Co je štěstí? Zdroj Internet. Ne však každý o štěstí má stejnou představu. Když o někoho opřít se můžeš, ochotně každému pomůžeš

Co je štěstí? Víš, co je štěstí? Je to dům, auto a chata? Ne, štěstí je dětství, když máma je i táta.

Když někdo rád vzpomene si na tebe, když nechceš všechno jenom pro sebe. Když vážíš si toho, co máš, když lepšího už nic nehledáš.

Víš, co je štěstí? Když máš peněz jako smetí? Ne, štěstí je rodina, jsou to rozesmáté tváře dětí.

Když vůbec nevíš, co je závist, když nemáš v srdci svém nenávist. Když i přes slzy dokážeš se smát, když tě má někdo doopravdy rád.

Víš, co je štěstí? Když slibuje ti někdo modré z nebe? Ne, štěstí je, když máš hodně lidí kolem sebe.

Když umíš odpouštět a taky snít, štěstí je to, co každý člověk chtěl by mít. Ne však každý o štěstí má stejnou představu. Někomu stačí málo, někdo chce bohatství a slávu.

Štěstí je, když pro někoho něco znamenáš, když někomu radost uděláš. Když o někoho opřít se můžeš, ochotně každému pomůžeš.

Někdo zas touží po tom, co zrovna druhý má, proto mnoho lidí štěstí vůbec nepozná.

Zdroj Internet

Měšický zpravodaj - 1

SLOVO REDAKCE ČTENÁŘUM Editorial Milí čtenáři, vážení spoluobčané, dnešním číslem začínáme devátý ročník vydávání našeho Zpravodaje. Končí měsíc únor a  pranostika praví: Únor bílý, pole sílí. Letošní únor však v  době psaní těchto řádků moc bílý nebyl, zato mrazy jsme si užili pořádné a po dlouhou dobu. Praskalo nám špatně izolované vodovodní potrubí, zamrzala čerpadla a  hadice kanalizace. I  v  jižních přímořských státech sníh zasypal palmy a dokonce zamrzlo i Černé moře. Kdepak je to avizované globální oteplování planety? Na přírodu jsme zkrátka krátcí. Stejně si dělá co chce. Každý z nás byl namlsaný začátkem mírné zimy a těšil se, jak letos ušetří nemalé peníze za topení a najednou mrazy jak v  Rusku a  všechny měřáky spotřeby se točí jak blázen a  předpokládané úspory jsou v …... pryč. Jediné pozitivní je, že se opravdu již znatelně začíná prodlužovat den a to jaro přece musí přijít. Kdyby se náhodou ještě zpozdilo a vy budete nuceni vysedávat u krbu nebo topení, vezměte si k ruce toto číslo Zpravodaje, které vás snad vytrhne ze zimních depresí, z nedostatku slunečního světla a přinese do příbytku trochu tepla a pohody. Pokud se tak stane, bude to pro nás v redakci velké zadostiučinění. A nyní v několika větách k obsahu dnešního vydání. Pan starosta se ve svém pravidelném příspěvku zabývá problémem likvidace odpadů a  jeho dopadem na obecní rozpočet. V dalším článku s touto tématikou se dozvíte o přijatých nutných opatřeních k zamezení nárůstu finančních ztrát při likvidaci odpadu. V  bloku Informací z  radnice se dozvíte mimo nejnovějších demografických údajů a návrhu rozpočtu obce na rok 2012 i o záměru zastupitelů na modernizaci webových stránek. Pokud chcete využívat opět (nebo poprvé) v  letošním roce službu na svoz bioodpadu, pozorně si přečtěte aktualizovanou nabídku svozové firmy. Od ředitelky MŠ se dozvíte, kdy bude zápis nových dětí do školky, co je třeba přinést s  sebou a  jaká budou výběrová kritéria pro příjem dětí. V dalším článku si připomeneme stoleté výročí skautingu v Čechách, na výlet se tentokráte vydáme do Prahy Obory Hvězda a na Bílou horu. V toulkách budeme putovat normalizačními sedmdesátými lety min. stol.. V  dalších příspěvcích si připomeneme jedno neslavné a  jedno významné výročí. Obě se svým způsobem týkají železnice. V Okénku měšického zahrádkáře se dozvíte něco o pěstitelských tvarech a typech výsadeb a zmíníme se o i zimním řezu. V Kuchařce naší vesnice se naučíte upéci něco dobrého a sladkého na zub a v rubrice Ze sportu a kultury vás pozveme na nové i tradiční akce a podíváme se, co je nového v Klubu rybářů a ve fotbalovém oddílu TJ Sokol. V  závěru Vás ještě správce obecní Internetové sítě VES-NET seznámí s  historií tohoto projektu bezdrátového připojení, s chystanými novinkami, vylepšenými parametry a s nabídkou na připojení k této síti. Nyní již nezbývá než vám popřát prožití příjemných chvil při čtení tohoto čísla a těšíme se na osobním setkání při avizovaných akcích nebo u příštího dubnového vydání. Budeme společně s vámi netrpělivě čekat na jaro, Vaše redakce Měšický zpravodaj - 2

SLOVO STAROSTY Vážení spoluobčané. Z  plnění rozpočtu obce za uplynulý rok je zřejmé, že nejvíce ztrátovou službou v minulém roce je shromažďování, sběr, přeprava a  likvidace odpadů. Bylo tomu tak i  v  minulých letech, ale se zdražováním pohonných hmot a  zvyšováním poplatků za uložení odpadů se ztráty stále zvyšují. Z uvedeného je vidět, že nejnákladnější je likvidace velkoobjemového odpadu kontejnerem, umístěným na shromaždišti odpadů. K nákladům cca 340 tis. Kč za tuto službu je nutné přičíst záporný rozdíl mezi příjmy a  výdaji při likvidaci TKO /popelnic/, který je cca 231 tis. Kč. Při hospodaření s  tříděným odpadem jsou díky odměnám za třídění odpadu od spol. EKO-KOM ztráty pouze cca 44 tis. Kč. Z rozpočtu obce se tak celkem doplácí na likvidaci odpadů cca 615 tis. Kč. Každý z nás by se měl proto snažit hospodařit s odpadem tak, aby se tyto ztráty co možná nejvíce snížily. Snažme se proto odpad, který dáváme do kontejneru na shromaždišti odpadů roztřídit do kontejnerů pro tříděný odpad a plně využívat objem zaplacených popelnic. Pomozte obci i ohlídat, aby náš odpadový systém nevyužívali občané ze sousedních obcí. Přeji všem hodně zdraví a brzký příchod jara, Petr Lanc.

INFORMACE Z RADNICE Výpis z matriky a evidence obyvatel Měšic za rok 2011 Počet přihlášených obyvatel v Měšicích k 31.12. 2011 ............................ 1 613 Počet cizinců přihlášených k pobytu k 31.12. 2011 ................................ 73 Počet čísel popisných v Měšicích k 31.12. 2011 ............................... 600 Počet sňatků na OÚ v Měšicích ....................................................................... 12 Počet narozených dětí v roce 2011...13 chlapců a 10 děvčat...celkem....23 Vojta Strnad 1. 2. 2011 Veronika Fialová 9. 4. 2011 Dan Lenner 7. 3. Julie Sukdolová 15. 6. Vojtěch Hopp 28. 4. Michaela Saláková 23. 6. Ondřej Břichnáč 15. 5. Soňa Levičková 20. 8. Václav Arnoš 8. 6 Vanessa Mošková 16. 9. Marek Daniž 3. 8. Linda Pokorná 1.10. Dominik Minks 5. 9. Johana Schreiberová 13.10. Matyáš Rosenthal 23.10. Zuzana Doležalová 20.10. Jakub Toman 27.10. Adéla Rosenthalová 23.10. Adam Chábek 5.11. Barbora Tomanová 27.10. Štěpán Setnička 15.11. Tomáš Chalupa 15.11. Filip Planeta 27.11. Všem rodičům narozených děti gratulujeme a všechny nové občánky u nás vítáme. Měšický zpravodaj - 3

Počet zemřelých občanů v roce 2011 ..................................... 9 Václav Rejnart Zdeňka Řápková Marta Doležalová František Kubela Bohumila Maierová Karel Kalina Milada Janoušková Bedřich Bureš Emília Abíková Čest jejich památce.

zemřel zemřela zemřela zemřel zemřela zemřel zemřela zemřel zemřela

13. 1. 2011 ve věku 89 let 6. 2. 77 let 18. 2. 61 let 30. 4. 81 let 2. 5. 88 let 14. 6. 79 let 15. 6. 74 let 16. 9. 61 let 29.10. 78 let Jana Literová - matrikářka

Návrh rozpočtu obce Měšice na rok 2012 Pro rozsáhlost tohoto dokumentu vás odkazujeme na webové stránky obce Měšice (www.mesice.org), kde je zveřejněn v plném znění nebo je k nahlédnutí v úřední dny na OÚ. Pro ty, kteří nemají možnost připojení na Internet nebo nechtějí vážit cestu na úřad jenom uvádíme, že rozpočet obce Měšice pro rok 2012 je navržen jako vyrovnaný s příjmy a výdaji ve výši 58.703.319,86 Kč. Našetřené finanční prostředky z minulých let jsou určeny na použití jako povinná finanční spoluúčast obce na již přidělených dotacích. OÚ Odvoz bioodpadu v roce 2012 Aktualizujeme nabídku firmy AVE pro rok 2012. Zde jsou podmínky svozu: Biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a domácností je shromažďován do speciálně upravených nádob a  pravidelně v  období od dubna do konce listopadu je odvážen ke kompostování. Co se vše odváží? Listí, tráva, seno, plevel, zbytky rostlin a zeminy, větve stromů a keřů, spadané ovoce, zbytky ovoce, čajové sáčky, kávová sedlina, skořápky vajec. A co do nádob naopak nepatří? Zbytky jídel, jedlé oleje, kosti, maso, uhynulá zvířata a jiné biologicky nerozložitelné odpady. Obec všem zájemcům zprostředkuje uzavření smlouvy s firmou AVE CZ. Cenová nabídka služby pro rok 2012: Nádoba o objemu 120 l Nádoba o objemu 240 l



442,- Kč včetně DPH 773,- Kč včetně DPH

Cenová nabídka nádob: Pořizovací cena Nádoba o objemu 120 l 1 020,- Kč včetně DPH Nádoba o objemu 240 l 1 200,- Kč včetně DPH

Roční nájem nádoby 264,- Kč včetně DPH 312,- Kč včetně DPH

Pokud nové zájemce tato nabídka osloví, tak urychleně (do 15. března 2012) svůj zájem prosím sdělte na Obecní úřad. Měšický zpravodaj - 4

V závazné písemné žádosti je třeba uvést: Jméno, č. popisné, velikost nádoby a požadavek na její odkup nebo roční pronájem. Podepsanou žádost můžete doručit osobně na OÚ, poslat poštou, e-mailem (na adresu [email protected]), faxem (283 980  330). Nezapomeňte poznamenat kontakt na Vás, abychom Vás mohli vyrozumět a vyzvat k jednání o podpisu smlouvy a k jednorázovému zaplacení za nabízené služby. Po zaplacení každý klient obdrží známku k  vylepení na nádobu pro svoz v letošním roce. Klienty, kteří službu již využívali v roce 2011 oslovíme SMS zprávou sami. Termíny svozů pro rok 2012 Četnost vývozu nádob je plánována ve 14 denních intervalech. Svozový den je každý sudý týden v pondělí. 2. dubna 11. června 20. srpna 29. října 16. dubna 25. června 3. září 12. listopadu 30. dubna 9. července 17. září 26. listopadu 14. května 23. července 1. října 28. května 6. srpna 15. října Celkem 18 svozů. Z nabídky firmy AVE CZ odpadové hospodářství zpracoval Jiří Bejlek A ještě jednou k odpadu. Tentokrát bude řeč o likvidaci velkoobjemového odpadu, o kterém ve svém příspěvku píše i pan starosta. Náklady na jeho likvidaci jsou opravdu velký problém a proto zastupitelé přijali několik opatření, která by měla přinést úspory. Pokud jste v uplynulém měsíci navštívili naše shromaždiště odpadů, jistě jste si všimli přítomnosti členů naší Obecní policie, kteří mají za úkol dohlížet na to, aby zde ukládali odpad pouze občané trvale zde hlášení nebo ti, kteří vlastní na katastru obce nějakou nemovitost. Tímto opatřením zabráníme tomu, aby nám odpadové kontejnery zaplňovali občané z  okolních obcí, kde jejich zastupitelé vůbec neřeší svou zákonem stanovenou povinnost, likvidovat odpad svých občanů. Jen pro ilustraci. Máme informace o  tom, že v  některých menších okolních obcích vyhlásí obecním rozhlasem přistavení kontejneru na velkoobjemový odpad na návsi dvakrát do roka, a  tím to končí. A  u  nás? U  nás se takovýto kontejner, právě doposud i s přispěním občanů z okolních obcí, zaplnil třeba i za jeden den. Odvoz a likvidace tohoto jednoho kontejneru stojí obec od 12 do 15 tisíc, podle váhy. Spočítejte si to sami, kolik obec vynakládá financí z rozpočtu. Jedná se o peníze z daní nás všech zde trvale přihlášených a proto jistě všichni pochopíte a nebudete pohoršeni tím, pokud vás obsluha nebo člen OP požádá o prokázání vašeho trvalého pobytu v obci. Protože se množí také případy rozbíjení a  rozkrádání odložené elektroniky a  lednic na shromaždišti odpadů, pracuje se již na dalším opatření, kterým bude instalace kamerového systému připojeného na služebnu OP a  počítač Obecního úřadu. Takto bude celý tento prostor nepřetržitě monitorován a hlídán. Doufáme, že tato opatření pomohou náklady na likvidaci odpadů snížit a  případné ušetřené peníze bude obec moci použít na jiné prospěšné a potřebné věci. Jiří Bejlek – místostarosta Měšický zpravodaj - 5

