Čí sl o
3 Ročník
2008
Co znamená IS? ERP
Příklad využití IS v personalistice
Podnikové informační systémy
Využití informačních systémů v knihovnictví Kontextový link server SFX
Téma: Informační systémy a aplikace
Obsah Editorial
1
Editorial
HLAVNÍ TÉMATA Pojem Informační systém
2
(Věra Bertha Večeřová)
Druhy Informačních systémů
4
(Petra Pešková)
Kontextový link server SFX
5
(Michal Kiesel)
IS v personalistice - PowerKey
7
(Šárka Urbanová)
ERP - Podnikové IS
10 (Jiří Zeman)
ZAJÍMAVOSTI Kam do knihovny...když prší?
6
M
ilí čtenáři,
(Michal Kiesel)
Óda na IS MUNI
8 (Věra Bertha Večeřová)
Ne tak docela povinné informace aneb zákon 106/1999 v praxi 9 (Michal Kiesel)
IS o uplatnění absolventů škol na trhu práce - ISA 11 (Šárka Urbanová)
První zkušenosti s IS MUNI
12
(Šárka Urbanová)
CRM...tisíciletá historie
13
(Věra Bertha Večeřová)
GDACS-nejen Disaster Monitoring 1 4 (Jiří Zeman)
Pešková Zeman REDAKTOR: Michal Kiesel REDAKTOR: Věra Bertha Večeřová REDAKTOR: Šárka Urbanová
jsou zde opět dlouhé zimní večery, kdy se vracíme po krásném létě ke svým sedačkám a křeslům a u šálku dobré kávy či čaje začíneme číst nejen své oblíbené knihy ale i časopisy a magazíny. Rozhodli jsme se pro Vás, naše čtenáře, připravit přílohu časopisu Inflow s tématem informačních systémů, jakožto jednoho z palčivých témat současné doby. V příspěvcích najdete jak články ryze odborné, tak něco pro méně náročné čtenáře.
ŠÉFREDAKTOR: Petra
REDAKTOR, GRAFIK: Jiří
Za celý tým redaktorů Vám pěkné zimní večery s naším časopisem přeje šéfredaktorka
P o j e m informační systém
„Nejobecnějším pojmem a východiskem pro pochopení sledovaných informačních jevů je pojem informačního systému. Informační systém je souhrn prvků, jejich vztahů a vlastností (obecně složek informačního systému), který jako celek slouží pro získávání, uchovávání a šíření informací.“ Informační systém (IS) – definice – obecný model – cíle – pr vky – funkce (SCHWARZ) Systém umožňující komunikaci a Tex t se zabý vá možným v ymezením pojmu „informační systém“ a souvitransformaci informací – časově, sejících pojmů. prostorově i co do formy tak, aby byly lépe využity než v původním stavu (systém, který přidává hodnotu k zpracovávaným či komunikovaným informacím). Speciální typ komunikačního média, jehož cílem je Definice? Vyberte si: odstranit bariéry v přístupu k informacím. Účelové uspořádání vztahů a informačních toků mezi informačními zdroji, lidmi a … an integrated set of components for collecting, storing, processing, technologickými prostředky spolu s procesy zpracování a komuand communicating information. Business firms, other organizations, nikace informací. Model reálného světa, jehož základními prvky and individuals in contemporary society rely on information systems to jsou informace. manage their operations, compete in the marketplace, supply services, (KUČEROVÁ) and augment personal lives. For instance, modern corporations rely on Komunikační systém umožňující komunikaci a zpracování incomputerized… formací. Normativní výklad ČSN Encyclopædia Britannica ISO 5127-2003 … an Information System (IS) is the system of persons, data records and activities that process the data and information in a given organiPřesná a jednoznačná definice zation, including manual processes or automated processes. Usually the pojmu informační systém, jak term is used erroneously as a synonym for computer-based information naznačují úvodní ukázky, neesystems, which is only the Information technologies component of an xistuje, neboť každý uživatel či Information System. The computer-based information systems are the tvůrce informačního systému field of study for Information technologies (IT); however these should používá různé terminologie a hardly be treated apart from the bigger Information System that they zdůrazňuje jiná hlediska. Lze are always involved in. snad říci, že informační systém Wikipedia, the free encyclopedia můžeme chápat jako systém V nejširším slova smyslu systém, jehož vazby se definují jako potencivzájemně propojených informací a ální informace (fyzikální, biologické, sociální) a prvky jako místa transprocesů, které s těmito informacemi pracují. Pod pojmem proformace těchto informací. Soubor těchto prvků spolu s jejich vlastcesy rozumíme funkce, které zpracovávají informace do systému nostmi tvoří celek, který plní informačně-komunikační úlohu. V užším vstupující a transformují je na informace ze systému vystupující. slova smyslu jde o systémy umožňující shromažďování, zpracování, a Informační procesy tedy probíhají v rámci informačního systému, transformaci informací a jejich zprostředkování uživateli nezávisle na případně v rámci interakce informačního systému s jeho okolím. jejich časovém a prostorovém rozptylu. Zjednodušeně řečeno jsou procesy funkce zabezpečující sběr, KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy přenos, uložení, zpracování a distribuci informací. Pod pojmem (TDKIV) informace pak rozumíme data, která slouží zejména pro rozhodoObecný model informačního systému vání a řízení v rozsáhlejším systému. Složky informačního systému pak tvoří: - prvky informačního systému a jejich vzájemné vztahy - principy, ze kterých je odvozena charakteristika a struktura prvků IS jako celku - procesy probíhající v rámci IS, případně v rámci interakce IS s jeho okolím Prostřednictvím jednotlivých komponent modelu lze realizovat základní cíle informačního systému: - získávání informací (receptor) - ukládání informací – jejich fixace v prostoru a čase (paměť) ● transformace/zpracování informací (procesor)
2
● přenos informací (efektor) Prvky informačního systému lze dále rozložit na subsystémy IS, které jsou jeho funkční součástí, a objekty IS, které jsou předmětem IS.
