Cílem této diplomové práce je analyzovat trendy světového a českého pojišťovnictví

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 1

Struktura světového pojistného trhu .............................................................................. 7

2

Vývoj na světových trzích v posledním desetiletí ........................................................ 11

3

2.1

VÝVOJ POJIŠTĚNOSTI V LETECH 1998-2007 ............................................................... 12

2.2

VÝVOJ POJIŠTĚNOSTI V ROCE 2007, POROVNÁNÍ S OBDOBÍM 1997-2006 ................... 20

Současné trendy ve světovém a českém pojišťovnictví ............................................... 30 3.1

BANKOPOJIŠTĚNÍ ....................................................................................................... 30

3.1.1

Koncepce bankopojištění a faktory podporující jeho rozvoj ............................ 31

3.1.2

Komparativní výhody bankopojištění .............................................................. 34

3.1.3

Vývoj bankopojištění ve světě.......................................................................... 35

3.1.4

Současné trendy v bankopojištění .................................................................... 45

3.2 3.2.1

Výzvy v oblasti důchodového pojištění ........................................................... 51

3.2.2

Soukromé zdravotní pojištění ........................................................................... 55

3.3

4

ZVYŠOVÁNÍ VÝZNAMU ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ ............................................................ 50

NEPŘÍZNIVÝ VÝVOJ V OBLASTI ŠKOD Z PŘÍRODNÍCH KATASTROF .............................. 59

3.3.1

Zemědělské pojištění ........................................................................................ 63

3.3.2

Riziko povodně a komerční pojištění ............................................................... 71

3.4

NOVÉ PŘÍSTUPY PŘI PRODEJI POJISTNÝCH PRODUKTŮ ................................................ 73

3.5

GLOBALIZACE, LIBERALIZACE A KONSOLIDACE NA FINANČNÍCH TRZÍCH................... 75

3.6

ZVYŠOVÁNÍ OCHRANY ZÁKAZNÍKŮ POJIŠŤOVEN ........................................................ 76

3.7

REGULACE POJIŠŤOVNICTVÍ, INTEGRACE DOZORU NAD FINANČNÍMI TRHY ................ 76

Hypoteční krize v USA a její světový dopad na finanční sektor ................................ 78 4.1

PŘÍČINY VZNIKU HYPOTEČNÍ KRIZE, JEJÍ VÝVOJ A DŮSLEDKY .................................... 78

4.2

SEKURITIZACE ........................................................................................................... 84

4.3

ZÁCHRANA AMERICKÉ POJIŠŤOVNY AIG ................................................................... 85

4.4

SOUČASNÉ PŘÍSTUPY K ŘEŠENÍ CELOSVĚTOVÉ KRIZE ................................................. 88

Výsledky .................................................................................................................................. 90 Závěry a doporučení............................................................................................................... 93 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 94 Seznam použitých zkratek, grafů, tabulek, příloh .............................................................. 95 Přílohy ..................................................................................................................................... 97 Zadání diplomové práce 5

Úvod Cílem této diplomové práce je analyzovat trendy světového a českého pojišťovnictví.

V první části práce popisuji strukturu světového pojistného trhu. Použitým zdrojem jsou především souhrnné statistiky organizace sigma a materiály ČNB. Na základě těchto podkladů graficky znázorňuji některé ze základních ukazatelů světového pojistného trhu v roce 2007.

Ve druhé části práce analyzuji vývoj pojištěnosti na světových trzích včetně vývoje v EU a v ČR v letech 1998 – 2007.

Následuje analýza vývoje pojištěnosti ve světě v roce 2007 a porovnání tohoto roku s průměrem předchozího desetiletí, tj. s obdobím let 1997 – 2006. Analýza je provedena v členění na průmyslové země a na vznikající trhy a s dalším členěním na jednotlivé geografické oblasti, v nichž je dále analýza zpracována v rozdělení na životní pojištění a na neživotní pojištění.

Ve třetí části práce analyzuji hlavní trendy, které se na světovém pojistném trhu v poslední době prosazují. K těmto globálním trendům patří mimo jiné rozvoj bankopojištění, rostoucí význam životního pojištění a soukromého zdravotního pojištění, nepříznivý vývoj v oblasti škod z přírodních katastrof, nové přístupy při prodeji pojistných produktů a změny v přístupu k regulaci pojišťovnictví a k integraci dozoru nad finančními trhy.

Ve čtvrté části práce se zabývám hypoteční krizí v USA a jejímu celosvětovému dopadu na finanční sektor. Popisuji vznik a vývoj hypoteční krize, přístupy k řešení vzniklé celosvětové finanční krize a podíl americké pojišťovny AIG na vzniku této hypoteční krize.

6

1 Struktura světového pojistného trhu Pro světový pojistný trh je typická poměrně velká koncentrace pojistného do několika málo regionů světa. V budoucnosti se dá očekávat, že bude postupně docházet k snižování podílu vyspělých států na úkor rozvíjejících se zemí. Velký růstový potenciál se ukrývá v takových zemích jako je Čína, Indie, Brazílie, kde trh pojištění není ještě nasycen. Rozvoj pojištění v těchto zemích je podmíněn jejich dalším hospodářským růstem.

Z celosvětového pohledu je možné vyčlenit tři významná světová centra pojišťovnictví: západní Evropu, Severní Ameriku a Japonsko.

Regiony světového pojišťovnictví se obvykle ještě rozdělují do dvou skupin: -

vyspělé průmyslové země (industrialised countries)

-

vznikající trhy (emerging markets)

Současné rozdělení regionů světového pojišťovnictví podle Swiss Re je následující: -

vyspělé průmyslové země: Severní Amerika, západní Evropa, Japonsko, Hong Kong, Singapur, Jižní Korea, Tchaj-wan, Oceánie, Izrael

-

přičemž do západní Evropy patří: Švýcarsko, Německo, Velká Británie, Francie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Finsko, Rakousko, Řecko, Irsko, Island, Lichtenštějnsko, Monako, Andora, Kypr, Malta

-

vznikající trhy: Latinská Amerika, střední a východní Evropa, jižní a východní Asie, Střední Východ, střední Asie, Turecko a Afrika

Nové rozvíjející se trhy ještě zdaleka nedosahují hodnot (měřeno ukazateli jako např. pojistné na jednoho obyvatele, pojištěnost) srovnatelných s vyspělými zeměmi. V těchto zemích však dochází k velkému vzestupu významu pojistného sektoru, který je vyjádřen i poměrně vysokými tempy růstu pojistného.

Celkový objem předepsaného pojistného na světovém trhu v roce 2007 dosáhl hodnoty přibližně 4061 miliard USD. Největší podíl (přibližně 90%) připadá na průmyslově vyspělé státy. Zbývajících 10% připadá na vznikající trhy. 7

Rozdělení světového pojistného trhu dle předepsaného pojistného v roce 2007 do jednotlivých světových regionů včetně počtu obyvatel v roce 2007 v těchto regionech, znázorňuje graf č.1.

Z hlediska třech nejdůležitějších světových regionů první největší podíl (přibližně 41,4%) připadá na Evropu, druhé místo zaujímá Severní Amerika (32,8%) a třetí největší podíl (přibližně 20,7%) připadá na Asii. V Asii však z celkových 841 miliard USD připadá 425 miliard USD na Japonsko, což činí téměř 51% asijského podílu.

Graf č.1: Rozdělení světového pojistného trhu dle předepsaného pojistného 2007 (v %), počet obyvatel v roce 2007 (v mil.)

Předepsané pojistné (%)

Počet obyvatel (mil.) Ostatní Evropa 288

Afrika 1,3% Asie 20,7% Ostatní Evropa 2,8%

EU 27 38,6%

EU 27 517

Oceánie 1,7%

Jižní Amerika a Karibik 567

Severní Amerika 32,8%

Asie 3980

Severní Amerika 334

Jižní Amerika a Karibik 2,1%

Oceánie 33 Afrika 963

Zdroj: Swiss Re, sigma No 3/2008, vlastní grafické zpracování, předepsané pojistné zaokrouhleno na jedno desetinné místo.

Vyspělost pojistného trhu je však měřena nejen ve vztahu k počtu obyvatel, ale i k velikosti HDP. Důležitými ukazateli jsou tedy tzv. „penetrace“ – neboli ukazatel pojištěnosti v % (předepsané pojistné/HDP) a tzv. „densita“ – která udává velikost předepsaného pojistného v jednotkách měny na hlavu (předepsané pojistné/počet obyvatel).

Ukazatele předepsané pojistné, densita a penetrace jsou blíže objasněny v kapitole 2. Vyspělost jednotlivých světových regionů v roce 2007 znázorňuje graf č.2.

8

Graf č.2: Penetrace (v %) a densita per capita (v USD) v roce 2007 Penetrace

Densita

10% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0%

4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Severní Amerika

Jižní Amerika a Karibik

Evropa

Asie

Afrika

Oceánie

Svět

Zdroj: Swiss Re, sigma No 3/2008, vlastní grafické zpracování

Z grafu č.2 je vidět, že nejlépe z kontinentů je na tom ve vyspělosti pojistného trhu Severní Amerika. Nejvyšších hodnot, což na grafu není vidět, však dosahuje Velká Británie s penetrací 15,7% a s pojistným na hlavu ve výši téměř 7114 USD a Švýcarsko s penetrací 10,3% a s pojistným na hlavu ve výši přibližně 5741 USD.

Z obou předchozích grafů pak vyplývá, že velký počet obyvatel sice dává teoretický potenciál, zejména pak pro životní pojištění, ale důležitějším faktorem pro vyspělost trhu je velikost hrubého domácího produktu (HDP). Je třeba sledovat oba ukazatele, penetraci trhu i densitu trhu. Státy s relativně vysokou densitou ještě nemusí mít vyspělý pojistný trh. Densita charakterizuje objem pojištění na hlavu absolutně bez zohlednění ekonomické vyspělosti země a reálné kupní síly obyvatel. Penetrace, která poměřuje předepsané pojistné k HDP, více vypovídá o úrovni pojištění v ekonomice.

Další důležitou charakteristikou pojistných trhů je poměr životního pojištění (ŽP) a neživotního pojištění (NŽP). Tento poměr vypovídá o významu a o roli, kterou pojištění v jednotlivých státech plní.

Velikost jednotlivých trhů ŽP a NŽP v jednotlivých světových regionech v roce 2007 znázorňuje graf č.3.

9

Graf č.3: Velikost jednotlivých trhů životního pojištění a neživotního pojištění v roce 2007 (v %)

Životní pojišťení

Neživotní pojišťení

Asie 26,1%

Asie 13,0%

Severní Amerika 26,1%

Severní Amerika 42,3%

Evropa 38,7% Afrika 1,6% Evropa 43,3%

Oceánie 2,0%

Jižní Amerika a Karibik 1,5%

Afrika 0,9% Jižní Amerika a Karibik 3,1%

Oceánie 1,5%

Zdroj: Swiss Re, sigma No 3/2008, předepsané pojistné zaokrouhleno na jedno desetinné místo, vlastní grafické zpracování

V Evropě a Asii je poměr ve prospěch životního pojištění. Výjimku tvoří Severní Amerika, kde se dá předpokládat i jiný rozšířený způsob financování stáří, než je pojištění, zároveň velikost neživotního pojištění souvisí s velikostí ekonomiky a velkou hodnotou pojištěného majetku.

10

2 Vývoj na světových trzích v posledním desetiletí Tato diplomová práce pojednává o období posledního desetiletí, tj. období let 1998 – 2007, se zaměřením na rok 2007, pro který jsou již známy zveřejněny oficiální výsledky.

Vývoj globální pojištěnosti se sleduje prostřednictvím několika ukazatelů, ke kterým patří: -

objem předepsaného pojistného

-

rozložení předepsaného pojistného na ŽP a NŽP

-

roční růst předepsaného pojistného

-

velikost předepsaného pojistného na jednoho obyvatele (densita)

-

pojištěnost, měřená velikostí předepsaného pojistného ve vztahu k hrubému domácímu produktu (penetrace)

Ukazatel objemu předepsaného pojistného stanovuje velikost pojistného, odpovídajícího platným pojistným smlouvám za celý pojistný trh ve sledovaném roce.

Ukazatel rozložení předepsaného pojistného na životní a neživotní pojištění je v posledním období chápán jako jedna z významných charakteristik pro hodnocení pojistných trhů s ohledem na postupně se měnící význam životního pojištění jako nástroje, sloužícího ke krytí potřeb lidí ve stáří.

Ukazatel ročního růstu předepsaného pojistného vyčísluje změnu ve velikosti předepsaného pojistného a tím při dlouhodobějším sledování tendence ve vývoji předepsaného pojistného. Tento ukazatel, vyjádřený jako nominální růst, samozřejmě zahrnuje i vliv inflace. V mezinárodním srovnání je tedy více využívaný ukazatel reálného růstu předepsaného pojistného, který je více vypovídající.

Poslední dva ukazatele (velikost předepsaného pojistného na jednoho obyvatele a poměr velikosti předepsaného pojistného a HDP) lze považovat za komplexní ukazatele. Pomocí těchto ukazatelů se globálně hodnotí rozsah a úroveň pojistných trhů. Ukazatel předepsané pojistné/HDP sice komplexně vyjadřuje míru využití pojištění v dané zemi, je ovšem ovlivněn právě hodnotou HDP. Proto pro celkové zhodnocení je doplňován ukazatelem předepsané pojistné, přepočtené na jednoho obyvatele. 11

2.1 Vývoj pojištěnosti v letech 1998-2007 Vývoj pojištěnosti z celosvětového pohledu:

Velikost předepsaného pojistného z celosvětového pohledu dosáhla v roce 2007 výše přibližně 4061 mld. USD.

ŽP vykázalo celkově nárůst oproti roku 2006 ve výši 5,4%, a to především díky nárůstu na vznikajích trzích o 13,1%.

NŽP vykázalo oproti roku 2006 celkově nárůst jen ve výši 0,7%, díky nárůstu na vznikajících trzích ve výši 10,2%, kdy v průmyslových zemích došlo k poklesu o 0,3 %.

Vývoj velikosti světového předepsaného pojistného vykazuje dlouhodobě rostoucí trend (viz graf č.4).

Graf č.4: Předepsané pojistné – vývoj z celosvětového pohledu (v mld. USD) neživotní pojištění

životní pojištění

4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Zdroj: prof. Daňhel, Pojistná teorie (roky 1998-2004), sigma 5/2006, Swiss Re (rok 2005), sigma 3/2008 (rok 2006, 2007), vlastní grafické zpracování

Dlouhodobý vývoj komplexních ukazatelů, pojistné na obyvatele a předepsané pojistné/HDP znázorňují následující dva grafy (graf č.5 a graf č.6).

12

Graf č.5: Pojistné na obyvatele - celosvětový vývoj (v USD) neživotní pojištění

životní pojištění

700 600 500 400 300 200 100 0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Zdroj: prof. Daňhel, Pojistná teorie (roky 1998-2004), sigma 5/2006, Swiss Re (rok 2005), sigma 4/2007 (rok 2006), sigma 3/2008 (rok 2007), vlastní grafické zpracování

Graf č.6: Pojištěnost – předepsané pojistné/HDP – celosvětový vývoj (v %) životní pojištění

neživotní pojištění

celkem

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Zdroj: prof. Daňhel, Pojistná teorie (roky 1998-2004), sigma 5/2006, Swiss Re (rok 2005), sigma 4/2007 (rok 2006), sigma 3/2008 (rok 2007), vlastní grafické zpracování

Vývoj pojištěnosti v zemích Evropské unie

Evropská unie představuje, z hlediska hodnot ukazatelů pojištěnosti, rozhodující část pojistného trhu celé Evropy. Její podíl na celoevropském předepsaném pojistném je podle údajů roku 2007 přibližně 93,2% (EU27).

13

Růst předepsaného pojistného znázorňuje graf č.7. Růst předepsaného pojistného vyplývá, kromě rozšíření počtu členských zemí v letech 1995, 2004 a 2007, hlavně ze zvyšujícího se významu pojištění, což bylo ovlivněno zejména ekonomickým růstem. Růstové tendence jsou patrné z dlouhodobého pohledu, ovšem v jednotlivých letech byl vývoj ovlivněn řadou faktorů s různým dopadem na vývoj ŽP a NŽP.

Graf č.7: Předepsané pojistné - vývoj v Evropské unii (v mld.USD) (do r. 1995 – 12 zemí, od r. 1995 – 15 zemí, od r. 2004 – 25 zemí, od r. 2007 – 27 zemí ) neživotní pojištění

životní pojištění

1400 1200 1000 800 600 400 200 0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Zdroj: prof. Daňhel, pojistná teorie (roky 1998-2004), sigma 5/2006, Swiss Re (rok 2005), sigma 3/2008 (rok 2006, rok 2007), vlastní grafické zpracování, kde počáteční období s 12-ti členskými zeměmi není již vzhledem k časovému rozsahu grafu znázorněno

Komplexní ukazatele pojištění v zemích Evropské unie dosahují úrovně, která patří z celosvětového pohledu k nejvyšším. Dokazuje to hodnota ukazatele velikosti předepsaného pojistného na jednoho obyvatele, která činila v roce 2007 částku 2982,3 USD (viz graf č.8) a ukazatele předepsané pojistné/HDP, která ve stejném roce odpovídala 8,76%. (viz graf č.9).

14

Graf č.8: Pojistné na obyvatele – vývoj v Evropské unii (v USD) neživotní pojištění

životní pojištění

4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005 2005 EU15 EU25

2006 EU15

2006 2007 2007 EU25 EU 15 EU 27

Zdroj: prof. Daňhel, Pojistná teorie (roky 1996-2004), sigma 5/2006, Swiss Re (rok 2005), sigma 4/2007 (rok 2006), sigma 3/2008 (rok 2007), vlastní grafické zpracování

V grafu č.8 jsou pro roky 2005, 2006 a 2007 znázorněny vždy dvě hodnoty předepsaného pojistného na obyvatele, pro EU 15 a EU 25, resp. EU 27 pro rok 2007. Pokles předepsaného pojistného na obyvatele pro EU 25 resp. EU 27 je dán tím, že nárůst předepsaného pojistného po přistoupení nových zemí byl relativně nízký v porovnání s nárůstem počtu obyvatel.

Např. pokud jde o poslední rozšíření počtu zemí Evropské unie v roce 2007: Předepsané pojistné se zvýšilo jen o 3962 mil. USD ( EU 25 = 1 562 544 mil. USD, EU 27= =1 566 506 mil. USD) a naproti tomu počet obyvatel se zvýšil o 29 milionů ( EU 25=259,2 mil., EU 27=288,2 mil.)

Graf č.9: Pojištěnost – předepsané pojistné/HDP – vývoj v Evropské unii (v %) životní pojištění

neživotní pojištění

celkem

10 8 6 4 2 0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005 2005 EU 15 EU 25

2006 EU 15

2006 2007 2007 EU 25 EU 15 EU 27

Zdroj: prof. Daňhel, Pojistná teorie (roky 1996-2004), sigma 5/2006, Swiss Re (rok 2005), sigma 4/2007 (rok 2006), sigma 3/2008 (rok 2007), vlastní grafické zpracování 15

V rámci jednotlivých zemí Evropské unie jsou však značné rozdíly. Např. v roce 2007 nejvyšších hodnot těchto ukazatelů dosáhly tyto země: Velká Británie 7113 USD, 15,7%, Irsko 7171,4 USD, 11,6%, Nizozemí 6262,9 USD 13,4%, Francie 4147,6 USD 10,3%.

Nízkých hodnot na druhé straně dosahuje například Řecko (v roce 2007 dosáhlo předepsané pojistné na jednoho obyvatele hodnoty 537,9 USD a předepsané pojistné/HDP hodnoty 1,9%.

Mimo území Evropské unie hraje na evropském pojistném trhu významnější roli pojistný trh Švýcarska, který dosahuje vysokých hodnot ukazatelů globální pojištěnosti: předepsané pojistné na jednoho obyvatele v roce 2007 činilo 5740,7 USD a předepsané pojistné/HDP 10,3%.

Jako mimoevropskou zemi je možno zmínit USA, kde bylo dosaženo v roce 2007 pojistného na jednoho obyvatele 4086,5 USD a předepsaného pojistného/HDP 8,9%.

Vývoj pojištěnosti v České republice

Pro český pojistný trh je charakteristický jeho rychlý růst již od jeho vzniku na počátku devadesátých let. Toto se projevuje v neustálém růstu jednotlivých ukazatelů pojištěnosti. Celkové předepsané pojistné se za posledních 10 let zvýšilo téměř 2,4 krát, kdy v roce 1998 činilo zhruba 55,6 mld. Kč a v roce 2007 již 132,9 mld. Kč (viz graf č.10 a tabulka č.1).

Graf č.10: Předepsané pojistné v ČR v letech 1998 – 2007 (v mld. Kč) neživotní pojištění

životní pojištění

140 120 100 80 60 40 20 0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Zdroj: Jaroslav Daňhel, Pojistná teorie (roky 1998–2004), výroční zprávy ČNB (rok 2005, 2006, 2007), vlastní grafické zpracování 16

Tabulka č.1: Předepsané pojistné v ČR v letech 1998 – 2007 (v mil. Kč) 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Celkem

55 637

62 784

70 589

80 745

90 865

105 946

112 578

117 075

122 090

132 900

NŽP

40 548

42 991

47 819

52 463

56 673

64 817

68 377

72 121

74 857

78 800

ŽP

15 089

19 793

22 770

28 282

34 192

41 129

44 201

44 954

47 233

54 100

Zdroj: Jaroslav Daňhel, Pojistná teorie (roky 1998–2004), výroční zprávy ČNB (rok 2005, 2006, 2007), údaje roku 2007 zaokrouhleny

V průměru bylo vyššího tempa růstu dosahováno v ŽP vzhledem k určitým změnám v přístupu k životnímu pojištění, uplatněním daňových zvýhodnění v rámci životního pojištění se spořící složkou a postupného přizpůsobování role životního pojištění roli, kterou tato oblast pojištění hraje ve vyspělých ekonomikách.

Rychlejší průměrný růst ŽP vedl ve sledovaném období k významnému zvyšování podílu ŽP na celkovém předepsaném pojistném, viz graf č.11, kdy v roce 2007 tento podíl činil již 40,7%. Ale ve srovnání s evropským průměrem (63,3% v roce 2007) je tento podíl na českém pojistném trhu stále nízký. Toto je dáno stále nízkým využitím životního pojištění ze strany klientů. O životním pojištění bude blíže zmíněno v kapitole 3.2.1 – Výzvy v oblasti důchodového pojištění.

Graf č.11: Vývoj podílu životního a neživotního pojištění na celkovém předepsaném pojistném v ČR v letech 1998 – 2007 (v %) neživotní pojištění

životní pojištění

100 27,1 80

31,5

32,3

35

37,5

38,8

39,3

38,4

38,7

40,7

68,5

67,7

65

62,5

61,2

60,7

61,6

61,3

59,3

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

60 40

72,9

20 0 1998

Zdroj: Jaroslav Daňhel, Pojistná teorie (roky 1998–2005), výroční zprávy ČNB (rok 2006, 2007), vlastní grafické zpracování

17

Rovněž z pohledu komplexních ukazatelů pojištěnosti vykazuje český pojistný trh rostoucí tendence, viz graf č.12 s tabulkou č.2 a graf č.13 s tabulkou č.3.

Graf č.12: Vývoj velikosti předepsaného pojistného na jednoho obyvatele v ČR v letech 1998 – 2007 (v USD) Celkem

ŽP

NŽP

700 600 500 400 300 200 100 0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Zdroj: Jaroslav Daňhel, Pojistná teorie (roky 1998–2005), sigma 4/2007, Swiss Re (rok 2006), sigma 3/2008 (rok 2007), vlastní grafické zpracování

Tabulka č.2: Vývoj velikosti předepsaného pojistného na jednoho obyvatele v ČR v letech 1998–2007 (v USD) 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Celkem

166,2

175,4

177,5

206,4

272,6

363,4

430,5

477,8

519,6

631,3

ŽP

45,5

55,9

57,9

72,3

102,6

139,4

168,6

183,6

204,1

261,0

NŽP

120,7

119,5

120,2

134,1

170,0

224,0

261,9

294,2

315,5

370,3

Zdroj: Jaroslav Daňhel, Pojistná teorie (roky 1998–2005), sigma 4/2007, Swiss Re (rok 2006), sigma 3/2008 (rok 2007)

18

Graf č.13: Vývoj předepsaného pojistného/HDP v ČR v letech 1998–2007 (v %) Celkem předepsané 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 1998

1999

2000

2001

2002

NŽP

2003

ŽP

2004

2005

2006

2007

Zdroj: Jaroslav Daňhel, Pojistná teorie (roky 1996–2004), výroční zprávy ČNB (rok 2005, 2006, 2007), vlastní grafické zpracování

Tabulka č.3: Vývoj předepsaného pojistného/HDP v ČR v letech 1998 – 2007 (v %) 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

3,05

3,34

3,62

3,74

3,95

4,1

4

3,9

3,8

3,7

NŽP

2,0

2,1

2,2

2,2

2,3

2,5

2,4

2,4

2,3

2,2

ŽP

1,05

1,24

1,42

1,54

1,65

1,6

1,6

1,5

1,5

1,5

Celkem předepsané pojistné/HDP (v %)

Zdroj: Jaroslav Daňhel, Pojistná teorie (roky 1996–2004), výroční zprávy ČNB (rok 2005, 2006, 2007)

V posledních 4 letech dochází k mírnému snižování podílu předepsaného pojistného na hrubém domácím produktu. Bylo to dáno z důvodu rychlejšího růstu ekonomiky v tomto období, kdy % růstu HDP bylo vyšší než % růstu předepsaného pojistného.

