Bankovní institut vysoká škola Praha
Chování akciových trhů během finančních krizí Bakalářská práce
Pavla Wieserová
březen, 2009
Bankovní institut vysoká škola Praha, a.s. Katedra matematiky a statistiky
Chování akciových trhů během finančních krizí Bakalářská práce
Autor:
Pavla Wieserová Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Petr Čihák, Ph.D.
březen, 2009
Prohlášení : Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně s použitím uvedené literatury.
V Olomouci dne 31.3.2009
………………………………… Pavla Wieserová
Poděkování:
Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu Ing. Petrovi Čihákovi, Ph.D., za odborné konzultace, ochotu a vstřícnost při tvorbě této práce.
Další mé poděkování patří mému příteli, který měl v průběhu mého studia se mnou trpělivost a plně mě podporoval.
Anotace práce:
Tématem mé bakalářské práce je současná finanční a hospodářská krize. Zabývá se základním popisem některých hlavních událostí, jež jsem vyhodnotila jako stěžejní. Stěžejní při plném uvolnění krize a jejího rozšíření do celého světa, vzhledem k některým zásadním událostem. A dále stěžejní na její zvládnutí a korigování v určitých mezích zvládnutelných pro svět. V práci porovnávám chování akciových trhů v době ekonomického růstu s dobou finanční krize. Hodnotím chování investorů, zda je racionální, zda má vliv na vývoj akciových trhů a zda není chování investorů v době finanční krize přehnaně přecitlivělé vůči informacím jakéhokoliv rázu. Zamýšlím se nad myšlenkou, zda teoretické znalosti jsou nám v praxi nápomocny, zda jsme schopni se jimi držet i když nám vše okolo naznačuje pravý opak. V závěru své práce pak hodnotím úspěšnost nebo neúspěšnost toho, čeho jsem chtěla docílit. Klíčová slova: Finanční krize, investor, bankovní sektor, pomoc, řešení, centrální banky, vláda
Annotation: Subject of my work is the present-day financial and economic crisis. Deals with the basic description of some major events which I have evaluated as fundamental for current times. Fundamental for the full spread of crisis and for the spread into the whole world, regarding to some basic events. And also fundamental for its managing and revising in certain bounds which are encompassing for the whole world. In my work I compare the behaviour of the share markets in times of economic´s growth with the behaviour of share markets in economic´s crisis. I evaluate acting of investors whether it is rational and affects the development of the share markets or whether the behaviour of investors during the financial crisis isn´t exaggeratedly oversensitive facing any kind of an information. I consider whether our theoretical knowledge is helping us in practice, whether we are able to keep to it even the situation around us is indicating the opposite. At the end of my work I evaluate my success or failure of what I wanted to reach for. Key words: financial crisis, investor, bank sector, help, solution, central banks, government
Obsah
Úvod ...................................................................................................................................... 7 1 Volatilita na akciových trzích ........................................................................................ 9 1.1 analýza finančních instrumentů ........................................................................... 10 1.2 měření volatility a výkyvy na trzích .................................................................... 13 1.3 reakce trhů na informace v období ekonomického růstu..................................... 14 2 Citlivost akciových trhů na informace v průběhu krize .............................................. 16 2.1 Pád Lehman Brothers .......................................................................................... 17 2.2 odmítnutí/schválení záchranného plánu v USA .................................................. 21 2.3 zásahy vlád v Evropě ........................................................................................... 24 2.4 volba prezidenta v USA....................................................................................... 27 3 Porovnání trhů v období ekonomického růstu a recese ............................................... 30 3.1 možnosti obchodování – stagnace obchodování ................................................ 34 3.2 snaha centrálních bank/vlád o obnovu obchodování ........................................... 37 3.3 reakce investorů ................................................................................................... 39 Závěry a doporučení ............................................................................................................ 43
6
Úvod Cílem mé bakalářské práce je potvrdit hypotézu hysterického chování kapitálových trhů během finanční krize a jejich přecitlivělých reakcí na jakoukoliv negativní, pozitivní či neutrální informaci. Vyvrácení některých teoretických pravidel vzájemného chování a provázanosti akcií a dluhopisů jež mohou platit v období, kdy světová i domácí ekonomika vzrůstá a trhy nezmítá chaos a nedůvěra mezi veškerými subjekty, jež se aktivně podílejí na ekonomickém vývoji, ale která jsou těžko uplatnitelná v období celosvětové finanční krize.
Ekonomika a vzájemná provázanost mezi jednotlivými zeměmi a světadíly je zcela odlišná než byla například před 20 lety, kdy v České republice Sametová revoluce otevřela brány do ostatních zemí a teprve se obrovským tempem začal rozvíjet a západní svět dohánět, obchod, bankovnictví, spolupráce s ostatními zeměmi, cestovní ruch, studium v zahraničí a další a další. V minulosti nebylo možné dosáhnout například za hranice daného státu, neexistovaly sítě, neexistoval internet, přenos informací byl zpomalený a založený na složitých principech. Informace o krachu banky dorazila do okolních států se zpožděním a protože pobočky banky byly pouze na území svého domovského státu, postihl bankrot pouze a velmi pravděpodobně klienty jedné země a pokud některé zahraniční, tak v minimálním množství, jež nemělo vliv na vývoj ekonomiky ani dopad do obchodních činností jiného státu než toho jednoho, ve kterém byla postižená banka.
Z tohoto důvodu také finanční krize v minulosti měly zcela jiný průběh a to zejména proto, že zde vládlo určité omezení, určité hranice, za které se krize již nedostala. Většinou tyto hranice byly geologické tzn. postihly určitou část světadílu, určitou zemi, ale nevyhnuly se ani konkrétním sektorům jako jsou banky nebo výrobní sektor. Také různé projekty, politické vedení a strategie nebo hyperinflace způsobovaly vznik krizí. Každý vznik finanční a hospodářské krize ale provázely podobné symptomy a to zejména neopatrnost investorů, kteří chtěli stále vyšší výnosy ze svých investic, ceny vyhnané neúměrně vysoko a neodpovídající realitě a hodnotě zboží nebo služby, spekulace, přílišná důvěra a nereálné zhodnocení situace a v neposlední řadě nevnímání varovných signálům. Toto je patrné jak například v Tulipánově horečce v sedmnáctém století tak v současné krizi, ve které se nacházíme.
7
Tulipánova horečka velmi připomíná události dnešní doby. Vznik krize způsobily obchody s cibulkami tulipánů a tulipánů samotných, jež ještě nebyly ani vykvetlé. Než se dostaly ke svému majiteli, změnily jej hned několikrát, vždy za mnohem vyšší cenu. Investovaly se obrovské sumy peněz, prodávaly se majetky, jen pro koupi tulipánů. Takže se nakonec obchodovalo s něčím, co absolutně neodpovídalo své ceně a lidé toto zboží kupovali a byli ochotni platit a riskovali ve vidině velkých zisků.
Stejné to bylo s hypotékami a jejich zajištěním v USA. Po čase se obchodovalo s tzv. zajištěnými dluhovými obligacemi, což je investiční nástroj vztahující se k podkladovým aktivům, kterými mohou být dluhopisy, půjčky nebo hypotéky. Banka přeměnila podkladová aktiva na CDO1 a ta pak prodávala dál. Samozřejmě hrozí, že klienti přestanou splácet podkladová aktiva a pak je reálné, že investor nedostane plánované úroky a ztratí jistinu. Po čase vznikla bublina, která praskla a tím se rozpoutala současná světová krize.
Mou práci zakládám právě na událostech tohoto charakteru a snažím se srovnat reakce trhů s těmito událostmi.
1
Collateralized Debt Obligation neboli zajištěná dluhová obligace
8
1 Volatilita na akciových trzích Pro posouzení kolísavosti akcií, akciových fondů, indexů a dalších nástrojů finančního trhu, se užívá volatilita. Volatilita je veličina, která určuje míru kolísání hodnoty určitého nástroje nebo jeho výnosové míry. Volatilita vyjadřuje míru rizika investice do určitého investičního nástroje. Přepočítává se obvykle na roční volatilitu a uvádí se buď v absolutních hodnotách nebo relativně.
Volatilita na akciových trzích patří mezi ty větší. Naproti tomu volatilita na trzích peněžního trhu za normálních okolností je minimální a z dlouhodobého hlediska prakticky zanedbatelná. Jak je popsáno v následujících kapitolách, kolísavost akciových trhů je hodně citlivá na informace týkající se konkrétních akciových společností, geopolitické podněty nebo také makroekonomická data a někdy stačí málo, aby výkyv směrem nahoru nebo dolu na sledovaných křivkách byl skutečně velký a rychlý.
K tomu, aby se co možná nejvíce předešlo ztrátám na finančních trzích, se také používají různé analytické metody. Protože firmy, zabývající se činnostmi na finančních trzích, zaměstnávají makléře, investiční manažery, stratégy a analytiky, kteří se zabývají a sledují vývoj na trzích a mají za úkol na těchto trzích najít dobré investiční příležitosti. Právě spekulace na kolísání na trhu dokáží přinést zajímavé zisky, ale i velké ztráty. K dosažení zisků pomáhají odborníkům často různé analytické metody.
V době finanční krize, analýzy trhů a klasické měření trhů k tomu, aby se spočítala výkonnost daného investičního nástroje, však nefunguje. Informace cloumající trhem jsou chaotické, rychle se měnící a vytvářejí paniku mezi investory, kteří reagují zbrkle. Je faktem, že každá finanční krize probíhá jinak a od každé finanční krize se dá čekat i jiný dopad. Vzhledem k celosvětovému vývoji se dá předpokládat, že každá další krize bude většího rozsahu a nečekanějších následků než ta předcházející.
9
1.1 analýza finančních instrumentů Vedle měření volatility lze také provádět analýzu finančních instrumentů (akcie, dluhopisy). Mezi nejužívanější patří nejspíše analýza fundamentální a technická. Třetí analýza – psychologická, se spíše používá jako doplněk ke zmíněným dvěma analýzám než jako samostatná analýza. Fundamentální analýza2 vychází z předpokladu, že existuje vnitřní hodnota finančních nástrojů a je možné ji analytickými metodami zjistit. Jsou známy termíny jako podhodnocený, správně oceněn a nadhodnocený, ale v praxi se většinou používá více investičních doporučení než, která jsou zde vyjmenována. Každá brokerská firma má zpravidla svou vlastní stupnici, neexistuje jednotná stupnice, ale mnohokrát se uvádí pětice investičních doporučení a to: rozhodně koupit, koupit, držet, prodat a rozhodně prodat. Rozdíl mezi jednotlivými stupni je určován procentem a vychází z rozdílu mezi vnitřní hodnotou stanovenou analytikem a aktuálním kurzem. Výše uvedená doporučení se berou jako absolutní. Existuje však ještě jeden přístup, relativní. Relativní doporučení je doporučení jedné akcie vzhledem k celému trhu. Toto doporučení se často používá při doporučení jedné konkrétní akcie ve srovnání s příslušným akciovým indexem. Pak to znamená, že dle analytických sdělení bude vývoj kurzu té dané akcie lepší než vývoj celého podkladového indexu. Protože je však pro brokerské firmy důležitá čitelnost a srozumitelnost pro investora, převládá v praxi spíše doporučení absolutní. Fundamentální analýza rozlišuje tři stupně analýz3:
a) globální fundamentální analýza – analýza makroekonomická, která se snaží odhadnout vliv makroekonomických impulsů na kurzy finančních instrumentů. Řadí se sem také geopolitické vlivy jako jsou například významnější politické problémy mezi státy. Základní mechanismy ovlivňující finanční trhy globálně jsou hrubý domácí produkt (růst HDP má pozitivní vliv na akciové trhy), úrokové sazby, inflace (rostoucí inflace má na akciový trh negativní vliv a naopak), ekonomická rovnováha, likvidita finančního trhu (nelikvidní trh je velmi riskantní a má velký vliv na cenu akcií) a geopolitické faktory (téměř vždy jsou tyto faktory negativní 2 3
Zdroj: KRABEC, Jaroslav. Finanční trhy. 2. vyd. Praha, březen 2004. Skripta BIVŠ. ISBN 80-7265-061-0. Zdroj: KRABEC, Jaroslav. Finanční trhy. 2. vyd. Praha, březen 2004. Skripta BIVŠ. ISBN 80-7265-061-0.
