Co politici nedomysleli, musí zachraňovat mateřské školy

TÝDENÍK

17

28. DUBNA 2010

V tomto čísle najdete: ∙ Rozpočty škol – spokojenost, nebo rozčarování? ............................... 3 ∙ Moderní úklid školy? .............................................................................. 5 ∙ Projektem My proti násilí jsme čelili agresivitě.................................... 7

XVIII. ROČNÍK

Krátce... 27. dubna Druhý ročník výstavy vzdělávacích příležitostí v regionu pod názvem Celoživotní učení pořádal v rokycanské sokolovně Úřad práce v Rokycanech. Výstava ukázala současný trend vzdělávání dospělých, který bude podle vyjádření ministerstva školství vzhledem k rychlému rozvoji technologií do budoucna nezbytný.

1. května

FOTO: Petr MERTA

Ve Valdštejnské zahradě v Praze proběhne kulturní multietnický projekt na podporu integrace realizovaný v rámci Roku Karla Hynka Máchy Ethnica Poetica 2010. Ve spolupráci se Senátem Parlamentu České republiky ho pořádá Obec spisovatelů.

Co politici nedomysleli, musí zachraňovat mateřské školy Před časem došlo k velké změně v mateřské dovolené. Rodiče se mohli rozhodnout, jak rychle chtějí čerpat mateřskou. Řada maminek si zvolila jen dva roky s tím, že měly větší mateřský příspěvek. ikdo nemyslel na to, že za díky větší porodnosti víc než dva roky, kdy mateřský volných míst. Budou peníze příspěvek přestanou pobírat, na postavení nových školek nastane problém – kam s dět- nebo alespoň na jejich rozšími, jejichž rodiče nastoupí do ření? Budou peníze na jejich práce. Jesle u nás byly dávno přizpůsobení potřebám tak zrušeny, do mateřských škol malých dětí? chodí děti od tří let. MinisZamýšlené opatření vyterstvo školství navrhlo, aby volalo i další otázky. Budou si se do předškolního vzdělává- muset učitelky předškolních ní umisťovaly i děti dvouleté. zařízení doplnit vzdělání? Vláda tento záměr s úlevou Vždyť péče o tak malé děti podpořila. vyžaduje jiné přístupy a meJenže mateřské školy by tody práce. Bude v oddělese tímto opatřením dosta- ních s tak malými ratolestmi ly do neřešitelných problé- menší počet dětí? Bude na to mů. Jejich kapacity jsou už v době, kdy se šetří, kde se dnes přeplněné, zájemců je dá, dostatek financí?

N

Od mateřských škol se ani ne před třemi měsíci chtělo, aby vyřešily další problém – usnadnit vstup dětí ze znevýhodněného sociálního prostředí do základních škol. Ministerstvo školství navrhovalo, aby se prodloužila vzdělávací povinnost dětí s tím, že jeden rok by byl realizován v posledním ročníku mateřské školy. Nakonec od tohoto záměru ustoupilo. (POZNÁMKA: Reakce mateřských škol z celé republiky si můžete přečíst v dnešní příloze.) I když všechny tyto návrhy předložilo ministerstvo školství, nebyla to vždy jen jeho iniciativa. Vláda nahonem řeší důsledky rozhodnu-

„Pochybnosti jsou počátkem moudrosti.“ Descartes

tí, která padla mnohem dříve. Jenomže, ruku na srdce, je měsíc před volbami. Po nich vznikne zcela jiná vláda, která stejné problémy může řešit úplně jinak. Neměla by se mozková kapacita ministerských úředníků využít efektivněji? Není nic smutnějšího než zbytečná práce. Karla TONDLOVÁ

PąÍLOHA 17

Ministerstvo školství v této chvíli o zavedení povinné docházky do mateąské školy neuvažuje. Kateąina BÖHMOVÁ

Do mateąské školy povinn÷?

a

Příloha zdarm

Zpráva v denním tisku, že ministerstvo školství uvažuje o zavedení povinné docházky do posledního roéníku mateąské školy, vyvolala obrovskou reakci. Do redakce nám pąišlo tak neuv÷ąitelné množství názorč uéitelek mateąských škol, že jsme pąesv÷déeni, že si zaslouží zveąejn÷ní. Otisknout jsme slíbili i výzkum, který provedl Výzkumný ústav pedagogický v Praze na žádost bývalého ministra školství Ondąeje Lišky. Výzkum nám poskytlo ministerstvo školství zároveÿ se stanoviskem k této problematice, které jsme zveąejnili již ve 14. éísle Týdeníku Školství. Názory uéitelek mateąských škol

Písek „S povinnou docházkou do mateĆských škol v posledním roĀníku souhlasím, tĆebaže si myslím, že 7 procent dĄtí, které podle statistik do posledního roĀníku nedocházejí, by i nadále mĄlo docházku hodnĄ nepravidelnou a byly by samá výmluva, proĀ nemohou docházet.“ „Dle mého názoru si dĄti a rodiĀe povinností užijí nástupem do základního vzdĄlání dost. DevadesátitĆíprocentní docházka do mateĆských

Školství 17 P íloha A4.indd 1

Školství 17.indd 1

28. DUBNA 2010

diĀe pĆesvĄdĀit. DĄti z rodin ze sociálnĄ znevýhodnĄného prostĆedí by stejnĄ do školky docházely nepravidelnĄ a pĆinášelo by to další komplikace s Ćešením situace. Takže mČj názor je nezavádĄt. Spíše se zamĄĆit na kvalitní vybavení školek a jejich financování. VytvoĆit podmínky, aby bylo možné napląovat ideály RVP PV (poĀty dĄtí na tĆídy).“ „Jsem pro zavedení povinného posledního roku pĆedškolní docházky, tĆeba i bezplatného, nebo s poloviĀním školným.“ „Povinný poslední roĀník bych zavedla od 1. záĆí 2010.

vykĆesalo, jen kdyby chodili. Takže povinnĄ, co nejdĆív to pČjde. A jestli to bude zdarma, nebo ne, to je jedno, protože mají stejnĄ sociální dávky, takže alespoą u nás nikdo školné neplatí.“ „V naší mateĆské škole nemáme jednotný názor, ale vĄtšina si myslí, že zavádĄt povinnĄ poslední rok je zbyteĀné. Rozhodnutí bych nechala na samotných rodiĀích.“ „Myslíme si, že je to zasahování do rodiĀovských práv, že staĀí, že je povinná školní docházka a je na vČli rodiĀČ, zda dítĄ do školky dají, nebo ne. Vždyď je i individuální domácí vyuĀování, tak proĀ by

mČže tedy do kolektivu. Jak by se to Ćešilo pak? Postihem rodiĀČ?“ „Myslím si, že povinná pĆedškolní docházka ano – stejnĄ to vĄtšina rodiĀČ využívá a pĆíprava na školu je aspoą systematická. Ideální by sice bylo, aby byla celá tĆída dĄtí pĆedškolních, ne smíšené tĆídy, ale to nelze vždy za daných podmínek splnit. Pokud mateĆskou školu nenavštĄvují dĄti ze znevýhodnĄného prostĆedí, pak je to volba rodiny. Možnost dávat dĄti do školky mají, ale nevyužívají ji.“ „OsobnĄ jsem se nesetkala s pĆípadem, že by dítĄ nebylo v posledním roĀníku pĆed-

26.4.2010 16:17:59

26.4.2010 16:27:59

2

Zápisník Velký úspěch Ve švédském Göteborgu skončil 8. ročník prestižní soutěže European Union Science Olympiad, na kterém mladí vědci a vědkyně z České republiky obhájili loňské absolutní vítězství, což se v historii soutěže dosud žádné zemi nepodařilo. Soutěže se za každou zemi mohou účastnit nejvýše dva tříčlenné týmy složené ze sedmnáctiletých a mladších fyziků, chemiků a biologů. mšmt

Nový vozík Tým pracovníků Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně vyvinul nový variabilní vozík pro handicapované občany. Multifunkční konstrukce umožní nejen pohodlné přemístění se z místa na místo, ale také aktivní sportování. Přestavět se dá na kolo, in-line brusle či postiženému umožní pohodlně si zahrát sledge hokej. čtk

Zákaz školních zvonků Islámská radikální skupina Šabáb zakázala učitelům ve městě Jowhar asi

90 kilometrů severně od Mogadiša používat školní zvonky k ukončení výuky, protože jejich zvuk příliš připomíná křesťanské čtk zvony.

Zákon pro školní obědy Skupina bývalých amerických armádních důstojníků naléhá na Kongres, aby schválil zákon upřesňující, jaké obědy se mohou podávat ve školních jídelnách. Více než čtvrtina mladých lidí je totiž kvůli kalorickým jídlům příliš tlustá a nemůže sloužit v armádě. čtk


„No to je hrůza! – Ten by mohl odpískat leda tak státní maturity!“

Jen tři země mají státní maturitu jako Česko S tátní maturitu podobnou té české mají jen tři evropské státy. Ministerstvo školství ve svém televizním spotu sice tvrdí, že státní maturita se koná v naprosté většině evropských států, jednotné zkoušky se zde však liší podle typů škol, nebo je pořádají jen gymnázia. Vyplývá to z únorového Zpravodaje Národního ústavu odborného vzdělávání. Právě kvůli tomu, že by měly být od příštího roku stejné zkoušky pro gymnazisty i studenty odborných škol, protestují desetitisíce studentů na sociální síti Facebook.