Prvky informačního systému ● subsystém 1 - lidé – tvůrci/autoři informací, uživatelé informací – klienti, zpracovatelé , správci, zprostředkovatelé informací ● subsystém 2 - informace - informace jako ekonomický zdroj – IS jako jeden z pomocných subsystémů organizace (instituce, firmy) k podpoře její činnosti; provozovatel – obchodní i neobchodní organizace - informace jako komodita (zboží) – iS jako „produkční“ systém organizace (instituce, firmy), kde základním produktem či službou jsou informace ● subsystém 3 – prostředky umožňující práci s informacemi (informační infrastruktura) – jazyky, informační a komunikační technologie (hardware – počítače a periferie, síťové prvky, software), pracovní postupy a metody, materiální zabezpečení (budovy…) ● vstupy (zdroje) – data, informace, požadavky, dotazy ● výstupy – informační služby (informace, odpovědi na dotazy), informační produkty Funkce informačního systému jsou konkrétní procesy podporující základní cíle IS. Procesy (činnosti, zpracování) – získávání informací, zpracování informací (evidence, organizace – pořádání, kategorizace, konverze – změna média, třídění, vyhledávání, agregace, odvozování nových informací), uložení informací (zaznamenávání, shromažďování na nosiči), přenos informací, zpřístupnění informací (tisk, zobrazení…). Do celkové funkce IS se také promítá nezanedbatelná položka okolí systému. Okolí IS tvoří veškeré objekty, které změnou svých vlastností ovlivňují samotný systém, a také objekty, které naopak mění své vlastnosti v závislosti na systému. Informační systémy mohou být přirozené nebo umělé. Přirozené IS nemají původ v lidské činnosti a lze je proto označit jako genetické, respektive stvořené informační systémy. Umělé IS jsou vytvářeny uvědomělou a cílenou lidskou činností. Základním účelem
informačních systémů je podpora sdílení informací v daném systému, účelem umělých IS je podpora komunikace informací ve společnosti. Automatizovaný informační systém je IS fungující s podporou informačních a komunikačních technologií, čímž mohou být procesy získávání, zpracování, ukládání a komunikace informací realizovány částečně nebo úplně bez přímé účasti člověka. Obvykle jsou doprovázeny i digitalizací datové základny. Vzhledem k rychlému pronikání informačních a komunikačních technologií do informační praxe klesá podíl „tradičních“, manuálních informačních systémů.
Proč znát něco z teorie IS? Studujeme-li obor informační studia a knihovnictví, ovládání základní terminologie je samozřejmostí a její neznalost se neomlouvá… ● V praxi potřeba znalostí týkajících se IS roste s významem informací a závislostí na kvalitních a včasných informacích vzhledem k narůstající informatizaci společnosti. Tento trend se týká jak firemní, tak neziskové sféry. Kvalitní IS je dnes podmínkou úspěšnosti institucí a firem, je jedním z faktorů efektivity a konkurenceschopnosti. (Věra Bertha Večeřová)
Zdroje: 1. ČSN ISO 5127 (01 0162) Informace a dokumentace - slovník. Praha: Český normalizační institut, 2003. 2. Informační systém. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna České republiky, 2003. Dostupné z:
. 3. Information system. In Encyclopædia Britannica [online]. Encyclopædia Britannica, Inc., c2007. [cit.2007-11-13]. Dostupné z: . 4. Information Systems. In Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. Last modification 11 November 2007 [cit. 2007-11-13]. Dostupné z: . 5. KUČEROVÁ, Helena. Zpracování informací a znalostí 2006/2007. 2.2 Informační systém. Praha: Vyšší odborná škola informačních služeb, 2007 [cit. 2007-11-15]. Dostupné z: 6. MALÝ, Jaroslav V. – VÍTEK, Miloš. Teorie systémů I. Vyd. 3. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. 66 s. ISBN 80-7041-821-4. 7. Pojem informačního systému. [cit. 2007-11-14]. [dokument ve formátu DOC] dostupný z: . 8. SCHWARZ, Josef. Nedokumentové informační prameny nebo informační objekty? Ikaros [online]. 1999, roč. 3, č. 9 [cit. 2007-11-13]. Dostupné z: . 9. VLASÁK, Rudolf – BULÍČKOVÁ, Soňa. Základy projektování informačních systémů. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003. 144 s. ISBN 80-246-0727-1.
3
Ně co málo z h is to r ie… . Informace, data, systémy, informační systémy……tyto výrazy patří mezi nejvíce skloňovaná slovní spojení současné doby. Tzv. systémový přístup, který přinesl pokrok v chápání podstaty systému, vznikl přetvořením mechanistického přístupu, jehož zakladatelem byl Isaac Newton. Ve 20. stol byl mechanistický přístup definitivně zaměněn za přístup systémový, jehož hlavním představitelem se stal Ludwig von Bartalanffy. Informační systémy jakožto systémy pro sběr, správu, třídění a zpětné vyhledávání můžeme třídit dle různých kritérii, kterých lze stanovit nepřeberné množství. Pro tento článek jsem vybrala dva způsoby dle kterých můžeme informační systémy třídit. A to z toho důvodu, že řešíme podstatu informačního systému z obecného pohledu a nikoliv jeho jednotlivé části, které lze dále dělit a rozlišovat.
prezentuje v přirozeném jazyce.
již utříděné soubory, které mají vyšší vypovídací hodnotu, ve formě tabulek, grafů, časových řad a dalšího. - expertní nebo také znalostní systémy jsou již systémy, které na základě přirozeného jazyka slučují znalosti o nejrůznějších entitách, událostech a procesech. Výstupem jsou logické odpovědi na dotazy uživatele, které
Systémy a převážně informační systémy hrají v našich životech velmi důležitou a podstatnou roli. Jsou všude kolem nás a provázejí nás každodenní činností, jak pracovní tak osobní. Problematika systému, systematičnosti, systémovosti prošla obrovským vývojem a lidé kladou stále větší a větší nároky na jejich funkci, výstupy a dostupnost i pro běžné uživatele. Internet umožňuje systémy nabídnou prostřednictvím sítě, tak že se stávají dostupné každému a každý je může využívat i s pohodlí svého domova.
Druhy informačních s y s t é m ů
Nejobecnějším kritériem, jak lze informační systémy dělit, je na tzv. systémy tvrdé a systémy měkké. - systémy tvrdé jsou většinou spojovány s jedním problémem, mají nízkou vazbu s okolím, většinou za tvrdé systémy považujeme systémy technické. - systémy měkké jsou spojovány s širší problematikou a mají vysokou vazbu na své okolí. V jejich náplni se promítá několik různých faktorů, které spolu vzájemně souvisejí a vytvářejí podstatu tzv. měkkých systémů.