10
pro akciové trhy – lidé většinou v dobách problémů volí konzervativní instrumenty a odcházejí z akciových pozic).
b) Odvětvová (sektorová) fundamentální analýza - důležitá, protože v rámci investic do akcií dochází velmi často k přesunu kapitálu z odvětí, jež v daný okamžik není považováno za perspektivní, do odvětví s větším potenciálem růstu. Odvětví růstová jsou ta, která jsou schopna vytvářet nadprůměrné výsledky relativně nezávisle na fázi makroekonomického cyklu. Odvětví defenzivní jsou ta, která se vyznačují jako stabilní – příkladem jsou například výroba potravin, farmacie nebo energetika. Odvětví cyklická jsou ta, která úzce souvisí s fází makroekonomického cyklu jako je automobilový průmysl, stavebnictví nebo papírenství. Kurzy firem z cyklických odvětví zpravidla předbíhají vlastní ekonomický vývoj.
c) Firemní fundamentální analýza se zabývá analýzou cenných papírů firem, jež cenné papíry emitovaly. Jedná se o analýzu akcií a dluhopisů.
Analýza akcií vychází z předpokladu existence vnitřní hodnoty akcie a možnosti objektivně ji stanovit. Vnitřní hodnota akcie je závislá na firemních ukazatelích, jako jsou ziskovost, vyplácená dividenda, cash-flow, ale také interních a externích faktorech mezi něž patří inovace ve firmě, nové projekty, patenty, expanze firmy, úrokové sazby nebo úroveň směnného kurzu místní měny. Na kapitálových trzích se používají dvě metody pro stanovení vnitřní hodnoty akcií. První je absolutní model, který stanovuje vnitřní hodnotu akcie jako sumu budoucích příjmů, diskontovaných do současnosti. Druhá metoda je relativní model, který provádí relativní ohodnocení akcie srovnáním s akciemi jiných firem pomocí poměrových ukazatelů.
Technická
analýza4
nehledá
vnitřní
hodnotu
z ekonomického
prostředí
jako
fundamentální, ale uplatňuje rozbor historických časových řad různých parametrů (např. kurz finančního nástroje nebo objem realizovaných obchodů s tímto nástrojem na burze) souvisejících s obchodováním na finančním trhu. Technická analýza se na základě tohoto historického vývoje snaží předpovědět její budoucí vývoj. Takže na otázku: Kdy se má daná operace provést? nám odpoví právě tato analýza, jejímž výsledkem jsou signály pro 4
Zdroj: KRABEC, Jaroslav. Finanční trhy. 2. vyd. Praha, březen 2004. Skripta BIVŠ. ISBN 80-7265-061-0.
11
příslušnou burzovní operaci. S přihlédnutím k tomu, co již bylo napsáno, by se tato analýza měla brát velmi konzervativně, protože každá nová situace na finančním trhu nemusí nutně kopírovat historický vývoj. V praxi je tato analýza používána hlavně na devizovém trhu k předpovědi dalšího vývoje směnných kurzů měn a akciovém trhu. Na akciovém trhu je technická analýza brána jako podpůrný prostředek k určování hodnoty akcií. Vychází zejména: •
z tržní hodnoty, která je zcela určována vzájemným vztahem nabídky a poptávky
•
nabídku a poptávku určují racionální i iracionální činitelé
•
kurzy akcií mají tendenci se pohybovat ve směrech přetrvávající ve významném časovém období
•
vývoj v čase se má tendenci opakovat a toto může být použito k předpovědi budoucího vývoje kurzu
•
posuny v nabídce a poptávce je možné určit z časového vývoje tržních kurzů.
Technická analýza má také své metody, které používá. a) Studium obrazců vychází z předpokladu opakujících se diagramů ve vývoji kurzů. Rozlišuje se velké množství obrazců, které analytik zkoumá (trojúhelníkové, obrazce nazývané hlava a ramena). Z obrazců lze rozpoznat nadcházející vzrůstající nebo klesající trend. Do této skupiny také patří tzv. Elliotovy vlny, které jsou založeny na matematickém přístupu a jsou používány na devizových a akciových trzích. b) Matematické metody pro určování obchodních signálů byly využívány ve druhé polovině minulého století a to pak hlavně v 90. letech. Protože se toto neukázalo být úspěšné, pomalu použití této metody ustupuje. c) Analýza trendů rozlišuje trendy časové a trendy finančních trhů. U časových trendů rozlišujeme krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Čím je časový horizont delší, tím je vliv náhodných krátkodobých trendů samozřejmě menší. Na akciových trzích je celkový dlouhodobý trend rostoucí, což nelze říci o trzích devizových a trzích komodit.
V praxi se oba typy analýz, jak fundamentální, tak technická, doplňují, ale základem pro analytické metody je metoda fundamentální.
12
1.2 měření volatility a výkyvy na trzích Pro měření trhů a výkyvů na trzích se používá také volatilita. Ta ovlivňuje výši pravděpodobných budoucích výnosů. Pomocí volatility se dá odhadnout interval možných budoucích výnosů.
Vzorec pro výpočet volatility je:
xi = denní výnosy x s pruhem = průměrná hodnota výnosu ve sledovaném období N = počet dní
Pro převedení vypočtené volatility na roční bázi je třeba výsledek vynásobit odmocninou z přibližného počtu obchodních dní v roce (např. 260). V praxi je běžné, že se volatility vypočtené na základě různých období navzájem liší. Ve většině případů však tato odchylka nehraje žádnou roli.
Obě analýzy z předchozí podkapitoly a další metody výpočtu výkonnosti trhů pracují také s akciovými indexy. Pro názornost a možnost porovnání objektivně jsou ve většině uvedených grafů v této práci použity tři indexy a to: S&P index, DJ Eurostoxx 50 a Nikkei225.
Akciový index je většinou vytvářen tak, že se sleduje určitý počet akcií, aby vytvářel přehled o výkonnosti daného trhu. Indexy nezahrnují všechny akcie obchodované na místním trhu, pouze ty, které jsou pro trh významné. Tyto akcie tvoří bázi indexu a většinou mají jednotlivé akcie různou váhu. Dá se říci, že index funguje jako akciový fond, který v sobě obsahuje akcie určitého množství nejlépe ohodnocených podniků na daném trhu.
13
1.3 reakce trhů na informace v období ekonomického růstu
Akcie většinou reagují přibližně s půlročním předstihem před vývojem ekonomiky a to právě díky psychologickým reakcím investorů, kteří buď ztrácejí naději nebo naopak již doufají v lepší budoucnost vývoje trhů ještě před tím, než skutečné výsledky ekonomiky ukáží pravý směr. V období, kdy ekonomika roste, jsou všeobecně čísla na akciových trzích optimistická a dochází k tomu, že se průběžně všechny akcie stávají nadhodnocenými a je jen otázkou času, kdy investoři začnou být opatrní a dojde k úpravě směrem dolu. Akciovému trhu v České republice v posledních letech napomáhal rozvoj automobilového průmyslu, vstup do EU, privatizace některých velkých firem, zdravě rostoucí ekonomika, nízké úrokové sazby a velmi dobrá a rostoucí firemní ziskovost a důvěra investorů. V této době je však volatilita na trzích malá. Pokud výkyvy zaznamenává, jsou to reakce na očekávané výsledky, sdělené zprávy nebo nějaké nečekané události, které však nemají až tak zásadní vliv na své investory, že by je ovlivnily natolik, aby se po pár dnech nevrátili zpět do svých zvyklostí a opět investovali, dle jejich zvyku, množství a síle.
V tabulce č. 1 je vyjádřena reakce našich předních společností na zprávy uvedené v grafu č. 1. V grafu č. 1 je zachyceno období, ve kterém je vidět, jak mohou obavy z rostoucí inflace ve Spojených státech, očekávané zvýšení úrokových sazeb a v ČR nervózní předvolební situace ovlivnit akciové trhy. Ostatní přicházející zprávy byly velmi pozitivní, za první čtvrtletí roku 2006 se zvýšila produkce meziročně o 15,4%, což bylo výrazně více než stejné období roku 2005. Velká část tohoto výsledku je díky automobilovému průmyslu. Takže sice indexy od května 2006 až do poloviny června 2006 se svou hodnotou klesaly, ale brzy se vrátily zpět na své hodnoty, právě proto, že ani u investorů ani v ekonomice nebyl důvod k obavám.
14
Tabulka č. 1: Vývoj tuzemských vedoucích firem (zavírací ceny) 5
Akcie ve SPADu CETV ČEZ Český Telecom ERSTE Bank Unipetrol Komerční banka Philip Morris Zentiva ORCO
09/06/2006 1230,50 618,80 432,80 1183 175,20 2815 12425,50 977,50 2294,50
01/03/2006 1400,50 829,0 528,50 1433,50 283,80 3391,50 18065 1171 2379,50
Změna v % -12,19 -25,36 -18,12 -17,47 -38,25 -17,00 -31,22 -16,52 -3,57
Graf č. 1: Vývoj indexů S&P500 – GSPC a Eurostoxx50 – STOXX50E v roce 20066
5 6
Zdroj: www.finance.cz; Buřík, Lukáš. Kdeže loňské sněhy jsou. 13.6.2006 Zdroj: Reuters.
15
2 Citlivost akciových trhů na informace v průběhu krize V průběhu jakékoliv finanční krize jsou informace zdrojem rychlých růstů i poklesů na akciových trzích. Současná krize, která ovládá svět je jiná než ty předešlé a to v tom, že globalizace světových trhů a ekonomik je v mnohem větším měřítku než tomu bylo kdy před tím. Lidé mladší 85 let takovou krizi nepamatují. Tato krize je výjimečná a hrozivá právě svou globalizací. Zpomaluje hospodářství a překlápí se v mnoha zemích do recese. Vlády a centrální banky rychle reagují, pochybnosti a nervozita leží na akciových trzích, klesají ceny nemovitostí a dluhopisové trhy. Úvěry a mezibankovní trhy zamrzly, občasnou paniku či úzkost investorů střídá euforie ze slibů politiků. Panuje nedůvěra každého ke každému. V průběhu krize hraje hlavní úlohu psychologický faktor. Jakmile investoři začnou věřit, že bude hůř, začnou se dle toho chovat a i když to tak ve skutečnosti není, bude hůř. Stejně je to i opačně. Jakmile investoři začnou věřit, bude lépe. Trhy čekají na jakékoliv informace a reagují naprosto chaoticky. Jeden den jsou rostou, druhý den klesají a pokud by se hledal důvod, mnohdy by se ani nenašel. Finanční trhy v době krize reagují často obráceně než by se dalo očekávat. I po dobré zprávě zůstávají mnohdy stále pod svými dlouhodobými hodnotami. Například japonské trhy pokračovaly v mírném růstu po té, co centrální banka USA snížila v prosinci 2008 sazby a Japonsko bylo v očekávání, že Bank of Japan sníží sazby také. To se také stalo, z 0,3 procenta na 0,1 procenta a přes to trhy zareagovaly jinak než by učebnice čekaly. Týden trhy zakončily v propadu. Snížení sazeb pomohlo jen chvilkově, ne však natolik, aby se hodnoty akcií kladně změnily.
V týdnu před vánoci se objevila protichůdná doporučení, kdy Morgan Stanley doporučil kupovat a naopak Goldman Sachs doporučil snížit akcie ČEZu a to způsobilo nebývalou obchodní aktivitu. Kdy ale akcie ČEZu druhý den skončily v propadu a tak je to prakticky se všemi akciemi. Každá nepatrná zpráva způsobí jejich výkyv.
V současné finanční krizi, kdy se přesně ještě neví, jaký skutečný dopad krize na náš nynější životní styl bude mít, sledují všichni informace nejen ekonomiky České republiky, ale z celého světa. Po pádu bank, jsou totiž na řadě firmy. V ČR to byla korporátní firma Bohemia Crystalex Trading, která se dostala do problémů a po ní budou následovat další a samozřejmě je tu obava z dominového efektu – nezaměstnanost a tím způsobené šetření a
16
krach dalších firem. Banky podstatně zpřísnily úvěrová pravidla a nutily některé firmy splatit úvěry ještě do konce roku 2008, i přes snižování úrokových sazeb centrální bankou, banky úroky spíše zvyšovaly. Na trhu chybí poptávka. Což v praxi znamená, že i když někdo vlastní například zdravý dluhopis, nemá šanci jej prodat, protože jednoduše není kupec a pokud ano, tak dluhopis prodá za velmi podhodnocenou cenu, což se nikomu nevyplatí.
