli ctnobis siucere dilecto) (Treh.). 8.
mandamus,
Jobannes dux Karintliiae. Tibi Wilbclmo dc Egerbercb,
9.
tidcli
nostro dilecto, praacipimus scriosc, omnino volentes, quatenus Swin-
cam
olim Ogerii dc Wclcticz, in juribus et bonis ipsins Wclcticz ct una aratura in Pniotluc ab impcdicntibus et molestiis ac aliis oppressionibus favorabilitcr conservos, nuUam sibi in dictis juribus et bonis per qucmpiam violentiam pcrmittens irrogari, id nullatenus obmissurus. Datum in crastino corporis Cbristi. (Treb.) rclictam
ibidem
in
Wanco
10.
dc Wartenwerk,
pinccrna rcgni Bobcmiac.
Prae-
Exposuit nobis avunculus nostcr dilcctus, dominus Fridrious dc ScbonenIjurg, quod non in 1)ono, sed potius in málo animo secm statis, et Unde cum tam sibi unum servitorem captivaveritis minus digne. missis servitiis nostris ac amicitia sinccra,
sororic carissime
!
vos quam ipse nostri amici sitis, amicitiam vestram petimus studiose, quatenus servitorem pracdictunj, a quo pccunias cxigitis, dimittatis continuo soíutum ct liberum, cum ipso domino Fridrico vivcntcs, prout ainicorum intcrest, amicabiliter ct siucere. Datum Pragae dic bcati
Galii.
(Sororio nostro dilecto, domino Wilbelmo de Egerpercb) {Treb.).
Pracde Williarticz. Ilogamus vos, ut nostri intuitu equos, quos in Trzicbcczicz super bonis monastcrii sancti Gcorgii in castro Pragcnsi de cxpcditionc nupcr lapsa vcniendo rcccpistis (rccci)fis 2'/,, scxiigcnis ab bominibus ijracdictac 11.
Jesco,
missis servitiis.
civitatis),
marscbalcus
domini
Dominc Wilhclmc,
diniitlalis.
Nam
ca,
regis,
arnice carissime!
(piac
volontiae et favori nobis rcputnbimns
in
bor
utiquc
asu forc
cis
foccrifis,
factum,
bcni-
cum
vos
17.
nou
quod venerabilis
lateat,
sit in
Formap
linea
parentelae.
liter
illiiis
arm
judicialium.
337
monasterii abbatissa nobis juncta
Datum Pragae
in
crastino
b.
Jacobi Ap.
{Treh.) 12. Thimka, conthoralis domini Johannis de Michelsperch. Sincera praemissis (sic) salute! Frater carissime! Venientes Ilermannus et Divissius dc Protiwczc cum domino conthorali nostro pro eo,
quod
ipsis
munitionem
circumvallarc intenditis,
conferre vole-
bant et tractare. Eundeni quoque gravem infirmita (sic) rogamus vos studiose sub confidentia speciali, quatenus hoc ipsum in bono usque in ad convalentiam ipsius domini conthoralis nostri diferre velitis eo eidem domino nostro et nobis exhibebitis complacentiam speciálem. Datum sub sigillo domini Pawlikonis de Wodierad, pctentes responsum. (Fratri nostro praedilecto, domino Wilbelmo de EgerTreh.) berch. ;
—
Nobili viro D. Wilbelmo. Russo de Luticz regni Bohe13. miae subcamerarius, affectuosum animum famulandi. Domine et amice carissime! Vestram attente rogamus nobilitatem, imo praescntibus com.mittimus studiose, quatenus assumpto vobis judice Sacensi, causám intcr Witkonem Lopaczicz ex~una, et cives Sacenscs, quos dieta tangit causa, parte ex altcra, dignemini studiosius peraudire, et secunduni quod ipsam causám audieritis parte ex utraque, nobis eam rescribere curetis; mandantes ipsis civibus auctoritate nostra, ut ipsum Witkonem in dictis bonis ulterius non impediant, et ut ipse Witko ibidem et in civitate transeat securus rébus et persona, quousque dieta causa inter ipsas partes íine bono terminetur. Datum Pragae feria II ante dom. Laetare. {Treh.)
Acccdcns ad nostri praesentiam honorabilis vir, D. Alecclesiae sancti Egidii in Praga et cauonicus ecclesiae Pragensis, proposuit querulose, quod quidam Mysliworius, Bawarus, Stephanus et Pessico de Zelcowicz laici et alii eorum in hac parte coraplices, homincs ipsius censualcs dc villis infrascripvidclicet Lahowicz et Rzyssuth ad dietám Pragenscm ectis, clesiam et ipsum dominm Albertm dccanum s. Egidii spcctantibus et pertinentibus, ad praesentiam czudariorum seu beneficiariorum districtus Lu tomiericensis citavcrunt et 14.
bertus
decanus
,
citae procuraverunt, ad eorum judicium seculare, nunquam ab oodem domino Alberto dc dictis bominibus justitia postulata. Quare cum istud de jurc fieri non debcat, et directe obviet Pragensis ecclesiae supradictae, ab antiquo per divos prinduces et reges regni Boemiae concessis, et per serenissimum principem ct dominm nostram. dominm Karolum, Romanorum impcratorem semper Augustm et Boemiae regem, confirmatis, ac etiani
privilegiis
cipcs,
Jlreiek: odox
II.
2.
22
17.
338
Formae literarum
judicialium.
consuetudiui continue et inviolabiliter observatae: vobis domino plebano ecclesiae Omnium Sanctorum in Litomyerzicz aut vices gerenti committimus et sub excommunicationis poena districte praecipiendo mandamus, qoatenus praefatos czudarios seu beneficiarios et ipsorum quemlibet personalit er accedentes, moneatis eosdem, quos et nos praesentibus monemiis, requirimns et hortaranr, ipsis nihilominus snb excommunicationis poena praecipientes et intbentes, ne ipsi praefatos homines domini Alberti et ecclesiae Pragensis ad eorum judicium uon plus trabant seu et judicare praesumant, sed ipsos potius infra tes dies a vestra monitione et inhibitione computandos, quos eis et eorum cuilibet pro monitione canonica et termino peremptorio praefigimus et assignamus, ad tribunál eis indictum dioti domini Alberti, prout est consuetum, libere remittant pro justitia consequenda; nam unicuique petenti in jure .
fiet justitia
de
eis
modi monitionibus
secundum jus
et
consuetudineni.
et inhibitionibus nostris
(Si vero)
non parueiint cum
.
bujuseífectu,
nos contra ipsos ct eorum quemlibet tamquam contra violatores libertatum ct jurium dictae ecclesiae ad poenas juris proccdere opormediante. Et de hujusniodi executione nobis fidem tebit, justitia faciatis. Datum Pragae anno domini etc. die etc. (Cap.)
Vobis universis purcbraviis, justiciariis seu poin regno Boemiae constitutis, quibus praesentes exhibitae fuerint, significamus, quia domicella Jutka de Raczynywssi hereditatem suam ibidem in Raczynauess, quidquid ibi liabuit, ddit libere et ad terrac tabnlas inposuit ac liereditarie condescendit Hnkoni de Cziesczowicz et Wycliue de Slapanowicz, prout hoc in 15.
prawczonibus
ipsis
tabulis plenius continetur
expressm.
Unde
vobis
auctoritate
domini nostri imperatoris Roni. ct Boemiae regis ac nostra committimus, quatenus ipsos Hukonem et Wichnam in eadem bércditate Raczynawsy manu teneatis et non jiermittatis per quempiam inpediri, in eo nobis specialiter placituri. Datum Pragae feria V. ante dominicam Palmárm. (0
Vobis
dominis czudariis
prouinciae Kamycensis
ct
vrziednikonibus
innotesciraus per praescutes, (juod nos
nec de jure nec de consuetudine aniiqua et approbata liomiiies ecclesiasticos, cuiuscunque status vel cunditionis existant, ad nostruni judicium per quenipiain vocatos, judicare non possuraus uec teneraur, nisi prius justitia ab cisdem coram j udice ecclesiae exposcatur. Quocirca vos horlanuir insticia iii< tli;iiite, <|uatcuus Pesconem de ("lilel» instant iam et Paulm il)i(lcm, (pii šunt ad vci^trun» boneficium ad JUartonyi cum (|uil)ii><(lam (irplianis dc íícwoclow citafi ct vocati, non judicetis, nec. contra íjjsos aliquas scntentias vel jura obtenta jtrofpratis, ipsos potius unacuni pracdittis actoribus ad judicem eccle"
17.
siasticura remittendo. tera.
Formae literarum
Datum Pragae
jiulirialium.
sub
sigillo
nostri
officii
et ce-
(Cur.) 17.
Nobilibus
strictu G re cen
viris
do min 3 u i*ziedui conibus in diEpyko cum aliis ceteris vrzieduii
si constitutis,
conibus Pragensis distiictus i)aratam ad quaeuis beueplacita volunDominationi Vestrao praesentibus signitioamus, quod Petrus tatem. et Nicolaus, fratres geimani de Clíotccz, nulla bona ibidem in Chotecz babent, quia anno d. praeseuti in crastino dedicationis ecclesiae Pragensis i)raedictus Petrus omnia bona mobilia et immobilia, quae ibidem liabuit, cum omnibus juribus et pertinentiis ac libertatibus,
ipsorum de Wounde omneš' illos, qui praedictos Petrm etNycolaum citaucrunt aut citabunt, ad tabulas nostras pro videnda intabulatione huiusmodi remittatis. Datum Pragae etc. (Cur.) in
quibuscunquc rébus existebant,
Sdenconi
iVatri
gycz, juxta consuetudinem jure tal)ularum intabulauerunt;
18.
Czenko de Lypa, summus camerarius,
judex, Stephanus
notarius,
ceterique
beneficiariis districtus Grecensis serenissimo domino Karolo
Andreas de Duba v o bis
beneficiarii Pragenses,
siguificamus, quia corara
nobis multae
contra vos a diversis querimoniae propositae exstiteruut, quare auctoritate eiusdem domini nostri domini Karoli et nostra districte vobis praecipiendo mandamus, quatenus feria VI. quatuor tomporum Pentliecosten sitis coram nobis peisonaliter coustituti, omnibus querulantibus de justicia responsuri. Datum etc. (Cur.) et
Vobis beneficiariis cudae Nomburgcnsis inno19. tescimus per praesentes, quod dominus Wanko de Wartemberch nobis proposuit cum querela, quomodo eum circa ca jura, quibus sui antecessores utebantur, non mittitis permanere. Unde liortamur vos justitia mediante, quatenus eundcm dominm Wankoncm circa omnia jura, quibus sui pracdcccssorcs usi šunt, illaesum conservctis alioquin si aHqua quaestio intcr vos de pracdictis juribus ventilatur, ante nos vcniatis et quod justum fucrit, sccundum juris viam uKjdo ;
congruo intcr vos discernemus.
{Cur. Cf. Vobner,
Mou.
I.
210.)
II.
Litera»*, qujn'
1.
dautur
(FA primo
(h:
a beneficiariis
duldUlío
et
purgravio rrageuhí.
allis.) Nobili
domino Jobanni
dieto Crussina de Licbtemburg,
suprcnio burgravio Pragcnsi aut eius locum tencnti beneíiciarii Pragenses paratam in omnibus complaccndi voluntatem.
22*
Formae literarum
!"•
340
judicialium.
Nobilitati Vestrae significamus praesentium per tenorem, quia Dorothea, relicta olim Wilhelmi de Suticz, coram nobis per terrae tabulas suuni dotalitium ostendit; cujus tenor sequitur et est talis: „Wilem de Soticz protestatus est coram beneficiariis Pragensibus, quod in hereditate sua in Sutich 500 sexagenis grossorum census
cum curiis rusticalibus agris pratis et omni libertate ad ea pertinente dominae Dorotheae uxori suae 50 sex, gr. dotavit et nomine dotis assignavit et ei de dieta hereditate ad gratiosam dotalem obcondescendit. ligationem in dictis pecuniis Actum anno etc." Sed proposuit, quia impeditur.
Idcii'co
in
dictis
hcreditatibus
dotalibus
suis
obligatis
N. V. praesentibus requiimus et officium vequatenus praefatam dominam Dorotheam in pos-
strom invocamus, sessionem sui dotalitii praedicti indncatis et inductam tueamini a quolibet violento. Datum apud tabulas ten'ae anno dom. etc. in quatuor temporibus quadragesimae, nostri beneficii sub sigillo.
Ad mandátm dominorum majorm
beneficiariorum Mauritius
vicenotarius tabularum.
(Alia de eadem.) Nobili domino 2. beneficiarii Pragenses paratam ad quaevis beneplacita voluntatem. N. V. s, p. p. t., quia Elizabet, relicta olim Christofori Piesk de Montibus Kuthnis, de dotalitio suo vid. 400 sex. gr., quod ha.
Vmonynie
buit hcreditatibus in
,
,
curia araturae curiis rusticalibus
cum
censu agris pratis silvis rivis piscinis et omni libertate ad ea pertinente, in toto quidquid ibi Christoforus habuit, Mikoni Ertl de Praga, pati suo, Johanni Dubecz et Hanzie de Turri, alias de Winorz, in
200
dieto dotalitio
Marco Czotr pati huiusmodi
ejus,
dotalitium
clarius contincri.
Marcus Czotr consuetudinem
et
et
Verum alius
sex.
alias
gr.
200
et
sex.
Marco gr.
praescriptiones
Czotr, marito suo et ddit, praescripsit, prout tabulis
in
terrae vidinius
quia dicti Mika, Johannes Dubecz, Hanza,
Marcus,
licet
se
cum camcrario
Pragensi juxta
regni et tenorem praescriptionis de dictis hcreditatibus intiomississent, tamen quidam cos in possessione dictonnn juris
bonorum impediunt;
quare N. V. rogamus et Vestrum officium imMikonem etc. ad possessioncm dictorum bonorum inducatis et inductos tueamini a quolibct violento. Si autem pars adversa sibi aliquid in dictis bonis contondcret, ex tunc hnjusmodi bona per vos teueantur et cis terminus k (v)zcpi-eni super I>raemissis ad tabulas et barones ad quatuor tempora sexagcsimae proxime ventura statuentur. Datum apud tabulas terrae etc. Beneficii sub sigillo. ploramus,
3. etc.
quatenus
ipsos
{Alia de codetn.) Nobili domino purgravio Pragensi paratam ad quaevis beneplacita volun-
Beneficiarii Pragenses
tatem.
.
.
17.
Formae literarum
341
judicialium.
quod dotalitium Zdonie, relictae olim Jesst., per terrae tabulas comperimus, cuius tenor se„Jessco de Clilumina protestatus est corara quitur in liaec verba: beneficiariis Pragensibus, quod in hereditate sua in Chluminie cnria araturac, cum agris pratis silvis et omni libertate ad ea pertinente N. V.
s.
pr.
p.
conis de Chluniina,
uxori suae 20 sex. gr. dotavit de dieta hereditate ad veram dotalem obligationem in dictis pecuniis condesccndit, Actuni anno Domini M. etc. Sabbato quatuor temporum adventus." Ipsaque coram nobis proposuit querulose, quod in possessioue et usufruitione praeQuare N. V. ex officio requirimus et fati sui dotalitii impeditur. hortamur, quatenus praefatam Zdoniam ad possessionem reálem ipsius
cum omni nábytek dominae Zdonie et
noraine
dotalitii
vero
si
assignavit
dotis
inducatis
et
inductam tueamini a quolibet violento, rebelles
qui apparuerint
tiariae potestatis
et ei
et
auctoritate
contradictores
vestrae justi-
compescentes.
Datum apud
tabulas terrae etc. beneficii sub sigillo,
dátm dominorum baronm majorm
ad man-
beneficiariorum, Mauritio
vice-
notario tabularum.
Nobili et magnifico viro domino Jo(Alia de eodem.) snpremo burgravio castri Pragensis, aut ejus locum tenenti. Boneficiarii Pragenses promptm animum famulandi. Nobilis domine! Quia cx tabulis terrae comperimus, qualiter Pessico de Kratonoz in hereditate sua in Cratonosiech curia araturae cum agris pratis silvis lucis et omni libertate ad ea pertinente ac toto quidquid ibi habuit, dominae Cunczie uxori suae 20 sex. gr. dotavit et nomiue dotis assignavit et ei de dieta hereditate ad veram dotalem obligationem in dictis pecuniis condesccndit: ideo requirimus N. V. et officium Vestrum invocamus, quatenus ipsam super hujusmodi bona in Cratonos super curiam araturae inducatis, 4.
hanni dieto Crussina,
eam tueamini in Datum etc.
hiis
a quolibet violento.
beneficii
sub
sigillo.
{Alia de eodem.) Nobili domino purgravio Pragensi etc. Affectuosam complacendi voluntatem. N. V. s., quia dudum Dorothea de Dolan citavit dominm Jankonem de Dieczin pro hereditatibus in Chwoynie villa integra ctiTtt5~Tusticalibu3 cum censu cum agris pratis silvis et omni libertate ad ca pertinente et quae hereditates šunt ei per dominos barones in pleno judicio adiudicatae et in earum possessionem est per Henricum Kokowecz vicecamerarium inducta, et alias fecit quidquid de consuetudine juris rcgni dcbuit et nunc ut dicitur, in possessione earum impeditur: requirimus Vestrum officium et rogamus, quatenus ipsam vel Nicolaum, maritum ejus, ipsius commissarium, in possessionem dictarum hereditatum inducatis et tueamini 5.
.
.
beneficiarii etc.
;
;
/
342
K -^
!"•
Fonnae literarum
judicialium.
a quolibet violento, et si quis sibi jus ad hujnsmodi heredilates diceret competere. Imnc ad exameii baronm remittatis, sibi terminm in quatuor temporibus Pentbecostes proximis pracfigcntes. Datum apud tabulas terrae ctc. bencficii sub sigillo, 6. {Mia cle eodem.) Nobili viro, domino etc. Bcneficiarii Pragenses paratam ad quaevis beneplacita senitutem. X. V, s. pr. p. t., quia Zoffca de Bidžow dudum in jure terrae et coram Pragensi beneficio berditatés suas dotales óbligátaš in Lipa, vid. curiam araturae et tes sex. gr. census annui cum agris pratis silvis ct omni libcrtatc ad ca pcrtineutc, in quibus hereditatibus liabuit 50 marcas argenti dotis suae, in Tassone de Lipy, qui tuno easdem de hereditates occupabat, obtinuit et super díctas berditatés in dictis 50 m, arg. ad verara dotalcm obligaíionem per
vicecamerarium regni Boemiae tunc existentem, est. juridice inducta. Veruni post boc fecit domina commissiones solitas, prout Ordojuris Cum autem jure suo plene deducto ipsi Zoffca, regni cxposcit. sint vita functi et beredes Swacli maritus cjus et comniissarins eorum vid. Rziebak et Katbarina ad bujusmodi dotem legitime successerunt, de
mandato dominorum
baronm
et auctoritate nostri be-
V. N. requirimus, quatenus praefatos orphanos ad possessionem dictae curiae araturae 50 sex. gr, censuum in Lipa et pertineutiarum eius praedictis in dieta dotali obligntione inducatis et iuductos
neficii
tueamini a quolibes violento, ammoto abinde quovis alio illicito detentore rebelles quoscumque auctoritate vestrae justitiariae potestatis, ad vcstrum prout spectat ofticium, compesceutes. Datum apud tabulas terrae etc. bencficii sub sigillo. ;
7.
supremo
{Alia
eodem.)
de
purgravio
Pragensi
Nobili aut
Pragenses etc. N. V. pr. s., quia Elzka dotalitium suum. vid. 250 sex.
ejus
relieta gr.
domino locum
Laczkoni de Krawar tenenti.
olim Friczkonis
in hereditatibus
Bcneficiarii
de Copisty muni-
in Copisti
cum censu juxta formám ad consuetudinem juris regni in "NVcnceslao de Copisti obtinuit quod dotalitium est per beneficium nostrum rite inducta, licet idem Wenceslaus protcrvia propria eam impediat in eodem. Quare de mandato dominorum baronm V. requirimus N., quatenus ipsam ad possesionem dictae dotis suae inducentes tueamini, prout vestrum
tiope curia araturae 53 curiis rusticalibus et
;
exigit officium a quolibet violento
Datum 8.
protervo
seu opponente.
bencficii sub sigillo.
{Alia ad idem.)
Nobili domino etc.
quia dotalitium Elzczie relictae olim Jobannis do Kobús in terrae tabulis couspeximus, cujus tenor sequitur
N. V,,
Medek
etc.
s.
p.
pr.
17.
in
„Johannes
haec verba:
corani
Foi-mac literarum judicialium.
ilc
czich munitionc curia araturac
censu
agris
Robús dictus Medek protestatus
Pragensibiis,
boneticiariis
pratis
omni libertate ad dominac Elzcac uxori et
hereditate
in
qiiod
integra
villa
piscinis
rivis
silvis
34.3
cnriis
jure
est
sua in Berzi-
rusticalibus
patronatus
cum
ecclesiae
ea pertinente ac in toto quidquid ibi habet, suae
100
dotavit et
gr,
sex.
nomine
dotis
ad
gratiosam dotalem obligationcm in dictis pecuniis condesccndit" ipsaque Elzka coram nobis et doniinis baronibus qucrulose proposuit, quod per quosdam ia eodem suo dotalitio impeditur et dc possessione ejusdem foret extrusa. Quare N. V. de niandato dominorum baronm et ex officio liraesentibus requirimus et bortamur, quatenus praefatam Elzkam in et ad possessiouem dicti sui dotalitii inducatis et inductam tueamini a quolibet violento rebelles et oontradictores auctoritate vestrae justiciariae potcstatis pront ad vcstrum spectat oficium, compescentes. Datum apud tabulas etc. beneficii sub sigillo, ad mandatuni dominorum baronm, Boczkone prothonotario referente, Mauritio vicenotario tabulanim. assignavit et ei dc dieta
bereditate
;
;
9. ciarii
ad
{Ah'(c
ideni.)
Nobili
domino
Laczkoni
etc.
Benefi-
etc.
pr., quod domina Anna relicta olim Jobannis de de Wesclé dotalitium suum per terrae tabulas ostendit coram nobis in hereditatibus Persteynku munitionem curiam araturae cum uno laneo quantum est in agris, pratis et lucis, cum mo-
N. V.
Wartemberg
s.
p.
et
cum rivis fluminibus ibidem, et omni libertate ad ea pertinente; verum quia in possessione eorum ut asserit impeditur, quare lendino
V. N. praesentibus ex ofticio requirimus et bortamur, quatenus ipsam ad possessionem dictarum hereditatum munitionis inducatis inductara-
que tueamini a quolibet violento,
rebelles
tate vestrae justiciariae potestatis
ad vestrum prout spectat officium,
et contradictores auctori-
compescentes.
Datum apud
beneficii sub sigillo. Ad mandomino Boczkone prothonotario referente,
tabulas terrae etc.
dátm dominorum baronm, Mauritio vicenotario
tabularum
etc.
10. (Alia dotalitii.) Nobili domino Laczkoni etc. BenefiPragenses etc. N. V. pr. s., quod pro parte dominae Margaretbae, olim relictae Stiborii de Tloskow, doctum est per tabulas terrae coram nobis, qualiter ipsam dotem suam habet, cujus tenor est talis „Stiborius de Tloskowa protestatus est coram beneficiariis Pragensibus, quod in bereditate sua in Neweklow, curia araturac et toto censu quantum ibi habet et per omn a prout emit apud Jenissium patrem ipsius et apud uxorem Magnusii et pueros, exclusa una sex. gr. ciarii
:
344
!"•
Formae literarnm
census, quani vendidit "Wayhaconi,
cum
judicialium.
agris jiratis
silvis
rivis
pis-
omni libertate ad ea pertinente jure patronatus ecclesiae, dominae Margarethae uxori suae 200 sex. gr. Prag. dotavit et uomine dotis assignavit et ei de dieta hereditate ad veram dotalem obligationem in dictis pecuniis condescendit, et Jarohnew de Krzyeczow et Wayhak ad lioc consenserunt." Quare et vestrum officium de mandato domini Jodoci marchionis et baronm invocaraus, quatenus ipsam dominam Margaretham aut ejus commissarium legitimum in et ad possessionem dictarum bereditatum inducatis et inductam tueamini, amraoto abinde quolibet illicito detentore. cinis
theloneo
Datum
et
etc.
11. (Alia de eodem.) Nobili domino Laczkoni etc. BenefiPragenses etc. N. V. s. pr. p. t., quia domina Bonussie, relicta olim Purkardi de Bczdnizicz, dotalitium suum per terrac tabulas coram nobis et dominis baronibus in pleno judicio ostendit in bace verba „Purkardus de Bezdruzicz protestatus est coram bencficiariis Pragensibus, quod in hereditate sua in Bezdruzicycli duabus agricultaris, villa Integra curiis rusticalibus cum censu, in Potynie villa integra in silva tam ad aedificandum et cremandum cum agris pratis et omni libertate ad ea pertinente, dominae Bonussi uxori suae 600 sex. gr. dociarii
:
nomine dotis assignavit, et ei de dieta hereditate ad ueram dotalem obligationem in dictis pecuniis condescendit, et Albertus de Koruhowicz pater ejus ad hanc dotem suam ddit voluntatem, Actum anno Domini MCCCC etc. Sabbato quatuor tomporum adventus." Et demum ad praefatum dotalitium et cum dieto dotalitio sibi Bonussi simul et unitim addidit et dotavit hereditates suas sub táli módo et forma: „Purkardus idem protestatus est coram beneficiariis Pragensibus, quod ad dotem Bonussi uxoris suae, vid. 600 sex. gr. quam super hercditatibus ipsius Purkardi habet et habere dinoscitur in Bezdruziczich villa integra curia araturae cum duabus agriculturis, curiis rusticalibus cum censu et aliis juxta continentiam tabularum, munitione sua ibidem in Bezdruziczich cum omnibus rébus mobilibus in dieta munitione et curia araturae supradieta quibuscunque nominibus censeantur, in dictis pecuniis cum dictis hercditatibus simul et unitim dotavit et ei de dictis hercditatibus sibi prius dotatis, rébus mobilibus, castro Bezdruzicz ad veram dotalem obligationem in dictis sex. gr. condescendit. Ita et in quantum statum snm vidualem mutaret, ex tunc quum ei dictae 600 sex. gr. darentur pecunia in parata (et) solverentur, abinde mox debet ammoveri. Actum anno domini etc." Quae hereditates et dotalitium per dominos barones in pleno judicio dominae Bonussi šunt adjudicatae. Verum quum in possessione et usufructu earundum impeditur, quare N. V. dc mandato doni. baronm et ex officio praesentibus rcquitavit et
17.
Fonnae literarum
judicialium.
345
rimus et liortamur, quateniis praefatam dominam Bonussiam in et ad possessionem reálem dictarum hereditatum et dotalitii sui inducatis et inductara, prout ad vestrum spectat officium, tueamini a quolibet violento.
Datum apud
tabulas terrae beneficii
sub
sigillo.
(Alia de eodem.) Nobili ac magnifico viro, domino 12. Henrico de Rosemberg. N. V. pr. s., quia N. relicta olira Chwalonis inter alias dotales hereditates suas villam Bukowan cum curiis rusticalibus et censu ac omni libertate ad ea pertinente in terrae tabulis habere dinonescimus quo jure de eadem villa et possessione ipsius est Super quo supplicavit, ut sibi domini barones de remedio providerent optimo. Quapropter V. officium invocamus, quatenus dietám N. super huiusmodi villam Bukowan inducatis, ipsam ad possessionem debitam restituentes, inductamque protegatis et manutescitur,
et
educta.
neatis a quolibet violento.
Scriptam apud tabulas terrae
etc.
{De eodem.) Nobili viro etc. 13. N. V. innotescimus p. pr., quia nobilis domina Elzka relicta de Duba, 500 sex. gr. dotalitii sui in bereditatibus in olim H Libiessicz, in B., in C, etc. per tabulas terrae habere dinoscitur, etiam per citationes et sententias dominorum baronm deffinitivas obtentas et eidem adjudicatas. Super quibus alias per nostrnm beneficium eíFectualiter erat inducta, et iterum per partem oppositam ut Super quo petit per nos sibi de remedio asserit existit extrusa. provideri optimo. Ideo V. N. ex mandato dictorum dominorum ba.
.
.
requiriraus et juris subsidium invocamus, quatenus dominam E. juxta praefatam inventionem et tabulas suas ad possessionem dictarum hereditatum inducatis, ipsamque inductam manuteneatis et protegatis a quolibet violento. Et si quis hujusmodi inductioni apparuerit contradictor, eundem prout vestrum spectat ad officium, juxta
ronm
terrae consuetudinem compescatis.
Scriptum circa tabulas terrae beneficii sub mini
sigillo.
Anno Do-
etc.
14.
Nobili et aliae materiae hereditariae.) de Rosemberg supremo burgravio castri ad omnia animum complacendi.
(Seqmmtur
magnifico domino Henrico Pragensis,
paratm
Nobilis domine, fautor noster carissime raus de Lanstein villam
Hodczan
cum
!
curiis
Quia
nobilis Wilhel-
rusticalibus
et
censu
omni libertate ad ea pertinente in jure terrae evicit et super eadem juris ordiue per vicecamerarium regni Boemiae prout moris et consuetudinis est, ad veram jas hereagris
pratis
silvis
piscinis
et
,.>i'' /*-* '
346
17.
ditarinm
realiter
FoiTiiae literanim jiulicialinm.
est inductus,
Nobilitatem Vestram Vestri quatenus ipsum et ejus hereauctoritate Vestrae justiciariae po-
quarc
virtute officii reqnirimiis et rogamus,
des in possessione ipsins villae
contradictores et defensare velitis a quolibet violento, impedientes ipsos auctoritate Vestra prout ad Vestram spectat ofíicium, compescentes. Datum apud tabulas terrae, beneficii sub sigillo.
testatis tueri et
15. (Alia de eodem.) Nobili domino etc. N. V. s., quod quidem Hcnricus de Odlocho-wicz quasdam liereditates Odlochowicz, v. curiam araturae cum agris pratis silvis piscinis et omni libertate ad ea pertinente, a quadam Lida cum fratre suo parata pecuniae snmma comparavit, prout ipsum in terrae tabnlis vidimus realiter contineri.