Můžeme říct, že informační systémy se pomalu, ale jistě stávají nedílnou součástí našeho života a začínáme jich využívat ve všech oblastech našeho počínání. Ať už mluvíme o systémech usnadňujících nám práci jako systémy pro personalistiku, ekonomii či řízení anebo mluvíme o systémech, které nám usnadňují náš osobní život jako jsou katalogy knihoven, elektronické plánovače nebo třeba jen databáze filmů. (Petra Pešková)
Literatura: Druhé, asi nejznámější a CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do nejpoužívanější, třídění je dle povahy informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. vstupů a výstupů informačního systému. 233 s. - dokumentografický nebo také bibliografický systém, kde ISBN 80-2461037-X. jednotkou vstupu je bibliografický záznam zdroje. Může být doplněn obsahovou charakteristikou či extraktem z textu. Výstupem je inforWikipedie : Otevřená encyklopedie [online]. c2007 , mace o zdroji a jeho dostupnosti. 25.10.2007 [cit. 2007-11-02]. - textový systém ve kterém je jednotkou vstupu úplný text Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ dokumentu nebo elektronického zdroje. Za vstupní informaci Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m považujeme nejen textové soubory, ale i obrazové popřípadě zvukové. Výstupem je informace vyhledaná na základě předem nadefinovaných hesel (př. klíčové slovo). - faktografický systém jehož vstupem Systém, informační systém, systémovost, systémov ý přístup, druhy jsou záznamy skutečností, jevů a procesů. informačních systémů Jedná se již o náročnější strukturu. Vyžaduje větší definování jednotlivých parametrů a Článek se zabý vá problematikou informačních systémů a jejich ukazatelů, které budou pro systém použity druhů. Řeší otázku systémového přístupu, systémovosti a jednotjak v obsahové náplni, tak v samotném rámci, liv ých informačních systémů dle jejich v yužití. který systém vytváří. Výstupem jsou potom
4
KONTEXTOVÝ LINK SERVER S F X Nedávno jsem projížděl městečkem Malá Morávka, situovaným okolo hlavní silnice na trase Bruntál - Jeseník, a narazil na neopravenou vilku postavenou počátkem minulého století. To by samozřejmě nebylo nic zvláštního, pokud by v této budově nebyla kromě školky i zapadlá malá městská knihovna. Velmi jsem si přál se zde na chvíli zastavit a podívat se, jaké služby se zde zákazník dostane. Okolo městečka panenská příroda Jeseníků, několik stavení kolem cesty, převážně hotelového tipu, zapadlá samoobsluha a právě tato knihovna. Ten pohled ve mě zanechal jistou vzpomínku, která se mi vybavila poté, co jsem čistě náhodou narazil na možnosti link serveru SFX . Knihovny zde totiž mohou získat silnou zbraň, která překonává vzdálenostní bariéry a i z malé ztracené knihovny udělat konkurenční informační stanici. Základ kontextového link serveru je systém, kterým si můžete ověřit přístupnost požadovaných dokumentů a navíc ihned zobrazit plný text dokumentu, pokud je přístupný online. Pokud tomu tak není, je možné ihned dohledat jinou knihovnu, která dokument či přístup do báze dat vlastní nebo objednat výtisk dokumentu pomocí některé služby DDS (Document Delivery Services). Knihovny samozřejmě mohou do databáze přidávat vlastní informační zdroje dle libost, a tak můžeme u český poskytovatelů služby najít možnost vyhledávání v Národní knihovně, Moravské zemské knihovně, v souborném katalogu CASLIN, v krajských knihovnách,
Systém, informační systém, systémovost, systémov ý přístup, druhy informačních systémů Článek se zabý vá problematikou informačních systémů a jejich druhů. Řeší otázku systémového přístupu, systémovosti a jednotliv ých informačních systémů dle jejich v yužití. akademických knihovnách i v místních a speciálních knihovnách a to v každé zvlášť dle vlastního výběru.
firmy známého nakladatelství novin a časopisů Elsevier „Endeavor Information Systems“
Na závěr všech možností samozřejmě nesmí chybět vyhledávání na webu pomocí fulltextových vyhledavačů. Zařazeny jsou; Altavista, EuroSeek, Excite, Google, HotBot, Ixquick, MetaCrawler, SciSeek, Teoma a Yahoo!. Samostatnou položkou je vyhledávání v akademickém vyhledavači Google Scholar.
Zdroji této obsáhlé databáze jsou například: archivy e-tisků, organizace zprostředkující Document Delivery, archivy plných textů knih, knihovní katalogy, ale i prodejci tištěných publikací.
Autorem tohoto systému není nikdo jiný než známá světová jedničky na trhu s knihovním softwarem Ex Libris Group (podepsaná například za světoznámým knihovnickým systémem Aleph), přesněji subjekt vzniklý fúzí roku 2006 izraelské „Ex Libris“ a dceřiné
Z těch známějších můžeme jmenovat: Library of Congress Catalog, British Library Document Delivery, Amazon bookstore, ERIC Full Text, Oxford Scholarship Online, ProQuest Information and Learning, JSTOR, databáze Ex Libris, výše zmiňovaný Google Scholar a mnohé další. Celý seznam si můžete pohlédnout na internetových stránkách společnosti http://www.exlibrisgroup. com/sfx.htm. V současné době je tento systém v České republice přístupný v on-line katalozích třech průkopníků a zároveň významných knihovnických institucí. Jsou jimi Národní knihovna v Praze, Státní technická knihovna a Univerzita Karlova v Praze. Systém je tedy možno si vyzkoušet jako uživatel v katalogu Státní technické knihovny, v rámci Informačního systému Univerzity Karlovy,
5
v systému Jednotné informační brány, která je společným dílem Národní knihovny a Univerzity Karlovy a také ve všech katalozích Národní knihovny, jejichž seznam naleznete například zde http://sigma.nkp. cz/F/. Ze zahraničních uživatelů můžeme jmenovat například všechny finské univerzity, polytechnické školy a veřejné knihovny soustředěné v souborném katalogu spravovaným Národní a univerzitní knihovnu Finska jménem HELKA, německou knihovní síť v Berlíně a Braniborsku tzv. Kooperativer Bibliotheksverbund BerlinBrandenburg (KOBV), slučující katalogy Berlínské státní knihovny, přidružené knihoven a Zeitschriftendatenbank (ZDB) a samozřejmě mnohé další, kterých společnost Ex Libris Group v době vydání tohoto článku napočítala přes 1500. Vraťme se ale k oné malé venkovské knihovně. Z praxe vím, že obsah služeb, které mohou čtenáři v knihovnách získat přímo závisí na aktivitě a ochotě informačního pracovníka, a tedy prvním předpokladem úspěchu každé služby je povědomí o ní a její dokonalá znalost knihovníky a informačními pracovníky. Pokud jsou splněny tyto základní podmínky a pokud je pracovník v podobném prostředí, jako je jesenická knihovna, ochoten poskytnout svým zákazníkům a uživatelům komplexní služby, stává se informační systém SFX přijatelným pomocníkem. I v takto malé knihovně pomocí internetu a případně MVS nebo MMVS je schopen elegantně zajistit téměř jakýkoli dokument. (Michal Kiesel)
