MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA HUDEBNÍ VÝCHOVY
Classical New Age Music Jona Schmidta a její receptivní účinky Bakalářská práce
Brno, 2013
Vedoucí bakalářské práce: doc. Mgr. Ivo Bartoš
Vypracovala: Kateřina Vašicová
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury.
Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
podpis
i
Poděkování Děkuji doc. Mgr. Ivu Bartošovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky.
ii
Anotace Bakalářská práce má dvě části. Teoretická část práce je věnována hudebnímu stylu New Age, jeho základním znakům, vývoji, klasifikaci, světovým a českým představitelům. Praktická část se zabývá hudební tvorbou Jona Schmidta, amerického představitele Classical New Age Music. Cílem práce je zhodnocení receptivních účinků skladeb Jona Schmidta.
Annotation The bachelor thesis consists of two parts. The theoretical part is focused on New Age Music, its characteristics, progress, classification, world and Czech musicians. The second practical part deals with the music of Jon Schmidt, U. S. Classical New Age composer. The aim of the work is to evaluate receptive influence of his music.
Klíčová slova Classical New Age Music, Jon Schmidt, klasifikace New Age Music, muzikoterapie, New Age, receptivní účinky hudby
Keywords Classical New Age Music, Jon Schmidt, New Age Music classification, music therapy, New Age, music receptive influence
Bibliografický záznam VAŠICOVÁ, Kateřina. Classical New Age Music Jona Schmidta a její receptivní účinky : bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra hudební výchovy, 2013. Vedoucí práce doc. Mgr. Ivo Bartoš.
iii
Obsah 1 Úvod............................................................................................................................ 1 2 New Age Music......................................................................................................... 2 2.1 Základní znaky New Age Music............................................................................ 4 2.2 Vývoj New Age Music............................................................................................ 8 2.3 Klasifikace............................................................................................................. 11 2.3.1 Klasifikace podle funkčnosti................................................................... 12 2.3.2 Klasifikace podle hudebních nástrojů.................................................... 15 2.3.3 Klasifikace podle hudebních vlivů......................................................... 16 2.4 Světoví představitelé............................................................................................. 18 2.4.1 Stephen Halpern....................................................................................... 18 2.4.2 Ravi Šankar................................................................................................ 20 2.4.3 Mike, Terry a Sally Oldfieldovi............................................................... 21 2.5 Čeští představitelé................................................................................................. 22 2.5.1 Petr Piňos.................................................................................................... 22 2.5.2 Robert Jíša.................................................................................................. 24 2.5.3 Jiří Mazánek............................................................................................... 25 3 Classical New Age Music...................................................................................... 28 3.1 Jon Schmidt........................................................................................................... 29 3.1.1 Diskografie................................................................................................. 31 3.1.2 The Piano Guys......................................................................................... 36 3.2 Receptivní účinky hudby Jona Schmidta.............................................................. 38 3.2.1 Muzikoterapeutická hudba..................................................................... 38 3.2.2 Výzkumná práce....................................................................................... 40 4 Závěr.......................................................................................................................... 57 Resumé........................................................................................................................... 58 A Obrazové přílohy.................................................................................................... 59 B Samostatné přílohy................................................................................................. 64 Literatura........................................................................................................................ 65 iv
Kapitola 1
Úvod Lidé od nepaměti na celém světě využívali hudbu ke zklidnění, uvolnění, k různým rituálům a ceremoniím. Z tohoto hlediska je New Age Music, hudba nového věku, pokusem o návrat ke kořenům, k víře v moc a sílu působení zvuku na člověka.
První část bakalářské práce pojednává o emotivním a motivově pestrém
hudebním žánru New Age, jeho vývoji, charakteristických znacích i klasifikaci. Druhá část se blíže věnuje jedné z jeho kategorií – Classical New Age Music a tvorbě amerického skladatele Jona Schmidta.
Nejdůležitějším aspektem hudby New Age je její účinek na poslucha-
če, proto je cílem této práce zjistit, jaké postoje a pocity hudba skladatele Jona Schmidta v posluchačích vyvolává. A pokusit se dle získaných výsledků zhodnotit, zda může být tvorba tohoto amerického pianisty považována za muzikoterapeutickou.
1
Kapitola 2
New Age Music Vznik hnutí New Age není přesně znám ani datován. V roce 1987 vyšel v časopise Time článek s názvem Harmonie Nového věku obsahující informaci, že „nikdo nemá ponětí o tom, kde se vzal termín New Age, je však jisté, že se používá už po několik desetiletí“. (WADE, 1996, str. 15) Tvrdí se, že hnutí nevzniklo v sedmdesátých letech, ale že jde o vyjádření toho, co zde působí už po celá tisíciletí. První populární knihy, které se zabývaly hnutím New Age, se začaly objevovat již kolem roku 1965.
Filozofií New Age je vzhlížení k východním náboženským představám,
které dávají návod k řešení lidských problémů. Několik vůdců hnutí sbíralo inspiraci v Tibetu u Dalajlámy. Z toho vyplývá, že modifikovaná forma buddhismu se stává podstatou myšlení New Age. Jedním ze základních učení hnutí je víra v reinkarnaci, kterou učitelé hnutí popularizují a tvrdí, že život je učením a zážitkem růstu nikoliv utrpením. Dále učí o duchu člověka, který žije dál a zdokonaluje se ve věčnosti. Cílem života je sjednocení s neosobní jednotou celého vesmíru. (WADE, 1996) Hnutí v sobě obsahuje i prvky západního náboženství. Jelikož obě náboženství mají protikladné předpoklady a závěry, nelze je spojit do jednoho. Vždy jedno dominuje.
Na Západě se o tomto jevu mluví poměrně krátkou dobu – asi dvacet
let. Proto je velice těžké jej objektivně popsat, natož ho klasifikovat. Jeho vývoj neustále probíhá, prolíná se s různými proudy doby. Za počátek bychom mohli považovat období konce první světové války. (WADE, 1996) Dalším mezníkem je 2
doba po druhé světové válce, kdy dochází k výraznějším změnám ve společnosti. Ať už v oblasti sociální, ekonomické či politické. Mění se i životní pocity, člověk a jeho vnitřní struktura, životní styl. K dozrání dochází v 50. a 60. letech, ale k porozumění nové éry dochází teprve až v 70. letech. Do povědomí širšího okruhu lidí začínají změny pronikat v 80. letech, kdy intelektuálové (z oblasti filozofie, sociologie, politologie, přírodních věd) začínají ukazovat struktury nově vznikající společnosti. (ŠILER, 1996, str. 6)
„New Age je tedy soustava myšlenek, prožitků, nadějí, vizí, představ, je to vlast-
ně celé paradigma, tedy něco víc než jen určitý světový názor. Ale současně je to taky společenství lidí sdílejících toto paradigma na celém světě.“ (ŠILER, 1996, str. 9) Pro označení celého jevu či hnutí se setkáme s názvy: Věk Vodnáře; Sluneční věk; Věk změn, proměna doby, epochální zvrat; The Aquarian Conspiracy; mutace vědomí a transformace společnosti; nové paradigma, holistické paradigma; neognosticismus; nová spiritualita. Žádný z těchto názvů se nijak neustálil, bývají užívány volně, metaforicky. (ŠILER, 1996, str. 9)
Tento jev či hnutí má něco společného i s holistickou terapií (pozitivním
myšlením), s transpersonální psychologií, s duchovní konspirací. Nemohli bychom jej však zahrnout pod souhrnný termín náboženství. Nelze v něm najít poznávací znaky náboženství jako je víra, vztah k transcendentním bytostem či veličinám nebo kultu, i když některé skupiny v rámci hnutí New Age provozují kultické rituály. Ty mají přejaté od tzv. přírodních národů, které uctívají Slunce, přírodní síly atd. Snahou skupin je dosáhnout určitého stavu vědomí. Bývá spíše řazeno k novým náboženským hnutím nebo jako náboženství mladých, jež kritizují současný, pro ně starý, svět a s utopickým optimismem hledí k nadcházejícímu novému věku. Přesto nevytváří skupiny vedené autoritativními vůdci.
U nás se tento termín příliš nevžil. Ani jeho projevy nejsou natolik masivní
jako v západních zemích. Před rokem 1989 se začala u nás objevovat vlna módního orientalismu, kdy zdomácněla různá bojová umění – karate, kung-fu, džudo a jóga i východní kultura stravování, bydlení i orientální medicína. Na pozadí 3
této vlny existuje orientální filozoficko-náboženská teorie, která tvoří úrodnou půdu pro New Age. Po roce 1989 dochází i k intenzivnímu pronikání všech typů východních náboženství, ale v upravené západní podobě. Ať už je to hnutí Hare Krišna, hinduistické a budhistické školy nebo přívrženci guru. (ŠILER, 1996)
New Age se u nás šíří prostřednictvím časopisů, nakladatelství, knihku-
pectví, obchodů s hudebními nosiči, ale také za přispění specializovaných center s kurzy a terapiemi, které se zabývají rozvojem vědomí, relaxačně-koncentračním cvičením a programy probuzení skrytých energií.
Největším propagátorem New Age u nás byl v 90. letech minulého století
Vlastimil Marek, který svoji New Age music vysílal na vlnách Českého rozhlasu. K dalším domácím tvůrcům této hudby patří manželé Havlovy nebo Nada Shakti (Jana Suchánková) a další. New Age k nám přichází ze Západu s menším zpožděním a v mírnější podobě. (ŠILER, 1996, str. 25)
2.1 Základní znaky New Age Music „Počátkem 60. let dvacátého století se kromě rockových písniček a hnutí hippies objevilo něco, co změnilo hudební tvář světa daleko víc, než se zprvu zdálo. Tedy, kromě rockové hudby, která sama o sobě byla katalyzátorem téměř globálních změn. Kdo by ovšem tehdy v rachotu bubnů a ječení kytar superúspěšných superskupin zaslechl pomalejší, jednodušší, ale o to působivější hudbu, které se jednou začne říkat new age music? Koho by tehdy napadlo, že za dvacet let budou regály v obchodech plné takového druhu hudby, a že vznikne celá řada vydavatelství, která se na ni budou specializovat?“ (MAREK, 2003, str. 147)
New Age Music je velice obsáhlý žánr. Byl ovlivněn nejrůznějšími hudeb-
ními styly. Od klasické, elektronické až k ambietní, folkové a world music. Jak uvádí anglický slovník The Free Dictionary „New Age music je typ jemné melodické populární hudby pocházející z USA, kde se objevil na konci 80. let minulého století, který využívá prvky jazzu, folku a klasické hudby. Hraje se převážně na syntezátorech a na 4
akustických nástrojích“. 1 Avšak podle Oxfordského slovníku se jedná o „styl instrumentální hudby, která se vyznačuje lehkou melodickou harmonií, improvizací a zvuky reprodukovanými z reálného světa jako hudba uklidňující“. 2 Tuto definici rozšiřuje Cambridge slovník se zdůrazněním vlivu poslechu hudby jako „druh hudby, která je určena k nastolení klidného a vyrovnaného stavu mysli“. 3
Obrázek č. 1: 1. kantela, 2. didžeridu, 3. sitár, 4. tabla, 5. tibetská mísa
1 New Age music. In: Free Online Dictionary, Thesaurus and Encyclopedia [online]. Huntingdon Valley, PA, USA: Farlex, Inc., 2013. Dostupné z: http://www.thefreedictionary.com/ New+Age+music 2 New Age music. In: Oxford Dictionaries (British & World English) [online]. Oxford University Press, 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://oxforddictionaries.com/definition/english/Ne w%2BAge%2Bmusic?q=new+age+music 3 New Age music. In: British English Dictionary & Thesaurus - Cambridge Dictionary Online [online]. Cambridge University Press, 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://http://dictionary. cambridge.org/dictionary/british/new-age-music?q=new+age+music
5
Roku 1996 napsal americký spisovatel Stuart Elliott článek v New York
Times o New Age Music. „New Age je buď uklidňující hudba pro nové tisíciletí, nebo sluchový ekvivalent k příjemné koupeli.“ (PREUSS, 2011) V té době tuto hudbu nazývali hudbou meditativní (hudbou pro léčbu), čímž ale vymezili jen jednu část z jejího mnohostranného využití. Ona „uklidňující hudba“ však od té doby stále rozšiřovala svoji působnost v oblasti spojené s léčitelstvím.
Arne Linka, hudební teoretik, o New Age říká, že „jde většinou o hudbu
novou, především sonicky, zvukově, barevně, založenou na vydatném a expresivním využití elektroakustických, exotických nebo jiných méně frekventovaných nástrojů, případně nevšedním způsobem využívaných tradičních instrumentů, a dalších emocionálně působivých zvukových zdrojů. Občas se New Age odklání od konvencionalizovaných hudebních forem, od evolučního hudebního průběhu, od významnějšího kontrastu a prudšího střídání nálad.“ (LINKA, 1997, str. 106) Tradiční formové typy se používají jednodušší, harmonie je někdy uplatňována ve velmi pozvolném harmonickém spádu a tempu, vyhýbá se kontrapunktu i složitější tematické práci. „Zahrnuje mixáž základního hudebního proudu autentickými nebo simulovanými přírodními anebo jinými ozvláštňujícími zvuky. Svým vnitřním děním bývá někdy sourodá s hudbou exotickou, jindy prozrazuje popová, rocková, jazzová, minimalistická a jiná východiska a zázemí svých autorů.“ (LINKA, 1997, str. 106)
Podle internetové anglické encyklopedie Wikipedia je hudba New Age
zastřešující termín pro hudbu, která je různě pomalá a má vytvořit uměleckou inspiraci a dosahovat relaxace. Její často se opakující melodie slouží pro vytvoření hypnotického pocitu. Někdy se používají i nahrávky zvuků přírody jako předehry ke skladbě. New Age hudba obsahuje prvky z elektronické hudby, jako syntezátor a sekvencer, ale i znaky akustické, které jsou doplněny o širokou škálu nezápadních nástrojů. Vokální aranžmá byla zpočátku v New Age hudbě vzácná, postupem času se stala běžnou součástí. Docházelo obzvlášť k obohacování o zpěv původního amerického obyvatelstva, sanskrtu, tibetského liturgického zpěvu nebo o texty vycházející z mytologie. Délka skladeb se běžně pohybuje 6
okolo třiceti minut. Hudba New Age se ještě rozděluje do několika skupin. „Hudba New Age je skládaná speciálně pro meditační účely. Snaží se zabránit použití těžkých rytmů, drsných zvuků, komplexní harmonie a virtuozity. Zaměření New Age není na interpreta nebo skladatele, ale na psychologické potřeby posluchače.“ 4
Základní společné znaky New Age Music: (PREUSS, 2011)
• Jde o jemnou, melodickou, lehkou, klidnou a pokojnou hudbu, která svému posluchači nabízí uklidňující účinek.
• Kombinuje prvky elektronické a akustické hudby spolu s nástroji. • Je ovlivněna jazzem, klasickou hudbou, folkem, ambientní hudbou, world music i přírodou.
• Délka skladeb se pohybuje v rozmezí pěti až třiceti minut. Není to ovšem pravidlo, mohou mít klasickou stopáž populárních písní, která se pohybuje kolem tří minut.
• Jsou v nich prvky, které se opakují a melodie vedoucí k dosažení uklidňujícího, meditativního až hypnotického účinku. Motivy přírodních zvuků (déšť, cvrlikání ptáků, zvuk tekoucí vody a další) mají posluchačům připomenout naši sounáležitost s přírodou, kde je původ všech zvuků.
• V New Age dochází k syntéze různých hudebních tradic. Mísí se různé evropské, asijské, africké i latinsko-americké formy do jedinečného stylu.
Odborníci zabývající se artificiální hudbou budou tuto hudbu považovat za umělecky nehodnotnou až podřadnou. Pro ně neobsahuje žádné posluchačsky náročné prvky (výraznou rytmiku či výrazné téma, hudební motiv), které by vyžadovaly větší pozornost a analytické myšlení.