Podobný systém, jako se připravuje v Česku, mají ještě v Polsku, na Slovensku a v Itálii. Podle NÚOV je však ve 13 evropských státech odlišná zkouška pro všeobecně vzdělávací a odborné školy. Mezi tyto státy patří třeba Dánsko, Francie, Norsko nebo Británie. V dalších evropských zemích se pak jednotné zkoušky konají jen ve všeobecně vzdělávacích školách; tento systém je třeba ve Finsku, Bulharsku nebo Nizozemsku. Naproti tomu ve Španělsku, Švédsku a Turecku se středoškolská studia zakončují bez závěreč-

né zkoušky. Česko zatím patří spolu s Belgií, Rakouskem či Řeckem mezi země, kde si zkoušky organizuje každá škola sama, už za rok by však měli všichni maturanti skládat zkoušku dospělosti podle jednotných testů. Mohou si však vybrat ze dvou úrovní obtížnosti. Podle ministryně školství Miroslavy Kopicové má jednotná maturita sloužit hlavně k větší objektivitě zkoušek dospělosti, srovná se tak prý výpovědní hodnota známek. V budoucnu by mohly výsledky maturity sloužit i jako vstupenka na vysokou školu. čtk

Bambiriáda 2010 ve třinácti městech O rganizační štáby celostátní akce zvané Bambiriáda se v celkem 13 městech naší republiky v době od 20. do 23. května 2010 ujmou role zasvěcených průvodců volným časem dětských návštěvníků bambiriádních areálů. Prostřednictvím živých ukázek programové náplně členských sdružení České rady dětí a mládeže – ale i středisek volného času – tam nabídnou zájemcům ochutnávku pestré celoroční činnosti. Návštěva Bambiriády se může stát pro někoho vytržením z nudy na jeden či dva dny, jiné ovšem může činnost dět-

ských spolků zaujmout tak, jak je vskutku míněna: totiž jako smysluplná alternativa k zájmovým kroužkům a sportovním tréninkům. Zájemci se mohou na Bambiriádu letos vypravit do některého z těchto měst: České Budějovice, Cheb, Chomutov, Chrudim, Jihlava, Liberec, Náchod (s pobočkou v Rychnově nad Kněžnou), Ostrava (s pobočkami FrýdekMístek, Havířov a Třinec), Plzeň, Praha, Příbram, Zábřeh na Moravě a Zlín. O zájem veřejnosti – zejména pak rodičů s malými dětmi – se tam budou ucházet kromě jiných organizací například Sdružení hasičů

Čech, Moravy a Slezska, Junák – svaz skautů a skautek ČR, Pionýr, Asociace turistických oddílů mládeže, Hnutí Brontosaurus, Liga lesní moudrosti nebo Asociace malých debrujárů České republiky. Pořadatelé pro návštěvníky chystají v jednotlivých městech rozmanité hry a soutěže, kouzla a čáry, létání na laně, projížďku na koních, střílení z luku a kuše, představení a vystoupení dětských a mládežnických folklorních, tanečních, pěveckých a divadelních skupin, lanové aktivity, koně, ukázky historického šermu črdm i hrátky pro nejmenší.

26.4.2010 16:28:21

3

Rozpočty škol – spokojenost, nebo rozčarování?

Rozpočet sice známe, je o něco málo vyšší než loňský, ale zda jsou v něm zakomponovány účelově vázané prostředky z loňska, z tabulky nezjistím. Zdeněk DOLANSKÝ – ZŠ Koloděje

FOTO: Alena TUČÍMOVÁ

Respektovaly krajské úřady při tvorbě svých normativů výzvu ministerstva školství, aby ve srovnání s loňským rokem povýšily normativy o účelově vázané prostředky? To znamená, zda pět miliard korun, které byly v roce 2009 určeny na dvě etapy posílení odměňování pedagogů (první plošnou, druhou selektivní), rozepsaly normativně, především zda posílily normativy pro základní školy? Obdržely tedy základní školy, které mají stejné výkony jako v loňském roce, stejné peníze? Helmut HARZER – Základní škola Ostrov Rozpočty máme, ale nevyhovují mi. Povýšení o účelově vázané prostředky v loňské výši jsem v rozpočtu nenašel. Proti loňsku nám bude chybět přibližně 600 000 korun. Platy tak budou v průměru nižší o 5 procent. Přesto za léta svého ředitelování jsem si vždycky nějak poradil. Mám relativně silný fond odměn, tak ten centrální nedostatek lokálně vykompenzuji. Alfred TELLER – Základní škola Vinoř Rozpočet již máme, ve srovnání s loňským rokem máme méně peněz. Posoudit, zda jsou v normativu zapracovány účelově vázané prostředky z loňského roku, je téměř nad lidské síly. Rozhodně jsme v letošním roce dostali méně peněz než vloni, a tak platy poklesnou zhruba o 2 procenta. Zdeněk BRYNYCH – Základní škola Řepy Rozpočet pro letošní rok jsem již obdržel, ale doposud neznám výsledky dohadovacího řízení. Rozpočty v minu-


lých letech mi nikdy nevyhovovaly a nikdy jsem se neztotožnil s filozofií financování prostřednictvím normativů. Vyhlášky o normativech se měnily a jejich stavba je tak složitá, že jim mnohdy nerozumí ani pracovníci ekonomických oddělení jednotlivých úřadů. Je to má praktická zkušenost, kdy mi na dotazy ohledně normativů nedokázali uspokojivě odpovědět. V oblasti financování se v praxi uplatňuje postup naznačený paní ministryní školství – organizační opatření s cílem zlepšení produktivity vzdělávacího procesu. Zde je jádro problému. Otázka „Co je to produktivita vzdělávacího procesu?“ má dvě diametrálně odlišné odpovědi. Jedna vidí řešení v naplňování tříd na maximální počty žáků, tedy až na 33 žáků ve třídě, kdy zřizovatelům bylo doporučeno, aby výjimky z počtu žáků bez váhání udělovali. Druhá odpověď

je spíše řečnickou otázkou: „Je vysoký počet žáků ve třídě zárukou produktivity vyučovacího procesu?“ Z mého hlediska je odpověď zcela jednoznačná – s nárůstem počtu žáků musí nutně klesat i kvalita procesu. Jestliže normativně dostanu prostředky na platy v takovém rozsahu, že mi pokryjí pouze nárokové složky mzdy a na nenárokové zůstává pouze směšné procento ze základů, musím jako ředitel hledat řešení. Z pohledu kantora a ředitele školy vnímám, že problémy našeho školství se řeší především v ekonomické rovině, a zpravidla tedy na úkor kvality procesu a s výrazným přetěžováním pedagogů bez zvýšení finančních stimulů. Ve své podstatě si myslím, že nejsem pesimista, ale pozitivního na rozpočtu v danou chvíli nevidím nic. Miloš NOVOTNÝ – Základní škola Nemyčeves Rozpočet školy již mám, stačí mi a to je pro mne podstatné. Zda jsou v normativech zapracované účelové prostředky z loňska, nevím, protože se to nedá ani zjistit. Vlastimil FINKE – ministerstvo školství Kontrolu dodržení doporučení ministerstva školství při stanovení krajských normativů

přislíbilo i ministerstvo školství. Zde je jeho stanovisko: Na analýze krajských normativů pro rok 2010 se v současné době ještě pracuje. MŠMT provádí mimo jiné i srovnávání s rokem 2009, a to jak jednotlivých krajských normativů, tak i základních ukazatelů rozhodných pro jejich stanovení. Z dosavadních výsledků analýzy je zřejmé, že převážná většina krajských úřadů doporučení MŠMT zohlednit ve výši normativů účelové prostředky z loňského roku akceptovala velmi uspokojivě. Pouze u tří krajských úřadů (schválně nekonkretizuji, neboť šetření není uzavřeno) v této otázce vznikají určité pochybnosti, a proto si je MŠMT od těchto krajských úřadů nuceno vyžádat doplňující údaje a bližší zdůvodnění postupu při stanovení krajských normativů, tak aby bylo možno posoudit, zda tento postup byl nebo nebyl v souladu s ustanoveními vyhlášky o krajských normativech. Musím zdůraznit, že pouze prokazatelný fakt, že krajské normativy nejsou stanoveny v souladu s uvedenou vyhláškou, může být důvodem pro případné zrušení těchto normativů ze strany MŠMT. Pouhé nedodržení doporučení ministerstva ze strany krajských úřadů nestačí k tomu, abychom „nechali některý krajský úřad normativy přepracovat“. Olga ŠEDIVÁ

26.4.2010 16:28:23

4

Poznámka Jedním z posledních hitů našeho školství je finanční gramotnost. Žáci by se měli nejen orientovat v houštině nejrůznějších bankovních termínů, ale měli by si i uvědomit významnost peněz a uvážlivě s nimi nakládat. Měli by si vštípit zásadu, že na některé věci je zapotřebí uvážlivě šetřit, na jiné prostě zapomenout, protože výrazně přesahují finanční možnosti. Měli by slyšet i to, že neuvážené půjčky, mnohdy z nedůvěryhodných zdrojů, se obvykle krutě vymstí. A že splácet jednu půjčku penězi z druhé půjčky je obvykle cesta do pekel.

Finanční gramotnost Zatímco školy se v otázkách finanční gramotnosti snaží, mnozí rodiče jejich snahu svým chováním nejenže zcela ignorují, ale v podstatě i úspěšně torpédují. Realita je přitom taková, že finanční gramotnost žáků budou daleko více ovlivňovat svými skutky a slovy právě rodiče. O jejich finanční gramotnost ale nikdo nejenže nedbá, ale na jejich racionální přístup k finančním otázkám jsou vedeny soustředěné útoky. Například informační leták jednoho obchodního řetězce má sice na titulní stránce reklamní slogany Skvělé, a přece levné! či Uvítejme jaro nízkými cenami!, na inzertní stránce je ale 26 inzerátů a jen pouhé tři nenabízejí rychlé a snadné půjčky. Nedostatky ve své finanční gramotnosti však prokázali i poslanci, když se nyní ukázalo, že pro volby nejsou v rozpočtu vyčleněny žádné peníze. Nabízí se proto kacířská myšlenka – když na ně nejsou peníze, nepořádejme je! Ve školství takový přístup nejenže funguje, ale vyžaduje se. Jiří ROHAN


Učitelé základních škol si přejí, aby jejich úvazky byly srovnatelné se středními školami.


Kam směřuje naše základní školství? O tom, jaké bude směřování základního školství v Česku, diskutovali účastníci jednání republikového výboru profesní sekce základního školství ČMOS pracovníků školství, které proběhlo v pátek v Praze. a pořadu dne byly okru- lo promítnout převážně do tahy principů, které budou rifů. Základní podmínkou pro po projednání zformulovány kvalifikaci učitelů by mělo být pro sjezd školských odborů magisterské vzdělání. Pracopřipravovaný na květen příští- vat by se dále mělo na zavedeho roku. Návrh těchto princi- ní kariérního řádu, kdy by rozpů obsahuje následující body: šiřování vzdělání automaticV oblasti řízení školství by byl ky znamenalo nárokové zvyžádoucí návrat odvětvového šování platů. Dále by bylo žářízení na úrovni okresu nebo doucí srovnání úvazků učitelů kraje. Česká školní inspekce základních a středních škol. by se měla stát součástí státní Návrh obsahuje také zavedení správy s podílem na řízení ne- definitivy, kdy by měli učitelé bo by měla být zrušena. Prů- možnost po určité době odejít měrný plat učitele by se měl ze školství podobně jako je todostat na úroveň průměrné- mu u policie. Aktuální informace z veho platu vysokoškolsky vzdělaného člověka v České repub- dení ČMOS pracovníků škollice, přičemž zvýšení by se mě- ství přinesl předseda svazu

N

František Dobšík. „Senátem byla schválena novela zákona o pedagogických pracovnících a pokud ji podepíše i prezident, znamená to pro učitele, že si budou sami moci zvolit místo pro práce konané mimo přímou vyučovací povinnost,“ řekl F. Dobšík mimojiné. Stejně tak na podpis prezidenta čeká i norma, která umožní dosáhnout školám na peníze z evropských zdrojů pomocí šablon připravených ministerstvem školství. Předseda sekce základních škol Blahoslav Kašpar přítomné informoval o výsledcích rozsáhlé ankety, kterou sami učitelé hodnotili své postavení a profesi. Širokou veřejnost s těmito zajímavými údaji seznámí její zadavatelé v nejbližZlata ŠŤÁSTKOVÁ ších dnech.