Kam do knihovny
...když prší? The European Library zprostředkovává centrální přístup ke sbírkám 47 národních převážně evropských knihoven ve 20 národních jazycích. Dokumenty přístupné naleznete v digitální podobě buď na stránkách Evropské knihovny nebo na vás odkaz přenese k dokumentům umístěným v databázích partnerů spolupracujících na projektu. Digitální knihovna je projekt financovaný ze zdrojů Evropské unie, konkrétně z programu eContentplus a je koordinována Národní knihovnou Německé spolkové re publiky. Program eContentplus pro roky 2005 - 2008 má za úkol zvýšit přístupnost a využitelnost digitálního obsahu širší veř ejnosti. V této knihovně naleznete on-line knihy, vzácné knihy, manuskripty, hudebniny, noty, ale i dětskou literaturu, atlasy a mapy. Naleznete ji pod URL: http://www.theeuropeanlibrary.org (Michal Kiesel)
Zdroje informací: 1. Internetová prezentace společnosti MULTIDATA Praha s.r.o. [online]. Praha : MULTIDATA Praha s.r.o., 2006-2007 [cit. 2007-11-03]. Dostupný z WWW: . 2. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR, ÚSTAV VÝPOČETNÍ TECHNIKY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE . Informační portál Jednotné informační brány [online]. 2001-2007 , Poslední změna: Úterý 04.09.2007 15:43 [cit. 2007-11-03]. Dostupný z WWW: . 3. THE EX LIBRIS™ GROUP . Internetová prezentace společnosti Ex Libris™ [online]. 2007 [cit. 2007-11-03]. Dostupný z WWW: . 4. Bulínová, Eva. Německé souborné katalogy. Ikaros [online]. 2004, roč. 8, č. 3 [cit. 2007-11-03]. Dostupný na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik1589. ISSN 1212-5075.
6
EUGUER ELIQUAT
zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/European_library http://www.edlproject.eu/ http://ec.europa.eu/information_society/acti vities/econtentplus/index_en.htm
IS v personalistice PowerKey Informační systémy (IS) jsou systémy pro sběr, udržování, zpracování a poskytování informací a dat. Mohou mít papírovou podobu nebo podobu automa tizovanou, kdy pracují pomocí výpočetní techniky. IS usnadňují a zrychlují práci v mnoha oblastech lidského poznání. Pomáhají například při plánování investic, ve dení a kontrole rozpočtu, ale také při běžné každodenní rutině. Pracuji na personálním oddělení zahraniční firmy, která má zhruba 550 zaměstnanců a s chvaluji jim každodenní doch ázku. Automatizovaný IS, který mi pomáhá v práci, je docházkový systém PowerKey. Programový systém PowerKey je určen pro řízení elek tronických přístupových a docházkových jednotek a pro vyhodnocení údajů z těchto jednotek získaných. Sy stém zahrnuje dva oddělené subsystémy – přístupový a docházkový a integruje je tak, aby byla maximálně usnadněna konfigurace a správa celého zaří zení.
Přístupová část je orientována na detailní zadání přístupových oprávnění, na zjišťování pohybu osob, vyhledávání osob, průběžnou kontrolu činnosti jednotek apod. Docházková část je vlastně již samotné správ né vyhodnocení zaznamenaných příchodů a odchodů pracovníků. Program PowerKey pracuje na principu klient-server. To
PowerKey informační systém docházkov ý systém personalistika Článek se snaží přiblížit funkce informačních systémů na přík ladu docházkového systému Po werKey, kter ý se v yužívá v personalistice. Úvo dem je stručně popsáno fungování programu PowerKey a jeho uživatelské prostředí. Tex t je dále rozdělen na popis vstupů, zpracování dat a v ýstupů z programu. Článek je doplněn obrázky programu.
znamená, že každá klientská stan ice je připojena přímo k databázovému serveru, kterému vysílá dotazy pro získání nebo změnu dat a zpětně přijímá požadované údaje nebo potvrzení o provedení změn. Program poskytuje rozsáhlé možnosti konfi gurace uživatelského prostředí a tak nezatěžuje uživatele nižší úrovně množstvím nevyužívaných prvků. Vstupy do systému Komunikaci s technickými prvky systému (docház kovými terminály, dveřními jednotkami apod.) zajišťuje centrální komunikační modul. Tento mo dul zajišťuje dávkové zpracování nasbíraných dat i dat vysílaných zpětně do jednotek. Zpracování dat v sytému Program PowerKey sám generuje dle příchodů a odchodů přítomnost na pracovišti, odpracované hodiny, noční hodiny, odečítá přestávku v prá ci, zobrazuje saldo. Generují se zde také konta dovolené, neplaceného volna, nemoci a dalších překážek v práci. Uživatel pracující se systémem schvaluje docházku každý den. Práci usnadňuje nabídka třídění dat dle kalendářního měsíce, rozdělení na hlavní pracovní poměry, práce na dohodu a brigády. Program hlídá počet odpraco vaných hodin dle nastavené směny nebo pracovní doby, kontroluje týdenní a měsíční fond odpraco vaných hodin. Uživatel může ze systému vyčíst, kdo je právě přítomen na pracovišti, kdy přesně přišel, do kterého střediska spadá. Automatické zpracování docházky nemůže být nikdy proces, který by se obešel zcela bez spolupráce uživatele. Důvodů bývá několik. Mezi nejčastější patří nezaznamenávání regis trací pracovníky (buď zapomenou nebo označí nespráv nou možnost), anebo výskyt událostí, které pracovníci na terminálech ani označit nemohou (nemoc, přechod ze služební cesty na dovolenou atd.). Tyto nestandard LOREM IPSUM
7
ní situace opravuje ručně uživatel, pokud má samozřejmě k tomuto kroku oprávnění. Výstupy ze systému Modul tiskové výstupy a exporty docházky slouží k exportu přehledů dat do tabulek aplikace MS Excel a ke generování docházkových listů jednotlivých zaměstnanců. V nástrojové liště se nachází vyh ledávácí pole. Vyhledávat lze dle jmen zaměstnanců nebo dle evidenčních čísel. Pro tisk docházkového listu lze vybrat jednoho zaměstnance, středisko nebo celou firmu. S docházkovými listy a přehledovými tabulkami pracují mzdové účetní, které na základě těchto pokladů počítají mzdy. Využívání systému PowerKey prakticky usnadňuje zpracování docházky a přípravu podkladů pro mzdy zaměstnanců. Díky množství funkcí a možnosti exportu dat do tabulek lze využívat údaje pro další reporty v oblasti personalistiky. (Šárka Urbanová)
Použitá literatura • PowerKey : programové vybavení pro elektronické docház kové a přístupové systémy. [Praha] : Advent, c1995-2004. • PowerKey 3.0 [online]. [Praha] : Advent, 2004 [cit. 12.11.2007]. Architektura. Dostupný z WWW: http://www.advent.cz/products/pwk3/pwk3-archi tektura.php. • Wikipedie : otevřená encyklopedie [online]. B.m., 2007 [cit. 12.11.2007]. Informační systém. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wi ki/ Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m.