Navíc domácí ekonomice lidé věří méně než před tím. Meziročně byla nyní důvěra v českou ekonomiku ke konci roku 2008 nižší o 7,3 procenta.
Tyto a další podobné informace způsobují, že se situace neuklidňuje a je velmi nervózní.
2.1 Pád Lehman Brothers Den 15.9.20087 si budou nejen Američané opět dlouho pamatovat. Toto zářijové pondělí se stalo hned několik zásadních událostí, které opět nepomohly, ba naopak ještě více prohloubily, finanční krizi, jež pohltila celý svět. Dne 15.9.2008 čtvrtá největší banka USA Lehman Brothers oznámila, po 158 letech působení, bankrot, banku Merrill Lynch převzala Bank of America a do velkých problémů se také dostal pojišťovací gigant American International Group (AIG). Těmto událostem ještě předcházely krach banky Bear Stearns v únoru 2008 a v září 2008 převzala vláda kontrolu nad ústavy Freddie Mac a Fannie Mae, které ovládaly více než polovinu hypotéčního trhu.
Již předešlý den se nechal bývalý předseda americké centrální banky Alan Greenspan slyšet, že není nutné zachránit každou instituci a v běžném podnikatelském životě jsou firmy prosperující a firmy krachující. Tím dal najevo, že banka Lehman Brothers nenajde podporu u vlády. Největší nadějí byla nakonec britská banka Barclays a americká Bank of America, které se však právě 14.09.2008 rozhodly do obchodu nejít, banka LB údajně neprošla jejími přísnými výběrovými kritérii. Lehman Brothers zatížilo 60 miliard dolarů ve špatných investicích do realit a neschopnost najít investičního partnera, který by ji zachránil. Během jednání o záchranu Lehman Brothers klesla její emise o 13,5 procenta, což bylo její 14leté minimum. Investoři se obávali, že vláda neposkytne bance pomoc. 7
Zdroj: EURO č. 39, 22.9.2008. Vybudují čínští komunisté pravý kapitalismus?
17
Přitom Lehman Brothers byla důležitá také pro trh kreditních derivátů a to ze dvou důvodů. Za prvé na dluhopisy LB byly emitovány CDS8 v objemu desítek miliard dolarů a pokud by došlo k jejich plnění utrpěli by jejich emitenti další velké ztráty a za druhé ztráta důvěry na už tak vratkém mezibankovním trhu9.
Ukazuje se, že LB, společně s dalšími velkými obchodníky, hrála velmi riskantní, ale naprosto legální hru, kde přesouvala peníze mezi firmami. Použila záruku jednoho obchodního partnera k financování dalších obchodů s jinými firmami. Stejných sto milionů dolarů získaných v jednom obchodě lze totiž použít pro mnoho dalších transakcí. Pokud však následkem bankrotu kontrakty skončí, předpokládá se, že se dodatečná záruka vrátí. Krach LB nejenže postihl portfolia takových velkých obchodníků, jako je hedgeový fond Harbinger Capital Partners, ale pomohl i zatlačit globální trhy krátkodobých úvěrů do hlubokého útlumu. Derivátní kontrakty, jejichž hodnota je vázána na výkon zajištěného cenného papíru nebo způsob hodnocení po určitou dobu, jsou zčásti určené k tomu, aby firmám
pomáhaly
minimalizovat
ztráty
z výkyvů
úrokové
míry,
z nevyplácení
podnikových dluhopisů a dalších případů. Pro banku LB byly tyto kontrakty významným byznysem. Byla podepsána pod přibližně jedním milionem obchodů s deriváty. Poté, co LB použila záruku pro své obchody s jinými firmami, ty mohly tyto peníze použít pro vlastní účely. Dle odhadu Mezinárodní asociace pro swapy a deriváty (ISDA), investiční firmy nashromáždily téměř dva biliony dolarů v zárukách v rámci derivátních smluv a tyto peníze byly použity několikrát za sebou. To je mnohem víc než 700 miliard dolarů v roce 2003, kdy legendární investor Warren E. Buffet nazval deriváty „zbraněmi hromadného ničení“.10
Tím, že LB a další firmy používaly záruky zákazníků jako své vlastní, mohly půjčovat víc peněz a výnosy využívat k nákupu vysoce rizikových cenných papírů, které se teď hroutí. Ale bankrot LB neměl teoreticky takový rozruch způsobit, protože pokud se nějaká smluvní strana položí, derivátní kontrakty jsou vytvořené tak, aby okamžitě skončily a byly vypořádány mimosoudně. Pokud však částka záruky převyšuje hodnotu smluv, lze předpokládat velké problémy, které se mohou časem jen horšit. A právě v takové situaci mnoho firem je. Teď vznášejí nároky vůči LB společnosti jako například Federal Home
8
Credit default swaps – pojistky proti nesplácení dluhu. Zdroj: www.patria.cz. David Marek. Patria Finance. Pád Lehman Brother: Den poté. 15.9.2008 16:30. 10 Zdroj: EURO č. 43. Záhada peněz z Lehman Brothers. 20.října 2008. 9
18
Loan Bank z Atlanty, která s ní měla dlouhodobý derivátní obchod, aby se chránila před změnami úrokových sazeb. Když LB zkrachovala, smlouvy atlantské společnosti měly hodnotu přibližně 757 milionů dolarů, ale jako záruku vložila 936 milionů dolarů.11
Lehman Brothers byla další institucí, kterou postihla krize úvěrů spojená s obrovskými ztrátami kvůli kolapsu hypotéčního trhu. Čas, který plynul, kdy se o bance rozhodovalo, byl paradoxně proti bance. Během pracovního týdne se její kapitalizace propadla o 78 procent, a to z 11,2 miliardy na 2,5 miliardy dolarů.12 Kurz akcie banky se od počátku roku propadl o 99,5 procent. Ukázka toho, že na burze je prakticky možné vše. Negativní náladu ještě prohluboval pokles cen ropy. Na oznámený bankrot reagovaly poklesem i akciové burzy v Evropě, které se propadly o 5 procent. Přitom Lehman Brothers byla významná americká banka založena roku 1850, jedna z největších amerických investičních bank v USA s více než 26 tisíci zaměsnanci. Šlo o globálně působící finanční instituci s centrálou v New Yorku, která se zabývala investičním a privátním bankovnictvím. Kromě potíží plynoucích se špatným zajištěním hypoték se LB potýkala také s „insider trading“, kdy se hromadně prodávaly a otvíraly krátké pozice, což vedlo opět k velkým ztrátám v podobě pádu cen akcií. 9.6.2008 LB ohlásila ztrátu 2,8 miliardy dolarů, což bylo mnohem vyšší číslo než analytici předpokládali.13
Svou žádostí o ochranu před věřiteli vytvořila největší bankrot v americké historii. Právě z tohoto důvodu musel Richard Fuld, šéf LB, vysvětlovat americkým poslancům ve sněmovní komisi chování vedení banky. Dne 22. září 2008 oznámila Barclay převzetí části Lehman Brothers v Severní Americe za 1,75 miliardy dolarů s tím, že nabídla práci všem jejim
10 000 zaměstnanců.14 Evropskou část a část na Blízkém Východě koupila
japonská Nomura. Nomura také slíbila ponechání všech 2500 zaměstnanců, ale ani tyto informace neměly pozitivní dopad na vývoj trhů. Nomura převzala část LB bez obchodního majetku a obchodních závazků.
V grafu č. 2 je zachyceno období největších událostí kolem Lehman Brothers. Její pád 15.9.2008 a následné převzetí části bankou Barclays 22.9.2008. Na indexech S&P 500 a 11
Zdroj: EURO č. 43. Záhada peněz z Lehman Brothers. 20.října 2008. Zdroj: www.idnes.cz. Velcí hráči z Wall Street a Fed jednali v noci o Lehman Brother. 13. září 2008 14:48. 13 Zdroj: The New York Times. Business. Companies. Lehman Brother Holdings Inc. 14 Zdroj: www.barcap.com
12
19
Eurostoxx50 je vidět, že po pádu banky LB byly indexy na svém minimu a po převzetí banky bankou Barclays, která by normálně měla vyvolat pozitivní reakci trhů, na trhy nezapůsobila hned, ale až s několikadenním zpožděním.
Nedá se říci, že některý
z uvedených indexů reagoval pomaleji nebo více na některou informaci. Oba indexy prakticky kopírují jeden druhý. Takže v globálu se dá říci, že prakticky všechny firmy a banky prodělávaly stejný průběh nezávisle na tom, že se jednalo o pád banky a ne například výrobní společnosti. Lze předpokládat, že se tak dělo proto, že pád banky takových rozměrů, jako byla Lehman Brothers, vyvolá obavy a paniku nejen soukromých investorů, ale také korporátních investorů, kteří očekávají již další negativní události spojené s krachem, jako například pozastavení financování výroby, nedůvěra na trhu a další.
Graf č. 2: Vývoj indexů S&P500 – GSPC a Eurostoxx50 – STOXX50E od 15.9.-25.9.200815
Celá situace kolem Lehman Brothers a dalších institucí majících problémy způsobila, že investoři mají averzi vůči riziku a přesouvají peníze do státních dluhopisů nebo vybírají 15
Zdroj: Reuters.
20
své prostředky a ukládají je v hotovosti například do svých domácích nebo bankovních trezorů.
2.2 odmítnutí/schválení záchranného plánu v USA S celou finanční krizí souvisí také různé záchranné akce americké vlády a Fedu. Již při krachu banky Bear Stearns Fed pomohl financovat prodej této banky a poskytl 29 miliard dolarů JPMorgan na její převzetí. V září 2008 pak Fed poskytl 200 miliard dolarů hypotečním agenturám Fannie Mae a Freddie Mac. A v týdnu, kdy padla LB se dostala do potíží také největší pojišťovna USA AIG, která požádala o výpomoc, protože nebyla schopna získat na trhu peníze. Krach této instituce s aktivy v hodnotě více než bilion dolarů by naplno zasáhl nejen běžné Američany, ale i finanční ústavy po celém světě. Společnost RBC Capital Markets spočítala, že v případě krachu AIG by zahraniční peněžní instituce přišly nejméně o 180 miliard dolarů. U American International Group (AIG) si totiž nakoupily pojistky proti možným ztrátám z investic do dluhopisů (CDS) v hodnotě 440 miliard dolarů. Proto Fed AIG poskytl od září 2008 celkem tři kapitálové injekce v hodnotě 150 miliard dolarů výměnou za převzetí téměř osmdesátiprocentního kontrolního podílu v pojišťovně.16 Bohužel tato pomoc pojišťovně nepomohla natolik, aby se dostala ze svých potíží a za poslední čtvrtletí 2008 oznámila ztrátu 61,7 miliardy dolarů, což je také největší ztráta v dějinách Spojených států. AIG za celý rok skončila ve ztrátě 99,3 miliardy dolarů. Takže vláda opět rozhodla a schválila další pomoc ve výši 30 miliard dolarů, protože pád pojišťovny takových rozměrů si prostě nemohla dovolit.17
Tyto události rozpoutali velkou diskusi mezi vládou a Fedem, kdy ministr financí Henry Paulson a předseda centrální banky Ben Bernanke přesvědčovali členy finančního výboru Senátu, že je potřeba urychleně přijmout scénář záchrany finančního sektoru. Plán v podobě zákona by měl vládě umožnit vykoupit od ohrožených bank a finančních institucí nelikvidní aktiva v hodnotě 700 miliard dolarů. Reakce většiny členů výboru byla však negativní. Kromě finančních trhů se k nim totiž před listopadovými prezidentskými volbami upíral zrak početného obecenstva – voličů. A ti nejspíš vnímali plán administrativy prezidenta George Bushe především jako podání pomocné ruky firmám, 16
Zdroj: Euro č. 39. 22. září 2008. Stát pomůže a trh si poradí. Zdroj: Hospodářské noviny č. 43. AIG se topí v obří ztrátě, stát do ní nalije dalších 30 miliard. 3.března 2009. 17
21
které finanční krizi způsobily. Zákon, jímž by byl fond zřízen, by zmocňoval amerického ministra financí, aby vyřešil problém finančních institucí odkupem špatných aktiv souvisejících s hypotékami. Pokud by tato instituce skutečně vznikla, vyšel by záchranný plán každého Američana na 2300 dolarů. Ale už samotný fakt, že se nad podobou státní pomocí rozvířila diskuse, citlivým a oslabeným finančním trhem opět otřásla. Jedním z předpokladů, že celý plán vyjde, byla totiž i rychlost a jednoznačnost jeho schválení.18 V pondělí 29. září 2008 byl však tento plán zamítnut většinou hlasů 228, pro jich bylo jen 205. První reakce na odmítnutí přišly velmi rychle. Indexy na Wall Street se rekordně propadly. Nasdaq klesl o více než 7 procent, což je největší pokles za jeden jediný den od 11. září 2001. Dow Jonesův index zaznamenal absolutně největší pokles.19 Vzhledem k pesimismu, který nastal po odmítnutí záchranného balíku už nepomohlo ani to, že 3. října 2008 sněmovna nakonec 700miliardový balíček schválila.