Vzdělání a platy podle programu odborové centrály ČMKOS bude usilovat, aby kupní síla mezd a platů zaměstnanců v zájmu růstu jejich životní úrovně formou poptávky rostla a postupně se přibližovala evropskému průměru. K dosažení této úrovně mezd a platů bude ČMKOS pokračovat v praxi doporučování cíle pro sjednávání meziročního nárůstu mezd v kolektivním vyjednávání na základě makroekonomických analýz a odhadů inflace. V zájmu vyšší právní jistoty zaměstnanců bude ČMKOS podporovat opatření, která povedou k tomu, aby se komplexní pravidla pro odměňování zaměstnanců stala součástí kolektivních smluv. Bude aktivně podporovat opatření

směřující k odstranění rozdílů v odměňování mezi ženami a muži. ČMKOS považuje rozšiřování celoživotního vzdělávání a zlepšování péče o rozvoj lidských zdrojů za klíčové pro překonání nezaměstnanosti a pro budoucí konkurenceschopnost České republiky. ČMKOS bude prostřednictvím kolektivních smluv a jiných dohod sociálních partnerů vyjednávat o zvýšení investic do vzdělávacího systému a do vzdělávání zaměstnanců, o zvýšení počtu účastníků zapojených do programů rekvalifikací a dalšího vzdělání a bude požadovat, aby stát zvýšil a rozvíjel rekvalifikač-

ní programy tak, aby se staly účinným nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti. ČMKOS bude proto prosazovat a podporovat systémy profesního i celoživotního vzdělávání, které poskytnou lepší příležitost dalšího uplatnění všem, bez ohledu na pohlaví, věk, etnický původ či národnost a počáteční vzdělání. Současně bude prosazovat udržení struktury vzdělávacích oborů v odborném vzdělávání ve školách tak, aby navazovaly na požadavky trhu práce, a usilovat o průběžné navyšování finančního ohodnocení všech zaměstnanců v regionálním školství. red

26.4.2010 16:28:32

5

Moderní úklid školy? Kbelík, mop a paní, co dostane pár korun Všichni si z mládí pamatují, jak se v odpoledních hodinách vyhýbali ve škole místům, která uklízečka právě přejela mokrým hadrem. Doba pokročila a dalo by se očekávat, že se dnes školy zaměřují na efektivní čisticí prostředky, moderní úklidové stroje, případně předaly úklid specializovaným firmám. Jaká je skutečnost?

O

slovili jsme školy, odpovědi přišly spíš od těch menších. Jak to v nich vypadá? Stanislava Bubíková ze SPŠ Havlíčkova v Přerově napsala: „Školu nám uklízejí zaměstnanci školy. S využitím úklidových firem nemáme žádné zkušenosti. Problém máme s velikostí uklízené plochy, která připadá na jednoho zaměstnance. Ta se totiž zvětšuje, zatímco studentů je čím dál méně. Žádné moderní stroje k dispozici nemáme, jen vozíky na kbelík a mycí prostředky.“ Na tento problém upozorňuje i Miloš Novotný, ředitel ZŠ Nemyčeves: „Problém se snižováním počtu žáků jsme řešili před několika lety, ale to nikoho nezajímal. Nyní došel na třetí stupeň a už je z toho humbuk. Proč jste se o to nezajímali dříve? Samozřejmě jej řešíme úpravy úvazků atd. Nyní se počty žáků zvyšují, ale musíme myslet na budoucnost. Je na tom znát, jaký je vztah k jednotlivým součástem našeho školství. Problém se řeší, až když se dotkne středních škol. Ředitel základní školy si musí poradit, jak umí!“ A dodává: „Jsme jednotřídka, co byste zde chtěli hledat za stroje? Máme vysavač.“ Existuje vůbec nějaká norma na plochu, kterou musí uklízečka v rámci svého úvazku ve škole uklidit? Nikde jsem žádnou nenašla, každá škola má svá specifika na úklid. Dokud bylo dost žáků, bylo dost peněz na úklid a mohl být i slušný limit na počet zaměstnanců. Dnes se to často obchází tak, že se kvůli limitu pracovníků úvazek zkrátí, ale plocha zůstává stejná a peníze taky. Jen se pokrácený tarif přehodí do osobního příplatku. Naprosto nelogická skutečnost, že se peníze na úklid přidělují na počet žáků, zůstává. Třídy ani chodby se však nezmenšují jen proto, že tam chodí o několik žáků méně.

A že úklid musí každá škola řešit „po svém“, potvrzují i další dva názory: „Jsme malá škola, máme jen první stupeň, navíc jsme na okraji města – v městské části Praha-Koloděje. V tomto areálu máme situaci vyřešenu tak, že pomocná kuchařka s dopolední pracovní dobou pracuje i jako uklízečka s odpolední pracovní dobou. O penězích snad není ani potřeba mluvit, je to hrůza a já jsem rád, že za tu almužnu mi vůbec někdo pracuje. Mezi moderní úklidové prostředky u nás patří skládací mop a moderní kbelík,“ říká Zdeněk Dolanský, ředitel ZŠ a MŠ Koloděje. Situaci v ZŠ a MŠ Třebotov hodnotí její ředitel Michal Říha: „Problémem je, že na úklid základní a mateřské školy, školní jídelny a tělocvičny potřebuji více lidí, než jaký mi stanoví limit počtu správních zaměstnanců. V naší škole se však v současné době počet žáků zvyšuje, tím narůstá i objem úklidových prací. Úklid zajišťují zaměstnanci školy. S úklidovými firmami zkušenosti nemám. Není problém sehnat pracovnice, ani nemám zásadní výhrady ke kvalitě úklidu (pouze některé z uklízeček špatně vidí). Používáme moderní stroje, například stroj na mytí podlah, na čištění koberců, výkonné vysavače na suché i mokré vysávání. Ruční práce však stále převažuje.“ Četla jsem, že v japonských základních školách musí žáci pravidelně uklízet učebny, šatny a toalety. Tato činnost je považována za součást výchovy a má děti vést k pořádku a k ohleduplnosti k ostatním. Celkem dobrá myšlenka, ale v naší kultuře je to asi utopie. Přejme tedy našim školám, aby měly v budoucnu alespoň dostatek peněz na moderní čisticí pomůcky a prostředky.

‰KOLKA

Zlata ŠŤÁSTKOVÁ

Skolstvi_105x297_skoly.indd 1 Školství 17.indd 5

‰KOLA

26.3.2010 13:44:46 26.4.2010 16:28:36

6 Z jaké částky se bude vypočítávat důchod lidem, kteří jsou dlouhodobě vedeni na úřadu práce?

Důchod dlouhodobě nezaměstnaných O

bdobím rozhodným pro výpočet důchodu je období počínající rokem 1986 a končící rokem, který předchází roku přiznání důchodu, pokud je například přiznání důchodu požadováno od roku 2010, tvoří rozhodné období roky 1986 až 2009. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadě práce je jednou z dob, které, pokud zasáhnou do rozhodného období, jsou pro výpočet výše důchodu vyloučeny, a to v rozsahu, v jakém jsou osoby vedené na úřadě práce účastny důchodového pojištění. Podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále ZDP), jsou osoby vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce od účinnosti tohoto zákona, tj. od roku 1996, účastny důchodového pojištění po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou jim tato podpora nenáleží. Tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod s tím, že doba, po kterou některá z výše uvedených podpor nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše jednoho roku. V období před rokem 1996 doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadě práce nebo jiná doba nezaměstnanosti se pro účast na důchodovém pojištění započítává v plném rozsahu. Výčet vyloučených dob je stanoven § 16 odstavec 4 ZDP (vedle vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání v rozsahu, v jakém jsou účastni důchodového pojištění, jsou to například doby péče o dítě do čtyř let věku, péče o osobu blízkou závislou na pomoci jiné osoby, vojenská základní služba atd.). Při výpočtu důchodu se veškeré doby uvedené v citovaném ustanovení § 16 odstavec 4 ZDP, pokud zasahují do rozhodného období, vyloučí, to znamená, že se tyto vyloučené doby pokryjí průměrem vyměřovacích základů, jež je obklopují. V případě, že do rozhodného období zasáhne doba evidence uchazečů o zaměstnání na úřadě práce, ze které nejsou ve výše uvedeném smyslu tito uchazeči účastni důchodového pojištění, nebo jiná doba, ve které nemá pojištěnec žádné příjmy započitatelné do vyměřovacího základu, přičemž rovněž nejde o dobu vyloučenou, dochází ke snižování (rozmělňování) osobního vyměřovacího základu pro výpočet důchodu, a to tím výrazněji, čím delší období tato doba bez započitatelného příjmu pokrývá. V příštím čísle otiskneme konkrétní příklad řešení tohoto problému. ČSSZ

Pracovní poměr důchodce

FOTO: Petr MERTA

Odměny a průměrný výdělek Zákoník práce umožňuje zaměstnavateli poskytnout zaměstnancům odměny při životních výročích či při jiných příležitostech. Jak se promítnou tyto odměny do výše průměrného výdělku?

V

daném případě jde o odměny podle § 224 odst. 2 zákoníku práce, kde se stanoví: „(2) Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout odměnu zejména při dovršení 50 let věku a při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod, za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo při živelních událostech, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen život, zdraví nebo majetek.“

Z tohoto ustanovení vyplývá, že zaměstnavatel může vedle platu (mzdy) za vykonanou práci poskytovat zaměstnancům i některá další peněžitá plnění ve formě odměn, které nesouvisejí s odměňováním zaměstnanců za práci (proto ustanovení o těchto odměnách není obsaženo v té části zákoníku práce, kde je upraveno odměňování za práci, tj. § 109 a následující). Vzhledem k tomu, že tyto odměny (podle § 224 zákoníku práce) nejsou platem (mzdou), nezahrnují se do výpočtu průměrného výdělku a do jeho výše se nepromítnou. Vít BERKA

Jak čerpat nevybranou dovolenou?

Zaměstnavatel je povinen určit zaměstnanci čerpání alespoň čtyř týdnů dovolené v kalendářním roce, v němž mu Jak pokračovat v pracovním poměru u osoby pobírající právo na dovolenou vzniklo. Vztahuje se tato povinnost starobní důchod? Důchodce je v pracovním poměru na i na případ, kdy zaměstnanec nebyl v pracovním poměru dobu neurčitou. Je nutno ukončit pracovní poměr a znovu celý kalendářní rok, a proto mu nevznikl nárok na dovoho uzavřít? lenou v délce alespoň čtyř týdnů?