8
Óda na IS M U N I Novopečeného studenta po pročtení veškerých nápověd pro začátečníka ocitnuvšího se v informačním systému může překvapit (labilního snad vyděsit, blazeovanému zadělat na problém) množství instrukcí, co počít, aby start studia vůbec proběhl. Z toho důvodu se mu dostane také rady, že jedním z řešení, jak vybruslit z potenciálního problému, je požádat některého staršího studenta o pomoc (jako kombinovaný student „v letech“ si pomyslíte, že nikdo tady není starší, jakkoli víte, že bylo myšleno „služebně“). Spolehnete se tedy na sebe sama. Pokud vydržíte a pročtete nápovědy, návody, pravidla, zásady, komentáře a doporučení, zvládnete to. Obrázkový návod k registraci předmětů už nemůže být názornější. Když navíc nemáte ohledně studia žádné speciální požadavky, jedinou frontu u studijního oddělení vystojíte na studijní průkaz. A v tom je kouzlo IS. Dojde vám, že v situaci, kdy spojnice vašeho bydliště, univerzity a pracoviště tvoří celkem slušný trojúhelník, tomuto systému bez nadsázky vděčíte za šanci studovat. Přidáte-li fakt, že místo shánění někdejších skript se ke studijním materiálům dostanete několikerým kliknutím, nebo že některé předměty lze vyřešit doma u počítače e-learningem, zbývá už „jen“ všechno nastudovat. Díky fungování IS MUNI má tu možnost stále víc studentů. (Věra Bertha Večeřová)
Ne tak docela povinné informace aneb zákon 106/1999 v praxi Zákon 106/1999 sb. o svobodném přístupu k informacím není jistě třeba žádnému informačnímu pra covníku dlouho připomínat. Jedná se o stanovení pravidel poskytování veřejných informací občanům a záj movým organizacím. Krátký text tohoto zákona uklá dá jasnou a srozumitelnou formou státním orgánům, orgánům územní samosprávy a subjektům, kterým zákon svěřil rozhodování o právech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, povinnost po skytnout na základě žádosti jakoukoliv informa ci, na kterou se nevztahuje omezení dostupnosti (např. ochrana osob ních údajů, soukromí, obchodního tajemství aj.).
vek korun.
nemělo být pochyb. Úhrada za vyhledávání informací je ovšem téměř v každém případě v řádech sto -
Úředníci státní správy i místní samosprávy nám jasně dávají najevo, že nepovažují poskytování informací za součást jejich pracovních povin ností. Jak jinak si můžeme vykládat fakt, že musíme za poskytnutí informace zaplatit celý pracovní výkon zaměstnance? Srovnal jsem situaci v 10 největších městech České republiky a nestačil se divit. Nejvyšší částka za službu je účtována ve Hlavním městě Praze, kde si úředníci ohodnotili svoji práci
a vyhledávání informací pomocí in ternetu na 50 haléřů (30 Kč/hod). Světlými výjimkami, potvrzující bohužel pravidlo, je magistrát olo moucký. Zde přicházejí platby až poté, co pracovník při vyhledávání informace překoná hranici jednoho dne a magistrát pardubický, který si za služby úhra du neúčtuje. Jen pro srovnání: Ministerstvo zdravotnictví ČR požaduje za vý kon zaměstnance 280 Kč za hodinu, Ministerstvo zemědělství ČR 165 Kč za hodinu, Ministerstvo průmyslu a obchodu tentokrát za „ukončenou“ hodinu práce 250 Kč a jediné Mi nisterstvo životního prostředí, jak samo píše na svých interneto vých stránkách, upustilo od úhrad nákladů spojených s vyhledáváním informací. Pro úplnost ještě informace z Českého Statistického úřadu o průměrné mzdě v České republice. V září 2007 činila průměrná hodino -
To je jistě dobrá zpráva pro všechny, kteří si chtějí posvítit na neprůhledné stěny úřednických kanceláří, ale i pro ty kteří tyto informace potřebují pro běžnou agendu spojenou s administrativní mi záležitostmi nebo výkon svého povolání. Bohužel nic není tak jednoduché jak se na první pohled zdá. Zákon doslova říká v § 17 odstavci: (1) Povinné subjekty jsou v souvislosti s poskytováním infor mací oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s vyhledáváním in formací, pořízením kopií, opatřením na rovných 200 Kč za hodinu. Vyšší technických nosičů dat a s odes částku zaplatíte v Brně a Ostravě láním informací žadateli. a okolo sta korun ve většině měst následujících. Tyto náklady by se daly jednoduše rozdělit na materiálové nákla dy, doručovací náklady a nákla dy na vyhledávání informace. O oprávněnosti prvních dvou by jistě
Odlišná situace je například na Ma gistrá tu statutárního města Hradce Králové, kde si práci v programu ASPI a běžnou práci s počítačem cení na 5 Kč za minutu (300 Kč/hod)
vá mzda 149,5 Kč. Řazeno dle výše nákladů.Ceníky platné ke dni 2007-11-13. (Michal Kiesel)
9
Co znamená tato zkratka a co se skrývá za anglickým významem Enterprise Resource Planning? Podle některých názorů ERP poněkud pokulhává za tím, co ve svém názvu slibuje. Na plánování se prý moc nehodí a co slovo zdroj? Může znamenat bůhvíco . Jedno je ovšem důležité, tento termín je stále častěji slyšet v podnikové praxi a stejně jako domácí uživatel vybírá operační systém pro svůj počítač, tak firmy hledají nejlepší řešení pro svůj informační systém. Je možné, že právě systém, který používá váš současný nebo budoucí zaměstnavatel, bude spadat právě do oblasti ERP.
