1
CO ZNAMENÁ P IPOMÍNKA ODBOJE VE 2. SV TOVÉ VÁLCE ? ________________________________ Blíží se kv ten. Budeme si p ipomínat 66. výro í ukon ení 2. sv tové války, osvobození naší vlasti, ale i osvobození okresu, obce Cikháj. P i t chto vzpomínkách nem žeme zapomínat na zradu západních spojenc v Mnichov z roku 1938. Básník Petr K i ka vyjád il pocit národa v roce 1938 ve své básni „Po Mnichovu.“ Vybral jsem dv sloky: „My, v era spojenci a vzácných p átel stát, Dnes cizinci jsme nevítaní. P íteli do o í kdo pohlížel by rád, když zradil ho a na smrt raní. Je svého osudu však str jcem každý sám. Vy jásáte, my krvácíme. A zbytkem krve své se za svou lásku k vám a za vás hanbou, hanbou, rdíme“. Nesmíme zapomínat na následný 15. b ezen 1939. V tento den n mecká vojska okupovala naši zemi. Tento den byl za átkem fyzické likvidace eského národa, jazyka a kultury, tento den byl po átkem utvá ení forem odboje eského lidu proti n meckým uchvatitel m.
2
Ve 2. sv tové válce našlo smrt 60 milion obyvatel naší planety, 360 tisíc echoslovák , z nichž 200 tisíc zem elo v policejních v znicích a koncentra ních táborech. V nich strádalo a ekalo na popravu i 11 ob an malé horské vesni ky Cikháj. Z cel smrti pankrácké v znice je osvobodila v kv tnu 1945 Rudá armáda. Všechny padlé, popravené, umu ené, v zn né, jakož i ty, kte í se ú astnili odboje proti fašismu, si p ipomínejme s úctou. President, dr. E. Beneš, po návratu z exilu do naší osvobozené vlasti v roce 1945 mj. ekl : „…Na tuto válku se nesmí zapomenout a aby se nezapomn lo, je nutno ji sebev dom a d stojn , ve jménu práva a svobody, práva a pravdy, ve jménu lidskosti, živoucí, opravdové a správné lidskosti, stále a stále p ipomínat.“ as b ží. Léta ukrajují nemilosrdn každému z nás. S odcházející generací 2. sv tové války mizí z naší kolektivní pam ti její tragédie, stejn jako události spojené s partyzánskými památníky ve vesnicí Cikháj. Ta byla st ediskem odboje partyzánské brigády M. J. Hus a oddíl Zá e, Vp ed, Kirov. Je naší povinností, tento stav m nit a velkou a složitou práci našich obyvatel p ipomínat.
3
My, poslední pam tníci, nezapomínáme na ideu odboje. Partyzáni p i politických a bojových aktivitách pro naše osvobození slibovali, že „budou bojovat tak, jak bojovali praotcové husité, neznaje bázn , nereptaje ve svízelných situacích, že neustanou v boji a nesloží zbran dokud zem eská a moravská nebude vy išt na od hitlerovských band a jejich p isluhova “. My, poslední pam tníci, si p ipomínáme jejich p ání, žít v sociáln spravedlivé spole nosti bez hospodá ských a politických krizí, bez improvizování života, bez stálé úzkosti o zít ek, bez strachu z toho, co p ijde. P i výro í od ukon ení hr zné války si znovu p ipomínáme zásluhu na našem osvobození od východní ruské zem a jejích spojenc . Díky jí N mecká íše padla. Praha - hlavní m sto naší
4
vlasti –vítala 9. kv tna 1945 Rudou armádu kv tinami a zp vem, v Cikháji byl slavnostn uvítán první ruský voják 10. kv tna 1945. Americký generál D. Einsenhower v ervnu 1945 p ed kongresem USA prohlásil: „ Tažení Rudé armády sehrálo nejd ležit jší roli p i porážce N mecka. Schopnosti sov tského velení, state nost a houževnatost jejich bojovník – muž a žen – musí nadchnout každého, kdo se rád obdivuje bojovým kvalitám vojáka. Sov tský lid p inesl obrovské ob ti na své vlastní p d , zpustošené zv rstvy N mc . Jeho pevné rozhodnutí nep ipustit jiný výsledek války než vít zství, a to ve chvíli, kdy byl zatla en až ke Stalingradu se bude uctívat v d jinách navždy.“ Ob ané byli po válce š astní a vysoce si cenili boje Rudé armády. S hrdostí, spontánn , slavili sv j státní svátek v den kdy byla osvobozena Praha. Svá srdce, lásku, v li, v novali budování svobodné vlasti, volali po trvalém míru, po p átelství. Jaká je situace dnes? 66 let po válce neexistuje sv tový mír. Vál í se na mnoha frontách. Sv t je zahlcen vojenskými základnami a obloha zapln na špionážními družicemi.