Et
qnia,
ut dicitur,
idem Ilenricus
de portione dictaram hereditatnm ipsum contingente violenter extat aramotus, supra cujus restitutione ad dictas hereditates illustris princeps, Procopius Marchio Moraviae, nuper nostris antecessoribus de consilio
baronm
et ipsius
una V, N. tanquam executorem silentem dari decrevit,
enndem Hcnricum super
Henrici jure et tabulis auscultatis literám et nos similiter jure ipsius considerato justitiae requirimus et
hortamur, quatenus
hereditates in Odlochowicz inducatis, ipsum
a quolibet impetente protegentes.
Scriptum circa tabulas terrae
etc.
ad idem.) Nobili domini etc. Beneficiarii Pragenses etc. ex parte totius beneíicii nobili viro domino Bergow pro tone burgravio Pragensi fuerat commissum, ut Burcbardum de R ad hereditates in Zalužan induci manda,visset, Denuo ex decreto dominorum baronm in quatuor temporibus Penthecostes judicio 16. (Ah'a
Dudm
—
praesidentium
et
juxta
continentiam
tabularum
fuit iteratis vicibus
datum et commissum, ut Benessium de Sirowatka et Offkam matrem ipsius super tales portiones hereditatnm pracdictarum, vid. villae Zalužan, villae Letkow, duarum
ipsi
domino Bergow per
literas nostras
araturarum etc. induceret ac induci mandaret, praefatumque Burcbardum de eisdem talibus portionibus ammoveret ita quod solum quarta portione dictarum hereditatum per dominos barones decernetur. Idemque commissum erat ex parte beneficiariorum Pragcnsium domino Strnad protunc burgravio Pragensi. Quapropter vos requirimus juxta decretum dominorum ut praemittitur et continentiam tabularum, quatenus praefatos Benessium et Offkam super tes portiones hereditatum pracdictarum, v. villae Zalužan, villae Letkow, duarum araturarum munitionis silvarum piscinarum molendiuorum itratorum rivulorum ac. omnium ad supradictos hereditates pertinentium induci ;
procuretis inductosque manuteneatis ct defensetis a quolibet violento.
Datum
etc.
17.
F
non
—
cognovit
se
tcneri
et solvere dcbuit
ddit
solverit,
ci
200
Beneficiarii
etc.
sex. gr.
termino
covto
in
potestatem intromittendi
rario Pragensi de beredilatibus suis babitis
neré,
847 Pra-
quod olim Jobaunes dictus Kabatb de Pieczicz corara
s.,
tabulis nostiis
dieto
judicialium.
domino Jobanui
Nobili
(Alia.)
17.
genses etc. N. V.
Formae literarum
veudere,
alienare,
obligare et
habeudis
et
—
—
et
eas te-
debiti C de P dudum lapso, et si se cum sólo came-
facere de eis prout sibi
bitur expedire, usque perccptionem dictae
vide-
summae cum dampnis
et
Qui Ctiboiius demum anuo Domini MCCCCIIII. sexta feria ante circumcisionem Domini cum camerario Jobannc intromisit se de hereditatibus ipsius Johannis in Vjczdci curia araturae cuni agris pratis etc. etc. C de 6 sex. gr. census, toto quidque villis in praedictis babuit cum omni libertate ad ea pertinente sibi praescrlpta in summa praenarrata. Quare N. V. et Vestrum officium praesentibus imploramus, qiiatenus praefatum Stibor ad possessionem dictarum bercditatum inducatis et inductum tucamini a quolibet violento, donec a nobis aliud vobís datum fuerit in commissis. inpendiis.
—
Datum
Nobili domino etc.
(Alía.)
18.
N
etc.
V.
s.
etc, quia Bietka, virgo de Hubojed,
tabulis terrac praescriptas
coram nobis
ttíam
araturae
portioneni
curiae
cum
ostendit,
bereditates sibi
vid. in
Hubojiedecb
agris pratis silvis rivis pis-
de et omni libertate ad dietám tertiam portionem pertinente, qujbus hereditatibus ipsa juris ordinc regni Boemiae servato cum camerario Pragensi se intromisit, sed in earum possessione impeditur. Quare N. Y. praesentibus requirimus et hortamur, quatenus cinis
praefatam Bietkam in possessionem reálem dictarum hereditatum ut praefatur, inducatis inductamque tueaniini a quolibet violento, rebelles quoscunque Vestrae justiciariae potestatis auctoritate prout expedit, compescentes. Datum etc. beneficii sub sigillo.
(Alia ad idem.) Nobili domino Johauni
19.
etc.
Beneficiarii
Pragenses.
N. V.
s.
pr.
p.
t.,
quia
vertente
alias
et
dudum causa
intra
Kaczkam, relictam olim Wenceslai Crussina de Lychtcniburg, ex una, et Wenceslaum, Benessium et Johanncm, filios olim Ješkonis
nobiles
de Dieczin,
mina Kaczka sex.
gr.
cio
per
de et super dotalitio
dotales,
eorum
Rziešic, in C etc. quas ipsa dobabens in eisdem hereditatibus 600 domini barones in pleno judialtcra,
villis
in
tetigit,
parte ex sententiam
praefatas
minae Kacie legitime adjudicarunt.
suam
certis praescripsit personis
sic
bereditates
praedictae
do-
Quas ipsa domina ante mortem quod de uno post mortem cadat
!" Foiinae
348 in
literanim judicialium.
1
alinni.
Ex
quibus omnibus solum Agnesca
perstes remansit, et
eandem
inter
et
virgo de Sezemicz su-
praefatos dominos dc Dieczin
ac inter Jessconem de Tiechlewicz qui etiam hujusmodi liereditateni defendebat, iterata baronm inventio facta est, per quam dictae bereditates
eidem Agnescie
legitime inducta.
per dictos duos et N. Vrae officium Agnezkair. in et ad inductam tueamini a justitiariae potestate
Datum
ad quas per beneliciariom est dictarum hereditatum dictum Jeskonem Tiecbiewecz impeditur, quare praesentibus imploramus, quateuus praefatam possessionejn dictarum hereditatum inducatis et quolibet violento, quoslibet contradictores Vestrae compescentes. adjudicatae,
Yerum
quia in possessione
etc.
(Alia propter dehiti ohligationem.) Nobili domino etc. Beneíioiarii Pragenses etc. 20.
N. V.
s.,
omneš habitas
quia dudura Petrus Škopek de
babendas
summa
Litn
et magnifico
hereditates suas
centm
gr. dede Litn per tabulas teiTae legitime praescripsit qui magister Petrus et Nicolaus vigore hujusmodi pi'aescriptionis se de hereditatibus dicti Peti in Litni toto quicquid ibi habuit et in Zaluzanech de 20 sex. gr. census, cum curiis rusticalibus et omni libertaie ad ea pertinente cum camerario Pragensi juris ordine intromisit. Verum quia in eisdem 20 sex. gr, census in Zaluzanech pgr quosdam impeditur, quare V. N. et vestrum officium praesentibus invocamus, quatenus praefatos magistrm Petrm et Nicolaum ad possessionem hujusmodi viginti sex. gr. census reinducatis et reinductos auctoritate vestrae justiciariae potestatis tueamini a quolibet violento. Datum apud tabulas ten-ae, beneficii sub sigillo. biti
et
honorabili viro,
in
mille et
magistro Petro de Stupna
sex.
et Nicolao
;
21. Nobili domino N. V. pr. s. Sicut tatibus suis in
Rovni
etc.
Beneficiarii Pragenses etc.
olim nobilis de
Rychmburk super
triginta et quatuor sex.
gr.
heredi-
census annui cum
rusticalibus agris pratis et omni libertatc ad ea pertinente olim Zavissio de Miekowicz, Johanni dieto Trestka de Dehnicz et Sezeme de Hoiessowicz in terrae tabulis praescripsit, ita ipsi juxta jura et consuetudines regni Boemiae se de eisdem hereditatibus cum curiis
camerario Pragensi intromiscrunt nonnullos in possessione et per dictarum hereditatum impediuntur. Quare N. V. et Vestrum officium praesentibus rcquirimus et hortamur, quatenus praefatos Johanncm dictum Trestka, Sezemam de Honesso^\ioz et filios olim Zawissii de Miekowicz auctoritate Vestrae justitiariae potestatis in possessionem dictarum hereditatum in Rovni manuteneatis et dcfendatis a quolibet violento. ;
Datum
etc.
22. Nobili domino Johanni etc. Beneficiarii Pragenses etc. N. V. pr. p. t., quia Hersso de Biczowé Johauuem de ibi-
17.
Formae literanim
clem citavit pro lieredítatibus in Bízové, ihtegra,
villa
curiis
rusticalibus,
integra,
curiis rusticalibus,
cinis
omni
et
libertatc
curia araturae,
muuitione,
cum censu
cum censu
349
judicialiiun.
ct in
Korytnicích villa
pratis silvis rivis pis-
agris
ad ea pertinente, quas tandem per dominorum
inventionem et sententiam obtiuuit ct sibi šunt adjudicatae ; est ordine juris regni Boemiae servato per vicecamerarium regni praedicti inductus. Quamvis per aliquos ut as-
baronm in
quam possessionem
serit,
Quare de mandato
impeditur in eadem.
dominorum baronm
requirimus, Vestrum officium implorantes, quatenus praefatum Herssonem ad possessionem dictarum liereditatura inducatis et Si quis autem aliquid juris inductum tueamini a quolibet violento.
Ntem Vtram
competcre asseruerit in praefatis hereditatibus, eidem super eo dieto Herssone terminus comparitionis ad quatuor tempora proxime Ventura coram baronibus assiguetis. sibi
cum
Datum 23.
etc.
{Litera traductionis dotis.) Nobili Domino Johanni
etc.
Beneficiarii Pragenses etc.
N. V. s. pr. p. t., quia domina Elzka relicta quondam Peti Kamenec de Fridšteiu per tabulas coram nobis docuit, quod ipse Petrus eam cum omni dote ipsius vid. ducentis et quingaquinta sex. gr. quam babuit in bereditatibus in akovicz, ad alias hcreditates suas et
Jobannis
cum ad ei
curiis
patris
sui
rusticalibus,
in
ea pertinente, traduxit et prius
oppidum
llodkovicz
agris ei
pratis
silvis
census
sex. gr.
et
omni
libertate
de dieta bereditate in eo jure sicut
testabantur condescendit.
tabulae
25
rivis
Et praefatus Jobannes
Kamenec pro ipsius Peti ad dietám traductionem consensit. Sed quum ad nos pervenit ex querela ipsius dominae Elzciae quod ipse Jobannes eam ad possessionem dicti dotalitii sui non admittit, sed huiusmodi dotem eius occupat de facto quare Nobilitatem vestram et vestrum officium praesentibus requirimus et invocamus, quatenus eandcm dominam Elzcam ad possessionem dicti dotalitii sui inducatis et inductam tueamini a quolibet violento. :
Datum
.
.
.
24. Nobili domino etc. Beneficiarii Pragenses etc. N. V. s. pr. p. t., quia Dusco de Hlussiecz minoribus ad hcreditates olim Pescovconis de Zlunicz ibidom in Zluniczich propter indisbrigationos
boreditatum
in
Hlussciecb ex oblifatione
quam
idem Pesskovecz in i)oena 50 sex. gr.. juxta suarum continentiam tabalarum per bencficium nostrum est inductus, in quarum possessione impeditur. Quare Nobilitatem vestram ex officio requirimus et hortamur, quatenus praefatum Dussconem ad possessionem dictarum hereditaturii indrnatis et inductum tuoarnini a iiuolibct vinh-nto. Datum apud labulas tcrrae benoticio sub sigillo. fecit sibi
350
Fonnae literanim
17.
25.
domino
Nobili
{Alia).
jndicialium.
Johanni
etc.
Pragenses benefi-
etc.
ciarii
Nobilis domine!
V. N. s,, quia dudám discretns vir Henslinus Bartbossii civis censns snos vid. viginti sex. gr. Prag annuos in bonis disbrigatoris sui Jessconis dicti Gdnlinec in IIi adištku, et si quid ibi deficeret tnnc suppleri debet in aliis hcreditatibus suis in OstroPragcnsis
toto fjuidquid ibi est et ipse Jessco habiiit,
rairz,
sint
20
dem
sex. gr. Prag.
annui
super
sic
census annui, ct alias 20 sex.
bonis
alterius
qood integrae
gr.
census eius-
Pissnakouis Mrchojed toto quidquid ibi habet gr., qui census šunt eidem Hensdisbrigatoris sui
scil.
de Kozmic in villis Teplišovic in usque ad eandem summam 20 sex. lino propter indisbrigationcm dictarum bereditatum et suis hcredibus ad veruni jus bereditarium taxati. prout hoc in terrae tabnlis latius expressatur eosdem census omneš pro suae salutis remedio ddit et dotavit honorabilibus decano et capitulo ecclesiae Wyssegradensis propc Pragam, voluntatc et consensn serenissimi principis domini Wcnceslai Romanonim ct Boemiae regis expresse accedente. Igitur Xobilitatem Vestram virtute officii Yestri et amore iustitiae requirimus, quatenus praofatos dominos decanum et capitu-
—
Wyssegraensis praedictac vel eorum legitimos procupostquam ab eis cum praesentibus fucritis requisiti, ad possessionem dictorum censuum vid. 20 sex. gr. in bonis Pissnakouis
lura
ecclesiae
ratores,
suprascriptis
mini
a
dominos
inducatis
vel
manu
inductos
et
quolibet violento,
quoslibet
eorum procuratores
in
teneri et defensare digue-
rebelles et impcdientes
buiusmodi censibos
eosdem vc-
rigore
strac justitiariae potestatis arctius compescentes.
Datum apud quinto,
sub
sabbato
tabulas
quatuor
tcrrac anno Domini M. Quadragcntcsimo tcmpornra quadragesimae, nostri beneficii
sigillo.
26. Nobili viro domino Lackoni de Krawar, suprcmo burgravio Pragcnsi, aut eius locum tenenti. quaevis beneplacita voluntatem.
Beneliciarii Pragenses paratam ad
N. V. s. pr. p. t., quia dudum in tabnlis terrae oomperimus, quod Bcncssius de Cbusnik hcrcditatem suam in Tebow, omncs silvas cum fundo, quac liabuit ct quae tcnuit ultra tilias Gaspari Ccttr dc Praga, Peti Picsk dc Montibus Kutnis et ortanorum olim Jíeinpliardi do Praga et aliorum civium Pragensium, quac silvae snnt ipsis per Bohunkoncm Puklicie vicecamcrarium regni Bobcmiae pleno jure taxatae, vendidit eidcni Bobunkoni Pul
in de dieta liereditatc condcsccndit conqucritur, per quosdam imi)P(litur. Super quo prius cidem Boliunconi ad Yestrum pracdecessoreni litcrae fucrunt decrctae, (juas nunc dc mandáte dominorum iiinovantcs No-
quiljus
integrc hilvis
ptrsohitis
et ei
et bcreditate
ut
:
17.
Formae literarum
judicialium.
351
bilitatis Vestrae officium invocamus, quatenus ipsum Bohunconem ad possessionem dictarum silvarum reponentcs tueamini, amnioto ab eis auctoritate Vestrae justitiariae potestatis quolibet illicito detentore. Datum apnt tabulas terrae, in IV. temp. pentbecostes a. D. beneficii sub sigillo.
M
,
27. Nobili viro domino Lackoni beneficiarii Pragenses. qualiter dudum coram nobis constitutus Nicolaus s.,
N. V.
Nicolai de Dictinicz, cxhibuit
filins
literám
dudum per
beneficiarios
tempore purgraviatus domini Ottonis de Pergow sibi datam, in qua continebatur, qualiter olim nobilis enko de Wartemberg et de Wessele Mixicoiii de Dietinicz pati dicti Nicolai et suis heredibus, vid. in Chzienowach curiaju cum duabus agriculturis, Pragenses,
villam integram, in Troskowicicli villara iutegram,
in
Tachow
villam
integram ete. totum quidquid ibi liabuit, cum agris pratis fluminibus rivis tribus laueis silvae in Hradištku cum omni libertate ad ea pertineute vendidit; ad quas etiam bereditates domina Elzka mater dicti Nicolai fuit in dote sua iuducta et importata. Per quam literám man-
cundem Nicolaum
circa easdem bereditates conservare deper innovationem eiusdem literae fuit nobili domino Jobanni Krušina, vestro antecessori, etiam comniissum, ut ipsum Nicolaum ad possessionem dictarum bereditatum inducendo tueretur. Et denuo proptcr mutationem vestr^ oíficii ipsam literám dc man-
dabatur, ut
Demumque
beret.
dato dominorum baronm innovando vestrum officium invocamus et reqoirimus per praesentes, quatenus praefatum Nicolaum ad possessionem dictarum bereditatum inducentes tueamini a quolibet violento.
Datum apud
tabulas terrae
a.
D. bcueíicii sub
sigillo.
28. Nobili domino Lackoni. Beneficiarii Pragenses.
N. V.
n.
f.
p.
pr.,
quia
Kad
de Tiebiwlicz bereditates
hereditarias ibidcm T. curiam araturae
munitionem
curias
suas
rusticales
cum censu tate
atl
agris pratis silvis rivis piscinis pomeriis et omni liberea pertinente juris ordiuc rcgni Boemiae servato in Jobanka
de Tibiwlicz obtinuit et evicít, et demum per beneficiarios Pragenses in earum possessionem cst inducta; sed in earundcm possessione impeditur. Super quo nobis suplicavitut eidcm dc rcmedio provideamus optímo. Quarc uobilitatem vcstram praesentibus requirimus et bortaraur
ex
officio,
coramissarios
quatenus pracfatam
Wenceslaum de Diwicz
Kai et
ct eius
vcros at
legitimos
Dobcssium de Caroli
civltate
ad possessionem dictarum bereditatum in T. cum univcrsis suis pertinentiis inducatis, inductosque tueamini et defondatis a quolibet violento, coutradi<-torc8 et rcboUes vestrae justitiariae potcstate prout ad vestrum ^jjcdat otficium, compescontos. Datum aput tabulas terrae, nostri benoiicii sub sigillo,
352
Constitutio
18.
officialium terrae.
18.
Constitutio officialium terrae. Constitutio officialium
optime cognoscitur
scu
beneficiariorum
ex hisce fontibus
terrae
:
Ex articulo tJ9. „Ordinis judicii terrae."' I. poteBtati subjuncta fuerint, describitur.
ubi quae negotia eoruin
II. Ex lis quae Victorinus a Všehrd, antiquum quoddam decretum comitiorum secutus, in „Libris suis de judiciis et juribus ac tabulis ten-ae
Boeraiae" tradit (IV.
2.).
Ex
formula impendiornm, quae a litigantibus vel ab aliis qui magistratuum opem implorabant, pro singulis actionibus judicialibus facienda erant; quam forniulam in libro manuscripto N. 1 apud tabulas curiae reIII.
giae asservato reperiraus.
Ex
IV.
manuscripto
formula ejusdem
sign.
cus vero libro continetur.
I.
G. 18
c.
manuscripto
r.
argumeuti,
cujus
contextus
latinus
libro
bibli othecae universitatis Pragensis,
Treboniensis
tabularii
sign.
B.
3,
boemipag. 249
I.
(1)
raptu,
Omneš
et pro
cansae pro hereditatibus, pro capite, pro mutilationibas,
damnis aut debitis
et plagis
niagnis,
quae se extendunt
ultra sum mam centm raarcarum argenti, coram judice, prsesente summo camerario notario et baronibns septem, debent ,
pertractari.
centm
ipse
(2) Minorcsquc causas, extcndentes se ad judex cum notario ct baronibus, sine ipso summo
potest per se judicare (ipscque camerarius judicare non valct per se nec pro obulo). (3)
judex
ot
Cetcrum minores vicenotarins
nores, vidolicct ad
loto ne diis
cum
beneficiarii,
et terrigenis, causas miraarcarum argenti minus uno videlicet pro daranis, debitis, va-
snmmam dccem
tantummodo,
sine ipso judice
vidclicct vicecamerarius, vice-
aliis bcncficiariis
se extcndentes vel infra,
ct plagis
summus
marcas, camerario,
i)ossunt judicare.
Constitutio officialium terrae.
18.
353
postquam pervenerint cum eoriim juribus pro quocamque majoi iicgotio fiicrit, iidcm minores beet culpabilcm aut coiitumacem in causis neficiarii jiulicave possunt, (4) In capellam vero,
litigantcs,
et pro
causis
omnibus praedictis
totaliter
condcmpnare.
(5) Coram quibus ctiam bcncficiariis minoribus notiíicatioiies damnorum, capitis, mutilationibus, vulncribus, raptus et cujuslihct alterius facti, nec non citationuui proiiuntiationcs, jurameuta, sigiiiti-
cationcs seu rcpraescntationes ct alii actus judicialcs possunt ct dobcnt fieri, ^ ct coruni rclationi_ simplici in
quicuniquc talibus cst
|
credendum. Et si quis dieto corum voTucrit contrairc, idcm teuetur se ad talionem obTigarércrtidém beneficiarii onmcs simul tauquam unus honio in cadem causa litigantcs starc debent.
/
1
II.
O
úednících a
Úedníci na dvé iícdníkóv Purkrabie, komorník, najvyšsich
jich
niicsta
písa
desh.
Sú jedni
dlic:
se
a
ádu
najvyšší,
držiccí.
menší
tiruzí
Najvyšší
ctyi'ie
sú:
sami u dcsk
osobami svými nesedají, aniž sú k tomu zavázáni; a z tc píiny že sami u desk nesedají, jiné úedníky, kteíž micsta jich naplují, mcnšie mají; pi dobré však voli jich to stojí, chce-li kdy který z nich nebo mezi menšie úedníky pijíti a s nimi posedti v§Tcteír~k'' moc toho pluú všickni i jedenkaždý z nich má.) Ale úedníkcW menších jest sedni: komorník, sudí, písa vtších, a~menších desk písa, úedník králové eské, úedník probosi:a Vyšehradského, úedník podkomoieho. (To psáno v I. dskácli V^lcslavových A. I. a pi tom jest i široce i potebn jak se mají všickni úedníci, vtší i menší, zachovati, vypsáno zi: 1385.) sudí,
(Ti
úáu
;
III. 1.
Item,
debet cedi,
remanere;
de pecunia culparum domino
ct pro
aliis
omnibus
bcncficiariis
mco
*)
scxtus denarius
tjuinque partes dcl)ent
hnius i)ortionis tunc semper debent Alberto tertius gr., et itcrum de eadem portione siuc compotu Gymramo III gr. et Alberto quartus gr., t sic semper usqac ad íincm pccuniac praedictac culparum. cedi
et
Gymramo
de
quinta
**) II
gr.
parto
ct
(
2.
It.
dominuuk multum
denarius, sit
tenetur lotho excipi *)
i.
c.
mcum
dc impositionibus semper tangit tertius parum sed ante omnia de qualibet marca pro Gymramo. vel
;
Prothonotario tcrrac. lUau, vicccamcrarius 1387.
**) Jimranuis de
Jlrock
:
Cudoi
II.
2.
23
/'
18. Constitutio officialium terrae.
354
pecunia memoriali de marca qualibet judioi terrae meo V lothones sed aliis postea benetíciariis unicuique per unum tantuni lothouem. 3.
It.,
\T lothones,
de
et doiniao
;
4. It., de visione tabularum maiorum, sivé quod aliquid de taeisdem deletur, qaot siut in numero personae partitae, semper domino meo soli unara raarcam denariorum, et notario minoi IlII gr. de qualibet persona praedictoruni *).
bulis
Nota tunc quod
5.
trauerint capellara, qui
qui iam eliguutur, et cunt,
testes,
debet dare
intrat,
III
gr.
;
nisi
in-
de quibus debent
cedi unus gr. saccrdoti capellae et secuudus gr. vicejudici et tertius vicenotario.
gr.
6.
It.,
quando
de inductionibus,
aliquis
ex
beneficiariis,
vi-
delicet camerarius, judex vel notarius, vel eorum vioes gerentes, aliquem inducunt super hereditatcm, iu qua jus aliqnod obtinent, si in districtu, tunc una sexagcna gr. debet pro eo ipsis dari, et oamerario speciále jus suum; sed si plures šunt districtus siue provinciae, tunc de quolibet districtu semper per unam sexagen. gr. Si uero minores beneíiciarii aliqucm inducunt, sicut Gyniranius, Albcrtus vel Ulricus ex parto pracdictoruni bcncticiariorum, tunc hi debent niediam partem pro se rcscrvarc, vidclicct ({ui inducit, ct aliam partem nie-
uno
diam
videlicet
beneficiariis,
pro
vicecamerario, vicejudicc vel vice-
notario ipsis dare, quia quarc ista de potentia vel jure ipsorum fecerunt; et de parte oadeni semper tcnctur cedi vicenotario tertius. denarius. 7.
quantum
nota,
It.
quando aliquis obtinct pro vadlo aliquid, semper tutidcm debet amittere ad beneficiarium
quod,
ohtinncrit,
praedictum sed postea rum debet cedi. ;
ista perditio soli
Alberto ex parte beneficiario-
Sed pro alio, (piando aliquis obtinct hoc, debet quidcuntamtunulcm pro beneficiariis, nisi excepto sulununodit pro debitis, quia pro debito, si est terminus hic, pcrtinent ad benctíciarios quinque fertones gr. 8.
que
fucrit,
IV.
O
(Jielfch
lucdu/ctcli co
.vt-
a co na 1.
Prime ')
Pccuniae
do m na(
cuilibeL beneficiario
i
i
(mi u ni
danda
Písa zemský má od dosk písa JlII prošc. (Ondej
klLiiimt
kferélio
esl
Dub,
sic
vcniuiit
distribuendae:
acqua portio incluso burgravio
olilcdáiiic /.
nrnlnihn dusinU inu
i>li(.ši.
neb vymazánir kopu
v Tipisu.)
bniti, a jolio
18.
Constitutio officialium terrae.
355
Pragensi; sed beneficiarius praepositi Wissegradensis et beneficiarius subcamerarii ex hiis toUunt unani partem iuter se per medium di-
videndám (puta
si aliis
cedit
1
sexagena, eis cedit cuilibet V^ sexagena).
Najprvé každému úedníku má dán býti diel rovný, krom (sic) purkrabie pražského; ale úedník probošta Vyšehradského a úedník podkomoieho, každý z tocli bere jeden diel, mezi na póly dieléc;
n
se
(takové, jestliže
jednm kopa
dostane,
tehdy
z
tchto každému
dostane se puol kopy.)
Item pecuniae no tificationum dampnoium inter vicecamerarium ct vicejudicem.
2.
per
transeunt
medium
A
pak peuiczi škod
osvdeme
jdú na póly na podpísae a na
podsudieho.
Item pecuniae mcmorialium post obtenta jura diviPrimo dantur vicejudici III gr., vicenotario II, cuilibet beneliciario I gr., et iterum reiterando, quamdiu summa durat collecta ex talibus. 3.
duntur
sic:
Pak
peniezi, ježto slovu památné po obdržaném právu, tako Najprvé podsudicmu III groše, podpísai II gr., každému úedníku po groši; pakli drahn tch penz, ale opt týmž dielem se dielé:
mají dieleni býti. 4.
módo
Item
culpae
dividuntur,
Pak peniezi za viny, jakž kto propadná milost rovným (sic!) dielem mezi všechny úedníky. 5.
Item, omnia
vádia
recognita
ad
pertinent
najde,
jdú
bencficiarios
subcamerarii, nec debent delcri sine ejus conscnsu et voluntate.
níka
Pak všechny podkomoího,
[}U.J^P ;'
inter oranes.
základy piznaní propadcní, mají vymazáni býti bez
ani
slušcjí na úedjeho vuole a bez
ti
jeho vdénic.
23'
19.
356
Ondej
z
Dube.
19.
Pána Ondeje
Dube
z
Výklad na právo zemské eské. (Domini Andreae a Duha Explanatio juris terrae Boemiae.) Insigne hoc juris boeniiri
—
monumentm
scriptum est exeunte saeculo
Complertitur „menioriam," quam floniimis XIV. ct ineunte saeculo XV. Andreas natu major a Duba (qui usque ad WJi supremus rejjni Boemiae judex uit) ,,a majoribus suis nec non a conipluribus barouibus natu grandibus qui juris bocmici studio tenobantur, aocepcrat atquo ipse quum Carolo atque Wonccslao rognantil)us sumini judicis munorc multos per annos fungeretur, didicerat, tractarat, obsorvavorat tididitor ciun suis collegis tidelissiniis umque aliis illius tomporis olticialibus." Atque his ipsis rehus operi domini Androac magnum poníhis adfertur, (juod est quasi sporulum, in quo, qualc jus boeniieum exeunte saeculo XIV. et ineunte saeculo XV. uerit, conspicitur. „Výklad" (i. e. explanatio, e.xplicatio) constat e rrooemio ad Wencekráli Vácslavovi IV), unde patet, opus inchoatuni slaum regem scriptn fuisse post annurn 1804, quo dominus Andreas munere supremi judicis fungi
ípis
desierat.
quihus luinciiiale argumentm coutiuetur, clauduutur liltri, 82; dein aliquot scntentiac sequuntur latae posterius, tempee inter a. 1402 ot 1110 interjecto. Sine dubio hi (juoquo appendices domini Andreae šunt, , V. ri). H. líalbinus ojius illud in (odicihus mannscriptis sae]>ius vidit, quoruni de uno RJc refcrt: „Ilunc codicem conscrijisit Andreas de Duba, vir in vetere Hoemia summus et snnmiis in rehus versatus, nrolo IV. imperante sui)remns
Verba
articiilo
—
repni judex" (De legibus vetustis). In linguam gernumicam translata est haec „Kx|dicatio" simul cum „Libro domini a líosenberg" at(iue cum ,,0rdine juris terrae," quae versio asservatur in libro manuscrijtto bibliothecae 1'ragfnsi i)riii(i|)umal''(u'Stenberg sign. I. a. O. Sed iiUcrprelatio facta anno 17.M, quo tempore iiiigua boemica i>Iane dcserta jaceiiat et sublilior antiipii ser-
19.