V grafu č. 3 tento propad je zaznamenán. Reakce obou indexů je prakticky srovnatelná, což znamená, že zásah informací a událostí měl opět stejný dopad jak na sektor bankovní, tak technologický. Propad indexů byl sice patrný až za dva dny po neschválení, ale zato ztráta byla výrazná. Negativní naladění bylo již spuštěno natolik, že ani dobrá zpráva v podobě konečného schválení záchranného balíčku o tři dny později, již nepomohla trhy vrátit zpět a ty na tuto zprávu již nijak nereagovaly. Lze předpokládat, že se tak dělo z důvodu, fatální chyby prvního zaváhání. Vypadá to, že investoři nerozlišovali sektory, zda se jedná o bankovní, technologický nebo konkrétní akcie. Zpráva se týkala ekonomiky a řešení globálního problému a proto lze předpokládat, že výprodeje začaly na celém finančním trhu, ne jen v konkrétních oblastech. A vzhledem k tomu, že krize vypukla již v plném rozsahu, dobré zprávy nepůsobí na investory tak, jak by působily za normálních fungujících okolností, kdy pozitivní zpráva je na akciových trzích vidět prakticky ihned pozitivní reakcí.
18 19
Zdroj: Euro č. 40. 29. září 2008. Divadlo k nezaplacení. Zdroj: www.aktuálně.centrum.cz. 30.9.2008. Záchranný balík v Kongresu neprošel.
22
Graf č. 3: Dopad na vývoj indexů S&P500 – GSPC a Eurostoxx50 – STOXX50E po schválení záchranného balíku v USA 3. října 200820
Vláda USA počítala s postupným uvolňováním peněz: 250 miliard uvolnila okamžitě. Banky přijímající finanční pomoc, budou muset výměnou předat podíly, platy čelních bankéřů budou limitovány a „zlaté padáky“ budou zakázány, banky povinně přijmou pojistný program proti ztrátám na hypotéčním trhu a další.
O měsíc později byla vláda nucena schválit ještě jeden balík a to ve výši 800miliard dolarů, který tentokrát nebyl určen přímo bankám, ale měl přimět Američany více utrácet a podpořit tak růst ekonomiky. Část peněz – 600miliard – je určena na odkup dluhů a cenných papírů vázaných na hypotéky, částkou 100 miliard vykoupí dluhy Fannie Mae, Freddie Mae a Federal Home Loan Banks a částkou 500 miliard by vykoupil hypotékami kryté cenné papíry od Fannie, Freddie a Ginnie Mae. Menší část – 200miliard – půjde na podporu spotřebitelských úvěrů a půjček pro malé a střední podniky. Zaručila se za cenné
20
Zdroj: Reuters.
23
papíry, které jsou kryty půjčkami na nákup automobilů, vzdělání nebo dluhy na kreditních kartách.21 K tomuto ještě centrální banka snížila úrokové sazby na 0 až 0,25 procenta.
Zatímco se Fed a vláda snažili zachránit bankovní sektor, dostaly se do velkých potíží přední americké automobilky General Motors, Ford a Chrysler. Pád jedné, dvou nebo všech tří automobilek by mohl položit ekonomiku středozápadu. Podle Centra pro automobilový výzkum zaměstnávají domácí automobilky a jejich dodavatelé přibližně 600 tisíc dělníků a společně s firmami, které nepřímo souvisí s automobilovým průmyslem by to bylo přibližně 3,6 milionu lidí. Je zde sice velká pravděpodobnost, že by Toyota Motor a další zahraniční automobilky nesporně postavily v USA továrny, ale většina průmyslové výroby by se stejně jako vývoj a výzkum odehrávala v zámoří a to USA rozhodně nechce připustit.22 Bohužel se však při jejím prvním jednání nedohodli s odbory, které nechtěly připustit snižování platů a tak byla pomoc zamítnuta. Těsně před vánoci se nakonec vláda rozhodla poskytnout automobilkám pomoc ve výši 17,4 miliard dolarů, které vezme z balíku 700 miliard, určeného původně pro stabilizace finančního sektoru.23
2.3 zásahy vlád v Evropě V Česku vláda zatím přímou finanční pomoc žádné firmě ani bance neposkytla. Zatím má vláda připravený plán na boj s krizí pro případ, že by růst ekonomiky v roce 2009 byl nižší než dvě procenta. Plán na podporu evropské ekonomiky již Evropská komise představila. Po členských státech chce, aby na boj s krizí vyčlenily dohromady 170 miliard eur, což je 1,5 procenta HDP. Dalších 30 miliard plánuje poskytnout sama EU spolu s Evropskou investiční bankou. Tyto peníze by měly jít na podporu zaměstnanosti, zlepšení přístupu firem k financování, ale i na zavedení vysokorychlostního internetu v celé unii. ČNB 6. listopadu 2008 také snížila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu a dvoutýdenní repo sazba ČNB tak nyní činí 2,75 procent.
Na Slovensku se v prosinci 2008 vláda dohodla se Slovenskou bankovní asociací, že poskytne na některé podnikatelské záměry vyšší garanci státu. Premiér Fico dokonce 21
Zdroj: Hospodářské noviny č. 231. 26. 11.2008. Američané dají na boj s krizí dalších 800 miliard dolarů. Zdroj: EURO č. 44. 27. října 2008. I Detroit chce finanční pomoc. 23 Zdroj: www.penize.cz. 22.12.2008. Automobilky USA dostanou od vlády úvěry v objemu 17,4mld. dolarů. 22
24
pohrozil komerčním bankám, pokud se nezlepší finanční toky do podnikatelské sféry, vláda tvrdě zasáhne změnou legislativy. Vláda bude podporovat i státní zakázky v oblasti energetiky, výstavby dálnic, projektů bydlení a zateplování.24 Premiér Fico také, vzhledem k tomu, že na Slovensku jen automobilový průmysl tvoří čtvrtinu slovenského HDP, prohlásil, že tam, kde to vláda bude považovat za nejefektivnější, přistoupí k investičním stimulům tak, aby výroba na Slovensku nebyla omezována v porovnání s jinými zeměmi. Finanční trhy na tyto zprávy reagovaly vesměs kladně, byť se lze domnívat, že hlavní příčinou byly zprávy z USA ne přímo ze Slovenska. Například fondy ČSOB na Slovensku ČSOB Property o.p.f. a ČSOB Akciový o.p.f.25 reagovaly prakticky stejně, v první půlce prosince rostly na své hodnotě, v druhé mírně klesly, ale v průměru za prosinec fondy vzrostly.
V Nizozemsku se snaží svou výpomocí hlavně finančním institucím obnovit důvěru na trzích. Akcie ING jen tím, že banka oznámila, že za třetí čtvrtletí 2008 očekává jako důsledek odpisů špatných aktiv ztrátu půl miliardy eur, ztratily okamžitě sedmadvacet procent. Banka se dostala nedůvěrou investorů pod tlak akciového trhu a hrozilo, že pokud by nezasáhla rychle vláda, mohla by celá situace banku položit. Přitom ING problémy s likviditou nemá a její aktivity jsou poměrně zdravé. Takže nizozemská vláda nalila do banky deset miliard eur a akcie hned další den poskočily o čtyřiadvacet procent a téměř vyrovnaly rekordní propad. Pro ING to znamená, že vydá nizozemské vládě miliardu cenných papírů zajištěných vlastním jměním v ceně deseti eur za kus bez hlasovacího práva. Banka také musí přezkoumat odměňování správní rady a nejvyššího managementu a ve vedení ING od příštího roku (2009) budou dva vládní zástupci.26
Belgická banka KBC a vlastník ČSOB celkem s úspěchem čelila náporům špatných událostí, do nichž se dostaly banky jako Fortis, Dexia nebo pojišťovna Ethias. Pravděpodobně po sdělení informací o potížích banky Royal Bank of Scotland a po zveřejnění nových zpráv agentury Moody´s, které přehodnocují některé riskantní produkty jako jsou například CDO (collateralized debt obligations) se banka již nátlaku nedokázala ubránit. Navíc přicházejí špatné zprávy o některých zemích střední a východní Evropy, kde je KBC silně zastoupena. I přes ujišťování, že vládní pomoc nepotřebuje, nakonec sama
24
Zdroj: Hospodářské noviny č. 245. 16.12.2008. Fico se dohodl s bankami na garancích. Zdroj: www.csob.sk 26 Zdroj: EURO č. 44. 27.října 2008. Lék za deset miliard eur. 25
25
požádala o pomoc a výměnou za cenné papíry dostala od belgického kabinetu 3,5 miliardy eur. Navýšila tím v listopadu 2008 svůj kapitál, čímž zvedla ukazatel své kapitálové přiměřenosti – tedy stability banky. Ten se díky tomu zvedl ze sedmi na osm procent. Vláda za tuto pomoc dostane 2,51 eur za cenný papír ročně, což odpovídá úrokové sazbě 8,5 procenta a také 105 procent předpokládané dividendy pro rok 2008 pro běžného akcionáře. Prémie na cenný papír se však nebude vyplácet, pokud banka nebude vyplácet dividendy. A vzhledem k výjimečným okolnostem za rok 2008 skutečně vyplácet nebude.27 V lednu 2009 byla však KBC a ČSOB přinucena nedůvěrou investorů, kdy akcie KBC padaly o více jak 40 procent, předčasně oznámit hospodářské výsledky za rok 2008, kde KBC skončila ve ztrátě 2,5 miliardy eur a ČSOB jednu miliardu korun v zisku. Po zveřejnění výsledků KBC požádala o další pomoc vládu a dostala další dvě miliardy eur. Tyto zprávy zasáhly převážně bankovní sektor. Například akcie GM nebo The Coca – Cola Company měly téměř stejný průběh, mírný pokles v průběhu celého ledna, kdežto akcie bank KBC, UBS nebo Bank of Scotland28 shodně hluboce propadly 15. ledna 2009 a dna dosáhly až 21. ledna 2009. Nedůvěra ve výsledky banky měla za následek, že srazila podobně akcie i jiných bank, po zveřejnění výsledků hospodaření KBC se situace uklidnila a nastal obrat. Ostatních firem se tyto obavy netýkaly, což je zřejmé z vývoje jejich akcií.