Český pojistný trh v rámci zemí Evropské unie dosáhl v roce 2007 přibližně 0,65% na celkovém předepsaném pojistném. Z pohledu ukazatelů pojištěnosti patří ČR v rámci nových členských zemí Evropské unie mezi země s nejvyššími hodnotami těchto ukazatelů.

19

2.2 Vývoj pojištěnosti v roce 2007, porovnání s obdobím 1997-2006 Světové pojišťovnictví bylo možno v roce 2007 charakterizovat jako sektor v dobré kondici při mírném zpomalení růstu. Pokračovala mohutná expanze globálního objemu příjmů z pojistného. V roce 2007 celkové pojistné celosvětově vzrostlo o 3,3% (2006: 4%). Celkové příjmy z pojistného v neživotním pojištění se zvýšily pouze o 0,7%, zatímco celkové příjmy z pojistného v životním pojištění vzrostly v roce 2007 o 5,4%. V roce 2006 vzrostly příjmy z neživotního pojistného o 3,9% a z životního o 4,1%. Celková výše příjmu z pojistného se vyšplhala na 4 061 mld. USD. Na této částce se životní pojištění podílelo 2 393 mld. USD a neživotní pojištění 1 668 mld. USD.

Makroekonomické prostředí bylo charakteristické mírným zpomalením hospodářského růstu a růstem inflace, který byl tažen prudkým zvýšením cen potravin a energií. Přestože akciové trhy byly na konci roku 2007 silné, na počátku roku 2008 se propadly.

Životní pojištění v roce 2007 i nadále expandovalo, růst se zrychloval především v průmyslových

ekonomikách

s výjimkou

Japonska

a

kontinentální

Evropy.

Růst

v průmyslových zemích byl tažen především prodejem důchodového pojištění a dalších produktů orientovaných na akumulaci majetku. Životní pojištění na vznikajících trzích bylo taženo především silnou výkonností ekonomiky a potenciálem „dohánění“ vyspělých ekonomik.

Také v oblasti růstu příjmů z neživotního pojištění byly zaznamenány odlišné trendy ve vyspělých a rozvíjejících se zemích. Zatímco objem příjmů z pojistného se ve vyspělých zemích snížil, na vznikajících trzích se růst zpomalil jen nepatrně. Pokračoval tlak na snižování sazeb pojistného.

Americká krize sub-prime hypoték zasáhla globální finanční trhy v polovině roku 2007 a postupně přešla do celosvětové finanční krize (viz kapitola 4.1 - Příčiny vzniku hypoteční krize, její vývoj a důsledky). V roce 2007 měla ještě na celosvětovou ekonomiku pouze omezený vliv. Ve skutečnosti se růst pouze mírně snížil na 3,8% (2006: 4%), ale stále zůstával vysoko nad desetiletým průměrným růstem, který činil 3%. Světový hrubý domácí 20

produkt (HDP) překročil hodnotu 54 000 mld. USD. Na rozdíl od minulých let byla Severní Amerika jediným regionem, který rostl pomaleji než jeho desetileté průměrné tempo růstu (viz příloha č.1). Růst v průmyslových zemích se v roce 2007 obecně zpomalil, na rozvíjejících se trzích tomu bylo přesně naopak.

K nejvýraznějšímu zpomalení došlo v USA a Japonsku. Západní Evropa byla zasažena méně, ale i tam si rozšiřující se krize a rostoucí ceny ropy vybraly svou daň v podobě zpomalení růstu. Naproti tomu růst se zvýšil ve Velké Británii, Austrálii a v některých nově industrializovaných asijských ekonomikách, kde byl povzbuzen vysokými cenami komodit.

Naproti tomu rozvíjející se tržní ekonomiky rostly v roce 2007 o 7,3% (2006: 7,2%), což je vysoko nad dlouhodobým trendem. Tyto ekonomiky těžily z dalšího zvyšování cen potravin a energií, jakož i z mohutné domácí poptávky. Afrika byla jediným regionem, který vykázal výrazné zvýšení růstu, 6,7% (2006: 5,4%). Čína a Indie i nadále expandovaly mimořádným tempem, ale přesto se růst v Indii mírně zpomalil.

Míry inflace po celém světě začaly ostře narůstat během třetího čtvrtletí 2007, i když růst je výraznější na rozvíjejících se trzích.

Pokud jde o kapitálové trhy, s výjimkou Japonska, akciové trhy na celém světě v prvních třech čtvrtletích roku 2007 nepřetržitě rostly. Index akciových trhů na rozvíjejících se trzích vykázal celoroční růst o 37%. V Německu index silně vzrostl o 22%. Americký Dow Jonesův index vzrostl o 6,4%, britský index rostl o něco slabším tempem (3,8%). V Japonsku ovšem akcie poklesly o 11%.

Většina trhů ale dosáhla vrcholu v posledním čtvrtletí roku 2007 a v následujícím období akcie výrazně ztratily hodnotu, v první řadě se to týkalo bankovního sektoru. V prvních pěti měsících roku 2008 se ztráty pohybovaly mezi -2,9% (DJ - USA) a -13% (DAX - Německo).

Monetární politika byla v jednotlivých vyspělých zemích různá. Zatímco americký FED začal v důsledku úvěrové krize agresivně snižovat úrokové sazby, Bank of England snížila úrokové sazby jen mírně. Evropská centrální banka, která se primárně zaměřuje na udržení inflace pod kontrolou, ponechala úrokové sazby nezměněné.

21

Charakteristikou životního pojištění v roce 2007 bylo zrychlení růstu příjmů z pojistného v oblasti životního pojištění. V roce 2007 se příjmy z pojistného v oblasti životního pojištění celosvětově zvýšily o 5,4% na 2 393 mld. USD, čímž předstihly dlouhodobý růst příjmů z pojistného v průmyslových zemích s výjimkou západní Evropy a Japonska. V západní Evropě byla vysoká výkonnost v Británii, největším trhu, neutralizována negativním vývojem v Německu, Francii a Itálii. Podobně bylo velké zrychlení v nově industrializovaných asijských ekonomikách (Hong Kong, Singapur, Tchaj-wan a Jižní Korea) částečně zneutralizováno dalším neuspokojivým výsledkem v Japonsku. Na vznikajících trzích vedly výrazné regionální rozdíly k celkovému výraznému růstu 13,1%, mírně pod dlouhodobou hodnotou 13,5%. Střední a východní Evropa i nadále rostly nad dlouhodobým průměrem, a to díky silnému ekonomickému zázemí, silné poptávce po produktech vázaných na investiční fondy a zotavení ruského trhu životního pojištění.

Charakteristikou neživotního pojištění v roce 2007 byl pokles v průmyslových zemích, který byl částečně neutralizován rozvíjejícími se trhy.

Růst příjmů z pojistného v roce 2007 zpomalil na 0,7% a dosáhl hodnoty 1 668 mld. USD. Příjmy z pojistného se snížily napříč všemi vyspělými regiony, se zřetelnou výjimkou nově industrializovaných asijských ekonomik. Oproti slabému růstu ve vyspělých zemích, kde byl příčinou nepřetržitý tlak na sazby, rozvíjející se trhy silně expandovaly, tempo růstu zde bylo jen nepatrně pomalejší než v roce 2006 a stále ještě překračovalo trendová data za posledních deset let.

Vývoj příjmů z pojistného stagnoval především v Severní Americe (-1,0%) a západní Evropě (-0,2%). V Evropě pokles ve vyspělých zemích vykompenzoval pokračující silný růst ve střední a východní Evropě (12%). Z rozvíjejících se trhů to byla pouze Afrika, kde došlo k významnému snížení na pouhých 0,6% (2006: 6,2%). Blízký Východ a střední Asie i nadále expandovaly při zdravých úrovních růstu ve výši 9,6%, což je výrazně v souladu s dlouhodobým trendem 10%.

V roce 2007 zaznamenal sektor neživotního pojištění solidní výsledky. Průměrná výše pojištěných škod způsobených katastrofami a příznivý vývoj rezerv v předchozím roce pozitivně přispěly k pojistně-technickým výsledkům.

22

Průmyslové země:

Ve vyspělých zemích rostly příjmy z pojistného i nadále nejvíce v životním pojištění.

Příjmy z pojistného ve vyspělých zemích, které generují 90% celosvětových příjmů z pojistného, rostly v roce 2007 o 2,4% na 3 644 mld. USD. To je v souladu s celkovou výkonností hospodářství, ale pod dlouhodobým tempem růstu.

Životní pojištění V roce 2007 vzrostly příjmy z pojistného o 4,6% (2006: 3,1%). Tak se dostaly nad dlouhodobé tempo růstu ve výši 3,8% a překonaly i růst HDP ve všech zemích s výjimkou Japonska a zemí kontinentální Evropy. Celkový obrat byl tažený silným růstem příjmů z pojistného v USA a Velké Británii. Prodeje nepenzijních spořících produktů jakož i penzijních a anuitních produktů vedly ve Velké Británii k dvoucifernému růstu. Růst významně akceleroval i v nově industrializovaných asijských zemích, kde byl tažený silnou poptávkou po produktech vázaných na investiční fondy a anuitních produktech.

Neživotní pojištění V průmyslových zemích se v roce 2007 příjmy z pojistného v neživotním pojištění snížily o 0,4%, z 3,2% v roce 2006, a to na pozadí negativních výsledků v USA, Japonsku a všech ostatních významných průmyslových ekonomikách. Pokles byl zaznamenán napříč všemi obory pojišťovnictví, i když mezi jednotlivými regiony existovaly rozdíly. Naproti tomu nově industrializované asijské ekonomiky zažívaly silný nárůst příjmů z pojistného, a to díky příznivé hospodářské situaci

Densita a penetrace pojištění V průmyslových zemích bylo na pojištění v roce 2007 vydáno průměrně 3 577 USD na hlavu (viz příloha č.2), z toho 2 143 USD bylo vydáno na životní a 1 434 USD na neživotní pojištění. To je zhruba o 270 USD více než v roce 2006. Penetrace pojištění měřená jako procento HDP zůstala při hodnotě 9% nezměněná. Je to výsledek celkového nárůstu penetrace životního pojištění ve dvou třetinách průmyslových zemí na 5,4%, a celkového poklesu neživotního pojištění téměř ve všech průmyslových zemích na 3,6%.

23

Severní Amerika:

Životní pojištění Životní pojištění v Severní Americe expandovalo v roce 2007 o 5,8% díky výjimečně silnému růstu sektoru životního pojištění jak v USA tak v Kanadě. Zvýšila se atraktivita životního pojištění pro starší občany a tím byl nastartován prodej v tomto segmentu. V Kanadě vzrostly příjmy z pojistného v roce 2007 o velmi výrazných 11%, což přestavuje čtyřnásobek růstu HDP. Zdravým tempem se zvyšoval počet nově uzavíraných smluv, a to díky mohutnému prodeji produktů zaměřených na správu majetku (wealth management) a produktů kombinujících ochranu a spoření. Poskytovatelé životního pojištění v Severní Americe vykázali dobré výsledky, se ziskovostí jen o málo nižší než v roce 2006.

Neživotní pojištění Odhaduje se, že příjmy z neživotního pojistného se v roce 2007 snížily o 1% oproti nárůstu o 1,8% v roce 2006. Důvodem špatné výkonnosti byl propad o 1,3% u pojistného za neživotní pojištění v USA. Propad v USA byl všeobecný, všechny obory kromě majetkového a námořního pojištění vykázaly v roce 2007 klesající příjmy z pojistného. V Kanadě, která se na severoamerickém trhu podílí 8%, vzrostly v roce 2007 příjmy z neživotního pojistného o 2,9%.

Západní Evropa:

Životní pojištění V roce 2007 se příjmy z pojistného v sektoru životního pojištění v západní Evropě zvýšily o 5,5%, v roce 2006 to bylo o 6,6%. Růst byl tažený zvýšenými disponibilními příjmy, konjunkturou na akciových trzích v první polovině roku 2007 a pevnými prodeji individuálních a zaměstnaneckých penzijních produktů. Růst se ale v jednotlivých zemích velmi lišil. Ve Velké Británii příjmy z pojistného prudce vzrostly o 23%, což lze připsat mimo jiné silnému zvýšení úspor a osobních důchodů. Příjmy z pojistného v Irsku také silně vzrostly (14%), ovšem na řadě významných evropských trhů příjmy poklesly, konkrétně ve Francii (-4%) a Itálii (-14%). Pokračoval posun směrem k produktům vázaným na investiční fondy a produktům s jednorázovým placením pojistného, se zvyšujícím se významem aktivit zaměřených na individuální a kolektivní penzijní pojištění.

24

Neživotní pojištění Příjmy z pojistného v sektoru neživotního pojištění v západní Evropě v roce 2007 mírně poklesly, a to o -0,2%. Dobré výsledky za období 2003-2006 zvýšily solventnost pojišťoven, a toto zvýšení na straně nabídky také vedlo k prudší konkurenci a pomalému růstu příjmů z pojistného na většině evropských trhů. Největší trhy, Německo a Velká Británie, vykázaly klesající objem příjmů z pojistného, především z důvodu klouzavých sazeb pojištění motorových vozidel v Německu. Mezi prvními pěti evropskými trhy vykázaly pouze Francie a Nizozemsko určitý růst, zatímco Itálie stagnovala. Růst ve zmíněných zemích lze přičíst především úrazovému a zdravotnímu pojištění

Japonsko a nově industrializované asijské ekonomiky:

Životní pojištění Odhaduje se, že celkové příjmy z životního pojištění v Japonsku klesly v roce 2007 o 3,6% a že v roce 2007 poklesl prodej jak nových individuálních životních tak i anuitních produktů. Národní poštovní pojišťovací služba se od října 2007 privatizuje, ale prodej nových produktů zůstává pomalý, především z důvodu nízké přitažlivosti jejich hlavního pojištění pro případ smrti či dožití s garantovanými nízkými sazbami. Všechny ostatní vyspělé asijské trhy i nadále vykazovaly silný růst příjmů z pojistného v sektoru životního pojištění, v rozpětí od 10,5% v Jižní Koreji až po 25,5% v Hong Kongu. Podobně jako v předcházejícím roce byl růst tažen silnou poptávkou po produktech vázaných na investiční fondy, zejména v Hong Kongu a Singapuru. Anuitní produkty také hrály významnější roli v Jižní Koreji a Tchajwanu. Odhaduje se, že ziskovost je na všech trzích obecně dobrá.

Neživotní pojištění Příjmy z pojistného v segmentu neživotního pojištění utrpěly v Japonsku v roce 2007 pokles o 1,6% poté, co se v průběhu předcházejícího roku propadly o 0,6%. Slabými stránkami byly především segmenty pojištění pro případ požáru a úrazového pojištění. Lze očekávat, že technické výsledky se mírně zhorší, protože se v nich odrazí červencové zemětřesení v Niigatě, které vedlo k pojištěným škodám ve výši 7,8 mld. JPY, což je pátá největší pojištěná škoda způsobená zemětřesením, ke které kdy v Japonsku došlo. Ve světle snížení příjmů z pojistného se pojišťovny snaží rozšířit distribuci a pronikat do dalších odvětví. Příjmy z pojistného v segmentu neživotního pojištění silně rostly v Jižní Koreji (+12,4%) a Singapuru (+13,7%) díky silné ekonomické aktivitě, v Hong Kongu a Tchaj-wanu rostly 25

příjmy z pojistného pomaleji. V Hong Kongu došlo ke zpomalení v důsledku zhoršení výkonnosti zákonného pojištění, zatímco Tchaj-wan vykázal celkové oslabení. Lze očekávat, že hospodářské výsledky zůstanou stabilní.

Oceánie:

Životní pojištění V Oceánii došlo v sektoru životního pojištění v roce 2007 k růstu o 7,9%, taženému především 8% růstem v Austrálii. Růst tohoto regionu dosáhl v roce 2006 6,2%. Reforma důchodového připojištění – jejíž součástí jsou nově předepsané limity na maximální příspěvky počínaje 1. červencem 2007 – napomohla k růstu celého odvětví ve druhém čtvrtletí. Zároveň také mohutně rostly sektory kolektivního rizikového pojištění (+16%), individuálního pojištění pro případ smrti (+8,1%) a pojištění pro případ invalidity (+5,9%). Na Novém Zélandu vzrostlo životní pojištění v roce 2007 o 5,5% oproti 5,0% v roce 2006.

Neživotní pojištění Růst příjmů z pojistného byl v tomto regionu i nadále neuspokojivý, když mírně poklesl o 0,2%. Odhaduje se, že příjmy z pojistného v australském neživotním pojištění v roce 2007 mírně poklesly o 0,3% (2006: -2,4%). Toto oslabení především odráží klesající ceny na vysoce konkurenčním trhu. Především komerční segmenty, jako např. pojištění odpovědnosti, komerční pojištění motorových vozidel a majetku, jsou pod tlakem. Růst příjmů z pojistného v segmentu neživotního pojištění na Novém Zélandu se v roce 2007 udržoval na více méně stabilní úrovni 0,7% (2006: +1,9%). Podobně jako v Austrálii stagnoval i růst nejdůležitějšího komerčního pojištění, zatímco individuálním druhům pojištění se dařilo lépe.

Vznikající trhy

Jižní a východní Asie:

Tuto oblast charakterizoval pokračující silný růst na většině trhů

Životní pojištění Příjmy z pojistného v sektoru životního pojištění v roce 2007 v Číně silně rostly (+19%) oproti 8,7% v roce 2006. Klíčovými faktory stimulujícími růst byly solidní růst příjmů 26

z pojištění nemovitostí a individuálního pojištění a rostoucí úsilí poskytovatelů pojištění pronikat do různých segmentů trhu. V Indii v roce 2007 růst životního pojištění zpomalil z výjimečně silného tempa 39,1% v roce 2006 na udržitelnějších 14,2%. Společnosti působící v soukromém sektoru se i nadále snažily zvyšovat podíl na trhu prostřednictvím nových produktů a distribučních kanálů. V jihovýchodní Asii nastartovaly růst trhu silné prodeje produktů vázaných na investice (např. v Indonésii a na Filipínách). Příjmy z pojistného v roce 2007 také ostře vzrostly ve Vietnamu, což byl první rok členství této země ve WTO.

Neživotní pojištění Příjmy z pojistného v oblasti neživotního pojištění v roce 2007 opět rostly o 20%, díky neustávajícímu silnému hospodářskému růstu a zavedení povinného pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla v červenci 2006. K ziskovosti pojišťoven přispěla v roce 2007 absence významnějších škodních událostí a konjunktura akciových trhů. Konstantní růst příjmů z pojistného v neživotním pojištění vykázala Indie (5,6%), na jeho čele byla další expanze soukromých společností. Odhaduje se, že v jihovýchodní Asii se příjmy z pojistného v neživotním pojištění zvýšily, ale pouze mírně.

Latinská Amerika a Karibik:

Tato oblast zaznamenala v celém spektru silný růst. Životní pojištění Silná ekonomická výkonnost ve většině latinskoamerických zemí podpořily v roce 2007 vývoj na trhu životního pojištění. Růstem příjmů z pojistného ve výši 11% dosáhl region druhý rok za sebou dvouciferného tempa růstu (2006: 13,7%). Největší měrou přispěly k celkovému růstu dva největší trhy regionu, Brazílie a Mexiko, a to na základě růstu individuálního životního pojištění. Chile, stimulované tržbami z penzijního pojištění, rovněž významnou měrou přispělo k tomuto výsledku, zatímco v případě Kolumbie bylo hlavním hnacím momentem kolektivní životní pojištění.

Neživotní pojištění V Latinské Americe vzrostl v roce 2007 objem příjmů z neživotního pojištění o 8,3% (2006: +9,7%), byl podpořen solidním ekonomickým prostředím. V Brazílii rostly v roce 2007 všechny segmenty neživotního pojištění, k tomuto růstu největší měrou přispěly segmenty pojištění motorových vozidel (+2%) a majetkového pojištění (7%), a to díky jejich velikosti. 27

Ve většině zbývajících významných ekonomik bylo hlavním společným motorem růstu pojištění motorových vozidel, a to dokonce i v Mexiku a Kolumbii, kde je konkurence poměrně velká. Růst zaznamenalo také majetkové pojištění, a to především v Mexiku.

Střední a východní Evropa:

Životní pojištění Oblast střední a východní Evropy byla charakterizována silným růstem životního pojištění. V roce 2007 vzrostly ve střední a východní Evropě příjmy z pojistného v sektoru životního pojištění o 17% (2006: +19%). Hlavní trhy rostly, s několika málo výjimkami, dvouciferným tempem. V Rusku po třech letech klesajících příjmů z pojistného vzrostl jejich objem v sektoru životního pojištění o 30%. Země střední Evropy vykázaly v roce 2007 růst příjmů z pojistného mezi 9% a 20%, ten byl tažen především silným růstem pojištění vázaného na investiční fondy a ochranným životním pojištěním. Pokud jde o další východoevropské státy, pobaltské státy (+34%) a země jihovýchodní Evropy (+15%) opět vykázaly dvouciferný růst.

Neživotní pojištění Ve střední a východní Evropě vzrostly v roce 2007 příjmy z pojistného v neživotním pojištění o přibližně 12%. Růst v Rusku zůstal silný, přibližně 16% a byl tažený růstem povinného zdravotního pojištění. V zemích střední Evropy byl růst neživotního pojištění (+3,7%) nižší než růst HDP. V České republice (-0,7%) a Maďarsku (-3,5%) příjmy z pojistného dokonce klesly, což odráželo slabou výkonnost v segmentu pojištění motorových vozidel a majetkového pojištění. Trh neživotního pojištění v pobaltských zemích vzrostl o 24% a v jihovýchodní Evropě o 12%.

Blízký Východ, střední Asie a Turecko:

Životní pojištění Odhaduje se, že životní pojištění v tomto regionu vzrostlo v roce 2007 o 7,4% (2006: +8,8%), což je pod dlouhodobým průměrem. Tempo rozvoje bylo v rámci regionu různé. Zatímco země Rady pro spolupráci zemí v oblasti Perského zálivu (GCC) a Libanon vykázaly velmi zdravé, dvouciferné tempo růstu, nemohl tento pozitivní výsledek vyvážit velmi špatný vývoj v Turecku (-5,9%). Turecký sektor životního pojištění i nadále trpěl přesunem pojistných

28

smluv na životní pojištění do sektoru penzijního pojištění, vyvolaným regulačními změnami. Ochlazující se ekonomika a setrvávání zvýšené míry inflace růst dále brzdily.

Neživotní pojištění Neživotní pojištění na Blízkém Východě, ve střední Asii a Turecku v roce 2007 vzrostlo o 10%. Přestože jde o vynikající výsledek, je to výsledek výrazně horší než 18%, kterých region dosáhl v roce 2006. V Turecku, které k objemu příjmů z pojistného v segmentu neživotního pojištění tohoto regionu přispívá více než jednou třetinou, růst výrazně zpomalil, na 6,9%, k čemuž došlo především v důsledku slabého vývoje majetkového pojištění a povinného pojištění proti zemětřesení (2006: +15%). Neživotní pojištění v Saudské Arábii a Spojených arabských emirátech byl i nadále tažen majetkovým pojištěním, pojištěním technických rizik, pojištěním motorových vozidel a zdravotním pojištěním. Dalšími faktory ovlivňujícími růst byla přísnější regulační opatření a jejich zvýšené vymáhání, a také zavedení povinných typů pojištění (tj. povinné ručení a zdravotní pojištění).

Afrika:

Růst tohoto regionu zpomalil v důsledku zpomalení sektoru pojišťovnictví v Jižní Africe.

Životní pojištění Příjmy z pojistného v sektoru životního pojištění se v Africe v roce 2007 zvýšily o 3,4%, oproti 21,6% v roce 2006. Dominantním trhem je Jižní Afrika, s 92% podílem na objemu příjmů z pojistného ze životního pojištění v regionu. Příjmy z pojistného v sektoru životního pojištění v Jižní Africe vzrostly o 2,6% (což je snížení z 21,9% v roce 2006). Druhý a třetí největší trh, Maroko a Egypt, naopak velmi silně vzrostly, Maroko o 39,5% a Egypt o 25,4%, i když se stále jedná o relativně malé trhy.