A do třetice odpad, tentokrát komunální Důležité upozornění: Staré známky na popelnice platí do konce měsíce března. Kdo nebude mít po konci března popelnici označenou známkou na rok 2012, tomu již nebude odvezena. Známky každý občan po zaplacení poplatku obdrží na Obecním úřadu. OÚ Nová podoba webových stránek obce. Zastupitelé se rozhodli nechat zmodernizovat webové stránky obce. V  době psaní tohoto článku se ještě nerozhodlo kdo a  jakým způsobem zmodernizuje nebo vytvoří novou podobu stránek. Jisté však je, že se stránkami je třeba něco udělat. Od doby svého vzniku (r. 2002), jsou dnes používané technické možnosti úplně někde jinde a stránky si obnovu zaslouží. Zastupitelé také chtějí zlepšit a rozšířit občanům přístup k informacím. Na  stránkách přibudou moduly pro komunikaci mezi občany a  úřadem a  zastupitelé tak budou mít k dispozici i zpětnou vazbu na svou práci. OÚ

Zprávičky z naší mateřské školičky Vážení rodiče, tentokrát Vás chci informovat o očekávaném zápisu dětí do naší mateřské školy. Zápis bude probíhat ve dvou fázích a to následovně: Den otevřených dveří se uskuteční dne 2.4. 2012 v dopoledních hodinách od 10:00 do 11:30 hodin a v odpoledních hodinách od 15:00 do 16:30 hodin. Tento den je věnován prohlídce naší mateřské školy, obdržíte zde přihlášku do mateřské školy a bližší informace, které se týkají zápisu a chodu školy. Tento den je také určen pro Vaše děti, které se k nám do školy budou hlásit. Je pro ně připraven nejen malý dáreček, vytvořený našimi dětmi, ale také možnost prohlédnout si místa, kde budou trávit většinu dne. Zápis do Mateřské školy Měšice pro školní rok 2012/2013 proběhne dne 16.4. 2012 v dopoledních hodinách od 10:00 do 11:30 hodin a v odpoledních hodinách od 15:00 do 16:30 hodin a  dne 17.4. 2012 od 13:00 do 15:00 hodin. Proběhne zde odevzdání vyplněných přihlášek. S sebou si přinesete potvrzení o trvalém bydlišti a rodný list dítěte. Tímto Vás žádám o dodržení daných termínů a časového rozvržení. KRITÉRIA PRO PŘIJÍMÁNÍ DĚTÍ K PŘEDŠKOLNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Ředitelka Mateřské školy Měšice, okres Praha východ, se sídlem Nosticova 17, 250 64, Měšice u Prahy stanovila následující kritéria, podle nichž bude postupovat při rozhodování na základě ustanovení § 165 odst. 2 písm. b) zákona č. 561/ 2004 Sb., o  předškolním, základním, středním, vyšším odborném a  jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole v případě, kdy počty žádostí o přijetí k předškolnímu vzdělávání v daném roce překročí stanovenou kapacitu maximálního počtu dětí pro mateřskou školu. Měšický zpravodaj - 6

I. K  předškolnímu vzdělávání mohou být přijaty děti zdravotně způsobilé, které se podrobily stanoveným pravidelným očkováním, nebo mají doklad, že jsou proti nákaze imunní nebo že se nemohou očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci na základě ustanovení § 50 zákona 258/ 2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. II. Při přijímání do mateřské školy vychází ředitelka z  těchto kritérií v  tomto pořadí: •

v  souladu s  ustanovením § 34 odst. 4 školského zákona bude přednostně přijato dítě v posledním roce před zahájením povinné školní docházky s trvalým pobytem v obci Měšice u Prahy

•

trvalý pobyt dítěte, zákonných zástupců nebo osoby, do jejíž péče je dítě svěřeno v obci Měšice u Prahy

•

věk dítěte s upřednostněním starších dětí (rozhoduje datum narození dítěte) z důvodu vzrůstající potřeby předškolního vzdělávání se zvyšujícím se věkem dítěte

•

U dětí občanů Evropské unie či občanů třetích zemí místo pobytu hlášeno na území obce Měšice u Prahy. Občané třetích zemí jsou povinni doložit oprávnění k pobytu na území České republiky ve smyslu ustanovení §20 odst. 2 písm. d) školského zákona.

III. V případě shodnosti posuzovaných kritérií (shodné datum narození) bude zohledněna individuální situace dítěte – dítě se specifickými vzdělávacími potřebami, mateřskou školu navštěvuje sourozenec dítěte apod. Tato kritéria nabývají platnosti dnem 1.4. 2012 Předpokládaný počet pro přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání na školní rok 2012/2013 je 17 dětí. Dále informace o termínech divadelních představení v MŠ 2.3. 2012 (přesunuté ze dne 28.2. 2012) Loutkové představení „Jak se budí země“ od 10:30 hod. 5.3. 2012 Divadelní představení „O písničce“ od 8:30 hod. 27.3. 2012 Loutkové představení „Popelka“ od 10:30 hod. 11.4. 2012 Divadelní představení „Jak se peče pohádka“ od 9:30 hod. 23.4. 2012 Loutkové představení „O včeličce, která zachránila králíčka“ od 8:45 hod. Přeji Vám za celý kolektiv mateřské školy, krásné prožití mrazivých dnů, plných sněhu a sluníčka a na shledanou na jaře, Magdalena Marečková, ředitelka mateřské školy

Měšický zpravodaj - 7

Již se stěhují Ano již se stěhují první nájemníci do nově postavených bytů sociálního chráněného bydlení v  bývalém areálu statku v  čp. 15 v  ulici Nosticova. Zatím máme podepsány smlouvy na prvních deset bytů z  celkového počtu dvaceti. Noví nájemníci zde najdou bydlení, které vyřeší jejich bytový a sociální problém a umožní jim nežít ve strachu ze ztráty střechy nad hlavou. Obec přijímá již další žádosti na obsazení zbývajících bytů. Informace o  podmínkách, které musí případní žadatelé splňovat, a  které podrobně již starosta obce popsal v minulém prosincovém čísle Zpravodaje, se zájemci dozví na Obecním úřadě. OÚ

Fejeton Ach jo.....! Aneb malé - velké povzdechnutí. Před vydáním každého nového čísla si spolu s  p.  Novákem, redaktorem, hlavním tahounem a přispěvatelem do tohoto periodika, pokládám otázku: „Jak ještě dlouho budeme schopni Zpravodaj vydávat?“ Vždy si říkáme: „Dokud bude sloužit zdraví, budeme při síle a bude o Zpravodaj zájem.“ Ta část věty „dokud bude sloužit zdraví“ se nyní ukazuje jako nejdůležitější. Pan Novák onemocněl a to v době, kdy finišovalo sestavování a kompletace tohoto čísla. Naštěstí pracuje s předstihem a své pravidelné články měl připravené. Nyní si tedy již podruhé za uplynulých 8 roků co zpravodaj vydáváme (p. Novák již jednou vážně onemocněl) jen tak sám pro sebe říkám: „Co bude dál až opravdu nebude moci dál psát? Najde se někdo jiný, kdo ho nahradí?“ Pochybuji, že v Měšicích žije druhý takový nezištný „psavec“ jeho kvalit, který je ochoten dva měsíce přemýšlet o  obsahu a  po večerech připravovat nové číslo, ale třeba se mýlím. Kdo někdy napsal nějaký článek, který se zveřejnil, ten jistě potvrdí, že to není žádná legrace. Pořád o tom co jste napsali pochybujete. Není to blbost, nebudu za hlupáka, bude to někoho zajímat, neměl jsem to napsat jinak, neurazil jsem někoho, neopakuji se, bude to vůbec někdo číst, má to cenu …? Je přece všeobecně známo: „Co je psáno, to je dáno.“ A když to vyjde v tisku, tak už se to nikdy nedá vzít zpátky. Ach jo...! Je to opravdu honička, když se má dát dohromady celé číslo, když nemáte nikoho s kým můžete obsah zkonzultovat, kdo vám zkontroluje pravopis, kdo vám dodá a pomůže popsat fotografie, kdo vás podrží, když začnete pochybovat o smyslu toho celého vašeho snažení. Za sebe mohu prohlásit, že toto vydání bylo pro mě ze všech výše uvedených důvodů číslem nejnáročnějším. Snažil jsem se ho ze všech sil sestavit tak, aby jste vy čtenáři částečnou absenci práce p.  Nováka nepoznali a  Zpravodaj si udržel standardní úroveň. Budu velice rád pokud se mi to podařilo. Přeji panu Novákovi rychlé uzdravení a načerpání nových sil. Vždyť již musíme začít chystat další dubnové číslo. Kdysi jsme si také řekli, že by bylo hezké dokončit kulatý desátý ročník vydání. Pevně tomu věřím! A  potom? Potom se uvidí, třeba se ozve někdo, kdo pomůže. Optimista - Jiří Bejlek Měšický zpravodaj - 8

Stoleté výročí českého skautingu Rok 2012 je bezesporu významným datem. Pro někoho jako rok konce světa, pro jiné 800 let od vydání Zlaté buly sicilské, 150 let od smrti Boženy Němcové nebo 100. výročí narození Jiřího Trnky. Významné jubileum oslaví i čeští skauti a skautky. Letos slaví čeští skauti 100 let od počátku realizace skautských myšlenek, které k  nám přímo z  Anglie přinesl profesor na gymnáziu a  aktivní sokol Antonín Benjamín Svojsík. Ten se rozhodl šířit myšlenku skautingu v našich končinách a navázat tak na práci Angličana lorda Roberta Badena – Powella, který zorganizoval první skautský tábor na světě v roce 1907 na ostrově Brownsea. A. B. Svojsík se snažil předat mládeži tři základní skautské principy, které obnáší odpovědnost za rozvoj sebe sama, vůči druhým a  hledání své duchovní cesty. Snažil se také rozvíjet kladný vztah k přírodě a kladl důraz na dobrou fyzickou kondici. Vzorem mu byli chodští hraničáři a slovanští hrdinové, po kterých se začala organizace nazývat Junák. V červnu roku 1914 pak vzniká oficiální spolek „Junák – Český skaut“. Stoleté výročí českého skautingu není jenom sto let společné cesty za jednotnou myšlenkou. Je to čas naplněný radostí a úspěchy, které několikrát vystřídal život v ilegalitě, strach i obětování života. Z řad skautů vzešly i mnohé významné osobnosti. Jako příklad si dovolím uvést Roberta Fulghuma, Václava Vorlíčka, Evu Holubovou, Teodora Pištěka, Jiřího Menzela, Václava Havla nebo Neila Armstronga. V současné době mají skautské organizace v České Republice přes 45 000 registrovaných členů, ale protože skauting není ani tak koníčkem jako spíš životním přesvědčením je jisté, že lidí hlásicích se k myšlenkám skautingu je mnohem více. K celorepublikovým oslavám by se rádi připojili také místní skauti ze střediska „Willi“ Líbeznice. Zveme proto všechny na oslavy 100 let skautingu v Čechách, které probíhají od pátku 9. 3. 2012 do neděle 11. 3. 2012 v  Líbeznicích. Sobotní akce bude určena jak skautské tak neskautské veřejnosti a pokusí se přiblížit historii skautingu, místní pamětníky i  nabídnout témata k  zamyšlení. Celou atmosféru dotvoří doprovodné akce a  zajímavý program. Přijďte s námi oslavit jedno významné jubileum a uctít ty, kteří se o něho zasloužili. Za realizační tým Eliška Sedláčková - Kůzle