V Rakousku v říjnu 2008 parlament schválil plán na stabilizaci tamního bankovního systému. Částku 100 miliard eur chce použít na záruky za mezibankovní úvěry a posílení garancí vkladů a intervence v případě problémů finančních ústavů. Za finanční pomoc získá Rakousko podíly v sanovaných společnostech a právo spolurozhodovat o odměnách managementu těchto ústavů.29
Ve Velké Británii 28.11.2008 vláda převzala druhou největší britskou banku Royal Bank of Scotland. Kabinet Gordona Browna koupil balík akcií RBS za téměř 20 miliard liber, a získal tak ve finančním ústavu majoritní podíl 57,9 procent. Chtěl se tímto vyhnout panice klientů, jako v případě britské banky Northern Rock, kterou vláda převzala už v únoru 2008. RBS bude také poprvé za čtyřicet let ve ztrátě.30 Přesto musela vláda schválit ještě jeden záchranný balík hned zkraje roku 2009, aby pomohla bankám rozpohybovat úvěrový trh. Banky budou moci označit své nejrizikovější úvěry a budou si je moci pojistit u vlády 27
Zdroj: EKONOM č. 44. 30.10.-5.11.2008. Belgie hází laso majitelce ČSOB. Zdroj: informace o hodnotách akcií www.yahoo.com. Finance. 29 Zdroj: EURO č. 44. 27.10.2008. Vynucené převzetí. 30 Zdroj: Hospodářské noviny č. 234. 1. 12.2008. Británie převezme další banku. 28
26
proti ztrátám. Zůstane jim tedy zodpovědnost za původní ztráty, ale zabrání jim v dalším jejich prohlubování, což by mělo zvýšit důvěru ve finanční trh. Ministerstvo financí ve Velké Británii také uveřejnilo zprávu, že prodlužuje plán úvěrových garancí, který odepisuje dluhy finančních institucí, kde vláda vložila svůj kapitál.31
Prakticky všechny vlády vytvářejí nějaké záchranné plány a programy, na druhou stranu je třeba se zamyslet, zda je rozumné pomáhat všem. Z hlediska systémového rizika je logické, že pomoc velkým institucím je na místě, ale je třeba pomoc promyslet tak, aby byla efektivní. Dá se předpokládat, že jak pro investory, tak pro samotnou postiženou instituci, je neefektivní si vyplácet bonusy po té, co obdržela finanční pomoc své vlády. Investoři toto zcela logicky vyhodnotí jako mrhání jejich penězi. Přesto pomoc vlád v této době lze považovat za nezbytné řešení.
Finanční trhy reagovaly téměř ve všech případech stejně. Pouze informace týkající se přímo výsledků hospodaření bank, zasáhla pouze do bankovního sektoru a ostatní sektory nechala bez výrazných změn. Zajímavý postřeh také je, že byť se informace týkala jedné konkrétní banky, prakticky stejnou reakci zaznamenaly i banky ostatní. Dá se tedy říci, že banky jsou v tomto případě brány jako jeden celek a investoři čekají stejný nebo hodně podobný průběh i u ostatních bank.
2.4 volba prezidenta v USA Dne 6. listopadu 2008 byl zvolen americkým prezidentem demokrat Barack Obama. Obamovi k vítězství jistě pomohl i fakt, že George W. Bush byl republikán a opouští svůj úřad v době hospodářského kolapsu. Obama se může inspirovat historií, v mnoha ohledech totiž jeho vítězství ve volbách připomíná nástup Ronalda Reagana před bezmála třemi desítkami let. Oba přebírali stát v roce, kdy ho zasáhla recese, a oba byli svými protivníky napadáni pro nezkušenost. Reagana jeho odpůrci označovali za pravicového extrémistu, Obama je podle svých kritiků nezkušený liberál, který neví nic o obraně státu. Spojuje je také to, že oba excelovali v předvolebních debatách. Teď je důležité pouze nakolik se Obama od Reagana poučí. I on bude muset v prvním roce nejdříve řešit daně, v rámci kampaně daňové úlevy také sliboval. V absolutních číslech však Obama dědí ekonomiku
31
Zdroj: www.e15.cz. Británie schválila další miliardy na pomoc bankám. 19.1.2009.
27
v katastrofálním stavu, kdy má největší deficit a to 500 miliard dolarů, kde vzhledem k záchranným balíčkům se toto číslo může ještě zdvojnásobit.32
Hned první den se Baracku Obamovi podařilo vytáhnout z nejhoršího potápějící se akciové trhy, kdy investoři znovu panicky prodávali a z trhů mizely miliardy. Na svědomí to měly hlavně banky, které varovaly před dalšími obrovskými ztrátami. Jakmile na burzy prosákly informace, že se jeho tým snaží urychleně dokončit poslední záchranný balíček, začaly akcie razantně růst. Šlo zejména o akcie bank, které v Evropě ještě dopoledne prudce padaly kvůli hrozbám dalších vysokých ztrát. Například cenné papíry belgické skupiny KBC v jeden moment padaly o 40 procent (již bylo zmíněno) a v reakci na informaci o Obamově plánu pak ale zamířily podobnou rychlostí vzhůru. Burzy v Evropě i USA tak po dlouhé řadě propadů začaly posilovat.33 Klíčové body Obamova plánu jsou daňové škrty pro pracující rodiny ve výši 247mld dolarů, investice na vytvoření pracovních míst v infrastruktuře a vědě ve výši 165mld., ve zdravotnictví 153mld, ve vzdělávání 138mld., a ve firmách posilujících energickou nezávislost USA 82 mld., dále podpora malého podnikání 21 mld. a sociální pomoc občanům zasaženým krizí 72 mld. Podle Obamy je totiž situace v USA tak vážná, že sílící krize může brzy přerůst v katastrofu.34
Jeho dalším záměrem je snížit do roku 2013 americký rozpočtový deficit až na polovinu. Nejvíce plánuje ušetřit výdaje na válku v Iráku a příjmy do státní pokladny chce navýšit zvýšením daní nejbohatším Američanům. V Iráku plánuje stáhnout americké jednotky a nechat pouze kontingent čítající 35 – 50 tisíc. Nyní totiž schodek v rozpočtu představuje 9,2 procenta produkce celé ekonomiky a jeho plán je snížit tento schodek až na tři procenta. Vzhledem k situaci v USA se dá předpokládat, že má Obama vynikající příležitost udělat něco významného a celou ekonomiku posunout opět někam dopředu, pokud bude stát za svými plány. Americká ekonomika byla již neúměrně přehřátá a současná finanční krize tomu jen nasvědčuje. Hospodářská recese v Americe nyní vstoupila do druhého roku. Obama zatím podpořil ekonomiku nejvíce za posledních několik desítek let. Dokonce už neplánuje pomoci pouze firmám a bankám, ale vyčlenil částku také na pomoc domácnostem s největšími problémy se splácením hypoték. Těm
32
Zdroj: EKONOM č. 46. 13.-19.11.2008. Dilema Baracka Obamy. Zdroj: Hospodářské noviny č. 34 Zdroj: www.aktuálne.cz . Obama tvrdě napadl Senát, že brzdí záchranu ekonomiky. 6.2.2009. 33
28
totiž hrozí, že by přišly o své domovy.35 Navíc je názoru, že je třeba podpořit ekonomiku rychle a efektivně, s čímž nelze nesouhlasit.
Přesto však americké burzy v týdnu, kdy byly volby, oslabovaly a navázaly tak na vývoj v minulém měsíci, kdy zažily největší měsíční propad za posledních 21 let. S&P 500 ztratil 17 procent své hodnoty. Pro investory byly totiž zprávy z trhu práce a špatných výsledků velkých společností důležitější než pozitivní efekt z volby prezidenta. Takže negativní očekávání převýšilo pozitivní optimismus, který Obama šiří. Výprodej akcií zasáhl celé spektrum odvětví – netýkalo se pouze některých specifických oblastí – bankovní domy, stavebnictví, maloobchod i energetický sektor. USA v lednu 2009 přišla celkem o 598 pracovních míst, což je zatím nejvíce za posledních 34 let.36
Příchod Baracka Obamy do úřadu by mohli Američané chápat jako nový impuls. Faktor změny je zde velmi důležitý, očekávání něčeho nového, to může mít vliv na optimismus, který může rozhýbat i některé věci v ekonomice. Tím, že má Obama v obou komorách kongresu poměrně silnou většinu, bude mít větší šance k prosazení svých plánů. Domácí problémy ho však mohou limitovat v angažování se ve světovém politickém dění. Konflikt mezi Palestinci a Izraelem je dlouhodobý a nebude těžké jej vyřešit. Pouhá Obamova osobnost k vyřešení stačit nebude.
V následujícím grafu č. 4 je zachyceno, jak reagovaly indexy S&P500 a Eurostoxx50 na volbu prezidenta USA. Samotný volební den ještě nestihl nic zásadního s indexy udělat, ba naopak ty pokračovaly ve svém strmém pádu. Ale hned následující den, víkend a první rychlé záchranné kroky nového prezidenta způsobily změnu ve vývoji těchto indexů. To znamená, každá zpráva, každá událost má trochu jiný výsledek ve vývoji trhů. Kdyby se jednalo o běžnou korekci na trzích, volba prezidenta by jistě již několik dnů před samotným volebním dnem způsobila pozitivní změnu na trzích. Současná situace je však natolik vážná a nedůvěra investorů již natolik velká, že ani takto velká změna v nejvýznamnější politice světa, nepomohla v předstihu, ale až následně po vlastní události. Jediný nepatrný rozdíl vykazoval index Eurostoxx50, který počátkem listopadu byl v hlubším propadu, ale dostal se na stejné hodnoty a společně pak také padal s indexem druhým. 35 36
Zdroj: www.ihned.cz. Obama chce šetřit na válce. 22.2.2009. Zdroj: www.aktuálně.cz. USA v lednu ztratily téměř 600 pracovních míst. 6.2.2009.
29
Graf č. 4: Dopad na vývoj indexů S&P500 – GSPC a Eurostoxx50 – STOXX50E volby prezidenta USA 6. listopadu 2008.37
Dá se předpokládat, že volba prezidenta USA ovlivní všechny sektory v celé světové ekonomice. Stejný průběh jako měly indexy Eurostoxx 50 a S&P 500 měly i společnosti jako Microsoft, Dell, Coca-Cola a Fiat. Například akcie společnosti General Motors na volbu prezidenta nereagovaly žádnou pozitivní odezvou, propadaly se dál i po jeho zvolení. Je možné se domnívat, že automobilky v USA zatím nebyly přesvědčené, že nějakou pomoc od nové vlády dostanou.38
3 Porovnání trhů v období ekonomického růstu a recese Tato část práce je věnována praktickému porovnání trhů v době ekonomického růstu a v době ekonomické krize. Chování trhů bylo již popsáno v ostatních kapitolách, kde bylo zmíněno dění a konkrétní snahy o minimalizování dopadů krize. V následující části je 37 38
Zdroj: Reuters. Zdroj: http://finance.yahoo.com
30
vypočten konkrétní příklad, ze kterého je zřejmý rozdíl různých obdobích a projeví se hysterické chování na akciových trzích právě v době, kdy je období celosvětové hospodářské krize.
Volatilita jednotlivých indexů, fondů nebo celého trhu se dá spočítat směrodatnou odchylkou, která udává jak moc nebo málo se denní výnosy z aktiva odchylují od svého průměru. Aby volatilita mohla být spočítána, musely být nejprve vyjádřeny denní výnosy a z nich pak spočítána volatilita. Výpočty byly prováděny v excelu, pro rychlost, přehlednost a přesnost.
