Císař nemá žádné šaty

Císař nemá žádné šaty Paul Eijkemans

Cesta posvátných rostlinných medicín je úžasnou cestou k léčitelství a přináší mnoho darů těm, kteří po ní kráčí. Z tohoto důvodu podporuji všechny, aby se po této cestě vydali a používali tyto rostliny k léčení sebe a druhých. V posledních pěti letech pozoruji model rozvíjející se v západním světě; lidi, kteří usilují o to, postavit na léčení pomocí rostlinných medicín svou kariéru. Někteří z nich, obvykle mladí muži, se vypraví do deštného pralesa pracovat s ayahuascou na dobu v rozmezí několika týdnů až měsíců, rostliny je okouzlí a oni se potom vrátí do své domoviny a začnou podávat rostlinu druhým při vlastních ceremoniích. Někdy se tito chlapíci dokonce naučí několik icaro, písní léčitelů, a několik šamanských technik, a tímto způsobem jsou schopni zlákat lidi k založení kruhu medicíny. Ve většině případů vidím, že to dělají opravdu ze srdce, s hlubokou touhou konat dobro pro druhé. A to se na jejich ceremoniích dokonce do určité míry děje. Samozřejmě, že se to děje, protože medicína je tím, čím je, a dobře organizovaná struktura, kterou většina z nich zakládá, velmi přispívá k osobnímu léčení. Takové struktury pomáhají zmenšovat strach a houževnatě se vyrovnat s nečekanými situacemi. Výsledné léčení, a obvyklé pozitivní reakce těch, kteří přichází na ceremonie, je stimulují, aby pokračovali v tom, co dělají. Bohužel, mnozí pokračují v této činnosti, aniž by se sami sebe zeptali, zda se léčení odehrává díky nim, nebo navzdory nim. A pokračují, aniž by sami sobě položili otázku, co že se to vlastně skutečně děje. Kromě toho, chybějící výcvik a zkušenost jak opravdu uchopit prostor způsobí, že nízké energie, které jsou účastníky ceremonií s rostlinnými medicínami vyzvraceny, zůstávají z velké části netransformované. Tyto neřízené energie způsobují jak jim, tak druhým nemoci. Pokud zůstanou netransformované, tyto energie znovu vstoupí do nejslabších článků z řad účastníků. To zahrnuje také léčitele, který ceremonií provází. Přirozeně, oni sami to tak nevidí a svým způsobem brání pacientům, kteří k nim přicházejí, navštívit opravdového profesionála. Nemyslete si, prosím, že se snažím odradit je od pokračování na této cestě. Právě naopak, miluji je za to, kým jsou, a přeji jim jen to nejlepší. To zahrnuje pokračování na cestě posvátných rostlin. Každý z těchto uchazečů má jedinečné schopnosti, jedinečnou esenci, kterou vnáší do své práce s medicinálními rostlinami, a ta na oplátku přitahuje klienty, se kterými mohou pracovat. Je to právě tato jedinečná esence, kterou v sobě s nadějí chtějí objevit a jsou schopni rozšířit ji po světě, i když u některých z nich by bylo lepší, přinášet ji na svět jinou prací, než právě organizováním ceremonií. Přivádějí mě k údivu, ale nikdy jim neříkám, aby nedělali, co právě dělají. Za prvé proto, že věřím, že každý je svým pánem či svou paní. Můžete lidem pouze ukázat, jak věci vidíte vy, ale potom musí doslova vypít ten šálek oni sami; ale upřímností a přímostí jim pomáhám ujistit se, že mají šálek blízko k ústům. Za druhé nechci, aby se cítili nejistí, protože to by otevřelo mnohem více dveří, kterými vstupují negativní energie, a tedy i nemoci. Prosím je, aby byli více vnímaví k tomu, co dělají a používali své mozky, jako i svá srdce a dělali jen to, k čemu jsou způsobilí, což je samo o sobě výzvou. Velmi dobře vím, že je stejně nemožné přesvědčit je, aby dělali věci jinak. Jsou tak pohlceni myšlenkou, že dělají něco dobrého, že nevidí škodu, kterou by mohly spáchat sobě i druhým.