Neživotní pojištění Po dvou silných letech vzrostlo v roce 2007 neživotní pojištění o pouhých 0,6%, v předchozím roce to bylo o 6,2%. Toto výrazné zpomalení jde na vrub -1,3% výsledku v Jižní Africe, která se na objemu příjmů z pojistného v neživotním pojištění regionu podílí přibližně z poloviny. Maroko, druhý největší trh, vykázalo silný růst příjmů z pojistného ve výši 8,8%, což je oproti předchozímu roku více než dvojnásobný nárůst.

29

3 Současné

trendy

ve

světovém

a

českém

pojišťovnictví

3.1 Bankopojištění Bankopojištění, tj. poskytování pojištění bankami, je zavedeným a rostoucím kanálem distribuce pojištění. Bankopojištění se ovšem v jednotlivých částech světa uplatňuje různě. Některé odlišnosti by bylo možné vysvětlit regulačními omezeními a rovněž kulturními a socio-demografickým faktory. I přes tyto odlišnosti se penetrace bankopojištění v posledních letech zvýšila, a to platí především pro rozvíjející se ekonomiky.

sigma 2/1992 definovala bankopojištění jako „strategii přijímanou bankami a pojišťovnami s cílem fungovat na finančním trhu více či méně integrovaným způsobem“. Tato definice podtrhuje propojení různých finančních služeb a také distribuce tohoto typu produktů.

Jiné definice zdůrazňují stupeň integrace mezi bankovnictvím a pojišťovnictvím, neboť někteří pozorovatelé se domnívají, že skutečné bankopojištění vyžaduje poměrně vysoký stupeň integrace těchto dvou sektorů. Jiné, přísnější definice stanoví, že pojišťovací produkty musí být speciálně vyvinuté pro distribuci bankopojišťovacími kanály.

sigma 5/2007 definuje bankopojištění jako „společné úsilí bank a pojišťoven poskytovat pojišťovací služby zákaznické základně banky“. Cílem je zachytit velmi rozmanité formy modelů bankopojištění, které se uplatňují v různých částech světa, na rozdíl od více zaměřeného a integrovaného přístupu kontinentální Evropy.

Úspěšné modely bankopojištění zatím spočívají v prodeji zjednodušených produktů na přepážce zákazníkům, kteří činí rozhodnutí přímo na místě. Pojišťovací produkty nabízené bankami mají tendenci doplňovat stávající produkty bank, což může vést ke zvýšení prodejních příležitostí. Celosvětově pojišťovny úspěšně využívají bankopojištění na trzích s nízkou penetrací pojištění a s omezeným výběrem distribučních kanálů. Očekává se, že

30

integrace bankovnictví a pojišťovnictví může pomoci snížit náklady a maximalizovat synergie. Úspory spojené s integrovaným provozem ale stále častěji narážejí na změny regulace. Nová regulatorní opatření eliminovala řadu kapitálových výhod, kterým se dříve poskytovatelé bankopojištění těšili. Snaha o dosažení dodatečného růstu ale zároveň motivuje některé bankopojišťovny k hledání alternativních obchodních modelů. Někteří se například začínají zaměřovat výhradně na distribuci a uplatňují multi-dodavatelské a multi-kanálové strategie. V některých zemích také nabývá na významu prodej složitějších produktů a distribuce produktů neživotního pojištění. Mnohá z těchto řešení vyžadují zásadní změnu stávajících prodejních a podpůrných procesů, a to především v oblastech jako správa pojistných událostí, protože frekvence pojistných událostí je u produktů neživotního pojištění vyšší.

3.1.1 Koncepce bankopojištění a faktory podporující jeho rozvoj Výběr bankopojišťovacích modelů závisí na specifickém socio-ekonomickém, kulturním a regulačním prostředí příslušných trhů, jakož i na infrastruktuře těchto trhů a preferencích spotřebitelů. Definování variability bankopojišťovacích modelů usnadňuje řada atributů: vlastnictví, POS (point of sale, místo prodeje), produkty, klientská databáze, dodavatelé produktů, provádění politiky (viz tab. č.4). Zatímco je běžné klasifikovat modely bankopojištění podle vlastnické struktury (tj. nezávislá činnost, joint ventures, pobočky), bylo by možné provést další klasifikace na základě ostatních uvedených atributů.

Preferovaný model (tj. vybraná varianta z následující tabulky) může pomoci objasnit některá zevšeobecnění založená na zkušenostech z minulosti. V zásadě lze říci, že čím vyšší je stupeň propojení pojišťovacích a bankovních aktivit, tím snazší je pro bankopojišťovny snižovat produkční náklady a vyvíjet integrované produkty. Vyšší míra propojení rovněž usnadňuje sdílení databází zákazníků. Na některých trzích je ale předávání informací o zákaznících omezeno resp. zakázáno.

31

Tabulka č.4: Definování vlastností různých modelů bankopojištění Atributy

Variace* * Smyslem není podat úplný výčet, ne každá varianta je realizovatelná


nezávislá činnost




joint venture




pobočka

POS




pojišťovací agenti působí v pobočkách banky

= point of sale




banka funguje jako autorizovaný makléř

= místo prodeje




pracovníci banky jsou kvalifikovanými pojišťovacími agenty




prodej prostřednictvím smíšených kanálů (např. pobočky, direct mailing, internet)




jednoduché produkty prodávané na základě spolupráce




jednoduché produkty, které jsou spojeny se stávající nabídkou banky

Vlastnictví

Produkty

(např. životní pojištění pro příjemce úvěrů)

Databáze klientů

Dodavatel produktu




produkty vyžadující intenzivní poradenství, šité na míru potřebám zákazníka




omezené sdílení databáze zákazníků bank




banka aktivně sdílí databázi s partnerskou pojišťovnou/pojišťovnami




produkty vytvořené bankopojišťovnou




banka odpovídá pouze za distribuci, produkty dodává jeden (smlouva o exkluzivitě) nebo více dodavatelů

Provádění politiky




provádí partnerská pojišťovna




provádí pobočky banky specializované na pojišťovnictví




outsourcováno třetím stranám

Zdroj: Swiss Re, sigma No 5/2007

Výkonnost bankpojištění se liší v závislosti na množství faktorů, které jsou často vzájemně propojené. K hlavním faktorům patří : -

regulační režim

-

daňové režimy u dlouhodobých spořících produktů

-

složitost produktů

-

síla alternativních kanálů

Pro úspěšný rozvoj bankopojištění má zásadní důležitost podpůrné regulační prostředí. Je zřejmé, že základní podmínkou pro rozvoj bankopojištění je liberální regulace umožňující, aby banky vlastnily pojišťovny a aby sítě bank prodávaly pojistné produkty. Například v Itálii umožnil vznik bankopojištění zákon Amato Law z roku 1990, který dovolil, aby banky investovaly do pojišťoven. Nedávným příkladem je uvolnění omezení v Asii, konkrétně v Indii, Číně, Japonsku a Jižní Koreji, které podpořilo růst tohoto kanálu. Naproti tomu 32

v Kanadě banky de facto nesmí prodávat pojistné produkty prostřednictvím svých poboček, přestože smí být vlastníky pojišťoven. Ve Velké Británii je úspěšný rozvoj bankopojištění zatím omezen silnou regulací procesu prodeje dlouhodobých produktů.

V Itálii, Francii a Španělsku napomohl rozvoji bankopojistných produktů příznivý daňový režim. Například ve Francii profitovaly do roku 1995 produkty životního pojištění z několika daňových zvýhodnění, zahrnujících možnost odečtení až 25% pojistného z daní, osvobození od daně z příjmu z kapitálových zisků po osmi letech a osvobození od dědické daně ve většině případů. Bankopojišťovny byly schopné využít těchto daňových zvýhodnění a nabízely jednoduché, nízkonákladové, dlouhodobé spořící produkty, které se staly atraktivní alternativou

tradičních

složitějších

nabídek

sektoru

pojišťovnictví.

Naproti

tomu

bankopojištění v Německu je omezeno neexistencí daňově zvýhodněných jednoduchých produktů životního pojištění s jednorázovým placením pojistného. Navzdory zrušení daňového zvýhodnění životního pojištění ve Francii, Itálii a Španělsku v polovině 90. let 20. století prokázaly bankopojišťovny v těchto zemích vysokou míru flexibility a odolnosti. Ve Francii se tržní podíl bankopojištění zvýšil ze 60% v roce 2001 na 64% v roce 2006. Tento výsledek nelze přičíst pouze úspěšné integraci poboček zabývajících se pojišťěním do činnosti mateřské banky jako v případě modelu nedobrovolného převzetí, ale také novému zaměření na poradenství. Bankopojišťovny rozšiřují svou všeobecně zaměřenou pracovní sílu o finanční poradce. Na mnoha vznikajících trzích, například v Asii, se bankopojištění velmi silně rozvinulo i přes zřetelnou absenci jakýchkoli významných daňových pobídek.

Prodej pojistných produktů bankami je vysoký v zemích, kde jsou produkty relativně jednoduché a mají přirozeně blízko ke stěžejním bankovním produktům. Bankopojišťovny jsou úspěšnější v prodeji alternativ depozitních produktů, jakými jsou např. jednoduché produkty vázané na investiční fondy a další produkty, které lze snadno napojit nebo prodávat spolu s hypotékami, úvěry či vklady (např. pojištění domácnosti, pojištění pro případ smrti vázané na hypotéku, pojištění úvěru). Tyto produkty jsou velmi vhodné k prodeji všeobecně zaměřenými bankovními prodejci. Naproti tomu zaznamenaly bankopojišťovny pouze omezenou úspěšnost prodeje složitých produktů vyžadujících odborné poradenství, jako např. důchodové pojištění ve Velké Británii. Ovšem například bankopojišťovny ve Francii začínají diverzifikovat směrem ke složitějším produktům, a to dokonce nezávisle na hlavních bankovních službách. Produkty zahrnují sofistikované produkty životního pojištění zacílené na nejbohatší jednotlivce a dlouhodobé pojištění zdravotní péče. 33

Hlavním faktorem ovlivňujícím úspěšnost bankopojištění je relativní síla alternativních distribučních kanálů. Například ve Velké Británii a Nizozemsku měla složitost produktů pozitivní vliv na rozvoj silného segmentu nezávislých makléřů, který omezil penetraci bankopojištění. Rozšíření bankopojištění rovněž významnou měrou omezila popularita přímých kanálů, konkrétně britský trh pojištění motorových vozidel po telefonu či internetu.

3.1.2 Komparativní výhody bankopojištění Pokračují diskuse o výhodách bankopojištění z hlediska nákladů. Převažuje názor, že bankopojištění je nákladově efektivnější než tradiční kanály představované agenturami a makléři. Primární výhodou, kterou nabízí distribuce pojistných produktů bankami ve srovnání s ostatními kanály, je vztah se zákazníkem. Momenty, které spouštějí prodej bankovních produktů, např. žádost o poskytnutí hypotéky, vytvářejí tzv. „warm leads“, tedy situace vhodné k tomu, aby banky spolu s bankovními produkty přesvědčily zákazníka i k nákupu pojištění. Tím dochází ke snížení nákladů na prodej. Dalšími významnými konkurenčními výhodami bankopojištění oproti ostatním distribučním kanálům jsou schopnost těžit z fixních nákladů, zvýšit povědomí o značce v geografickém regionu, častý kontakt se zákazníky a rozsáhlé využívání technologií.

Ve srovnání s ostatními kanály je k dispozici omezené množství dat týkajících se nákladů a ziskovosti distribuce pojištění bankami. Data na úrovni odvětví pro Itálii a Francii ale naznačují, že banokopojištění se skutečně těší výhodám z hlediska nákladů (viz graf č.14), alespoň při porovnání s distribučními kanály představovanými agenturami a makléři.

V Itálii byla nákladovost bank – jako procento hrubých příjmů z pojistného v roce 2006, zřetelně nižší než nákladovost agentů a finančních poradců.

34

Graf č.14: Koeficient nákladů ŽP v Itálii, 2006 (jako % hrubého pojistného)

Zdroj: Swiss Re, sigma No 5/2007

Společnosti zřídkakdy zveřejňují informace o ziskovosti kanálu bankopojištění. Aviva uvedla obchodní marže pro bankopojišťění a ostatní kanály. V obou případech byly marže bankopojištění vyšší než u ostatních tradičních kanálů.

Tabulka č.5: Nové obchodní marže podle distribučních kanálů podle společnosti AVIVA 2005

2006

Bankopojištění

2,9%

2,7%

Ostatní kanály

1,6%

1,4%

Celkem

1,8%

1,7%

Zdroj: Swiss Re, sigma No 5/2007

3.1.3 Vývoj bankopojištění ve světě Popularita bankopojištění zůstává silná, přestože trvají regionální rozdíly. Nejvyšší míru penetrace bankopojištění vykazuje Evropa, kde se bankopojištnění podílí na příjmech z pojistného v oblasti životního pojištění z více než jedné poloviny. V Severní Americe je penetrace bankopojištění mnohem nižší, a to platí jak pro USA tak i pro Kanadu. Tento výsledek částečně odráží dřívější regulaci omezující možnost bank distribuovat pojištění. V Japonsku bylo bankopojištění plně liberalizováno až na konci roku 2007, proto zatím jeho 35

penetrace zůstává nízká. Naopak v Austrálii je úroveň penetrace bankopojištění v sektoru životního pojištění vysoká, a to z důvodu akvizice mnohých pojišťoven poskytujících životní pojištění bankovními skupinami. Na rozvíjejících se trzích je míra penetrace bankopojištění velmi rozdílná v závislosti na lokálních regulačních režimech, úrovni zahraničních podílů a dalších sociálních a kulturních faktorech. Obecně lze říci, že penetrace bankopojištění se významně zvýšila na asijských trzích, to se týká především sektoru životního pojištění. Úspěchy vykazuje rovněž střední a východní Evropa a také Latinská Amerika.

Přestože nedostatek srovnatelných a úplných údajů ztěžuje kvantifikaci postupu penetrace bankopojištění v poslední době, neoficiální informace ve velké míře potvrzují, že bankopojištění získává ve většině regionů na významu. V kontinentální Evropě a Oceánii se od roku 2000 penetrace bankopojištění v sektoru životního pojištění stabilizovala na relativně vysoké úrovni, ovšem s výjimkou Německa. Na popularitě získává distribuce neživotního pojištění, ovšem penetrace zatím zůstává na nízké úrovni. USA a Kanada zatím možností bankopojištění plně nevyužívají, přestože již došlo k odstranění některých regulatorních překážek. V Japonsku bankopojištění ještě v roce 2000 vůbec neexistovalo, ale od té doby se stalo konkurenceschopným kanálem. Je pravděpodobné, že s pokračující liberalizací se tržní podíl bankopojištění ještě zvýší.

Na rozvíjejících se trzích došlo k rychlému rozvoji bankopojištění na trzích životního pojištění v Latinské Americe, střední a východní Evropě a Asii, na mnohých z těchto trhů začínalo bankopojištění na velmi nízkých úrovních penetrace. Činnost v sektoru neživotního pojištění zůstává obecně omezená. Ovšem v Latinské Americe distribuce neživotního pojištění prostřednictvím bankopojištění překročila distribuci životního pojištění. Ve srovnání s těmito trhy se bankopojištění nedařilo na Blízkém Východě a v Africe, kde jeho penetrace zůstala v posledních několika letech nízká.

V dalším bude provedena analýza vývojových trendů na jednotlivých trzích.

Evropa

Napříč celou Evropou je bankopojištění nejvýznamnějším distribučním kanálem životního a důchodového pojištění a význam tohoto kanálu roste i v případě neživotního pojištění.

36

V sektoru životního pojištění představují banky dominantní distribuční kanál v Belgii (48% v roce 2005), Francii (64% v roce 2006), Itálii (59% v roce 2006) a Španělsku (72% v roce 2005). Ovšem banky jsou mnohem méně významným distribučním kanálem v Nizozemsku (19% v roce 2004), Německu (25% v roce 2005), Švýcarsku (přibližně 2%) a Velké Británii (20% v roce 2006). Úroveň penetrace bankopojištění prudce vzrostla mezi lety 1985 a 2000, a poté se v posledních letech na většině trhů více méně stabilizovala.

Graf č.15: Podíl bankopojištění na trhu evropského ŽP

Zdroj: Swiss Re, sigma No 5/2007

Prodej pojištění bankami je vysoký v zemích, kde jsou produkty relativně jednoduché a přirozeně se hodí ke stávajícím produktům bank. Spořící produkty z oblasti životního pojištění, jejichž prodej je v rámci bankopojištění nejúspěšnější, jsou jednoduché depozitní substituty, jako např. produkty vázané na investiční fondy s jednorázovým placením pojistného či rezervotvorné produkty. Například v Itálii se banky v roce 2006 podílely na prodeji jednotlivých pojistných smluv na životní pojištění vázaných na investiční fondy ze 76%, ve Francii prodaly v roce 2005 finanční instituce 66% životního pojištění vázaného na investiční fondy s jednorázovým placením pojistného.

Bankopojišťovny jsou obecně méně úspěšné v prodeji složitějších spořících produktů, jakým je např. důchodové pojištění. Ve Velké Británii se například v roce 2006 bankopojišťovny podílely na prodeji individuálního důchodového pojištění 7,5%, zatímco jejich celkový podíl na trhu životního pojištění byl 20%. Podobně lze říci, že bankopojišťovny jsou relativně úspěšné v prodeji ochranných produktů, které lze snadno spojit či prodávat spolu se 37

stěžejními bankovními produkty, jako např. pojištění pro případ smrti a úvěrové pojištění vázané na hypotéku. To se odráží i v situaci na britském trhu, kde měly bankopojišťovny v roce 2006 39% podíl na trhu pojištění pro případ smrti vázaného na hypotéku a 62% podíl na trhu skupinového životního pojištění (pojištění věřitelů). Nicméně se ukazuje, že v poslední době bankopojišťovny rozšiřují svou nabídku produktů nad rámec jednoduchých spořících produktů a dalších produktů souvisejících s bankovnictvím.

V Itálii, Francii a Španělsku napomohly v 90. letech 20. století rozvoji produktů „přátelských k bankopojišťovnám“ vysoký stupeň regulační svobody a pozitivní daňové režimy. Navzdory postupnému omezování daňového zvýhodnění životního pojištění na těchto trzích ve druhé polovině 90. let a po roce 2000 si bankopojištění dokázalo udržet dominantní postavení na trhu.

Silná role nezávislých finančních poradců (IFA) ve Velké Británii a Nizozemsku má omezující vliv na rozvoj bankopojištění v těchto zemích. Existence vyspělého trhu se soukromým důchodovým pojištěním, na němž mohou jednotlivci i zaměstnavatelé ovlivňovat způsob

nakládání

s důchodovými

investicemi,

vedla

v těchto

zemích

ke

vzniku

komplexnějších finančních produktů, a tím k posílení role nebankovních makléřů. Naproti tomu existence štědrého státního důchodového systému v Itálii otupila zájem veřejnosti o poradenství poskytované nezávislými finančními poradci. V Británii navíc ve prospěch makléřů působila i přísná regulace postihující prodej nevhodných dlouhodobých produktů, protože makléři jsou schopní poskytnout v těchto záležitostech kvalifikované poradenství.

V oblasti neživotního pojištění i nadále dominují na všech evropských trzích agenti a makléři, přestože důležitost přímých distribučních kanálů se zvyšuje, což platí především pro Velkou Británii. Tržní podíl bankopojišťovnictví v oblasti neživotního pojištění sahá od 1,7% v Itálii po 7,1% ve Španělsku. Od roku 2000 ale podíl bankopojišťoven na trhu ve všech sledovaných zemích roste.

38

Graf č.16: Podíl bankopojištění na trhu evropského NŽP

Zdroj: Swiss Re, sigma No 5/2007

Na některých evropských trzích začaly banky teprve nedávno nabízet produkty neživotního pojištění. Některé banky – především britské, navíc dávají přednost přímé distribuci před distribucí prostřednictvím sítě svých poboček. Bankopojištění ovšem získalo významný podíl na trhu v některých oborech osobního pojištění, jako např. majetkové a úvěrové osobní pojištění. Tyto produkty je totiž jednodušší provázat nebo prodávat spolu se stěžejními bankovními produkty, jakými jsou např. hypotéky nebo spotřebitelské úvěry.

Pojištění domácnosti představuje ve většině evropských zemí stěžejní bankopojistný trh v oblasti neživotního pojištění. Ve Španělsku dosáhl v roce 2005 tržní podíl bankopojištění v tomto druhu pojištění 32%, ve Velké Británii to v témže roce bylo 26%. Pojištění související s majetkem je v mnoha částech Evropy poměrně ziskové a z hlediska bank se tento druh pojištění dobře hodí k poskytování hypotéčních úvěrů. Růst evropského hypotéčního trhu přinese bankám řadu nových příležitostí k prodeji hypoték a současnému prodeji souvisejících produktů, to platí především pro Itálii a Německo.

Bankopojištění má i nadále relativně malý podíl na trhu soukromého pojištění motorových vozidel, převyšující 5% pouze ve Francii (8,3%) a Belgii (5,9% včetně pojištění motorových vozidel živnostníků). Od roku 2000 nicméně bankopojištění nepřetržitě zvyšuje podíl na trhu ve Francii, Velké Británii, Belgii a Španělsku. Ve Francii se bankopojišťovny zaměřují na pojištění motorových vozidel, kde vidí potenciál pro prodej současně s bankovními produkty a možnost zisku. Podíl bankopojišťoven na trhu soukromého pojištění motorových vozidel se 39

zde zvýšil z 5,7% v roce 2000 na 8,3% v roce 2005. Jako součást této strategie se bankopojišťovny snaží zlepšovat školení a podporu poskytovanou bankovním poradcům.

Zdá se, že evropské bankopojišťovny jsou připraveny profitovat z očekávaného růstu trhu zdravotního pojištění, především pokud by byly schopné nabízet jednoduché standardizované produkty,

vhodné

pro

distribuci

prostřednictvím

poboček.

Ve

Francii

zvýšily

bankopojišťovny podíl na trhu zdravotního pojištění z 5,3% v roce 2002 na 7,9% v roce 2005, přičemž toto zvýšení bylo taženo především zvýšením tržního podílu individuálního pojištění z 8,9% na 15% za stejné období. Ve Španělsku vstupuje na tento trh rostoucí počet bankopojišťoven,

spřízněných

skupin

a

univerzálních

pojišťoven

prostřednictvím

distribučních dohod.

Ve střední a východní Evropě je využití bankopojištění jako distribučního kanálu omezeno na životní pojištění a činí 14% až 22% příjmů z pojistného v oblasti životního pojištění v zemích, pro které jsou k dispozici příslušná data. Důležitým faktorem je rostoucí penetrace zahraničních bank a pojišťoven v regionu, při níž dochází k transferu úspěšných zkušeností ze západní Evropy. K rozvoji bankopojištění také v některých zemích západní Evropy přispěl vstup do EU. Například Směrnice o službách dovoluje prodej pojistných produktů, aniž by bylo nutné zřizovat pobočku nebo organizační složku v dané zemi. Banky jsou ideálními distribučními partnery pro tento typ přeshraničních operací.

Distribuce životního pojištění v Rusku a státech SNS (Společnosti nezávislých států) již silně závisí na bankopojištění. Na těchto trzích je ještě potřeba vybudovat pojistnou infrastrukturu včetně distribučních kanálů. Bankopojištění dovoluje poskytovatelům pojištění rychle se napojit na zavedené sítě a klientské základny. Proškolení bankovních úředníků je rovněž méně nákladné než zřízení sítě agentů. Banky se navíc těší dobré pověsti, čehož je možné využít. V Rusku se prodává přibližně 30% produktů životního pojištění prostřednictvím bank.

Další rozvoj bankopojištění ve střední a východní Evropě je způsoben expanzí bankovních úvěrů, především hypotéčních a spotřebitelských úvěrů. Tato expanze spolu s přísnou praxí v oblasti řízení rizik zvyšuje poptávku po ochraně úvěrů ze strany bank. Rovněž změny v daňových režimech, jejichž cílem bylo zrovnoprávnění různých spořících produktů, zesílilo konkurenci. Tyto změny zvětšily diferenciaci mezi poskytovateli finančních sužeb, což by mohlo podpořit rozvoj bankopojištění. 40

Stejně jako v západní Evropě se bankopojištění uplatňuje především při distribuci produktů životního pojištění. Například v Polsku se v roce 2005 bankopojištění v oblasti životního pojištění podílelo na celkových příjmech z pojistného 14,4%, zatímco v oblasti neživotního pojištění to bylo pouze 0,6%. Produkty, které se prodávají prostřednictvím bankopojištění, jsou spíše méně složité a jedná se obecně o osobní druhy pojištění napojeného na úvěry – především spořící a hypotéční produkty, spotřebitelské úvěry, pojištění domácnosti, motorových vozidel a úrazové pojištění.