P

rávní úprava zaměstnávání důchodců byla změněna s účinností od 1. ledna 2010. Z této úpravy vyplývá, že od tohoto data není podmínkou nároku na výplatu starobního důchodu sjednání pracovněprávního vztahu na dobu určitou, nejvýše na dobu jednoho roku. Výplatu starobního důchodu je tedy možno od 1. ledna 2010 bez problémů pobírat, i když setrváte nadále v pracovněprávním vztahu sjednaném na dobu neurčitou. Není třeba měnit pracovní poměr z doby neurčité


na dobu určitou, není ani třeba ukončovat dosavadní pracovní poměr a navazovat nový. Skutečnost, že podáváte žádost o důchod, popřípadě že se stáváte poživatelem starobního důchodu, je vhodné zaměstnavateli sdělit, neboť jde o informaci důležitou z hlediska plnění jeho úkolů v oblasti důchodového pojištění (musí vás evidovat jako pracujícího důchodce, mění se způsob vedení Evidenčního listu důchodového pojištění).

Vít BERKA

O

dpověď vyplývá z § 218 odst. 1 zákoníku práce, kde se stanoví, že zaměstnavatel je povinen určit zaměstnanci čerpání alespoň čtyř týdnů dovolené v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo, pokud jeho pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok a má-li alespoň na čtyři týdny dovolené právo. Povinné čerpání dovolené se nevztahuje na zaměstnance, který uvedené podmínky nepl-

ní (v daném případě pracovní poměr netrvá celý kalendářní rok a zaměstnanec nemá právo alespoň na čtyři týdny dovolené). Zákoník práce přitom výslovně neřeší, jak naložit s dovolenou, na kterou výše uvedená právní úprava nedopadá. Podle mého názoru by se mělo postupovat podle pravidel uvedených v § 218 zákoníku práce. To znamená, že i tuto dovolenou by měl zaměstnanec vyčerpat do konce příštího kalendářVít BERKA ního roku.

26.4.2010 16:28:38

PŘÍLOHA 17

28. DUBNA 2010

Ministerstvo školství v této chvíli o zavedení povinné docházky do mateřské školy neuvažuje. Kateřina BÖHMOVÁ

Do mateřské školy povinně? Zpráva v denním tisku, že ministerstvo školství uvažuje o zavedení povinné docházky do posledního ročníku mateřské školy, vyvolala obrovskou reakci. Do redakce nám přišlo tak neuvěřitelné množství názorů učitelek mateřských škol, že jsme přesvědčeni, že si zaslouží zveřejnění. Otisknout jsme slíbili i výzkum, který provedl Výzkumný ústav pedagogický v Praze na žádost bývalého ministra školství Ondřeje Lišky. Výzkum nám poskytlo ministerstvo školství zároveň se stanoviskem k této problematice, které jsme zveřejnili již ve 14. čísle Týdeníku Školství. Názory učitelek mateřských škol Písek „S povinnou docházkou do mateřských škol v posledním ročníku souhlasím, třebaže si myslím, že 7 procent dětí, které podle statistik do posledního ročníku nedocházejí, by i nadále mělo docházku hodně nepravidelnou a byly by samá výmluva, proč nemohou docházet.“ „Dle mého názoru si děti a rodiče povinností užijí nástupem do základního vzdělání dost. Devadesátitříprocentní docházka do mateřských škol je velice slušná docházka. Takže je to spíš o propagaci předškolního vzdělávání, vytvoření podmínek pro práci učitelek i krásného vybavení pro děti. Tím lze ro-


diče přesvědčit. Děti z rodin ze sociálně znevýhodněného prostředí by stejně do školky docházely nepravidelně a přinášelo by to další komplikace s řešením situace. Takže můj názor je nezavádět. Spíše se zaměřit na kvalitní vybavení školek a jejich financování. Vytvořit podmínky, aby bylo možné naplňovat ideály RVP PV (počty dětí na třídy).“ „Jsem pro zavedení povinného posledního roku předškolní docházky, třeba i bezplatného, nebo s polovičním školným.“ „Povinný poslední ročník bych zavedla od 1. září 2010. Je to hrozná úroveň, i když dostanou odklad, tak stejně – nepřizpůsobiví nechodí, vymlouvají se, že je jim špatně, že to a tohle. Přesto si myslím, že by se z nich přece jen něco

vykřesalo, jen kdyby chodili. Takže povinně, co nejdřív to půjde. A jestli to bude zdarma, nebo ne, to je jedno, protože mají stejně sociální dávky, takže alespoň u nás nikdo školné neplatí.“ „V naší mateřské škole nemáme jednotný názor, ale většina si myslí, že zavádět povinně poslední rok je zbytečné. Rozhodnutí bych nechala na samotných rodičích.“ „Myslíme si, že je to zasahování do rodičovských práv, že stačí, že je povinná školní docházka a je na vůli rodičů, zda dítě do školky dají, nebo ne. Vždyť je i individuální domácí vyučování, tak proč by měla být povinná docházka předškoláků do mateřské školy? Stačí, že mají u zápisu přednost a neplatí školné. A navíc, jsou takoví rodiče, že nemají dítě očkované, a ne-

může tedy do kolektivu. Jak by se to řešilo pak? Postihem rodičů?“ „Myslím si, že povinná předškolní docházka ano – stejně to většina rodičů využívá a příprava na školu je aspoň systematická. Ideální by sice bylo, aby byla celá třída dětí předškolních, ne smíšené třídy, ale to nelze vždy za daných podmínek splnit. Pokud mateřskou školu nenavštěvují děti ze znevýhodněného prostředí, pak je to volba rodiny. Možnost dávat děti do školky mají, ale nevyužívají ji.“ „Osobně jsem se nesetkala s případem, že by dítě nebylo v posledním ročníku předškolního vzdělávání přijato. Pokud je dítě ze sociálně slabého prostředí, má nárok na slevu nebo prominutí úplaty za předškolní vzdělávání a za stravu bude platit vždy.

26.4.2010 16:17:59

2

PŘÍLOHA

FOTO: Petr MERTA

Při zápisech jsou tyto děti upřednostňovány. Myslím si proto, že je zbytečné zavádět ‚povinnost‘.“ Krupka „Jsme trojtřídní mateřská škola v menším městě, děti jsou ve třídách rozděleny podle věku (malé, starší, předškoláci), učitelky jsme s praxí dvaceti a více let. Domníváme se, že v současné době, kdy je mateřských škol nedostatek, není zavedení povinné předškolní výchovy dobrý nápad. Rodiče, kteří mají zájem mít dítě v mateřské škole, se snaží místo získat a dítě do mateřské školy posílat, a rodiče, kteří o to nestojí (z různých důvodů), zbytečně zabírají místa ve školkách. Pro skupinu sociálně znevýhodněných dětí by měly sloužit vyrovnávací a přípravné třídy při základní škole. Zároveň si myslíme, že by nebylo od věci opět zavést jesle, alespoň pro děti od dvou do tří let, zejména ve větších městech.“ Ostrava „Pokud mohu vyjádřit názor svůj a svých kolegyň, jsme rozhodně pro, aby byl poslední ročník v mateřské škole povinný. K tomuto názoru nás vede celá řada důvodů: v pokrokově uvažujících společnostech je to věc běžná, děti budou připraveny v oblastech školní zralosti, připravenosti i způsobilosti – jsou dnes daleko vyspělejší kognitivně i jinak, než například před 30 lety, k zavedení povinné do-


cházky do posledního předškolního ročníku by mělo dojít IHNED; bude nějakou dobu trvat, než si společnost na to zvykne, žádné podmínky není potřeba splňovat – mateřské školy jsou u nás přece dobře vybavené a mnoho dětí s odloženou školní docházkou je již navštěvuje, učitelky v mateřských školách jsou plně kvalifikované, doplňují si vysokoškolské vzdělání, mohou tak poskytovat vzdělávání povinně určité věkové skupině dětí – té, která to potřebuje.“ Těšín „Domníváme se, že zavést povinnou předškolní docházku v posledním ročníku mateřské školy je vhodné. Dítě získává ve školce nenahraditelnou a nezastupitelnou životní zkušenost v kolektivu vrstevníků. Je to místo navazování vrstevnických vztahů, které přispívá k utváření a osvojování si společenských norem a žádoucích způsobů chová-

ní. To vše může mít významný vliv při nástupu do základní školy. Dítě, které navštěvovalo mateřskou školu, si s sebou přináší základní sociální zkušenost, která mu usnadní adaptaci na školu. Dítě, které ji nenavštěvuje, může sice disponovat srovnatelnou úrovní určitých schopností, dovedností a vědomostí, ale zcela jistě nebude sociálně vyzrálé. Bude o tuto sociální zkušenost ochuzeno. To může vést k problémům, které se budou projevovat obtížemi při zapojování do třídního kolektivu k nebo obtížemi při komunikaci s učitelem či spolužáky. Další potíže se mohou vyskytnout v oblasti plnění školních požadavků. Víme však, že termín zavedení povinné předškolní docházky je závislý mimo jiné i na stávajících kapacitách mateřských škol.“ Kroměříž „Nemyslím si, že by povinná předškolní docházka vyřešila problém docházky dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí – bylo by jenom více práce pro soudy a sociální pracovníky. Pokud rodiče chápou smysl mateřské školy, tak své dítě přihlásí a nepotřebují k tomu povinnost. Spíš by bylo potřebné zlepšit postavení mateřských škol v očích té části veřejnosti, pro kterou jsou mateřské školy „odkládárny a hlídárny dětí“.“ „Je to věc rodičů, zda se rozhodnou dát dítě do mateřské školy, nebo ho připravují na vstup do základní školy doma.“ „S tímto návrhem bych souhlasila, jelikož pro děti

FOTO: Petr MERTA

z problémových rodin je lepší se co možná nejdříve zařadit do kolektivu a jiného prostředí, než je rodina. Podle mého názoru by to mohlo snížit počet týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí.“ „Povinná předškolní docházka není nutná, kdo do mateřské školy dítě vodí, bude tak činit i nadále. Není jisté, že by všichni povinnost dodržovali (jedině pod nátlakem, ale to musí řešit jiné instituce).“ „Ano za podmínek maximálně 18 dětí na třídu, při zařazení dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí i méně, aby k dětem mohly být uplatňovány individuální přístupy a vedení. Pro rodiče ze sociálně znevýhodněného prostředí zavést pravidlo důsledné pravidelné docházky a spolupráce se školou – podmíněné případným odebráním sociálních výhod či přídavků na dítě.“ „Nejsem pro povinné zavedení docházky do předškolního ročníku mateřské školy. Každý rodič by měl mít svobodnou volbu při rozhodování o svém dítěti. Pečující rodiče vědí, že dětem mateřská škola prospívá a je před vstupem do základní školy potřebná. V opačném případě stejně rodiče nepřinutíme, aby děti do mateřské školy posílali – možná pod pohrůžkou nějakých sankcí.“ Karviná „Osobně jsem pro zavedení povinné docházky do posledního předškolního ročníku mateřské školy. Přesto se však domnívám, že se vždy najdou děti, hlavně ze sociálně znevýhodněného prostředí, které „povinnost“ nebudou respektovat. Napadlo mě – jakou další administrativu to přinese? Budeme muset sledovat, vykazovat tzv. neomluvené dny? Bude nutné dělat nějaké „výstupy“ – hodnocení dítěte pro základní školu? Co při naplněné kapacitě školy? Co s předškolákem, který přijde do mateřské školy v průběhu školního roku (například z důvodu stěhování)? Jak ošetřit platby za „stravování“ dluž (naroste počet dlužníků)?“