Někteří lidé tvrdí, že dělají tuhle práci, protože byli zasvěceni tím nebo oním mistrem, aby pracovali s rostlinami. Moje odpověď je vždy velmi jednoduchá: zasvěcení neexistují. Tečka. Existuje pouze jeden způsob, jak být „zasvěcen“ a to je hlubokou prací na sobě k očištění se od vlastního nepořádku, a tím dosažení úrovně, na které se můžete spojit s mocnými léčivými energiemi. Když se tam dostanete, zasvětíte vlastně sami sebe. Gratulace! Abyste toto mohli přeměnit v něco užitečného pro vaši léčitelskou práci, je dalším krokem uzavření paktu s mocnými léčivými energiemi jakékoliv tradice. Jediným způsobem, jak uzavřít pakt s těmito energiemi, je získání jejich respektu, který přichází skrze hlubokou práci na sobě, usazováním jejich vlastností v sobě tak, že se jimi stanete. K tomu neexistují žádné zkratky. Je zajímavé vidět, kolik šamanů se směje celou cestu, když jdou do banky, protože lidé ve velkém kupují jejich „Osvědčení o zasvěcení.“ To z touhy získat něco, aniž by museli cokoliv udělat. A to je také projevem ega. Jiní říkají, že jim nějaký neskutečně silný šaman dal svolení pracovat s touto medicínou, nebo že je rostliny požádaly, aby dělali tuto práci. Kde lidé vůbec přijdou k myšlence, že aby mohli začít pracovat s medicinálními rostlinami, potřebují svolení od někoho zvenku? A kde přijdou k myšlence, že kvůli tomu, že byli někým nebo něčím požádáni, aby dělali tuto práci, včetně rostlin samotných, nemají právo se sami rozhodnout? Prohlašováním, že jste tuto práci začali v prvé řadě kvůli tomu, že vás o to požádaly rostliny, vylučujete sami sebe z řad lidských bytostí schopných vlastního rozhodování. Je zajímavé pozorovat, jak s příchodem silné autority mnoho lidí dobrovolně odhazuje vlastní sílu pryč. Neblaze se tím proslavil Hitler, když pak po několika letech celý národ prohlašoval, že nevěděli o škodě, která byla napáchána. Další zase říkají, že v Evropě a USA organizují kruhy medicinálních rostlin kvůli tomu, že jejich kruhy jsou více uzpůsobeny západní kultuře než domorodé ceremonie a tedy lépe plní svou funkci. Ale jak je možné vést silnou léčivou ceremonii s těmito posvátnými rostlinami když přijímáte rostliny, ale odmítáte kultury, které je pěstovaly a staraly se o ně v minulých tisíciletích a které jsou s nimi skutečně vnitřně spojené? I při těchto ceremoniích dochází k léčení, protože medicinální rostliny jsou tím, čím jsou. Ale ceremonie o kterých mluvíme by byly mnohem silnější, kdyby byly více zasazeny do domorodých tradic, ze kterých tyto rostliny pocházejí. Obvykle jsou domorodé tradice mnohem více uzemněné a méně zakořeněné v umělých pravidlech, než jak je tomu v západním světě. I když postrádají nezbytnou práci na sobě a napojení na vyšší energie používané při ceremoniích, tito slibní kandidáti vědomě či nevědomě vědí, že v sobě mají prázdnou díru, kterou je třeba vyplnit. Vědí to velmi dobře. Ale místo toho, aby zařadili nižší rychlost a byli více realističtí co se jich samotných a jejich schopností týče, naplní tu díru osobností a „vnějšími věcmi“, ke kterým může patřit krásné zpívání, domorodé oblečení a jakýsi povrchní druh pokory. A přidejte k tomu i „věrné fanoušky“ které kolem sebe občas shromažďují, a kteří je krmí pozitivní zpětnou vazbou. Tito podporovatelé mi opravdu vykouzlí úsměv od ucha k uchu když rozesílají emaily, ve kterých velebí „neskutečné léčebné schopnosti“ a „opravdu rozvinuté vědomí“ „šamana“. Dobré zboží se chválí samo, samozřejmě. Způsobilost pracovat s medicinálními rostlinami přichází spolu s hlubokým spojením se s vlastním tělem a tělesnými funkcemi; „jak nahoře, tak i dole; jak dole, tak i nahoře“. Nemůžete zažít mimotělní zkušenost před tím, než nejprve prožijete vlastní tělo. Tělo poskytuje kotvu, která nám zabraňuje ztratit se, když se začneme pohybovat ve vyšších sférách, nebo když jsme unášeni energiemi. Většina uchazečů, bohužel, nezvládla techniky zvracení a další způsoby jak používat tělo, které jsou absolutně nezbytné pro rozptýlení energie při tomto druhu práce. Pouze několik z nich si je skutečně vědomo