„Některé meditační kreace by bylo možno charakterizovat jako atematickou a amo-
tivickou tvorbu v intencích Neue Musik, ozvláštněnou však exotickými postupy a silně 4 New Age Music. In: Synthtopia [online]. January 10, 2004 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.synthtopia.com/?s=New+Age
7
zaměřenou na expresivní stránku hudebního výkonu. (…) jindy má meditační hudba ráz elektroakusticky realizované velmi pomalé jakoby pozdně romantické hudby doplněné simulací přírodních zvuků, anebo elektroakusticky hrané pop music rovněž se simulovanými přírodními zvuky.“ (LINKA, 1997, str. 100)
2.2 Vývoj New Age Music Existuje řada teorií o tom, co zapříčinilo vznik hudby New Age. Jisté však je, že vznikla experimentováním skladatelů v 60. a 70. letech. Své kořeny má v etnické hudbě Orientu. Touto hudbou se inspirovali J. Fahey, P. Winter, T. Scott a další.
Jejím hlavním úkolem bylo podnítit představivost posluchače a nadchnout
je lyrickou, instrumentální hudbou. Rockoví a jazzoví hudebníci reagovali na artificiální hudbu a soudobou populární hudbu velice odmítavě a unikali k meditativnímu stylu hudby.
Za nejdůležitější osobnost raného proudu hudby New Age je považován
Stephen Halpern. Již na počátku sedmdesátých let začal tvořit hudbu, která byla zaměřena na meditaci a relaxaci. V té době ještě neexistovala vydavatelství zaměřená na vydávání tohoto druhu hudby. Musel si svá alba vydávat sám. Halpernova hudba je vystavěna na velmi dlouhých hudebních plochách, jež působí uklidňujícím dojmem, protože jednotlivé fráze jsou přizpůsobeny rytmu lidského dechu. Ztotožňuje se s klidovým stavem člověka. 5
V roce 1981 vznikla první hudební vydavatelství Tower Records v Kalifor-
nii, které zařadilo novou hudební sekci pro New Age. Angličan Colin Wilcox založil roku 1982 vydavatelství New World Music, které se specializuje na hudbu New Age. Objevila se i další například v Holandsku Oreade Music či v USA společnost Windham Hill Records. Podle Piera Scaruffiho souvisí vznik hudby New Age s reakcí na rockovou hudbu. Kvůli jejímu hlasitému a hlučnému vyjádření, 5 New Age Music. In: Synthtopia [online]. January 10, 2004 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.synthtopia.com/?s=New+Age
8
které je typické pro duši dospívajících, došlo ke genezi hudby, jež byla klidná a melodická. A to za účelem vystihnout nálady dospělých. Byla syntézou kultur, nálad, žánrů, formátů a životních stylů. Nejzřetelnějším předchůdcem hudby New Age je hudba artificiální, neboť i ona obsahuje skladby, které jsou instrumentální a „náladové“. Za „objevitele“ tohoto stylu v artificiální hudbě jsou považováni Claude Debussy a Erik Satie. (SCARUFFI, 2005)
Na vývoj hudby New Age měla vliv etnická i world music. Skladatelé
elektronické hudby Vangelis, J. M. Jarré, Briano Eno, Kitaro, John Serrie, Aeoliah atd. působili svými syntezátory na formování New Age. Rovněž minimalismus se podílel na jejím rozvoji, a to především americká minimalistická škola - Terry Riley, Steve Reich a Philip Glass. A v neposlední řadě i „kosmische musik“, která byla více kontemplativní a duchovně zaměřená, posílená i o ambientní vliv.
Po průkopníku Stephenu Halpernovi mají velký význam i díla impresio-
nisticky laděného jazzového flétnisty Paula Horna, jazzového klarinetisty Tonnyho Scotta, Stephana Micuse, hráče na různé lidové nástroje, či Petera Michala Hamela, jehož hudba nezapře indické a mystické vlivy. Dále bychom mohli jmenovat pianistu George Winstona, kytaristu Williama Ackermana či švýcarského hráče na harfu Andrease Vollenweidera nebo folkového instrumentalisty Johna Faheyeho a Leo Kottke. (LINKA, 1997, str. 106)
Za příbuzného New Age byl považován ECM estetický jazz, který vznikl
spojením jazz-rockové hudby Milese Davise a jeho kolegů Chicka Coreu, Keithe Jarreta. Šlo o jednu z nejvýznamnějších inovací v jazzu na počátku 70. let. Hudba byla jemná a elegantní, v čemž hudba New Age jednoduše pokračovala, nevyžadovala žádná virtuózní hudební díla a upravila její sofistikované kontrapunktní zbarvení melodie. (SCARUFFI, 2005)
V 80. letech se začal objevovat systém připojení hudebních nástrojů k počí-
tači. Kromě toho se hudba New Age snažila dosáhnout nirvány přes spojení s přírodou, a proto začala používat i zvuky přírody. Někteří hudebníci byli uchváceni hudbou a náboženstvím východních civilizací. To je přivedlo k myšlence spojit 9
zvuky západních a východních hudebních nástrojů, a tím obohatit svoji tvorbu o etnické zvuky. Což také vedlo ke vzniku world music, hudby třetího světa.
Zrod world music je spojován s albem Music For Zen Meditation americké-
ho klarinetisty Tonyho Scotta, na kterém dochází k improvizacím mezi jazzem Scotta a dvěma japonskými hudebníky hrajícími na bambusovou flétnu – šakuhači (Hozan Yamamoto) a na stolní citeru – koto (Shinichi Yuize). Tento styl hudby využívali především jazzoví hudebníci, proto jej lze považovat převážně za „jazzový vynález“. První označení world music v její „moderní“ podobě získala tvorba jazzového skladatele Paula Wintera. (SCARUFFI, 2005)
Společným rysem všech stylů New Age hudby je jednoduchý, nenároč-
ný a uvolněný styl. Pro New Age je často používáno i jiné označení, například tzv. ambientní hudba. Ambientní hudba bývá někdy překládána jako vůkolní či okolní, která pracuje s přírodními nebo technickými zvuky. A prostřednictvím syntezátorů vytváří náladu. Klade důraz na tón a atmosféru. Mnozí ji považují za jiné označení New Age hudby. Dalo by se však říci, že jde o jakousi paralelní vývojovou linii, jejímž zakladatelem či prvním propagátorem z počátku 20. století byl francouzský skladatel Erik Satie. Jeho experimentování s hudbou nazývané „furniture musique“ vedlo k vytváření zvukového pozadí. Tyto experimenty nebyly v jeho době uznávané pro jejich přílišné novátorství. (DIVÁKOVÁ, 2006)
Až v 70. letech dosáhla své popularity díky anglickému skladateli, produ-
centovi i hudebnímu teoretikovi Brianu Enovi. Ve své tvorbě představil základy ryze ambientní hudby. „Není to hudba k tanci. Je to spíše hudba k transu. Odvádí vás to někam jinam. Je to něco úplně jiného než pop hudba.“ (ENO, 1997, str. 69) Dříve pro ambientní hudbu platilo, že má být schopna přizpůsobit se sluchovým vjemům posluchače bez nátlaku. Stejně tak měla být ignorovatelná jako zajímavá. Vzhledem k tomu, že jde o relativně otevřený styl, ambientní hudba často přejímá vlivy od jiných žánrů. (ENO, 1997)
V polovině 80. let existovala hudba New Age pro sólové nástroje, malé
komorní soubory, syntetický orchestr i etnické soubory. K poklesu a pádu zájmu 10
o hudbu New Age došlo v průběhu roku 1990, protože pro ni bylo těžké najít si i jiné publikum než posluchače meditační a relaxační hudby. (SCARUFFI, 2005)
2.3 Klasifikace New Age má velice široké pole působnosti, a proto je zapotřebí si udělat přehled o tom, jaké jsou její kategorie. Podle některých odhadů se uvádí, že existuje kolem sedmdesáti subžánrů této hudby. Velmi pěkné rozčlenění uvedla ve své diplomové práci Mgr. Kateřina Diváková. Hudbu New Age bychom mohli klasifikovat podle funkčnosti, podle nástrojů a podle hudebních vlivů. (DIVÁKOVÁ, 2006)
Klasifikace New Age Music podle funkčnosti
podle nástrojů
podle hudebních vlivů
typická New Age
S. Halpern, M. Rowland
New Age lidová (etnická)
A. Stivell, S. Makama
world music
S. Micus, J. Hassell
East West
R. Šankar, T. Scott
léčba zvukem
P. Piňos, R. Eno
Feng-šuej, reiki
D. Sun, Aeoliah
hudba pro těhotné a děti
S. Cooper, G. E. Evans
mantry
H. Marshall, F. Kosters
New Age vokální
D. Hykes, S. Oldfield
sólové instrumentální
A. de Grassi, M. Allen
tibetské mísy, zvony, činely
F. Perry, B. Scott
elektronická a počítačová hudba
Vangelis, J. M. Jarré
environmentální, zvuky přírody
S. Roth, D. Sun
New Age space music
K. Brahemy, Kitaró
New Age vycházející z jazzu
T. Scott, P. Metheny
New Age pop
B. Becvar, R. Jíša
historická a klasická
H. Visser, D. Kobialka
progresivní New Age
S. Hopkins, J. M. Jarré
11
2.3.1 Klasifikace podle funkčnosti Nejpočetnější skupinou v kategorii podle funkčnosti je typická New Age. Patří sem Stephen Halpern, Kitaró, Kelly, Vollenweider, Mike Rowland, Daniel Kobialka, Erik Berglund, Paul Horn, Lynch, G. Evans, Max Folmer, Richard Pachman. Kombinuje tradiční nástroje spolu se syntezátorovými, mohou se objevit i orientální vlivy. Za hlavního představitele typické New Age v Anglii je považován Mike Rowland. V jeho hudbě dochází ke spojení klavíru – starého křídla Steinway se syntezátorovými houslemi. Dokáže člověka harmonizovat, uklidnit, uvolnit, protože jeho skladby jako by byly vystavěny pouze na jednom akordu, nemají skoro žádný rytmus a struktura skladeb je porušena nepravidelností. (MAREK, 2000, str. 164)
Medwyn Goodall patří k nejpopulárnějším britským autorům a multiin-
strumentalistům, kteří se v dnešní době věnují New Age. Inspiračním zdrojem mu byla nejen příroda, ale i historie starověkých mýtů a jejich kultury, jak již napovídají samotné názvy jednotlivých alb – Král Artuš, Excalibur, Alcazar, Král Shaman, Druid a další. Jsou to hudební ilustrace mýtů z dob krále Artuše, Inků, Mayů, tajemný svět Nazcy, Antarktidy či tradice šamanské.6
Anglie je velmocí nejen v tvorbě New Age, ale také v její produkci. V Ang-
lii vzniklo vydavatelství New World Music, které se specializovalo na hudbu New Age, jejímž tvůrcem byl Colin Wilcox. V Holandsku bylo založeno vydavatelství Oreade Music. Skutečným průkopníkem typické New Age byl americký skladatel Steven Halpern, který v roce 1989 získal ocenění za celoživotní přínos této hudbě. (MAREK, 2003)
Druhou skupinu tvoří New Age lidová (etnická) a world music. Do etnické patří Allan Stivell, W. Enya, B. Traoré, Smiles Makama, Michal Hromek, Jajouka, Pygmejové, Tchajwan, bulharské zpěvačky, tibetští mniši. Tato hudba bývá pre6 Medwyn Goodall Music Ltd - Independent Music Label focusing on relaxation, well being and mystical themes [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://medwyngoodall.net/medwyn-goodall/biography/
12
zentována původními etnickými nástroji znějícími ve svých původních laděních, která jsou odlišná od našich západních. Typické je pro ni užívání lichých rytmů. Naopak k world music patří Jon Hassell, DO´A, Stephan Micus, Ancient Future, Ball, Popul Vuh, Sachdev, Mickey Hart, Airto, WOMAD, Mystic Rhythm Band. Holandské nakladatelství Oreade Music vydalo sérii nazvanou Spiritual World Collection, která obsahovala alba věnovaná hudbě z oblastí Kavkazu, Tichomořským ostrovům, Tibetu, Japonska nebo Brazílie, Austrálie, Střední Asie, Karibiku, Číny. (MAREK, 2003)
Hlavními představiteli kategorie East West jsou Kitaró, Kitajima, Šankar, Pushkar, Al Gromer Khan, Chinmaya Dunster, Tony Scott, Mantra, Re-Orient. Je zde patrný vliv filozofie z Dálného východu. (MAREK, 2003, str. 148)
Další kategorie poukazují na to, za jakým účelem vznikaly. Do skupiny muzikoterapeutické hudby, neboli hudby určené k léčbě zvukem, patří hudba těchto skladatelů: Anugama, Don Campbell, Roger Eno, Halpern, Laraaji, Micon, Danielle Garella, Joska Soos, Danny Becher. K meditaci: Aeoliah, Sri Chinmoy, Deuter, Halpern, tibetští mniši, Laraaji. K našim zástupcům tohoto typu hudby patří Petr Piňos, Vlastimil Marek a Jiří Mazánek. Hudba, jež je určená k poslechu při masážích snažící se nastolit harmonii a dodání vitální energie, je Feng-šuej a reiki music. Této hudbě se věnovali David Sun, Sangit Om, Aeoliah, Llewellyn, Stephene Rhodes. Základními znaky léčivé hudby jsou jednoduchost a pomalost. Hudbě pro potřeby hlubinného léčení se věnuje Aeoliah, Němec žijící na Havaji, který je mistr japonského druhu léčení pomocí rukou – reiki. Jeho alba se skládají z táhlých, spíše nerytmických skladeb. (DIVÁKOVÁ, 2006)
Simon Cooper, Gomer Edwin Evans, Jonathan Goldman se zaměřili na hudbu pro těhotné a děti. Jde o specializované nahrávky, které mají zvukem ovlivnit tělo i mysl člověka. Hudba je vhodná při začátku porodu (pomalá, uvolňující 13
a později podle potřeby zrychlující) nebo po porodu (lyrická, ženský zpěv samohlásek v nižších polohách). Vhodné hudební nástroje při porodu jsou nejrůznější bubínky a bubny, chřestidla i znějící dřívka a podobně. Pro uklidnění těla i mysli v době těhotenství jsou vhodné znějící mísy. Hudba i hlas matky má pozitivní vliv na utváření psychického a zdravotního stavu dítěte již v prenatálním stádiu, protože dítě vnímá rytmus i hlasitost. (MAREK, 2003)
Další skupinu tvoří hudba mantrická. Hlavními představiteli jsou Henry Marshall, Fred Kosters (Sarva Antah). Tato hudba má základy v indických mantrách. Jedná se o část védského hymnu, který má rozsah od několika slabik, slov, veršů po několik vět. Ve východních náboženstvích slouží k opakovanému recitování či k meditaci. V mantrách dochází k neustálému opakovanému zpívání krátké věty v sanskrtu, které pomáhá velmi účinně se zbavovat starých emocí a zharmonizovat tělo i mysl. Pomocí zvuku, např. slabiky óm nebo i jiných, můžeme uklidnit mysl, utišit emoce, otevřít srdce a nabít tělo pozitivní energií. „Mantry stimulují, aktivují, motivují a omlazují. Pomáhají lidem k tanci nebo ke spánku, k smíchu i k pláči, při lásce nebo meditaci, ženám ulehčují těžké domácí práce a dřinu cvičení mění v zábavu a snadnou záležitostí.“ (MAREK, 2003, str. 169) Proto se předpokládá aktivní zvuková účast posluchačů. Již Tibeťané a i šamani z nejrůznějších zemí zjistili, že hlas má léčivé účinky. Nejúčinnější jsou vysoké alikvotní tóny. Zpívaný základní tón, který vzniká chvěním hlasivek, se při následném tvarování dutiny ústní přemění na tón o vysoké frekvenci. A při spojení s monotónní mantrou dochází u posluchače k dokonalému uvolnění. Album Tantric Harmnonics nahraný sektou gyumeských mnichů poukázalo na „hluboké hlasy mnichů, prosycené navíc vysokými alikvoty, obrovská energie jejich zpěvu a mantricky monotónní styl uvolněných hlasivek rezonančně vybízející i hlasivky posluchače k dokonalému uvolnění, tedy odstranění emočních bloků.“ (MAREK, 2003, str. 165) Tento zpěv mnichů, který je plný energie a alikvotů stačí pouze poslouchat, není nutné ho zpívat. (MAREK, 2003)