Severní a Jižní Amerika

Ve srovnání s Evropou nebo dokonce i Asií není bankopojištění v USA či Kanadě běžně využíváno. To je částečně způsobeno regulačními bariérami, ale roli hraje také povědomí veřejnosti, preference a kulturně specifické oddělení bankovnictví a pojišťovnictví. Vnímaná nižší ziskovost pojistných produktů ve srovnání s bankovními produkty rovněž odrazuje banky od distribuce pojištění.

V USA nebylo bankopojištění dovoleno až do podpisu zákona Gramm-Leach-Bliley Act v roce 1999. Ovšem přestože došlo k odstranění omezení činnosti bank zaměřené na oblast pojišťovnictví, zůstává prodej pojistných produktů prostřednictvím bank nevýznamný, což částečně reflektuje dlouhou historii, kdy se oba typy finančních zprostředkovatelů rozvíjely odděleně. Banky dosud distribuují produkty životního pojištění, jako např. variabilní a fixní anuitní produkty. Banky mají rovněž zkušenosti s distribucí pojištění úvěrů, ale jejich přítomnost na trhu neživotního pojištění je omezená.

Jedním z hlavních důvodů vysvětlujících nízký zájem bank o bankopojištění jsou pociťované nízké marže pojistných produktů ve srovnání s bankovními produkty. Mnohé banky se zaměřují na movité domácnosti, což je segment, který přináší vyšší ziskové marže než masový trh. Z toho důvodu banky preferují investice do dalších oblastí podnikání souvisejících s bankovnictvím, které nabízejí vyšší výnosy. Toto zaměření na nejbohatší zákazníky ztěžuje bankám možnost dosáhnout v krátké době nutného počtu zákazníků. To je přesně opak situace, která nastala na evropských trzích, kde se bankopojištění nejprve zaměřilo na masové zákazníky, a teprve potom se přesunulo k nejbohatšímu segmentu trhu.

41

Kromě výše uvedených produktů životního pojištění vykazují banky USA zvýšený zájem o distribuci neživotního pojištění. Poskytování neživotního pojištění tradičně zajišťuje vyšší výnosy a je spojeno s nižší volatilitou ve srovnání s životním pojištěním. To se v roce 2006 odrazilo ve zvýšení počtu bank, které začaly kupovat distributory pojištění.

Dalším důvodem vysvětlujícím omezený úspěch bank v prodeji pojistných produktů je vnímání na straně zákazníků. Zákazníci v USA jsou zvyklí kupovat pojištění od agentů a mnozí si vůbec nejsou vědomi toho, že pojištění lze koupit i v bance, anebo jsou skeptičtí vůči informovanosti bank o pojistných produktech. Produkty životního pojištění jsou v současné době distribuovány především prostřednictvím agentů a makléřů, kteří nabízejí širokou škálu možností od konkurenčních pojišťoven. Pouze 2% prodeje produktů životního pojištění probíhají v současné době prostřednictvím bank

Dalším faktorem, který podpoří partnerství mezi bankami a poskytovateli životního pojištění, bude vývoj zjednodušených produktů. Z důvodu pomalého růstu počtu nově uzavíraných smluv v tradičním segmentu pojištění pro případ úmrtí hledají poskytovatelé životního pojištění nové možnosti uzavírání životního pojištění a nové dodací mechanismy, které by zasáhly širší zákaznickou základnu a podpořily prodej. Mnohé pojišťovny zvažují vývoj jednoduchých produktů, které by byly snadno pochopitelné a prodejné masovým klientům střední třídy. Některé pojišťovny již uzavřely partnerství s velkými bankami, v jehož rámci nabízejí pojistky s minimálními požadavky prostřednictvím internetových platforem.

V Kanadě růst segmentu bankopojištění blokovaly regulační bariéry. Banky se pojištěním zabývají ve velmi omezené míře, protože platná legislativa jim nedovoluje využívat rozsáhlé databáze a sítě poboček za účelem marketingu a prodeje pojištění. Na základě Zákona o finanční spotřebitelské agentuře Kanady (2001) měly banky až do roku 2006 zakázáno prodávat pojistné produkty prostřednictvím svých poboček. Nový Zákon o bankách je zatím ve stádiu přípravy, ovšem banky důrazně lobují za povolení prodávat pojistné produkty.

V Kanadě ale neexistují zákonná omezení, která by bankám bránila ve vlastnictví pojišťoven. V důsledku toho mají některé banky pobočky zabývající se poskytováním pojištění, na trhu životního pojištění se nejvíce podílí Royal Bank of Canada (RBC Life). V sektoru neživotního pojištění jsou zatím dominantním distribučním kanálem makléři, představující

42

přibližně tři čtvrtiny trhu. Na trhu životního pojištění mají přibližně 80% podíl agenti, kteří jsou silně zastoupeni ve všech klíčových produktových oblastech.

V Latinské Americe bankopojištění nepřetržitě roste z důvodu zlepšení makroekonomických a příznivých daňových podmínek a proto, že zahraniční pojišťovny využívají pozitivních zkušeností z jiných trhů regionu. Podpůrným faktorem je rovněž finanční liberalizace, která byla provedena v minulých desetiletích a z velké části odstranila regulační překážky. Ve většině zemí regionu je například pojišťovacím agentům dovoleno prodávat pojištění nabízené organizačními složkami bank a neexistují bariéry, které by bránily pojišťovnám vstupovat do partnerství s bankami. Existují ale stále ještě určitá lokální omezení, která například v Brazílii a Chile zakazují bankám sdílet informace o zákaznících s pojišťovnami. V Brazílii se také povinně musí pro veškeré pojistné transakce využívat služeb řádně registrovaného makléře.

Bankopojištění prodává produkty jak životního tak i neživotního pojištění. Hlavními produkty neživotního pojištění jsou majetkové a úvěrové pojištění, produkty životního pojištění zahrnují především osobní životní pojištění, životní pojištění dlužníka a úrazové pojištění. V roce 2006 bankopojištění s tržním podílem 55% výrazně dominovalo brazilskému životnímu pojištění. V Chile bylo v roce 2005 11% celkových příjmů z pojistného generováno bankopojištěním, což je zvýšení z 5,4% v roce 1999.

Na rozdíl od ostatních regionů je bankopojištění relativně dobře rozvinutým kanálem pro distribuci neživotního pojištění. Například v Chile bylo 19% příjmů z pojistného v neživotním pojištění (2003) generováno prostřednictvím bank. Hlavním důvodem je pravděpodobně snaha bank zajistit expozici jimi poskytnutých úvěrů proti přírodním katastrofám tím, že motivují příjemce úvěrů ke koupi majetkového pojištění. Vysoká inflace, kterou region zažíval v předchozích desetiletích, navíc snížila atraktivitu životního pojištění, a tím i ochotu bank prodávat tyto produkty. Makroekonomická situace se ale v posledních letech podstatně zlepšila a daňové pobídky podporují spoření. Tyto faktory zvyšují přitažlivost prodeje životního pojištění. V posledních několika letech se tak snaha dohnat prodej životního pojištění prostřednictvím bankopojištění stala hlavním tahounem růstu trhu. Například v Argentině, Kolumbii a Mexiku je možné, aby si pojistník odečetl z daní pojistné za životní pojištění a rovněž pojištění investic, které zaplatil.

43

Asie a Oceánie

V Asii se bankopojištění rychle rozvíjí. Přestože v roce 2000 v podstatě neexistovalo, v roce 2005 se na distribuci životního pojištění podílelo přibližně 28% a neživotního pojištění 2%. Mezi primární hnací momenty této velmi rychlé penetrace patří snaha pojišťoven diverzifikovat směrem pryč od nákladné agenturní distribuce a velký zájem bank o zvýšení svých příjmů. Rozšíření bankopojištění v Asii také velmi zrychlila nedávná deregulace, k níž došlo od Indie a Číny až po Jižní Koreu a Japonsko. Nově zřizované domácí i zahraniční pojišťovny mají mimořádný zájem o využívání bankopojištění s cílem neutralizovat konkurenční výhodu zavedených institucí disponujících rozsáhlými agenturními sítěmi. Pojišťovny také využívají bankopojištění k rychlému proniknutí na venkovské trhy, částečně z důvodu splnění regulačních podmínek, což platí například pro Indii.

V oblasti životního a zdravotního pojištění se bankopojištění rychle stalo jedním z nejdůležitějších distribučních kanálů životního pojištění. Například v Singapuru se v roce 2006 21% nových životních pojistných smluv prodalo prostřednictvím bank. Podobný podíl byl zaznamenán i v Číně. Rychlé šíření bankopojištění bylo podpořeno změnami v regulaci, které umožnily, aby se banky mohly aktivněji podílet na distribuci pojištění. Například v Japonsku začalo bankopojištění v dubnu 2001, ale až do konce roku 2007 nedošlo k plné liberalizaci trhu. Jižní Korea se vydala na podobnou cestu postupné liberalizace.

V sektoru neživotního pojištění zůstává zavádění bankopojištění omezené. Prostřednictvím bank se stále častěji prodávají některé všeobecné odpovědnostní produkty včetně pojištění domácnosti a cestovního pojištění. Ovšem hlavní pojištění motorových vozidel i nadále prodávají agenti a prodejci automobilů. Pokud jde o pojištění pro případ požáru, jsou distribuční kanály smíšené, protože na mnoha trzích banky také prodávají požární pojištění jako součást hypotéčních úvěrů. Celkově lze říci, že bankopojišťovny jsou relativně dobře zastoupeny na rozvinutých trzích. Banky mají delší historii prodeje pojistných produktů. V Hong Kongu činí podíl bankopojištění na trhu neživotního sektoru 16%.

Zatímco bankopojištění získává na popularitě, musí se také potýkat s překážkami. Regulační úřady se totiž obávají toho, že liberalizace zesílí polarizaci trhu, například pokud by velké banky vstupovaly do partnerských vztahů pouze s velkými pojišťovnami. Zároveň existují

44

obavy z narušení stávajících kanálů a z doby potřebné k zaškolení personálu bank a z manipulace k prodeji nevhodných produktů (misselling).

Výhled zůstává velmi pozitivní, protože na některých velkých trzích (např. Japonsko a Jižní Korea) se do konce roku 2008 očekával plný rozvoj bankopojištění. Také v Číně s sebou odstranění geografických omezení pro zahraniční pojišťovny (a od konce roku 2006 pro zahraniční banky) nese příznivé vyhlídky pro další rozvoj bankopojištění.

V Indii bankopojištění i nadále získává podporu nově zakládaných a stávajících joint ventures, které velmi často zahrnují i domácího partnera z bankovní sféry. Navíc požadavek venkovského a sociálního sektoru pojišťovny dále motivuje k využívání bankopojištění jako prostředku k pronikání do vzdálených venkovských regionů. Na vyspělých trzích, jakými jsou např. Austrálie, Hong Kong a Singapur, se banky pravděpodobně budou i nadále agresivním způsobem snažit prodávat pojištění, aby si rozšířily příjmy založené na poplatcích. Průzkumy ukazují, že spotřebitelé na většině trhů jsou otevřeni myšlence nakupovat pojištění od bank. Jedním z pozorovatelných trendů je zájem bank jemně segmentovat klientskou základnu s cílem prosazovat různé pojistné produkty.

Afrika a Blízký Východ

Získat

spolehlivé

statistiky

vypovídající

o

distribuci

pojištění

prostřednictvím

bankopojišťoven na Blízkém Východě a v Africe není snadné, ale předpokládá se, že tohoto kanálu se zatím využívá ve velmi omezené míře. Pravděpodobnou výjimkou je Libanon, který je považován za první trh v regionu, kde banky začínají distribuovat pojistné produkty.

3.1.4 Současné trendy v bankopojištění Popularita bankopojištění se v posledních deseti letech značně zvýšila, i když stále přetrvávají významné rozdíly mezi jednotlivými regiony. Objevují se i zřetelné trendy, které pomohou definovat další vývojovou fázi bankopojištění.

Využívání integrované bankovní a pojišťovací činnosti v Evropě je uváděno jako příklad velkého úspěchu, který přispívá k velmi vysoké úrovni penetrace bankopojištění na mnoha 45

trzích. Tento model dovoluje bankopojišťovnám těžit ze synergie mezi bankovnictvím a pojišťovnictvím, a přitom nabízet klientům úplnou řadu integrovaných finančních produktů. Plně integrovaná činnost bank a pojišťoven a s tím související vysoká úroveň vzájemných závazků představuje nejběžnější formu bankopojištění v kontinentální Evropě.

Ovšem nedávné změny v regulaci působí v rostoucí míře proti ekonomickým výhodám integrované činnosti, která se prosadila v předchozí fázi vývoje bankopojištění. Konkrétně Basel II sníží schopnost finančních konglomerátů plnit regulační podmínky. Tím vznikají pobídky pro finanční instituce, aby se zaměřily na takové činnosti, které budou vytvářet co nejvyšší hodnotu.

Související riziko může navíc vést k tomu, že některé banky nebudou chtít rizika související s pojištěním postupovat. Proto některé bankopojišťovny přešly k čistě distribuční strategii a outsourcovaly produkci pojištění na pojišťovny, a to tím, že se úplně zbavily poboček specializovaných na pojištění anebo vstoupily do společných podniků (joint venture) s třetími stranami reprezentovanými pojišťovnami. Tento trend je především patrný ve Velké Británii, kde se počet bank s interním poskytovatelem životního pojištění snížil z patnácti v roce 1995 na pět v roce 2007, z nichž momentálně pouze čtyři uzavírají nové pojistné smlouvy.

I v případech, kde bankopojišťovny stále fungují v souladu s integrovaným modelem, se závislost na jednom dodavateli mění a objevuje se posun směrem k několika dodavatelům. Užitečnou analogií jsou pozitivní zkušenosti bank s úspěšnou distribucí jak interních investičních fondů tak i investičních fondů poskytovaných třetími stranami. Rozmanitost investičních fondů nabízených na přepážce bank již není diktována produkčními schopnostmi bank, ale potřebami zákazníků. Bankopojišťovny se budou ve stále větší míře snažit distribuovat širší spektrum produktů s cílem uspokojovat potřeby zákazníků.

Růst bankopojištění na rozvíjejících se trzích zůstává zatím silný. Úspěch bankopojišťoven v kontinentální Evropě lze částečně přičíst využívání jednoduchých a standardizovaných pojistných produktů pro co nejrychlejší prodej zákazníkům bank. Tytéž faktory jsou rovněž základem pro úspěch bankopojištění na mnohých rozvíjejících se trzích.

Banky se navíc na rozvíjejících se trzích typicky těší důvěře zákazníků, což zesiluje jejich pozici při prodeji pojištění spolu s bankovními produkty. Vzkvétající akciové trhy 46

v rozvíjejících se ekonomikách vedly ke zvýšení zájmu o produkty navázané na podílové fondy a investiční produkty, které se staly hlavními produkty prodávanými prostřednictvím bank.

Nedávná liberalizace rozvíjejících se pojistných trhů s sebou zároveň přinesla obrovský příliv zahraničních společností jakož i zakládání více domácích subjektů. Tyto nově zakládané společnosti mají velký zájem na neutralizaci konkurenčních výhod, kterým se těší zavedení hráči na trhu – např. rozsáhlé distribuční sítě sestávající z řady interních a exkluzivních agentů a agentů na částečný úvazek. Mnohé z těchto nově vznikajících subjektů se uchylují k bankopojištění s cílem rychle proniknout na domácí trhy, přestože využívají i dalších kanálů, jakými jsou např. internet, přímý marketing, telemarketing, apod.

K růstu bankopojišťovnictví významnou měrou přispělo uvolnění dříve striktních kontrol distribuce pojistných produktů bankami. Jak v Číně tak v Indii, na dvou významných vznikajících pojistných trzích současnosti, došlo k rychlému rozvoji bankopojištění až po uvolnění regulace. Také ostatní trhy profitovaly z ochoty regulátorů povolit společný prodej různých typů produktů různými finančními zprostředkovateli.

Mnohé rozvíjející se trhy ale zatím postrádají klíčovou složku, která pomohla růstu evropského bankopojišťovnictví – daňové pobídky. Lze ale říci, že přes neexistenci daňových pobídek na většině rozvíjejících se trhů se bankopojištění na vybraných trzích úspěšně rozběhlo jako jeden z klíčových distribučních kanálů.

Celkově zůstává penetrace bankopojištění nízká. Přesto je pravděpodobné, že na rozvíjejících se trzích dále poroste. Nejdůležitější vývojové změny by se v blízké budoucnosti mohly objevit právě na rozvíjejících se trzích. Růst by ale mohly zkomplikovat dva faktory. Regulace určující podmínky vzájemného držení kmenových akcií mezi bankami a pojišťovnami je na rozvíjejících se trzích zpravidla méně liberální než na rozvinutých trzích, a to by mohlo zkomplikovat zavádění integrovanějších obchodních modelů. Mnohé banky na rozvíjejících se trzích si navíc účtují vysoké, a v některých případech až nepřiměřené provize.

Na základě současného růstu pojištění v regionu a vysoké penetrace poboček bank se očekává, že na rozvíjejících se asijských trzích bankopojištění poroste. Bankopojišťovny také rozšiřují nabídku produktů a zavádějí multidistribuční strategie s cílem získat různé segmenty 47

zákazníků. Vyhlídky pro bankopojištění ve střední a východní Evropě jsou rovněž pozitivní. Předpokládá se, že současný trend bude pokračovat, napomáhat mu bude rostoucí bohatství obyvatel a uvědomování si rizika. Příležitosti pro bankopojištění nabídne rovněž expanze na trhy zemí SNS, kde je pojištění relativně málo rozvinuté, a to především v případech, kde existují sítě bank, které se těší dobré pověsti.

Dalším významným trendem je segmentace klientů. Bankopojištění se tradičně zaměřovalo na masový trh. Bankopojišťovny se ale ve stále větší míře diverzifikují a pronikají i do jiných segmentů, včetně živnostníků a především malých a středních podniků. Segmentace klientů se stává stále významnějším faktorem a vede k nabídce produktů přizpůsobených jednotlivým segmentům, vycházejícím z potřeb daného typu zákazníků. Také stárnutí populace motivuje na mnohých trzích bankopojišťovny k tomu, aby se zaměřily na určité segmenty, například zákazníky těsně před důchodem nebo důchodce.

Potřeba získávat stále složitější kombinace tržních segmentů vedla některé bankopojišťovny k přesunu od zaměření na standardizované produkty distribuované jediným kanálem k zavádění vícekanálové distribuční strategie. Kromě svých zaměstnanců a pojišťovacích agentů banky k dosažení různých segmentů trhu využívají rovněž internet, direct mailing, telefonní bankovnictví apod.

Dalším významným trendem

je produktová rozlišení produktů. Má se za to, že

prostřednictvím bankovního kanálu se nejlépe prodávají jednoduché standardizované produkty. Některé produkty, které byly vyvinuty speciálně pro bankopojišťovny, je možné distribuovat i prostřednictvím jiných kanálů. Tyto produkty jsou někdy spojené s jinými bankovními produkty, např. kreditními kartami či bankovními úvěry. Na některých bankopojistných trzích jistě dojde k zavedení složitějších produktů šitých více na míru, což bude dáno rostoucí náročností klientů a skutečností, že bankopojišťovny se zaměřují na jemně vymezené zákaznické segmenty. Trend směrem k produktové diverzifikaci je také výsledkem toho, že bankopojišťovny zjišťují, že příliš velká závislost na určitých produktech může vést k nepřiměřené volatilitě příjmů, což se projevilo již v případě citlivosti produktů navázaných na investiční fondy vůči změnám úrokových sazeb a pohybům na kapitálových trzích.

Dalším významným trendem je zvyšující se vnímavost spotřebitelů vůči jiným kanálům, než jsou agenti. Na některých trzích zákazníci preferují kontakt tváří v tvář, což napomáhá rozvoji 48

bankopojištění. To je v ostrém kontrastu se situací na jiných trzích, např. anglosaské země, kde je více rozšířené telefonní a internetové bankovnictví. To by se mohlo změnit, až banky začnou využívat přímý marketing a internetové bankovnictví jako nástroj pro distribuci pojistných produktů. To by mohlo vysvětlovat i pokles podílu distribuce tváří v tvář na některých trzích, jako např. ve Velké Británii.

Zvyšující se prodej produktů neživotního pojištění je dalším trendem v bankopojišťovnictví. Hlavní faktory, které odrazovaly banky od distribuce produktů neživotního pojištění, zahrnují nejen nedostatek znalostí o tomto typu produktů ve srovnání s produkty životního pojištění a bankovními produkty, ale také vyšší frekvenci pojistných události ve srovnání s životním pojištěním, což by mohlo vést k nespokojenosti zákazníků. Popularita neživotního bankopojištění se zvýšila na začátku 90. let 20. století, kdy banky na některých západoevropských trzích začaly distribuovat především majetkové pojištění. Sogessur, jedna z aktivních neživotních bankopojišťoven, vytváří pouze neživotní produkty, které jsou distribuovány výhradně prostřednictvím sítě poboček Société Générale.

Banky stále častěji objevují potenciál, který v sobě mají produkty neživotního pojištění. To se týká především možnosti získat důvěrné informace o majetku, který jejich klienti vlastní. To by mohlo banky dostat do vedení v nabídce kombinovaných finančních balíčků, jako např. úvěrů na koupi automobilu spolu s pojištěním motorových vozidel. Dalším segmentem, který se těší rostoucímu zájmu ze strany bank, je distribuce neživotního pojištění malým a středním podnikům.

Atraktivní oblastí je pro bankopojišťovny rovněž pojištění motorových vozidel, které je na většině trhů největším odvětvím neživotního pojištění. Složitost produktů, vysoká frekvence pojistných událostí a delší čas potřebný pro prodej pojištění motorových vozidel představovaly v minulosti některé negativní faktory, které odrazovaly bankopojišťovny od aktivit v této oblasti. V poslední době se ale několik velkých evropských bankopojišťoven snaží rozšířit své kmeny pojištění motorových vozidel. Někteří z nich se snaží využívat distribuční kanály mimo pobočky (např. internet) a jemně segmentovat klienty, a tím zvýšit počet úspěšných prodejů. Zatímco současná penetrace bankopojištění v oblasti motorových vozidel sahá od 1,1% v Itálii po 8,3% ve Francii (údaje z roku 2005).

49

Nedávný posun směrem k alternativním distribučním kanálům by pro bankopojištění mohl znamenat závažnou výzvu. Nové a vznikající kanály jsou stále více konkurenceschopné. Prodej pojištění přes internet a další formy pojištění na dálku (homeassurance) jsou stále běžnější. Přímý marketing a telemarketing na mnoha trzích také získávají na významu. Klíčovou výzvu představuje fakt, že tyto alternativní kanály, které nevyužívají služby agentů, stejně jako bankopojištění zdůrazňují osobní produkty, které jsou jednoduché a snadno pochopitelné.

3.2 Zvyšování významu životního pojištění ŽP se stalo již koncem 19. století v celosvětovém měřítku nejdůležitějším odvětvím pojišťovnictví. ŽP je v posledních letech jedním z nejrychleji se rozšiřujících produktů pojišťoven. Růst předepsaného pojistného v ŽP byl v posledních letech typický pro většinu pojistných trhů a zejména na vznikajících trzích dosahoval poměrně vysokých hodnot.

ŽP je ve většině zemí podporováno ze strany státu, klienti mají obvykle možnost odečíst si větší či menší část pojistného od svého daňového základu. Tento druh pojištění má na finančním trhu své nezastupitelné místo. Na jedné straně poskytuje pojistnou ochranu, tedy zajišťuje klienty proti různým životním rizikům hned od počátku uzavřeného smluvního vztahu, na druhé straně může plnit funkci spořící složky, díky níž se vytváří úspory na stáří.

V průběhu posledního desetiletí došlo celosvětově, včetně České republiky, k růstu ŽP. Zlaté časy pro ŽP v České republice nastaly v letech 2001-2003, kdy předepsané pojistné rostlo každý rok tempem 20,2% až 24,2% a zvýšilo se z 22,8 mld. Kč v roce 2000 na 41,1 mld. Kč v roce 2003. Za zmínku však stojí roky 2004 a 2005. V roce 2005 byl podruhé v řade přírůstek předepsaného pojistného ve srovnání s předchozím rokem výrazně menší. Předepsané pojistné v ŽP stouplo meziročně jen o 1,6% po růstu o 7,5% v roce 2004. Pozitivní trend vývoje ŽP s vysokou dynamikou začal opět v roce 2007, kdy tempo růstu předepsaného pojistného činilo 14,6%, zatímco v roce 2006 pouze 5,1%. Celkově předepsané pojistné v oblasti ŽP dosáhlo v roce 2007 částky 54,1 mld. Kč.

50

Důvodem pro vysoký růst ŽP v České republice v předchozím desetiletí byla slabá nasycenost trhu těmito produkty, nově přijatá legislativa podporující ŽP formou daňových úlev a určitá odpovědnost klientů životních pojišťoven, pokud jde o budoucí úspory na stáří. Analýza ukazuje, že trend bude pokračovat jak ve světě, tak v ČR.