Ondej
z Dube.
357
monis boeinici cognitio prorsus poiiisse videbatur, doctis bocmici juris existiraatoribus haud niagni facienda csse videtiir. Nos in edciido hor Andieao a Duba libollo secuti sumus editionem Palackianam, quan» cum exemjdo manuscripto, quod iu bil)liothcca Pragensi principm a Lobkovic seivatur, contuliuuis.
Pipiš
králi
Václavovi
IV.
Najosviecenjšieimi kiiiezeti pánu, panu Václavovi, ímskému vždy vozmnožiteli a Ceskénui králi, pánu mému milostivému i koruny eské ddici eskénui pirozenému já Ondej starší z Dube službu svii poníženu a liotovú ku poslušenství Tvé ^'elel)nosti, Pane a králi mój milostivý, vzkazuji! \ tom, jakožto Tvój vérný z Tvé koruny eské pirozenú vérú poddaný, k Tvé cti, a k Tvému i všie zemé eské pocestnému, k obecnénui dobrému, psal sem pamt svú, již sem ot svých pedkóv i ot mnohých starých pánóv, ježto sú zemé eské práv milovali, slýchal, a sám, jsa mnoho let v úad sudieho najvyššieho, za otce Tvého i za Tebe, sé nauil, vedl a držal vérné, s svými tovaiši vrnými, s jinými toho asu ;i
:
i
i
i
Najviece proto, aby ta ctná pamt o zemský ád se nmú starým^ lovkem za Tebe neminula. Nebo nmím, že jest málo pánóv eskýcii již i)ohiichu, by pomnli, co sú jich otcové za právo mli; a nepomnjíc ani vdúc, i vedu každý k své voli s svými zámysly, v Tvých tch úadiech nemilostiv groše dobývajíce, mimo staré ustanovenie. A skrze to koruna eská na služb rytieóv a panoší a najviece na poslušenství, Ty na svém panství, obec duchovních i svtských na cti na zl)oží, chudí i sirotci na svém ddictví olnneškáni a právo eské na svém ádu zrušeni jsú a velice obmeškáni. A na koho kik obecný, než na na koho k Bohu žaloba, než na o kom zlá pamt, než o Tob? Ty toho móžeš lehce otbyti a vinen tiem nebýti, jedno pijma nauenie, svú snažnost, komuž úady dáš neb dals, a písahu ot nich i)ijíináš, kaž, pravdu božskú vedu, k té pravd právo staré a obyejné vedúc, bez a v té pravd zámyslu nových práv, v tom groše nehledají mimo staré ustavenie, a ješt v tom ustavení milost iiiie, a stran ne(h'žie, hotovi jsúce každému k jeho poteb vždycky, neb za to beru a jmají. Také kaž, o svú vc sami ped ncpohonic lidí; také jich ndazší at u sebe lidských poruiiíków nechovají, ježto pe vedu a tajn s nimi rady mají. Kaž také, tvých nájjadóv spravedlivycli jsii pihii podh' práva: když jsi Ty aneb kto po Tob jest práv, se jenni nedh': k(h'ž práv nejsi, ah' pro Tvój ok ik ihned konec bude povdn k Tvému, aby na práv
úedníky.
i
T?
T?
ui
a
i
a
a
a
a
a
a
a
s
íi«
358
19-
Ondej
z Dube.
dosti jniiel. Taký okrik v zemském sud ovšem stavuj pilné skrze své iieduíky neb kdež úedník svého pána vymlúvá, a pánem svým sebe nevymlúvá, dobe jest; než kdež die úedník: ,,mnú to nenie" a pán mlí zlé znamenie! Protož že Ty jsi slúp a svtlo všie spravedlnosti a pomsta zlycli. vystiehaj toho milý pane! skrze své úady. Yšeni jsi pánóm pán, všenis chytrcóin mudr, všems bezpravciem osidlo, všenis dobrým mil, a pravý boží dar. Pravím také, aby Tvoji úedníci písežní ot :
—
s
Tebe pikázánie vezmúc, snad toho tak nevedli, jaks Ty kázal, okik jmáš (jakož i dnes jde, o který neád); rozkážiž své vrné rad, a to ohledají a navedu z horšieho v lepšie. Pane milý! což píši anebo psáti budu, toho s nelekám mluviti i hlásiti ped každým lovkem nebo pro jiné toho neiním, než pro :
Tvú est, a pro obecné dobré
zem
eské.
Tebe v zemském ádu ustavení, ježto slovu najvyšší neb jsú ot Tebe najvyššjeho pána ustaveni, k Tvému a k Tvé korun a všie obce zem eské ku pokoji a ku poestnénm zvoleni a jich úadové nadáni, aby v tom. což jim jest porueno, Tob naped a potom chudénui i bohatému pravdu inili, a což páni otsúdie, aneb což s lidé svolé dobrovolné, toho jim poruena. To píší v knihy, ježto slovu dsky, skrze své písae. Ti ])áni ot Tebe úady mají aneb pijímají, a Tob pisahají vrni býti i všie eské zemi; ot Tebe est mají
Ctyie jsú úedníci
ot
;
pam
Trio z nich mají a zbožie. ot obce groš urený za svú práci. býti páni urození: purkrabie Pražský, komorník najvyšší, sudí najvyšší; ale tvrtý, písa najvyšší, nemá býti pán urozený, ale lovk obecný a dobe zachovalý a k tomu v tom dobe umlý. A což z tch který má bráti, a diel jich moci, dole chci psáti.
Purkrabie najvyšší Pražský, neb jeho mlazší, má moc k zlým ve všie poprav zemské zem eské sáhnuti, a zemany podvolé, všecky, ktož peden pivolají aneb otvolají, a naii súditi i jednati, a pokoj zaruiti, a dále, bude teba, na pány oteslati. Má také, když úad káže a komornílva vydá, úadu poslem svým dáti pomoc, a vrdunk vzieti a má jemu ot póvoda ztrava dána býti. A kdež jest ot úada komorník, tu nemá listu ot úad umieti: ale kdež komorníka nen^e, nechtie-li viti úi-adu. ale vezmi lisí a jeho posel vnUnik a sám kopu. Má takr purkrabie, když súd zemský bude, stolice pánóm a sednic zjednati šrahky osaditi aby tam nešel ktož pán nenie, pánóm pokoj uiniti k slyšení pravdy, eníky niiesty zdliti. INlá miesto podle komorníka najv.\ššieho na levé st.raué, hól drže v ruce: j)aiiské kázanie, což z sudu vvnešeno bude, initi, a když král sede na sudé, státi má s liolí, a král na jdu) miest sedti. Má také, když a dokudž úad vešken anebo jich mlazší
s
s
a ;
,
,
,
19.
Ondej
z Dube.
^'
^^
359
pro pokoj, a za to jej úad má v podobA mají jemu ua každé suché dni na paiu)vánie dáti, mimo jeho diel v panováních. Má také niieti, kdež zbožie postupují neb z vže vypustie, kopu grošuov svého práva, opovdí ran, svád nebo morduov i jiných nápaduov; a pocty náT pmkrabstvie i zbožie jest svdomé. V panský potaz na sud nemá jíti, ani žádný úedník bez piisedie, býti
pi úadu
ných prosbách propitie jedno
uslyšeti.
;
volánie.
Komorník uaj vyšší má miesto své najvýš na sud mezi pány. Ten má práva králova z pi^áva brániti komorníky mlazšie má v své moci: na toho sluší, neb na jeho mlazšieho, podle sudieho, opovdí bráti a památné, do káply svdky pijímati a písahy poslúchati, vzvody na ddiny a othádánie ddin všecko. Ot jeho starosty komorníci mají prošeni býti na pohony i na všeck}' vci, a nemá jemu viece dáno býti jedno groš ot každého, bu. Toho úadu pán nemá najímati neb jsú komorníci králem nadáni z královstvie, a neplatie ani úrokóv ani bern zemské; než má jim starosta kázati na každé roky veeji ot veeje pi úadu býti, aby je lidé sob zjednali k své voli, A komorník ižádný ot pohonu nemá viec jakž kto móž koho. vzieti, nežli v jednom kraji pt grošóv, v druhém deset a toho v tetiem patnácte, a v tvrtém kraje komorník pt grošóv a každý, dvaceti, a tch krajóv komorníci každý pt grošóv když svdí ])óhon neb co ke dskám vyznává, tehda jeden gToš, jenž slov nakrm nebo nápoj. Na všecky úmluvy, vzvody, panovánie, othádánie, nemá mieti viece komorník, než vrdunk od jistce, a za ztravu groš ot vyznánie, a starosta ot dánie groš. Komornl druh nemá mieti viece ot vzvodu ddinného, neb othádánie. málo nebo mnoho, než v jednom kraji pt vrdunk, v druluMu dvakrát viece. a v tetiem tikrát viec a v tvrtém tyikrát viece, a ztravu podobná, a vezme-li co viece, to mimo právo. A na kteréžby kolivk roky starosta všech komorníkv nepostavil beze lsti, jest králova vina. Ve dsky kladenie dole poviem. Sudí najvyšší má miesto podle komorníka, a na pány pe podává; a kterénuiž pánu káže vstáti a se pány se tázati, ten pán má poslušenstvie uiniti. Jeho nilazší i)odle nho tovaiše opovdné, památné, svdky do káply pijímá, i-eníky vládne: a co ot tch vcí máte bráti, dole poviem. Ten pán v potazu súdném nebývá, jako i jiní úedm'ci: sám s men.ším úadem a komorníkem a písaem do sta kop žaloby slyšeti móž; vzvody, panovánie, vklady ve dsky podlez jiných d\ii má, a bez jeho vole, jako bez komormka, žádný vklad desk uemóž dojíti. Písa zemsky dva jmá i)od sebú písae, k vtším i k men.ším dskám; a s tmi nemá núesta podle pánóv na sud, než u jich :
bu na
;
l^^
^U^ \--
^ 1^'
;
^^
;
bu
o
noh
má
dsky ísti, když právo vezme
;
sám ped pány ti
dsk}',
'"
360
Ondej
19-
z Dube.
když jeho písai viti neclitie. A proto má l)ýti iioný, a má od desk ohledáme neb vymazánie kopu l)ráti, a jeho písa tyi gi'oše: než starým právem ot nižádnr pihnané véei pede pány nemá nic bráti, a ísti má, když teba. Ot registr ohle(hinie neb vymazánie nemá nic dáno býti, neb to jest písaova práce, ježto bére tyi groše. O bránie ot desk poviem (k)le. Tento úedník nemá býti v nálezných súdiech, jako i jiní jeho mlazší nemají býti v potazu úedniiem, než dsky petúce otsiesti, léby byli pivoláni, a strana nebránila. Nemá také písa žádnýcli kvaternóv vkladných v své moci mieti, aby je ohledoval bez úedníkóv: nebo mají pod zándiy býti. Dlužen jest také písa každý stran nedržeti, súdných vécí, ježto v siidé vézie, sob ve dsky nepijímati, neb jest to zvláštnie vina králova, a v žádné se pii nepimlúvati, než sedti do otázánie jako nmý; také žádného v niemž
krom
desk osvditi nemóž. tyiie úedníci purkrabie komorník sudí, písa, nemají žádného, donvadž jsú úedníci, v svój úad ])ohoniti i)ed s; jinak úadu nebudu bodni, jako strany ty; ale mají pied pány po plném sud vinníky své obžalovati, a obžalujíce prositi, aby Ote pánóv byli obesláni, aby každý stál a oti)oviedal úedníku, z eho jenui vinu dá. A když je páni jednu i druhé tetie obešlie, a strana nestane, tehda úedníku má právo jtomoženo býti podle panského nálezu. Travil jsem krátce, co má bráno l)ýti komorníkóm ot pé)honuov, ot svdenie. co ot úmluvy, co ot vzvodu, co ot othádánie. V tom sem, to l)óh vie, povdl pravdu. A již pravi, že komorni druh a jjodsudek o])ov(hu''ho nemají viece bráti, než ot malých vcí groš, a viec nic; a což viece beru, tot beru proti j)rávu. ramátného nemá viece bráno býti než z malé vci tyi groše, a ot veliké vci, bud co bu, nic jies vrdunk. Ot mnoho neb málo, nemá viec mieti než po krajích vzvodu, mimo ztravu, ot prvnieho kraje pt vrdunk, ot druhého dvakrát tolikéž, ot tetieho tiikrát, a ot tvrtého tyiikrát tolikéž, a nic viece; pakli co viece vezme, to proti právu. Též i)ráv ot othádánie má držáno být i)o krajích, krom bylo-liby teba nu"'i-ie, tonm póvod má zaplatiti beze škody úiada, a nic viece. Ot panovánie nemá viece vzato býti, jedno pt vrdunk kdež v tlluhu nebo zápisiech, v úrociech nebo v nezi)ravách panu.jí; a kdež je ze škod, tu nemá nic úadu dáno býti, neb úad polovici má. Ot vkladóv ve dsky úad má bráti rozlin, i)odle vcí rozliných nebo vkladóv: naj])rvé ol tibu, nnioho neb málo. ot kopy groš, s milostí; ot sjjolka, ot dáiúe, ot smny, miiolio iu'b málo, ot každého lovka ko])u grošóv, s milostí ot každého statku ot persony písai tyi groše; ot ohledánie desk, l)u mnoho neb málo, léby byla pihnaná vc pede pány, Tito
:
,
,
i
bu
,
bu
bu
;
19.
Ondej
z Dube.
361
vždy kopu gTošuov a písai ctyíi gTOŠe ot toho, ktož diel dává nebo bére, kopu a tyi groše ot všech zápisóv ote všech ježto jdú kromé desk ddinných, do sta kop grošóv písaovi vždy ;
;
tyi gi-o.še a nic viece, a pes sto kop, bud což bu, mimo pól kopy nic nebrati než peniez neb ten peniez nejde jiným úedníkóm k zisku, než samému písai. (Jest peniez nedávno nalezený královu právu škodný, ale obci dobrý, pronidž nnioho zemským dskám škodí.) Menší písa nemá viec bráti v svém ve všem úad, než v každém statku ot persony groš. Dsky zemské nemají nikdy býti otevieny, než když páni sedie v plném Slide spolkové, dánie neb sstupkové nemají voláni (vloženi) býti, než v plném sudé. :
:
kiku
o])ecného prázden býti a ote všie obce užikažiž jim to ísti a tak initi, a ustanov, své úedníky vystre z rady, a vynes to obci za svého zdravie, a budeš šasten na duši i na tle. A chceš-li slyšeti, neb své rad kaž, ukáži mnoho v úade, ježto jest bráno za kopu deset, a za deset sto, ježto pomstiž nad tmi, A ráíš-li slyšeti samého, ješté chci pro kohož okik máš. viece Tvého užiteného a poestného praviti. Chceš-li
tený diek
mieti,
svolaje pány,
s
m
Výklad na právo
zem eské
I. §.
1.
Právo zemské
ot pohanstvie,
a najviece od
eské
jest
Pemysla oráe,
dávno nalezeno, a ot
técli iiánó\,
ješt kteíž
A toho jest jistý dóvod: neb mnoho obycejóv pohanských v ném jest držáno, jakožto oista železem lionicím, aneb uvrženic na vodu. A ten obyej stál bez i)netrži až do ciesae Karla a do knze arcibiskupa Arnošta prvého Pražského ten jest ciesa, s plnu rad arcibiskupa i všech pánóv a zeman, ten obyej zrušil, že žaloby mají v sob jedno ti škody mieti, a nic viece, a pohnaný samu ]insahú jmá othyti póvoda; ale ješt to drží úad se zmatkem. (Ta písaha má býti podle ádu a zpósohy žalob, jakž
jáú té chvíle byli.
;
se do!e píše.)
To zemské právo, tak jakž jest pod Ceskú korunu, na 2. dlí: jedno jest, ješto upicmo na královu stolici hledí, jímžto jest král ot pánóv zdávna nadán, kii polepšení jeho dóstojcnstvie toje>t súd dvorský, ježto také své úedníky a dsky má; o nnižto luto psáti nechci, neb o to nejsem tázán a ten úíad se délí ot zemského svol)odnéli(í sudu, neb jinak k tomu sudu lidi pohonie, a jinak k svobodnému, i jiní jsú obyeji. í}.
tré se
;
;
Wf/.
362
19-
§.
3.
žebníci jsú
Ondej
Dube.
z
Panským také povoleniem msta, kkUtei i rozliní slurozíin ot sudu zemského vyati, o nmž o všem tuto mlím.
Druhé právo jest duchovnie, v nmž zpósob právy du§. 4. chovními pod mocí arcibiskupovu jde o nmž tuto také mleti chci. ;
{O zemském právu.) Ale o tretiem, toiž o zemském §. 5. právu svobodném, tuto chci psáti, že jest to právo v svém ustavení tak bylo i býti má svobodné, že ižádný lovk, ponúc ot krále až do tkáete, krom naped psaných, nemohl se toho práva vydieti neb zniknúti pro ižádnú vc, a najviece pro ddinu svobodnu každý mohl pipraven býti právem ped pány, a na jich sudu a nálezu dosti jmieti, tolik jedno vynmúce svobodst\1e královo ; a to svobodstvie úad Pražský vj)in vie, v a kterak má právo veda, králi na kom uviti. A proto slov právo svobodné; neb ty asy devnie nález panský moc ml proti lovku každému, a byl držán a ktož jtroti práva obyeji otbíjejí neb othánic právo, kdokoli to uinil, toho páni mstili velmi skuten ale tyto asy mstie jedno eí, a skutci zavinil, jsú mrtvi. Devnie asy, ktož ped úadem slovem neb ihned u vži vsazen byl; a ktož svú bra obnažil, ruka jemu bjla uCata; ktož ranil neb skutkem udeil, hlava jemu na prahu, kdež právo bylo, ihned stiata. A to ten dobrý ciesa Karel své asy vrné do smrti vedl. Proto bylo právo svobodné, neb jeho ruka svobodná bránila; ale již jest robotné. neb právo vedúc, náklady iniec, pomoci a obrany ot práva nemají; toho žel bohu a do-
em
;
s
:
eí
bu
brým
lidem.
6. (O vedení práva.) Na tom právu svobodném o každú vc, ddinu, o dluh, o škodu, nepieze, mord, násile, podávenie, únos, neb okoli, každý lovk jmá dosti jmieti, jiných všech vcí neb pomst nechaje, pod pokutu cti, vry a vyhnánie z zem za zhúbci a za zlodje zemskélio, a pod ztracením svého statku všeho nápadu, jakožto panský obecný nález svdí a ve dskách zemských popsán jest. Ale po hiechu již mnozí práva nechavše, jinak svú voli vedu. Pro to? jedno, že vina pomsty nejma; a kdež vina lehce sejde, tu ráda vole zlá panuje, nad nížby vždy pomsta
§.
bu
o
i
mla
býti.
{Kde práva hledati?) Ktož pak chce svého dobyti §. 7. právem tím svobodným zemským a z panského poestného ádu nevyliti, ten má takto uiniti O každú vc neb nehodu, což se jemu ot jeho firotiviilka dje, jdi v Praze v ten dvór, kdež dsky zemské a stolice úedníkóv Pražských jsú, a tu písai-e nalezne, jenž ty vci :
kouiorniieho, jenžto je jakožto podle jich rady k své poteb, jakž tvá pravda záleží, žádaj komorníka na pohon. Ten hneil bude dán;
jjotebné
posly všie
j"'dná,
a také
zem
vydává.
starostu
A
tu
Ondej
19.
z Dube.
363
a ty pohon vlož ve dsky k roku, kterýž tob písa povie. A pak na ten rok stoj a uoiíi tak, jakž budeš nauen, eníka sob dobuda. A bude-li rok tvého svedeuie jalový, to jest kronie rokóv, ale podle nauenie rok sob opravíš na nichž žaloby prochodie :
k
tm
rokóm,
A
v nichž žaloby jdú.
pe
tu
pak na
ty
roky kaž ot
podle píiny mnohých vin mnoho jest žalob jiných a jiných, a také póhonové rozliní, to chci ihned, pona ot pohonu do svedeuie. a ot svdenic do sebe žalovati,
jakž tvá
Ale
záleží.
že
žaloby, a ot žaloby^ do pe ztacenie aneb do pi-ísahy, i)oád psáti, podle mého malého sniysla, což sem o tom slyšal, vídal a svú ruku psal a prosím, by mi bylo tolik veno, dokudž nauenie lepšieho nebude. ;
Jsú rozliní póhonové: Nkteí z ddin §. 8. (O pohonech.) ddických, druzí z zástavných, nebo z vn, jiní z rozliných ná.silí, jakožto z mordu, z výboje, z podávenie panenského neb vdovieho, z únosu, ze zlata ukradenic, z kobylélio pole, z velikého dluhu neb z základu, i z jiných vcí, ježto jdú k ddictví neb k poslúpenství. A ti všickni póhoni jdú trojím pohonem, ale jinak a jinak, jakož krom žen vdov, jimžto právo z milosti panské dole psáno bude jest dáno, aby jedniem pohonem z své zástavy vnné mohly pohove dskách mají; pakliby mly sstúpeniem niti k svým dskám, ped lidmi svatebními, tehda také musie trojím i)óhonem pohoniti; neb opt, aby stav svój vdoví promnila která, a muži vložila ve A ten každý trojí dsky, tehda musí muž pohoniti pohonem trojím. póhofi nemá poteby, by byl osvdován i)odsudienm anebo komorni druhu, neb jiného svédectvie potebuje. A kterak se ti tie póho-*] nové konati mají, to starosta komornií má vdti, v ktciSch nedToho se jedno vystieci, aby ižádný léch, aneb ku kterým rokóm. z tch tí póhonóv pohon neml mén k svdení dvú nedlí a výše šesti. A tak ot suchých dni do suchých dni úpln jniají tv.e zbhnuti póhonové; a pak, kterak který jde., neb jíti má pohon, slyš dole. ;
a
Najprvé o ddictvie ot pedkv aneb jinak kterakkoli pišlým, pohon má troj jíti, ktožby toho byl zbaven bezi)ravn. Prvý rok položiti na dv nedlí k svdení; a když ten rok mine a bude dokonán, jakž právo, pak druhý vloží, a též dokoná, a tetí vždy na suché dni potom píštie. A tu pak, páni súd osadie, má žaloba jíti. Ale pohnaný v tch tech póhonicch neni dlužen státi, než na poslednicm, tu kdež má dti otpov žalob; léby, maje co initi, poruníky své sob zjednal a zdlal na prvý neb na druhý rok svedeuie, ti njchú micsto pohnaného otpoviedati na zisk i na ztrátu. §.
pišlé,
9.
buto
(Pohon
o ddictvie.)
posliipenstvím neb kupením
a
§.
10.
(Pohon o zástavy.)
Ale o zástavách též trojí pohon, nž též, jakož sem psal naped»
týmž béheiu. krunic vén ženských, o
364
19.
Ondej
z
Dube.
11. {Zálohy k póJionóm.) K takým póhonóm jsú právem í?. žaloby zjednány tak, jakž každého pravda záleží: onoho po otci ne-
dielném, onoho po bratru, onoho po ddu, onoho po spoleníku, onoho po dání, onoho po kupení, onoho i)o králi, že jemu ty ddiny dal i dáti mohl, obdržav plným právem po smrti takého a takého a tak o vše spravedlnosti, jakož kto k emu neb kterým ddinám právo jmá. A pak po žalobách u práv bží panský nález, jenž jmá konen bez dalšieho oivolánie držán býti a úadem po jich právu dání pomoen konen. To jest o ddictvie; ale o kupené ddiny pohnaný jmá po žalob hned zástupce neb zpravce své, které jmá, jmenovati, a k tm má rok jmieti k sehnání na prvnie •>suché dni ped pány komoniíkem, a tch jmá požiti podle svých desk. ;
a
12.
§.
{Pohon
o
hlavu
a
únos.)
Ale
k
tmto póhonóm
o pqdávenie panen neb vdov, jdú pi póhoniech jiná ohrazenic neb oídpovdi. Najpné o hlavu nebo o mordn, když se ot koho stane iemu otci, bratru, neb strýci, neb také trojím, o mord, o únos,
neb jinému po mei pieteli. Když se mord stane, jest poteba, aby ihned utekl se k úadu a ku purkrabí Pražskému, obžalovati toho skutku, a ot úada komorníka prositi na ohlédánie toho mordu, kdy se stal, a kterými ranami, a móže-li rúcho krvavé '•jmieti, to okázati. A též o únos komorník má slyšeti súsedy, kde panna neb vdova byla, byl-li úp, nebo kik, nebo které dobývánie neb na cest svobodné. A to když komorz tvrze, neb z chalupy, ník obé sezná, tehda teprv potom pohon jmá jíti trojí, jakož právo. A když pijde svdenie, tehda rúcho krvavé okázati ped úadem, a s ním se tikrát opovdieti, ráno, v poledne a k veeru; a ta ped úadem, i ped Pražským purkrabí a to opovd má býti póvod initi má ti dni poád, a vždy tak. Ale o únos má ta paní unesená postavena býti ped úadem, a jejie vyznánie znamenáno ot písae, a má hned od sudu panského dána být k svatému Jií abbatyši, a tu má chována býti do panského sudu ; a má ji abbatyše tak chovati, aby s ní žádný mluviti nemohl s žádné strany. A když súd l)rijde, a páni scd na sud: tu má ta paní státi a z svého násile žalovati po eníku, a Heci, že jest to jejie slovo, nál^z pak na panské milosti. O hlavu a o mord, též jedno krvavé rúcho ukázati pede pány, aneb svdectvie komorniie. stryjenci,
i
;
ád.) Pak-li jest sirotek, let nemaje: po mei má ot sirotka ped pány štít vzieti, a též vésti, jestli teba, pána v potaz vezraa, klínem pedce v klín udere, jakož ten pán nauí. Pak nález, pomsta dóvo d má státi na panské voli. (A tu se bojím psáti i>es jich voITl O i>odávenie týž bh: jedno i)Ovyk dovésti a žaluje-li ona na svého násilníka, uíá jemu §.
tehda
l.'í.
(O sirotku
pietel
i
;
hlavu
stieti.
Pakli otec žaluje pro dceru, tehda
obma
hlavu setui,
)m^ 19.
Ondej
z
když ona se sezná, že jest to uinil právo mohu páni jinak nalézti.)
Dube.
365
s jejie
voli.
(Ale to jest staré
;
(O ssíití ddictvie.) Pak o §. 14. zemský dán každému, ktož své ddictvie
as, rok a den má. A jiný ncmóž ssúti, jedno strýc, bratr, stryjenec, neb syn dielný, aneb otec diclný, Pakliby otec prodal ddictvie poslúpné, a do roka ale jiný nic. umel, a panna ddika ostala, a žádala by své ddictvie vyplatiti a když I jest právo o ssutie troj pólion tak s ssutiem móžc jiti. prvé bude svdenie, tehda má póvod penieze isté micti hotové, a ty ped úadem okázati; a žádá-li pohnaný ohlcdánie a teniejicii, má se státi. Budc-li v nich co zlého nalezeno, a summy podle dcsk nedá: tehda póvod ztratí pen^eze i ddina; penieze k úadu a ddinu ku pohnanému. Pakli žádati bude póvod, mají penieze u desk položeni býti; a také žádá-li úad po vysvdeni prvém položenie penz pro svój zisk, mají položeni býti do prošie žaloby pede pány. A nebude-li pohnaný pede pány cht eti svých penz vzieti, tclida úad má penieze mieti a ddiny a ddin póvodovi sstúpiti Ztratí také póvod penieze na ohrazení práva, na opovdí, póvod. na potu. V tom se vystieci má, aby i penz i ddin neztratil. Ale pohnaný také ztratí ddiny bez penz, nechtn ieni vzieti ])cnz, opoale vždy peniezi mají pi vdí, ohrazeniem práva a ncstániem úadu ostati a ddiny pi póvodu. ssutie jest ssúti
:
;
:
;
{Pohon
15.
§.
pole, vše
pohon
troj,
O zlato, o kobyle o slato a kohylé pole.) jako o ddiny; a svdomie vésti, jakžto o d-
diny, s oistu.
{Pohon
dluh a MJd((d.) Pak o dluh a o základ jsú dluh nebo základ nad deset kop, bu vnný bud pojený, vždy troj pohon, a svdkóv teba sedmi zachovalých lidí, a vtšie strana má jich býti z toho kraje, na kteráž ddinu póvod zí. s oistu, a má veden býti v takýchž ncdléch jako o ddiny. PaKll"o deset hiven bez lota, tehda jeden pohon a tic svdci s oistu krom aby i)óv()d byl mštnín králv, a žaloval ze stravy, neb krámné vci co dotekl, tu jest svdkóv neti*eba, než samé ot pohnaného písahy. 16.
§.
jiní
póhonové. Nebo
o
jcst-li
;
§. 17. (Pohon o dluhu s listem.) Opt, bylliby list tehda obeslati ku Pražskému purkrabí, právo jde jako Neb se pizná, a pl neb bude proti peeti mluviti, a usedlé lidi zachovalé j)ed kíž, a tu jti-isaliú tric z nich dva volená na kíži, a dva oista. A ncmají vše vlád\ky
a
usedlí a
dobe
Ale o ddinu mají vécí, a nenájemní.
zachovalí, býti
:
ve
;
lidé
na dluh o pceC.
jižtoby
svdci
svdky
k nnui, býti.
ale
mli na ddinácli svobodných.
vládyky
usedlé,
bez píroka zlých
3fi6
Ondej
lí'-
z Dube.