14
2.3.2 Klasifikace podle hudebních nástrojů Další možné dělení je podle využívajících hudebních nástrojů. Hudbu New Age lze rozdělit na skupinu New Age vokální a sólově instrumentální. Přičemž ve vokální hudbě New Age mají hudební nástroje pouhou doprovodnou funkci vůči dominantní vokální složce. Hlavními představiteli jsou Laura Allen, David Hykes, Christian Bollmen, Sally Oldfield a další. Druhá skupina, sólově instrumentální, je realizována za pomoci jednotlivých sólových hudebních nástrojů. Nejedná se tedy o obsazení, které známe v artificiální hudbě, kdy se určité hudební nástroje vyskytují v několikanásobném počtu. Tímto typem se zabývá Alex de Grassi, Marcus Allen či Georgia Kelly, Michel Jones nebo George Winston. (MAREK, 2003, str. 147–173)
Existuje hudba, která je skládaná pro určitý druh nástrojů, např. pro tibetské mísy nebo didžeridu. Hudbě pro tibetské mísy, zvonky a činely se věnovali skladatelé Frank Perry, Henry, Wolff, Klaus Wiesse, Ben Scott, Geert Verbeeken, Rainer Tillman či Mitch Nur, Marco Dolce a Vlastimil Marek. Pro již zmiňovaný australský dechový nástroj didžeridu a bubny komponovali své skladby Brent Lewis, Glen Velez a Charlie McMahon, David Hudson nebo Ondekoza. Didžeridu je dutá, rovná, jeden a půl metru dlouhá trubka, která je vyrobena z eukalyptového dřeva. Její zvuk je velmi bohatý, zemitý s alikvótními tóny. Významným australským hráčem na didžeridu je Matthew Doyle. (MAREK, 2003)
Mezi další významné hráče na tento nástroj lze zařadit i Čecha Ondřeje
Smeykala, který je i jejich výrobcem. Objevuje nové oblasti hry na didžeridu. Jeho precizní přednes poukazuje na nepřeberné množství souzvuku při modulaci základního tónu hlasem. A při kombinaci s variabilním nátiskem dokáže vytvořit řadu tónů s bohatým zvukovým zabarvením. U posluchačů tak budí dojem, že se nejedná o jednoho hráče, ale o jakýsi „malý komorní orchestr“.7
7 ONDŘEJ SMEYKAL: Český profesionální hráč na didgeridoo [online]. 2004-2006 [cit. 2013-0407]. Dostupné z: http://www.smeykal.com/
15
Další kategorií je hudba, která využívá zvláště technických možností syntetizátorů, počítačové technologie. Jedná se o počítačovou a elektronickou New Age. Hlavní představitelé jsou Kitaró, Jarré, Vangelis, Kevin Brahemy, Peter Buffett, Suzanne Cianni, Iasos, Steve Roach, John Serrie, Michael Sterns, Yanni a další. (MAREK, 2003, str. 148)
Environmentální hudba a zvuky přírody spolu s hudbou prostoru New Age space music jsou spíše okrajovou kategorií. Hudba prostoru, tzv. ambientní hudba, má sloužit jako hudební nebo zvukové pozadí. Vytváří akustické prostředí navozující atmosféru, kterou má posluchač zpracovat jako jistou náladu, pocit, apod. Typické pro ni jsou dlouhé tiché nerytmické zvuky. Tuto hudbu tvoří skladatelé Kevin Brahemy, Constance Demby, Brian Eno, Froese, Iasos, Kitaró. Mezi zástupce kategorie environmentální hudba a zvuky přírody patří Schawkie Roth, Fournier, Kelly, Back a Beier, David Sun a další. (MAREK, 2003)
2.3.3 Klasifikace podle hudebních vlivů Poslední způsob členění hudby New Age je podle hudebních vlivů. Většina tvorby New Age byla ovlivněna jinými hudebními žánry. Můžeme tedy například hovořit o hudbě New Age vycházející z jazzu, kterým se nejvíce nechali ovlivnit skladatelé Tony Scott, Friesen, Pat Metheny, Kaizan, Oregon, Shadowfax, Windham Hill a Ravi Shankar. (MAREK, 2003, str. 148)
Mezi světové představitele kategorie New Age popu patří Bruce Becvar, Durutti Column, Michel Hedges, Ryuchi Sakamoto i Gheorghe Zamfir. Tímto typem hudby se u nás zabývá Robert Jíša, jehož skladby zněly v podání známé zpěvačky Báry Basikové či Martina Němce. (MAREK, 2003)
Historickou a klasickou New Age ovlivnila hudba artificiální, ať už v podobě některého z jejich stylů, nebo přímo konkrétními skladateli. Nejvýznamnějšími 16
představiteli jsou Kobialka, Hans Visser a multiinstrumentalista Gomer Edwin Evans, Jon Schmidt. Ve svém albu Pachelbel with Calm Ocean Sounds Evans variuje klasická témata Johanna Pachelbela. Tato témata jsou spojována se zvuky moře, poněvadž tím spolehlivě přivede posluchače ke zklidnění. Při vědomém poslechu soustředěného na hudbu nevnímá posluchač nijak výrazně šum moře, jde totiž o pouhou okrajovou záležitost. Ale i přesto dochází k podvědomé relaxaci. (DIVÁKOVÁ, 2006, str. 25)
Poslední kategorií v členění New Age podle hudebních vlivů je progresivní New Age (symfonie, psychedelic, experimenty). K reprezentantům této skupiny patří Jean Michel André Jarré, francouzský skladatel a průkopník elektronické i ambientní hudby, jehož elektronická hudba je na open air koncertech doprovázena laserovými efekty, ohňostroji. Ve svých skladbách mixuje elektrické kytary s flétnou, využívá páskových efektů – zvukových smyček a zvukových efektů (echo).
Další představitelé jsou Brian Eno, Peter Baumann působící v kapele Tan-
gerine Dream, Manring, O´Hearn, Mark Isham, Cusco a Sarah Hopkinsová. Tato Autralanka je světově známá jako hráčka na whirlies. Těmito umělohmotnými trubicemi se musí rychle otáčet, aby vytvořily „magické zvuky“ nebo jak Hopkinsová říká „nebesky znějící, čistou, harmonickou hudbu“ 8. Hrou na tento nástroj se proslavila již v osmdesátých letech. Vystudovala hru na violoncello. V albu Reclaiming The Spirit představuje hru na další netradiční nástroje, jako jsou kostelní zvony, jednotlivé varhaní píšťaly a další, které obohacuje i o vlastní alikvotní zpěv. Výsledný dojem je kompaktní, celistvý, zvukově nový, a přitom vyzrálý. Hlavním znakem této hudby je snaha nalézt nové typy zvuku nových hudebních nástrojů spolu s hudebními technikami.8
Existuje celá řada autorů, kteří jsou spjati s hudbou New Age. Vlastimil Marek je označil termínem „spříznění autoři“. Jejich spřízněnost nejspíš spočívá v obtíž8 Sarah Hopkins‘ Harmonic Whirlies [online]. 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www. harmonicwhirlies.com/harm
17
ném přiřazení k jakékoliv kategorii. Patří sem skladatelé Laurie Anderson, Peter Gabriel, Between, Harol Budd, Fripp, Phil Glass, Terry Riley, King Crimson, Sylvian, La Monte Young, Holger Czukay, nebo australská hudební skupina Dead Can Dance či německá skupina Tangerine Dream. (MAREK, 2003, str. 148)
2.4 Světoví představitelé
Obrázek č. 2: Stephen Halpern, Ravi Šankar, Mike Oldfield
2.4.1 Stephen Halpern Stephen Halpern je považován za průkopníka hudby New Age. Americký hráč na saxofon a klarinet se začal aktivně zajímat o léčivé účinky hudby, cvičil jógu, meditoval a hrál na piano. V roce 1969 vydal album Spektrum Suite, které obsahuje sedm skladeb, pro něž je charakteristické to, že svojí tónikou korespondují se sedmi čakrami. Čakry jsou považovány za energetická centra v lidském těle přispívající k harmonizaci. U své hudby „objevil“ léčivý charakter. Její schopnost léčit spočívá v kovovém zvuku elektrického piana, které skýtá dlouhou řadu harmonických, alikvótních, tónů. Halpernova hudba je sice rytmická, ale není možné přesně určit metrum těchto skladeb. Pro muzikoterapeuty byla jeho hudba v sedmdesátých letech darem. Čímž podal důkaz o tom, že existuje hudba, která kromě psychedelických zvukových „orgií“ (skupina Grateful Dead či Pink Floyd) má jednodušší, klidnější a tišší charakter. Dokonale zklidní tělo a zharmonizuje mysl posluchače. (MAREK, 2000, str. 160) 18
Styl kompozice jeho skladeb je podle autora „velmi volná, bez pevné formy,
jen tak uplývá. (…) Není v ní skoro žádný rytmus. Jednoduché melodie jsou založeny na pentatonické pětitónové řadě tónů. Nikdy žádná disonance, žádné hrany, hudba jen tak tiše dýchá. Mezi notami je často dost prostoru, což posluchači dovoluje stát se součástí hudby“. (MAREK, 1998, str. 68)
Stephen Halpern je představitelem hudby označované termínem „vesmír-
ná hudba“. Jde o hudbu, kterou skladatel uslyší ve svém nitru a díky své hudební fantazii ji dokáže převést do podoby reálné zvuku. Tato vnitřní hudba má pak schopnost harmonizovat energetická centra u posluchačů a mimo to je i uvádět do stavu hluboké relaxace. (MAREK, 2003)
„Po roce 1965 jsem pak slyšel lidi mluvit o léčivé síle hudby a o tom, že tady existuje dlouhá tradice využití hudby pro léčebné účely, stále častěji. Začal jsem se o to více zajímat, začal jsem studovat knihy o Pythagorovi a léčebných postupech starých Řeků a Egypťanů. Problém byl, že neexistovaly nahrávky, abych slyšel, jak ta léčivá hudba vlastně zní. (…) Přečetl jsem, co se dalo. Vyhrabával jsem zaprášené knihy ze spodních regálů knihoven. Vyhledával jsem a učil se od lidí, kteří pro mne mohli mít určité informace. Hodně jsem meditoval a jaksi se tak ladil na naši dobu. Jinými slovy, hudba, která fungovala ve starém Řecku, kde se s ní lidé setkávali jen při příležitosti slavností a rituálů, musela být docela jiná, a asi by nefungovala dnes, kdy nás obklopuje od rána do večera. Dnes prostě potřebujeme jinou léčivou hudbu. V roce 1969 jsem v rámci intenzivního studia léčivé síly hudby meditoval pod posvátnou sekvojí v Kalifornii. Najednou jsem uslyšel hudbu, která byla úplně jiná, než cokoliv jsem předtím slyšel. Otevřelo to mé srdce a povzneslo duši. Obklopilo atmosférou klidu, míru a nekonečné lásky. Okamžitě jsem věděl, že tohle je moje životní poslání.“ (MAREK, 1998, str. 68) Jeho diskografie čítá něco málo přes 70 titulů. Kromě toho napsal i dvě knihy. První má název Tuning Up the Human Instrument a druhá Sound Health. Zkoumá vliv zvuku na lidské tělo a mysl a hledá řešení, jak hudbu využívat pro zlepšení 19
našeho zdraví. V roce 1989 získal ocenění na mezinárodní hudební konferenci v Los Angeles za celoživotní přínos v této oblasti. (MAREK, 2000)
2.4.2 Ravi Šankar Ravi Šankar se proslavil jednak jako skladatel, jednak jako hráč na sitár. Tento nástroj hindustánské klasické hudby pochází z 13. století, řadí se mezi mnohostrunné drnkací hudební nástroje. Šankar prezentoval klasickou indickou hudbu již od útlého dětství, neboť se stal členem tanečního souboru, který založil jeho bratr Udaye. V souboru působil jako hráč na různé hudební nástroje, jimiž doprovázel tanečníky. Ve třicátých letech s touto skupinou cestovali po USA i Evropě. Obrovský zájem o indickou klasickou hudbu na Západě nastal v šedesátých letech. Šankar byl jako jediný Ind hrající na indické klasické nástroje schopen adekvátně předat odkaz této hudby západnímu posluchači. Nesouhlasil s tvrzením, že „(…) Evropané jsou hudebními barbary a že vůbec nejsou schopni jemnost a duševní odkaz této hudby pochopit (…)“. (MAREK, 1999, str. 74) Ravi Šankar tak svému posluchači nabízel možnost, jak lze pomocí hudby docílit stavu rozšířeného vědomí nebo extáze. „(…) chtěl jsem jaksi rehabilitovat indickou klasickou hudbu, aby ji lidé uměli správně poslouchat a aby jí rozuměli. Aby to bylo jiné než s rockem, kdy se potřeba nechat se ohlušit a vzít nějakou drogu nebo alespoň kouřit marihuanu stala téměř tradicí.“ (MAREK, 1999, str. 74)
„Evropané začali postupně rozeznávat příslovečné kvality indické klasické hudby a s nástupem digitálních technologií stále více oceňovat i strukturu koncertu, včetně delší úvodní meditativní části.“ (MAREK, 2000, str. 167)
Na albu Tana Mana, které vyšlo roku 1987, se mu podařilo spojit zvuk
a odkaz indických hudebních nástrojů s nahrávacími technologiemi Západu. S technickými možnostmi syntetizátorů a samplerů mu byl nápomocný George Harrison. Za Šankarovo rozloučení se s hudební kariérou se považuje jeho album Chants z roku 1998. (MAREK, 2000) 20
2.4.3 Mike, Terry a Sally Oldfieldovi Britská sourozenecká trojice Mike, Terry a Sally Oldfieldovi patří mezi úspěšné skladatele hudby New Age. Terry Oldfield se proslavil hudbou k dokumentárním filmům, za což získal několik mezinárodních ocenění. Například získal nominaci na cenu BAFTA za soundtrack ke snímku Království ledového medvěda či na prestižní ceny EMMY za hudbu k filmům The Land of the Tiger nebo Twilight of the Dream Time. Jeho hudba vychází z vlastních zkušeností. Určitý čas prožil v Indii, Tibetu a Nepálu nejen proto, aby zvládl hru na místní nástroje, ale také aby byl schopný předat pozitivní motiv a určité emoce, které jsou pro odlišnou kulturu typické. V jeho albech jsou zachyceny opravdové zážitky, pocity ze setkání dvou odlišných světů, jež někdy obohatí o živou nahrávku například autentické indické zpěvačky, jako například na albu z roku 1996 s názvem Spirit of India. Dnes je však považován za skladatele typické hudby New Age. Spolu se sestrou Sally, folkovou zpěvačkou, spolupracoval na albu Star of Heaven. (MAREK, 2000)
Jeho slavnější bratr Mike Oldfield je známý kytarista, zpěvák a skladatel. S hudební kariérou začal v sedmdesátých letech, kdy vyšlo jeho první album s názvem Tubular Bells. Již zde se ukázalo, že je velký multiinstrumentalista a že jeho hudební schéma se bude lišit od klasického schématu. Vystřídal v něm mnoho hudebních stylů a žánrů. Z alba Tubular Bells pochází i jeho nejznámější skladba Moonlight Shadow z roku 1983. V jeho hudbě nalezneme prvky irské, africké i řecké lidové hudby a world music. Základ tvoří rockový styl, ale i přesto bývá jeho hudba prezentována jako hudba New Age, ačkoliv nemá její základní a charakteristické znaky. V osmdesátých letech se Oldfieldova hudební orientace přesouvá k pop music. 9
Album z roku 1996 Voyager je komponováno ve stylu hudby New Age.