TIP NA VÝLET Praha, Obora Hvězda; Bílá hora I v dnešní nabídce poznávací vycházky zůstaneme ještě na území města Prahy. Ale i  tak bude vhodné naplánovat si ji až na jarní měsíce, což už bude zanedlouho. Budeme se totiž pohybovat sice ve městě, ale zároveň v přírodě, navštívíme hned dvě kulturní památky a jedno zajímavé místo. To vše nás čeká na pohodlné cestě dlouhé asi 4 km po rovných upravených cestách a putování nám potrvá asi dvě hodiny, podle toho, jak se kde zdržíme. Měšický zpravodaj - 9

Prvním cílem a zároveň východiskem vycházky je Obora Hvězda. Místo najdete na západním okraji Prahy, mezi Břevnovem, Libocí a Bílou Horou. Dostaneme se tam snadno. Kdo zvolí dopravu vlastním autem, přijede k oboře Bělohorskou ulicí na Vypich, nebo po Evropské přes Veleslavín a Liboc a zaparkuje někde poblíž obory. Kdo má možnost naložit na auto kola, udělá dobře, protože procházka je vhodná i pro cyklisty. Pojedeme-li veřejnou dopravou, tak nejlépe tramvají č. 1, 2, 8 na konečnou Petřiny, nebo také na Vypich (stanice Obora Hvězda č. 22, nebo Vypich č. 25). K oboře se lze dostat i od stanice tramvaje Divoká Šárka ulicemi Dolní a Horní Liboce, ale to je ta nejdelší možnost, její popis vynecháme. Z konečné tramvaje Petřiny jdeme přes náměstí Heyrovského ulicí U Hvězdy a ulicí Libockou ke vstupní bráně do obory. U vstupu nás uvítá socha Jana Roháče z Dubé, po pravé straně je klasicistní stavba správcovského domu. Od brány jdeme hlavní cestou mírně vpravo k letohrádku Hvězda, podle kterého má název i obora. Ta byla založena roku 1534 králem Ferdinandem I. Byla zde lovná zvěř a místo tak sloužilo k honebním kratochvílím českých panovníků. Obora byla ohrazena mohutnou zdí, v ní jsou tři hlavní brány - Libocká, Pražská (od Vypichu) a Bělohorská. Kromě toho zde vzniklo několik menších branek. Dnešní podoba obory vznikala od 19. století jako přírodní park se sítí cest a pěšin. Hlavní velmi široká cesta protíná celý park a končí u letohrádku, další hlavní cesty propojují jednotlivé brány. Letohrádek Hvězda, ke kterému jsme teď došli, dal postavit v letech 1555 - 56 arcivévoda Ferdinand Tyrolský podle svého návrhu italskými staviteli. Stavba je dvoupatrová na půdorysu šesticípé hvězdy. Pozoruhodností je zejména štuková výzdoba. V roce 1951 zde vzniklo muzeum Aloise Jiráska, později i Mikoláše Alše. Dole je umístěn model bitvy na Bílé hoře. Letohrádek je přístupný od dubna do října mimo pondělky. Pokud si chceme cestu trochu prodloužit, uděláme u letohrádku odbočku a dáme se po cestách vpravo směrem k Libocké brance. Vyjdeme ven a můžeme si prohlédnout empirový, původně barokní kostel sv. Fabiána a Šebestiána. Můžeme si odtud zajít i k Libockému rybníku a přitom se projít ulicemi Horní Liboce. Brankou se pak vrátíme zpět do obory a k letohrádku. Pokračujeme odtud vlevo, cestou k místu zvanému Světluška. Zde oboru opustíme. A jsme právě na tom místě, kde se odehrávaly poslední fáze bělohorské bitvy, v tu chvíli již rozhodnuté, o níž si za chvíli ještě povíme. Pokračujeme vpravo podél zdi, nad námi je toleranční hřbitůvek, uličkou s pískovcovou stěnou přijdeme do ulice Zahradní a do ulice Pod Mohylou, která nás dovede k pěšině do polí, na mírné návrší, na kterém je skromná nenápadná mohyla na paměť bělohorské bitvy, umístěná sem roku 1920. Jsme na nevýrazném vrcholku zvaném Bílá hora (381 m). Žádná hora to není, bílá taky ne, i tak to byl až do roku 1974 nejvyšší bod města. Měšický zpravodaj - 10

Právě tady došlo 8. listopadu 1620 k významnému vojenskému střetnutí třicetileté války, jehož výsledek ovlivnil české dějiny na stovky let. Je známé pod názvem Bitva na Bílé hoře. Její průběh není nutno zde podrobně rozvádět, i když to je zajímavé čtení. Stačí konstatovat, že zde proti sobě stála vojska katolická, Ferdinanda II., proti protestantským, stavovským, Fridricha Falckého. Čeští stavové bitvu prohráli a to znamenalo konec stavovského povstání. Nešťastná prohra byla výsledkem souhry nepříznivých okolností a náhod, jak už to ve válkách bývá. Bitvy se nevyhrávají jen odvahou a statečností, ale taktikou, rozhodným velením, strategií a to u stavovských oddílů zřejmě chybělo. Ale i tak nemuselo být vše ztraceno, dobře opevněná Praha se dala uhájit, kdyby se poražené vojsko v panice nerozprchlo. Dějiny ale žádné „kdyby“ neznají. Vojska Katolické ligy a Svaté říše římské zvítězila, obětmi bitvy bylo asi 7000 vojáků obou stran. Zamíříme od mohyly dál k zástavbě Bílé Hory. Ulice Nad Višňovkou nás zavede k baroknímu areálu s kostelem P. Marie Vítězné. Původně zde stála kaplička, po roce 1704 byl postaven kostel, doplněný později kopulí a ohradní zdí s ambity a čtyřmi kaplemi, což zřejmě bylo dílem architekta Santiniho. Naproti kostelu u karlovarské silnice chtěl v roce 1628 Ferdinand II. postavit klášter servítů s kostelem, k tomu ale nedošlo. V 17. století byla stavba přeměněna na hostinec, známá je pod názvem „Velká hospoda“ dodnes, restaurace je tam rovněž. A zde naše vycházka může skončit, na hlavní ulici Bělohorské najdete konečnou stanici tramvaje do centra města. Nebo vás ještě čeká cesta ke svému autu tam, kde jste ho opustili - na Vypich nebo do Liboce. Na závěr ještě pár poznámek k místům, která jste prošli. Pokud jste do obory vstoupili branou na Vypichu nebo jinde, nevadí, na popisovanou trasu se napojíte u letohrádku, tam všechny cesty v oboře vedou a je zdálky vidět. Obora Hvězda je vyhlášena přírodní památkou a je oblíbeným místem vycházek a odpočinku obyvatel města. Letohrádek Hvězda i prostor bělohorského bojiště jsou národní kulturní památkou. Na cestu se hodí vzít s sebou plán Prahy. Občerstvení najdete leckde v Liboci nebo na Bílé Hoře, třeba zrovna ve Velké hospodě. Příjemné počasí a hezký den na hezkých místech přeje autor Vladimír Novák Prameny:

Průvodce po Čechách 1 - okolí Prahy Výlety do okolí Prahy (Němec, Soukup) Turistická encyklopedie, díl Praha Atlas města Prahy

Měšický zpravodaj - 11

TOULKY MĚŠICKOU MINULOSTÍ, díl XLV. Úvod: Při putování proudem starých časů se nacházíme na počátku 70. let 20. století. Čeká nás zkoumání období už celkem nedávného, let 1970 - 1990, pro které se vžilo označení „normalizace“. Název, ten je dost paradoxní – k  normálnosti měla ta doba naopak dost daleko. Abychom se v dějinách lépe vyznali, dělíme si je na časové celky, kratší či delší, jejichž milníky jsou zpravidla významné události, dějinné zvraty. Období normalizace je ohraničeno nástupem režimu Gustáva Husáka na počátku, a rozkladem komunismu na jeho konci po 20 letech. Charakteristik normalizace je celá řada, a  nejsou jen záporné - žádná doba v  dějinách není jen černá nebo bílá. Není ale účelem tohoto pojednání nějaký rozbor do hloubky či  srovnávání s  dnešní současností. Omezíme se jen na základní charakteristiky, a  to postupně. Je také obtížné charakterizovat průběh procesu normalizace na naší malé vesnici. Už jen proto, že se zde toho „normalizačního“ moc nedělo, protože, jak už bylo v minulých statích naznačeno, zde ani nepředcházely nějaké reformní snahy. Pouze se pokusíme, na základě fakt a dostupných údajů, podat obrázek života vesnice té doby. Jistou obecnou charakteristiku si ovšem nastínit můžeme. Tehdejší režim měl úpornou snahu zvyšovat životní úroveň obyvatelstva, aby nerostly příčiny k  nespokojenosti. To se ovšem vzhledem k systému ekonomiky mohlo dařit jen zčásti, a vždy na úkor něčeho - když někde přidáš, musíš někde ubrat. Stále trvající nedostatek bytů byl napravován silnou výstavbou panelákových sídlišť, to ale na úkor kvality staveb a životního prostředí. Stálý nedostatek spotřebního zboží a některých druhů potravin se řešil nárazově, takže střídavě v  obchodech chybělo pokaždé něco jiného. Nedařilo se zastavit zhoršování životního prostředí. Výraznou specialitou doby, která přetrvala dodnes, bylo zejména u obyvatel měst chataření a chalupaření jako únik před nepříjemnou realitou života v reálném socialismu a  před nevalným životním prostředím ve městech. Nedostatek služeb si lidé byli nuceni nahrazovat vlastní šikovností - kutilstvím. Nikdo ale ani vyloženě nestrádal, a kdo režimu nedělal potíže a  nevyčníval z  řady (což byla většina), mohl si i  slušně a  nerušeně žít. Společnost jako celek se ale propadala do letargie a lhostejnosti. Ale známky odporu se už i tak začínají objevovat. Máme-li obecně charakterizovat normalizační roky v  naší obci, pak je to rostoucí výstavba bytů v  bytových domech v  důsledku měnícího se charakteru obce na převážně průmyslový, s intenzivním centralizovaným zemědělským hospodařením, to na jedné straně, naproti tomu zcela zanedbaný rozvoj infrastruktury, nedostatky v  zásobování a  dopravě a upadající péče o vzhled obce a životní prostředí na straně druhé. Podobně zvolna upadal kulturní, společenský a sportovní život i přes stálé snahy o jeho oživení a zejména klesal zájem o věci veřejné - dřívější návštěvy veřejných zasedání se ze stovek lidí snížily o řád. Chyběla i péče o kulturní dědictví – historické jádro obce zvolna chátralo. O tom všem se ale dozvíme v následujících osmi až deseti dílech seriálu. A teď se, jako obvykle podíváme, jak šel život ve světě i doma v letech 1971 - 72, to abychom si přiblížili dobu, kterou se dnes zabýváme. Měšický zpravodaj - 12