(Pohon o škody.) Ale o škody, jež jsú rozliné, jest jeden pohon ke tyem nedlém najmén a k šesti najviece. A móž ten pohon jíti i k rokóm malým neb velikým a mezi roky. A o škody, o sto hiven nebo výše, sami páni súdie. A ty škody, když o pohon jde, mají býti' osvdovány, tociž opovdny komorni druhu a podsudku prvé žalob. Ale §.
buto
a
18.
jakž takž,
n
o škody jsú žaloby rozliné,
jakož dole bude psáno, proto že jsú škody rozliné, jedny z úinka, druhé z píjmu, totie z kázánic, a tvrté o požár nebo o paez, q _vdámc ku Pražskému purkrabí a o '"'• oheb a titof póhonové poslední již^'^"to asy nejdi. ;
j.rtr
O
{Záloha o hlavu.)
hlavu takto jest žaloba: „Petr jemu zabil otce jeho Petra z Kleni na micrné cest bezprávn, a prosí i)ráva.'' Ale o píhlavniem dluhu, jenž jest také troj pohon, tak jest žaloba, že „Petr z fjrus žaluje na Jana z Lan, že když zabil otce jeho Jana z Luk, pi hlav jeho vzal jemu pt set hiven stiebra; pie-li, proši práva." 19.
§.
z
Vešan
žaluje na Jana z Trnové,
že
„Machna z Tuieho žaluje na na niierné cest, poranil ji svým pyjcm neb jest pivov její kep bezprávn, a toho má dobré svdomie lala lidi tu, kdež se jí hanba stala. Svdí A. B. C. etc." A pohnaný o svú vc také svdky vede. {Záloha z podávenie.)
20.
§.
Havla
z
Tyter, že potkav
ji
;
§.
a
desk
z Brus,
21. [Žaloha o ddiny hes k nim nemá, tehda takto
bezprávn
že se uvázal
i
„Jan
ddiny ddické,
Jsú-li
dcslc.)
:
z
Luk
žaluje
na Petra v Tu-
ddinu jeho poshipnú
drží
ddinu, lukami, lesy, potoky, rybníky, k tomu píslušie k niežto ddin má lopšic právo, nežli on, po Paškovi otci svém z Trnové nkdy eeném po uedielnéni, a má na to svdky podobné, a prosí práva." iera, dvór poplužní
štpnicemi,
§.
s
Ivrz,
má
z
dvór
ti
tvrzí,
s
se vší zvolí, což
{Žahly
22.
otec kupil, a
na Jana
tú
o
;
drdluy dslcami.) Pakli jsú dsky,
byli nediehii,
Konic, že
s
poplužní
ctc.
lelida nul
í-ieci
:
„Petr
uvázal bezprávn a drží jeho (tu
jmenuj, jako dieve),
svém
k
z
že dd neb Bluk žaluje
ddinu
v Pluku,
niežto
ddin
s
po nediclnéra, a toho táhne na dsky zemské, a prosí práva." Též i)o ddu, strýci, bratru, Též po spoleníku každém, kteíž jsú dskami ve sitolck zapsáni. o všecky ddiny, budto o kobylo pole, buto jiná kteráž kolivk lepšic právo,
ddina
nežli
on,
po
otci
otjata bez práva.
(Žaloha o zástavu vmnú.) „Kateina ze Mžan ža§. 23. na Jíru z Roztok, že uvázal bezprávn a drží ddinu její vénnú zástavná v Roztokách, dvór poplužní s tvrzí, etc. (tu opét jmenuj to, což jest), na nmžto má sto hiven stiobra vna svého, luje
s
19.
Ondej
z Dube.
^^7
to stiebro vnoval muž její Jan z Roztok nkdy eený, když Dokládá se desk zemských, vdána a on ji sob ženu pojímal. anebo i^ae desk nemá), ale má na to dobré lidi.''
jež
ji
za
(Žaloba o éástavu vénmí bez desJc.) Pak po téjto §. 24. nebo po prvé žalob, kdež desk nenie a svdci jdú, má jich sedm býti vládyk nenájemných, istých ot nárokóv a usedlých ot ddin, vtšie strana z toho kraje, kdež ty ddiny ležíc, a otjinud menšie. A ti mají ot póvoda po suchých dnech ve dvi nedlí ve dsky Vloženi býti, a na prvé roky v prime v kaple opovdieni a postaveni, v kaplu s ohrazeniem práva uvedeni býti. A tie z nich volení ot pohnaného ku písaze, podle vdovy, a ona naped, a oni i)o uie vždy se zmatkem, pisahati budu na kíži. Ale o poslúpcnstvie jdú a ktož zmtc, ten ztratí, svdci proti svdkóm, vše se zmatkem a druhý zíšt. Pakli oboji projdu, tehda niktož v niemž neni Pakli bude žaloba ke dskám, a viec o tu vc pohoniti nemóže. tehda na pániech leží podle žaloby a desk, že páni naleznu, co se jim zdá podle práva zemského. i
;
;
(Zálohy se škod, pj únnhu a s Ttázánie.) Pak po §. 25. žalobách jiné jsú žaloby ze škod, a ty jsú pro rozliné píiny také rozliný Jedny jsú z úinka, druhé z pijma, a tetic z ká-
tch
:
žíie
a
;
iy všecky
s
jich
píinami
dole
stoji.
2^ úinka.) Takto jest žaloba z úinka: „Radún §. 26. {Žaloba Týnce žaluje na Petra z Brusóv, žo jemu uinil škodu svú mocí bezprávn na jeho ddin v Brusiech, když se tu pihodil, ml jemu dáti penieze jmenovité podlé úmluvy pátelské, i nedal, a proto jest škodu vzal na rozlinýcli nákladech, na hotových peniezech, na rozliných stiebern\cli klenoticch, za sto hiven stiebra. Po tcj škod póvod^ Jan ze Pticc, Petr ze Smrdova, aneb sám; mluví-li co proti
z
tomu, proši jjráva."
úinhi s listem.) Bývá také v té žalob póvisutými pectmi, jakož pravda záleží. A když to bude v žalob, tehda úad otsielá strany s listem ku purkrabí Pražskému. A tu pak pozná-li se pohnaný ku peeti a k slibu, tehda plniti musí, §.
vodem
{Žaloba z
27.
list
s
jakž purkrabic umluví;
a toho
jest právo
ve dvú nedlí.
Pakli se
jdte svdci, jakož jest naped psáno. Ale to vždy má sp polinaný na žalob tak brániti bude, jíti, a právo sob rozumné ohradí: ale jinak, jakž na žalob bude opovdieno a k nevin položeno, tak se staíi na písahách a jinak nic; neb by se stran kivdu stala. Také v té samé žalob z úinka mohu ty píiny býti, jako naped stojí: „ml mi to uiniti, neb toto" ctc. (Ale v jiných žuloitách to nemóže býti, jako o píjem nebo o kázáuie.) Móžc takó v té žaloii z úinka mnoho jiných promn l)ýti, na nezná, tehdy
a
—
^ '
^*
i
-]_ •
368
19-
Ondej
Dube.
z
nžto, když eník chce, pro zmatek strany, nióže mnoho mysliti, Móže také ta žaloba z úcinka býti bez v tom práva nepohoršuje. písahy strany pohnané a ta bývá, když kto ua ty škody dsky má, jako kd}žby kto úroky ml na druhem ve dskách, a dsky jemu nesvdily, jedno na svatý Havel neb na svatý Jií, a kdyžby podle starého práva úrok svatojiský pebhl úrok svatého Havla, a v tom právem nebylo sazeno, a již podlé starého práva komorník jemu nemohl dán býti, a on pak pižena, z úrokóv žaloval a desk se doložil, a ty nesvdily, ani registra dánic úroka: tuby mela písaha minuti, a dsky ostati. Také v tch žalobách z úinka móže po tom slovu „bezprávn" píina piinna býti, ale v jiných líic; jako ka: „uinil jemu škodu svú mocí bezprávné, ml jemu jeho peuieze dáti chvíli jmenovitú, i nedal, a proto škodu vzal" etc. aneb jinak, jakož komu škodí. Ale v jiných to žalobách býti nemóže, neb v jiných oista nebývá, ale v tejto žalob pohnaný pisahá, a za sebú dva oistníky má mieti pod ztraceniem pe.
—
;
—
{Záloha z i)Hjma?) Druhá žaloba bývá z pijma. A z té písahy na kíži jsú vyíiati všickni popravce, konšelé zemští, páni, jižto popravu mají a jsú kmetové; tak že po tej žalob §. 28.
žaloby i
ti
i
kíži písahati
na své kmetstvie, koušelstvie dva háky, jinak ]>rsty, na prsy vlozicc, vzieti bez zmatku a toho jim má veno býti. Ale jiní všickni music na kíži pisahati se zmatkem, tak jakož žaloba záleží. Tak „Ondej z Sak žaluje na Kíže z Rudy, že když žaloba má býti: Jan z Suché uinil jemu škodu svú mocí bezprávn na jeho ddinách v Sakách, a ta škoda na koniech, na rozliných stiebrných klenotiech a na rozliném domovitém nábytce za sto hiven stiebra, mluví-lit co proti tomu, proa on tu škodu ot nho pijcm i živc šit práva." A tak jinak mniec, jakž se komu zdá podle jeho práva.
na
nemají, než jedno
svá neb na svú popravu, ;
:
{Žaloba ze shody na ddiuv.) „Jan z Prahy žaluje na že kázal mocí svú Janovi otnikudž uiniti jemu škodu bezprávn na jeho ddin v /úhoí, nebo na králov Yácla§.
Petra
vov
20.
z
Týnce,
(^eského
škodu
A
záleží.
v
ddin emž
na
])olož,
téj
žalob
v
když se tu byl pihodil." A tu jakž jest teba, neb jakž tvá ]>ravda nemóž zmatcného býti, Icby cnilc ža-
Praze,
chceš, nic
dskami se dlil, a strana nebo eník lenie, aneb žehy škody nebyly opovdieny.
luje
se
{Umnie
strajiy
žádal
desk
v žalobách.) V tch ve všech žalobách nenie než kdež jest teba k eníku se utéci, ten svú m/du vczma, žalobu stvoí"í, vždy viece lži než pravdy; a to jest jist z obyeje pohanského, kdež jsú i>r;'iva nalezena k libosti, ale ne ku jiravd, a tak i dnes tráji, do i)romMy panské. §. 30.
jiného
umnie,
^9.
Ondej
Dub.
z
369
(O položení roku k nevin.) Po tch po všech žalosud, a k nevin se položí pohnaný proti póvodovi, rok bude dán ku písaze na prvé mal neb veliké roky, jakž se pf-ihodí. A na tom roce stran obé, tak dobe ktož požene, 31.
§.
bách, když již projdu na
a
bude, jako pohnaný, mají se s svii opovdí postaviti u primy, u vratech králových na hrad, kdež úedníci menší budu, a tu se jménem svým, i otku, i proti komu jménem a otku, opovdieti; i pakli primy nebude, ale do kaple jíti na sieíi královu, a tu státi ped úedníky a ped oltáem, a z práva napomínati. A jakž tu úedníci po písai rotn podle žaloby vydadie, tak uiniti v každém bhu. A ten bh viz dole podle vylozenie žalob svrchupsaných. 32. (O svdciech ku písaze o ddinu.) ddictvie, a na to jemu pijde, že
§.
honí
o
své
Když
se kto po-
má svdky
vésti,
má jich rnieti iedm vládyk usedlých a zachovalých, a ty na prime má opovdieti, každého jménem kestným a otkud; a pak po prime má s nimi jíti na královu sie ped kaplu, naped
jakož sem
psal:
a tu akati asu, když úedníci volati káží, aby svdci byli vedeni. Tehda vezma eníka, pistúpí ped kaplu, a tu na pravé stran a eník, když jemu písa svdky stane póvod, a pohnaný na levé po dskách jmenovati bude, má je vésti, a ohrad právo ped vstúpeniem svdku každému, a po jednom až do všech, a potom pó;
ohradu uved, a eník s nimi. A mají svdci vstúpiti pravú A když v kaple stan, tehda strana druhá má sob a potom ti tie mají pisahati, voliti ti, a ty písa hned znamenaj a d^a jich písahu oistiti, jako dole stojí psáno
voda
s
noh
naped.
;
{Když oblí stranu svdci projdu.) Takéž se má státi, stran svdky vedeta a jestliže oboji svdci projdu, tehda niktož z nich v niemž. Pakli jedni svdci jdú, a ti s oistu projdu, Neb ty písahy tehda získána pe; pakli neprojdu, tehda ztracena. krom'^ oista ml býti bez zmatku. mají býti se zmatkem 3Í5.
§.
když
ob
;
;
{Físaha svdkóv má vydána býti
ddiny.) Písaha pak, kterúž mají úedníkóv menších podle žaloby „Na a ta má takáž býti, jakož žaloba stojí, tak kúc o ddiny: tom pisahám, že se jest Petr z Rudy uvázal svú mocí bezprávn §.
34,
initi svdci,
v
ddiny Janovy
vší
lepšie nežli
Blata v
;
Blát dvór poplužní
s
tvrzí etc.
s
tú se
tomu píslušie k nimž ddinám má Jan právo on, po svém otci po Petrovi z Blata nkdy eeném tak mi bóh ])omáhaj všichni svtí!'' A též po bratru,
nedielném též po matei, :
z
ot
k
což
zvolí,
o
;
i
s
která on chlebil
a/,
do
-jcjic
smrti.
§. .'{5. {O dvú ocistntkú po písahách.) I hned po téch svdkóv písahách mají vystúpiti dva oistníky, a tak mají pisieci bez zmatku kúc: „Ta písaha, jižto Pavel z Sak pisahal, jest i)rava
Jlreiek: Cudei
II.
2.
24
370
19.
Ondej
z
Dube.
ei
(Z té a istá; tak mi bóh pomáhaj i všickni svtí!" naped psané každý móže ke všem vcem ddickým, kdež na nápad pii po svj matei, s kterúž chlebil, vybrati co a kterak ijíti má, niti má. A eník, kterýž tu vc vede, má i dlužen jest, když za to bére, stranu ve všem vrn vystieci i nauiti velmi piln a snažn.) §. 36. (O jiných písaliách^)Viik jiné jsú písahy v tch póhoniech, ježto ze škod jdú, a fy jsú rozliné, protože také po žalobách jdn, ježto jsú rozliné, jakož sem naped psal. Tak jest-li ža-
loba z iiinka, tehda má póvod sám, nebo jeho poruuík naped se zmatkem pisieci, a potom pohnaný takéž se zmatkem. Ale pohnaný
má
sebú dva o'stuíky mieti, i hned když jemu bóh pomóže aby je hotovy okázal a posta\il bez napomínánie. I má takto pisieci sám póvod, nebo jeho poruník, kohož v konci žaloby jmenuje: „Na tom pisahám, že mi jest Jan z Krp uinil škodu svú mocí bezprávn na mej ddin v I.uži, tu kdež mi ml dáti hotové penieze, tak jakož mi slíbil, i nedal a proto sem škodu vzal na hotových penziech, na stieberných kleuotiech a na koniech za tiem mi jest vším vinen tak mi bóh pomáhaj sto hiven stiebra „Na tom pisahám, všickni svtí!" Písaha svdkóv póvodových: i že Jan z Krp uinil škodu svú moci bezprávn Alšovi z Luze na jeho ddin v Luži, tu kdež jemu ml dáti etc. (jako svrchu); tiem tak mi bóh pomáhaj etc." Pak. pohnaný, proti jest jemu vším vinen za
projíti,
;
;
;
;
„Na písaha stala se, ten se má otpisieci takto ka: Pavel z Luze viní, bych jemu škodu uinil tom pisahám, jímž svú mocí bezprávn na jeho ddin v Luži, tu kdež sem jemu ml dáti penieze jmenovité i nedal, by on proto škodu vzal na hotových penziech etc. (jako naped), tiem sem jemu vším nevinen; tak mi bóh pomáhaj etc." A tu hned za sebú moj dva oistníky, a sám „Ted své oisty ot kíže vstana, je bez napomenutie okaž, ka: mám, hotov jsem právu dosti uiniti." Písaha oisty bez zmatku „Na tom pisahám, že ta písaha, jížlo Jan z Krp pisahal proti Pavlovi z Luze, jest pravá a istá; tak mi bóh pomáhaj i všichni svtí!" Písaha se zmatkem: Pak jest teba každému, kto pisahá, neb také písahu pijímá, tch eí. kteréž písa rotu vydávaje mluví, pamtlivu býti. Neb ten, ktož písahu pijímá, dopustí-li se, že v em
komuž
ta
m
:
eí, cknutiem neb
jiná kterúžkoli
vn
píinu
pekazí, právo
vsvé ztratí,
(A o škody, jeho pohoniti nemóž. právem starým z téhož když úad k svdomí bu(lc-li právem ot nho naen, strach m, má, by jióhonu neztratil a písahy požiti nemohl.)
a
§.
Nkdy
37.
{O praviech stáných.) Práva stáná rozlin
proto, že u pi*imy nestane, ani
se
nenioicn položí,
ohradí, jakož jest právo. Proto strana druhá ztratí
svú
pi,
ktož
se
toJio
dopustí;
a
so
stávají:
ani jinak
památné dá. a on hned menší úedníci mohu za
19.
Ondej
z Pul-p.
371
o
koli, málo nebo mnoho. A též když pisahá na právo dáti, biícT (A ta moc jest kíži v kaple, a neprojde, túž úedníci moc mají. neb písaha sama zprostí, neb ztratiti jim dávno ot pánóv dána kto stoje u primj-. i se zle opovie, ztratí svi pi, A také, dá.) ;
a
a o to jesti dosti pansk5'ch nález(jv.
A
též,
a
svdky
vede, a jich
neopovie jménem otknd a proti komu. Tak u primy bývá právo stáné. §.
38.
(Zmatkové v
práv) Pak
kdež písaha
také v kaple,
opt nestániem, zmatkem písahy, v úvodu svédkóv do ka})ly, jakž sem naped psal o svedciech. mleniem a neiekániem písahy, n kíže pes páte nepoloženiem prstóv, jakž písa ukáže, a zdvibývá.
ženiem prvé než úedníci káží.
hhem.) Také právo stáné §. 39. (Právo stáné rozliným nestá- v bývá na sudé, bud veliký neb malý súd, rozliným bhem neb z zem, neb královu službu niera bez ohrady nemoci, také bývá panským otsúzeniem o veliká vc, o menší úedniím. :
:
Také bývá zmatek v ža§. 40. (O zmatciech v žalobách.) lob, když se eník dlí, žaluje, s žalobu ve dskách psanú, a ník s druhé strany, otázav se, just-li póvodovo slovo, a on dic, že prosí de>k té žaloby tenie; a když shledá, že se žaloba jest, jeho se dskarai dlí, tehdy ztratí póvod pi svú, a pohnaný bude (Než ježto ku, jinak póvod ztratí a jinak pohnaný, toho prázden. tak rozumg, že póvod neztratí jiného takým zmatkem, jedno svój pohon ten a náklad, ale móž se opraviti, znova požena do tetice; ale pohnaný, když na žalob 5 kterýmkoli bhem ztratí, buto neohrazeniem práva, neb otpovdí bez ádu, neb jiným kterým/koli bhem, vždy pi, zniež jest pohnán, ztratí, a naií bude památné dáno.) A také my úedníci to držíme, když který póvod anebo pohnaný, ot n-^hož žaloba jde nebo otpovd, bez úedniieho otpuštnie stojí v laviciech súdných, a eník strany honí ped úadem tehdy právo ztratí. (A to držie úedníci z panského náleza.)
e-
:
§.
41.
(Právo stáné pro nezpravu.) Také bývá právo
neb trhu pro nezpravu, kdyby se volená nestala, aby právo šlo jako v stáném práv. Tak stáná jdú, a po nich hned úmluva, ježto jest úd práva. z podvnlenie
v zápisu
vc ta
stáné
podpráva
II.
(O úmluv po stáném právu ) Pak úmluva po stáném póvoda napomaiiutie pohnaného. j(>nžtojest ztratil neb ádem súdným aneb podvoleniom; a ta úmluva prvé jíti nemá, než po dvú nedlí po stanén» práv najmén. Pakli dále póvod nechá, to jest jeho vole, a jeho právu neškodí do tí let a osmnácte nedl, 24* §.
42.
právu jest
(»t
^
372
l'-^-
Ondej
Dub.
z
zašla. Pakli má b\'ti úmluva nejma býti prvé, než když ta píina
léby smrt neb pohnaného neb póvoda pod podvolením neb pod
trhy,
A v té pro nižto vésti musí a svým dskám dosti uiniti. nesnadné lovk zmate, le ji prvé dá, nežli má býti, jakož dole poviem o tch všech zmatciech. pijde,
§. 43. (O vyvodil.) Po dvú nedlí po té úmluv pak móže jiný úd práva býti, to jest vzvod. A ten vzvod jest rozliný, vedle rozliných póhonóv a práv stáných. Také jsú vzvodové jedni, ježto upímo jdú na komorníka, a druzí jsú, ježto jdú ua sudieho a na písae; a tetí jsú, ježto jdú na né na všecky ti spolen. A o to chci ihned psáti, jakž jsem nauen.
(Vévodové na Ttomornika.) Vzvodové, ježto na komorníka obecn, ježto k ddictví jdú, a v nich potom othádánie teba nenie; neb komorník jest pán ddický, ot nhož právem doA jsú ty vci tyto: pohon o débuda, každý dédictvie má mieti. vzvod o píhlavní na slušie, neb hned po dijiy každý na slušie, §.
jdú,
jsú
44. ti
a
vzvodu ten dlužník
mordé má
z
svého
ddictvie
vyveden býti
a póvod uveden; z kobylého pole jeho vzvod; a tak o jiných jeho A to lépe po^iem dole. kdež všech vcech, kteréž jdú k ddictví. o othádání psáti budu.
45. {Vzvodové na sudieho a písae.) Pak vzvodové. ježto na sudieho a na písae, jsú všickni jiní: o škody, o dluhy, o zástavy, bute vnné neb jiné kteréžkoli, o základy. §.
slušejí
§.
46.
(Vzvodové na všechj.) Pak vzvodové,
ježto
na všecky
Ty vzvody všickni tie dclé mezi se; ale to jest tcpruv pišlo za Kaplée písae zemského, jakož ve Ale diev jest bylo, jakož dsky svdí, že má vedeno dskách stojí.
slušejí, jsú
jedno
o
nezpravu.
práv, tetinu výš penz trhových, (Takžby toho vzvodu neml komorník, než druhá dva. sudí a písa neb skutci úednií mezi nimi mají se vždy mniti, pro úklady zlých, aby k jednoho ztrát viec svdkóv bylo, a pravda svtle šla k obecenství všech.)
býti pro nezpravu, jako v starém
a
potom othádánie
slušie. ;
§. 47. {O panování ueb brání s jedniem l-omorniT\cm.) Potom pak jest jiný úd neb lánek práva, ježto slovc panovánie neb bránic. A to slovc jedniem kusem panovánie po stáných práviech, a druhým kusem bránie po zá])isném ])ráv, neb se praví v zápisicch takto: „aby mohl bráti s jedniem komorníkem." ueb se praví v zápisiech takto: „aby inohl bráti s jedniem komorníkem, neb se uvázati v ddiny etc." jakž který zápis svdí. A to panovánie nkdy bývá
bez škody, a §.
4P.
nkdy
se škodu.
(Právo stáné bez
škodí/.)
Bez
škody bývá,
když
kto
h^ Ondej
19.
z Dube.
373
na právo stáné a vzvedené ze škod neb z jiné zástavy, po nmž vzYodu bráti by neml, než jedno v úrociecb, vzvod bude po svatém Havle neb po svatém Jií, jizby tehdy bráti nemohl, léby úrok pišel, a takby toho cákati niusil. Ale ciíce-li sob své právo dovésti pro smrt, tehda musí na svój náklad a na svú škodu, bez škody strany, komorníka vezma, opanovati, aby své právo dokonal ; neb již potom ddí, a móž zapsati komuž chce.
a
§. 49. A protož vz, kdyžkoli kto právo ustoje na kom, bude na jeho ddiny vzveden ze škod, z vnné zástavy, z dluhu, z zátehdy vz, že s ním to právo ume, kladu, a neopanuje i umel aby pi právu i poruníky ml. Pakli opanuje jedno jednx, tak to právo již ddí. jakožto úplné dovedené, a to okoli. kromé ddin, na nž když se vzvod stane komorníkem, již dále teba nenie, druzí beru opanovánie. (Ale to se dje pro odstrk odporníkóv.) :
bu
a
§.
je iní,
50.
(Výstraha v panování.) Také v tom panování,
má se piln na nmžto se
chovati,
aby jinde
nebral
ani panoval,
ktož
jedno
vzvod stal. A to (z práva primy šleného nedávno) vždy póvod má s sebú mieti komorníka a posla purkrabina Pražského, také že v každém zájmu mají tie najmén, póvod, komomík a posel purkrabin. (A pevýšíš-li viece, tvá škoda, ale ne pohnaného; léby byl otbojník, ten snuzen mimo právo, neb jest nepietel práva.) tudiež,
'
(
)
bu
§. 51. (Panovánie se škodu) Pakli bude panovánie ze škod, neb podle zápisu póvod s komorníkem a s purkrabiným poslem má toliko vzieti, jakby úrok na právo stáné stail, a tetinu výš pro náklad a jest-li ze škod, ale k úadu tolikéž. A to má tolikrát uiniti, kolikrát toho potebie bude, tak \ždy, žeby každý ten, kto chce panovati a své právo opraviti, dotaz úadný ml, a s jich rad uinil, a nezavede se snadné v nic nepodobné. :
;
§. 52. (Trchiif panování.) Ta panovánie z práva mají trati do léta póldruhého, aby tikrát bráno bylo, a potom má pak othádánie pijíti, ježto starým právem slov vddnie. Ale panováno tikrát neb nebu, když jedno jednu jest panováno, a léta póldruhého s prvniem panovániem mine, móž othádáno býti ku pravému ddictví, aby ktož právem obdržal a zástavu má, již ddicem byl. Ale k tomu jeho právo nepudí; móže nechati othádánie, dokud chce, jedno když let zemských nepropustí. A proto o tom othádání, když jest úd a lánek konený práva, chci tuto psáti
bu
ij. 53. {Náhz o othádání.) To othádánie z práva neslušie na žádného Éc-dníka, což úadu dotýc, jedno na komorníka; jenž jest zámek všeho práva, neb othádánie všecka práva za'ierá. A i)rotož
'• '
^i 374
19.
Ondej
z Dube.
píiny; neb to z pedních vécí dobe jest známo, když všeho práva jest zámek, a práv jest mnoho a rozliných, tehda ta práva v ádu jich rozlin ten zámek zavierá: jinak o ddiny, jinak o škody, jinak o dluh, jinak o zástavu (vynmúc vnnú, neb ta v svém bže ostává), jinak o základ, a jinak pro opuštnie úrokóv k nimž ke všem vcem krátce psáti chci. Tehda vždy pro rozlinost práv rozlino jest othádánie.
jest rozliné, pro rozliné
;
má
othádánie býti.) K nimž ke všem vcem s svým mlazším di'uhem, dada rok stranám na ddinu najméu dv nedli naped ped tiem olhádaniem, vezma z desk výpis, vjeda na ddinu, a jest-li teba, káže dobyti, a súsdy svolaje, o každú vc tu rozlinost lehce rozdlie podle výpisu z desk, plat každý ve všech krajích kopu platu po desieti kopách poloze, stavenie, tvrze podle rady súsedské a svého tovaiše i podle svého svdomie, a lán ddiny také, sady, chmelnice, potoky, mlýny i jimi rozlinú v()li a panstvie; vinice, eky, a tak s tiem jíti, aby obmeškánie nebo netbánic žádného v tom nebylo. (A v té každé rozdvojí v}'pis z desk t zpraví; neb tiem jsa zpraven, ani na vzvod, ani v em vzvod, ani co ku póvodu, ani co k úadu, úpln zvda, obmeškán nebudeš.) §.
54.
takto pravím
(Kterak
:
že ten komorník
mie
§.
zámek
55.
jest
(O panování druhém.) Potom pak po othádání, jenž
práva,
níky, byl-liby kto,
ješt bývá opanovánie ve dvíi nedlí, pro otporježtoby snad právo k ddinám maje, o pohonu,
o stáném právu, o vzvodu, o panovániech netajný, othádánie zjevné: žiti
má,
býti
;
ješt
dv
nevdl,
nedli
a
a j^ž vidí skutek k otpoe, a té ponemá k otpoe dopuštn
mj
ukáže. Pakliby ji zameškal, již než pohon znova jemu nemá bránn býti. (Tak práva pohonná jdú dici tiem ádem,
jakož sem naped Ale že jest penesnadné všem hlavám jediné hlav dosti uiniti, ostavuje pilnéjšie vci múdrosti múdejších. a však ješt o uáleziecli panských chci nco psáti, co pán búh nauí.) psal.
m
III. §. 56. (O velmi držán byl
panských ;
náleziech.) Panský nález za starých páuóv
a prvé by se musilo
mnoho
zlého
než
státi,
to,
což
by pcdse nešlo. A také panský nález tak mocný byl, že ot nho žádný se otvohiti nemohl, ani kdy komu dopuštno. Krom slýchal sem, že o cest sú se nkteí, jako pan Mikeš z Potenštaina za ciesae Karla, na íšské volence se otvolal ale snad jest bylo proto, že jest jemu ciesa a páni páli. Ale to právo této zem nikdy nebylo, by o ktcrú vc kíerý zomnín mohl panského nálezu zniknúti. Protož dnes mlby jich nález pevn držán býti, páni jsú nalezli,
;
i
i^ 19.
Ondej
Dube.
z
375
a úedníci vtší i menší mají, což pány bude otsúzeno, svými úady pomocní býti; a najviec purkrabie Pražský", jenž hól mocí královu toho vždy svdkem nade vší zemí drží. (A bych ekl pravý nález neb mnoho jest rot pirozených, ježto jsú na se labýti nesmjí Protož skaví, a jeden druhému pravdy umienné pomáhá snažn. nenie snadno pro tak velikú, ustanovenu, obyejnú a pirozená pravdu co jistého a konenélio psáti, a zdá mi se lépe o to pomleti.)