Má výrazný irský ráz, ale je zde patrný i vliv keltské hudby. Jednotlivé skladby jsou inspirovány přírodou, folklórem z různých částí ostrova (např. Celtic Rain, 9 Mike Oldfield: Information Service [online]. 2013 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www. mikeoldfield.org/
21
The Hero, Dark Island, Flowers of the Forest). Inspiraci hledal i v klasické hudbě, ve skladbě Women of Ireland použil téma z Händlovy Sarabandy ze Suity č. 4 pro čembalo v d moll. Část skladeb má původ v lidové hudbě, kterou Oldfield upravil a obohatil o další prvky.10 I Mike skládá hudbu k filmům (The Kiling Fields). V současné době se zaměřuje spíše na relaxační hudbu.
2.5 Čeští představitelé
Obrázek č. 3: Petr Piňos, Robert Jíša, Jiří Mazánek
2.5.1 Petr Piňos Petr Piňos se do hudby New Age zapsal jako léčitel a přední skladatel, interpret ambientní a relaxační hudby. Jeho tvorba je jakýmsi prostředkem, který umožňuje posluchači, aby prožil hluboké uvolnění, klid, vnitřní mír a harmonii. Od roku 1990 je posluchačsky velice oblíbený nejen u publika zaměřeného na New Age, ale i z širšího okruhu hudebních stylů. Album Anděl s jemnou a uklidňující hudbou, která má vytvářet příjemnou atmosféru jednoduchostí a čistotou zvuku, mu vyšlo v roce 1992. Kromě akustické kytary zde použil i zvonky, klávesové nástroje a vokály. Od posluchačů Piňos získal zajímavé ohlasy. Při soustředěném poslechu lidé vnímali pocity tepla nebo světla. Sám o tom tvrdí, že „vnímali totiž onu spirituální nadstavbu, která zůstala v nahrávce otištěna.“ (SYROVÁTKA, 1999)
Tvorbu Petra Piňose ovlivnil Milan Calábek, který jej přivedl nejen ke
zdravotní, ale i duchovní stimulaci lidí, holotropnímu dýchání a k hudbě s vý10 Mike Oldfield: Information Service [online]. 2013 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www. mikeoldfield.org/
22
razným rytmickým akcentem, tedy k hudbě šamanské. A tak se zrodila myšlenka skládat vlastní relaxační hudbu. Jazzmen Miroslav Vitouš jej zasvětil do problematiky nahrávání samply symfonického orchestru. A Petr Piňos pak začal „vytvářet technologii, která může proměnit lidské vědomí.“ (SYROVÁTKA, 1999) Snaží se o rozvoj nových principů relaxační hudby. Múzou pro komponování hudby na albu Astral Voyager mu byly lidské pocity, zkušenosti s astrálním cestováním. (SYROVÁTKA, 1999) Mimo alb Anděl, Hloubky duše, Astral Voyager je autorem i Zrcadlení, Tóny čaje, Poselství harmonie a Meditační pohádky.
„Máte rádi Pink Floyd, Vangelise nebo Mike Oldfielda? Pak by se Vám hudba Pet-
ra Piňose mohla líbit.“ 11 Tak lze charakterizovat jeho relaxační a meditační hudbu. Velice jemně prokládá jednotlivé zvukové stopy, které při opakovaném poslechu působí, že objevujeme nové, skryté zvukové vrstvy a plochy. Vytváří tak hudbu, jež není povrchní, ale má svou hloubku a dává jí větší rozměr. Často kombinuje akustické zvuky se syntezátorem. 11
Při spolupráci s regeneračním centrem Mandala vytvořil album Harmo-
nie čaker, které mimo nahrávek obsahuje i návod pro práci s hudbou a čakrami. Vznikla jako pomůcka pro ty, kteří se chtějí nejen zabývat energií svého těla, ale i zlepšit si zdravotní stav a vytvořit si duševní pohodu. Spojení kombinací vln alfa, theta a delta s hudbou vede k účinnější hluboké relaxaci. 11
V roce 1994 se stal spoluzakladatelem skupiny Létající koberec. Spolu s Mi-
chalem Hamanem, Kamilem Holubem hrají na šamanské bubny, didžeridu, které doplňují zpěvem nebo dalšími nástroji. Inspirací jsou jim šamanské rituály. U Létajícího koberce jde o improvizovanou formu hry na bubny bez žádných předem domluvených pravidel, vznikala například podle pocitů. Důraz kladou na prožitek, pocit a energii. Snaží se spojit prastarý rytmus s moderní technologií. Živá vystoupení bývají doprovázena i tancem. Hrají na bonga, africký, arabský a indiánský buben. Společné bubnování je pro Petra Piňose symbolem spojení různých části světa v jeden celek. 11 Na svém kontě mají už čtyři alba - Z tisíce a jedné noci, 11 Petr Piňos - meditační a relaxační hudba [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http:// www.petrpinos.cz/
23
Létající koberec, Déjá Vu a Elemotion.
Takto se vyjadřuje k otázce, zda bude hudební svět stále přesycen „ko-
lovrátkovými hity“, nebo zda se zaměří na její léčebný potenciál. „Nastupující generace (i u nás) už projevují až překvapivě zdravé názory ohledně životního prostředí, konzumní společnosti, globalizace apod. Sice pracují s moderními technologiemi, ale zůstávají přirozeně humánní. To vypadá nadějně. I jim je pochopitelně určeno mé poselství, které vysílám hudbou a které míří k větší harmonii na této planetě.“ (SYROVÁTKA, 1999)
2.5.2 Robert Jíša Robert Jíša je český hudebník, klavírista, který pochází z hudebnické rodiny. V roce 1996 odešel do Ameriky studovat obor skladba filmové hudby na bostonskou Berklee College of Music. Od návratu se plně a profesionálně věnuje kompozici. Podílí se na tvorbě dokumentů pro Českou televizi a Galerii Rudolfinum, na projektu Santini s Talichovým kvartetem či na projektu Phantom se Symfonickým orchestrem Slovinské televize a rozhlasu. Vytvořil i hudební instalaci k multimediální výstavě Voda a život pro Národní muzeum i s doprovodným neverbálním DVD Aquamarine. 12
Jíša se vyjma uměleckých a filmových projektů věnoval i tvorbě hudby
pro reklamní spoty, např. pro společnosti Lesy ČR, Nissan, ING, Marťánci a další. Za pomoci doktorky M. Maškové objevil kouzlo muzikoterapie. Jeho relaxační, meditační a terapeutická tvorba vychází ve vydavatelstvích Aplaus, Nextera nebo Dream & Dream, která je využívána i profesionálními psychiatry a psychology pro své praxe. Od roku 2005 se zajímá o hudbu pro děti, která je jak u dětí, tak i rodičů velice oblíbená. 12
Po platinovém úspěchu s relaxačním albem Pět Tiběťanů a Hlasy lesa při-
pravuje sérii alternativních nahrávek, které se budou pohybovat na pomezí hud12 html
Robert Jíša [online]. 2012 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.filmmusic.cz/kontakt.
24
by vážné a terapeutické. Jíša mimo jiné spolupracuje i s divadlem. Hudbu zkomponoval pro baletní představení Tanec pralesa či činohru Jak se vaří žába. Scénická hudba podle něho „pracuje s podvědomím diváka, což ji umožňuje ohromné možnosti v oblasti manipulace s jeho pocity a vedením jeho vnímání celého díla, nejen jeho fragmentů.“ 13
Album Hlasy lesa nabízí několik hudebních motivů, jež se prolínají se
zvuky přírody – lesů, potůčků, mýtin a malebných koutů. Mají autentický ráz středoevropských i severoamerických končin. V hudební složce jsou obsaženy zvuky syntetických, ale především klasických nástrojů, které se jednak navzájem prolínají, jednak vytváří svá „sóla“. Klarinet, viola a housle jsou doplňovány rytmickými perkusemi z Afriky. Zajímavé je i souznění kontrafagotu s lidským hlasem, které je vystřídáno zvuky harmoniky hrající dětskou melodii. „Hlasy lesa promlouvají magickým kouzlem ducha - ten vám vypráví příběh se šťastným koncem, jako má pohádka na dobrou noc (…).“ (HÁJEK, 2005a)
Volným pokračováním tohoto alba je album Hlasy moře. Jedná se o dílo,
které posluchači nabízí velké množství prvků world music kombinující hudební kořeny evropské, africké, asijské i americké. Ty jsou doplněny autentickými zvukovými nahrávkami příboje mořských vln a zpěvy delfínů, jejichž charakter je podkreslující. Hlasy moře byly ovlivněny vznikající hudbou Michaela Stearnse k filmu Baraka. (HÁJEK, 2005b)
Meditační albem Hourglass definoval jednu z kategorií New Age – pro-
gresivní New Age. Avšak celá jeho tvorba spadá mezi skladatele, jejichž hudba obsahuje prvky popu.
2.5.3 Jiří Mazánek Jiří Mazánek, hudebník, etnomuzikolog, multiinstrumentalista a učitel jógy, se již dvacet pět let zabývá hudbou relaxační, meditační a duchovní. Mimo jiné 13 html
Robert Jíša [online]. 2012 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.filmmusic.cz/kontakt.
25
i alikvótním zpěvem a všeobecně působením zvuku na tělo a mysl člověka. 14
Jeho první hudební působení bylo ve folkovém sdružení Šafrán, ze kte-
rého brzy odešel. Později se v něm probudil zájem o hudební působení především indické hudby na člověka, a proto začal pořádat koncerty a jógínská soustředění. Od roku 1978 byl členem skupiny Amalgam spolu s Vlastimilem Markem do doby, než Marek odjel do Japonska. Pak založil hudební formaci s názvem Relaxace, jejímiž členy byli Karel Babuljaka, Vlastislav Matoušek a Miloš Valenta. Jejich inspirací byla klasická indická hudba, z níž si každý bral vlastní podněty. Tvorba skupiny byla zaměřena na složku meditativní, snažili se o „probuzení srdce a společnou cestu do království Lásky“. 14
Po návštěvě Indie, kde se vzdělával ve hře na vínu a ve zpěvu, si uvě-
domil, že nechce být interpretem indické hudby, ale chce pouze využívat jejích aspektů a hudebních nástrojů. V roce 1994 vznikla skupina Extatic Trans Music a o dva roky později Alikvotní 4, která se zaměřila na starou hudbu. Snažila se propojit evropskou tradici s východními hudebními postupy.
14
Mazánek se zabývá i etnomuzikologií, připravuje pravidelné pořady Oáza
pro Český rozhlas 3 Vltava, kde se snaží poukázat na vzájemné souvislosti etnické hudby z celého světa, evropské artificiální, meditační a ambientní hudby přiblížením jejich historického a duchovního pozadí.
Nejraději ve svých skladbách používá orientální hudební nástroje jako je
sitár, tánpúr, kantele, bambusová flétna, tibetské mísy, indické harmonium a ektár. Svojí tvorbou spadá do kategorie etnické hudby. Album Píseň bohyni obsahuje básně, které autor věnoval své přítelkyni Lence a které oslavují lásku a ženu. Má sedm částí a každá vyjadřuje určitou náladu charakterizovanou jedním hlavním nástrojem. Na nahrávce využil až dvaceti akustických nástrojů (strunné, dechové, perkusivní). Vše je doplněno zpěvem nebo alikvótním zpěvem.
K jeho novějším deskám patří Hlas Ticha. Jak již samotný podnázev napo-
vídá, jde o hudbu hluboce meditativní, kde hlavním nástrojem jsou tibetské mísy. 14 cz/
Jiří Mazánek [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://jirimazanek.casopisdotek.
26
Podle autora album vyjadřuje podstatu duchovní zkušenosti, umožňuje prožít vnitřní zkušenosti ticha a meditace. Krom tibetských mís je hudba obohacena o zvuky tibetských zvonů, šengu (čínských ústních varhan), slovenských litých a ovčích zvonů i balinéských gongů.15
15 Jiří Mazánek. NEXTERA: nezávislé hudební vydavatelství [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.nextera.cz/aid=89.phtml
27
Kapitola 3
Classical New Age Music Určit přesnou definici žánru Classical New Age je velmi obtížné. Žádný slovník ji totiž neuvádí, přestože se v kategoriích hudby New Age dle monografii Vlastimila Marka tento termín vyskytuje. Světový encyklopedický slovník wikipedia. org však o ní mluví jako o Neoclassical New Age.
Neoklasická New Age hudba je v rámci New Age ovlivněna, někdy i za-
ložena, na artificiální hudbě. Především pak na období baroka nebo klasicismu. Tento vliv je patrný zejména z hlediska melodie a kompozice.
1
Umělec neoklasické hudby může nabídnout nová a moderní aranžmá ar-
tificiálních skladatelů nebo využije prvky ze stylů vážné hudby a zkombinuje je s moderními, aby vytvořil originální skladby. Většina tvůrců tohoto stylu jsou muzikanti, kteří prošli klasickým hudebním vzděláním. Neoklasická New Age hudba je obecně charakterizovaná jako melodická, harmonická a instrumentální, ačkoliv zahrnuje širokou škálu jednotlivých stylů. Využívá jak nástroje tradiční, tedy akustické, tak i nástroje elektronické. 1
Podobné prvky neoklasické hudby je možné nalézt kromě New Age hud-
by i v jiných žánrech: u hudby elektronické, minimalistické, post-rockové či neoclassical dark wave hudby. 1
První zmínky o žánru Neoclassical New Age lze najít již v počátcích hudby
New Age, tedy v roce 1970. Příkladem je album americké hudební skupiny 1 Neoclassical New Age Music. In: Search Dictionaries [online]. 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.searchdictionaries.com/?q=Neoclassical+New+Age+music#a4ba958190709 1af649b3ade6e2af4387
28
Mannheim Steamroller Fresh Aire. Celkem vydali čtyři díly Fresh Aire I–IV, které mají představovat „Čtvero ročních období“. První vyšlo jaro, pak následoval podzim, léto a zima. Alba tedy obsahují prvky barokní hudby, smooth jazzu. Obzvlášť ve skladbách připomínajících léto autoři použili motiv hravosti. Tato klavírní hravost je střídána s barevným zvukem varhan. Ve stejném stylu je i album Heaven and Hell řeckého skladatele Vangelise, kterého lze také přiřadit k Neoclassical New Age. 2
Hudba New Age klade důraz na inspiraci, relaxaci, spiritualitu a pozitivní
emoce, zatímco Neoclassical New Age má tendenci zdůrazňovat umělecké a estetické vyjádření klasických idiomů, které čerpá především z období romantismu. 3
K tomuto stylu hudby se řadí autoři jako Hans Visser, Daniel Kobialka,
Evans, Yurima, z části i Yanni, Vangelis, Mannheim Steamroller, Andreas Vollenweider a Jon Schmidt.