3.2.1 Výzvy v oblasti důchodového pojištění S prodlužující se délkou života a nižší porodností společnosti po celém světě stárnou. Lidé jsou v důchodu stále více let, a proto se zvyšuje potřeba úspor na důchod. Pokles počtu pracujících na jednoho důchodce představuje výzvu pro státní i zaměstnanecké systémy důchodového pojištění.

Populace na celém světě stárne, což lze přičíst dvěma základním demografickým trendům: zvyšující se očekávané délce života a klesající porodnosti. Očekávaná délka života v posledních desetiletích výrazně vzrostla, což je trend, který bude pravděpodobně pokračovat (viz. graf č.17). V roce 1955 mohlo dítě, které se narodilo v Evropě, očekávat, že bude žít 66 let. Do roku 2005 se tento údaj zvýšil na 74 let, a to díky zlepšení životního stylu, zvyšujícímu se blahobytu a pokrokům v lékařské vědě. Ještě rychleji se očekávaná délka života v tomto období zvýšila v rozvíjejících se zemích, např. v Číně ze 45 na 73 let a v Indii ze 40 na 65 let.

Graf č.17: Vývoj délky života s prognózou do budoucna ve vybraných zemích

Zdroj: Swiss Re, sigma No 4/2008 51

Vyšší očekávaná délka života je smíšeným požehnáním, přinášejícím jak příležitosti, tak i výzvy. Čím delší dobu člověk stráví v důchodu, tím větší je potřeba spořit a zajistit si důchodový příjem. Tato výzva se ještě násobí skutečností, že inflace každým rokem zvyšuje životní náklady a s přibývajícím věkem se zpravidla také zvyšují výdaje na zdravotní péči.

Současně s tím se snižuje počet dětí. Kombinace narůstajícího blahobytu, zvýšené dostupnosti a přijatelnosti antikoncepce a změn životního stylu vedla k tomu, že do roku 1975 se míra porodnosti ve všech zemích G7 snížila pod práh „samovolné obnovy populace“, hodnotu 2,1 dítěte – tedy pod počet dětí, které musí žena porodit, aby nahradila sebe a svého partnera.

Narůstající délka života a klesající míra porodnosti vede ke změnám ve věkovém profilu populace po celém světě. Například v Evropě se podíl osob nad 65 let věku zvýšil z 8% v roce 1950 na dnešních 16% a předpokládá se, že do roku 2050 dosáhne 28%. Nelze přehlédnout, že podíl osob nad 80 let věku roste ještě rychleji: z 1% v roce 1950 na dnešní 4% a do roku 2050 by tento podíl měl dosáhnout 10%. Podobné trendy lze očekávat i v Severní Americe a Asii (graf č.18).

Graf č.18: Věková struktura v Asii, Evropě a Severní Americe (v %), s prognózou do roku 2050

Zdroj: Swiss Re, sigma No 4/2008

52

Proto se poměr osob důchodového věku vůči osobám v produktivním věku neustále zvyšuje. Odhaduje se, že od roku 2000 do roku 2050 se tento poměr závislosti staršího věku zvýší v Severní Americe z 19% na 35%, v Evropě z 22% na 48% a v Asii z 9% na 27%.

Souběh demografických a behaviorálních faktorů tak naléhavě zvýšil nutnost, aby jednotlivci, instituce a vlády více spořili na důchod. Míra úspor domácností v mnoha vyspělých zemích zatím výrazně klesala, což ještě více zvyšuje potřebu posílit důchodové financování.

Logickou odpovědí na tuto výzvu je více spořit. Ale v mnoha zemích se v posledních letech míra osobních úspor snížila. Přestože mnozí lidé se obávají, že nebudou mít dostatek prostředků, aby mohli odejít do důchodu, velká část obyvatelstva se nezapojila ani do nejzákladnějších důchodových systémů.

Určit kolik si šetřit na důchod je skutečně výzva. Budoucí důchodce není schopen předvídat, kolik let bude žít, jak vysoké budou jeho výdaje na zdravotní péči ani změřit budoucí dopad inflace.

Poskytovatelé životního pojištění však nabízejí různá inovativní řešení pro zvládání těchto úkolů, jakými jsou například různé typy důchodů, pojištění dlouhodobé péče (LTCI) či obrácené hypotéky na dožití (reverse mortgages).

Doživotní důchody, které zpravidla garantují pravidelný soubor fixních výplat po dobu života jedince, jsou tradičními produkty. Variabilní důchody, jejichž výplaty jsou navázány na výkonnost určitého investičního portfolia, představují novější produkty, jejichž popularita v USA a Japonsku roste a které se začínají objevovat i v dalších asijských zemích a v Evropě. Variabilní důchody poskytují záruky, které zvýšily jejich popularitu. Ovšem právě tyto záruky představují výzvy pro pojišťovatele, kteří musejí nést rizika spojená s dlouhověkostí, situací na trhu a chováním pojistníků.

Pojištění dlouhodobé péče (LTCI) je řešení vyvinuté na ochranu proti neočekávaným nákladům na péči pro jedince, kteří jsou závislí na asistenci při zvládání každodenních činností. LTCI, které je stále v počátečních stádiích vývoje, má široký tržní potenciál. Očekává se, že oblibě LTCI napomůže prodej hybridních produktů kombinujících LTCI s životním pojištěním. V oblasti řešení důchodů roste rovněž obliba obrácených hypoték. Ty 53

důchodcům umožňují zpeněžit majetek, který představují jejich domy a byty – často nejcennější majetek, který vlastní, aniž by je museli prodat.

Zásadním faktorem souvisejícím s výše zmíněnými příležitostmi a výzvami je riziko dlouhověkosti, tedy riziko, že lidé budou žít podstatně déle, než se očekávalo. Tomuto riziku je vystaveno množství jednotlivců, penzijních fondů, zaměstnavatelů, pojišťovatelů a vlád.

Penzijní podnikání poroste rychlým tempem. Účinná řešení pro přenos rizika a inovativní produkty odpovídající zájmům důchodců podpoří vývoj tohoto tržního segmentu a nabídnou odvážným poskytovatelům atraktivní prodejní příležitosti.

Česká republika

Průměrný důchod se za posledních patnáct let zvýšil 4,8 krát, přičemž průměrná mzda stoupla v nominálním vyjádření šestkrát (viz tab. č.6). Pokles poměru průměrného důchodu k průměrné hrubé mzdě za posledních patnáct let je citelný: z 50,4% v roce 1989 k 40,5% v roce 2006. Obdobný je pokles důchodu k průměrné čisté mzdě, který zatímco v roce 1989 dosahoval 63,8% a v roce 2006 již jen 53,3%.

Tabulka č.6: Poměr důchodů ke mzdám Rok

Průměrný důchod (Kč)

1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

1 598 1 731 2 176 2 413 2 734 3 059 3 578 4 213 4 840 5 367 5 724 5 962 6 352 6 830 7 071 7 256 7 728 8 184

Průměrná mzda hrubá (Kč) 3 170 3 356 3 932 4 644 5 817 6 896 8 172 9 676 10 696 11 693 12 655 13 490 14 640 15 711 16 769 17 882 18 954 20 211

čistá (Kč) 2 504 2 656 3 092 3 563 4 551 5 351 6 318 7 520 8 308 9 090 9 842 10 447 11 324 12 082 12 807 13 601 14 339 15 360

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2007

54

Podíl průměrného důchodu ke mzdě hrubé (%) čisté (%) 50,4 63,8 51,6 65,2 55,3 70,4 52,0 67,7 47,0 60,1 44,4 57,2 43,8 56,6 43,5 56,0 45,3 58,3 45,9 59,0 45,2 58,2 44,2 57,1 43,4 56,1 43,5 56,5 42,2 55,2 40,6 53,3 40,8 53,9 40,5 53,3

Pokles poměru důchodu ke mzdě vede k pozvolnému snižování váhy státního pilíře při zajištění ve stáří a zvyšování podílu soukromých zdrojů. Mladá a střední generace již ve svém důchodu ze státního pilíře nevyžije. Na významu tak stále více získává dobrovolné doplňkové penzijní připojištění se státním příspěvkem. Připojištění je podle terminologie EU označováno jako třetí pilíř důchodového systému. Součástí třetího pilíře jsou produkty komerčních pojišťoven (především životní pojištění a penzijní připojištění). Druhý pilíř důchodového systému v České republice zatím zaveden nebyl – neexistuje tedy povinné spoření v penzijních fondech, které zavedlo částečně např. Maďarsko, Polsko a Slovensko.

Problematika se stává stále více i politickou otázkou, neboť se na jedné straně zvyšuje nespokojenost důchodců s jejich klesající životní úrovní a na druhé straně je nutno vidět omezené možnosti státu (tlak na výdaje státního rozpočtu, zadluženost státu a současná celosvětová finanční krize).

3.2.2 Soukromé zdravotní pojištění Celosvětově se za zdravotní péči vydá více než 5 bilionů USD, resp. jeden z každých deseti vydělaných dolarů. Očekává se, že výdaje na soukromé pojištění léčebných nákladů dosáhnou 1 bilionu USD. 80% těchto výdajů jde na vrub USA, za nimi následují Francie a Německo. Jak bylo uvedeno výše, role soukromého zdravotního pojištění je z velké části určena politikou poskytování zdravotní péče konkrétního trhu. Každá země si určuje úroveň a povahu zapojení soukromého sektoru. Protože se očekává, že poptávka po zdravotní péči poroste rychleji než hospodářský růst, bude financování zdravotní péče velkou výzvou jak pro politiky tak pro domácnosti.

55

Graf č.19: Výdaje na soukromé pojištění léčebných nákladů (v mld. USD), odhad roku 2007

Zdroj: Swiss Re, sigma No 6/2007

O skutečnosti, že 15% Američanů nemá zdravotní pojištění, se vede diskuse již několik desetiletí. Téma reformy systému zdravotní péče se ale netýká pouze USA, týká se politiků po celém světě. V zemích, kde vlády přímo provozují systémy poskytování zdravotní péče nebo státní systémy zdravotního pojištění, hledají politici možnosti jak tyto systémy zlepšit. V řadě rozvíjejících se zemí, např. Čína a Indie, nemá značná část obyvatelstva zejména na venkově žádné zdravotní pojištění a musí za zdravotní péči platit z vlastní kapsy, a to často v době, kdy jsou výdělky ohrožené a peněz není nazbyt.

Zdravotní pojištění je přínosné, protože předplacení zdravotní péče dodává jistotu a zmírňuje finanční dopady zdravotní katastrofy. Přístup ke zdravotnímu pojištění navíc zlepšuje celkový zdravotní stav jedince, protože v případě onemocnění umožňuje okamžité poskytnutí odborné péče, čímž urychluje uzdravení. Zdravotní pojištění ale nezmírňuje rizika pouze v čase, ale také ve společnosti. Může mít totiž pozitivní vliv na osoby, které by si jinak nemohly dovolit anebo ani nebyly ochotné koupit zdravotní pojištění.

Klíčová otázka proto nezní, zda by se mělo pojištění léčebných nákladů organizovat, ale jak by se mělo organizovat. V posledních letech roste podpora pro možnost dovolit tržním silám uspokojovat potřeby financování zdravotní péče. Objevují se i hlasy, že soukromí pojistitelé 56

jsou lépe vybaveni k poskytování řešení na organizaci financování zdravotní péče i pro rozvíjející se země. Diskutované politické otázky se točí kolem toho, jak by soukromý sektor mohl pomoci zlepšit systémy poskytování zdravotní péče, a zároveň generovat zisk.

Pro soukromý sektor může tato situace skýtat množství příležitostí. Pojišťovnictví musí reagovat vytvořením nových strategií, umožňujících spravovat oblast zdravotního pojištění ziskovým a udržitelným způsobem. To je samozřejmě výzva, protože trhy zdravotní péče a zdravotního pojištění jsou vysoce regulované, stejně jako mnohá související odvětví, např. zdravotnické technologie či farmaceutický průmysl. Kromě toho jsou systémy zdravotnictví silně ovlivněny institucionálními, kulturními a ekonomickými faktory. Globálním hráčům naplňování uvedeného cíle dále komplikuje rozdílnost zdravotnických systémů v jednotlivých částech světa. Pro pojistitele je proto mimořádně důležité, aby získali lokální know-how a detailně se seznámili se způsobem fungování infrastruktury každé jednotlivé země dlouho před tím, než dojde k prodeji první pojistné smlouvy. Potřebný čas, úsilí a investice mohou být proto značné.

Zdravotní pojištění je oblastí podnikání, kterou je komplikované a náročné řídit, protože zájmy zainteresovaných osob jsou často protichůdné. Protože zdravotní pojištění je velmi složitým oborem podnikání, vyžaduje vstup na trh a soutěžení o podíl na trhu značné počáteční investice do know-how a distribuční sítě a rovněž do sítě poskytovatelů zdravotní péče a informační infrastruktury. Nutnou podmínkou pro ochotu pojistitelů vynaložit tyto počáteční investice je, aby trh překračoval určitý minimální rozsah, aby se investice mohly vrátit. Většina největších poskytovatelů zdravotního pojištění působí v USA.

Pojišťovatelé musí hledat cesty jak lépe organizovat a řídit proces poskytování zdravotní péče, aby nastolili rovnováhu mezi poskytováním nákladově efektivní zdravotní péče a dostatečnou možností výběru pro pacienty. Zdravotní pojištění je proto mnohem více než jen poskytování finanční ochrany. Jde o vývoj a distribuci produktů zdravotního pojištění, které uspokojí poptávku pojištěných s ohledem na to nejcennější, co mají – vlastní zdraví.

Jedním z globálních trendů v oblasti soukromého pojištění léčebných nákladů je růst zapojení spotřebitelů na některých rozvinutých trzích. Toto platí především pro USA, kde je zdravotní pojištění řízené spotřebiteli stále více rozšířené. V USA se stále častěji propojují zdravotní spořící účty (medical saving accounts) či dohody o proplácení zdravotních výdajů (health 57

reimbursement arangements) se systémy zdravotního pojištění s vysokou spoluúčastí (highdeductible health plans). V roce 2003 byl rozvoj tohoto typu pojištění nastartován přijetím Zákona o modernizaci pojištění léčebných nákladů, který přinesl daňové pobídky. Hlavním principem tohoto přístupu je, že spotřebitelé, koneční příjemci, by měli být zapojeni do každého článku zdravotnického hodnotového řetězce, od výběru z různých systémů zdravotního pojištění až po výběr poskytovatelů zdravotní péče. Spotřebitelé jsou motivováni zvýšenými finančními pobídkami ve formě daňově odečitatelných položek a odstupňovaného systému výhod. Aby se pacienti mohli rozhodovat, potřebují informace, což tlačí poskytovatele zdravotnických služeb k transparentním cenám a zvyšování kvality. Snahou zdravotní péče vedené spotřebiteli je proto posun od kontroly zdrojů pojišťovnami ke kontrole zdrojů ze strany samotných spotřebitelů.

Posouzení dopadu systémů zdravotního pojištění řízených spotřebiteli na využívání, kvalitu a náklady zdravotní péče má vzhledem ke krátké historii tohoto přístupu zatím spíše spekulativní podobu. První údaje ale naznačují, že přesunutím rozhodování na stranu spotřebitelů je možné snížit náklady na zdravotní péči, aniž by musela být obětována kvalita služeb.

Česká republika

Spolu se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) působí na českém trhu devět dalších zdravotních pojišťoven. Každý pojištěnec má právo výběru libovolné z nich. Nárok na základní zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění má každý občan nehledě na zvolenou zdravotní pojišťovnu. Ze strany pojišťoven jde tak pouze o necenovou konkurenci, neboť pojistné plány se odlišují jen v nabídce doplňkových výhod nad rámec základní zdravotní péče. Při absenci faktické konkurence se zdá neopodstatněné mít větší množství zdravotních pojišťoven. Toto by se mohlo v budoucnosti změnit. Ministerstvo zdravotnictví ČR však pracuje na reformě zdravotního pojištění. Součástí této reformy jsou mimo jiné i zásadní změny zákona o zdravotních pojišťovnách a zdravotním pojištění. Stát chce nově definovat rozsah zdravotní péče hrazené z prostředků zdravotního pojištění. Na ostatní péči by si pacienti mohli nebo museli připojistit. Toto otevírá prostor pro obrovský rozmach zdravotního pojištění, prostor pro konkurenci a tedy i fungování většího množství zdravotních pojišťoven. Zdá se tedy, že se v českém pojišťovnictví rodí nový byznys.

58

Jako první získala licenci pojišťovna Agel třineckého podnikatele Tomáše Chrenka. O licenci požádaly i společnosti Appian Group, Czech Media Corporation a jedna ze společností patřících do finanční skupiny PPF . V srpnu 2008 si o licenci požádala i Česká pojišťovna, která může tak využít potenciálu stávajících klientů.

3.3 Nepříznivý vývoj v oblasti škod z přírodních katastrof V posledních 20 letech zaznamenáváme výrazně růstový trend v oblasti škod způsobených katastrofami. Většina tohoto nárůstu jde na vrub přírodním katastrofám souvisejícím s počasím, jakými jsou např. vichřice, bouře a povodně. Z průměrné hodnoty 4 mld. USD se za období 1970-1988 výše škod vyšplhala na více než 23 mld. USD. Rozdíly ve výši škod jsou ale v jednotlivých letech značné. Rok 2005 je i nadále rokem s rekordní výši škod, které překročily 100 mld. USD, většinou v důsledku hurikánů v USA a Karibiku. Kromě zřejmých příčin jako např. zvýšení pojistných hodnot je pravděpodobné, že klíčovou roli hraje i globální zvýšení teploty. Vědci se domnívají, že vyšší teploty zrychlují hydrologický cyklus, který zase spouští silnější dešťové srážky a zvyšuje počet a závažnost povodňových událostí.

Počet katastrof v letech 1970-2007 znázorňuje graf č. 20 a počet obětí katastrof ve stejném období znázorňuje graf č.21.

Graf č.20: Počet katastrof v letech 1970-2007

Zdroj: Swiss Re, sigma No 1/2008

59

Podle výzkumů může teplý vzduch uchovávat více vodní páry než studený vzduch. Ten potom při odpařování produkuje více vody, která se na zemský povrch vrací v podobě srážek. Vztah mezi teplotou vzduchu a absolutní vlhkostí vzduchu je exponenciální: 10% nárůst teploty z 10 °C zvýší maximální uchovatelné množství vodní páry o 6% na objemovou jednotku vzduchu; při teplotě 20 °C vzroste kapacita absorbovatelnosti o 12%. Vyšší vlhkost také znamená, že k dispozici je více energie na vytlačování vzduchové masy vzhůru a proto vzduchové masy proto stoupají výše a rychleji se ochlazují. To vede ke zvýšení počtu a závažnosti srážkových událostí a zvýšenému výskytu krupobití. Při vyšších teplotách se zimní srážky vyskytují častěji ve formě deště než ve formě sněhu. Protože z rostlin se v zimě téměř nic neodpařuje, země se nasytí rychleji. Voda proto okamžitě odtéká, a tím způsobuje více povodní. Klimatické modely navíc ukazují, že klimatické změny také mění obecné frontální systémy.

Graf č.21: Počet obětí katastrof v letech 1970-2007

Měřítko počtu obětí je logaritmické Zdroj: Swiss Re, sigma No 1/2008

Od roku 1970 roste na celém světě výše pojištěných škod způsobených záplavami vyjádřená v USD o 12% ročně (o 7% pokud údaje upravíme o inflaci).

V posledních několika letech pracují poskytovatelé pojištění na úpravách svých modelů pojištění podle nových údajů a zjištění, především proto, že jejich modely pojištění škod způsobených záplavami stále vykazují nedostatky. Většina modelů povodňových pojištění z velké části vychází z údajů za období od 60. do 80. let, kdy byl výskyt povodní v Evropě

60

abnormálně

nízký.

Z toho

důvodu

většina

záplavových

modelů

podhodnocuje

pravděpodobnost výskytu povodňových událostí.

Politici volí při řešení škod způsobených katastrofami různé přístupy, někteří pozorovatelé kritizují tendenci států reagovat na katastrofy stále častějšími intervencemi. Zkušenosti ukazují, že z ekonomického hlediska jsou tyto intervence často kontraproduktivní. V kontinentální Evropě a Velké Británii se stát omezuje pouze na vytváření podmínek, aby zajistil, že pojistníci mají pojistné krytí. Dalším důležitým prvkem je zde prevence. Ve Spojených státech jsou ale intervence přímější. Například prostřednictvím pojišťovny Citizens Property Insurance Corporation a zajišťovny Florida Hurricane Catastrophe Fund má stát přímý vliv na pojistný trh Floridy. Jimi prodávané pojištění pro případ katastrof je pod úrovní tržních cen a jeho financování – buď nepřímými dotacemi z jiných odvětví pojištění nebo z peněz daňových poplatníků – dělá problémy soukromým poskytovatelům komerčního pojištění.

Katastrofy v roce 2007

Přestože rok 2007 nebyl z hlediska obětí ani vzniklých škod nikterak výjimečný, statistiky potvrzují rostoucí trend v počtu – a nákladech – přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem. Škody způsobené přírodními katastrofami rychle rostou, především se to týká škod způsobených vichřicemi, bouřemi a povodněmi.

V roce 2007 si katastrofy vyžádaly nejvíce životů v Bangladéši, Indii, Číně a Pákistánu. Z hlediska majetku a pojištěných škod byla v minulém roce nejvíce zasažena Evropa. Ve srovnání s tím byly škody, ke kterým došlo v USA, které obvykle tabulku škod vedou, méně závažné.

V roce 2007 se stalo obětí katastrof celkem 21 500 lidí. 14 600 osob zemřelo v důsledku přírodních katastrof, většina z nich – 12 500 – přišla o život při bouřích a záplavách. Jen v Bangladéši a Indii přišlo o život 6 700 osob, v Číně 1 300, Pákistánu 700 a v Evropě 80 osob. Člověkem způsobené katastrofy si vyžádaly 6 900 životů, včetně 2 000 úmrtí při nehodách osobních dopravních lodí.

61

Majetkové škody způsobené katastrofami se pro rok 2007 odhadují na přibližně 70 mld. USD. Většina z těchto škod nebyla pojištěná, náklady na jejich odstranění tedy nesly soukromé osoby, společnosti či státy. Nicméně pojišťovny vyplatily v roce 2007 plnění za škody v hodnotě 27,6 mld. USD, což bylo o 10,7 mld. USD více než v roce 2006.

Ze zmíněných 27,6 mld. USD v pojištěných škodách připadalo 23,3 mld. USD na přírodní katastrofy a zbývajících 4,3 mld. USD na závažné katastrofy způsobené člověkem.

Z přírodních katastrof v roce 2007 převládaly bouře, vichřice a záplavy. V roce 2007 bylo zaznamenáno 142 přírodních a 193 člověkem způsobených katastrof. Přestože počet přírodních katastrof je o něco nižší než v předchozích letech, předpokládá se, že dlouhodobý trend směrem ke zvyšování počtu škodních událostí bude pokračovat v oblasti přírodních katastrof i v oblasti katastrof způsobených člověkem.

V následujícím jsou uvedeny tři největší katastrofy roku 2007: -

Leden 2007: Orkán Kyrill způsobil škody v hodnotě 10 mld. USD v Německu, Velké Británii, Belgii a Nizozemsku (pojištěné škody měly hodnotu 6,1 mld. USD)

-

Léto 2007: Británie byla několikrát zasažena prudkými dešti a záplavami. Škody se odhadují na 7,2 mld. USD (pojištěné škody byly 4,8 mld. USD)

-

Říjen 2007: Záplavy v Mexiku v oblasti Tabasca vedly ke škodám v hodnotě 4,5 mld. USD (pojištěné škody byly 0,5 mld. USD)

V roce 2007 si přírodní katastrofy vyžádaly 14 600 životů včetně osob, které byly oznámeny jako pohřešované. To je pod dlouhodobým průměrem za období od roku 1970, který činí 55 000 obětí.

Nejvíce úmrtí bylo ohlášeno v Asii, která představuje kontinent s nejhustším osídlením. Bouře, záplavy a sesuvy půdy si v Asii vyžádaly více než 11 000 životů, z toho jen cyklón Sidr způsobil v listopadu v Bangladéši 3 363 ztrát na životech. Také Latinská Amerika měla v roce 2007 podíl na katastrofách. V srpnu zasáhlo Peru těžké zemětřesení o síle 8 stupňů Richterovy škály. Ze 6 900 ztrát na životech způsobených člověkem zaviněnými katastrofami v roce 2007 připadalo 2 200 obětí na námořní katastrofy, což je nad dlouhodobým průměrem.

62

Katastrofy vedly v roce 2007 k finančním ztrátám ve výši 70,6 mld. USD, z toho ztráty ve výši 63,7 mld. USD jsou na vrub přírodních katastrof, zatímco člověkem zaviněné katastrofy se na této částce podílely 6,9 mld. USD.