—
:
;
57.
§.
(Nálezové
v
rovných pech.) asto také v
rovných
pech
páni jiné a jiné nalézají; a to bývá Fez jich viny, ale vina Neb astokrát svú pravdu jedna strana podobnú a výstran. mluvná pede pány vyvede, tak že jiej to k zisku panským nálezem
eí
pojde; a astokrát pravdu majíc, v svj
opt
ei
strana, túž aneb podobnú k téj svém líení nevýmluvn pede pány
druhá a v
povede, sama se meškajíc, že páni o túž pravdu jiej ke ztrát naleznu; tak že z toho vychodí, že asto pravý ztratí a kivý zíšt. (Neb v každém práv tomu, ktož své vci jest opaten, právo jest
pomocno, a ktož své pravdy netbá, právo jemu také nerado spomáhá. Onen smyslem a snažnosti zíšt, a druhý nedomyšleni a leA protož sám sob laj ztrativ, a onen sám sob dností ztratí. kuj získav. V tom kusu páni svými nálezy niímž nejsú vinni.) 58.
^:;.
{Nepipiištmie nálezóv ve dshj psáti.)
Protož také
páni dieve svých nálezóv nikdy nepropustili ve dsky zemské klásti,
hanni býti, že o jednu i túž vc neb k tomu velmi podobnú, jiné a jiné nálezy inili. Než když sú co nalezli, kázali vzvod úadu uiniti, neb v druhých vcech purkrabí Pražskému. nechtiec tiem
§.
59. (O
moci nálezóo panských.)
Kde panský nález moc
ve tyech spolky a na dánie, v tom miest za starých pánóv nálezi panští šli, ale ne jinde. Pakliby se strany svolily kdežkoli, a úad to slyšal tehda podvolenie práva ruší, a moci panské potvrzuje, jich málo neb^muoho.
má?
Pravím,
laviciech,
a
že když páni súd osadie a popsáni
voláno
bude
eníkem
na sstupky,
budu
na
:
bu
Panského potazu nemóž žádný §. 60. (O potaze pansliém.) pán vynésti, než na kohož sudí podá a ten má býti kmet ot svých pTedkóv. A co jest kmet, to páni vdie. ;
jiném miest.) Bude-li pak kdy, pro potomu páni chtieti budu. v jiném miest nález l)anský, aby se stal bud v kláštee neb v jiném domu, a starší úedníci pi tom budu, a stran ob svolé móže ve dsky vloženo býti, ale a kde se stalo, kteí páni pi tom byli, a s dobru pamtí, kterak kto potaz panský vynesl, a voli stran také psáti. (Neb jinak proti lomu bývá: „pokutn jsme odsúzeui, a ne v tom miest, kde ij.
tebu
a
01. (O nálezu v proto,
že
:
e
376
19-
právo, a nejsme k
A
omluv.
Ondej
z
Dube.
tomu pipraveni právem zemským,"
také páni po svých
i
jiných
mnoho
stojie.)
teba pánóv k nálezu.) Co pánóv jest teba tiem lépe; ale podle starého práva dvanáct, mimo úad, aneb najraén sedm, vtšie polovice; ale to jest o vci pohonné. Ale o ty vci, kteréž jdú o zemské dobré, mli by všichni rodové býti podle starého práva, léby kto svú volí nechtl, neb pro nemoc, neb pro nepicze, neb pro službu nemohl. A to by vždy pakliby neohradil, ohraditi pede pány, podle starého práva každý než to svú hrdostí vedl astokrát, a najviec pes léta zemská, tehdaby §.
62. (Mnoho-Ji
k nálezu?
ím
viece,
ml
;
nebyl hoden svého miesta, ani potom potazu panského vynositi. (Ale to
oslavuji u panské voli
hlasu zbaví
;
:
neb neádi páni pítel pietele pro posilu
protož o to dále mleti chci.)
§. 63. (O pánu s potazem.) Když pán s potazem, pijma rozkázánie sudieho, po pániech jde, a páni jej uiti budu: v tom, se rozdlie, po vtšie stran má býti. Pakli se rovn potem rozdlie tehda k kteréž stran pistúpí úad vtší, to má ped se jíti, a písa
a :
vda
má opaten býti v téj róznici, Také nemá žádný pán na sud
koho
psáti
a
koho
le jemu
v i)otaz vstáti,
nechati.
sudí káže
aneb otpustí. 64. (Po nálezu žádné otpory) Móže-li po panském nálezu pipuštna býti k otpoe? Pravím, že nemá pipuštna býti,
§.
strana
když se otsúzenic dopustí nález držán
má
;
nebo by konce nikdy nebylo,
býti bez otpory.
Protož písa
bu
a
panský
v tom opaten.
pánov
v potaz.) Mají-li páni z práva vstáti když jich právem prosí? Pravi, v druhých vcech pilných že mají; ale druhé stran polovice pánov má ostati. A tak na peskáku eníci stran obú sob volie, pona póvod, a pohnaný druhé, a tak až do poslcdnieho. A to má strana, kteráž toho potebuje, ped otpovdí uiniti, právo sob ohradiec, a potom nic. z
§. 65. (O vstání sudu v potaz strany,
IV. §.
synóm
66. (JSlóž-li otec synóm diel dáti když chce, než pátely po
dáti diel,
když chce?) Móže otec k tomu pijma. A
mei
bu
poslúpný neb pidobytý, pravý dlužen jest jim dáti všeho statku, diel, na emž bu, krom sedénie má naped do života, vno ženy své, rúcho ložnic a klenoty, což po zené vzal a to vše zachovalé,
bu
;
což po jeho smrti ostane,
má
v rozdiel
jíti.
Syn také na §. 67. (Syn na otci móže dielu dobyti.) móže (Helu dobyti tch vcí, jakž naped píši, o všecky vci, pi tom ostav, jakž se naped praví.
otci
otce
Ondej
19.
z Dube.
377
6S. {Syn svój diel ztratí.) Když syn otce, neb bratr bratra neb hanebn ochromí, podle starého práva, mimo jiné viny, svój diel k jiným brati neb sestrám ztratí; a nebude-li žádného, ale na krále spadne a pes to na panském nálezu ostane, §.
zabije,
;
§.
(Dci
69.
véiio ztratí.)
neb po otci bez bratrovy titi
vole,
Když panna
se vdá bez otcovy vole,
neb poruníkóv
má
:
vno
své
ztra-
právem starým.
§. 70. (Vdova vhia poHvá^ Když která žena ovdovic a chce na svém stolci vdoviem sedti, a bude s dtmi, neb bez dtí: dokudž svého stavu vdovieho nepromní, má svého mocn požívati, podle svých desk, krom bern obecné zemské, jež na ddice slušie. A to tak mluvím, nenie-li žádných výmluv ve dskách v tom pakli jest co vymluveno, a ve dskách výmluva stojí, to má držáno býti, jako dsky svdie.
vn;
ím
71. {Vdova vno ztratí.) vdova svój stav vdoví proNajprvé, když se za jiného vdá muže; druhé, když své vno v jinú ruku trhem zapíše dskami, neb jinak kterakžkoli zavadí, již A dlužná jest své penieze vnné ot ddice svój stav promnila. Yzieti, ktož právo k ddinám má, a jemu jeho ddin sstúpiti. §.
mní?
§.
72. {Co
penieze, co penieze, s
má
má
má
vdova vzieti po sstúpení.) Po sstúpení, mimo Když jiej dsky jiného nesvdie, než jedno
vzieti?
vzieti penieze,
svým mužem léhala a
muž
dal,
jiej
obiié,
své rúcho chodicie
sedala, a klenoty své,
kteréž ssuté k svému
v zemi, nebo jiného nábytka, co jiej
Dluhóv mužových
i
ložnie,
na kterémž
kteréž pinesla aneb
pokrmu chovala;
dsky nesvdie, toho
ale což
má
otjíti.
nemá, než kteréž se zdlužila v svém vdovPakli jie co nábytku neb jiných vcí dsky svdie, stvf, ty pla. to má zdvihnuti podle desk položenie v tch vcech má se zpraviti dskami svými. platiti
;
též vdova vno ztratí.) Také promní, když po smrti muže po roce diet má; nebo zjevné jest, že svého stavu poestného chovala a dále také neni hodná toho svobodstvie. (To jest §.
73.
(Starým právem
starého práva vdova svój stav
staré,
a páni §.
74.
vdovy každé,
dobe
podle svého neza-
právo
k jejc polepšení ustanovili.)
(Na koho po smrti vno vdovy spadne.) Po smrti kteráž svého práva vnného jinému dskami nezavadí
Ale chlobí-li s dtmi, zlé nimi trpieci, jejie vno na dti spadá. A bude-li teba o jejie bydlo s dtmi, má k ukázání dosti býti na pánu popraví najbližšiem, v jehož je kraji, jemuž v tom má veno býti na jeho
kterakžkoli, právo jejie na krále spadá. i
dobré
s
písahu, bez jiného ukázánie.
378
19-
Ondej
z
Dube.
(O poruníku sirotitm dskami.) Porunik každý dskami i jich zbožie do jich let tak mocen, jak sám otec, prodati, zapsati, obrátiti k své voli; krom vnovati nemóže, dáti ot sirotkóv nemóže, ani jim kteiým pohonem do jich let co ztratiti. §.
A
75.
sirotkv
jest
dále jeho
léta maje,
i
moc
netra, než jedno do let sirotka prvnieho
hned
jest blíží poruenstvie, nežli
neb ten
;
onen dskami.
§. 70. (O spolecníhn ot hráJe vydáním.) Co spoleník ot krále vydaný sirotkóm, neb porunik, moci má"? Nic jiného, než záruce dobe ped úadem, aby sirotkóm neutratil, ani jim zbožie do jich držeti sirotky bude. A jestližeby božiem pepuštniem let umenšil, do let spravedlivých bóh sirotka neb sirotkóv neuchoval, a jich zbožie nápad ml jíti na krále: tehda ten sirotí poininík neb spoleník nápad králóv vezme, a jiného nic. (Neb král nemohl dáti jiného, než své právo a jeho právo jiné nenie, než jeho nápad spravedlivý ddiny, a nic jiného.) ;
:
77. (^Král sirotkóm let dáti
§.
nemóže k jich škod.) Móže-li
ml
král léta dáti sirotku, aby své prodati,
dáti aneb zapsati neb Pravím, že toho ke škod sirotie uiniti nemóž a jestližeby jeho kázániem úad co zapsal ot takého sirotka, an let nemá, když k letóm pijde, nemá jeho nic vázati, než pi svém ostati, a léta ot krále daná nemají jemu ke škod býti. (Nebo to pravím: kterakžkoli král právem starým jest najvyšší porunik sirotkóv, však pedí pietelé pirození po mei a dskami zapsaní poruníci ale aby dobe sirotkóm inili. Také k jich škod a k jich zlému jim král z práva starého nic dáti nemóže, než toliko svój nápad. O tom viece mluviti nechci.)
mohl
y
;
;
V. §.
(Kkací
78.
::matci.)
Ješt
jsú
nkací
zmatci,
ježto bývají
u vedení právu svrchupsaného, ponúc ot póhonóv až do othádánie. A o tch chci nco málo i^sáti, prvé i)roti komorníku, jenžto pohoní a pohon svdí. 79. (O
§.
mieti tento
dni na
neb
šiech krajéch,
dvoru, neb 1í hradu neb k se-
do
s
kon
sednie
pohnati
i
pohoní,
a
nenie; a
a
bra
jíti,
ohledati,
pee
a
otložiti vtší,
a tak sám,
a
úední
nebo
otpora mieti,
s s
jest,
a
ji
hólkú do dvora,
tovaišem v daljest-li
chtieti
tu žena,
bude po-
neb jeho posel. A pak do prvnieho msta králova konšelóm osvditi, koho, ot koho a který den pohnal. bude-li na svdení kterú vcí z devniech kto se brániti, a on toho ucvynde: vie úad pomstu iturú, která se má státi. Také
hnaný jeti,
z
Každý komoniík Pražský má
má ke
pijeda, ssésti
tvrz,
jehož pohoní.
A
rádu komorniiem.)
ád: Když
vidti
a
19.
Ondej
z Dube.
379
kdežby pohonil a peeti neml, nioblby svázán neb bj" ukázati nemohl, by byl komorník.
bez
býti
prodaje;
80. (O zmatciech na zálohách.) Pak na žalobách jsú zniatci opovdného nedá, práva neohradí, se dskauii se rozdlí,
§.
obecní, ktož
a jiní jsú zmatci obecní.
{Výstraha na vzvodu.) Na vzvodu chovaj
81.
§.
nevzvodil, jedno tu, kdež pohon
by jinde
(Výstraha na panováni a othádání.) Na panování nevo, než kdež jest vzvod. Pak othádánie jinde
82.
§.
se,
svdí.
jinde také práva
nei,
než
kdež jest
tu,
vzvod a panovánie,
ku
právo
aby
právu
sjednal.
VI.
O
§. 83. §. ^ §.
84.
zemském panský
zhúbci
nález.
\
zhúbci zemského nález. I O nepijímání ^ ^
^
í
I.
poprav.
85. Nález o
^,
,^
,
Steph. K.
18.
(Vide supra pag.
45—46.) 86. Nález o brání, násilí a lúpeži.
§. §.
§. 88.
Q. 2.
—
§.
(z
r.
O
87.
strahování (z
O náku
r.
1402),
chlapstvem
Vid. supra pag.
(nález
89. Nález nepohoniti o zemskú
1411.
—
IV.
z
r.
1410.
—
III.
Wenc.
60).
Wenc.
C.
16.
—
vc
k
duchovniemu právu
Vid. supra pag.
63).
Také o duchovní súd, což jest Králova Milost se pány aby nebylo o svtská vc a o zemská pohonno k duchovniemu i»rávu, že toho nedržie, než vždy ti póhonové jdú pi-edse bez pekazy, a jimi zemany hubie, a o to lidé rytiei a panoše i zemené velmi kiie, že nález panský pedse nejde, kterýž ve dskách stojí psán. §.
90.
ustanovil,
§.
91.
{()
niemu práim.)
zett(shi v'C
h semakému a o duchovní k duchov-
potázali o práva duchovníc, že proto a pimlúvánie, že se jedniem stavuje a druhým uic; ne/ prosie, aby jednomu jako druhému šlo právo, o zemskú vc k zemskému právu, a o duchovní k duchovniemu. A páni i panoše jsú k zemi usedlí, má-li kto k nim které právo, hledajž právem,
mají úedníci
a
má
Púnrí
se také
hnv
se
jomu pravda
§
92. {Najvyšší
zemský,
komorník
státi.
/ícdníci ni-mají iúdnlio pohoniti.) Sudí /emský, porkrabie Pražský a písa zemský, ti
' ^l
380
19.
Ondej
z
Dub.
všichni ctyie nemají izádnéiio poiiouiti, dokudz jsú v
úadech, proto, nebo úady vládnu, a to by jim snadn pišlo bez nákladóv; neb sami vládnu, a tudyby krále, pány, rytiee, panoše zahubili. Než mají dáti vdti pánóm na toho, ktožby práv nechtl býti pede pány, jednu, druhé žalovati, i tetie žalovati; a tu mají panik tomu poslati, i úedníci jiní, aby jim jich tovaiš práv byl pede pány. Tu když se po tetie vrátie, an práv nechce' býti, ani pede pány pijíti: tehdy tepruv mají jemu páni a úedníci otpustiti, aby pohonil. Pakli pes to pohoní, neosvdiv toho tehdy to králova vina, a v práv neml by viec úedníkem býti. :
§.
9-. (Nález, še Tirál najvyššiech
nadóv nemaž
zastaviti.)
Také tch všech úadóv najvyššícli zemských, jakožto jest sudí zemský, komorník zemský, purkrabie Pražský a písa zemský, tch ty úadóv nemá jich král zastaviti ani zapsati žádnu vcí, než mají proto, zdaby který úad zavadil, tehdy dieve nežby svobodni býti ;
býti
ažby se veliká zádava stala zemi. I mají svobodni nebo ktožby se v úad nehodil, aby miesto jeho jiného vsapro ád zemský. vyvážen,
byl ;
dili,
{Nález o dskách zenish/ch.) Dsky zemské nemají otenež jedno když páni v plném sud sedie ve tyech laviciech; krom léby pro královu potebu a Králova Milost chtla, tehdy má Králova Milost dsky otevieti a svú i)otebu zdieti, pojnia najvyššieho komorníka, najvyššieho sudieho a najvyššieho písae desk zemských; a zdje Jeho Milost potebu svú, ihned aby byly dsky §.
veny
94.
býti,
zase zaveny.
ešti nadali a ustavili JconwrníJia.) Králové zbone pro obecnie dobré, chudému i bohatému aby dali své vsi komorníkóm, jižto mohu chudého se jim pravda dala pohnati k zemskému právu. A ti mají všichni z tch vsí i bohatého §.
eští
96. (Králové
dali
své
;
na každé suché dni u Praze; a tu mají chudí, bohatí, sivdovy jednati se s nimi, komuž jesti potebie na koho pohonu, A pakli se nemohu ujednati do prvnieho jakž se mohu ujednati. kraje, tehdy nemá vzieti viece do prvnieho kraje, než pt grošóv, veliká vc neb malá; a do druhého kraje deset, a komorníku toho kraje pt; a tak každému komorníku toho kraje, z kteréhož kraje pohom'. A do tetieho kraje vrdunk, a do najvyššieho kraje tvrtého dvadceti gi'ošóv. tie
státi
rotci,
bu
§.
Btarý,
96. (Nálezovr o komormciech.)
jenžto komorníky rozdává,
neb ti,
a
tomu najvyššiemu
ten
A
dále pak ten komorník
má na najm komorníky dva
komorníku
platí
veliký
plat
z
toho;
žádná vdova, ani chudý žádný nemóž neb vezmu s nho což chtie, se svého práva dopohoniti ani dovésti
jenž se proto žádný sirotek,
;
a^' Ondej
19.
Dube.
z
381
kop nkoliko, a to musí dáti, neb pohonu nechati. A proto ten komorník iiad najímá, aby ot jiných komorníkdv, jež na nájme má, a oni nájemnicí komorníkové tudy chudým lidem veliký groš zdvihl ;
hrub
nemá
to býti, by aby se poteba chudému i bohatému stala neb dala. A to mají právo bráti, jakožto A proto, že tak najímají, jest zemi ot staradávna, a nic viece. hrozná zádava a škoda.
berúc
velikú zádavu inie,
úady
najímali
:
ale jmají všichni
s
lidí.
Protož
komorníkové
státi,
co právo.) Na rozdiel když komorník jede, jakož sudí, pt vrdunk a ztravu podobnú; jakožto jest bylo od staradávna, že sú chudých nepejímali. §.
má
97.
též právo
(Komorníku vzieti,
Sudí zemský, kdež po vzvodiech jede, nebo na ztravu podobnú, a ot prvnieho kraje kéž,
pt vrdunk,
tvrtého tolikéž. Ot panovánie má komorník vzieti vrdunk,
ot tetieho
i
diel,
ot
má
vzieti
druhého
toli-
ot
aneb jak se v
ro-
venství umluví.
Ot ohledovánie desk, ktož potebuje oblášt, ten má kopu dáti, groše. A kdjž páni sedie ve t^fecli^ laviciech v plném sud zemském, tehdy má písa dáti dsky ísti, komuž jest teba, bez penz, ktož se na dsky tiehne a pihnán bude. a
písaóm tyi
Trh kopy má
komuž klad dáti groš,
Stánie a nestánie:
kopú,^ ježto dieve
bud málo neb mnoho, písaóm tyi toho památného již nechtic
ot každé
ve dsky,
za kolikož kop kupí, a ot
tymi
groše. vzieti
.,
dvú
I!
groši otbývali starým právem.
Ot othádánie má právo vzieti pt vrdunk starým právem. Na únUuvu když komorník jede, ot toho má vzieti vrdunk. §.
98. (Co 2)tu-krabi
když kam
Pražskému, když
úadem
s
úadem
jede.) Pur-
úedníci pošlí jej, Ale nemají jemu ten má právo vrdunk vzieti a ztravu podobnú. listu dáti ot úadu, proto, nebo sú jej úedníci poslali, a s ním koale má morník jede ot úadu. A proto, zdaliby se kto vzepel
krabie Pražský,
s
jede,
ježto
:
úedníky, že jej zastúpic. A proto nemají jemu listóv dávati ot úada, neb jest to zádava v zemi. Dá groš purkrabí, a písai druhý, a to
nemá
býti.
sj.
99.
(O spolciech.) Také spolkové a dánie neb sstupkové nenež na plném súdc panském.
mají voláni býti,
A
/ ^
-j
§.
100. (O zatajení žalohy^) Také právo jest, kdyžby kto koho
,,
pohonil a na žalobu vložil, a páni na sud sedéli, a slyšeli pó- '-l^^' honné vci, a^eník provolal, má-li kto žalovati, aby žaloval, a jestli-
žeby zatajil: tehdy vedle starého práva, žádá-li pohnaný, žehy tu žalobu vymazati, neb jest pijvod na zmatek zadržal.
mli
*•*
382
Ondej
í9.
z
Dub.
101. (O vnování v milostivé zástav.) Také právo jest, §. kdyžby kto své žen vnoval v milostivé zástav na dvú vesni ciech snnimu jmenovitá, jakož ve dskách kladeno bude; a kdyžby se na tú dvú vsí nedostalo, ale na tetí, jakož ve dskách záleží, aby mohla sáhnuti, a tak jí dsky svdily; a kdyžby ta paní ovdovla a vno to obdržela, a potom muže druhého pojala s tiem vnem tehdy kdyžby jí ddic nebo jiný, kterýžby právo k tomu zboží ml, ježto ona vno má v tú dvú vesnicí, sstúpil jiej nebo jejiemu muži, aneb tomu, ktožby ot nie poslán byl. aneb ot jejieho muže, a oni to pijeli ot toho držitele: nemají potom dále sahati na tetí ves; to jest panský nález. :
§.
102. (O poriiníku v póhon.) Kdyžby kto koho pohnal a ten pohnaný sob poruníka uinil dskami,
k zemským dskám,
a poruník jej položil nemocna, a potom pohnaný pišel ped úedníky Pražské téhož dne, i pravil „páni úedníci te stojím k svému právu proti póvodu:" tu úedníci podali toho na pány. má-li ten pohnaný svú pi tiem ztratiti, ponidž jest jej kladl poruník nemocna, a ten téhož dne pišel ped úedníky, zdráv jsa; tehdy páni nalezli, ponidž jest zmatkóv hledal pohnaný, že jest svú i)i ztratil. !
:
§. 103. (O svobod pánóv v náleziech.) Také páni pravie, že svobodní páni, že z svých nálczóv stalých a v zemské dsky zapsaných, mohu jich piiniti i ujieti, jakožto svobodní páni. A také tak pravie, že nemají psaných práv mieti, aby se nezpravovali lidé po jich náleziech než dnes jednomu podle líenie jeho pe k zisku naleznu jemu. a o túž pi jinému, ktož svá pi nerozumnje povie a ne talc ádn, podle své líenie. za ztracenu
mrh
jsá
:
ei
cmu
naleznu. §.
104.
Také právo jest, kdyžby komu dali výpisové bývají, ježto vtší úedtom výpisu by úedniie peeti nebylo, jakož
(O výpise z
výpis z desk zemských, níci
kazují dáti
dsky svédie výpis
a
pi
anebo
;
se
desk.)
jakož
ti
stane
neml úedniíc peeti pi
bez
úedníkóv vole, a ten potom ten výpis nesrovná-
vyššiech
sobe, a
kdyžby byly dsky oteveny, a byl ten vypiš bez by proto písai k hrdlu jíti, neb jest karta; ale má o to trestán býti. Pakliby pi tom úedniie byla, a nesrovnal se ten výpis s dskami. kdyžby byly dsky oteveny tehdy by "písai k hrdlu šlo. val
se s dskami,
peeti:
nemlo
pee
:
10
nhrmanstvi.) Kdyžby na
koho iiišlo ubnnanstvic. stran právo, a dovedla toho ádem zemským, a pak zapsali mocn na ubrmany dskami. jakož to ád jest; a druhá strana, toiž ni které jest právo ústané. chtla toho právem otbyti podle líenie svého, cožby jiej ta strana dala vinu, §.
5.
{()
a jedna strana sstála na druhé
y^''
"^
R4.
^^'^] 19.
Ondej
z Dube.
283
panské jest nauíenic, že nemóž toho právem než nebo dosti uiniti té stran, jakož jest právo sstála. anebo ubrmanové vrate zase strany ku právu jich, bez pohoršenie práv jich. ježto jest ustála právo
:
a písahií ta strana otbyti,
jest
(O honní zhúhce zemského antho zlodje.) Také §. 106. potaz panský, jakož jest od staradávna bylo, že Králova Milost pro takú vc sáhnuti s purkrabí Pražským a svými úedníky,
má s msty
naped; a
bylo-li by, žehy tomu nemohli pánóv a popraví toho kraje, v kterémž se taká vc dje, aby Jeho Milosti pomohli pakliby ti všichni nemohli tomu nic uiniti: ale mají povolati na jiné pány i na obec. A ti všichni mají jemu pomoci ale má jim Králova Milost za poraženu škoda státi a ztravu dáti, jakož od staradávna bylo.
nic
a
s
uiniti,
kláštery
má
povolati
;
;
107. (O zápise dluhu jmenovitéJio.) Také kdyžby kto komu neb tyem, a tak svdil zápis dluh jmenovitý, jakožto zápisných knihách svdí, aby se mohl s jednicm komorníkem §.
zapsal v
tem
:
uvázati ve svém dluže, a ty prodati, zastaviti, smniti, uiniti s tiem jako se svým vlastniem a kdyžby jeden propustil z tcch tí, aby to mocno bylo, jakoby všichni propustili pak kdyžby se jeden z tch tí s komorníkem uvázal dieve propuštnie zápisu, a tito potom propustili po uvázání tohoto tehdy jest panský nález, že jsú tito nemohli propustiti jeho dielu, neb se jest prvé uvázal v svém dluže. ;
:
:
§.
úedniiech.) O vinách vieduiiech jesti Když úedníci chtie své viny bráti, mají na své roky
108. (O vinách
toto právo
:
ped zemany volati, aby se každý o viny smluvil, že chtie na ty, kteížby se nesmluvili poslati. A když to uinie, tehda tepruv po druhých rociech mají poslati s výpisem vin na každého zemenína. A ty viny mají bráti dobrotiv a se ztravú, když sú se toho dopustili. A nemají jich bráti, doavadž se stranu se vinný nesmluvie, neb doavadž roci neprojdu; léby bylo nedohonie, toho mohu popraviti po provolání, ale do provoláite nic. Opt ''^lášt na jednoho nemohu poslati, le na vešken kraj, a vždy po"provolání léby se páni vtší o koho smluvili, a kázali jieti menším. ;
§. 109. {O othojníciech.) Z toho všickni otbojníci noh othonie práva jsú vyati; když otboj bude ukázán na koho, a on jsa pohnán, roky zmešká, móž iiaú :lnied Ix.v.i' všeho volánic sázeno býti, k zboží i k hrdlu. Pukliby ranil neb zabil komorníka neb úedníka, ihned mi k nmu i l)ez pohonu k hrdhi k zboží jeho sazeno býti.
-v
i
i
má
A co má z vin bráno býti? Pravím, jak/ pohon jest; jest-li ze škod. právo jest úada Pražského tolikž, jako strana, a to jest, právo bude stáné neb dovedené. §.
110. ((^0
z vin hráno hýti.)
a
Pakli strana práva nevede,
úad sám
vésti nem(3že,
než podle milosti
l| •
k^-' 384
ly.
k své
voli
vezmi,
vinu
Ondej
jakož
z
Dub. málo neb mnoho
pohon,
ale
;
vždy
nedovedeném pohonu mén, nežli v dovedeném. Pakli jest z dluhu, z ddin ktei-ýchkoli, bu vno, nebo ddictvie, neb zástava, neb základ nemá viece býti, než pt vrduuk, a vždy s milosti. A když v
:
bránic vin jde škodu, kterúžby úrazem, neb othonem. bráti,
úad
dlení ztravy
vzal, :
neb nedániem na koniech. neb na odní, na ranách neb na ten mimo vinu škodu dáti úadu a ztravu tiem vtší.
bu
má
ztravy býti? Tolikéž, jako viny, §. 111. (O ztrav.) Co má viny dopustil; a k tomu podle pohonu, léby kterú hrdostí viece vždy milost.
s
bu
112. (O práviech dovedených.)
V
dovedených práviech, když šlo úkladem takým, žehy se kromé desk stran smluvile, a pro utrpenie pede dsky nepišly, a to bylo súsdóm zemanóm známo. A proto vinám léta úedniem krom kdyžby vinnu ueprochodie, aby mohli popraviti když chtiec ddinu v jinú ruku otlúil, a ten v druhé ruce léta zemská prodržal, jizby v tom bhu úad svú vinu ztratil, skrze své obmeškánie. (Xeb každý jedno svých zpravec podle desk do let požívá, a nic dále a nevinný za vinu cizí nemá trpti.) §.
strana nevede, také
úad
vésti
nemá; léby
;
;
§.
nóv?
113.
(Píina
Pro strach
ztráty,
vin.)
Pro
aby vidl
jsú viny nalezeny ot starých pái
ktož pohoní,
i
ktož se pohonu
právo žádá jich klidu, a na zisk nic netbá; než ncchtie-li pro pokoj a pro ctnost sobe nechati, ale aspon pro strach ztráty. Nebo úedníci o to práci nesúce, darmo pracovati nechtie A také pro povýšenic úradóv ta jim jest moc dána, jakúž páni nad svými úroniky mají. aby se toho nedopúštli, jímžtoby svým vyšším dopustí,
že
práci a
sob
§.
proti
neklid uinili;
a každému jest zbožie milo.