Pro výpočet jsou zvolena dvě různá odvětví – finanční sektor a technologie a z finančního sektoru pro větší názornost přímo akcie banky Lehman Brothers, kde se dá předpokládat, vzhledem k událostem, jež se s bankou staly, velký rozdíl ve výsledku. Lze usuzovat, že pokud je zasaženo jedno odvětví, nemusí tím zákonitě trpět odvětví druhé. Tuto teorii k tomuto výsledku vedl také průběh současné finanční krize a to hlavně to, že původ krize byl právě ve finančním sektoru, který byl postižen nejvíce a zdánlivě se toto nemuselo dotýkat sektorů ostatních. V tomto směru se tato domněnka ale nepotvrdila, protože volatilita trhů byla přibližně stejná jak v technologickém odvětví, tak v odvětví finančním. Rozdíl mezi jednotlivými odvětvími je prakticky nulový. Což znamená a potvrzuje, že v současné době globalizace a provázanost jednotlivých sektorů a zemí, znamená velké riziko rychlého šíření a prakticky žádné imunity. Stejný dopad na volatilitu má skutečná provázanost finančního a technologického sektoru, kde firmy jsou spojeny s bankou natolik, že jakmile banka zastaví financování, ony nejsou schopny pokračovat ve své existenci. Vzhledem k příznivému vývoji v minulých letech, začalo mnoho firem využívat úvěrových produktů bank a nevytvářely si dostatečné finanční rezervy a tím se dostaly do velkých finančních potíží v momentě, kdy banka zastavila financování. Problémy jsou samozřejmě částečně způsobeny druhotnou platební neschopností, ale hlavně tím, že provoz byl závislý na úvěrech poskytnutých bankami. Tato situace je obvykle normální, ale v době krize se projeví jako fatální pro některé podnikatele. V tabulce č. 2 je výpočet volatility akcií banky Lehman Brothers za období, kdy banka žádné problémy nevykazovala a kdy situace na trhu byla stabilizovaná a nebyla obava z žádných mimořádných událostí. Období září 2005. První tři sloupce udávají výpočet denních výnosů a následně pak samotný výpočet volatility s použitím vzorce:
31
Tabulka č. 2: výpočet volatility akcií Lehman Brothers za období jednoho měsíce, září 2005
Lehman Brothers 1.-30.2005 30.-1. září 2005 1.-30. září 2005 15,64 15,57 15,54 15,74 15,72 15,73 15,73 15,79 15,87 15,8 15,82 15,79 15,96 15,99 15,97 15,9 15,81 15,78 15,71 15,7 15,71
Pt 15,71 15,70 15,71 15,78 15,81 15,90 15,97 15,99 15,96 15,79 15,82 15,80 15,87 15,92 15,73 15,73 15,72 15,74 15,54 15,57 15,64
denní výnosy
(Pt/Pt-1) x 0,999363463 1,000636943 1,004455761 1,001901141 1,005692600 1,004402516 1,001252348 0,998123827 0,989348371 1,001899937 0,998735777 1,004430380 1,003150599 0,988065327 1,000000000 0,999364272 1,001272265 0,987293520 1,001930502 1,004495825
průměr pruhem
R
(Pt/Pt-1)-1=xi
průměr (x pruhem)
-0,000636537 0,000636943 0,004455761 0,001901141 0,005692600 0,004402516 0,001252348 -0,001876173 -0,010651629 0,001899937 -0,001264223 0,004430380 0,003150599 -0,011934673 0,000000000 -0,000635728 0,001272265 -0,012706480 0,001930502 0,004495825
-0,000209231 -0,000209231 -0,000209231 -0,000209231 -0,000209231 -0,000209231 -0,000209231 -0,000209231 -0,000209231 -0,000209231 -0,000209231 -0,000209231 -0,000209231 -0,000209231 -0,000209231 -0,000209231 -0,000209231 -0,000209231 -0,000209231 -0,000209231
s -0,000209231
(Σ(xi-průměr)2)/(N-1)
neupravená směrodatná anualizační odchylka koeficient
2,79176E-05
0,005283714
16,124515
s xi - průměr
(xi-průměr)2
-0,000427306 0,000846174 0,004664992 0,002110372 0,005901831 0,004611747 0,001461580 -0,001666941 -0,010442398 0,002109168 -0,001054991 0,004639611 0,003359830 -0,011725442 0,000209231 -0,000426496 0,001481496 -0,012497249 0,002139733 0,004705057
0,000000183 0,000000716 0,000021762 0,000004454 0,000034832 0,000021268 0,000002136 0,000002779 0,000109044 0,000004449 0,000001113 0,000021526 0,000011288 0,000137486 0,000000044 0,000000182 0,000002195 0,000156181 0,000004578 0,000022138
Σ(xiprůměr)2=
0,000558353
směrodatná odchylka anualizovaná 8,52%
Pro září 2005 nebylo nic mimořádného, tomu nasvědčuje výsledná volatilita. Denní ceny akcií nepřekročily hodnotu 16 a neklesly pod 15,50.
V tabulce č. 3 je za stejné období vyjádřen index Nasdaq, kde je volatilita mírně vyšší, ale důvodem je pouze to, že se jedná o index nikoliv akcii jedné firmy.
32
Tabulka č. 3: výpočet volatility indexu Nasdaq za období jednoho měsíce, září 2005
Nasdaq 1.-30.2005 30.-1. září
1.-30. září 2005
1,601.66 1,589.93 1,568.81 1,568.84 1,572.86 1,571.75 1,567.36 1,561.84 1,578.20 1,586.05 1,599.44 1,588.55 1,589.63 1,607.38 1,612.20 1,607.83 1,597.68 1,599.86 1,597.27 1,573.12 1,577.25
Pt 1577,25 1573,12 1597,27 1599,86 1597,68 1607,83 1612,2 1607,38 1589,63 1588,55 1599,44 1586,05 1578,2 1561,84 1567,36 1571,75 1572,86 1568,84 1568,81 1589,93 1601,66
denní výnosy
(Pt/Pt-1) x 0,997381518 1,015351658 1,001621517 0,998637381 1,006352962 1,002717949 0,997010296 0,988957185 0,999320597 1,006855308 0,991628320 0,995050597 0,989633760 1,003534293 1,002800888 1,000706219 0,997444146 0,999980878 1,013462433 1,007377683
průměr pruhem=
R
(Σ(xi-průměr)2)/(N-1)
neupravená odchylka
4,62828E-05
0,006803144
(Pt/Pt-1)-1=xi
průměr (x pruhem)
-0,002618482 0,015351658 0,001621517 -0,001362619 0,006352962 0,002717949 -0,002989704 -0,011042815 -0,000679403 0,006855308 -0,008371680 -0,004949403 -0,010366240 0,003534293 0,002800888 0,000706219 -0,002555854 -0,000019122 0,013462433 0,007377683
0,000791279 0,000791279 0,000791279 0,000791279 0,000791279 0,000791279 0,000791279 0,000791279 0,000791279 0,000791279 0,000791279 0,000791279 0,000791279 0,000791279 0,000791279 0,000791279 0,000791279 0,000791279 0,000791279 0,000791279
s 0,000791279 směrodatná anualizační koeficient 16,1245155
s
2
xi - průměr
(xi-průměr)
-0,003409761 0,014560378 0,000830237 -0,002153899 0,005561682 0,001926670 -0,003780983 -0,011834094 -0,001470683 0,006064029 -0,009162960 -0,005740682 -0,011157519 0,002743013 0,002009609 -0,000085060 -0,003347133 -0,000810402 0,012671154 0,006586404
0,000011626 0,000212005 0,000000689 0,000004639 0,000030932 0,000003712 0,000014296 0,000140046 0,000002163 0,000036772 0,000083960 0,000032955 0,000124490 0,000007524 0,000004039 0,000000007 0,000011203 0,000000657 0,000160558 0,000043381
Σ(xi-průměr)2=
0,000925655
směrodatná anualizovaná
odchylka
10,97%
V tabulce č. 4 je souhrn všech výpočtů. Technologický index Nasdaq, index S&P skládající se z akcií finančního sektoru a potom akcie Lehman Brothers. Nejvýraznější volatilitu zaznamenaly akcie banky, která ve svém kritickém období září loňského roku přesáhla dokonce hranici sta procent. Odvětví technologie a financí byla zasažena prakticky stejně s rozdílem pouze několika procent, což může být považováno za zajímavé, i přesto, že z předchozích grafech se dalo předpokládat, že tomu tak v průběhu událostí bylo. Přesto však nejdříve propukla hypoteční krize v USA a následně zaznamenávaly problémy pouze bankovní domy a pojišťovací instituce, takže by se dalo čekat, že technologický sektor bude dosahovat mnohem nižší volatility než sektor bankovní. Z této 33
praktické ukázky je zřejmé, že investorům je v konečném důsledku jedno, které akcie nebo dluhopisy drží a v momentě, kdy se stane několik nečekaných událostí, zpanikaří a nakupují a prodávají nezávisle na logice a vývoji ekonomiky. A řídí se pouze svými obavami a panikou okolí. Toto, spojené ještě s předpoklady a předvídáním velkých společností, které se na problém dívají z jejich úhlu pohledu, způsobilo, že padaly všechny akcie a tudíž i indexy.
Tabulka č. 4: volatilita jednotlivých titulů vyjádřená v procentech39
Lehman Brothers NASDAQ S&P 500
září 2005 volatilita v % 8,52 10,97 9,24
září 2008 volatilita v % 101,62 57,89 53,81
rozdíl v% 93,10 48,65 44,57
3.1 možnosti obchodování – stagnace obchodování Ještě na přelomu léta/podzim 2008 se obchodovalo na trzích prakticky jako jindy. Výprodeje akciových trhů samozřejmě již probíhaly, ale investoři většinou ještě dali na rady poradců a nechali si rozmluvit plánované vystoupení z fondu, aby nerealizovali ztrátu, jež za uplynulých 12 měsíců fondy vykazovaly.
Avšak po událostech jako byl pád islandských bank, pád bank v USA a dalších nečekaných událostí, nastala panika a ta se projevila především tím, že prakticky okamžitě banky mezi sebou přestaly obchodovat a přestaly si půjčovat. Některé banky zastavily na chvíli poskytování 100% hypoték, jiné ve velmi krátké době upravily poskytování těchto hypoték tak, aby nebyly tak dostupné. ČSOB například poskytuje hypotéky pro soukromé osoby, ale již není možné uplatnit například příjmy z nájmů v celkové výši za minulá období, jako tomu bylo doposud. Zvýšily se také požadavky na zajištění úvěrů a ztížilo se úvěrování malých a středních podniků, protože banky tuto oblast vyhodnotily jako velmi rizikovou a proto jsou maximálně opatrné. Paradoxně to celou situaci zhoršuje vzhledem k tomu, že malé a střední podniky spoléhají na úvěrování z bank a neposkytnutí je vyřadí z provozu. Bohužel nastává ale již i situace, kdy jsou podniky v druhotné platební neschopnosti a pokud banky nepomohou, podnik nepřeklene složité období potřeby dalšího financování. 39
Zdroj: vlastní tvorba.
34
Pro portfolia klientů nastala složitá doba. Ta portfolia, která jsou rozložena v dluhopisech, jsou prakticky neobchodovatelná. Před koncem roku 2008 nebylo možné na trhu zobchodovat dluhopis jiné banky nebo firmy. Nebyl kupec. Trh s dluhopisy se zastavil a bylo možné pouze čekat do jejich splatnosti. Neplatila teorie rostoucích cen dluhopisů při klesajícím trendu akcií. Byť by se dalo předpokládat, že dluhopisy budou pro mnoho investorů bezpečným instrumentem, nastal pravý opak. Pád některých bank a tím pádem velký pokles některých bezpečných fondů – jako byl třeba KBC Multi Cash ČSOB CZK fond peněžního trhu, který v září 2008 odepsal špatná aktiva v hodnotě 5% portfolia a od jeho vzniku v roce 2000 se poprvé výrazně propadl, do té doby fond, jež klienti brali jako alternativu termínovaného vkladu, se pro ně stal nejistým a ve velkém jej začali prodávat. Přesto tento fond nevykázal největší propad z fondů peněžního trhu. Ti kteří drželi konkrétní dluhopisy, se začali obávat o zdraví firem, jež dluhopisy emitovaly a chtěli je také prodat. Zjistili však, že to možné není. Dluhopisy bylo možné prodat buď s výraznou ztrátou nebo vůbec.
Masově se tedy začaly nakupovat státní dluhopisy, protože nedůvěra byla tak velká, že lidé byli ještě ochotni věřit státu, ale bankám a ostatním firmám nikoliv. Prioritou pro ně začalo být to, aby na konci své investice dostali zpět minimálně, co na počátku vložili. Už jim nešlo o to, aby se výnos pohyboval v jednotkách nebo dokonce desítkách procent, jako tomu bylo v minulý letech. Bylo těžké spravovat i fondy jako takové. Například správci fondů ČSOB Private Banking ČSOB Private Portfolio Balanced Pro a ČSOB Private Portfolio Defensive Pro, které vyžadují aktivní přeskupování a správu portfolia, se rozhodli, že až do odvolání budou tyto fondy prakticky fondy peněžního trhu - investice do státních
dluhopisů,
státních
pokladničních
poukázek,
krátkodobých
dluhopisů,
termínovaných vkladů jiných bank atd. Toto rozhodnutí padlo na základě stanovení priorit, kdy banka chtěla maximálně chránit investice klientů a nechtěla podstupovat riziko, že by padly další banky nebo firmy a nakoupené dluhopisy v portfoliu by se musely odepsat a také proto, že se na trzích neobchodovalo a správa fondu byla prakticky nemožná. Navíc akciová část portfolia vzhledem k okolním, neustále negativním zprávám, stále propadala.