Definice Definice tohoto pojmu nejsou jednotné. Na Wikipedii najdete – „ERP systémy integrují (nebo se pokouší integrovat) všechna data a procesy organizace do jednotného systému“. Dle mého názoru jsou právě data a spojení jednotlivých procesů v podniku těmi zdroji a prostředky k efektivnímu plánování z anglického významu ERP. Typicky se jedná o spojení výroby, logistiky, distribuce, prodeje, fakturace, lidských i materiálních zdrojů a dalších. Pro každou oblast je zde samostatný modul, který splňuje specifické požadavky patřičného oddělení.
Im plementace Jak již vyplývá z definice, není možné tyto systémy jen nainstalovat jako program a čekat, že budou správně plnit všechny funkce ERP. Každá společnost je jiná a má různé postupy a také potřeby. Proto nazýváme proces zavádění takovýchto systémů implementací. Implementace má za úkol popsat dosavadní procesy společnosti a tyto nadefinovat do ERP systému tak, aby provádění těchto procesů bylo efektivní, rychlé, jednoduché a provázané se všemi částmi systému.
10
Podnikov ý informační systém – ERP – definice – v ýhody – nev ýhody – dodavatelé Tex t se zabý vá možným v ymezením pojmu „informační systém“ a souvisejících pojmů.
V praxi to vypadá tak, že jsou nainstalovány tři téměř totožné systémy: vývojový, testovací a produkční a každá i budoucí změna systému prochází touto strukturou.
Vý hody
E R P P o d n i ko v é informační systémy
Výhody ERP plynou často právě z propojení jednotlivých oddělení a to v centralizaci dat pro jejich využití pro efektivní plánování, zrychlení jednotlivých procesů a v neposD efini c e E R P : lední řadě také zvýšení flexibility celkového systému. Ony • A m e t h o d f o r t h e e ff e ctive planning and control o f a l l r e s o u r c e s n e e d e d t o t a ke, make, ship and account zdroje jsou zde totiž využity f o r c u s t o m e r o r d e r s i n m a n u f acturing, distribution, or i jako jednotná databáze pro service company celou organizaci. Pro názorný ( A P I C S D i c t i o n a r y, 1 0 th e d i ti o n – w w w.a p i cs.o r g ) příklad si představme firmu, • E R P s y s t e m s a r e S W tools used to manage e n t e r p r i s e d a t a . E R P s y s t e m s help organizations deal která má jeden systém pro objew i t h t h e s u p p l y c h a i n , r e c e i v i ng, inventory management, dnávky a fakturaci a druhý, zcela c u s t o m e r o r d e r m a n a g e m e n t , p r o d u cti o n p l a n n i n g , sh i p odlišný systém, pro odesílání záp i n g , a c c o u n t i n g , h u m a n r e s o urces management, and silek, čili distribuci. Jaký problém o t h e r b u s i n e s s f u n c t i o n s (So m e r s a n d N e l so n , 2 0 0 3 ) nastane, pokud zákazník změní • E R P i s a p a c k a g e d b usiness software system adresu dodání pro své objednávt h a t a l l o w s a c o m p a n y t o „ a u t omate and integrate the ky? A co když takových změn je m a j o r i t y o f i t s b u s i n e s s p r o c e s se s; sh a r e co m m o n d a ta třeba sto denně? V ERP je zdroj a n d p r a c t i c e s a c r o s s t h e e n t e r p r i se ( D e l o i tte C o n su l ti n g ) dat pro základní informace jeden a pokud se data změní v jedné oblasti, jsou automaticky změněna i pro ostatní části celku. Pokud obchodní oddělení změní adresu zákazníka, zásilky Tyto centralizované systémy mají ovšem i i faktury začnou ihned odcházet na novou svoje nevýhody a tyto se dají rozdělit do správnou adresu a to bez složitých změn v několika oblastí: požadavky na školení a dalších systémech. trénink zaměstnanců, určitá omezení pro přizpůsobení systému, doba potřebná k implementaci a přechodu na ERP a v neposlední řadě také finanční náklady. Tyto náklady spojené s implementací některého z celosvětově známého ERP systému se mohou pohybovat od půl milionu až po několik miliard korun a doba potřebná k zavedení systému je minimálně půl roku. Právě z těchto důvodů používají ERP většinou nadnárodní společnosti, i když se na trh objevují i softwarové balíky určené pro střední a malé firmy.
Ne výhody
Informační systém o uplatnění
Z kratk y často použí van é v podnikov é pra x i : E R P – En terp rise Res our c e Planning CR M – Cu sto mer R elat ions hip M anagem ent S C M – Su pp ly Ch ai n M anagem ent B I – Bu sin ess In tell igenc e B 2B – Bu sin ess-to - Bus ines s CE O – Chie f execut iv e off ic er CIO – Chie f info rmat ion off ic er
Vý znamní dodavatelé ERP systémů Širší veřejnosti málo známá společnost SAP je čtvrtá největší softwarová společnost na světě a ve svém oboru patří k nejsilnějším značkám na trhu. Její dominance v oblasti ERP je srovnatelná s dominanci Microsoftu na poli operačních systémů. Dalšími nejvýznamějšími dodavateli jsou Oracle Corporation, The Sage Group a Microsoft Dynamics. O společnosti SAP si můžete přečíst samostatný článek na straně XX.
I
K
S
A
absolventů škol na trhu práce
aždý žák, který má přístup na Internet, si nyní v klidu domova může “proklikat“ Informační Systém o uplatnění Absolventů škol na trhu práce (ISA). Informační systém ISA je připraven v rámci systémového projektu MŠMT Rozvoj a zdokonalení integrovaného diagnostického, informačního a poradenského systému v oblasti vzdělávání a volby povolání a je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Ž
ákům ZŠ i SŠ chybí informace, které potřebují nejen při volbě profesní dráhy, ale také pro řešení problémů spojených se špatným prospěchem nebo špatně zvoleným oborem. K úspěšnému rozhodnutí o svém budoucím povolání a orientaci na trhu práce je potřeba dobře připraveného pedagoga na škole.