Soukromé osoby, firmy či státní instituce se musely v roce 2007 samy vypořádat s většinou škod způsobených katastrofami ve výši 70,6 mld. USD. Pouze 40% celkové výše škod, resp. 27,6 mld. USD, bylo pojištěno, z toho 23,3 mld. USD z pojištěných škod připadalo na přírodní katastrofy.

V roce 2007 vykázala nejvyšší pojištěné škody způsobené katastrofami Evropa, která se na celkové výši škod podílela 45%. To stojí za zmínku, protože Evropa se na celkových pojištěných škodách v důsledku katastrof od roku 1970 podílela v průměru 19%. Tato vysoká čísla odrážejí nákladný orkán Kyrill a ničivé povodně ve Velké Británii, ke kterým došlo po přívalových deštích. Severní Amerika, která se na celkové hodnotě světové výše pojištěných škod způsobených katastrofami zpravidla podílí dvěma třetinami, přispěla ke světovému výsledku v roce 2007 pouze necelou jednou třetinou, což lze do velké míry přičíst především nižší výši škod způsobených hurikány. Pokud jde o oběti na životech, udržela si i v roce 2007 prvenství Asie.

Rok 2007 zaznamenal také zesílení letních monzunů v Evropě, kdy teplé jaro a začátek léta zvýšil rozdíl mezi kontinentálními teplotami a chladnějšími teplotami vody, což má za následek zvýšení množství páry, která přechází z moře na pevninu. A ta spouští větší množství dešťových srážek (podobných monzunovým dešťům v Asii).

V dalším bude pojednáno o dvou oblastech pojišťovnictví, kterých se bezprostředně týkají škody způsobené přírodními katastrofami, a to: - zemědělské pojištění - komerční pojištění škod způsobených povodněmi

3.3.1 Zemědělské pojištění Zemědělská výroba je svou povahou zřetelně riziková. Zatímco v případě průmyslové výroby jsou hlavními rizikovými faktory dostatek resp. nedostatek zdrojů a prodejní potenciál, pro 63

zemědělství platí obě dvě tato rizika a navíc ještě rizikové faktory „počasí“ a „ekologie“. Na rozdíl od zemědělských produktů se spotřební zboží denní potřeby vyrábí v továrních budovách, které jsou dobře chráněné před vlivy okolního prostředí a jsou jimi jen těžko ovlivnitelné. Naopak pole s obilím může být kdykoli mezi klíčením a sklizní zničeno přírodními riziky, jakými jsou např. krupobití, sucho, povodně či choroby napadající rostliny. Nejistá jsou rovněž rizika živočišné výroby, kde může dojít k závažnému postižení produkce epidemiemi chorob. Proto je zemědělské pojištění charakteristické výrazným kolísáním škodního průběhu. Pojistně-technické riziko náhodných výkyvů, tj. riziko rozdílu mezi skutečným a očekávaným škodním průběhem, je tedy značné.

Historicky se zemědělské pojištění vyvinulo v minulém století z pojištění pro případ krupobití, kdy se zemědělci sdružovali v asociacích pro sdílení rizika, aby chránili své příjmy z prodeje úrody, a tak přestáli osudovou ránu krupobití. Záběr a pojistné krytí zemědělského pojištění se postupně rozšiřovalo, a toto pojištění nyní zahrnuje nejen rozšířenou ochranu pro případ krupobití a dalších přírodních nebezpečí, ale také pojištění pro případ přerušení činnosti a pojištění odpovědnosti v této oblasti.

Hlavní klasifikace zemědělského pojištění je v současné době následující: -

Úroda a zahradnictví: zahrnuje všechny druhy obilí, ovoce, květiny a zeleninu

-

Skleník: komplexní pojistné krytí hmotných škod na konstrukci, skle, zařízení a rostlinách v důsledku požáru, vichřice, váhy sněhu a selhání zařízení

-

Hospodářská zvířata: obecně chrání majitele před škodami v důsledku úhynu nebo nedobrovolné porážky z důvodu onemocnění nebo náhodného poranění. Vyvinulo se i pojištění pro případ přerušení podnikatelské činnosti, konkrétně pro rozsáhlé chovy hovězího a vepřového dobytka a drůbeže

-

Koně, chovná a domácí zvířata: poskytuje pojistné krytí jednotlivých zvířat nejrůznějších druhů, ovšem ve většině případů jde o koně – ať už koně určené pro zábavu nebo pro chov. Pojistné krytí se spouští onemocněním nebo úrazem vedoucím k trvalé invaliditě

-

Lesnictví: pojistné krytí se vztahuje na stojící stromy a plantáže. Nejdůležitější součástí je pojištění pro případ požáru a vichřice. Na popularitě získávají rozšířené pojistné smlouvy, které mohou zahrnovat pojištění proti povodním, krupobití, váze sněhu, kalamitám škůdců a škodám způsobeným domácí a lesní zvěří

64

-

Akvakultura: jedná se o šlechtění a chov vodních živočichů, jak ve vnitrozemských rybnících tak na moři v pobřežních vodách. Pojistné krytí zahrnuje úmrtí nebo úhyn ryb v důsledku meteorologických příhod, onemocnění, znečištění, řasového vodního květu a úniku z poškozených zařízení

Navzdory

nepříznivému vývoji v oblasti škod z přírodních katastrof, jsou z pojistného

hlediska zemědělská odvětví pokryta nedostatečně, což platí především pro rozvíjející se ekonomiky. Odhaduje se, že v roce 2005 dosahovaly příjmy z pojistného v zemědělském pojištění na rozvíjejících se trzích přibližně 1,1 mld. USD, z čehož lze odvodit, že penetrace nebyla vyšší než 0,01% vyjádřeno v HDP. Naproti tomu v industrializovaných ekonomikách, navzdory jejich nižší závislosti na sektoru zemědělství, je penetrace vyšší.

Charakteristiky režimů zemědělského pojištění na rozvíjejících se trzích se značně odlišují. Dobře zavedené programy existují například v největších latinskoamerických zemích (Argentina, Brazílie, Mexiko), zatímco ve východní Evropě nejsou rozšířené. V Asii a Africe jsou země jako např. Indie či Jižní Afrika, které mají dlouholeté programy, ale rovněž země jako např. Indonésie, které nemají žádný formální režim, který by stál za zmínku. Na mnohých trzích je vývoj zemědělského pojištění svázán s ochranou úvěrů, kdy je pojistné krytí podmínkou pro podání žádosti o úvěr pro zemědělské účely.

V zemích, kde existují zavedené režimy, tyto zpravidla zahrnují účast soukromého i veřejného sektoru, což odráží fakt, že zemědělské záležitosti často přitahují značnou politickou pozornost. Výjimkou jsou např. Jižní Afrika či Argentina, kde převažují soukromé iniciativy. Je pravda, že dodavatelé soukromého sektoru jsou schopni zajistit pojištění pro sektor zemědělství, je ovšem také pravda, že státní zásahy mohou napomoci zlepšení podmínek na trhu, například zavedením povinného pojištění jako protiváhy negativního výběru anebo poskytnutím nezbytné infrastruktury.

Pokud jde o příjmy z pojistného, odhaduje se, že až 40% celkového zemědělského pojištění na rozvíjejících se trzích připadá na Asii, po ní následují Latinská Amerika (29%), východní Evropa (21%) a Afrika (10%).

65

Latinská Amerika

Tento region profitoval nejen z rostoucí celosvětové poptávky po výstupech zemědělské a potravinářské výroby, ale také z rozšíření regionálních obchodních dohod (konkrétně MERCOSUR, NAFTA a některé bilaterální dohody), které omezily tržní bariéry pro zemědělské produkty regionu a umožnily rychlý nástup komerčního zemědělství. Narůstající příliv kapitálu vedl ke změně struktury potravinářské produkce a podtrhl potřebu řádné ochrany (v některých případech jako nezbytné podmínky pro rozvoj podnikání) prostřednictvím jiných administrativních opatření než jen diverzifikací pěstovaných plodin. Region rovněž disponuje rozsáhlou infrastrukturou zemědělských úvěrů, jíž v některých zemích regionu dominují státem sponzorované instituce, které podporují rozvoj zemědělského pojištění. Odhaduje se, že v roce 2005 dosáhly příjmy z pojistného 309 mil. USD, což činí 0,9% celkového objemu příjmů z pojistného v oblasti neživotního pojištění. Odhaduje se, že tři největší ekonomiky regionu (Argentina, Mexiko a Brazílie) se na této částce podílely 240 mil. USD, z čehož lze odvodit penetraci 0,01%. Většina příjmů z pojistného v zemědělském pojištění tohoto regionu byla generována Brazílií (110 mil. USD) a Argentinou (92 mil. USD), a díky vyšším cenám komodit a příznivým směnným kurzům vykázala Brazílie meziroční růst příjmů z pojistného v období 2000-2005 ve výši 4%, v případě Argentiny to bylo 9%.

Analýza hlavních ekonomik regionu ukazuje velmi odlišné režimy z hlediska participace veřejného sektoru, sahající od neexistence vládních intervencí v Argentině až po aktivní účast prostřednictvím poboček v Brazílii.

Argentina má v zásadě trh tažený soukromým sektorem, charakterizovaný rychlou komercializací sektoru zemědělství v posledním desetiletí. V této příznivé situaci roste popularita zemědělského pojištění jako prostředku zajištění rozsáhlých prodejních a úvěrových transakcí. Díky úspěchu tržního režimu pojistných sazeb se Argentina v roce 2005 mohla pochlubit penetrací pojistného ve výši 0,05%.

V Brazílii nabízí státem sponzorované pojištění PROAGRO úlevu zemědělcům, kteří si vzali úvěr a jsou postiženi přírodními katastrofami. Navzdory růstu o 9% ročně, k němuž docházelo v období 2000-2005, zůstává penetrace nízká, na úrovni 0,01% HDP.

66

V Mexiku začalo pojištění úrody jako podmínka pro schválení úvěru státem vlastněnou bankou, a tento systém se později rozšířil na ostatní finanční instituce. Pro současný systém je charakteristická koexistence soukromých pojišťoven a stovek lokálních vzájemných pojišťovacích fondů (Fondos). Penetrace je relativně na nízké úrovni 0,02%.

Rozvoj zemědělského pojištění v regionu podporuje i růst obchodní aktivity a trvalé úsilí nadnárodních institucí (např. Meziamerická rozvojová banka, Světová banka) a pojišťoven posílit místní přístup k finančním nástrojům včetně pojištění. Klíčovým motorem je také proaktivní vládní politika.

Očekává se, že dotace na pojistné nedávno schválené v Brazílii nastartují růst poptávky. Stranu nabídky může posílit rovněž očekávané otevření brazilského zajišťovacího trhu. V Mexiku se očekává, že loňská novela Federálního zákona o pojištění, která dovoluje, aby pojišťovací fondy získávaly pojistné krytí od pojišťoven/zajišťoven jiných než Agroasemex, podpoří růst trhu. V Argentině se nepočítá s exponenciálním růstem, protože jde o zemi se zralou úrovní pojištění.

Asie

Zemědělské pojištění na rozvíjejících se trzích Asie obecně zaostává za Latinskou Amerikou a úroveň jeho vývoje se v jednotlivých zemích velmi liší. Celkové příjmy z pojistného v zemědělském pojištění se za rok 2005 odhadují na 428 mil. USD resp. 0,6% celkového objemu příjmů z pojistného v oblasti neživotního pojištění, jeho penetrace ale zůstává na pouhé 0,01% HDP. Tři největší ekonomiky regionu (Indie, Čína a Jižní Korea) se na celkové částce podílely více než 70%, resp. 304 mil. USD.

Režimům zemědělského pojištění v Asii, v místech kde vůbec existují, obecně dominuje pojištění sponzorované státem. V posledních letech je ale patrné, že stále více zemí zavádí pilotní pojistné plány či zakládá specializované instituce, které by nabízely komerční zemědělské pojištění jako součást politiky zaměřené na podporu zvyšování příjmů venkova. Zvyšující se uvědomování si rizika mezi politickými činiteli a zemědělskými komunitami v návaznosti na tsunami v Jižní Asii v roce 2004 také podnítilo efektivnější řízení rizik ze strany podobných nebezpečí.

67

Režim zemědělského pojištění v Indii existuje tři desetiletí. Pojištění bylo v začátcích spojeno s krátkodobými úvěry na úrodu a postupně se rozvinulo do dnešní podoby. Nově vytvořený subjekt, Zemědělská pojišťovna, v současné době spravuje dva významné zemědělské pojistné plány administrované státem: Národní systém zemědělského pojištění (NAIS), který nabízí ochranu pro klíčové potravinářské plodiny a komerční/zahradní plodiny, a Systém pojištění příjmů ze zemědělské činnosti (FIIS), který zajišťuje stabilizaci příjmů v případě podprůměrných výnosů. Oba systémy jsou silně dotované a NAIS je povinné pro zemědělce, kteří si vezmou úvěr. Navzdory tomu je penetrace nízká, pokrývá pouze 10% oseté půdy a 7% farmářů. Po tsunami z roku 2004 se vláda snaží zlepšovat podporu pojistné ochrany.

Současný čínský systém zemědělského pojištění pochází z roku 1982, kdy státem provozovaná PICC začala pojišťovat řadu rizik v oblasti lesnictví, chovu hospodářských zvířat a ryb. Zemědělské pojištění zpočátku velmi rychle rostlo – začínalo z nízké základny. Jeho situace se ale později zhoršila, když se snažilo plnit dvojí cíl, jednak dosáhnout komerční životaschopnosti a jednak fungovat jako záchranná sociální síť primárního sektoru, což vedlo i přes velmi omezenou státní podporu k podstatné škodní zátěži. Růstu sektoru zároveň brání nízká míra povědomí o rizicích, malá velikost zemědělských usedlostí a nízké provozní příjmy většiny zemědělců na straně poptávky a donedávna bránil nedostatek zdrojů (technické expertízy, informačních a lidských zdrojů) pro rozvoj zemědělského pojištění na straně nabídky. V této situaci se zákaznická základna posunula směrem k větším zemědělským korporacím, jakými jsou např. tabákový průmysl v Yunnanu nebo bavlníkové plantáže v Xinjiangu, které si výdaje na pojištění mohou dovolit spíše než malé zemědělské podniky a jednotliví zemědělci.

Vláda si ale stanovila jako klíčovou prioritu jedenácté pětiletky na období 2006-2010 růst venkovských oblastí a hledá možnosti pro větší politickou podporu sektoru zemědělského pojištění. V souladu s tímto politickým posunem udělila vláda v roce 2004 licence třem profesionálním zemědělským pojišťovnám: jedné zahraniční, jedné domácí právnické osobě a jedné domácí vzájemné pojišťovně, a rovněž provedla pilotní projekty ve vybraných provinciích, kde se snažila najít životaschopný model partnerství soukromého a veřejného sektoru při poskytování zemědělského pojištění. Počáteční výsledky jsou příznivé, již za prvních devět měsíců roku 2006 byl na příjmech z pojistného patrný prudký obrat od klesajícího trendu předchozích let.

68

V Jižní Koreji má dlouhou tradici poskytování jak životního tak i neživotního pojištění na venkově zemědělskými vzájemnými družstvy. Federace v roce 2001 zavedla program pojištění úrody, který poskytuje pojistné krytí šesti plodin pro případ přírodní katastrofy: jablka, hrušky, broskve, hroznové víno, tomel a mandarinky. Vláda program podporuje formou zajištění a dotací na pojistné, program pokrývá 70-80% škody. Odezva je příznivá, poslední známý údaj o míře uzavřených smluv činí 24,5%. Kromě pojištění úrody byl v posledních několika letech zaveden program na podporu pojištění hospodářských zvířat.

V regionu jihovýchodní Asie mají dlouhou historii rozvoje zemědělského pojištění Filipíny. Systém zemědělského pojištění byl na Filipínách zaveden na začátku 80. let 20. století, kdy vláda založila Filipínskou korporaci pro pojištění úrody (PCIC), jejímž úkolem bylo poskytovat pojistné krytí rýže a kukuřice pro zemědělce, kteří si půjčili peníze, a to v rámci dotované struktury s pevnými pojistnými sazbami.

Ve Vietnamu měla státem vlastněná Vietnamská pojišťovna (BaoViet) zpočátku, v 80. letech 20. století, úspěch, ale nakonec se musela stáhnout v důsledku rostoucích administrativních nákladů. Vláda ale i nadále poskytuje omezené pojištění hospodářských zvířat prostřednictvím svých poboček podřízených ministerstvu zemědělství.

Z dalších zemí má malajsijský sektor zemědělství přístup k některým pojistným produktům zajišťujícím ochranu úrody poskytovaným soukromými pojišťovnami, ale penetrace zůstává omezená.

Thajsko a Indonésie nemají žádné formální zemědělské pojištění, ale po zkušenostech s tsunami v roce 2004 začaly určité přípravné kroky i v této oblasti pojištění.

Východní Evropa a Turecko

Ve východní Evropě a Turecku se příjem z pojistného v oblasti zemědělského pojištění v roce 2005 odhaduje na 230 mil. USD. To je přibližně 0,6% přímých příjmů z pojistného v neživotním pojištění, resp. 0,01% HDP tohoto regionu. Tyto výsledky jsou shodné s úrovní penetrace vykázanou pro Asii. Největším trhem zemědělského pojištění v regionu je Turecko (v roce 2005: 36 mil. USD), následuje Česká republika (30 mil. USD), Maďarsko a Polsko (v každé zemi 20 mil. USD). Uvedené země se na celkových příjmech z pojistného 69

předepsaného v roce 2005 v zemědělském pojištění tohoto regionu podílely přibližně z jedné poloviny.

Rozvoj zemědělského pojištění ve východní Evropě v 90. letech 20. století byl omezen strukturálními změnami v sektoru zemědělství, k nimž docházelo po pádu komunismu. Později vstup zemí střední Evropy do Evropské unie umožnil čerpání zemědělských dotací EU. To umožnilo zvýšit efektivitu a přilákat zahraniční investice – především z Dánska a Nizozemska. V důsledku toho se zvyšuje povědomí o možných rizicích, protože zahraniční investoři vyžadují stejné standardy pojištění jako ve svých domovských zemích, což zvyšuje tržní standardy. Vyšší hodnota majetku v sektoru rovněž vyvolává silnější poptávku po pojištění. Předpokládá se tedy, že růst zemědělského pojištění v nových členských státech EU se v poslední době zrychluje.

V žádné ze zemí střední Evropy neexistují povinné pojistné plány. Na druhou stranu jsou zde běžnější dotace pojistného. V současné době jsou vypláceny v České republice, na Slovensku, v Rusku, na Ukrajině a v Rumunsku a zpravidla dosahují 20-50% výše pojistného. V Polsku je v současné době aktuální debata o pojištění úrody proti více rizikům – pokud dojde k jeho zavedení, bude rovněž předmětem dotací.

Nejběžnějším produktem zemědělského pojištění je pojistné krytí pro případ jediného rizika. V Rusku a na Ukrajině tvoří důležitou část pojistných kmenů také pojistné krytí proti více rizikům. Pojištění hospodářských zvířat včetně nemocí je významné v České republice, na Slovensku a v Polsku.

Vyhlídky pro východní Evropu jsou smíšené. Nejpříznivější jsou pro členské státy EU s převahou rozsáhlých zemědělských majetků, jakými jsou např. Česká republika nebo Slovensko. Velká rozloha farem, dostupnost dotací z EU a relativně nákladově výhodnější produkce ve srovnání se „starými“ členskými státy EU činí tyto země atraktivním cílem zahraničních investorů, kteří poptávají pojistné krytí na ochranu svých investic.

Naproti tomu země s převahou farem malého rozsahu a tedy i vysokým zastoupením zemědělské produkce pro vlastní potřebu – jako např. Polsko, Bulharsko nebo Chorvatsko, se budou potýkat s výzvou reformovat sektor zemědělství a učinit jej konkurenceschopným v globálním měřítku. Politický odpor by mohl zpomalit tempo tohoto procesu, a to především 70

v zemích, které nejsou členy EU. Proto bude trvat déle, než bude možné v těchto zemích využít potenciál zemědělského pojištění. Obecný nedostatek finančních zdrojů – jako např. v Rumunsku a na Ukrajině, dále omezuje poptávku po zemědělském pojištění.

Afrika

Rozvoj zemědělského pojištění v Africe je v současné době v největší míře podporován aktivní participací nadnárodních institucí, která je součástí jejich snahy soustředit podporu ekonomického rozvoje regionu. Konkrétně instituce jako např. Mezinárodní finanční korporace (součást skupiny Světové banky) nepřetržitě spolupracují s místními vládami při provádění výzkumu a navrhování nástrojů pro řízení zemědělských rizik.

Největším zemědělským producentem regionu je Jižní Afrika. V roce 2005 dosáhly příjmy ze soukromého životního pojistného přibližně 60 mil. USD. V současné době se vláda na zemědělském pojištění vůbec nepodílí a neexistuje žádné povinné pojištění ani žádné dotace, které by zemědělské pojištění pomáhaly propagovat. Navzdory výše uvedeným faktům dosahuje míra penetrace zemědělského pojištění v Jižní Africe 0,03% HDP, což je ve srovnání s ostatními státy regionu vysoké číslo. Poptávka po zemědělském pojištění je tažena uvědomováním si možného rizika a

klimatických nestálostí. Poskytovatelé kapitálu pro

zemědělskou výrobu vyžadují, aby se zemědělci chránili zemědělským pojištěním v případech, kdy je hodnota majetku zajišťujícího úvěr považována za nedostatečnou. Na trhu je ale nedostatek pojistných produktů, které by odpovídaly potřebám malých farmářů přecházejících k rozsáhlé komerční produkci.

Česká republika

Největším pojistitelem je Česká pojišťovna, významnější podíl na trhu má ještě Pojišťovna ČSOB. V současné době část pojistného pojištěným dotuje ministerstvo zemědělství.

3.3.2 Riziko povodně a komerční pojištění V podmínkách České republiky se naštěstí katastrofy typu hurikán nebo tajfun nevyskytují. Vzhledem k poloze České republiky nám nehrozí ani tsunami. Nejvýznamnějšími riziky 71

s možnými katastrofickými dopady jsou rizika povodně a záplavy. Tato rizika nemůžou jednotlivci ovlivnit, neboť tato rizika vycházejí z objektivních příčin, které vyplývají z přírodních hydrometeorologických podmínek. Nejčastější příčinou vzniku povodní je rozvodnění vodních toků z důvodu dlouhodobých nadměrných srážek nebo lokální náhlé povodně (z důvodu srážek velké intenzity na jednom místě).

Z hlediska výše škod platí obecně, že povodňové škody vysoké frekvence zapřičiňují nižší úroveň škod a naopak, v případě vysokých škod je typická nízká frekvence škod. Problém je v tom, že i přes nízkou frekvenci těchto povodní (dvacetiletá, padesátiletá a stoletá voda) dochází v těchto případech vždy ke škodám katastrofických rozměrů.

Jednou z možností jak se vyrovnat s tímto druhem rizika jsou preventivní opatření, druhou možností (u škod, které již nastaly) je nalézt vhodný způsob financování těchto škod.

V rámci preventivních opatření je možno jmenovat: vyhýbání se oblastem se zvýšeným rizikem povodně, využití vhodných konstrukcí budov, rekultivace řek, povodňová ochrana (protipovodňové hráze, vodní nádrže, průběžná kontrola stavu hladin).

Pokud jde o financování již vzniklých škod, kombinují se různé možnosti, kdy je potřebná spoluúčast státu, pojišťovacích a zajišťovacích institucí.

Přístup států ke krytí katastrofických škod je různý. V některých zemích se uplatňuje klasický přístup ke krytí živelních událostí, kdy krytí těchto škod je ponecháno na soukromém pojišťovnictví. Jinde stát zasahuje do krytí vzniklých škod formou tvorby speciálního státního fondu na krytí těchto katastrofických škod. Toto řešení má však určitá omezení, neboť tvorba tohoto fondu ve vyšších objemech by znamenala příliš vysoké daňové zatížení obyvatelstva. V některých zemích bylo zavedeno státní pojištění nebo státní zajištění, v jiných zemích příspěvek státu na pojištění. Možností je i povinné pojištění.

Další možností je komerční pojištění, kdy je možno vymezit např. následující varianty: - fakultativní individuální krytí, tzn. že krytí rizika povodně je uskutečňováno odděleně od krytí ostatních rizik (např. krytí rizika povodně u podnikatelských subjektů v Itálii) - fakultativní krytí v rámci živelního pojištění, tzn. že ke krytí rizika povodně dochází v rámci určitého souboru (balíčku) rizik (např. v Německu) 72

- přizpůsobené krytí v rámci požárního pojištění, tzn. speciální přístup ke krytí rizika povodně, ale jako součást požárního pojištění (např. ve Velké Británii) - fakultativní krytí s horním limitem plnění (např. v Rakousku)

Škody z povodní v roce 2002 byly v České republice velkou měrou hrazeny zajišťovnami (až 97%). Poté zajišťovny přehodnotily pohled na povodňové škody. Z jejich pohledu se Evropa stala oblastí náchylnou k častým extrémním výkyvům počasí. Důsledkem toho bylo zdražení pojistné ochrany a v návaznosti na to zdražení pojištění. V některých oblastech pojistitelé dokonce odmítají pojistnou ochranu nebo omezují výši pojistných plnění.