3.1 Jon Schmidt „Nedostatek rukou jej nikdy předtím nezastavil. Je to umělec, který tluče lokty do černých kláves kvůli interpunkci, nebo skáče nahoru a dolů po klaviatuře pro správný akord.“ (SNIDER, 1997)
Jon Schmidt je americký pianista a skladatel žijící v Salt Lake City. Sám
svůj hudební styl popsal jako „New Age Classical“. Narodil se 31. prosince 1966 německým emigrantům Wernerovi a Lieselotte Schmidtovým, kteří ho přivedli k dílům takových skladatelů jako jsou Ludwig van Beethoven, Wolfgang Amadeus Mozart a Fryderyck Chopin. Schmidt měl ve svých osmi letech první klavírní recitál. Své vlastní skladby začal psát již v jedenácti letech, kdy složil pětiminutovou variaci na Bachovu skladbu Chopsticks. Snadno hrál Mozartovy sonáty, 2 Mannheim Steamroller. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 28 March 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Mannheim_Steamroller
3
Neoclassical (New Age). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 8 April 2013 [cit. 201304-13]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Neoclassical_%28New_Age%29
29
Obrázek č. 4: Jon Schmidt
a proto často vystupoval na jevišti se svým otcem. Jeho klasické hudební vzdělání trvalo více než deset let. V šestnácti letech se role změnily, začal vyučovat hru na klavír, ve dvaceti se již plně věnoval hudbě, čímž nastartoval svoji hudební kariéru. 4
Schmidtův bratr Vern jej vzdělával v různých hudebních stylech. A právě
díky němu došlo k Jonovu seznámení s albem Fresh Aire skupiny Manheim Steamroller, které ho natolik zaujalo a ovlivnilo, že na něj odkazuje i dnes. „Jakkoliv budete kategorizovat Manheim Steamroller, tak budete kategorizovat i mě.“ (SNIDER, 1997) Tato skupina je známá například moderními úpravami vánočních písní. Kromě skladatelů artificiální hudby (Ludwig van Beethoven) ovlivnili a inspirovali Schmidta i skladatelé z osmdesátých let. Zejména muzikant a skladatel klasické hudby Billy Joel, u něhož si nejvíce oblíbil instrumentální skladbu Root Beer Rag. Přesto však tvrdí, že „veškerá hudba z 80. let byla skvělá“. (SNIDER, 1997) Joelův vliv je možné vystopovat ve Schmidtově písni Homecoming. Pro tuto skladbu 4 Jon Schmidt. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 14 March 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Jon_Schmidt
30
si vypůjčil basovou linku ze skladby Piano Man. Ani píseň Ridin West nezůstala bez Joelova vlivu. Jon Schmidt mimo jiné pracoval s Peterem Breinholtem na produkci hudby pro album Especially for Youth a s dalšími hudebníky včetně Davida Arkestona, Johna Teshe, Kurta Bestora, Lexe de Azeveda.
Schmidt je skladatel, který nepatří zrovna k celosvětově nejznámějším
autorům. Avšak v Americe je populární. Hlavně svojí dobrou technikou hry na klavír. Při koncertních vystoupeních posluchače baví i netradičními způsoby hry na tento nástroj. Dokáže své skladby zahrát pomocí nohy, hlavy či dokonce vleže na zádech, kdy nemá možnost vidět na klaviaturu. Troufla bych si jej označit za klavírního virtuóze dnešní doby. Schmidt to o sobě netvrdí. „Nikdy jsem nepředstíral, že jsem hudební génius. A ani se tak chovat nechci.“ (SNIDER, 1997) Jeho snem je prohloubit si své znalosti a studovat hudbu. Tvrdí, že i vzdělaný člověk dokáže psát jednoduše jako samouk, protože „jednoduchost je jedna z největších věcí v umění.“ (SNIDER, 1997)
Některé jeho skladby jsou velice chytlavé, mají výrazné téma, tempo bývá
velice rychlé. Ale jsou tu i takové, které nejsou pro posluchače nijak náročné, spíše uklidňující. Jeho inspirací jsou přírodní úkazy, jako jsou vodopády, zpěv ptáků, západ slunce, vítr a další. Nechybí ani hra dětí v parku či láska. Většina jeho skladeb nese název toho, co mu bylo inspirací, nedává jim žádné abstraktní názvy.
3.1.1 Diskografie Za dvacet let sólového vystupování uskutečnil mnoho koncertů a získal řadu ocenění. Za tuto dobu vytvořil osm alb (August End, Walk in the Woods, A Day in the Sunset, Jon Schmidt Christmas, To the Summit, Winter Serenade, Hymns Without Words, Bonus Tracks) a sedm klavírních knih „New Age Classical Solos“ obsahující přepisy z originálních aranžmá. (Obrázek A.1)
Jeho práce bývá popisována jako New Age Music s popovými prvky (frá-
zování, rify, melodie). Často se hovoří o jeho zpracování harmonie, kontrapunktu 31
a rytmu. „Jeho hudba se dotýká lidí všech věkových kategorií i kultur. Jon vytvořil hybridní hudbu, která stejnou měrou v sobě zahrnuje prvky klasické, moderní a rock and roll hudby. Tím tedy redefinuje žánr hudby new age.“5 Od Manheim Steamroller dostal povolení k mixování artificiální hudby s rock and rollem. (SNIDER, 1997)
Jeho první album s názvem August End vyšlo v roce 1991 ve vydavatelství Aubergine Records. Obsahuje 10 písní: Heart of a Child, Ridin´ West, Song of the Ocean, August End a další. Do alba zařadil i skladby, které skládal ve svých jedenácti letech. Jeho nejpopulárnější píseň All of Me zkomponoval až v 21 letech. Ta v sobě skrývá bouřlivější až „adrenalinový“ rytmus rockové písně, která je založena na technice klasických děl. Její melodie je velice chytlavá, píseň působí na posluchače velice energicky. Pevné základy, které získal hodinami pilného trénování techniky vážné hudby, k nám prostupují skrze tento melodický a srdečný výběr písní. Ve skladbě Song of the Ocean je patrný vliv artificiální hudby jako takové. Naopak do písní Homecoming a Ridin´ West proniká inspirace z tvorby Billyho Joela. (SNIDER, 1997) Na druhém albu Walk in the Woods (1993) zaznívají další známé „hity“ jako Waterfall, Walk in the Woods, Hymm of Spring, Bells of Freedom, Cherished Moments, Good Day. I zde najdeme skladbu z jeho rané tvorby. Je o něco snadnější z hlediska hry než All of Me, ale opět velice populární. Při jejím komponování byl ovlivněn skladatelem artificiální hudby J. S. Bachem. Jde o nejoblíbenější Schmidtovu skladbu Waterfall. Její „kaskádovitá arpeggia“ a burácející akordy mají touhu vykřičet radost. V Cherished Moments je patrný vliv jak Fredericka Chopina, tak i Franze Schuberta. Další píseň Tribute je věnovaná památce jeho sestry Rose-Anne, která nejenže byla jeho učitelkou hry na piano, ale i obrovským zdrojem inspirace. Skladbu napsal těsně před její smrtí, zemřela ve třiceti letech na infarkt. 5 Jon Schmidt´s exhilarating piano music. In: FULL CONFIDENCE [online]. May 2, 2009 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://full-confidence.blogspot.cz/2008/09/jon-schmidts-exhilarating-piano-music.html
32
„Cítil jsem, že byla určena pro ni.“ (SNIDER, 1997) Píseň Passages působí na posluchače nostalgicky, ale přitom oslavuje životní změny. Skladbou Bells of Freedom zachycuje naději a svobodu, která se blíží po konci tvrdé a studené zimy. Album je pestrou směsicí lyrické a intimní klavírní hudby, která je doplněná o lehkou kytaru, dechové a bicí nástroje. 6
A Day in the Sunset je v pořadí třetím albem, které vyšlo přesně rok po Walk in the Woods. By Moonlight, Soaring, Going Home, Solace, Christopher´s Song, Longing, Big Sky Sunset jsou názvy některých skladeb. Při tvorbě tohoto alba byl inspirován zejména vztahy k lidem, které jsou v jeho životě z určitého hlediska důležité. Další nápady sbíral při pohledu na krajinu rodného Utahu. Obě hlediska se odráží v jeho melodických skladbách jako Longing, Solace nebo Big Sky Sunset. Známý jazzový saxofonista Kenneth Bruce Gorelick označil skladbu Going Home za více než rozjímavou, spíše vnitřně duchovní. Poukazuje tak na intuitivní smysl celého alba, které je citlivé, mírně sentimentální, dramatické, ale vždy vyzařující vřelost. 7
Čtvrté v pořadí je album Jon Schmidt Christmas. Vychází ve vydavatelství Shadow Mountain v roce 1997. Nalezneme v něm různá aranžmá amerických koled - Were You There? (Natalie Sleeth), Star Carol (amerického jazzového muzikanta Alfreda S. Burta), It Came Upon a Midnight Clear (Edmunda H. Seartse a Richarda S. Willise) i anglických – I Saw Three Ships (tradiční) nebo Gaelic Blessing (John Rutter). Koleda Christmas Medley je kombinací tří písní: What Child Is This, We Three Kings a Carol Of Bells. Každá má svůj původ v jiné zemi, první je z Ameriky, druhá z Anglie a třetí z Ukrajiny. Na albu nacházíme i francouzkou (Bring a Touch Jeanette Isabella), rakouskou (Silent Night) a polskou (Stars Were Gleaming) koledu, v jejímž v závěru použil známou americkou píseň Twinkle, Twinkle, Little 6 Jon Schmidt - Walk in the Woods CD Album. In: CD Universe [online]. 1996 - 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.cduniverse.com/productinfo.asp?pid=7162412&style=music 7 Jon Schmidt - Day in the Sunset CD Album. In: CD Universe [online]. 1996 - 2013 [cit. 201304-13]. Dostupné z: http://www.cduniverse.com/productinfo.asp?pid=7162413&style=music
33
Star. Díky svým rodičům měl vztah i k německým písním, jedna z jeho oblíbených je Süsser die Glocken nebo Lo How a Rose Ere Blooming. Použil i skladbu Georga F. Händla z oratoria Mesiáš Behold and See, která je obsažena v druhém díle v části Air. Vedle dlouhé řady nejrůznějších aranžmá se v albu objevují i jeho vlastní skladby Christmas Morning a Christmas Hymn. Christmas Morning vznikla při vzpomínce na Vánoce roku 1996.
To the Summit je název pátého alba, jehož součástí je skladba Prelude s podnázvem My Little Girl. „Myslím, že prvních sedm taktů této písně je sedm nejlepších taktů, které jsem kdy napsal,“ uvádí Smidth, přestože si toto téma vypůjčil z díla J. S. Bacha z Prelude in C major. Další píseň To the Summit vznikla, jak píše sám autor na svých webových stránkách, „jednou v noci, právě když jsem ukončil studium, měl jsem úžasný sen. Hrál jsem píseň s plně obsazeným orchestrem před nabitým sálem. Vzpomínám si, jak vzrušující se mi hudba zdála. Zatímco jsem snil, najednou mi došlo, že to bylo poprvé, co jsem kdy slyšel, jak hraji svoji vlastní píseň. Rychle jsem vstal a běžel ke klavíru, abych tu myšlenku nezapomněl.“ Skladba Air on the „F“ String je opět velice podobná svojí bassovou linkou skladbě J. S. Bacha Air on the G string. Součástí alba jsou i písně, např. Night Song, Game Day, Our Song a další. Sacread Ground patří k jeho oblíbeným kouskům, při jejímž psaní si představoval scénu z filmu. „Vidím jezero obklopené stromy s paprsky světla, které přichází přes mraky po bouři. Cítím ten dokonalý klid.“ 8
Album Winter Serenade z roku 2004 nabízí svým posluchačům skladby First Run, Winter Serenade, Still Still Still, Deep Winter nebo Last Lullaby a další. Pro aranžmá písně Nort Pole Express použil song Ding Dong Merrily on High od George Woodwarda. Autorem Prelude in Bb minor je opět J. S. Bach, kterou Schmidt ve velmi lehké úpravě přepsal do skladby s názvem Deep Winter, protože už má na svém kontě píseň pojmenovanou jako preludium. 8 8 Jon Schmidt: Classical New Age Piano Player & Composer [online]. 1997-2009 [cit. 2013-0413]. Dostupné z: http://www.jonschmidt.com
34
Skladby For the Beauty of the Earth, Renaissance Hymn, Grief, Hymn of Nature, That Easter Morn a další zní na albu s názvem Hymns Without Words (2006). Kombinací dvou kostelních písní Let Zion in Her Beuaty Rise a Saints Behold How Great Jehovah, které oslavují konec temného středověku a úsvit nového dne, vytvořil Schmidt skladbu Renaissance Hymn. Ani na tomto albu nechybí nejrůznější aranžmá z děl autorů jako Robert Cundick, Condrad Kocher, George Coles, Arthur S. Sullivan a jiných. Hymns Without Words je jeho prvním albem, které obsahuje hymny používané v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů, z nichž nejvýznamnější jsou A Poor Wayfaring Man of Grief, Onward Christian Soldiers a For the Beauty of the Earth.
Poslední album, které napsal během své sólové dráhy je Bonus Tracks (2009). Obsahuje kromě nových skladeb – Dumb Song, Death of Dumbledore (složeno k poctě válečným obětem), Road Trip, Jessica´a Theme, Thank You, ROCKmaninoff – i záznamy písní z koncertních vystoupení. Píseň Dumb Song složil během svých studijních let na střední škole. Jednou při její hře si některý z jeho spolužáků začal zpívat znělku z televizní reklamy Bumblebee Tuna Song. Proto je někdy nazývána jako Bumblebee Tuna. Je zajímavá svojí basovou linkou. Při jejím přednesu je nutné dbát na rytmickou přesnost, která je podobná u pop music. I na tomto albu nalezneme Schmidtovu inspiraci autory artificiální hudby, např. Sergejem Rachmaninovem sklabou Prelude in C sharp minor, která zní ve Schmidtově písni ROCKmaninoff. Vliv Rachmaninovy hudby je patrný již ze samotného názvu. Dále pak i Ludwigem van Beethovenem a jeho Německým tancem v G dur znějící v písni The Fishing Stream. 9
Album Piano Portraits Lullaby je společnou prací Schmidta a jeho přátel Paula Cardalla, Davida Tolka a Michaela R. Hickse. Tito hudebníci jsou si podobní nejen stylem hudby, kterou produkují, ale jsou zároveň mistry téhož nástroje – 9 Jon Schmidt: Classical New Age Piano Player & Composer [online]. 1997-2009 [cit. 2013-0413]. Dostupné z: http://www.jonschmidt.com
35
klavíru. Toto album nabízí relaxační sbírku nahrávek tradičních a originálních ukolébavek. Jejich klavírní instrumentální interpretace dokáže zklidnit jakékoliv srdce, ať už mladé či staré. Album vzniklo v roce 2009, kdy si každý z autorů vybral svoji oblíbenou ukolébavku, kterou pak zaranžoval do podoby blízké jeho tvorbě. Kromě těchto aranžmá se na albu vyskytují i další jejich skladby, jež jsou podobné stylu a náladě upravených písní. Klavírní ukolébavky se pro ně staly příležitostí k propojení jejich největších lásek v životě, a to lásky k rodině s láskou k hudbě. Hlavním iniciátorem byl Michael R. Hicks, který o této hudbě mluví jako o jemné, klidné, krásné a „uspávající“. Jon Schmidt zaranžoval píseň Long, Long Ago, kterou mu v jeho mládí zpívali rodiče. K ní ještě přidal skladby Solace a Cherished Moments, jež napsal už dříve, ale zdálo se mu, že odpovídají duchu alba. (WADLEY, 2009)
3.1.2 The Piano Guys Jon Schmidt je součástí hudební skupiny, která se snaží vytvářet „povznášející“ hudbu. Je členem uskupení Piano Guys tvořené dvěma hudebníky – pianistou Jonem Schmidtem a violoncellisto-perkusionistou Stevenem Sharp Nelsonem, jenž představuje alternativní metodu hry na cello kombinováním techniky tradiční, lyrické s nekonvenčním pizzicato a s perkusní technikou. Součástí kapely jsou producent Paul Anderson, filmař a editor Tel Stewart a studiový inženýr tvořící zvukovou strukturu Al Van Der Beek. Jejich název vznikl podle jednoho obchodu s klavíry v St. George The Piano Guys. Tvorba je založena nejen na prolínání klasické hudby s popem, ale i populárních písní navzájem. Jejich prvním velkým hitem bylo aranžmá písně s názvem Love Story Meets Viva La Vida. Jde o spojení výrazných témat z písní Love Story od Taylor Swift a Viva La Vida od skupiny Coldplay. 10
Píseň Pachelbel Meets U2 je inspirována skladbou Johanna Pachelbela Ca-
non in D dur a skladbou irské rockové kapely U2 With or without you. Jedna z nej10 The Piano Guys [online]. 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://thepianoguys.com/thepianoguys/
36
novějších písní, která je již součástí druhého alba, je Michael Meets Mozart. V tomto aranžmá jsou využity originální melodie, u nichž dochází ke spojení hudby Michaela Jacksona s mozartovskou technikou. Tento způsob spojování písní je netradiční a u posluchačů velice oblíbený. Pro jejich nápadité kombinace skladeb si půjčují hity od známých skupin (One Direction) nebo zpěváků či zpěvaček (Adele či Christina Perri). Podle Jona Schmidta je jejich skromným cílem inspirovat svět. Ať už jde o coververze, originály nebo o jakoukoliv hudbu, kterou The Piano Guys zpracovali, snaží se ji pojmout jako inovativní a především inspirativní. 11
„Jon Schmidt je závan čerstvého vzduchu. Vytváří čistou hudbu, která se neklaní
žádnému žánru a obrazu, ale spíše vzrůstá nad nimi, aby přinesla posluchači inovativní hudební zážitek.“ 12
Obrázek č. 5: The Piano Guys
11
The Piano Guys [online]. 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://thepianoguys.com/thepianoguys/ 12 Jon Schmidt - Winter Serenade Audio CD. In: CD Universe [online]. 1996 - 2013 [cit. 201304-13]. Dostupné z: http://www.cduniverse.com/productinfo.asp?pid=7162410&style=music
37
3.2 Receptivní účinky hudby Jona Schmidta Stěžejní částí bakalářské práce je tato výzkumná část, která je založená na dotazníkovém šetření. Cílem je zjistit, jaké postoje, mínění a pocity sólová hudba skladatele Jona Schmidta v posluchačích vyvolává.