26.4.2010 16:18:19

PŘÍLOHA „Pedagogové jak předškolní výchovy, tak 1. ročníků základních škol považují zavedení povinné docházky u předškolních dětí nejen za moudré, ale i velmi potřebné. Ze zkušeností víme, že děti ze školek nemají potíže jako děti přicházející z rodin málo podnětných. Děti ze školky mají potřebné návyky, nemají potíže s adaptací, jsou komunikativní, soustředěné, kreativní. Umí a znají daleko víc než dítě z rodiny. Přechod do 1. ročníku základní školy je pro dítě ze školky lehčí. Pracuje samostatně, spolupracuje. Takže povinnou docházku zavést hned, ale za poplatek.“ „Zavést povinný poslední rok předškolní výchovy ve mně vyvolává řadu otázek. Především by se podle mne musel změnit školní vzdělávací plán, musel by se úplně jinak koncipovat. Za další, jak by se řešilo neomluvené nedocházení do mateřské školy, pojištění, nástup pětiletých dětí do základní školy, zařazení učitelek do platových tříd a mnohé další? Takže, vše se dá řešit až po důkladném promyšlení všech dopadů. To znamená hlavně právních a finančních.“ „Děti, které věkově do posledního ročníku mateřské školy patří, mají již nyní ze zákona přednost, takže měnit to nařízení je asi zbytečné. Co by se však změnit mělo, je úhrada za tuto docházku a především naplněnost mateřských škol, konkrétně počty žáků v jednotlivých třídách.“ Havířov „K záměru zavést povinnou docházku předškoláků před nástupem do 1. třídy – jsme spíše proti. Rodiče, kteří nechtějí vodit děti do mateřské školy (z důvodu nezájmu, finančních apod.), je sice „povinně“ zapíší, děti pak ale budou soustavně omlouvat a stejně do mateřské školy docházet nebudou. Takové pouze zapsané, ale nechodící děti budou blokovat místa pro mladší děti, například zaměstnaných rodičů. Tyto zkušenosti máme již dnes, kdy sociální odbor rodičům doporu-


čí docházku dítěte do mateřské školy, rodiče je zapíší, ale pak je do mateřské školy nevodí. Pokud by se zavedla povinná předškolní docházka, tak až v době, kdy bude dostatek míst pro všechny děti, a tak nebude velký tlak ze strany rodičů na umístění dětí do mateřské školy.“ „Po dohodě s dalšími učitelkami jsme se shodli na názoru, že mateřská škola připraví děti lépe než rodina (sociálně slabá); souhlasí s tím, aby byla zavedena povinná předškolní docházka pro pěti až šestileté děti. Děti (i rodiče) si snadno zvyknou na kolektiv, plnění povinností, určitý režim.“ „Zavedení povinné předškolní docházky mi přijde v tuto chvíli zcela irelevantní, už jen proto, že předškolní děti neplatí školné. Pokud by tedy tato povinnost vyvstala, pak je úplata za vzdělávání určitě na místě. Už i tak ročně školky přicházejí o podstatnou finanční částku. Navíc, něco někomu nutit nebo dávat za povinnost mi také nepřijde jako vhodné řešení. Ten, kdo chce, své děti do předškolního zařízení dává, a ten, kdo nechce, ale bude to mít za povinnost, bude se pohybovat na hraně zákona. O dalších neblahých důsledcích nehovořím.“ Cheb „Se zavedením povinného předškolního roku v mateřské škole souhlasíme. A zavedli bychom ho co nejdříve, zvláště kvůli dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí. Ovšem jen za předpokladu, že nejprve budou vy-

3

FOTO: Petr MERTA

nejsme. Již nyní mají předškoláci přednost před ostatními, tzn. i děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Přesto, pokud rodiče takovéhoto dítěte nemají zájem, do školky stejně dítě nedávají a jejich dítě pak zbytečně zabírá místo, které by mohlo být využito efektivněji. Domníváme se, Most že ani povinnost posílat děti „Předškoláci jsou do do školky k tomu tyto rodiče naší mateřské školy přijímá- nedonutí.“ ni přednostně tak, jak to staPříbram noví zákon. Umisťovat se „Myslíme si, že povinná nám daří všechny, jejichž rodiče mají o docházku zájem. předškolní docházka by byla Zavedením povinné docház- prováděna duplicitně se záky bychom ještě více zkom- kladní školou. V dnešní siplikovali situaci rodičům, kte- tuaci, kdy je v mateřských škoří mateřskou školu nutně po- lách nedostatek míst a rodiče třebují. Již dnes vídáme velice se mohou svobodně rozhodnepravidelnou docházku prá- nout o umístění svého dítěte vě u dětí ze sociálně znevý- v mateřské škole, je zavedení hodněného prostředí. Dalším této povinnosti zbytečné.“ problémem jsou i platby za Další názory stravné.“ ve statistických číslech České Budějovice Pro Proti „Pro zavedení povinného zavedení zavedení předškolního roku rozhodně 3 8 tvořeny odpovídající podmínky (normativy, ONIV atd.). Rozhodně jsme pro zavedení školného u dětí pěti až sedmiletých. Mateřské školy zbytečně přicházejí ročně o deseti tisíce korun potřebných na výukové, materiální prostředky a pomůcky.“

FOTO: Petr MERTA

Názory učitelek mateřských škol shrnuté pouze do statistického přehledu jsou srovnatelné s ostatními publikovanými názory. Jejich důvody pro zavedení povinné docházky dítěte do posledního ročníku mateřské školy, a naopak důvody proti zavedení se liší jen v maličkostech. Shodně ale všechny poukazují na potřebu řešit tuto problematiku komplexně, tzn. včetně legislativy, finančního zabezpečení a zajištění dostatečné kapacity v mateřských školá školách.

26.4.2010 16:18:38

4 MŠMT: Diskuze k možnosti povinného předškolního vzdělávání Výzkumný ústav pedagogický v únoru předložil MŠMT vyhodnocení diskuze, která proběhla na základě zadání tehdejšího ministra Lišky a týkala se možnosti prodloužení povinnosti školní docházky o poslední rok vzdělávání v mateřských školách. Cílem úkolu bylo získat a vyhodnotit názory odborné i rodičovské veřejnosti na případné zavedení povinného předškolního vzdělávání a pojmenovat předpokládaná pozitiva i možná rizika. Dotazníkem byli osloveni pedagogové vybraných mateřských, základních i speciálních škol. Zároveň byla připravena anketa pro rodiče dětí a žáků. Byly osloveny také profesní svazy sdružující předškolní pedagogy, asociace zastupující alternativní vzdělávání a vybraní odborníci. S eventuálním zavedením bezplatného povinného předškolního vzdělávání v posledním roce před zahájením základního vzdělávání vyslovili ve většině souhlas pedagogové a více než polovina rodičů. Pro pedagogy je to akceptovatelné pouze při zachování pravidel předškolního vzdělávání. Spíše nesouhlasné stanovisko ovšem zaujala většina profes-

PŘÍLOHA


ních sdružení a oslovení odborníci. Ti považují tuto eventualitu vzhledem k současnému stavu za nadbytečnou. Pozitiva případného zavedení povinného posledního roku předškolního vzdělávání jsou spatřována ve vyrovnání podmínek pro všechny děti, ve včasném podchycení problémových dětí, popřípadě ve zvýšení odborné prestiže mateřských škol. Lze se zamýšlet nad tím, jak velký přínos by snížení hranice povinného vzdělávání bylo možno očekávat v našich podmínkách. Vzhledem k tomu, že nejstarší děti jsou v České republice do mateřských škol přijímány přednostně, vzdělávání v posledním ročníku je

bezplatné a účastní se ho téměř 93 procent dětí, by stanovení této povinnosti mnoho nového nepřineslo. Změna by se týkala zejména rodin ze sociokulturně znevýhodněného prostředí a dále těch, které i později v základní škole využívají možnosti individuálního vzdělávání v domácím prostředí. Je otázkou, zda, do jaké míry a za jakých podmínek by navrhované řešení mohlo být pro tyto rodiny funkční. Rizika eventuálního zavedení povinného předškolního vzdělávání jsou závažná. Zejména oslovenými experty je za závažné riziko považováno, že dřívější zavedení vzdělávací povinnosti by mohlo přinést předčasnou

scholarizaci, provázenou nedostatečným respektováním přirozených dětských potřeb a neúměrným zatěžováním dětí ohrožujícím jejich zdravý vývoj. Ve směru k rodičům by tento krok mohl znamenat výrazný zásah do dosavadních práv rodiny a omezení rodičovských kompetencí. Rodičům by navíc přibyla další povinnost – posílat děti do mateřské školy. A je otázkou, zda a v jaké míře by rodiče, kteří jsou s dnešním stavem spokojeni, byly ochotni toto omezení svých přání a pravorespekt mocí respektovat. d V rámci diskuze byly identifikovány také podmínky nezbytné pro případné zavedení bezplatného povinného předškolního vzdělávání. Mezi ty nejdůležitější patří: zajištění všeobecné dostupnosti mateřských škol, tzn. i v nejmenších a nejvzdálenějších lokalitách, zvýšení kapacity (počtu) mateřských škol, zachování obsahu i metod předškolního vzdělávání v souladu s RVP PV, zajištění vzdělávacího procesu předškolními pedagogy, zajištění vysokoškolské přípravy předškolních pedagogů, snížení počtu dětí na jednoho pedagoga, zavedení motivačních i sociálně podpůrných programů pro sociálně slabé rodiny apod. Další a zcela zásadní podmínkou by bylo řešení této otázky výhradně v rámci celého systému předškolního a počátečního vzdělávání a zachování možnosti individuálního vzdělávání v rodině bez dalších podmínek. Zřejmé ovšem je, že případné zavedení povinného předškolního vzdělávání by předpokládalo zvýšené nároky na státní rozpočet. Je třeba zdůraznit, že v této fázi šlo o první prozkoumání problému, v budoucnu by měla diskuze zcela jistě pokračovat. Jde o dlouhodobější výhled na podobu naší vzdělávací soustavy a v souvislosti s ním je třeba toto téma řešit, aniž bychom v této chvíli předjímali výsledek. Zdroj: MŠMT



(POZNÁMKA REDAKCE: Jména a příjmení jednotlivých respondentek má redakce k dispozici.)