Povodně v Evropě

Pokud jde o období posledního desetiletí, k rozsáhlým povodňovým událostem došlo v Evropě v roce 2000 ve Velké Británii.

Další katastrofické povodně následovaly v létě roku 2002, kdy povodně postihly Německo, Rakousko a Českou republiku. Tyto povodně si vyžádaly 170 obětí na životech. Celkové škody tehdy dosáhly 18,5 mld. EUR (z toho v ČR 2,5 mld. EUR). Z celkového pohledu jen malá část byla pojištěna. Pojištěné škody činily 2,95 mld. EUR (z toho v ČR 1,25 mld. EUR). V ČR tak byla pojištěna polovina škod, v Rakousko jen zhruba 12% a v Německu jen 10%.

Extrémní povodní bylo zasaženo povodí Labe na jaře 2006. Tato povodeň byla způsobena táním mimořádně velkých sněhových zásob a současnými dešťovými srážkami. Škody způsobené v povodí Labe byly odhadnuty na 240 mil. Kč.

3.4 Nové přístupy při prodeji pojistných produktů O prodeji pojistných produktů hovoříme v souvislosti s obchodní činností pojišťovny. Formy a způsoby prodeje jsou velmi rozmanité.

Nejčastějším

způsobem

prodeje

je

prodej

pojistných

produktů

přes

pojišťovací

zprostředkovatele resp. makléře, kteří fungují jako spojovací článek mezi kupci a prodejci

73

pojistných produktů. Výhody tohoto způsobu prodeje: zprostředkovatelé a makléři rozumí trhu a dokáží lépe sladit potřeby zákazníka s pojistnými produkty, které jsou nabízeny. Pravdou je, že tomuto způsobu prodeje stále více konkurují přímé formy prodeje, jejichž význam se tak neustále zvyšuje.

Výhodou přímých forem prodeje jsou nižší náklady a ve výsledku i nižší pojistné. Přímé formy prodeje se však nehodí pro prodej složitějších pojistných produktů, které vyžadují konzultaci.

Prodejním nástrojem se stále více stává internet. Pojišťovny si jsou vědomy potenciálu, který se v této oblasti nachází a snaží se na tuto situaci reagovat. Internetu je využíváno při prodeji zejména těch produktů, pro které je typická určitá standardní podoba pojistné smlouvy. Pojišťovny mají velký zájem o využívání internetu, které jim umožní urychlení postupů, zkvalitnění služeb a zejména snížení administrativních a provozních nákladů. Uzavírání smluv přes internet pojišťovny podporují cenovými slevami případně dalšími výhodami. Další rozvoj pojišťovnictví na internetu je závislé na rozšíření přístupu k internetu a zdokonalování bezpečnosti dat. Internet není však vhodný při sjednávání všech typů pojištění.

V posledních letech se začaly rozvíjet pojistné služby sjednávané po telefonu, tzv. „telepojištění“. Tento druh pojištění je využíván zejména při prodeji některých druhů občanských pojištění, zejména jde o pojištění domácnosti, cestovní pojištění a pojištění motorových vozidel.

Rovněž v České republice dochází ke zvyšování významu přímého prodeje jak prostřednictvím klasických forem přímého prodeje (telemarketing, direct mailing), tak prostřednictvím internetu. Pokud jde o zprostředkovaný prodej pojistných produktů, tento prodej směřuje k vyšší míře ochrany zákazníků, kdy se zvyšuje míra regulace zprostředkovatelské činnosti a rovněž se zvyšují nároky na pojišťovací zprostředkovatele.

Vzhledem k neustálému rozvoji moderních telekomunikačních technologií, zejména internetu, telefonu a dalších distribučních kanálů se bude zvyšovat význam těchto distribučních cest. Výhodou je dostupnost 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, dostupnost z celého území, anonymita, možnost zpětné vazby od klienta a především nižší náklady na distribuci produktů ve srovnání

74

se zprostředkovaným prodejem. Pro využití internetu je rovněž příznivá skutečnost, že se neustále zvyšuje bezpečnost přenášených dat.

3.5 Globalizace, liberalizace a konsolidace na finančních trzích Globalizace na pojistných trzích je trendem, který způsobuje, že se na jednotlivých pojistných trzích uplatňují pojistné produkty obdobného zaměření a charakteru. V souvislosti se zostřující se konkurencí na pojistných trzích dochází k posilování globalizačních trendů. Specifická situace je v Evropě, kde globalizace zesiluje rovněž v návaznosti na uplatňování principu volného pohybu služeb v rámci zemí Evropské unie.

V Evropské unii došlo k liberalizaci v souvislosti s vydáním Třetích direktiv, které měly za následek deregulace zejména v dříve silně regulovaných trzích Evropy. Závažným krokem bylo také zavedení společné měny v zemích EU.

Proces liberalizace zahrnuje několik fází: -

zrušení monopolu na trhu pojištění a zajištění

-

postupné odstranění kapitálových omezení pro zahraniční pojistitele a možnost zakládat v dané zemi pobočky nebo získávat kontrolní podíl na vlastnictví domácích společností v EU: přizpůsobování se podmínkám pojišťovnictví v rámci EU

Tento proces liberalizace lze např. pozorovat na tzv. nově se vyvíjejících trzích, ke kterým patří i země střední a východní Evropy.

Na liberalizaci navazuje vývoj, směřující ke konsolidaci na pojistných trzích. Dlouhodobě se tento vývoj projevuje snižováním počtu pojišťoven, působících na vyspělých pojistných trzích. Toto většinou vyplývá z fúzí na pojistných trzích, k nimž dochází za účelem snížení nákladů a zvýšení efektivnosti při provozování pojišťovací činnosti.

Odlišný vývoj počtu pojišťoven v České republice vyplývá z vývoje na počátku devadesátých let, kdy došlo k přechodu od fungování jedné monopolní pojišťovny na trhu ke 75

strukturovanému pojistnému trhu. Tento odlišný vývoj se projevoval v rostoucím počtu pojišťoven. V zemích EU je typické, že trh je z velké části ovládán několika silnými pojišťovnami, přičemž další pojišťovny jen v malé míře doplňují objem pojistných obchodů. Toto však nemusí být pravda v případě pojištění specifických druhů rizik. K modelu pojišťovnictví EU se bude pojišťovnictví České republiky neustále přibližovat.

Tabulka č.7: Počet komerčních pojišťoven v ČR 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

20

27

35

35

40

41

42

41

43

42

42

40

45

49

52

Zdroj: prof. Daňhel, Pojistná teorie (roky 1993-2005), www.cnb.cz (roky 2006-2007)

3.6 Zvyšování ochrany zákazníků pojišťoven Stejně jako ve všech jiných oblastech, vývoj v oblasti pojistných služeb směřuje k vyšší míře ochrany zákazníků pojišťoven. Toto klade stále vyšší nároky na pojistitele, neboť zákazníci pojišťoven jsou stále více informovaní jednak obecně (právní předpisy upravující vztah pojistníka a pojistitele), a jednak o pojistných produktech, možnostech krytí rizik a o nabídkách jednotlivých pojistitelů.

3.7 Regulace

pojišťovnictví,

integrace

dozoru

nad

finančními trhy Finanční instituce jako jsou banky a pojišťovny patří ve vyspělých ekonomikách mezi nejvíce regulovaná odvětví. Důvodem je skutečnost, že tvoří páteř ekonomiky a jakýkoliv negativní vývoj v této oblasti by mohl mít podstatný vliv na celou ekonomiku.

Subjekty dozoru nad pojišťovnictvím jsou většinou státní instituce.

Metody dozoru mohou být různé. Přímý dozor více zasahuje do činnosti pojišťoven, zahrnuje kontrolu a schvalování produktů, zásahy do tarifní politiky pojišťoven či zásahy do výše technické úrokové míry. Naproti tomu nepřímý (finanční) dozor kontroluje solventnost, účetní 76

výkazy o umístění kapitálu apod., je tedy spíše dozorem nad finančním zdravím pojišťovny. Tržnímu prostředí je bližší finanční dozor, dochází-li však k nějakému neférovému jednání ze strany pojišťovny, je odhaleno zpravidla později než by tomu bylo v systému přímého dozoru.

Prolínání bank, pojišťoven, finančních trhů v praxi podporuje tendence k integrovanému dozoru. Pokud jde o integraci dozoru nad finančními trhy, vytvoření jednotného dozoru přináší tyto důsledky: -

možnost sloučit podpůrná oddělení, která poskytují průřezové služby (personál, IT), úspora

-

nákladů

odstranění možného překrývání kompetencí a z toho plynoucích duplicit v dozorových činnostech

-

dochází k zprůhlednění, za konkrétní rozhodnutí odpovídá jedna jediná instituce

-

vytvoří se lepší předpoklady pro zajištění stejného přístupu ke všem dozorovaným subjektům, lepší kontrola nekalých činností na finančním trhu

V ČR je dohled nad finančním trhem integrován do ČNB. V kompetenci ČNB jsou následující dohledy: -

bankovní dohled

-

dohled v pojišťovnictví vykonávaný dříve Úřadem státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění jako organizační složkou Ministerstva financí, přešel počínaje 1. dubnem 2006 v rámci integrace jednotlivých orgánů dozoru finančního trhu do kompetencí ČNB

-

dohled nad kapitálovým trhem přešel rovněž ke dni 1. dubna 2006 do kompetence ČNB, Komise pro cenné papíry ukončila ke dni 31. 3. 2006 svoji činnost

-

v kompetenci ČNB je dále dohled v penzijním připojištění, dohled nad družstevními záložnami a devizový dohled

Jako poradní orgán bankovní rady ČNB pro otázky dohledu nad finančním trhem byl zřízen Výbor pro finanční trh.

77

4 Hypoteční krize v USA a její světový dopad na finanční sektor Globální ekonomika je na všech úrovních propojená. V období prosperity to přináší mnoho výhod a růst životní úrovně ve většině zemí. Tato provázanost má však i své negativní stránky. Současná krize sice vypukla v USA, ale rychle se rozšířila na další zahraniční trhy.

4.1 Příčiny vzniku hypoteční krize, její vývoj a důsledky Období 1998-2000

Příčiny je možno hledat již na počátku tohoto tisíciletí, kdy se USA musely vyrovnat se splasknutím akciové bubliny. V roce 2000 došlo totiž v USA k pádu nadhodnocených technologických akcií. Jejich index NASDAQ se tehdy zřítil v průběhu několika málo měsíců z hodnoty 5000 bodů na 2500 bodů. 5000 bodů však nevyjadřovalo skutečnou hodnotu technologických firem obchodovaných na americké burze. Šlo do velké míry o virtuální hodnotu mladých a dravých internetových firem vyhnanou do výše především vírou akcionářů v neustálý růst jejich hodnot a následných zisků o desítky až stovky procent ročně. Až do roku 1998 tato víra v obrovský růst celého technologického oboru zhruba odpovídala realitě. V roce 1998 index NASDAQ překročil hodnotu 2000 bodů, což byl dvojnásobek hodnot z roku 1995. Internet skutečně dokázal v průběhu 90. let přinášet zisky tisícům firem po celém světě. Stovky z nich založily svůj byznys pouze na internetu. Rozrůstaly se internetové obchody (eBay, Amazon), vznikaly první internetové vyhledavače (Yahoo!, Altavista, Google), první zpravodajské portály, rozkvět zaznamenal internetový marketing, emailová komunikace (Yahoo!, Hotmail), sdílení hudby aj. Zároveň s tím došlo k obrovskému celosvětovému boomu mobilní komunikace (Nokia a další). Toto mělo za následek, že byly investovány stovky mld. dolarů do internetových sítí, servrů, programování webových aplikací, obchodu a marketingu. Vše s vírou návratnosti investice do pěti, maximálně deseti let.

78

Firmy v USA získávají podstatnou část finančních prostředků na investice tradičně prostřednictvím emisí akcií, protože to je nejlevnější způsob financování (peníze jsou zadarmo). A na druhé straně, jejich akcie vlastní v USA přibližně 80% domácností.

V roce 1999-2000 chtěl s vidinou obrovských zisků investovat v USA do technologických akcií téměř každý. Navíc na trh přicházely stále nové akciové emise, domácnosti si pořizovaly akcie v mnoha případech na dluh, analytici akciových burz podporovali trh optimistickými předpověďmi.

V roce 2000 akciová bublina splaskla. Cena technologických akcií měřená indexem NASDAQ se během následujících tří let vrátila na hodnotu v letech 1997-1998. Tedy tam, kam v danou chvíli skutečně hodnotově patřila.

Na výsledku se tak podílela kombinace víry v zisk, neuvážených investic a nepřiměřeného očekávání do dosud neznámých technologií.

Období 2001-2004

V tomto období se musely USA navíc vyrovnávat s následky 11. září 2001.

Řadu neuvážených investic do internetových technologií bylo nutno v období let 2000-2003 odepsat, mnohé draze budované kapacity internetových sítí zůstaly nevyužity a investoři, kteří nastoupili do technologického vlaku nejpozději, přišli o peníze.

Výsledkem bylo, že část firem zbankrotovala, část prošla restrukturalizací spojenou s propuštěním zaměstnanců, firmy omezily investice, domácnosti omezily své výdaje, kurz dolaru začal oslabovat kvůli přesunu investic z USA do jiných částí světa, ekonomika USA po vlně rekordního růstu se začala dostávat do recese.

V této době zasahuje FED (americká centrální banka) a během jednoho roku snížil základní úrokovou sazbu z 6,50 % na 1,75%, což představovalo jednu z nejnižších hodnot v historii USA. FED tímto rozhýbal tok peněz do ekonomiky. Možnost dosáhnout na levný úvěr vnesla do hry opět alternativní řešení. Bankéři poskytující úvěry byli přece jen obezřetnější než akcioví investoři z řad domácností. Díky rychlému zásahu FEDu v roce 2001 k recesi 79

americké ekonomiky vůbec nedošlo. Spotřeba domácností poklesla jen minimálně, firmy pokryly své investice namísto emisemi akcií levnými úvěry. Růst HDP v USA v roce 2001 byl sice jen +0,8% (rok 2000 = +3,7%), ale v dalších letech již: rok 2002 = 2,4%, rok 2003 = 2,5%, rok 2004 = 3,9%. Ode dna se odlepily i akciové indexy. I trh práce splasknutí akciové bubliny přežil. Počet lidí bez práce sice vyskočil z historicky nejnižších 3,9% (rok 2000) na 6,0% (rok 2002), ale v roce 2005 míra nezaměstnanosti v USA činila poměrně příznivých 4,9%.

FED tak udržoval velmi nízké úroky po dobu 4 let (2001-2004).

Nízké úrokové sazby FEDu neměly však jen pozitivní účinky. Ekonomika sice dokázala díky spotřebě domácností a levným firemním investicím stimulovat k vyššímu růstu, spotřeba domácností se však čím dál více transformovala do spotřeby na dluh.

Americké domácnosti začaly nekontrolovaně a na dluh utrácet ve dvou oblastech.

První oblast představovalo běžné spotřební zboží (automobily, oblečení, elektronika, nábytek atd.). Domácí výrobci nestačili s růstem spotřebitelské poptávky vyvolané levnými spotřebitelskými úvěry držet krok, americké domácnosti začaly hodně nakupovat zahraniční zboží. Toto zahraniční zboží bylo navíc díky vysokému kurzu dolaru mnohem levnější než zboží americké. To se nakonec projevilo propadem bilance zahraničního obchodu USA z -365 mld. USD (rok 2001) na – 612 mld. USD (rok 2004). Navíc vlivem odlivu portfoliových investic z USA vlivem nízkých bankovních úroků došlo k nastartování pádu dolaru na světovém měnovém trhu. A to z parity 1:1 USD/EUR až na 1,50:1 USD/EUR (rok 2008).

Druhou oblast amerického utrácení na dluh představovaly nemovitosti. Nízké úrokové sazby vedly k historickému poklesu hypotečních úrokových sazeb. Sazba hypotečního úvěru s 30 letou fixací klesla v průběhu roku 2003 na 5,50%, s 15 letou fixací na 5% a u hypotéky s pohyblivou úrokovou sazbou dokonce na 3,50%.

A právě hypotéky s pohyblivou úrokovou sazbou odstartovaly dnešní americkou hypoteční krizi. Úroky u hypoték fixovaných na 15 a 30 let jsou historicky velmi stabilní. Za časů nízké inflace se vždy pohybují v intervalu 5-8%. Ten, kdo si takovou hypotéku sjedná, ví přesně, do čeho jde. Ví, jakou část rodinného rozpočtu mu hypotéka ukousne v době pořízení 80

nemovitosti i to, jak vysoká bude splátka hypotéky za 5, 10 nebo třeba 30 let. Člověk, který si vezme hypotéku s pohyblivou úrokovou sazbou, zaplatí sice výsledně o něco méně než člověk s fixovanou sazbou, na druhou stranu, nemůže si být nikdy jistý, zda bude schopen splácet hypotéku např. po uplynutí pěti let od jejího sjednání.

Poté co klesla úroková sazba FEDu a následně i úroková sazba hypotečních úvěrů, začaly si sjednávat hypotéky a následně pořizovat nemovitosti i domácnosti, které by za normální situace neměly na vlastní bydlení dostatek finančních prostředků. Lákavé byly v této době především již zmiňované hypotéky s pohyblivou úrokovou sazbou. Kontrola bonity klienta žádajícího o úvěr šla stranou.

Hypotéky si na druhou stranu sjednávaly mnohdy i bohatší rodiny. Buď si pořídily luxusní nemovitost nebo za pomoci dočasně výhodné hypotéky investovaly do nákupu druhé nemovitosti (spekulace na růst ceny).

Počet prodaných nemovitostí rostl v letech 2001-2005 o 9% ročně, počet obyvatel USA o 1%, nominální platy o 4%, příjmy z akcií v tomto období spíše stagnovaly. Narůstala i cena nemovitostí. Ze 175 000 USD (rok 2001) na 241 000 USD (rok 2005).

Tabulka č.8: Výpočet bubliny nových nemovitostí na trhu USA (standardní růst v předchozích letech = 2% ročně) Počet skutečně prodaných nových rodinných domů (v tis.)

2001

2002

2003

2004

2005

2001-2005

908

973

1086

1203

1283

5453

908

926

945

964

980

4723

0

47

141

239

297

730

Počet prodaných nových domů za předpokladu standardního růstu předchozích let, tj. bez zadlužení (v tis.) Bublina nových domů na trhu (v tis.)

Zdroj: www.euroekonom.cz/analyzy-tisk.php?type=jz-usa-hypotéky2, 20.10.2008

Cenová bublina nových rodinných domů na trhu: 730 000 x 250 000 USD (průměrná cena domu) = 180 mld. USD.

81

Období 2005-2007

Čtyři roky trvající politika levných peněz skončila v USA v roce 2004. FED zvedl základní úrokovou sazbu z 1% na 2,25%. V dalších letech s navyšováním pokračovala. V roce 2006 musely americké komerční banky platit již 5,25% ročně. Toto se promítlo do výše hypotečních úrokových sazeb. Sazba hypotéky s jednoletou fixací vzrostla během tří let z 3,50% na 5,50%, hypotéka s 15letou fixací podražila z 5% na 6%, hypotéka s 30letou fixací z 5,50% na 6,50%.

Růst hypotečních úrokových sazeb a následný nárůst měsíčních splátek hypoték dostal do finanční tísně nejméně bonitní domácnosti. Tak např. akční subprime hypotéka (krátkodobá nestandardně zvýhodněná hypotéka) ubírala v roce 2003 třeba jen čtvrtinu rozpočtu podprůměrně vydělávající rodiny, v roce 2006 již splátky této hypotéky ubíraly již třetinu rozpočtu této rodiny. V kombinaci s růstem ceny benzinu v tomto období z 1USD na 3USD za gallon (3,8 litru) došlo k dramatickému zatížení rodinného rozpočtu.

V roce 2007 tímto vyústily problémy domácností: domácnosti snižují výdaje na spotřební zboží a služby. V USA klesla poptávka po automobilech, elektronice, nábytku aj. Část finančně nejzatíženějších domácností přestala splácet hypotéky, domy jim byly následně zabaveny. Výsledně se ale nedá říci, že domy byly zabaveny domácnostem, neboť dům zatížený hypotékou je stále majetkem banky. Náklady spojené s nesplácením hypotéky proto nese v konečném důsledku banka. Ta nemovitost prodá na trhu a vyčíslí ztrátu, kterou ji tato finanční transakce způsobila. Ztráta banky při nesplácení, zabavení a prodeji jednoho rodinného domu představuje aktuálně v USA zhruba 15-25% z původní ceny nemovitosti. V peněžním vyjádření jde v průměru o částku zhruba 50 000 USD za 1 rodinný dům (jedna nesplacená hypotéka). Problémy na trhu s nemovitostmi pozvolna narůstaly, a přesto v červnu 2007 FED rozhodl zpřísnit měnovou politiku a zvýšil základní úrokovou sazbu z 5,00 % na 5,25%.

17. září 2007 bývalý šéf FEDu Alan Greenspan prohlásil, že “praskla hypoteční bublina”.

Hypoteční krize v USA se koncem roku 2007 stačila přelít do ostatních částí ekonomiky i mimo USA. Do problémů se začínají dostávat hypoteční banky, banky a společnosti zapojené 82

do obchodu s hypotečními listy a stavební firmy. V závěru roku 2007, centrální banky po celém světě ve velkém pumpují peníze do ekonomiky. Chtěly uklidnit investory, ale neuspěly.

Rok 2008

V tomto roce má hypoteční krize již rychlý spád.

-

13. února 2008 podepsal prezident Bush dvouletý program na obnovu ekonomiky, který bude stát 168 mld. USD

-

16. března 2008 banka Bear Stearns neustála krizi a převzala ji konkurenční JP Morgan Chase

-

7. září 2008 přebírá stát před krachem největší hypoteční agentury Fannie Mae a Freddie Mac. (Tyto dvě agentury měly za úkol pomáhat vlastníkům domů refinancovat jejich hypoteční úvěry, které se staly nevýhodné za úvěry výhodnější, např. prodloužením doby splácení konkrétní hypotéky, snížení měsíční splátky, změna doby fixace úrokové sazby apod.)

-

14. září 2008 ohlašuje bankrot americká investiční banka Lehman Brothers. Jejího konkurenta Merrill Lynch koupila Bank of America

-

17. září 2008 oznámil FED, že v součinnosti s vládou zachrání jednu z největších světových pojišťoven American International Group (AIG). Blíže o záchraně pojišťovny AIG pojednává kapitola 4.3.

-

20. září 2008 navrhla americká vláda vyčlenit na vykoupení ztrátových a rizikových aktiv, které prohlubují krizi ve finančním sektoru částku 700 mld. USD

-

3. října 2008 schválila (napodruhé) americká Sněmovna reprezentantů vládní plán ve výši 700 mld. USD na záchranu ekonomiky země

-

6. října 2008 se země EU dohodly na zvýšení garancí vkladů v bankách

83

V průběhu dalších měsíců řada významných bankovních ústavů, včetně švýcarské UBS a amerických Citigroup a Merrill Lynch ohlásila vysoké ztráty za 3. čtvrtletí roku 2008. Do dění se vložily hlavní světové centrální banky s podporou finančních trhů dodatečnými zdroji.

4.2 Sekuritizace Mnozí odborníci označují sekuritizaci za jednoho z viníků finanční krize. Proto je v této práci zařazena alespoň zcela základní informace o sekuritizaci vzhledem k tomu, že měla svou určitou spojitost i se sektorem pojišťovnictví. Jinak jde o velmi složitou problematiku nad rámec zadání této diplomové práce.

Sekuritizace, jako součást finančního inženýrství, představuje významný trend na světových finančních trzích. V průběhu sekuritizace dochází k přenosu rizika přetransformováním finančního aktiva společnosti do obchodovatelného cenného papíru a k jeho následnému prodeji na kapitálovém trhu novému investorovi. Jde o zabalení aktiv, např. pohledávek, do formy dluhopisu a o jeho následném prodeji. Původní věřitel touto operací získá peníze, aniž by musel čekat, až mu dlužník zaplatí. Tím omezuje riziko svého podnikání. Investor, který si zabalené pohledávky (respektive pravidelný příjem z nich) koupí, dostane o něco vyšší výnos, než kolik slibují třeba vládní obligace. A do tohoto procesu vstupovaly ještě některé pojišťovny jako pojišťovatelé emisí dluhopisů. (Blíže viz kapitola 4.3). Všichni jsou spokojeni, pokud se ale v celém řetězci neobjeví trhlina. A právě hypoteční krize v USA byla touto trhlinou, kdy obzvláště rizikové hypotéky, tzv. subprime hypotéky (hypotéky poskytované klientům s horší bonitou a s horší úvěrovou historií), se ukázaly jako příčina problémů.