114. (O držení lidí v póhoniech.) Také jest panský nález ktož lidi v póhoniecb držie dlúho na zmatek, aby každý,
tm,
ktož na koho žaloby na prvé roky neprovede, a páni na
na svého súpee: aby ten pohon
ml
z
desk vymazán
sud sed,
býti.
115. (O stolicierh pansTxýeh.) Také jest nalezeno, ktožby Ji. mezi pány v stoliciech byl svým životem, bez panského otpuštnie, a žaloval na jiného, neb jiný na, a eník toho honil: že má pi svú ztratiti. §.
116. (O
eníku
nález.)
Také
jest nalezeno,
ktožby
e-
pány neb peil úedníky, a i)rosil, aby jemu byl Paklil»y eníka nikoli nemohl mieti dán: že jemu má dán býti. ale sám otpoviedaje nemá zmatkem ztratiti; než vždy na pániech neb na úadu má eníka prositi prvé.
níka
neml
pí-edo
:
19.
Ondej
Dube.
z
385
117. {Starší bratr mlazšiemu a sestra seste ztratiti neTo jest také právo, k tomu pravice, a o tu vc dávno páni móš.) mezi sebú rznici mají jedni pravie, že to móž býti, že starší bratr mlazšiemu, jenžto let nemá, ztratiti móže, neb z práva, let dojda, poruník jest mlazšieho, a jsa poruník, móž« jem„u. ztratiti druzí pravie, že viece ztratiti nemóže, než jedno svój diel, proto že poruník, a i ovsem bratr nedielný, sirotku ztratiti nemóže do konce, letby dluhové a závady otcem jich zašli. A tak vždy v té pi páni :
;
A též \'pln o sestrách, kteréž svého osadu, pacholíkv když nenie. Ale což jest ve dskách shledáno v takých bziech? Po otporách, a po tom, když starší ddiny prodává aneb zapisuje, že vždy miesto ostaví, anebo sám prodávaje pimiení jméno bratra neb bratí mlazších, že jest toto právo když dluhu neb závad otcových nenie, že bratr starší mlazšiemu dokonce ztratiti nemóže; neb pirosta, na tom svého dielu bude hledti, ktož jeho dédictvie má a jemu to ostojí. Pak-li ten je vše ztratiti mohl jim i získati otcova závada protož starší móž tiem inem vše ztratiti. Ovšem pak ztratiti nemóž starší mlazšiemu, když oba léta máta; neb již mlazši léta maje, z staršieho poruenstvie vyjde, a tak z moci utratí. A pak i ovšem mlazšieho dielu, mj neb nemj léta, vnem zavaditi nemóže, než jedno svój diel. A též vpln o dvekách ddikách, že staršie zápisem ueb útratu dielu mlazšie zavaditi nemóž. stojie, jedni
dédictsáe
sem, a druzí tam táhnúc.
otce
:
:
;
vydává se z latiny jako udná neb když kto má ktcrú pi neb které právo nebo vklad, jehož se leká: tehda vezma 3 sebú kohož chce, i jde ke dskám, a tu svú neb proti sob pi, zápis neb právo ktea nalezue-li co v tom svého zisku, prosí píréžkoli jest ohledá sae, aby jemu visu znamenal, a to proto, aby písa potom se neomýlil promniti, neb jest ohledáno. Neb do ohledánie strany které §.
ohledaná.
118. (O vise.)
Ta
Visa
visa bývá proto,
;
pe, móž písa ve mnohých vcech
bez pohortak ostati, jakž jest vidieno. A ta visa bží ve všech kusiech práva, ot pohonu dále až do koneného othádánie, a potom dv nedli. I jest to obecné u desk, ktož se svému súpei brániti neb zraiesti má, jest-li múdrý, najprvé se utee ku písai, a prosí nauenie, co imá neb který a k emu rok; také shledá, kterak se brániti niti má: i prosí písae, „znamenaj mi visu, aí mi to tak ostane, jakožC sem ohledal." Pak se radí, co proti tomu initi má; neb rány té, kterúž prvé ohledáš, lehajie se vystežeš, než-li té, kteréž nevidíš. Ta visa se hodí velmi každému, ktož sádu nemóž prázden býti, i pro písae, aby nezmnil vci ohledané, i pro eníka, aby neekl, „tak nenie, jakož ohledaná pe jest" neb visa jest zámek senie strany:
opraviti a polepšiti,
ale jakž ta visa zajde,
tak
jest
tomu
již
;
vsie
pe.
Jlr«(tk; Cod«z
U.
2.
25
,
19.
386
Ondej
z Dube.
§. 119. (O otpoe.) Pak otpora všem jest obecná obrana proti každému právu, kdež móže ukázána býti. Ale ne vždy má, ani každému dopuštna býti, než za asa, donvadž jest as otpierati. as otpierati jest do panskébo otsúzenie, tomu kohož súdie; potom k otpoe nepijde. as otpierati svých ddin jest, donvadž škody nevezme brániem ot úada. JJas otpierati proti- právu, donvadž as otpierati a dv nedlí potom. se othádánie nestane ddinné, vdovám, doavadž léta vdovie po smrti mužóv neprojdu, to jest ti
as
sirotkóm otpierati, doavadž léta sirotie tak každému lovku otpierati as ten zemský ti léta a osmnácte nedl. Ale ne všem jich otpory jdú tm, ktož jsú otsúzeni pány, nejdu, buto pro kterúž kolivk vc, pro otúmr, neb pro jiné právo. Ale jsú-li jiní, ne ti, jižto jsú otddinám, kteréž jsú pro jiné otsúsúzeni, jižto mají právo k mají slyzeny, jedno nemeškajte svých casóv, co právo ukazuje léta a
osmnácte nedl.
neprojdu, táž jako
naped.
A
:
tm
:
Báni býti, tak v
zemském sud, jako ve dvorském,
Otpora takto má kladena 120. {KteraJc otpory Tdadú.) „Já Beneš neb Václav z Píbram etc. otpierám ddin svých dvora poplužnieho se vsemi~Tníbytky,r všech i nábytkóv v Bahn, dvoróv kmetciech, což tu mám, proti tomuto zápisu, neb stánému právu, neb proti trhu, jejžto Petr ze Skal zapsal, nebo £rávo ztratil ddinám i nábytkóm lepšíc právo aneb prodal a pravi, že k mám, než-li kto jiný a to chci ukázati dskami zemskými na prvnie suché dni, když dsky budu otevieny." A jestliže ukáže, má toho popak-li neukáže, tehda jest se sám otsúdil. žiti, jakž úad uloží Nemá také žádný otpory klásti, než ten, ktož móž propieti a v rok §.
býti:
tm
;
;
;
vniknuti
neb jemu o právo bží.
;
121. {Staré ])rávo o držení dídin.) Také starým právem ddin lidi vedu vládyie, jakož sem naped psal, sedm svdkv ale nynie paní i vdov i jiných lidí nedopúštjí svdkÓY, neb chtie, aby bylo dskami tvrzeno, což initi mají, jakož ve §.
o staré
drženie ;
dskách o to nález panský svdí.
{Nový nález o pohonu, Mož slúHe hráli.) Takto Když kto koho požene, a ten pohnaný bude v Praze, a král pošle k úadu, že jsú ti pohnaní pro jeho službu ostali u nho: aby mohli státi kn právu a zastúpiti je jich služebníci; to §.
122.
jest právo
jest nynie
:
vnov úad
pijal.
20. Sententiae a
judicioterraeBoemiae
387
latae. IT.
20.
Sententiae a judicio terrae Boemiae latae. (Scries altera.)
Sub numero
scriem sentcntiaruni suprcmi terrao G. hujus voluminis cxliibuimus dopromptam de iis rcliquiis tfibularum terrao, quibus fundoruni doscriptionos potissinuim contincbantur. Reliquum est, ut etiani aliquot sontontias jndicii torrac adjuiiíaiiius, quae in aliis inscriptae tabulis legebantur, et quideni iu tabulii^ oblisationum atque in tabulis citationuui. Sententiarum quas Lic edidimus, primae exeuute saeculo XIV", extrenjae ini-
judicii
tio belli Husitici latac sunt.
Albus
majorm
obligatiouum (autiqwus).
1405—1413. O. Kdyžby komu komuž by svédal žcby
5.
svdil nápadní a jeho ddicóm, a ten kdyžby nápad pišel neuvázal s komorníkera, žeby dsky zavíny byly, v tom umel /.c ddicové jeho potom kdyžby dsky otevíny byly, mohou komorníka vzíti, a má jim dán býti na uvázání, a promlení není na pekážku. (In albo majorm antiquo O. 5. Inter Eliškám et Benesium.) zápis se,
,
i,,'^:',',*""^
oi.iig.
:
(Nálezové,
O
vedeni j)ráva.)
Viridis mivjorum obligát ioniim (antiquus).
1414—1419. E. 20. probošt Vyšehradský, sedmi osobám zapsal po své nápadem každého mrtvého na živého a tu hned každý po
Alblk,
smrti
s
;
jeho smrti svój rých E. 20.)
(Vhhrd
diel
zapisoval.
(V zelených dskách zápisných
VI. 39.)
26*
sta-
viridi»
'"obirg"*
Boemiae
20. Sententiae a jiulicio ten-ae
388
—
Rubeus oitatiomim.
latae. il.
ervené póhoimé.
1389—1410. Rubena *"'*"*
1. Haško dc Praga cum coactoribus citát Eliškám de Oswraina. Dominus rex mandavit, ut pracsens jus praetereat, ex eo, quia regis citata propter erta servitia regni, custodiendo castra d. post obitum maiti sui, non potuit ad terminm testationis comparere, et mandát, et mandát ut terminus emendctur ad querelas ad
íbi
—
ut adstarent ad querelas
per camerarium intimare,
parti
(Taimb.
—
—
Arch. IV. 526.
Cf.
Katharína de Praga.
(=
1389).
Ih. 527.)
2. Ulricus de Kostelec citát Putám de Opona pro 10.000 marcarom arg, D. barones iuvenerunt pro jure: Quod actor de tanto, quod non habuit nec liabet, neque citae (nou) potest, et ideo
—
j
I
Puta ab hac citatione debet esse '
(Talmh. 3.
—
liber
{pz 1397).
Arch. IV. 526.)
Hynko de Wismburk
citát
reditate, quia se intromisit et tcuet
Joannem de Wismburk bereditates ejus.
audita querela actoris et defensione Joannis esset de legitimo tboro et
nerunt pro jure:
quod bereditare
Quod utraque
citati,
non
— D.
he-
i^ro
barones
quod actor non
deberet
ctc.
iuve-
debet ducere suos testes, ut est juris, vid. actor super legitimitatc et citatus de illegitimitate, ad feriam IV. quatuor temporum Quadragesiraae coram d. baronibus. Et si tunc domini invenient et mandabunt, tuuc jurabunt, vel sicut
domini
ibi
invenient.
(Tahnh.
V Jana
z
i)ars
—
Arch. IV. 527.)
ervených pohonných, kdež Hynek z Wismburka pohání Wismburka z ddictvie, pohnaný pravil, že není povinen
odpoviedati póvodu, píinu toho ped pány pokládaje, že by póvod nebyl lože pravého a ádného, a tudy že by dditi neml. Páni to slyševše, odložili sú toho sudu a stranám státi kázali na druhé suché dni, aby póvod svdomím se z toho nároku vyvedl, a pohnaný ton nárok aby na provodil. Z kteréhožto nálezu známo jest, by nepišlý syn ml dditi, žeby páni nález hned udlali a naeného od ddictví s pohnaným hned sudem rozdlili, že dditi nemá. Z té píiny sú toho sudu odtáhli, a jemu se z toho vyvoditi kázali, aby, vyvede-li se z toho narenie, tcpruov ddil pak-li by se nevyvedl, k slyšení aby pipuštn a k siulu nebyl, jako ten, ješto se nemá súditi. Jakož týž nález o tom plnji svdí.
ádn
;
o
(Viehrd IV. 4.
G.)
Katruše de Koldmburg
citát
Joannem de Koldmburg.
—
D.
20. Sententiae
pro jure,
iuvenerant
barones
deinde
alia
una querela debct
quotl
389 definiri,
et
proijoui potest separatim (1398).
—
(Tahn.
Arch. IV. 534.)
Vilem de Dubau
5.
ajudicioterraeBoemiaelatae.il.
—
Georgiura de Hrádku. Citatus locuquia actor est captivus, et citae Et actor c contra dicebat, quia iucoepit citae, quando citát
tus est contra citatiouera, diceiis,
nou
potest.
luit
liber
(1399).
-
(Talmb. 6.
Arch. IV. 527.)
Wienko
eo,
quod
est
pro jure.
—
citát Weiiccslaum de Slupna. Pro mandavit se ponere iníirmum, actori datum
de Slupna
citatus adstans
(Arch. IV. 527.)
Proti pohnanému dáno bude za právo stáné, když pi svdení osobn sám, kázal by se za nemocna položiti. (Nález o tom ervených pohonných, kdež Vník ze SI. Vácslava ze SI. pohání.) (Vkhrd n. G.)
stoje
v
7.
Štepan ct Niklas dc Praga citant Joannerade Ústí.
tus defendit contra hoc jus obtcntum,
dicons,
—
Cita-
quia ipse citatus est
de gencrc baronm ct per minores bcncficiarios judicari non potest nec debet, nec ctiani debct citari minoribus damnis per coactores. Docere vult, sicut domini sibi invenient (1398). (Arch. IV. 528.) 8.
Weneeslaus B. rex cum majoribus
bencficiariis etOtta dc
Bergow
est debite citatus,
prout kmet debct
est plennm, quia vicecaraerarias
status est a pleno beneficio
dominus
;
non
quia
dc Kosti.
—
Petrus
dicens quod est kmet,
tatus locutus est contra citatioaem,
non
beneficiariis et Pragensibus
Petrm
citant
citari,
fuit locutus,
actores
ci-
quod quia beneficium non et
ct
camerariua te-
positi in citationc,
vid.
supremus camerarius, supremus judex et protonotarias tabularum, qui šunt cxprcssi in citatione, non adstiterunt. Ex adverso Otta actor dixit, quod citatus non esset kmet, nec unquam v kmctstvo juravit, ct si cssct kmet, pro rcpulsa non dcbcrct ut kmet citari, sed cx quo ordo juris antiquitus tcntus circa rcpulsas rex,
—
majores bcncliciarii stant simul cum minoribus fuit ab antiquo circa repulsas scrvatum quod ipsa citatio jure proccssit ct cjus tcstatio potest csse ctiam coram soIo notario tabularum quocunque tempore nec potest contra eam citatus contra minores bcncticiarios quidquam loqui,
bcneliciariis,
;
ct
prout
;
;
pleno jure, ct Otta actor, per
quem
facta rcpulsa,
in
tcstatione eius
—
Terminus cum liis ad barones in cra4ino Jeronými, Ibi Johannes Seraphiu, comniissarius Ottac, petiit cmcndari terminm adstitit.
390
Sen entiae a judicioterraeBoeniiae
S*^'
latae. II.
ad idem ad barones, prout cst de jure et beneficiarii non permiserunt emendari terminm per literám domini rcgis, per quem mandát, quod contra citátm non procedator, nisi sit tívnquam kmet citatus. (A. D. MCCCC feria V. ante Georgii Wenceslaus Boemiae rex per Hermanm Chusnik supremum camerarium rcgni Boeuiiac dimisit et mandavit dimitti istud jus Ottoni de Bergow, quod mandaverat prius arrcstari per literám suam, quod habcat processura suum. Rclatio Bohunkonis Puklice ct Stephani viccnotarii.) ;
(Arch. IV. 528.)
Odbojoyé mají sauzeni býti. Václav pohání Petra z Kosti.)
O
(Nálezové,
(V ervených pohonných
Král
:
puovodu.)
z odboje móž svden býti ped samým písaem desk, práva nejda; pak-li jdii práva, tehdy má vepsán býti mezi pohonné pe, a sljšán též jako jiní póhonovó, ne-prvé ani po-sléz. Jakož to vše móž z nálezóv ervených pohonných vyhledáno býti, kdež Vácslav král pohání Petra z Kosti.
Pohon
jestliže
VIL
(Všehrd
Má pohnán
vdti ten, komuž by se pihodilo, že by má úad plný bjti; ncbyl-li by úad plný,
také že
byl,
26.)
z
odboje by
.snad
ta pomoc byla jemu, že by z odboje ueb}l povinen odpoviedati (Nález v ervených pohonných, kdež Vácslav král pohání Petra z Kosti).
VIL
(Všehrd
28.)
Nachází se ve dskách, že miestokomorník a miestopísa také sú relací ke dskám inili. (V ervených pohonných, kdež Vácslav král Petra z Kosti pohání.)
(Vkhrd IV.
10.)
Místokomorník a místopísa udlali relací ke dskám (o takových relátoích najdeš v ervených pohonných Vácslav eský po:
hání Petra z Kosti).
O
(Nálezové, 9.
relatofich.)
Wenceslaus Wnictic
citát
eo quod citatus respondit qucrelae,
datum
Michalkoncm de Ostrova. non municndo sibi jus,
—
Arch. IV.
02ti.)
10. Jan de Michalovic citát Jaroslaum de ílcnian-civitate. tertio
íiciarios.
cara,
(^lua
—
(]uod
infirmuni
Dnniinae reginac
rcgina
servitia sua supportct
se
—
Ci-
veniunt ad benelitera por bcnetiriarios lecta actor locutus cst contra
iiifirmus.
diccns,
ponendo
Pro
actori
pro jurc obtento.
est
(Talinh.
tatus
—
non
habet hauc potestatem, quod i>er cx quo cst ad causám vstúpil, sibi dare pro juro, Et bcncficiarii
qucni a jurc, ;
[icteiulo
litcrac
Sententiae a judicio terraeBoemiaelatae.il.
20.
cum hujusmodi memoria dederunt dum pro intirmitatibus uon adstitit, (Talmh.
—
391
ex iiuo citatus ad juraiipro jurc obtento.
aotori,
Arch. IV. 529.)
—
11. Joanncs de Moki-ce et de Krašo\ic citát Ofkam dc Žele. Camerarius volnit testare citationem, sed camerarius Piescensis non venit, et beneficiarii pro eo, quod ideiii camerarius plurcs citationes iiitricaret uon veniendo ad testaiidum, decreverunt, quod actorcs citent per duos camerarios Pragcnses. Camerarius Bohunko iterum citát sic, prout bcueticiarii decreverunt. (1402).
{Talmh.
—
Arch. IV. 529.)
—
12. Lucas dc Praga citát Likonem de Zajeic. Martinus nomine Likonis defendit contra citationem, dicens, (juia Liko ibi cum domina uon residct, sed in Krnow et lioc iidem camerarii suiit testati, quia dominam ibi non invenerunt. Et beneficiarii inveneruut pro jure, quod actor debct eum de novo citaro, si vult. ;
(Talmh. 1 o.
—
Arch. IV. 530.)
Martinus de Litovic citát WiUielmum dc Zdiara
etc.
—
Ci-
tatus locutus est contra actores, dicens, quia fuenint sni censuales et sui
bomines, et quod ipsum de jure citae non debent. Beneficiarii in-. Ycuerunt, si probavcrit, quod tuno ipsum citae non possunt nec potuerunt.
(Talmh.
—
ArcJi.
IV. 530.)
14. Marta de Ujkovic citát Albertm de Ledoc pro damnis X marcarum. Citatus odepel se ex co, quia actrix, habens maritum, de damnis citae uon potest; et ideo ab instantia ipsius absolutus.
—
{Talmh.
—
Arch. IV. 530.)
—
Petrm de Pibenic. Facta citatione non vocari Petrm, sed Nicolaum, et beneficiarii invenerunt pro jurc, quod citatus dcbct docere juramenlo sine errore, quod non vocatur Petrus, sed Nicolaus. 1
citatus
5.
Petrus de Smikús citát
dixit,
{Talmh.
se
—
Arch. IV. 530.)
Más také pravým tlastním a kcstným jménem pohnán býti, ne jiným. (Nález o tom v ervených pohonných, kdež Petík z Smikús pohání Petra z Pibenic.) a
(Vkhrd
III.
13.)
—
in. Nicolaus de Ujczda citát Agncžkam dc Zalanow etc. Citati exccperunt se, diccntes contra, citationem cssc do proviucia Gurimen-^i, ct quod cum uiio camcrario citari non deljcrit. Et beneficiarii deliborati cum procuratore camera.' indagati šunt, quod šunt dc pro-
392
Sententiae a judicio terrae Boemiae latae. n.
20.
vincia Gurimensi jure,
ideo
;
si
actor vult citae de novo, prout debet de
bene potest. (Talm.
—
Arch. IV. 531.)
17. Hereš
Bezové
de
citát
Albertm de Bezové,
misit ei sine jurc et tenet hereditates eius poslúpné.
quia se iutroCitatns aadita
quia actor esset illegitimus et non de legitimo de jure respondere non debet et replicatione actoris domini invenerunt pro jure Quod actor de huiusmodi objecto debet se expnrgare iu curie archiepiscopi Pragensis corara officialibus Buis, et príesens causa usque buc debet staré in quiete. A. D. 1404 domini invenerunt pro jure: Ex quo Hereš actor expurgavit se de objecto sibi illegitimitatis crimine, et docuit per literám officialatus curiíe arcbiepiscopatus Pragensis, se esse legitimuni, et Albertus citatus contra eum aliam defensam non habuit, quod ipse Hereš ad hujusmodi bercditates est justus; et sibi super bujusmodi hercditatibus in querela contentis dederunt pro jore obtento.
querela defendit
thoro,
se,
quod
et
ei
;
:
(Talmb.
—
Arch. IV. 531.)
18. Katharina dc
Rehowic
citát
Joannem
etc.
—
Dobešius com-
missarius potens actricis dimittit citatos omneš de citationibus, et octo sex. gr. recepit,
(Talm. 19.
et
pro
— Arch.
Naj\7í
eis
IV.
cum
beneficiaiiis pro culpis concordavit.
531.)
purkrabie, komorník najvyšší, sudí najv}
šší,
ti
vedle
práva ne komorníkem, jako jiní, než kmetem z lavic jedním tu v lavicích mají najprvé býti pohonni. (Nález o tom v ervených púhonnýcb, kdež Jaroslav z Heí-manova Mstce Jana z ]\Iichalovic.)
(Vkhrd. IU.
—
9.
Cf.
11
BIctur. O. 11.)
Jiný žádný kmet, jiný žádný úedník kralovstvie eského nemá býti, než všickni a jeden každý z nich komorníkem
kmetem pohonn
jako jiní lidé obecní té zvláštnosti sami tie (s písaem najvyšším) již jmenovaní úedníci pro úadóv svých vážnost užívají. (Nález o tom v ervených pohonných, kdež Jaroslav z H. M. pohání Jana z M.) ;
(Všehrd III
O.j
Žádný jiný kmet, než ti tri úedníci najvjšší mají jedním kmetem pohnáni býti než jiní kmeti komorníkem jako jiní. (V ervených pohonných Jaroslav z Hermanova Mstce pohání Jana z ^Míchalovic. ;
—
:
14Ó8.) (Nálezocé,
O úednicích)
Píba deBynic venerunt
pro jurc:
citát
Katherinam dc Plauias.
Quod quidquid
obligavit vel vcndidit, hoc sibi
in
ipsa eius
Piba
— D.
viventc
barones iamarito
dotalitio praejndicari
eius
non de-
20. Sententiae
bet;
quid in sua
vero
si
a judicio terrae Boemiae latae.
viduitate
venderet
vel
393
IT.
obligaret,
to
má
odvaditi. (1410.)
-
(Talmb.
Arch. IV. 532.)
Konopist ct de 21. Albertus de Šternberk citát Albertm de citatus locutus est contra eum Albertus citatione prima Testata Praga. citatus cst in Praga, et cameradicens. quia per unum camerarium hereditate, de qua citatus, vide. in Konopist, ct ex
—
rius
non
in
fuit
ad barones. quia post meridicra citavit, et cum boc defert se citavit, quod dLxit, respondens actor Contra qua? verba Albertus citari non debuit Prag», domina est ubi quia jure, de debuit sicut recoguovit, quia citavit, sicut de nisi per camerarium. Et camerarius alia,
camerarium et actor super jus suum petiit secundum bac meraoria super pro secunda citatione, et est sibi decretus cum damnum et lucrum. (Secundus camerarius citát secunda citatione etc.)
jure debuit;
—
{Tálm}).
Arch. IV. 533.)
—
Petrus citatus de Libuše citát Petrm de Kadano. feria sexta more, ex vocatus tcr non adstitit, nec zastupcones statuit, per literám Wenccslaus rex Dominus pentecosten. temporum quatuor temporc eo, in quo suara restituit citátm ad jus suum ex eo, quia
Btka
22.
debuerat statuerc zastupcones, babuit inimicltias capitales.
—
(Talmb.
Arch. IV. 534.)
sudu menším úedníci takovým ádem sediecc slyší pe spolu póo škody menšie od desieti hiven až do sedmdesáti, ktož spolu pvody, hiven sta do také pohon se (Nalézá pohání. vody pojest svaté pamti králem Vácslavem petržen v ervených 23.
V
!| '
a
honných.) (Všehrd
I.
6.)
Mhus
—
Bielé pohonné.
1405—1407. Joannes (Krušina) de Opona citát Tassonem et Alšonem de Aibin» D. barones audito Joannc Krušina et litera citati, per""'" Weštiow, quam excusat se, quia in tcrmino citalionis stae non potuit, invencrunt pro jure: Quod Alšo citatus per literám suam missivam non potuit jus suum arrcstarc, et ideo mandavcrunt actori dare pro jure 1.
obtento
—
(=
1405).
(Talmb. 2.
—
Arch. IV. 53(1)
Joannes de Sovojovic
citát
Jarosium de Opona. Ibi domini
no-
394
Sententiae a jadicioterrae Boemiae latae. n.
20.
barones invenerunt pro juie: Quod nullus hominum potest
{-
tabulas
(Talmb.
Pamt
—
Arch. IV. 536.)
na samých dskácli,
úednících záleží. (O tom Jan z Sovojovic pohání Ja-
a ne na
v Bílých pohonných za krále Vácslava:
Opona
roše z
pesvditi
140(i.).
1406.)
O prvodu.)
(Nálezové,
enko
Závise de Tiiclionic citant Purkhardum dc Rupova. Camerarii duo testati šunt citationem, dicentes, quia camerarii illius districtus propter uiniiam inundationeni aquarum liaberi non potuerunt. Et ad hujusmodi citationem citatus non adstitit, sed literám cujus est literao tenor talis, misit, dicen?, se indebitc csse citátm ut sequitur: „Služba má naped. Také vám vdti dávám, tak jakž a bratra jeho, k dnešjsem pohnán od tch z Walšteina, od nímu dni, že jsú kivé pohnali: neb jest komorník kraje našeho 3.
ct
;
eka
m
pi tom
nebyl; a tohof se táhnu na toho komorníka; ani jsú kteProtož vás rého dalšího práva uinili, jakož zem za právo má. svditi nedali, tak a-liby chtli prosím z práva, abyste na svditi neb by mi se od nich krátko stalo. Pak-li byste svditi tehdy bych to musil žalovati pede pány na zisk i na ztrátu, dali, žeby mi se krátko stalo."
m
;
(Tahnb. 4.
není.
-^
'""
—
Arch. IV. 537.)
Žádný poruník
(Nálezové,
poruníka dlati, neb jeho pe Lukavcc pohání Yiktorina a Boka.)
nemž jiného
(V bílých i)óhonných
:
Jan
z
O por unicích.)
Žádný poruníkem pe jsa, jiného poruníka též pe pomní(To najdeš v Bílých pokeni uiniti ncmóž neb jeho pe ncnie. honných, kdež Jan z Lukavce jiobání Yiktorina a Boka.) ;
(Vkhrd n.
19.)
pornník poruníka udlá, a sám k sudu nestane, bude-li pak-li od pood póvoda poruníkem, ztratí póvodu svému púlion hnaného, ztratí pohnanému pi. (To v týchž knihách a v témž náPak-li
;
lezu najdeš.) (Véelvrd
11
19.)
Niger citationum.
—
erné
póhouué.
1407—1415. M^^r «'•"•
Jitka dc Meziriecic conqueritur super Ilynkoncm ctc. (Exemplum processus judiciarii pro cmnes gradus ad fincm 1
.
perducti. In nigre citationum.) (Arch.
II.
50-53.)
20. Sententiae a jndicio
terraeBoemiae
latae.
II.
39.5
—
D. baWenceslaus rex Boeraiae citát Putám cle Breznice. Ex quo oitatus, habens quatuor septimanas antc suam citationem et termiuum compai-endi, si habuit in
2.
oneB
inveneniiit pro jurc
chvíli
se
:
securitateni aliquam,
infra illas
septimanas
debuit obeslati bcne-
Pragenscs, ut sibi proviilerent dc socuritatc, ct si nou providisscnt sibi, tímc ipse per suam non comparitioncm niliil pcvdised ex (|uo id non fecit et neobeslal v té chvíli, et Wendisset ficiarios
;
ceslaus rex propria in persona fuit in testationc cifationis sicut
volens jurc uti a právem živ býti,
raunis terrigcna,
com-
ipso citato non
dederuut sibi domino Regi pro jurc obtcnto juxta comparcntc querelam suam ct suas tabulas (=: 1410, 16. Maji). :
—
(Tahnb.
Arch. IV. 538.)
Kdož by jsa pohnán, bál se nebezpeenství na cest a stáného práva: poslati pro úedníky Pražské. (V erných pohonných, kde/ král Váoslav pohání Puotu z Breznice 1. 1410 v letniných suchých dnech.)
má
O
(Nálezové,
žalobách.)
Než co se krále morníkem pohání jako
kdyby koho
clitcl pohnati, též ko(To psáno v erných knihách pohonných, kdež král Vácslav slavné a svaté pamti komorníkem jest pohonil Poty z Breznice, z ddictvic, a sám jeet JMst na svdení pohonu osobn jako jiný obecný zem obyvatel stál, a právo na
nm
dotyce, jiní
vsickni.
ustál.)