26.4.2010 16:18:56

7

zkušenosti nápady inspirace projekty záměry lekce příklady

Projektem My proti násilí jsme čelili agresivitě současného světa Ve školách ze dne na den narůstá agresivita žáků, denně se objevuje šikana nejen mezi žáky, ale i šikana učitelů ze strany některých dětí, neúcta žáků navzájem mezi sebou, ale i k dospělým, a další negativní jevy současné společnosti. Není snad jediné školy, kde by některý z uvedených problémů nezažili. A právě tato skutečnost nás vedla k vytvoření projektu My proti násilí.

N

a nápad přišla Veronika Kubincová, které, stejně jako všem vyučujícím, tento stav není lhostejný. Na internetu ji zaujal podobný projekt, který byl adresován žákům druhého stupně a středních škol. Připravila tedy podklady upravené pro podmínky naší školy a předložila je vyučujícím.

Burza nápadů Nejdříve si každý vyučující promyslel, jakého tématu se v projektu se svými žáky dotkne. Nápadů bylo hodně – práce s listinou základních práv a svobod, zhlédnutí filmu Síla lidskosti a následná diskuze o N. Wintonovi a jeho životě, vytvoření česko-německého pexesa na pojmy ohledně násilí, výtvarné zpracování symbolů humanitárních organizací a vytvoření Stromu sebeúcty, úkolové hry a hry na rozvoj spolupráce atd. Celá příprava vyvrcholila v projektovém týdnu začátkem března. Pátrali po příčinách zla Žáci 9. B se v rámci výuky dějepisu věnovali židovské tematice. Společně diskutovali o postavení židů za druhé světové války, o jejich těžkém životě a příčině zla, které bylo na nich pácháno. Žáci se pokusili vžít se do rolí příslušníků židovských rodin a navzájem diskutovali o tom, co mohou a co


je jim zakázáno, jak je to pro ně těžké. Mnozí z nich vzpomínali na dobu, kdy žili v městech po celé republice – a ne v Terezíně, vzpomínali na své blízké, kteří byli odvezeni do koncentračních táborů, a přemýšleli, jestli se s nimi ještě setkají. Výsledky tohoto přemýšlení a diskuzí ukázali ostatním na obrovském plakátě, který vyvěsili na chodbě.

Vynálezy a objevy V hodinách fyziky se zase debatovalo na téma Vynálezy a objevy, jejich využití a zneužití lidmi. Vznikla celá řada krásných prezentací, kde žáci ukázali, jak jsou tvořiví a nápadití, včetně toho, jak dokážou pracovat s informacemi získanými z internetu a z encyklopedií. V prezentacích se objevily také vlastní fotoseriály, konkrétní příběhy z černé kroniky, úvahy. Co se týče vynálezů, byly hodně rozmanité – od jádra atomu, elektřiny, internetu, mobilu, nože, laseru až třeba po křídu, jejíž zneužití objasnil Saša velice jasně: „Můžeme s ní druhému dobře mířeným zásahem vyrazit i oko, nebo nastrouhat ji někomu do jídla a způsobit nevolnosti, zvracení.“ Bylo zajímavé sledovat, jak si všichni začínají uvědomovat, že je jen na člověku, jak s daným vynálezem nebo objevem zachází. V šestých a sed-

mých třídách žáci zpracovávali stejné téma formou velkých plakátů, které vytvářeli po společné předchozí diskuzi.

Násilí a alkohol V hodinách anglického jazyka se děti seznámily obecně s tématy ubližování formou čtení s porozuměním neupraveného anglického textu z výzkumu USA o vlivu alkoholu na mladé lidi a jeho dopadu na domácí násilí, násilí na ženách i dětech. Pro snazší orientaci měli žáci k dispozici anglicko-české slovníky. Po přečtení a překladu následovala vlastní práce s textem. Po celé učebně byly ukryté karty se slovy týkajícími se násilí a nenásilí. Děti je měly za úkol najít, přeložit a potom rozdělit do dvou sloupců podle tématu. V rámci výuky českého jazyka žáci například zpracovávali fotoseriál na téma šikana. Dostali za úkol vymyslet si konkrétní téma šikany, nafotit ilustrační fotografie, nalepit na čtvrtku a dopsat „bubliny“ s textem. Tímto způsobem vznikly velice zdařilé práce a děti navíc tato činnost moc bavila. Kromě těchto fotoseriálů byla zpracována i řada vynikajících úvah na téma násilí v dnešní době. Žáci se seznámili i s knihou Deník Anny Frankové a opět se mohli zamyslet

nad tím, co přináší s sebou jakékoliv zlo. V hodinách matematiky děti pracovaly s tabulkou, kterou zveřejnil Bílý kruh bezpečí a ve které byly uvedeny počty případů zjištěného domácího násilí za rok 2009.

Starší pomáhají mladším Další zajímavá aktivita proběhla v devátých ročnících pod mottem „Starší pomáhají mladším“. Žáci si zkusili připravit pro třídy prvního stupně jednu vyučovací hodinu. Rozdělili se do dvojic a vybrali si jednotlivé třídy. Pod vedením třídní učitelky třídy na prvním stupni si připravili pomůcky a průběh hodiny. Samotná výuka mladších spolužáků proběhla právě v projektovém týdnu. Deváťáci se tak naučili spolupracovat nejen s učitelkou, ale i s mladšími dětmi. Sami si i uvědomili, jak náročná je práce pedagoga. Největší význam projektu však je a zůstává v tom, že pomohl žákům opět naplno otevřít diskuzi o realitě současnéAlena TUČÍMOVÁ ho světa. Kontakt: ZŠ Krátká 676 Klášterec nad Ohří E-mail: kubincova@ 1zsklasterec.cz Stranu připravila Zlata ŠŤÁSTKOVÁ

26.4.2010 16:28:44

8

Pravidelné pracoviště

Podle zákoníku práce má být se zaměstnancem sjednáno pravidelné pracoviště pro účely poskytování cestovních náhrad. Je možné sjednat pravidelné pracoviště pro všechny zaměstnance v kolektivní smlouvě?

V

ustanovení § 34 odst. 2 zákoníku práce je uvedeno: „(2) Není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, je pravidelným pracovištěm místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají pracovní cesty zaměstnance.“ Z citovaného ustanovení vyplývá, že zaměstnavatel má možnost, nikoliv však povinnost, se zaměstnancem pravi-

delné pracoviště sjednat. Jedná se o konkrétní dohodu zaměstnance a zaměstnavatele, která nemůže být nahrazena ujednáním v kolektivní smlouvě, ale ani jednostranně učiněným opatřením zaměstnavatele (například vnitřním předpisem). Pravidelné pracoviště musí být sjednáno výhradně v pracovní smlouvě a tato podmínka je splněna i v případě změny pracovní smlouvy podle § 40 zákoníku práce. Ustanovení § 34 odst. 2 zákoníku práce upravuje rovněž postup pro případ, že pravidelné né pracoviště sjednáno není.

Proplácet místní jízdné? Jak máme proplácet jízdenky místní hromadné dopravy? Jako místo výkonu práce mají naši zaměstnanci uvedeno naše město. odmínky pro poskytování v souvislosti s výkonem práce, náhrad cestovních výda- v rozsahu a za podmínek stajů při pracovních cestách za- novených v sedmé části. A na městnanců, a to tuzemských toto ustanovení hned navazui zahraničních, upravuje sed- je § 152 téhož zákona, kde je má část zákona č. 262/2006 stanoveno, že cestovními Sb., ve znění pozdějších před- výdaji, za které poskypisů. V ustanovení § 151 je tuje zaměstnavatel zastanoveno, že zaměstnavatel městnanci cestovní náje povinen poskytovat zaměst- hrady, se rozumí výnanci, není-li v tomto zákoně daje, které vznikdále stanoveno jinak, náhra- nou zaměstnandu výdajů, které mu vzniknou ci při pracovních

P

cestách a cestách mimo pravidelné pracoviště. Obecnou definici pracovní cesty stanoví § 42 odst. 1 první věta téhož zákona. Zde je stanoveno, že pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. S tímto ustanovením úzce souvisí ještě § 34 odst. 2 téhož zákona – není-li v pracovní smlouvě zaměstnance sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, je pravidelným pracovištěm místo vý-

konu práce sjednané v pracovní smlouvě. Pokud mají zaměstnanci v pracovní smlouvě uvedeno jako místo výkonu práce obec (město), považuje se to i za pravidelné pracoviště. Nutno podotknout, že se tím rozumí celé katastrální území. Jestliže zaměstnanec realizuje výkon práce (plní pracovní úkoly) kdekoliv na katastrálním území města, vždy je na pravidelném pracovišti, a nikoliv na pracovní cestě, a žádné náhrady cestovních výdajů, a tedy ani jízdní výdaje za místní hromadnou dopravu, mu nenáležejí.

Potvrzení o zaměstnání

Zaměstnáváme poživatele starobního důchodu a jeho pracovní poměr v květnu 2010 skončí. Podle jeho vyjádření nepočítá s dalším zaměstnáním, ani se nebude hlásit na úřadu práce. Je zaměstnavatel povinen i v takovémto případě vydat potvrzení o zaměstnání? aměstnavatel je poměru, aniž by přitom byly povinen vydat vyloučeny některé kategozaměstnanci porie zaměstnanců (napřítvrzení o zaměstklad poživatelé starobních nání podle § 313 důchodů). Zaměstnavatel odst. 1 zákoníku proto musí tuto povinpráce. Tato povinnost ve všech přínost je vázána na padech, kdy skončení prapracovní covníkončí, splho nit; tedy i v případě uvedeném v dotaze.