1971: Leden: Stávky v Polsku pokračují. - 5. únor: Američané Sheppard a Mitchell (Apollo 14) přistáli na Měsíci. - 10. 3.: Na VII. schůzi ÚRO (Ústřední rada odborů) byla po sérii čistek v orgánech odborů skončena normalizace, v čele ROH stanul Karel Hoffmann. - Ve dnech 25. - 29. května proběhl sjezd normalizátorů - XIV. sjezd KSČ. - 30. 6.: V kosmické lodi Sojuz 11 zahynuli tři kosmonauti. - 6. 7.: zemřel trumpetista a  zpěvák Louis „Satchmo“ Armstrong v 7l letech věku. - 11. září zemřel v 77 letech a v zapomnění Nikita Chruščov. - Ve dnech 26. a 27. 11. se v ČSSR konaly volby do všech stupňů zastupitelských orgánů. Pro kandidáty NF (Národní fronta) hlasovalo 99,98 % voličů. Jaké překvapení… 9. prosince byla v  ČSSR jmenována nová federální vláda v  čele s  Lubomírem Štrougalem. - 5. 12. zemřel Jiří Grossmann, herec a zpěvák ve 30 letech věku. - 3. - 12. prosince proběhla třetí indicko - pákistánská válka. 1972: Mistrem Evropy v  krasobruslení se 13. ledna stal Ondrej Nepela. - Únor: Na ZOH v Sapporo získal zlatou Nepela, bronzovou Šikolová v běhu na 5 km, a hokejisté též třetí místo. - 21. duben: na MS v  hokeji v  Praze získalo čs. mužstvo mistrovský titul. - 28. 4. v  Praze skončil 8. celostátní sjezd JZD. - 21. 5.: vítězem Závodu míru se stal Vlastimil Moravec (cyklistika) - 18. dubna bylo uneseno československé letadlo do Norimberka. 1. června skončil ustavující sjezd „znormalizovaného“ Svazu čs. spisovatelů. 21. - 28. 7.: V ČSSR proběhly dva procesy s disidenty (Miller, Tesař, Šilhan, Batěk). - 26. srpna byly zahájeny OH v  Mnichově. Došlo při nich k  teroristickému útoku Palestinců, při němž zahynulo 11 izraelských sportovců. - Na OH za ČSSR získali zlato diskař Daněk a zápasník Mácha, dálkařka Šuranová byla třetí, stříbro získala Duchková (skoky do vody), střelec Falta, dvojka s kormidelníkem a házenkáři. - 30. září skončil 1. sjezd SSM (Socialistický svaz mládeže), tím byla čs. mládež též „znormalizována“. - 7. listopadu byl zvolen presidentem USA R. Nixon. - 13. prosince byly v ČSSR zvýšeny sociální dávky (příspěvky na děti, půjčky novomanželům). Účelem bylo zvýšení porodnosti, což se zdařilo. Tím výčet nejdůležitějších událostí doby končí (rozpomněl se někdo na něco z toho?), a my se už podíváme co se za ty dva roky stalo nebo nestalo v naší obci. Část čtyřicátá pátá: Ostrý start normalizační éry – léta 1971 a 1972; volby a nový MNV Na úvod si projdeme pár čísel o skladbě obyvatelstva a charakteru obce. V roce 1971 zde žilo 730 obyvatel. Z toho bylo 384 žen a 346 mužů, pokud budeme věřit tehdejší přibližné evidenci. Dětí do 15 let bylo 121, ve věku nad 60 let zde žilo 178 lidí, z  toho 62 mužů a 116 žen. Během roku se narodili 2 chlapci a 6 dívek, zemřelo 7 mužů a tři ženy. Celkový počet popisných čísel, tedy domů, byl 234. O  rok později bylo obyvatel 739. Narodilo se 7 chlapců a  5 dívek, zemřelo 5 mužů a 4 ženy. Popisných čísel opět 234. V místní nemocnici zemřelo (1972) 208 pacientů. Ve výčtu podniků, institucí a  zařízení na území obce je uvedeno 22 položek, stav je stejný jako v roce 1970. Mimo jiné jsou tam uvedeny i autobusové zastávky. Počet provozoven služeb obyvatelstvu se zmenšil, zůstalo jen sklenářství a mandl. V obci působilo celkem 7 spolků (podle tehdejší terminologie „zájmových sdružení“). Byli to: TJ Sokol, dobrovolní požárníci (hasiči), Svaz žen, Červený kříž, Svaz zahrádkářů, Lidová myslivecká společnost a  Obec Baráčníků. V  roce 1972 bylo tomu stejně. Zanikl Měšický zpravodaj - 13

SČSP (Svaz přátel SSSR), ČSM a zanikla i Osvětová beseda a nezdařilo se ji znovu obnovit (údajně „nebyly podmínky“). Tato podivná instituce měla nejasný účel. Nikde nesídlila, nic nepořádala, ale všude se připisovala k pořadatelství. V roce 1971 došlo po létech útlumu ke vzestupu kulturního a společenského života. Co se tedy konkrétního událo: Mladí členové požárního sboru, tj. dobrovolní hasiči, uspořádali 6. ledna požárnický věneček, což byla taneční zábava. A pak v podzimní a zimní době pořádali „společenské čaje“, a to hned 12x, za velké účasti mladých lidí. To zde asi byla novinka, a tady je potřeba se zastavit a vysvětlit. „Čaje“, cože to vlastně bylo, to už dnes ví málokdo. Byly to taneční zábavy s živou hudbou, v sobotu nebo neděli odpoledne, bez alkoholu (to se ale tak úplně nectilo), takže to bylo i pro hodně mladé lidi, nezletilce, vhodné. Tak to jsme měli čaje a  co bylo dál. 26. února byla estráda (taky už zaniklý pojem, dnes se tomu říká zábavný program nebo všelijak jinak). Tato byla v rámci oslav Vítězného února. Pak byla 7. března oslava Dne žen. Následovaly prvomájové oslavy za účasti z okolních obcí (aby to vypadalo, že je velká účast), a 8.- 9. května k výročí osvobození výstava květin. Ke Dni dětí proběhlo 5. června sportovní odpoledne. Pak se v září slavilo 50. výročí založení KSČ (30. 9. byl slavnostní večer) a 6. listopadu byl slavnostně zahájen Měsíc československo – sovětského přátelství, za přispění pražských umělců. Ještě pak byly různé zájezdy (do ZOO Dvůr Králové, do divadel), Svaz žen pořádal estrádní večer, taneční zábavu pořádali Baráčníci, a také SRPŠ při líbeznické škole, to hned zábavy dvě. Tak opravdu toho bylo hodně. A  ještě jak se lidé bavili v  roce příštím, 1972. Taneční zábavu pořádal Svaz žen 25. března a baráčníci 5. dubna. Prvomájová oslava byla opět v obci (10 obcí a průvod), 9. květen se slavil v  Sokolovně májovou veselicí 8. května. A  byl i  požárnický věneček v lednu a únorová oslava k výročí Vítězného února. U kultury ještě zůstaneme, patří k ní i kino a knihovna. Napřed se podíváme do kina. To bylo otevřeno po dlouhé, asi roční přestávce, s novým personálem. Za rok 1971 výkaz činnosti nemáme, v roce 1972 se promítlo 114 filmů na 148 představeních. Provoz zajišťovali Novák J. a St., Flinta J. a Z. Knihovnu v  roce 1971 vedl stále ještě J. Rytíř. Přišlo 1392 čtenářů, kteří si půjčili 5105 knih. V evidenci bylo 153 čtenářů. V roce 1972 knihovnu převzal Vlastimil Kmoch. Zapůjčeno bylo 5431 knih 1392 čtenářům. V evidenci bylo zapsáno 145 čtenářů. Celkový počet svazků ve fondu byl 8540. Základní škola měla dvě třídy dislokované ze ZDŠ Líbeznice. Do druhé třídy chodilo 7 dětí z Měšic a 6 z jiných obcí, do třetí třídy 11 z Měšic a 3 ostatní. Stálé učitelky měly mateřskou dovolenou nebo dlouhodobé onemocnění, a  tak trvale vyučovaly náhradní učitelky. Vyučovací doba byla přizpůsobena autobusové dopravě dětí z Čakoviček a Nové Vsi (jednoduchá frekvence od 7:45 do 12 hodin). Mateřská škola získala nové vybavení (např. televizor, gramorádio) a  zlepšilo se i prostředí různými úpravami, včetně okolí. Tím by výčet z oblasti zájmu školské a kulturní komise mohl být dostatečný, ale není, protože v docela podrobných zápisech nenacházíme jediné slovo o tělovýchově a sportu. Zřejmě se tedy v té době nesportovalo, necvičilo. Ale naše vycházka není ještě u konce, třeba na nás ještě něco vyskočí. Zatím se tedy přesuneme do jiné oblasti, kterou je rozvoj a výstavba obce. Tady bylo zřejmě největším úspěchem pořízení nové prodejny masa a uzenin, neboli řeznictví. Taky „Masna“ Měšický zpravodaj - 14

se tehdy říkalo. Byla postavena jako přístavba stávající prodejny potravin v Revoluční ulici. Protože stavba byla nad schopnosti okresního stavebního podniku (ten zakázku odmítl a jiná stavební firma nebyla), muselo se stavět svépomocí, v akci Z, brigádnickou prací občanů, z větší části neplacenou. Na úspěšném provedení díla měl největší zásluhu pan Josef Šíla z čp 37, který práce vedl. Kdy prodejna byla otevřena, o tom se údaje rozcházejí. Podle jednoho zde už v prosinci 1971 úspěšně prodávala paní Křehnáčová, jiný říká, že k otevření došlo až 30. dubna 1972 (to možná bylo datum kolaudace). Dále byla provedena rekonstrukce a rozšíření veřejného osvětlení. (výměna svítidel za výbojková). Další akce už jen heslovitě: Úpravy sálu Pohostinství; přístavba příslušenství ke škole; oprava střechy na obecní prádelně; jarní úklid obce; výsadba stromů; úprava veřejné skládky „Na Horně“ (z dnešního pohledu to byla nebezpečná divoká skládka, pozn. autora). Nebyla opět dokončena dešťová kanalizace v ulici Hlavní (osazení obrubníků apod.). Ve složení veřejné správy obce (MNV) došlo ke dvěma změnám. V  roce 1971 bylo z  různých důvodů zproštěno funkce 5 poslanců (Jetel, Majer, Ježek, Pánek a  Jalůvka).. Doplněni byli (19. února) Anderle, Čadek a Fiala. Připravovaly se nové volby (19 poslanců, volební komise měla 5 členů (Svoboda, Slabová, Mašková, Píchová, Šára). K volbám jsme šli 26. listopadu. Pro nepamětníky je třeba dodat, že to opět byly „volby - nevolby“ - kandidátka byla jen jedna, společná (Národní fronta), a kdo na ní byl, prakticky nemohl býti nezvolen. Takže to byl teatrální akt, zbytečný, zato s  účastí dobrovolně povinnou. Nově zvolený MNV zasedl 14. prosince 1971 na ustavujícím plenárním zasedání ve složení: Anderle, Bartůněk, Dalík, Fabián, Fabiánová, Fiala, Fialová, Horák, Hrabánek, Kyndr, Murin, Novák, J. Fiala - předseda MNV 1971-5 Smažil, Ing. Svobodová, Šíla Zd., Švehla, Kmochová, Čadek. Předsedou zvolen Josef Fiala, místopředsedou Josef Šíla, tajemník Kyndr. V radě: Fiala, Šíla, Kyndr, Andrle, Bartůněk, Fabián, Kmochová. Pro závěrečnou část si vybereme a ve stručnosti ocitujeme některé aktuality a zajímavosti, jak je rok přinesl. Můžeme si to nazvat jako „Různé“. A to bez ladu a skladu. Začneme smutnou vzpomínkou na neblahou událost, která výrazně ztrpčila život hodně lidem z  obce. Zločinným rozhodnutím komunistických plánovačů bylo zrušení nádraží Praha - Těšnov, koncové stanice pro železniční trať přes Měšice do Prahy. (Více o  tom píšeme na jiném místě listu, pozn. autora). K  informacím o  rozvoji obce v  roce 1972 si ještě můžeme přidat jednu (cituji): „Zásluhou MNV při porušení rozpočtové kázně (sic!) bylo provedeno asfaltování vnitřních ulic v obci v hodnotě z 560 000 Kčs (konec citátu). Není uvedeno, kterých ulic se to týkalo, ale přidáme-li 600 000,- Kčs za dokumentaci, tři milióny bylo tehdy asi 5 obecních rozpočtů, takže se musel stát nějaký zázrak, aby se to povedlo. Velké peníze jsou to i  dnes, natož tehdy. Dále se dozvídáme, že Památkový úřad nesouhlasil s  výstavbou bytových domů (paneláků) v  zahradě u  hasičské zbrojnice. Naštěstí, představme si v  Zámecké ulici paneláky ze 70. let. Zdá se, že památkáři měli paradoxně tehdy větší moc než dnes. Z jiných dokumentů totiž vyplývá, že NV vedl s památkáři velmi usilovná jednání o úplném zrušení památkové ochrany části obce. Tehdy se to nepovedlo. Zatím... Měšický zpravodaj - 15