C Vý znam pro Informační studia a
knihovnictví? Vývoj a základní prvky implementace zcela jistě spadají do oblasti IT. Ovšem požadavky na propojení procesů, plánování výstupních informací a další se dle mého názoru mohou dotýkat budoucích informačních specialistů pracujících v podnikové sféře. Ne všichni studenti tohoto oboru budou v budoucnu pracovat v knihovnictví a v této oblasti se mohou otevírat nové možnosti využití studentů tohoto oboru. Vrcholový management ve firmách většinou nezná možnosti a omezení v oblasti IT a programátoři často velice těžko vysvětlují technické detaily nezasvěceným uživatelům. Z tohoto důvodu vznikají pozice jako je CEO a CIO (viz. Zkratky často používané v podnikové praxi), které nevyžadují přesné technické znalosti, ale spíše komunikační dovednosti a znalost významu informací. Jinými slovy dělají jakýsi most mezi IT specialisty a managementem společnosti a studenti tohoto oboru by zde mohli najít široké uplatnění. (Jiří Zeman) Z D ROJE: ht t p://www.kpv.zcu .cz/ pis / PI S_01_ERP_S. pdf ht t p://cs.wikipe dia .org / wik i/ Ent er pr is e_r es our c e_pla n n i n g
ílem projektu je zajistit informační, metodickou a vzdělávací podporu kariérového poradenství a vzdělávání realizovaného ve školách. Náplní webových stránek ISA tedy není jen výčet oborů, škol, povolání a uplatnění na trhu práce. Součástí je také predikační informační subsystém, který je využíván výchovnými poradci a učiteli středních škol jako pomůcka při předčasném ukončení studia. Dalším prvkem ISA je multimediální průvodce pro žáky základních škol, který provádí jednotlivými typy povolání, jejich úskalími. Vysvětluje, jaké znalosti a schopnosti je v konkrétním oboru potřeba umět a ovládat. Nepřímo “nabádá“ žáka najít sebe samotného v široké škále možností uplatnění na trhu práce. V rámci projektu vzniklo e-learningové vzdělávací prostředí s názvem eKariéra. Připravuje pedagogické pracovníky pro výuku a poradenské služby v oblasti kariérového vzdělávání a poradenství.
Nejen studentům ku pomoci
V
olba budoucího povolání je složité rozhodnutí. Je dobré, nechat si poradit. Je důležité mít možnost dostat co nejvíce informací a rozhodnout se správně sám. Jednou z možností je ISA, informační systém, který je dostupný z www.infoabsolvent.cz. (Šárka Urbanová)
ht t p://www.b usine sswor ld. c z / bw. ns f / id/ Ent er pr is e- R e s o u r c e P lannin g-ERP
11
Vážně i nevážně: P rv ní zku še no sti s IS MUNI Když jsem se před začátkem školního roku dostavila k zápisu do prvního ročníku na Filozofickou fakul tu Masarykovy univerzi ty (FF MU), byl horký slunečný den. Po stručném úvodu o zápisu ke studiu js me obdrželi základní in formace o tom, jak to chodí na MU, informace o studijním řádu, o registraci předmětů a mimo jiné o Informačním systému Masarykovy univerzi ty (IS MUNI). Každý obdržel
lísteček, kde měl napsané své UČO a hesla do IS MUNI. Ze zápisu jsem odcházela s obavou, že se mi nepodaří tento systém ihned pocho pi t, natož zaregistrovat si předměty do prvního semestru. Hned ze začátku mi pomohl v ori entaci v IS MUNI text Začínáme s I S MUNI, který je zveřejněn na
12
webových stránkách informačního systému univerzi ty. Uvědomila jsem si, které záložky budu ze začátku potřebovat nejvíce a ke kterým se můžu vráti t až později. Úspěšně jsem si zaregistrovala předměty a nastavi la si v poště přeposílání in -
formací na pracovní e mail, aby mi neušly důleži té informace. S e systémem mi pomohli také již zkušení studenti MU. A tak jsem „úspěšné“ zaregistrování jedno předmětu dotáhla do konce a přihlásila se také do seminární skupiny. Nyní studuji FF MU již druhým rokem a zjistila jsem, jak mi IS
MU ulehčuje a zpříjemňuje prá ci. Přívětivost IS MUNI jsem si již vyzkoušela při studiu různých předmětů. Líbí se mi možnosti, které systém poskytuje vyučujícím i studentům. Uči tel má možnost vystavovat učební materiály, sbírat domácí úlohy, eseje, dotazníky, hodnoti t studenty, poskytovat au dio a video nahrávky, připojovat se do diskusí apod. Funkce systému ocení nejen distanční a kombinovaní studenti. Vše začíná vlastně již při podání elektronické přihlášky na MU a pokračuje zápisem do semestru a elektronickou registrací předmětů. V průběhu semestru může student prostřednictvím IS MUNI odevzdá vat úkoly, procvičovat se pomocí
různých testů, používat diskusní fórum k předm ětu, sledovat vysta vené materiály od vyučujícího apod. Před začátkem zkouškového období si student zaregistruje elektronicky termíny zkoušek a pokud obstojí, obdrží přes systém své kladné ohod nocení. Samotné učení bohužel systém za žáky „nezvládá“. Přeji tedy úspěšné zkouškové období s přispěním IS MUNI. (Šárka Urbanová)
a na výsluní se dostává až ve druhé polovině 20. století. S příchodem peněz a možností prodat a koupit za ně cokoli se obchod a s ním i zákazník stává do značné míry anonymní. Konkurenční prostředí vytvářející potřebu pečovat o zákazníka sice existuje i v době peněz, ale k jeho masivnímu rozvoji dochází až po zániku feuda lismu s průmyslovou revolucí. Zákazník má najednou možnost výběru z množství produktů od celé řady firem se srovnatelnou cenou. Ke slovu přicházejí prodejci s osobním přístupem k zákazníkovi a schopností orientovat se v obrovské nabídce zboží či služeb. Dnes je CRM o způsobu řízení firmy, o tvorbě nabídek, péči o zákazníky a o správném odhadu jejich přání a potřeb.