Toto téma jsem si vybrala proto, že jsem během studia na vysoké škole, zejména ve stresových situacích zkouškového období, při poslechu této hudby pociťovala, že má na mě pozitivní vliv. Sólová tvorba Jona Schmidta mě uklidňuje, dodává energii, působí na mě romanticky, líbí se mi její hravost, rytmická nepravidelnost i délka skladeb, která je oproti klasické stopáži delší.
3.2.1 Muzikoterapeutická hudba „Hudba léči a vždy tomu tak bylo… Ale až v našem vlastním velmi metodickém a chřadnoucím světe jsme znovu objevili techniky, zvláštní prostředek používání hudby k rehabilitaci lidí trpících nejrůznějšími formami postižení, které jim brání v tom, aby vedli normální činorodý život.“ Yehudi Menuhin (LINKA, 1997, str. 81)
Hudba je druh umění, které obsahuje tyto složky: melodii, harmonii, rytmus, zvukovou barvu, dynamiku, tempo, metrum. Její hlavní funkce je estetická, druhořadé jsou všechny ostatní funkce, včetně léčebné.
Na muzikoterapeutickou hudbu lze pohlížet ze dvou hledisek. Zda se
bude jednat o léčení hudbou nebo o léčení „s“ hudbou. Dále je možné ji třídit podle uskutečňované léčby na autoterapii (samoléčba) a heteroterapii (terapeut léči pacienta). Nahlíží se na ni i z hlediska pacientovy účasti na hudebním dění, podle toho se dělí na aktivní a pasivní (receptivní). Dalším kritériem je počet pacientů při průběhu terapeutického sezení. Rozlišujeme muzikoterapii individuální, skupinovou a hromadnou. (LINKA, 1997, str. 60) 38
S ohledem na dotazníkové šetření musíme hudbu Jona Schmidta posuzo-
vat pouze z hlediska receptivní muzikoterapie, při níž pacient, v našem případě posluchač, hudbu pouze vnímá. Tento pasivní poslech je možné uskutečňovat buď pomocí živě hrané, nebo reprodukované hudby (prostřednictvím kazet, CD, gramofonových desek a jiných přenašečů, nebo i prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků jako je rádio, televize aj.) Při poslechu reprodukované hudby nedochází k rušení optickými vlivy či špatným hráčským přednesem. Je možné ovlivnit hlasitost, nahrávku zastavit, vracet a znovu poslouchat oblíbené místo. Někdy bývají připojovány i náladotvorné či jinak motivované mimohudební zvuky, ať už původu přírodního nebo elektroakustického. Výrazným náladotvorným prostředkem je ptačí zpěv, který může být přirozený, imitovaný či umělecky stylizovaný. Receptivní muzikoterapie nevylučuje současně provádět jiné aktivity jako např. malování, pohybové kreace a jiné. (LINKA, 1997)
Hudba sice neléčí, ale funguje jako prevence před vznikem dalších ne-
mocí. Snaží se nahrazovat radost, štěstí, lásku lidem opuštěným, frustrovaným, zarmouceným, citově strádajícím a deprimovaným.
Vhodný výběr repertoáru k receptivní muzikoterapii závisí na druhu,
stupni či fázi onemocnění, ale i na vkusu, inteligenci a momentální náladě léčeného. Proto „co se hodí pro jeden případ, nemusí být vhodné a účinné v případě jiném.“ (LINKA, 1997, str. 93) Někteří muzikoterapeuti dávají přednost skladbám známým (mají možnost prozpěvovat si melodii, nástrojově ji reprodukovat) a jiní zase méně známým nebo neznámým, které se vyznačují novostí, neotřelostí, neznámostí její historie. Většina z nich používá hudbu artificiální, ale je možné používat i lidovou, taneční, jazzovou a New Age speciálně komponovanou pro tyto účely, příležitostně popovou, folkovou, rock and roll aj. Vybrané skladby by v nejlepším případě měly vyvolávat pozitivní i negativní emocionální reakce.
Většinou platí, že každá hudba, která je psána v durové tónině, bývá ra-
dostnější než mollová. V rychlejším tempu mají durové skladby veselejší ráz, v pomalém se stávají vážnější, důstojnější či majestátnější. Z hlediska struktury 39
hudebního zvuku dělíme hudbu na konsonantní (uklidňuje, upokojuje, stabilizuje, konejší) a disonantní (provokuje, burcuje, aktivizuje). Na psychologický i fyziologický účinek má vliv i rytmus a barva zvuku. Muzikoterapeutická hudba má být nevtíravá, plná jemných nástupů, s tišší dynamikou a konejšivějším rázem. (LINKA, 1997, str. 98)
„(…) Posloucháte-li hudbu, která vás „zrychlí“ nebo rozčílí, rozesmutní, která
vám připadá agresivní nebo depresivní, tak to zcela jistě nebude hudba New Age. Tím není řečeno, že při každém poslechu budete mít barevné vize, ale pravá New Age vás zcela jistě zharmonizuje, budete se cítit lehčeji, občerstveni. Pravá hudba New Age vám zklidní dech, srovná a zpomalí tep srdce (…), zpomalí mozek ...“ (LINKA, 1997, str. 107)
Léčivá hudba se vyznačuje svojí jednoduchostí a pozitivním účinkem. Ně-
která extatická a rychlá hudba je svým způsobem „harmonizující“. V každém případě léčí pomalá, jejíž tempo se pohybuje pod 60 dob za minutu. Měla by mít nepravidelný rytmus nebo být spíše úplně bez rytmu a používat hudbu v přírodních laděních, jakou používají samotní šamani. (ladění původních přirozených stupnic). Léčivá hudba bývá hrána na nástroje bohaté na alikvoty, které vytváří onu barevnost skladeb. Konec skladeb mívá pozvolný průběh, není náhle ukončen jako u symfonií či oper. Závěrečné fortissimo se u léčivé hudby objevuje asi ve třech čtvrtinách skladby a postupně dochází ke zklidňování. Proto, aby hudba léčila, měla by být daleko delší. Její průměrná doba trvání se pohybuje kolem šesti až osmi minut. Pro dosažení trvalejších změn je vhodná dvaceti minutová skladba. Vždy by měla být v instrumentální podobě, protože jakmile zaslechneme nějaké slovo, náš mozek začne okamžitě racionálně vnímat svět – uvažovat a hodnotit. (MAREK, 2003)
3.2.2 Výzkumná práce HYPOTÉZA Hlavním cílem anonymního dotazníkového šetření bylo zjistit, jaké postoje, mínění a pocity hudba skladatele Jona Schmidta v posluchačích vyvolává. A poku40
sit se dle získaných výsledků zhodnotit, zda může být tvorba tohoto amerického pianisty považována za muzikoterapeutickou.
Tvorba skladatele Jona Schmidta splňuje požadavky kladené na hudbu používanou k muzikoterapeutickým účelům.
METODY Po zvážení cíle, kladných i záporných stránek možných metod, byla jako technika sběru informací v tomto výzkumu zvolena metoda dotazníkového šetření, formou elektronického dotazování. Ke sběru dat docházelo prostřednictvím internetu, při kterém respondent vyplnil dotazník na webových stránkách. Tento způsob dotazování byl vybrán zejména proto, že jde o jeden z nejrychlejších a současně nejekonomičtějších způsobů rozesílání dotazníků.
Struktura dotazníku Dotazník má tři části (část vstupní, I. část – Vztah k hudbě, II. část – Hudební ukázka), zobrazuje se na dvou stránkách a celkem obsahuje 17 položek.
Typy použitých otázek: 13
• Otevřené – nenabízejí žádnou variantu odpovědi. • Uzavřené – dichotomické a trichotomické otázky (výběr z odpovědí ANO/ NE nebo ANO/NE/NEVÍM), polytomické výběrové (výběr jedné možnosti z předložených alternativ), polytomické výčtové (možnost výběru několika variant z předložených odpovědí), stupnicové komparativní (respondent vyjádří stupeň svého souhlasu/nesouhlasu na hodnotící škále - pětibodové).
• Polouzavřené – kdy respondent, nevyhovují-li mu nabízené odpovědi, použije možnost doplnit vlastní odpověď.
13 Jednoduché dotazníkové šetření. [online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www. vedajezabava.upol.cz/docs/jak_udelat_dotaznik.pdf
41
Obrázek č. 6: Vstupní část dotazníku Receptivní účinky hudby skladatele Jona Schmidta
Na začátku dotazníku jsou zařazeny zajímavé otázky, které mají upoutat pozornost respondenta. Uprostřed se nacházejí otázky stěžejní, jejichž vyplnění vyžaduje soustředění, a na konci otázky méně závažné. V dotazníku jsou použity i otázky, které zjišťují tzv. lži-faktor, tj. ověření pravdivosti, konzistentnosti předchozích odpovědí kontrolní otázkou. 14
A. Část vstupní oslovuje dotazovanou osobu a žádá o vyplnění dotazníku, představuje náplň a smysl celého dotazníku. Obsahuje poděkování za čas, který respondent vyplňování věnuje, a zdůraznění toho, že je dotazník anonymní. Součástí úvodu jsou i dvě otázky, které zjišťují pohlaví a věk dotazované osoby.
B. Střední část (Obrázek A.2) má podnázev Vztah k hudbě. Úkolem pěti otázek v této sekci je zasvětit respondenta do dané problematiky dotazníku, ale také zjistit, jaký je jeho vztah k hudbě („Posloucháte rád/a hudbu?“, „Jakou hudbu posloucháte?“) a jaký vliv má hudba na emocionální stav dotazovaného („Myslíte 14 Dotazník - Typy otázek v dotazníku. In: Dotazník-online [online]. 2007 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.dotaznik-online.cz/otazky-dotazniku.htm
42
si, že poslech hudby ovlivňuje Vaši náladu?“, „Existuje hudba, při jejímž poslechu se Vám zlepší nálada?“, „Jakou máte náladu? V jakém emocionálním rozpoložení se právě nacházíte?“).
C. Poslední část je založena na poslechu hudební ukázky, která je vložena do dotazníku formou hypertextového odkazu. Obsahuje celkem 10 položek, které převážně zjišťují mínění, postoje a motivy respondenta, ale i fakta. (Obrázek A.3) Položky dotazníku v části Hudební ukázka:
• „Už jste tuto hudební ukázku někde slyšeli?“ – první otázka (trichotomická) se dotazuje na znalost skladby.
• „Jak na Vás ukázka působila?“, „Jakou atmosféru ve Vás hudba navozuje? Co si při poslechu představujete?“ – druhá (polouzavřená, výčtová) a třetí (otevřená) otázka obsahově souvisí, snaží se zjistit, jaké pocity hudba v respondentovi vyvolává.
• „Kde byste se nejraději věnovali poslechu této hudby?“, „Při jakých činnostech byste tuto hudbu poslouchali?“ – čtvrtá (polouzavřená, výčtová) a pátá (výčtová) otázka analyzuje situace, za kterých lidé poslouchají hudbu.
• „Hudební ukázka je: příjemná/nepříjemná, veselá/smutná, klidná/neklidná, dlouhá/ krátká, rychlá/pomalá, jednoduchá/složitá.“ – v šesté otázce respondent hodnotí hudební ukázku na pětibodové hodnotící škále.
• „Postrádáte v hudební ukázce text?“ – sedmá otázka (dichotomická) se věnuje absenci textové složky.
• „Změnil se Váš emocionální stav po poslechu hudební ukázky?“, „Pokud se Vaše nálada změnila, jak se změnila?“ – osmá (dichotomická) a devátá (otevřená) otázka volně navazují na otázku druhou a třetí, vztahují se však i na otázku z části dotazníku Vztah k hudbě.
• „Chtěli byste tuto ukázku poslouchat znovu?“ – dichotomická závěrečná otázka.
43
Hudební ukázky V dotazníkovém šetření bylo použito sedm náhodně vybraných hudebních ukázek skladatele Jona Schmidta. Každý respondent odpovídal v dotazníku na otázky týkající se pouze jedné skladby. Ukázky tvoří písně: All of Me, Waterfall, Sacred Ground, Heart of a Child, Hymn of Nature, Big Sky Sunset a Tribute. Tento různorodý výběr hudebních ukázek směřoval ke zjištění, zda se dá považovat za muzikoterapeutickou celá či jen některá část tvorby Jona Schmidta. Byly zvoleny skladby jak rytmicky pomalé, tak i rychlé, s výraznějším i méně výrazným motivem tak, aby měly pokaždé jiný vliv na posluchače:
• Hudební ukázka č. 1 – První ukázka s názvem Hymn of Nature je součástí alba Hymns Without Words (2006). Její zvuková nahrávka se poněkud liší od jejího notového zápisu. Při nahrávání byla lehce improvizovaná. Hymn of Nature má svůj původ v německé melodii All Creatures of Our God and King (Lasst Uns Erfreuen). Tento žalm napsal sv. František z Assisi roku 1224, kdy se blížil konec jeho života. Tato radostná píseň vyzývá všechny Boží tvory, aby oslavovali Boha a na jeho počest zpívali Aleluja. Hymn of Nature je oproti původnímu tématu o něco málo pomalejší a klade důraz na swingový pohyb.
• Hudební ukázka č. 2 – Hudební ukázka č. 2 obsahuje skladbu Big Sky Sunset, kterou nalezneme v albu A Day in the Sunset (1994). Je jednou z nejdelších písní, její délka činí skoro osm minut. Je popisem zapadajícího slunce nad krajinou rodného Utahu.
• Hudební ukázka č. 3 – Ukázka s číslem tři Sacred Ground z alba To the Summit (2000) patří ke Schmidtovým oblíbeným skladbám. Vytváří filmovou scénu, kde je jezero obklopené stromy s paprsky světla, které přichází přes mraky po bouři. Vyjadřuje pocity dokonalého klidu, jenž je typický pro pobouřkovou atmosféru. Začátek skladby je obohacen i o autentickou nahrávku přírody, kde si štěbetají ptáci a jemně bublá voda.
• Hudební ukázka č. 4 – Skladba Tribute je čtvrtou hudební ukázkou, jejímž tématem je rozjímání nad výrazy slov ztráta, láska, jistota a shledání, s kterými 44
si lehce neklidně pohrává. Sedmi minutová píseň Tribute s podnázvem Rose Anne´s Song byla věnována památce jeho sestry. Nalezneme ji v albu Walk in the Woods (1993).
• Hudební ukázka č. 5 – Pátá hudební ukázka obsahuje skladbu All of Me z alba August End (1991). Píseň v sobě skrývá rytmus rockové písně, který je neklidný a energický, přesto působí jemně.