Od 1. února 1971 bylo oddělení VB (policie) v  Měšicích „uvedeno do klidu“ (=zrušeno). Sbíraly se odpadové hmoty. Není sice zřejmé kdo sbíral, kam se to dávalo a co se dělo dál. Ale je tu výsledek: 200 q železa, 6 q barevných kovů, 20 q papíru a 10 q textilu. A  ještě z  jiné zásuvky: tržby v  obchodech. Nejvíc jsme utratili v  potravinách 2 522 000 Kčs. V průmyslovém zboží utržili „jen“ 642 620 Kčs, v hospodě 932 000,- Kčs. Bylo schváleno (a provedeno) vykácení ořešáků po jedné straně Hlavní ulice, to kvůli výstavbě (zbytečné) dešťové kanalizace. Upravena byla na bezprašný povrch příjezdová silnice k nádraží za 145 000 Kčs. V celé výši uhradil (a právem) podnik EZ, jako hlavní uživatel. Převod nemovitosti (prodej obci) – pozemek, stavba, stromy, od akademického malíře p.  Stěhuleho se uskutečnil za 68  000 Kčs (13 000 m2 = 5 Kčs/ m2). Pozemek byl určen na výstavbu bytových domů EZ. Nabízí se otázka – kolik by za stavební pozemek dostali Stěhulovi dnes.... A teď už nastává chvíle, kdy by naše nahlížení do časů minulých mělo skončit. Jenže v  souboru dokladů příslušných těm dvěma rokům se objevily dva dokumenty natolik zajímavé, že by bylo škoda se o nich alespoň nezmínit. Každý z nich by byl na samostatnou studii sociologickou či esej, je už místo jen na pár slov, snad si můžeme dovolit výjimečně přetáhnout prostor toulkám vymezený. Prvním z nich je list ze seznamu důchodců v obci v roce 1972 včetně výše jejich penzí. Má z toho člověk pocity dojemné, protože ti lidé už mezi námi nejsou a zároveň je to zdroj poučení - jakže si tenkrát důchodci žili. Líp než dnes, stejně, hůř? K tomu je ovšem třeba znát i tehdejší ceny a mzdy. Ale na první pohled se dá na ty otázky odpovědět: jak kdo. Podle výše důchodu si totiž tu skupinu můžeme rozdělit na tři odlišné: Celkem je zde 221  lidí. Z  toho většina měla důchod, který nazveme průměrný - mezi 400 - 600 Kčs. Pak je malá část - 25 lidí, která brala nad 1000 Kčs, tedy důchod nadprůměrný. A zbývá asi 5 lidí s důchodem 100 až 300 Kčs, který můžeme označit jako almužnu. Kvůli těmto lidem se právě seznam pořizoval, aby jim obec mohla ze svého alespoň trochu přilepšit. Zbývá dodat, že průměrný plat v té době byl asi 1600 - 1800 Kčs. Druhý dokument je pozoruhodný a  též poučný. Je to volební program obce Měšice na roky 1971/75. Má 5 stran A4 strojopisu, a  je to ryzí ukázka normalizační rétoriky té doby. Umění jak mnoha slovy nic neříci je zde dovedeno k dokonalosti. Dvě strany jsou všeobecné fráze, na dvou stranách je podrobně vypsáno, co už v obci je, resp. co vzniklo či udělalo se od roku 1945 do teď. Samotný volební program, to jest co se pro občany udělá za ty čtyři roky, je na 12 řádcích. Ta poučnost spočívá v tom, že je to obraz doby. Je zde ale i prvek nadčasový. To jsou ony sliby, na které se pak rychle zapomene. A to přežilo až do dnešních dnů. Až budeme za čas procházet rok 1975, povíme si o tom - a jak se program splnil. A na úplný závěr, výsledek hospodaření obce, čili rozpočet. rok 1971

příjem výdaje

373 683,- Kčs 325 370,- Kčs

rok 1972

příjmy výdaje

404 703,- Kčs 386 617,- Kčs

Měšický zpravodaj - 16

Více už toho pro dnešek opravdu nemáme. Příště se sejdeme na vycházce obdobím 1973 až 1974. Pokračování příště. Vladimír Novák Doslov autora: Jako pokaždé prosím čtenáře, aby napsali nebo řekli, co se jim v obsahu nezdálo, nelíbilo nebo tam není. Uvítám Vaše příspěvky.

NesLAVNÁ VýRoČí Konec nejhezčího nádraží V souvislosti s připomenutím 140 výročí zahájení železničního provozu v Měšicích je vhodné připomenout ještě jedno výročí, a to právě čtyřicáté. V květnu roku 1972 bylo zrušeno pražské železniční nádraží Těšnov, předtím zvané Denisovo. V té době to byla konečná stanice pro vlaky od Turnova a Všetat, ale také z trati 231 od Nymburka a Lysé nad Labem. Nádraží bylo původně postaveno právě pro tuto dráhu, tehdy Rakouská severozápadní. Postaveno bylo r. 1873, do provozu pro cestující r. 1875. Toto třetí pražské nádraží bylo považováno za nejkrásnější ve střední Evropě. Denisovo nádraží (Těšnov) v roce 1876 Neorenesanční budova byla dílem architekta Karla Schlimpa. Popis architektury té krásné budovy si necháme na jindy, teď nás spíš zajímá ten smutný konec. Proč se nádraží zlikvidovalo a jaký to mělo pro nás dopad na cestování, se teď krátce pokusíme připomenout.

Vltava u Karlína v roce 1910. Na mapce je vidět železniční trat vedoucí do nádraží Těšnov. Měšický zpravodaj - 17

Nádraží bylo zrušeno kvůli stavbě nesmyslné a  škodlivé „severojižní magistrály“. Že to byl omyl, dnes najednou každý ví, ale nikdo neví, co s tím. To je ale jiná kapitola, která by mohla být nazvaná „Nepodařené řešení pražské dopravy, tehdy i dnes“. Tehdy prostě nádraží stálo trochu v  cestě. Samozřejmě, že magistrála mohla vést trochu jinak, stačilo o pár desítek metrů. Ale nevedla, tak se ubouralo jedno křídlo a mohlo být vymalováno. Ale ještě nebylo. Budova ještě řadu let stála, dala se využít a zachránit. Víc jak desítku let se rozhodovalo, co s ní, chátrala, až nakonec to pražští komunističtí politici v čele s Antonínem Kapkem vyřešili pěkně po bolševicku. Politici často rozhodují bez odborníků to jim dodnes zůstalo. A tak nádraží šlo v roce 1985 k zemi. Co je tam na tom místě dodnes, pro to není slušný výraz . Vrátíme se ještě na chvíli k  tomu nádraží, když ještě fungovalo. Bylo na něm vše, co každý běžný cestující potřebuje - restaurace, kiosky, trafika. Bylo tam i  něco, co už dávno neznáme - příjem zavazadel a  spěšnin. Tam jste si mohli podat motorku, nebo plechový sud, a  večer jste to měli na nádraží v Měšicích. Přes veškerou socialistickou drážní ošumělost a  množství vlaků a  cestujících působilo Nádraží Praha - Těšnov těsně před demolicí (březen 1985) nádraží poklidným dojmem, třeba oproti Hlavnímu až domáckým, venkovským. Ale hlavní jeho výhodou bylo to, o čem pražští politici jen sní, totiž že bylo skvěle ve středu města, ale přitom i stranou ruchu, takže se odtud dalo pěšky jít kamkoliv ve středu města, to stejné zpět - vždycky člověk věděl odkud za kolik minut k nádraží dojde. Tramvaj tudy samozřejmě jela taky, hned z několika směrů. Na nádraží byly jen tři koleje, navíc kusé. Odbavit zde každou hodinu několik vlaků bylo malým logistickým zázrakem. Když vlak přijel a lidé vystoupili, bylo nutné hned soupravu sunout do odstavného kolejiště u  depa, odkud pak jiná lokomotiva sunula jinou soupravu zpět k  uvolněnému nástupišti, lokomotiva od vlaku se na točně obrátila, ...a tak to šlo ráz naráz, na třech nástupištích, celý den až do pozdní noci. Nádraží Praha - Těšnov po demolicí (16. březen 1985) Měšický zpravodaj - 18

A  teď, co se zrušením Těšnova stalo, co to znamenalo pro cestující. Všechny vlaky kromě rychlíků skončily v  nádraží Praha-Vysočany. Jistěže mohly pokračovat na Hlavní nádraží. Však tam vlaky původně jezdily, pak střídavě s Těšnovem dlouho ještě po válce. Jenže v  tomto státě platil (a  platí dodnes) hlavní nad ústavní zákon, ten má jen jeden paragraf, a ten pravil: „TO NEJDE“. Takže to nešlo. Muselo se tedy pěšky na tramvaj, a to hodně daleko, časem vznikla zkratka přes park. Metro tam tehdy nebylo, a když už tam pak bylo, tak zase o kousek dál. To už je takové pravidlo, že nové stanice metra se stavějí, pokud to jde, na obtížně přístupných místech. Zastávka tramvaje taky byla původně mnohem blíž k nádraží. Ale „to nejde“, aby se tam vrátila. Samotné nádraží Vysočany bylo vším jiným, než důstojným konečným nádražím města Prahy. Ostrovní stanice pro dvě trati, původně jen průjezdní, neměla žádnou vybavenost, bylo to špinavé venkovské nádraží (ta bývají ale čistší). Restaurace a WC jen pro otrlé v nejvyšší nouzi, kiosek většinou zavřený, jinak nic. Udělaly se tam jen kosmetické úpravy. V dnešní době tedy už naše vlaky jezdí až na Hlavní nádraží. A vysočanské nádraží čeká nejspíš zánik. Ale to už je zase o něčem jiném. A ještě poznámka ve stylu „kdyby“. Kdyby se tehdy místo zrušení Těšnova a příslušné tratě od Libně na Karlín tato trasa zmodernizovala na úroveň městské rychlodráhy, to by se ulevilo. Napadlo to mnoho lidí, odborníků, ale i naši redakci. Jenže dějiny žádné „kdyby“ neznají. - dalimil -

ROZHOVOR DVOJČÁTEK V BŘÍŠKU - Věříš na život po porodu? - Určitě. Něco po porodu musí být. Možná jsme tu právě proto, abychom se připravili na to, co bude pak. - Blbost, žádný život po porodu není. Jak by vůbec mohl vypadat? - To přesně nevím, ale určitě tam bude více světla než tady. Třeba budeme běhat po svých a jíst pusou. - No to je přece nesmysl! Běhat se nedá a jíst pusou to je úplně směšné! Živí nás přeci pupeční šňůra. Něco ti řeknu. Život po porodu je vyloučený - pupeční šňůra je už teď moc krátká. - Ba ne, určitě něco bude. Jen asi bude všechno trochu jinak, než jsme tady zvyklí. Tunel, na jeho konci světlo ... - Ale nikdo se přece odtamtud po porodu nevrátil. Porodem prostě život končí - a vůbec, život není nic jiného než vleklá stísněnost v temnotě. - No já přesně nevím, jak to tam bude po porodu vypadat, ale každopádně uvidíme mámu a ta se o nás postará. - Mámu? Ty věříš na mámu? A kde má podle tebe být? - No přece všude kolem nás! V ní a díky ní žijeme. Bez ní bychom nebyli. - Tomu nevěřím. Žádnou mámu jsme nikdy neviděli, takže je jasné, že žádná není. - Ale někdy, když jsme zticha, můžeme zaslechnout, jak zpívá nebo cítit, jak hladí náš svět. Víš, já si fakt myslím, že opravdový život nás čeká až potom. Zdroj: Internet Měšický zpravodaj - 19

VÝZNAMNÉ VÝROČÍ 140 let železnice Neratovice - Měšice - Praha Historie a  současnost zdejší regionální železniční dopravy byla už dost podrobně popsána v knize „Povodí Mratínského potoka“ a rovněž před časem i v našem Zpravodaji. K příležitosti 140. výročí zahájení provozu na trati z Neratovic do Prahy přes Měšice tedy postačí stručně připomenout základní údaje a pokusit se i o jiný pohled než historický. Jak to tedy všechno začalo, a co předcházelo té události, že se u naší vesnice objevily železniční koleje, a proč k nám jezdí vlaky. V polovině 19. století, v době značného rozvoje výstavby železnic i v českých zemích, objevily se snahy vytvořit dobré železniční spojení s okolním světem i v oblasti Pojizeří. Zájemců se našlo dost, první jejich setkání proběhlo v  lázních Sedmihorkách. Následovala různá jednání, žádosti, shromažďování peněz, konečným výsledkem byl vznik společnosti Turnovsko - Kralupsko - Pražské dráhy, zkratka TKPE v roce 1864, když už rok předtím byla pro stavbu dráhy udělena licence. Začalo se hned stavět a v roce 1865 byl zahájen provoz z Turnova do Kralup. Dráha nebyla stavěna pro mezinárodní dálkový provoz, ale hned jako regionální. Ale velmi účelně. Nové tratě se tehdy nestavěly odnikud nikam, ale aby navazovaly na již vybudované dráhy, byť konkurenční. Bylo tomu tak i u TKPE. V Turnově měla návaznost na tratě České severní dráhy a vedla tu i trať z Liberce do Pardubic. V Kralupech pak vedla důležitá dráha z Prahy do Drážďan a Buštěhradská dráha zde tvořila spojení do kladenské oblasti. Už zpočátku se počítalo se stavbou odbočky z  Neratovic do Prahy, která je pro nás zajímavá. Koncese na ni byla vydána v roce 1869 a stavět se začalo v roce 1870. Tehdy se stavělo rychle, takže úsek z Neratovic do Čakovic byl zprovozněn už v roce 1871, zatím jen pro nákladní dopravu. Celá trať Neratovice - Praha byla otevřena 28. října 1872. Při stavbě byly největší potíže v úseku před Prahou (násep v Libni, tunel na Vítkově). Koncové nádraží dráhy v  Praze bylo v  místech dnešního Hlavního nádraží, ale trochu jinde než je dnešní budova. V roce 1883 se TKPE stala součástí České severní dráhy, v roce 1908 byla zestátněna (rakouské státní dráhy), po roce 1918 ČSD, později ČD dodnes. Hlavní tratí se posléze stala odbočka z  Neratovic do Prahy, zatímco trať z  Neratovic do Kralup se proměnila ve vedlejší, jak je tomu dodnes. To, že trať byla vedena právě přes Měšice, je do značné míry zásluhou Nosticů, kteří zde měli velké majetky, a hrabě Nostic byl členem správní rady společnosti. Není na místě ironická poznámka, vyskytující se v archivních dokumentech, že Nosticové úmyslně umístili nádraží dál od obce, „aby panstvo nebylo rušeno“. Nosticové pro nádraží věnovali méně hodnotné, podmáčené pozemky, a umístit nádraží do středu obce, do parku nebo bažantnice, by samozřejmě byl nesmysl. Stejně tak patří do oblasti bájí tvrzení, že nebyl včas hotov průkop skal u  Satalic a  cestující museli úsek překonávat pěšky k  železnici od  Počernic. Už proto je to pochybné, že ta druhá železnice (Rakouská severozápadní) nebyla v té době ještě v provozu. Pro Měšice byla železniční stanice nesmírným přínosem. Umožnila stovkám a tisícům lidí dojíždění za prací do průmyslových předměstí, i do města samotného, do škol, za nákupy, za kulturou. V dobách, kdy autobusové spojení neexistovalo a vlastní auto nikdo neměl, byl Měšický zpravodaj - 20