5
V roce 1989 lid uv il tribun m z balkon , že pravda a láska zvít zí nad nenávistí. Nezvít zila. Naopak. R zné skupiny nahlodávají velikou zásluhu ruské zem na osvobození naší vlasti i šlechetné úsilí partyzánského odboje, zpochyb ují vysokou povále nou pracovní aktivitu lidu. N kte í dokonce tvrdí, že hr zy a utrpení ve 2. sv tové válce zp sobovali ob ané naší vlasti N mc m. Spole nost se d lí. V rozt íšt ní mrháme síly v p tkách proti sob a nep átelé v r zných podobách se sm jí a loví voln v kalných našich proudech. Kdy kone n poznáme, že svorností malé v ci rostou, nesvorností velké se rozpadají? Mnozí pisatelé se domnívají, že nemáme pam , že neznáme svoji historii a dlouhé zápasy našeho lidu o identitu, svéprávnost, svobodu, suverenitu! Z historie víme, že zájmy vyvolených odp rc naši vlasti byly vždy stejné. Likvidovat Slovany mezi n ž pat íme a zabrat eské území. Vzpome me na Bílou horu. V roce 1903 tehdejší stav v naší zemi komentoval ve Ž árském obzoru František Pátek. Psal: „Sláva Jana Žižky i následníka Prokopa Holého, též mu edníka kostnického vše v asu víru ech zvolna nep íznivém zašlo, zaniklo.
6
zdoláván byl stále a volný nebyl. V echii t žký padl sen, sen ochablosti, udolanosti, ba p ímo – smrti národní! Po vlastech eských zhoubná cizota pak rostla a vzmáhala se v úkor ech zesláblých. ech vyhnán z chrám , palác , statk svých, jež otcové mu dali hrdinní a stal se nevolníkem a cizák vládl jim i jeho jm ním. as krutý byl to pro náš národ eský“ Posu me každý sám, zda se neopakuje mnohé. Žijeme dnes v zemi , kde nám toho moc nepat í. Z n kterých statistik je známo, že 70 % eské ekonomiky je v rukou tém zahrani ního kapitálu, rozprodáváme majetky, Mnohé skandály zve ej ované p du. sd lovacími prost edky nás vedou k úvahám, že vychytralost má p ednost p ed poctivostí, p ed pracovitostí. eským p ekupnictví zvyklostem a eskému charakteru odlišná západní kultura se jeví jako cizí jev, stejn jako vnucování konzumního stylu života. Tém o každém kroku u nás se rozhoduje v Bruselu. Mnohým i dnes vadí touhy prostého lidu po sociálním pokroku. Rad ji mají Bílou horu, ten Mnichov 17. století, než dobu husitskou. Bou livý hlas husitské revoluce má pro n ješt dnes nelibý a nep íjemný zvuk. Období Bílé hory, rakouské monarchie, protektorátu a n mecké nadvlády, chválí jako úctyhodnou dobu po ádku.
7
Vzpomínat odkazu a vážit si partyzánského odboje vyžaduje, rozebírat ideje pro n ž šli partyzáni do zápas za naši svobodu, za lepší sv t, rozhodn vystupovat proti všem projev m, které narušují naši svrchovanost, samostatnost, naši eskou identitu, bránit naši svobodu vybojovanou našim lidem v íjnu 1918 a v kv tnu 1945, chránit, opatrovat kulturní, technické, spole enské bohatství naší vlasti, budované po staletí, rozkrývat a zastavit právní podvody a rozm l ování majetku naší republiky ve prosp ch dávných feudál , pohrobk nacist , kolaborant .
Památník za Cikhájem, který p ipomíná vít zný boj partyzán s n meckými vojsky dne 27. dubna 1945
P icházejme do míst kde se tvo ily základy eského odboje, k památník m v Cikháji, a nezapomínejme, že pro ideje svobody, suverenity, samostatnosti bojovali a umírali
8
naši a ruští partyzáni, ob ané Ž árska, eskomoravské vyso iny, vlastenci eského a slovenského národa. Rudolf Hegenbart