Z

Na vaše otázky odpovídá Mgr. Ing. Vít BERKA

Dopřejte si misku přebraného tisku


ME D

Schola ludus. Celoevropskou zitu nebude mít ani David Rath výtvarnou soutěž „Nakresli mi – jeho návrh na zřízení Královské právo“, která probíhala ve všech univerzity v Kutné Hoře Poslanecká sněmovna neschválila. 27 zemích Evropské unie, vy Pavel Motyčka, který hrál v České republice ve Í N VÝ se věnuje školení učisvé kategorii tým žáků IÁL telů etické výchovy, z Plzně. Bez komense domnívá, že by se táře. Letos poměla vyučovat hlavprvé mohly k zápině zážitkovou forsu do 1. ročníků zámou: Děti si budou kladních škol připřehrávat různé mojít už i pětileté děti. delové scénky ze živoNyní MŠMT navrhuta, jako je například odmíje, aby do mateřských škol mohly chodit již děti od dvou tání nabízeného úplatku. Neber let. Trend kazí jen novorozenci, úplatky, neber úplatky, nebo se jichž se před 38. týdnem těhoten- z toho zblázníš. Každýmu jsem to ství stále rodí jen kolem 6 pro- tady na tý točně říkal… Děti cent. Chomutovská primátor- ze ZŠ Slezská v Českém Těšíka Ivana Řápková a starosta Pra- ně docházejí do školy se zubním hy 5 Milan Jančík možná přijdou kartáčkem a pastou a za pomoo své akademické tituly. Univer- ci interaktivní tabule a speciální-

R VA

MŠMT se letos přiklonilo k novému výkladu pravidel o konání maturitní zkoušky: Studenty při ústní maturitě nemůže zkoušet pedagog, který je daný předmět vyučoval. Protože toto nařízení způsobuje školám personální problémy, plánuje ministerstvo obratem vydat doporučení, jak je co nejelegantněji obcházet. Jen jeden člověk z dvaceti oslovených dokázal správně napsat velké psací Q! Od 1. září se bude ve 40 vybraných školách testovat nový typ psacího písma, které se víc blíží písmu tiskacímu, což psaní velkého Q národu významně usnadní. Pro realizaci sexuální výchovy ve školách MŠMT doporučuje „interaktivní práci se žáky“ a „návštěvu specializovaných zařízení“.

ho programu se učí hygieně ústní dutiny. Pokud na program Zdravé zuby naváže v devítce řekněme kurz holení pro chlapce, bude požadavek současných reformátů na těsné sepětí školy se životem přiveden k dokonalosti. Regionální rada Moravskoslezsko vyhlásila pro studenty středních škol soutěž pod názvem Kabaret Evropy. Jejich úkolem je představit svým hudebním, divadelním nebo literárním vystoupením jednu z členských zemí EU. Jedna Entropa nám zjevně nestačila. Začínají přijímací řízení na střední školy. Protože většina z nich zoufale bojuje o každého žáka, nároky na uchazeče jsou obvykle zredukovány na požadavek, aby zaklepal na jejich dveře. Petr KUKAL

26.4.2010 16:28:48

9

Regionální školní jídelna 2010 v Pohořelicích

S

outěž určená pro pracovníky školních jídelen se letos konala již podruhé. Iniciátorem, organizátorem a pořadatelem je školní jídelna Základní školy Pohořelice. Cílem soutěže je upozornit na práci školních jídelen, vzájemně si předat zkušenosti a nápady, obohatit jídelní lístky o nové receptury. Školní jídelny v posledních letech výrazně změnily svůj způsob práce a přípravu jídel pro strávníky. Většina provozoven je vybavena moderními přístroji, pracovní prostředí je na vysoké úrovni, splňuje náročné hygienické požadavky, skladba jídelníčku je pestrá a odpovídá požadavkům zdravé výživy. Jednu takovou jídelnu vede v Pohořelicích Marta Mandincová, která se snaží propagovat práci jídelen na veřejnosti. V loňském roce zorganizovala soutěž Regionální školní jídelna 2009 na domácí půdě. První ročník se vydařil, ohlas byl velmi příznivý, soutěžily čtyři dvojice. Vítězný tým – kuchařky z Pohořelic – postoupil do soutěže Nejlepší školní jídelna, jejíž druhý ročník se

konal v Brně. Tam děvčata získala první zkušenosti s vařením v jiném prostředí. Letos v březnu pohořelická jídelna vyhlásila druhý ročník. A jaké byly podmínky účasti? Dvoučlenné soutěžní týmy měly připravit menu hlavního chodu a nepřesáhnout částku 35 korun za jednu porci. Do soutěže se přihlásily čtyři týmy – Základní škola a Mateřská škola Krumvíř, Základní škola a Mateřská škola Žabčice, Základní škola Znojmo – ŠJ Přemyslovců a domácí Základní škola Pohořelice a vše začalo v předvelikonoční čtvrtek. Živo bylo nejen v kuchyni, ale i v jídelně, kde se sešli pozvaní hosté, porota, vedoucí okolních jídelen i zástupci tisku a regionální televize. Desetičlenná porota


Drahoslava KOUNKOVÁ

Radnice známá, ale nepoznaná M

ěstské muzeum a galerie Polička a Centrum Bohuslava Martinů zahájily letní sezónu neobyčejně. Všechny zájemce pozvali do radnice a nabídli jim poslední dubnovou sobotu opravdu zajímavý program. V expozicích starého umění je čekala prohlídka výstavních sálů starého umění za účasti umělců v dobových kostýmech. Navíc měli všichni možnost prohlédnout si místa, která nejsou běžně přístupná, jako je komora nad goticRadka MARKOVÁ kou kaplí v radniční věži.

Zasloužilý pedagog J

edním z československých zákonů, přijatých v letech předmnichovské republiky, bylo stručné konstatování, že prezident T. G. Masaryk se zasloužil o stát. Pokud bychom uvažovali o obdobném zákonu pro oblast školství, tedy o zákonu připomínajícím mimořádné zásluhy některého jedince, byl by nepochybně jedním z předních kandidátů na tuto poctu Josef Wen-

měla pestré složení – od odborníků přes výživu a stravování až po laiky. V 11 hodin bylo uvařeno, degustační porce nachystány a porotci mohli začít chutnat. Anonymita byla zaručena, a tak se mohly vyhlásit výsledky. Zlatý pohár získala děvčata ze Žabčic, přesto všichni soutěžící porotu svými pokrmy nadchli. Poděkování za zorganizování celé akce patří nejen Základní škole Pohořelice, ale i sponzorům. Soutěž měla opravdu vysokou úroveň a ukázala, že školní jídelny jsou svébytnou a plnohodnotnou součástí školy, že mají nezastupitelnou úlohu v systému stravování a jsou to ony, které sledují nové trendy ve školním stravování a dbají na zdravou výživu dětí a mládeže, dokážou nabídnout stravu pestrou, chutnou a výživnou. V současné době, kdy přibývá dětí obézních, se jejich úloha zvyšuje, protože ovlivňují stravovací návyky dětí, které přecházejí do jejich dospělosti. Ukázala také, že pracovnice školních jídelen se nebojí zkoušet nové věci, učit se, získávat nové zkušenosti, že umí nejen vařit, ale také svou nelehkou práci propagovat.

zig. A zákon byl mohl znít „Josef Wenzig se zasloužil o české školství“. Zní to téměř neskutečně, ale muž, který měl tak vynikající a zcela mimořádné zásluhy o rozvoj českého školství v 19. století, měl nejen německé vychování a školy, ale i výrazná většina jeho obsáhlého literárního díla – včetně libret ke Smetanovým operám Dalibor a Libuše – byla sepsána v němčině.

Josef Wenzig (1807 – 1876) patřil k průkopníkům jazykové rovnoprávnosti ve školách. Prosadil, aby ve školách určených pro žáky české národnosti se stala čeština vyučovacím jazykem. Přispěl podstatně i k tomu, že Praha zřídila s českým vyučovacím jazykem i nové školy – pro vzdělávání dívek, reálnou a průmyslovou školu a obchodní akademii. Ve funkcích rady zemského školního úřa-

Znáte je? Staroměstská nostalgie MARTIN FRIND PAVEL VRÁNA

„Klaníme se před chrámem času. Je jím náš staroměstský orloj. Jeho věk je úctyhodný. Šest set let. Uvádí nás v úžas svou důmyslností i krásou, technickou dokonalostí a zároveň poetičností, která zasahuje všechny generace bez rozdílu věku, pohlaví, rasy či národnosti. Je nám dobře, když jdeme po Starém Městě a víme, že po vší té kráse, která nás tu obklopuje, naše kroky stejně povedou k orloji, ve kterém je zakletý čas a který nám měří všem stejně,“ píše se v předmluvě k této publikaci z nakladatelství Práh. Krásné spojení veršů Pavla Vrány s ilustracemi Martina Frindy zaujme každého, žáky a studenty nevyjímaje. Publikace se tak může stát součástí výuky, a to nejen literatury.

du a dozorce (tedy hlavního inspektora) pro české obecné a reálné školy měl osobní podíl i na zrodu prvních českých školních čítanek, na tehdejší dobu výrazně moderních a příkladných. Ani po svém nuceném penzionování, které bylo odplatou rakouských úřadů za jeho pročeské aktivity, nepřestával usilovat a pracovat pro pokračující rozvoj českého školství. František MORKES

26.4.2010 16:28:52

10 Tentokrát se budeme zabývat počty žáků učících se cizí jazyk na středních školách a konzervatořích; zaměříme se i na počty studentů, kteří se věnují cizím jazykům na vyšších odborných školách. V neposlední řadě se krátce dotkneme i učitelů vyučujících cizí jazyky.

Cizí jazyky Na středních školách se ve školním roce 2009/2010 věnuje cizím jazykům 500,8 tisíce žáků v denní formě vzdělávání. Přitom 240,1 tisíce žáků se zabývá pouze jedním cizím jazykem, 253,3 tisíce žáků dvěma cizími jazyky a 7,4 tisíce žáků třemi a více jazyky. V průměru se každý žák střední školy denní formy vzdělávání učí 1,5 cizímu jazyku. Jednomu cizímu jazyku se většinou věnují žáci v oborech středního vzdělání ukončených výučním listem. Žáci oborů gymnázií mají povinně minimálně dva cizí jazyky a počet jazyků v odborných oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou vymezují školní vzdělávací programy škol. Na středních školách je nejvyučovanějším jazykem angličtina, kterou upřednostňuje 87,2 procenta žáků učících se cizí jazyk. Počet žáků angličtiny vzrostl od školního roku 2005/2006 do letošního školního roku 2009/2010 o necelých 10 procent. Druhý cizí jazyk, který se na středních školách nejvíce vyučuje, je němčina. Bohužel, během sledovaných pěti let počet


žáků němčiny poklesl o 17,4 procenta, tj. téměř o 50 tisíc žáků. Ve školním roce 2009/2010 si ze žáků učících se cizí jazyk osvojuje němčinu právě 47,5 procenta žáků (konkrétně 237,9 tisíce žáků). Jak jsme již uvedli v článku, který se zabýval jazyky v základních školách, němčině

Obecně lze říci, že na 100 žáků středních škol učících se cizí jazyk ve školním roce 2009/2010 připadají v průměru přibližně 2 učitelé (1,95). Pokud nebereme v úvahu jazyky, které se učí jen malý počet žáků, pak největší počet učitelů vzhledem k počtu žáků učících se jazyk je u rušti-

6,3 procenta učitelů cizích jazyků nesplňuje požadovanou kvalifikaci.