vlak nenahraditelný. Život obyvatel by bez nádraží byl o  hodně těžší, složitější a  rozvoj obce by zaostal. Na trati byla i  silná nákladní doprava. Dlouhé nákladní vlaky komplikovaly osobní dopravu, ale odvezly, co se dalo. Ve stanici se posunovalo skoro nepřetržitě, ve dne v noci, byla tu čilá nakládka a  vykládka, skladiště s  rampou, váha, ve stanici příjem zavazadel a spěšnin. Stanice byla jedním z míst života obce, lidé se tu pravidelně setkávali i loučili. Tolik lidí tu procházelo, že i hospoda vedle nádraží se uživila, i úschovna kol tam byla. Díky železniční stanici vznikla v obci i pošta. Většina z  toho už není pravda a  to řadu let. Nádraží je téměř bez cestujících, i  když vlaky stále ještě jezdí. Nákladní doprava prakticky neexistuje, manipulační koleje mizí. Už se neprodávají jízdenky a je otázkou času, kdy zde vlaky budou zastavovat jen kvůli křižování. Jak a proč k tomu došlo? První ranou bylo v 70. letech zrušení konečné stanice Praha – Těšnov. O tom píšeme ve zvláštním článku. A pak přišel nástup autobusové dopravy v 80. a 90. letech minulého století. Cesta k nádraží byla dost dlouhá, často i potmě a blátem, zatímco autobusové zastávky představují pár minut pohodlné cesty. A  tak je pro většinu cestujících volba jasná. Trať ale stále ještě osobní dopravou žije. Jmenuje se „070 - Praha - Turnov“, a  je součástí pražské integrované dopravy (linka S 3). Denně zde jezdí 19 párů osobních vlaků v hodinovém taktu. Kromě toho 5 párů rychlíků, ty zde ale nezastavují. Konečnou stanicí v Praze je Hlavní nádraží a Praha-Vršovice. Cena jízdenky do Prahy je 40,- Kč, lze používat i dodatkové kupóny na autobusy PID. Dopravu obstarávají vesměs starší motorové vozy, buď samotné, nebo s jedním či dvěma vozy přívěsnými. U některých spojů je obsazenost minimální. Takový je stav dnes, po 140 letech provozu. Pokud takové kulaté výročí nastane na  některých jiných tratích, většinou se to tam nějak připomíná a  oslavuje. Jsou k  tomu různé akce, výstavy, zvláštní jízdy s parní lokomotivou. U nás se nic takového nedělo ani v minulosti a nedá se očekávat ani letos, a to je škoda. 28. října je státní svátek a výročí železnice by se s  ním dalo dobře spojit. Kdoví, třeba se ten zázrak stane a  najde se pár nadšenců, kteří něco připraví. Ještě je na to čas a dráha, která nám tak dlouho slouží, by si nějakou důstojnou vzpomínku zasloužila. První skromnou kapkou je s předstihem tenhle článek. Bude jich víc? - dalimil Prameny: Železnice a Neratovice (P. Miškovský), Přehledné dějiny čs. železnic (Štěpán) Zrození železnic v Čechách (Schreier) A jeden železniční po zasmání: Výpravčí Pepa je u zkoušky z železničních předpisů. „Proti sobě jedou dva rychlíky, co uděláte?“ „Zařízení vám nefunguje.“ „Nestačíte doběhnout.“ „Nemáte.“ „A na co manželku?“ „Řekl bych jí: Stará, honem, pojď se podívat. Teď neviděla.“

„Dám semafor na STŮJ.“ „Přehodím výhybku.“ „Zamávám červeným praporkem.“ „Zavolal bych manželku.“ uvidíš rachot, jaký jsi v  životě ještě

Měšický zpravodaj - 21

OKÉNKO MĚŠICKÉHO ZAHRÁDKÁŘE Vážení přátelé zahrádkáři, budeme pokračovat v jádrovinách, probereme si pěstitelské tvary a typy výsadeb a zmíníme se o zimním řezu. V současné době je nejdiskutovanější sloupcovitý - kolumnární tvar. Tento pěstovaný tvar je úzký válec s  terminálem a  krátkým rozvětveným bočním obrostem. Boční obrost ponecháváme až do výšky kmene 0,5 - 0,6 m, maximální výška kmene, terminálu pak 2,5 - 4 m. Terminál je upevněn k  opoře po 0,5 m vzdálenosti. Spon v  řadách 0,8 - 1m, mezi řadami je 2,5 - 3m. Používá se jen u  speciálních odrůd vyšlechtěných s genem zakrslosti. Plodonosný obrost vyrůstá po obvodu kmene v přirozené spirále. Řez provádíme zaštipováním během vegetace, zvláště v pozdějších letech, kdy se mohou objevit prodloužené výhony. Používají se bujně rostoucí podnože, které rostoucí tvar dobře kotví v  půdě. Tento typ stromku se často označuje jako balerina. Nevěřte prodejcům, kteří často tvrdí, že při pěstování tohoto stromku se nemusí provádět žádná ochrana a hnojení, a že stromek poroste velice dobře bez jakékoliv péče (opak je pravdou). Ještě k tomu tyto zakrslé odrůdy nedosahují chuťových vlastností jako u klasických odrůd, často jsou plody velice pěkné, ale chuťově značně pod průměrem. Štíhlé vřeteno - zapěstovaný tvar má vřetenovitou, z boku kuželovitou korunu s nejširší částí při spodní části koruny s elipsovitým půdorysem. Větve vyrůstají po obvodu kmene v  přirozené spirále. Koruna se zakládá ve výšce kmene 0,5 - 0,6 m nad zemí v  řadách 0,8 - 1,8 m, mezi řadami je 3,2 - 4 m. Řez provádíme v  době před květem a  v  létě. Používají se slabě a středně bujně rostoucí podnože. Vysoké štíhlé vřeteno (Solax) - principem je zapěstování koruny, kdy z  terminálu vyrůstají větve bez zakracovacího řezu v  genetické spirále. Pod tíhou plodů se větve sklánějí k  zemi. Koruna se zakládá ve výšce od 0,8 m při celkové výšce stromu do 3,5 až 4 metrů. Vzdálenost mezi řadami 4,5 - 5 m. Vzdálenost v řadách 2,5 - 3 m. Terminál musí být ukotven k  opoře po celé délce stromu po 0,4 m vzdálenosti. Nedílnou součástí je celkové odstranění odplozených a  poškozených větví. Zahušťující výhony z  většiny ponecháváme. Používají se bujněji rostoucí podnože. Zákrsek - základem je zapěstování čtyř kosterních větví a  terminálu. Terminál musí převyšovat boční obrost o jednu třetinu délky. Koruna se zakládá ve výšce 0,6 m, maximální výška stromů 2,5 m. Vzdálenost v  řadách 2,2 - 3 m, vzdálenost mezi řadami 3,5 - 4,5 m. Nedílnou součástí při tomto způsobu pěstování je jarní nebo letní řez, kdy odstraňujeme výhony a  větve zahušťující korunu, dále větve poškozené, redukujeme a  zkracujeme odplozené větve. Opora kotví tvar jen do výše počátku koruny. Používají se středně bujně rostoucí podnože. Čtvrtkmen - základem je rovněž zapěstování čtyř kosterních větví a  terminálu. Terminál musí převyšovat boční obrost o jednu třetinu délky. Koruna je zakládána ve výšce 0,8 - 0,9 m nad zemí s maximální výškou stromů 3,5 m. Principem tohoto vyššího tvaru je zapěstování patrovité koruny, kdy čtyři spodní kosterní větve jsou vzdáleny od druhého patra tří až čtyř větví 0,6 - 0,8 m. Spon výsadby je v řadách 3,5 - 4 m a mezi řadami 5 - 6 m. Nedílnou součástí při tomto způsobu pěstování je jarní a letní řez. Odstraňujeme výhony Měšický zpravodaj - 22

a větve zahušťující korunu a  odplozené větve. Opora též kotví tvar jen do výše počátku koruny. Používají se bujně rostoucí podnože. Ještě rozeznáváme polokmen (výška kmene 1,3 - 1,5 m) a vysokokmen (výška kmene 1,8 - 2 m), tyto tvary se spíše hodí do volné krajiny (jako solitery) případně do selských zahrad. Typy výsadeb Volný tvar - stromy rostou ve volném, přirozeném, nijak neřízeném tvaru. Uplatnění nachází u solitér, na okrajích neoplocených pozemků a v místech, kde vyšší tvary (polokmen, vysokokmen) mohou zakrývat nevzhledná místa, doplňovat zákoutí a  plnit ve svažitém terénu i protierozní opatření aj. Pásový tvar - stromy vysazujeme do řad, růst usměrňujeme tak, aby větve rostly na obě strany ve směru řady. Ve směru do meziřadí ponecháváme jen kratší větve. Celkový růst regulujeme letním řezem. Výška tvaru se zakončuje seříznutím terminálu na konkurenční výhon. Stěna - stromy sázíme k drátěnce. Růst stromu usměrňujeme tak, že ponecháme vedle terminálu jen dvě větve, které jsou vyvázány k vodícímu drátu v řadě. V pozdějších letech zakládáme druhé případně i  třetí patro dvou větví. Ve směru do meziřadí ponecháváme jen velmi krátký plodonosný obrost. Zahuštění regulujeme letním řezem. Výška stěny se zakončuje seříznutím terminálu na konkurenční výhon rostoucí ve směru řady. Palmeta - stromy vysazujeme k  vodícímu drátu. Růst stromu usměrňujeme řezem a  vyvazováním letorostů do pravidelných tvarů např „V“ tvary u  hrušní, „Těchobuzická palmeta“ a „U“ tvary u jabloní. Užívá se jen vyjímečně, jelikož jde o nákladné a pracné vedení stromů. Zimní řez a jeho zásady Řez se neprovádí jestliže teplota klesá pod -7 až -8°C. Pro zahrádkáře a drobné pěstitele mohu doporučit provádět řez je-li teplota kolem nuly či slabě nad nulou. Drobný pěstitel má několik stromů, proto může provést řez při optimálních teplotních podmínkách. První se řežou jádroviny (jabloně, hrušně) a vinná réva. Jestliže se oteplí můžeme začít z  řezem již koncem února a  v  březnu. V  případě, že je ještě tuhá zima, odsouváme řez na konec března, případně začátek dubna. U révy vinné si termín řezu hlídáme, kdybychom provedli řez později (duben) došlo by k  slzení révy - (z  řezných ran by vytékala míza dochází k vysilování vinného keře). Začátkem měsíce dubna zahájíme řez peckovin (třešně, švestky, meruňky broskvoně). Peckoviny pro zdárný řez potřebují již teplejší počasí, vyhneme se tím tvorbě klejotoku a jiným zdravotním rizikům. Poslední se provádí řez ořešáků a to koncem dubna začátkem května, když jsou nové přírůstky velké 5 - 7 centimetrů. Nejlépe je provést kontrolní řez (provedeme řez jedné větévky), když druhý den zjistíme, že nám míza (kapičky vody) z řezné rány nevytéká, můžeme řez provést. Jestliže míza z řezné rány vytéká, řez posuneme o jeden až dva týdny.