• Hudební ukázka č. 6 – Ukázka s číslem šest je druhou rychlejší ukázkou. Obsahuje skladbu Waterfall, která je součástí alba Walk in the Woods (1993). Je jednou z nejoblíbenější Schmidtových písní. Vyznačuje se značným křížením rukou. Vyjadřuje touhu vykřičet světu radost skrz burácející akordy.
• Hudební ukázka č. 7 – Heart of a Child z alba August End (1991) je poslední ukázkou dotazníkového šetření. Působí velice jemně a srdečně. Přesně vyjadřuje hravost a čistotu dětského života.
NÁSTROJE Ke tvorbě dotazníkové formuláře bylo využito bezplatných služeb společnosti Google a k přehrání hudebních ukázek server YouTube.
Google Formuláře jsou součástí kancelářského balíku Google Dokumenty.
Jde o nástroj pro tvorbu dotazníků, anket a zjišťování zpětných vazeb, např. od zákazníků. Formuláře mohou být odeslány přímo v těle emailu, umístěny do vlastních stránek nebo je stránka vytvořena přímo aplikací. Velkou výhodou je snadná dostupnost a správa, nulové náklady na pořízení i údržbu. Odpovědi se zapisují do tabulek, což velmi usnadňuje další práci s daty. Kromě toho však aplikace obsahuje i grafické vyhodnocení zadaných otázek. Nabízí se tedy velmi široké uplatnění a k některým průzkumům ho používají i společnosti jako IBM nebo Vodafone. 15
15 Google Formuláře (Google Forms). AppSatori.eu [online]. 2012 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.appsatori.eu/slovnik-pojmu/google-formulare
45
SBĚR DAT Výzkumu se zúčastnilo 64 respondentů z 85 oslovených. Návratnost dotazníků činí 75,3 %. Dotazníkové šetření proběhlo v první polovině března roku 2013. Výběr respondentů nebyl striktně omezen. Dotazník byl poslán náhodnému vzorku osob starších patnácti let. Celková doba vyplňování jednoho dotazníku byla navýšena o poslech hudební ukázky, která v průměru trvala 5 minut. Zodpovězení všech otázek se pohybovalo okolo 10–15 minut (dle hodnot naměřených při testování odpovědníku). Vlastnímu sběru dat předcházel předvýzkum s pětičlennou skupinou lidí k ověření srozumitelnosti dotazníku.
VÝSLEDKY VÝZKUMU Výzkumu se zúčastnilo 64 respondentů, 30 mužů a 34 žen. Největší část respondentského souboru (50 %) spadala do věkového rozpětí 15–25 let. (Obrázek č. 7)
Obrázek č. 7: Grafy popisující respondentský soubor z hlediska pohlaví a věku
Rozbor střední části dotazníku – vztah respondentů k hudbě
• Posloucháte rád/a hudbu? 97 % respondentů u první otázky uvedlo, že rádi poslouchají hudbu. 46
• Jakou hudbu posloucháte? Žánrové rozložení oblíbené hudby u respondentů popisuje následující tabulka: pop rock vážná hudba jazz / blues metal folk / country ostatní
46 % 48 % 26 % 14 % 14 % 17 % 15 %
30 respondentů 31 respondentů 17 respondentů 9 respondentů 9 respondentů 11 respondentů 10 respondentů
• Myslíte si, že poslech hudby ovlivňuje Vaši náladu? Existuje hudba, při jejímž poslechu se Vám zlepší nálada? Na otázku, zda poslech hudby ovlivňuje náladu dotazovaných osob, převažovaly pozitivní odpovědi (ano 59 % dotázaných, spíše ano 34 %). 61 respondentů uvádí, že existuje hudba, při jejímž poslechu se jim zlepší nálada. (Obrázek č. 8)
Obrázek č. 8: Grafy popisující vztah respondentů k hudbě
47
• Jakou máte náladu? V jakém emocionálním rozpoložení se právě nacházíte? Odpovědi na otázku zjišťující momentální emocionální rozpoložení respondentů byly následující: náladu pozitivní uvedlo 70 % dotazovaných, negativní 8 %, podrážděnou 17 %, depresivní 5 %. (Obrázek č. 12)
Rozbor poslechové části dotazníku Z poslední části dotazníkového šetření vyplývá, že je hudba skladatele Jona Schmidta u nás relativně neznámá. 78 % dotázaných osob se s hudební ukázkou předtím nikdy nesetkalo. Četnost odpovědí na tuto otázku u jednotlivých skladeb dokládá Obrázek A.4 v obrazové příloze. Ke známějším skladbám patří ukázka s názvem Hymn of Nature, All of Me a Waterfall, kterou už někdy předtím slyšelo 5 dotazovaných osob.
• Jak na Vás ukázka působila? Hudební ukázky zklidňovaly 28 % respondentů, na 26 % lidí působily uvolňujícím dojmem. U osmnácti procent dotazovaných navozovaly radost a aktivizovaly myšlenky. 5 % udává, že u nich skladby nevyvolávaly žádné pocity. (Obrázek č. 9)
Obrázek č. 9: Graf působení hudebních ukázek na dotazované osoby
48
• Jakou atmosféru ve Vás hudba navozuje? Co si při poslechu představujete? Respondenti v následující otázce uváděli, že si při poslechu hudby představovali nejčastěji přírodní motivy (lesy, louky, potoky, moře, zahrady, řeky, zpěv ptáků atd.), že v nich ukázky navozovaly atmosféru klidu, pohody, relaxu, sentimentu, ale i radosti, a že v nich probouzely vzpomínky na minulost: letní prosluněný den se zpěvem ptáků; klidnou přírodu; výhled do krajiny; řeku; představoval jsem si interpreta, jak sedí za klavírem a hraje; pohoda, rodinná oslava; projížďka na koni jarní přírodou; mladou krásnou baletku, která svým ladným pohybem souzní s hudbou; navozuje atmosféru klidu; pohled do krajiny z vyvýšeného místa; svítání; něhu a blízkost milované osoby; vodu v korytě horského potoka; radost z pohybu; chuť něco tvořit; procházku zahradou; radost; poklidný jarní večer; zpěv ptáků; tělesná harmonie; hluboké dýchání; jízdu v dešti; rozkvetlou zahradu se zpěvem ptáků; klidné odpoledne v přírodě; vzpomínky na minulost; nic zajímavého; uvolnění, bezstarostnost, pohodu; masáže, svíčky, pohodu, relax; procházku podzimním lesem; běh v závodě; jízda na kole; nic; řeku, vodu, která proudí a naráží na kameny; poklidné letní nedělní odpoledne v lese; klid, pohodu; plachtění nad horami, mořem, lesem; vzpomínky na minulost; věřím, že všechno dokážu, i nemožné; vzpomínky; blízkost přírody (les, potůček, louky); procházku lesem; letní den; usínání; konec; vodu, klid, moře; romantiku; vzpomínky na minulost; jaro; jarní přírodu - les, louku; zasnění, pohled do minulosti; smutek; romantické chvíle...
• Kde byste se nejraději věnovali poslechu této hudby? Při jakých činnostech byste tuto hudbu poslouchali? Z otázek týkajících se situací vhodných pro poslech tohoto druhu hudby vyplývá, že by si respondenti nejraději pustili skladby Jona Schmidta doma (43 %) a při odpočinku (40 %).
Obrázek č. 10: Grafy popisující vhodné situace pro poslech hudby
49
• Hudební ukázka je... Respondenti měli u následujících šesti položek hodnotit hudební ukázku na základě dvojic: příjemná/nepříjemná, veselá/smutná, klidná/neklidná, dlouhá/krátká, rychlá/pomalá, jednoduchá/složitá. Pro hodnocení každé dvojice byla vybrána pětistupňová škála 1 2 3 4 5 (např. příjemná 1 2 3 4 5 nepříjemná). Dotazovaná osoba mohla vždy zatrhnout pouze jedno číslo na škále podle toho, jak se mu daná skladba jevila. (Obrázek č. 11)
Obrázek č. 11: Grafy hodnocení hudební ukázky dle parametru příjemná/nepříjemná, veselá/smutná, klidná/neklidná, dlouhá/krátká, rychlá/pomalá, jednoduchá/složitá
Hudební ukázka byla příjemná pro 42 respondentů, spíše nepříjemná pro 4 osoby, nepříjemná nebyla pro nikoho. Největší počet dotázaných (39 %) u položky veselá/smutná zvolil střední hodnotu. Klidná se jevila 23 lidem, jako neklidnou ji označily tři osoby. Hodnota tři byla nejvíce vybíranou položkou (52 %) u otázky týkající se délky skladby. U tempa ukázky vybralo hodnotu pomalá 17 lidí, hod50
notu spíše pomalá 15 lidí, hodnotu spíše rychlá 13 osob, hodnotu rychlá 7 osob. Střední položku zatrhlo 11 dotazovaných. Jednoduchost/složitost byla nejčastěji (44 % respondentů) ohodnocena číslem 3.
Obrázek č. 12: Grafy týkající se emocionálního rozpoložení respondenta před a po poslechu hudební ukázky
Obrázek č. 13: Grafy působení hudebních ukázek na respondenty
51
• Postrádáte v hudební ukázce text? 95 % dotázaných text ve skladbách nepostrádá (Obrázek č. 13).
• Změnil se Váš emocionální stav po poslechu hudební ukázky? Pokud se Vaše nálada změnila, jak se změnila? Změnu emocionálního stavu po poslechu skladby pociťovalo 33 lidí (52 %), naopak 31 lidí (48 %) jakoukoliv změnu popírá. (Obrázek č. 12) Změna nálady se projevovala jednak v pozitivním směru (povzbuzením k práci, nabití energíí), ale také v negativním (z veselé nálady na smutnou a neklidnou). povzbuzení k práci, nabití energií; povzbuzení k práci; dodala energii; méně podrážděná; v radostné očekávání a touhu být milována; v radostnou, plnou touhy po pohybu a volnosti; touha po jaru, teplých dnech; pozitivní, zklidnění; pomezí nostalgie a pozitivismu; k lepšímu; chuť něco dělat, hýbat se; z podrážděné k neutrální; z aktivní na unavenou; navodila aspoň na chvíli klid a pohodu mezi pracovními činnostmi, dovolila jsem si na chvíli snít; zklidnění; chuť jít pracovat; zklidnila; větší uklidnění; usmívám se; melancholická nálada (vzpomínky na minulost); zesmutněla; spíše pozitivní; radost v duši; povzbuzení; z veselé na smutnou a neklidnou; zklidnění; rozradostnila; zklidnila; uvolnění; smutnější nálada, vzpomínky na minulost, které nejdou vrátit; málem jsem usnul; pracovně mě nakopla, rozvrhl jsem si pracovní den
• Chtěli byste tuto ukázku poslouchat znovu? 73 % respondentů na tuto otázku odpovědělo kladně. (Obrázek č. 13)
INTERPRETACE DAT Celkově se výzkumného šetření zúčastnilo 64 náhodně vybraných osob, kteří z 97 % poslouchají rádi hudbu. Lidé si byli z větší části vědomi toho, že poslech hudby ovlivňuje jejich emocionální rozpoložení, pocity a nálady.
Mnoholetá praxe ve zkoumání působení hudby přivedla autora knihy Hudba jinak, muzikologa Vlastimila Marka, k závěru, že současná, převážně popová, rocková a symofická hudba neléčí, protože je příliš složitá a rychlá, rytmicky pravidelná, krátká, emočně negativní, aj. (MAREK, 2003, str. 14) Zformuloval tedy požadavky kladené na hudbu používanou k muzikoterapeutickým účelům. Data zjištěná v dotazníkovém šetření receptivních účinků sólových skladeb skladatele Jona Schmidta jsou konfrontována s těmito požadavky: 52
Tempo Marek ve své knize uvádí, že měření ukázala, že hudba má harmonizační, uvolňovací a mnohdy přímo léčebné vlastnosti, pokud je v tempu pod 60 dob (tj. 60 úderů za minutu). Hudební ukázka 1. Hymn of Nature 2. Big Sky Sunset 3. Sacred Ground 4. Tribute 5. All of Me 6. Waterfall 7. Heart of a Child
průměrný počet úderů za minutu
(údaje získané analýzou skladeb v hudebním editoru Nero Wave Editor)
71 (min 66, max 76) 49 (min 44, max 54) 60 (min 48, max 72) 86 (min 76, max 96) 97 (min 66, max 128) 104 (min 82, max 126) 70 (min 63, max 76)
Hudební ukázky použité ve výzkumu mají nepravidelný rytmus (počet úderů za minutu se v průběhu skladby mění), což je pro muzikoterapeutickou hudbu dle slov Vlastimila Marka důležité, protože i tlukot srdce a klidný dech mají nepravidelný rytmus (nádech–výdech a pauza). Průzkum ukázal, že hudební ukázky působily na posluchače většinou pomalu (pomalu 27 %, spíše pomalu 24 %).
Délka skladby Měřením reakcí jednotlivých buněk lidského těla se zjistilo, že k jejich skutečné harmonizaci při terapii hudbou dochází po šesti až osmi minutách působení. (MAREK, 2003, str. 18) Hudební ukázka 1. Hymn of Nature 2. Big Sky Sunset 3. Sacred Ground 4. Tribute 5. All of Me 6. Waterfall 7. Heart of a Child PRŮMĚR
délka skladby 5:06 7:28 4:12 7:27 3:01 3:01 5:00 5:02 53
Průměrově se délka hudebních ukázek pohybovala okolo pěti minut. Muzikoterapeutická hudba by měla být delší. Z průzkumu vyplynulo, že hudební ukázky polovině dotazovaných nepřišly ani příliš dlouhé, ani příliš krátké. 44 % respondentů uvedlo, že ukázky nebyly ani příliš jednoduché, ani příliš složité.
Vliv hudby na emoce posluchačů Podle dotazníkového šetření působily ukázky na respondenty nejvíce zklidňujícím a uvolňujícím dojmem. Z analýzy vhodných situací pro poslech skladeb vyplynulo, že by si dotazovaní nejraději pustili skladby Jona Schmidta doma (43 %) a při odpočinku (40 %), což jsou situace námi nejčastěji využívané pro potřeby relaxace a uvolnění.
Vlastimil Marek v knize Hudba jinak (MAREK, 2003, str. 36) uvádí, že „naše mozkové vlny pulzují a oscilují v určitých frekvencích, které se dají měřit v cyklech za vteřinu, podobně jako vlny zvukové.“ Je prokázáno, že mechanické kmitání a vlnění, a tedy i zvuk, mají vliv na psychický stav člověka a že ovlivňují jeho chování. A to i vlnění o frekvencích nižších než jaké dokáže vnímat lidské ucho. Arne Linka v knize Kapitoly z muzikoterapie (LINKA, 1997, str. 107) cituje, že „hudba New Age dokáže zklidnit dech, zpomalit tep srdce a hlavně zpomalí mozek“. Při poslechu nebo podvědomém vnímání vlnění blízkých frekvencím mozkových vln dochází k jejich vzájemné interakci, což se může pozitivně projevit na naší mysli, na emočním i fyzickém stavu posluchače. Mozek za běžných podmínek, kdy se soustředíme na denní aktivity, produkuje tzv. beta vlny, jejichž frekvence je v rozmezí od 14 do 20 Hz. Ve stavu meditačním se naše mozková činnost nachází ve stavu alfa, což frekvenčně odpovídá hodnotám od 7 do 13 Hz. Hudební ukázky byly podrobeny spektrální analýze pomocí programu SigView (Obrázek A.5). Ve výsledcích je patrná přítomnost zvukových vln odpovídajících alfa vlnám. Vzrůstající intenzita vlnění odpovídá jasnější barvě čar a jejich poloha době výskytu v průběhu skladby. Rozsah výskytu alfa vln v jednotlivých skladbách je různý. 54
Změnu emocionálního stavu po poslechu skladby pociťovalo 33 lidí (52 %), naopak 31 lidí (48 %) jakoukoliv změnu popírá. 68 % respondentů s negativní, podrážděnou nebo depresivní náladou na začátku šetření po poslechu ukázky uvedlo, že se jejich stav změnil k pozitivnímu – pociťují zklidnění a uvolnění. Změnu nálady u respondentů s počátečním pozitivním emocionálním rozpoložením popisuje 44 % dotázaných, z toho 65 % uvádí změnu k lepšímu (uvolnění, zklidnění, povzbuzení k práci, nabití energií) a 35 % osob uvádí změnu k horšímu (melancholie, zesmutnění, únava, vzpomínky na minulost).