(Všehrd III.
11.)
—
3. Katharina de Tasova citát Wenceslaum ibidcm do Tasova. Quod ex quo actrix jest byla vdána D. barones invencrunt pro jure za svých bratí, a zai)sala se v mstském práv na rathúzc, že jich nemá svých bratí uponn'nati, ani budúcícb, a že ten kdož :
—
—
je
ddiny
kanpil ty
na nich od
ní
(Tahnb.
vný
—
Tasov,
v
i
jiní,
kdož po tom dále právo
mají,
pokoj mieti (mají).
Arch. IV. 53S.)
Viridis 6itatiouum
—
Zelené púlionnó.
1412—1420.
—
1. Albcrtus de KonopisC citát domiunm Witkonem de crrtic. Barones invencrunt pro jure: Sicut Albcrtus citát d. Witkonem, ct ipse Witko habct ct tcnet hcrcditatcs libcrus, ct portavit liberas, diceus (|uod Albcrtus actor es( in excommunicationo, et cx eo ei responderc iMin dehet dcbot d. Witko respon-rc qucrelis Alberti, a páni ])ro-5Í krále, a úedníci mají s JAIstí nduviti, aby každý kucz, ktož má svobodné ddiny, odpovídal pede pány a ped úedníky
—
Viii«im
Sententiae a judicio terrae Boemiae latae. U.
'20-
396
Pražskými, kterýž pohnán jest; pakliby kdo kdy byl pohnán, a kletcího dobyl proti puohonu, aby byl staven, a právo aby
(Talm.
-
ped
listu
se šlo.
Arch. IV. 539.)
Že každá osoba duchovnieho rádu za právo králem JMstí a ped saudem zemským a jestliby svdila klatba, a on by se listem žeby sob list zjednal, a v zastieral tím, že ho súditi nemají, i list jemu nemá nic pláten býti, než má odpoviedati, což by se svtských vcí dotýkalo. (O tom rozsudek v Zelených puohonných léta 1412.) Nalezli vuobec
má
:
ped
odpoviedati
;
nm
(ZZriad.
106.)
2. Petrusde Drahobuze citát Bcnešium etBohunkonem dc Pieiny. Qnod ex quo heres hercditatum in D. barones invenerunt pro jure :
Piein
vendidit
ipsas hereditates,
ct actor,
filius
vendentis,
instat
pro dote uxoris sua3 ipsa vivente, quod ipse Petrus actor. filius heredis, non dcbet sahati super hereditates praedictas virtute dotalitii uxore sua vivente, nisi uxore decedente si aliquod jus sibi corapetere príetendit in dictis hereditatibus, hoc jure quaeratur; et si ipsa ma;
suum
ritum
respiciat
pra?vixerit,
suos
tunc debet suam dotem
disbrigatores.
ibi invenire,
Et super hoc dederunt
et citatus
ipso Benešio
pro jure. (Talmh.
—
Arch. IV. 539.)
Ktož na kterém ddictví vne okáže manželce své, a potom to ddictvie prodá nebo zastaví jinému i postúpí ta závada vnu penež unic-li muž, žena vno obdrží dešlému nic nepekáží, ani trh a vnem svým z drženie každého vyvede; a ten tak vyvedený hoj se na zpravciech. (O tom nález v zelených puohonných, kdež Petr z Drahobuze pohání Beneše a Bohunka z Piny.) :
;
(Všehrd V. 33)
Zdi
pro damnis V mar3. Paulus de Žitavia citát Bencium de carum. D. barones invenerunt, že si vult actor ducere jus suum, debet cautionare fidejussorc habentc hereditates liberas, ex quo solus non habet hereditates liberas, et citát pro majoi, aby stál k svéma dá-li jemu citatus z eho vinu, aby jeho také odbýval. I»rávu
—
;
(Talmb. 4.
citationc
—
Arch. IV. 540.)
Rubin de Krina citát "Wichnam de Knžic prima Wichna citata locuta est diccns, quia ibi ipsa
a jest zavadila jiným hereditates, ct
alii
habcnt
in
citatione. In nihil
tabulis.
habet,
Kt ipse
fuit paratus cum pecunia dare eis, et ostcndit oas bcncticiariis deponcrc volnit, et causám pctivit na zavitmu; sed bcneíiciarii non fuerunt ausi dare sine mandato d. baronm. (1413.)
Rubin ct
(Talmb.
—
Arch. IV. 540.)
20. Sententiae a judicio terrae
5.
Petrus de Týnce
citát
visa per citátm,
397
latae. II.
Kokonera de Moravan pro D
Citatus ad querelas non astitit
1415
Boemiae
—
actori dedcruut pro jure.
;
quia actor non est jus prosequutus,
marcis. (A. D. et anni
lapsi juri.)
—
{Talmb.
Arch. IV. 510.)
Zdeslaus de Sternberg citát Erliardum Citatus ad querelas non pro hereditate. stantes noluerunt se píti, nec respondere, 6.
gleit,
jakožto
jiní,
(Talmb.
—
et noluit
staré
et
Georgium de Bechyn
adstitit,
ex
quo
et
commissarii
citatus habuit
ad terminm.
Arch. IV. 540.)
Liber oítatiouum.
Herbordus de Roczow
Margaretám de Smilovic. Citata At statim actor de Praga ponit). dixit coram beneficiariis, quod citata est in civitate Pragensi et est sána, et petivit a beneficiariis camerarium ad conspiciendum eam. 1
secundo
Et
infirma
citát
(Joannes Sitka
destinaverunt beneficiarium subcamerarii ad scrutanad videndum eam. Qui invenit citatam in monasterio in Minori civitate Pragensi ambulantem sanam, sed cum Pro eo beneficiarii dederunt actori pro jure obtento (1418).
beneficiarii
dum de ea S. Thomae bacnlo.
—
et
—
(Talmb.
Arch. IV. 541.)
—
Benešius Albertus de Bieliny citát Benešium de Pabnic. citatus defendit se in testatione citationis, dicens quod non est debile citatus, quia eum citavit camerarius districtus Guriraensis, et ipse residet in districtu aslaviensi. Et beneficiarii audita eins defensione et actoris replicatione mandavemnt eum de novo citara 2.
duobus camerariis Pragensibus.
—
(Talmb.
•
Arch. IV. 541.)
Ridkerius stáns citatus in capella coram cruce jurare noluit. Item anno dopro jure obtento. Ddit memoriales. mini 141'J Ridkerius citatus praedictus suscepit Alberto actori pro inducticne in hereditatibus suis in Wršovicích mnnitione, curia aracuriis rusticalibus cum turae, censu et ceteris hereditatibus ad ea pertinentibus in tri bus niillibus marcarum argenti obtentis pleno jure, tamquam cum beneficiario Pragensi et caraerario ipsam intro3.
Actori
datum
ductioncm
faceret.
(Talmb.
—
(Relatio
omnium
beneficiariorum.)
Arch. IV. 541.)
Domini barones mandaverunt beneficiariis, ut nullam ohligationem seu etiam intabulationem faciant seu admittant tabnlis ex parte civium ad aliquam personam quamcunque super hereditatibus eorura liberis, usque adventm domini regis. (In raeraoriis, in Albo citationum z= 1419, 17. Nov. (Bajhr.
—
Tíeb.
—
Arch. III. 309.)
i^iber
398
21-
Juria terrae Moraviac reliquiae.,
21.
Juris terrae Moraviae reliquiae. CaroJi regis de tahuUs terrae Moraviae ordinatio. 1359. In nomine sanctae et individuae Trinitatis feliciter
Carolus
quartus
nitor semper Augustus et
in
Amen.
Romanorura Iinpelioemiae Rex, ad perpetuam rei memoriam.
diviua
favente
clementia
Regiae Majestatis gloriosa sublimitas, cuius gloria permaxime subditorum concordia ct quiete ac aeqnitatis consistit cnstodia,
semper
gerit in
votis
et
res sinceras
pro^idis
meditatur, quemadmodum noxias, a subjectis avertere, et snspecta in
assidue
corruptelas et scandala valeat
commatare
soUecitudine custodire. Hinc
est,
commutata quoquc jugi quod cum ab antiquis temporibus remediis,
qnaedam consuetudo, imoverius corruptela
in
marcbionatn Moraviac
cbservata fuisset et adbuc nostris temporibus,
quibUxS videlicet raar-
cbio Moraviae eramus, communiter servaretur, quod videlicet castro-
rum, munitionum, praediorum, bonorum, rerum, possessionura, villanim et loconim per Moraviam veuditiones, permutationes, donationes, obligationes, cessiones, colligatioues et resignationes, insuper divisiones seu congressiones et uniones talium inter fratres, consanguineos, agnatos sivé aflincs aut alios quoscunque, corajii camerario dicti marcbionatus Moraviae agebantur, cumque super talibus vel ex his emergentibus lites inter quoscunque contigebat oriri et ad examen cognitioiiis seu discussionis adduci, is, qui testiraonium camerarii pro se
babebat, ea de quibus quaestio vertebatur,
camerarii
evicit,
et
dictum ipsius
quandam sententiam importabat, quidquid vero
ipse negabat,
caraerarius
contra illud probationis copia non dabatur, imo ipsius
excludcns instantiam, illud de quo fuit altercati(\ asu in sóla sua negativa vel aftirmativa quarumlibet causarum exitus dependebat, plerumque non sine magna Dei oflFenso, neglectu justitiae, lioniinumque illius patriae praejudicio et negativa
actoris
decidebat ct omni
Jiiris terrae
21.
jactura
his vero
;
libus et tantis
huc
mnltis vicibus ad
incommcdis,
sicut pracmittitur,
remediis,
viare
Moraviae
et
reliqiiiac.
399
nostram perductis notitiam,
ta-
scandalis atque periculis, in minori ad-
desiderantes
constituti,
officio
modm
tradere
congruis
ob-
in talibus, aequitati et justitiae
consonantem animo deliberato, sanoque et maturo baronm et nobilium regni Boemiae et marcbionatus Moraviae accedente consilio et expresso consensu, imo ad supplicera eonim instantiam, ex erta nostra scientia ordinandum duximus *) et etiam statuto perpetuo decernendum statuimus quoque et decernimus :
:
ad
instar notarii terrae Boemiae etiam in Moravia haberetur et tabulae ipsius terrae Moraviae tunc statim fierent, quae certo loco sub omni custodia et módo, quibus tabulae terrae Boemiae hactenus custodiri šunt solitae, attentissime servarentur
ut
(I.)
terrae notarius
;
ac eligerentur de marcbionatu Moraviae erti, bonae opi-
(II.)
quibus ccrta ccrtorum officiorum nomina impo-
nionis viri ot recti,
Boemiae šunt
nerentur, ad instar eorum, qui circa tabulas constituti
in officiis
;
qnorum
(III,)
servantur,
quilibet ad scrinium,
unam clavom
haberet,
quo huiusmodi
clavibus ipsis
tabulae re-
inter se taliter vari-
ut sera scrinii ipsius non posset per
earum aliquos vel aliquem non liabita reserari, et quíclibet ab alia earum quacunque quodque quolibet anno bina vice, videlicet die sabbati post differret, festm epiphaniío Domini proxima semel, et die sabbati proxima post diem beati Johannis Baptista) secundo ipsae tabulse juxta morem Boemia> aperiri et inspici, seu earum apertioni et inspectioni solemniter et publice bii, qui ad notarium et cetera officia tabularum ipsarum atis,
una
sóla
deputati forent, prsesidere debcrent.
Et contractus
(rV.)
inter
quoslibet
homines
de
marcbionatu
Moravia^, quocunque donationis, obligationis, venditionis, permutationis, resignationis,
cessionis,
alienationis,
onis seu unionis titulo rite factos, illic
signata
extraiiere,
dum quod aliis
permitterent
sivé
traditionis,
congrossi-
tabulis ipsis iniponere
et negotia
divisionis,
pro contrabentium
inde probationes negotiorum
cuiiibet
opportunum,
existeret
circa hoec dcpendentibus
necessitate
suorum sicut
in
et
utilitate
recipere, secunLis
omnibus
conncxis in Boemio) tabulis
et
fieri
est
omnibus pro necessitate liominum fideliter sabbatorum ipsorura
ta-
et
consuetura. (V.) His
cum
vero
diligentia consumraatis, post quodlibet
LLLj
*^
Vide hujua tomi
p.
13
:
Tabulae teiTae Moraviae.
et
prsDfatff clavibus antedictis
bul» tias
Juris terrae Moraviae
21.
^QQ
ad locum
diligenter munitie reponerentur atten-
snae custodise deputatum.
Eo pro commuDi
(VI.)
reliquiae.
necessitate
utilitate ac
extra
interjecto, quod quotiescumque quibuscunque bomiuibus occurreret contractus aliter
bominum
pra^dicta
suos et
speci-
duo sabbata agenda tabulis
extrabeudi seu inserendi necessitas, aut iude forsan talium aliquid donatiomcoutractibus, buiusmodi extunc probationis fidem habcndi, coUigationibus seu aliis bus, venditionibus, promissis, obUgatiunibus, quibuscuuque nominibus appellentur, coram principe, puta actibus,
marcbióne Moraviíc,
factis
solemniter
et
celebratis,
ipse
niarchio
unum nuntium ad tabularum ipsarum officium constitutum, kmethonem vulgari boemico nominatum, illius nobilitatis virm, cuius in terr» diriBoeraia ad hoc ofticium assumi šunt soliti, ad notarium quje sibi ea baberet, potestatem geret, qui tunc Icgatione recepta videlicet quod sabbati^, prídictis dc uno coutiugeret, intimari taliter extunc proxime sequeretur, dictis tabulis in apertione ipsarum, sicut praemittitur, insereudi
seu inseri facieudi.
(VIL) Decrevimus etiam tempore
príedictoe nostrae dispositionis.
ex erta nostra scientia, auctoritate uiarcbionali irritas, invalidas et quorumcunque castroruni, munitionum, inanes omneš et singulas praediorum, bonorum, villarum, locorum, possessionum et rerura quarumlibet donationes, permutationes, resignationes, cessiones, venditiones, obligationes, colligationes et alienationes, nec non fratrum, consangnineoruni, propinquorum vel extraneorum congressiones, divisiones et uniones in ipso marcbionatu Moraviaí per quoscunque vel quemcunque, quibuscumque vel cuicunque, sub quacunque etiam ver-
borum fom a aut
colore, extunc in antea faciendas seu quomodolibet
atteraptandas.
(Vin.) Quia igitur supradictam ordinationem, dispositionem, decretum sivé statutm pncteritis, ut praemittitur, temporibus per nos facta,
inste consiileramus
atque
iusta.
omnia
et singula,
aequitati
et
attente
consona
et
periJendimus
ratione
subnixa,
esse
rationabilia
ideoque
eadem
quie tunc, licet in rainori ofticio fcciuius, statuinius,
ordinavimus et decrevimus, ut pra-fcrtur, auctoritate regia Boemise nnnc etiam ex erta nostra scientia innovamus, approbamus, ratificamus, anctorizamus et tenore prtescntium conlirmamus. (IX.)
Eadem
auctoritate statuentes ac declarantes expresse, ut
nostrum buiusmodi a tempore quo censeantur et effectualitcr habuerint, ac exnunc perpctuo babeant oraniinodam tirmitatem sintqae irriia penitus atque cassa, qua?cunique contra prdicta hucusque faerunt et suQt attemptata per quemcunque quomodolibet sivé facta, sintqne ordinatio,
ipsa
statutm
edidimus,
et
decretum
habuissc
•21.
perpctus
Juris tovrao Moraviae rcliquiae.
deinceps invalida,
qua^
contra
401
imposterum
hoc
contigerit
atteraptari.
(Signum serenissimi principis
Romanorum
Testes huius rei šunt
banncs Luthomuschlensis
domini Caroli Quarti
et
domini
el
gloriosissimi Boemiíe Rcgis.)
Imperatoris invictissimi
vencrabiles
Olomucensis, JoPrccz-
Johamies
impcrialis aul» canccUarius,
sacríP
et Maurus Corobaviensis ecclosiarum cpiscopi, Wilhelmus raarchio Misnensis, Bolco Swidnicensis, Bolco Opuliensis, Conradus Olsnicensis, Bolco Falkcnbergensis et Przymyslaus Tessinensis duces, spcctabilis Burchardus burgravius Magdeburgensis magister curiac nostrae, ac nobiles Hasco de Zwicrzeticz magister camerae nostrae, Rudolfus de Wart, Sdenco dc Sternberg judex regalis curiae per Boemiam, et alii quam plurcs nostri prin-
laus Wratislavieusis et illustres
cipes,
nobiles et fideles,
praesentium
sub nostrae majestatis
sigillo
testimonio literarum.
Datum Wratislaviae anno domini millesimo treccutesimo quinquagesimo nono, indictione XII, IIIII. Idus Februarii, regnorum nostrorum anno terciodecimo, imperii vero quarto. Rm.
Per Dum. Imperatorem.
Miliczius
Cancellarius.
(Archetypum hujus diplomatis servattir in caes. r. tahulario Vindobonensi ; typis exscrixitum cst in VTOoemio K. J. Demuthii ad tabxilas marchionatus Moraviae: Die Landtafel den M. Miihren, separatim edito sub inscriptione Oeschichte der Landtafel im M. Máhren. Briinn 1857, p. 15.) :
1375. Najjasnjší
knieže pán Prokop
úedníky zemskými a pány níci
a odpovdníci
býti
pítomni
i
zemany
markrabic
moravský,
nalezli jsú:
s
jinými
Že všichni žalobsnem zane, mají
první den sobotní, když se a když páni na sud sed, ktožby koli po tikrát zavolán byl a neodpoviedal, ten právu svému pohorší. Také ustanoveno jest, aby prvé nežli se súd dokoná a dokudž by dsky zemské ;
zavíny nebyly, že žádný jeden druhého pohánti nemá.
{Tnk za marJcrahí Prokopa léta 1375 pány zízeno a ustanoveno jest hylo i vším rytierstvem svoleno, hteréš ustanoveni hrál Jií v registra za pana Frocha liomorníha vepsati Jcázati ráil. Kniha Tovaovská edit. Demuth p. 49, cdit. Brandl kap. 68.)
1380.
Anno Domini
MCCCLXXX
in
crastino S.
castro Spilberg, serenissimus princeps ct dominus,
Jacobi
majoris in
doininus Jodocus
dominus tcrrae Moraviae, nol)ilis dominus Benessius de ejusdem terrae Moraviae capitancus, itcm dominus Johannes dc Sternberg supremus canicrarius Brunensis, dominus Woko de Crawar supremus camcrarius Olomucensis, maguificus dominus Johannes comes de Hardek burgravius Magdeburgeiisis, dominus HenJ Ir »6 ok: Codex 11. 2. OQ
marchio
et
Wartmberg
-!•
402 ricus de
Lippa
etc.
terrac Moraviae reliquiae.
J"ris
etc,
omneš
terrae Moraviae
bouum
considerantes,
simul unanimiter una voce dictaverunt ct concorditer. non compulsi,
sed ex mcra bona et libera
Quod
intabulari:
nuUus
sententiaverunt voluntate,
consentientes
Moraviae residens,
cujuscumque
in
terra
ab alio in eadeni terra Moraviae residente, cujuscumque etiani emincntiae vel conditionis exstiterit, debet aliquem ivem, rusticum acccptarc, donec a domino suo literám domini sui sigillo sigillatam iidcm cives, rustici apportaverint,
cminentiae seu conditionis
fuerit,
cundem dominm ipsorum libcros dimissos ct solutos. horum civium, rusticorum ad aliquem in terra Moraviae residentem fugám dederit, idcm cum omnibus et singulis bonis, cum eos fóre per
Et
si
quis
quibus effectus
est
fugitivus,
ipsum aut
fugicrunt, restituere teneatur. (Šembera, Staré dsky,
Musea
M. Máhren.
I. n.
ipsos
ISáG, p. 70i.
ei,
—
a quo fugit vel
Die Landtafd den
766).
1375-1405.
My
Jošt z Boží milosti margrabie a pán moravský, a
my
Pro-
kop z téjž milosti také margrabie moravský, a my páni zemští téjž zemé moravské, vyznáváme, že jsme s rad a volí poctivýoli mužóv, purkmistra, rychtáe a písežných konšelv msta Brna a my prvéjmenovaní purkmistr a písežní konšelé msta Brna vyznáváme, že jsme pro obecné dobré etc. It. Kdežto róznice byla mezi ležáky a hospodái, tu jsme za právo nalezli: V každém mst a msteku aby, kterýžby lovk, pán nebo-li služebný, vlelil a ležení držel, tak poctiv zachoval se a ktož se a tiše, žehy žádného neurazil ani slovem ani skutkem tak poctiv a tak tiše má, toho také žádný nemá uraziti. It, Hospodá má každému pánu dva groše a pacholku jeden groš k každému stolovnicmu jídlu poítati a nic viece; a za pití celý den k obojiemu jiedlu na každého pána s jeho pacholkem tí gr. za stolem po stole. Ale hospodá má jim piva dosti dáti k stolu k obojiemu jiedlu, jehož by máz dva halée platilo, kterýchž étyrmezcítma za jeden groš platilo by, A má na každý kuoíi den a noc puol mice ovsa a sena za puol gi*oše dáti za jejich penieze, jakož v hospod obyej jest. A ležáci, kteí ležení držeti mají, každého tvrt léta s hospodáem pociesti se mají, a což by dložni byli, to mají ihnod zaplatiti hotovými peniczi. It, Kterýž by pán v lázni mýti se chtl, ten má na týden 1 gr, od hospodáe jmieti i s pacholkem svým a nic viece; to jest rozumcti na téch panóv služebníky, kteíž své na svém micst posielají, It. Ležáci mají obmysliti elad laskav a dobrotiv za jejich práci
—
;
i
a diolo, jcštojich vyhledají (ježto pH nich jmoli. joštojsú posluliovali), {K hhro dnmiui a Civilmrk, dieto Kniha Tovaorshú, cui Iioc fragmentnm in^ertuiu cst r lihris cifilalis Jintuae: Lc:eui pro dluhy, ohyej»é v r«»t» mornrski'. Ini-h viéxfski/ch v lirné ri/pmné foh5~5a. Edu. ::
Dtmuth
p.
!t9,
cdit.
Brnndl kap.
175.)
22.
Jus
ciiriao regiac.
403
22.
Jus curiae regiae. 293—295 libri nmnuscripti, qiii iu celcberrimo tabulario Tresub sig. B. H. asscrvatur, legitur index rerum causarumquc, quae ad judicium curiae regis Bocmiae pertinuorunt, ita ut ex lioc eximio literarum moiuunento, quae illius judirii potestas fuerit, quanta quamque multa negotia saeculo XIV. sub illius judicii pntestateni subjuncta luerint, luculenter cognoscerc possimus barones enini Jenec ct Theodoricus qui ct Špaek vocabatui', judices ciuiac regiae erant, altcr Jenec a Griinberg, a. 1337 Theodoricus Spaczek dictus a Kostomlat, a. 1351—1352. 1343, altc I.
In pag.
hoiicnsi
;
—
—
—
—
n. Constitutionibus regni Bocmiae anno lóOo editis (Znzenie zemské et judicium ciu-iae království eského) continetur notitia rerum ad jus regiae pertinentium. Articulo notitiae illius quarto commemoratur dominus Kaplé, quem a. 1382 vicojudiccm curiae regiae, aunis autem 1387 91 protonotarium terrae íuisse aliundc notum est; in tine autem mentio fit do domino Ilenzlone, i. e. domino Ilenzlone a Duba, qui fuit vicejudox curiae regiae a. 1399. Ex hisce indiciis judicamus, ilíam formulam vel notitiam qua do ratione juris dicendi apud curiam regiam obscrvari solita praedare edocemur, cxeuntc saeculo XlV-nio esse couscriptam. (I)r. llodericus de Monte Dubravio, qui Jiu-a et constitutiones terrae a. 1500 editas latine interpretatus est, hanc quoquc formulam in linguam latinám traustulit. Vid. Palackii Archi\ eský V. p. 162—170.)
—
Quo
planius quae curiae regiae origo et quae incrementa fuerint capita aliquot ad jus curiae ejusdem pertinentia protulimus, quae in Libro domini a Roscnberg et in Constitutionibus terrae a. 1500 leguntur.
ni.
perspiciatur,
IV. Addidimus „Literas quae dabantur purgi-avio Pragensi ex parte beneficiariorum tabularum curiae rogalis." Formalcs hae litcrae šunt exscriptae e libro manuscripto N. I. apud tabulas curiae regiae asservato, unde quoque depromptae šunt literae beneficiariorum tabularum terrae (vid.
num.
17).
Extremam adjunximus tabiilam provinciarum, depromptam de quaXV-to tabularum curiae regiae ab a. 1410. (Palacký, Dj. I. 2. p. 305.) V.
terno
Tabulao asservantur,
curiae regiae, quae incipiunt ab anno 1380.
plane
integrae
incolumesqne
Pragae
I.
Ab anno Domini tabulas curiae judicati
MCCCLX
suhscripti semper erant
:
26*
apud
Jus curiae legiae.
22.
404
Za asuov pánóv
Jence^a Jeticha
eeného Špaeh^ nkdij
sudiech dvora hráltva po Cechách, tito podepsaní jakožto ve dskách dvorských stojí znamenáno : Najprvé, všichni
1.
súzeni sú,
obecn služebníci královi
o všecky
kteréž-kolivk dvorským sudem škody i zmatky (dvorským sudím) súzeni sú; krom hlásných, povžných a vrátných hraduov králových, ti se o malé vci ped purkrabí toho hradu sú-
ddiny
dluhy,
diti
,
mají.
2. Rychtái ze vsi. Všichni rychtáové vsí králových, kteíž jako služebníci královi nazváni sú, sudem dvorským súzeni sú. 3.
o
Židé
4.
kesané
a
o dluhy
listy,
i
o
Obecní lidé
z
králova ukázánic.
kteréhož kolivk stavu, kteréž odkázal, ti sú byli súzeni. 5.
chovní
Mniši
lidé,
6.
Židé
i
duchovní ped mnichy sú
súdili
Manové vtší
Všichni také lidé,
zvláštn na sudieho dvorského
král
a jiní
ježto jim
dvorským sudím
i
listy etc. Všichni kesané sudem súzeni sú.
o sliby dvorským
lidé.
Všichni mniši
pravda
se
nemohla
i
jiní
státi,
dupied
se.
i
menší. Manové
všichni,
vtší
i
menší,
nápravníci, súzeni sú bývali sudím dvorským. 7.
ped
Násilníci
a
výboj ní ci.
dvorským sudím súzeni 8.
Nápadové
zeni b}ti mají 9.
ped
Naení
a
Všichni
násilníci
a výbojníci
sú bývali.
od úmrtí. Nápadové a
odúrartí všech,
sú-
sudím dvorským.
kterýmž kol
naeni, hterýmžkoli právem
které
i
právem. ddiny
Všichni
držie,
súzeni
ktož budu bývali
sú
dvorským sudem. n. sudí iná micti tjTmezcítma kop 1. Najprvé, Plzeském, podle obyeje starodávnieho.
platu
v
kraji
2. Ode všech vzvoduov a odhádání dd'n odúmrtných, právem svobodných, manskýdi, služebnýcli, nákrálovým obdržených, pravních, duchovních, mstských, nebo kterýchžkuli, právo sudieho jest od každého sta 10 hiven anebo desátý groš, podsudiemu jedna
bu
hivna, a písai pet
vrduk.
Pak-li jest
summa
na odhádání o šede-
kop a níže až do desieti koi>, v tom podsudí má deset gi-ošuov neb desátú kopu, a písa jako prvé pt vrduiik. A ktož jede na sát
22.
vzvod,
každém
v
niieti
niíl
Jus curiae regiae.
kraji
405
vrduk
ztravy 5 grošuov každý den, a pruovod sem
a ztravu i
A
tam.
anebo miesto jestliže bude
snrama o deset kop a níže, to sluší toliko na písae, kopa a pt vrduk iicž již písa béc podle milosti.
a toho jest
;
Vzvodové, ježto
3.
o škody, i
o dluhy,
na sudicho a na písae, jsú jakožto
slušejí
vnué neb
o zástavy
jiné
kterékoli,
též také
o základy. 4.
dieho
i
se tak,
výš
Vzvodové toliko o nczpravu, ti již jdú na sudieho, podsuna písae (a to tepruv za Kapléc poalo se neb prvé dalo jakož dsky svdily, že pro nczpravu vedeno b}lo tetinu ;
pcnz
v trhu položcnýcli; takéž v
práv
stáném.
A
tak
i)0
od-
aby komorník toho vzvodu neinil, ale podsudí sám s písaem spolu, a to proto, aby se mnili úadu skutkové, pro úklady zlých a odporných lidí).
hádání slušné
jest,
5. Ode všech trhuov ddinných právo sudicho jest od každé ale již jde po milosti ode sta hiven jedna hivna, kopy groš to jest od každých desieti kop 6 grošuov a písai toliko vrduk, kolik osob kupujících; a což jest od šedesáti kop a níže, to jde na ;
;
podsudieho. 6.
stvic
Od vna
též
právo jako od trhu
každý poruník
dáti
Od spolkuov
neb
7.
má sudiemu rozdicluov,
;
též také
i
od poruen-
a písai.
když jest
sumnia
nade sto
kop. od toho práva jde sudiemu tolik kop, kolik osob, a písai tolik
vrduk. H.
kop
Od
dáuic každá osoba,
a písai po 9.
jíž
se dávají
ddhiy, dá sudiemu po
vrduku.