energií v prostoru a úzkého propojení tohoto prostoru s energetickými poli účastníků, nemluvě o jejich schopnosti tyto energie transformovat. Ještě pořád mě teprve čeká setkání s prvním, který plně zvládnul umění schopnosti udržet prostor, čehož je všeho dosaženo v prvé řadě zvládnutím sebe. Z důvodu tohoto nedostatku porozumění jim uniká o čem tato práce skutečně je a tak způsobují nemoci sobě i ostatním. Nejsou v této myšlence sami. V průběhu let jsem se setkal s mnoha domorodými šamany, kteří ve svých tradičních oděvech vypadají naprosto úžasně, umí zpívat jako domorodá verze Franka Sinatry a na své hudební nástroje válí, jako kdyby byli amazonskou verzí metalové skupiny Slayer, ale energeticky jsou docela bezmocní a napáchají více škody než užitku. Je zajímavé pozorovat, jak se kolem nich rojí tisíce lidí a jak jsou tito kluci a děvčata šamanští stavěni na obrovské piedestaly lidmi, kteří opravdu rádi odevzdají svou sílu jiným. Nemá cenu mít vůči nim negativní pocity, protože jsou tím, kým jsou, stejně jako jsou i jejich klienti; pouze další manifestací ega. Místo toho je mnohem lepší se jim zasmát. To, že má člověk hnědou kůži a dá si na hlavu korunu z peří ještě neznamená, že má nějaké léčitelské schopnosti. Stejně jako není pravda, že člověk bez domorodého původu a hnědé kůže nemůže tyto síly ovládat. Svým způsobem nemůžete vinit účastníky za návštěvu kruhů těchto „šamanů“. O rostlinných medicínách není k dispozici zrovna mnoho spolehlivých informací a to, o čem se povídá, je většinou zahaleno záhadami a spoustou příležitostí ke vzniku zmatku. Ego a upjatost jsou hojné a nepomáhají vnést do tohoto oboru jasnost a průhlednost. Z toho důvodu existuje mnoho léčitelů, kteří jsou ztraceni mnohem více, než většina z jejich pacientů, ale protože umí správně mluvit, prochází jim to. Když se k tomu přidá strach, který mají z rostlinných medicín nováčci a příležitostní veteráni, můžete snadno pochopit, proč lidé vkládají svoji sílu do rukou těchto šarlatánů, když nic lepšího neznají. Ani byste nevěřili, kolik lidí za mnou chodí a vychvaluje „silného“ šamana. Kdyby vykročili za rámec zjevného vnějšku a jednoduše se vnitřně naladili a procítili esenci této osoby, byli by schopni je sami rychle odhalit. Co jim v tom brání je jejich vlastní ego. Lidé rádi věří na pohádky, a přesně to jim zabraňuje naslouchat své intuici. Na jejich velebení určitých šamanů obvykle reaguji velebením úplně jiné, ale skutečné vlastnosti daného šamana, protože každý má svoje kvality, i když sebeovládání nemusí být mezi nimi. Kdekoliv v Evropě provádím ceremonie, ať už je sám vedu, nebo v roli asistenta, setkávám se s těmito uchazeči, kteří mají vlastní kruhy. Bez výjimky do svého energetického pole přitahují různé entity. Pořídili si je během ceremonií, které organizují. Ti, kteří jsou dostatečně vnímaví, vědí, že entity přilákali, ale postrádají techniky, jak je dostat pryč ze svého systému. Ti, kteří vnímaví nejsou, s sebou většinou přinášejí ty nejtěžší. Pokud můžu, pak z nich tyto entity bez jakéhokoliv vyptávání sundám, i když jim pokaždé radím, jak chránit sebe i ostatní. Je jenom na nich, jestli se radou budou řídit, nebo ne. Nikdy jim nedávám