Pro ilustraci postup může být následující: -

nějaká americká finanční instituce poskytne hypotéku nebonitnímu klientovi (subprime hypotéka)

-

tato finanční instituce poté prodá balík podobných hypotečních úvěrů nějaké další finanční instituci, např. Lehman Brothers. Pozn. po tomto prodeji s určitým ziskem je původní finanční instituce ze hry venku

84

-

v okamžiku prodeje vznikají tzv. cenné papíry kryté aktivy neboli ABS (assetbacked securities)

-

Lehman Brothers má dvě možnosti: cenné papíry si ponechá a čeká na řádné splátky od klientů-dlužníků nebo s nimi může aktivně obchodovat na finančním trhu

-

Lehman Brothers však nechtějí nést přílišné úvěrové riziko, tj. riziko, že klienti svoje hypoteční úvěry nesplatí. Proto se pojistí u AIG. Jedná se o tzv. creditdefault swaps, které patří do skupiny tzv. kreditních derivátů

Vedou se diskuze, co bylo příčinou současné krize, zda půjčky méně solventním skupinám občanů nebo sekuritizace těchto půjček. Převažuje názor, že příčinou krize je spíše sekuritizace pohledávek. Snahou Evropské komise je prosadit, že při prodeji rizika by byl originátor (kdo prodává riziko) povinen držet po určitou dobu část tohoto rizika, hovoří se o 10%. Tím by se úplně nezbavoval odpovědnosti a podílel by se na postoupeném riziku. Velké evropské banky jsou však jiného názoru. Podle nich Evropská komise instrument sekuritizace prakticky zlikviduje. Volí prý kvantitativní omezení místo toho aby se podívala na kvalitativní stránku provádění tohoto obchodu, kdy je malý přehled o tom, jaké cenné papíry a jaké položky jsou obsahem balíčků. (Zdroj: Finanční magazín, listopad 2008)

České banky zatím neplánují, že budou získávat kapitál sekuritizací aktiv. Legislativně je tato oblast upravena Vyhláškou č.123/2007 Sb. o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelen, úvěrových družstev a obchodníků s cennými papíry, která je v souladu se zákonem č.120/2007 Sb. (Zákon o bankách)

4.3 Záchrana americké pojišťovny AIG American International Group Inc. (AIG) byla v období od devadesátých let minulého století až do roku 2007 největší pojišťovnou světa s přibližně 116,000 zaměstnanci ve 130 zemích světa. Tato pojišťovna byla založena v roce 1919 v Šang-haji. Poté expandovala v Asii a Evropě a nakonec v USA. Postupně se stala největší pojišťovnou světa. Vůbec nejvyšší hodnota pojišťovny na burze byla v prosinci 2000, kdy bylo dosaženo i historicky nejvyššího

85

kurzu akcie 103,75 USD. Dobrá pověst pojišťovny byla poškozena v roce 2005 kvůli falšování bilancí.

Další její problémy pak již spadají do období současné hypoteční krize, která přerostla do krize finanční.

Zatímco ještě v březnu 2008 se rozhodla americká vláda asistovat u převzetí Bear Stearns, v případě krachů dalších investičních bank nepomohla tyto banky zachránit. Ke změně jejího postoje došlo až v případě pojišťovny AIG, která požádala o pomoc, protože nebyla schopna získat na trhu peníze k pokrytí svých závazků. Krach této instituce s aktivy v hodnotě více než jeden billion dolarů by naplno zasáhla nejen běžné Američany, ale i finanční instituce po celém světě. Společnost RBC Capital Markets spočítala, že v případě krachu AIG by zahraniční peněžní instituce přišly nejméně o 180 mld. USD. (Zdroj: časopis Euro, 22. 9. 2008). Pojišťovna AIG byla příliš velká na to, aby ji stát nepomohl. U AIG si totiž nakoupily finanční instituce pojistky proti možným ztrátám z investic do dluhopisů (takzvaných creditdefault swaps) v hodnotě 440 mld. USD. Pojišťovna tyto rizikové produkty aktivně nabízela, protože mylně předpokládala, že je nebude muset nikdy plnit. Pokles cen nemovitostí způsobil ztrátu hodnoty swapů a AIG byla nucena v důsledku toho odepsat za poslední tři čtvrtě roku 2008 částku 18 mld. USD. Stát se rozhodl zasáhnout úvěrem až 85 mld. USD s tím, že vláda převezme v pojišťovně 79,9% akcií a získá vliv na řízení podniku.

Pro stabilizaci bankovního systému se FED rozhodl dát některé z nejriskantnějších investic pojišťovny AIG do karantény. Zvlášť znepokojivé bylo pojištění za desítky mld. USD, které AIG prodala bankám na rizikové hypoteční cenné papíry. Kdyby hodnota těchto hypotečních cenných papírů dále klesala a AIG nemohla vyplácet pojistky úvěrového rizika (úvěrové deriváty známé jako credit default swaps), banky by přišly o potřebný kapitál. Proto FED vytvořil instituci Maiden Lane III (nazvána dle sídla newyorské pobočky centrální banky), aby od bank koupila aktiva a zrušila pojištění. Maiden Lane III použila 20 mld. USD k nákupu zajištěných dluhových obligací – toxických hypotečních cenných papírů, které AIG pojistila bankám. AIG rovněž vyplatila bankám 26 mld. USD ve formě pojistných částek za zajištěné dluhové obligace. (Zdroj: časopis Euro, 5. 1. 2009)

Avšak ani tato státní záchrana pojišťovny AIG nedokázala utišit krizi důvěry na globálních trzích, kde se banky bojí si navzájem půjčovat peníze. 86

Největší pojišťovna na světě prokázala, že měla daleko ke schopnosti zručně nakládat se svým vlastním rizikem. Navzdory ročním tržbám ve výši 110 mld. USD a aktivám o rozsahu jednoho bilionu USD, stála tato pojišťovna na pokraji bankrotu. (Zdroj: časopis Euro, 29. 9. 2008). Od října 2007 z kurzu 70 USD akcie stále klesá a nejvíce od září 2008. Akcie klesla až na 1,25 USD dne 16. 9. 2008. To je propad akcie o –98,8% v období od roku 2000 do roku 2008.

Povinností pojišťovatele je rozprostřít rizika. Přesto se AIG dopustila chyby v tom, že se příliš exponovala v jednom nejistém sektoru.

AIG začala s deriváty v roce 1987. O desetiletí později, kdy se objevily takzvané credit derivate swaps - kontrakty, se stala AIG vedoucím hráčem na tomto poli. K tomu jí pomohlo i její nejvyšší ratingové hodnocení. AIG často prodávala ochranu i jiných kontraktů s využitím vlastního výborného ratingu a pojišťovala i cizí zajištěné dlužní obligace proti ztrátám.

Přes veškerou pomoc státu propad AIG pokračuje. Ztráta za 4. čtvrtletí 2008 dosáhla hodnoty ve výšši 61,7 mld. USD. Jde o nejvyšší čtvrtletní ztrátu v historii amerických firem. Propad způsobily ztrátové investice, odpisy majetku a náklady na restrukturalizaci. I za této situace americká vláda přislíbila další pomoc ve výši 30 mld. USD. (Zdroj: MF Dnes, 3. 3. 2009)

Přesto si manažeři AIG poté, co společnost obdržela od vlády peníze na záchranu, vyplatili na bonusech 218 milionů USD. Toto vyvolalo rozhořčenou reakci americké veřejnosti i zákonodárců. Pod tímto tlakem se většina manažerů nakonec rozhodla bonusy vrátit. AIG není zdaleka jediná státem podpořená americká instituce, která má s výplatou milionových bonusů problém. Firmy na Wall Street vyplatily v roce 2008 na bonusech více než 18 mld. USD. Přitom každá z osmi největších bank dostala přitom z vládního programu více než 5 mld. USD. Aféra s bonusy se nevyhnula ani Evropě. Royal Bank of Scotland, kterou vláda zachránila pomocí 20 mld. GBP, se rozhodla vyplatit na bonusech 1 mld. GBP. (Zdroj: www.aktualne.centrum.cz, 21. 3. 2009)

87

4.4 Současné přístupy k řešení celosvětové krize Současné názory na řešení celosvětové krize se značně liší. Jde o široké spektrum názorů a navrhovaných řešení, kdy samozřejmě záleží na ekonomických znalostech a zkušenostech a politické orientaci jednotlivých skupin nebo jednotlivců, které tyto názory prezentují.

Pokud jde o přístupy k řešení celosvětové krize, zmínka bude jen o USA, kde krize vznikla a o České republice.

USA

Americký prezident Barack Obama podepsal stimulační plán na pomoc ekonomice USA ve výši 789 mld. USD. Tento plan má zásadním způsobem pomoci americké ekonomice se vymanit z hluboké recese. Plán předpokládá daňové úlevy pro jednotlivce i podniky a obrovské vládní výdaje na infrastrukturu a zdravotnictví.

Kromě toho do bank a finančních institucí dala na konci roku 2008 americká vláda balík ve výši 700 mld. USD. Navíc současná vláda chystá další pomoc největším automobilkám.

Současná pomoc ve výši 789 mld. USD by měla být využita na vládní výdaje (38%), dotace (24%) a daňové úlevy (38%). Mělo by vzniknout až 4 miliony nových pracovních míst.

Evropská unie

Za základ unijního přístupu k nalézání opatření překonávajících krizi lze považovat Evropský plán hospodářské obnovy z konce listopadu 2008, přijatý Evropskou radou v prosinci 2008. Evropský plán obnovy lze považovat za velmi flexibilní instrument, jehož výstupy se dělí na: -

krátkodobé a střednědobé fiskální stimuly především dočasného charakteru

-

dlouhodobá opatření strukturálního charakteru (např. podpora konkurenceschopnosti a podpora podnikatelského sektoru)

88

Evropská investiční banka (EIB) vytvořila balík 30 mld. EUR pro účely půjček malým a středním podnikům ve všech 27 členských státech EU (čímž připadá v průměru 1,1 mld. EUR na jednoho člena EU). (Zdroj: www.businessinfo.cz)

Evropští lídři hledali společnou cestu k řešení světové finanční krize na svém summitu v Berlíně, který začal 22. 2. 2009. Toto jednání mělo připravit základ pro summit G20 v Londýně v dubnu 2009 a přispět k přípravě nových pravidel pro fungování světového finančního systému. Přísný dohled čeká do budoucna hedgeové fondy a ratingové agentury, razantní postup se očekává proti daňovým rájům a manažerské bonusy budou možné pouze s ohledem na dlouhodobě dobré hospodářské výsledky (netýká se soukromých podniků). (Zdroj: www.E15.cz, 22. 2. 2009)

Vedle společné koordinace na úrovni celé EU přistoupily jednotlivé státy k aplikaci svých národních programů obnovy, jež mají obdobnou strukturu jako plán evropský.

Česká republika

V České republice jsou zatím předložené vládní protikrizové návrhy podpořeny v prvním čtení poslaneckou sněmovnou. Návrhy se zabývají: -

zrychlením odpisů vybraného firemního majetku

-

slevami na sociálním pojištění pro zaměstnavatele

-

novelou insolvenčního zákona

Kromě toho opozice prosazuje: -

snížení dolní sazby DPH z 9% na 6%

-

šrotovné

(Zdroj: ČTK, Novinky, 3. 4. 2009)

Z dílčích návrhů bylo již dříve schváleno: -

prominutí záloh na daň z příjmů právnických osob na rok 2009

-

odpočet DPH u osobních vozů pro podnikatele

89

Výsledky 1. Vývoj velikosti světového předepsaného pojistného vykazuje dlouhodobě rostoucí trend. Celkový objem předepsaného pojistného na světovém trhu dosáhl v roce 2007 přibližně hodnoty 4,061 mld. USD. (ŽP: 2,393 mld. USD, NŽP: 1,668 mld. USD). Přibližně 90% připadá na vyspělé průmyslové země, zbytek připadá na vznikající trhy.

Pokud jde o Evropu, celkový objem předepsaného pojistného dosáhl v roce 2007 přibližně hodnoty 1,681 mld. USD. Podíl EU 27 na celoevropském předepsaném pojistném je podle údajů roku 2007 přibližně 93,2%, což představuje rozhodující část pojistného trhu celé Evropy. V rámci jednotlivých zemí EU jsou však značné rozdíly. Mimo území EU hraje na evropském pojistném trhu nejvýznamnější roli pojistný trh Švýcarska.

Pro český pojistný trh je charakteristický jeho rychlý růst již od jeho vzniku na počátku devadesátých let. Celkové předepsané pojistné se za posledních 10 let zvýšilo v ČR téměř 2,4 krát a dosáhlo v roce 2007 hodnoty 132,9 mld. Český pojistný trh dosáhl v roce 2007 přibližně 0,65% z celkového předepsaného pojistného v zemích EU 27.

Světové pojišťovnictví bylo možno v roce 2007 charakterizovat jako sektor v dobré kondici, při mírném zpomalení růstu v porovnání s předchozím období. Pokračovala mohutná expanze globálního objemu příjmů z pojistného. V roce 2007 celkové pojistné celosvětově vzrostlo o 3,3% (v roce 2006 o 4%). Celkové příjmy z ŽP vzrostly celosvětově v roce 2007 o 5,4% (v roce 2006 o 4,1%) a v NŽP se zvýšily pouze o 0,7% (v roce 2006 o 3,9 %).

Ve vyspělých průmyslových zemích vzrostly příjmy z pojistného v roce 2007 o 2,4% na 3,644 mld. USD. To je v souladu s celkovou výkonností hospodářství, ale pod dlouhodobým tempem růstu.

Vznikající trhy zaznamenaly naopak silný růst příjmů z pojistného na většině trhů. Ke zpomalení růstu příjmů z pojistného došlo jen v regionu Afrika a to z důvodu zpomalení sektoru pojišťovnictví v Jižní Africe.

90

2. Popularita bankopojištění se v posledních deseti letech značně zvýšila, i když stále přetrvávají významné rozdíly mezi jednotlivými regiony. Začínají se objevovat i některé trendy v této oblasti.

Na jedné straně je velmi úspěšný integrovaný model, který představuje nejběžnější formu bankopojištění. Tento model dovoluje bankopojišťovnám těžit ze synergie mezi bankovnictvím a pojišťovnictvím a přitom nabízet klientům řadu integrovaných finančních produktů. V rámci tohoto integrovaného modelu se objevuje trend k několika dodavatelům, kdy se bankopojišťovny snaží stále ve větší míře distribuovat širší spektrum produktů (včetně produktů třetích stran) s cílem uspokojovat potřeby zákazníků.

Na druhé straně některé bankopojišťovny přecházejí k čistě distribuční strategii a outsourcovaly produkci pojištění na pojišťovny, a to tím, že se úplně zbavily poboček specializovaných na pojištění anebo vstoupily do společných podniků (joint venture) s třetími stranami reprezentovanými pojišťovnami. Tento trend je patrný především ve Velké Británii.

Dalším významným trendem je segmentace klientů. Bankopojištění se tradičně zaměřovalo na masový trh. Bankopojišťovny se ale ve stále větší míře diverzifikují a pronikají i do jiných segmentů (živnostníci, malé a střední podniky, důchodci aj.).

Dalším trendem je zavádění vícekanálové distribuční strategie, kdy kromě svých zaměstnanců a pojišťovacích agentů využívají bankopojišťovny k dosažení různých segmentů trhu rovněž internet, direct mailing, telefonní bankovnictví apod.

Zvyšující se prodej NŽP je dalším trendem v bankopojišťovnictví, kdy banky stále více objevují potenciál, který v sobě mají produkty NŽP.

3. Růst předepsaného pojistného v ŽP byl v posledních letech typický pro většinu pojistných trhů a zejména na vznikajících trzích, včetně Česdké republiky, dosahoval poměrně vysokých hodnot. Tempo růstu předepsaného pojistného v ČR v roce 2007 činilo v oblasti ŽP 14,6% (v roce 2006 pouze 5,1%). Celkové předepsané pojistné v ČR v roce 2007 v oblasti ŽP dosáhlo částky 54,1 mld. Kč. Důvodem pro vysoký růst ŽP

91

v ČR v předchozím desetiletí byla slabá nasycenost trhu těmito produkty a nově přijatá legislativa podporující ŽP formou daňových úlev.

4. Očekávaná délka života v posledních desetiletích výrazně vzrostla. Na druhé straně porodnost klesá. Toto vede ke změnám ve věkovém profilu populace po celém světě. Poměr osob důchodového věku vůči osobám v produktivním věku se neustále zvyšuje. Souběh těchto faktorů naléhavě zvýšil nutnost, aby jednotlivci, instutuce a vlády více spořili na důchod. Míra úspor domácností v mnoha vyspělých zemích výrazně klesla, což ještě více zvyšuje potřebu posílit důchodové financování. Toto je výzva pro poskytovatele životního pojištění, od kterých se očekávají nabídky různých inovativních řešení.

5. Další výzvou pro jednotlivce i vlády je způsob financování zdravotní péče. Zvyšuje se role soukromého zdravotního pojištění, kdy každá země si určuje úroveň a povahu zapojení soukromého sektoru do této oblasti.

6. K nepříznivému vývoji dochází dlouhodobě v oblasti škod z přírodních katastrof. Většina tohoto nárustu jde na vrub přírodním katastrofám, které souvisejí s počasím, jakými jsou např. vichřice, bouře a povodně. V podmínkách ČR má svůj význam zemědělské pojištění a komerční pojištění škod způsobených povodněmi.

7. Trendem pojistných trhů je jejich globalizace a liberalizace.

8. Stále vyšší důraz je ze strany pojišťoven kladen na zvyšování ochrany jejich zákazníků.

9. Současná celosvětová finanční krize povede ke zpřísnění regulace a dozoru nad finančními trhy.

10. Hypoteční krize v USA přerostla v celosvětovou finanční krizi. Za jednoho z viníků této krize je považována jedna z největších světových pojišťoven AIG (American International Group), která se příliš exponovala v jednom nejistém sektoru.

92

Závěry a doporučení 1. Dle mého názoru byl splněn cíl, který jsem si v této práci vytyčil.

2. Vzhledem k tomu, že současná světová finanční krize má své počátky již v roce 2008 a bude mít určitě vliv na výsledky pojištěnosti ve světě, neprovedl jsem odhad výsledků roku 2008. Oficiální výsledky roku 2008 bude sigma publikovat až v červnu 2009. Pokud budou výsledky roku 2008 známy před datem obhajoby diplomové práce, budou hlavní ukazatele roku 2008 součástí prezentace diplomové práce.

3. Problematika, kterou se tato diplomová práce zabývá, je velmi zajímavá a pro její zpracování je dostatek seriózních podkladů. Rozhodl jsem se čerpat především z materiálů organizace sigma (Swiss Re). Pokud jde o český pojistný trh, čerpal jsem z materiálů ČNB.

4. Doporučuji zvýšení dozoru nad finančním trhem včetně sektoru pojišťovnictví.

93

Seznam použité literatury 1. DAŇHEL, Jaroslav. Pojistná teorie. 2. vydání, Praha : Professional Publishing, 2006. ISBN 80-86946-00-2 2. DAŇHEL, Jaroslav; MAJTÁNOVÁ, Anna; DUCHÁČKOVÁ, Eva; KAFKOVÁ, Eva. Pojišťovnictví – Teorie a praxe. 1. vydání, Praha : Ekopress, 2006. ISBN 80-86929-19-1 3. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. vydání, Praha : Ekopress, 2005. ISBN: 80-86119-92-0 4. MARTIN, Martin. Současné trendy ve světovém a českém pojišťovnictví. Bakalářská práce, 2007. 5. Swiss Re: 5/2006: World insurance in 2005 1/2007: Insurance in emerging markets: sound development, greenfield for agricultural insurance 4/2007: World insurance in 2006 5/2007: Bancassurance 6/2007: To your helth: diagnosisng the state of healthcare and the global private medical insurance industry 1/2008: Natural catastrophes and man-made disasters in 2007 3/2008: World insurance in 2007 4/2008: Innovative ways of financing retirement 6. Výroční zpráva Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění, 2005 Zpráva ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem, 2006 Zpráva ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem, 2007 7. Časopisy: Euro Finanční magazín MF Dnes/Ekonomika Pojistný obzor 8. Internetové zdroje: www.aktualne.centrum.cz www.businessinfo.cz www.cap.cz www.cnb.cz www.euroekonom.cz www.E15.cz www.mfcr.cz www.mpsv.cz www.swissre.com

94

Seznam použitých zkratek, grafů, tabulek, příloh Seznam použitých zkratek: ČNB - Česká národní banka EU 12 - 12 zemí Evropské unie od 1. listopadu 1993 Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Řecko, Portugalsko, Velká Británie, Španělsko EU 15 - 15 zemí Evropské unie od 1. ledna 1995 EU12 + Finsko, Švédsko, Rakousko EU 25 - 25 zemí Evropské unie od 1. května 2004 EU15 + Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko EU 27 - 27 zemí Evropské unie od 1. ledna 2007 EU25 + Bulharsko, Rumunsko G7 - USA, Kanada, Velká Británie, Německo, Francie, Itálie, Japonsko G20 - Argentina, Austrálie, Brazílie, Kanada, Čína, Francie, Německo, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Mexiko, Rusko, Saúdská Arábie, Jižní Afrika, Jižní Korea, Turecko, Velká Británie, USA, EU HDP - Hrubý domácí produkt NŽP - Neživotní pojištění ŽP - Životní pojištění

Seznam grafů: Graf č.1: Rozdělení světového pojistného trhu dle předepsaného pojistného 2007 (v %), počet obyvatel v roce 2007 (v mil.) Graf č.2: Penetrace (v %) a densita per capita (v USD) v roce 2007 Graf č.3: Velikost jednotlivých trhů životního pojištění a neživotního pojištění v roce 2007 (v %) Graf č.4: Předepsané pojistné – vývoj z celosvětového pohledu (v mld. USD) Graf č.5: Pojistné na obyvatele - celosvětový vývoj (v USD) Graf č.6: Pojištěnost – předepsané pojistné/HDP – celosvětový vývoj (v %) Graf č.7: Předepsané pojistné - vývoj v Evropské unii (v mld.USD) (do r. 1995 – 12 zemí, od r. 1995 – 15 zemí, od r. 2004 – 25 zemí, od r. 2007 – 27 zemí ) Graf č.8: Pojistné na obyvatele – vývoj v Evropské unii (v USD) Graf č.9: Pojištěnost – předepsané pojistné/HDP – vývoj v Evropské unii (v %) 95

Graf č.10: Předepsané pojistné v ČR v letech 1998 – 2007 (v mld. Kč) Graf č.11: Vývoj podílu životního a neživotního pojištění na celkovém předepsaném pojistném v ČR v letech 1998 – 2007 (v %) Graf č.12: Vývoj velikosti předepsaného pojistného na jednoho obyvatele v ČR v letech 1998 – 2007 (v USD) Graf č.13: Vývoj předepsaného pojistného/HDP v ČR v letech 1998–2007 (v %) Graf č.14: Koeficient nákladů ŽP v Itálii, 2006 (jako % hrubého pojistného) Graf č.15: Podíl bankopojištění na trhu evropského ŽP Graf č.16: Podíl bankopojištění na trhu evropského NŽP Graf č.17: Vývoj délky života s prognózou do budoucna ve vybraných zemích Graf č.18: Věková struktura v Asii, Evropě a Severní Americe (v %), s prognózou do roku 2050 Graf č.19: Výdaje na soukromé pojištění léčebných nákladů (v mld. USD), odhad roku 2007 Graf č.20: Počet katastrof v letech 1970-2007 Graf č.21: Počet obětí katastrof v letech 1970-2007

Seznam tabulek: Tabulka č.1: Předepsané pojistné v ČR v letech 1998 – 2007 (v mil. Kč) Tabulka č.2: Vývoj velikosti předepsaného pojistného na jednoho obyvatele v ČR v letech 1998–2007 (v USD) Tabulka č.3: Vývoj předepsaného pojistného/HDP v ČR v letech 1998 – 2007 (v %) Tabulka č.4: Definování vlastností různých modelů bankopojištění Tabulka č.5: Nové obchodní marže podle distribučních kanálů podle společnosti AVIVA Tabulka č.6: Poměr důchodů ke mzdám Tabulka č.7: Počet komerčních pojišťoven v ČR Tabulka č.8: Výpočet bubliny nových nemovitostí na trhu USA (standardní růst v předchozích letech = 2% ročně)

Seznam příloh: Příloha č.1: Růst předepsaného pojistného na průmyslových trzích v roce 2007 (porovnání s průměrem let 1997 – 2006) Příloha č.2: Růst předepsaného pojistného na rozvíjejících trzích v roce 2007 (porovnání s průměrem let 1997 – 2006)

96

Přílohy

Zadání diplomové práce

97