… tisíciletá historie „Klíč k zákazníkům“ je název aktuální komerční přílohy týdeníku Ekonom a deníku Hospodářské noviny zaměřené na podnikové informační systémy v oblasti péče o zákazníky. Kromě jiného přináší zajímavý exkurz do jejich nejstarší historie. Podnikové informační systémy pro řízení vztahů se zákazníky neboli tzv. CRM (Customer Relationship Management) systémy jsou základem při budování obchodního přístupu současných firem. Dokáží přinést podniku nejen vyšší zisky, ale i nemalé úspory. To je obecně známý fakt, kterému se v ěnují desítky publikací a přednášek a stovky článků v odborných médiích. Jaká je však historie budování vztahů se zákazníky? Jakou roli hraje zákazník ve fungování firmy a jak vl astně vznikla myšlenka a potřeba řídit vztahy s ním? CRM fungoval v nejstarších vyspělých kulturách již před šesti tisíci lety v rámci barterového obchodu, k dy člověk směňoval vypěstované či vyrobené produkty. Peníze ještě neexistují, ale je tu zřetelné spojení, kdy každý zákazník znamená pro „firmu“ přímý užitek. Je tedy třeba starat se o nadmíru dobré vztahy. Větší zemědělci vedou pečlivé záznamy o úrodě, zákaznících i „prodejích“ klínovým písmem na hliněných tabulkách. Asi tak vypadal první CRM. Postupem času však upadá do zapomnění
… budoucnost Myšlenku další generace CRM – CRM 2.0 očima specialisty Paula Greenberga (autora CRM bible „CRM at the Speed of Light“) přibli žuje v článku „CRM 2.0“ Denis Pombriant. V současné době analytici do spívají k závěru, že CRM jako jeden z manažerských přístupů,
… budoucnost
vých aplikací typu Web 2.0 s CRM technologiemi. Dočkáme se sbližování dodavatelů CRM s producenty blogů, Wiki encyklopediemi a se softwarem a službami sociáln ích sítí. Přijde čas na změnu zažitého dělení CRM jako systému i jako
manažerského přístupu na tři subkategorie – operativní (samotný kontakt se zákazníkem), kolaborativní (podpora péče o zákazníky) a analytickou ( aktivní vyhledávání obchodních příležitostí). (Věra Bertha Večeřová)
Zdroje: 1. Klíč k zákazníkům. Komerční příloha týdeníku Ekonom a deníku Hospodářské noviny. 12. listopadu 2007. Praha: Economia a.s., 2007. ISSN 0862-9587.
vzešlých z 90. let, se přežil. Změnilo se obchodní klima, ekonomika, typy a druhy produktů i samotné firmy. Jednoduše – „CRM 1.0“ nedrží krok s měnící se dobou. V CRM 2.0 půjde o postupné prolínání interneto-
2. POMBRIANT, Denis. CRM 2.0. CRM Buyer. The Essentials Guide for CRM System Purchases [on line]. 1. 10. 20 07 [cit. 2007-11-22]. Dostupné na: .
13
GDACS
katastrofami jsou spouštěna buď automaticky (po monito rování) nebo prostřednictvím Virtual OSOCC (Virtual OnSite Operations Coordination Centre), který zaznamená významnější katastrofu. Virtual OSOCC je hlavním zdrojem informací pokud je katastrofa významná pro mezinárodní subjekty, tzn. že je zapotřebí pomoc ze strany některé z organizací jako je UNDAC (The United Nations Disaster Assessment and Coordination), INSARAG (International search and res cue advisory group) nebo UN-CMCoord (United Nations Civil-Military Coordination). Tento hlavní zdroj informací je pouze pro předem určené a registrované členy některého z výše uvedených záchranných a koordinačních týmů a proto zaručuje vysokou úroveň a spolehlivost uveřejňovaných informací. Naproti tomu registrace do GDACS je otevřená po vyplnění registračního formuláře. K čemu by to pro normálního člověka mohlo být?
nejen Disaster Monitoring Informační systémy mohou mít různou podobu. Jednou z velice zajímavých webových aplikací je i GDACS - The Global Disaster Alert and Coordination System (Globální systém varování před katastrofami a koordin ační systém)- systém, který byl
zřízen v roce 2004 pod UN-OCHA (United Nations Office for the Coordination of Humanitarian Af fairs - OSN Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí) a je podporován ECHO (Humanitarian Aid Department of the European Commission Odbor humanitární pomoci Evropské komise). Jedná se o internetový systém, který kombinuje již existující int ernetové informační systémy o katastrofách a má za úkol usnadnit koordinaci mezinárodních rea kcí během pomocné fáze, při a těsně po katastrofě. Systém GDACS poskytu je varovná hlášení o živelných pohromách z celého světa v reálném čase a následně i nástroje usnadňující koordi naci, včetně mediálního moni torován í, mapových katalogů a vytvoření virtuálního centra v místě operační koordinace. Systém je aktivován při větších přírodních, technologických a ekologických katastrofách, kte ré přesahují možnosti postiženého státu a bude vyžadována mezinárodní pomoc. Varování před
14
Pokud se rozhodnete pro cestu do některé země, která je často postižena živelnou katastrofou, tento systém vás může včas varovat před hrozícím nebezpečím. Registrovaný uživatel si může nastavit zasílání varovných zpráv pro jakoukolii ze tří úrovní ohrožení a tyto zprávy můžete dostávat jak na e-mail, tak i pomocí SMS přímo do mobilního telefonu. Žádný systém vás v současné době neupozorní den dopředu na přírodní katastrofu, je ovšem dobré dopředu vědět, kdy je například vyhlášena evakuace, v jaké oblasti a proč a za spolehlivost uvedených informací mluví i fakt, že tento systém používají i členové USAR (Urban Search and Rescue)Teamu České republiky. (Jiří Zeman) ZDROJE: h t t p : / / w w w. g d a c s . o rg / h t t p : / / o c h a . u n o g . c h / v i rt u a l o s o c c / h t t p : / / w w w. u s a r. c z /
Na v yt voření přílohy se p o díleli……….. Petra Pešková, šéfredaktor editoriál D ruhy informačních systémů Jiří Zeman, grafik ERP - Po dnikové informační systémy GDACS - nejen D isaster M onitoring Věrk a
B er tha Večeřová, redaktor Pojem IS, v ysvětlení, v ymezení CRM tisíciletá hostorie…….. recenze na článek Vážně nevážně: M oje zkušenost s IS.MUNI
Š árk a
Urban ová, redaktor Přík lad v yužití IS v p ersonalistice I nformační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce (ISA)……recenze Vážně nevážně: M oje zkušenost s IS.MUNI
M íchal Kiesel, redaktor Kontex tov ý link ser ver SFX Kam do k nihovny...když prší? Ne tak do cela p ovinné informace aneb zákon 106/1999 v praxi
15