kázání, protože to by jenom vytvořilo překážky, aby ke mně v případě potřeby zašli pro pomoc. A když jim nejsem schopný pomoci, pak je, samozřejmě, pošlu za někým, kdo je. Znám svoje hranice. Neříkám, že by se uchazeči měli nezbytně učit věci způsobem, jakým já. S těmito rostlinami jsem trénoval devět let před tím, než mě vůbec napadlo pracovat s kruhy medicíny většími než jen několik málo lidí. V tomhle aspektu mají uchazeči, kteří začínají organizovat ceremonie už po tom, co strávili v deštném pralese jenom několik málo týdnů, mnohem větší koule než já. V průběhu těch devíti let jsem třetinu času strávil v těsné blízkosti mistrů, kteří mě učili všechno, co uměli. Neříkali mi, jak

mám věci dělat, ale dovolili mi učit se zkušeností a dolaďovat to, co bylo potřeba. Zažil jsem mnoho setkání, jak v deštném pralese, tak mimo něj, a navštívil jsem mnoho nedomorodých mistrů, kteří mě učili různé aspekty energetického léčení. Ty zahrnovaly meditaci, pokročilé čtení energií a jednoduché ale důležité dovednosti pro lidskou interakci. Mezitím jsem navštívil velké množství dalekých míst, abych se seznámil s různými energiemi v těchto místech a uzavřel s nimi pakty, abych byl schopen v sobě ukotvit jejich kvality. Skrze moje fotografování v pralesech různě po světě jsem se spojil s energiemi mnoha zvířat a rostlin. V Asii jsem se naučil ovládat neurvalé energie Mongolů, které pomáhají bojovat s entitami, a naučil jsem se od nich, jak se dostat do vyššího stavu vědomí pomocí medicíny alkoholu. Rok jsem žil a pracoval v Tanzanii a spojil se s pokorným, ale hrdým duchem Masajů a byl jsem naučen energii jednoduchosti. Pomáháním na polní klinice v horách Guatemaly jsem pochopil, že bych to stejně tak dobře mohl být já, jehož zrak závisí na „nedostupné“ medicíně za několik málo dolarů a tím jsem se naučil energii vděčnosti. Energie v Severní Koreji mě učily o frustraci a jak ji zvládat, a také o zaměření a disciplíně. Energie mužnosti které jsem poznal v Latinské Americe mi pomáhají přenášet užitečné energie do energetických polí mužských pacientů, kteří jsou nejistí kolem žen a mají problém nějakou přitahovat. Jemné a něžné energie lidí Laosu mi pomohly objevit něžnost ve mě. Ještě před tím, než jsem vůbec pomyslel na pořádání ceremonie pro větší skupinu, jsem asistoval při několika stovkách ceremonií domorodých shuarských mistrů a v rámci tohoto procesu jsem vynesl tisíce litrů zvratků jiných lidí. To mi umožnilo vystavět moje dovednosti od základu. Svým způsobem to bylo trochu jako když Karate Kid potkal pana Miyagi, kdy se ty nejtriviálnější domácí práce projevily jako ty, které obsahovaly největší dary k porozumění tomu, jak manipulovat a pracovat s energiemi. Roky běhání s kyblíky na zvracení mě naučily bránit se před energiemi, které z nich mohly vyskakovat. Roky čištění a uspořádávání místa na ceremonii mě naučili jak vyčistit a uspořádat vlastní mysl. Vtěsnávání mnoha lidí do malého prostoru mě učilo o autoritě a kdy ji použít. Díky tomuhle můžu dnes dělat, co dělám. Opravdové léčitelství nepřichází skrze zpívání hezkých písniček ve světě snů. Přichází skrze čištění kyblíků na zvracení. Výcvik pro práci s medicinálními rostlinami je jako posilování duchovních svalů a trvá mnoho let, než se člověk vůbec přiblíží ke schopnostem dostatečným k tomu, aby mohl při ceremoniích působit jako fyzické rozšíření rostlin. I když mám za sebou devět let výcviku, čeká mě ještě mnohem více let k tomu, abych se přiblížil k úrovni, na jaké bych chtěl pracovat. Byl to hluboký a přísný výcvik. První věcí kterou jsem se naučil bylo, jak dostat energie z vlastního systému a