Měšický zpravodaj - 23

Zásady řezu Řez provádíme kvalitním nářadím. Používáme ostré nůžky na řez dřevin, na řez větších větví používáme nůžky pákovky. Velké větve odřezáváme pilkou. Řez nůžkami provádíme těsně nad pupenem a mírně šikmo a čistě (žádná roztřepení – nůžky musí být ostré). Větší větve řežeme pilkou na větevní kroužek pokud možno bez pahýlu, snížíme tím riziko napadení hnilobou. Rány většího průměru než koruna vždy zamažeme stromovým balzámem nebo štěpařským voskem. Drobným pěstitelům doporučuji zamazat i menší rány. Každá řezná rána je v podstatě vstupní branou infekce. Pečlivým ošetřením řezných ran se vyhneme zdravotním problémům a stromek zdárně a pěkně roste. Každou větévku která roste do koruny odstraníme, též větévky které rostou kolmo odřízneme, zbytečně by nám zahušťovaly korunu. I když probíráme zimní řez, je třeba se zmínit i o letním řezu. Zimní řez v podstatě podporuje růst stromu, tvorbu dřeva a omezuje násadu květních pupenů. Čím provedeme zimní řez hlubší (větší), tím více podporujeme růst stromu a tvorbu dřeva. V podstatě stromek který špatně roste, řežeme hlouběji, odstraníme polovinu až dvě třetiny nového přírůstku. Stromek, který roste bujně řežeme minimálně (provádíme spíše letní řez), který omezuje růst stromu a podporuje plodnost. Vhodnou kombinací zimního a  letního řezu docílíme optimálního růstu stromu a  optimální plodnosti. Při řezu je také třeba zohlednit růst větévek. Větévka, která roste kolmo nezakládá skoro žádné květní pupeny, čím více se větévka blíží vodorovné poloze, tím více květních pupenů zakládá. Při řezu se proto snažíme abychom podporovali růst do vodorovné polohy, a  ne kolmo. Řez je ovšem složitá věc, která má sice obecná pravidla, ale ke každému stromku je třeba přistupovat individuálně. Záleží na odrůdě, pěstitelském tvaru stromku (vysokokmen, polokmen, čtvrtkmen, zákrsek). Rozeznáváme pyramidální koruny např. hrušně, duté koruny, např. hodně u broskvoní, talířovitá plošná koruna např. švestky, vřetenovitá koruna hodně u  jabloní, ovocná stěna a  další. Rozlišujeme i  výchovný řez, tento řez provádíme u mladých stromků, vhodným řezem založíme pevnou korunku, která by v dalších letech měla nést úrodu plodů. Po výchovném řezu následuje řez udržovací, tento řez se provádí v  době optimální plodnosti stromu. Po tomto řezu následuje řez zmlazovací, tímto řezem již strom zmlazujeme (omlazujeme). Vlivem tohoto řezu ještě prodloužíme plodné období stárnoucího stromu. Řez ovlivňují i klimatické a půdní podmínky. Vždy je třeba se ke stromu při řezu chovat s úctou a láskou, brát ho jako rovnocenného partnera. Miroslav Šmoranc Policajt zastaví řidiče a povídá mu: „Pane řidiči, vyhrál jste deset tisíc korun za to, že jste správně připoutaný. Můžu se jenom zeptat, co s tou výhrou uděláte?” Řidič se zamyslí a říká: „No to už bych si mohl konečně dodělat ten řidičák!” „Coo?!” A vedle řidiče sedí jeho manželka a říká: „Pane policajt, neberte ho vážně, on když je opilý, tak mluví nesmysly!” „Okamžitě si vystupte, pane řidiči,” říká policajt. Náhle se ze zadního sedadla ozve jejich dcera: „Já jsem vám říkala, že s tím kradeným autem nedojedeme daleko!” A z kufru se ozve: „Už jsme za hranicema?” Měšický zpravodaj - 24

KUCHAŘKA NAŠÍ VESNICE Dnešní oba recepty se budou týkat perníku. Ten první je rodinný recept a laskavě nám ho předala naše paní matrikářka Jana Literová. Je to velice jednoduchý recept /ty já mám ráda/ a je velmi chutný. Budeme potřebovat: 1 hrnek cukru, 1 lžíce kakaa, 2 lžíce marmelády, 2 vejce, 1/2 hrnku oleje, 1 hrnek mléka, 2 hrnky mouky /může být hladká nebo polohrubá a když ubereme trochu mouky, můžeme přidat mleté ořechy/, 1 prášek do perníku. Všechny suroviny smícháme, když se nám bude těsto zdát hodně husté, přidáme trochu mléka. Nalijeme na vymazaný a vysypaný plech s vyšším okrajem nebo pekáč. Pečeme při 180°C. Po vychladnutí můžeme potřít polevou, musíme ale dávat pozor, abychom stihly připravit polevu dřív, než nám rodina perník sní. Druhý recept se vám bude zdát velmi divný, ale musím potvrdit, že jsem ho již několikrát dělala a výsledek je super. Když ráno zjistíte, že nemáte co dětem podat sladkého k snídani nebo nečekaná návštěva klepe na dveře a vy nevíte, co ke kávě, tak tento recept je právě to pravé, co potřebujete. Připravíme si hrnek /obsah minimálně ¼ litru/, ne kovový a do něj dáme: 4 polévkové lžíce polohrubé mouky,1/2 lžičky prášku do perníku, 4 lžíce cukru, vejce, 3 lžíce oleje, 3 lžíce mléka. Pořádně promícháme a  vložíme do mikrovlnky, kterou zapneme na 5 minut na plný výkon. Upeče se krásný váleček, který po vyklopení nakrájíme na kolečka a můžeme je potřít marmeládou nebo nastříkat šlehačkou. V  případě, že nemáme prášek do perníku, můžeme dát prášek do pečiva a místo perníku budeme mít piškot. Dobrou chuť Lála

Vrátí se muž ze služební cesty a za dveřmi svého domu vidí hromadu strouhanky. Přeleze ji, ale za ní je další. Když přeleze i tu, uvidí tam svou ženu, jak strouhá rohlíky. Ptá se jí, co to vyvádí a ona mu odpoví: „Chtěla jsem ti na uvítanou obalit pár řízků a v kuchařce píšou: Strouhej tři dny staré rohlíky.“ Jste-li líní vynášet smetí, postavte koš s odpadky před výtah a zavolejte policii, že jste objevili podezřelý balíček. Co je to? Je to černé a klepe nám to na dveře. Naše růžová budoucnost. Měšický zpravodaj - 25

ZE SPORTU A KULTURY Zpívání pro radost Pro následující milou vzpomínku musíme sáhnou hodně daleko zpět - až do doby předvánoční loňského roku. Tehdy jsme už nestihli do vánočního čísla napsat o  jednom hezkém odpoledni na měšickém zámku. Bylo to v sobotu 17. prosince (?) kolem třetí hodiny odpolední, když se v zámeckém sále hrálo a zpívalo. A jak jinak, než vánočně, týden před Štědrým dnem. Program byl určen pro potěšení klientů zdejší nemocnice, ale i  pro nás „zvenku“. Zazpíval nám od srdce dívčí pěvecký sbor „Meluzína“ z Mratína, kdo z nás uměl, mohl se připojit. Své moderátorské a pěvecké vlohy uplatnila paní Lída, kterou jinak spíš vídáme v  policejním stejnokroji. Ke zpříjemnění odpoledne a  k  dobré pohodě přispěli i  členové a členky Občanského sdružení Zabíjačkový tým. Připravili a rozdali totiž malé občerstvení. No, malé - ono těch dobrot bylo docela dost, a  nás zase docela málo, a  tak mohl každý ochutnávat podle libosti. Prostě takový malý Štědrý večer se vším všudy, to hlavně pro ty pacienty, kteří se třeba ani na svátky domů nedostali. My si to třeba ani neuvědomujeme, ale takovéto akce jsou pro ně krásná věc, rozptýlení a vytržení z nudy, chvíle zapomenutí na trápení s  neduhy, pocit sounáležitosti a  vzájemného pochopení. I  pro nás zvenku je dobré přijít. To proto, že když stále nadáváme na všechno možné, tak abychom viděli, že tady jsou lidé, kteří jsou na tom mnohem a mnohem hůř. A ještě: každý z nás může být jedním z nich, nikdo nemáme patent na trvalé zdraví a nikdo není nesmrtelný. A pak se zde můžeme octnout raz dva - zítra, za týden, za rok. Ano, i vy, pane, co máte pro tohle vysoce humanitární zařízení jen opovržlivé výrazy (jmenovat netřeba, on ví). A tak je to škoda, že lidí z obce přišlo velmi, velmi málo. Ono se to lépe hraje a zpívá před plným sálem a i ti pacienti by se cítili méně osamoceni. Aspoň tu jednu hodinu. Tak si příště udělejme trochu času a přijďme podpořit účinkující a organizátory. Těmi byli, akci organizovali a  jako sponzorský dar nám všem předali: Již zmíněný Zabíjačkový tým, Obecní policie Měšice, hrál a  zpíval soubor Meluzína z  Mratína. Dík patří těmto všem, a taky personálu nemocnice. -dalimilVítání jara Tradiční vítání jara je jedna z prvních akcí v novém roce. Vloni jsme stavěli Velikonoční břízku 16. dubna, protože Velikonoční pondělí vycházelo až na 25. dubna. Velikonoční pondělí je tentokráte již 9. dubna, a proto naši slavnostně ozdobenou břízku letos vztyčíme poslední březnovou sobotu 31.3. ve 14:00 hodin před Obecním úřadem. Zveme zase po roce a dlouhé zimě všechny děti i rodiče. Přijďte si pověsit na břízku to své malované vajíčko. Udělejte si po dobrém sobotním obědě čas na malou a  krátkou procházku. Ozdobíme břízku a  tím i  obec. Uvidíte třeba po dlouhé době zimního spánku zase známé tváře a můžete si navzájem poklábosit třeba o letošních krutých a dlouhých únorových mrazech a připít na brzké jaro. Na viděnou se těší organizátoři Měšický zpravodaj - 26

PRVNÍ ZÁVODY KOČÁRKŮ v MĚŠICÍCH CO? Velkolepá akce – CELOREPUBLIKOVÉ ZÁVODY KOČÁRKŮ ve sportovní chůzi v jeden den, ve stejnou hodinu na různých místech ČR. Chcete si zpestřit procházky s kočárkem, zároveň si zlepšit svoji kondici a to vše si užít i se svou ratolestí? Naučíme Vás, jak NA TO!!! KDY? V neděli odpoledne, 18.3.2012 od 15 – 17 h. KDE? Měšice – sraz na prostranství před zámkem PRO KOHO?  Pro každého, kdo rád chodí na procházku s kočárkem, chce si i trochu zasportovat a hlavně se pobavit. Pro rodiny s dětmi, pro maminky a tatínky s kočárky, pro děti se svými kočárky. Pro babičky i dědečky, pro strejčky i tetičky. Zkrátka pro všechny, kdo mají chuť si užít bezva odpoledne. Vhodné i pro úplné začátečníky. JAK? Nebudeme utíkat, ale budeme CHODIT. Sportovní chůze je jedním z nejideálnějších sportů, při kterém dochází k celkovému zpevnění těla a ke spalování tuků. Máme pro Vás připravené různé druhy závodů. Mezi ty nejhlavnější patří: •

závody kočárků ve sportovní chůzi PRO MAMINKY 

•

závody kočárků ve sportovní chůzi PRO TATÍNKY

•

závody kočárků ve sportovní chůzi PRO CELOU RODINU

Můžete se těšit na: •

krásné ceny pro vítěze a diplomy,

•

honbu za pokladem,

•

pořádnou zábavu a pestrý doplňkový program,

•

a ukázku cviků pro zpestření procházky s kočárkem.

A my se těšíme na Vás !!! Irča a Terča (plus organizační tým) Sledujte webovou stránku http://www.strollering.cz/ nebo http://www.facebook.com/ STROLLERING, kde se budete průběžně dovídat o  přípravě závodu včetně programu. Pokud již nyní víte, že se chcete závodu zúčastnit, potěší nás, když se přihlásíte na tuto akci formou rezervace místa v  rozvrhu na http://www.strollering.cz/author/irena nebo napište na [email protected]. (abychom měli připravený dostatečný počet cen). V případě, že máte zájem podílet se na organizaci či prezentovat svou firmu, výrobky, zboží formou sponzorství, zkuste nás kontaktovat a určitě se domluvíme.