Ve výkonnosti obou fondů je toto rozhodnutí a změna patrná. Od konce září 2008 oba fondy zastavily svůj pokles a vykazují naprosto stejnou plusovou výkonnost i přes to, že
35
jeden je svým zaměřením konzervativní a jeden dynamický. V následujících grafech je provedená změna ve strategii vidět. Grafy č. 5: vývoj fondů ČSOB Private Portfolio Balanced Pro a ČSOB Private Portfolio Defensive Pro od jejich vzniku.40
ČSOB Private Portfolio Balanced Pro
ČSOB Private Portfolio Defensive Pro
Nastala však zvláštní situace. Tím, jak státní dluhopisy byly nakupovány ve velkém, klesaly i jejich úrokové sazby. Bylo to logické, protože centrální banka postupně snižovala úrokové sazby a státní dluhopis má výhodu vysoké kvality, tak se nemusí s ostatními předhánět a lákat na vyšší sazby. Prodej státních dluhopisů s postupem času trochu ustal, ten, kdo ho koupit chtěl, už ho koupil a své prostředky podle svého rozložil a noví klienti koupi SD zvažují, možná i proto, že již trochu – s odstupem několika měsíců – povolila obava, která investory svazovala. Lze předpokládat, že teď může nastat situace, kdy se vydaná emise státních dluhopisů ani neprodá a vláda své prostředky, které očekávala, nedostane a bude muset vydat nové s vyšší sazbou.
Menší banky na českém trhu, které se potřebují prosadit a které by mohly v dnešní době mít problémy s likviditou, řeší situaci tak, že zvyšují sazby na termínovaných vkladech a ztěžují podmínky pro poskytování úvěrů. Chtějí získat větší likviditu a investoři, kteří si toto neuvědomují a sledují pouze výši nabízené úrokové sazby, podstupují riziko, že mohou o část svých prostředků, které by byly již nad rámec pojištění vkladů, přijít.
Možnosti obchodování jsou stále minimální. Vstup do akciových fondů není ještě považován za rozumný. Ti, kteří spekulují na burze, své výnosy i ztráty realizují i nadále, 40
Zdroj: http://www.csob.cz/bankcz/cz/Fondy/Strukturovane-fondy/default.htm.
36
ale pro investory, kteří chtějí rozložit své prostředky, jsou momentálně jen omezené možnosti. Termínovaný vklad, spořící účet, státní dluhopis, fond peněžního trhu nebo nabídnout klientovi dluhopisy velkých, částečně státních nebo nadnárodních, firem, jejichž rating je vysoký a kde je pravděpodobnost úpadku firmy minimální. Toto všechno jsou prakticky konzervativní nástroje, jež zajišťují určitou formu bezpečnosti, ale nelze očekávat nějaký překvapující výnos. Zajištěné fondy, před časem tak oblíbené, tak, jak je známe, nyní v nabídce bank nejsou. Podmínky pro vytvoření těchto fondů stále nejsou příznivé, takže jsou opět formou peněžního trhu, zato má klient jistotu pevného výnosu známého již předem jako například fond ČSOB Maximal Invest - ČSOB Premium 2, který vyplatí za každý rok 3,01%, fond je na dobu 5 let a 1 měsíce, viz. příloha č. 1.
3.2 snaha centrálních bank/vlád o obnovu obchodování Při přímém kontaktu s finanční krizí se vlády a centrální banky uchylují k nestandardním krokům. Ze strachu z dalších krachů bank zvyšují záruky za vklady a připravují drahé programy ozdravení bank a odkoupení špatných aktiv z bankovních bilancí. Není však jisté, zda je toto cesta ven z problémů. Je to jako vytloukání klínu klínem. Při představě, co se děje v časech ekonomického růstu, kdy se vysoké výnosy vyplácejí akcionářům a managerům bankovních domů a velkých firem a v časech pádu jsou ztráty těchto společností hrazeny z daní daňových poplatníků, lze předpokládat, že tato cesta prostě není správná. Z dlouhodobého hlediska se je možné domnívat, že nenabádá ba naopak podporuje, aby se banky a ostatní společnosti nechovaly obezřetně a nadále riskovaly při svých investicích.
Financování pomocných balíčků stamiliardovými částkami donutí vlády k emisi velkého množství státních dluhopisů, které opět skončí v bilanci bank a dalších investorů. Prodej velkého množství dluhopisů však bude možný jen za nabídnutí určitého zajímavého výnosu, což znamená, že musí být vyšší než nabízí současný trh. Jinak pro investory nákup nebude zajímavý i přes to, že vláda s centrální bankou spoléhají také na to, že investoři hledají v dnešní době jistotu. Konečný výsledek za dlouhodobé vyšší sazby u těchto dluhopisů budou vyšší úrokové sazby. Proto se lze domnívat, že díky těmto ozdravným plánům, dojde časem ke zdražení úvěrů jak pro fyzické, tak i pro právnické osoby, což nakonec celý propad trhů může vlastně prodloužit.
37
Centrální banka v České republice má za úkol kromě jiného v zemi určovat cenovou stabilitu, měnovou politiku a je orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. Její snahou je stabilizovat výkyvy na trzích tím, že ovlivňuje vývoj úrokových sazeb směrem nahoru nebo dolů v závislosti na tom, který směr umírní a zlepší nastalou situaci. V současné době, ve které si lidé a instituce mezi sebou nevěří, ČNB sazby snižuje ve snaze rozpohybovat zamrzlý trh. Ale nedaří se jí to. Snižováním úrokových sazeb se ČNB zatím nepodařilo obnovit obchodování na trzích. Banky si stále drží svá přísná kritéria půjčování a ba naopak utahují uzdu svých nabídek a úvěry sice poskytují, ale parametry poskytnutí se značně zpřísnily. Navíc snižování úrokových sazeb má vliv hlavně na krátkodobé úrokové sazby. Na dlouhodobé sazby působí zejména situace na trzích dluhopisů.
Na druhé straně to však možná byly právě centrální banky a vlády, které podpořily vznik této finanční krize. Například centrální banka USA dlouhodobě uměle držela velmi nízko úrokové sazby a emitovala peníze ve velkém množství. Postupně pak docházelo k zavádění nových finančních nástrojů na trh. Růst cen nemovitostí vedl k velkému rozšíření a nabízení hypoték, což vedlo k vývoji nových instrumentů, kde hrají velkou roli právě tyto hypotéky a protože byla všude optimistická nálada, šíří se tyto produkty do celého světa velmi rychle. Na trhu tak vznikla bublina, která prostě dříve nebo později musela prasknout.
Vláda České republiky se zatím ale nechystá připravovat pomocné programy pro banky a ostatní finanční instituce, jelikož banky v Čechách pomoc nepotřebují. Proto nám nejspíš nebude hrozit zdražování dlouhodobých úvěrů.41 Na druhou stranu hledá nějakou pomoc hospodářskému systému. Německo zavedlo například šrotovné, což vypadá být dobrý nápad na rozpohybování trhu v automobilovém průmyslu. Česká vláda šrotovné neschválila a neschválila ani tzv. švarcsystém, ale uvažuje o slevách na sociálním pojištění pro občany s nižším platem a vzděláním, protože hlavně jich se týká velké propouštění. Dále zrychlením odpisů a osvobozením malých podnikatelů a firem od placení záloh na daň z příjmu. V tomto směru žádná úleva vidět není, protože konečnou výši daně z příjmu nakonec firmy i podnikatelé uhradit budou muset.
41
Zdroj: www.cnb.cz. Pomoc může zdražit úvěry. Robert Holman. 1.12.2008.
38
V říjnu 2008 obnovila ČNB provádění pravidelných dodávacích repo operací. Zajištěním těchto operací jsou státní dluhopisy. ČNB tímto krokem chtěla podpořit bezproblémové fungování trhu se státními dluhopisy. Důvodem tohoto opatření bylo předejití případnému přenášení problémů na zahraničních finančních trzích do českého finančního sektoru.
Dalším krokem, kterým se ČNB a vláda snažila obnovit důvěru mezi investory bylo, že po vzoru sousedních zemí, zvýšily pojištění vkladů na padesát tisíc euro. Toto pojištění se týká těch bank, které působí na českém trhu s účinnou bankovní licencí udělenou ČNB. Z tohoto důvodu se může stát, že na českém trhu investoři narazí také na banky, které nabízejí pojištění vkladů vyšší než je schváleno ČNB a to proto, že jejich mateřská banka je v zahraničí a ony zde působí na základě zahraniční licence a tím se řídí nařízeními a vyhláškami své mateřské banky. Například klienti Citibank mají své vklady pojištěny do výše sto tisíc eur, protože Citibank se řídí u pojištění vkladů irským právem. HSBC se řídí britským právem a to je v současné době stejné jako v České republice, padesát tisíc eur. Zatímco Rakousko prozatím vyhlásilo stoprocentní pojištění vkladů svých klientů a tím garantuje návratnost všech prostředků, které si u ní klienti uloží. O navýšení státních záruk se snažil i Evropský parlament a již od roku 2009 by měl každý členský stát Evropské unie ručit svým občanům až do výše nejméně padesát tisíc eur a v následujícím roce by to dokonce mělo být až sto tisíc eur. Návrh však musí být ještě schválen členskými státy unie.42
3.3 reakce investorů Co se týče investorů, ti se většinou chovají přesně obráceně než by měli. V době, kdy jsou trhy na svém vrcholu, nakupují a v době, kdy trhy jsou na svém minimu, prodávají. Je to z jednoho prostého důvodu a to, že se dívají do minulosti – na v minulosti realizovaný zisk nebo ztrátu. Například po poklesu a následném oživení trhů lidé většinou ještě nějaký čas setrvávají u nízko rizikových produktů a přicházejí tím o výnosy. Výnosněji a rizikověji začínají investovat většinou v době, kdy už je hodnota investic vysoko. Drobní investoři totiž mají tendenci reagovat na své emoce spíše než na objektivní situaci.
42
Zdroj: www.businessinfo.cz. Od konce roku 2008 platí vyšší úroveň pojištění vkladů v bankách. 13.1.2009.
39
K tomu, aby finanční instituce co možná maximálně zabránily unáhlenému nákupu rizikových aktiv právě v dobách, kdy se daří, vydala EU směrnici (MIFID) o trzích finančních nástrojů platnou od 1. července 2008. Tímto má být zlepšena ochrana investorů a měla by se zvýšit průhlednost trhu. Účastníci trhu by se měli řídit standardními postupy v poradenství. Tato směrnice je účinná ve všech 30 státech Evropského hospodářského prostoru a platí pro všechny banky, obchodníky s cennými papíry a společnosti nabízející služby, které s investováním souvisejí. MIFID zavedl detailní klasifikaci zákazníků, aby všichni ti, kteří nabízejí poradenství, věděli, jak přistupovat k jednotlivým zákazníkům. Klienti se dle MIFID dělí na standardní (neprofesionální) klienty, profesionální klienty a způsobilou protistranu. Naprostá většina klientů je vyhodnocena jako standardní klienti, což znamená, že tito klienti požívají nejvyšší míru ochrany při investování. Banka a ostatní instituce nabízející finanční služby se musí řídit přesnými postupy. Tzn. nejprve si klienta vyhodnotit vyplněním investičního dotazníku, ze kterého zjistí jak vysoké riziko je klient ochoten podstoupit a zároveň mu tento dotazník umožní zjistit kolik procent z klientových volných prostředků lze umístit do akciových pozic.
Dá se říci, že vyplňování podobných dotazníků v době ekonomického růstu a v době, kdy jsou akciové trhy na svém vzestupu, je hodně zkreslené a výsledky těchto dotazníků nemají bohužel mnoho společného s realitou. V době, kdy jsou všichni optimisticky naladěni, chtějící se účastnit vysokých výnosů a na trzích ani v ekonomice se neděje nic překvapujícího a negativně ovlivňujícího, mají všichni tendenci zaškrtávat políčka odvážněji, aniž by si skutečně uvědomili, co to s nimi udělá, až nastane nečekaný zvrat. Pracuji v ČSOB na pozici Privátního bankéře a vyplňuji investiční dotazník prakticky s každým svým klientem. Na podzim roku 2008 jsem byla svědkem mnoha výběrů těch, kteří byli dříve klasifikováni jako dynamičtí a při dalším vyplnění nového dotazníku byl výsledek tohoto dotazníku najednou o dva stupně konzervativnější než před tím. Ani podrobné seznámení klienta s možnými následky nepomáhá. Nejúčinnější a nejvíce reálné prověření je až praxe. Bohužel často provázená s menší či větší ztrátou. Hlavní nápor klientů byl především v době pádu Lehman Brothers v USA, kdy nastala panika mezi lidmi, zda nebude řetězová reakce a banky budou padat jedna po druhé. Zkušenost ukázala, že dotazníky vyplněné v dnešní době, kdy je pokles na trzích už chápán jako výsledek celosvětové hospodářské krize a není prezentován jako pouhá krátkodobá korelace na trzích, jsou možná více konzervativnější, ale dá se předpokládat, že mnohem podobnější
40
skutečnému obrazu klienta a jeho možným reakcím a tím i účinnějšímu investování, kdy klienti zbytečně nepřicházejí o své výnosy překotnými reakcemi.