jak se dát do kupy. Naučil jsem se to pomocí mnoha diet a nepohodlí. Tato nepohodlí zahrnovala bezpočet nocí, kdy jsem se bezmocně plazil džunglí a myslel, že se vyzvracím z podoby, s energií medicíny bušící na můj energetický systém, aby podnikla změny nutné pro tento typ práce. Potom jsem se naučil pohybovat s energiemi. Nejdříve jsem si osvojil, jak s nimi hýbat pomocí zadku a střev, později pomocí rukou, následovně pomocí dechu a nakonec jsem se naučil, jak s nimi pohybovat myslí. Některé z těžkých zkoušek které jsem musel podstoupit zahrnovaly přesunutí entit do mě, abych se o nich mohl učit, a to s nevolností provázející entitu, která byla poslána, aby mě učila. Naučil jsem se, jak bojovat s démony pomocí vytváření pastí a stavěním se jim čelem. Naučil jsem se usměrňovat dominantní část uvnitř mě tak, abych ji mohl používat k přemožení a ovládání entit tím, že se energeticky stanu ještě zákeřnějším bastardem, než jsou oni sami. Také jsem se naučil kdy nebojovat a tak se mi podařilo přestat bojovat sám se sebou. Sice méně, ale přesto důležitými

technikami, které jsem se naučil, jsou hraní na nástroje a zpívání, o kterých si myslím, že jsou méně důležité, protože o ně člověk může snadno přijít, včetně vlastního hlasu. O tělo přijít nemůžeme. A tak je to také s amulety, krystaly a dalšími nástroji, které pomáhají zaměřovat energii. Jsou to skvělé nástroje, ale silně ulpět na malém peříčku a k tomu mumlat mantry namísto spolehnutí se na to, co tu bylo jako první, opravdu nepředstavuje moji ideu léčitelství. Už jste to asi někdy viděli. Bylo to v animovaném filmu, ve kterém se objevil létající slon s neobvykle velkýma ušima. Nejdůležitější věcí, kterou jsem se naučil, bylo otevřít moje srdce jak mě, taky i ostatním, a zejména těm pacientům, kteří do kruhu přicházejí s těmi nejodpornějšími a nejzlomyslnějšími energiemi, které si vůbec dovedete představit, a které si sami přilákali a přijali. Tak jsem se naučil, že tím hlavním je vždycky pacient, nikdy já. Každý, kdo se narodil na Zemi, má přirozenou schopnost do určité míry „vidět“ energie. Mnozí ji mají zakrytou různými podmínkami. Svým způsobem je to jako s vaším palcem na levé noze. Vždycky tam byl, ale teď , po té, co jste si přečetli tato slova, si jste palce na levé noze vědomi. Narodil jsem se s touto schopností poměrně otevřenou a když jsem byl mladý, byl jsem schopný vnímat energie a tedy i entity v lidech. V tomhle ohledu nejsem nijak jedinečný, znám mnoho lidí, kteří mají schopnosti ještě mnohem rozvinutější nežli já. Já „vidím“ energie bez užití medicinálních rostlin, ačkoliv mi docela dlouhou dobu trvalo pochopit, co že to vlastně vidím, protože jsem tomu nevěnoval pozornost. Tato schopnost mi, mimo jiné, umožňuje okamžitě najít, kde má někdo bloky a co jo zapotřebí k tomu, aby dotyčný bloky překonal a následně se posunul na vyšší úroveň sebe. Svoje dovednosti jsem rozvinul ve světě podnikání, kde mi společnosti platily velké sumy peněz za to, že jsem pracoval s jejich lidmi tímto způsobem, i když jsem jim jen zřídka říkal, jak to vlastně dělám, protože jsem je nechtěl vystrašit. Rozdíl, který vnímám na ceremonii, když si dám medicínu, je jako rozdíl, když se doma díváte na film v televizi a když pak sledujete film v 3D kině. Tím, že jsem byl částečně vystaven energetické realitě za veškerými jevy, jsem měl již od raného věku trochu náskok před ostatními, kteří usilují, aby byli přítomni na této cestě rostlinných medicín a musí ještě zapracovat, aby dosáhli takového druhu vnímavosti. To mě však neomluvilo z nutnosti pracovat na sobě hluboce a intenzivně, abych mohl asistovat druhým