Měšický zpravodaj - 27

Dětský klubík pro maminky a děti i v Měšicích U  nás v  obci máme k  dispozici příjemný prostor, kde se mohou setkávat maminky s  dětmi. Prostor se nachází v  objektu Tesko nad místní poštou, je vybaven hračkami, ledničkou, varnou konvicí, dětskou postýlkou a dalšími drobnostmi. Hledáme aktivní maminky, které by chtěly spolupracovat a  podílet se na společných aktivitách pro děti v naší obci a okolí. Díky této neuvěřitelné možnosti si mohou maminky vymyslet program pro své děti či se jen sejít na popovídání a děti na společné hraní. Maminky, které se chtějí podílet na organizaci či i jen by měly zájem o aktivity klubíku, pište na: [email protected] či telefon 737 283 437. Irena Šulcová Co nového u rybářů? Klub rybářů si na své únorové výroční členské a  tentokrát i  volební schůzi zvolil na další dvouleté období nový 11 členný výbor. Ve své funkci pokladníka skončil po letech Sláva Bulda. Za jeho obětavou a  pečlivou práci pro klub si zaslouží velké poděkování. Novým „strejdou Skrblíkem“ byl zvolen Ladislav Říha, který již v uplynulém období udělal pro rybáře mnoho diplomatické práce při jednání o  budoucnosti Velkého rybníka. Svěřené finance klubu budou určitě ve stejném bezpečí jako byly v  rukou Slávi Buldy. Předsedou byl opět na další dva roky zvolen Josef Málek. Dalšími členy výboru byli zvoleni: Tomáš Černohorský – hospodář, Pavel Žižka a Jiří Bejlek - jednatelé, Josef Zajíc a Pavel Nápravník – brigádní referenti na Kruhu, Lenka Říhová a Martin Václavík – brigádní referenti na Dolním Velkém, Josef Strakoš – hrázný a Radek Veselý – správce internetových stránek klubu. V současné době má Klub celkem 110 členů z toho 16 dětí. Z plánu činnosti na tento rok vybírám: 10. března – brigáda na Velkém dolním rybníku, 17. března - rybářská zábava U Václava, 26. května - Jarní rybářské závody „U Kruhu“ (tyto závody jsou určeny i pro nečleny, záleží pouze na včasném přihlášení), 2. června Dětský den, 17. listopadu – Lampiónový průvod atd.. Členové Klubu jsou také připraveni v případě potřeby kdykoliv pomoci obci při plánovaných nebo mimořádných akcích. Jiří Bejlek Co nového u fotbalistů? Vážení občané a příznivci sportu, rád bych Vás po delší odmlce ve zkratce seznámil s děním v TJ Sokol Měšice. Jak jistě víte, máme zde tři fotbalová mužstva a také plážový volejbal, který je zatím jen rekreační, ale je možnost být novým členem. Je možnost si kurt pronajmout (pořádají se i turnaje). Fotbalová mužstva hrají registrované soutěže v okrese Prahy-východ, kde hrají již řadu let. Mužstvo žáků se zúčastňuje žákovských turnajů a dokonce v loňském roce bylo i na soustředění. Když jsou lidé, kteří se tomu věnují a mají podporu jiných, jde vše. Ale po skončení loňské sezóny odešel od žákovského mužstva Měšický zpravodaj - 28

trenér Jan Vlček a to z časových důvodů (studium na VŠ). Byla to pro nás veliká ztráta a hlavně další starost najít nového trenéra s takovým přístupem jako měl on. Hledali jsme ve vlastních řadách, ale přihlásili se pouze nezletilí a to fotbalový řád nedovoluje. Pokusil jsem se oslovit jiné zájemce přes regionální noviny a to se povedlo. Přihlásil se p. Novotný, který už žáky trénoval ve Veltěži a tak byla naděje, že mužstvo bude dále pokračovat ve stejných kolejích. Přes menší problémy se to mužstvu podařilo a skončilo po první polovině soutěže na pěkném 3. místě, ale problémy se hromadily a  průběh zimní přípravy to dovršil. Trenér zimní přípravu ukončil a  kontaktoval mě se slovy, že s takovým přístupem hráčů a s velikým povzdechem i rodičů, nechce nadále pokračovat. Neznám přesné důvody ani jedné strany a tak mi nepřísluší toto soudit, jen mi zbývá někoho z  Vás požádat o  pomoc, zda by jste měl někdo zkušenost a  zájem žáky trénovat, nebo zda o někom takovém nevíte. Zatím mají žáci možnost trénovat, každý pátek od 17 hod. v malé tělocvičně ve zdejší nemocnici a zde také budou informováni o tom, co bude dál. U mužských družstvech se to zatím zvládá, ale i zde s takovým špatným přístupem některých hráčů, to nebude dlouho trvat a bude další problém. Právě zde bych Vás chtěl také požádat, zda jsou mezi Vámi tací, kteří by měli zájem pomoci a  přinést oživení do našich mužstev, aby nás kontaktovali. Přesto se naše „A“ mužstvo po první polovině soutěže umístilo na 8 místě a  pokud nás nic špatného nepostihne, zachová se tato soutěž i  v  dalším ročníku. Starší pamětníci si pamatují, že s výjimkou jedné sezóny, kdy se zde hrála I. B třída se tato soutěž (okres) hraje už několik let. V mužstvu „B“ je to horší, tam při obměně mužstva a zmiňovaném přístupu hráčů se hraje IV. třída a umístění je žalostné (13 místo). V tomto období u obou mužstev probíhá společná zimní příprava v Čakovicích na víceúčelovém hřišti a dále se hraje zimní turnaj v Satalicích. Dále něco málo o dalších činnostech našich mužstev během sezóny: v letním období se pořádají turnaje v malé kopané, týden před zahájením soutěže turnaj čtyř mužstev ve velké kopané a to obojí s večerní zábavou. Po skončení sezóny probíhá rozloučení se sezónou a  celkové  vyhodnocení. Dále si hráči domlouvají víkendový pobyt na horách, který si hradí sami. Abych nezapomněl na konec roku, kdy se na silvestra loučíme se starým rokem a to fotbálkem mezi sebou. Závěrem Vám chci sdělit, že každý oddíl musí přeregistrovat své zaregistrované členy do FAČR (Fotbalová asociace České republiky). Tuto novou registraci si mohou založit i noví neregistrovaní členové, kteří by se chtěli stát členy TJ Sokola Měšice. V případě Vašeho zájmu nás kontaktujte. Další dění Sokola Měšice a kontakty na nás budete mít možnost sledovat na [email protected] a též ve vývěsce u vchodu na fotbalové hřiště. L. Nešpor Lísteček za stěračem zaparkovaného auta: „Zpráva pro zloděje: Nádrž je prázdná, rádio nemám a motor je vylágrovaný.” Druhý den přibude další lísteček: „Pro majitele auta: Takže kola jsou ti vlastně taky na h......” Ptá se otec syna: „Ty prej teď chodíš s Blaženou?“ „No, chodím, máš něco proti tomu?“ „Ne, jen jsem chtěl říct, že když jsem byl v tvém věku, chodil jsem s ní taky!“ Měšický zpravodaj - 29

Neplacená inzerce:

VES-NET Vážení občané, již od roku 2003 obecní úřad v Měšicích zajišťuje svým občanům a občanům okolních obcí připojení k celosvětové síti Internet. Vzhledem k nutnosti zajištění stabilního a cenově dostupného internetového připojení pro potřeby obce a  organizačních složek obecního úřadu, došlo počátkem roku 2003 k rozhodnutí vybudovat nezávislou datovou síť zajišťující zmíněné připojení za cenově dostupných podmínek. Z rozhodnutí zastupitelstva obce došlo tedy dne 25. února 2003 k odkoupení nově vznikající komerční sítě od společnosti Friulia Consulting s.r.o. za cenu 40.000,- Kč. V této době disponovala síť přenosovou kapacitou 11 Mbps a byla připojena bezdrátovým spojem od spol. Eridan, s.r.o. o kapacitě 128 kbps směrem dovnitř sítě a  64 kbps směrem ven. Síť tehdy zajišťovala připojení především obecnímu úřadu, nemocnici Měšice a několika občanům Měšic. Jedinou alternativou bylo připojení pomocí vytáčeného spojení od spol. SPT Telecom, které ovšem mohlo sloužit pouze jako občasné, při delším využívání několikanásobně dražší a v naší lokalitě fungovalo průměrnou rychlostí 14,4 kbps. V srpnu téhož roku, kdy zájem občanů o připojení způsobil rychlý nárůst požadavků na kapacitu a rychlost, byla navýšena přípojná kapacita sítě na 256 kbps směrem do sítě (download) a  na 128 kbps směrem ze sítě (upload). V  roce 2004, kdy počet uživatelů v  síti vzrostl na několik desítek, byl v  květnu změněn poskytovatel konektivity na spol. Casablanca a byl pořízen vysokorychlostní, plně duplexní 10 GHz spoj o kapacitě 1 Mbps. Pouhý měsíc poté byla kapacita zdvojnásobena a k dalšímu navyšování kapacity docházelo v následujících letech průběžně s růstem sítě. Minulý rok, kdy počet připojených uživatelů dosáhl řádu stovek, došlo k  situaci, že spol. Casablanca nebyla za stávajících cenových podmínek schopna dále dodávat konektivitu pro naši síť a  podala ze své strany obci výpověď s měsíční výpovědní lhůtou, proto byli neprodleně kontaktování všichni dostupní poskytovatelé internetové konektivity, bez které by projekt VES-NET přestal fungovat. Bohužel nikdo z  poskytovatelů nepředložil nabídku, která by byla pro tento nekomerční projekt finančně únosná nebo nebyl schopný nabízenou konektivitu dopravit až do naší obce. Záchranné lano hodila projektu firma Finaltek.com, která se o  technickou správu a rozvoj projektu stará od jeho založení a na své náklady v rekordním čase onoho jednoho měsíce vybudovala současné připojení naší sítě. V dnešní době je celá síť připojena pomocí optických kabelů Českých drah a průběžně dochází k  její rozsáhlé modernizaci. Aktuální kapacita připojení pro celou síť VESNET je 100 Mbps (plně duplexní kabelový optický spoj do Prahy) a  nově vybudované páteřní spoje v  síti mají kapacitu 200 Mbps (plně duplexní bezdrátové spoje). Připojení jednotlivých uživatelů je dnes realizováno pomocí moderních technologií, které umožňují využít celou kapacitu uživatelské přípojky na jejím maximu, což je 100 Mbps. Starší technologie zůstávají v síti zachovány, zejména pro uživatele, kteří si z finančních důvodů nepřejí přechod na technologie novější. Nově je v  síti VES-NET možnost využívat také Internet druhé generace pomocí protokolu IPv6, jsou ovšem přidělovány i veřejné adresy protokolu staršího (Ipv4), uživatelé mají možnost využívat neomezenou poštovní schránku, webhosting, VoIP, telekonference, stahovací stanici, anonymizátor, šifrování spojení a dat a další služby, které jsou nabízeny v rámci i nad rámec poskytovaných služeb. Měšický zpravodaj - 30

Aktuální informace o  síti a  nabízených službách naleznete v  Internetu na webových stránkách: www.vesnet.org Oficiální webovou prezentaci obecního úřadu Měšice naleznete na adrese: www.mesice.org nebo www.mesice.cz VES-NET Vážení občané, hledáte v  místě Vašeho bydliště možnost připojení k  síti Internet? Vyzkoušejte sít provozovanou OÚ Měšice již od roku 2003. Ceny připojení od CZK 55,- měsíčně (vč. DPH). Připojení pomocí sítě VESNET umožňuje: • vysokorychlostní připojení k Internetu • žádná omezení dat, FUP či blokace obsahu • nízká agregace (sdílení připojení,1:9 až 1:1) • široký výběr kapacit, od 1 až do 50 Mbps • široký výběr tarifů a přenosových kapacit • neblokované služby P2P sítí (bittorrent, dc) • veřejná adresa IPv4 včetně reverzního záznamu • možnost přiřadit dalších veřejných IPv4 adres • na žádost přiřazovány veřejné IPv6 adresy • tarify se základní ochranou pomocí technologie firewall (centrální hradba) • bez závazků (neupisujete se na dobu určitou) • garance stálé služby, technický dohled 24/7/365 • v ceně služby jsou doplňkové služby na vyžádání navíc (neomezená e-mail schránka, webhosting, nastavení VoIP, anonymizátor, stahovací stanice, zabezpečení, atd.) Více informací na: www.vesnet.org Kontakty: • +420 603 167 825 (správa sítě) • +420 283 980 330 (OÚ Měšice) Správce sítě Placená inzerce:

Malířské, natěračské a lakýrnické práce

Martin Václavík tel.: 728 674 547 Měšický zpravodaj - 31

Měšice

- tisk a reklama Potřebujete nové vizitky, letáky, plakáty, brožury nebo reklamní cedule? Obraťte se na nás! Ušetříme Vám čas i peníze. Zhotovíme Vám grafický návrh, sazbu, logo, tisk až po konečné knihařské zpracování. A to vše za velice příjemné ceny! Hlavní 21, Klíčany Volejte na 284 890 646 - 7 nebo 602 305 205

[email protected] www.tigras.cz

Vydává Obec Měšice - registrační číslo MK ČR E 14565. Měšický zpravodaj - únor 2012. Ročník 9, číslo 1. Vychází v nákladu 700 výtisků. Řídí redakční rada ve složení: Jiří Bejlek, Vladimír Novák, Drahoslava Myšáková, Lálka Langmayerová. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názory redakční rady. Náměty, dotazy a příspěvky je možné předat v označené obálce na Obecní úřad nebo vložit do schránky před vchodem do obchodu v budově TESKO, případně zaslat na e-mail: [email protected]. Důležitá telefonní čísla: Obecní úřad - 283 980 330 Obecní policie - 723 737 027 Grafická úprava a tisk: Tiskárna Tigras s.r.o., Klíčany Toto číslo vyšlo 29. února 2012, příští číslo vyjde v dubnu 2012. Distribuováno zdarma. Měšický zpravodaj - 32