Tyto reakce klientů mohou ohrozit nejednu banku a způsobit tak řetězovou reakci. Například v relativně malé zemi jako je Česká republika je citlivost na události velmi výrazná. Lze se domnívat, že v případě existenčních problémů některé z vedoucích bank na českém trhu, kdy by vláda ČR nezasáhla a nezabránila pádu, by nastala tak velká panika, která by naprosto odrovnala ostatní banky, jež by před tím žádné problémy s likviditou nemusely mít. Investoři by hromadně vybírali své vklady a ukládali je do trezorů nebo jiných podobně pro ně bezpečných zařízeních. Dá se tak předpokládat proto, že již po pádu banky Lehman Brothers se podobné situace řešily. Několik klientů skutečně všechny své úspory, a jednalo se o milionové částky, vybírali a ukládali o několik pater níže do trezorů. Investoři reagují hlavně na informace a ty jsou všude kolem nich, televize, noviny, rádia a v neposlední řadě i lidé kolem.
Dalším příkladem jsou zprávy o převzetí dvou hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac, které nebyly ani tak překvapivé, ale zato překvapivé byly reakce akciových trhů. Dá se připodobnit k davovému šílenství, protože reakce investorů na znárodnění špatně vedených společností, není nic jiného. Banky, které měly ještě před znárodněním problémy s výprodeji a stále se v jejich souvislosti hovoří o tahání kostlivců ze skříní, prakticky okamžitě po zveřejnění znárodnění, posílily o více než 10%. Což je něco, co by mělo investory varovat a ne je přimět ke klidu a dalším investicím do těchto společností.43
Obavy investorů v říjnu 2008 srazily cenu ropy až k 76 dolarům za barel a panika a obavy naopak vyzvedly cenu zlata nahoru o 77 dolarů až na 908 dolarů za unci. Tak jako ropa se nakonec výprodejů dočkaly následně i komodity.44 Investoři opět sledovali reakce okolí a nedbali zdravé úvaze.
Přitom proti propadu cen akcií se zajišťuje asi jen šest procent investorů v České republice. Mohou využívat futures operace nebo opce. Pokud tyto nástroje nebudou využívat s čistě spekulativního hlediska, banky jim pomohou obchod zrealizovat. Investoři však věří hlavně sobě a informacím, které získají z okolí. V těchto informacích jsou ale velmi 43 44
Zdroj: www.hypoindex.cz. Znárodnění hypotečních bank: Pouhý populismus? Daniel Kuchta. 9.9.2008. Zdroj: www.idnes.cz. Černý týden na akciových trzích. 13. října 2008.
41
ovlivnitelní a tudíž se přiklání každý trochu k něčemu jinému v závislosti na zdroji informací. Takže i kvalitní informace může zaniknout, pokud zdroj je pro investora nedůvěryhodný. Hlavním zajišťovacím nástrojem je pro investory tedy stále rozkládání portfolia mezi základní stavební kameny jako jsou nemovitosti, akcie, dluhopisy, zajištěné fondy, fondy peněžního trhu a životní pojištění se spořící složkou.
42
Závěry a doporučení Cílem mé bakalářské práce bylo potvrdit hypotézu hysterického chování kapitálových trhů během finanční krize a jejich přecitlivělých reakcí na jakoukoliv negativní, pozitivní či neutrální informaci. Zkoumala jsem vztah chování mezi akciemi a dluhopisy. Ve školách se učí o vzájemném chování a provázanosti akcií a dluhopisů, které by mohlo platit v období, kdy světová i domácí ekonomika vzrůstá, trhy nezmítá chaos a nedůvěra mezi veškerými subjekty, aktivně se podílející na ekonomickém vývoji, ale které je těžko uplatnitelné v období celosvětové finanční krize.
Domnívám se, že se mi podařilo potvrdit hypotézu hysterického chování investorů a tudíž kapitálových trhů a ukázat, že ne vždy platí některé teorie jako například, že ceny dluhopisů rostou, když mají akcie klesající trend. V práci jsem popisovala období od podzimu 2008 do konce zimy 2009 a v mnoha případech se tato hypotéza prokázala. Například zvolení amerického prezidenta Baracka Obamy mělo dopad na trhy se zpožděním, za normálních okolností by trhy reagovaly s předstihem, po zamítnutí záchranného balíčku v USA trhy okamžitě padaly strmě dolů a i když balíček schválen za několik dní byl, trhy se trochu vzpamatovaly opět nelogicky až po několika dnech. Nelogicky myšleno v porovnání s trhy v ekonomickém růstu, ne recese.
Při výpočtu samotné volatility se toto pouze potvrdilo. Volatilita v současné krizi je několikanásobně vyšší než volatilita spočtena v době růstu. Rozdíl je řádově v desítkách procent, což není zanedbatelné. Při výpočtu volatility pak samotné banky, která následně zbankrotovala, byl rozdíl dokonce sto procent. Už z tohoto výpočtu je zřejmé, že kolísavost na kapitálových trzích je až abnormální a hysterie je zde zřejmá. Investoři se snaží chytit každé informace a proto reagují překotně.
Při dokončování mé práce ještě nebylo zřejmé kterým směrem se již současná krize ubírá, zda je již na ústupu či nikoliv. Mohu jen doufat, že se z událostí posledních měsíců a let poučíme a něco podobného naše a další generace nezažijí.
43
Seznam použité literatury
KRABEC, Jaroslav. Finanční trhy. 2. vyd. Praha, březen 2004. Skripta BIVŠ. ISBN 807265-061-0 EURO č. 39. 22. září 2008 EURO č. 40. 29. září 2008 EURO č. 43. 20. října 2008 EURO č. 44. 27. října 2008 Hospodářské noviny č. 43. 3.března 2009 Hospodářské noviny č. 231. 26. listopad 2008 Hospodářské noviny č. 234. 1. prosince 2008 Hospodářské noviny č. 245. 16. prosince 2008 EKONOM č. 46. 13.-19.11.2008 .
Seznam internetových adres
http://www.finance.cz/zpravy/finance/68838-bcpp-kdeze-lonske-snehy-jsou/ http://www.reuters.com/ http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1271759/pad-lehman-brothers-den-pote.html http://ekonomika.idnes.cz/velci-hraci-z-wall-street-a-fed-jednali-v-noci-o-lehman-brothers-pbn-/ekozahranicni.asp?c=A080913_144845_eko-zahranicni_klu http://topics.nytimes.com/topics/news/business/companies/lehman_brothers_holdings_inc/index.html?scp=1 &sq=Lehman%20Brother%20holdings%20Inc.&st=cse www.barcap.com http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=617899 http://www.penize.cz/48024-automobilky-usa-dostanou-od-vlady-uvery-v-objemu-174-mld-usd http://www.csob.sk/Default.aspx?CatID=884&&id=148 http://finance.yahoo.com/ http://www.e15.cz/burzy-trhy/britanie-schvalila-dalsi-miliardy-na-pomoc-bankam-71510/ http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/forum.phtml?id=629005&op=text&showall=true http://ekonomika.ihned.cz/c1-34597060-obama-chce-setrit-na-valce-a-snizit-tak-rozpoctovy-deficit http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/prace/clanek.phtml?id=628980 http://www.csob.cz/bankcz/cz/Fondy/Strukturovane-fondy/default.htm http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_081201a.html http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pojisteni-investovani/vyssi-uroven-pojisteni-vkladu-vbankach/1000466/51572/
44
http://www.hypoindex.cz/clanky/znarodneni-hypotecnich-bank-pouhy-populismus/ http://finance.idnes.cz/cerny-tyden-na-akciovych-trzich-dn3-/inv.asp?c=A081010_185156_inv_hla
Seznam použitých grafů
Graf č. 1: Vývoj indexů S&P500 – GSPC a Eurostoxx50 – STOXX50E v roce 2006 Graf č. 2: Vývoj indexů S&P500 – GSPC a Eurostoxx50 – STOXX50E od 15.9.-25.9.2008 Graf č. 3: Dopad na vývoj indexů S&P500 – GSPC a Eurostoxx50 – STOXX50E po schválení záchranného balíku v USA 3. října 2008 Graf č. 4: Dopad na vývoj indexů S&P500 – GSPC a Eurostoxx50 – STOXX50E volby prezidenta USA 6. listopadu 2008 Grafy č. 5: vývoj fondů ČSOB Private Portfolio Balanced Pro a ČSOB Private Portfolio Defensive Pro od jejich vzniku
Seznam použitých tabulek
Tabulka č. 1: Vývoj tuzemských vedoucích firem (zavírací ceny) Tabulka č. 2: výpočet volatility akcií Lehman Brothers za období jednoho měsíce, září 2005 Tabulka č. 3: výpočet volatility indexu Nasdaq za období jednoho měsíce, září 2005 Tabulka č. 4: volatilita jednotlivých titulů vyjádřená v procentech Seznam příloh Příloha č. 1: ČSOB Životní pojištění Maximal Invest – ČSOB Premium 3 (leták) Příloha č. 2: CD
45
Příloha č. 1
Představujeme vám Maximal Invest ČSOB Premium 3 Upisovací období: 2.3. – 31. 3. 2009 (může být ukončeno i dříve) • • • • • • •
minimální investice: 30 000 CZK (jeden podíl = 10 CZK) doba do splatnosti: 6 let splatnost: 7. 4. 2015 vypořádání úpisu: 8. 4. 2009 vstupní poplatky: 2 % v úpisu výstupní poplatky: 0 % při splatnosti
Program investování v CZK se zajištěným výnosem 3,33% p.a. (21,7% celkovým) při splatnosti za 6 let.
21,7%
21,7%
21,7%
3,33 % p.a.
3,33% p.a.
3,33% p.a.
Víte, že ………..? -
-
Výnos je vázán na výkonnost depozitních produktů ČSOB v portfoliu investičního programu. Ke dni splatnosti vyplatíme fixní výnos, který je předem znám, a který činí 21,7 %. Fixní výnos při splatnosti = 3,33 % ročně V průběhu trvání pojištění lze podílové jednotky odprodat za aktuální hodnotu aktiv, která je odvozena od aktuálního vývoje tržních sazeb. Unikátní spojení investice a pojištění, tj. možnosti volby oprávněné (obmyšlené) osoby, možnost daňových odpočtů až ve výši 84 000 Kč (úspora až 12 600 Kč) pro klienty starší 54 let. Možnost sjednání připojištění již od 6 Kč za měsíc, a to bez jakéhokoli zdravotního dotazníku Pojištění úrazové invalidity zdarma až do výše 500 000 Kč pro klienty, u kterých nevzniká nárok na starobní důchod.
46
Příklad fungování programu investování Vklad
Zajištěná hodnota programu investování ke 7.4.2015
Možnost daňové úspory za dobu trvání (pro klienty starší 54 let)*
50 000 Kč
59 633 Kč
7 493 Kč
100 000 Kč
119 266 Kč
11 458 Kč
300 000 Kč
357 798 Kč
12 600 Kč
500 000 Kč
596 330 Kč
12 600 Kč
1 000 000 Kč
1 192 660 Kč
12 600 Kč
*při předpokladu 15% daně z příjmu a současného znění zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu
Tento materiál nemá právní závaznost, není součástí pojistné smlouvy a má pouze informativní charakter . Hodnota investice a příjem z ní mohou v průběhu investičního období kolísat. Vyplacení vložené investice a dosaženého výnosu je zajištěno pouze při splatnosti
47