Vyšší odborné školy A konečně na vyšších odborných školách studuje v denní formě vzdělávání cizí jazyky celkem 20,5 tisíce studentů, z toho jeden

Výuka cizích jazyků na středních, vyšších odborných školách a konzervatořích se věnují v daleko větší míře žáci v příhraničních regionech sousedících s Německem a Rakouskem. Tak například v Karlovarském kraji si ze všech žáků, kteří se na střední škole učí nějaký jazyk, vybralo němčinu 72,7 procenta žáků (v Praze to bylo pouze 40,6 % žáků). Francouzštinu se ve školním roce 2009/2010 učí na středních školách 41,9 tisíce žáků francouzštiny. Jejich počet oproti školním roku 2005/2006 mírně vzrostl (o 3,7 %), avšak meziročně ve srovnání s rokem 2008/2009 poklesl o 4,4 procenta. Nelze však přehlédnout každoroční nárůst počtu žáků ruštiny a španělštiny. Ve školním roce 2009/2010 se ruštině věnuje 26,7 tisíce žáků (navýšení o 86,3 % od školního roku 2005/2006). Španělštinu si vybralo v letošním školním roce 24,4 tisíce žáků (nárůst o 63,5 % od školního roku 2005/2006).

ny, na 100 žáků učících se ruštinu připadá 1,8 učitele. Nejméně učitelů připadajících na 100 žáků osvojujících si cizí jazyk je u latiny a angličtiny. Zde se na 100 žáků učících se latinu vztahuje pouze 0,9 učitele a ve dru-

jazyk 13,0 tisíc, dva jazyky 6,6 tisíce a tři a více jazyků 0,9 tisíce studentů. Průměrně každý student denní formy vzdělávání se věnuje 1,5 jazyku. Počty studentů jednotlivých jazyků v pětiletém sledovaném období mírně

Střední školy – žáci učící se cizí jazyky ve školním roce 2005/2006 až 2009/2010

Zdroj: ÚIV

450 000

2,00

400 000

1,80

350 000 300 000

1,50

1,48

1,53

1,52

1,60 1,51 1,40

250 000 1,20 200 000 1,00

150 000

0,80

100 000

0,60

50 000 0

průměrný počet jazyků na počet žáků učících se cizí jazyk

letech 2005/2006 a 2006/2007 došlo na středních školách ke zvýšení hodinové dotace cizích jazyků. Některé školy flexibilně reagují i na požadavky trhu práce a zavádějí volitelné předměty jazykového zaměření. Školy se rovněž snaží připravit žáky na budoucí profesi posílením odborné terminologie, rozvojem komunikačních dovedností a v menší míře také přípravou na mezinárodně uznávané zkoušky. Pokud žák nemá možnost na střední škole nebo konzervatoři navázat na úroveň jazykových znalostí a komunikačních dovedností získaných v základní škole na odpovídající úrovni A1 nebo A2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, vzdělává se v cizím jazyce dle nabídky školy. Vzdělávání v tomto jazyce je určeno pro absolutní začátečníky a směřuje k dosažení úrovně, kterou určuje škola dle svých možností a kterou vymezí ve svém školním vzdělávacím programu podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

počet žáků

V

0,40 2005/06 angličtina

2006/07 němčina

francouzština

hém případě je to 1,2 učitele na 100 žáků učících se angličtině.

Zajištění výuky

Konzervatoře

Zvýšená dotace hodin cizích jazyků způsobuje na středních školách problémy se zajištěním kvalifikovaných „jazykářů“, i když ne tak velké jako na školách základních. Zatímco v základních školách je ve školním roce 2009/2010 téměř jedna třetina učitelů cizích jazyků bez kvalifikace, na středních školách jsou okolnosti podstatně lepší, bez kvalifikace zde učí jazyky pouze 15,4 procenta jazykářů. Situace se však liší podle vyučovaného jazyka. Největší podíl nekvalifikovaných najdeme u učitelů angličtiny (20,1 %), němčiny (12,1 %) a španělštiny (9,7 %). Naopak nejnižší podíl nekvalifikovaných učitelů je u ruštiny (2,5 %), latiny (6,0 %) a francouzštiny (6,9 %).

Na konzervatořích se ve školním roce 2009/2010 v denní formě vzdělávání věnuje cizím jazykům 3,2 tisíce žáků, z nich 2,6 tisíce pouze jednomu cizímu jazyku a 0,6 tisíce dvěma cizím jazykům. Třem a více cizím jazykům se nevěnuje nikdo. Převážná část žáků (87,8 %) si v letošním školním roce vybrala angličtinu. Nikdo se neučí rusky. Specifikem konzervatoří je zvýšený podíl žáků, kteří se zabývají italštinou. Na 100 žáků konzervatoří učících se cizí jazyk ve školním roce 2009/2010 připadá v průměru 1,5 učitele. Nejvyšší počet učitelů vzhledem k počtu žáků učících se cizí jazyk je u němčiny, na 100 žáků učících se němčinu připadají 2 učitelé. Pouze

2007/08 španělština

2008/09 ruština

2009/10 průměrný počet jazyků na počet žáků učících se cizí jazyk

klesají úměrně slabému poklesu studentů v denní formě vzdělávání. Jediným cizím jazykem, který zaznamenal nárůst studentů (o 35,3 %), je ruština s 1,1 tisíce studentů ve školním roce 2009/2010. Nejvíce vyučovaným cizím jazykem je přesto angličtina s 16,3 tisíci studenty a dále němčina s 10,0 tisíci studenty. Na 100 studentů vyšších odborných škol věnujících se cizímu jazyku připadá v průměru 2,2 učitele. Nejvíce učitelů připadajících na 100 studentů učících se cizí jazyk je u ruštiny a u francouzštiny. Zde se vztahuje na 100 žáků zabývajících se ruštinou 2,6 učitele a ve druhém případě je to 2,4 učitele na 100 studentů věnujících se francouzštině. Na vyšších odborných školách vyučuje pouze 6,3 procenta učitelů bez kvalifikace. Jindřiška VANČUROVÁ

26.4.2010 16:28:55

inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce

11

Fakta, s.r.o., vzdělávací zařízení,

Komenského 25, 591 01 Žďár nad Sázavou

nabízí dvoudenní vzdělávací program

Zážitkový výcvikový kurz Ostrava – Hotel Maria, Přívozská 23 21. – 22. 5. 2010 Klobouky u Brna – Městská SOŠ, nám. Míru 6 4. – 5. 6. 2010 Žďár nad Sázavou – Hotel Tálský mlýn 11. – 12. 6. 2010 Více informací na www.fakta.cz INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČ TEM ČESKÉ REPUBLIKY

Rozvoj kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení Královéhradeckého kraje – Model profesního vzdělávání Královéhradecký kraj získal na vzdělávání řídích pracovníků ve školství finanční podporu z evropského operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost ve výši 7.719.879 korun. Partnerem projektu s názvem „Rozvoj kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení Královéhradeckého kraje – Model profesního vzdělávání“ je Školské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Královéhradeckého kraje. Projekt, jehož hlavním cílem je zajistit vzdělávání řídících pracovníků škol i školských zařízení a zdokonalit jejich manažerské schopnosti, vznikl na základě námětů a podnětů ředitelů škol a školských zařízení. Vzdělávání je rozděleno do osmi vzdělávacích modulů, jejichž součástí je nejen teorie, ale především praktický výcvik a stáže na pracovištích formou „stíno-


vání“ či zahraniční stáž. Výstupem projektu, který začal v srpnu loňského roku a potrvá tři roky, budou získané klíčové kompetence z široké oblasti komplexní manažerské problematiky v oblasti školství. „Na začátku školního roku jsem se přihlásila do několika modulů projektu Ředitel 2012“: říká Mgr. Irena Hrobská, ředitelka ZŠ a MŠ Dolany. “Jedním z modulů byl Coaching I“. „Když jsem se na koučing hlásila, bylo to víceméně ze zvědavosti. Poznat, co to je, co mi to dá, jestli mi koučing pomůže v mé ředitelské funkci. Kurz vedl fundovaný lektor. Dozvěděla jsem se, co je formální, neformální koučing, jeho základní přístupy, postoje, nástroje, hranice, problémy. V závěru kurzu jsme měli možnost si prakticky nacvičit základní koučovací dovednosti – tedy sebereflexi, práci s emocemi, umění naslouchat,

svolení, situování, dotazování, vyjasňování. Kurz byl pestrý, nebyl nudný, nebyl formální, lektor nás stále udržoval v aktivitě, svůj výstup prokládal zajímavostmi ze života důležitých osobností koučingu, citáty… Pracovali jsme od rána do večera a vlastně jsme na sobě ani nepociťovali únavu. Co se týče koncepce celého projektu – je velkorysá; myslím, že nebýt evropských peněz, asi by na uskutečnění tak velkého projektu nebyla šance“. PhDr. Bc. Jiří Nosek, radní pro oblast školství a kultury Královéhradeckého kraje dodává: „Dosud proběhly dva výjezdní moduly Coaching I a Coaching II. Letos v březnu bylo zahájeno proškolení účastníků v oblasti Práva v praxi školského managementu. Následovat mají další moduly: Školský management v praxi, Řízení pedagogického procesu, Ekonomika a finanční management, Prezentace a spolupráce s médii a Vedení lidí. Každého modulu se zúčastní dvacet zájemců, na závěrečnou zahraniční stáž je počítáno se čtyřiceti účastníky, kteří úspěšně absolvují největší počet vzdělávacích modulů. Pokud rozpočet projektu dovolí, bude možné některé z nejžádanějších modulů zopakovat“.

26.4.2010 16:28:57

inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce

CHYSTÁTE ŠKOLNÍ VÝLETY DO LEDNICE NA MORAVĚ? Kontakt: Pak využijte naší nabídky: PLAVBY K MINARETU nebo JANOHRADU a naloďte se s námi k plavbě po staré Dyji zámeckým parkem a lužním lesem, doprovázené poutavým výkladem lodníků o historii a přírodě této části lednicko-valtického areálu. Plavbu můžete kombinovat s pěší procházkou - např. od zámku k Minaretu lodí (25 min.) po prohlídce Minaretu zpět parkem pěšky (1,5 km), nebo naopak. Plavbu k Janohradu doporučujeme spíše pro žáky od 2. st. ZŠ, odtud můžete pokračovat pěšky do Břeclavi, nebo Ladné.

tel.: 603 516 358, www.plavby-lednice.cz

CENY: TRASA I: ZÁMEK - MINARET nebo MINARET - ZÁMEK (doba plavby 25 min.) 1. st. ZŠ - 30 Kč/os., 2. st. ZŠ - 40 Kč/os., SŠ a SOU - 50 Kč/os. TRASA II: MINARET - JANOHRAD nebo JANOHRAD - MINARET (doba plavby 45 min.) 1. st. ZŠ - 40 Kč/os., 2. st. ZŠ - 50 Kč/os., SŠ a SOU - 60 Kč/os. TRASA I + II: ZÁMEK - JANOHRAD nebo JANOHRAD - ZÁMEK (doba plavby 60 min.) 1. st. ZŠ - 60 Kč/os., 2. st. ZŠ - 70 Kč/os., SŠ a SOU - 90 Kč/os.

!!! Pedagogický doprovod zdarma !!!

3.599,- Kè

za

TÝDENÍK

ceny vè. DPH

w w w. t y d e n i k - s k o l s t v i . c z

Číslo 17


28. dubna 2010

Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. E-mail: [email protected], [email protected], [email protected], [email protected]. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 1020 Kč. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.

26.4.2010 16:29:25

Co politici nedomysleli, musí zachraňovat mateřské školy

Recommend Documents