Od smnnie ddin vrduku.
ob
stran mají
dáti
sudiemu po
kop
a písai po
10. Když kto stáným právem neb panským nálezem neb svdectvím nob ukázáním desk obdrží proti královu právu, toho jest právo sudiemu po gioši od kopy, a písai vrduk ale již jde po milosti: kolik osob obdrží, tolik pt vrduk dadí. V tom podsudl má tetí groš a písai pátý; a to slov památné. ;
11. Když kterýž man, maje k sob list od úadu aby pohnal druhého, a toho žehy neuinil, propadl jest deset hiven pakli po druhé neuiní, ))ropadne dvaceti hiven, a po tetic tidceti. A ta ;
pokuta jde na samého 12. Základ
sudiclio,
zaruený nebo
jde na samého sndicho.
le
chce jakú v tom milost uiniti.
puohonný,
bu
malý neb
veliký,
22.
406
Jus curiae regiae.
13. Ode všech stáných práv puohony dobytých, což jest pode kop až do desieti doluov, to jde na podsudicho, a což níže dePak-li jest právo stáné s úniluvú, od toho bude sieti, na písae. sto
písai
vrduk.
14. Když podsudí s písaem inie odhádánic, na podsudieho a písai vrduk, a má každý deset grošuov podsudicmu na dva kon, a písai jeden kuo, od toho ktož vede. tina
toho jde teden dáno býti pt grošuov na z
15. Od zápisu níže sta kop každá osoba, jiež se zapisuje, Pak-li zápis bude nade sto kop (s povodá písai po 4 grošiech. lením krále), právo 50 grosóv od každ('!ho sta; a to na podsudieho s písaem na rovný podicl od každé osoby. 16. Ubrmanstvic, každá strana
má
dáti
17.
Od
vložcnie úmluvy po nezpravu
18.
Od
vložcnie útoku
dva
gi'OŠe,
písai po vrduíiku.
ve dsky 4 gi-oše písai.
jeden
druhý
podsudicmu,
písai. vloženie ve dsky puohonu jeden groš, a od puohondva groše, a od vysvdenic jeden groš, a od odporu pi puohonu od každé osoby 4 groše, od poruenstvie 1 groš, od opravovánie 1 groš, od propuštnie odporu 4 groše, od vloženie vizy pi puohonu 2 groše; to vše písaovo právo. 19.
ného
Od
listu
20.
mátného. 21.
nezpravu,
Od
vložcnie práva stáného
V tom má
pi puohonu pt vrduiik
Když písa jede na úmluvu po
má
mieti
vrduk,
stanem
právu
neb
pro
a od vloženie té úmluvy 4 groše.
22. Když na vzvod vydán l)udc úedník ktož vzvedcn jest, dá podsudicmu kopu a písai vloženie toho vzvodu písai groše dva. 2;{.
pa-
podsudí tetí groš, a písa pátý.
Od každého panovánic vrduk tomu,
po
právu stáném, a od
pt vrduk, ktož pojede.
A
od
vložcnie každého panovánic písai po dvú grošiech.
24.
Když jede úedník na odhádánic ddin po právu
stáném,
toho jde puohon prošel, v ccniž odhádáno bude, na sudicho od kopy po jednom groši, podsudicmu liivna, a písai pt vrduk. Od vložcnie odhádánic ve dsky písai dva groše.
ježto jest truoj
25. Vina
mi
pi puohonu,
ktož
ji
dopustí,
jest
pt vrduk;
tu
(Ale staré právo jest, a písai 5 grošuov. puovod požene a vysvdí puohon, toliká/ vina jde na'
podsudí
že / cclio
/.
tetí groš,
Jus curiae regiae.
22.
úad. A nevysvdil-liby na puovoda.)
puovod
puohonu
407 požena,
ta vina obrátí
se
26.
Od opovdnélio
škod 4 groše písai,
ze
bu
škod mnoho
neb málo. 27.
Od propuštuie puohonu
vrduk,
5
vrduk
5
v
;
tom podsudí má
písai pátý.
28. Ktož požádá úedníka na ohledánie škod, dá vrduk a ztravu tomu, ktož pojede, anebo niiesto ztravy 5 grošuov na den i
s
konm. Od ohledánie desk puohonných, ježto úadu 5 vrduiík; tu podsudí má kopu
29.
jde k
právo dovedeno
jest,
a písa 15 grošuov.
30. Když man manu dluh dskami zapisuje pod pokutu bráti úedníkem na ddinách pro ncsplnnie penz na kterýžkoli rok z rokuov jmejiovaných, bu pak suinma veliká neb malá, komu zápis svdí, dá po 4 grošiech písai; a ktož se kvituje, má dáti po s
dvú grošiech písai od každé kvitancí. 31. Když se peniezc klad v úadu, a ktož je pijímati bude, dá písai 4 groše.
mají
býti
zapeetny,
32. Když král svuoj nápad odúmrtí komu dada, pošle pána kterého k úadu, od toho poselstvie právo pt vrduk každá osoba v tom jde podsudiemu tetí groš, a písai pátý. Pak-li král dá komu odúmrt listem svým, a ten, komuž dáno, bére list provolací, ;
má
dáti to jest od listu provolacieho 2 groše, 6 grošóv písai a od vepsánic listu králova 2 groše, a od vloženic odúmrtí ve dsky saudné 2 groše» ;
Od každého
provolacieho 2 groše písai, a když se jeden groš písai; též také od listu na únduvu 2 groše; též od listu posielacieho neb k napomenutí po dvú grošiech písai, i monitionis. 33.
list
vrátí,
34.
jenž
Od
slov
vloženie
listu
testatio,
odporu
pi
výsluhách
4
groše
od každó
osoby písai. 35. spolcicch,
Od pi
vloženie
odporu pi
rozdiclicch,
pi
trhu,
poruconství,
pi zápisu, pi vnu, pi pi (láni ddin neb sm-
nní, po 4 grošiech každá osoba dá písai. 3G.
Od poruenstvie pi odúmrti, od každé osoby po jednom
groši písai.
37.
Od opravovánic roku
odpierajicicmu
pi
odúmrti,
otl
kužd
22. Jus cm-iae regiae.
408 osoby jeden groš písai, po 4 grošiecb písai. 38.
Od
a
od vizy jeden groš,
odporu po vrácení
vloženic
od ohledánie nálezu
provolacieho
listu
(ježto
slov cum mcmoria) 4 groše; z toho písai 2 groše, a i>odsudiemu 2 groše. A cožkoli se zuamenává ve dskách cum memoria neb jinde, ode všeho jdú 4 groše spolu na oba. 39.
pi
40.
nní
Od propuštnic odporu
kdežkoli
výsluze, puohonu. vzvodu, trhu,
ctc.
41.
Od ohledánie odporu proti 4 groše písai. Od
ohledánie
neb pidáním vna. právo 5 vrduk; na písae.
desk
písai jdú 4 groše,
bu
vnu. trhu,
trhem,
vnu,
vnem,
spolku, dání,
spolkem,
sm-
pevedením
smnním z
toho
ddin, poruenstvím neb dáním, jest slušic kopa na podsudieho. a vrduhk
42.
Od
ohledánie desk zápisem 4 gi'OŠe písai.
43.
Od
ohledánie odporu proti zápisu 2 groše písai.
44. Od ohledánie desk vzvodových (ježto slovu rationis), kdež právo jest na vrch dovedené, od toho jest 5 vrduk v tom podsudí má kopu a písa vrduk. ;
Od vymazánie anebo od v}T)sánÍ6 neb propuštnie z desk. vnem, spolkem, rozdielem, dáním, a toho všeho což jest v trliových dskách, právo jest 5 vrduk; v tom podsudí má jednu kopu a písa vrduk. 45.
bu
trhem,
bu
46. Od doloženic jména v trhu neb v zápisu, ježto micsto pozuostaveno, od každého jména 4 groše písai od propuštnie zápisu 4 groše písai. ;
47.
vdomic
Když
král kteró
ddiny mansko,
ve dsky zemské za svobodné
ježto
omylem neb
z ue-
pánu pevésti do desk dvorských: jsú-li ty ddiny trhem, vnem, dáním neb smnu, od toho má dáno býti vedlo jsú
kladeny,
káže
i>o
znamenitém spolkem,
summy,
za
48.
ty
ddiny
stojie;
pak-li zápisem,
Od uYázáHJe iadníkem podle
též jakž
zápisu
právo
summa 5
jest.
vrduk
;
tom podsudí má tetí groš a písa pátý. A ktož jode na uvázánie 0(1 úadu, má mieti vrduk za svú práci, k tomu ztravu aneb miesto ztravy 5 grošóv s konm na každý den, a pruovod sem i tam. v
49.
Když jeden druhému
i)ijímá na spolek
pi
které odúmrti.
22.
právo jest od toho 5
409
Jus curiae regiae.
vrduk:
v tom podsudí
má
tetí groš, a
pí-
sai pátý. 50. Postúpenie
práva dá
bude postúpenie, každá groš, a písa pátý.
pi
králova
pt
vrduíik
;
odúmrtech, kolik v tom podsudí
osobám
má
tetí
51. Když list k obrano (jenž slovo tiiitionis) vyjde od úadu k purkrabí Pražslvému, od tuho právo 5 vrduiik; v tom podsudí má tetí groš, a písa pátý.
Od pcnešenic a vepsánic vypisuov desk zemských svodvorským dskám, bud k odporu, neb ku právu královu, k bodných jest písaovo právo po 4 grošiech. 52.
královu
Od vepsánic listuov k odporu provedených, neb ku právu pi výsluze, neb také pi puohonu. písai právo jest po vr-
duku;
ale již jde
53.
Od každého svdka,
54.
k emužkoli,
niech anebo
jest
vtší neb menší.
list
bu
jest právo
pi
výsluhách
písaovo po 2
neb pi puoho-grošiech.
sudí káže dáti komu výpis z desk dvorvnem, spolkem, poruenstvím, zápisem nebo kdež dovedené pi výsluze neb puohonu, v práv jest od
Když král nebo
55.
ských,
po milosti, jakž
bu
trhem,
právo
s kterýmžto vý5 vrduíik písai od každého výpisu pisem písa puojde, a peta kdež toho teba, ztrhati má; ale proto muož se milost státi, podle vuole jeho.
starodávna
;
56.
I
sudí všecky dsky
klady, a na každé suclic dni,
má
puosobiti na svých puožitkuov ná-
kdyžby páni
saudili,
má
jeden týden
podsudicmu s písaem plnu ztravu, a k tomu po 4 grošiech na každé roky raenšie, totiž na zajtic svatého INIartina a svatého Fabiána, v sobotu po Svátosti, na zajtic svaté Markéty. A písa také z svého puožitku má zjednati papier ke všem listm podacím, provolacím a puohonnýn), a k jiným listm, a k tomu ervený vosk. toliko dáti
{Toto všecJco hylo jest a šlo za mého liadu a za mé pamti, za xKina Viléma z TalberJca, za luma Biena i za pana a zprávu mých náIlenzle. A to sem sepsal pro buditel mstkuov, což jest za starších bylo a dalo se. Noví a potomní aby výše nepitahovali a lidi neobtžovali pes obyej a právo.)
pam
III.
Man zemským
v
echách sed,
i)rávcm.
(liožin.
•riíJb.)
též
právo jmá
s otpisicci,
jako zcmuín,
410
22,
Služebníka
králova
Jus curiae regiae.
právo
pohnati
ped
k dvoru listem sudieho, jenž mu rok dává i)ed což vadí; tchdá právo rok dáti
(Božmb.
a móž
dvorského
sob
sudieho ze všeho
státi,
stihnuti najbližší, za
dv
nedle.
43.)
Tento jest
ád
a spuosoh puohonuov
pi úadu
desk dvor-
ských, jakož dsky dvorské ukazují:
Každý puohon z ddictvie má býti truoj, a ze škod toliko jeden. Pnohon nemá delší býti šesti nedlí, a menší dvú nedlí. Puohon žádnému nemá vydán býti, ani útoTí, Tc^tu piroTurt sám osobné stane a toho žádati bude. (ZZVlad. 307)
Po právu stáném
vedenie práva nalézá se ve dskách dvor-
ských tento spiiosob: dána monitio nebo úmluva 14 dui a to listem od mana nkterého, a to se stalo 1. B. 1415, v pátek ped svatým Havlem (11. Oct..) Item, léta 1416, v úterý den svatého Jiljí (1. Sept.ý úedník desk dvorských vzvedl jest pnovoda na d-
Ze
úadu
jest
skrze
—
prav vede. A ten vzvod úedníkem desk dvorských na summu ústanú
diny pohnaných, a puovod jest uniil, že stal
se jest póvodovi
ze škod,
Lampertu
a
k úadu
tolikéž.
(18. Sept.) stalo se
—
Léta
téhož,
v
pátek
panovánie prvnie, uinil úedník relací
jest
po s
svatém
uruením
na týchž ddinách. A toho jest ke dskám dvorským, když se jest zase vrátil. Lcta 1417, v pátek ped svFilipem a Jakubem (80. Apr^ stalo se jest panovánie druhé s uruením a s zájmem puovodoví pro úrok svatojirský, a k úadu toliLéta téhož, v úterý ped sv. Martinem (9. Nov.), stalo se kéž. A každého panovánie uinil jest panovánie tetie, též s uruením. jest úedník relací ke dskám dvorským. Lcta 1418, v sobotu po
—
—
—
sv.
Tiburcí (l6.Ai)r.), stalo se jest
odhádánie úedníkem dvorským
na ddinách i)o]iiianých, a odhádal jest polovici dvoru pojjlužnielio služebného puovodovi, a k úadu tolikéž, a to u vinách a pokutách úedniíech. A tu i hned jmenovaný póvod s úedníkem uinil jest panovánie tvrté pes právo na týchž ddinách právem ustáných, vzvedcných, tikrát po sob panovaných a odhádaných jtlným právem. A toho jest uinil úedník relací ke dskám dvorským.
—
(ZZVlad. 307.) Nalézá se ve dskách dvorských pi puohoniech pro iiezi»ravu i ze škod, když sú roky puohoncm vystáli
ddictvie puovodové nianuov skrze jednoho mana, z
s pohnanými, že sú každá strana šest kterémužto list od úadu dán jest byl, obeslali, a ti se mli sjeti z práva k roku od úedníka jmenovanému, a ti sú inili nálezy mezi stranami (a to se nalézá ve dskách dvorských, v knihách puohuoných i
—
22.
kdež
za krále Vácslava, z
Kestan.)
—
(ZZ Vlád.
Jus curiae regiae.
Matéj
z
411
Kováova pohoní
Alžbtu vdovu
30S.)
IV.
Literae qtiae dantur purgravio ex parte henefíciariorum larum curiae regalis.
tahu-
—
1. Brzienko de Skály, judcx curife regalis per Boemiam(1400 1407) ceteriquc bcncficiarii czudíB cjusdcni, nobili ct cgrcgio viro, domino
Jolianni dieto Crussina dc Lichtcmburg,
premoque purgravio Pragensi (1403 vio
ejusdcm,
purgraviatus
magistro
— 1407),
prsesentibus
aut
scire
curiffi
ipsius
damus,
regalis
su-
viccpurgra-
quod
in
villa
cum curiis rusticalibus et omni per mortcm quondam Jaroslavae virginis
Rzierziliy quinquc sex. gr. census
libertate ad ca pcrtincnte Gratiosa siquidcm ex ad dominm rcgcm šunt Icgitime devolutíe. donationc regia Bcncssius ct Nicmczo, pra^dicti juris ordinc obscrvato, super dictas quinquc sex. gr. šunt iiulucti ct taxatíc šunt eis per bcneficiarios curiíe ad verum jus hercditarium pleno jurc, quemadmodum in tabulis curi» compcrimus contincri. Quarc Nob. Vestram aut vcstras vices gcrentem in auxilium juris postulamus, rogantes ex Bcnessium ct Nicmczoncm in praídicto afifectu, quatenus prffifatos censu sic per nos inductos tueamini a quolibct violcnto seu impoScriptum apud curi» tabulas etc. tente. 2.
Brzyenyek
úadu
edníci
z
po echách, i jiní úWykerzovi purkrabí vdti dávámy, že Jan z Na-
Skály, sudí dvoru králova
tcliož,
tob slovutnému
Prazkcmu (1404
— 1406)
hoetic ddiny
v
tímto listem
i)anoši
Radcchov
dvór poplužný, dva dvory kmetcie, s lukami, s lesy, se mlýny i s tú se vší voli což k tomu sluší, svdky spravedliv jest obdržal proti královu právu, jakž to plnji v dvorských dskách popsáno stojí. Protož by kto ty ddiny ktcrú mocí držal a královým právem pekážel, aby svrchu eeného Jana z svého úadu bránil, jakž z úadu a z popravy uiniti máš. Datum ctc. v
Vojnin
ves ccló,
s
scdním,
a
3.
Albcrtus dc Koldicz
ct
dc Blina, judcx (1407
ctc.)
ccte-
Bocmiam, vos nobiles dominos Johannem dc Rotstcin 140Í) purgraviumPragensem rcquirimus, quatenus Kunsoncm dc Páka in uiia curia rusticali in Lodyn i)cr mortom Sdochonis prcs])iteri ad dominm rcgcm juris ordinc dcvo-
rique beneficiarii tabularum
luta
tucri
curi.nc
ct
tabulas 4.
dcfensarc
curire
velitis
regalis
i)cr
a quolibct violento.
Scriptum
apud
etc.
Albertusdc Koldicz et Bieliua, judcx
curiae regalis i)cr
Bocmiam.
412
22.
Jus curiae regiae.
beneficiarii czndíe eiusdeni. Nobili viro domino Lackoni de Krava, suprcnio burgravio Pragcnsi aut suo eiusdcni pnrgraviatus subijtituto, barum i)cr tenorem soire damus, quod Jobannes de Rysemburk. pinoerna screnissimi principis, Romanorum ct Bocniia» regis,
ceterique
super curia aratura} in Bezdiekow post Bcnessium íilium Jankonis cum agris, pratis ex donatione regia gratiosa servato juris ordine curiíe ad omagium Wyssegradensc inductus est ad jus bcrcditítrium Quam ob rem oíTioium justitiaria) vestroe pnrgraviatus pleno jure. Pragensis in auxilinm juris rogamus et rcquirimus studiose, pnefatum
quatcnus Joannem in dictis boiiis et bereditatibus manu Scriptum apud curia? tabulas. et tueri.
tenore
ve-
litis
5.Albertus de Koldicz ctc. Nobili ctc. Scirc damus, quod per relictíe Marssonis de Praga in G. uno lán silv*. piscina et in H. tes sex. gr. census, in quibus quidem bereditatibus 60 sex. gi'. dotis siiro baberc dignosccbatur, id ex donatione regia in AIssoncm et Ilerssoncm de Kozojed curia^ juris ordine devolutum. Idcirio nobilitatcm vestram rogativc liortamur, quatenus pra^fatos ilerssoncm et Alssonem fratrcs in pra-dictis bereditatibus dotalibus manu tencr atquc gubernare vclitis, rebelles violentos pranlictum dotalitium occupantes arctius compescendo. Scriptum apud cui\ tab.
mortem Áimx
Albertus Koldicz dc Bielina, judex curi») regalis per Boemiam. Siguiticamus per praesentes, quod curia aratura? in Slavbosticz ex mortc Divissii dc ibidem cum agris, pratis, et omni libertate ad ea i)crtincntc, quam diviscrunt et te6.
Nobili viro domino Lackoni ctc.
ncnt duo laici, ad donnum rcgem est legitime devoluta, et demum dominus Wcnccshius Romanorum et Boemia? rcx, pradictas liereditates ddit et contulit Jakuljczoni Niemczoni pro .... suis gratiose, prout hoc vidimus in tabulis curia? iuris ordine observato plenius contineri. Quarc nobilitatcm vestram proesentibus rogantes requi-
rimus et liortamur, quatcnus pra^fatos J. ct N. in dictis bereditatibus Scripsic per nos inductos tueamini gratiose a quolibct violento.
tum apud 7.
curiae tab.
Albertus Koldicz
koni do
Krava
ctc.
Vobis nobili
su]»remo burgravio
et
cgregio viro domino Lac-
Pragcnsi,
vcstro
aut substituto,
barum per tenorem, quod nobilis Kuka relicta nollermanni dicti Cliustnik, dotcm suam in tabulis terrac compcrit,
n(»tum facinnis bilis
CCC sex gr. cum quinquaginta sex., quas sibi in bereditatibus omagialibus Cboticborcz civitate cum agris, pratis, silvis, nvis, piscinis, molondinis, ct omni libertate ad ea pertinente prtefatus dominus Ilcrmauus in dictis bonis et bereditatibus dotavit et nomine dotis assignavit ct ei de dieta bercditate in pr;edicta summa pccu-
vid.
niíp
ad vcram dotalcm obligatíoncm «ondesccndit. Sic tamcn. quod Kuka post mortem domini nobilis llermanni maiti sni
praHÍicta
22.
praenarrati in
praefatis
Ju3 curiac rcgiae.
hereditatibus
413
liabere
debet
triginta
quinque
census aniiui bene sessionati, prout hoc in tabulis curise de consensu ponitur et voluntate serenissimi principis et domini domini Wenceslai Roni. et Boemiíe rcgis plenius expressatur, ex relatu nobilis sex.
gr.
Bencssii dicti Chustnik, qui nuntius et relator super prnevia ad tabulas curia^ fuit speciali litera delegatus; ea propter praenarratam do-
minam Kunkam dotales
juris
obligatas
ordine servato in et super prsefatas
inducere
debeatis,
servato, domini regis et aliorum,
a quolibet violento. 8,
Scriptum
hereditates
tamen juribus,
ipsamque manu tenere
ordine
et tueri velitis
etc.
Albcrtus Koldicz de Bieliny
sentibus scire danms,
salvis
etc.
Nobili domino Lackoni
quod curia aratura?
in
Manic cum
praj-
agris, pra-
ex mote silvis et omni libertate ad dietám curiam pertinente Thomczonis de i1)idem ad dominm regem cst legitime dcvoluta et demum dominus rex Petro dieto Kindl pro omnibus aliis denuo dedisse profitetur, qui Petrus super príedicta bona et hereditates sertis,
vato
juris ordine per beneficiarium nostrse curise inductus est, prout
curiac comperimus contineri. Quare nobilitatem vestram, vestrum aut substitutm i)urgravium Pragcnsem pra?sentibus requirentes in auxilium juris postulamus, quatenus pra3dictum Petrm in dieta bona per beneíicium nostrum inductum manutenerc, defensarc atque tueri velitis a quolibet opponente seu violento. Scriptum etc.
in
tabulis
etc. Nobili domino Lackoni etc. ad qusevis beneplacita voluntatem. Quia curia ai"aturae in Bezno ex mote nobilis Hawlikonis de Zwerzieticz cum agris, censu, silvis, rubetis et omni libertate ad ea pertinente per sententiam et dominorum baronm regni Boemi» ad D. re-
9.
Albertus I^oldicz de Bielina
promptam
gem
legitime est devoluta, exclusis et salvis juribus Perclitffi
viduae
Markwardi diti Kus, qiiae in tabulis tcrrae continentur, tandem dominus rex omne jus suum bonorum hcreditatum ^jrcedictarum ddit et
et gratiose
contulit Joanni de
pro
Smrzow
secretario et purgravio suo in
suis legitimis possidendum, prout hoc in tabulis curiaj et literis regalibus claret. Eapropter Nob. V. in subsidium juris rogamus, requirimus et hortamur, praefatum quatenus Joanncm per bcncficium tabularum curiae in prícdicta bona pleno jurc inductum manu tenere et protegere in dictis here-
Biela et
liberis
ac
successoribus
ditatibus debeatis a quolibet violento, protervo et opponente, rebelles et impedientes quoscunque, auctoritatis vestra) justitiariíc potestate, ad vestram prout spectat officiura, compescentes. Scriptum etc.
Additamentum.
414
provinciarum.
Tabiila
Grecensis
I.
Mutam,
Grccz, in
Mutensis:
et in
Dantor
literac
proclamationum
in
Miestecz et in Bydzow (Jaromirz, Dwuor).
Pragmsis, Boleslaviensis, Nimhurgensis, Mlni cen sis : Pragam, Bielani, Kostclecz, Melnik, Nimburgam; itera
II.
Daiitur
in in
aliijuae
III.
Veronám
;
Wehvar, Zitauiam. Ilahonicensis et Veronensis: aliqaac in Mendicura.
Dantur
in
Rakonik
Dantur
in
Wozicz
Dantur
in
Sussicz
IV. Bechincnsis et CJihiovicnsis:
et
in
vel
in
BenessoAv.
Boznensis
V.
Milen
in
vicz,
VI.
VUamensis et Kainy censis: Dantur in Moutcm eliani aliquae in Wuticz.
Knin, Pulcrum VII.
stam
Brachinensis :
et
Miro-
,
et Miroticz.
Gilowj-,
Kamýk.
;
Blznensis: Dantur
Klatowiam, Plznam, Misam,
in
in
Tu-
aliquae in Tachow.
;
VIII. Piescensis et Ditdlerensis : Dantur in Rudweis, skam, Sussicz, Wodnian aliquae in Wcselé et in Loniuirz.
in
Pie-
;
IX. Csaslavicnsis
:
Dantur
Czaslawiam.
in
X. Zacensis, Litomerieensis, Bonfcnsis: Dantur Litomic/, Zacz, Pontem, in Usk super Albea; aliquae XI. XII.
Kurimensis
Dantur
:
Chrudimensis : Dantur Dantur
XIII. Slanensis:
dantar
in
in
Minorem
in
Kurim in
et in
in in
Lunani,
Kndan.
Coloniani.
Chrudim.
Slanam
et
in
Welwar,
et aliquae
civitatem Pragensem.
Additamentum. Snbficripta rcsrripta šunt et oopiata do quodam registro antiquo Scqui orat notariiis ct post vicejiulcx tabulannii curiao rogiao, quod regiBÍrnni iloniiiius Czonko purgravius portavcrat ad beneficium et viceversa recepit anno 1469. pag. 14.) (Tab. rmiae reg.
/omao,
—
XXX
mnoho dcdiu manských od koruny Cesl."^ dvorskými jeden druhému tch ddin prodada uppotvrzuje, jednu listy královými jeden druhému v/dává, a ti listové rozliným bhem ztraceni bývají, a tudy manské ddiny 1.
Tiemto
zemé odtrhá
se,
bliom
že
dskanii
Additamentum.
z
pamti
415
vycházejí a za svobodné je mezi sebú prodávají, když
ve dsky dvorské
jicli
králevú volí nekladu.
s
2. Také tndy mnoho ddin manských i služebnicích od koruny eské odlúceno b>Tá, že jeden druhému po kusiech tch ddin uprodává .
Také jeden
3.
žebníkóv
i
mnoho ddin pokúp u
služebník
a tudy
drží,
mnoho
jiných slu-
služby hradóm královým scházie.
mnozí mezi sebú o ddiny služebnic trhy inie 4. Služebníci bez králova vdomie, jedno jeden druhému ped súscdy vzdá, a tudy krúleva služba hj-ne.
Také nenie svdomo, co kto služebních neb manských ddin
5.
ddin
a ktei*ú službu každý z svých
drží,
králi initi
má,
otumrtné ddiny uvieží bez úednieho vzvodu a othádánie, a tudy král ncvie, za mnoho-li komu dal jest, a úad dvorský také proto chudne; neb tudy právo úedniie zahyne a na bezpravie mnozí kitie, kúc že se jim bez práva uvázáno.
Mnozí
6.
Mnozí jsú, jimžto král ddiny, pak vezmúc listy provolacie,
7.
dává, a lati,
se v
totiž
ti
sob
a druzí provolajíc neclitic jich
H. Komuž co král dá, aby se pede pány stával s pomocí úedníkv
nápady své otúmrtuie
tch ddiu
nedadie
i
provo-
dovésti.
sám
o to
na rociech
súdil a
dvorskýcli,
ne všeho na když cí pi sami ale
úedníky cpal; neb tudy na úedníky kik bývá, bez nho, jehožto vc jest, vedu. A také úedníci pamti té nemohu, cím kto má které ddiny nápadnic právem obdržeti, y.
lidem
Manové a
služebníci
sud
na
sedati
a
nechtie,
mieti
tudy se
dlí.
10.
jímati
Listv
nechtie,
úada mnozí
ot
a
poslušenstvie
vládyky, což
úad
manové a královu
služebníci pimocí pikazuje,
necinie.
11. Popravcie
vem uvedu, toho
komuž úad
píše,
aby násile bránil, kohož
Ddiny otumrtnie, kdež jich je málo, nechce, proto že je král k manství dává,
12. prositi
s
prá-
brániti netbají.
tch
ijeden u krále
13. Když který klášter aneb msto nebo který mštnín listem úednicím pohnán bude královu mocí, aby ukázal kterým právem královy ddiny služebnic, manské neb nápravnic držie tehdy v)'stúpic podkomorie nebo jiný králov posel, káže královým slovem, ^^'/'•jk^ úad lesúdil; a tak ncdojdúcc tolio, kterým právem klá:
i
ntVméštné ddiny držie, dadic jim pokojn mnoho králových ddin odcházie od koruny eské.
šterové
14.
i
držeti,
Mnozí nejsúc úadem na ddiny otumrtnie vzvedeui
a tudy
i
pro-
Addidamentuin.
il6 a tudy
ilávajíjc, |ich
úad
ki'ál
nezvie co je
neothaduje a u
poet
komu lu'áli"
dal a za mnoho-li
dal; nel>
nepijdu.
15. Služebníci korun eské ddinami pipsaní clitic to za právo micti, aby jicli ddiny nikdy na krále nespadly, dokudž kter}' píbuzný nalez(en) móz býti; a to nalezli za právo. (Ale ihned proti tomu nálezu Sazcma, písa dvorský, odvolal se jest na Královu Milost,
eského
krále,
a
tak
jich nález nejde,
až do králova roz-
kázanie.)
od povolenie když jeden druhému proneobyejné penieze beru.
16. Purkrabie královi
dává, od
ob
stranil
17. Paní králové ddiny nápadnic, služcbniie, panskú nenie v3dáno bez Milosti niie" podává, ale vzvodu na pikázánie.
:i
n
.•..^-»5^<«war>
iiaiua\
-
králova
*^^
9^
J