při jejich transformaci, což je mou radostí. Protože znám útrapy cesty rostlinných medicín, mám pro všechny, kteří po ní kráčí, jen uznání a respekt. Ale je mi líto těch, kteří si myslí, že na ní jsou zkratky. To připomíná lidi, kteří jsou natolik hloupí, že chtějí řídit po dálnici a zatím ještě nezvládli ani řízení po malých venkovských silnicích. Můžou tak zničit jak svoje vozidla, tak i vozidla ostatních. Nikdy neříkám lidem, co by měli dělat, ani to, co by dělat neměli. Lidé se stávají svými vlastními pány pouze pokud dělají vlastní rozhodnutí a učí se ze svých chyb, pokud je ty chyby, samozřejmě, nezabijí. Na druhou stranu, cesta rostlinných medicín je ohromná a v nadcházejících desetiletích bude zapotřebí mnohem více lidí, schopných vnímavě a citlivě pracovat s posvátnými medicinálními rostlinami. Na této cestě léčitelství je nutné skloubit vůli pracovat s těmito rostlinami se stejnou mírou znalosti sebe sama. Právě znalost a porozumění vlastních schopností může zabránit lidem, aby dělali hlouposti. Jen s trochou více znalosti sebe by se začali ptát sami sebe, proč domorodí šamani začínají podávat medicinální rostliny členům svého kmene pouze po mnoha letech přísného výcviku. Proč by měl být někdo jedinečný, a měl by být výjimkou? I to je manifestací ega. Mnoho podpůrců rostlinných medicín bylo pobouřeno, když rada pro kontrolu narkotik Spojených Národů zveřejnila v roce 2012 zprávu ve které se píše, že narůstající počet kruhů ayahuascy je

znepokojivý a měl by být zredukován. Myslím, že svým způsobem má OSN v něčem pravdu; ne ve zpochybňování velkého přínosu, který tyto rostliny našemu světu přinášejí, ale pohledem na přínos, některých z těch, co s nimi pracují. Jakékoliv povolání, které s sebou nese riziko, že vy nebo ostatní onemocní, nebo dokonce zemře, vyžaduje přísný výcvik, aby se zabránilo nehodám. Práce s posvátnými rostlinami v tom není výjimkou, i když regulování toho, kdo má právo s těmito rostlinami pracovat, tak, jak je tomu u jiných povolání, je podle mne nežádoucí. Množství různých zemí a způsobů, jak s těmito rostlinami pracovat, to znemožňuje. Navíc, systém opravňující k práci s nimi založený na etnickém původu by také nefungoval, protože by upřednostňoval mnoho domorodých „podvodníků“ před nedomorodými, kteří skutečně mají schopnosti s medicinálními rostlinami pracovat. Doufejme, že sektor bude sám dobře dělat to, v čem pomáhá ostatním a že skrze hlubokou práci na sobě lidé pročistí svoje jednání. Čtyři univerzální pilíře práce s jakýmikoliv rostlinnými medicínami jsou Vůle, Upřímnost, Integrita a Pokora. Uchazeči nepostrádají vůli a většina z nich je pro vykonávání této práce dostatečně upřímná. Téměř všichni z nich to dělají ze srdce, tedy s vysokou mírou integrity. Ale co si tato práce opravdu žádá, je pokora. Ne pokora ve smyslu, že se před někým budete vrhat do prachu. Je to pokora sloužit tak, jak si situace žádá; ne jak sami potřebujete. Někdy je tato pokora potřeba k uvědomění, že nejste tou pravou osobou, na správném místě, ve správný čas. Akceptovat a dělat cokoliv je zapotřebí. Se vší svou láskou přeji jim i jejich pacientům všechno dobré. Napsal jsem tuto knihu pro Vás.

Tento článek je ukázkou z knihy “Uwishin”, která bude vydána později v tomto roce, a pojednává o autorových zážitcích s domorodými šamany horní Amazonie. Autora je možné zkontaktovat prostřednictvím emailu na [email protected] nebo skrze webovou stránku www.Tsunki.com, a je otevřený dotazům a konstruktivní debatě na téma používání medicinálních rostlin. Také jste srdečně zváni sdílet s ostatními jeho hodnoty, které jsou možná I vašimi hodnotami.