Z průzkumu také vyplynulo, že instrumentální povaha hudebních ukázek posluchačům vyhovuje. Absence textu je typickým rysem muzikoterapeutické hudby, protože slova nutí mozek hodnotit. Skladby Jona Schmidta se řadí ke klasické New Age hudbě, která je ovlivněna hudbou artificiální. Proto není divu, že 76 % respondentů, kteří uvádí, že mezi jejich oblíbené žánry patří vážná hudba, by si tyto hudební ukázky poslechlo znovu.
ZÁVĚR Výzkumné šetření ukázalo, že dotazovanému vzorku lidí připadá tvorba skladatele Jona Schmidta příjemná, středně dlouhá, ani veselá, ani smutná, spíše pomalejší, více klidná než neklidná, ani jednoduchá, ani složitá. Respondenty především zklidňovala a uvolňovala, u více než 50 % posluchačů dokázala změnit jejich emocionální stav, především v pozitivním směru.
Ukázky navozovaly u dotazovaných atmosféru klidu, pohody, relaxu,
sentimentu, ale i radosti. Dokladem meditativního účinku této hudby jsou i časté představy přírodních motivů (lesy, potoky, zpěv ptáků atd.), které tak připomínají naši sounáležitost s přírodou, kde je původ všech zvuků. Ze získaných informací lze usoudit, že tvorba amerického skladatele Jona Schmidta splňuje některé požadavky kladené na hudbu používanou k muzikoterapeu55
tickým účelům podle kritérií stanovených muzikologem Vlastimilem Markem. Je instrumentální, jednoduchá, emočně pozitivní, rytmicky nepravidelná. Délkou muzikoterapeutické hudbě příliš neodpovídá, není v přírodním ladění, protože využívá především hry na klavír, který je v temperovaném ladění.
56
Kapitola 4
Závěr Hudba New Age dokáže během poslechu navodit příjemnou atmosféru, relaxaci, vytvořit v posluchačích pozitivní pocity. Je vhodná k meditaci a používá se k muzikoterapeutickým účelům.
Stěžejní částí bakalářské práce bylo dotazníkové šetření, jehož cílem bylo
zjistit, jaké postoje, mínění a pocity hudba skladatele Jona Schmidta v posluchačích vyvolává. A pokusit se získané výsledky konfrontovat s některými požadavky kladenými na hudbu používanou k muzikoterapii.
Souhrnné výsledky tohoto výzkumu ukazují, že hudba Jona Schmidta má
pozitivní vliv na emoční rozpoložení posluchačů, navozuje pocity klidu a relaxu, je instrumentální, jednoduchá a pomalá, čímž splňuje některá kritéria, která na léčebný charakter hudby klade muzikolog Vlastimil Marek.
57
Resumé Bakalářská práce pojednává o hudebním žánru New Age, jeho vývoji, charakteristických znacích a klasifikaci. Blíže se věnuje jedné z jeho kategorií – Classical New Age Music, která je ovlivněna artificiální hudbou. Stěžejní část se věnuje tvorbě amerického skladatele Jona Schmidta. Cílem anonymního dotazníkového šetření je zjistit, jaké receptivní účinky má Schmidtova hudba. Z výsledků výzkumu vyplývá, že jeho tvorba má na posluchače pozitivní vliv, navozuje pocity uvolnění, zklidnění a relaxu, což je jedno z hlavních kritérií, která jsou na muzikoterapeutickou hudbu kladena.
Summary The bachelor thesis is focused on New Age Music, its progress, characteristics and classification. The practical part deals with one specific category – Classical New Age Music that is influenced by arificial music. The main part is focused on Jon Schmidt, U. S. Classical New Age composer. The aim of the work is to evaluate receptive influence of his music. The result of the survey shows that his music has positive influence on the audience and induces relaxation that is one of the main music therapy criteria.
58
Příloha A
Obrazová příloha
Obrázek A.1: August End (1991), Walk in the Woods (1993), A Day in the Sunset (1994), Jon Schmidt Christmas (1997), To the Summit (2001), Winter Serenade (2004), Hymns Without Words (2006), Bonus Tracks (2009), Piano Portraits Lullaby (2009)
59
Obrázek A.2: Dotazník Receptivní účinky hudby skladatele Jona Schmidta I. část
60
Obrázek A.3: Dotazník Receptivní účinky hudby skladatele Jona Schmidta II. část
61
Obrázek A.4: Grafy zobrazující odpověď na otázku „Už jste tuto hudební ukázku někde slyšeli?“ u jednotlivých skladeb
62
Obrázek A.5: Časový záznam výskytu alfa vln v hudebních ukázkách
63
Příloha B
Samostatné přílohy • bakalářská práce ve formátu PDF • hudební ukázky
64
Literatura DIVÁKOVÁ, Kateřina, 2006. Hudba New Age. Brno. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce prof. PhDr. Miloš Štědroň, CSc. Dotazník - Typy otázek v dotazníku. In: Dotazník-online [online]. 2007 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.dotaznik-online.cz/otazky-dotazniku.htm ENO, Brian, 1997. Ambient je všude kolem. BARAKA: časopis pro nový věk. 1997, č. 1. Google Formuláře (Google Forms). AppSatori.eu [online]. 2012 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.appsatori.eu/slovnik-pojmu/google-formulare HÁJEK, Dan. 2005a. Návrat ducha lesů a jeho společenství. In: Musicserver.cz: hudba od začátku do konce [online]. 22.02.2005a [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://musicserver.cz/ clanek/10895/Robert-Jisa-Hlasy-lesa/ HÁJEK, Dan. 2005b. Cesta kolem světa bez map a buzoly. In: Musicserver.cz: hudba od začátku do konce [online]. 13.06.2005b [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://musicserver.cz/ clanek/11775/Robert-Jisa-Hlasy-more/ Jednoduché dotazníkové šetření. [online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www. vedajezabava.upol.cz/docs/jak_udelat_dotaznik.pdf Jiří Mazánek [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://jirimazanek.casopisdotek. cz/ Jiří Mazánek. NEXTERA: nezávislé hudební vydavatelství [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.nextera.cz/aid=89.phtml Jon Schmidt. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 14 March 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Jon_Schmidt Jon Schmidt: Classical New Age Piano Player & Composer [online]. 1997-2009 [cit. 2013-0413]. Dostupné z: http://www.jonschmidt.com Jon Schmidt - Day in the Sunset CD Album. In: CD Universe [online]. 1996 - 2013 [cit. 2013-0413]. Dostupné z: http://www.cduniverse.com/productinfo.asp?pid=7162413&style=music Jon Schmidt - Walk in the Woods CD Album. In: CD Universe [online]. 1996 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.cduniverse.com/productinfo. asp?pid=7162412&style=music Jon Schmidt - Winter Serenade Audio CD. In: CD Universe [online]. 1996 - 2013 [cit. 2013-0413]. Dostupné z: http://www.cduniverse.com/productinfo.asp?pid=7162410&style=music Jon Schmidt´s exhilarating piano music. In: FULL CONFIDENCE [online]. May 2, 2009 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://full-confidence.blogspot.cz/2008/09/jon-schmidts-exhilarating-piano-music.html
65
LINKA, Arne, 1997. Kapitoly z muzikoterapie. Rosice u Brna: Gloria. ISBN 80-901834-4-1. Mannheim Steamroller. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 28 March 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Mannheim_Steamroller MAREK, Vlastimil, 1998. Léčivá síla hudby. BARAKA: časopis pro nový věk. 1998, č. 4. MAREK, Vlastimil, 1999. Dotknout se Boha hudbou. BARAKA: časopis pro nový věk. 1999, č. 9. MAREK, Vlastimil, 2000. Tajné dějiny hudby: zvuk a ticho jako stav vědomí. Praha: Eminent. ISBN 80-7281-037-5. MAREK, Vlastimil, 2003. Hudba jinak. Praha: Eminent. ISBN 80-7281-125-8. Medwyn Goodall Music Ltd - Independent Music Label focusing on relaxation, well being and mystical themes [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://medwyngoodall.net/ medwyn-goodall/biography/ Mike Oldfield: Information Service [online]. 2013 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www. mikeoldfield.org/ Neoclassical (New Age). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 8 April 2013 [cit. 201304-13]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Neoclassical_%28New_Age%29 Neoclassical New Age Music. In: Search Dictionaries [online]. 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.searchdictionaries.com/?q=Neoclassical+New+Age+music#a4ba95 81907091af649b3ade6e2af4387 New Age music. In: Free Online Dictionary, Thesaurus and Encyclopedia [online]. Huntingdon Valley, PA, USA: Farlex, Inc., 2013. Dostupné z: http://www.thefreedictionary.com/ New+Age+music New Age music - Wikipedia, the free encyclopedia. [online]. 6 April 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/New_Age_music New Age music. In: British English Dictionary & Thesaurus - Cambridge Dictionary Online [online]. Cambridge University Press, 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://http:// dictionary.cambridge.org/dictionary/british/new-age-music?q=new+age+music New Age music. In: Oxford Dictionaries (British & World English) [online]. Oxford University Press, 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://oxforddictionaries.com/definition/ english/New%2BAge%2Bmusic?q=new+age+music New Age Music. In: Synthtopia [online]. January 10, 2004 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.synthtopia.com/?s=New+Age ONDŘEJ SMEYKAL: Český profesionální hráč na didgeridoo [online]. 2004-2006 [cit. 201304-07]. Dostupné z: http://www.smeykal.com/ Petr Piňos - meditační a relaxační hudba [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http:// www.petrpinos.cz/
66
PREUSS, Simone, 2011. What Is New Age Music?. In: Suite101 [online]. 2011 [cit. 2013-0406]. Dostupné z: http://suite101.com/article/what-is-new-age-music-a385392#.UWB0wfxVX3U Robert Jíša [online]. 2012 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.filmmusic.cz/kontakt. html Sarah Hopkins‘ Harmonic Whirlies [online]. 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www. harmonicwhirlies.com/harm SCARUFFI, Piero, 2005. The New Age and World-music. In: Piero Scaruffi‘s knowledge base [online]. 2005 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.scaruffi.com/history/cpt418.pdf SNIDER, Eric D., 1997. Jon Schmidt, New-Age Classical Pianist. In: www.ericdsnider.com: The Official Website of Eric D. Snider [online]. Nov. 30, 1997 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.ericdsnider.com/misc/jon-schmidt-new-age-classical-pianist/ SYROVÁTKA, Jiří, 1999. Rozhovor s Petrem Piňosem. Mladý Svět. 1999, č. 32. ŠILER, Vladimír, 1996. Co je to New Age?. Ostrava: Scholaforum. ISBN 80-86058-12-3. The Piano Guys [online]. 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://thepianoguys.com/thepianoguys/ WADE, Kenneth R., 1996. Tajemství New Age. Praha: Advent-Orion. ISBN 80-7172-134-4. WADLEY, Carma, 2009. Father‘s delight: New ‚Lullaby‘ piano CD combines musicians‘ love of music and family. In: Deseret News [online]. June 21 2009 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.deseretnews.com/article/705311608/Fathers-delight-New-Lullaby-piano-CD-combines-musicians-love-of-music-and-family.html
67
Citace obrázků Obrázek č. 1: Výroba kantel 14.-15.6.2013. Studio Lammas [online]. 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.studiolammas.cz/zeny/vyroba-kantel/ Didgeridoo: Traditional musical instruments from Australian. Traditional Music instruments [online]. 2011 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://traditionalmusicinstrument. blogspot.cz/2011/07/traditional-musical-instruments-from.html Sitár a tabla. SITAR-MUSIC.CZ: Sitár Music - Ladislav Brom [online]. 2009 [cit. 2013-0413]. Dostupné z: http://www.sitar-music.cz/?show=sitar-tabla Pozvánka na hudební večer se zvuky přírody v rámci EKOFESTIVALU 18.7. - 23.7. 2011 v Rožnově pod Radhoštěm, pořádáný alternativním centrem SLUNEČNICE. Světelná terapie tibetskou mísou [online]. 21.07.2011 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://svetlovlaska. webnode.cz/news/pozvanka-na-hudebni-vecer-se-zvuky-prirody-konaneho-v-ramci-ekofestivalu-2011-v-roznove-pod-radhostem/ Obrázek č. 2: Steven Halpern, Pioneer of Healing and Relaxation Music, Releases Paradigm Shift CD. Best entertainment publicity san francisco [online]. November 3, 2010 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.prthatrocks.com/pressrel/halpern_paradigm_shift_pr.htm Sitar maestro Pandit Ravi Shankar no more. Zee News [online]. December 12, 2012 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://zeenews.india.com/entertainment/music/sitar-maestro-pandit-ravi-shankar-no-more_124303.htm Mike Oldfield Pictures (62 of 109). Last.fm [online]. 15 Nov 2005 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.last.fm/music/Mike+Oldfield/+images/1616 Obrázek č. 3: Petr Piňos. Šivovo kolo života [online]. 2012 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www. sivovokolozivota.cz/%5Bcz%5D/profil_petr_pinos.php Robert Jíša. Theatrum [online]. 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.theatrum. cz/lide/robert-jisa/ Jiří Mazánek. NEXTERA: nezávislé hudební vydavatelství [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.nextera.cz/aid=89.phtml Obrázek č. 4: An Evening with The Piano Guys. Nat‘s Noggin [online]. September 20, 2012 [cit. 201304-13]. Dostupné z: http://natsnoggin.blogspot.cz/2012/09/an-evening-with-piano-guys. html Jon Schmidt: Classical New Age Piano Player & Composer [online]. 1997-2009 [cit. 2013-0413]. Dostupné z: http://www.jonschmidt.com/catalog/media_download_7b.shtml
68
Obrázek č. 5: An Evening with The Piano Guys. Nat‘s Noggin [online]. September 20, 2012 [cit. 201304-13]. Dostupné z: http://natsnoggin.blogspot.cz/2012/09/an-evening-with-piano-guys. html Obrázek A.1: Jon Schmidt Discography. CD Universe [online]. 1996 - 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.cduniverse.com/sresult.asp?HT_Search=XARTIST&HT_Search_ Info=Jon+Schmidt
Hudební ukázky Hudební ukázka č. 1:
Hymn Of Nature by Jon Schmidt. In: YouTube [online]. 7. 05. 2012 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=SgizV6Ryw70
Hudební ukázka č. 2:
Jon Schmidt - Big Sky Sunset. In: YouTube [online]. 23. 03. 2013 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http:// www.youtube.com/watch?v=Ys-YhmUvX38
Hudební ukázka č. 3:
Jon Schmidt - Sacred Ground. In: YouTube [online]. 23. 09. 2008 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=OICK1M6s2MQ
Hudební ukázka č. 4:
Tribute (Rose-Anne‘s Song) - Jon Schmidt. In: YouTube [online]. 4. 12. 2009 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=rOxkl7OKsH0
Hudební ukázka č. 5:
All of Me (Jon Schmidt) - ThePianoGuys. In: YouTube [online]. 3. 10. 2011 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=9fAZIQ-vpdw
Hudební ukázka č. 6:
Waterfall (Jon Schmidt Original) - ThePianoGuys. In: YouTube [online]. 13. 06. 2012 [cit. 2013-0416]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=8P9hAN-teOU
Hudební ukázka č. 7:
Jon Schmidt - Heart of a Child. In: YouTube [online]. 12. 04. 2013 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=Bs8bNSai8vg
69
